5 As 43/2011 - 185

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (1)
x xx xxxxxxx x xxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx.D. a JUDr. Lenky Matyášové, Ph.D. v právní věci žalobkyň: a) B. G., b) RNDr. P. P., c) V. H., všechny zastoupeny JUDr. Ondřejem Tošnerem, advokátem se sídxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xalobkyň proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 11. 2010, č. j. 11 Ca 360/2009 - 86, takto:
I. V řízení se pokračuje.
II. Rozsudek Městského souxx x xxxxx xx xxx xx xxx xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxx x xxx xx xxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxx xxxxx
xx xx xxxxxxxxxxx/KUSK, a rozhodnutí Městského úřadu Lysá nad Labem ze dne
11. 4. 2008, č. j. SÚ/2032/07/Fia-30, se ruší a věc se vrací žalovanému
k dalšímu řízení.
IV. xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xx xxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxřeje
Tošnera, advokáta.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 5. 10. 2009, č. j. 131273/2009/KUSK, žalovaný zamítl odvolání žalobkyň a potvrdil rozhodxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx Lysá nad Labem, Náměstí B. Hrozného“ na pozemcích p. č. st. 22/2, st. 22/6, 291, 294/2, 295/1, 297/1, 297/2, 297/3, 301/2, 301/3, 3451/1, 3451/11 a 3458/x x xx xx xxxx xxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxe 26. 1. 2010, č. j. 11 Ca 360/2009 - 51, spojil žaloby ke společnému projednání a posléze žaloby rozsudkem ze dne 4. 11. 2010, č. j. 11 Ca 360/2009 - 86, zamítxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xx x xx xx xx xx Namítané důvody kasační stížnosti včlenily stěžovatelky do dvanácti stížních námitek, které v podstatě odpovídají uplatněným žalobním námitkám, jxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxších pět tvrzeného porušení předpisů o řízení před správními orgány.
a) Stěžovatelky namítají, že stavba byla umístěna v rozporu s § 20 odst. 1 vyhlášxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxe souvislosti a charakter území. Umísťovaná stavba se všemi parametry vymyká ze stávající okolní zástavby, ať již jde o typ střechy, obestavěný prostoxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x x xx xxxxx x x x xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxěním dojde ke zhoršení kvality prostředí z důvodu nedostatečných odstupů od okolních staveb, zhoršení světelných poměrů a narušení soukromí.
xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxů (dále jen „stavební zákon“), neboť je stavba v rozporu s požadavky územně plánovací dokumentace. Stavba se vymyká charakteru okolní zástavby a neresxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxkumentací. Územní rozhodnutí je proto v rozporu s § 90 písm. a) a b) stavebního zákona. Tyto části stavby mají být umístěny na ploše zeleně, kde ovšem podlx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xx x x xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xsou umístěna mimo pozemek stavby, který je územním plánem určen k výstavbě domova důchodců.
f) Stavba je v rozporu s vyhláškou Ministerstva zdravotnixxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxšetřovnu, zařízení ambulantní péče), není ovšem zajištěna účinná likvidace speciálního zdravotnického odpadu.
g) Stavba nepřípustným způsobem zxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxto v rozporu s § 7 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
h) Územní rozhodnutí bylo vydáno bez nezbytného podkladu podle zákona č. 1xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxení záměru na životní prostředí ani závěr zjišťovacího řízení podle tohoto zákona. Územní rozhodnutí bylo proto vydáno v rozporu s § 10 zákona o posuzovxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
x xx xxxxxxx x xxx
xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xeobsahuje náležitosti stanovené v § 9 odst. 1 a 5 vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřexxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxťuje, základní údaje o kapacitě stavby ani vymezení území dotčeného vlivy stavby. Navrhované řešení údajně umožňuje dočasné navýšení kapacity až na dxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxo rozhodnutí podle podmínky č. 1 uvedené ve výroku II. rozhodnutí stavebního úřadu.
j) Rozhodnutí žalovaného je podle stěžovatelek nepřezkoumatelnx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxávního orgánu prvního stupně. U řady námitek není zřejmé, jak se s nimi žalovaný vypořádal a z jakého důvodu je shledal nedůvodnými.
k) Stěžovatelky dáxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxsti vůči osobě, jež vydala rozhodnutí prvního stupně, nebylo v době vydání tohoto rozhodnutí rozhodnuto, tedy byl porušen § 14 odst. 3 správního řádu, xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxhodnutí totiž nebylo rozhodnuto o námitce podjatosti uplatněné vůči paní M. F., která rozhodnutí vydala a podepsala. Navíc rozhodnutí o tom, že paní M. xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxovaný ve svém rozhodnutí, že námitka podjatosti byla uplatněna neurčitě, namítají stěžovatelky, že námitka je dostatečně konkrétní, neboť nevzbuzuxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxání. Stěžovatelky v odvolání proti územnímu rozhodnutí vznesly námitku podjatosti všech pracovníků Krajského úřadu Středočeského kraje. Tato námixxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxitce podjatosti ovšem nebylo před vydáním rozhodnutí ve věci samé řádně rozhodnuto. I v tomto případě mají stěžovatelky za to, že námitka je dostatečně xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxti byly důvodné.
Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že kasační stížnost považuje za nedůvodnou, a proto navrhl její zamítnutí. Žalovaxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxré mu byly v uvedeném rozsudku vytčeny, jednotlivě se zabýval odvolacími námitkami a doplnil neúplné vypořádání některých námitek. K námitkám týkajíxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx x xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxti vznesenou vůči konkrétním úředním osobám. Správní orgán nemá povinnost poučovat účastníka, v jakém smyslu má své podání doplnit, neboť tvrzená podxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxsti uplatněná vůči žalovanému byla neurčitá co do obsahu i uvedení úředních osob, jichž se týkala, neboť byla namítnuta podjatost všech pracovníků kraxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxm žalovaného nesouhlasí a trvají na uplatněných stížních námitkách.
Nejvyšší správní soud při předběžném posouzení věci zjistil, že právní otázka txxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxyššího správního soudu. Usnesením ze dne 4. 5. 2011, č. j. 1 As 89/2010 - 100, předložil první senát Nejvyššího správního soudu rozšířenému senátu věc, v xxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xzemní samosprávný celek mající zájem na výsledku řízení, lze z důvodu zaměstnaneckého vztahu k územnímu samosprávnému celku pochybovat o nepodjatosxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxo řádu výsledek řízení ovlivnit.
Stejná právní otázka je předmětem posouzení x x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxmitka podjatosti vznesena, nemůže do doby rozhodnutí o ní činit úkony jiné než neodkladné. Zároveň trvají na tom, že námitka podjatosti vznesená vůči vxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx rozhodné zodpovězení uvedené otázky rozšířeným senátem, dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že bylo nezbytné vyčkat rozhodnutí rozšířeného senáxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxx x xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx 3 písm. d) s. ř. s.].
O uvedené právní otázce rozhodl rozšířený senát usnesením ze dne 20. 11. 2012, č. j. 1 As 89/2010 - 119, které dosud nebylo publikováxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxí názor: „Rozhoduje-li orgán územního samosprávného celku ve správním řízení ve věci, která se týká zájmu tohoto územního samosprávného celku, je důvxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxku tehdy, je-li z povahy věci či jiných okolností patrné podezření, že v důsledku tohoto zaměstnaneckého poměru by mohl být její postoj k věci ovlivněn i xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxkračování řízení (§ 48 odst. 5 s. ř. s.).
Nejvyšší správní soud přezkoumal formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že kasační stížnost je pxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxtelky byly účastnicemi řízení, z něhož napadený rozsudek vzešel (§ 102 s. ř. s.), a jsou zastoupeny advokátem (§ 105 odst. 2 s. ř. s.).
Nejvyšší správnx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxdami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.), a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.
Nejvyšší správní soxx xx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x x), které se týkaly vypořádání námitek podjatosti vznesených v průběhu řízení před správními orgány.
pokračování
5 As 43/2011 - 187
Námitka podjatoxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx že v průběhu územního řízení vznesla stěžovatelka c) ve svém podání ze dne 14. 2. 2008 námitku podjatosti, která směřovala proti všem pracovníkům stavexxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx. Jako důvod uvedla, že uvedené osoby jsou v postavení závislém xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xbdobných důvodů vznesla stěžovatelka c) již v průběhu řízení před správním orgánem prvního stupně námitku podjatosti i vůči všem pracovníkům žalovanxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxdočeský kraj vystupuje v územním řízení jako žadatel a uvedené osoby jsou vůči němu v závislém postavení. Dále z podkladů vyplývá, že námitku podjatostx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxx xx xxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx x. KÚ/114/08, Městský úřad Lysá nad Labem rozhodl tajemníkem úřadu tak, že z projednávání a rozhodování ve věci umístění stavby nejsou vyloučeny Ing. J. xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxvněné úřední osoby nevystupují v řízení jako zaměstnanci města, ale jako úředníci vykonávající státní správu v přenesené působnosti.
Proti tomuto uxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxgánu odkladný účinek. Městský úřad tedy vydal dne 11. 4. 2008 rozhodnutí o umístění předmětné stavby, aniž vyčkal rozhodnutí o podaném odvolání. O odvoxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxaný změnil výrok usnesení městského úřadu tak, že z projednávání a rozhodování věci není vyloučena vedoucí stavebního úřadu Ing. J. Č. Pokud však jde o oxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xlužebně nadřízená úřední osoba (§ 14 odst. 2 správního řádu), tedy nikoliv tajemník úřadu.
Usnesením ze dne 14. 5. 2008, č. j. KÚ/114/08, rozhodl městxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx že z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti nemohla o námitce podjatosti vznesené proti pověřené úřední osobě, tj. M. F., rozhodnout vedoucí stavebxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxka c) a občanské sdružení LYSIN. Krajský úřad však toto odvolání rozhodnutím ze dne 18. 7. 2008, č. j. 109412/2008/KUSK, zamítl a napadené usnesení městxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxatosti vznesené vůči úředním osobám v řízení před správním orgánem prvního stupně. Důvodem pochybení je primárně skutečnost, že o námitce podjatosti x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx x x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxání a rozhodování věci je zajištění nestrannosti správního orgánu. Tento požadavek vyplývá ze zásady rovnosti účastníků správního řízení a nestrannxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxedně na výkonu pravomoci správního orgánu, jsou takové úřední osoby z projednávání a rozhodování věci vyloučeny. Do doby, než je rozhodnuto o vyloučenx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x
xx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxtupcům takový zájem na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o její nepodjatosti. Podjatost je přitom stavem, který nastává ze zákona za okolností sxxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxtosti (§ 14 odst. 2 správního řádu) nebo na základě podnětu vyloučené úřední osoby (§ 14 odst. 3 správního řádu) má tedy
deklaratorní
povahu. K vyloučxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxí.
Vyloučení se může týkat každé osoby, která se bezprostředně podílí na výkonu pravomoci správního orgánu (§ 14 odst. 1 správního řádu). Jedná se přexxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx 15 odst. 2 správního řádu). Úkony těchto osob se zpravidla přímo týkají projednávání a rozhodování věci (např. provádění dokazování, příprava a vydáxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxprostředně podílejí na úkonech, které představují výkon pravomoci správního orgánu. Takovým úkonem je i rozhodování o námitce podjatosti vznesené pxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxdování o námitce podjatosti vznesené proti jiné úřední osobě platí, že je vyloučena, pokud jsou u ní dány pochybnosti o nepodjatosti. A platí, že do dobyx xxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxrávního řádu).
Právní úprava obsažená v § 14 odst. 1 až 4 se tedy vztahuje na všechny případy vyloučení úředních osob, které se podílejí na výkonu pravoxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx a rozhodování věci nepoužijí (§ 14 odst. 6 správního řádu - Nejvyšší správní soud podáním ze dne 8. 10. 2009, č. j. 1 Afs 7/2009 - 6, www.nssoud.cz, navrhl xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxo).
A contrario
tak lze dovodit, že v případě všech ostatních úředních osob se ustanovení § 14 odst. 1 až 4 správního řádu použijí.
V daném případě byla x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxnak rozhodují o námitkách podjatosti, a proti starostovi města Lysá nad Labem. Je proto nezbytné zodpovědět otázku, která úřední osoba nebo správní orxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x
xx xxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxby, vůči níž námitka směřuje, nebo ten, kdo má obdobné postavení. Tuto osobu označuje správní řád legislativní zkratkou „představený“. Nejedná se všax x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx o námitce podjatosti. Jde v podstatě o zvláštní určení oprávněné úřední osoby pokračování
5 As 43/2011 - 188
ve smyslu § 15 odst. 2 správního řádu (viz xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxitce podjatosti, resp. o vyloučení úředních osob z projednání a rozhodování věci obsahují i některé zvláštní zákony. V daném případě je
relevantní
§ 1xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxadu z projednávání a rozhodování věci ve správním řízení se oznamují vedoucímu odboru obecního úřadu; v obcích, kde není zřízen odbor obecního úřadu, sx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx, kde nepůsobí tajemník obecního úřadu, se toto oznámení činí starostovi. U člena komise nebo zvláštního orgánu se oznámení činí starostovi. O podjatoxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxnu bude vyloučen pro podjatost, učiní potřebná opatření k zajištění dalšího řízení.“ V této souvislosti lze poukázat i na § 94 odst. 2 zákona č. 129/200x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxx xxx xxxxx x xbcích tedy výslovně neupravují postup pro případ, kdy námitka podjatosti směřuje proti úřední osobě, která stojí v čele obecního (městského) úřadu, pxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx x xx xxxxxx xxxxxxxxí musí být o námitce podjatosti úředních osob rozhodnuto. Hlavním účelem institutu vyloučení z projednávání a rozhodování věci je totiž zajistit, aby xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxkon zde zjevně vychází z premisy, že představený je osobou, která je sama nestranná a nepodjatá a tedy nemá zájem na výsledku řízení ani na tom, která úředxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxx xx opírá, směřují nejen proti oprávněné úřední osobě, ale i proti jejímu představenému. A právě taková situace nastala v nyní posuzované věci, neboť o vylxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxvodů vznesena také.
Směřuje-li námitka podjatosti (i) proti úřední osobě, která je v čele správního orgánu, je z podstaty věci vyloučeno, aby o ní rozhxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx je třeba dospět k závěru, že k rozhodnutí o námitce podjatosti je v takovém případě příslušný nejblíže nadřízený správní orgán. Ostatně právě nadřízenx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxíklad Vedral (viz Vedral, J.: cit. op., str. 187.) uvádí: „Vzhledem k tomu, že za vyloučenou osobu nelze určit osobu, která by byla k vyloučenému ve vztahx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx podjatosti směřovat vůči úřední osobě, která stojí v čele správního orgánu. V takovém případě už v rámci správního orgánu není žádný další „služebně naxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx orgán (stejně jako to platilo podle předcházející právní úpravy, kdy podle § 11 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb. oznamoval vedoucí správního orgánu skutxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xa základě § 12 odst. 1 tohoto zákona rozhodoval.) Stejným způsobem se rozhoduje o námitce podjatosti účastníka řízení, resp. o důvodech podjatosti sdxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx starosty, který podle obecního zřízení stojí v čele obecního úřadu, nebo v případě ředitele krajského úřadu, který stojí v čele krajského úřadu (služexxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xení součástí krajského úřadu).“
V daném případě o námitce podjatosti směřující proti vedoucí stavebního úřadu Ing. J. Č. rozhodl nakonec žalovaný a o xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxitka podjatosti svými důvody směřovala i proti oprávněným osobám krajského úřadu a tajemníkovi městského úřadu, o jejichž případné podjatosti, respx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxtosti do doby, než bude řádně rozhodnuto o tom, zda ony samy jsou vyloučeny či nikoliv. Podle § 14 odst. 3 správního řádu totiž do doby rozhodnutí o vyloučxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxení před správním orgánem prvního stupně byla námitka podjatosti vznesena i proti všem úředním osobám působícím u nejblíže nadřízeného správního orgxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxístění předmětné stavby. Ani v rámci krajského úřadu tedy nebylo možno nalézt osobu, která by nebyla námitkou podjatosti a jejími důvody dotčena a byla xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxadu ředitel. Hejtman není součástí krajského úřadu, navíc i proti němu námitky podjatosti směřovaly, a proto ani on nebyl oprávněn rozhodovat o vyloučxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx Ministerstvu pro místní rozvoj.
Nejvyšší xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xx xx xxxxxxxxxxx x námitce podjatosti podílely úřední osoby, vůči nimž tato námitka podjatosti a její důvody směřovaly. Tento postup je v rozporu s § 14 odst. 3 správního xxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xx xxsledek řízení o věci samé.
Obdobné závěry platí v tomto případě i ve vztahu k námitce podjatosti vznesené v odvolacím řízení vůči všem pracovníkům krajxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xx xxx ve svých odvoláních proti územnímu rozhodnutí. I v tomto případě lze konstatovat, že žalovaný pochybil, neboť věc nepředložil nadřízenému správnímu xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xoho se žalovaný s námitkou podjatosti vypořádal sám v napadeném rozhodnutí (viz str. 23), přičemž se na jeho vydání podílely úřední osoby v zaměstnanecxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx ať již se jedná o vypořádání námitek podjatosti vznesených v průběhu řízení před správním orgánem prvního stupně, tak i v průběhu odvolacího řízení, doxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx x jejich důvody směřovaly. Jedná se proto o vadu řízení, která mohla mít vliv pokračování
5 As 43/2011 - 189
na rozhodnutí ve věci samé. Z tohoto důvodu shxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxaznit, že ve světle již citovaného usnesení rozšířeného senátu ze dne 20. 11. 2012, č. j. 1 As 89/2010 - 119, nelze namítaný důvod podjatosti úředních osoxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxti předjímal další postup správních orgánů v této věci, poukazuje na závěry zmiňovaného usnesení, v němž rozšířený senát Nejvyššího správního soudu nx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxho správního soudu k dané otázce.
Rozšířený senát na jedné straně dospěl k závěru, že „v případech, kdy rozhoduje úředník územního samosprávného celkx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx
x xxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xe je u takového úředníka dáno „systémové riziko podjatosti“, kvůli němuž je třeba otázku jeho případné podjatosti „posuzovat se zvýšenou opatrností oxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxx x xovahy věci či jiných okolností patrné podezření, že v důsledku tohoto zaměstnaneckého poměru by mohl být jeho postoj k věci ovlivněn i jinými než zákonnxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxzika podjatosti« je sama o sobě signálem ke zvýšené opatrnosti a »podezřívavosti« při posuzování důvodů pro vyloučení úřední osoby z úkonů v řízení“. Dxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxlušnou úřední osobu prostřednictvím jejího zaměstnaneckého vztahu k územnímu samosprávnému celku“ (viz body [62] až [63] cit. usnesení).
Skutečnoxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx
xxxxxxxx
xxxxxx xež předcházejí příslušnému správnímu řízení či je doprovázejí a naznačují zvýšený zájem o výsledek řízení ze strany osob schopných ovlivnit jednání úxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxprávného celku vlivných osob (např. zákulisních aktérů místní politiky či podnikatelských subjektů) na určitém výsledku řízení (např. na tom, aby urxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxbních slibů, konkrétních investičních či jiných obchodních počinů, předchozích snah nasměrovat určité související rozhodovací procesy určitým zpxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxlitický význam a s tím spojené zájmy“. Zjevně a bez dalšího uvedenými skutečnostmi budou „podezření z nátlaku či snahy přímo ovlivnit rozhodování přísxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx rizika podjatosti« zpravidla nebude samotný fakt, že rozhodnutí orgánu územního samosprávného celku bude mít dopad na tento celek. Proto např. nebudx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxjetkových či jiných zájmů obce, v níž bude stavba uskutečněna (typicky tím, že stavba bude zbudována na pozemku obce či na pozemku s obecními pozemky souxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxní).
Jakkoliv tedy rozšířený senát Nejvyššího správního soudu odmítl pojetí, v němž by byli úředníci územního samosprávného celku bez dalšího vylouxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxici, kterou zdejší soud zaujal v rozsudku č. j. 2 As 21/2004 - 67, na který ve svém rozhodnutí poukazoval žalovaný. To je patrné zejména z pasáže citovanéhx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx existenci do rozhodování o podjatosti úředníků obcí a krajů. Podle rozšířeného senátu tak v „soudobém českém modelu spojené územní veřejné správy, v nxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxgionálními politickými reprezentacemi, prosazujícími nezřídka partikulární zájmy, a nikoli zájem veřejný, nelze nebezpečí plynoucí ze »systémovxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xx x xxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx či regionální politická reprezentace, nezřídka ovládaná zákulisními vlivovými strukturami, jež z povahy věci má zájmy na tom, aby určité věci místníxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxh hledisek při výkonu veřejné správy. (…) proto je nezbytné podezření vyplývající z existence »systémového rizika podjatosti« brát velmi vážně a s ohlxxxx xx xxxxx x xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxého správního orgánu z úkonů v řízení.“ (bod [67] cit. usnesení).
Ostatními uplatněnými stížními námitkami se již Nejvyšší správní soud nemohl zabývxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxzhodnutí věci v prvním a druhém stupni správního řízení, měly být ve věci vyloučeny či nikoliv. Pokud by za daného stavu Nejvyšší správní soud rozhodl i o xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxru, že kasační stížnost je důvodná, a v souladu s § 110 odst. 1 s. ř. s. rozsudek městského soudu zrušil. Zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajsxxxx xxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxhy věci rozhodnout o zrušení rozhodnutí správního orgánu [§ 110 odst. 2 písm. a) s. ř. s.]. Vzhledem k tomu, že v dané věci by městský soud v souladu s vysloxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxpně, na něž se důvod nezákonnosti také vztahuje, rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s § 110 odst. 2 písm. a) ve spojení s § 78 odst. 1, 3 a 4 s. ř. s. takx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxávní orgány postupovat podle závazného právního názoru vysloveného v tomto rozsudku. Jak vyplývá z již uvedených závěrů Nejvyššího správního soudu, x xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxstvo pro místní rozvoj. V rámci posouzení jejich důvodnosti je přitom třeba zohlednit i právní závěry týkající se možné podjatosti úředníků územních sxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxjvyšší správní soud v případě, že zruší podle § 110 odst. 2 písm. a) s. ř. s. rozhodnutí žalovaného, o nákladech řízení o kasační stížnosti i o nákladech řxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx městským soudem i v řízení o kasační stížnosti byly stěžovatelky zastoupeny advokátem JUDr. Ondřejem Tošnerem, náleží jim tedy náhrada nákladů spojexxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx xxxxxxx x xxx
x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx odměny v prvé řadě skutečnost, že advokát zastupoval v řízení před městským soudem společně všechny tři stěžovatelky. Z obsahu žalob je přitom zřejmé, xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxdíl od ostatních žalob část žalobních námitek uplatněna. Nebyly ovšem uplatněny žádné skutečnosti či skutkové a právní námitky, které by mohly procesxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxé úkony právní služby u každé ze stěžovatelek, avšak vykonané úkony právní služby, tj. převzetí zastupování, soupis všech tří žalob a - po spojení žalob xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxx představují pouze tři úkony, které advokát poskytl všem stěžovatelkám společně. Za dané situace proto soud dospěl k závěru, že jsou zde dány důvody zvlxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx advokáta za právní služby poskytnuté v řízení před městským soudem postupoval tak, že přiznal na náhradě za odměnu advokáta pouze částku ve výši 3 x 2100 xx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx x x xxxxx x xxxxx xxx x xx xxxx. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účixxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx § 9 odst. 3 písm. f), § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2012). Dále advokátovi náleží paušální náhrada hotových výdajů ve xxxx x x xxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxelkám i náhradu za zaplacené soudní poplatky za podání žalob ve výši 6000 Kč a společné kasační stížnosti ve výši 9000 Kč. Celkem tedy přiznal Nejvyšší spxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxx
xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx 3, § 120 s. ř. s.).
V Brně dne 22. března 2013
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně senátu
Zpět na text

Související dokumenty


Předpisy ČR