Obsah Dostupné filtry
Předpisy ČR (6)
Judikatura (2)

II. ÚS 2070/07 - 1 K svévolnému rozhodnutí v případě aplikace § 150 občanského soudního řádu v totožných věcech

Hledat v textu dokumentu:
  • Tisk
    Uložit
    Odeslat
  • Velikost písma textu
Viditelnost komentáře:
 
 

 
xxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxx xx xxxxxxx
xxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xV. ÚS 690/01), ke znakům právního státu a mezi jeho základní principy neoddělitelně patří zásada právní jistoty. Její nezbytnou součástí je jak předvíxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxst je vyjádřením postulátu, podle kterého se lze v demokratickém právním státě spolehnout na to, že ve své důvěře v platné právo nebude nikdo zklamán. Poxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxvoli.
Odvolací soud rozhodl v prakticky naprosto totožné věci (shodný byl skutkový stav, odlišné byly pouze osoby žalobkyň) ohledně nákladů řízení nxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx nákladu řízení žalobkyním nepřiznal.
Ústavní soud netvrdí, že právě ústavní stížností napadené rozhodnutí je po stránce aplikace příslušných ustaxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxx x xxx xx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxcí soud musí dostát požadavku předvídatelnosti práva a právní jistoty a pokud se odvolací soud bude chtít odchýlit od svého předešlého rozhodnutí, musx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xxx x xx za situace, kdy jedním z účastníků řízení byl peněžní ústav, u něhož lze důvody hodné zvláštního zřetele spatřovat jen stěží, se Ústavnímu soudu s ohledxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx
xxxxxxx xxxx
xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxsti stěžovatelek M. D., a J. K., obou zastoupených JUDr. L. D., advokátem, směřující proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. dubna 2007, č. j. xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xx xxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxského soudu v Ostravě ze dne 30. dubna 2007, č. j. 11 Co 188/2007-31, se ruší.
Odůvodnění
I.
Stěžovatelky se řádně a včas podanou ústavní stížností domxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xx xx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xalobkyň (stěžovatelek) na vyloučení věcí z výkonu rozhodnutí, a žalovanému (v exekučním řízení oprávněnému - GE M. B., a. s.) uložil povinnost zaplatix xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxx xx xxxx xxk, že žaloba byla vzata zpět pro chování žalovaného, neboť žalovaný v průběhu
exekuce
(ale po podání vylučovací žaloby) požádal exekutora o vyloučení xxxx x
xxxxxxx
x xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxví povinné A. K.
Krajský soud v Ostravě napadeným usnesením změnil usnesení soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení tak, že žalobkyním náhraxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxdnil tím, že na straně žalovaného lze spatřovat důvody hodné zvláštního zřetele (§ 150 o. s. ř.) spočívající v tom, že na podanou vylučovací žalobu doručxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xalovaných věcí z
exekuce
a že podanou žalobu považuje za bezpředmětnou. Na základě tohoto podání byly předmětné movité věci výše citovaným usnesením xxxxxxxxx xxxxx xx xx x
xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxvolací soud důvody zvláštního zřetele hodné, odůvodňující nepřiznání náhrady nákladů žalobkyním (§ 150 o. s. ř.). Odvolací soud vyslovil dále názor, xx xx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxé právo je ohroženo, mohou postupovat pouze cestou podání vylučovací žaloby.
II.
Stěžovatelky v ústavní stížnosti namítaly porušení ústavně zaručxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x
xxxxxxx
x xxx x xxxxxxxxx xxekučního řízení, včetně okolností, které exekuci provázely. Zdůraznily, že po sepsání věcí exekutorem, přestože v průběhu soupisu byl exekutor důrxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxl movité věci stěžovatelkám, a proto vzaly žalobu zpět. Vyjádřily přesvědčení, že žaloba byla podána oprávněně a rozhodnutí odvolacího soudu ohledně xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxtele hodné pro aplikaci § 150 o. s. ř., považují stěžovatelky za zcela chybný. Podle stěžovatelek nevzal odvolací soud v úvahu skutečnost, že to byl právx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxikovat v případě peněžního ústavu. Nad rámec polemiky s rozhodnutím odvolacího soudu poukázaly na přesně opačný postup a opačný názor Krajského soudu x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxdy řízení, přestože i v tomto případě bylo řízení o vyloučení věcí z
exekuce
zastaveno pro zpětvzetí žaloby (rozhodnutí ze dne 16. března 2007, č. j. 11 Cx xxxxxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxolnosti každého případu, dojde-li ke zpětvzetí
excindační
žaloby. Vychází vždy x xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx x xxx, že věc povinnému nepatří. Pokud se soupisu neúčastnil, ale ihned poté, co byl seznámen s tvrzením, že věc povinnému nepatří, navrhne vyloučení věcí z vxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xx xx xx xxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxá o. s. ř., jak tomu bylo v případech, kdy oprávněný měl možnost reagovat na takové tvrzení již při soupisu movitých věcí (např. věc uváděná stěžovatelkaxx xxx xxx xx xx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx je orgánem ochrany ústavnosti. Do rozhodovací pravomoci obecných soudů proto může zasáhnout jen tehdy, došlo-li v jejich činnosti k porušení základnxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxžovatelky v dané věci brojí proti rozhodnutí odvolacího soudu ohledně nákladů řízení, konkrétně proti, dle jejich názoru, nesprávné aplikaci § 150 o. xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xředmětu řízení před obecnými soudy jednoznačně podružné, postupuje nanejvýš zdrženlivě a ke zrušení napadeného výroku o nákladech řízení se uchylujx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxvo (viz nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 259/05 ze dne 21. března 2006). Z výše uvedeného vyplývá, že posouzení otázky nákladů řízení a aplikace § 150 xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xstavně zaručených práv stěžovatelek, konkrétně práva na spravedlivý proces, došlo jinak.
V dané věci se Ústavní soud zabýval především argumentací xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxx xx x xxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxud v Ostravě ohledně náhrady nákladů naprosto odlišně. Pro náležité posouzení věci si proto Ústavní soud vyžádal spisy vztahující se k daným věcem (spixx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xx x xxxxxxxx x xx x xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxxx. S vyžádaných spisů se podává, že
exekuce
byla prohlášena na majetek povinné A. K. Soupis movitého majetku povinné proběhl dne 5. října 2006 za účasti pxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xoudu ve Vsetíně pod sp. zn. 20 C 14/2006, a 20 C 15/2006, které byly v průběhu řízení sloučeny do jedné věci), tak i sestra povinné – P. T. (věc vedená u Okresnxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxx xx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxtnictví. Na základě podané žaloby a po žádosti žalovaného o vyloučení věcí z
exekuce
soudní exekutor usnesením ze dne 1. prosince 2006 vyloučil sepsanx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x
xxxxxxx
x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a v případě stěžovatelek stanovil žalovanému povinnost uhradit náklady řízení stěžovatelkám. K odvolání neúxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxípadech rozhodnutí soudu prvého stupně tak, že vždy vyhověl podanému odvolání, tzn. že ve svém důsledku rozhodl v obou případech opět naprosto opačně.
x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxadech. Vzhledem k tomu, že veškerý majetek, jehož se týkaly podané vylučovací žaloby, byl sepsán při jednom úkonu (dne 5. října 2006) a bez účasti oprávnxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxovat na tvrzení, že sepsané věci nejsou ve vlastnictví povinné, poněkud nepatřičně. Jak již Ústavní soud v minulosti několikrát konstatoval (např. náxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxytnou součástí je jak předvídatelnost práva, tak i legitimní předvídatelnost postupu orgánů veřejné moci v souladu s právem a zákonem stanovenými požxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxx xxxxxx x xxxxxx xxávo nebude nikdo zklamán. Pouze takto předvídatelné chování naplňuje v praxi fungování materiálně chápaného demokratického právního státu a vylučuxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxní o. s. ř. (konkrétně § 150 o. s. ř.) vadné (tato úloha mu ostatně ani nepřísluší a ani mu nepřísluší sjednocování judikatury ohledně nákladů řízení). Úsxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxud se bude chtít odchýlit od své rozhodovací praxe, musí tento odchylný postup náležitě zdůvodnit, což se v dané věci nestalo. Jak již bylo řečeno výše, oxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxem) v rámci jednoho exekučního řízení vedeného z podnětu téhož oprávněného ohledně nákladů řízení naprosto rozdílně. Zatímco v prvém případě přiznal xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxušení principu předvídatelnosti soudního rozhodnutí a tím i k porušení zásady právní jistoty. Krajský soud v Ostravě totiž rozhodl odlišným způsobem x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxedem na výše popsaný stav věci jeví jako účelové. Z tohoto pohledu se tedy jedná o rozhodnutí svévolné a porušující právo na spravedlivý proces. Je třebax xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx proč v případě stěžovatelek považoval chování žalovaného za chování odůvodňující aplikaci § 150 o. s. ř.
Na základě výše uvedených závěrů rozhodl Ústxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.
V Brně dne 13. prosince 2007