6 As 14/2014 - 24

Zmocněnec ve správním řízení

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (3)
Judikatura (1)
x xx xxxxxxx x xx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxrávním řízení, není třeba, aby správní orgán takto zvolenému zmocněnci znovu doručoval samostatné předvolání k tomuto ústnímu jednání. Je na účastníxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxx x x xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší správní soud
rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudců JUDr. Petra Průcxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx5/27, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. 12. 2013, č. j. 36 Ad 14/2013 - 33,
takto:
Roxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx xx xx xxxxxxx x xxx
xx xxxxxxx
x xxx
xx xxx x x
xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
x. Rozhodnutí krajského soudu a jemu předcházející rozhodnutí žalovaného
[1] Rozsudkem ze dne 10. 12. 2013, č. j. 36 Ad 14/2013 - 33, zrušil Krajský soux x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxbce (dále jen „účastník řízení“) proti rozhodnutí ředitele Krajského ředitelství policie kraje Vysočina (dále jen „služební funkcionář“) ze dne 13. xx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxx x xx xxojení s ust. 45 odst. 1 písm. a) a ust. § 46 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxx xx svém rozsudku dospěl k závěru, že služební funkcionář porušil právo účastníka řízení na právní pomoc dle čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobox xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxx x xxx x xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xx nutné vyjít ze základních zásad a pravidel jakéhokoliv řízení (trestního, xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx co nejúplnější zjištění skutečného stavu věci a postupuje přitom právě v úzké součinnosti s účastníky správního řízení. Není sice vázán jen návrhy těcxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx svědkům a znalcům, právo i povinnost navrhovat důkazy, které jsou jim známy. Ty jsou pak podkladem pro rozhodnutí. V tomto směru odkázal na nález Ústavnxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xolicejní orgán právo žalobce podle čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, který zaručuje každému právo na právní pomoc v řízení před soudy, jixxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxení o ústním jednání a provádění dokazování vyplývá přímo z Listiny, zejména za situace, kdy z dosud provedeného dokazování, s ohledem na námitky účastxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxkcionář dodržovat i v řízení o kázeňském trestu podle zákona o služebním poměru. Shledal, že námitka vady řízení před správním orgánem spočívající v toxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxt, byla důvodná, a napadené rozhodnutí žalovaného i služebního funkcionáře zrušil.
II. Kasační stížnost stěžovatele a vyjádření účastníka řízení k xx
xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx
xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxítal, že napadený rozsudek je nezákonný, neboť krajský soud nesprávně posoudil právní otázku, zda bylo porušeno právo účastníka řízení na právní pomoxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxx xxxxx x xxxxxx služebním poměru.
[5] Stěžovatel uvedl, že dne 20. 8. 2012 bylo se žalobcem zahájeno řízení o kázeňském přestupku, písemné sdělení o zahájení řízení bxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxx xxx xyrozuměn přípisem ze dne 27. 8. 2012, že byl změněn termín ústního jednání na 6. 9. 2012. Žalobce v této době neměl zmocněnce, bylo tedy doručováno přímo jxxxx xxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxo pouze zmocněnci.
[6] Ze záznamu o ústním jednání ze dne 6. 9. 2012, č. j. KRPJ-90798/ČJ-2012-1600KR, vyplývá, že žalobce uvedl, že bude realizovat vexxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxze. Žalovaný si je vědom, že taktika a způsob žalobcovy obhajoby je výlučně v jeho dispozici, přičemž i nečinnost žalobce může být taktikou v řízení, což xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxn o termínu ústního jednání a svého zmocněnce si zvolil těsně před tímto jednáním, domníval se správně služební funkcionář, že pokud si žalobce zvolí zmxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxtního jednání. Jednalo by se o faktické zopakování předchozího úkonu, které nemá zákonnou oporu. Stejně tak se neopakují jiné úkony v případě, že si účaxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx v platnosti. Služební funkcionář vycházel z předpokladu racionálního uvažování a jednání účastníků právních vztahů, z něhož plyne, že jestliže by zmxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxně nesměřoval k efektivnímu hájení práv v kázeňském řízení.
[7] V této souvislosti je podle stěžovatele nutné doplnit, že řízení před služebním funkcxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xěcné správnosti rozhodnutí. Služební funkcionář je tedy postaven podle § 186 odst. 9 zákona o služebním poměru před úkol provést „plnohodnotné“ spráxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxzení vynikne i v porovnání s problémy současné praxe, kdy jednoletá promlčecí lhůta v případě přestupků je často nedostatečná pro projednání i méně závxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxlativních prací vlády, který byl schválen usnesením vlády č. 941 ze dne 14. prosince 2012, č. j. MV- 96569-2/LG-2012).
[8] K naplnění smyslu kázeňskéhx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxném případě lze postup účastníka řízení označit za příliš formalistický, ze kterého je možné dovozovat procesní
obstrukce
. Účastník řízení tedy nepoxxxxxxxx x xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxlovaným v odvolacím řízení. Služební funkcionář respektoval zmocnění účastníka řízení ode dne 3. 9. 2012, stejně i žalovaný komunikoval pouze se zmocxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
[9] Účastník řízení se ke kasační stížnosxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx x xxx xxxx. 3 a 4 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody, které uplatnil stěžovatel v podané kasační stížnosti, a přitom sám neshledal vady uvedené v odst. 4, k nimž by muxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx s nímž vykonával společnou obchůzkovou službu jako hlídka JÍVA 422, do blízkosti chat Moravských kováren v rekreační oblasti Čeřínek, a to na základě oxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxvána příslušníkem operačního střediska k podání hlášení, přičemž rádiová komunikace mezi hlídkou a příslušníkem byla zaznamenávána.
[12] Na záklaxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxě důsledně a v úředním záznamu sepsaném o oznámení poškozeného zcela zatajil skutečnost, že se na chatě Čeřínek v době dokumentace nacházela část příslxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxšil povinnosti plynoucí mu ze závazného pokynu žalovaného.
[13] Oznámení o zahájení řízení ze dne 20. 8. 2012 bylo účastníku řízení doručeno dne 23. 8. xxxxx x xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxx xxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx nahlédnout do spisu a seznámit se s celým do té doby shromážděným spisovým materiálem, včetně CD, na němž byla zaznamenána rádiová komunikace ze dne 23. xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxěným termínem bylo účastníku řízení doručeno dne 27. 8. 2012. Dne 3. 9. 2012 bylo služebnímu funkcionáři doručeno vyrozumění o zvolení zmocněnce účastxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xízení. Služební funkcionář zmocněnci předvolání k ústnímu jednání již nedoručoval.
[14] Dle záznamu o ústním jednání ze dne 6. 9. 2012 se účastník řízxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxření realizuje jedině jeho prostřednictvím nebo za jeho účasti a více se k věci nebude vyjadřovat. Na dotaz, zda informoval zmocněnce o termínu konání dxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxstaví, a proč se zmocněnec nedostavil.
[15] Služební funkcionář dne 13. 9. 2012 rozhodl na základě zjištěných skutečností, že účastník řízení je vinnxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xřestupku. Toto rozhodnutí doručil zmocněnci dne 18. 9. 2012.
[16] Zmocněnec proti rozhodnutí podal odvolání ze dne 2. 10. 2012. Dne 8. 2. 2013 rozhodl žxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx si v řízení může zvolit zmocněnce.
Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí, v níž musí být uveden rozsah zmocněncova oprávnění,
jinak xx xxxxxxxxx
xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xřímo zastoupenému
.
[19] Podle § 174 odst. 1 písm. a) zákona o služebním poměru
[ú]častník má právo nahlížet do spisu
a pořizovat si z něj výpisy, navrhxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxzení své stanovisko, klást otázky
svědkům a znalcům
.
[20] xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxtění, popřípadě navrhnout jejich doplnění
.
[21] Podle § 174 odst. 2 zákona služebním poměru
[ú]častník je povinen postupovat tak, aby řízení
neztěžxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
x
xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxušeno právo účastníka řízení na právní pomoc, když nevyrozuměl zmocněnce o ústním jednání a neumožnil mu tak přítomnost při tomto ústním projednání.
xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xiní namísto zastoupeného v průběhu řízení určité úkony, čímž zastoupenému usnadňuje a zefektivňuje postup v řízení, např. poskytnutím právní či jiné xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xx. NSS).
[24] Právo na zastoupení je v řízení o kázeňském přestupku upraveno v ust. § 172 odst. 1 zákona o služebním poměru. Zastoupení vzniká na základx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxní, kde je tato forma zastoupení upravena v ust. § 33 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), i v daném případě se jedná o
„nepovinnox xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx
x x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxx xx
xxxxxxx xxxx xxxentář
. Praha: Bova Polygon, 2012. s. 382). Zmocněnec pak na základě ust. § 172 odst. 2 zákona o služebním poměru jedná jménem zastoupeného a ze zastoupexx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxním procesní plné moci dne 3. 9. 2012 služebnímu funkcionáři a dále pak svým vyjádřením při ústním jednání dne 6. 9. 2012.
[26] Protože zmocněnec uvedenxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxní soud se k udělování plné moci a jejímu účinku vůči správnímu orgánu vyjádřil ve svém rozsudku ze dne 7. 4. 2011, č. j. 7 Azs 4/2011 - 55, v tom směru, že „
uděxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxnou nebo protokolární formu a kterým zmocnitel vůči správnímu orgánu či soudu osvědčuje
existenci a rozsah zmocněncova oprávnění za něj jednat. Absexxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx. K přijetí plné
moci zmocněncem, které je zásadní pro další postup v řízení, může dojít rovněž písemnou nebo protokolární
formou. Možné je také konklxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxj měl zastupovat před služebním funkcionářem v řízení o kázeňském přestupku a služební funkcionář s ním měl od uvedeného dne jednat. Ze spisu vyplývá, žx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxxx x xxxném přestupku bylo porušeno právo účastníka řízení na právní pomoc, neboť jeho zmocněnec nebyl vyrozuměn služebním funkcionářem o datu ústního jednáxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xx12, tedy až po doručení předvolání k ústnímu jednání dne 23. 8. 2012 (resp. dne 27. 8. 2012), měl to být právě účastník řízení, který měl svého zmocněnce o dxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xx xe k jednání osobně dostavil) a v době, kdy mu byl zaslána informace o datu konání ústního jednání, zmocněncem zastoupený nebyl. V tomto případě správnímx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xednání byla v daném případě zcela věcí dohody mezi účastníkem řízení a jeho zmocněncem.
[28] Ze spisu zároveň nevyplývá, že by se zmocněnec domáhal být xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx v tomto případě závisela na zmocněnci, kterého si účastník řízení v průběhu řízení svobodně zvolil. Pokud se na ústní jednání nedostavil ani nevyvinul xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx. práva na zastoupení, neboť se zmocněncem po jeho zmocnění jednal a v jednání za zmocnitele mu nebylo bráněno.
[29] Dle názoru Nejvyššího správního soxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxeriální pravdy má služební funkcionář činit vše potřebné pro zjištění skutečného stavu věci. Proto také předvolal účastníka řízení k ústnímu jednáníx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxx x xxxx x xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxak nevyužil a odkázal pouze na svého zmocněnce, který nebyl u ústního jednání přítomen. Následně ani účastník řízení, ani jeho zmocněnec nevyužili svýxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx x xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxisko či vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k jeho podkladům či způsobu jejich zjištění, popř. navrhnout jejich doplnění). Pokud služební funkcionář xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xěci vyjádřit, a absence vyjádření zmocněnce, který byl v řízení zcela pasivní, nemůže znamenat, že služební funkcionář jednal v rozporu se zásadou matxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx tak není případný odkaz na nález Ústavního soudu ze dne 5. 6. 1996, sp. zn. II. ÚS 98/1995, neboť služební funkcionář nikterak neznemožnil účastníku řízxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxadními zásadami činnosti správních orgánů, tedy i např. zásadou rychlosti. Tato zásada je vyjádřena v ust. § 6 odst. 1 správního řádu a na ústavní úrovnx x xxx xx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxromáždí dostatek podkladů pro zjištění stavu ve věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, samozřejmě za předpokladu, že umožní účastníku řízení se k nix xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxní
[31] Na základě výše uvedeného dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost stěžovatele proti rozsudku krajského soudu je důvodná, x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxx x xxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx x., zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným ve zrxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxxxxxxx
Proti tomuto rozsudku ne js ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. dubna 2014
JUDr. Karel Šimka
předseda senátu