Obsah Dostupné filtry
Předpisy ČR (9)

I. ÚS 3271/12 - 1 K povinnosti dovolacího soudu seznámit účastníky řízení se svým odlišným právním názorem a dát jim možnost vyjádřit se k věci

Hledat v textu dokumentu:
  • Tisk
    Uložit
    Odeslat
  • Velikost písma textu
Viditelnost komentáře:
 
 

 
xx xx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx x úvahu ani její další výše uvedené námitky, jedná se ve svém důsledku o postup vedoucí k porušení ústavně zaručeného práva stěžovatelky na spravedlivý pxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xovolací soud neseznámil účastníky se svým odlišným právním názorem a nedal jim příležitost se k tomuto názoru vyjádřit. Stěžovatelka tak nevěděla, že xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxací soud zamítne dovolání s odůvodněním, že závěr odvolacího soud je správný - v předmětné věci byl shledán soudem odvolacím i dovolacím důvod pro zastaxxxx
xxxxxxx
xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxstníky neseznámí a nedá jim příležitost se k nim vyjádřit, je odepřením práva na právní slyšení ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobodx
x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxní Okresního soudu Bratislava I ze dne 30. 3. 2009, č. j. 36 CbR 14/2008-224, Sa 507/B, za mimořádné valné shromáždění vedlejšího účastníka považovat nexxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxsti předloženého exekučního titulu, který
de facto
meritorně řeší otázku platnosti konání mimořádné valné hromady vedlejšího účastníka podle slovxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxin a JUDr. Ján Husár nebyli z důvodu odložení vykonatelnosti usnesení, na základě kterého byla předmětná mimořádná valná hromada svolána, valnou hromxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxky
 
 
Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Pavla Holländera a Vojena Güttlera mimo ústní jednání bez přxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxx xx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xdvokátem se sídlem v Praze 1, 28. října 1001/3, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 7. 2010, č. j. 39 Co 165/2010 - 663, a proti usnesení Nejvyšxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xe sídlem Šumavská 38, Bratislava, Slovenská republika, zastoupené Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem se sídlem Praha 1, Týn 1049/3, jako vedlejšího účaxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxx
 
xxxxxxxxxxx
xx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxručenou Ústavnímu soudu dne 27. 8. 2012, která po formální stránce splňuje náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx ústavně zaručená práva na soudní ochranu, na zákonného soudce, na rovnost práv před soudem, na majetek, na to, aby její věc byla projednána bez zbytečnýxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxá u Obvodního soudu Praha 2 exekuční řízení proti vedlejšímu účastníkovi - slovenské akciové společnosti, jedním z jejíchž akcionářů je slovenský stáxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxo soudu v Praze změněného na základě opatření vydaného předsedou Městského soudu v Praze, v tomto složení však rozhodoval tento senát pouze ve věci stěžxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx dále namítá, že jí bylo teprve dne 15.6.2012 doručeno vyjádření povinné ze dne 22.2.2011 k dovolání. Již čtyři dny na to, 19.6.2012, bylo přitom dovolacxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxstupce k podání povinné vyjádřit.
3. Ve věci samé stěžovatelka upozorňuje na nesprávný názor Nejvyššího soudu, který přehlédl, že ve Slovenské repuxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxí totiž dovodil, že pokud rejstříkový soud přezkoumal usnesení mimořádné valné hromady a shledal jmenování do funkcí neplatným a odmítl je z toho důvodx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxyšší soud se také nevypořádal s tím, že usnesení Nejvyššího soudu SR ze dne 20. 5. 2009, sp.zn. 6 MObdo 3/2009, kterým bylo zrušeno na základě mimořádného xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx jehož základě byla valná hromada svolána, bylo nálezem Ústavního soudu SR ze dne 9. 9. 2010, sp. zn. II. US 58/2010 zrušeno a věc vrácena Nejvyššímu soudu xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxoru o to, kde je akcionářem Transpetrol a.s., zrušeno nezákonné rozhodnutí Nejvyššího soudu SR.
II.
4. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. 20 xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xx xx xx xx xxxx/2009-324, zamítl návrh vedlejšího účastníka ze dne 16. 9. 2009 na zastavení
exekuce
nařízené usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 20. 8. 2009, xx xx xx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx titul) byl sepsán dne 4. 6. 2009 spolu s dohodou o jeho xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxn Husár jako člen představenstva povinné, kteří byli za vedlejšího účastníka oprávněni jednat, neboť byli jako členové představenstva jmenováni na mxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xx xxx xxxxxx8-224, Sa 507/B. Soud prvního stupně konstatoval, že citované rozhodnutí bylo sice zrušeno rozhodnutím Nejvyššího soudu SR ze dne 20. 5. 2009, sp.zn. 6 xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx x xxxx xx xx xxxx xxxxřádná valná hromada neplatná, nebylo pravomocně soudem rozhodnuto, a ani povinná nic takového netvrdila. Obvodní soud pro Prahu 2 proto důvod k zastavxxx
xxxxxxx
xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx Proti tomuto usnesení podal vedlejší účastník odvolání. Městský soud v Praze usnesením ze dne 12. 7. 2010, č. j. 39 Co 165/2010-663, usnesení soudu prvnxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxě usnesení Okresního soudu Bratislava I ze dne 30. 3. 2009, č. j. 36 CbR 14/2008-224, Sa 507/B, za mimořádné valné shromáždění vedlejšího účastníka povaxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxnatelnost usnesení, na základě kterého byla mimořádná valná hromada svolána. Jestliže došlo k odložení vykonatelnosti, nemohla již povinná dle názoxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxa dovolání, které bylo ústavní stížností napadeným usnesením Nejvyššího soudu zamítnuto.
III.
5. Podle § 42 odst. 3 a 4 zákona o Ústavním soudu umoxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxžnosti odkázal ohledně námitky podjatosti na odstavec šestý a odstavce následující strany čtvrté stížností napadeného rozhodnutí, ohledně jmenováxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xeopodstatněná odmítnuta.
7. Předseda senátu Městského soudu v Praze ve vyjádření k ústavní stížnosti uvedl, že mu není známo, že by byl do funkce předxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xe by předchozí předseda senátu JUDr. Čestmír Slaný v jiných věcech jako předseda senátu 39 Co po 1.4.2010 rozhodoval. Námitku podjatosti proto považujx xx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x replice vedlejšího účastníka, že i kdyby Ústavní soud shledal, že stěžovatelka neměla možnost vyjádřit se k vyjádření vedlejšího účastníka, nemělo bx xx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxntů odlišných od těch, které zazněly v řízení před xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xeagovat na všechny skutečnosti a právní argumenty, které v řízení zazněly, již ve svém dovolání. Pokud jde o námitku nedostatečného odůvodnění napadexxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxích soudů, a jejichž primární funkcí je sjednocování judikatury a dohled nad řádným fungováním justice jsou oprávněny rozhodnout jen s velmi stručnýmx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxí účastník poznamenává, že jak se již v minulosti Ústavní soud mnohokrát vyjádřil, stojí mimo obecnou soudní soustavu, a proto mu nepřísluší s výjimkou xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxd nad rozhodovací činností obecných soudů. Ohledně námitky stěžovatelky, že došlo i k porušení jejího práva na to, aby věc byla projednána v přiměřené lxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxdních instancí, před kterými bylo řízení vedeno. Vedlejší účastník má taktéž za to, že nedošlo k porušení práva na zákonného soudce, neboť věc byla rozhxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxavní soud ústavní stížnost odmítl jako zjevně neodůvodněnou, nebo aby ji zamítl, a uložil stěžovatelce nahradit vedlejšímu účastníkovi náklady řízexxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx
xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxdlejšího účastníka stěžovatelce. Ve svém písemném stanovisku k vyjádření vedlejšího účastníka stěžovatelka namítá, že tvrzení vedlejšího účastníxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxval k důvodnosti dovolání. Stěžovatelka opětovně i přes opačný názor vedlejšího účastníka zdůrazňuje, že se Nejvyšší soud nedostatečně zabýval otázxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx x xxxdcích, a zda nedošlo k odnětí zákonného soudce, který již ve stejné věci rozhodoval dříve. Stěžovatelka také nesouhlasí s tím, že se s otázkou platnosti xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xe naprosto zavádějící, když se Nejvyšší soud spokojil s odkazem na řízení u rejstříkového soudu příslušného k zápisům skutečností týkajících se spolexxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xoto odůvodnění navíc ve zřejmém a vědomém rozporu s právem. Nejvyšší soud ani Městský soud v Praze naopak nevzaly v potaz argumentaci stěžovatelky ohlexxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxou hromadu mimořádným dovoláním generálního prokurátora Slovenské republiky jakkoli narušit. Nejvyšší soud nevzal v potaz ani nález Ústavního soudx xx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx
xxx
xxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxvených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Ústavní soud, s ohledem na ústavní vymezení svých pravomocí (čl. xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxoto zpravidla ani nepřísluší přehodnocovat "hodnocení" dokazování před nimi prováděné a také mu nepřísluší právo přezkumného dohledu nad činností sxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx zakotvená v ústavních zákonech nebo v mezinárodních smlouvách podle čl. 10 Ústavy České republiky a v rámci toho uvážit, zda řízení před nimi bylo jako xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx soud k závěru, že návrh je důvodný, neboť napadeným usnesením Nejvyššího soudu došlo k porušení ústavně zaručených práv stěžovatelky.
V.
12. Ústaxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxo účastníka k dovolání stěžovatelky.
13. Námitce stěžovatelky, že se Nejvyšší soud dostatečně nezabýval jejím tvrzením týkajícím se účelové změny xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxývá z rozvrhu práce Městského soudu v Praze, předseda senátu 39 Co JUDr. Jiří Cidlina byl určen předsedou sodu k vyřizování věcí napadlých do senátu 39 Co x xxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxx xxxx xx xxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxal JUDr. Cidlina členem senátu 39 Co i v dalším roce. Pokud Nejvyšší soud v této souvislosti dospěl k závěru, že i přesto, že je u věcí napadajících do senátx xx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx považovat tento jeho závěr za vybočující z mezí ústavnosti. Jakékoli závěry týkající se složení a rozhodování senátu 39 Co, v němž jsou pro rok 2011 vedexx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxožnil s námitkou stěžovatelky, že jí nebyl dán dostatečný prostor k tomu, aby se vyjádřila k podání vedlejšího účastníka ze dne 22. 2. 2011.
15. Jak Ústxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxxx. Na č. l. 828 soudního spisu je založen pokyn soudní kanceláři ze dne 13. 6. 2012 k zaslání tohoto vyjádření právnímu zástupci stěžovatelky. Dle přiložexx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxností napadeným usnesením dovolání stěžovatelky zamítl.
16. Vedlejší účastník tvrdí, že ve svém vyjádření k dovolání nepředestřel žádné nové skutxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx které stěžovatelka dovoláním napadla. Ústavní soud má naopak tomu zato, že se argumenty vedlejšího účastníka vztahovaly přímo k uplatněným dovolacíx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxila dokumenty, kterými by naplnění dovolacích důkazů prokázala (bod III. vyjádření). Vedlejší účastník se taktéž vyjadřoval k odůvodnění dovoláním xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx x xxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx odbornou literaturu. Vedlejší účastník taktéž obsáhle rozebírá obsah stěžovatelkou k doplnění dovolání přiloženého nálezu Ústavního soudu SR ze dnx xx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxe 20. 5. 2009, sp. zn. 6 M Obdo 3/2009 zrušeno, je tento závěr pro dovolací řízení irelevantní. Jedná se tedy o právní argumentaci, která dosud nebyla účasxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxanovena přiměřená lhůta k jejímu případnému vyjádření. Na tomto závěru nemění nic skutečnost, že vedlejšímu účastníkovi nebylo zasláno dle jeho tvrzxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx
xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xx dne 21. června 2005, stížnost č. 61811/00, ve kterém bylo v právně obdobné věci konstatováno, že bylo povinností Ústavního soudu umožnit stěžovatelům xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xe účastnit řízení u Ústavního soudu, čímž byli stěžovatelé zbaveni práva na spravedlivý proces ve smyslu článku 6 odst. 1 Úmluvy. Soud vycházel z toho, žx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxho soudu návrhem na zamítnutí stížnosti.
18. Ústavní soud má na základě výše uvedeného za to, v projednávané věci s ohledem na její povahu a obsah podánx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxů v soudním spise, došlo k porušení ústavně zaručeného práva stěžovatelky na spravedlivý proces zaručeného článkem 36 odst. 1 Listiny základních práv x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxud taktéž přisvědčil stěžovatelce v tom, že napadené usnesení dovolacího soudu trpí nedostatkem řádného odůvodnění. Jak vyslovil Ústavní soud v nálexx xxx xxx xxx xx xxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx x xxla vydávána za plného respektu k procesním normám, ale aby také odůvodnění vydaných rozhodnutí ve vztahu k zmíněnému účelu odpovídalo kritériím daným xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x
xx xxxx
x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxdovaným způsobem odůvodněná rozhodnutí, naplňují - jako neoddělitelná součást 'stanoveného postupu' - ústavní kritéria plynoucí z Listiny (čl. 38 oxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxplnosti a zejména k nepřesvědčivosti rozhodnutí, což je ovšem v rozporu nejen s požadovaným účelem soudního řízení, ale též i se zásadami spravedlivéhx xxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxvolací námitkou stěžovatelky, že usnesení Nejvyššího soudu SR ze dne 20. 5. 2009, sp. zn. 6 M Obdo 3/2009, kterým xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xvolána, bylo následně nálezem Ústavního soudu SR zrušeno.
21. Stěžovatelka uvedla ve svém dovolání, že ve sporech mezi drobnými akcionáři a slovensxxx xxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxh akcionářů. Stěžovatelka současně upozornila, že podala ústavní stížnost proti rozhodnutí Nejvyššího soudu SR v dotčené věci a očekává, že toto usnexxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxvolání a oznámila dovolacímu soudu, že Ústavní soud SR již o výše uvedené ústavní stížnosti nálezem ze dne 9. 9. 2010, sp. zn. II. ÚS 58/2010, rozhodl, usnxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxožila stěžovatelka k doplnění svého dovolání a rozvedla v něm dále svou argumentaci vyplývající z odůvodnění přiloženého nálezu.
22. Ústavní soud jx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxházel pouze z toho, že pokud vykonatelnost usnesení Okresního soudu Bratislava I. ze dne 30. 3. 2009, č. j. 36CbR 14/2008-224, byla usnesením Nejvyššíhx xxxxx xx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xak nevypořádal ani s námitkou stěžovatelky, že se valná hromada řádně konala, byla usnášeníschopná ke zvolení nového představenstva, přičemž Nejvyšxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxatelky týkající se mimořádného dovolání Generálního prokurátora Slovenské republiky, jehož podání považuje stěžovatelka ve sporu mezi akcionáři zx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx x odložení vykonatelnosti usnesení Okresního soudu Bratislava I. ze dne 30. 3. 2009 došlo dnem doručení mimořádného dovolání Generálního prokurátora xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxo není předběžným opatřením možné všeobecně zakázat nebo pozastavit výkon práv akcionáře.
24. Z vyžádaného soudního spisu Ústavní soud zjistil, že x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxnovou, kterým osvědčila průběh valné hromady konané dne 29. 4. 2009 vedlejšího účastníka. Na závěr jmenovaná notářka uvádí, že "je nepochybné, že MVZ bxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxtrol a je nepochybné, že toto valné shromažděnie začalo na základe hore uvedených skutočností a a až po oboznámení o uznášaniaschopnosti MVZ boli preloxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxných práv ani povinností a nezpůsobovalo žiadne právne následky".
25. Ve své bohaté judikatuře týkající se přezkoumatelnosti rozhodnutí obecných xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx rozhodnutí vylučujícího libovůli v rozhodování (srov. např. nálezy sp. zn. I. xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x usnesení, sv. 30, Praha, C. H. Beck 2003, str. 489). V případě, kdy jsou právní závěry soudu v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními anxxx x xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx x xxx xx xxst. 1 Listiny, jakož i s čl. 1 Ústavy. Jak Ústavní soud např. ve svém nálezu ze dne 20. 6. 1995, sp. zn. III. ÚS 83/84 (publ. in: Sbírka nálezů a usnesení ÚS, xxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxy), a vylučujícím libovůli při rozhodování, je i povinnost soudů své rozsudky odůvodnit (§ 157 odst. 1 o. s. ř.), a to způsobem zakotveným v ustanovení § xxx xxxxx x xx xx xx
xxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx opomenul zabývat námitkou stěžovatelky, že ve věci rozhodoval Ústavní soud SR, a nevzal v úvahu ani její další výše uvedené námitky, jedná se ve svém důsxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xvobod, neboť postupem Nejvyššího soudu bylo zabráněno stěžovatelce, aby její věc byla projednána stanoveným postupem u nezávislého a nestranného soxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxtiž právo na řádný a spravedlivý proces, zahrnuje v sobě nejen právo na spravedlivý způsob vedení procesu, ale také právo na trvání procesu až do jeho ukoxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxu oprávněnými, pokud se tento pohybuje v mezích ústavnosti. Je však nezbytné, aby obecné soudy myšlenkové konstrukce, které je k jeho zaujetí vedly, obxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxkud stěžovatelka tvrdí, že dovolací soud ignoroval některé její námitky, polemizuje pouze se závěry Nejvyššího soudu.
28. Ústavní soud v této souvixxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxtí, jak sám vedlejší účastník správně uvedl, ESLP považoval za dostačující, že odvolací soud dal stranám najevo, že souhlasí s argumentací podřízenéhx xxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxní projednávané věci nebylo.
29. Okresní soud pro Prahu 2 ve svém usnesení ze dne 1. 4. 2010, č. j. 20Nc 1254/2009-324, upozornil, že jakkoli bylo rozhoxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx x. 2009, tato skutečnost nemá vliv na platnost mimořádné valné hromady konané dne 29. 4. xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx v podobě exekutorského zápisu tak byly dle soudu prvního stupně osobami oprávněnými jednat za povinného. Odvolací soud naopak dospěl k závěru, že na záxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxná valná hromada svolána. Nejvyšší soud s touto procesní situací spojoval pouze možnost vyslovit neplatnost mimořádné valné hromady, za stěžejní všax xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxná ze strany dovolacího soudu o tzv. překvapivé rozhodnutí, neboť dovolací soud neseznámil účastníky se svým odlišným právním názorem a nedal jim přílxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx námitky, které uplatnila až v ústavní stížnosti (
deklaratorní
zápis údajů do obchodního rejstříku). Nutnost zpřístupnění odchylného právního názxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxu dospěl soud prvního a druhého stupně; druhá strana se potom vyjadřuje k argumentaci obsažené v dovolání. Argumentace dovolatele i protistrany se tedx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx soud zaujme jiný právní názor, jakou bude mít tento právní názor podobu, a jaké skutkové a právní důvody by z hlediska tohoto odlišného právního názoru mxxx xxx
xxxxxxxxxx
x
xxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx členů představenstva za situace, kdy byla vykonatelnost usnesení soudu, na jehož základě byla valná hromada svolána, odložena. V tomto směru byla takx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxjstříkový soud přezkoumal usnesení mimořádné valné hromady a shledal jmenování do funkcí neplatným a odmítl je z toho důvodu zapsat do obchodního rejsxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xx xxxxx xxxxxo důvodů lze uzavřít, že postup, kdy dovolací soud zamítne dovolání s odůvodněním, že závěr odvolacího soudu je správný - v předmětné věci byl shledán soxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxdě "dílčích odlišných závěrů", s nimiž účastníky neseznámí a nedá jim příležitost se k nim vyjádřit, je odepřením práva na právní slyšení ve smyslu čl. 3x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx
xxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xzv. překvapivých rozhodnutí v odvolacím řízení, kdy odvolací soud rozhodnutí prvostupňové jako věcně správné potvrdí, avšak na základě jiného právnxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx x1. 11. 2009, sp. zn. IV. xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxlacího soudu, předtím než rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdí z jiného právního důvodu, seznámit účastníky se svým odlišným právním názorem a dát xxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx
xx. V posuzované věci nastala obdobná situace; Nejvyšší soud zamítl dovolání stěžovatelky poté, co dospěl k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu je spxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxutí částečně na posouzení právní otázky soudy nižších instancí dosud neřešené, nepostupoval tedy tak, aby vyhověl požadavku předvídatelnosti svého xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx x x xxx xx xxxxx x xxxxxxxx
xxx Lze tedy shrnout, že Ústavní soud shledal v postupu Nejvyššího soudu porušení práva na spravedlivý proces, a to jednak v překvapivosti rozhodnutí a jedxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xoudu.
36. K porušení práva na spravedlivý proces došlo také postupem Městského soudu v Praze vedoucímu k vydání jeho usnesení ze dne 12. 7. 2010, č. j. 3x xx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxx xxx xx xxxxx xx xx 36 CbR 14/2008-224, Sa 507/B, za mimořádné valné shromáždění vedlejšího účastníka považovat nelze a proto osoby, které na něm byly zvoleny členy předsxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xx xxxxx
xeritorně řeší otázku platnosti konání mimořádné valné hromady vedlejšího účastníka podle slovenské právní úpravy, není v odůvodnění napadeného usnxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxána, nemohla tato proběhnout a nemohly být na ní ani zvoleny orgány společnosti.
37. Ústavní soud na tomto místě zdůrazňuje, že i když je exekutorský zxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxné listiny (srov. § 79 odst. 7 zák. ex.ř.) a není vybaven účinky právní moci ani závaznosti pro účastníky a pro všechny orgány, jaké mají například rozhoxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxnění a že dohoda o tom byla uvedena v exekutorském zápise se svolením k vykonatelnosti, rovněž nepředstavuje překážku, která by bránila projednání spoxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxsti má jen formální charakter, neboť obsahuje takové náležitosti, které jsou potřebné k tomu, aby byl jako titul pro nařízení
exekuce
vykonatelný; xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxnné osoby, jímž svoluje k jeho vykonatelnosti.
38. V nyní projednávané věci vznikla na základě tvrzení vedlejšího účastníka pochybnost, zda předměxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxí titul exekutorský zápis podepsaný osobami, které byly zvoleny orgány společnosti na valné hromadě této společnosti. Tato skutečnost byla doložena xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxo valné hromady by mohly být důvodem pro vyslovení neplatnosti mimořádné valné hromady (což také konstatoval v odůvodnění svého napadeného usnesení Nxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxx xxkového netvrdila. Závěr odvolacího soudu, že členové představenstva Mgr. Ing. Ignác Ilčišin a JUDr. Ján Husár nebyli z důvodu odložení vykonatelnostx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx, jemuž chybí řádné odůvodnění.
39. Ze shora vymezených důvodů Ústavní soud ústavní stížnosti vyhověl, přičemž podle § 82 odst. 3 písm. a) zákona o Úsxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxanovení § 62 odst. 4 zákona o Ústavním soudu.
41. Podle ustanovení § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, ve znění účinném do 31. 12. 2012, může Ústavní sxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxstský soud v Praze vyjádřily souhlas s upuštěním od ústního jednání, a vedlejší účastník sdělil, že na své účasti na ústním jednání trvá v případě, že by jx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxtavním soudem upozorněna, že pokud se ve stanovené lhůtě v tomto smyslu nevyjádří, má soud v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. ve spojení s § 63 zákona o Ústavxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxí věci, bylo od ústního jednání v předmětné věci upuštěno.
Poučení: Proti nálezu Ústavního soudu se nelze odvolat.
V Brně dne 4. dubna 2013
Ivana Jxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx