40/2009 Sb.

Trestní zákoník: Komentář

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (1)
xxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxx
JUDr.
Vladimír
Král
JUDr.
Miroslav
Růžička
Ph.D.
JUDr.
Alexander
Sotolář
JUDr.
Radek
Šmerda
Ph.D.
JUDr.
František
Vondrxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xni 1.1.2015.
Přehled společných hesel trestního zákoníku
Bezbrannost
O zneužití bezbrannosti půjde v situaci, kdy je oběť bez přičinění pachatexx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx projevit či klást dostatečný odpor jeho jednání. Důvodem může být to, že je hendikepována fyzicky (např. je těžce zraněná, ochrnutá, spoutaná, vysokéxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx x x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxzletilá, ale natolik fyzicky a duševně vyspělá, že je schopna pochopit jednání pachatele a svůj případný nesouhlas s tímto jednáním dát dostatečně zřexxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxx x xxx
xx xxxxxx x xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx
xx
xxxx
xx
xxxx
xx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xx xxxxně příslušenství k nim náležející.
Pojem obydlí je v tomto ohledu nejobecnější (nejširší), neboť dům, byt nebo jiná prostora sloužící k bydlení xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xlověku slouží k bydlení. Rozhodující je faktický stav těchto prostor, tj. že bez ohledu na právní důvod slouží k bydlení (např. z titulu vlastnictví, náxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxráže, skladiště), které slouží k jinému účelu než k bydlení.
Cizinec - Cizí státní příslušník
Cizím státním příslušníkem (cizincem) se rozumí kažxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx občanství, tj. není ani českým státním občanem, ani státním občanem jiného státu.
Cizinou se rozumí jakékoli území, které se nachází mimo Českou rexxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx všech věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných hodnot určitého právního subjektu), pokud nepatří pachateli nebo mu nepatří výlučně. Cizí xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxávněná jiná osoba než pachatel. Cizím majetkem je majetek obchodní společnosti nebo družstva ve vztahu k osobám majetkově v těchto obchodních společnxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx se společností s ručením omezeným jako právnickou osobou coby poškozeným v trestním řízení, neboť jde o dva rozdílné subjekty (R 41/2010). Jestliže paxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx jako akcionáři, protože majetek akciové společnosti jako právnické osoby je pro něj majetkem cizím, ale vznikla škoda pouze akciové společnosti (R 18xxxxxxxxxx
xxxx xxx
xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxkou republikou udržoval. Cizí mocí je i nadstátní organizace sdružující více států založená za jakýmkoli účelem (např. vojenské aliance, hospodářskx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xe své činnosti prosazují moc určitého státu. Pro pojem cizí moc je charakteristické, že se v činnosti příslušného subjektu, který ji reprezentuje, příxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxx
xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxovení § 313, podle něhož se poskytuje cizímu státu ochrana před trestnými činy teroristického útoku (§ 311) a teroru (§ 312), resp. jiný stát (§ 316 a 321x xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxické) nebo neoficiální úrovni s Českou republikou udržuje. Podstatné je, aby šlo skutečně o stát se všemi atributy charakterizujícími tento subjekt jxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxtně mocenským aparátem, a je způsobilým jednat, zpravidla samostatně, s výjimkou mimořádných situací (tzn. že uplatňuje svou svrchovanost) v mezináxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx, aby jej jako samostatný stát uznávala Česká republika, neboť jinak by mu prostřednictvím svého trestního práva neposkytovala též ochranu. Pod pojmex xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx států; nemusí jít proto výlučně jen o jeden izolovaný stát.
Cizí věc
Za věc se považují všechny ovladatelné hmotné předměty a ovladatelné přírodní xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxků na účtu a cenných papírů. Cizí věcí je věc, která nenáleží pachateli buď vůbec, anebo nenáleží jen jemu, protože je jejím spoluvlastníkem. Předmětem xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxk nevykonává svou moc.
Jestliže věc náleží pachateli z titulu spoluvlastnictví a pachatel svévolně vyloučí ostatní spoluvlastníky z výkonu vlastxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxích spoluvlastníků, může být za své jednání trestně odpovědný (R 4/2002). Není přitom rozhodující, zda se jedná o menšinového, rovnodílného nebo majoxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxnželů je vlastníkem celé věci spadající do společného jmění, má právo tuto věc držet, užívat, nakládat s ní, a to bez ohledu na to, že věc za trvání manželsxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxdvodným jednáním a jinými způsoby, které zákon zakazuje, věc se nestává předmětem společného jmění manželů, protože majetek vcházející do společnéhx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx na ní je větší. Jsou-li podíly stejné a účastníci se nedohodnou, je vlastníkem věci ten, koho na návrh účastníků určí soud. Pachatel, který je subjektivxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx normativní znak "cizí věc" ve skutkové podstatě.
Čin jinak trestný
Čin jinak trestný je čin v daném kontextu beztrestný, ovšem beztrestný pouze rexxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxx xx xx x xxxxxný. Jde o činy, které jsou beztrestné pro nedostatek znaků jejich pachatele, konkrétně jejich věku nebo příčetnosti (§ 25 a 26), popř. u mladistvých jexxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx x xx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxo činu a jsou společensky škodlivé, avšak dopustila se jich osoba trestně neodpovědná. Dalším případem činu jinak trestného je čin, který není tak spolxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx význam v systému soudnictví ve věcech mládeže. Činy jinak trestné spáchané trestně neodpovědnými dětmi mladšími osmnácti let totiž lze projednat ve sxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xchranné povahy (srov. § 93 z. s. m.). V reakci na činy jinak trestné jejich dospělých nepříčetných pachatelů je možné reagovat přijetím ochranných opatxxxx xxxxx x xx xx xxxx
xxxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxh pro naplnění pojmu dítě výslovně neuvádí nižší věkovou hranici (např. 15 let, 3 roky).
Vymezení osoby jako dítěte ve smyslu § 126 je výrazem zvýšenx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx činy proti rodině a dětem, v nichž je poškozeným právě dítě (např. ohrožování výchovy dítěte podle § 201, svádění k pohlavnímu styku podle § 202 odst. 1, pxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxí stránky jejich základní skutkové podstaty. Dítě, jakožto osoba mladší osmnácti let, může být předmětem útoku také v případě některých kvalifikovanxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxu § 17 [např. trestný čin znásilnění podle § 185 odst. 2 písm. b), sexuální nátlak podle § 186 odst. 3 písm. a), účast na sebevraždě podle § 144 odst. 2]. Ke sxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx 4 o zákazu dvojího přičítání téže okolnosti. Naproti tomu za splnění podmínek § 80 odst. 3 písm. g) je dítě jako pachatel trestného činu chráněno před uxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxice. Poměrně často je u řady trestných činů předmětem této zvýšené ochrany dítě mladší patnácti let - např. u trestného činu vraždy podle § 140 odst. 3 písxx xx xx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxle § 187 odst. 1 je věková hranice patnácti let znakem základní skutkové podstaty. Svedení dítěte mladšího patnácti let ke spáchání trestného činu (rexxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xxx
x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxě chráněno dítě mladší tří let. Oproti tomu základní skutková podstata tohoto trestného činu (§ 195 odst. 1) se vztahuje na opuštění takového dítěte, ktxxx xx x xxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xrozí nebezpečí smrti či ublížení na zdraví (např. dítě v předškolním věku - srov. R 47/1978).
Předmětem útoku u trestného činu vraždy novorozeného dxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxho věku se uplatní jen do dne předcházejícímu jeho narozeninám (tj. osmnáctým, patnáctým, třetím), neboť byl-li trestný čin vůči takovému dítěti spácxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxa povinnost uspokojit právo věřitele splněním dluhu (§ 1721 obč. xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx U některých závazků se používá specifické označení pro dlužníka, např. nájemce, vypůjčitel, zhotovitel díla. Stejný subjekt může být ve vztahu k jinéxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xe změně (převzetím dluhu, postoupením pohledávky apod.). Splatnost závazku je dána jeho obsahem a příslušnými právními předpisy, jimiž se závazkový xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx za splatné i všechny zatím nesplatné pohledávky, srov. § 250 insolvenčního zákona.) Závazkový vztah vzniká zejména na základě obchodní, občanskopráxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxění, nesplněním daňové povinnosti, děděním nebo z jiných v zákoně uvedených skutečností. Dlužníkem je i banka vůči vkladateli, který má u ní uloženy fixxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxti tomu je banka věřitelem dlužníka, kterému poskytla úvěr.
Osoba dlužníka je určena věřitelem, tedy osobou, která má vůči dlužníkovi právo na plněxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx
Nikoliv každé jednání případného pachatele v rozporu s povinnostmi plynoucími z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo jemu mu uložxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxvinnosti, jejíž porušení za dané konkrétní situace zpravidla vede k nebezpečí pro lidský život nebo zdraví, ale kupř. i k ohrožení rozumového, citovéhx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxledkům. Obecné vymezení tohoto znaku ve skutkových podstatách trestných činů řazených dále zejména pod bodem a) umožňuje postihnout porušení všech dxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxcovní smlouvě atd. Nezbytným předpokladem toho, aby pachatel mohl být uznán vinným ze spáchání některého z dále uvedených trestných činů tím, že porušxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxnnosti se vyskytuje jako zákonný znak tzv. základních a kvalifikovaných skutkových podstat trestných činů v případech, že:
a)
důležitá povinnost xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxat o dítě vyplývá z rodičovské zodpovědnosti,
c)
důležitá povinnost při opatrování nebo správě cizího majetku byla pachateli xxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxst vyplývající ze zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce pachatele.
Důležitý úkol
Za důležitý úkol (viz trestný čin sabotáže podle § 314x xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx svěřené (stanovené) působnosti. Povaha tohoto úkolu se bude lišit podle povahy vlastní instituce, jíž může být mezinárodní organizace, orgán veřejnx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x x xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xusí být pro dosahování cílů této instituce v konkrétní situaci významný, což vyplývá už ze skutečnosti, že zákon tu předpokládá motiv spočívající v úmyxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxka pro stanovení vlastního zaměření činnosti pachatele, které musí v tomto případě směřovat vůči základním hodnotám zajišťujícím fungování České rexxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxdní organizace, jíž se tu ochrana rovněž poskytuje, ale lze to považovat i za kritérium významu samotného úkolu (jeho důležitosti) z hlediska zabezpečxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxe hluboká porucha vědomí, mentální retardace, těžká asociální porucha osobnosti nebo jiná těžká duševní nebo sexuální odchylka.
V ustanovení § 12x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxcha" je nadřazeným (širším) pojmem pojmu duševní nemoc (duševní choroba), neboť duševní nemoc je pouze jeden z případů duševní poruchy. Duševní porucxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xromě vlastního duševního onemocnění též chorobné požívání návykových látek (alkohol, drogy). Může jít jak o krátkodobý, tak o dlouhodobý (trvalý) stxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxině viny, tak v rovině sankcionování. Z hlediska trestní odpovědnosti je zcela irelevantní poznatek o duševní poruše pachatele v době jen před spáchánxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxpř. může odůvodňovat přerušení trestního stíhání podle § 173 odst. 1 písm. c) tr. řádu, § 224 odst. 1 tr. řádu, § 255 odst.1 tr. řádu.
Etnická příslušnosx
xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxce. Obývá společné území, zpravidla projevuje tendence k sounáležitosti. Pojem etnické skupiny lze přirovnat k dříve užívanému pojmu kmen. V České rexxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx újmu.
Film
viz výklad u hesla Veřejně
Hrubá nedbalost
viz výklad u hesla Nedbalost
Insolvenční řízení
Insolvenčním řízením se rozumí řízxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx V § 4 insolvenčního zákona jsou upraveny čtyři základní způsoby řešení úpadku (hrozícího úpadku) - konkurs, reorganizace, oddlužení a zvláštní způsxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xovolení oddlužení. Zahájení insolvenčního řízení nastává doručením návrhu věcně příslušnému soudu (§ 97 insolvenčního zákona) a insolvenční řízenx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxnční řízení" se uplatní zejména v souvislosti s trestnými činy porušení povinnosti v insolvenčním řízení podle § 225 a pletichy v insolvenčním řízení xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxx/2006 Sb., o insolvenčních správcích, a v tomto ustanovení rovněž uváděné pojmy "konkursní správce" a "konkursní řízení" jsou vymezeny dříve platným xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx nařízení Rady ES z 29.5.2000 č. 1346/2000, o úpadkovém řízení).
Insolvenční správce je podle § 9 písm. d) insolvenčního zákona jedním z procesních xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxx. č. 312/2006 Sb.). Takovou osobou může být jak fyzická osoba, tak právnická osoba (veřejná obchodní společnost a zahraniční obchodní společnost). Sexxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxenční soud, který ustanoví xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxvce (§ 27 insolvenčního zákona) může být jmenován insolvenčním soudem ještě před vlastním rozhodnutím o úpadku, přičemž insolvenční soud mu vymezí roxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxných důvodů dočasně vykonávat svou činnost (§ 33 insolvenčního zákona).
Insolvenční zákon také počítá s možností, že insolvenční správce bude v rxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxti o tom, že by tato skutečnost mohla ovlivnit celkový výkon jeho činnosti. V takovém případě insolvenční soudu ustanoví odděleného insolvenčního sprxxxxx x xx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxenčního správce ustanoví insolvenční soud v případech, v nichž je třeba řešit určité specifické otázky a současně vymezí jeho vztah k vlastnímu insolvxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxní) mají v řízení konkursním a vyrovnávacím řízení stejné postavení jako insolvenční správce. Jejich činnost je upravena dříve platným zákonem č. 328xxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx x x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xrávní úpravy, a to i za účinnosti insolvenčního zákona a za účinnosti tr. zákoníku, který s tím v § 128 výslovně počítá.
Podle § 36 insolvenčního zákxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx k uspokojení věřitelů, v co nejvyšší míře (§ 36 insolvenčního zákona). Jestliže insolvenční správce např. řádně nevykonává svou činnost nebo závažnýx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xx xx xxsolvenčního zákona).
Jiná majetková hodnota
viz výklad u hesla Věc
Jiná těžká újma
Pohrůžka jiné těžké újmy spočívá v ohrožení subjektivních xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxí nebo hrozba násilím. Konkrétně může jít o hrozbu způsobení újmy na majetku, vážné újmy na cti, zásah do osobních vztahů, o poškození dobré pověsti, rodxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xroto pohrůžkou jiné těžké újmy může být i účelově použitá hrozba výkonem práva.
Jiná událost vážně ohrožující
Jinou událost vážně ohrožující živoxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek dále pak jako okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby u některých trestných činů. Významově muxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxnými v příslušné přísnější skutkové podstatě daného trestného činu. Vyjadřuje objektivně existující stav, zpravidla vzniklý náhle (jak lze soudit z xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxho nebo nezaviněného), při němž hrozí zvýšené nebezpečí pro chráněné hodnoty. Tento stav pachatel svým chováním nevyvolal, ale jedná trestněprávně pxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xapř. v důsledku šířících se lesních požárů, náhlého zatopení izolované části domů (bytů) v důsledku rozsáhlejší havárie inženýrských sítí, po pádu doxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxtě výskytu většího množství obyvatel (v tržnicích, obchodních komplexech atd.). Pro naplnění tohoto znaku jako zvlášť přitěžující okolnosti postačx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxx
xxxx xxxxx xxxx xxx xx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx který se nedotýká přímo jeho majetkových práv, ale přesto je jím oprávněně pociťován úkorně, neboť zasahuje do jeho práva na ochranu osobnosti. Může se xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxické) apod.
Jiný zvlášť závažný následek
Jiným zvlášť závažným následkem je třeba rozumět následek svou společenskou škodlivostí srovnatelný s xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x x xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xe získáním značného majetkového prospěchu nebo se způsobením značné škody. Půjde o následek v podobě imateriální újmy případně vzniku takové situacex xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxané informace poškozeny, anebo ohrožení či života zdraví konkrétní osoby. Např. u utajovaných informací v oblasti trestního řízení může být takovým nxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxědka (§ xx xxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxlosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Může též jít o vyvolání vážné nedůvěry a nespokojenosti s činností orgánů sxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxžení bojové pohotovosti útvaru (srov. R 33/1976). Závažnost následku je nutno zkoumat individuálně z hlediska významu utajovaných informací v jednoxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx
xxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xozumíme souhrn všech aktiv - věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot - určitého právního subjektu. Do majetku patří zejména xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxi i na účtech, cenné papíry, obchodní podíly, peněžité i nepeněžité pohledávky, další práva a jiné majetkové hodnoty, mají-li penězi ocenitelnou hodnxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxcí součást majetku jsou jednak pohledávky ze zákona (na náhradu škody, na vydání bezdůvodného obohacení, na vrácení daně) nebo ze závazkových právnícx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xaké obchodní podíly v obchodních společnostech, členské vklady v družstvech. Penězi ocenitelné jiné hodnoty jsou předměty průmyslového vlastnictvxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxetkové právo nelze nabýt trestným činem.
Pojem majetku je u podnikatele, který je právnickou osobou, obsahově shodný s pojmem obchodního majetku. x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxu osobou, se podle § 6 odst. 1 obch. zák. rozumí majetek, který patří podnikateli a slouží nebo je určen k podnikání. Podnikatel nemusí účtovat o veškeréx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxým obchodním majetkem je obchodní majetek po odečtení závazků vzniklých podnikateli v souvislosti s podnikáním, je-li fyzickou osobou, nebo veškerýxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxželů, majetek obchodní společnosti s více společníky). Trestný čin poškození věřitele podle § 222 odst. 1 písm. a) nelze spáchat dispozicemi s tou čásxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxx x xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx výkonu rozhodnutí. Zejména to jsou věci, které dlužník nezbytně potřebuje pro uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění pracovnícx xxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx, historií, kulturou, pobytem na konkrétním území či vztahem k tomuto území v případě pobytu mimo něj. Jde o pojem kulturní, historický, společenský. Jxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxx
x xxxx xx xxxxx xxloučena vůle u oběti a ani nejde o její jednání z důvodu fyzického nátlaku ze strany pachatele, jednak podobu
vis compulsiva
, tj. jde sice o projev vůle obxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xyzické síly ze strany pachatele. Přitom násilím podle § 119 se rozumí použití fyzické síly k překonání nebo zamezení již kladeného nebo očekávaného odxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxem pachatele zmocnění se cizí věci a prostředkem k jeho naplnění použití násilí), nikoli charakteristikou následku (účinku) trestného činu, aniž se txxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxx
xxxxxx xxxx xxěřovat proti osobě, na jejíž vůli se má působit buď přímo, anebo prostřednictvím jiné osoby (např. pachatel násilím drží dítě, aby policista upustil od xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxo, aby dosáhl toho, že mu osoba vydá peníze).
Jestliže k naplnění pojmu "násilí" se zásadně vyžaduje vynaložení fyzické síly, tak § 119 pokládá za náxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxlněn jen tehdy, když samotný pachatel uvede oběť do stavu bezbrannosti a nedopadá tedy na situaci, kdy pouze zneužije stavu bezbrannosti oběti, aniž se xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxti; srov. naproti tomu zneužití bezbrannosti u trestného činu znásilnění podle § 185 odst. 1).
Bezbrannost je stav, kdy u napadené osoby zcela chybí xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxánek.
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xe oběť ve stavu bezbrannosti (např. podání uspávacích prostředků oběti s cílem ji, poté co usne, vzít její věci). V jiném významu je pojem "lest" použit nxxxx x x xxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxu oběti a záměrné podávání takových látek, které u ní vyvolají stav bezbrannosti).
Násilí je zákonným znakem skutkových podstat některých trestnýxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx
xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxníku jsou v principu všechny látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x x xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxkových látek, zejména pak ty, jejichž užití má zvlášť nepříznivý vliv na chování lidí. Řadí mezi ně alkohol, omamné látky a psychotropní látky. Tímto zpxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x psychotropní látky uvedené v jeho přílohách č. 1 až 7.
Co se rozumí alkoholem, není v právu vymezeno, avšak zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxdevším lihoviny, víno a pivo, avšak též další nápoje, pokud obsahují více než 0,5 objemového procenta alkoholu, jakožto chemické sloučeniny (etanolux xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxtom je, zda v užité látce obsahující alkohol, tento byl v takovém množství, že působil na psychiku osoby, která ho požila, nebo na její ovládací nebo rozpxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxh změn. Jde například o heroin nebo kokain. Jejich výčet je obsažen v přílohách č. 1 až 3 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách.
Psychotropními xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxách. Patří mezi ně například amfetamin.
Ostatní látky xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x průmyslové výrobě, v obchodu nebo v domácnostech - jako například čistící prostředky nebo ředidla - a zpravidla nakládání s nimi není ani nijak specifixxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
Nedbalost
Nedbalost rozlišuje tr. zákoník vědomou a nevědomou. Obě tyto formy nedbalosti vymezuje při neexistenci volní složky pomocí složky vxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxybí, neboť u pachatele není vůle spáchat trestný čin, byť jednání samo je i v tomto případě aktem vůle pachatele, která však z hlediska trestního práva smxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxobí určitý trestněprávně
relevantní
následek, aniž by ovšem jeho způsobení zamýšlel. Nedbalost ovšem nelze ztotožňovat s opomenutím, protože jednxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx x xedbalostí vědomou, tak i nedbalostí nevědomou. Tr. zákoník však u některých trestných činů vyžaduje hrubou nedbalost. Ta nepředstavuje další specixxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxx xxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xx xx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxlost neznamená nutně vyšší míru zavinění, než nedbalost nevědomá. Míra nedbalosti - a tedy, zda se v konkrétním případě jedná o nedbalost hrubou, méně zxxxxxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxečenské škodlivosti spáchaného činu (§ 12 odst. 2).
O vědomou nedbalost jde tehdy, jestliže pachatel ví, že může způsobem uvedeným v trestním zákonxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxdomí možnosti vzniku následku, tedy schopnost pachatele rozpoznat a zhodnotit okolnosti, které vytvářejí možné nebezpečí pro zájem chráněný trestnxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx svého jednání a z tohoto hlediska nedostatečně zhodnotí nebezpečí z něj hrozící. Nejde tedy o případy, kdy pachatel jedná pod vlivem nesprávné znalostx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxněného trestním zákoníkem způsobit, ačkoliv o tom vzhledem k okolnostem a ke svým osobním poměrům vědět měl a mohl.
Trestný čin je spáchán z hrubé nedxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxé nedbalosti je obsažena v § 16 odst. 2 a hrubá nedbalost v jejím pojetí představuje vyšší stupeň intenzity nedbalosti, a to buď vědomé nebo nevědomé. Vyxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxakterizuje jako zřejmou bezohlednost.
Nepříčetnost
Příčetností ve smyslu trestního práva se obecně rozumí subjektivní způsobilost být z hledixxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx vymezení nepříčetnosti. Podle § 26 se nepříčetností rozumí stav, ve kterém někdo pro duševní poruchu, jež je dána v době spáchání činu, nemůže buď rozpxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxiž by vyvolala nedostatek schopnosti rozpoznávací nebo určovací, nemůže být důvodem nepříčetnosti. S ohledem na to je také z trestněprávního hlediskx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxdpokladu, že u pachatele trestného činu je dána způsobilost rozpoznávací, to je jeho schopnost vnímat protiprávnost svého jednání, a způsobilost určxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx činu. Oproti tomu nepříčetný je ten, u koho jsou uvedené schopnosti - a to buď obě, anebo alespoň jedna z nich - v důsledku duševní poruchy vymizelé. Duševxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxslu.
Nedostatek schopnosti rozpoznávací spočívá v tom, že osoba, která naplnila znaky činu jinak trestného, není schopna rozpoznat jeho protipráxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxládnout své jednání.
Vedle nepříčetnosti upravuje tr. zákoník v § 27 rovněž pojem zmenšené příčetnosti. Zmenšenou příčetností se přitom rozumí xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xchopnost ovládat své jednání, anebo byly sníženy současně obě tyto schopnosti. Na rozdíl od plné nepříčetnosti nejde o stav zcela vylučující některou x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxnzitou.
Občan České republiky
Základním předpisem o státním občanství České republiky upravující jeho nabytí (popř. jeho pozbytí) je zákon č. 40xxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxy. Protože však při posuzování, zda xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxí, je nutno zohlednit ustanovení i dalších právních norem upravujících podmínky nabytí a pozbytí státního občanství. Např. jde o zák. č. 194/1949 Sb., xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxle toho i jiného státu - má další státní občanství (dvojí státní občanství), se z hlediska působnosti trestních zákonů posuzuje jako občan České republxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx. ani české státní občanství, ani státní občanství žádného jiného státu.
Skutečnost, že osoba je státním občanem České republiky, je významná zejmxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxná zrada podle § 320, služba v cizích ozbrojených silách podle § 321). Dále pak osobě, která je státním občanem České republiky, nelze uložit trest vyhošxxxx xx xx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxstě stálého bydliště, tj. zpravidla v místě, kde občan má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Je to tedy místo, které si osoba zvolí právě s ohledem na tox xx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxe dovozovat, že takové místo má charakter trvalého pobytu (srov. R 1/1976).
Tyto závěry vyplývají též z § 10 odst. 1 zák. č. 133/2000 Sb., o evidenci obxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxzby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, kterou si občan zvolí zpravidla x xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxedpisu označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci.
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx místo, kde má pachatel trvalý pobyt (§ 75).
Povolení trvalého pobytu pachateli (cizinci) na území České republiky vylučuje uložení trestu vyhoštěxx x x xx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxubliky, a u azylanta v zák. č. 325/1999 Sb., o azylu.
Obecně prospěšné zařízení
Podle legální definice obsažené v § 132 se obecně prospěšným zařízexxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx útokům nebo jejich následkům, ochranné zařízení proti úniku znečišťujících látek, zařízení energetické nebo vodárenské, podmořský kabel nebo podmxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxní pro veřejnou dopravu, včetně součástí dráhy a drážních vozidel ve veřejné drážní dopravě a svislých zákazových nebo příkazových dopravních značek x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx x
xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxospěšná zařízení pokládají technicky složitější veřejná zařízení, která již podle své povahy slouží potřebám velkého okruhu osob. Mohou to však být i xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxé zejména z hlediska možného spáchání trestného činu poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení podle § 276 nebo 277.
Objekt trestnéhx xxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx
xxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxx x xxx
xxxlnosti vylučující protiprávnost
Trestní odpovědnost lze u pachatele shledat pouze v případě, že jeho jednání (opomenutí) naplňuje zákonné znaky sxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx (nedovolenost) chování subjektu práva je obecně formálně charakterizována svým rozporem s konkrétní právní normou v rámci právního řádu. Materiálnx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xskutečnění cíle sledovaného právní normou. I takovýto výkon práva se však za určitých okolností může dostat do rozporu s jiným zájmem společnosti, chrxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xle subjekt k takovému jednání přistoupil ze specifických důvodů, pro které nelze toto jednání považovat za společensky škodlivé, ale naopak je lze oznxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxnak trestnému xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxak trestného zbavují trestní odpovědnosti.
Protiprávnost jako nezbytný zákonný znak každého trestného činu může být v daném konkrétním případě vxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxučujících protiprávnost činu zahrnout vedle institutů upravených trestním zákonem i instituty další, dovozené trestněprávní naukou a praxí. Výčex xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxx
x xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xylučující protiprávnost činu: krajní nouzi (§ 28), nutnou obranu (§ 29), svolení poškozeného (§ 30), přípustné riziko (§ 31) a oprávněné použití zbranx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxcky se shora vypočtenými normami tr. zákoníku. Jejich analogické použití je přípustné, neboť omezují podmínky trestnosti a jedná se tedy o analogii ve xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx výkon povolání (např. hasič, soudní exekutor, lékař) a provozování dovolené činnosti spojené s rizikem (např. sport).
Jednání založené na nedůvoxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx xx x xx xolehčující okolností podle § 41 písm. g), současně je i důvodem, umožňujícím mimořádné snížení trestu odnětí svobody podle § 58 odst. 6, nebo eventuelnx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx
xxxx
xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxylem rozumí neshoda vědění pachatele, případně poškozeného, s určitou trestněprávně významnou skutečností. Ze samotné povahy omylu vyplývá, že jehx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx na tom, o jakou formu omylu jde - zda negativní či pozitivní; zda jde o omyl v otázkách skutkových či právních, zda se jedná o omyl stran otázek viny či trestxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxpávajícím způsobem. Tato ustanovení tedy nepamatují na všechny možné případy omylů.
Ustanovení § 18 vymezuje důsledky skutkových omylů, tedy omxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxt trestných činů, stejně jako stran obecných okolností přitěžující, vylučuje úmysl a vědomou nedbalost. Nedotýká se však nedbalosti nevědomé. To znaxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxl jednající v negativním skutkovém omylu neví, že faktická okolnost, která podmiňuje trestnost jeho činu, skutečně existuje, takže požadovaná forma xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
Podle § 18 odst. 2 pak ten, kdo při spáchání činu mylně předpokládá skutkové okolnosti, které by naplňovaly znaky mírnějšího úmyslného trestného čxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxové okolnosti, které by naplňovaly znaky přísnějšího úmyslného trestného činu, bude potrestán za pokus tohoto přísnějšího trestného činu.
Skutkxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx základem takový omyl může být. Pachatel v takovém případě mylně předpokládá jako exitující okolnost vylučující protiprávnost a tím i trestnost svého xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxačit s nesporným pojmem putativního deliktu.
Obecně platí, že právní omyl negativní o trestnosti činu - tedy o obsahu trestních norem obsažených v txxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxch právní předpisů, se posuzuje podle zásady, že neznalost práva neškodí, ale pachatele omlouvá, neboť nejedná zaviněně. Uvedené ovšem platí, pokud jxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx, má negativní právní omyl omluvitelný dopady absolutní, to znamená, že úplně vylučuje obě formy zavinění. Na druhé straně, půjde-li o omyl neomluvitexxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxlosti na tom zda se ho pachatel mohl nebo nemohl vyvarovat - tedy představuje okolnost snižující nebo vylučující trestní odpovědnost. Význam má zejménx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx V zásadě přitom není trestný ten, kdo jednal v omluvitelném právním omylu, když podstatou toho, zda šlo o omluvitelný nebo neomluvitelný právní omyl je xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxchází z toho, že omylu bylo možno se vyvarovat, pokud povinnost seznámit se s příslušnou právní úpravou vyplývala pro pachatele ze zákona nebo jiného prxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xozpoznat bez zřejmých obtíží.
Opětovně
Trestný čin vraždy je spáchán opětovně, pokud je spáchán více skutky [na rozdíl od spáchání činu na více osoxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxující případy:
a)
vícečinný souběh trestných činů vraždy, kdy pachatel postupně zavraždí nejméně dvě osoby,
b)
pachatel, který již byl v minulxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xx x x xxxxxxxx xx xx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxko by odsouzen nebyl, neboť uvedený znak je naplněn opětovným spácháním).
Znak opětovnosti bude naplněn i v případě, že některý z trestných činů xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxikatuře, podle které se organizovanou skupinou rozumí sdružení více osob (tj. nejméně tří trestně odpovědných osob), v němž je provedena určitá dělba xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx provedení trestného činu a tím i jeho nebezpečnost pro společnost (s ohledem na formální pojetí trestného činu nově přiléhavěji škodlivost a nebezpečxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxí za člena skupiny nebo výslovné přistoupení ke skupině; postačí, že se pachatel do skupiny fakticky včlenil a aktivně se na její činnosti podílel. Srovx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx R 45/1986), je v § 129 obsažena legální definice pojmu organizovaná zločinecká skupina. V návaznosti na tuto zákonnou definici je pak v ustanoveních § xxx x x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxnkcionování) takového pachatele.
Vymezení pojmu organizované zločinecké skupiny souvisí s nejzávažnější trestnou činností, s organizovaným zxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxě tří trestně odpovědných osob (znak "více osob"),
b)
vnitřní organizační struktura tohoto společenství - tj. vztahy nadřazenosti a podřízenostxx x x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx (výkonného) článku,
d)
dělba konkrétních činností uvnitř společenství při páchání trestné činnosti,
e)
zaměření společenství na soustavnx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxnost, rasově zaměřené trestné činy; zaměření organizované zločinecké skupiny na určitý druh trestné činnosti není rozhodující pro závěr o naplnění txxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxpiny se posuzuje z hlediska celkové trestné činnosti tohoto společenství, ovšem nejde zde o nějakou formu kolektivní trestní odpovědnosti této skupixxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xkupinu je typická jistá stabilita, trvalejší charakter její existence a činnosti, čímž se rovněž odlišuje od organizované skupiny.
Orgán státní spxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxvy ústavními zákony a zákony. Tyto předpisy pak upravují jejich postavení, vymezují pravomoci, územní působnost a věcnou působnost. Z hlediska dělby xxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xřad, Český báňský úřad, Český statistický úřad) a jiné správní úřady ať již s celostátní či s omezenou územní působností (např. Český telekomunikační úxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxtu a nadřízenost ostatním správním úřadům, které spadají do oboru jejich působnosti.
Orgán veřejné moci
V ustanovení § 131 odst. 1 je legální defixxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x ní obsažených (jsou tedy nadány tzv. veřejnou vírou).
V tomto ustanovení jsou definovány v podstatě dva typy veřejných listin, pomineme-li rozšířxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xebo jiným subjektem k tomu pověřeným či zmocněným jiným právním předpisem v mezích jeho pravomoci, potvrzující, že jde o nařízení nebo prohlášení orgáxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xterou výslovně prohlašuje za veřejnou listinu jiný právní předpis (§ 13 odst. 1, druhá věta). Takovým předpisem je např. notářský řád (zák. č. 358/199x xxxxx xxxx x x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxsy a opisy z rejstříku trestů jsou veřejnou listinou; stejně tak zákon o cestovních dokladech (č. 329/1999 Sb.) v § 2 prohlašuje cestovní doklady za vexxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxí § 131 odst. 2 je rozšířena ochrana i na veřejnou listinu vydanou orgánem veřejné moci nebo jiným k tomu zmocněným subjektem cizího státu nebo orgánem mxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx. § 104 odst. 2 písm. c) zák. č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, a Vídeňskou úmluvu o silničních značkách a signálech z 8.11.1968], o cestovní doklady cxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxrodní smlouva.
Osoba blízká
Pojem osoby blízké uvedený v § 125 vychází z dikce § 22 obč. zák. č. 89/2012 Sb. Zákon rozlišuje dvě skupiny osob blízkýxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxe o příbuzné v řadě přímé (podle § 22 obč. zák. č. 89/2012 Sb. se jimi rozumí osoby, z nichž jedna pochází od druhé - např. syn a otec, vnuk a babička), osvojixxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxmé - plnorodí, pocházející ze společných rodičů, či polorodí, mající jen jednoho společného rodiče), manžel (osoba, která uzavřela manželství podle x xxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxý rodinný vztah, který nelze ovšem podřadit pod vztahy uvedené v první skupině (např. osoby sešvagřené, bratranci), nebo vztah rodinnému vztahu obdobxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxch, by i druhá důvodně pokládala za újmu vlastní.
Trestněprávní význam pojmu "osoba blízká" se promítá do zákonných znaků některých skutkových podxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx x pachateli jde o osobu blízkou, může vést k beztrestnosti pachatele u některých trestných činů (např. nadržování podle § 366, nepřekažení trestného čixx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx x) odměněním osoby blízké pachateli zločinu. Spáchání trestného činu vůči osobě blízké je přitěžující okolností ve smyslu § 42 písm. h).
V rovině trxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxím (§ 163 tr. řádu).
Ozbrojené síly
Ozbrojené síly jsou podle § 3 odst. 2 a 3 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, tvořeny voxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxx
xx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x
xx
xxxxxx xxxxxx
Jejich vrchním velitelem je prezident republiky. Ozbrojené síly vedle zejména bezpečnostních a záchranných sborů zajišťují bezpečnost České repubxxxx x xxxxxxx x xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx základě branné povinnosti, přičemž rozsah branné povinnosti, úkoly ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů a havarixxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxa ozbrojených sil. Nástrojem zabezpečujícím obranu státu jsou především ozbrojené síly, které tvoří jak vojáci z povolání, tak ve výjimečných situacxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xx své ochraně vyžaduje.
Padělání a pozměnění
Paděláním ve smyslu § 233 je míněno vyhotovení napodobeniny peněz - ať už bankovek či mincí - bez oprávnxxxx x xx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxanými penězi se v tomto kontextu rozumí nejen české, ale i jiné než tuzemské peníze, které byly padělány, tzn. vyhotoveny bez oprávnění s použitým zařízxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxměnitelné s pravými penězi, a to třeba i při udávání jen za určitých okolností, např. za snížené viditelnosti (srov. R 3/1991).
Pozměněním peněz je oxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxx xxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xeněz, které jsou v oběhu - tedy platných peněz - anebo v případě peněz, které jsou dosud v oběhu jako peníze nižší hodnoty, taková změna jejich podoby, aby xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xedná o to, aby padělané nebo pozměněné peníze budily zdání peněz pravých a platných. Padělání nebo pozměnění peněz se v případech předpokládaných § 233 xxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx je jeho pachatel. Definice pachatele je obsažena v § 22. Podle tohoto ustanovení pachatel musí vykonat činnost, která je popsána v příslušném ustanovexx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xx xxxxx xxx xxxxxxxxe přípravy nebo pokusu.
Pachatelem trestného činu může být pouze fyzická osoba. Tr. zákoník to sice výslovně nestanoví, ale dovodit to lze z úpravy pxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxby. Fyzická osoba musí být trestně odpovědná, aby ji bylo možné považovat za pachatele. Pachatelem je tedy fyzická osoba, která svým jednáním naplnila xxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxo naplnil všechny znaky trestného činu, tedy ho dokonal, ale i ten, jehož jednání zůstalo ve stadiu přípravy (§ 20) nebo pokusu (§ 21), stejně jako osoba, xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxdy toho, koho pachatel zneužívá, ke spáchání své trestné činnosti, neboť taková osoba (živý nástroj) sama nejednala nebo nejednala zaviněně (§ 22 odstx xxx
xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxi s tím rozlišuje konkrétní subjekt a speciální subjekt (§ 114). V těchto případech může být pachatelem trestného činu pouze osoba, která má požadovanox xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx osob, jejichž jednání souviselo s činností právnických osob. V případě spáchání trestného činu souvisejícího s právnickou osobou trestně odpovídá txxx xxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx činu uvedené v trestním zákoníku.
Platební neschopnost
viz výklad u hesla Úpadek
Podnikání a podnikatel
Podnikáním se rozumí soustavná činnxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxně na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Podxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx12 Sb. ve znění účinném od 1.1.2014, podle § 2 a 3 živnostenského zákona a podle § 2 zákona o zemědělství - čtyři skupiny osob. Předně mezi ně patří osobx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xi byly oprávněny podnikat. Mohou tedy být založeny i za jiným účelem než je podnikání. Dále mezi podnikatele patří osoby podnikající na základě živnostxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxm na tom, zda provozují živnost ohlašovací nebo koncesovanou. Vedle toho mohou být podnikateli též osoby, které podnikají na základě jiného než živnosxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxstenského zákona. Konečně podnikateli jsou rovněž osoby, které provozují zemědělskou výrobu. Pod ní je řazeno také hospodaření v lesích a na vodních pxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxx
xx xxxxxxxí styk se považuje jakýkoli způsob ukájení pohlavního pudu na těle jiné osoby. Vzhledem ke znění odst. 2 zde půjde o jiné, méně závažné formy pohlavního sxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxlad o osahávání či tření genitálií, prsou, sání prsních bradavek, vsunování pohlavního údu muže mezi prsy ženy. Může jít o jednání aktivní (pachatel sáx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxnů muže a ženy, tj. vniknutí mužského pohlavního údu (penisu) do pochvy (vagíny) ženy. Pro dokonání činu stačí i jen částečné vniknutí, nemusí dojít k poxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx činu (R 6/1984).
Nový pojem jiný pohlavní styk provedený způsobem srovnatelným se souloží navazuje na pojem "jiný obdobný pohlavní styk", který byx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxu pohlavnímu styku provedenému způsobem srovnatelným se souloží i mezi osobami stejného pohlaví.
Pohlavní zneužití
Pohlavní zneužití může být pxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxlavní sféry dítěte mladšího patnácti let, které vykazují znaky pohlavního styku v širším smyslu (viz pozn. 6 a 10 u § 185). Půjde tedy jak o útoky, které jsxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxlivě vážit jejich intenzitu a závažnost dopadu na sexuální sféru dítěte. Formální znaky jiného způsobu pohlavního zneužití tak nenaplní např. letmé čx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxž existuje citový vztah, bude třeba tyto okolnosti brát v úvahu při hodnocení povahy a závažnosti trestného činu (provinění) podle § 39 odst. 1, 2. V takoxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx x xxxxx xx xx xx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxx x xxxxx
xxxxxxxxxx
xxx xýklad u hesla Majetek
Pohrůžka jiné těžké újmy
Pohrůžka jiné těžké újmy zahrnuje ostatní prostředky donucení než násilí nebo pohrůžku násilí. Můžx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxůžce podáním návrhu na exekuci vykonatelného závazku. Nemajetková újma může xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxta vedoucí funkce), ve společnosti (ztráta prestiže, úctyhodnosti). Může jít i o hrozbu podáním trestního oznámení nebo např. podáním návrhu na změnu xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxou, která je objektivně způsobilá oběť poškodit a vyvolat u ní obavu z její realizace. K dokonání činu je nutné, aby pachatel prostřednictvím takové pohxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxky, i když k donucení oběti nevede).
Pohrůžka násilím
Při donucení pohrůžkou násilí se na rozdíl od předchozí úpravy tohoto trestného činu v tr. zákxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxzovaným v budoucnu. Pohrůžka přitom může směřovat i vůči jiné osobě než oběti (např. pohrůžka ublížením jejímu dítěti), ale i vůči věci (pohrůžka zapálxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxu totiž není omezena toliko na určitou kategorii trestných činů, ale týká se všech trestných činů. Při pokusu pachatel svým úmyslným jednáním již bezprxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxhledem k tomu, že pokus se blíží k dokonání trestného činu, je typově společensky škodlivější než příprava.
Při pokusu již pachatel může naplňovat uxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxtného činu je pokus charakterizován především nedostatkem následků, který je obligatorním znakem skutkové podstaty trestného činu, případně účinkxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxe. Výjimečně může vedle následku u pokusu chybět také jednání naplňující znaky skutkové podstaty trestného činu, ovšem pouze za předpokladu, že aktivxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xokus není možný u nedbalostních trestných činů.
Pokus trestného činu je bezvýjimečně trestným podle trestní sazby stanovené na dokonaný trestný čxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxestný čin nebyl dokonán, může být rovněž důvodem mimořádného snížení trestu odnětí svobody (§ 58 odst. 5).
Politické přesvědčení
Pojem "politickx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxm subjektem (politickou xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxádání společenských vztahů, který se tvoří v rámci vymezeného prostoru pro politickou soutěž ve střetu názorů těchto subjektů, z nichž následně volí oxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx něhož se odvozuje
legitimita
dalších mocenských struktur v dané společnosti (srov. čl. 5 Ústavy, podle něhož politický systém je založen na svobodnéx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxazování svých zájmů, čl. 6, podle něhož politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním. Rozhodování většiny dbá ochraxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxa nikoli výlučně) politických subjektů (stran) a je proto nejen výrazem, ale současně i jednou ze základních podmínek existence a udržování reálně funxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxnu činnosti politických stran poskytuje Ústavní soud (srov. čl. 87 Ústavy). Ochrana politického smýšlení proto patří mezi ústavně garantovaná záklaxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxva zakládat politické strany a politická hnutí a sdružovat se v nich (čl. 20 Listiny).
Z těchto důvodů zvýšenou měrou chrání politické přesvědčení i xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xřesvědčení. Obvykle je tato okolnost stavěna naroveň obdobným okolnostem vyjadřujícím svobodu myšlení a chování jednotlivce ve společnosti, jako pxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx
Zákonné ochrany ovšem požívá jen takové politické přesvědčení, které není v rozporu se zájmy chráněnými trestním zákonem (srov. R 18/2000). Polixxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxáno např. při případném vyhoštění politicky určitým způsobem orientované osoby do zemí z tohoto hlediska pro takovou osobu rizikových (srov. k tomu naxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxbezpečí, že ve státě, do kterého by měla být vyhoštěna, bude pronásledována mj. i pro své politické smýšlení.
Pornografické dílo
Pornografické díxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxdajících názorů ve společnosti uznávané hranice sexuální xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx
x xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxzentaci lidského těla či sexuálního chování v úmyslu podněcovat sexuální pud. Definici ovšem problematizuje fakt, že vnímání toho, co je pornografiex xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxext, v němž je dílo prezentováno. Za pornografii nebude možno považovat díla zobrazující lidské tělo či sexuální chování k osvětovým, vědeckým či umělxxxxx xxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxbo jiné (socha, kresba, zvukový záznam).
Povinnost
Smyslem úpravy povinné mlčenlivosti je zajistit ochranu osobních údajů či jiných důvěrných ixxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxtiny základních práv a svobod, zaručující právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním a zveřejňováním údajů. V některých případech je také hlexxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxenlivosti je v tomto ustanovení koncipována jednak jako státem výslovně uložená povinnost zachovávat mlčenlivost, jednak jako státem uznávaná povixxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx Sb., § 18 zák. č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, § 31 zák. č. 120/2001 Sb., exekuční řád, § 38 zák. č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti lxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxí smlouvy, pokud je jí Česká republika vázána a má-li přednost před zákonem - např. čl. 13 Evropské úmluvy o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x x x xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxích a náboženských společnostech. Jde o tzv. zpovědní tajemství opírající se o historické a tradiční důvody.
Toto ustanovení rovněž negativně vymxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxého na základě zákona (např. povinnost zachovávat obchodní tajemství podle § xx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxh hospodářské soutěže podle § 248 odst. 1 písm. h).
Porušení povinné mlčenlivosti může mít trestněprávní důsledky i v možném postihu pro trestný čin xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxdle § 367, a to na rozdíl od neoznámení trestného činu podle § 368 (samozřejmě s přihlédnutím k vymezení povinné mlčenlivosti v právní úpravě). Trestněxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxx xxxxx
xxxxxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxoba je podle § 118 násl. obč. zák. pojata jako organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost uzná, byť přxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxy jsou povinny vést spolehlivé záznamy o svých majetkových poměrech, i když nejsou povinny vést účetnictví. Jde především o to, aby právnická osoba spoxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxx ověřitelné. Jde o povinnost soukromoprávní, která je nezávislá na zvláštních veřejnoprávních povinnostech (např. podle zákona o účetnictví), nicmxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxx xxx xxxxxxx xx xx xx xx
taxativní
jen zdánlivě, neboť jednak pod písm. c) je uvedeno, že jde též o "jinou osobu zastávající funkci v jiném orgánu veřejné moci", jednak je okruh xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxické osobě, v níž má rozhodující vliv Česká republika nebo cizí stát).
Pro naplnění pojmu "úřední osoba" zákon vyžaduje, aby u této osoby byly dány soxxxxxx xxxx xxx xxxxxx
xx
xxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxxx xxx x x xxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxzi úřední osoby tak patří např. soudce, státní zástupce, prezident, poslanec, příslušník ozbrojených sil nebo bezpečnostního sboru, strážník obecnx xxxxxxxx
xx
xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x
xx
xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx osoby se rozumí její oprávnění vykonávat veřejnou moc, tj. autoritativním způsobem rozhodovat o právech a právních povinnostech jiných osob. Používxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxjní význam má znak pravomoci, kterou se rozumí zejména oprávnění rozhodovat o právech a povinnostech občanů a organizací. V pojmu pravomoc je vždy obsaxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxčité činnosti - jde o osoby uvedené pod písm. f), tj. soudní exekutor, a pod písm. g), tj. notář. Jejich postavení úřední osoby se tak vztahuje toliko k výkxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxich činnosti.
S postavením úřední osoby se pojí na jedné straně zvýšená trestněprávní ochrana, na straně druhé zvýšená trestní odpovědnost.
Jex xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxí trestného činu úřední osobou je mnohdy okolností zvláště přitěžující (podmiňující použití vyšší trestní sazby) - např. přijetí úplatku úřední osobxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxě podle § 325.
Prospěch
viz výklad u hesla Škoda
Přečin
Pojem trestného činu - vymezený v § 13 a na něj navazujících ustanoveních - je nadřazen dvxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xřečinů a závažnějších zločinů. Zákon pozitivně vymezuje pouze kategorii přečinů. Podle § 14 odst. 2 a 3 jsou přečiny všechny nedbalostní trestné činx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxé činy, které nejsou přečiny. Takto konstruovaná bipartice trestných činů vychází z odstupňované typové společenské škodlivosti soudně trestných čxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxitutů; zvláště pak je základem xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xxx x xx xxxxx xx x xxx x xxx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xxx xxxxx x a 2, § 101 odst. 1 a další). Současně má svůj odraz v trestním procesu, zejména ve vymezení výchozích podmínek pro uplatnění odklonů od standardního říxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxnu jako zločinu nebo přečinu musí být podle § 120 odst. 3 tr. řádu přímo uvedeno ve výroku rozsudku, jímž se obžalovaný uznává vinným, a to vedle jeho zákoxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxh. Kategorizace trestných činů na zločiny a přečiny se totiž uplatní pouze ve vztahu k dospělým pachatelům trestných činů, nikoliv vůči mladistvým. Jixxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xx xx xxxx
xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxstní trestné činy a jednak úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let, tedy včetnx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxení přečinů od zločinů horní hranice trestní sazby odnětí svobody, bez ohledu na to jaký typ zavinění se vztahuje k okolnosti podmiňující použití vyšší xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx, že trestný čin může být spáchám jak úmyslně, tak i z nedbalosti, a s ohledem na to jde alternativně o úmyslný nebo nedbalostní trestný čin. V případech taxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xazbě jejich zařazení do kategorie zločinů, na prokázaném zavinění v základní skutkové podstatě.
Zločiny jsou pouze úmyslné trestné činy, a to ty, jxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxx xxx xxkoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby převyšující pět let. Dolní hranice trestní sazby odnětí svobody při jejich rozlišenx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xločinů ostatních. Také zvlášť závažným zločinem může být jen úmyslný trestný čin, a to pouze ten, na nějž tr. zákoník stanoví trest odnětí svobody s horxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxx xxx
xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xpadek
Příprava
Prvním relevantním trestněprávně postižitelným stadiem trestné činnosti je příprava. Trestní zákoník v § 20 vymezuje přípravx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxzpůsobování prostředků nebo nástrojů k jeho spáchání, ve spolčení, srocení, návodu či pomoci, a to pro spáchání zvlášť závažného zločinu, ovšem tolikx x xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xeště povahu jednání, které charakterizuje jeho skutkovou podstatu, avšak vytváří úmyslně podmínky pro jeho spáchání. Tím se liší na jedné straně od poxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxročilo dále a již bezprostředně směřuje k jeho dokonání. Pojem bezprostředního směřování k dokonání trestného činu je třeba chápat tak, že pachatel jix xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xe v uskutečňování úmyslu pachatele spáchat trestný čin nutno spatřovat jen přípravu (R 20/1969).
V trestním zákoníku není zakotvena obecná trestxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xx x xxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxho činu výslovně stanoveno (§ 20 odst. 1).
Příprava zvlášť závažného zločinu je jednáním úmyslným. Úmysl při něm musí zahrnovat všechny skutečnostxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxuálně určitého zvlášť závažného zločinu.
Příprava k trestnému činu je trestná podle sazby stanovené za zvlášť závažný zločin, ke kterému směřovalxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x61/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, rozumí příslušníci xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxiky,
d)
Vězeňské služby České republiky,
e)
Bezpečnostní informační služby,
f)
Úřadu pro zahraniční styky a informace.
V rámci bexxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx v případě ozbrojených sil. I v rámci bezpečnostních sborů mohou nadřízení dávat rozkazy podřízeným. Další otázky, a zejména postavení příslušníků bexxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx.
Rasa
Rasu lze definovat jako skupinu lidí charakterizovanou určitými standardními vnějšími znaky (morfologie, pigmentace), např. barvou plexxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxní rasy - europoidní, negroidní a mongoloidní, které se dělí na další skupiny či typy. Existují i rasy smíšené (mulat, mestic, zambo). Postihuje se zde i xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxsy, než kterou je ve skutečnosti). Rasová nenávist je znakem řady skutkových podstat [např. § 170 odst. 3 písm. b), § 175 odst. 2 písm. f), § 402 a přitěžujxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxx
xxxxxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxých sborech, kterým nadřízený konkretizuje práva a povinnosti podřízených v rámci výkonu služby. Oprávnění nadřízeného vydávat rozkazy podřízenémx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxvých bezpečnostních sborů. Samotné oprávnění vydávat rozkazy vyplývá z § 3 odst. 4 zák. č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách, v případě ostatních ozbrxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x x xxxxx x x x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxužby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, § 48 odst. 1 písm. a) zák. č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, a § 46 odst. 1 záxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x stejně jako povinnost je splnit, existuje výhradně uvnitř ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, nikoliv mezi těmito navzájem, proto např. příslušxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxovaný podřízenému jeho nadřízeným, přičemž svým obsahem, povahou a způsobem sdělení musí rozkaz směřovat k plnění úkolů ozbrojených sil nebo bezpečnxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx zavázala věřiteli vyrovnat dluh namísto dlužníka, pokud tento svůj závazek nesplní (ručitel). Ve vztahu k trestnímu zákonu definuje rukojmí čl. 1 odsxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxm usmrcením, zraněním nebo dalším zadržováním s cílem donutit třetí stranu, ať již stát, mezinárodní mezivládní organizaci, fyzickou nebo právnickox xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
Shromáždění
Právo pokojně se shromažďovat je zaručeno všem fyzickým osobám v čl. 19 Listiny. Pojem shromáždění zahrnuje shromáždění soukromé i na mxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxy projevu a dalších ústavních práv a svobod, k výměně informací a názorů a k účasti na řešení veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postoxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xákona nepovažují shromáždění osob související s činností státních orgánů upravená jinými právními předpisy, shromáždění související s poskytovánxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxleno je konat v okruhu 100 m od budov zákonodárných sborů nebo od míst, kde tyto sbory jednají. Shromáždění musí být nejdříve 6 měsíců a nejpozději 5 dnů přxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxaná právnickými osobami přístupná jen jejich členům nebo pracovníkům a jmenovitě pozvaným hostům, shromáždění pořádaná církvemi nebo náboženskými xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxaná v obydlích občanů a shromáždění xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxubliky, jsou ozbrojené síly doplňovány na základě branné povinnosti. Podle zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný záxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx občana podrobit se odvodnímu řízení, vykonávat vojenskou činnou službu a plnit další povinnosti stanovené tímto zákonem.
Ustanovením čl. 15 odstx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxé povinnosti výrazně modifikován.
Branná povinnost vzniká občanovi (bez ohledu na pohlaví) dnem následujícím po dni, v němž dosáhne věku 18 let, a zxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx tento zákon nestanoví jinak. Občan se stává vojákem dnem právní moci rozhodnutí o schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu vydaným při odvodním řxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx mimo mimořádné stavy a v době mimořádných stavů.
Vojenskou činnou službou mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav se rozumí:
a)
služba voxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxbě nebo o vojenské povinnosti, rozumí se tím podle § 114 odst. 5 tr. zákoníku služba nebo povinnost osob vypočtených v odst. 4 citovaného ustanovení, tjx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxx
xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx nýbrž procesem postupného vyhasínání životních funkcí trvajícím určitou dobu. Pro potřeby trestního práva je ale nezbytné přesné stanovení momentu xxxxxx x xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x tzv. cerebrální smrt, tedy okamžik, kdy obnovení všech životních funkcí je již nenávratně vyloučeno. Naproti tomu tzv. klinická smrt, která představxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxkus trestného činu vraždy. Ten bude v zásadě trestný podle trestní sazby stanovené na dokonaný trestný čin (§ 21 odst. 1). Pokud by však konkrétní okolnoxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxvání, postačí-li to k nápravě pachatele (§ 58 odst. 5). V krajním případě za splnění podmínek uvedených v § 46 odst. 2 by bylo možno upustit od potrestáníx
xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxka" (např. § 165).
Soud
viz výklad u hesla Orgán veřejné moci
Spis
Spisem se podle široké definice uvedené v tomto ustanovení rozumí jakékoli daxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxpláři.
Datové záznamy jsou informace v podobě záznamů provedených na počítači (počítačové záznamy). Zvukové a obrazové záznamy jsou záznamy poříxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxapř. CD, DVD).
Vyobrazení je zachycením nějakého jevu, děje, událostí nejrůznější technickou formou (např. obrazem, litografií). Jiným znázornxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxi zabrání spisu (§ 103) a v ustanovení o spáchání trestného činu "veřejně" ve smyslu § 117.
Spolupachatel
Spolupachatelství představuje základní xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxosti podílí více spolupachatelů, anebo vedle pachatele, případně spolupachatelů, ještě další osoby.
Pojem spolupachatele je třeba vnímat v návaxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxstliže je trestná. Spolupachatelem pak je takový pachatel, který spáchal trestný čin úmyslným společným jednáním s jedním nebo více dalšími pachatelx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxav ohrožení
K zajištění dostatečné flexibility a operativnosti bezpečnostního aparátu a ke zvýšení účinnosti ochranných a obranných mechanismů sxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxu je spojeno s přechodným vznikem některých práv a povinností občanů, případně se zjednodušením některých státních procedur, na něž jsou v období "mírx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxseda vlády, vláda, Parlament ČR) vyhlásit buď nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav.
Stav ohrožení státu může vyhlásit Parlament Česxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxady. Rozhodnutí o stavu ohrožení státu se zveřejňují v hromadných sdělovacích prostředcích a vyhlašují se stejně jako zákon. Účinnosti nabývají okamxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxi České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.
Skutečnost vyhlášení stavu ohrožení státu je znakem všech trestných činů proti brannoxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x x xxxx xxru.
Státní příslušník České republiky
Státním příslušníkem České republiky je osoba, která podle platných právních předpisů (v současné době jdx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxké republiky. Českým státním příslušníkem je rovněž osoba, která má tzv. dvojí občanství, tj. vedle státního občanství České republiky má též státní oxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxcích brutalitu činu. Při hodnocení míry surovosti přitom bude třeba mít na zřeteli, že každý útok na lidský život je ve své podstatě surový. Naplnění znaxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxné učinit například u útoků s užitím zvlášť razantního násilí vedoucích k nápadnější devastaci těla oběti (podříznutí hrdla, deformace lebky), u útokx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxhanismů postupně působících na tělo oběti (pachatel oběť nejdříve bodl nožem, poté ji rdousil a nakonec ji topil ve vaně) - k tomu viz R 1/1993.
Pro napxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx
x xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxní oběti (např. čtvrcení těla za účelem jeho snadnějšího odklizení). Jde totiž o jednání po dokonání (spáchání) činu. Bude však namístě k němu přihlédnxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx xx
xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxbem - pro naplnění tohoto znaku bude rozhodné zjištění, jak útok pachatele prožívala oběť. Vzhledem k tomu, že v případech trestných činů vraždy nebude xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxí soudního lékařství. Bude rovněž záležet na věku oběti, její fyzické kondici a psychickém stavu. Zvlášť trýznivý způsob spáchání činu může spočívat v xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxzických nebo psychických, zpravidla ale půjde o jejich kombinaci. V praxi bylo jako zvlášť trýznivý způsob posouzeno např. usmrcení kojence poléváníx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxI).
Na rozdíl od zvlášť surového způsobu spáchání zde bude
relevantní
, zda oběť byla s to trýznění pachatele vnímat, tj. pociťovat působené útrapy. xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxí tohoto znaku, připadal by ovšem v úvahu pokus tohoto trestného činu.
V praxi se běžně vyskytují případy, kdy pachatel naplní svým jednáním současnx xxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx
xxxxxxxxvní stránka trestného činu
viz výklad u hesla Trestný čin
Svědek
Svědek je povinen vypovědět pravdu a nic nezamlčet o okolnostech, jež osobně vníxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxm, státním zástupcem nebo před policejním orgánem, který koná přípravné řízení podle trestního řádu anebo před vyšetřovací komisí Poslanecké sněmoxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxx x xx xx xxx xxx xxxxx x xxx xx xx xxx x xx xx xx xxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xouze na osobu, která již má formálně xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxlním smyslu. Toho definuje jako osobu, která vnímala skutečnost, jež může být v budoucnu předmětem zmíněné povinnosti podat svědectví. V případě znalxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxým z uvedených orgánů, případně stranou nebo účastníkem řízení před některým z těchto orgánů, aby jako expert v určitém oboru objasnila skutečnosti, k xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xx xxx xxx xxxxx x xxx xx xx xxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxdenými shora tlumočí nebo překládá z češtiny nebo cizího jazyka (blíže viz § 28, 29 tr. řádu, § 137, 139 odst. 2 o. s. ř., zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlxxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxmž se voják vymyká z dosahu svých nadřízených a porušuje tak povinnosti stanovené mu zákonem k plnění výkonu svého poslání, tzn. vojenské služby. Podle x xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx
xx
xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx
xx
xx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xx
je odloučen za bojové situace od místa výkonu služby a po pominutí příčiny odloučení se nepřihlásí kterémukoli nadřízenému nebo jinému vojenskému útvxxxx x xx x x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxtane do faktického dosahu nadřízených orgánů, tzn. nejen jeho návratem do místa služebního určení nebo přihlášením se u vojenského útvaru, ale také roxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxnských trestných činů (např. trestné činy dle § 372, 386 a 387 tr. zákoníku), jejichž objektem je zájem na ochraně plnění povinnosti vojáka být přítomex xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxvé sféře poškozeného, která je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi, a lze ji tak nahradit poskytnutím majetkového, zejména xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx. Výše způsobené škody má význam především u trestných činů majetkové povahy, u nichž je zákonným znakem jak základních skutkových podstat (např. tresxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xx nebo trestný čin loupeže podle § 173 odst. 2 písm. c), odst. 3]. Koncepce stanovení výše škody (tj. výše škody na věci a na jiné majetkové hodnotě) v § 137 xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxtem trestného činu. Zákon totiž uvádí, že při stanovení výše škody se vychází z ceny, za kterou se věc, která byla předmětem útoku, v době a v místě činu obvxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxstit, vychází se z účelně vynaložených nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci nebo uvedení věci v předešlý stav. Vzájemný vztah těchto kritérií xxxx xxxxxxx xx xx xxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xritérii je určitá hierarchie, která vyjadřuje, že primárním hlediskem je hledisko ceny, za kterou se věc v době a v místě činu obvykle prodává, a že teprvx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxených nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci nebo hledisko účelně vynaložených nákladů na uvedení v předešlý stav (R 39/2002). Není však vyloučxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx. R 45/2006). Zákon také stanoví, že obdobným způsobem se postupuje při stanovení výše škody na jiné majetkové hodnotě, tj. na majetkovém právu nebo jinx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxhož je cenou peněžní částka sjednaná při nákupu a prodeji zboží nebo zjištěná zvláštním předpisem k jiným účelům než k prodeji. Za obvyklou prodejní cenx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxx x xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxě prodává (tj. jakási průměrná cena věci). Nejde tedy např. o cenu ve velkoobchodním prodeji či v luxusním obchodě.
V ustanovení § 138 odst. 1 jsou vyxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxx Kč,
b)
škoda nikoli malá - nejméně 25 000 Kč,
c)
xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xxx
xx
xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxx xxx
xx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxx xxx xxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxx v zákoně definován, byť jeho výše je znakem skutkových podstat některých trestných činů, a to jako okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby. Nxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx x xxxm. b) jde o "prospěch velkého rozsahu".
Prospěchem se rozumí to, co pachatel získal trestným činem. Prospěch může mít povahu materiálního zisku paxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx xx
x xxných případech může mít prospěch pachatele imateriální podobu - např. u trestného činu zasahování do nezávislosti soudu podle § 335 odst. 2 písm. a).
xxxxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxx xx xxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxvotní, rodinný a eventuelně jiný nepříznivý stav, který svojí závažností ovlivňuje svobodu vůle jím postižené jednající osoby. Nezáleží na tom, zda txxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxán změnou vnějších okolností a omezuje schopnost člověka svobodně se rozhodovat v důsledku určitého nedostatku (finanční tíseň, časová tíseň apod.)x
xxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxx
xxxxxxx xxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxovou roli. Jeho spáchání je totiž základem trestní odpovědnosti a pouze v reakci na něj mohou být vůči osobě postavené před soud uplatněny trestní sankcx xxxxxx x xx xxxxx x x x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x x xxx x xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx znaky uvedené v trestním zákoně. Trestní xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxavují jeho protiprávnost, objekt, objektivní stránka, subjekt a subjektivní stránka. Protiprávností je v tomto kontextu míněna jednak obecná protixxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxost výslovně vyjádřená v některých skutkových podstatách takovými specifickými znaky jako neoprávněně, v rozporu se zákonem, bez povolení apod.
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx charakterizována jednáním, jeho následkem a příčinným vztahem mezi nimi, fakultativně i určitým způsobem jednání, místem činu nebo použitím určitéxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx let) a je příčetná (§ 25 a 26). Některých trestných činů se může dopustit jen osoba v určitém postavení nebo se zvláštní způsobilostí, anebo osoba s určixxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xrestní odpovědnost je pojata jako odpovědnost za zavinění (§ 13 odst. 2, § 15 a 16), avšak fakultativně může být určena i pohnutkou, cílem nebo jiným subxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxené v § 12 odst. 1, podle něhož jen trestní zákon vymezuje trestné činy a stanoví trestní sankce, které lze za jeho spáchání uložit.
Trestním zákonemx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx x x xxxxxxxxh věcech mladistvých - i zákon o soudnictví ve věcech mládeže. Naplnění těchto formálních znaků trestného činu nepostačuje k dovození trestní odpovědxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxnské škodlivosti spáchaného činu legislativně zakotvený v § 12 odst. 2. Ten je vyjádřením zásady subsidiarity trestní represe a principu trestní odpoxxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxestného činu je tedy třeba považovat za krajní prostředek, který má význam jen z hlediska ochrany základních celospolečenských hodnot. Jinými slovy řxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxřípustné. Celkově vzato je tedy sice trestný čin v § 13 odst. 1 vymezen jako čin protiprávní a trestný na podkladě formálních znaků trestného činu, ale zxxxxxx xx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxdlivý, na nějž je třeba reagovat prostředky trestního práva. To také umožňuje odlišit trestný čin od jiného protispolečenského jednání vykazujícího xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx jako obecný pojem, zastřešující bipartici soudně trestných deliktů, které se podle § 14 dělí na zločiny a přečiny, tedy jako pojem jim nadřazený. Toto xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxstný čin spáchaný mladistvým se totiž nazývá proviněním (§ 6 z. s. m.).
Definici trestného činu obsaženou v § 13 odst. 1 doplňuje právní úprava obsažxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xrestného činu (§ 21) a účastenství na trestném činu, tedy jeho organizátorství, návod a pomoc (§ 24).
Na druhé straně trestnými činy nejsou všechna pxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xelikty a jiné společensky nežádoucí jevy se škodlivými důsledky.
Trvalý pobyt
viz výklad u hesla Občan České republiky
Trýznivý způsob
viz výxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxti, jakož i určitou mírou trvalosti a současně dosahuje takové intenzity, aby bylo schopno vyvolat stav, kdy osoba, která je takovému jednání vystavenxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxé obdobné újmy, neboť týrání nemusí mít nutně jen povahu fyzického násilí, ale může spočívat i v působení psychických útrap, popř. být v rovině sexuálníxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xůže mít v každém konkrétním případě vliv na posouzení míry společenské škodlivosti daného jednání z hlediska splnění podmínek pro uplatnění xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xrubosti a bezcitnosti je třeba vázat k jednání pachatele jako celku, neboť jednotlivé dílčí akty takového jednání, jsou-li posuzovány izolovaně samy x xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xterých k nim dochází, svou povahou, návazností, četností, opakováním, stupňováním, charakterem vzájemného vztahu pachatele a týrané osoby apod. (sxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxní na zdraví" (§ 122 odst. 1) a "těžká újma na zdraví" (§ 122 odst. 2).
Ublížením na zdraví ve smyslu zákonné definice § 122 odst. 1 se rozumí takový stav xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxškozenému, a to nikoli jen po krátkou a zcela přechodnou dobu, výkon jeho obvyklé činnosti nebo má jiný nepříznivý vliv na obvyklý způsob jeho života pošxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxo zdravotního stavu, a to ve smyslu zhoršení jeho tělesných nebo duševních funkcí. Ne každá porucha zdraví je však již ublížením na zdraví ve smyslu tr. zxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxzace např. zprávou ošetřujícího lékaře, znaleckým posudkem.
Musí jít o změněný zdravotní stav vyznačující se např. déletrvajícími bolestmi, horxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx x xracovní neschopnost poškozeného. Nejde však o jediné kritérium, když pracovní neschopnost sama o sobě nemusí však vždy správně odrážet povahu, intenxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx který orgán nebo která funkce byly narušeny, jaká byla bolestivost poranění a její intenzita, jaké lékařské ošetření si poranění vyžádalo a do jaké mírx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxx986). Dále je nutno zdůraznit, že při řešení otázky, zda jde o ublížení na zdraví či nikoliv, musí být každý jednotlivý případ posuzován komplexně a indixxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxat nejméně 7 kalendářních dnů, byť není vyloučeno, aby v případě, že jde o výraznou poruchu zdraví, byla za újmu na zdraví považována i taková porucha, ktxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx ošetření. Pro závěr, že jde o ublížení na zdraví, však není nezbytné, aby xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxvých podstatách trestných činů ublížení na zdraví podle § 146, ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky podle § 146a, ublížení na zdraví z nedbalosti pxxxx x xxxx
xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxčanskému soužití podle § 49 odst. 1 písm. c) zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
V případě těžké újmy na zdraví (§ 122 odst. 2) se vychází v podstatě z těxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xtavu poškozeného. Základní rozdíl mezi ublížením na zdraví a těžkou újmou na zdraví spočívá v tom, že u těžké újmy na zdraví musí vždy jít o vážnou poruchu xxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xx xx x xxxxx x x xxxx
x xxxxx aby se jednalo o těžkou újmu na zdraví, je nutné současné splnění dvou základních podmínek:
a)
existence vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxce z těchto případů).
Závěr, že jde o těžkou újmu na zdraví, je právním závěrem, jež přísluší orgánům činným v trestním řízení, které jej činí zpraxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx u trestného činu těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, u trestného činu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1. Někdy je znakxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxx xxačky podle § 158 odst. 2.
Účastník
Účastenství na trestném činu je jednou z forem trestní součinnosti, a to vedle spolupachatelství. Ve smyslu § 24 xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxostředně přispívá k tomu, xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxx x x xxxxxx xxxxx xxou typovou společenskou škodlivostí se účastenství blíží pachatelství a spolupachatelství. Proto je organizátorství, návod a pomoc trestním zákonxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxx x xxxxxdení trestného činu nestačí.
Obecně platí, že účastenství podle tr. zákoníku je možné pouze na dokonaném trestném činu nebo na jeho pokusu, nikoli xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxo činu o něj alespoň pokusil. Přitom se uplatní zásada akcesority účastenství, jíž se obecně rozumí závislost trestní odpovědnosti hlavního pachatelx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xdpovědnost za přípravu ve smyslu § 20 odst. 1, jestliže jde o zvlášť závažný zločin a je současně splněna další podmínka, že tak trestní zákoník u přísluxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x x xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xkolností způsobujících zánik trestní odpovědnosti, a to účinnou lítost a promlčení trestní odpovědnosti (§ 33 a 34); a čtyři specifické důvody zánikx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxx xx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xřípady účinné lítosti (§ 197, 242 a 362). Další specifickou formu účinné lítosti zakotvuje též zákon o soudnictví ve věcech mládeže (§ 7 z. s. m.).
Pxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxx xxxxomocně rozhodnuto. Jejich důsledkem je zánik možnosti uznání viny za spáchaný čin a potrestání jeho pachatele. Proto se k nim přihlíží z úřední povinnoxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx trestněprávní důsledky. Tak například mu lze uložit ochranné opatření.
Účinná lítost představuje důvod zániku trestní odpovědnosti pachatele zx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxa zvlášť důležitých - které pachatel ohrozil nebo narušil, a jejichž ohrožení nebo narušení je obecně sankcionováno trestním právem. Zákon tedy dává pxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxsti.
Podmínky účinné lítosti jsou vymezeny v § 33, a to tak, že jako předpoklad zániku trestní odpovědnosti za taxativně vymezené trestné činy stanoxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxledku trestného činu mohlo být ještě zabráněno. Oznámení je nutno učinit státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, voják může místo toho učinit oznáxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx xxx x xxxx x xx x xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxosti pachatele je stanoveno splnění jeho zákonné povinnosti, jejímž porušením naplnil znaky trestného činu.
Úmysl
Trestní zákoník vychází v otxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxvinění, nestanoví-li trestní zákoník výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti. Pro to, aby pachatel trestněprávně odpovídal za spáchaný čin, tedx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxestného činu. Trestní zákoník chápe zavinění jako vnitřní psychický vztah pachatele k podstatným složkám trestného činu. Zavinění je vybudováno na xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxně schopnost jednat určitým způsobem se znalostí podstaty věci.
Zavinění jako vnitřní psychický stav pachatele k podstatným složkám trestného čixx xxxx xxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
Zavinění se musí vztahovat ke všem podstatným skutečnostem, které charakterizují pachatelův čin, tedy v podstatě ke všem skutečnostem, které jsox xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxí, že pachatel zná reálná fakta (skutečnosti), která se pod tyto znaky podřazují. Zavinění se tedy v zásadě nevztahuje k právním pojmům, neboť zpravidlx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxt, stejně jako na objektivní podmínky trestnosti.
xx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xšemi rozhodujícími skutečnostmi naplňujícími znaky trestného činu, tím vyšší je míra jeho zavinění a naopak. U nedbalosti je pak vyšší míra zavinění rxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxsti trestného činu a zpravidla má za následek vyšší trest.
Trestní zákoník rozlišuje zavinění ve formě úmyslu na úmysl přímý a úmysl nepřímý, čili exxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxch. U obou forem úmyslu je dána i složka volní, ovšem v různé míře. Právě v odstupňování volní složky je totiž rozdíl mezi oběma druhy úmyslu. Volní složka xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxx xxxxxxnosti charakterizující daný čin jako trestný.
V případě přímého úmyslu pachatel ví, že způsobem uvedeným v trestním zákoníku poruší nebo ohrozí jxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxace, kdy pachatel bude některé skutečnosti přímo chtít a s některými bude pouze srozuměn. V takovém případě však bude trestný čin spáchán toliko s eventxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx x úmysl přímý. Na to lze usuzovat z toho, že pokud pachatel pokládá daný následek za nutný, zcela určitě ho také chce, a nejde proto o pouhé srozumění s ním. O xxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xhráněný trestním zákoníkem. Jinými slovy řečeno, přímý úmysl zahrnuje i případy, když pachatel sice chce způsobit následek předpokládaný trestním zxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxit porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákoníkem, a pro případ, že jej způsobí, je s tím srozuměn. Srozumění v tomto kontextu vyjadřuje akxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxůsobení takového následku, není tedy jeho cílem, ani nevyhnutelným prostředkem, neboť pachatel sleduje svým záměrem cíl jiný, je však srozuměn s tím, xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xednání. Na srozumění v této formě lze usuzovat z toho, že pachatel nepočítá s žádnou konkrétní okolností, která by mohla zabránit následku, který si pacxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxže porušit nebo ohrozit zájem chráněný trestním zákoníkem. To má zásadní význam pro řešení případů, kdy má pachatel lhostejný vztah k danému následku. xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xakrýt trestný čin
Pachatel usmrtí jiného ve snaze zakrýt jiný trestný čin, pokud poté, co dokoná jeden trestný čin, usmrtí jiného (poškozeného, svědxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxvy před trestním stíháním rukama zardousil). Může se jednat i o usmrcení osoby, která nebyla přímo svědkem předchozího činu, avšak hrozí, že jej odhalí xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx ve snaze usnadnit jiný trestný čin, pokud se dopustí trestného činu vraždy jako prostředku ke spáchání jiného trestného činu (např. usmrtí manžela pošxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xednak jako označení skutkové podstaty trestného činu v § 200, jednak v rámci základní skutkové podstaty trestného činu teroristického útoku [§ 311 odsxx x xxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx výklad podává § 123) z opatrování toho, kdo má podle jiného právního předpisu nebo podle úředního rozhodnutí o takovou osobu pečovat. Naproti tomu v § 31x xxxxx x xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx proti jeho vůli za použití násilí, pohrůžky násilím, způsobením jiné vážné újmy, lsti, smyšlené záminky anebo jakýmkoli jiným způsobem.
V obsahu pxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxých směrech širší, v jiných zase užší a neodpovídá plně tradičnímu chápání pojmu "únos" v běžné řeči. Týká se výlučně odnětí z opatrování osob v § 200 odstx x xxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxdem k tomu, že trestný čin poškozování věřitele působí újmu věřiteli pachatele, jenž je jeho dlužníkem, dotčenou osobou, o jejíž úpadek v daném případě xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona). Samotný trestní zákoník blíže nedefinuje stav úpadku. Podle insolvenčního xxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxx xxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxy po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit (§ 3 odst. 1 insolvenčního zákona). V případech uvedených v § 3 odst. 2 insolvenxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxx xx xx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxchopnosti dlužníka, která však v trestním řízení není uplatnitelná. Proto i za okolností předpokládaných v § 3 odst. 2 insolvenčního zákona je třeba zxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx která je jedním ze zákonných znaků stavu úpadku. Samotná neschopnost plnit splatné závazky (insolvence) spočívá v tom, že dlužník nemá dostatek finanxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxhotu je plnit. Předlužen je pak takový dlužník, který má více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Podle § 3 odst. 3 insolvenčnxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxi se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci pokračovat ve správě majetku nebo v provozu podniku. Stav předlužení dlužnxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xx xx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xterá je podnikatelem (§ 3 odst. 3 insolvenčního zákona).
Z hlediska subjektivní stránky postačí u způsobení daného těžšího následku v podobě způsoxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx
xxxxí České republiky
Územím České republiky se rozumí ta část země, včetně vnitřních vod (vodní nádrže, řeky, jezera) a prostoru pod zemským povrchem (zxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxální místa (zejména velvyslanectví cizích států v České republice, popřípadě sídla mezinárodních organizací) nejsou vyňata z působnosti českého trxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxíslušného orgánu cizího státu (srov. čl. 22 Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích - č. 157/1964 Sb.). Zde spáchané trestné činy však mohou být stíhxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxmco na první z nich (na státní lodě a letadla) se plně vztahuje působnost našeho trestního zákona, tak u obchodních lodí a letadel se uplatňuje tzv. princxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xx
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxmí státu a vybavený právem sám rozhodovat o svých záležitostech. Základními územními samosprávnými celky v České republice jsou obce a vyššími územníxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x x xxxxně o krajích (zák. č. 129/2000 Sb.). Orgány obcí jsou obecní zastupitelstvo, rada obce, starosta, obecní úřad a obecní policie (ve městech obdobné orgáxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxmořádným stavem uvedeným v § 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb. Podle čl. 43 Úxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxdení. K přijetí usnesení je třeba nadpoloviční většiny všech členů obou komor Parlamentu ČR, tj. absolutní většina poslanců i senátorů (čl. 39 odst. 3 Úxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxemí státu). Rozhodnutí o válečném stavu se zveřejňují v hromadných sdělovacích prostředcích a vyhlašují se stejně jako zákon. Účinnosti nabývá rozhoxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxvidla formálně deklarovaný. Podle Haagské úmluvy z roku 1907 se tak může stát tzv. přímým vypovězením nebo formou ultimáta (nebudou-li splněny stanovxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxa nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení (čl. 43 odst. 1 Ústavy). Ozbrojená akce naproti tomu bude předstaxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx oficiálního vyhlášení války.
Vedení války je upraveno souborem norem mezinárodního válečného práva (
ius in bello
), z nichž některé mají i obyčejoxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x použitím vojenské síly), zásadu právní regulace války (válčící strany si nemohou v boji počínat libovolně, jsou omezeny ve způsobu vedení války a bojoxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx by postihovat civilní obyvatelstvo a objekty, zakázáno je použití prostředků zrádných a působících zbytečné utrpení a škody).
Základem právní úpxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx a nemocných příslušníků ozbrojených sil, zacházení s válečnými zajatci, jakož i ochranu civilních osob za války, na které navazuje řada dodatkových pxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx4 ze 14.12.1974).
Použití ozbrojené síly se připouští:
a)
v případě účasti státu na ozbrojených akcích podle rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN dlx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxx xxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx 52 až 54 Charty),
c)
v rámci výkonu individuální nebo kolektivní sebeobrany v souladu s čl. 51 Charty.
Vážná porucha v činnosti
Vážnou porucxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxění jejích základních úkolů, a to po určitou, ne zcela zanedbatelnou dobu. Porucha způsobená úřední osobou nemusí nastat přímo v instituci, v níž pachaxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx, přičemž k trestní odpovědnosti za tento těžší následek postačí zavinění nedbalostní dle § 17 písm. a).
Vážná újma na právech
Vážná újma na právech xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xféry poškozeného, který se nedotýká přímo jeho majetkových práv, ale přesto je jím právem pociťován úkorně, může dojít a často dochází i k majetkové újmxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx. Při posuzování vážnosti újmy způsobené na právech je třeba vždy komplexně posoudit intenzitu zásahu do práv, význam zasaženého oprávněného zájmu, nxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxx xx xxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxm vlastnických nebo jiných právních vztahů. Pro pojem "věc" je tak podstatné jednak její ovladatelnost, jednak užitečnost pro lidi, a v důsledku toho i xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xo být věci individuálně určené, i věci hromadné (např. podnik), patří sem i produkty přírody (např. ovoce, zelenina). Ovladatelnou přírodní sílou mohxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx hmotné předměty a ovladatelnou přírodní sílu, tak v druhé větě jde o rozšíření dosahu pojmu "věc" tak, že se ustanovení o věcech vztahují i na živá zvířatxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xx předmětem právních vztahů (prodeje, darování atd.) a trestní zákoník mu poskytuje trestněprávní ochranu zejména prostřednictvím ustanovení o majxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xinů, např. týrání zvířat (§ 302), pytláctví (§ 304). Pokud jde o zpracované oddělené části lidského těla, může jít kupř. o paruku z lidských vlasů, popříxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxch majetkových trestných činů. Peněžní prostředky na účtu jsou vlastně pohledávky vůči příslušným peněžním ústavům. Jde o peněžní prostředky uloženx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxvech), u stavebních spořitelen (zák. č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření).
Cenné papíry (viz zák. č. 591/1992 Sb., o cenných papírech) mohou být v lixxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxobě záznamu na nosiči informací u oprávněného subjektu, nemají tedy hmotnou podobu. Vztahuje se na ně druhá věta § 134 odst. 1, tj. že se ohledně nich užijx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx ocenitelná hodnota, která není věcí a na kterou se nevztahují ani ustanovení o věcech podle druhé věty odstavce 1 § 134. Majetkovým právem je jakékoli pexxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x penězích, např. obchodní podíl, členský vklad.
Vymezení věci nebo jiné majetkové hodnoty má zásadní význam i pro možnosti ukládání sankcí, x xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxx
x xxxxxxxx uložit trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty či rozhodnout o zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty úzce souvisí problematika upravená x x xxxx xxx xxx xxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxdnutí o ní vlastní, je součástí jeho majetku nebo s ní fakticky jako vlastník nebo majitel nakládá, aniž je oprávněný vlastník, majitel nebo držitel takxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx popřípadě osobu majitele, ale též na osobu, která s ní jako vlastník nebo majitel nakládá, pokud ovšem skutečný vlastník, majitel nebo oprávněný držitxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxné majetkové hodnoty (§ 101 odst. 1). Podmínka, že věc náleží pachateli, musí být splněna v době vyhlašování rozsudku (R 29/1972). Vzniknou-li pochybnxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxx xravomocně rozhodnuto, je soud v souvislosti s ukládáním trestní sankce tímto rozhodnutím vázán, neboť nejde o otázku viny (§ 9 odst. 1 tr. řádu).
Veřexxx xxxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxerých trestných činů spočívající v tom, že trestný čin byl spáchán veřejně.
Jsou zde uvedeny dva okruhy (dvě skupiny) okolností zakládajících spácxxxx xxxx xxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxtí nebo jiným obdobně účinným způsobem,
b)
jeho spáchání před nejméně třemi osobami současně přítomnými.
Okolnost, že trestný čin byl spácxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx, etnické nebo jiné skupiny osob podle § 355 odst. 1, výtržnictví podle § 358, podněcování k trestnému činu podle § 364, schvalování trestného činu podle x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxtředky veřejného spáchání činu, tzn. jde zásadně o skupinu těchto okolností uvedených pod bodem a) shora, vyjma jeho spáchání obsahem rozšiřovaného sxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxe § 180 odst. 3 písm. b), pomluva podle § 184 odst. 2]. S přihlédnutím k povaze spáchaného trestného činu není vyloučeno, aby okolnost, že čin byl spáchán vxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx6). K jednotlivým okolnostem zakládajícím spáchání trestného činu veřejně:
1.
Tiskovinou, jejímž obsahem je čin spáchán veřejně, se rozumí vyhotxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxhou to být publikace periodické i neperiodické. Naproti tomu přepis na psacím stroji není tiskovinou, ale může být obsahem spisu ve smyslu tohoto ustanxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxfinice v § 136 rozumí jakékoli datové, zvukové a obrazové záznamy, vyobrazení a jiná znázornění. Spisem ve smyslu § 136 je tak např. i vyhotovení jednoxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xoučasně (najednou), anebo postupně.
Obsahem tiskoviny nebo rozšiřovaného spisu se rozumí nejen jejich vlastní obsah, nýbrž i celkové vyznění tiskovxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxní) určený k veřejnému promítání, tj. zpravidla v kinech. V případě televizních filmů či inscenací půjde o naplnění okolnosti "veřejně" prostřednictxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xa rozhlas nelze pokládat např. místní rozhlas, závodní rozhlas - může však jít o spáchání činu veřejně jiným obdobně účinným způsobem.
5.
Televize xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxějšími hromadnými sdělovacími prostředky.
6.
Veřejně přístupnou počítačovou sítí se rozumí propojení většího počtu počítačů do sítě umožňujícx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxem, xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxo záznamu, videozáznamu, CD, DVD; dále může jít např. o vysílání místního či podnikového rozhlasu.
8.
Spáchání činu před nejméně třemi osobami souxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx
xx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxítomných osob se tedy nepočítá nejen pachatel, ale též spolupachatel a účastník na tomto činu,
b)
jsou tyto osoby přítomny současně, nikoliv postuxxxx
xx
xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxá sice byla na místě činu, ale o jednání pachatele vůbec nevěděla, protože buď spala, anebo byla těžce opilá).
Veřejně přístupná počítačová síx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xrávního vztahu mezi věřitelem a dlužníkem. Vzhledem k tomu, že k posouzení toho, zda takový vztah existuje, je součástí posouzení viny pachatele, nálexx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxzení, v němž již byla existence takového právního vztahu deklarována.
Věřitelem v tomto právním vztahu je ten, jemuž má být plněno, a to bez ohledu na xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxe. Důvodem právního vztahu mezi nimi může být jak smlouva, a to občanskoprávní, obchodní nebo pracovní, tak i jiná v zákoně uvedená skutečnost. Takovou xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxitel. Nezáleží přitom na tom, zda daný závazkový právní vztah vznikl v souvislosti s podnikáním nebo jiným způsobem, a věřitelem, stejně jako dlužníkexx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxx xosah než na soukromoprávní závazkové vztahy a umožňuje sankcionovat i porušení jiných závazkových vztahů, např. jednání daňových dlužníků nebo osob xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxe věřitele ze závazkového právního vztahu a jeho pachatelem může být jen dlužník. Jde o konkrétní subjekt se zvláštní vlastností ve smyslu § 114 odst. 1.
xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxodu ve spojení s organizovanou skupinou. Zákon přitom nevyžaduje speciální zaměření takové organizované skupiny na takový obchod. Může tedy z jejího xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xx x xxxxxxxxxxx x xxalizovaným zahraničním obchodem s vojenským materiálem. Jinými slovy řečeno, pojem ve spojení s organizovanou skupinou nepředpokládá začlenění paxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxka subjektivní stránky dán úmysl.
Samotnou organizovanou skupinou je sdružení více osob, které se vyznačuje určitou dělbou úkonů mezi jednotlivýxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxdení trestného činu a umocňuje jeho škodlivé společenské dopady. Taková skupina nemusí mít trvalý charakter.
Velký rozsah
viz výklad u hesla Značxx xxxxxx
xxxxx xxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxx xxxx
xxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx x xxmrcení dvou nebo více osob jedním skutkem, jinak půjde o spáchání činu opětovně podle písm. h). Pojem více zde tedy znamená nejméně tři osoby. Jestliže pxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx x xxx xdst. 1, 3 písm. a). Pokud se takto snaží usmrtit nejméně tři osoby, avšak podaří se mu usmrtit jen dvě, půjde o trestný čin vraždy podle § 140 odst. 1, 3 písm. xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx jako spáchání činu na více osobách ve smyslu § 140 odst. 1, 3 písm. a), nýbrž jako spáchání činu na těhotné ženě podle § 140 odst. 1, 3 písm. b) - viz R 43/2006x xxxxxx xxxx x
xxxxxxxxxx
x xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx x xxxm. a). Shodná formulace "dvě nebo více osob" se objevuje např. v § 141 odst. 2 písm. a), § 145 odst. 2 písm. a). V řadě dalších ustanovení se objevuje termín "xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xejméně tři osoby.
Voják
Voják je pojem definovaný v § 114 odst. 4 tr. zákoníku. Rozumí se jím dle citovaného ustanovení:
a)
voják v činné službě,
xx
xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
d)
válečný zajatec.
Pachatelem trestných činů vojenských podle dvanácté hlavy tr. zákoníku může být jedině voják jako zvláštní případ tzv. sxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx
xxxxxx
xxzické osoby, která je vojákem ve smyslu § 114 odst. 4 tr. zákoníku. V případě účastníka na trestném činu vojenském se zvláštní vlastnost nebo postavení nxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xudíž nepodstatné, zda je tomu tak v době, kdy čin vyšel najevo nebo kdy se projednává v rámci trestního řízení.
Vojákem v činné službě se rozumí přísluxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xálečného stavu pak vykonává mimořádnou službu. Právní režim služebního poměru vojáků upravují zákony č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xe znění pozdějších předpisů, a dále zvláštní vnitřní předpis ozbrojených sil schválený na základě zákonného zmocnění prezidentem republiky: Základxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxe a další osoby, pokud jim bylo v souladu s § 31 odst. 4 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, služebním orgánem povoxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, v platném znění, a Vojenské policie podle zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xálečných operací. Ustanovení písm. d) odst. 4 § 114 tr. zákoníku reflektuje požadavky pěti Ženevských úmluv ze dne 12. srpna 1949 na ochranu obětí válkxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxci trestáni pouze těmi tresty a za ty činy jako vojáci vlastní armády trestajícího státu.
Výbušnina
Trestní zákoník nevymezuje, co jsou výbušninxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, prováděcí vyhláška k němu č. 72/1988 Sb., o výbušninách, a Evropská dohoda o mezinároxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxch a o státní báňské správě jsou výbušninami látky a předměty uvedené v mezinárodní smlouvě o přepravě nebezpečných věcí, kterou je Česká republika váxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxné látky jako tuhé nebo kapalné látky - nebo jejich směsi - které mohou chemickou reakcí vyvinout plyny takové teploty, takového tlaku a takové rychlostxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx pokud nejde o střelivo a pyrotechnické výrobky (část druhá kapitola 2.2. dané dohody). Výčet těchto látek je obsažen v příloze A dané dohody a v ní jsou zaxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, ve svých ustanoveních § 22, 6 a 25g. Zároveň přitom vymezuje pravidla pro výrobu výbušnin (§ xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xx xx x xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxx). Porušení těchto pravidel naplňuje znaky skutkové podstaty nedovoleného ozbrojování, ovšem pouze za předpokladu, že přitom jde o množství výbušnixx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxvávání je trestněprávně sankcionováno. O jaké konkrétní množství má jít, však nespecifikuje. Z povahy věci nicméně vyplývá, že za množství větší než mxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxobit újmu na zdraví (viz R 44/1977).
Vyznání
xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxně o kvalifikované skutkové podstaty (u vraždy, těžkého ublížení na zdraví, ublížení na zdraví, mučení a jiného nelidského a krutého zacházení, zbavexx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxh skutkových podstatách je tento znak uveden u trestných činů z nenávisti, a to násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci (§ 352 odst. 2 a 3) a haxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx jiném pro jeho vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání. Skutková podstata trestného činu omezování svobody vyznání (§ 176) se týká dxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx x xiném bránění v užívání svobody vyznání. Vyznáním se rozumí aktivní, případně i pasivní vztah k určitému náboženství jako všeobecné teorii a k výkladu sxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxx o skutkové podstaty trestných činů z nenávisti (ať už kvalifikované nebo v některých případech i základní), trestní zákoník je založen na tom, že postxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxtečnost musela být zcela jednoznačně známa (pachatel vychází z domnění, že jde o osobu, která má vyznání, nebo je naopak bez vyznání.
Závislost
Závxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx a omezuje či eliminuje jeho svobodu rozhodování. Závislost může vyplývat z poměrů faktických (psychická závislost na vychovateli) či právních (dlužxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx své odkázanosti na něj, bez této závislosti by v dané situaci podle své vůle jednal jinak. K vytvoření stavu závislosti nestačí, když např. žena po náhodxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xísm. j), které pronikavě zvyšují závažnost činu a zakládají tak jeho posouzení podle této kvalifikované skutkové podstaty. Pojem jiné zavrženíhodné xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxcení jiného považuje pohnutka, která odráží absolutní neúctu pachatele k hodnotě lidského života, jeho bezcitnost, nemorálnost, sexuální zvrácenoxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxiantního založení pachatele, nebude zpravidla možno usuzovat na zavrženíhodnou pohnutku. V takových případech bude nutno pečlivě zkoumat, do jaké mxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxdle § 39 odst. 2.
Zvlášť zavrženíhodná pohnutka je také přitěžující okolností podle § 42 písm. b) tr. zákoníku. V případě, kdy je současně znakem ať jix xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxčítání podle § 39 odst. 4). Nebrání to však v tom, aby k intenzitě naplnění tohoto zákonného znaku bylo přihlédnuto při ukládání trestu v rámci trestní saxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxáchaný zločin mimořádně závažný (tj. že uvedený znak bude naplněn s mimořádnou intenzitou).
Zbraň (se zbraní)
Ve smyslu tohoto ustanovení se zbraxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxíždí na poškozeného). Může to být pochopitelně i zbraň v technickém pojetí (např. střelná zbraň, meč). Tento význam pojmu "zbraň" je třeba odlišovat od xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xx xxxx x xxxxx xzbraň". Použití zbraně, a to jen střelné zbraně, za podmínek oprávněného použití zbraně je okolností vylučující protiprávnost činu (§ 32). V případě txxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxě a výbušniny).
Spáchání trestného činu se zbraní je u některých trestných činů zvláště přitěžující okolností - např. u trestného činu vydírání podxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx
xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxedem na povahu trestného činu, bylo posuzováno jako v zákoně výslovně neuvedená obecná přitěžující okolnost podle § 42 (např. u trestného činu rvačky xxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx
xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx užije zbraně k útoku, k překonání nebo zamezení odporu anebo xxxxxxxx xx x xxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx).
Užití zbraně tak může mít podobu jak přímého fyzického násilí vůči poškozenému (např. pachatel jej bodne nožem, hodí po něm kámen), tak působení nx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx x xx situace, že pachatel drží zbraň u sebe za účelem jejího použití k útoku, k překonání nebo zamezení odporu, bez ohledu na to, že ji ve skutečnosti nepoužilx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx nejde o spáchání trestného činu se zbraní.
Zločin (zvlášť závažný zločin)
viz výklad u hesla Přečin
Zmenšená příčetnost
Vedle nepříčetnosti xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxevní poruchy podstatně snížena, tedy oslabena schopnost pachatele rozpoznat protiprávnost činu nebo jeho schopnost ovládat své jednání, anebo byly xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xříčetnosti vychází tedy ze stejných kritérií jako posuzování úplné nepříčetnosti, avšak liší se její intenzitou.
Značný rozsah
Obecný pojem "roxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx škoda, prospěch, náklady k odstranění poškození životního prostředí a hodnota věci a jiná majetková hodnota), někdy ovšem jako znak sice kvantitativxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxisky uvedenými v § 138 odst. 1, kde jsou uvedeny hranice škod, prospěchů, nákladů k odstranění životního prostředí, hodnot věci a jiných majetkových hoxxxxx
xxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxsahu, použije prostředky získané účelovým úvěrem na jiný než určený účel), obdobně i trestného činu dotačního podvodu podle § 212 odst. 2, dále trestnéxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxx xx x xxxxxxxxxx x xx x xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx obdobně je tomu u trestného činu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby (§ 241). Rovněž tak u skutkové podstaty txxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxe jde o rozsah vykonávané závadné činnosti.
U ostatních skutkových podstat trestných činů, u kterých se zmiňuje pojem "rozsah", a to "větší rozsah"x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx x xkutkové podstaty trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy" podle § 283), nelze kritéria uvedenx x x xxx xxxxx x xxxxx x xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxškození cizích práv) jde o způsobení jinému újmy na právech velkého rozsahu, v § 222 odst. 1 písm. e) (trestný čin poškození věřitele) jde o, byť i jen čásxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxm. b), odst. 4 písm. b) (trestný čin padělání a pozměnění peněz) jde o spáchání tohoto trestného činu ve značném nebo velkém rozsahu, obdobně u skutkovýxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x37 odst. 2 písm. b), odst. 3 písm. b)].
Stejně tak je tomu u skutkových podstat trestných činů nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení (§ 243 xxxxx x x x x xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxení zboží pro daňové účely a předmětů dokazujících splnění poplatkové povinnosti [§ 245 odst. 2 písm. a) - padělání nebo pozměnění nálepky, kontrolní xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx dokladu o splnění poplatkové povinnosti v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch ve značném rozsahu] či obdoxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxle § 268 odst. 3 písm. b), odst. 4 písm. b), porušení chráněných průmyslových práv podle § 269 odst. 2 písm. c), odst. 3 písm. b), porušení autorského právax xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxe § 271 odst. 2 písm. c), odst. x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxjící se k rozsahům ve skutkových podstatách trestných činů porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 1 a 2 ("větší rozsah" xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx1 odst. 1 ("větší rozsah" poskytování služeb nebo provozování výrobního, obchodního nebo jiného podnikání), nedovoleného ozbrojování podle § 279 oxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xísm. b) a nedovolené výroby a držení radioaktivní látky a vysoce nebezpečné látky podle § 281 odst. 3 písm. b), jakož i neoprávněného zaměstnávání cizixxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxných činů. Jedná se tu o "větší rozsah", "značný rozsah" a "velký rozsah", a to v případě znaku "větší rozsah" i jen vůči dítěti (§ 126) nebo dítěti mladšímx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxdání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 2 písm. c), písm. d), odst. 3 písm. c), písm. d), přechovávání omamné a psychotropní látxx x xxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx x x xxxxxx x xxxxxx xxxdmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu podle § 286 odst. 2 písm. b), písm. c).
Ať se ve výše uváděných případech jedná o znaky záklxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxh podstat kvalifikovaných, vždy platí, že nelze vystačit jen s kvantitativním vyjádřením těchto znaků. V úvahu je třeba vzít i četná, případně i kvalitxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxhání trestné činnosti či takovou trestnou činností opatřených, rozsah újmy, která nastala u osob dotčených pácháním trestné činnosti.
Například x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxx xx xxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxh a společenských dopadů a možných následků, kvalitu látky vyjádřenou účinným množstvím, případně hledisky obdobnými, množství látky, intenzitu újxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxtku nebo jed pachatel buď utržil, nebo utržit měl a mohl, délku doby, po níž pachatel s uvedenými látkami nebo jedy neoprávněně nakládal apod.
Obdobnx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx uvedených výše; je přitom třeba vycházet ze zvláštností skutkové podstaty daného trestného činu.
Za velmi důležité je třeba považovat to, že ač pojxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxě závažnosti trestného činu podle základní skutkové podstaty (nebo je toto odstupňování provedeno již od základní skutkové podstaty), není možné vycxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xde, případně o jakou skupinu trestných činů (např. ale ani u drogových trestných činů podle § 283 až 286 nejsou kritéria posuzování u jednotlivých skutxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxi a psychotropními látkami a jedy). Nelze také vždy ztotožňovat pojmy "větší rozsah" podle tr. zákoníku a podle tr. zákona, protože tr. zákoník vycháxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxlec
Pojem "znalec" užívá tr. zákoník ve dvojím smyslu. Jednak z pohledu možného subjektu trestného činu, a to subjektu speciálního, u kterého zákon xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxných některými trestnými činy. V prvním případě jde o skutkovou podstatu trestného činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku (§ 346). Ve dxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xodstatě) byl spáchán "na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti". Obsah tohoto pojmu je vždy shodný. Pojem "znaxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxx xx xxx xxx xxxxx x xxx xx xx xxx x xxx xx x xxx xxxxx x xx xx xx x x xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xruh řízení, v němž je přibrání znalce možné. Za posudek podaný ve správním řízení ovšem xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxko soudním komisařem v řízení o dědictví (§ 38 o. s. ř.), v řízení před Ústavním soudem (§ 50 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu), před mezinárxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxmisí Poslanecké sněmovny (čl. 30 Ústavy, § 48 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a čl. 12 až 19 přílohy č. 1 k tomuto zákonu x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxné otázky důležité pro trestní, civilní, správní nebo jiné řízení odborných znalostí. Pouze v trestním řízení se zvlášť požaduje, aby se jednalo o otázxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xx xx xxxxxxxných, zvlášť obtížných případech, vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení, se přibere státní orgán, vědecký ústav, vysoká škola nebo institucx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxx xx 36/1967 Sb. je zjevný širší dosah této úpravy i na řízení civilní i správní. Znalec nesmí podat posudek, jestliže lze mít pro jeho poměr k věci, k orgánům xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxčen, oznámí to neprodleně; stejnou povinnost mají i účastníci řízení (strany). O tom, zda znalec je vyloučen, rozhoduje orgán, který jej pro podání posxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxnovení o svědcích (v trestním řízení se jedná o § 99 a 100 tr. řádu). V ostatních případech je znalec povinen znalecký posudek podat. V jednotlivých druzxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx
xxxlecký posudek představuje výsledek činnosti znalce, který byl přibrán orgánem veřejné moci (zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, užívá výxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxzení před Ústavním soudem a řízení před vyšetřovací komisí Poslanecké sněmovny, (byť zde se neuplatní trestní odpovědnost za trestný čin křivé výpověxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxení (§ 110a tr. řádu).
Jedná se o důkaz použitelný ve všech shora označených druzích řízení, nevyznačuje se však nějakou xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxt. 6 tr. řádu, § 132 o. s. ř., § 50 odst. 4 spr. řádu., atd.).
Trestní zákoník používá pojmu "znalecký posudek" ve spojení jednak s úpravou v § 71 (propaxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx x xxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxpadlou nebo jejíž zabrání mohl uložit, může soud stanovit na základě odborného vyjádření nebo znaleckého posudku, jednak v § 254 (trestný čin zkresloxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx přikládá k návrhu na zápis do obchodního rejstříku [§ 38i odst. 1 písm. g) obch. zák.], nadačního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xstanovení § 346 zakotvující trestnost křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku rozlišuje znalecký posudek:
a)
nepravdivý (ve všech podxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxývající jsou vědomě hrubě nepřesné, resp. nepravdivé),
c)
neúplný (byly úmyslně zamlčeny některé podstatné okolnosti, což má bezprostřední dopxx x xx xxxx xxxxxxx xxxxx xx x xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxce).
Příslušný orgán, který v řízení ustanovil znalce (obdobně by se to týkalo strany, která vyžádala podání posudku za podmínek uvedených v § 11xx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxhž posouzení je třeba jeho odborných znalostí. V posudku uvede znalec popis zkoumaného materiálu, popřípadě jevů, souhrn skutečností, k nimž při úkonx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xnaleckou doložku, která obsahuje označení seznamu, v němž je znalec zapsán, označení oboru, v němž je oprávněn podávat posudky, a číslo položky, pod ktxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx straně posudku a přetištěna znaleckou pečetí. Znalec je povinen písemný posudek na požádání státního orgánu osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah bxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
a)
v obecné části v § 42 písm. j) v demonstrativním výčtu obecných přitěžujících okolností spočívajících v tom, že pachatel spáchal trestný čin za krxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx provedena
evakuace
,
b)
§ 132, kde vymezuje pojem obecně prospěšného zařízení (jednání namířená proti nim, ať už v úmyslné nebo nedbalostní formě jxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx x xxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xebo jiné živelní pohromě.
Dále pak v řadě ustanovení zvláštní části (šíření nakažlivé nemoci, šíření nakažlivé nemoci z nedbalosti, ohrožovánx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxod, lichva a šíření poplašné zprávy), jestliže se tu zakotvuje přísnější trestnost (v kvalifikovaných skutkových podstatách) jednání pachatele, ktxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxjící život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Zvlášť je třeba potom upozornit na výrazně zvýšenou (a zároveň i zpřísněnou) trestnost v příxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xsob, což u živelní pohromy lze předpokládat, výše škody, resp. hodnota odcizené věci, může být i velice nízká), odst. 4 písm. b) [čin uvedený mj. i v § 205 oxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxnost, která si zaslouží přísnější postih. V § 205 odstavci 4 písm. b), jestliže pachatel spáchal trestný čin krádeže za stavu ohrožení státu nebo za válexxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxž se reaguje na takové trestné činy páchané v minulosti zejména při povodních.
Živelní pohromou se rozumí škodlivé působení přírodních sil (povodexx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost, je důvodem pro vyhlášení nouzového stavu vládou nebo jejím předsedou (čl. 5 odst. 1 x x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx právě živelní pohromy, ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu a není možné odvrxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxě některých zákonů, krizového zákona). Stav nebezpečí vyhlašuje hejtman za podmínek a způsobem, jež jsou uvedeny v citovaném zákoně.
Byl-li čin spxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxhateli jako okolnost obecně přitěžující podle § 42 písm. j) (§ 39 odst. 4 věta první - k okolnosti, která je zákonným znakem trestného činu, včetně okolxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx jako zvlášť přitěžující okolnosti postačí zavinění z nedbalosti.
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ ČÁST
HLAVA I
PŮSOBNOST TRESTNÍCH ZÁKONŮ
Právní stav koxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx x x xx x xxxxxxxxx xxxxxx xx x xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxobnost (hmotněprávní exempce) je ponechána ústavněprávní úpravě (srov. zejména čl. 27 a čl. 65 Ústavy).
Princip zákazu retroaktivity navazujícx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxx xx xxxo spáchání vyvozovat (
nullum crimen sine lege
,
nulla poena sine lege
), je dále rozveden zejména v ustanoveních o časové působnosti trestních zákonů. Z xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx, a tedy dovolené použití pozdějšího zákona ve prospěch pachatele.
Díl 1
Žádný trestný čin bez zákona
xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxbnost zákona či jiného právního předpisu, tzn. že právní norma se vztahuje i na skutečnosti či právní poměry, které z hlediska času nastaly ještě před jexx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx se zde promítá formulací zákazu zpětné časové působnosti trestního zákona jako základního předpokladu pro respektování trestního práva hmotného jxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxh smluv.
3.
V tomto ustanovení je vyjádřen zákaz zpětné působnosti trestního zákona na čin spáchaný před jeho účinností, jenž v době spáchání nebyx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxu "žádný trestný čin a žádný trest bez zákona", který je pak dále rozveden zejména v § 2 a 3.
4.
V ústavněprávní rovině tato úprava navazuje na znění člx xx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxodněprávních závazků České republiky pak znění zákona odpovídá požadavkům vyplývajícím např. z čl. 7 odst. 1 Úmluvy, z čl. 15 odst. 1 Mezinárodního pakxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xx xxxxá jen o zákaz retroaktivity k tíži pachatele (in malam partem), nikoliv však o zákaz retroaktivity v jeho prospěch (in bonam partem). Naopak z § 2 a 3 lze xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx
xx
x xxxxx xxxx spáchání činu - viz výklad k § 2 odst. 4, bod 29.
xx
xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxktivity a jeho aplikace není z povahy věci vyloučena (srov. § 1 odst. 2 zák. o tr. odpovědnosti práv. osob).
8.
Rovněž ohledně mladistvých se s ohledex xx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxsející ustanovení:
§ 2 až 3 - časová působnost, § 12 - zásada zákonnosti a zásada subsidiarity trestní represe, § 13 - trestný čin, § 110 - trestní záxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
zák. č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv
Judikatura:
Článek 7 odst. 1 Úmluvy o ochraně lxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxncip, že pouze zákon může definovat trestný čin a stanovit tresty (nullum
crimen
,
nulla poena sine lege
), jakož i princip, že trestní zákon se nesmí vyklxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xroti Řecku (stížnost č. 14307/88)
1. Ústava České republiky není založena na hodnotové neutralitě, není jen pouhým vymezením institucí a procesůx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxad a použití právních norem podřizuje jejich obsahově materiálnímu smyslu, podmiňuje právo respektováním základních konstitutivních hodnot demokxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxarým režimem". Toto pojetí ústavního státu odmítá formálně racionální legitimitu režimu a formální právní stát. Ať jsou zákony státu jakékoliv, ve stxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx xxzbytnou součástí pojmu promlčení trestněprávního stíhání je vůle, snaha a ochota státu trestný čin stíhat. Bez tohoto předpokladu nemůže být naplněn xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx promlčení. Pokud stát určité trestné činy a určité pachatele stíhat nechce, je promlčení zbytečné: v těchto případech běh promlčecí lhůty ve skutečnoxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxtří v České republice ani v jiných demokratických státech do oblasti těch základních práv a svobod principiální povahy, jež jsou součástí ústavního poxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxtivní
principy státu a práva vůbec. Listina v čl. 40 odst. 6 se zabývá tím, které trestné činy lze stíhat (totiž ty, jež byly vymezeny zákonem v době, kdy xxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx
xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxického právního státu vyžadují, aby vina pachatele byla autoritativně konstatována jen ohledně takového jednání, o němž mohl pachatel, v době kdy se hx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xx xxxxxx x xxxxxxx na ustálenou a obecně dostupnou judikaturu obecných soudů. Tento závěr plně koresponduje i s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva, tak jak byxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx
xxxxxxxxxxx
Šámal,
P. a kol.
Trestní zákoník I. § 1 až 139. Komentář.
2. vyd.
Praha:
C. H. Beck,
2012,
s. 1-44.
Repík,
xx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xpáchané před 1.1.2010.
Bulletin advokacie,
2009,
č. 10,
s. 42 a násl.
Kratochvíl,
V.
Listina základních práv a svobod ve vztahu k Evropské úmluvě x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xx x xxxxx
xxx x
xxxxxx xxxxxxxxx
xxestnost činu a doba jeho spáchání
JUDr.
Antonín
Draštík
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2015.
1.
Pojem působnost trestních zákoxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxtní zákony uplatňují, a to podle hlediska časového, místního, osobního a věcného jejich působení. Proto se rozlišuje působnost zákonů časová, místníx xxxxxx x xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xeský trestní zákoník. Místní působnost je výslovně upravena zejména v ustanoveních § 4 až 9.
Působnost osobní je vymezením okruhu osob, na které se vztxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx nikoliv v trestním zákoníku - srov. čl. xx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x x x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxob, u nichž je vyloučena trestní odpovědnost za trestný čin.
Věcná působnost trestních zákonů vymezuje okruh zájmů České republiky, cizího státu či mxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxký trestní zákoník. Trestní zákoník se tedy uplatní na trestné činy fyzických a právnických osob (u posléze uvedených osob za podmínek zák. o tr. odpovxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxxxx x x x x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxerá vymezuje dobu a časové podmínky, za nichž působí trestní zákony. Právní úprava časové působnosti se uplatní především při posouzení otázky, v jakéx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx čin byl beztrestný. Úprava časové působnosti navazuje na princip zákazu retroaktivity, resp. zákazu retroaktivity v neprospěch pachatele - viz výklxx x x xx xxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx
xxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxx xxxx
praevia (žádný trestný čin bez předchozího zákona, žádný trest bez předchozího zákona). Základem úpravy časové působnosti v těchto ustanoveních je rxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxakožto důsledek zákazu zpětné časové působnosti) a povinnost použít jakýkoli pozdější, pro pachatele příznivější zákon, pokud v době od spáchání činx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxk, nikoliv jeho možné právní posouzení, tedy nejde zde o pojem trestný čin. K tomu blíže výklad u § 13 odst. 1. Proto není podstatné, že trestný čin v pozdějxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx x xx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxů skutkové podstaty (usnesení Nejvyššího soudu, sp. zn. 8 Tdo 402/2012). Rozlišování pojmu skutek a trestný čin je při posuzování časové působnosti trxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xrestních zákonů se rovněž vztahuje i na působnost zákonů, na které odkazuje trestní xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxteré znaky skutkové podstaty (např. pojem střelné zbraně vymezuje zákon o střelných zbraních a střelivu - R 36/1998-I).
6.
Použití ustanovení o čxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x x xx xx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxsahovat vlastní ustanovení o časové působnosti, popřípadě ustanovení přechodná. Jestliže novela trestního zákona obsahuje přechodná ustanovení, xxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xr. zákoníku (§ 1 odst. 2 zák. o tr. odpovědnosti práv. osob, § 1 odst. 3 z. s. m.), se ustanovení o časové působnosti trestních zákonů vztahují i na trestní xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xtíhán, obžalován a uznán vinným trestným činem, a že mu za něj bude případně uložena i trestní sankce (trest, ochranné opatření). Trestnost činu tedy přxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxcích trestnost činu či způsobujících zánik trestnosti), jakož i podmínek relevantních pro možnost ukládání trestních sankcí - srov. R 40/1998-II, R 5xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xásledku právně relevantního z hlediska trestního práva.
9.
Trestnost spáchání více skutků ze strany jednoho pachatele (tzv. vícečinný souběh) sx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx, tj. o jeho beztrestnosti. Naproti tomu v případě, že jde o jeden skutek, který má vykazovat znaky více trestných činů (tzv. jednočinný souběh), je rozhxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
10.
K pojmu jednočinný a vícečinný souběh - viz výklad k § 13, odst. 1.
11.
Skutečnost, že jde o zákon, který nabyl účinnosti, vyplývá z textu x x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxnů, pokud jeho účinnost není stanovena buď později, anebo naopak není-li počátek jeho účinnosti stanoven na dobu dřívější, nejdříve však dnem vyhlášexxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xx x xxxx xxxxxx
xxx
xxxx xxxxxxxx xxxx je výslovně vymezena v odstavci 4. Je to doba, kdy u komisivních trestných činů (tj. u trestných činů spáchaných jednáním ve formě konání) pachatel konax xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xkdy opomenul konat), ač byl k tomu povinen ve smyslu § 112.
13.
Řešení otázky trestnosti činu z pohledu časové působnosti trestních zákonů vyžaduje xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxostí rozhodných pro závěr o vyvození trestní odpovědnosti pachatele, což zahrnuje též úvahy ohledně okolností vylučujících protiprávnost činu (napxx xxxxxx xxxxx x x xxx xxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxosti - § 34), a dále jde o okolnosti vztahující se k právní kvalifikaci činu, jakož i posouzení otázek významných pro trestněprávní důsledky (např. podmxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxvně jinak, je ohledně posouzení trestnosti činu vždy nutno postupovat pouze podle jednoho komplexu trestních norem. Proto nelze posoudit např. otázkx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxornit na výjimku z tohoto pravidla posuzování časové působnosti vyplývající z § 3 odst. 1 a 2 - viz výklad pod bodem 15.
Pro řešení otázky trestnosti čixx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxího trestního zákona) a ohledně další právní kvalifikace téhož skutku použít jiný trestní zákon (např. trestní zákon pozdější). K tomu srov. R 34/195xx
xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx x xx xxxxxxxx xxx xxichází v úvahu posouzení podle více trestních zákonů. Proto nelze vyloučit, že některý z nich bude posouzen podle zákona účinného v době jeho spáchání, xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxx x nový trestní zákon či dřívější trestní zákon (R 11/1962).
15.
Výjimkou z výše uvedené zásady, podle níž je při posuzování trestnosti činu nutno xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xodmínek tam uvedených může dojít k tomu, že otázka viny pachatele bude posouzena podle jednoho souhrnu trestních norem, zatímco sankce mu bude ukládánx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx posuzování časové působnosti trestních zákonů, když věc byla už pravomocně rozhodnuta, a tedy otázka trestnosti činu musela být již dříve definitivnx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x x xxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxm, že trestnost činu se posuzuje podle zákona účinného v době jeho spáchání. Zákonem se zde rozumí trestní zákon ve smyslu ustanovení § 110, tj. trestní zxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xx xx x xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx činný v trestním řízení rozhodne, nedojde k žádné změně trestních zákonů, pak se beze zbytku uplatní tato zásada, neboť zde není žádná konkurence trestxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxa účinného v době spáchání činu, tj. použití pozdějšího zákona, pokud je pro pachatele příznivější - § 2 odst. 1, část věty za středníkem. Řešení této otáxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxrávní úpravy. Pokud k žádné změně trestních zákonů v takto vymezeném období nedojde, uplatní se zásada, podle níž se trestnost činu posuzuje podle jedixxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxinnosti již před jeho spácháním a který tak v době spáchání činu již nebyl součástí právního řádu (viz rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 11 Tz 17/2013), x xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxou trestních zákonů, neboť čin byl spáchán v době účinnosti jednoho z nich, zatímco za účinnosti druhého se o něm rozhoduje, tak při posuzování jeho tresxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xe trestnost činu se posuzuje podle zákona účinného v době jeho spáchání. Teprve poté se tento čin podřadí pod souhrn trestněprávních norem podle pozdějxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx, resp. nejpříznivější. To znamená, že takovým zákonem nemusí být vždy zákon účinný v době rozhodování, jestliže v posuzovaném období došlo k opakovanxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xiž účinný není, když byl nahrazen zákonem pro pachatele méně příznivým.
19.
Při řešení této situace je třeba zdůraznit, že jde o posouzení konkrétnxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxuhrnu všech v úvahu přicházejících trestněprávních předpisů významných zejména pro posouzení, zda je, popř. zda ještě stále je posuzovaný čin trestnxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xinným a jaká trestní sankce by mu mohla být uložena, případně zda by mohlo být upuštěno od potrestání, zda by nebylo možno věc vyřídit formou odklonu (napxx xxxxxxxxxx x x xxx xxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxící dnem spáchání činu a končící dobou, kdy orgán činný v trestním řízení ve věci tohoto činu učiní své rozhodnutí (např. v řízení před soudem je to okamžixx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxx
Výjimka ze zásady, že se trestnost činu posuzuje podle zákona účinného v době jeho spáchání, se podle odstavce 1, část věty za středníkem, uplatní jen txxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxěch pachatele (viz výklad k § 1). Pro otázku, kterého souhrnu trestněprávních předpisů se použije, je rozhodující porovnání, která z těchto právních úxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxx xýsledek porovnání těchto trestněprávních úprav stejný, pak je nutno použít zákon účinný v době spáchání činu.
21.
Obecně lze sice vymezit určitá kxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxch aplikace nesmí opomenout konkrétní zvláštnosti činu a jeho pachatele, jakož i vlastní dobu rozhodování. Obecně bude pro pachatele příznivější sitxxxxx xxxx
x
xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
x
xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
x
xx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xrestnost činu zanikla promlčením, neboť ve shodě s R 40/1998-II, R 6/2007, R 59/2009 otázku právní úpravy promlčení v porovnávaných komplexech trestnxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx x xx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxí prezidenta republiky),
-
čin je sice trestný podle obou porovnávaných úprav, ale celkově je pro pachatele příznivější pozdější úprava, která naxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx zastavení trestního stíhání) nebo upustit od potrestání,
-
za čin, který je trestným činem, je nutno uložit trest - rozhodující bude porovnání druxx x xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxnativních trestů místo nepodmíněného trestu odnětí svobody, a poté u odstupňovaných druhů trestů (např. u trestu odnětí svobody) posouzení jejich záxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxx x xxxxxivosti toho či onoho trestního zákona ve vztahu k ukládání trestní sankce však zásadně nelze učinit pouze na podkladě srovnání trestních sazeb stanovexxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxze se tedy omezit jen na pouhé porovnání v zákonech stanovených trestních sazeb trestu odnětí svobody.
23.
V případě pokračování v trestném činu, u xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x x xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxího deliktu, v době dokončení jednání u trvajícího deliktu a v době naplnění požadavku hromadnosti u hromadného deliktu. Samozřejmě se i v těchto přípaxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxní Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 567/2011.
24.
Pro řešení otázky aplikace ustanovení § 2 odst. 1 o časové působnosti trestních zákonů nejsou význaxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx trestního zákona účinného v době rozhodování. Rovněž nemá význam procesněprávní úprava (např. stanovená výše náhrady nákladů trestního řízení). K txxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxt činu se ve smyslu ustanovení § x x x xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxpřichází do úvahy, pokud již bylo trestní stíhání pravomocně skončeno (bylo-li již pravomocně rozhodnuto o vině a trestu). Při posuzování trestnosti xxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx. Bylo-li již pravomocně rozhodnuto o vině i trestu, citované ustanovení o časové působnosti trestního zákona nelze použít (R 17/2007).
26.
Posuzxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxení, bez ohledu na dobu spáchání činu (srov. R 31/2002).
K odst. 2
27.
Spáchání trestného činu může být dílem okamžiku, ale jeho páchání může probíhxx x xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxx xxxxx xx x x x xxxx
xxxxxxxx x xednorázové ("okamžité") spáchání činu, použije se zákon účinný v době dokončení jednání, jímž je čin spáchán. Toto ustanovení navazuje na odst. 1, čásx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxonů v průběhu páchání trestného činu. V takovém případě se aplikuje zákon účinný v době dokončení jednání (např. u pokračování je to zákon účinný v době sxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxo činu jde o zákon účinný v době ukončení protiprávního stavu) jakožto zákon účinný v době spáchání činu, neboť to je doba, kdy byl čin spáchán ve smyslu usxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxází v úvahu též aplikace ustanovení odst. 1, část věty za středníkem, tj. posouzení otázky příznivosti pozdějšího zákona.
Pokud alespoň jeden dílčí úxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xokládá za spáchaný až po nabytí účinnosti nového (pozdějšího) zákona, a to bez ohledu na skutečnost, zda z hlediska § 2 odst. 1 jde o zákon, který je pro paxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx případě předpokládá, že ta část pokračujícího trestného činu (tzv. některý jeho dílčí útok), k jejímuž spáchání došlo ještě před účinností nového (poxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx1994-I, R27/2008).
x xxxxx x
xxx
xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx a proto se časová působnost trestních zákonů posuzuje nejméně ke třem souhrnům trestněprávních předpisů. Jde o:
a)
zákon účinný v době spáchání činxx
xx
x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x
xx
xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxznosti na úpravu obsaženou v odstavci 1 uplatní pravidlo o posouzení trestnosti činu pachatele podle zákona, který je ze všech v úvahu přicházejících txxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx ale současně je přísnější než předchozí zákon (tj. zákon, jenž nabyl účinnosti po spáchání činu, avšak v době rozhodování již byl nahrazen pozdějším záxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxdel vyplývajících z odst. 1 počítajícího s možností četnějších změn trestních zákonů. Ostatně za situace, kdy tr. zákoník byl v období zhruba tří let jxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxného trestního zákoníku.
K odst. 4
29.
Pod pojmem doba spáchání činu je třeba rozumět dobu jednání pachatele nebo účastníka. K tomu srov. výklad pxx xxxxx xxx
xxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xdst. 1) se z hlediska ustanovení o časové působnosti posuzuje samostatně (jde o dobu, kdy účastník konal nebo v případě opomenutí byl povinen konat, nikxxxx x xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xtoků za podmínek § 116 o pokračování v trestném činu. Dobou spáchání činu je doba spáchání posledního útoku zakládajícího účastenství na trestném činx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxx xxxxxxxxxx
xxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxplývá z § 4 odst. 4). Naproti tomu v případě promlčení trestní odpovědnosti se pro běh promlčecí doby uplatní zásada akcesority účastenství - srov. § 34 oxxxx xx
xxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxo účinek. Při posuzování časové působnosti trestních zákonů není rozhodující doba, kdy došlo k dokonání trestného činu. Je tomu tak proto, že možnost a xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xx x xxx xxxxxxek trestného činu ani nenastane. Okamžik dokonání činu bude významný pro běh promlčecí doby - § 34 odst. 2.
Související ustanovení:
§ 1 - zákaz retxxxxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxx x xxx x xxxxxxx xxxxx
xxxxisející předpisy:
zák. č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv,
xxxxxxxxxxx
xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxjšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Tato zásada odmítající zpětnou časovou působnost trestního zákona je promítnuta x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx zákona se posuzuje jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější. Rozhodujícím kritériem pro posouzení otázky, zda použití pozdějšího zákona bx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xe všem právně rozhodným okolnostem konkrétního případu. Použití nového práva je tedy pro pachatele příznivější tehdy, jestliže jeho ustanovení posuxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xx xxx xxxx xxxx
xelevantní
xxxxxx xxx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xrestnosti činu z hlediska časové působnosti trestního zákona. [Nyní § 88 tr. zákoníku.]
Při uplatnění § 16 odst. 1 tr. zák. je třeba pxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx celého souboru ustanovení nového tr. zák. bude pro obžalovaného v souzeném případě příznivější. Podle § 16 odst. 1 tr. zák. je třeba u každého trestnéxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxl skutkem spáchaným před 1. lednem 1962 znaky více trestných činů, je třeba trestnost všech činů posuzovat z hledisek uvedených v § 16 odst. 1 tr. zák. Nexx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxele příznivější, a další trestný čin podle ustanovení tr. zák. z roku 1950.
Trest se vyměří podle toho zákonného ustanovení, které se vztahuje na tresxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxx x xxxx xxx xxxx xx xxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xák. nepřipouští (§ 16 odst. 2, § 27, 36 a § 39 odst. 1 tr. zák.). [Nyní § 2 odst. 1 tr. zákoníku.]
R 11/1962
Při úvaze o použití § 16 odst. 1 tr. zák. je třexx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx, je pro obžalovaného příznivější.
Z jednotlivých zákonů nelze přihlížet jen k ustanovením, která jsou pro obžalovaného příznivější. Výjimka je možxx xxxxx x xxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx xxxxx x x xxxxx x x x x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxím řízení povinnost zkoumat, zda správně zjištěný čin obviněného je trestný podle ustanovení nového, nyní účinného trestního zákona, tj. zda jeho činxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
Jestliže byl čin spáchán za účinnosti zákona už zrušeného, je podmínkou toho, aby pachatel mohl být uznán vinným činem, který je předmětem řízení, že taxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx
Pro závěr, zda použití pozdějšího zákona je z hlediska sankce pro pachatele příznivější (§ 16 odst. 1, věta za středníkem tr. zák.), není rozhodné jen xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx celků pachateli uloženy. [Nyní § 2 odst. 1 tr. zákoníku.]
R 44/1970-III
K výkladu ustanovení § 16 odst. 1 věta za středníkem tr. zák. o použití pozděxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx trestní zákon. Podle § 16 odst. 1 tr. zák. se trestnost činu posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán; podle pozdějšího zákona se posuzxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxe příznivější. Nutné je hodnotit starý a nový zákon jak z hlediska ustanovení zvláštní části, tak i se zřetelem k ustanovení obecné části trestního zákoxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxání trestů, které by byly při použití zákonů jako celků pachateli za konkrétních posuzovaných okolností uloženy. Otázku aplikace ustanovení § 16 odstx x xxx xxxx xx xxxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x x xxxxx xxzhodnutí po tomto datu je ukládán pouze trest, neboť podle citovaného zákonného ustanovení je třeba rozumět trestností činu nejen možnost uznat pachaxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xák., lze posoudit spolu s částí jednání spáchaného po této změně jako pokračující nebo trvající trestný čin jediný jen tehdy, jestliže byly útoky spáchxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xx působnost zákonů, na které odkazuje tr. xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxhází z trestnosti činu hlavního pachatele z hlediska zákona účinného v době rozhodování. To znamená, že pokud by vzhledem ke změně trestního zákona nexxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxém činu podílel způsobem popsaným v § 251 odst. 1 tr. zák., považovat za trestný čin této skutkové podstaty, a to ani v případě, že hlavní pachatel byl již pxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x x x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx je postihováno trestním zákonem, zároveň obsahuje údaje vymezující některé znaky skutkové podstaty příslušného trestného činu (např. zákon o střelxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x 16 odst. 1 tr. zák. o časové působnosti trestních zákonů i na působnost tohoto zákona. [Nyní § 2 odst. 1 tr. zákoníku.]
R 36/1998-I
Zásada vyplývajíxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxx xxsuzování otázky, zda je či není trestní stíhání promlčeno podle § 67 odst. 1 tr. zák., v tom smyslu, že se vychází z délky promlčecí doby určené trestní sazxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxx x x xx xxx xxxxxxxxxx
R 40/1998
Vykonává-li odsouzený trest odnětí svobody za trestný čin uvedený v § 62 odst. 1 tr. zák., může být podmíněně propuštěn až po vykonání dvou txxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx xx x xxxxx xxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxem ke změně právní úpravy nenaplňoval znaky skutkové podstaty žádného z trestných činů uvedených v § 62 odst. 1 tr. zák. V takovém případě nelze aplikovxx x xx xxx xxxx xxxxx x x xxxxx x xx xxxxxx x x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xodstatách s blanketní dispozicí), které jsou všechny účinné ke stejnému momentu rozhodnému z hlediska časové působnosti zákona podle citovaného ustxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx účinného v době rozhodování soudu (např. z hlediska mimotrestních právních norem, na něž odkazuje tr. zák.). [Nyní § 2 odst. 1 tr. zákoníku.]
R 11/2004
xxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxestán za zvlášť závažný úmyslný trestný čin uvedený v § 41 odst. 2 tr. zák., nelze (opětovně) hodnotit předchozí pravomocné odsouzení z hlediska ustanoxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxx xxx xxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxy účinné v době původního rozhodnutí a není možné nově posuzovat tehdy spáchaný trestný čin podle právní úpravy, jež nabyla účinnosti později.
Proto uxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx by již nyní podle nové právní úpravy účinné v době rozhodování nepatřil mezi zvlášť závažné úmyslné trestné činy uvedené v § 41 odst. 2 tr. zák. (např. v dxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxx xxxx xx xx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxstní sazby nejméně na 8 let). [Nyní § 2 odst. 1 tr. zákoníku k § 59 tr. zákoníku.]
R 52/2006
Při posuzování trestnosti činu ve smyslu § 16 odst. 1 tr. zákx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxně rozhodnuto o vině i trestu, citované ustanovení o časové působnosti tr. zák. nelze použít. Výkon podmíněně odloženého trestu odnětí svobody uložexxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxně nařídit (§ 60 odst. 1 a § 60a odst. 4 tr. zák.) jen tehdy, jestliže tak nová zákonná úprava výslovně stanoví (např. obsahuje-li ustanovení, podle něhox xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxx x x xx x xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxspoň jeden dílčí útok pokračování x xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxáchaný až po nabytí účinnosti nového (pozdějšího) zákona, a to bez ohledu na skutečnost, zda z hlediska ustanovení § 16 odst. 1 tr. zák. jde o zákon, kterx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxk v takovém případě předpokládá, že ta část pokračujícího trestného činu (tzn. některý jeho dílčí útok), k jejímuž spáchání došlo ještě před účinností xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx 7/1994 Sb. rozh. tr.). [Nyní § 2 odst. 1 tr. zákoníku k § 116 tr. zákoníku.]
R 27/2008
Zahájením trestního stíhání (sdělením obvinění) se přerušujx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx x xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xr. zák. (např. novelou ustanovení § 89 odst. 11 vymezujícího výši jednotlivých kategorií škody) dojde v průběhu trestního stíhání ke zmírnění právnx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xx odst. 1 tr. zák. významná jen pro konec této kratší promlčecí doby, jejíž počátek vyplývá z ustanovení § 67 odst. 4 tr. zák. Změnou tr. zák. se zpětně nexxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xázor vyslovený v poslední právní větě ve vztahu k úpravě účinné od 1. ledna 2010 v ustanovení § 34 odst. 4 písm. a) tr. zákoníku.) [Nyní § 2 odst. 1 k § 34 odstx x xxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xozhodující celkový výsledek z hlediska trestnosti posuzovaného činu, jehož by bylo dosaženo při aplikaci zákona účinného v době spáchání činu a zákonx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xak pro závěr, který z posuzovaných trestních zákonů je ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 část věty za středníkem trestního zákoníku, resp. § 16 odst. 1 část xxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxe na jejich základě uložit (srov. rozhodnutí pod č. 11/1991 Sb. rozh. tr.).
R xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xeboť jde o zákonem určenou součást ukládaného trestu obecně prospěšných prací. Proto se uplatní zásada časové působnosti trestních zákonů podle § 2 odxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx10 na trest odnětí svobody, postupuje podle § 45a odst. 4 zákona č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a každé i jen započaté dvě hodiny nevykonaxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxnivější.
R 5/2011
Trestnost činu nelze posoudit částečně podle zákona účinného v době jeho spáchání a částečně podle zákona účinného v době rozhodxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xákona č. 306/2009 Sb., je pro pachatele příznivější než jeho posouzení podle zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, pak jx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxdy je součástí trestnosti činu na rozdíl od vlastního výkonu tohoto trestu. Proto ukládá-li soud nepodmíněný trest odnětí svobody podle trestního zákxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxoníku. Stejný závěr se týká i ostatních druhů trestů.
R 24/2011
Trestností činu ve smyslu § 2 odst. 1 tr. zákoníku se rozumí možnost, že pachatel budx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
pro výrok o vině i o trestu, a to i v případě, že nejprve nabude právní moci výrok o vině posuzovaným trestným činem a teprve později je rozhodováno o trestux xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxx xpuštěním od potrestání (§ 12 odst. 10, § 122 odst. 1 tr. ř.). Zrušením odsuzujícího pravomocného rozsudku, i když jen ve výroku o trestu, v řízení o mimořáxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxní. Odsuzující výrok o vině, který byl ponechán jako pravomocný, není překážkou pro následné zastavení trestního stíhání pro některý z důvodů jeho nepxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx mrtvého apod.).
R xxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxho práva o stejné či různé skutkové podstaty. Přitom se použije ve všech směrech buď jen práva účinného v době činu, anebo jen práva pozdějšího. Platí tedx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxje podle pozdějšího zákona, jestliže je to pro pachatele příznivější, se uplatní i při posuzování otázky, zda je či není promlčena trestní odpovědnost xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxstní sazbou trestu odnětí svobody toho trestného činu, jehož kvalifikace podle této zásady připadá v úvahu.
R 48/2011-II
Za situace, kdy byl čin spxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx za účinnosti trestního zákoníku, tj. po 1.1.2010, přičemž ve smyslu § 2 odst. 1 tr. zákoníku je pro obviněného příznivější právní posouzení činu podle xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x x xx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxí úpravy v ustanovení § 67 odst. 1 tr. zák.) uplatní toliko do budoucnosti, tzn. pouze ve vztahu k době, která běží od účinnosti nového trestního zákoníkux xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xčiněných před 1.1.2010, jimiž v souladu se zákonem, tj. s ustanovením § 67 odst. 3 písm. a), b) tr. zák., došlo k přerušení promlčecí doby se novým trestníx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxx xx xxx zákoníku (k tomu srov. rozhodnutí č. 59/2009 Sb. rozh. tr.).
R 53/2011-I
Ustanovení § 259 odst. 4 tr. ř. obsahující zákaz reformationis in peius xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxnu krádeže byl v odvolacím řízení konaném výlučně z podnětu odvolání obviněného dovozován ve vztahu k jeho jinému předchozímu odsouzení nebo potrestáxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxx xětě) napadeného rozsudku soudu prvního stupně, pokud je tato skutečnost obsažena xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxtivní skutečností, která nemá za následek ani přísnější právní kvalifikaci skutku spáchaného obviněným, ani se nedotýká rozsahu jeho trestné činnosxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxěného, které v době spáchání posuzovaného činu odpovídalo stanoveným zákonným podmínkám a v této době reálně existovalo. Jestliže tedy existuje jiné xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxaného před tímto dnem, pak nelze na základě ustanovení o časové působnosti trestních zákonů (§ 2 odst. 1 tr. zákoníku, § 16 odst. 1 tr. zák.) dospět k závěrxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xředchozí odsouzení (potrestání) zakládající recidivu ve smyslu § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák. pouze do 31.12.2009, a nelze tak ani učinit závěr, že jde xx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx961 Sb., trestního zákona, ve znění pozdějších předpisů, a o němž se rozhoduje již za účinnosti zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxe jím měl být spáchán trestný čin, jehož subjektivní stránka vyžaduje zavinění z nedbalosti (§ 5 tr. zák., § 16 tr. zákoníku), přičemž podle trestního záxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx) hrubou nedbalost. To platí i tehdy, pokud soud v takovém případě nakonec dospěje k závěru, že při posuzování trestnosti činu z hlediska časové působnoxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxe trestního zákona.
R 54/2012
Byl-li určitý skutek spáchán v době do 31.12.2009 a má-li být i po tomto datu posouzen jako trestný čin porušování (porxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxn když soud dovodí u pachatele zavinění z vědomé nedbalosti [§ 5 písm. a) tr. zák., § 16 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku], která má zároveň povahu hrubé nedbalxxxx xx xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx012 Sb. rozh. tr.).
R 2/2014
Literatura:
Šámal,
P. a kol.
Trestní zákoník I. § 1 až 139. Komentář.
2. vyd.
Praha:
C. H. Beck,
2012,
s. 44-62.
xxxxxxxx
xx x xxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx
xxxxxx xxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xrestní právo.
Praha:
Orac,
2002.
Beran,
K.
Zpětná působnost nového trestního zákoníku na trestné činy spáchané před 1.1.2010.
Bulletin advokacxxx
xxxxx
xx xxx
xx xx x xxxxx
xxxxxxxx
xx
x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxxxxxxxx
xx
xxstina základních práv a svobod ve vztahu k Evropské úmluvě z pohledu zákazu retroaktivity trestního zákona in malam partem.
Kriminalistika,
1994,
čx xx
xx xx x xxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x x x
xx
xxxxxxxxxx xxxahuje další pravidla pro posuzování časové působnosti trestních zákonů vztahujících se k sankcionování trestných činů. V oblasti ukládání sankcí naxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx x xxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxi činu obsažené v § 2 ve prospěch použití nového trestního zákona, tj. trestního zákona účinného v době rozhodování soudu o druhu trestu a ochranném opaxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxhání, popřípadě kteréhokoli příznivějšího pozdějšího zákona ve smyslu § 2. Toto ustanovení limituje soud toliko v otázce výběru druhu ukládaného trexxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xozhodoval vždy podle zákona účinného v době rozhodování.
2.
Dobou, kdy se o trestném činu rozhoduje, se i zde rozumí okamžik, kdy soud prvního nebo dxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxu) či vyhlašuje rozhodnutí (pozitivní nebo negativní) o uložení ochranného opatření.
3.
Aplikace tohoto ustanovení náleží výlučně soudu, neboť xxxxx xxx xx xxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx
xx
xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx trestní zákoník, podle povahy věci z. s. m. a zák. o tr. odpovědnosti práv. osob.
K odst. 1
5.
Toto ustanovení je výjimkou z pravidel zakotvených v § x xxxxx xx x xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxliže se na trestnost činu použije zákon, který byl účinný v době spáchání činu, popřípadě se čin posoudí podle některého pozdějšího zákona (nikoliv všax xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xákon účinný v době rozhodování. Toto ustanovení je nutné z hlediska zabezpečení výkonu uloženého trestu, poněvadž by vznikaly potíže s vykonáváním taxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxšího zákona, když pozdější zákon není pro pachatele příznivější, ale výběr druhu trestu je omezen jen na ty, které upravuje zákon účinný v době rozhodovxxx xxxxx x xxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxm smyslu neuplatní pravidlo, podle něhož je třeba trestnost činu posuzovat podle jednoho komplexu trestněprávních norem (viz výklad k § 2 odst. 1, bod 1xxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxx x xxxxiska ustanovení zvláštní části, tak i se zřetelem k ustanovením obecné části trestního zákona, je pro pachatele příznivější. Z jednotlivých zákonů nexxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxx xxxx xxchatele trestným činem např. podle dřívější právní úpravy, pak při ukládání trestu musí vzít v úvahu katalog trestů, který obsahuje stávající zákon v txx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxy aplikuje dva komplexy trestněprávních norem.
7.
K pojmu druh trestu - viz § 52.
8.
K pojmu doba rozhodování o trestu - viz výklad pod bodem 2.
xx
xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxíznivější tr. zákon, se soudní praxe přiklonila k závěru, že pokud "...jako nejvyšší přípustnou výměru trestu obecně prospěšných prací zákon účinný v xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xůbec nedovoluje uložení trestu obecně prospěšných prací nad 300 hodin." ... "Z toho vyplývá, že od 1.1.2010, kdy nabyl účinnosti trestní zákoník, je ulxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xx xx xxxxxx xxavu nepřípustným druhem trestu." (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 474/2011).
K odst. 2
10.
Rovněž v tomto odstavci jsou stanoveny odchylkx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x x x xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxx xxxrý souhrn trestněprávních předpisů soud aplikoval při řešení otázky viny a trestu, a bez ohledu na to, že by snad použití dřívějšího souhrnu trestněpráxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx která nemají difamující dopad, a kdy je třeba v zájmu prevence užívat nejnovějších forem ochranných opatření.
11.
Přitom je nerozhodné, zda určitx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx ochranných opatření. Rozhodující je stav v době rozhodování soudu, a to jak ohledně výčtu ochranných opatření, tak podmínek pro jejich ukládání a způsxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xýkonu zabezpečovací
detence
a o změně některých souvisejících zákonů.
12.
Doba rozhodování o ochranném opatření - viz výklad pod bodem 2.
13.
x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xx x xxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x x
xxxxxxxxxxx předpisy:
zák. č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv,
zák. č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečxxxxx
xxxxxxx
x
xxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xrestný bez ohledu, zda jde o nový tr. zák. či tr. zák. z roku 1950. Nikdy však nesmí dojít k uložení takových trestů, které nový tr. zák. nepřipouští (§ 1x xxxxx xx x xxx xx x x xx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxou pro obžalovaného příznivější. Výjimka je možná pouze v rozsahu § 16 odst. 2 tr. zák. [Nyní § 2 odst. 1 a § 3 tr. zákoníku.]
R 19/1962
Pokud obviněnéxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxnovení § 65 odst. 3 písm. a) prodloužena soudem doba pro výkon uloženého trestu obecně prospěšných prací o šest měsíců se současným stanovením dohledux xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxlývající z ustanovení § 45a odst. 4 tr. zák., tzn. že každé jen i započaté dvě hodiny nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítají za jeden dex xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxon uloženého trestu obecně prospěšných prací)
R 41/2013
viz též
judikatura
k § 2
Literatura:
viz literatura k § 2
Díl 3
Místní půxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x x x
xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxna České republiky (viz § 110) vzhledem k místu spáchání trestného činu. V ustanoveních § 4 až 8 jsou obsažena základní pravidla pro posouzení místní půxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xístní působnosti, a vyplývá ze státní suverenity, když stát svou trestní jurisdikci uplatňuje zásadně jen na svém území. Doplněním tohoto principu jsxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx je tak založena na výše uvedených pěti zásadách.
2.
Zatímco v ustanovení § 4 je upravena trestnost činů spáchaných na území České republiky, tak trxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xx xxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xeských trestních zákonů na základě takové mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu České republiky.
3.
Uplatňování principu teritoxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxx xxxx x x xxx xxx xxxxx xxxx xxxxx x xx xx xxx x x xxx xx xxx xxxx xx xxxx2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních) - viz R 24/1996.
4.
Zák. o tr. odpovědnosti práv. osob obsahuje sice vlastní úpraxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x x xx x xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
x odst. 1
5.
Toto ustanovení týkající se místní působnosti trestních zákonů vyjadřuje zásadu teritoriality. Podstatou této zásady je, že působnost xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxx x x xxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxiky, cizí státní příslušník nebo osoba bez státní příslušnosti, přičemž je nerozhodné, zda na území České republiky má pobyt, či nikoliv. Osoba mající xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx rozumí ta část země, včetně vnitřních vod (vodní nádrže, řeky, jezera) a prostoru pod zemským povrchem (zemské nitro) i nad zemským povrchem (nadzemní xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx republiky (srov. zákon o státních hranicích). Je to prostor, v němž se uplatňuje suverénní moc České republiky.
7.
Tzv. exteritoriální místa (zejxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx, vztahuje se na ně princip teritoriality, avšak české orgány činné v trestním řízení tu nemohou provádět procesní úkony bez souhlasu příslušného orgáxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x osob, jež nepožívají diplomatické imunity nebo u nichž diplomatická
imunita
odpadla.
8.
Princip teritoriality se vztahuje též na palubu lodí a lxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx první z nich (na státní lodě a letadla) se plně vztahuje působnost našeho trestního zákona, u obchodních lodí a letadel se uplatňuje tzv. princip registxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xx
xx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxzinárodního práva nepodléhá suverénní moci České republiky.
K odst. 2
10.
V tomto ustanovení je rozvedena zásada teritoriality ve vztahu k tzv. dxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xviz bod 6 výše), zatímco následek nastal (nebo měl nastat - zejména u přípravy nebo pokusu trestného činu) v cizině (viz bod 9 výše), anebo naopak ke vznikx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx (R 24/1971). Ve všech takových případech se za místo spáchání činu pokládá území České republiky, neboť na jejím území došlo alespoň zčásti k jednání paxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx x12) je místem spáchání činu místo, kde ze strany pachatele mělo dojít k určité činnosti, k níž byl povinován (R 2/1973). Soudní praxe za takové místo poklxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxlo nebo mělo dojít k ohrožení nebo porušení zájmu chráněného trestním zákonem.
12.
Zájmem chráněným trestním zákonem je třeba rozumět objekt tresxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx. Z tohoto pohledu je zde trestním zákonem ve smyslu ustanovení § 110 pouze trestní zákoník, neboť jak z. s. m., tak zákon o tr. odpovědnosti práv. osob nxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx x
xxx
xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxňování principu teritoriality ve vztahu k účastenství. Zatímco ustanovení odstavce 2 se týká trestnosti pachatele činu na podkladě principu teritorxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xdy se na ně vztahuje trestní zákon České republiky. Účastenství je spácháno na území České republiky:
-
je-li tu místo spáchání činu hlavního pachatxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx
x
xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxe uvedených zásad odst. 2), a účastník přitom jednal na území České republiky, nebo
-
je-li tu místo, kde alespoň zčásti došlo k jednání samotného účxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx
x xxxxx x
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxvce je zákonem předvídanou výjimkou ze zásady akcesority účastenství (§ 24 odst. 2 in fine), a tedy projevem osamostatnění účastenství. Vztahuje se na xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxx xrestný. V takovém případě se na účastníka uplatní působnost českého trestního zákona. Neřeší se zde otázka trestnosti činu pachatele v cizině. Není všxx xxxxxxxxxx xxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxusit o čin, který je trestný v České republice - v tomto směru i zde platí princip akcesority účastenství.
Související ustanovení:
§ 1 - zákaz retrxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x - subsidiární zásada univerzality, § 9 - působnost stanovená mezinárodní smlouvou, § 12 - zásada zákonnosti a zásada subsidiarity trestní represe, x xx x xxxxxxx xxxx x xxx x xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
Judikatura:
Evropská úmluva o vydávání (uveřejněna pod č. xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxx x xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxu za spáchaný na jejím území. Toto ustanovení umožňuje odmítnout vydání, ale zároveň takové odmítnutí nestanoví jako povinnost. Je potom věcí dožádanx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxx xxxxx xxxrý pouze vyjadřuje, že působnost tr. zák. se vztahuje na všechny trestné činy spáchané na území České republiky. Při rozhodování v řízení o vydání do cixxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xiziny je podle § 382 odst. 1 tr. ř. svěřeno správnímu orgánu - ministru spravedlnosti, který není povinen povolit vydání do ciziny, i když bylo pravomocxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxa vylučující vydání, a pokud nikoli, je povinen rozhodnout, že vydání je přípustné. Využít možnosti odmítnout vydání dané xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xx xxx
x xxxx996
Z hlediska posouzení, zda jde o trestný čin spáchaný na území České republiky, je v řízení o vydání do ciziny rozhodující obsah extradiční žádostx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxx xxxxxx xokud byl některý dílčí útok spáchán na území České republiky a jiný byl spáchán v cizině (tj. na území dožadujícího státu), a jestliže předmětem extradixxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxplývající z ustanovení § 393 odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť vydání do ciziny není žádáno pro čin spáchaný na území České republiky. [Nyní § 116 tr. zákoníkux xxxx xxxxx xx xx xx xxx
x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xrvek, který může zainteresovat i cizí trestní, ale i mimotrestní právní úpravu. Aplikace cizího mimotrestního práva při řešení otázky trestní odpověxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxe čin naplňující znaky skutkové podstaty trestného činu obsahuje cizí prvek, který je třeba podřadit právě pod normativní znak, lze při jeho výkladu poxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxvním znaku. Jde o otázku tzv. věcné (předmětné) působnosti trestního zákona, tj. dosahu jeho skutkových podstat. Normativní znaky vyjadřující osobnx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxle cizího práva, jestliže si to vyžaduje vyskytující se cizí prvek. Naproti tomu normativní znaky vyjadřující pojmy a instituce veřejnoprávní povahy xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxon cizí zájmy tohoto druhu obvykle nechrání, a pokud je chce chránit, je třeba, aby to bylo v příslušné normě náležitě vyjádřeno.
Znakem každého trestxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxní normy nacházející se mimo trestní zákon, a proto se v konkrétním případě dovozuje především z mimotrestních právních předpisů (např. předpisů upraxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xa výjimky omezena na území státu, který je vydal. Jestliže byl čin spáchán na území cizího státu a byl jím porušen předpis tohoto druhu, protiprávnost čixx x xxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxátu, na jehož území byl čin spáchán.
R 47/2011-II
xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxx xxxx xx x xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxby bez státní příslušnosti, které mají na jejím území povolen trvalý pobyt. K tomu, aby byl český trestní zákon uplatněn, postačí, že na čin spáchaný v cixxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxě. Z hlediska uplatnění zásady aktivní personality u trestného činu porušování průmyslových práv podle § 151 tr. zák. (stejně jako porušení chráněnýxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxu, užitném vzoru nebo topografii polovodičového výrobku v České republice a nevyžaduje se, aby jednání pachatele spáchané v cizině, kde naplnilo všecxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
Literatura:
Šámal,
P. a kol.
Trestní zákoník I. § 1 až 139. Komentář.
2. vyd.
Praha:
C. H. Beck,
2012,
s. 44-62.
Fenyk,
J. a kol.
Trestní zákoník x xxxxxxx xxxx
xx xxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xx x xxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xx x xxxx
xxxxxxx xxxxx xxotné I.
Obecná část.
6. vyd.
Praha:
Wolters Kluwer,
2010.
Repík,
B.
Evropská úmluva o lidských právech a trestní právo.
Praha:
Orac,
2002.
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxárodními závazky, rozšiřuje místní působnost trestních zákonů České republiky i na činy spáchané mimo její území. Předpokladem jeho uplatnění je, že xxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxrovány v České republice.
2.
Trestní
jurisdikce
České republiky je tak založena na registraci těchto prostředků, které pak nesou vlajku České rexxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx "...se posuzuje obdobně podle § 4 odst. 2 a 3."), tj. na základě tohoto ustanovení se čin považuje za spáchaný na území České republiky. Protože spáchánx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx x x xxxt. 4.
3.
Podle českého trestního zákona se posuzuje trestnost činu, který byl spáchán mimo území České republiky na palubě lodi nebo jiného plavidlx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx mimo území České republiky, tedy bez ohledu na to, zda se např. loď v té době nacházela v mezinárodních vodách či v pobřežních vodách cizího státu, anebo lxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xmocnění se letadel (vyhl. č. 96/1974 Sb.) a v Úmluvě o potlačování protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví (vyhl. č. 16/1974 Sbxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxality, § 7 - zásada ochrany a zásada univerzality, § x x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxe, § 13 - trestný čin, § 110 - trestní zákon
Související předpisy:
Úmluva o potlačování protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx
Literatura:
viz literatura k § 4
Zásada personality
JUDr.
Antonín
Draštík
Právní stav komentáře je kx xxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx trvalý pobyt, za trestné činy spáchané kdekoliv mimo území České republiky, tj. v cizině. Jedná se o vyjádření jedné ze stěžejní zásady místní působnosxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx
2.
Zásada personality - aktivní princip personality, upravený v tomto ustanovení (pokud jde o pasivní princip personality, viz výklad k § 7 odst. 2) jx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxí České republiky povolen trvalý pobyt.
3.
Ze zásady personality vyplývá, že pro posouzení trestnosti činu takové osoby (tedy zejména státního obxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x x x xxxxx xx xxd 8. K pojmu cizina viz výklad k § 4 odst. 1, bod 9.
5.
Základním předpisem o státním občanství České republiky upravující jeho nabytí (popř. jeho pozbxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxvoval zák. č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky. Je třeba zdůraznit, že při posuzování, zda konkrétní osoba je česxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxanovení celé řady dalších norem upravujících v minulosti podmínky nabytí a pozbytí státního občanství - např. zák. č. 194/1949 Sb. (ve znění pozdějšíxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx x xtátní občanství cizího státu (dvojí státní občanství) se z hlediska působnosti trestních zákonů posuzuje jako občan České republiky. Pro posouzení pxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxbě po spáchání činu, tak pro posouzení jeho trestnosti podle českého trestního zákona přichází v úvahu uplatnění zásady subsidiární univerzality (srxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx
xx
xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxu (srov. též výklad k § 7, bod 7). Podmínky pro povolení trvalého pobytu této osoby na území České republiky jsou stanoveny zejména v zák. č. 326/1999 Sb., x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
x xxxxxxho občana České republiky se trvalým pobytem rozumí skutečný pobyt v místě stálého bydliště, tj. zpravidla v místě, kde občan má rodinu, rodiče, byt nebx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxvalého pobytu. Jen z pouhého faktu přihlášení se na určitou adresu nelze dovozovat, že takové místo má charakter trvalého pobytu (srov. R 1/1976). Tyto xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxytu se rozumí adresa pobytu občana v České republice, která je vedena x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxovitostí, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objexxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx ubytování nebo individuální rekreaci.
Vztah k jiným ustanovením
9.
Skutečnost, zda osoba je státním občanem České republiky, je významná zejméxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxá zrada podle § 320, služba v cizích ozbrojených silách podle § 321). Osobě, která je státním občanem České republiky nelze uložit trest vyhoštění (§ 80 oxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxnamné např. z hlediska ukládání trestu zákazu pobytu, neboť tento druh trestu se nemůže vztahovat na místo, kde má pachatel trvalý pobyt (§ 75).
Souvxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xásada ochrany a zásada univerzality, § 8 - subsidiární zásada univerzality, § 9 - působnost stanovená mezinárodní smlouvou, § 12 - zásada zákonnostx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxx x xxx x xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
zák. č. 325/1999 Sb., o azylu,
zák. č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů,
xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxn spáchaný v cudzine, posudzuje sa trestnosť tohto činu podľa československého zákona (§ 18 Tr. zák.). Ak však zavinenie obvineného spočíva v porušení xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xlatné na území toho štátu, kde bol spáchaný trestný čin. [Nyní § 6 tr. zákoníku.]
R 29/1981
Pri skúmaní zavinenia dopravnej nehody, ktorej účasníkox xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xodič motorového vozidla, sa nemôže zbaviť trestnej zodpovednosti tým, že tieto pravidlá nepoznal, lebo pred cestou je povinný sa s týmito pravidlami zxxxxxxx
x xxxxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x x
x xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx x x x
xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
JUDr.
Antonín
Draštík
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2015.
1.
V tomto ustanovení je v odstavci 1 vyjádřena jednak zásada ochranyx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxdní spolupráce a mezinárodních závazků České republiky, a zakládá místní působnost českých trestních zákonů ohledně takových trestných činů, na jejxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxz státní příslušnosti s trvalým pobytem na území České republiky před trestnými činy spáchanými proti nim v cizině je v odstavci 2 zakotven pasivní prinxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx x x xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxvalého pobytu na území České republiky). Spáchá-li však čin v cizině státní občan České republiky, uplatní se princip personality; je-li takový čin spxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x x x xxxxx xx xxx xx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x § 4 odst. 1, bod 9. K podmínkám pro povolení trvalého pobytu viz výklad k § 6, bod 7.
K odst. 1
4.
Výčet trestných činů uvedených v tomto odstavci je
taxaxxxxx
x
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xpáchal. Zásada ochrany vychází pak z toho, že české orgány činné v trestním řízení budou stíhat tohoto pachatele pouze v případech, že jeho čin byl namířxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxmé podstatě českého státu, o ochranu činnosti státních orgánů České republiky, ochranu veřejných listin vydaných příslušnými orgány České republikxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xiny rozvracení republiky (§ 310), sabotáže (§ 314), násilí proti orgánu veřejné moci (§ 323), násilí proti úřední osobě (§ 325). Jde o vyjádření zásady, xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxých v tomto odstavci se jedná o uplatnění zásady univerzality, tedy zásady, že Česká republika zpravidla na základě svých mezinárodněprávních závazkx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxz (§ 233 - viz úmluvy o potírání penězokazectví - č. 15/1932 Sb. a č. 216/1935 Sb.), teroristický útok a teror (§ 311 a 312 - viz úmluvy ohledně terorismx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxx xx xxxxxxx xxx xx xxx xx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxcidia x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx jinou státní příslušnost než státní občanství České republiky. Osobou bez státní příslušnosti, která nemá na území České republiky povolen trvalý poxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxx
8.
Státním příslušníkem České republiky je osoba, která podle platných právních předpisů (v současné době zák. č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xbčanství, tj. vedle státního občanství České republiky má též státní občanství jiného státu.
K odst. 2
9.
V tomto odstavci je z hlediska působnostx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx a to před trestnými činy spáchanými proti nim v cizině (tzv. pasivní princip personality). Trestným činem spáchaným vůči občanu České republiky (popřx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxe trestních zákonů České republiky.
10.
Ustanovení § 7 odst. 2 se uplatní, jen když trestný čin vůči českému státnímu občanovi v cizině spáchal cizxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xákonů vyplývající z principů teritoriality a personality.
11.
Ochrana se podle tohoto ustanovení poskytuje jen při splnění těchto předpokladů:
x
x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
x
xxn je trestný jednak na území České republiky (jedná se o jakýkoli trestný čin podle trestního zákoníku), jednak je trestný i v místě jeho spáchání, tj. na xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxxxx x případě, že místo spáchání činu nepodléhá trestní jurisdikci žádného státu (např. čin byl spáchán na širém moři na neregistrovaném plavidle). Musí jíx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxx xxxxxxxtivity, § 2 - trestnost činu a doba jeho spáchání, § 4 - zásada teritoriality, § 5 - zásada registrace, § 6 - zásada personality, § 8 - subsidiární zásaxx xxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxx § 110 - trestní zákon
Související předpisy:
zák. č. 325/1999 Sb., o azylu,
zákx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x x xxěně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel),
Literatura:
viz literatura k § 4
Sxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x x x
xx
x xxxxxxxxxx x x xx xxxxxxxx xxxsidiární zásada univerzality xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxdmínek lze podle trestního zákona České republiky posuzovat jakékoli trestné činy spáchané v cizině cizím státním příslušníkem nebo osobou bez státnx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x x x xxxxx xx xxx xx x xxxxx xxxxxx xxx xýklad k § 4 odst. 1, bod 9. K podmínkám pro povolení trvalého pobytu viz výklad k § 6, bod 7. Zákonem se zde rozumí trestní zákon ve smyslu ustanovení § 110, tzxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xx xx x xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx univerzality musí být splněny současně a spočívají:
a)
v bezvýjimečné oboustranné trestnosti činu, tzn. čin je trestný jak podle českého trestníhx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxx moci českých orgánů činných v trestním řízení, neboť proběhlo vydávací nebo předávací řízení a pachatel nebyl vydán nebo předán k trestnímu stíhání nexx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx To znamená, že předávací nebo vydávací řízení skončilo v České republice tak, že nedošlo k vydání takového pachatele na základě mezinárodní smlouvy - nxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx
c)
cizí stát nebo jiný oprávněný subjekt, který neúspěšně žádal o vydání nebo předání pachatele k trestnímu stíhání nebo výkonu trestu, sám požádal o pxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx4 na základě zák. č. 105/2013 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. Oproxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx republiky skutečně proběhlo, přičemž se nemuselo jednat pouze o vydání k trestnímu stíhání, ale rovněž o vydání k výkonu trestu odnětí svobody, pokud pxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxice, pokud vydávací nebo předávací řízení na území České republiky skutečně proběhlo a osoba nebyla vydána nebo předána.
Podmínky přípustnosti předxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xx xx xxx x x xxx xx xxxx
K odst. 2
5.
Místní působnost trestního zákona je rozšířena i na případy, kdy je cizím státním příslušníkem nebo osobou bez státní příslušnosti, xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxí České republiky nebo zde má svou organizační složku.
6.
K pojmu právnické osoby a k jejímu sídlu - viz § 120 a násl. a § 136 a násl. obč. zák. č. 89/2012 xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxbliky. Organizační složkou právnické osoby může být např. odštěpný závod.
7.
I v tomto případě musí být splněna podmínka oboustranné trestnosti čxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxx xxdle odstavce 3 se vztahuje pouze na případy uvedené v odstavcích 1 nebo 2, tedy pokud se posouzení trestnosti činu podle českého trestního zákona opíralx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxině trestný čin (zásada personality), pro vyvození jeho trestní odpovědnosti, včetně trestněprávních důsledků, se plně uplatní trestní zákon.
9x
xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxzujícího rozsudku nesmí pachateli uložit trest přísnější, než jaký umožňuje uložit zákon cizího státu, na jehož území byl trestný čin spáchán.
To znaxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxonem státu, na jehož území byl čin spáchán. V případě, že dolní hranice trestní sazby je vyšší než horní hranice trestní sazby podle cizozemské úpravy, mxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxo soudu je rozhodující ta cizozemská úprava, která umožňuje nejpřísnější postih z porovnávaných cizích zákonů.
10.
Toto ustanovení pouze limitxxx xxxxx xxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xedy příznivější úprava českého trestního zákona (pachateli v České republice hrozí mírnější postih), pak se pochopitelně trest ukládá v rámci trestnx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x zákaz retroaktivity, § 2 - trestnost činu a doba jeho spáchání, § 4 - zásada teritoriality, § 5 - zásada registrace, § 6 - zásada personality, § 7 - zásxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x 13 - trestný čin, § 110 - trestní zákon
Související předpisy:
Evropská úmluva o vydávání (sdělení č. 549/1992 Sb.),
§ 391 a xxxxxx x xxx x xxxxx xxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x pobytu cizinců na území České republiky,
zák. č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvaxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx x x x
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x x x
xx
xxxxxárodní smlouvy mohou modifikovat v ustanoveních § 4 až 8 obsažené zásady (teritoriality, registrace, personality, ochrany a univerzality a subsidixxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx, anebo naopak neumožňují, aby Česká republika svou jurisdikci uplatňovala.
K odst. 1
2.
Tímto ustanovením se rozšiřuje místní působnost českéhx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxtrannou. Musí jít o takovou mezinárodní smlouvu, která je součástí právního řádu České republiky, byla řádně vyhlášena a Česká republika je jí vázána. xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx. z Úmluvy o zabránění a trestání trestných činů proti osobám požívajícím mezinárodní ochrany včetně diplomatických zástupců (uveřejněna pod č. 131/xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x x x xxxxx xx xxx xx
x xxxxx x
xx
xxxx xxxxxxxxxx xxxpak místní působnost českých trestních zákonů zužuje, a to na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu České republiky. Srov. napxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx č. 135/1976 Sb.). V takovém případě nepřichází v úvahu aplikace zásad teritoriality, registrace, personality, ochrany a univerzality a subsidiární xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xx xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxxxx x 6 - zásada personality, § 7 - zásada ochrany a zásada univerzality, § 8 - subsidiární zásada univerzality, § 12 - zásada zákonnosti a zásada subsidiaxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxx x xxx x xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx požívajícím mezinárodní ochrany včetně diplomatických zástupců (vyhl. č. 131/1978 Sb.),
Konzulární úmluva mezi Československou socialistickou xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
Literatura:
viz literatura k § 4
zrušen Vydání a předání občanů České republiky
JUDr.
Antonín
Draštík
Právxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx
x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxy k trestnímu stíhání, natož k výkonu trestu. Tato zásada je prolomena ve vztahu k členským státům Evropské unie ustanovením o evropském zatýkacím rozkxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxch mezinárodněprávních závazků České republiky - viz § xxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxna českého státního příslušníka jinak zakotvená v ustanovení § 393 písm. a) tr. řádu (ve znění do 31.12.2013).
2.
S účinností zákona č. 105/2013 Sbxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxní ustanovení § 10 s tím, že jde z hlediska obsahu ve skutečnosti o ustanovení ryze procesněprávní, které je navíc duplicitní k příslušným ustanovením xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xx x x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx x xxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních a výklad zde uvedený se týká zejména § 87 až 104 a § 189 až 225 cit. zák., neboť v nixx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x x xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxytem na území České republiky do ciziny a do jiného členského státu Evropské unie.
K odst. 1
3.
K pojmu občan České republiky - viz výklad k § 6, bod 5 a 6x
xx
xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxě spáchání činu. Tato zásada platí bez ohledu na to, zda pachatel má v době rozhodování dvojí státní občanství - podstatné je, zda má vedle občanství cizíxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xizině nebo na území České republiky.
K odst. 2
5.
Výjimka obsažená v tomto ustanovení umožňuje předání občana České republiky jako pachatele tresxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxítnutí závazků České republiky vyplývajících z členství v Evropské unii vychází z rámcového rozhodnutí Rady Evropské unie ze dne 13.6.2002 o evropskéx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxho státu Evropské unie, kterým se vyžaduje zatčení osoby a její předání jiným členským státem. Na základě tohoto ustanovení může být občan České republxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxými státy Evropské unie, a nikoliv ve vztahu k třetím zemím, neboť ve vztahu k nim se uplatní zákaz obsažený v odstavci 1. V § 403 a násl. tr. řádu ve znění do xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xo jiného členského státu Evropské unie.
Související ustanovení:
§ 1 - zákaz retroaktivity, § 2 - trestnost činu a doba jeho spáchání, § 4 - zásaxx xxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxy, § 9 - působnost stanovená mezinárodní smlouvou, § 11 - účinky rozsudku cizího státu, § 12 - zásada zákonnosti a zásada subsidiarity trestní represxx x xx x xxxxxxx xxxx x xxx x xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxkém zatýkacím rozkazu a postupech při předávání mezi členskými státy,
§ 375, § 391 a násl., § 403 a násl. tr. řádu ve znění účinném do xxxxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxy a o změně některých zákonů, -
Judikatura:
Z článku 1 odst. 2 Ústavy, ve spojení s princixxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xouladně s principy xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xistina základních práv a svobod, přičemž jen některé z nich vedou k dosažení závazku, který převzala Česká republika v souvislosti se svým členstvím v Exx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxad čl. 14 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Občan předaný k trestnímu řízení do členského státu EU zůstává, i v době trvání tohoto řízení, pod ochrxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xkutek, přičemž po skončení tohoto řízení mu nic nebrání vrátit se zpět na území České republiky. Občan má právo bránit se proti opatřením orgánů činných x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xx 66/04 (uveřejněno pod č. 434/2006 Sb.)
Literatura:
viz literatura k § 4
Účinky rozsudku cizího státu
JUDr.
Antonín
Draxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxně členským státem Evropské unie (odstavec 2) a na straně druhé jiným cizím státem (odstavec 1). Takové rozlišení má především zásadní význam jak v oblaxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xloženého v České republice za podmínek uvedených v § 93.
3.
Jestliže odsouzení trestním rozsudkem cizího státu je zaznamenáno v evidenci Rejstříkx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxvazné pro cizí stát nebo členský stát Evropské unie, o jehož odsouzení jde. V tomto směru může stanovit výjimku mezinárodní smlouva, která přizná závazxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxení § 106, kdy v případě zahlazení odsouzení českého soudu se na pachatele bez dalšího hledí, jako by nebyl odsouzen, což se uplatní jak v České republicex xxx x xxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx x x xxxxx x xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx x xx xx xx
K odst. 1
5.
V odstavci 1 je vyjádřen princip, podle něhož na území České republiky zásadně nelze vykonat cizozemská trestní rozhodnutí a rozhodnutx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
Je třeba rozlišovat mezi:
-
možností vykonání trestního rozsudku cizího státu - tj. zda lze realizovat vlastní obsah takového rozhodnutí na území Čxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxí České republiky přiznat (srov. např. ustanovení § 130 a 304 z. m. j. s. o výkonu uznaného cizozemského rozhodnutí),
-
možným vznikem jiných právxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxzího státu se pro jiné účely, než pro účely vlastního výkonu rozsudku, nestává právní skutečností předpokládanou zákony České republiky. Takové účinxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x § 205 odst. 2), při rozhodování o způsobu výkonu trestu odnětí svobody (§ 56 odst. 2); v oblasti trestního práva procesního by mohly spočívat např. ve vytxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx xx x x x xx xxxxx xx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx
xx
xxxxtním rozsudkem cizího státu se rozumí odsuzující rozsudek cizozemského soudu, tzn. soudu xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx pokud měly sídlo na území dnešní Slovenské republiky - k tomu srov. R 37/1996), jímž byl pachatel uznán vinným a byl mu uložen trest nebo ochranné opatřenx x xxxxx x xxx xxx xxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxmského trestního rozhodnutí (např. usnesení, trestní příkaz).
8.
K pojmu území republiky - viz výklad k § 4, bod 6.
9.
Výjimky ze zásady, že na úxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxanoví:
a)
mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu České republiky, anebo
b)
zákon České republiky.
Předpokladem výkonu trexxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx trestního rozsudku na základě mezinárodní smlouvy, může jít jak o smlouvu dvoustrannou (takovou je např. Dohoda mezi Českou republikou a Thajským kráxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxu součástí právního řádu České republiky. Nejčastěji se v praxi uplatňuje postup podle Úmluvy o předávání odsouzených osob (uveřejněna pod č. 553/199x xxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxx xxx x uznání a výkon cizozemského trestního rozsudku na základě zákona, je oním zákonem stanovícím výjimku předvídanou v odstavci 1 trestní řád. Úprava bylx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxx x xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxní a výkonu trestního rozsudku cizího státu i bez existence mezinárodní smlouvy. S účinností od 1.1.2014 je uznávání a výkon cizozemského rozhodnutí uxxxxxxx x x xxx xx xxx xx xx xx xx
xxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xpravedlnosti rozhodnout, že do evidence Rejstříku trestů se zaznamenají údaje o jiném odsouzení občana České republiky soudem jiného než členského sxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxem trestu, který za něj byl uložen. Zákonný důsledek rozhodnutí Nejvyššího soudu, jímž se údaje o cizozemském odsouzení zaznamenají do Rejstříku tresxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xnamená, že toto odsouzení nemá jen význam důkazního prostředku k osobě odsouzeného, ale stává se formální právní skutečností předpokládanou zákony Čxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xylo možno přihlížet k zapsanému odsouzení jako k okolnosti recidivy, je však nezbytné mít k dispozici další podklady, přinejmenším opis rozhodnutí cixxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxe na návrh Ministerstva spravedlnosti rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx a druhem trestu, který za něj byl uložen. Na tuto úpravu v oblasti trestního práva hmotného pak navazuje ustanovení § 11 odst. 2.
13.
Na druhou stranx xxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxho státu, a to ani cestou mimořádných opravných prostředků, a proto ve vztahu k takovému odsouzení nelze ukládat souhrnný trest nebo společný trest. Výxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx x x x xx xxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xnie.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu o zápisu odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů není zákonným podkladem pro výkon takového rozxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxo stíhání českého občana na území České republiky pro čin, jehož se zápis do evidence Rejstříku trestů týká (rozhodnutí Nejvyššího soudu má v tomto smysxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxx. 4 tr. řádu.
14.
Uznání cizozemského rozsudku příslušným soudem České republiky (srov. např. § 118 a násl. a § 298 a násl. z. m. j. s.) je předpokladxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxiky (např. odsouzený v mezidobí od rozhodnutí o uznání do jeho předání k vlastnímu výkonu trestu do České republiky uložený trest v plném rozsahu vykonaxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxxx x x x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxxxx právní účinky jako rozsudek soudu České republiky, resp. v tom smyslu, že se na ně hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
15.
S ohledem na usxxxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx přípustný v trestním řízení před českým soudem. Lze k němu přihlížet při hodnocení osoby obviněného, a to např. i při rozhodování o nařízení výkonu tresxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxosti ve vztahu k účinkům trestních rozsudků cizích států se týkají trestních rozsudků učiněných v době před rozpadem československé federace (tj. přex xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxí svobody, uložený za trvání ČSFR soudem se sídlem na území dnešní Slovenské republiky, vykonáván na území České republiky na základě ustanovení čl. II xxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxx xx xroto oprávněn v rámci tohoto vykonávacího řízení rozhodnout, že odsouzený vykoná zbytek trestu odnětí svobody, který mu byl uložen takovým rozsudkem x x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxně a trestu) soudu, a to včetně soudu vojenského, který měl sídlo na území dnešní Slovenské republiky, vyhlášený před 1.1.1993, má povahu rozsudku soudx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xízení.
Povahu a účinky trestního rozsudku (rozhodnutí o vině a trestu) soudu, který měl sídlo na území dnešní Slovenské republiky, vyhlášeného před 1xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxx xxxxxxxní účinky jako formální právní skutečnosti, nestanoví-li zákon nebo mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, něco jiného, má zde účinex xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x jeho výkonem započato před účinností zákona č. 25/1993 Sb. (tj. před 1.1.1993), nebo jestliže jej příslušný soud České republiky uznal na území České xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxkolu Smlouvy o právní pomoci mezi Českou republikou a Slovenskou xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x x xx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xozsudkem, a nelze k němu ani přihlížet jako k okolnosti zakládající zpětnost jako zákonnou podmínku, např. podle § 42 písm. p), § 59 odst. 1, § 205 odst. 2. xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xroti němuž dřívější stíhání pro týž skutek skončilo takovým pravomocným rozsudkem nebo bylo-li pravomocně zastaveno před 1.1.1993 soudem nebo jiným xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxubliky zrušeno.
Je-li však trest uložený takovým rozsudkem vykonáván, popř. byl-li již vykonán na území České republiky na základě ustanovení čl. II xxx x xxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxou a Slovenskou republikou, hledí se na odsouzení jako na odsouzení soudem České republiky. Totéž platí v případě, že byl rozsudek uznán na území České rxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (R 37/1996).
K odst. 2
17.
Pravomocné odsouzení soudem některého z 28 současných členských sxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxbliky. Tato výjimka ze zásady obsažené v odstavci 1 se vztahuje výhradně k odsouzení ze strany jiného členského státu Evropské unie vydané v jeho trestnxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx odsouzené osobě. Tímto ustanovením, jakož i novelou zákona o Rejstříku trestů (zák. č. 357/2011 Sb., účinný od 27.4.2012) se sledovalo zabezpečení ixxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx, a rámcového rozhodnutí Rady 2008/675/SVV ze dne 24.7.2008, o zohledňování odsouzení v členských státech Evropské unie při novém trestním řízení.
xxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx státu, o jehož odsuzující rozsudek jde, a pokud v této souvislosti vzniknou pochybnosti, nezbývá než je řešit cestou právní pomoci podle příslušných uxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx x xxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx
19.
xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxx
xx xxxxxxxxx
xxxxx
x xxdle níž za podmínky oboustranné trestnosti činu se hledí na odsouzení soudem členského státu Evropské unie jako na odsouzení soudem České republiky. Txxx
xxxxxx xxxxx
xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxcí pravomocné cizozemské odsouzení, se hledí jako na rozsudek soudu České republiky. Trestní rozsudek jiného členského státu i nadále zůstává rozsudxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx zrušil pravomocný rozsudek jiného členského státu Evropské unie aplikací ustanovení o souhrnném či společném trestu (§ 43 odst. 4, § 45 odst. 4), anebo xxx xxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxky, a proto předpokladem jeho výkonu na území České republiky není rozhodnutí příslušného soudu o jeho uznání.
21.
Předpokladem aplikace § 11 odstx x xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxaty trestného činu podle českých trestních zákonů. Jde o bezvýjimečnou podmínku oboustranné trestnosti činu, tj. čin je trestný nejen podle právního xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xaký právní aspekt kvalifikace činu se projeví v závěru o jeho trestnosti podle českých trestních zákonů, když podle rozsudku jiného členského státu naxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxých podstat více trestných činů.
22.
Zákon sice uvádí, že
fikce
odsouzení soudem České republiky se uplatní pro účely trestního řízení, avšak smyxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxektovat jeho hmotněprávní důsledky. V rovině trestně procesní se dopady tohoto ustanovení výslovně projevují především ve vzniku překážky rei iudicxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxropské unie. Takové odsouzení, resp. rozhodnutí soudu jiného členského státu Evropské unie, má v trestním řízení též význam důkazního prostředku (srxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxstí významnou pro posouzení otázky recidivy (např. u § 205 odst. 2, § 206 odst. 2), při zvažování přitěžující okolnosti podle § 42 písm. p), při zařazovánx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx
xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxnovení o právních účincích pravomocného odsouzení soudem jiného členského státu Evropské unie na území České republiky se stalo součástí trestního zxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxny, s účinností od 27.4.2012. Přechodné ustanovení tohoto zákona v čl. IX modifikuje uplatnění § 11 odst. 2 ve dvou směrech:
-
ustanovení § 11 odst. 2 xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxlývá, že za splnění v něm uvedených podmínek se plně uplatňuje až ve vztahu k odsouzením jiného členského státu Evropské unie pro trestný čin spáchaný nexxxxxx xxx xxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx dne 27.4.2012 je skutečnost, že takové odsouzení je zapsáno v příslušné evidenci členského státu, jehož je odsouzený státním občanem nebo na jehož úzexx xx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxxxity, § 5 - zásada registrace, § 6 - zásada personality, § 7 - zásada ochrany a zásada univerzality, § 8 - subsidiární zásada univerzality, § 9 - působnxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x 13 - trestný čin, § 43 odst. 4 - úhrnný a souhrnný trest, § 45 odst. 4 - ukládání společného trestu za pokračování v trestném činu, § 105 - podmínky zahlaxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxí odsouzení v členských státech Evropské unie při novém trestním řízení,
rámcové rozhodnutí Rady 2009/315/SVV ze dne 26.2.2009 o organizaci a obsahu xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
Judikatura:
Při posuzování formální podmínky zvlášť nebezpečné recidivy podle § 41 trx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxm České a Slovenské Federativní Republiky. K takovému odsouzení je možné přihlížet pouze jako k přitěžující okolnosti v zákoně výslovně neuvedené. [Nxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxx xxxx x xxxxxxxxxní údajů o odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb.
Zákonný důsledek takových rozhodnutí záležxxxxx x xxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxá jen význam důkazního prostředku o osobě odsouzeného, ale stává se formální právní skutečností předpokládanou zákony České republiky, zejména skutxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxení soudem cizího státu do evidence Rejstříku trestů nejde o rozsudek soudu České republiky, takže nelze ve vztahu k takovému odsouzení ukládat souhrnxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx
x xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx další podklady, přinejmenším příslušný spis Nejvyššího soudu, jehož obsahem je především rozhodnutí cizozemského soudu, pokud se nepodaří nebo nenx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxka trestního kolegia Nejvyššího soudu České republiky publikovaného pod č. 37/1996 Sb. rozh. tr.) [Nyní rozhoduje o uznání cizozemského rozhodnutí xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xrestu) soudu, a to včetně soudu vojenského, který měl sídlo na území dnešní Slovenské republiky, vyhlášený před 1. lednem 1993 má povahu rozsudku soudu xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxx xxx xxxxxxm na obnovu řízení (§ 277 tr. ř.).
R 13/2007
Literatura:
viz literatura k § 4
HLAVA II
TRESTNÍ ODPOVĚDNOST
Právní stav komentáře jx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxý čin následky v podobě zákonem stanovených sankcí. Trestní odpovědnost se tedy odvíjí od spáchání činu, jenž vykazuje znaky charakterizující ho jako xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxedstavují z tohoto zorného úhlu základní prvky trestní odpovědnosti.
Trestní odpovědnost nastává za splnění zákonem stanovených podmínek v reakxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxnosti, je za takový čin trestně odpovědný. To však nutně neznamená, že vůči němu musí být trestní odpovědnost také reálně vyvozena. Tak je tomu už proto, xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxmu vždy uplatněna trestní sankce. Jeho trestní stíhání totiž může vyústit ve využití některé alternativy k potrestání nezahrnující žádnou sankci.
xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxy v hlavě druhé obecné části trestního zákoníku. Pro mladistvé pachatele tuto právní úpravu modifikuje a doplňuje právní úprava obsažená v dílu prvním xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxcí protiprávnost - tedy tzv. negativní znaky trestní odpovědnosti (krajní nouzi, nutnou obranu, svolení poškozeného, přípustné riziko a oprávněné pxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxení). Ve vztahu k mladistvým tuto úpravu doplňuje právní úprava obsažená v dílu 2 hlavy II zákona o soudnictví ve věcech mládeže.
Obecné podmínky a znxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxivé trestné činy, je pak upraveno ve zvláštní části trestního zákoníku, jejíž jednotlivá ustanovení vymezují skutkové podstaty jednotlivých trestnxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxku upravující základy trestní odpovědnosti za spáchání trestných činů. Při posuzování toho, zda konkrétní čin je trestným činem, či nikoliv, nelze txxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxé zabývat se i znaky zakotvenými v obecné části tohoto zákoníku.
Díl 1
Základy trestní odpovědnosti
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2015.
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxm jeho spáchání a trestní odpovědnosti za něj je pak jeho trestnost.
Trestní odpovědnost je v pojetí zakotveném v trestním zákoníku důsledně indivxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxích osob na jeho spáchání. Stejně tak nelze v reakci na spáchaný trestný čin uplatnit kolektivní trestní sankci současně postihující několik osob. Na dxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xpolu s ní přispěla k jeho spáchání.
Trestní odpovědnost je vyvoditelná pouze za zaviněné činy. Co do své povahy je totiž subjektivní odpovědností, a xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxxx xxxledku.
Trestně odpovědné za spáchané trestné činy jsou za splnění zákonem stanovených podmínek jak fyzické osoby - a to dospělé i mladistvé - tak práxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxci na jejich spáchání zahrnují tresty a ochranná opatření. Trestné činy xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxe zákona o soudnictví ve věcech mládeže. Specifické sankce za trestné činy právnických osob v podobě trestů a ochranných opatření jsou pak zakotveny v zxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxch, za něž jsou podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim tyto trestněprávně sankcionovatelné.
Zásada zákoxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx
xxx xxxxxx xxxxtvené v § 12 - zásada zákonnosti a zásada subsidiarity trestní represe - vyjadřují základní východiska uplatnění trestní odpovědnosti za spáchané trxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xožadavku stanovení jasných hranic trestní odpovědnosti a specificky požadavku jednoznačného vymezení toho, co je trestným činem a jaké trestní sankxx xxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxho spáchání ve formě trestních sankcí se pak rovněž může uplatnit pouze za podmínek a způsoby stanovenými příslušnými zákony, zvláště pak trestním zákxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxtní represe vyjadřuje především tu skutečnost, že trestněprávní řešení porušení určitých zákonem stanovených pravidel představuje nejzazší z možnxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxti a trestněprávních důsledků s ní spojených jen na případy, kdy nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiných než trestních předpisů. K vyvození txxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxky škodlivý nebo lze-li se v reakci na něj spokojit s vyvozením jiné než trestní odpovědnosti, pak jeho pachatel není trestně odpovědný. Tímto způsobem xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx
x
xxxxx xxxxx xxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xx x x xx xxxxx 1 zakotvena v návaznosti na čl. 39 Listiny. Podle něj jen zákony stanoví, které jednání je trestným činem a jaký trest, jakož i jaké jiné újmy na právech nxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx x x x x xxx xxkotveného zákazu retroaktivity může totiž být určitý čin trestný, jen pokud byla jeho trestnost stanovena dříve, než byl spáchán. S ohledem na to se trexxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx příznivější (čl. 40 odst. 6 Listiny, § 2 odst. 1).
6.
Právní normy upravující předpoklady a podmínky trestnosti činu a následky jeho spáchání v podoxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xnaky jejich skutkových podstat. Jejich zákonné vymezení nelze nijak překročit, stejně jako nemůže být nijak rozšiřován zákonný výčet samotných tresxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xx xx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxjů i podzákonných norem. To nicméně nebrání stanovení obsahu určitých trestněprávních pojmů zakotvených zákonem podzákonnými normami (pro názornoxx xxx xxxxx x xxx xx xxxxxxx x x xxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxch trestní sankce za jejich spáchání na trestní zákoník, zákon o soudnictví ve věcech mládeže a zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení xxxxx xxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxx x xxxxxx
xx
xx xxxxxx xxxxxxxxxx vyplývá rovněž zákaz analogie v neprospěch pachatele (in malam partem). Připuštění opaku by totiž zpochybnilo hranice trestní odpovědnosti, které mxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxi za něj je možnost uplatnit vůči jeho pachateli trestní sankce. Ty mohou být uplatněny výlučně v reakci na jeho spáchání (srov. § 12 odst. 1 a § 111).
Trexxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxí (subsidiární) prostředek k ochraně právního řádu a jím chráněných hodnot a vztahů. Trestnými činy tedy mohou být toliko závažnější případy protispoxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx práv a svobod lidí, může trestněprávní zásahy do vztahů mezi nimi legitimizovat pouze nezbytnost ochrany základních právních hodnot před společenskx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxdy musí být primárně zajišťována mimotrestními prostředky - to znamená zejména prostředky občanského, obchodního a správního práva - a trestní odpovxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxnění znaků skutkové podstaty určitého trestného činu.
9.
Trestný čin je definován jako protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný x xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xaplnění však samo o sobě nepostačuje k uplatnění trestní odpovědnosti za něj a k vyvození trestněprávních důsledků z něj. Trestní odpovědnost pachatexx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
-
náležitou společenskou škodlivostí spáchaného činu a
-
neadekvátností uplatnění odpovědnosti podle některého netrestního předpisu.
Uxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxmezuje dvě uvedené podmínky trestní odpovědnosti, když stanoví, že trestní odpovědnost pachatele protiprávního činu a trestněprávní důsledky z ní vxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxpokladem závěru, že pachatel určitého protiprávního činu je za něj trestně odpovědný, je za této situace kumulativní splnění obou těchto podmínek.
Pxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxího pojetí trestného činu, vymezeného v § 13 odst. 1. Reflektuje ten fakt, že se v praxi vyskytují případy protiprávních činů naplňujících xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxjí toliko zanedbatelnou společenskou škodlivost. Pro takové případy vylučuje ustanovení § 12 odst. 2 uplatnění trestní odpovědnosti (srov. R 26/20xxxxx x xxxx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x x xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxstavují krajní formu -
ultima ratio
- reakce na konflikty se zákonem a že z podstaty principu
ultima ratio
mají místo pouze tam, kde z hlediska ochrany oxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxvyššího soudu ČR R 26/2013-III). Tento princip má své místo v systému trestního práva bez ohledu na to, zda je založen na formálním nebo materiálním pojexx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxutečnost, že prostředky trestního práva je na místě uplatnit pouze tehdy, když nepostačí uplatnění prostředků mimotrestních norem.
Trestnímu postxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxe, nevykazuje-li potřebnou společenskou škodlivost anebo (alternativně) postačuje-li v reakci na něj uplatnění jiné než trestní odpovědnosti, stexxx xxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xa určitý čin uplatnění jiné než trestní odpovědnosti (tedy není-li ve smyslu principu trestní represe jako
ultima ratio
na místě vyvodit trestní odpoxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx xx xxx x xxx xxxxxx xpolečensky škodlivý. Trestní odpovědnost totiž má jako krajní prostředek reakce na spáchaný protiprávní čin místo jen v případech, kde jiné právní prxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxx xxxxx
xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx činu a uložení trestu v případě závažnějšího porušení určitých povinností soukromoprávní povahy, které je možné sankcionovat i mimotrestními prostxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx odpovědnost neuplatní, jen když postačí samotné užití prostředků mimotrestních norem, nebo jde o činy nedosahující potřebné společenské škodlivosxxx
xxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xa jedné straně naplňuje všechny formální znaky skutkové podstaty určitého trestného činu a na druhé straně není na místě xxxxxxx x xxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxnosti náležitou společenskou škodlivostí představuje materiální korektiv ve vztahu k zákonem vymezeným formálním znakům skutkových podstat jednoxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxazujících potřebnou společenskou škodlivost (R 26/2013-II). Zákonem zakotvená podmíněnost trestní odpovědnosti a trestnosti potřebnou společenxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx teleologického výkladu - a tím, mimo jiné, zabráněno tomu, aby byly za trestné činy považovány tzv. bagatelní činy nízké společenské škodlivosti.
xxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxtrné) společenské škodlivosti ani k činům zcela postrádajícím společenskou škodlivost. To platí, i když trestní zákoník nestanoví žádnou obecnou mxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxhu k činům postrádajícím společenskou škodlivost nebo k činům zanedbatelné společenské škodlivosti.
13.
Trestní zákoník nijak nedefinuje způxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxti z hlediska spodní hranice trestní odpovědnosti na zhodnocení konkrétních okolností jednotlivých případů orgány činnými v trestním řízení, a zvláxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxele, míru jeho zavinění a jeho pohnutku, záměr nebo cíl. Jako určité vodítko přitom mohou posloužit kritéria upravená v § 39 odst. 2 - specificky pak výzxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxtele - tedy skutečnosti, s nimiž je třeba se vypořádat též při úvaze o trestu (srov. R 26/2013-II, § 39 odst. 2 a výklady k němu). To platí přesto, že trestnx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxtí zásady subsidiarity trestní represe v souvislosti s řešením otázky viny od hodnotících kritérií pro posuzování povahy a závažnosti trestného činu xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxi pachatele.
14.
Posuzování společenské škodlivosti má klíčový význam zejména při výkladu těch znaků trestných činů, které nemají jasnou spodní xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxx hodnotit společenskou škodlivost všech činů naplňujících formální znaky skutkových podstat trestných činů.
Pojmovými formálními xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxx x x 13 odst. 1.
Zásadně - co do základního východiska - přitom platí, že protiprávní čin, který vykazuje všechny formální znaky skutkové podstaty určitéhx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxx xxzi trestné činy jen takové činy, u nichž za standardních okolností považuje za nezbytné uplatnit trestní odpovědnost a s ní spojené trestněprávní důslxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xx xístě jen výjimečně v případech, v nichž s ohledem na určité specifické okolnosti a z určitých závažných důvodů není vhodné uplatňovat trestní represi, x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxadě je na místě příslušné hodnotící úvahy vztahující se k společenské škodlivosti spáchaného činu shrnout také v odůvodnění vyneseného rozhodnutí.
xxx
xxxxxxxxx
xxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxsti nezaslouží, je též princip oportunity promítnutý zejména do § 172 odst. 2 písm. c) tr. řádu a § 223 odst. 2 tr. řádu. Tato ustanovení umožňují v přípraxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx chráněného zájmu, který byl dotčen, způsobu provedení činu a jeho následku, nebo okolnostem, za nichž byl čin spáchán, a vzhledem k chování pachatele px xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx. Aplikace těchto ustanovení přichází v úvahu pouze v případech činů trestně odpovědných pachatelů vykazujících všechny formální znaky trestných čixx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxíhaného činu nelze s ohledem na to vyvodit trestní odpovědnost, musí vést po zahájení hlavního líčení před soudem k zproštění obžalovaného obžaloby prx xxxxxx xxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxnému k projednání spáchaného činu jako přestupku, jiného správního deliktu nebo kárného provinění (srov. R 26/2013-VI a II).
Tímto způsobem je na mísxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx vytváří prostor pro
restriktivní
výklad zákonných skutkových podstat méně závažných trestných činů a pro vyloučení bagatelních případů z okruhu trxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xtandardního řízení - oproti tomu akcentuje veřejný zájem a význam chování pachatele posuzovaného činu po jeho spáchání, a tím přesahuje to, od čeho se oxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx zda společenská škodlivost spáchaného činu není příliš nízká a zda se případně nelze spokojit s uplatněním jiné než trestní odpovědnosti, a teprve kdyx xxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxuzovaného bagatelního činu.
16.
Hodnocení míry společenské škodlivosti má zásadní význam též z hlediska posuzování trestní odpovědnosti mladxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxst je dána tím, že je - na rozdíl od absolutní trestní odpovědnosti dospělých - podmíněna dosažením takové rozumové a mravní vyspělosti mladistvých, ktxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxxx x xx xx xxxx xx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx, s nímž je spojen vznik trestní odpovědnosti, tedy věku patnácti let, a je příčetný, tedy duševně způsobilý rozpoznat protiprávnost jím spáchaného čixx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxvní vyspělost je samostatnou podmínkou trestní odpovědnosti mladistvých zakotvenou zákonem o soudnictví ve věcech mládeže stojící vedle dalších pxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxšného věku a náležité společenské škodlivosti jejich činu. Uplatnění relativní trestní odpovědnosti mladistvých je motivováno snahou reagovat na sxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx by jinak nedošlo.
Trestné činy mladistvých nesou označení provinění a jejich formální znaky jsou vymezeny v trestním zákoníku a v zákoně o soudnictvx xx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxosti provinění mladistvých, a proto je i vůči nim nutné vyjít z právní úpravy vztahující se na dospělé, tedy z ustanovení § 12 odst. 2. Na rozdíl od předchoxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxenské škodlivosti jejich soudně trestných činů. S ohledem na dětský věk mladistvých a s ním spojený obecně dosud nižší práh jejich rozumové a mravní vysxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxlým. Mladiství nemohou být trestně odpovědní ani nést důsledky trestní odpovědnosti za činy nízké (malé) společenské škodlivosti ani za činy zcela poxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxosti, by totiž bylo zjevně v rozporu se zásadou subsidiarity trestní represe.
17.
V xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxxxvědnými z důvodu nepříčetnosti nebo z důvodu nedostatečné rozumové a mravní vyspělosti - a na činy jinak trestné spáchané dětmi mladšími patnácti let - xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxx x x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx x x xxxxx x x x xx xxxxx x xx xx xxxx xxxx xxxxxxní jsou upravena v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže a patří mezi ně výchovné povinnosti [§ 93 odst. 1 písm. a) z. s. m. ve spojení s § 93 odst. 7 a § 18 z. xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xx xxxxxxx x x xx xxxxx x x x xx xx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xx xxxxxní s § 93 odst. 7 a § 20 z. s. m.], zařazení do terapeutického, psychologického nebo jiného vhodného výchovného programu ve středisku výchovné péče [§ 93 xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxchovné péči ve školských zařízeních], dohled probačního úředníka [§ 93 odst. 1 písm. e) z. s. m. ve spojení s § 93 odst. 6, § 16 odst. 1, 2 a 3 a § 80 odst. 1, 3x x x x xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xx xxxxxxx x x xx xxxxx x x x xx xx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních] a ochranné léčení [§ 93 odst. 1 písm. g) z. s. m. ve spojxxx x x xx xxxxx x x x x x xxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxletilé (viz hlavu třetí zákona o soudnictví ve věcech mládeže). Uložit je lze jen v reakci na činy jinak trestné spáchané trestně neodpovědnými dětmi doxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxx x x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xízký práh jejich rozumové a mravní vyspělosti lze mít za to, že musí jít o činy minimálně stejné úrovně společenské škodlivosti, jaká je požadována ve vzxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xx xx xx x xxxxxxxxx xxhrannou výchovu, ochranné léčení, zabezpečovací detenci a zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxhé tohoto zákona. Ve vztahu k jednomu trestně neodpovědnému mladistvému v reakci na jeden jeho čin jinak trestný však není možné vést jak řízení podle hlxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx
xx xxx xx xxxx
x xx xxxxx xezbytné zvolit s přihlédnutím k okolnostem případu a poměrům mladistvého jedno z těchto řízení a toliko v jeho rámci přijmout vhodná opatření.
18.
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx právnických osob a důsledků z ní vyplývajících. Pro právnické osoby je přitom směrodatná obecná právní úprava obsažená v trestním zákoníku, neboť zákxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxhou právní fikcí, lze ji přičítat spáchání trestného činu, jen pokud jeho znaky naplnila určitá s ní spojená fyzická osoba, konkrétně statutární orgánx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx kontrolní činnost anebo má rozhodující vliv na její řízení, a zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení při plnění pracovních úkolů. Trestní odpověxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx x x x xxxx x xxx xxxovědnosti práv. osob).
Obecně je možný souběh trestní odpovědnosti právnické a fyzické osoby, avšak jejich trestní odpovědnost se posuzuje samostaxxxx x xx x xxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxckým osobám (§ 7 zák. o tr. odpovědnosti práv. osob), jsou činy obecně společensky velice škodlivé. Přesto však není vyloučeno, aby jednáním přičitatexxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxedem na specifické okolnosti případu zcela zanedbatelná. Dáno to může být zvláště velice nízkým škodlivým následkem, činícím ze spáchaného činu bagaxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xx/2013-IV).
Důsledně individuálně je třeba při posuzování trestní odpovědnosti právnických osob přistupovat k aplikaci této zásady též v kontextu s xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxtí uplatnění odpovědnosti podle jiného než trestního předpisu. Může se totiž stát, že takové uplatnění jiné než trestní odpovědnosti nebo uplatnění txxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxstní odpovědnost xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxědnosti vůči právnické osobě.
Související ustanovení:
§ 1 - zákaz retroaktivity, § 13 - trestný čin, § 14 - přečiny a zločiny, § 110 - trestní zxxxxx x xxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxx
Judikatura:
K odst. 1
K zásadě zákonnosti
Ústavní soud již dříve vx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxestání je věcí vztahu mezi státem (jím reprezentovanou státní mocí) a pachatelem, a to za nepostradatelné podmínky, že totiž právě stát svými orgány roxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxe právě trestní řád. Ten je vybudován na principech neodmyslitelných od základních charakteristik provázejících demokratický a právní stát. Z hledixxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxh práv a svobod (dále jen "Listina"), v němž je zakotvena jedna ze základních ústavněpráních zásad demokratického a právního státu, že nikdo nesmí být xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxpují zřetelně a vždy proti páchání trestné činnosti, ale předstírají, že jsou s ní srozuměni, je taková činnost podřízena velmi přísné kontrole jinýchx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x x xxxx xxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxání fyzické osoby je nutno považovat za trestný čin, pakliže je za takové označeno zákonem (čl. 39 Listiny, čl. 7 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a zxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx
a zavinění. Je nepřístupným porušením čl. 39 Listiny a čl. 7 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, pakliže jednání státu (v dané věci Polixxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxstného činu, jeho dokonání apod.). Jinými slovy, nepřípustný je takový zásah státu do skutkového děje, jenž ve své komplexnosti tvoří trestný čin, resxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxtavní soud zjistí, že napadeným rozhodnutím obecného soudu došlo k porušení trestního zákona tím, že skutkový stav věci, zakládající pouhou pomoc ke sxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxnutí zruší.
Totéž platí, jestliže v důsledku takovéhoto pochybení obecný soud kvalifikuje daný skutkový stav věci jako další dílčí útok jediného pokxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxalogii trestního zákona (§ 9 odst. 2), která jde k tíži pachatele, neboť cestou této analogie se mu z hlediska viny přičítá přísněji trestná forma trestxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxž jaký skutečně spáchal.
Uvedeným postupem obecného soudu je dotčeno nejen ustanovení § 3 odst. 1 tr. zákona, stanovící, že trestným činem je pro spolexxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xráva, tzn., že jen zákon stanoví, které jednání je trestným činem, jenž analogii legis in malam partem vylučuje. [Nyní § 13 odst. 1 tr. zákoníku, § 12 odstx x xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxtovaným pravomocí státní moci označit za zakázaná škodlivá jednání pro společnost jako celek a pravomocí trestat pachatele takových jednání. ... Z hlxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xusejí být jednoznačně stanoveny zákonem.
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxestného činu lúpeže naplnené v malej intenzite, posudzujú ako trestný čin vydierania. Stáva sa tak predovšetkým v prípadoch drobných lúpeží, ktoré sa xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxh samostatných drobných lúpeží, pokiaľ násilné konanie nie je príliš intenzívne a majetkový prospech útočníka je zanedbateľný. Uvedené riešenie príxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x trestnému činu vydierania a zmysel tejto zákonnej úpravy je celkom jasný. Zákonodarca vyčleňuje z možných útokov proti slobode rozhodovania človeka xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxtného činu lúpeže predovšetkým s pomocou formálneho znaku, ktorého podstatou je, aby útok proti slobode smeroval zároveň aj k zmocneniu sa cudzej vecix xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx podstaty trestného činu lúpeže, treba podriadiť toto konanie pod príslušné zákonné ustanovenie. V žiadnom prípade nemožno prostredníctvom hodnotexxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxejmom rozpore s požiadavkami zákonnosti a nevyhnutne oslabuje právnu istotu spoločnosti. Pokiaľ teda nastane situácia, že konkrétne okolnosti v príxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xi tento stupeň nie je malý v zmysle § 75 tr. zákona, resp. nepatrný v zmysle § 3 odst. 2 tr. zákona. Ak sa dospeje k záveru, že to tak je, nemôže ísť o trestný čin xxxxxx xxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xo svojej kompetencii príslušný správny orgán. Naopak, ak je stupeň nebezpečnosti činu okolnosťami prípadu síce značne znížený, ale nie až na hranicu pxxxxxxxxx x x xx xxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxtkovú podstatu a kvalifikovať ho ako trestný čin lúpeže. Skutočnosti, že stupeň spoločenskej nebezpečnosti činu je v dôsledku určitých výnimočných oxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxby. [Nyní jde o materiální korektiv formálního pojetí trestného činu v podobě společenské škodlivosti ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku a o jeho limitxxx
x xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxře odpovídající reálnému nebezpečí porušení zájmů chráněných ustanovením § 201 tr. zákona, nelze chybějící formální znak uvedeného trestného činu nxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxstný čin opilství podle § xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx
x xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxx x x xx xxx xxxxxxxxxx
x x5/1990
- viz
judikatura
k § 13 odst. 1
R 43/1990
K odst. 2
K principu ultima ratio
Právní řád, byť vnitřně diferencovaný, tvoří jednotu, a jakx x xxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxonevěry, nemůže být ignorována obchodně právní stránka věci.
Jestliže pro policejní orgán a státního zástupce znamená v přípravnxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxx xxvrhu stran v tomto řízení objasnit všechny
relevantní
skutečnosti bez ohledu na to, zda svědčí ve prospěch či neprospěch obviněného, tím spíše lze řícxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x to zejména v případě, že se ve vlastním skutkovém stavu objeví důvodné pochybnosti, založené např. na důkazech, které je možné hodnotit (jednotlivě i v xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxtkového stavu věci.
Soudy obou stupňů podle přesvědčení Ústavního soudu pochybily, pokud zaměřily své dokazování výhradně k prokázání viny stěžovaxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxstným činem.
Obecné soudy se náležitě nevypořádaly s nabízející se verzí, že inkriminované jednání stěžovatele bylo projevem zadržovacího práva poxxx x xxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxí trestní represe jako prostředku
ultima ratio
. Z tohoto principu vyplývá, že ochrana majetkových vztahů má být v prvé řadě uplatňována prostředky občxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxokládané společenské škodlivosti, je namístě uvažovat o trestní odpovědnosti. Zadržení cizí věci za účelem zajištění své pohledávky nelze podkládax xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxx x xx xxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxžovacího práva, mají dostatek možností, jak vyřešit tento spor prostředky občanského práva a cestou občanského soudního řízení. Princip subsidiarixx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xelhávají nebo nejsou efektivní.
Trestní právo a trestněprávní kvalifikaci určitého jednání, které má soukromoprávní základ, jako xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx
xxxxxx xxxxx
x xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxy základních společenských hodnot. V zásadě však nemůže sloužit jako prostředek nahrazující ochranu práv a právních zájmů jednotlivce v oblasti soukxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxk nepřijatelné, aby tuto ochranu aktivně přebíraly orgány činné v trestním řízení, jejichž úkolem je ochrana převážně celospolečenských hodnot, nikxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xx xx x xxxxxxx xtátě nepřípustné, aby prostředky trestní represe sloužily k uspokojování subjektivních práv soukromoprávní povahy, nejsou-li vedle toho splněny vxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxa, kdy a za jakých okolností je bývalý nájemce povinen vyklidit byt, je výsostně věcí občanskoprávní, a není nutné ani vhodné, aby do uplynutí lhůty stanxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxatele k vyklizení bývalého nájemce, pak do uplynutí lhůty stanovené soudem k vyklizení bytu nelze připustit, že by se bývalý nájemce (či jinak dříve k užxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxtoru. Tento náhled na danou problematiku považuje Ústavní soud za zásadní i při vědomí možného zneužití shora uvedených občanskoprávních institutů oxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxckých osob jsou vyčerpané, neúčinné nebo nevhodné. Ostatně
judikatura
obecných soudů vždy doposud řešila ve vztahu k naplnění skutkové podstaty trexxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx k vyklizení bytu, anebo dokonce bylo již vedeno exekuční řízení (např. 5 Tz 29/1999 in Sbírka soudních rozhodnutí, ročník 2000, č. 3, poř. č. 141).
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxní z toho plyne maxima vést dokazování ke skutečnostem nasvědčujícím dotčení na základních právech či svobodách, tedy nikoli dokazování vedoucí k rozxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxh ustanovení a institutů; proto, pokud jde o naplnění objektivních znaků trestného činu, při promítnutí principu trestněprávní represe jako poslednxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxx xxxxx
x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx aby vina pachatele byla autoritativně konstatována jen ohledně takového jednání, o němž mohl pachatel v době, kdy se ho dopouštěl, důvodně předpokládxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxdikaturu obecných soudů. Tento závěr plně koresponduje i s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva, tak jak byla např. uvedena v rozhodnutích ve xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx jednoznačná, což zvýšilo nároky na odůvodnění naplnění znaku zavinění. Bylo třeba přesvědčivě odůvodnit, proč se stěžovatel nemohl ani domnívat, že xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxvého jednání, o němž mohl pachatel v době, kdy se ho dopouštěl, důvodně předpokládat, že jde o jednání trestné, a to s ohledem na obsah tehdy účinného tresxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxůže přehlížet zjevnou skutečnost, že nástroje, pomocí nichž se realizuje trestněprávní ochrana, omezují základní práva či svobody a jen důsledné resxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx sledovaným trestním řízením (ve smyslu čl. 1 odst. 1 Ústavy ČR a čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod).
Pokud má ustanovení § 1x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxsné a ve svých důsledcích předvídatelné, aby bylo dostatečným vodítkem pro chování svých adresátů.
Proti jednáním porušujícím práva vyplývající z oxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxx
x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxnit sankce správní, a teprve na posledním místě, jako
ultima xxxxx
x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxx x již naznačeným principem subsidiarity trestní represe, který vyžaduje, aby stát uplatňoval prostředky trestního práva zdrženlivě.
I. ÚS 69/06
xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx dochází k znerovnoprávnění osob v jejich vzájemných vztazích a k neúctě orgánů veřejné moci k rovnosti občanů, tedy k porušení čl. 1 Listiny základních xxxx x xxxxxx x xxx x xxxxxx xxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxx xx xxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxčnosti trestného činu pro společnost je mimo jiné určující zejména význam chráněného zájmu. Čím významnější je konkrétní chráněný zájem, tím nebezpexxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx
xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xzolovaně od chování poškozeného.
V trestních věcech bezpochyby existuje střet mezi právem na osobní svobodu, a specificky svobodu jednání, a veřejnxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxat pachatele takových jednání. Z hlediska materiálně právního musí takové zakázané jednání představovat dostatečně závažnou hrozbu pro společnost xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
- viz
judikatura
k § 13 odst. 1
Ustanovenie § 3 odst. 4 tr. zákona vyžaduje hodnotiť konkrétny stupeň nebezpečnosti činu pxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx x xxxx xi ide o trestný čin závažnejšieho alebo menej závažnejšieho charakteru. Uvedené ustanovenie treba považovať i pri úvahách v zmysle § 16 odst. 1 tr. zákoxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xpolečenské škodlivosti spáchaného činu ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku a o aplikaci § 2 odst. 1 tr. zákoníku.]
R 33/1962
Stupeň nebezpečnosti čixx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxchto hledisek xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx. zákoníku a o uplatnění hledisek uvedených v § 39 odst. 2 tr. zákoníku.]
R I/1965
Okolnost, že trestným činem loupeže nevznikla poškozenému žádná xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xkodlivosti činu ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku.]
R 19/1965
- viz
judikatura
k § 13 odst. 1
R 29/1966
Rozsah škody způsobené majetkovým trestxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx-I
Jestliže skutek současně vykazuje znaky několika trestných činů, je třeba stupeň nebezpečnosti činu pro společnost se zřetelem na odlišnost záxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxské škodlivosti.]
R 25/1970-III
- viz
judikatura
k § 58
R 50/1970
- viz
judikatura
k § 13 odst. 1
R 28/1971
Při určování stupně nebezpečnosxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxvaný uznán vinným, nýbrž i k dalším okolnostem, které sice nejsou nutné k naplnění znaků trestného činu, které však charakterizují spáchaný skutek nebx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxkoníku.]
R 13/1973-II
Verejný činiteľ, ktorý s úmyslom spôsobiť inému škodu alebo zadovážiť sebe alebo inému neoprávnený prospech prekročil svoxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxe jeho konanie schváli alebo s ním vysloví súhlas, ibaže vzhľadom na okolnosti prípadu nejde o čin pre spoločnosť nebezpečný podla § 3 odst. 1 tr. zákona.
xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxm zákonu [§ 158 odst. 1 písm. a) tr. zákona], schválenie alebo súhlas nadriadeného orgánu s konaním verejného činiteľa neprichádza vôbec do úvahy. [Nynx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
x xxx
xudikatura
k § 13 odst. 1
R 40/1986
- viz
judikatura
k § 13 odst. 1
R 34/1989-I
- viz
judikatura
k § 12 odst. 1
R 39/1989
- viz
judikatura
k § 12 oxxxx x
x xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxtný čin), která je speciální ve vztahu ke skutkové podstatě trestného činu vydírání podle § 235 tr. zákona, nelze skutek pouze s ohledem na nižší stupeň nxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxlní znaky trestného činu znásilnění, avšak jeho skutkové okolnosti výrazně snižují stupeň společenské nebezpečnosti činu, je třeba zkoumat, zda nenx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx x xx xxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxx znásilnění, ani o jiný mírnější trestný čin. [Nyní jde o vztah trestných činů podle § 174 tr. zákoníku a podle § 185 tr. zákoníku a o řešení případů takovxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xmocnil vloupáním [§ 247 odst. 1 písm. b) tr. zákona], sama o sobě ještě neznamená, že uvedený čin vykazuje nepatrný stupeň nebezpečnosti činu pro společxxxx x xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxdle § 205 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku.]
R 38/1993-III
Při úvahách o tom, zda se pachatel dopustil po materiální stránce trestného činu, je nutno vycxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx případech bude stupeň nebezpečnosti činu pro společnost zpravidla vyšší než nepatrný, popř. malý. Ustanovení § 3 odst. 2 a § 75 tr. zákona se proto uplxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxsáhne stupně odpovídajícího dolní hranici typové nebezpečnosti činu pro společnost, když tedy nebude odpovídat ani nejlehčím běžně se vyskytujícím xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxdlivosti spáchaného činu ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku.]
R 43/1996
Formální a materiální podmínky trestnosti činu nelze směšovat, zaměňovat xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxe učiní potřebná zjištění o rozhodných skutkových okolnostech. Dále učiní závěr o tom, zda zjištěné skutkové okolnosti naplňují formální znaky trestxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xpolečenská škodlivost ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku.]
R 20/1998
Základním předpokladem pro uložení některého z opatření uvedených v ustanovxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxm na nedostatek věku pachatele. Takový čin musí vykazovat nejen všechny ostatní formální znaky určitého trestného činu, ale též potřebný stupeň spolexxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v tomto zákoně (§ 13 odst. 1 tr. zákoníku). Zásadně tedy platí, že každý pxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xento závěr je však v případě méně závažných trestných činů korigován použitím zásady subsidiarity trestní represe ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku, pxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxtačuje xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xyplývá z toho, že se jedná o zásadu, a nikoli o konkrétní normu, a proto je třeba ji aplikovat nikoli přímo, ale v zásadě jen prostřednictvím právních instxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxa jako
ultima ratio
do trestního zákoníku má význam i interpretační, neboť znaky trestného činu je třeba vykládat tak, aby za trestný čin byl považováx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxí zásady subsidiarity trestní represe ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku. Společenskou škodlivost nelze řešit v obecné poloze, ale je ji třeba zvažovat x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxtérií vymezených v § 39 odst. 2 tr. zákoníku, a to ve vztahu ke všem znakům zvažované skutkové podstaty trestného činu a dalším okolnostem případu.
Úvahx x xxxx xxx xxx x xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxu, se uplatní za předpokladu, že posuzovaný skutek z hlediska spodní hranice trestnosti neodpovídá běžně se vyskytujícím trestným činům dané skutkovx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx
x x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxm, kde jiné prostředky z hlediska ochrany práv fyzických a právnických osob jsou nedostatečné, neúčinné nebo nevhodné.
IV. Zásada subsidiarity tresxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx skutku vykazujícího znaky trestného činu, zejména jeho snahu nahradit takovým činem způsobenou škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu, nexx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxchatele, ale lze ji zohlednit zejména při úvaze o použití § 172 odst. 2 písm. c) tr. řádu (příp. § 159a odst. 4 tr. řádu) nebo některého z odklonů v trestním xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxx xxx xxx x xxx x x xxx xxx xxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxxx xxxádané za takový trestný čin (srov. § 39 odst. 1 věta za středníkem tr. zákoníku).
VI. Beztrestnost pachatele plynoucí z uplatnění zásady subsidiarity xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx
x xxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xxx
x xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx
xx x xxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxže. Komentář.
3. vyd.
Praha:
C. H. Beck,
2011.
Kratochvíl,
V. a kol.
Kurs trestního práva.
Trestní právo hmotné. Obecná část.
2. vyd.
Praha:
C. Hx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xx x xxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx
xx x xxxx
xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxubliky II.
Práva a svobody.
Praha:
Linde,
1995.
Repík,
B.
Evropská úmluva o lidských právech a trestní právo.
Praha:
Orac,
2002.
Púry,
F.
Poxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xx xxxx
xxxuček,
Z.,
xxxxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xxx
xx xxxx
xxxil,
J.
Respektuje český zákonodárce princip subsidiarity trestní represe?
Acta Universitatis Carolinae - Iuridica,
2007,
č. 2,
s. 25.
Pipekx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xxx
xx xxxx
xxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx činu s materiálním korektivem z pohledu státního zástupce.
Trestněprávní
revue, 2011,
č. 6,
s. 159.
Solnař,
V.
Protizákonnost a její vztah k povxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxníku.
Trestněprávní revue,
2010,
č. 5,
s. 133.
Trestný čin
JUDr.
Alexander
Sotolář
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxstní odpovědnosti, a pouze v reakci na něj mohou být vůči osobě postavené před soud uplatněny trestní sankce (srov. § 12 odst. 1 a § 111).
2.
Pojem trexxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x x xxx x xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxtní odpovědnost za něj lze ve smyslu § 12 odst. 2 uplatnit jen v případě, že je společensky škodlivý.
3.
Znaky charakterizující určitý čin jako tresxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xbecná protiprávnost chápaná z hlediska právního řádu jako celku, tedy ve smyslu rozporu s určitou obecně závaznou právní normou, jednak individuální xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xovolení" apod. Objektem trestného činu je určitý právní statek, chráněný zájem, proti němuž konkrétní trestný čin směřuje. Objektivní stránka trestxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxitím určitého prostředku. Subjektem každého trestného činu může být jen fyzická osoba, která je trestně odpovědná, tedy dosáhla zákonem požadovanéhx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxx xx xx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x x x xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxáv. osob). V takových případech mohou být subjektem trestného činu i právnické osoby, byť fakticky vždy jednají pouze fyzickými osobami (§ 9 a 10 zák. o xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxitou vlastností, tedy speciální nebo konkrétní subjekt (§ 114). Subjektivní stránka každého trestného činu je dána zaviněním pachatele, protože trexxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxx xx x xx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxktivním vztahem.
Důsledné zákonné vymezení těchto formálních znaků trestného činu je projevem praktického promítnutí zásady zákonnosti, zakotvexx x x xx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx je totiž třeba zohlednit materiální korektiv v podobě požadavku určité společenské škodlivosti spáchaného činu, legislativně zakotvený v § 12 odst. xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xde jiné právní prostředky selhávají. Trestněprávní kvalifikaci určitého jednání jako trestného činu je tedy třeba považovat za krajní prostředek, kxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxotispolečenských jednání, a to ve smyslu zásady, že tam, kde postačí k regulaci prostředky civilního nebo správního práva, jsou trestněprávní prostřxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx ochrany práv fyzických a právnických osob vyčerpané, neúčinné nebo nevhodné (srov. nálezy Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 413/2004 a sp. zn. II. ÚS 372xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x. 17862/1991). To má i svůj zásadní interpretační význam: znaky trestného činu je nezbytné vykládat tak, aby byly trestněprávně postižitelné činy spaxxxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxské škodlivosti, je zřejmé, že trestněprávně postižitelným činem nemůže být čin vykazující jen zanedbatelnou (nepatrnou) společenskou škodlivost xxxxxx x xxxx xxx xxxxxx x x xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxele (srov. přiměřeně § 39 odst. 2 a výklady k němu).
Dané pojetí trestného činu umožňuje odlišení trestných činů od jiných méně společensky škodlivýcx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxvních deliktů, stejně jako od činů zdánlivě naplňujících formální znaky trestných činů, avšak díky absenci společenské škodlivosti nebo její velice xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xo výkladu takových jejich znaků, které nemají jasnou spodní hranici, zároveň brání tomu, aby byly za trestné činy považovány tzv. bagatelní delikty (bxxxx x xxxx xxx xxxxxxx x x xxx xxxx xxx xx x xxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxx x x xx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxmálních znaků trestného činu, ale zároveň je ve smyslu § 12 odst. 2 chápán jako souhrn takových znaků a okolností případu, které ho ve svém celku charaktxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxstného činu konkretizovány, se podle § 110 rozumí trestní xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxstní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.
5.
Pojem trestného činu je trestním zákoníkem chápán jako obecný pojem, zastřešující bipaxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx trestné činy spáchané dospělými pachateli - fyzickými osobami - a na trestné činy právnických osob. Oproti tomu v systému soudnictví ve věcech mládeže xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xx xx xxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxe právní úprava v § 111. Trestným činem se podle tohoto ustanovení rozumí - nevyplývá-li z jiného ustanovení něco jiného - též příprava trestného činu (§ xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxx
xx
xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xejsou všechna protispolečenská jednání. Mezi ně patří vedle trestných činů činy jinak trestné, správní delikty (přestupky a kázeňské přestupky), obxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxx xxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxtrestný pouze relativně, tzn. vzhledem ke konkrétním okolnostem případu. Jinak, tj. za jiných okolností, by byl takový čin trestným činem a v návaznosxx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxnosti (§ 25 a 26), popř. u mladistvých též jejich nízké rozumové a mravní vyspělosti (§ 5 odst. 2 z. s. m.). Takové činy naplňují všechny ostatní formální xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxnů jinak trestných jsou činy, u nichž chybí protiprávnost, a činy, které nejsou tak společensky škodlivé, aby je bylo možné z hlediska materiálního korxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxbec žádná opatření. Na činy jinak trestné jejich dospělých nepříčetných pachatelů a jejich trestně neodpovědných mladistvých pachatelů je možné reaxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxx xxx xxxxxxxxx x xx xx xx xx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxx x x x xx xxxxx x xx xx xxx xxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xoudnictví ve věcech mládeže a ve vztahu k takovým dětem v něm uplatnit širokou škálu opatření výchovné a ochranné povahy (srov. § 93 z. s. m. a výklad k § 1xx xxx xxx x xxxxxx xxxx x xxxx xxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxx xxotiprávní a trestný.
Trestným je ve smyslu této definice čin výslovně zákonem označený za trestný, vykazující v zákoně uvedené znaky. Současně ustanxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xrestním zákonem za trestný, naplňující v tomto zákoně vymezené znaky.
Východiskem právního vymezení trestného činu je jeho formální pojetí navazujxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxto jeho specifickou povahu podtrhuje rovněž to, že je ve smyslu § 111 v návaznosti na čl. 40 odst. 1 Listiny jediným soudně trestným deliktem.
Součástx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxk naplnění pro něj charakteristických znaků. Z ustanovení § 12 odst. 2 však vyplývá, že žádný čin nemůže být trestný, není-li náležitě společensky škoxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxka toho, jak je to společensky škodlivé. Trestný čin tedy není možné chápat jako pouhý souhrn zákonem stanovených znaků. Naopak, v každém jednotlivém pxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxtní společenskou škodlivost spáchaného činu posuzovat důsledně individuálně se zohledněním specifických skutečností podřaditelných pod jednotlxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxé než trestní odpovědnosti, shledat trestný čin jen v činu náležitě společensky škodlivém. Takový přístup umožňuje též adekvátně reagovat na tzv. bagxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxnou míru společenské škodlivosti.
K hmotněprávnímu a procesnímu řešení bagatelních deliktů viz blíže výklad k § 12, bod 15.
10.
Pro posouzení toxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Jen v těchto právních předpisech je řečeno, co se rozumí trestným činem; v prvním obecně, v dxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxx x xxxxxx x xxxxxx
xxx
xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxný, jsou podle § 13 odst. 1 znaky uvedené v zákoně. Těmito znaky jsou míněny formální znaky trestného činu. Ty jsou popsány jednak ve zvláštní části tresxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxod.) a jednak v některých ustanoveních obecné části trestního zákoníku, v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže a v zákoně o trestní odpovědnosti právxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx pojmovými formálními znaky trestného činu jsou znaky skutkové podstaty trestného činu, protiprávnost, stanovený věk a příčetnost. K nim u mladistvýxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxké osoby ani příčetné, resp. nepříčetné. Jednají však vždy fyzickými osobami, a u těch lze posuzovat jejich stav z hlediska jejich věku a z hlediska tohox xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxemně jednotlivé druhy trestných činů. Jde zejména o objekt, objektivní stránku, subjekt a subjektivní stránku. Vedle nich stojí znaky trestného činux xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxtného činu. Tyto znaky jsou společné všem trestným činům. U fyzických osob mezi ně patří především věk pachatele - konkrétně dovršení patnáctého roku jxxx xxxx x x xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxým má obecně stejně univerzální povahu požadavek jejich dostatečné rozumové a mravní vyspělosti zakotvený v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže. Spxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxpatří do skutkové podstaty trestného činu, neboť nemá schopnost odlišit jednotlivé druhy trestných činů. Stejně jako obecné znaky pachatele - věk a přxxxxxxxx x xxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxovolený. Protiprávnost se většinou dovozuje z porušení jiných než trestněprávních norem, ale může vyplývat i přímo z trestního zákoníku. Už tím, že je xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx předpis nebo určitou kategorii právních předpisů, jindy bez takové vazby, a vyjadřují tento znak slovy jako "v rozporu s právním předpisem", "neoprávxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxh případech se i ve vztahu k znaku protiprávnosti uplatní zásady dopadající jinak na tzv. normativní znaky skutkové podstaty, zvláště pak se na něj musí xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx x x xxxxxxxx xxxxx xx jinak navenek zdánlivě jeví jako trestný čin. To platí zejména o činu spáchaném za okolností vylučujících protiprávnost. Ty nejpodstatnější z těchto xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxstného rizika (§ 31) a oprávněné použití zbraně (§ 31), resp. v určitých specifických případech i jednání policejního agenta (§ 363), advokáta a duchovxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxsti. To, zda mají v konkrétním případě povahu okolnosti vylučující protiprávnost, je ovšem třeba posuzovat individuálně ve vazbě na skutkovou podstaxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxh odlišit ji od skutkových podstat ostatních trestných činů. Touto schopností jsou nadány především znaky objektu, objektivní stránky a subjektivní xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx, které svou povahou představují objektivní podmínky trestnosti (viz například § 360 a v něm znak popsaný slovy "jednání, které má jinak znaky trestnéxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx znaky nemají uvedenou schopnost. I ony však patří mezi formální podmínky trestní odpovědnosti a trestnosti. Totéž obdobně platí o podmínce trestní odxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxx x x11 též vývojová stadia trestné činnosti - tedy příprava trestného činu a pokus trestného činu - a účastenství na trestném činu - to znamená jeho organizxxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxx xxxx x xxx xx x xx x xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx podstaty určitého trestného činu nebo k jejich naplnění přispívá, avšak pachatel je nenaplní, ať už v jejich celku nebo v dílčích prvcích.
Mezi skutkoxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx popisné, odkazovací a blanketní. V jednoduchých skutkových podstatách jsou jednotlivé xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxých skupin. Takto konstruované skutkové podstaty mohou mít podobu alternativních skutkových podstat - to když k trestnosti postačí naplnění jednoho x xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xěkolik znaků z téže skupiny (například dvojí jednání nebo dvojí zasažený objekt) - a podobu složených skutkových podstat - kdy jedna skutková podstata x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxozici výčet jednotlivých znaků daného trestného činu, odkazovací skutkové podstaty odkazují co do bližšího vymezení určitého znaku na určitou konkrxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx a to s různou mírou konkrétnosti či obecnosti.
Vedle toho má specifický význam dělení skutkových podstat na základní, kvalifikované a privilegovanéx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxjí souhrn určujících běžných znaků. Kvalifikované skutkové podstaty se vyznačují tím, že k těmto znakům v nich přistupuje jeden nebo více dalších kvalxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxbo více znaků, které je privilegují, takže v případě jejich naplnění se uplatní nižší trestní sazba než je stanovena v základní skutkové podstatě. Od jexxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxa zavinění vyžadovaného ve vztahu k jednotlivým znakům základních a kvalifikovaných skutkových podstat (viz § 13 odst. 2 a výklad k tomuto ustanoveníxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxěšovat s konkrétním skutkem (činem) vykazujícím znaky skutkové podstaty trestného činu (viz R 33/1974). Podstatou skutku je trestněprávně
relevantxx
xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx způsobil nebo chtěl způsobit, je současně tím, co dělí pachatelovo jednání na různé skutky. Jedním skutkem jsou totiž vnější projevy vůle pachatele v pxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxtuace jednání, ať už ve formě konání nebo opomenutí. Pojítkem, které dílčí kroky (akty), z nichž sestává takové jednání, spojuje do jednoho skutku, je vxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxd i několik takových následků, a je-li tomu tak, jde o tentýž skutek i v případě, že k takovým následkům vede pouze část téhož společného jednání. K zachovxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxměrem a vzájemnou provázaností dílčích aktů (útoků) určitých jednání spojuje tyto akty v jeden celek také v případech xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxjí do rámce jednoho skutku i všechna vývojová stadia trestného činu od jeho přípravy přes jeho pokus až po jeho dokonání.
Jedním skutkem přitom mohou býx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxzumí skutkem, stejně jako toho, kdy jde o jeden skutek a kdy o více skutků, význam zejména pro posuzování otázek týkajících se souběhu více trestných činxx xx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx v jehož případě je jediným skutkem spácháno více trestných činů, vícečinný souběh předpokládá více skutků, z nichž každý se posuzuje z hlediska naplněxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxějšího a nového zákona, jejich vícečinný souběh je možný (viz § 2 odst. 1 a výklad k němu; srov. též R 34/1952 a R 10/1962). To, že i v těchto případech může jxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx všechny trestné činy, kterých se pachatel dopustil dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně časově první odsuzující rozsudek. xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxx x x x x xxxxxxx x xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xxxtek má být posouzen podle všech zákonných ustanovení, která na něj dopadají. Naplňuje-li tedy současně znaky skutkových podstat několika trestných čxxxx xx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx x xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxné činnosti (srov. R 25/1964). Výjimkou jsou případy tzv. zdánlivého souběhu, to znamená případy, kdy skutek formálně vykazuje znaky více skutkových xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxzumpci anebo se jedná o pokračování v trestném činu, trestný čin trvající nebo trestný čin hromadný. Poměr speciality a subsidiarity může být dán mezi uxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxjmu vystižení zvláštní povahy a závažnosti takových útoků. Speciální skutková podstata se vyznačuje tím, že má oproti obecné skutkové podstatě konkrxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxším specifické vymezení objektu trestného činu a některého znaku objektivní stránky trestného činu, ale není vyloučeno, aby ho založily i jiné znaky sxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxové podstatě a složené skutkové podstaty vůči skutkovým podstatám, z nichž sestávají. Přitom platí, že speciální ustanovení vylučuje užití obecného xxxxxxxxxxx x xx x x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxovení, které je zpravidla přísnější a obecně lépe vystihuje povahu a závažnost činu. Smyslem subsidiárního ustanovení je pouze doplnit ochranu, kterxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx. V poměru subsidiarity takto jsou mimo jiné vzdálenější vývojová stadia k stadiu bližšímu dokonání činu, xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx, stejně jako ustanovení o ohrožovacím trestném činu v poměru k ustanovení o poruchovém trestném činu. Na rozdíl od případů subsidiarity a speciality, xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxboť je dán faktickým průběhem činu. K faktické konzumpci dochází tehdy, když jeden trestný čin je pouze prostředkem relativně malého významu ve srovnáxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxty a speciality se v důsledku faktické konzumpce spáchaný čin posoudí pouze jako jeden trestný čin, a to základní trestný čin, což z povahy věci vyloučí jxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxh v případech dílčích aktů pokračujících trestných činů, u trestných činů trvajících a v případech trestných činů hromadných. Tyto činy sice sestávajx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxstný čin. Udržování protiprávního stavu je postihováno u trvajících trestných činů. Tento rys současně odlišuje tyto trestné činy od poruchových delxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx trestných činů je postihováno pouze udržování protiprávního stavu (to platí například o trestném činu ohrožování závadovými potravinami a jinými přxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xapříklad u trestného činu omezování osobní svobody podle § 171). Hromadné trestné činy jsou charakterizovány tím, že u nich k trestní odpovědnosti nesxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxho ozbrojování podle § 279 odst. 3). Oněch více útoků přitom musí být spojeno společným záměrem a musí mezi nimi být objektivní a subjektivní souvislostx x xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx. Samotným pokračováním v trestném činu se rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují, byť i v souhrnu, skuxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxtu útoku (srov. § 116 a výklad k němu). Pokračující trestné činy, stejně jako trvající a hromadné trestné činy, se vyznačují tím, že jejich stadium náslxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxh znaků jeho skutkové podstaty) a koncem okamžik ukončení nebo dokončení trestného činu (tedy provedení posledního útoku, resp. odstranění protipráxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxděl o tom, že byl obviněn a bylo proti němu zahájeno trestní stíhání pro tento trestný čin (viz § 12 odst. 11 tr. řádu).
K ukládání společného trestu za pokxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx x xx xxxxx x x xx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxní stránky.
16.
Objektem trestného činu je předmět jeho ochrany. Tím jsou právní statky ve formě společenských vztahů, zájmů a hodnot. Souhrn všexx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxový není v trestním zákoníku výslovně vyjádřen, avšak promítnut je do jeho jednotlivých ustanovení. Jeho dílčí části jsou seskupeny do druhových objxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx ochrany) jsou vyjádřeny v názvech hlav zvláštní části trestního zákoníku. Jednotlivé skutkové podstaty trestných činů pak mají své vlastní předměty xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxat jiných trestných činů a jsou bezprostředně zasaženy činy pachatelů. Pro jejich označení se používá termín individuální objekt. Jako takové jsou nexxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxe objektů, stanovených buď kumulativně, nebo alternativně. Náležité určení individuálního objektu má klíčový význam pro správné právní posouzení txxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxt útoku. Ten mají pouze některé trestné činy a je jím to, na co pachatelé trestných činů svým jednáním bezprostředně útočí a tím porušují nebo ohrožují obxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx x xxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxdnoty. Porušení předmětu útoku je účinkem trestného činu, zatímco porušení nebo ohrožení objektu trestného činu je jeho následkem. Následek i účinek xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxxna dvěma prvky, a to způsobem spáchání trestného činu, tedy jednáním, a jeho následkem. Svou povahou je objektivní stránka základem trestné činnosti a xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx znakem - vedle jednání a následku - je příčinný vztah (
kauzalita
) mezi nimi. Některé skutkové podstaty trestných činů v sobě mají zakomponovány též jejx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx stránky trestného činu je nicméně jednání. Pod ním je chápán projev vůle pachatele ve vnějším světě. Jestliže schází kterákoliv z těchto složek, nejde x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx donucení, stejně jako jím není pro absenci projevu vůle ve vnějším světě pouhé přání. Oproti tomu projevem vůle je i jednání, kterým xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxního práva nezávadné) a k relevantnímu trestněprávnímu následku. Jednáním je přitom jak konání - tedy vůlí řízená aktivita - tak i opomenutí - tedy vůlí xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xx2 a výklad k němu). Určité trestné činy mohou být spáchány jen konáním (tzv. omisivní delikty), jiné pak pouze opomenutím (pravé omisivní delikty) a něxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxný předmět útoku a zpravidla ho lze přesně vyčíslit a ocenit v penězích. U těch trestných činů, které ho mají mezi znaky objektivní stránky skutkové podsxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xx xxoto, že následek má širší dosah. Rozumí se jím totiž veškeré formy porušení a ohrožení zájmů chráněných trestním zákoníkem, tedy veškerá porušení indixxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxm jeho znaky. Následek tedy musí být spojen s jednáním příčinným vztahem. Není-li dán příčinných vztah (
kauzální nexus
) mezi nimi, nelze pachateli činx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxinkem a mezi jednáním a těžším následkem, který je okolností podmiňující použití vyšší trestní sazby. Posuzování příčinného vztahu se odvíjí od zásadxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxx xxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxlost mezi jednáním pachatele a vzniklým následkem proto není možné omezovat jen na následky obvyklé. Vývoj příčinné souvislosti - pokud tato má založix xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxdy i příčinný vztah mezi jednáním pachatele a následkem trestného činu, byť postačí, aby se tak stalo alespoň v hrubých rysech (srov. R 69/1953, R 20/198x x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxle (viz R 37/1975).
18.
Pachatelem trestného činu - jeho subjektem - je trestně odpovědná osoba, která svým jednáním naplnila všechny znaky skutkoxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxý pachatel a účastník (§ 22 odst. 2 a § 24). Zatímco fyzická osoba může být pachatelem všech trestných činů, právnické osobě lze přičíst pouze spáchání txxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx činu viz blíže § 22 a výklady k němu; srov. též § 20, 21, 23, 24, 25, 26 a 114 x xxxxxxx x xxxx
xxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xavinění. To může mít formu úmyslu nebo nedbalosti a jako
obligatorní
znak subjektivní stránky každého trestného činu musí pokrývat všechny ostatní zxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxx xx x xxx xx x xx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxě pohnutka, cíl a záměr - mají
fakultativní
povahu a mezi znaky skutkové podstaty figurují jen u některých trestných činů.
K odst. 2
20.
Trestnými xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx založenou na zaviněném naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu, jakožto protipólu objektivní odpovědnosti, resp. odpovědnosti za prostý nxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxeliktu, tedy činu jinak trestného, zakládající trestní odpovědnost za trestný čin opilství podle § 360.
Obecně platí, že zaviněním musí být pokryto nxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xeho zavinění vztahuje na skutkové okolnosti, které je naplňují.
Princip odpovědnosti za zavinění, vyjádřený zásadou nullum
crimen
sine
culpa
(bxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xrestat za jím spáchaný čin. Tak je tomu proto, že zavinění - ať už ve formě úmyslu (§ 15) nebo nedbalosti (§ 16) - je jedním ze základních předpokladů trestnx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxých opatřeních a u mladistvých též při uplatnění výchovných opatření.
K zavinění viz blíže § 15 a 16, srov. též § 17, 18 a 19 a výklady k nim.
21.
Čix xx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxlné zavinění, pokud výslovně nestanoví, že postačí zavinění z nedbalosti. Přitom platí, xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxcméně trestní zákoník v mnoha ustanoveních výslovně zdůrazňuje požadavek úmyslného zavinění. To má svůj specifický význam zejména ve vztahu k trestxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xhodných trestných činů lišících se jen formou zavinění (například u ublížení na zdraví nebo těžkého ublížení na zdraví).
Z uvedeného pravidla zakotvxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxího trestného činu výslovně uveden. Ve vztahu k některým trestným činům pak vyžaduje trestní zákoník vyšší míru (intenzitu) nedbalosti, ať už vědomé xxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx x x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xyjadřuje formulací "byť i z nedbalosti" (srov. např. § 196 odst. 1, § 295 odst. 1) nebo "byť i z hrubé nedbalosti" (srov. např. § 224 odst. 1, 2, § 294a).
K úmxxxx xxx xxxxx xxxxxx x x xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x x xxx
xxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxotvené v § 17. Podle něj k okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby a tím zakládá kvalifikovanou skutkovou podstatu určitého trestného čxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxění úmyslné, a v případě, že jde o jinou skutečnost, i tehdy, jestliže o ní pachatel nevěděl, ač o ní vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxx x x xxx
xxx
xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx trestného činu, zločinu či přečinu, se pachatel dopustil - je třeba vyjádřit též ve výroku rozsudku, případně jiného rozhodnutí ve věci samé. Uvést je tx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxě, v rámci shrnutí rozhodných skutkových okolností popisem skutečností, z nichž forma zavinění vyplývá. Zvolená formulace přitom musí být dostatečnx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxit buď úmyslně, nebo z nedbalosti, nikoliv však v obou formách zavinění. To platí i v případech trestných činů, u nichž obecně přichází v úvahu obě jejich xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxlost - jsou vlastní jak trestným činům fyzických osob, tak trestným činům právnických osob.
Okruh trestných činů právnických osob je užší než okruh trxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxtné u fyzických osob, ovšem nikoliv všechny. Právnické osoby jsou trestně odpovědné pouze za vybrané trestné činy patřící zejména mezi trestné činy maxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxch veřejných, svobodě a lidské důstojnosti (viz § 7 zák. o tr. odpovědnosti práv. osob). Spáchání těchto trestných činů lze přičítat právnickým osobámx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxi. Takovýmito fyzickými osobami mohou být osoby aktivní v jejich orgánech, zvláště pak v statutárních orgánech, jiné osoby, které jsou oprávněny jednxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxch akcionářů, společníků a tichých společníků, jakož i jejich zaměstnanci a osoby v obdobném postavení při plnění pracovních úkolů. Tak je tomu proto, xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx x xxxx x xxxxxxx xxx x xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxx xxojená fyzická osoba (§ 8 a 9 zák. o tr. odpovědnosti práv. osob). Trestnými činy spáchanými právnickými osobami jsou tedy protiprávní činy spáchané taxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxeným způsobem přičítat.
Právnickým osobám - stejně jako fyzickým osobám - je možné přičítat pouze zaviněně spáchané trestné činy. Také trestní odpovxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxdě vztahovat na všechny znaky skutkové podstaty příslušného trestného činu a zaviněně přitom musí jednat fyzické osoby jednající jejich jménem, v jejxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx x x xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx mohou být vedle nich i jejich právní nástupci. Trestní odpovědnost právnické osoby totiž přechází na všechny její právní nástupce (§ 10 zák. o tr. odpovxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xí přičítán. Proto je možný souběh trestní odpovědnosti právnické a fyzické osoby za tentýž trestný čin (§ 9 zák. o tr. odpovědnosti práv. osob).
Jednánx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxch orgánů, jiných osob oprávněných jednat jejím jménem nebo za ní, osob vykonávajících u ní řídící nebo kontrolní činnosti anebo majících rozhodující xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxx možné spravedlivě požadovat, zejména pokud neprovedly povinnou nebo potřebnou kontrolu anebo neučinily nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácenx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxické osobě jako primárnímu subjektu trestného činu jen ve vazbě na určité aktivní kroky nebo určitá opomenutí dalších osob spojených s právnickou osobxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxvnické osobě. Volní složku takového zavinění totiž je třeba - odpovídá-li to okolnostem případu - dovozovat kumulativně z jednání zaměstnance i osobyx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xrestní odpovědnosti právnické osoby to však nemůže být, neboť jí nebrání to, že fyzická osoba, jejíž jednání jí je přičítáno, není trestně odpovědná [§ x xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxstnost právnické osoby v tomto případě navíc může být odvozena i toliko od osoby s ní spojené - člena jejího orgánu, osoby oprávněné jednat jejím jménem nxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxnal, a to případně i jako trestně neodpovědný "živý nástroj" v jejích rukách.
Skutečnost, že trestní odpovědnosti právnické osoby nebrání beztrestnxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxy nejsou trestné, ale jinak jde o činy soudně trestné (srov. výše výklad v bodě 8). Mezi ně patří protiprávní činy naplňující znaky skutkové podstaty určxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxvé a mravní vyspělosti. Jejich přímí pachatelé - dospělé nebo mladistvé fyzické osoby - za ně nenesou trestní odpovědnost kvůli absenci uvedených znakx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx Trestní odpovědnosti právnických osob konec konců nebrání ani to, že se nepodaří zjistit, které konkrétní fyzické osoby jednaly za okolností jim přičxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxxxx x xxk. o tr. odpovědnosti práv. osob). Srov. k tomu též výklad k § 25, bod 6, a k § 26, bod 17).
Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx přede dnem 1. ledna 2012. V případech pokračujících, hromadných a trvajících trestných činů to znamená, že jim lze přičítat pouze jednání, k němuž došlx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxx x x xxx xxx xx
xxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxšení - provinění mladistvého od trestného činu dospělé fyzické osoby a právnické osoby - vychází z odlišného přístupu k jejich trestní odpovědnosti a k xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxvní justice (obnovující spravedlnosti) kladen důraz na eliminaci příčin spáchaného činu, na vypořádání se s jeho následky, na omezení stigmatizace mxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxzitivní sociální vývoj mladistvého. Proto také sankce uplatnitelné v reakci na provinění mladistvého nesou neutrálnější označení než tresty, a to v pxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x§ 6 z. s. m.). Zároveň jde o jediné jeho pojmenování. U mladistvých se proto neuplatní kategorizace trestných činů na zločiny a přečiny vymezená v § 14 a pxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx x xxxxxxxxx xxx x xločin nebo přečin. Tato pojmenování deliktů lze proto uplatnit výlučně ve vztahu k dospělým fyzickým osobám a k právnickým osobám v pozicích pachatelů xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x x xxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxjich posuzování trestní zákoník s výjimkami a odchylkami stanovenými zákonem o soudnictví ve věcech mládeže. Tímto zákonem jsou specificky pro mladxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x x xx xx xx x xxxxxx x x xxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx účinné lítosti a promlčení trestního stíhání (viz § 7 a § 8 z. s. m. a výklady k § 33, body 16 až 20, a k § 34, bod 35).
Odlišnosti trestní odpovědnosti mladixxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xejího subjektu - mladistvého. Mladistvým provinilcem může být jen fyzická trestně odpovědná osoba, která svým společensky škodlivým protiprávním čxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxch jednotlivých druhů trestných činů, tak v některých ustanoveních obecné části trestního zákoníku a v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže. Mezi ně xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxně, totiž specifikací toho, co vylučuje trestní odpovědnost. Trestně odpovědný tak není především ten, kdo v době spáchání činu nedovršil patnáctý rox xxxxx xxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxé jednání (§ 5 odst. 1, § 89 odst. 1 z. s. m.). Obdobně je trestní odpovědnost vyloučena u toho, kdo nemohl rozpoznat protiprávnost svého činu nebo ovládat xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxeré činy mladistvých jsou za určitých okolností trestné, zatímco za jiných nikoliv. Pro označení xxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x soudnictví ve věcech mládeže označení činy jinak trestné. Samotné provinění mladistvého je pak protiprávní náležitě společensky škodlivý čin oznaxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxech mládeže - uvedené znaky, dopustil-li se ho trestně odpovědný mladistvý.
K mladistvým jako subjektům provinění blíže viz výklady k § 22, body 20 až xxx x x xxx xxx xx x x xxx xxxx xx x xxx x xxxxxxx x x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxx xx x xx x x xxxxxxtivní stránce provinění mladistvých výklady k § 15, bod 14, a k § 19, bod 20.
K činům jinak trestným trestně neodpovědných mladistvých a dětí mladších paxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxx x x xxxxxxx x x xxx xxx xxx x x x xxx xxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxosti a zásada subsidiarity trestní represe, § 14 - přečiny a zločiny, § 15 - úmysl, § 16 - nedbalost, § 17 - zavinění k okolnosti zvlášť přitěžující, § 1x x xxxx xxxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxxx x xx x xxxxxx x xx x xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxx x xx x xxxx x xx x xxxxxxxxxxst, § 27 - zmenšená příčetnost, § 109 - mladiství, § 110 - trestní zákon, § 111 - k pojmu trestného činu
xxxxxxxxxxx
x xxxxx x
x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x x2 odst. 1
Skutková podstata každého trestného činu je charakterizována i tzv. objektivní stránkou, jejímiž obligatorními znaky jxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxejich existence) prokázány. Pokud tomu tak není, nelze mít za to, že jsou naplněny všechny znaky představující objektivní stránku skutkové podstaty txxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxky provedeného dokazování a musí z nich logicky vyplynout. Nerespektování uvedeného pak vede k porušení práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 6 odsxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx bezpochyby zahrnuje střet mezi právem na osobní svobodu a veřejným zájmem reprezentovaným pravomocí státní moci označit za zakázaná jednání škodlivx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxt dostatečně závažnou hrozbu pro společnost jako celek a jeho jednotlivé znaky musejí být jednoznačně stanoveny zákonem.
Z hlediska procesně právníxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xelek a že odsouzená osoba je skutečně tou, která toto jednání spáchala nebo se na jeho páchání podílela. Trestní řízení proto vyžaduje v tomto ohledu ten xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxumnou pochybnost" ... Jinak řečeno, v průběhu trestního řízení musí být mimo jakoukoliv rozumnou pochybnost prokázáno, že obžalovaný svým jednáním sxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxání absentuje, nastupuje zásada "
in dubio pro reo
".
- viz
judikatura
x x xx
x xxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxmětem řízení, že takový čin naplňuje všechny znaky jak některého ustanovení zákona účinného v době spáchání, tak některého ustanovení zákona pozdějšxxxx
x xxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x x xxxxx x
x xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xrčité otázce, která má význam pro naplnění znaků trestného činu, nevylučuje to obecně individuální trestní odpovědnost jednotlivých fyzických osob xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxného činu. Konkrétní podíl jednotlivých fyzických osob na takovém rozhodnutí kolektivního orgánu však musí být prokázán. To vyplývá z konstrukce trexxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xez ohledu na to, zda k němu popřípadě došlo v rámci činnosti právnické osoby.
R 23/1999-II
- viz
judikatura
k § 283
R 19/2004-I
- viz
judikatura
x x xxx
x xxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xákona účinného v době rozhodování soudu (č. 11/2004-I Sb. rozh. tr.). Jestliže soud nezjistí, že posouzení trestnosti činu podle zákona č. 40/2009 Sb.x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx ve znění pozdějších předpisů, pak je ustanoveními tohoto zákona účinného v době spáchání činu vázán jak při rozhodování o vině, tak i rozhodnutí o trestxx
x xxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx
x xxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxílu, zda jde podle dřívějšího a pozdějšího práva o stejné či různé skutkové podstaty. Přitom se použije ve všech směrech buď jen práva účinného v době činxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx
x xxxx xxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx
x xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx pro uložení některého z opatření uvedených v ustanovení § 93 odst. 1 z. s. m. dítěti mladšímu patnácti let je zjištění, že spáchalo čin jinak trestný, jexxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xnaky určitého trestného činu, ale též potřebný stupeň nebezpečnosti pro společnost. Jestliže čin dítěte mladšího patnácti let po zhodnocení všech okxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxhuje ani úrovně, s níž zákon spojuje trestní odpovědnost mladistvých za provinění (§ 6 odst. 2 z. s. m.), pak jeho čin nelze pokládat za čin jinak trestný vx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xx xx xx
xxx x uložení
fakultativní
ochranné výchovy dítěti mladšímu patnácti let podle § 93 odst. 3 z. s. m. se vyžaduje splnění dvou kumulativně stanovených podmxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxk trestného. Jestliže uložení ochranné výchovy zákon podmiňuje "povahou" činu jinak trestného, a nikoliv jeho závažností, pak pro naplnění této zákoxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxdená podmínka pro uložení této ochranné výchovy bude dána především tehdy, je-li spáchaný čin jinak trestný již projevem významnějšího narušení osobxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxého a opatření ukládaných v reakci na jeho spáchání společenskou škodlivostí ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku a o míru společenské škodlivosti.]
R 1xxxxxx
xxx xxx
xxxxxxxxxx
x x x xxxxx xx x xx x xxx
xx xxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx xxxxx x x x
x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxpsaný ve výroku rozsudku upřesnit tak, aby vystihoval správně stav věci, samozřejmě za předpokladu, že se tím podstata zažalovaného skutku nezmění.
x xxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxnoprávny a "trestný čin" je len pojem hmotnoprávny. Oba pojmy majú rôzny obsah. Pod pojmom "skutok" treba rozumieť udalosť vo vonkajšom svete vyvolanú xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xkutočností, charakterizujúcich individuálne určitý ľudský zásah do vonkajšieho sveta, ak sú v ňom naplnené znaky činu uvedeného v trestnom zákone.
xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx x x x xxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xx xxutok musí byť v uznesení o vznesení obvinenia, v obžalobe a v rozsudku označený uvedením miesta, času a spôsobu spáchania, prípadne i uvedením iných skuxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxxxx x x xxst. 1 v tom zmysle, že sa ním rozumie pre spoločnosť nebezpečný čin, ktorého znaky sú uvedené v trestnom zákone.
Z toho vyplýva, že nie každý skutok je trxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxého zákona. Pritom v prípade, ak skutkom sú porušené alebo ohrozené viaceré objekty chránené trestným zákonom, môže jeden skutok vyčerpávať znaky viaxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx, že jako řidič motorového vozidla při dopravní nehodě způsobil jinému z nedbalosti újmu na zdraví a potom této osobě neposkytl potřebnou pomoc, jde o dvx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxx xxxxxx
x xxxxxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxmentem, který dělí pachatelovo jednání na různé skutky, je následek závažný z hlediska trestního práva, který pachatel způsobil nebo chtěl způsobit. xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
x xxxzce totožnosti skutku.
Skutek spočívající v tom, že se pachatel pokusil zavraždit svou manželku tím, že ji vyhodil z okna druhého poschodí panelového xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxu a těžce raněnou ji tam nechal samotnou, aniž zajistil jakoukoliv pomoc, ačkoliv nutně potřebovala xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx tržeb, popř. zboží, a část z nedbalosti porušováním svých povinností, jde o dva samostatné skutky. Pravomocné zastavení trestního stíhání ohledně jexxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
x xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxsledků významných z hlediska trestního práva hmotného, jde o jeden skutek tehdy, jestliže všechny následky byly způsobeny alespoň zčásti jedním jednxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx
x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx věc tím, že se jí zmocní za okolností naplňujících více alternativních znaků skutkové podstaty trestného činu krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) až e) txx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxí skutku podle jedné takové kvalifikace druhou nepřipadá v úvahu. [Nyní § 205 odst. 1 a 2 tr. zákoníku.]
R 1/1996-I
Totožnost skutku v trestním řízexx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxými okolnostmi shodně, postačí shoda částečná. V tom se liší požadavky na náležité procesní vymezení skutku od požadavků na jeho náležité hmotněprávnx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxak subjektivní stránky činu.
Následkem se přitom rozumí porušení individuálního objektu trestného činu v jeho konkrétní podobě, tedy konkrétní násxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx kterým se měl dopustit sice více trestných činů, avšak za okolností, kdy jsou spáchány jedním skutkem, lze o nich rozhodovat jen jako o celku jedním rozhxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxní zastavit. V řízení před soudem se postupuje tak, že se skutek kvalifikuje jen jako trestný čin nebo trestné činy aboličním rozhodnutím nedotčené, poxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxštěným skutkem měl obviněný dopustit jen amnestií nedotčených trestných činů). V odůvodnění odsuzujícího nebo zprošťujícího rozsudku pak soud vysvxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxnosti skutku: Jde o jeden skutek, jestliže jednání, které je prostředkem ke spáchání trestného činu druhého, je současně součástí jednání, které znamxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx x x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxvažný z hlediska trestního práva, muselo nejprve způsobit jiný následek, bez něhož by k vyvolání druhého následku nedošlo.
R 10/2001
Předmětem trxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxiněný trestněprávně významný následek. Od skutku je nutno odlišovat jeho popis, který musí obsahovat ty skutkové okolnosti, které jsou právně významxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx na zdraví podle § 224 odst. 1, odst. 2 tr. zákona není v popisu skutku uvedeno, že pachatel zranil také další osobu, a to např. proto, že její zranění nepřexxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxoby a popřípadě i ke vzniku majetkové újmy. V takovém případě nic nebrání tomu, aby bylo rozhodnuto o povinnosti obviněného k náhradě škody způsobené zrxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xouvislosti s tímto jednáním [Nyní kvalifikovatelným jako trestný čin ublížení na zdraví podle § 147 odst. 1 tr. zákoníku.]
R 41/2002-I
- viz
judikaxxxx
x x xxx
x xxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxx xx xxxx
xxxxxxxx
xx xxx xx xxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxlatnění zásady
ne bis in idem
je, aby první sankce měla trestní povahu ve smyslu článků 6 a 7 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a aby šlo x xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xe v těchto případech dána tehdy, když se konkrétní skutkové okolnosti týkají téže osoby a jsou neoddělitelně spjaty v čase a místě, přičemž pro posouzenx xxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xda je vnitrostátním právem formálně zařazen xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxného postihu za tentýž skutek (
ne bis in idem
) ve smyslu čl. 4 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a § 11 odst. 1 písm. xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxtí uložením pokuty podle § 273 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu a jednak za stejné jednání i trestní postih za trestný čin maření výkonu rozhodnxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxx
xxx xx xxxm
ve smyslu čl. 4 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (publikované pod č. 209/1992 Sb.)], byl-li obviněný jako řidič motxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxál policisty "Stůj" a že po pronásledování obviněného a jeho zastavení policií se odmítl podrobit orientační dechové zkoušce na přítomnost alkoholu v xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xx to bylo zakázáno správním orgánem. Uvedené přestupky a trestné činy jsou totiž odlišnými skutky (činy), jejichž zákonné znaky se nepřekrývají, byť byxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxx
xx xxx xx xxxx
x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xxx x xxxxxx x xx xxxxxx čl. 4 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a § 11 odst. 1 písm. j) tr. řádu brání též trestnímu stíhání a odsouzení toho, proxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx orgánu, a to včetně blokového řízení podle § 84 a násl. zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
Vyloučit ochranu proti novémx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx
xx xxx xx xxxx
xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx byla jeho nesprávná kvalifikace jako přestupku, ačkoliv naplňoval znaky trestného činu. Právně bezvýznamné je též to, proč došlo k novému řízení a rozxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx xxxxx x
x xxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů, nemá povahu správního řízení trestního podle vnitrostátního práva, ani xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxsledek, proto nepředstavuje překážku trestního stíhání
ne bis in idem
ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 písm. j) tr. řádu pro trestný čin maření výkonu xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxího orgánu o přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle § 22 odst. 1 písm. d) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcícxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxnikacích a o změnách některých zákonů (o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, tím, že jako řidič motorového vozidla se na výzvu policisty xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxy, jestliže bylo zjištěno, že řídil motorové vozidlo skutečně pod vlivem alkoholu. S ohledem na odlišnost posuzovaných jednání, jakož i jejich následxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x
xx xxx xx xxxx
x xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxx xx x x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxblikované pod č. 209/1992 Sb.), neboť čin, pro který byl obviněný trestně stíhán, není totožný s činem, pro který bylo před příslušným správním orgánem xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx
x xxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx skutečnosti, volí soud tu, která je pro obviněného příznivější.
Základním předpokladem trestní odpovědnosti je bezpečné zjištění příčinného půsoxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xnaků zavinění ve smyslu § 4 xxxx x x xxx xxxxxxx xxxxx x xx x xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx
x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx
x xxxxx92-I
Rozhodujúcim znakom pokračovania v trestnom čine, ktorý ho odlišuje od opakovania trestného činu (od rovnorodého viacčinného súbehu) je, že xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxe, že páchateľ už od začiatku zamýšľa aspoň v najhrubších obrysoch i ďalšie útoky a že po objektívnej stránke sa tieto jednotlivé útoky javia ako postupnx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxjichž znakem je soustavnost páchání, se nic nemění na totožnosti a jednotě skutku, jestliže na rozdíl od jejich časového vymezení v obžalobě (návrhu na xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
x xxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxho zločinného záměru jednáním, které stále nově naplňuje skutkovou podstatu téhož trestného činu a kde jednotlivé útoky jsou charakterizovány stejnxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxůsobu spáchání, ale postačí podobnost způsobu spáchání jednotlivých útoků, přičemž tuto podmínku je třeba vykládat v souvislosti s obsahem společnéxx xxxxxxx
x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxstném činu. [Nyní v České republice a v cizině.]
R 30/1987
Stejný způsob provedení činů (dílčích aktů) časově souvislé trestné činnosti nečiní z nixx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxestnom čine je, že páchateľ čiastkovými útokmi uskutočňuje ten istý trestný čin. Nemôže byť preto súčasťou pokračovania v trestnom čine spáchanom forxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx xxxxx x x x x xxx xxxxx x
x xxxxxxx
x xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxx xxxx xxzhodná doba, kdy bylo sdělení obvinění vyšetřovatelem vypracováno, ale doba, kdy sdělení obvinění bylo obviněnému doručeno.
R 49/1997-II
viz téx
xxxxxxxxxx
x x xx xxxxx x x x
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xam, kde pachatelovo jednání jest z hlediska trestněprávního všestranně zhodnoceno a ve všech skutkových složkách vyčerpáno tím, že bylo podřazeno jexxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxzení činu pod jedno z dotčených ustanovení trestního zákona složka, jež nedošla právního zhodnocení již onou kvalifikací a jež poukazuje k poškození nxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxstat podle dřívějšího i nového trestního práva je vyloučen.
R 34/1952
K subsidiaritě a jednotě skutku u vývojových stadií trestného činu. Z odůvodxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxovení o pokusu zahrnuje i přípravné jednání, proto v případě téhož předmětu útoku, jsou-li dány objektivní a subjektivní spojitosti (např. totožnost xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx
x xxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxpeň nebezpečnosti jednání pachatele pro společnost. [Nyní míra společenské škodlivosti jednání.]
R 25/1964
Ustanovení § 223 a § 224 tr. zákona xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxo následku na zdraví, nejde tedy o souběh dvou trestných činů, nýbrž o jeden trestný čin podle § 224 tr. zákona, v němž je ustanovení § 223 tr. zákona zahrnxxxx xxxxx xxxxx x xxx x xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx x xxx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xxx
x xxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx xxxxx x
x xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxočinného souběhu, byla tatáž okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby použita u všech trestných činů, u nichž to přichází v úvahu.
R 3/1976-Ix
x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxe vždy o vícenásobný trestný čin vraždy (vícečinný stejnorodý souběh). O jediný trestný čin vraždy půjde v případech, kdy pachatel usmrtí dvě nebo více xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxstný čin je prostředkem nebo vedlejším produktem relativně malého významu ve srovnání se základním trestným činem. Přichází-li v takovém případě v úvxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxž bylo prostředkem ke spáchání jiného trestného činu. Souběh je pak vyloučen jen tehdy, je-li tato škoda relativně malého významu ve srovnání se škodoux xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx obžaloby pro konzumovaný trestný čin zprostit, ale musí jen v odůvodnění rozsudku vyložit, proč skutek kvalifikuje jen jako základní trestný čin, v něxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xxx
x xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxtných činů, je tu tehdy, když jeden trestný čin je prostředkem relativně malého významu ve srovnání se základním trestným činem nebo vedlejším málo výzxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxch podstat trestných činů nebo jejich trestních sankcí.
R 10/1987-II
- viz
judikatura
k § 15 odst. 1
R 12/1990
Jestliže si pachatel přisvojí cixx xxx xxxx xx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxženy všechny znaky, jež byly naplněny. Faktická konzumpce vylučující právní posouzení skutku podle jedné takové kvalifikace druhou nepřipadá v úvahxx
x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxtomatech a způsobí tak škodu v úhrnné částce 18 000 Kč, naplňuje znaky trestného činu neoprávněného držení platební karty podle § 249b tr. zákona a tresxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxacího trestného činu vůči trestnému činu poruchovému.
Zvýšené nebezpečí činu pro společnost vyplývající z páchání krádeží s použitím platebních kaxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxm k zvláštnímu průběhu skutkových okolností zakládajících stav tzv. faktické konzumpce, kdy by opatření platební karty bylo jen bezvýznamným prostřxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx. zákoníku a trestný čin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku.]
R 35/1998
(shodně R 50/1994) Jednočinný souběh trestného činu ohrožení xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxx xxní vyloučen. Skutkové podstaty uvedených trestných činů nejsou mezi sebou ve vztahu, kdy by byl jeden z nich trestným činem speciálním vůči druhému, a tx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxkládanému následku na zdraví či životě, záleželo především v tom, že pachatel řídil motorové vozidlo pod vlivem alkoholu.
V takových případech nemůžx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x x01 písm. d) tr. zákona. Pokud došlo v důsledku jednání pachatele, jež má znaky úmyslného trestného činu, i k naplnění znaků nedbalostního trestného činxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxestného činu nedbalostního, popř. za jeho vedlejší produkt. [Nyní souběh trestných činů podle § 274 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku a podle § 147 tr. zákonxxxxx
x xxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xxx
x xxxxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xxx
x xxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xxx
x xxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxplatku a podobné povinné platby poskytuje ochranu fiskálnímu zájmu státu (nebo jiných příjemců uvedených povinných plateb), který je součástí jeho šxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxé podstaty tohoto trestného činu, jímž porušil zájem státu na správném přiznání, vyměření a zaplacení daně, poplatku nebo podobné povinné platby, a soxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxovou nálepkou podle § 114 odst. 2, 3 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů), byl jeho čin posouzen též jako trestný čxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxtek nebo podobnou povinnou platbu alespoň ve větším rozsahu, a současně porušil zákaz nebo omezení uvedené v mimotrestní právní normě, jejímž účelem nxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxvou nálepkou. [Nyní § 240 a 261 tr. zákoníku.]
R 4/2011
K protiprávnosti trestného činu
Hráč je trestně zodpovědný za úraz způsobený spoluhráči xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx nutno vždy vycházet z předpisů, které upravují stav, postup, odpovědnost jednotlivých pracovníků apod. a bezpečný provoz každého pracoviště.
R 9/1xxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxen z bezpečnostních předpisů publikovaných ve Sbírce zákonů, ale i z technických norem.
II. Pokud jde o obsah technické normy, neplatí zásada
iura novxx xxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx je jen zranění samo o sobě nikoliv smrtelné, jež však ve spojitosti s osobní povahou zraněného zhoršením jeho již před úrazem nikoli bezvadného tělesnéxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxtuace, aby se vyhnula nebezpečí, učinila mylné opatření, následkem kterého byla třetí osoba poškozena na těle, je příčinná souvislost mezi jednáním pxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxtatná, nebo ve spojení s jinou okolností následek přivodila. Pachatel tedy "způsobí" zakázaný škodlivý následek ve smyslu trestního zákona i tehdy, kxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxlo.
R 354/1942
Jestliže nehoda byla způsobena tím, že poškození se dotkli elektrického vedení při práci se železnými pruty dlouhými 12 m, není příčxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx x xx
x xxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxx xxxxxxné souvislosti mezi jízdou vozidel na křižovatce a nastalým úrazem třetí osoby.
R 56/1955
Při zkoumání trestní odpovědnosti z hlediska příčinnéhx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xe třeba, aby pachatel alespoň podle okolností a svých osobních poměrů měl a mohl příčinný vztah předvídat.
R 50/1968-II
Mezi obecně nebezpečným jexxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xaké tehdy, když vedle obecně nebezpečného jednání ve smyslu § 179 odst. 1 tr. zákona způsobila smrt jiného i další příčina, přičemž je nerozhodné, jestxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxinou. [Nyní k těžšímu následku obecně nebezpečného jednání ve smyslu § 272 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku.]
R 47/1970-II
K otázke zisťovania xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxtal bez ďalšieho konania tretej osoby.
R 72/1971
K otázke tzv. pretrhnutia príčinnej súvislosti
Príčinná súvislosť medzi konaním páchateľa a náxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxa takou skutočnosťou, bez ktorej by k následku nebolo došlo. Príčinná súvislosť by sa prerušila len v tedy, keby nová okolnosť pôsobila ako výlučná a samxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx si páchateľ predstavoval (tzv. omyl v kauzálnom priebehu,
aberratio ictus
), páchateľovi neprospieva a nevylučuje jeho zavinenia).
R 37/1975
K oxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxx xxx x xxxxxxutie takého konania, ku ktorému je páchateľ podľa okolností a svojich pomerov povinný. Povinnosť konať môže vyplývať zo zákona, z úradného rozhodnutixx xx xxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxstí prípadu, ktorej porušenie sa však musí približne rovnať porušeniu inej právnej povinnosti. Ak nemožno takúto konkrétnu povinnosť z postavenia páxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx
x xxxx977-I
Příčinný vztah mezi jednáním pachatele a následkem je zachován i v případě, dojde-li při léčení poškozeného ke komplikacím, které mají za násxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxosti přihlížet. K trestní odpovědnosti za tento těžší následek se však vyžaduje zavinění alespoň ve formě nevědomé nedbalosti, tj. že pachatel sice nexxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxx x xxxxx
x xxxxxxx-I
- viz
judikatura
k § 16 odst. 1
R 20/1981
Smrt poškozeného je v příčinné souvislosti s jednáním pachatele i tehdy, jestliže nastala v důsledku xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxověka.
Trestní odpovědnost pachatele za tento následek závisí na tom, zda následek i příčinný průběh k němu vedoucí jsou kryty pachatelovým zaviněníxx xx xxxxxxxx
x xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxo infarktu vyvolaného jednáním pachatele.
R 47/1984
Jestliže ve skutku není obsaženo jednání ve smyslu trestního práva, tj. konání nebo opomenutxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx
xáchateľ nezodpovedá za smrť poškodeného, ktorý utrpel pri dopravnej nehode ľahké zranenie, ak ku smrti poškodeného došlo nepredvídateľným spôsobomx
x xxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xxx
x xxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx x xxxx xx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxxx xx xáverom právnym. Tento právny záver o subjektívnych znakoch trestného činu sa však musí zakladať na skutkových zisteniach súdu vyplývajúcich z vykonaxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xx xxxxxxxxe a v akej forme, sú predmetom dokazovania práve tak ako všetky ostatné okolnosti naplňajúce znaky trestného činu.
R 60/1972-IV
Zavinění musí zahrxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
R 20/1981
viz též
judikatura
k § 15 a 16
Ke skutkové podstatě trestného činu a materiálnímu korektivu jejích formálních znaků
Pro rozhodnutíx xxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xákona, nýbrž je třeba hodnotit i stupeň jeho nebezpečnosti pro společnost. [Nyní posouzení míry společenské škodlivosti ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoxxxxxx
x xxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx
x xxxxxxx
xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxtaty trestného činu (prečinu), nemožno prihliadať na ďalšie škodlivé následky činu, napr. na náklady na dopravu odcudzenej veci a na miesto činu a pod.
xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxému v adhéznom konaní a súd ju hodnotí pri stanovení stupňa nebezpečnosti činu pre spoločnosť. [Nyní posouzení míry společenské škodlivosti ve smyslu x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxtivním znakem skutkové podstaty. [Nyní jde o znak skutkové podstaty trestného činu podle § 196 odst. 1 tr. zákoníku.]
R 10/1977
Odstránenie veci, kxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxý čin marenia výkonu úradného rozhodnutia podľa § 171 odst. 1 písm. a) tr. zákona.
Pri posudzovaní materiálnej podmienky tohoto trestného činu (§ 3 odsxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxx xxxxxxku). Uvedenú otázku treba riešiť ako otázku predbežnú (§ 9 odst. 1 tr. poriadku). Ak to tak bolo, spravidla nebude možné uzatvárať, že je splnená aj materxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxdle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku.]
R 40/1986
Okolnost, že za špatný technický stav vozidla odpovídají ještě další osoby, není důvodem, který bx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx § 3 odst. 4 tr. zákona. [Nyní posouzení míry společenské škodlivosti ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku.]
R 34/1989-I
K právnímu posouzení tzv. bagaxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxite, posudzujú ako trestný čin vydierania. Stáva sa tak predovšetkým v prípadoch drobných lúpeží, ktoré sa často vyskytujú medzi učňami a sú súčasťou kxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxilné konanie nie je príliš intenzívne a majetkový prospech útočníka je zanedbateľný. Uvedené riešenie prípadov takýchto drobných lúpeží, či už ide o čxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xe celkom jasný. Zákonodarca vyčleňuje z možných útokov proti slobode rozhodovania človeka za použití násilia alebo hrozby násilia určitú skupinu, ktxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx, ktorého podstatou je, aby útok proti slobode smeroval zároveň aj k zmocneniu sa cudzej veci. Pokiaľ ide o útoky obmedzujúce sa len na hrozbu násilia, muxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxnie pod príslušné zákonné ustanovenie. V žiadnom prípade nemožno prostredníctvom hodnotenia materiálneho znaku trestného činu zamienať jeho formáxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxbuje právnu istotu spoločnosti. Pokiaľ teda nastane situácia, že konkrétne okolnosti v prípade, keď konanie páchateľa naplňuje formálne znaky trestxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxx x xxxxxx x xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxtrný v zmysle § 3 odst. 2 tr. zákona. Ak sa dospeje k záveru, že to tak je, nemôže ísť o trestný čin lúpeže ani o žiadny iný miernejší trestný čin (porov. č. 1/1xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xe stupeň nebezpečnosti činu okolnosťami prípadu síce značne znížený, ale nie až na hranicu požadovanú v § 75 tr. zákona, resp. § 3 odst. 2 tr. zákona, nedoxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxutočnosti, že stupeň spoločenskej nebezpečnosti činu je v dôsledku určitých výnimočných okolností výrazne znížený, možno dať adekvátny výraz použixxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxtného činu v podobě společenské škodlivosti ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku a o jeho limity.]
R 39/1989
Vzhledem k tomu, že zákonodárce stanovenxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxž skutky, které jinak naplňují znaky některé skutkové podstaty, dosahují zákonem požadovaného stupně nebezpečnosti pro společnost. Šlo by vlastně o xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxrmálního pojetí trestného činu v podobě společenské škodlivosti ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku.]
R 29/1990
Naplňuje-li skutek pachatele znakx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxatě trestného činu vydírání podle § 235 tr. zákona, nelze skutek pouze s ohledem na nižší stupeň nebezpečnosti pro společnost kvalifikovat jako trestnx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx snižují stupeň společenské nebezpečnosti činu, je třeba zkoumat, zda není tento stupeň nepatrný ve smyslu § 3 odst. 2 tr. zákona, resp. malý ve smyslu § 7x xxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxových podstat trestných činů podle § 174 a § 185 tr. zákoníku a o případy takových činů vykazujících nízkou míru společenské škodlivosti, tedy o aplikxxx x xx xxxxx x x x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx xxxxx x
x xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxůkazu k držení a nošení kulové zbraně, může výrazněji snižovat stupeň nebezpečnosti jeho jednání, záležejícího v neoprávněném přechovávání jiné zbrxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x§ 185 odst. 1 tr. zákona), může být za těchto okolností stupeň nebezpečnosti činu nižší než nepatrný (§ 3 odst. 2 tr. zákona) a takový čin nebude trestným čxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx podle § 179 odst. 1 tr. zákoníku.]
R 19/1994
K výkladu znaků skutkové podstaty trestného činu neoprávněného provozování loterie a podobné sázkové xxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xutomatu.
Skutečnost, že pachatel provozuje v restauraci hrací automat jen po dobu dvou dnů, sama o sobě nevylučuje, aby jeho jednání bylo posouzeno jaxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xx. zákoníku.]
R 28/1996
Při úvahách o tom, zda se pachatel dopustil po materiální stránce trestného činu, je nutno vycházet ze skutečnosti, že již stxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxčnosti činu pro společnost zpravidla vyšší než nepatrný, popř. malý. Ustanovení § 3 odst. 2 a § 75 tr. zákona xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxstaty, nedosáhne stupně odpovídajícího dolní hranici typové nebezpečnosti činu pro společnost, když tedy nebude odpovídat ani nejlehčím běžně se vyxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxečenské škodlivosti spáchaného činu ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku.]
R 43/1996
Při posuzování otázky, zda skutek je či není trestným činem, je txxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxx zjištěné skutkové okolnosti naplňují formální znaky trestného činu, a poté se vypořádá s tím, zda skutek vykazuje takový stupeň nebezpečnosti pro spoxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx ani vzájemně nahrazovat. [Nyní představuje materiální podmínku trestnosti společenská škodlivost ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku.]
R 20/1998
x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxl zmocnil, je zcela bezvýznamná pro posouzení trestnosti takového činu. Při zjištění zanedbatelné hodnoty takové věci a při současné neexistenci jinxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xstanovení § 3 odst. 2 tr. zákona. [Nyní § 12 odst. 2 tr. zákoníku.]
R 25/1999-II
Formální znaky trestného činu služby v cizím vojsku jsou naplněny nepxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxužbu ve vojsku státu, který je spojencem České republiky, nemusí sama o sobě vést k závěru o nedostatku materiální podmínky trestnosti činu.
R 43/2000
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxit, že k trestnosti činu z hlediska materiální podmínky je nutné, aby pachatel jednal za okolností na straně poškozeného, které činí omezování užívacíxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx vyjádřenou v § 12 odst. 2 tr. zákoníku.]
R 2/2001
- viz
judikatura
k § 240
R 3/2004
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xr. zákona se vyžaduje, aby došlo k neoprávněným zásahům do práv chráněných tímto ustanovením za takových skutkových okolností, z nichž je patrné, že jx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xx x xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxním veřejných hudebních produkcí - diskoték, pak pro závěr o existenci materiálního znaku trestného činu může být východiskem jejich počet, doba jejixx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xx. zákona a o uplatnění zásady subsidiarity trestní represe ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku.]
R 33/2004
- viz
judikatura
k § 283
R 18/2007
Jesxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxiv na konkrétní společenskou nebezpečnost činu (srov. R 33/1962, R 13/1973-II) lze učinit závěr, že není naplněn materiální znak takového činu podle § x xxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
x xxxxx x
x xxxxxxx odpovědnosti za zavinění
Základní zásadou ovládající trestní zákon je, že zodpovědnost podle trestního zákona předpokládá zavinění pachatele. Zxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
viz též
judikatura
k § 15, 16 a 17
Literatura:
Fenyk,
J.,
xxxxxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xx x xxxx
xxxxx x xxudnictví ve věcech mládeže. Komentář.
3. vyd.
Praha:
C. H. Beck,
2011.
Kallab,
J.
O skutkové podstatě a konkurenci trestných činů.
Praha:
Knihoxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xx x xxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xx xx xxck,
2012.
Novotný,
O. a kol.
Trestní právo hmotné I.
Obecná část.
6. vyd.
Praha:
Wolters Kluwer,
2010.
Solnař,
V.
K rozlišování normativnxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xx x xxxx
xxklady trestní odpovědnosti.
Praha:
Orac,
2003.
Šámal,
P.
K trestní odpovědnosti osob oprávněných jednat za právnickou osobu.
In
Sborník VI. Karxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xx xxxx
xxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxx
xxxxxx
xx
xxxxxdy trestní odpovědnosti podle nového trestního zákoníku České republiky č. 40/2009 Sb.
Trestní právo,
2009,
č. 3,
s. 5.
Jelínek,
J.
Pojem trestxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xx xx x xxxxx
xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxnu v osnově trestního zákoníku 2006 (české, mezinárodní a evropskoprávní přístupy).
Acta Universitatis Carolinae - Iuridica,
2007,
č. 2,
s. 43.
xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxx
xxxxxxxxx
xx
Materiální protiprávnost v návrhu rekodifikace.
Trestní právo,
2009,
č. 1,
s. 12.
Šámal,
P.
K pojmu trestného činu a souvisejícím otázkám v xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxx
xxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx
xx
xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
č. 7,
s. 197.
Přečiny a zločiny
JUDr.
Alexander
Sotolář
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2015.
1.
Pojem trestného xxxx x xxxxxxxx x x xx x x xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xedy založena na bipartici činů soudně trestných v podobě méně závažných přečinů a závažnějších zločinů. Zákon pozitivně vymezuje pouze kategorii přexxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x x x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxtí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let, zatímco zločiny všechny trestné činy, které nejsou přečiny. Takto konstruovaná bipartice trestnxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxestného činu jako zločinu nebo přečinu musí být podle § 120 odst. 3 tr. řádu přímo uvedeno ve výroku rozsudku, jímž se obžalovaný uznává vinným, a to vedlx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxzických osob a ve věcech právnických osob. Kategorizace trestných činů na zločiny a přečiny se totiž uplatní pouze ve vztahu k dospělým pachatelům tresxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx činu" mladistvého je totiž provinění (§ 6 odst. 1 z. s. m.).
3.
Mezi přečiny patří jednak všechny nedbalostní trestné činy a jednak úmyslné trestné čxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xx xxxxx xxx
xxxxxxx xxxx pak pouze úmyslné trestné činy, nikoli však všechny, nýbrž pouze ty, na něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxx xxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxšť závažné zločiny nepředstavují samostatnou kategorii trestných činů, takže se řadí vedle zločinů ostatních. Také zvlášť závažným zločinem může býx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxx. 3 věta za středníkem).
4.
U úmyslných trestných činů je rozhodující pro rozhraničení přečinů od zločinů horní hranice trestní sazby odnětí svobxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxi jejich rozlišení nehraje žádnou roli. Stejně tomu je rovněž u skutkových podstat, u kterých zákonodárce vyjadřuje zavinění formulací "byť i jen z nedxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx x x xxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxestný čin. V případech takovýchto trestných činů, u nichž je vyjádřeno zavinění alternativně, závisí jejich posouzení ve vyšších odstavcích, kde přixxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxné činy - a to bez ohledu na výši trestní sazby odnětí svobody stanovené za jejich spáchání - patří mezi přečiny.
K odst. 1
5.
Výlučnost trestných čixx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx možnost vyvodit trestní odpovědnost a uplatnit vůči jejich pachatelům trestní sankce - je formou reakce na jejich spáchání a důsledkem trestní odpověxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x x xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx vymezené formální znaky. Podmínkou jejich trestnosti - stejně jako podmínkou trestní odpovědnosti za ně - je ve smyslu § 12 odst. 2 též to, že vykazují pxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx x x xx x xxx
xx
xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxvahou různorodé okruhy protiprávních činů s velice diferencovanými dopady do společenských vztahů. S ohledem na to se také vyznačují různou společenxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxnost vyjádřená trestními sazbami a subjektivní vztah jejich pachatelů k nim vyjádřený formou jejich zavinění. Kategorie přečinů je přitom určena pro xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xločinů pak patří ony přísněji postižitelné úmyslné delikty.
7.
Pojem trestného činu je obecným pojmem zastřešujícím obě uvedené kategorie činů sxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxvaných trestných činů je to třeba také vyjádřit použitím příslušného označení daného činu buď jako přečinu nebo jako zločinu. Specificky to pak platí o xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxních hmotněprávních institutů; zvláště pak je základem pro diferenciaci trestních sankcí (srov. § 46 odst. 1, § 47 odst. 2, § 54, § 56 odst. 1, § 60, 62, § 66 xxxxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xxx xxxxx x x xx x xxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxzích podmínek pro uplatnění odklonů od standardního řízení ve formě narovnání a podmíněného zastavení trestního stíhání (§ 307, 309 tr. řádu) a možnéhx xxxxxx xxxxx xx xxx xx x xxx xxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxickým osobám. Také jim tedy lze přičítat jak spáchání přečinů, tak i spáchání zločinů, nikoliv ovšem všech, neboť jsou trestně postižitelné jen za omezxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x x xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx x x xxx xxx xxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx x zločinů se oproti tomu neuplatní v systému soudnictví ve věcech mládeže. Zákon počítá výlučně s jediným pojmenováním trestných činů trestně odpovědnxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx x xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxti základní xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxx xxx xxx x xxxxxxx x x xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxedstavuje ani samotné provinění. To je pouhým označením pro trestný čin spáchaný mladistvým. Zvláštní kategorii činu soudně trestného - věcně odlišnxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx míry společenské škodlivosti, avšak to v trestním zákoníku i v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže absentuje.
K odst. 2
11.
V rámci kategorizxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxstní trestné činy, a to bez výjimky a bez ohledu na trestní sazby trestů za ně stanovené. To z nich činí kategorii se značným dosahem, do níž spadají typově x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx x xxxpadech naplnění kvalifikovaných skutkových podstat některých nedbalostních trestných činů.
13.
Vedle nedbalostních trestných činů patří mezx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xazbami. Jde totiž o úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby trestu odnětí svobody stanovenou zákonem nepřevyšující pět let. Součástí této kxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx
xxx
xxx xxxxxxxxx xxxxx xxa jde o úmyslný nebo nedbalostní trestný čin, je v tomto kontextu podstatné, jaká forma zavinění je zákonem požadována pro naplnění jeho základní skutkxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxoto hlediska dochází k naplnění kvalifikované skutkové podstaty daného trestného činu (viz § 17). S ohledem na to i při nedbalostním zavinění okolnostx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxx xinů, které mají v základní skutkové podstatě stanovenu požadovanou formu zavinění alternativně - slovy "byť i z nedbalosti" - takže mohou být spáchány xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx přečinů nebo zločinů, rozhodující skutečně prokázané zavinění v základní skutkové podstatě. Byl-li tedy konkrétní trestný čin, jehož znaky lze obecxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxsti se bude jednat o nedbalostní trestný xxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx pro jejich zařazení do této kategorie podstatné. U úmyslných trestných činů naopak jsou tyto trestní sazby pro jejich právní kvalifikaci jako přečinů x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xrestní sazby odnětí svobody bez ohledu na formu zavinění vztahující se k případnému naplnění okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby. Jinýxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxdné straně trestní sazba odnětí svobody, která se na ně vztahuje, a na druhé straně forma zavinění v základní skutkové podstatě.
15.
Obecně nic nevxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxočinů a přečinů posuzuje samostatně. Takovéto jejich zařazení přitom nijak neovlivňuje asperační zásada uplatňující se při ukládání trestů za sbíhaxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxnic trestních sazeb odnětí svobody u nejpřísněji trestných sbíhajících se činů. Z přečinu se s ohledem na to nestane zločin jen díky tomu, že při ukládánx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xx xxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxní přesahuje pět let, ačkoliv před zvýšením této hraniční výše nedosahovala. Totéž obdobně platí o zvýšení horní hranice trestní sazby odnětí svobody xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
xxx
x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xe spolupachatelé trestného činu musí spáchat trestný čin téže kategorie, tedy buď přečin, nebo zločin. Společně totiž naplňují znaky téhož trestného xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxiže tedy takový trestný čin patří do kategorie přečinů, pak účastník na něm - návodce, pomocník nebo organizátor - se dopouští účastenství na něm, tedy nxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxého a mladistvého. Provinění mladistvého totiž nepodléhá žádné kategorizaci, a to je nutné respektovat i v případech trestné součinnosti mezi ním a doxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxnování termín provinění. Obdobně v případě účastenství, pokud je dospělý účastníkem na určitém trestném činu mladistvého hlavního pachatele, je na mxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxočinu, a v rámci právní kvalifikace činu mladistvého hlavního pachatele označit tento čin termínem provinění, bez jakéhokoliv rozlišení na kategorixx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx stát, že zločin je spáchán nepřímou formou za užití jiné osoby jednající jako "živý nástroj", která naplňuje znaky mírněji trestného činu, spadajícíhx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx
x xxxxx x
xxx
xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxů. To vyplývá z toho, že jimi jsou výlučně úmyslné trestné činy, a specificky ty z nich, které jsou postihovány v rámci vyšších trestních sazeb, než dopadxxx xx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx kategorii trestných činů, ale subkategorii zločinů. V tomto smyslu lze mluvit o zvlášť závažných zločinech a ostatních zločinech. Každý zvlášť závažxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xruhé straně každý zločin není zvlášť závažným zločinem.
19.
Do kategorie zločinů náleží úmyslné trestné činy, u nichž zákonem stanovená horní hrxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxů přitom nemá žádný význam.
Zločinem není žádný nedbalostní trestný čin.
K rozlišení nedbalostních a úmyslných trestných činů, ke kvalifikovaným sxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xx x xxxxx x xxxxx
xxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxečinů jsou zásadní horní hranice trestních sazeb trestu odnětí svobody stanovené v trestním zákoníku v návaznosti na vymezení jednotlivých skutkovxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx pokrývá naplnění okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby. Tak je tomu proto, že případná nedbalostní forma zavinění ve vztahu k této okolnoxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxných trestných činů, které nemají nedbalostní alternativu, tak ohledně těch z nich, které ji mají (blíže k tomu srov. výklad v bodě 14 k odst. 2 výše). O zlxxxx x x xxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxané skutkové podstatě, v níž byla okolnost podmiňující použití této trestní sazby pokryta pouze nedbalostním zaviněním.
21.
Při souběhu trestnxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxání souběhu sbíhajícího se zločinu s přečinem a naopak. Asperační zásada a třetinové xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxřazení spáchaného trestného činu do příslušné kategorie, tedy mezi zločiny a přečiny.
Obdobně se kategorizace trestných činů na přečiny a zločiny nixxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxž jde o konkrétní výměru ukládaného trestu, zatímco pro kategorizaci trestných činů na přečiny a zločiny je směrodatná zákonná trestní sazba trestu odxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxo jen přečinem.
22.
Zvlášť závažnými zločiny - jako subkategorie zločinů - jsou úmyslné trestné činy, u nichž činí horní hranice zákonné trestní sxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx trest. Současně je na ně vázána trestnost přípravy trestného činu. Příprava trestného činu je totiž trestná jen u zvlášť závažných zločinů (§ 20 odst. 1xx
xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxčinů promítnuto do požadavku vyšší horní hranice trestní sazby odnětí svobody než u ostatních zločinů. Dolní hranice trestní sazby odnětí svobody nehxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx některé okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby nemá žádný význam, jakou formou zavinění byla taková okolnost naplněna, pokud se tak stalo x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xx x xxxxx x xxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxiny - lze spáchat i nepřímou formou za užití jiné osoby jednající jako "živý nástroj" a naplňující případně znaky mírněji trestného činu, spadajícího dx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxočinů a přečinů - nic nebrání.
Oproti tomu spolupachatelé trestného činu musejí spáchat trestný čin téže kategorie, případně subkategorie. Výjimkox xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxu hmotněprávně považovány za jeden čin, avšak sestávají z několika aktů (útoků), těch se nemusí dopustit všichni spolupachatelé a to může způsobit odlxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx o spolupachatelství trestného činu a provinění, neboť spáchaný čin je u dospělého trestným činem a spadá buď do kategorie přečinů, nebo zločinů, zatímxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx Jestliže je tedy mladistvý účastníkem na určitém trestném činu dospělého hlavního pachatele, je na místě jeho čin označit příslušnou formou účastensxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx od kategorie hlavního trestného činu.
Vztah k jiným ustanovením
24.
Od kategorizace trestných činů se odvíjí uplatnění řady institutů trestníxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx. Stejně tak ve vazbě na ni upravuje uplatnitelnost řady druhů trestů a některých ochranných opatření. Tak pouze pachatele přečinů lze postihnout altexxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxé společenské akce (§ 76). Jen u přečinů přichází v úvahu také upuštění od potrestání podle § 46 odst. 1, schválení narovnání podle § 309 tr. řádu a podmínxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xvobody a s přijímáním opatření v podobě zabezpečovací
detence
. Upuštění od potrestání za současného uložení této
detence
postupem podle § 47 odst. 2 xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x právním posuzováním případů trestného činu opilství upraveného tímto ustanovením. Pro zařazení spáchaných trestných činů opilství do kategorií přxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xtavu spáchán. V případech spadajících pod režim § 360 odst. 1 platí, že když se pachatel trestného činu opilství přivede do stavu nepříčetnosti z nedbaxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxjistka v podobě privilegované trestnosti opilství zakotvená v § 360 odst. 1 část věty za středníkem. Dojde-li k přivedení se pachatele do stavu nepříčexxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxnu. V případě, že je naopak na místě uplatnění privilegovaného trestního postihu za trestný čin opilství - to znamená, stanoví-li zákon za čin jinak trexxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx x x xxx xxxxx x x xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx čin zařadit do příslušné kategorie s přihlédnutím k této trestní sazbě. Část věty za středníkem § 360 odst. 1 totiž modifikuje obecnou sazbu tři až desex xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xůjde o zločin nebo jenom přečin.
Související ustanovení:
§ 1 - zákaz retroaktivity, § 2 - trestnost činu a doba jeho spáchání, § 13 - trestný činx x xx x xxxxxx x xx x xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxl, § 23 - spolupachatel, § 24 - účastník, § 33 - účinná lítost, § 34 - promlčecí doba, § 35 - vyloučení z promlčení, § 38 - přiměřenost trestních sankcíx x xx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxovací
detence
, § 55 - odnětí svobody, § 56 - výkon trestu odnětí svobody, § 57 - přeřazení odsouzeného do věznice jiného typu, § 58 - mimořádné snížení xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxjetku, § 67 odst. 2 - peněžitý trest, § 76 odst. 2 - zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, § 94 odst. 1 - promlčení výkonu trestu, § xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
x x xxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxty, § 105 odst. 1 - podmínky zahlazení odsouzení, § 107 - pachatel trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny, § 111 - k poxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx
x xxx
xudikatura
k § 2 odst. 1
R 44/1970-II a III
- viz
judikatura
k § 2 odst. 1
R 11/1991
Podmínka umožňující mimořádné zvýšení trestu odnětí svobody pxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxxx xxxx xiný zvlášť závažný zločin v minulosti potrestán, může být naplněna i v případě, jestliže pachatel byl dříve potrestán za zvlášť závažný úmyslný trestnx xxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxvil trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně 10 let, neboť jen takový zvlášť závažný úmyslný trestný čin odpovídá definici zvlášť závxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxy jsou samostatnými kategoriemi trestných činů. Pojem trestný čin - užívaný pro označení činů soudně trestných spáchaných dospělými osobami - je nadřxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxx řádu přímo uvedeno ve výroku rozsudku, jímž se obžalovaný uznává vinným, a to vedle jeho zákonného pojmenování a uvedení příslušného zákonného ustanxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxnou kategorií trestných činů.
R 27/2011
- viz
judikatura
k § 13 odst. 1 a k § 235
R xxxxxxx x x xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxx
xxxxxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxrs Kluwer,
2012.
Šámal,
P. a kol.
Zákon o soudnictví ve věcech mládeže. Komentář.
3. vyd.
Praha:
C. H. Beck,
2011.
Kallab,
J.
Trestní právx xxxxxxx
xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xx x xxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxd.
Praha:
C. H. Beck,
2012.
Novotný,
O. a kol.
Trestní právo hmotné I.
Obecná část.
6. vyd.
Praha:
Wolters Kluwer,
2010.
Solnař,
V. a kol.
Sxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
x xxxxx xxxxxxxx zákoníku.
Sborník z mezinárodní vědecké konference Olomoucké právnické dny.
Praha:
xxxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xxxx
xx x4 a násl.
Díl 2
Zavinění
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2015.
Trestní odpovědnost je svou povahou subjektivní odpovědností, založexxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxvození za následek totiž nepostačuje jeho způsobení, nýbrž je třeba ho způsobit zaviněně.
Absence zavinění v spáchaném činu vylučuje jeho právní kxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxllum
crimen
,
nulla poena sine culpa
(bez zavinění není trestného činu ani trestu).
Tato zásada má svůj odraz i v zákonné definici trestného činu zakxxxxxx x x xxx x xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx x a výklady k němu, specificky pak výklad v jeho bodech 16, 17 a 18).
To vše činí ze zavinění jeden z klíčových obligatorních znaků trestného činu charaxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxstného činu a jako takové je vybudováno na složce vědění (intelektuální) a složce vůle (volní).
Těžištěm intelektuální složky zavinění je vnímání xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxx xx x xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxé orgány, ale i o jeho prožitky, představy a úsudky formované v průběhu doby a v určitých širších souvislostech ve vazbě na jeho znalosti a zkušenosti. Přxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxenciální ve smyslu vědění možného, tedy to, co "vědět mohl a měl" [§ 16 odst. 1 písm. b)].
Ve volní složce zavinění hraje klíčovou roli vztah k zamýšlenxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxtahu pachatele k nim. Vůle totiž musí iniciovat jednání pachatele, ať už v podobě konání nebo opomenutí, a směřovat k vyvolání rozhodných skutečností vxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxek.
Z povahy věci musí být zavinění pokrývající podstatné složky trestného činu dáno v době činu. Vědomosti, představy a vůle pachatele před činem a xx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xodnotit podle toho, jak se jevily v době činu, nikoliv podle toho, co vyšlo najevo až dodatečně.
Zaviněním musí být pokryty všechny trestněprávně
rexxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x povahy věci musí vztahovat na celý průběh pachatelova činu odpovídající znakům skutkové podstaty určitého trestného činu. Postačí přitom, když pachxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxo znaky jsou v jeho představě zahrnuty alespoň v obecných rysech. Složky volní a vědění se tedy nemusí vztahovat ke všem podrobnostem charakteristickýx xxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx odpovídat objektivní realitě. S ohledem na to například není třeba v případě úmyslného ublížení na zdraví důkazu toho, že pachatel chtěl způsobit specxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxutkové podstaty trestného činu ublížení na zdraví a existence příčinné souvislosti mezi jeho jednáním a vzniklým zraněním (viz R 15/1952). Určitá spexxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx x x xxxavidla ani nejsou - v popisu skutkových podstat trestných činů v trestním zákoníku výslovně vyjádřeny. Za této situace postačí, když zavinění pachatxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxi v trestním zákoníku výslovně vyjádřeny, musí se zavinění vztahovat i na ně. Konečně, v případech specifických znaků, které samy o sobě vyjadřují určxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx o nich. Na druhé straně se zavinění nemusí vztahovat na právní posouzení činu (skutku) a na jeho trestnost (trestněprávní postižitelnost).
Zákon pxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xíce seznámen s okolnostmi naplňujícími znaky skutkové podstaty trestného činu, tím vyšší je míra jeho zavinění. Ta má zásadní význam pro posuzování poxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xx xx x xxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xkutkové podstaty trestného činu, pak je předpokladem trestní odpovědnosti pachatele i jejich naplnění.
Základní výchozí interpretační pravidlx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x x x x xxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxě nestanoví, že postačí zavinění z nedbalosti. Současně platí, že úmyslná forma zavinění je požadována i v případech, kdy není v zákoně výslovně uvedenxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxovaná forma zavinění z nedbalosti výslovně uvedena. Ve vztahu k některým trestným činům pak vyžaduje trestní zákoník vyšší míru (intenzitu) nedbaloxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx x x xxxxxxxxxxx x xxxxvých případech to vyjadřuje formulací "byť i z nedbalosti" nebo "byť i z hrubé nedbalosti". K okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby a txx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxhatel toliko z nedbalosti, vyjma případy, kdy zákon vyžaduje i zde zavinění úmyslné, a v případě, že jde o jinou skutečnost, i tehdy, jestliže o ní pachatxx xxxxxxxx xx x xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxd k § 13 odst. 2 a § 17.
Tu skutečnost, že spáchaný čin byl spáchán zaviněně, je třeba vyjádřit též ve výroku rozsudku, případně jiného rozhodnutí ve věxx xxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xx xxx x xxípadech trestných činů, u nichž obecně přichází v úvahu obě formy zavinění. Pachatel se totiž může spáchaného činu dopustit buď úmyslně, nebo z nedbaloxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxvých - tak k trestným činům právnických osob.
Právnické osoby jsou však pouhými právními fikcemi. Proto jim lze přičítat zaviněné spáchání trestnéxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx jejich jménem nebo za ně jednat, osoby vykonávající u nich řídící nebo kontrolní činnost, osoby s rozhodujícím vlivem na jejich řízení, jejich zaměstnxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x x x xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx Blíže k tomu viz výklad k § 13, bod 20.
xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx Úmysl je obecně těžší formou zavinění než nedbalost.
2.
Trestní zákoník v zásadě vyžaduje k trestnosti činu úmyslné zavinění. Zavinění z nedbaloxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xavinění požadována i v případech, kdy není v zákoně výslovně uvedeno, o jakou formu zavinění se jedná (§ 13 odst. 2). Oproti tomu v kvalifikovaných skutkxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx jde-li o těžší následek, je třeba úmyslného zavinění, když to zákon výslovně vyžaduje (§ 17).
Trestní zákoník nicméně bez ohledu na tato pravidla v něxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxbytečně, jinde však proto, aby vyjádřil určitá specifika. Tak je tomu především v případech shodných trestných činů lišících se jen formou zavinění, nxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx úmysl, například úmysl způsobit škodu nebo získat neoprávněný majetkový prospěch.
Vedle toho trestní zákoník zakotvuje též trestné činy alternatxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx x x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x nedbalosti" nebo "byť i z hrubé nedbalosti".
K odst. 1
3.
Úmyslné zavinění může mít dvě formy, a to formu úmyslu přímého a formu úmyslu nepřímého. Oxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxžných. Společné mají též to, že složku intelektuální doprovází složka volní. Je totiž s nimi spojena vůle spáchat trestný čin. Tím se liší od nedbalostix x xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xložky je totiž rozdíl mezi nimi navzájem. Jejich volní složka přitom musí být vztažena ke všem skutečnostem naplňujícím znaky skutkové podstaty trestxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xe skutečností. Tato neshoda může pramenit z jeho vnímání určité skutečnosti i z jeho představ o ní a spočívat v tom, že o některé skutečnosti neví nebo si jx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxových okolností (omyl skutkový) tak okolností právních (omyl právní). Trestní zákoník obecně nevymezuje dopady takových omylů na subjektivní stráxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x x xx x xx (viz výklad k nim).
K odst. 1 písm. a)
5.
V případě přímého úmyslu (
dolus directus
) pachatel ví, že způsobem uvedeným v trestním zákoníku poruší nexx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxém trestním zákoníku - v § 15 odst. 1 písm. a) - je přímý úmysl vymezen a charakterizován jen pomocí složky volní a v jejím rámci je s ním spojeno chtění porxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx, co chce porušit nebo ohrozit. Musí tedy mít dostatečně konkrétní představu i o onom chráněném zájmu, který chce porušit nebo ohrozit. Jinak by ho totiž xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxonstrována žádným výslovným prohlášením dávajícím najevo chtění způsobit následek předpokládaný zákonem. Vyplývat může ze souhrnu učiněných krokx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xůže být fakt, že k tomu za daných okolností musí dojít. Přitom platí, že když pachatel předpokládá, že k porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestníx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx nepochybně ho také chce. V takovém případě se nejedná o prosté srozumění s ním jako u nepřímého úmyslu.
To platí i za situace, kdy pachatelovým cílem nenx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxtně svým jednáním zasahuje zájem chráněný trestním zákoníkem. Jinými slovy řečeno, mezi případy trestných činů spáchaných v přímém úmyslu patří i příxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xrov. též R 3/2006). Na druhé straně k naplnění xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxůsobil následek předpokládaný zákonem (viz R 92/1951). Tak například pokud má jít o vraždu, nestačí, že pachatel chce střílet, ale musí také chtít někoxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxx xx x xxxxx xx
xx
xxkticky mohou nastat situace, kdy pachatel některé trestněprávně
relevantní
skutečnosti přímo chce a s jinými je toliko srozuměn. Dojde-li k tomu, doxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
x xxxxx x xxxxx xx
xx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x
xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxládá nižší míru volní stránky jednání než je nezbytná pro přímý úmysl. Porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákoníkem není při této formě zxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx, že ho svým jednáním může způsobit, a pro případ, že ho způsobí, je s tím srozuměn.
9.
Srozumění v tomto kontextu není možné zaměňovat s pasivní akcepxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxtivní volní vztah pachatele k způsobení trestním zákoníkem předpokládaného následku. U nepřímého úmyslu - na rozdíl od přímého úmyslu - však jednání pxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xvým jednáním sleduje jiný cíl, nicméně je srozuměn s tím, že s realizací tohoto cíle může být spojeno způsobení takového následku, stejně jako s tím, že txxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxovat především z toho, že pachatel nepočítá s ničím konkrétním, co by mohlo zabránit takovému následku, který si představoval jako možný. Pokud by si ho xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxx xxx
xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxchatelem sledovaný cíl je z hlediska trestního práva relevantním cílem nebo cílem nezávadným. Při nepřímém úmyslu totiž s ním zásadně není spojeno napxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxdnání - pokud jím jsou cíleně naplňovány všechny trestněprávně
relevantní
znaky určitého trestného činu - je projevem chtění a jako takové zakládá zaxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx
xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxstním zákoníkem a tak způsobit trestněprávně
relevantní
následek. Tím není obecně vymezeno, co se rozumí srozuměním, avšak zásadní význam to má pro řxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxci 2).
Srozuměním je vždy pokryta tzv. nepravá lhostejnost, tedy případ, kdy lhostejnost pachatele k tomu, zda následek nastane nebo nenastane, vyjaxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx x xxx xxxx x xxxxxx x xx s ním smířen pro případ, že skutečně nastane. Blíže k tomu viz výklady níže v bodech 12 a 13 k odst. 2.
K odst. 2
11.
Vymezení toho, co se míní srozuměníxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxalosti vědomé. Obecně však srozumění není v trestním zákoníku definováno. Fakticky je pro něj klíčové to, co k němu bylo řečeno výše v rámci výkladu k odxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x tím k odlišení nepřímého úmyslu od vědomé nedbalosti, když zdůrazňuje, že srozuměním se rozumí i pouhé smíření pachatele s možností způsobit trestněpxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxním zákoníku způsobit trestněprávně
relevantní
následek, ale nechce ho způsobit, a bez přiměřených důvodů spoléhá, že ho nezpůsobí, v případech čixx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xsrozuměn) s jeho způsobením. Právě ono smíření se s jeho způsobením pro případ, že skutečně nastane, je u nepřímého úmyslu výrazem kladného stanoviska xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxrakteristickému pro vědomou nedbalost. K spáchání trestného činu v nepřímém úmyslu zpravidla dochází za situace, kdy jednání jeho pachatele sleduje xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x
xx xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x jeho způsobení, a pro případ, že se tak stane, je s tím smířen (srozuměn). Jeho způsobení tedy není přímým cílem pachatele, ale vedlejším dopadem jeho jexxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxu jeho jednání.
Oproti tomu u trestných činů spáchaných v přímém úmyslu činí pachatel způsobení trestněprávně relevantního následku přímo vlastním xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x x xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxom kvalitativně bližší než v případech prostého srozumění se způsobením takového následku, resp. v případech smíření se s ním, typických pro nepřímý úxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx prostor pro adekvátní posuzování případů lhostejného vztahu pachatele k takovému následku.
Jde-li u pachatele o tzv. nepravou lhostejnost - projevxxxxx xx x xxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx x xxx xxxx x xxxxxx x xx x xxx xxxxxx xxx xxxxxxx že skutečně nastane - není pochyb o tom, že spadá do rámce srozumění s ním, a s ohledem na to pod jednání v nepřímém úmyslu. Za této situace si je totiž pachatxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx x x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x x xxxo lhostejnost se projevuje v smíření se
in eventum
s oběma. Jde tedy u něj o méně intenzivní, ale pořád ještě o aktivní volní vztah k onomu (eventuálně možxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxx xx x xxxx xxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x
xxxxxxxxxx
x
xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxvantním následkem samo o sobě přitom může vyplývat z okolností případu i za situace, kdy navenek je pachatelem demonstrována jen prostá lhostejnost k txxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx x xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxečně zcela lhostejný), ale na druhé straně si je vědom toho, že může nastat, stejně jako toho, že závisí na náhodě (třeba v podobě nahodilého zásahu jiné oxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxlice neurčité a složka vůle v jeho jednání ve vztahu k nim se blíží nule, ale úplně jí nedosahuje a pořád ještě je s daným následkem naplňujícím znak skutkoxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx přiměřených důvodů spoléhá na to, že ho nezpůsobí, aby mohlo jít o vědomou nedbalost. Vědomá nedbalost ovšem z povahy věci vyžaduje negativní vztah k hrxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx
Oproti tomu o právně významnou pravou lhostejnost může jít v případě, kdy je pachateli lhostejno, co se stane, tedy i to, jaký následek to bude mít, a přitxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx x xxxx xokud vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům měl a mohl vědět, že daný následek může způsobit - přicházet v úvahu trestněprávní postih za jednání v nxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxu jednání pachatele nutný (tedy neexistuje eventualita, že k němu nedojde), pak bez ohledu na to, že mu je z hlediska jeho vnitřního vnímání zcela lhostexxxx xxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx směřuje k jeho způsobení. Z tohoto zorného úhlu tedy jde o jednání chtěné, spáchané v přímém úmyslu.
14.
Vymezení úmyslné formy zavinění v § 15, včexxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx byť v určité modifikované podobě dané povahou těchto subjektů.
Právnické osoby samy o sobě nemohou jednat zaviněně, a tedy ani úmyslně, protože jsou pxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx zaviněně naplnily určité s nimi spojené fyzické osoby jednající jejich jménem, v jejich zájmu nebo v rámci jejich činnosti. Tyto osoby jsou vyjmenovánx x x x xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xí, osoby vykonávající u ní řídící nebo kontrolní činnost anebo mající rozhodující vliv na její řízení a zaměstnanci nebo osoby v obdobném postavení při xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx x xxxx xxx xxxxxx x x xxx xxx xxx xxxxx xxx xxxxxx x x xxx xxxx xx xx xxx
xx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx do posuzování jejich zavinění zákonem zakotvena žádná odchylka od obecné právní úpravy obsažené v trestním zákoníku. Jimi učiněné kroky i jejich subjxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxich jednání (jejich věděni), tak jeho volní složku (projevy jejich vůle), neboť jde o dosud vyvíjející se jedince, mnohdy ještě nevyzrálé. Tato skutečxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxní (k posuzování omylu vycházejícího ze subjektivní koncepce jejich trestní odpovědnosti viz výklady k § 18 a 19).
Související ustanovení:
§ 1 x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxx x xx x xxxxxxx x xxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxx § 17 - zavinění k okolnosti zvlášť přitěžující, § 18 - omyl skutkový, § 19 - omyl právní, § 20 - příprava, § 21 - pokus, § 22 - pachatel, § 23 - spolupachxxxxx x xx x xxxxxxxxx x xx x xxxx x xx x xxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxx x xxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxx
Judikatura:
K subjektivní stránce a zavinění obecně
Obecné soudy poruší právo obžalovaxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxx xx xxxxx x x xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxu na doplnění dokazování neodůvodní, proč v předmětné věci není třeba zjišťovat skutečnosti, bez jejichž spolehlivého prokázání není dle ustálené juxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
Závěr o subjektivní stránce trestného činu lze opřít i o skutečnosti, které se sběhly po spáchání souzeného činu.
R 5/1951
K důkazu zavinění a o xxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxních znacích trestného činu.
R 7/1954
K důkazu zavinění při útocích proti životu a zdraví.
R 57/1954
K zavinění jakožto otázce právní a nikoli zxxxxxxxx
x xxxxxxx
xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x x xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxx xxxxxxxxxx
x x2/1960
- viz
judikatura
k § 16
R xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxé společenské vztahy a toho, zda toto jednání nese všechny znaky zavinění ve smyslu § 4 nebo § 5 tr. zákona. [Nyní § 15 a 16 tr. zákoníku.]
R 46/1963
Přx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxdkem. Pokud k přičítání následku postačí nedbalost, je třeba, aby pachatel alespoň podle okolností a svých osobních poměrů měl a mohl příčinný vztah přxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxu následku.
R 19/1969
Význam demonstrativního chování pachatele před činem při zjišťování subjektivní stránky přípravy, příp. pokusu trestnéhx xxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx
Záver o tom, či tu je zavinenie v zmysle trestného zákona a v akej forme, je záverom právnym.
Tento právny záver o subjektívnych znakoch trestného činu sx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxnosti duševného života významného pre právny záver o tom, či tu je zavinenie a v akej forme, sú predmetom dokazovania práve tak ako všetky ostatné okolnoxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxemu dôkazovému prostriedku, ale na zavinenie a jeho formu treba usudzovať zo všetkých konkrétnych okolností, za ktorých bol trestný čin spáchaný. So zxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxtočnosti, že obvinený skutok poprel, vyvodiť, že zistenie priameho úmyslu neprichádza do úvahy.
R 60/1972-IV (shodně též R 45/1957)
K zjišťování xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx x xxx xxxx. 1 a § xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xztah mezi jednáním pachatele a následkem trestného činu. Při nedbalosti je třeba, aby si pachatel alespoň měl a mohl představit, že se takto příčinný vzxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx.
R 20/1981
Smrt poškozeného (§ 224 tr. zákona) je v příčinné souvislosti s jednáním pachatele i tehdy, jestliže nastala v důsledku selhání krevníhx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xdpovědnost pachatele za tento následek závisí na tom, zda následek i příčinný průběh k němu vedoucí jsou kryty pachatelovým zaviněním, či nikoliv. [Nyxx x xxx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xedel o nepravdivosti rozširovaného údaja a o tom, že ním môže v značnej miere ohroziť vážnosť iného u spoluobčanov. Nepostačuje, aby páchateľ mal v tomtx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xx xxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxyní jde o zavinění ve vztahu k trestnému činu podle § 184 tr. zákoníku.]
R 49/1983
Pri skúmaní zavinenia dopravnej nehody, ktorej účastníkom bol česxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxorového vozidla, sa nemôže zbaviť trestnej zodpovednosti tým, že tieto pravidlá nepoznal, lebo pred cestou je povinný sa s týmito pravidlami zoznámiťx
x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxně irelevantním jednáním pachatele a následkem je příčinná souvislost a zda je dáno zavinění.
R 7/1988-II
K posuzování subjektivní stránky jednáxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxx
xxxxxxxx xxchatel odcizil trestným činem krádeže počítač s určitým programovým vybavením (tzv. software), je součástí škody způsobené tímto trestným činem i cexx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx x xxxx x x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx, resp. za odcizené programové vybavení získal bezplatně xxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxele pokryto i odcizení programového vybavení odpovídající umístění a využívání počítače, který byl předmětem krádeže.
R 53/2005
Z hlediska subjxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxatele) tak, aby byl uskutečněn jemu známý úmysl pachatele. Protože pomoc k trestnému činu je vždy podmíněna úmyslem směřujícím k takové účasti na konkrxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xx/2006
Ze samotné skutečnosti, že obviněný převážel v dodávkovém automobilu větší množství sportovní obuvi neoprávněně označené stejnými nebo zaxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxněném označení věděl, nelze dovodit jeho úmyslné zavinění ve vztahu k trestnému činu porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxránky zde není možné vyvozovat ani z okolnosti, že obviněný patří k určité (např. vietnamské) národnostní skupině, v které často dochází k páchání uvedxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxvinnost rodiče vůči jeho dítěti, které není schopno se samo živit, vzniká a existuje přímo na základě zákona (§ 85 a násl. zák. o rodině), a to bez ohledu na xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xtanovena v tomto řízení, protože v době rozhodování soudu rodič neměl žádný příjem (např. z toho důvodu, že byl ve výkonu vazby). Jestliže na straně pachxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxx xxxxbí již schopen vyživovací povinnost plnit, pak skutečnost, že i nadále existovalo toto pravomocné rozhodnutí soudu, nevylučuje jeho trestní odpovědxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxcí povinnosti (např. za tím účelem bezdůvodně měnil zaměstnání, navazoval jen krátkodobé pracovní poměry), jednal zaviněně ve formě přímého úmyslu pxxxx x x xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxkona. [Nyní jde o trestný čin podle § 196 odst. 1, resp. odst. 2 tr. zákoníku a o zavinění ve formě přímého úmyslu § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku.]
R xxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xxx
x xxxxxxxxxx
xxx xxx
xxxxxxxxxx
x x xx xxxxx x
x xxxxx x
x xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xřípadě jen předpokládat, nýbrž je nutno jej na základě zjištěných okolností prokázat. Závěr o vražedném úmyslu lze učinit i z objektivních skutečnostxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxné) i osobních vlastností pachatele, a lze proto také z nich na formu zavinění usuzovat. Tyto závěry nesmějí však nabýt povahy jakýchsi presumpcí.
II. xx xxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x x xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx dobře rozvážený záměr a chladnou úvahu; může býti pojat i v okamžitém vzplanutí pudů - v rozčílení, v afektu.
R 3929/1930
K naplnění subjektivní strxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx v zákoně uvedený.
R 92/1951
K problematice, do jaké míry se obsah úmyslu musí shodovat se skutečností. -
R 15/1952
K naplneniu trestného činu ubxxxxxxx xx xxxxxx xx xxx x x xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxl smeroval aj k vlastnému ublíženiu na zdraví. [Nyní ublížení na zdraví, těžkého ublížení na zdraví a ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky podle 14xx xxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxsobit tento těžší následek a byl s tím srozuměn (úmysl eventuální). Na takové srozumění lze usuzovat - pokud jde o důkazní stránku - zejména z povahy použxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxx
xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxl spôsobiť inému ťažkú ujmu na zdraví a takáto ujma bola jeho činom spôsobená, hoci iným spôsobom, než si páchateľ predstavoval, je spôsobenie ťažkej ujxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx ťažká ujma na zdraví vznikla podstatne iným než zamýšľaným spôsobom, bolo by treba posúdiť konanie páchateľa ako pokus trestného činu ublíženia na zdrxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxx x x xxx xxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xemožno nikdy posúdiť len ako trestný čin ublíženia na zdraví podľa § 221 odst. 1, odst. 3 tr. zákona, pretože sa tým nevystihuje skutočnosť, že páchateľ mxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxx x xxx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxle způsobit jinému těžkou újmu na zdraví nelze dovozovat jen z povahy předmětu, kterým byl veden útok. Je třeba zvážit i další okolnosti případu, jako jsxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx
x xxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxrcením za takových okolností, kdy mezi nimi probíhala hádka a kdy obviněný jednal ve vzteku, není možno bez dalšího vyvozovat jeho úmysl usmrtit poškozxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x x51 tr. zákona je trestným činem úmyslným. Tento úmysl pachatele se vyžaduje ve vztahu k okolnosti, že věc byla získána trestným činem. Měl-li být tento xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xnaky tohoto trestného činu, tedy vědomost, že jeho pachatel byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. [Nyní vědomost podílnxxx xx xxxxxx x xxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
x xxx
xxxxxxxura
k § 15 odst. 2
R 3/2006
x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxel spáchal tento čin "v úmyslu získat majetkový prospěch", není u účastníka třeba, aby získal nebo měl získat nějaký majetkový prospěch za svou účast na xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxaždu), a byl s tím přinejmenším srozuměn (§ 4 tr. zákona). [Nyní zavinění ve formě nepřímého úmyslu podle § 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku ve vztahu k trexxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x56a odst. 1 tr. zákona dispozicemi jen s takovým svým majetkem, který byl použitelný k uspokojení pohledávky právě toho věřitele, jehož uspokojení tíx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxvní stránky bylo předpokladem trestní odpovědnosti za tento trestný čin úmyslné zavinění pachatele, který jako dlužník, jenž nebyl schopen plnit své xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx x xxxxxxxxí musel být vědom toho, že jeho jednání může mít takový následek, a buď ho chtěl způsobit, anebo alespoň pro případ, že jej způsobí, s tím byl srozuměn. [Nyxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxn vinným trestným činem, jehož skutková podstata vyžaduje úmysl pachatele, musí být obsaženy i skutkové okolnosti, z nichž vyplývá úmyslné zavinění oxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxx x xxxxsu skutku musí být ve vztahu k úmyslnému zavinění zřejmé, že obviněný věděl o neoprávněném označení výrobků nebo služeb, které dovezl, vyvezl nebo uvedx xx xxxxxx x xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxho s ustanovením § 8 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů, nestačí k vyjádření úmyslného zavinění. [Nyní úmyslnx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx z dostupných důkazů spolehlivě zjistit, jakou pohnutkou byl pachatel ke svému činu veden, nelze z toho bez dalšího usuzovat na chybějící úmysl způsobix xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx-li pachatel zbraň, o které ví, že svojí povahou je způsobilá xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx
x xxxxxx
x xxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxy se netýká pachatelova omylu v osobě, proti níž se útočí (
error
in objecto); je třeba vyslovit, že je bez významu, zda vzešla z činu předsevzatého úmyslxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxzdílné následkem odchýlení se činnosti pachatelovy od směru, který jí pachatel dává (
aberratio ictus
). Výjimku tu nelze rozšiřovati na přičítání jinxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxx x
xxxxx xx xxxxxre
,
error
in objecto -
in persona
) pachatele neomlouvá. Z odůvodnění: Obžalovaný po opuštění sálu spatřiv venku K., přistoupil k němu a v domnění, že má xxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxlovaného, že neměl vůči K. nepřátelského úmyslu je nerozhodná, poněvadž, směřoval-li jeho nepřátelský úmysl vůči osobě, kterou považoval, třebas myxxx xx xxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx
x xxxxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx xxxxx x
x xxxxxxx
x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxj súvislosti: Príčinná súvislosť medzi konaním páchateľa a následkom sa neprerušuje, ak ku konaniu páchateľa pristúpi ďalšia skutočnosť, ktorá spolxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxrušila len vtedy, keby nová okolnosť pôsobila ako výlučná a samostatná príčina, ktorá spôsobila následok bez ohľadu na konanie páchateľa.
Skutočnosxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxxovi neprospieva a nevylučuje jeho zavinenie.
R 37/1975
Je-li rodič dítěte zbaven rodičovských práv podle § 44 odst. 3 zákona o rodině, nemá to za násxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x x13 tr. zákona.
Znak "zákonná povinnost vyživovat nebo zaopatřovat xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxsad o skutkovém omylu. [Nyní znak trestného činu podle § 196 tr. zákoníku.]
R 10/1977-II
- viz
judikatura
k § 18
R 54/1977
Kdyby se obviněný vzhlxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxuhlasí, šlo by o skutkový omyl negativní, spočívající v tom, že obviněný nevěděl o okolnostech naplňujících znaky trestného činu znásilnění, a byla by xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxor vzhledem k opožděnému vývoji své osobnosti a pachateli je tento stav ženy znám.
R 63/1978
V případě pachatele, který napadl poškozenou opakovanxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxx xx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxná utopila, nejde o tzv.
dolus generalis
, takže jeho jednání nelze posoudit jako dokonaný trestný čin vraždy podle § 219 tr. zákona, ale jen jako pokus vrxxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxx x x xxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxx xNyní souběh pokusu trestného činu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 140 tr. zákoníku a trestného činu podle § 147 tr. zákoníku.]
R 12/1990
V případě xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx že spáchá trestný čin, jej ve skutečnosti spáchat nechtěla a ani nemohla - je třeba i při hodnocení právních otázek souvisejících s akcesoritou účastenxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxu vyjádřenou v ustanovení § 10 odst. 1 tr. zákona překročit stadium přípravy trestného činu ve smyslu § 7 odst. 1 tr. zákona. [Nyní ve smyslu § 20 tr. zákonxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxraň, obžalovaného nezbavuje trestní odpovědnosti za trestný čin nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 1 tr. zákona. xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xxxx002
K odst. 2
Ke srozumění
Zda byl pachatel při útoku srozuměn se smrtí poškozeného (nepřímý úmysl), lze dovodit z povahy nástroje použitého k útxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx veden proti místům, kde jsou uloženy orgány důležité pro život člověka či zda byl útok veden takovým způsobem, že poškozenému mohlo být způsobeno ještě xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxko důkazy nepřímými, na jejichž základě nelze eventuální úmysl automaticky presumovat. Aby bylo lze dovodit alespoň srozumění pachatele s usmrcením xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxi pachatele.
V posuzovaném případě si stěžovatel musel být vědom, že opakovaný útok nožem proti obličeji, popř. krku, tedy do míst, kde se nacházejí orxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxl počítat s jakoukoli konkrétní skutečností, jež by smrtelnému následku jeho útoků mohla zabránit. K usmrcení poškozené osoby nakonec nedošlo jen náhxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx x xx x xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxmo ohrožovalo na životě. Obecné soudy při řešení otázky zavinění braly správně v úvahu i další konfliktní a násilné jednání, jehož se stěžovatel na svýcx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx uceleného a nerozporného řetězce nepřímých důkazů, jež svědčí o srozumění pachatele s usmrcením poškozené v době útoku ve smyslu § 4 písm. b) tr. zákonax xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx xxxxx x
x xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx činu nelze dojít k závěru o alternativním vztahu pachatele k zamýšlenému následku.
R 19/1969
K posuzování vztahu lhostejnosti k následku činu. Paxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxa takový následek nastane. Vyvstala otázka, zda vztah lhostejnosti k následku lze považovat již za srozumění s následkem. Převládají názory, že skutexxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxlasit, jestliže lhostejnost pachatele k tomu, zda následek nastane či nenastane, vyjadřuje jeho kladné stanovisko k oběma těmto možnostem. Bude však xxxxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx x xxho útoku musela nastat smrt poškozeného, a pachatel si byl této možnosti vědom, pak je třeba uvažovat o přímém úmyslu bez ohledu na zmíněné tvrzení pachaxxxxx
x xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx aby rozhodnutí, kterým byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti, nabylo právní moci. Jde-li o rozhodnutí vydané ve správním řízení, v němž byl obvixxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxx x správního řádu).
Přestože rozhodnutí, kterým byla obviněnému určitá činnost zakázána, nebylo doručeno obviněnému, ale jen jeho advokátovi, bude mxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxdených důkazů zřejmé, že obviněný věděl o pravomocně uloženém zákazu činnosti a chtěl ho porušit, popř. byl srozuměn s jeho porušením. [Nyní naplnění sxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xx xxx xxxxxxx xx vztahu k porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem je možné dovodit i v případech, kdy cílem pachatelova jednání bylo dosažení jiného xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xachatel věděl, že v důsledku jeho jednání může stejně tak namísto zamýšleného výsledku nastat následek uvedený v trestním zákoně, jenž mu je nepříjemnxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xd svého záměru ustoupit, byl s takovým následkem srozuměn ve smyslu citovaného ustanovení trestního zákona. [Nyní § 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku.]
x xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxx
xxxxxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxuwer,
xxxxx
xxxxxx
xx x xxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxné v zemi české a moravskoslezské.
Část obecná i zvláštní.
Praha:
Melantrich,
1935.
Kratochvíl,
V. a kol.
Kurs trestního práva.
Trestní právo hxxxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxantiška Josefa pro vědy, slovesnost a umění,
1902.
Novotný,
O. a kol.
Trestní právo hmotné I.
Obecná část.
6. vyd.
Praha:
Wolters Kluwer,
2010.
xxxxxxx
xx x xxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
x xxxxx xxxxxxxx xákoníku.
Sborník z mezinárodní vědecké konference Olomoucké právnické dny.
Praha:
Leges,
2009.
Šámal,
P.
Několik xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx
xx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxlství C. H. Beck v Praze.
Praha:
C. H. Beck,
2003.
Dolenský,
A.
Eventuální úmysl aneb případ slečny ze střelnice.
Právní rozhledy,
1998,
č. 2,
s. xxx
xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxcně méně závažná než úmysl. U nedbalosti je totiž vnitřní vztah pachatele k spáchanému činu, a zvláště pak k způsobenému následku, vzdálenější než u úmyxxxx x xxxxxxx xx xx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxsti důsledně založené na zavinění je v zásadě úmyslné zavinění. Zavinění z nedbalosti postačí k trestnosti činu jen v případech, v nichž to trestní zákoxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxho trestného činu výslovně uveden. Jinak platí, že je požadována úmyslná forma zavinění (§ 13 odst. 2).
Ve vztahu k některým trestným činům vyžaduje trxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx vyjádřen přístupem (postojem) pachatele k požadavku náležité opatrnosti, který trestní zákoník charakterizuje jako zřejmou bezohlednost (§ 16 odxxx xxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx vina takovými trestnými činy, nicméně musí být skutečně naplněná forma zavinění jednoznačně specifikována, neboť konkrétní spáchaný trestný čin nexxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxmezuje trestní zákoník ve vztahu k okolnostem podmiňujícím použití vyšší trestní sazby v rámci kvalifikovaných skutkových podstat, ať už nedbalostxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxbalosti, vyjma případy, kdy zákon vyžaduje i zde zavinění úmyslné, a v případě, že jde o jinou skutečnost, i tehdy, jestliže o ní pachatel nevěděl, ač o ní xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxících použití vyšší trestní sazby se tedy - obecně vzato - lze spokojit s určitými formami nedbalosti a úmyslu pachatele je třeba jen když je to zákonem výxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxžky vědění, tedy složky intelektuální. Ta buď je dána - to u vědomé nedbalosti - anebo dána není - to u nevědomé nedbalosti. Tím jsou tyto formy nedbalosti xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxele není vůle spáchat trestný čin, byť jeho jednání samo o sobě je i v tomto případě aktem vůle, ovšem vůle směřující k cíli nezávadnému z hlediska trestníxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx xxxx x x xxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxxxxxxt nebo o jednání nezaviněné, a tím i beztrestné, je zachování či nezachování potřebné míry opatrnosti. Je-li při absenci vůle spáchat trestný čin zachoxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xákoníkem, nejde o nedbalost a s ohledem na to ani o trestný čin. Naopak, nedostojí-li pachatel povinnosti zachovávat náležitou opatrnost a za okolnostx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx x xxxx xxxany zaviněně, a to buď z vědomé nedbalosti, nebo z nevědomé nedbalosti (srov. též § 16 odst. 2 a výklad k němu).
Určení potřebné míry opatrnosti v jednánx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxto předvídavosti přitom představuje objektivní hledisko pro určení požadované míry opatrnosti, zatímco možnost a schopnost této předvídavosti u koxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxí (například lékaři nebo řidiči), u nichž je s ohledem na charakter toho, co dělají, riziko porušení nebo ohrožení chráněných zájmů vyšší, a proto je u nixx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxti předvídat možnost způsobení trestněprávně relevantního následku - zpravidla vyplývá buď z bezpečnostních předpisů, nebo technických norem. Pro xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxl postupu
lege artis
), opírajících se o stav odborných znalostí v daném oboru zachycených především v odborné literatuře. Není-li k dispozici žádný taxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxávaných zásad chování rozumného člověka. Vyšší míru opatrnosti, než plyne z těchto zásad, obecně uznávaných pravidel a právních předpisů nelze po nikxx xxxxxx x xx xxx xx xxxxxxxx xxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxn, kdo projevil onu objektivně danou požadovanou míru opatrnosti, je bez viny.
Na druhé straně samotné objektivní nedodržení potřebné míry opatrnosxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxestněprávně relevantního následku. V potaz je tedy třeba vzít též míru opatrnosti, kterou může a je schopen vynaložit v konkrétním případě, tedy k objexxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxx nebo nevědomé - totiž jde pouze v případě, že povinnost a možnost předvídat způsobení trestněprávně relevantního následku jsou dány současně, neboť axxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxí, vlastností a zkušeností pachatele a jednak od konkrétních okolností případu (srov. R 44/1988). Nedbalost je ovšem za této situace třeba spatřovat i x xxxx xx xx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxí zavinění jako předpoklad trestní odpovědnosti může jít pouze v případě, že je dána příčinná souvislost mezi nedodržením potřebné míry opatrnosti a txxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xro něj nepředvídatelný příčinný průběh není proto pokryt zaviněním, takže za následek, který takto vzejde, neodpovídá (viz R 20/1981 a R 50/1968).
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxh činů vyžaduje hrubou nedbalost. Ta nepředstavuje další specifický typ nedbalosti. Ve své podstatě v jejím případě jde jen o vyšší míru nedbalosti, a tx xx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxt.
8.
Za situace, kdy znaky naplňující skutkovou xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxdobně platí pro případy naplnění části znaků skutkové podstaty trestného činu z nedbalosti a části úmyslně. V takových případech půjde o trestné činy sxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxx xx
xx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxušit nebo ohrozit jím chráněný zájem, ale bez přiměřených důvodů spoléhá, že takový následek nezpůsobí.
Východiskem tedy je zde vědomí možnosti vznixx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxp. okolnosti vyvolávající nebo vytvářející takové nebezpečí.
Na nepřiměřenost důvodů vedoucích pachatele k spoléhání na to, že k trestněprávně relxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxbalosti si je pachatel vědom možnosti způsobení trestněprávně relevantního následku, avšak nedocení takový potenciálně možný následek svého jednáxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxchatele pod vlivem nesprávné znalosti skutečnosti, tedy v omylu. Stejně tak ale nejde ani o případy, kdy se pachatel spoléhá jen na náhodu. V takových přxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x x xxx xxx xxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxm shodnou intelektuální složku (složku vědění). I v případě eventuálního úmyslu si je totiž pachatel vědom nebezpečí hrozícího z jeho jednání zájmu chxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxtněprávně relevantním následkem hrozícím z jeho jednání. Toto srozumění je u pachatele úmyslného činu dáno již před vlastním činem, a to pro případ, že x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx ho způsobit ani s jeho způsobením není smířen a spoléhá - ovšem bez přiměřených důvodů - že ho nezpůsobí. Jeho vina je za této situace založena na oné nepřixxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxídat možnost způsobení takového následku (blíže k tomu viz výklad výše v bodě 6). Podstatou vědomé nedbalosti tedy je zanedbání povinné opatrnosti, a tx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx výklad k § 15 odst. 2, bod 12, a k posuzování případů lhostejného vztahu pachatele k způsobenému následku viz výklad k § 15 odst. 2, bod 13.
K odst. 1 písmx xx
xxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxt, ačkoliv o