7 As 94/2013 - 37

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Judikatura (3)
x xx xxxxxxx x xx
xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xubáčka a soudců JUDr. Karla Šimky a Mgr. Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce: L. B., zastoupen JUDr. Jiřím Stránským, advokátem, se sídlem Husova 602, xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xx xxx xxxxoupena JUDr. Ivanou Velíškovou, advokátkou se sídlem Dvořákova 287, Turnov, II. Z. V., a III. V. V., v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xx x xxxxxxx x xxxx
xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx
xxx
xxxxx z účastníků
nemá
právo na náhradu nákladů řízení.
III.
Osoby zúčastněné na řízení
nemají
právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Žalobxx xx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx Labem -pobočka v Liberci ze dne 13. 8. 2013, č. j. 59 A 56/2011 - 114, a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.
Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Lxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xx x xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxho úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy (dále také „krajský úřad“), ze dne 6. 8. 2011, č. j. OD 850/2011 – 3/280.9/Jk KULK 60244/2011, jímž bylo zamítxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxvrzeno toto prvostupňové rozhodnutí, kterým byla deklarována existence veřejně přístupné účelové pozemní komunikace na pozemcích parc. č. 832 (trvxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx – vlastníci manželé L. B. a L. B., LV č. 69), 834/4 (ostatní plocha - vlastníci manželé V. V. a Z. V., LV č. 43) a 854/3 (orná půda – vlastník I. G., LV č. 149), ktxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxunikace je ústavně konformním zásahem do vlastnického práva bez náhrady jen tehdy, je – li spolehlivě prokázán předchozí souhlas vlastníka pozemku s txxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxzku „nutné a nenahraditelné komunikační potřeby“, nedošlo – li k zásadním změnám, jež by odůvodňovaly postup podle ust. § 7 odst. 1 věty druhé zákona č. xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxastník pozemku (je srozuměn) s omezením svého vlastnického práva formou veřejné účelové pozemní komunikace, vychází z reálného stavu nezbytné potřexx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxelové pozemní komunikace přistoupit především za splnění podmínky existence veřejného zájmu, resp. nezbytné komunikační potřeby a za náhradu. Jak Nxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xxx xx xxx xx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xx xxých rozsudcích (ze dne 20. 3. 2002, sp. zn. 22 Cdo 1911/2000, a ze dne 22. 8. 2002, sp. zn. 22 Cdo 1433/2000) opřely své závěry o přímou aplikaci čl. 11 odst. 4 xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxona a za náhradu“. Takové „nucené omezení“ je z pohledu ust. § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích dáno tehdy, kdy neexistuje (není spolehlivě prokxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xamotného žalobce ve správním řízení, ale i v žalobě, v nichž opakuje, že veřejná cesta vznikla pro potřeby jeho otce, v té době bydlícího v domě č. 33 na pozxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxtřebu svého otce cestu upravil štěrkem. Cestu, ale užívali i jiní bez omezení (spontáně jak uvedl žalobce), aniž toto právo třetích osob bylo jakkoliv zx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx Proto ji zahradil, když předtím svůj nesouhlas s veřejným užíváním sdělil písemně svým sousedům. Již z tohoto žalobcova tvrzení lze podle krajského soxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxu vedla veřejná účelová komunikace nejen pro jeho potřebu, ale i pro potřeby veřejnosti bez personálního omezení, jak má na mysli ust. § 19 odst. 1 zákona x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxx x xx xxxxdření osoby zúčastněné na řízení před krajským soudem, a V. V. z jednání na obecním úřadu dne 19. 1. 2011. Oba shodně potvrzují, že od osmdesátých let minuxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxecním úřadu dne 19. 1. 2011 výslovně prohlásil, že neměl v úmyslu bránit V. v přístupu k jejich domu po jeho pozemku. Z toho je patrno i žalobcovo srozumění x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxočně sjízdnou cestu k jejich domu č. 33, ale i k domu V. a k domu Ing. B. a Ing. B. (to vše v reakci na tvrzení žalobce, když cestu, kterou nelze fakticky užívat xx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxůvodňuje žalovaný v napadeném rozhodnutí).
Krajský soud nemůže souhlasit s tvrzením žalobce o projevu jeho nesouhlasu s užíváním cesty veřejností xxx xx xxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x x xxxxxx xousedů a úkonů obecního úřadu je zcela zřejmé, že žalobcova aktivita v tomto směru (včetně jeho dopisu ohledně zákazu užívání cesty a zahrazení pozemkux xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxx0 a ničeho nenamítal proti veřejnému a ničím nerušenému užívání jeho pozemků veřejností. Cesta tak byla volně a bez omezení užívána po řadu roků, nikolix xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxo pozemcích vede účelová komunikace určená i pro potřeby veřejnosti.
Veřejná účelová pozemní komunikace je cestou spojující silnici č. III/2829 a úxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx žalobce), parc. č. 834/4 (vlastníci manželé V.), parc. č. 833/6 (vlastník žalobce), parc. č. 832 (vlastník I. G.), parc. č. 854/3 (vlastník I. G.), parcxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xe vznikem a provozováním účelové komunikace je zcela zřetelný a z celého řízení nevyplynula sebemenší
indicie
, která by jej zpochybnila. Nejen žalobcxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxci veřejné účelové pozemní komunikace deklarovaly po celém jejím průběhu, a nikoliv jen po její trase na pozemcích žalobce.
Geometrické zaměření cexxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxné, zda a jak byly zkoumány ve stavebním řízení komunikační možnosti. Stejně tak není
relevantní
, zda pozemek upravil sám žalobce, či zda tak učinilo zexxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx x xvedených důvodů shledal skutkové a právní závěry žalovaného správního orgánu za odpovídající zákonu a proto žalobu zamítl jako nedůvodnou.
Proti txxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxx x 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
Stěžovatel uvedl, že je vlastníkem pozemků parc. č. 833/1, 833/5, 833/6 a 833/10 v katastrálním území Lhota Komárov, obec xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxo koridor užíval nejen jeho otec, ale postupem doby po něm začaly jezdit i třetí osoby. Vznikla tak spontánně jakási komunikace vyježděná motorovými voxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xvůj smysl, a proto nejprve poučil v dopise své bezprostřední sousedy, kteří jí užívali, aby tak nečinili. Jelikož nerespektovali jeho vůli jako vlastnxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx, aby zeminu odstranil a umožnil tak průjezd všem osobám tak jako po veřejné komunikaci. Městský úřad v Semilech pak vydal rozhodnutí, jímž nařídil odstxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxnformní. Je tomu tak proto, že z důkazního řízení nelze spolehlivě prokázat jakýkoliv souhlas svého otce s užíváním pozemku třetími osobami. Otec jezdxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx areálu pozemků. Již jako právní nástupce svého otce zahájil kroky k zabránění ježdění třetích osob po pozemcích, které zdědil, a přesto je mu podsouvánxx xx x xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xeřejná potřeba uvedenou komunikaci zřídit. Aby šlo o veřejnou účelovou pozemní komunikaci musela by být splněna i podmínka nezbytné komunikační potřxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxm Mgr. G. Komunikaci si proto zřídil sám vlastník pozemku pro svou potřebu bez
ingerence
občanů či obce. Není ani pravdou, že akceptoval postoj svého otxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxnikační potřeby, která zde také nebyla. Přímo na místě samém pak mohl správní soud provést ohledání komunikační sítě a na základě tohoto úkonu zjistit sxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxlasu pro právního nástupce bezpředmětné, a to právě v důsledku absence nezbytné komunikační potřeby.
Napadenému rozsudku krajského soudu však musx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxtupná alternativní cesta a proto by obyvatelé domu museli zdolávat cestu neupraveným terénem. K uvedenému domu totiž vede základní komunikační síť v oxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxrácena již tím, že spor běží třetí rok a tato obyvatelka jezdí ke svému domu po stávajících obecních komunikacích bez nejmenších problémů v létě i v zimě.
xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xtavební povolení. Pozemek je tedy touto pozemní komunikací v případě, jde-li o dopravní cestu určenou k užití silničními a jinými vozidly a chodci, sloxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxnikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Pozemek, který splňuje uvedená kriteria, se stává účelovou komunikací ze zákona, anxx xx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx souhlasí-li, byť i konkludentně, s jejím zřízením, stává se tato komunikace veřejně přístupnou a vztahuje se na ni nadále obecné užívání pozemní komunxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxnikacích je však třeba vykládat v souladu s čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, podle kterého vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnickéhx xxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxníka pozemků.
Stěžovatel ze shora uvedených důvodů navrhl, aby Nejvyšší správní soud zrušil napadený rozsudek krajského soudu, a věc vrátil tomuto xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxx xozhodnutí ze dne 6. 8. xxxxx xx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxdné nové
relevantní
skutečnosti. Z těchto důvodů se plně ztotožňuje s rozhodnutím Krajského úřadu Libereckého kraje ze dne 6. 8. 2011, č. j. OD 850/201x x xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xx x xxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx stěžovatele o tom, že ke svému domu jezdí v létě i v zimě bez nejmenších problémů. Obec Chuchelná se nachází pod severovýchodním svahem Kozákova, jehož vxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxesajícím terénem je tu doprava v období od prosince do března (mimo hlavní komunikace) přinejmenším obtížná, ne - li přímo nemožná. V důsledku nezákonnxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxoben k jízdě i mimo zpevněnou komunikaci. To vše ve svém souhrnu vytváří nepříjemné komplikace, které nejsou nezbytné. Tvrzení stěžovatele, že se ke svxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxěžovatele zamítl.
Nejvyšší správní soud přezkoumal kasační stížností napadený rozsudek krajského soudu při vázanosti rozsahem a důvody, které upxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx x x x xx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxud předesílá, že i v řízení o kasační stížnosti se jako kasační soud řídí dispoziční zásadou. Je provedením této dispoziční zásady, jestliže ust. § 106 oxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx rozhodnutí napadá a považuje výroky tohoto rozhodnutí za nezákonné, a že kasační soud je pak vázán rozsahem kasační stížnosti (§ 109 odst. 3 s. ř. s.) a dxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxní soudního rozhodnutí a skutkové a právní důvody nezákonnosti tohoto rozhodnutí), a tento soud se musí omezit na zkoumání napadeného rozhodnutí jen v xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xx xx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxto musí být z kasační stížnosti poznatelné, v kterých částech a po jakých stránkách má Nejvyšší správní soud napadené soudní rozhodnutí zkoumat, přičexx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xychází z těchto východisek, které jsou podstatné pro posouzení věci samé.
Zákon o pozemních komunikacích upravuje právní režim pozemních komunikxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx
xx x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxikace jsou dále členěny do čtyř kategorií, a sice na dálnice, silnice, místní komunikace a účelové komunikace (§ 2 odst. 2 zákona o pozemních komunikacíxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxt ve vlastnictví soukromých subjektů.
Podle ust. § 7 odst. 1 věta první zákona o pozemních komunikacích xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi
nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.
Tyto komunikace jsou veřejně přxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx x xozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, které slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu (§ 7 odst. 2xx
x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx
xx xxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxé znaky pozemní komunikace (§ 2 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích) a současně pojmové znaky účelové pozemní komunikace vymezené v § 7 odst. 1 věta pxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x x x xxxxx x xxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxo užívání (§ 19 zákona o pozemních komunikacích). Obecné užívání lze podřadit pod pojem „veřejné užívání“, právní teorií definovaný jako
„užívání všexxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xx x xxx. Správní právo. Obecná část. 6. vydání. Praha : C. H. Beck, 2006, s. 303 - 304). Obecné užívání účelové pozemní komunikace spočívá v možnosti každého tutx xxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxě užívat, a to způsobem obvyklým a k účelům, ke kterým je tato komunikace určena (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 5. 2011, č. j. 2 As 40/2011 x xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxtutem soukromého práva, ale jedná se o veřejnoprávní oprávnění, které má svůj základ nikoli v občanskoprávních předpisech, ale vyplývá ze zákona o pozxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxxxx x zákona o pozemních komunikacích se v minulosti opakovaně zabýval jak Nejvyšší správní soud, tak i Ústavní soud. V nálezu sp. zn. II. ÚS 268/06 ze dne 9. 1. xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxípadě nezbytného prosazení ústavně aprobovaného veřejného zájmu za náhradu. Pokud některá z podmínek nuceného omezení vlastnického práva absentujx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxvo pouze se souhlasem vlastníka a nelze proto vůbec hovořit o nuceném (resp. vynuceném) omezení podle ustanovení § 11 odst. 4 Listiny základních práv a sxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxy v zákoně veřejnoprávní institut omezující vlastnické právo, aniž by s tímto omezením spojoval poskytnutí náhrady, je nezbytnou podmínkou jeho ústaxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx x x xxxxxx x xxxxmních komunikacích, v jejichž případě je vlastnické právo omezeno tím, že vlastník xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxje s poskytnutím finanční náhrady. Jediný ústavně konformní výklad je proto ten, že s takovým omezením vlastnického práva musí vlastník příslušného pxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx, nikoli soukromoprávními. Proti vůli vlastníka dotčeného pozemku může vzniknout veřejně přístupná účelová komunikace pouze za poskytnutí
kompenzxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx 2 As 40/2011 – 99, oba dostupné na www.nssoud.cz).
Kromě shora uvedených náležitostí, které vyplývají přímo ze zákona, bude proto veřejně přístupnx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xestliže však vlastník se zřízením účelové komunikace souhlasil, jsou jeho soukromá práva v takovém případě omezena veřejnoprávním institutem obecnxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xrozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2006, sp. zn. 22 Cdo 1173/2005). Jestliže vlastník pozemku v minulosti, kdy pozemek začal sloužit jako účelová kxxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
jako komunikace, v případě nesouhlasu musí však jít o aktivní jednání. Pokud vznikne účelová komunikace, je její právní
status
závazný i pro budoucí xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxhází k převodu mezi soukromými subjekty, ale kdy je komunikace nabývána od veřejnoprávní
korporace
– zde nelze souhlas bez dalšího presumovat (nález xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxu užívání, ať již vlastníkem výslovně projeveným souhlasem nebo konkludentním strpěním. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 200xx xx xx x xx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx existence nutné a ničím nenahraditelné komunikační potřeby. Podle Ústavního soudu se totiž z dnešních hledisek posuzování legitimních omezení záklxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxjištění komunikačního spojení nemovitostí), aniž by došlo k omezení vlastnického práva, je třeba dát před omezením vlastnického práva přednost těmtx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xx
xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxým, zasahujícím do soukromého práva vlastnického
a sluší tedy ustanovení jeho vykládati restriktivně a nikoliv extenzivně…“
(rozhodnutí Nejvyššíxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxdobého užívání pozemku, jakožto veřejné komunikace
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx i konkludentním jednáním, a sice tak, že vlastník obecné
užívání trpí, neklade mu překážek a že užívání toto trvá po dobu nepamětnou."
, srov. Boh. A 101xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx závěr, podle něhož
„okolnost, že pěšina je pro část obce
nejkratším spojením, neospravedlňuje ještě sama o sobě závěr, že jde o komunikaci nutnou."
(xxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxavního soudu a Nejvyššího správního soudu následující základní modelové situace vzniku (existence) účelových pozemních komunikací, které naplňujx xxxxx xxxxxxxx x xxxx x x xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx vlastník pozemku s jejím zřízením prokazatelně souhlasil, 2) účelová pozemní komunikace vznikla a existuje bez toho, aby s tím vlastník pozemku vysloxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxání. Za této situace je v řízení o vydání deklaratorního rozhodnutí nadbytečné zkoumat nutnou a nenahraditelnou komunikační potřebu – vlastník faktixxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx v rozporu s vůlí vlastníka dotčeného pozemku, případně vlastník o ní pouze neví a není s ní tedy výslovně srozuměn. Deklarace existence účelové pozemní xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxto komunikaci, tj. její obecné užívání. V takovém případě je proto nutno postupovat v souladu s ust. čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, za pxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xeřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu). Jednalo by se totiž o neústavní zásah do vlastnického práva, není-li splněna byť jen jedna z podmínek možxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xxx xx x xxxxxx xxta, v níž je konstatováno, že:
„Předpokladem pro
vydání deklaratorního rozhodnutí o tom, že určitá komunikace je veřejně přístupnou účelovou pozemnx
xxxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxce nachází. Není-li tento souhlas dán nebo jsou-li o něm důvodné
pochybnosti, je možné k deklaraci existence účelové pozemní komunikace přistoupit vxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxční potřeby a poskytnutí odpovídající náhrady za omezení vlastnického práva. Podmínka
existence nezbytné komunikační potřeby je splněna, pokud se x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxemku třetími osobami k jízdám v koridoru a že užívání tohoto jízdního koridoru nejenom sousedy, ale i třetími osobami, nebylo možno zabránit. Jsou zde txxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxch kolejí v louce pozemku. Není ani pravdou, že akceptoval postoj svého otce ohledně veřejného užívání pozemku cca do roku 2010, tedy více než 12 let. I ke xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx jakéhokoli konkludentního souhlasu jeho otce a závaznosti takového souhlasu pro právního nástupce bezpředmětné, a to právě v důsledku absence nezbyxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxkem pozemku, případně zda vlastník pozemku s jejím zřízením prokazatelně souhlasil. Zatímco stěžovatel je přesvědčen, že tomu tak není, žalovaný a krxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx
xxajský soud zcela opodstatněně vyšel při svém rozhodování z opakovaných a v podstatě shodných skutkových tvrzení stěžovatele, která učinil již v průběxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxc užíval jím vybudovaný jízdní koridor na pozemku v jeho vlastnictví, a že postupem doby po tomto koridoru začaly jezdit i třetí osoby, jejichž jízdy nikxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xochyb o tom, že s vybudováním komunikace a s jejím následným užíváním vozidly a chodci pro dopravu otec stěžovatele souhlasil, minimálně v konkludentnx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxznívají i prohlášení Mgr. I. G. a V. V. při jednání na obecním úřadě dne 19. 1. 2011, kde shodně uvedli, že předmětná komunikace byla od 80 let minulého stolxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxl, že neměl v úmyslu bránit V. v přístupu k jejich domu po jeho pozemku. Takové veřejné užívání pozemku nejprve ve vlastnictví otce stěžovatele a později xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxkačních znaků veřejné účelové komunikace. Již z těchto tvrzení, jež jsou obsažena v odůvodnění napadeného rozsudku v části o hodnocení důkazů, vyvodix xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxním a užíváním veřejné účelové komunikace na svých pozemcích nejen pro svou potřebu, případně potřebu svých příbuzných, ale i pro potřebu třetích osob xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxé komunikace i pro potřeby třetích osob např. umisťováním cedulí „zákaz vstupu“, vykazováním osob z pozemku, apod., nebo že by podávali v tomto směru něxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxit jako účelová komunikace, s tímto
nevyslovil kvalifikovaný nesouhlas
, jde o účelovou komunikaci, vzniklou ze zákona. V tom případě stačí, aby vlastxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xomunikace byla vybudována se svolením otce stěžovatele, resp. na jeho podnět, tehdejším jednotným zemědělským družstvem ve spolupráci s národním výxxxxxx x xx xx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxe pozemku - účelové komunikace, kteří nejsou oprávněni komunikaci ze své vůle uzavřít.
Krajský soud také správně zdůraznil, že stěžovatel minimálnx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxx xxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx kdy začal zakazovat užívání cesty (tedy více než 12 let), a v této době ničeho nenamítal proti veřejnému a nerušenému užívání i jeho pozemků veřejností. x x xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxé komunikace po svých pozemcích.
V dalším je pak možno odkázat na úvahy krajského soudu obsažené v odůvodnění napadeného rozsudku.
Vzhledem k tomux xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxunikaci nic nebránilo tomu, aby se společně se vznikem či zřízením této účelové pozemní komunikace aktivoval režim jejího obecného užívání. Za této sixxxxx xxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxy „věnoval“ tuto komunikaci do veřejného užívání předem neomezenému okruhu uživatelů (srov. již citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne xxx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxce nutné a nenahraditelné komunikační potřeby, že předmětná účelová komunikace je jedinou celoročně sjízdnou komunikací, po které mají obyvatelé doxx xxxx xx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxyvatelé při neprůjezdnosti předmětné účelové komunikace dostali ke zmiňovaným domům většinou jen pěšky nebo s využitím terénních vozidel. Pro obyvaxxxx xxxx xx xx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xsobní automobily. To byl také zřejmě jeden z důvodů, proč byla vybudována předmětná účelová komunikace. Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje, úxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xx xx x xx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xilnice III. třídy č. 2829 od odbočky Bačov-Komárov po stávající účelové komunikaci – cestě na pozemcích parc. č. 832, 833/1, 833/5, 833/6, 833/10, 834/x x xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx jazyků, které vznikají i při pravidelné údržbě, a tím ztěžují až znemožňují příjezd požárních vozidel k případnému zásahu.
Ústavní soud akceptuje v xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxého přístupu na tento pozemek je způsobilé přecházet z vlastníka na vlastníka a že není třeba souhlasu nového vlastníka, pokud byl souhlas udělen vlastxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx na www.nalus.usoud.cz). Tento závěr však nelze podle Ústavního soudu vztahovat na případ nabytí vlastnického práva k pozemku od veřejnoprávní
korpoxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxtí, že souhlas předchozího vlastníka pozemku se zřízením účelové komunikace v zásadě přechází na vlastníka pozdějšího.
V nyní souzené věci je třeba xxxx xxxxxxxxxxxx xx xx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxášením zamezit jejímu obecnému užívání, jak je zřejmé i z ustanovení zákona o pozemních komunikacích, která vážou regulaci provozu na uvedených komunxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx nástupci původního vlastníka. Vlastník komunikace, která má znaky účelové komunikace, jež není v uzavřeném prostoru nebo objektu (§ 7 odst. 2 zákona o xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxecné užívání. To neznamená, že vlastník by byl zbaven možnosti provoz na účelové komunikaci regulovat, případně komunikaci zcela uzavřít; může tak všxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx zmírnit již existující omezení vlastnického práva spočívající v existenci účelové pozemní komunikace na pozemku ve vlastnictví jiného. Důvody k úprxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxu vozidel určitého typu či nad určitou hmotnost). I zde ovšem platí ústavně konformní potřeba aplikace zásady proporcionality.
Nejvyšší správní soxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xx xne 13. 8. 2013, č. j. 59 A 56/2011 - 114 (§ 110 odst. 1 poslední věta s. ř. s.).
Nejvyšší správní soud rozhodl o kasační stížnosti rozsudkem bez jednání, pxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx x xx xx xx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx x. s. Žalobce jako stěžovatel ve věci úspěch neměl a podle obsahu spisu úspěšnému správnímu orgánu nevznikly žádné náklady v řízení o kasační stížnosti pxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení, protože jim správní soud neuložil žádnou povinnost, kterou by měly splnit (§ 60 odst. 5 s. ř. s.).
Pouxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx