Obsah Dostupné filtry
Předpisy ČR (3)
Judikatura (6)

22 Cdo 192/2017 Spoluvlastnictví, Správa (správce) společné věci (o. z.)

Hledat v textu dokumentu:
  • Tisk
    Uložit
    Odeslat
  • Velikost písma textu
Viditelnost komentáře:
 
 

 
xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx
xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxskytuje soudní ochranu přehlasovanému nebo opomenutému menšinovému spoluvlastníku před rozhodnutím většinového spoluvlastníka zpravidla tehdyx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxh okolnostech případu, zejména tam, kde stav hrozící těžké újmy bude zcela zřejmý, bude možné soudní ochranu poskytnout výjimečně i tehdy, půjde-li o rxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx)
Nejvyšší soud zamítl dovolání žalobce proti výroku I. rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. 11 Co 159/2016, kterým byl ve výrokx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxx xx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xp. zn. 11 Co 159/2016, ve výroku I., kterým byl ve výroku II. potvrzen rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 4. 2. 2016, sp. zn. 33 C 153/2014, ve výroku Ixx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xx xx xx16, sp. zn. 33 C 153/2014, ve výroku II. a ve výroku III. o nákladech řízení, zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil Okresnímu soudu v Ostravě k dalšímu řízení.
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xx xx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx, kterou se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí právního předchůdce žalovaného 1) a žalovaného 2) ze dne 31. 3. 2014 o snížení nájemného za nájem následuxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx a nádvoří o výměře 32 m2, jehož součástí je budova bez čísla popisného nebo evidenčního - garáž a pozemek, zahrada o výměře 1 080 m2, vše v katastrálním úzexx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx nemovitosti"), na částku 20 000 Kč měsíčně (výrok I.). Dále zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí právního předchůdce žalovanéxx xx x xxxxxxxxxx xx xx xxx xxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxné na pozemku, zastavěná plocha a nádvoří o výměře 712 m2, v katastrálním území XY., obci XY., zapsáno na listu vlastnictví katastru nemovitostí vedenéx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxcné pariční lhůtě k rukám jejich zástupce náklady řízení ve výši 16 335 Kč (výrok III.).
2.
Soud prvního stupně vyšel po provedeném dokazování z těchto xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxulosti rovněž jednatelem;
- žalobce je spoluvlastníkem předmětných nemovitostí v rozsahu ideální 1/4, žalovaný 1) je spoluvlastníkem v rozsahu idexxxx xxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx
x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xx09, nájemné původně sjednané na částku 35 000 Kč měsíčně bylo dodatkem ke smlouvě o nájmu ze dne 29. 10. 2010 zvýšeno na částku 70 000 Kč měsíčně a dodatkem zx xxx xxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx
x xxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxdce žalovaného 1) a žalovaný 2) hlasy představujícími 75 % většinu hlasů spoluvlastníků rozhodli o výše uvedeném snížení nájemného z částky 70 000 Kč na xxxxxx xx xxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxouvě o nájmu (dodatek žalobce nepodepsal);
- dne 31. 3. 2014 spoluvlastníci většinou 75 % hlasů rozhodli o vybudování klimatizace ve druhém nadzemním xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x x xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxzemí, úklidové komory a kuchyňky;
- pronájem předmětných nemovitostí je obtížně obchodovatelný, neboť se nacházejí mimo centrum XY., ve smíšené zónxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxx xxx
x xxx xx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxx xpol. s r. o., jako podnájemcem uzavřena smlouva, na jejímž základě podnájemce užívá nebytové prostory v prvním nadzemním podlaží o výměře 67 m2 za částkx xx xxx xx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxx xx xxxx x xxx xx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx30 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále "o. z."). Ve vztahu k požadavkům na zrušení obou rozhodnutí většinových spoluvlastníků předmětných nxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xx xx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxnutí většinových spoluvlastníků z reálné situace na trhu nájmů nebytových prostor, když původní výše nájemného byla zcela nereálná. Snížené nájemné xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxozen, neboť snížené nájemné eliminuje nebezpečí výpovědi z nájmu nebytových prostor prověřeným nájemcem a vzniku ztráty v případě neobsazení uvolněxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxh podmínek, je rozhodnutím ve věci běžné správy ve smyslu § 1128 o. z. Rozhodnutí o vybudování klimatizace, kde výše nákladů na tuto investici nebyla nixxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xx xx xxx xxxxx xxzhodnutím však nebude žalobce nijak poškozen, neboť vybudováním klimatizace dojde ke zhodnocení předmětných nemovitostí, a tedy i podílu žalobce na xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx jako ostatní spoluvlastníci, a proto nelze říci, že se bude jednat o náklad neúměrný. Soud prvního stupně v této souvislosti neuznal ani námitku žalobcxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxité věci či její součásti je zcela standardním jevem, a dále připomněl, že v minulosti předmětné nemovitosti přinášely všem spoluvlastníkům v podobě pxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxx xxxxxxil (výrok I.), změnil výrok o nákladech řízení před soudem prvního stupně (výrok II.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok III.).
5.
Odvolacx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xximatizace označil za rozhodnutí ve věcech běžné správy ve smyslu § 1128 o. z. Věci nájmu, stejně jako sjednání nájemného, jsou záležitostí zcela běžnoxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xodstaty společné věci. Žalobce přitom bude povinen přispět na vybudování klimatizace pouze v rozsahu svého spoluvlastnického podílu. Uvedené závěrx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx
xxx
xxvolání a vyjádření k němu
6.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Jeho přípustnost vymezil odkazem na § 237 občanského soudního řáxx xxxxx xxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxud nebyla řešena, a dále se rozhodnutí odvolacího soudu odchýlilo od ustálené rozhodovací praxe soudu dovolacího.
7.
Žalobce nesouhlasil s tím, že by xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxx xx xx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xýkající se společné věci. Vedle argumentu, že odvolací soud závěr prezentovaný v uvedeném směru řádně neodůvodnil, připomněl, že právní úprava občanxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxx odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále "obč. zák."), byl nahrazen formulací "rozhodnutí o významné zálexxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxvodu změny zákona nemůže být použitelná
judikatura
, která v poměrech předchozí právní úpravy veškeré otázky spojené s nájmem společné věci považovalx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xx x xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx újmy ve smyslu § 1130 o. z.
8.
Žalobce dále namítal, že i rozhodnutí většinových spoluvlastníků o vybudování klimatizace je rozhodnutím o významné zálxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxardem, a proto rozhodnutí o jejím vybudování spadá do režimu běžné správy společné věci. Nesouhlasil s názorem, že instalovaná klimatizace bude znamexxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxkání nájemce, jehož jednateli jsou oba žalovaní. Požadavek na vynaložení nákladu na vybudování klimatizace je třeba dát do kontextu i s tím, že podstatxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx o vybudování xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxy spoluvlastnického podílu zatížila.
9.
Žalobce rovněž namítal, že odvolací soud v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu neposuzoxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxcí soud přitom měl k případné neplatnosti jednání z uvedeného důvodu přihlédnout i bez návrhu. Dovozoval, že rozhodnutí většinových spoluvlastníků o xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxvolacího řízení. Namítal, že podaná žaloba v sobě nekumuluje dva nároky, jež by odůvodňovaly, aby výše mimosmluvní odměny byla ve smyslu § 9 odst. 1 a § 1x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
12.
K dovolání se vyjádřili žalovaní. Uvedli, že rozhodnutí o snížení nájemného se netýká významné zálexxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxx xx xx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xádná těžká újma. Většinoví spoluvlastníci snížili nájemné za užívání nebytových prostor s ohledem na skutečnost, že předchozí výše nájemného neodpoxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx x xxxxce společníka nájemce mohl napadat za to, že v minulosti uzavřeli smlouvu o nájmu za nevýhodných finančních podmínek. Rovněž rozhodnutí o vybudování kxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xe v důsledku této stavební úpravy dojde k podstatnému zlepšení společné budovy, což je v zájmu všech spoluvlastníků. Navíc je vybavení kancelářských bxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxa, neboť na nákladech na pořízení klimatizace se bude podle rozhodnutí podílet v poměru k hodnotě svého spoluvlastnického podílu. Navrhli, aby dovolaxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx
xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxvolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, u něhož to zákon připouští (§ 236 o. s. ř.), žx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxx. 1 o. s. ř. a že je splněna i podmínka povinného zastoupení dovolatele advokátem (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), zabýval se tím, zda je dovolání žalobce přípustnx xx xxx xx xx xxxx
xxx
xxxxx x xxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxí řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxvném právním posouzení věci.
16.
V projednávané věci žalobce předkládá dovolacímu soudu k posouzení otázky v rozhodovací praxi dosud neřešené, jež sxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxx xx x xxxx xx xxx xxxxxxx xxxx x x xxxx xx xxxx x x xxxx xx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxturu [cituje SPÁČIL, J. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976-1474). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 499] má za to, že rozhodnutx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxu v části (v jednom z podlaží) budovy ve spoluvlastnictví je rozhodováním o významné záležitosti týkající se společné věci (tzv. mimořádnou správou), x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx x x xxxx xx xx xxdopadá.
17.
Pro výše vytčené právní otázky je dovolání přípustné, neboť dovolací soud je ve své rozhodovací praxi výslovně dosud neřešil, a rovněž i čáxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxelnému posunu v nahlížení na to, co je běžnou a co mimořádnou správou.
IV.
Důvodnost dovolání
18.
Podle § 1128 odst. 1 o. z. o běžné správě společné věcx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxhni byli vyrozuměni o potřebě rozhodnout, ledaže se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě. Spoluvlastník opomenutý při rozhodovánx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxedlivě požadovat, aby je snášel.
Podle § 1129 odst. 1 o. z. k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xětšiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud.
Podle § 1129 odst. 2 věta první a druhá o. z. spoluvlastník přehlasovaný při rozhodování podle odstavxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxle § 1130 věta první o. z. přehlasovaný spoluvlastník, jemuž rozhodnutí hrozí těžkou újmou, zejména neúměrným omezením v užívání společné věci nebo vxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxvního stupně dne 30. 4. 2014, xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxluvlastníka (srovnej § 1128 odst. 3, § 1129 odst. 2 věta druhá a § 1130 věta druhá o. z.), domáhá vydání soudního rozhodnutí, jímž by byla zrušena dvě rozhxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xle i v závislosti na vylíčení rozhodných skutečností v žalobě je zřejmé, že žalobce uplatňuje nárok přehlasovaného (nikoliv opomenutého) menšinovéhx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxoluvlastnických poměrů obsaženým v § 1130 o. z. Z dovoláním napadeného rozsudku odvolacího soudu se podává, že k potvrzení zamítavého rozsudku soudu xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxnového spoluvlastníka o významné záležitosti týkající se společné věci, přičemž rozhodnutí o snížení nájemného a o vybudování klimatizačního systéxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxkou zahraniční civilistickou právní úpravou. K posouzení, zda soudní
ingerence
může postihovat nejen rozhodnutí ve věcech mimořádné správy, ale i sxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x x xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx problematiky obsažený v komentářové literatuře, v níž lze na základě argumentace pro a proti vysledovat závěr, že v režimu § 1130 o. z. bude zrušeno spíxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxadmo spojuje s významnou záležitostí týkající se společné věci případy jejího podstatného zlepšení či zhoršení nebo změnu jejího účelu, pak dopady těxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx x76-1474). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 503]. Pro argument, že § 1130 o. z. se vztahuje zpravidla na záležitosti mimořádné správy, hoxxxx x xxxxxxxxxxx xx x xxxx xx xx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx x x xxxx xx xxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xzv. mimořádné správy. Výše citovaná komentářová literatura pak přidává další argument založený na zachování principu autonomie rozhodování spoluvxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxnž nebyl ani v novém občanském zákoníku opuštěn [SPÁČIL, J. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976-1474). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Becxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxy, jež není neodkladnou záležitostí (srovnej § 1128 odst. 2 o. z.), může přehlasovanému menšinovému xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xx xx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxto být v extrémním nesouladu se zásadou ekvity. Dovolací soud musí vzít přitom v úvahu i ústavněprávní aspekt ochrany menšinového spoluvlastníka, ktexx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xxx ÚS 1735/07 (text nálezu je přístupný na internetových stránkách Ústavního soudu http://nalus.usoud.cz). I když je tedy možnost domáhat se zrušení rxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxvy (významné záležitosti týkající se společné věci), nelze vyloučit, že v závislosti na konkrétních okolnostech případu, zejména tam, kdy stav hrozíxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xx xxxech nájmu společné věci, včetně stanovení nájemného či dohody o něm, byla v poměrech právní úpravy zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinné do 31x xxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxvolacího soudu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2000, sp. zn. 22 Cdo 400/98, jenž byl publikován v časopise Soudní rozhledy č. 3, roč. 2000xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxích týkající se společné věci považovala za "řádnou" správu, do níž patří věci, které se stále opakují a podle hospodářských zásad jsou spojeny s rozumnxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxečné věci měl v některém svém aspektu, například ve sjednané době nájmu, vybočit z obvyklých místních podmínek,
judikatura
dovodila, že se o běžnou spxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxí ve věcech běžné správy byl vyjádřen i v judikatuře Ústavního soudu, která sice nijak nerelativizovala princip majorizace, nicméně akcentovala i v záxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxx/07, a usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 7. 2009, sp. zn. IV. ÚS 968/09; obě rozhodnutí jsou přístupná na internetových stránkách Ústavního soudu httpxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xoměru týkajícího se společné věci i v podmínkách úpravy občanského zákoníku účinné od 1. 1. 2014. O takovém poměru může být většinovým spoluvlastníkex xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxu být neobvyklé. Vždy však bude záležet na konkrétních okolnostech případu, které budou pro soud jedinečným a do jiných věcí těžko přenositelným výchoxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxzhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci takovému rozlišení nebrání.
22.
V projednávané věci žalobce považuje rozhodnutí žalovanxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxežitosti mimořádné správy, neboť představuje pokles výnosu ze společné věci o 70 %. S tímto názorem se dovolací soud s ohledem na shora podaný výklad ztoxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxnu spoluvlastnického práva, jehož jednou z obsahových složek je i požívání věci (viz § 1011 a § 1118 o. z.). Je proto chybný závěr odvolacího soudu, že se x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xx xx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xrvního stupně, který rozlišení mezi případem běžné a mimořádné správy založil na posouzení, zda snížení nájemného bylo odůvodněné s ohledem na cenovox xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxíka podle § 1130 o. z., tj. zda se jedná o případ mimořádné správy a zda žalujícímu spoluvlastníku hrozí těžká újma.
23.
Aplikačním předpokladem, jehož xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxí podává toliko demonstrativní výčet případů, kdy újma menšinovému spoluvlastníku může hrozit. Pojem těžké újmy může být naplněn podle textu zákona txxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx nepoměrné k hodnotě podílu spoluvlastníka. Protože zákon žádné další vodítko k posouzení toho, zda důsledky rozhodnutí většinového spoluvlastníka xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx aplikační předpoklad naplněn.
24.
Přehlasovaný či opomenutý menšinový spoluvlastník má povinnost tvrzení i povinnost důkazní ohledně právně význxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xu v důsledku rozhodnutí většinových spoluvlastníků o snížení nájemného z částky 70 000 Kč na částku 20 000 Kč měsíčně hrozí těžká újma. Tuto hrozbu spatřxxxx x xxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxx xx xx xxxxxx x xxx xxx xxxx x xxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxnifikantní existence neúměrné, obtížně odčinitelné či zjevné ztráty či omezení ve výkonu práv spoluvlastníka či ničím neodůvodnitelné zatížení, ktxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx uvážení, na nějž by měl být brán ohled. Soud se tak nemůže vyhnout hodnocení důvodů, pro které rozhodnutí většinového spoluvlastníka, proti němuž menšxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xx xxxx
xxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxdnutí o snížení nájemného dne 31. 3. 2014 přijato, bylo ve prospěch snížení nájemného argumentováno ekonomickou situací nájemce a faktickou neobsazexxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxě, že původní nájemné ve výši 70 000 Kč měsíčně bylo zjevně nadsazené a že obvyklé nájemné v daném místě činí cca 20 000 Kč měsíčně, a dále že je právě z důvodu xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxjemné nájemní poměr uzavřený na dobu neurčitou ve tříměsíční výpovědní lhůtě ukončit.
27.
Shora uvedené skutečnosti považuje dovolací soud za význaxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxemném o částku 12 500 Kč měsíčně v poměrech žalobce hrozící těžkou újmu nepředstavuje, pak současně akceptoval důvody, kterými soud prvního stupně argxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xkolnosti případu a ve svém důsledku naplňují požadavek slušného uvážení, který rozhodování soudu, mimo jiného, o žalobě na zrušení rozhodnutí většinxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxx
xxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxx xxx xxxxxxxx xxxxx I. rozsudku soudu prvního stupně, je věcně správný. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce ve shora vymezeném rozsahu podle § 243d písm. a) o. s. ř. zamítxx
xxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxé budovy. Uvedl, že za situace, kdy je z užívání budovy vyloučen, má v důsledku rozhodnutí o snížení nájemného ze společné věci podstatně menší užitek a dxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxeužití vlastnického práva žalovanými. Odvolací soud formuloval závěr, že vybudování klimatizace není významnou záležitostí týkající se společné vxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx x xxx xxxxřádné správy jedná, nicméně dále souhlasil se soudem prvního stupně, který se s ohledem na obvyklost uvedeného zařízení v kancelářských budovách ztotxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xprávy společné věci, mezi něž řadí i podstatné zlepšení společné věci. Již z hlediska použité terminologie je zřejmé, že kritériem pro posouzení, zda pxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxřízení, vybavení či investice z technického či uživatelského pohledu obvyklé, ale zda bude objektivně způsobilé zvýšit užitnou hodnotu společné věcxx xxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxšinového spoluvlastníka vynaloženy. Rozhodnutí většinového spoluvlastníka ovšem nemusí (jako tomu bylo i v projednávané věci) menšinovému spoluvxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxx xx x xxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xěci zřejmé (například tehdy, jednalo-li by se o změnu účelu společné věci nebo o její zpracování), je třeba menšinovému spoluvlastníku zachovat právo xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxjednávané věci vybudování klimatizační jednotky za věc mimořádné správy považoval. Z uvedeného vyplývá, že závěr odvolacího soudu, že se rozhodnutí xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxčné věci, je nesprávný a dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci při aplikaci § 1129, potažmo § 1130 o. z., odvolacím soudem byl žalobcem uplxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xx xx zrušení rozhodnutí většinového spoluvlastníka o významné záležitosti týkající se společné věci, musí tvrdit, že v důsledku rozhodnutí majoritního xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx x x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx x xx x x xxx xxxxx x xx xx xx xxvinnost tvrzení i povinnost důkazní, neboť jej jako účastníka řízení, který s existencí určité právně významné skutečnosti spojuje pro sebe příznivé xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
x xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xx x důsledku rozhodnutí většinových spoluvlastníků o vybudování klimatizačního systému ve druhém nadzemním podlaží kancelářské budovy hrozí těžká újxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxho právního názoru, že instalace klimatizace věcí mimořádné správy není, žalobce o potřebě splnit povinnost tvrzení i povinnost důkazní nepoučil. Žaxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx se podle hodnoty spoluvlastnického podílu na takové investici) přitom za tvrzení o hrozbě těžké újmy považovat nelze.
33.
Podle § 1139 odst. 1 o. z., naxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxušil, nebo je nahradil svým rozhodnutím, uspořádá soud právní poměry spoluvlastníků podle slušného uvážení. Soud může zejména rozhodnout, zda se má zxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xprávnění soudu v rámci institutu správy společné věci. Z hlediska hmotněprávního jeho význam spočívá v tom, že umožňuje soudní ingerenci do rozhodovaxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xx xxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxlývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky (srovnej § 153 odst. 2 o. s. ř.). Tím je dána možnost soudu odchýlit se od podoby návrhu na vydání konkxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxlobního žádání.
35.
V rozsudku ze dne 31. 7. 2013, sp. zn. 22 Cdo 4079/2011, Nejvyšší soud vysvětlil, že "předpoklad rozhodnutí přijatého v režimu § 139 xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxde informován o druhu a výši uvažovaných investic. Splnění této skutečnosti z hlediska konkretizace zamýšlených nákladů a jejich výše je nutno posuzoxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxude nezbytné vždy bezvýjimečně trvat na tom, aby rozsah a výše investic byly menšinovému spoluvlastníku předestřeny do nejmenších podrobností". Dálx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxé vyčíslení nákladů, které budou s realizací záměr a prováděním investic spojeny, před jejich samotným zahájením není vždy v plném rozsahu realizovatxxxxx x xx xxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xílčích technických či technologických postupech při jejich provádění. To však neznamená, že by menšinový spoluvlastník neměl být informován o výši nxxxxxxx x xx xxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxx
x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxch právní úpravy hospodaření se společnou věcí obsaženou v § 139 odst. 2 obč. zák., považuje je dovolací soud v poměrech rozhodování podle § 1129, popřípxxx x xxxx xx xxx xx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxnového spoluvlastníka o významné záležitosti týkající se společné věci využít.
37.
V projednávané věci byl žalobce jako menšinový spoluvlastník na xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx ve druhém nadzemním podlaží společné budovy. Spoluvlastníci se měli na nespecifikovaných nákladech podílet v poměru podle výše jejich spoluvlastnixxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xředmětného rozhodnutí většinových spoluvlastníků mu hrozí těžká újma. Samotné rozhodnutí o určité investici a o povinnosti podílet se na ní podle výšx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx0 o. z., neboť na jeho základě nebylo zjistitelné například to, zda rozhodnutím většinových spoluvlastníků nebyla žalobci uložena povinnost zřejmě nxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxí předpoklad konkrétního zákonného ustanovení, nemůže účastník řízení ohledně takové skutečnosti splnit ani povinnost tvrzení a povinnost důkazníx
xxx
xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxu § 1139 odst. 1 o. z. není vázán žalobním návrhem na vydání konkrétního rozhodnutí. Tato skutečnost se může xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx x x xxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxtosti mimořádné správy. Není-li v takových případech naplněn předpoklad
imanentní
postupu podle § 1130 o. z., tj. hrozba těžké újmy na straně menšinoxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xx xxx x xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxluvlastníkem přehlasovaným alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů ostatních spoluvlastníků v záležitosti mimořádné správy.
39.
Promítne-li dovxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxzení věci nesprávné nejen co do úvahy, že vybudování klimatizačního systému v jednom z podlaží společné budovy není záležitostí mimořádné správy, ale x xx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxutí většinového spoluvlastníka pouze zrušit, ale může rozhodnout i jinak, což vyplývá z § 1139 o. z. Toto ustanovení přitom plní vůči ustanovením o sprxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxvlastnických poměrů bude slušné uvážení, jež by mělo s ohledem na individuální okolnosti projednávané věci vždy garantovat přijetí racionálního rozxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxvlastníků.
40.
Žalobce rovněž namítal, že rozhodnutí žalovaných o snížení nájemného a o vybudování klimatizace je právním jednání, které je ve smyslx x xxx xx xx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xednání z uvedeného důvodu podle § 588 o. z. nepřihlédl. Uvedl, že v tomto ohledu je rozsudek odvolacího soudu v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí soxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxho soudu v uvedeném směru nevykazuje. Z hlediska povinnosti soudu přihlížet k absolutní neplatnosti je soudní praxe ustálena v závěru, že soud přihlížx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxíklad jde-li o právní úkon neurčitý nebo nesrozumitelný); jinak je zkoumá (může zkoumat) jen na základě konkrétních tvrzení účastníků (k tomu srovnej xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxe 8. 2. 2001, sp. zn. 22 Cdo 752/99). Tvrzení, ze kterých vyplývá absolutní neplatnost právního jednání, přitom nelze uplatnit v rozporu s pravidly o konxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx. V projednávané věci, jak se podává z obsahu procesního spisu, žalobce do okamžiku xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxx x xx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xádná tvrzení, na jejichž základě by rozhodnutí většinových spoluvlastníků o snížení nájemného a o vybudování klimatizačního systému, mohla být posuxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxdnak do souvislosti s nárokem uplatněným ve smyslu § 1130 o. z. a dále se situací ve společnosti T. servis s. r. o., kdy byl až do svého odstoupení z funkce jxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx x xxediska obsahového za zjevně nepřiměřená nebo nespravedlivá právní jednání považovat nelze.
42.
Dovolací soud by se dále touto námitkou ve vztahu k roxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xak bylo výše uvedeno, obstát pro absenci posouzení nároku žalobce z hlediska § 1129 odst. 2 o. z., pak již je nadbytečné zabývat se tím, zda je naplněn i dalxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx, pokud jím byl ve výroku I. potvrzen i výrok II. rozsudku soudu prvního stupně, není správný. Protože Nejvyšší soud shledal, že ve věci nejsou splněny přxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxx x x x xx xx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí též pro rozsudek soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i rozhodnutí soudu prvního xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xx xxxx