Obsah Dostupné filtry
Předpisy ČR (17)
Judikatura (1)

IV. ÚS 535/05 - 3 K podmínkám vydání platebního rozkazu a prominutí zmeškání lhůty při podání odporu proti platebnímu rozkazu

Hledat v textu dokumentu:
  • Tisk
    Uložit
    Odeslat
  • Velikost písma textu
Viditelnost komentáře:
 
 

 
xxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxx xx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxmítly zabývat tvrzením stěžovatelky o nedoručení poštovních zásilek v důsledku protiprávního jednání zaměstnankyně její podatelny konaného v souvxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxk odepření spravedlnosti. Obecné soudy nerespektovaly hlavní poslání soudního řízení, kterým je zajištění spravedlivé ochrany práv a oprávněných zxxxx xxxxxxxxx xx xx x x xx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xráva stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxokátem, proti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 12 Cmo 69/2005-62 ze dne 27. června 2005, usnesení Městského soudu v Praze č. j. 61 Ro 4395/2004-36 ze dxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xx xxxx xxxx xx xx xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxu v Praze a Městského soudu v Praze a vedlejšího účastníka řízení obchodní firmy M P. s. r. o., takto:
I. V řízení se pokračuje.
II. Usnesením Vrchního soxxx x xxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxzem vydaným Městským soudem v Praze dne 3. září 2004 č. j. 61 Ro 4395/2004-9 došlo k porušení základního práva stěžovatelky na soudní a jinou právní ochraxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxx xx x xxx xx xxxxx x x x xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x x xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xráv a základních svobod.
III. Uvedená rozhodnutí Vrchního soudu v Praze a Městského soudu v Praze se zrušují.
Odůvodnění
1. Ústavní stížností, doruxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx soudů pro porušení čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2, 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).
2. Z podané ústavní stížnosti x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxx xx xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xx xnů ode dne doručení platebního rozkazu zaplatila žalobci – obchodní firmě M P. s. r. o. (dále jen „vedlejší účastník řízení“) pohledávku ve výši 348 223 9xxxxx xx x xxx x xxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxxxxxx xx dne 12. ledna 2005 byl návrh stěžovatelky na prominutí zmeškání lhůty k pozdě podanému odporu proti platebnímu rozkazu zamítnut (výrok I.) a odpor stěžxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxx x7. června 2005 napadené usnesení Městského soudu v Praze potvrdil. Stěžovatelka proti usnesení Vrchního soudu v Praze podala dovolání. Nejvyšší soud xxxxxxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxí účastník řízení se návrhem na vydání platebního rozkazu u Městského soudu v Praze ze dne 29. července 2004 domáhal zaplacení 348 223 955,30 Kč s přísl. z xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxatební rozkaz dne 3. září 2004 vydal. Při vyznačení doložky právní moci ke dni 24. září 2004 Městský soud v Praze vycházel z chybného předpokladu, že platxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx prostřednictvím orgánů Policie České republiky (dále jen „PČR“) dne 19. listopadu 2004. Stěžovatelka proto podala proti platebnímu rozkazu dne 24. 1xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xako opožděně podaný. Podle názoru stěžovatelky bylo postupem obecných soudů porušeno právo na rovné postavení účastníků řízení. Nedoručením platebxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxo rozkazu vyplývá, že škoda vznikla v roce 1996, přičemž návrh sám byl podán až v roce 2004, tedy po uplynutí promlčecí lhůty. Stěžovatelka má za to, že ve vxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx informace o trestněprávním pozadí celé záležitosti a daly při procesním postupu přednost pouze formálním aspektům, porušily ústavně zaručené právo xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x Praze č. j. 61 Ro 4395/2004-9 ze dne 3. září 2004 s tím, že odložení vykonatelnosti je ve veřejném zájmu, neboť v jejím skladovacím systému se nacházejí poxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxpy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů. Ústavní soud txxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxx xx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxdnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.
5. Ústavní soud dále usnesením č. j. IV. ÚS 535/05-70 ze dne 5. června 2007 řízení ve věci podané předmětné úsxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xoudu dne 3. prosince 2007 se zjišťuje, že termín skončení vyšetřování je závislý především na vyřízení vyžádaných právních pomocí a rozhodnutí soudu txxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxí a rozhodl o pokračování v řízení o ústavní stížnosti.
6. V souladu s ustanovením § 42 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějšíxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxx xx xx x395/2004 (dále jen „soudní spis“).
7. Městský soud v Praze ve svém vyjádření k ústavní stížnosti uvedl, že podle jeho názoru předmětný platební rozkaz xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxxx xe dne 27. června 2005 a navrhl zamítnutí ústavní stížnosti, neboť jeho postupem k porušení základních práv a svobod stěžovatelky nedošlo.
8. Vrchní soxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxí při doručení předmětné zásilky s platebním rozkazem, pak nikoli nesprávným postupem soudu nebo doručujícího orgánu, nýbrž v době, kdy zásilka byla v xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
10. Ústavní soud dospěl k závěru, že postupem obecných soudů byla porušena ústavně zaručená práva stěžovatelky. Proto není důvod vyčkávat výsledků stxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxx stěžovatelka v ústavní stížnosti nenapadla, Ústavní soud se proto tímto rozhodnutím nezabýval.
12. Podle ustanovení § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxce v projednávané věci nastala a účastníci i vedlejší účastník řízení vyjádřili souhlas s tím, aby Ústavní soud rozhodl bez nařízení jednání.
13. Ústaxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xx x xxx xx xxtavy České republiky (dále jen „Ústava“)], tudíž ani řádnou další odvolací instancí, a proto není zpravidla oprávněn zasahovat bez dalšího do rozhodxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxích lidských práv [čl. 1 odst. 1, čl. 83 a čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy].
14. Rozhodování obecných soudů se musí uskutečňovat nejen v zákonném, ale prioxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxkladních svobod (dále jen „Úmluva“)], v jehož rámci musí být vyloučena mj. i libovůle x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxch závěrů s vykonanými skutkovými a právními zjištěními, dále ve smyslu nerespektování
kogentní
normy,
interpretace
, jež je v extrémním rozporu s prxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx x xoktrínou obecně akceptovaných výkladových metod, jakož i
interpretace
a aplikace zákonných pojmů v jiném než zákonem stanoveném a právním myšlením xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxdovou praxi dosud převažující a stabilizovanou odmítá, a konečně ve smyslu rozhodování bez bližších kritérií či alespoň zásad odvozených z právní norxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxvá ustanovení procesních prostředků z pohledu účelu a smyslu ochrany ústavně garantovaných základních práv a svobod, které "prozařují" celým právníx xxxxxx
xxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x x xx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxevňování a rozvíjení; každý má právo domáhat se u soudu ochrany práva, které bylo ohroženo nebo porušeno. Z tohoto hlediska je třeba vykládat i ustanovexx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xrávo na zaplacení peněžité částky a vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených žalobcem. Je vždy na uvážení soudu, zda (i při splnění stanovexxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxanného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. Dle čl. 37 odst. 3 Listiny všichni účastníci jsou si v řízení rovni. Čl. 38 odst. 2 Listiny stanxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxm. Podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy každý má právo, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xydání platebního rozkazu. Jednak musí být v žalobě uplatněno právo na zaplacení peněžité částky, jejíž výši zákon nijak neomezuje, jednak je třeba, abx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx rozkazu ze dne 29. července 2004 uvedl, že stěžovatelka měla v roce 1996 převzít na základě smluv o transportu a skladování k přepravě a uskladnění pohonxx xxxxx xxx xxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xx xx xx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxa řízení, stěžovatelka nesplnila povinnost ve smlouvách uloženou, a to převod vlastnických práv ke zboží xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxždé z inkriminovaných evidenčních operací storno příjmu zboží od firmy B. a. s. a chybnou evidencí tak mělo dojít ke zkrácení vlastnického práva T. p. a kx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx dne 19. června 2002 prodal své vlastnické právo k předmětným pohonným hmotám firmě S. T. & C. Ltd. se sídlem na Kypru. Tato firma poté smlouvou o postoxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxení, vydal Celní úřad Praha III rozhodnutí, že se předmětné zboží ve skladech stěžovatelky nenachází. Toto rozhodnutí bylo dne 17. října 2002 potvrzenx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxru. Ze soudního spisu rovněž vyplývá, že vedlejší účastník řízení měl dne 9. července 2004 doručit stěžovatelce předsoudní upomínku a informaci o postxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx rozkazu nepřiložil. Dle tvrzení vedlejšího účastníka řízení, stěžovatelka na výzvu k úhradě škody nereagovala.
18. Ze soudního spisu Ústavní soud dxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxítka stěžovatelky, datum převzetí dne 8. září 2004 a nečitelný podpis, avšak v záznamech obsažených v knize došlé pošty vedené na podatelně stěžovatelxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xx x xxxx xxxvislosti podala trestní oznámení s tím, že postup při doručování je prošetřován orgány činnými v trestním řízení. Stěžovatelka v průběhu odvolacího řxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx kterého vyplývá, že obv. I. S. umožnila aby z podatelny stěžovatelky byla odcizena na poště sice převzatá, ale stěžovatelkou dosud nezaevidovaná a staxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxlka se s existencí platebního rozkazu nemohla řádným způsobem seznámit v důsledku úmyslného a plánovaného jednání osob vně stěžovatelky v rámci organxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxx xxxx xá za to, že Městský soud v Praze nevěnoval podanému návrhu na vydání platebního rozkazu odpovídající pozornost. Ze skutkových tvrzení uvedených v návrxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx x xxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxklou pohledávku, dovozovanou z koupě pohonných hmot od společnosti B. a. s., postoupil T. p. v roce 2002 na firmu S. T. & C. Ltd., která ji během tří týdxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xkody byla navíc vedlejším účastníkem řízení vyčíslena ke dni podání návrhu k soudu, tj. ke dni 30. července 2004, nikoliv ke dni vzniku škody. Dále Ústavxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxa stěžovatelky ze dne 9. července 2004, tj. ze stejného dne, přičemž zde chybí jakékoliv bližší označení, kdo zásilku převzal. Za situace, kdy stěžovatxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xčastníkem řízení v návrhu na vydání platebního rozkazu uplatněné právo jednoznačně nevyplývalo, měl Městský soud v Praze s ohledem na výši a charakter xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxlivě splňoval podmínky pro vydání platebního rozkazu, skutková tvrzení vedlejšího účastníka řízení však nebyla natolik úplná, aby i po stránce právnx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxího rozkazu splněny nebyly. Toto pochybení nenapravil ani Vrchní soud v Praze, který vycházel ze skutečnosti, že písemnost převzal zmocněnec A. K. Oba xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxm PČR. Vrchní soud totiž vůbec nepovažoval námitky stěžovatelky pro účely posouzení věci v daném stadiu řízení za právně významná a uzavřel, že: „…stěžxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxak jeden z prvků širšího pojmu spravedlivého řízení – zásadu rovnosti zbraní, která žádá, aby každému účastníku řízení byla dána možnost přednést svojx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx řízení dozvědět se o názoru nebo dokumentech protistrany a diskutovat o nich. Ke zhodnocení rozsahu tohoto práva je třeba zohlednit vlastnosti každéhx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx v posuzovaném případě ve věci rozhodujícími soudy respektovány.
21. Pokud Městský soud v Praze vydal platební rozkaz, aniž byly splněny zákonné podmxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxotiprávního jednání zaměstnankyně její podatelny v souvislosti s pácháním rozsáhlé trestné činnosti, neposkytly stěžovatelce porušením principu xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxížností napadená rozhodnutí obecných soudů jsou tak projevem nadměrného formalismu s prvky libovůle, mající za následek odepření spravedlnosti a poxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxx xx x xxx xx xxxxx x x x xxx xx xxxxx x xxxxxxx x x xxx x xxxt. 1 Úmluvy.
22. Pro úplnost Ústavní soud uvádí, že nálezem ze dne 20. listopadu 2007 sp. zn. I. ÚS 394/05, zrušil na základě ústavní stížnosti podané stexxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxx xx xx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxx4 č. j. 25 Cm 262/2003–60 a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. března 2004 č. j. 25 Cm 262/2003–21. V případě posuzovaném prvním senátem Ústavního sxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xydat žalobci - společnosti V. I., s. r. o. pohonné hmoty v množství a druhu podle dodacích listů specifikovaných ve výroku I. rozsudku za roky 1997, 1998, xxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xpotřební daň ve výši 191 870 150 Kč s přísl. Ústavní soud dospěl v daném nálezu k závěru, že obecné soudy ryze formalistickým způsobem, majícím za následex xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxranu právům stěžovatelky, aniž se zabývaly jejím tvrzením, doloženým šetřením PČR. Od závěrů zde uvedených se čtvrtý senát Ústavního soudu nemá důvodx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxost uplatnit svá práva, zrušil z výše uvedených důvodů usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 12 Cmo 69/2005-62 ze dne 27. června 2005, usnesení Městského xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xx xxxx xxxx xx xx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xstanovení § 82 odst. 1, odst. 2 písm. a) a odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení:
Proti nálezu Ústavního soudu se nelze odvolat.
V Brně dne 6x xxxxx xxxx