2 As 59/2008 - 80

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (2)
Judikatura (1)
x xx xxxxxxx x xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x x x xx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xe-li tak učiněno mimo ústní jednání, musí být o této skutečnosti vyhotoven protokol (§ 18 odst. 1 uvedeného zákona).
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xadovana Havelce v právní věci žalobce:
FTV
Prima
, spol. s r. o.
, se sídlem Na Žertvách 24/132, Praha 8, zast. Mgr. Ludmilou Kutějovou, advokátkou se sídlxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx
x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxo ze dne 23. 7. 2007, sp. zn. 2006/600/had/FTV, č. j. had/7079/07, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2xx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxxx x xxx xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxsti v částce 2856 Kč k rukám jeho zástupkyně Mgr. Ludmily Kutějové, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
Kasační stížnoxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxikované rozhodnutí, jímž byla žalobci podle § 60 odst. 3 písm. d) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně daxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxl na programu
Prima
televize pořad "Nikdo není dokonalý", který svým nevhodným obsahem dle závěru stěžovatele ohrozil fyzický, psychický nebo mravnx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xe mu podařilo na státní útraty cestovat do různých destinací. V odvysílaném pořadu rozprávěl o zážitcích spojených se svým podvodným jednáním, za kterx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxno vadou, neboť nebyl proveden důkaz promítnutím záznamu posuzovaného pořadu. Dále městský soud uvedl, že z napadeného rozhodnutí nelze zjistit, k jaxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx být vývoj dětí a mladistvých ohrožen (v této souvislosti se stěžovatel ve svém rozhodnutí omezil jen na konstatování, že pořad je nevhodný). Úvahy stěžxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx stěžovatel za nevhodné a není ani odůvodněna teze o návodnosti pořadu pro mladého diváka. Městský soud v napadeném rozhodnutí konstatoval, xx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxx xx x xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx v kasační stížnosti námitkami ve smyslu § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též "s. ř. s."), brojí tedy proti nesprávnxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxy
"fyzický"
,
"psychický"
a
"mravní"
, anebo se uvedené pojmy vztahují k ochraně dětí a mladistvých en bloc. Stěžovatel má za to, že uvede-li v rozhodnutx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xpod.), pak plně vystihuje způsob ohrožení v konkrétním případě.
Dále nesouhlasí ani s výtkou městského soudu, že v žalobou napadeném rozhodnutí je pxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xe domnívá, že dostatečným způsobem osvětlil, v čem je pořad pro dětského a dospívajícího diváka nevhodný a jaké důsledky pro psychický a mravní vývoj taxxxxxx xxxxxx xxxx xxx
xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxnosti způsobem, který je jejím zlehčováním či dokonce schvalováním, oslavu pachatele trestné činnosti bez jakékoli korekce a zesměšňování státního xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxu návodnosti předmětného pořadu pro děti a mladistvé. Stěžovatel namítá, že nápodoba vzorů filmových, literárních či počítačových hrdinů dětmi je všxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxu stalo v inkriminovaném pořadu. Konstatování, že pořad mohl být pro děti návodný, pak pochopitelně musí být vždy založeno na spekulaci, jelikož není v xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xxvněž brojí i proti tomu, že v jeho rozhodnutí není dle městského soudu dostatečně odůvodněna výše uložené pokuty s ohledem na kritéria pro ukládání pokuxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx x xxxx xxxx
xxxxxxxxx
x x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xozhodnutí, na které ani při největší vůli nelze aplikovat všechna kritéria. Jako příklad lze uvést kritérium postavení provozovatele vysílání a provxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxvy v případě neoprávněného zásahu fyzické osoby do vysílání dle § 60 odst. 4 ZRTV. Stěžovatel doplňuje, že význam nemá ani hledisko rozsahu, typu a dosahx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx stěžovatel nesouhlasí s městským soudem, který shledal jako důvodnou námitku, že skutková podstata, z níž stěžovatel vycházel, nemá oporu ve spise, nxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxodování (tedy ani protokolovat zhlédnutí záznamu). Je však samozřejmostí, že členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílaní xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxxx xřipravovány ke každému bodu, který je na daném zasedání diskutován. Není výjimkou, že stejný pořad je zhlédnut i opakovaně, a to v různých fázích správnxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxh důvodů stěžovatel navrhuje, aby napadený rozsudek městského soudu byl zrušen a věc byla tomuto soudu vrácena k dalšímu řízení.
Žalobce ve svém vyjáxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx skutku, kterým mělo dojít k ohrožení fyzického, psychického nebo mravního vývoje dětí a mladistvých, jelikož v celém napadeném rozhodnutí uvažuje stxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxo návod k podobnému jednání. Žalobce je přitom přesvědčen, že ze správního rozhodnutí není zřejmé, jakým nevhodným způsobem vysílání posuzovaného poxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxivně, když v odůvodnění absentuje výklad právně neurčitých pojmů. Své tvrzení opírá žalobce i o názor judikatury, z níž plyne, že v případech, kdy zákon xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx x xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxtí a mladistvých, činí tak za pomoci pojmu obsahově neurčitého. Má-li být za porušení této povinnosti provozovateli uložen správní trest, musí být tenxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxx poukazuje na to, že v rozhodnutí stěžovatele je mnohokrát užito pouze spekulací a hypotéz a přitom se tvrdí, že odvysílaný pořad vývoj dětí a mladistvýcx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxoumatelné, neboť neobsahuje popis skutkového děje, neuvádí, jak došlo k naplnění ohrožujícího následku jako znaku skutkové podstaty, a neobsahuje axx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxe § 61 odst. 2, 3 ZRTV
taxativní
výčet kritérií. Pokud podle stěžovatele nelze v každém jednotlivém případě ukládání pokuty použít všechna tato kritérxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxažnosti věci a výší případného finančního postihu.
Žalobce zásadním způsobem nesouhlasí se stěžovatelem v tom, zda má být o promítnutí záznamu pořaxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xx x xxxx. Podle uvedeného ustanovení ZRTV se při jednání řídí stěžovatel svým jednacím řádem. Z řádu vyplývá, že o přijetí usnesení se sepisuje protokol o hlasoxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx uvedeny i podklady pro jeho vydání. Z odůvodnění rozhodnutí stěžovatele žádným způsobem nevyplývá, že xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxzovaného pořadu.
S ohledem na všechny uvedené skutečnosti navrhuje žalobce, aby kasační stížnost byla zamítnuta.
Nejvyšší správní soud nejprve xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xotřebným vzděláním a jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost přípustná. Důvodnost kasační stížnosti pak posoudil v mezích jejího rozsahu a uxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx x xx xx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxmatelné mj. z toho důvodu, že při stanovování výše pokuty nebyla zohledněna všechna zákonná kritéria. Stěžovatel se mýlí, pokud tvrdí, že výčet uvedenx x x xx xxxxx xx x xxxx xxxx
xxxxxxxxx
x xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxného programu a k postavení provozovatele vysílání a provozovatele převzatého vysílání na mediálním trhu se zřetelem k jeho odpovědnosti vůči diváckx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxhlédnutím k rozsahu, typu a dosahu závadného vysílání a k výši případného finančního prospěchu. Z uvedených ustanovení je zřejmé, že se jedná o výčet uzxxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxxx
xxxxxx, z níž by bylo možno dovodit, že výčet je demonstrativní. Při absenci výše uvedených slov je třeba vycházet z toho, že se jedná o ustanovení, na jehož záklxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx x xxx x odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Správní orgán je tedy přísně vázán zněním zákona a nemůže při ukládání pokut přihlížet v xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx postupoval, a tedy celá jeho polemika vystavěná na tom, že se v daném případě nejedná o
taxativní
výčet, je zbytečná. Stěžovatel zřejmě míní, že nemusí xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx xx x xxxxx xxx x xxx xx xxxxm není možno přisvědčit. Stěžovatel na podporu svých tvrzení uvádí příklad porušení některých ustanovení ZRTV (§ 60 odst. 4, § 47 odst. 1), kdy není možnx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xe zjevnou tautologií. Jinými slovy totiž říká, že
"kritéria, která v rozhodnutí jsou, v rozhodnutí jsou"
. Stěžovatel totiž nemůže nějaké měřítko zohlxxxxxx xxxx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxx xokuty za ně ukládané zohlednit všechna zákonná kritéria. Tam, kde je zohlednit lze, je však správní orgán zohlednit musí. Správní orgán si totiž v žádnéx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xx xx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxval právě naopak. Takový postup by pak byl v rozporu s § 2 odst. 4 správního řádu, dle něhož správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xozdíly. Pokud by si při stanovování výše pokuty správní orgán zákonná kritéria sám vybíral, pak by svou správní úvahu fakticky absolutizoval. To by ovšxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxx x xxxxxx x xxx x xxst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Nejvyšší správní soud také shodně s městským soudem dospívá k závěru, že rozhodnutí stěžovatele nerozlišujx xxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxné znění porušeného zákonného ustanovení a následně konkrétně specifikuje možné ohrožení, pak plně vystihuje způsob ohrožení v konkrétním případě. x xxx xx xx xxxxx xxx xx xxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx zákonem předpokládaných) došlo nebo mohlo dojít. Mezi uvedenými třemi druhy ohrožení je totiž třeba rozlišovat - a to zcela prostě proto, že se nejedná x xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxj dětí a mladistvých. Ostatně sám stěžovatel v kasační stížnosti (str. 2, bod IV dole) uvádí, že dle jeho názoru dostatečným způsobem v rozhodnutí osvětxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxů ohrožení se provozovatel vysílání dopustil, je rovněž důležité při ukládání pokuty - uvedená skutečnost by měla být zohledněna při úvaze nad její výšx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx
xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxteré skutečnosti nelze doložit či dokázat (jako např. nápodobu filmových vzorů dětmi, popis konkrétního mechanismu, jímž mělo dojít k ohrožení vývojx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxortáže fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých přímo ohrozil. Podle § 32 odst. 1 písm. g) ZRTV je porušením povinnosti provozovatele odxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxi vysílání a provozovateli převzatého vysílání pokutu od 20 000 Kč do 10 000 000 Kč, pokud tento provozovatel zařazuje do vysílání od 6:00 hodin do 22:00 hxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xožný vliv na fyzický, psychický či morální vývoj dítěte vyvolaný zcela určitým obsahem vysílaného pořadu bude moci každý s běžnými znalostmi a prakticxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xbsahu pořadu (viz zejména rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2008, č. j. 6 As 70/2007 - 104, dostupný z www.nssoud.cz, jakož i další judikaxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xhrožení. Pokud ovšem shledal skutečné ohrožení, musí jej doložit za pomoci důkazních prostředků, nikoliv toliko hypotéz a spekulací, z nichž stěžovaxxx x xxx xxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxotetickým způsobem mohl odvysílaný pořad vývoj nezkušeného diváka ohrozit.
Zdejší soud nemá za důvodnou ani poslední námitku obsaženou v kasační sxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xromítnutím záznamu pořadu. Stěžovatel se v zásadě ztotožňuje s tím, aby hodnocení každého pořadu bylo založeno na osobní znalosti těch, kteří rozhoduxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxem vyvrátit prostým poukazem na zákonná ustanovení. Podle § 66 ZRTV nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se v řízení podle správního řádu, s výjixxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx x xxtním jednání a o ústním podání, výslechu svědka, výslechu znalce, provedení důkazu listinou a ohledání, pokud jsou prováděny mimo ústní jednání, jakox x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxx xe dokazování prostřednictvím promítnutí záznamu dotyčného pořadu (pakliže bylo vůbec provedeno) bylo prováděno mimo ústní jednání. V takovém přípaxx xx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxký případ tzv. ohledání. Jakkoliv není tento termín správním řádem definován, soud je toho názoru, že ohledáním je třeba rozumět každý postup, jímž se sxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxuje dokazování. Za důkazní prostředky považuje správní řád listiny, ohledání, svědeckou výpověď a znalecký posudek. Byť se jedná o výčet demonstratixxx xx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx
xx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxleka nejblíže právě ohledání. Není přitom důvodu, proč by promítnutí videozáznamu mělo být jakkoliv konstituováno jako samostatný typ důkazního proxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxzbytnost vyhotovit protokol o provádění takového důkazního prostředku pak plyne i z toho, aby bylo skutečně zřejmé, že správní orgán pořad zhlédl. O téxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxí vysílání (tedy kolegiálního orgánu), který je třeba vyhotovit podle § 8 odst. 5 ZRTV. Ve spisu protokol založen není.
V daném případě tedy nebyly napxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxné námitky podle § 109 odst. 3 s. ř. s. Proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl (§ 110 odst. 1 s. ř. s.).
Stěžovatel, který xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx x xx xxxxx xx x xxx s. ř. s. přiznal právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil vůči žalovanému. Výše nákladů řízení je tvořena náhradou nákladů xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxx xx xxxx xxxx xx xx xx x x xxxxx x xxxxx xx x x 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif] a náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky), celkem tedy 2400 Kč. xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxnna z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§ 57 odst. 2, § 120 s. ř. s.), na celkovxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
V Brně dne 26. listopadu 2008
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu
Zpět na text

Související dokumenty