2 As 22/2012 - 32

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
x xx xxxxxxx x xx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx Miluše Doškové v právní věci žalobce Organizace pro pomoc uprchlíkům, o. s., se sídlem Praha 9, Kovářská 4, proti žalovanému Ministerstvu vnitra - Komixx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxudu v Praze ze dne 6. 1. 2012, č. j. 5 Ca 410/2008 - 20, takto:
I. Kasační stížnost se zamítá.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxS-2008 (dále jen „napadené rozhodnutí“), vydaným podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxl žalobce v řízení o úhradě nákladů spojených s pobytem zajištěného cizince, ustanoven opatrovníkem účastníku řízení panu N. S., a to podle § 32 odst. 2 pxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxadl žalobce žalobou u Městského soudu v Praze; ten ji rozsudkem ze dne 6. 1. 2012, č. j. 5 Ca 410/2008 - 20, zamítl.
Městský soud v odůvodnění napadeného roxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xprávním řízení podle § 32 odst. 4 správního řádu není totiž podmíněno souhlasem ustanovované osoby. U jiné vhodné osoby správní řád stanoví povinnost xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxenat nezákonnost napadeného rozhodnutí. Žalobce je občanským sdružením, jehož posláním podle stanov je pomoc jednotlivcům, kterým byla v ČR udělena xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxanovení opatrovníkem v řízení o úhradě nákladů spojených se správním vyhoštěním cizince a úvaha správního orgánu byla v tomto směru logická. Pokud sprxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxdnění práce správního orgánu, neboť jde o postup souladný se správním řádem. Tvrdil-li dále žalobce, že nemá dostatečnou kapacitu pro výkon funkce opaxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx výkon této funkce přijmout. Městský soud dodal, že je mu z úřední činnosti známo, že žalobce běžně zastupuje cizince jak v průběhu správního řízení, tak x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx bez dalšího považovat za závažné důvody, které by mu bránily tuto funkci přijmout.
Rozsudek městského soudu napadl žalobce (dále jen „stěžovatel“) kxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxx funkce přijmout. Tato povinnost však není podle stěžovatele absolutní, s ohledem na čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“xx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx nemůže být osoba nucena funkci vykonávat.
Dle názoru stěžovatele nelze souhlasit s tím, jak městský soud nahlížel na pojem závažné důvody. Podle stěžxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxníka vykonávat. To vše zejména za situace, kdy má být opatrovníkem ustanoveno občanské sdružení, které vzniklo zcela svobodně, z vlastní iniciativy a xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xádostmi o granty a na rozdíl od obcí či jiných právnických osob nečerpá žádné prostředky ze státního rozpočtu. Dále stěžovatel poukazuje na nález Ústavxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxdává, že musí existovat nejen souhlas, ale především vůle a ochota funkci opatrovníka plnit. Ačkoliv, na rozdíl od úpravy tohoto institutu v občanském xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx x xxstiny mohou být povinnosti ukládány pouze při zachování základních práv a svobod. Povinnost občanskému sdružení může tedy správní orgán uložit pouze xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxnkce opatrovníka a s tím spojené (zřejmě jakékoliv) zátěže; tento výklad není v souladu s ústavním pořádkem, konkrétně s respektováním svobody sdružoxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx x xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx odrážejí předmět činnosti, nicméně nemohou být, s ohledem na dobrovolnost a svobodnou vůli sdružení, chápány jako trvalý závazek vůči orgánům státní xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx xxxxxxx x xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxkladě smluvní volnosti. Počet cizinců, které může stěžovatel zastupovat, se odvíjí od jeho aktuální personální a finanční situace. Stěžovatel konstxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xohl výkonu funkce opatrovníka plně dostát, musel by vždy jednoho ze svých zaměstnanců s dokončeným právnickým vzděláním pověřit, aby se uvedeným způsxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxván velmi často a za tuto činnost mu není přiznávána žádná odměna. Z tohoto pohledu je tedy otázka, zda má stěžovatel kapacity a finanční zajištění pro řáxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xlastní vůle a prostředků pomoci.
Žalovaný se ve vyjádření ke kasační stížnosti ztotožnil se závěry městského soudu a navrhl kasační stížnost zamítnoxxx xx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxpadě by § 32 odst. 4 správního řádu pozbyl smyslu a účelu.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v rozsahu podané kasační stížnosti (§ 10x xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx x x xxxxxx x xx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx za podmínek vyplývajících z § 109 odst. 2, věty první s. ř. s.
Kasační stížnost není důvodná.
S ohledem na změnu právní úpravy v otázce kompetencí správxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), byl Nejvyšší správní soud nejprve povinen posoudit, zda nedošlo ke změně, která by vyústila ve změnu na straně xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xizinců, došlo s účinností od 1. 1. 2011 k přechodu působnosti a ke změně právní úpravy v oblasti opravných prostředků proti rozhodnutím, která vydalo v pxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxterstva vnitra, která je nadřízeným správním orgánem tohoto ministerstva ve věcech, v nichž ministerstvo rozhoduje v prvním stupni (§ 170a zákona o pxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xoužití právní úpravy o rozkladu bylo touto právní úpravou fakticky vyloučeno. V řízení před správními soudy je procesní nástupnictví na straně žalovaxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxý jeho působnost přešla. Na základě tohoto ustanovení se stává žalovaným přímo ze zákona ten správní orgán, na něhož působnost v dané věci přešla, zde texx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xásti shoduje s obsahem žaloby, přičemž s vlastní argumentací městského soudu stěžovatel prakticky nepolemizuje. Za této situace je vhodné odkázat na xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxd.cz), ze kterého se podává, že „[p]ro řízení o přezkoumání správního rozhodnutí soudem platí dispoziční zásada [§ 71 odst. 1 písm. d) a § 75 odst. 2 větx xxxx xx xx xxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxnost a řízení o ní. Pokud se tedy městský soud vypořádal se všemi žalobními námitkami, své závěry přezkoumatelným způsobem odůvodnil a stěžovatel nepřxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxé, v podrobnostech odkázat na odůvodnění tohoto rozsudku.
Bez ohledu na shora uvedené je třeba uvést, že podle § xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxří doručovat. Podle odst. 4 tohoto ustanovení opatrovníkem správní orgán ustanoví toho, u koho je osoba, jíž se opatrovník ustanovuje, v péči, anebo jixxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx lze mít důvodně za to, že má takový zájem na výsledku řízení, který odůvodňuje obavu, že nebude řádně hájit zájmy opatrovance.
Smyslem institutu opatrxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxáva a zájmy účastníka správního řízení, který se tohoto řízení nemůže přímo zúčastnit, neboť - jako osoba neznámého pobytu - nemá o takovém řízení nejspxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxně upozorňuje, že funkce opatrovníka nebyla do právního řádu zakotvena za účelem usnadnění činnosti orgánů veřejné moci tím, že budou mít možnost kam dxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx srov. například nález Ústavního soudu ze dne 19. 5. 2010, sp. zn. IV. ÚS 2992/08).
Pokud jde o otázku, zda je k ustanovení opatrovníka ve správním řízení xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx „připouští, že v řadě případů lze doporučit, aby správní orgán zjišťoval postoj osoby, kterou chce ustanovit do funkce opatrovníka, k tomuto procesníxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxtanovení a nemusí být proto vždy předem zajišťován. Jeho nedostatek pak zpravidla nebude sám o sobě důvodem nezákonnosti rozhodnutí o ustanovení opatxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xom nebrání závažné důvody. Ustanovený opatrovník však může své ustanovení zvrátit, prokáže-li, že není vhodnou osobou, nebo že vhodnou osobou je, ale xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xprávněně, je, zda ho lze považovat za vhodnou osobu k hájení práv účastníka tohoto konkrétního řízení. Žalovaný i městský soud na tuto otázku odpovědělx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxzinárodní ochranu a dlouhodobě usazeným cizincům. Na tomto závěru neshledává zdejší soud nic nepatřičného. Jestliže je činností stěžovatele poskytxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xeho práv hmotných i procesních a kvalifikovaně hájit jeho zájmy ve správním řízení. Městský soud přitom správně poznamenal, že stěžovatel tyto osoby v xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xs 22/2012 - 34
soud. K otázce výběru vhodné osoby, coby opatrovníka ve správním řízení se Nejvyšší správní soud vyslovil například v rozsudku ze dne 23. xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxtanovená osoba měla předpoklady k řádnému hájení zájmů opatrovance. Nutno podotknout, že takovým předpokladem není předem vyžádaný souhlas ustanovxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxtknout, že nevhodnost osoby pro výkon předmětné funkce nevyplývá ze samotného nesouhlasu se svým ustanovením, je však vždy nutno zvažovat důvody, ktexx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxě, že ustanovený opatrovník proti svému ustanovení podá odvolání, v němž vhodnost své osoby popírá. Za takové situace je nezbytné řádně posoudit, jaké xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx xx x xednotlivými důvody stěžovatelova nesouhlasu s ustanovením opatrovníkem vypořádal; reflektoval tedy fakt, že postoj stěžovatele indikuje možnostx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxré brání přijetí funkce opatrovníka, spatřoval stěžovatel v nedostatku své personální kapacity a finanční zátěži s touto činností spojenou, kterou sx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxí správní soud zhodnotil, že stěžovatelem tvrzené důvody by mohly být za jistých okolností skutečně považovány za závažné důvody, znemožňují mu přijmxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx na konstatování, že nemá dostatečné personální kapacity a výkon funkce opatrovníka pro něj znamená finanční zátěž; poukázal též na velké množství sprxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxlze argumentaci stěžovatele považovat za dostatečně prokázanou. Stěžovatel měl svá tvrzení podepřít například tím, že by podrobně vysvětlil chod svx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxaci a počet řízení, ve kterých byl aktuálně ustanoven správními orgány opatrovníkem, apod. Pokud tak neučinil, nelze městskému soudu vytýkat, že jeho xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxal porušením čl. 4 odst. 1, čl. 9 a čl. 20 Listiny, nelze než konstatovat, že se jedná o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před městským soudexx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxm k tomu, že Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost nedůvodnou, nezbylo mu, než ji za podmínek vyplývajících z § 110 odst. 1,
in fine
s. ř. s. zamíxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxx xx xx xxx xx xxxxxxx x x xxx xx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxnto zákon jinak, má účastník, který měl ve xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx že stěžovatel byl v řízení o kasační stížnosti procesně neúspěšný, právo na náhradu nákladů řízení mu nenáleží. Pokud jde o procesně úspěšného účastníxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx, že se mu náhrada nákladů kasačního řízení nepřiznává.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 7. února 201x
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx
Zpět na text

Související dokumenty


Vlevo vyberte vztahy, o které máte zájem.