1 As 51/2011 - 135

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (1)
x xx xxxxxxx x xxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxožnost samostatného soudního přezkumu určitého úkonu správního orgánu (zde rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o námitce podjatosti úřední osobxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxx x xxxxxx složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobce M. B., proti žalovanému Ministerstvu xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx x kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 3. 2011, č. j. 2 A 25/2010 - 112, takto:
I. Kasační stížnost se zamítá.
II. Žxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxnění:
I. Předmět řízení
[1] Magistrát města Plzně, odbor správních činností, oddělení dopravních přestupků (dále jen „magistrát“), rozhodnutím zx xxx xxx xx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxení před Krajským úřadem Plzeňského kraje (dále jen „krajský úřad“) namítl podjatost oprávněné úřední osoby (vedoucího odboru dopravy a silničního hxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xxxx10619/09, rozhodl ředitel krajského úřadu, že oprávněná úřední osoba podjatá není, a dne 27. 8. 2009 vydal krajský úřad rozhodnutí, kterým zamítl odvoxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxlobu proti rozhodnutí krajského úřadu. Dne 7. 12. 2009 zamítlo Ministerstvo dopravy v záhlaví specifikovaným rozhodnutím odvolání žalobce proti rozxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxáním označeným jako rozšíření původně podané žaloby proti rozhodnutí krajského úřadu. Krajský soud v Plzni vyloučil žalobu proti rozhodnutí Ministexxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx napadl žalobce kasační stížností, kterou Nejvyšší správní soud zamítl rozsudkem ze dne 8. 7. 2010, č. j. 1 As 62/2010 - 68. Městský soud následně v záhlavx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxak nejsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, protože jeho návrh zjevně nemůže být úspěšný, a současně není splněna podmínka potřebxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxle § 71 odst. 1 s. ř. s.
II. Kasační stížnost
[2] Žalobce (dále též „stěžovatel“) usnesení městského soudu napadl kasační stížností ze dne 5. 4. 2011, v xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxlyho. Městský soud poté bez dalšího předložil spis Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti.
[3] Zdejšímu soudu byl následně doruxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xeho žádosti o osvobození od soudního poplatku a o ustanovení zástupce pro řízení o nyní projednávané kasační stížnosti. Takový postup jej ponechává v nxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxt si poskytnutí právní služby u České advokátní komory, případně kasační stížnost sám odůvodnit.
[4] Nejvyšší správní soud dospěl po prvotním seznámxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxudu napadá. Proto stěžovatele usnesením ze dne 16. 5. 2011, č. j. 1 As 51/2011 - 127, vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení tohoto usnesení xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx soudu v dané lhůtě vyhověl. V doplnění kasační stížnosti uvedl, že nesouhlasí s názorem městského soudu, jež považuje stěžovatelův návrh na zrušení shxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx vlastní žádost přezkoumání rozhodnutí o podjatosti úřední osoby. Stěžovatel považuje za „zjevně neúspěšný návrh“ ve smyslu § 36 odst. 3 s. ř. s. žalobx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxx xohled zřejmé, že mu nelze vyhovět, aniž by bylo nutno provádět další dokazování či zjišťování (k tomu uvádí rozsudek NSS ze dne 7. 5. 2008, č. j. 2 As 74/200x x xxxx
xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxžku pro osvobození, ani zjevnou neúspěšnost návrhu stěžovatele nekonstatoval. Městský soud je pravomocně přiznaným osvobozením od soudních poplatxx xxxxx x xxx x xxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xěc mimořádně právně složitou, neboť v řízení o své žalobě hodlal prolomit zásadu podle níž, nejsou rozhodnutí o vyloučení pracovníka správního orgánu xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx vedoucí k prolomení uvedené zásady a polemizovat se soudní judikaturou. Stěžovatel doplňuje, že nemá takové právní znalosti, které by mu dovolily reaxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx soudu spatřuje porušení čl. 6 odst. 1 Úmluvy, neboť jeho žádost nebyla projednána spravedlivě. Každý má být totiž schopen domoci se svých práv, a to i v řxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxx xejvyšším správním soudem
[7] Nejvyšší správní soud nejprve posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a konstatoval, že je podána včas, osobox xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx není nutné, s ohledem na jeho specifické okolnosti, aby byl stěžovatel zastoupen, ve smyslu § 105 odst. 2 s. ř. s. Jak již totiž Nejvyšší správní soud v mixxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xxx xxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xnapř. v řízení o kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu o zamítnutí návrhu žalobce na osvobození od soudních poplatků) by opětovné trvání jax xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xož by popíralo smysl samotného řízení, a zároveň by nesvědčilo ani zásadě hospodárnosti a rychlosti řízení, která se obecně uplatňuje ve vztahu k výkonx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxnost proti usnesení, kterým městský soud neustanovil žalobci z výše uvedených důvodů zástupce pro řízení před městským soudem, pak by rozhodování o jexx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení městského soudu i řízení, jež jeho vydání předcházelo, v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s., neshledxx xxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxační stížnosti, dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.
[9] Stěžovatel v kasační stížnosti uplatňuje důvody odpovídající § 103 odst. 1 písxx xx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx (III.A), v nerespektování rozhodnutí o osvobození stěžovatele od soudních poplatků vydaného Krajským soudem v Plzni (III.B) a nesprávném posouzení xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx x postupu soudů při rozhodování o ustanovení zástupce se zdejší soud již mnohokrát vyjádřil. Jak uvedl například v rozsudku ze dne 10. 9. 2008, č. j. 9 As 97xxxxx x xxx xx x xxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxtanovení zástupce je vázáno na splnění kumulativních podmínek uvedených v ustanovení § 35 odst. 8 s. ř. s. První podmínka je odvislá od splnění předpokxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xx xx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxedků a jeho návrh není návrhem „zjevně neúspěšným“. Druhá z kumulativně určených podmínek pak spočívá v tom, zda je zástupce třeba k ochraně práv navrhoxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xspěšnosti (neúspěšnosti) návrhu (v daném případě žaloby proti rozhodnutí správního orgánu).
[11] Pojem „zjevně xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxk snaží výklad tohoto pojmu podat. Například v rozsudku ze dne 24. 3. 2003, č. j. 4 Ads 19/2005 - 105, čtvrtý senát NSS vyslovil, že „zjevná neúspěšnost návxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxcné legitimace k posouzení zjevnosti návrhu, Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 28. 6. 2006, č. j. 3 As 26/2006 - 69, konstatoval, že „závěr o zjevné nxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx k tomu zjevně neoprávněnou, či by byla podána proti rozhodnutí, proti němuž není kasační stížnost přípustná. Pokud však byla podaná kasační stížnost vxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxd v Praze nebyl oprávněn činit si závěr o vlastním právním posouzení rozhodnutí, které bylo kasační stížností napadáno“.
[12] První senát má v souladu x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx xxerý nemůže být zjevně úspěšný“ je třeba interpretovat za použití gramatického a logického výkladu a s přihlédnutím k aktuální judikatuře. Uvedenému pxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxitelná. Takovým „zjevně neúspěšným návrhem“ může být např. opožděně podaná žaloba, opožděně podaná kasační stížnost; návrh na prominutí zmeškání záxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xřezkoumání, jako je např. kasační stížnost proti usnesení o přerušení řízení. Naproti tomu o „zjevně neúspěšný návrh“ nejde tehdy, je-li „zjevnost“ zxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxxx x xxxx
xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxího správního soudu lze tedy přisvědčit stěžovateli v tom, že za zjevně neúspěšný návrh je nutno „považovat pouze takový návrh, u něhož je na první pohlex xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx z výsledků dalšího dokazování či zjišťování“. A právě tyto charakteristiky naplňuje i žalobcův návrh. Městský soud v napadeném usnesení konstatovalx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxního soudu 3 Afs 20/2003 z 15. 10. 2003, dle kterého rozhodnutí o vyloučení pracovníka správního orgánu je rozhodnutím, kterým se pouze upravuje vedenx xxxxxx xx xx xxxxx xx xx xx xxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx odkazované rozhodnutí skutečně na danou problematiku dopadá; vyplývá z něj jasný závěr, že rozhodnutí o podjatosti úřední osoby nemůže podléhat samoxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxx xxx xxxxx x. j. 4 As 46/2007 - 75), xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxra
Nejvyššího správního soudu (či rozhodnutí rozšířeného senátu) poskytující zcela jednoznačné závěry o nemožnosti samotného soudního přezkumu uxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx provádět žádné dokazování či zjišťování; z judikatury Nejvyššího správního soudu dovodil, že žalobcův návrh není přípustný, což naprosto jednoznačxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxno ze soudního přezkumu, neboť řešení této otázky je již po delší dobu pevně judikatorně zakotveno (srov.
a contrario
rozsudek NSS ze dne 19. 12. 2007, čx xx x xxx xxxxxxxx x xxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxloučený z meritorního přezkoumání, přičemž
judikatura
takovým návrhem rozumí mimo jiné i kasační stížnost proti usnesení o přerušení řízení, jelikxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxední osoby je považováno (srov. rozsudek NSS ze dne 15. 10. 2003, č. j. 3 Afs 20/2003 - 23, publ. pod č. 114/2004 Sb. NSS; rozsudek ze dne 11. 10. 2007, č. j. 4 Ax xxxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xx xx xx xxxx x xxxxx xx xxxxx xxx xxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxdikaturou za zjevně neúspěšný návrh.
[16] Nad rámec shora uvedeného považuje Nejvyšší správní soud za nutné doplnit, že z judikatury vztahující se k oxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx x xx x6/2007 - 75) vyplývá, že ačkoli je takové rozhodnutí vyloučeno ze samostatného soudního přezkumu, lze jej napadnout spolu s meritorním rozhodnutím ve xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxvní soud dovodil, že vyloučením rozhodnutí o námitce podjatosti ze samostatného soudního přezkumu nedochází k porušení práva na soudní ochranu proti xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xýbrž pouze koncentrován do řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu o věci samé.
III.B Osvobození od soudních poplatků Krajským soudem v Plzxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx usnesení Krajského soudu v Plzni (dále jen „krajský soud“) osvobozujícího stěžovatele od soudních poplatků a zjevnou neúspěšností návrhu se již duplxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx městským soudem, což také učinil. Skutečnost, že byl stěžovatel od soudních poplatků osvobozen v rámci jednoho xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxx xxxx xxx x xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxudek ze dne 15. 12. 2006, č. j. 8 As 60/2006 - 90) sice plyne, že soud, který za shodné procesní situace rozhodne v různých řízeních o žádostech o ustanovení xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxané věci nenastala. Z kasační stížnosti nevyplývá, zda se stěžovatel dovolává usnesení krajského soudu ze dne 23. 10. 2009, č. j. 17 Ca 35/2009 - 18 (osvoxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xx x xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxupce pro řízení o kasační stížnosti), v každém případě je ale jasné, že stěžovatel byl od soudních poplatků osvobozen jiným soudem, než je soud, který poxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxudních poplatků, na něž stěžovatel odkazuje, bylo učiněno v naprosto odlišném řízení. Za situace, kdy stěžovatel sám nespecifikoval, v čem spatřuje pxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxbylo potřeba, aby se městský soud vypořádal v odůvodnění svého usnesení s citovaným usnesením (usneseními) krajského soudu. Tato námitka je proto nedxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxanovení zástupce, tedy potřebnost ustanovení zástupce k ochraně práv žalobce. Stěžovatel hodlal v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného proloxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx vedení řízení“. Za situace, kdy je potřeba označit a formulovat argumenty, jež mají městský soud přesvědčit ke změně ustáleného právního názoru, je dlx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxiku k vyjádření žalovaného a tím ani účinně uplatňovat práva účastníka řízení.
[19] K této námitce je nutno v prvé řadě uvést, že městský soud přistoupix x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxdních poplatků. Ačkoli by sama tato skutečnost byla dostatečným důvodem pro neustanovení zástupce k ochraně práv žalobce, městský soud i přesto svou axxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxvrhu žalobce vyhovět.
[20] Co se týče hodnocení nezbytnosti ustanovení zástupce k ochraně práv žalobce (§ 35 odst. 8 s. ř. s.) lze odkázat na bohatou juxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx zástupce třeba k ochraně práv navrhovatele, bezpochyby představuje charakter projednávané věci. Rozhodně se však nejedná o kritérium jediné. Napříxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxx x xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxé věci (…) nemusí být jediným a zcela určujícím faktorem, z něhož lze usoudit na to, zda je zástupce třeba k ochraně práv. Přinejmenším stejný význam je třxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxice.“ Zdůraznil, že důležitou skutečností je také to, zda je účastník řízení českým xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxx x xx xxxx xxx xxxxxx05), v němž zdejší soud v obdobném duchu konstatoval: „Skutečnostmi, které nutně musely být při rozhodování o stěžovatelově návrhu na ustanovení zástxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxávatelného a předvídatelného povědomí o hmotných i procesních právech, která pro něj z včas podané žaloby vyplývají.“
[22] Další
relevantní
kritérxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxraně jeho zájmů tehdy, jde-li o věc po stránce skutkové nebo právní složitou a jestliže potřeba ochrany práv účastníka v soudním řízení vyjde najevo, naxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx formulování samotného návrhu (žaloby), navíc v poměrně krátkém časovém úseku, je právě obsahová a formální úroveň sepsané žaloby kritériem pro závěr xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xodaná žaloba proti rozhodnutí správního orgánu veškeré náležitosti takového podání obsahovala, včetně vymezení rozsahu napadených výroků, žalobnxxx xxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xtěžovatelce nebyl ustanoven zástupce, proto zamítl. K obdobným závěrům dospěl Nejvyšší správní soud rovněž ve svém rozsudku ze dne 30. 5. 2007, č. j. 1 Axx xxxxxxx x xxx
xxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxní na straně žalobce samy o sobě tedy nezakládají důvod pro ustanovení zástupce z řad advokátů. Tomu ostatně odpovídá i praxe, kdy se nemalá část účastníxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxčené právní vzdělání (jako je tomu v případě stěžovatele), ale zpravidla nemají vůbec žádné formální vzdělání v oboru právo. Institut ustanovení zástxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxžit až v případě, kdy nemajetný účastník bez ohledu na své vzdělání není způsobilý bránit svá práva před soudem sám.
[24] Soud tedy při rozhodování o žádxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxním poměrům žalobce a k úrovni žaloby, případně dalších podání, z nichž lze dovodit úroveň povědomí žalobce o jeho právech v soudním procesu a vůbec o práxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxjí všechny náležitosti žaloby podle § 71 odst. 1 s. ř. s. včetně perfektního návrhu rozsudečného výroku, a stěžovatel je proto způsobilý se před soudem xxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xeským jazykem a i přesto, že některá z jeho podání vypovídají o hluboké neznalosti či nepochopení některých právních institutů, je evidentní, že se v čexxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx ustanovení relevantních právních předpisů a judikaturu Nejvyššího správního soudu. Nad rámec uvedeného lze uvést, že stejnou zdatnost projevil i přx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxnosti, že v řízení o jím podané žalobě hodlá zvrátit konstantní judikaturu Nejvyššího správního soudu a následně sám uvádí jednotlivé argumenty, pro kxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxmulovat své názory, jež má v úmyslu v řízení o žalobě uplatnit.
[26] Jak vyplývá z výše uvedeného, městský soud při projednání žalobcovy věci řádně zvážxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx tak mít za to, že nevyhověním žalobcově žádosti o ustanovení zástupce pro řízení o žalobě bylo porušeno jeho právo na spravedlivé projednání jeho věci vxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxní soud ostatně vyjádřil již výše v bodě 15 tohoto rozsudku. Vzhledem k těmto skutečnostem považuje Nejvyšší správní soud i tuto kasační námitku za nedůxxxxxxx
xxx xxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x
xx xxxx
xx x. s. jako nedůvodnou zamítl.
[28] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 ve spoxxxx x x xxx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xy jinak měl právo na náhradu nákladů řízení, náklady řízení o kasační stížnosti převyšující rámec běžné úřední činnosti nevznikly.
Poučení:
Proti txxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxx xxx xxx xxxxxx xxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
Zpět na text

Související dokumenty


Předpisy ČR