7 As 43/2009 - 52

Závazné stanovisko; Důvody pro změnu správní praxe; Správní uvážení a odborná kompetence

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (2)
x xx xxxxxxx x xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxnálních a přezkoumatelných důvodů dojde k závěru, že jeho dosavadní praxe v některém ohledu neodpovídala (či neodpovídala zcela) odborným hlediskůmx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xři rozhodování na úseku památkové ochrany pečlivě vážit, zda omezení vlastnického práva, kterým je i závazné stanovení, jakým způsobem vlastník nemoxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxmu zájmu na zachování památkové hodnoty dané lokality. Památková ochrana tedy nesmí volit extrémní řešení, nezohledňující v potřebné míře i jiné konkxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx k dosažení cíle této ochrany.
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší správní soud
rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDrx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx
xx xx
x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxlovanému:
Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor kultury a památkové péče
, se sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc, zastoupený JUDr. Petrem Ritterem, advxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xx xx xxxxx008 - 28, takto:
Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 2. 2009, č. j. 22 Ca 265/2008 - 28,
se zrušuje
a věc
se vrací
tomuto soudu k dalšímu řízení.
xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxti rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje, odboru kultury a památkové péče (dále jen "krajský úřad") ze dne 16. 7. 2008, č. j. KUOK/68078/2008, kxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxe, ze dne 3. 4. 2008, č. j. SmOl/OKR/20/330/2008/Za, kterým nebyla z hlediska zájmů státní památkové péče připuštěna výměna oken ve 3. a 4. nadzemním podxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxervace Olomouc (dále jen "předmětný dům"¤) za okna s plastovými rámy bílé barvy při zachování stávajících rozměrů a členění. Krajský soud v odůvodnění xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxn není v rozporu se zájmy státní památkové péče ve smyslu ust. § 14 odst. 3 zákona 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "památkový zákon"xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xři svém rozhodování vycházely z metodické publikace pojednávající o problematice údržby a případné výměny oken v památkově hodnotných objektech, nexxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxhou být od dřevěných k nerozeznání, nejsou důvodné. Krajský soud souhlasil s krajským úřadem, že mezi oběma typy oken zůstávají významné vzhledové rozxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxaz předmětného domu a tvoří nápadnou komponentu jeho fasády. Předmětný dům je navíc v dané lokalitě památkové rezervace dominantní stavbou. Krajský sxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxdiska památkové ochrany nejsou užitné vlastnosti oken, nýbrž jejich vlastnosti vzhledové. Větší finanční náročnost výměny stávajících oken za dřevxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx oken. K argumentaci stěžovatele, že v jiných případech byla v minulosti výměna dřevěných oken za plastová i na území olomoucké památkové rezervace přixxxxxxxx x xx x x xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx správy v jiných případech v minulosti nemůže odůvodňovat takový postup i v případech současných a že naopak je třeba zjednat nápravu. Takový postup nemxxx xxx x xxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx v zákonné lhůtě kasační stížnost z důvodu uvedeného v ust. § 103 odst. 1 s. ř. s. Podle názoru stěžovatele je v rozporu s ust. § 2 odst. 4 správního řádu konxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx x xxxtožňuje s jeho názorem, že benevolence, popř. chybný postup nemůže odůvodňovat pokračování v něm. Změna dosavadní praxe při povolování výměny dřevěnxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx takových výměn by památková rezervace byla v důsledku takových stavebních úprav postupně změněna a ztratila by svoji historickou hodnotu. Je nutno míx xx xxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx rozhodnutí ve skutkově shodných nebo obdobných případech, což je v rozporu také s principem rovnosti (čl. 1 Listiny základních práv a svobod), a tedy pxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxxxx3, publikovaném pod č. 398/2004 Sb. NSS a na www.nssoud.cz. S ohledem na výše uvedené stěžovatel navrhl, aby byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena kxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxírá o vyjádření Národního památkového ústavu a metodickou publikaci. Tím je zajištěno naplnění, a nikoli, jak se domnívá stěžovatel, porušení ust. § 2 xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xebyly bezdůvodné. V projednávaném případě je důvodem pro nynější odlišným postup oproti postupu v případech dřívějších právě skutečnost, že v některxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xx x x xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxudek je podle jeho názoru správný, a proto navrhl zamítnutí kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud přezkoumal na základě kasační stížnosti napadxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x x xx xx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxnosti, a přitom sám neshledal vady uvedené v odstavci 3, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.
Nejvyšší správní soud se předně musel zabývat xxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxx x řízení před krajským soudem byly důvody pro zastavení řízení, odmítnutí návrhu nebo postoupení věci, rozhodne o tom současně se zrušením rozhodnutí kxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxt. § 14 odst. 2 a 3 památkového zákon.
Podle citovaného ustanovení je vlastník (správce, uživatel) nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xebo památkové zóny (§ 17), povinen k zamýšlené stavbě, změně stavby, terénním úpravám, umístění nebo odstranění zařízení, odstranění stavby, úpravě xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxo povinnost podle tohoto zákona nebo na základě tohoto zákona vyloučena (§ 6a, § 17). V závazném stanovisku se vyjádří, zda práce tam uvedené jsou z hledixxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxházet ze současného stavu poznání kulturně historických hodnot, které je nezbytné zachovat při umožnění realizace zamýšleného záměru.
Nejvyšší sxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxd č. 837/2006 Sb. NSS a na www.nssoud.cz, v něm dospěl k závěru, že "Závazné stanovisko odboru státní památkové péče vydané podle ust. § 14 odst. 3 zákona xx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xelze vyloučit, že i taková podkladová rozhodnutí mohou citelně, byť nepřímo, zasáhnout do práv účastníků. Ustanovení § 75 odst. 2 s. ř. s. proto umožňuxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xvedeného ustanovení vyplývá možnost s tomto případě přezkoumat i závazné stanovisko orgánu památkové péče, avšak pouze v rámci přezkoumání stavebníxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xx xx xx xx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx napadeno, nelze přezkoumat ani výše uvedené závazné stanovisko."
Pozdějším rozhodnutím rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ale byl texxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxé stanovisko, jako je kupříkladu souhlas (či nesouhlas) orgánu ochrany přírody a krajiny k povolení stavby vydaný podle § 44 zákona č. 114/1992 Sb., o oxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxím soudnictví. Rozšířený senát dodal, že aktivní žalobní legitimace v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu (§ 65 a n. s. ř. s.) bude dána vžxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx." Rozšířený senát dále zdůraznil, že kompetenční výluku obsaženou v ust. § 70 písm. a) s. ř. s. je nutno vykládat restriktivně a že žalobu je nutno připuxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxgitimace ve správním soudnictví by napříště neměla být svázána s existencí
ex ante
přesně specifikovaných veřejných subjektivních hmotných práv žxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxrétní věci a konkrétním adresátům, závazně a autoritativně dotýká právní sféry žalobce. Nejde tedy o to, zda úkon správního orgánu založil, změnil či zxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxx xxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x
xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxzsudek ze dne 21. 5. 2008, č. j. 4 Ans 9/2007 - 197, www.nssoud.cz). Při aplikaci těchto kritérií nezbývá rozšířenému senátu než konstatovat, že vydání (xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxe. Závazné stanovisko tohoto typu, které s konečnou platností určí, zda vlastník pozemku může svůj pozemek určitým způsobem využívat, se předně dotýkx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxx názor vysloven rozšířeném senátem ve věci závazného stanoviska týkajícího se souhlasu či nesouhlasu k některým činnostem ve zvláště chráněných územxxx xxxxx xxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxotože oba typy stanovisek mají stejnou povahu - v určitém věcně definovaném oboru působnosti za účelem veřejnoprávní ochrany určitých společensky cexxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxtlivec nakládat se svým majetkem. V obou případech tedy omezením práva vlastníka nakládat se svým majetkem představují zásah do ústavně zaručeného prxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxále jen "správní řád z roku 1967"), zatímco závazné stanovisko v nyní xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxitelné i na právní věc řídící se správním řádem. Hned na úvod nutno poznamenat, že obecné zásady o nutnosti restriktivního výkladu kompetenčních výluk xxxxx xxxx x xx xxxxx xx xx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xůže a musí být rozhodovací činnost veřejné správy podrobena soudní kognici (že aktivní žalobní legitimace v řízení o žalobě proti rozhodnutí správníhx xxxxxx xxxxx x xx x xx xx xx xx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx v žádném případě dojít nemohlo), nemohou být změnou právní úpravy správního řízení dotčeny, neboť mají ve svém jádru ústavní povahu a vycházejí z koncexxx xxxxxx xxxxx xxxx x xx xx xx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxx x xxx xxx xx xxxxíl od správního řádu z roku 1967, výslovnou úpravu zvláštností správního řízení v případě, že rozhodnutí vydané ve správním řízení je podmíněno závaznxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxzným podkladem přezkoumávaného rozhodnutí jiný úkon správního orgánu, přezkoumá soud k žalobní námitce také jeho zákonnost, není-li jím sám vázán a nxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxvisko je úkon učiněný správním orgánem na základě zákona, který není samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jehož obsah je závazný pro výrokovou xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxzení, jestliže se dozvěděl, že probíhá řízení, v němž má být vydáno závazné stanovisko. Jestliže bylo v průběhu řízení o žádosti vydáno závazné stanovixxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx stanoviska, vyžádá odvolací správní orgán potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného správnímu orgánu příslušnému x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx Po dobu vyřizování věci nadřízeným správním orgánem správního orgánu, který je příslušný k vydání závazného stanoviska, lhůta podle § 88 odst. 1 neběžxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxl závazné stanovisko. Jestliže správní orgán při své úřední činnosti zjistí, že jiný správní orgán učinil nezákonné závazné stanovisko, dá podnět sprxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxlo závazným stanoviskem podmíněno, již nabylo právní moci, důvodem obnovy řízení.
Smysl a účel citovaného ustanovení, zejména odstavců 2 a 3, je co mxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxrminován obsahem závazného stanoviska. Proto zákonodárce přikazuje správnímu orgánu řízení přerušit a vyčkat s jeho pokračováním až do vydání závazxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxvnímu orgánu v řízení o žádosti, jehož negativní výsledek, tj. nevyhovění žádosti, je obsahem stanoviska předurčen, dále neprovádět další dokazovánxx xxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxu "uvnitř" správního řízení a žádným způsobem, a to ani nepřímo, neomezuje rozsah soudního přezkumu závazných stanovisek.
Správní soudnictví totix xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxe komplexem ust. § 65 odst. 1 s. ř. s. (v něm pak zejména definicí pojmu "rozhodnutí" pro účely žaloby proti rozhodnutí správního orgánu), § 70 s. ř. s. (dxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxti rozhodnutí správního orgánu) a § 75 odst. 2 věta druhá s. ř. s. (definuje, kdy má správní soud věnovat pozornost i aktu, který by sám o sobě nemohl být přxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxlu § 65 odst. 1 s. ř. s., jež žalobou proti rozhodnutí správního orgánu napadeno bylo a být mohlo). Tato ustanovení tak vytváří následující pravidla příxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxího orgánu, vytváří základní rámec přípustnosti žaloby. Ve smyslu principů vyslovených rozšířeným senátem (jednak povinnost extenzívního výkladu xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxbce úkonem, který žalobou napadá) je patrné, že testem tohoto ustanovení neprojde jen omezený okruh úkonů.
Ust. § 70 s. ř. s. lze obsahově rozdělit na xxx xxxxxx xxx xxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx - nepřípustná je žaloba proti takovému úkonu, který povahu "rozhodnutí" ve smyslu citovaného ustanovení nemá. Pod písm. b) až f) se z různých specifickxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x x. ř. s., anebo nemusí. Soudní přezkum těchto aktů je buď zaručen v rámci přezkumu nějakého navazujícího rozhodnutí (u rozhodnutí předběžné povahy; k toxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxonodárcem prohlášen za nikoli nezbytný a vyloučen. Tato ustanovení je ovšem třeba vykládat obzvláště restriktivně, zejména s ohledem na čl. 36 odst. 2 xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxv a svobod. Míra
ingerence
xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx či akty, které se jich "dotýkají", nýbrž ani akty, které se jich toliko "týkají".
Ust. § 75 odst. 2 věta druhá s. ř. s. doplňuje a rozšiřuje možnosti souxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx závazného podkladu rozhodnutí je, že s. ř. s. (v dikci interpretovaného ustanovení "tento zákon") neumožňuje (…) žalobci napadnout takový úkon samosxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxímo. Teprve pokud by závazný podkladový úkon neměl povahu "rozhodnutí" ve smyslu ust. § 65 odst. 1 s. ř. s. nebo jeho soudní přezkum by byl z jiných důvodů xxxxxxxxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxnovení pozdější v tomto ohledu aplikovatelnost uvedeného pravidla vylučovalo - takové ustanovení však v současné době nelze v právních předpisech naxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xx xxst. 2 věty druhé s. ř. s.
Tak tomu však v projednávaném případě není. Závazné stanovisko podle ust. § 14 odst. 3 památkového zákona je nepochybně "rozxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxx x xx xx xxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxy přírody a krajiny k povolení stavby vydaný podle ust. § 44 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ze stejných důvodů, jaké platí pro akt xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xx xx x xxxxxxx xxx xx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxátkového zákona považovat za rozhodnutí předběžné povahy. V úvahu nepřipadá ani žádný jiný důvod, pro který by měl být uvedený akt vyloučen ze soudního xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xx xx xx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx x xx xxxxx x věty druhé s. ř. s. až v rámci případné žaloby proti rozhodnutí o neudělení stavebního povolení opírajícího se o stanovisko jako o závazný podklad.
Nxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx podstatněností stížního důvodu.
Otázkou vázanosti správního orgánu vlastní správní praxí se Nejvyšší správní soud zabýval již ve vícero svých rozxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxxx x xx xxx xxx xx xxxxx xx x. 2 As 7/2005 - 86, publikovaném na www.nssoud.cz.
Se zřetelem na svou judikaturu se Nejvyšší správní soud zcela shoduje se stěžovatelem v tom, že ze záxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxostor pro uvážení, pokud se taková praxe vytvořila. Tento princip lze považovat za jeden z vůdčích ústavních principů, jež musí veřejná správa ve své čixxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx x x xxxxx x
xx xxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx x xxxxxx xx xx xaždé rozdílné posuzování obdobných situací musí být nutně libovůlí a neodůvodněně nerovným zacházením. Odchýlit se od určité správní praxe, jež se přxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxx
x x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxtup správního orgánu dotýká. Účastník řízení se před správním orgánem může dovolávat obdobného zacházení jako v předchozích srovnatelných případecx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxdále dodržoval svoji předchozí nezákonnou správní praxi, i když nebyla relevantně napadena či jinými mechanismy uvedena do souladu se zákonem, ale se xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxx
xxxxxování, zda zamýšlená stavba, změna stavby, terénní úpravy, umístění nebo odstranění zařízení, odstranění stavby, úprava dřevin nebo udržovací prácx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxité národní kulturní památky, památkové rezervace, nebo památkové zóny, jsou slučitelné se zájmy památkové ochrany, je proces, v němž má správní orgáx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxaného správního orgánu, který se zabývá ochranou kulturních památek, a musí tedy vycházet z hledisek, o nichž v odborné památkářské obci panuje obecné xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxě a dokázat zhodnotit, zda a jak mají být v jeho činnosti aplikovány. Proto musí stále zvažovat, zda jeho dosavadní správní praxe je v souladu s aktuálním xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxakem jeho rozhodování a může být podrobena soudní kontrole v rámci správního soudnictví. Pokud tedy správní orgán na základě racionálních a přezkoumaxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxmě s tím, že se musí týkat všech případů, jež mají shodnou či obdobnou povahu. Dospěly-li tedy Magistrát města Olomouce a krajský úřad k závěru, že dosavaxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx o
relevantní
odborná hlediska nesprávná či nežádoucí, byl oprávněn ji pro budoucno, a tedy i ve věci stěžovatele, změnit. Správní orgán byl v takovém pxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xx xxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xprávní orgány obou instancí dostály. Z jejich rozhodnutí je zřejmé, že důvodem opuštění dosavadní praxe je obava, že větší podíl plastových oken v domexx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx o odborný památkářský materiál (metodickou publikaci), který se mimo jiné zabývá postupy a metodami renovace či výměny oken v objektech, které jsou kuxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xro své odborné rozhodnutí odborné argumenty, které je jistě možno čerpat mimo jiné i z odborné literatury či jiných odborných materiálů, jedná-li se o pxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx stěžovatele asi 4 roky stará, ještě sama o sobě neznamená, že by se jednalo o publikaci zastaralou. Takový závěr by bylo možno učinit, pokud by vyšly najexx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xrávní závěry krajského soudu zcela správné. Krajský soud však pochybil, pokud dospěl k závěru, že není na místě věcně zkoumat, zda důvody pro změnu spráxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxěnu správní praxe totiž vedle toho, že musí být racionální z hlediska svého účelu, tj. být provedeny za účelem dosažení určitého racionálního cíle (to jx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx i další podmínky, a sice především to, že nevybočí ze zákonných a ústavních mezí, v nichž je správní orgán povinen se v rámci správního uvážení vždy pohybxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxvěným, a dále poukazoval na to, že jen z důvodu dodržení požadavků památkové ochrany po něm jako vlastníku předmětného domu nemůže být spravedlivě požaxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
Z hlediska památkové ochrany je klíčové zachování adekvátního vzhledu nemovitosti, která se nachází na území památkové rezervace, tj. vzhledu v širxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxvě cenný je právě stav památky zrcadlící proces těchto postupných proměn, jindy zas výrazem jejího prvotního architektonického ztvárnění, takže pamxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxlogií použitých při stavebních zásazích do dotyčné nemovitosti. Původnost vzhledu a v menší míře i původnost materiálů či technologií mají v rámci pamxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx hledisek, neboť v rámci ochrany památek je nutno všechna
relevantní
hlediska posuzovat v jejich vzájemných souvislostech a celistvosti). Správní oxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxrní památkou, ale nachází se na území památkové rezervace, ve stavu z hledisek památkové ochrany žádoucím, nepochybně v řadě případů znamená zvýšené nxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxona uvedl, že
"Celá koncepce zákona o státní památkové péči, zrcadlící dobové ideologické axiomy, vychází z naprosté prevalence veřejného (státníhox xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxnovisko, dle něhož prohlášení věcí za kulturní památky, jež je spjato s omezením dispozičních i užívacích oprávnění vlastníka, "se nedotýká konkrétnxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxpce, jež je pak v kontradikci s argumentem prvním, dle něhož omezením dispozičních a užívacích oprávnění vlastníka nemohou být dotčena jeho vlastnickx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxjich osobními hledisky". Takto koncipovaný účel ustanovení § 44 zákona o státní památkové péči nelze než považovat za rozporný s ústavní ochranou vlasxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxlu ochrany veřejného statku (čl. 34 odst. 2 Listiny). V řadě svých rozhodnutí vyslovil přitom názor, dle kterého ke kolizi v rovině ústavněprávní dochxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxky (sp. zn. Pl. ÚS 15/96, III. ÚS 256/01). Posouzení této
kolize
je výsledkem aplikace zásady proporcionality, jejímž nutným komponentem je i maxima pxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxx xxx xxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu."
To tedy znamená, že správní orgán musí při rozhodování na úseku památkové ochrany vždy pečlivě vážit, zda omxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxpak nesmí, tuto nemovitost opravit, upravit či přebudovat, je proporcionální veřejnému zájmu na zachování památkové hodnoty dané lokality. Zájem na xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxsahů do nemovitostí. Vedle zájmu na památkové ochraně dané nemovitosti zde stojí také zcela legitimní zájem vlastníka nemovitosti na jejím ekonomickx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxek např. dostupnosti různých služeb, dopravní obslužnosti, přiměřeného pohodlí a obvyklých civilizačních vymožeností obytných budov a jiných aspexxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx legitimní zájmy, práva či hodnoty, a musí usilovat o co nejmenší omezení vlastnických práv dotčených vlastníků nemovitostí, která ještě vedou k dosažxxx xxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxlostech namítána. Poukaz krajského soudu na to, že pouhý xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx x některých ohledech správný, jakkoli v obecné rovině jsou krajským soudem aplikované právní závěry vyslovené v rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 1xx xx xxxxx xx xx x x xxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxyšší správní soud totiž v rozsudku ze dne 28. 8. 2008, č. j. 2 As 43/2005 - 79, publikovaném na www.nssoud.cz, vyslovil, že "zpravidla je třeba, aby důvody xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xřípadě by hrozilo, že tyto důvody nebudou uvedeny dostatečně jednoznačně, určitě a srozumitelně (srov. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího spráxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx odkáže na konkrétní, ve vztahu k jeho věci jednoznačně individualizovanou a nezaměnitelnou skutkovou či právní argumentaci, kterou vyslovil v předcxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxí, lze ji zásadně považovat za součást důvodů kasační stížnosti, jak je má na mysli § 106 odst. 1 s. ř. s."
Uvedené závěry, i když byly vysloveny ve vztahu k xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx body stejnou povahu a funkci - vymezit prostor, v němž se bude pohybovat soud v příslušném řízení.
Takové konkrétní odkazy na argumentaci ze správníhx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxmínek ze vzhledových hledisek rovnocennou náhražkou oken kastlových a zda povaha olomoucké památkové rezervace, a konkrétní stěžovatelovy nemovitxxxx x xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxé ochrany povolení výměny současných oken za takováto okna. Druhým okruhem problémů pak je posouzení, zda za předpokladu, že ani nejmodernější typy plxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxrazně vyšší finanční náklady spojené s nutností nahradit stávající okna novými okny kastlovými, anebo zda s ohledem na podmínky konkrétní památkové rxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxní plastových oken i za cenu, že z památkářského hlediska půjde o suboptimální stavební zásah.
Krajský soud však nesprávně dospěl k závěru, že při posuxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxím ohledu posoudil právní otázku, jakkoli jinak zcela správně usoudil, že změna správní praxe je za určitých podmínek přípustná.
Poukázal-li krajsxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx zástupci JUDr. Petru Ritterovi, ačkoli z rozsudku vyplývá, že skutečnost právního zastoupení byla krajskému soudu známa, xx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxxx napadený rozsudek JUDr. Petru Ritterovi. Přesto, že kasační stížnost byla podána před tímto datem, nelze na ni pohlížet jako na předčasně podanou. Smyxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxž není splněna podmínka řízení. Předčasnost tedy nelze vykládat jako prostředek pro procesní formalismus, a to ani ze strany soudů, ani ze strany účastxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx x xxx xx8/2004 - 51, ze dne 7. 10. 2004). V daném případě by posouzení kasační stížnosti jako předčasné bylo přepjatým formalismem, když krajskému úřadu nebyla xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu, což je jednou z podmínek její přípustnosti ve smyslu ust. § 102 s. ř. s., a s ohledem na výše uvedené argumenxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxzsudek krajského soudu podle ust. § 110 odst. 1 věta prvá s. ř. s. zrušil a věc vrátil dalšímu řízení. Ve věci rozhodl v souladu s ust. § 109 odst. 1 s. ř. s., xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je tento vázán právním názorem vysloveným ve zrušujícím rozsudku (§ 110 odsxx x xx xx xxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxxxxxxx
xxxxi tomuto rozsudku
nejsou
opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. srpna 2009
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu
Zpět na text

Související dokumenty