LIT27700CZ

Důvodová zpráva k ústavnímu zákonu č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxx
xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxx960 Sb., Ústava Československé socialistické republiky, a ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, zákony, na jejichž základě byl dxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx tyto principiální nedostatky.
Proto při příležitosti předpokládaného zániku československé federace je zapotřebí vytvořit ústavu novou, položexxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xudou vůči sobě působit jako brzdy a vyvážení.
Podle návrhu ústavy je Česká republika parlamentní demokracií. Veškerá moc vychází z lidu, který ji vykoxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxx xx x xx xxxxxx xxlit.
Jestliže jde o parlamentní demokracii, pak svým významem Parlament dominuje nad výkonnou mocí, zejména vládou, která je mu ze své činnosti odpovxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxně základních práv a svobod (Ústavní zákon č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod jako ústavní zákon Federálního shromážděxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxiky i po zániku federace.
Ústava se dělí do osmi hlav. První hlava: "Základní ustanovení" (Čl. 1 až 14) vymezuje základní principy českého státu. Česká xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxx který respektuje základní svobody a lidská práva a jejich výkon je pod ochranou nezávislé moci soudní (Čl. 5).
Politický systém je založen na svobodnéx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxé republiky pro účely samosprávy dělí na obce a vyšší územní samosprávné celky. Ústava nevymezuje, jak velké mají vyšší územní samosprávné celky být, axx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxrávného celku nebo obce budou spravovat své záležitosti sami, a to prostřednictvím volného zastupitelstva. Ústava přiznává právo zákonodárné inicixxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxx
xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxárná" (Čl. 15 až 53) vymezuje působnost Parlamentu. Parlament je dvoukomorový, skládá se z Poslanecké sněmovny a Senátu. Komory se od sebe do jisté míry xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xx xx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxna senátorů. Tím by se mělo docílit rozlišné politické složení jednotlivých komor.
Poslanecká sněmovna především projednává všechny návrhy zákonůx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx republiky v ústavou vymezených xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xrojednávat všechny návrhy zákonů. Na druhé straně jej nelze rozpustit. Senát nahrazuje v některých funkcích Poslaneckou sněmovnu v době, kdy je Poslaxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxí odpovědný z výkonu své funkce, nelze ho odvolat. Prezident může být jen trestně stíhán, jestliže se dopustí velezrady. Žalobu na prezidenta podává Poxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx
Protože prezident republiky není odpovědný ze své funkce, ústava taxativně vymezuje rozhodnutí, která může prezident učinit sám. Zbývající rozhodnxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxenové interpelováni Poslaneckou sněmovnou nebo skupinou deseti poslanců a konečně může Poslanecká sněmovna vyjádřit vládě nedůvěru.
Vláda je vrchxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxignaci předsedy vlády. Jde však o rozhodnutí tradičně patřící prezidentu republiky nebo rozhodnutí, kdy je prezident republiky vázán samotným návrhxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx moc náleží vládě.
Vláda je jmenována prezidentem republiky a je odpovědna ze své funkce Poslanecké sněmovně. Může kdykoliv požádat Poslaneckou sněmxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xejméně padesáti poslanci.
Hlava čtvrtá: "Moc soudní" (Čl. 80 až 96) vymezuje úkoly a postavení soudů, které vykonávají jménem republiky nezávisle soxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xstanovení, jestliže jsou v rozporu s ústavou. Jeho rozhodnutí je závazné pro každého. Nově ústava umožňuje, aby i soudci obecných soudů, kteří jsou vázxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxi za to, že je vyhláška v rozporu se zákonem. Ovšem rozhodnutí soudce obecného soudu, jde-li o rozsudek, je závazné pro účastníky řízení a pro všechny orgxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xontrolního úřadu.
Hlava šestá: "Česká národní banka" (Čl. 98) vymezuje působnost České národní banky.
Hlava sedmá: "Územní samospráva" (Čl. 99 až 1xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxčanů, který má právo na samosprávu a je samostatně spravován zastupitelstvem. Stát může zasahovat do činnosti obcí a vyšších územních samosprávných cxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx, aby bylo možné každé dva roky volit třetinu senátorů, jejichž volební období končí ve třetině volebního období zbývajících dvou třetin senátorů.
Zxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxx
x xxx x
xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xde o vymezení nezávislé moci soudní, pod jejíž ochranou jsou lidské svobody a základní práva.
S tím souvisí i Čl. 11, podle kterého území České republikx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxx x
xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxxxxm v České republice. Veškerou státní moc vykoná prostřednictvím moci zákonodárné, výkonné nebo soudní.
Státní moc slouží všem občanům a její výkon je xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x xxx x x x
xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx práv a svobod. Jde o ustanovení zásadního významu, která svou povahou patří do ústavy bez ohledu na to, že jsou již obsažena v jiném ústavním zákonu.
x xxx x xx x
xxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxdřuje základní zásady politického systému České republiky. Těmito základními zásadami jsou svobodný a dobrovolný vznik politických stran a jejich vxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxí cílů politických stran.
Politická rozhodnutí jsou výsledkem svobodného hlasování, vyjádřeného vůlí většiny. Vůle většiny však nesmí do budoucna xxxx x xxxxx xxx xxxx xxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxických stran. Ústava tedy zajišťuje pluralitu názorů i práva těch, kteří nepatří k většině.
K Čl. 10
Toto ustanovení řeší vztah části mezinárodníxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x ratifikované prezidentem republiky (tzv. prezidentské smlouvy). Tyto mezinárodní smlouvy budou bezprostředně závazné; k jejich vnitrostátní účixxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxí smlouvy o základních svobodách a lidských právech (odst. 1) mají sílu ústavního zákona, kdežto ostatní mezinárodní smlouvy z kategorie tzv. prezidexxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx
x xxx xx x xx
x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx. Komory se liší počtem svých členů a délkou volebního období.
K Čl. 17
Toto ustanovení vymezuje, kdy se musí konat volby. Volby se konají ještě za exxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxí Poslanecké sněmovny dochází k tomu, že nejvýše 60 dnů plní částečně Senát i funkci Poslanecké sněmovny.
Mandát
poslance nebo senátora vzniká zvolexxxx xxx x xxx xxxxxx
x xxx xx xx xx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xakém základě se budou volby provádět.
K Čl. 21 a 22
Poslanec nemůže být senátorem a naopak.
S funkcí poslance nebo senátora je přímo z ústavy neslučxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx a ozbrojených sil.
Z Čl. 32 vyplývá, že člen vlády může být zároveň poslancem nebo senátorem. Po dobu výkonu funkce předsedy vlády, místopředsedy vládx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxx xx x xx
xxxxxxec nebo senátor se mohou kdykoliv vzdát svého mandátu.
Mají tak učinit osobně před Poslaneckou sněmovnou nebo Senátem. Tím se zamezuje tomu, aby politxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxm poslanci nebo senátorovi závažné okolnosti (nemoc, výkon vazby a podobně). Zákon upraví, jak se bude v tomto případě prohlášení činit.
Poslanci jsox xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxx
xxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxu se zákony a svým svědomím.
K Čl. 26
Toto ustanovení upravuje způsoby zániku mandátu. Jde o zánik na základě skutečností nezávislých na lidské vůlx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxt nebo zda právní úkon byl řádně učiněn, pak o ústavní stížnosti rozhodne Ústavní soud.
K Čl. 27
Toto ustanovení upravuje poslaneckou imunitu. Ústxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x nyní jde o to, aby
imunita
chránila celý Parlament, tedy jeho členy, aby mohli svobodně a v souladu se svým slibem nerušeně vykonávat svůj
mandát
. V žádnxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo jejich orgánech. Odpovědnost za projevy poslanců nebo senátorů si řeší každá komora sama. Proxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xen disciplinární pravomoci příslušné komory. Ústava však dává možnost, aby zákon stanovil i něco jiného, neboť jsou přestupky, které poslanec může spxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xát konečný souhlas k trestnímu stíhání svého člena, nedá-li souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno.
K Čl. 28
S imunitou poslance nebo senátxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxtorem.
K Čl. 29 až 32
Poslanecká sněmovna i Senát mohou zřizovat své orgány. Zvláštní mezi nimi je vyšetřovací komise, kterou zřídí Poslanecká sněxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx je.
Poslanec nebo senátor, který je členem vlády, nesmí být volen do jakéhokoliv orgánu Parlamentu.
K Čl. 33
Jestliže dojde k rozpuštění Poslanexxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxkon vázán především na zákonodárnou iniciativu vlády, neboť základním účelem tohoto ustanovení je zajistit kontinuitu základního fungování moci výxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxx
xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx ximitována dodatečným schválením Poslaneckou sněmovnou. Nesouhlas, nebo pouhé nevyjádření výslovného souhlasu na první schůzi Poslanecké sněmovnx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxx xx a 35
Obě komory Parlamentu konají stálá zasedání. Zasedání lze přerušit jen z vůle příslušné komory, a to na vymezenou dobu maximálně 120 dnů v roce. Přexxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxy tak učinit musí.
Prezidentovi republiky náleží právo rozpustit Poslaneckou sněmovnu. Toto rozhodnutí nepodléhá kontrasignaci předsedy vlády.
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxhodnutí prezidenta republiky nemohlo negativně ovlivnit přípravu a průběh volební kampaně i vlastních voleb.
K Čl. 36 až 38
V době stálého zasedáxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx Čl. 42 projednání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu se děje v Poslanecké sněmovně vždy veřejně.
Konají-li obě komory společnou scxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxčnou schůzi, totiž při volbě prezidenta republiky (Čl. 54 odst. 2). Jinak konání společných schůzí záleží na vůli Parlamentu.
Členové vlády mají právx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xe povinen se dostavit vždy osobně do schůze Poslanecké sněmovny. Pokud na tom výbor nebo komise netrvá, může se na schůzi výboru nebo komise nechat zastoxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxx xx xdst. 1). Prezident republiky není povinen se do schůze komory dostavit, a to ani když je projednávána žaloba proti němu pro spáchání velezrady.
K Člx xxx xx x xx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxlifikované
kvorum
je nutné pro první kolo volby prezidenta republiky (Čl. 56).
Senát se nemusí k návrhu zákona, který projednala Poslanecká sněmovnxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xedná se o ústavní zákony. Další okruh zákonů má zabezpečit, aby obě komory mohly vedle sebe fungovat, aniž by se ohrozil legislativní proces. Jednání obxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx x xtázky vypovězení války a vyslání ozbrojených sil mimo území České republiky.
K Čl. 41 a 42
Tato ustanovení upravují otázku zákonodárné iniciativxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxx xxxxx xxxx podat návrh státního rozpočtu a státního závěrečného účtu.
K Čl. 44
Vláda má právo se vyjádřit ke všem návrhům zákonů.
Na druhé straně má vláda povxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxáda k takovému návrhu zákona nevyjádří ve stanovené lhůtě, může jej Poslanecká sněmovna projednat.
Na druhé straně může vláda vyvinout tlak na Poslanxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx x xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxmovna ve lhůtě neusnese, může být prezidentem republiky rozpuštěna (Čl. 35).
K Čl. 46 až 49
Senát je vázán se vyjádřit do 30 dnů; jinak platí, že návrx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xavrhnout pozměňovací návrhy. Pouze se hlasuje a nadpoloviční většinou všech poslanců lze setrvat na původním usnesení Poslanecké sněmovny a tím zamíxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx a to nejprve o každém pozměňovacím návrhu zvlášť a konečně o zákonu jako celku. Jednotlivá usnesení, přijatá nadpoloviční většinou všech poslanců Posxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxx xx x xx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxý zákon vrátit Poslanecké sněmovně s připomínkami. Jde o právo rozhodnout bez kontrasignace předsedy vlády (Čl. 62). Jinak by došlo k nevyváženosti moxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxé iniciativy.
Jestliže prezident republiky vrátí zpět přijatý zákon, je nutné, aby k němu připojil své připomínky. I v tomto případě obě komory hlasujx x xxxxxx xxxxxx x xx xxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxí.
Pokud se týká mezinárodní smlouvy, která má sílu zákona (Čl. xx xxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xepubliky nemůže ratifikovat. Jde o předběžnou kontrolu ústavnosti, neboť po ratifikaci, jakmile je smlouva pro Českou republiku závazná, je velmi nexxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxx xx
xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxativním procesu následující stadia: do Poslanecké sněmovny je předložen návrh zákona, projednaný návrh zákona Poslaneckou sněmovnou se postupuje Sxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxcké sněmovny k podpisu. Zákon se stává platným vyhlášením. Způsob vyhlášení stanoví zákon o Sbírce zákonů České republiky.
K Čl. 53
Poslanecká snxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx
x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx otázkami, které nejsou zásadního charakteru, nemají právo
interpelace
jednotliví poslanci.
Hlava třetí
K Čl. 54
Prezident je volen oběma xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx společné schůze obou komor platí jednací řád Poslanecké sněmovny (Čl. 37 odst. 2).
K Čl. 55 až 57
Navrhnout kandidáta na prezidenta může poslanec nxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx
x xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců a senátorů a nejvíc hlasů ze všech kandidátů.
Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů všexx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xx xxx bude jedna a táž osoba, ale může se stát, že v Poslanecké sněmovně nebo v Senátu bude několik kandidátů s největším počtem hlasů, protože získají stejný pxxxx xxxxxx
x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx neboť je nepravděpodobné, aby všichni kandidáti získali stejné počty hlasů v obou komorách. Ti, kdo takto budou mít nejvíce hlasů, postupují do druhéhx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xx zvolen kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů celého Parlamentu. Nebyl-li prezident zvolen ani ve třetím kole, konají se volby znovu.
K Čl. 5x xx xx
xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx
K Čl. 62
Rozhodnutí prezidenta republiky učiněná v rámci pravomoci podle Čl. 62 nepodléhají kontrasignaci předsedou vlády.
Jedná se o případ jmexxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx 35 odstavec 1 písmeno a) a b)], nebo o krizi samotné Poslanecké sněmovny [Čl. 35 odstavec 1 písmeno c) a d)].
Prezident republiky bez kontrasignace předxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxtrasignovat, neboť původní vláda podala demisi nebo je odvolána a nová dosud nebyla jmenována.
Prezident republiky jmenuje šest soudců Ústavního soxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx jako jeho osobní právo, na rozdíl od amnestie, která podléhá kontrasignaci předsedy vlády.
To, že prezident republiky má právo vrátit Parlamentu přixxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxent republiky. Její role je limitována tím, že má, na rozdíl od prezidenta republiky, právo zákonodárné iniciativy a může ovlivnit rychlost projednávxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx
xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxlské profesory.
K Čl. 63
Rozhodnutí v další působnosti prezidenta republiky vyžadují ke své platnosti spolupodpisu předsedy vlády. Nejde jen o txxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xx xato rozhodnutí nese odpovědnost předseda vlády.
K Čl. 64
Nově nemá prezident republiky právo předsedat schůzi vlády a nelze ho do schůze komory, vxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
x xxx xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxestupek. Může být stíhán jen pro velezradu, jejíž skutková podstata není trestním zákonem vymezena, jelikož jde především o politická rozhodnutí. Jixxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxěmovně právo podat žalobu. Ani ztráta prezidentského úřadu jako trest v trestním zákoně se nevyskytuje.
Z povahy věci vyplývá, že lze takto stíhat jen xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxe nic nebrání v tom, aby řízení před Ústavním soudem proběhlo nebo pokračovalo po té, co skončí funkční období prezidenta, byla-li žaloba Poslanecké snxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxta republiky navždy vyloučeno.
K Čl. 66
Toto ustanovení upravuje přenesení některých pravomocí prezidenta republiky na předsedu vlády a předsexx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxx xůsobností je zapotřebí nejen skutečnost, že prezident republiky nemůže svůj úřad vykonávat ze závažných důvodů, ale též usnesení Poslanecké sněmovnxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx rozhodnutí Poslanecké xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
x xxx xx xx xx
xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx, že ani podruhé nově jmenovaná vláda nezíská v Poslanecké sněmovně důvěru, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxbliky její ostatní členy.
Vláda může žádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry, kdykoliv to uzná za vhodné. Tuto otázku může spojit i s žádostí, abx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx
x xxx xx
xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxí činnosti, jejíž povaha odporuje výkonu funkce člena vlády, svěřeno zákonu.
K Čl. 72 až 75
K posílení stability vlády má přispět i skutečnost, že nxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxu hlasovat až po uplynutí lhůty několika dnů.
V Čl. 73 odstavec 2 jsou vymezeny případy, kdy je vláda povinna podat demisi. V těchto případech je také prexxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx
x xxx xx x xx
xxxx xxx ustanovení upravují fungování vlády ve sboru. Vymezují postavení předsedy a ostatních členů vlády. Podrobnosti budou stanoveny v jednacím řádu vládxx
x xxx xx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxí se nařízení vlády vydává.
K Čl. 79
Ministerstva a jiné správní úřady nelze zřídit jinak než zákonem. Jen zákonem lze stanovit jejich působnost. Nx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxdpis nižší právní síly nesmí překročit rámec zákonného zmocnění.
Hlava čtvrtá
K Čl. 80 a 81
Soudní moc vykonávají nezávislé soudy prostřednixxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxmi funkcemi je mnohem šířeji pojata, než u člena vlády, poslance či senátora. Vztahuje se na jakoukoli funkci ve veřejné správě. Ohledně neslučitelnosxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x ostatních soudů.
K Čl. 82 až 84
Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti, přičemž účinky jeho rozhodnutí jsou pro všechny subjekty právxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxx xx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxou je právo Ústavního xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxli v rozporu se zákonem. Změna spočívá v tom, že podle dosavadní ústavní úpravy Ústavní soud mohl vyslovit nález, že existuje nesoulad mezi zákonem a ústxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxedpis do souladu s ústavou, jinak napadený právní předpis uplynutím lhůty pozbyl platnosti.
Na rozdíl od dosavadní právní úpravy se mohou orgány samoxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxních nezbytných k provedení rozhodnutí mezinárodního soudu, které je pro Českou republiku závazné, a pokud je nelze provést jinak. Tímto ustanovením xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx
Ústavní soud rozhoduje o ústavnosti mezinárodní smlouvy před ratifikací prezidentem republiky.
K Čl. 87 a 88
Vykonatelná rozhodnutí jsou závaxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxní soud rozhodl, že jeho rozhodnutí je předběžně vykonatelné, tedy dříve než bude vyhlášeno, nebo naopak vykonatelnost svého rozhodnutí odložil až na xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx
x xxx xx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx může v trestním řízení rozhodnout o vině a trestu za trestné činy, které jsou předmětem obžaloby.
K Čl. 90
Toto ustanovení zakládá soustavu soudů. xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxx xx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxlný orgán soudnictví České republiky, samozřejmě s výjimkou věcí, které náležejí do pravomoci Ústavního soudu. Příslušnost vrchních, krajských a okxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxx xx xx xx
xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxzidentem republiky bez časového omezení, je vázán jenom zákon a oproti dosavadní ústavní úpravě je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxudce nemůže posoudit také ústavnost zákona. V případě, že jde o rozpor zákona s ústavou, je povinen řízení přerušit a předložit věc Ústavnímu soudu. V říxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
x xxx xx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxě. To neznamená, že by účastníci měli povinnost dostavit se k vyhlášení rozsudku. Je to jejich právo. Toto právo přísluší komukoli jinému. Každý může vyxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxx xx
xxxxx xohoto ustanovení končí doba prokuratury v trestním řízení x xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxislé nebo podřízené ministerstvu spravedlnosti.
Hlava pátá
K Čl. 97
Ústava zakotvuje existenci nezávislého Nejvyššího kontrolního úřadu x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
x xxx xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
Hlava sedmá
K Čl. 99
Česká republika je jednotným státem, člení se však na územní samosprávné celky, kterými jsou obce a vyšší územní samosprávné cxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx
K Čl. 100 až 105
Obec a vyšší územní samosprávný celek jsou samostatně spravovány zastupitelstvem. Jde o volený orgán, který je chráněn proti zásahům xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx
xokud se týká označení vyššího územního samosprávného celku, je tato otázka zcela v působnosti zastupitelstva.
Hlava osmá
K Čl. 106 a 107
Ustaxxxxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx
Zpět na text

Související dokumenty


Předpisy ČR