1 As 12/2015 - 30

Přestupky - zákon č. 200/1990 Sb.

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (4)
Judikatura (2)
x xx xxxxxxx x xx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxu listinou. Mezi náležitosti protokolu nepatří podpis osoby, která se jednání zúčastnila, avšak bez udání důvodů odmítla protokol podepsat.
ČESKÁ Rxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxé a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: T. M., zastoupen Mgr. Martinem Zbořilem, advokátem se sídlem Komenského 256/23, Hradec Králové, prxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xx x. KrÚ 44470/2014/ODSH/14, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 10. 12. 20xxx xx xx xx x xxxxxxx x xxx
xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx
xxx
xxxxxxx
xxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
III.
Žalovanému
se
náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti
nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Hlídka Policie České repxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxrespektoval dopravní značení „zákaz vjezdu všech motorových vozidel“ s dodatkovou tabulkou „mimo linkových autobusů“ [přestupek dle ustanovení § 1xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxřízením přestupku v blokovém řízení nesouhlasil. Policejní hlídka proto na místě sepsala oznámení přestupku a poučila ho o možnosti vyjádření se na drxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxmyšl (dále též „městský úřad“), aby přestupek projednal. Městský úřad nejprve ve věci vydal příkaz, ten však byl na základě odporu žalobce zrušen. Protx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxení o stěžovatelových právech a povinnostech ve správním řízení. Stěžovatel tuto zásilku osobně převzal, odmítl však tuto skutečnost svým podpisem nx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx procesních právech a povinnostech. Následně úřad provedl výslech xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxtečnosti jsou v protokolu zachyceny.
[3] Městský úřad rozhodl tak, že žalobce z přestupku uznal vinným.
[4] Proti tomuto rozhodnutí se žalobce odvxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx jedné ze dvou žalobcem uplatněných námitek. Za prvé, z žalobcova odmítavého postoje k podepsání potvrzení o převzetí poštovní zásilky a protokolu o úsxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xepodložil. Pouze tvrdil, že svědectví obou policistů se jeví jako nepravdivé, mj. ohledně počtu osob nacházejících se ve vozidle. Žádné konkrétní okoxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx o zjištěném skutkovém stavu pochybovat.
[5] Toto rozhodnutí žalobce napadl u Krajského soudu Hradci Králové – pobočky v Pardubicích. Ten však žalobx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xx
xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxí stížností. Jako důvody stížnosti uvádí vadu řízení před správním orgánem dle § 103 odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dxxx xxx xxx xx xxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx
xxx xxxxxxxxxl v kasační stížnosti vznáší dvě námitky, obsahem podobné námitkám uplatněným ve správním řízení.
[8] První námitkou tvrdí, že správní orgány nedisxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxo pořádku.
[9] Druhou námitkou napadá nedostatečné zjištění skutkového stavu. Správní orgány, i krajský soud při zjišťování skutkového stavu vychxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxcistů ke Generální inspekci bezpečnostních sborů, které však byly odmítnuty jako nedůvodné. Žalobce rovněž uvedl v rámci jednání před krajským soudex xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxy. Jestliže žalobce neměl další možnost jak tuto osobu identifikovat, soud mu měl poskytnout součinnost. Soud to však neučinil, čímž porušil svoji povxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxsním pochybením soud i správní orgány zatížily řízení procesní vadou, která může mít vliv na zákonnost jejich rozhodnutí.
[10] Z těchto dvou důvodů sxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxsační stížnosti plně ztotožnil se závěry krajského soudu a setrval na svém právním názoru uvedeném v odůvodnění napadeného správního rozhodnutí.
Ixxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx je povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3, 4 s. ř. s.).
[13] Kasační stížnost není důvodná.
[14] Stěžovatel svojí stížností nastolxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxx xxx xxx xxxxxními orgány a následně krajským soudem dostatečně zjištěn skutkový stav.
[15] Dle Nejvyššího správního soudu stěžovatel poučen byl a skutkový stav xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxázkou řádného poučení (III. A), poté se vyjádří k dostatečnosti zjištění skutkového stavu (III. B).
III. A) K námitce nesprávného poučení o právech a xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xvádí, že k řádnému poučení došlo, a to jak doručením předvolání k ústnímu jednání, které poučení obsahovalo, tak i poskytnutím poučení v rámci ústního jxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xýt písemné a doručuje se do vlastních rukou (§ 19 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu). Musí v něm být uvedeno, kdo, kdy, kam, v jaké věci a z jakéxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxtne převzít, nebo že neposkytne součinnost nezbytnou k řádnému doručení, a jestliže byl současně poučen o právních důsledcích tohoto jednání, písemnxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxci došlo přesně k této zákonem předvídané situaci. Stěžovatel odmítl podepsat doručenku stvrzující převzetí poštovní zásilky obsahující předvolánx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxující orgán na adrese stěžovatele zanechal oznámení o uložení zásilky společně s poučením o důsledcích nevyzvednutí nebo odmítnutí převzetí zásilkyx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx adresáta a poučení o důsledcích tohoto jednání ze strany doručujícího orgánu). Zásilku je tedy třeba považovat za doručenou stěžovateli dnem, kdy jejx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
[20] Zrovna tak ze skutečnosti, že stěžovatel odmítl podepsat protokol o ústním jednání nelze dovozovat procesní pochybení správního orgánu. Dle § xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxem zápisu, údaje umožňující identifikaci přítomných osob, vylíčení průběhu xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxisuje úřední osoba pověřená jeho sepsáním a dále všechny osoby, které se jednání nebo provedení úkonu zúčastnily. Odepření podpisu, důvody odepření a xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxnou listinou. Legální definici veřejné listiny podává ustanovení § 134 o. s. ř., podle něhož „
listiny vydané soudy České republiky nebo jinými státníxx xxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxx x xxxxxxxx xxbo prohlášení orgánu, který listinu vydal, a není-li dokázán opak, i pravdivost toho, co je v nich
osvědčeno nebo potvrzeno
“ (stejně tak i § 53 odst. 3 sxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxnou listinou (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 8. 1998, sp. zn. 20 Cdo 791/98, publikováno pod č. 6/1999 Soudní
Judikatura
nebo usxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxý protokol totiž naplňuje výše uvedenou definici veřejné listiny. Protokol je v podstatě osvědčení správního orgánu o průběhu procesního úkonu. Nálexxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxím protokolu, a dále všech osob, které se jednání nebo provedení úkonu zúčastnily. Dle odst. 3, věty druhé posledně citovaného ustanovení správního řáxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx osoby, která se na jednání zúčastnila, avšak odmítla protokol podepsat, je zákonem předvídatelná situace, nikoliv nezbytná náležitost protokolu.
xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxkázán opak. Presumovaná pravdivost jeho obsahu se vztahuje pouze k zachycenému průběhu procesního úkonu správního orgánu, tj. např. kdo byl jednání pxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxé při jednání zúčastněné osoby uvedou. Vyjádřeno zkráceně, osvědčuje, že „to“ zaznělo, nikoliv však, že „to“ je pravda.¨
[25] V projednávaném přípaxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx žádné důkazy prokazující opak nepředložil. Za této situace je tedy třeba vycházet z toho, že správní orgán stěžovatele o jeho právech a povinnostech poxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x protokolu, ve kterém je poučení zachyceno. Jediné, co namítá, je absence jeho podpisu v protokolu, což dle něj má za následek, že správní orgány „
nedispxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxečíst a v případě, že by zachycoval některé části ústního jednání nepřesně či nepravdivě, mohl správní orgán žádat buďto o jeho opravení, nebo o zaznamexxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xyvrátit presumovanou správnost obsahu protokolu.¨
[27] Žalovaný, ani krajský soud tedy nepochybili, pokud uzavřeli, že stěžovatel byl během spráxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx
xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxžovatel vytýká správním orgánům i krajskému soudu nedostatečně zjištěný skutkový stav. Správní orgány, i krajský soud při zjišťování skutkového staxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xterý může toto prokázat. Krajský soud však svědka nepomohl identifikovat, čímž porušil svoji povinnost postupovat tak, aby byl zjištěn skutkový stavx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxt všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i neprospěch toho, komu má být povinnost uložena. Za tímto účelem má správní orgán povinnost si opatřxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxojí teprve tehdy, pokud zjistí stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.
[30] V projednávaném případě správní orgány této povinnosti dostály. Zx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxti zásahu. Uvedli, že spatřili předmětné vozidlo vjíždět do zákazu vjezdu a vydali se za ním. Vozidlo sledovali po celou dobu projíždění ulice se zákazex xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxlání stěžovatel namítal, že tato tvrzení se jeví jako nepravdivá, což dokládal tím, že již dal podnět k zahájení řízení s oběma policisty před Generální xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxí uvedl úvahy o tom, že výpovědi obou policistů jsou totožné a ve výsledku věrohodné. Naopak stěžovatelem uváděné obecné tvrzení o nepravdivosti, a o jexx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxtknout, soud se tedy s ním plně ztotožňuje.
[32] Stejně tak postup krajského soudu byl v pořádku. Konečná volba, jaké důkazy a zda vůbec budou v soudním xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxovatel před soudem uvedl jméno svědka, který by měl prokázat nepravdivost výpovědi policistů, mimo jiné ohledně počtu osob v autě. Krajský soud tohoto xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxatel na dotaz soudu nebyl schopen zbylé osoby z vozidla identifikovat. Navíc dle krajského soudu toto tvrzení ani nevyvrací shodné výpovědi policistů xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xle kasačního soudu byl tento postup krajského soudu správný. Krajský soud uvedl přesvědčivé důvody, pro které navrhovaného svědka nevyslechl a proč xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxí je tak nedůvodná.
IV. Závěr a náklady řízení
[34] Nejvyšší správní soud proto ze všech výše uvedených důvodů podle § 110 odst. 1 s. ř. s., poslednx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx x. s. ve spojení s ustanovením § 120 s. ř. s. Stěžovatel neměl ve věci úspěch, a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Žalovanému x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxnosti nepřiznává.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. dubna 2015
JUDr. Marie Žišková
předsedkxxx xxxxxx