Obsah Dostupné filtry
Předpisy ČR (1)

LIT38253CZ Důvodová zpráva k zákonu č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (konsolidované znění)

Hledat v textu dokumentu:
  • Tisk
    Uložit
    Odeslat
  • Velikost písma textu
Viditelnost komentáře:
 
 

 
xxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxx xxxx
xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xx xxávní řády demokratických států
kontinentální
Evropy setrvávají na dualistickém pojetí práva soukromého a veřejného. Na povahu a vymezení kritéria xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxým pro tento právní dualismus. Soukromé právo bývá tradičně definováno jako právo, které slouží zájmům individua, naproti tomu veřejné jako právo, ktxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x
xxx xxxxxx
xxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxx
xxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xx x, 2). Moderní organická teorie tvrdí v podstatě totéž, když zdůrazňuje, že soukromé právo se zabývá osobou jako jednotlivcem a jeho stykem s jinými jednxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxx xx xxxx xdpovídající pravomoc nebo odpovědnost nebo kdo je jako nositel veřejné moci organizován.
2. Soukromé právo u nás dlouho nebylo kodifikováno jako celxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xtátu. Významné bylo zřízení kompilační komise Marií Terezií v r. 1753. První výstup kodifikačních prací označovaný jako
Codex
Theresianus (1766) se xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxk obsahoval jen obecnou část a rodinné právo. Celkově bylo obecné právo občanské kodifikováno na počátku 19. stol. v podobě známého všeobecného zákoníxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xx xx xxxx x x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxách.
Rakouský všeobecný zákoník občanský je stále hodnocen jako pozoruhodné a myšlenkově konzistentní dílo spočívající na koherentním filosofickxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx Československá republika od svého vzniku zatížena jevem dvojího práva - českého a slovenského, bylo základním cílem rekodifikačních snah za první Čexxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx byly zahájeny v r. 1920. Jejich cílem bylo navázat na tradice ABGB s respektem k vnitřní hodnotě rakouského zákoníku a jít cestou jeho mírné modernizacex xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xak ABGB, tak i vládní osnova z r. 1937 vycházely z existence právního dualismu a konstruovaly zákoník jako všeobecný zákoník občanský, jako základní
kxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxm vůbec, k právním jednáním vůbec a k věcem vůbec. K tomuto obecnému základu se vztahují zvláštní soukromá práva, např. právo obchodní, autorské, xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxch zákonů byly v r. 1947 a 1948 z osnovy vytrženy a jako dílčí přijaty jen některé úpravy týkající se mezinárodního práva soukromého a práva stavby.
3. K cxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx 1948 a pod přímým ideologickým vlivem totalitní moci, která tradice a vzor konvenční právní úpravy
kontinentální
Evropy odmítla jako „měšťácké právxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxu byly přijaty základní zásady sovětského práva a ze sovětského práva byla přejata i řada institutů a konkrétních právních ustanovení (Boura, F., Předxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx
xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxého práva občanského (zák. č. 265/1949 Sb.) a vzápětí také k rekodifikaci zbývající části občanského práva (zák. č. 141/1950 Sb.). Skutečnost, že rodixxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxích a nejzávažnějších praktických a ideologických rozdílů, jimiž se socialistický systém práva liší od systému práva buržoazního“ (Knapp, V., Systéx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx občanského zákoníku otevřel prostor pro kodifikaci socialistického pracovního práva.
Tyto posuny však byly jen jedním z mnoha výrazů daleko hlubší x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxmenalo uznat také existenci soukromého zájmu jednotlivce hodného právní ochrany, i kdyby kolidoval s obecným zájmem dělnické třídy na budování sociaxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx x2 an. a tam s. 99 – 100). Po celé totalitní období byl právní dualismus vykazován do oblasti buržoazního práva jako výraz třídního antagonismu s tím, že v sxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx x x xxxd do socialistického práva, 3. vydání, Praha: Ústav státní správy, 1989, s. 53). Toto právo bylo ve své podstatě právem vystavěným veřejnoprávní metodxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxáva. Na poli někdejšího soukromého práva byl jednak otevřen prostor k vytváření samostatných kodexů a tzv. komplexních právních úprav, jednak byla i txxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxrávní discipliny, kterou zčista jasna přestalo být, se změnilo v jednu z kategorií „státního práva“, jak to otevřeně vyjádřil Zd. Fierlinger vysvětlexxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xodříditi je zájmům celku.“ (Fierlinger, Z., Za socialistický právní řád, Právník, 89, 1950, s. 429 - 450. Fierlinger tak prohlásil naplno, co bylo pro sxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxnského socialistického občanského práva, 1. vydání, Praha: SNPL, 1958, s. 3), která pomáhá upevňovat a rozvíjet hospodářské a na nich založené politixxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxx. Proto o občanském zákoníku z r. 1950, který se otevřeně přihlásil k inspiraci tehdejším sovětským právem stalinské diktatury, tehdejší ministr spraxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxě zásadně, jako náš lidový stát se liší od staré předmnichovské buržoazní republiky.“ Nejdůležitějšími institucemi nového občanského práva byly socxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xajetkovými právy souvisí. Toto základní pojetí občanského práva, typické pro totalitní koncepci sovětského typu, je zásadně odlišné od evropské
konxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xl., Učebnice občanského a rodinného práva, sv. I., 1. vydání, Praha: Orbis, 1953, s. 14 a Knappová, M. - Švestka, J. et al., Občanské právo hmotné, sv. I., xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxní myšlenková schémata, která v oblasti občanského práva přetrvávají dodnes. Jeho celková kolektivistická (veřejnoprávní) koncepce, budovaná z třxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx na potlačování a postupné likvidace soukromého hospodaření. Obecná část důvodové zprávy k zákoníku z r. 1950 se v tom směru odvolává na hlavní zásady soxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxstupy této koncepce byly později vzaty za základ rekodifikace a v novém občanském zákoníku ještě prohloubeny a doplněny dalšími deformacemi. Tak myšlxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxdem může být pravidlo, podle něhož se plné způsobilosti nabývat práv a zavazovat se nabývá zásadně až dovršením osmnácti let věku, v oblasti pracovního xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxlo omezení vlivu rodičů na dospívající děti s odůvodněním, které uvádí důvodová zpráva, že o potřebnou opravu chybného rozhodnutí dítěte se postarají xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xx nich vystavěno, přijetím zásady opačné (§ 25 občanského zákoníku z r. 1950) s ohledem na zemědělskou politiku státu a v zájmu vynucené kolektivizace zexxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xx50) koncipovanou jako nový smluvní typ s výslovně vyjádřeným záměrem zabránit „vytváření ryze kapitálových podnikatelských útvarů fyzických osob“x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xo dnešní doby.
Přestože občanský zákoník z r. 1950 znamenal ve vývoji našeho občanského práva „hluboký přeryv“ (srov. Knapp, V., Dvě cesty českoslovexxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxc, tak od evropské
kontinentální
konvence, formálně zachoval některé tradiční instituty (právo stavby, věcná břemena, xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxerých právníků vědecky činných za první československé republiky (Krčmář, Andres) měla formální vyjádření zákonných ustanovení vysokou úroveň.
Úxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxnského práva na československém státním území. To vedlo tam, kde to třídnímu přístupu nebránilo, anebo kde mu to vyhovovalo, k příklonu k slovenským prxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
5. Po přijetí ústavního zákona č. 100/1960 Sb. označovaného za „ústavu vítězného socialismu“ bylo na úrovni ÚV KSČ přijato usnesení z 8.12.1960, jímž xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxí samostatných kodexů občanského, pracovního, hospodářského a dalších.
Zatímco ještě občanský zákoník z r. 1950 reprezentoval hlavní
kodex
pro prxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxické direktivy v letech 1963 až 1965 demontována funkce občanského zákoníku jako obecného kodexu. Rekodifikace občanského a rodinného práva, jakož i xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxdý z nich byl zvláštním zákoníkem, samostatně upravujícím určitou výseč společenských vztahů. To vyvolalo celkové roztříštění právní úpravy. Jeho zxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxektivity, uzavírání smluv, promlčení, náhrady škody atp.).
6. Výsledkem těchto pronikavých změn bylo totální (obsahové i formální) odchýlení občaxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxva zákoníku zaměřena na „živé socialistické vztahy“, jimž vzhledem k této koncepci staré právní formy nevyhovovaly. Co do ideologické důslednosti se xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxřízena jeho celková koncepce, odlišující právní vztahy typické pro socialismus, které byly preferovány, a právní vztahy pro socialismus atypické, jxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxx
xxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxropského kontinentálního práva s cílem upravit občanské právo s novým obsahem a v nových formách s odůvodněním, že se vztahy, které jsou předmětem úpraxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx, byl občanský zákoník pojat tak, aby se hodil jen na společenské vztahy vznikající na půdě socialistické hospodářské soustavy.
Koncepčně se nový občxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxníku představovala doktrína jednoty a vzájemné podmíněnosti zájmů občana a socialistické společnosti, vyjádřené tak, že společnost (stát) se o jednxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxu. Občanské právo bylo pojato jako nástroj řízení společnosti, který chrání třídní zájmy a hodnoty. Z toho důvodu tento občanský zákoník chápal společxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx širší míře.
Z téhož důvodu se občanský zákoník z r. 1964 také odklonil od dispozitivity vlastní úpravy a sledoval zásadu, že všechna jeho ustanovení jsxx
xxxxxxxx
x xxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxha: Orbis, 1965, s. 37). V praxi se však toto hledisko nikdy plně neprosadilo a i v podmínkách totalitního státu bylo odmítáno pro rozpor se základním prixxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxcialistického práva, 1. vydání, Praha: Academie, 1967, s. 248 an.).
Zároveň došlo oproti zákoníku z r. 1950 k dalšímu zúžení věcné působnosti zákoníkxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxké spotřeby.
V úpravě právního postavení osob, a zejména u člověka, bylo hledisko preference autonomie vůle potlačováno. To vedlo např. k přijetí zásxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxlistické zákonnosti). Až novelou č. 131/1982 Sb. byla institucionalizována i relativní neplatnost právních úkonů, avšak jen jako rozsahem velmi omexxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxut teprve v budoucnosti, neboť opačné řešení by prý bylo v rozporu s pravidly socialistického soužití. Podobně bylo posíleno využívání institutu
prekxxxx
xx xxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx předpisu.
Systematika zákoníku byla pojata zcela ojedinělým způsobem. Jeho části druhá, třetí a čtvrtá, nazvané „Socialistické společenské vlastxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx jistou nápodobu tohoto řešení občanský zákoník bývalé NDR z r. 1975).
Co do obsahu se nový zákoník pokoušel vybudovat zcela nové instituty. Odmítl napxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxjmy, zatímco nový zákoník má tyto akty upravit „v rámci širších souvislostí vztahu občana ke společnosti.“ Proto byla např. koupě upravena nikoli jako xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx spatřován „typický institut kapitalistické společnosti, sloužící především finančnímu a obchodnímu kapitálu,“ který se pro vztahy socialistické xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxních přístupových hledisek tvůrců občanského zákoníku z r. 1950 ke zpracování občanskoprávní materie zjednodušování úpravy tradičních právních inxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxý zákoník z r. 1964 typická tendence xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx se jedná o právní instituce buržoazního práva, které jsou pro vyspělého socialistického člověka bez významu. Některé z nich, nikoli však všechny potřxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxkoníku měla sloužit i nová právní terminologie. Tak byly např. tradiční občanskoprávní pojmy „osoba“ a „strana“ nahrazeny veřejnoprávním (procesníxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxím úkonům“, „bezdůvodné obohacení“ „neoprávněným majetkovým prospěchem“, atd.
Občanský zákoník z r. 1964 byl za totalitní éry několikrát drobně noxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxským podmínkám zcela zřejmé, že platný občanský zákoník novým poměrům nemůže vyhovět, neboť z jeho osmi částí byly relativně použitelné sotva tři, a to xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxcí novou úpravou, jímž byla urychlená a obsáhlá novelizace občanského zákoníku s cílem provizorně vyřešit tehdy aktuální nedostatky pro období do celxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxávána za koncepční změnu, fakticky však (z různých příčin subjektivní i objektivní povahy) významně přispěla ke konzervaci dosavadní koncepce sociaxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxmu právu. Protože podrobnosti v tom směru uvádí pasáž 1. B. obecné části důvodové zprávy, zdůrazňují se zde jen dva základní momenty.
Za prvé: Po r. 1990 xx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxx xxxx xxxxtituováno namísto dosavadního hospodářského práva. Modernizaci občanského zákoníku nebyl přisuzován význam tak podstatný. Proto se novela občansxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxě, jak důvodová zpráva k zák. č. 509/1991 Sb. výslovně uvádí, že se počítá „s tím, že obchodní zákoník upraví jen ty obchodní vztahy, které jsou specifickx xxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx
xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxí důsledek toho byl, že nedotčeny zůstaly samostatné kodifikace práva rodinného a pracovního, přičemž důvodová zpráva uvedla ve prospěch tohoto řešexx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx zákoníku a na přípravě obchodního zákoníku, která vedla k tomu, že obchodní zákoník zvolil vůči občanskému zákoníku řadu duplicitních řešení, často i x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx3 Sb.), které jsou myšlenkou komplexnosti paradoxně typické právě pro totalitní právní myšlení.
Za druhé: Hlavními inspiračními zdroji novely, ktexx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxž normativní úpravy obsažené jednak v občanském zákoníku z r. 1950, jednak v zákoníku mezinárodního obchodu z r. 1963. Tak novela č. 509/1991 Sb. přinesxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxí a podstatné - byť jen dílčí - změny představovalo odstranění základu úpravy rozlišující různé formy vlastnictví a nahrazení ustanovení o službách úpxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxie vytvořené v 60. letech. Avšak některá typická schémata totalitních právních konstrukcí zůstala i nadále uchována. Zřejmé to bylo např. ve zjednoduxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxechala nedotčenu zásadu absolutní neplatnosti právních úkonů, přestože jeden z jejích inspiračních zdrojů - na socialistické poměry celkem liberálxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxtí.
8. V průběhu 90. let 20. stol. a v prvních letech 21. stol. byl občanský zákoník změněn desítkami novel.
Především se jednalo o novelizace sledujícx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx existujícího systému a v různých směrech se mu přizpůsobily. Např. v případech, kde evropské právo spojuje různá pochybení pouze s neúčinností nebo rexxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxk zamýšlenou ochranu slabší strany.
Iniciátory dalších dílčích změn občanského zákoníku byly zájem praxe nebo její potřeba o zkvalitnění právní úprxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxn se zřetelem k zájmu nebo míře znalostí iniciátora novely. Výsledkem jsou změny v právní úpravě vedoucí k nedomyšlenostem, destabilizaci zákona a k prxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx, aniž se dospělo k vyváženému výsledku. Podobně bylo např. jen mimochodem a značně ledabyle upraveno právo nezbytné cesty (§ 151o odst. 3 obč. z.) způsoxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxých po roce 1991 do současné doby nepřekonala významem ani rozsahem novelu č. 509/1991 Sb. Tato novela byla ve své době chápána jako provizorium nastoluxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxenska před rokem 1993, kdy byl na Úřadu vlády ČSFR vypracován pod vedením profesorů V. Knappa a K. Planka návrh paragrafového znění občanského zákoníkux xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxublice, kde byl dopracován profesory K. Plankem a J. Lazárem a v r. 1997 předložen vládou do Slovenské národní rady. Odtud byl však bez projednání staženx
x xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxského zákoníku, publikovaný posléze v odborném tisku (Právní praxe, XLIV, 1996, č. 5-6). Práce na tomto návrhu později rovněž ustaly. Projekt nebyl doxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxoveny, resp. zahájeny jako nové, bez přímé vazby na předchozí dva pokusy. Na tomto podkladě byl vypracován věcný záměr rekodifikace, který byl schválex xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xx xxatný občanský zákoník se výrazně odchyluje od standardů právní kultury
kontinentální
Evropy i od tuzemských právních tradic, odmítnutých po státníx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxtupům, které nastolila socialistická
legislativa
v 50. a 60. letech minulého století.
2. Ideový základ platného zákoníku konvenuje materialismu mxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxch občanskoprávních vztahů v někdejších článcích I. až VII. občanského zákoníku z r. 1964 (dnes již zrušených), dále se tyto přístupy projevují i použixxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x jednotlivce (zájmy jednotlivce byly podřízeny zájmům celku). Tomu odpovídalo pojetí občanského práva jako nástroje řízení společnosti (zájem jednxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxty opuštěna, v občanském zákoníku však zůstaly zachovány významné právní nástroje, které jí sloužily.
a) Občanský zákoník stíhá až na několik řídkýcx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xxxx x xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx dotčené strany, navíc z důvodů zvlášť v § 39 nebývale široce formulovaných. Tato konstrukce nesleduje ochranu soukromého zájmu osoby, nýbrž ochranu zxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxi, ponechávajíce na soukromé vůli dotčené osoby, zda se neplatnosti dovolá. Absolutní neplatnost se v těchto kulturách uplatňuje jen ve výjimečných pxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxosti. Dnes sice občanský zákoník neobsahuje ustanovení, podle nichž z občanskoprávních vztahů vznikají osobám povinnosti také vůči společnosti nebx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xe především o četné případy nařízení posuzovat výkon soukromých práv a povinností z hlediska objektivně (společensky) posuzované účelnosti; jsou to xxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx odpovídá i pojetí četných případů
prekluze
soukromých práv (§ 504, 509, 608, 610, 626, 639, 649, 655, 675, 683, 691, 699, 753, 763, 711 a další).
Prekluzx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx. Z toho důvodu zvolil zejména obchodní zákoník v obdobných souvislostech jiná řešení.
d) Občanský zákoník z r. 1964 sledoval jako svůj hlavní cíl prefxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxnskoprávních vztazích v určitých směrech i nadále zvýhodněn. Zejména se jedná o ust. § 135 občanského zákoníku, podle něhož věc bez xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx téhož přístupu je přehlíživý postoj k člověku jako soukromému vlastníkovi, odrážející se zejména v úpravě práva dědického.
Za druhé: Občanský zákonxx x xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx. § 1 odst. 2 platného občanského zákoníku prohlašuje majetkové vztahy osob (vedle ochrany osobnosti) za základní předmět úpravy kodexu a úpravě majetxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xěnují shrnutí hlavní masy pravidel vztahujících se k soukromým právním záležitostem společným všem osobám a také k osobám vůbec a k věcem vůbec. Z toho vxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxský zákoník k rovnosti jako ke své hlavní zásadě (§ 2) (srov. též Knappová, M. - Švestka, J. et al., Občanské právo hmotné, sv. I., 3. vydání, Praha: ASPI, sx xx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx, s. 18 zdůrazňují prvořadý význam zásady autonomie vůle.). Tento přístup je metodologicky vadný, protože základ konstrukce soukromého a občanského xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxnické - není co do svého obsahu výrazem rovnosti, ale výrazem autonomie vůle. Zejména však podcenění zásady autonomie vůle vede k nedocenění základní fxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxvní zásady občanskoprávních vztahů vadné i z toho důvodu, že vede k závěru o rovném právním postavení fyzických a právnických osob. Tím se základní přísxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxtavení. Člověk má ze své podstaty nezadatelná přirozená práva. Zákon nelimituje základní práva člověka, nýbrž naopak základní práva člověka předstaxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxického postavení právnických osob je odlišný; z něho také vyplývají jiné právní důsledky. Právnická osoba je umělý organizační útvar vytvořený člověxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxtivní právo poskytuje (dát může). Odtud se odvozuje naprosto odlišné právní postavení obou skupin právních subjektů, o jejichž právní rovnosti nelze xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx x obligačních.
c) Uvedený schématický přístup, založený svého času naukou socialistického práva, vedl jako jedna z příčin dekonstrukce systému soukxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx rodinné, ani pro právo pracovní.
d) Důraz na majetkové vztahy vede především k podcenění významu statusových otázek a úpravy osobních práv vůbec, jimx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxnuje jen úpravě právního postavení člověka a jeho osobním právům na 300 xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxť je mu - systematicky vadně - věnován zvláštní zákon kodexového typu, je celkově poddimenzováno. I tyto přístupy odrážejí celkový zjednodušený materxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxchý materialismus jako základní myšlenkové hledisko, pod jehož zorným úhlem byl občanský zákoník koncipován, vede také na jedné straně k celkovému scxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xůže být odmítnutí právní relevance zůstavitelových podmínek a příkazů v závěti s argumentem, že mrtvý nemá vůli, takže ani k jeho příkazům nelze po jeho xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx x xxxx x xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxěděným majetkem - tedy s majetkem, který nevytvořil - naložil podle svého hospodářsky co nejúčelněji. Tím je mj. oslabena mezigenerační solidarita, o xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxěty, z něhož naše občanské právo vychází od roku 1950 s argumentem, že dosavadní pojetí práv jako věcí nehmotných „odporuje lidovému chápání“ (DZ k § 23 zxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxnutá do řady právních konstrukcí.
Za třetí: Koncepce platného občanského zákoníku jako kodifikace zaměřené v prvé řadě na úpravu majetkových vztahůx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xílčích „samostatných“ kodexů opřených o koncepci komplexních úprav, typickou pro totalitní právní myšlení. „Samostatná“ zákonná právní úprava autxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxcházejí stále z někdejšího sovětského (marxisticko-leninského) pojetí socialistického právního systému, který byl na našem území propracován dalxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xx xx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx x x xxxxxxxx xxxxxx
xxistující úprava je poplatná extremistické právní politice totalitní éry, podle níž i samo pojetí občanského zákoníku jako generálního předpisu souxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x
xxxxx
x xx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xají být podle sovětského vzoru kodifikovány jednotlivé právní oblasti. Koncepční stanovisko v tom směru přednesl ještě před druhou světovou válkou nx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxsledky jsou zejména tyto:
a) Stále přetrvává samostatný zákon o rodině (č. 94/1963 Sb.), který odděluje úpravu nemajetkových vztahů v rodině (s výjimxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxxxí se zásadami sovětského rodinného práva, a setrval na jeho základních principech, doplněných po r. 1989 některými dílčími změnami, ale i nekoncepčníxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxký vývoj, jehož základní ideologický kontext vznikl ve zdejším prostředí na přelomu 40. a 50. let 20. stol. Občanský zákoník z r. 1950 rekodifikoval majxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx x xxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxěry, do nichž vstupují občané, aby uskutečnili svou povinnost zúčastnit se společné práce a své právo na práci“, a proto „bude upraveno samostatným kodxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxli se totalitní konstrukce práva státními zásahy do všeho života - postoupit dále v zesílení zasahování státu do „soukromoprávních vztahů“, přikazujx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx x xx x949, ale práce narážely na značné problémy odborné, technické a organizační (podrobnosti zejména Witz, K. Československé pracovní právo v období 194x x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx x xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx s ideologickým odůvodněním, že práce za socialismu je plánovitě organizována v celostátním měřítku a že typické chování subjektů pracovního práva je xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxcovní právo řízenou exploataci pracovních sil (Že hlavním smyslem socialistického pracovního práva je upravit jak nejlépe využít lidské pracovní síxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxdářský důvod vzniku samostatného kodexu pracovního práva. V tom směru se tzv. socialistické právo obsahově nelišilo od pracovního práva jiných nedemxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xákoník práce frankistického Španělska). Čteme-li např., že „na místo někdejší rovnosti stran nastoupila hospodářská nadvláda jedné smluvní stranyx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxch smluvních práv a povinností“, sotva bychom dnes ve zdejším sociokulturním prostředí odhadli, že se cituje z knihy R. Becherta Grundzüge der Nationaxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx xx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx je hodnocení obsahu aktuální zákonné úpravy pracovního práva mimo jejich záběr. Leč ze systematického hlediska je potřebné poukázat na přetrvávajícx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxckým - a v
kontinentální
Evropě zcela ojedinělým - navázáním jeho úpravy na občanský zákoník metodou
delegace
(§ 4), tedy metodou typickou pro právo vxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxkonná úprava byla v odůvodněných případech
kogentní
). Byl-li platný zákoník práce postaven tak, že v četných svých ustanoveních dovolil použití něktxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxy základních práv a svobod a čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky), xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xrostoru, včetně těch z nich, které pro pracovní právo zvolily zvláštní zákonnou úpravu, označovanou jako zákoník práce. I z těchto důvodů Ústavní soud xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx x x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxby zákoníku práce popřena jako metoda odporující principům právního státu. Nálezem Ústavního soudu tak došlo k obnovení subsidiarity občanského zákxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxx x xx xxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx legislativy. Typickým příkladem jsou řešení přijatá obchodním zákoníkem, jehož úprava, zejména v oblasti závazkových vztahů, hledá řešení v přebujxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx úprav tendují i další zákonné úpravy.
Výsledkem je stav dlouhodobě neudržitelný. Obrací se proti člověku a proti jeho zájmům; do značné míry bezúčelnx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx zaměstnavatele, pak - ač jde ve všech těchto případech hospodářsky o totéž - podle platné úpravy podléhá každý z těchto tří dluhů podstatně odlišnému prxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x pracovním právu vzniká právo na náhradu ušlého zisku jen při úmyslném porušení právní povinnosti, takže ani hrubá nedbalost zaměstnavatele nezaloží xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxx, obchodní zákoník obvyklostí a zákoník práce nezná žádné z těchto kritérií a konstrukcí v kontinentálním právu zcela neobvyklou (§ 257 odst. 1 a 269) poxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xákoník její snížení, nebyla-li způsobena úmyslně (§ 450), naproti tomu zákoník práce dovoluje soudní snížení výše náhrady, jen způsobil-li ji zaměstxxxxx x xxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxh, vyhovují snad jen úzce specializovaným odborníkům ke zdůrazňování jevových znaků a z nich odvozovaných paradigmat výjimečnosti určitých právnicxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx oproštěných od samoúčelně sofistikovaných právních konstrukcí.
2. Hlavní zásady navrhované právní úpravy
A. Obecně
1. Návrh sleduje celkovx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xořádek, jakož i obecné přijetí ideje soukromého práva v duchu evropských právních tradic novodobou českou právní doktrínou, vyžadují důsledný obrat xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xradice, jak se vyvíjely do roku 1948, a stejně tak i na standardy států, jejichž právní řády náležejí do oblasti
kontinentální
právní kultury.
2. Záklxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxodě. Z koncepčního hlediska má význam, že tento vládní návrh sledoval modernizační revizi rakouského všeobecného zákoníku občanského (ABGB) z r. 181x x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxkově soudržný, s jasným filosofickým zázemím převzatým z rakouského zákoníku, koncepčně navazující na tradice středoevropského právního myšlení.
xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxt, neboť v mnohém zastaral. Naopak, musel být podroben podstatné obsahové revizi. Revizní práce vycházejí ze tří základních myšlenkových zdrojů. Jimx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx literárních výstupů;
b) kritické vyhodnocení závažnějších občanských kodexů z okruhu evropské
kontinentální
kultury (zejména se jedná o zákoníkx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxí se rovněž k zákoníku francouzskému, belgickému, španělskému i portugalskému, rovněž k občanskému právu Lichtenštejnska a některým dalším úpravámxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx
xx x xxahu se berou rovněž
relevantní
nadnárodní projekty (zásady UNIDROIT a projekty vypracované akademickými kruhy, např. CEC, PECL, PETL, PEFL, DCFR apxxxxx
xx xxxxxx xxxxxx
xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xlediska, o něž se návrh zákoníku opírá, jsou konvence, diskontinuita, integrace.
a) Cílem je vytvořit zákoník co do celkového pojetí i co do úpravy jedxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx. Vychází se mimo jiné z faktu, že základem evropské právní kultury je římské právo, jehož instituty mají zejména v oblasti majetkových práv rozhodujícx xxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxckých přístupů ve svých normativních konstrukcích odklonilo nebo je rozvinulo pod kritériem prakticity řešení. Avšak ani k římskému právu, ani k jednxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx po předchozím kritickém vyhodnocení a po obsáhlejší
komparativní
analýze.
b) Je-li cílem vytvořit
kodex
srovnávající se s evropskou kulturní konxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxčném počtu a zhusta mylně chápaná - pod vlivem jejich působení na několik generací po dobu čtyř desítek let - jako výraz tuzemských juristických zvláštnxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxící se Evropě obstát, má pro ně klíčový význam jeho kategorický rozchod s právními xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxým zákoníkům z let 1950 a 1964.
c) Hledisko respektu ke konvenčním přístupům i záměr rozejít se s myšlenkovým světem „socialistického“ práva nejsou saxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx občanského zákoníku samotného. Ideovým východiskem platného občanského zákoníku z r. 1964 je dobově chápané marxisticko-leninské materialistickx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx, která motivovala toto myšlenkové východisko věcně. Opuštěním totalitní koncepce různých druhů a forem vlastnictví (socialistické, osobní, soukrxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxiskem primitivního materialismu: jeho myšlenkové ukotvení je v respektu k osobnosti člověka jako svobodného individua způsobilého žít podle svého a xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxem celého soukromého práva. Ve standardních právních řádech kontinentálně evropského typu plní občanský zákoník funkci „systémově integrujícího oxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xilíře. Tak tomu je dnes v Evropě od Portugalska až po Rusko. Záměr je vrátit k tomuto modelu rovněž Českou republiku. To především vyžaduje změnit věcnou xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxoníku obsahují Listina základních práv a svobod a Ústava České republiky. Vzhledem k osobní a věcné působnosti občanského zákoníku se jedná zejména o rxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxení k principům právního státu, a o stálý zřetel na demokratické tradice českého právního myšlení i na standardy, na nichž stojí občanské právo evropskxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xráva a vytvoření podmínek pro rozchod s přežívající tradicí totalitního právního myšlení udržujícího existenci „samostatných“ a „komplexních“ zákxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxjí a ve svém synergickém efektu oslabují a popírají jeho funkce.
3. Navrhuje se obnovení občanského zákoníku jako kodexu soukromého práva. Proto se opxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxel občanského zákoníku je upravit soukromá práva osob vzniklá z jejich vzájemného styku mezi sebou.
4. Osnova se rozchází s koncepcí, že funkcí občansxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxvahy individualistické. Tím se však návrh nesnaží popřít jeho sociální funkci.
Návrh vychází z ideje, že funkční určení soukromého práva je sloužit čxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxdy co nejširší prostor svobodné iniciativě jednotlivce. Proto také osnova klade zásadní důraz na hledisko autonomie vůle.
Se zřetelem k tomu se za prvxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxovídá skutečnému stavu.
Akcent na zásadu rovnosti jednak zastírá přirozenou nerovnost mezi fyzickými a právnickými osobami, neboť mezi nimi nemůže xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxjně významná jako zásada rovnosti. Preference této zásady totalitním zákonodárstvím, vedla k popření základní funkce občanského zákoníku, k rozbitx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx, že přirozená svoboda člověka má přednost před státem v tom smyslu, že stát není tvůrcem svobody člověka, ale jejím ochráncem. I podle čl. 8 Listiny záklxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xpůsob určení a utváření vlastního právního postavení jednotlivce z jeho iniciativy a v důsledku jeho chtění. Je-li první hodnotou právního státu svobxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx z vlastní iniciativy projeví a uskuteční. A protože člověk nejčastěji sdílí své soukromé záležitosti s jinými osobami, je základním soukromoprávním xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxupuje jako
ultima ratio
jen tam, kde dohoda vůbec není možná, anebo nedojde-li k ní. Tento koncept vychází ze zásadních kautel našeho ústavního pořádkxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxx xxx
xx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxkého zákoníku je shrnout hlavní masu právních pravidel vztahujících se k soukromým právním záležitostem společným všem osobám, tedy k osobám vůbec, k xxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxě i vztahy jiné, mají-li majetkový aspekt), které se zřetelem na totalitní pojetí funkcí státu a práva vytvořilo naše zákonodárství v 50. a 60. letech mixxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxíku jako kodifikace upravující postavení osob a jejich soukromá práva a soukromé povinnosti vznikající z jejich vzájemného styku.
6. Pokud se jedná o xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxu. Osobním právům se věnují především prvá a druhá část zákoníku, majetkovým především části třetí a čtvrtá. Pátá část, která shrnuje ustanovení spolexxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxvce, včetně úpravy práv výlučně a přirozeně spjatých s jeho osobou, je klíčové téma první části zákoníku. Otázky spojené s jeho rodinou a rodinnými vztaxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxinnosti vzniklá člověku vůči jiným z jeho soukromého styku s jinými osobami.
Antropocentrické pojetí občanského zákoníku však nepomíjí téma právnixxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxu pozornost s tím, že tato úprava má platit subsidiárně pro všechny právnické osoby podle xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxázek právnických osob. Vychází se ale z pojetí, že právnické osoby vytvářejí lidé proto, aby sloužily jejich zájmům. Nefinguje se tudíž rovnost obou skxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x x xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx rodinného a dědického, nehledě k tomu, že ani při určitých typech smluv nemohou právnické osoby jako určitá smluvní strana vůbec vystupovat (při nájmu xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxlitním státem, navazuje na filosofické zázemí kontinentálních i národních tradic a usiluje o „uskutečňování ideálů evropanství“ (Švestka, J. in Švexxxxx xx x xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxx
xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxů a názvosloví
1. Rozvržení kodexu na pět základních částí si vyžádalo vnitřní uspořádání těchto částí do dílčích systematických celků. Podle tuzemxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxa potřeba vytvořit v rámci některých z nich ještě jednu úroveň členění. Proto byly uvnitř některých oddílů vytvořeny zvlášť označené pododdíly.
Pro sxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xejich skupin. Nadpisům částí, hlav, dílů a pododdílů, jakož i rubrikám označujícím skupiny paragrafů nebo jednotlivé paragrafy věnovala přípravná kxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxky, ale i stavba jednotlivých paragrafů osnovy. Byla přijata zásada, že jeden paragraf má zásadně obsahovat nanejvýš dva odstavce a že jeden odstavec pxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xa potřebu ucelenosti úpravy určitých skutkových podstat v jednotlivých ustanoveních, přece jen ji naplňuje více než devět desetin všech ustanovení oxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxituty nejsou řazeny od důležitých k méně důležitým (hledisko významu je relativní), ale od jednodušších ke složitějším a od obecných k zvláštním. Tak nxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
x. Návrh úpravy jednotlivých institutů bere v úvahu platné právo, ale nevychází z něho jako z dogmatu. Jak se v obecné rovině uvádí výše a jak se v podrobnosxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx x xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxí deformována podle potřeby totalitního státu a po r. 1989 uchována z pohodlnosti či z nepochopení. V těchto případech se navrhuje vrátit se - na základě xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxému případně o některé moderní prvky.
5. Osnova se snaží o terminologickou jednotnost, a užívá tedy co možná pro stejné pojmy stejná slova a pro různé poxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxlouva“ se tudíž označuje jen určitá právní skutečnost, z níž vzniká závazek, „závazkem“ se rozumí
obligace
, xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxrávního předpisu) a „ustavení“ (např. do funkce), slovo „věc“ se užívá jen k označení věci v právním smyslu, nikoli však již k označení záležitosti, pro xxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxovým uzancím dopouštějí od uvedené zásady odchylky tam, kde nemohou vzniknout pochybnosti o jasném významu slov. Tak např. slovo „právo“ označuje práxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxx xx dědí. V těchto případech lze smysl snadno pochopit ze souvislostí, v nichž je slovo užito. Stejně tak, mluví-li se v osnově o „vzniku smlouvy“ a o „uzavřexx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx x xxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xodle vzoru a metod práva veřejného. Tyto vlivy se u nás uchovaly při utváření legislativních textů z oblasti práva soukromého dosud. Osnova se vrací k trxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxací způsob, např. (nechť) „vykoná“, „zaplatí“, „doručí“ atp. Obdobně se šetří s obratem „je oprávněn“, namísto něhož se volí „může“, „má právo“ apod.
xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xe rozumí jakýkoli zákon, „tímto zákonem“ se rozumí občanský zákoník a „jiným právním předpisem“ každý zákon nebo jiný právní předpis odlišný od občansxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx speciální úpravy ve zvláštních zákonech či odkazům na možnost takových úprav, neboť se vzhledem k zásadě
lex specialis
derogat generali jedná o pravixxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx, případně právní předpis „stanoví“, zatímco právní jednání, zejména smlouva, „určuje“.
Návrh zákonného textu se co možná vyhýbá cizím slovům. Je-lx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxístění“ místo „instalace“, „sdělení“ nebo „údaj“ místo „informace“ apod.). Avšak v těch případech, kde cizí termín v českém právu zdomácněl (např. „oxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx se osnova puristicky.
6. Osnova sleduje důsledné rozlišení právních domněnek (vyvratitelných i nevyvratitelných) a fikcí a v tom směru volí jednotnxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxu. Výrazem „platí, že“ se označuje nevyvratitelná právní domněnka. Výrazem „považuje se za“ nebo „hledí se na“ se označuje
právní fikce
.
7. Vzhledem k xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx slučovacím významu, zatímco s vylučovacím významem se používá výraz „anebo“ (s čárkou), případně „nebo“ (s čárkou). Při formulaci „A nebo B“ bude skutxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xx xxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xákoníky z r. 1950 a 1964 postupně odvrátily zavedením jednak některých slovakismů při unifikaci českého a slovenského práva (např. „právní úkon“, „výxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx „účastník“ místo „osoba“, „způsobilost k právním úkonům“ místo „svéprávnost“, „návrh na uzavření smlouvy“ místo „nabídka“, „smlouva o sdružení“ míxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxu zákona s ústavním pořádkem České republiky
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
4. Zhodnocení souladu návrhu zákona s mxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xepublika vázána, a s právními akty Evropských společenství. Přebírá v mnohém dosavadní text občanského a obchodního zákoníku, ve kterém byly transpoxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxS ze dne 14. ledna 2009 o ochraně spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení (timeshare), o dlouhodobých xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet. Dají se sice přepokládat určité náklady spojené se zřízením nových rejstříků či s nárůstem některýcx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxm bude pokryta výnosem ze správních poplatků za realizaci nově navrhovaných agend.
6. Předpokládané sociální dopady, dopady na rovnost mužů a žen, dxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx životní prostředí.
7. Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)
Ministerstvo spravedlnosti informovalo Grémium pro regulační reformx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxx xx xxxx dle kterého se obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA) neuplatní na legislativní návrhy, na jejichž přípravě byly zahájeny práce před 1. lisxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx. Práce na tomto právním předpisu byly zahájeny již na počátku roku 2000, věcný záměr nového občanského zákoníku přijala vláda svým usnesením ze dne 18. xxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxx xxxx
x x xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxx xxspiruje zejména ustanoveními § 1 rakouského, čl. 1 švýcarského a čl. 7 francouzského občanského zákoníku. Za prvé jde o poukaz na pojem soukromého právxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxejí ustanovení právního řádu. Právní řád je pojmem ústavním (čl. 10 Ústavy), na mimoústavní úrovni s týmž pojmem pracují stovky právních předpisů, defxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxké literatuře srov. např. Weinberger, O. Norma a instituce. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 1995, s. 20 an.; Knapp, V. Teorie práva. 1. vydání. xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
x xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx práva. 2. vydání. Dobrá voda: Aleš Čeněk, 2001, s. 74 an.; Kubů, L. - Osina, P. in Kubů, L. - Hungr, P. - Osina, P. Teorie práva. 1. vydání. Praha: Linde, 2007x xx xx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxomému právu právní řád nezahrnuje jen právní předpisy, ale i jiné prameny, z nichž práva a povinnosti vyplývají. Do tohoto okruhu tedy mj. spadají i nepsxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxu, dovolávajících se v § 2 i ústavního pořádku, v § 3 obecně uznaných zásad spravedlnosti a práva nebo v některých dalších ustanoveních zvyklostí apod. Oxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxahy. Zpracovatelé osnovy se v jejích prvních verzích pokoušeli odlišit subjektivní soukromé právo od objektivního tak, že pro prvé z nich volili důslexxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxí vedlo k toporné stavbě vět a celkové těžkopádnosti. Proto od něho bylo v pozdějších redakcích osnovy upuštěno se závěrem, že k odlišení obojího postačx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xteréžto označení do některých soukromoprávních předpisů proniklo (srov. v platném občanském zákoníku např. § 42a odst. 1, § 130 odst. 3, § 500 odst. 1, § xxx xxxxx x x xx x xxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxi dospělosti subjektivního práva, zánikem nároku (typicky promlčením) se oprávnění neruší, nýbrž existuje dál v naturální podobě. Některá soukromá xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxnnosti se charakterizují jako vzájemná soukromá práva a vzájemné soukromé povinnosti osob. Tím se klade důraz na jejich soukromou sféru a vyjadřuje sex xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx moci navzájem); soukromé právo se týká privátního života lidí, jde o jejich právo uplatňované ve společnosti (srov. Krčmář, J. Právo občanské. II. 3. vxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xsob v jejich soukromé sféře, ale souhrn těchto ustanovení, čímž se dává najevo význam systematického uspořádání právních pravidel v nich obsažených.
xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxulována. Neuvádí se v ní víc než poukaz na hlavní rysy: ta právní pravidla, která upravují práva a povinnosti mezi osobami vzniklá z jejich soukromého stxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxtiční praxe, L, 2002, s. 508) stanoviskem, že „význam (uvedeného ustanovení osnovy) pro právní praxi spočívá v orientaci na hledání a uvědomění si smysxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxení pro jednotlivý případ, se ponechává judikatuře.
Soukromé právo se může definovat jen vymezením vůči právu veřejnému. Na kvalifikaci rozdílu mezx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxcky Knapp, V. Teorie práva. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 1995, s. 68) i naše ústavní soudnictví stále přiklání k teorii mocenské, osnova ji za svou přijmoxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx „Interakce soukromého a veřejného práva“ zdůrazňuje s rozsáhlým argumentačním a literárním zázemím, že subordinační teorie se dnes uplatňuje zcela xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx neposkytuje ani dostatečné záruky, „že nedojde ke zneužití moci veřejné a k ohrožení práv soukromoprávních subjektů v důsledku excesu moci veřejné nax xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxa: C. H. Beck, 2009, 26). Proto se návrh v pojetí právního dualismu od počátku hlásí k teorii organické.
Při odlišení oblastí soukromého a veřejného práxx xx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxdpisů se zákonodárce zpravidla řídí praktickou stránkou věci, nikoli puristickým oddělováním soukromoprávních pravidel od veřejnoprávních. Tak i xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxřejný zájem, a v § 128 odst. 2 upravuje vyvlastnění. Podobně např. i tak typický veřejnoprávní předpis, jakým je zákon o ochraně hospodářské soutěže, obxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxho a veřejného práva formulací zásady, že uplatňování soukromého práva je na uplatňování veřejného práva nezávislé. Dílčí projevy této zásady a jejicx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx ani jeho celkový účel spočívající ve stanovení pravidel pro spořádané soužití svobodných lidí (srov. Weinberger, O. Norma a instituce. 1. vydání. Brnxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xtázku, v čí zájem nebo pro koho jsou stanoveny, musíme vždy odpovědět poukazem na pospolitost“ (Weyr, F. Teorie práva. 1. vydání. Brno - Praha: Orbis, 19xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxx x xxxx x xxxxxxx moc jsou založeny na úctě k nim (čl. 1 Ústavy a čl. 1 Listiny základních práv a svobod). Nelze však přehlížet, že právní řád používá k naplnění svého účelu rxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxazuje, „že i v dnešní době zůstává tradiční dělení práva funkční“ (Hendrych, D. in Hendrych, D. et al. Správní právo. Obecná část. 6. vydání. Praha: C. H. xxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xeřejné různé cíle. Soukromé právo otvírá co nejširší prostor soukromé iniciativě jednotlivce a svobodnému utváření soukromého života. Naproti tomu xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxsahují vzájemný styk osob, druhé styk osoby a orgánu veřejné moci nebo vzájemný styk těchto orgánů. Proto je soukromé i veřejné právo pořádáno odlišným xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx x x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxsí to nikomu zdůvodňovat. To pro veřejné právo neplatí: pro ně a pro orgány veřejné moci platí zásada objektivity - orgán veřejné moci nesmí postupovat a xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxáv a svobod). Texty právních předpisů mnohdy používají relativně neurčité pojmy (např. veřejný zájem, odůvodněný případ, důvod zvláštního zřetele hxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxcí na soudcovskou úvahu najdeme i v platném občanském zákoníku (např. § 135c odst. 3, § 139 odst. 2 nebo v § 705 odst. 1 aj.), podobně mnohé zákony z oboru sprxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxodnutí orgánu veřejné moci musí být odůvodněno a přezkoumatelné, aby bylo patrné, že diskrece je v konkrétním případě logickým vyústěním řádného hodnxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxch účelů volí soukromé i veřejné právo různé metody, jak to odpovídá i kautelám čl. 2 odst. 3 a 4 Ústavy a čl. 2 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod. Se xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxému vyžadují
kogentní
úpravu.
V soukromoprávní oblasti vzniká jednotlivci oprávnění z jeho vlastní vůle, kdežto veřejné právo zakládá jednotlivcx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx x xx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx vzájemnosti ekvivalentních plnění - soukromník se zavazuje k povinnosti, aby za to něco pro sebe získal, a nabývá-li ze své vůle oprávnění, zavazuje se xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxvu veřejném vznikají nároky bez zřetele na zásadu reciprocity (Boguszak píše o unilateralitě, co se týče práv a povinností; srov. Boguszak, J. - Čapek, xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xrávu již deliktem. Hlavním účelem sankce v soukromém právu je odčinit újmu způsobenou jednotlivci a plně mu nahradit, co mu bylo v jeho soukromé sféře zpxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxné moci a jejím účelem není řešit vzájemný konflikt osob, nýbrž konflikt mezi jednotlivcem a veřejnou mocí, která hájí a chrání veřejným zájem. Účelem vxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx tomu u sankce soukromoprávní.
Formulací xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx sobě nezávislé navzájem. Zásada je formulována jinak. Jde v ní o důraz na principy ústavního pořádku, že existenci státu a veřejné moci podmiňuje úcta k xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxy základních práv a svobod). Kromě toho nelze přehlížet význam kategorií ústavního pořádku a veřejného pořádku, kterými jsou soukromé a veřejné právo xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxtahu mezi jednotlivcem a veřejnou mocí, ale i horizontálně, tedy ve vztahu soukromými osobami.
Zásada nezávislého uplatňování soukromého práva na pxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx mezi soukromým a veřejným právem vyplývající z jejich rozličného účelového zaměření sledují obě uvedené oblasti právního řádu v konečném výsledku jexxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx plochy a funkcionální vazby (k tomu např. Tilsch, E. Einfluss der Civilprocessgesetze auf das materielle Recht. 1. vydání. Wien: Manz, 1901, s. 5 an.; Mxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xízení, ordre public a trestní právo. Komentář. I. díl. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 35 an.). Leč je podstatné, že v případech, kdy je namístě vázax xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xemovité věci na základě smlouvy, kdy je vznik vlastnictví vázán na vklad vlastnického práva pro nabyvatele do katastru nemovitostí, nebo v případech, xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxého stanovení nelze se vznikem veřejnoprávního nároku spojovat vznik soukromého oprávnění a s porušením veřejného práva lze bez výslovného stanovenx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxjným právem není pevně dána jednou provždy. Od druhé poloviny 19. stol. jsme svědky jevu označovaného jako publicizace soukromého práva, kdy dílčí úprxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxy mění svůj charakter ze soukromoprávních na převážně veřejnoprávní: např. horní právo bylo ještě na počátku minulého století chápáno jako soukromopxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxo. Tyto tendence zesílily zejména od 30. let 20. stol. v reakci na politické i hospodářské otřesy ve většině evropských států. V moderní době naopak zaznxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xni tyto zjevné proměny nemění nic na obecném pravidlu: publicizací buď nabývají některé původně soukromoprávní normy veřejnoprávní charakter, anebx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxvních úprav směřujících k ochraně spotřebitele.
Pro naše sociální a právně kulturní prostředí je formulace druhé věty prvního odstavce zvlášť význaxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xeřejné a soukromé, Právník, 89, 1950, s. 99 - 100 nebo Kučera, E. Obecná teorie státu a práva. II. díl. 1. vydání. Praha: Orbis, 1975, s. 236 an.). S tradicexx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xby si osoby uspořádaly soukromá práva a povinnosti odchylně od zákonné úpravy (
dispozitivní
právní normy) od ustanovení donucující povahy (
kogentnx
xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxí jsou výjimečná. Při řešení, jaké kritérion zvolit pro odlišení obou skupin právních pravidel, byly kriticky analyzovány dosavadní přístupy k této oxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxo bezpečného kritéria pro posouzení, zda to které ustanovení zákonné jest právem závazným nebo nezávazným.“ (Mayr, R. Soustava občanského práva. Knixx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx zjevně stvrzuje. Přesto je úkol legislativní praxe dát aplikační praxi vodítko k odlišení dispozitivních ustanovení od kogentních. Zdejší zákonodáxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xx x xxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxk práce (§ 2 odst. 1). Druhý zvolil platný obchodní zákoník v § 263, případně někdejší zákoník mezinárodního obchodu v § 5. Kladla se tedy otázka, zda se roxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxcujících ustanovení, jak to učinil obchodní zákoník v § 263 ve vztahu k své třetí části, anebo doplněním každého kogentního ustanovení výslovným zákazxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxčnost, že se v § 1 odst. 2 nenavrhuje pravidlo jen pro občanský zákoník, ale pro celou oblast soukromého práva, a také praktická zkušenost s § 263 obchodníxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx x soukromém právu může společenský vývoj vést časem k posunům v náhledu na povahu některých ustanovení. Literatura proto kriticky poukazuje na koncepcx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xbchodnímu zákoníku. 3. díl. 2. vydání. Praha: Linde, 1998, s. 47). Takové řešení je sociálně svazující - brání společenskému pohybu a konzervuje sociáxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xx xx xán zcela volný prostor. Tak tomu ale není, protože i tady se uplatní obecné zásady, přes které nelze jít (např. zákaz obcházet zákon, zákaz porušit dobré xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxder komentuje toto pojetí slovy, že ve vztahu k dispozitivnosti právní regulace „lze uvítat její zakotvení
abstraktní
a nikoli kazuistické,“ jakož i xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxx
xxxxxx xxxx xxxleduje vzor § 2 odst. 3 platného občanského zákoníku slepě. Vypuštěn je odkaz na povahu ustanovení, který (jak vyplývá z analýzy novější judikatury) lexxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x
xxxxxxxx
xxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx obecná a relativně neurčitá, ale přece jen konkrétnější: Tam, kde není výslovný zákonný zákaz, je ujednání odchylky od zákona přípustné, ledaže se tím xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxě slovy „zakazuje se“, nebo výslovným stanovením důsledku odklonu od kogentního ustanovení poukazem na neplatnost ujednání nebo stanovením, že se k zxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxší potíže. Společně s ní se navrhuje stanovit poukaz na druhý limit autonomie vůle, a to je veřejný pořádek. Veřejný pořádek představuje jednu z podstatxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxst (čl. 14 odst. 3, čl. 16 odst. 4, čl. 19 odst. 2, čl. 20 odst. 3). Se zřetelem k tomu je také kategorie veřejného pořádku zvolena jako kritérium omezující axxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xořádku pracují občanské zákoníky Francie, Španělska, Švýcarska, Québecu; obdobné omezení znají i občanské zákoníky Polska nebo Maďarska a další. Taxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxérium veřejného pořádku, které ukryl pod označení zájmu společnosti (k tomu Pauly, J. Společenský zájem v československém občanském právu. 1. vydáníx xxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx promyšlený. Veřejný pořádek se osnova nepokouší blíže definovat, neboť to v právní normě není možné, stejně jako není možné právní normou definovat doxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxu zdejší společnosti. S tím souvisí i požadavek na transparentní uspořádání soukromých právních poměrů osob. Nikdo např. nepochybuje, že právní pravxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxk nelze opřít o dobré mravy, nýbrž o právě zásadu veřejného pořádku. Z těchto obecných kritérií se odvozují konkrétnější omezení - např. dobrým mravům oxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxní postavení třetí osoby a nemění její oprávnění nebo povinnosti. Návrh obecného pravidla v § 1 odst. 2 snižuje nebezpečí mezer v právním řádu - ty by bylo xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx
xxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xrávního pravidla, protože vyžaduje přesné odůvodnění, v čem by jinak došlo ke střetu s dobrými mravy nebo xxxxxxxx xxxxxxxxx
x x xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxx
xxx xxx
xxxxa
eorum tenere, sed vim ac potestatem (znát zákony neznamená držet se jejich slov, ale pochopit jejich účinnost a sílu). Vzhledem k tomu se stanoví, že pxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxného. Základní smysl je v pojetí, že přirozená práva člověka představují limit pro zákon, a nikoli naopak. Se zřetelem k tomu se navrhuje formulovat výsxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxvní konformitu a respektující obecné právní principy plynoucí z ústavního pořádku, jakož i obecné zásady soukromého práva.
V tom směru se čelí zejménx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxznamně vystupuje tradice výkladu zákona, jaká byla typická zejména pro období tzv. socialistického práva. Zároveň však osnova usiluje čelit i tendenxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxnému (to jest zřejmému, jasně projevenému a z textu zákona interpretací odvoditelnému) zákonodárcově úmyslu. Protipólem bezduchého formalismu jsox xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xx tudíž mezi literou zákona a jeho duchem v tom smyslu, že litera zákona je jen celkový smysl holých slov. „Význam slov totiž, skoro všech, je buď v nich samýxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxe je vždy spravedlnost. Mezi literou a duchem zákona však není rozpor: duch zákona pomáhá odhalit pravý význam slov zákonných ustanovení. (srov. Hobbexx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxžet především k jeho smyslu. Zákonodárce si musí být vědom, že slova zákona nemusí vždy dokonale vyjádřit jeho úmysl, a proto ukládá soudci, aby tato sloxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxx xx navrhuje stanovit, že skutečného smyslu zákona třeba šetřit nejen při výkladu zákonných ustanovení (interpretaci), ale také při jejich používání (axxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xa své konstrukce přijatelné pro obyčejné lidské cítění a se zřetelem k citu obyvatelstva pro spravedlnost musí být tyto konstrukce také aplikovány. Poxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxx xx x xxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxní i s právem Evropské unie.
K § 3:
Celé ustanovení má interpretační význam a otevírá tak blok paragrafů, jimiž se stanovují hlavní směrnice pro hlxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxmu, aby se překrucoval nebo vnucoval, a následkem toho jeho paragrafy stíhá osud ustanovení jen přechodných (Camus, A., xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxm se
kodex
soukromého práva přihlašuje k zásadám přirozeného práva a staví na nich. Jiný přístup nemohl být se zřetelem k Listině základních práv a svobxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xstava, sama hlásí (Pavlíček, V. a kol., Ústava a ústavní řád České republiky, 2. díl, Práva a svobody, Linde, Praha str. 34. Srov. dále Filip, J., Vybrané xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x x xxxxx xx xteré nelze chápat jako proklamaci, ale jako vyjádření účelu zákona a vodítko pro řešení složitých právních případů (hard cases). Hledisko vyjádřené v xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xd zásad našeho ústavního pořádku. Avšak vzhledem k tomu, že legislativní praxe v oblasti soukromoprávního zákonodárství je zhusta jiná (nehledě již k xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x této otázce vyjádřil jasně a zřetelně. Samotné východisko, jež tvoří obsah § 3 odst. 1, není nové. Hlásila se k němu už na konci 18. stol. Hortenova osnova xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxsetzbuche, Alfred Hőlder, Wien 1889, str. V), třebaže do konečné verze všeobecného zákoníku občanského z r. 1811, vzhledem k politickým poměrům absolxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxit funkci charty lidských práv dnes u nás již občanský zákoník nemá, tento úkol je svěřen jinému právnímu předpisu a civilní
kodex
může Listinu základnxxx xxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxý člověk přeje být šťastný. Pojetí § 3 odst. 1 vychází z poznání, že svoboda člověka není samoúčelná. Moc jednotlivce činit, co chce, v souladu se svým vlaxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx x x xxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xvoboda jednotlivce není samoúčelná. Ve vztahu k soukromým záležitostem člověka má svůj cíl, kterým je osobní štěstí. Přijatá koncepce má své filosofixxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxitos, zákon může životu lidí prospět, jen chtějí-li oni sami, aby se jim dobře dařilo (Svoboda, K. Zlomky předsokratovských myslitelů. 2. vydání. NČSAxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xtěstí“ (Aron, R. Angažovaný pozorovatel. 1. vydání. Mladá fronta, 2003, s. 315). Ve známých slovech Deklarace nezávislosti Spojených států o nezcizixxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxhna Locka akcentující hledisko majetku přihlásil důrazem na osobní štěstí člověka k myšlenkovému proudu tlumočenému zejména francouzskými osvícenxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxxxx xx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xxxxx
x xxxxx xx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx x xx x774, tedy dříve, než Jefferson napsal do americké Deklarace známá slova o přirozeném právu na štěstí, přednášel na půdě zdejší univerzity profesor K. Hx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxastní štěstí motivuje člověka k soudržnosti, konání dobra a pomoci ostatním (což ostatně potvrzuje trvající sociální zkušenost), a tím i k dosažení stxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxtalitarismu je představa, že stát sám nejlépe ví, co je štěstí, a snaha vnutit je člověku i proti jeho vůli. Proto se respektuje, že každý může žít podle svxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxě doplňují dvě hlavní zásady soukromého práva: zásada autonomie vůle a zásada neminem laedere.
V druhém odstavci jsou koncentrovány ty právní zásadyx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxady právní však osnova zákoníku podtrhla i na jiných místech a některé další zvlášť zmiňuje jinde (např. zákaz šikany, ochranu dobré víry atd.). Osnova xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxní zásady zákoník uznává jen ty, na které pamatuje jejich výslovným pojmenováním. Z toho důvodu se v posledním odstavci tohoto ustanovení podtrhává, žx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx
x x x x xx
xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxx k běžnému člověku. Není však možné pod rouškou jeho ochrany jako jednotlivce podlamovat nezbytnou ochranu třetích osob. Proto se navrhuje stanovit, žx xxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxostí. Obdobné hledisko se navrhuje přijmout jako obecné pro rozhodnutí, závisí-li právní následek na mínění určité osoby nebo na existenci pochybnosxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxuje právní následek nejednou s tím, zda určitá osoba něco měla či mohla vědět, anebo jaké pravidlo má být aplikováno, jsou-li pochybnosti. Proto se stanxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxěno.
Něco jiného je, bude-li se jednat o osobu, která se veřejně přihlašuje k určitému povolání nebo stavu. Stavem se rozumí skupina lidí, kterou sice nxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xoják v záloze, student lékařské fakulty, amatérský sportovec apod.). Po osobě, která se takto chová, lze důvodně požadovat, aby také jednala s využitíx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xda ten, kdo se takto chová, má či nemá příslušné podnikatelské oprávnění, je-li ho třeba, ale to, jak jej z jeho přičinění vnímají jeho partneři, zejména xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxtního postavení, nemůže xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x x xx
xxxxxxxxxx xbčanské zákoníky spojují výkon subjektivních práv a plnění právních povinností s kritériem čestnosti a absence zlé vůle i podvodného úmyslu. Tak tomu xx xxxxx x x xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxlatňování oprávnění i poctivého a čestného plnění povinností odpovídá zásadě čestného žití (honeste vivere) chápaného jako jeden ze základních příkxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xíra), good faith, bonne foi, buena fe, buona fede (dobrá víra), redelijkheid eb bilijkheid (počestnost a poctivost) atd. Výraz „dobrá víra“ však má ve zxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxaz good faith a jemu podobné nelze do češtiny správně převést jako dobrou víru. Stalo-li se tak již v některých případech mechanickým překladem cizojazxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx a v objektivním slova smyslu. Z toho důvodu se táž zásada v návrhu vyjadřuje formulací ukládající každému jednat v právním styku poctivě.
Zároveň se naxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxprávní stav se zřetelem k osobě, která jej vyvolala nebo která má nad tímto stavem kontrolu. Ochranu je třeba poskytnout naopak tomu, kdo jednal v dobré vxxxx
xxxx xxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x x xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxntální
tradice existenci dobré víry. Kdo dobrou víru popírá, musí v tom směru unést důkazní břemeno. Dosud platný občanský zákoník je vedle občanskéhx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxx
x x xx
xxxxxxxxxxxxxxxxx xojetí soukromého práva má své limity, které nejobecněji vyjadřuje kritérium svobody jednotlivce, neboť svoboda jednoho končí tam, kde začíná svobodx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xdánlivě; totiž tak, že dovolávajíc se formy, koná za účelem dosažení nedovoleného výsledku. Zneužití práva (
abusus
iuris) je tak pojato jako reproboxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx x xxx xxxxckého, čl. 2 švýcarského, čl. 11 až 15 třetí knihy nizozemského, čl. 7 španělského, čl. 334 portugalského, čl. 7 québeckého atd.), které se v závěru 19. a x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx zákoník z r. 1964 (v původní redakci) obecný zákaz zneužití práva obsahovaly, byť s obsahem ovlivněným dobovou ideologií. Dnes podobná zákonná úprava xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xistiny), jednak proto, že nejsou jasně stanoveny právní následky zneužití práva, resp. výkladem § 3 odst. 1 platného občanského zákoníku lze dospět k zxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xvahu dvě základní pravidla: Neminem laedid qui iure suo utitur (Kdo vykonává svoje právo, nikomu neškodí) a Mal enim iure nostra uti
non
debemus (Nemámx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxní (nedovolený) čin, a proto mu nelze přiznat ochranu. Vzhledem k tomu, že i zákaz zneužití může být zneužit, klade se důraz na zákaz činů, kterým je právo xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx. Jsou-li pochybnosti, musí být chráněn ten, kdo subjektivní právo má a dovolává se jej. Sankcí za zneužití práva je odmítnutí právní ochrany zdánlivéhx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxm práva dotčené. Navržená úprava je obecná, netýká se jen majetkových práv, na něž dopadá čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (Listina v čl. 11 xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xvláštním případem zneužití práva je šikana jako chování, jímž se právo zneužívá za tím určujícím účelem, aby druhé straně byla způsobena škoda. Na šikaxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx
x x xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxký zákoník je
kodex
, těžiště veškerého soukromého práva, k němuž se sbíhají a pod jehož vlivem jsou i všechna soukromoprávní ustanovení, byť je obsahujx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xx xx xxxxxxx x
xxxxx
x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxť z hlediska jeho právní síly je i zákoník obyčejným zákonem - ale předmětem úpravy občanského zákoníku a principem subsidiarity, tj. pravidlem, že ustxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxu jako univerzálního kodexu a charty soukromých práv sleduje dvě základní opatření. Za prvé se stanoví, že občanský zákoník upravuje osobní stav osob, x xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxx
x xx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxanský zákoník je zákonem subsidiárně aplikovatelným pro celé soukromé právo ve všech aspektech, o nichž speciální soukromoprávní předpisy nestanovx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxelnost právních obyčejů jako pramene práva. Z toho důvodu osnova nečiní rozdílu mezi právními obyčeji a zvyklostmi a staví je vzájemně naroveň. Ze zvykxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxyklosti xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxláštních ustanoveních.
K § 10:
Základní
instrukce
k výkladu zákona dává § 10.
Komplex pravidel shrnutých do tohoto ustanovení se záměrně, katxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxo zásada je totalitnímu právnímu myšlení blízká, jak je známo rovněž z nedávné české zkušenosti, pohříchu i současnosti. S těmito neblahými tradicemi xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxh nenašel plné uplatnění, ale především z toho důvodu, že snahy o jeho prosazování působí retardačně na juristické myšlení i na celkovou právní kulturux xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxalogii (na mysli se má
analogia legis
). To je tradiční juristické řešení příkazu nalézt v zákoně i jeho
latentní
obsah, které má své kořeny již v zákonodxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx legis použitelná, musí být nějak vyřešeny, protože i za této situace je zřejmé, že právo mlčet nemůže. V těchto případech se používají obecné zásady práxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x
xxxxxxxx
xxxxxxx xxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxům a arbitrární libovůli. Řešení nabízí občanský zákoník Švýcarska (ZGB) v čl. 1, kde stanoví podmínky, za nichž soudce může
a priori
formulovat právnx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxr v zákoně. Toto pojetí odpovídá, že zákon stanovuje právní pravidla povšechně jako obecná, že je však třeba pamatovat a mít řešení i pro případy, kdy se „xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx, jak by řekl i sám zákonodárce, kdyby byl přítomen a jak by ustanovil, kdyby o tom věděl“ (Aristoteles, Etika Nikomachova, Rezek, Praha 1996, str. 146).
xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xstatně nalézá uplatnění i při stávající judikatorní praxi a přitakává mu desetiletí i právní nauka (srov. práce V. Kubeše, V. Knappa, A. Gerlocha, Z. Küxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxžit, aby se právní případ posoudil podle principů spravedlnosti i zákonných zásad a s přihlédnutím k stavu právní nauky i ustálené rozhodovací praxi. Vxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxumné, nikoli slepé následování maximy fiat iustitia, perreat mundus xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxdní praxi nebo doktríně, musí však vycházet z jejich znalosti a být náležitě vyargumentováno. Ačkoli návrh zákoníku předpokládá soudcovské dotvářenx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x x xxx
xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxsti souhrn ustanovení o vzniku, změně a zániku soukromých práv a povinností obligační povahy, zejména ustanovení o smlouvě. Stalo se tak z toho důvodu, xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxtelná i na práva a povinnosti plynoucí z ustanovení v jiných částech návrhu, jakož i dalších právních předpisů soukromého práva. Proto se navrhuje všeoxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xx
x x xxx
V právním státě má osoba dotčená ve své soukromoprávní sféře právo žádat po státu závazně, aby se jí dostalo účinné, a tedy mj. i včasné pomoci. V právníx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xocí, pak musí dbát, aby se tomu, kdo se na něho obrací, dostalo včasného rozhodnutí odpovídajícího zákonu. Nepostupuje-li k tomu povolaná veřejná moc txxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxxu toto ustanovení vyžaduje, aby příslušný orgán postupoval tak, aby osoba dožadující se rozhodnutí nezůstala ve stavu nejistoty po dobu neúměrnou povxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxkoná, ač podle zákona a povahy věci konat má.
K § 13:
Třebaže zdejší právní řád nestojí na precedentech, nelze pominout faktický význam rozhodovaxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxmů (které jsou např. vyjádřeny výrazy dobré mravy, dobrá víra, míra přiměřená poměrům, účelně vynaložené náklady, bez zbytečného odkladu, vyžaduje-xx xx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xšech společnostech, jejichž právní řády jsou založeny na
kontinentální
právní soustavě. Tak C. Kemp Allen v klasickém díle Law in the Making (6. vydánxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxské, dotváří vedle doktríny a
jurisprudence
také
judikatura
, nejvýznamnější německý právní filosof R. Zippelius (Rechtsphilosophie. 4. vydání. Mxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xzesc ogólna. 7. vydání. Warsawa: C. H. Beck, 2004, s. 42). Ve zdejším právním prostředí otevřel tuto otázku poprvé již před válkou V. Kubeš, který psal prxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx x xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxská tvorba práva v socialistických zemích. Právník, CVIII, 1969, s. 81 an.) a v současné době i řada dalších autorů (Gerloch, Kühn a jiní).
Proto není moxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxvším hlediska principů právního státu a úcty k právům a svobodám člověka a občana (čl. 1 odst. 1 Ústavy) a princip rovnosti v právech (čl. 1 Listiny základxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx v různých rozhodovacích systémech a rozhodnutí různých instancí v rámci těchto systémů - to náleží jiným normativním úpravám, zejména Ústavě (srov. jxxx xxx xx xxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxce soudního dotváření právního řádu z pozice hmotného práva. Východiskem je Ehrlichova myšlenka, že „posuzování týchž nebo podobných případů rozdílxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx3, s. 106). Stejné hledisko proniklo i do aktuální judikatury Ústavního soudu, Nejvyššího soudu i Nejvyššího správního soudu (např. rozh. č. 398/2004 xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xe svých nálezech postulát legitimního očekávání, že jednotlivé právní případy budou posouzeny obdobně, jako byly posouzeny jiné srovnatelné právní xxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxré je v ní formulován návrh i jiných obecných ustanovení (např. § 2 nebo 3). Základem je maxima čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle něhož xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxn u této obecné formulace. Ta totiž nebrání ani mechanickému rozhodování se zřetelem k právním větám publikovaných judikátů, při jejichž používání se x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xýslovně stanovit, že ten, kdo se dovolává ochrany svého oprávnění založeného právem hmotným, má legitimní právní důvod očekávat, že jeho právní přípax xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxdou vyložena shodně s dosavadní usuální rozhodovací praxí. Navrhuje se tedy zavést normativní konstrukci blížící se zásadě stare decisis (setrvat na xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx pro současnost (E. Tilsch). Proto je třeba obecná zákonná ustanovení vykládat a používat vzhledem k aktuální společenské a ekonomické situaci. Tak jix xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxx xroto se nenavrhuje založit právo soukromníka na stejné právní posouzení jeho právního případu jako již rozhodnutých typově shodných právních případxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxu jeho aplikace. Každé právo se ve svém historickém vývoji mění, a to i když zákon trvá bez formální změny. Této vývojové fakticitě by ani výslovné zákonnx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x x xxx
xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxichází, anebo vzhledem k akutnosti nebezpečí ani nemůže přijít včas. Proto se navrhuje stanovit podmínky pro výkon svépomoci a vychází se ohroženému vxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx odstavec opouští dosavadní rigidní kritérion objektivně posuzovaného „přiměřeného způsobu“, jímž má být svépomocí nepřiměřený zásah odvrácen, alx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xo vzoru německého zákoníku (BGB, § 230) a některých dalších kodexů navrhuje zvláštní právní pravidlo pro případ svépomoci sledující zajištění subjekxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x x xx xx xxx
xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxmuž se vztahují práva a povinnosti jako účinky právního řádu. S osobou je spojena kategorie právní osobnosti (personnalité juridique, juridical persxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxího práva tomu ani nemůže být jinak), rozlišuje osnova při celkovém pojetí různý charakter právní osobnosti člověka a právnických osob.
Rozdíl je v toxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx srov. dále Pakt o občanských a lidských právech č. 120/1976 Sb.). Pozitivní právo tudíž nemá možnost odmítnout uznání právní osobnosti člověka. Naproxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxt práva a povinnosti.
V souladu s tradičním pojetím osnova rozlišuje způsobilost mít práva a povinnosti a způsobilost práva a povinnosti vlastním jedxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx“, neboť osnova opouští pojem právního úkonu. Označení „svéprávnost“ je navíc věcně správné, neboť vyjadřuje, že kdo je s to vlastním jednáním nabývat xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx x
xxx xxxxx
xx
xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxalou četností přičítají práva, zejména však povinnosti entitám postrádajícím právní subjektivitu (nejčastěji orgánům či organizačním složkám práxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxostního subjektu, jímž nemůže být nic jiného, než povaha věci. Není úkolem zákona řešit v tom směru podrobnosti, neboť při individuálních situacích roxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxi Listiny základních práv a svobod (srov. čl. 1 nebo 42 odst. 3). Protože fyzická osoba je totožná s člověkem, používá osnova synonymicky označení „človxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxátoprávního „občan“, nedocenilo se však, že se jedná o termín vlastní zejména právu mezinárodního obchodu, zatímco tradiční občanské zákonodárství xx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxo, Nizozemí, Lichtenštejnsko aj.) či fyzická osoba (Itálie, Polsko, Rusko aj.), vždy však velmi střídmě na jednom či dvou místech s tím, že normativní txxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx x xx xx xxxxxxuje slavným § 16 ABGB, nepřejímá jej však doslovně, protože doba osvícenského racionalismu, jemuž byl koncept § 16 ABGB podřízen, pominula některá dalxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxidlo, které prohlašuje pro právo za zdánlivé (neexistentní) ujednání i jiné projevy vůle, jimiž někdo zcizuje svá přirozená práva, vzdává se jich nebo xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxouvy, jimiž se někdo vzdává své svobody v prospěch jiného, nebo projevy vůle, jimiž člověk žádá jiného, aby byl usmrcen apod. Avšak stejně jako všeobecnx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxké osoby jako subjekty umělé (fiktivní).
Ve shodě s touto koncepcí zákoník jen bere na vědomí, že člověk je subjekt přirozených práv, jež zákon může jen xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxu osobu, aby se subjektem práva stala, musí zákon za takovou prohlásit a konstituovat. Osnova tudíž odmítá antropologizaci právnických osob a bere za sxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xx xxxx xxxtaveny naroveň; rovnost fyzických a právnických osob přichází v úvahu jen v majetkových otázkách, a to ještě ne ve všech.
Důstojnost člověka, jeho hodxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxoby, osnova vychází z platného právního stavu [§ 18 odst. 1 písm.
d) platného občanského zákoníku], podle něhož jsou právnickými osobami subjekty, ktxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxanizovaném útvaru výslovně stanovit, že je právnickou osobou, nýbrž že i postačí, bude-li ze zákona právní osobnost takového útvaru jinak bez pochybnxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xe návrh občanského zákoníku zachovává dosavadní pojetí, podle něhož má kodifikace civilního práva zahrnout obecnou úpravu právnických osob (v třetíx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxný občanský zákoník v § 19 odst. 1 mezi právnickými osobami soukromého a veřejného práva dostatečně nerozlišuje, což vyvolává výkladové i aplikační obxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxe být španělský (čl. 35), italský (čl. 11), argentinský (čl. 33) nebo mexický (čl. 26) občanský zákoník: tyto legální definice však vykazují nejrůznějxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxjného práva. I z těchto důvodů se pojmové vymezení osob veřejného práva ponechává teorii. Občanský zákoník však musí reagovat na situaci, že jeho ustanxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x
xxxxxxxxx
x
xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxnovení, podle něhož právnické osoby veřejného práva podléhají především zákonům, podle nichž byly zřízeny, a že použití ustanovení občanského zákonxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxem a že její první část vyjadřuje samozřejmost, leč i to se jeví jako vhodné jak pro názornost, tak se zřetelem ke skutečnosti, že také zahraniční civilní xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxující na ukotvení těchto osob v ustanoveních veřejného práva.
Se státem jako subjektem soukromých práv a povinností počítá § 21. Osnova vychází z pojexxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxxx stát plní. V té souvislosti se poukazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. III ÚS 495/02 ze 4.3.2004 (Sbírka nálezů a usnesení, sv. 32, Praha: C. H. Beck, 20xxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x x xxxxvém postavení nedisponuje skutečně autonomní vůlí, jeho jednání se musí vždy řídit zákonem, i když stát zastupují z jeho pověření jiné subjekty. Při poxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx x xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xedy státní moc. Osnova nemá ambice upravovat podrobnosti o vystupování státu v soukromoprávních poměrech, a odkazuje na speciální zákonnou úpravu (dxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxi § 116 platného občanského zákoníku s doplněním vyvratitelné právní domněnky, podle níž se poměr osob blízkých předpokládá u těch, kdo spolu trvale žixxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxou podstatně ovlivňována; to však může platit jen s důsledky omezenými na ochranu majetkových práv třetích osob.
K § 23 až 25:
V zásadních otázkácx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxní jako živého finguje toto zrození ke dni jeho početí, především však se zřetelem k zájmům dítěte. Nebude se tedy jednat jen o nabytí dědictví nebo daru, xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxch nascitura; proto se v ustanovení klade důraz (obdobně jako např. v nizozemském zákoníku) na zájmy dítěte.
Toto normativní řešení odpovídá staré záxxxx
xxxxxxxxxx
xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxěch). Pro případ pochybností se vyvratitelnou domněnkou uzavírá, že se dítě narodilo živé. Obdobně např. ABGB v § 22, nizozemský občanský zákoník (BW) x xxx xx xxxxxx xxxx x xxx x xxx
x x xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxvědný nebyl.
Osnova opouští pojetí odpovědnosti jako hrozby sankcí. Tato konstrukce opanovala od 70. let minulého století českou právní doktrínu po xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxchu tradic antické a křesťanské civilizace, podle nichž člověk odpovídá za své jednání v plném rozsahu, a odpovídá tedy především za to, že se chová řádnxx xx xxxxx x xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xřípadů s termínem povinnost. Odstraňuje se tak nedůslednost současných formulací platného občanského zákoníku, který termín „odpovědnost“ používx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx
x x xx xx xxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xx x xxxxxxxa hmotného práva jako důkaz smrti právně významné. Obvykle se důkaz smrti provádí úmrtním listem; není-li to možné, provede důkaz smrti z úřední moci soxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxx xxní, vede se důkaz jeho smrti, a den takové události se považuje i za den jeho smrti. Ustanovení volí obecnou klauzuli, jaká je vzhledem k delší tradici u náx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxpadu a podle směrnice zákona rozhodl.
Platný občanský zákoník na rozdíl od práva německého a rakouského či od občanských zákoníků Švýcarska, Itálie, xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxi určitá z nich osobu jinou (při autohavárii apod.). Vzhledem k tomu a vzhledem k jejímu praktickému významu se navrhuje tuto domněnku znovu upravit.
Sxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xx mrtvého upravují ustanovení zvláštní.
K § 29:
Po vzoru občanského zákoníku provincie Québec (CCQ) se v základních ustanoveních o právních poměxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx kdy z lékařského hlediska fakticky nastane. Osnova však nezamýšlí upravit zvláštní režim lékařského zákroku tohoto druhu, protože z hlediska obecnéxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxnovení v zákoně o matrikách chybí). Změnou pohlaví se právní postavení člověka - vzhledem k rovnosti pohlaví - obecně nemění; tato změna však má za právnx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx nebo vdaných transsexuálních osob nepřistoupí, dokud jejich manželství není rozvedeno a poměr k případným dětem uspořádán, je však nutné pamatovat, xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx x zahraničí. Navíc je nutné pamatovat i na to, že stav dosavadní praxe sice sleduje určitou usanci, ale že je přece jen vhodné pro jistotu upravit výslovnýx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxí zaniklo. V tom směru se výslovně odkazuje na obdobné použití ustanovení o právních následcích rozvodu. V textu ustanovení se výslovně uvádí, že se obdxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx x xxxxxdové řízení, rozhoduje soud o následné péči rodičů o společné dítě již v průběhu rozvodového řízení, navrhuje se uvést výslovně, že i v případě zániku maxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xx6 návrhu. Soud tudíž uváží, jaký je zájem dítěte, a popřípadě schválí i dohodu rodičů o způsobu výkonu rodičovské odpovědnosti, není-li ve zřejmém rozpxxx xx xxxxx xxxxxxx
x x xxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx zletilé i nezletilé se tedy pojí s jediným kritériem, kterým je dosažení určitého věku.
Naproti tomu svéprávnost je schopnost samostatně právně jednxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xylo zákoníkem z r. 1964 z ideologických důvodů a v zájmu vytvoření socialistické právní terminologie, která standardní jednoslovné právní pojmy nahrxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxním úkonům“). Označením osoby jako svéprávné se vyjadřuje, že je svého práva (
sui iuris
), nikoli práva cizího (alieni iuris). Obdobně označují tuto prxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx lze nabýt i před dosažením zletilosti (emancipací, sňatkem), stejně jako zletilý člověk může svéprávnosti pozbýt. Podrobnosti upravují zvláštní usxxxxxxxxx
x x xx xx xxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xňatku, ovládají dvě hlavní zásady.
Předně je to hledisko, že nezletilý má způsobilost k právním jednáním odpovídajícím jeho individuální vyspělostxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxlas soudu. Třebaže paragrafové znění návrhu tento pojem nezavádí, vrací se osnova ke koncepci částečné svéprávnosti nezletilých.
Mezi těmito krajnxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x nizozemský (BW).
Základní myšlenka osnovy se opírá o fakt, že zákonní zástupci, zpravidla tedy rodiče, jsou ti, kdo nezletilého nejlépe znají a spolu x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxetilý něco učinil, ať již se bude jednat o jednotlivý čin nebo i o komplex jednání, tentokrát ale vždy vztažený k určitému konkrétnímu účelu, má nezletilx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxnku, že povolení k těmto aktivitám a charakter (náročnost a rozsah) jednání nezletilého nevybočují z mezí zvyklostí společenského života. Udělený soxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx
xx xxxx
x
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxx xxxx x x xxx xxx x sledují preferenci individuality konkrétního člověka. Návrh § 33 umožňuje, aby zákonný zástupce udělil nezletilému povolení k samostatné výdělečnx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xednat) se vyžaduje, aby záležitost byla objektivně posouzena a rozhodnuta soudem. Tuto nebo obdobnou konstrukci platné občanské právo vůbec nezná; oxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx v úvahu“ (Knappová, M., Právní subjektivita a způsobilost k právním úkonům v československém občanském právu. Československá akademie věd, 1961).
xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxdexu (což vyjádřil i věcný záměr občanského zákoníku). Záležitosti osobního statusu nelze řešit speciálními právními předpisy mimo občanský
kodex
.
xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx (č. 24/2008 Sb. m. s.). Čl. 2 Úmluvy stanovuje pro členské státy nejnižší věk pro vstup do zaměstnání či výkon práce na jeho území a v dopravních prostředcxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x žádném případě nižší než patnáct let. Jde o obecné pravidlo, z něhož Úmluva připouští některé výjimky (čl. 2 odst. 4, čl. 4 až 8). Česká republika přistouxxxx x xxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx x x xxxxxxních prostředcích registrovaných na jejím území.
Směrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994, o ochraně mladistvých zaměstnanců v čl. 1 odst. 1 ukláxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxostátními právními předpisy a v žádném případě nižší než 15 let. Z § 36 zák. č. 561/2004 Sb., školský zákon, vyplývá, že nejnižší věk skončení povinné škoxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxx xxxvní úprava zakazuje zaměstnavateli v § 6 zákoníku práce sjednat s nezletilým jako den nástupu do práce den, který by předcházel dni, kdy nezletilý ukončx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxo konstrukce nerespektuje stupeň psychosociální vyspělosti patnáctiletého člověka a oslabuje rodinné vazby i rodičovskou odpovědnost. Do našeho pxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx x xx xxxx xxxxxxxxt plnit, s tím, že oslabení rodičovských práv bude vyváženo starostí referátů práce a sociální péče příslušných úřadů (srov. důvodovou zprávu k § 12 zákx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxto důvody nejsou v současném společenském uspořádání
relevantní
a nenaplňují smysl a účel čl. 10 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx
x
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxx xákladní způsoby řešení této otázky.
První skupina úprav (např. v Belgii, Estonsku, Litvě, Maďarsku, Německu, Nizozemí, Rusku nebo ve Švýcarsku) uznxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxodnutím soudu. Některé z uvedených států (Litva, Maďarsko, Rusko) vyžadují souhlas zákonného zástupce jen do dovršení 16 let věku nezletilého. Prvé řxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx skupina úprav (např. v Itálii, Polsku, Rumunsku, Slovinsku nebo Lotyšsku) spojuje vznik pracovněprávní subjektivity člověka s dovršením věku 15 letx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx o nezletilých zaměstnancích.
Nezletilý, který nedovršil věk 16 let, může sice pracovní smlouvu uzavřít sám, ale jeho zákonný zástupce může zasáhnouxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxst rodiny a právní ochranu rodiny jako celku i potřebu zvýšené ochrany mladistvých zaměstnanců, přičemž diferencuje z výše zmíněného psychosociálníxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx povinnost vytvářet příznivé podmínky pro všestranný rozvoj tělesných a duševních schopností mladistvých zaměstnanců (§ 243) a zaměstnávat mladistxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxní mladistvých zaměstnanců určitými pracemi zákoník práce zakazuje (§ 246 a 247). Obecně je zakázáno zaměstnávat mladistvé zaměstnance pracemi, ktexx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx6 odst. 2 zákoníku práce). Platná právní úprava vychází současně z pojetí, že se při porušení těchto povinností zaměstnavatelem bude mladistvý zaměstxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx Sb., o inspekci práce, popř. podle dalších právních předpisů veřejného práva (např. zák. č. 61/1988 Sb., zák. č. 18/1997 Sb.), nebo odborová organizacx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxnné zástupce mladistvého zaměstnance, především tedy jeho rodiče, z možnosti účinně zasáhnout k jeho ochraně, pokud zaměstnavatel uvedené povinnosxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x x xx vyplývají povinnosti a práva rodičů pečovat o zdraví dítěte a jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj. Ocitá se v rozporu i s čl. 32 odst. 1 a 4 Listinx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxd dítě nenabude plné svéprávnosti a návrh občanského zákoníku rodičovskou odpovědnost proti dosavadnímu stavu ještě více zesiluje. Není rozumný důvxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxacovního práva, slabší smluvní stranou. Stejně tak není rozumný důvod spoléhat, že se každý mladistvý zaměstnanec, tedy i mladší 16 let, při porušení pxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxx o mezinárodní smlouvy a jiné nadnárodní prameny práva, kterými je Česká republika vázána, poukazuje se na následující. Mezinárodní pakt o hospodářskxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxx xxxovídá za péči a výchovu nezletilých dětí. Úmluva o právech dítěte stanoví, že to jsou rodiče, kdo mají prvotní odpovědnost za výchovu a vývoj dítěte (čl. xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxoc při uskutečňování tohoto práva (čl. 27). Skutečnost, že se osoba mladší 18 let - tedy dítě ve smyslu Úmluvy (čl. 1) - může sama zavázat k výkonu závislé pxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xebezpečné, škodící zdraví nebo tělesnému, duševnímu, duchovnímu, mravnímu nebo sociálnímu rozvoji (čl. 32), popř. proti jinému vykořisťování (čl. xx x xxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxvní stav tedy jednostranně zdůrazňuje význam čl. 12 a 16 Úmluvy, podle které má dítě právo na vlastní názor a na to, aby jeho názoru byla věnována patřičná xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxt, práva a povinnosti rodičů, které směřují k zabezpečení orientace osob mladších 18 let a k jejich usměrňování při výkonu jejich práv.
O statusovou záxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxzku nejde, protože se jedná o rozvázání pracovního poměru nebo dohody o provedení práce, popřípadě dohody o pracovní činnosti. Navrhuje se proto, aby bxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxdení práce, popřípadě dohody o pracovní činnosti ze strany zákonného zástupce. Aby se předešlo praktickým problémům, předpokládá se – obdobně jako je xxxx x x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xo, že před svým rozhodnutím budou muset zákonní zástupci nezletilému zaměstnanci umožnit svobodné vyjádření názoru a věnovat mu patřičnou pozornostx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxy z pojetí, že lze v určitých případech nezletilému „přidat“, resp. prominout léta (
venia aetatis
), a v důsledku toho jej učinit svéprávným dříve, než dxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxi na osmnáct let již namístě, a nadále umožnilo dosáhnout plné způsobilosti k právním úkonům před dosažením věku 18 let jen uzavřením manželství. Nelze xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxnáct let), znají řešení, jak nezletilým umožnit, aby svéprávnosti dosáhli dříve (např. Rakousko, Španělsko, Québec, Rusko).
Navrhuje se proto upraxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx podmínky dosažení věku šestnáct let, souhlasu zákonných zástupců a osvědčení, že nezletilý je s to sám se živit a obstarat si své záležitosti, předpoklxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx věcí soudu, aby zvážil, nakolik návrh odpovídá zájmům nezletilého a jsou-li pro jeho emancipaci vážné důvody.
K § 38 až 44:
Návrh ustanovení zařaxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxo zákoníku) mj. i v důsledku udržování tradice nastolené zákonnou úpravou z r. 1964. Tato úprava byla a dosud je krokem zpět dokonce i ve srovnání s úpravox xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxže při spravování jejích záležitostí nebo hájení práv, na což občanský zákoník z r. 1950 pamatoval v § 63. Zejména v posledních dvaceti letech došlo k zřexxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx Francii a v dalších zemích). Tento vývoj odráží i Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, kterou Česká republika již podepsala a ratifikovaxxx xxxxx x
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxx x. v. Chorvatsko ze 17.7.2008) a nálezy českého Ústavního soudu (zejména sp. zn. IV. ÚS 412/04 ze 7.12.2005, II. ÚS 303/05 z 13.9.2007 nebo II. ÚS 2630/07 z xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xen omezení a zbavení způsobilosti k právním úkonům (svéprávnosti), vede k tvrdostem a nezohledňuje možnosti přiměřených přístupů k osobám postiženýx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xměr již v českém právu nastolený zejména zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, jehož § 2 odst. 2 zdůrazňuje nutnost vycházet z individuálně určenxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxí nebo prohlubování nepříznivé situace a posilovat jejich sociální začleňování.
Institut předběžného prohlášení je opatření preventivní povahy. xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx. Úprava umožní člověku, zejména za situace, kdy u sebe pozoruje postupné rozvíjení duševní poruchy (např. Alzheimerovu nemoc, demenci), projevit záxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxo záležitosti spravovány a kdo je má spravovat jako jeho opatrovník. Vzhledem k závažnosti prohlášení a též i jeho odvolání, se pro ně stanoví přísnější xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxlasí, soud je prohlášením vázán (vázán je ovšem i jeho odvoláním) a omezí se jen na přezkum, zda je tato osoba způsobilá pro jmenování opatrovníkem. Soud xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxx nehrozí konflikt zájmů. Určí-li se v prohlášení, jak mají být určité záležitosti dotčené xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxx xxhledem k závažnosti právních důsledků má v těchto případech rozhodnout soud. Zejména ve vazbě na podstatnou změnu okolností, která má založit soudu prxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx x xxxxx xxxxhem, je třeba zajistit účinnou právní ochranu dotčené osoby. Může jít např. o situaci, kdy je prohlášením povolán za opatrovníka manžel nebo osvojenec xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxázet např. jen ze stanoviska opatrovníka nebo z výpovědí příbuzných původce prohlášení, ale že musí vyvinout potřebné úsilí, aby zjistil názor člověkxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxní může být neplatné, např. pro nedostatek formy. Ani v takovém případě však není možné, aby soud od jeho obsahu zcela odhlédl a považoval je za právně bezxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx x xxxxx
x x xx xx xxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxraví člověka v různých stupních. Úkolem právní úpravy je zajistit zdravotně postiženému dostatečnou míru možnosti svobodně jednat na základě jeho vůxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xřípady, kdy člověk není pro duševní poruchu schopen právně jednat buď v některých případech, nebo vůbec a osoby se zdravotním postižením v mírnějším stxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxst samostatně právně jednat jen systém náhradního rozhodování, kdy opatrovník rozhoduje o člověku namísto něho. Návrh zákonné úpravy podpory při rozxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx jiné osoby - ve funkci do určité míry formalizované - která se bude účastnit právních jednání podporované osoby, aniž je nutné zasahovat do její svéprávxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xozhodování vychází zejména z čl. 12 odst. 3 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, podle kterého členské státy musí přijmout odpovídající opaxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxry při rozhodování bylo nejprve upraveno již po r. 1990 v kanadských provinciích, posléze i v Evropě v Norsku, Dánsku a Švédsku, ve Velké Británii (úpravx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxch opatření připravují (maďarský návrh občanského zákoníku, práce na portugalské reformě). Úmluva o právech osob se zdravotním postižením vyžaduje x xxx xx xxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxporovaným a podpůrcem soudním schválením smlouvy o poskytování podpory s tím, že podpůrce jmenuje soud. Tím se umožní soudu, aby podpůrce popřípadě i oxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xx xx xxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxých záležitostech odpovídajících konkrétním životním poměrům zastoupeného. Jde zejména o záležitosti týkající se poskytování zdravotních a sociáxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxpčího oprávnění dalším členem domácnosti v § 284b a násl. rakouského občanského zákoníku ve znění jeho novely z r. 2006 a představuje jeden ze způsobů, kxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxporučení Výboru ministrů Rady Evropy č. R (99) 4 ohledně zásad právní ochrany nezpůsobilých dospělých osob.
K § 55 až 63:
Návrh zachovává institux xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
.
Zároveň se pojetí institutu podstatně rozchází s koncepcí totalitního práva a bere zřetel na Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením. Současxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx, že omezit člověka ve svéprávnosti lze jen v jeho zájmu, po jeho zhlédnutí a poté, co vyvine potřebné úsilí, aby zjistil jeho názor. Zdůrazňuje se, že k omxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
Navrhuje se, aby soud v rozhodnutí o omezení výslovně uvedl, v jakém rozsahu je způsobilost člověka právně jednat dotčena. Formulace „způsobilost práxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxím pro sebe práva a zavazovat se vlastním právním jednáním k povinnostem. Soud nemůže omezit způsobilost člověka k protiprávním činům: ta musí být posoxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxmoprávních otázkách (jako jsou např. volba oblečení nebo místa pobytu, svobodný pohyb atp.).
Důvodem pro omezení svéprávnosti může být pouze duševnx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx o omezení svéprávnosti musí být přistupováno se zřetelem k subjektivnímu hledisku v tom smyslu, že nerozhoduje, o jakou diagnózu duševní poruchy v danxx xxxxxxx xxxx xxx
xxxxxxxxxx
xxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxhického vývoje člověka, která mu v určitém rozsahu brání postarat se o vlastní záležitosti. U duševní poruchy se vyžaduje, aby nebyla jen přechodná. Přxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx omezením; jednání v této poruše se posoudí se zřetelem ke konkrétním okolnostem případu. Podmínkou pro omezení svéprávnosti však není, aby šlo o nevylxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx které v praxi vedou k zásahu do způsobilosti člověka právně jednat, jsou např. schizofrenie, progresivní paralýza nebo chronická stadia závislosti nx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxláštní úprava v druhé části zákoníku o právu rodinném. Žije-li marnotratník sám, pak není žádný důvod zasahovat do jeho osobní svobody a omezovat možnoxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx směru, že není-li vzhledem k zájmům osoby stižené duševní poruchou nezbytný výraznější zásah, je třeba dát přednost mírnějšímu opatření i při samotnéx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxu nebo bytu). Omezení svéprávnosti je nově pojato jako dočasné. Je-li svéprávnost omezena v souvislosti s určitou záležitostí, pak může být omezena jex xx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxx xa určitou dobu, nanejvýš na tři roky, s tím, že bude-li v této době zahájeno řízení o prodloužení doby omezení, budou právní účinky původního rozhodnutí xxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxž soud omezení svéprávnosti změní, pokud se změní důvody, proč o něm bylo rozhodnuto, anebo zruší, pokud tyto důvody odpadnou, zůstává zachováno.
x x xxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxh každodenního života. I když je člověk ve svéprávnosti omezen, nelze dovozovat neplatnost takových právních jednání jako je koupě běžných potravin, xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxxu. K témuž trendu se ostatně již dříve přiklonila i zdejší
judikatura
.
K § 65:
Navrhuje se upravit lépe než dosud právní důsledky situací, kdy opatxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xjmu (např. jde-li o přijetí daru). Rovněž se navrhuje umožnit zachování platnosti těch právních jednání v těch případech, kdy k obnovení rovnováhy v prxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxrovníka, lze podle navrhovaného ustanovení zhojit také ratihabicí, tedy dodatečným schválením (jde o případ právního úkonu označovaného jako negotxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xx 1964, která pro tyto případy zakládá absolutní neplatnost právního úkonu, vylučuje možnost takový úkon dodatečně schválit a vyžaduje, aby byl popřípxxx xxxxxx xxxx xxxxxx
x x xx xx xxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx, kdy člověk sice je nezvěstný, ale z okolností neplyne, že jeho smrt není nepochybná, a na straně druhé naopak případy, kdy vystoupí vážné pochybnosti, xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxx xxxxxx, kde se nalézá, ač nejsou důvody pochybovat, že je stále naživu. xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xx xx člověk odpovědný za své chování a řádný stav rodinných, zaměstnaneckých, podnikatelských a jim podobných poměrů, do nichž vstoupil, nezachová podle xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxnského zákoníku (CCQ) prohlášení za nezvěstného.
Za nezvěstného lze soudně prohlásit na návrh každého, kdo na tom má právní zájem (tedy osoby fyzické x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxzvěstnosti soud nemůže rozhodnout z úřední povinnosti. Hmotněprávní účinky takového prohlášení jsou v tom, že jím je vyloučena nezbytnost, aby se admxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxných majetkových dispozic. Také v korporacích, kde se rozhoduje podle principu váhy hlasů, se na nezvěstného hledí, jako by nebyl, a s jeho hlasem se nepxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxho za nezvěstného nedotčena - zejména jeho osobního stavu se takové rozhodnutí nemůže dotknout - a správu jeho věcí vykonává opatrovník, jehož lze ustaxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxí, jakmile se člověk za nezvěstného prohlášený opět fakticky ujme svých záležitostí. K jeho návrhu soud prohlášení zruší s deklaratorním účinkem. Takx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xx xx 76:
Standardním způsobem lze smrt člověka prohlásit po lékařském ohledání jeho těla. Při zjištění smrti se vystaví úmrtní list podle předpisů práva xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxkou pravděpodobnost rozumná pochybnost, že dotčený člověk zemřel. Hmotněprávní stránka těchto záležitostí musí být náležitě upravena, protože stáxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx x xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xx xxx xx xx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xx xlatný zákoník v citovaném ustanovení neodůvodněně směšuje dva instituty, totiž důkaz smrti a domněnku smrti. Návrh nové úpravy se inspiruje zejména úxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxě tedy nestačí), lze jej prohlásit za mrtvého. Pro ten účel se stanoví s ohledem na různé okolnosti lhůty v trvání tří, pěti a sedmi let v závislosti na charxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxlásit za mrtvé dříve, než uplyne pětadvacet let od jejich narození. Vedle této podmínky musí být ovšem splněna podmínka lhůt stanovených v příslušných xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxx xxxx
K § 77 až 79:
Občanský zákoník musí upravit právo člověka na jméno, zejména ale na jeho ochranu. Osnova sleduje dosavadní právní pojetí, výrazně je všax xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxno může změnit v souvislosti se vznikem a zánikem manželství.
Navrhuje se stanovit pravidlo, že člověk má právo na užívání svého jména v právním styku. xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxne (obdobně čl. 56 CCQ).
Při neoprávněných zásazích do práva na jméno rozlišuje osnova dvě situace. Za prvé se jedná o případ, kdy někdo zpochybňuje něčx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xebo odstraňovací žaloba. Pokud se jedná o právo na náhradu nemajetkové nebo majetkové újmy, řeší osnova tyto otázky jednotně v rámci závazků z deliktů.
xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xrávo také jeho nejbližším příbuzným. Zároveň se respektuje, že odporovat neoprávněným zásahům do jména je především věcí dotčené osoby, a proto se jí uxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xx x xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xazeb a posílení soudržnosti rodiny, navrhuje se po vzoru čl. 8 italského občanského zákoníku (C. c.) založit zvláštní ochranu tam, kde neoprávněný zásxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx x xxxxxxx x xxxxxnných známkách (§ 9). Osnova mu zamýšlí poskytnout širší ochranu, za podmínky, že vejde ve známost. Návrh mluví záměrně o přijetí pseudonymu, nikoli o jxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx tak se záměrně mluví o známosti pseudonymu, nikoli o jeho obecné známosti, protože pro právní následek musí být rozhodující posouzení konkrétní situaxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxudonymem. Obecný zájem na spravedlivém a rozumném uspořádání konkrétních právních poměrů nemůže preferovat neplatnost právních jednání jen proto, xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx
x x xxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx faktické, nikoli administrativní. Jedná se o soukromoprávní pojem pro účely občanskoprávních plnění, nikoliv pro evidenční účely dle veřejného práxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx
xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx skutečné bydliště nemá. Vychází se přitom z pojetí, že každý má právo žít podle svého, není však možné, aby tento způsob života byl na újmu okolí a aby tudíx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xproti dosavadní úpravě se osnova vyhýbá legální definici domácnosti vzhledem k tomu, že „domácnost“ se i za nynějšího stavu chápe ve dvou významech (jaxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxace nebo z kontextu.
K § 81 až 83:
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxvita je naopak pojata jako důsledek osobnosti člověka jako takového. Z toho důvodu osnova sleduje cíl zákonné
garancie
všech přirozených práv člověkxx xx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx x xx xxxxx x xxxx xříčiny se výčet osobnostních práv člověka konstruuje jako demonstrativní.
Navrhuje se konkretizací principů obsažených v čl. 2 odst. 3 Listiny záklxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx vůbec. To zakládá i povinnost ostatních respektovat takové právo jednotlivce.
Naproti tomu se v návrhu těchto ustanovení osnovy výslovně neuvádí, kxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x našeho ústavního pořádku. Pokud jde konkrétně o soukromoprávní úpravu, postačí stejnému účelu v plném rozsahu obecná ustanovení v úvodních pasážích xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx osobě, obnovuje se ve shodě s § 14 původního znění obč. z. a v intencích věcného záměru zákonné pojetí možnosti právnické osoby vystoupit na obranu dotčexxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxeného v takové právnické osobě. Po smrti dotčeného náleží žalobní právo osobám v právním postavení osob blízkých, neboť dosavadní úprava nešetří osobxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxrávnění plynoucích z osobnostního práva (vzhledem k integritě člověka jako přirozené osobnosti nelze mluvit o „několika“ osobnostních právech, ježxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxpř. s oporou či doplňujícím významem takových speciálních ustanovení. Jiná dílčí oprávnění, zejména právo na tělesnou integritu a právo na soukromí a xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxe.
K § 84 až 90:
Ochrana podoby a soukromí člověka mají být podle osnovy zajištěny zvláštními normativními konstrukcemi. Obsahem, jak také plyne x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxzí z dosavadního pojetí v § 11 a 12 současného občanského zákoníku s některými upřesněními provedenými ve shodě se závěry doktríny (zejm. Knap, K. - Švesxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx. Předně se navrhuje stanovit reprobaci jakéhokoli neoprávněného zobrazení člověka, z něhož jej lze identifikovat. Dále se stanoví právní pravidlo, xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxšíření podobizny.
Rovněž ochrana soukromí člověka vychází ze standardního pojetí. Záměrně se zakazuje narušit „soukromé prostory“, nikoli „obydlxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xrávo lidských práv, Masarykova univerzita, Brno 1997, str. 186).
Vzhledem k prioritě osobnostního práva jako nejvyšší hodnoty se navrhuje umožnit vxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xouhlas odvolán nebude, proto jí musí být přiznána náhrada škody, vznikne-li jí nějaká. Záměrně se přitom mluví jen o škodě, nikoli o újmě, neboť náhrada xxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxy stávající konstrukci § 12 odst. 2 a 3 nynějšího občanského zákoníku s tím, že normativní obsah dosavadního § 12 odst. 1 je systematicky zařazen jinam.
x x xx xx xxxx
xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx navržená ustanovení nebudou aplikována pouze na tělesnou integritu, ale i na integritu duševní. Respektuje se, že otázky z tohoto okruhu upravují nebx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxematika je širšího rozsahu a že ji nelze zužovat jen na zorný úhel výkonu některých specializovaných povolání, neboť se týká i činnosti subjektů, které xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxní zvláštními zákony regulována. Respektabilní je přitom v prvé řadě integrita člověka jako základní hodnota.
Předně se vytyčují tři hlavní pravidlx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxo ani jeho části nesmí být jako takové zdrojem majetkového prospěchu; za třetí, i po smrti člověka je jeho tělo pod právní ochranou. Současně platí, že nixxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxkařské péče. Tato problematika zasahuje i další činnosti vykonávané profesionálně i laicky (např. se jedná o kosmetické zákroky, včetně tetování nebx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxnout jen poté, co k tomu on sám udělil souhlas na základě srozumitelně podaného sdělení o povaze zákroku a poučení o jeho možných následcích. Za nesvépráxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xyžaduje pro udělení souhlasu písemná forma. Pravidla stanovená právními předpisy upravujícími poskytování zdravotní péče tím nejsou dotčena a mají xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xezletilý starší čtrnácti let mohl v nezávažných případech rozhodovat i samostatně. Zejména se však navrhuje brát jako respektabilní vůli nezletiléhx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxch, kdy má být zasaženo do integrity zletilé osoby, která je sice nesvéprávná, ale přesto schopna úsudku. Tyto případy se navrhuje řešit s ingerencí souxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxi následky nebo zákroků, které provází vážné nebezpečí (jako xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx integrity má být zasaženo. Vždy, je-li známo jeho přání v dané situaci (například vyjádřené v předběžném prohlášení podle tohoto zákona), má se na toto xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxlasu odlišným způsobem.
Výjimka se navrhuje pro případy stavu nouze. Ve stavu nouze si často nelze souhlas k zákroku vyžádat, ani je-li člověk zletilý x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxžné ztrácet čas vysvětlováním, jednak na případy, kdy člověk není s to projevit svoji vůli (např. pro ztrátu vědomí nebo neovladatelné rozrušení myslixx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxanu i lidskému tělu po smrti člověka. Této právní ochrany se může domáhat každá z osob, která byla zemřelému blízká; jinak z hlediska soukromého práva poxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxctví. Občanský zákoník však musí vyřešit, kdo má právo na vydání lidských ostatků, které nejsou uloženy na veřejném pohřebišti - typicky půjde o ostatkx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxkových ostatků má manžel zemřelého, není-li ho nebo odmítne-li ostatky převzít, pak dítě zemřelého, popřípadě jeho rodič. Nejsou-li ani ti nebo odmítxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxátech, pokud byly po zpopelnění odděleny.
K § 104 až 110:
Platný občanský zákoník ponechává zcela stranou otázku práv člověka při jeho nedobrovoxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxolné umístění nebo zadržení dotčeného v příslušném zařízení, protože ty již stanoví § 23 odst. 4 zák. č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, v platném zněníx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xx1a až 191g občanského soudního řádu.
Platná právní úprava naplňuje maximu čl. 8 odst. 6 Listiny základních práv a svobod v některých směrech jen formálxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx, švýcarské, islandské, québecké) zakotvit v občanském zákoníku práva na ochranu osobnosti člověka nedobrovolně zadrženého ve zdravotnickém zařízxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx, ale musí být vždy zkoumáno, nepostačí-li v konkrétním případě namísto
detence
mírnější a méně omezující opatření, což je zvláště u osob duševně nemoxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxti samo o sobě nezakládá právní důvod k zadržení dotčené osoby v příslušném zařízení.
Zdůrazňuje se, že se detenční řízení týká jen
detence
člověka, txxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxm k podstatě a závažnosti zásahu se vyžaduje, aby se zadrženému dostalo náležitého poučení, a navrhuje se posílit jeho právní postavení. Bere se přitom x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx úprava detenčního řízení vychází z koncepce, že pro soud jsou významným důkazem stanoviska ošetřujícího lékaře zadrženého. Tak se např. podle § 191c oxxxx x xx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xedoručit. Proto se navrhuje stanovit, že se zadržený, popř. jeho zákonný zástupce, případně zmocněnec nebo důvěrník zadrženého, zvolil-li si takovéx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxxx xx xxxxtní úsudek a projevit svá přání.
Kromě běžného standardu se navrhuje založit zadrženému právo zvolit si důvěrníka. Jde o významnou novinku posilujícx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxho zákonného zástupce. Kde dojde ke kolizi zájmů mezi zadrženým a jeho zákonným zástupcem (případně opatrovníkem), jmenuje sice soud opatrovníka zadxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx
x x xxx x xxxx
xxx xxxxx záměr, podle něhož je návrh vypracován, stanovoval výslovně, že bude obecně stanoveno, že člověk je oprávněn dozvědět se, jak bylo naloženo s částmi jexx xxxxx xxxxx xxx
xx xxxxxxx
xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxsobem pro člověka nedůstojným nebo způsobem ohrožujícím veřejné zdraví. Veřejným zdravím se rozumí shodně se zákonem č. 258/2000 Sb., zdravotní stav xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx x x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxejný pořádek.
Zvlášť bylo ve věcném záměru pamatováno i na to, že ani s takovými částmi lidského těla, jako jsou např. vlasy nebo nehty, nebo s tím, co z lixxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx00, je nutné zohlednit pozdější změny v právní úpravě.
Navržená ustanovení sledují zásady vyjádřené ve věcném záměru, ale při jejich normativním vyjxxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xx xxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxisech, zejména v oblasti zdravotnictví, které byly následně přijaty nebo které jsou již připraveny v návrzích. Navržená ustanovení nezpochybňují, žx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxmi aj. Kde jsou otázky tohoto druhu upraveny speciálně, uplatní se přednostně zvláštní právní úprava. Je však nutné myslet i na situace, které zvláštní xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxem, tedy jako s odpadem a že nebudou použity k jinému účelu: např. - půjde-li o známého (populárního) zákazníka - že nebudou např. rozprodávány jeho ctitxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x x xxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
x x xxx xx xxxx
xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxtrinárně uznávána již delší dobu. Výslovně však formulována nebyla, proto se osnova přiklání k jasnému ustanovení v tomto smyslu. Výrazem respektu k txxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxvodu musí mít váhu i slovo člověka vyjadřující přání, jak má či nemá být s jeho tělem po jeho smrti naloženo. Návrh ustanovení, podle něhož musí být respekxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxx
xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxých komisí při Ministerstvu spravedlnosti podnět, aby bylo člověku dovoleno závazně stanovit, zda má být po smrti jeho tělo pitváno a projevit v tom směxx xxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xouhlasí. V důsledku schválení pozměňovacího návrhu Poslaneckou sněmovnou byla do zákoníku vtělena nevyvratitelná právní domněnka nesouhlasu s pitxxx xxx xxxxxxx xx x xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxedpis občanského zákoníku nezasahuje tam, kde zvláštní právní předpisy z oblasti veřejného práva nařizují provedení pitvy z důvodů zdravotních nebo xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x x xxx x xxxx
xxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxxt a shrnout do kodexu základní a obecně použitelná pravidla o právnických osobách. Dosavadní stav, kdy v některých otázkách přejímá kodexovou úlohu záxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx x x xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxcí pojetí občanského zákoníku, který obecné úpravě právnických osob věnoval mizivý počet ustanovení, neboť to generuje přebujelé a nepřehledné zvláxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxe být subjektem práva jenom ten organizovaný útvar, který za právnickou osobu prohlásí zákon. Vzhledem k tomu, že se zachovává u právnických osob jejicx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxktivitu má právnická osoba od svého vzniku až do svého zániku.
Způsobilost právnické osoby mít práva a povinnosti a její schopnost právním jednáním je xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xx xxxx x xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxá doktríně
ultra vires
.
Není ale možné učinit co do rozsahu způsobilosti mít práva a povinnosti absolutní rovnítko mezi osobami fyzickými a právnickýxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxnak než její právní povahou svéprávnost právnické osoby omezena není, protože musí být respektován princip její majetkové autonomie. Zároveň se bere xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxdstupovat některá jednání, která by jinak - tedy v obecném soukromoprávním režimu - vykonávat mohly. To platí např. pro veřejné vysoké školy nebo pro pexxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xx xyžaduje, aby každá právnická osoba vedla přinejmenším spolehlivé záznamy o svých majetkových poměrech.
K § 120 a 121:
Údaje o právnických osobáxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxmy právnických osob, nemůže institucionálně upravit příslušné veřejné rejstříky (zejména rejstřík spolkový a nadační), protože se jedná o institutx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxt o právnických osobách zapisovány, a upravit materiální i formální publicitu veřejných rejstříků. Zásada materiální publicity chrání důvěru v zapsxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxává zvláštním zákonům, lze však předpokládat, že rejstříky budou přístupné elektronickou cestou. Konečně se navrhuje stanovit povinnost zajistit zxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxx xx xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxické osoby“ jsou shrnuta obecná ustanovení týkající se vznikání právnické osoby. Termín „ustavení“ kryje založení právnické osoby projevem soukromx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx x xxxxx xxxxxx xx xxx1994 Sb., o vlastnictví bytů - v případě společenství vlastníků jednotek.
Jako obecný model se zachovává osvědčená dvoufázovost ustavování právnicxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxláštnostem zřízení právnické osoby zákonem a k některým dalším specifickým případům.
Pro zakladatelský úkon vzniklý ze soukromé iniciativy se volí xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxín „zakladatelský dokument“ užívaný zejména stávajícím obchodním zákoníkem, protože slovo „dokument“ značí listinu (doklad) o úkonu, nikoli úkon sxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxkém právním jednání stanovuje § 123. Pro zakladatelské právní jednání se i nadále vyžaduje písemná forma. V odst. 1 se stanoví hlavní náležitosti zaklaxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxávnické osoby, tj. její pojmenování, určení jejího sídla a účelu. Pokud se jedná o vnitřní organizaci, omezuje se tu osnova na minimální požadavek, jímx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxoby se přejímá i nadále osvědčená registrační zásada.
Pokud se jedná o úpravu založení a vzniku právnických osob, je pamatováno na zpřísňující výjimkxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxících se kolektivním investováním. Je ovšem nutné odlišit povolení k založení nebo vzniku určité právnické osoby a povolení k výkonu určité činnosti. xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xe navrhuje zavést režim volného zakládání pro spolky obecně, především ale z toho důvodu, že pro zvláštní právní režim odborových organizací a organizxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx právech (č. 169/1991 Sb.), k čl. 5 Evropské sociální charty, ale hlavně s ohledem na čl. 7 Úmluvy o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx
xxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xzv. předběžnou společnost. Normativní úprava tvořící se právnické osoby není totiž omezena jen na obchodní společnosti a družstva, jak to činí naše stxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx x xxípadech právního jednání za právnickou osobu, která je teprve založena nebo dokonce jen projektována, ale již je jejím jménem jednáno s třetími osobamxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxánkem 7 První směrnice ES o společnostech (68/151/CEE z 9. března 1968) s plným zachováním jeho smyslu a bez zbytečně rigorozujících nánosů stávajícíhx x xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx Je-li dnes jednáno za ještě nevzniklé právnické osoby, spojuje praxe takové právní jednání s jeho neplatností, což není účelné.
Smysl navržené úpravx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxní pro sebe
ex tunc
nepřevezme. Nad rámec směrnice se jen stanoví tříměsíční lhůta pro převzetí takto učiněných jednání vzniklou právnickou osobou, nxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxobu jednali, s druhou stranou dohodli, že následek jejich solidarity při nepřevzetí účinků jednání vznikající se právnickou osobou nenastane, popř. xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxní namístě, protože i v tomto ohledu platí obecná direktiva § 1 odst. 2, jež v naznačeném směru nevylučuje smluvní dispozici stran.
Návrh § 129 přejímá a xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxké potřeby. Vznikne-li právnická osoba, tedy pravidelně registrací ve veřejném rejstříku, jeví se jako neúčelné a zpochybňující právní jistotou veřxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxtoupí právnická osoba, která bude prohlášena za neplatnou, do likvidace a její majetkové poměry budou tudíž vypořádány řízeným postupem. Takové řešexx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx právní bezpečnost.
K § 132 až 135:
xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxlná a odpovídá zásadě legislativní ekonomie, neboť vzhledem k ní odpadne v textu právních předpisů dosud užívaná těžkopádná formule „jméno fyzické osxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx stanovit tři hlavní zásady. Prvním je požadavek na distinktivitu názvu právnické osoby, který obsahuje i zákaz zaměnitelnosti. Druhým zákaz klamavoxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxvu právnické osoby jiné, ovšem jen za stanovených podmínek. Pokud se jedná o posledně uvedenou zásadu, opouští se meze dosavadního úzkého výměru v § 11 oxxxx x xxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxch lidí v názvech právnické osoby; musí však jít o člověka, který má k právnické osobě zvláštní vztah - pokud by tato zvláštní podmínka nebyla splněna, jexxxxx xx xx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxy vzájemně propojených podnikatelských subjektů (koncernových spojení), kdy je namístě dát tomu eventuálně výraz i v názvech takto spojených osob, jxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xadace založené týmž zakladatelem atd.), jimž je vhodné dát obecný normativní rámec.
Osnova zamýšlí nadále chránit jméno (název) právnické osoby. Ve xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxěst“, neboť ten nutně navazuje otázku, která pověst je „dobrá“ a může-li mít např. vydavatel určitých tiskovin (např. bulvárního nebo erotického charxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxona.
K § 136 až 143:
Sídlo právnické osoby může být konstruováno podle různých přístupů (srov. Eliáš, K. Sídlo právnických osob. Právník, CXXXIIx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxí sídlo), přičemž se poskytuje ochrana osobám, které jednají v důvěře, že se sídlo právnické osoby nachází tam, kde sídlí skutečně, materiálně (fakticxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx vyžadovalo rozdvojenou úpravu, což se nejeví jako vhodné.
Osnova přejímá z pojetí dosavadního § 19c občanského zákoníku odlišení sídla a adresy. Nezxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxické osoby může být i v bytě. Opouští se však podmínka, že tomu tak nesmí být, pokud to odporuje povaze právnické osoby nebo rozsahu její činnosti. Tato poxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxo sídla, pak rozsah činnosti právnické osoby není z tohoto hlediska podstatný, protože ta se může odehrávat i mimo zapsané sídlo. Budou-li však sídlo foxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxistrativní činnost spojená s osobními xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxx xapisovaných do veřejného rejstříku postačí v zakladatelském právním jednání uvést jen obec, kde má právnická osoba sídlo, aniž je nutné uvádět plnou axxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx s měněním zakladatelského právního jednání pokaždé, když právnická osoba změní své sídlo v rámci obce. Taková změna se jen ohlásí k zápisu do veřejného xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx, Česká národní banka apod.) a určení jejich sídla řeší právní předpisy veřejného práva. Není jistě vyloučeno, že i v soukromoprávním režimu takové práxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxké nadace práva švýcarského) budou na našem území působit. Pro určení jejich formálního sídla bude rozhodující údaj o adrese sídla obsažený v zakladatxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxovat sídlo faktické.
Zachovává se dosavadní pravidlo § 19c odst. 3 občanského zákoníku k ochraně těch, kteří se při odlišném umístění faktického a forxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx
x xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx a přemisťováním jejich poboček. Z toho důvodu se navrhuje upravit přemístění sídla právnické osoby ze zahraničí do tuzemska a naopak, jakož i stanovitx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxádek.
K § 144 a 145:
Pojmovým znakem právnické osoby je účel její existence. Ustanovení § 144 se zaměřuje na dva hlavní obecné aspekty tohoto jevu. xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xeřejného, osnova ve shodě s argumentací ve věcném záměru zákona ponechává stranou, neboť o tom není ani v právní vědě dosaženo shody. Návrh zákoníku nemxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx xx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxti subjektů v principu lhostejné, které právnické osoby jsou soukromoprávní a které veřejnoprávní. Pro soukromé právo má význam jen, kdo je osobou, tjx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxx xx xxxxx x xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxx na to, že určitým právnickým osobám musí být ponechána speciální úprava.
Dále se navrhuje stanovit okruh činností právnickým osobám vůbec zakázanýcxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx
xxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxným duplicitním úpravám [např. § 68a odst. 2 písm. b) obch. z.] nebo ke vzniku nežádoucích mezer.
Návrh ustanovení je formulován tak, že i podnikání chaxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxusloví, k nimž legislativní technika zatím přistupuje.
K § 146:
Podle připomínky z pracovní xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx
xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx neobvyklá (viz např. § 21 BGB), a proto se navrhuje vtělit ji do navrhovaného zákoníku.
Ustanovení § 146 vymezuje základní znaky právnické osoby jako vxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxání, (3) hospodárné využití vlastního jmění - tedy i nabytého zisku - k tomuto účelu, (4) poctivost zdrojů, z nichž nabyla majetek a (5) bezúhonnost osobx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xom, že se vyhýbá bipartici soukromého a veřejného a poukazuje na to, že obecné blaho není věcí monopolu veřejné moci, jakkoli je zejména stát v tomto směrx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxznění, že právnická osoba má stanovenému účelu přispívat „vlastní činností“ poukazuje na nutnost aktivního naplňování účelu a vylučuje z tohoto okruxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx míru volnosti v tom smyslu, že někdy může mít smysl jistou část zisku použít k zachování nebo zlepšení materiální podstaty, o niž právnická osoba s veřejxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xeřejná prospěšnost je vázána na fakticitu a věcný obsah, nikoli na právní formu.
Ustanovení nespojuje fakt veřejné prospěšnosti s registrací. Není vxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx zájem o formální registraci. Navrhovaná úprava tuto možnost jen nabízí, nevnucuje ji, ale s registrací veřejné prospěšnosti spojuje zvláštní právní xxxxxxxx xx xxxxx
x x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx11 v Evropském domě v Praze, seminář 29. srpna 2011 v budově Justiční akademie v Praze a řada dalších jednání) ukázaly, že nejvhodnějším řešením bude zakxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxu veřejné prospěšnosti ponechat úpravě zvláštního zákona. To zejména z toho důvodu, že při stanovení těchto podmínek již bude nutné mezi právními formxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxoník vhodná, kromě toho se jedná o záležitosti veřejnoprávní povahy, které občanský zákoník zásadně řešit nemá, nehledě k tomu, že v tom směru je nutná pxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
x x xxx x xxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx uveden ve veřejnou známost, a pak s ním lze spojit výhody vyplývající z § 150. Je-li tento
status
zapsán ve veřejném rejstříku, nutně výmazem zanikne. Bxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxanovy, zakladatelská listina, statut, společenská smlouva apod. musely xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xřestane splňovat stanovené podmínky a o odnětí statusu veřejné prospěšnosti rozhodne soud.
K § 150:
Jako důsledek zápisu se navrhuje stanovit, xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxně prospěšná.
K § 151 až 160:
V obecných ustanoveních o orgánech právnické osoby se předně navrhuje stanovit, že ony to jsou, kdo v právnické osobě xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xrávnické osoby přičte dobrá víra i této právnické osobě. V té souvislosti musí být důraz položen na dobrou víru toho orgánu, který rozhoduje, neboť toto xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x v zastoupení za ni právně jednají (např. zaměstnanci), posoudí se otázka dobré víry podle obecných ustanovení o smluvním zastoupení. Návrh úpravy v § 1xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxohomluvného vyjadřování slovy „orgán právnické osoby nebo jeho člen“, ale postačí výraz „člen orgánu (právnické osoby)“. Ačkoli obecně mohou být člexx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxavidlo pro odůvodněné případy prolomit.
Nenavrhuje se vyloučit způsobilost určité osoby k výkonu volené funkce v důsledku jejího úpadku. Podobný obxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxnu funkce v orgánech právnické osoby nezpůsobilí, to stanoví zvláštní zákony, např. při úpravě obchodních společností nebo různých právnických osob xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxuje uložit takové osobě oznamovací povinnost tak, aby ten, kdo o obsazení funkce rozhoduje, měl o této skutečnosti vědomost a mohl ji uvážit. Obdobnou pxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxost, uvádí druhé v omyl a pro případ, že rozhodující činitelé zůstanou nečinní, zakládá se každému, kdo na tom má právní zájem, oprávnění domáhat se, aby xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxsobnost rozhodnout, kdo bude členem určitého orgánu právnické osoby. Proto se zakládá působnost toho, kdo rozhoduje o obsazení orgánu jeho členy, člexxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x x xxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xrgánu právnické osoby, je-li kolektivní, a o vzniku a zániku funkce člena orgánu. Zároveň se v § 159 vymezuje i hlavní obsah závazku člena orgánu vůči práxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxení vycházejí z dosavadní úpravy v § 66 obch. z., která je v našem právu nejpropracovanější, ale odstraňuje některé její nejasnosti a nedostatky. V prvé xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx i situace, kdy určitá osoba přijme funkci člena orgánu nebo v ní setrvává, byť musí vědět, že na ni znalostmi nebo z jiných důvodů nestačí.
K § 161 až 16xx
xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxrá, a jedná-li za právnickou osobu v písemné formě, uvede k označení právnické osoby svůj podpis. Tato konstrukce navazuje na pravidlo § 66 odst. 7 obchoxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxduje písemná forma), ale pro svůj návodný charakter se jeví jako funkční i do budoucna.
Významné posílení právní jistoty dalších osob sleduje návrh stxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxté právní jednání vzhledem k absenci nebo neplatnosti potřebného usnesení, anebo že jednal v rozporu s přijatým usnesením. Vychází se z pojetí, že opírxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx právnická osoba, která si člena orgánu jako zástupce zvolila, s tím, že vůči tomuto členu může popřípadě sankčně nastoupit.
Má-li právnická osoba zamxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxím a funkcí. Navrhuje se převzít dosavadní pravidlo § 20 odst. 2 platného občanského zákoníku o excesu. Není vyloučeno, aby za právnickou osobu jednal i xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxnické osoby zaměstnanci. I v tomto směru se vychází z dosavadního stavu právní úpravy.
K § 168 až 184:
Návrh většiny ustanovení pod
marginální
ruxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx z úpravy rušení obchodních společností v dosavadním obchodním zákoníku (zejména § 68, 69 a § 70 až 75a), která je v současném právu zatím nejpropracovanxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx použitelná pro právnické osoby všech právních forem.
Osnova vychází z pravidla, že se právnická osoba obvykle zrušuje dobrovolně (většinou je právnx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxada přijatá dříve obchodním právem, že rozhodnutí o vstupu společnosti do likvidace lze revokovat. Výjimečně přichází v úvahu i nucené zrušení právnixxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xrávnické osoby, nezákonné aktivity apod.)
Bez likvidace se právnická osoba ruší při přeměně, protože pak její jmění přechází jako celek na právního nxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx splnění rozvrhového usnesení, je jmění právnické osoby vypořádáno xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxne-li po zániku právnické osoby nějaký bagatelní majetek (např. věci vyloučené z konkursní podstaty), půjde o věci, které nikomu nepatří, a jejich práxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxávnické osoby - v takovém případě vstoupí právnická osoba do likvidace.
Navrhuje se připustit obecně možnost všech právnických osob přeměňovat se. Vxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxě obecné úpravy např. spolek přeměnil na veřejnou obchodní společnost nebo aby se společenství vlastníků jednotek přeměnilo na akciovou společnost nxxx xx xxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx společná.
Přeměna nabývá pravidelně účinnosti jiným dnem (v největším počtu případů zápisem do veřejného rejstříku) než dnem, kdy je o přeměně rozhoxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxtečnění přeměny také účetně připravit; to vyžaduje stanovení pevného data, k němuž se změny v účetnictví provedou. Datum, k němuž nastanou právní účinxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xodle § 176 odst. 1 nedopadá na právnické osoby, které nejsou povinny vést účetnictví podle jiného právního předpisu a které pouze vedou spolehlivé záznxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx pravidel. Návrh ustanovení společných pro všechny právnické osoby obsahuje jen základní směrnice, protože přeměny právnických osoby korporativníxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxo spolky a pro nadace.
K § 185 a 186:
Ohledně zániku právnických osob se ponechává nedotčeno osvědčené pravidlo, podle něhož právnická osoba zapsxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx
x x xxx xx xxxx
xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xsoby bez likvidace (fúzí nebo rozdělením) musí vykázat různý právní režim pro právnické osoby korporativního a fondového typu. Úprava likvidace se s dxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xenerální, subsidiárně platná pro všechny právnické osoby, což je v rozporu s celkovým pojetím občanského zákoníku jako ústředního kodexu soukromého xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxužití zjednodušuje mluvu zákona, aniž to je na újmu její přesnosti. Nejedná se o terminologickou novinku; týž pojem použil již dříve zákon o bankách v § 3x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxnictví k převáděným majetkovým kusům, ani otázky spojené se smluvním právem, protože v těch směrech se uplatní obecná úprava o nabytí vlastnického práxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxnou automatiku pro obsazení likvidátorské funkce v případě, že si právnická osoba při dobrovolném zrušení sama likvidátora neustaví. Pro ten případ sx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xustici, protože dosud v těchto případech musí rozhodovat soudy, a zrychlí a zefektivní celkový průběh likvidace. Není vyloučeno, že se členové statutxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx orgánu. To však nevylučuje, aby tyto osoby (nebo některou z nich) jmenoval likvidátorem soud podle § 191 odst. 3. Dále se jedná o návrh pravidla přikazujxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xosavadní úpravě jejich pojetí. Zachovává se povinnost likvidátora vyrozumět o likvidaci všechny známé věřitele, tedy i orgány státní správy, pokud mx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxvidační proces uzavírá (konečnou zprávu, návrh na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrku). Jedná se o otázku, jejíž odpověď je v praxi nejasná x x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxil do funkce; jmenuje-li jej tedy soud, bude soud rovněž schvalovat příslušné dokumenty. Toto pravidlo se uplatní jako obecné, nelze je však použít u obxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxu váží jejich majetkové nároky. V tom směru se předpokládá speciální úprava v zákoně o obchodních korporacích.
Další významnější posun je v úpravě § 20x x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxm a druhém odstavci. Je-li totiž neznámý (nelikvidovaný) majetek právnické osoby zjištěn ještě před jejím výmazem z veřejného rejstříku, nemá opodstxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxidace po jejím výmazu řeší nyní § 209. Není však omezena jen na dodatečné zjištění nelikvidovaného majetku, ale - a to ve shodě s pojetím švýcarské právní xxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx x xx xxxxxxx xožnost obnovy právnické osoby otevřít i pro případ nějakého jiného zájmu hodného právní ochrany. Jaký zájem to má být, se nezamýšlí blíže vymezovat, to xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
x x xxx xx xxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx (nejméně tedy dvou) osob. Zdůrazňuje se tedy, že unipersonální
korporace
je jako legální myslitelná jen na základě zvláštní zákonné úpravy výjimečnxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx nebo u družstev), navrhuje se stanovit již v obecné úpravě jako logický důsledek porušení této podmínky nutnost soudního zrušení korporací, jejichž pxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx léta trvající x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx x xxx xxxxxxx xyšlenku dosavadního § 56a obch. z., která tam nemá místo, protože se nejedná o speciální pravidlo pro obchodní společnosti, ale o obecnou zásadu dopadaxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxk zavádí efektivní sankci za zneužití hlasů v korporaci. Dosavadní úprava svádí k tomu, aby se jako sankce za zneužití většiny nebo menšiny hlasů uplatnxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx nebude přihlédnuto. Záměrně se v tom směru navrhuje stanovit, že se tak má stát „pro určitý případ“, neboť každou situaci nutno posoudit jednotlivě; krxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx
x x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxím reflexní škoda. Jde o důsledek situace, kdy člen orgánu
korporace
, popřípadě člen
korporace
způsobí protiprávním činem škodu korporaci a kdy se taxx xxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xormativně řešit, jde o obecnou otázku, která se netýká jen obchodních společností a družstev, ale přesahuje i do jiných oblastí korporačního práva, poxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxx
xxxx x x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxny majetkové výhody, které spolek vzhledem k způsobené škodě již nebude moci poskytovat, ať již přechodně nebo trvale, dotkne se škodná událost majetkxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxození likvidační podstaty spolku záporně ovlivní i majetkové právo členů spolku na podíl na likvidačním zůstatku odvozující se z jejich účasti ve spolxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xyvolanou škodnou událostí spojenou s povinností k náhradě; přitom se zohledňují různé situace. Ústřední myšlenka se opírá o skutečnost, že škůdce způxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx účastech členů
korporace
, neboť za pravidelných okolností se v důsledku takové náhrady hodnota jejich účastí opět zvýší. Proto se navrhuje, aby i v příxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxt k žalobě člena
korporace
, i když se domáhá náhrady škody způsobené jen jemu, povinnost škůdci, aby nahradil celou způsobenou škodu přímo korporaci, pxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxovovat takový postup paušálně pro každý jednotlivý případ. Ovládá-li např. škůdce poškozenou korporaci nebo jsou-li v jejím vedení osoby se škůdcem pxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xkolnostmi jednotlivého případu, které soud musí vyšetřit a na jejich základě zvolit takové řešení, aby práva a povinnosti dotčených osob byly dobře usxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x x xxx xx xxxx
xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxružování občanů, v platném znění, s tím, že institucionální úprava spolků bude zahrnuta do kodifikace jako úprava obecně aplikovatelná na veškeré práxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx a ve shodě s doktrinární kritikou (např. Telec, I., Spolkové právo, C. H. Beck, Praha 1998, str. 9) opouští dosavadní umělý a zcela nevhodný zákonný termxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxnství, oddělení majetkových sfér spolku a jeho členů s vyloučením zákonného ručení členů spolku za spolkové dluhy a spolkovou činností jako hlavní (stxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxolkové činnosti - i při hospodárném využití majetku spolku bude konečným efektem výdělku rovněž podpora spolkové činnosti, včetně správy spolku.
x x xxx xx xxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxetím stanov, tedy smlouvou uzavřenou buď konvenčním způsobem nebo přijetím stanov na ustavující schůzi.
Pokud jde o formu stanov, navrhuje se setrvax xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx běžné případy redukuje povinný obsah stanov jen na náležitosti, týkající se názvu, sídla a určení statutárního orgánu spolku, protože to má význam i prx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxtních případech, má-li spolek působit na území více států, má-li provozovat vedlejší hospodářskou činnost, zamýšlí-li spolek vést seznam členů nebo xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx se stanovit podrobnosti o ustavující schůzi, přičemž je jasně řečeno, že se tu nejedná o žádné indiferentní shromáždění, ale o spolkový orgán, který se xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx x sdružování občanů, přičemž se návrh omezuje jen na úpravu otázek statusové povahy, tj. na stanovení okamžiku, kdy spolek nabývá právní osobnost. Otázxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xvobod, která v čl. 20 odst. 1 zaručuje právo svobodně se sdružovat mj. i ve spolcích a v čl. 20 odst. 3 omezuje výkon tohoto práva jen případy nezbytnými z hlxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxvy v § 9 zák. č. 83/1990 Sb., kde se registrujícímu orgánu ukládá, aby v desetidenní lhůtě návrh na registraci buď odmítlo, jsou-li pro to zákonné důvody, xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxjvyššího správního soudu sp. zn. 7 A 13/2002-46 ze dne 13.11.2003 nebo sp. zn. 1 Ans 3/2007-235 ze dne 1.8.2007); proto se navrhuje podobné situace řešit xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxravou právního jednání právnické osoby (§ 126), tedy zakladatelé mohou jednat jménem spolku již před jeho vznikem.
S poučením v německé právní úpravě xx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxolečnosti upravené v dílu 14 hlavy II části čtvrté návrhu. Zda půjde o společnost právem aprobovanou nebo naopak zakázanou, záleží na konkrétních okolxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xodpoře násilí nelze založit ani spolek, ani společnost. Bude tedy i podle navrhované úpravy nutno posoudit v jednotlivém případě, zda popřípadě nedošxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx
x x xxx xx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxx xinit i v minulosti - organizační jednotky s vlastní právní subjektivitou. Tyto vedlejší právnické osoby zák. č. 83/1990 Sb. zcela nevhodně (srov. též Txxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxčného spolku.
Protože je pobočný spolek právnická osoba s odvozenou subjektivitou, záleží v prvé řadě na spolkových stanovách, zda bude vůbec zřízenx x x xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxxí má povahu interního opatření právnické osoby, nemohou taková opatření vést k újmě třetích osob.
Označení „pobočný spolek“ je název druhový. Osnova xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxí organizace“ apod.); z názvu pobočného spolku však musí být nezbytně seznatelné, že se jedná o osobu se subjektivitou jen odvozenou. Distinktivní sloxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxoby vyžaduje - vzhledem ke zkušenostem z praxe (Chalupa, L., Právní subjektivita organizačních jednotek občanských sdružení podle zákona č. 83/1990 xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xodnověrného ověření vzniku a trvání organizačních složek občanských sdružení s právní subjektivitou, vede k negativním efektům. Proto se navrhuje jxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxní jejich zájmů. Zároveň se však ukazuje jako neschůdná myšlenka sledující zachování jednotnosti spolkového jmění i při zřízení pobočného spolku. Taxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxx xxho
akceptace
vedla i k prakticky neschůdným situacím, neboť by tím bylo znemožněno řešení případných majetkových sporů mezi pobočným a hlavním spolkxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxx x xxxxu třetích osob stanovit, že z právních jednání učiněných pobočným spolkem před zápisem do veřejného rejstříku, bude společně s pobočným spolkem oprávxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx stanovách umožní a kterému orgánu svěří působnost pobočný spolek ustavit (a rušit). Za druhé, až do zápisu pobočného spolku do veřejného rejstříku nebxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx potřebné mít na paměti, že navržené opatření nijak nemění pravidlo, podle něhož členové statutárního orgánu spolku (tedy i spolku pobočného) ručí za sxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxe se omezit rozsah zákonného ručení hlavního spolku na rozsah určený stanovami.
K § 232 až 242:
Předpisy o členství ve spolku vycházejí z dosavadnx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxtupnictví. Ke vzniku členství může dojít dvěma způsoby: zvláštním způsobem vzniká členství u zakládajících členů spolku, u nichž se nevyžaduje, aby pxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxtví upravuje osnova vystoupení, vyloučení a zánik členství pro neplacení členského příspěvku.
Při vyloučení osnova předpokládá vnitřní přezkum roxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x vyloučení jiný orgán, má mít vylučovaný právo žádat, aby členská schůze jeho vyloučení přezkoumala. Stanovy spolku k tomu účelu mohou zřídit také rozhxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxu, anebo usnesla-li se členská schůze sama na vyloučení přímo. Tím se zároveň odstraňuje nelogičnost stávajícího § 15 odst. 1 zák. č. 83/1990 Sb., jehož xxxxx xxxx x xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xubjektivní lhůta 30 dní a objektivní 6 měsíců) ve prospěch sjednocení této a analogických konstrukcí v ostatních korporacích. Rozdílně od dosavadní úxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xlyne již z ustanovení § 9 o. s. ř., kam také systematicky patří.
Nově se navrhuje upravit jako zvláštní právní zařízení seznam členů spolku. Seznam členx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx každému spolku, aby tento seznam vedl. Rozhodne-li se však spolek seznam vést, musí jeho základní rámec upravit stanovy.
Z úpravy obsahu členství se txxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxva dalších otázek ponechává stanovám.
K § 243 až 246:
Vnitřní organizace spolku je především jeho věcí. V zájmu bezpečnosti právního styku je nezxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxuje. Je záležitostí stanov, zřídí-li statutární orgán kolektivní nebo individuální. Pro zákonné označení kolektivního statutárního orgánu se navrxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxosprávy spolku, že je především na stanovách, aby určily, jaké další orgány spolek bude mít a jaká bude jejich působnost. Stejně tak je na stanovách určixx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxcně platí, že usnesení nejvyššího orgánu korporativně strukturované právnické osoby, byť odporuje právnímu předpisu nebo stanovám, nelze prohlásix xx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxmu odpovídá i obecná konstrukce neplatnosti usnesení členské schůze. Tato obecná úprava však není použitelná pro mimořádné případy, které zamýšlí řexxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxsmí sanovat pouhé plynutí času. Podobná situace však nastává v případech, kdy usnesení členské schůze změní stanovy tak, že se ocitnou v rozporu s kogenxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxkona. Osnova počítá se standardní biparticí orgánů spolku, tj. se statutárním orgánem jako orgánem exekutivním a s členskou schůzí jako orgánem nejvyxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx jemuž vyhovuje zákonná dispozice, přijmout jednoduché stanovy (§ 218) a co do vnitřní organizace se řídit navrženou zákonnou úpravou. Návrh však nebrxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x x xxx xx xxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxie spolku. Proto nevylučuje, aby stanovy zřídily spolek s jakoukoli organizační strukturou a libovolnými orgány. V zájmu třetích osob a bezpečnosti pxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxch navenek. Proto je možné, aby byly zřízeny spolky, jejichž nejvyšší orgány budou nejen označeny jinak než jako členské schůze - např. sněmy, konferenxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xrgán zřídí, aniž mu určí působnost nebo aniž upraví jeho rozhodování, použijí se přiměřeně zákonná ustanovení o členské schůzi.
Není vyloučena ani exxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxího spolkového orgánu. Takové spolky jsou i dnes, protože ani současná úprava tyto situace nevylučuje. Mlčení zákona však vyvolává obtíže, nepamatujxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxou-li jiné okolnosti bránící jí ve výkonu funkce. Za takových situací lze dnes nahradit osobu v této funkci někým jiným jen s velkými obtížemi a časovými xxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxhuje založit xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xiného.
Ustanovení o členské schůzi především stanovují
dispozitivní
pravidlo o jejím postavení v systému orgánů spolku. Dispozitivně se vymezuje x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxsti mlčí. Rovněž úprava způsobu svolávání členské schůze k zasedání a požadavky na vyhotovení dokumentace o zasedání členské schůze mají
dispozitivnx
xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxlo v r. 2000 obchodní právo, rozlišuje členskou schůzi jako orgán a její jednotlivá zasedání a na rozdíl od dosavadní obchodněprávní úpravy je v tom směrx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxísto členské schůze shromáždění delegátů. Rovněž v úpravě náhradního zasedání členské schůze se stanovám ponechává široká autonomie.
K § 258 až 2xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxh na soudní vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku podat každý člen spolku, pokud se nelze neplatnosti rozhodnutí dovolat u orgánů spolku. Osxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxnacího správce, protože členské schůzi z povahy věci nenáleží činit dispozice s majetkem spolku, tudíž se její usnesení nemohou přímo dotknout spolkoxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx soudní prohlášení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku podat v tříměsíční prekluzivní lhůtě. Speciálně se pak řeší zvláštní situace, v nichž je nezbxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xpolku jako
korporace
preferuje obecnější zájem této
korporace
na stabilitě jejích poměrů. Obdobně se sleduje i ochrana dobré víry třetích osob, ktexxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxa spolkem bez sankce, a proto se navrhuje poskytnout dotčenému členu možnost domoci se vůči spolku
satisfakce
za eventuální porušení jeho členských pxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx x úvahu, že řízení o neplatnost rozhodnutí orgánu spolku nemusí vždy skončit rozhodnutím ve věci samé. Přitom jsou myslitelné případy, že tu je zájem dalxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx
x x xxx xx 264:
Je věcí stanov, zřídí-li ve spolku kontrolní komisi. Pro případ, že se xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxlní komisi, pak bude potřebné, aby respektoval obsah navrhovaných ustanovení. To se jeví jako nezbytné zejména z toho důvodu, že spolek dává zřízením kxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxsobnosti nebo aby členy kontrolní komise jmenoval statutární orgán (tedy orgán, na jehož výkon působnosti má kontrolní komise dohlížet). Z obdobných xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxn tyto situace, umožnil by vyvolat klamný dojem, že spolek má vnitřní kontrolní systém, ač by se tak stalo jen na oko.
K § 265 až 267:
Spolek může zřídxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxnost. Z toho důvodu je nutné upravit podrobněji nejen řízení před komisí, včetně formalit rozhodnutí spolu s nezbytnou evidencí rozhodovaných záležixxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxava vyhrazuje zvláštnímu zákonu.
K § 268:
Vzhledem k obecné úpravě zrušení právnických osob i vzhledem k tomu, že podle jiných ustanovení spolkoxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx směru se přejímá základní zaměření platné úpravy v dosavadním § 12 zák. č. 83/1990 Sb. v platném znění, ale nově navržené ustanovení navazuje na obecnou xxxxxx x x xxx x xxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x x xxx xx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx podrobuje především obecné úpravě v ustanoveních § 187 až 211. Zvláštní ustanovení spolkového práva řeší jen dílčí a specifické otázky. Předně se jednx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxší naložení s likvidační podstatou spolku.
Cílem likvidace spolku není vzhledem k účelu spolkového jmění rozdělení likvidačního zůstatku mezi členx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx spolku pak není namístě měnit na peníze, ale zachovat jej pro užitečný účel spolkového charakteru.
K § 274 až 287:
Také úprava fúzí spolku navazujx xx xxxxxxx xxxxxx x x xxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx spojování a slučování spolků neumožňuje. Praktickými postupy lze sice již za stávající úpravy dospět k obdobnému, nikoli však stejnému výsledku, tytx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxní úpravy. Specifický charakter spolků jako soukromých korporací vyžaduje blíže řešit jednak uzavírání smluv o fúzi a jejich schvalování, jednak spexxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxxlování spolků. xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xom smyslu, že je navržená úprava liberálnější, než tomu je u právnických osob podnikatelské orientace.
Ust. § 275 upravuje základní náležitosti obou xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxstněných spolků: před sjednáním fúze musí zúčastněné spolky navzájem poznat své majetkové poměry, aby mohly vyhodnotit rizika celé operace.
Ustanoxxxx x xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxch informací, aby příslušné orgány spolku projekt fúze vyhodnotily i obhájily, a podaly o tom zvláštní zprávu. Zároveň se vylučuje nezbytnost takovéhx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxejímá pravidlo, že členové spolku mohou příslušné spolkové orgány zprostit povinnosti vypracovat příslušné zprávy písemným prohlášením s úředně ovxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xypracování zprávy.
Ustanovení § 284 obsahuje pravidla pro zápis fúze do veřejného rejstříku spolků. Sankční následky otálení s podáním návrhu na zápxx xxxx xxxx x xxxx
x x xxx xx xxxx
xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xyžaduje uzavření smlouvy mezi rozdělovaným spolkem a nástupnickými spolky, a rozdělení se založením nových spolků, kde zanikající spolek vyhotovujx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxvána majetkovým otázkám právě proto, že rozdělovaný spolek má několik právních nástupců, a majetkové vypořádání nemusí být provedeno důsledně. Z tohx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x rozdělení nebo projekt rozdělení důsledně neřeší. V téže souvislosti se pamatuje na specifickou ochranu věřitelů.
Obdobně jako u fúzí je i při úpravě xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx
x x xxx xx xxxx
xxx xxxxxxxxx xxoby fondového typu se volí souhrnné označení „fundace“. Jedná se o pojem v normativním jazyku významově neobsazený, v obecném jazyce nepoužívaný, ale xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxého nějakému společenskému účelu (Slovník spisovného jazyka českého, díl I.,
Academia
, Praha 1989, str. 527). Může být tedy funkčně využit k společnéxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxmum k výrazu „korporace“.
K § 306 až 308:
Návrh nové právní úpravy nadací jednak přihlíží k dosavadnímu vývoji právní úpravy od roku 1990 až do zpraxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxecu a Polska. Osnova však, rozdílně od stručných úprav německé, italské nebo québecké, jde ve shodě s tuzemskou tradicí cestou detailnější úpravy.
Zaxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx cíli, vyjma podpory politických stran a hnutí. Trvalý charakter odlišuje nadace od nadačních fondů, jejichž úprava má být zachována i nadále.
Podle vxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxxx Dobročinný účel je zaměřen na podporu byť i omezeného okruhu osob potřebujících pomoc. Tím se umožní mj. i zakládání tzv. rodinných nadací. Osnova tedy xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxropských právních řádů (např. dánského či lichtenštejnského), podle nichž je jen na vůli donátora (zřizovatele), jak cíl nadace vymezí.
Navrhuje se xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxh nadacích z r. 1993 nebo čl. 1256 québeckého zákoníku z r. 1991) nadacím nezakazuje podnikání, nesmí však jít o hlavní činnost nadace a výnos z podnikání xxxx xxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxcí listině zakázat. Co platí o provozu obchodního závodu samotnou nadací, platí i o její možnosti převzít vedení obchodní společnosti. Může-li nadace xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxcím společníkem – a provozovala podnik nepřímo. Leč i v tomto případě musí být podíl nadace na zisku využit jen k podpoře jejího účelu. Ve shodě s celkovou xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxzal i tyto aktivity.
K § 309 až 313:
Založení nadace se děje právním jednáním, jímž je podle povahy věci zakládací listina nebo závěť. Termín „zaklxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxo jednání, jímž se zakládají právě nadace. Osnova opouští mylnou koncepci ustanovení § 3 dosavadního zákona o nadacích a nadačních fondech č. 227/1997 xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxo „ojedinělý názor“ prosazuje smluvní charakter erekční listiny nadace pořízené několika osobami (bližší rozbor Hurdík, J., Problémy nadačního práxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxli (jak je tomu u právnických osob budovaných na principu
korporace
), tudíž i při více zřizovatelích téže nadace půjde o jejich shodný projev vůle jednoxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxx x xxxxxí namístě.
Od zakladatelské listiny lze před vznikem nadace odstoupit, resp. jej lze následným projevem vůle zrušit. Zrušit lze i nadační listinu zříxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xednostranného právního jednání se vychází z jednoty zakladatelského substrátu nadace i za situace, že jej tvoří více osob. Skupina několika zakladatxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxx x x x xxxxx xxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxcí listinou, tak pořízení pro případ smrti (závětí, dědickou smlouvou, dovětkem). Pro obě tato jednání se zachovává společné označení „nadační listixxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxvek na údaj o nadačním kapitálu a o správci vkladů.
Návrh ustanovení o zřízení nadace závětí vychází z dosavadní zákonné úpravy v tom smyslu, že určité nxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxdace
mortis causa
se mohou vyskytnout situace, kdy testátor nebude moci z různých důvodů určit některé náležitosti zakladatelského právního jednánx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx ustanovení se navrhuje stanovit dvě důležitá právní pravidla. První se navrhuje pro případ, že nadační listina určí pro založení nadace povinnost k vkxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxězích a že bude splněna splacením vkladu. Tím se vyloučí závěr o neplatnosti nadační listiny pro neurčitost. Nástup právní domněnky lze samozřejmě odvxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxtku k nadační listině nebo jiným projevem vůle, kterým se nadační listina změní. Druhé právní pravidlo se navrhuje pro případ, že nadační listina zavazxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxta předmětu klesne. V takovém případě má nastoupit vyvratitelná právní domněnka, že vzniklý schodek má být vyrovnán v penězích. Znamená to, že v nadačnx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx výše vkladů dosáhne alespoň 500 000 Kč, popř. že hodnota výše zakladatelova vkladu neklesne pod určitou částku apod.).
K § 314:
Ustanovení sleduxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxřní poměry, jednak i některé aspekty vztahů nadace k třetím osobám, především podmínky pro poskytování nadačních příspěvků a případně i okruh destinaxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxí listinou.
K § 315 a 316:
Vznik nadace se spojuje ve shodě s návrhem obecné úpravy a souladně s dosavadním právním stavem se zápisem nadace do veřejxxxx xxxxxxxxxx
x x xxx xx xxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx za nezměnitelnou. Navrhovaná úprava koncept absolutní nezměnitelnosti nadační listiny opouští s poučením z praktických problémů spojenými s dosavxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx že zakladatel dává nadaci vklad ze svého majetku, a je proto jeho věcí, za jakých podmínek jej nadaci převede. Proto se zakladateli výslovným ustanovenxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxx xxxxx xxxxxxx listiny v budoucnu musí být co do určení rozsahu a způsobu dostatečně určitá, a protože nadační listina podléhá zveřejnění, bude výhrada možnosti náslxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxit i změnu nadačního účelu. Tato otázka je podrobněji upravena v následujících ustanoveních.
Mohou však nastat situace, kdy si zakladatel změnu nadaxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xapř. může dojít k nárůstu nadačního jmění i aktivit do té míry, že si to vyžádá nahrazení revizora dozorčí radou. Mohou nastat i věcné důvody pro úpravu fuxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx je, že se změnou bude souhlasit správní rada, protože ta má zájmy nadace chránit. Není-li již zakladatel, může změnu těchto poměrů usilovat správní radxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxmatuje na práva a zájmy třetích osob. Nicméně zakladateli nadace se nebrání, aby změnám tohoto druhu zabránil, pokud sám v nadační listině prohlásí, že xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx
x x xxx xx xxxx
xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxže účel nadace je pro smysl její existence klíčový, nadace jeho naplňováním získává sociální renomé, na tento účel jsou vázáni dárci svými dary, podporxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xodle kterého při změně účelu nadace musí být dary poskytnuté ve prospěch původního účelu i výnosy z nich použity k poskytování nadačních příspěvků podlx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxem, nelze tento účel změnit na dobročinný jinak než se souhlasem soudu, pokud pro to je zvlášť závažný důvod, a jen v případě, že dosavadní účel nadace se sxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xx xxže v zakládací listině změnu nadačního účelu vyhradit (ať již libovolně, nebo v určitém rozsahu). V takovém případě bude toto jeho rozhodnutí obsahem vxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx x xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxšinu případných dárců, ale to je riziko, které zakladatel musí sám zvážit a které mu ostatně, pokud je sám kapitálově dostatečně silný, ani nemusí vaditx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx
x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxu nastat po vzniku nadace xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxodnout soud – i soud však bude vázán projevenou vůlí zůstavitele, takže pokud se účel nadace stane nemožným a pokud jej zakladatel prohlásil za nezměnitxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx
x x xxx xx xxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxžuje se za nezbytné ochránit majetkový substrát nadace co nejvíce před rizikem jeho fiktivního vytváření nebo umělého nadhodnocení.
Z hlediska termxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xx
xxxxxxx xxxxx
xx xesplácí vklad, ale předmět vkladu, navíc jen předmět peněžitý (peníze implikují placení), zatímco splacení nepeněžitého předmětu (pozemku, směnkyx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxx
x xx xx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxmu pojetí, že osoba, která se zaváže vložit do právnické osoby určitý vklad, se zavazuje k vkladové povinnosti, plní vkladovou povinnost a jejím splněnxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xx inspiruje teoreticky již značně propracovanou doktrínou vztaženou k právní úpravě vkladů do obchodních společností a rozlišuje terminologicky i poxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xebo jiná jednotlivá majetková hodnota, která se vnesením vkladu na nadaci převádí. Z toho důvodu tvoří i různé předměty vnesené do právnické osoby jedixxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxá zákonný požadavek, že musí jít o hodnotu, s níž je spojen předpoklad, že bude poskytovat trvalý výnos. Nově se navrhuje rozšířit dosavadní zákonnou záxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxx x
xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxdržovací právo.
Jsou-li do nadace vloženy peníze, odvozuje se výše vkladu ze jmenovité hodnoty peněz. Jeli však vkládán nepeněžitý předmět, musí být xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx výše vkladu příslušným právním jednáním (nadační listinou, rozhodnutím o zvýšení nadačního kapitálu), navrhuje se stanovit, že výši vkladu nelze stxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxl oceněn přímo soudním znalcem, proto se připouštějí i jiné způsoby ocenění vkladu, obdobně jako je tomu např. v úpravě oceňování vkladů do akciové spolxxxxxxxx
x x xxx xx xxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx 500 000 Kč.
Rovněž se navrhuje převzít z dosavadní úpravy ustanovení o správci vkladů. Zamýšlí se však upřesnit úpravu správcova postavení. K převzetx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx
x x xxxx
xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxět daru tytéž náležitosti, jaké se navrhuje stanovit pro předmět vkladu, tedy splňuje-li předpoklad trvalého výnosu a neslouží-li jako jistota, zaváxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxněnky nevylučuje, aby dárce projevil opačnou vůli; pak rozhoduje vůle, jak ji dárce projevil zcizovacím právním jednáním.
K § 335 až 339:
Skupinx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xlespoň hodnoty stanovené v den založení nadace jako hodnoty minimální. Ve shodě s dosavadní úpravou se i nadále požaduje, aby nadační jistina dosahovaxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxstříku nebyla zapisována nadační jistina (jako souhrn konkrétních majetkových kusů v oceněné hodnotě), protože faktický majetkový substrát se co do xxxxxxx x xxxx xxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxu. Jeví se totiž jako potřebné vyjádření souhrnu těchto hodnot k určitému časovému okamžiku fixovat v podobě nadačního kapitálu jako fixního čísla staxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxjetku i nadačního kapitálu jsou v osnově vyjádřeny jednak tím, že přijetí nadačního daru bude mít pravidelně za následek zvýšení nadačního kapitálu v pxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxných hodnotových pohybech, dotýkajících se nadační jistiny. Změna výše nadačního kapitálu bude zapisována s konstitutivními účinky do veřejného rexxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xx nadační jistinu včas doplnit na zákonný limit - řešen zrušením nadace s likvidací nebo její přeměnou.
Nadační jistina má mimořádný význam pro existenxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxu spoluvytváří, ledaže se tak stane za protiplnění, které do nadační jistiny opět vplyne, anebo vyvolá-li potřebu zcizení nepředvídatelná změna okolxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxjištění dluhu (jako zástavu, jako předmět zajišťovacího převodu nebo jinak). Omezení právních dispozic s nadací se nemohou v plném rozsahu uplatnit v xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxx xx
x x xxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx jak nadace mohou s nadační jistinou nakládat a často jde do neúměrných podrobností. Vzhledem k tomu, že osnova za prvé zamýšlí liberalizovat celkový ráxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xbsáhlé obecné úpravy správy cizího majetku, navrhuje se obecně odkázat na obdobné použití těchto pravidel. Z nich vyplývá, že xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xxx xxvestován způsobem obecně považovaným za rozumný. Navržené ustanovení nijak nebrání tomu, aby nadační listina či statut jednotlivých nadací stanovixx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx ostatní majetek nadace, netýká se tudíž např. poskytování nadačních příspěvků.
K § 341:
Z platné úpravy se navrhuje převzít pro uvedené případy xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xapitálu, nebo pro rozhodnutí o přeměně nadace.
K § 342 až 348:
Zavedení institutu nadačního kapitálu vyžaduje úpravu rozhodování o jeho zvýšení xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxchozí souhlas dozorčí rady. Ze zřejmých důvodů se možnost snížit nadační
kapitál
omezuje jen na mimořádné případy.
K § 349 až 352:
Ustanovení o pxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxrádá však právní subjektivitu, přestože může být zvláštním způsobem označen. Osnova neobsahuje výslovné určení, že fond není právnickou osobou, proxxxx xx xxxxxxxx x x xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx to, aby nastal, vyžaduje pozitivní zákonné určení.
Vzhledem k zvláštnímu účelovému určení přidruženého fondu jako „nesamostatné nadace“, kdy vlasxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxy vzniku oprávnění a povinností vázaných na tento majetek a vzniklých po dobu správy.
Protože se při svěření určitého majetku pro ujednaný účel předpoxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxce - musí tedy splňovat předpoklad trvalého výnosu - vychází osnova z koncepce, že ani případné zrušení spravující nadace s likvidací nemá mít zásadně zx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx x likvidací přenesl správu tohoto fondu na jinou k tomu způsobilou osobu.
K § 353 až 356:
Rovněž návrh nové úpravy nadačních příspěvků vychází z dosxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxob oprávněných přijmout nadační příspěvek nad rámec dosavadní úpravy, která pamatuje jen na členy orgánů nadace, i další osoby, a to zaměstnance nadacx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx to mluví důvody hodné zvláštního zřetele - např. zřídil-li zakladatel nadaci k podpoře lidí zdravotně postižených a posléze byl i xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxem k tomu, že osnova nevylučuje, aby zakladatel zřídil dobročinnou nadaci k podpoře osob sobě blízkých, nelze kategoricky vyloučit tyto osoby z práva nx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xtatut nadace; s ohledem na zveřejnění statutu ve veřejném rejstříku a na právní účinky tohoto zveřejnění lze vycházet z účinnosti zveřejněných podmínxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxty), anebo i na určitý čas (např. formou stipendia). Zřídit lze i důchodové nadace atd. Do těchto otázek osnova nezasahuje, protože je věcí autonomie vůxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx, aby nadační příspěvky byly vypláceny na jeho úkor, nebrání však, aby dárce určil něco jiného. Ustanovení § 356 chrání dobrou víru destinatářů. Tam, kdx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x x xxx:
Navrhuje se upustit od dosavadního pravidla § 22 zák. č. 227/1997 Sb., podle něhož musí nadační listina nebo statut nadace určit, že celkové roční náxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxaxi neosvědčilo a na činnost nadací nemá ten dopad, který zákonná úprava předpokládala. Navržená úprava vychází z toho, že nadace účtuje o nákladech na xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxu transparentnost hospodaření nadace ve vztahu k veřejnosti a zejména k případným dárcům. Navržené ustanovení navíc nevylučuje, aby zakladatel nadaxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
x x xxx xx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxtroly nad činností nadací je výroční zpráva s předepsaným obsahem. Zvláštní konstrukce § 359 sleduje ochranu soukromí dárců i některých destinatářů, xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxoční zprávu schválí, protože není možné nadaci nutit, aby kvůli opožděně vzneseným požadavkům na zachování anonymity zprávu opakovaně přepracovávaxxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxh, s ohledem na jeho přirozenou vděčnost, emotivní závislost na přispěvateli apod. Proto se navrhuje stanovit, že taková osoba musí být o možnosti žádax xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxí a zachování anonymity kdykoli. Výroční zpráva musí být uveřejněna ve veřejném rejstříku a v sídle nadace.
K § 362 až 367:
Navrhuje se zachovat doxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxdě nadace. Se zřetelem k vzoru dosavadní úpravy se navrhuje zachovat stávající způsob volby a odvolávání členů správní rady, avšak rozdílně od dosavadxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxx xx xx xxx xxx x xxxx xx xxxxxxx xxxtina může stanovit funkční období jiné.
Byl-li někdo ustaven členem správní rady, aniž pro to splňuje podmínky určené zákonem nebo případně i statutexx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx
x x xxx xx xxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxx xýt zřízena dozorčí rada jako kolektivní kontrolní a revizní orgán. Navrhuje se nařídit povinné zřízení dozorčí rady v nadacích, jejichž nadační
kapitxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxslovně neuvádí, že zřízení dozorčí rady v nadacích s nižším nadačním kapitálem může přikázat nadační listina. Zakladatel nadace má právo něco takovéhx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx volit správní rada. Není možné zachovat toto pojetí, protože nelze přistoupit na řešení, že statutární orgán právnické osoby rozhoduje o personálním xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxxní radu.
K § 373 až 375:
Ve shodě s dosavadní úpravou se zachovává funkce revizora pro ty nadace, v nichž se dozorčí rada nezřizuje. Osnova navrhuje xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx nadace, a proto poukazuje na jeho právo nařídit v nadační listině i jiný způsob obsazování funkce revizora.
K § 376 až 381:
Ustanovení o zrušení naxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxní nadace s likvidací soud, který současně nadaci jmenuje i likvidátora. Jen v případech, kdy se nadace zruší dosažením účelu, pro který byla založena, xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxdací rozhodnutím soudu z důvodů taxativně uvedených.
Zvláštní účelové určení majetkového substrátu nadace vyžaduje, aby s likvidační podstatou byxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxec potřeby vyrovnat dluhy nadace. Zbývající část likvidační podstaty má být naopak zachována a má s ní být naloženo tak, aby mohla co možná sloužit účelux xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x x xxx xx xxxx
xx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x té příčiny se připouští pouze sloučení nadací, a to buď s jinými nadacemi, anebo s nadačním fondem. Osnova preferuje vzájemné slučování nadací. Fúzi naxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxt jen za podmínky, že to zakladatel nadace v nadační listině výslovně připustil. Toto opatření se chápe jako zcela xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxx
x x xxx xx xxxx
xxxxxuje se zachovat bipartici soukromých fundací v podobě nadací a nadačních fondů. Nadační fondy byly do našeho právního řádu vtěleny v roce 1997 po vzoru nxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xo do metody se osnova rozchází s dosavadní zákonnou úpravou a upravuje právní poměry nadací a nadačních fondů jako oddělenou, což sleduje vyšší přehledxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxit, aby vklady a dary do nadačního fondu splňovaly předpoklad trvalého výnosu. Naopak, majetek nadačního fondu může být celý spotřebován k účelu, pro nxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx a investiční aktivity nadačního fondu výrazně omezeny.
Změna právní formy nadačního fondu na nadaci zásadně možná není, protože tím by se změnil přecxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx právním jednání opačnou vůli, není ústavně konformní důvod tomu bránit.
K § 402 až 418:
Bipartici právnických osob korporativního a fondového txxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx
x
xxxxxxx
xxx xxxx xxxxní, nikoli však jako jediné subtypy kategorie právnických osob. Vedle nich mají od 19. stol. v soukromém právu zvláštní místo také ústavy.
Pro ústavy jx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx
xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxx xím, že jejich osobní prvek zajišťuje řízení a fungování ústavu a není nutně spojen s členstvím (takže rozhodování v něm podléhá principu hierarchie, nixxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxnam pro ústav má zejména jeho účel spočívající v poskytování služeb, takže z tohoto hlediska jsou pro ústav významní ti, kdo služby ústavu užívají (destxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxou mít v působnosti i výkon veřejné moci, pak se někdy mluví o veřejném ústavu; toto pojetí má ale význam pro administrativní právo, nikoli pro právo soukxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxkého zákoníku i základní ustanovení o ústavech.
Ústav je definován svým účelem, tj. poskytováním služeb. Pro hierarchické uspořádání ústavu je typixxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx
x x xxxx
xxxxxxxx xx xxxxzit v jediném ustanovení tohoto dílu pojem spotřebitele, protože tento pojem má význam nejen pro příslušná ustanovení navrhovaného zákona, ale pro cexx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxledujícího dílu. Pojetí spotřebitele se tak vymezuje proti pojmu podnikatele v následujícím ustanovení a naopak. Obdobně postupuje např. německý obxxxxxx xxxxxxx x x xx x xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, 85/577/EHS o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory, 97/7/Ex x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x jako osobu, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti, ale v § 54a odst. 4 písm. c) jako fyzickou xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx Vady tohoto pojetí spočívají především v tom, že tato různá pojetí znevýhodňují podnikání v oblastech podléhajících obecné úpravě v § 53 až 54 platného xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxních zákonech jako jsou zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru [§ 3 písm. a)], a zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích [§ 2 odst. 1 píxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxského soudního dvora, který vyložil v případu C 541 a 542/99 Cape and Idealservice MN RE pojem spotřebitele tak, že jím může být jen osoba přirozená a v někxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxtví. Platná úprava v citovaných ustanoveních však současně pojem podnikatele zužuje v tom, že jeho osobní
status
spojuje s uzavíráním a plněním smlouxxx xxx xxxx xxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxerence) se proto navrhuje vzít za základ obecné úpravy pojetí, že spotřebitelem je člověk jako osoba fyzická, přirozená, která s podnikatelem uzavírá xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxtelem jedná mimo rámec vlastní podnikatelské činnosti. Z obdobného pojetí vychází právní úprava německá (§ 13 BGB) nebo nizozemská (čl. 7:5 BW). Navržxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxkých osob, zvláště právnických osob, které nepodnikají, ba ani ochrana těch podnikatelů, kteří se za určité situace ocitnou v postavení slabší strany xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxde náležet ochrana podle obecných ustanovení, nikoli podle zvláštní úpravy ochrany spotřebitele.
Navržené ustanovení má podstatný význam pro soukxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx správního [zák. č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele definuje spotřebitele v § 2 odst. 1 písm. a) jako fyzickou osobu, která nejedná v rámci své podnixxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x x xxx xx xxxx
xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xsnovy zařazena ustanovení o podnikatelích. xxxxx xx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxitele jako slabší smluvní strany, v občanském zákoníku vyžaduje pojmové vymezení podnikatele již zde. Samotný pojem „podnikatel“ se zachovává jako v xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxdnu z hlavních myšlenek, že podnikatelem je osoba nadaná podnikatelským oprávněním. Nově se navrhuje stanovit jako základní kritérium, že podnikatexxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxikatele jen se zřetelem ke své podnikatelské činnosti. Pojmové pojetí podnikatele se pro účely ochrany spotřebitele navrhuje rozšířit tak, aby pojem xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx pro kterou není kritérion zisku významné: např. při poskytování veřejné služby nebo při obecně prospěšné činnosti (např. při provozu nemocnic, veřejxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xo veřejného sektoru. Např. směrnice Rady 93/13/EHS používá v této souvislosti výraz „veřejnoprávně vlastněná“ (publicly owned) osoba, což z hlediskx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxży do sektora publicznego, němčina odkazuje na veřejnoprávní oblast (öffentlichrechtlichen Bereich) atp. Návrh se spokojuje s výrazem „každá osobaxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx obsahem.
Na toto základní vymezení navazuje § 421. Zde se předně stanoví, že se vlastnost podnikatele vždy přičítá tomu, kdo je zapsán v obchodním rejsxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxe určité osobě má právní význam ve vazbě na konkrétní oprávnění a povinnosti. Z toho důvodu se navrhuje stanovit, že v pochybnostech se pro takový konkréxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxukromého práva jako sekundární, protože zde rozhoduje především, jak se určitá osoba v právním styku fakticky chová.
Podnikatel vystupuje v právním xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxboť vzhledem k formulaci v § 132 postačí mluvit jen o jménu. Po zkušenostech s úpravou téže problematiky v zák. č. 367/2000 Sb. se zdůrazňuje, že podnikatxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxhto, ale i zaměnitelných dodatků vylučuje také úprava nekalé soutěže. Skutečnost, že podobná označení chrání úprava zákazu nekalé soutěže, není zde zxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x x xxx xx xxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxecným ustanovením o podnikatelích, protože je s obecným pojmem podnikatele jako základní institut pevně spjata, a nehodí se tudíž zařazovat ustanovexx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxavu k některým podstatným posunům. Návrh změn bere v úvahu britské zkušenosti a reaguje xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxnikatelskou praxí. Právo k obchodní firmě se nechápe výlučně jako právo osobní, ale spíše jako právo majetkové; proto je firma víc uvolněna pro majetkoxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x obchodním rejstříku. Ať již se podnikatel zapisuje do obchodního rejstříku dobrovolně nebo povinně, zapíše do něho i své jméno nebo jiné označení, ktexx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxrušením jejího práva k firmě, neuvádí se duplicitně ke stejnému katalogu u práv z nekalé soutěže, jak je tomu dnes v § 12 a 53 obchodního zákoníku, ale odkaxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxx
xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxzev i obchodní firma totožné. U člověka - podnikatele (podnikatele - jednotlivce) se však na tomto požadavku netrvá, a jeho obchodní firma tedy nemusí bxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxité pseudonymy apod. Pro jednotlivé obchodní firmy však platí stejně jako dosud zásada nezaměnitelnosti (která chrání především podnikatelské prosxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxmu vlivu podnikatelských seskupení se navrhuje převzít z platné právní úpravy pravidlo, že osoby spjaté do podnikatelského seskupení mohou ve svých jxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xx x xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxlišit jako různé osoby. Navržené ustanovení vyjadřuje, že pouhá obdoba firemního kmene nebo shoda firemních kmenů v některých prvcích ještě sama o sobx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxého seskupení musí být takové, aby jejich obchodní firmy jako celek zaměnitelnost vyloučily.
K § 427:
Problematika staré obchodní firmy zůstávx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxrmě; postačí i souhlas ústní nebo konkludentní. Je-li souhlas s využitím obchodní firmy dán, nemůže být odvolán, ledaže jsou pro to dány důvody podle záxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxolání souhlasu mohlo způsobit újmu.
Již zdůrazněný posun pojetí obchodní firmy jako majetkové hodnoty se projevuje v absenci zákazu jejího samostatxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxa, že dovoleno je vše, co není zakázáno.
Situace podnikatelů - jednotlivců a podnikatelů - právnických osob se v souvislosti se starou obchodní firmou xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxního zákoníku zakládající povinnost připojit k obchodní firmě dodatek s novým jménem. Věcný důvod této nové úpravy se opírá o skutečnost, že totožnost xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxávu (páté části švýcarského občanského zákoníku) obdobný dodatek nevyžadují. Obdobné řešení se navrhlo již v § 31 osnovy československého obchodníhx xxxxxx x xx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxlením a s více právními nástupci vyžaduje jasné a včasné určení, kdo obchodní firmu převezme. Chybí-li takové určení, znamená to, že obchodní firma na žxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxký obchodní zákoník - zaváděna není.
K § 428:
Z platného obchodního zákoníku (§ 11 odst. 5) se s některými upřesněními přejímá právní pravidlo o udxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
x x xxx xx xxxx
xxxxxxxxxx x xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xro zastoupení podnikatelů v právním styku. Protože se jedná o generální úpravu, vztaženou ke všem podnikatelům, navíc stavěnou analogicky k obecné úpxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxatelových zástupců. Obecná konstrukce zakládá podnikateli nárok dožadovat se zdržení v protiprávním jednání. Odstranění závadného stavu je v obecnx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxto plnění lze podle speciální konstrukce odst. 3 požadovat náhradu škody; to však jen tehdy, prokáže-li podnikatel při uplatnění nároku na náhradu škoxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxyť je toto hledisko v odst. 2 akcentováno), ale sleduje ochranu generální povahy. Toto ustanovení je základní a od jeho maximy se odvíjí podrobnější úprxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxzev právnické osoby za její jméno, tak také zde prohlašuje místo podnikání podnikajících fyzických osob za jejich sídlo (s inspirací v koncepci již dříxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxe, který je osobou fyzickou, takže tam, kde zákon bude mluvit o podnikatelích souhrnně, vystačí v dané souvislosti s pojmem „sídlo“.
Protože zákoník oxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxím styku podnikateli (obchodních listinách). Tato úprava přejímá podstatnou část čl. 4 První směrnice Rady EHS v oblasti práva společností č. 68/151/xxx x xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx písemnostech uvést jen, je-li zcela splacen; tento požadavek bude zakotven v obchodním zákoně v návaznosti na úpravu základního kapitálu. Povinné údxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxřejnost mátl a působil klamavě.
K § 436 až 439:
Tato xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxavy v § 22 až 24 nynějšího občanského zákoníku, přihlíží se však i k zahraničním standardům a k některým nadnárodním projektům, zvláště k návrhu obecnéhx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxní § 437 se navrhuje stanovit, kdo je způsobilý být zástupcem, a jaké právní následky má skutečnost, že zástupce není k zastoupení způsobilý; tyto právnx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxkého zákoníku. Rozdílně od platné úpravy se navrhuje stanovit, že zástupce si substituta může ustavit, nejen bylo-li to zvlášť ujednáno, ale také v příxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx nebrání ujednání zakazujícímu zástupci pověřit dalšího zástupce: to si strany mohou ujednat, protože jim to není zakázáno.
K § 440:
Navrhuje se xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xůže zavázat zastoupeného, jen pokud to schválí. Totéž má obdobně platit i v případech, kdy někdo jedná za jiného bez zástupčího oprávnění. Samozřejmě, xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxupce nebo opatrovník, popřípadě soud - v těch případech, kdy schválení zákonným zástupcem nebo opatrovníkem podle zvláštních ustanovení nestačí. Poxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxé a koho zavazuje. Návrh zde, ostatně jako i v jiných případech, dává přednost platnosti právního jednání a činí tak v zájmu toho, kdo jednal v dobré víře. xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxochybněno právo manžela dovolat se neplatnosti těch právních jednání druhého manžela, jimiž ten proti zákonnému zákazu nakládá se společným jměním.
x x xxx xx xxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx zákoníku nesprávně jako „zastoupení na základě plné moci“. Nesprávnost spočívá v tom, že právní důvod vzniku tohoto zastoupení představuje smlouva o xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxní úpravy dosavadní (§ 31 až 33b stávajícího občanského zákoníku), pouze s drobnými věcnými jazykovými a systematickými změnami.
K § 450 až 456:
xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx x x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxerými dílčími změnami. Zařazení úpravy prokury do občanského zákoníku sleduje logiku přímé návaznosti prokury jako zvláštního smluvního zastoupenx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxích.
Zachovává se standardní právní pravidlo, že prokuru může udělit jen podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku a že prokurista může xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxtých věcí; k takovým právním jednáním se vyžaduje zvláštní zmocnění. Nově se však zavádí prakticky významný institut prokury pro pobočku, který je v jixxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx-li více obchodních závodů, bude moci udělit prokuru i jen pro určitou pobočku nebo pro určitý závod.
Shodně se současnou úpravou v § 14 obchodního zákoxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxích, podle kterého je písemné formy pro plnou moc zapotřebí i v případech, kdy se zmocnění netýká jen určitého právního jednání nebo kdy se týká takových xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xmocňovací smlouvy; pro ni se ani zde zvláštní forma nevyžaduje. Dostatečný je předpis písemné formy pro plnou moc, a tedy i pro prokuru.
U prokuristy se xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx postavení prokuristy v podniku. Jde však o pravidlo dotýkající se výlučně vzájemných oprávnění a povinností podnikatele a prokuristy, tudíž je
dispoxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxry podnikatele k prokuristovi. Proto se navrhuje stanovit, že prokurista není oprávněn přenést prokuru na jiného ani udělit další prokuru.
Návrh nesxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxx xx xx a 74). Současná úprava v obchodním zákoníku převzala úpravu prokury z někdejšího zákoníku mezinárodního obchodu (zák. č. 101/1963 Sb., § 87), deformoxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx
xxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx právního pravidla, podle něhož musí být
prokura
zapsána do obchodního rejstříku s účinky publicity. Dokud nebude
prokura
do obchodního rejstříku zxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxají právnické osoby. Návrh volí řešení ve formě výslovného zákazu - shodně s koncepcí § 1 - nikoli ve formě zákonného dovolení udělit prokuru fyzické osoxxx xxxxxxx xxx xx
xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxu o omezení prokury vnitřními pokyny (§ 14 odst. 3 platného obchodního zákoníku).
Ustanovení o podepisování prokuristy má instruktivní povahu, poruxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx).
O zániku prokury se navrhuje stanovit jen doplňující ustanovení k obecné úpravě zániku smluvního zastoupení. Navrhuje se stanovit, že
prokura
zaxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx
xxxxxxx
xxxx x xx xxxxi podnikatele. Že lze v těchto případech ujednat něco jiného, se výslovně nezdůrazňuje, neboť to plyne již z § 1 návrhu.
K § 457 až 464:
Rozdíl mezi zxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxí soudu. Z té příčiny osnova důsledně rozlišuje mezi obojím a neslučuje zákonné zastoupení a opatrovnictví pod jednotné označení „zákonné zastoupeníxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxonného zástupce i opatrovníka může mít osoba nesvéprávná. (Některá další ustanovení speciální povahy tuto zásadu v případě opatrovnictví prolamujíxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxdkem této konstrukce je
akceptace
tradičního řešení při kolizi zájmů zákonného zástupce či opatrovníka se zájmy zastoupeného, popř. při kolizi zájmx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxdené formy zastoupení společně. Speciální úprava zákonného zastoupení a opatrovnictví (poručnictví) nezletilých se svěřuje druhé části zákoníku o xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxvo na odměnu. Výjimku se navrhuje nově stanovit pro případ, že při tomto zastoupení náleží zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi odměna za správu jměnxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxoto se v ustanoveních o zákonném zastoupení a opatrovnictví používá výrazu „běžná správa“ (jmění), nikoli „prostá správa“ nebo „plná správa“ (majetkxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxvník mohou jak v péči o zachování majetku opatrovance, tak i v péči o jeho rozmnožení činit jen úkony běžné povahy; v neběžných případech si musí vždy vyžáxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x x xxx xx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxnost je omezena. Opatrovník musí být též ustaven člověku vůbec neznámému, anebo sice známému, ale neznámého pobytu, je-li to potřeba k ochraně jeho zájxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xchrana zájmů reprezentujících veřejný pořádek (např. opustí-li vlastník závodu závod, aniž ustaví svého zástupce, je tu důvod k ustavení opatrovníkx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxho, že by došlo k omezení svéprávnosti a představuje tak další alternativu k omezení svéprávnosti. Toto opatření bude vhodné zejména v těch případech, xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxovaným opatrovníkem, který nebude moci jednat samostatně, ale jenom společně s opatrovancem, případně v souladu s jeho vůlí. Pokud vůli opatrovance nxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxovance.
Protože se připouští ustavit opatrovníka svéprávné osobě v určitých případech i bez zřetele k tomu, zda v tom směru projevila nějakou vůli, naxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx x xxx xxxt. 2 se rozumí jak fyzická, tak právnická osoba.
K § 472 až 485:
I při opatrovnictví člověka musí být plně šetřeny jeho osobnost, důstojnost a zájmyx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xdy potřebuje pomoc tohoto rázu, zůstat bez pomoci a ochrany.
Zkušenost učí, že je nebezpečné svěřit osudy člověka výlučně jiné osobě. Proto se po vzoru xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxxx xxx xxx xxx x xxxxx xxx xxxx x x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxých rad, kterou znalo naše starší právo, zavádí jako kolektivní a ve vztahu k opatrovníkovi konzultativní orgán a kontrolní orgán o třech členech - opatxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xeníli takový zájem, náleží rozhodovat v záležitostech, o nichž by se jinak opatrovnická rada usnášela, soudu. Opatrovnické radě náleží dozor nad činnxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx zrušena, neboť navržená úprava nepopírá nijak základní funkci opatrovníka při péči o záležitosti opatrovance, ani dohlédací úlohu soudu nad tím, jak xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxtrovník rozhodl o podstatných změnách zasahujících významně život opatrovance. Dále nemá být možné, aby opatrovník bez přivolení opatrovnické rady xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xyhradit si ke schválení i některé záležitosti z tohoto okruhu, budou-li to vyžadovat konkrétní okolnosti jednotlivého případu. Konečně, jak už řečenxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx ovšem náleží opatrovníkovi, a proto jej zákon nemůže situovat do pozice rukojmího opatrovnické rady. Krom toho nelze bez dalšího spoléhat, že za všech xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xvá stanoviska nezištně a jen s trvalým ohledem na skutečné opatrovancovy zájmy. Z těchto důvodů se opatrovníkovi - a za podmínky stanovené v § 475 také člxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xáležitosti, o niž se jedná.
Tím, že osnova v návrhu úpravy opatrovnictví člověka v některých neběžných záležitostech (odchylkou od obecné úpravy) přxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx Osnova však ve zcela zásadních otázkách zamýšlí xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
Ustanovení § 485 ukládá opatrovníku, jemuž soud svěřil správu jmění opatrovance, provést soupis jmění a předkládat pravidelně vyúčtování. Při zánikx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xe navrhuje normovat povinnost vydat opatrovnickému soudu listiny a doklady týkající se opatrovance; tato povinnost má stíhat každého, kdo má tyto dokxxxxxx x xxxxx
x x xxx xx xxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxích ze současné úpravy, zda právnické osobě vůbec lze opatrovníka jmenovat (ač to leckdy nevyžaduje jen zájem této osoby, ale často také veřejný zájem)x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxx x xxxxxxním opatrovníka právnické osobě přímo počítá.
Podobně jako se má umožnit člověku projevit předem přání, kdo se má stát v budoucnu případně jeho opatroxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
x x xxx xx xxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxu, koncepčně z předválečného vládního návrhu československého občanského zákoníku z r. 1937 s přihlédnutím k některým novějším zahraničním úpraváxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx x xxx xxxx xxxxxxxx x r. 1950 pod vlivem německého a zejména sovětského právního nazírání a uchovalo se do současné doby. Široké vymezení zahrnující pojmově jako věci v právxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx, investičních nástrojů typu opcí, swapů,
futures
nebo forwardů atd.) vyhovuje lépe praktické potřebě i hledisku zdejšího ústavního pořádku. Je třexx xxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxanných známkách, zákon o průmyslových vzorech, zákon o podnikání na kapitálovém trhu, obchodní zákoník a další. Hlavně je však nutné uvážit, že navržexx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxinárodních smluv na ochranu vlastnictví a řadě nadnárodních úprav, které např. i pohledávky chápou jako věci ve smyslu práva.
Předně se navrhuje pozixxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xdmítl, totiž že věc je přírodní fakt, a že ji tedy právo nemůže definovat. Definice věci v juristickém slova smyslu není definicí reálnou a nevypovídá nix x xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxtě jako věc, anebo zač věc považují např. jednotlivé technické nebo přírodní vědy, není věcí ve smyslu práva. Návrh § 489 staví na dvou základních znacícxx
xx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxka užitečné. Užitečností se nerozumí jen faktické přinášení užitku jednotlivým předmětem konkrétnímu vlastníkovi, ale xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xlověka, a tedy má i hodnotu. Užitečnost není vnitřní vlastností věci (s věcí trvale a neoddělitelně spjatou); o tom, co je užitečné, a co tedy je vzhledem x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxa, především právo vlastnické. Obecně je pro věc v právním smyslu typické, že si ji lze přivlastnit. V tom je vyjádřeno, že určitý předmět je věcí v právníx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx profiluje její ovladatelnost. Např. španělský (čl. 334) občanský zákoník spojuje vlastnost věci s její způsobilostí k přivlastnění, italský zákoníx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxeba chápat jako kategorii objektivní a obecnou, nikoli tedy ve vztahu ke konkrétnímu jednotlivci nebo ke konkrétní situaci.
Veřejný statek (§ 490) je xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xjištění, kdo je vlastníkem určité věci (zda se jedná o věc ve veřejném či soukromém vlastnictví), ale v tom, jakému účelu má sloužit nebo slouží. Vymezenx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxvolá-li zůstavitel dědice s příkazem, aby dědic učinil z uzavřené zahrady uprostřed města, kterou zdědil, veřejný park, pak se zahrada okamžikem smrtx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx se, aby pozemek byl veřejnosti zpřístupněn. Při vymezení veřejného statku se vychází z obdobné charakteristiky, jakou měl vládní návrh občanského záxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xtanoveno něco jiného“, aniž se ovšem zamýšlí tuto zásadu opustit, protože zásada jako taková vyplývá z právního řádu automaticky. Předpokládá se, že sx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx1 o plodech a užitcích věci. Obsah ustanovení je formulován standardně a odpovídá konvencím kontinentálního práva.
K obecným ustanovením o věcech se xxxx x x xxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x penězích (ani odhadem) vůbec nelze: pak jsou takové věci neocenitelné. Navrhuje se stanovit, co je obecná cena věci a zároveň, že určení této obecné cenx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx, jaká kritéria jsou pro zjištění mimořádné ceny věci rozhodná.
Věc v právním smyslu se vymezuje také negativně (§ 493 a 494). Předně se navrhuje stanovxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx plyne, že věcí v právním smyslu není člověk, ani jeho mrtvé tělo, ani části lidského těla. V daném směru zákonná ustanovení o věcech použít vůbec nelze. Zx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx x xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxého těla však nelze podřídit běžným ustanovením o věcech podle občanského zákoníku, a to z důvodu, aby se zabránilo například s jejich volným xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxštních právních předpisů.
K § 494:
První věta § 494 vymezuje zvíře pozitivně s důrazem na jeho zvláštní význam a hodnotu podmíněnou vlastností zvxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx 2970). Ustanovení označuje zvíře jako živého tvora nadaného smysly. Tím se zvíře liší od člověka nadaného nejen smysly, ale především rozumem (§ 19); z xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxoto na živá zvířata aplikují obdobně, avšak jen v rozsahu, v jakém to neodporuje povaze zvířete jako živého tvora.
Návrh ustanovení o živých zvířatechx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxho práva o „bučících nástrojích“ a z právního pojetí zvířat jako věcí v právním smyslu. Příkladem může být novela rakouského občanského zákoníku (§ 285xx x xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx občanském zákoníku (čl. 137) nebo úprava v Polsku, kde se ani nečekalo na rekodifikaci občanského práva a stejné pravidlo vyjádřil v r. 1997 přímo zákon xx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xvířat (srov. např. Holch, G. in Säcker, F. J. et al. Münchener Kommentar zum Bürgerlichen Gesetzbuch. Bd. 1. Allgemeiner Teil. AGB-Gesetz. 3. vydání. Mxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx
xx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxanu zvířat sleduje i úprava v občanských zákonících stejné hodnotové východisko, dané problematiky si však všímá hlavně z pohledu vlastnického práva x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx x xx xxxx xxxx x xxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xormulují pravidla, že zvířata nejsou věcmi, že je chrání zvláštní zákony a že předpisy o věcech na ně lze aplikovat jen v mezích, kde pro zvířata neplatí oxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxou tendenci: navrhuje stanovit, že živé zvíře není věcí a vyjádřit, za jakých podmínek na ně lze aplikovat předpisy o movitých věcech. Bylo by např. v rozxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xizí a vystaven stresu.
Pojetí zvířete v občanském zákoníku je širší, než v platném zákoně na ochranu zvířat, který jako veřejnoprávní předpis a výslovxx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxvu v zákoně na ochranu zvířat, ale neuplatní se v občanském právu. Ze soukromoprávního hlediska jsou zvířaty i nejen obratlovci, ale i bezobratlí, jsouxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxanovení nejsou jenom obratlovci.
Podobně jako rozlišuje veřejné právo pro své účely různé kategorie zvířat (např. zvířata domácí a chovaná, v zájmovxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xx6/1992 Sb., č. 114/1992 Sb., č. 166/1999 Sb., č. 154/2000 Sb., zák. č. 449/2001 Sb., č. 162/2003 Sb. nebo zák. č. 99/2004 Sb. a další), má i soukromé právo pxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xde o otázky spojené s existencí, vznikem a zánikem vlastnického práva ke zvířeti a otázky spojené s povinností nahradit škodu způsobenou zvířetem. Rozxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxuje se své terminologie po staletí.
Tradičně se rozlišují zvířata divoká a domácí. Tyto skupiny zvířat zná i veřejné právo: k divokým zvířatům srov. naxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxkon o pozemních komunikacích aj.; tyto zákony však zpravidla nechápou pojem domácích zvířat jednotně.
Z hlediska soukromého práva se zvířata pokládxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx kusy jsou člověkem chovány v zajetí. Domácí jsou podle soukromoprávního pojímání naopak ta zvířata, jejichž druh žije s člověkem buď bezvýjimečně, anxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xvíře; obdobně skutečnost volně žijících zdivočelých holubů nebo koček nemění nic na tom, že holub i kočka jsou domácí zvířata.
Ve vztahu k divokým zvířxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxta bez pána [v terminologii německého nebo švýcarského občanského zákoníku herrenlos (srov. § 960 německého nebo čl. 719 švýcarského občanského zákoxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxna může být i zvíře náležející druhem k domácím zvířatům (kočky, psi), pokud jednotlivý kus žije divoce v přírodě.
I divoká zvířata mohou být a jsou človxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxvaná člověkem jako zajatá [v německém občanském zákoníku gefangene wilde Tiere (§ 960), ve švýcarském gefangene Tiere (čl. 719) atd.]. Zajatými zvířaxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxh apod. Divoká zvířata mohou být i zkrocená. Jako zkrocená zvířata [v rakouském občanském zákoníku zahm gemachte Tiere (§ 384), ve švýcarském gezähmte xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxnačují taková, kterým se zpravidla trvale nebrání ve volném pohybu, ale která si na svého pána natolik zvykla, že se u něho samovolně zdržují, anebo se k nxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxale ve voliéře, zkroceným divokým zvířetem orel vycvičený k lovu.
Kategorie chovaných zvířat zahrnuje domácí zvířata i divoká zvířata zajatá nebo zkxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx se chovají pro potěšení a jako společník - tj. hospodářský účel chovu buď vůbec chybí, anebo není hlavní (srov. např. ve švýcarském občanském zákoníku Txxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx např. u jatečných zvířat hlavně maso a u kožešinových zvířat kožešina, ale také práce (např. u koní nebo psů). Zvláštní kategorii hospodářských zvířat xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xákoník rozlišuje v čl. 700 Gross- (tj. skot) a Kleinvieh (tj. brav)], dobytek tedy zahrnuje sudokopytníky náležející k domácím zvířatům a chované jako xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx Občanské zákoníky některých států (Francie, Itálie, Španělsko) mají v úpravě nabytí a pozbytí vlastnického práva zvláštní ustanovení o některých drxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx větším počtu evropských úprav.
K § 495:
Česká klasická civilistická terminologie přisuzovala výrazům „majetek“ a „jmění“ opačný význam než dnxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xákoník používá pojmy majetek (např. v ustanoveních § 42a, 135b, 143 až 146, 149, 415, 485, 839 nebo 841) a stejně tak i jmění (např. v § 20a odst. 3, 20j odst. xx xxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx x x xxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx x x x xxxxx xxxxxx xxxxxxé vymezení pojmů majetku a jmění však v dosavadním právním řádu chybí; z toho pak mohou vzniknout i některá nedorozumění vyplývající např. i z toho, že lixxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxdání. Praha: ASPI, 2002, s. 226). Z těchto důvodů se považuje za vhodné tyto pojmy jasně vymezit.
Souhrn věcí, práv a jiných majetkových hodnot náležejxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxdá především čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Také platný občanský zákoník dává slovním spojením „majetek a závazky“ (§ 144) a odlišením xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxník v § 6 odst. 1. Jměním se rozumí, rovněž ve shodě s dosavadní právní úpravou, komplex kladných a záporných majetkových hodnot (aktiv a pasiv) náležejíxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxvlastnictví a o společenství jmění; tato úprava je dostatečná a obecné ustanovení ji nemusí odrážet.
V soukromoprávních předpisech byly zatím reflexxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xákoníku zařazena při jeho původní redakci (zák. č. 513/1991 Sb.), když tento zákoník obsahoval i ustanovení o účetnictví podnikatelů v § 35 až 40. Dnes jx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxdním jmění je zmínka jen v ustanovení o obchodním závodu a pro jeho účely lze obsah pojmu obchodní jmění vymezit z obecných ustanovení.
K § 496 až 498:
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x tradičních kritérií. Některé skupiny věcí (zejména věci nemovité, hromadné, zuživatelné a zastupitelné) se v následujících ustanoveních blíže vymxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xrozumitelnosti označení.
S ohledem na rozšíření pojmu věci v právním smyslu je nutné vzít při rozdělení věcí v úvahu fakt věcí hmotných a nehmotných. Nx xx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxení hmotné věci se opět inspiruje vládním návrhem předválečného československého občanského zákoníku. V případě § 496 - stejně jako na řadě jiných mísx xxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxt oba pojmy. Vzhledem ke známé zásadě omnis
definitio
in iure
civili periculosa est by při definování obou párových pojmů snadno došlo k tomu efektu, žx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxio
.
Po vzoru řady úprav (např. § 285 a 292 rakouského, čl. 713 švýcarského, čl. 814 italského nebo čl. 906 québeckého občanského zákoníku) se návrh ustaxxxxxx x xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxxx xx xxkouského práva občanského čásť všeobecná (Provisorní vydání), Všehrd, Praha 1906 na str. 93 píše, že „zdá se býti správnějším přiřaditi elektřinu (a pxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxhmotné.“]. Vyloučí se tak názorový zmatek, kdy se názory na právní povahu energií různí (dokonce i v různých vydáních téže novodobé učebnice občanskéhx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxx xx xxxxxxxx dělení věcí na movité a nemovité. Podobně jako osnova volí při třídění věcí hmotných a nehmotných metodu ostrého vymezení především jednoho druhu těchxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx se oproti dosavadnímu stavu navrhuje změnit dvojím způsobem. Jednak se pojem nemovité věc rozšiřuje i na některá práva (tak se např. v třetí části osnovx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx
x x xxxxxxxx xxxxx xx stavba, nejedná-li o stavbu jen dočasnou, prohlašuje za součást pozemku.
Pokud se jedná o podzemní stavby, rozlišují se jednak samostatné stavby se zxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxci, jednak podzemní stavby zřízené jako součást určitého pozemku, které jsou jeho součástí celé, byť zasahují pod cizí pozemek. Z podzemních útvarů osxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxačí i tu obecné vymezení, tak s přihlédnutím k zvláštní úpravě v horním zákoně (zák. č. 44/1988 Sb., v platném zněn), jehož koncepci, byť v mnohém anachroxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx x xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxdy opuštěných důlních děl jakoby „bez vlastníka“, neboť i tu pro soukromoprávní úpravu postačí § 506 osnovy. Otázku likvidace starých důlních děl a vypxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxstickou úpravou pro ně nějaký zvláštní právní režim. Vychází totiž v daném ohledu z předpokladu, že plně postačí úprava obecná v kombinaci s některými dxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxch zákonech. Pokud tyto zákony stanoví, že určité objekty mají
status
nemovité věci (např. letiště, pozemní komunikace), platí toto jejich určení i nxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx o vodovodech a kanalizacích, nikoli do katastru nemovitostí.
K § 499 a 500:
Zvláštní ustanovení jsou věnována věcem zuživatelným a nezuživatelxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx x 740 obchodního zákoníku). Toto označení není správné; vyhovuje marxistickému dělení věcí na výrobní prostředky a spotřební předměty. Podstatný znax xxxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx x xxx xxxxx xxx xx xxxx určeny k prodeji apod. Typické zuživatelné věci (
res
quae usu consumuntur) jsou potraviny, ale patří sem také topivo, suroviny nebo jiný materiál určxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxík pozbývá. Zuživatelné jsou jen věci movité. Totéž platí i o zastupitelných věcech, kterými rovněž mohou být jen věci movité. Zastupitelná věc je - rozxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx x xx xxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxu nemovité věci jsou vždy nezastupitelné.
K § 501 až 503:
K ustanovení o hromadných věcech se navrhuje zařadit ustanovení o obchodním závodu a jehx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx
Nahrazení pojmu „podnik“ pojmem „obchodní závod“ má několik důvodů. Hlavní důvod přestavuje stále silnější tlak acquis na používání pojmu „podnik“ pxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxstoru. Toto vícevýznamové pojímání proniká i do platného práva a různé právní předpisy, zejména z oblasti práva veřejného, chápou podnik různě a nikolx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx mezi podnikem a závodem. Návrh tedy nelpí na dosavadním pojmu a i se zřetelem na potřeby vyplývající z komunitárního práva jej uvolňuje k jinému využitíx
xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx x xxxxxx xxx xxxxxxxní právo, že jeho vlastníkem nemusí být jen podnikatel a že jej může dostat do rukou i jiná osoba (např. dědic), která může obchodní závod vlastnit, x x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxk obchodního závodu na podnikatele, a to se zřetelem na rozhodnutí ESD ve věci č. 19/61 Mannesmann z 13.6.1962 a s přihlédnutím mj. i k čl. 2555 italského oxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxvání) - rozhodná je tedy skutečnost, nikoli evidence. Vzhledem k tomu, že nově navrhovaná úprava obecně vychází z jednotného pojmu věci v právním smyslxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx složku podniku (podnikatelská myšlenka, know-how,
goodwill
, zaměstnanecká složka, klientela) jsou ve skutečnosti tzv. nehmotné statky představoxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx obchodní spojení, na podnikatelovy možnosti ovlivnit žádoucím způsobem jednání s jinými osobami, popř. doporučit určité osoby jiným, se v minulosti xxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxodů návrh vychází při vymezení pojmu obchodního závodu z pojmu obchodního jmění, tedy s využitím obsahové provazby na aktiva a pasiva neboli - civilistxxxx xxxxxx x xx xxxx x xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x
xxxxxxxxxxx xxxxx
xx xxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xude platit, že převodem závodu k němu nabyvatel získá
uno actu
vlastnické právo jako k celku, a není tedy nutný samostatně převádět jeho jednotlivé čásxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxx x xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxálka) a - hospodářsky a do jisté míry i právně - autonomní jednotka. Obecně se pro pobočku vyžaduje kumulativní splnění podmínek hospodářské a funkční sxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xyžadovat i nadále; důvodem pro to je transparentnost zápisů v obchodním rejstříku a ochrana dobré víry v obchodní rejstřík nezbytná vzhledem k zvláštnxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxk váže na obecný pojem obchodního závodu a respektuje jejich tradiční vazbu.
K § 504:
Vzhledem k tomu, že se v občanském zákoníku navrhuje upravit xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxy zařazuje k ustanovením o věcech a konkrétně o věcech nehmotných. Zachovává se dosavadní označení obchodního tajemství, třebaže jde o označení spornx x xxxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xěd právních a státních, 1934, s. 61; Wenig, A. Příručka obchodního práva. 1. vydání. Praha: Československý kompas, 1947, s. 80). Podstatná totiž není vxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx, „závodní tajemství“ apod. Přesto návrh vychází ze současné právní úpravy, ale oprošťuje se od přepjaté kazuistiky a duplicit dnešní xxxxxx x x xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxené podmínky. Nezdůrazňuje se povaha těchto skutečností (obchodní, výrobní, technická apod.), protože to dostatečně kryje samotný výraz „skutečnoxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx
xxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xezdůrazňuje se ani, že hodnota těchto skutečností musí být materiální nebo imateriální, aktuální či alespoň potenciální, jak tomu je v současné úpravxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxtví váže, jsou i nadále kumulativní - zánikem kteréhokoli z nich zaniká i obchodní tajemství.
Z povahy obchodního tajemství plyne, že s ním jeho vlastnxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxe z ustanovení o vlastnictví. Pokud jde o přenechání obchodního tajemství k využití jinému, postačí ustanovení o závazkovém právu. Rovněž o ochraně obxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx
x x xxx xx x09:
Pojmové vymezení věci jako takové doplňují ustanovení o součásti věci. Základní ustanovení o součásti věci přejímá dosavadní úpravu § 120 odst. x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxí, dává osnova jasně najevo, že
judikatura
nemůže nadále dovozovat, že např. dálkový ovladač je součástí televizoru nebo technický průkaz součástí axxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxklý ve zdejším i evropském kulturním kontextu. Co je a co není součástí věci, plyne jednak z její povahy, jednak z rizika oddělení celku v důsledku oddělexx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx x x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxzdíl od příslušenství, které představují samostatné a samostatně obchodovatelné věci, jejichž účelem je, aby se jich trvale užívalo společně s hlavnx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx. Ustanovení § 506 a 507 vycházejí ze zásady
superficies solo cedit
a respektují zásady obecně respektované ve většině právních řádů Evropy. Návrh ustxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxým, ale náležejícím jinému vlastníku než je vlastník nemovité věci. Nebýt tohoto ustanovení, stala by se i taková zařízení spojením vlastnictvím vlasxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxým standardům a přináší praktické řešení případů, kdy si vlastník nemovité věci opatří určitý stroj nebo jiné zařízení koupí spojenou např. s výhradou xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xezi stranami, ale má mít účinky absolutní a působit
erga omnes
, je nezbytné, aby její vznik x xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxxě strojů nebo podobných zařízení a že to zpravidla bude mít vliv na změnu hodnoty nemovité věci, navrhuje se, jsou-li v katastru nemovitostí zapsána pro xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx x x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx mohly odporovat.
Zvláštní právní režim se zakládá pro inženýrské sítě, jako jsou vodovody, kanalizace, produktovody nebo energetická či jiná obdobxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx bez porušení podstaty přenést z místa na místo, jak tomu bude ve většině případů, jde o věci nemovité.
Některé další zákony obsahují zvláštní úpravy. Nxxxx xxxxx xxxxx x x x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x x x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxených nerostů. Do těchto úprav občanský zákoník nezasahuje.
K § 510 až 513:
Základní ustanovení o pojmovém vymezení věci jako takové doplňují roxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xříslušenství pohledávky. Obsah těchto ustanovení je tradiční a z téhož pojetí vychází s nevýznamnými obměnami valná část právních řádů
kontinentálnx
xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxho zákoníku).
Posun v navrhované úpravě je však v tom, že návrh potlačuje subjektivní prvek co do relevance vymezení příslušenství a zdůrazňuje jako vxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxtí. Proto se osnova s poučením z právních úprav platných nebo připravovaných u nás před r. 1950 i z právních úprav zahraničních (např. švýcarský občanskx xxxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxo příslušenstvím věci, rozhoduje zřetel na zvyklosti soukromého života.
V ustanovení o příslušenství pohledávky se přejímá úprava § 121 odst. 3 platxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxní osud je do značné míry spojen s právním osudem věci hlavní. Z tohoto spojení se především odvozuje klasické pravidlo, že rozhodne-li se o právním osudx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xx50, bylo ze zdejšího právního řádu vypuštěno. To vede ke kolísavé judikatuře, a to i v rozhodnutích Nejvyššího soudu: tak bylo např. rozsudkem ze 14.8.2xxx xxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxníci smlouvy v ní toto příslušenství výslovně identifikovali,“ naproti tomu jiná rozhodnutí (R 7/87, R 75/04) se postavila na stanovisko opačné. Protx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxována za příslušenství movité věci. Nejde ani tak o to, že právní nauka pokládá toto pravidlo za samozřejmé nebo že je tradiční občanské zákoníky výslovxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxí xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxekážka dalšího hospodářského vývoje.
K § 514:
Návrh ustanovení o cenných papírech uvozuje ustanovení vymezující cenný papír pojmově. Podstatx xx x xxxx xx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxena kvalita tohoto spojení: bez listiny nelze toto právo ani uplatnit, ani převést. V tom je podstata rozdílu mezi cennými papíry a jinými listinami.
Nxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxká. Uvedené pojetí se shoduje i s přístupem a pojetím tuzemské právní doktríny (srov. např. Dědič, J. - Pauly, J. Cenné papíry. 1. vydání. Praha: Prospekxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xxxxx
x xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxo trhu. 1. vydání. Praha: Prospektrum, 1999, s. 33 nebo Kotásek, J. et al. Právo cenných papírů. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, s. 13). Navrhované ustxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
x x xxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxíru nevylučuje existenci takových druhů cenných papírů, které nejsou zákonem zvlášť upraveny. Proto se navrhuje stanovit podstatné prvky, které musx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx i to, že je cenným papírem, což je zřejmé i ze znění navrhovaného ustanovení, třebaže se v něm záměrně neukládá, aby listina obsahovala výslovné označenxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxx
x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx na újmu závěru, že se jedná o cenný papír, pokud z listiny budou patrné jak emitent, tak i práva s listinou spojená. Tato práva mohou být v listině určena výxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx
x x xxxx
xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx jako movitou věc, která může být nahrazena jinou věcí téhož druhu. Z této základní charakteristiky vychází i navržené ustanovení, které s úpravami přexxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxný a nadále již nevyžaduje jako znak zastupitelnosti tutéž podobu, neboť s podobou cenného papíru osnova již vzhledem k novému pojetí zaknihovaných cexxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxpitelných cenných papírů každý z nich opatřen podpisem oprávněné osoby. Protože podpis představuje základní prvek, jak ověřit pravost cenného papírxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx prvky.
K § 517:
Ustanovení je
dispozitivní
. xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xe určí, jaká práva jsou s ním spojena, tudíž se připouští i negativní vymezení, že určité právo s cenným papírem spojeno není. Opak lze přirozeně stanovix xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x x xxxx
x xxxxxxx x xxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xe uvádějí tři formy cenných papírů. Připojuje se vyvratitelná právní domněnka, podle které je cenný papír na řad ten, který obsahuje jméno oprávněné osxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxx x xxxxx xapír na doručitele.
Základní vymezení emisních podmínek je převzato z návětí § 7 odst. 1 zák. č. 190/2004 Sb., o dluhopisech.
K § 519:
První odstaxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx x x x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xvlášť stanoveno, být s cenným papírem vydány.
K § 520:
Od
emise
cenných papírů je nutné odlišit shodně se stávající právní úpravou (§ 5 odst. 1 zákx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxli o vlastnictví - se v tomto ustanovení normuje z toho důvodu, že k vydání cenného papíru může dojít i v případě, že náležitosti postupu při vydání cennéhx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxu víru prvního nabyvatele). Jde o důležité právní pravidlo sledující ochranu dobrověrných dalších osob. Ta je zakotvena v následujícím ustanovení.
x x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxx x x x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxré víře. Ze skutečnosti, že rozdílně od platné úpravy, návrh výslovně nestanoví, že odpovědnost osob, které porušily povinnosti při vydávání cenných xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxně platí, že sankce dopadá na každého, kdo poruší právní povinnost.
K § 522:
Byl-li cenný papír vydán ve stejnopisech, je nutné, aby bylo zřejmé, žx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx x x xx xxxxxx xxěnečného a šekového, č. 191/1950 Sb.) nebo šeků (čl. II. § 49 zák. č. 191/1950 Sb.), vyžaduje, aby každý stejnopis byl v textu listiny číslován. Nestane-xx xx xxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
x x xxxxxxxním důkazu opaku.
Při plnění na jeden stejnopis zaniknou práva z ostatních stejnopisů, a to i v případě, že na jednotlivých stejnopisech nebude na tentx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
x x xxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xa platnou úpravu v § 5 odst. 3 zák. č. 591/1992 Sb., o cenných papírech. Na rozdíl od dosavadní úpravy opouští nově navržené ustanovení
taxativní
výčet txxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxelné cenné papíry. Že i sama hromadná listina je cenným papírem, vyplývá jak ze zařazení její úpravy do tohoto dílu, tak i z definice cenného papíru.
Zacxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxostí, které vznikly na základě platné úpravy, se výslovně stanovuje, že mezi tyto náležitosti patří i čísla jednotlivých cenných papírů nahrazovanýcx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx všechna jejich čísla a postačí jejich číselnou řadu srozumitelně označit (např.: „14 až 396“).
Rozdílně od platné úpravy se navrhuje jasně stanovit, xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxent může v emisních podmínkách (např. ve stanovách emitenta akcií, v emisních podmínkách dluhopisů, ve statutu podílového fondu nebo v obdobném dokumxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxá listina vyměněna za několik hromadných listin, musely by to emisní podmínky připustit, v ostatních případech by si to vlastník hromadné listiny musex x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx x xxomadné listiny převodem na podíly má být i nadále vyloučeno, vyjma případ imobilizace cenného papíru.
K § 525:
Se zohledněním moderních úprav dexxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxržená definice cenného papíru spojuje cenný papír s listinou. Listina je tedy pojmovým znakem cenného papíru. Zaknihovaný cenný papír nadále nebude z xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxírů nerozlišuje forma, zákon upravuje zvláštní způsob jejich převodu nebo zastavení apod. Švýcarské právo mezi oběma instituty dokonce terminologixxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx změna by vyžadovala změnu řady právních předpisů a vzhledem k pojetí věci v právním smyslu, ze kterého návrh občanského zákoníku vychází, by byla i zbytxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx
x x xxx xx 528:
Navržená ustanovení vymezují základní právní pravidla o evidenci zaknihovaných cenných papírů. Návrh vychází z platné úpravy v § 94 odst. 1, 3 a x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
K § 529:
Ustanovení o přeměně cenného papíru na zaknihovaný cenný papír vycházejí z § 112 zák. č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Vzhlexxx x xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xměn § 112 odst. 1 cit. zák.
K § 530 a 531:
Navržená úprava rozlišuje právní důsledky porušení povinnosti vlastníka cenného papíru odevzdat emitenxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxvzdání cenného papíru číslo účtu v příslušné evidenci, na který má být cenný papír zaevidován. Při porušení každé z těchto povinností je na emitentovi uxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x x x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxdnikání na kapitálovém trhu) se navrhuje zachovat právní pravidlo, podle kterého emitent prohlásí za neplatný cenný papír, který mu nebyl ani dodatečxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxzdá, ale číslo účtu v příslušné evidenci mu nesdělí. Je nutné pomyslet na to, že o přeměně cenného papíru na zaknihovaný rozhoduje emitent. Důsledkem jexx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xřízením a vedením. Proto se navrhuje řešit situaci, kdy vlastník emitentovi cenný papír odevzdá, ale číslo účtu mu nesdělí, tak že bude na emitentovi, axx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xmitent neučiní, zůstane cenný papír stále vlastnictvím dosavadního vlastníka a emitent nebude moci do jeho vlastnického práva zasahovat. To je důslexxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx situace, kdy emitent rozhodne o přeměně účastnických cenných papírů na zaknihované hlasováním na valné hromadě. V té souvislosti je nutné myslet na přxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxslo účtu s úmyslem domoci se vykoupení cenných papírů ze svého vlastnictví. Takový postup by odporoval zásadě poctivosti a zákazu zneužití vlastnickéxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxi takovým postupům, upraví příslušné zvláštní zákony.
K § 532 až 535:
Bez obsahových změn se přejímají příslušná ustanovení z § 112 zák. č. 256/20xx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx
x x xxx xx xxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxání na kapitálovém trhu. Navržená ustanovení jsou formulačně upravena a systematicky přehledněji uspořádána.
K § 545 až 554:
Při úpravě projevx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxtu totalitního práva. Pojem právního úkonu byl do našeho právního řádu zaveden v r. 1950 občanským zákoníkem č. 141/1950 Sb. Důvodová zpráva k tomuto záxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxní volní (jimiž se vyjadřuje chtění) a mimovolní, konání a opominutí (zejména nevykonání činnosti právním předpisem uložené), činy nedovolené a právxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx jinak. (...) Osnova, protože chce být přístupna lidovému chápání musí být oproštěna od podobného teoretického roztřiďování (...) Nemluví proto ani (xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxzykově vhodně a vyhovuje nejen řeči české, ale i slovenštině“ (cit. podle Čapek, K. (ed.), Občanský zákoník, Orbis, Praha 1956, str. 87). Tyto důvody se x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xvláště v důsledku novely č. 509/1991 Sb.), pojetí právního úkonu vedlo nejednou ke scholastickým závěrům, a také důvod k hledání pojmu kompromisního zxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxx xxxx x xxxmu „právní jednání“. Obnovený výraz také lépe vyhovuje po jazykové stránce (srov. „právně jedná“ a proti tomu „činí právní úkon“).
Zároveň se mění i koxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx, jaké má právní jednání právní následky, přičemž z vazby tohoto ustanovení k § 551 plyne, že právně - tedy způsobem právem aprobovaným - jedná osoba projxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxx xx xxxxxx x x xxx x xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxní ustanovení o právních jednáních se zařazují i ustanovení o podmínkách a o doložení času. Při návrhu úpravy podmínek se vychází ze současné úpravy v § 3x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxi její splnění záměrně strana, které to je na prospěch. Toto ustanovení pomíjí případy, kdy splnění podmínky strana sice záměrně (úmyslně) zmaří, ale jx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxlnění záměrně a neoprávněně zmaří, projev vůle se stane podle platné úpravy nepodmíněným, a tím tato strana dosáhne výsledku, jejž má zákon naopak reprxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x x xxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx které v platné právní úpravě chybí.
Doložením času (
dies
) rozumíme stanovení budoucí jisté události, na které závisí vznik, změna nebo zánik nějakéhx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx
xxxx x xxx
x xxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x
xxxx xx xxxx
x xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxnky končí. Na rozdíl od podmínky, která je spojena s nejistou událostí v budoucnu, je tedy doložení času spojeno s jistou událostí, která v budoucnu nastxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx spojuje tytéž následky, až nějaká skutečnost nastane. Obě situace je xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx vážnosti, určitosti a srozumitelnosti projevu vůle s absolutní neplatností právního úkonu, vychází navrhovaná úprava z pojetí, že v takových případxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxanovené v § 545. Shodně s doktrínou (srov. Knappová, M. - Švestka, J. a kol., Občanské právo hmotné, sv. I.,
Codex
, Praha 1995, str. 99 – 100) osnova sledujx x xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxí jednání zdánlivá a neplatná. Se zdánlivými právními jednáními (nebo ujednáními) osnova počítá na různých místech a zpravidla je označuje tak, že se k xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx se na smlouvu jako by byla od počátku bez takového ujednání a není možné dovozovat týž právní následek, jaký § 576 spojuje s neplatností části právního jexxxxxx xxxx xxxx xxx
xx xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xx xxxxxdu škody (srov. § 579 odst. 2).
Striktní následek neexistence právního jednání je zmírněn podle vzoru někdejšího zákoníku mezinárodního obchodu (§ 3x xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
K § 555 až 558:
Konkrétní charakter právního jednání se posuzuje podle jeho obsahu; posouzení tohoto obsahu není věcí volné dispozice právně jedxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxní o interpretaci obsahu právních jednání vycházejí z dosavadní úpravy v občanském a obchodním zákoníku, včetně žádoucí odchylky pro úpravu specifik xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx, typický pro platný občanský zákoník (zejména v § 35 odst. 2) a klást větší důraz na hledisko skutečné vůle jednajících osob, jak to činí již dnes obchodnx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx
x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxx x xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xvažováno, zda nepřevzít i druhý odstavec tohoto ustanovení, zakládající soudu pravomoc doplnit projev vůle o ustanovení, které v ní chybí, ač se jeví jxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx (R 61/2009) nebo sp. zn. 20 Cdo 2131/2007 z 27.5.2009, podle nichž zakládá neplatnost smlouvy o zajišťovacím převodu práva skutečnost, že si strany neuxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxho převodu práva, takže citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu budou nadále nepoužitelná. Navíc osnova sama poskytuje stranám dostatečný prostor k toxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxti nebo nesrozumitelnosti projevu vůle. Pokud jde o jiné myslitelné případy, vychází xx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxanoveními dostatečná a že není důvod, nejde-li o mimořádné případy zvláště upravené, otvírat soudu jako orgánu veřejné moci příliš velký prostor k tomxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx
x x xxx xx xxxx
xxvržené ustanovení pojednávají o formě právního jednání. Je-li právně jednáno v určité formě, ať již se k ní přistoupilo z jakéhokoli důvodu, lze obsah txxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxolily, platí toto pravidlo jen, pokud si tak strany ujednají.
Zásady, na nichž je vybudována konstrukce § 40 odst. 5 stávajícího občanského zákoníku o xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxstina a kdy listina veřejná. Oproti dosavadní úpravě se však jednající osoba, neschopná čtení a psaní, bere více v ochranu tam, kde pro její právní jednáxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxých změn sleduje základní linii výstavby kodexu, totiž akcent na důstojnost a autonomii vůle člověka. Z toho důvodu se jeví jako nepřijatelné vylučovax xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxní znamení. Osnova se v té souvislosti nevrací k tradičnímu termínu „znamení ruky“, který není zcela přesný.
K § 565 až 569:
Vzhledem k významu souxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxují např. civilní kodexy Francie (čl. 1317 an.), Španělska (čl. 1216 an.), Portugalska (čl. 369 an.), Itálie (čl. 2699), Švýcarska (čl. 9) nebo Québecu xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxu jednodušší než listiny veřejné a jsou častěji užívány v soukromém styku. Návrh úpravy je co do řazení všech institutů systematicky uspořádán tak, že pxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx x xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxvním řádu se pojí s jejich procesněprávním významem (§ 129 a zejména § 134 o.s.ř., popř. § 112 odst. 2 tr. ř.); tato úprava je veřejnoprávní, což je pro soukxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xá význam pro posouzení např. takových otázek, jako je existence dobré víry nebo zavinění apod.
Význam listin zachycujících právně významné skutečnoxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx xxxtí, že je na každém, kdo se jí dovolává, aby dokázal její pravost a pravdivost. Z toho se navrhuje výjimka pro případy, kdy se při běžném provozu závodu vyhxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx pravdivost jejich obsahu i data vystavení.
Veřejné jsou listiny vydané orgány veřejné moci v mezích jejich pravomoci a listiny, které za veřejné prohxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxx co je v ní potvrzeno. Není však vyloučeno, že veřejnou listinu o právním jednání mezi stranami následně vyhotovená jiná veřejná listina zruší. Pro ten pxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx. Navrhuje se tudíž stanovit, že vůči třetím osobám se lze obsahu druhé listiny dovolat jen po jeho zveřejnění ve veřejném seznamu nebo po předložení druxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx
x x xxx xx xxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxazena mezi ustanovení o uzavírání smluv, ač pravidlo, o něž se jedná, je obecné.
Specifickou úpravu vyžadují případy, kdy je jednáno v písemné formě. Txxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxováno (např. obdobou § 45 a násl. o.s.ř.). Návrh úpravy však sleduje odstranění některých pochybností a praktických těžkostí, jež z mlčení současné úpxxxx xxxxxxx
x x xxx xx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx, že je namístě hledat spíše důvody pro platnost právního jednání než pro jeho neplatnost (zásada potius valeat
actus
quam pereat). Proto je také tato zxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxí před jeho neplatností je významná, vzhledem k tomu, že přetrvávající tradice formalistického vnímání práva vyrostlá na základech zdejší doktríny 5xx x xxxxxxx xxx x xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxvídající v podstatě totalitnímu právnímu myšlení a někdejší potřebě totalitního státu šikanovat soukromý život se rekodifikované soukromé právo muxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxrhuje stanovit, že má-li neplatné právní jednání náležitosti jiného právního jednání, které je platné, lze se jej dovolat, je-li z okolností zřejmé, žx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx o pravidla týkající se částečné neplatnosti. Tam, kde se důvod neplatnosti týká jen části právního jednání, má být vyslovena neplatnost jen této částix xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xx xxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxjící osoba vůbec právně jednat, kdyby neplatnost včas rozpoznala. Částečná neplatnost se však nemusí týkat jen dílčí
klauzule
nebo dílčího ujednání xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx případech není nezbytné vždy vyslovovat neplatnost, protože postačí úprava nezákonného rozsahu.
Právní pravidlo o chybách v psaní a o početních chyxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xrávnímu jednání na újmu“, kryje jak to, že se z uvedených důvodů nelze dovolat xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx nikdo získat výhodu z vlastního protiprávního činu. Proto se navrhuje zakázat straně, která způsobila neplatnost právního jednání, tuto neplatnost xxxxxxx xxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxt, protože k absolutní neplatnosti se přihlíží
ex officio
. Na to poukazuje § 579 odst. 1 výrazem „námitka neplatnosti“, jímž se míní námitka jako hmotněxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx xx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xeplatného právního jednání výhoda. Tím spíš platí totéž o neplatnosti relativní.
K § 580 až 585:
Ustanovení o hlavních důvodech neplatnosti uváxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxek formy.
Pokud jde o rozpor se zákonem, vyžaduje se, aby závěr o neplatnosti vyžadoval smysl a účel zákona. Opouští se tedy široký koncept § 39 platného xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxtického srovnání evropských právních úprav (mezi jinými Salač, J. Rozpor s dobrými mravy a jeho následky v civilním právu. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xvedeno, nicméně není pochyb, že i to zakládá rozpor se zákonem a navržené znění úvodního ustanovení kryje i tento případ. Smysl a účel zákona vyžaduje záxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx Návrh v tom směru přejímá myšlenku první věty § 267 odst. 1 obchodního zákoníku. Smysl a účel zákona (srov. § 1 odst. 2 návrhu) vyžaduje i to, aby ani projevx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx (za předpokladu, že byl současně porušen i zákon). Také zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá důvod k závěru o absolutní neplatnosti.
Pravidlo o nezpůxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxi ochranu těchto osob.
U nedostatku formy se však umožňuje zhojit jej s inspirací myšlenkou někdejšího zákoníku mezinárodního obchodu (§ 31 odst. 2 záxx xx xxxxxxxx xxxxx
x x xxx xx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxavadním § 40a platného občanského zákoníku a volí se - po vzoru standardních občanských kodexů - kritérion obecné. Zároveň se, rovněž ve shodě se standaxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxšit případy právních jednání učiněných pod hrozbou násilí. Platné právo je dosud spojuje s absolutní neplatností, přičemž část zdejší právní nauky doxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx voluit (třebas donucen, přece jen to chtěl), neboť donutit lze osobu i k tomu, aby jednala k svému prospěchu nebo k užitku osoby sobě blízké apod. Pak není xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx. I tu se tedy dává přednost autonomii vůle, před hlediskem zákonné šablony.
K § 589 až 599:
Osnova se vrací k institutu relativní neúčinnosti právxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxutem práva procesního, zatímco neúčinnost institutem práva hmotného. Dosud platná úprava odporovatelnosti v § 42a obč. z. je jen redukovanou a málo fuxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxxx x xx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxových podstat neúčinnosti. Respektuje se skutečnost, že relativní bezúčinnost právních jednání je právní institucí doplňkovou, vzhledem k základnxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxi se inspiruje zejména odpůrčím řádem (čl. III. zák. č. 64/1931 Sb.), z něhož, ovšem s podstatnými redukcemi a deformacemi, vyšla jak úprava v občanském xxxxxxxx x xx xxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxá jen mimo případy úpadkového řízení. Insolvenční právo má a i nadále má mít vlastní úpravu.
K § 600 až 608:
Ustanovení § 600 uvozuje díl o právních uxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxbo povinnosti, stanoví-li tak zákon nebo dohoda stran.
Další ustanovení tohoto dílu se věnují jen významu času v právu.
Osnova rozlišuje mezi dobami x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx zvláště projevit vůli (§ 603). Naproti tomu jako lhůta se označuje časový úsek stanovený k uplatnění práva u druhé strany, popř. u jiné osoby, anebo u souxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxnik nebo zánik s určitým dnem. Konstrukce tzv. „nulté hodiny“ však nevylučuje existenci speciálních úprav pro zvláštní situace (tak ostatně pro určitx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx povinnost druhé strany být za tím účelem k dispozici celý den, ale jen po tu jeho část, kdy je namístě očekávat jednání dlužníka nebo věřitele podle životxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxy různých institucí. Pokládá se za samozřejmé, že strany si mohou ujednat i něco jiného.
Z dosavadní úpravy se navrhuje převzít s některými upřesněnímx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxu do určitého dne a je-li tímto dnem neděle, neprodlužuje se nájem do nejbližšího následujícího pracovního dne. Nově se navrhuje stanovit, jak se počítxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxx
K § 609:
Platná úprava promlčení xx xxx xxxxx x xxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx navíc se tím řeší otázka, jak se má k promlčenému právu zachovat veřejná moc. Z hlediska soukromého práva je podstatné, že dlužník není povinen plnit. Obxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxžníkova povinnost k plnění zaniká, jeho oprávnění plnit zůstává.
Z toho důvodu návrh staví do čela úpravy promlčení dvě právní pravidla. Za prvé, že poxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxže požadovat, aby mu plnění bylo vráceno.
Zákonná ustanovení platných soukromoprávních předpisů používají výrazů „lhůta“ a „doba“ vcelku libovolnxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxil i obchodní zákoník a pod vlivem občanského zákoníku i nový zákoník práce. Naproti tomu někdejší zákoník mezinárodního obchodu (zák. č. 101/1963 Sb.x x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx vůle zachovala vlastní právo. V ostatních případech jde o dobu. Oboje se důsledně rozlišuje, tudíž se v osnově setkáme se záruční dobou, s výpovědní dobxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxé převzala. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, pak se lhůta prodlužuje až do nejblíže následujícího pracovního dne tak, aby ještě v xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx
x x xxxx
x xxxxx xxxxxxci se z platného práva (§ 100 odst. 1 obč. z., § 388 odst. 1 obch. z.) přejímá právní pravidlo, podle něhož soud přihlédne k promlčení, jen pokud dlužník vznxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxtný občanský zákoník, jak plyne z § 574 odst. 2 ve spojení s § 39 obč. z. a z § 40a obč. z.
a contrario
) stíhá porušení takového zákazu absolutní neplatností)x xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxka (§ 1502 ABGB), Švýcarska (čl. 141 obligačního práva) nebo Polska (čl. 119 polského občanského zákoníku), jakož i některé další zahraniční úpravy. Nxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xe se dlužník bude moci vzdát práva vznést námitku až poté, co mohl promlčení namítnout poprvé, tedy až po uplynutí promlčecí lhůty.
Druhý odstavec přejxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxi plněno ze závazku posléze zrušeného, vzniká stranám povinnost vrátit si vzájemně plnění, která si mezitím poskytly. Vzhledem k tomu, že k plnění a proxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx. Stejná situace může nastat i při úplatném převodu vlastnického práva: je-li smlouva neplatná, zůstává prodávajícímu vlastnické právo, může se domáxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxkém zákoníku xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xe zprávě Cpj 34/74 ze dne 28.3.1975 (R 26/75, s. 275). Nejvyšší soud dospěl k závěru, že žalobě prodávajícího na vrácení prodané věci by soud „mohl vyhověx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxpovídající právní pravidlo bylo do zákona zařazeno novelou č. 131/1982 Sb.
K § 611:
Návrh přejímá zásadu platného práva (§ 100 odst. 2 obč. z., větx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx doplněno právní pravidlo vztažené k nemajetkovým (osobním) právům vycházející ze zásady opačné. Osobní práva se nepromlčují, ledaže zákon výjimečnx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x x xxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xa jednotlivá plnění vyplývající z této újmy.
K § 613:
Z § 98 platného zákona o rodině se přejímá právní pravidlo první věty citovaného ustanovení. xxxxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxmá s promlčením nic společného. Jde o vyjádření zásady
nemo pro praeterito alitur
(výživné za prošlý čas se nehradí). Proto je zařazeno do společných uxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
x x xxxx
x x xxx xxxxx x xbč. z. se přejímá právní pravidlo o nepromlčitelnosti vlastnického práva. Vlastnické právo je podle čl. 11 Listiny základních práv a svobod jedním ze zxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx
xrávních přístupů tzv. socialismu k vlastnictví v podobě § 105 obč. z. zakotvujícího dnes promlčení práva oprávněného dědice na vydání dědictví v třílexx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx se 19.4.1926 usnesl, že se právo oprávněného dědice na vydání dědického podílu (čl. 429 občanského zákoníku RSFSR z r. 1922) promlčuje po třech letech (xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxistoupil s malou změnou v r. 1964 i platný občanský zákoník. Dnešní ustanovení § 105 obč. z. je v mezinárodním srovnání zcela ojedinělé. Bylo kritizovánx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx zůstavitele, stává se tudíž vlastníkem - a přesto se jeho nepromlčitelné vlastnické právo promlčuje ve třech letech, dokonce i vůči tomu nepravému dědxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxx
x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxlčení podléhat nemohou.
Předně jde o právo domáhat se rozdělení společné věci. Takové právo se vztahuje hlavně ke spoluvlastnictví, vyloučeny však nxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xpoludědiců vzniká právo na rozdělení pozůstalosti již smrtí zůstavitele, přesto ani dnes nikoho nenapadne, že by tato práva mohla být promlčena před zxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx x xxx xxx xxxx xxxxxx x xxaxi pochybnosti. Obdobnou úpravu mají např. rakouský (§ 1481) nebo španělský (čl. 1965) občanský zákoník.
Právo na zřízení nezbytné cesty vzniká spoxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxzuje věcněprávně vlastníka věci k tomu, aby něco konal ve prospěch osoby z reálného břemene oprávněné. Protiváhou takového zásahu do osobní i vlastnicxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xrvá i právo na jeho vykoupení, a tudíž se promlčet nemůže.
K § 615:
Lakonické ustanovení posl. věty § 100 odst. 2 platného občanského zákoníku vyvoxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xe promlčení pohledávky nebrání věřiteli v uspokojení ze zástavy. Stejné právní pravidlo obsahoval dříve zákoník mezinárodního obchodu (§ 177), obdoxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx
Samo zástavní právo jako právo majetkové promlčení podléhá. Byla-li však zástava dána věřiteli, případně třetí osobě k opatrování pro věřitele, nepxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xe po deseti letech. V ostatních případech se zástavní právo promlčí v obecné lhůtě.
Pokud jde o zadržovací právo, ani to se nepromlčí, dokud má věřitel zxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx x x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxvního práva, na niž poukazuje třetí odstavec.
K § 616:
Smlouvou o zajišťovacím převodu práva převádí poskytovatel jistoty (dlužník nebo osoba txxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxmáhat se zpětného převodu jistoty, protože trvá dluh, byť jako naturální, a trvá i právo splnění dluhu přijmout, třebaže není vymahatelné.
K § 617:
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxny nebo započtení vůči protipohledávce druhé strany. Vzorem pro tuto úpravu v obchodním zákoníku byl čl. 25 odst. 2 tzv. New Yorské úmluvy o promlčení (Úxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x x xxx xxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxmi úpravami.
x x xxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxmlčitelná práva; buď s účinky konstitutivními, nebo deklaratorními. Pro případ promlčení takového práva se zakládá osobě, která na tom má právní zájexx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxzem z veřejného rejstříku zanikne. To platí i o zástavním právu zapsaném do rejstříku zástav. Jde-li o právo, jehož zápis do veřejného rejstříku nemá
koxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx
x x xxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx xx x x xxx xxxx xx x x x xxx xxxxx x xxxh. z. přejímá myšlenka, že promlčecí lhůta počíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být poprvé uplatněno u příslušného orgánu veřejné moci. Tímto orgánem jx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx z povahy věci. Ačkoli navrhované ustanovení výslovně uvádí jen orgán veřejné moci, uplatní se totéž právní pravidlo i pro případ uplatnění práva v rozhxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxá osoba měla možnost své právo uplatnit. V tom směru se návrh inspiruje německou reformou úpravy promlčení, ke které došlo v r. 2002 (§ 199 odst. 1 BGB). Naxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xokud se dozví o vzniku nebo existenci svého práva i osobě, proti které má být právo uplatněno. Zároveň se nezamýšlí poskytovat ochranu osobě, která se z nxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxstech podstatných pro uplatnění práva dozvědět měla a mohla. Také německá úprava stanoví v § 199 odst. 1 BGB počátek běhu promlčecí lhůty alternativně. x xxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx uplatnění, i dříve než jak by se stalo podle objektivního hlediska, leč může k tomu dojít i později. Bude-li právo uplatněno před orgánem veřejné moci a bxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
x x xxx x xxxx
xxxxxx x x xxx odst. 1 a § 107 odst. 1 platného občanského zákoníku a s § 398 platného obchodního zákoníku se navrhuje stanovit, jaké okolnosti jsou rozhodné pro počátex xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x x xxxx
xxi přípravě osnovy občanského zákoníku byla původně navržena recepce § 208 BGB z německého práva. Podle § 208 BGB neběží u nedospělých osob promlčecí lhůxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxifikační komisi však převládl názor, že záběr ustanovení je příliš úzký a že má být vztaženo na jakoukoli újmu na zdraví způsobenou nezletilým. Proto byxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xvéprávnosti u této osoby, přičemž současně musí být splněna obecně stanovená podmínka vědomosti o okolnostech rozhodných pro uplatnění práva.
K x xxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xlnění. Při návrhu ustanovení se bere v úvahu, že se dílčí plnění netýkají jen peněžitých dluhů, proto se formuluje o dospělosti jednotlivých plnění, nixxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xromlčecí lhůty u práva na peněžní prostředky uložené na účtu nebo s využitím zvláštní formy vkladu. Při formulační úpravě se vzala v úvahu uveřejněná krxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xn.). Dnes § 101 odst. 3 obč. z. vylučuje promlčení, „pokud vkladový vztah trvá“, zatímco § 396 obch. z. váže počátek promlčecí lhůty „ode dne zániku smlouxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxy na účtu a výraz „zánik smlouvy“ je juristicky nesprávný, protože smlouva zaniknout nemůže; v daném případě může zaniknout jen
obligace
. Z těchto důvoxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx
x x xxxx
xxxxímá se, pokud jde o stanovení počátku promlčecí lhůty u práv vzniklých zničením, ztrátou, poškozením nebo opožděným doručením zásilky, přesná formulxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxí lhůtu, ledaže jde o škodu vědomě způsobenou. Stanovení výrazně kratší promlčecí lhůty pro dopravce a zasílatele rozdílně od promlčení práv na náhradx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xx xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xsnahou zabránit komplikovaným sporům, v nichž zejména provádění důkazů po delší době by bylo velmi obtížné“ (důvodová zpráva k § 473 občanského zákoníxx x xx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxravy i k velké početnosti případů neúnosné uchovávat po delší dobu potřebné listinné, popř. jiné doklady důležité pro případné spory.“ (Švestka, J. in xxxxxxxx xx x xxxxxxx xx x xxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x x x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xx xx xxxxxxx xrgument opakovaný několik desetiletí (srov. Švestka, J. - Češka, Z. - Chyský, J. Promlčení a
prekluze
v čs. právním řádu. 1. vydání. Praha: Orbis, 1967x xx xx xxxx xxxxx xx x xxxxxx xx x xxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxá zdůvodnění). Nicméně tyto argumenty stojí na velmi slabých základech, neboť i jiné podnikatelské subjekty poskytují své služby často hromadně a je nx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx
K § 626:
Ustanovení o počátku promlčecí lhůty u práva na pojistné plnění se přejímá z § 8 zákona o pojistné smlouvě (zák. č. 37/2004 Sb.). Uvedené ustaxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxnosti. Tato úprava je zařazena mezi ustanovení o délce promlčecí lhůty.
K § 627:
V praxi, zejména v praxi obchodní, není řídkým jevem, že není obvyxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx běhu promlčecí lhůty posunout.
K § 628:
Určitá práva nemohou být u soudu uplatněna bez dalšího. Návrh tudíž přejímá obsah § 102 obč. z. Obdobně jakx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxa u protistrany. Jde hlavně o práva vzniklá z vadného plnění a některé práva na náhradu škody. Proto se navrhuje v souladu s dosavadním chápáním počátku pxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx doba běžet až ode dne, kdy bylo takto uplatněno.
K § 629:
První odstavec stanoví délku subjektivní promlčecí lhůty. Ta se vymezuje třemi roky.
Drxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxnými se stávají jen peněžitá plnění. Proto se volí obecnější vyjádření.
K § 630:
Naše dosavadní úprava pojímá zákonná ustanovení o promlčení jakx
xxxxxxxx
x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx x x x xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxní průlom do vnímání
kogentní
povahy promlčení představuje návrh ustanovení, podle kterého si strany mohou ujednat jinou než zákonnou délku promlčexx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxského zákoníku, čl. 141 švýcarského obligačního práva, čl. 119 polského občanského zákoníku). Opačný přístup zvolilo např. německé právo (srov. půvxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxad Treu und Glauben (tj. tzv. objektivní dobré víry) a ochrany veřejného zájmu. Vzor této úpravy pronikl, byť s korekcí, i do našeho práva v § 88 bývalého zxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx. Obecně není důvod bránit stranám, aby si ujednaly délku promlčecí lhůty. Současně se jeví jako vhodné stanovit pro tuto možnost určité limity. Předně xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx x xxxxku a existenci svého práva nemohl dozvědět. Kromě toho se navrhuje stanovit pro ujednání subjektivních promlčecích lhůt ještě omezení věcné, časové a xxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxx xx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx
xxučasná německá úprava vylučuje ujednat si zkrácení promlčecí lhůty pro práva vzniklá z úmyslného porušení právní povinnosti. Toto věcné omezení se naxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx být kratší než jeden rok a delší než patnáct let. Roční omezení je převzato z Návrhu všeobecného referenčního rámce (DCFR). Pokud jde o možnost ujednat sx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxení patnáctileté, které se shoduje s nejdelšími zákonnými promlčecími lhůtami v návrhu.
Osobní omezení se navrhuje tak, že nelze ujednat kratší nebo xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxáha co do skutečné možnosti uplatnit a obhajovat soukromé zájmy. Zpravidla tedy půjde o poměry mezi osobami, jež nejsou pro nedostatek věku nebo z jinéhx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxd. Kromě toho se (v návrhu ustanovení o podnikatelích) navrhuje stanovit, která strana je slabší, vyvratitelnou právní domněnkou. Podle ní je slabší sxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxy umožňuje korekce: jak důkazem, že v pozici slabší strany byla v konkrétní situaci jiná osoba, než které domněnka svědčí, tak i protidůkazem, že osoba, xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx
x x xxxx
xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxcí lhůtu. Ustanovení míří na práva, která lze vykonat jednorázově. V ustanovení je výslovně zopakováno, kdy běh promlčecí lhůty počíná, aby se postavixx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xxxxxxx
x x xxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxtě nebo opakovaně, promlčí se, pokud nejsou vykonávána v průběhu deseti let. U těchto práv nezáleží jen na době, kdy mohla být vykonána poprvé, ale záležx x xx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx. K jejich ochraně má sloužit věta druhá. Ustanovení dopadá zejména na věcná břemena (na služebnosti a reálná břemena).
K § 633:
Navrhované ustanxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xevykonáváli je oprávněná osoba po dobu deseti let. Pokud ale ten, kdo je zavázán ze služebnosti, nestrpí nebo se nezdrží toho, k čemu je povinen, je na oprxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx břemene.
Ustanovení druhého odstavce dopadá na případ, kdy osoba zavázaná z reálného břemene k jednotlivým xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxí zavazuje alespoň jednu ze stran uzavřít na výzvu a v ujednané době s druhou stranou budoucí smlouvu. Poruší-li tuto povinnost, vzniká oprávněné stranx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxt. 2 obch. z.) se pro tento případ navrhuje zákonná promlčecí lhůta v trvání jednoho roku.
K § 635:
Navrhované ustanovení o délce promlčecí lhůty v xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxco ustanovení prvního odstavce stanoví jedinou promlčecí lhůtu, promlčuje se právo podle druhého odstavce také v subjektivní lhůtě, nejpozději však xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
x x xxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x x x06 odst. 2 obč. z. Paralelní úprava v § 398 obch. z. je nevhodná, pokud pro tyto případy stanoví, že se právo na náhradu škody promlčí nejpozději uplynutím xxxxxx xxx xxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xznikne. Takové pojetí odporuje ústavně garantovanému právu na soudní ochranu. Proto se navrhuje stanovit u náhrady škody i u nemajetkové újmy desetilxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxaví. Současná úprava v § 106 odst. 2 obč. z. stanoví pro případ škod, které nebyly způsobeny úmyslně, objektivní promlčecí lhůtu v trvání tří let. Naprotx xxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxou.
Rovněž druhý odstavec vychází z platné úpravy v § 107 odst. 3 obč. z. Protože se navrhuje obecné zavedení objektivní desetileté promlčecí lhůty, naxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xa patnáct let.
K § 637:
Do návrhu občanského zákoníku jsou mezi ustanovení o náhradě škody zařazena i ustanovení o náhradě škody způsobené vadou vxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxátů týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky (č. 85/374/EHS). Směrnice a ve shodě s ní i platná úprava (§ 9a zák. č. 59/1998 Sb.) upravují v této souvisxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxluje v tom směru, že zavádí promlčení práva na náhradu škody. Škůdce nebude ani po uplynutí promlčecí lhůty nucen škodu nahradit, a v tom směru je tedy dosxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxí pověst apod.), a dovozovat, že takovým plněním dojde k obdarování nebo k bezdůvodnému obohacení spotřebitele.
K § 638:
Přejímá se úprava § 107 xxxxx x x x xxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx
x x xxxx
x x xxx xxxxx 1 obč. z. se přejímá právní pravidlo o desetileté promlčecí lhůtě v případě uznání dluhu. Uzná-li dlužník dluh, mohou pro promlčení nastat různé právní xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x tomu, že se již běžící lhůta přetrhne a počne běžet nová promlčecí lhůta, pokud bude uznán dospělý dluh. Tyto skutečnosti není nutné v zákonném textu vyjxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
x x xxxx
x x xxx xxxxx x xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxleté promlčecí lhůtě v případě přiznání práva rozhodnutím orgánu veřejné moci. Totéž právní pravidlo se uplatní i pro případ přiznání práva v rozhodčíx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx
x x xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxutí vyplývá dlužníkova povinnost plnit v postupných dílčích plněních. Navržená úprava se obsahově shoduje s dosavadním ustanovením § 110 odst. 2 obč. xx
x x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxznání práva v rozhodčím řízení, jak vyplývá ze společných ustanovení v části páté.
K § 643:
Zemře-li dlužník, ocitne se věřitel často v bezvýchodxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxx je dědic neznámý, pokud se zpochybňuje platnost závěti či platnost prohlášení o vydědění nebo pokud několik osob soupeří o dědické právo z jiného důvodx x x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xylo dědici potvrzeno nabytí dědictví. Stejné právní pravidlo se navrhuje stanovit pro případ, že se dodatečně objeví majetek zaniklé právnické osoby x xx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
x x xxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxdávky a u zástavního práva nastat i situace, že věřitel bude mít proti dlužníku pohledávku již promlčenou, vůči zástavnímu dlužníku však bude zástavní xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xo práv původního věřitele, jehož pohledávka na zástavního dlužníka přejde, a zástavní dlužník bude mít vůči osobnímu dlužníku právo, aby mu vyrovnal, xx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xx xxxo účelné stanovit právní pravidlo, které zástavnímu dlužníku umožní výkon jeho práva.
K § 645:
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xx
x x xxxx
x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx nepočne ani neběží mezi zákonnými zástupci a nezletilými dětmi ani mezi manžely. Po vzoru § 207 BGB se navrhuje záběr ustanovení rozšířit i na další osobxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx
x x xxxx
xxxxxxxx xx x xxxxxxxxí z Návrhu všeobecného referenčního rámce i z německé úpravy vyloučit po vzoru čl. III.-7:304 DCFR a § 203 BGB běh promlčecí lhůty pro případ, že strany o pxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxx Ani z tuzemské praxe nejsou neznámy případy, kdy dlužník jednání pod různými záminkami protahuje, dokud právo není promlčeno, a poté uplatní námitku pxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxavům (srov. např. rozsudek Městského soudu v Praze č.j. 14 Co 561/2005-241 z 25. listopadu 2005). Návrh vychází z pojetí, že pokud v takovém případě promxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x škůdce, nikoli však výše škody - odloží se její počátek na dobu, kdy strany jednání ukončí. Dojde-li z uvedeného důvodu k zastavení promlčecí lhůty, navxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxit.
K § 648:
Navržené ustanovení přejímá z platného práva obsah § 112 obč. z. Totéž právní pravidlo se uplatní i pro případ uplatnění práva v rozhodxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx
x x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxx xxxxxí pravidla se uplatní i v případech uplatnění práva v rozhodčím řízení, jak vyplývá ze společných ustanovení v části páté.
K § 650:
V souladu se zákxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xx xxxxbou nebo lstivě vyvolaným omylem zabráněno v uplatnění jeho práva.
K § 651:
Pojetí návrhu občanského zákoníku obecně vychází z myšlenky, že ochrxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xěcně a obsahově shodné s § 206 BGB a s čl. III.-7:303 Návrhu všeobecného referenčního rámce (DCFR).
K § 652:
Dojde-li ze zákonných důvodů k zastavexx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxtnit. Mohlo by totiž dojít i k tomu, že pokračující promlčecí xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxx xxxxx x x x xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxdy poskytnout věřiteli za tím účelem nejméně dobu šesti měsíců, která se jeví jako dostatečná.
K § 653:
Uznat dluh i přiznat právo rozhodnutím lze x x xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxví a že počne běžet promlčecí lhůta nová.
K § 654:
Za úpravu promlčení se navrhuje zařadit základní ustanovení o prekluzi. Občanský zákoník z r. 19xx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxží a služeb produkovaných socialistickým sektorem a na první místo vlastní hodnotové soustavy stavěla ochranu socialistického vlastnictví. Této myxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxou-li uplatněna včas.
Toto pojetí se zamýšlí opustit. Osnova však neodchází od institutu
prekluze
absolutně a pro odůvodněné případy jej zamýšlí zaxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
x
x x xxxx
xxxx xxxhá občanského zákoníku je věnována rodinnému právu.
Právní problematika manželství a rodiny je rozmanitá a sahá takřka do všech oblastí soukromého (x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxý Code civil, německý BGB). I u nás musíme dosud pracovat s několika právními předpisy, resp. jejich částmi. Soustředění úpravy na jediné místo kodexu (xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxuje právní pravidla upravující manželství (jeho vznik, povinnosti a práva manželů, zánik manželství), příbuzenství (jeho pojem a druhy, vztahy mezi xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxěření dítěte do péče a pěstounství).
Hlava první je věnována manželství, a to předně jeho vzniku, totiž sňatku; poté jsou
upraveny povinnosti a práva xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxobem; zároveň se uvádí, že hlavním účelem manželství je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc. Toto ustanovení nepředstavuje xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xeho by manželství nebylo manželstvím (proto např. svazek dvou osob stejného pohlaví manželstvím být nemá).
Manželství je svazkem (neboli společensxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
Trvalost manželství je třeba chápat xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx přechodné. Ostatně, nejen že 70% manželských svazků (i u nás) přetrvá, ale za první důvod zániku manželství se stále považuje smrt manžela.
Hlavní účex xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx docela jiného. Účelem manželství může být vytvoření pevného základu pro plození a výchovu dětí, ale ke vzniku manželství mohou vést i důvody psychologxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx trvání jednotlivého manželství se navíc během času zcela nepochybně proměňuje. Bude proto na soudu, před který se ta či ona otázka týkající se manželstxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxu posoudil. Nicméně se nelze domnívat, že to může být právě zákon, co zlomí současný narůstající trend odmítání manželství. Ani zákon nemůže mít a nemá sxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxxx
xxxx xxxx xxxxxx návrhu zahrnuje především ustanovení upravující vznik manželství, sňatek, a to zvláště jeho podstatu, tj. vlastní způsob uzavření manželství, tedy xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxx ohledu na to, zda je jejich nesplnění sankcionováno, popřípadě jak je sankcionováno. Mezi tyto podmínky náleží v prvé řadě výčet skutečností, které brxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxení manželství a o registraci manželství z r. 1962 (uveřejněna pod č. 124/1968 Sb.) důraz na svobodný a plný souhlasný projev vůle – tj. projev řádné, skuxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xx xxxxjně, slavnostně a před svědky.
Vyžaduje se svobodný a úplný souhlasný projev vůle (liber ac plenus
consensus
). V anglických verzích relevantních texxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxaz „úplný“ vykládat.
Vyžaduje se, aby sňatečný obřad byl veřejný a slavnostní, učiněný v přítomnosti dvou svědků.
Výraz „sňatečný obřad“ sice platnx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxm způsobem.
K § 657:
Ačkoli věcný záměr občanského zákoníku schválený vládou (usnesení č. 345 z 18. dubna 2001) předpokládal napříště jen úpravu xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx návrhu nového civilního kodexu bylo politicky rozhodnuto, že vhodnější je řešení, které občanským sňatkům postaví na roveň některé sňatky církevní, x xx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxšeho právního řádu v roce 1992 zavedeny.
Navrhuje se tedy umožnit církevní sňatky se statusovými účinky i nadále. Rovněž tak, jak je tomu dosud, navrhuxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xvobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů. Státní dozor nad dodržováním zákonných podmínxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xěhož manželství uzavřít nelze, jakož i zachováním povinnosti ve lhůtě tří pracovních dnů prokázat příslušnému matričnímu úřadu uzavření církevního xxxxxxx
x x xxxx
xxxx xxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxo zvláštním zákonem (tím se rozumí zákon o obcích).
Naproti tomu pokud jde o sňatek církevní, je třeba, aby příslušnost stanovila sama registrovaná cíxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxxx
xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxa odpovědět tak, že v okamžiku vyjádření snoubence druhého v pořadí, pokud k němu došlo v přítomnosti oddávajícího a svědků. To zásadně. Vzhledem k tomux xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxelství i jiným dostatečným prohlášením sňatečné vůle.
K § 660 až 662:
Ustanovení jsou věnována prohlášení o příjmení. Navrhuje se, aby platný prxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xx xxíjmení popřípadě uváděné na druhém místě je příjmení připojované. Je důležité uvědomit si, že bude-li se po případném rozvodu manželství rozvedený maxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxéze ukazuje také v souvislosti s osvojením.
Dohodu o rozdílném příjmení mohou manželé kdykoli změnit a dohodnout se na společném příjmení jednoho z nixx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx na příjmení manžela, dojde ze zákona i ke změně příjmení tohoto dítěte.
K § 663:
Ustanovení zmiňuje konkrétní místo, kde má, resp. může být občansxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxo místo určuje ten úřad, před kterým skutečně bude sňatečný obřad proveden. Výraz „určí“ nemá nikterak imperativní podtext, jde jen o to, že správní orgxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xaproti tomu, jde-li o sňatek církevní, je třeba při volbě sňatečného místa vyhovět vnitřním předpisům církve, resp. náboženské společnosti.
K § 6xxx
x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx řízení (návrh také výrazu „žádost“ nepoužívá); jde však o to, že musí být určeny alespoň xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx obřad. Zároveň snoubenci předloží příslušnému úřadu potřebné doklady. Bližší předpisy k tomuto ustanovení obsahuje zákon č. 301/2000 Sb., o matrikáxxx xxxxx x xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x posouzení míry obtížnosti překonání případné překážky) je možnost prominout předložení některých stanovených dokladů. O těchto otázkách rovněž usxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx
x x xxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx x xxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxí prohlídky, resp. deliberační lhůtu, totiž povinnost snoubenců uvést, že jim nejsou známy překážky manželství, a naopak že jim je znám zdravotní stav xxxxxxxx x xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xnoubenci splnit dříve, než dojde ke sňatečnému projevu vůle, totiž k projevu vůle o vstupu do manželství. Proto se také napříště nebude mluvit o prohlášxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
x x xxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xzavření církevního sňatku. Na prvním místě se uvádí, že matriční úřad v obvodu, v němž má být uzavřen církevní sňatek, má vydat osvědčení o tom, že snoubexxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxedimenta matrimonii. Toto osvědčení musejí snoubenci předložit oddávajícímu dříve, než přistoupí ke sňatečnému obřadu. V tuto chvíli nesmí být dotyxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx
xxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx skutečností do tří pracovních dnů příslušnému matričnímu úřadu, tj. zase matričnímu úřadu, v jehož obvodu bylo manželství uzavřeno.
K § 667:
Je xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxx x xxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxdnou smrtí oddán. Nelze vyloučit ani situace, kdy takto ohroženi jsou oba snoubenci. Tady se pak zpravidla poskytují určité zákonné dispenze, které vzxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxeré se jinak požadují, nikoli však pravidel o „prohlášení“, které nahrazuje ohlášky (neboť jinak by pravidla o sňatečném obřadu byla v neomluvitelném xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx situaci některým osobám civilním i vojenským svěřena zcela výjimečná pravomoc (srov. též zákon o námořní plavbě č. 61/2000 Sb. a prováděcí vyhlášku č. xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
x x xxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxm úřadem České republiky. Kromě toho totiž náš občan může uzavřít manželství i před příslušným orgánem cizího státu. Stačí, je-li českým občanem alespxx xxxxx xx xxxxxxxxxx
x x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxho snoubence a s přivolením vyššího úřadu, a naopak bez omezení, pokud jde o stejnost pohlaví zmocněnce a zmocnitele, kterýžto požadavek by odporoval zxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x x xxxx
Navrhuje se zachovat současnou právní úpravu.
K § 671:
Jedná se o relativně nové ustanovení, standardní v západních zemích. Jeho smyslem je učinxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx matrimonii. Zákonnými překážkami jsou nedostatek věku, nedostatek svéprávnosti, dříve uzavřené a dosud trvající manželství, resp. registrované pxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxnou překážkou není ani flagrantní porušení zákonných ustanovení o formálních náležitostech sňatku.
K § 672:
Vychází se z dosavadního právního xxxxx x xxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxed dovršením osmnácti let i z jiných důvodů, než z důvodu uzavření manželství reaguje na tuto skutečnost zákon i v oblasti uzavírání sňatku. Zákonnou přxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
x x xxxx
S ohledem na znění zahraničních právních úprav se navrhuje změnit dosavadní právní úpravu se zjednodušením formulace. Důraz bude položen na skutečnx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxxx
xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xx xx xxxxucna zahrnuje mezi překážky manželství též existenci jiného obdobného svazku, jako je manželství nebo registrované partnerství, uzavřeného v zahraxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxk osoby stejného pohlaví, tak i dvojice různého pohlaví, zejména za účelem úpravy majetkových poměrů mezi nimi.
K § 675:
Navrhuje se zachovat dosxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxí trvá“, resp. „pokud poručenství nebo pěstounství trvá“ - plyne to z povahy věci. Pokud jde o zrušitelné osvojení, může být zrušeno, naproti tomu vztah xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxprávnosti, popřípadě zrušením či zánikem takového poměru. Pokud jde o nezrušitelné osvojení, je výjimečně možné jeho zrušení, právě pro případ uzavřxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x x xxxx
Ustanovení doplňuje rejstřík zapovězených sňatků o vztahy poručenství a osoby, do jejíž péče bylo dítě svěřeno, resp. pěstouna a svěřeného dítěte (xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x x xxxx
xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxu právní úpravu, ale veskrze odlišné pojetí. Náš dosavadní přístup je ve srovnání s cizinou naprosto neobvyklý, a navíc vadný. Většina států se vůbec o zxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x x xxxx
xxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx
x x xxxx
xxxx xxxxxxxxxí jsme v našem právním řádu dosud postrádali, i když např. to, co obsahuje odstavec první, se mělo v právní teorii i praxi za samozřejmé.
Pokud jde o předmxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx).
K § 680:
Navrhuje se výslovně stanovit, že přestoupení zákonné překážky manželství je důvodem prohlášení manželství za neplatné. Návrh na prxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxx
x x xxxx
xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx x xxxxxxxxxxx xxx dovozováno právní teorií. Naproti tomu obsah věty druhé by měl jen opakovat současnou právní úpravu.
K § 682 a 683:
V ustanovení § 682 se stanoví jixxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxavíral nezletilý nebo osoba s omezenou svéprávností bez povolení soudu.
K § 684:
Ustanovení § 684 spojuje – na rozdíl od dosud platné právní úpravx x xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xx xxxxinil (např. použitím násilí), se nemůže dotyčné závady sám (a ve svůj prospěch) dovolávat (zásada Nebude popřáno sluchu tomu, kdo poukazuje na vlastní xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx
x x xxxx
xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxno i bez návrhu, a to v případě
bigamie
a v případě příbuzenství.
K § 686:
Navrhuje se, aby první xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
K § 687 až 689:
Díl čtvrtý hlavy první je věnován úpravě povinností a práv manželů osobních a
majetkových. Je to tedy soubor ustanovení, která jsox x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxh na počátku 19. století – Code civil, ABGB – bylo o rodinném právu pojednáno jednak v rámci osobních práv (práva statusová a rodinná), jednak v rámci buď pxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxého práva.). Kodexy vzniklé o sto let později - BGB, ZGB - upravily rodinné právo na jediném místě, buď až před poslední částí věnovanou dědickému právu, xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xodinné právo na samém začátku svého textu. Navrhované řešení takto odpovídá nejnovějším koncepčním trendům.
Ustanovení § 687 až 689 upravují osobní xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xěch, které odpovídají výslovně uvedeným právům) může mít jistě zejména faktické důsledky, které pak ale mohou nalézt i své právní odrazy, např. mohou – xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx, a posléze se mohou projevit i při rozhodování např. o výživném nebo o bydlení rozvedeného manžela. Je na místě připomenout, že zásada rovnosti mezi manxxxx xx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxd tuto zásadu neobsahovalo, rovnost a záruky rovnosti mezi manžely se objevily v Paktu o občanských a politických právech z r. 1976 (104/1976 Sb., čl. 23 xxxxx xxx x xxx x x xxx x xxxxxxxxx xx x xx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x povinnosti civilní povahy, jak mezi sebou, tak ve vztahu ke svým dětem.“).
Dětmi (ne plně svéprávnými), které spolu s manžely žijí v rodinné domácnostxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xx plně svéprávné děti svých rodičů, právní úprava jejich postavení je zařazena na jiném místě (totiž v dílu druhém).
K § 690:
Potřebami rodiny, resxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx také potřeby rodinné domácnosti (bydliště), resp. záležitosti domácnosti se týkající. Smyslem plnění této povinnosti je, aby rodina prospívala, abx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxx x xxxxx xxxxx x xxxxx xxopak. Rodina ani domácnost nejsou subjekty práva, jsou to však výrazy v právním řádu užívané, zdomácnělé, a v celku jednoznačně definovatelné. Pokud s xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx
x x xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxjemná práva manželů, pokud jde o náklady na tuto domácnost. Namísto výrazu „nevedou“ užívá návrh výrazu „nemají“, protože jakémukoli „vedení“ musí přxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxh povinností, kdy manžel odešel v úmyslu ukončit manželství rozvodem, kdy sám zapříčinil, že manželství je stiženo vadou apod.
Také v situaci uvedené x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxná: výživné lze přiznat jen ode dne zahájení řízení, příspěvek na domácnost lze přiznat i zpětně i do budoucna, právě jako plnění v dávkách.). Pro rozhodxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
x x xxxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxrava dohody o místě bydlení a způsobu života. Ač je nejspíš možné takovou povinnost dovodit i za dosavadního právního stavu, resp. zákonné dikce, zdá sex xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxolat se pomoci soudu ve zvláštních situacích manželské neshody, popř. – a to zejména – tam, kde právní jednání manžela je tak či onak znemožněno. Neschopxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxžitelných končinách světa (přičemž se nejedná o člověka nezvěstného).
Zásadně se nahrazení souhlasu týká vždy jen jediné jednotlivé záležitosti, sxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxpadě vést manžele k dohodě, popřípadě i pomocí prostředníka (odborného poradenského zařízení). Zvažování, zda neshoda mezi manžely vlastně nenaplňxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxx xx xxxx
xxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxat jen k návrhu odůvodněnému závažnými skutečnostmi. Rozhodnutí bude vždy možno změnit (tj. bude vydáno pod doložkou
rebus sic stantibus
).
Ochrana txxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx
xxx xxxxxx
x xx xxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx s dostatečnou pečlivostí (zásada prevence a zásada zvaná
vigilantibus iura
): je na něm, aby zjistil, zda je
kontrahent
manželem a dotázal se jej na praxx xxxx xxxxx
xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxho jmění.
Běžnou záležitostí se rozumí taková, jejíž majetkový aspekt zásadně odpovídá majetkovým poměrům rodiny. Naproti tomu za „ostatní“ záležixxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx potřebami se zásadně rozumí potřeby každodenní, běžné nákupy, výdaje na cestování xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxdnoho z nich, jakož i děti, které byly svěřeny do péče manželů nebo jednoho z nich. Pokud jde o předměty podléhající právní úpravě zákonného majetkového xxxxxx xx xx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxí se nepoužijí. Předpokládá se, že dohoda o majetkovém režimu zahrne i odkaz na ustanovení, kterými se bude třeba nadále spravovat.
K § 696:
Navrhxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xbecné ustanovení nijak nezasahuje do speciálních úprav ve zvláštních zákonech.
K § 697:
Pro vzájemnou vyživovací povinnost mezi manžely platí xxxxxxxxx xxxxxxxxx
x x xxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxré je standardním řešení v cizích právních řádech. Důraz je totiž položen na funkci jednotlivých movitých věcí, zatímco právní titul jejich mětí ustupxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxozičního práva manželů, resp. každého z nich, pokud jde o jednotlivé součásti onoho souboru. Výjimky jsou samozřejmě možné, jsou-li dány veřejným zájxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx naložit na základě předchozího právního jednání, s nímž jeho manžel souhlasil), anebo jde-li o věc bagatelní (rozumí se hodnota nejen finanční, ale i pxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxné jediné věci, a může také zůstat nenaplněn. Je třeba poznamenat, že tato koncepce je – v zásadě - známa i současné právní úpravě: neobsahuje-li tento soxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx, jemuž je jinde poskytována ochrana) zde ustupuje do pozadí. Je nutné v tomto minimu chránit existenci rodinného majetku. Systematické zařazení instxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxvo se proto jeví méně vhodným.
K § 699:
Zvláštní majetkový soubor obvyklého vybavení rodinné domácnosti vyžaduje zakotvení i některých dalších xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx manžela, který hodlá být v rozchodu právně iniciativní, ale i na manžela, který – byť jistě nepůjde o běžný jev – podal návrh na prohlášení manželství za nxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxvení odstavce druhého nelze použít (zatímco ustanovení odstavce prvého se naopak použije), kdyby výsledné řešení mělo být v rozporu s dobrými mravy.
x x xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx
xxx
x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx. Italský občanský zákoník byl v tomto směru novelizován při reformě rodinného práva v roce 1975 a doplněn o úpravu, ze které návrh čerpá jako z inspiratixxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xx xxxx xx xxxxxxxxxxxou rodinných podniků zabývá v čl. 121-4 až 121-7, ale řeší jen některé dílčí aspekty, zejména právní postavení toho z manželů, který působí jako spoluprxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x obživě rodiny a na jehož provozování se členové rodiny fakticky podílejí, ale především otázky práv a povinností zúčastněných členů rodiny pro případx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx x povinnosti spravují zvláště uzavřenou smlouvou. Proto se výslovně vytýká, že se tato ustanovení nepoužijí, pokud je rodinný závod provozován na záklxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxadě smlouvy zakládající mezi stranami pracovní poměr. Tyto právní prostředky mohou být přirozeně kombinovány: i v případě, že bude závod provozován oxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxacovat na základě pracovní smlouvy a děd bude tichým společníkem takové obchodní společnosti, budou se práva a povinnosti každého z nich řídit příslušxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxe ani v případě, kdy rodinný závod provozuje právnická osoba, na které mají podíly někteří členové rodiny společně s třetími osobami.
Podílejí-li se nx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxd ve společném jmění manželů, nebo náleží-li do výlučného jmění jednoho z manželů, jakož i podle toho, zda si manželé ujednali majetkový režim odlišný ox xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxého práva použije přednostně před ustanoveními o rodinném závodu. Tím se vylučuje konflikt obou úprav.
Praktičnost navržené úpravy vyplývá zejména x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx úpravou, řídí ustanoveními o bezdůvodném obohacení, což s ohledem na konkrétní okolnosti případu, podmíněné zejména dlouhodobostí faktických poměxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxných osob. Obtíže, které z mlčení zákona plynou, jsou dostatečně patrné z judikatury týkající se případů, kdy se členové rodiny nebo blízcí příbuzní vlxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx).
O rodinný závod se jedná, jde-li o soubor obchodního jmění sloužící podnikatelským účelům (tedy splňuje-li obecné podmínky existence obchodního xxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxouvy. Rodinný závod není tedy charakterizován předmětem podnikání, ale osobami, které se trvale podílejí na jeho provozování. Kromě fixace pojmu rodxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xen člen rodiny, který trvale pracuje pro rodinu, tedy se zejména stará o rodinnou domácnost. Jde o důsledné naplnění zásady, že osobní péče o rodinu a jejx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x x xxxx
xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxň členů rodiny má být zásadně srovnatelná a že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Tato právní pravidla se vztahují k zabxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x
xxxxxatura
ve shodě (např. Zuklínová, M. in Knappová, M. - Švestka, J. et al. Občanské právo hmotné. Svazek III. 3. vydání. Praha: ASPI, 2002, s. 154 an. nebo Hxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxx x
xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxpu navržené ustanovení nic nemění: i dítě, které se na provozu rodinného závodu neúčastní (např. z důvodů studijních, zdravotních nebo jiných) nemůže xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxi hodnot k okamžité spotřebě: naopak - a zvláště, provozuje-li rodina rodinný závod, část vytvořených hodnot slouží jako rezerva nebo se investuje do zxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx členů rodiny (členů rodiny zúčastněných na provozu rodinného závodu) na podíl na zisku, přírůstcích závodu i na věcech nabytých ze zisku z provozu závoxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxx
a nebrání jiným ujednáním. Nicméně i v této souvislosti se jeví jako potřebné chránit slabší stranu. Proto se sice nevylučuje, aby se člen rodiny zúčastxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxá, a to vlastním osobním prohlášením (nikoli tedy s využitím zástupce). Forma veřejné listiny se vyžaduje z obdobných důvodů jako u manželských majetkxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx
x x xxxx
xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx slouží k obživě rodiny, navrhuje se založit právo všech členů rodiny zúčastněných na jeho provozu rozhodovat o zásadních otázkách, které se k němu vztaxxxxx xx xx xxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx
x xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx situace. Předně se jedná o rozhodování o použití zisku z rodinného závodu a o rozhodování, jak se naloží s jeho přírůstky. Protože se podle předešlého usxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxým důsledkem této konstrukce. Do jiné kategorie spadají zásadní otázky, týkají se vlastního provozu rodinného závodu - zastavení jeho provozu, změn zxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx, resp. všem členům rodiny xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxželů, nebude za situace, kdy se na jeho provozování účastní i jejich dcera se svým manželem, prarodiče manžela a bratr manželky, nebudou moci např. o zasxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxx xbživy jich všech a celé rodiny.
Pokud však mají někteří členové rodiny společně s třetími osobami jen podíly na obchodní společnosti nebo družstvu, nexxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxíslušný podle zákona nebo společenské smlouvy. Tehdy totiž k obživě rodiny neslouží zisk z obchodního závodu, ale výnos z obchodních nebo členských poxxxxx
x x xxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx x případě, že půjde o některého z manželů nebo jejich příbuzného do třetího stupně nebo osobu s manžely sešvagřenou až do druhého stupně a za podmínky, že s xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxduje jednomyslnost, spočívá v opatření sledujícího dosažení obecné shody a důvěry v přistupujícího člena, což je při provozování rodinného závodu jaxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x x xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxny a těch jejích členů, kteří se účastní na jeho provozování. Ustanovení prvního odstavce míří především na případy, kdy má při dědění podle pořízení prx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxdinný závod má zůstat v rukou těch, k jejichž obživě slouží.
K § 705 a 706:
Zanikne-li účastenství člena rodiny na provozu rodinného závodu, má práxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxujícím členem rodiny představovat výrazný ekonomický zásah do rodinného hospodaření, umožňuje se rozložení platby odstupujícímu členu rodiny do spxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxším vlastními zvyklostmi a praxí, jaké jsou v nich zavedeny. Provozování rodinných (obchodních) závodů, zejména zemědělských, navíc podléhá i místnxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxň stanoví, že zákonná ustanovení o rodinném závodu před nimi mají přednost.
K § 708:
Manželské majetkové právo představuje soubor právních ustaxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x zejména pak dědické právo manželů) upraveny zvlášť.
Rozlišuje se na straně jedné zákonný režim, na straně druhé pak režimy modifikované – režim smluvxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx osoby.
Jinou povahu má případ, kdy je zákonný režim vyloučen v důsledku výslovného zákonného ustanovení, totiž tehdy, hraje-li takové opatření roli xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x x xxx xx x11:
Navrhuje se, aby obecná právní úprava již nepřipomínala věci vydané v restitucích, neboť jsou zpravidla majetkoprávně, resp. vlastnicky ustálxxx x xxxxx xx xx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxlů, a tedy nebylo součástí společného jmění (příjmy z nemovité věci manžela do výše nákladů). Naproti tomu zisk (tj. výnos po odečtení nákladů) z výhradxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxo z manželů: i napříště bude tedy především na těch, kdo podnikají, aby zvláštní postavení tohoto majetku řešili smlouvou o vynětí toho, co slouží výkonx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxh podíl vstupující do společného jmění (dluhy, povinnosti, závazky), anebo pokud jde o okamžik, kdy se součástí společného jmění stávají (mzda). Výslxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxčného jmění, jde o pohledávky tohoto zisku: součástí společného jmění se stanou dnem, kdy se staly splatnými. Naopak výslovné právní úpravy není zapotxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxlatí (z prostředků společného jmění). Tady stačí odkázat na pravidla o vypořádání společného jmění.
Ustanovení o účasti v korporaci a družstvu nelze xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x x xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxkovými jsou jen dluhy soukromoprávní (nikoli veřejnoprávní), a jen o závazky z řádného obligačního důvodu (nejde o závazky z porušení právní povinnosxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xodiny, anebo zda již šlo o záležitost, která potřebám rodinné domácnosti po stránce kvalitativní a kvantitativní neodpovídá. Z tohoto zřetele je třebx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxavuje obecnými pravidly, totiž jak práva věcného, tak dědického, i závazkového. Takto se například uplatní pravidla o nabývání vlastnického práva přxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxě jednomu z manželů: větší díl z majetku manžela bude znamenat obohacení předmětu jeho vlastnického práva. V takovém případě se vklad ze společného vypxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
x x xxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxx se sdružili, aby spojili své síly nebo prostředky, aniž mají v úmyslu vytvořit právnickou osobu.
Pro xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x x xxx x xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx.
Jsou tu předně vyjmenována jednotlivá dílčí oprávnění (resp. povinnosti) vyplývající z existence společného jmění a jeho součástí. Jako obvykle sx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxestanoví-li zákon jinak“, neboť se to rozumí samo sebou, je třeba mít za to, že s touto výhradou se zdejší ustanovení zajisté použijí i pro podíl manžela v xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x x xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxandardní v cizích úpravách, u nás dosud scházela. Přitom za základ je vzata regulace dosavadní, srov. souhlas při prvním použití, nikoli ale při užití mxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxání, jejichž důsledkem je nabytí účasti v obchodní společnosti nebo družstvu, tedy pro založení takových právnických osob, pro přistoupení k nim nebo xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxx xajetkový vklad, ale důsledkem je rozsáhlé ručení společníka (typicky u veřejné obchodní společnosti), popřípadě kdy k nabytí účasti v takové právnicxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx nastat např. u družstev).
Výslovně je dána možnost dovolat se neplatnosti jednání jednoho manžela, s nímž druhý manžel nesouhlasí (srov. též dnešní pxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxsti k podnikání). Na rozdíl od předchozího ustanovení soud nepoužije rozhodný zřetel zájmu, protože s podnikáním (obchodem) je vždy spojena jistá mírx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxtivní důsledky v oblasti týkající se stavu obchodní společnosti.
K § 716:
Navrhuje se doplnit platnou úpravu novými právními pravidly. Ve všech xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxa (§ 143a platného občanského zákoníku), která sleduje zdejší právní tradici; je také obvyklý i v četných zahraničních právních úpravách.
K § 717:
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxí se, v čem změna může spočívat. Eventuální změna zákonem se pokládá za samozřejmou.
K § 718:
Základní ustanovení týkající se smluvně modifikovaxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxné domácnosti, xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx Smlouva se může týkat jakékoli věci, a tedy i majetkového práva, např. práva obligačního (nájemního), a to i takového, které vznikne třeba v budoucnu.
xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxitu dědické smlouvy. Podmínkou ale je, aby byly splněny všechny náležitosti stanovené dědickým právem.
K § 719:
Na rozdíl od současné právní úprxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxela pečovat o rodinu zcela nově. Je to ovšem standardní ustanovení jiných právních řádů (jejichž úpravy – co se týče obsáhlosti, detailnosti a přesnostx x xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxmu, je třeba trvat na tom, aby smlouvy týkající se manželského majetkového režimu i souhlas třetí osoby (je-li ho zapotřebí), měly formu úředního (notáxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx. Naproti tomu následující ustanovení se týká doby negociací, popřípadě kontrahování poté, co byla smlouva uzavřena.
K § 720:
Otázka účinnosti xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxx důvodů nevhodné, ba nesprávné. Proto se navrhuje výslovně upravit otázku účinků jednak smluv uzavíraných snoubenci, jednak smluv uzavíraných manžexxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxch účinky rozpadají (mohou rozpadat) podle konkrétního předmětu, resp. obsahu smlouvy. Není ale vyloučeno, aby v části, která se netýká nemovitých věxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
x x xxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxvém režimu, váže smluvní strany, tedy oba manžely. Pro smlouvu se vyžaduje i nadále forma veřejné listiny, jak tomu je v současné právní úpravě (§ 143a obxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxé další státy. Má-li mít smlouva o manželském majetkovém režimu účinky vůči třetím osobám, musí být zapsána do veřejného seznamu; podrobnosti o něm uprxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxa to bude soud či jiné registrační místo, a jak bude zápis proveden.
Budou-li smlouva a vše, co zákonný majetkový režim manželů mění, zapsány do veřejnéxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxvolat. Proto se vyžaduje, aby smlouva obsahovala výslovné ujednání, že zápis smlouvy bude do seznamu proveden. Chybí-li takové ujednání ve smlouvě (pxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxx xxxxxxx xxxxxxjí. Důraz se klade na shodu vůle obou manželů; k podání žádosti x xxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxx
xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxho seznamu zapsána, budou se manželé moci jejího obsahu vůči třetí osobě dovolat, jen byla-li se smlouvou seznámena.
K § 722:
Dosavadní právní úpxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xěti, třetí osoby.
Smlouvou o správě mohou snoubenci či manželé ujednat mnohé změny oproti zákonnému režimu a taková smlouva může být i velmi praktickáx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xeště více chránit rodinné společenství a jeho členy.
K § 723:
Vzhledem k dosavadní vakanci podrobnější právní úpravy se považuje za vhodné přesnxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxání je stanoven jednak v kladném smyslu, jednak ve smyslu záporném. Není výslovně stanoveno, co lze v našem právním prostředí považovat za samozřejmé, xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxmi popřípadě spojené sankce.
Potřebný souhlas druhého manžela za situace vážných důvodů nepřítomnosti i z důvodu neodůvodněného odmítání souhlasux xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx, rodiny, rodinné domácnosti.
Je ale také možné, aby se druhý manžel dovolal neplatnosti jednání společné jmění spravujícího manžela.
K § 724:
xxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx. Napříště by se tedy měly soudy vrátit ke skutečnému rozhodování, včetně zvažování rozhodných argumentů a volby možných řešení.
Základním zřetelem xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxosti, které je třeba vždy posoudit jako závažné důvody, jakož příkladmo i skutečnosti, které mohou být jako závažný důvod posouzeny (mezi takové důvodx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxx xxxxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxo okolnost skutečně natolik významná, aby ji bylo třeba zohlednit právě jako důvod podmiňující modifikaci zákonného rozsahu společného jmění, však vxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxění manžela. (Zrušení společného jmění ale přichází v úvahu až poté, kdy bude věřitel uspokojen.)
K § 725 až 727:
Změna manželského majetkového rxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxní zákonného rozsahu společného jmění, resp. opětovné rozšíření společného jmění, je ponecháno na úvaze, resp. uvážení soudu.
Rovněž v případě, kdy xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxpříště již ochrany (slabšího) manžela není zapotřebí.
K § 728:
V dosavadní právní úpravě obdobné ustanovení scházelo. Přitom se lze setkat se sixxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx výkonu správy (např. obdobně, jak se to nabízí, jsou-li manželé schopni se dohodnout). Přitom by nemělo být rozhodné, jaká je v konkrétním případě podoxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx
x x xxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxx výhradním (odděleným) jměním nakládat zcela podle své vůle, tedy bez souhlasu druhého manžela.
K § 730:
Jedná se o přepis dosavadní právní úpravx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxnou právní úpravou se může klást otázka, jak vykládat výraz „s pomocí“, zda totiž má jít o tzv. spolupracující osobu ve smyslu daňových předpisů, anebo zxx xxxx xxx x x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxčného upřesňování, a ponechat výklad v plném rozsahu soudní praxi.
K § 731 a 732:
Tato ustanovení se dosud postrádají. První z nich bylo při novelixxxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xanžela, resp. rodiny.
Je třeba zdůraznit, že třetí osobou se rozumí každý, kdo není manželem, totiž subjektem manželského majetkového společenstvíx xxxx xxxx xxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x x xxx x xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xřetí osoby, zejména pak věřitele, jiným způsobem, resp. z jiného aspektu. Zatímco první z nich je do jisté míry možné dovodit pro smluvní modifikaci i za xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xapříště vyrovnávají důsledky opatření provedených soudem a manžely samotnými (rovné, resp. stejné bývají totiž i cíle žaloby a dohody, rovné, resp. sxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
x x xxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
K § 736 až 738:
I když základní ustanovení o vypořádání vycházejí z dosavadní právní úpravy, přesto se ukazuje potřeba některých změn.
Takto se navrxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xypořádání uzavřená poté, co bylo společné jmění negativně dotčeno, bude mít vždy (jednotně) k rozhodnému xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxx
xxxxxxxxorní
účinky.
Na rozdíl od platné právní úpravy je rovněž výslovně vyjádřeno (§ 737), že žádný způsob vypořádání (tedy ani vypořádání rozhodnutím souxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxh.
Přes zákaz dotčená třetí osoba se může u soudu domoci ochrany v podobě relativní neúčinnosti vypořádání (sankce neplatnosti se nejeví vhodnou, a to xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xpůsobené dotčením (resp. v podobě dotčení) a důkaz o ní jsou podmínkou úspěšnosti takové žaloby: povinnost tvrzení a povinnost důkazní takto leží na žaxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxůtě, jaká pravidelně platí i pro jiná majetková práva. V tomto případě nelze vyloučit ani použití žaloby na plnění, když v rámci řízení o této žalobě bude xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxřádání může (roz. podmíněně) předcházet rozhodnou skutečnost a může být toliko dílčí. To je jen důsledný odraz toho, že už dle dosavadní právní úpravy k xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxlišovat.
To vše platí také pro případy, kdy se zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění vypořádává rozhodnutím soudu nebo na základě zákonného praxxxxxx
x x xxxx
xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxně
relevantní
skutečnost, která přivodila nutnost vypořádání. Zápisem do veřejného seznamu se pouze dotvrzuje právní skutečnost, o niž se jedná (nexxx x xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxx
x x xxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx, že pro rozhodnutí soudu je rozhodný stav v době, kdy nastaly účinky toho kterého právního důvodu vypořádání. Pokud ale jde o ceny jednotlivých součástx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
x x xxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xypořádání je ale třeba důsledně vykládat tak, aby jednou založená solidarita závazků (společnou a nerozdílnou zavázanost) nebyla rušena, jinak řečexxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
x x xxxx
xxxxxovení je určeno pro situace, kdy o vypořádání rozhoduje soud.
V odstavci prvním se jedná o přepis dosavadní právní úpravy.
V odstavci druhém se řeší otxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxn oběma směry, vyžaduje výslovnou právní úpravu. xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx
K § 743:
Nová ustanovení mají – kromě jiného - zdůraznit význam společného rodinného bydlení pro existenci manželského, resp. rodinného společxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxm způsobem řešit. Výslovné ustanovení o stejných právních důsledcích dohody a konání je v intencích dosavadní právní úpravy i právní praxe.
Výraz „obxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xapř. pro doručování, nejen úředních písemností.
K § 744 a 745:
Právní úprava má postihnout všechny právní eventuality právních důvodů bydlení mxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx vlastnickému, nebo obdobnému (práva odpovídající věcnému břemenu, popřípadě i titulu silnějšímu z jiného důvodu, např. jeden z manželů bydlí na záklxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxinná domácnost manželů v domě nebo bytě, k němuž oběma manželům svědčí věcné právo, uzavřením manželství k žádné změně nedochází.
U obligačně právnícx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxé ujednání manželů nebo již snoubenců.
K § 746:
Dosavadní právní úprava (odst. 1) je doplněna v druhém odstavci o standardní ustanovení upravujíxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x x xxx xx xxxx
xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxerá ve své výslovné zákonné podobě dosud scházela.
Záměrně zde není řečeno nic o ochraně dobré víry třetí osoby: je zde na místě chránit rodinu, resp. jexx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
K § 750:
Za předpokladu zachování náležité formy je možné odchýlit se od zákonných ustanovení o bydlení – ustanovení manželského práva bydlení jsxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxěti, pronajímateli, popř. i dalším třetím osobám, jejich zájmy mohou být případnou dohodou dotčeny. Jde rovněž o standardní ochranné ustanovení, dosxx xxxxxxxxxx
x x xxx xx xxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx terorismu) je třeba uvažovat ve všech možných polohách a směrech. Tak je vedle roviny xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxby, které jsou domácím násilím dotčeny, ochránily. Současně existující předpisy zajišťují okamžitou ochranu dotčených osob. Nicméně považuje se za xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxcká, rakouská, italská, slovenská a jiné.)
K § 754:
Díl pátý hlavy první zahrnuje ustanovení upravující zánik manželství. Jedná se o standardní xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xpůsoby zániku manželství (další ustanovení pak ustanovují o dni, k němuž manželství zaniká). Jiná možnost není, jiným způsobem manželství zaniknout xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx).
K § 755:
Rozvod manželství rozhodnutím soudu (přičemž není nutné uvádět, že rozhoduje soud, neboť o statusové věci manželů nikdo jiný rozhodoxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxu ochranné lhůty ve prospěch manžela a vymezení stavu, kdy manželé spolu nežijí – srov. dále), změny jsou povýtce toliko ve vyjádření (formulační).
Záxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xx xxxx xxkový, o němž nelze předpokládat, že odezní. Soud zjišťuje příčiny rozvratu, jak se stanoví dále (§ 756), na tomto místě má být vymezen rozvodový důvod.
xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxužto dítěti by pro zvláštní okolnosti vyskytující se na jeho straně byla způsobena újma v rozporu s jeho zájmem. Dále pak je chráněn ten z manželů, který, xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xávažnou újmu. Ochrana manžela nicméně není časově neomezená – trvá právě tak dlouho, jak je adekvátní, a to při porovnání újmy, která by mohla být způsobxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxzení doby přiměřenosti na soudu, zásadně odpovídá standardu evropského zákonodárství, zatímco Komise pro evropské právo rodinné žádá pouze jednoroxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxabylo plné svéprávnosti je nadto formálně vyjádřena poukazem na zvláštní řízení, v němž je třeba především rozhodnout, jaké budou poměry tohoto dítětxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxodující o poměrech dítěte dohodu rodičů (i toto rozhodnutí je rozhodnutím meritorním). Toto zvláštní řízení nemůže být spojeno s řízením o rozvodu, prxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx, tj. spravuje se pravidly pro nesporná řízení, zejména zde totiž platí princip vyšetřovací (srov. také ustanovení o pomoci mediátora – odborného poraxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x x xxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxtu (tj. rozvod, kdy soud má zákonný důvod rozvratu za prokázaný - „rozvod s domněnkou rozvratu“).
V prvém případě musí žalobce tvrdit a dokazovat existxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xávrhu na rozvod, aby mohlo být těchto rozhodných skutečností využito pro rozhodování jiná, jak osobní, tak majetková (vypořádání společného jmění, rxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx
x x xxxx
x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xšak stanoveny podmínky, jednak v podobě lhůty, jednak v podobě ujednání formálně vybavených. Splnění těchto podmínek je nezbytné pro kladné rozhodnuxx x xxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxí a otázkách s tím souvisejících, ale také pro ty, kdo sami, z náboženských nebo morálních důvodů nemohou o rozvod žádat.
Stejně jako v dosud platné právxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xe pravá, zda jejich tvrzení jsou pravdivá, což však nemůže zjistit jinak než osobním slyšením účastníků) a zda splnili stanovené formální požadavky. Jxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx pouze zájmu dítěte (pokud jde o řízení o péči o nezletilé, platí všechno, co bylo uvedeno výše).
Je na místě poznamenat, že za současného procesního staxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx
x x xxxx
xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xx se rozumí odděleným žitím manželů. Dosud takové ustanovení scházelo. Mělo by napomoci lépe řešit otázku povinností a práv manželů v „přechodném obdobxxx
x x xxxx
xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxodnutí o příjmení, se prodlužuje s ohledem na faktické prodloužení okolností souvisících s rozvodem. Dále srov. též § 660 an. Dřívějším příjmením se roxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxního zákona.
K § 760:
Zdejší právní úprava spojovala právo rozvedeného manžela na výživné (před rokem 1950 na zadostiučinění) se zásadním zohlexxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxávo. Naše zákonná úprava toto pojetí opustila v r. 1964 a správně se přihlásila k objektivnímu pojetí, podle něhož rozhoduje neschopnost rozvedeného mxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xazby, a že tedy institut výživného rozvedeného manžela je výjimečné povahy, jakož i ze zásady, že toto výživné nelze přiznat, xxxxxxx xx xx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxou povahu této vyživovací povinnosti a přesněji vymezit hlediska, k nimž má být v rámci dosavadního obecného a pro praxi často obtížně uchopitelného krxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx kdykoli po rozvodu, a to i po velmi dlouhé době, protože podle platného zákona právo rozvedeného manžela na výživné zaniká jen uzavřením nového manželsxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxství již při jeho uzavření rizikem, že po případném rozvodu může kterýkoli z rozvedených manželů uplatnit vůči druhému kdykoli právo na výživné, může pxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xuší rodinný a právní svazek bývalých manželů, a v jehož důsledku se z bývalých manželů stávají cizí lidé. Proto se navrhuje stanovit, že právo na výživné xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxípady, kdy neschopnost jednoho z bývalých manželů živit se sám má zřejmou souvislost s rozvedeným manželstvím, a proto jsou příkladmo vytknuty v odstaxxx xx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxav v době rozvodu, anebo - pečuje-li rozvedený manžel po rozvodu o společné dítě rozvedených manželů - jeho věk nebo zdravotní stav v době, kdy péče o toto xxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xopřípadě, v jaké výši má být výživné přiznáno. Zkušenosti z praxe ukazují, že dosavadní obecný poukaz zákona na dobré mravy není pro judikaturu dostatexxxx xxxxxxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxch a zdravých lidí jen krátkou dobu, není důvod konstituovat jednomu z nich vůči druhému právo na výživné. Dále to jsou skutkové důvody v tomto ustanovenx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxské naproti tomu stanoví, že na ně musí být vzat zřetel. Osnova se přiklání k druhému z uvedených řešení.
Navrhuje se vyloučit přednost vyživovací povixxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxela k dětem a rodičům a vzájemnou vyživovací povinnost předků a potomků (tedy vyživovací povinnost v rámci existující rodiny) až za vyživovací povinnoxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx
x x xxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxelé o vyživovací povinnosti dohodnou, a to nejen pokud jde o její rozsah, ale také pokud se jedná o způsob jejího plnění.
Vyživovací povinnost může být pxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxo skutečně jediným konáním, totiž dáním).
Dohoda manželů o výživném je vždy uzavírána pod podmínkou, že manželství bude rozvedeno, bez ohledu na to, o xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxého páru právo žádat o pomoc xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxh mravů.
K § 762:
Úprava výživného, které je zpravidla označováno jako sankční, má zásadně stejnou podobu i podmínky jako v dosud platné právní úpxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxjící o sankčním výživném určil dobu jeho poskytování (to mj. znamená, že po uplynutí této doby je oprávněný nucen znovu žalovat o „standardní“ výživné, xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxstě.
Vzhledem k tomu, že přiznání sankčního výživného vždy záleží na úvaze soudu (ten posoudí především sociální a mravní důvodnost žádání), není rozxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxpřípadě vůbec mohl poukazovat) na svou nepříznivou životní situaci, anebo zda i bez této argumentace bylo z jiných skutečností zřejmé, že mu zvlášť závxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
x x xxxx
xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xpravený), dovoditelné z institutu vyživovací povinnosti mezi manžely. Zanikne tedy vyživovací povinnost druhého rozvedeného manžela, a to bez ohlexx xx xxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx
x x xxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xarciálně. Nyní by měly být řešeny komplexně, přičemž se zmiňují oba způsoby zániku manželství.
Bez ohledu na to, jak manželství zanikne, je samozřejmxx xx
xx xxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxx
x xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx se majetkové povinnosti a práva zemřelého v závislosti na majetkovém režimu za existence jeho manželství, popř. i ve spojení s jeho majetkovými dispozxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx
x x xxxx
xxxxxxxx xanželství zaniklo rozvodem (a tato ustanovení se použijí přiměřeně i v případě, že došlo k prohlášení manželství za neplatné), předpokládá se, že se maxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xak to zná dosavadní právní úprava.
K § 766 a 767:
Ustanovení § 766 se použije i v případě, kdy jeden z manželů opustí rodinnou domácnost s úmyslem nevxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxměry manžela, který v domě nebo bytě zůstal, ustanovení o zániku manželství smrtí manžela obdobně.
K odstavci druhému § 767: je třeba mít na zřeteli, xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxx xxx xxxxx x xanželů pouze právo bydlet (dané například svolením svých rodičů), a druhý manžel měl právo bydlet odvozené od práva bydlet, které svědčilo prvnímu z maxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
x x xxx xx xxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxvodem řádově shodně, tj. odlišující kritérium představují zásadně jen tituly bydlení, jednak věcně právní (rovné a nerovné), jednak obligačně právnxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx
xxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xoliko časem, ale obdobně jako dosud např. vázána na podmínku zajištění (obstarání) bydlení, popřípadě náhrady za ně, zejména v penězích.
Nic rovněž nxxxxxxx xxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x x xxx xx xxxx
xxxxky příbuzenství dosud (a velmi kuse) upravuje občanský zákoník ve své obecné části. Vzhledem k tomu, že příbuzenství je institutem statusovým, nelze pxxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xzniku.
Pro větší srozumitelnost se mluví jak o tom, že příbuzné osoby pocházejí od společného předka, tak i o tom, že příbuzné osoby pocházejí jedna od dxxxxx x xx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx toto vyjádření není zcela přesné. Pokud jde o přirozené příbuzenství, může totiž vzniknout jak skutečně přirozeně, přirozeným procesem při koitu, tax xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xárcovství). Proti přirozenému či jakoby-přirozenému procesu stojí proces právní, tedy řízení o osvojení zakončené (vyhovujícím) rozhodnutím soudxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxcem, a stejně tak ani situace, kdy manželka porodí dítě počaté jiným mužem než manželem. V tomto ohledu lze ale mít za to, že zde vlastně jde o právní fikci, xxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x x xxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxěr obdobný příbuzenství; ne vždy se chápe jednoznačně. Účelem navrženého ustanovení je fixovat švagrovství jako právní pojem.
Švagrovství upravovxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxx x x xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx a příbuznými druhého manžela“ s tím, že podle § 41 platilo „v jakém stupni je někdo příbuzný s manželem jedním, v téže řadě a v tom stupni je sešvagřen s manžxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x x xx x xxxxxxxx xákoník z r. 1950 v § 17; obdobně jako předchozí úprava se zdůvodněním, že „výraz „švagrovství“ nemívá v denním životě vždy stejný obsah.“ Platný občanskx xxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxukromém právu klesal. Nicméně ustanovení o švagrovství náleží k časté výbavě občanských zákoníků kontinentálního typu. Poukázat lze např. nejen na rxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxtugalska (čl. 1584 a 1585) nebo Nizozemí (čl. 1:3) a další.
Navržené ustanovení přejímá v podstatných rysech vzor zdejší tradiční úpravy, neboť ta obsxxxx x xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxmi nebo faktickými svazky. Rovněž se přejímá zásada sledovaná tradičními i novějšími úpravami, že vznikem manželství vzniká i švagrovství jako poměr xxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxň se v ustanovení o osobách blízkých navrhuje stanovit vyvratitelnou právní domněnkou, že i osoby sešvagřené jsou osobami blízkými.
Pokud jde o zánik xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxož prostřednictvím bylo založeno. Obdobně i zdejší právní úprava z r. 1949 (v § 18 zák. o právu rodinném č. 265/1949 Sb.) - všeobecný zákoník občanský v tox xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxa o tehdy stanovenou překážku uzavření manželství mezi osobami v přímém pokolení sešvagřenými (§ 9 zák. č. 265/1949 Sb.). Tato překážka dnes neplatí (§ xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxé, se navrhuje právní pravidlo, že zánikem manželství švagrovství nezaniká v případě, že manželství zaniklo smrtí jednoho z manželů.
K § 775:
Prxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxuvy o právním postavení dětí narozených mimo manželství (bez ohledu na věcnou působnost této Úmluvy). Je nepochybné, že žalobě ženy, která byla dárkynx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
x x xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxem na institut nezvěstnosti (srov. zejm. § 67 odst. 1 věta druhá). Je-li důvodem zániku manželství smrt, která nebyla zjištěna obvyklým způsobem (tj. sxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxého a dojde k určení otcovství souhlasným prohlášením matky a jiného muže, nezmění se na statusovém postavení dítěte ani otce dítěte ničeho, zjistí-li xxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxuhlasně prohlášené popřít, anebo bude třeba využít pomoci nejvyššího státního zástupce, popřípadě institutu osvojení.
K § 777:
Není rozhodnéx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxm dvěma nutně zúčastněným osobám. xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xtcovství za souhlasného prohlášení matky (resp. aniž matka vysloví své námitky), druhým pak prohlášení (muže, který tvrdí, že je otcem), uznávající oxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxečnosti a že vůle žádné ze zúčastněných osob nebyla nepřípustným způsobem ovlivněna, ať už jakkoli, resp. kýmkoli. Ve vztahu k rozvodu se jedná o samostxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxzvodu je prvým dnem, k němuž lze vztáhnout účinky dotyčného trojstranného prohlášení. Lhůta je stanovena na jeden rok (jinak je šestiměsíční) proto, žx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xanžel matky, a posléze – na základě osvědčení soudu o prohlášení – bude tento zápis změněn.
Pravidla, která platí pro rozvod manželství, platí obdobně x xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx
x x xxxx
xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxený. Souvisí s ustanovením § 787 návrhu.
K § 779 až 781:
Jde o druhou domněnku otcovství. Rodiči se rozumějí matka dítěte a muž, který souhlasně s maxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx
x xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxavidla Úmluvy o právech dítěte a ustanovení tohoto zákona ustanovující o právech dítěte, tudíž popřípadě i pravidla o potřebě ustavení opatrovníka apxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxá se o ochranu zájmů dítěte, proto pokud je dítě dostatečně schopné záležitosti uznání otcovství porozumět, má se mu dostat řádné informace, aby se mohlx x xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxe obecných ustanovení o posouzení schopnosti, resp. způsobilosti takových osob.
K § 782:
Právní povaha prohlášení otcovství byla dosud nejasnxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxřípadnou mezeru vyplnit.
Takto bude na prohlášení otcovství možné použít např. ustanovení o simulaci, resp. omylu a lsti.
K § 783 a 784:
Třetí doxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx. Zmíněnou výjimkou je zkrácení nejkratší možné doby pro narození dítěte ze sto osmdesáti na sto šedesát dnů, což odpovídá současnému poznání a současnxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx
x x xxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxká práva (Rasmussen proti Dánsku) a vychází i z nastavení a délky popěrných lhůt v některých zahraničních xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx x x x xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx v § 57 odst. 1 zákona o rodině není v souladu s ústavním pořádkem.
K § 786 a 787:
Jedná se o přepis dosavadní právní úpravy, formulačně upravený s tím, xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx oplodnění souhlas, ať jím byl manžel matky dítěte nebo jiný muž, resp. také na situace, kdy je užito ova jiné ženy.
K § 788:
Jedná se o přepis dosavadxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x x xxxx
xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x x xxxx
xxxxx xx x xxxxxx xosavadní právní úpravy, formulačně upravený.
K § 791:
Jedná se o přepis dosavadní právní úpravy, formulačně upravený.
K § 792:
Návrh předxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xe se jedná o statusovou věc, osnova nového občanského zákoníku upouští od
ingerence
nejvyššího státního zástupce a napříště bude v této věci rozhodovxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxdne o zachování či popření otcovství v soudním řízení s ohledem na zájem dítěte a veřejný pořádek.
K § 793:
Vzhledem k funkční nedostatečnosti dosxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxí, které by snad mohlo, zejména tehdy, bude-li zahájení řízení následováno sistací výkonu rodičovských povinností a práv, řešit nevlídnou situaci hrxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx
x § 794 až 798:
Institut osvojení nemá být napříště považován výlučně za formu náhradní rodinné péče. Navrhovaná právní úprava má zohlednit jednak skuxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx osobami od rodičů odlišnými (osobou od rodiče odlišnou) není pouhou péčí, i když se třeba u malého dítěte viditelně do péče koncentruje: vždy se předevšxxx x xx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxaleka ne jen poměry mezi přirozeným rodičem, dítětem a osvojitelem.
Právní úprava vychází ze zájmu dítěte, především z jeho zájmu na odpovídající péčxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxmůže nic očekávat, zejména od nich nemůže očekávat jejich zájem o ně samé a jejich řádnou péči. Zároveň má být samozřejmostí vzetí náležitého zřetele k pxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxx
xxx xxxxxxx
x xxxxx xxatusové, které není součástí povinností a práv zahrnovaných v dnešní právní úpravě do pojmu rodičovské zodpovědnosti, v navrhované do pojmu rodičovsxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xx xxxx mezi práva statusová. Proto není možné rodiče tohoto práva zbavit – ani v případech, kdy se souhlas rodiče k osvojení nevyžaduje, nejde o důsledek zbavexx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxáštní povahy tohoto volního projevu: kromě jiného by se zásadně neměl spokojit toliko s prohlášením, daným písemně, ale měl by zkoumat současné (momenxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxla budoucího osvojitele. Proto, a nejen s ohledem na povinnosti vyplývající pro náš stát z Úmluvy o právech dítěte, z evropské Úmluvy o osvojení dětí (č. xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx x xxxxx že zájem dítěte, zejména dítěte velmi útlého věku, lze spatřovat hlavně v péči o jeho osobu a v ochraně dítěte, není jistě třeba, aby povinnosti a práva pexxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xákona). Přitom rozhodnutí soudu o svěření dítěte do individuální péče by – ač podmíněné splněním důkazní povinnosti navrhovatele – mělo být nanejvýš oxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxně zjistit, že uvažovaný osvojitel bude pro dítě tím nejlepším rodičem. Na druhé straně, budoucí osvojitel bude mít dostatek prostoru prokázat, že mu jxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxt v případě osvojení zletilého). Tak by se mělo rovněž předejít situacím, kdy poté, co již bylo o osvojení kladně rozhodnuto, osvojitel zjišťuje, že skuxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx osvojitele a přirozeného rodiče (otázka odvolání souhlasu a „vrácení dítěte“), ale odpovídá také potřebě pečlivě zjistit osobnostní kvality budoucxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xráva dítěte na vlastní identitu a znalost vlastního původu (Mezinárodní úmluva o občanských a politických právech, čl. 23 a 24, Úmluva o právech dítětex xxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xice popřípadě odpovídajícím způsobem utajené – přece jen by v případě zájmu zletilého dítěte měly být po ruce. (Výhrada, kterou ještě ČSFR učinila a ČR zxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxtlačení, resp. snížení nároků na ni, je jistě úkolem, který byl dospělým uložen už dávno. xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxtí (za vlastní je přijímáno cizí dítě, tj. nezletilý, resp. nesvéprávný), se dále upravuje (speciálními ustanoveními) osvojení zletilého, resp. osoxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx. Na dosavadní právní úpravě ničeho nemění (pokud jde o zápis osvojení do matriky, srov. ust. čl. 20 odst. 3 a 4 Úmluvy o osvojení dětí.).
Mezi osvojitelex x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx, že před osvojením se musí vytvořit zejména základy takového vztahu; vztah, jaký mají rodiče s dítětem, se tvoří po delší časové období.
K § 799:
Oxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxedem na závazky ze smluv, které na sebe ČR vzala, ale i se zřetelem na zjištění (poznatky) a zkušenosti osob, které jsou dětem, jež jsou osvojovány, nebo řxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xejen osvojitelovy osobní vlastnosti a způsob jeho života, ale i jeho motivace jsou ve skutečnosti v souladu s tím, co tvrdí, když osvojení navrhuje, a že xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxžných osvojitelů vyloučit osoby motivované snahou řešit své vlastní problémy, ať už problémy sebe sama, nebo ve vzájemném vztahu.)
Obdobné lze říct txxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxli přirozeně příbuznému potomku. Postulát dobrého zdravotního stavu osvojitele by tak měl být naplněn v podstatě tak, že osvojitel netrpí chorobou, kxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxo výjimečné případy, kdy osoba, která je vážně nemocná, přeje si osvojit sice dítě, ale blízké věku zletilosti, jehož byla od jeho nejútlejšího věku celxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxu indispozici, která nebrání realizaci plnohodnotného života vlastního, druhé neomezuje, a postiženému naopak dovoluje uskutečňovat byť třeba jen xxxxx xxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxt soudu, aby při rozhodování o osvojení dále neplnil svou vyšetřovací povinnost.
K § 800:
Uvádí se výslovný výčet v úvahu přicházejících „druhů“ xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xterá ač třeba nežije sama, nežije v žádném zákonem uznaném svazku. Nemůže se však jednat o registrované partnery, a to zejména s ohledem na jiný právní přxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x x xxxx
xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxho dítěte osvojitele a dítěte xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx
x § 802 a 803:
Standardní ustanovení o věkovém rozdílu mezi osvojitelem a dítětem je nově doplněno o výslovnou zmínku případu osvojení manželova dítětxx xxxxxxx xx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxí manželem rodiče dítěte na překážku zásadně být neměl.
K § 804:
Dosavadní správné teoretické a praktické dovozování eliminace nejbližších příxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xx dítě narodí ženě, která není jeho biologickou matkou. Nadále však bude platit stará římská zásada, že matkou dítěte je žena, která dítě porodila. Fyzioxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxch ustanoveních zohlednit pokrok lékařské vědy, která umožňuje vnést do dělohy ženy oplodněné vajíčko jiné ženy.
Vztahy mezi ženou, která poskytla sxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxce svědčí o tom, že největší zájem o náhradní mateřství bude mezi ženami, které jsou si navzájem příbuzné.
K § 805 až 808:
Jedním z relevantních souxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxv. čl. 12 Úmluvy o osvojení dětí). Nelze nevidět, že osvojování dětí zpravidla velmi nízkého věku vytvořilo takřka pravidlo, pokud jde o péči o zjištění xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxas dítěte je volním projevem zvláštní povahy, takže i o něm musí platit, že dítě může svůj osobně daný souhlas odvolat, a to až do chvíle, kdy soud o osvojenx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxevu objektivně viděno v mimořádném případě brání jeho vlastní zájem, a to způsobem zcela zásadním (dosavadní „zmaření účelu osvojení“ je pojmem, kterx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxm státní péče, ale subjektem nadaným právy, který se v míře co možná nejširší o své záležitosti sám stará), dává za něj souhlas jeho opatrovník, pakliže bxx x xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxvinnost zjistit všechny rozhodné skutečnosti, které ji povedou k závěru, že osvojení bude dítěti ku prospěchu. Je na soudu, aby náležitě zjistil, zda txxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxzení právě těchto osob jsou velmi cenná (zejména pro předpokládanou objektivitu).
K § 809:
Souhlasu či přivolení přirozených rodičů k osvojení xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxd toto právní jednání – výjimečně - nečiní rodiče, kteří jsou známi a naživu, resp. ten z rodičů, který je znám a naživu, činí je v jejich zastoupení někdo jxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx dítětem přirozeně spojená, která je „nadto“ také jeho zákonným zástupcem (srov. čl. 21 Úmluvy o právech dítěte, čl. 5 Úmluvy o osvojení dětí). Právo dát xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxčovských povinností a práv (k tomu viz již u úvodního ustanovení k oddílu druhému). (Již v Komentáři k Obecnému občanskému zákoníku, díl I., str. 896 čtexx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxstává zachováno i tehdy, když rodičovská moc z jakéhokoli důvodu zanikla.“) Proto zásadně zásahy do rodičovských práv nemají na právo dát souhlas k osvxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxvská práva, protože byla jeho svéprávnost omezena pro duševní poruchu, nemusí ještě znamenat, že není
in concreto
schopen posoudit svůj současný a buxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxně se posuzuje i situace, kdy jeden z rodičů není proto, že jeho rodičovství nebylo určeno – zpravidla je takovým rodičem otec. (Případem, spočívajícím x xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx ale skutečnosti výslovně uvedené oba rodiče, resp. obou rodičů se týkají, ať již tak, že každý je postižen jinak, anebo oba stejně, pak dává na jejich mísxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxat
relevantní
skutečnosti. Úkolem soudu potom je zvlášť prověřit, zda opatrovník dává souhlas k osvojení skutečně teprve po zjištění všeho, co podle xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxím právem. Je na hmotně právních ustanoveních, aby sama uložila odpovídající povinnosti opatrovníkovi (ostatně jsou tu ustanovení Listiny) – vždyť jxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxx xkolů uložených opatrovníkovi je třeba položit důraz na zjištění příbuzenských, resp. sociálně příbuzenských poměrů osvojovaného dítěte (srov. Úmlxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx
x x xxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxatusové povaze právního jednání spočívajícího v prohlášení souhlasu k osvojení, je nezbytné, aby bezvýjimečně jediným státním orgánem, vůči němuž lxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxlášení).
Je na místě podotknout, že dosavadní situace, kdy souhlas je dáván v místě, totiž vůči obecnímu úřadu, byť se jedná o obecní úřad obce s rozšířexxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xx xrávním jednáním (projevem vůle)
sui generis
(statusovým jednáním) - obecná ustanovení o právních jednáních se na souhlas rodičů vztahují jen tehdy, xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx zákonných náležitostí bude mít za následek neplatnost). Takto se především stanoví, že prohlášení souhlasu musí být výslovné a určité, tj. konkludenxxx xxxxxx xxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxlze mínit jevovou neurčitost, pokud se jedná o dítě (stačí „mé dítě“, nebo „dítě, které se mi narodilo“ apod.): jde o určitost, pokud se jedná o podstatu sxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xesmí být vázáno na splnění podmínky a nesmí být ani časově omezeno.
Rodič si přitom musí být vědom toho, k čemu přivoluje – musí vědět, co osvojení – pro něx x xxx xxxx x xxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxm je „informovaný“, tj. rodič jej dává teprve poté, co byl náležitě poučen o významu tohoto svého jednání.
K § 811 až 814:
Podmínka souhlasu rodičex xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxsno.
Zdejší ustanovení je projevem ochrany zvláštního práva jedince přirozeně (biologicky) spojeného s vlastním dítětem, kdy za dítě – přirozeného xxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxx xxxxx xxxx
xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xxxxxxxx osobní vůle a její projev, musí jít o osobní prohlášení. I nezletilý, který není plně svéprávný, může souhlas k osvojení dát, ovšem za podmínky, že soud – xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx
xxxhlas k osvojení nelze dát dříve než šest týdnů po narození dítěte. To bezvýjimečně platí o matce, jejíž souhlas – i kdyby snad byl dán – nemůže být příslušnxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxdříve však po narození dítěte. Otec dítěte není dotčen stavem šestinedělí, ale může mu záležet na tom, co se stane s jeho dítětem, byť třeba není manželem xxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxjit, anebo je-li tento souhlas obecný – souhlas k osvojení kýmkoli. To proto, že rodič v obou případech zásadně bude v řízení o osvojení vyslechnut, zda sx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x x xxx x xxxx
xxxhlas k osvojení je
relevantní
(účinný) od okamžiku, kdy byl soudem přijat. Nicméně trvání jeho účinků není neomezené.
Souhlas pozbývá účinnosti ve dxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xmysl, aby rodič byl nadále vázán svým souhlasem k osvojení.
Rovněž odvoláním (§ 817) pozbývá souhlas své účinnosti.
Tyto případy se od sebe liší právnxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxípadě jde o důsledek jednání osoby, která souhlas dala.
K § 817 a 818:
Adjektivum „absolutní“ – ve smyslu neodvolatelně, nezměnitelně a jednou prx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xx xxx xxxx xxxxxastky, jež je – jde-li o člověka – třeba nechat vyhrazeny pro smrt.
Proto (ale nejen proto) se stanoví, že kdo dal souhlas k osvojení (bez zřetele na to, zdx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx dovodit, že souhlas odvolán nebude (a to ani ze zřejmého chování osoby, která souhlas dala). Že lze i po tuto dobu jednat podle okolností, to je zohledněnx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx prohlášení vůči soudu dítě převzal od osoby, v jejíž péči se právě nalézá (v naprosté většině případů je touto osobou ústavní zařízení, budoucí osvojitxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx
xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xdvolat nelze. Má se za to, že tři měsíce jsou dobou, která skýtá přiměřenou ochranu právům přirozeného rodiče na straně jedné, a na druhé straně o ní nelze xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xéče o dítě – srov. dále).
Po uplynutí tří měsíců může již osvojovací proces běžet bez jakýchkoli omezení, především je možné, aby dítě převzal do své péčx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxenému rodiči, a to bez ohledu na to, že již uběhla doba pro odvolání souhlasu. Není přece důvod rodiči bránit, aby souhlas odvolal i později, zejména tehdxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxhdy, jestliže rodič o vydání dítěte žádá, osvojitel se brání, a rodič proto navrhne, aby soud situaci zvážil a rozhodl podle zájmu dítěte o tom, jak má být xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xx xvým přirozeným rodičem, ale je třeba tento zájem zvažovat, zejména tehdy, je-li zřejmé, že poměry přirozeného rodiče jsou oproti době, kdy souhlas k osxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
x x xxx xx xxxx
xxxxxxxxxx x xxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxuhlasu rodičů zapotřebí. Jde především o otázku tzv. nezájmu, ale zdaleka nejen o ni. Mezinárodní úmluvy mluví v této souvislosti o zbavení rodiče jeho xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxažena v ustanoveních následujících paragrafů. Rozhodnutí 205 o tom, zda je nebo zda není třeba souhlasu xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xe zájmem na řádném a spravedlivém procesu (pokud jde o zajištění péče o dítě a jeho ochrany obecně, jsou pro to vytvořeny jiné instituty). Rozhodne-li soxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxého ustavuje soud v případě, že rodiče nejsou nebo dát souhlas nemohou.
V ustanoveních § 819 odst. 2 a § 820 je řešen tzv. nezájem rodičů o dítě, je tu vícemxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxravdový zájem, a přitom ne-osvojení by pro dítě znamenalo zřejmou újmu.
Dále jde o případy, kdy rodiče neprojevují o dítě vůbec žádný zájem, a takto trvxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxx xxxxxx xxxxxxy rozhodné skutečnosti podle svých vlastních zjištění, přičemž by měl vždy brát zřetel především na poznatky, případně i názory toho, v jehož péči se díxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxo, že se rodiče dostali do značné nouze nebo tísně, a to nikoli vlastním zaviněním, a je možné očekávat, že tuto neuspokojivou situaci překonají. Je ovšex xxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x níž by byla zřejmě patrna ta nejvyšší míra porozumění zájmům dítěte a péče o jeho prospěch. Zkušenost ukazuje, že často i jednoduchá pomoc přirozeným roxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxm, který lze označit za hrubé porušování rodičovských povinností. Pokud ale v jejich chování nelze hrubé porušování rodičovských povinností spatřovxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxuly alespoň tři měsíce. Takové poučení ale není potřebné (tj. ani v případě, že nešlo o hrubé porušování rodičovských povinností), jestliže rodiče po sxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxou adresu zjistit. Tříměsíční lhůta běží vždy od prvního poučení, popřípadě od prvního úkonu, který lze označit za jednání směřující ke zjištění adresx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx k osvojení, a to přes to, že je zřejmé, že o dítě řádně nepečují a ani v budoucnu pečovat nebudou – nemohou, nechtějí, nemají zájem apod. (Nejde o to, že neprxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxičů nemá náležitý ospravedlnitelný důvod, a přitom lze v odmítání souhlasu shledat zneužití rodičovských práv, od první výzvy vůči rodičům uplynulo axxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx doručit rodičům výzvu, aby se k osvojení vyslovili.
Situace prve uvedené nemají pravidelnou relevanci tehdy, existuje-li některý z blízkých příbuzxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxní neprosadí.) Jeli takový - ochotný - příbuzný zjevně schopen o dítě pečovat, a navíc lze konstatovat, že takové řešení je v zájmu dítěte, soud návrhu xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
x x xxx xx xxxx
xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx. Nejde ovšem o preadopční péči, jde jen a pouze o faktickou individuální osobní péči o osobu dítěte. Takový „pečovatel“ má pouze tuto povinnost a toto prxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xa straně rodičů. Zajisté, že v případě, že je to nezbytně potřebné, má právo jednat v záležitostech, které souvisí s péčí o dítě nebo z ní zákonitě vyplývaxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxi o svěření dítěte do péče jiné osoby, takže ust. § 953 an. lze použít jen podpůrně, na rozdíl od situace zmíněné v ust. § 827.)
Tato péče osvojitele, spojexx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxdně povinen dítě zase vydat, bude ve zvýhodněném pořadí před tím, kdo raději vyčkává, zatímco dítě čeká v ústavní péči, popř. i v péči jiné osoby (zařízenxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx x x xxxxxxxxxx xxx xx xxví pravděpodobným, že nastane některá ze situací zmíněných v ustanovení § 819, to jest zejména to, že rodiče nebudou o dítě projevovat náležitý zájem.
x x xxx xx xxxx
x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxměsíční lhůty ode dne, kdy byl souhlas dán, pozastavuje se –
ex lege
– výkon rodičovských práv. Řešením této situace je ustavení poručníka, který bude v xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxx xx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxhlas k osvojení, neboť právo dát souhlas k osvojení je právem
sui generis
statusové povahy (viz výše). Poručníka nebude třeba ustavit, byl-li ustaven xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx, kterého ustavuje soud, aby dal souhlas na místě rodičů, se vztahuje k rodičům.)
Tohoto řešení není třeba, pakliže dítě, jež má být osvojeno, je v péči rxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
x xxxpadě osvojitelů, kteří nebyli krajským úřadem posouzeni pro účely osvojení podle zvláštního právního předpisu, požádá soud krajský úřad o toto posouxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x x xxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxdem k potřebě dát všem zúčastněným dostatek prostoru k nalezení potřebné a odpovídající kvality pouta, k projevení citu, ke zjištění, zda je všechno v pxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxěž stanoví, že osvojitel má při výkonu této péče povinnosti a práva osoby, do jejíž péče bylo osvojované dítě svěřeno, resp. povinnosti a práva pěstounax xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xozumí všechno, co osvojitel poskytuje jako výživu dítěti a co lze finančně ohodnotit. Plnění případně dříve stanovené vyživovací povinnosti rodičů, xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx
x x xxx x xxxx
xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx přerušuje).
Je ovšem výslovně vzat v úvahu běh tříměsíční lhůty, po niž lze souhlas daný k osvojení odvolat.
K § 832 a 833:
Ustanovení upravují záxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
x x xxxx
x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxvojení dítěte–rodiče, kterou nelze dobře u starších osvojenců vyloučit.
K § 835:
Otázka příjmení osvojitele je řešena standardním způsobem, oxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx zvoleného příjmení osvojitele k příjmení osvojovaného dítěte, není sice u nás standardní, ale vyhovuje našemu pojímání osvojení i tvorby příjmení. Jx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxého dítěte, stanoví o něm matriční předpisy.
K § 836:
Obsah tohoto ustanovení vyplývá z Úmluvy o osvojení dětí (čl. 7 a 8). Význam tohoto ustanovenx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxí dnes možné považovat za
relevantní
, jako argument není udržitelný.
K § 837 a 838:
Vzhledem k tomu, že celosvětově stále sílí přesvědčení, že anoxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxštní pravidla utajení. Je nicméně třeba ponechat na zúčastněných (přirození rodiče, dítě, osvojitel), aby se sami rozhodli (jde o jejich osobnostní zxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxt, že může existovat veřejný zájem, který může být silnější než zájem osob v daném osvojení zúčastněných (srov. zápisy ve veřejných knihách či registrexxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxčními, katastrálními zápisy na straně jedné a předpisy o ochraně osobních údajů na straně druhé.
K § 839:
Následný dohled nad úspěšností osvojenxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxměry v problémových rodinách (přirozených) je na místě sledovat poměry v rodinách osvojeneckých – vždyť o těchto rodinách nelze
a priori
říct, že žádnx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxa, po niž bude dohled vykonáván, by neměla být příliš krátká. Dohled je ovšem formulován fakultativně, tak, že je umožněno soudu, aby podle své zkušenosxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x x xx xx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx.
V žádném případě nesmí být vytvářen dojem, že se jedná o jakési sankční opatření. Jde skutečně jen a jen o to, aby to, o čem soud rozhodl, neboť nabyl přesxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx a osvojenci poskytnout radu nebo pomoc, se tak stalo operativně a řádně. Rozhodně by nemělo jít o nějaké vměšování do soukromí rodiny, která byla obohacxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxnu sociálně-právní ochrany dětí) by měl být uložena povinnost jednou za půl roku podat soudu informaci o tom, jak se osvojenci v jeho nové rodině daří. Osxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx
x x xxx xx xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxrhu jednoho či druhého oprávněného.
Rovněž se výslovně upravuje otázka povinností a práv, zejména majetkových. Je třeba zdůraznit, že zrušení osvojxxx xx xxxx xxxxxx xxx
xxx xxxxxx
x
x xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xx x xxxx xx xxxxx xx xxx xxxxoduje soud v řízení o zrušení osvojení) může osvojenec svým prohlášením zabránit. Osvojenec, který není plně svéprávný, bude sice zastoupen opatrovnxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxí právě jako dítě).
Pro jinou změnu musí ovšem využít obecných předpisů o změně jména a příjmení.
K § 843:
Tzv. readopce u zrušitelného osvojení jx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xtevřena, protože situace možného návratu do předešlého stavu není možná.
K § 844:
Navržená ustanovení vycházejí z dosavadní právní úpravy. Pokxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx rodiče není možné vyloučit jeho domnění o možnosti k dítěti se jednou vrátit. Bude tudíž zapotřebí, aby souhlas, který rodič dává k osvojení, byl informxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxjde a třeba i osvojení bude zrušeno. Jde o to, aby bylo zajištěno, že rodič byl seznámen s právním stavem xxxx x xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxhoduje o osvojení, aby na možnost nezrušitelnosti osvojení rodiče včas a řádně upozornil, a vyžádal si popřípadě jeho souhlas k takovému osvojení předxxx
x x xxxx
xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxovat nějak možnosti případného opětovného osvojení (a to zajisté na rozdíl od osvojení zrušitelného).
K § 846:
Jak plyne z předchozích ustanovexx x xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxstní je přijímáno dítě, tj. nezletilý), dále upravit, a to ustanoveními zvláštními, resp. speciálními, osvojení zletilého.
Zvolené pojmenování nexx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xsvojení svéprávného.
Z obsahu úvodního ustanovení má být zřejmé, že osvojení zletilého je institutem zcela výjimečným, jenž má pomoci řešit některé xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx
xxxxxx s dobrými mravy představuje např. zastřený sňatek (náhrada sňatku).
K § 847:
Jsou-li tu rodiče osvojovaného, nelze jejich zájem pominout, i kdyx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x x xxx x xxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx zvláštního zřetele zakládají zákonné úpravy řady evropských států. Také u nás byla tato možnost v minulosti upravena (naposledy zákonem o osvojení č. xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxistické buňky (srov. důvodovou zprávu k § 63 tohoto zákona). Účel osvojení byl omezen na výchovu dětí k lásce k práci a lidově demokratickému státu. Těmtx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxní sociální důvod ji udržovat i do budoucna.
Navržená ustanovení vycházejí ze zdejší předválečné úpravy s úpravami ovlivněnými jednak platnými ustaxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxletilého, přichází v úvahu především u osob, které nemají potomky, ať pokrevní nebo právní, popřípadě které nemají pokračovatele ve svém díle, ať vědexxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx x x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxývají neznámo kde atp. Stejně tak se může jednat o případy, kdy mezi osvojitelem a osvojovaným již dříve v minulosti existoval vztah rodiče a dítěte (tak xxxxxxxx xxxxxxx xxx x x xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx se od nového poměru důvodně očekává, že bude pro zúčastněné přínosný. Na rozdíl od případů řešených v předchozím ustanovení má soud nejen zvažovat skutxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxd osvojením trvalo soužití osvojitele a osvojovaného, avšak existovalo-li, může k tomu být přihlédnuto.
Použití předcházejících ustanovení o osvoxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxě, jak je stanoveno dále, pro ty osvojencovy potomky, kteří se narodí po osvojení. Má-li osvojenec potomky již v době osvojení, navrhuje se dále stanovixx xx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxví k dalším členům osvojitelovy rodiny a odvozoval z nich majetková práva.
K § 850:
I když se jedná o zvláštní věc statusovou, kdy by bylo možné v příxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxo institutu. U osob, jejichž svéprávnost byla omezena, pak o potřebě zastoupení není pochyb. Na druhé straně není ani důvod klást v tomto případě zvláštxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxě i o svém statusovém postavení. Jeho souhlas nelze rozhodnutím soudu nahradit.
V případech zde uvedených soud zásadně (nemusí tomu tak být – užijí se uxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xákladním zřetelem, spíš bude třeba zjistit, zda jsou splněny zákonné podmínky ostatní.
K § 851:
Osvojení zletilého nemá vliv na jeho příjmení, axx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxpojení může týkat jen prvního příjmení osvojitele, resp. prvního příjmení osvojence - má-li některý z nich již příjmení připojované - protože není důvxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xx své dosavadní, může tak učinit podle obecných předpisů o změně příjmení.
Trvá-li při osvojení manželství osvojitele, vyžaduje se ke změně osvojencoxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxnatý nebo osvojenka vdaná.
K § 852:
Osvojením přijímá osvojitel cizí zletilou osobu za vlastní. Není vyloučeno, že osvojovaný bude již mít potomxxx x xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxy se účinky osvojení vztahují i na jeho dítě bez dalšího. Proto se navrhuje stanovit, že osvojení zletilého má účinky jen vůči těm jeho potomkům, kteří se xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx
x x xxx x xx4:
Zvláštnost zdejšího institutu se promítá i do právní úpravy práv a povinností, jejichž setrvání v původní podobě, nebo naopak jejich změnu, eventxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxré nejsou obligační, jsou spojeny s osobou, totiž s její existencí a zánikem. Je třeba konstatovat, že podpůrná vyživovací povinnost pokrevenců byla u xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxx x x xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xroč osvojitel uvažuje o tomto institutu.
K § 855 až 859:
Povinnosti a práva rodičů a dítěte působí zásadně vůči sobě navzájem, jsou vzájemná. Platx x xxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx rozhodnutím soudu na základě zákona, mohou rodiče být svých povinností a práv k dítěti zbaveni, v nich omezeni, popřípadě může být omezen nebo i pozastaxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxspěchu dítěte. Výslovné vyjádření tohoto účelu v textu zákona má nejen hodnotu výchovnou, ale je i vykládacím právním pravidlem: lze totiž říct, že nenxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxít odpovídající sankce. Vedle toho nelze ztrácet se zřetele, že i děti mají vůči svým rodičům nejen práva, která se v posledních době stále více zdůrazňuxxx xxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxx xxx xxxxší prostředí neživotná, jakkoli se dodnes uchovala např. v občanských zákonících Itálie nebo Španělska. Obecná formulace § 857 o povinnosti dětí dbát xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxužívána se zřetelem k zásadám dobrých mravů i veřejného pořádku v závislosti na konkrétní situaci. Konkrétní reflexe této
klauzule
se promítají napřx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx vztahující se k dětem, které se nestaly zletilými, resp. plně svéprávnými, a vymezuje jednak právo rodičů volit vůči dětem výchovná opatření a tomu odpxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxnším) ke třem různým entitám sociálních skutečností.
Pro prvý druh (prvou skupinu) povinností a práv (§ 856) je charakteristický jednak moment statuxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxkého vztahu. Povinnosti a práva rodičů z tohoto poměru k dítěti vyplývající jsou podmíněny samou podstatou vztahu, který nutně existuje mezi rodičem a xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxu rodičů určit dítěti jméno a příjmení, o právu dát souhlas k jeho osvojení a o právu prohlásit rodičovství (podle tzv. druhé domněnky) aj. Pouze právo urxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx x zde spíš „pravomocí“, totiž powers, jak čteme v anglických verzích mezinárodních dokumentů - se od první zásadně liší.
Pojem tzv. rodičovské zodpověxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxx xxxx xxstatečně zjištěno, popř. zváženo, jaký je vlastně význam anglického výrazu parental responsibilities, se navrhuje nahradit výrazem „rodičovská odxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx s řádným (odpovědným) plněním povinností a řádným (odpovědným) výkonem práv, jak se shoduje s civilizační tradicí evropského kontinentu, upřesněnox xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxe soukromého práva v dynamice vývoje společnosti. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 98). Odpovědnost se považuje za funkcionální základ práva spočxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx „odpovědnost“ i „zodpovědnost“ jsou synonymické, a není tudíž důvod označovat v občanském zákoníku totéž dvěma různě znějícími slovy. Že jsou při vymxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxáno za pouhý předmět snažení (zájmu) svého okolí, v lepším případě za předmět ochrany.
Rodičovská odpovědnost má mít napříště širší obsah, třebaže si xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxadičně zvaný rodičovské moci, nebo rodičovská moc, autorita apod.
Především se výslovně vyjadřuje nikoli jen péče o osobu dítěte, ale péče a ochrana, xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxx x xx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxxě stravy a střechy nad hlavou. Dále se jedná také o péči o rozumový, citový a mravní vývoj, jakož i zastupování dítěte a správa jeho jmění.
Dále se výslovnx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxinnost a právo osobního styku s dítětem vystupuje do popředí zejména v situacích, kdy dítě není v péči rodičů, resp. jednoho z rodičů, popřípadě kdy je díxx x xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxnou osobu. Tím není řečeno, že výchova dítěte je přenositelná. Odpovědnost za řádnou výchovu dítěte zůstane vždy rodičům (jsou-li tu a majíli obvyklý rxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxovat výchovu a vzdělání dítěte i určit místo jeho pobytu – se obvykle rozuměly pod rubrikou péče.
Všechny tyto povinnosti a práva rodičů vznikají nejdřxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxvojení, pokud jde o rodiče).
Rodičovskou odpovědnost (její existence, nikoli výkon), pokud jde o její trvání a rozsah, nemůže změnit nikdo jiný než soxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxerý byl částí pravomoci orgánu veřejné moci nadán - pověřen), který tak či onak jedná a rozhoduje v záležitosti týkající se dítěte, zasáhl svým jednánímx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxou muset ne-soudní orgány veřejné moci snažit vedle prvořadého zájmu dítěte zjistit, zda případné správní opatření by nezasáhlo nepřípustným způsobxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx x xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxnem stanovené pravomoci přenést.)
Třetí skupinu (§ 859) povinností a práv rodičů a dítěte představuje vyživovací povinnost a právo na výživné. Tyto pxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxdičovských povinností a práv. Dost dobře ani jejich součástí být nemohou: jejich trvání je odvislé jen od trvání onoho (jednotlivého – zákonem stanovexxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xroto také nikdy nemohou ve svém trvání záviset na nabytí zletilosti ani svéprávnosti.
K § 860:
Ustanovení vztahující se na základní rodinný poměx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxý. Výrazem „jinak“ v druhém odstavci se rozumí situace, kdy rodiče mají příjmení různá a příjmení pro dítě (děti) nebylo určeno při uzavření manželství xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxli dohodu o příjmení při sňatku (např. sňatky v cizině).
K § 861:
Jedná se o přepis dosavadní právní úpravy, formulačně upravený.
K § 862:
Usxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxěte, zejména s ohledem na skutečnost, že vztah mezi rodiči dítěte, kteří nejsou manžely, je mnohem volnější, než v případě rodičů, kteří jsou manžely. Mxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
x x xxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx dítěte, resp. vůbec se zřetelem na změnu v pojetí postavení dítěte.
K § 864:
Jedná se o přepis dosavadní právní úpravy, formulačně upravený.
x x xxxx
xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xodičovské odpovědnosti může být u obou rodičů rozličná.
Jak již bylo uvedeno výše, rodič má, totiž nese vůči dítěti svoji odpovědnost (nejdéle) až do dxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xich vzdát (souhlas k osvojení neznamená vzdání se rodičovské odpovědnosti.) Rodičovskou odpovědnost také nemá ten, kdo nemá plnou svéprávnost, ani txxx xxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x x xxxx
xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxx jeho osudu, jednání atd. rozhoduje kdokoli – prvořadě musí být tímto hledisko veden každý orgán veřejné moci (především soud, ale také xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
x x xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xoskytuje, resp. je povinen poskytovat. Zásadním východiskem je informace: dítěti se musí dostat
relevantní
informace, to jest informace kvantitou x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxmovaný) názor (o dané záležitosti) a tento názor (decizívnímu orgánu) sdělit. Zajisté ne každé dítě je schopno s
relevantní
informací náležitě naložxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx informoval a posléze vyslechl osobu, která je způsobilá (schopná) zájmy dítěte ochránit; je ovšem třeba, aby zájmy této osoby nebyly v rozporu se zájmy xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xx xx xxx xxxx xx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxstní názor a tento sdělit. Dítě starší dvanácti let soud vždy vyslechne osobně, dítě mladší bude moci být vyslechnuto prostřednictvím orgánu sociálněxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxt
v otázce tak závažné: znovu se proto v závěru ustanovení ukládá soudu povinnost věnovat názoru dítěte patřičnou pozornost.
K § 868 a 869
Není důxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x automaticky postrádal rodičovskou odpovědnost. Situace takového rodiče bude napříště řešena právním pravidlem, podle kterého se výkon povinností x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxu věku, a rodičem, jehož svéprávnost byla soudem omezena. Pokud jde o prvního, pozastavení se jej netýká: obvykle totiž rodič blížící se věkem hranici zxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxdla o dobu dost krátkou, pro malé dítě ale velmi významnou, a to jak z hlediska psychických a sociálních vazeb, tak i z hlediska zdravotního). Je ovšem možxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xž do doby nabytí plné svéprávnosti.
Naproti tomu u rodiče, jehož svéprávnost byla omezena, je na místě opačné řešení: zásadně platí, že po dobu omezení xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxprávnosti výkonu povinnosti a práva péče nijak nebrání (eventuálně zásadně nebrání), pak může soud rozhodnout, že se rodiči zachovává výkon povinnosxx x xxxxx xxxx x xxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xdpovědnosti, může soud zvážit, zda tento výkon nebude vhodné – zejména je-li toho třeba vzhledem k zájmu dítěte – pozastavit. Rovněž zákon může stanovixx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxcí se rodičovské odpovědnosti xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx
x x xxx xx xxxx
xxxxší ustanovení jsou „klasickými“ (tradičními) sankčními ustanoveními. Takové vykonávání rodičovské odpovědnosti, které není řádné, povede zpravixxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxvání rodičovské odpovědnosti, zneužívání jejího výkonu či vážné (zlým úmyslem vedené) zanedbávání jejího výkonu povede k odnětí (zbavení) rodičovsxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xůvody pro zbavení rodiče jeho rodičovské odpovědnosti, anebo zda tomu tak ještě není.
V řízení, v němž soud rozhoduje o zbavení nebo omezení rodiče rodxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxt s dítětem, anebo tento styk i zakázat. Řídí se přitom především zájmem dítěte. Soud tak může rozhodnout jediným rozhodnutím. Není ale jistě vyloučenox xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx
x x xxxx
xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxič – dítě. Z tohoto faktu se odvíjí celá úprava poměru rodiče a dítěte.
I pro rodiče, stejně jako pro všechny jiné popřípadě zúčastněné subjekty, je rozhxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxdiče povinni poskytnout dítěti dostatečnou informaci, aby jeho názor na záležitost, která se týká jeho samého, byl názorem informovaným. Očekává se, xx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xrát na to při svém konečném rozhodování náležitý zřetel. Rovněž samozřejmě v případě vztahu rodič – dítě je nutno počítat s výjimkami, zejména takovýmix xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
x x xxxx
xxxxx xxx x xxxxx xxxx rodiči při výkonu jejich rodičovské odpovědnosti, vychází se z toho, že je pozitivní, totiž v tom smyslu, že rodiče mají možnost se na tomto výkonu – a to nxxxx xxxxxxx xxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx Dobře postačí, že rodiče jsou zásadně zajedno, i když pak je výslovně projevena jen vůle jednoho z nich.
Výjimečná situace nebezpečí z prodlení (týká sx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxí sám. Následně, a to vlastně vzápětí, resp. v okamžiku, kdy je to nejdříve (poté) možné, má pak povinnost informovat druhého rodiče o stavu věcí.
Ochraxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx
x x xxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xodičovských neshod. Pokrývá situace, které nejsou v této ani jiné části zákoníku řešeny výslovně (srov. např. ustanovení o styku rodiče s dítětem).
Cx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xokládat nikoli běžné lékařské (ne nevýznamné, např. odstranění části těla, která se neobnovuje, ale jen nahrazuje apod.) a podobné zákroky (např. závxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxx x xmíněné zákroky, srov. též ustanovení o nich v první části návrhu.
Jinak je tomu ovšem v případě, že jednající rodič si je vědom nesouhlasu rodiče druhéhxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxx skutečně o pozitivní dohodu pokusili (a jsou schopni tento marný pokus popřípadě prokázat), je rodičům dáno právo obrátit se na soud se žádostí o rozhodxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx
xxx xxxxxxx
xxxxx xxxxínkou úspěšnosti návrhu, je otázka významu věci ponechána na posouzení soudu (s jedinou výjimkou).
Nežijí-li rodiče spolu, použije se ustanovení § 9xxx
x x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xpřesnění dikce.
K § 879:
Problematika řešená v tomto ustanovení dosud nebyla výslovně upravena a bylo využíváno obecných právních pravidel. Vzxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxud se týká posouzení dobré víry dítěte (např. pro vydržení) a jeho vědomosti o nějaké záležitosti nebo skutečnosti, navrhuje se nyní řešit tyto otázky pxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
x x xxxx
xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xečovat o osobu svého dítěte, to jest fyzicky o ně pečovat (starat se o jeho fyzické, tělesné potřeby, zajistit jeho lidskou existenci), chránit je, a pečxxxx x xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxt se s ním osobně, určovat místo jeho pobytu atd., představuje bohatou a rozmanitou množinu právem reglementovaných činností. Přitom je vždy třeba mít xx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xx xxmce povinnosti a práva dítě vychovávat patří pak rozhodnutí o tom, jakým způsobem – v tom nejširším slova smyslu – se bude dítě vzdělávat, popř. jaké povoxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxpodobnější. Rodičům se tu ovšem navíc ukládá vzít v úvahu (vedle stanoviska dítěte) také jeho schopnosti a nadání. Dítěti se tak otevírá možnost bránit xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x x xxxx
xxx xxxxxx x x xxxxx xxxx xx xxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxterý z nich) bude o dítě osobně pečovat a chránit je, popřípadě bude vykonávat to, co představuje povinnost a právo dítě vychovávat, vzdělávat, apod. xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxit je - rodiče se mohou kdykoli zase své role ujmout, ani na existenci povinnosti a práva dítě vychovávat), tím méně pak na jiné rodičovské povinnosti a prxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxostí a práv osoby, jíž dítě svěřuje, a to i ve vztahu k rodiči, resp. poručníkovi.
K § 882:
I o obsahu zdejšího ustanovení platí, že byl dovozován výkxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xxxe uplatnit osoba, které bylo dítě svěřeno, je jen konsekventní.
Toto ustanovení zde má samostatné místo právě proto, že se od ostatních situací odlišuxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx
x x xxxx
xxxxxxx xxistence výjimečných případů rodičů, které nesluší následovat, vede k postulátu, aby ve vztazích mezi rodiči a dětmi byla výkladovým pravidlem i podmxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxš ctěn být, dobuď si cti sám…“)
K § 884:
V tomto ustanovení se výslovně zakotvuje nezastupitelná role rodiče při výchově dítěte. Rozhodující úlohx xx x xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxx xxxmo, že existují výjimečné případy, kdy rodiče nejsou všestranným a vzorně kladným příkladem svým dětem. To ale neznamená, že bychom měli rezignovat na xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
Zásadně se jedná o přepis dosavadní právní úpravy, je však rozvedena (jde o výraznější omezení použití výchovných prostředků) a formulačně upravena.
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxy rozumět především prostředky aktivující a prevenční.
K § 885:
Dosavadní právní úprava je obohacena o právo, resp. obdobné právo toho, kdo nejsx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x x xxxx
xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxře, která je pro členy rodiny ku prospěchu. Pokud jde o délku doby, po kterou dítěti lze ukládat tzv. domácí povinnosti, je známo, že recentně se nezřídka xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxtě dovodit i ze současné právní úpravy. Vzhledem k pouhému dovození však vznikají v praxi nejednou problémy, ba málo informovaní laici podávají v tomto xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xx xxx xx
xxxxxxxxxx xxx xxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx
x x xxx xx xxxx
xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx nejen vnitrostátními předpisy (srov. např. čl. 9 Úmluvy o právech dítěte – právo na rodinný život). Z tohoto faktu se odvíjí celá jeho úprava.
Předevšíx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxravě styku stanovit podmínky styku. Může tak rozhodnout o místě styku, kterým např. nesmí být určité místo (konkrétní dům nebo byt) nebo naopak musí být xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxmi členy své rodiny, a že se zejména nemůže – což plyne (jak již zmíněno) z povahy věci – dát zastoupit třeba svou matkou, tetou, sestrou nebo jejich mužskýxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxtivní povinností nerušit (zdržet se rušení), ale pozitivně aktivně konat (totiž styk umožnit).
Obligatorní
sankcí pro případ neplnění je nové rozhoxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxě v péči, informoval druhého rodiče o všem podstatném, co se týká dítěte a jeho zájmů, je důležité, aby rodič, který dítě v péči nemá, informoval druhého rxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
x x xxxx
xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx formulačně upravený. Soud může rozhodnout i o tom, že zejména v počátku navazování kontaktu rodiče s dítětem může být styk realizován ve specializovanxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
x x xxx x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxskými povinnostmi a právy zvláštní postavení. Má jiný smysl či účel, a tudíž i jinou povahu než ostatní: má zajistit, aby nezletilé dítě, které nenabylo xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxnost a právo péče o jmění dítěte. Zastoupení ve věcech pracovněprávních je dosud vyhrazeno speciální zákonné úpravě; srov. ale § 34.
Zdejší ustanovenx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxxxxé připomenutí, že i otázka zastupování náleží mezi takové, kdy se lze domáhat, aby rozhodl soud. Soud je ovšem povolán rozhodovat nejen o tom, kterému z rxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x x xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx
x x xxxx
xxxxx xxxx xxxxxx xxxnosti zastoupení dítěte, resp. rodičů zastupujících dítě v jeho právním jednání ponechána na obecných výkladových pravidlech.
Nejde jen o to, že dítx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxoli, kdo je schopen a ochoten dítě zastupovat, a dítě samo si přeje, aby je zastoupila právě tato osoba. xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xze si představit i takovou úpravu, podle níž by dítě bylo oprávněno požádat kupř. Českou advokátní komoru o určení advokáta, který bude dítě právně zastxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx.
Zastoupení v trestním řízení řeší ustanovení trestního práva.
K § 895:
Za účelem zachování právní jistoty se stanoví, že účinky právních úkonx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxguje na prodloužení popěrné lhůty manžela matky v důsledku nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 15/09, ale vztahuje se na případy otcovství určené i podle ostaxxxxx xxxxxxxxx
x x xxx x xxxx
xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxk pokud jde o řešení teoretická. Platí to zejména o výrazu „řádný hospodář“.
Co se však nově rodiči jako správci jmění dítěte ukládá, je povinnost uložix x xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxm dítěte. Bezpečné nakládání s peněžními prostředky nemá vyjadřovat jen uložení peněz bez dalšího, může a dokonce by mělo vyjadřovat i zásadu, že penízx xxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxtiž zejména dluhy, které rodič vyvolá – zejména uzavřením smlouvy – a to v neprospěch jmění dítěte, nelze přičítat k tíži dítěti: za takto způsobenou škoxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xednání, které se týká jednotlivé součásti jmění dítěte.
K § 898:
Dosavadní zákonné řešení (ustanovení § 28 platného občanského zákoníku), kterx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx neměla (připomeňme, že řešení občanského zákoníku z r. 1964 nebylo standardní, přesněji, bylo jedním z oněch zjednodušení, která byla v dotyčné době hxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xměním, to jest disponují-li jeho majetkovými právy a povinnostmi, potřebují souhlas soudu. Výjimku z tohoto pravidla představují jednání běžná či obxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxící se jen nepatrné majetkové hodnoty (obdarování prosebníka na ulici drobnou mincí). Výjimku tvoří také zejména smlouvy o stavebním spoření, smlouvx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxpci.
Vzhledem k tomu, že v dané záležitosti je pečlivost namístě, uvádějí se dále příkladmo jednotlivá právní jednání, která souhlas soudu jistě vždy xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
x x xxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx, resp. bývá postupováno spíš v rozporu s ním) nelze mít rodičům za zlé, že budou – snad i častěji – žádat o ustavení opatrovníka pro správu majetku dítěte.
xx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxtelně navenek patrný.
Získáním lze případně rozumět i ztrátu (např. akcie mohou ztratit na ceně apod.). Nicméně platí, že skutečnost, že ke ztrátě došxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxost nahradit vzniklou škodu.
K § 900:
Vzhledem k předchozímu ustanovení je třeba řešit výslovně otázku naložení se ziskem z majetku dítěte. Výžixx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxadů. Přispívání na potřeby rodiny ale vylučuje situace, kdy je zřejmé, že dítě bude v budoucnu potřebovat zajistit své zvýšené potřeby, dané např. jeho xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx za splnění tří předpokladů: předně musí jít o potřebu výživy – jednak rodičů, jednak sourozence(ů) dítěte, dále tu existuje – a to bez zavinění rodičů, pxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxinných, a konečně k takovému použití majetkové podstaty dal souhlas soud. Jde tedy o záležitost, která stejně jako ostatní nikoli nepodstatné dispozixx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxzdůvodného obohacení).
K § 901:
Ve standardních, resp. „klasických“ tržních demokraciích platí zdejší pravidlo vždy: osoba, která není schopxx xx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxx xxx xx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxat, že je schopna postarat se o majetkové záležitosti někoho jiného – a zde dokonce nezletilého, čili osoby, o kterou je třeba zvlášť pečovat. Proto právxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxx
xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxe – úpadce pečovat o jmění nezletilého (všechna případná právní jednání takového rodiče týkající se jmění dítěte postrádají právní relevanci).
Toto xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxadce absolvovat. Insolvenční zákon stanoví tříletou vakanci pro opětovné podnikání úpadce. Zdejší úprava je obdobou. To, že skutečně nastala situacxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxjmu dítěte.
Zkoumá-li se v řízení o úpadku osobní situace úpadce, jistě se stejně jako manželství sleduje i rodičovství. Lze pak žádat, aby soud péče o nxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx
x x xxx xx xxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxti odevzdávají jeho jmění, které pro ně dosud spravovali: buď mu věci fakticky předávají, nebo mu jen předávají jejich správu (je-li věc již dříve v držexx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx xohledávkách, a o povinnostech, zejména závazcích (protože znějí na dítě, nejde o postoupení pohledávky, resp. převzetí dluhu).
Rodiče jsou také povxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxedpisem stanovena jiná pravidla), dokonce by patrně bylo možné spokojit se s předložením stručného přehledu, včetně účtů – to ovšem za podmínky, že jměxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx dítě – dnes již svéprávné – samo. Lze si ale představit situaci, kdy rodiče, třeba proto, že tu jsou i jiné majetkové zájmy, resp. majetkové zájmy jiných oxxxx xxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxx xxtě nabude svéprávnosti, to je však jen lhůta pořádková. Bezvýjimečně platí, že rodiče jsou povinni podat vyúčtování do půl roku ode dne, kdy jejich potoxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xznikly jak přímo při správě, tak i v souvislosti s ní. Nemůže jít jen o náklady nezbytné, ale i o náklady vhodné, popřípadě náhodně vzniklé, ledaže by šlo o xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx s sebou zajisté přináší potřebu vynakládání často i značného pracovního úsilí. Pokud rodiče takové úsilí skutečně realizovali a bylo-li to ku prospěcxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx žádat přiměřenou odměnu za správu.
Nadto za obdobných předpokladů, tj. obtížná správa, řádná péče, zisk atd., mohou rodiče již v průběhu správy – totix xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxx situaci zvážil, a podle toho také rozhodl, v jakých obdobích bude odměna splatná. Soud by patrně měl stanovit výši odměny podílem na zisku.
K § 905:
xxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxjmé, že rodiče na jeho řádnou správu nestačí, ani nejsou schopni, popřípadě ochotni řádnou správu jmění dítěte zajistit jinak, a zároveň nelze vyloučix xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx.
Potřeba ustanovit opatrovníka je tu vždy, existují-li nějaká majetková práva společná, jednak rodičům a dítěti, jednak dítěti a jeho sourozencům.
x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xx xx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxinnosti a práva - pokud jde o péči o jmění dítěte - sice mají, jsou ale ode dne právní moci o ustavení opatrovníka ve výkonu této své povinnosti a práva omezexxx
xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xehdy, nepečují-li řádně o jmění dítěte, porušují-li povinnosti s tím spojené, nebo hrozí-li újma na majetku nebo jeho ztráta, nebo poškozují-li právo xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x x xxxxxxx xohoto zbavení, totiž omezení, ustavit opatrovníka (opatrovníka nadaného povinností a právem spravovat jmění dítěte).
Nelze vyloučit situaci, kdy xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxo jmenovaného opatrovníka se použijí obdobně všechna ustanovení, která jsou rozhodná pro poručníka, resp. opatrovníka, a to počínaje předpoklady k vxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x x xxx x xxxx
xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx manželů – rodičů dítěte, vždy je třeba, aby nejprve bylo rozhodnuto – tak, jak je tomu nyní – o tom, jak bude o dítě nadále postaráno, když jeho právní postaxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxt i před dohodou rodičů o výkonu. Soud by měl při svém rozhodování vzít v úvahu i vazby dítěte na jeho nejbližší příbuzné, to jest kromě rodičů, i na sourozexxx x xxxxxxxxx x xxxxx xx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx
x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxvací povinnosti k dítěti.
Upravují se již standardní způsoby další péče o dítě. Na rozdíl od dosavadního stavu, kdy zákonodárce – zřejmě ve spěchu – vypxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx mluví se o potřebě dohody výslovně (
judikatura
v tomto ohledu je ovšem dnes jednoznačná – nicméně v souvislosti s novou právní úpravou mohou pokusy o jixx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxx xxx xxx xxxxxx xx xxxx x xxxx xsobě, pokud je to v zájmu dítěte potřebné (patrně půjde o rozhodnutí výjimečné a zpravidla také dočasné, zejména v situaci, kdy znesváření rodiče vytváxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxče přihlížet. Kromě pohledu do minula mají být nově zohledněny i faktory budoucí, tj. je třeba zjišťovat, u kterého z rodičů bude dítě lépe zajištěno, a tx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x x xxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx vázat na skutečnost, zda se rodiče dohodli.
K § 909:
Jedná se o přepis dosavadní právní úpravy, formulačně upravený.
K § 910:
Oproti dosavaxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxšem pravdou, že dosavadní právní úprava měla své nesporné výhody, stejně jako je pravdou, že standardní xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxní jsou i zde uvedena na závěr pasáže o výživném.)
Ustanovení o vyživovací povinnosti začínají u poměru předků a potomků, vztah příbuzných v prvním stuxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx v dobách minulých, do jisté míry i proměnami hodnotových systémů celých generací. Jde o to, že mladší si zvykli na pomoc od starších, aniž si zároveň uvědxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xx xx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxkoby se o ně staral (kvalita péče odpovídala možnostem státu).
Již značně dlouhou dobu (totiž již od prvých úvah o legislativní změně zákona o rodině po xx xxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xsou tyto návrhy, jsou i argumenty jejich odpůrců. Vzhledem k současné, dosud ne zcela urovnané ekonomickosociální situaci, se značnými rozdíly mezi jxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxřebu, se pokusily pro místo, ve kterém působí, takové tabulky, vzorce nebo klíče vytvořit. Lze očekávat, že právě tento přístup by zaručil, že výše výžixxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxm ustanovení následují pravidla o přednosti v poskytování výživného, resp. o pořadí vyživovací povinnosti: rodiče mají vůči dítěti povinnost před prxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxx
x x xxx x xxxx
xxxxxxx xxxxxnkou přiznání výživného je potřeba oprávněného, jeho neschopnost sám se o sebe - pokud jde o výživu - postarat. Jako dosud je tu omezení pravidlem dobrýcx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxovně stanovit, že za nemravnou nemá být považována žádost dítěte, učiněná přesto, že dítě má dostatečný majetek, avšak zisk z tohoto majetku spolu s příxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxd dítě jako vlastníka malého nebo zanedbaného bytového domu, v němž dítě, popř. jeho rodina bydlí).
K § 913:
Tak jako tomu bylo dosud, jsou pro určexx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxsko podpůrné – totiž skutečnost jednání, která snižují možnosti povinného, popřípadě zhoršují jeho majetkovou situaci.
Výslovně se pak dále uvádí zxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxektivu.
K současné podobě výpočtu výživného je rozsáhlá
judikatura
, která nahlíží na způsob určení výše výživného z mnoha různých stran. I s ohledem nx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xx x x xxxxxxxx xx xx povinný snaží různými způsoby výši výživného snížit.
Stanovení striktního způsobu výpočtu výše výživného xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx
x x xxxx
xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxvený.
K § 915 až 918:
Jedná se o přepis dosavadní právní úpravy, částečně pozměněný a formulačně upravený. Jsou totiž také vedle sebe řazeny normyx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxahují osoby vykonávající práce stejného druhu jako rodič dítěte. Průměrný příjem za jednotlivá povolání, regiony, věkové kategorie apod. je sledováx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxítko při hodnocení schopností a možností povinného.
Zejména je ale třeba konstatovat, že se navrhuje změna v případě sankčního ustanovení § 919. Předxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx že se sankční charakter tohoto ustanovení mine svým účelem.
Jde-li o výživné i na úspory (§ 917), je třeba mít za to, že se rodiče musejí dohodnout – jde o sxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxx xýživné (vč. úspor) plněno k rukám toho, komu bylo dítě svěřeno. Soud však může rozhodnout i bez návrhu.
Jde-li o výživné splatné v budoucnu (§ 918), měl bx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxičem oprávněného s tím, že by byly stanoveny okolnosti výběru či výplaty jednotlivých částek výživného, a z úroků by se povinnému srážely nutné platby sxxxxxx x xxxxxxx xxxxx
x x xxxx
xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxlo plné svéprávnosti, upraví soud jen na jeho návrh. Proto lze výslovnou úpravu považovat za nadbytečnou, a není třeba ji uvádět.
K § 920:
Jedná se x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxe již dávno v zákonném „příspěvku“ přispívání nevidí, ale rozhoduje v této věci stejně, jakoby rozhodovala o výživném.
Doba dvou let je absolutně danxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxrodu, ale od skončení druhého roku po porodu.
K § 921:
Jedná se o přepis dosavadní právní úpravy, formulačně upravený – s výjimkou výslovné možnosxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x x xxxx
xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxravy, formulačně upravený, s výjimkou dodatku o nové výhodě neprovdané matky. Ustanovení má pomoci matce v sociálně nevýhodné situaci hledání osoby pxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xx xýživné se nelze předem vzdát, a to ani dohodou. Lze se domnívat, že takové ustanovení je nadbytečné. Právo na výživné je dáno zákonem, o zákonných nárocíxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx obecná pravidla, stejně jako třeba v případě započtení.
K § 923:
Jedná se o přepis dosavadní právní úpravy, formulačně upravený. Výslovné ustanxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xpravu, jejímž smyslem je nezhoršit psychosociálně nepříznivou situaci, která u rodiče, který měl dítě v péči, v důsledku jeho smrti vznikla.
K § 92xx
xxxxx xx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxpady, situace, v nichž je dítě ohroženo tak, že je třeba, aby se uplatnily záchranné mechanismy. Zdejší ustanovení by mělo být zejména směrnicí pro ingexxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xx xxxxx kdo je povinen předběžně upravit – tím nebo oním způsobem – poměry dítěte.
Zdejší předpis by měl být zároveň ustanovením, od něhož se odvíjejí ustanovexx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxvního ochranného a záchranného činitele, který však, jakožto pouhý orgán administrativní, nemůže víc, než činit kroky, kterými sice pomáhá, zachraňxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx straně je zřetelné, že tento orgán veřejné moci má zcela výhradní postavení, že totiž na jeho podnět soud musí zareagovat bez prodlení.
Potřeba urychlxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx by jím už byl rodič nebo poručník, anebo osoba ustavená soudem do funkce opatrovníka. Nicméně lze uvažovat i o tom, že i toto místo skýtá prostor pro aplikxxx xxxxxxxxxx x xxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx skutečnost, že se jedná o dítě nezletilé, které nenabylo plné svéprávnosti, je nepochybná.
K § 925:
Jedná se o přepis dosavadní právní úpravy, foxxxxxxxx xxxxxxxxx
x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxx x xxxx xxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx se obvykle dohodne s osobou, která péči vykonává. V případě, že okolnosti takové nejsou, je vhodné nabídnout výslovnou právní úpravu možnosti obrátit xx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxně čili zpravidla rozhodnout co možná přesně i o vzájemném poměru (povinnostech a právech) rodiče a oné jiné osoby.
x x xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxné reziduum minulých časů, kdy rodinu měly tvořit jen osoby nejbližší, rodiče a děti. Jeví se proto vhodným překlenout tento nedostatek pro případy újmx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxx xxx xykládán tím nejšíře možným způsobem. Podmínkou ovšem je, že se nejedná o vztah chvilkový, ale o vztah „nikoli jen přechodný“, čímž se míní dlouhodobostx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx společensky blízké.
Obě skupiny osob mají právo domáhat se u soudu naplnění svého práva. A ovšem obdobné právo má i dítě.
K § 928:
Poručenství je pxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxože zemřeli či nejsou známi) nebo kteří pro svou právní nezpůsobilost (ať obecně či ve vztahu k dítěti, ať dlouhodobě či přechodně) nejsou schopni dítětx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxí je ovšem stejně jako osvojení institutem prvořadě statusovým.)
Poručník ale není osobou, která by mohla vůči dítěti působit bez dozoru státu (totiž xxxx xxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx
Poručník vykonává zásadně všechny povinnosti a všechna práva jako rodiče. I pro něj tedy platí, že zásadně spravuje jmění dítěte. To ale neplatí bezvýxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxmu může být tehdy, bude-li poručníkem ustavena fyzická osoba, protože od ní se bude očekávat spíš osobní péče o dítě, popř. jeho obecné zastupování, ménx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxka by pravidelně neměl být „doplňován“ opatrovníkem pro správu jmění poručence, prostě proto, že u něj se osobní péče o osobu poručence nepředpokládá, x xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxx xxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xakový poručník by prostě měl být schopen pokrýt všechny právní záležitosti dítěte, jak pokud jde o jeho právní jednání obecně, tak pokud jde o jednání maxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxany dětí.
Povinnost stanovená v ust. § 896 odst. 1 věta druhá, týkající se hotových peněz, má samozřejmě místo i zde.
Ustanovení o opatrovnické radě (§ xxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxx x xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxhrany dětí poručníkem. Jeho jednání je upraveno právem a má charakter právního jednání. Nejde jen o jakéhosi předběžného poručníka s omezenými právy a xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxé postrádá odpovídající individuální právní ochranu, tedy dítě, xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxí veřejného poručníka však nikterak nezbavuje soud povinnosti neprodleně začít hledat fyzickou osobu, která by odpovídala všem požadavkům na osobu pxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xx xxxx xx xunkce poručníka ustaví.
Teprve v případě, že soud takovou osobu nenajde, je jeho povinností pečovat o dítě tak, že mu ustaví – jako poručníka „osobníhox x
x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxdnou fyzickou osobu. Je samozřejmé, že obdobná pravidla platí ve všech případech, kdy poručník – fyzická osoba – ztratí svou schopnost být poručníkem, xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxxx xxxučníka vstupuje ze zákona, nastane-li situace potřebnosti v zákoně výslovně uvedená, 2/ poručníka osobního, kdy funkci vykonává fyzická osoba, človxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
x x xxxx
xxe předpokládat, že rozumně uvažující rodiče v situaci, kdy si jsou vědomi ohrožení svého bytí, popř. své způsobilosti nést rodičovské povinnosti a práxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx, resp. rodiče), budou jednat rozumně, že tedy budou sami uvažovat o tom, kdo by na jejich místě mohl o dítě - především právně – pečovat způsobem, který by xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xaké jen faktickou podobu. Nic ale nebrání tomu, aby případné naznačení poručníka se stalo v notářském zápisu, v poslední vůli (byť závěť nikterak není k xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xvědky. U takto zvolené osoby nelze ovšem vyloučit ani to, že objektivně vzato nejde o osobu vhodnou vykonávat funkci poručníka, ani to, že dotyčná osoba xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxoučit, že osoba rodičem naznačená nebude soudem jmenována do funkce poručníka.
V takovém případě soudu nezbude, než hledat jinou vhodnou osobu. A tu sx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xoručenství převzít, takže důvody, pro které by mohla odmítnout, by měly být skutečně vážné.
Nenalezne-li soud vhodnou osobu v tomto okruhu, má se pokuxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxny dětí (§ 930).
Takto se na dosavadním pojetí poručenství nic nemění.
Soudem vybraná fyzická osoba může zajisté tuto volbu soudu odmítnout.
K § 9xxx
xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxů Evropy) funkce poručníka důsledně singularizována, navrhujeme xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xx xxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxusí jimi být výhradně, manželé.
K § 933:
Kromě toho, co bylo již v dosavadní právní úpravě, obsahuje zdejší ustanovení rovněž výslovně upravení uxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxtní), a dále pak i povinnost předložit v devadesátidenní lhůtě soudu soupis jmění poručence. Zde uvedené povinnosti se týkají i orgánu sociálně-právnx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxz.)
Skutečnost, že obdobné ustanovení může obsahovat procesní předpis, nelze považovat za chybu: v péči o osoby dosud plně nesvéprávné platí spíš
supxxxxxxx xxx xxxxx
x
x x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xe vztahu k rodičům, resp. k právní úpravě jejich postavení vůči dítěti (viz ust. § 896 an.). Svolení soudu je koncipováno jako součást právního jednání, xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxípadě jiného ochránce právních zájmů dítěte: zájem soudu se proto týká nejen správy jmění, ale i osoby poručence. Pokud jde o účty ze správy, právní úpraxx xx xxxxxxx xxxxxxx
x x xxx xx xxxx
xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xterou mu je stát jako ochránce potřebných povinen poskytnout) nepotřebuje, a zánikem poručenské funkce, to jest pověření určité osoby, bez ohledu na txx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxx (přičemž smrt poručence není zvlášť zmiňována), jednak z důvodů na straně třetích osob (rodičů, osvojitelů).
Poručenská funkce zaniká třemi různýmx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xproštěním funkce, které má místo v případě, kdy nejde o sankci, a konečně odvoláním, které se uplatní právě v případě, kdy je sankce na místě.
K § 938:
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxudu lze považovat za nezbytnou součást ukončení výkonu poručenské funkce za života poručníka. Je jistě vhodnější, aby povinnost byla poručníkovi uloxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxx xxx xxxxxx xx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxx xx x xxxxxxx povinností bývalým poručníkem postará.
V případě smrti poručníka scházelo dosud ustanovení, které by zakládalo povinnost jeho dědice, popř. toho, xxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxř. i každý jiný opatrovník a jeho dědic, popř. osoba, která má k věcem zemřelého přístup.)
x x xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx, že poručník je osobou naplňující nejen požadavky stran právní ochrany dítěte, ale i stran jeho ochrany vůbec, a faktické a fyzické péče o dítě.
K § 9xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x x xxx x xxxx
xxx xxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxvou zprávu k němu. Toto řešení se zdá být v moderní době nezbytné, i když je to v zásadním rozporu s tím, proč vůbec v minulosti poručenství jako právní instxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx
x x xxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx xxx
x xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx. V případě ohrožení majetkových zájmů dítěte bude jmenován opatrovník pro správu jmění. Opatrovník bude jmenován také tehdy, stanoví-li tak zákon (nxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxat: nemusí být totiž jasné a bylo by třeba i obtížné na první pohled zjistit, zda právně jedná jako zástupce dítěte nebo vlastním jménem.
Zajisté nic nebxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxní).
K § 944:
Tato koncepce je běžným důsledkem standardního pojetí instituce opatrovníka, jehož funkce – stejně jako funkce poručníka – je zaměxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxxx
xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx soud; vychází koneckonců z toho, co je obvyklé či pravidelné. Právo na odměnu bude zde jistě výjimkou, a to na rozdíl od práva na náhradu nákladů. Zejména xxx xx xx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxx takové rozhodnutí neučiní, nezbude opatrovníkovi využít v konkrétním případě ustanovení o bezdůvodném obohacení.
K § 946:
Vzhledem ke specifxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xento opatrovník nemá jen obecně při svém jednání brát zřetel na zájem dítěte, ale je povinen nejprve zjistit, co ve skutečnosti zájmem dítěte je, jak nejxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x x xxxx
xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxvnímu jednání. Takto platí, že změní-li se poměry xx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x x xxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx. jen pro správu jedné součásti majetku, resp. jmění (obytného domu) nebo určitého zvláštního druhu několika součástí majetku, resp. jmění (zemědělsxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxová práva, zejména pak práva věcná, podmínky, za kterých může zavazovat a zatěžovat věci, jak budou vykonávána práva z duševního vlastnictví apod. Zvlxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx listů, obligací atd. atd. O hotových penězích platí ustanovení § 896 odst. 1 věta druhá.
K § 949:
Výraz „péče řádného hospodáře“ je dostatečně vysxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxx x xx xx xx xxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx
x xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxře uvědomit, jakým způsobem se bude muset vůči jmění dítěte chovat, ale také proto, aby bylo možné objektivně posoudit, zda opatrovník skutečně postupxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
x x xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxe, ale také poručníka. Soud nicméně, má-li to za potřebné, určí okruh jednání, která vyžadují schválení soudem výslovně.
V souvislosti se správou jměxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxx
x x xxxx
xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xřiznat širší míru možnosti jednat ve prospěch jmění dítěte: je proto na místě počítat s náklady potřebnými, nikoli pouze nutnými. Zatímco ale stačí-li x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxout – v závislosti na potřebnosti vynaložených nákladů – o zasažení majetku (majetkové podstaty), ledaže soud shledá, že je celou záležitost třeba řešxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx, kde nejde o jmění na jedné straně složité, na straně druhé také nesoucí výnos. Lze rovněž říct, že je pravidlem, že velké (a tedy složité) jmění nese ziskx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx zbavilo (viz výše). Proto opatrovníkovi bude vždy možné přiznat odměnu z výnosu jmění dítěte, a to obdobně jako rodiči i v době výkonu správy.
K § 952x
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxx x případě zániku tohoto opatrovnictví zaniká opatrovnická funkce konkrétní osoby. Obě situace se proto - pokud jde o povinnosti opatrovníka - posoudí sxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxnu své funkce nebo v souvislosti s výkonem této xxxxxx x xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxší výslovně, neboť povinnosti lze uložit jen cestou zákona.
K § 953:
Jedná se o institut náhradní rodinné péče, jehož účelem je zejména výkon osobxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxána rodiči popřípadě poručníkem. Svěření dítěte do péče tak musí být pojmově pojímáno jako subsidiární k péči vlastních rodičů.
Lidská zkušenost říkxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxby dítěti blízké. Jelikož se tyto osoby a dítě osobně znají, mají k sobě blízko, zákon – na rozdíl od pěstounské péče a osvojení – neupravuje zprostředkovxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx x xxx xxxxá jen o osobní péči o dítě, nikoli o statusovou změnu. Svěření dítěte do péče jiné osoby bude dočasné, zpravidla krátkodobé. Vždy dle potřeb dítěte a situxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxň k pěstounské péči nebo k osvojení a obcházeli tak zprostředkování pěstounské péče nebo osvojení státem.
Svěření dítěte do péče jiné osoby musí mít přxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xájmy dítěte. K tomuto cíli musí být respektován názor a přání dítěte tak, jak to vyplývá z Úmluvy o právech dítěte.
K § 954:
Pečující osobou se může sxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx x xx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxnný a morálně způsobilý.
Pokud se jedná o nově zaváděný požadavek obvyklého bydliště, je účelem navrženého opatření zabránit zneužívání institutu sxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xni uvnitř státu, a tím spíše do ciziny, neboť v důsledku rozhodnutí o svěření dítěte do péče nedochází ke statusové změně v postavení dítěte, ale jde jen o xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxutí překážek, nelze připustit, aby byly mezi dítětem a rodičem hranice. Termín obvyklé bydliště je standardně užíván mezinárodními úmluvami a také naxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x. 1347/2000. Tímto zpřísněním se nová právní úprava sladí s evropskými standardy, na kterých je ochrana práv dítěte budována.
Navrhuje se výslovně stxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxe soud zahájit i bez návrhu.
Pokud se dítěte, o které jeho rodiče nemohu, nedokáží nebo nechtějí osobně pečovat, fakticky ujme příbuzný nebo osoba dítěxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxslovně stanoví, že pokud se dítě ocitne bez péče přiměřené jeho věku, musí mu být zajištěná xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xby nedocházelo jen k pasivnímu potvrzování faktického stavu po delší době, která nemusí být dítěti ku prospěchu, ukládá zákon všem – tedy i osobám příbuxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxí ochraně dětí]. Případ posoudí soud v s ohledem na nejlepší zájmy dítěte.
K § 955:
Návrh vychází z pojetí, že je věcí soudu aby zvážil, zda při svěřexx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxolnosti případu nebudou vyžadovat – použijí se podpůrně základní ustanovení o pěstounské péči. Nelze přehlížet, že povinnosti a práva pečující osobyx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxna výkon osobní péče o dítě po dobu, co rodičům v této činnosti brání nějaká překážka. Nebylo-li rozhodnuto jinak, u obou institutů platí, že rodiče zůstxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx x xxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx pečující osoby i pěstouna, kterým zákon ukládá především povinnost o dítě osobně pečovat a pouze přiměřeně vykonávat práva a povinnosti rodičů tam, kdx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxe být vykonávaná v zařízeních nebo pěstouny, kteří tuto činnost vykonávají jako své povolání, a je pojmově financovaná dávkami pěstounské péče, jsou vxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
x x xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x dětem svěřeným do péče jiné osoby nezaniká. Rodiče musí svoji vyživovací povinnost plnit podle svých možností, schopností a majetkových poměrů a ve vaxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxičům uloží povinnost poukazovat výživné na dítě pečující osobě.
Soud může rozhodnout o způsobu hospodaření s výživným, např. stanovit, že určitá čásx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxlné, jazykové kurzy). Navrhuje se nově založit aktivní legitimaci pečující osoby pro vymáhání výživného pro dítě od rodičů. Současná praxe je poměrně xxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxx
x x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxány vlastními rodiči z důvodů, které budou spíše přechodného rázu a dítě může být vychováváno v širší rodině, případně osobou dítěti blízkou. Na rozdíl xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx vyživovací povinnost.
Jestliže výživné nelze v odpovídající výši stanovit ani rodičům ani prarodičům, tento institut se nepoužije a je namístě svěřxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx
x x xxxx
xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx nebo subjektivních důvodů vykonávána rodiči. Pokud rodiče dítěte neumí, nechtějí nebo nemohou o své dítě osobně pečovat, musí stát zajistit náhradní xxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xe tedy pěstounská péče dočasná, ať už je krátkodobá, střednědobá nebo dlouhodobá. Vždy dle potřeb dítěte a situace v jeho přirozené rodině. Toto pojetí xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxunské péče v již zrušeném zákoně č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, který pěstounskou péči pojímal spíše jako péči dlouhodobou, což je stále v povědomí šxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xěstounská péče musí mít přednost před péčí nerodinnou, zajišťovanou v ústavech nebo v jiných zařízeních ústavního typu, do kterých je dítě svěřováno nxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxutí ve věci, ale i zprostředkování pěstounské péče orgány sociálněprávní ochrany dítěte. Při rozhodování i sledování úspěšnosti pěstounské péče musx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
x x xxxx
x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxže plně zohlednit situaci v přirozené rodině dítěte a jde-li o délku pěstounské péče, rozhodnout tak, aby to bylo v souladu s nejlepšími zájmy dítěte.
Sxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxy děti, které své rodiče znají. Soud také může určit, že se dítě svěřuje do pěstounské péče, aniž vymezí její trvání. Pak se bude jednat o pěstounskou péči xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xx xxxxxxě právní rámec problematiky se výslovně stanoví právo rodičů požadovat své dítě od pěstounů zpět. Přihlíží se k judikatuře Evropského soudu pro lidská xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxdnutí ve věci Kutzner v. Německo).
Bude na soudu, aby věc posoudil se zřetelem ke všem okolnostem, zejména s ohledem na to, zda u rodičů pominula překážkx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxonický domov apod.
Navrhované pojetí je v plném souladu se stanovisky odborníků, kteří zdůrazňují potřebu práce s přirozenou rodinou, potřebu její sxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxí své přirozené rodiny, musí zákon výslovně stanovit, že rodiče mohou své dítě požadovat od pěstounů zpět. Bude na soudu, aby věc posoudil v souvislostexxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x přáním dítěte apod.
K § 960:
Návrh právní úprava klade důraz na zachování přirozených vazeb mezi rodičem a dítěte v pěstounské péči. Jelikož účelxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxáva (resp. povinnosti a práva vyplývající zejména z rodičovské odpovědnosti). Aby tyto povinnosti a práva mohli rodiče vykonávat, musí mít právo se s dxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxdevším zůstávají zákonnými zástupci svého dítěte, mají právo rozhodovat o podstatných záležitostech, které se dítěte týkají, (např. o volbě povolánxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx ku prospěchu dítěte a v souladu s jeho nejlepšími zájmy, zejména jde-li o příbuzenskou pěstounskou péči.
K § 961:
Vyživovací povinnost rodičů k dxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxzbě na odůvodněné potřeby dítěte. Rozsah vyživovací povinnosti stanoví soud dle obecných ustanovení o vyživovací povinnosti rodičů k dětem. Soud rodxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxe do výše poskytnutého příspěvku. Pokud by výživné stanovené rodičům na dítě bylo vyšší než zákonem stanovený příspěvek, rozdíl je rodič povinen poukaxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xe spotřebě a další část bude dítěti spořena. Vždy bude záležet na potřebách dítěte – např. zvýšené požadavky na dietu, zdravotní pomůcky apod., školné, xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
x x xxxx
xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx x xítě řádně pečovat a že pěstounská péče bude dítěti ku prospěchu. Zájemce o pěstounskou péči musí být bezúhonný a musí podstoupit odbornou přípravu upraxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x zamezilo se její komercializaci a obchodu s dětmi. Pěstounská péče se do ciziny důvodně nezprostředkovává, neboť v důsledku rozhodnutí o pěstounské pxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxádá se styl s rodičem a návrat do přirozené rodiny po odpadnutí překážek, nelze připustit, aby byly mezi dítětem a rodičem hranice. Termín obvyklé bydlixxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000. Zpřísněním se nová právní úprava sladí s evropskými standardy, na kterých je ochxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx tak proto, že řízení ve věci péče o nezletilé – mezi které řízení o pěstounské péči náleží - může soud zahájit i bez návrhu.
Pokud se dítěte, o které jeho roxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xéto péči přednost před péči osob pro dítě cizích. Soud věc posoudí s ohledem na nejlepší zájmy dítěte. To je plně v souladu s platným zákonem o sociálně-prxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxidla příbuznému (srov. § 15 zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí). Z tohoto zákona dále vyplývá, že zprostředkování pěstounské péče se xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx. b) zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí]. Aby nedocházelo jen k pasivnímu potvrzování faktického stavu po delší době, která nemusí býx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx § 10a, § 20 odst. 2 písm. b) citovaného zákona].
K § 963:
Jde o obdobu stávající platné právní úpravy. Účelem předpěstounské péče, tzv. péče na zkouxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx délku, umožňuje, aby soud odlišoval jednotlivé případy a předpěstounskou péči vymezil dle potřeb dítěte a jeho rodiny. Předpěstounská péče tak může bxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxuje zvláštní zákon.
Navrhuje se výslovně stanovit, že soud má povinnost dohlížet nad průběhem a úspěšností pěstounské, resp. předpěstounské péče. Mxxx xxx x x x xxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxné péče v zájmu dítěte.
Je-li pěstounská péče zprostředkovávána státem, není nutné měnit úpravu zakotvenou zákonem o sociálně-právní ochraně dětí. xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx
x
x x xxxx
xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxří jsou manželi, včetně důsledků jejich rozvodu pro dítě, resp. úmrtí jednoho z nich. Z povahy věci vyplývá, že se společná pěstounská péče neuvažuje v pxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x x xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x povinnosti manžela pěstouna, pokud jde o vznik pěstounské péče a její obsah.
K § 966:
Ustanovení vymezuje povinnosti a práva pěstouna ve vazbě na xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xe rodič zásadně zůstává nositelem rodičovských práv a povinností (alt. povinností a práv vyplývajících z rodičovské zodpovědnosti). Proto se ukládá xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx o tradiční pojetí. Nicméně, soud může poměry upravit i jinak, tak, aby to odpovídalo nejlepšímu zájmu dítěte.
Jelikož dítě může být svěřeno také do přexxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx
x x xxxx
xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xná, je třeba, aby mělo reálnou možnost se se svými rodiči a dalšími příbuznými (např. zletilým sourozencem) stýkat, pokud je to v jeho zájmu. Je-li však sxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx získat pravdivé informace o své rodině a mohlo tak prohlubovat svůj pocit sounáležitosti se svými příbuznými.
Odborníci důvodně varují před syndromxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx
x x xxxx
xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xá výchovný charakter. Je obdobou ustanovení, které tyto povinnosti ukládá vlastním dětem osob osobně pečujících o cizí děti.
K § 969:
Účelem je řxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxy vzájemných práv a povinností, resp. rozhodnutí o podstatné věci týkající se dítěte, má-li za to, že řešení navrhované (prosazované) rodiči není ku prxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xx/1973 Sb.).
Nové ustanovení dále zdůrazňuje skutečnost, že dítě je aktivním subjektem, nikoli pasivním objektem. Dítěti je výslovně přiznáno právo xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x x xxxx xxxxxxxxxti může uplatňovat svá práva zakotvená Úmluvou o právech dítěte a vyjadřovat své potřeby a přání v jakémkoli řízení týkající se jeho osoby zahájeném na nxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x x xx0:
Na rozdíl od osvojení zaniká pěstounská péče nejpozději dosažením plné svéprávnosti dítětem, jinak až jeho zletilostí. Nejde totiž o statusovou xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx
x x xxx xx xxxx
xxxxá se o přepis dosavadní právní úpravy, formulačně upravený, s tím, že je zřetelně vyjádřena povinnost soudu přijmout opatření vždy, kdy nastal stav, zpxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxdiární, proto je také zařazen až za jiné, totiž individuální formy péče o dítě; individuální formou péče o dítě se přitom rozumí i péče zařízení pro děti vxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxče individuální (naopak ve Velké Británii), jednak jako jeden ze standardních institutů, vedle zejména pěstounství, a to v případech, kdy individuálxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxn formou předběžného opatření, ale i v případě meritorního rozhodnutí. Soud je zásadně veden povinností zohledňovat zájem dítěte, aniž by přitom pomíxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxedstavovaly nepřiměřený zásah do rodinného života zúčastněných. Soud je při svém rozhodování vázán nejen tímto zákonem, ale i mezinárodními závazky xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxdikaturu Evropského soudu pro lidská práva, např. rozsudky Havelka a ostatní proti České republice ze dne 21. června 2007 a Wallová a Walla proti České rxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxný rodinný život a s odvoláním na svoji ustálenou judikaturu mimo jiné připomněl, že možnost umístit dítě do prostředí vhodnějšího pro jeho výchovu nemxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxíc jednat tak, aby se existující rodinný vztah mohl rozvíjet, a přijmout vhodná opatření za účelem sloučení rodiče s dítětem. Podle mínění Evropského sxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xviz citovaný rozsudek Havelka a ostatní proti České republice, § 56). Návrh tak výslovně stanoví v § 971, že ústavní výchovu lze nařídit nejdéle na dobu txx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xařízení) nebo ji zruší. Z důvodu ochrany dítěte se stanoví, že dítě zůstává v ústavní výchově po dobu, po kterou probíhá soudní řízení, pokud už uběhla doxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xozhodování soudu. Ovšem vzhledem k tomu, že soud zpravidla nemá jinou možnost, jak se o potřebě zrušení ústavní výchovy dozvědět, je třeba, aby se zabývxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxhradně soudem (viz výše), a to se zřetelem na objektivně existující možnost dítě umístit do vhodného ne-ústavního prostředí (kdy je třeba rozhodnout i x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxtní rodinou a pokračovala zařízeními pro děti vyžadujícími okamžitou pomoc. V případě, že by šlo o dítě, jehož ústavní výchova byla zrušena a které se nexxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxa sice v jednotlivém případě nezbytná, avšak ve spojení s rozhodnutím o péči ne-ustavní a zároveň o péči nikoli ve vlastní rodině by byla sekundární.
Úsxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxvořadě sledovat nejlepší zájem dítěte, přitom hledí i na zájem rodičů na rodinném životě. A to samozřejmě i tehdy, jestliže o péči o dítě by se ucházelo víxx xxxxx
x x xxx x xxxx
xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x x xxx xx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxe soukromého života, kterou osnova sleduje, vyžaduje jasné odlišení zákonného přístupu k absolutním a relativním majetkovým právům. Protože absoluxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxsolutních majetkových práv.
Předně je to zásada, že věcná práva i právo dědické působí vůči každému. Z ní je v dalších ustanoveních návrhu upraveno někxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxmitující ochranu oprávněného dědice. Zdůrazňuje se, že výjimky tohoto druhu může stanovit jen zákon.
Navrhuje se rovněž stanovit, že subjektivním pxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
absolutních majetkových práv, který nelze nad rámec zákona rozšiřovat. Konečně se navrhuje jasně vyjádřit zásadní kogentnost úpravy práv věcných i xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxř. ustanovení o vlastnickém právu upravují podrobně sousedská práva, nebrání sousedům v odlišných ujednáních – ta ovšem budou zavazovat jen kontrahexxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x x xxxxní praxi již dnes.
K § 979:
Široké pojetí věci v právním smyslu, zvolené v osnově, přináší řadu výhod, odklizuje dosavadní tripartici věcí, práv a xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx pojetí vyvolat některé výkladové a praktické potíže. Proto také např. rakouská doktrína dospívá k závěru, že široké pojetí věci, jaké zvolil rakouský xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx Manz, 2002, s. 94). Naproti tomu právní řády, které v zásadě preferují chápání věcí především jako hmotných předmětů, si zpravidla naopak uvědomují rexxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxějším italská úprava: Codice civile v čl. 813 stanoví, že se ustanovení o věcech vztahují subsidiárně i na subjektivní práva, neplyne-li ze zákona nic jxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xůležité a prakticky významné, neboť ustanovení o věcných právech budou použitelná i na takové nehmotné statky, jako jsou energie nebo práva prohlášenx xx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xe se mezi nehmotné věci zařazují mj. i subjektivní obligační práva, navrhuje se stanovit, že se věcněprávní ustanovení nepoužijí na práva, jejichž povxxx xx xxxxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xx xx xato ustanovení nepoužijí na subjektivní práva ani v případech, kdy ze zvláštních ustanovení zákona plyne něco jiného.
K § 980:
Případy, kdy jsou xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxí zapsaných v katastru nemovitostí. Jde i o četné další případy jiných evidencí (např. patentů, ochranných známek, průmyslových vzorů atd.). Návrh xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxu). Pro všechny tyto veřejné evidence, ať již jsou v příslušných právních předpisech označeny jakkoli (katastr nemovitostí, patentový rejstřík, rejxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xeřejný rejstřík je souhrnným označením veřejných evidencí osob. Adjektivum "veřejný" se označuje veřejná přístupnost těchto evidencí. Ne každá veřxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxx xxx xxhlížet, aniž je třeba překonávat formální překážky (např. osvědčením právního zájmu na nahlédnutí). To je důvod, proč návrh pod kategorii veřejných sxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxřejných seznamů znamená obecné zpřístupnění údajů v těchto seznamech zapsaných. To zakládá veřejnou víru v tyto údaje. Protože nelze připustit, aby txxx xxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxení o právním významu (materiální publicitě) zápisů do veřejných seznamů. Tato úprava se navrhuje jako obecná, nekladou se tudíž meze případným odchyxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xe neznalost zapsaných údajů nikoho neomlouvá. Nejde přitom jen o zápis věcného práva, ale i o poznámky, které činí zapsané právo sporným nebo nejistým, xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx z veřejného seznamu vymazáno.
K § 981:
Navržené ustanovení sleduje stanovit pořadí zapsaných věcných práv k cizí věci (zejména práva zástavníhx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxáva získávají pořadí podle doby, v níž orgánu, který seznam vede, dojde podání, podle kterého bude zápis proveden. Při několika podáních podaných v tutxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxy sledující provedení zápisu věcného práva.
Mechanismus, podle něhož se určí pořadí zapisovaných práv dle dojití příslušných podání, vyhovuje ve věxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxi před zápisem výhrady lepšího pořadí věc již zatížena právem jiné osoby zapsané do veřejného seznamu, vyžaduje se k zápisu výhrady její souhlas, protoxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxno, není souhlas této osoby zapotřebí ani k následnému zápisu vyhrazeného práva, neboť ta již v době zápisu svého práva věděla z veřejného seznamu, jak mxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxosti souhlasila. Něco jiného je, mělo-li by být vyhrazené věcné právo zapsáno v širším rozsahu, než jaký výhrada kryje. Pak by byl ten, jemuž zapsané práxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxí o pořadí věcných práv k cizí věci nejsou použitelná v případech, kdy takové právo vzniká ze xxxxxxx
x x xxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxé, že je přítomný vlastník zavázán převést přednostně vlastnického právo na jiného nebo přednostně zřídit jinému věcné právo k vlastní věci. Taková záxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxazu zapsaného přednostního práva, nepřikročí-li druhá strana do roka poté, co se stalo vymahatelným, k jeho naplnění.
K § 983:
Navržené ustanovxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxx x xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxvo zřídit. Výjimka se navrhuje pro nezbytnou cestu, pro výměnek a pro věcná práva vznikající ze zákona. Výjimky pro nezbytnou cestu i pro výměnek odůvodxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xsou pro zřízení nezbytné cesty stanoveny úzce vymezené podmínky. Vzhledem k tomu, že právo nezbytné cesty vznikne právní mocí rozhodnutí, je odchylka xx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxmkem. Tomuto účelu by vlastník zatíženého pozemku mohl zabránit, pokud by po právní moci rozhodnutí o zřízení práva nezbytné cesty, ale ještě před jeho xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xozemku musel o zřízení nezbytné cesty žalovat znovu: nikoli proto, že by se změnily věcné důvody, pro něž se nezbytné cesty domáhal a pro něž mu bylo vyhovxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxce (čl. 7), z něhož bylo celé navržené ustanovení převzato. Nabyvatel pozemku zatíženého nezbytnou cestou ovšem není bez ochrany: zcizitel ho na právnx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxžené vadným plněním.
Obdobné důvody se uplatní i ve vztahu k výměnku. Obvykle bude výměnek jako věcné právo zřízen smlouvou: pak vznikne až vkladem do kxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxniknout i soudním rozhodnutím, typicky v souvislosti se zrušením spoluvlastnictví. Rovněž v této souvislosti lze poukázat na vzor polského zákona, oxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x
xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx pro uložení různých sítí (rozvod plynu, vody, tepla, telefonní vedení apod.), která se nikdy nezapisovala ani do pozemkových knih, ani do katastru nemxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x x xxxx
xxxxžené ustanovení sleduje ochranu dobré víry těch, kdo nabudou věcné právo v dobré víře a za úplatu od osoby oprávněné podle stavu zápisů ve veřejném seznaxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx
x x xxx x xxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xráva podle zapsaného stavu i osob dotčených v jejich právech vadnými nebo nesprávnými zápisy. Navržená tříletá objektivní lhůta je převzata z rakouskxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx má italské právo), popř. na deset let odpovídajících době stanovené pro řádné vydržení vlastnického práva k nemovité věci.
K § 987 až 989:
Úpravu xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx zda se má nová úprava při úpravě držby převzít koncept německého BGB (uplatnivší se v některých dalších státech), anebo zda zachovat koncept rakouský, x xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxo v úvahu, že stávající úprava držby je zcela nedostatečná a již v minulosti byla podrobena zásadní kritice (Knappová, M. Držba, Právo a zákonnost, 1992x x xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxva vychází z pojetí teoreticky zdůvodněného Janem Krčmářem (Právnické názvosloví a právní pojmy, Právník, 1933, s. 41 a násl.), podle něhož není správxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x nichž § 987 vymezuje držitele jako toho, kdo drží právo pro sebe. Objekt držby je vymezen v § 988 jako právo převoditelné soukromou vůlí a připouštějící vxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxe převést nelze (§ 1265 odst. 2). Vzhledem k tomu, že veškeré služebnosti jsou podle speciální úpravy § 1260 způsobilým předmětem vydržení, je připuštěxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxytečné, neboť k tomu, co je zde výslovně vyjádřeno, by postačil systematický výklad. Formulace je však nezbytná v souvislosti s druhou větou zdejšího uxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxv k cizímu dítěti v důsledku záměny novorozeňat ve zdravotnickém zařízení).
K § 990:
Nabytí držby má faktickou povahu. Vzhledem ke zvolenému pojxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x
xxxxxxxxx
xx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx nabytí držby na bezprostřední a odvozené (formulace kryje nabytí převodem i přechodem) nesupluje učebnicový text, ale má význam pro normativní stanoxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxx
x x xxx xx xxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxckou vůlí držitele. Tato situace může nastat a pravidelně nastává u vlastníka. Může ale nastat i u osoby, která je v dobré víře, že nabyla vlastnické právx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx Každý z těchto tří držitelů má odlišné právní postavení a různá práva a různé povinnosti. Platná úprava rozlišující držitele oprávněného a neoprávněnxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxatitelnou právní domněnku držby řádné poctivé a pravé.
K § 995:
Jde o ustanovení, které v platném právu chybí a jehož praktický význam je nepopiraxxxxxx
x x xxx xx xxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxnovení § 996 stanovuje obecně práva poctivého držitele pojmovým vymezením nakládání s věcí (nejde o
ius disponendi
v tom smyslu, jak to je vykládáno dnxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x
xxx xxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx uvedeno zde, nikoli až v § 1012 vymezujícím obsah vlastnického práva, protože možnost zničit věc předpokládá její držbu, tj. faktickou moc nad věcí.
x x xxxx xx xxxxx
xx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xx x xxxxx xxxxxx xxx x x xxxxxxxx xx xxx xxxxxel držby zbaven (byl z držby vypuzen). ustanovení o posesorní ochraně nahrazují nefunkční konstrukci § 5 platného občanského zákoníku o ochraně pokojxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
x xx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxní, aby se držitel domáhal ochrany z jiného právního důvodu (např. proto, že je současně vlastníkem a domáhá se ochrany vlastnického práva).
K § 100xx
xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xanikne-li držitelova právní osobnost, přestává sice on sám být držitelem, ale jeho práva a povinnosti přecházejí na jeho právního nástupce .
K § 10xxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxy nalezla vhodná pravidla. Tomu má sloužit rámcový poukaz na analogicky použitelná ustanovení zákoníku o držbě a o společných právech (včetně spoluvlxxxxxxxxxxx
x x xxxxx
xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xe vlastnictví může být. V tom směru se nečiní rozdíl mezi hmotnými a nehmotnými věcmi. Subjektivnímu vymezení vlastnického práva se věnuje § 1012. Pokux xx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxe s tendencemi, které se v naší legislativě projevily při přijetí xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx o cenné papíry a investiční nástroje). Osnova nepřistupuje na scholastiku, podle níž nehmotné předměty, byť jde o předměty průmyslového nebo jiného dxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxlučném předmětu vlastnictví vznikla v 19. století na základě učení německých pandektistů. Toto pojetí [stavící na pojmovém rozdílu mezi Eigentum (vlxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx ovlivněných tímto myšlenkovým konceptem. Dokonce i rakouský občanský zákoník, který vlastní normativní úpravou (§ 355) zcela záměrně zdůraznil fakx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxder der Oesterreichischen Monarchie, II.: Geistingers Verlagshandlung, Wien u. Triest, 1812), byl později doktrinárně interpretován - pod Ungerovxx x xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx sovětského vzoru - po druhé světové válce a odrazily se v úpravě zákoníků z r. 1950 i z r. 1964. Pandektisté z rozdílu mezi vlastnictvím hmotných věcí a „maxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxíkovi. Tento právní poměr se řídí pouze obligačním právem, které ustanovuje, jak pohledávka vzniká a jakým způsobem a kdy je dlužník povinen věřiteli pxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xajetkový statek - a, podle záměru osnovy, také jako věc v právním smyslu (nehmotná) - rovněž součást věřitelova majetku a jmění, a tedy i předmět jeho vlaxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xnapř. zástavu nebo služebnost) lze chránit jak speciální žalobou proti vlastníkovi zatížené věci, tak i vlastnickou žalobou proti nedovoleným zásahxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxx x xx x xxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxeré další právní řády (francouzský, québecký) a opouští scholastiku terminologického odlišování předmětů, jež jsou ve vlastnictví a jež jsou „jen“ v xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxhradit vlastnictví určitých věcí jen státu nebo určitým právnickým osobám. V tom směru plně dostačuje čl. 11 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a oxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxahu.
K § 1012:
Termínem „vlastnické právo“ se označuje subjektivní právo vlastníka k předmětu tohoto práva; tento předmět se označuje „vlastnixxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxx xxxx x x xx3) nýbrž pojmem „vlastnictví“ označuje předmět vlastnického práva, souhrn majetkových kusů, k nimž určitá osoba vlastnické právo má.
Z řady důvodů sx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním.“ Toto pojetí vyšlo z původního § 130 občanského zákoníku x xxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxní to dotvrzuje, když uvádí, že „v ustanoveních, která upravovala osobní vlastnictví, byla zvolena obecná formulace.“ Tímto řešením se platná úprava xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxzu (srov. např. čl. 58 občanského zákoníku RSFSR z r. 1922 nebo čl. 92 občanského zákoníku RSFSR z r. 1964). Výsledkem je konzervace socialistické, ale hxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx a negativní stránky vlastnického práva (§ 124, 127). To je na újmu chápání jednotnosti vlastnického práva. Dále platný zákoník výčtem dílčích práv vlaxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx těchto dílčích práv, což neodporuje jen jednotnosti vlastnického práva, ale i jeho úplnosti a elasticitě. Konečně, výčet dílčích vlastnických oprávxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x
xxx xxxxxxxxxx
x
xxx xxxxxx
xx xxxxxxx x
xxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxjevy vlastníkova působení na věc a respektovanou v evropském civilizačním okruhu dodnes. Z těchto důvodů se navrhuje opustit pojetí platné úpravy a přx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxávní kultury. Poukazuje se zvláště na zákoník rakouský (§ 354), francouzský (čl. 544), belgický (čl. 544), španělský (čl. 348), německý (§ 903), švýcaxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxx xx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx 830) nebo québecký (čl. 947).
Osnova se vyhýbá snaze definovat vlastnické právo. Definice pojmů tohoto druhu nenáleží do zákona; zvláště u vlastnickxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx obecně akceptované a podstatné rysy vlastnického práva. Nesporné a podstatné rysy vlastnického práva jsou nezávislost, jednotnost, úplnost, elastxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx volně, to jest přímo a svou mocí, která je tudíž nezávislá na moci kohokoli jiného. To však přece jen neznamená absolutní volnost a neznamená to, že si vlaxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxké subjektivní práva jiných osob.
Jednotnost vlastnického práva je dána sepětím jeho pozitivní a negativní stránky. Pozitivní stránku vlastnickéhx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxuje právo vlastníka zabránit zpravidla každému jinému, aby jeho věc neužíval nebo na ni jinak nepůsobil (
ius exclusionis
). Tento rys vlastnického práxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx
xe důležité pro ochranu vlastnického práva, zejména žalobní. Uvedená právní xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxx německý v § 903, švýcarský v čl. 641, italský v čl. 832 atd.).
Vyjádření pozitivní i negativní stránky vlastnického práva v jediném ustanovení má zvýraxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xa svoji věc působit nebo nepůsobit, jak je mu libo, a jiné z působení na věc vyloučit. Tím je vymezen obsah vlastnického práva, nikoli tedy kazuistickým a xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xředmětu vlastnictví a nakládat s ním). Obsah vlastnického práva není totiž tvořen součtem těchto dílčích oprávnění a existencí žádného z nich není podxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxx xx xxxůjčky), či odpadnou-li vcelku (např. při prohlášení konkursu), nemá to totiž vliv na existenci ani na trvání vlastnického práva. Naopak, pomine-li omxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxk právo věc užívat, držet, požívat či jiné ze svých dílčích oprávnění, protože k zániku vlastnického práva může dojít jen z některého zákonného důvodu; xxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxxxo z dílčích vlastníkových oprávnění označuje vedle práv věc držet, užívat a požívat její plody a užitky, také právo s věcí nakládat. Význam „nakládání s xxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxdnotu. Dokonce se navyklo označovat toto dílčí oprávnění latinským
ius disponendi
, ač se jedná o termín, který v římském právu nemá oporu. Správně má jíx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxx
x xxxx xxxxx xxxxbit na podstatu věci, měnit ji, ba i zničit, není zvlášť zmiňováno - zmíněno je však v § 1006, protože je podmíněno faktickým držením věci - neboť to plyne jxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxit, jakož i oprávnění předmět vlastnictví držet, užívat i požívat. Totéž ostatně plyne i z návrhu některých dalších ustanovení.
Navržené ustanovení xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxlné, pokud by se osnova vracela k institutu děleného vlastnictví, což se však nezamýšlí.
Pravidlo, že všichni vlastníci mají stejná práva a povinnostx x xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xedná o pouhou duplicitní formulaci k druhé větě čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, přičemž Listina vyjadřuje tutéž zásadu přesněji.
K x xxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xostlin, úprav pozemku, stavebních prací na sousedním pozemku a užívání cizího prostoru. Zjednodušeně tyto otázky upravuje občanský zákoník xxx xxxx x x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xro budoucnost třeba systematicky uspořádat a více propracovat.
Zákaz imisí v prvém odstavci § 1013 vychází z úpravy současné (§ 127 občanského zákoníxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xozsah zákazu, neboť výčet zůstává demonstrativní. Výslovný poukaz, že zákaz imisí zahrnuje i vnikání zvířat, opouští konstrukci § 127 odst. 1 platnéhx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxají na sousední pozemek nad míru přiměřenou místním poměrům). Obecně se navrhuje rozšířit zákaz imisí podle vzoru vládního návrhu občanského zákoníkx x xx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxx
xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx k tomu je zvláštní právní důvod. Přímé
imise
jsou přímým pokračováním vlastníkovy činnosti (např. svádění vody trativodem na sousední pozemek), nepxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxodavců na pozemku neužívaném nebo nenáležitě obstarávaném apod.). Nepřímé
imise
mají být zakázány rovněž, avšak jen za podmínky, že jsou místním pomxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxmek jiného vlastníka“, aby tak dala najevo, že má na mysli nejen pozemek v přímém sousedství, ale každý pozemek zasažený imisemi.
Druhý odstavec vylučxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx
xxxxx
xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x
xxxxx
xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxdstatně omezují užívání sousedova pozemku, náleží sousedovi náhrada škody. Vzhledem k tomu, že úprava náhrady škody v části třetí stojí na zásadě, že pxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
x xxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxý, čemuž se právě míní zabránit), navrhuje se výslovně uvést, že lze žádat pouze relutární náhradu.
K § 1014 a 1015:
Tradiční úpravy, např. rakousxx xxxxxxx x x xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxx xx xxx x xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxířat na cizím pozemku. Ale už Randa dovodil (srov. Právo vlastnické dle rakouského práva v pořádku systematickém. 7. vydání. Praha: Česká akademie pro xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xromítlo i do některých kodifikací civilního práva. Lze poukázat na občanské zákoníky Německa (§ 1005), Nizozemí (čl. 5:23) nebo Québecu (čl. 989 aj.).
xx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxzemek vstoupit a věc si vyhledat a odnést. Pokud to vlastník pozemku neučiní, půjde o neoprávněné zadržení věci a bude vystaven reivindikační žalobě. Vxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxdardní úprava většiny evropských občanských zákoníků zakládající vlastníku zvířete právo zvíře na cizím pozemku stíhat. Takové ustanovení v platnéx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx Toto právní pravidlo je nepřesné. Nerozlišuje totiž dva odlišné aspekty. Předně jde o to, že vlastník nesmí nechat vnikat ze svého pozemku na cizí pozemxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxy přiměřené místním poměrům, absolutní zákaz je nemožný vzhledem k přirozenému chování některých zvířat, jako jsou např. chovaní holubi nebo kočky). xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xx xlastník má právo vstoupit na cizí pozemek a stíhat tam vlastní chované zvíře. Chovaným zvířetem se rozumí jakékoli zvíře, které vlastník má ve vlastnicxxxx xx xxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx obecné ustanovení o zvířatech nelze vztáhnout na jednotlivé včely. Vlet jednotlivých včel na cizí pozemek se posoudí podle ustanovení o imisích. Zpraxxxxx xxxxx x xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx
xxxxx
xx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx na samé hranici vlastníkova pozemku a jejich nasměrování čelem k pozemku souseda. Vlastník včel přirozeně na cizím pozemku jednotlivé včely stíhat nexxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxé právo souseda. Naproti tomu vzlétnutí včelího roje není imisí (srov. Rouček, F. in Rouček, F. - Sedláček, J. et al. Komentář k československému obecnéxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xoj včel musí uplatnit jiná právní pravidla. Taková jsou obsažena ve výslovných ustanoveních řady civilních kodexů. Jde o tradiční úpravu obsaženou i vx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x různém rozsahu i do moderních kodifikací. Dosti podrobná je úprava německá (§ 961 až 964 BGB), dosti stručná např. úprava rakouská (§ 384 ABGB), italská xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x 961 a 964 BGB shodně jak to učinily Švýcarsko (čl. 719 a 725 ZGB), Lichtenštejnsko (Sachenrecht z r. 1922, čl. 193) a Polsko (čl. 182 polského občanského zxxxxxxx x xx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxzovat. (k tomu blíže např. Adamec, F. Včelařské právo v zemích českých, Praha: České lidové knihkupectví Josef Springer, 1901 nebo Machová, J. Právo ve xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx jej nedostihne ani za dva dny. Navrhuje se tuto xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxa. Podle literatury k tomu dochází v případě, že jeden z rojů ztratí matku. Podrobný výklad k těmto otázkám uvádí Schulz, S. Die historische Entwicklung xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxx x xxx xxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xdy se roj spojí s včelami v úlu již obsazeném. Podle navrženého pravidla se celek stává vlastnictvím vlastníka úlu. Komentáře k příslušným zahraničním xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx x. vydání. Warszawa: C. H. Beck, 1999, s. 455 an.; Quack, F. in Quack, F. et al. Münchener Kommentar zum Bürgerlichen Gesetzbuch. Bd. 6. Sachenrecht. 3. vyxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xx x xxxxxx xx xx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxgesetzbuch II. 2. vydání. Basel - Genf - München: Helbing & Lichtenhahn, 2003, s. 1311; Rudnicki, S. Komentarz do kodeksu cywilnego. II. kniha. 8. vxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka). Ustanovení ani neřeší případné porušování téxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxžené úpravy je řešení otázky vlastnictví a zájem preventivně odstranit příčiny sousedských sporů. Navržené ustanovení se jeví vhodnější než přístup xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x utracení roje, nebylo by namístě připustit, aby se původní vlastník roje mohl ještě domáhat peněžité náhrady.
Na rozdíl od německé úpravy (§ 962 BGB) sx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxstává vlastnictví vlastníka roje nedotčeno a že si může roj z neobsazeného úlu vybrat s tím, že nahradí způsobenou škodu. Totéž lze spolehlivě dovodit z xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxx xodle něhož se při spojení několika včelích rojů mimo úl stanou se jejich původní vlastníci spoluvlastníky celku za předpokladu, že každý z nich svůj roj xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxázkami spojenými s problematikou včel zabývá sporadicky. Z poslední doby je známé rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1421/2003 z 27.5.2004; z rxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxznačené případy v praxi nevyskytují, popř. že nebyly řešeny soudy nižších stupňů. Jeví se proto jako vhodné formulovat v daném směru jasná právní pravixxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx
x x xxxx x xxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxících pozemcích. Stávající úprava obsahuje jen zjednodušené pravidlo. Předně se navrhuje stanovit, že plody spadlé z přesahujících keřů nebo z větví xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxhto rostlinách, náleží vlastníkovi rostlin a musí xx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxenů a větví pronikajících na sousední pozemek. Rozdílně od platné právní úpravy zakládající sousedovi právo odstranit přerosty a převisy bez dalšího xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xasáhnout dotčený soused. Toto opatření vychází jednak ze zkušenosti, že každý se k svému vlastnictví chová šetrněji než k cizímu, jednak – a to hlavně – sxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xákoník). Proto se sleduje stanovit, že kořeny a větve stromu lze odstranit nikoli jen šetrně a ve vhodné době, ale také po zvážení míry obtěžování vlastnxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxnských zákoníků. Navržená úprava se inspiruje zejména italským kodexem (čl. 894 an.), vylučuje však některé případy, kdy takovému právu nelze dát průxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xzrostlé podmiňuje existencí rozumného důvodu na sousedově straně. Takový rozumný důvod bude např. mít vlastník zemědělského pozemku, počne-li sousxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx v budoucnu tento pozemek zastínit apod. Stejně tak bude mít např. vlastník pozemku s domem nedaleko hraniční čáry rozumný důvod bránit se, zasadí-li soxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxvení lze samostatně aplikovat, jen nebrání-li tomu jiné právní předpisy, zejména § 8 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a § 8 vyhl. č. 395/1xxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxpadech se takové povolení nevyžaduje. Je-li ke k odstranění dřeviny potřebné povolení, navržená úprava na tom nic nemění. Právě proto, že bez povolení xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xx xxx xxxx xx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxementární
, neboť navržené ustanovení míří především na tyto případy a jeho funkce je preventivní. Tam, kde přistupují další veřejnoprávní omezení, nxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxo zákona, zůstávají tato omezení samozřejmě i nadále nedotčena.
K § 1018 až 1022:
Tato ustanovení se věnují úpravám pozemků a stavebním pracím na xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené bez toho, že by učinil dostatečné opatření na upevnění stavby nebo pozemku. Návrh již výslovně nxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxené právní pravidlo použije analogicky.
Nově se navrhuje založit vlastníku pozemku právo zabránit sousedovi, aby v těsné blízkosti společné hranicx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx movité věci). Jde, xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxi hrozbě zastínění sousedního pozemku nebo při hrozbě vnikání chovaných zvířat (např. slepic) na sousední pozemek. Uplatnění tohoto práva je vázáno nx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x x xxmu, co na sousedovi lze spravedlivě požadovat, aby ještě snášel. Rovněž posouzení toho, co je těsnou blízkostí, záleží na místních poměrech i na druhu zxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx na stavby). Navržené ustanovení se nedotýká případů, kdy si soused opatří k zřízení stavby veřejnoprávní titul (zejména stavební povolení); v těchto xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx dalších: zakládá sousedovo právo bránit zřízení stavby na sousedním pozemku v příliš těsné blízkosti hraniční čáry, jakož i chránit se před stékáním vxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx že vlastníci sousedících pozemků jsou povinni umožnit na nezbytnou dobu a v nezbytné míře vstup na své pozemky, popřípadě na stavby na nich stojící, pokxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxastnických práv v takovém případě přichází v úvahu jen tehdy, nelze-li daného účelu dosáhnout jinak; nebude tedy možné, aby soused vnikal na další pozexxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxku se přejímá i právní pravidlo zavazující souseda k náhradě škody. Neuvádí se výslovně, že této povinnosti se soused nemůže zprostit; to vyplývá již z txxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxné situace, pamatuje na ně následující ustanovení.
K § 1023:
Prostor nad povrchem i pod povrchem pozemku může být vzhledem k vývoji techniky využxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxav si navržené ustanovení nevšímá a nezasahuje do nich.
Mohou se však vyskytnout i jiné případy, speciálně neupravené. Na ně navržené ustanovení pamaxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxo pod pozemkem rovněž. Dojde-li však ke změně poměrů, tj. odpadne-li onen důležitý důvod, nemůže osoba, která ony prostory využívala, z toho pro sebe odxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx mohlo stát i s velkými náklady, nemůže vlastník pozemku požadovat odstranění takového zařízení, nýbrž jen žádat náhradu škody.
K § 1024 až 1028:
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxdla. Stávající občanský zákoník stanovil jen možnost soudního uložení povinnosti pozemek oplotit (§ 127 odst. 2). Toto opatření, svým charakterem mixxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxu z vlastníků sousedních pozemků rozhrada náleží, náleží jim společně. Na společné rozhrady se použijí ustanovení o spoluvlastnictví. To však není z pxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx důvodu se v § 1024 odst. 2 sleduje odchylná úprava, podle níž spoluvlastník užívá svou polovinu zdi a má možnost dělat v ní výklenky (také do ní vestavět skxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxx odstavci výslovně nezmiňované, lze si představit některé další případy, které se mohou raritně vyskytnout (např. v případě plotů, ohrad, živých plotx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xráv či jiných odpovídajících ustanovení.
V protikladu k předchozímu ustanovení stanoví § 1025, že tam, kde je nepochybné, jaká rozhrada náleží jednoxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxx xro případy odvrácení rizika vzniku škody sousedního pozemku.
Ustanovení § 1026 řeší případy jak postupovat v případě poškozených či rozpadlých rozhxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxvu, pokud hrozí sousedovi škoda. Toto ustanovení však nezasahuje do veřejnoprávních povinností, které stanoví zvláštní právní předpisy. Jedná se naxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
x x xxxx xx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxský zákoník po dlouhých letech absence toho institutu upravil nezbytnou cestu zkratkovitě a velmi nedostatečně. Z toho důvodu se stávající úprava nepxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xejména z toho důvodu, že nezbytná cesta je institut svou povahou výjimečný, sloužící k omezení vlastnického práva jednoho vlastníka v soukromém zájmu xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxnou cestou, tak aby svou nemovitou věc mohl řádně užívat. Dosažení pohodlnějšího spojení však důvodem pro zřízení nezbytné cesty není. Přitom musí být xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xřeba respektovat nezbytnou relaci. Přitom musí být zváženo, jde-li o případ, kdy se potřebnému vlastníkovi umožní spoluužívání již existující cesty xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx proto v § 1036 umožňuje vlastníku sousedního pozemku požadovat po tom, kdo si nezbytnou cestu nárokuje, aby vykoupil pozemek zasažený zřízením nově vyxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx majetku tohoto vlastníka, a tudíž i to musí být zohledněno při stanovení kupní ceny.
Nezbytnou cestu lze povolit jen za úplatu (§ 1030). Ta může být hrazxxx x xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxípady, kdy je zřejmé, že tu riziko takových škod není. V té souvislosti je xxxxx xxxxxxxxx x xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxění o práva věcná, musí být v odůvodněných případech příslušné úplaty a jistoty poskytnuty i jim. To je praktické zejména tehdy, je-li sousední pozemek xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxu nebo pachtu) - pak taková třetí osoba může odškodnění požadovat jen proti vlastníku sousedního pozemku, který je vůči ní ve smluvním poměru. Ale i tentx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxn ve věcném, ale i v časově nezbytném rozsahu, třeba počítat s tím, že nezbytná cesta může být také zrušena (§ 1034), a pro ten případ stanovit, zda má být vyxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xejména tehdy, žádá-li se nezbytná cesta přes uzavřené prostory nebo brání-li zřízení takové cesty veřejný zájem. Stejně tak není možné řešit povoleníx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxá nemovitá věc obklopena několika pozemky, a stejně tak i na případ, kdy k izolaci pozemku došlo rozdělením pozemku původního (typicky při zrušení spolxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx
x x xxxx xx xxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx právech omezen nebo i vlastnického práva zbaven. Respektuje se, že se tato úprava tradičně v občanských kodexech vyskytuje, byť jde o opatření svým chaxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx cizí věci ve stavu nouze nebo naléhavém veřejném zájmu (§ 1037), tedy opatření svým charakterem mimořádné a často jen dočasné, a omezení vlastnického pxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx že postiženému vlastníku náleží náhrada plné hodnoty dotčeného majetku, a to v penězích. Zároveň se nebrání tomu, aby náhrada byla poskytnuta i jinak, xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx
x x xxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxckého práva v § 126 odst. 1 nynějšího občanského zákoníku, vycházející ze socialistických tradic, se navrhuje nahradit standardní úpravou vycházejíxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx negatorní (§ 1042). K nim se přiřazuje žaloba z domnělého vlastnictví, neboli publiciánská, upravená nově v § 1043.
Vydání věci se může domáhat její vlxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxci druhově určené, pokud byly smíšeny s jinými věcmi téhož druhu. Na to pamatuje úprava § 1041, která (zejména v odstavci druhém, který rozvádí pravidlo xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxým jménem zcizí věc další osobě, ale následně se zcizitel sám stane vlastníkem oné věci. Pak by se mohl, nebýt druhého odstavce § 1040, domáhat vydání věcx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxsadám.
Zápůrčí žaloba je jako druhá z vlastnických žalob upravena v § 1042 (dosavadní občanský zákoník v § 126 odst. 1 její existenci vůbec pomíjí, přesxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xe dán tím, že stačí prokázat fakt rušení vlastnického práva. Na žalovaném pak je, aby se případně pokusil dokázat, že zásah do žalobcova vlastnického prxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx již nastal, odstranil následky svého rušebního jednání uvedením do předešlého stavu.
K oběma předešlým žalobám je přičleněna žaloba z domnělého vlaxxxxxxxx x
xxxxx xxxxxxxxxx
xx xxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xpravou se rozšiřuje ochrana držby oproti obecné úpravě posesorní ochrany, ovšem jen pro případ držby poctivé a oprávněné. Z praktických důvodů se poskxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xx xxx x xxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx, vyjadřuje se výslovně, že jde o právo vlastníka na ochranu, které osoba, jejíž právo se opírá jen o obligační titul, pouze vlastním jménem uplatňuje.
x x xxxx xx xxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxčanského zákoníku, jehož základní nedostatek je v tom, že stále sleduje koncepci zájmu někdejšího socialistického státu přivlastnit si nález. Tomu oxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxtví státu. Stejná myšlenka rezonuje ale i s úpravou současnou, podle níž tyto věci připadají do vlastnictví obce. Ze zkušeností praktického života je zxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxtěných, nalezených a skrytých upravuje podrobněji a se zřetelem k specifickým znakům každé z jednotlivých skupin.
O opuštěných věcech pojednávají uxxx x xxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx zvláštní zákony. Stanovuje se tedy zásada okupační volnosti. Tam, kde je zvláštní zájem na omezení nebo vyloučení okupační volnosti, ponechává se příxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx. „věc bez pána“, byť druhé z uvedených označení odpovídá jiným jazykovým pojetím (příkladmo herrenlos, sans maitre, senza padrone), protože taková oxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxná) věc je taková, kterou její vlastník opustí s úmyslem již nebýt jejím vlastníkem. Mohou být i některé případy sporné, proto se navrhuje stanovit, že úxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xo souladu s nově vzniklým právním poměrem.
Zvláštní ustanovení se vztahují k zvířatům. Vzorem těchto pro tuto úpravu jsou opět standardní zákoníky (rxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxého práva ke zvířeti. Je-li např. vypuštění exotického ptáka nebo tropické ryby do volné přírody s úmyslem nadále zvíře nevlastnit (z hlediska úpravy vxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xdpovědět na otázku, zda k zvířeti trvá vlastnické právo dosavadního vlastníka, popř. za jakých podmínek dosavadní vlastník vlastnické právo k zvířetx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx
xxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxx, že občanské právo považuje za divoká všechna zvířata, která nejsou domestikovaná.
Divoká zvířata (v terminologii rakouského občanského zákoníku xxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxobodě. Např. černá nebo spárkatá zvěř i jiní živočichové žijící na našem území volně v přírodě ve svém přirozeném prostředí nemají vlastníka. Volně žijxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xřírodě, i když pro ně zdejší přírodní podmínky nejsou přirozeným prostředím - nejen zatoulá-li se na zdejší území zvíře, které zde běžně nežije, ale takx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx nebo mink) chováno v domácnosti pro potěšení a jako společník, nebo za výdělečným účelem. Všechna tato zvířata, pokud žijí ve volné přírodě, jsou zvířaxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxených těmito předpisy jako jsou např. zákon o myslivosti nebo zákon o rybářství.
Nevylučují-li to jiné právní předpisy, může být divoké zvíře zajato. xxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxtví i jiným způsobem, např. smlouvou nebo děděním apod. Divoká zvířata, která určitá osoba drží jako své vlastnictví, ať již k nim nabyla vlastnické práxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxčanského zákoníku gefangene Tiere, v terminologii nizozemského občanského zákoníku tamme dieren, ve francouzské právní terminologii animaux captxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxanovit, jak k němu dosavadní vlastník vlastnické právo ztratí. Také v tomto případě se osnova přidržuje vzoru standardních občanských zákoníků (napřx x xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxíháno za účelem jeho opětovného zajetí. Stíháním zvířete se rozumí především stíhání faktické: zda vyhoví i náhradní způsoby, na které se poukazuje výxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx platí, unikne-li takové zvíře na pozemek pro stíhajícího vlastníka nepřístupný; pak se taková situace z hlediska uchování vlastnického xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxíhá-li je vlastník nebo ustane-li v pronásledování, stává se v důsledku toho zvířetem bez pána. To ale neplatí ve dvou případech. Jednak jde o divoká zvíxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxa smyslu); i v tomto směru sleduje osnova vzor německého občanského zákoníku (§ 960 BGB). Jednak jde také o zvířata označená takovým způsobem (např. tetxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxozený pud dosáhnout svobody. V rámci divokých zvířat však vystupuje jako zvláštní skupina kategorie zkrocených zvířat (v terminologii rakouského obxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxefatti, ve španělském animales amansados), k nimž se ustanovení standardních občanských zákoníků o vlastnickém právu ze zřejmých důvodů staví odlišxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxož jednotlivý kus se drží u člověka, např. proto, že tak byl od mládí vychován nebo postupně ochočen. I o těchto zvířatech mají občanské zákoníky obvykle xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxávají patřit také nám a stávají se vlastnictvím těch, kdo je okupují. Má se pak za to, že pud k návratu ztrácejí tehdy, když si odvyknou se vracet“ (Gai, II, xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxapř. německý v § 960 odst. 3, švýcarský v čl. 719II nebo nizozemský v čl. 5:19 odst. 1). V té souvislosti se ale často poukazuje na labilitu takto obecně forxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxoníky staví tuto otázku napevno stanovením lhůty, po jejímž uplynutí se i zkrocené zvíře považuje za zdivočelé (tj. za divoké zvíře žijící na svobodě). xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx
xxxxx
xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xrvání 42 dnů, jejíž uchování sledoval i vládní návrh československého občanského zákoníku z r. 1937 (§ 157). Lhůty posledně uvedené se přidržuje i zdexxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xradice, když šestitýdenní lhůta se jeví jako logická vzhledem k přirozenému řádu. Rovněž je logické, že lhůta neběží, zabrání-li někdo jiný takovému zxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xe lze podle označení zjistit jeho vlastníka.
Ustanovení o zajatých a zkrocených zvířatech nedopadají na domácí zvířata. Domácí zvířata jsou taková, xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx, uplatní se na ně právní pravidla o ztracené věci do té míry, pokud speciálně pro ně nejsou stanovena zvláštní pravidla. Jedná se zejména o § 1048 zakládaxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx
x x xxxx xx xxxxx
xx xxxx x xxxxxt, která nikomu nepatří, nutno odlišit případ věci nalezené. Zatímco v prvém případě jde o věci bez vlastníka a zvířata bez pána, v druhém se jedná situacxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx poskytnout možnost, aby se své věci opět ujal.
Předně se stanoví, že nalezená věc musí být vrácena tomu, kdo ji ztratil. Není-li to možné, musí být nález xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x něhož se vyžaduje, aby snaha zjistit jejího vlastníka byla při neúčinnosti prvního oznámení byla intenzivnější. Nalezená věc musí být uschována; přixxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxa přihlásí, věc se mu vydá, odečtou se však náklady spojené s její úschovou, případně též s vyhlášením nálezu, dále případné náklady nálezce a nálezné. Nxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xx xxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx-li se vlastník ani do tří let, stane se vlastníkem věci nálezce. Právo věc užívat i vlastnické právo k nálezu může nálezce odmítnout, pak věc připadne obxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xřípadně obce o zvíře pečovat s péčí řádného hospodáře. Ustanovení o nálezu týkající se věcí se použije i na zvířata, pokud to vyhovuje povaze zvířete jakx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxovu, tedy k chovu zvířete v domácnosti pro potěšení a jako společníka, nikoli za účelem spojeným s majetkovými a výdělečnými zájmy. V těchto případech nxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xx xxxx xxx xxxx xxxxx xx xx xxoru nedávné novely švýcarského ZGB (čl. 722) účinné od r. 2003 navrhuje zjednodušit a zkrátit lhůty obecně stanovené pro neživé nálezy tak, že nálezce mxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xvěřeno zvířecímu útulku - bude zvířecí útulek oprávněn po uplynutí čtyřměsíční lhůty se zvířetem volně naložit, tj. zejména mu nalézt nového pána.
Úkxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxení nálezného i na nabytí věci.
O skrytých věcech normují § 1063 a 1064. U skrytých věcí, rozdílně od nálezů, se zpravidla méně často dohledá její vlastnxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xa němž byl nález učiněn. Respektují se přitom jak zájmy vlastníka pozemku, kde byla skrytá věc nalezena, tak zájmy nálezce. Nemá-li tato věc zřejmě vlasxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx připadnout polovinou vlastníku pozemku a polovinou nálezci. Konstruovat však z toho důvodu spoluvlastnictví jich obou by nebylo z praktických důvodx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxněných a pro případ, že k ní nedojde, připadne xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xajme k tomu, aby věc nalezla; taková osoba není nálezcem ve smyslu zákona a nenáleží jí nálezné ani jiná plnění, ledaže jí byla smlouvou přiznána zvláštnx xxxxxxx
x x xxxx xx xxxxx
xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxírůstky. Osnova vychází z tradičního dělení přírůstků na přirozené, umělé a smíšené.
Pokud se jedná o přirozené přírůstky, věnuje se pozornost zejméxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxláštní pravidlo musí být stanoveno (§ 1067) ohledně hraničních stromů. Ustanovení o naplaveninách a stržích jsou standardní výbavou většiny občanskxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxípad řeší § 45 vodního zákona (zák. č. 254/2001 Sb.). Pro úplnost jsou doplněna také ustanovení § 1072 a 1073 o přirozených přírůstcích movitých věcí a plxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x x xxxx xx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xspecifikace). Preferuje se především obnovení předešlého stavu, a není-li to možné, je nutné vyřešit, jak se s nově vzniklým celkem naloží.
Předně je xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxledek tomu, kdo se o vznik nové věci nejvíce přičinil. Přitom je lhostejné, spočívá-li jeho podíl na hodnotě výsledku v jeho práci nebo v tom, že poskytl nxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxáno v následujícím ustanovení k ochraně vlastníka, jehož věc byla použita bez dobré víry. Takovému vlastníku se - bez zřetele k tomu, jak se jeho věc hodnxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxší zúčastněné nelze příliš dlouho ponechávat v nejistotě, a proto se poškozenému vlastníku ponechává k rozhodnutí měsíční lhůta; nevyužije-li jí, buxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxit. Pro takový případ se navrhuje přikázat nově vzniklou věc do spoluvlastnictví všech, jejichž movitosti byly zpracovány s tím, že spoluvlastníci soxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x x xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxastnictví původního vlastníka, ať je hodnota materiálu použitého na opravu jakákoli, přičemž tomu, kdo vlastnické právo pozbyl, náleží náhrada.
Od xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xonorován. Při smísení věcí je třeba rozlišit situace, kdy se smísí věci různého druhu (to jsou případy slitin, smísení různých sypkých materiálů apod.xx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxm; v takovém případě náleží každému z původních vlastníků rozsahem to, co mu náleželo před smísením, přičemž se nehledí, kdo byl předešlým vlastníkem uxxxxxxx xxxx xx xxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx proti vlastníkovi právo na náhradu či jiné plnění, přiznává se takové osobě právo
retence
, dokud jí odměna za zpracování věci nebo jiná náhrada není zapxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxně stanovuje, že náhrady požadované dotčenými osobami při zpracování nebo smísení nesmí činit více, než kolik by dotčenému náleželo v příčině bezdůvoxxxxx xxxxxxxxxx
x x xxxx xx xxxxx
x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xx xxže stát, že vlastník pozemku zřídí na svém pozemku stavbu za použití cizího materiálu. Pak se stavba stává součástí pozemku, ale vlastník pozemku se musx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xterý se musí vypořádat s tím, kdo stavěl. Vzhledem k závažnosti zásahu do vlastnického práva vlastníka pozemku se tomuto vlastníku ponechává na vůli, zxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxvby zřízené na vlastním pozemku přesahuje na pozemek cizí. Za této situace by nemělo význam řešit věc spoluvlastnictvím vlastníků obou pozemků k stavbx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxaci vlastnických vztahů k dotčenému pozemku.
Zvláštní význam v těchto souvislostech má, jednal-li ten, kdo neoprávněně zasáhl do cizího vlastnickéxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx postihnout výrazněji než toho, kdo jednal dobromyslně – kdo zasáhl do vlastnictví cizího pozemku, aniž byl v dobré víře, bude nucen odstranit závadný sxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx
x x xxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxo rostlinami jiného vlastníka. Na to reaguje návrh příslušného ustanovení osnovy, opět s návrhem úpravy shodné s klasickým pojetím tohoto institutu.
x x xxxx xx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xejich řešení soudce nemá dostatečnou oporu. Proto se navrhuje úprava podrobnější. Úvodní ustanovení normuje následek vzniku vlastnictví, pokud držxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxi někdo nepravou držbu – např. krádeží nebo loupeží – nemůže dojít k řádnému vydržení nejen u něho, ale ani u jeho dědice. Zároveň se vyžaduje držba opřená x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxyby bylo zřízeno oprávněnou osobou,“ je dostatečně zřejmé, že nejde o řádnou držbu ve smyslu § 991, nýbrž že se má na mysli jiný případ. Pro vydržení vlastxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx
x x xxxx x xxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxx xxx xxxx x xx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxy ani situace, kdy určitá osoba získá do své moci věc s úmyslem nabýt k ní vlastnické právo, ale převodcem je neoprávněný držitel, navrhuje se obnovit insxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxlad je sice pochybný nebo sporný, ale kde tvrzené nebo domnělé vlastnictví trvá značně dlouhou dobu. Jedná se např. o situace, kdy někdo drží movitou věcx xxx xxxx x xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx výměra skutečná nebo pozemek chybně označený parcelním číslem, takže nabyvatel v dobré víře drží něco jiného, než pro co mu svědčí vlastnický titul atpx xx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxh, kdy ten, kdo je popírá, prokáže osobě, která se mimořádného vydržení dovolává, její nepoctivý úmysl.
Účelem navržené úpravy není poskytnout zvýšexxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxnulého století. To je důvodem konstrukce zvláštního přechodného ustanovení v § 3066.
K § 1097 a 1098:
Účinná ochrana práv předpokládá skutečnou xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxonného zástupce, opatrovníka nebo poručníka, nebo vydržení mezi manžely, osobami žijícími ve společné domácnosti, mezi zastoupeným a zákonným zástxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
x x xxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxého práva je jeho převod. Návrh oslabuje přežívající dogma o titulu a modu nabytí, které vzniklo v pozdním středověku (Urfus, V. Historické základy novxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxx x xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxvním důvodem nabytí vlastnického práva smlouva a právním způsobem nabytí vlastnického práva tradice, tj. předání a převzetí věci, popř. právní skutexxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx1), belgický, lucemburský, italský, portugalský nebo polský. Zdejší právní vývoj se od rakouského a německého pojetí odklonil již v r. 1950 (§ 111 zák. xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx x xxxxxx x xxxx xxx x xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxvní důvod změny, se uváděly význam pro vybírání notářských poplatků (Kratochvíl, Z. et. al. Nové občanské právo. 1. vydání. Praha: Orbis, 1965, s. 208) x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x x xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxevodu vlastnického práva (DZ k § 111 občanského zákoníku z r. 1950). V dané souvislosti - obdobně jako v jiných případech - však rozhoduje praktické hledxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxu autonomie vůle. Podle této zásady vznikají subjektivní práva a povinnosti projevem vůle stran, v daném případě tedy už xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxdmíní předáním či jinak. Vnější demonstraci předáním a převzetím návrh pro nabytí vlastnického práva nevyžaduje, ani jí nedává přednost, protože v soxxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx bez dalšího dovodit, že k němu má vlastnické právo, protože mnohem pravděpodobnější jsou jiné právní důvody, z nichž se tak stalo. Praktické potřebě jexxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxu krocích. Zavedení tohoto pravidla jako obecného je nezbytné i vzhledem k širokému pojetí věci – u nehmotné věci (např. podílu na soukromé korporaci, kxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xetrvávají. Nejde jen o situace, kdy se vyžaduje zápis vlastnického práva s konstitutivními věcněprávními účinky, ale i o případy, kdy se k nabytí vlastxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx
x x xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxm soukromém právu citelně chybí a ustálená
judikatura
řeší otázky tohoto druhu jen částečně. Navrhuje se proto stanovit, že při postupném několikanáxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxána již účinností smlouvy. Pojetí druhého odstavce navazuje na ustálené závěry judikatury i na navržená ustanovení o veřejných rejstřících práv k věcxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx
x x xxxx xx xxxxx
xxxxxxy vlastnického práva k movitým věcem vykazují určité zvláštnosti a vyžaduje se, aby na ně pamatovala zvláštní ustanovení.
Předně je zapotřebí vzít v úxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxtně určitelná. Standardní úpravy, které značnou měrou respektovala ještě úprava občanského zákoníku z r. 1950 (§ 111) a jejichž odrazem je dnes v našem xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxdříve v okamžiku, kdy jsou určitelné dostatečným odlišením od jiných věcí téhož druhu.
Vzhledem k tomu, že jsou movité věci, k nimž se práva zapisují do xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxh se vlastnictví nabývá až zápisem do příslušného seznamu.
I cenné papíry jsou movitými věcmi. Osnova přejímá ze zákona o cenných papírech (§ 17 a násl.x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxx x xx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxvá se pro převody vlastnického práva k nim zásada registrace. To platí i pro převody vlastnického práva k imobilizovanému cennému papíru.
K § 1105:
xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxch věcných práv k nemovitostem (č. 265/1992 xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xabývajících se otázkou, zda má být dosavadní model nabývání vlastnického práva zachován, anebo má-li být opuštěn. Tyto diskuse nevedly k jednoznačnéxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxrní demokratické společnosti s tržním hospodářstvím, je v českých podmínkách o to obtížnější, že se od konce druhé světové války v tom směru vystřídalo xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xx xx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxedle nichž existovaly také knihy železniční a knihy horní). Do nich se věcná práva k nemovitým věcem zapisovala zásadně s konstitutivními účinky, byť exxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxahoval katastr. Tento systém, který spojuje nabytí věcného práva k nemovité věci se zápisem do veřejného seznamu (knihy), se zpravidla označuje jako rxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxým věcem, včetně vlastnického, vznikají již účinností smlouvy.
Třetí radikální změna byla zavedena v r. 1964: způsob zřizování těchto práv smlouvou xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxátním notářstvím, anebo nabývaly-li je tzv. socialistické organizace, kdy byl
relevantní
ničím nepodmíněný konsens stran. Pozemkové knihy byly zrxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xx byla věcná práva k nemovitostem zapisována jen evidenčně a jen, pokud to oprávněné osoby navrhly. Zápisy byly bez právního významu pro existenci věcnýxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx. č. 264/1992 Sb., který s účinností k 1. lednu 1993 zavedl současný stav. Tato poslední změna byla již v době svého přijetí označována za provizorium.
Pxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx práv k nemovitým věcem nezapsaným do katastru se pojí s účinností smlouvy, (2) převod stejných práv k nemovitým věcem zapsaným do katastru se pojí s vklaxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxtavitele, uplynutí vydržecí doby atp.); těchto skutečností se lze dovolat vůči každému, bez ohledu na stav zapsaný v katastru nemovitostí. Podle údajx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxmem 196 tis. zápisů vlastnického práva. V případě zástavního práva bylo provedeno (2) vkladem 139 tis. zápisů nových zástavních práv a (3) záznamem proxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxx xředkupních práv. Ostatní zápisy a výmazy práv prováděné (3) záznamem představovaly 55 tis. případů. Zápisy a výmazy poznámek a dalších údajů katastru xxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxm věcem následnou kontrolu již uzavřené smlouvy, a to kontrolu jen částečnou. Úplnou kontrolu provede soud na návrh, protože jen soud může rozhodnout o xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxí neplatnost smlouvy platnost i všech následných titulů o derivativním nabytí vlastnictví či jiných věcných práv, třebaže byla zřízena osobou zapsanxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxx xxx xxxxxxxxxxi zapsané od r. 1993 - dosud však efektivně chráněna není. Katastr nemovitostí eviduje pozemky, některé (nikoli všechny) stavby - a také ty byty či nebytxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxdle trvalých uživatelů (typicky zemědělských a lesních organizací), nikoli podle vlastníků, a že plná náprava nebyla dosud provedena, panuje v evidexxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxémy: systém opřený o zásadu konstitutivního zápisu (registrační) a systém opřený o zásadu konsenzuality (konsenzuální).
Původ registračního systxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx měřítko bohatství. Proto byl právě ve středoevropských zemích v té době vystupňován rozdíl mezi nemovitými a movitými věcmi do té míry, že se neznal jedxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxm. V návaznosti na to vznikly knihy, do nichž se - nejprve ve městech (poprvé v r. 1135 v německém Kolíně nad Rýnem) - zapisovala práva k nemovitým věcem. Poxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx zaveden ve většině rakouských zemí a převzat byl i do obecného občanského zákoníku z r. 1811. Tento vývoj byl u nás dovršen vydáním knihovního zákona z r. xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx x x xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxvých knih v 80. letech 20. stol. Typickými státy s registračním systémem jsou vedle Rakouska také Německo, Švýcarsko, Dánsko, Litva, Slovensko, Maďarxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx na zastaralý nebo nemoderní: např. o návratu k němu se v souvislosti s přípravou rekodifikace soukromého práva vážně uvažuje v Polsku, kde dosud platí sxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxs zaveden v r. 1950 občanským zákoníkem č. 141/1950 Sb. (§ 111). Za tímto odklonem od dosavadní tradice stála myšlenka, že změnou se vychází vstříc potřexx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxto úpravou, účinnou až do r. 1964, není dobrá, protože totalitní zákonodárce, veden různými hospodářskými a politickými zájmy (zejména na urychleném x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xa spolehlivé evidenci vlastnických a dalších věcných práv k nemovitým věcem. Pozemkové knihy byly sice i nadále zachovány, ale zápisy do nich již nebylx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxdené zdejším právem v 50. letech minulého století však nediskvalifikují zásadu konsenzuality, která se při realitních obchodech uplatňuje v řadě evrxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxstem, spojená s publicitou zapsaných údajů a ochranou dobré víry v tyto údaje. Zásada konsenzuálního převodu přináší tu výhodu, že při prodeji nemovitx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx úschovy u třetí osoby (zpravidla u advokáta či notáře nebo na vázaný účet u banky) a nabyvatel nabývá vlastnické právo okamžitě a nezávisle na rozhodnutx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxlicity nabytého práva, která trvá až do okamžiku, kdy bude právo do katastru nemovitostí zapsáno. V právních řádech, které staví při nabývání vlastnicxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxávněné držby, investovat do ní jako do věci vlastní, ale nepožívá plné právní ochrany, kterou získá až zápisem do veřejných knih spojeným s materiální pxxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxcněprávní účinky nabytí práva i jeho plná ochrana nastanou v týž okamžik, tedy vkladem (ovšem vkladem se zpětnou účinností, neboť jeho účinky nastávajx xx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx vázány jejím uzavřením, ale nabyvatel se vlastníkem stane až později. Třebaže účinky vkladu nastávají retroaktivně - ke dni podání návrhu na vklad - a ax xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxde v ČR 30 dnů a v řadě okresů dosahuje pouze 1 až 2 týdny), provází mezidobí až do povolení vkladu nejistota. Mnohé může příznivě ovlivnit elektronizace cxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx možností však nelze přeceňovat; v plně elektronizovaném rakouském systému není výjimečné, že zápis vlastnického práva k bytu ve Vídni trvá i kolem šesxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxku účinnosti smlouvy ani předpokládat. Ty se mohou týkat stavu zapsaného v katastru nemovitostí (např. soukromý exekutor vydá příkaz k prodeji nemovixx xxxx x x xxxx xxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxx
x xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxtastru nařízení
exekuce
bez zřetele na pořadí došlých návrhů). Mohou se ale týkat i faktického stavu, např. nemovitá věc, bezvadná při uzavření smlouxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxích transakcích touž smlouvou vedle nemovitých věcí zapsaných v katastru nemovitostí i nemovité věci nezapsané do katastru a věci movité, protože pak xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx kupuje-li se nemovitá věc na úvěr poskytnutý bankou, protože banka vyžaduje pravidelně zajištění úvěrové pohledávky v zástavě převáděné věci ještě dxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxavního práva, ale sejde-li následně z obchodu, ocitá se osoba, která chtěla prodat, v těžkých problémech (nová právní úprava proto xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxí, jak se při realitních obchodech vkladovému řízení vyhnout. Tak je např. nemovitá věc vložena do jednočlenné společnosti s ručením omezeným a místo s xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxtotu, není-li společnost např. zadlužená nebo nemá-li jiné problémy.
Těmto a podobným obtížím se návrh snaží čelit ustanoveními zařazenými do hlavy xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x nemovitým věcem bude postupně zdokonalen co do rychlosti i kvality tak, aby se podobné těžkosti projevovaly v míře co nejmenší.
K § 1106 až 1108:
Sxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxch zákoníků zavádí.
K § 1109:
Navrhuje se upravit nabytí vlastnického práva od neoprávněného ve shodě s řešením rozhodnutým ve věcném záměru občxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xprávněně převést druhé straně vlastním jménem, i když není vlastníkem. Navržená ustanovení se týkají případů, kdy vlastnické právo převádí druhé strxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxmského práva
nemo
plus iuris ad alium transferre potest, quam ipse haberet (nikdo nemůže převést na jiného víc práv, než by sám měl) neplatila ani v římsxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxzem na ni se v právních řádech evropských zemí prosadily dvě výjimky vztažené k nabývání movitých věcí v zájmu ochrany dobré víry nabyvatele, který na opxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xiž v XV. století ustálila zásada en matiere de meubles la possession vaut titre de propriété (držba zakládá vlastnický titul). Typicky jde o případ koupx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxého ovládání (jde o právní pravidlo formulované obecným právem slovy wo du deinen Glauben gelassen hast, musst du ihn wiedersuchen; svoji důvěru musíš xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxil širokou ochranu osoby, která získala movitou věc v dobré víře a po jeho vzoru občanské zákoníky Belgie, Lucemburska nebo Španělska či Itálie ovlivněxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxanském zákoníku z r. 1811 (§ 367) a v občanských zákonících Německa (§ 932 an.) a Švýcarska (čl. 714, 933 a 934) a po jejich vzoru i v dalších zemích (Řecko, Pxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx x xxx x xxxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxcích - při nabytí cenných papírů nebo xx xxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xx xxxx x zákoníkem mezinárodního obchodu (§ 325). Při změnách právního řádu v roce 1991 převzal ze zrušovaného zákoníku mezinárodního obchodu obsah jeho § 325 xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx jako překonanou; některá ustanovení z této zrušené části sice pojala do nově koncipované části osmé o závazkovém právu některá ustanovení, avšak obsax x xxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxní rozhledy, VI, 1998, s. 237 an.), jakož i nijak neodůvodněný nepoměr ochrany dobré víry při úplatném nabytí v podnikatelském a mimopodnikatelském stxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xejich použití závisí jen na tom, zda jde o vztah obchodněprávní či občanskoprávní. Takový rozpor nemá nic společného s vědeckými argumenty“ (srov. Falxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx neoprávněného se zabýval Ústavní soud (usnesení sp. zn. IV ÚS 112/01 z 28.8.2001 a nálezy sp. zn. I. ÚS 437/92 z 26.8.2003 a č. 452/2006 Sb.). Zejména v posxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x hlediska čl. 11 Listiny základních práv a svobod se tedy nejeví jako odůvodněné odchýlit se od právního pravidla založeného § 446 obchodního zákoníku, xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxěného nad rámec § 446 obchodního zákoníku upravily i některé jiné právní předpisy, zejména zákon směnečný a šekový (čl. I § 16 a 17, čl. II § 19 a 22), zákon o xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxho pořádku, zejména čl. 4 odst. 2 a 3 a 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 a 10 Ústavy České republiky. Ochrana dobré víry náleží k významným pxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxré splňují stanovené podmínky. To platí i pro případná omezení vlastnického práva. I vlastnictví movité věci zavazuje a v případech odůvodněných veřexxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xájmu na bezpečném tržním prostředí v souladu s naplňováním zásad otevřeného tržního hospodářství, což je i povinnost vyplývající pro Českou republikx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xx xxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxího pododdílu, protože nejde o derivativní, odvozené nabytí (převod), nýbrž o nabytí původní, originární. Nabyvatel totiž nabývá vlastnické právo ox xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxou bezvadný titul však v tomto případě nepředstavuje víc než podmínku nabyvatelovy dobré víry v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést.
V prxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxd se tak stalo ve standardních situacích. Většina z nich odpovídá platné právní úpravě ve zvláštních právních předpisech, pouze se rozšiřuje dnešní úpxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxo uznávané i v jiných státech Evropské unie. Dobrá víra se posuzuje, jak se výslovně zdůrazňuje pro mimořádný charakter této úpravy, vzhledem ke všem okxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx
x x xxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxtým zbožím v autobazarech, zastavárnách, obchodech se starožitnostmi, antikvariátech, vetešnictvích apod.). V těchto případech se navrhuje proloxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxádeži nebo loupeži). Původní vlastník tedy nemusí v těchto případech vyvracet dobrou víru nabyvatele, ale prokazuje skutečnosti stanovené v tomto usxxxxxxxxx xxx xx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x nálezu, protože je nutné mít na mysli i nálezcovu nepoctivost (může se stát, že nálezce nález neoznámí a nalezenou věc si ponechá nebo zpeněží).
K § 1xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx nabyvatele nepředpokládá a je na něm, aby svou dobrou víru prokázal. Ze zřejmých důvodů se pro tyto případy vylučuje ochrana nabyvatele v případě ztracxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
x x xxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxněného dobrou vírou nabyvatele nemůže být bezbřehá. Mohou nastat situace, že určitá osoba v dobré víře koupí movitou věc od neoprávněného (např. v zastxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx - tutéž věc dále koupí další osoba, která však ví, že ji jeho předchůdce nabyl od neoprávněného a na úkor původního vlastníka. Bez výslovné úpravy by podoxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxislosti zcela spolehlivé a pro aplikační praxi snadno uchopitelné. Z toho důvodu se navrhuje výslovné ustanovení inspirované italskou úpravou (čl. 1xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxl movitou věc s vědomím, že vlastnické právo bylo nabyto od neoprávněného. Původní vlastník tak bude mít vůči němu možnost domoci se vydání věci, ledaže xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxk uplatní jen v tom směru, že se další nabyvatel (nabyvatel ve zlé víře) nemůže dovolat vlastnictví svého předchůdce k svému prospěchu. Pokud tedy věc dáxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
x x xxxxx
xxxržené ustanovení sleduje bezpečnost obchodování s investičními nástroji a cennými papíry nebo listinami vystavenými na doručitele, zpeněžování moxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x x xxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xeřejného. Osnova tedy pouze stanoví, ke kterému dni se vlastnické práva nabývá, což má zvláštní význam tehdy, jestliže den nabytí vlastnického práva v xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x x xxxx xx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxnictví, odpovídajícím klasickým pravidlům, založily občanské zákoníky z r. 1950 a 1964 (ten s doplněním novelou z r. 1991) zvláštní stav. Nové normatixxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xnohé. Tak byl institut spoluvlastnictví spravující se tradičními a všeobecně uznanými pravidly (srov. např. zásadu „Nikdo nesmí být nucen setrvávat xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxkupní právo pro každý případ zcizení, hypertrofovaná role účelu, resp. účelnosti a obecného zájmu, možnost zrušení spoluvlastnictví i zcela zabránixx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxdlům opuštěným u nás v polovině minulého století - neboť ani spoluvlastnictví není institut, od něhož by moderní doba vyžadovala mnoho nového. Osnova pxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxm ke skutečnosti, že tržní poměry a jim odpovídající cenové relace nemohou nevést - alespoň nikoli pro dobu dohlédnutelnou - k množení spoluvlastnickýxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxí, a zakotvit jeho pravidla, a to přesto, že je nutné zohlednit i moment zániku spoluvlastnictví.
§ 1115 vymezuje situaci spoluvlastnictví a osob na něx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxx xx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxuvislosti s označením institutu a jeho subjektů žádná potíž, v případě držby, služebnosti atd. taková potíž existuje. Bývá pravidlem řešit ji výrazem xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxí vykládat velmi obezřetně právě vždy s ohledem na specifika toho kterého práva.
Otázka právního důvodu vzniku tohoto pluralitního poměru je reglemexxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxjetí tradičního rozlišení společenství chtěného, nahodilého a založeného na výroku veřejného úřadu, leží na teorii.) Toto ustanovení se však nevztaxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxání, braní užitků atd. (srov. též § 1006). Panujeli mezi spoluvlastníky shoda, pak navenek dohromady prezentují výhradního vlastníka věci. Takže - jsxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxávy společné věci, kde platí princip majority, platí zde princip jednomyslnosti všech spoluvlastníků. Nejde totiž o jednotlivé spoluvlastnické podxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxx x xxx xxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxou věc, a to přesto, že je třeba spoluvlastníkem xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxstníků ke společné věci úplná a neomezená, ale nutně omezená.
Z povahy spoluvlastnictví vyplývá právo jednoho každého spoluvlastníka, aby se mu dostxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxjnou povahu jako jiná spoluvlastnická práva. Je proto třeba k plodům a užitkům přistupovat stejně: rozdělují se tak, jak to odpovídá velikosti podílů. x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxvý plod ve veřejné dražbě a výnos rozdělit podle podílů.
K § 1121 až 1123:
Každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu. Tato zásada vxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxe, představovala u nás v určité době teoreticko praktický problém. Ustálení stanovisek však neznamená, že by podíl (ideální podíl), neměl být v zákoně xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxci a nákladech na ni, je rozsahem, v jakém se jeho vůle účastní - to jest „podílí“ - na rozhodnutích týkajících se společné věci.
Velikost podílu (daná zlxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxe ovšem vyloučit pozdější odchylnou dohodu spoluvlastníků. Vzhledem k tomu, že v případě společné nemovité věci a některých jiných speciálně určenýcx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xřípadnou dohodu o velikosti podílu stejnému formálnímu režimu. Stejně jako dosud platí, že pochyby jdou na vrub těch, kdo měli o svá práva pečovat: podíxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxa (držba, užívání, požívání) je - pokud je jeho předmětem ideální podíl - zásadně omezen právy ostatních spoluvlastníků.
K § 1124:
Situace, kdy sxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xyžaduje zvláštní řešení. Proto se navrhuje stanovit dispozitivně zákaz zcizení spoluvlastnického podílu, vyjma případy převodu na jiného spoluvlaxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxem 76-1286 z r. 1976 (čl. 815-14 CC) a po jejím vzoru v r. 1993 Lucembursko. Německý (§ 2034 BGB) nebo italský (čl. 732) občanský zákoník znají v obdobné souxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxti měsíců, což na jedné straně bere v úvahu podstatu a smysl vlastnického práva (čl. 4 odst. 3 Listiny základních práv a svobod), na straně druhé dává spolxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx
x x xxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxně vylučují zákonné předkupní právo spoluvlastníků - výjimky představují zejména občanské zákoníky xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxména zemědělské usedlosti (např. v Německu, Rakousku, Polsku a jinde). Příkladem může být zákonná úprava v Rakousku, kde vedle obecné právní úpravy voxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx die bauerliche Erbteilung z r. 1958), nebo v Polsku, kde platí jednak zvláštní ustanovení čl. 166 občanského zákoníku, jednak speciální ustawa o ksztaxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxědělskými podniky a zamezení drobení zemědělské půdy), kdy byla zrušena § 864 (bod 3.) platného občanského zákoníku. Z novějšího zákonodárství zavedxx x xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxzská novela Code civil (čl. 815-14) provedená zákonem č. 76-1286, přijatá zvláště za tím účelem, aby se zabránilo drobení zemědělských podniků, které xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxx xerid, M. - Sonnenberger, H. J. Das Französische Zivilrecht. Bd. 2. 2. vydání. Heidelberg: Recht und Wirtschaft, 1986, s. 623). Francouzský vzor následxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxa pro spoluvlastnictví k zemědělskému závodu v tom směru, že spoluvlastníci budou mít ke svým podílům zákonné předkupní právo trvale. To však jen v přípxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxluvních stran, budou-li mít takový zájem, aby si předkupní právo ujednali. Protože bezesmluvně vzniká spoluvlastnické právo typicky děděním a protoxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xokud je pozůstalostí zemědělský závod.
Protože
ratio legis
sleduje účel zachovat vlastnické právo k zemědělskému závodu dosavadním spoluvlastníxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxe se zákonné předkupní právo i v případě spoluvlastnictví zemědělského závodu - obdobně jako v předchozím ustanovení - založit pro úplatné i pro bezúplxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxávo výslovně spojují jen se zcizením za úplatu. Bere se totiž v úvahu předpoklad, že jinak by předstíranými bezúplatnými převody mohl být účel navrhovaxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx, tj. právo domáhat se vůči zciziteli, aby spoluvlastníku převedl svůj spoluvlastnický podíl za obecnou cenu (srov. Švestka, J. - Jehlička, O. Nad předxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxkům ani v těchto případech přirozeně nebrání, aby se jej spoluvlastníci vzdali nebo aby si ujednali jeho omezení časem, podmínkami apod.
K § 1126 až xxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxuvlastníci většinou hlasů. Nerozhoduje však počet, nýbrž váha xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxx přísluší všem spoluvlastníkům společně, stejně jako její držba a užívání, přičemž je každý omezen stejným právem ostatních. Předpokládá se, že rozhoxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxx xx xxeba rozhodovat. Zásadně jen za předpokladu, že se každý ze spoluvlastníků o rozhodování dozvěděl, lze po každém z nich žádat, aby přijatá rozhodnutí akxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxx xěcí na soud - žalobní právo náleží každému ze spoluvlastníků. Nelze ovšem vyloučit (a ani zákon to nečiní), že najdou shodu v řešení např. rozhodcem, arbxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxladné záležitosti. Že záležitost byla skutečně neodkladná, dokazuje samozřejmě ten, kdo rozhodl bez informování ostatních. Nicméně v tomto případě xx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx lhůtě, protože poměry vzniklé mezi spoluvlastníky nelze ponechávat po neúnosně dlouhou dobu v nejistotě.
Záležitosti mimořádné správy (§ 1129) vyžxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx ze spoluvlastníků může obrátit na soud, pokud se nepodařilo požadované většiny dosáhnout a ani jiné dohody nebylo dosaženo. Zajisté se předpokládá, žx xxxx xxx xxxx xxx xx xxx xx xxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxník může v třicetidenní lhůtě navrhnout, aby o záležitosti rozhodl soud. V tom případě je ale především možné zároveň navrhovat, aby soud předběžně rozxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxx xxžadovat odpůrce atd.
Ust. § 1129 uvádí v odst. 1 demonstrativně typické případy mimořádné správy (účelovou změnu společné věci, její zásadní zlepšenx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx zásahy do společného vlastnictví, které vyžadují odlišné řešení, než bylo právě uvedeno. Uvádí je, tentokrát s ohledem na výjimečnou povahu věci taxaxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xavázat na dobu delší deseti let. K takovému rozhodnutí, jakožto rozhodnutí zcela zásadního významu, je třeba souhlasu všech spoluvlastníků.
Výjimkx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxé věci. Pro takové rozhodnutí stačí většina dvoutřetinová. I tady ovšem v případě potřeby může na návrh spoluvlastníka rozhodnout soud rozsudkem nahrxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
x x xxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xx xx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxi spravují společnou věc sami. Nicméně je třeba počítat s tím, že tato praxe dozná vývojem času změny, a stejně tak i s tím, že zvláštní zákon může nařídit pxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx vyúčtovat spoluvlastníkům xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xěci, resp. nikoli k újmě ostatních spoluvlastníků, je namístě chránit. Přiznává se mu proto v případě ohrožení společné věci náhrada nutných nákladů bxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xákonných ustanovení, vyžaduje s ohledem na ochranu třetích osob kvalifikovanou formu, je-li ve spoluvlastnictví nemovitá věc.
K § 1139:
Dojdexxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx x záležitosti rozhodne: zda určí, že rozhodnutí spoluvlastníků navrhovatele nezavazuje, zda případně dotyčné rozhodnutí zruší, nebo zda rozhodně o pxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxy uspořádány spravedlivě, tedy racionálně a způsobem, který nebude bránit dalšímu klidnému soužití spoluvlastníků a nebude mezi nimi akcelerovat daxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x x xxxx:
Klasická právní zásada, objevující se standardně ve všech právních řádech, promítnutá i zde do § 1140, je prolomena principem nejnutnější ochrany xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxlastníků. Nevhodnost se posuzuje se zřetelem na společnou věc, na její účelové určení, na způsob jejího využití apod. Tak např. o rozdělení zemědělskýxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx
x x xxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxxxx xxxxzích je třeba dát přednost dohodě. Proto zásadně platí, že se spoluvlastnictví zrušuje dohodou spoluvlastníků. Vzhledem k tomu, že lze kromě reálného xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxu i to způsobu zrušení svého společenství.
Zákon obecně preferuje při zrušení spoluvlastnictví reálné rozdělení společné věci. Zároveň však nelze nxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xmotné věci, a zejména nemovité, které jsou určeny k cílům veřejně prospěšným. Toto ustanovení však zakazuje pouze rozdělení společné věci, nebrání texx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx K návrhu kteréhokoli spoluvlastníka soud spoluvlastnictví zruší - pokud nebude vznesena některý z námitek, pro kterou by bylo nutné odložit zrušení sxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxx xodstatně nesníží její hodnota. Je-li zřejmé, že by reálným rozdělením hodnota věci skutečně utrpěla, rozhodne soud o její dražbě a rovněž, zda půjde o dxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xpoluvlastníci. Tento postup povede k tomu cíli, že cena věci dosažená v dražbě odrazí její tržní xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxedávky věřitelů jako osob třetích, ale i samotných spoluvlastníků týkající se společné věci. Na to pamatuje § 1148.
Dohoda o zrušení a vypořádání spolxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxena v písemné formě z vůle stran, musí si spoluvlastníci, požádá-li o to některý z nich, vydat vzájemně písemné potvrzení, jak se vypořádali.
K § 115x xx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx