40/2009 Sb.

Trestní zákoník: Komentář

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (1)
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxx
JUDr.
Vladimír
Král
JUDr.
Miroslav
Růžička
Ph.D.
JUDr.
Alexander
Sotolář
JUDr.
Radek
Šmerda
Ph.D.
JUDr.
František
Vondxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx dni 1.1.2015.
Přehled společných hesel trestního zákoníku
Bezbrannost
O zneužití bezbrannosti půjde v situaci, kdy je oběť bez přičinění pachatxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxa projevit či klást dostatečný odpor jeho jednání. Důvodem může být to, že je hendikepována fyzicky (např. je těžce zraněná, ochrnutá, spoutaná, vysokxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx x x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxbokém spánku). Za bezbrannost se nepovažuje stav osoby, která je sice nezletilá, ale natolik fyzicky a duševně vyspělá, že je schopna pochopit jednání xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxx x xxx
xx xxxxxx x xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx
a)
dům,
b)
byt,
c)
jiná prostora sloužící k bydlení, a to včetně příslušenství k nim náležející.
Pojem obydlí je v tomto ohledu nejobexxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxlývá, že zahrnuje veškeré prostory sloužící k bydlení lidí, tedy vše co člověku slouží k bydlení. Rozhodující je faktický stav těchto prostor, tj. že bex xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xokládat nebytové prostory (např. kanceláře, učebny, tovární dílny, garáže, skladiště), které slouží k jinému účelu než k bydlení.
Cizinec - Cizí stxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx republiky. Osobou bez státní příslušnosti je ten, kdo nemá žádné státní občanství, tj. není ani českým státním občanem, ani státním občanem jiného stáxxx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxerénní moci České republiky.
Cizí majetek
Cizím je majetek (souhrn všech věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných hodnot určitého práxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xblíže srov. § 205). Cizí jiné majetkové hodnoty jsou ty, ze kterých je oprávněná jiná osoba než pachatel. Cizím majetkem je majetek obchodní společnostx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxtkem. Společníka, a to i když je jediným společníkem, nelze ztotožňovat se společností s ručením omezeným jako právnickou osobou coby poškozeným v trexxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxbil trestným činem škodu akciové společnosti, nevznikla tím škoda jemu jako akcionáři, protože majetek akciové společnosti jako právnické osoby je pxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxx
xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxé) nebo neoficiální úrovni s Českou republikou udržoval. Cizí mocí je i nadstátní organizace sdružující více států založená za jakýmkoli účelem (napřx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxganizace nebo sdružení, která ve své činnosti prosazují moc určitého státu. Pro pojem cizí moc je charakteristické, že se v činnosti příslušného subjexxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxx
xxxxx xxátem ve smyslu společného ustanovení § 313, podle něhož se poskytuje cizímu státu ochrana před trestnými činy teroristického útoku (§ 311) a teroru (§ 3xxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxlské, ať na oficiální (diplomatické) nebo neoficiální úrovni s Českou republikou udržuje. Podstatné je, aby šlo skutečně o stát se všemi atributy charxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxní obyvatelstvo, disponuje státně mocenským aparátem, a je způsobilým jednat, zpravidla samostatně, s výjimkou mimořádných situací (tzn. že uplatňxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxinárodně uznáván, podstatné je, aby jej jako samostatný stát uznávala Česká republika, neboť jinak by mu prostřednictvím svého trestního práva neposxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxdaných výše uvedenými atributy států; nemusí jít proto výlučně jen o jeden izolovaný stát.
Cizí věc
Za věc se považují všechny ovladatelné hmotné pxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxského těla, peněžních prostředků na účtu a cenných papírů. Cizí věcí je věc, která nenáleží pachateli buď vůbec, anebo nenáleží jen jemu, protože je jejxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxých, nad kterými jejich vlastník nevykonává svou moc.
Jestliže věc náleží pachateli z titulu spoluvlastnictví a pachatel svévolně vyloučí ostatnx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x výkon vlastnických práv ostatních spoluvlastníků, může být za své jednání trestně odpovědný (R 4/2002). Není přitom rozhodující, zda se jedná o menšixxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxo vlastnického práva. Každý z manželů je vlastníkem xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xx xxx xxxxxx xx xxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxastním přičiněním jen jeden z manželů (R 32/1969). Vzhledem k rozmanitosti majetkových vztahů mezi manžely je však vždy potřeba nejprve zkoumat, zda vxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxe, věc se nestává předmětem společného jmění manželů, protože majetek vcházející do společného jmění manželů musí být nabyt zákonným způsobem.
Zpxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxhodnou, je vlastníkem věci ten, koho na návrh účastníků určí soud. Pachatel, který je subjektivně přesvědčen o tom, že se nakládá s vlastní věcí, není v dxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx jinak trestný
Čin jinak trestný je čin v daném kontextu beztrestný, ovšem beztrestný pouze relativně, tzn. vzhledem ke konkrétním okolnostem přípaxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxx xx xx x xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxků jejich pachatele, konkrétně jejich věku nebo příčetnosti (§ 25 a 26), popř. u mladistvých jejich nízké rozumové a mravní vyspělosti (§ 5 odst. 2 z. s. xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xich osoba trestně neodpovědná. Dalším případem činu jinak trestného je čin, který není tak společensky škodlivý, aby ho bylo možné z hlediska materiálxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxak trestné spáchané trestně neodpovědnými dětmi mladšími osmnácti let totiž lze projednat ve specifickém řízení podle hlavy třetí zákona o soudnictvx xx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xx xx xxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxk trestné jejich dospělých nepříčetných pachatelů je možné reagovat přijetím ochranných opatření podle § 98 až 104.
Dítě
Dítětem se zásadně rozumx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxu hranici (např. 15 let, 3 roky).
Vymezení osoby jako dítěte ve smyslu § 126 je výrazem zvýšené trestněprávní ochrany osob mladších osmnácti let, ktxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxtě (např. ohrožování výchovy dítěte podle § 201, svádění k xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxhodování s lidmi podle § 168 odst. 1). Spáchání trestného činu vůči dítěti (tj. vůči osobě mladší osmnácti let) je v takových případech obligatorním zákxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xěkterých kvalifikovaných skutkových podstat, kdy je spáchání trestného činu vůči němu okolností zvláště přitěžující, která podmiňuje použití vyššx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx podle § 144 odst. 2]. Ke spáchání trestného činu ke škodě dítěte může soud přihlížet jako k přitěžující okolnosti ve smyslu § 42 písm. h) - samozřejmě při xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxého činu chráněno před uložením trestu vyhoštění.
Tr. zákoník stanoví jinak v případech vyššího zájmu na ochraně věkově mladších dětí stanovením jxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxdy podle § 140 odst. 3 písm. c) či u trestného činu účasti na sebevraždě podle § 144 odst. 3 jde o okolnost podmiňující vyšší trestnost; u trestného činu pxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxhání trestného činu (resp. činu jinak trestného) je přitěžující okolností ve smyslu § 42 písm. i).
V ustanovení o trestném činu opuštění dítěte podlx x xxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxění takového dítěte, které už s ohledem na svůj věk není schopno se samo o sebe postarat. Půjde o dítě starší tří let, ovšem tak útlého věku, že s ohledem na sxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxu vraždy novorozeného dítěte matkou podle § 142 může být jen novorozené dítě.
Z ustanovení § 139 o počítání času lze dovodit, že zvýšená ochrana posxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxči takovému dítěti spáchán v den jeho narozenin, tak již nelze jej pokládat za osobu xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx1 obč. zák.). Závazek se neomezuje jen na peněžité plnění. Z platného závazkového vztahu je dlužník povinen něco dát, konat, něčeho se zdržet nebo něco txxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx k jinému subjektu dlužníkem i věřitelem současně, zejména v podnikatelských vztazích. V osobě dlužníka může v průběhu existence závazkového vztahu dxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxzkový vztah řídí. Závazek je splatný, jestliže nastala doba, kdy je dlužník povinen poskytnout plnění věřiteli. (V případě prohlášení konkursu se povxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxkoprávní nebo pracovní smlouvy, ale může vzniknout i mimosmluvně, kupříkladu způsobením škody, z bezdůvodného obohacení, porušením smlouvy vadnosxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xx xxxxeny finanční prostředky, jelikož peníze, které vkladatel do banky vložil, se stávají majetkem banky a ona s nimi hospodaří a platí za to vkladateli úrokx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xa plnění neboli pohledávku. Pohledávkou se rozumí právo věřitele požadovat po dlužníkovi plnění vyplývající ze závazkového vztahu.
Důležitá povixxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xu uložených podle zákona znamená, že došlo k naplnění zákonného znaku "porušení důležité povinnosti", ale musí se jednat výhradně o porušení tak význaxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxtového nebo mravního vývoje dětí a jiných zájmů chráněných dále uvedenými zákonnými ustanoveními, resp. kdy jejím porušením může snadno dojít k takovxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xšech důležitých povinností pachatele, které pro něj vyplývají ze zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce aj. a mají základ v právních předpisechx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx porušil důležitou povinnost, je zjištění příčinné souvislosti mezi porušením důležité povinnosti a následkem trestného činu.
Porušení důležitx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx
xx
xxxxxxxx xxxxnnost vyplývá ze zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce pachatele nebo je mu uložena podle zákona,
b)
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxo majetku byla pachateli uložena smluvně,
d)
jiná důležitá povinnost než zákaz nebo omezení a jež je stanovena pro dovoz, vývoz, nebo průvoz zboží,
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx
xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxý čin sabotáže podle § 314) je třeba považovat takový úkol, jehož splnění je významné, až zásadní, z hlediska fungování dotčené instituce a dosahování jxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xrganizace, orgán veřejné moci, ozbrojené síly, bezpečnostní sbor, hospodářská organizace anebo i jiná instituce. Může jít i o úkol dílčí, avšak vždy mxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxá motiv spočívající v úmyslu poškodit ústavní zřízení nebo obranyschopnost České republiky anebo poškodit mezinárodní organizaci. To lze považovat xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxjícím fungování České republiky jako nezávislého, demokratického a suverénního státu, případně musí směřovat k rozvrácení činnosti (ohrožení samoxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxsti) z hlediska zabezpečení chodu státu a mezinárodní organizace.
Duševní porucha
Duševní poruchou se rozumí porucha duševního zdraví vyplývajxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxlka.
V ustanovení § 123 uvedená legální definice duševní poruchy obsahuje demonstrativní výčet jednotlivých typů duševních poruch. Je tak zřejmxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxí poruchy. Duševní porucha představuje zřetelnou odchylku od běžné normy duševního zdraví u osoby, jež se dopustila trestněprávně relevantního činux xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxx xxx o dlouhodobý (trvalý) stav. Z hlediska trestního práva hmotného je významný stav duševní poruchy pachatele v době spáchání činu. Její trestněprávní vxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxle v době jen před spácháním trestného činu. Pokud jde o stav duševní poruchy na straně pachatele (obviněného) v době trestního řízení, může mít pak i trexxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxx xxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx společný historický původ, rasový typ, jazyk, materiální a duchovní kulturu, mentalitu, tradice. Obývá společné území, zpravidla projevuje tendenxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxle čl. 24 Listiny příslušnost ke kterékoli národnostní nebo etnické menšině nesmí být nikomu na újmu.
Film
viz výklad u hesla Veřejně
Hrubá nedbxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxní, jehož předmětem je řešení úpadku nebo hrozícího úpadku dlužníka (§ 2 insolvenčního zákona). V § 4 insolvenčního zákona jsou upraveny čtyři základxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxk může spočívat v prohlášení konkursu na majetek dlužníka, nebo v povolení reorganizace, nebo v povolení oddlužení. Zahájení insolvenčního řízení naxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxsolvenčního zákona).
Insolvenční správce
Zákonné pojmy "insolvenční správce" a "insolvenční řízení" se uplatní zejména v souvislosti s trestnxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x zákoně č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), dále v zákoně č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, a v tomto ustanoxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxí úprava insolvenčního řízení vyplývá i z některých norem práva evropských společenství (např. nařízení Rady ES z 29.5.2000 č. 1346/2000, o úpadkovém xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxem může být jen taková osoba, která je oprávněna vykonávat činnost insolvenčního správce (§ 2 zák. č. 312/2006 Sb.). Takovou xxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxů vede Ministerstvo spravedlnosti České republiky (§ 21 insolvenčního zákona). Insolvenčního správce ustanovuje insolvenční soud, který ustanoví xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxvce (§ 27 insolvenčního zákona) může být jmenován insolvenčním soudem ještě před vlastním rozhodnutím o úpadku, přičemž insolvenční soud mu vymezí roxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxných důvodů dočasně vykonávat svou činnost (§ 33 insolvenčního zákona).
Insolvenční zákon také počítá s možností, že insolvenční správce bude v rxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxti o tom, že by tato skutečnost mohla ovlivnit celkový výkon jeho činnosti. V takovém případě insolvenční soudu ustanoví odděleného insolvenčního sprxxxxx x xx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxenčního správce ustanoví insolvenční soud v případech, v nichž je třeba řešit určité specifické otázky a současně vymezí jeho vztah k vlastnímu insolvxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxní) mají v řízení konkursním a vyrovnávacím řízení stejné postavení jako insolvenční správce. Jejich činnost je upravena dříve platným zákonem č. 328xxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx x x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xrávní úpravy, a to i za účinnosti insolvenčního zákona a za účinnosti tr. zákoníku, který s tím v § 128 výslovně počítá.
Podle § 36 insolvenčního zákxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx k uspokojení věřitelů, v co nejvyšší míře (§ 36 insolvenčního zákona). Jestliže insolvenční správce např. řádně nevykonává svou činnost nebo závažnýx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xx xx xxsolvenčního zákona).
Jiná majetková hodnota
xxx xxxxxx x xxxxx xxx
xxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxstiženého subjektu, a to v takové míře, že svou závažností má stejný dopad jako případně použité násilí nebo hrozba násilím. Konkrétně může jít o hrozbu xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxněné a to ve vztahu k účelu, který pachatel sleduje, nikoliv ve vztahu k přípustnosti tohoto jednání. Proto pohrůžkou jiné těžké újmy může být i účelově pxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxík jako obecnou přitěžující okolnost [§ 42 písm. j)], v podobě jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek dálx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxu škodlivostí) srovnatelná s ostatními okolnostmi podmiňujícími použití vyšší trestní sazby uvedenými v příslušné přísnější skutkové podstatě danxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx příčin (bez lidského přičinění způsobený) anebo vzniklý v důsledku lidského chování (ať už zaviněného nebo nezaviněného), při němž hrozí zvýšené nebxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxvu. Zpravidla půjde o závažné události ohrožující více osob či větší majetkové hodnoty, jako tomu je např. v důsledku šířících se lesních požárů, náhléxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxedným vznikem požáru a jeho šíření, nastalým chaosem mezi obyvatelstvem po teroristickém útoku v místě výskytu většího množství obyvatel (v tržnicícxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxx
xxxx vážná újma zde má na rozdíl od škody nemajetkovou povahu. Jedná se o zásah do právní sféry poškozeného, který se nedotýká přímo jeho majetkových práv, alx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxho zázemí poškozeného (rodina, zaměstnání, záliby), ohrožení kariéry (sportovní, pracovní, politické) apod.
Jiný zvlášť závažný následek
Jinxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx trestní sazby uvedenými v odst. 2 § 317 o trestném činu ohrožení utajované informace, tj. především se získáním značného majetkového prospěchu nebo sx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xrgánu či instituce, která je původcem utajované informace, anebo jejíž zájmy xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xízení může být takovým následkem např. ohrožení bezpečnosti agenta při prozrazení informací vedoucích k odhalení jeho totožnosti či v prozrazení totxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxě svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Může též jít o vyvolání vážné nedůvěry a nespxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxd tento pojem lze zařadit i ohrožení bojové pohotovosti útvaru (srov. R 33/1976). Závažnost následku je nutno zkoumat individuálně z hlediska významu xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx
xxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx x xásilím
Majetek
Majetkem rozumíme souhrn všech aktiv - věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot - určitého právního subjxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx peněžní prostředky v hotovosti i na účtech, cenné papíry, obchodní podíly, peněžité i nepeněžité pohledávky, další práva a jiné majetkové hodnoty, maxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxky z majetku. Pohledávky tvořící součást majetku jsou jednak pohledávky ze zákona (na náhradu škody, na vydání bezdůvodného obohacení, na vrácení danxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxva autorů, výkonných umělců a také obchodní podíly v obchodních společnostech, členské vklady v družstvech. Penězi ocenitelné jiné hodnoty jsou předxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxotože vlastnické a ani jiné majetkové právo nelze nabýt trestným činem.
Pojem majetku je u podnikatele, který je právnickou osobou, obsahově shodnx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx podnikatele, který je fyzickou osobou, se podle § 6 odst. 1 obch. zák. rozumí majetek, který patří podnikateli a slouží nebo je určen k podnikání. Podnixxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxle předpisů o účetnictví. Čistým obchodním majetkem je obchodní majetek po odečtení závazků vzniklých podnikateli v souvislosti s podnikáním, je-li xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxkození věřitele podle § 222 odst. 1 písm. a) nelze spáchat dispozicemi s tou částí majetku, která je vyloučena z možnosti být postižena výkonem rozhodnxxx xxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxx x xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxh předpisů nepodléhají výkonu rozhodnutí. Zejména to jsou věci, které dlužník nezbytně potřebuje pro uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxných společným jazykem, historií, kulturou, pobytem na konkrétním území či vztahem k tomuto území v případě pobytu mimo něj. Jde o pojem kulturní, histxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx
xxx xxsoluta
, když je zcela vyloučena vůle u oběti a ani nejde o její jednání z důvodu fyzického nátlaku ze strany pachatele, jednak podobu
vis compulsiva
, tj. xxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xx xxdy typické vynaložení fyzické síly ze strany pachatele. Přitom násilím podle § 119 se rozumí použití fyzické síly k překonání nebo zamezení již kladenxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxupeže podle § 173 je cílem pachatele zmocnění se cizí věci a prostředkem k jeho naplnění použití násilí), nikoli charakteristikou následku (účinku) txxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxt. 2).
Násilí může směřovat proti osobě, na jejíž vůli se má působit buď přímo, anebo prostřednictvím jiné osoby (např. pachatel násilím drží dítě, axx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xoškozuje cizí věci proto, aby dosáhl toho, že mu osoba vydá peníze).
Jestliže k naplnění pojmu "násilí" se zásadně vyžaduje vynaložení fyzické sílyx xxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxm. Tento znak je však naplněn jen tehdy, když samotný pachatel uvede oběť do stavu bezbrannosti a nedopadá tedy na situaci, kdy pouze zneužije stavu bezbxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxedl do stavu bezbrannosti; srov. naproti tomu zneužití bezbrannosti u trestného činu znásilnění podle x xxx xxxxx xxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx, stavy vzniklé aplikací omamných či psychotropních látek, hluboký spánek.
Lest představuje vyvolání omylu nebo využití omylu u jiné osoby se záměxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x cílem ji, poté co usne, vzít její věci). V jiném významu je pojem "lest" použit např. v § 172 odst. 1 o trestném činu zavlečení. Jiným obdobným způsobem, txx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxnnosti).
Násilí je zákonným znakem skutkových podstat některých trestných činů (např. trestný čin zavlečení podle § 172, loupeže podle § 173, znásxxxxxx xxxxx x xxxxx
xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování. Tr. zákoník tedy definuje návykové látky podle těchto jejich spexxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x x xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xhování lidí. Řadí mezi ně alkohol, omamné látky a psychotropní látky. Tímto způsobem definuje pojem návykové látky mnohem šířeji než zákon č. 167/1998 xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx x xx xx
xx xx xxxxxx xxxxholem, není v právu vymezeno, avšak zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx než 0,5 objemového procenta alkoholu, jakožto chemické sloučeniny (etanolu, ethylalkoholu), která obvykle vzniká kvašením lihových cukrů. Alkohox xxxx xxxx xxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx, že působil na psychiku osoby, která ho požila, nebo na její ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování.
Omamnými látkami jsou láxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxhách č. 1 až 3 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách.
Psychotropními xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxách. Patří mezi ně například amfetamin.
Ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxdidla - a zpravidla nakládání s nimi není ani nijak specificky regulováno nebo omezováno, avšak nepříznivě ovlivňují psychiku člověka nebo jeho ovládxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxsti vymezuje při neexistenci volní složky pomocí složky vědění, tedy složky intelektuální, resp. rozumové, která je buď dána, anebo dána není.
Rozxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xx x x xxxxx xxxxxxx xxxxm vůle pachatele, která však z hlediska trestního práva směřuje k nezávadnému cíli. Obecně je tedy možné říci, že v případě nedbalostního zavinění pachxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxalost ovšem nelze ztotožňovat s opomenutím, protože jednání z nedbalosti lze uskutečnit jak jednáním, tak i opomenutím.
Trestné činy, u nichž postxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx vyžaduje hrubou nedbalost. Ta nepředstavuje další specifický typ nedbalosti. Ve své podstatě jde jen o vyšší míru nedbalosti, a to ať už ve formě nedbalxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xda se v konkrétním případě jedná o nedbalost hrubou, méně závažnou nebo lehkou - je jedním z hledisek - totiž mírou zavinění - pro stanovení povahy a závažxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxže pachatel ví, že může způsobem uvedeným v trestním zákoníku porušit nebo ohrozit jím chráněný zájem, ale bez přiměřených důvodů spoléhá, že takový nxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xteré vytvářejí možné nebezpečí pro zájem chráněný trestním zákoníkem. O nepřiměřené důvody, které vedly pachatele k tomu, že spoléhal na to, že k náslexxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x případy, kdy pachatel jedná pod vlivem nesprávné znalosti skutečnosti, tedy v omylu.
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxsobit, ačkoliv o tom vzhledem k okolnostem a ke svým osobním poměrům vědět měl a mohl.
Trestný čin je spáchán z hrubé nedbalosti, jestliže přístup pacxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxena v § 16 odst. 2 a hrubá nedbalost v jejím pojetí představuje vyšší stupeň intenzity nedbalosti, a to buď vědomé nebo nevědomé. Vyšší stupeň intenzity xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxmou bezohlednost.
Nepříčetnost
Příčetností ve smyslu trestního práva se obecně rozumí subjektivní způsobilost být z hlediska duševních schopnxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxsti. Podle § 26 se nepříčetností rozumí stav, ve kterém někdo pro duševní poruchu, jež je dána v době spáchání činu, nemůže buď rozpoznat protiprávnost xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxatek schopnosti rozpoznávací nebo určovací, nemůže být důvodem nepříčetnosti. S ohledem na to je také z trestněprávního hlediska bezvýznamné případxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxele trestného činu je dána způsobilost rozpoznávací, to je jeho schopnost vnímat protiprávnost svého jednání, a způsobilost určovací, tedy schopnosx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxříčetný je ten, u koho jsou uvedené schopnosti - a to buď obě, anebo alespoň jedna z nich - v důsledku duševní poruchy vymizelé. Duševní poruchou je přitom xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xchopnosti rozpoznávací spočívá v tom, že osoba, která naplnila znaky činu jinak trestného, není schopna rozpoznat jeho protiprávnost. Nedostatek scxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx
Vedle nepříčetnosti upravuje tr. zákoník v § 27 rovněž pojem zmenšené příčetnosti. Zmenšenou příčetností se přitom rozumí takový stav, ve kteréx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx jednání, anebo byly sníženy současně obě tyto schopnosti. Na rozdíl od plné nepříčetnosti nejde o stav zcela vylučující některou z těchto schopností. xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxvání a pozbývání státního občanství České republiky. Především na jeho podkladě lze učinit závěr, zda osoba je občanem České republiky. Protože však pxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx státního občanství, je nutno zohlednit ustanovení i dalších právních norem upravujících podmínky nabytí a pozbytí státního občanství. Např. jde o záxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx republiky, tak vedle toho i jiného státu - má další státní občanství (dvojí státní občanství), se z hlediska působnosti trestních zákonů posuzuje jako xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxx xxátní občanství, tj. ani české státní občanství, ani státní občanství žádného jiného státu.
Skutečnost, že osoba je státním občanem České republikxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxa podle § 309, válečná zrada podle § 320, služba v cizích ozbrojených silách podle § 321). Dále pak osobě, která je státním občanem České republiky, nelze xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx skutečný pobyt v místě stálého bydliště, tj. zpravidla v místě, kde občan má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Je to tedy místo, které si osoba zvolí pxxxx x xxxxxxx xx xxx xx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xrčitou adresu nelze dovozovat, že takové místo má charakter trvalého pobytu (srov. R 1/1976).
Tyto závěry vyplývají též z § 10 odst. 1 zák. č. 133/200x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xormě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, kterou si občxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxštního právního předpisu označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx
Povolení trvalého pobytu pachateli (cizinci) na území České republiky vylučuje uložení trestu vyhoštění - § 80 odst. 3 písm. c). Podmínky pro povolenx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxx x zák. č. 325/1999 Sb., o azylu.
Obecně prospěšné zařízení
Podle legální definice obsažené v § 132 se obecně prospěšným zařízením rozumí veřejné ocxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxsledkům, ochranné zařízení proti úniku znečišťujících látek, zařízení energetické nebo vodárenské, podmořský kabel nebo podmořské potrubí, zařízxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxvu, včetně součástí dráhy a drážních vozidel ve veřejné drážní dopravě a svislých zákazových nebo příkazových dopravních značek a dopravních značek uxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx x
xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxládají technicky složitější veřejná zařízení, která již podle své povahy slouží potřebám velkého okruhu osob. Mohou to však být i další zařízení, kterx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xožného spáchání trestného činu poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení podle § 276 nebo 277.
Objekt trestného činu
viz výklad u hxxxx xxxxxxx xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx
xxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxx x xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxotiprávnost
Trestní odpovědnost lze u pachatele shledat pouze v případě, že jeho jednání (opomenutí) naplňuje zákonné znaky skutkové podstaty konxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxání subjektu práva je obecně formálně charakterizována svým rozporem s konkrétní právní normou v rámci právního řádu. Materiálně ji pak lze definovat xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxovaného právní normou. I takovýto výkon práva se však za určitých okolností může dostat xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxkové podstaty některého trestného činu, ale subjekt k takovému jednání přistoupil ze specifických důvodů, pro které nelze toto jednání považovat za sxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxtiprávnost. Tyto okolnosti dávají činu jinak trestnému charakter jednání dovoleného tím, že poskytují z jinak nedovoleného jednání výjimku a lze je pxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxdého trestného činu může být v daném konkrétním případě vyvozena buď přímo z právní normy tr. zákoníku nebo také (a to relativně často) z právních norem xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxtuty další, dovozené trestněprávní naukou a praxí. Výčet těchto okolností v hlavě III. obecné části tr. zákoníku z těchto důvodů není
taxativní
, ale pxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx (§ 30), přípustné riziko (§ 31) a oprávněné použití zbraně (§ 32). Ostatní okolnosti vylučující protiprávnost vytvořené teorií a praxí se opírají zpraxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx omezují podmínky trestnosti a jedná se tedy o analogii ve prospěch pachatele. Především se jedná o výkon práv (např. rodičovská práva) a povinností (naxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxé s rizikem (např. sport).
Jednání založené na nedůvodně předpokládané existenci okolnosti vylučující protiprávnost (skutkový omyl pozitivní) xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx xx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxí trestu odnětí svobody podle § 58 odst. 6, nebo eventuelně i upuštění od potrestání podle § 46.
Omyl
Omyl v obecném slova smyslu spočívá v rozporu subxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxnou skutečností. Ze samotné povahy omylu vyplývá, že jeho podstata se odvíjí od vědomostní a představové složky zavinění pachatele. To, zda pachatel jxxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx či právních, zda se jedná o omyl stran otázek viny či trestu. Jednotlivé případy omylů skutkových a právních, pozitivních a negativních a jejich trestnxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx x xx xxxxxuje důsledky skutkových omylů, tedy omylů v skutkových okolnostech významných pro posouzení spáchaných činů vykazujících znaky trestných činů.
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xřitěžující, vylučuje úmysl a vědomou nedbalost. Nedotýká se však nedbalosti nevědomé. To znamená, že neznalost okolností skutkových pachateli neškxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxká okolnost, která podmiňuje trestnost jeho činu, skutečně existuje, takže požadovaná forma zavinění v daném případě chybí. Totéž obdobně platí o okoxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx předpokládá skutkové okolnosti, které by naplňovaly znaky mírnějšího úmyslného trestného činu, bude potrestán jen za tento mírnější trestný čin, nexxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxyslného trestného činu, bude potrestán za pokus tohoto přísnějšího trestného činu.
Skutkový omyl pozitivní o okolnostech vylučujících protipráxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxě mylně předpokládá jako exitující okolnost vylučující protiprávnost a tím i trestnost svého činu a svou trestní odpovědnost (§ 18 odst. 4).
Trestnx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx platí, že právní omyl negativní o trestnosti činu - tedy o obsahu trestních norem obsažených v trestním zákoníku - pachatele neomlouvá.
Právní omyx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxst práva neškodí, ale pachatele omlouvá, neboť nejedná zaviněně. Uvedené ovšem platí, pokud jde o omyl omluvitelný, tedy omyl, kterého se nebylo možno xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx, to znamená, že úplně vylučuje obě formy zavinění. Na druhé straně, půjde-li o omyl neomluvitelný, bude pachatel trestně odpovědný za příslušný trestxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xx xxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxvědnost. Význam má zejména ve vztahu k blanketním skutkovým podstatám, kdy požadavek konkrétní znalosti zákonné úpravy může být pro určité skupiny paxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxmluvitelný právní omyl je posouzení toho, zda se pachatel mohl omylu vyvarovat. Neplatí tedy již bezvýjimečně zásada, že neznalost zákona neomlouvá.
xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xro pachatele ze zákona nebo jiného právního předpisu, úředního rozhodnutí nebo smlouvy, z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce, anebo moxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xna rozdíl od spáchání činu na více osobách podle § 140 odst. 3 písm. a), kterého se pachatel dopustí skutkem jediným, a to případně i formou tzv. pokračováxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx
b)
pachatel, který již byl v minulosti odsouzen pro trestný čin vraždy, spáchá další trestný čin vraždy (a to i v případě, že se na něj v důsledku zahlazxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x x případě, že některý z trestných činů vraždy dosáhl toliko stadia pokusu nebo přípravy.
Organizovaná skupina
Výklad pojmu organizovaná skupina jx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxob), v němž je provedena určitá dělba úkolů mezi jeho jednotlivé členy a jehož činnost se v důsledku toho vyznačuje plánovitostí a koordinovaností, což xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxě přiléhavěji škodlivost a nebezpečnost). Skupina nemusí mít trvalejší charakter a tímto způsobem lze spáchat i jen ojedinělý, jednorázový trestný čxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxvně se na její činnosti podílel. Srov. R 53/1976-II.
Organizovaná zločinecká skupina
Oproti pojmu "organizovaná skupina", který je vymezen tolixx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx x x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxxx x xxx x x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xinu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny a zpřísněný způsob trestního postihu (sankcionování) takového pachatele.
Vymezení xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xe charakterizována celkem pěti pojmovými znaky, které musí existovat současně:
a)
jde o společenství nejméně tří trestně odpovědných osob (znak "xxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxy řízení,
c)
rozdělení funkcí - existence vedení společenství, středního článku společenství a nejnižšího (výkonného) článku,
d)
dělba konxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xpravidla sice půjde o trestnou činnost zištného charakteru, ale může jít také kupř. o teroristickou trestnou činnost, rasově zaměřené trestné činy; zxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxovaná zločinecká skupina".
Soustavnost páchání trestné činnosti ze strany organizované zločinecké skupiny se posuzuje z hlediska celkové trxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxální trestní odpovědnost jejich jednotlivých členů za konkrétní trestné činy. Pro organizovanou zločineckou skupinu je typická jistá stabilita, trxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxávy jsou subjekty (většinou právnické osoby) vykonávající přímou státní správu. Jsou zřizovány na základě ústavy ústavními zákony a zákony. Tyto přexxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxé. Mezi orgány státní správy patří především ministerstva a další ústřední orgány (např. Národní bezpečnostní úřad, Český báňský úřad, Český statistxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxd pro ochranu osobních údajů). Pro ústřední orgány státní správy je typický rozsah působnosti na území celého státu a nadřízenost ostatním správním úřxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxx
x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxký stupeň důvěry ve správnost všech údajů v ní obsažených (jsou tedy nadány tzv. veřejnou vírou).
V tomto ustanovení jsou definovány v podstatě dva txxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxevším jde o veřejnou listinu vydanou soudem České republiky, jiným orgánem veřejné moci nebo jiným subjektem k tomu pověřeným či zmocněným jiným právnxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxící některou právně významnou skutečnost.
Druhým typem veřejné listiny je listina, kterou výslovně prohlašuje za veřejnou listinu jiný právní přxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx x x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx dále zákon o Rejstříku trestů (zák. č. 269/1994 Sb.), který v § 15 odst. 2 stanoví, že výpisy a opisy z rejstříku trestů jsou veřejnou listinou; stejně txx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx x x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xokládají např. občanský průkaz, cestovní doklad, vysokoškolský diplom.
V ustanovení § 131 odst. 2 je rozšířena ochrana i na veřejnou listinu vydaxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xčinky na území České republiky. V praxi může jít kupř. o cizozemské řidičské průkazy [srov. § 104 odst. 2 písm. c) zák. č. 361/2000 Sb., o silničním provozxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxé listiny také listině vydané příslušným subjektem cizího státu je, že tak stanoví mezinárodní smlouva.
Osoba blízká
Pojem osoby blízké uvedený v x xxx xxxxxxx x xxxxx x xx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxed středníkem) je rozhodný jejich objektivní vztah bez ohledu na subjektivní postoje - jde o příbuzné v řadě přímé (podle § 22 obč. zák. č. 89/2012 Sb. se xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xx xx/2012 Sb.), sourozenec (tj. příbuzní v řadě nepřímé - plnorodí, pocházející ze společných rodičů, či polorodí, mající jen jednoho společného rodiče)x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx Sb., o registrovaném partnerství).
Naproti tomu pro druhou skupinu osob blízkých (§ 125 část za středníkem) se vyžaduje současné splnění dvou podmxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxi), nebo vztah rodinnému vztahu obdobný (např. blízký přátelský vztah), jednak mezi těmito osobami musí být určitý subjektivní vztah spočívající v toxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxnných znaků některých skutkových podstat, v nichž je osoba blízká předmětem útoku (např. trestný čin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 19xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx podle § 366, nepřekažení trestného činu podle § 367, neoznámení trestného činu podle § 368). Naproti tomu srov. spáchání trestného činu schvalování trxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxí ve smyslu § 42 písm. h).
V rovině trestního práva procesního je např. upraveno oprávnění osoby blízké odepřít svědeckou výpověď (§ 100 tr. řádu), jexx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x x xxxxx x x x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxch silách České republiky, tvořeny vojáky v činné službě a vnitřně se člení na:
a)
Armádu České republiky,
b)
Vojenskou kancelář prezidenta repxxxxxxx x
xx
xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxorů zajišťují bezpečnost České republiky v souladu s čl. x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxinnosti, přičemž rozsah branné povinnosti, úkoly ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů a havarijních služeb, jejixx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx Nástrojem zabezpečujícím obranu státu jsou především ozbrojené síly, které tvoří jak vojáci z povolání, tak ve výjimečných situacích i občané konajíxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxhopny plnit úkoly, které od nich stát ke své ochraně vyžaduje.
Padělání a pozměnění
Paděláním ve smyslu § 233 je míněno vyhotovení napodobeniny pexxx x xx xx xxxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xpůsobem došlo k jejich padělání. Padělanými penězi se v tomto kontextu rozumí nejen české, ale i jiné než tuzemské peníze, které byly padělány, tzn. vyhxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxou jimi jakékoli napodobeniny peněz zaměnitelné s pravými penězi, a to třeba i při udávání jen za určitých okolností, např. za snížené viditelnosti (srxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxx xxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxonným platidlem - nabyly znovu podobu peněz, které jsou v oběhu - tedy platných peněz - anebo v případě peněz, které jsou dosud v oběhu jako peníze nižší hoxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx
xxx xxxxxání i při pozměnění peněz se v principu jedná o to, aby padělané nebo pozměněné peníze budily zdání peněz pravých a platných. Padělání nebo pozměnění penxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
Pachatel
Subjektem trestného činu je jeho pachatel. Definice pachatele je obsažena v § 22. Podle tohoto ustanovení pachatel musí vykonat činnost, xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx či se o ni pokusit - to platí pro pachatele přípravy nebo pokusu.
Pachatelem trestného činu může být pouze fyzická osoba. Tr. zákoník to sice výslovně xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxální trestní odpovědnosti fyzické osoby. Fyzická osoba musí být trestně odpovědná, aby ji bylo možné považovat za pachatele. Pachatelem je tedy fyzicxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxx zůstalo ve stadiu přípravy (§ 20) nebo pokusu (§ 21), stejně jako osoba, která je trestním zákoníkem označována za spolupachatele (§ 23), nebo účastníxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx. živého nástroje, tedy toho, koho pachatel zneužívá, ke spáchání své trestné činnosti, neboť taková osoba (živý nástroj) sama nejednala nebo nejednaxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxhatele, v souvislosti s tím rozlišuje konkrétní subjekt a speciální subjekt (§ 114). V těchto případech může být pachatelem trestného činu pouze osobax xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxvní postih fyzických osob, jejichž jednání souviselo s činností právnických osob. V případě spáchání trestného činu souvisejícího s právnickou osobxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxcího znaky trestného činu uvedené v trestním zákoníku.
Platební neschopnost
viz výklad u hesla Úpadek
Podnikání a podnikatel
Podnikáním se rxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xdo vykonává samostatně na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelex xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxého zákoníku č. 89/2012 Sb. ve znění účinném od 1.1.2014, podle § 2 a 3 živnostenského zákona a podle § 2 zákona o zemědělství - čtyři skupiny osob. Přexxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx skutečně podnikaly či byly oprávněny podnikat. Mohou tedy být založeny i za jiným účelem než je podnikání. Dále mezi podnikatele patří osoby podnikajíxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxst ohlašovací nebo koncesovanou. Vedle toho mohou být podnikateli též osoby, které podnikají na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xodnikateli jsou rovněž osoby, které provozují zemědělskou výrobu. Pod ní je řazeno také hospodaření v lesích a na vodních plochách. Zemědělští podnikxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxenění je použitelné i pro trestněprávní sféru.
Pohlavní styk
Za pohlavní styk se považuje jakýkoli způsob ukájení pohlavního pudu na těle jiné osoxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxným se souloží. V souladu s konstantní judikaturou se tedy může jednat například o osahávání či tření genitálií, prsou, sání prsních bradavek, vsunováxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxinutí oběť, aby mu třela pohlavní úd).
Souloží je spojení pohlavních orgánů muže a ženy, tj. vniknutí mužského pohlavního údu (penisu) do pochvy (vaxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxu a vagíny při neúspěšné snaze o vniknutí bude posuzován jako pokus trestného činu (R 6/1984).
Nový pojem jiný pohlavní styk provedený způsobem srovxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxstí od 1.5.2001. Zatímco k souloži může dojít pouze mezi mužem a ženou, k jinému pohlavnímu styku provedenému způsobem srovnatelným se souloží i mezi osxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xa jiný způsob pohlavního zneužití než soulož se považují takové zásahy do pohlavní sféry dítěte mladšího patnácti let, které vykazují znaky pohlavníhx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x x xx x x xxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx i osahávání genitálií, prsou atp. U posléze uvedených jednání bude nutno pečlivě vážit jejich intenzitu a závažnost dopadu na sexuální sféru dítěte. Fxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxm je osoba mladistvá a poškozeným dítě blížící se věku patnácti let, mezi nimiž existuje citový vztah, bude třeba tyto okolnosti brát v úvahu při hodnocexx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx podle § 11 a násl. z. s. m. xxxxxx x xxxxxxxx xx xxx x xxxxx
xxxxxxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxředky donucení než násilí nebo pohrůžku násilí. Může zahrnovat újmu majetkovou i nemajetkovou. Pohrůžka majetkovou újmou může spočívat např. v pohrůxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxození postavení oběti v rodině (hrozba zveřejněním skutečností, které by mohly vést k rozvodu), v zaměstnání (ztráta místa, ztráta vedoucí funkce), vx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxilými dětmi (srov. R 55/2007, R 31/2004, R 56/2005), které by jinak pachatel nepodal. Musí jít přitom o hrozbu natolik závažnou újmou, která je objektivxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxmu styku skutečně donutil (na rozdíl od trestného činu vydírání podle § 175 odst. 1, kde je čin dokonán již pronesením takové pohrůžky, i když k donucení oxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xebo zločinu loupeže podle § 173 tr. zákoníku nemusí jednat o pohrůžku bezprostředního násilí, postačuje pohrůžka násilím realizovaným v budoucnu. Pxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxyslu donutit tak oběť k pohlavnímu styku.
Pokus
Pokus je na rozdíl od přípravy obecnou formou trestného činu. Trestnost pokusu totiž není omezena txxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xpáchání trestného činu, ale k jeho dokonání nedojde pro nějakou překážku nebo jinou okolnost, která zabránila v jeho dokonání. Vzhledem k tomu, že pokux xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx podstaty konkrétního trestného činu, nikoli však všechny, i přesto je však za něj trestně odpovědný. Na rozdíl od dokonaného trestného činu je pokus chxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxová podstata vyžaduje. Pokus totiž pouze vyvolává nebezpečí, že v poruše nebo ohrožení zájmů chráněného trestním zákoníkem dojde. Výjimečně může vexxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxl podnikl, již ohrožovala zájmy ohrožené trestním xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xinu je bezvýjimečně trestným podle trestní sazby stanovené na dokonaný trestný čin, ovšem s ohledem na nedostatek předpokládaného následku zpravidlx xx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx trestu odnětí svobody (§ 58 odst. 5).
Politické přesvědčení
Pojem "politické přesvědčení" vyjadřuje politickou orientaci osoby, její názorové xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx a která v demokratické společnosti tvoří spolu s ostatními politickými subjekty (stranami) základ uspořádání společenských vztahů, který se tvoří v xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxící mocensko-politický základ (v zastupitelské, parlamentní demokracii zpravidla tedy Parlament), od něhož se odvozuje
legitimita
dalších mocenxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxckých stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů, čl. 6, podle něhož politxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxně zdrojem pro vznik, trvání a realizaci politické vůle prosazované ve společnosti především (byť zdaleka nikoli výlučně) politických subjektů (strxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xolitická vůle a svoboda politického přesvědčení garantována i ústavou, čehož projevem je mj. to, že ochranu činnosti politických stran poskytuje Ústxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxická práva jsou důležitou součástí ústavního pořádku (srov. oddíl druhý Listiny), včetně výslovného práva zakládat politické strany a politická hnuxx x xxxxxxxxx xx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxdmiňující použití vyšší trestní sazby, pokud je čin spáchán s motivem poškodit jiného pro jeho politické přesvědčení. Obvykle je tato okolnost stavěnx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxm, orientací, původem, národností, etnickou či rasovou příslušnost a individuální vztah k religiozitě.
Zákonné ochrany ovšem požívá jen takové pxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxsí být zohledňováno např. při případném vyhoštění politicky určitým způsobem orientované osoby do zemí z tohoto hlediska pro takovou osobu rizikovýcx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx pokud jí hrozí nebezpečí, že ve státě, do kterého by měla být vyhoštěna, bude pronásledována mj. i pro své politické smýšlení.
Pornografické dílo
Pxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxuje podle převládajících názorů ve společnosti uznávané hranice sexuální slušnosti, uráží neakceptovatelným způsobem cit pro sexuální slušnost, vxxxxxxx xxxxx xxxxxx
x xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xud. Definici ovšem problematizuje fakt, že vnímání toho, co je pornografie, se historicky vyvíjí, postupně se liberalizuje, liší se místně a také v závxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxa zobrazující lidské tělo či sexuální chování k osvětovým, vědeckým či uměleckým účelům.
Může se vyskytovat v podobě písemné (povídka), fotografixxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxinné mlčenlivosti je zajistit ochranu osobních údajů či jiných důvěrných informací, o kterých se osoba dozvěděla v souvislosti s výkonem svého povoláxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxým shromažďováním a zveřejňováním údajů. V některých případech je také hlediskem povinné mlčenlivosti zajištění bezpečnosti České republiky (napřx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxožená povinnost zachovávat mlčenlivost, jednak jako státem uznávaná povinnost mlčenlivosti.
Povinnost mlčenlivosti uložena právním předpisex xx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xx xxxxxxx1 Sb., exekuční řád, § 38 zák. č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosu z trestné činnosti, § 127 odst. 1 tr. řádu § 21 zákona o advoxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (č. 9/1996 Sb.).
Státem uznávaná povinnost mlčenlivosti je obsažena např. v § x xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx.
Toto ustanovení rovněž negativně vymezuje rozsah povinné mlčenlivosti tak, že za státem uznanou povinnou mlčenlivost se nepokládá taková povinxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxsti je ovšem nutno připomenout, že porušení obchodního tajemství může být trestným činem porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 2xx xxxxx x xxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxbními údaji podle § 180 odst. 2. Povinnosti mlčenlivosti se také nelze dovolávat v případě nepřekažení trestného činu podle § 367, a to na rozdíl od neoznxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxlivosti jsou upraveny v § 99 odst. 2 tr. řádu.
Pozměnění
viz výklad u hesla Padělání
Právnická osoba
Právnická osoba je podle § 118 násl. obč. zákx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxávnické osoby jsou veřejné a soukromé. Za právnickou osobu se v oblasti soukromého práva považuje i stát. Právnické osoby jsou povinny vést spolehlivé xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xohyb aktiv a pasiv, své náklady a výnosy, jakož i výsledky svého hospodaření tak, aby byly tyto skutečnosti v čase i zpětně ověřitelné. Jde o povinnost soxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxce plně vyhovuje splnění této povinnosti.
Pravomoc
Okruh úředních osob vyjmenovaných v § 127 pod písmeny a) až i) je
taxativní
jen zdánlivě, nebox xxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxx xxxxx xxapř. o osoby zastávající funkci v podnikající právnické osobě, v níž má rozhodující vliv Česká republika nebo cizí stát).
Pro naplnění pojmu "úřednx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx
xx
xxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxxx xéž v § 334 odst. 2 u trestných činů úplatkářství). Mezi úřední osoby tak patří např. soudce, státní zástupce, prezident, poslanec, příslušník ozbrojexxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x
xx
xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxá jí byla svěřena v rámci plnění těchto úkolů.
Pravomocí úřední osoby se rozumí její oprávnění vykonávat veřejnou moc, tj. autoritativním způsoxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx se týkat jak přípravy na jeho vydání, tak zajištění jeho výkonu. Stěžejní význam má znak pravomoci, kterou se rozumí zejména oprávnění rozhodovat o práxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxto ustanovení je jejich postavení úřední osoby omezeno jen na výkon určité činnosti - jde o osoby uvedené pod písm. f), tj. soudní exekutor, a pod písm. g)x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxení není, a proto jim náleží postavení úřední osoby v celém rozsahu jejich činnosti.
S postavením úřední osoby se pojí na jedné straně zvýšená trestnxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxných činů - např. zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329. Spáchání trestného činu úřední osobou je mnohdy okolností zvláště přitěžující (podmiňuxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x některých trestných činů - např. trestný čin násilí proti úřední osobě podle § 325.
Prospěch
viz výklad u hesla Škoda
Přečin
xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x x xx x xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxávní úprava je tedy založena na bipartici soudně trestných činů v podobě méně závažných přečinů a závažnějších zločinů. Zákon pozitivně vymezuje pouzx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let, zatímco zločiny všechny trestné činy, které nejsou přečiny. Takto konstruovaná bipartice trxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxace trestných činů na přečiny a zločiny se promítá do řady trestních hmotněprávních institutů; zvláště pak je základem pro diferenciaci trestních sanxxx xxxxxx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xxx x xx xxxxx xx x xxx x xxx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xxx xxxxx x x xx x xxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxasně má svůj odraz v trestním procesu, zejména ve vymezení výchozích podmínek pro uplatnění odklonů od standardního řízení ve formě narovnání a podmínxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxí být podle § 120 odst. 3 tr. řádu přímo uvedeno ve výroku rozsudku, jímž se obžalovaný uznává vinným, a to vedle jeho zákonného pojmenování a uvedení příxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx na zločiny a přečiny se totiž uplatní pouze ve vztahu k dospělým pachatelům trestných činů, nikoliv vůči mladistvým. Jiným a zároveň jediným pojmenováxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xx xx xxxx
xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let, tedy včetně samotné sazby pěti let. Dolní hxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxnice trestní sazby odnětí svobody, bez ohledu na to jaký typ zavinění se vztahuje k okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby. Stejně tomu je roxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx x x xxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxní trestný čin. V případech takovýchto trestných činů, u nichž je vyjádřeno zavinění alternativně, závisí jejich posouzení ve vyšších odstavcích, kdx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxx xmyslné trestné činy, a to ty, jejichž horní hranice trestní sazby převyšuje pět let. Patří tedy mezi ně výlučně úmyslné trestné činy, nikoli však všechnxx xxxxx xxxxx xxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxí svobody při jejich rozlišení od méně závažných přečinů nehraje žádnou roli.
V rámci kategorie zločinů vymezuje tr. zákoník ještě speciální subkxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxch. Také zvlášť závažným zločinem může být jen úmyslný trestný čin, a to pouze ten, na nějž tr. zákoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí tresxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxx xxx
xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx
xxxxxxva
Prvním relevantním trestněprávně postižitelným stadiem trestné činnosti je příprava. Trestní zákoník v § 20 vymezuje přípravu jako jednání sxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxostředků nebo nástrojů k jeho spáchání, ve spolčení, srocení, návodu či pomoci, a to pro spáchání zvlášť závažného zločinu, ovšem toliko v případech, žx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxnání, které charakterizuje jeho skutkovou podstatu, avšak vytváří úmyslně podmínky pro jeho spáchání. Tím se liší na jedné straně od pouhého projevu úxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxž bezprostředně směřuje k jeho dokonání. Pojem bezprostředního směřování k dokonání trestného činu je třeba chápat tak, že pachatel již bezprostřednx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxní úmyslu pachatele spáchat trestný čin nutno spatřovat jen přípravu (R 20/1969).
V trestním zákoníku není zakotvena obecná trestnost přípravy. xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xx x xxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxysl při něm musí zahrnovat všechny skutečnosti, které tvoří znaky toho konkrétního způsobu přípravy, o kterých se jedná, současně však v něm musí být zaxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx za zvlášť závažný zločin, ke kterému směřovala, pokud tr. zákoník nestanoví něco jiného.
Příslušník bezpečnostního sboru
Příslušníkem bezpečxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxstních sborů:
a)
Policie České republiky,
b)
Hasičského záchranného sboru České republiky,
c)
Celní správy České republiky,
d)
Vězexxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxorů existují silně formalizované vztahy přísné
subordinace
. Vztah nadřízenosti a podřízenosti jsou zde pojmovým znakem stejně jako v případě ozbrojxxxxx xxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxorů obsahují zvláštní právní předpisy. Mezi bezpečnostní sbory
sui generis
patří rovněž Vojenské zpravodajství a Vojenská policie.
Rasa
Rasu lxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxm vlasů, barvou a tvarem očí, velikostí a tvarem nosu, která vznikla a vydělila se v průběhu historie lidstva. Rozeznávají se tři základní rasy - europoixxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxx pro jeho domnělou rasu, takže dokonaným činem bude i jednání pachatele jednajícího v omylu (mylně se domnívá se, že vraždí osobu jiné rasy, než kterou je xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx x xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxx
xxxxxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxzení v ozbrojených silách a ozbrojených sborech, kterým nadřízený konkretizuje práva a povinnosti podřízených v rámci výkonu služby. Oprávnění nadřxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xalších interních předpisů jednotlivých bezpečnostních sborů. Samotné oprávnění vydávat rozkazy vyplývá z § 3 odst. 4 zák. č. 219/1999 Sb., o ozbrojenxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x x xxxxx x x x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx K povinnosti podřízených plnit rozkazy srov. např. § 24 odst. 1 písm. c) zák. č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičexx x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxžebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Vztah nadřízenosti a podřízenosti, jehož projevem je právo rozkazy udílet a stejně jako povinnost jx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxůže být nadřízeným ani podřízeným příslušníku Policie České republiky a naopak.
Rozkaz je ve své podstatě projev vůle adresovaný podřízenému jeho xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxito úkoly jinak souviset v rámci služebního poměru (viz R 12/1985, s. 126).
Rukojmí
Rukojmí je obecně právně osoba, která se zavázala věřiteli vyroxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx proti braní rukojmí (publikované pod č. 36/1988 Sb.) jako osobu, které se zmocnila nebo kterou zadržela jiná osoba a hrozí jejím usmrcením, zraněním nxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxb, aby učinili jakýkoliv čin, nebo aby se jakéhokoliv činu zdrželi jako výslovnou nebo nepřímou podmínku jejího propuštění.
Shromáždění
Právo poxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxtupných, které v souladu s ustanovením § 1 odst. 2 zák. č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, slouží občanům x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxí vyjádřením postojů a stanovisek. Za shromáždění se ve smyslu tohoto zákona považují též pouliční průvody a manifestace. Naopak se za shromáždění ve sxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxející s poskytováním služeb a jiná shromáždění nesloužící ke shora popsaným účelům.
Ke shromáždění není třeba předchozího povolení státního orgáxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx x nejpozději 5 dnů před konáním oznámeno příslušnému úřadu, který je může za podmínek v zákoně stanovených zakázat. Oznamovací povinnosti nepodléhají xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx nebo náboženskými společnostmi v kostele nebo v jiné modlitebně, procesí, poutě a jiné průvody a shromáždění sloužící k projevům náboženského vyznánxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxx x xxxavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, jsou ozbrojené síly doplňovány na základě branné povinnosti. Podle zákona č. 585/2004 Sxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxjených sil České republiky a zahrnuje v sobě povinnost občana podrobit se odvodnímu řízení, vykonávat vojenskou činnou službu a plnit další povinnostx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxx x xxxx xxxxomím nebo s jeho náboženským vyznáním, je rozsah branné povinnosti výrazně modifikován.
Branná povinnost vzniká občanovi (bez ohledu na pohlaví) xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Občan se stává vojákem dnem právní moci rozhodnutí o schopnosti vykxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxnnou službu lze rozlišovat na vojenskou činnou službu mimo mimořádné stavy a v době mimořádných stavů.
Vojenskou činnou službou mimo stav ohrožení xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxí.
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxpočtených v odst. 4 citovaného ustanovení, tj. příslušníků bezpečnostních sborů, vyjma příslušníků Vojenské policie a Vojenského zpravodajství.
xxxx
xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xráva je ale nezbytné přesné stanovení momentu smrti, a to především pro posouzení trestní odpovědnosti pachatele.
Judikatura
(R 16/1986, s. 70) defixxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxproti tomu tzv. klinická smrt, která představuje zástavu některých vitálních funkcí, avšak nevylučuje jejich obnovu, není z pohledu znaků uvedené skxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxzeno jako tzv. nezpůsobilý pokus trestného činu vraždy. Ten bude v zásadě trestný podle trestní sazby stanovené na dokonaný trestný čin (§ 21 odst. 1). Pxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx, lze uložit trest kratšího trvání, postačí-li to k nápravě pachatele (§ 58 odst. 5). V krajním případě za splnění podmínek uvedených v § 46 odst. 2 by bylx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx x), resp. "z těla mrtvého člověka" (např. § 165).
Soud
viz výklad u hesla Orgán veřejné moci
Spis
Spisem se podle široké definice uvedené v tomto uxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxánkového textu v jediném exempláři.
Datové záznamy jsou informace v podobě záznamů provedených na počítači (počítačové záznamy). Zvukové a obrazxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxny na příslušných nosičích (např. CD, DVD).
Vyobrazení je zachycením nějakého jevu, děje, událostí nejrůznější technickou formou (např. obrazemx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx x x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx
xxxxxxachatel
Spolupachatelství představuje základní formu trestné součinnosti. Jde o účastenství v širším slova smyslu a to vedle organizátorství návxxx x xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xsoby.
Pojem spolupachatele je třeba vnímat v návaznosti na pojem pachatele (§ 22), jímž je ten, kdo svým jednáním naplnil znaky skutkové podstaty trxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxolečným jednáním s jedním nebo více dalšími pachateli (spolupachateli). Spolupachatelství za této situace předpokládá jednak spáchání trestného čxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xpáchal samostatně.
Stav ohrožení
K zajištění dostatečné flexibility a operativnosti bezpečnostního aparátu a ke zvýšení účinnosti ochranných x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx ximořádného režimu-stavu je spojeno s přechodným vznikem některých práv a povinností občanů, případně se zjednodušením některých státních procedurx xx xxx xxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxtentní orgán státu (předseda vlády, vláda, Parlament ČR) vyhlásit buď nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav.
Stav ohrožení státu můžx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxo jeho demokratické základy. Rozhodnutí o stavu ohrožení státu se zveřejňují v hromadných sdělovacích prostředcích a vyhlašují se stejně jako zákon. xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xx0/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.
Skutečnost vyhlášení stavu ohrožení státu je znakem všech trexxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xe možné spáchat i v době míru.
Státní příslušník České republiky
Státním příslušníkem České republiky je osoba, která podle platných právních přexxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxala xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxubliky má též státní občanství jiného státu.
Surový způsob
Spáchání činu zvlášť surovým způsobem - naplnění tohoto znaku vychází z hodnocení kritxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxx surový. Naplnění znaku zvlášť surového způsobu spáchání činu bude proto vyžadovat vyšší míru brutality, než je typická pro běžné trestné činy vraždy. xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxormace lebky), u útoků déletrvajících, zahrnujících větší počet střelných, sečných či bodných ran, jakož i u útoků charakterizovaných užitím většíhx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx x x xxxx xxz R 1/1993.
Pro naplnění tohoto znaku přitom není
relevantní
, do jaké míry oběť surovost útoku vnímala. Za zvlášť surový způsob spáchání činu naprotx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxí (spáchání) činu. Bude však namístě k němu přihlédnout při stanovení druhu a výměry trestu v rámci hodnocení chování pachatele po spáchání činu podle § xx xxxxx xx
xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxm k tomu, že v případech trestných činů vraždy nebude výpověď poškozeného často k dispozici, bude pak podkladem pro závěr o naplnění tohoto znaku předevxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xvlášť trýznivý způsob spáchání činu může spočívat v působení těžce snesitelné bolesti po kratší dobu nebo naopak v dlouhodobém působení bolesti méně ixxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxý způsob posouzeno např. usmrcení kojence poléváním vroucí vodou, svázání oběti způsobem, který vedl k jejímu pozvolnému udušení, vhození svázané obxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxxxxx
x xxx xxxx xxxx x xx xxxxxxxí pachatele vnímat, tj. pociťovat působené útrapy. Pokud tedy oběť například po první ráně ztratila vědomí, takže již neregistrovala další část útoku xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx případy, kdy pachatel naplní svým jednáním současně oba uvedené způsoby.
Společenská škodlivost
viz výklad u hesla Trestný čin
Subjekt xxxxxxxxx xxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx
xxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxovědět pravdu a nic nezamlčet o okolnostech, jež osobně vnímal a které mají podstatný význam pro rozhodnutí nebo zjištění v řízení před soudem, mezinárxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxního řádu anebo před vyšetřovací komisí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (k tomu viz § 97 až 104 tr. řádu, § 126 o. s. ř., § 64 s. ř. s., § 50 odst. 1 zák. o Ústxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xvědectví anebo v důsledku svědectví již podaného, nýbrž za něj považuje i tzv. svědka v materiálním smyslu. Toho definuje jako osobu, která vnímala skuxxxxxxxx xxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxní pravdivého, nezkresleného a úplného znaleckého posudku. Znalcem je osoba přibraná některým z uvedených orgánů, případně stranou nebo účastníkem xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx5 až 111 tr. řádu, § 127 o. s. ř.).
Tlumočníkem je osoba, která pro účely řízení před orgány uvedenými shora tlumočí nebo překládá z češtiny nebo cizího xxxxxx xxxxxx xxx x xxx xx xxx xxxxx x xxxx xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxých, neslyšících a hluchoslepých osob.
Svémocné vzdálení
Svémocné vzdálení je stav, v němž se voják vymyká z dosahu svých nadřízených a porušuje txx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx
xx
xenastoupí v určeném čase k výkonu služby,
b)
se vzdálí bez dovolení z výkonu služby,
c)
je odloučen za bojové situace od místa výkonu služby a po pxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx x x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xe zajetí.
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxatem do místa služebního určení nebo přihlášením se u vojenského útvaru, ale také rovněž jeho zadržením orgány ozbrojených sil, policejní hlídkou nebx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxx x xxx xxx xxkoníku), jejichž objektem je zájem na ochraně plnění povinnosti vojáka být přítomen ve stanovené době v místě služebního určení, což je základním předxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxm ekvivalentem, tj. penězi, a lze ji tak nahradit poskytnutím majetkového, zejména peněžitého plnění, nedojde-li k naturální restituci (R 55/1971- cxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxdevším u trestných činů majetkové povahy, u nichž je zákonným znakem jak základních skutkových podstat (např. trestný čin zpronevěry podle § 206), tak xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xx3 odst. 2 písm. c), odst. 3]. Koncepce stanovení výše škody (tj. výše škody na věci a na jiné majetkové hodnotě) v § 137 vychází ze tří kritérií, které jsou x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxdí, že při stanovení výše škody se vychází z ceny, za kterou se věc, která byla předmětem útoku, v době a v místě činu obvykle prodává. Teprve při nemožnostx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxých nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci nebo uvedení věci v předešlý stav. Vzájemný vztah těchto kritérií není takový, že by šlo o alternativyx x xxxxx xx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxá vyjadřuje, že primárním hlediskem je hledisko ceny, za kterou se věc v době a v místě činu obvykle prodává, a že teprve v případě, kdy výši škody není možnx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xebo obdobné věci nebo hledisko účelně vynaložených nákladů na uvedení v předešlý stav (R 39/2002). Není však vyloučeno, aby v případě, že shora naznačexx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx obdobným způsobem se postupuje při stanovení xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxci vyplývá z § 1 odst. 2 zákona o cenách (zák. č. 526/1990 Sb.), podle něhož je cenou peněžní částka sjednaná při nákupu a prodeji zboží nebo zjištěná zvláxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxx x xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxi), kde byl spáchán posuzovaný trestný čin, a v době jeho spáchání běžně prodává (tj. jakási průměrná cena věci). Nejde tedy např. o cenu ve velkoobchodnxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxvé druhy (kategorie) škod:
a)
škoda nikoli nepatrná - nejméně 5 000 Kč,
b)
škoda nikoli malá - nejméně 25 000 Kč,
c)
škoda větší - nejméně 50 000 xxx
xx
xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxx xxx
xx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxx xxx xxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxo výše je znakem skutkových podstat některých trestných činů, a to jako okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby. Např. u trestného činu podílxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx x xxxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxho rozsahu".
Prospěchem se rozumí to, co pachatel získal trestným činem. Prospěch může mít povahu materiálního zisku pachatele vyčíslitelného v pxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx xx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxspěch pachatele imateriální podobu - např. u trestného činu zasahování do nezávislosti soudu podle § 335 odst. 2 písm. a).
Televize
viz výklad u hesxx xxxxxxx
xxxxx xxxx xx xxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxě xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxí, jinou osobou či samotným postiženým. Může se jednat o stav jak dlouhodobý, tak i pouze přechodný. Stav tísně je vždy vyvolán změnou vnějších okolnostx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx
xxx xýklad u hesla Veřejně
Tlumočník
viz výklad u hesla Svědek
Trestný čin
Trestný čin má v systému trestního práva klíčovou roli. Jeho spáchání je txxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x x x xxxxx Pojem trestného činu je definován v § 13, a to jako protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v trestním zákxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxestný představují jeho protiprávnost, objekt, objektivní stránka, subjekt a subjektivní stránka. Protiprávností je v tomto kontextu míněna jednak xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxí protiprávnost výslovně vyjádřená v některých skutkových podstatách takovými specifickými znaky jako neoprávněně, v rozporu se zákonem, bez povolxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxtného činu je charakterizována jednáním, jeho následkem a příčinným vztahem mezi nimi, fakultativně i určitým způsobem jednání, místem činu nebo pouxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxku (patnácti let) a je příčetná (§ 25 a 26). Některých trestných činů se může dopustit jen osoba v určitém postavení nebo se zvláštní způsobilostí, anebx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxle, protože trestní odpovědnost je pojata jako odpovědnost za zavinění (§ 13 odst. 2, § 15 a 16), avšak fakultativně může být určena i pohnutkou, cílem nxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxosti, zakotvené v § 12 odst. 1, podle něhož jen xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx trestného činu konkretizovány, se v tomto kontextu podle § 110 rozumí trestní zákoník, a podle povahy věci - v trestních věcech mladistvých - i zákon o sxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xx xx xxpustila. V každém jednotlivém případě je totiž třeba zohlednit materiální korektiv v podobě požadavku určité společenské škodlivosti spáchaného čixx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxx
x xxxatnitelné jen v případech, kde jiné právní prostředky selhávají. Trestněprávní kvalifikaci určitého jednání jako trestného činu je tedy třeba považxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx pouze závažnější případy protispolečenských jednání, a to ve smyslu zásady, že tam, kde postačí k regulaci prostředky civilního nebo správního právax xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxx x x xx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx a trestný na podkladě formálních znaků trestného činu, ale zároveň je ve smyslu § 12 odst. 2 chápán jako souhrn takových znaků a okolností případu, kterx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxtný čin od jiného protispolečenského jednání vykazujícího formální znaky trestného činu, avšak nedosahujícího potřebnou míru společenské škodlivxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xx dělí na zločiny a přečiny, tedy jako pojem jim nadřazený. Toto dělení trestných činů dopadá pouze na trestné činy spáchané dospělými pachateli. Oproti xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xx xx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxého činu obsaženou v § 13 odst. 1 doplňuje právní úprava obsažená v § 111. Trestným činem se podle tohoto ustanovení rozumí - nevyplývá-li z jiného ustanxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxmoc (§ 24).
Na druhé straně trestnými činy nejsou všechna protispolečenská jednání. Mezi ně patří vedle trestných činů činy jinak trestné, správní xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxx
Týráním se rozumí zlé nakládání s jinou osobou, které se vyznačuje především vyšším stupněm hrubosti a bezcitnosti, jakož i určitou mírou trvalosti a xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xonkrétním případě přitom není nutné, aby u týrané osoby vznikly jakékoli následky na zdraví v podobě zranění či jiné obdobné újmy, neboť týrání nemusí mxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxolání stavu sociální izolace či být různorodou kombinací některých z těchto forem.
Použití fyzického násilí může mít v každém konkrétním případě vxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxvních důsledků s ní spojených, popř. i na právní závěr o možném souběhu více trestných činů. Vyšší stupeň hrubosti a bezcitnosti je třeba vázat k jednání xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxatné je, že vyššího stupně hrubosti a bezcitnosti dosahují v kontextu daném konkrétními okolnostmi, za kterých k nim dochází, svou povahou, návaznostxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx06).
Ublížení na zdraví
Pro vyjádření újmy na lidském zdraví používá trestní zákoník pojmy "ublížení na zdraví" (§ 122 odst. 1) a "těžká újma na zdrxxxx xx xxx xxxxx xxx
xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxí (onemocnění či poranění), a jenž porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje poškozenému, a to nikoli jen po krátkou a zcela přxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxření, i když nezanechá trvalé následky.
Porucha zdraví znamená, že u poškozeného dochází ke změně jeho zdravotního stavu, a to ve smyslu zhoršení jexx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx, nevolnost, oděrky, modřiny apod. Nestačí ani jen subjektivní pocity poškozeného bez jejich objektivizace např. xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxspavostí, nechutenstvím, omezením pohyblivosti, upoutáním na lůžko apod. Důležitým kritériem pro závěr, že jde o ublížení na zdraví, je i pracovní nexxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxžnost způsobené poruchy zdraví. Je třeba vycházet ze zhodnocení všech okolností, zejména povahy poruchy, jakými příznaky se projevovala, který orgáx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxx xdraví narušila obvyklý způsob života poškozeného, včetně toho, zda a na jakou dobu jej vyřadila z pracovního procesu (srov. R II/1965, R 16/1986). Dále xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx Takovéto znesnadnění obvyklého způsobu života poškozeného nesmí trvat jen krátkou dobu, tzn. že ve světle již ustálené judikatury musí trvat nejméně x xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxla obvykle požadovanou minimální dobu 7 dnů (R 16/1986).
Změněný zdravotní stav poškozeného objektivně a pravidelně vyžaduje lékařské ošetření. xxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxní důsledky ublížení na zdraví se promítají zejména ve skutkových podstatách trestných činů ublížení na zdraví podle § 146, ublížení na zdraví z omluvixxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx
xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xdst. 1, pak přichází v úvahu odpovědnost za přestupek proti občanskému soužití podle § 49 odst. 1 písm. c) zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
V přípaxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxká újma na zdraví je již spojen s vážnější změnou zdravotního stavu poškozeného. Základní rozdíl mezi ublížením na zdraví a těžkou újmou na zdraví spočíxx x xxxx xx x xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxě uvedených případů pod písm. a) až i) v odst. 2 § 122.
K tomu, aby se jednalo o těžkou újmu na zdraví, je nutné současné splnění dvou základních podmínekx
xx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxípadů).
Závěr, že jde o těžkou újmu na zdraví, je právním závěrem, jež přísluší orgánům činným v trestním řízení, které jej činí zpravidla na podkxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xinu těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, u trestného činu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1. Někdy je znakem kvalifikoxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x x58 odst. 2.
Účastník
Účastenství na trestném činu je jednou z forem trestní součinnosti, a to vedle spolupachatelství. Ve smyslu § 24 se jím rozumí xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxspívá k tomu, aby došlo k jejich naplnění.
Účastenství je úmyslnou formou účasti na trestném činu. To vyplývá z výslovného znění § 24 odst. 1, ale i z poxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxestním zákoníkem považováno za obecné formy trestného činu (§ 111), a co do trestnosti jsou postaveny na roveň pachatelství (§ 111). To platí i přesto, xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xokusu, nikoli na jeho přípravě. To znamená, že organizátorství, návod a pomoc jsou posuzovány jako účastenství ve smyslu § 24, jen když se pachatel hlavxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxního pachatele na odpovědnosti vedlejšího.
Jestliže však hlavní pachatel nedospěl ani do stadia pokusu, přichází u organizátora, návodce a pomocxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxoník u příslušného trestního činu ve zvláštní části výslovně stanoví (srov. R 58/1973 a R 1/1973).
Účinná lítost
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxosti (§ 33 a 34); a čtyři specifické důvody zániku trestní odpovědnosti, a to zánik trestnosti přípravy, pokusu a účastenství (§ 20, 21 a 24), smrt pachxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x soudnictví ve věcech mládeže (§ 7 z. s. m.).
Pro okolnosti způsobující zánik trestní odpovědnosti je charakteristické, že nastávají až po spáchánx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxx xxchatele. Proto se k nim přihlíží z úřední povinnosti. Samotný fakt, že byl spáchán trestný čin, však v jejich důsledku nezaniká, což otevírá prostor pro xxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxe důvod zániku trestní odpovědnosti pachatele za spáchaný trestný čin, jehož smyslem je motivovat pachatele trestného činu k zamezení nebo nápravě jexx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxré pachatel ohrozil nebo narušil, a jejichž ohrožení nebo narušení je obecně sankcionováno trestním právem. Zákon tedy dává přednost ochraně těchto zxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx lítosti jsou vymezeny v § 33, a to tak, že jako předpoklad zániku trestní odpovědnosti za taxativně vymezené trestné činy stanoví to, že pachatel dobrovxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxlo být ještě zabráněno. Oznámení je nutno učinit státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, voják může místo toho učinit oznámení nadřízenému.
Zvxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx xxx x xxxx x xx x xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxeno splnění jeho zákonné povinnosti, jejímž porušením naplnil znaky trestného činu.
Úmysl
Trestní zákoník vychází v otázce trestní odpovědnosxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxl zákonem předpokládaný následek, ale je také nutné, aby ho zavinil.
Zavinění je obligatorním znakem subjektivní stránky trestného činu. Trestní xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx (vědění), která zahrnuje vnímání pachatele, a na složce volní, zahrnující především chtění nebo srozumění, tedy ve své podstatně schopnost jednat urxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx x xxxx xinu. Představy a vůle pachatele před činem i po něm, tedy nikoliv v průběhu jeho páchání, jsou pro posouzení zavinění nerozhodné.
Zavinění se musí vzxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxtaty trestného činu - s výjimkou znaku subjektivní stránky, tedy samotného úmyslu, nedbalosti, pohnutky apod. - přičemž postačí, že pachatel zná reálxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxhateli známa fakta, která jím lze podřadit. Zavinění se nemusí vztahovat ani na právní posouzení spáchaného činu a jeho trestnost, stejně jako na objekxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx je pachatel lépe obeznámen se všemi rozhodujícími skutečnostmi naplňujícími znaky trestného činu, tím vyšší je míra jeho zavinění a naopak. U nedbaloxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxnam z hlediska povahy a závažnosti trestného činu a zpravidla má za následek vyšší trest.
Trestní zákoník rozlišuje zavinění ve formě úmyslu na úmyxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xkutečnosti alespoň jako možných. U obou forem úmyslu je dána i složka volní, ovšem v různé míře. Právě v odstupňování volní složky je totiž rozdíl mezi obxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxbo účinek, ale i na další skutečnosti charakterizující daný čin jako trestný.
V případě přímého úmyslu pachatel ví, že způsobem uvedeným v trestním xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxobit. Mohou přitom nastat situace, kdy pachatel bude některé skutečnosti přímo chtít a s některými bude pouze srozuměn. V takovém případě však bude trexxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxek za nutný, zcela určitě ho také chce, a nejde proto o pouhé srozumění s ním. O přímý úmysl jde i tehdy, když pachatel sleduje cíl z hlediska trestního právx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxípady, když pachatel sice chce způsobit následek předpokládaný trestním zákoníkem, ale tento následek není přímo cílem jeho jednání.
V případě nexxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxd, že jej způsobí, je s tím srozuměn. Srozumění v tomto kontextu vyjadřuje aktivní volní vztah pachatele k způsobení trestním zákoníkem předpokládanxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxředkem, neboť pachatel sleduje svým záměrem cíl jiný, je však srozuměn s tím, že realizace tohoto cíle předpokládá způsobení následku trestněprávně vxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx s žádnou konkrétní okolností, která by mohla zabránit následku, který si pachatel představoval jako možný. Navíc ve smyslu § 15 odst. 2 se srozuměním rxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xýznam pro řešení případů, kdy má pachatel lhostejný vztah k danému následku. Srozuměním je vždy pokryta tzv. nepravá lhostejnost, tedy případ, kdy lhoxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxx xin
Pachatel usmrtí jiného ve snaze zakrýt jiný trestný čin, pokud poté, co dokoná jeden trestný čin, usmrtí jiného (poškozeného, svědka jeho činu, spxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxx xxxxxxxm stíháním rukama zardousil). Může se jednat i o usmrcení osoby, která nebyla přímo svědkem předchozího činu, avšak hrozí, že jej odhalí (pachatel usmrxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxit jiný trestný čin, pokud se dopustí trestného činu vraždy jako prostředku ke spáchání jiného trestného činu (např. usmrtí manžela poškozené, aby ji mxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxčení skutkové podstaty trestného činu v § 200, jednak v rámci základní skutkové podstaty trestného činu teroristického útoku [§ xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxu (její výklad podává § 123) z opatrování toho, kdo má podle jiného právního předpisu nebo podle úředního rozhodnutí o takovou osobu pečovat. Naproti toxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxžování proti jeho vůli za použití násilí, pohrůžky násilím, způsobením jiné vážné újmy, lsti, smyšlené záminky anebo jakýmkoli jiným způsobem.
V oxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x některých směrech širší, v jiných zase užší a neodpovídá plně tradičnímu chápání pojmu "únos" v běžné řeči. Týká se výlučně odnětí z opatrování osob v § 2xx xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx. Vzhledem k tomu, že trestný čin poškozování věřitele působí újmu věřiteli pachatele, jenž je jeho dlužníkem, dotčenou osobou, o jejíž úpadek v daném pxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx2/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona). Samotný trestní zákoník blíže nedefinuje stav úpadku. Podle insolvenčního zákxxx xxx xx x xxxxxx xxxx xxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit (§ 3 odst. 1 insolvenčního zákona). V případech uvedených v § 3 odst. 2 insolvenčníxx xxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxx xx xx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxpnosti dlužníka, která však v trestním řízení není uplatnitelná. Proto i za okolností předpokládaných v § 3 odst. 2 insolvenčního zákona je třeba zjišxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxrá je jedním ze zákonných znaků stavu úpadku. Samotná neschopnost plnit splatné závazky (insolvence) spočívá v tom, že dlužník nemá dostatek finančníxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxu je plnit. Předlužen je pak takový dlužník, který má více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Podle § 3 odst. 3 insolvenčního xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci pokračovat ve správě majetku nebo v provozu podniku. xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xx xx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xebo o fyzickou osobu, která je podnikatelem (§ 3 odst. 3 insolvenčního zákona).
Z hlediska subjektivní stránky postačí u způsobení daného těžšího nxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx
xxx xxxxxx x hesla Pravomoc
Území České republiky
Územím České republiky se rozumí ta část země, včetně vnitřních vod (vodní nádrže, řeky, jezera) a prostoru pxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxy.
Tzv. exteritoriální místa (zejména velvyslanectví cizích států v České republice, popřípadě sídla mezinárodních organizací) nejsou vyňata z xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxí úkony bez souhlasu příslušného orgánu cizího státu (srov. čl. 22 Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích - č. 157/1964 Sb.). Zde spáchané trestné čxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxní též na paluby lodí a letadel. Přitom je nutno rozlišovat lodi a letadla státní neobchodní (tj. vojenské, policejní, celní) a ostatní lodi a letadla (oxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxňuje tzv. princip registrace (princip vlajky) ve smyslu § 5.
Územní samospráva
Územní samospráva je funkční správní celek prostorově vymezený urxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x vyššími územními samosprávnými celky jsou kraje. Jejich právo na samosprávu je zakotveno v Ústavě a podrobně vymezeno v zákoně o obcích (zák. č. 128/xxxx xxxx x x xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxtech obdobné orgány plnící obdobné funkce). V krajích je to zastupitelstvo kraje, rada kraje, krajský hejtman a krajský úřad.
Válečný stav
Válečnx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xb. Podle čl. 43 Ústavy jej může vyhlásit Parlament ČR, je-li Česká republika napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné oxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxů (čl. 39 odst. 3 Ústavy České republiky). Válečný stav je vždy vyhlašován pro celé území státu (stav ohrožení státu nebo nouzový stav mohou být vyhlášenx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxsti nabývá rozhodnutí o válečném stavu okamžikem v něm stanoveným.
Válečný zajatec
viz výklad u hesla Voják
Válka
Válka je ozbrojený konflikt xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxi splněny stanovené podmínky, bude vyhlášen válečný stav). V případě České republiky rozhoduje o vyhlášení válečného stavu Parlament, je-li Česká rexxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xomu bude představovat ozbrojený konflikt menšího významu, zpravidla místně i časově omezený (pohraniční provokace, ojedinělé ostřelování nebo bomxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x
xxx xx xxxxx
xx x xxxxx xxxxxré mají i obyčejovou povahu. To vytyčuje některé zásady, které jsou pak konkretizovány v mezinárodních smlouvách. Jde především o zásadu válečné účelxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xe způsobu vedení války a bojových prostředcích, které mohou pro boj užít) a zásadu humanity (bojové akce by měly směřovat pouze vůči vojenským silám a obxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxody).
Základem právní úpravy je Ženevský protokol o zákazu chemických a bakteriologických zbraní z roku 1925, Ženevské úmluvy z roku 1929 a 1949 uprxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxx navazuje řada dodatkových protokolů a dalších úmluv.
Útočná válka je postihována jako mezinárodní zločin agrese (definice agrese viz rezoluce Vaxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxx xxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxné akci regionální organizace po předchozím zmocnění Rady bezpečnosti (čl. 52 až 54 Charty),
c)
v rámci výkonu individuální nebo kolektivní sebeoxxxxx x xxxxxxx x xxx xx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx orgánu veřejné moci je situace, která brání předmětné instituci v řádném plnění jejích základních úkolů, a to po určitou, ne zcela zanedbatelnou dobu. xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxou poruchou v činnosti byť i jiné instituce musí být dána příčinná souvislost, přičemž k trestní odpovědnosti za tento těžší následek postačí zavinění xxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxx xxx
xxxxx xxxx xx xxxxxxx
xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxním nebo ohrožením subjektivních občanských práv. Tímto zásahem do právní sféry poškozeného, který se nedotýká přímo jeho majetkových práv, ale přesxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxledku primární újmy (ztráty v podnikání v důsledku poškození dobré pověsti). Při posuzování vážnosti újmy způsobené na právech je třeba vždy komplexnx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxípadu.
Věc
Věcí ve smyslu § 134 se rozumí jednak ovladatelné hmotné předměty, jednak ovladatelné přírodní síly, které slouží potřebám lidí a kterx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxi, a v důsledku toho i způsobilost být předmětem právních vztahů, včetně trestněprávních a trestně procesních. Pod pojem "věc" patří jak věci movité, txx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxu přírodní sílou mohou být např. elektrická energie, jaderná energie, vodní energie.
Zatímco první věta prvního odstavce § 134 se vztahuje na věcix xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxhují i na živá zvířata, zpracované oddělené části lidského těla, peněžní prostředky na účtu a na cenné papíry. Živé zvíře i z hlediska občanskoprávního xx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxvím ustanovení o majetkových trestných činech, neboť mohou být předmětem např. trestného činu krádeže. Ochrana živé zvěři je také poskytována x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxuku z lidských vlasů, popřípadě lidské tkáně či orgány ve smyslu transplantačního zákona (zák. č. 285/2002 Sb.). Mohou být předmětem kupř. trestného čxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x peněžní prostředky uložené na bankovních účtech (např. osobní účty, vkladové účty), na účtech u družstevních záložen (viz zák. č. 87/1995 Sb., o spořixxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxých papírech) mohou být v listinné (hmotné) podobě, a pak jsou bez dalšího věcí ve smyslu první věty odstavce prvního § 134. Naproti tomu cenné papíry zakxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxx x xxx xxxxx x, tj. že se ohledně nich užijí ustanovení o věcech (mohou tak být kupř. předmětem trestného činu krádeže).
Jinou majetkovou hodnotou se rozumí majetxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxkovým právem je jakékoli penězi ocenitelné právo (např. pohledávka, práva k tzv. nehmotným statkům). Jinou penězi ocenitelnou hodnotou je taková hodxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxti ukládání sankcí, a to pro uložení trestu propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty (§ 70 až 72) a pro zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty (§ 101 a xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxblematika upravená v § 135, tj. zda jde o věc nebo jinou majetkovou hodnotu náležející pachateli. Věc nebo jiná majetková hodnota náleží pachateli, jesxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxtel nebo držitel takové věci nebo majetkové hodnoty znám. Pojem "věc a jiná majetková hodnota náležející pachateli" je vymezen tak, že se nevztahuje jex xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xebo oprávněný držitel není znám. Tato úprava má význam zejména u trestu propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty (§ 70 odst. 2) a ochranného opatření xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx; bylo-li však o této otázce již pravomocně rozhodnuto, je soud v souvislosti s ukládáním trestní sankce tímto rozhodnutím vázán, neboť nejde o otázku vxxx xx x xxxxx x xxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxtí, za nichž je naplněn znak některých trestných činů spočívající v tom, že trestný čin byl spáchán veřejně.
Jsou zde uvedeny dva okruhy (dvě skupinyx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem,
b)
jeho spáchání před nejméně třemi osobami současně přítomnými.
Oxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxstné činy hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob podle § 355 odst. 1, výtržnictví podle § 358, podněcování k trestnému činu podle § 364, scxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxláště přitěžující okolnost založena jen účinnějšími prostředky veřejného spáchání činu, tzn. jde zásadně o skupinu těchto okolností uvedených pod bxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxst. 2 písm. b), neoprávněné nakládání s osobními údaji podle § 180 odst. 3 písm. b), pomluva podle § 184 odst. 2]. S přihlédnutím k povaze spáchaného trestxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xnapř. u trestného činu omezování svobody vyznání podle § 176). K jednotlivým okolnostem zakládajícím spáchání trestného činu veřejně:
1.
Tiskovixxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xhemickou cestou. Jde zejména o noviny, časopisy, knihy. Mohou to být publikace periodické i neperiodické. Naproti tomu přepis na psacím stroji není tixxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxx počet osob. Spisem se přitom podle definice v § 136 rozumí jakékoli datové, zvukové a obrazové záznamy, vyobrazení a jiná znázornění. Spisem ve smyslu x xxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxí na tom, zda je jim spis zpřístupněn současně (najednou), anebo postupně.
Obsahem tiskoviny nebo rozšiřovaného spisu se rozumí nejen jejich vlastní oxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xnapř. publicistický, krátkometrážní) určený k veřejnému promítání, tj. zpravidla v kinech. V případě televizních filmů či inscenací půjde o naplněnx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxstou z jednoho místa. V tomto smyslu za rozhlas nelze pokládat např. místní rozhlas, závodní rozhlas - může však jít o spáchání činu veřejně jiným obdobnx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xozhlasem a novinami jsou nejdůležitějšími hromadnými sdělovacími prostředky.
6.
Veřejně přístupnou počítačovou sítí se rozumí propojení většxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxhání činu televizí, filmem, rozhlasem, veřejně přístupnou počítačovou sítí, může spočívat v uvádění do oběhu (tj. vytvoření možnosti k seznámení pro xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxhání činu před nejméně třemi osobami současně přítomnými předpokládá situaci, kdy činu:
a)
jsou přítomny nejméně tři osoby odlišné od pachatele, sxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx
xx
xxxx xxxx osoby přítomny současně, nikoliv postupně,
c)
jsou přítomny takové osoby, které jsou způsobilé vnímat jednání pachatele a chápat jeho význam či sxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx
Veřejně xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx existence závazkového právního vztahu mezi věřitelem a dlužníkem. Vzhledem k tomu, že k posouzení toho, zda takový vztah existuje, je součástí posouzxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxtím v občanskoprávním řízení, v němž již byla existence takového právního vztahu deklarována.
Věřitelem v tomto právním vztahu je ten, jemuž má být xxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxdá již existence věřitele. Důvodem právního vztahu mezi nimi může být jak smlouva, a to občanskoprávní, obchodní nebo pracovní, tak i jiná v zákoně uvedxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxavní věřitel a daňový věřitel. Nezáleží přitom na tom, zda daný závazkový právní vztah vznikl v souvislosti s podnikáním nebo jiným způsobem, a věřitelxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxvení § 222 má tedy širší dosah než na soukromoprávní závazkové vztahy a umožňuje sankcionovat i porušení jiných závazkových vztahů, např. jednání daňxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx směřuje proti pohledávce věřitele ze závazkového právního vztahu a jeho pachatelem může být jen dlužník. Jde o konkrétní subjekt se zvláštní vlastnosxx xx xxxxxx x xxx xxxxx xx
xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xinů provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence je provedení takového obchodu ve spojení s organizovanou skupinxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xachatel navíc nemusí být členem takové organizované skupiny, postačí jakákoli jeho vazba na ni v souvislosti s realizovaným zahraničním obchodem s voxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxy věci vyplývá, že k tomuto znaku, resp. této okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby, musí být z hlediska subjektivní stránky dán úmysl.
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xůsledku toho vyznačuje plánovitostí a koordinovaností, což současně zvyšuje pravděpodobnost úspěšného provedení trestného činu a umocňuje jeho škxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxx xxxx
xxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx v případě, že půjde o usmrcení dvou nebo více osob jedním skutkem, jinak půjde o spáchání činu opětovně podle písm. h). Pojem více zde tedy znamená nejménx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xodle § 21 odst. 1, § 140 odst. 1, 3 písm. a). Pokud se takto snaží usmrtit nejméně tři osoby, avšak podaří se mu usmrtit jen dvě, půjde o trestný čin vraždy podxx x xxx xxxxx xx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xítěte) nelze posoudit jako spáchání činu na více osobách ve smyslu § 140 odst. 1, 3 písm. a), nýbrž jako spáchání činu na těhotné ženě podle § 140 odst. 1, 3 pxxxx xx x xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx x
xxxxxxxxxx
x xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxtvím § 140 odst. 1, 3 písm. a). Shodná formulace "dvě nebo více osob" se objevuje např. v § 141 odst. 2 písm. a), § 145 odst. 2 písm. a). V řadě dalších ustanovexx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxvém činu rukojmími více osob". V kontextu shora uvedených ustanovení zde bude znak "více osob" nutno vykládat jako nejméně tři osoby.
Voják
Voják jx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxx x xxxxx xxxxxxx
xx
xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxli ve služebním stejnokroji,
c)
příslušník bezpečnostního sboru u taxativně vypočtených trestných činů,
d)
válečný zajatec.
Pachatxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xpolupachatele trestného činu vojenského je zde
status
fyzické osoby, která je vojákem ve smyslu § 114 odst. 4 tr. zákoníku. V případě účastníka na tresxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxestného činu, pro vznik případné trestní odpovědnosti je tudíž nepodstatné, zda je tomu tak v době, kdy čin vyšel najevo nebo kdy se projednává v rámci trxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxjimečné vojenské cvičení, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu pak vykonává mimořádnou službu. Právní režim služebního poměru vojáků upraxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxh cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve znění pozdějších předpisů, a dále zvláštní vnitřní předpis ozbrojených sil schválený na zxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxokroji, se rozumí voják v povinné záloze nebo aktivní záloze a další osoby, pokud jim bylo v souladu s § 31 odst. 4 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xx xxxžebního poměru. Činnost Vojenského zpravodajství podle zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, v platném znění, a Vojenské policie podle xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxnostních sborů bude proto vojákem ve smyslu § 114 odst. 4 písm. a) nebo b) tr. zákoníku. Válečným zajatcem je příslušník ozbrojených sil válčící stranyx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x x xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx x2. srpna 1949 na ochranu obětí války, publikovaných vyhláškou ministra zahraničních věcí pod č. 65/1954 Sb. Podle Ženevské úmluvy o zacházení s válečxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxník nevymezuje, co jsou výbušniny, ani pravidla nakládání s nimi a okolnosti jejich překročení, činí to však mimotrestní normy, konkrétně zákon č. 61xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxnách, a Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí uzavřená v roce 1957 x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx uvedené v mezinárodní smlouvě o přepravě nebezpečných věcí, kterou je Česká republika vázána, jíž je zmíněná Evropská dohoda o mezinárodní silniční pxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxé mohou chemickou reakcí vyvinout plyny takové teploty, takového tlaku a takové rychlosti, že mohou způsobit škody v okolním prostředí, jakož i látky mxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxpitola 2.2. dané dohody). Výčet těchto látek je obsažen v příloze A dané dohody a v ní jsou zařazeny do třídy 1 klasifikace nebezpečných látek. Obecné povxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx svých ustanoveních § 22, 6 a 25g. Zároveň přitom vymezuje pravidla pro výrobu výbušnin (§ 23), jejich uvádění na trh (§ 24), jejich předávání a nabývaní x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xx xx x xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxy nedovoleného ozbrojování, ovšem pouze za předpokladu, že přitom jde o množství výbušniny větší než malé. Znakem množství větší než malé totiž trestnx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxžství má jít, však nespecifikuje. Z povahy věci nicméně vyplývá, že za množství větší než malé je třeba u výbušnin považovat množství s účinky srovnatelxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxx xxxxx xe objevuje ve skutkových podstatách především trestných činů z nenávisti (rasové, národnostní, náboženské či jiné), zde se jedná převážně o kvalifikxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxbody, omezování osobní svobody, zavlečení, vydírání, poškození cizí věci, jakož i u některých dalších skutkových podstat). V základních skutkových xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x x xx x xxxxxxxx xxxxxa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob (§ 355 odst. 1). Ve všech uvedených případech se postihuje skutečnost, že trestný čin byl spáchán na jiném pro jehx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxoužitím násilí, pohrůžky násilí nebo pohrůžky jiné újmy) k aktivní účasti na náboženském úkonu, zdržování jiného od takové účasti nebo v jiném bránění x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx náboženství nebo víru.
Jde-li o skutkové podstaty trestných činů z nenávisti (ať už kvalifikované nebo v některých případech i základní), trestní xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xe je bez vyznání, aniž by mu tato skutečnost musela být zcela jednoznačně známa (pachatel vychází z domnění, že jde o osobu, která má vyznání, nebo je naopxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx), který deformuje vůli závislého a omezuje či eliminuje jeho svobodu rozhodování. Závislost může vyplývat z poměrů faktických (psychická závislost xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxje vůli pachatele výlučně z důvodu své odkázanosti na něj, bez této závislosti by v dané situaci podle své vůle jednal jinak. K vytvoření stavu závislostx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxivní výčet pohnutek v § 140 odst. 3 písm. j), které pronikavě zvyšují závažnost činu a zakládají tak jeho posouzení podle této kvalifikované skutkové poxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxeníhodnou pohnutku v případě usmrcení jiného považuje pohnutka, která odráží absolutní neúctu pachatele k hodnotě lidského života, jeho bezcitnostx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxceného pohlavního styku, usmrcení vojáka v rámci tzv. šikany, usmrcení člena gangu za ztrátu zásilky drog.
V situaci, kdy by pohnutka byla důsledkex xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx pečlivě zkoumat, do jaké míry tato okolnost ovlivnila jeho příčetnost v době spáchání činu (srov. R 41/1976, s. 438, 439) a přihlížet k ní při hodnocení pxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx xx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xdy je současně znakem ať již základní nebo kvalifikované (jako v tomto případě) skutkové podstaty, nebude možné k ní jako k přitěžující okolnosti přihlxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx x xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxí trestu v rámci trestní sazby (R 45/1972-I). V případě xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxažný (tj. že uvedený znak bude naplněn s mimořádnou intenzitou).
Zbraň (se zbraní)
Ve smyslu tohoto ustanovení se zbraní rozumí jakýkoli předmět, xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xo být pochopitelně i zbraň v technickém pojetí (např. střelná zbraň, meč). Tento význam pojmu "zbraň" je třeba odlišovat od těch ustanovení tr. zákoníkxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx jen střelné zbraně, za podmínek oprávněného použití zbraně je okolností vylučující protiprávnost činu (§ 32). V případě trestného činu nedovoleného xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx trestného činu se zbraní je u některých trestných činů zvláště přitěžující okolností - např. u trestného činu vydírání podle § 175 odst. 2 písm. c), u trexxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx
xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxu, bylo posuzováno jako v zákoně výslovně neuvedená obecná přitěžující okolnost podle § 42 (např. u trestného činu rvačky podle § 158, u trestného činu xxxxxxx xxxxx x xxxxx
xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxnání nebo zamezení odporu anebo jestliže ji k tomu účelu má u sebe. Zbraň je prostředkem útoku na jinou osobu, a proto útok jen vůči věci nelze pokládat za čxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xodí po něm kámen), tak působení na jeho psychiku, tzn. hrozba použití zbraně, např. napřažení se k útoku, najíždění autem na poškozeného.
O spáchání xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx x xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xo, že ji ve skutečnosti nepoužil. I pouhé zastrašování zbraní lze pokládat za spáchání trestného činu se zbraní (R 25/1983-II). Jestliže má pachatel u sxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxíčetností se přitom rozumí takový stav, ve kterém byla v důsledku duševní poruchy podstatně snížena, tedy oslabena schopnost pachatele rozpoznat proxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx úplně vylučují některou z těchto schopností. Posuzování zmenšení příčetnosti vychází tedy ze stejných kritérií jako posuzování úplné nepříčetnostxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxat jako znak převážně kvantitativní (a pak se může blížit pojmům jako škoda, prospěch, náklady k odstranění poškození životního prostředí a hodnota věxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxx xxx xxxxxx x xxnkrétním případě vyjádřit v penězích, je možno se řídit obdobně hledisky uvedenými v § 138 odst. 1, kde jsou uvedeny hranice škod, prospěchů, nákladů k oxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxdle § 211 odst. 2 (pachatel bez souhlasu věřitele, v nikoli malém rozsahu, použije prostředky získané účelovým úvěrem na jiný než určený účel), obdobnx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxx xx x xxxxxxxxxx x xž 3 se užívá pojmů "větší rozsah", "značný rozsah" a "velký rozsah"), obdobně je tomu u trestného činu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxí ve větším rozsahu na trh výrobky, práce nebo služby a zatají přitom jejich podstatné vady" netýká poškození, ale jde o rozsah vykonávané závadné činnoxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx případně i "větší rozsah vůči dítěti mladšímu patnácti let" nebo "větší rozsah vůči dítěti" (tak je tomu např. u skutkové podstaty trestného činu nedovxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx x xx xxx xxxxxxxxx.
Význam kvalitativní stránky pojmu je pak nezastupitelný. Např. podle § 181 odst. 3 písm. a) (trestný čin poškození cizích práv) jde o způsobení jixxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxím práva nebo závazku ve větším rozsahu, než odpovídá skutečnosti, v § 233 odst. 3 písm. b), odst. 4 písm. b) (trestný čin padělání a pozměnění peněz) jde x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxho prostředku [§ 234 odst. 4 písm. b), odst. 5 písm. b)] a neoprávněné výroby peněz [§ 237 odst. 2 písm. b), odst. 3 písm. b)].
Stejně tak je tomu u skutkovxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x x x x xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxení daně jinému nebo její vymáhání od jiného), padělání a pozměnění předmětů k označení zboží pro daňové účely a předmětů dokazujících splnění poplatkxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xředmětů vydávaných orgánem veřejné moci nebo jím zmocněnou právnickou osobou jako dokladu o splnění poplatkové povinnosti v úmyslu způsobit jinému šxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx x x xxxxkových podstat trestných činů porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle § 268 odst. 3 písm. b), odst. 4 písm. b), porušení chráněných průmyxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxx odst. 2 písm. c), odst. 3 písm. b) a padělání a napodobení díla výtvarného umění podle § 271 odst. 2 písm. c), odst. 3 písm. b) (značný, resp. velký rozsahx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxtách trestných činů porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 1 a 2 ("větší rozsah" újmy u jiných soutěžitelů nebo spotřebxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx služeb nebo provozování výrobního, obchodního nebo jiného podnikání), nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 4 písm. b) ("větší rozsah" jednánx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxe § 342 odst. 1 či porušení mezinárodních sankcí podle § 410 odst. 1.
Specifickou povahu mají pojmy vztahující se k rozsahu u drogových trestných činxx xxxxx xx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxti let, pokud jde o trestný čin podle § 283, uvedených v kvalifikovaných skutkových podstatách trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx podle § 284 odst. 3, 4, nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku podle § 285 odst. 3, 4 a výroby a držení předmětu k nxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxx
xx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxtkové podstaty (kdy se jedná o projev snahy zákonodárce odlišit trestný čin od přestupku nebo jiného správního deliktu) nebo o znaky skutkových podstax xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xritéria. Posuzuje se tedy doba páchané trestné činnosti, její soustavnost, rozsah, její objem, četnost i povaha prostředků využitých ke spáchání trexxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxého činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 je tedy nutno vzít v úvahu druh látky nebo jedu s možxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xátky vyjádřenou účinným množstvím, případně hledisky obdobnými, množství látky, intenzitu újmy, jež hrozila nebo skutečně nastala, a počet osob dotxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxx, délku doby, po níž pachatel s uvedenými látkami nebo jedy neoprávněně nakládal apod.
Obdobná kritéria pro stanovení rozsahu většího, značného nexx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxtí skutkové podstaty daného trestného činu.
Za velmi xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xvelký rozsah" vyjadřují rozdílné stupně závažnosti trestného činu podle základní skutkové podstaty (nebo je toto odstupňování provedeno již od záklxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xodle toho, o jaký konkrétní trestný čin jde, případně o jakou skupinu trestných činů (např. ale ani u drogových trestných činů podle § 283 až 286 nejsou kxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx závažnějších a méně závažných a omamnými a psychotropními látkami a jedy). Nelze také vždy ztotožňovat pojmy "větší rozsah" podle tr. zákoníku a podlx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx modifikací, "značný" a "velký").
Znalec
Pojem "znalec" užívá tr. zákoník ve dvojím smyslu. Jednak z pohledu možného subjektu trestného činu, a tx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xhráněných osob, potencionálně poškozených některými trestnými činy. V prvním případě jde o skutkovou podstatu trestného činu křivé výpovědi a nepraxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxestný čin (popsaný v základní skutkové podstatě) byl spáchán "na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti". Obsax xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxx xx xxx xxx xxxxx x xxx xx xx xxx x xxx xx x xxx xxxxx x s. ř. s. a § 56 spr. řádu, v návaznosti na druh řízení, v němž je přibrání znalce možné. Za posudek podaný ve správním řízení ovšem nelze znalce postihovat xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxzení o dědictví (§ 38 o. s. ř.), v řízení před Ústavním soudem (§ 50 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu), před mezinárodním soudním orgánem (zx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxy (čl. 30 Ústavy, § 48 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a čl. 12 až 19 přílohy č. 1 k tomuto zákonu - Jednacího řádu vyšetřxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxuje, aby se jednalo o otázku složitou, kde nepostačuje podání odborného vyjádření (§ 105 odst. 1, 5 tr. řádu), nadto se sice jen v trestním řízení uvádí výxxxxxx x xxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxsoká škola nebo instituce specializovaná na znaleckou činnost k podání znaleckého posudku nebo přezkoumání posudku podaného znalcem, vzhledem k úprxxx x x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxho poměr k věci, k orgánům provádějícím řízení, k účastníkům nebo k jejich zástupcům pochybnost o jeho nepodjatosti. Jakmile se znalec dozví o skutečnoxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx, který jej pro podání posudku ustanovil. O tom, kdy znalec může odepřít podání posudku a kdy mu nemůže být podání posudku uloženo, platí pro jednotlivé dxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x x xx x xxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxdat. V jednotlivých druzích řízení je nutno znalce poučit. V trestním řízení přichází v úvahu i znalecký posudek předložený stranou (§ 110a tr. řádu).
xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx a tlumočnících, užívá výrazu "státní orgán") v trestním řízení, občanském soudním řízení, správním řízení, řízení před notářem jako soudním komisaxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xa trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346), v řízení před mezinárodním soudním orgánem nebo který byl vyžádán a předloxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx
xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxdřazenou důkazní hodnotou, protože i znalecký posudek musí orgán, který vede řízení, hodnotit v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů (§ 2 odst. x xxx xxxxx x xxx xx xx xxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x x xx xxxxxxxxutí náhradní hodnoty) a § 102 (zabrání náhradní hodnoty), kdy jde o to, že hodnotu věci nebo jiné majetkové hodnoty, kterou soud mohl prohlásit za propaxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxého posudku, který se přikládá k návrhu na zápis do obchodního rejstříku [§ 38i odst. 1 písm. g) obch. zák.], nadačního rejstříku, rejstříku obecně prosxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xodstatné údaje.
Ustanovení § 346 zakotvující trestnost křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku rozlišuje znalecký posudek:
a)
nepxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxti a závěry z něho vyplývající jsou vědomě hrubě nepřesné, resp. nepravdivé),
c)
neúplný (byly úmyslně zamlčeny některé podstatné okolnosti, což xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxx xxxxx xx x xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxován v zadání pro znalce).
Příslušný orgán, který v řízení ustanovil znalce (obdobně by se to týkalo strany, která vyžádala podání posudku za podxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xkutečnostmi, k jejichž posouzení je třeba jeho odborných znalostí. V posudku uvede znalec popis zkoumaného materiálu, popřípadě jevů, souhrn skutečxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxudku připojí znalec znaleckou doložku, která obsahuje označení seznamu, v němž je znalec zapsán, označení oboru, v němž je oprávněn podávat posudky, a xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xřipevněna k poslední straně posudku a přetištěna znaleckou pečetí. Znalec je povinen písemný posudek na požádání státního orgánu osobně stvrdit, dopxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx jsou upraveny v zákonech upravujících příslušný druh řízení.
Živelní pohroma
Trestní zákoník používá uvedeného pojmu:
a)
v obecné části v § 4x xxxxx xx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxí pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život, veřejný pořádek nebo majetek, anebo na území, na němž je prováděna nebo byla provedena
evakuace
,
xx
x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xodmínek uvedených v § 276 a 277) mj. tak, že takovým zařízením se rozumí veřejné ochranné zařízení proti požáru, povodni nebo jiné živelní pohromě.
xxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxmi a jinými předměty, ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty z nedbalosti, krádež, zpronevěra, podvod, lichva a šíření poplašné zxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxtkové podstatě spáchá za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, vxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxného činu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. e) (čin je spáchán na území, na němž je prováděna nebo byla provedena
evakuace
osob, což u živelní pohromy lze xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx x x x xxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxn za tam uvedených okolností, tedy i za živelní pohromy]. Pachatel zde využívá této situace a projevuje zvláštní bezohlednost, která si zaslouží přísnxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxmy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, jde o zásadní zpřísnění, čímž se reaguje na takové trestné xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxtrofální sucho) a jejich následky.
Živelní pohroma, která ve značném rozsahu ohrožuje životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádex x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx x x x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xeské republiky). Stav nebezpečí se jako bezodkladné opatření může vyhlásit, jsou-li v případě mj. právě živelní pohromy, ohroženy životy, zdraví, maxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxžek integrovaného záchranného systému (§ 3 odst. 1 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, krizového zákona). Stav nebezpxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxdené v příslušných ustanoveních zvláštní části tr. zákoníku, nelze již tuto okolnost přičítat pachateli jako okolnost obecně přitěžující podle § xx xxxxx xx xx xx xxxxx x xxxx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxzby, nelze přihlédnout jako k okolnosti polehčující nebo přitěžující).
Pro naplnění tohoto znaku jako zvlášť přitěžující okolnosti postačí zavixxxx x xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxx
xxxxxx xxxx
xxxxx x
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxu je výslovně upravena jeho časová působnost (§ 2 a 3) a působnost místní (§ 4 až 11), zatímco osobní působnost (hmotněprávní exempce) je ponechána ústxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx x xxx xx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxou v ustanovení § 12 odst. 1, tj. zásadu, že jen zákon stanoví, co je trestným činem a jaké sankce lze za jeho spáchání vyvozovat (
nullum crimen sine lege
,
nxxxx xxxxx xxxx xxxx
xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxx aplikován trestní zákon účinný v době jeho spáchání a zákaz použití pozdějšího zákona k tíži pachatele, a tedy dovolené použití pozdějšího zákona ve prxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx x
xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxi 1.1.2015.
1.
Retroaktivitou se rozumí zpětná (časová) působnost zákona či jiného právního předpisu, tzn. že právní norma se vztahuje i na skutečnxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx takové vztahy, které vznikly až od její účinnosti. Toto pravidlo se zde promítá formulací zákazu zpětné časové působnosti trestního xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
x xxxxx xxxxxxxx xxávního předpisu viz § 3 zák. č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv.
3.
V tomto ustanovení je vyjádřen zákaz zpětné působnosxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxla zákonem stanovena dříve, než byl spáchán. Jde o nejobecnější vyjádření principu "žádný trestný čin a žádný trest bez zákona", který je pak dále rozvexxx xxxxxxx x x x x xx
xx
x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xistiny (zásada zákazu retroaktivity v neprospěch pachatele). Z pohledu mezinárodněprávních závazků České republiky pak znění zákona odpovídá požxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxh věcí č. 120/1976 Sb.).
5.
Již z obsahu tohoto ustanovení lze dovodit, že se jedná jen o zákaz retroaktivity k tíži pachatele (in malam partem), nikoxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x x x x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xříznivější zákon, než ten, který byl účinný v době spáchání činu.
6.
K pojmu doba spáchání činu - viz výklad k § 2 odst. 4, bod 29.
7.
Toto ustanovenx xx xxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxce není z povahy věci vyloučena (srov. § 1 odst. 2 zák. o tr. odpovědnosti práv. osob).
8.
Rovněž ohledně mladistvých se s ohledem na ustanovení § 1 odsxx x xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xx x x xxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxx x xxx x xxestní zákon
Související předpisy:
xxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxx x xxxxxx x ochraně lidských práv a základních svobod se neomezuje na zákaz retroaktivní aplikace trestního zákona v neprospěch obviněného. Zakotvuje též obecxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
x
xxxxx xxxxx xxxx xxxx
xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xesmí vykládat extenzivně v neprospěch obviněného, např. za pomoci analogie. Z toho vyplývá, že trestný čin musí být v zákoně jasně definován.
ESLP Kokxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx a procesů, ale včleňuje do svého textu i určité regulativní ideje vyjadřující základní nedotknutelné hodnoty demokratické společnosti. Ústava akcxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x použití právních norem podřizuje jejich obsahově materiálnímu smyslu, podmiňuje právo respektováním základních konstitutivních hodnot demokratxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxm režimem". Toto pojetí ústavního státu odmítá formálně racionální legitimitu režimu a formální právní stát. Ať jsou zákony státu jakékoliv, ve státěx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxtnou součástí pojmu promlčení trestněprávního stíhání je vůle, snaha a ochota státu trestný čin stíhat. Bez tohoto předpokladu nemůže být naplněn ani xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxud stát určité trestné činy a určité pachatele stíhat nechce, je promlčení zbytečné: v těchto případech běh promlčecí lhůty ve skutečnosti neexistuje x xxxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxblice ani v jiných demokratických státech do oblasti těch základních práv a svobod principiální povahy, jež jsou součástí ústavního pořádku. Ústava xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxy státu a práva vůbec. Listina v čl. 40 odst. 6 se zabývá tím, které trestné činy lze stíhat (totiž ty, jež byly vymezeny zákonem v době, kdy byl čin spáchánxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx
xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxo státu vyžadují, aby vina pachatele byla autoritativně konstatována jen ohledně takového jednání, o němž mohl pachatel, v době kdy se ho dopouštěl, důxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xbecně dostupnou judikaturu obecných soudů. Tento závěr plně koresponduje i s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva, tak jak byla např. uvedenx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx
xx x xxxx
Trestní zákoník I. § 1 až 139. Komentář.
2. vyd.
Praha:
C. H. Beck,
2012,
s. 1-44.
Repík,
B.
Evropská úmluva o lidských právech a trestní právo.
Prxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx,
s. 42 a násl.
xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxalistika,
1994,
č. 1,
s. 34 a násl.
Díl 2
Časová působnost
Trestnost činu a doba jeho spáchání
JUDr.
Antonín
Draštík
Právnx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x x x
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx trestněprávní úprava, a stanovení podmínek, za jejichž splnění se v nich trestní zákony uplatňují, a to podle hlediska časového, místního, osobního a xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxh činů (skutků), na které se s ohledem na místo jejich spáchání bude vztahovat český trestní zákoník. Místní působnost je výslovně upravena zejména v usxxxxxxxxxx x x xx xx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxch zákonů vyňaty. Jde o tzv. hmotněprávní exempci, která je upravena v Ústavě, nikoliv v trestním zákoníku - srov. čl. 27 a čl. 65 Ústavy. Naproti tomu zxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x x x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xdpovědnost za trestný čin.
Věcná působnost trestních zákonů vymezuje okruh zájmů České republiky, cizího státu či mezinárodní organizace, kterým sx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxník se tedy uplatní na trestné činy fyzických a právnických osob (u posléze uvedených osob za podmínek zák. x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxxxx x x x x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx zákonů, která vymezuje dobu a časové podmínky, za nichž působí trestní zákony. Právní úprava časové působnosti se uplatní především při posouzení otáxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxpak takový čin byl beztrestný. Úprava časové působnosti navazuje na princip zákazu retroaktivity, resp. zákazu retroaktivity v neprospěch pachatelx x xxx xxxxxx x x xx xxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx
xxxxxxxx
xxxxx xxxxx sine lege
praevia (žádný trestný čin bez předchozího zákona, žádný trest bez předchozího zákona). Základem úpravy časové působnosti v těchto ustanoxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxání činu (jakožto důsledek zákazu zpětné časové působnosti) a povinnost použít jakýkoli pozdější, pro pachatele příznivější zákon, pokud v době od spxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxzumí skutek, nikoliv jeho možné právní posouzení, tedy nejde zde o pojem trestný čin. K tomu blíže výklad u § 13 odst. 1. Proto není podstatné, že trestný čxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx x xx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxnných znaků skutkové podstaty (usnesení Nejvyššího soudu, sp. zn. 8 Tdo 402/2012). Rozlišování pojmu skutek a trestný čin je při posuzování časové půsxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx x xxxxxx xxsobnosti trestních zákonů se rovněž vztahuje i na působnost zákonů, na které odkazuje trestní zákon ve svých banketních či odkazovacích dispozicích xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxě vymezuje zákon o střelných zbraních a střelivu - R 36/1998-I).
6.
Použití ustanovení o časové působnosti trestních zákonů (§ 2 a 3) se uplatní i nx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxchodná. Jestliže novela trestního zákona obsahuje přechodná ustanovení, tak je na místě jejich aplikace, a v takovém případě nejde o řešení otázky časxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx x xxxxx x xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx x xx xx xx), se ustanovení o časové působnosti trestních zákonů vztahují i na trestní odpovědnost právnických osob a mladistvých.
K odst. 1
8.
Trestností čxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xx xx xxx xxxx xxxxxxxx xložena i trestní sankce (trest, ochranné opatření). Trestnost činu tedy představuje souhrn všech podmínek, které jsou trestněprávně
relevantní
prx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xelevantních pro možnost ukládání trestních sankcí - srov. R 40/1998-II, R 59/2009. Činem, jehož trestnost se posuzuje, je skutek, tj. taková událost vx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxx spáchání více skutků ze strany jednoho pachatele (tzv. vícečinný souběh) se posuzuje u každého z nich samostatně. Proto ohledně jednoho skutku lze napxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxrý má vykazovat znaky více trestných činů (tzv. jednočinný souběh), je rozhodné posouzení jeho trestnosti v souhrnu (vcelku), tj. jeho trestnost je dáxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxx
x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx x x xxx xxxxx xx
11.
Skutečnost, že jde o zákon, který nabyl účinnosti, vyplývá z textu § 3 zák. č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv. Právní přxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxk jeho účinnosti stanoven na dobu dřívější, nejdříve však dnem vyhlášení. Dnem vyhlášení se rozumí den rozeslání příslušné částky Sbírky zákonů uvedexx x xxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xx x xxxx xxxxxx
xxx
xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxání) pachatel konal (tj. doba jeho aktivního jednání), nebo doba, kdy u omisivních trestných činů (tj. u trestných činů spáchaných jednáním ve formě opxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx
xxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxch zákonů vyžaduje posouzení celého souhrnu trestněprávních norem relevantních pro závěr o vině, trestu či ochranném opatření. Jde o komplexní posouxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxprávnost činu (např. krajní nouze - § 28, nutná obrana - § 29), okolnosti mající vliv na trvání trestní odpovědnosti (např. účinná lítost - § 33, promlčenx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxx x xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxsledky (např. podmínky pro upuštění od potrestání, možnosti ukládání alternativních trestů).
14.
Dále je třeba zdůraznit, že pokud trestní zákoxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxsoudit např. otázku viny podle jednoho souhrnu trestněprávních předpisů, a poté ukládat trest či ochranné opatření podle jiného souhrnu. V tomto směrx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxxx x x x x xxx xxxxxx xxx xxxxx xxx
xxx xxxxxx xxázky trestnosti činu u jednočinného souběhu platí, že jediný skutek nelze posoudit ve vztahu k některé právní kvalifikaci podle jedné právní úpravy (nxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x tomu srov. R 34/1952.
Naproti tomu v případě vícečinného souběhu spáchaných trestných činů je nutno každý sbíhající se čin posuzovat samostatně, a to x xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xobě jeho spáchání, zatímco další podle pozdějšího zákona účinného po jeho spáchání (retroaktivně), avšak jen za předpokladu, že to bude pro pachatele xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxu na to, zda jde o nový trestní zákon či dřívější trestní zákon (R 11/1962).
15.
Výjimkou z výše uvedené zásady, podle níž je při posuzování trestnxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxm uvedených může dojít k tomu, že otázka viny pachatele bude posouzena podle jednoho souhrnu trestních norem, zatímco sankce mu bude ukládána podle jinxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxí časové působnosti trestních zákonů, když věc byla už pravomocně rozhodnuta, a tedy otázka trestnosti činu musela být již dříve definitivně vyřešenax
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x x xxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xx xxxxxnost činu se posuzuje podle zákona účinného v době jeho spáchání. Zákonem se zde rozumí trestní zákon ve smyslu ustanovení § 110, tj. trestní zákoník, poxxx xxxxxx xxxx xx xx xx x xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxstním řízení rozhodne, nedojde k žádné změně trestních zákonů, pak se beze zbytku uplatní tato zásada, neboť zde není žádná konkurence trestních zákonxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx v době spáchání činu, tj. použití pozdějšího zákona, pokud je pro pachatele příznivější - § 2 odst. 1, část věty za středníkem. Řešení této otázky časové xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxvy. Pokud k žádné změně trestních zákonů v takto vymezeném období nedojde, uplatní se zásada, podle níž se trestnost činu posuzuje podle jediného existxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxž před jeho spácháním a který tak v době spáchání činu již nebyl součástí právního řádu (viz rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 11 Tz 17/2013), a stejně tax xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxch zákonů, neboť čin byl spáchán v době účinnosti jednoho z nich, zatímco za účinnosti druhého se o něm rozhoduje, tak při posuzování jeho trestnosti se pxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx zásady, že trestnost činu se posuzuje podle zákona účinného v době jeho spáchání. Teprve poté se tento čin podřadí pod souhrn trestněprávních norem podxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxznivější, resp. nejpříznivější. To znamená, že takovým zákonem nemusí být vždy zákon účinný v době rozhodování, jestliže v posuzovaném období došlo k xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx účinný není, když byl nahrazen zákonem pro pachatele méně příznivým.
19.
Při řešení této situace je třeba zdůraznit, že jde o posouzení konkrétníhx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxrnu všech v úvahu přicházejících trestněprávních předpisů významných zejména pro posouzení, zda je, popř. zda ještě stále je posuzovaný čin trestným xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxným a jaká trestní sankce by mu mohla být uložena, případně zda by mohlo být upuštěno od potrestání, zda by nebylo možno věc vyřídit formou odklonu (např. xxxxxxxxxx x x xxx xxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxí dnem spáchání činu a končící dobou, kdy orgán činný v trestním řízení ve věci tohoto činu učiní své rozhodnutí (např. v řízení před soudem je to okamžik, xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xýjimka ze zásady, že se trestnost činu posuzuje podle zákona účinného v době jeho spáchání, se podle odstavce 1, část věty za středníkem, uplatní jen tehxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxh pachatele (viz výklad k § 1). Pro otázku, kterého souhrnu trestněprávních předpisů se použije, je rozhodující porovnání, která z těchto právních úprxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxledek porovnání těchto trestněprávních úprav stejný, pak je nutno použít zákon účinný v době spáchání činu.
21.
Obecně lze sice vymezit určitá krixxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx aplikace nesmí opomenout konkrétní zvláštnosti činu a jeho pachatele, jakož i vlastní dobu rozhodování. Obecně bude pro pachatele příznivější situaxxx xxxx
x
xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
x
xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
x
xx xxx xxx xxxxe vyvozovat trestní odpovědnost (např. proto, že trestnost činu zanikla promlčením, neboť ve shodě s R 40/1998-II, R 6/2007, R 59/2009 otázku právní úxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx x xx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x
xxx xx xxxx xxxxxný podle obou porovnávaných úprav, ale celkově je pro pachatele příznivější pozdější úprava, která např. umožňuje uznat pachatele vinným mírnějším txxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxtrestání,
-
za čin, který je trestným činem, je nutno uložit trest - rozhodující bude porovnání druhu a výše v úvahu přicházejících trestů, a to v pořxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxnětí svobody, a poté u odstupňovaných druhů trestů (např. u trestu odnětí svobody) posouzení jejich zákonem stanovené výměry, přičemž rozhodující buxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x ukládání trestní sankce však zásadně nelze učinit pouze na podkladě srovnání trestních sazeb stanovených na posuzovaný čin, nýbrž je rozhodný výsledxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxh stanovených trestních sazeb trestu odnětí svobody.
23.
V případě pokračování v trestném činu, u trestného činu trvajícího a trestného činu hromxxxxxx xxxx xxxxxx x x xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxho deliktu a v době naplnění požadavku hromadnosti u hromadného deliktu. Samozřejmě se i v těchto případech uplatní výjimka ve prospěch pozdějšího příxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxx xxxxxxxxx
xx.
Pro řešení otázky aplikace ustanovení § 2 odst. 1 o časové působnosti trestních zákonů nejsou významná ustanovení upravující např. podmínky pro zaxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xovněž nemá význam procesněprávní úprava (např. stanovená výše náhrady nákladů trestního řízení). K těmto ustanovením se v souvislosti s posuzováním xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x x x x xx xxxxxx xxci rozhodnutí o vině a trestu již neposuzuje.
25.
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx (bylo-li již pravomocně rozhodnuto o vině a trestu). Při posuzování trestnosti činu ve smyslu § 2 odst. 1 se pozdější, pro pachatele příznivější právo xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxní o časové působnosti trestního zákona nelze použít (R 17/2007).
26.
Posuzování časové působnosti trestního řádu se řídí opačným principem a prxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx
x xxxxx x
xx.
Spáchání trestného činu může být dílem okamžiku, ale jeho páchání může probíhat i po delší dobu. To platí zvláště u pokračování v trestném činu, u tresxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxx xxxxx xx x x x xxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxx dokončení jednání, jímž je čin spáchán. Toto ustanovení navazuje na odst. 1, část věty před středníkem ("...trestnost činu se posuzuje podle zákona účxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxon účinný v době dokončení jednání (např. u pokračování je to zákon účinný v době spáchání posledního dílčího útoku, resp. ve smyslu odst. 4 v době konání xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xákon účinný v době spáchání činu, neboť to je doba, kdy byl čin spáchán ve smyslu ustanovení odst. 1, část věty před středníkem, a výkladového ustanovení xxxxxxxxxx x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xx. posouzení otázky příznivosti pozdějšího zákona.
Pokud alespoň jeden dílčí útok pokračování v trestném činu (§ 116) byl spáchán za účinnosti nového xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx a to bez ohledu na skutečnost, zda z hlediska § 2 odst. 1 jde o zákon, který je pro pachatele příznivější, či nikoli. Závěr o trestnosti všech dílčích útokx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxkterý jeho dílčí útok), k jejímuž spáchání došlo ještě před účinností nového (pozdějšího) zákona, naplňuje zákonné znaky některé skutkové podstaty i xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx x
xxx
xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxá působnost trestních zákonů posuzuje nejméně ke třem souhrnům trestněprávních předpisů. Jde o:
a)
zákon účinný v době spáchání činu,
b)
o pozdxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x
xx
xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xx xxxxxu obsaženou v odstavci 1 uplatní pravidlo o posouzení trestnosti činu pachatele podle zákona, který je ze všech v úvahu přicházejících trestních zákonx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx přísnější než předchozí zákon (tj. zákon, jenž nabyl účinnosti po spáchání činu, avšak v době rozhodování již byl nahrazen pozdějším zákonem), pak se nxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxích z odst. 1 počítajícího s možností četnějších změn trestních zákonů. Ostatně za situace, kdy tr. zákoník byl v období zhruba tří let již více než desexxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx zákoníku.
K odst. 4
29.
Pod pojmem doba spáchání činu je třeba rozumět dobu jednání pachatele nebo účastníka. K tomu srov. výklad pod bodem 12.
xxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx xx x xxxxiska ustanovení o časové působnosti posuzuje samostatně (jde o dobu, kdy účastník konal nebo v případě opomenutí byl povinen konat, nikoliv o dobu, kdy xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxk § 116 o pokračování v trestném činu. Dobou spáchání činu je doba spáchání posledního útoku zakládajícího účastenství na trestném činu (usnesení Nejxxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxx xxxxxxxxxx
xxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx x x x xxxxx 4). Naproti tomu v případě promlčení trestní odpovědnosti se pro běh promlčecí doby uplatní zásada akcesority účastenství - srov. § 34 odst. 2.
31.
xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xři posuzování časové působnosti trestních zákonů není rozhodující doba, kdy došlo k dokonání trestného činu. Je tomu tak proto, že možnost a hrozba trexxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxho činu ani nenastane. Okamžik dokonání činu bude významný pro běh promlčecí doby - § 34 odst. 2.
Související ustanovení:
§ 1 - zákaz retroaktivitxx x x x xxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxx x xxx x xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxedpisy:
zák. č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv,
Judxxxxxxxx
xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxna se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Tato zásada odmítající zpětnou časovou působnost trestního zákona je promítnuta v ustanovexx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xosuzuje jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější. Rozhodujícím kritériem pro posouzení otázky, zda použití pozdějšího zákona by bylo pro pxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxně rozhodným okolnostem konkrétního případu. Použití nového práva je tedy pro pachatele příznivější tehdy, jestliže jeho ustanovení posuzována jakx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xx xxx xxxx xxxx
xxxxxxxxxx
normou pro výrok o vině a trestu pachatele, neboť souvisí s výkonem již uloženého trestu, x x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxx xxxxxxxxxx
Při uplatnění § 16 odst. 1 tr. zák. je třeba posoudit každý trestný čin zvlášť, přihlédnout ke všem ostatním ustanovením, která mají xxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxznivější. Podle § 16 odst. 1 tr. zák. je třeba u každého trestného činu zkoumat, zda posouzení podle nového práva bude pro obžalovaného příznivější. [Nxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxch činů posuzovat z hledisek uvedených v § 16 odst. 1 tr. zák. Není tedy vyloučeno ani v tomto případě, že některý trestný čin bude třeba posoudit po 1. ledxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxx xxxxx
xxxxx xx xxxěří podle toho zákonného ustanovení, které se vztahuje na trestný čin nejpřísněji trestný bez ohledu, zda jde o nový tr. zák. či tr. zák. z roku 1950. Nixxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx x xxx xx x x xx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxu.]
Při úvaze o použití § 16 odst. 1 tr. zák. je třeba vždy posoudit, zda použití nového zákona vcelku, tzn. jak z hlediska ustanovení zvlášxxx xxxxxx xxx x xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxením, která jsou pro obžalovaného příznivější. Výjimka je možná pouze v rozsahu § 16 odst. 2 tr. zák. [Nyní § 2 odst. 1 a § 3 tr. zákoníku.]
Pxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxovení nového, nyní účinného trestního zákona, tj. zda jeho činem xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx § 2 odst. 1 tr. zákoníku.]
Jestliže byl čin spáchán za účinnosti zákona už zrušeného, je podmínkou toho, aby pachatel mohl být uznán vinným xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxvení zákona pozdějšího.
Pro závěr, zda použití pozdějšího zákona je z hlediska sankce pro pachatele příznivější (§ 16 odst. 1, věta za sxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxů, které by byly při použití zákonů jako celků pachateli uloženy. [Nyní § 2 odst. 1 tr. zákoníku.]
K výkladu ustanovení § 16 odst. 1 věta xx xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx 175/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon. Podle § 16 odst. 1 tr. zák. se trestnost činu posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx, aby konečný výsledek byl pro pachatele příznivější. Nutné je hodnotit starý a nový zákon jak z hlediska ustanovení zvláštní části, tak i se zřetelem k uxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxona. Přitom je rozhodný výsledek srovnání trestů, které by byly při použití zákonů jako celků pachateli za konkrétních posuzovaných okolností uloženxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx xx xxxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xřed 1.7.1990, je pravomocný a v novém rozhodnutí po tomto datu je ukládán pouze trest, neboť podle citovaného zákonného ustanovení je třeba rozumět trexxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxx xxxxxxele, které se dopustil před změnou tr. zák., lze posoudit spolu s částí jednání spáchaného po této změně jako pokračující nebo trvající trestný čin jedixx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxvých zákonů. [Nyní § 2 odst. 1 tr. zákoníku.]
Při posuzování znaků trestného činu podílnictví se vychází z trestnosti činu hlavního pachaxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxx. 1 tr. zák. považovat jednání hlavního pachatele za trestný čin, nelze ani jednání obviněného, který se na takovém činu podílel způsobem popsaným v § 2xx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xdst. 1 k § 214 odst. 1 tr. zákoníku.]
Pokud zákon upravující společenské vztahy, jejichž porušování je postihováno trestním zákonem, zárxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxuje některé znaky ustanovení § 185 tr. zák. o trestném činu nedovoleného ozbrojování), vztahuje se ustanovení § 16 odst. 1 tr. zák. o časové působnostx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxx xx trestnost činu se posuzuje podle pozdějšího zákona, jestliže je to pro pachatele příznivější, se uplatní i při posuzování otázky, zda je či není trestnx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxého činu, jehož kvalifikace podle této zásady připadá v úvahu. [Nyní § 2 odst. 1 tr. zákoníku a § 34 tr. zákoníku.]
Vykonává-li odsouzený txxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxy, a to i přesto, že v době, kdy je o podmíněném propuštění rozhodováno, již čin, za který byl trest uložen, by vzhledem ke změně právní úpravy nenaplňoval xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxx xxxx xxxxx x x xxxxx x xx xxxxxx x x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxu zákonných norem trestních i mimotrestních (na něž tr. zák. odkazuje ve skutkových podstatách s blanketní dispozicí), které jsou všechny účinné ke sxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xákona účinného v době jeho spáchání (např. z hlediska tr. zák.) a částečně podle zákona účinného v době rozhodování soudu (např. z hlediska mimotrestníxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxezpečné recidivy podle § 41 odst. 1 tr. zák. spočívající v tom, že pachatel již byl potrestán za zvlášť závažný úmyslný trestný čin uvedený v § 41 odst. 2 txx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxx xxx xxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxá o zvlášť závažný úmyslný trestný čin. V tomto případě je třeba vycházet z právní úpravy účinné v době původního rozhodnutí a není možné nově posuzovat txxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxtliže pachatel byl v minulosti potrestán za zvlášť závažný úmyslný trestný čin, který by již nyní podle nové právní úpravy účinné v době rozhodování nepxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx odst. 11 tr. zák. už za takový čin nelze uložit trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně na 8 let). [Nyní § 2 odst. 1 tr. zákoníku k § 59 trx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxud ještě nebylo pravomocně rozhodnuto o vině a trestu pachatele. Bylo-li již pravomocně rozhodnuto o vině i trestu, citované ustanovení o časové působxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xměnou mimotrestní zákonné úpravy, od které se odvíjí trestnost činu, nelze po této změně nařídit (§ 60 odst. 1 a § 60a odst. 4 tr. zák.) jen tehdy, jestližx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxx x x xx x xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx dílčí útok pokračování v trestném činu (§ 89 odst. 3 tr. zák.) byl spáchán za účinnosti nového (pozdějšího) tr. zák., pak se trestný čin v celém rozsahu poxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx. zák. jde o zákon, který je pro pachatele příznivější, či nikoli.
Závěr o trestnosti všech dílčích útoků pokračujícího trestného činu podle nového (xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxlo ještě před účinností nového (pozdějšího) zákona, naplňuje zákonné znaky některé skutkové podstaty i podle tr. zák. dřívějšího, účinného v době jexxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxx x x xxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxm obvinění) se přerušuje běh promlčecí doby a ohledně stíhaného činu počíná běžet nová promlčecí doba [§ 67 odst. 3 písm. a) a odst. 4 tr. zák.]. Jestliže xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxíhání ke zmírnění právní kvalifikace již stíhaného činu, pak tato okolnost, i když se vzhledem k ustanovení § 67 odst. 1 tr. zák. promítne do kratší promxxxxx xxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx xxxxou tr. zák. se zpětně neruší účinky úkonů, které byly učiněny podle dřívější právní úpravy a jež způsobily přerušení promlčecí doby. (Poznámka redakcx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxyní § 2 odst. 1 k § 34 odst. 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku.]
Pro posouzení otázky, zda použití pozdějšího trestního zákona by bylo pro pachxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxbě spáchání činu a zákona pozdějšího. Jestliže okolnosti xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx trestních zákonů je ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 část věty za středníkem trestního zákoníku, resp. § 16 odst. 1 část věty za středníkem tr. zák. pro paxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xozhodnutí pod č. 11/1991 Sb. rozh. tr.).
Přepočet nevykonaného trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody je třeba považxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxové působnosti trestních zákonů podle § 2 odst. 1 trestního zákoníku. Pokud soud po účinnosti trestního zákoníku dospěje k závěru, že přemění trest obxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxů, a každé i jen započaté dvě hodiny nevykonaného trestu obecně prospěšných prací počítá za jeden den odnětí svobody. Postup podle trestního zákoníku xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xástečně podle zákona účinného v době rozhodování soudu (č. 11/2004-I Sb. rozh. tr.). Jestliže soud nezjistí, že posouzení trestnosti činu podle zákonx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxí zákon, ve znění pozdějších předpisů, pak je ustanoveními tohoto zákona účinného v době spáchání činu vázán jak při rozhodnutí o vině, tak i rozhodnutí x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxný trest odnětí svobody podle trestního zákona, musí pro účely výkonu trestu odnětí svobody pachatele zařadit do odpovídajícího typu věznice podle § 3xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxx xákoníku se rozumí možnost, že pachatel bude pro určitý trestný čin odsouzen, tj. po zažalování bude pro tento trestný čin uznán vinným a uložen mu trestx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx xxxxx x xxxx x x xxxxxxx x xx x x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxnem a teprve později je rozhodováno o trestu, který má být obviněnému za takový trestný čin uložen. Trestní stíhání totiž končí xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx x xxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xravomocného rozsudku, i když jen ve výroku o trestu, v řízení o mimořádných opravných prostředcích (o dovolání, stížnosti pro porušení zákona nebo obnxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxo následné zastavení trestního stíhání pro některý z důvodů jeho nepřípustnosti podle § 11 odst. 1 tr. ř. (např. z důvodů milosti nebo amnestie prezidexxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxí je pro pachatele nejpříznivější, a to bez rozdílu, zda jde podle dřívějšího a pozdějšího práva o stejné či různé skutkové podstaty. Přitom se použije vx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxku. Zásada vyplývající z ustanovení § 2 odst. 1 tr. zákoníku, že trestnost činu se posuzuje podle pozdějšího zákona, jestliže je to pro pachatele příznixxxxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxí podle § 67 odst. 1 tr. zák.), v tom smyslu, že se vychází z délky promlčecí doby určené trestní sazbou trestu odnětí svobody toho trestného činu, jehož kvxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx
xx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xčásti v době před účinností nového trestního zákoníku (do 1.1.2010) a bylo skončeno až za účinnosti trestního zákoníku, tj. po 1.1.2010, přičemž ve smxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x x xx xxxxx x tr. zákoníku odvozená délka promlčecí doby (která je přitom kratší než podle předchozí úpravy v ustanovení § 67 odst. 1 tr. zák.) uplatní toliko do budoxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx podle dřívějšího ustanovení § 67 odst. 3 písm. a), b) tr. zák. Účinky procesních úkonů učiněných před 1.1.2010, jimiž v souladu se zákonem, tj. s ustanoxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xiž není spojeno přerušení promlčecí doby ve smyslu ustanovení § 34 odst. 4 písm. a), b) xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxius nebrání tomu, aby znak spočívající v předchozím odsouzení nebo potrestání pachatele (tj. v recidivě) ve smyslu § 205 odst. 2 tr. zákoníku o trestnéx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxstání pro čin stejné nebo nižší závažnosti, které splňuje zákonem stanovené podmínky, byť nebylo uvedeno v popisu skutku ve výroku o vině (v tzv. skutkoxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxzanou a vycházely z ní. Takové dřívější odsouzení nebo potrestání obviněného je objektivní skutečností, která nemá za následek ani přísnější právní kxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxplnění zákonného znaku recidivy jiným předchozím odsouzením nebo potrestáním obviněného, které v době spáchání posuzovaného činu odpovídalo stanoxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxx xxxx2010 zakládá znak recidivy ve smyslu § 205 odst. 2 tr. zákoníku u činu obviněného spáchaného před tímto dnem, pak nelze na základě ustanovení o časové půxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx x xxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx od 1.1.2010 jen proto, že v popisu skutku soudu prvního stupně je uvedeno toliko takové předchozí odsouzení (potrestání) zakládající recidivu ve smysxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxla trestnost činu.
Skutek, který byl spáchán za účinnosti zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění pozdějších předpisů, a o němx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xdyž naplňuje zákonné znaky určité skutkové podstaty podle obou těchto zákonů. Jestliže jím měl být spáchán trestný čin, jehož subjektivní stránka vyžxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx x xxx xxxxx x xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xze skutek posoudit jako trestný čin jen tehdy, když soud vyvodí u obviněného (pachatele) hrubou nedbalost. To platí i tehdy, pokud soud v takovém případx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxx xxx pachatele příznivější xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx x xx-li být i po tomto datu posouzen jako trestný čin porušování (porušení) povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti podle § 255a odst. 1 tr. zák. nxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xx xxx xxxxx x xx xxxt. 1 písm. a) tr. zákoníku], která má zároveň povahu hrubé nedbalosti (§ 16 odst. 2 tr. zákoníku), i když vzhledem k časové působnosti trestních zákonů (§ xx xxxxx x xxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx012 Sb. rozh. tr.).
R 2/2014
Literatura:
Šámal,
P. a kol.
Trestní zákoník I. § 1 až 139. Komentář.
2. vyd.
Praha:
C. H. Beck,
2012,
s. 44-62.
xxxxxxxx
xx x xxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx
xxxxxx xxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xrestní právo.
Praha:
Orac,
2002.
Beran,
K.
Zpětná působnost nového trestního zákoníku na trestné činy spáchané před 1.1.2010.
Bulletin advokacxxx
xxxxx
xx xxx
xx xx x xxxxx
xxxxxxxx
xx
x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxx x xxropské úmluvě z pohledu zákazu retroaktivity trestního zákona in malam partem.
Kriminalistika,
1994,
č. 1,
s. 34 a násl.
Užití zákona úxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x x x
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xro posuzování časové působnosti trestních zákonů vztahujících se k sankcionování trestných činů. V oblasti ukládání sankcí navazuje na zákaz retroaxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx x xxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x x xx prospěch použití nového trestního zákona, tj. trestního zákona účinného v době rozhodování soudu o druhu trestu a ochranném opatření, a to bez ohledu nx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxhokoli příznivějšího pozdějšího zákona ve smyslu § 2. Toto ustanovení limituje soud toliko v otázce výběru druhu ukládaného trestu, a v případě ochranxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xákona účinného v době rozhodování.
2.
Dobou, kdy se o trestném činu rozhoduje, se i zde rozumí okamžik, kdy soud prvního nebo druhého stupně (popřípxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxnutí (pozitivní nebo negativní) o uložení ochranného opatření.
3.
Aplikace tohoto ustanovení náleží xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx
xx
xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx ustanovení § 110, tj. trestní zákoník, podle povahy věci z. s. m. a zák. o tr. odpovědnosti práv. osob.
K odst. 1
5.
Toto ustanovení je výjimkou z praxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxxx xx x xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxuh trestu, a to bez ohledu na jeho příznivost pro pachatele (R 19/1962). Jestliže se na trestnost činu použije zákon, který byl účinný v době spáchání činxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xříznivějšího, pak nelze pachateli uložit takový druh trestu, který nezná zákon účinný v době rozhodování. Toto ustanovení je nutné z hlediska zabezpexxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xřípadě při splnění podmínek ustanovení § 2 odst. 1 sice ukládá podle dřívějšího zákona, když pozdější zákon není pro pachatele příznivější, ale výběr xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxvání časové působnosti trestních zákonů spočívá v tom, že se ve výše uvedeném smyslu neuplatní pravidlo, podle něhož je třeba trestnost činu posuzovat xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x x x xxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx xx je nejprve třeba posoudit, zda použití nového zákona vcelku - tzn. jak z hlediska ustanovení zvláštní části, tak i se zřetelem k ustanovením obecné částx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxv. R 19/1962).
Pokud soud v souladu s ustanovením § 3 odst. 1 vysloví vinu pachatele trestným činem např. podle dřívější právní úpravy, pak při ukládánx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx jej zákon současný. V takovém případě na posouzení trestnosti činu fakticky aplikuje dva komplexy trestněprávních norem.
7.
K pojmu druh trestu x xxx x xxx
xx
x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxx xxxxxx xxx xxxxx xx
xx
xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxdech, kdy je pro pachatele činu spáchaného před 1.1.2010 příznivější tr. zákon, se soudní praxe přiklonila k závěru, že pokud "...jako nejvyšší přípusxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxdin, pak z toho vyplývá, že zákon účinný v době rozhodování vůbec nedovoluje uložení trestu obecně prospěšných prací nad 300 hodin." ... "Z toho vyplýváx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxx. 1 tr. zákoníku a s ustanovením § 16 odst. 2 tr. zák. i při aplikaci trestního zákona účinného do 31.12.2009. Trest obecně prospěšných prací nad 300 hoxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxx x
xxx
xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xtanoveny odchylky od zásad vyplývajících z § 2 odst. 1. O uložení ochranného opatření se vždy rozhoduje podle zákona účinného v době rozhodování, a to bex xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxuhrnu trestněprávních předpisů bylo v otázce ochranných opatření pro pachatele příznivější. Opodstatnění této úpravy vyplývá zejména z povahy ochrxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xx xxxxzhodné, zda určitý druh ochranného opatření vůbec znala dřívější právní úprava (např. trestní zákon účinný v době spáchání činu), popř. jaké byly podmxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxch ukládání a způsobu výkonu. Např. není vyloučeno uložení zabezpečovací
detence
pachateli za čin spáchaný před 1.1.2009, kdy nabyl účinnosti zák. čx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xod bodem 2.
13.
K pojmu ochranné opatření - § 96 a násl. a výklad k těmto ustanovením.
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x x
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx x o Sbírce mezinárodních smluv,
zák. č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací
detence
,
Judikatura:
xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxx x xxxx xxx xxxx xx xxx xxxx x roku 1950. Nikdy však nesmí dojít k uložení takových trestů, které nový tr. zák. nepřipouští (§ 16 odst. 2, § 27, 36 a § 39 odst. 1 tr. zák.). [Nyní § 2 odst. x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxze v rozsahu § 16 odst. 2 tr. zák. [Nyní § 2 odst. 1 a § 3 tr. zákoníku.]
Pokud obviněnému, který k 1.1.2010 ještě nevykonal pravomocně uložexx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxo výkon uloženého trestu obecně prospěšných prací o šest měsíců se současným stanovením dohledu, tak za situace, že obviněný zavdal důvod k přeměně nevxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxx xxxx xx xxxdé jen i započaté dvě hodiny nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítají za jeden den odnětí svobody. (Poznámka redakce Sbírky: srov. rozxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxx
xxxxxxxxxx
x x x
xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx x x 2
Díl 3
Místní působnost
Zásada teritoriality
JUDr.
Antonín
Draštík
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2015.
1.
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxích § 4 až 8 jsou obsažena základní pravidla pro posouzení místní působnosti trestních zákonů České republiky. Jedná se především o princip teritoriaxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxi uplatňuje zásadně jen na svém území. Doplněním tohoto principu jsou zásady registrace (§ 5), personality (§ 6), ochrany a univerzality (§ 7) a subsidixxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xx xpravena trestnost činů spáchaných na území České republiky, tak trestnost činů spáchaných v cizině vymezují ustanovení § 5 až 8. Ustanovení § 9 může spxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xrávního řádu České republiky.
3.
Uplatňování principu teritoriality není právní překážkou pro řízení o předání či vydání do ciziny xxxxxx x xxx xxx xxxx x x xxx xxx xxxxx xxxx xxxxx x xx xx xxx x x xxx xx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxz R 24/1996.
4.
Zák. o tr. odpovědnosti práv. osob obsahuje sice vlastní úpravu místní působnosti, ale ta je v zásadě založena na stejných principexx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x x xx x xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxh zákonů vyjadřuje zásadu teritoriality. Podstatou této zásady je, že působnost trestních zákonů se vztahuje ["trestnost činu se posuzuje" (k pojmu txxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxx x x xxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xůže být občan České republiky, cizí státní příslušník nebo osoba bez státní příslušnosti, přičemž je nerozhodné, zda na území České republiky má pobytx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
Územím České republiky se rozumí ta část země, včetně vnitřních vod (vodní nádrže, řeky, jezera) a prostoru pod zemským povrchem (zemské nitro) i nad zexxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxitř státních hranic České republiky (srov. zákon o státních hranicích). Je to prostor, v němž se uplatňuje suverénní moc České republiky.
7.
Tzv. exxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx českého trestního zákona, vztahuje se na ně princip teritoriality, avšak české orgány činné v trestním řízení tu nemohou provádět procesní úkony bez sxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx lze vést trestní stíhání u osob, jež nepožívají diplomatické imunity nebo u nichž diplomatická
imunita
odpadla.
8.
Princip teritoriality se vztxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxla (obchodní). Zatímco na první z nich (na státní lodě a letadla) se plně vztahuje působnost našeho trestního zákona, u obchodních lodí a letadel se uplaxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xx
xx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxnní moci České republiky.
K odst. 2
10.
V tomto ustanovení je rozvedena zásada teritoriality ve vztahu k tzv. distančním deliktům. Jde zde o případxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxtal (nebo měl nastat - zejména u přípravy nebo pokusu trestného činu) v cizině (viz bod 9 výše), anebo naopak ke vzniku trestněprávně relevantního náslexxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxdech se za místo spáchání činu pokládá území České republiky, neboť na jejím území došlo alespoň zčásti k jednání pachatele nebo na jejím území alespoň zxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x aktivní činnosti pachatele (ke konání). V případě opomenutí (§ 112) je místem spáchání činu místo, kde ze strany pachatele mělo dojít k určité činnostix x xxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxání činu ve vztahu k následku je místo, kde ze strany pachatele došlo nebo mělo dojít k ohrožení nebo porušení zájmu chráněného trestním zákonem.
12.
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxoníku, a to v jednotlivých skutkových podstatách trestných činů. Z tohoto pohledu je zde trestním zákonem ve smyslu ustanovení § 110 pouze trestní zákxxxxx xxxxx xxx xx xx xxx xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxníku.
K odst. 3
13.
Jde o speciální ustanovení ohledně uplatňování principu teritoriality ve vztahu k účastenství. Zatímco ustanovení odstavce x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx v nichž účastenství (§ 24) je spácháno na území České republiky a kdy se na ně vztahuje trestní zákon České republiky. Účastenství je spácháno na území Čexxx xxxxxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx
x
xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx pachatele (podle výše uvedených zásad odst. 2), a účastník přitom jednal na území České republiky, nebo
-
je-li tu místo, kde alespoň zčásti došlo k xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx
x xxxxx x
xxx
xxxanovení tohoto odstavce je zákonem předvídanou výjimkou ze zásady akcesority účastenství (§ 24 odst. 2 in fine), a tedy projevem osamostatnění účastexxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxně, je v cizině vůbec trestný. V takovém případě se na účastníka uplatní působnost českého trestního zákona. Neřeší se zde otázka trestnosti činu pachaxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxy (viz § 7). Předpokladem ovšem je, že se pachatel v cizině musí alespoň pokusit o čin, který je trestný v České republice - v tomto směru i zde platí princip xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxxxx § 6 - zásada personality, § 7 - zásada ochrany a zásada univerzality, § 8 - subsidiární zásada univerzality, § 9 - působnost stanovená mezinárodní smxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxx x xxx x xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxx x xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx čin, který se považuje podle jejího právního řádu za spáchaný na jejím území. Toto ustanovení umožňuje odmítnout vydání, ale zároveň takové odmítnutí xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxritoriality zakotvený v § 17 odst. 1 tr. zák., který pouze vyjadřuje, že působnost tr. zák. se vztahuje na všechny trestné činy spáchané na území České rxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxmínek. Vlastní rozhodnutí o povolení vydání do ciziny je podle § 382 odst. 1 tr. ř. svěřeno správnímu orgánu - ministru spravedlnosti, který není povinxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxd pouze zjišťuje, zda neexistuje právní překážka vylučující vydání, a pokud nikoli, je povinen rozhodnout, že vydání je přípustné. Využít možnosti odxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxx xxxxxxxxx xxxx xxxv. z. m. j. s.]
Z hlediska posouzení, zda jde o trestný čin spáchaný na území České republiky, je v řízení o vydání do ciziny rozhodující obsax xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx x9 odst. 3 tr. zák.), pokud byl některý dílčí útok spáchán na území České republiky a jiný byl spáchán v cizině (tj. na území dožadujícího státu), a jestližx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx vydání překážkou vyplývající z ustanovení § 393 odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť vydání do ciziny není žádáno pro čin spáchaný na území České republiky. [Nyxx x xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xezinárodní (cizí) prvek, který může zainteresovat i cizí trestní, ale i mimotrestní právní úpravu. Aplikace cizího mimotrestního práva při řešení otxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxnosti činu. Jestliže čin naplňující znaky skutkové podstaty trestného činu obsahuje cizí prvek, který je třeba podřadit právě pod normativní znak, lzx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xosuzovaném normativním znaku. Jde o otázku tzv. věcné (předmětné) působnosti trestního zákona, tj. dosahu jeho skutkových podstat. Normativní znakx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx být posuzovány podle cizího práva, jestliže si to vyžaduje vyskytující se cizí prvek. Naproti tomu normativní znaky vyjadřující pojmy a instituce veřxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx, neboť trestní zákon cizí zájmy tohoto druhu obvykle nechrání, a pokud je chce chránit, je třeba, aby to bylo v příslušné normě náležitě vyjádřeno.
Znxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxo práva opírá o právní normy nacházející se mimo trestní zákon, a proto se v konkrétním případě dovozuje především z mimotrestních právních předpisů (nxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxhto předpisů je až na výjimky omezena na území státu, který je vydal. Jestliže byl čin spáchán na území cizího státu a byl jím porušen předpis tohoto druhux xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxo uplatnit právo státu, na jehož území byl čin spáchán.
Podle zásady aktivní personality upravené v § 18 tr. zák. (§ 6 tr. zákoníku) se pxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxu, aby byl český trestní zákon uplatněn, postačí, že na čin spáchaný v cizině (některém cizím státě), dopadá určité ustanovení českého trestního zákonxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx průmyslových práv podle § 151 tr. zák. (stejně jako porušení chráněných průmyslových práv podle § 269 tr. zákoníku) tedy postačuje obecná trestnost nxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxyžaduje se, aby jednání pachatele spáchané v cizině, kde naplnilo všechny znaky skutkové podstaty trestného činu podle českého trestního zákona, zárxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx
xx x xxxx
xxxxxxx xxxxxxx xx x x xx xxxx xxxxxxxxx
xx xxx.
Praha:
C. H. Beck,
2012,
s. 44-62.
Fenyk,
xx x xxxx
xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx
xx xxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xx x xxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
O. a kol.
Trestní právo hmotné I.
Obecná část.
6. vyd.
Praha:
Wolters Kluwer,
2010.
Repík,
B.
Evropská úmluva o lidských právech a trestní práxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxvení, jež v souladu s mezinárodními závazky, rozšiřuje místní působnost trestních zákonů České republiky i na činy spáchané mimo její území. Předpoklxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxtředku, které jsou registrovány v České republice.
2.
Trestní
jurisdikce
České republiky je tak založena na registraci těchto prostředků, kterx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxritoriality (srov. slova "...se posuzuje obdobně podle § 4 odst. 2 a 3."), tj. na základě tohoto ustanovení se čin považuje za spáchaný na území České rexxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx x x xxxxx xx
xx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxbliky na palubě lodi nebo jiného plavidla anebo letadla nebo jiného vzdušného dopravního prostředku, které jsou registrovány v České republice, ať se x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx x xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x pobřežních vodách cizího státu, anebo letadlo ve vzdušném prostoru cizího státu, nebo v cizině na letišti. Zásada vlajky (registrace) je např. uplatnxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx civilního letectví (vyhl. č. 16/1974 Sb.).
Související ustanovení:
§ 1 - zákaz retroaktivity, § 2 - trestnost činu a doba jeho spáchání, § 4 - záxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxx xxxxovená mezinárodní smlouvou, § 12 - zásada zákonnosti a zásada subsidiarity trestní represe, § 13 - trestný čin, § 110 - trestní zákon
Souvisejícx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxprávního zmocnění se letadel (vyhl. č. 96/1974 Sb.),
Literatura:
viz literatura k § 4
xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxerá má na území České republiky povolen trvalý pobyt, za trestné činy spáchané kdekoliv mimo území České republiky, tj. v cizině. Jedná se o vyjádření jexxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxatní se princip teritoriality (§ 4).
2.
Zásada personality - aktivní princip personality, upravený v tomto ustanovení (pokud jde o pasivní princix xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x x x xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xtátní příslušnosti, které mají na území České republiky povolen trvalý pobyt.
3.
Ze zásady personality vyplývá, že pro posouzení trestnosti činu xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxů státu, na jehož území byl spáchán. K tomu srov. R 29/1981, R 47/1987-I.
4.
K pojmu trestnost činu viz výklad k § 2 odst. 1, bod 8. K pojmu cizina viz výklxx x x x xxxxx xx xxx xx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xx 186/2013 Sb., o státním občantví České republiky; do 31.12.2013 podmínky nabytí či pozbytí Českého státního občanství upravoval zák. č. 40/1993 Sb., x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxstupuje podle předpisů platných v době, kdy mělo dojít k nabytí nebo pozbytí státního občanství. Proto je nutno zohlednit ustanovení celé řady dalších xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxtním občanství vdaných žen (vyhl. č. 72/1962 Sb.).
6.
Pachatel, který má státní občanství České republiky a vedle toho i státní občanství cizího stxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxnů je rozhodující stav státního občanství v době spáchání činu. Pokud pachatel nabyl státní občanství České republiky až v době xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx. hlediska uvedená v § 8).
7.
Osobou bez státní příslušnosti je ten, kdo nemá žádné státní občanství, tj. ani české, ani žádného jiného cizího státu (xxxxx xxx xxxxxx x x xx xxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a v zák. č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů.
8.
U státního xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xaměstnání. Je to tedy místo, které si osoba zvolí právě s ohledem na to, že zde má rodinu, byt, zaměstnání apod. Každá osoba může mít pouze jedno místo trvaxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxvěry vyplývají též z ustanovení § 10 odst. 1 zák. č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož, místem trvalého pobytx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xdaj o adrese v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zamxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxnčním, popřípadě orientačním číslem a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci.
Vztah k jiným ustanovením
9.
Skutečnosxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xouze občan České republiky (např. vlastizrada podle § 309, válečná zrada podle § 320, služba v cizích ozbrojených silách podle § 321). Osobě, která je stxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxí soudu.
10.
Objasnění místa trvalého pobytu pachatele je významné např. z hlediska ukládání trestu zákazu pobytu, neboť tento druh trestu se nemůxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxiverzality, § 8 - subsidiární zásada univerzality, § 9 - působnost stanovená mezinárodní smlouvou, § 12 - zásada zákonnosti a zásada subsidiarity txxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxx x xxx x xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
zák. č. 325/1999 Sb., o azylu,
zák. č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů,
xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxho občana pre trestný čin spáchaný v cudzine, posudzuje sa trestnosť tohto činu podľa československého zákona (§ 18 Tr. zák.). Ak však zavinenie obvinexxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxidlá cestnej premávky platné na území toho štátu, kde bol spáchaný trestný čin. [Nyní § 6 tr. zákoníku.]
Pri skúmaní zavinenia dopravnej nxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xeskoslovenský občan, vodič motorového vozidla, sa nemôže zbaviť trestnej zodpovednosti tým, že tieto pravidlá nepoznal, lebo pred cestou je povinný xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x x
xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx x x x
xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x x x
1.
V tomto ustanovení je v odstavci 1 vyjádřena jednak zásada ochrany, která se uplatní ohledně trestných činů směřujících proti důležitým zájmům Čxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxbnost českých trestních zákonů ohledně takových trestných činů, na jejichž stíhání a postih má zájem mezinárodní společenství, a vztahují se tak na ně xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxi činy spáchanými proti nim v cizině je v odstavci 2 zakotven pasivní princip personality.
2.
Ustanovení § 7 se uplatní v případech trestných činů sxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxak čin v cizině státní občan České republiky, uplatní se princip personality; je-li takový čin spáchán na území České republiky, aplikuje se zásada terxxxxxxxxxxx
xx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x x x xxxxx xx xxx xx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x x x xxxxx xx xxx xx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxytu viz výklad k § 6, bod 7.
K odst. 1
4.
Výčet trestných činů uvedených v tomto odstavci je
taxativní
.
5.
Spáchá-li trestný čin cizinec v cizině, xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xx xxxxx xxxány činné v trestním řízení budou stíhat tohoto pachatele pouze v případech, že jeho čin byl namířen proti takovým zájmům České republiky, které je nutnx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxých v tomto odstavci se jedná zejména o činy, které směřují vůči České republice a jejím státním orgánům. Např. jde o trestné činy rozvracení republiky (x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xrestné činy ohrožující samotnou jeho existenci a další zvláště významné hodnoty.
6.
U ostatních trestných činů uvedených v tomto odstavci se jednx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxledu na místo jejich spáchání a osobu (státní příslušnost) pachatele. Do této skupiny patří např. padělání a pozměnění peněz (§ 233 - viz úmluvy o potírxxx xxxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxx x xxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx č. 80/2001 Sb. m. s., č. 18/2006 Sb. m. s., č. 57/2007 Sb. m. s.), genocidium (§ 400 - Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia - vyhl. č. 32/1955 Sb.xx
xx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxnost než státní občanství České republiky. Osobou bez státní příslušnosti, která nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt, je ten, kdo nemá žxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxušníkem České republiky je osoba, která podle platných právních předpisů (v současné době zák. č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanstxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xtátního občanství České republiky má též státní občanství jiného státu.
K odst. 2
9.
V tomto odstavci je z hlediska působnosti trestních zákonů paxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxx xxny spáchanými proti nim v cizině (tzv. pasivní princip personality). Trestným činem spáchaným vůči občanu České republiky (popř. osobě bez státní příxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx x x xxxxx x xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxl cizinec (popř. osoba bez státní příslušnosti a bez trvalého pobytu na území České republiky), protože v opačném případě by byla dána působnost trestnxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxadů:
-
v cizině byl spáchán trestný čin vůči českému občanovi nebo osobě bez státní příslušnosti, která má na území České republiky trvalý pobyt,
x
xxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xj. na území cizího státu (podmínka oboustranné trestnosti činu).
12.
Podmínka oboustranné trestnosti činu se nevyžaduje a ani se nemůže uplatxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxsí jít samozřejmě o čin trestný podle trestních zákonů České republiky, neboť jinak by nepřicházela v úvahu působnost trestního zákona.
Souvisejíxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxxxx personality, § 8 - subsidiární zásada univerzality, § 9 - působnost stanovená mezinárodní smlouvou, § 12 - zásada zákonnosti a zásada subsidiarity xxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxx x xxx x xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
zák. č. 325/1999 Sb., o azylu,
zák. č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů,
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
Literatura:
viz literatura k § 4
Subsidiární zásada univerzality
JUDr.
Antonín
Draštík
Právní stav komentáxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x x x
xx
x xxxxxxxxxx x x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxestního zákona. Subsidiární zásada univerzality spočívá v tom, že za splnění zde uvedených podmínek lze podle trestního zákona České republiky posuzxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxlen trvalý pobyt.
2.
K pojmu trestnost činu viz výklad k § 2 odst. 1, bod 8. K pojmu cizina viz výklad k § 4 odst. 1, bod 9. K podmínkám pro povolení trvaléhx xxxxxx xxx xxxxxx x x xx xxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xx xx x xxxx x xxx odpovědnosti práv. osob.
K odst. 1
3.
Všechny podmínky pro uplatnění subsidiární zásady univerzality musí být splněny současně a spočívají:
ax
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxl čin spáchán,
b)
pachatel, který byl dopaden na xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxyl vydán nebo předán k trestnímu stíhání nebo výkonu trestu cizímu státu (zpravidla státu, na jehož území čin spáchal) nebo jinému oprávněnému subjektx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxchatele na základě mezinárodní smlouvy - např. podle Evropské úmluvy o vydávání - č. 549/1992 Sb., nebo nedošlo k jeho předání na základě evropského zaxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxu stíhání nebo výkonu trestu, sám požádal o provedení trestního stíhání v České republice.
4.
Výše uvedené podmínky vztahující se k subsidiárnx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxtiční spolupráci ve věcech trestních. Oproti předchozí úpravě se v § 8 odst. 1 písm. b) uplatnění zásady subsidiární univerzality podmiňuje tím, že vyxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxdání k výkonu trestu odnětí svobody, pokud pachatel byl pro daný trestný čin již v cizině odsouzen.
Nově se podmiňuje [§ 8 odst. 1 písm. c)] uplatnění subxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxemí České republiky skutečně proběhlo a osoba nebyla vydána nebo předána.
Podmínky přípustnosti předání a vydání do ciziny nyní upravuje zák. č. 104/xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xx xx xxx x x xxx xx xxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xákona je rozšířena i na případy, kdy je cizím státním příslušníkem nebo osobou bez státní příslušnosti, která nemá na území České republiky povolen trvxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xložku.
6.
K pojmu právnické osoby a k jejímu sídlu - viz § 120 a násl. a § 136 a násl. obč. zák. č. 89/2012 Sb. Právnickou osobou, v jejíž prospěch pachaxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxže být např. odštěpný závod.
xx
x x xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xeboť trest lze ukládat pouze za trestný čin.
K odst. 3
8.
Omezení podle odstavce 3 se vztahuje pouze na případy uvedené v odstavcích 1 nebo 2, tedy poxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx působnosti trestního zákona. Např. spáchal-li český státní občan v cizině trestný čin (zásada personality), pro vyvození jeho trestní odpovědnostix xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx podmínek vyžadovaných v ustanovení § 8 odst. 1 nebo 2, pak v případě odsuzujícího rozsudku nesmí pachateli uložit trest přísnější, než jaký umožňuje uxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxe horní hranici trestní sazby téhož druhu trestu, která je stanovena zákonem státu, na jehož území byl čin spáchán. V případě, že dolní hranice trestní sxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx horní hranici v cizozemské úpravě. Rovněž nesmí ukládat přísnější druh trestu, než který pachateli hrozí v cizině. Pokud byl čin spáchán na území více sxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxch zákonů.
10.
Toto ustanovení pouze limituje český soud v tom, že nesmí ukládat přísnější trest, než jaký by pachateli hrozil ze strany cizího stáxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx, pak se pochopitelně trest ukládá v rámci trestní sazby stanovené trestním zákonem, neboť trestnost činu se jinak zcela posuzuje podle českého trestnxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxa registrace, § 6 - zásada personality, § 7 - zásada ochrany a zásada univerzality, § 9 - působnost stanovená mezinárodní smlouvou, § 12 - zásada zákoxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxx x xxx x xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxx x xxxxxx x xxx x xxxxx xxx xxxx xx xxxxx xx 31.12.2013,
zák. č. 325/1999 Sb., o azylu,
zák. č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republikxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
Literatura:
viz literatura k § 4
Působnost stanovená mezinárodní smlouvou
JUDr.
Antonín
Draštík
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x x x
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x x xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxy, registrace, personality, ochrany a univerzality a subsidiární zásady univerzality) místní působnosti trestních zákonů České republiky, a to takx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxx x
2.
Tímto xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxuva. Může jít jak o smlouvu dvoustrannou, tak vícestrannou. Musí jít o takovou mezinárodní smlouvu, která je součástí právního řádu České republiky, bxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxzšíření
jurisdikce
České republiky vyplývá např. z Úmluvy o zabránění a trestání trestných činů proti osobám požívajícím mezinárodní ochrany včetnx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x x x odst. 1, bod 8.
K odst. 2
4.
Toto ustanovení naopak místní působnost českých trestních zákonů zužuje, a to na základě mezinárodní smlouvy, která je xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxm Velké Británie a Severního Irska (uveřejněna pod č. 135/1976 Sb.). V takovém případě nepřichází v úvahu aplikace zásad teritoriality, registrace, pxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xx xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxx xxxxxxxxxxxxx, § 2 - trestnost činu a doba jeho spáchání, § 4 - zásada teritoriality, § 5 - zásada registrace, § 6 - zásada personality, § 7 - zásada ochrany a zásada uxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxx x xxx x xxxxxní zákon
Související předpisy:
Úmluva o zabránění a trestání trestných činů proti osobám požívajícím mezinárodní ochrany včetně diplomatickxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxverního Irska (vyhl. č. 135/1976 Sb.),
xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx x x x
xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
JUDr.
Antonín
Draštík
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2015.
1.
V České republice se uplatňuje zásada, podle níž stát nevydává do cizxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxovením o evropském zatýkacím rozkazu, kterým je realizován mezinárodněprávní závazek České republiky plynoucí z jejího členství v Evropské unii. Daxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxí osoby mezinárodnímu trestnímu soudu nebo tribunálu, v němž je výslovně vyloučena ochrana českého státního příslušníka jinak zakotvená v ustanovenx x xxx xxxxx xx xxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, tj. od 1.1.2014, se zrušuje dosavadní ustanovení § 10 s tím, že jde z hlediska obsahu ve skutečnosxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xx x x xxx xxxxx x xxsm. e), odst. 7 tr. řádu ve znění do 31.12.2013]. Toto ustanovení se stává součástí zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xx xx xxx x x xxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x x xx xxx xxxxxxxx upraveny zásady vydávání a předávání občanů České republiky a dalších osob s trvalým pobytem na území České republiky do ciziny a do jiného členského sxxxx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxx x
xx
x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxx x x xx xxx x x xx
xx
xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxo občanství pachatele v době rozhodování o jeho vydání, a nikoliv např. v době spáchání činu. Tato zásada platí bez ohledu na to, zda pachatel má v době rozxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxa České republiky do ciziny je rovněž nerozhodné, zda trestný čin spáchal v cizině nebo na území České republiky.
K odst. 2
5.
Výjimka obsažená v tomxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxtýkacího rozkazu. Jeho zavedení do právního řádu České republiky jako promítnutí závazků České republiky vyplývajících z členství v Evropské unii vyxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx84/JVV).
Evropský zatýkací rozkaz je rozhodnutím vydaným soudem členského státu Evropské unie, kterým se vyžaduje zatčení osoby a její předání jinýx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxého opatření spojeného s odnětím svobody (např. k výkonu ústavního ochranného léčení) do jiného členského státu Evropské unie. Tento postup předání sx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx V § 403 a násl. tr. řádu ve znění do 31.12.2013 jsou stanoveny konkrétní podmínky předávacího řízení občana České republiky nebo osoby, která má trvalý xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxx xxnu a doba jeho spáchání, § 4 - zásada teritoriality, § 5 - zásada registrace, § 6 - zásada personality, § 7 - zásada ochrany a zásada univerzality, § 8 - xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxada subsidiarity trestní represe, § 13 - trestný čin, § 110 - trestní zákon
Související xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxými státy,
§ 375, § 391 a násl., § 403 a násl. tr. řádu ve znění účinném do 31.12.2013,
zxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x
Judikatura:
Z článku 1 odst. 2 Ústavy, ve spojení s principem spolupráce, stanoveným čl. 10 Smlouvy ES, vyplývá ústavxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxrních orgánů a orgánů členského státu. Pokud tedy existuje několik interpretací Ústavy, jejíž součástí je Listina základních práv a svobod, přičemž jxx xxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xealizaci tohoto závazku, a nikoli výklad, který tuto realizaci znemožňuje. Tyto závěry se vztahují i na výklad čl. 14 odst. 4 Listiny základních práv a sxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxkaz umožňuje toliko časově omezené předání občana k jeho stíhání v členském státě EU pro konkrétně vymezený skutek, přičemž po skončení tohoto řízení mx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxského zatýkacího rozkazu, opravnými prostředky, nevyjímaje z toho ani případnou ústavní stížnost.
Pl. ÚS 66/04 (uveřejněno pod č. 434/2006 Sb.)
xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx x x x
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx rozdílně nahlíží na trestní rozsudky vydané na jedné straně členským státem Evropské unie (odstavec 2) a na straně druhé jiným cizím státem (odstavec 1xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xx
Vazbu či trest vykonané v cizině lze započítat do trestu uloženého v České republice za podmínek uvedených v § 93.
3.
Jestliže odsouzení trestním rxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxky vyžadované ustanovením § 105. Pravomocné rozhodnutí o zahlazení cizozemského odsouzení má podle ustanovení § 364a tr. řádu účinky zásadně jen na úxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxanovit výjimku mezinárodní smlouva, která přizná závaznost rozhodnutí českého soudu o zahlazení i na území smluvního cizího státu. V tom je rozdíl oprxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxko by nebyl odsouzen, což se uplatní jak v České republice, tak v cizině.
4.
Toto ustanovení se vztahuje i na právnické osoby a mladistvé - srov. § 1 odsxx x xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx x xx xx xx
x xxxxx x
xx
x xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xelze vykonat cizozemská trestní rozhodnutí a rozhodnutí cizích států nemohou mít na jejím území ani žádné jiné právní účinky. Výjimku z této zásady můžx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxtavuje nejvyšší formu právních účinků, které lze rozhodnutí cizího státu na území České republiky přiznat (srov. např. ustanovení § 130 a 304 z. m. j. sx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxré nespočívají ve vykonání cizího trestního rozsudku, ale v tom, že rozhodnutí cizího státu se pro jiné účely, než pro účely vlastního výkonu rozsudku, xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxnění trestního rozsudku cizího státu při posuzování okolnosti recidivy (např. u § 205 odst. 2), při rozhodování o způsobu výkonu trestu odnětí svobody xx xx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx xx x x x xx odst. 1, 3 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, viz R 33/1997).
7.
Trestním rozsudkem cizího státu se rozumí odsuzující rozsudek cizozemskxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxslovenské federace, pokud měly sídlo na území dnešní Slovenské republiky - k tomu srov. R 37/1996), jímž byl pachatel uznán vinným a byl mu uložen trest nxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxx xxx xxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xznačená forma cizozemského trestního rozhodnutí (např. usnesení, trestní příkaz).
8.
K pojmu území republiky - viz výklad k § 4, bod 6.
9.
Výjxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxě v případě, kdy tak stanoví:
a)
mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu České republiky, anebo
b)
zákon České republiky.
Přexxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xohoda mezi Českou republikou a Thajským královstvím o předávání pachatelů a o spolupráci při výkonu trestních rozsudků - uveřejněna pod č. 107/2002 Sbx xx xxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xdsouzených osob (uveřejněna pod č. 553/1992 Sb.) a podle Úmluvy o předávání osob odsouzených k trestu odnětí svobody (tzv. Berlínská úmluva, publikovxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxx xxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxvídanou v odstavci 1 trestní řád. Úprava byla obsažena v hlavě dvacáté páté trestního řádu, zejména v § 449 a násl. Podle § 450 odst. 2 tr. řádu bylo možno xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx uznávání a výkon cizozemského rozhodnutí upraveno v § 118 až 140 z. m. j. s.
12.
Dalším zákonem relevantním z hlediska přiznání právních účinků tresxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxedlnosti rozhodnout, že do evidence Rejstříku trestů se zaznamenají údaje o jiném odsouzení občana České republiky soudem jiného než členského státu xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxestu, který za něj byl uložen. Zákonný důsledek rozhodnutí Nejvyššího soudu, jímž se údaje o cizozemském odsouzení zaznamenají do Rejstříku trestů, zxxxxx x xxxx xx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxná, že toto odsouzení nemá jen význam důkazního prostředku k osobě odsouzeného, ale stává se formální právní skutečností předpokládanou zákony České xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xožno přihlížet k zapsanému odsouzení jako k okolnosti recidivy, je však nezbytné mít k dispozici další podklady, přinejmenším opis rozhodnutí cizozexxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xávrh Ministerstva spravedlnosti rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsoxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx
xxx
Na druhou stranu ani po zapsání údajů o odsouzení soudem cizího státu do evidence Rejstříku trestů nejde o rozsudek soudu České republiky, nelze rušit xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxolečný trest. Výslovně je tento závěr obsažen v ustanoveních § 43 odst. 4 a § 45 odst. 4 ve vztahu k pravomocným odsuzujícím rozsudkům jiného členského xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxkon takového rozhodnutí na území České republiky, avšak hledí-li se na něj jako na pravomocné odsouzení soudem České republiky, zakládá překážku přípxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxdu má v tomto smyslu tzv. negativní účinky - tvoří překážku věci rozhodnuté). Ve vztahu k rozhodnutím jiného členského státu Evropské unie tak výslovně xxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx x xxxxx x x xxx x xxxxx xx xx xx x.) je předpokladem jeho výkonu na území České republiky. Jestliže z různých důvodů nedojde k vlastnímu výkonu již uznaného cizozemského rozhodnutí na xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxném rozsahu vykonal), pak s takovým uznaným cizozemským rozhodnutím jsou přesto spojeny účinky vyplývající z § 4 odst. 5 a § 4a odst. 3 zák. č. 269/1994 Sxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
15.
S ohledem na ustanovení § 89 odst. 2 tr. řádu lze trestní rozsudek cizozemského soudu vždy (tj. i bez jeho uznání či zaznamenání do Rejstříku trestůx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxx x xxřízení výkonu trestu odnětí svobody, jehož výkon byl původně podmíněně odložen nebo z jehož výkonu byl obviněný podmíněně propuštěn (R 16/1997).
1xx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxé federace (tj. před 1.1.1993). Ve vztahu k trestním rozhodnutím soudů bývalé ČSFR lze zejména poukázat na přechodná ustanovení zákona č. 25/1993 xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxkladě ustanovení čl. II bod 7 zák. č. 25/1993 Sb., hledí se na odsouzení jako na odsouzení soudem České republiky. Soud České republiky příslušný podle § xxx xxxxx x xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxožen takovým rozsudkem a z jehož výkonu byl podmíněně propuštěn, neboť se ve zkušební době neosvědčil (R 8/1997). Rovněž lze připomenout, že trestní roxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx má povahu rozsudku soudu cizího státu, byť byl vyhlášen soudem dříve společné soudní soustavy. Nelze jej proto napadnout stížností pro porušení zákonx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxiky, vyhlášeného před 1.1.1993, je třeba z hlediska § 11 stanovit diferencovaně. Zatímco takový rozsudek nemůže být na území České republiky vykonánx xxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xěco jiného, má zde účinek negativní tím, že tvoří překážku věci rozhodnuté.
Z toho především vyplývá, že takový rozsudek lze vykonat (pokračovat v jehx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxiky uznal na území České republiky, popř. jde-li o výkon trestu peněžitého nebo trestu zákazu činnosti na základě dožádání Slovenské republiky podle čxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx souhrnný trest podle § 43 odst. 2 i za trestný čin, za nějž byl pachatel odsouzen takovým rozsudkem, a nelze k němu ani přihlížet jako k okolnosti zakládaxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx xxx x xx xxxxx xx x xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xtíhání, a bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat a musí být zastaveno, proti tomu, proti němuž dřívější stíhání pro týž skutek skončilo takovým prxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxenské republiky, jestliže rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení orgány Slovenské republiky zrušeno.
Je-li však trest uložený takovým rozsudkem vxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx x xxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxpubliky podle čl. VI Závěrečného protokolu Smlouvy o právní pomoci mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, hledí se na odsouzení jako na odsouxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxem na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (R 37/1996xx
x xxxxx x
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxi odsouzeného činu pro účely trestního řízení
ex lege
za odsouzení soudem České republiky. Tato výjimka ze zásady obsažené v odstavci 1 se vztahuje výhxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxt odsouzení, ke kterému došlo v některém členském státě, v novém trestním řízení vůči odsouzené osobě. Tímto ustanovením, jakož i novelou zákona o Rejsxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxx.2009, o organizaci a obsahu výměny informací z rejstříku trestů mezi členskými státy, a rámcového rozhodnutí Rady 2008/675/SVV ze dne 24.7.2008, o zxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xylo učiněno v trestním řízení, je třeba vycházet z trestněprávních předpisů členského státu, o jehož odsuzující rozsudek jde, a pokud v této souvislosxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx x xxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxx xx 1.1.2014 zák. č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.
19.
Toto ustanovení se uplatní bez ohledu na státní občanstxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxx
xx xxxxxxxxx
xxxxx
x xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxí na odsouzení soudem členského státu Evropské unie jako na odsouzení soudem České republiky. Tato
právní fikce
však v žádném případě neznamená, že i oxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxzsudek soudu České republiky. Trestní rozsudek jiného členského státu i nadále zůstává rozsudkem soudu jiného členského státu Evropské unie, a nestáxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxopské unie aplikací ustanovení o souhrnném či společném trestu (§ 43 odst. 4, § 45 odst. 4), anebo aby jej zrušil v řízení o mimořádném opravném prostředkxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxbliky není rozhodnutí příslušného soudu o jeho uznání.
xxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxnné znaky alespoň jedné skutkové podstaty trestného činu podle českých trestních zákonů. Jde o bezvýjimečnou podmínku oboustranné trestnosti činu, xxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxské republiky. Je přitom nerozhodné, jaký právní aspekt kvalifikace činu se projeví v závěru o jeho trestnosti podle českých trestních zákonů, když poxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x České republice jde o naplnění skutkových podstat více trestných činů.
22.
Zákon sice uvádí, že
fikce
odsouzení soudem České republiky se uplatnx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxm řízení jsou povinny vzít v úvahu a respektovat jeho hmotněprávní důsledky. V rovině trestně procesní se dopady tohoto ustanovení výslovně projevují xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxouzen soudem jiného členského státu Evropské unie. Takové odsouzení, resp. rozhodnutí soudu jiného členského státu Evropské unie, má v trestním řízexx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxsouzení je formálně právní skutečností předpokládanou českým právním řádem a v rámci trestního práva je skutečností významnou pro posouzení otázky rxxxxxxx xxxxxx x x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x 56 odst. 2, pro posouzení splnění podmínek pro zahlazení podle § 105 atd.
Vztah k jiným ustanovením
23.
Ustanovení o právních účincích pravomocxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx11 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, s účinností od 27.4.2012. Přechoxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxx
x
xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx. Z toho vyplývá, že za splnění v něm uvedených podmínek se plně uplatňuje až ve vztahu k odsouzením jiného členského státu Evropské unie pro trestný čin sxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxiněných do dne 27.4.2012 je skutečnost, že takové odsouzení je zapsáno v příslušné evidenci členského státu, jehož je odsouzený státním občanem nebo nx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx x x x xxxxxx xeritoriality, § 5 - zásada registrace, § 6 - zásada personality, § 7 - zásada ochrany a zásada univerzality, § 8 - subsidiární zásada univerzality, § x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx represe, § 13 - trestný čin, § 43 odst. 4 - úhrnný a souhrnný trest, § 45 odst. 4 - ukládání společného trestu za pokračování v trestném činu, § 105 - podmxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xe dne 24.7.2008 o zohledňování odsouzení v členských státech Evropské unie při novém trestním řízení,
rámcové rozhodnutí Rady 2009/315/SVV ze dne 2xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xx xxxx1994 Sb., o Rejstříku trestů,
xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxo soudem se sídlem ve Slovenské republice, i kdyby k odsouzení a potrestání došlo před zánikem České a Slovenské Federativní Republiky. K takovému odsoxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxdnutí Nejvyššího soudu o uznání rozsudku cizozemského soudu (§ 384a tr. ř.) nebo o zaznamenání údajů o odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstřxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxo na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 3 cit. zák.), znamená, že toto odsouzení nemá jen význam důkazního prostředku o osobě odsouzeného, ale xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxyslu příslušných ustanovení trestního zákona. Na druhé straně ani po zapsání údajů o odsouzení soudem cizího státu do evidence Rejstříku trestů nejde x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx
x xxxxx xxx xxxx xxxxx přihlížet k zapsanému odsouzení jako k okolnosti recidivy, je však nezbytné mít k dispozici další podklady, přinejmenším příslušný spis Nejvyššího sxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxka redakce Sbírky: ve stejném významu je pojem "hledí se na odsouzení jako na odsouzení soudem České republiky" použit i v třetí části právní věty stanovxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxtí podle z. m. j. s. příslušný krajský soud, souhrnný trest se ukládá podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku.]
Trestní rozsudek (rozhodnutí o vině x xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxdu cizího státu, byť byl vyhlášen soudem dříve společné soudní soustavy. Nelze jej proto napadnout stížností pro porušení zákona (§ 266 tr. ř.) ani návrxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxx
xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx x x x
xxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xrávní odpovědnosti. V principu spočívá v povinnosti strpět v reakci na spáchaný trestný čin následky v podobě zákonem stanovených sankcí. Trestní odpxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxe s jeho spácháním sankční reakci ze strany státu. Trestný čin a trestněprávní sankce představují z tohoto zorného úhlu základní prvky trestní odpovědxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx trestného činu a jsou splněny všechny zákonem stanovené podmínky jeho trestní odpovědnosti, je za takový čin trestně odpovědný. To však nutně neznamexxx xx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxl nemusí být odhalen a trestně stíhán. Navíc, i když je trestně stíhán, nemusí být vůči němu vždy uplatněna trestní sankce. Jeho trestní stíhání totiž můxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxx které charakterizují osobu pachatele, zavinění a stadia trestného činu - jsou vymezeny v hlavě druhé obecné části trestního zákoníku. Pro mladistvé pxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxké osoby v pozici pachatelů část druhá zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Hlava III obecné části trestního zákoníku v nxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx poškozeného, přípustné riziko a oprávněné použití zbraně) - a hlava IV obecné části trestního zákoníku pak zakotvuje okolnosti způsobující zánik trxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxví ve věcech mládeže.
Obecné podmínky a znaky trestní odpovědnosti zakotvené v obecné části trestního zákoníku jsou společné pro všechny trestné xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxzují skutkové podstaty jednotlivých trestných činů a znaky, kterými se od sebe odlišují. Tato ustanovení je přitom třeba aplikovat ve vazbě na příslušxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxedeným v příslušném ustanovení zvláštní části trestního zákoníku, ale je nezbytné zabývat se i znaky zakotvenými v obecné části tohoto zákoníku.
xxx x
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxdně trestného činu. Proto je trestný čin základem trestní odpovědnosti. Důsledkem jeho spáchání a trestní odpovědnosti za něj je pak jeho trestnost.
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xinu kolektivní odpovědnost skupiny osob, aniž by byl specifikován podíl konkrétních osob na jeho spáchání. Stejně tak nelze v reakci na spáchaný trestxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxstný čin společně s další osobou, která se spolu s ní podílela na jeho spáchání nebo spolu s ní přispěla k jeho spáchání.
Trestní odpovědnost je vyvodixxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxo (vnitřního) vztahu trestně odpovědné osoby k spáchanému činu i k způsobenému následku.
Trestně odpovědné za spáchané trestné činy jsou za splněnx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x x xx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xx xxé typové závažnosti člení na zločiny a přečiny a trestní sankce uplatnitelné v reakci na jejich spáchání zahrnují tresty a ochranná opatření. Trestné čxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xodle zákona o soudnictví ve věcech mládeže. Specifické sankce za trestné činy právnických osob v podobě trestů a ochranných opatření jsou pak zakotvenx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xo těch, za něž jsou podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim tyto trestněprávně sankcionovatelné.
Zásada zxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx
xxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxchodiska uplatnění trestní odpovědnosti za spáchané trestné činy. Obě tyto zásady současně patří mezi klíčové zásady celého trestního práva hmotnéhxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxho vymezení toho, co je trestným činem a jaké trestní sankce lze v reakci na jeho spáchání uplatnit. Trestným činem je ve smyslu této zásady jen to, co za něx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxanovenými příslušnými zákony, zvláště pak trestním zákoníkem, zákonem o soudnictví ve věcech mládeže a zákonem o trestní odpovědnosti právnických xxxx x xxxxxx xxxxx xxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxkonem stanovených pravidel představuje nejzazší z možných řešení, a to řešení určené pro zvláště společensky škodlivé případy. Současně je s jejím zaxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxdnosti podle jiných než trestních předpisů. K vyvození trestní odpovědnosti za určitý čin tedy nepostačuje to, že tento vykazuje všechny formální znaxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xak jeho pachatel není trestně odpovědný. Tímto způsobem jsou vymezeny dvě specifické podmínky trestní odpovědnosti, bez jejichž splnění není možné uxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx
x
xxxxx xxxxx xxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx bez zákona) - je v § 12 odst. 1 zakotvena v návaznosti na čl. 39 Listiny. Podle něj jen zákony stanoví, které jednání je trestným činem a jaký trest, jakož i xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxx xxx xxxxhán. Ve smyslu § 1 a v něm zakotveného zákazu retroaktivity může totiž být určitý čin trestný, jen pokud byla jeho trestnost stanovena dříve, než byl spáxxxxx x xxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxstiny, § 2 odst. 1).
6.
Právní normy upravující předpoklady a podmínky trestnosti činu a následky jeho spáchání v podobě trestních sankcí mohou mít xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxat. Jejich zákonné vymezení nelze nijak překročit, stejně jako nemůže být nijak rozšiřován zákonný výčet samotných trestných činů a sankcí uplatnitexxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xx xx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxcméně nebrání stanovení obsahu určitých trestněprávních pojmů zakotvených zákonem podzákonnými normami (pro názornost viz např. § 284 ve spojení s x xxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxáchání na trestní zákoník, zákon o soudnictví ve věcech mládeže a zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (srov. § 110 definxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxx x xxxxxx
xx
xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxe v neprospěch pachatele (in malam partem). Připuštění opaku by totiž zpochybnilo hranice trestní odpovědnosti, které mohou být stanoveny výlučně záxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxý čin. Trestní odpovědnost je důsledkem jeho spáchání. Základním trestněprávním důsledkem odpovědnosti za něj je možnost uplatnit vůči jeho pachatexx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x x x xxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xin však ve smyslu zásady subsidiarity trestní represe zakotvené v § 12 odst. 2 představuje toliko nejzazší (subsidiární) prostředek k ochraně právníxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxtní právo disponuje velice citelnými prostředky státního donucení a otevírá možnost zásadních zásahů do práv a svobod lidí, může trestněprávní zásahx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xxx x xxípadech, kdy není k dispozici žádné dostatečně efektivní mimotrestní řešení. Ochrana právních statků tedy musí být primárně zajišťována mimotrestnxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxech, v nichž je taková ochrana neúčinná a v nichž dochází porušením chráněných vztahů k naplnění znaků skutkové podstaty určitého trestného činu.
xx
xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx x xxxxxx xxediska jsou rozhodné formální znaky charakterizující spáchaný čin jako trestný. Jejich naplnění však samo o sobě nepostačuje k uplatnění trestní odpxxxxxxxxx xx xxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxtého trestného činu je totiž ve smyslu § 12 odst. 2 podmíněna splněním dvou předpokladů:
-
náležitou společenskou škodlivostí spáchaného činu a
x
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxdiarity trestní represe jako obecný interpretační princip, ale vycházeje z této zásady vymezuje dvě uvedené podmínky trestní odpovědnosti, když staxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxlivých, v nichž nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. Předpokladem závěru, že pachatel určitého protiprávního činu jx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxdlivosti spáchaného činu - je vyjádřením materiálního korektivu jinak v principu formálního pojetí trestného činu, vymezeného v § 13 odst. 1. Reflektxxx xxx xxxxx xx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxfické okolnosti, za nichž k nim došlo, buď společensky zcela neškodné, nebo mají toliko zanedbatelnou společenskou škodlivost. Pro takové případy vyxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx v § 12 odst. 2 vyjadřuje fakt, že trestní právo a z něj se odvíjející řešení představují krajní formu -
ultima ratio
- reakce na konflikty se zákonem a že z xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx
xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxez Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 413/04 a stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ČR R 26/2013-III). Tento princip má své místo v systému tresxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx prostředky trestního práva je na místě uplatnit pouze tehdy, když nepostačí uplatnění prostředků mimotrestních norem.
Trestnímu postihu za spáchaxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxe-li potřebnou společenskou škodlivost anebo (alternativně) postačuje-li v reakci na něj uplatnění jiné než trestní odpovědnosti, stejně jako v příxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxx xplatnění jiné než trestní odpovědnosti (tedy není-li ve smyslu principu trestní represe jako
ultima ratio
na místě vyvodit trestní odpovědnost), pax xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx xx xxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xkodlivý. Trestní odpovědnost totiž má jako krajní prostředek reakce na spáchaný protiprávní čin místo jen v případech, kde jiné právní prostředky selxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxx xxxxx
xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxí trestu v případě závažnějšího porušení určitých povinností soukromoprávní povahy, které je možné sankcionovat i mimotrestními prostředky. Obecnx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx neuplatní, jen když postačí samotné užití prostředků mimotrestních norem, nebo jde o činy nedosahující potřebné společenské škodlivosti.
11.
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxě naplňuje všechny formální znaky skutkové podstaty určitého trestného činu a na druhé straně není na místě vyvodit z něj ani jinou než trestní odpovědnxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx představuje materiální korektiv ve vztahu k zákonem vymezeným formálním znakům skutkových podstat jednotlivých trestných činů. Tyto znaky trestnýxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxost (R 26/2013-II). Zákonem zakotvená podmíněnost trestní odpovědnosti a trestnosti potřebnou společenskou škodlivostí současně vytváří prostor xxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxx xxxxx xabráněno tomu, aby byly za trestné činy považovány tzv. bagatelní činy nízké společenské škodlivosti.
12.
Trestní odpovědnost a z ní vyplývající xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xcela postrádajícím společenskou xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxy byla dovozována trestní odpovědnost a z ní vyplývající důsledky ve vztahu k činům postrádajícím společenskou škodlivost nebo k činům zanedbatelné sxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xejích stupňů a ponechává stanovení potřebné míry společenské škodlivosti z hlediska spodní hranice trestní odpovědnosti na zhodnocení konkrétních xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxě to, co charakterizuje povahu a závažnost spáchaného činu, osobu pachatele, míru jeho zavinění a jeho pohnutku, záměr nebo cíl. Jako určité vodítko přxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxledky, stejně jako okolnosti, za kterých byl čin spáchán, a chování pachatele - tedy skutečnosti, s nimiž je třeba se vypořádat též při úvaze o trestu (srxxx x xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxzhodných skutečností z hlediska míry společenské škodlivosti při použití zásady subsidiarity trestní represe v souvislosti s řešením otázky viny od xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxtřebná míra společenské škodlivosti pro uplatnění trestní odpovědnosti pachatele.
14.
Posuzování společenské škodlivosti má klíčový význam zxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxněprávně postihovány, zvláště pak od přestupků. V principu je však třeba hodnotit společenskou škodlivost všech činů naplňujících formální znaky skxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxí stránka a subjektivní stránka. Blíže k nim viz výklady k § 13 odst. 1.
Zásadně - co do základního východiska - přitom platí, že protiprávní čin, který vyxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxvní reakci. Trestní zákoník totiž - obecně vzato - řadí mezi trestné činy jen takové činy, u nichž za standardních okolností považuje za nezbytné uplatxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxjícího formální znaky určitého trestného činu je tedy na místě jen výjimečně v případech, v nichž s ohledem na určité specifické okolnosti a z určitých zxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xrestným činům dané právní kvalifikace. Jen v takovém případě je na místě xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxtkou
sui generis
proti tomu, aby musely být ve standardním trestním řízení projednávány trestné činy, které si to z hlediska své závažnosti nezasloužxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxx x x xxx xxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxzení i v řízení před soudem zastavit trestní stíhání pachatele trestného činu, jestliže vzhledem k významu a míře porušení nebo ohrožení chráněného záxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxu, zejména k jeho snaze nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu, je zřejmé, že účelu trestního řízení již bylo dosaženo. Aplikace těcxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx společenskou škodlivost.
Nedostatek společenské škodlivosti spáchaných činů naopak působí jejich beztrestnost. Zjištění, že ze stíhaného činu nxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx x x předchozích stadiích řízení k zastavení jeho trestního stíhání, nejsou-li splněny podmínky pro postoupení věci jinému orgánu příslušnému k projednxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx x xxxxady tzv. bagatelních deliktů. Zásada subsidiarity trestní represe kladoucí důraz na společenskou škodlivost posuzovaných činů totiž vytváří prostxx xxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xostižitelných činů. Procesní řešení bagatelních deliktů - vycházející z principu oportunity a z široké možnosti uplatnění odklonů od standardního řxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxlečenská škodlivost. To umožňuje vhodně diferencovat v přístupu ke konkrétním případům a řešit je důsledně individuálně. Obecně přitom platí, že hmoxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxá a zda se případně nelze spokojit s uplatněním jiné než trestní odpovědnosti, a teprve když tomu tak není lze přistoupit k případnému ukončení trestníhx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxenské škodlivosti má zásadní význam též z hlediska posuzování trestní odpovědnosti mladistvých za jejich protiprávní činy naplňující formální znakx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xx x xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxsti dospělých - podmíněna dosažením takové rozumové a mravní vyspělosti mladistvých, která jim umožňuje rozpoznat protiprávnost xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxxx x xx xx xxxx xx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxti, tedy věku patnácti let, a je příčetný, tedy duševně způsobilý rozpoznat protiprávnost jím spáchaného činu a ovládnout své jednání, není trestně odxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxestní odpovědnosti mladistvých zakotvenou zákonem o soudnictví ve věcech mládeže stojící vedle dalších podmínek jejich trestní odpovědnosti vyplxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxosti jejich činu. Uplatnění relativní trestní odpovědnosti mladistvých je motivováno snahou reagovat na situace, kdy jejich nedostatečná zralost vxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxch nesou označení provinění a jejich formální znaky jsou vymezeny v trestním zákoníku a v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže.
Zákon o soudnictví ve xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx x xxči nim nutné vyjít z právní úpravy vztahující se na dospělé, tedy z ustanovení § 12 odst. 2. Na rozdíl od předchozí právní úpravy účinné do 31.12.2009 nyní xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxh činů. S ohledem na dětský věk mladistvých a s ním spojený obecně dosud nižší práh jejich rozumové a mravní vyspělosti než u dospělých je ovšem na místě vyxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxdní ani nést důsledky trestní odpovědnosti za činy nízké (malé) společenské škodlivosti ani za činy zcela postrádající společenskou škodlivost. Uplxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxdou subsidiarity trestní represe.
17.
V systému soudnictví ve věcech mládeže je pamatováno i na reakci na činy jinak trestné spáchané trestně neoxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxx xxxxx xrestné spáchané dětmi mladšími patnácti let - trestně neodpovědnými už z důvodu nízkého věku - a to opatřeními netrestní - převážně výchovné - povahy (vxx x x xxxxx x x x xx xxxxx x xx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xísm. a) z. s. m. ve spojení s § 93 odst. 7 a § 18 z. s. m.], výchovná omezení [§ 93 odst. 1 písm. b) z. s. m. ve spojení s § 93 odst. 7 a § 19 z. s. xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xx xxxxxxx x x xx xxxxx x x x xx xx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxho vhodného výchovného programu ve středisku výchovné péče [§ 93 odst. 1 písm. d) z. s. m. ve spojení se zákonem č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx x) z. s. m. ve spojení s § 93 odst. 6, § 16 odst. 1, 2 a 3 a § 80 odst. 1, 3, 4 a 5 z. s. m.], ochranná výchova [§ 93 odst. 1 písm. f) z. s. m. ve spojení s § 93 odst. 2 a x xx xx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xařízeních] a ochranné léčení [§ 93 odst. 1 písm. g) z. s. m. ve spojení s § 93 odst. 4 a 5 a § 95a z. s. m.]. Tato opatření jsou ukládána v specifickém občanskxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx x xxxkci na činy jinak trestné spáchané trestně neodpovědnými dětmi dosahující náležité společenské škodlivosti. Její požadovanou míru zákon nijak nespxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxx x x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxx xxx x xxxx xxxxxxxxě stejné úrovně společenské škodlivosti, jaká je požadována ve vztahu k proviněním mladistvých. Trestně neodpovědným mladistvým je možné kromě toho xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xx xx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxjetkové hodnoty - ovšem nikoliv v občanském soudním řízení podle hlavy třetí zákona o soudnictví ve věcech mládeže, nýbrž v specifickém trestním řízexx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xak řízení podle hlavy druhé zákona o soudnictví ve věcech mládeže, tak řízení podle hlavy třetí tohoto zákona, neboť by to bylo v rozporu se zásadou
ne bis xx xxxx
x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xpatření.
18.
Zásada xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxckých osob a důsledků z ní vyplývajících. Pro právnické osoby je přitom směrodatná obecná právní úprava obsažená v trestním zákoníku, neboť zákon o trexxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxvní fikcí, lze ji přičítat spáchání trestného činu, jen pokud jeho znaky naplnila určitá s ní spojená fyzická osoba, konkrétně statutární orgán, člen sxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxlní činnost anebo má rozhodující vliv na její řízení, a zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení při plnění pracovních úkolů. Trestní odpovědnosti xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx x x x xxxx x xxx xxxxxxxxxsti práv. osob).
Obecně je možný souběh trestní odpovědnosti právnické a fyzické osoby, avšak jejich trestní odpovědnost se posuzuje samostatně, a tx x xxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxobám (§ 7 zák. o tr. odpovědnosti práv. osob), jsou činy obecně společensky velice škodlivé. Přesto však není vyloučeno, aby jednáním přičitatelným prxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx specifické okolnosti případu zcela zanedbatelná. Dáno to může být zvláště velice nízkým škodlivým následkem, činícím ze spáchaného činu bagatelní čxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxIV).
Důsledně individuálně je třeba při posuzování trestní odpovědnosti právnických osob přistupovat k aplikaci této zásady též v kontextu s možnosxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxtnění odpovědnosti podle jiného než trestního předpisu. Může se totiž stát, že takové uplatnění jiné než trestní odpovědnosti nebo uplatnění trestní xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxpovědnost právnické osoby. Není přitom vyloučeno zohlednění i širších okolností, například vedlejších dopadů na zaměstnance v případě vyvození trexxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxx x xx x xxxxxxx x xxxxxxxx x xxx - trestní zákon, § 111 - k pojmu trestného činu
Judikatura:
K odst. 1
K zásadě zákonnosti
Ústavní soud již dříve ve svých rozhodnutích jednoznačně dovodil, že výrazným znakem prxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxcí) a pachatelem, a to za nepostradatelné podmínky, že totiž právě stát svými orgány rozhoduje podle pravidel trestního řízení o tom, zda byl trestný čix xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxných od základních charakteristik provázejících demokratický a právní stát. Z hlediska základních zásad trestního práva procesního a jejich vyjádřxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx základních ústavněpráních zásad demokratického a právního státu, že nikdo nesmí být stíhán nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, který stxxxxx xxxxxx
xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxrají, že jsou s ní srozuměni, je taková činnost podřízena velmi přísné kontrole jiných, nezávislých orgánů (jak plyne z § 34a, 34b a 36 zákona č. 283/199x xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxé skupiny).
Nutné je též připomenout a zdůraznit, že jednání fyzické osoby je nutno považovat za trestný čin, pakliže je za takové označeno zákonem (člx xx xxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxž patří i protiprávní jednání, následek,
kauzální nexus
a zavinění. Je nepřístupným porušením čl. 39 Listiny a čl. 7 Úmluvy o ochraně lidských práv a zxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxými slovy, nepřípustný je takový zásah státu do skutkového děje, jenž ve své komplexnosti tvoří trestný čin, resp. takový podíl státu na jednání osoby, xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxnutím obecného soudu došlo k porušení trestního zákona tím, že skutkový stav věci, zakládající pouhou pomoc ke spáchání dokonaného trestného činu louxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxsledku takovéhoto pochybení obecný soud kvalifikuje daný skutkový stav věci jako další dílčí útok jediného pokračujícího trestného činu spáchaného xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxx která jde k tíži pachatele, neboť cestou této analogie se mu z hlediska viny přičítá přísněji trestná forma trestné součinnosti, než jaké se dopustil, pxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxtupem obecného soudu je dotčeno nejen ustanovení § 3 odst. 1 tr. zákona, stanovící, že trestným činem je pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx jednání je trestným činem, jenž analogii legis in malam partem vylučuje. [Nyní § 13 odst. 1 tr. zákoníku, § 12 odst. 1 tr. zákoníku.]
Kxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx za zakázaná škodlivá jednání pro společnost jako celek a pravomocí trestat pachatele takových jednání. ... Z hlediska materiálně právního musí takovx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxem.
K právnímu posouzení tzv. bagatelních deliktů (drobných loupeží). Z odůvodnění: Súdy niektorá konania, pri ktorých sú formálne xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx ktoré sa často vyskytujú medzi učňami a sú súčasťou komplexu konaní, ktoré majú charakter šikanovania. Rovnako však súdy postupujú i v prípadoch jednoxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxenie prípadov takýchto drobných lúpeží, či už ide o čiastkové alebo samostatné útoky, vzbudzuje pochybnosti. Trestný čin lúpeže je totiž v pomere špecxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxlia alebo hrozby násilia určitú skupinu, ktorú pokladá za spoločensky najnebezpečnejšiu. Robí to vytvorením skutkovej podstaty trestného činu lúpexx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxoky obmedzujúce sa len na hrozbu násilia, musí ísť o hrozbu bezprostredného násilia.
Preto ak určité konanie vykazuje znaky skutkovej podstaty trestxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxho znaku trestného činu zamienať jeho formálne znaky za znaky inej skutkovej podstaty, upravovať ich či doplňovať. Takýto postup je v zrejmom rozpore s xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxie páchateľa naplňuje formálne znaky trestného činu lúpeže, znižujú výrazne stupeň spoločenskej nebezpečnosti činu, treba skúmať, či tento stupeň nxx xx xxxx x xxxxxx x xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxx xxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxx x xxxdny iný miernejší trestný čin (porov. č. 1/1980 Zb. rozh. tr.). Takéto konanie by, pravda, mohlo byť napr. priestupkom, ktorý by riešil vo svojej kompetxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx tr. zákona, resp. § 3 odst. 2 tr. zákona, nedovoľuje zákon iné riešenie, než podriadiť posudzované konanie pod presne zodpovedajúcu skutkovú podstatu x xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxne znížený, možno dať adekvátny výraz použitím riadnych zákonných prostriedkov, napr. uložením trestu pod spodnú hranicu zákonej sazby. [Nyní jde o mxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxx
Není-li bezpečně prokázáno, že schopnosti řidiče motorového vozidla, který řídil po požití alkoholického nápoje, byly sníženy v míře odpovídajícx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxstmi, které charakterizují materiální znak tohoto trestného činu, například okolností, že obviněný byl již dvakrát potrestán pro trestný čin opilstxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx
x xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxx x x xx xxx xxxxxíku.]
- viz
judikatura
k § 13 odst. 1
x xxxxx x
x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxx xxxxxaci jednotlivých ustanovení a institutů; proto, pokud jde o naplnění objektivních znaků trestného činu zpronevěry, nemůže být ignorována obchodně pxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxtní iniciativy a provádět důkazy, aby byl zjištěn skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a i bez návrhu stran v tomto řízení objasnit všechny
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxěž vázán, neboť není možné pominout jeho právo provádět důkazy i bez návrhu stran vlastní aktivní činností, a to zejména v případě, že se ve vlastním skutxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxě, z jiného úhlu pohledu, neboť v konečném důsledku je to vždy soud, který má odpovědnost za řádné zjištění skutkového stavu věci.
Soudy obou stupňů podxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxném skutkovém stavu neexistují důvodné pochybnosti o jeho nevině, případně zda spáchaný skutek je vůbec trestným činem.
Obecné soudy se náležitě nevxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xákoníku (resp. dříve platného § 151s občanského zákoníku).
Uznávaným principem právního státu je chápání trestní represe jako prostředku
ultima rxxxx
x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxe je taková ochrana neúčinná a kde porušení občanskoprávních vztahů svou intenzitou dosahuje zákonem předpokládané společenské škodlivosti, je namxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x za zpronevěru, a to ani v případě, že by nebyly splněny všechny podmínky zadržovacího práva podle občanského zákoníku. Účastníci občanskoprávního vzxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxáva a cestou občanského soudního řízení. Princip subsidiarity trestní represe vyžaduje, aby stát uplatňoval prostředky trestního práva zdrženlivxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx
xxxxxx xxxxx
x tedy za krajní právní prostředek, který má význam především celospolečenský, tj. z hlediska ochrany základních společenských hodnot. V zásadě však nxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxviduální aktivitě jednotlivce, aby střežil svá práva, jimž má soudní moc poskytovat ochranu. Je však nepřijatelné, aby tuto ochranu aktivně přebíralx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxivce, jež svou povahou spočívají v soukromoprávní sféře. Ústavní soud k tomu dodává, že je v právním státě nepřípustné, aby prostředky trestní represe xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxosti, resp. nejsou-li tyto předpoklady zcela nezpochybnitelně zjištěny.
Otázka, zda, kdy a za jakých okolností je bývalý nájemce povinxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxu ve věci zasahovaly orgány činné v trestním řízení. Pokud je vedeno civilní řízení o žalobě pronajímatele k vyklizení bývalého nájemce, pak do uplynutx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxtném bytě dopouštěl trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru. Tento náhled na danou problematiku považuje xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx x xodstaty principu
ultima ratio
místo pouze tam, kde jiné prostředky ochrany práv fyzických a právnických osob jsou vyčerpané, neúčinné nebo nevhodnéx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxx xytu nebo k nebytovému prostoru jen stav, kdy bývalému nájemci marně uplynula soudem stanovená lhůta k vyklizení bytu, anebo dokonce bylo již vedeno exexxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxx xx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxnutí obecných soudů posuzuje Ústavní soud hlediskem dotčení ústavním pořádkem garantovaných základních práv a svobod, a nikoli přezkoumáním věci saxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxch či svobodách, tedy nikoli dokazování vedoucí k rozhodnutí v samotném meritu věci.
Právní řád, byť vnitřně diferencovaný, tvoří jednotu a jako s takxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxítnutí principu trestněprávní represe jako posledního prostředku -
ultima xxxxx
x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx autoritativně konstatována jen ohledně takového jednání, o němž mohl pachatel v době, kdy se ho dopouštěl, důvodně předpokládat, že jde o jednání tresxxxx x xx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxů. Tento závěr plně koresponduje i s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva, tak jak byla např. uvedena v rozhodnutích ve věcech Kokkinakis vs. Řxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxlo nároky na odůvodnění naplnění znaku zavinění. Bylo třeba přesvědčivě odůvodnit, proč se stěžovatel nemohl ani domnívat, že jedná po právu. To vyplýxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxl pachatel v době, kdy se ho dopouštěl, důvodně předpokládat, že jde o jednání trestné, a to s ohledem na obsah tehdy účinného trestního zákona, nebo tam, xxx xx xx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xkutečnost, že nástroje, pomocí nichž se realizuje trestněprávní ochrana, omezují základní práva či svobody a jen důsledné respektování principu
ultxxx xxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxzením (ve smyslu čl. 1 odst. 1 Ústavy ČR a čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod).
Pokud má ustanovení § 18 autorského zákona slxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxh předvídatelné, aby bylo dostatečným vodítkem pro chování svých adresátů.
Proti jednáním porušujícím práva vyplývající z občanskoprávních předpxxx xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxx
x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxprve na posledním místě, jako
ultima ratio
, právo trestní. Opačný přístup, tedy užití trestněprávního postupu, aniž by prostředky jiných právních odxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxho práva zdrženlivě.
Je zcela nepřípustná praxe, kdy se standardní civilní vztahy na úkor jednoho z jejich účastníků řeší prostředky trxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxx x xxxxxx xR.
K podmíněnosti trestní odpovědnosti společenskou škodlivostí spáchaného činu
Pro stupeň nebezpečnosti trestného činu pro spxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxti němu, což přirozeně platí i naopak.
To vše znamená, že nebezpečnost činu pro společnost a jeho stupeň, nelze posuzovat izolovaně od chování poškozexxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xravomocí státní moci označit za zakázaná jednání škodlivá pro společnost jako celek i pro lidi jí tvořící a pravomocí trestat pachatele takových jednáxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx znaky musejí být jednoznačně stanoveny zákonem. [Nyní posuzování míry společenské škodlivosti spáchaného činu.]
- viz
judikatura
x x xx xxxxx x
xxxxxxxxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxtenie má podstatný význam nielen pre úvahu, či ide vôbec o trestný čin, ale rozhodujúcim spôsobom zasahuje aj do úvah o tom, či ide o trestný čin závažnejšxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxdísk, keď v novom zákone sa stáva zásadným určovateľom pre posúdenie trestnosti určitého konania. [Nyní jde o posuzování společenské škodlivosti spáxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxétním případě stanovit odpovědně až po zhodnocení všech hledisek uvedených v § 3 odst. 4 tr. zákona. Nelze proto některá z těchto hledisek posuzovat izoxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxx x x uplatnění hledisek uvedených v § 39 odst. 2 tr. zákoníku.]
R I/1965
Okolnost, že trestným činem loupeže nevznikla poškozenému xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxnské škodlivosti činu ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku.]
- viz
judikatura
k § 13 odst. 1
Rozsah škody způsobené majetkovým xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
Jestliže skutek současně vykazuje znaky několika trestných činů, je třeba stupeň nebezpečnosti činu pro společnost se zřetelem na odlišnxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxlečenské škodlivosti.]
- viz
judikatura
k § 58
- viz
judikatura
k § 13 odst. 1
Při určování stupně nebezpxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xbžalovaný uznán vinným, nýbrž i k dalším okolnostem, které sice nejsou nutné k naplnění znaků trestného činu, které však charakterizují spáchaný skutxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x tr. zákoníku.]
Verejný činiteľ, ktorý s úmyslom spôsobiť inému škodu alebo zadovážiť sebe alebo inému neoprávnený prospech prekročxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxatočne jeho konanie schváli alebo s ním vysloví súhlas, ibaže vzhľadom na okolnosti prípadu nejde o čin pre spoločnosť nebezpečný podla § 3 odst. 1 tr. záxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxrujúcim zákonu [§ 158 odst. 1 písm. xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xřední osoby a aplikaci § 329 odst. 1 písm. a), písm. b) tr. zákoníku ve spojení s § 12 odst. 2 tr. zákoníku.]
- viz
judikatura
k § 13 odst. 1
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx xxxxx x
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx xxxxx x
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx xxxxx x
xxxxxxje-li skutek pachatele znaky skutkové podstaty trestného činu znásilnění podle § 241 tr. zákona (resp. pokusu o tento trestný čin), která je speciálnx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxst kvalifikovat jako trestný čin vydírání podle § 235 tr. zákona.
V případech, ve kterých jednání pachatele naplňuje formální znaky trestného činu znxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xmyslu § 3 odst. 2 tr. zákona, resp. malý ve smyslu § 75 tr. zákona. Pokud je na místě závěr, že tomu tak je, nemůže jít o trestný čin znásilnění, ani o jiný mírnxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxxx x xxxxx x xxx xxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxčenské škodlivosti, tedy o aplikaci § 12 odst. 2 tr. zákoníku.]
Nepatrná hodnota cizí věci, které se pachatel zmocnil vloupáním [§ 247 odsxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxx xxxxxxxxx trestnost takového činu podle § x xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxdle § 205 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku.]
Při úvahách o tom, zda se pachatel dopustil po materiální stránce trestného činu, je nutno vycxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx případech bude stupeň nebezpečnosti činu pro společnost zpravidla vyšší než nepatrný, popř. malý. Ustanovení § 3 odst. 2 a § 75 tr. zákona se proto uplxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxsáhne stupně odpovídajícího dolní hranici typové nebezpečnosti činu pro společnost, když tedy nebude odpovídat ani nejlehčím běžně se vyskytujícím xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxdlivosti spáchaného činu ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku.]
Formální a materiální podmínky trestnosti činu nelze směšovat, zaměňovat xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxe učiní potřebná zjištění o rozhodných skutkových okolnostech. Dále učiní závěr o tom, zda zjištěné skutkové okolnosti naplňují formální znaky trestxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xpolečenská škodlivost ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku.]
Základním předpokladem pro uložení některého z opatření uvedených v ustanovxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxm na nedostatek věku pachatele. Takový čin musí vykazovat nejen všechny ostatní formální znaky určitého trestného činu, ale též potřebný stupeň spolexxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v tomto zákoně (§ 13 odst. 1 tr. zákoníku). Zásadně tedy platí, že každý pxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xento závěr je však v případě méně závažných trestných činů korigován použitím zásady subsidiarity trestní represe ve smyslu § 12 odst. x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. Zvláštnost materiálního korektivu spočívajícího v použití subsidixxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxx xxxxxxxdnictvím právních institutů a jednotlivých norem trestního práva.
II. Zakotvení zásady subsidiarity trestní represe a z ní vyplývajícího principu xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xrestný čin byl považován jen čin společensky škodlivý.
Společenská škodlivost není zákonným znakem trestného činu, neboť má význam jen jako jedno z hxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx ale je ji třeba zvažovat v konkrétním posuzovaném případě u každého spáchaného méně závažného trestného činu, u něhož je nutné ji zhodnotit s ohledem na xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxx x xx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxlnostem případu.
Úvaha o tom, zda jde o čin, který s ohledem na zásadu subsidiarity trestní represe není trestným činem z důvodu nedostatečné společenxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxtným činům dané skutkové podstaty.
III. Kritérium společenské škodlivosti případu je doplněno principem
ultima ratio
, z kterého vyplývá, že trestnx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxx xxsada subsidiarity trestní represe se uplatní při posuzování trestných činů jak pachatelů fyzických osob, tak pachatelů právnických osob.
V. Chovánx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxdlivé následky činu, není okolností, která by ve smyslu zásady subsidiarity trestní represe dovolovala rezignovat na povinnost uplatňovat trestní oxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxxého z odklonů v trestním řízení [srov. § 179c odst. 2 písm. f), g), h), § 307 a § 309 tr. řádu, § 70 zákona o soudnictví ve věcech mládeže], případně při úvaze x xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxní zásady subsidiarity trestní represe x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx
- viz
judikatura
k § 196
Literatura:
Šámal,
P. a kol.
Zákon o soudnictví ve věcech mládeže. Komentář.
3. vyd.
Praha:
Cx xx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xx x xxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xx a kol.
Trestní právo hmotné.
6. vyd.
Praha:
Wolters Kluwer,
2010.
Pavlíček,
V. a kol.
Ústava a ústavní řád České republiky II.
Práva a svobody.
Prxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx
xx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxva jako "ultima ratio".
In
Pocta Otovi Novotnému k 80. narozeninám.
Praha:
ASPI, xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xx xxxx
xxxxxxxx
xxx
xxxxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxestněprávní revue,
2011,
č. 10,
s. 294.
Musil,
J.
Respektuje český zákonodárce princip subsidiarity trestní represe?
Acta Universitatis Carxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xxx
xx xxxx
Růžička,
M.
K formálnímu pojetí trestného činu s materiálním korektivem z pohledu státního zástupce.
Trestněprávní
revue, 2011,
č. 6,
s. 159.
xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxkovým podstatám trestných činů v trestním zákoníku.
Trestněprávní revue,
2010,
č. 5,
s. 133.
Trestný xxx
xxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxávě jeho spáchání je totiž základem trestní odpovědnosti, a pouze v reakci na něj mohou být vůči osobě postavené před soud uplatněny trestní sankce (sroxx x xx xxxxx x x x xxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x x xxx x xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxe znaky uvedené v trestním zákoně. Trestní odpovědnost za něj lze ve smyslu § 12 odst. 2 uplatnit jen v případě, že je společensky škodlivý.
3.
Znaky xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxostí je v tomto kontextu míněna jednak obecná protiprávnost chápaná z hlediska právního řádu jako celku, tedy ve smyslu rozporu s určitou obecně závaznxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxávněně", "v rozporu se zákonem", "bez povolení" apod. Objektem trestného činu je určitý právní statek, chráněný zájem, proti němuž konkrétní trestný xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xpůsobem jednání, místem činu nebo použitím určitého prostředku. Subjektem každého trestného činu může být jen fyzická osoba, která je trestně odpověxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxx xx xx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xsobám (§ 7 a 8 zák. o tr. odpovědnosti práv. osob). V takových případech mohou být subjektem trestného činu i právnické osoby, byť fakticky vždy jednají xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x x xx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxláštní způsobilostí, anebo osoba s určitou vlastností, tedy speciální nebo konkrétní subjekt (§ 114). Subjektivní stránka každého trestného činu je xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxx xx x xx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxena i pohnutkou, cílem nebo jiným subjektivním vztahem.
Důsledné zákonné xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxní zákon vymezuje trestné činy a stanoví trestní sankce, které lze za jejich spáchání uložit.
Naplnění těchto formálních znaků trestného činu nepostxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x podobě požadavku určité společenské škodlivosti spáchaného činu, legislativně zakotvený v § 12 odst. 2. Ten je současně vyjádřením zásady subsidiarxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxrávní kvalifikaci určitého jednání jako trestného činu je tedy třeba považovat za krajní prostředek, který má význam jen z hlediska ochrany základnícx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xxxxxx xxxxxy, že tam, kde postačí k regulaci prostředky civilního nebo správního práva, jsou trestněprávní prostředky nejen nadbytečné, ale i nepřípustné. Tresxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxrpané, neúčinné nebo nevhodné (srov. nálezy Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 413/2004 a sp. zn. II. ÚS 372/2003 a rozhodnutí Evropského soudu pro lidsxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxační význam: znaky trestného činu je nezbytné vykládat tak, aby byly trestněprávně postižitelné činy spatřovány jen v činech v uvedeném smyslu společxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxě postižitelným činem nemůže být čin vykazující jen zanedbatelnou (nepatrnou) společenskou škodlivost (blíže k tomu viz výklad k § 12 odst. 2). Míra spxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxx x xěmu).
Dané pojetí trestného činu umožňuje odlišení trestných činů od jiných méně společensky škodlivých deliktů vykazujících formální znaky skutkxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xaplňujících formální znaky trestných činů, avšak díky absenci společenské škodlivosti nebo její velice nízké míře nevyžadující žádnou odpovědnostxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxí jasnou spodní hranici, zároveň brání tomu, aby byly za trestné činy považovány tzv. bagatelní delikty (blíže k tomu viz výklady k § 12, body 11, 17 a 18).
xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxx x x xx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx ve smyslu § 12 odst. 2 chápán jako souhrn takových znaků a okolností případu, které ho ve svém celku charakterizují jako xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xonkretizovány, se podle § 110 rozumí trestní zákoník, a podle povahy věci - v trestních věcech mladistvých a v trestních věcech právnických osob - i zákxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxm chápán jako obecný pojem, zastřešující bipartici soudně trestných deliktů, které se podle § 14 dělí na zločiny a přečiny, tedy jako pojem jim nadřazxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxoti tomu v systému soudnictví ve věcech mládeže se neuplatní. Trestný čin spáchaný mladistvým se totiž nazývá proviněním (§ 6 z. s. m.).
6.
Definici xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxení něco jiného - též příprava trestného činu (§ 20), pokus trestného činu (§ 21) a účastenství na trestném činu, tedy jeho organizátorství, návod a pomox xx xxxx
xx
xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxí delikty (přestupky a kázeňské přestupky), občanskoprávní delikty a jiné společensky nežádoucí jevy se škodlivými důsledky.
8.
Čin jinak trestxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxtí, by byl takový čin trestným činem a v návaznosti na to i trestně postižitelný.
Jde především o činy, které jsou beztrestné pro nedostatek znaků jejicx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx x xx xx xxxx Takové činy naplňují všechny ostatní formální znaky skutkové podstaty určitého trestného činu a jsou společensky škodlivé, avšak dopustila se jich oxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxé, aby je bylo možné z hlediska materiálního korektivu považovat xx xxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxí. Na činy jinak trestné jejich dospělých nepříčetných pachatelů a jejich trestně neodpovědných mladistvých pachatelů je možné reagovat přijetím ocxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxx xxx xxxxxxxxx x xx xx xx xx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxx 2 a § 89 odst. 2 z. s. m.) pak lze projednat ve specifickém řízení podle hlavy třetí zákona o soudnictví ve věcech mládeže a ve vztahu k takovým dětem v něm uxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xx xx xx x xxxxxx x x xxx xxx xxx x xxxxxx xxxx x xxxx xxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxxx xrestného činu obsažená v § 13 odst. 1 vychází z toho, že trestným činem může být pouze čin protiprávní a trestný.
Trestným je ve smyslu této definice čin xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxkou škodlivost.
Trestným činem je tedy protiprávní společensky škodlivý čin označený trestním zákonem za trestný, naplňující v tomto zákoně vymezexx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxx xx xxxto v jeho definici kladen na jeho výlučnost danou jeho zákonnými znaky a jeho označením. Tuto jeho specifickou povahu podtrhuje rovněž to, že je ve smyslx x xxx x xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxlivost. Do popředí je naopak postaven požadavek protiprávnosti takového činu a požadavek naplnění pro něj charakteristických znaků. Z ustanovení § 1x xxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxit to, co naplňuje ony znaky a působí protiprávnost jimi charakterizovaného činu z hlediska toho, jak je to společensky škodlivé. Trestný čin tedy není xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxhto znaků a skutkové podstaty trestného činu považováno za společensky škodlivé, konkrétní společenskou škodlivost spáchaného činu posuzovat důslxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxnutím ke všem dalším okolnostem případu a při zvážení toho, zda nepostačuje uplatnění jiné než trestní odpovědnosti, shledat trestný čin jen v činu nálxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxského jednání vykazujícího formální znaky trestného činu, xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x x xxx xxx 15.
10.
Pro posouzení toho, zda určitý čin je trestný a patří ve smyslu § 13 odst. 1 mezi činy označené za trestné, je rozhodující právní úprava obsaxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxvních předpisech je řečeno, co se rozumí trestným činem; v prvním obecně, v druhém ve vztahu k mladistvým a ve třetím u právnických osob (srov. § 110 a výkxxx x xxxxxx
xxx
xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xormální znaky trestného činu. Ty jsou popsány jednak ve zvláštní části trestního zákoníku ve formě definic jednotlivých druhů trestných činů (napříxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xákoně o soudnictví ve věcech mládeže a v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (například charakteristika forem zaviněnxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxestného činu, protiprávnost, stanovený věk a příčetnost. K nim u mladistvých přistupuje dostatečná rozumová a mravní vyspělost. Naopak u právnickýcx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxmi, a u těch lze posuzovat jejich stav z hlediska jejich věku a z hlediska toho, zda jsou příčetné, či nikoliv, a toto přičítat právnickým osobám.
12.
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxánku, subjekt a subjektivní stránku. Vedle nich stojí znaky trestného činu, které nemají onu rozlišovací schopnost, avšak jejich naplněním je podmínxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xezi ně patří především věk pachatele - konkrétně dovršení patnáctého roku jeho věku - a jeho příčetnost - tedy duševní stav, v němž je schopen rozpoznat pxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxvé a mravní vyspělosti zakotvený v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže. Specifické postavení mezi těmito znaky má znak protiprávnosti trestného činxx xx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxestného činu, protože trestným činem může být pouze čin právem zakázaný či nedovolený. Protiprávnost se většinou dovozuje z porušení jiných než trestxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxo to, že jde o zakázaný čin. Navíc některé skutkové podstaty trestných činů obsahují konkrétní vymezení znaku protiprávnosti, někdy ve vazbě na určitý xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxeoprávněně", "nedovoleně", "bez povolení", "porušením právního předpisu", "bez splnění podmínky stanovené zákonem", "porušením zákazu" apod. V txxxxxxx xxxxxxxxx xx x xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xěj musí vztahovat zavinění pachatele. Absence znaku protiprávnosti přitom vylučuje posouzení spáchaného činu jako trestného činu, a to i v případě, kxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx x těchto okolností jsou vymezeny zákonem a patří mezi ně krajní nouze (§ 28), nutná obrana (§ 29), svolení poškozeného (§ 30), jednání za dodržení podmínex xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x duchovního (§ 386). Vedle toho mohou být takovými okolnostmi rovněž splnění závazného rozkazu, výkon práv a povinností a výkon povolání a jiné dovolenx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx podstatu toho kterého trestného činu.
13.
Skutková podstata trestného činu sama o sobě představuje souhrn objektivních a subjektivních znaků scxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxktivní stránky, avšak i některé znaky subjektu. Skutkové podstaty trestných činů jsou tedy vymezeny těmito čtyřmi skupinami znaků. Některé navíc takx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx x x xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xrestného činu"). Oproti tomu do skutkové podstaty trestného činu nepatří věk a příčetnost pachatele ani obecná charakteristika protiprávnosti, nebxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxstní odpovědnosti spočívající v náležité společenské škodlivosti spáchaného činu.
Formami trestné činnosti - a současně trestnými činy - jsou ve smxxxx x xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxx xrganizátorství, návod k němu a pomoc (viz § 20, 21 a 24 x xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx naplnění přispívá, avšak pachatel je nenaplní, ať už v jejich celku nebo v dílčích prvcích.
Mezi skutkovými podstatami trestných činů se co do toho jak xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxch skutkových podstatách jsou jednotlivé skupiny znaků reprezentovány vždy jen jedním znakem. Oproti tomu pro složité skutkové podstaty je charaktexxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xdyž k trestnosti postačí naplnění jednoho z více znaků z určité skupiny (například zavinění úmyslné či nedbalostní) - podobu kumulativních skutkovýcx xxxxxxx x xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxvých podstat - kdy jedna skutková podstata v sobě v podstatě zahrnuje znaky dvou skutkových podstat (například loupeže a usmrcení z nedbalosti). Popisxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxo vymezení určitého znaku na určitou konkrétní normu, zatímco blanketní skutkové podstaty buď odkazují jen obecně na určitý právní předpis, nebo odkaxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx x xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx základní, kvalifikované a privilegované. Dělícím kritériem je zde jejich závažnost vyjádřená různě odstupňovanými trestními sazbami za jejich napxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxxxxx x xxch přistupuje jeden nebo více dalších kvalifikačních znaků opodstatňujících použití vyšší trestní sazby. Oproti tomu privilegované skutkové podstxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxnovena v základní skutkové podstatě. Od jedné základní skutkové podstaty se přitom může odvíjet několik kvalifikovaných i privilegovaných skutkovýxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxiz § 13 odst. 2 a výklad k tomuto ustanovení).
14.
Skutková podstata trestného činu je abstraktním vyjádřením souhrnu znaků charakterizujících xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxdstatou skutku je trestněprávně
relevantní
jednání pachatele a jím zapříčiněný trestněprávně významný následek (R 41/2002-I). Následek závažný z xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xsou totiž vnější projevy vůle pachatele v podobě jednání kauzální pro takový trestněprávně
relevantní
následek, jestliže jsou zahrnuty zaviněním (xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxvé jednání, spojuje do jednoho skutku, je však trestněprávně
relevantní
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x je-li tomu tak, jde o tentýž skutek i v případě, že k takovým následkům vede pouze část téhož společného jednání. K zachování jednoty skutku tedy plně posxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx dílčích aktů (útoků) určitých jednání spojuje tyto akty v jeden celek také v případech pokračování v trestném činu. Vedle něj se za jediný skutek v hmotnxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxnu od jeho přípravy přes jeho pokus až po jeho dokonání.
Jedním skutkem přitom mohou být naplněny jak znaky skutkové podstaty jediného trestného činu, xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxx x xxxxx xxxxxx x xxx x xxxx xkutků, význam zejména pro posuzování otázek týkajících se souběhu více trestných činů. To platí tím spíše, že více trestných činů se může sbíhat nejen v xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx vícečinný souběh předpokládá více skutků, z nichž každý se posuzuje z hlediska naplnění znaků skutkových podstat jednotlivých trestných činů samostxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx x x xdst. 1 a výklad k němu; srov. též R 34/1952 a R 10/1962). To, že i v těchto případech může jít o souběh (konkurenci) trestných činů, je dáno tím, že za sbíhaxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xyl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně časově první odsuzující rozsudek. Tato právní úprava současně otevírá možnost kombinace vícečinxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxx x x x x xxxxxxx x xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xěj dopadají. Naplňuje-li tedy současně znaky skutkových podstat několika trestných činů, je v zásadě na místě použít všechny jeho právní kvalifikace xxxxxxxxxxxx x xxxxx x xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxivého souběhu, to znamená případy, kdy skutek formálně vykazuje znaky více skutkových podstat trestných činů, ale jejich jednočinný souběh je vyloučxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx trvající nebo trestný čin hromadný. Poměr speciality a subsidiarity může být dán mezi ustanoveními určenými k ochraně stejných zájmů. Speciálním ustxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxciální skutková podstata se vyznačuje tím, že má oproti obecné skutkové podstatě konkretizovány znaky a často jsou do ní přidávány další prvky, které rxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxku objektivní stránky trestného činu, ale není vyloučeno, aby ho založily i jiné znaky skutkové podstaty trestného činu. Takto jsou v poměru specialitx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxí vylučuje užití obecného ustanovení, a to i v případě, že je mírnější. Oproti tomu subsidiárního ustanovení se užije jen tehdy, jestliže není čin trestxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxuze doplnit ochranu, kterou poskytuje primární ustanovení, v němž jsou znaky subsidiárního ustanovení doplněny o znaky další, takže okruh případů pox xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx trestné součinnosti ve vztahu k závažnějším, a to v pořadí pomoc, návod, organizátorství a pachatelství, resp. spolupachatelství, stejně jako ustanxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xoměru skutkových podstat trestných činů a z jejich vymezení, je vztah faktické konzumpce nahodilý a vytváří se případ od případu, neboť je dán faktickýx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxstným činem nebo vedlejším, málo významným produktem základního trestného činu (R 10/1987-II). Obdobně jako u případů subsidiarity a speciality se v xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xohoto trestného činu s oním dalším, jím konzumovaným trestným činem. Stejně tak je samotnou povahou věci vyloučen jednočinný souběh v případech dílčíxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx) nebo jsou spojeny s déletrvajícím udržováním protiprávního stavu, avšak hmotněprávně jsou považovány za jeden skutek a jeden trestný čin. Udržovánx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxěž způsobuje protiprávní stav, který může trvat delší dobu, ale postihováno není jeho udržování. V případech některých trvajících trestných činů je pxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx, zatímco u jiných trvajících trestných činů zákon postihuje nejen udržování protiprávního stavu, ale i jeho vyvolání (tak je tomu například u trestnéxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxt), ale je jich třeba více, příp. u nich je mnohost útoků podmínkou použití vyšší trestní sazby (viz například trestný čin nedovoleného ozbrojování podxx x xxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xokračování v trestném činu, avšak na rozdíl od něj je u nich vyjádřena mnohost útoků přímo jako znak skutkové podstaty trestného činu. Samotným pokračoxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxejného trestného činu, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku (srov. § 11x x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xení jednorázovým aktem, ale odehrává se v delším časovém úseku. Jeho počátkem je moment dokonání trestného xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxsp. odstranění protiprávního stavu). Mezníkem oddělujícím jeden takovýto trestný čin od druhého je pak sdělení obvinění, konkrétně okamžik, kdy se pxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xx xxxxx xx xxx xxxxxx
x xxxxxxxx společného trestu za pokračující trestný čin viz § 45. K ukládání úhrnných a souhrnných trestů za sbíhající se trestné činy viz § 43 odst. 1 a 2.
15.
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
16.
Objektem trestného činu je předmět jeho ochrany. Tím jsou právní statky ve formě společenských vztahů, zájmů a hodnot. Souhrn všech zájmů, spolexxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxtním zákoníku výslovně vyjádřen, avšak promítnut je do jeho jednotlivých ustanovení. Jeho dílčí části jsou seskupeny do druhových objektů. Ty tvoří xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx vyjádřeny v názvech hlav zvláštní části trestního zákoníku. Jednotlivé skutkové podstaty trestných činů pak mají své vlastní předměty ochrany - právxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxtných činů a jsou bezprostředně zasaženy činy pachatelů. Pro jejich označení se používá termín individuální objekt. Jako takové jsou nezbytným znakex xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxnovených buď kumulativně, nebo alternativně. Náležité určení individuálního objektu má klíčový význam pro správné právní posouzení trestného činu x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxjí pouze některé trestné činy a je jím to, na co pachatelé trestných činů svým jednáním bezprostředně útočí a tím porušují nebo ohrožují objekty trestnýxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx x xxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxní předmětu útoku je účinkem trestného činu, zatímco porušení nebo ohrožení objektu trestného činu je jeho následkem. Následek i účinek trestného činx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx, a to způsobem spáchání trestného činu, tedy jednáním, a jeho následkem. Svou povahou je objektivní stránka základem trestné činnosti a jejím určujícxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx jednání x xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx x
xxxxxxxxx
x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxx. Těmi mohou být určitý způsob spáchání činu, použitý prostředek, účinek, místo a čas spáchání činu. Výchozí složkou objektivní stránky trestného činx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxlu o jednání a není možné uvažovat o trestní odpovědnosti (srov. R 32/1955). Tak například není pro absenci vůle jednáním fyzické donucení, stejně jako xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xrestného činu, spáchané z nedbalosti, byť přitom není shoda zaměření vůle k určité aktivitě (z pohledu trestního práva nezávadné) a k relevantnímu trexxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xšak postaveno na roveň konání, jen pokud někdo nevykonal něco, co bylo jeho osobní právní povinností (viz § 112 a výklad k němu). Určité trestné činy mohxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx jejichž objektivní stránka neurčuje blíže jednání, ale pouze účinek). Účinek trestného činu se váže na hmotný předmět útoku a zpravidla ho lze přesně vxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxboť následek je zasahován jeho prostřednictvím, avšak obě tyto veličiny nelze ztotožňovat. Tak je tomu už proto, že následek má širší dosah. Rozumí se jxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxněprávní význam však má pouze tehdy, pokud je způsoben jednáním charakterizujícím trestný čin a naplňujícím jeho znaky. Následek tedy musí být spojen x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x
xxxxxxxx xxxxx
x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxmu trestní odpovědnost. Příčinný vztah musí být současně dán i mezi jednáním a trestněprávně relevantním účinkem a mezi jednáním a těžším následkem, kxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxý jev buď vůbec nenastal, anebo by nenastal způsobem, jakým nastal (conditio
sine qua non
). Příčinnou souvislost mezi jednáním pachatele a vzniklým náxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxut zaviněním. To totiž musí pokrývat všechny znaky charakterizující objektivní stránku trestného činu, tedy i příčinný vztah mezi jednáním pachatelx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xestli k trestněprávně relevantnímu následku došlo působením více okolností, tedy nejenom jednáním pachatele (viz R 37/1975).
18.
Pachatelem trxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx jestliže je trestná. Za pachatele je trestním zákoníkem považován i tzv. nepřímý pachatel a účastník (§ 22 odst. 2 a § 24). Zatímco fyzická osoba může bxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xrávnických osob a řízení proti nim. K vymezení pachatele jako subjektu trestného činu viz blíže § 22 a výklady k němu; srov. též § 20, 21, 23, 24, 25, 26 a 1xx x xxxxxxx x xxxx
xxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxak zavinění. To může mít formu úmyslu nebo nedbalosti a jako
obligatorní
znak subjektivní stránky každého trestného činu musí pokrývat všechny ostatxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxx xx x xxx xx x xx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxáště pohnutka, cíl a záměr - mají
fakultativní
povahu a mezi znaky skutkové podstaty figurují jen u některých trestných činů.
K odst. 2
20.
Trestnxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxní, založenou na zaviněném naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu, jakožto protipólu objektivní odpovědnosti, resp. odpovědnosti za prosxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxzideliktu, tedy činu jinak trestného, zakládající trestní odpovědnost za trestný čin opilství podle § 360.
Obecně platí, že zaviněním musí být pokryxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx se jeho zavinění vztahuje na skutkové okolnosti, které je naplňují.
Princip odpovědnosti za zavinění, vyjádřený zásadou nullum
crimen
sine
culpa
xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxné trestat za jím spáchaný čin. Tak je tomu proto, že zavinění - ať už ve formě úmyslu (§ 15) nebo nedbalosti (§ xxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxně částečně prolomena při rozhodování o ochranných opatřeních a u mladistvých též při uplatnění výchovných opatření.
K zavinění viz blíže § 15 a 16, sxxxx xxx x xxx xx x xx x xxxxxxx x xxxx
xxx
xxx xx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxi. Zákon vyžaduje k trestnosti činu v zásadě úmyslné zavinění, pokud výslovně nestanoví, že postačí zavinění z nedbalosti. Přitom platí, že úmyslná foxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxí zákoník v mnoha ustanoveních výslovně zdůrazňuje požadavek úmyslného zavinění. To má svůj specifický význam zejména ve vztahu k trestným činům, u nxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxtných činů lišících se jen formou zavinění (například u ublížení na zdraví nebo těžkého ublížení na zdraví).
Z uvedeného pravidla zakotveného v § 13 odxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxo činu výslovně uveden. Ve vztahu k některým trestným činům pak vyžaduje trestní zákoník vyšší míru (intenzitu) nedbalosti, ať už vědomé nebo nevědomxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx x x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxmulací "byť i z nedbalosti" (srov. např. § 196 odst. 1, § 295 odst. 1) nebo "byť i z hrubé nedbalosti" (srov. např. § 224 odst. 1, 2, § 294a).
K úmyslu viz blížx xxxxxx x x xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x x xxx
xxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx Podle něj k okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby a tím zakládá kvalifikovanou skutkovou podstatu určitého trestného činu, se přihlxxxx x xxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx a v případě, že jde o jinou skutečnost, i tehdy, jestliže o ní pachatel nevěděl, ač o ní vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl, vyjmx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxx x x xxx
xxx
xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxdku, případně jiného rozhodnutí ve věci samé. Uvést je to nezbytné v tzv. právní větě, v které jsou učiněná skutková zjištění podřazena zákonné terminoxxxxxx x xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxí vyplývá. Zvolená formulace přitom musí být dostatečně jednoznačná. Spáchaný trestný čin totiž může být buď zločinem, nebo přečinem, nikoliv však soxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x x xxxxxxxxx xxestných činů, u nichž obecně přichází v úvahu obě jejich kategorie a obě formy zavinění.
24.
Obou kategorií trestných činů - zločinů a přečinů - se moxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxob, tak trestným činům právnických osob.
Okruh trestných činů právnických osob je užší než okruh trestných činů fyzických osob. Skutkové podstaty trxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxické osoby jsou trestně odpovědné pouze za vybrané trestné činy patřící zejména mezi trestné činy majetkové, hospodářské, poškozující nebo ohrožujíxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x x zák. o tr. odpovědnosti práv. osob). Spáchání těchto trestných činů lze přičítat právnickým osobám, jestliže byly znaky těchto trestných činů naplněxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxtivní v jejich orgánech, zvláště pak v statutárních orgánech, jiné osoby, které jsou oprávněny jednat jejich jménem nebo za ně, osoby vykonávající u nixx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxkož i jejich zaměstnanci a osoby v obdobném postavení při plnění pracovních úkolů. Tak je tomu proto, že právnické osoby jsou pouhými právními fikcemi a xxxxxxxxx xxx x xxxx x xxxxxxx xxx x xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x x x xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx práv. osob). Trestnými činy spáchanými právnickými osobami jsou tedy protiprávní činy spáchané takovými fyzickými osobami jejich jménem, v jejich zxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxně jako fyzickým osobám - je možné přičítat pouze zaviněně spáchané trestné činy. Také trestní odpovědnost právnických osob je totiž subjektivní odpoxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxíslušného trestného činu a zaviněně přitom musí jednat fyzické osoby jednající jejich jménem, v jejich zájmu nebo v rámci jejich činnosti, jejichž činx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx x x xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxtní odpovědnost právnické osoby totiž přechází na všechny xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxby, která spáchala trestný čin, který je jí přičítán. Proto je možný souběh trestní odpovědnosti právnické a fyzické osoby za tentýž trestný čin (§ 9 zákx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxě rozhodnutí, schválení nebo pokynu jejích orgánů, jiných osob oprávněných jednat jejím jménem nebo za ní, osob vykonávajících u ní řídící nebo kontroxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx právního předpisu nebo která po nich bylo možné spravedlivě požadovat, zejména pokud neprovedly povinnou nebo potřebnou kontrolu anebo neučinily nexxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxnanců a osob v obdobném postavení subjekty, jejichž činnost lze přičítat právnické osobě jako primárnímu subjektu trestného činu jen ve vazbě na určitx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxm toho je třeba posuzovat rovněž zavinění za spáchaný trestný čin přičítaný právnické osobě. Volní složku takového zavinění totiž je třeba - odpovídá-xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxka jednání zaměstnance nebo osoby v obdobném postavení oslabena. Na překážku trestní odpovědnosti právnické osoby to však nemůže být, neboť jí nebránx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxtí o omylech fyzických osob, jejichž jednání je přičítáno právnické osobě. Trestnost právnické osoby v tomto případě navíc může být odvozena i toliko ox xxxxx x xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xsoby mající rozhodující vliv na její řízení - pod jejímž vlivem zaměstnanec jednal, a to případně i jako trestně neodpovědný "živý nástroj" v jejích rukxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xx xxxxxx x xxkterým případům činů jinak trestných spáchaných takovými osobami, pro něž samy nejsou trestné, ale jinak jde o činy soudně trestné (srov. výše výklad v xxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxle jen z důvodu nedostatku jeho věku, jeho nepříčetnosti nebo jeho nízké rozumové a mravní vyspělosti. Jejich přímí pachatelé - dospělé nebo mladistvé xxxxxxx xxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxje trestní odpovědnost právnických osob za ně, neboť jde o činy obecně trestné. Trestní odpovědnosti právnických osob konec konců nebrání ani to, že se xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xýt zřejmé, jaký věk a další vlastnosti měly ony fyzické osoby (srov. § 8 odst. 3 zák. o tr. odpovědnosti práv. osob). Srov. k tomu též výklad k § 25, bod 6, a k § xxx xxx xxxx
xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxé osoby proto nemohou nést trestní odpovědnost za trestné činy, k nimž došlo přede dnem 1. ledna 2012. V případech pokračujících, hromadných a trvajícíxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxx x x xxx xxx xx
xxx
xxxxxxx xin spáchaný mladistvým nese označení provinění. Toto terminologické odlišení - provinění mladistvého od trestného činu dospělé fyzické osoby a právxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxkých osob jde primárně o vypořádání se se spáchaným činem a o sankční reakci na něj, u mladistvých je v souladu s principy konceptu tzv. restorativní justxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxého a na řešení orientovaná do budoucna, směřující k odstranění konfliktních vztahů spojených se spáchaným činem a k vytvoření podmínek pro pozitivní xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xx x xxxxxx xxrmínu opatření.
Provinění mladistvého nepředstavuje samostatnou kategorii trestného činu, ale jde o odlišné pojmenování trestného činu (§ 6 z. s. mxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x x xx x xxx xxxxxení jejich trestněprávně postižitelných činů se použije výlučně termín provinění, bez jakéhokoliv zohlednění toho, zda by u dospělých šlo o zločin nexx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxch činů. Provinění jsou nicméně formou trestní delikvence mladistvých korespondující trestným činům těchto osob a s ohledem na to platí pro jejich posxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxraveny některé aspekty jejich trestní odpovědnosti (viz § 5 z. s. m. a výklad k § 12, bod 15) a důvody zániku jejich trestní odpovědnosti ve formě účinné lxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x x x x x xx xx xx x xxxxxxx x x xxx xxxx xx xx xxx x x x xxx xxx xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xd trestní odpovědnosti dospělých fyzických osob a od trestní odpovědnosti právnických osob a pro ní charakteristická specifika se odvíjí od jejího suxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxlnila všechny znaky určitého provinění (trestného činu). Znaky provinění jsou vymezeny jak ve zvláštní části trestního zákoníku v definicích jednoxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxsti. Zákon tyto znaky většinou vymezuje negativně, totiž specifikací toho, co vylučuje trestní odpovědnost. Trestně odpovědný tak není především texx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxhl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání (§ 5 odst. 1, § 89 odst. 1 z. s. m.). Obdobně je trestní odpovědnost vyloučena u toho, kdo nemohl rxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxx xx xxavu nepříčetnosti (§ 26). Z toho vyplývá, že některé činy mladistvých jsou za určitých okolností trestné, zatímco za jiných nikoliv. Pro označení těch x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxnictví ve věcech mládeže označení činy jinak trestné. Samotné provinění mladistvého je pak protiprávní náležitě společensky škodlivý čin označený xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx mládeže - uvedené znaky, dopustil-li se ho trestně odpovědný mladistvý.
K mladistvým jako subjektům provinění blíže viz výklady k § 22, body 20 až 32, x x xxx xxx xx x x xxx xxxx xx x xxx x xxxxxxx x x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxx xx x xx x x xxxxxxxxxní stránce provinění mladistvých výklady k § 15, bod 14, a k § 19, bod 20.
K činům jinak trestným trestně neodpovědných mladistvých a dětí mladších patnáxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxx x x xxxxxxx x x xxx xxx xxx x x x xxx xxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxi a zásada subsidiarity trestní represe, § 14 - přečiny a zločiny, § 15 - úmysl, § 16 - nedbalost, § 17 - zavinění k okolnosti zvlášť přitěžující, § 18 - xxxx xxxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxxx x xx x xxxxxx x xx x xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxx x xx x xxxx x xx x xxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxx x xxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx
x xxxxx x
x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx xxxxx x
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx trestného činu je charakterizována i tzv. objektivní stránkou, jejímiž obligatorními znaky jsou jednání, následek a příčinný vztah (kauzální průběxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx mít za to, že jsou naplněny všechny znaky představující objektivní stránku skutkové podstaty toho kterého trestného činu.
Z hlediska principu prezuxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxut. Nerespektování uvedeného pak vede k porušení práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod x xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxu a veřejným zájmem reprezentovaným pravomocí státní moci označit za zakázaná jednání škodlivá pro společnost jako celek a pravomocí trestat pachatexx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx a jeho jednotlivé znaky musejí být jednoznačně stanoveny zákonem.
Z hlediska procesně právního xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxek a že odsouzená osoba je skutečně tou, která toto jednání spáchala nebo se na jeho páchání podílela. Trestní řízení proto vyžaduje v tomto ohledu ten nexxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxnou pochybnost" ... Jinak řečeno, v průběhu trestního řízení musí být mimo jakoukoliv rozumnou pochybnost prokázáno, že obžalovaný svým jednáním skuxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxí absentuje, nastupuje zásada "
in dubio pro reo
".
- viz
judikatura
k § 23
Jestliže byl čin spáchán za účinnosti zákona už xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xstanovení zákona účinného v době spáchání, tak některého ustanovení zákona pozdějšího.
- viz
judikatura
k § 2 odst. 1
Pokux xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xevylučuje to obecně individuální trestní odpovědnost jednotlivých fyzických osob jako členů takového kolektivního orgánu, kteří se na zmíněném rozxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxm rozhodnutí kolektivního orgánu však musí být prokázán. To vyplývá z konstrukce trestní odpovědnosti, jež je založena na individuální trestní odpovxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxké osoby.
- viz
judikatura
k § 283
- viz
judikatura
k § 329
(shodně R 11/2004-I a R xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx. 11/2004-I Sb. rozh. tr.). Jestliže soud nezjistí, že posouzení trestnosti činu podle zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění zákona č. 30xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxoveními tohoto zákona účinného v době spáchání činu vázán jak při rozhodování o vině, tak i rozhodnutí o trestu.
- viz
judikatura
k § 14
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx práva o stejné či různé skutkové podstaty. Přitom se použije ve všech směrech buď jen práva účinného v době činu, anebo jen práva pozdějšího. Platí tedy zxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx
x xxxx xxxxx xxxxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx
xx xxxladním předpokladem pro uložení některého z opatření uvedených v ustanovení § 93 odst. 1 z. s. m. dítěti mladšímu patnácti let je zjištění, že spáchalo xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxny ostatní formální znaky určitého trestného činu, ale též potřebný stupeň nebezpečnosti pro společnost. Jestliže čin dítěte mladšího patnácti let px xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxčnosti, a tedy nedosahuje ani úrovně, s níž zákon spojuje trestní odpovědnost mladistvých za provinění (§ 6 odst. 2 z. s. m.), pak jeho čin nelze pokládat xx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxvení § 93 z. s. m.
II. K uložení
fakultativní
ochranné výchovy dítěti mladšímu patnácti let podle § 93 odst. 3 z. s. m. se vyžaduje splnění dvou kumulatixxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx spáchaného činu jinak trestného. Jestliže uložení ochranné výchovy zákon podmiňuje "povahou" činu jinak trestného, x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx vysoký stupeň společenské nebezpečnosti. Proto uvedená podmínka pro uložení této ochranné výchovy bude dána především tehdy, je-li spáchaný čin jinxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx v němž žije. [Nyní jde o podmíněnost činu jinak trestného a opatření ukládaných v reakci na jeho spáchání společenskou škodlivostí ve smyslu § 12 odst. 2 xxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx xxx
xxxxxxxxxx
x x x xxxxx xx x xx x xxx
xx xxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx xxxxx x a 2
Vázanost soudu žalobním návrhem podle § 220 odst. 1 tr. řádu, pokud jde o vymezení skutku neznamená, že by soud neměl skutek v žalobním náxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xkutku nezmění.
K rozlišovaniu pojmov "skutok" a "trestný čin". K problematike totožnosti skutku. Z odůvodnění: "Skutok" je pojem hmotnxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxm svete vyvolanú zásahom človeka (čin človeka). Pojem "trestný čin" je súhrn objektívnych a subjektívnych skutočností, podmieňujúcich trestnú zodpxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxestnom zákone.
Procesný obsah pojmu "skutok" je opísaný v trestnom poriadku, a to v ustanoveniach § 120 odst. 3, § 163 odst. 2 a § 177 odst. 1 písm. c). Z nixx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxedením iných skutočností potrebných na to, aby nemohol byť zamenený s iným skutkom. Obsah pojmu "trestný čin" je zasa zakotvený v trestnom zákone, a to v xxxxxxxxxx x x xxxxx x x xxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxx xxxxxxxx xx xxx xaždý skutok je trestným činom. Trestným činom je skutok len vtedy, ak vyčerpáva znaky skutkovej podstaty niektorého trestného činu uvedeného v osobitxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxtných činov (tzv. jednočinný súbeh trestných činov). [Nyní § 13 odst. 1 tr. zákoníku.]
Je-li pachatel stíhán obžalobou proto, že jako řidxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxé skutky. O každém z těchto skutků je nutno rozhodnout samostatným výrokem (§ 220 odst. 1 tr. řádu).
K otázce jednoty skutku.
Momentem, ktexx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxtek lze považovat jen ty projevy vůle pachatele navenek, které jsou pro tento následek kauzální, pokud jsou zahrnuty jeho zaviněním.
K otázce totožnoxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xotožný se skutkem, který záleží v tom, že pachatel manželku, která sama vyskočila z okna a způsobila si tím těžká zranění, pouze odnesl do bytu a těžce ranxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx že jako vedoucí provozovny část zjištěného schodku (manka) způsobil úmyslně krádežemi tržeb, popř. zboží, a část z nedbalosti porušováním svých povixxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxání pro skutek druhý.
K otázce jednoty skutku: Jde-li o více způsobených následků významných z hlediska trestního práva hmotného, jde o jxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
- viz
judikatura
k § 23
Jestliže si pachatel přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní za okolností naplňujících více alternaxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxiženy všechny znaky, jež byly naplněny. Faktická konzumpce vylučující právní posouzení skutku podle jedné takové kvalifikace druhou nepřipadá v úvaxxx xxxxx x xxx xxxxx x x x xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxst následku. Přitom nemusí být jednání nebo následek popsány se všemi skutkovými okolnostmi shodně, postačí shoda částečná. V tom se liší požadavky na xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xodstatné ty skutkové okolnosti, které charakterizují jen zavinění či jiný znak subjektivní stránky činu.
Následkem se přitom rozumí porušení indivxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx následku.
Jestliže je podána obžaloba pro jednání obviněného, kterým se měl dopustit sice více trestných činů, avšak za okolností, kdy jxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xozhodnutí prezidenta republiky a na ostatní nikoli, není možné trestní stíhání zastavit. V řízení před soudem se postupuje tak, že se skutek kvalifikuxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xedotčený trestný čin nebo trestné činy (ve výroku rozsudku se uvede, že se zproštěným skutkem měl obviněný dopustit jen amnestií nedotčených trestnýcx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx, na které dopadalo aboliční rozhodnutí prezidenta republiky, nebylo s ohledem na tato rozhodnutí použito.
K otázce jednoty a totožnostx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xskutečňování jednání popsaného ve skutkové podstatě trestného činu druhého. To platí i v případě, kdy jednání, které vyvolalo určitý následek závažnx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxího stíhání je vždy skutek, v němž je spatřován trestný čin, přičemž podstatou skutku je trestněprávně
relevantní
jednání pachatele a jím zapříčiněnx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xlediska naplnění jednotlivých znaků skutkové podstaty stíhaného trestného činu. I když v případě obviněného stíhaného pro trestný čin ublížení na zdxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxvovalo takové ublížení na zdraví, jaké předpokládá tato skutková podstata, nic to nemění na tom, že stíhaným skutkem xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxo k náhradě škody způsobené zraněním této osoby, neboť k jejímu vzniku došlo zaviněným protiprávním jednáním obviněného, pro které je trestně stíhán, x xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx]
- viz
judikatura
k § 329
K překážce ne bis in idem
Překážka
ne bis in idem
brání opětovnému trestnímu postihu téhož činxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx xxx xx xxxx
xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x x x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx a základních svobod a aby šlo o stejný delikt - to znamená čin založený na totožném skutku či v podstatných rysech totožném skutku - projednávaný ve dvou xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx a místě, přičemž pro posouzení toho, zda jde o delikt trestní povahy je rozhodující nejen jeho vlastní charakter, ale i povaha a přísnost sankce, která zx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxxin proti Rusku (stížnost č. 14939/2003)
Není porušením zákazu opakovaného postihu za tentýž skutek (
ne bis in idem
) ve smyslu čl. 4 odst. 1 Protokolu xx x x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xprávněnou osobou podle rozhodnutí soudu, uplatněn jednak výkon rozhodnutí uložením pokuty podle § 273 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu a jedxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
Není porušením zákazu dvojího postihu za tentýž čin [ne
bis in idem
ve smyslu čl. 4 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních sxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxo přestupky spočívající v tom, že nezastavil řízené vozidlo na signál policisty "Stůj" a že po pronásledování obviněného a jeho zastavení policií se odxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxeného vozidla najížděl na policistu a že řídil vozidlo v době, kdy mu to bylo zakázáno správním orgánem. Uvedené přestupky a trestné činy jsou totiž odlixxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx
xx xxx xx xxxx
- zákaz dvojího odsouzení a potrestání za týž čin - skutek - ve smyslu čl. 4 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a § 11 odst. 1 xxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxritorně skončilo pravomocným rozhodnutím příslušného správního orgánu, a to včetně blokového řízení podle § 84 a násl. zák. č. 200/1990 Sb., o přestupxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx
xx xxx xx xxxx
xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxu prvního projednání skutku (činu) v blokovém přestupkovém řízení byla jeho nesprávná kvalifikace jako přestupku, ačkoliv naplňoval znaky trestnéhx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xčinu).
- viz
judikatura
k § 34 odst. 3
Řízení o správním vyhoštění vedené pro nevycestování osoby, která byla vyhoštěna podxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxtátního práva, ani nemá trestně právní povahu ve smyslu čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských a práv a základních svobod, ve znění jejích protokolů.
Takové říxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxx xx xxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxx xxx xxxxxxý čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. b) tr. zákona. [Nyní podle § 337 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku.]
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xísm. d) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, jehož se obviněný dopustil porušením ustanovení § 5 odst. 1 písm. f) zákona xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxič motorového vozidla se na výzvu policisty odmítl podrobit vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem, nebrání jeho trestnímu stíhání pro trxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xosuzovaných jednání, jakož i jejich následků, v takovém případě nejde o porušení zákazu "
ne bis in idem
" ve smyslu § 4 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochrxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxerý bylo před příslušným správním orgánem proti němu vedeno řízení o přestupku.
K trestní odpovědnosti
Tam, kde nelze bezpečně určit, kxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxosti je bezpečné zjištění příčinného působení jednání obviněného na trestním zákonem chráněné společenské vztahy a toho, že spáchaný čin nese všechxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxx x x xxx xxxxxxx xxxxx x xx x xx xxx xxxxxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x § 26
K trestným činům pokračujícícím, trvajícím a hromadným
Rozhodujúcim znakom pokračovania v trestnom čine, ktorý ho odlišuje od oxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xo subjektívnej stránke spojené jediným a tým istým zámerom v tom zmysle, že páchateľ už od začiatku zamýšľa aspoň v najhrubších obrysoch i ďalšie útoky a xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xotožnosti a jednotě skutku, jestliže na rozdíl od jejich časového vymezení v obžalobě (návrhu na potrestání) se stíhané protiprávní jednání zkrátí, pxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxuje skutkovou podstatu téhož trestného činu a kde jednotlivé útoky jsou charakterizovány stejnorodým způsobem provedení a časovou souvislostí. Pro xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxní jednotlivých útoků, přičemž tuto podmínku je třeba vykládat v souvislosti s obsahem společného záměru.
Skutečnost, že některé útoxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx
Stejný způsob provedení činů (dílčích aktů) časově souvislé trestné činnosti nečiní z nich jeden pokračující skutek, jestliže každý z dílčích xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxčňuje ten istý trestný čin. Nemôže byť preto súčasťou pokračovania v trestnom čine spáchanom formou páchateľstva útok, ktorým páchateľ napĺňa znaky úxxxxxxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx xxxxx x x x x xxx xxxxx x
x xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxx xxxxmně, není z hlediska ukončení trvajícího trestného činu podle § 12 odst. 11 tr. řádu rozhodná doba, kdy bylo sdělení obvinění vyšetřovatelem vypracovxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxx
xxxxxxxxxx
x x xx xxxxx x x x
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxmpci a subsidiaritě trestných činů
Jednočinný xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxh vyčerpáno tím, že bylo podřazeno jednomu (zpravidla přísnějšímu) ustanovení trestního zákona.
R 3417/1929
O jednočinném souběhu trestných čixx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxifikací a jež poukazuje k poškození nebo ohrožení jiného právního statku, než toho, k jehož ochraně hledí místo zákona na čin již použité.
R 4159/1931
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxvých stadií trestného činu. Z odůvodnění: Vzdálenější stadia uskutečňování trestného činu v poměru ke stadiu bližšímu dokonání trestného činu jsou v xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxktivní spojitosti (např. totožnost oběti), jde o jeden skutek a jeden trestný čin.
Jedním ze smyslů institutu jednočinného souběhu tresxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
Ustanovení § 223 a § 224 tr. zákona chrání totožný zájem proti jednání téhož druhu, přičemž rozdíl mezi nimi spočívá jen v tom, že ustanovením § 224 tr. xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxx x xxxx je ustanovení § 223 tr. zákona zahrnuto. [Nyní vztah § 147 a 148 tr. zákoníku, resp. § 145 a 146 tr. zákoníku.]
R I/1966
- viz
judikatura
k § 398
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx xxxxx x
xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx
x xxxxxx x xxxxurenci trestných činů. Z odůvodnění: Jestliže pachatel dvěma nebo více samostatnými útoky postupně usmrtí dvě nebo více osob, půjde vždy o vícenásobnx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxním.
Vyloučení jednočinného souběhu v případě tzv. faktické konzumpce přichází v úvahu jen tehdy, jestliže jeden trestný čin je prostřexxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxstných činů proti majetku, je předpokladem použití tzv. faktické konzumpce zjištění výše škody, která byla způsobena jednáním, jež bylo prostředkem xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxena základním trestným činem.
Dojde-li soud k závěru, že jsou splněny předpoklady pro tzv. faktickou konzumpci, nemůže pachatele obžaloby pro konzuxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxx xin konzumován.
- viz
judikatura
k § 151
Tzv. faktická konzumpce, která vylučuje jednočinný souběh trestných činů, je tu texxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xákladního trestného činu, předpoklady faktické konzumpce jsou vytvořeny faktickým průběhem činu a nevyplývají z poměru skutkových podstat trestnýxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx xxxxx x
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xx xx xx xmocní za okolností naplňujících více alternativních znaků skutkové podstaty trestného činu krádeže, je nutno jeho skutek kvalifikovat tak, aby byly xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx v úvahu.
Jestliže pachatel, který neoprávněně získal platební kartu České spořitelny, tuto kartu také použije k vybrání peněz v bankovnxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxx x xxestného činu krádeže podle § 247 odst. l, 2 tr. zákona. Jednočinný souběh těchto trestných činů přitom není vyloučen z důvodu vztahu subsidiarity ohrožxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx karet bude zpravidla znamenat, že nebude v konkrétních případech připadat v úvahu vyloučení jednočinného souběhu uvedených trestných činů ani vzhlexxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxtředkem ke spáchání trestného činu krádeže. [Nyní trestný čin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxní pod vlivem návykové látky podle § 201 písm. d) tr. zákona a trestného činu ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1, 2, popř. podle § 224 odst. 3 tr. zákona xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx a to ani v případě, kdy porušení důležité povinnosti uložené pachateli podle zákona, popř. hrubé porušení předpisů bezpečnosti dopravy vedoucí k předxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxůže být jednočinný souběh vyloučen ani v důsledku okolností průběhu konkrétního skutku, které by zakládaly faktickou konzumpci jeho posouzení podle x xxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xinu, nejde o vztah trestných činů, kdy by mohlo být za jakýchkoli skutkových okolností spáchání takového jednání považováno za prostředek ke spáchání xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxx x xxx xxx xxxoníku.]
- viz
judikatura
k § 274
- viz
judikatura
k § 248
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xxx
xxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx fiskálnímu zájmu státu (nebo jiných příjemců uvedených povinných plateb), který je součástí jeho širších hospodářských zájmů. Proto je vyloučeno, axx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxem státu na správném přiznání, vyměření a zaplacení daně, poplatku nebo podobné povinné platby, a současně jednal jen proti příkazu mimotrestní právnx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx x xxxxxx xx xxxxxx03 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů), byl jeho čin posouzen též jako trestný čin porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizixxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxm rozsahu, a současně porušil zákaz nebo omezení uvedené v mimotrestní právní normě, jejímž účelem není jen ochrana fiskálních zájmů (viz R 26/2001). Txx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx x xxx xxx xxxxxxxxxx
K protiprávnosti trestného činu
Hráč je trestně zodpovědný za úraz způsobený spoluhráči porušením pravidel pro hru platných.
R 5580/1936
xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxv, postup, odpovědnost jednotlivých pracovníků apod. a bezpečný provoz každého pracoviště.
I. Povinnost předvídat možnost způsobení pxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxrce zákonů, ale i z technických norem.
II. Pokud jde o obsah technické normy, neplatí zásada
iura novit curia
. Obsah technické normy je třeba v trestním xxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxí samo o sobě nikoliv smrtelné, jež však ve spojitosti s osobní povahou zraněného zhoršením jeho již před úrazem nikoli bezvadného tělesného stavu způsxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx vyhnula nebezpečí, učinila mylné opatření, následkem kterého byla třetí osoba poškozena na těle, je příčinná souvislost mezi jednáním pachatele a úrxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xe spojení s jinou okolností následek přivodila. Pachatel tedy "způsobí" zakázaný škodlivý následek ve smyslu trestního zákona i tehdy, když jeho konáxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx42
Jestliže nehoda byla způsobena tím, že poškození se dotkli elektrického vedení při práci se železnými pruty dlouhými 12 m, není příčinné souvislxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx x xx
x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxti mezi jízdou vozidel na křižovatce a nastalým úrazem třetí osoby.
Při zkoumání trestní odpovědnosti z hlediska příčinného vztahu je koxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xachatel alespoň podle okolností a svých osobních poměrů měl a mohl příčinný vztah předvídat.
Mezi obecně nebezpečným jednáním pachaxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxyž vedle obecně nebezpečného jednání ve smyslu § 179 odst. 1 tr. zákona způsobila smrt jiného i další příčina, přičemž je nerozhodné, jestli každá z těcxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x těžšímu následku obecně nebezpečného jednání ve smyslu § 272 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku.]
K otázke zisťovania príčinnej súxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxtal bez ďalšieho konania tretej osoby.
K otázke tzv. pretrhnutia príčinnej súvislosti
Príčinná súvislosť medzi konaním páchateľa a náxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxa takou skutočnosťou, bez ktorej by k následku nebolo došlo. Príčinná súvislosť by sa prerušila len v tedy, keby nová okolnosť pôsobila ako výlučná a samxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx si páchateľ predstavoval (tzv. omyl v kauzálnom priebehu,
aberratio ictus
), páchateľovi neprospieva a nevylučuje jeho zavinenia).
K oxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxx xxx x xxxxxxutie takého konania, ku ktorému je páchateľ podľa okolností a svojich pomerov povinný. Povinnosť konať môže vyplývať zo zákona, z úradného rozhodnutixx xx xxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxstí prípadu, ktorej porušenie sa však musí približne rovnať porušeniu inej právnej povinnosti. Ak nemožno takúto konkrétnu povinnosť z postavenia páxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx
Příčinný vztah mezi jednáním pachatele a následkem je zachován i v případě, dojde-li při léčení poškozeného ke komplikacím, které mají za násxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxosti přihlížet. K trestní odpovědnosti za tento těžší následek se však vyžaduje zavinění alespoň ve formě nevědomé nedbalosti, tj. že pachatel sice nexxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxx x xxxxx
- viz
judikatura
k § 16 odst. 1
Smrt poškozeného je v příčinné souvislosti s jednáním pachatele i tehdy, jestliže nastala v důsledku xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxověka.
Trestní odpovědnost pachatele za tento následek závisí na tom, xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxnáním pachatele, který se pokusil znásilnit starší ženu, a smrtí poškozené, k níž došlo v důsledku srdečního infarktu vyvolaného jednáním pachatele.
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxelevantním jednáním pachatele a následkem je příčinná souvislost a zda je dáno zavinění.
Páchateľ nezodpovedá za smrť poškodeného, kxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xxx
K subjektivní stránce
Záver o tom, či tu je zavinenie v zmysle trestného zákona a v akej forme, je záverom právnym. Tento právny záver o subjekxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxtívnych znakoch tr. činu. Skutočnosti duševného života významného pre právny záver o tom, či tu je zavinenie a v akej forme, sú predmetom dokazovania prxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxktivní stránku trestného činu, tedy i příčinný vztah mezi jednáním pachatele a následkem trestného činu.
viz též
judikatura
k § 15 a 16
xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx nestačí jeho hodnocení jen ve vztahu ke znakům uvedeným v příslušném ustanovení zvláštní části trestního zákona, nýbrž je třeba hodnotit i stupeň jeho xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx
xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxchodnej) ceny veci, ktorá je predmetom útoku, a to v čase spáchania činu. Pokiaľ je hodnota veci alebo výška škody znakom skutkovej podstaty trestného čxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxx xxxx x xxxx
xxxx xxxxxx xxxetkovú škodu, pokiaľ je v príčinnej súvislosti so skutkom, ktorý je predmetom konania, však môže poškodený uplatňovať voči obžalovanému v adhéznom koxxxx x xxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxkoníku.]
Znak "zákonná povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného" v ustanovení § 213 odst. 1 tr. zákona je tzv. normativním znakem skxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxtku zaistenému prokurátorom podľa § 47 odst. 1 tr. poriadku, pred zrušením zaistenia možno po formálnej stránke posudzovať ako trestný čin marenia výkxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxx x xxx xxxxxxx xreba brať do úvahy, či v čase odstránenia uvedenej veci neboli už dané zákonné dôvody na zrušenie tohto zaistenia (§ 48 odst. 1 tr. poriadku). Uvedenú otáxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxedeného trestného činu. [Nyní posouzení míry společenské škodlivosti ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku ve vztahu k trestnému činu podle § 337 odst. 1 pxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxnění znaku porušení důležité povinnosti u řidiče. Je však třeba ji hodnotit z hlediska stupně nebezpečnosti činu pro společnost podle § 3 odst. 4 tr. zákxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxnu lúpeže naplnené v malej intenzite, posudzujú ako trestný čin vydierania. Stáva sa tak predovšetkým v prípadoch drobných lúpeží, ktoré sa často vyskxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxných drobných lúpeží, pokiaľ násilné konanie nie je príliš intenzívne a majetkový prospech útočníka je zanedbateľný. Uvedené riešenie prípadov takýxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx činu vydierania a zmysel tejto zákonnej úpravy je celkom jasný. Zákonodarca vyčleňuje z možných útokov proti slobode rozhodovania človeka za použití xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx lúpeže predovšetkým s pomocou formálneho znaku, ktorého podstatou je, aby útok proti slobode smeroval zároveň aj k zmocneniu sa cudzej veci. Pokiaľ idx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xrestného činu lúpeže, treba podriadiť toto konanie pod príslušné zákonné ustanovenie. V žiadnom prípade nemožno prostredníctvom hodnotenia materixxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxore s požiadavkami zákonnosti a nevyhnutne oslabuje právnu istotu spoločnosti. Pokiaľ teda nastane situácia, že konkrétne okolnosti v prípade, keď kxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxpeň nie je malý v zmysle § 75 tr. zákona, resp. nepatrný v zmysle § 3 odst. 2 tr. zákona. Ak sa dospeje k záveru, že to tak je, nemôže ísť o trestný čin lúpeže ani x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxmpetencii príslušný správny orgán. Naopak, ak je stupeň nebezpečnosti činu okolnosťami prípadu síce značne znížený, ale nie až na hranicu požadovanú x x xx xxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxtatu a kvalifikovať ho ako trestný čin lúpeže. Skutočnosti, že stupeň spoločenskej nebezpečnosti činu je v dôsledku určitých výnimočných okolností vxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xde o materiální korektiv formálního pojetí trestného činu v podobě společenské škodlivosti ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku a o jeho limity.]
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx, je vyloučeno obecně stanovit podmínky, za nichž skutky, které jinak naplňují znaky některé skutkové podstaty, dosahují zákonem požadovaného stupnx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx jde o uplatnění materiálního korektivu jinak formálního pojetí trestného xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxého činu znásilnění podle § 241 tr. zákona (resp. pokusu o tento trestný čin), která je speciální ve vztahu ke skutkové podstatě trestného činu vydíránx xxxxx x xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xx. zákona.
V případech, ve kterých jednání pachatele naplňuje formální znaky trestného činu znásilnění, avšak jeho skutkové okolnosti výrazně snižuxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx x xx xxx xákona. Pokud je na místě závěr, že tomu tak je, nemůže jít o trestný čin znásilnění, ani o jiný mírnější trestný čin. [Nyní jde o naplnění znaků skutkových xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx x x xxx xxx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x x2 odst. 2 a § 13 odst. 1 tr. zákoníku.]
- viz
judikatura
k § 21 odst. 2
Skutečnost, že obviněný je držitelem zbrojního průkazu x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xodléhající režimu zákona č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. Jde-li o neoprávněné přechovávání jedné zbraně (§ 185 oxxxx x xxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx x xxxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx [Nyní s ohledem na zanedbatelnou společenskou škodlivost ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku ve vztahu k znakům skutkové podstaty trestného činu podle x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxdle § 118a odst. 1 tr. zákona, jakož i materiální podmínky trestného činu podle § 3 odst. 2 tr. zákona, v případě krátkodobého provozování hracího automaxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx podmínka jeho trestnosti je zakotvena v § 12 odst. 2 tr. zákoníku.]
Při úvahách o tom, zda se pachatel dopustil po materiální stránce trestxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xěžně se vyskytujících případech bude stupeň nebezpečnosti činu pro společnost zpravidla vyšší než nepatrný, popř. malý. Ustanovení § 3 odst. 2 a § 75 txx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxutkové podstaty, nedosáhne stupně odpovídajícího dolní hranici typové nebezpečnosti činu pro společnost, když tedy nebude odpovídat ani nejlehčím xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxdavku společenské škodlivosti spáchaného činu ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku.]
Při posuzování otázky, zda skutek je či není trestným xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxr o tom, zda zjištěné skutkové okolnosti naplňují formální znaky trestného činu, a poté se vypořádá s tím, zda skutek vykazuje takový stupeň nebezpečnoxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx zaměňovat ani vzájemně nahrazovat. [Nyní představuje materiální podmínku trestnosti společenská škodlivost ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku.]
x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx se pachatel zmocnil, je zcela bezvýznamná pro posouzení trestnosti takového činu. Při zjištění zanedbatelné hodnoty takové věci a při současné neexixxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 tr. zákona. [Nyní § 12 odst. 2 tr. zákoníku.]
Formální znaky trestného činu služby v cizím vojsku jsou naxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxel konal službu ve vojsku státu, který je spojencem České republiky, nemusí sama o sobě vést k závěru o nedostatku materiální podmínky trestnosti činu.
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxze dovodit, že k trestnosti činu z hlediska materiální podmínky je nutné, aby pachatel jednal za okolností na straně poškozeného, které činí omezování xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxstnosti vyjádřenou v § 12 odst. 2 tr. zákoníku.]
- viz
judikatura
k § 240
K naplnění skutkové podstaty trestného činu porušováxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxm do práv chráněných tímto ustanovením za takových skutkových okolností, z nichž je patrné, že je současně dán potřebný stupeň nebezpečnosti činu pro sxxxxxxxxx xx x xxxxx xx x xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxx xxvěr o existenci materiálního znaku trestného činu může být východiskem jejich počet, doba jejich trvání a alespoň minimální množství přehraných nosixx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxrese ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku.]
- viz
judikatura
k § 283
Jestliže rostlina konopí setého byla pěstována a dále zpraxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx R 33/1962, R 13/1973-II) lze učinit závěr, že není naplněn materiální znak takového činu podle § 3 odst. 2, odst. 4 tr. zákona. [Nyní materiální podmínka xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxx x
x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxatele. Zásada tu platí bez výjimky pro celý obor trestního práva.
R 4673/1933
Otázka zavinění je otázkou právní, a nikoli otázkou znaleckou.
xxx xxx
xxxxxxxxxx
x x xxx xx x xx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxx
xxxxxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx nim. Komentář.
Praha:
Wolters Kluwer,
2012.
Šámal,
P. a kol.
Zákon o soudnictví ve věcech mládeže. Komentář.
3. vyd.
Praha:
C. H. Beck,
2011.
xxxxxxx
xx
x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xx x xxxx
xxxx xrestního práva.
Trestní právo hmotné. Obecná část.
2. vyd.
Praha:
C. H. Beck,
2012.
Novotný,
O. a kol.
Trestní právo hmotné I.
Obecná část.
6. vyxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxních,
1942.
Solnař,
V. a kol.
Základy trestní odpovědnosti.
Praha:
Orac,
2003.
Šámal,
P.
K trestní odpovědnosti osob oprávněných jednat za pxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xx xxxx
xxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxutku v praxi soudů.
Socialistická zákonnost,
1986,
č. 5,
s. 255.
Fenyk,
J.
Základy trestní odpovědnosti podle nového trestního zákoníku České rxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xx
xxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x009,
č. 10,
s. 36 a násl.
Kratochvíl,
V.
Poznámky k legální definici trestného činu v osnově trestního zákoníku 2006 (české, mezinárodní a evropskxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxx
xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xrotiprávnost v návrhu rekodifikace.
Trestní právo,
2009,
č. 1,
s. 12.
Šámal,
P.
K pojmu trestného činu a souvisejícím otázkám v novém trestníx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxx
xxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx
xx
xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxech mládeže.
Trestněprávní revue,
2004,
č. 7,
s. 197.
Přečiny a zločiny
JUDr.
Alexander
Sotolář
Právní stav komentáře je xx xxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x x xx x x xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xločinům a přečinům. Platná právní úprava je tedy založena na bipartici činů soudně trestných v podobě méně závažných přečinů a závažnějších zločinů. Zxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x x x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let, zatímco zločiny všechny trestné činy, které nejsou přxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
2.
Označení trestného činu jako zločinu nebo přečinu musí být podle § 120 odst. 3 tr. řádu přímo uvedeno ve výroku rozsudku, jímž se obžalovaný uznávx xxxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxcech dospělých fyzických osob a ve věcech právnických osob. Kategorizace trestných činů na zločiny a přečiny se totiž uplatní pouze ve vztahu k dospělýx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxváním "trestného činu" mladistvého je totiž provinění (§ 6 odst. 1 z. s. m.).
3.
Mezi přečiny patří jednak všechny nedbalostní trestné činy a jednak xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx (§ 14 odst. 2).
Zločiny jsou pak pouze úmyslné trestné činy, nikoli však všechny, nýbrž pouze ty, na něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxx xxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxášť závažných zločinů. Zvlášť závažné zločiny nepředstavují samostatnou kategorii trestných činů, takže se řadí vedle zločinů ostatních. Také zvláxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxy nejméně deset let (§ 14 odst. 3 věta za středníkem).
4.
U úmyslných trestných činů je rozhodující pro rozhraničení přečinů od zločinů horní hranixx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxstní sazby odnětí svobody při jejich rozlišení nehraje žádnou roli. Stejně tomu je rovněž u skutkových podstat, u kterých zákonodárce vyjadřuje zavinxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx x x xxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxxx x úmyslný nebo nedbalostní trestný čin. V případech takovýchto trestných činů, u nichž je vyjádřeno zavinění alternativně, závisí jejich posouzení ve xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
Všechny nedbalostní trestné činy - a to bez ohledu na výši trestní sazby odnětí svobody stanovené za jejich spáchání - patří mezi přečiny.
K odst. 1
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx Jejich trestnost - tedy možnost vyvodit trestní odpovědnost a uplatnit vůči jejich pachatelům trestní sankce - je formou reakce na jejich spáchání a důxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x x xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxplňující v tomto zákoně vymezené formální znaky. Podmínkou jejich trestnosti - stejně jako podmínkou trestní odpovědnosti za ně - je ve smyslu § 12 odstx x xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx x x xx x xxx
xx
xxxx xxestné činy patří svou povahou různorodé okruhy protiprávních činů s velice diferencovanými dopady do společenských vztahů. S ohledem na to se také vyzxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxlečenská škodlivost a závažnost vyjádřená trestními sazbami a subjektivní vztah jejich pachatelů k nim vyjádřený formou jejich zavinění. Kategorie xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxslné delikty. Do kategorie zločinů pak patří ony přísněji postižitelné úmyslné delikty.
7.
Pojem trestného činu je obecným pojmem zastřešujícím xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxnotlivých případech posuzovaných trestných činů je to třeba také vyjádřit použitím příslušného označení daného činu buď jako přečinu nebo jako zločixxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxčiny se promítá do řady trestních hmotněprávních institutů; zvláště pak je základem pro diferenciaci trestních sankcí (srov. § 46 odst. 1, § 47 odst. 2, x xxx x xx xxxxx xx x xxx xxx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xxx xxxxx x x xx x xxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxu, zejména ve vymezení výchozích podmínek pro uplatnění odklonů od standardního řízení ve formě narovnání a podmíněného zastavení trestního stíhání xx xxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xx x xxx xxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxké jim tedy lze přičítat jak spáchání přečinů, tak i spáchání zločinů, nikoliv ovšem všech, neboť jsou trestně postižitelné jen za omezený okruh trestnxxx xxxx xxxxxx x x xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx x x xxx xxx xxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxi tomu neuplatní v systému soudnictví ve věcech mládeže. Zákon počítá výlučně s jediným pojmenováním trestných činů trestně odpovědných mladistvýchx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx x xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxsofii systému soudnictví ve věcech mládeže (srov. výklad k § 13, bod 20, a výklady k § 109).
Specifickou samostatnou kategorii trestného činu nepředstxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx trestného činu dospělého a trestného činu právnické osoby - by z něj mohlo učinit odstupňování materiální stránky těchto činů ve formě požadované míry xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx x
xxx
x xxxxx xxxxxxxxxxxx xrestných činů - na přečiny a zločiny - jsou přečiny obecně méně závažnou kategorií trestných činů.
12.
Přečiny jsou především všechny nedbalostní xxxxxxx xxxxx x xx xxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxěrně vysoce společensky škodlivé činy, na jejichž spáchání lze reagovat tresty ukládanými v přísných trestních sazbách. Tak je tomu zejména v případexx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxčiny část úmyslných trestných činů, a to ty z nich, které jsou typově méně závažné a společensky škodlivé, a proto jsou opatřeny nižšími trestními sazbaxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxorie trestných činů tedy jsou i trestné činy, u nichž horní hranice trestní sazby odnětí svobody činí přesně pět let.
14.
Pro xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xeho základní skutkové podstaty (srov. § 13 odst. 2). Rozhodující tedy není, jaký typ zavinění se vztahuje k okolnosti podmiňující použití vyšší trestnx xxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx x xxxxxxx xx xx x xxx xxxxxxxxxxxx zavinění okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby si trestný čin spáchaný v základní skutkové podstatě úmyslně zachovává svou úmyslnou povxxxx
x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx x x xxxxxxxxxxx x xxxxx mohou být spáchány buď úmyslně, nebo z nedbalosti, a proto se jedná alternativně o úmyslné nebo nedbalostní trestné činy, je při rozlišování toho, zda nxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xehož znaky lze obecně naplnit úmyslně i nedbalostně, spáchán v základní skutkové podstatě úmyslně, půjde o úmyslný trestný čin, zatímco v případě jeho xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xřečinů, nejsou trestní sazby stanovené za jejich spáchání pro jejich zařazení do této kategorie podstatné. U úmyslných trestných činů naopak jsou tytx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxtegorie přečinů nebo zločinů, rozhodující horní hranice trestní sazby odnětí svobody bez ohledu na formu zavinění vztahující se k případnému naplněnx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xejich posouzení jako přečinů i zločinů, je směrodatná na jedné straně trestní sazba odnětí svobody, která se na ně vztahuje, a na druhé straně forma zavixxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxjících se trestných činů se jejich zařazení do kategorií zločinů a přečinů posuzuje samostatně. Takovéto jejich zařazení přitom nijak neovlivňuje asxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxjak nepřihlíží k možnému třetinovému navýšení horních hranic trestních sazeb odnětí svobody u nejpřísněji trestných sbíhajících se činů. Z přečinu sx x xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xx xxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x trestní sazby odnětí svobody, jejíž horní hranice po zvýšení přesahuje pět let, ačkoliv před zvýšením této hraniční výše nedosahovala. Totéž obdobně xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxcké skupiny (§ 108 odst. 1).
16.
Z povahy věci vyplývá, že spolupachatelé trestného činu musí spáchat trestný čin téže kategorie, tedy buď přečin, nxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxegorie přečinů, pak účastník na něm - návodce, pomocník nebo organizátor - se dopouští účastenství na něm, tedy návodu, pomoci nebo organizátorství stxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxého totiž nepodléhá žádné kategorizaci, a to je nutné respektovat i v případech trestné součinnosti mezi ním a dospělým. Zatímco tedy spáchaný společnx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxpadě účastenství, pokud je dospělý účastníkem na určitém trestném činu mladistvého hlavního pachatele, je na místě pro označení jeho činu použít přísxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxu mladistvého hlavního pachatele označit tento čin termínem provinění, bez jakéhokoliv rozlišení na kategorie.
17.
Různost kategorií spáchanxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xpáchán nepřímou formou za užití jiné osoby jednající jako "živý nástroj", která naplňuje znaky mírněji trestného činu, spadajícího do nižší kategorix xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx
x xxxxx x
xxx
xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxx, že jimi jsou výlučně úmyslné trestné činy, a specificky ty z nich, které jsou postihovány v rámci vyšších trestních sazeb, než dopadají na ty, které patxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxch činů, ale subkategorii zločinů. V tomto smyslu lze mluvit o zvlášť závažných zločinech a ostatních zločinech. Každý zvlášť závažný zločin však zůstxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xločin není zvlášť závažným zločinem.
19.
Do kategorie zločinů náleží úmyslné trestné činy, u nichž zákonem stanovená horní hranice trestní sazbx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx význam.
Zločinem není žádný nedbalostní trestný čin.
K rozlišení nedbalostních a úmyslných trestných činů, ke kvalifikovaným skutkovým podstatáx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xx x xxxxx x xxxxx
xxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx horní hranice trestních sazeb trestu odnětí svobody stanovené v trestním zákoníku v návaznosti na vymezení jednotlivých xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xavinění pokrývá naplnění okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby. Tak je tomu proto, že případná nedbalostní forma zavinění ve vztahu k tétx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxně úmyslných trestných činů, které nemají nedbalostní alternativu, tak ohledně těch z nich, které ji mají (blíže k tomu srov. výklad v bodě 14 k odst. 2 výxxxx x xxxxxx x x xxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxlifikované skutkové podstatě, v níž byla okolnost podmiňující použití této trestní sazby pokryta pouze nedbalostním zaviněním.
21.
Při souběhx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xedy nebrání souběhu sbíhajícího se zločinu s přečinem a naopak. Asperační zásada a třetinové navyšování horních hranic trestních sazeb odnětí svobodx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx, tedy mezi zločiny a přečiny.
Obdobně se kategorizace trestných činů na přečiny a zločiny nijak nedotýká právní úprava obecně umožňující mimořádné sxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxtegorizaci trestných činů na přečiny a zločiny je směrodatná zákonná trestní sazba trestu odnětí svobody. Pokud je tedy soudem za určitý zločin uložen xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xubkategorie zločinů - jsou úmyslné trestné činy, u nichž činí horní hranice zákonné trestní sazby trestu odnětí svobody nejméně deset let. Z povahy věcx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxého činu. Příprava trestného činu je totiž trestná jen u zvlášť závažných zločinů (§ 20 odst. 1).
Ve srovnání s ostatními zločiny vykazují zvlášť závažxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx sazby odnětí svobody než u ostatních zločinů. Dolní hranice trestní sazby odnětí svobody nehraje při odlišení zvlášť závažných zločinů od ostatních zxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxby nemá žádný význam, jakou formou zavinění byla taková okolnost naplněna, pokud se tak stalo v rámci spáchání úmyslného trestného činu (blíže k tomu srxxx xxxxxx x xxxx xx x xxxxx x xxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxající jako "živý nástroj" a naplňující xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxých v rámci dané formy nepřímého pachatelství - tedy zločinů a přečinů - nic nebrání.
Oproti tomu spolupachatelé trestného činu musejí spáchat trestnx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxhatelství, a to s ohledem na to, že tyto trestné činy jsou hmotněprávně považovány za jeden čin, avšak sestávají z několika aktů (útoků), těch se nemusí dxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xpolupachatelství dospělého a mladistvého. Jde totiž o spolupachatelství trestného činu a provinění, neboť spáchaný čin je u dospělého trestným činex x xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxtegorizaci. Totéž platí přiměřeně i pro účastenství. Jestliže je tedy mladistvý účastníkem na určitém trestném činu dospělého hlavního pachatele, jx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxnu hlavního pachatele přiřadit označení kategorie, do které patří, tedy přečinu nebo zločinu. Samotná právní kvalifikace činu dospělého účastníka nx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxlatnění řady institutů trestního práva. Trestní zákoník ji využívá zejména v souvislosti s vymezením okruhu trestných činů, na něž dopadají nebo u nixxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxele přečinů lze postihnout alternativními tresty domácího vězení (§ 60), obecně prospěšných prací (§ 62), peněžitým trestem (§ 67 odst. 2) a zákazu vstxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxání podle § 309 tr. řádu a podmíněné zastavení trestního stíhání podle § 307 tr. řádu. Naopak subkategorie zvlášť závažných zločinů je spojena s ukládáxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxnce
postupem podle § 47 odst. 2 pak předpokládá spáchání zločinu.
Kategorizace trestných činů se promítá také do aplikace § 360 a specifickým způsoxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxch činů opilství do kategorií přečinů a zločinů má zásadní význam to, jakou formou zavinění je pokryto přivedení se do stavu nepříčetnosti a to jak závažxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxi, půjde o přečin, a to bez ohledu na právní kvalifikaci činu jinak trestného jako přečinu nebo zločinu. Je-li to aktuální, zohlední se přitom též pojistxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxti úmyslně, dopustí se tento u deliktů postižitelných podle § 360 odst. 1 v trestní sazbě odnětí svobody od tří do deseti let zvlášť závažného zločinu. V xxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx, k jehož spáchání dojde ve stavu nepříčetnosti, mírnější trest a nižší sazbu odnětí svobody než je uvedena v § 360 odst. 1 - je třeba takový spáchaný čin zxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxx odnětí svobody na mírnější sazbu činu jinak trestného, coby objektivní podmínky trestnosti opilství. V závislosti na této trestní sazbě činu jinak trxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxení:
§ 1 - zákaz retroaktivity, § 2 - trestnost činu a doba jeho spáchání, § 13 - trestný čin, § 15 - úmysl, § 16 - nedbalost, § 17 - zavinění k okolnostx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxost, § 34 - promlčecí doba, § 35 - vyloučení z promlčení, § 38 - přiměřenost trestních sankcí, § 39 - stanovení druhu a výměry trestu, § 46 - obecné ustaxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
x x xx x xxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxx xdnětí svobody, § 57 - přeřazení odsouzeného do věznice jiného typu, § 58 - mimořádné snížení trestu odnětí svobody, § 59 - mimořádné zvýšení trestu odxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxxí výkonu trestu, § 96 - zásada přiměřenosti, § 99 - ochranné léčení, § 100 odst. 1 - zabezpečovací
detence
, § 101 odst. 1 písm. c) - zabrání věci nebo jinx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxupiny, § 111 - k pojmu trestného činu
xxxxxxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x x xxxxx x
x xxxxxxxxxx x xxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x x xxxxx x
Podmínka umožňující mimořádné zvýšení trestu odnětí svobody podle § 59 odst. 1 trestního zákoníku pachateli, který znovu spáchal zvlášť závažnx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxtliže pachatel byl dříve potrestán za zvlášť závažný úmyslný trestný čin ve smyslu § 41 odst. 2 trestního zákona.
To platí ovšem jen tehdy, pokud byl pacxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxový zvlášť závažný xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxčiny (v odůvodnění rozhodnutí): Zločiny a přečiny jsou samostatnými kategoriemi trestných činů. Pojem trestný čin - užívaný pro označení činů soudně xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx nebo přečinu musí být podle § 120 odst. 3 trestního řádu přímo uvedeno ve výroku rozsudku, jímž se obžalovaný uznává vinným, a to vedle jeho zákonného poxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xýt, neboť zvlášť závažné zločiny nejsou samostatnou kategorií trestných činů.
- viz
judikatura
k § 13 odst. 1 a k § 235
xxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxx
xxxxxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxx2.
Šámal,
P. a kol.
Zákon o soudnictví ve věcech mládeže. Komentář.
3. vyd.
Praha:
C. H. Beck,
2011.
Kallab,
J.
Trestní právo hmotné.
Část oxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xx x xxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xx xx Beck,
2012.
xxxxxxxx
xx x xxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx
xxxxxx xxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xx x xxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxva.
1. vyd.
Praha:
Novatrix,
2009.
Jelínek,
J.
K pojmu trestného činu v novém trestním zákoníku.
In
O novém trestním zákoníku.
Sborník z mezináxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx trestního práva hmotného.
Trestní právo,
2008,
č. 7-8,
s. 34 a násl.
Díl 2
Zavinění
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2015.
Trestní odpxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxoučeno je proto její vyvození za prostý následek. K jejímu vyvození za následek totiž nepostačuje jeho způsobení, nýbrž je třeba ho způsobit zaviněně.
xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxncip odpovědnosti za zavinění lze proto vyjádřit zásadou nullum
crimen
,
nulla poena sine culpa
(bez zavinění není trestného činu ani trestu).
Tatx xxxxxx xx xxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxx x xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxdnal úmyslně nebo se ho dopustil z nedbalosti (viz § xx xxxxx x x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xx x xxxx
xx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xinu charakterizujících jeho subjektivní stránku.
Ve své podstatě je zavinění vyjádřením vnitřního psychického vztahu pachatele k podstatným slxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xe vnímání vnějšího objektivního světa pachatelem. Nejde přitom jen o to, co z vnějšího světa - z předmětů, jevů a procesů - bezprostředně registrují jehx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxnosti. Přitom se mu některé skutečnosti jeví jako jisté a některé pouze jako možné. Nadto složka vědění nezahrnuje jen skutečné aktuální vědění, ale i vxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxx x xxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxx
xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x zamýšleným nebo uvažovaným skutečnostem a to, do jaké míry se opírají o znalost rozhodných okolností. Předpokladem zavinění ve formě zahrnující složxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxřovat k vyvolání rozhodných skutečností vlastním jednáním. S ohledem na to nepostačuje jeho pasivní přístup neprojevující se v jeho jednání a nepokrýxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxti, představy a vůle pachatele před činem a po něm, tedy nikoliv v průběhu jeho páchání, jsou z tohoto hlediska nerozhodné. Skutečnosti významné pro posxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx musí být pokryty všechny trestněprávně
relevantní
skutečnosti naplňující znaky skutkové podstaty trestného činu, samozřejmě s výjimkou znaků jehx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx trestného činu. Postačí přitom, když pachatel zná skutkové okolnosti podřaditelné těmto znakům, aniž by znal přímo tyto znaky. Navíc dostatečné je, kxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxat ke všem podrobnostem charakteristickým pro daný čin a nemusí úplně přesně odrážet skutečnosti spadající do rámce znaků skutkové podstaty daného trxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxkazu toho, že pachatel chtěl způsobit specificky to zranění, které skutečně způsobil, ale plně postačí zjištění jeho úmyslu způsobit poškozenému zraxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxiklým zraněním (viz R xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xotiž nemusí být - a zpravidla ani nejsou - v popisu skutkových podstat trestných činů v trestním zákoníku výslovně vyjádřeny. Za této situace postačí, xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxektu a protiprávnosti v trestním zákoníku výslovně vyjádřeny, musí se zavinění vztahovat i na ně. Konečně, v případech specifických znaků, které samx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxova laická představa o nich. Na druhé straně se zavinění nemusí vztahovat na právní posouzení činu (skutku) a na jeho trestnost (trestněprávní postižixxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxí, že čím je pachatel více seznámen s okolnostmi naplňujícími znaky skutkové podstaty trestného činu, tím vyšší je míra jeho zavinění. Ta má zásadní výzxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xx xx x xxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxk významné rovněž některé jiné subjektivní vztahy související se zaviněním, zvláště pak pohnutka činu a jím sledovaný cíl a účel. Jestliže jsou znakem xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxla vztahující se k zavinění jsou zakotvena v § 13 odst. 2 a v § 17.
Trestní zákoník vyžaduje k trestnosti činu v zásadě úmyslné zavinění, pokud výslovxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxno, o jakou formu zavinění se jedná. Oproti tomu v příslušných ustanoveních vymezujících skutkové podstaty nedbalostních trestných činů je vždy požaxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxosti, ať už vědomé nebo nevědomé, a to tzv. hrubou nedbalost. Současně vymezuje též trestné činy, které lze spáchat jak úmyslně, tak i z nedbalosti. V takxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x tím zakládá kvalifikovanou skutkovou podstatu určitého trestného činu, se pak přihlédne v případě, že jde o těžší následek, i tehdy, zavinil-li jej paxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxtel nevěděl, ač o ní vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl, vyjma případy, kdy zákon vyžaduje, aby o ní věděl. Blíže k tomu viz výklxx x x xx xxxxx x x x xxx
xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxříklad alternativní - a to ani v případech trestných činů, u nichž obecně přichází v úvahu obě formy zavinění. Pachatel se totiž může spáchaného činu dopxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxob - ať už dospělých, nebo mladistvých - tak k trestným činům právnických osob.
Právnické osoby jsou však pouhými právními fikcemi. Proto jim lze přixxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xrgánu anebo jiné osoby oprávněné jejich jménem nebo za ně jednat, osoby vykonávající u nich řídící nebo kontrolní činnost, osoby s rozhodujícím vlivem xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x x x xxx. o tr. odpovědnosti práv. osob). Blíže k tomu viz výklad k § 13, bod 20.
Úmysl
JUDr.
Alexander
Sotolář
Právní stav komentáře je ke dxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxk v zásadě vyžaduje k trestnosti činu úmyslné zavinění. Zavinění z nedbalosti postačí jen v případech trestných činů, ve vztahu k nimž to výslovně stanxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxu formu zavinění se jedná (§ 13 odst. 2). Oproti tomu v kvalifikovaných skutkových podstatách - a specificky ve vztahu k okolnostem podmiňujícím použitx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxě vyžaduje (§ 17).
Trestní zákoník nicméně bez ohledu na tato pravidla v některých ustanoveních vymezujících základní skutkové podstaty trestných xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxvším v případech shodných trestných xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxm, u nichž je požadován určitý zvláštní úmysl, například úmysl způsobit škodu nebo získat neoprávněný majetkový prospěch.
Vedle toho trestní zákoníx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx x x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxípadech to vyjadřuje formulací "byť i z nedbalosti" nebo "byť i z hrubé nedbalosti".
K odst. 1
3.
Úmyslné zavinění může mít dvě formy, a to formu úmyxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xozhodných skutečností alespoň jako možných. Společné mají též to, že složku intelektuální doprovází složka volní. Je totiž s nimi spojena vůle spáchax xxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxě v různé intenzitě přítomnosti volní složky je totiž rozdíl mezi nimi navzájem. Jejich volní složka přitom musí být vztažena ke všem skutečnostem naplxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxrakterizující daný čin jako trestný.
4.
Intelektuální složku subjektivní stránky jednání pachatele může zásadně ovlivnit jeho omyl, tedy neshoxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxxx x xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxti neví nebo si ji neuvědomuje (omyl negativní) anebo mylně předpokládá určitou neexistující skutečnost (omyl pozitivní). Takový omyl se přitom může xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxbjektivní stránku jednání pachatele, avšak právní úprava některých hraničních případů, významných z hlediska jeho zavinění ve formě úmyslu, je obsaxxxx x x xx x xx xxxx xxxxxx x xxxxx
x xxxxx x xxxxx xx
xx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x
xxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxníku poruší nebo ohrozí jím chráněný zájem, nebo alespoň ví, že může uvedený zájem porušit nebo ohrozit, a také chce takové porušení nebo ohrožení způsxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x x xx xxxxx x xxxxx xx x xx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxx xx x xxx xxxjeno chtění porušit nebo ohrozit chráněný zájem. Z povahy věci však vyplývá, že vůli něco porušit nebo ohrozit musí v představě pachatele předcházet uvxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xachatele, avšak nemusí být navenek demonstrována žádným výslovným prohlášením dávajícím najevo chtění způsobit následek předpokládaný zákonem. Vxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx že to, k čemu směřují, je chtěné přitom může být fakt, že k tomu za daných okolností musí dojít. Přitom platí, že když pachatel předpokládá, že k porušení nxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxedek za nutný a směřuje k jeho způsobení, nepochybně ho také chce. V takovém případě se nejedná o prosté srozumění s ním jako u nepřímého úmyslu.
To platí x xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xezávadný, ale na cestě k jeho dosažení nutně svým jednáním zasahuje zájem chráněný trestním zákoníkem. Jinými slovy řečeno, mezi případy trestných čixx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxmo jím sledovaným cílem (viz R 32/1960, srov. též R 3/2006). Na druhé straně k naplnění subjektivní stránky úmyslného trestného činu nestačí, že pachatxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxklad pokud má jít o vraždu, nestačí, že pachatel chce střílet, ale musí také chtít někoho střelbou zastřelit.
K odlišení případů jednání v přímém úmyslx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxx xx x xxxxx xx
xx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
relevantní
skutečnosti přímo chce a s jinými je toliko srozuměn. Dojde-li k tomu, dopustí se trestného činu v nepřímém úmyslu, nikoliv v úmyslu přímémx
x xxxxx x xxxxx xx
xx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x
xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxsl. Porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákoníkem není při této formě zavinění chtěným následkem jednání pachatele, ale ten ho ve svých xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xx s tím srozuměn.
9.
xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxyslu - je výrazem navenek chováním projevené vůle a vyjadřuje aktivní volní vztah pachatele k způsobení trestním zákoníkem předpokládaného následkxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx ani jeho nutným produktem, a pachatel nechce přímo jej, protože svým jednáním sleduje jiný cíl, nicméně je srozuměn s tím, že s realizací tohoto cíle můžx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxset nastat zcela nevyhnutelně. Na srozumění v této formě lze usuzovat především z toho, že pachatel nepočítá s ničím konkrétním, co by mohlo zabránit taxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxx xx.
Na druhé straně v daném kontextu není nijak rozhodující, zda pachatelem sledovaný cíl je z hlediska trestního práva relevantním cílem nebo cílem nezxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx, který je toliko vedlejším produktem jeho jednání. Ono cílené jednání - pokud jím jsou cíleně naplňovány všechny trestněprávně
relevantní
znaky určxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx
xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xouhé smíření pachatele s tím, že způsobem uvedeným v trestním zákoníku může porušit nebo ohrozit zájem chráněný trestním zákoníkem a tak způsobit trxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxostejný vztah k danému následku. Pak postačí, když je s možností jeho způsobení smířen (blíže k tomu viz výklad k odstavci 2).
Srozuměním je vždy pokrytx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxisko k oběma možnostem, tedy je mu sice lhostejno, zda takový následek nastane nebo ne, ale počítá s ním jako s možným a je s ním smířen pro případ, že skutečxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xx x xx x xxxxx xx
x xxxxx x
xxx
xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xřímého a nepřímého úmyslu, tak pro odlišení úmyslu - a specificky úmyslu nepřímého - od nedbalosti - zvláště pak od nedbalosti vědomé. Obecně však srozuxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxx xx x xxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx v bodě 9 výše).
12.
Právní xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxrazňuje, že srozuměním se rozumí i pouhé smíření pachatele s možností způsobit trestněprávně
relevantní
následek způsobem uvedeným v trestním zákoxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx ale nechce ho způsobit, a bez přiměřených důvodů spoléhá, že ho nezpůsobí, v případech činů spáchaných v nepřímém úmyslu sice jejich pachatel rovněž vnxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxením pro případ, že skutečně nastane, je u nepřímého úmyslu výrazem kladného stanoviska pachatele k němu a představuje protiklad k negativnímu stanovxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx činu v nepřímém úmyslu zpravidla dochází za situace, kdy jednání jeho pachatele sleduje jiný cíl než způsobení takového následku, ale je mu zřejmé, že nx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x
xx xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxx xx x xxx xxxxxx xxxozuměn). Jeho způsobení tedy není přímým cílem pachatele, ale vedlejším dopadem jeho jednání, sice nechtěným, ale předpokládaným, a to za situace, kdx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxém úmyslu činí pachatel způsobení trestněprávně relevantního následku přímo vlastním účelem svého jednání nebo jeho nutným - a tedy i chtěným - důsledxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xpůsobením takového následku, resp. v případech smíření se s ním, typických pro nepřímý úmysl.
13.
Zahrnutí případů smíření se pachatele se způsoxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx pachatele k takovému následku.
Jde-li u pachatele o tzv. nepravou lhostejnost - projevující se v tom, že mu je sice lhostejno, zda trestněprávně
relevxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx x xxx xxxx x xxxxxx x xx x xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxění s ním, a s ohledem na to pod jednání v nepřímém úmyslu. Za této situace si je totiž pachatel vědom obou eventualit důsledků svého jednání, které přicháxx x xxxxx x x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx
xx xxxxxxx
x xxxxxx xxx tedy u něj o méně intenzivní, ale pořád ještě o aktivní volní vztah k onomu (eventuálně možnému) následku, neboť je smířen s tím, že k němu může dojít, a s toxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x
xxxxxxxxxx
x
xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxx především pokud mu na jedné straně nezáleží na tom, zda daný následek nastane, nebo ne (a z tohoto hlediska mu je skutečně zcela lhostejný), ale na druhé sxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxní nic, co by mu mohlo zabránit. Za takové situace je jeho stanovisko k oběma v úvahu přicházejícím možnostem sice velice neurčité a složka vůle v jeho jedxxxx xx xxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx smířen jako s možným, takže jedná v nepřímém úmyslu. To na rozdíl od případů, kdy onen následek nechce způsobit a bez přiměřených důvodů spoléhá na to, že xx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxhtěním a tento volní vztah vylučuje podřazení těchto případů pod případy lhostejnosti, ať už pravé nebo nepravé.
Oproti tomu o právně významnou pravox xxxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxení, takže s ním nepočítá jako s možným. V takovém případě může za situace předpokládané § 16 odst. 1 písm. b) - tedy pokud vzhledem k okolnostem a svým osoxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxadů pravé a nepravé lhostejnosti je třeba odlišovat případy, kdy je trestněprávně
relevantní
následek v důsledku jednání pachatele nutný (tedy neexxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xx xxx xx xx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxém úmyslu. Jestliže totiž jedná s vědomím toho, že způsobí takový následek, z povahy věci svým jednáním fakticky chtěně směřuje k jeho způsobení. Z tohoxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxm v nepřímém úmyslu, se v plném rozsahu uplatní i ve vztahu k trestným činům právnických osob a k proviněním mladistvých, byť v určité modifikované podobx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxtat jim pachatelství trestných činů, ať už úmyslných nebo nedbalostních, jim s ohledem na to lze, jen pokud jejich znaky zaviněně naplnily určité s nimi xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxv. osob a patří mezi ně statutární orgány, jejich členové a jiné osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby nebo za ní, osoby vykonávající u ní řídícx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxe k tomu viz výklad k § 13, bod 20; srov. též výklad k § 22, body 24 až 34.
Ve vztahu k mladistvým a jimi spáchaným činům není co do posuzování jejich zavinění xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxx xřeba hodnotit se zohledněním jejich rozumové a mravní vyspělosti. Ta může zásadně ovlivnit jak intelektovou složku jejich jednání (jejich věděni), txx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxty případů jejich jednání v omylu, ať už skutkovém nebo právním, s významnými dopady na subjektivní stránku jejich jednání (k posuzování omylu vycházexxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x x xx x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xx x zásada zákonnosti a zásada subsidiarity trestní represe, § 13 - trestný čin, § 14 - přečiny a zločiny, § 16 - nedbalost, § 17 - zavinění k okolnosti zvlxxx xxxxxxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxxx x xx x xxxxxx x xx x xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxx x xx x xxk, § 26 - nepříčetnost, § 27 - zmenšená příčetnost, § 109 - mladiství, § 110 - trestní zákon, § 111 - k pojmu trestného činu
xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxovaného na spravedlivý proces, garantované čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jestliže po zamítnutí jeho náxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxé judikatury Nejvyššího soudu ČR (na níž obžalovaný v návrhu výslovně odkázal) možno hovořit o xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xo spáchání souzeného činu.
K důkazu zavinění a o významu doznání.
Závěr o zavinění musí být podložený skutkovým zjištěním sxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxví.
K zavinění jakožto otázce právní a nikoli znalecké.
Na zavinění ve formě úmyslu ve smyslu § 4 tr. zákona je možno usuzovax x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxx xxxxxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxsti je bezpečné zjištění příčinného působení jednání obviněného na trestním zákonem chráněné společenské vztahy a toho, zda toto jednání nese všechxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxx x x xxx xxxxxxx xxxxx x xx x xx xxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx vztahu je korektivem zavinění, které musí přistoupit k příčinnému vztahu mezi jednáním a následkem. Pokud k přičítání následku postačí nedbalost, je xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx stránky trestného činu není možno dojít k závěru o alternativním vztahu pachatele k zamyšlenému následku.
xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
Závěr o zavinění pachatele musí být vždy prokázaný výsledky dokazování a musí z nich logicky vyplývat.
Záver o tom, či tu je zavinxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxutkových zisteniach súdu vyplývajúcich z vykonaného dokazovania rovnako, ako záver o objektívnych znakoch tr. činu. Skutočnosti duševného života vxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxstného činu. Pri zisťovaní okolností, ktoré majú význam pre záver o zavinení, nemožno vopred prikladať osobitný význam žiadnemu dôkazovému prostriexxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxo hodnotenia dôkazov (§ 2 odst. 6 tr. por.) zákon neprikladá
a priori
žiadnemu dôkazu osobitný význam. Nemožno preto len zo skutočnosti, že obvinený skxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx k těžké újmě na zdraví a formy zavinění ve vztahu k následku smrti (§ 222 odst. 1, odst. 2 tr. zákona). [Nyní § 145 odst. 1, § 147 odst. 1 a § 143 odst. 1 tr. zákoxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx pachatele a následkem trestného činu. Při nedbalosti je třeba, aby si pachatel alespoň měl a mohl představit, že se takto příčinný vztah může rozvinoutx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxt poškozeného (§ 224 tr. zákona) je v příčinné souvislosti s jednáním pachatele i tehdy, jestliže nastala v důsledku selhání krevního oběhu, ke kterému xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxele za tento následek závisí na tom, zda následek i příčinný průběh k němu vedoucí jsou kryty pachatelovým zaviněním, či nikoliv. xxxxx x xxx xxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxeľ vedel o nepravdivosti rozširovaného údaja a o tom, že ním môže v značnej miere ohroziť vážnosť iného u spoluobčanov. Nepostačuje, aby páchateľ mal v txxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xx xxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx. [Nyní jde o zavinění ve vztahu k trestnému činu podle § 184 tr. zákoníku.]
Pri skúmaní zavinenia dopravnej nehody, ktorej účastníkom bol xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx motorového vozidla, sa nemôže zbaviť trestnej zodpovednosti tým, že tieto pravidlá nepoznal, lebo pred cestou je povinný sa s týmito pravidlami zoznáxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxestně irelevantním jednáním pachatele a následkem je příčinná souvislost a zda je dáno zavinění.
K posuzování subjektivní stránky jexxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxe pachatel odcizil trestným činem krádeže počítač s určitým programovým vybavením (tzv. software), je součástí škody způsobené tímto trestným činem x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx x xxxx x x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxrma, resp. za odcizené programové vybavení získal bezplatně nové.
Protože je obecně známo, že každý počítač může plnit svou funkci jen s určitým progrxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxe, který byl předmětem krádeže.
Z hlediska subjektivní stránky pomoc předpokládá, že pomocník ví o úmyslu pachatele trestného činu a sám xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx je vždy podmíněna úmyslem směřujícím k takové účasti na konkrétním úmyslném trestném činu, musí být čin pomocníka charakterizován konkrétními skutkxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx zaměnitelně podobnými označeními, jaká jsou registrovanými ochrannými známkami renomovaných výrobců kvalitní sportovní obuvi, aniž o tomto neoprxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxmu označení původu podle § 150 odst. 1 tr. zákona, zejména pokud jde o neoprávněnost označení tohoto zboží a jeho určení k prodeji. Naplnění subjektivní xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxedeného trestného činu. [Nyní trestný čin porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle § 268 odst. 1 tr. zákoníku.]
Vyživovací xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xx x xxxxx xxxx x xxxxxxxx x xx xxx xxxxxx na skutečnost, zda případně došlo k její konkretizaci rozhodnutím soudu v občanském soudním řízení anebo zda její výše nebyla (resp. nemohla být) vůbxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xachatele odpadly překážky, pro které mu rozhodnutím příslušného soudu nebyla (resp. nemohla být) stanovena vyživovací povinnost, a byl v rozhodném oxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxvědnost za spáchání trestného činu zanedbání povinné výživy podle § 213 tr. zákona.
Pokud se pachatel za této situace záměrně vyhýbal plnění své vyživxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxlu podle § 4 písm. a) tr. zákona, přičemž za splnění dalších podmínek lze jeho čin posoudit jako trestný čin zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. 2 trx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
- viz
judikatura
k § 114
viz též
judikatura
k § 13 odst. 2
K odst. 1
K xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxedném úmyslu lze učinit i z objektivních skutečností, např. z povahy činu, způsobu jeho provedení nebo ze zjištěných okolností subjektivní povahy, naxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx nesmějí však nabýt povahy jakýchsi presumpcí.
Je vyloučeno, aby týž trestný čin byl spáchán úmyslně a přitom i z nedbalosti a z lehkomyxxxxxxxx
x xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxx x afektu.
R 3929/1930
K naplnění subjektivní stránky úmyslného trestného činu nestačí, že pachatel vůbec úmyslně jednal (že jednal tak, jak jednat xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxností. -
K naplneniu trestného činu ublíženia na zdraví (§ 221 a § 222 tr. zákona) nestačí, aby páchateľ úmyselne vykonal niečo, čo spôsobxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx a ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky podle 145, 146 a 146a tr. zákoníku.]
Z hlediska úmyslu způsobit těžkou újmu na zdraví stačí zjxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxt - pokud jde o důkazní stránku - zejména z povahy použité zbraně, z intenzity útoku, ze způsobu jeho provedení (zejména z toho, proti které části těla útox xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxx
xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx
Ak páchateľ zamýšľal spôsobiť inému ťažkú ujmu na zdraví a takáto ujma bola jeho činom spôsobená, hoci iným spôsobom, než si páchateľ predstxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxeba posúdiť konanie páchateľa ako pokus trestného činu ublíženia na zdraví podľa § 8 odst. 1 tr. zákona k § 222 odst. 1 tr. zákona v súbehu s trestným činox xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx odst. 3 tr. zákona, pretože sa tým nevystihuje skutočnosť, že páchateľ mal úmysel spôsobiť ťažkú ujmu na zdraví. [Nyní jde o zavinění ve vztahu k trestnýx xxxxx xxxxx x xxxx xxx x xxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx kterým byl veden útok. Je třeba zvážit i další okolnosti případu, jako jsou způsob použití tohoto předmětu, intenzita vedeného úderu apod.
xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxal ve vzteku, není možno bez dalšího vyvozovat jeho úmysl usmrtit poškozenou, když jinak z jeho útoku proti poškozené objektivně žádné reálné ohrožení xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx vztahu k okolnosti, že věc byla získána trestným činem. Měl-li být tento trestný čin krádeží podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zákona, musí být podílníkovi xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx x xosledních třech letech odsouzen nebo potrestán. [Nyní vědomost podílníka ve smyslu § 214 tr. zákoníku o této skutečnosti naplňující znak trestného čxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx xxxxx x
x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxy trestného činu vraždy podle § 219 odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. zákona spočívajícího v tom, že pachatel spáchal tento čin "v úmyslu získat majetkový proxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxx xxxxxx spáchaný za úplatu (tedy o tzv. nájemnou vraždu), a byl s tím přinejmenším srozuměn (§ 4 tr. zákona). [Nyní zavinění ve formě nepřímého úmyslu podle § 15 oxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xrestný čin zvýhodňování věřitele podle § 256a odst. 1 tr. zákona dispozicemi jen s takovým svým majetkem, který byl použitelný k uspokojení pohledávkx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxm právem třetí osoby.
Z hlediska subjektivní stránky bylo předpokladem trestní odpovědnosti za tento trestný čin úmyslné zavinění pachatele, který xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xvýhodnil jiného věřitele, ač si z okolností musel být vědom toho, že jeho jednání může mít takový následek, a buď ho chtěl způsobit, anebo alespoň pro příxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx x xxxxxujícím rozsudku, kterým byl obviněný uznán vinným trestným činem, jehož skutková podstata vyžaduje úmysl pachatele, musí být obsaženy i skutkové okoxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx původu podle § 150 odst. 1 tr. zákona, z popisu skutku musí být ve vztahu k úmyslnému zavinění zřejmé, že obviněný věděl o neoprávněném označení výrobků nxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxné konstatování rozporu jednání obviněného s ustanovením § 8 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů, nestačí k vyxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xákoníku.]
Nepodaří-li se z dostupných důkazů spolehlivě zjistit, jakou pohnutkou byl pachatel ke svému činu veden, nelze z toho bez daxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxzity vykonávaného útoku, zejména použije-li pachatel zbraň, o které ví, že svojí povahou je způsobilá jiného usmrtit, a útok záměrně vede proti těm čásxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx
x xxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x
xxxxx
xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxa vzešla z činu předsevzatého úmyslem vražedným smrt osoby, k jejímuž usmrcení úmysl pachatele směřoval, či osoby jiné, nastal-li smrtelný účinek v osxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x
xxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxx xx nelze rozšiřovati na přičítání jiných trestných činů (ublížení na zdraví, těžké újmy na zdraví). Omyl v předmětu útoku nemá právní význam.
R 3289/192x
xxxx x xxxxxxxx x
xxxxx xx xxxxxxx
x
xxxxx
xx xxxxxxx x
xx xxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx, přistoupil k němu a v domnění, že má před sebou Č., na něhož venku čekal a jemuž se chtěl pomstít, bodl ho kuchyňským nožem do pravé strany krku a tak mu přivxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx osobě, kterou považoval, třebas mylně za Č., zodpovídá i za následek svého jednání proti K.
R 3882/1930
- viz
judikatura
k § 13 odst. 1
x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxtúpi ďalšia skutočnosť, ktorá spolupôsobí pri vzniku následku, ak však konanie páchateľa zostáva takou skutočnosťou, bez ktorej by k následku nebolo xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxu na konanie páchateľa.
Skutočnosť, že následok, ktorý vyplynul z konania páchateľa, bol iný, než si páchateľ predstavoval (tzv. omyl v kauzálnom prixxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xdst. 3 zákona o rodině, nemá to za následek zánik jeho vyživovací povinnosti vůči dítěti. Neplní-li zaviněně tuto povinnost, dopouští se trestného činx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxx xx tzv. normativním znakem skutkové podstaty. Právní omyl týkající se takového znaku se posuzuje podle zásad o skutkovém omylu. [Nyní znak xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxy, se kterou má v úmyslu souložit, domníval, že jde o odpor jen předstíraný a že ve skutečnosti žena s pohlavním stykem souhlasí, šlo by o skutkový omyl negxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xa úmyslný trestný čin. Odpovědnost pachatele však není vyloučena, jestliže napadená žena vyvíjí méně intenzivní odpor vzhledem k opožděnému vývoji sxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxlu ji usmrtit a pak v domnění, že poškozená již nežije, se rozhodl zbavit se jejího těla a vhodil je do vody, kde se poškozená utopila, nejde o tzv.
dolus genxxxxxx
x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxx x § 219 tr. zákona ve vícečinném souběhu s trestným činem ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 224 odst. 1 tr. zákona. [Nyní souběh pokusu trestného činx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxx x x xxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxlně se domníval, že jsou zde znaky trestného činu, na němž se účastní, ač tomu tak nebylo, neboť osoba, o níž se domníval, že spáchá trestný čin, jej ve skutxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx trestná činnost se odehrála pouze v představě účastníka. V takovém případě účastenství nemůže s ohledem na akcesoritu vyjádřenou v ustanovení § 10 odsxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xodle § 24 tr. zákoníku.]
Neznalost podmínek, za nichž je podle zákona o zbraních a střelivu možno držet zbraň, obžalovaného nezbavuje trxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxho držení.]
K odst. 2
Ke srozumění
Zda byl pachatel při útoku srozuměn se smrtí poškozeného (nepřímý úmysl), lze dovodit z povahy nástxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx (např. zda byl útok veden proti místům, kde jsou uloženy orgány důležité pro život člověka či zda byl útok veden takovým způsobem, že poškozenému mohlo bxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxění pachatele toliko důkazy nepřímými, na jejichž základě nelze eventuální úmysl automaticky presumovat. Aby bylo lze dovodit alespoň srozumění pacxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx a osobní vlastnosti pachatele.
V posuzovaném případě si stěžovatel musel být vědom, že opakovaný útok nožem proti obličeji, popř. krku, tedy do míst, xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxho afektu, aniž mohl počítat s jakoukoli konkrétní skutečností, jež by smrtelnému následku jeho útoků mohla zabránit. K usmrcení poškozené osoby nakoxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx x xx x xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxání poškozenou přímo ohrožovalo na životě. Obecné soudy při řešení otázky zavinění braly správně v úvahu i další konfliktní a násilné jednání, jehož se xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xrokázán na základě uceleného a nerozporného řetězce nepřímých důkazů, jež svědčí o srozumění pachatele s usmrcením poškozené v době útoku ve smyslu § 4 xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx xxxxx x
x xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx stránky trestného činu nelze dojít k závěru o alternativním vztahu pachatele k zamýšlenému následku.
K posuzování vztahu lhostejnosti x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx bylo lhostejné, zda takový následek nastane. Vyvstala otázka, zda vztah lhostejnosti k následku lze považovat již za srozumění s následkem. xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xýpovědi pachatele zpravidla dovozují jeho "srozumění" s následkem a tedy úmysl nepřímý. S touto praxí lze souhlasit, jestliže lhostejnost pachatele x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxtel volil. Bude-li pachatel tvrdit, že mu bylo lhostejné, jaký následek způsobí, přitom však jednal tak, že z jeho útoku musela nastat smrt poškozenéhox x xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx podstaty trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zákona je nezbytné, aby rozhodnutí, kterým byl obviněnému uxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxytí právní moci, jestliže bylo rozhodnutí doručeno advokátovi, který měl plnou moc pro celé řízení (§ 25 odst. 3 správního řádu).
Přestože rozhodnutíx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxnky trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zákona, jestliže je z provedených důkazů zřejmé, že obviněný věděl x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxe § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku.]
Zavinění ve formě nepřímého úmyslu [§ 4 písm. b) tr. zákona] ve vztahu k porušení nebo ohrožení zájmu chxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx práva nevýznamného, a eventualita vzniku následku uvedeného v trestním zákoně mu byla nepříjemná. Jestliže pachatel věděl, že v důsledku jeho jednánx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx skutečností, která by takovému vývoji zabránila, a přesto tak jednal, neboť nechtěl ani za cenu tohoto rizika od svého záměru ustoupit, byl s takovým náxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx
xx,
Smejkal,
L.
xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xx x xxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xx věcech mládeže. Komentář.
3. vyd.
Praha:
C. H. Beck,
2011.
Kallab,
J.
Trestní právo hmotné platné v zemi české a moravskoslezské.
Část obecná i xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xx x xxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
2012.
Miřička,
A.
O formách trestné viny a jich úpravě zákonné.
Praha:
Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění,
19xxx
xxxxxxxx
xx x xxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx
xxxxxx xxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xx x xxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxti.
Praha:
Orac,
2003.
Herczeg,
J.
Zavinění a omyl v novém trestním kodexu.
In
O novém trestním zákoníku.
Sborník z mezinárodní vědecké konferexxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx
xx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxí pobočky nakladatelství C. H. Beck v Praze.
Praha:
C. H. Beck,
2003.