22 Cdo 223/2005

Subjekt žaloby proti obtěžování nad míru přiměřenou poměrům

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (2)
xx xxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxst. 1 ObčZ může být úspěšně podána jak proti přímému rušiteli, tak i proti vlastníku nemovitosti, který ji přenechal jinému k činnosti, ze které rušení xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxzhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobce L. H., zastoupeného xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxem, vedené u Okresního soudu v Tachově pod sp. zn. 3 C 168/99, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 12. února 2004, č. j. 13 Co 522xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xtupně tak, že žaloba proti žalovanému 1 byla zamítnuta, a ve výrocích III. a IV., jimiž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, se zrušuje a věc se vrací x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxování hlukem. Bydlí v domě vzdáleném 150 metrů od otevřeného městského zimního stadionu a městského koupaliště a je rušen zde provozovanými hudebními xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xx xx x x xxx/99-209, výrokem pod bodem I. uložil žalovaným 1) a 2) povinnost "zdržet se obtěžování žalobce hlukem z pozemku č. 3375/1 o výměře 1792 m2 s hřištěm – stadxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxx xx x x xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x x xxxx xxxxxxxxx na LV č. 1 v k. ú. T., obec a okres T. u Katastrálního úřadu v T.“, výrokem pod bodem II. uložil žalovanému 2) povinnost "zdržet se obtěžování žalobce hlukem x xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxx xx x xx xx xxxx x xxxxxx xxx xxxx xxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxem ze dne 29. března 2002, č. j. 3 C 168/99-215, zamítl "návrh žalobce, jímž požadoval uložit povinnost žalovanému č. 1, zdržet se obtěžování žalobce hluxxx x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxx xx x xx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxch provozovatelů a zjištěním intenzity hluku znaleckým posudkem, s přihlédnutím k vyhlášce č. 13/1997 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx x x xx xxxxx x x x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx k závěru, že žalovaní jsou odpovědni za obtěžování žalobce hlukem, dosahujícím úrovně, která překračovala míru přiměřenou tamním poměrům.
Krajský xxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxk soudu prvního stupně tak, že se v části odvoláním napadené ohledně žalovaného 1) žaloba xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx dále rozhodl o nákladech řízení. Odvolací soud konstatoval, že žalovaný 1) "ač vlastníkem zmíněných pozemků není a nebyl provozovatelem aktivit“, ktxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxřenou poměrům“ musí být objektivní, nepostačuje jen subjektivní náhled. Připomenul nutnost zabývat se i otázkou "vážného ohrožení práva“ jako dalšíxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxěl soud prvního stupně; občanskoprávní ochranu lze poskytnout proti namítanému rušení jen tehdy, jde-li o takový zásah, který je v rozporu s tím, co lze xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxdku odvolacího soudu podává žalobce dovolání, ve kterém napadá rozsudek odvolacího soudu v bodech I., III. a IV.; uvádí, že odvolací soud věc nesprávně xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxré nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování. K výtce odvolacího soudu, že se soud prvního stupně nezabýval pojmy "míra přiměřená poměrům a "xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxnostmi případu z objektivních hledisek. K otázce, zda může být hygienická norma stanovící hladinu hluku překročena, nastolenou odvolacím soudem, doxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxadě, povolí-li to předem příslušný hygienik. Nestane-li se tak, je vybočení z nich vždy porušením práva. Pokud odvolací soud připomenul, že žalovaní nxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxzka prospěchu je irelevantní a za kulturní potřebu lze vydávat naprosto cokoliv. Připomíná, že dotčené nemovitosti byly kolaudací určeny ke konkrétnxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx, v jakém rozsahu lze po vlastníkovi sousedního pozemku požadovat, aby se vzdal práva na klid ve prospěch širšího okruhu osob. K tomu dovolatel namítá, žx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx Za problematický považuje dovolatel názor odvolacího soudu, že je třeba, aby bylo zjištěno, kolik dní v roce je žalobce skutečně hlukem obtěžován a jakx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxkazního břemene, by to představovalo náklad 3,5 milionů korun jen proto, aby podklad pro fundované rozhodnutí odvolacího sodu byl naplněn. Žalobce si xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xěření v roce 1999 za 22 000,- Kč. Kontroly hladiny hluku a jejich výsledky přesvědčivě prokázaly, že nešlo o běžná chování a konání mezi sousedy obvyklá a xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxolacím soudem, že nestačí, došlo-li k překročení akustické hladiny hluku povolenému hygienickou normou jen několikrát v roce, ale xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x ochraně veřejného zdraví a č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu ve znění pozdějších předpisů, jejichž součásti jsou hygienické normy. Dovolatel odkazuxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxgumentaci odvolacího soudu, že žalovaný 1), ač je vlastníkem pozemků, nebyl provozovatelem činnosti, která byla zdrojem hluku a žalobu vůči němu zamíxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx x xxx xxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxích subjektů, a teprve analogicky se vyvozuje obdobná povinnost pro nájemce, uživatele apod. Dále připomíná § 17 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích, a poxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxí pochybení, konkrétně na to, že se odvolací soud zabýval otázkou pasivní legitimace žalovaného 1) až po třech letech a dále na zdlouhavost řízení. Odkaxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxudu vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaný 1) ve vyjádření k dovolání uvádí, že pokud bylo měřením hluku zjištěno překročení povolené hlukové zátěže, šlo o xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxzení. Za nesprávnou pokládá námitku žalobce, že užívání zimního stadionu k jiným než jen sportovním aktivitám je v rozporu se stavebními předpisy. V poxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxí žalovaného 1) namítá, že v jeho výhradách týkajících se úrovně hladiny hluku před domem a možnosti vznést k tomu námitky ve správním řízení nelze přehlxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxazy ve věci provedené a uzavírá, že není rozhodující pouze důkaz měřením hluku, ale prokázané rušení žalobce a ostatních občanů města Tachov hlukem, k čxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) OSŘ, že jsou uplatněny dovolací důvody upravené v § 241a odst. 2 písm. a) a b) a v § 241a odst. 3 OSŘ a že jsou splněny x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx v této části důvodné.
Odvolací soud zamítl žalobu proti žalovanému 1) ze dvou důvodů: Tento žalovaný podle jeho názoru "ač vlastníkem zmíněných pozemxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx x x xx 2 jsou povinni zdržet se obtěžování žalobce hlukem z pozemku …, když tyto nemovitosti jsou ve vlastnictví žalovaného č. 1“. Z řízení před soudem prvního xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xávěr mohlo zpochybnit; proto je právní posouzení věci odvolacím soudem v této části nesprávné a je tak dán dovolací důvod uvedený v § § 241a odst. 2 písm. bx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxpouští dvojí výklad (jiný smysl by tato věta dostala, kdyby za slovem "pozemků“ byla čárka), nicméně je třeba, aby odvolací soud v novém rozhodnutí tuto xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xroto zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené bez toho, že by učinil dostatečné opatřexx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi, nesmí nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek a nešetrně, popřípadě v nevhodné ročnx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxe obtěžování jdoucí nad míru přiměřenou poměrům. Jde tu jak o poměry místní, tak o poměry druhové (např. při obtěžování provozem restaurace se přihlíží x xxx xxxxxxx x xxxxxx xxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxrům, je věcí soudcovského uvážení. Soud však musí vždy zjistit, jaká míra obtěžování nepřekračuje přiměřené poměry jak v daném typu lokalit, tak i v konxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxlištích), přičemž tato vyšší míra bude způsobena jednáním, pro které není území v takových lokalitách určeno (např. hlučné hudební produkce v obytné zxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xejsou rozhodující. Pokud by se totiž hranice mezi přípustným a nepřípustným obtěžováním měla určovat jen podle poměrů v daném místě a čase a ne podle pomxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xxxxxních fyzických nebo právnických osob v místě je z hlediska tohoto ustanovení závadné. Z toho vyplývá, že soud rozhodující o návrhu na ochranu podle uvedxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xoměrům (které by měly být).
V případě, že obtěžování překračuje meze stanovené správním (hygienickým apod.) předpisem, přesahuje i míru přiměřenou xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xximěřenou poměrům (příp. že jde o vážné ohrožení výkonu jeho práva), žalobě vyhoví; v odůvodnění rozsudku vyloží míru obtěžování, která je ještě v dané vxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx
xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxx odst. 1 ObčZ musí směřovat jen proti tomu, kdo svou činností přímo druhého obtěžuje, nebo zda může být úspěšně podána i proti vlastníkovi nemovitosti, xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xe pak věcí tohoto vlastníka, aby přímému rušiteli v dalším rušení zabránil. Tento právní názor je v souladu s názorem, který zaujal již komentář k obdobnx xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxskému a občanské právo platné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Praha: V. Linhart, 1935, díl II., s. 247: "Žalovaným jest (tedy pasivně jest legitimovxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxbí)“. Pokud odvolací soud zaujal jiný právní názor, je i zde dán dovolací důvod uvedený v § 241a odst. 2 písm. b) OSŘ.
Z uvedeného je zřejmé, že dovolání jx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xdst. 2, 3 OSŘ).
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. dubna 2006
JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v.r.
předseda senátu
Zpět na text

Související dokumenty