29 A 8/2013 - 43

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (1)
Judikatura (5)
xx x xxxxxx x xx
xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx x xxxx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxické a soudců Mgr. Petra Pospíšila a JUDr. Evy Lukotkové, v právní věci žalobce: BusLine a.s. se sídlem Semily, Na Rovinkách 211, zastoupeného Mgr. Jiříx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 1. 2013, č. j. 90/2012-190-STSP/3,
takto:
I. Rozhodnutí Ministerstva dopravy ze dne 23. 1. 2013, čx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx
x xxx
xx xxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxí částku 15 342 Kč, a to k rukám jeho advokáta Mgr. Jiřího Hoňka do třiceti dnů od právní
moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci a shrnutí obxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xřad“), žalobci podle § 35 odst. 2 písm. b) a h) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění účinném pro projednávanou věc (dále též „zákon o silnxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxx xxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xx x x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxk I.).
[2] Povinnost podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona o silniční dopravě konkrétně žalobce porušil tím, že jako tuzemský dopravce nezajistil, aby jeho xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxx xx xxxx xxxx xxx xxx xx xxxx xx xxxxx xxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x 17 nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě (dále též „nařízení č. 589/2xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xe provádí zákon o silniční dopravě, ve znění účinném pro projednávanou věc (dále též „vyhlášky č. 478/2000“) a aby řidič v době od 12:33 hod. do 20:00 hod. xxx xxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx
xxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxt. 2 písm. a) zákona o silniční dopravě konkrétně žalobce porušil tím, že jako tuzemský dopravce nezajistil, aby řidič B. P. řádně vedl záznam o době řízexxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xxx xxxx. 5 xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x
xx
xx
xx
xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xe prospěch žalobce vzal krajský úřad malou délku kontrolovaného období (která má omezenou vypovídací hodnotu ve srovnání s kontrolou přímo ve společnxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxání dopustili řidiči bez vědomí společnosti.
[5] K přitěžujícím okolnostem krajský úřad uvedl, že vedení záznamu o době řízení, bezpečnostních přesxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxximální, a proto krajský úřad věnuje podobným zjištěním přímo v provozu náležitou pozornost a odpovídajícímu postihu velký význam. Prodloužení doby řxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xelmi závažná porušení. Zkrácení denní doby odpočinku dne 29. 8. 2012 považoval za středně závažné porušení. K tíži žalobce krajský úřad dále přičetl mnxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxi uložil povinnost k náhradě nákladů řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč (výrok II.).
[7] Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, na jehož xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x
xx xx xxxxx x xxxxx xxx
xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx
x xa
§ 1a odst. 3 písm. c), bod 2 vyhlášky č. 478/2000 Sb.
“ Ve zbytku žalovaný rozhodnutí krajského úřadu potvrdil a s jeho závěry se v zásadě ztotožnil.
IIx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxoť žalovaný jako odvolací orgán nereflektoval nesprávné právní úvahy krajského úřadu jako správního orgánu prvního stupně a nepřihlédl ani k vadám říxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxá.
[9] Podkladem pro vydání napadeného rozhodnutí byl protokol o kontrole č. j. JMK 98780/2012 ze dne 30. 8. 2012, proti kterému byly podány včasné námixxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxávních předpisů se stala zcela výjimečně, když se řidiči B. P. a P. G. navzájem mezi sebou dohodli na výměně směn, aniž by kontaktovali svého nadřízenéhox
xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xpožděně, bylo povinností správního orgánu o nich rozhodnout podle § 18 odst. 1 až 3 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění účinném pro projexxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x x xx xxxxx x x x xx xxxxx x xxxxna č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění účinném pro projednávanou věc, měl krajský úřad vyzvat zaměstnance žalobce J. D., aby doložil pověření xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx v rozhodnutí krajského úřadu pokutou, není přičitatelné žalobci, jelikož k porušení ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) a § 3 odst. 2 písm. a) zákona o silničnx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx, což však není předmětem sporu. Důležité je to, že předmětné protiprávní jednání není žalobci přičitatelné, neboť řidiči jednali zcela excesivně, nexxxxxxxxxxxxx x x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxací praxe Nejvyššího správního soudu (viz rozsudek ze dne 17. 2. 2009, č. j. 2 As 92/2008-76)
.
Odůvodnění žalovaného je proto v této části nepřezkoumatxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxx x x xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxx xxxadní pro zjištění toho, zda bylo jednání tohoto řidiče přičitatelné žalobci, nebo zda se jednalo o excesivní jednání, za které žalobce nemůže nést odpoxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx Krajský úřad vyšel z anonymního udání R. P. ze dne 27. 1. 2012, které z pochopitelných důvodů nemá žádnou vypovídací hodnotu a je jako důkaz zcela nevěrohxxxxx
xxxx x xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxti o oprávnění zaměstnance žalobce J. D. jednat ve správním řízení jménem žalobce, měl jej krajský úřad v souladu s § 37 odst. 3 a § 30 odst. 5 správního řáxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxou žalobce, že přitěžující okolnosti (obtížnost odhalení jednání, množství zjištěných pochybení a skutečnost, že se jednalo o osobní dopravu) byly pxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxho úřadu za přitěžující okolnost fakt, že se jednalo o osobní dopravu. Tuto skutečnost však nezohlednil snížením výše uložené pokuty.
[17] Výše pokutx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xepřezkoumatelné.
[18] Uložená pokuta ve výši 150 000 Kč je zjevně nepřiměřená a neodpovídá svou výší pokutám, které jsou obvykle ukládány v případě prxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx x xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxa pokuta 5 000 Kč za dva řidiče, u nichž nebylo zajištěno dodržování stanovené doby řízení, bezpečnostních přestávek a doby odpočinku. V případě řešenéx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx x xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx
xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxvená výše pokuty nevybočuje z praxe Krajského úřadu Jihomoravského kraje ani jiných krajských úřadů, je nepřezkoumatelně obecné. Žalovaný se v napadxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx x xx xxxxxxx x xxx xxx x xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx aby soud rozhodnutí žalovaného zrušil, případně aby podle § 78 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále txx xxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx
xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xx xx JMK 98780/2012 byl žalobce řádně seznámen dne 3. 9. 2012. V zákonné lhůtě pěti dní nebyly podány žádné námitky, a proto byl předmětný protokol zákonným pxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xorušení těchto povinností, za které nese objektivní odpovědnost. K otázce objektivní odpovědnosti se vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudcích č. xx x xx xxxxxxxxxx x xx xx x xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxz „přičitatelnost“. K podkladům rozhodnutí se vyjádřil zástupce žalobce J. D. dne 12. 10. 2012 a o provádění dalších důkazů byl vyrozuměn. Z rozhodnutí xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx.
IV. Replika žalobce k vyjádření žalovaného
[22] V replice ze dne 27. 5. 2013 žalobce mj. uvedl, že na str. 3 napadeného rozhodnutí žalovaný dospěl k zxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx nekonzistentně k jednání J. D. Pokud měl krajský úřad pochybnosti o tom, zda je jednající osoba k jednání za žalobce pověřena, měl v souladu s § 37 odst. 3 x x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxé úvahy o přičitatelnosti jednání řidičů žalobci. Toto jednání žalobci nelze přičítat, neboť se jednalo o zjevný
exces
, kdy si dva řidiči ve svém vlastnxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xrotiprávnosti.
[24] Žalobci nebyla poskytnuta možnost prostudovat podklady rozhodnutí, což zatížilo postup krajského úřadu ve správním řízení prxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx x xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxšit. Jestliže žalovaný tvrdí, že k prostudování podkladů rozhodnutí došlo 12. 10. 2012, nemohl tento úkon žalobce vyhovět požadavkům § 36 odst. 3 spráxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx důkazů a žalobce byl zván k vyjádření se k podkladům rozhodnutí, ke kterému však z ne zcela zjevných důvodů nebyl připuštěn
[25] Žalovaný se při přezkumx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx Zásadní však je, že se žalovaný nijak nezabýval námitkami žalobce jako odvolatele proti konkrétně uplatněným okolnostem, které hrály roli při xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxybení; (c) skutečnost, že se jednalo o osobní dopravu. Z tohoto důvodu lze napadené rozhodnutí považovat za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů ohxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxra uvedené žalobce setrval na žalobním návrhu.
V. Posouzení věci Krajským soudem v Brně
[27] Zdejší soud přezkoumal v mezích žalobních bodů napadenx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx
xxxxxx xx xxxxdná. N
a základě § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. napadené rozhodnutí zrušil bez nařízení jednání.
[28] Zdejší soud se v prvé řadě ztotožnil s námitkou žalobxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx ohledně odůvodnění výše pokuty.
[29] Žalobce v odvolání ze dne 15. 11. 2012 namítal, že přitěžující okolnosti (obtížná možnost odhalení protiprávníxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxí smysluplnou argumentaci, z jakého důvodu je považuje za nezákonně uplatněné (viz str. 4 odvolání). Nejednalo se tedy o pouhé obecné námitky, ke kterýx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxyššího správního soudu č. j. 2 As 92/2008-76 a č. j. 9 As 36/2007-59, které se týkaly obdobných deliktů řidičů, za které byla uložena pokuta ve výši 5 000 Kxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxdující:
Výše pokuty je zdůvodněna jak v souladu s obecnými zásadami správního trestání, tak i s
konkrétními skutečnostmi dle § 36 odst. 5 zákona o silxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxx
xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx plně ztotožnit s právní kvalifikací prokázaných správních
deliktů jako velmi závažnými. Při porušení dob řízení, bezpečnostních přestávek a doby
xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxsoké míry překročení
v posuzovaném případě by obecně bylo namístě, s ohledem na možné důsledky takového
jednání, pohybovat se v úvahách ve vyšších úrxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx
xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxního úřadu, ale ani ostatních krajských úřadů, které obdobné správní delikty
zjišťují a trestají a byla stanovena v rozsahu, která je v analogických pxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx zpochybňovaným přitěžujícím okolnostem. Žalovaný se paradoxně vyjádřil pouze k jediné přitěžující okolnosti, proti které žalobce nebrojil, a sice x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx V daném případě byla však uložena pokuta ve výši 150 000 Kč (30 % horní sazby) a i s ohledem k tomu měla být přiměřeně odůvodněna. Žalovaný nijak nevysvětlix
xxxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxré byly v minulosti ukládány tresty řádově nižší.
[34] Z ustálené judikatury vyplývá, že z odůvodnění rozhodnutí musí být zřejmé, proč správní orgán pxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxné účastníkem za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl, jakými úvahami se řídil při xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxxxxxxx x xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxxxxxxx xxxha správního orgánu musí vést k hodnocení individuální povahy protiprávního jednání, přičemž zvažované okolnosti je třeba rozlišovat na přitěžujícx x xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx
xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxky žalobce ohledně výše uložené pokuty a řádně se s nimi nevypořádal, což má za následek nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů.
[36] Taxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx x xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxx x xxxxxsního hlediska bylo především problematické postavení J. D., který v dané věci po celou dobu vystupoval jménem žalobce, nicméně ne vždy na základě řádnx xxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx do datové schránky dne 3. 9. 2012. V souladu s § 17 zákona o státní kontrole počala dnem 4. 9. 2012 běžet pětidenní lhůta pro podání písemných a zdůvodněnýxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxné J. D. K podání nebyla přiložena řádná plná moc. V takovém případě bylo povinností krajského úřadu primárně pomoci tento nedostatek odstranit, přípaxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xedy zastoupení na základě plné moci, by bylo možné námitky odmítnout jako opožděné.
[39] Vzhledem k tomu, že do tří měsíců od doručení námitek bylo zaháxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxntrolního orgánu namísto výše popsaného postupu rozhodnout podle § 18 odst. 4 zákona o státní kontrole, že se námitky vyřídí v rámci tohoto správního říxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxsti o tom, že podání ze dne 18. 9. 2012 bylo učiněno společností BusLine a.s. a s námitkami žalobce se v odůvodnění rozhodnutí vypořádal (viz např. str. 8 oxxxx x x xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx nebylo podáno ve lhůtě a žalobcem, a proto se s ním nebyl krajský úřad povinen vypořádat. S tímto závěrem se nelze z výše uvedených důvodu ztotožnit. Spráxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxo konkrétním případě takové intenzity, že by sama o sobě měla za následek nezákonnost rozhodnutí.
[41] Zmatky ohledně zastoupení žalobce pokračovalx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxx xxxx xx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxi a nebylo mu umožněno nahlédnout do spisu. V protokolu z tohoto jednání č. j. JMK 111801/2012 nicméně bylo zaznamenáno jeho vyjádření.
[42] K jednání dxx xxx xxx xxxx xx xx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xe k nim vyjádřit a byl poučen, že dne 19. 10. 2012 proběhne opětovné provedení listinných důkazů a téhož dne bude žalobci umožněno vyjádřit se k podkladům xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx
xxxx xxx xxx xxx xxxx xx xx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xalobce. Absence plné moci byla zjevným objektivním důvodem proč se J. D. nemohl provedení listinných důkazů zúčastnit. J. D. se vyjádřil, že veškeré poxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxr. 11 odst. 2 rozhodnutí: „
Přestože J. D.
neprokázal dne 3.10.2012 své oprávnění vystupovat ve správním řízení za společnost BusLine
a.s., je ze spráxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxí orgány tedy v zásadě neměly pochybnosti o identitě zástupce žalobce, nicméně pokud řádně neprokázal oprávnění k zastoupení, nebylo mu v řízení umožnxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxtupce žalobce bez řádné plné moci. Během jednání dne 12. 10. 2012 byl J. D. (řádně zmocněný k zastupování žalobce) seznámen se všemi podklady rozhodnutí x xxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxkazy však byl žalobce prostřednictvím svého zástupce seznámen již dne 12. 10. 2012. Námitka žalobce ohledně (ne)možnosti prostudovat podklady rozhoxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxání není přičitatelné žalobci a že se s otázkou přičitatelnosti žalovaný nevypořádal.
[47] Deliktní odpovědnost podnikatelských subjektů ve veřejxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxností. Odpovědnost právnických osob a fyzických osob při výkonu podnikání nebo v souvislosti s podnikáním za správní delikt ve veřejném právu má převáxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxého zákoníku je možná tzv. liberace, tj. zproštění odpovědnosti, prokáže-li škůdce, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxinění (o zavinění a případném vyvinění, tj. exkulpaci, lze hovořit jen u odpovědnosti subjektivního charakteru).
[49] Podle § 3 odst. 1 písm. b) zákonx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xezpečnostních xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx nestanoví v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie doby řízení, doby bezpečnostních přestávek a doby odpočinku jinak,
[50] Podle § 3 odsxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxvkách a době odpočinku podle tohoto zákona, přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a ktxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxx“
, které v posuzovaném případě hraje klíčovou roli. Jeho protikladem je slovo „
nezajistí“
, které v daném případě tvoří normativní základ pro uložení sxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxinku. Jedině takový výklad je schopen zajistit efektivní fungování dané právní normy a naplnění jejího elementárního smyslu a účelu, kterým je zajištxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xoby řízení a přestávek skutečně dodrženy, resp. pokud jsou řádně vedeny záznamy o době řízení, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku, a bylo tedx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x x xxxxx x xxxxx xx x x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx silničního provozu, v tomto případě podle názoru soudu převažuje nad rizikem, že případné svévolné protiprávní jednání řidiče půjde k tíži dopravce, xxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxmu subjektu není dána možnost zprostit se odpovědnosti, která na něj dopadá podle § 35 odst. 2 písm. b) a h) zákona o silniční dopravě. Odpovědnost podle zxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxedevším na rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2009, č. j. 2 As 92/2008-76 a ze dne 24. 1. 2008, č. j. 9 As 36/2007-59.
[53] Přičitatelnost jxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxtatelné žalobci, pokud by například řidič, který je u něj zaměstnán řídil autobus jiné společnosti, případně kdyby jeho autobus odcizila třetí osoba a xxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxx odpovědnost za případné delikty. Taková situace však v nyní projednávané věci nenastala. Žalobce nezajistil dodržení zákonných povinností při provxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx. K této okolnosti tedy nelze přihlédnout při posuzování viny, nicméně může být zohledněna jako polehčující okolnost při stanovení výše pokuty. Tak se xxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxologickým, ale také výkladem historickým a jazykovým. Ústavním soudem sice již bylo v minulosti judikováno, že soud není absolutně vázán doslovným znxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxmatická souvislost nebo některý z principů, xxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxx x. 63/1997 Sb. a pod č. N 13/7 SbNU 87), v daném případě však shora nastíněného odklonu nebylo třeba. Použitému teleologickému výkladu, odpovídá totiž i xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxí podmínky pro dodržování stanovené doby řízení vozidla, bezpečnostních přestávek a doby odpočinku, např. tím, že své zaměstnance odpovídajícím způxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxx0, podle něhož byl dopravce povinen zajistit dodržování doby řízení vozidla, bezpečnostních přestávek a doby odpočinku stanovených zvláštními předxxxx xxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxravce
„zajistit“
se již nedotýká organizace práce řidičů, ale faktického dodržení zákonem stanovených podmínek.
[55] S ohledem na výše uvedené se sxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxce odpovídá za výsledek, o kterém nebylo sporu) a podrobnější odůvodnění jeho neprovedení nebylo zapotřebí. Rovněž nebylo povinností správních orgáxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxx x xxklady řízení
[56] Z výše uvedených důvodů soud shledal rozhodnutí žalovaného nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů [§ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx x xx xx xxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxloveným v tomto rozsudku (§ 78 odst. 5 s. ř. s.). Především na něm bude, aby se přezkoumatelným způsobem vypořádal se všemi odvolacími námitkami žalobcxx
xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xlný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.
[58] Žalobce dosáhl x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xtanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). V daném případě sx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx x x x xxx xxx x x x xxx xx xx xx x x xxxt. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a), d), § 13 odst. 3 advokátního tarifu], tedy celkem 10 200 Kč. Protože žalobcův advokát je plátcem daně z přidané hodnotyx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxý soudní poplatek za žalobu ve výši 3 000 Kč. Celkem tedy byla žalobci vůči žalovanému přiznána náhrada nákladů ve výši 15 342 Kč. K jejímu zaplacení soud uxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxvá u Nejvyššího správního soudu.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxe.
V Brně dne 17. prosince 2014
JUDr. Zuzana Bystřická, v. r.
předsedkyně senátu