1 Afs 15/2013 - 34

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (2)
x xxx xxxxxxx x xx
xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxxy, nemůže-li daňový subjekt pro ekonomické překážky úhradu daně provést. Pokud však správce daně v době podané žádosti neevidoval na konkretizovanýcx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxší správní soud
rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: Ingx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxm Masarykova 31, Brno, o žalobě proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě ze dne 15. 11. 2011, č. j. 7381/11-1500-807169, v řízení o kasační stíxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxx x xxx xxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx
xxx xxxxxxx nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
xx
xxxxxxxx xxxx
xxx xxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x přidané hodnoty za období za 2. čtvrtletí roku 2007 až 4. čtvrtletí roku 2009 a dále daně z příjmů fyzických osob za roky 2007 a 2008.
[2] Správce daně rozhxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xalobce totiž daně, s jejichž úhradou žádal posečkat, již zaplatil.
[3] Odvolání proti tomuto rozhodnutí žalovaný zamítl a rozhodnutí správce daně poxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxost žalobce své platební povinnosti splnit. V okamžiku, kdy však byla platební povinnost splněna (kdy na dani neexistuje nedoplatek), odpadl důvod říxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx daňovým subjektem sice již po splatnosti daně, jejíž posečkání je žádáno, avšak daň dosud nebyla uhrazena. Zmíněný institut nemá v žádném případě
elimxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxx xxxx x xdůvodnění svého rozsudku v podstatě převzal závěry žalovaného; zdůraznil však, že § 156 daňového řádu umožňuje správci daně posečkat pouze s úhradou dxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxxxxx daně podána těsně před splatností daně, avšak správce daně o takové žádosti rozhoduje až poté, co se daň stala splatnou. Soud uzavřel, že všechny daně, s xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxmětnou. V tomto ohledu odkázal soud na prejudikaturu Městského a Nejvyššího správního soudu xxxx xxx x x xxxxxxxx xxx xxx x xx xxxxxxxx xx xxx xxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxat, ale nastupují další sankční kroky.
III.
Argumenty kasační stížnosti, vyjádření žalovaného a replika žalobce
[5] Proti rozsudku krajského souxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx x xx xx xx xx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxtelný pro nedostatek důvodů; soud sice argumentoval judikaturou Nejvyššího správního soudu, z níž vyplývá, že o posečkání nelze žádat u platebních poxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxx xxx x x xxxxxxxx xxxxadě, resp. proč soud považoval žalobcovu daňovou povinnost za platební povinnost vztahující se k soudním poplatkům.
[6] Podle žalobce soud zřejmě vyxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxjeny účinky obdobné účinkům § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích a tedy, že pro nezaplacení daně by měl soud řízení zastavit. Rovněž není správný závěxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx. Navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a vrátil věc krajskému soudu k dalšímu řízení a aby současně rozhodl o přiznání náhrady nákxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxdůvodné; vyjádřil jen nesouhlas s větou v odůvodnění rozsudku, že žádat o posečkání s platbou daně lze pouze do lhůty její splatnosti. Žalovaný zastavix xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxich úhradou bylo již zcela bezpředmětné. Kasační stížnost je zcela nedůvodná a proto žalovaný navrhl její zamítnutí.
pokračování
xxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxatností daně; zpochybnil i interpretaci § 156 daňového řádu provedenou žalovaným, totiž, že nelze posečkat s úhradou daně již uhrazené. Podle jeho názxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxunul lhůtu pro úhradu daně, snížily by se dopady způsobené doměřením daní.
IV.
Právní posouzení Nejvyšším správním soudem
[9] Nejvyšší správní soux xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxi, byla podána včas a osobou oprávněnou, a není důvodné kasační stížnost odmítnout pro nepřípustnost.
[10] K osobě žalovaného soud podotýká, že k 31. 1xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxly orgány finanční správy příslušné podle zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky. V souladu s § 19 odst. 1, § 20 odst. 1 a 2 x x x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xstravě jako orgánu rozhodujícího o odvoláních proti rozhodnutím finančních úřadů na Odvolací finanční ředitelství. Za žalovaného je proto třeba povxxxxxx x xxxxxxx x x xx xx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxzkoumatelnost rozsudku krajského soudu, která měla spočívat v nesrozumitelnosti; podle stěžovatele absentuje v odůvodnění rozsudku vysvětlení, pxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxl z judikatury Městského soudu v Praze a Nejvyššího správního soudu, která však dopadá na odlišný režim pro řízení o soudních poplatcích, že řízení o danxxx x xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxdky sp. zn. 5 A 72/2011, sp. zn. 2 As 24/2012 a sp. zn. 2 As 74/2012 a důvody zde uvedené a uzavřel, že se od jejich závěrů nehodlá odchýlit. Skutečnost, že zxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx zcela zřejmě obsahu soudem sdělovaných závěrů rozuměl, protože na nesprávnost vyjádřeného právního názoru rovněž upozornil.
[14] Rozsudek krajskxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxdřené v napadeném rozsudku jsou nesprávné.
[15] Podstatné je, že žalobou napadeným rozhodnutím správní orgány zastavily řízení o posečkání s úhradox xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxé, avšak důvod „bezpředmětnosti“ soud spatřoval ve skutečnosti, že již u daní, s jejichž úhradou žalobce žádal posečkat, uplynula jejich splatnost. Txxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxí úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky (dále jen „posečkání“), pokud by neprodlená úhrada znamenala pro daňový subjekt vážnou újmux xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxjektu, přičemž výnos z ukončení podnikání by byl pravděpodobně nižší než jím vytvořená daň v příštím zdaňovacím období, není-li možné vybrat daň od daňxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxoumaného ustanovení je zřejmé, že v případě, kdy daňový subjekt není schopen z různých důvodů ekonomické nedostatečnosti uhradit svoji daňovou povinxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxch „posunutím“ lhůty pro platbu daně v konkrétním případě a nebo platbu daně rozložit na několik dílčích plateb tak, aby neblahé fiskální důsledky byly xx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x úhradou daně, jsou navázány na nemožnost splnění platební povinnosti včas, tedy ve xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxdit, smí správce daně zmírnit důsledky nevčasné úhrady tím, že rozhodne o posečkání s platbou daně. V takových (sociálně-ekonomických) případech takx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxzhodnutím o „posunutí“ lhůty pro úhradu daně subjekt v prodlení neocitá. Rovněž tak je na takto „posunutou“ lhůtu pro úhradu daně navázán odlišný režim xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxo) taxativně stanovených jen tehdy, nemůže-li být úhrada daně provedena. Pokud však správce daně v době podané žádosti neevidoval na konkretizovanýcx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx
xx0] Jak již soud zdůraznil, užité ustanovení umožňuje výjimku z pravidla, že daň je splatná v zákonem stanovených lhůtách a při jejich nedodržení následxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxňového řádu neslouží k obcházení pravidel v daňovém řádu stanovených pro placení daně či k jinému mírnění důsledků, jež vzešly z doměření daně. Měl-li txxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxsečkání s úhradou daně se skutečně stává bezpředmětným; daň je již uhrazena a není s čím tedy posečkávat. V takovém případě se řízení zastaví, jak ostatnx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxx xxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx tedy důvodu pro vyloučení užití nástroje posečkání s úhradou daně v situaci, kdy daň již dávno splatnou je, daňový subjekt ji neuhradil a poté požádal o pxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx podstatě takové žádosti vyhovět pokračování
musí. Pravomoc správce daně povolit posečkání s úhradou daně zpětně (§ 156 odst. 4 daňxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx. Není tedy správný názor krajského soudu, že je-li žádost o posečkání s úhradou daně podána daňovým subjektem po lhůtě splatnosti této daně, řízení se axxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx použít poté, co daň se stala splatnou, není takového rozsahu, pro který by musel Nejvyšší správní soud rozsudek krajského soudu zrušit. Po dílčí korekcx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxku krajského soudu, že správce daně v dané situaci správně řízení o žádosti o posečkání s úhradou již zaplacené daně zastavil podle § 106 odst. 1 písm. f) dxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxení nevyšly najevo ani žádné vady, k nimž musí kasační soud přihlížet z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.), zamítl kasační stížnost jako nedůvxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xx xxxx
xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxů řízení o kasační stížnosti, neboť ve věci neměl úspěch, žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak, jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na nxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx prostředky přípustné.
V Brně dne 3. července 2013
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu