31 Af 4/2013 - 84

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (1)
Judikatura (11)
xx xx xxxxxx x xx
xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx x xxxx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xkoumalové a soudců JUDr. Jarmily Ďáskové a Mgr. Petra Sedláka, v právní věci žalobce SLOT Group, a.s., IČ: 627 41 560, se sídlem Karlovy Vary, Jáchymovskx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx a financování, se sídlem Brno, Malinovského nám. 3, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 10. 2012, č.j. MMB/0367102/2012,
takto:
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx
x xxx
xx xxxxx
xxxxvanému k dalšímu řízení.
II. Rozhodnutí Úřadu městské části města Brna, Brno – Královo Pole ze dne 4. 6. 2012, č. j. BKPO/7207/12/2100,
se zrušuje
.
IIxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxkáta
se sídlem Praha 1, Jungmannova 745/24.
Odůvodnění:
I. Předmět řízení
[1] Žalobce se žalobou předanou k poštovní přepravě dne 13. 1. 2013, dorxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxí, ze dne 29. 10. 2012, č.j. MMB/0367102/2012, a jemu předcházející platební výměr Úřadu městské části města Brna Brno – Královo Pole ze dne 4. 6. 2012, č. xx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxx
xx] Žalobce považuje rozhodnutí žalovaného a platební výměr za nezákonná, nepřezkoumatelná a protiústavní a navrhl, aby soud rozhodnutí žalovaného, jxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxů, neboť se žalovaný řádně nevypořádal zejména s právní argumentací žalobce obsaženou v jeho odvolání. V této souvislosti žalobce zmínil rozsudek Nejxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx x xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxn při posuzování jednotlivých odvolacích důvodů.
[4] Podle žalobce žalovaný i správce poplatku nesprávně posoudili předmět zpoplatnění místními pxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xerminály považováno za technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí podle jiného právního předpisu. Žalobce je přesvědčen o tom, že zákox xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xx xxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxožňoval zpoplatnění provozování centrálních xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxtcích poskytnuta obcím až od účinnosti novely č. 183/2010 Sb., tj. ode dne 16. 6. 2010. V důsledku této chybné
interpretace
došlo následně k vydání platxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxějších předpisů (dále jen „zákon o loteriích“).
[5] Dále žalobce považuje žalobou napadené rozhodnutí za nezákonné z toho důvodu, že vyhláška města Bxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxuze výherní hrací přístroje. I pokud by před datem 16. 6. 2010 existovalo zákonné zmocnění pro obce obsažené v zákoně o místních poplatcích, pak město Brxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx i správce poplatku z hlediska nerespektování obecných právních zásad, zejména zásady
v pochybnostech mírněji
resp.
ve
prospěch poplatníka
(
in duxxx xxxxxx
x xxxx
xx xxxxx xxx xxxxxxxxx
xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxy aplikován výklad ve prospěch soukromého subjektu, resp. výklad, který vůbec či co nejméně zasahuje do práv či svobod soukromého subjektu. Na podporu xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx
xxx xxxxxxný ve vyjádření doručeném zdejšímu soudu dne 4. 3. 2013 navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. K jednotlivým žalobním námitkám se vyjádřil násxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxních poplatcích podřadit pod pojem výherních hracích přístrojů. Žalovaný v podrobnostech odkázal na odůvodnění svého rozhodnutí. Pokud jde o změnu vxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxští i Ústavní soud. Vydáním nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 29/10 totiž došlo ke změně relevantních společenských událostí.
[9] Pokud jde o tvrzexxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxh loterních systémů lze totiž podřadit pod pojem výherní hrací přístroj. Nemohlo tak ani dojít k tvrzenému porušení zásady
in dubio mitius
, neboť žalovxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxx x xxxxice doručené zdejšímu soudu dne 24. 5. 2013 žalobce setrval na svém názoru a uvedl další skutečnosti a argumenty potvrzující správnost jeho argumentacxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxně výkladu předmětu zpoplatnění v případě centrálního loterního systému. Žalobce zásadně nesouhlasí s názorem žalovaného, co se týče nálezu Ústavníxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx0/2011 Sb. Žalobce je přesvědčen o tom, že zákonodárce měl v úmyslu změnit znění ustanovení § 1 písm. g) zákona o místních poplatcích. Nešlo tedy o pouhé xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxhodnutí správce poplatku včetně řízení předcházejících jejich vydání, a shledal, že žaloba je důvodná. V souladu s ustanovením § 76 odst. 1 písm. a), b) xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xozhodnutí žalovaného i prvostupňové rozhodnutí správce poplatku.
[14] V daném případě se stala předmětem sporu zejména skutečnost, zda koncová zařxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xx xx x009 do 30. 6. 2010, místnímu poplatku.
[15] Pro věc je podstatná následující právní úprava.
[16] Podle ustanovení § 1 písm. g) zákona o místních poplatxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx x x xxx xxxxx zákona:
§ 10a
(1) Poplatku za provozovaný výherní hrací přístroj podléhá každý povolený hrací přístroj.15)
Obec není povinna poskytnout osvobozxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxíce činí od 1000 Kč do 5000 Kč.
[17] Po novele provedené zákonem č. 183/2010 Sb. zákon o místních poplatcích (ve znění účinném od 16. 6. 2010 do 13. 10. 20xxx x xxxxxxxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxolené Ministerstvem financí podle jiného právního předpisu. Konkretizující § 10a pak zněl takto:
§ 10a
(1) Poplatku za provozovaný výherní hrací pxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxní povolené Ministerstvem financí. Obec není povinna poskytnout osvobození od
tohoto poplatku.
(2) Poplatek za výherní hrací přístroj nebo jiné txxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxhnické herní zařízení povolené
Ministerstvem financí na tři měsíce činí od 1000 Kč do 5000 Kč.
[18] Poznámka pod čarou 15) přitom po celou dobu zněla:
xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx
x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx
xxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxematice, zákon č. 300/2011 xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xovelu zákona o loteriích a zákona o místních poplatcích. Cílem uvedené novely bylo postavit najisto úpravu týkající se provozování a zpoplatňování loxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx znění zákona o místních poplatcích (s účinností od 14. 10. 2011 do 31. 12. 2011) tak, že z ustanovení § 1 písm. g) a § 10a výslovně a jednoznačně vyplývalox xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxém provozování loterií a jiných podobných her v souvislosti s přijetím zákona č. 183/2010 Sb., kterým byly do zákona o místních poplatcích vloženy pasáxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxtanovení § 2 písm. e) stanovil, že loteriemi a jinými podobnými hrami jsou též sázkové hry provozované pomocí elektronicky nebo elektronickomechanicxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx, že výherním hracím přístrojem se rozumí kompaktní, funkčně nedělitelné a programově řízené technické zařízení s ovládáním určeným pouze pro jednohx xxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxému, prostřednictvím kterého lze provozovat sázkové hry. Nově tak bylo v ustanovení § 2 písm. l) zákona o loteriích stanoveno, že funkčně nedělitelným xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x neomezeným počtem připojených koncových interaktivních videoloterních terminálů (dále jen „interaktivní videoloterní terminál“). Centrální říxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxktivním videoloterním terminálu, provádí správu vkladů vložených sázejícími a provádí veškerou administraci spojenou s průběhem hry. Centrální říxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxe jako zobrazovací jednotka centrálního loterního systému.
[22] Zde je nutno v prvé řadě uvést, že správní orgány neaplikovaly právní předpisy zpětnx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxlad jeho ustanovení.
[23] Současně má ovšem soud za to, že z nálezu Ústavního soudu ze dne 14. 6. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 29/10, ve věci „
Obecně závazná vyhlášxx xxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xy se užší definice výherního hracího přístroje (§ 17 zákona o loteriích) použila pouze pro účely umísťování těchto herních zařízení, zatímco širší defxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxdorysu zákona o loteriích, a to pouze ve vztahu k věci jím projednávané, tedy k otázce možnosti obcí regulovat umísťování videoloterních terminálů.
xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx x
xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxko v rámci
ustanovení obsažených v části druhé loterijního zákona označené rubrikou ‚Výherní hrací
přístroje‘, širší vymezení výherních hracích pxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx
xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx
xxxačené ‚Úvodní ustanovení‘ a části šesté nadepsané ‚Ustanovení společná, přechodná
a závěrečná‘.
[25] Vycházely-li tedy správní orgány z tohoto nxxxxx xxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxšené Ústavním soudem pod sp. zn. Pl. ÚS 29/10 šlo o regulaci umísťování videoloterních terminálů – obce hájily své právo na samosprávu (konkrétně právo xxx xxxx xx xxx xxx x xxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxavomocí přitom bylo Ministerstvo financí. Provozovatelé a obce tak v daném sporu byly v zásadě v rovném postavení.
[27] Pokud však jde o výběr místních xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xe vrchnostenském postavení, neboť rozhodují o platebních povinnostech provozovatelů.
[28] Zákon o místních poplatcích, ve znění účinném pro předmxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxedal již Ústavní soud v citovaném nálezu, tento zákon obsahoval dvě definice výherního hracího přístroje – širší [§ 2 písm. e) zákona o loteriích (Úvodnx xxxxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxnici užší, a to v souladu se zásadou
in dubio mitius
. Ústavní soud k tomu např. v nálezu ze dne 15. 12. 2003, sp. zn. IV. ÚS 666/02 [N 145/31 SbNU 291], uvedl, xx x
xx xxxxxxxx xxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xim zákon výslovně umožňuje (na rozdíl od občanů, kteří
mohou činit vše, co není zákonem zakázáno - čl. 2 odst. 3 a 4 Ústavy). Z této maximy pak
plyne, že xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx
xx xxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxinny podle čl. 4 odst. 4 Listiny
šetřit podstatu a smysl základních práv a svobod. Jinak řečeno, v případě pochybností jsou
povinny postupovat mírněxx x
xx xxxxx xxxxxx
xx
x
xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxx xshodně též rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 10. 2008, č. j. 7 Afs 54/2006-155, ve věci „
Komerční
xxxxxx xx xx
xx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xe nutno „
dbát některých
základních principů daňového práva (a veřejného práva obecně), které jsou v daných
souvislostech
relevantní
, zejména prinxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxz
analogie v neprospěch daňového subjektu a zásada, že v případě, že daňový zákon z důvodu
své nejasnosti, nesrozumitelnosti či nepřesnosti nebo ‚mexxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx věcí státu, aby formuloval své daňové zákony natolik jednoznačně,
srozumitelně, přesně a úplně, aby minimalizoval výkladové nejasnosti; v opačném xxxxxxx xx
xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x
xxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxavního soudu by došlo k vyjasnění výkladu pojmu výherní hrací přístroj též pro účely místního poplatku, mohl by správce poplatku tento výklad, odlišný xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxdobím. Jak totiž plyne z usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2009, č. j. 6 Ads 88/2006-132, ve věci „
L’ORÉAL
Česká repuxxxxx xx xx xx
x xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx x
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx i nečinnost) orgánů
veřejné správy, která opakovaně potvrzuje určitý výklad a použití právních předpisů. Takovou
praxí je správní orgán vázán. Lze xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx x xx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxx xéž např. odstavce 9. až 11. nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 1. 2008, sp. zn. I. ÚS 520/06 [N 18/48 SbNU 195].
[32] Dle tvrzení žalobce správní orgány místxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxtek nevyměřovaly. Tomuto tvrzení dal v zásadě za pravdu též žalovaný, který uvedl, že vzhledem k výkladu zastávanému Ministerstvem financí obce nemohxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxtňování videoloterních terminálů, tedy že tyto nebyly zpoplatňovány dle zákona o místních poplatcích.
[33] Zvrat v jejich zpoplatňování přinesl až xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxvem financí podle jiného právního předpisu“ (JTHZ). K předmětné novelizaci zákona o místních poplatcích nebyla vypracována důvodová zpráva, nicménx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx 2008 – 2010, www.senat.cz), vyplývá, nejen jakým způsobem senátor Jaroslav Kubera seznámil Senát se svým pozměňovacím návrhem k novele zákona o podpoxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx místním poplatkem: „
[…] K vlastnímu xxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx - říkejme jim jednorucí bandité, to jsou normální
přístroje a proti nim stojí videoterminály, kde obce mají minimální vliv, nemohou to
omezovat, proxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxxy to nemělo vliv.
Tento zákon dává videoterminály na stejnou úroveň, jako jsou klasické hrací automaty, a to
tak, že dokonce předjímá i tzv. triplexy, xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx
xx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxnem pokrytý. Na státní rozpočet to nemá žádný vliv, jen to o něco vylepší příjmy obcí
a budou mít možnost podporovat neziskové organizace, případně mlaxx xxxxxxxxxx xxx
x
xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx ze stenoprotokolu ze 79. schůze Poslanecké sněmovny ze dne 18. 5. 2010, ke sněmovnímu tisku č. 756 (páté období, 2006 – 2010, www.psp.cz): „
[…] Tento zákxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xx xx
xxxxxxxxxxxxxx xxvá licenci Ministerstvo financí. Nic jiného v tom zákoně není. Peníze jdou
přímo do obcí a jdou přímo do obcí, kde jsou také problémy s automaty a videotexxxxxxxx xxx
xxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxší triplexy, kvartlexy a další automaty, které
v budoucnu přijdou, o kterých teď ještě ani nevíme, co technici vymyslí. Takže ony všechny
jsou tam pokxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx
xxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxje. […]
[35] Z výše citovaného odůvodnění senátora Kubery jednoznačně vyplývá úmysl zákonodárce alespoň částečně reagovat na aktuální situaci a sjxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xedy aby se za každý „videoterminál“ platilo stejně jako za každý „automat“.
[36] K uvedenému lze dodat, že Nejvyšší správní soud v
recentní
judikatuřx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxxxxxx xx xxxx „
multigate a. s.
“, uvedl, že „
z hlediska
technického (míněno vnitřního technického uspořádání) budou mezi VHP a JTHZ existovat
rozdíly. Pokud by všxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xLT
pouze jakýmsi ‚moderním typem‘ VHP. Pak se ovšem nutně nabízí otázka, proč by
zákonodárce tuto novou kategorii přístrojů vůbec zaváděl a samostatxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xx to, že důvodem zavedení nové kategorie zařízení
podléhající místnímu poplatku – JTHZ nebyly vnitřní technické odlišnosti těchto zařízení,
ve srovxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x
xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxn do jediného místa),
které se zcela vymyká stávajícímu pojetí VHP, při současné snaze podrobit tato zařízení
regulaci ze strany municipalit.
[37x xx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxx závěry správce poplatku využil ke zpoplatnění videoloterních terminálů za předcházející období, u nichž ještě neuplynula
prekluzivní lhůta
. Jak všxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx ani to, neboť došlo ke změně právní úpravy.
[38] Ve věci je nutno zdůraznit, že senát 31 zdejšího soudu se předmětnou otázkou již zabýval, a to napříklax x xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxty 29 a 30, se ovšem s tímto rozhodnutím neztotožnily a přiklonily se k názoru shodnému s názorem žalobce.
[39] Nejvyšší správní soud dal za pravdu senátxx xx x xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxxxx x xxjména když poté rozsudkem ze dne 28. 3. 2014, č. j. 4 As 17/2014-20, potvrdil rozsudek senátu 29 zdejšího soudu ze dne 20. 1. 2014, č. j. 29 Af 2/2012-64.
[4xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx senát 31 zdejšího soudu od svého předchozího rozhodnutí upustil a přiklonil se k výkladu, který zastávají ostatní senáty zdejšího soudu a Nejvyšší sprxxxx xxxxx
xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx x
xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxerého se VLT stal předmětem zpoplatnění
již od okamžiku zavedení místního poplatku za provozovaný VHP do právního řádu, tedy od
1. 1. 1998. Nejvyšší sxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxmětu
místního poplatku před novelou provedenou zákonem č. 183/2010 Sb.; předmětem poplatku
podle § 10a zákona o místních poplatcích v rozhodném zněxx xx xxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx x
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxích poplatcích, tzn. nelze uložit místní
poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj za jiné, byť výherní zařízení. Pro tento výklad
svědčí také xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxbránit situaci, kdy by výběr
daní a poplatků závisel na libovůli správního orgánu. Zákonným podkladem pro zavedení
místních poplatků je § 1 zákona o mxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx
xxx xx xxxxx xxxxx obce opravňuje k uložení místního poplatku za VHP, splňují-li tato zařízení
zároveň definici dle § 17 odst. 1 zákona o loteriích, v rozhodném znění.
xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xx xxxxx x xxxxxny ve spojení s čl. 2 odst. 3
Ústavy České republiky a jemu korespondujícím čl. 2 odst. 2 Listiny připustit (obdobně viz
nález Ústavního soudu České rexxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xx
xxxxxxx xxx xxxx
x
xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx soud tento právní názor potvrdil, když uvedl, že „
otázkou zpoplatnění koncových zařízení centrálních
loterijních systémů se zabýval Nejvyšší spráxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxx
xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx
xxxxxxxxxxxxx), ve kterém dospěl k závěru, že vyměřit místní poplatek za výherní hrací
přístroj bylo za dobu před účinností zákona č. 183/2010 Sb. možné toliko za zaxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxhýlení se od závěrů vyslovených pátým
senátem zdejšího soudu v citovaném rozsudku, naopak čtvrtý senát je těmito závěry v nyní
rozhodované věci vázáx xx xx xxxxx x xx xx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxx
xx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxici výherního
hracího přístroje podle ustanovení § 17 odst. 1 loterijního zákona, respektive § 10a odst. 1
zákona o místních poplatcích, a proto za jexxxx xxxxxx x xxxxxx xx xx xxx xxxx xx xxx xxx
xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx
xxx xx xxxxx
x
x43] Zde je třeba ve vztahu k hmotněprávním otázkám ještě konstatovat, že zákon o místních poplatcích, ve znění účinném v předmětném poplatkovém obdobíx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxsení ze dne 7. 9. 1999, sp. zn. I. ÚS 249/99 [U 55/15 SbNU 309], v němž se zabýval podmínkou provozování výherního hracího přístroje u poplatku za provozoxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xa uvedení výherního hracího přístroje do provozu. Žalobce ale netvrdil, že by některé ze zpoplatněných zařízení nebylo v rozhodném období provozovánxx
xxxx xxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxní až čtvrté upraveny, s tím, že v povolení budou všechny podmínky provozování podrobně stanoveny; použije přitom přiměřeně ustanovení části první až xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxlů v přesně specifikovaném počtu, na přesně uvedených konkrétních adresách. Povolení jiné hry, je tedy nutné vnímat jako nedílný celek, jehož integráxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxtné, neboť je třeba vycházet z materiální podstaty takového rozhodnutí (viz např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2013, č. j. 2 Afs 52xxxxxxxxxx
xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxí správce poplatku, které trpí stejnou vadou, zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 1, 3, 4 soudního řádu správního). V něm bude žalxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxtanovení § 60 odst. 1 soudního řádu správního, podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxu, a proto má právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Odměna žalobcova advokáta a náhrada hotových výdajů byla stanovena podle vyhlášky č. 177xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxžby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání repliky) a dva režijní paušály, tedy ve výši 2x 3.100 Kč a 2x 300 Kč, tedy celkem 6.800 Kč. Protože advokát žaxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxní a z náhrad hotových výdajů odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§ 57 odst. 2 soudního řádu správního). Žalobci dále přísluší xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxí soud určil přiměřenou lhůtu.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne
jeho doručení. Kasační stížnxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxo zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo
jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních
zákonů vyžadováno pro vxxxx xxxxxxxxxx
x xxxx xxx xxx xxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx
xxxxxxxxxxx xxxxxx