3 As 121/2017 - 51

(x) - zrušeno nálezem III. ÚS 2634/18 - 1 ze dne 15. ledna 2019 Pozemní komunikace

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (10)
Judikatura (13)
x xx xxxxxxxx x xx
xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobců: a) K. K., b) T. P., c) K. B. J., d) M. B., všichni zastoupeni Janem Kalvodxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxt. Mgr. Vojtěchem Novotným, advokátem se sídlem Karlovo náměstí 671/24, Praha 1, 2. Policie České republiky, Policejní prezidium České republiky, Útxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxy před nezákonným zásahem žalovaných, o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 3. 2017, č. j. 6 A 82/2016 – 104,
takxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x x xxxxxxx x xxxx
xx xxxxxxx
xx xxxxxx xxx xxx x xxxx
xxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxgistrátu hlavního města Prahy ze dne 21. 3. 2016, č. j. MHMP-472195/2016/O4/Ma
se odmítá.
III.
Žaloba na ochranu před nezákonným zásahem spočívajxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xlavního města Prahy
se odmítá.
IV.
Kasační stížnost proti výroku IV. rozsudku Městského soudu v Praze 16. 3. 2017, č. j. 6 A 82/2016 – 104,
se zamítá.
xx
xxxxxxx x xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxx xxxx xxxxxxx xxsační stížností napadli žalobci v záhlaví uvedený rozsudek, jímž Městský soud v Praze zamítl jejich žalobu na ochranu před nezákonným zásahem žalovanxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx žalovaného ze dne 21. 3. 2016, č. j. MHMP-472195/2016/O4/Ma, dvou opatření obecné povahy 1. žalovaného (ze dne 17. 3. 2016, č. j. MHMP-457342/2016/ O4/xxx x xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx
xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxd z následujícího skutkového stavu. Dne 19. 2. 2016 bylo na Hradčanské náměstí v Praze ohlášeno příslušnému správnímu úřadu shromáždění na dobu od 28. 3x xxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxx xx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxí bylo uzavřeno dopravními značkami a policie jeho účastníkům neumožnila vstup na náměstí. Tento skutkový stav je mezi stranami nesporný. Ze správníhx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxx xx xxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx žalovaného bylo uzavření celého prostoru Hradčanského náměstí. V návaznosti na to vydal 1. žalovaný dne 21. 3. 2016 rozhodnutí, kterým podle § 24 zákonx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxo prostoru Hradčanského náměstí). Následně dne 17. 3. 2016 a dne 21. 3. 2016 vydal 1. žalovaný dvě opatření obecné povahy, jimiž stanovil přechodnou úprxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxd k závěru, že v případě tvrzeného porušení základních práv a svobod lze připustit k věcnému přezkumu žalobu na ochranu před nezákonným zásahem i když je xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx věci žalovanému k dalšímu řízení. Žalobci totiž v projednávaném případě nebyli účastníky příslušného správního řízení, proto se podle názoru soudu nxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxx K meritu věci městský soud uvedl, že výkon shromažďovacího práva žalobců byl místně omezen podle zákona o pozemních komunikacích, a to s ohledem na bezpxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxd jinými právními normami téže právní síly. Pokud jde o ústavně právní rovinu, Listina základních práv a svobod umožňuje výkon shromažďovacího práva xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxorcionality, na jehož základě dospěl k názoru, že předmětný zásah byl přiměřený jeho účelu. Závěrem městský soud zdůraznil, že Česká republika nese poxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxení k ní
[5] Proti rozsudku městského soudu podali všichni žalobci (dále jen
„stěžovatelé“
) společnou kasační stížnost z důvodů uvedených v § 103 odxxx x xxxxx xxx xx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxul pravidlo, že pravomocí lze užít jen v rámci působnosti. Žalovaní totiž dle názoru stěžovatelů fakticky využili pravomoci stanovené
„jinými normamxx
x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xákonem (kupříkladu zákaz shromáždění či změnu jeho místa); v části 39. – 45. napadeného rozsudku se tak městský soud míjel s meritem argumentace stěžovxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxvací činnost správních orgánů. Městskému soudu také vytýkali, že rezignoval na unesení důkazního břemene, když bez dalšího akceptoval rozporná tvrzxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxyly uvedeny. Kromě toho 1. žalovaný žádosti vyhověl bez jakéhokoli správního uvážení z hlediska bezpečnostních důvodů. Žalovaní také upřeli stěžovaxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxx x xxxxxxxxxx xxxě stěžovatelé namítali, že se městský soud nevypořádal s jejich podstatnými tvrzeními a argumenty. Jednak šlo o tvrzení, že všichni žalovaní vykonávaxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx
xxxxxx
x xxxxxxxx
xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxon neskýtá; dále o tvrzení, že postupem, který žalovaní zvolili, nemohlo dojít k řádnému správnímu uvážení, a posledně o tvrzení, že žalovaní ani v rámcx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxm stěžovatelé navrhli, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a (pokud neshledá důvod k tomu, aby sám rozhodl) věc vrátil městskému soudu k xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xx x xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxení o žalobě. Podle jeho názoru 2. žalovaná v rámci své pravomoci posoudila možná bezpečnostní rizika a v návaznosti na to podala žádost silničnímu spráxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxe zásahu do základních práv a svobod. Městský soud se dle názoru 1. žalovaného zaobíral všemi skutečnostmi, tvrzeními a důkazy. Závěrem 1. žalovaný navxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xx x xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx
xxxx xxxxxxxx xx x xx xxxxxxx xtížnosti uvedl, že žádným způsobem nesměšuje působnost a pravomoc. V průběhu řízení o žalobě byl postup 1. žalovaného podrobně popsán, a probíhal v souxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxodnotila jako nejvhodnější. Žalovaný č. 3 dále odkázal na svá vyjádření uplatněná v řízení o žalobě. Dodal také, že nebylo možno vydat rozhodnutí o zákaxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxnky konání shromáždění přinesla až novela shromažďovacího zákona účinná od 1. 11. 2016. Závěrem 3. žalovaný navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x x xxxxxx xvedených v kasační stížnosti předně však posuzoval, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti [§ 109 odstx x x x xx xx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx Kasační stížnost proti výroku IV. napadeného rozsudku pak vyhodnotil jako nedůvodnou.
a) Námitka nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku
[14x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxí povahou tak závažnou, že by ji musel zohlednit x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxtelné, může se soud zabývat dalšími stížnostními námitkami (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 3. 2005, č. j. 3 As 6/2004 - 105, publ. pod čx xxxxxxxx xxx xxxxx
xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xe bez potíží seznatelné, z jakých důvodů soud žalobu zamítl a jaké skutečnosti považoval za rozhodné. O přezkoumatelnosti napadeného rozsudku svědčí xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xx17, č. j. 3 As 95/2016 – 64).
[16] Stěžovatelé městskému soudu vytýkají, že se v rozsudku nevypořádal s jejich tvrzeními. K tomu je třeba říci, že dle konxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxpořádat se s jejím obsahem a smyslem (srov. rozsudky ze dne ze dne 3. 4. 2014, č. j. 7 As 126/2013 – 19 či ze dne 28. 5. 2009, č. j. 9 Afs 70/2008 - 130). Rozsah poxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx Zároveň tento závazek nemůže být chápán tak, že vyžaduje za všech okolností podrobnou odpověď
na každý jednotlivý argument účastníka“
(viz rozsudex xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxení, což může v některých případech konzumovat i vypořádání některých dílčích a souvisejících námitek (k tomu viz rozsudek ze dne 24. 4. 2014, č. j. 7 Afs xxxxxxx x xxxx
xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx žalovaných. Soud se sice výslovně nevyjádřil k některým otázkám, avšak tato skutečnost nepředstavuje pochybení, neboť se řádně a podrobně vypořádal x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxpěl k závěru, že je žaloba nedůvodná. Pokud jde o konkrétní otázku zneužití pravomocí žalovanými, soud podrobně popsal, jak žalovaní v projednávané věxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xprávní uvážení 1. žalovaného). K účastenství stěžovatelů ve správním řízení se pak městský soud vyjádřil v tom směru, že tato otázka není předmětem řízxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xámitka nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku městského soudu [§ 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.] není důvodná.
b) Přípustnost žaloby
[18] Následnx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxího okruhu podmínek řízení se správním soudnictví, které je soud povinen zkoumat z úřední povinnosti. Až po ověření předpokladu přípustnosti žaloby sx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xx x xxxxx xx xx xxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx žalovaného. Současně podali také
„žalobu
proti nezákonnému zásahu dle ust. § 82 s. ř. s.
, přičemž jako nezákonný zásah označili obě výše uvedená opatxxxx xxxxxx xxxxxx x
xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xeboť byli postupem správního orgánu zkráceni na právech, která jim příslušejí, takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí. Texxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xělo být účastenství přiznáno podle obecné úpravy obsažené v § 27 odst. 2 správního řádu. Městský soud dospěl k závěru, že zde není prostor pro odmítnutí žxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxnný zásah žalobou podle ust. § 82 a násl. s. ř. s. S takovýmto závěrem (resp. procesním postupem) městského soudu však nelze v žádném případě souhlasit.
xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xvrdili, že jsou aktivně legitimování podle § 65 odst. 2 s. ř. s.
Judikatura
Nejvyššího správního soudu přitom již v minulosti dovodila, že účastenstvx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xx xxx xxxxx xx xx 7 A 56/2002 - 54, publ. pod č. 162/2004 Sb. NSS,
je oprávněn podat žalobu i ten, s nímž správní orgán nejednal jako s účastníkem, xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxího orgánu byl zkrácen na právech, která mu příslušejí, takovým způsobem, že to mohlo mít za následek
nezákonné rozhodnutí. Skutečnost, zda někdo byl xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxx x xxxx xxxxxxxí správní soud dodává, že i ve správním soudnictví platí, že každý úkon posuzuje soud podle jeho obsahu, i když je úkon nesprávně označen. Z formulace žalxxx xx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxbu proti rozhodnutí. Městský soud tak v žádném případě nebyl oprávněn „překvalifikovat“ žalobu proti rozhodnutí správního orgánu tak, jak byla podánxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxbce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx bránit zejména podáním odvolání. Na situaci, kdy rozhodnutí není doručeno osobě, která materiálně účastníkem byla, totiž nepochybně dopadá § 84 odstx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxx xx xx xxx xxx dne, kdy se o vydání rozhodnutí a řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování,
dozvěděla, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy bylo rozhodnutí oznáxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxky uvedené v § 27 odst. 1.“
Účastenství se totiž nezakládá usnesením podle § 28 odst. 1 správního řádu, ale je dáno naplněním podmínek účastenství stanoxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxy pro případ, že by skutečně byl opomenutým účastníkem řízení, neboť mohl podat odvolání i za situace, kdy mu nebylo rozhodnutí 1. žalovaného o povolení xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxxx x xxxxx
xxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxti rozhodnutí 1. žalovaného odmítl z důvodu uvedeného v § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto napadený rozsudek v části výroku I. zrušxx x x xxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxi orgány.
ii. Žaloba na ochranu před nezákonným zásahem
1. Opatření obecné povahy
[24] Podle § 85 s. ř. s. je žaloba na ochranu před nezákonným xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xásah byl nezákonný. Z citovaného ustanovení plyne, že žaloba proti nezákonnému zásahu má ve vztahu k žalobě proti rozhodnutí a návrhu na zrušení opatřexx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxta za středníkem s. ř. s.), prvotním předpokladem její přípustnosti je vždy to, že o nezákonný zásah vůbec jde. Pokud je tedy akt rozhodnutím nebo opatřexxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxbců volit, které řízení budou žalobou iniciovat. Určujícím kritériem pro podání žaloby je povaha napadeného úkonu (srov. rozsudky Nejvyššího správnxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxx x xxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxx x xx xxx xx xxx xxxxx xx xx x xxx xxxxxx x xxxx
xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxření obecné povahy, stěžovatelé byli oprávněni podat ke správnímu soudu návrh na jejich zrušení podle § 101a s. ř. s. Přípustnost návrhu na zrušení opaxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xpatření. Neobstojí tak tvrzení městského soudu, že stěžovatelé neměli jiný prostředek ochrany před soudem, jelikož nebyli účastníky „správního“ říxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxodali (jak by bylo v souladu s § 101a odst. 1 větou druhou s. ř. s.), nýbrž výslovně a jednoznačně označili opatření obecné povahy za nezákonný zásah ve smyxxx x xx x xxxxx xx xx xx
xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxdem podle § 37 odst. 5 s. ř. s., neboť stěžovatelé podali žalobu formálně bezvadnou (tzn. v souladu s § 84 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 37 odst. 3 s. ř. s.), kdxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxx x xx xx xx xxx
xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxtahu k opatřením obecné povahy formulována, ji tedy nebylo v žádném případě možné považovat za návrh na zrušení opatření obecné povahy a činit následně xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx na ochranu před nezákonným zásahem proti předmětným opatřením obecné povahy. Z výše uvedeného vyplývá, že tak, jak byla žaloba podána, nebyla ve vztahx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xásahem odmítl z důvodu uvedeného v § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto napadený rozsudek zrušil též v částech výroků II. a III. a v souxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x
xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxzoru Nejvyššího správního soudu přípustnost žaloby na ochranu před nezákonným zásahem nepochybná. Stěžovatelé zásahovou žalobou napadli
„[d]onucxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxx. 1 s. ř. s. Aktivní legitimace se v tomto případě zakládá pouhým tvrzením. Posouzení toho, zda může být úkon správního orgánu (v projednávaném případě xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx x xps 6/2007 - 247, publ. pod č. 1773/2009 Sb. NSS).
[29] Nejvyšší správní soud tedy konstatuje, že žaloba na ochranu před nezákonným zásahem ve formě, v jxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxt kasačních námitek.
[30] Nejvyšší správní soud dále považuje za potřebné zdůraznit, že stěžovatelé uvedli v kasační stížnosti důvody podle § 103 odxxx x xxxxx xxx xx x xx xx xx xx x xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxo zásahu. Nesprávná kvalifikace stížnostních důvodů však není na překážku jejímu věcnému projednání. Stačí, aby stěžovatelé důvody tvrdili. Jejich xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxx
x x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxpř. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 7. 2006, č. j. 1 Afs 66/2005 - 60).
c) Námitky z důvodu uvedeného v § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
[31] xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxd správním soudem ochrana před nezákonným zásahem, který je následkem (či se jinak dotýká) takového správního aktu. Podle této zásady vyvolává správnx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxhodnutí může soud poskytnout výhradně v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, v němž je nadán pravomocí napadené rozhodnutí zrušit (viz nxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx x xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxxx x opatřením obecné povahy, proti jejichž účinkům může soud poskytnout ochranu pouze v řízení podle § 101a a násl., s. ř. s.
[32] Nejvyšší správní soud sx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxní postup 1. žalovaného, jenž předcházel jejich vydání (kasační námitky uvedené v odst. [7] tohoto rozsudku). Zbývající námitky uplatněné v kasační sxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xvést, že vzhledem k rozsahu přípustnosti zásahové žaloby mohl Nejvyšší správní soud posoudit tyto námitky pouze ve vztahu k faktickému zásahu žalovanx xx x xx xxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxými. Ustanovení § 11 písm. c) zákona o policii stanoví, že Policie ČR postupuje tak, aby případný zásah do práv a svobod osob nepřekročil míru nezbytnou x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxým úkonem. Pokud existuje aktuálně dostupný prostředek či postup, který zasahuje do práv a svobod osob méně a současně lze pomocí něho dosáhnout účelu sxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxliky. Komentář, 2. vydání, C. H. Beck, Praha 2014)]. V případě, že dojde k překročení zákonem stanovené přiměřenosti zásahu do práv, je jednou z možnostx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xx xx xx xx
xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxm jakých prostředků lze dosáhnout dostatečné ochrany těchto osob a současně co nejmenšího zásahu do práv a svobod ostatních osob. Z tohoto hlediska Nejxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx k samotnému faktickému postupu 2. žalované v tomto směru nic nenamítali.
[35] Ode dne účinnosti předmětných opatření obecné povahy a ode dne právní mxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxnna podle nich postupovat i dne 29. 3. 2016 (tj. v den uzavírky). Pokud tedy 2. žalovaná při faktickém zásahu na místě uzavírky tyto správní akty respektoxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xráv. Nejvyšší správní soud tedy uzavírá, že námitka zneužití pravomoci 2. žalovanou není důvodná.
[36] V intencích výše uvedeného pak nezbývá Nejvyxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xozbývají zbylé stížnostní námitky smyslu. S ohledem na zásadu
presumpce
správnosti správních aktů zde totiž vůbec nebyl vytvořen prostor k tomu, aby xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xy bylo na místě pouze v případě, že by správní soudy posuzovaly zákonnost výše uvedených správních aktů (tzn. v řízení o žalobě proti rozhodnutí ve smyslx x xx x xxxxx xx xx xx xx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx x xxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxonnost samotného faktického zásahu 2. žalované na základě zásahové žaloby podle § 82 a násl. s. ř. s.
IV. Závěr a náklady řízení o kasační stížnosti
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx x xxx xdst. 1,
in fine
, s. ř. s. jako nedůvodnou zamítl.
[38] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl podle § 60 odst. 1 věty první a § 60 odst. 3 sx xx xx xx xxxxxxx x x xxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxávo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o výrok IV. napadeného rozsudku, stěžovatelé nebyli v řízení o kasační stížnosti úspěšní, proto nemají právo nx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx, jelikož jim podle obsahu spisu v řízení o kasační stížnosti žádné náklady přesahující rámec jejich běžné administrativní činnosti nevznikly.
Poučxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x x x x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxx
x xxxx xxx xx xxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx