9 Afs 110/2007 - 113

Zrušení rozsudku

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Judikatura (1)
x xxx xxxxxxxx x xxx
xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx. Radana Malíka a soudkyň Mgr. Daniely Zemanové a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce:
J. D.
, zastoupeného JUDr. Ing. Jaroslavem Hostinským, xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx
x xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx x xxxxxx proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 11. 2003, č. j. FŘ-9641/13/03, o dani z přidané hodnoty, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx x xx xxxxxx x xxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx x xx xxxxxx x xxx
xx xxxxxxx
a věc
se vrací
tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností se žalobce (dále jen "stěžovatel") domáhá zrušení shorx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxrávní orgán") ze dne 10. 11. 2003, č. j. FŘ-9641/13/03, kterým bylo k odvolání stěžovatele změněno rozhodnutí Finančního úřadu pro Prahu 5 (dále jen "spxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxk, že byla zvýšena daňová povinnost stěžovatele.
Městský soud ve svém zamítavém rozsudku ve stručnosti uvedl, že ze zákona o správě daní a poplatků nxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxnění jiným plátcem, porušení zásady součinnosti, zásady dvojinstančnosti řízení a omezení možnosti stěžovatele nahlížet do daňového spisu.
Jako xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xx x xx xxxxxx xx xxxxxxx2 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "s. ř. s."). Stěžovatel předně zdůraznil, že již v žalobě namítal nezákonnost výxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx z ust. § 43 zákona o správě daní a poplatků dovodit, že tyto pochybnosti musí být součástí výroku [dle § 32 odst. 2 písm. d) citovaného ustanovení]; soud vxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxl prokázání skutečností, které zákon o dani z přidané hodnoty ve znění platném pro projednávanou věc pro uznání nároku nepožadoval; správce daně tak vxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxodnutí, neboť již jednou nezákonně zahájené vytýkací řízení není možno zhojit. Stěžovatel dále uvedl, že až teprve v odvolacím řízení bylo přikročeno x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxňován, což dle jeho názoru představuje porušení zásady dvojinstančnosti. Stěžovatel dále namítá, že v daňovém řízení došlo k porušení zásady součinnxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx x xx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxdky hodnotil. Díky této skutečnosti a díky nezákonnosti výzev tak stěžovatel nemohl spolupracovat na řádném objasnění všech podstatných skutečnostxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxěžovatel dozvěděl, že byl z šesti svědků vyslechnut jen jeden, přičemž protokol s jeho výpovědí nebyl ve spise založen a stěžovatel se tak s ním nemohl sexxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx navrhovaní svědci nebyli vyslechnuti, protože nepřevzali předvolání nebo se na udané adrese nezdržovali. Stěžovatel v tomto bodě nesouhlasí s hodnoxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxe daně se mohl pokusit doručit opakovaně či využít např. institutu předvedení. Stěžovateli bylo rovněž znemožněno nahlédnout do části jeho daňového sxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xoudu. Správce daně kromě toho uvedl, že se v účetnictví p. H. nenacházejí žádné faktury na subdodávky, když je zřejmé, že se tam nacházet nemohly, protožx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x x xroblematiky dodávání propagačních materiálů, kde je rozhodnutí městského soudu nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost). Stěžovatel uzavírá, že pxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx, když však správce daně část navrhovaných důkazů vůbec neprovedl, část zatajil, nesprávně je posoudil a znemožnil stěžovateli seznámit se s jeho myšlxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxní.
Správní orgán ve svém vyjádření ke kasační stížnosti zdůraznil, že vytýkací řízení bylo zahájeno řádnou výzvou, protože v době vyhotovení výzvy xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxný, avšak správce daně na jejím základě nezpochybnil nárok na odečet daně z předmětných faktur, neboť bylo odlišně vyměřeno z důvodu neprokázání přijexx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxením zásady dvojinstančnosti, neboť ji vydal správce daně a stěžovatel měl možnost předkládat další důkazní prostředky. Doplňování odvolacího řízexx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxinit správní orgán na základě ust. § 50 odst. 3 zákona o správě daní a poplatků. Důvody, pro které stanovil správce daně daňovou povinnost stěžovateli odxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxky kterému nebyla daňovému subjektu umožněna přítomnost výslechu svědka p. N.; jeho opakování však nebylo z důvodu jeho neuznání jako důkaz nutné. Proxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxl navrhoval i výslech jiných osob, mohl si dopředu zjistit, zda-li se tyto osoby na jím uvedených adresách vyskytují a zda-li jsou ochotni převzít předvxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxho správce daně p. H., ve které bylo sděleno, že tento neprokázal uskutečnění přijetí zdanitelných plnění u stěžovatele. V rámci odvolacího řízení mohx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxlečnosti MAPLE s.r.o., které zpochybňuje zejména skutečnost, že by p. H. měl zajišťovat distribuci propagačních materiálů dříve, než je obdržel. U p. xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxle. I když stěžovatel požadoval zopakování výpovědi p. H. za jeho přítomnosti, nebylo to možné, neboť tento byl nekontaktní. Správní orgán dále zdůrazxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxkazní břemeno neunesl. Rovněž uvedl, že překročení lhůty pro vedení vytýkacího řízení stanovené pokynem D-144 nemá za následek nezákonnost platebníxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxosti:
Dne 29. 1. 2001 podal daňový subjekt daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období IV. čtvrtletí roku 2000. Ve výzvě k odstranění poxxxxxxxxx xxx xxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx), ze dne 15. 2. 2001, č. j. 51486/01/005522/7372 (dále též i "výzva č. 1"), správce daně uvedl:
"Po přezkoumání Vašeho přiznání k dani z přidané hodnoty zx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xx, 15, 18, 19, 20, 35, 36, 37, 38, 51, 52, 54 předložte prosím záznamní povinnost k DPH spolu se všemi prvotními doklady, na jejichž základě bylo daňové přizxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxektu následující:
"Prokažte jinak než daňovým dokladem (fakturami a smlouvami), že přijatá zdanitelná plnění uskutečněná panem V. H. ve 4. čtvrtletí xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xčetně kopií vystavených daňových dokladů."
Výzvou ze dne 19. 6. 2002 správce daně v odvolacím řízení požádal daňový subjekt o prokázání, že přijal zdaxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxádal správce daně daňový subjekt o prokázání, že částka uvedená na fakturách vystavených V. H. byla výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržexx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxy vystavené V. H. za výrobu a distribuci propagačních materiálů, neboť jak vyplynulo z dožádání, p. H. žádnými důkazními prostředky neprokázal uskutexxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxými pracemi ve prospěch daňového subjektu, smlouvy o dílo předložené oběma smluvním stranami se liší. Daňový subjekt xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxekt nebyl k tomuto výslechu přizván. Ačkoliv tedy daňový subjekt nárokuje odpočet formálně správnými fakturami, nelze je považovat za daňové dokladyx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxx x xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxho řízení nemůže správce daně své pochybnosti blíže vymezit, protože má k dispozici pouze daňové přiznání a předchozí poznámky. Rovněž zdůraznil, že sxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx pro uzavření vytýkacího řízení nemají žádnou právní relevanci ve vztahu k daňovému subjektu. V odvolacím řízení správní orgán prověřil i doklady vystxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxní orgán dospěl k závěru, že daňový subjekt neprokázal přijetí zdanitelného plnění ani v tomto případě a faktury z účetnictví daňového subjektu vyloučxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxx x xxxxx xx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx x xx xx xx s. Rozsahem a důvody kasační stížnosti je Nejvyšší správní soud podle ustanovení § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán. Nejvyšší správní soud přezkoumal napxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxitky stěžovatele týkající se zákonnosti výzvy
č. 1 dospěl devátý senát Nejvyššího správního soudu při předběžném posouzení věci k závěru, že výzva vydxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx x xx xxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx v jejím textu učiněn odkaz na řádky daňového přiznání, o kterých má správce daně pochybnosti, pakliže současně uvede, jakým způsobem požaduje jeho pocxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxru s právním názorem vysloveným osmým senátem zdejšího soudu v rozsudku ze dne 3. 5. 2007, č. j. 8 Afs 50/2005 - 92, www.nssoud.cz. Dle právního názoru vypxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxtizovány doklady, jež požaduje správce daně předložit, nezákonná. Z tohoto důvodu usnesením ze dne 4. 12. 2007, č. j. 9 Afs 110/2007 - 87, předložil dle uxxxx xx xxxxx x xx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx když vyslovil, že "
ve výzvě správce daně podle § 43 daňového řádu musí být uvedeny konkrétní skutkové důvody zakládající pochybnosti o správnosti, prxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxostí předložených daňovým subjektem, nebo o pravdivosti údajů v nich uvedených. Výzva odkazující pouze na příslušný řádek takového přiznání či hlášexx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxnání je patrná skutková okolnost, která zakládá pochybnost správce daně. Tak tomu může být zejména v případě početní nebo jiné podobné nesrovnalosti v xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx položek daňového přiznání) či tehdy, opomene-li daňový subjekt určitou kolonku daňového přiznání vyplnit, ač by vzhledem k okolnostem být vyplněna mxxxx
xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxtatuje, že výzva správce daně ze dne 15. 2. 2001 těmto požadavkům nastoleným rozšířeným senátem nedostála. Obsahuje totiž pouhé odkazy na řádky podanéxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxiž nesděluje pochybnosti správce daně jasným a srozumitelným způsobem tak, aby daňový subjekt byl schopen na ni kvalifikovaně reagovat. Z tohoto důvoxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxacího řízení, neboť kde není začátek, nemůže následovat ani zákonný průběh. Kasační stížnost stěžovatele je proto důvodná, rozsudek městského soudu xx xxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx námitky, neboť se týkají daňového řízení, které je za daného skutkového a právního stavu věci nutno zopakovat. Nejvyšší správní soud však s ohledem na cxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxkud odlišným způsobem než správce daně či správní orgán v roce 2003 nad rámec výše uvedeného zdůrazňuje jako vodítko pro další postup správního orgánu čx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxvé správy Nejvyšší správní soud odkazuje na svůj rozsudek ze dne 27. 5. 2005, č. j. 4 Afs 34/2003 - 74, www.nssoud.cz, ve kterém vyslovil, že
"d
ospěje-li oxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx posouzení, než ze kterého vyšel správce daně, seznámí s takovým posouzením řádně a včas daňový subjekt. Ten poté v souladu s ustanovením § 48 odst. 7 téhox xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxrhnout další důkazní prostředky, jež by novou právní kvalifikaci případně vyloučily. Nerespektuje-li odvolací orgán takový postup, porušuje zásadx xxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxlacímu orgánu (v dané věci správnímu orgánu) právo doplňovat odvolací řízení o nové důkazy, avšak za předpokladu, že s nimi řádně seznámí daňový subjekxx x xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx je však zřejmé, v souzené věci správní orgán takovýto postup nedodržel, neboť součástí správního spisu není žádný záznam či listina prokazující výše nxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxatečné odpovědi správce daně na žádost stěžovatele o sdělení důvodu rozdílu mezi stanoveným daňovým základem a daní dle ust. § 31 odst. 8 zákona o správx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxx x xx, www.nssoud.cz, následující:
"
Sdělení důvodu rozdílu mezi přiznanou daní a daní vyměřenou správcem daně podle § 32 odst. 9 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx Pro běh odvolací lhůty ve smyslu odst. 10 téhož ustanovení je rozhodné, že správce daně doručil daňovému subjektu vyrozumění, a to bez ohledu na jeho obsxxxx
xxxxxxxx
x xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxodnění, jako je důvod změny daňového základu či daně a odkaz na projednání této otázky se správcem daně. V souzené věci se však správce daně ve sdělení ze dxx xxx xx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xrčitých fakturách. Takové sdělení je však zcela nekonkrétní a nedostatečné. Vzhledem k okolnosti, že správce daně je dle zákona o správě daní a poplatkx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxně (jak tomu bylo v souzené věci), často jediným vyrozuměním správce daně daňovému subjektu o tom, co bylo příčinou změny daňové povinnosti. Poukaz sprxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx), je zcela
absurdní
, neboť pakliže by bylo postupováno správním orgánem naznačeným způsobem, daňový subjekt by neměl možnost účinné procesní obranyx xx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xo i formou odkazu na příslušné jednání s daňovým subjektem, postačuje; tak tomu ovšem v souzené věci nebylo. I tato námitka stěžovatele je proto důvodnáx
xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx Je již notorietou, že i ve vytýkacím řízení musí správce daně umožnit daňovému subjektu, aby se výslechu svědků mohl zúčastnit a klást svědkům otázky (sxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xení, jak bylo popsáno výše, za tohoto stavu řízení, možno přezkoumat.
Ze všech shora uvedených důvodů dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasačxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxsouzení právní otázky soudem a věc mu současně vrátil k dalšímu řízení, v němž je tento soud podle odst. 3 téhož ustanovení vázán xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxuje Nejvyšší správní soud zpravidla bez jednání.
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne Městský soud v Praze v novém rozhodnutí (§ 110 xxxxx x xx xx xxxx
xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxx xxx xxx xxxxx xxxx
xxxxx xxxxx xxxxx
xxxxseda senátu
Zpět na text

Související dokumenty