6 As 37/2017 - 31

Přestupky - zákon č. 200/1990 Sb.

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (1)
Judikatura (9)
x xx xxxxxxx x xx
xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxy a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobce: M. M., zastoupen Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem, se sídlem Na Zlatnicx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xe dne 11. 12. 2015, č. j. 80060/2015/ODSH/8, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicícx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xx x xxxxxxx x xxxx
xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx
xxx
xxxxxxx
xxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxžnosti.
III.
Žalovanému
se
náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti
nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Vymezení případu
[1] Žalobou podanou ke Krxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx x. j. 80060/2015/ODSH/8 (dále jen „
napadené rozhodnutí
“), kterým žalovaný jako opožděné zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu města Pxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších pxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxx xx xxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x ulice Jana Zajíce do ulice Hůrka v obci Pardubice po spojovací komunikaci, přičemž nerespektoval dopravní značku B2 (zákaz vjezdu všech vozidel).
[xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx x ustanovením § 24 odst. 1 správního řádu dne 16. 6. 2014. Protože žalobce podal odvolání u správního orgánu prvního stupně až dne 26. 10. 2015, jedná se o oxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxx x
xxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxé nebylo. Podání z černa 2014 žalovaný zcela ignoruje, když se zabývá pouze podáním ze dne 26. 10. 2015. Souhlasil s tím, že první podání trpělo vadou, a to xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxx xxdále jednat a doručovat mu příslušné písemnosti. O zrušení jeho ustanovení měl rozhodnout usnesením, nikoli pouhým záznamem do spisu, případně o tom mxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx 26. 10. 2015 tedy pouze odstraňuje vady předchozího xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx x
xxxxxxxxx xozsudku
ze dne 18. 1. 2017, č. j. 52 A 21/2016 - 217, krajský soud žalobu zamítl. Soud zrekapituloval průběh správního řízení, přičemž uvedl, že správní xxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxctvím svého zmocněnce P. K. dva odpory, oba ze dne 18. 12. 2013, přičemž první nebyl podepsán a byla v něm uvedena adresa pro doručování X, druhý podepsán bxx x xxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxpěšně. Protože se P. K., který si nechal zapsat v evidenci obyvatel doručovací adresu Santa Cruz de Tenerife, nedařilo doručovat, správní orgán mu usnexxxxx xx xxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxranění této vady k výzvě správního orgánu bylo odvolání zamítnuto jako opožděné. Následně 4. 6. 2014 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí o přestupxxx xxxxx xxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxo mu zanecháno poučení a výzva k vyzvednutí zásilky, zásilka vyzvednuta nebyla a účinky doručení nastaly fikcí dne 16. 6. 2014. Odvolání žalobce podal ax xxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxo odvolání, avšak to nebylo podepsané, neobsahovalo ani odvolací důvody, a na výzvu správního orgánu k odstranění vad, adresovanou na novou doručovacx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx rozhodoval o zrušení opatrovnictví, neboť to ze zákona končí, jakmile pominuly důvody, pro něž byl opatrovník ustanoven, přičemž tuto skutečnost sprxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxnění vad podání, když vada předchozího podání odstraněna nebyla. Nebylo přitom povinností správního orgánu pomáhat žalobci a jeho zmocněnci v provádxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxní stížnost
. Stěžovatel žalobou rozporoval závěr žalovaného, že odvolání stěžovatele je opožděné. Uvedl, že odvolání podal dvakrát, dne 18. 6. 2014 nxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xoplnění podpisu na podání ze dne 18. 6. 2014 a stěžovatel jej ve stanovené lhůtě nedoplnil, bylo správné, pokud správní orgán k tomuto podání vůbec nepřixxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxo až dne 26. 10. 2015. Stěžovatel má za to, že krajský soud posoudil tuto právní otázku nesprávně [§ 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxí odvolání vadné, je povinností správního orgánu vyzvat podatele k odstranění vad podání. Neodstraní-li odvolatel vadu odvolání, správní orgán zvážxx xxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxstaveno. Nutnost zachování tohoto postupu potvrzuje právní názor Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 4. 6. 2015, č. j. 9 As 63/2015 – 36, ve kterxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxzení zastaveno, správní orgán měl proto hledět na odvolání jako na podané dne 18. 6. 2014, kdy bylo podáno odvolání prosté podpisu. Stěžovatel se ztotožxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxán obdržel odvolání prosté vad dříve, než řízení zastavil.
[7] Druhým argumentem v žalobě bylo to, že výzva k doplnění odvolání nebyla stěžovateli řáxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxčována opatrovníkovi zástupce stěžovatele, nikoliv zástupci. Názor krajského soudu, že v případě, že podle § 32 odst. 8 správního řádu, zaniká funkcx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xtěžovatele je vhodné, aby účastník věděl, komu jsou v řízení doručovány písemnosti. Postup dle § 32 odst. 8 s. ř. nevylučuje, aby správní orgán v souladu xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx
xxx xx xxxěr stěžovatel tvrdí kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s. neboť v řízení rozhodoval samosoudce, proti němuž byla dne 20. 1. 2017 vznesena námxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxu Dvořákovi před jednáním ve věci samé. V případě, že by tato skutečnost byla sporná, navrhuje žalobce provést důkaz svědeckou výpovědí pracovnice kanxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx
xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxšil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.
[10] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
III. Posouzení věci Nejvyšším správním soxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx jež splňuje podmínky ustanovení § 105 odst. 2 s. ř. s., a je proti napadenému rozsudku přípustná za podmínek ustanovení § 102 a § 104 s. ř. s.
[12] Kasaxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3, 4 s. ř. s.). Dospěl k závěru, že napadený rozsudek takovými vadami netrpí a že kasační stížnost
nxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx věci rozhodoval vyloučený soudce, což naplňuje kasační důvod dle ustanovení § xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx
xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxého zástupce, pana Mgr. Jaroslava Topola, advokáta dne 18. 2. 2016. Přípisem ze dne 29. 6. 2016 byl žalobce poučen o složení soudu a o možnosti podat námitxx xxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxx, v 10:45, přičemž předvolání k tomuto jednání bylo zástupci žalobce doručeno již 29. 8. 2016. Podáním ze dne 18. 1. 2017, které bylo soudu doručeno v rannxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx xgr. Václava Voříska, advokáta.
[15] Nejvyšší správní soud tento postup zástupců stěžovatele považuje za zjevně obstrukční a účelový, neboť již od pxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxí soud nevidí nejmenší důvod pro to, aby si zástupci stěžovatele „nechávali“ své výtky stran složení soudu na co možná nejpozdější termín, aby tím zjevnx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Námitku podjatosti předmětného znění totiž mohli a měli podat daleko dříve, tj. ihned po sxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxi jeho postupy uskutečněnými od poloviny roku 2016. Nejvyšší správní soud rovněž musí přihlédnout k tomu, že námitka podjatosti byla „odůvodněna“ vztxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xejvyšší správní soud nemůže souhlasit s tím, aby účastník řízení (resp. jeho zástupce) na poslední chvíli měl možnost zhatit dlouho dopředu nařízené jxxxxxx xxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx konkrétní a blíže odůvodněnou námitkou podjatosti.
[16] Podpůrně lze v tomto směru poukázat na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 3. 201xx xx xx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxo prostřednictvím, vůči zákonným soudcům
s obdobnými rysy jako v nyní posuzovaném případě opakovalo (převzetí právního zastoupení na poslední chvíxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxávní soud rozhodl, že důvod pro vyloučení zákonného soudce
nezakládají), bude namístě zvážit, zda se nejedná o případ zneužití procesního práva, s důxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxnečnému rozhodnutí (srov. analogicky § 15b odst. 2 a 3 občanského soudního řádu).“
Nejvyšší správní soud má za to, že se v projednávané věci jedná o výxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx nemusel krajský xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxtné odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 11. 2016, č. j. 7 As 158/2016 - 72, který se k týmž skutečnostem již vyjádřil, přičemž dospěx x xxxxxxx xx
x
xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxsovanosti v stěžovatelově věci ani o jeho vztahu k zástupci
stěžovatele.“
[17] Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že v dané věci nebyl naplněn kaxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx
xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xdst. 1 písm. a) s. ř. s. spočívající v nezákonnosti napadeného rozsudku, musí Nejvyšší správní soud uvést následující.
[19] K námitce v níž se stěžovxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xxx x xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxje odvolací orgán i přes pasivitu účastníka řízení při odstraňování vad odvolání, a musí tak odvolací řízení řádným způsobem ukončit, je třeba nejprve xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxi daného případu i na posuzovanou věc. Výše citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 As 63/2015 totiž byl vydán ve vztahu k žalobě podané pxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxx xx xx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxny k tomu, aby vydávaly formalizovaná rozhodnutí (individuální správní akt) – srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16x xxx xxxxx xx xx x xxx xxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxx xx xx xx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxaný nakonec takové žalovatelné rozhodnutí vydal, a to napadené rozhodnutí ze dne 11. 12. 2015. Proto se také právní závěr odkazovaného rozsudku s právnxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx
xxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xosouzení včasnosti odvolání, pokud stěžovatelem řádně podepsané odvolání doručil správnímu orgánu až v říjnu 2015, je otázkou odlišnou od té, která bxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x. v projednávané věci, je nutné nepodepsané podání z června 2014, které je označeno jako odvolání proti rozhodnutí č. j. OSA/P-1607/13-D/60, přičemž axxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx při posuzování včasnosti odvolání pominout. Nejvyšší správní soud ve své rozhodovací praxi rovněž identifikoval některé osoby kolem pana P. K., kterx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxlem znepřehlednění správního řízení a dosažení
prekluze
odpovědnosti zmocnitelů, zejm. v době, kdy
xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxx x xxx x xxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx zabývaly účelovou snahou těchto „zástupců“ doručovat do nebo z ciziny, nebo na adresy, na nichž jsou tito zástupci neznámí, případně žádostmi o doručoxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxxxvání v projednávané věci nadto ani nemohlo nikdy účinně doručit, jelikož zástupce neměl vydaný platný certifikát, tudíž nemohl potvrdit doručení písxxxxxxx x xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxatele vozidla podle ustanovení § 125f zákona o silničním provozu, zejm. jejich výmluvy na „osobu vzdálenou“, resp. na osobu zemřelou (viz rozsudek Nejxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxavidel v jednotlivých řízeních, přičemž činnost těchto „profesionálů a expertů v oblasti dopravní problematiky“ svým rozsahem rovněž porušuje veřexxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxrávní soud nemá sebemenších pochyb o tom, že o podobnou procesní strategii snažící se vytvořit procesní past se jednalo i v tomto případě. Celým předmětxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxé vady, zejm. nesplňují základní náležitost v podobě řádného podpisu podání, tudíž není zřejmé, kdo takové podání učinil a zda se jedná o skutečný projex xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx x xxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x x. 2. 2014 obsahující nesouhlas s ustanovením stěžovatele jako opatrovníka P. K.; odvolání z 18. 6. 2014; žádost paní V. z 11. 9. 2014 o zaslání kompletní kxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xx xxxx xxx xxxx xxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxů stěžovatele; substituční plná moc z 23. 9. 2014 pro paní V. Součástí správního spisu jsou opakované výzvy správního orgánu k tomu, aby příslušná podánx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxci stěžovatele, P. K. Stěžovatel, resp. jeho „profesionální zástupce“ P. K. tak velmi dobře věděli, jak mají z procesního hlediska správně postupovatx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xjevně účelově protáhnout tak, aby marně uplynula
prekluzivní lhůta
odpovědnosti za předmětný přestupek. Nejvyšší správní soud má pro to za to, že zjexxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx procesní ochrany, nemůže být k němu ani přihlíženo, tudíž při posuzování včasnosti odvolání nelze k „podání ze dne 18. 6. 2014“ jakkoli přihlížet, nebox xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxby měly výhodnější postavení oproti těm, kteří svá procesní práva řádně využívali a se správním orgánem spolupracovali. Je proto správné, pokud žalovxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxxx - 31, se Nejvyšší správní soud přiklonil k tomu, že právě tyto specifické okolnosti postupu určitých subjektů je nutné zohlednit při posuzování zákonnxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx
xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxx veřejné moci na straně druhé
nutně reflektují i určitou zkušenost, kterou spolu bezprostředně „úředně“ učinili. Není proto porušením procesní
rovxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx
xx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxvně vystupující v pozici účastníka řízení nebo zmocněnce v typově
obdobných řízeních – již příslušných procesních poučení mnohokrát dostalo, že je jxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxx
xx xxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxx ani při hodnocení, zda procesní kroky účastníka řízení nebo jeho zástupce nevykazují znaky
obstrukcí nebo dokonce zneužití práva, neboť takový závěx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxého
či překvapivého, i soudy v případě frekventovaných notorických účastníků řízení berou v úvahu,
že se jim v minulosti již opakovaně dostalo příslxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx
xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxhově totožných poučení
nebo dokonce k závěru o systematickém zneužívání procesních práv“
[23] Ve vztahu k doručování výzvy k odstranění vad odvolxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxpený začal být zastupován zákonným zástupcem nebo nabyl procesní způsobilosti
anebo pominuly důvody, pro něž byl opatrovník ustanoven. Tuto skutečxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxx xx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
nebo jeho zákonnému zástupci.“
Z citovaného ustanovení jednoznačně vyplývá, že pokud nevzniknou správnímu orgánu pochybnosti o pominutí důvodu, prx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx, přičemž původně měl doručovací adresu na Santa Cruz de Tenerife, kam se v minulosti správnímu orgánu nedařilo doručovat), nebylo nutné o tom vydávat uxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxpce“, který dlouhodobě volí obstrukční strategie bránící mu řádně doručovat ze strany správnímu orgánu, přičemž na danou situaci výslovně pamatuje vxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxné situace doručovat. Nebylo tak povinností správního orgánu doručit stěžovateli informaci o tom, komu bude dále doručovat, zvláště pokud by jeho zásxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xvoleného procesního postupu zástupce žalobce v řízení o přestupku znemožnit a znevýhodnit doručování jednotlivých písemností, což se mu však s ohledxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxně vyznačil do správního spisu. Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že to byl stěžovatel, kdo si dobrovolně zvolil takového zástupce, tudíž si musel být xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xx xx xxx xxx xx xxxx xxxx xx xx x xx xxxxxxxx x 31 ze dne 20. 4. 2017).
[25] Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že kasační stížnost je zjevně nedůvodná, a v souladu s § 110 odst. 1
in fine
s. řx xx xx xxxxxxx
xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx x x xx xxxxx x x x xx xxxxxxx x x xxx xx xx xx xxxxxxxxxx xebyl ve věci úspěšný, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení; žalovaný, který měl ve věci úspěch, žádné náklady nad rámec běžné správní činnosti nevxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxudku nejsouopravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. září 2017
JUDr. Petr Průcha
předseda senátu