LIT48746CZ

Může prokurista překročit své zástupčí oprávnění?

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx je nově vymezen v § 450 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také “NOZ”) tak, že prokurista je zmocněn zastupovat podnikatele v právních jxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx x x xxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxtížit nemovitou věc je však prokurista oprávněn, je-li to výslovně uvedeno.
V obchodním zákoníku byl rozsah zástupčího oprávnění prokuristy vymezxx x x xx xxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx x xxx xxxxx xxxxduje zvláštní plná moc (§ 14 odst. 1 první věta obch. zák.); v prokuře nebylo zahrnuto oprávnění zcizovat nemovitosti a zatěžovat je, ledaže je toto opráxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxěnám – pojem právní úkon je nahrazen pojmem právní jednání a pojem podnik je nahrazen pojmem obchodní závod;1) v důsledku toho ale nedochází ke změně v rxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx. K vymezení prokury důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku uvádí, že se “zachovává standardní právní pravidlo, že prokuru může udělit jen podnxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxdu běžně dochází, vyjma zcizování nebo zatěžování nemovitých věcí; k takovým právním jednáním se vyžaduje zvláštní zmocnění. Nově se však zavádí prakxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxikatel obchodní závod s jednou nebo více pobočkami nebo má-li více obchodních závodů, bude moci udělit prokuru i jen pro určitou pobočku nebo pro určitý xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxm dochází při provozu obchodního závodu, vyjma zcizování či zatěžování nemovitostí. V důvodové zprávě uváděný požadavek běžnosti těchto záležitostx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxního závodu, nikoli jen v běžných věcech, ke kterým při provozu obchodního závodu dochází. K zastupování v běžných věcech, ke kterým dochází při provozx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxrávnění těchto osob.
Co je třeba rozumět provozem obchodního závodu, k němuž zákonodárce vztahuje rozsah zástupčího oprávnění prokuristy? Jde o konxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxx obchodní závod zaměřen?
1.
Prokura
v judikatuře Nejvyššího soudu ČR
Podíváme-li se na soudobou rozhodovací činnost soudů, zdálo by se, že odpověx xx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx x. o., dostupné na www.nsoud.cz, které bylo zařazeno do kategorie B, tj. mezi významná rozhodnutí nezařazená mezi rozhodnutí určená k publikaci ve Sbírxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xlatnost smlouvy o převodu obchodního podílu v této společnosti uzavřené za nabyvatele jeho prokuristou. Soud I. stupně návrh na zápis požadovaných zmxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxdil odvolací soud s odůvodněním, že rozsah prokuristova zástupčího oprávnění je dán rozsahem předmětu podnikání podnikatele zapsaného v obchodním rxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xodnikání zapsaného v obchodním rejstříku, ztotožnil se ale s tím, že pro rozsah zástupčího oprávnění prokuristy je rozhodující souvislost s provozem xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxvřena při provozu podniku dotčeného podnikatele či nikoliv.”
2.
Prokura
– historický
exkurs
Podíváme-li se do historie, zjistíme, že
prokura
v xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxí plné moci bylo zjednodušení obchodního styku a ukončení pochybností o rozsahu zástupčího oprávnění prokuristy.3)
Prokura
byla zavedena jako takxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxním rejstříku při jednání s prokuristou jako zástupcem podnikatele a právo po nich nevyžadovalo, aby zkoumaly další okolnosti, které z obchodního rejxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx
xxxxx xxx
xxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxn ke všem právním jednáním, které s sebou přináší provoz jakékoli obchodní živnosti, nejen konkrétní živnosti podnikatele, vycházejíc z čl. 42 všeobexxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxkouského práva, podle nějž rozsah prokury byl vázán na konkrétní podnikatelskou činnost podnikatele a
prokura
xxxxx xxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx. “středního” občanského zákoníku: Udělení prokury zmocňuje ke všem úkonům, k nimž dochází při provozu jakékoli podnikové činnosti, i když je k nim jinxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx
xx
xxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxozu obchodního závodu” uvedená v § 450 odst. 1 NOZ, jak způsobem, který učinil Nejvyšší soud ČR ve výše zmíněném rozhodnutí (užší výklad), tak i způsobemx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxajícího se rozsahu zástupčího oprávnění prokuristy je třeba se zabývat účelem a smyslem prokury. Co je tedy účelem a smyslem prokury? Účelem i smyslem pxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxánu, zastoupení podnikatele vedoucím odštěpného závodu), aby osoby vstupující s osobou zapsanou jako prokurista do právního styku se mohly spolehnoxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxstupčího oprávnění jednoznačným způsobem stanoven zákonem a neponechán na vůli podnikatele.7) Má-li tento cíl být naplněn, nelze po třetích osobácx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxdnikání konkrétního podnikatele, tento údaj je ale většinou s ohledem na dosavadní praxi nejen samotných podnikatelů, ale především rejstříkových sxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxovat.8)
Na základě výše uvedeného se tak kloním k závěru, že je třeba výraz “v právních jednáních, k nimž dochází při provozu obchodního závodu” uvedenx x x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxchází, a je tak třeba závěr Nejvyššího soudu ČR, který zaujal ve výše citovaném rozhodnutí, odmítnout jako nesprávný. Navíc sám Nejvyšší soud ČR ve výše xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx. Skutečný charakter obchodního závodu je zcela znám podnikateli, o jehož obchodní závod jde. Méně či vůbec je skutečný charakter obchodního závodu zřxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxen v závislosti na charakteru konkrétního obchodního závodu. Mělo by to totiž fatální důsledky pro bezpečnost obchodního styku.
Závěr Nejvyššího soxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxmat, jakému podnikání se daný podnikatel skutečně věnuje a zda uzavíraná transakce má s tímto podnikáním souvislost. Dodržení tohoto požadavku je velxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xýkladu xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxí vést k potlačení významu prokury v obchodním styku a postavení prokuristy nikoli do pozice alter ega podnikatele, ale spíše na roveň zástupce podnikaxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xbchodním zákoníkem a následně i středním občanským zákoníkem jako nedostatečná překonána.
Věcmi, ke kterým dochází při provozu obchodního závodxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx
– negativní vymezení
Prokura
je tak zásadně neomezeným a vůči třetím osobám neomezitelným9) zmocněním podobně, jako tomu je u generálního zástupxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxna a z její definice. V obou případech jde o výjimky.
4.1 Zákonné omezení prokury
a)
Prokurista nemůže zcizovat a zatěžovat nemovitosti, ledaže xx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x to ani v případě, že by to bylo v prokuře výslovně uvedeno (§ 451 NOZ). Zákaz prokuristy přenést prokuru na jiného byl ve všeobecném obchodním zákoníku oxxxxxx xxxx xxx x x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx. Nicméně obojí bylo se souhlasem podnikatele možné.10) Občanský zákoník v § 451
in fine
možnost souhlasu podnikatele s přenosem prokury či uděleníx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx irelevanci takového ujednání.
4. 2 Definiční omezení prokury
a)
Prokurista nemůže vykonávat práva a plnit povinnosti, které výlučně náležxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxě náležejí orgánům obchodní
korporace
nebo jejich členům, ať už mají povahu právních jednání či nikoli (svolání valné hromady, podání žaloby na neplaxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxtálovou společnost, apod.).12)
b)
Prokurista nemůže činit právní jednání, které nemá žádnou souvislost s podnikáním. Z tohoto důvodu nemůže za pxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxista podnikatele fyzické osoby tak není oprávněn jej zastupovat v soukromé sféře nesouvisející s podnikáním. Právní jednání prokuristy v těchto věcexx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxdnikatele fyzické osoby rekreační chalupu s rozsáhlými pozemky, je podnikatel takovým jednáním vázán, protože i vlastnictví rekreační chalupy může xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx že se koupě uskutečňuje pro soukromé účely podnikatele. Absence souvislosti s podnikáním se uplatní jen v případě podnikatele fyzické osoby, u kteréhx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxikatele právnické osoby, která byla založena za účelem podnikání, je při jakémkoli jejím právním jednání dána souvislost s podnikáním.
c)
Prvorexxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxx
x x xxxxxxxxx xxxxxxx podnikatele jako celkem nakládat; prokurista tak nemůže obchodní závod převést, propachtovat či zastavit jeho provoz.14) Tato výjimka se týká obchxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxě uvedeném pod bodem 1 písm. a) a 2 písm. c), jde o omezení, která směřují k ochraně podnikatelem nabytého majetku – nemovitostí, resp. samotného obchodnxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xx
xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxurista je oprávněn zásadně (až na výše uvedené výjimky) jednat za podnikatele ve všech věcech, ke kterým dochází či může docházet při podnikání.15) Prxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxho oprávnění prokuristy je v případě prosté prokury či rozšířené prokury u všech podnikatelů stejný a okolnosti konkrétního případu nemohou hrát rolix xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxatele a tím naplňovala požadavek na právní jistotu jak třetích osob, které prostřednictvím prokuristy vstupují do právních vztahů s podnikatelem, v zxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxto výkladu je možno naplnit požadavek na bezpochybnost o obsahovém rozsahu prokury.16) 17)
II. xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx x xx xxxx xxxxxxxí. Všeobecný obchodní zákoník to v čl. 42 zakotvoval výslovně (“prokura zmocňuje ke všem druhům soudních i mimosoudních úkonů”) a doktrína dovozovalx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxovat za podnikatele plné moci a odvolávat je. Je pochopitelné, že všeobecný obchodní zákoník obsahoval výslovnou úpravu o právu prokuristy zastupovxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxním zákoníku byl novým institutem, který si žádal podrobného vymezení.
Prokura
v pozdějších právních úpravách (střední občanský zákoník či obchxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxa. Aby bylo možno tento závěr dovodit, nestačilo by pouhé mlčení zákonodárce, ale muselo by dojít k jejich výslovnému vyloučení z obsahu prokury. Z žádnx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxrav a zúžit rozsah prokury jen na hmotněprávní věci bez možnosti prokuristy pověřovat zastupováním další osoby.
Závěr o zachování obsahově shodného xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxpováním další osoby, nenašel odezvu v soudním rozhodování nejspíše proto, že nebyl současnou doktrínou dostatečně formulován. A tak máme dvě rozhodnxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xení oprávněn jednat v řízení před správcem daně s odůvodněním, že v zákonném vymezení prokury zmocnění zastupovat daňový subjekt v daňovém řízení samo x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxto závěr Nejvyšší správní soud opřel o dva argumenty.
První argument dovodil z rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu ČR v jedné trestní věci a shrnul jxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx, jež činí samotný podnikatel jako daňový subjekt vůči státu. Plnění daňové povinnosti vůči státu tedy nespadá do obsahu pojmu ,provoz podniku‘.”
Druxx xxxxxxxx xxx xxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxa o substituci. Druhý argument je možné vyvrátit s poukazem na historický vývoj institutu prokury tím, že rozsah zástupčího oprávnění prokuristy v sobx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xx xxxkuristovi výslovně zapovídá udělení prokury, lze
a contrario
dovodit, že plné moci užšího rozsahu, než má
prokura
, xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx xxx o první argument, Nejvyšší správní soud ČR odkazuje na rozhodnutí v trestní věci, konkrétně na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17.2.2004, sp. zn. 11 Tdx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxkuristovi přičítat k tíži, že za podnikatele nebyly odvedeny povinné platby za poplatníka. S tím lze souhlasit. Z udělení prokury bez dalšího prokurisxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx je prokurista oprávněn v nějaké věci jako zástupce podnikatele jednat, neznamená bez dalšího, že je k tomu také povinen. Povinnost prokuristy v určité xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxxx.
Ze závěrů Nejvyššího soudu v dané trestní věci o tom, že prokurista nemá povinnost plnit za podnikatele jeho daňové povinnosti, tak bez dalšího neplyxxx xx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxla pro porušení smluvních povinností, byly-li v tomto směru nějaké mezi prokuristou a podnikatelem sjednány. Jedná-li však prokurista a jde ve shodě s xxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xe třeba rozumět i plnou moc pro zastupování v daňovém řízení. Vzhledem k tomu, že v daném případě šlo o společnost s ručením omezeným a nikoli o podnikatelx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxěni zastupovat konkrétní společnost v daňovém řízení; argumentace soudu, že plnění daňové povinnosti nespadá do obsahu pojmu provoz podniku, neobstxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxým na www.nssoud.cz, v němž názor o nemožnosti prokuristy zastupovat podnikatele na základě prokury rozšířil ze zastupování v daňovém řízení na jakékxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxení uvedeno: “Ustanovení § 33 odst. 4 s. ř. s. prokuristovi [na rozdíl např. od § 21 odst. 1 písm. d) o. s. ř.] výslovně nepřiznává procesní oprávnění jednxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx oprávněn zastupovat společnost v soudním řízení správním, muselo by takové zmocnění být výslovně obsaženo např. v listině o udělení prokury či v samosxxxxx xxxx xxxxxx
x x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx jeho základě začali být prokuristé odmítáni jako zástupci podnikatele i ve správních řízeních, opět s odůvodněním, že správní řízení nemají souvisloxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxx
x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxokury lze uzavřít, že
prokura
x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxele další osoby. Obecné pravidlo o tom, že zástupce jedná osobně a dalšího zástupce může pověřit, je-li to se zastoupeným ujednáno nebo vyžaduje-li to nxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xx xdyby tomu tak být nemělo, nebylo by třeba výslovného pravidla o tom, že prokurista není oprávněn jinému udělit prokuru, a to právě proto, že jiné plné mocx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxtupčího oprávnění prokuristy. Můžeme se tak konečně zabývat otázkou případného překročení jeho zástupčího oprávnění. Předně je třeba konstatovat, xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx. Podíváme-li se do mnohokrát zmiňovaného všeobecného obchodního zákoníku, zjistíme z jeho čl. 55, že v případě prokury na rozdíl od tzv. obchodního moxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx někdo vydává za prokuristu, ač jím není.22)
Skutečnost, že obchodní zmocněnec mohl své oprávnění překročit a prokurista nikoli, plyne podle mě z tohox xx
xxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx Nemohou tak vznikat pochybnosti o tom, zda prokurista jedná v rámci prokury anebo mimo ni.
Institut překročení zmocnění je určen právě a jen pro případxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xodle § 430 odst. 1 NOZ a jednání nepravého zástupce podle § 430 odst. 2 či § 446 odst. 1 NOZ). Jedná-li osoba, která je prokuristou, mimo rámec prokury, nexxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx prostá
prokura
a on za podnikatele uzavře smlouvu o zcizení nemovitostí.
Jedná-li prokurista mimo rámec prokury, je třeba aplikovat § 440 odst. 1 NOZ xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxsty mimo rámec prokury chtěli kvalifikovat jako překročení a nikoli jako jednání bez zmocnění, ustanovení § 446 odst. 1 NOZ, které se má aplikovat v přípxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxejmě jen za předpokladu, že se opustí názor, že rozsah zástupčího oprávnění prokuristy je determinován charakterem konkrétního obchodního závodu). xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxat § 431 NOZ. Toto ustanovení je systematicky zařazeno pod rubrikou zastoupení podnikatele po bok s § 430 NOZ, který upravuje zástupce podnikatele v užšxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx x x xxx xxxxxx xpraveny všechny případy zastoupení podnikatele; nelze odhlédnout od toho, že pod tuto rubriku úprava prokury není zahrnuta. Tato ustanovení nelze chxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx x xxxoto důvodu spíše zasloužil zpřesnění na “některá zastoupení podnikatele”.
Vedle systematického výkladu lze argumentovat i výkladem historickým; xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxx xxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx v § 15 odst. 1 obch. zák. Především však by § 431 NOZ neměl být na prokuristu aplikován proto, že řeší problematiku překročení zástupčího oprávnění, ke xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxího oprávnění podle § 431 a § 446 NOZ. V obou případech shodně platí, že zastoupený podnikatel nebude zavázán, pokud druhá strana měla a mohla z okolnostx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xezi oběma případy je v tom, že v prvém případě došlo-li k překročení a druhá strana nemohla a neměla poznat, že se o překročení jedná, je podnikatel bez dalxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxho jednání pro sebe odvrátit tím, že bez zbytečného odkladu druhé straně oznámí svůj nesouhlas.
IV. FILIÁLNÍ
PROKURA
Závěry, které byly výše učiněxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxíku a jsou použitelné i nyní za účinnosti nového občanského zákoníku.
Jaký vliv na tyto závěry má skutečnost, že do vymezení prokury byla zakotvena v § xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxokuristy?
V důvodové zprávě, jak bylo v úvodu citováno, se uvádí, že se zavádí prakticky významný institut prokury pro pobočku, který existoval v českxx xxxxx xx xxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxa její existenci uznávala. Považovala xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxlní prokury se můžeme tak setkat až ve středním občanském zákoníku (§ 76 odst. 1). Chybí však jakékoli stanovisko ať již soudní praxe či doktríny o tom, zdx xxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxědnost prokuristy při jeho nedodržení anebo byla považována za okolnost zužující rozsah prokury. Vzhledem k tomu, že i ve středním občanském zákoníku xxxx x xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xe také jednalo stejně jako za předchozí právní úpravy pouze o vnitřní omezení a nikoli o zúžení ve všech věcech, k nimž dochází při provozu konkrétní poboxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xztahů by byla či mohla být vnášena pochybnost o tom, zda je prokurista ke konkrétnímu jednání oprávněn či nikoli.
Ke stejnému závěru dospívám i v případx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xonkrétní právní jednání učinit, a má se zachovat, resp. prosadit základní účel prokury, je třeba filiální prokuru chápat jako vnitřní omezení, které nxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxikání, jen na právní jednání, k nimž dochází při provozu konkrétní pobočky.
ZÁVĚR
Všechna uvedená soudní rozhodnutí svědčí o hlubokém nepochopenx xxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxi, než by tomu mělo být. Domnívám se, že změna judikatury na základě výše předestřené právní argumentace je možná. Nezmění-li se soudní praxe, lze
de legx xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx
xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xednání, která souvisí s jakýmkoli podnikáním a opravňuje prokuristu k pověřování a odvolávání dalších zástupců.
Rovněž lze uvažovat o výslovném zakxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx
xxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxbám.
SUMMARY:
EICHLEROVÁ, K.: MAY PROCURATION OFFICER EXCEED HIS AUTHORIZATION TO REPRESENTATION OF BUSINESS?
The author examines the questiox xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxl actions and court and administrative proceedings that relate to any business; procuration officer also authorizes to mandating and recalling xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxide its scope as agent without mandate. The author considers proxy authorized for branch or business enterprise considers via express provision in the xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxím se od něj. Mezi pojmem podnik a obchodní závod lze sice najít některé odlišnosti, ty však z hlediska zkoumaného tématu prokury nejsou klíčové, a tak je xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxx
x
xx xxxxxx xx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx
xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx
xx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxokuře hovořil o vlastníkovi závodu (principálovi) a “střední” občanský zákoník používal výrazu podnik v subjektivním smyslu.
xx xxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxké právo obchodní, II. část zvláštní Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart, 1939, s. 36 a násl.
xx xxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxx
xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx chce být obchodní
korporace
držitelem. Zápis takového předmětu podnikání do obchodního rejstříku tak dubluje evidence podnikatelských oprávněníx xx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxnnosti se podnikatel věnuje či má záměr se věnovat, zda všem oborům činnosti tvořících volnou živnost nebo jen některým. Předmět podnikání tak vůbec nexxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxvání je členům orgánů obchodní
korporace
uloženo a který hraje význam např. při posouzení zákazu konkurence apod. V tomto duchu vyznívá i rozhodnutí Vxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxpadě, že je udělena kolektivní
prokura
, která již účinky vůči třetím osobám má.
xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxx
xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xx xxx
xxx xx xxxxxx x xxxx xxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx Bejček, J., Hajn, P., Ježek, J. a kol.: Kurs obchodního práva. Obecná část. Soutěžní právo. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 104.
xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xx xxx
xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx či učinění podnikatele členem obchodní
korporace
.
xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxňuje S. Plíva in Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol.: Obchodní zákoník. Komentář. 13. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 46; nebo obdobně Pelikánoxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx
xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx prokuristu se jednalo: v první věci podnikatel chtěl prostřednictvím prokuristy nabýt obchodní podíl, ve druhé chtěl podat dodatečné daňové přiznánx x xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxěrem vyvázat se z jednání svého prokuristy či druhá smluvní stran. Ve všech případech to byly státní orgány, soudy či jeho úřady, které jednání učiněné pxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xx xxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xx x xxx xxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxx
xxxxxxx
x xx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxím případě šlo o to, že prokuristé společnosti s ručením omezeným zmocnili daňového poradce k veškerým úkonům před správcem daně podle daňového řádu.
xxx xxxxxxx xxxx xx x xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxmám dostatek podkladů pro to, abych mohla vyhodnotit, zda šlo o výjimku anebo o standardní přístup.
xxx xxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx o udělení substituční plné moci zakotvena v § 33a. Nicméně i § 33a bylo třeba vykládat v návaznosti na § 24 starého občanského zákoníku a dovodit, že požaxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxsty zahrnuje.
xxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxokurista anebo jako plnomocník obchodní smluvil, též plnomocník obchodní, který by, smluviv se o obchod nějaký, plnomocenství své překročil, osobně xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx jestliže osoba jiná, vědouc, že prokury anebo plnomocenství není, anebo že toto bylo překročeno, s ním se v jednání dá.”
xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxm překročení zástupčího oprávnění a jednání mimo zástupčí oprávnění, v důsledku čehož konstatoval, že uzavření zástavní smlouvy na nemovitosti při pxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xterá upravují překročení oprávnění zmocněnce vyplývající z plné moci, tj. zejména ustanovení § 33 odst. 1 občanského zákoníku. Na základě toho Nejvyšxx xxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxdu po tom, co se o překročení dozvěděl, svůj nesouhlas.
xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxx