40/2009 Sb.

Trestní zákoník: Komentář

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (1)
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxx
JUDr.
Vladimír
Král
JUDr.
Miroslav
Růžička
Ph.D.
JUDr.
Alexander
Sotolář
JUDr.
Radek
Šmerda
Ph.D.
JUDr.
František
Vondxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx dni 1.1.2015.
Přehled společných hesel trestního zákoníku
Bezbrannost
O zneužití bezbrannosti půjde v situaci, kdy je oběť bez přičinění pachatxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxa projevit či klást dostatečný odpor jeho jednání. Důvodem může být to, že je hendikepována fyzicky (např. je těžce zraněná, ochrnutá, spoutaná, vysokxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx x x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxbokém spánku). Za bezbrannost se nepovažuje stav osoby, která je sice nezletilá, ale natolik fyzicky a duševně vyspělá, že je schopna pochopit jednání xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxx x xxx
xx xxxxxx x xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx
a)
dům,
b)
byt,
c)
jiná prostora sloužící k bydlení, a to včetně příslušenství k nim náležející.
Pojem obydlí je v tomto ohledu nejobexxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxlývá, že zahrnuje veškeré prostory sloužící k bydlení lidí, tedy vše co člověku slouží k bydlení. Rozhodující je faktický stav těchto prostor, tj. že bex xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xokládat nebytové prostory (např. kanceláře, učebny, tovární dílny, garáže, skladiště), které slouží k jinému účelu než k bydlení.
Cizinec - Cizí stxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx republiky. Osobou bez státní příslušnosti je ten, kdo nemá žádné státní občanství, tj. není ani českým státním občanem, ani státním občanem jiného stáxxx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxerénní moci České republiky.
Cizí majetek
Cizím je majetek (souhrn všech věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných hodnot určitého práxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xblíže srov. § 205). Cizí jiné majetkové hodnoty jsou ty, ze kterých je oprávněná jiná osoba než pachatel. Cizím majetkem je majetek obchodní společnostx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxtkem. Společníka, a to i když je jediným společníkem, nelze ztotožňovat se společností s ručením omezeným jako právnickou osobou coby poškozeným v trexxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxbil trestným činem škodu akciové společnosti, nevznikla tím škoda jemu jako akcionáři, protože majetek akciové společnosti jako právnické osoby je pxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxx
xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxxxxí (diplomatické) nebo neoficiální úrovni s Českou republikou udržoval. Cizí mocí je i nadstátní organizace sdružující více států založená za jakýmkoxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxbo nadstátní organizace nebo sdružení, která ve své činnosti prosazují moc určitého státu. Pro pojem cizí moc je charakteristické, že se v činnosti příxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx stát
Cizím státem ve smyslu společného ustanovení § 313, podle něhož se poskytuje cizímu státu ochrana před trestnými činy teroristického útoku (§ 3xxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxí anebo nepřátelské, ať na oficiální (diplomatické) nebo neoficiální úrovni s Českou republikou udržuje. Podstatné je, aby šlo skutečně o stát se všemx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxcemi, své vlastní obyvatelstvo, disponuje státně mocenským aparátem, a je způsobilým jednat, zpravidla samostatně, s výjimkou mimořádných situací xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxích států je mezinárodně uznáván, podstatné je, aby jej jako samostatný stát uznávala Česká republika, neboť jinak by mu prostřednictvím svého trestnxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xako suverénů nadaných výše uvedenými atributy států; nemusí jít proto výlučně jen o jeden izolovaný stát.
Cizí věc
Za věc se považují všechny ovladxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxených částí lidského těla, peněžních prostředků na účtu a cenných papírů. Cizí věcí je věc, která nenáleží pachateli buď vůbec, anebo nenáleží jen jemux xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xi věcí mu svěřených, nad kterými jejich vlastník nevykonává svou moc.
Jestliže věc náleží pachateli z titulu spoluvlastnictví a pachatel svévolně xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xximinuje dosah a výkon vlastnických práv ostatních spoluvlastníků, může být za své jednání trestně odpovědný (R 4/2002). Není přitom rozhodující, zda xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxidualizovaného xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xx xxx xxxxxu na to, že věc za trvání manželství nabyl výlučně vlastním přičiněním jen jeden z manželů (R 32/1969). Vzhledem k rozmanitosti majetkových vztahů mezi xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxným jednáním a jinými způsoby, které zákon zakazuje, věc se nestává předmětem společného jmění manželů, protože majetek vcházející do společného jměxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xx je větší. Jsou-li podíly stejné a účastníci se nedohodnou, je vlastníkem věci ten, koho na návrh účastníků určí soud. Pachatel, který je subjektivně přxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxativní znak "cizí věc" ve skutkové podstatě.
Čin jinak trestný
Čin jinak trestný je čin v daném kontextu beztrestný, ovšem beztrestný pouze relatixxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxx xx xx x xxxxxxxx xde o činy, které jsou beztrestné pro nedostatek znaků jejich pachatele, konkrétně jejich věku nebo příčetnosti (§ 25 a 26), popř. u mladistvých jejich xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx x xx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxu a jsou společensky škodlivé, avšak dopustila se jich osoba trestně neodpovědná. Dalším případem činu jinak trestného je čin, který není tak společenxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxam v systému soudnictví ve věcech mládeže. Činy jinak trestné spáchané trestně neodpovědnými dětmi mladšími osmnácti let totiž lze projednat ve specixxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxnné povahy (srov. § 93 z. s. m.). V reakci na činy jinak trestné jejich dospělých nepříčetných pachatelů je možné reagovat přijetím ochranných opatření xxxxx x xx xx xxxx
xxxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx naplnění pojmu dítě výslovně neuvádí nižší věkovou hranici (např. 15 let, 3 roky).
Vymezení osoby jako dítěte ve smyslu § 126 je výrazem zvýšené trexxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx proti rodině a dětem, v nichž je poškozeným právě dítě (např. ohrožování výchovy dítěte podle § xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xrestný čin obchodování s lidmi podle § 168 odst. 1). Spáchání trestného činu vůči dítěti (tj. vůči osobě mladší osmnácti let) je v takových případech oblxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xaké v případě některých kvalifikovaných skutkových podstat, kdy je spáchání trestného činu vůči němu okolností zvláště přitěžující, která podmiňujx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx na sebevraždě podle § 144 odst. 2]. Ke spáchání trestného činu ke škodě dítěte může soud přihlížet jako k přitěžující okolnosti ve smyslu § 42 písm. h) - sxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xxxx xxxx xxchatel trestného činu chráněno před uložením trestu vyhoštění.
Tr. zákoník stanoví jinak v případech vyššího zájmu na ochraně věkově mladších dětx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxného činu vraždy podle § 140 odst. 3 písm. c) či u trestného činu účasti na sebevraždě podle § 144 odst. 3 jde o okolnost podmiňující vyšší trestnost; u trxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxcti let ke spáchání trestného činu (resp. činu jinak trestného) je přitěžující okolností ve smyslu § 42 písm. i).
V ustanovení o trestném činu opuštěxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xx xx xxxahuje na opuštění takového dítěte, které už s ohledem na svůj věk není schopno se samo o sebe postarat. Půjde o dítě starší tří let, ovšem tak útlého věku, žx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx x trestného činu vraždy novorozeného dítěte matkou podle § 142 může být jen novorozené dítě.
Z ustanovení § 139 o počítání času lze dovodit, že zvýšexx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx trestný čin vůči takovému dítěti spáchán v den jeho narozenin, tak již nelze jej pokládat za osobu mladší osmnácti let, xxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx se neomezuje jen na peněžité plnění. Z platného závazkového vztahu je dlužník povinen něco dát, konat, něčeho se zdržet nebo něco trpět. U některých závxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxžníkem i věřitelem současně, zejména v podnikatelských vztazích. V osobě dlužníka může v průběhu existence závazkového vztahu dojít ke změně (převzexxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxazek je splatný, jestliže nastala doba, kdy je dlužník povinen poskytnout plnění věřiteli. (V případě prohlášení konkursu se považují za splatné i všexxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxní smlouvy, ale může vzniknout i mimosmluvně, kupříkladu způsobením škody, z bezdůvodného obohacení, porušením smlouvy vadností plnění, nesplněníx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxdky, jelikož peníze, které vkladatel do banky vložil, se stávají majetkem banky a ona s nimi hospodaří a platí za to vkladateli úrok. Oproti tomu je banka xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxdávku. Pohledávkou se rozumí právo věřitele požadovat po dlužníkovi plnění vyplývající ze závazkového vztahu.
Důležitá povinnost
Nikoliv každx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxona znamená, že došlo k naplnění zákonného znaku "porušení důležité povinnosti", ale musí se jednat výhradně o porušení tak významné povinnosti, jejíx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx vývoje dětí a jiných zájmů chráněných dále uvedenými zákonnými ustanoveními, resp. kdy jejím porušením může snadno dojít k takovým následkům. Obecné xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxnností pachatele, které pro něj vyplývají ze zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce aj. a mají základ v právních předpisech, v pracovní smlouvě axxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxvinnost, je zjištění příčinné souvislosti mezi porušením důležité povinnosti a následkem trestného činu.
Porušení důležité povinnosti se vyskyxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxstnání, povolání, postavení nebo funkce pachatele nebo je mu uložena podle zákona,
b)
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxo majetku byla pachateli uložena smluvně,
d)
jiná důležitá povinnost než zákaz nebo omezení a jež je stanovena pro dovoz, vývoz, nebo průvoz zboží,
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx
xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxý čin sabotáže podle § 314) je třeba považovat takový úkol, jehož splnění je významné, až zásadní, z hlediska fungování dotčené instituce a dosahování jxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xrganizace, orgán veřejné moci, ozbrojené síly, bezpečnostní sbor, hospodářská organizace anebo i jiná instituce. Může jít i o úkol dílčí, avšak vždy mxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxá motiv spočívající v úmyslu poškodit ústavní zřízení nebo obranyschopnost České republiky anebo poškodit mezinárodní organizaci. To lze považovat xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxjícím fungování České republiky jako nezávislého, demokratického a suverénního státu, případně musí směřovat k rozvrácení činnosti (ohrožení samoxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxsti) z hlediska zabezpečení chodu státu a mezinárodní organizace.
Duševní porucha
Duševní poruchou se rozumí porucha duševního zdraví vyplývajxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxlka.
V ustanovení § 123 uvedená legální definice duševní poruchy obsahuje demonstrativní výčet jednotlivých typů duševních poruch. Je tak zřejmxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxí poruchy. Duševní porucha představuje zřetelnou odchylku od běžné normy duševního zdraví u osoby, jež se dopustila trestněprávně relevantního činux xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxx xxx o dlouhodobý (trvalý) stav. Z hlediska trestního práva hmotného je významný stav duševní poruchy pachatele v době spáchání činu. Její trestněprávní vxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxle v době jen před spácháním trestného činu. Pokud jde o stav duševní poruchy na straně pachatele (obviněného) v době trestního řízení, může mít pak i trexxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxx xxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx společný historický původ, rasový typ, jazyk, materiální a duchovní kulturu, mentalitu, tradice. Obývá společné území, zpravidla projevuje tendenxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxle čl. 24 Listiny příslušnost ke kterékoli národnostní nebo etnické menšině nesmí být nikomu na újmu.
Film
viz výklad u hesla Veřejně
Hrubá nedbxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxní, jehož předmětem je řešení úpadku nebo hrozícího úpadku dlužníka (§ 2 insolvenčního zákona). V § 4 insolvenčního zákona jsou upraveny čtyři základxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxk může spočívat v prohlášení konkursu na majetek dlužníka, nebo v povolení reorganizace, nebo v povolení oddlužení. Zahájení insolvenčního řízení naxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxsolvenčního zákona).
Insolvenční správce
Zákonné pojmy "insolvenční správce" a "insolvenční řízení" se uplatní zejména v souvislosti s trestnxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x zákoně č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), dále v zákoně č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, a v tomto ustanoxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxí úprava insolvenčního řízení vyplývá i z některých norem práva evropských společenství (např. nařízení Rady ES z 29.5.2000 č. 1346/2000, o úpadkovém xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxem může být jen taková osoba, která je oprávněna vykonávat činnost insolvenčního správce (§ 2 zák. č. 312/2006 Sb.). Takovou xxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxů vede Ministerstvo spravedlnosti České republiky (§ 21 insolvenčního zákona). Insolvenčního správce ustanovuje insolvenční soud, který ustanoví xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxvce (§ 27 insolvenčního zákona) může být jmenován insolvenčním soudem ještě před vlastním rozhodnutím o úpadku, přičemž insolvenční soud mu vymezí roxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxných důvodů dočasně vykonávat svou činnost (§ 33 insolvenčního zákona).
Insolvenční zákon také počítá s možností, že insolvenční správce bude v rxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxti o tom, že by tato skutečnost mohla ovlivnit celkový výkon jeho činnosti. V takovém případě insolvenční soudu ustanoví odděleného insolvenčního sprxxxxx x xx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxenčního správce ustanoví insolvenční soud v případech, v nichž je třeba řešit určité specifické otázky a současně vymezí jeho vztah k vlastnímu insolvxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxní) mají v řízení konkursním a vyrovnávacím řízení stejné postavení jako insolvenční správce. Jejich činnost je upravena dříve platným zákonem č. 328xxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx x x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xrávní úpravy, a to i za účinnosti insolvenčního zákona a za účinnosti tr. zákoníku, který s tím v § 128 výslovně počítá.
Podle § 36 insolvenčního zákxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx k uspokojení věřitelů, v co nejvyšší míře (§ 36 insolvenčního zákona). Jestliže insolvenční správce např. řádně nevykonává svou činnost nebo závažnýx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xx xx xxsolvenčního zákona).
Jiná majetková hodnota
xxx xxxxxx x xxxxx xxx
xxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxstiženého subjektu, a to v takové míře, že svou závažností má stejný dopad jako případně použité násilí nebo hrozba násilím. Konkrétně může jít o hrozbu xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxněné a to ve vztahu k účelu, který pachatel sleduje, nikoliv ve vztahu k přípustnosti tohoto jednání. Proto pohrůžkou jiné těžké újmy může být i účelově pxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxík jako obecnou přitěžující okolnost [§ 42 písm. j)], v podobě jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek dálx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxu škodlivostí) srovnatelná s ostatními okolnostmi podmiňujícími použití vyšší trestní sazby uvedenými v příslušné přísnější skutkové podstatě danxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx příčin (bez lidského přičinění způsobený) anebo vzniklý v důsledku lidského chování (ať už zaviněného nebo nezaviněného), při němž hrozí zvýšené nebxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxvu. Zpravidla půjde o závažné události ohrožující více osob či větší majetkové hodnoty, jako tomu je např. v důsledku šířících se lesních požárů, náhléxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxedným vznikem požáru a jeho šíření, nastalým chaosem mezi obyvatelstvem po teroristickém útoku v místě výskytu většího množství obyvatel (v tržnicícxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxx
xxxx vážná újma zde má na rozdíl od škody nemajetkovou povahu. Jedná se o zásah do právní sféry poškozeného, který se nedotýká přímo jeho majetkových práv, alx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxho zázemí poškozeného (rodina, zaměstnání, záliby), ohrožení kariéry (sportovní, pracovní, politické) apod.
Jiný zvlášť závažný následek
Jinxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx trestní sazby uvedenými v odst. 2 § 317 o trestném činu ohrožení utajované informace, tj. především se získáním značného majetkového prospěchu nebo sx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xrgánu či instituce, která je původcem utajované informace, anebo jejíž zájmy xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xízení může být takovým následkem např. ohrožení bezpečnosti agenta při prozrazení informací vedoucích k odhalení jeho totožnosti či v prozrazení totxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxě svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Může též jít o vyvolání vážné nedůvěry a nespxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxd tento pojem lze zařadit i ohrožení bojové pohotovosti útvaru (srov. R 33/1976). Závažnost následku je nutno zkoumat individuálně z hlediska významu xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx
xxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx x xásilím
Majetek
Majetkem rozumíme souhrn všech aktiv - věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot - určitého právního subjxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx peněžní prostředky v hotovosti i na účtech, cenné papíry, obchodní podíly, peněžité i nepeněžité pohledávky, další práva a jiné majetkové hodnoty, maxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxky z majetku. Pohledávky tvořící součást majetku jsou jednak pohledávky ze zákona (na náhradu škody, na vydání bezdůvodného obohacení, na vrácení danxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxva autorů, výkonných umělců a také obchodní podíly v obchodních společnostech, členské vklady v družstvech. Penězi ocenitelné jiné hodnoty jsou předxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxotože vlastnické a ani jiné majetkové právo nelze nabýt trestným činem.
Pojem majetku je u podnikatele, který je právnickou osobou, obsahově shodnx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx podnikatele, který je fyzickou osobou, se podle § 6 odst. 1 obch. zák. rozumí majetek, který patří podnikateli a slouží nebo je určen k podnikání. Podnixxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxle předpisů o účetnictví. Čistým obchodním majetkem je obchodní majetek po odečtení závazků vzniklých podnikateli v souvislosti s podnikáním, je-li xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxý čin poškození věřitele podle § 222 odst. 1 písm. a) nelze spáchat dispozicemi s tou částí majetku, která je vyloučena z možnosti být postižena výkonem xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxx x xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxláštních předpisů nepodléhají výkonu rozhodnutí. Zejména to jsou věci, které dlužník nezbytně potřebuje pro uspokojování hmotných potřeb svých a svx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxdí spojených společným jazykem, historií, kulturou, pobytem na konkrétním území či vztahem k tomuto území v případě pobytu mimo něj. Jde o pojem kulturxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxbu
vis absoluta
, když je zcela vyloučena vůle u oběti a ani nejde o její jednání z důvodu fyzického nátlaku ze strany pachatele, jednak podobu
vis compulsxxx
x xxx xxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxilí je vždy typické vynaložení fyzické síly ze strany pachatele. Přitom násilím podle § 119 se rozumí použití fyzické síly k překonání nebo zamezení jix xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxo činu loupeže podle § 173 je cílem pachatele zmocnění se cizí věci a prostředkem k jeho naplnění použití násilí), nikoli charakteristikou následku (úxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx § 352 odst. 2).
Násilí může směřovat proti osobě, na jejíž vůli se má působit buď přímo, anebo prostřednictvím jiné osoby (např. pachatel násilím držx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx (např. poškozuje cizí věci proto, aby dosáhl toho, že mu osoba vydá peníze).
Jestliže k naplnění pojmu "násilí" se zásadně vyžaduje vynaložení fyzixxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx způsobem. Tento znak je však naplněn jen tehdy, když samotný pachatel uvede oběť do stavu bezbrannosti a nedopadá tedy na situaci, kdy pouze zneužije stxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xi nepřivedl do stavu bezbrannosti; srov. naproti tomu zneužití xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xednání pachatele. Může jít o stav těžké opilosti, stavy vzniklé aplikací omamných či psychotropních látek, hluboký spánek.
Lest představuje vyvoxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxsti (např. podání uspávacích prostředků oběti s cílem ji, poté co usne, vzít její věci). V jiném významu je pojem "lest" použit např. v § 172 odst. 1 o tresxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxí takových látek, které u ní vyvolají stav bezbrannosti).
Násilí je zákonným znakem skutkových podstat některých trestných činů (např. trestný čix xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx
xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxchny látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování. Tr. zákoník tedy xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x x xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxk ty, jejichž užití má zvlášť nepříznivý vliv na chování lidí. Řadí mezi ně alkohol, omamné látky a psychotropní látky. Tímto způsobem definuje pojem náxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxené v jeho přílohách č. 1 až 7.
Co se rozumí alkoholem, není v právu vymezeno, avšak zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenýxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xivo, avšak též další nápoje, pokud obsahují více než 0,5 objemového procenta alkoholu, jakožto chemické sloučeniny (etanolu, ethylalkoholu), která xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxxx xxxxx xbsahující alkohol, tento byl v takovém množství, že působil na psychiku osoby, která ho požila, nebo na její ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxroin nebo kokain. Jejich výčet je obsažen v přílohách č. 1 až 3 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách.
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx o návykových látkách. Patří mezi ně například amfetamin.
Ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo roxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xrostředky nebo ředidla - a zpravidla nakládání s nimi není ani nijak specificky regulováno nebo omezováno, avšak nepříznivě ovlivňují psychiku člověxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xyto formy nedbalosti vymezuje při neexistenci volní složky pomocí složky vědění, tedy složky intelektuální, resp. rozumové, která je buď dána, anebo xxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xx x x xomto případě aktem vůle pachatele, která však z hlediska trestního práva směřuje k nezávadnému cíli. Obecně je tedy možné říci, že v případě nedbalostnxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxní zamýšlel. Nedbalost ovšem nelze ztotožňovat s opomenutím, protože jednání z nedbalosti lze uskutečnit jak jednáním, tak i opomenutím.
Trestné xxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxch trestných činů vyžaduje hrubou nedbalost. Ta nepředstavuje další specifický typ nedbalosti. Ve své podstatě jde jen o vyšší míru nedbalosti, a to ať xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxbalosti - a tedy, zda se v konkrétním případě jedná o nedbalost hrubou, méně závažnou nebo lehkou - je jedním z hledisek - totiž mírou zavinění - pro stanovxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxx
x xxxxxxx xxxxxxxxx jde tehdy, jestliže pachatel ví, že může způsobem uvedeným v trestním zákoníku porušit nebo ohrozit jím chráněný zájem, ale bez přiměřených důvodů spxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxotit okolnosti, které vytvářejí možné nebezpečí pro zájem chráněný trestním zákoníkem. O nepřiměřené důvody, které vedly pachatele k tomu, že spoléhxx xx xxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxzící. Nejde tedy o případy, kdy pachatel jedná pod vlivem nesprávné znalosti skutečnosti, xxxx x xxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxm zákoníkem způsobit, ačkoliv o tom vzhledem k okolnostem a ke svým osobním poměrům vědět měl a mohl.
Trestný čin je spáchán z hrubé nedbalosti, jestxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxbalosti je obsažena v § 16 odst. 2 a hrubá nedbalost v jejím pojetí představuje vyšší stupeň intenzity nedbalosti, a to buď vědomé nebo nevědomé. Vyšší sxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxrizuje jako zřejmou bezohlednost.
Nepříčetnost
Příčetností ve smyslu trestního práva se obecně rozumí subjektivní způsobilost být z hlediska dxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxzení nepříčetnosti. Podle § 26 se nepříčetností rozumí stav, ve kterém někdo pro duševní poruchu, jež je dána v době spáchání činu, nemůže buď rozpoznax xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xx vyvolala nedostatek schopnosti rozpoznávací nebo určovací, nemůže být důvodem nepříčetnosti. S ohledem na to je také z trestněprávního hlediska bezxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxladu, že u pachatele trestného činu je dána způsobilost rozpoznávací, to je jeho schopnost vnímat protiprávnost svého jednání, a způsobilost určovacxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx. Oproti tomu nepříčetný je ten, u koho jsou uvedené schopnosti - a to buď obě, anebo alespoň jedna z nich - v důsledku duševní poruchy vymizelé. Duševní poxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
Nedostatek schopnosti rozpoznávací spočívá v tom, že osoba, která naplnila znaky činu jinak trestného, není schopna rozpoznat jeho protiprávnosxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxout své jednání.
Vedle nepříčetnosti upravuje tr. zákoník v § 27 rovněž pojem zmenšené příčetnosti. Zmenšenou příčetností se přitom rozumí takoxx xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxnost ovládat své jednání, anebo byly sníženy současně obě tyto schopnosti. Na rozdíl od plné nepříčetnosti nejde o stav zcela vylučující některou z těcxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxbytí (popř. jeho pozbytí) je zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky. Především na jeho podkladě lze učinit závxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxisů platných v době, kdy mělo dojít k nabytí nebo pozbytí státního občanství, je nutno zohlednit ustanovení i dalších právních norem upravujících podmxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx Sb.).
Pachatel, který má státní občanství jak České republiky, tak vedle toho i jiného státu - má další státní občanství (dvojí státní občanství), sx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx
Osobou bez státní příslušnosti je ten, kdo nemá žádné státní občanství, tj. ani české státní občanství, ani státní občanství žádného jiného státu.
xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxt (§ 114) pouze občan České republiky (např. vlastizrada podle § 309, válečná zrada podle § 320, služba v cizích ozbrojených silách podle § 321). Dále pak xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx v době rozhodování soudu.
Trvalým pobytem se rozumí skutečný pobyt v místě stálého bydliště, tj. zpravidla v místě, kde občan má rodinu, rodiče, byt xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxo trvalého pobytu. Jen z pouhého faktu přihlášení se na určitou adresu nelze dovozovat, že takové místo má charakter trvalého pobytu (srov. R 1/1976).
xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xeské republice, která je vedena v registru obyvatel ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v základním registru úxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxx xísto trvalého pobytu, a to v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním čísxxx x xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xa místo, kde má pachatel trvalý pobyt (§ 75).
Povolení trvalého pobytu pachateli (cizinci) na území České republiky vylučuje uložení trestu vyhoštxxx x x xx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xizinců na území České republiky, a u azylanta v zák. č. 325/1999 Sb., o azylu.
Obecně prospěšné zařízení
Podle legální definice obsažené v § 132 se oxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xeteckým a jiným podobným útokům nebo jejich následkům, ochranné zařízení proti úniku znečišťujících látek, zařízení energetické nebo vodárenské, pxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xoštovní licence, zařízení pro veřejnou dopravu, včetně součástí dráhy a drážních vozidel ve veřejné drážní dopravě a svislých zákazových nebo příkazxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx x
xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx Zpravidla se za obecně prospěšná zařízení pokládají technicky složitější veřejná zařízení, která již podle své povahy slouží potřebám velkého okruhx xxxxx xxxxx xx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxjich vymezení je významné zejména z hlediska možného spáchání trestného činu poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení podle § 276 nebx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx
xxxxxx
xxx xxxlad u hesla Byt - Dům
Okolnosti vylučující protiprávnost
Trestní odpovědnost lze u pachatele shledat pouze v případě, že jeho jednání (opomenutí) xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xx odst. 1). Protiprávnost (nedovolenost) chování subjektu práva je obecně formálně charakterizována svým rozporem s konkrétní právní normou v rámci pxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx s jiným zájmem společnosti, chráněným jinou právní normou. Pro tyto případy, kdy dané jednání naplňuje všechny formální zákonné znaky skutkové podstxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxy škodlivé, ale naopak je lze označit za pro společnost prospěšné a užitečné, vytvořila trestněprávní nauka pojem okolnosti vylučující protiprávnosxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxovat jako okolnosti, které pachatele činu jinak trestného zbavují trestní odpovědnosti.
Protiprávnost jako nezbytný zákonný znak každého trestxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxvních odvětví. Proto je nutno do okolností vylučujících protiprávnost činu zahrnout vedle institutů upravených trestním zákonem i instituty dalšíx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxx
x xxx xxxxx xxxxxstrativní. Upravuje následující okolnosti vylučující protiprávnost činu: krajní nouzi (§ 28), nutnou obranu (§ 29), svolení poškozeného (§ 30), příxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxrestní právní normy a lze je aplikovat analogicky se shora vypočtenými normami tr. zákoníku. Jejich analogické použití je přípustné, neboť omezují poxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx závazného rozkazu) vyplývajících ze zákona, výkon povolání (např. hasič, soudní exekutor, lékař) a provozování dovolené činnosti spojené s rizikem xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xmysl a vědomou nedbalost (viz § 18 odst. 4) a je polehčující okolností podle § 41 písm. g), současně je i důvodem, umožňujícím mimořádné snížení trestu odxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx
xxxx
xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x objektivní reality. V trestním právu se pak omylem rozumí neshoda vědění pachatele, případně poškozeného, s určitou trestněprávně významnou skutečxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x omylu je či není trestně odpovědný, pak závisí na tom, o jakou formu omylu jde - zda negativní či pozitivní; zda jde o omyl v otázkách skutkových či právnícxx xxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx a 19, ovšem nikoliv vyčerpávajícím způsobem. Tato ustanovení tedy nepamatují na všechny možné případy omylů.
Ustanovení § 18 vymezuje důsledky xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxl negativní o podmínkách trestní odpovědnosti, tedy o znacích skutkových podstat trestných činů, stejně jako stran obecných okolností přitěžující, xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx prospívá. Tuto formu skutkového omylu negativního upravuje § 18 odst. 1. Pachatel jednající v negativním skutkovém omylu neví, že faktická okolnost, xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxmiňujících použití vyšší trestní sazby a o obecných přitěžujících okolnostech.
Podle § 18 odst. 2 pak ten, kdo při spáchání činu mylně předpokládá xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxtný čin spáchaný z nedbalosti, a ten kdo při spáchání činu mylně předpokládá skutkové okolnosti, které by naplňovaly znaky přísnějšího úmyslného tresxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxlučuje úmysl a vědomou nedbalost, nikoli však nedbalost nevědomou. Naopak jejím základem takový omyl může být. Pachatel v takovém případě mylně předpxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxx xxjak neřeší právní omyl pozitivní. Vychází z toho, že v takových případech lze vystačit s nesporným pojmem putativního deliktu.
Obecně platí, že práxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xtran protiprávnosti činu, tedy ohledně protiprávnosti pramenící z mimotrestních právní předpisů, se posuzuje podle zásady, že neznalost práva neškxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xa rozdíl od negativního omylu skutkového, který nevylučuje nevědomou nedbalost, má negativní právní omyl omluvitelný dopady absolutní, to znamená, xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxestný čin spáchaný z nedbalosti. (§ xx xxxxx xxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xx xxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxčující trestní odpovědnost. Význam má zejména ve vztahu k blanketním skutkovým podstatám, kdy požadavek konkrétní znalosti zákonné úpravy může být pxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx x xmluvitelný nebo neomluvitelný právní omyl je posouzení toho, zda se pachatel mohl omylu vyvarovat. Neplatí tedy již bezvýjimečně zásada, že neznalosx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx úpravou vyplývala pro pachatele ze zákona nebo jiného právního předpisu, úředního rozhodnutí nebo smlouvy, z jeho zaměstnání, povolání, postavení nxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xpáchán více skutky [na rozdíl od spáchání činu na více osobách podle § 140 odst. 3 písm. a), kterého se pachatel dopustí skutkem jediným, a to případně i foxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx nejméně dvě osoby,
b)
pachatel, který již byl v minulosti odsouzen pro trestný čin vraždy, spáchá další trestný čin vraždy (a to i v případě, že se na nxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxosti bude naplněn i v případě, že některý z trestných činů vraždy dosáhl toliko stadia pokusu nebo přípravy.
Organizovaná skupina
Výklad pojmu orgxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxstně odpovědných osob), v němž je provedena určitá dělba úkolů mezi jeho jednotlivé členy a jehož činnost se v důsledku toho vyznačuje plánovitostí a koxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxí trestného činu nově přiléhavěji škodlivost a nebezpečnost). Skupina nemusí mít trvalejší charakter a tímto způsobem lze spáchat i jen ojedinělý, jexxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxticky včlenil a aktivně se na její činnosti podílel. Srov. R 53/1976-II.
Organizovaná zločinecká skupina
Oproti pojmu "organizovaná skupina", kxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx x x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxxx x xxx x x xxx xxxxzen pojem pachatele trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny a zpřísněný způsob trestního postihu (sankcionování) taxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxanizovaná zločinecká skupina je charakterizována celkem pěti pojmovými znaky, které musí existovat současně:
a)
jde o společenství nejméně tří txxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x x xoho vyplývající ustálené vztahy řízení,
c)
rozdělení funkcí - existence vedení společenství, středního článku společenství a nejnižšího (výkoxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxání úmyslné trestné činnosti - zpravidla sice půjde o trestnou činnost zištného charakteru, ale může jít také kupř. o teroristickou trestnou činnost, xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx zákonného znaku pojmu "organizovaná zločinecká skupina".
Soustavnost páchání trestné činnosti ze strany organizované zločinecké skupiny sx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxbrž je nutno vyvozovat individuální trestní odpovědnost jejich jednotlivých členů za konkrétní trestné činy. Pro organizovanou zločineckou skupinx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxx
Orgány (instituce) státní správy jsou subjekty (většinou právnické osoby) vykonávající přímou státní správu. Jsou zřizovány na základě ústavy ústxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xe vždy jedná o orgány moci výkonné. Mezi orgány státní správy patří především ministerstva a další ústřední orgány (např. Národní bezpečnostní úřad, Čxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xnergetický regulační úřad, Úřad pro ochranu osobních údajů). Pro ústřední orgány státní správy je typický rozsah působnosti na území celého státu a naxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxx
x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxek, je dán vysoký stupeň důvěry ve správnost všech údajů v ní obsažených (jsou tedy nadány tzv. veřejnou vírou).
V tomto ustanovení jsou definovány v xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxtiny.
Především jde o veřejnou listinu vydanou soudem České republiky, jiným orgánem veřejné moci nebo jiným subjektem k tomu pověřeným či zmocněnxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xnebo osvědčující některou právně významnou skutečnost.
Druhým typem veřejné listiny je listina, kterou výslovně prohlašuje za veřejnou listinu xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx x x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxjnou listinu, dále zákon o Rejstříku trestů (zák. č. 269/1994 Sb.), který v § 15 odst. 2 stanoví, že výpisy a opisy z rejstříku trestů jsou veřejnou listxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx x x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxy nejčastěji pokládají např. občanský průkaz, cestovní doklad, vysokoškolský diplom.
V ustanovení § 131 odst. 2 je rozšířena ochrana i na veřejnox xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxodní smlouvy účinky na území České republiky. V praxi může jít kupř. o cizozemské řidičské průkazy [srov. § 104 odst. 2 písm. c) zák. č. 361/2000 Sb., o silxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxakteru veřejné listiny také listině vydané příslušným subjektem cizího státu je, že tak stanoví mezinárodní smlouva.
Osoba blízká
Pojem osoby blxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxxxx x xxxxx x xx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxnovení § 125 před středníkem) je rozhodný jejich objektivní vztah bez ohledu na subjektivní postoje - jde o příbuzné v řadě přímé (podle § 22 obč. zák. č. 8xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx o osvojení podle § 797 obč. zák. č. 89/2012 Sb.), sourozenec (tj. příbuzní v řadě nepřímé - plnorodí, pocházející ze společných rodičů, či polorodí, majxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx partnerství podle zák. č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství).
Naproti tomu pro druhou skupinu osob blízkých (§ 125 část za středníkem) se vxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx (např. osoby sešvagřené, bratranci), nebo vztah rodinnému vztahu obdobný (např. blízký přátelský vztah), jednak mezi těmito osobami musí být určitý xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxmu "osoba blízká" se promítá do zákonných znaků některých skutkových podstat, v nichž je osoba blízká předmětem útoku (např. trestný čin týrání osoby žxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxh trestných činů (např. nadržování podle § 366, nepřekažení trestného činu podle § 367, neoznámení trestného činu podle § 368). Naproti tomu srov. spácxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxobě blízké je přitěžující okolností ve smyslu § 42 písm. h).
V rovině trestního práva procesního je např. upraveno oprávnění osoby blízké odepřít svxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x x xxxxx x x x zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, tvořeny vojáky v činné službě a vnitřně se člení na:
a)
Armádu České republiky,
b)
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x
xx
xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxna bezpečnostních a záchranných sborů zajišťují bezpečnost České republiky x xxxxxxx x xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxadě branné povinnosti, přičemž rozsah branné povinnosti, úkoly ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů a havarijnícx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxrojených sil. Nástrojem zabezpečujícím obranu státu jsou především ozbrojené síly, které tvoří jak vojáci z povolání, tak ve výjimečných situacích i xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxčného stavu schopny plnit úkoly, které od nich stát ke své ochraně vyžaduje.
Padělání a pozměnění
Paděláním ve smyslu § 233 je míněno vyhotovení naxxxxxxxxxx xxxxx x xx xx xxxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx na tom, jakým způsobem došlo k jejich padělání. Padělanými penězi se v tomto kontextu rozumí nejen české, ale i jiné než tuzemské peníze, které byly paděxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx se zákonem. Jsou jimi jakékoli napodobeniny peněz zaměnitelné s pravými penězi, a to třeba i při udávání jen za určitých okolností, např. za snížené vidxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxx xxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxx x xxxx xxestaly být zákonným platidlem - nabyly znovu podobu peněz, které jsou v oběhu - tedy platných peněz - anebo v případě peněz, které jsou dosud v oběhu jako pxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxx.
Při padělání i při pozměnění peněz se v principu jedná o to, aby padělané nebo pozměněné peníze budily zdání peněz pravých a platných. Padělání nebo xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxšší hodnoty.
Pachatel
Subjektem trestného činu je jeho pachatel. Definice pachatele je obsažena v § 22. Podle tohoto ustanovení pachatel musí vykxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxň připravovat či se o ni pokusit - to platí pro pachatele přípravy nebo pokusu.
Pachatelem trestného činu může být pouze fyzická osoba. Tr. zákoník to xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxsadě individuální trestní odpovědnosti fyzické osoby. Fyzická osoba musí být trestně odpovědná, aby ji bylo možné považovat za pachatele. Pachatelex xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxo činu, tedy ho dokonal, ale i ten, jehož jednání zůstalo ve stadiu přípravy (§ 20) nebo pokusu (§ 21), stejně jako osoba, která je trestním zákoníkem oznxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx nepřímého pachatelství považuje i jednání tzv. živého nástroje, tedy toho, koho pachatel zneužívá, ke spáchání své trestné činnosti, neboť taková osxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxí vlastnost nebo způsobilost, či postavení pachatele, v souvislosti s tím rozlišuje konkrétní subjekt a speciální subjekt (§ 114). V těchto případech xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx právnických osob, nevylučuje však trestněprávní postih fyzických osob, jejichž jednání souviselo s činností právnických osob. V případě spáchání txxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxxy jako fyzická osoba dopustil jednání naplňujícího znaky trestného činu uvedené v trestním zákoníku.
Platební neschopnost
viz výklad u hesla Úpaxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xa účelem dosažení zisku. Podnikatelem je ten, kdo vykonává samostatně na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným zxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xnění účinném do 31.12.2013, podle § 421 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. ve znění účinném od 1.1.2014, podle § 2 a 3 živnostenského zákona a podle § 2 xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxě či dobrovolně. Zákon zároveň nevyžaduje, aby skutečně podnikaly či byly oprávněny podnikat. Mohou tedy být založeny i za jiným účelem než je podnikánxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxchodního rejstříku se nezapisují. Nezáleží u nich přitom na tom, zda provozují živnost ohlašovací nebo koncesovanou. Vedle toho mohou být podnikatelx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxo soudních exekutorů) jsou vyloučena z působnosti živnostenského zákona. Konečně podnikateli jsou rovněž osoby, které provozují zemědělskou výrobxx xxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xozšířenou působností a zákon pro ně nevyžaduje žádné zvláštní oprávnění. Toto rozčlenění je použitelné i pro trestněprávní sféru.
Pohlavní styk
xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxhlavního styku než jsou soulož nebo jiný pohlavní styk provedený způsobem srovnatelným se souloží. V souladu s konstantní judikaturou se tedy může jedxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxachatel sám provede některé z uvedených jednání na těle oběti) i pasivní (pachatel přinutí oběť, aby mu třela pohlavní úd).
Souloží je spojení pohlaxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxí dojít k porušení panenské blány, ani k výronu semene (ejakulaci). Pouhý dotyk penisu a vagíny při neúspěšné snaze o vniknutí bude posuzován jako pokus xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx", který byl do původní skutkové podstaty trestného činu znásilnění doplněn s účinností od 1.5.2001. Zatímco k souloži může dojít pouze mezi mužem a ženxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxí může být provedeno buď souloží nebo jiným způsobem. K pojmu soulož viz § 185 odst. 2. Za jiný způsob pohlavního zneužití než soulož se považují takové záxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x x xx x x xxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxy, které jsou provedeny způsobem srovnatelným se souloží (anální, orální styk), tak i osahávání genitálií, prsou atp. U posléze uvedených jednání budx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxpř. letmé či ojedinělé dotyky, dotyky přes oděv, polibek atp. V případě, že pachatelem je osoba mladistvá a poškozeným dítě blížící se věku patnácti letx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx 1, 2. V takovém případě nebude možno vyloučit upuštění od uložení trestního xxxxxxxx xxxxx x xx x xxxxx xx xx xx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxx x xxxxx
xxxxxxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxx těžké újmy zahrnuje ostatní prostředky donucení než násilí nebo pohrůžku násilí. Může zahrnovat újmu majetkovou i nemajetkovou. Pohrůžka majetkovox xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxová újma může spočívat např. v poškození postavení oběti v rodině (hrozba zveřejněním skutečností, které by mohly vést k rozvodu), v zaměstnání (ztrátx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxvrhu na změnu úpravy styku s nezletilými dětmi (srov. R 55/2007, R 31/2004, R 56/2005), které by jinak pachatel nepodal. Musí jít přitom o hrozbu natolik xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxím takové pohrůžky oběť k pohlavnímu styku skutečně donutil (na rozdíl od trestného činu vydírání podle § 175 odst. 1, kde je čin dokonán již pronesením txxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx činu v tr. zákoně č. 140/1961 Sb. nebo zločinu loupeže podle § 173 tr. zákoníku nemusí jednat o pohrůžku bezprostředního násilí, postačuje pohrůžka nxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxhrůžka zapálením automobilu) v úmyslu donutit tak oběť k pohlavnímu styku.
Pokus
Pokus je na rozdíl od přípravy obecnou formou trestného činu. Trexxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxním již bezprostředně směřuje ke spáchání trestného činu, ale k jeho dokonání nedojde pro nějakou překážku nebo jinou okolnost, která zabránila v jeho xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxe naplňovat určité znaky skutkové podstaty konkrétního trestného činu, nikoli však všechny, i přesto je však za něj trestně odpovědný. Na rozdíl od dokxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxípadně účinku, pokud ho daná skutková podstata vyžaduje. Pokus totiž pouze vyvolává nebezpečí, že v poruše nebo ohrožení zájmů chráněného trestním záxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxladu, že aktivita, xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxs není možný u nedbalostních trestných činů.
Pokus trestného činu je bezvýjimečně trestným podle trestní sazby stanovené na dokonaný trestný čin, xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxný čin nebyl dokonán, může být rovněž důvodem mimořádného snížení trestu odnětí svobody (§ 58 odst. 5).
Politické přesvědčení
Pojem "politické přxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxbjektem (politickou stranou), jež je součástí dané společnosti, a která v demokratické společnosti tvoří spolu s ostatními politickými subjekty (stxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x nichž následně volí občané (voliči) politická uskupení vytvářející mocensko-politický základ (v zastupitelské, parlamentní demokracii zpravidlx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xe založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxání většiny dbá ochrany menšin). Politické přesvědčení je současně zdrojem pro vznik, trvání a realizaci politické vůle prosazované ve společnosti pxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x udržování reálně fungující demokracie ve společnosti. Proto je politická vůle a svoboda politického přesvědčení garantována i ústavou, čehož projexxx xx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxně garantovaná základní práva (srov. čl. 3 odst. 1 Listiny), politická práva jsou důležitou součástí ústavního pořádku (srov. oddíl druhý Listiny), vxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxitické přesvědčení i tr. zákoník, zpravidla v podobě okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby, pokud je čin spáchán s motivem poškodit jinéhx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xe společnosti, jako plnocenné osobnosti s vlastní vůlí, smýšlením, orientací, původem, národností, etnickou či rasovou příslušnost a individuální xxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx politiky, kde musí být zohledňováno např. při případném vyhoštění politicky určitým způsobem orientované osoby do zemí z tohoto hlediska pro takovou xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xyhoštění osobě, pokud jí hrozí nebezpečí, že ve státě, do kterého by měla být vyhoštěna, bude pronásledována mj. i pro své politické smýšlení.
Pornogxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxlní pud, překračuje podle převládajících názorů ve společnosti uznávané hranice sexuální slušnosti, uráží neakceptovatelným způsobem cit pro sexuxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx
x xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxcovat sexuální pud. Definici ovšem problematizuje fakt, že vnímání toho, co je pornografie, se historicky vyvíjí, postupně se liberalizuje, liší se mxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxno považovat díla zobrazující lidské tělo či sexuální chování k osvětovým, vědeckým či uměleckým účelům.
Může se vyskytovat v podobě písemné (povíxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxyslem úpravy povinné mlčenlivosti je zajistit ochranu osobních údajů či jiných důvěrných informací, o kterých se osoba dozvěděla v souvislosti s výkoxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx před neoprávněným shromažďováním a zveřejňováním údajů. V některých případech je také hlediskem povinné mlčenlivosti zajištění bezpečnosti České xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxátem výslovně uložená povinnost zachovávat mlčenlivost, jednak jako státem uznávaná povinnost mlčenlivosti.
Povinnost mlčenlivosti uložena pxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x1 zák. č. 120/2001 Sb., exekuční řád, § 38 zák. č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosu z trestné činnosti, § 127 odst. 1 tr. řádu x xx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxpské úmluvy o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (č. 9/1996 Sb.).
Státem uznávaná povinnost mlčenlivosti je oxxxxxxx xxxxx x x x xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx x tradiční důvody.
Toto ustanovení rovněž negativně vymezuje rozsah povinné mlčenlivosti tak, že za státem uznanou povinnou mlčenlivost se nepoklxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxx. V této souvislosti je ovšem nutno připomenout, že porušení obchodního tajemství může být trestným činem porušení předpisů o pravidlech hospodářské xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxo nakládání s osobními údaji podle § 180 odst. 2. Povinnosti mlčenlivosti se také nelze dovolávat v případě nepřekažení trestného činu podle § 367, a to nx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxdy povinné mlčenlivosti jsou upraveny v § 99 odst. 2 tr. řádu.
Pozměnění
viz výklad u hesla Padělání
Právnická osoba
Právnická osoba je podle § 1xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxi neuvádí.
Právnické osoby jsou veřejné a soukromé. Za právnickou osobu se v oblasti soukromého práva považuje i stát. Právnické osoby jsou povinny xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxmenávala stav a pohyb aktiv a pasiv, své náklady a výnosy, jakož i výsledky svého hospodaření tak, aby byly tyto skutečnosti v čase i zpětně ověřitelné. Jxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxní účetní evidence plně vyhovuje splnění této povinnosti.
Pravomoc
Okruh úředních osob vyjmenovaných v § 127 pod písmeny a) až i) je
taxativní
jex xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x 334 odst. 2 o další osoby (např. o osoby zastávající funkci v podnikající právnické osobě, v níž má rozhodující vliv Česká republika nebo cizí stát).
xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx
xx
xxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxvaných v § 127 (popřípadě též v § 334 odst. 2 u trestných činů úplatkářství). Mezi úřední osoby tak patří např. soudce, státní zástupce, prezident, posxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x
xx
xxxžívá při tom pravomoc, která jí byla svěřena v rámci plnění těchto úkolů.
Pravomocí úřední osoby se rozumí její oprávnění vykonávat veřejnou mocx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxodovací činnosti, ale může se týkat jak přípravy na jeho vydání, tak zajištění jeho výkonu. Stěžejní význam má znak pravomoci, kterou se rozumí zejména xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxh z osob vyjmenovaných v tomto ustanovení je jejich postavení úřední osoby omezeno jen na výkon určité činnosti - jde o osoby uvedené pod písm. f), tj. souxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx x ostatních osob takové omezení není, a proto jim náleží postavení úřední osoby v celém rozsahu jejich činnosti.
S postavením úřední osoby se pojí na jxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xachatelem některých trestných činů - např. zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329. Spáchání trestného činu úřední osobou je mnohdy okolností zvlxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxa může být předmětem útoku u některých trestných činů - např. trestný čin násilí proti úřední osobě podle § 325.
Prospěch
viz výklad u hesla Škoda
Pxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x x xx x xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xrávní úprava je tedy založena na bipartici soudně trestných činů v podobě méně závažných přečinů a závažnějších zločinů. Zákon pozitivně vymezuje pouxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxt odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let, zatímco zločiny všechny trestné činy, které nejsou přečiny. Takto konstruovaná bipartice txxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxzace trestných činů na přečiny a zločiny se promítá do řady trestních hmotněprávních institutů; zvláště pak je základem pro diferenciaci trestních saxxxx xxxxxx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xxx x xx xxxxx xx x xxx x xxx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xxx xxxxx x x xx x xxx xxxxx x x xxxxxxx xxxčasně má svůj odraz v trestním procesu, zejména ve vymezení výchozích podmínek pro uplatnění odklonů od standardního řízení ve formě narovnání a podmíxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxsí být podle § 120 odst. 3 tr. řádu přímo uvedeno ve výroku rozsudku, jímž se obžalovaný uznává vinným, a to vedle jeho zákonného pojmenování a uvedení přxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxů na zločiny a přečiny se totiž uplatní pouze ve vztahu k dospělým pachatelům trestných činů, nikoliv vůči mladistvým. Jiným a zároveň jediným pojmenovxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xx xx xxxx
xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxlné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let, tedy včetně samotné sazby pěti let. Dolní xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxanice trestní sazby odnětí svobody, bez ohledu na to jaký typ zavinění se vztahuje k okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby. Stejně tomu je rxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx x x xxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxivně o úmyslný nebo nedbalostní trestný čin. V případech takovýchto trestných činů, u nichž je vyjádřeno zavinění alternativně, závisí jejich posouzxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxtatě.
Zločiny jsou pouze úmyslné trestné činy, a to ty, jejichž horní hranice trestní sazby převyšuje pět let. Patří tedy mezi ně výlučně úmyslné trexxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxí hranice trestní sazby odnětí svobody při jejich rozlišení od méně závažných přečinů nehraje žádnou roli.
V rámci kategorie zločinů vymezuje tr. zxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx se řadí vedle zločinů ostatních. Také zvlášť závažným zločinem může být jen úmyslný trestný čin, a to pouze ten, na nějž tr. zákoník stanoví trest odnětx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxx xxx
xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx xýklad u hesla Úpadek
Příprava
Prvním relevantním trestněprávně postižitelným stadiem trestné činnosti je příprava. Trestní zákoník v § 20 vymxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxování nebo přizpůsobování prostředků nebo nástrojů k jeho spáchání, ve spolčení, srocení, návodu či pomoci, a to pro spáchání zvlášť závažného zločinxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxykazuje tedy ještě povahu jednání, které charakterizuje jeho skutkovou podstatu, avšak vytváří úmyslně podmínky pro jeho spáchání. Tím se liší na jedxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxvo jednání pokročilo dále a již bezprostředně směřuje k jeho dokonání. Pojem bezprostředního směřování k dokonání trestného činu je třeba chápat tak, xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxení nedojde, je v uskutečňování úmyslu pachatele spáchat trestný čin nutno spatřovat jen přípravu (R 20/1969).
V trestním zákoníku není zakotvenx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xx x xxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxnu je jednáním úmyslným. Úmysl při něm musí zahrnovat všechny skutečnosti, které tvoří znaky toho konkrétního způsobu přípravy, o kterých se jedná, soxxxxxx xxxx x xxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxstná podle sazby stanovené za zvlášť závažný zločin, ke kterému směřovala, pokud tr. zákoník nestanoví něco jiného.
Příslušník bezpečnostního sbxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxíslušníci těchto bezpečnostních sborů:
a)
Policie České republiky,
b)
Hasičského záchranného sboru České republiky,
c)
Celní správy Čexxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx
V rámci bezpečnostních sborů existují silně formalizované vztahy přísné
subordinace
. Vztah nadřízenosti a podřízenosti jsou zde pojmovým znakem sxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxlušníků bezpečnostních sborů obsahují zvláštní právní předpisy. Mezi bezpečnostní sbory
sui generis
patří rovněž Vojenské zpravodajství a Vojensxx xxxxxxxx
xxxx
xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx barvou pleti, barvou a typem vlasů, barvou a tvarem očí, velikostí a tvarem nosu, která vznikla a vydělila se v průběhu historie lidstva. Rozeznávají se xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxuje se zde i usmrcení jiného pro jeho domnělou rasu, takže dokonaným činem bude i jednání pachatele jednajícího v omylu (mylně se domnívá se, že vraždí osxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx x xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxx
xxxxxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxzení v ozbrojených silách a ozbrojených sborech, kterým nadřízený konkretizuje práva a povinnosti podřízených v rámci výkonu služby. Oprávnění nadřxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xalších interních předpisů jednotlivých bezpečnostních sborů. Samotné oprávnění vydávat rozkazy vyplývá z § 3 odst. 4 zák. č. 219/1999 Sb., o ozbrojenxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x x xxxxx x x x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx K povinnosti podřízených plnit rozkazy srov. např. § 24 odst. 1 písm. c) zák. č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičexx x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxžebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Vztah nadřízenosti a podřízenosti, jehož projevem je právo rozkazy udílet a stejně jako povinnost jx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxůže být nadřízeným ani podřízeným příslušníku Policie České republiky a naopak.
Rozkaz je ve své podstatě projev vůle adresovaný podřízenému jeho xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxito úkoly jinak souviset v rámci služebního poměru (viz R 12/1985, s. 126).
Rukojmí
Rukojmí je obecně právně osoba, která se zavázala věřiteli vyroxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx proti braní rukojmí (publikované pod č. 36/1988 Sb.) jako osobu, které se zmocnila nebo kterou zadržela jiná osoba a hrozí jejím usmrcením, zraněním nxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxb, aby učinili jakýkoliv čin, nebo aby se jakéhokoliv činu zdrželi jako výslovnou nebo nepřímou podmínku jejího propuštění.
Shromáždění
Právo poxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxtupných, které v souladu s ustanovením § 1 odst. 2 zák. č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, slouží xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxežitostí vyjádřením postojů a stanovisek. Za shromáždění se ve smyslu tohoto zákona považují též pouliční průvody a manifestace. Naopak se za shromážxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxí související s poskytováním služeb a jiná shromáždění nesloužící ke shora popsaným účelům.
Ke shromáždění není třeba předchozího povolení státnxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x měsíců a nejpozději 5 dnů před konáním oznámeno příslušnému úřadu, který je může za podmínek v zákoně stanovených zakázat. Oznamovací povinnosti nepoxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xírkvemi nebo náboženskými společnostmi v kostele nebo v jiné modlitebně, procesí, poutě a jiné průvody a shromáždění sloužící k projevům náboženskéhx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx čl. 4 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, jsou ozbrojené síly doplňovány na základě branné povinnosti. Podle zákona č. 58xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxly ozbrojených sil České republiky a zahrnuje v sobě povinnost občana podrobit se odvodnímu řízení, vykonávat vojenskou činnou službu a plnit další poxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxx x xeho svědomím nebo s jeho náboženským vyznáním, je rozsah branné povinnosti výrazně modifikován.
Branná povinnost vzniká občanovi (bez ohledu na pxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxdů pouze za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Občan se stává vojákem dnem právní moci rozhodnutí o schopnxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxnskou činnou službu lze rozlišovat na vojenskou činnou službu mimo mimořádné stavy a v době mimořádných stavů.
Vojenskou činnou službou mimo stav oxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxé cvičení.
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxpočtených v odst. 4 citovaného ustanovení, tj. příslušníků bezpečnostních sborů, vyjma příslušníků Vojenské policie a Vojenského zpravodajství.
xxxx
xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xráva je ale nezbytné přesné stanovení momentu smrti, a to především pro posouzení trestní odpovědnosti pachatele.
Judikatura
(R 16/1986, s. 70) defixxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxproti tomu tzv. klinická smrt, která představuje zástavu některých vitálních funkcí, avšak nevylučuje jejich obnovu, není z pohledu znaků uvedené skxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxzeno jako tzv. nezpůsobilý pokus trestného činu vraždy. Ten bude v zásadě trestný podle trestní sazby stanovené na dokonaný trestný čin (§ 21 odst. 1). Pxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx, lze uložit trest kratšího trvání, postačí-li to k nápravě pachatele (§ 58 odst. 5). V krajním případě za splnění podmínek uvedených v § 46 odst. 2 by bylx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx x), resp. "z těla mrtvého člověka" (např. § 165).
Soud
viz výklad u hesla Orgán veřejné moci
Spis
Spisem se podle široké definice uvedené v tomto uxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxánkového textu v jediném exempláři.
Datové záznamy jsou informace v podobě záznamů provedených na počítači (počítačové záznamy). Zvukové a obrazxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxny na příslušných nosičích (např. CD, DVD).
Vyobrazení je zachycením nějakého jevu, děje, událostí nejrůznější technickou formou (např. obrazemx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx x x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx
xxxxxpachatel
Spolupachatelství představuje základní formu trestné součinnosti. Jde o účastenství v širším slova smyslu a to vedle organizátorství náxxxx x xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx osoby.
Pojem spolupachatele je třeba vnímat v návaznosti na pojem pachatele (§ 22), jímž je ten, kdo svým jednáním naplnil znaky skutkové podstaty txxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xpolečným jednáním s jedním nebo více dalšími pachateli (spolupachateli). Spolupachatelství za této situace předpokládá jednak spáchání trestného xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxx spáchal samostatně.
Stav ohrožení
K zajištění dostatečné flexibility a operativnosti bezpečnostního aparátu a ke zvýšení účinnosti ochrannýcx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx mimořádného režimu-stavu je spojeno s přechodným vznikem některých práv a povinností občanů, případně se zjednodušením některých státních proceduxx xx xxx xxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxetentní orgán státu (předseda vlády, vláda, Parlament ČR) vyhlásit buď nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav.
Stav ohrožení státu můxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxbo jeho demokratické základy. Rozhodnutí o stavu ohrožení státu se zveřejňují v hromadných sdělovacích prostředcích a vyhlašují se stejně jako zákonx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx x10/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.
Skutečnost vyhlášení stavu ohrožení státu je znakem všech trxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx je možné spáchat i v době míru.
Státní příslušník České republiky
Státním příslušníkem České republiky je osoba, která podle platných právních přxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx tj. vedle státního občanství České republiky má též státní občanství jiného státu.
Surový způsob
Spáchání činu zvlášť surovým způsobem - naplněnx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxý útok na lidský život je ve své podstatě surový. Naplnění znaku zvlášť surového způsobu spáchání činu bude proto vyžadovat vyšší míru brutality, než je xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxtaci těla oběti (podříznutí hrdla, deformace lebky), u útoků déletrvajících, zahrnujících větší počet střelných, sečných či bodných ran, jakož i u útxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxsil a nakonec ji topil ve vaně) - k tomu viz R 1/1993.
Pro naplnění tohoto znaku přitom není
relevantní
, do jaké míry oběť surovost útoku vnímala. Za zvlxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxlizení). Jde totiž o jednání po dokonání (spáchání) činu. Bude však namístě k němu přihlédnout při stanovení druhu a výměry trestu v rámci hodnocení choxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx xx
xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xtok pachatele prožívala oběť. Vzhledem k tomu, že v případech trestných činů vraždy nebude výpověď poškozeného často k dispozici, bude pak podkladem pxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxí fyzické kondici a psychickém stavu. Zvlášť trýznivý způsob spáchání činu může spočívat v působení těžce snesitelné bolesti po kratší dobu nebo naopax x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxinaci. V praxi bylo jako zvlášť trýznivý způsob posouzeno např. usmrcení kojence poléváním vroucí vodou, svázání oběti způsobem, který vedl k jejímu pxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxe
relevantní
, zda oběť byla s to trýznění pachatele vnímat, tj. pociťovat působené útrapy. Pokud tedy oběť například po první ráně ztratila vědomí, takxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxého činu.
V praxi se běžně vyskytují případy, kdy pachatel naplní svým jednáním současně oba uvedené způsoby.
Společenská škodlivost
viz výklxx x xxxxx xxxxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx
xxxxxx
xxxxxx xx xxvinen vypovědět pravdu a nic nezamlčet o okolnostech, jež osobně vnímal a které mají podstatný význam pro rozhodnutí nebo zjištění v řízení před soudemx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxdle trestního řádu anebo před vyšetřovací komisí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (k tomu viz § 97 až 104 tr. řádu, § 126 o. s. ř., § 64 s. ř. s., § 50 odst. 1 xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx k podání svědectví anebo v důsledku svědectví již podaného, nýbrž za něj považuje i tzv. svědka v materiálním smyslu. Toho definuje jako osobu, která vnxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxívá v podání pravdivého, nezkresleného a úplného znaleckého posudku. Znalcem je osoba přibraná některým z uvedených orgánů, případně stranou nebo účxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx. (viz § 105 až 111 tr. řádu, § 127 o. s. ř.).
Tlumočníkem je osoba, která pro účely řízení před orgány uvedenými shora tlumočí nebo překládá z češtiny nexx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxx xx xxx xxxxx x xxxx xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xluchoněmých, neslyšících a hluchoslepých osob.
Svémocné vzdálení
Svémocné vzdálení je stav, v němž se voják vymyká z dosahu svých nadřízených a pxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxo:
a)
nenastoupí v určeném čase k výkonu služby,
b)
se vzdálí bez dovolení z výkonu služby,
c)
je odloučen za bojové situace od místa výkonu slxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx x x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx dosahu nadřízených orgánů, tzn. nejen jeho návratem do místa služebního určení nebo přihlášením se u vojenského útvaru, ale také rovněž jeho zadrženíx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xinů (např. trestné činy dle § 372, 386 a 387 tr. zákoníku), jejichž objektem je zájem na ochraně plnění povinnosti vojáka být přítomen ve stanovené době x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxho, která je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi, a lze ji tak nahradit poskytnutím majetkového, zejména peněžitého plněníx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxní pachatele. Výše způsobené škody má význam především u trestných činů majetkové povahy, u nichž je zákonným znakem jak základních skutkových podstax xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxx xxst. 5 písm. a) nebo trestný čin loupeže podle § 173 odst. 2 písm. c), odst. 3]. Koncepce stanovení výše škody (tj. výše škody na věci a na jiné majetkové hodxxxxx x x xxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx jež je předmětem trestného činu. Zákon totiž uvádí, že při stanovení výše škody se vychází z ceny, za kterou se věc, která byla předmětem útoku, v době a v mxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xýši škody zjistit, vychází se z účelně vynaložených nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci nebo uvedení věci v předešlý stav. Vzájemný vztah těcxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxi uvedenými kritérii je určitá hierarchie, která vyjadřuje, že primárním hlediskem je hledisko ceny, za kterou se věc v době a v místě činu obvykle prodáxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxelně vynaložených nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci nebo hledisko účelně vynaložených nákladů na uvedení v předešlý stav (R 39/2002). Nenx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxedisek (srov. R xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xenězi ocenitelné hodnotě, která není věcí (srov. § 134 odst. 2). Pojem "cena" věci vyplývá z § 1 odst. 2 zákona o cenách (zák. č. 526/1990 Sb.), podle něhox xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xe nutno považovat cenu, za kterou se věc v místě (tj. v obci, popřípadě v její části), kde byl spáchán posuzovaný trestný čin, a v době jeho spáchání běžně pxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxzeny hranice škody způsobené trestným činem, tedy jsou zde stanoveny jednotlivé druhy (kategorie) škod:
a)
škoda nikoli nepatrná - nejméně 5 000 Kčx
xx
xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxx xxx
xx
xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xxx
xx
xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxx xxx
xx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxu - nejméně 5 000 000 Kč.
Pojem "prospěch" není v zákoně definován, byť jeho výše je znakem skutkových podstat některých trestných činů, a to jako oxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxe 3 písm. d) jde o "značný prospěch" a v odstavci 4 písm. b) jde o "prospěch velkého rozsahu".
Prospěchem se rozumí to, co pachatel získal trestným čixxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxé pro určení výše škody uvedené v § 138 odst. 1.
V jiných případech může mít prospěch pachatele imateriální podobu - např. u trestného činu zasahování xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx
xxxxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxx xx xxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx
Tíseň
Tíseň xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxnající osoby. Nezáleží na tom, zda tíseň byla způsobena událostí, jinou osobou či samotným postiženým. Může se jednat o stav jak dlouhodobý, tak i pouze xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxinanční tíseň, časová tíseň apod.).
Tiskovina (tisk)
viz výklad u hesla Veřejně
Tlumočník
viz výklad u hesla Svědek
Trestný čin
Trestný čxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxé před soud uplatněny trestní sankce (srov. § 12 odst. 1 a § 111). Pojem trestného činu je definován v § 13, a to jako protiprávní čin, který trestní zákon oxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xx xxolečensky škodlivý. Znaky charakterizující určitý čin jako trestný představují jeho protiprávnost, objekt, objektivní stránka, subjekt a subjektxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxru s určitou obecně závaznou právní normou, jednak individuální protiprávnost výslovně vyjádřená v některých skutkových podstatách takovými specixxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxmuž konkrétní trestný čin směřuje.
Objektivní stránka trestného činu je charakterizována jednáním, jeho následkem a příčinným vztahem mezi nimix xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxerá je trestně odpovědná, tedy dosáhla zákonem požadovaného věku (patnácti let) a je příčetná (§ 25 a 26). Některých trestných činů se může dopustit jex xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxtivní stránka každého trestného činu je dána zaviněním pachatele, protože trestní odpovědnost je pojata jako odpovědnost za zavinění (§ 13 odst. 2, § 1x x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxestného činu je projevem praktického promítnutí zásady zákonnosti, zakotvené v § xx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxž jsou tyto formální znaky trestného činu konkretizovány, se v tomto kontextu podle § 110 rozumí trestní zákoník, a podle povahy věci - v trestních věcexx xxxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx za něj osoby, která se ho dopustila. V každém jednotlivém případě je totiž třeba zohlednit materiální korektiv v podobě požadavku určité společenské šxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxsti jako
ultima ratio
, uplatnitelné jen v případech, kde jiné právní prostředky selhávají. Trestněprávní kvalifikaci určitého jednání jako trestnéxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx, trestnými činy mohou být pouze závažnější případy protispolečenských jednání, a to ve smyslu zásady, že tam, kde postačí k regulaci prostředky civilxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxx x x xx xxxxx x xxxezen jako čin protiprávní a trestný na podkladě formálních znaků trestného činu, ale zároveň je ve smyslu § 12 odst. 2 chápán jako souhrn takových znaků x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xaké umožňuje odlišit trestný čin od jiného protispolečenského jednání vykazujícího formální znaky trestného činu, avšak nedosahujícího potřebnou xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxliktů, které se podle § 14 dělí na zločiny a přečiny, tedy jako pojem jim nadřazený. Toto dělení trestných činů dopadá pouze na trestné činy spáchané dosxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xx x. m.).
Definici trestného činu obsaženou v § 13 odst. 1 doplňuje právní úprava obsažená v § 111. Trestným činem se podle tohoto ustanovení rozumí - nexxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxganizátorství, návod a pomoc (§ 24).
Na druhé straně trestnými činy nejsou všechna protispolečenská jednání. Mezi ně patří vedle trestných činů čixx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx
xxx xýklad u hesla Surový způsob
Týrání
Týráním se rozumí zlé nakládání s jinou osobou, které se vyznačuje především vyšším stupněm hrubosti a bezcitnoxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxna, ho pociťuje jako těžké příkoří. V konkrétním případě přitom není nutné, aby u týrané osoby vznikly jakékoli následky na zdraví v podobě zranění či jixx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxího násilí, ekonomického násilí, vyvolání stavu sociální izolace či být různorodou kombinací některých z těchto forem.
Použití fyzického násilí xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx odpovědnosti pachatele a trestněprávních důsledků s ní spojených, popř. i na právní závěr o možném souběhu více trestných činů. Vyšší stupeň hrubosti x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xemusí být nutně příliš závažné. Podstatné je, že vyššího stupně hrubosti a bezcitnosti dosahují v kontextu daném konkrétními okolnostmi, za kterých k xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xx/1960, R 11/1984, R 20/1984-I, R 20/2006).
Ublížení na zdraví
Pro vyjádření újmy na lidském zdraví používá trestní zákoník pojmy "ublížení na zdrxxxx xx xxx xxxxx xx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxo organismu záležející v poruše zdraví (onemocnění či poranění), a jenž porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje poškozenéxxx x xx xxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxo, a zpravidla vyžaduje lékařské ošetření, i když nezanechá trvalé následky.
Porucha zdraví znamená, že u poškozeného dochází ke změně jeho zdravoxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx. Nestačí např. jen přechodné bolesti, nevolnost, oděrky, modřiny apod. Nestačí xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxotní stav vyznačující se např. déletrvajícími bolestmi, horečkami, nespavostí, nechutenstvím, omezením pohyblivosti, upoutáním na lůžko apod. Důxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxost sama o sobě nemusí však vždy správně odrážet povahu, intenzitu a závažnost způsobené poruchy zdraví. Je třeba vycházet ze zhodnocení všech okolnosxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxita, jaké lékařské ošetření si poranění vyžádalo a do jaké míry porucha zdraví narušila obvyklý způsob života poškozeného, včetně toho, zda a na jakou dxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx, musí být každý jednotlivý případ posuzován komplexně a individuálně. Takovéto znesnadnění obvyklého způsobu života poškozeného nesmí trvat jen krxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx zdraví, byla za újmu na zdraví považována i taková porucha, která netrvala obvykle požadovanou minimální dobu 7 dnů (R 16/1986).
Změněný zdravotní xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxně navštívil lékaře a podrobil se lékařskému ošetření.
Trestněprávní důsledky ublížení na zdraví se promítají zejména ve skutkových podstatách txxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx
xxxtliže újmu na zdraví nelze pokládat za ublížení na zdraví ve smyslu § 122 odst. 1, pak přichází v úvahu odpovědnost za přestupek proti občanskému soužití xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxé se jinak uplatňují i při posuzování ublížení na zdraví, ovšem pojem těžká újma na zdraví je již spojen s vážnější změnou zdravotního stavu poškozenéhox xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xx x xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx vážné onemocnění, které jsou navíc podřaditelné pod některý z taxativně uvedených případů pod písm. a) až i) v odst. 2 § 122.
K tomu, aby se jednalo o těxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxx (v konkrétním případě může být naplněno i více z těchto případů).
Závěr, že jde o těžkou újmu na zdraví, je právním závěrem, jež přísluší orgánům čxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxt znakem základní skutkové podstaty - např. u trestného činu těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, u trestného činu těžkého ublížení na zdraví z xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxdle § 173 odst. 2 písm. b), u trestného činu rvačky podle § 158 odst. 2.
Účastník
Účastenství na trestném činu je jednou z forem trestní součinnosti, a xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxtkové podstaty trestného činu, avšak bezprostředně přispívá k tomu, aby došlo k jejich naplnění.
Účastenství je úmyslnou formou účasti na trestnéx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxx x x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxachatelství. Proto je organizátorství, návod a pomoc trestním zákoníkem považováno za obecné formy trestného činu (§ 111), a co do trestnosti jsou poxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxu je možné pouze na dokonaném trestném činu nebo na jeho pokusu, nikoli na jeho přípravě. To znamená, že organizátorství, návod a pomoc jsou posuzovány xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xíž se obecně rozumí závislost trestní odpovědnosti hlavního pachatele na odpovědnosti vedlejšího.
Jestliže však hlavní pachatel nedospěl ani do xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxn a je současně splněna další podmínka, že tak trestní zákoník u příslušného trestního činu ve zvláštní části výslovně stanoví (srov. R 58/1973 a R 1/1xxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xrestní odpovědnosti (§ 33 a 34); a čtyři specifické důvody zániku trestní odpovědnosti, a to zánik trestnosti přípravy, pokusu a účastenství (§ 20, 21 x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxtvuje též zákon o soudnictví ve věcech mládeže (§ 7 z. s. m.).
Pro okolnosti způsobující zánik trestní odpovědnosti je charakteristické, že nastávxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx x xxtrestání jeho pachatele. Proto se k nim přihlíží z úřední povinnosti. Samotný fakt, že byl spáchán trestný čin, však v jejich důsledku nezaniká, což otexxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxtost představuje důvod zániku trestní odpovědnosti pachatele za spáchaný trestný čin, jehož smyslem je motivovat pachatele trestného činu k zamezenx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx důležitých - které pachatel ohrozil nebo narušil, a jejichž ohrožení nebo narušení je obecně sankcionováno trestním právem. Zákon tedy dává přednost xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
Podmínky účinné lítosti jsou vymezeny v § 33, a to tak, že jako předpoklad zániku trestní odpovědnosti za taxativně vymezené trestné činy stanoví to, že xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxestného činu mohlo být ještě zabráněno. Oznámení je nutno učinit státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, voják může místo toho učinit oznámení nadxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx xxx x xxxx x xx x xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxhatele je stanoveno splnění jeho zákonné povinnosti, jejímž porušením naplnil znaky trestného činu.
Úmysl
Trestní zákoník vychází v otázce trexxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xro to, aby pachatel trestněprávně odpovídal za spáchaný čin, tedy nestačí, aby způsobil zákonem předpokládaný následek, ale je také nutné, aby ho zavixxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxe k podstatným složkám trestného činu. Zavinění je vybudováno na složce intelektuální (vědění), která zahrnuje vnímání pachatele, a na složce volní, xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxtřní psychický stav pachatele k podstatným složkám trestného činu musí být dáno v době činu. Představy a vůle pachatele před činem i po něm, tedy nikoliv x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxí pachatelův čin, tedy v podstatě ke všem skutečnostem, které jsou znakem skutkové podstaty trestného činu - s výjimkou znaku subjektivní stránky, tedx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxnění se tedy v zásadě nevztahuje k právním pojmům, neboť zpravidla postačí, jsou-li pachateli známa fakta, která jím lze podřadit. Zavinění se nemusí vxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx x to úmysl a nedbalost. Úmysl je těžší formou zavinění než nedbalost. Platí přitom, že čím je pachatel lépe obeznámen se všemi rozhodujícími skutečnostmx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx hrubé nedbalosti. Při jinak stejných okolnostech má vyšší míra zavinění podstatný význam z hlediska povahy a závažnosti trestného činu a zpravidla má xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxa druhy úmyslu to, že intelektuální složka zahrnuje u pachatele představu rozhodných skutečnosti alespoň jako možných. U obou forem úmyslu je dána i slxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxostem spadajícím pod znaky skutkové podstaty trestného činu, tedy nejen na následek nebo účinek, ale i na další skutečnosti charakterizující daný čin xxxx xxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xí, že může uvedený zájem porušit nebo ohrozit, a chce takové porušení nebo ohrožení způsobit. Mohou přitom nastat situace, kdy pachatel bude některé skxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxx xxxxxx xx xx xze usuzovat z toho, že pokud pachatel pokládá daný následek za nutný, zcela určitě ho také chce, a nejde proto o pouhé srozumění s ním. O přímý úmysl jde i texxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xákoníkem. Jinými slovy řečeno, přímý úmysl zahrnuje i případy, když pachatel sice chce způsobit následek předpokládaný trestním zákoníkem, ale tentx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxrožení zájmu chráněného trestním zákoníkem, a pro případ, že jej způsobí, je s tím srozuměn. Srozumění v tomto kontextu vyjadřuje aktivní volní vztah pxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx následku, není tedy jeho cílem, ani nevyhnutelným prostředkem, neboť pachatel sleduje svým záměrem cíl jiný, je však srozuměn s tím, že realizace tohoxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxění v této formě lze usuzovat z toho, že pachatel nepočítá s žádnou konkrétní okolností, která by mohla zabránit následku, který si pachatel představovxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxrozit zájem chráněný trestním zákoníkem. To má zásadní význam pro řešení případů, kdy má pachatel lhostejný vztah k danému následku. Srozuměním je vždx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxé stanovisko k oběma možnostem.
Úmysl zakrýt trestný čin
Pachatel usmrtí jiného ve snaze zakrýt jiný trestný čin, pokud poté, co dokoná jeden trestxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xdělila, že vše nahlásí na policii, ji z obavy před trestním stíháním rukama zardousil). Může se jednat i o usmrcení osoby, která nebyla přímo svědkem přexxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxov. R 37/2008.
Pachatel usmrtí jiného ve snaze usnadnit jiný trestný čin, pokud se dopustí trestného činu vraždy jako prostředku ke spáchání jiného xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx).
Únos
Uvedený pojem zákon používá jednak jako označení skutkové podstaty trestného činu v § 200, jednak v rámci základní xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xxxli odnětí dítěte (§ 126) nebo osoby stižené duševní poruchou (její výklad podává § 123) z opatrování toho, kdo má podle jiného právního předpisu nebo podxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xuševní poruchou, ale kohokoli) z určitého místa a jeho zadržování proti jeho vůli za použití násilí, pohrůžky násilím, způsobením jiné vážné újmy, lstxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xředevším v tom, že úprava v prvně jmenovaném ustanovení je v některých směrech širší, v jiných zase užší a neodpovídá plně tradičnímu chápání pojmu "únoxx x xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx vyšší trestní sazby podle § 222 odst. 4 je způsobení úpadku. Vzhledem k tomu, že trestný čin poškozování věřitele působí újmu věřiteli pachatele, jenž xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xx xxx xxxěn úpadek v obou jeho formách předpokládaných zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona). Samotný trestní zákonxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxx xxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxpnosti pak je ten, kdo má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit (§ 3 odst. 1 insolvenčnxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxx xx xx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx plnit své peněžité závazky. Jde o domněnku platební neschopnosti dlužníka, která však v trestním řízení není uplatnitelná. Proto i za okolností předpxxxxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxh je projevem jeho neschopnosti plnit splatné závazky, která je jedním ze zákonných znaků stavu úpadku. Samotná neschopnost plnit splatné závazky (inxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxchopnost plnit takové závazky, nikoliv o ochotu či neochotu je plnit. Předlužen je pak takový dlužník, který má více věřitelů a souhrn jeho závazků převxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxle insolvenčního zákona, jen pokud jde o právnickou osobu - bez ohledu na to či podniká či nikoli - nebo o fyzickou osobu, která je podnikatelem (§ 3 odst. 3 xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxti, a to protože trestní zákoník zde nevyžaduje zavinění úmyslné.
Úřední osoba
viz výklad u hesla Pravomoc
Území České republiky
Územím Českx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxhem (nadzemní prostor), která podle mezinárodního práva podléhá suverénní moci České republiky.
Tzv. exteritoriální místa (zejména velvyslanexxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xě princip teritoriality, avšak české orgány činné v trestním řízení tu nemohou provádět procesní úkony bez souhlasu příslušného orgánu cizího státu (xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxají diplomatické imunity nebo u nichž tato
imunita
odpadla.
Princip teritoriality se uplatní též na paluby lodí a letadel. Přitom je nutno rozlišoxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxdla) se plně vztahuje působnost našeho trestního zákona, tak u obchodních lodí a letadel se uplatňuje tzv. princip registrace (princip vlajky) ve smysxx x xx
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxat o svých záležitostech. Základními územními samosprávnými celky v České republice jsou obce a vyššími územními samosprávnými celky jsou kraje. Jejxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x x xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xrgány obcí jsou obecní zastupitelstvo, rada obce, starosta, obecní úřad a obecní policie (ve městech obdobné orgány plnící obdobné funkce). V krajích xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxna č. 300/2000 Sb. Podle čl. 43 Ústavy jej může vyhlásit Parlament ČR, je-li Česká republika napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závaxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxlanců i senátorů (čl. 39 odst. 3 Ústavy České republiky). Válečný stav je vždy vyhlašován pro celé území státu (stav ohrožení státu nebo nouzový stav mohxx xxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxo zákon. Účinnosti nabývá rozhodnutí o válečném stavu okamžikem v něm stanoveným.
Válečný zajatec
viz výklad u hesla Voják
Válka
Válka je ozbrxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxáta (nebudou-li splněny stanovené podmínky, bude vyhlášen válečný stav). V případě České republiky rozhoduje o vyhlášení válečného stavu Parlamentx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxá akce naproti tomu bude představovat ozbrojený konflikt menšího významu, zpravidla místně i časově omezený (pohraniční provokace, ojedinělé ostřexxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x
xxx xx xxxxx
), z nichž některé mají i obyčejovou povahu. To vytyčuje některé zásady, které jsou pak konkretizovány v mezinárodních smlouvách. Jde především o zásaxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx, jsou omezeny ve způsobu vedení války a bojových prostředcích, které mohou pro boj užít) a zásadu humanity (bojové akce by měly směřovat pouze vůči vojexxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxčné utrpení a škody).
Základem právní úpravy je Ženevský protokol o zákazu chemických a bakteriologických zbraní z roku 1925, Ženevské úmluvy z rokx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx války, na které navazuje řada dodatkových protokolů a dalších úmluv.
Útočná válka je postihována jako mezinárodní zločin agrese (definice agrese xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxx xxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxx xxxtu na ozbrojené akci regionální organizace po předchozím zmocnění Rady bezpečnosti (čl. 52 až 54 Charty),
c)
v rámci výkonu individuální nebo kolexxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxx xx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxu nebo jiného orgánu veřejné moci je situace, která brání předmětné instituci v řádném plnění jejích základních úkolů, a to po určitou, ne zcela zanedbaxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxsobenou vážnou poruchou v činnosti byť i jiné instituce musí být dána příčinná souvislost, přičemž k trestní odpovědnosti za tento těžší následek postxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxx xxx
xxxxx xxxx xx xxxxxxx
xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xzniká porušením nebo ohrožením subjektivních občanských práv. Tímto zásahem do právní sféry poškozeného, který se nedotýká přímo jeho majetkových pxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xásledně v důsledku primární újmy (ztráty v podnikání v důsledku poškození dobré pověsti). Při posuzování vážnosti újmy způsobené na právech je třeba vxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxnkrétního případu.
Věc
Věcí ve smyslu § 134 se rozumí jednak ovladatelné hmotné předměty, jednak ovladatelné přírodní síly, které slouží potřebxx xxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxčnost pro lidi, a v důsledku toho i způsobilost být předmětem právních vztahů, včetně trestněprávních a trestně procesních. Pod pojem "věc" patří jak vxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx Ovladatelnou přírodní sílou mohou být např. elektrická energie, jaderná energie, vodní energie.
Zatímco první věta prvního odstavce § 134 se vztxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx o věcech vztahují i na živá zvířata, zpracované oddělené části lidského těla, peněžní prostředky na účtu a na cenné papíry. Živé zvíře i z hlediska občanxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xrostřednictvím ustanovení o majetkových trestných činech, xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx x02), pytláctví (§ 304). Pokud jde o zpracované oddělené části lidského těla, může jít kupř. o paruku z lidských vlasů, popřípadě lidské tkáně či orgány vx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxnů. Peněžní prostředky na účtu jsou vlastně pohledávky vůči příslušným peněžním ústavům. Jde o peněžní prostředky uložené na bankovních účtech (napřx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxlen (zák. č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření).
Cenné papíry (viz zák. č. 591/1992 Sb., o cenných papírech) mohou být v listinné (hmotné) podobě, a pax xxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxací u oprávněného subjektu, nemají tedy hmotnou podobu. Vztahuje se na ně druhá věta § 134 odst. 1, tj. že se ohledně nich užijí ustanovení o věcech (mohou xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xení věcí a na kterou se nevztahují ani ustanovení o věcech podle druhé věty odstavce 1 § 134. Majetkovým právem je jakékoli penězi ocenitelné právo (napřx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxdíl, členský vklad.
Vymezení věci nebo jiné majetkové hodnoty má zásadní význam i pro možnosti ukládání sankcí, a to pro uložení trestu propadnutí vxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xiné majetkové hodnoty či rozhodnout o zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty úzce souvisí problematika upravená v § 135, tj. zda jde o věc nebo jinou maxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx majetku nebo s ní fakticky jako vlastník nebo majitel nakládá, aniž je oprávněný vlastník, majitel nebo držitel takové věci nebo majetkové hodnoty znáxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xa osobu, která s ní jako vlastník nebo majitel nakládá, pokud ovšem skutečný vlastník, majitel nebo oprávněný držitel není znám. Tato úprava má význam zxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xx. Podmínka, xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxx xxxetkovém právu, řeší je soud v trestním řízení jako otázku prejudiciální; bylo-li však o této otázce již pravomocně rozhodnuto, je soud v souvislosti s uxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xx x xxxxx x xxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xoci
Veřejně
V ustanovení § 117 je obsažen
taxativní
výčet okolností, za nichž je naplněn znak některých trestných činů spočívající v tom, že tresxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx tiskoviny nebo rozšiřovaného spisu, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem,
b)
xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxných činů zákonným znakem jejich základní skutkové podstaty (např. trestné činy hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob podle § 355 odstx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxké podmiňovat použití vyšší trestní sazby. V těchto případech je však zvláště přitěžující okolnost založena jen účinnějšími prostředky veřejného spxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx činy hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob podle § 355 odst. 2 písm. b), neoprávněné nakládání s osobními údaji podle § 180 odst. 3 písm. bxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxal za v zákoně výslovně neuvedenou přitěžující okolnost ve smyslu § 42 (např. u trestného činu omezování svobody vyznání podle § 176). K jednotlivým okxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxadě obrazu) tiskařským strojem nebo jeho rozmnožování mechanickou či chemickou cestou. Jde zejména o noviny, časopisy, knihy. xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxanovení.
2.
Obsahem rozšiřovaného spisu je čin spáchán veřejně, je-li spis uváděn do oběhu k seznámení pro větší počet osob. Spisem se přitom podle xxxxxxxx x x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxnostránkového textu v jediném exempláři. Rozšiřování obsahu spisu znamená jeho zpřístupnění více osobám. Nezáleží na tom, zda je jim spis zpřístupněx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxoviny nebo spisu (např. uspořádání textu či obrazu).
3.
V případě spáchání činu filmem může jít o jakýkoli film (např. publicistický, krátkometrxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxctvím televize.
4.
Rozhlasem je čin spáchán veřejně, jde-li dálkové šíření řeči a hudby posluchačům rádiovou cestou z jednoho místa. V tomto smyslx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxze představuje prostředek přenášení obrazu elektrickou cestou blíže neurčenému okruhu osob (diváků). Společně s rozhlasem a novinami jsou nejdůležxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxící dálkové šíření a předávání informací - např. světová síť Internet.
7.
Jiný obdobně účinný způsob jako je spáchání činu televizí, filmem, rozhlxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxnového záznamu, videozáznamu, CD, DVD; dále může jít např. o vysílání místního či podnikového rozhlasu.
8.
Spáchání činu před nejméně třemi osobaxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx
xx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xx xxxuhu přítomných osob se tedy nepočítá nejen pachatel, ale též spolupachatel a účastník na tomto činu,
b)
jsou tyto osoby přítomny současně, nikoliv xxxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxx, která sice byla na místě činu, ale o jednání pachatele vůbec nevěděla, protože buď spala, anebo byla těžce opilá).
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxí věřitele je existence závazkového právního vztahu mezi věřitelem a dlužníkem. Vzhledem k tomu, že k posouzení toho, zda takový vztah existuje, je souxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxným rozhodnutím v občanskoprávním řízení, v němž již byla existence takového právního vztahu deklarována.
Věřitelem v tomto právním vztahu je tenx xxxxx xx xxx xxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxka předpokládá již existence věřitele. Důvodem právního vztahu mezi nimi může být jak smlouva, a to občanskoprávní, obchodní nebo pracovní, tak i jiná x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxitelem i zástavní věřitel a daňový věřitel. Nezáleží přitom na tom, zda daný závazkový právní vztah vznikl v souvislosti s podnikáním nebo jiným způsobxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxelem. Ustanovení § 222 má tedy širší dosah než na soukromoprávní závazkové vztahy a umožňuje sankcionovat i porušení jiných závazkových vztahů, napřx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxitele přitom směřuje proti pohledávce věřitele ze závazkového právního vztahu a jeho pachatelem může být jen dlužník. Jde o konkrétní subjekt se zvlášxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx xx
xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxh trestných činů provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence je provedení takového obchodu ve spojení s organizoxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxu aktivitu. Pachatel navíc nemusí být členem takové organizované skupiny, postačí jakákoli jeho vazba na ni v souvislosti s realizovaným zahraničním xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxy.
Z povahy věci vyplývá, že k tomuto znaku, resp. této okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby, musí být z hlediska subjektivní stránky dxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx činnost se v důsledku toho vyznačuje plánovitostí a koordinovaností, což současně zvyšuje pravděpodobnost úspěšného provedení trestného činu a umoxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxx xxxx
xxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxch" bude naplněn v případě, že půjde o usmrcení dvou nebo více osob jedním skutkem, jinak půjde o spáchání činu opětovně podle písm. h). Pojem více zde tedx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxého činu vraždy podle § 21 odst. 1, § 140 odst. 1, 3 písm. a). Pokud se takto snaží usmrtit nejméně tři osoby, avšak podaří se mu usmrtit jen dvě, půjde o trestxx xxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxo nenarozeného dítěte) nelze posoudit jako spáchání činu na více osobách ve smyslu § 140 odst. 1, 3 písm. a), nýbrž jako spáchání činu na těhotné ženě podlx x xxx xxxxx xx x xxxxx xx x xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx x
xxxxxxxxxx
x xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxany prostřednictvím § 140 odst. 1, 3 písm. a). Shodná formulace "dvě nebo více osob" se objevuje např. v § 141 odst. 2 písm. a), § 145 odst. 2 písm. a). V řadě dxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxi "je-li při takovém činu rukojmími více osob". V kontextu shora uvedených ustanovení zde bude znak "více osob" nutno vykládat jako nejméně tři osoby.
xxxxx
xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxx x xxxxx xxxxxxx
xx
xxxxx xxxx xxnnou službu, je-li ve služebním stejnokroji,
c)
příslušník bezpečnostního sboru u taxativně vypočtených trestných činů,
d)
válečný zajatexx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxého činu. Specifickou vlastností a postavením pachatele nebo spolupachatele trestného činu vojenského je zde
status
fyzické osoby, která je vojákex xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxx xákoníku). Pachatel musí mít postavení vojáka v době spáchání trestného činu, pro vznik případné trestní odpovědnosti je tudíž nepodstatné, zda je tomx xxx x xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxvající v míru službu vojáka z povolání, vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu pak vykonává xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xx0/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve znění pozdějších předpisůx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxkl-1".
Vojákem mimo činnou službu, je-li ve služebním stejnokroji, se rozumí voják v povinné záloze nebo aktivní záloze a další osoby, pokud jim bylx x xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxnokroje při slavnostních příležitostech i po propuštění ze služebního poměru. Činnost Vojenského zpravodajství podle zákona č. 289/2005 Sb., o Vojexxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxvány rovněž vojáky v činné službě, příslušník uvedených bezpečnostních sborů bude proto vojákem ve smyslu § 114 odst. 4 písm. a) nebo b) tr. zákoníku. Vxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x x xxx xx. zákoníku reflektuje požadavky pěti Ženevských úmluv ze dne 12. srpna 1949 na ochranu obětí války, publikovaných vyhláškou ministra zahraničních vxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xx xx xxxx xxxx xxxxxx xlastní armády trestajícího státu.
Výbušnina
Trestní zákoník nevymezuje, co jsou výbušniny, ani pravidla nakládání s nimi a okolnosti jejich přxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxch předpisů, prováděcí vyhláška k němu č. 72/1988 xxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x 21 odst. 1 zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě jsou výbušninami látky a předměty uvedené v mezinárodní smlouvě o přepravě xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxná pod č. 64/1987 Sb. Tato dohoda definuje výbušné látky jako tuhé nebo kapalné látky - nebo jejich směsi - které mohou chemickou reakcí vyvinout plyny txxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxřelivin nebo výbušných pyrotechnických složí, pokud nejde o střelivo a pyrotechnické výrobky (část druhá kapitola 2.2. dané dohody). Výčet těchto láxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxx x x xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, ve svých ustanoveních § 22, 6 a 25g. Zároveň xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xx xx x xxx) a jejich vývoz, dovoz, přepravu a tranzit (§ 25c). Porušení těchto pravidel naplňuje znaky skutkové podstaty nedovoleného ozbrojování, ovšem pouze xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxiny, jejíž nedovolená výroba, opatření a přechovávání je trestněprávně sankcionováno. O jaké konkrétní množství má jít, však nespecifikuje. Z povahx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxé, tedy způsobilé usmrtit více lidí nebo jim způsobit újmu na zdraví (viz R 44/1977).
Vyznání
Tento pojem se objevuje ve skutkových podstatách předxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxho ublížení na zdraví, ublížení na zdraví, mučení a jiného nelidského a krutého zacházení, zbavení osobní svobody, omezování osobní svobody, zavlečexxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxch činů z nenávisti, a to násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci (§ 352 odst. 2 a 3) a hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob (§ xxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xomněle bez vyznání. Skutková podstata trestného činu omezování svobody vyznání (§ 176) se týká donucování (použitím násilí, pohrůžky násilí nebo pohxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxkladu světa podávanému určitou církví. Pojem "osoba bez vyznání" znamená, že jde o osobu, která uvědoměle odmítá jakékoliv náboženství nebo víru.
xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx že postačí, jestliže pachatel pouze na základě jevových znaků usuzuje na to, že útočí na jiného pro jeho vyznání nebo proto, že je bez vyznání, aniž by mu txxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxt
Závislost je stav fyzické, psychické, finanční, ekonomické či jiné odkázanosti fyzické osoby na osobě jiné (pachateli), který deformuje vůli závxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxh (dlužník - věřitel, zaměstnavatel - zaměstnanec, nadřízený - podřízený). Při zneužití závislosti se utiskovaný podřizuje vůli pachatele výlučně z xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xo náhodném setkání s pachatelem jde s ním sama v noci lesem (Rt 7/1957 Sb.).
Zavrženíhodná pohnutka
Doplňuje demonstrativní výčet pohnutek v § 140 oxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxíhodné pohnutky tak má zahrnovat další obdobně závažné, zde výslovně neuvedené, pohnutky činu.
Obecně se za jinou zavrženíhodnou pohnutku v přípaxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxrácenost či zvrhlost - např. usmrcení dětí matkou ve snaze pomstít se bývalému manželovi, usmrcení prostitutky v rámci zvráceného pohlavního styku, uxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxantního založení pachatele, nebude zpravidla možno usuzovat na zavrženíhodnou pohnutku. V takových případech bude nutno pečlivě zkoumat, do jaké míxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxle § 39 odst. 2.
Zvlášť zavrženíhodná pohnutka je také přitěžující okolností podle § 42 písm. b) tr. zákoníku. V případě, kdy je současně znakem ať již xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxítání podle § 39 odst. 4). Nebrání to však v tom, aby k intenzitě naplnění tohoto zákonného znaku bylo přihlédnuto při ukládání trestu x xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxdné pohnutce je spáchaný zločin mimořádně závažný (tj. že uvedený znak bude naplněn s mimořádnou intenzitou).
Zbraň (se zbraní)
Ve smyslu tohoto uxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxerým pachatel najíždí na poškozeného). Může to být pochopitelně i zbraň v technickém pojetí (např. střelná zbraň, meč). Tento význam pojmu "zbraň" je txxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx8 in fine o pojmu "zbraň". Použití zbraně, a to jen střelné zbraně, za podmínek oprávněného použití zbraně je okolností vylučující protiprávnost činu xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xiné podobné zbraně a výbušniny).
Spáchání trestného činu se zbraní je u některých trestných činů zvláště přitěžující okolností - např. u trestného xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx
xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxnu se zbraní, s ohledem na povahu trestného činu, bylo posuzováno jako v zákoně výslovně neuvedená obecná přitěžující okolnost podle § 42 (např. u tresxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx
xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xe spolupachatelů užije zbraně k útoku, k překonání nebo zamezení odporu anebo jestliže ji k tomu účelu má u sebe. Zbraň je prostředkem útoku na jinou osobxx x xxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xoškozenému (např. pachatel jej bodne nožem, hodí po něm kámen), tak působení na jeho psychiku, tzn. hrozba použití zbraně, např. napřažení se k útoku, nxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx x xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xřekonání nebo zamezení odporu, bez ohledu na to, že ji ve skutečnosti nepoužil. I pouhé zastrašování zbraní lze pokládat za spáchání trestného činu se zxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxxx xxxxx xxxxxené příčetnosti. Zmenšenou příčetností se přitom rozumí takový stav, ve kterém byla v důsledku duševní poruchy podstatně snížena, tedy oslabena schoxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xlné nepříčetnosti nejde o stav úplně vylučují některou z těchto schopností. Posuzování zmenšení příčetnosti vychází tedy ze stejných kritérií jako pxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxi, který je ovšem možno posuzovat jako znak převážně kvantitativní (a pak se může blížit pojmům jako škoda, prospěch, náklady k odstranění poškození žixxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxvků.
Tam, kde lze rozsah v konkrétním případě vyjádřit v penězích, je možno se řídit obdobně hledisky uvedenými v § 138 odst. 1, kde jsou uvedeny hranixx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxného činu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 2 (pachatel bez souhlasu věřitele, v nikoli malém rozsahu, použije prostředky získané účelovým úvěrem nx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxatby (v § 240 se v odstavcích 1 až 3 se užívá pojmů "větší rozsah", "značný rozsah" a "velký rozsah"), obdobně je tomu u trestného činu neodvedení daně, poxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxx. 1), jakkoli se tu termín "uvádí ve větším rozsahu na trh výrobky, práce nebo služby a zatají přitom jejich podstatné vady" netýká poškození, ale jde o roxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxý rozsah" nebo "velký rozsah", případně i "větší rozsah vůči dítěti mladšímu patnácti let" nebo "větší rozsah vůči dítěti" (tak je tomu např. u skutkové xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xdst. 1 užít, a to ani přiměřeně.
Význam kvalitativní stránky pojmu je pak nezastupitelný. Např. podle § xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxkození věřitele) jde o, byť i jen částečné, zmaření uspokojení svého věřitele předstíráním nebo uznáním práva nebo závazku ve větším rozsahu, než odpoxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx velkém rozsahu, obdobně u skutkových podstat neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku [§ 234 odst. 4 písm. b), odst. 5 písmx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxx
xxxxxx xxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxí povinnosti v daňovém řízení (§ 243 odst. 1 a 2 - větší a značný rozsah, pokud jde o řádné a včasné stanovení daně jinému nebo její vymáhání od jiného), paxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxx nebo pozměnění nálepky, kontrolní pásky nebo jiných předmětů k označení zboží pro daňové účely anebo předmětů vydávaných orgánem veřejné moci nebo jíx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xrospěch ve značném rozsahu] či obdobně padělání a pozměnění známek [§ 246 odst. 2 písm. a)]. Dále i u skutkových podstat trestných činů porušení práv k ocxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx x xísm. b), porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle § 270 odst. 2 písm. c), odst. 3 písm. b) a padělání a napxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xkutkové podstatě).
Obdobný smysl a význam mají pojmy vztahující se k rozsahům ve skutkových podstatách trestných činů porušení předpisů o pravidlxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x x x xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxzsahu neoprávněné výhody), neoprávněného podnikání podle § 251 odst. 1 ("větší rozsah" poskytování služeb nebo provozování výrobního, obchodního xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxoby a držení xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx 3 písm. b), jakož i neoprávněného zaměstnávání cizinců podle § 342 odst. 1 či porušení mezinárodních sankcí podle § 410 odst. 1.
Specifickou povahu xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx rozsah" i jen vůči dítěti (§ 126) nebo dítěti mladšímu patnácti let, pokud jde o trestný čin podle § 283, uvedených v kvalifikovaných skutkových podstatxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxx x), písm. d), přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle § 284 odst. 3, 4, nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotrxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx x x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxx
Ať se ve výše uváděných případech jedná o znaky základní skutkové podstaty (kdy se jedná o projev snahy zákonodárce odlišit trestný čin od přestupku nexx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xnaků. V úvahu je třeba vzít i četná, případně i kvalitativní kritéria. Posuzuje se tedy doba páchané trestné činnosti, její soustavnost, rozsah, její oxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xotčených pácháním trestné činnosti.
Například u trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy pxxxx x xxx xx xxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxotních a společenských dopadů a možných následků, kvalitu látky vyjádřenou účinným množstvím, případně hledisky obdobnými, množství látky, intenzxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxnou látku nebo jed pachatel buď utržil, nebo utržit měl a mohl, délku doby, po níž pachatel s uvedenými látkami nebo jedy neoprávněně nakládal apod.
Oxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxh činů uvedených výše; je přitom třeba vycházet ze zvláštností skutkové podstaty daného trestného činu.
xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx rozsah" a "velký rozsah" vyjadřují rozdílné stupně závažnosti trestného činu podle základní skutkové podstaty (nebo je toto odstupňování provedeno xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxzně lišit podle toho, o jaký konkrétní trestný čin jde, případně o jakou skupinu trestných činů (např. ale ani u drogových trestných činů podle § 283 až 28x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxtných činů závažnějších a méně závažných a omamnými a psychotropními látkami a jedy). Nelze také vždy ztotožňovat pojmy "větší rozsah" podle tr. zákonxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxx s možností modifikací, "značný" a "velký").
Znalec
Pojem "znalec" užívá tr. zákoník ve dvojím smyslu. Jednak z pohledu možného subjektu trestnéxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxláštních chráněných osob, potencionálně poškozených některými trestnými činy. V prvním případě jde o skutkovou podstatu trestného činu křivé výpovxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxdeno, že trestný čin (popsaný v základní skutkové podstatě) byl spáchán "na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnoxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxx xx xxx xxx xxxxx x xxx xx xx xxx x xxx xx x 109 odst. 1 s. ř. s. a § 56 spr. řádu, v návaznosti na druh řízení, v němž je přibrání znalce možné. Za posudek podaný ve správním řízení ovšem nelze znalce pxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxisařem v řízení o dědictví (§ 38 o. s. ř.), v řízení před Ústavním soudem (§ 50 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu), před mezinárodním soudním xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxké sněmovny (čl. 30 Ústavy, § 48 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a čl. 12 až 19 přílohy č. 1 k tomuto zákonu - Jednacího řxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxí nebo jiné řízení odborných znalostí. Pouze v trestním řízení se zvlášť požaduje, aby se jednalo o otázku složitou, kde nepostačuje podání odborného vxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxh zvláštního vědeckého posouzení, se přibere státní orgán, vědecký ústav, vysoká škola nebo instituce specializovaná na znaleckou činnost k podání zxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xa řízení civilní i správní. Znalec nesmí podat posudek, jestliže lze mít pro jeho poměr k věci, k orgánům provádějícím řízení, k účastníkům nebo k jejich xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxjí i účastníci řízení (strany). O tom, zda znalec je vyloučen, rozhoduje orgán, který jej pro podání posudku ustanovil. O tom, kdy znalec může odepřít poxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x x x9 a 100 tr. řádu). V ostatních případech je znalec povinen znalecký posudek podat. V jednotlivých druzích řízení je nutno znalce poučit. V trestním řízxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxalce, který byl přibrán orgánem veřejné moci (zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, užívá výrazu "státní orgán") v trestním řízení, občanskxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxvací komisí Poslanecké sněmovny, (byť zde se neuplatní trestní odpovědnost za trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 34xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx
xxxxx xx x xxxxx xxxxxxelný ve všech shora označených druzích řízení, nevyznačuje se však nějakou nadřazenou důkazní hodnotou, protože i znalecký posudek musí orgán, který xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx x xxx xxxxx x xxx xx xx xxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx používá pojmu "znalecký posudek" ve spojení jednak s úpravou v § 71 (propadnutí náhradní hodnoty) a § 102 (zabrání náhradní hodnoty), kdy jde o to, že xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxého vyjádření nebo znaleckého xxxxxxxx xxxxxx x x xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xro vypracování znaleckého posudku, který se přikládá k návrhu na zápis do obchodního rejstříku [§ 38i odst. 1 písm. g) obch. zák.], nadačního rejstříkux xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxých podkladech zamlčí podstatné údaje.
Ustanovení § 346 zakotvující trestnost křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku rozlišuje znalxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xinak podstatné okolnosti a závěry z něho vyplývající jsou vědomě hrubě nepřesné, resp. nepravdivé),
c)
neúplný (byly úmyslně zamlčeny některé poxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxx xxxxx xx x xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxl znalec výslovně dotazován v zadání pro znalce).
Příslušný orgán, který v řízení ustanovil znalce (obdobně by se to týkalo strany, která vyžádaxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxc zabýval jen takovými skutečnostmi, k jejichž posouzení je třeba jeho odborných znalostí. V posudku uvede znalec popis zkoumaného materiálu, popřípxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxní straně písemného posudku připojí znalec znaleckou doložku, která obsahuje označení seznamu, v němž je znalec zapsán, označení oboru, v němž je opráxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxovány, sešívací šňůra připevněna k poslední straně posudku a přetištěna znaleckou pečetí. Znalec je povinen písemný posudek na požádání státního orgxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxé doložky. Podrobnosti jsou upraveny v zákonech upravujících příslušný druh řízení.
Živelní pohroma
Trestní zákoník používá uvedeného pojmu:
xx
x xxxxxx xxxxx x x xx xxxxx xx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xrizové situace, živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život, veřejný pořádek nebo majetek, anebo na území, na němž je prováděna nebo bylx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
x
xx
x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxá za podmínek uvedených v § 276 a 277) mj. tak, že takovým zařízením se rozumí veřejné ochranné zařízení proti požáru, povodni nebo jiné živelní pohroměx
xxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxvinami a jinými předměty, ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty z nedbalosti, krádež, zpronevěra, podvod, lichva a šíření poplaxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxí skutkové podstatě spáchá za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lixxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xrestného činu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. e) (čin je spáchán na území, na němž je prováděna nebo byla provedena
evakuace
osob, což u živelní pohromx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx x x x xxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxáchán za tam uvedených okolností, tedy i za živelní pohromy]. Pachatel zde využívá této situace a projevuje zvláštní bezohlednost, která si zaslouží pxxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, jde o zásadní zpřísnění, čímž se reaguje na takové trexxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xatastrofální sucho) a jejich následky.
Živelní pohroma, která ve značném rozsahu ohrožuje životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní poxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx x x x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxsti České republiky). Stav nebezpečí se jako bezodkladné opatření může vyhlásit, jsou-li v případě mj. právě živelní pohromy, ohroženy životy, zdravxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx a složek integrovaného záchranného systému (§ 3 odst. 1 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, krizového zákona). Stav nexxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxí uvedené v příslušných ustanoveních zvláštní části tr. xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xx xx xxxxx x xxxx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxx je zákonným znakem trestného činu, včetně okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby, nelze přihlédnout jako k okolnosti polehčující nexx xxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxx
xxxxxx xxxx
xxxxx I
PŮSOBNOST TRESTNÍCH ZÁKONŮ
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2015.
V trestním zákoníku je výslovně upravena jeho časová působnost (§ 2 a 3) a xxxxxxxxx xxxxxx xx x xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx x xxx xx xxxxxx).
Princip zákazu retroaktivity navazující na zásadu zákonnosti trestního práva vyjádřenou v ustanovení § 12 odst. 1, tj. zásadu, že jen zákon stanxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x
xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx
x
xxxxx xxxxx xxxx xxxx
xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxveních o časové působnosti trestních zákonů. Z nich vyplývá především požadavek, aby na čin byl aplikován trestní zákon účinný v době jeho spáchání a záxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx x
xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxna
Zákaz retroaktivity
JUDr.
Antonín
Draštík
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2015.
1.
Retroaktivitou se rozumí zpětná (časxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxtě před její účinností. Obecně ovšem platí, že právní norma nepůsobí zpětně, nýbrž reguluje xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xákladního předpokladu pro respektování trestního práva hmotného jako práva zákonného (zásada zákonnosti).
2.
K pojmu účinnost právního předpixx xxx x x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xákona na čin spáchaný před jeho účinností, jenž v době spáchání nebyl trestným. Čin (skutek) je tedy trestný, jen pokud jeho trestnost byla zákonem staxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x 2 a 3.
4.
V ústavněprávní rovině tato úprava navazuje na znění čl. 39 Listiny, v němž je definována zásada zákonnosti, a čl. 40 odst. 6 Listiny (zásaxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxvajícím např. z čl. 7 odst. 1 Úmluvy, z čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (vyhl. ministra zahraničních věcí č. 120/1xxx xxxxx
xx
xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxz retroaktivity v jeho prospěch (in bonam partem). Naopak z § 2 a 3 lze dovodit povinnost použít ve prospěch pachatele pozdější, pro něj příznivější záxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx
xx
x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxx x x x xxxxx xx xxx xxx
xx
xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xe vztahu k trestní odpovědnosti právnické osoby, neboť zák. o tr. odpovědnosti práv. osob neupravuje zákaz retroaktivity a jeho aplikace není z povahx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx x xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xx xx xx xxlatní ustanovení § xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xx x x xxxxxx xxxxxxxxxx x xx - zásada zákonnosti a zásada subsidiarity trestní represe, § 13 - trestný čin, § 110 - trestní zákon
Související předpisy:
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv
Judikatura:
Článek 7 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod se neomezuje na zákxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxovit tresty (nullum
crimen
,
nulla poena sine lege
), jakož i princip, že trestní zákon se nesmí vykládat extenzivně v neprospěch obviněného, např. za poxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx republiky není založena na hodnotové neutralitě, není jen pouhým vymezením institucí a procesů, ale včleňuje do svého textu i určité regulativní idexx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxcepce právního státu, neváže však pozitivní právo jen na formální legalitu, ale výklad a použití právních norem podřizuje jejich obsahově materiálníxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx měří. To znamená i při kontinuitě se "starým právem" hodnotovou diskontinuitu se "starým režimem". Toto pojetí ústavního státu odmítá formálně racioxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxovanosti lidu, nemůže být žádný jiný režim legitimní, než režim demokratický.
2. Nezbytnou xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxh pojmu promlčení, ani smysl tohoto právního institutu. Teprve dlouhodobé vzájemné působení pachatele, že může být potrestán, zakládá smysl promlčexxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxistuje a promlčení samo o sobě je fiktivní.
3. Otázka procesních předpokladů trestní stíhatelnosti vůbec, a tím spíše otázka promlčení, nepatří v Česxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xstava ani Listina základních (a ne jiných) práv a svobod neřeší detailní otázky trestního práva, nýbrž stanoví nesporné a základní
konstitutivní
pxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxx xpáchán), a neupravuje otázku, jak dlouho lze tyto činy stíhat.
Pl. ÚS 19/93 (uveřejněn pod č. 14/1994 Sb.)
Pravidla liberálního demokratického pxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xx xx xxxxxxtěl, důvodně předpokládat, že jde o jednání trestné, a to s ohledem na obsah tehdy účinného trestního zákona, nebo tam, kde je to třeba, s ohledem na ustálxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxx uvedena v rozhodnutích ve věci Kokkinakis vs. Řecko (14307/88, § 52) a Cantoni vs. Francie (17862/91, § 29).
Literatura:
Šámal,
Px x xxxx
xxxxxxx xxxxxxx xx x x xx xxxx xxxxxxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xx xxxxx
xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxvo.
Praha:
Orac,
2002.
Beran,
K.
Zpětná působnost nového trestního zákoníku na trestné činy spáchané před 1.1.2010.
Bulletin advokacie,
xxxxx
xx xxx
xx xx x xxxxx
xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxna in malam partem.
Kriminalistika,
1994,
č. 1,
s. 34 a násl.
Díl 2
Časová působnost
Trestnost činu a doba jeho spáchání
JUDr.
Anxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x x x
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxtahů, na které se vztahuje trestněprávní úprava, a stanovení podmínek, za jejichž splnění se v nich trestní zákony uplatňují, a to podle hlediska časovxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxních zákonů vymezuje okruh činů (skutků), na které se s ohledem na místo jejich spáchání bude vztahovat český trestní zákoník. Místní působnost je výslxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x x xx xx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxopak z působnosti trestních zákonů vyňaty. Jde o tzv. hmotněprávní exempci, která je upravena v Ústavě, nikoliv v trestním zákoníku - srov. čl. 27 a člx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x x x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxchž je vyloučena trestní odpovědnost za trestný čin.
Věcná působnost trestních zákonů vymezuje okruh zájmů České republiky, cizího státu či mezinárxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxtní zákoník. Trestní xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxstvých se trestný čin nazývá proviněním.
3.
V ustanoveních § 2 a 3 je upravena časová působnost trestních zákonů, která vymezuje dobu a časové poxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxý čin podléhal trestněprávní regulaci, zda s jeho spácháním byla již spojena trestní odpovědnost, anebo zda naopak takový čin byl beztrestný. Úprava čxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxx x x xx xxx xx x xxxxx xxxxx xxincip rozvádí a konkretizuje. V tomto smyslu je vyjádřena zásadou
nullum crimen sine lege
praevia,
nulla poena sine lege
praevia (žádný trestný čin bxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxtivity (tj. zpětné časové působnosti) k tíži pachatele, zásada aplikace trestních zákonů účinných v době spáchání činu (jakožto důsledek zákazu zpětxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxm dojde ke změně (popřípadě i k opakované změně) trestních zákonů.
4.
Činem ve smyslu tohoto ustanovení se rozumí skutek, nikoliv jeho možné právní xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx označen stejně jako v dřívějším, že má jiný název a že nejde ani o zcela totožné slovní vyjádření některého ze zákonných znaků skutkové podstaty (usnesexx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxé v případě souběhu trestných činů, zvláště jde-li o případ jednočinného souběhu.
5.
Ustanovení o časové působnosti trestních zákonů se rovněž vzxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx - R 35/1994), nebo které obsahují pojmy vymezující některé znaky skutkové podstaty (např. pojem střelné zbraně vymezuje zákon o střelných zbraních a xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x x xx xx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx obsahovat vlastní ustanovení o časové působnosti, popřípadě ustanovení přechodná. Jestliže novela trestního zákona obsahuje přechodná ustanovenxx xxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxí tr. zákoníku (§ 1 odst. 2 zák. o tr. odpovědnosti práv. osob, § 1 odst. 3 z. s. m.), se ustanovení o časové působnosti trestních zákonů vztahují i na trestxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxě stíhán, obžalován a uznán vinným trestným činem, a že mu za něj bude případně uložena i trestní sankce (trest, ochranné opatření). Trestnost činu tedy xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxjících trestnost činu či způsobujících zánik trestnosti), jakož i podmínek relevantních pro možnost ukládání trestních sankcí - srov. R 40/1998-II, x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxu následku právně relevantního z hlediska trestního práva.
9.
Trestnost spáchání více skutků ze strany jednoho pachatele (tzv. vícečinný souběhx xx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxný, tj. o jeho beztrestnosti. Naproti tomu v případě, že jde o jeden skutek, který má vykazovat znaky více trestných činů (tzv. jednočinný souběh), je roxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxů.
10.
K pojmu jednočinný a vícečinný souběh - viz výklad k § 13, odst. 1.
11.
Skutečnost, že jde o zákon, který nabyl účinnosti, vyplývá z textu § 3 xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx, pokud jeho účinnost není stanovena buď později, anebo naopak není-li počátek jeho účinnosti stanoven na dobu dřívější, nejdříve však dnem vyhlášeníx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xx x xxxx xxxxxx
xxx
xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xednáním ve formě konání) pachatel konal (tj. doba jeho aktivního jednání), nebo doba, kdy u omisivních trestných činů (tj. u trestných činů spáchaných xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx
xxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx působnosti trestních zákonů vyžaduje posouzení celého souhrnu trestněprávních norem relevantních pro závěr o vině, trestu či ochranném opatření. Jxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx vylučujících protiprávnost činu (např. krajní nouze - § 28, nutná obrana - § 29), okolnosti mající vliv na trvání trestní odpovědnosti (např. účinná líxxxx x x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxx x xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xro trestněprávní důsledky (např. podmínky pro upuštění od potrestání, možnosti ukládání alternativních trestů).
14.
Dále je třeba zdůraznit, žx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xorem. Proto nelze posoudit např. otázku viny podle jednoho souhrnu trestněprávních předpisů, a poté ukládat trest či ochranné opatření podle jiného sxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxxx x x x x xxx xxxxxx xxx xxxem 15.
Pro řešení otázky trestnosti činu u jednočinného souběhu platí, že jediný skutek nelze posoudit ve vztahu k některé právní kvalifikaci podle jexxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx zákon pozdější). K tomu srov. R 34/1952.
Naproti tomu v případě vícečinného souběhu spáchaných trestných činů je nutno každý sbíhající se čin posuzoxxx xxxxxxxxxxx x xx x xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxe zákona účinného v době jeho spáchání, zatímco další podle pozdějšího zákona účinného po jeho spáchání (retroaktivně), avšak jen za předpokladu, že tx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxji trestný bez ohledu na to, zda jde o nový trestní zákon či dřívější trestní zákon (R 11/1962).
15.
xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxp předvídaný § 3 odst. 1, 2, tj. ukládání trestů a ochranných opatření. Za splnění podmínek tam uvedených může dojít k tomu, že otázka viny pachatele bude xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxavuje § 419, byť v případě aplikace tohoto přechodného ustanovení nejde o vlastní posuzování časové působnosti trestních zákonů, když věc byla už pravxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxsti trestních zákonů vyplývá z § 2 odst. 1, část věty před středníkem, a spočívá v tom, že trestnost činu se posuzuje podle zákona účinného v době jeho spácxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xx xx x xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx. Jestliže však v době od spáchání trestného činu do doby, než o něm příslušný orgán činný v trestním řízení rozhodne, nedojde k žádné změně trestních zákxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxní výjimky z tohoto pravidla spočívající v upřednostnění jiného zákona než zákona účinného v době spáchání činu, tj. použití pozdějšího zákona, pokud xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xe v době od spáchání trestného činu do doby rozhodnutí o něm dojde ke změně trestněprávní úpravy. Pokud k žádné změně trestních zákonů v takto vymezeném oxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxě rozhodnutí o něm. Na trestnost činu nikdy nelze aplikovat zákon, který pozbyl účinnosti již před jeho spácháním a který tak v době spáchání činu již nebxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx platný, ale dosud nenabyl účinnosti.
18.
Existuje-li konkurence nejméně dvou trestních zákonů, neboť čin byl spáchán v době účinnosti jednoho z nxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxex trestněprávních norem účinných v době jeho spáchání. Tento postup vychází z výše uvedené zásady, že trestnost činu se posuzuje podle zákona účinnéhx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x tomto období k více jejich změnám), za účelem posouzení, který ze zákonů je pro pachatele příznivější, resp. nejpříznivější. xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxnů a nejpříznivějším tak může být i jiný zákon (§ 2 odst. 3), který sice nabyl účinnosti po spáchání činu, ale v době rozhodování již účinný není, když byl nxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxhatele, a to v době rozhodování soudu či jiného orgánu činného v trestním řízení (§ 12 odst. 1 tr. řádu). Základem je porovnání souhrnu všech v úvahu přichxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxhatele za něj trestně stíhat, či zda lze věc vyřídit mimosoudně (např. jako přestupek), jakým činem by pachatel mohl být uznán vinným a jaká trestní sankxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxx xxx xádu). Jedná se o podřazení činu pod všechny (nejméně dva) souhrny trestněprávních předpisů, které byly účinné v době, počínající dnem spáchání činu a kxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxě vyhlásí rozsudek, nebo okamžik, kdy soud druhého stupně vyhlásí usnesení, kterým zamítne odvolání jako nedůvodné).
20.
Výjimka ze zásady, že se xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxějšího zákona (pozdějších zákonů) pro pachatele příznivější. Jedná se o přípustnou retroaktivitu trestních zákonů ve prospěch pachatele (viz výklax x x xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx pachatele nejpříznivější, rozhodující je tedy celkový výsledek z hlediska trestnosti posuzovaného činu. Pokud by však byl výsledek porovnání těchtx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xmyslu této výjimky z časové působnosti trestních zákonů a stanovit i jistou jejich gradaci, ale je nutno mít na zřeteli, že jejich aplikace nesmí opomenxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
x
xxx xxxx xůbec protiprávní,
-
čin zakládá pouze mimotrestní odpovědnost (např. za přestupek, kárné provinění),
-
za čin již nelze vyvozovat trestní odxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx x xx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx povahu institutu promlčení, nebo v důsledku aplikace aboličního rozhodnutí prezidenta republiky),
-
čin je sice trestný podle obou porovnávanýxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx toho využít některého typu procesního odklonu (např. narovnání, podmíněné zastavení trestního stíhání) nebo upustit od potrestání,
-
za čin, ktxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxznivosti z hlediska druhu trestu, včetně možnosti uložení některého z alternativních trestů místo nepodmíněného trestu odnětí svobody, a poté u odstxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxtní sazby, při jejich stejné výši pak hranice dolní.
22.
Závěr o příznivosti toho či onoho trestního zákona ve vztahu k ukládání trestní sankce vxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx by byly při použití zákonů jako celků pachateli uloženy (R 44/1970-III). Nelze se tedy omezit jen na pouhé porovnání v zákonech stanovených trestních sxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x x xxxx se použije zákon účinný v době spáchání posledního dílčího útoku pokračujícího deliktu, v době dokončení jednání u trvajícího deliktu a v době naplněnx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxlu § 2 odst. 1, část věty za středníkem. K tomu srov. R 7/1994, R 27/2008, usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 567/2011.
24.
Pro řešení otázky aplikxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxdmíněné propuštění (srov. R 17/2003). Tyto otázky se zásadně posuzují podle trestního zákona účinného v době rozhodování. Rovněž nemá význam procesnxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxě pravidel o časové působnosti trestních zákonů nepřihlíží, neboť trestnost činu se ve smyslu ustanovení § 2 a 3 po právní moci rozhodnutí o vině a tresxx xxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx pravomocně skončeno (bylo-li již pravomocně rozhodnuto o vině a trestu). Při posuzování trestnosti činu ve smyslu § 2 odst. 1 se pozdější, pro pachatexx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxu, citované ustanovení o časové působnosti trestního zákona nelze použít (R 17/2007).
26.
Posuzování časové působnosti trestního řádu se řídí oxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx002).
K odst. 2
27.
Spáchání trestného činu může být dílem okamžiku, ale jeho páchání může probíhat i po delší dobu. To platí zvláště u pokračování v xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxx xxxxx xx x x x xxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx se zákon účinný v době dokončení jednání, jímž je čin spáchán. Toto ustanovení navazuje na odst. 1, část věty před středníkem ("...trestnost činu se posxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxípadě se aplikuje zákon účinný v době dokončení jednání (např. u pokračování je to zákon účinný v době spáchání posledního dílčího útoku, resp. ve smyslx xxxxx x x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxního stavu) jakožto zákon účinný v době spáchání činu, neboť to je doba, kdy byl čin spáchán ve smyslu ustanovení odst. 1, část věty před středníkem, a výkxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xěty za středníkem, tj. posouzení otázky příznivosti pozdějšího zákona.
Pokud alespoň jeden dílčí útok pokračování v trestném činu (§ 116) byl spácháx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xpozdějšího) zákona, a to bez ohledu na skutečnost, zda z hlediska § 2 odst. 1 jde o zákon, který je pro pachatele příznivější, či nikoli. Závěr o trestnosxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxestného činu (tzv. některý jeho dílčí útok), k jejímuž spáchání došlo ještě před účinností nového (pozdějšího) zákona, naplňuje zákonné znaky některx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx x
xxx
xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx, a proto se časová působnost trestních zákonů posuzuje nejméně ke třem souhrnům trestněprávních předpisů. Jde o:
a)
zákon účinný v době spáchání čixxx
xx
x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x
xx
xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxaznosti na úpravu obsaženou v odstavci 1 uplatní pravidlo o posouzení trestnosti činu pachatele podle zákona, který je ze všech v úvahu přicházejících xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx, ale současně je přísnější než předchozí zákon (tj. zákon, jenž nabyl účinnosti po spáchání činu, avšak v době rozhodování již byl nahrazen pozdějším zxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxidel vyplývajících z odst. 1 počítajícího s možností četnějších změn trestních zákonů. Ostatně za situace, kdy tr. zákoník byl v období zhruba tří let xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxsného trestního zákoníku.
K odst. 4
29.
Pod pojmem doba spáchání činu je třeba rozumět dobu jednání pachatele nebo účastníka. K tomu srov. výklad xxx xxxxx xxx
xxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xx odst. 1) se z hlediska ustanovení o časové působnosti posuzuje samostatně (jde o dobu, kdy účastník konal nebo v případě opomenutí byl povinen konat, nixxxxx x xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx útoků za podmínek § 116 o pokračování v trestném činu. Dobou spáchání činu je doba spáchání posledního útoku zakládajícího účastenství na trestném čixx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxx xxxxxxxxxx
xxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xyplývá z § 4 odst. 4). Naproti tomu v případě promlčení trestní odpovědnosti se pro běh promlčecí doby uplatní zásada akcesority účastenství - srov. § 34 xxxxx xx
xxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xeho účinek. Při posuzování časové působnosti trestních zákonů není rozhodující doba, kdy došlo k dokonání trestného činu. Je tomu tak proto, že možnosx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xx x xxx xxxxedek trestného činu ani nenastane. Okamžik dokonání činu bude významný pro běh promlčecí doby - § 34 odst. 2.
Související ustanovení:
§ 1 - zákaz rxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxx x xxx x xxxxxxx xxxxx
xxuvisející předpisy:
zák. č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv,
xxxxxxxxxxx
xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Tato zásada odmítající zpětnou časovou působnost trestního zákona je promítnuxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxho zákona se posuzuje jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější. Rozhodujícím kritériem pro posouzení otázky, zda použití pozdějšího zákonx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxm ke všem právně rozhodným okolnostem konkrétního případu. Použití nového práva je tedy pro pachatele příznivější tehdy, jestliže jeho ustanovení poxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xx xxx xxxx xxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxou pro posouzení trestnosti činu z hlediska časové působnosti trestního zákona. [Nyní § 88 tr. zákoníku.]
Při uplatnění § 16 odst. 1 txx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxouzení činu podle celého souboru ustanovení nového tr. zák. bude pro obžalovaného v souzeném případě příznivější. Podle § 16 odst. 1 tr. zák. je třeba x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
xxplnil-li pachatel skutkem spáchaným před 1. lednem 1962 znaky více trestných činů, je třeba trestnost všech činů posuzovat z hledisek uvedených v § 16 oxxxx x xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxud to je pro pachatele příznivější, a další trestný čin podle ustanovení tr. zák. z roku 1950.
Trest se vyměří podle toho zákonného ustanovení, které sx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxx x xxxx xxx xxxx xx xxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxů, které nový tr. zák. nepřipouští (§ 16 odst. 2, § 27, 36 a § 39 odst. 1 tr. zák.). [Nyní § 2 odst. 1 tr. zákoníku.]
Při úvaze o použití § 16 odstx x xxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxcné části tr. zák., je pro obžalovaného příznivější.
Z jednotlivých zákonů nelze přihlížet jen k ustanovením, která jsou pro obžalovaného příznivějxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx xxxxx x x xxxxx x x x x xxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxho trestního zákona, tj. zda jeho činem nejsou dány znaky některého trestného činu, přičemž rozhodujícím není pojmenování trestného činu, nýbrž matexxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xoho, aby pachatel mohl být uznán vinným činem, který je předmětem řízení, že takový čin naplňuje všechny znaky jak některého ustanovení zákona účinnéhx x xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxtele příznivější (§ 16 odst. 1, věta za středníkem tr. zák.), není rozhodné jen pouhé srovnání trestních sankcí uvedených v srovnávaných zákonech, nýbxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
K výkladu ustanovení § 16 odst. 1 věta za středníkem tr. zák. o použití pozdějšího, pro pachatele příznivějšího zákona v případě trestného činu vražxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxe zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější. Použití nového pxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxení zvláštní části, tak i se zřetelem k ustanovení obecné části trestního zákona. Při posouzení otázky, jaký zákon použít, nemůže tedy jít jen o srovnánx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxétních posuzovaných okolností uloženy. Otázku aplikace ustanovení § 16 odst. 1 tr. zák. je nutno řešit i za situace, kdy výrok o vině, o níž bylo rozhodnxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxonného ustanovení je třeba rozumět trestností činu nejen možnost uznat pachatele vinným, ale i uložit mu přiměřený trest. [Nyní § 2 odst. 1 tr. zákoníkuxx
xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxačující nebo trvající trestný čin jediný jen tehdy, jestliže byly útoky spáchané za účinnosti xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxů, na které odkazuje tr. zák. v blanketní normě, např. devizových zákonů. [Nyní § 2 odst. 1 tr. zákoníku.]
Při posuzování znaků trestného xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxně trestního zákona nebylo možné s ohledem na zásadu § 16 odst. 1 tr. zák. považovat jednání hlavního pachatele za trestný čin, nelze ani jednání obvinxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxx x xxxxxxxx xx xlavní pachatel byl již před změnou zákona odsouzen. [Nyní § 2 odst. 1 k § 214 odst. 1 tr. zákoníku.]
Pokud zákon upravující společenské vztaxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xinu (např. zákon o střelných zbraních a střelivu takto vymezuje některé znaky ustanovení § 185 tr. zák. o trestném činu nedovoleného ozbrojování), vxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
Zásada vyplývající z ustanovení § 16 odst. 1 tr. zák., že trestnost činu se posuzuje podle pozdějšího zákona, jestliže je to pro pachatele příznivxxxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx doby určené trestní sazbou trestu odnětí svobody toho trestného činu, jehož kvalifikace podle této zásady připadá v úvahu. [Nyní § 2 odst. 1 tr. zákoníkx x x xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxtěn až po vykonání dvou třetin uloženého trestu odnětí svobody, a to i přesto, že v době, kdy je o podmíněném propuštění rozhodováno, již čin, za který byl xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxe aplikovat § 16 tr. zák. [Nyní § 2 odst. 1 ve vztahu k § 88 odst. 4 tr. zákoníku.]
Trestnost činu ve smyslu § 16 odst. 1 tr. zák. je třeba posouxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx), které jsou všechny účinné ke stejnému momentu rozhodnému z hlediska časové působnosti zákona podle citovaného ustanovení. Proto nelze trestnost sxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxu (např. z hlediska mimotrestních právních norem, na něž odkazuje tr. zák.). [Nyní § 2 odst. 1 tr. zákoníku.]
Při hodnocení, zda byla splněxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xrestný čin uvedený v § 41 odst. 2 tr. zák., nelze (opětovně) hodnotit předchozí pravomocné odsouzení z hlediska ustanovení § 16 odst. 1 tr. zák., tj. zda sx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxutí a není možné nově posuzovat tehdy spáchaný trestný čin podle právní úpravy, jež nabyla účinnosti později.
Proto uvedená podmínka podle § 41 odst. 1 xxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxvy účinné v době rozhodování nepatřil mezi zvlášť závažné úmyslné trestné činy uvedené v § 41 odst. 2 tr. zák. (např. v důsledku zvýšení hranice jednotlxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxx xxxx xx xx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxí § 2 odst. 1 tr. zákoníku k § 59 tr. zákoníku.]
Při posuzování trestnosti činu ve smyslu § 16 odst. 1 tr. zák. se pozdější, pro pachatele příxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxované ustanovení o časové působnosti tr. zák. nelze použít. Výkon podmíněně odloženého trestu odnětí svobody uloženého za trestný čin, jehož skutkoxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x x x xxx xxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xová zákonná úprava výslovně stanoví (např. obsahuje-li ustanovení, podle něhož se tresty uložené za činy spáchané před její účinností nevykonají). [xxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxx x x xx x xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx x xxx xxxxx byl spáchán za účinnosti nového (pozdějšího) tr. zák., pak se trestný čin v celém rozsahu pokračování pokládá za spáchaný až po nabytí účinnosti nového xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxkoli.
Závěr o trestnosti všech dílčích útoků pokračujícího trestného činu podle nového (pozdějšího) zákona však v takovém případě předpokládá, že tx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxje zákonné znaky některé skutkové podstaty i podle tr. zák. dřívějšího, účinného v době jejího spáchání (srov. č. 7/1994 Sb. rozh. tr.). [Nyní § 2 odstx x xxx xxxxxxxx x x xxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxého činu počíná běžet nová promlčecí doba [§ 67 odst. 3 písm. a) a odst. 4 tr. zák.]. Jestliže pouze v důsledku změny tr. zák. (např. novelou ustanovení § xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxk tato okolnost, i když se vzhledem k ustanovení § 67 odst. 1 tr. zák. promítne do kratší promlčecí doby, je podle § 16 odst. 1 tr. zák. významná jen pro konxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxy podle dřívější právní úpravy a jež způsobily přerušení promlčecí doby. (Poznámka redakce Sbírky: Srov. právní názor vyslovený v poslední právní větx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x x x xx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxosti posuzovaného činu, jehož by bylo dosaženo při aplikaci zákona účinného v době spáchání činu a zákona pozdějšího. Jestliže okolnosti vztahující sx xx xxxxxxxx xxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxkonů je ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 část věty za středníkem trestního zákoníku, resp. § 16 odst. 1 část věty za středníkem tr. zák. pro pachatele přízxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxd č. 11/1991 Sb. rozh. tr.).
Přepočet nevykonaného trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody je třeba považovat za obsahxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxti trestních zákonů podle § 2 odst. 1 trestního zákoníku. Pokud soud po účinnosti trestního zákoníku dospěje k závěru, že přemění trest obecně prospěšxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxn započaté dvě hodiny nevykonaného trestu obecně prospěšných prací počítá za jeden den odnětí svobody. Postup podle trestního zákoníku za těchto okoxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxe zákona účinného v době rozhodování soudu (č. 11/2004-I Sb. rozh. tr.). Jestliže soud nezjistí, že posouzení trestnosti činu podle zákona č. 40/2009 Sxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxění pozdějších předpisů, pak je ustanoveními tohoto zákona účinného v době spáchání činu vázán jak při rozhodnutí o vině, tak i rozhodnutí o trestu. Způxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxtí svobody podle trestního zákona, musí pro účely výkonu trestu odnětí svobody pachatele zařadit do odpovídajícího typu věznice podle § 39a tr. zák., nxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxx xx xozumí možnost, že pachatel bude pro určitý trestný čin odsouzen, tj. po zažalování bude pro tento trestný xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx xxxxx x xxxx x x xxxxxxx x xx x x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxok o vině posuzovaným trestným činem a teprve později je rozhodováno o trestu, který má být obviněnému za takový trestný čin uložen. Trestní stíhání totxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx x xxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxjícího pravomocného rozsudku, i když jen ve výroku o trestu, v řízení o mimořádných opravných prostředcích (o dovolání, stížnosti pro porušení zákona xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxážkou pro následné zastavení trestního stíhání pro některý z důvodů jeho nepřípustnosti podle § 11 odst. 1 tr. ř. (např. z důvodů milosti nebo amnestie xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxž použití je pro pachatele nejpříznivější, a to bez rozdílu, zda jde podle dřívějšího a pozdějšího práva o stejné či různé skutkové podstaty. Přitom se pxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx jako celku. Zásada vyplývající z ustanovení § 2 odst. 1 tr. zákoníku, že trestnost činu se posuzuje podle pozdějšího zákona, jestliže je to pro pachatelx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxí stíhání podle § 67 odst. 1 tr. zák.), v tom smyslu, že se vychází z délky promlčecí doby určené trestní sazbou trestu odnětí svobody toho trestného činu, xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx
xx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xe vedlo zčásti v době před účinností nového trestního zákoníku (do 1.1.2010) a bylo skončeno až za účinnosti trestního zákoníku, tj. po 1.1.2010, přičxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x x x4 odst. 1 tr. zákoníku odvozená délka promlčecí doby (která je přitom kratší než podle předchozí úpravy v ustanovení § 67 odst. 1 tr. zák.) uplatní tolikx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxecí doby podle dřívějšího ustanovení § 67 odst. 3 písm. a), b) tr. zák. Účinky procesních úkonů učiněných před 1.1.2010, jimiž v souladu se zákonem, tj. x xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx promlčecí doby ve smyslu ustanovení § 34 odst. 4 písm. a), b) tr. zákoníku (k tomu srov. rozhodnutí č. 59/2009 Sb. rozh. tr.).
Ustanovexx x xxx xxxxx x xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxj. v recidivě) ve smyslu § 205 odst. 2 tr. zákoníku o trestném činu krádeže byl v odvolacím řízení konaném výlučně z podnětu odvolání obviněného dovozovxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xebylo uvedeno v popisu skutku ve výroku o vině (v tzv. skutkové větě) napadeného rozsudku soudu prvního stupně, pokud je tato skutečnost obsažena alespxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx skutečností, která nemá za následek ani přísnější právní kvalifikaci skutku spáchaného obviněným, ani se nedotýká rozsahu jeho trestné činnosti co dx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx, které v době spáchání posuzovaného činu odpovídalo stanoveným zákonným podmínkám a v této době reálně existovalo. Jestliže tedy existuje jiné dřívěxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx před tímto dnem, pak nelze na základě ustanovení o časové působnosti trestních zákonů (§ 2 odst. 1 tr. zákoníku, § 16 odst. 1 tr. zák.) dospět k závěru, že pxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxhozí odsouzení (potrestání) zakládající recidivu ve smyslu § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák. pouze do 31.12.2009, a nelze tak ani učinit závěr, že jde od 1.xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xb., trestního zákona, ve znění pozdějších předpisů, a o němž se rozhoduje již za účinnosti zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějšíxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx měl být spáchán trestný čin, jehož subjektivní stránka vyžaduje zavinění z nedbalosti (§ 5 tr. zák., § 16 tr. zákoníku), přičemž podle trestního zákoníxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxdě nakonec dospěje k závěru, že při posuzování trestnosti činu z hlediska časové působnosti zákona (§ 16 odst. 1 tr. zák., § 2 odst. 1 tr. zákoníku) není prx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxn v době do 31.12.2009 a má-li být i po tomto datu posouzen jako trestný čin porušování (porušení) povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti podlx x xxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx x písm. a) tr. zák., § 16 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku], která má zároveň povahu hrubé nedbalosti (§ 16 odst. 2 tr. zákoníku), i když vzhledem k časové působnxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xsrov. rozhodnutí č. 54/2012 Sb. rozh. tr.).
Literatura:
Šámal,
P. a kol.
Trestní zákoník I. § 1 až 139. Komentář.
2. vyd.
Praha:
C. xx xxxxx
xxxxx
xx xxxxxx
xxxxxxxx
xx x xxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx
xxxxxx xxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxuva o lidských právech a trestní právo.
Praha:
Orac,
2002.
Beran,
K.
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xx xx x xxxxx
xxxxxxxx
xx
K časové působnosti nového trestního zákoníku.
Trestní právo,
2010,
č. 4,
s. 20.
Kratochvíl,
V.
Listina základních práv a svobod ve vztahu k Evropxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xx x xxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxného v době rozhodování
JUDr.
Antonín
Draštík
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2015.
1.
Ustanovení obsahuje další pravidla pro pxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxvity v neprospěch pachatele (§ 1) a jeho rozvedení v § 2 odst. 1. Současně také rozšiřuje výjimky ze zásad posuzování trestnosti činu obsažené v § 2 ve proxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxho příznivost pro pachatele. Ustanovení § 3 nijak nebrání v posouzení trestnosti činu podle zákona účinného v době jeho spáchání, popřípadě kteréhokxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxh opatření ukládá soudu, aby jak o druhu ochranného opatření, tak o předpokladech a podmínkách uložení a způsobu jeho výkonu rozhodoval vždy podle zákoxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxředku) vyhlašuje odsuzující rozsudek (v tomto ustanovení jde o ukládání trestu) či vyhlašuje rozhodnutí (pozitivní nebo negativní) o uložení ochranxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxestu.
4.
Zákonem se zde rozumí trestní zákon ve smyslu ustanovení § 110, tj. trestní zákoník, podle povahy věci z. s. m. a zák. o tr. odpovědnosti práxx xxxxx
x xxxxx x
xx
xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxxx xx x xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxa, resp. zákona účinného v době rozhodování, pokud jde o druh trestu, a to bez ohledu na jeho příznivost pro pachatele (R 19/1962). Jestliže se na trestnoxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxnného v době rozhodování), jakožto zákona pro pachatele příznivějšího, pak nelze pachateli uložit takový druh trestu, který nezná zákon účinný v době xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxtu, který současná úprava vůbec nezná. Trest se v takovém případě při splnění podmínek ustanovení § 2 odst. 1 sice ukládá podle dřívějšího zákona, když xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx.
6.
Druhá odchylka od výše již uvedených zásad posuzování časové působnosti trestních zákonů spočívá v tom, že se ve výše uvedeném smyslu neuplatnx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x x x xxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxx xx při úvaze o tom, který zákon se použije ve smyslu § 2 odst. 1, je nejprve třeba posoudit, zda použití nového zákona vcelku - tzn. jak z hlediska ustanovení zxxxxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx k ustanovením, která jsou pro pachatele příznivější (srov. R 19/1962).
Pokud soud v souladu s ustanovením § 3 odst. 1 vysloví vinu pachatele trestným xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxí uložit trest, který xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxch norem.
7.
K pojmu druh trestu - viz § 52.
8.
K pojmu doba rozhodování o trestu - viz výklad pod bodem 2.
9.
Ve vztahu k ukládání trestu obecně xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxiklonila k závěru, že pokud "...jako nejvyšší přípustnou výměru trestu obecně prospěšných prací zákon účinný v době rozhodování stanoví 300 hodin, zaxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx prospěšných prací nad 300 hodin." ... "Z toho vyplývá, že od 1.1.2010, kdy nabyl účinnosti trestní zákoník, je uložení trestu obecně prospěšných prací xx xxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x1.12.2009. Trest obecně prospěšných prací nad 300 hodin je za tohoto stavu nepřípustným druhem trestu." (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 474/2xxxxx
x xxxxx x
xxx
xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x x x xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxduje podle zákona účinného v době rozhodování, a to bez ohledu na to, který souhrn trestněprávních předpisů soud aplikoval při řešení otázky viny a tresxxx x xxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxodstatnění této úpravy vyplývá zejména z povahy ochranných opatření, která nemají difamující dopad, a kdy je třeba v zájmu prevence užívat nejnovějšíxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxkon účinný v době spáchání činu), popř. jaké byly podmínky pro ukládání ochranných opatření. Rozhodující je stav v době rozhodování soudu, a to jak ohlexxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xx xin spáchaný před 1.1.2009, kdy nabyl účinnosti zák. č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací
detence
a o změně xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xxx xxxxx xx
xxx
x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xx x xxxx. a výklad k těmto ustanovením.
Související ustanovení:
viz související ustanovení k § 2
Související předpisy:
zák. čx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
x
Judikatura:
Trest se vyměří podle toho zákonného ustanovení, které se vztahuje na trestný čin nejpřísněji trestný bez ohledu, zda xxx x xxxx xxx xxxx xx xxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx x xxx xx x x xx odst. 1 tr. zák.). [Nyní § 2 odst. 1 tr. zákoníku.]
Z jednotlivých zákonů nelze přihlížet jen k ustanovením, která jsou pro obžalovaného přxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx xxxxx x x xxxxx x x x x xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxště nevykonal pravomocně uložený trest obecně prospěšných prací, byla po nabytí účinnosti trestního zákoníku podle jeho ustanovení § 65 odst. 3 písmx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxý zavdal důvod k přeměně nevykonané části trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody, je nutné použít poměr vyplývající z ustanovení § 45a xxxxx x xxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxa redakce Sbírky: srov. rozhodnutí pod č. 5/2011 Sb. rozh. tr. vztahující se k situaci, že nedojde k prodloužení doby pro výkon uloženého trestu obecně xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxx
xxxxxxxxxx
x x x
xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx x x x
xxx x
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxitoriality
JUDr.
Antonín
Draštík
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2015.
1.
Místní působnost vymezuje okruh věcí, které se posuzxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x x xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxzení místní působnosti trestních zákonů České republiky. Jedná se především o princip teritoriality (§ 4), který představuje základní východisko prx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxto principu jsou zásady registrace (§ 5), personality (§ 6), ochrany a univerzality (§ 7) a subsidiární zásada univerzality (§ 8). Místní působnost trexxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxubliky, xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xx xxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxosti českých trestních zákonů na základě takové mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu České republiky.
3.
Uplatňování principu txxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxx xxxx x x xxx xxx xxxxx xxxx xxxxx x xx xx xxx x x xxx xx xxx xxxx x. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních) - viz R 24/1996.
4.
Zák. o tr. odpovědnosti práv. osob obsahuje sice vlastnx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x x xx x xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx).
K odst. 1
5.
Toto ustanovení týkající se místní působnosti trestních zákonů vyjadřuje zásadu teritoriality. Podstatou této zásady je, že půsoxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxx x x xxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxu na osobu pachatele. Pachatelem činu spáchaného na území České republiky může být občan České republiky, cizí státní příslušník nebo osoba bez státní xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xbčanstvím České republiky, se považuje za občana České republiky.
6.
Územím České republiky se rozumí ta část země, včetně vnitřních vod (vodní nxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxhá suverénní moci České republiky. Jde především o suchozemský prostor uvnitř státních hranic České republiky (srov. zákon o státních hranicích). Je xx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxce, popřípadě sídla mezinárodních organizací) nejsou vyňata z působnosti českého trestního zákona, vztahuje se na ně princip teritoriality, avšak čxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxlomatických stycích (vyhl. č. 157/1964 Sb.)]. Za zde spáchané trestné činy lze vést trestní stíhání u osob, jež nepožívají diplomatické imunity nebo u xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxnské, policejní, celní) a ostatní lodě a letadla (obchodní). Zatímco na první z nich (na státní lodě a letadla) se plně vztahuje působnost našeho trestnxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xx
xx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xachází mimo území České republiky, tj. ta část zeměkoule, která podle mezinárodního práva nepodléhá suverénní moci České republiky.
K odst. 2
10.
x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxní ze strany pachatele došlo zcela nebo zčásti na území České republiky (viz bod 6 výše), zatímco následek nastal (nebo měl nastat - zejména u přípravy nexx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx na území České republiky, zatímco pachatel se jednání dopustil v cizině (R 24/1971). Ve všech takových případech se za místo spáchání činu pokládá územx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxek činu pachatele.
11.
Místem spáchání činu je ve vztahu k jednání pachatele především místo, kde došlo k aktivní činnosti pachatele (ke konání). V xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxe za takové místo pokládá též místo, kde se pachatel v době opomenutí právě zdržoval (R 2/1981). Místem spáchání činu ve vztahu k následku je místo, kde zx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxba rozumět objekt trestného činu (předmět ochrany), jehož vymezení je obsahem zvláštní části trestního zákoníku, a to v jednotlivých skutkových podsxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xx xxx xxx xxxxx x xxx xxxxvědnosti práv. osob neobsahují žádné skutkové podstaty trestných činů a odkazují na úpravu v trestním zákoníku.
K odst. 3
13.
xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxhatele činu na podkladě principu teritoriality ve vztahu k distančním deliktům, tak v tomto ustanovení jsou vymezeny případy, v nichž účastenství (§ 2xx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x
xxxli tu místo spáchání činu hlavního pachatele (podle výše uvedených zásad odst. 2), a účastník přitom jednal zcela v cizině, nebo
-
je-li tu místo spáxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx
x
xxxxx xx xxxxxx xxx xxespoň zčásti došlo k jednání samotného účastníka (organizátora, návodce, pomocníka), i když ke spáchání činu hlavním pachatelem došlo v cizině.
x xxxxx x
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxamostatnění účastenství. Vztahuje se na případy, kdy účastník jednal (alespoň zčásti) na území České republiky a kdy je nerozhodné, zda čin pachatelex xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxestnosti činu pachatele v cizině. Není však vyloučeno, aby i v takovém případě byla působnost českého trestního zákona založena na základě principu ocxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxu i zde platí princip akcesority účastenství.
Související ustanovení:
§ 1 - zákaz retroaktivity, § 2 - trestnost činu a doba jeho spáchání, § 5 - xxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxx xxxxxvená mezinárodní smlouvou, § 12 - zásada zákonnosti a zásada subsidiarity trestní represe, § 13 - trestný čin, § 110 - trestní zákon
Související xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxd č. 549/1992 Sb.) stanoví v čl. 7 odst. 1, že dožádaná strana může odmítnout vydání osoby žádané pro trestný čin, který se považuje podle jejího právního xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxdané strany, zda možnosti odmítnout vydání využije, či nikoli. Na tomto závěru nemůže nic měnit princip teritoriality zakotvený v § 17 odst. 1 tr. zák., xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xo ciziny soud posuzuje otázku, zda je vydání přípustné (§ 380 odst. 1 tr. ř.) z hlediska splnění právních podmínek. Vlastní rozhodnutí o povolení vydání xx xxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxmocně rozhodnuto soudem, že je přípustné. Toto rozdělení úloh uvedených orgánů je nutno chápat tak, že soud pouze zjišťuje, zda neexistuje právní překxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxísluší zcela ministru spravedlnosti v rámci rozhodnutí o povolení vydání. [Nyní § 4 tr. zákoníku, dále srov. z. m. j. s.]
Z hlediska posouzxxxx xxx xxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx v tomto rozsahu může soud rozhodovat o přípustnosti vydání. Ve vztahu k pokračování v trestné činnosti (§ 89 odst. 3 tr. zák.), pokud byl některý dílčí útxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxlčí útok pokračujícího trestného činu spáchaný na území České republiky, nelze odůvodnit nepřípustnost vydání překážkou vyplývající z ustanovení § xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xx xxx
Působnost českého trestního zákona může být založena i v případech, ve kterých je obsažen mezinárodní (cizí) prvek, který může zainterxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxkladu tzv. normativních znaků skutkových podstat trestných činů a při posuzování protiprávnosti činu. Jestliže čin naplňující znaky skutkové podstxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxkladu, že české trestní právo chrání takový právní pojem, instituci nebo vztah, vyjádřený v posuzovaném normativním znaku. Jde o otázku tzv. věcné (přxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxty, které jsou uznávány všude a nejen na území, kde působí právo, které je založilo, mohou a musí být posuzovány podle cizího práva, jestliže si to vyžaduxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xoci, veřejný činitel, úřední osoba atd.) zpravidla nemohou být posuzovány podle cizího práva, neboť trestní zákon cizí zájmy tohoto druhu obvykle nexxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx zpravidla dovozuje z celého právního řádu a obyčejně se vzhledem k sekundární povaze trestního práva opírá o právní normy nacházející se mimo trestní zxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xx/1981 Sb. rozh. tr., zdravotnických předpisů, předpisů o bezpečnosti práce). Působnost těchto předpisů je až na výjimky omezena na území státu, kterx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxtní působnost českého trestního zákona - nelze posuzovat podle českého práva, ale vždy je nutno uplatnit právo státu, na jehož území byl čin spáchán.
xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxx xxxx xx x xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxbliky nebo osoby bez státní příslušnosti, které mají na jejím území povolen trvalý pobyt. K tomu, aby byl český trestní zákon uplatněn, postačí, že na čix xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxhaného v cizině. Z hlediska uplatnění zásady aktivní personality u trestného činu porušování průmyslových práv podle § 151 tr. zák. (stejně jako poruxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxyslovému vzoru, užitném vzoru nebo topografii polovodičového výrobku v České republice a nevyžaduje se, aby jednání pachatele spáchané v cizině, kde xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
Literatura:
xxxxxx
xx x xxxx
xxxxxxx xxxxxxx xx x x xx xxxx xxxxxxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xx xxxxxx
xxxxxx
xx x xxxx
xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx
xx díl.
Praha:
Linde,
2010.
Novotný,
F. a kol.
Trestní zákoník 2010.
Praha:
Eurounion,
2010.
Novotný,
O. a kol.
Trestní právo hmotné I.
Obecná čáxxx
xx xxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxda registrace
JUDr.
Antonín
Draštík
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2015.
1.
Toto ustanovení, jež v souladu s mezinárodními závazkyx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxx xxxxxxx xxce v cizině, avšak na palubě lodi nebo jiného plavidla, anebo letadla nebo jiného vzdušného dopravního prostředku, které jsou registrovány v České repxxxxxxx
xx
xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxdou vlajky". Tato zásada má jinak v podstatě stejný režim jako zásada teritoriality (srov. slova "...se posuzuje obdobně podle § 4 odst. 2 a 3."), tj. na xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx považuje za spáchání činu na území České republiky, není třeba odkazovat též na ustanovení § 4 odst. 4.
3.
Podle českého trestního zákona se posuzujx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxtředku, které jsou registrovány v České republice, ať se v době spáchání činu nacházely kdekoliv mimo území České republiky, tedy bez ohledu na to, zda sx xxxxx xxx x xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxě na letišti. Zásada vlajky (registrace) je např. uplatněna v Úmluvě o potlačení protiprávního zmocnění se letadel (vyhl. č. 96/1974 Sb.) a v Úmluvě o poxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxx xxxxxxxtivity, § 2 - trestnost činu a doba jeho spáchání, § 4 - zásada teritoriality, § 6 - zásada personality, § 7 - zásada ochrany a zásada univerzality, § 8 x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx § 13 - trestný čin, § 110 - trestní zákon
Související předpisy:
Úmluva o potlačování protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního lexxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx
Literatura:
viz literatura k § 4
xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xeské republiky nebo osoby bez státní příslušnosti, která má na území České republiky povolen trvalý pobyt, za trestné činy spáchané kdekoliv mimo územx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx osoba spáchá trestný čin na území České republiky, uplatní se princip teritoriality (§ 4).
2.
Zásada personality - aktivní princip personality, uxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x x x xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxhu k vlastním státním občanům, popřípadě k osobám bez státní příslušnosti, které mají na území České republiky povolen trvalý pobyt.
3.
Ze zásady pxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx spáchaný v cizině je trestný též podle trestních zákonů státu, na jehož území byl spáchán. K tomu srov. R 29/1981, R 47/1987-I.
4.
K pojmu trestnost čxxx xxx xxxxxx x x x xxxxx xx xxx xx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x x x xxxxx xx xxx xx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx jeho nabytí (popř. jeho pozbytí) je od 1.1.2014 zák. č. 186/2013 Sb., o státním občantví České republiky; do 31.12.2013 podmínky nabytí či pozbytí Českxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxí, zda konkrétní osoba je českým státním občanem, se postupuje podle předpisů platných v době, kdy mělo dojít k nabytí nebo pozbytí státního občanství. xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxx1949 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), Úmluva o státním občanství vdaných žen (vyhl. č. 72/1962 Sb.).
xx
xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxti trestních zákonů posuzuje jako občan České republiky. Pro posouzení působnosti trestních zákonů je rozhodující stav státního občanství v době spáxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxo zákona přichází v úvahu uplatnění zásady subsidiární univerzality (srov. hlediska uvedená v § 8).
7.
Osobou bez státní příslušnosti je ten, kdo nxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x x xx xxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxby na území České republiky jsou stanoveny zejména v zák. č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a v záxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxlého bydliště, tj. zpravidla v místě, kde občan má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Je to tedy místo, které si osoba zvolí právě s ohledem na to, že zde xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxovat, že takové místo má charakter trvalého pobytu (srov. R 1/1976). Tyto závěry vyplývají též z ustanovení § 10 odst. 1 zák. č. 133/2000 Sb., o evidenci oxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxu obyvatel ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostíx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxý je podle zvláštního právního předpisu označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je určen pro bydlení, ubytovánx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xrestných činů, jejichž pachatelem může být jako speciální subjekt (§ 114) pouze občan České republiky (např. vlastizrada podle § 309, válečná zrada poxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xřičemž pro tyto účely je rozhodný stav státního občanství v době rozhodování soudu.
10.
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xísto, kde má pachatel trvalý pobyt (§ 75).
Související ustanovení:
§ 1 - zákaz retroaktivity, § 2 - trestnost činu a doba jeho spáchání, § 4 - zásaxx xxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxx xxxxxxxná mezinárodní smlouvou, § 12 - zásada zákonnosti a zásada subsidiarity trestní represe, § 13 - trestný čin, § 110 - trestní zákon
Související přxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxí České republiky a o změně některých zákonů,
Judikatura:
Ak československé orxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxnu podľa československého zákona (§ 18 Tr. zák.). Ak však zavinenie obvineného spočíva v porušení pravidiel cestnej premávky, nemožno na vec aplikovax xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxn. [Nyní § 6 tr. zákoníku.]
R 29/1981
Pri skúmaní zavinenia dopravnej nehody, ktorej účasníkom bol československý občan v cudzine, sa použijú pravxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xodpovednosti tým, že tieto pravidlá nepoznal, lebo pred cestou je povinný sa s týmito pravidlami zoznámiť
R 47/1987-I
- viz
judikatura
x x x
xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx x x x
xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxav komentáře je ke dni 1.1.2015.
1.
V tomto ustanovení je v odstavci 1 vyjádřena jednak zásada ochrany, která se uplatní ohledně trestných činů sxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxské republiky, a zakládá místní působnost českých trestních zákonů ohledně takových trestných činů, na jejichž stíhání a postih má zájem mezinárodní xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx území České republiky před trestnými činy spáchanými proti nim v cizině je v odstavci 2 zakotven pasivní princip personality.
2.
Ustanovení § 7 se xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xzemí České republiky). Spáchá-li však čin v cizině státní občan České republiky, uplatní se princip personality; je-li takový čin spáchán na území Česxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x x x xxxxx xx xxx xx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x x x xxxxx xx xxx xx x podmínkám pro povolení trvalého pobytu viz výklad k § 6, bod 7.
K odst. 1
4.
Výčet trestných činů uvedených v tomto odstavci je
taxativní
.
5.
Spáxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxzení budou stíhat tohoto pachatele pouze v případech, že jeho čin byl namířen proti takovým zájmům České republiky, které je nutno podle trestního zákoxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxky, ochranu veřejných listin vydaných příslušnými orgány České republiky). Z trestných činů uvedených v tomto odstavci se jedná zejména o činy, které xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxjné moci (§ 323), násilí proti úřední osobě (§ 325). Jde o vyjádření zásady, že stát je oprávněn stíhat trestné činy ohrožující samotnou jeho existenci a xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xe Česká republika zpravidla na základě svých mezinárodněprávních závazků je povinna je stíhat bez ohledu na místo jejich spáchání a osobu (státní přísxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxx x xx xxxxxxxx Sb.), teroristický útok a teror (§ 311 a 312 - viz úmluvy ohledně terorismu - sdělení č. 552/1992 Sb., č. 80/2001 Sb. m. s., č. 18/2006 Sb. m. s., č. 57/200x xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx se rozumí každá osoba, která v době spáchání zde vyjmenovaného trestného činu má jinou státní příslušnost než státní občanství České republiky. Osobox xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxí k pobytu na území České republiky, a to bez ohledu na to, kde se zdržuje či bydlí.
8.
Státním příslušníkem České republiky je osoba, která podle plaxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxké republiky. Českým státním příslušníkem je rovněž osoba, která má tzv. dvojí občanství, tj. vedle státního občanství České republiky má též státní oxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
x xxxxx x
xx
x xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxalý pobyt, a to před trestnými činy spáchanými proti nim v cizině (tzv. pasivní princip personality). Trestným činem spáchaným vůči občanu České repubxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxestný podle trestních zákonů České republiky.
10.
Ustanovení § 7 odst. 2 se uplatní, jen když trestný čin vůči českému státnímu občanovi v cizině sxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xrestních zákonů vyplývající z principů teritoriality a personality.
11.
Ochrana se podle tohoto ustanovení poskytuje jen při splnění těchto přexxxxxxxxx
x
x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxt,
-
čin je trestný jednak na území České republiky (jedná se o jakýkoli trestný čin podle trestního zákoníku), jednak je trestný i v místě jeho spáchxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxx uplatnit v případě, že místo spáchání činu nepodléhá trestní jurisdikci žádného státu (např. čin byl spáchán na širém moři na neregistrovaném plavidlxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxisející ustanovení:
§ 1 - zákaz retroaktivity, § 2 - trestnost činu a doba jeho spáchání, § 4 - zásada teritoriality, § 5 - zásada registrace, § 6 - zxxxxx xxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxarity trestní represe, § 13 - trestný čin, § 110 - trestní zákon
Související předpisy:
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxerých zákonů,
zák. č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel),
xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx x x x
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxní stav komentáře je ke dni 1.1.2015.
1.
V ustanovení § 8 je upravena subsidiární zásada univerzality jako další pravidlo pro posuzování místnx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xepubliky posuzovat jakékoli trestné činy spáchané v cizině cizím státním příslušníkem nebo osobou bez státní příslušnosti, která nemá na území České xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x x x xxxxx xx xxx xx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x x x xxxxx xx xxx xx x xxxxxxxxx xxx xxvolení trvalého pobytu viz výklad k § 6, bod 7. Zákonem se zde rozumí trestní zákon ve smyslu ustanovení § 110, tzn. trestní zákoník, podle povahy věci z. sx xx x xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x spočívají:
xx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx byl čin spáchán,
b)
pachatel, který byl dopaden na území České republiky, je i nadále v reálné moci českých orgánů činných v trestním řízení, neboť pxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxož území čin spáchal) nebo jinému oprávněnému subjektu (např. Mezinárodnímu trestnímu soudu). To znamená, že předávací nebo vydávací řízení skončilx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xx., nebo nedošlo k jeho předání na základě evropského zatýkacího rozkazu v rámci Evropské unie.
c)
cizí stát nebo jiný oprávněný subjekt, který neúsxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx
4.
Výše uvedené podmínky vztahující se k subsidiární zásadě univerzality se použijí od 1.1.2014 na základě zák. č. 105/2013 Sb., o změně některých záxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx zásady subsidiární univerzality podmiňuje tím, že vydávací nebo předávací řízení na území České republiky skutečně proběhlo, přičemž se nemuselo jexxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx.
Nově se podmiňuje [§ 8 odst. 1 písm. c)] uplatnění subsidiární zásady univerzality rovněž žádostí cizího státu o provedení trestního stíhání v České xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxti předání a vydání do ciziny nyní upravuje zák. č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních - srov. zejména § 87 až 104 a § 203 xx xxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxnosti, která nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt, čin sice spáchán v cizině, avšak je spáchán ve prospěch právnické osoby, která má sídlo xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxx x xxx x xxx x xxxxx x x xxx x xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxcká osoba, jejíž organizační složka má sídlo na území České republiky. Organizační složkou právnické osoby může být např. odštěpný závod.
7.
I v toxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxst lze ukládat pouze za trestný čin.
K odst. 3
8.
Omezení podle odstavce 3 se vztahuje pouze na případy uvedené v odstavcích 1 nebo 2, tedy pokud se poxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxsti trestního zákona. Např. spáchal-li český státní občan v cizině trestný čin (zásada personality), pro vyvození jeho trestní odpovědnosti, včetně xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxk vyžadovaných v ustanovení § 8 odst. 1 nebo 2, pak v případě odsuzujícího rozsudku nesmí pachateli uložit trest přísnější, než jaký umožňuje uložit záxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xranici trestní sazby téhož druhu trestu, která je stanovena zákonem státu, na jehož území byl čin spáchán. V případě, že dolní hranice trestní sazby je vxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxanici v cizozemské úpravě. Rovněž nesmí ukládat přísnější druh trestu, než který pachateli hrozí v cizině. Pokud byl čin spáchán na území více států, pax x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxů.
10.
Toto ustanovení pouze limituje český soud v tom, že nesmí ukládat přísnější trest, než jaký by pachateli hrozil ze strany cizího státu, na jexxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xochopitelně trest ukládá v rámci trestní sazby stanovené trestním zákonem, neboť trestnost činu se jinak zcela posuzuje podle českého trestního zákoxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxrace, § 6 x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxbsidiarity trestní represe, § 13 - trestný čin, § 110 - trestní zákon
Související předpisy:
x xxx x xxxxxx x xxx x xxxxx xxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx o azylu,
zák. č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky,
zák. č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některýcx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx x x x
xxsobnost stanovená mezinárodní smlouvou
JUDr.
Antonín
Draštík
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2015.
1.
Mezinárodní smlouvy moxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x x xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxrzality) místní působnosti trestních zákonů České republiky, a to tak, že umožňují xxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxx xstanovením se rozšiřuje místní působnost českého trestního zákona i nad rámec vyplývající z ustanovení § 4 až 8, jestliže to stanoví mezinárodní smlouxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxla řádně vyhlášena a Česká republika je jí vázána. Seznam takových smluv lze vyhledat na internetových stránkách Ministerstva zahraničních věcí. Rozxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx diplomatických zástupců (uveřejněna pod č. 131/1978 Sb.), která obsahuje pasivní princip personality.
3.
K pojmu trestnost činu viz výklad k § 2 oxxxx xx xxx xx
x xxxxx x
xx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xoučástí právního řádu České republiky. Srov. např. čl. 17 Konzulární úmluvy mezi Československou socialistickou republikou a Spojeným královstvím xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxrsonality, ochrany a univerzality a subsidiární zásady univerzality zakotvených v § 4 až 8.
Související ustanovení:
§ 1 - zákaz retroaktivity, x x x xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxiverzality, § 8 - subsidiární zásada univerzality, § 12 - zásada zákonnosti a zásada subsidiarity trestní represe, § 13 - trestný čin, § 110 - trestnx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxch zástupců (vyhl. č. 131/1978 Sb.),
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
Literatura:
viz literatura k § 4
zrušen Vydání a předání občaxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx
x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx níž stát nevydává do ciziny své vlastní státní příslušníky k trestnímu stíhání, natož k výkonu trestu. Tato zásada je prolomena ve vztahu k členským stáxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxství v Evropské unii. Další výjimky mohou vyplývat i z jiných mezinárodněprávních závazků České republiky - viz § 375 odst. 3 tr. řádu upravující postux x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxk zakotvená v ustanovení § 393 písm. a) tr. řádu (ve znění do 31.12.2013).
2.
S účinností zákona č. 105/2013 Sb., o změně některých zákonů v souvisloxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxx xx xxx x xxxxxska obsahu ve skutečnosti o ustanovení ryze procesněprávní, které je navíc duplicitní k příslušným ustanovením trestního řádu [srov. zejména § 393 pxxxx xx x x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx x xxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xx xx xxx x x xxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xpůsobem jako do 31.12.2013 v § 10 tr. zákoníku upraveny zásady vydávání a předávání občanů České republiky a dalších osob s trvalým pobytem na území Česxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxx x
xx
x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxx x x xx xxx x x xx
xx
xxx xxxxkaci tohoto ustanovení je rozhodující právní stav státního občanství pachatele v době rozhodování o jeho vydání, a nikoliv např. v době spáchání činu. xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxé státní občanství. Z hlediska zákazu vydat státního občana České republiky do ciziny je rovněž nerozhodné, zda trestný čin spáchal v cizině nebo na úzexx xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxého členského státu Evropské unie na základě evropského zatýkacího rozkazu. Jeho zavedení do právního řádu České republiky jako promítnutí závazků Čxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxazu a postupech při předávání mezi členskými státy (2002/584/JVV).
Evropský zatýkací rozkaz je rozhodnutím vydaným soudem členského státu Evropskx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxtnímu stíhání a k výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného s odnětím svobody (např. k výkonu ústavního ochranného léčení) do jixxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx neboť ve vztahu k nim se uplatní zákaz obsažený v odstavci 1. V § 403 a násl. tr. řádu ve znění do 31.12.2013 jsou stanoveny konkrétní podmínky předávacíhx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xstanovení:
§ 1 - zákaz retroaktivity, § 2 - trestnost činu a doba jeho spáchání, § 4 - zásada teritoriality, § 5 - zásada registrace, § 6 - zásada perxxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x 13 - trestný čin, § 110 - trestní zákon
Související předpisy:
rámcové rozhodnutí Rady Evropské unie 2002/584/SVV ze dne 13.6.2002 o evropském xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxx x xxx x xxxxxx x xxx x xxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxx12.2013,
zák. č. 325/1999 Sb., o azylu,
zák. č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x
xxxxxxxxxxx
x xxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx spolupráce, stanoveným čl. 10 Smlouvy ES, vyplývá ústavní princip, podle něhož mají být domácí právní předpisy, včetně ústavy, interpretovány soulaxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxž součástí je Listina základních práv a svobod, přičemž jen některé z nich vedou k dosažení závazku, který převzala Česká republika v souvislosti se svýx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxahují i na výklad čl. 14 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Občan předaný k trestnímu řízení do členského státu EU zůstává, i v době trvání tohoto říxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxtně vymezený skutek, přičemž po skončení tohoto řízení mu nic nebrání vrátit se zpět na území České republiky. Občan má právo bránit se proti opatřením oxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxžnost.
Pl. ÚS 66/04 (uveřejněno pod č. 434/2006 Sb.)
xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx x x x
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxx2015.
1.
Zákon v tomto ustanovení zcela rozdílně nahlíží na trestní rozsudky vydané na jedné straně členským státem Evropské unie (odstavec 2x x xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx českých orgánů činných v trestním řízení.
2.
Vazbu či trest vykonané v cizině lze započítat do trestu uloženého v České republice za podmínek uvedexxxx x x xxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxt o jeho zahlazení. Musí být ovšem splněny podmínky vyžadované ustanovením § 105. Pravomocné rozhodnutí o zahlazení cizozemského odsouzení má podle uxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx unie, o jehož odsouzení jde. V tomto směru může stanovit výjimku mezinárodní smlouva, která přizná závaznost rozhodnutí českého soudu o zahlazení i na xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxského soudu se na pachatele bez dalšího hledí, jako by nebyl odsouzen, což se uplatní jak v České republice, tak v cizině.
4.
Toto ustanovení se vztahxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx x x xxxxx x xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx x xx xx xx
x xxxxx x
xx
x xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxp, podle něhož na území České republiky xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xásady může stanovit pouze zákon nebo mezinárodní smlouva.
6.
Je třeba rozlišovat mezi:
-
možností vykonání trestního rozsudku cizího státu - txx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxí formu právních účinků, které lze rozhodnutí cizího státu na území České republiky přiznat (srov. např. ustanovení § 130 a 304 z. m. j. s. o výkonu uznaxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx ve vykonání cizího trestního rozsudku, ale v tom, že rozhodnutí cizího státu se pro jiné účely, než pro účely vlastního výkonu rozsudku, nestává právní xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx rozsudku cizího státu při posuzování okolnosti recidivy (např. u § 205 odst. 2), při rozhodování o způsobu výkonu trestu odnětí svobody (§ 56 odst. 2); v xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx xx x x x xx xxxxx xx x xxxx x. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, viz R 33/1997).
7.
Trestním rozsudkem cizího státu se rozumí odsuzující rozsudek cizozemského soudu, tzn. xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxrace, pokud měly sídlo na území dnešní Slovenské republiky - k tomu srov. R 37/1996), jímž byl pachatel uznán vinným a byl mu uložen trest nebo ochranné opxxxxxx x xxxxx x xxx xxx xxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xizozemského trestního rozhodnutí (např. usnesení, trestní příkaz).
8.
K pojmu území republiky - viz výklad k § 4, bod 6.
9.
Výjimky ze zásady, xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx tak stanoví:
a)
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxdnutí cizího státu je jeho předchozí uznání příslušným soudním orgánem České republiky.
10.
Pokud jde o uznání a výkon cizozemského trestního roxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxedávání pachatelů a o spolupráci při výkonu trestních rozsudků - uveřejněna pod č. 107/2002 Sb. m. s.), tak o vícestranné úmluvy, které jsou součástí prxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx Úmluvy o předávání osob odsouzených k trestu odnětí svobody (tzv. Berlínská úmluva, publikovaná pod č. 123/1980 Sb.).
11.
Pokud jde o uznání a výkox xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xlavě dvacáté páté trestního řádu, zejména v § 449 a násl. Podle § 450 odst. 2 tr. řádu bylo možno při zaručení vzájemnosti rozhodnout o uznání a výkonu trxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xx8 až 140 z. m. j. s.
12.
Dalším zákonem relevantním z hlediska přiznání právních účinků trestním rozsudkům cizího státu je zák. č. 269/1994 Sb., o Rejxxxxxx xxxxxxx
xxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx zaznamenají údaje o jiném odsouzení občana České republiky soudem jiného než členského státu Evropské unie, jestliže se týká činu, který je trestný i pxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxtí Nejvyššího soudu, jímž se údaje o cizozemském odsouzení zaznamenají do Rejstříku trestů, záleží v tom, že podle § 4 odst. 5 zákona se na takové zaznamxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxku k osobě odsouzeného, ale stává se formální právní skutečností předpokládanou zákony České republiky, zejména skutečností, k níž lze přihlížet jakx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxcidivy, je však nezbytné mít k dispozici další podklady, přinejmenším opis xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxvyšší soud může na návrh Ministerstva spravedlnosti rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unix xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxvažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Na tuto úpravu v oblasti trestního práva hmotného pak navazuje ustanovení § 11 odst. 2.
13.
Nx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxzhodnutí cizího státu, a to ani cestou mimořádných opravných prostředků, a proto ve vztahu k takovému odsouzení nelze ukládat souhrnný trest nebo spolxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx x x x xx xxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxátu Evropské unie.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu o zápisu odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů není zákonným podkladem pro výkox xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxného trestního stíhání českého občana na území České republiky pro čin, jehož se zápis do evidence Rejstříku trestů týká (rozhodnutí Nejvyššího soudu xx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxanoví § 11 odst. 4 tr. řádu.
14.
Uznání cizozemského rozsudku příslušným soudem České republiky (srov. např. § 118 a násl. a § 298 a násl. z. m. j. s.) xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxemí České republiky (např. odsouzený v mezidobí od rozhodnutí o uznání do jeho předání k vlastnímu výkonu trestu do České republiky uložený trest v plnéx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxxx x x x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx, tj. že má stejné právní účinky jako rozsudek soudu České republiky, resp. v tom smyslu, že se na ně hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
15x
x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xokládat za důkaz přípustný v trestním řízení před českým soudem. Lze k němu přihlížet při hodnocení osoby obviněného, a to např. i při rozhodování o naříxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xřed rozpadem československé federace (tj. před 1.1.1993). Ve vztahu k trestním rozhodnutím soudů bývalé ČSFR lze zejména poukázat na přechodná ustanxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxmí České republiky na základě ustanovení čl. II bod 7 zák. č. 25/1993 Sb., hledí se na odsouzení jako na odsouzení soudem České republiky. Soud České repuxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx svobody, který mu byl uložen takovým rozsudkem a z jehož výkonu byl podmíněně propuštěn, neboť se ve zkušební době neosvědčil (R 8/1997). Rovněž lze přixxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxhlášený před 1.1.1993, má povahu rozsudku soudu cizího státu, byť byl vyhlášen soudem dříve společné soudní soustavy. Nelze jej proto napadnout stížnxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xnešní Slovenské republiky, vyhlášeného před 1.1.1993, je třeba z hlediska § 11 stanovit diferencovaně. Zatímco takový rozsudek nemůže být na území Čxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxská republika vázána, něco jiného, má zde účinek negativní tím, že tvoří překážku věci rozhodnuté.
Z toho především vyplývá, že takový rozsudek lze vyxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxlušný soud České republiky uznal na území České republiky, popř. jde-li o výkon trestu peněžitého nebo trestu zákazu činnosti na základě dožádání Slovxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxx rozsudkům nelze uložit souhrnný trest podle § 43 odst. 2 i za trestný čin, za nějž byl pachatel odsouzen takovým rozsudkem, a nelze k němu ani přihlížet jxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx xxx x xx xxxxx xx x xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxbliky zahájit trestní stíhání, a bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat a musí být zastaveno, proti tomu, proti němuž dřívější stíhání pro týž skuxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxlem na území dnešní Slovenské republiky, jestliže rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení orgány Slovenské republiky zrušeno.
Je-li však trest uložxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx x xxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxkou republikou, hledí se na odsouzení jako na odsouzení soudem České republiky. Totéž platí v případě, že byl rozsudek uznán na území České republiky, jxxxx x x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx x zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (R 37/1996).
K odst. 2
17.
Pravomocné odsouzení soudem některého z 28 současných členských států Evropsxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx výjimka ze zásady obsažené v odstavci 1 se vztahuje výhradně k odsouzení ze strany jiného členského státu Evropské unie vydané v jeho trestním řízení a oxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xsobě. Tímto ustanovením, jakož i novelou zákona o Rejstříku trestů (zák. č. 357/2011 Sb., účinný od 27.4.2012) se sledovalo zabezpečení implementacx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxho rozhodnutí Rady 2008/675/SVV ze dne 24.7.2008, o zohledňování odsouzení v členských státech Evropské unie při novém trestním řízení.
18.
Při xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xehož odsuzující rozsudek jde, a pokud v této souvislosti vzniknou pochybnosti, nezbývá než je řešit cestou právní pomoci podle příslušných ustanovenx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx x xxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xoto ustanovení se uplatní bez ohledu na státní občanství osoby odsouzené soudem jiného členského státu Evropské unie.
20.
Je stanovena
fikce
, podxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxto
právní fikce
však v žádném případě neznamená, že i ohledně pravomocného cizozemského trestního rozsudku, který je právní skutečností zakládajícx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxem xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxšil pravomocný rozsudek jiného členského státu Evropské unie aplikací ustanovení o souhrnném či společném trestu (§ 43 odst. 4, § 45 odst. 4), anebo aby xxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx a proto předpokladem jeho výkonu na území České republiky není rozhodnutí příslušného soudu o jeho uznání.
21.
Předpokladem aplikace § 11 odst. 2 xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx trestného činu podle českých trestních zákonů. Jde o bezvýjimečnou podmínku oboustranné trestnosti činu, tj. čin je trestný nejen podle právního řádx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx právní aspekt kvalifikace činu se projeví v závěru o jeho trestnosti podle českých trestních zákonů, když podle rozsudku jiného členského státu např. xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx podstat více trestných činů.
22.
Zákon sice uvádí, že
fikce
odsouzení soudem České republiky se uplatní pro účely trestního řízení, avšak smysl txxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxovat jeho hmotněprávní důsledky. V rovině trestně procesní se dopady tohoto ustanovení výslovně projevují především ve vzniku překážky rei iudicata xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxské unie. Takové odsouzení, resp. rozhodnutí soudu jiného členského státu Evropské unie, má v trestním řízení též význam důkazního prostředku (srov. x xx xxxxx x xxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxedpokládanou českým právním řádem a v rámci trestního práva je skutečností významnou pro posouzení otázky recidivy (např. u § 205 odst. 2, § 206 odst. 2)x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx pro zahlazení podle § 105 atd.
Vztah k jiným ustanovením
23.
Ustanovení o právních účincích pravomocného odsouzení soudem jiného členského stxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, s účinností od 27.4.2012. Přechodné ustanovení tohoto zákona v čl. IX modifikuxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxx
x
xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxný čin spáchaný přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Z toho vyplývá, že za splnění v něm uvedených podmínek se plně uplatňuje až ve vztahu k odsouzexxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx odsouzení soudem jiného členského státu Evropské unie učiněných do dne 27.4.2012 je skutečnost, že takové odsouzení je zapsáno v příslušné evidenci čxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxx xxxxxxxxxxxty, § 2 - trestnost činu a doba jeho spáchání, § 4 - zásada teritoriality, § 5 - zásada registrace, § 6 - zásada personality, § 7 - zásada ochrany a zásadx xxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxy, § 12 - zásada zákonnosti a zásada subsidiarity trestní represe, § 13 - trestný čin, § 43 odst. 4 - úhrnný a souhrnný trest, § 45 odst. 4 - ukládání spolxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxící předpisy:
rámcové rozhodnutí Rady 2008/675/SVV ze dne 24.7.2008 o zohledňování odsouzení v členských státech Evropské unie při novém trestníx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxx xosuzování formální podmínky zvlášť nebezpečné recidivy podle § 41 tr. zák. nelze přihlížet k odsouzení a potrestání obviněného soudem se sídlem ve Slxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxet pouze jako k přitěžující okolnosti v zákoně výslovně neuvedené. [Nyní § 59 odst. 1 tr. zákoníku.]
K účinkům rozhodnutí Nejvyššího soudx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxt. 2 zák. č. 269/1994 Sb.
Zákonný důsledek takových rozhodnutí záležející v tom, že se na odsouzení cizozemským soudem hledí jako na odsouzení soudem Čxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxní skutečností předpokládanou zákony České republiky, zejména skutečností, k níž lze přihlížet jako k okolnosti recidivy ve smyslu příslušných ustaxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx republiky, takže nelze ve vztahu k takovému odsouzení ukládat souhrnný trest ve smyslu § 35 odst. 2 tr. zák.
K tomu, aby bylo možno přihlížet k zapsanému xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx především rozhodnutí cizozemského soudu, pokud se nepodaří nebo není účelné opatřit trestní spis (jeho opis) z ciziny. (Poznámka redakce Sbírky: ve sxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxa Nejvyššího soudu České republiky publikovaného pod č. 37/1996 Sb. rozh. tr.) [Nyní rozhoduje o uznání cizozemského rozhodnutí podle z. m. j. s. příxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxx x xx xxetně soudu vojenského, který měl sídlo na území dnešní Slovenské republiky, vyhlášený před 1. lednem 1993 xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxa (§ 266 tr. ř.) ani návrhem na obnovu řízení (§ 277 tr. ř.).
Literatura:
viz literatura k § 4
HLAVA II
TRESTNÍ ODPOVĚDNOST
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xeakci na spáchaný trestný čin následky v podobě zákonem stanovených sankcí. Trestní odpovědnost se tedy odvíjí od spáchání činu, jenž vykazuje znaky cxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x trestněprávní sankce představují z tohoto zorného úhlu základní prvky trestní odpovědnosti.
Trestní odpovědnost nastává za splnění zákonem staxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxnky jeho trestní odpovědnosti, je za takový čin trestně odpovědný. To však nutně neznamená, že vůči němu musí být trestní odpovědnost také reálně vyvozxxxx xxx xx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xtíhán, nemusí být vůči němu vždy uplatněna trestní sankce. Jeho trestní stíhání totiž může vyústit ve využití některé alternativy k potrestání nezahrxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxtného činu - jsou vymezeny v hlavě druhé obecné části trestního zákoníku. Pro mladistvé pachatele tuto právní úpravu modifikuje a doplňuje právní úpraxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxnosti právnických osob a řízení proti nim. Hlava III obecné části trestního zákoníku v návaznosti na to upravuje okolnosti vylučující protiprávnost x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x hlava IV obecné části trestního zákoníku pak zakotvuje okolnosti způsobující zánik trestní odpovědnosti (účinnou lítost a promlčení). Ve vztahu k mxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxxé pro jednotlivé trestné činy, je pak upraveno ve zvláštní části trestního zákoníku, jejíž jednotlivá ustanovení vymezují skutkové podstaty jednotlxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxtního zákoníku upravující základy trestní odpovědnosti za spáchání trestných činů. Při posuzování toho, zda konkrétní čin je trestným činem, či nikxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xle je nezbytné zabývat se i znaky zakotvenými v obecné části tohoto zákoníku.
Díl 1
Základy trestní odpovědnosti
Právní stav komentáře je ke dni xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxti. Důsledkem jeho spáchání a trestní odpovědnosti za něj je pak jeho trestnost.
Trestní odpovědnost je v pojetí zakotveném v trestním zákoníku důxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxdíl konkrétních osob na jeho spáchání. Stejně tak nelze v reakci na spáchaný trestný čin uplatnit kolektivní trestní sankci současně postihující někoxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxx xxáchání nebo spolu s ní přispěla k jeho spáchání.
Trestní odpovědnost je vyvoditelná pouze za zaviněné činy. Co do své povahy je totiž subjektivní odpxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x x xxxsobenému následku.
Trestně odpovědné za spáchané trestné činy jsou za splnění zákonem stanovených podmínek jak fyzické osoby - a to dospělé i mladixxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxitelné v reakci na jejich spáchání zahrnují tresty a ochranná opatření. Trestné činy spáchané mladistvými nesou označení provinění a sankcemi uplatnxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxtné činy právnických osob v podobě trestů a ochranných opatření jsou pak zakotveny v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxob a řízení proti nim tyto trestněprávně sankcionovatelné.
xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x.
Dvě zásady zakotvené v § 12 - zásada zákonnosti a zásada subsidiarity trestní represe - vyjadřují základní východiska uplatnění trestní odpovědnoxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxality je výrazem požadavku stanovení jasných hranic trestní odpovědnosti a specificky požadavku jednoznačného vymezení toho, co je trestným činem a xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxpisy. Reakce na jeho spáchání ve formě trestních sankcí se pak rovněž může uplatnit pouze za podmínek a způsoby stanovenými příslušnými zákony, zvláštx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxx
xx
xxxxxx xubsidiarity trestní represe vyjadřuje především tu skutečnost, že trestněprávní řešení porušení určitých zákonem stanovených pravidel představuxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxestní odpovědnosti a trestněprávních důsledků s ní spojených jen na případy, kdy nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiných než trestních předxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxležitě společensky škodlivý nebo lze-li se v reakci na něj spokojit s vyvozením jiné než trestní odpovědnosti, pak jeho pachatel není trestně odpovědnxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx x
x.
Zásada zákonnosti -
nullum crimen sine lege
,
nulla poena sine lege
(žádný trestný čin bez zákona, žádný trest bez zákona) - je v § 12 odst. 1 zakotvena x xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxě zákony účinné v době, kdy byl čin spáchán. Ve smyslu § 1 a v něm zakotveného zákazu retroaktivity může totiž být určitý čin trestný, jen pokud byla jeho txxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxího zákona se posuzuje pouze tehdy, jestliže je to pro pachatele příznivější (čl. 40 odst. 6 Listiny, § 2 odst. 1).
6.
Právní normy upravující předpoxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxž to, co určité činy charakterizuje jako trestné, tedy zejména znaky jejich skutkových podstat. Jejich zákonné vymezení nelze nijak překročit, stejnx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xx xx xx xxxxhu k těmto prvkům trestní odpovědnosti vyloučeno použití obyčejů i podzákonných norem. To nicméně nebrání stanovení obsahu určitých trestněprávnícx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxx xx xxxxxxx x x xxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xx xxxx. 1 omezuje okruh zákonů vymezujících trestné činy a stanovících trestní sankce za jejich spáchání na trestní zákoník, zákon o soudnictví ve věcech mlxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxvením § 12 odst. 1 a výklad k němu).
7.
Ze zásady zákonnosti vyplývá rovněž zákaz analogie v neprospěch pachatele (in malam partem). Připuštění opxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxam partem) se v principu připouští.
K odst. 2
8.
Základem trestní odpovědnosti je trestný čin. Trestní odpovědnost je důsledkem jeho spáchání. Záxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx na jeho spáchání (srov. § 12 odst. 1 a § 111).
Trestněprávní reakce na spáchaný protiprávní čin však ve smyslu zásady subsidiarity trestní represe zakxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxání. Vzhledem k tomu, že trestní právo disponuje velice citelnými prostředky státního donucení a otevírá možnost zásadních zásahů do práv a svobod lidxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxými činy, a to zásadně jen v případech, kdy není k dispozici žádné dostatečně efektivní mimotrestní řešení. Ochrana právních statků tedy musí být primáxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxě uplatňovat velice zdrženlivě jen v případech, v nichž je taková ochrana neúčinná a v nichž dochází porušením chráněných vztahů k naplnění znaků skutkxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx znaky v něm uvedené (§ 13 odst. 1). Z tohoto hlediska jsou rozhodné formální znaky charakterizující spáchaný čin jako trestný. Jejich naplnění však samx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxcího formální znaky skutkové podstaty určitého trestného činu je totiž ve smyslu § 12 odst. 2 podmíněna splněním dvou předpokladů:
-
náležitou spoxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x
x
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xx xxst. 2 tedy nezakotvuje toliko zásadu subsidiarity trestní represe jako obecný interpretační princip, ale vycházeje z této zásady vymezuje dvě uvedexx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxx xplatňovat jen v případech společensky škodlivých, v nichž nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. Předpokladem závěrux xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxx xxxmínek - požadavek potřebné společenské škodlivosti spáchaného činu - je vyjádřením materiálního korektivu jinak v principu formálního pojetí trestxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxných činů, které však jsou s ohledem na specifické okolnosti, za nichž k nim došlo, buď společensky zcela neškodné, nebo mají toliko zanedbatelnou spolxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx
xxxxx x xxxxxxxxh podmínek trestní odpovědnosti zakotvená v § 12 odst. 2 vyjadřuje fakt, že trestní právo a z něj se odvíjející řešení představují krajní formu -
ultima xxxxx
x xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx
xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxou dostatečná jiná řešení (srov. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 413/04 a stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ČR R 26/2013-III). Tenxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xx xxx zda počítá se společenskou škodlivostí spáchaného činu jako podmínkou trestní odpovědnosti. Vyjadřuje totiž skutečnost, že prostředky trestního pxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxí absence splnění kterékoliv z daných podmínek trestní odpovědnosti. O trestněprávně postižitelný čin tedy nejde, nevykazuje-li potřebnou společexxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxo obojí, takže není splněna ani jedna z uvedených podmínek trestní odpovědnosti.
10.
Postačuje-li v reakci na určitý čin uplatnění jiné než trestxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxx
xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xemůže založit ani naplnění formálních znaků skutkové podstaty určitého trestného činu ani to, že jde o čin obecně společensky škodlivý. Trestní odpovxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxiarity trestní represe a pojetí trestního práva jako
ultima ratio
na druhé straně nevylučují spáchání trestného činu a uložení trestu v případě závažxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxuběh trestní a mimotrestní odpovědnosti a v případech činů naplňujících formální znaky trestných činů se trestní odpovědnost neuplatní, jen když posxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xrotiprávní čin potřebnou společenskou škodlivost, nelze z jeho spáchání vyvozovat trestní odpovědnost, i když na jedné straně naplňuje všechny formxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxé mimotrestní odpovědnosti vůbec nepřichází v úvahu. Podmíněnost trestní odpovědnosti náležitou společenskou škodlivostí představuje materiálnx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx vykládat tak, aby byly trestněprávně postižitelné činy spatřovány jen v činech vykazujících potřebnou společenskou škodlivost (R 26/2013-II). Zákxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xomu, aby byly za trestné činy považovány tzv. bagatelní činy nízké společenské škodlivosti.
12.
Trestní odpovědnost a z ní vyplývající důsledky, xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxádajícím společenskou škodlivost. To platí, i když trestní zákoník nestanoví žádnou obecnou míru nejmenší požadované společenské škodlivosti. Nexxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxo k činům zanedbatelné společenské škodlivosti.
13.
Trestní zákoník nijak nedefinuje způsob určení společenské škodlivosti spáchaných činů axx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xhodnocení konkrétních okolností jednotlivých případů orgány činnými v trestním řízení, a zvláště pak soudy. Z logiky věci není možné při takovém hodnxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx. Jako určité vodítko přitom mohou posloužit kritéria upravená v § 39 odst. 2 - specificky pak význam chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsob pxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xéž při úvaze o trestu (srov. R 26/2013-II, § 39 odst. 2 a výklady k němu). To platí přesto, že trestní zákoník jinak terminologicky důsledně odlišuje hoxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx s řešením otázky viny od hodnotících kritérií pro posuzování povahy a závažnosti trestného činu při určování druhu trestu a jeho výměry, tedy za situacxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxosti má klíčový význam zejména při výkladu těch znaků trestných činů, které nemají jasnou spodní hranici, a při odlišování trestných činů od deliktů, kxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxících formální znaky skutkových podstat trestných činů.
Pojmovými formálními znaky trestného činu jako specifického protiprávního činu jsou subjxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxx x x xx xxxxx xx
xxxxxxx x xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxotiprávní čin, který vykazuje všechny formální znaky skutkové podstaty určitého trestného činu uvedené v trestním zákoníku, je společensky škodlivx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxnost a s ní spojené trestněprávní důsledky. Opačný závěr v podobě konstatování nedostatečné společenské škodlivosti činu vykazujícího formální znaxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxí vhodné uplatňovat trestní represi, a pokud posuzovaný čin svou závažností neodpovídá ani těm nejlehčím, běžně se vyskytujícím trestným činům dané pxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x odůvodnění vyneseného rozhodnutí.
15.
Pojistkou
sui generis
proti tomu, aby musely být ve standardním trestním řízení projednávány trestné čxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxx x x xxx xxxxx x xxx xxdu. Tato ustanovení umožňují v přípravném stadiu řízení i v řízení před soudem zastavit trestní stíhání pachatele trestného činu, jestliže vzhledem k xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxx xxxchán, a vzhledem k chování pachatele po spáchání činu, zejména k jeho snaze nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu, je zřejmé, že účexx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxh všechny formální znaky trestných činů i potřebnou společenskou škodlivost.
Nedostatek společenské škodlivosti spáchaných činů naopak působí jexxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx k zproštění obžalovaného obžaloby pro takový čin a v předchozích stadiích řízení k zastavení jeho trestního stíhání, nejsou-li splněny podmínky pro pxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx013-VI a II).
Tímto způsobem je na místě řešit i případy tzv. bagatelních deliktů. Zásada subsidiarity trestní represe kladoucí důraz na společenskox xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxučení bagatelních případů z okruhu trestněprávně postižitelných činů. Procesní řešení bagatelních deliktů - vycházející z principu oportunity a z šxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxáchání, a tím přesahuje to, od čeho se odvíjí jeho společenská škodlivost. To umožňuje vhodně diferencovat v přístupu ke konkrétním případům a řešit je xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxčenská škodlivost spáchaného činu není příliš nízká a zda se případně nelze spokojit s uplatněním jiné než trestní odpovědnosti, a teprve když tomu tak xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxo bagatelního činu.
xxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxny naplňující formální znaky trestných činů.
Trestní odpovědnost mladistvých je toliko relativní. Její relativnost je dána tím, že je - na rozdíl od axxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxprávnost jimi spáchaného činu a ovládnout své jednání (§ 5 odst. 1 z. s. m.). To znamená, že i když mladistvý dosáhne věku, s nímž je spojen vznik trestní odxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xrestně odpovědný za čin jinak trestný, nedosáhl-li potřebné rozumové a mravní vyspělosti. Dostatečná rozumová a mravní vyspělost je samostatnou podxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxosti vyplývajících z obecné právní úpravy obsažené v trestním zákoníku, včetně jejich příčetnosti, dosažení příslušného věku a náležité společenskx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx zralost vyvolaná jejich opožděným (ale nikoliv patologickým) sociálním vývojem vede ke spáchání deliktů, ke kterým by jinak nedošlo.
Trestné činy mxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxxxnictví ve věcech mládeže - stejně jako trestní zákoník - nijak nespecifikuje požadovanou míru společenské škodlivosti provinění mladistvých, a prxxx xx x xxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx2009 nyní platná právní úprava výslovně nediferencuje mezi mladistvými a dospělými co do požadovaného stupně společenské škodlivosti jejich soudně xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xa místě vyvozovat u nich trestní odpovědnost za činy vyšší společenské škodlivosti než je požadována ve vztahu k dospělým. Mladiství nemohou být trestxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxvost. Uplatnění trestních opatření vůči mladistvým provinilcům, kteří se dopustili činů nízké společenské škodlivosti, by totiž bylo zjevně v rozpoxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxestně neodpovědnými mladistvými - ať už trestně neodpovědnými z důvodu nepříčetnosti nebo z důvodu nedostatečné rozumové a mravní vyspělosti - a na čixx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxx x x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x povahy (viz § 5 odst. 2 a § xx xxxxx x xx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx ve spojení s § 93 odst. 7 a § 18 z. s. m.], výchovná omezení [§ 93 odst. 1 písm. b) z. s. m. ve spojení s § 93 odst. 7 a § 19 z. s. m.], napomenutí s výstrahou [§ 93 oxxxx x xxxxx xx xx xx xx xx xxxxxxx x x xx xxxxx x x x xx xx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xe středisku výchovné péče [§ 93 odst. 1 písm. d) z. s. m. ve spojení se zákonem č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školskýcx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xx xxxxxxx x x xx xxxxx xx x 16 odst. 1, 2 a 3 a § 80 odst. 1, 3, 4 a 5 z. s. m.], ochranná výchova [§ 93 odst. 1 písm. f) z. s. m. ve spojení s § 93 odst. 2 a 3 z. s. m. a zákonem č. 109/2002 Sb.x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xx odst. 1 písm. g) z. s. m. ve spojení s § 93 odst. 4 a 5 a § 95a z. s. m.]. Tato opatření jsou ukládána v specifickém občanském soudním řízení svou povahou blxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx x xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx trestně neodpovědnými dětmi dosahující náležité společenské škodlivosti. Její požadovanou míru zákon nijak nespecifikuje, ale s ohledem na jejich xxx x x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxivosti, jaká je požadována ve vztahu k proviněním mladistvých. Trestně neodpovědným mladistvým je možné kromě toho uložit ochranná opatření vyjmenoxxxx x x xx xx xx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xbčanském soudním řízení podle hlavy třetí zákona o soudnictví ve věcech mládeže, nýbrž v specifickém trestním řízení podle hlavy druhé tohoto zákonax xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx o soudnictví xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx
xx xxx xx xxxx
x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxm k okolnostem případu a poměrům mladistvého jedno z těchto řízení a toliko v jeho rámci přijmout vhodná opatření.
18.
Zásada subsidiarity trestní xxxxxxx x x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x ní vyplývajících. Pro právnické osoby je přitom směrodatná obecná právní úprava obsažená v trestním zákoníku, neboť zákon o trestní odpovědnosti práxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxtat spáchání trestného činu, jen pokud jeho znaky naplnila určitá s ní spojená fyzická osoba, konkrétně statutární orgán, člen statutárního orgánu anxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxzhodující vliv na její řízení, a zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení při plnění pracovních úkolů. Trestní odpovědnosti právnické osoby nebráxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx x x x xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxně je možný souběh trestní odpovědnosti právnické a fyzické osoby, avšak jejich trestní odpovědnost se posuzuje samostatně, a to i když je proti nim vedxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx x xxx xxxxvědnosti práv. osob), jsou činy obecně společensky velice škodlivé. Přesto však není vyloučeno, aby jednáním přičitatelným právnické osobě sice bylx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx případu zcela zanedbatelná. Dáno to může být zvláště velice nízkým škodlivým následkem, činícím ze spáchaného činu bagatelní čin. To přitom ve smyslu xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxduálně je třeba při posuzování trestní odpovědnosti právnických osob přistupovat k aplikaci této zásady též v kontextu s možností současného uplatněxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxdle jiného než trestního předpisu. Může se totiž stát, že takové uplatnění jiné než trestní odpovědnosti nebo uplatnění trestní odpovědnosti oné fyzixxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xsoby. Není přitom vyloučeno zohlednění i širších okolností, například vedlejších dopadů na zaměstnance v případě vyvození trestní odpovědnosti vůčx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxx x xx x xxxxxxx x xxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxx x xxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx
x xxxxx x
x xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx právního státu je také to, že vymezení trestného činu, stíhání jeho pachatele a jeho potrestání je věcí vztahu mezi státem (jím reprezentovanou státní xxxxx x xxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxx xxxxxxx čin spáchán. V daném případě nutno opakovaně zdůraznit, že zmíněná pravidla představuje právě trestní řád. Ten je vybudován na principech neodmyslitxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxdření z pozice práva ústavního je nutno znovu připomenout čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), v němž je zakotvena jedna xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx stanoví zákon.
Tam, kde stát zasahuje do soukromí občanů nebo kde jeho úředníci nevystupují zřetelně a vždy proti páchání trestné činnosti, ale předsxxxxxxx xx xxxx x xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x x xxxx xxx x xx xxxxxx xx xxxxx991 Sb., o Policii České republiky, popř. § 363 tr. zákoníku, týkajících se beztrestnosti policejního agenta působícího v rámci organizované zločinexxx xxxxxxxxx
xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xčl. xx xxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx patří i protiprávní jednání, následek,
kauzální nexus
a zavinění. Je nepřístupným porušením čl. 39 Listiny a čl. 7 Úmluvy o ochraně lidských práv a záxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxestní jednání skládá (např. provokace či iniciování trestného činu, jeho dokonání apod.). Jinými slovy, nepřípustný je takový zásah státu do skutkovxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx.
Pokud v rámci stížnostního řízení Ústavní soud zjistí, že napadeným rozhodnutím obecného soudu došlo k porušení trestního zákona xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xpolupachatelství na tomto trestném činu, takové rozhodnutí zruší.
Totéž platí, jestliže v důsledku takovéhoto pochybení obecný soud kvalifikuje dxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxudí takovýto postup obecného soudu jako nepřípustnou analogii trestního zákona (§ 9 odst. 2), která jde k tíži pachatele, neboť cestou této analogie sx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx činu, tzn. trestný čin pokračující ve větším rozsahu, než jaký skutečně spáchal.
Uvedeným postupem obecného soudu je dotčeno nejen ustanovení § 3 odsxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxtiny, zakotvující ústavní princip legality trestního práva, tzn., že jen zákon stanoví, které jednání je trestným činem, jenž analogii legis in malam xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xezi právem na osobní svobodu a veřejným zájmem, reprezentovaným pravomocí státní moci označit za zakázaná škodlivá jednání pro společnost jako celek x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xrozbu pro společnost jako celek a jeho jednotlivé znaky musejí být jednoznačně stanoveny zákonem.
K právnímu posouzení tzv. bagatelxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx sa často vyskytujú medzi učňami a sú súčasťou komplexu konaní, ktoré majú charakter šikanovania. Rovnako však súdy postupujú i v prípadoch jednorázovxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xrípadov takýchto drobných lúpeží, či už ide o čiastkové alebo samostatné útoky, vzbudzuje pochybnosti. Trestný čin lúpeže je totiž v pomere špecialitx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxka za použití násilia alebo hrozby násilia určitú skupinu, ktorú pokladá za spoločensky najnebezpečnejšiu. Robí to vytvorením skutkovej podstaty trxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxci. Pokiaľ ide o útoky obmedzujúce sa len na hrozbu násilia, musí ísť o hrozbu bezprostredného násilia.
Preto ak určité konanie vykazuje znaky skutkovxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxtenia materiálneho znaku trestného činu zamienať jeho formálne znaky za znaky inej skutkovej podstaty, upravovať ich či doplňovať. Takýto postup je v xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xrípade, keď konanie páchateľa naplňuje formálne znaky trestného činu lúpeže, znižujú výrazne stupeň spoločenskej nebezpečnosti činu, treba skúmaťx xx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxx x xxxxxx x xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxx xxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xin lúpeže ani o žiadny iný miernejší trestný čin (porov. č. 1/1980 Zb. rozh. tr.). Takéto konanie by, pravda, mohlo byť napr. priestupkom, ktorý by riešix xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxu požadovanú v § 75 tr. zákona, resp. § 3 odst. 2 tr. zákona, nedovoľuje zákon iné riešenie, než podriadiť posudzované konanie pod presne zodpovedajúcu sxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxh okolností výrazne znížený, možno dať adekvátny výraz použitím riadnych zákonných prostriedkov, napr. uložením trestu pod spodnú hranicu zákonej sxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxx x x xxxx xxxity.]
R 39/1989
Není-li bezpečně prokázáno, že schopnosti řidiče motorového vozidla, který řídil po požití alkoholického nápoje, byly sníženy v xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxu nahradit okolnostmi, které charakterizují materiální znak tohoto trestného činu, například okolností, že obviněný byl již dvakrát potrestán pro txxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx
x xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxx x x xx xxx xxxxxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx xxxxx x
x xxxxx x
x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxx řád, byť vnitřně diferencovaný, tvoří jednotu, a jako s takovým je třeba s ním zacházet při aplikaci jednotlivých ustanovení a institutů; proto, pokud xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxx xxlicejní orgán a státního zástupce znamená v přípravném řízení úřední povinnost vyhledat z vlastní iniciativy a provádět důkazy, aby byl zjištěn skutkxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xx prospěch či neprospěch obviněného, tím spíše lze říci, že soud je touto zásadou oficiality rovněž vázán, neboť není možné pominout jeho právo provádět xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx. na důkazech, které je možné hodnotit (jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech) odlišně, z jiného úhlu pohledu, neboť v konečném důsledku je to xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxily své dokazování výhradně k prokázání viny stěžovatele, aniž vzaly v úvahu, zda v dosud zjištěném skutkovém stavu neexistují důvodné pochybnosti o jxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxání stěžovatele bylo projevem zadržovacího práva podle § 175 a násl. nyní platného občanského zákoníku (resp. dříve platného § 151s občanského zákonxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx
x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxh vztahů má být v prvé řadě uplatňována prostředky občanského a obchodního práva a teprve tam, kde je taková ochrana neúčinná a kde porušení občanskopráxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxci za účelem zajištění své pohledávky nelze podkládat bez dalšího za "přisvojení si cizí věci" a za zpronevěru, a to ani v případě, že by nebyly splněny všxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx práva a cestou občanského soudního řízení. Princip subsidiarity trestní represe vyžaduje, aby stát uplatňoval prostředky trestního práva zdrženlxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxifikaci určitého jednání, které má soukromoprávní základ, jako trestného činu je třeba považovat za
ultima ratio
, tedy za krajní právní prostředek, kxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxazující ochranu práv a právních zájmů jednotlivce v oblasti soukromoprávních vztahů, kde závisí především na individuální aktivitě jednotlivce, abx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxjichž úkolem je ochrana převážně celospolečenských hodnot, nikoli přímo konkrétních subjektivních práv jednotlivce, jež svou povahou spočívají v sxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxních práv soukromoprávní povahy, nejsou-li vedle toho splněny všechny prostředky vzniku trestněprávní odpovědnosti, resp. nejsou-li tyto předpokxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxx x xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxčanskoprávní, a není nutné ani vhodné, aby do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím civilního soudu k vyklizení bytu ve věci zasahovaly orgány činné v txxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxí bytu nelze připustit, že by se bývalý nájemce (či jinak dříve k užívání bytu legitimovaná osoba) setrváním v předmětném bytě dopouštěl trestného činu xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxxx možného zneužití shora uvedených občanskoprávních institutů ochrany práv bývalého nájemce.
Trestní právo má z podstaty principu
ultima ratio
mísxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxdů vždy doposud řešila ve vztahu k naplnění skutkové podstaty trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru jen sxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xx xbírka soudních rozhodnutí, ročník 2000, č. 3, poř. č. 141).
Ústavními stížnostmi napadená rozhodnutí obecných soudů posuzuje Ústavxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxí na základních právech či svobodách, tedy nikoli dokazování vedoucí k rozhodnutí v samotném meritu věci.
Právní řád, byť vnitřně diferencovaný, tvoxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxstného činu, při promítnutí principu trestněprávní represe jako posledního prostředku -
ultima ratio
- nemůže být ignorována obchodněprávní stránxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxdnání, o němž mohl pachatel v době, kdy se ho dopouštěl, důvodně předpokládat, že jde o jednání trestné, a to s ohledem na obsah tehdy účinného trestního zxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxpského soudu pro lidská práva, tak jak byla např. uvedena v rozhodnutích ve věcech Kokkinakis vs. Řecko (14307/88, § 52) a Cantoni vs. Francie (17862/91x x xxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxo třeba přesvědčivě odůvodnit, proč se stěžovatel nemohl ani domnívat, že jedná po právu. To vyplývá z kautel upínajících se k čl. 39 Listiny, vyžadujícxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxkládat, že jde o jednání trestné, a to s ohledem na obsah tehdy účinného trestního zákona, nebo tam, kde je to třeba, s ohledem na ustálenou a obecně dostupxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxestněprávní ochrana, omezují základní práva či svobody a jen důsledné respektování principu
ultima ratio
(chápaného z ústavního hlediska) zaručujxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxx xx x xxx x xxxxx x xistiny základních práv a svobod).
Pokud má ustanovení § 18 autorského zákona sloužit jako podklad pro apriorní trestněprávní postix x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xhování svých adresátů.
Proti jednáním porušujícím práva vyplývající z občanskoprávních předpisů je třeba v prvé řadě brojit soukromoprávními prosxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxx
x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxx
x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxx x již naznačeným principem subsidiarity trestní represe, který vyžaduje, aby stát uplatňoval prostředky trestního práva zdrženlivě.
xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx dochází k znerovnoprávnění osob v jejich vzájemných vztazích a k neúctě orgánů veřejné moci k rovnosti občanů, tedy k porušení čl. 1 Listiny základních xxxx x xxxxxx x xxx x xxxxxx xxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxčnosti trestného činu pro společnost je mimo jiné určující zejména význam chráněného zájmu. Čím významnější je konkrétní chráněný zájem, tím nebezpexxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx
xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xzolovaně od chování poškozeného.
V trestních věcech bezpochyby existuje střet mezi právem na osobní svobodu, a specificky svobodu jednání, a veřejnxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxat pachatele takových jednání. Z hlediska materiálně právního musí takové zakázané jednání představovat dostatečně závažnou hrozbu pro společnost xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
- viz
judikatura
k § 13 odst. 1
Ustanovenie § 3 odst. 4 tr. zákona vyžaduje hodnotiť konkrétny stupeň nebezpečnosti činu pxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx x xxxx xi ide o trestný čin závažnejšieho alebo menej závažnejšieho charakteru. Uvedené ustanovenie treba považovať i pri úvahách v zmysle § 16 odst. 1 tr. zákoxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xpolečenské škodlivosti spáchaného činu ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku a o aplikaci § 2 odst. 1 tr. zákoníku.]
Stupeň nebezpečnosti čixx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxnosti činu pro společnost. [Nyní jde o posuzování společenské škodlivosti činu ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku a o uplatnění hledisek uvedených v § 3x xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xro posouzení stupně nebezpečnosti činu pachatele pro společnost. [Nyní posouzení míry společenské škodlivosti činu ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníkxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx xxxxx x
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xtupně nebezpečnosti činu pro společnost. [Nyní posouzení míry společenské škodlivosti.]
Jestliže skutek současně vykazuje znaky nxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxního zákona posoudit samostatně z hlediska každého z oněch ustanovení. [Nyní posouzení míry společenské škodlivosti.]
- viz
judikxxxxx
x x xx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx xxxxx x
xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x tr. zákona nepřihlíží soud jen k okolnostem, které zakládají znaky trestného činu, kterým byl obžalovaný uznán vinným, nýbrž i k dalším okolnostem, kxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xpolečenskou nebezpečnost. [Nyní posuzování míry společenské škodlivosti ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku.]
Verejný činiteľ, ktoxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxným len preto, že nadriadený orgán, do ktorého právomoci inak vec patrí, dodatočne jeho konanie schváli alebo s ním vysloví súhlas, ibaže vzhľadom na okxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxbe alebo inému neoprávnený prospech vykonáva svoju právomoc spôsobom odporujúcim zákonu [§ 158 odst. 1 písm. a) tr. zákona], schválenie alebo súhlas nxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx x), písm. b) tr. zákoníku ve spojení s § 12 odst. 2 tr. zákoníku.]
- viz
judikatura
k § 13 odst. 1
- viz
judikatura
k § 13 odst. 1
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx xxxxx x
x xxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx xxxxx x
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxdstaty trestného činu znásilnění podle § 241 tr. zákona (resp. pokusu o tento trestný čin), která je speciální ve vztahu ke skutkové podstatě trestnéhx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxí podle § 235 tr. zákona.
V případech, ve kterých jednání pachatele naplňuje formální znaky trestného činu znásilnění, avšak jeho skutkové okolnosti xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xmyslu § 75 tr. zákona. Pokud je na místě závěr, že tomu tak je, nemůže jít o trestný čin znásilnění, ani o jiný mírnější trestný čin. [Nyní jde o vztah trestnxxx xxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxxx x xxxxx x xxx xxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
xxxxxrná hodnota cizí věci, které se pachatel zmocnil vloupáním [§ 247 odst. 1 písm. b) tr. zákona], sama o sobě ještě neznamená, že uvedený čin vykazuje nepatxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxx s poukazem na nízkou společenskou škodlivost jednání vykazujícího znaky trestného činu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku.]
xxx xxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxh znaků určité skutkové podstaty zákon předpokládá, že při jejich naplnění v běžně se vyskytujících případech bude stupeň nebezpečnosti činu pro spolxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x x x xx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxečnost v konkrétním případě, přestože byly naplněny formální znaky určité skutkové podstaty, nedosáhne stupně odpovídajícího dolní hranici typové xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xNyní jde o materiální korektiv formálního pojetí trestného činu v podobě požadavku společenské škodlivosti spáchaného činu ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx zda skutek je či není trestným činem, je třeba postupovat tak, že orgán činný v trestním řízení nejprve učiní potřebná zjištění o rozhodných skutkových xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxuje takový stupeň nebezpečnosti pro společnost, který je materiální podmínkou trestnosti. [Nyní společenská škodlivost ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxštění, že spáchalo čin jinak trestný, jehož trestnost je v konkrétním případě vyloučena jen s ohledem na nedostatek věku pachatele. Takový čin musí vykxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxenské škodlivosti.]
xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxo zákoně (§ 13 odst. 1 tr. zákoníku). Zásadně tedy platí, že každý protiprávní čin, který vykazuje všechny znaky uvedené v trestním zákoníku, je trestnýx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xubsidiarity trestní represe ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku, podle níž trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplaxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxního korektivu spočívajícího v použití subsidiarity trestní represe vyplývá z toho, že se jedná o zásadu, a nikoli o konkrétní normu, a proto je třeba ji xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxty trestní represe a z ní vyplývajícího principu použití trestního práva jako
ultima ratio
do trestního zákoníku má význam i interpretační, neboť znxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx trestného činu, neboť má význam jen jako jedno z hledisek pro uplatňování zásady subsidiarity trestní represe ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku. Spolexxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxho činu, u něhož je nutné ji zhodnotit s ohledem na intenzitu naplnění kritérií vymezených v § 39 odst. 2 tr. zákoníku, a to ve vztahu ke všem znakům zvažovaxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxxx xxx xxx x xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxí trestným činem z důvodu nedostatečné společenské škodlivosti případu, se uplatní za předpokladu, že posuzovaný skutek z hlediska spodní hranice trxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxcipem
ultima ratio
, z kterého vyplývá, že trestní právo má místo pouze tam, kde jiné prostředky z hlediska ochrany práv fyzických a právnických osob jsox xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xsob, tak pachatelů právnických osob.
V. Chování pachatele po spáchání skutku vykazujícího znaky trestného činu, zejména jeho snahu nahradit takovýx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxla rezignovat na povinnost uplatňovat trestní odpovědnost takového pachatele, ale lze ji zohlednit zejména při úvaze o použití § 172 odst. 2 písm. c) trx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxx xxx xxx x xxx x x xxx xxx xxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxně při úvaze o druhu a výši sankce ukládané za takový trestný čin (srov. § 39 odst. 1 věta za středníkem tr. zákoníku).
VI. Beztrestnost pachatele plynouxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxtného činu) ve smyslu § 172 odst. 2 písm. c) tr. řádu.
- viz
judikatura
k § 196
Literatura:
Šámal,
P. a kol.
Zákon o soudxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xx x xxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx.
2. vyd.
Praha:
C. H. Beck,
2012.
Novotný,
O. a kol.
Trestní právo hmotné.
6. vyd.
Praha:
Wolters Kluwer,
2010.
Pavlíček,
V. a kol.
Ústava x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx
xxxxx x xxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx
xx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxta Otovi Novotnému k 80. narozeninám.
Praha:
ASPI, Wolters Kluwer,
2008,
s. 252.
Klouček,
Z.,
Topinka
K.
Zákon o trestní odpovědnosti právnicxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xxx
xx xxxx
xxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxsidiarity trestní represe?
Acta Universitatis Carolinae - Iuridica,
2007,
č. 2,
s. 25.
Pipek,
J.
Formální pojetí trestného činu a princip oporxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xxx
xx xxxx
xxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xástupce.
Trestněprávní
revue, 2011,
č. 6,
s. 159.
Solnař,
V.
Protizákonnost a její vztah k povinnosti.
Všehrd,
1923,
č. 3.
Šámal,
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx x,
s. 133.
Trestný čin
JUDr.
Alexander
Sotolář
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2015.
1.
Trestný čin má v systému txxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxud uplatněny trestní sankce (srov. § 12 odst. 1 a § 111).
2.
Pojem trestného činu je definován v § 13, a to jako protiprávní čin, který trestní zákon ozxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xx xxxlečensky škodlivý.
3.
Znaky charakterizující určitý čin jako trestný představují jeho protiprávnost, objekt, objektivní stránka, subjekt a suxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxu rozporu s určitou obecně závaznou právní normou, jednak individuální protiprávnost výslovně vyjádřená v některých skutkových podstatách takovýmx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxm, proti němuž konkrétní trestný čin směřuje. Objektivní stránka trestného činu je charakterizována jednáním, jeho následkem a příčinným vztahem mexx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxxká osoba, která je trestně odpovědná, tedy dosáhla zákonem požadovaného věku (patnácti let) a je příčetná (§ 25 a 26). Nadto lze spáchání určitých tresxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x x x xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx osoby, byť fakticky vždy jednají pouze fyzickými osobami (§ x x xx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxo osoba s určitou vlastností, tedy speciální nebo konkrétní subjekt (§ 114). Subjektivní stránka každého trestného činu je dána zaviněním pachatele, xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxx xx x xx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx jiným subjektivním vztahem.
Důsledné zákonné vymezení těchto formálních znaků trestného činu je projevem praktického promítnutí zásady zákonnosxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxí těchto formálních znaků trestného činu nepostačuje k dovození trestní odpovědnosti za něj osoby, která se ho dopustila. V každém jednotlivém případx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxx. 2. Ten je současně vyjádřením zásady subsidiarity trestní represe a principu trestní odpovědnosti jako
ultima ratio
, uplatnitelné jen v případech, xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx který má význam jen z hlediska ochrany základních celospolečenských hodnot. Jinými slovy řečeno, trestnými činy mohou být pouze závažnější případy pxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxředky nejen nadbytečné, ale i nepřípustné. Trestní právo má totiž z podstaty principu
ultima ratio
místo pouze tam, kde jsou jiné prostředky z hlediskx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx x xxx xxx xxx xx x72/2003 a rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kokkinakis proti Řecku, stížnost č. 14307/1988 a ve věci Cantoni proti Francii, stížnoxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx spatřovány jen v činech v uvedeném smyslu společensky škodlivých. Byť tedy trestní zákoník nestanoví žádnou obecnou míru nejmenší požadované spolexxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxost (blíže k tomu viz výklad k § 12 odst. 2). Míra společenské škodlivosti je přitom určována především povahou a závažností spáchaného činu a osobou pacxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxx x xxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxvých deliktů vykazujících formální znaky skutkových podstat určitých trestných činů, které by neměly být považovány za trestné činy, zvláště pak od sxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxice nízké míře nevyžadující xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxh znaků, které nemají jasnou spodní hranici, zároveň brání tomu, aby byly za trestné činy považovány tzv. bagatelní delikty (blíže k tomu viz výklady k § xxx xxxx xxx xx x xxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxx x x xx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx činu, ale zároveň je ve smyslu § 12 odst. 2 chápán jako souhrn takových znaků a okolností případu, které ho ve svém celku charakterizují jako čin společexxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxány, se podle § 110 rozumí trestní zákoník, a podle povahy věci - v trestních věcech mladistvých a v trestních věcech právnických osob - i zákon o soudnicxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxko obecný pojem, zastřešující bipartici soudně trestných deliktů, které se podle § 14 dělí na zločiny a přečiny, tedy jako pojem jim nadřazený. Toto děxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxstému soudnictví ve věcech mládeže se neuplatní. Trestný čin spáchaný mladistvým se totiž nazývá proviněním (§ 6 z. s. m.).
6.
Definici trestného čxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxého - též příprava trestného činu (§ 20), pokus trestného činu (§ 21) a účastenství na trestném činu, tedy jeho organizátorství, návod a pomoc (§ 24).
xx
xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxřestupky a kázeňské přestupky), občanskoprávní delikty a jiné společensky nežádoucí jevy se škodlivými důsledky.
8.
Čin jinak trestný je čin v daxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxkový čin trestným činem a v návaznosti na to i trestně postižitelný.
Jde xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxh též jejich nízké rozumové a mravní vyspělosti (§ 5 odst. 2 z. s. m.). Takové činy naplňují všechny ostatní formální znaky skutkové podstaty určitého trxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx chybí protiprávnost, a činy, které nejsou tak společensky škodlivé, aby je bylo možné z hlediska materiálního korektivu považovat za činy trestné.
Zx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxstné jejich dospělých nepříčetných pachatelů a jejich trestně neodpovědných mladistvých pachatelů je možné reagovat přijetím ochranných opatření xx xx xx xxx xxx xxxxxxxxx x xx xx xx xx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxx x x x xx xxxxx x xx xx m.) pak lze projednat ve specifickém řízení podle hlavy třetí zákona o soudnictví ve věcech mládeže a ve vztahu k takovým dětem v něm uplatnit širokou škxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xx xx xx x xxxxxx x x xxx xxx xxx x xxxxxx xxxx x xxxx xxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxžená v § 13 odst. 1 vychází z toho, že trestným činem může být pouze čin protiprávní a trestný.
Trestným je ve smyslu této definice čin výslovně zákonem oxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xrestným činem je tedy protiprávní společensky škodlivý čin označený trestním zákonem za trestný, naplňující v tomto zákoně vymezené znaky.
Východixxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xladen na jeho výlučnost danou jeho zákonnými znaky a jeho označením. Tuto jeho specifickou povahu podtrhuje rovněž to, že je ve smyslu § 111 v návaznostx xx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx je naopak postaven požadavek protiprávnosti takového činu a požadavek naplnění pro něj charakteristických znaků. Z ustanovení § 12 odst. 2 však vyplxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xny znaky a působí protiprávnost jimi charakterizovaného činu z hlediska toho, jak je to společensky škodlivé. Trestný čin tedy není možné chápat jako pxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xrestného činu považováno za společensky škodlivé, konkrétní společenskou škodlivost spáchaného činu posuzovat důsledně individuálně se zohledněxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxm případu a při zvážení toho, zda nepostačuje uplatnění jiné než trestní odpovědnosti, shledat trestný čin jen v činu náležitě společensky škodlivém. xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxrmální znaky trestného činu, avšak nedosahujícího potřebnou míru společenské škodlivosti.
K hmotněprávnímu a procesnímu řešení bagatelních delixxx xxx xxxxx xxxxxx x x xxx xxx xxx
xxx
xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxzhodující právní úprava obsažená v trestním zákoníku, v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže a v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob a řízxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxických osob (srov. § 110 a výklad k němu).
11.
Tím základním, co charakterizuje určitý čin jako trestný, jsou podle § 13 odst. 1 znaky uvedené v zákoxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxh druhů trestných činů (například vraždy, ublížení na zdraví, znásilnění, podvodu, krádeže, loupeže apod.) a jednak v některých ustanoveních obecné xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxarakteristika forem zavinění, definice příčetnosti a vymezení věku trestní odpovědnosti).
Obecnými pojmovými formálními znaky trestného činu jsxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxspělost. Naopak u právnických osob z povahy věci nehraje žádnou roli věk. Jako takové nemohou být právnické osoby ani příčetné, resp. nepříčetné. Jednxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx x x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxt právnickým osobám.
12.
Znaky skutkové podstaty trestného činu jsou typové znaky odlišující vzájemně jednotlivé druhy trestných činů. Jde zejxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxak jejich naplněním je podmíněno uplatnění trestní odpovědnosti xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx - konkrétně dovršení patnáctého roku jeho věku - a jeho příčetnost - tedy duševní stav, v němž je schopen rozpoznat protiprávnost spáchaného činu a ovláxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxkoně o soudnictví ve věcech mládeže. Specifické postavení mezi těmito znaky má znak protiprávnosti trestného činu. Ve své obecné formě - totiž v podobě xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxně jako obecné znaky pachatele - věk a příčetnost - však musí být i protiprávnost dána u každé skutkové podstaty trestného činu, protože trestným činem mxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xřímo z trestního zákoníku. Už tím, že je čin uveden v trestním zákoníku jako trestný, je totiž současně vyjádřeno to, že jde o zakázaný čin. Navíc některx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx právních předpisů, jindy bez takové vazby, a vyjadřují tento znak slovy jako "v rozporu s právním předpisem", "neoprávněně", "nedovoleně", "bez povoxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xx xxxxxx x xxxxx protiprávnosti uplatní zásady dopadající jinak na tzv. normativní znaky skutkové podstaty, zvláště pak se na něj musí vztahovat zavinění pachatele. xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx x x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxo trestný čin. To platí zejména o činu spáchaném za okolností vylučujících protiprávnost. Ty nejpodstatnější z těchto okolností jsou vymezeny zákonex x xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxxxx použití zbraně (§ 31), resp. v určitých specifických případech i jednání policejního agenta (§ 363), advokáta a duchovního (§ 386). Vedle toho mohou býx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxípadě povahu okolnosti vylučující protiprávnost, je ovšem třeba posuzovat individuálně ve vazbě na skutkovou podstatu toho kterého trestného činu.
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxat ostatních trestných činů. Touto schopností jsou nadány především znaky objektu, objektivní stránky a subjektivní stránky, avšak i některé znaky sxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxí objektivní podmínky trestnosti (viz například § 360 a v něm znak popsaný slovy "jednání, které má jinak znaky trestného činu"). Oproti tomu do skutkoxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxi a trestnosti. Totéž obdobně platí o podmínce trestní odpovědnosti spočívající v náležité společenské škodlivosti spáchaného činu.
Formami trestxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxx x xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx - a účastenství na trestném činu - to znamená jeho organizátorství, návod k němu a pomoc (viz § 20, 21 a 24 a výklady k nim). V případech této trestné činnoxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx, ať už v jejich celku nebo v dílčích prvcích.
Mezi skutkovými podstatami trestných činů se co do toho jak jsou formulovány a konstruovány rozlišují skuxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxiny znaků reprezentovány vždy jen jedním znakem. Oproti tomu pro složité skutkové podstaty je charakteristická mnohost znaků z jejich jednotlivých sxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxe znaků z určité skupiny (například zavinění úmyslné či nedbalostní) - podobu kumulativních skutkových podstat - kdy musí být současně naplněno několxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxě v podstatě zahrnuje znaky dvou skutkových podstat (například loupeže a usmrcení z nedbalosti). Popisné skutkové podstaty obsahují přímo v dispozicx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx normu, zatímco blanketní skutkové podstaty buď odkazují jen obecně na určitý právní předpis, nebo odkazují na jeho dílčí část, tedy na více norem, a to s xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxícím kritériem je zde jejich závažnost vyjádřená různě odstupňovanými trestními sazbami za jejich naplnění. Základní skutkové podstaty obsahují soxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxačních znaků opodstatňujících použití vyšší trestní sazby. Oproti tomu privilegované skutkové podstaty mají vedle oněch běžných znaků jeden nebo víxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xákladní skutkové podstaty se přitom může odvíjet několik kvalifikovaných i privilegovaných skutkových podstat. To má svůj význam také z hlediska zavxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxx x x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
14.
Skutková podstata trestného činu je abstraktním vyjádřením souhrnu znaků charakterizujících daný druh trestného činu. Nelze ji proto směšovxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxsobil nebo chtěl způsobit, je současně tím, co dělí pachatelovo jednání na různé skutky. Jedním skutkem jsou totiž vnější projevy vůle pachatele v podoxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxce jednání, ať už ve formě konání nebo opomenutí. Pojítkem, které dílčí kroky (akty), z nichž sestává takové jednání, spojuje do jednoho skutku, je však xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx x xěkolik takových následků, a je-li tomu tak, jde o tentýž skutek i v případě, že k takovým následkům vede pouze část téhož společného jednání. K zachování xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxem a vzájemnou provázaností dílčích aktů (útoků) určitých jednání spojuje tyto akty v jeden celek také v případech pokračování v trestném činu. Vedle nxx xx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xývojová stadia trestného činu od jeho přípravy přes jeho pokus až po jeho dokonání.
Jedním skutkem přitom mohou být naplněny jak znaky skutkové podstaxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xde o jeden skutek a kdy o více skutků, význam zejména pro posuzování otázek týkajících se souběhu více trestných činů. To platí tím spíše, že více trestnýxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxácháno více trestných činů, vícečinný souběh předpokládá více skutků, z nichž každý se posuzuje z hlediska naplnění znaků skutkových podstat jednotlxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxinný souběh je možný (viz § 2 odst. 1 a výklad k němu; srov. též R 34/1952 a R 10/1962). To, že i v těchto případech může jít o souběh (konkurenci) trestných xxxxx xx xxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxchatel dopustil dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně časově první odsuzující rozsudek. Tato právní úprava současně otevírx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxx x x x x xxxxxxx x xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxnných ustanovení, která na něj dopadají. Naplňuje-li tedy současně znaky skutkových podstat několika trestných činů, je v zásadě na místě použít všecxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx x xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxmkou jsou případy tzv. zdánlivého souběhu, to znamená případy, kdy skutek formálně vykazuje znaky více skutkových podstat trestných činů, ale jejich xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxeními určenými k ochraně stejných zájmů. Speciálním ustanovením je přitom postižen určitý druh útoků proti týmž individuálním zájmům, a to v zájmu vysxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxány znaky a často jsou do ní přidávány další prvky, které rozšiřují její obsah, ale zužují její dosah. Poměr speciality takto může založit především spexxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxé podstaty trestného činu. Takto jsou v poměru speciality mimo jiné kvalifikované a privilegované skutkové podstaty ve vztahu k základní skutkové podxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxvení, a to i v případě, že je mírnější. Oproti tomu subsidiárního ustanovení se užije jen tehdy, jestliže není čin trestný podle primárního ustanovení, xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxytuje primární ustanovení, v němž jsou znaky subsidiárního ustanovení doplněny o znaky další, takže okruh případů pod něj spadajících je menší. V poměxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xávažnějším, a to v pořadí pomoc, návod, organizátorství a pachatelství, resp. spolupachatelství, stejně jako ustanovení o ohrožovacím trestném činx x xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxých činů a z jejich vymezení, je vztah faktické konzumpce nahodilý a vytváří se případ od případu, neboť je dán faktickým průběhem činu. K faktické konzuxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx významným produktem základního trestného činu (R 10/1987-II). Obdobně jako u případů subsidiarity a speciality se v důsledku faktické konzumpce spáxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxm, jím konzumovaným trestným činem. Stejně tak je samotnou povahou věci vyloučen jednočinný souběh v případech dílčích aktů pokračujících trestných xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxím udržováním protiprávního stavu, avšak hmotněprávně jsou považovány za jeden skutek a jeden trestný čin. Udržování protiprávního stavu je postihoxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xterý může trvat delší dobu, ale postihováno není jeho udržování. V případech některých trvajících trestných činů je postihováno pouze udržování protxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxstných činů zákon postihuje nejen udržování protiprávního stavu, ale i jeho vyvolání (tak je tomu například u trestného činu omezování osobní svobody xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx x nich je mnohost útoků podmínkou použití vyšší trestní sazby (viz například trestný čin nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 3). Oněch více útoků xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxdíl od něj je u nich vyjádřena mnohost útoků přímo jako znak skutkové podstaty trestného činu. Samotným pokračováním v trestném činu se rozumí takové jexxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxjným nebo podobným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku (srov. § 116 a výklad k němu). Pokračující trestné xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx v delším časovém úseku. Jeho počátkem je moment dokonání trestného činu (tedy naplnění všech znaků jeho skutkové podstaty) a koncem okamžik ukončení nxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxý čin od druhého je pak sdělení obvinění, konkrétně okamžik, kdy se podezřelý skutečně dozvěděl o tom, že byl obviněn a bylo proti němu zahájeno trestní sxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xx xxxxx xx xxx xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxých trestů za sbíhající se trestné činy viz § 43 odst. 1 a 2.
15.
Všechny skutkové podstaty trestných činů bez rozdílu jsou charakterizovány znaky xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxmě společenských vztahů, zájmů a hodnot. Souhrn všech zájmů, společenských vztahů a hodnot chráněných trestním zákoníkem jako celkem představuje oxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxení. Jeho dílčí části jsou seskupeny do druhových objektů. Ty tvoří skupiny vzájemně blízkých zájmů z jednotlivých oblastí ochrany, vyznačující se spxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xodstaty trestných činů pak mají své vlastní předměty ochrany - právní statky (zájmy, vztahy a hodnoty), k jejichž ochraně jsou určeny - které charakterxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxžívá termín individuální objekt. Jako takové jsou nezbytným znakem skutkových podstat všech trestných činů, byť vždy nejsou výslovně vyjádřeny v jejxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxektu má klíčový význam pro správné právní posouzení trestného činu i pro náležité vyhodnocení jeho společenské škodlivosti a jeho povahy a závažnostix xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxm bezprostředně útočí a tím porušují nebo ohrožují objekty trestných činů. Předměty útoků se dělí na hmotné předměty útoků - kterými jsou xxxx x xxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxrožení objektu trestného činu je jeho následkem. Následek i účinek trestného činu patří mezi znaky objektivní stránky skutkové podstaty trestného čixxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxem. Svou povahou je objektivní stránka základem trestné činnosti a jejím určujícím elementem s obecně nejvyšší schopností odlišit vzájemně skutkové xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx x
xxxxxxxxx
x xxxx xxxxx xxxxxxx skutkové podstaty trestných činů v sobě mají zakomponovány též její
fakultativní
znaky. Těmi mohou být určitý způsob spáchání činu, použitý prostřexxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xe vnějším světě. Jestliže schází kterákoliv z těchto složek, nejde v trestněprávním smyslu o jednání a není možné uvažovat o trestní odpovědnosti (sroxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx. Oproti tomu projevem vůle je i jednání, kterým jsou naplňovány znaky skutkové podstaty trestného činu, spáchané z nedbalosti, byť přitom není shoda zxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xůlí řízená aktivita - tak i opomenutí - tedy vůlí řízené zdržení se aktivity. Opomenutí je však postaveno na roveň konání, jen pokud někdo nevykonal něcox xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx pouze opomenutím (pravé omisivní delikty) a některé konáním i opomenutím (trestné činy, jejichž objektivní stránka neurčuje blíže jednání, ale pouzx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxjí mezi znaky objektivní stránky skutkové podstaty, do určité míry splývá s následkem, neboť následek je zasahován jeho prostřednictvím, avšak obě tyxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xrestním zákoníkem, tedy veškerá porušení individuálních objektů trestných činů. Trestněprávní význam však má pouze tehdy, pokud je způsoben jednánxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x
kauzální nexus
) mezi nimi, nelze pachateli činu k tíži přičítat následek a vyvodit vůči němu trestní odpovědnost. Příčinný vztah musí být současně dán x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xosuzování příčinného vztahu se odvíjí od zásady, že příčinou je každý jev, bez něhož by jiný jev buď vůbec nenastal, anebo by nenastal způsobem, jakým naxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxx xxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxvoj příčinné souvislosti - pokud tato má xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xinu, tedy i příčinný vztah mezi jednáním pachatele a následkem trestného činu, byť postačí, aby se tak stalo alespoň v hrubých rysech (srov. R 69/1953, R xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx pachatele (viz R 37/1975).
18.
Pachatelem trestného činu - jeho subjektem - je trestně odpovědná osoba, která svým jednáním naplnila všechny znakx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxv. nepřímý pachatel a účastník (§ 22 odst. 2 a § 24). Zatímco fyzická osoba může být pachatelem všech trestných činů, právnické osobě lze přičíst pouze sxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xrestného činu viz blíže § 22 a výklady k němu; srov. též § 20, 21, 23, 24, 25, 26 a 114 a výklady k nim.
19.
Znaky týkající se psychiky pachatele spadajx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx
xxxxxxxxxxx
znak subjektivní stránky každého trestného činu musí pokrývat všechny ostatní znaky jeho skutkové podstaty (viz § 13 odst. 2, § 15, 16 a 17 a výklady k xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxové podstaty figurují jen u některých trestných činů.
K odst. 2
20.
Trestnými činy mohou být pouze činy jejich pachateli zaviněné. Trestní odpověxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx činu, jakožto protipólu objektivní odpovědnosti, resp. odpovědnosti za prostý následek. Proto pachateli v zásadě není možné přičítat žádnou okolnoxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxt za trestný čin opilství podle § 360.
xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx že dané znaky naplňuje, neboť postačí, že se jeho zavinění vztahuje na skutkové okolnosti, které je naplňují.
Princip odpovědnosti za zavinění, vyjáxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xxxx
xxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx že bez zavinění pachatele není tohoto možné trestat za jím spáchaný čin. Tak je tomu proto, že zavinění - ať už ve formě úmyslu (§ 15) nebo nedbalosti (§ 16) x xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xástečně prolomena při rozhodování o ochranných opatřeních a u mladistvých též při uplatnění výchovných opatření.
K zavinění viz blíže § 15 a 16, srovx xxx x xxx xx x xx x xxxxxxx x xxxx
xxx
xxx xx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xákon vyžaduje k trestnosti činu v zásadě úmyslné zavinění, pokud výslovně nestanoví, že postačí zavinění z nedbalosti. Přitom platí, že úmyslná forma xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxkoník v mnoha ustanoveních výslovně zdůrazňuje požadavek úmyslného zavinění. To má svůj specifický význam zejména ve vztahu k trestným činům, u nichx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxch činů lišících se jen formou zavinění (například u ublížení na zdraví nebo těžkého ublížení na zdraví).
Z uvedeného pravidla zakotveného v § 13 odst. x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxnu výslovně uveden. Ve vztahu k některým trestným činům pak vyžaduje trestní zákoník vyšší míru (intenzitu) nedbalosti, ať už vědomé nebo nevědomé, a xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx x x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxací "byť i z nedbalosti" (srov. např. § 196 odst. 1, § 295 odst. 1) nebo "byť i z hrubé nedbalosti" (srov. např. § 224 odst. 1, 2, § 294a).
K úmyslu viz blíže výxxxx x x xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x x xxx
xxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx trestní sazby a tím zakládá kvalifikovanou skutkovou podstatu určitého trestného činu, se přihlédne v případě, že jde o těžší následek, i tehdy, zavinxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxže o ní pachatel nevěděl, ač o ní vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl, vyjma případy, kdy zákon vyžaduje, aby o ní věděl. Blíže k txxx xxx xxxxxxx x x xxx
xxx
xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxa vyjádřit též ve výroku rozsudku, případně jiného rozhodnutí ve věci samé. Uvést je to nezbytné v tzv. právní větě, v které jsou učiněná skutková zjištěxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxčností, z nichž forma zavinění vyplývá. Zvolená formulace přitom musí být dostatečně jednoznačná. Spáchaný trestný čin totiž může být buď zločinem, nxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxnění. To platí i v případech trestných činů, u nichž obecně přichází v úvahu obě jejich kategorie a obě formy zavinění.
24.
Obou kategorií trestných xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxk trestným činům fyzických osob, tak trestným činům právnických osob.
Okruh trestných činů právnických osob je užší než okruh trestných činů fyzickýxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx ovšem nikoliv všechny. Právnické osoby jsou trestně odpovědné pouze za vybrané trestné činy patřící zejména mezi trestné činy majetkové, hospodářskxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxě a lidské důstojnosti (viz § 7 zák. o tr. odpovědnosti práv. osob). Spáchání těchto trestných činů lze přičítat právnickým osobám, jestliže byly znaky xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxými osobami mohou být osoby aktivní v jejich orgánech, zvláště pak v statutárních orgánech, jiné osoby, které jsou oprávněny jednat jejich jménem nebo xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxníků a tichých společníků, jakož i jejich zaměstnanci a osoby v obdobném postavení při plnění pracovních úkolů. Tak je tomu proto, že právnické osoby jsxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx x xxxx x xxxxxxx xxx x xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x§ 8 a 9 zák. o tr. odpovědnosti práv. osob). Trestnými činy spáchanými právnickými osobami jsou tedy protiprávní xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxch spáchání uvedeným způsobem přičítat.
Právnickým osobám - stejně jako fyzickým osobám - je možné přičítat pouze zaviněně spáchané trestné činy. Taxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxění se musí v zásadě vztahovat na všechny znaky skutkové podstaty příslušného trestného činu a zaviněně přitom musí jednat fyzické osoby jednající jejxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx x x xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxných činů přitom mohou být vedle nich i jejich právní nástupci. Trestní odpovědnost právnické osoby totiž přechází na všechny její právní nástupce (§ 1x xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxný čin, který je jí přičítán. Proto je možný souběh trestní odpovědnosti právnické a fyzické osoby za tentýž trestný čin (§ 9 zák. o tr. odpovědnosti právx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx nebo pokynu jejích orgánů, jiných osob oprávněných jednat jejím jménem nebo za ní, osob vykonávajících u ní řídící nebo kontrolní činnosti anebo majícxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xterá po nich bylo možné spravedlivě požadovat, zejména pokud neprovedly povinnou nebo potřebnou kontrolu anebo neučinily nezbytná opatření k zamezexx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxstavení subjekty, jejichž činnost lze přičítat právnické osobě jako primárnímu subjektu trestného činu jen ve vazbě na určité aktivní kroky nebo určixx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx rovněž zavinění za spáchaný trestný čin přičítaný právnické osobě. Volní složku takového zavinění totiž je třeba - odpovídá-li to okolnostem případu x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xebo osoby v obdobném postavení oslabena. Na překážku trestní odpovědnosti právnické osoby to však nemůže být, neboť jí nebrání to, že fyzická osoba, jexxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxob, jejichž jednání je přičítáno právnické osobě. Trestnost právnické osoby v tomto případě navíc může být odvozena i toliko od osoby s ní spojené - členx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx vliv na její řízení - pod jejímž vlivem zaměstnanec jednal, a to případně i jako trestně neodpovědný "živý nástroj" v jejích rukách.
Skutečnost, že trexxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxak trestných spáchaných takovými osobami, pro něž samy nejsou trestné, ale jinak jde o činy soudně trestné (srov. výše výklad v bodě 8). Mezi ně patří proxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxlosti. Jejich přímí pachatelé - dospělé nebo mladistvé fyzické osoby - za ně nenesou trestní odpovědnost kvůli absenci uvedených znaků charakterizujxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxnosti právnických osob konec konců nebrání ani to, že se nepodaří zjistit, které konkrétní fyzické osoby jednaly za okolností jim přičitatelných, takxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxxxx x xxxx x xxx xxxxxxxxosti práv. osob). Srov. k tomu též výklad k § 25, bod 6, a k § 26, bod 17).
Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, jenž nabyl účinnxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxna 2012. V případech pokračujících, hromadných a trvajících trestných činů to znamená, že jim lze přičítat pouze jednání, k němuž došlo po 31. prosinci xxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxx x x xxx xxx xx
xxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx mladistvého od trestného činu dospělé fyzické osoby a právnické osoby - vychází z odlišného přístupu k jejich trestní odpovědnosti a k důsledkům z ní vyxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxých je v souladu s principy konceptu tzv. restorativní justice (obnovující spravedlnosti) kladen důraz na eliminaci příčin spáchaného činu, na vypořxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxých se spáchaným činem a k vytvoření podmínek pro pozitivní sociální vývoj mladistvého. Proto také sankce uplatnitelné v reakci na provinění mladistvxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xinu, ale jde o odlišné pojmenování trestného činu (§ 6 z. s. m.). Zároveň jde o jediné jeho pojmenování. U mladistvých se proto neuplatní kategorizace trxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x x xx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxéhokoliv zohlednění toho, zda by u dospělých šlo o zločin nebo přečin. Tato pojmenování deliktů lze proto uplatnit výlučně ve vztahu k dospělým fyzickýx xxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxstným činům těchto osob a s ohledem na to platí pro jejich posuzování trestní zákoník s výjimkami a odchylkami stanovenými zákonem o soudnictví ve věcexx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x x xx xx xx x xxxxxx x x xxx xxx xxx x xůvody zániku jejich trestní odpovědnosti ve formě účinné lítosti a promlčení trestního stíhání (viz x x x x x xx xx xx x xxxxxxx x x xxx xxxx xx xx xxx x x x xxx xxx xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxch osob a od trestní odpovědnosti právnických osob a pro ní charakteristická specifika se odvíjí od jejího subjektu - mladistvého. Mladistvým provinixxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxrestného činu). Znaky provinění jsou vymezeny jak ve zvláštní části trestního zákoníku v definicích jednotlivých druhů trestných činů, tak v některxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxstvého pachatele z hlediska jeho trestní odpovědnosti. Zákon tyto znaky většinou vymezuje negativně, totiž specifikací toho, co vylučuje trestní odxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xedosáhl takové rozumové a mravní vyspělosti, aby mohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání (§ 5 odst. 1, § 89 odst. 1 z. s. m.). Obdobně jx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxého protiprávního činu, tedy u toho, kdo jednal ve stavu nepříčetnosti (§ 26). Z toho vyplývá, že některé činy mladistvých jsou za určitých okolností trxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxle (jinak by však trestné byly), používá zákon o soudnictví ve věcech mládeže označení činy jinak trestné. Samotné provinění mladistvého je pak protixxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx x xxxx x trestním zákoníku a v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže - uvedené znaky, dopustil-li se ho trestně odpovědný mladistvý.
K mladistvým jako subjexxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x x xxx xxxx xx xx xxx x x xxx xxx xx x x xxx xxxx xx x xxx x xxxxxxx x x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxx xinak trestným výklady k § 12, body 16 a 17 a k subjektivní stránce provinění mladistvých výklady k § 15, bod 14, a k § 19, bod 20.
K činům jinak trestným trestxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxx x x xxxxxxx x x xxx xxx xxx x x x xxx xxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
§ x x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx x xxxxxxxx x xx x xxxxxx x xx x xxxxxxxxxx x xx - zavinění k okolnosti zvlášť přitěžující, § 18 - omyl skutkový, § 19 - omyl právní, § 20 - příprava, § 21 - pokus, § 22 - pachatel, § 23 - spolupachatelx x xx x xxxxxxxxx x xx x xxxx x xx x xxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxx x xxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx
x xxxxx x
x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx xxxxx x
xxxxxxxá podstata každého trestného činu je charakterizována i tzv. objektivní stránkou, jejímiž obligatorními znaky jsou jednání, následek a příčinný vztxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xomu tak není, nelze mít za to, že jsou naplněny všechny znaky představující objektivní stránku skutkové podstaty toho kterého trestného činu.
Z hledixxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxch logicky vyplynout. Nerespektování uvedeného pak vede k porušení práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x sobě bezpochyby zahrnuje střet mezi právem na osobní svobodu a veřejným zájmem reprezentovaným pravomocí státní moci označit za zakázaná jednání škoxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxvovat dostatečně závažnou hrozbu pro společnost jako celek a jeho jednotlivé znaky musejí být jednoznačně stanoveny zákonem.
Z hlediska procesně prxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xako celek a že odsouzená osoba je skutečně tou, která toto jednání spáchala nebo se na jeho páchání podílela. Trestní řízení proto vyžaduje v tomto ohledx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxv rozumnou pochybnost" ... Jinak řečeno, v průběhu trestního řízení musí být mimo jakoukoliv rozumnou pochybnost prokázáno, že obžalovaný svým jednáxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx jednání absentuje, nastupuje zásada "
in dubio pro reo
".
- viz
judikatura
k § 23
Jestliže byl čin spáchán za účinnosti záxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxerého ustanovení zákona účinného v době spáchání, tak některého ustanovení zákona pozdějšího.
- viz
judikatura
k § 2 odst. 1
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx činu, nevylučuje to obecně individuální trestní odpovědnost jednotlivých fyzických osob jako členů takového kolektivního orgánu, kteří se na zmíněxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx takovém rozhodnutí kolektivního orgánu však musí být prokázán. To vyplývá z konstrukce trestní odpovědnosti, jež je založena na individuální trestnx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xrávnické osoby.
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xxx
xxxxxxx x xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxdit částečně podle zákona účinného v době jeho spáchání a částečně podle zákona účinného v době rozhodování soudu (č. 11/2004-I Sb. rozh. tr.). Jestližx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxvější než jeho posouzení podle zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění pozdějších předpisů, pak je ustanoveními tohoto zákona účinného v doxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx toho práva, jehož použití je pro obviněného nejpříznivější, a to bez rozdílu, zda jde podle dřívějšího a pozdějšího práva o stejné či různé skutkové podxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxkona je třeba užít jako celku.
K činu jinak trestnému
- viz
judikatura
k § 26
I. Základním předpokladem pro uložení něxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx je v konkrétním případě vyloučena jen s ohledem na nedostatek věku pachatele. Takový čin musí vykazovat nejen všechny ostatní formální znaky určitého xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxmných z hledisek uvedených v ustanovení § 3 odst. 4 tr. zákona nevykazuje vyšší než malý stupeň společenské nebezpečnosti, a tedy nedosahuje xxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xx xx xxxx xxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxslu § 89 odst. 2 z. s. m., a proto je vyloučeno, aby bylo dítěti mladšímu patnácti let uloženo jakékoli opatření uvedené v ustanovení § 93 z. s. m.
II. K uložxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx. Jednak musí být takové opatření nezbytně nutné k zajištění řádné výchovy dítěte, jednak její uložení je odůvodněno povahou spáchaného činu jinak trexxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xodmínky se nevyžaduje, aby čin dítěte mladšího patnácti let vykazoval nějaký vysoký či velmi vysoký stupeň společenské nebezpečnosti. Proto uvedená xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxi dítěte mladšího patnácti let a důsledkem jeho zanedbané výchovy či nevhodnosti prostředí, v němž žije. [Nyní jde o podmíněnost činu jinak trestného a xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
viz též
judikatura
k § 2 odst. 1, § 22 a 25.
Ke skutku
- viz
judikatura
k § 20 odst. 1 a 2
Vázanost soudu žalobním návrhem podle § 2xx xxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxy vystihoval správně stav věci, samozřejmě za předpokladu, že se tím podstata zažalovaného skutku nezmění.
K rozlišovaniu pojmov "skutxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxnoprávny. Oba pojmy majú rôzny obsah. Pod pojmom "skutok" treba rozumieť udalosť vo vonkajšom svete vyvolanú zásahom človeka (čin človeka). Pojem "trxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxduálne určitý ľudský zásah do vonkajšieho sveta, ak sú v ňom naplnené znaky činu uvedeného v trestnom zákone.
Procesný xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx x x x xxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx byť v uznesení o vznesení obvinenia, v obžalobe a v rozsudku označený uvedením miesta, času a spôsobu spáchania, prípadne i uvedením iných skutočností xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxxxx x x xxxxx x x xxm zmysle, že sa ním rozumie pre spoločnosť nebezpečný čin, ktorého znaky sú uvedené v trestnom zákone.
Z toho vyplýva, že nie každý skutok je trestným čixxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxa. Pritom v prípade, ak skutkom sú porušené alebo ohrozené viaceré objekty chránené trestným zákonom, môže jeden skutok vyčerpávať znaky viacerých trxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xidič motorového vozidla při dopravní nehodě způsobil jinému z nedbalosti újmu na zdraví a potom této osobě neposkytl potřebnou pomoc, jde o dva samostaxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxx xxxxxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xterý dělí pachatelovo jednání na různé skutky, je následek závažný z hlediska trestního práva, který pachatel způsobil nebo chtěl způsobit. Za jeden sxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxnosti skutku.
Skutek spočívající v tom, že se pachatel pokusil zavraždit svou manželku tím, že ji vyhodil z okna druhého poschodí panelového domu, nenx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxx xaněnou ji tam nechal samotnou, aniž zajistil jakoukoliv pomoc, ačkoliv nutně potřebovala lékařské ošetření.
Je-li obviněný stíhán protxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxvinností, jde o dva samostatné skutky. Pravomocné zastavení trestního stíhání ohledně jednoho skutku proto nebrání, aby se pokračovalo v trestním stxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
x xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx o jeden skutek tehdy, jestliže všechny následky byly způsobeny alespoň zčásti jedním jednáním, rovněž významným z hlediska trestního práva hmotnéhox
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxivních znaků skutkové podstaty trestného činu krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) až e) tr. zákona, je nutno jeho skutek kvalifikovat tak, aby byly vystixxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxu. [Nyní § 205 odst. 1 a 2 tr. zákoníku.]
Totožnost skutku v trestním řízení je zachována, je-li zachována alespoň totožnost jednání nebx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxadavky na náležité procesní vymezení skutku od požadavků na jeho náležité hmotněprávní vymezení.
Z hlediska zachování totožnosti jednání i následkx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxení individuálního objektu trestného činu v jeho konkrétní podobě, tedy konkrétní následek (porušení určitého jedinečného vztahu - zájmu), nikoli uxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxstí, kdy jsou spáchány jedním skutkem, lze o nich rozhodovat jen jako o celku jedním rozhodnutím. Dopadá-li proto na jeden z více těchto trestných činů axxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xvalifikuje jen jako trestný čin nebo trestné činy aboličním rozhodnutím nedotčené, popř. jde-li o zprošťující rozsudek, zprostí se obviněný obžalobx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx trestných činů). V odůvodnění odsuzujícího nebo zprošťujícího rozsudku pak soud vysvětlí, že kvalifikování skutku jako trestného činu, resp. trestxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxx x xotožnosti skutku: Jde o jeden skutek, jestliže jednání, které je prostředkem ke spáchání trestného činu druhého, je současně součástí jednání, které xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx x x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxek závažný z hlediska trestního práva, muselo nejprve způsobit jiný následek, bez něhož by k vyvolání druhého následku nedošlo.
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxní pachatele a jím zapříčiněný trestněprávně významný následek. Od skutku je nutno odlišovat jeho popis, který musí obsahovat ty skutkové okolnosti, xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx pro trestný čin ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1, odst. 2 tr. zákona není v popisu skutku uvedeno, že pachatel zranil také další osobu, a to např. proxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxo také k poškození této osoby a popřípadě i ke vzniku majetkové újmy. V takovém případě nic nebrání tomu, aby bylo rozhodnuto o povinnosti obviněného k náxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxiklá škoda je v příčinné souvislosti s tímto jednáním [Nyní kvalifikovatelným jako trestný čin ublížení na zdraví podle § 147 odst. 1 tr. zákoníku.]
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xxx
x xxxxxxxx xx xxx xx xxxx
xxxxxxxx
xx xxx xx xxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxkladním předpokladem uplatnění zásady
ne bis in idem
je, aby první sankce měla trestní povahu ve smyslu článků 6 a 7 Úmluvy o ochraně lidských práv a zákxxxxxxx xxxxxx x xxx xxx x xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxních. Totožnost skutku je v těchto případech dána tehdy, když se konkrétní skutkové okolnosti týkají téže osoby a jsou neoddělitelně spjaty v čase a mísxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx hrozí, nikoliv však to, zda je vnitrostátním právem formálně zařazen mezi trestné činy, správní delikty nebo delikty jiného typu.
ESLP Zolotukhin prxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x
xx xxx xx xxxx
x xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxxx xx x x Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a § xx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx výkon rozhodnutí uložením pokuty podle § 273 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu a jednak za stejné jednání i trestní postih za trestný čin maření xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xin [ne
bis in idem
ve smyslu čl. 4 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (publikované pod č. 209/1992 Sb.)], byl-li obviněnx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx vozidlo na signál policisty "Stůj" a že po pronásledování obviněného a jeho zastavení policií se odmítl podrobit orientační dechové zkoušce na přítomxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxlo v době, kdy mu to bylo zakázáno správním orgánem. Uvedené přestupky a trestné činy jsou totiž odlišnými skutky (činy), jejichž zákonné znaky se nepřexxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx
xx xxx xx xxxx
x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xxx x xxutek - ve smyslu čl. 4 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a § 11 odst. 1 písm. j) tr. řádu brání též trestnímu stíhání a odsoxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxného správního orgánu, a to včetně blokového řízení podle § 84 a násl. zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
Vyloučit ochrxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx
xx xxx xx xxxx
xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxupkovém řízení byla jeho nesprávná kvalifikace jako přestupku, ačkoliv naplňoval znaky trestného činu. Právně bezvýznamné je též to, proč došlo k novxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx xxxxx x
Řízení o správním vyhoštění vedené pro nevycestování xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx řízení trestního podle vnitrostátního práva, ani nemá trestně právní povahu ve smyslu čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských a práv a základních svobod, ve zněxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxx xx xxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxt. 1 písm. j) tr. řádu pro trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. b) tr. zákona. [Nyní podle § 337 odst. 1 písm. b) tr. zákonxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xdst. 1 písm. d) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, jehož se obviněný dopustil porušením ustanovení § 5 odst. 1 písm. f) xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xako řidič motorového vozidla se na výzvu policisty odmítl podrobit vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem, nebrání jeho trestnímu stíhánx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxšnost posuzovaných jednání, jakož i jejich následků, v takovém případě nejde o porušení zákazu "
ne bis in idem
" ve smyslu § 4 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx, pro který bylo před příslušným správním orgánem proti němu vedeno řízení o přestupku.
K trestní odpovědnosti
Tam, kde nelze bezpečně uxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxpovědnosti je bezpečné zjištění příčinného působení jednání obviněného na trestním zákonem chráněné společenské vztahy a toho, že spáchaný čin nesx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxx x x xxx xxxxxxx xxxxx x xx x xx xxx xxxxxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx
x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxrý ho odlišuje od opakovania trestného činu (od rovnorodého viacčinného súbehu) je, že jednotlivé útoky, z ktorých každý naplňuje znaky toho istého trxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxch i ďalšie útoky a že po objektívnej stránke sa tieto jednotlivé útoky javia ako postupné realizovanie tohto jediného zámeru.
Při pokraxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxi a jednotě skutku, jestliže na rozdíl od jejich časového vymezení v obžalobě (návrhu na potrestání) se stíhané protiprávní jednání zkrátí, prodlouží xxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxovou podstatu téhož trestného činu a kde jednotlivé útoky jsou charakterizovány stejnorodým způsobem provedení a časovou souvislostí. Pro splnění pxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxlivých útoků, přičemž tuto podmínku je třeba vykládat v souvislosti s obsahem společného záměru.
Skutečnost, že některé útoky jsou spxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx
x xxxxxxx
xxejný způsob provedení činů (dílčích aktů) časově souvislé trestné činnosti nečiní z nich jeden pokračující skutek, jestliže každý z dílčích aktů zaklxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx istý trestný čin. Nemôže byť preto súčasťou pokračovania v trestnom čine spáchanom formou páchateľstva útok, ktorým páchateľ napĺňa znaky účastenstxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx xxxxx x x x x xxx xxxxx x
x xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxa, kdy bylo sdělení obvinění vyšetřovatelem vypracováno, ale doba, kdy sdělení obvinění bylo obviněnému doručeno.
R 49/1997-II
viz též
judikatuxx
x x xx xxxxx x x x
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxhatelovo jednání jest z hlediska trestněprávního všestranně zhodnoceno a ve všech skutkových složkách vyčerpáno tím, že bylo podřazeno jednomu (zprxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xod jedno z dotčených ustanovení trestního zákona složka, jež nedošla právního zhodnocení již onou kvalifikací a jež poukazuje k poškození nebo ohrožexx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx dřívějšího i nového trestního práva je vyloučen.
K subsidiaritě a jednotě skutku u vývojových stadií trestného činu. Z odůvodnění: Vzdáxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxusu zahrnuje i přípravné jednání, proto v případě téhož předmětu útoku, jsou-li dány objektivní a subjektivní spojitosti (např. totožnost oběti), jdx x xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxečnosti jednání pachatele pro společnost. [Nyní míra společenské škodlivosti jednání.]
Ustanovení § 223 a § 224 tr. zákona chrání totxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx na zdraví, nejde tedy o souběh dvou trestných činů, nýbrž o jeden trestný čin podle § 224 tr. zákona, v němž je ustanovení § 223 tr. zákona zahrnuto. [Nyní xxxxx x xxx x xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx x xxx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx xxxxx x
xxxxx nevylučuje, aby v případě jednočinného souběhu, byla tatáž okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby použita u všech trestných činů, u nichž tx xxxxxxxx x xxxxxx
x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx usmrtí dvě nebo více osob, půjde vždy o vícenásobný trestný čin vraždy (vícečinný stejnorodý souběh). O jediný trestný čin vraždy půjde v případech, kdx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxu jen tehdy, jestliže jeden trestný čin je prostředkem nebo vedlejším produktem relativně malého významu ve srovnání se základním trestným činem. Přixxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxrá byla způsobena jednáním, jež bylo prostředkem ke spáchání jiného trestného činu. Souběh je pak vyloučen jen tehdy, je-li tato škoda relativně maléhx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxu konzumpci, nemůže pachatele obžaloby pro konzumovaný trestný čin zprostit, ale musí jen v odůvodnění rozsudku vyložit, proč skutek kvalifikuje jen xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxlučuje jednočinný souběh trestných činů, je tu tehdy, když jeden trestný čin je prostředkem relativně malého významu ve srovnání se základním trestnýx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x nevyplývají z poměru skutkových podstat trestných činů nebo jejich trestních sankcí.
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx xxxxx x
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xnaků skutkové podstaty trestného činu krádeže, je nutno jeho skutek kvalifikovat tak, aby byly vystiženy všechny znaky, jež byly naplněny. Faktická kxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxvněně získal platební kartu České spořitelny, tuto kartu také použije k vybrání peněz v bankovních automatech a způsobí tak škodu v úhrnné částce 18 000 xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxxx. Jednočinný souběh těchto trestných činů přitom není vyloučen z důvodu vztahu subsidiarity ohrožovacího trestného činu vůči trestnému činu poruchoxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxích případech připadat v úvahu vyloučení jednočinného souběhu uvedených trestných činů ani vzhledem k zvláštnímu průběhu skutkových okolností zaklxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xrestný čin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku a trestný čin krádeže podle § 205 odst. x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxx xákona a trestného činu ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1, 2, popř. podle § 224 odst. 3 tr. zákona není vyloučen. Skutkové podstaty uvedených trestnxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx uložené pachateli podle zákona, popř. hrubé porušení předpisů bezpečnosti dopravy vedoucí k předpokládanému následku na zdraví či životě, záleželo xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxolností průběhu konkrétního skutku, které by zakládaly faktickou konzumpci jeho posouzení podle § 201 písm. d) tr. zákona. Pokud došlo v důsledku jednxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxx xx jakýchkoli skutkových okolností spáchání takového jednání považováno za prostředek ke xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxx x x47 tr. zákoníku.]
- viz
judikatura
k § 274
- viz
judikatura
k § 248
R 66/1999
- viz
judikatura
k § 199
Ustxxxxxxx x xxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxmců uvedených povinných plateb), který je součástí jeho širších hospodářských zájmů. Proto je vyloučeno, aby za situace, kdy pachatel v souvislosti s xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xaplacení daně, poplatku nebo podobné povinné platby, a současně jednal jen proti příkazu mimotrestní právní normy daňového charakteru (např. porušix xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxějších předpisů), byl jeho čin posouzen též jako trestný čin porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou podle § 124 tr. zákona.
Takový souběh bx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxezení uvedené v mimotrestní právní normě, jejímž účelem není jen ochrana fiskálních zájmů (viz R 26/2001). Tak tomu ovsem není při dovozu tabákových výxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx x xxx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
Hráč je trestně zodpovědný za úraz způsobený spoluhráči porušením pravidel pro hru platných.
R 5580/1936
Při zkoumání a posuzování zavinění na dxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxjmu chráněného trestním zákonem při výkonu některých povolání vyplývá nejen z bezpečnostních předpisů publikovaných ve Sbírce zákonů, ale i z technxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxx xxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
K objektivní stránce
Je tu příčinná souvislost mezi jednáním (opomenutím) pachatele a smrtí, i když přímý následek jednání (opomenutí) je xxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx stavu způsobilo smrt.
R 3858/1930
Jestliže pachatel vlastní vinou vyvolal nebezpečí pro jinou osobu, která z leknutí nebo mylného pochopení situxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxhatele a úrazem poškozené osoby.
R 4755/1933
K otázce příčinné souvislosti: Příčinou nějakého následku je každá okolnost, která buď jako samostaxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxž jeho konání nebo opomenutí je v řetězu příčin takovou složkou, bez které by k následku buď vůbec nedošlo, nebo by se nebezpečí následku alespoň snížilox
x xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxné souvislosti mezi nehodou a okolností, že elektrické vedení bylo ve výšce pouze 4,80 m místo předepsaných 5 m.
R 177/1950
K výkladu pojmu příčinné xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xztahu je korektivem zavinění, které musí přistoupit k příčinnému vztahu mezi jednáním a následkem, pokud k přičítání následku postačí nedbalost, je txxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxvislost. Tato je dána také tehdy, když vedle obecně nebezpečného jednání ve smyslu § 179 odst. 1 tr. zákona způsobila smrt jiného i další příčina, přičexx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxpůsobení s druhou příčinou. [Nyní k těžšímu následku obecně nebezpečného jednání ve smyslu § 272 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku.]
x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xásledok, je príčinou následku aj vtedy, keby následok nenastal bez ďalšieho konania tretej osoby.
K otázke tzv. pretrhnutia príčinnej sxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxôsobí pri vzniku následku, ak však konanie páchateľa zostáva takou skutočnosťou, bez ktorej by k následku nebolo došlo. Príčinná súvislosť by sa preruxxxx xxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx že následok, ktorý vyplynul z konania páchateľa, bol iný než si páchateľ predstavoval (tzv. omyl v kauzálnom priebehu,
aberratio ictus
), páchateľovi xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxx konania možno spáchať trestný čin len vtedy, keď ide o opomenutie takého konania, ku ktorému je páchateľ podľa okolností a svojich pomerov povinný. Povxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxi vyplývajúcej z konkrétneho postavenia páchateľa a okolností prípadu, ktorej porušenie sa však musí približne rovnať porušeniu inej právnej povinnxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxedku nemožno pripísať páchateľovi na zodpovednosť.
Příčinný vztah mezi jednáním pachatele a následkem je zachován i v případě, dojdexxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxy zdraví naplňující znaky těžké újmy na zdraví k této skutečnosti přihlížet. K trestní odpovědnosti za tento těžší následek se však vyžaduje xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxem k okolnostem a k svým osobním poměrům o tom vědět měl a mohl.
- viz
judikatura
k § 16 odst. 1
Smrt poškozeného je v příčinné xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxhatelem, zčásti na podkladě povšechného kornatění tepen u staršího člověka.
Trestní odpovědnost pachatele za tento následek závisí na tom, zda náslxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxchatele, který se pokusil znásilnit starší ženu, a smrtí poškozené, k níž došlo v důsledku srdečního infarktu vyvolaného jednáním pachatele.
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxním jednáním pachatele a následkem je příčinná souvislost a zda je dáno zavinění.
Páchateľ nezodpovedá za smrť poškodeného, ktorý utrxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xxx
K subjektivní stránce
Záver o tom, či tu je zavinenie v zmysle trestného zákona a v akej forme, je záverom právnym. Tento právny záver o subjektívnych xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx znakoch tr. činu. Skutočnosti duševného života významného pre právny záver o tom, či tu je zavinenie a v akej forme, sú predmetom dokazovania práve tak axx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xtránku trestného činu, tedy x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxx xxx
xxxxxxxxxx
x x xx x xx
xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxnu a materiálnímu korektivu jejích formálních znaků
Pro rozhodnutí, zda určitý čin je trestným činem či nikoli, nestačí jeho hodnocení jen ve vztahu xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxí posouzení míry společenské škodlivosti ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku.]
- viz
judikatura
k § 58
Pri krádeži a iných majxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxx xxxxxxxxx xxxx. Pokiaľ je hodnota veci alebo výška škody znakom skutkovej podstaty trestného činu (prečinu), nemožno prihliadať na ďalšie škodlivé následky činu, nxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxx xxxx x xxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxdmetom konania, však môže poškodený uplatňovať voči obžalovanému v adhéznom konaní a súd ju hodnotí pri stanovení stupňa nebezpečnosti činu pre spoloxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxřovat jiného" v ustanovení § 213 odst. 1 tr. zákona je tzv. normativním znakem skutkové podstaty. [Nyní jde o znak skutkové podstaty trestného činu podxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxním zaistenia možno po formálnej stránke posudzovať ako trestný čin marenia výkonu úradného rozhodnutia podľa § 171 odst. 1 písm. a) tr. zákona.
Pri poxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxkonné dôvody na zrušenie tohto zaistenia (§ xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xe je splnená aj materiálna stránka uvedeného trestného činu. [Nyní posouzení míry společenské škodlivosti ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku ve vztahx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xení důvodem, který by vylučoval naplnění znaku porušení důležité povinnosti u řidiče. Je však třeba ji hodnotit z hlediska stupně nebezpečnosti činu pxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx posouzení tzv. bagatelních deliktů (drobných loupeží). Z odůvodnění: Súdy niektoré konania, pri ktorých sú formálne znaky trestného činu lúpeže napxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xčňami a sú súčasťou komplexu konaní, ktoré majú charakter šikanovania. Rovnako však súdy postupujú i v prípadoch jednorázových samostatných drobnýcx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxh lúpeží, či už ide o čiastkové alebo samostatné útoky, vzbudzuje pochybnosti. Trestný čin lúpeže je totiž v pomere špeciality k trestnému činu vydieraxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxo hrozby násilia určitú skupinu, ktorú pokladá za spoločensky najnebezpečnejšiu. Robí to vytvorením skutkovej podstaty trestného činu lúpeže predoxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxdzujúce sa len na hrozbu násilia, musí ísť o hrozbu bezprostredného násilia.
Preto ak určité konanie vykazuje znaky skutkovej podstaty trestného činx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx trestného činu zamienať jeho formálne znaky za znaky inej skutkovej podstaty, upravovať ich či doplňovať. Takýto postup je v zrejmom rozpore s požiadaxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxteľa naplňuje formálne znaky trestného činu lúpeže, znižujú výrazne stupeň spoločenskej nebezpečnosti činu, treba skúmať, či tento stupeň nie je malx x xxxxxx x xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxx xxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxx xiernejší trestný čin (porov. č. 1/1980 Zb. rozh. tr.). Takéto konanie by, pravda, mohlo byť napr. priestupkom, ktorý by riešil vo svojej kompetencii prxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxx xxxxna, resp. § x xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xko trestný čin lúpeže. Skutočnosti, že stupeň spoločenskej nebezpečnosti činu je v dôsledku určitých výnimočných okolností výrazne znížený, možno dxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxv formálního pojetí trestného činu v podobě společenské škodlivosti ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku a o jeho limity.]
R 39/1989
Vzhledem k tomu, xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxanovit podmínky, za nichž skutky, které jinak naplňují znaky některé skutkové podstaty, dosahují zákonem požadovaného stupně nebezpečnosti pro spoxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxlního korektivu jinak formálního pojetí trestného činu v podobě společenské škodlivosti ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku.]
Naplňuje-xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx vztahu ke skutkové podstatě trestného činu vydírání podle § 235 tr. zákona, nelze skutek pouze s ohledem na nižší stupeň nebezpečnosti pro společnost kxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxlnění, avšak jeho skutkové okolnosti výrazně snižují stupeň společenské nebezpečnosti činu, je třeba zkoumat, zda není tento stupeň nepatrný ve smysxx x x xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx x xx xxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxí trestný čin. [Nyní jde o naplnění znaků skutkových podstat trestných činů podle § 174 a § 185 tr. zákoníku a o případy takových činů vykazujících nízkxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xx xxxxx x x x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx xxxxx x
xxxxečnost, že obviněný je držitelem zbrojního průkazu k držení a nošení kulové zbraně, může výrazněji snižovat stupeň nebezpečnosti jeho jednání, záležxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xepatrný (§ 3 odst. 2 tr. zákona) a takový čin nebude trestným činem. [Nyní s ohledem na zanedbatelnou společenskou škodlivost ve smyslu § 12 odst. 2 tr. záxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxo činu neoprávněného provozování loterie a podobné sázkové hry podle § 118a odst. 1 tr. zákona, jakož i materiální podmínky trestného činu podle § 3 odstx x xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxů, sama o sobě nevylučuje, aby jeho jednání bylo posouzeno jako tento trestný čin. [Nyní trestný čin podle § 251 odst. 1 tr. zákoníku za situace, kdy matexxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxe trestného činu, je nutno vycházet ze skutečnosti, že již stanovením formálních znaků určité skutkové podstaty zákon předpokládá, že při jejich naplxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x a § 75 tr. zákona se proto uplatní jen tehdy, když stupeň nebezpečnosti pro společnost v konkrétním případě, přestože byly naplněny formální znaky urxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxlehčím běžně se vyskytujícím případům trestného činu této skutkové podstaty. [Nyní jde o materiální korektiv formálního pojetí trestného činu v podoxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxx xxestným činem, je třeba postupovat tak, že orgán činný v trestním řízení nejprve učiní potřebná zjištění o rozhodných skutkových okolnostech. Dále učixx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxzpečnosti pro společnost, který je materiální podmínkou trestnosti (§ 3 odst. 2 tr. zákona). Formální a materiální podmínky trestnosti činu nelze směxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxku.]
x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx zmocnil, je zcela bezvýznamná pro posouzení trestnosti takového činu. Při zjištění zanedbatelné hodnoty takové věci a při současné neexistenci jinýxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxtanovení § 3 odst. 2 tr. zákona. [Nyní § 12 odst. 2 tr. zákoníku.]
Formální znaky trestného činu služby v cizím vojsku jsou naplněny nepoxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxžbu ve vojsku státu, který je spojencem České republiky, nemusí sama o sobě vést k závěru o nedostatku materiální podmínky trestnosti činu.
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxt, že k trestnosti činu z hlediska materiální podmínky je nutné, aby pachatel jednal za okolností na straně poškozeného, které činí omezování užívacíhx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xyjádřenou v § 12 odst. 2 tr. zákoníku.]
- viz
judikatura
k § 240
K naplnění skutkové podstaty trestného činu porušování autorsxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xhráněných tímto ustanovením za takových skutkových okolností, z nichž je patrné, že je současně dán potřebný stupeň nebezpečnosti činu pro společnosx xx x xxxxx xx x xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxtenci materiálního znaku trestného činu může být východiskem jejich počet, doba jejich trvání a alespoň minimální množství přehraných nosičů a hudebxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku.]
- viz
judikatura
x x xxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx x xx xxxxtní okolnosti mající vliv na konkrétní společenskou nebezpečnost činu (srov. R 33/1962, R 13/1973-II) lze učinit závěr, že není naplněn materiální znxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x x xxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
K odst. 2
K trestní odpovědnosti za zavinění
Základní zásadou ovládající trestní zákon je, že zodpovědnost podle trestního zákona předpokládx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxaleckou.
viz též
judikatura
k § 15, 16 a 17
Literatura:
Fenyk,
J.,
Smejkal,
L.
Zákon o trestní odpovědnosti právnických osox x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xx x xxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xx x. Beck,
2011.
Kallab,
J.
O xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xx x xxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxva.
Trestní právo hmotné. Obecná část.
2. vyd.
Praha:
C. H. Beck,
2012.
Novotný,
O. a kol.
Trestní právo hmotné I.
Obecná část.
6. vyd.
Praha:
Wxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxorníku věd právních a státních,
1942.
Solnař,
V. a kol.
Základy trestní odpovědnosti.
Praha:
Orac,
2003.
Šámal,
P.
K trestní odpovědnosti osxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xx xxxx
xxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxxce totožnosti a jednoty skutku v praxi soudů.
Socialistická zákonnost,
1986,
č. 5,
s. 255.
Fenyk,
J.
Základy trestní odpovědnosti podle nového txxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xx
xxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xx xx x xxxxx
xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx x legální definici trestného činu v osnově trestního zákoníku 2006 (české, mezinárodní a evropskoprávní přístupy).
Acta Universitatis Carolinae - Ixxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx,
č. 9,
s. 249.
Nezkusil,
J.
Materiální protiprávnost v návrhu rekodifikace.
Trestní právo,
2009,
č. 1,
s. 12.
Šámal,
P.
K pojmu trestnéhx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxx
xxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx
xx
xxx xxxxx xxxxxxx x xožné reakce na něj v systému soudnictví ve věcech mládeže.
Trestněprávní revue,
2004,
č. 7,
s. 197.
Přečiny x xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x x xx x x xx xxx xxxxxujících ustanoveních - je nadřazen dvěma kategoriím trestných činů: zločinům a přečinům. Platná právní úprava je tedy založena na bipartici činů soudxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x a 3 jsou přečiny všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxové společenské škodlivosti soudně trestných činů vyjádřené formou zavinění a trestní sazbou.
2.
Označení trestného činu jako zločinu nebo přečxxx xxxx xxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxení příslušného zákonného ustanovení. To ovšem platí pouze pro rozsudky vynesené v řízeních ve věcech dospělých fyzických osob a ve věcech právnickýcx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxmž lze přičíst spáchání trestných činů, nikoliv vůči mladistvým. Jiným a zároveň jediným pojmenováním "trestného činu" mladistvého je totiž proviněxx xx x xxxxx x xx xx xxxx
xx
xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxí trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let, tedy včetně samotné sazby pěti let (§ 14 odst. 2).
Zločiny jsou pak pouze úmyslné trestnx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xx odst. 3).
V rámci kategorie zločinů vymezuje trestní zákoník ještě speciální subkategorii zvlášť závažných zločinů. Zvlášť závažné zločiny nepřexxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx, a to pouze ten, na nějž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let (§ 14 odst. 3 věta za středníkem).
xx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxx typ zavinění se vztahuje k okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby. Dolní hranice trestní sazby odnětí svobody při jejich rozlišení nehrajx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx že trestný čin může být spáchám jak úmyslně, tak i z nedbalosti, a s ohledem na to jde alternativně o úmyslný nebo nedbalostní trestný čin. V případech takxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxzbě jejich zařazení do kategorie zločinů, na prokázaném zavinění v základní skutkové podstatě.
Všechny nedbalostní trestné činy - a to bez ohledu na vxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxtiprávních činů, jejichž spáchání vede k vzniku odpovědnostních vztahů, je dána jejich trestností. Jejich trestnost - tedy možnost vyvodit trestní oxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx. Obecně jsou v § 13 charakterizovány jako protiprávní činy označené trestním zákonem za trestné a naplňující v tomto zákoně vymezené formální znaky. xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx x xx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxodlivost.
K definici a k celkovému pojetí trestných činů viz blíže výklady k § 12 a 13.
6.
Mezi trestné činy patří svou povahou různorodé okruhy prxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxostí. Z toho vychází jejich kategorizace na přečiny a zločiny. Směrodatnou pro ní je jejich typová společenská škodlivost a závažnost vyjádřená trestxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxsky škodlivé a méně závažné trestné činy: pro všechny nedbalostní delikty a mírněji postižitelné úmyslné delikty. Do kategorie zločinů pak patří ony pxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxdý přečin a každý zločin je tedy trestným činem a každý trestný čin je buď přečinem, nebo zločinem. V jednotlivých případech posuzovaných trestných činx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxané v rozhodnutích vynášených v trestním řízení.
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx trestních sankcí (srov. § 46 odst. 1, § 47 odst. 2, § 54, § 56 odst. 1, § 60, 62, § 66 odst. 2, § 67 odst. 1, § 69 odst. 2, § 88 odst. 2, § 100 odst. 1 a 2, § 101 odst. 1 a xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxnání a podmíněného zastavení trestního stíhání (§ 307, 309 tr. řádu) a možného trvání vazby (§ 71, 72 a 72a tr. řádu).
9.
Kategorizace trestných činx xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxní zločinů, nikoliv ovšem všech, neboť jsou trestně postižitelné jen za omezený okruh trestných činů (srov. § 7 zák. o tr. odpovědnosti práv. osob a výkxxx x x xxx xxx xxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xákon počítá výlučně s jediným pojmenováním trestných činů trestně odpovědných mladistvých, a to termínem provinění, a tato provinění mladistvých nixxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx x xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx k § 13, bod 20, a výklady k § 109).
Specifickou samostatnou kategorii trestného činu nepředstavuje ani samotné provinění. To je pouhým označením pro trxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxy - by z něj mohlo učinit odstupňování materiální stránky těchto činů ve formě požadované míry společenské škodlivosti, avšak to v trestním zákoníku i x xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx x
xxx
x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xéně závažnou kategorií trestných činů.
xxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxxxxrii se značným dosahem, do níž spadají typově i poměrně vysoce společensky škodlivé činy, na jejichž spáchání lze reagovat tresty ukládanými v přísnýcx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxx
xedle nedbalostních trestných činů patří mezi přečiny část úmyslných trestných činů, a to ty z nich, které jsou typově méně závažné a společensky škodlixxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxkonem nepřevyšující pět let. Součástí této kategorie trestných činů tedy jsou i trestné činy, u nichž horní hranice trestní sazby odnětí svobody činí pxxxxx xxx xxxx
xxx
xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx požadována pro naplnění jeho základní skutkové podstaty (srov. § 13 odst. 2). Rozhodující tedy není, jaký typ zavinění se vztahuje k okolnosti podmiňuxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx x xxxxxem na to i při nedbalostním zavinění okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby si trestný čin spáchaný v základní skutkové podstatě úmyslně zaxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xbyť i z nedbalosti" - takže mohou být spáchány buď úmyslně, nebo z nedbalosti, a proto se jedná alternativně o úmyslné nebo nedbalostní trestné činy, je pxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxy konkrétní trestný čin, jehož znaky lze obecně naplnit úmyslně i nedbalostně, spáchán v základní skutkové podstatě úmyslně, půjde o úmyslný trestný čxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxé činy patří do kategorie přečinů, nejsou trestní sazby stanovené za jejich spáchání pro jejich zařazení do této kategorie podstatné. U úmyslných tresxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxišení toho, zda patří do kategorie přečinů nebo zločinů, rozhodující horní hranice trestní sazby odnětí svobody bez ohledu na formu zavinění vztahujíxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx, u nichž přichází v úvahu jejich posouzení jako přečinů i zločinů, je směrodatná na jedné straně trestní sazba odnětí svobody, která se na ně vztahuje, a xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxů, neboť v případech sbíhajících se trestných činů se xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxí se při ukládání trestů za sbíhající se trestné činy (§ 43). Při zařazování trestných činů do daných kategorií se současně nijak nepřihlíží k možnému třxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxčin jen díky tomu, že při ukládání úhrnného nebo souhrnného trestu za něj a za další s ním se sbíhající trestné činy se vychází z trestní sazby odnětí svoboxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxce trestní sazby odnětí svobody při ukládání trestu pachateli trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny (§ 108 odst. 1).
xxx
x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx naplňují znaky téhož trestného činu. Stejně tak se právní kvalifikace činu účastníka na trestném činu odvíjí od kategorie trestného činu, k němuž se vzxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxouští účastenství na něm, tedy návodu, pomoci nebo organizátorství stejného přečinu.
Poněkud jinak to je pouze v případech spolupachatelství a účasxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xrestné součinnosti mezi ním a dospělým. Zatímco tedy spáchaný společný trestný čin u dospělého spadá buď do kategorie přečinů, nebo zločinů, u mladistxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxvého hlavního pachatele, je na místě pro označení jeho činu použít příslušnou formu účastenství k danému trestnému činu nesoucímu označení příslušné xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxéhokoliv rozlišení na kategorie.
17.
Různost kategorií spáchaných trestných činů - tedy zločinů a přečinů - přichází v úvahu též v rámci součinnoxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx naplňuje znaky mírněji trestného činu, spadajícího do nižší kategorie trestných činů, tedy mezi přečiny.
K odst. 3
18.
Zločiny jsou ve srovnání s xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxx xxxtihovány v rámci vyšších trestních sazeb, než dopadají na ty, které patří do kategorie přečinů.
Součástí této kategorie trestných činů jsou i zvlášť zxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xločinech a ostatních zločinech. Každý zvlášť závažný zločin však zůstává zločinem, a proto xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxažným zločinem.
19.
Do kategorie zločinů náleží úmyslné trestné činy, u nichž zákonem stanovená horní hranice trestní sazby trestu odnětí svoboxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxní žádný nedbalostní trestný čin.
K rozlišení nedbalostních a úmyslných trestných činů, ke kvalifikovaným skutkovým podstatám trestných činů a k jexxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xx x xxxxx x xxxxx
xxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxích sazeb trestu odnětí svobody stanovené v trestním zákoníku v návaznosti na vymezení jednotlivých skutkových podstat. To platí i ve vztahu k trestnxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxí použití vyšší trestní sazby. Tak je tomu proto, že případná nedbalostní forma zavinění ve vztahu k této okolnosti neučiní z úmyslného trestného činu - xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxlostní alternativu, tak ohledně těch z nich, které ji mají (blíže k tomu srov. výklad v bodě 14 k odst. 2 výše). O zločin - a nikoliv o přečin - tedy jde i v přípxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxst podmiňující použití této trestní sazby pokryta pouze nedbalostním zaviněním.
21.
Při souběhu trestných činů - ať jednočinném nebo vícečinnéx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxčinem a naopak. Asperační zásada a třetinové navyšování horních hranic trestních sazeb odnětí svobody uplatňující se při ukládání trestů za sbíhajícx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxrizace trestných činů na přečiny a zločiny nijak nedotýká právní úprava obecně umožňující mimořádné snížení trestu odnětí svobody obsažená v § 58. Při xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xe směrodatná zákonná trestní sazba trestu odnětí svobody. Pokud je tedy soudem za určitý zločin uložen trest odnětí svobody ve výměře nedosahující pětx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx, u nichž činí horní hranice zákonné trestní sazby trestu odnětí svobody nejméně xxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxtnost přípravy trestného činu. Příprava trestného činu je totiž trestná jen u zvlášť závažných zločinů (§ 20 odst. 1).
Ve srovnání s ostatními zločiny xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx horní hranice trestní sazby odnětí svobody než u ostatních zločinů. Dolní hranice trestní sazby odnětí svobody nehraje při odlišení zvlášť závažných xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxžití vyšší trestní sazby nemá žádný význam, jakou formou zavinění byla taková okolnost naplněna, pokud se tak stalo v rámci spáchání úmyslného trestnéxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xx x xxxxx x xxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xa užití jiné osoby jednající jako "živý nástroj" a naplňující případně znaky mírněji trestného činu, spadajícího do nižší kategorie trestných činů, txxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxx xxxxxxxx
xxxxti tomu spolupachatelé trestného činu musejí spáchat trestný čin téže kategorie, případně subkategorie. Výjimkou mohou být případy pokračujících, xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx čin, avšak sestávají z několika aktů (útoků), těch se nemusí dopustit všichni spolupachatelé a to může způsobit odlišnosti v právní kvalifikaci danéhx xxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxu a provinění, neboť spáchaný čin je u dospělého trestným činem a spadá buď do kategorie přečinů, nebo zločinů, zatímco u mladistvého je na místě použít k xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxkem na určitém trestném činu dospělého hlavního pachatele, je na místě jeho čin označit příslušnou formou účastenství k danému trestnému činu nesoucíxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxčinu. Samotná právní kvalifikace činu dospělého účastníka na trestném činu se přitom odvíjí od kategorie hlavního trestného činu.
Vztah k jiným usxxxxxxxxx
xxx
xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxti s vymezením okruhu trestných činů, na něž dopadají nebo u nichž se uplatní takové instituty. Stejně tak ve vazbě na ni upravuje uplatnitelnost řady drxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxných prací (§ 62), peněžitým trestem (§ 67 odst. 2) a zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce (§ xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxího stíhání podle § 307 tr. řádu. Naopak subkategorie zvlášť závažných zločinů je spojena s ukládáním výjimečných trestů odnětí svobody a s přijímáním xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxhání zločinu.
Kategorizace trestných činů se promítá také do aplikace § 360 a specifickým způsobem se projevuje v souvislosti s právním posuzováním xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxadní význam to, jakou formou zavinění je pokryto přivedení se do stavu nepříčetnosti a to jak závažný čin jinak trestný byl v tomto stavu spáchán. V přípaxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx, a to bez ohledu na právní kvalifikaci činu jinak trestného jako přečinu nebo zločinu. Je-li to aktuální, zohlední se přitom též pojistka v podobě privixxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxstí se tento u deliktů postižitelných podle § 360 odst. 1 v trestní sazbě odnětí svobody od tří do deseti let zvlášť závažného zločinu. V případě, že je naxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxí dojde ve stavu nepříčetnosti, mírnější trest a nižší sazbu odnětí svobody než je uvedena v § 360 odst. 1 - je třeba takový spáchaný čin zařadit do přísluxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xa mírnější sazbu činu jinak trestného, coby objektivní podmínky trestnosti opilství. V závislosti na této trestní sazbě činu jinak trestného, v jejímx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxz retroaktivity, § 2 - trestnost činu a doba jeho spáchání, § 13 - trestný čin, § 15 - úmysl, § 16 - nedbalost, § 17 - zavinění k okolnosti zvlášť přitěžuxxxxx x xx x xxxx xxxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxxx xxxxx x xx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxxx xxxxx x xýměry trestu, § 46 - obecné ustanovení, § 47 - upuštění od potrestání za současného uložení ochranného léčení nebo zabezpečovací
detence
, § 55 - odněxx xxxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x9 - mimořádné zvýšení trestu odnětí svobody, § 60 - domácí vězení, § 62 - obecně prospěšné práce, § 66 odst. 1 - propadnutí majetku, § 67 odst. 2 - peněžxxx xxxxxx x xx xxxxx x x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx, § 99 - ochranné léčení, § 100 odst. 1 - zabezpečovací
detence
, § 101 odst. 1 písm. c) - zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty, § 105 odst. 1 - podmínkx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x x xxxxx x
x xxxxxxxxxx x xxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x x xxxxx x
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxo zákoníku pachateli, který znovu spáchal zvlášť závažný zločin (§ 14 odst. 3 trestního zákoníku), ač již byl pro takový nebo jiný zvlášť závažný zločix x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx x xx xxxxx x trestního zákona.
To platí ovšem jen tehdy, pokud byl pachatel dříve potrestán pro trestný čin, na který trestní zákon stanovil trest odnětí svobody x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx odst. 3 trestního zákoníku.
Ke kategorizaci trestných činů na zločiny a přečiny (v odůvodnění rozhodnutí): Zločiny a přečiny jsou samostatnými katexxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxiím (§ 14 odst. 1 trestního zákoníku).
Označení trestného činu jako zločinu nebo přečinu musí být podle § 120 odst. 3 trestního řádu přímo uvedeno ve výxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxí označení zločinu jako zvlášť závažného zločinu ve výroku rozsudku nemusí být, neboť zvlášť závažné zločiny nejsou samostatnou kategorií trestných xxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx xxxxx x x x x xxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxx
xxxxxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxxxxxxx xrávnických osob a řízení proti nim. Komentář.
Praha:
Wolters Kluwer,
2012.
Šámal,
xx x xxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxx x xxxxxxní.
Praha:
Melantrich,
1935.
Kratochvíl,
V. a kol.
Kurs trestního práva.
Trestní právo hmotné. Obecná část.
2. vyd.
Praha:
C. H. Beck,
2012.
xxxxxxxx
xx x xxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx
xxxxxx xxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xx x xxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxa.
1. vyd.
Praha:
Novatrix,
2009.
Jelínek,
J.
K pojmu trestného činu v novém trestním zákoníku.
In
O novém trestním zákoníku.
Sborník z mezinárxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xrestního práva hmotného.
Trestní právo,
2008,
č. 7-8,
s. 34 a násl.
Díl 2
Zavinění
Právní stav xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx. Vyvoditelná je pouze za zaviněné činy. Vyloučeno je proto její vyvození za prostý následek. K jejímu vyvození za následek totiž nepostačuje jeho způsxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxstních sankcí v reakci na jeho spáchání. Princip odpovědnosti za zavinění lze proto vyjádřit zásadou nullum
crimen
,
nulla poena sine culpa
(bez zavinxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxx x xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx, že čin je trestný, jen když jeho pachatel jednal úmyslně nebo se ho dopustil z nedbalosti (viz § 13 odst. 2 a výklady k němu, specificky pak výklad v jeho bxxxxx xxx xx x xxxx
xx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xe své podstatě je zavinění vyjádřením vnitřního psychického vztahu pachatele k podstatným složkám trestného činu a jako takové je vybudováno na složcx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxe přitom jen o to, co z vnějšího světa - z předmětů, jevů a procesů - bezprostředně registrují jeho smyslové orgány, ale i o jeho prožitky, představy a úsudxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x některé pouze jako možné. Nadto složka vědění nezahrnuje jen skutečné aktuální vědění, ale i vědění potenciální ve smyslu vědění možného, tedy to, co "xxxxx xxxx x xxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxx
xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xx xxxx xxry se opírají o znalost rozhodných okolností. Předpokladem zavinění ve formě zahrnující složku vůle je existence aktivního kladného vztahu pachatelx x xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxním. S ohledem na to nepostačuje jeho pasivní přístup neprojevující se v jeho jednání a nepokrývající trestněprávně
relevantní
následek.
Z povahx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxkoliv v průběhu jeho páchání, jsou z tohoto hlediska nerozhodné. Skutečnosti významné pro posouzení zavinění pachatele je totiž třeba hodnotit podle xxxxx xxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxou znaků jeho subjektivní stránky. Zavinění se totiž z povahy věci musí vztahovat na celý průběh pachatelova činu odpovídající znakům skutkové podstaxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxatečné je, když podstatné skutečnosti naplňující tyto znaky jsou v jeho představě zahrnuty alespoň v obecných rysech. Složky volní a vědění se tedy nemxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxty daného trestného činu ani úplně přesně i v detailech odpovídat objektivní realitě. S ohledem na to například není třeba v případě úmyslného ublížení xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxozenému zranění spadající svou intenzitou do rámce skutkové podstaty trestného činu ublížení na zdraví a existence příčinné souvislosti mezi jeho jexxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxaku protiprávnosti. Tyto znaky totiž nemusí být - a zpravidla ani nejsou - v popisu skutkových podstat trestných činů v trestním zákoníku výslovně vyjxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxzují. Tam, kde jsou však znaky objektu a protiprávnosti v trestním zákoníku výslovně vyjádřeny, musí se zavinění vztahovat i na ně. Konečně, v případexx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxí znaky), avšak postačí pachatelova laická představa o nich. Na druhé straně se zavinění nemusí vztahovat na právní posouzení činu (skutku) a na jeho trxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxí formou zavinění. Současně platí, že čím je pachatel více seznámen s okolnostmi naplňujícími znaky skutkové podstaty trestného činu, tím vyšší je mírx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xx xx x xxx xxxxx x xxxstu. Z hlediska této úvahy jsou pak významné rovněž některé jiné subjektivní vztahy související se zaviněním, zvláště pak pohnutka činu a jím sledovanx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxní výchozí interpretační pravidla vztahující se k zavinění jsou zakotvena v § 13 odst. 2 a v § 17.
Trestní zákoník vyžaduje k trestnosti činu v zásadx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx, kdy není v zákoně výslovně uvedeno, o jakou formu zavinění se jedná. Oproti xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxně uvedena. Ve vztahu k některým trestným činům pak vyžaduje trestní zákoník vyšší míru (intenzitu) nedbalosti, ať už vědomé nebo nevědomé, a to tzv. hxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx x x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxyť i z nedbalosti" nebo "byť i z hrubé nedbalosti". K okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby a tím zakládá kvalifikovanou skutkovou podxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx, kdy zákon vyžaduje i zde zavinění úmyslné, a v případě, že jde o jinou skutečnost, i tehdy, jestliže o ní pachatel nevěděl, ač o ní vzhledem k okolnostem a x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxx x x xx xxxxx x x x xxx
xx xxxxxxxxxxx xx spáchaný čin byl spáchán zaviněně, je třeba vyjádřit též ve výroku rozsudku, případně jiného rozhodnutí ve věci samé, a to současně se specifikací zjišxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxichází v úvahu obě formy zavinění. Pachatel se totiž může spáchaného činu dopustit buď úmyslně, nebo z nedbalosti, nikoliv však v obou formách zaviněníx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxob.
Právnické osoby jsou však pouhými právními fikcemi. Proto jim lze přičítat zaviněné spáchání trestného činu, jen pokud jeho znaky zaviněně napxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxonávající u nich řídící nebo kontrolní činnost, osoby s rozhodujícím vlivem na jejich řízení, jejich zaměstnanci anebo osoby v obdobném postavení - jexxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x x x xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxx x x xxx xxx xxx
Úmysl
JUDr.
Alexander
Sotolář
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2015.
1.
Úmysl je vedle nedbalosti jednou z forem zaviněníx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x ximž to výslovně stanoví.
V základních skutkových podstatách trestných činů je úmyslná forma zavinění požadována i v případech, kdy není v zákoně výslxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xodmiňujícím použití vyšší trestní sazby - obecně postačují nedbalostní formy zavinění. Pouze jde-li o těžší následek, je třeba úmyslného zavinění, kxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx podstaty trestných činů výslovně zdůrazňuje požadavek úmyslného zavinění. Někde tak činí nadbytečně, jinde však proto, aby vyjádřil určitá specifixxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xdraví. Stejně tak nezbytné je to ve vztahu k trestným činům, u nichž je požadován určitý zvláštní úmysl, například úmysl způsobit škodu nebo získat neopxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxe spáchat jak úmyslně, tak i z nedbalosti. V takovýchto případech to vyjadřuje formulací "byť i z nedbalosti" nebo "byť i z hrubé nedbalosti".
K odst. x
xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxh intelektuální složka zahrnuje u pachatele představu rozhodných skutečností alespoň jako možných. Společné mají též to, že složku intelektuální doxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxx xxxx x xůzné míře, odstupňovaně, a to je odlišuje vzájemně. Právě v různé intenzitě přítomnosti volní složky je totiž rozdíl mezi nimi navzájem. Jejich volní sxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxk nebo účinek, ale musí zahrnovat i další skutečnosti charakterizující daný čin jako trestný.
4.
Intelektuální složku subjektivní stránky jednáxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x x jeho představ o ní a spočívat v tom, že o některé skutečnosti neví nebo si ji neuvědomuje (omyl negativní) anebo mylně předpokládá určitou neexistující xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxí zákoník obecně nevymezuje dopady takových omylů na subjektivní stránku jednání pachatele, avšak právní úprava některých hraničních případů, výzxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x x xx x xx xxxx xxxxxx x xxxxx
x xxxxx x xxxxx xx
xx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x
xxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xoruší nebo ohrozí jím chráněný zájem, nebo alespoň ví, že může uvedený zájem porušit nebo ohrozit, a také chce takové porušení nebo ohrožení způsobit.
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x x xx xxxxx x xxxxx xx x xx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxx xxtění porušit nebo ohrozit chráněný zájem. Z povahy věci však vyplývá, že vůli něco porušit nebo ohrozit musí v představě pachatele předcházet uvědoměnx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx ho totiž nemohl chtít porušit nebo ohrozit.
6.
Vůle porušit nebo ohrozit chráněný zájem se musí projevit v jednání pachatele, avšak nemusí být navxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxých kroků vedoucích k takovému následku, z jejich sledu a z okolností, za nichž jsou činěny. Významným indikátorem toho, že to, k čemu směřují, je chtěné xxxxxx xxxx xxx xxxxx xx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx trestním zákoníkem nutně dojde, jde vždy o přímý úmysl. Na to lze usuzovat z toho, že pokud pachatel považuje takový následek za nutný a směřuje k jeho zpxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx x xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx cílem není způsobení takového následku. O přímý úmysl totiž jde, i když pachatel sleduje cíl z hlediska trestního práva nezávadný, ale na cestě k jeho doxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xatří i případy, kdy pachatel sice chce způsobit následek předpokládaný trestním zákoníkem, ale tento následek není přímo jím sledovaným cílem (viz R 3xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xx jedná tak, jak jednat chtěl - ale je třeba, aby chtěně způsobil následek předpokládaný zákonem (viz R 92/1951). Tak například pokud má jít o vraždu, nestxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxstejnosti viz výklad níže v bodě 13 k odst. 2.
7.
Fakticky xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xe trestného činu v nepřímém úmyslu, nikoliv v úmyslu přímém.
K odst. 1 písm. b)
8.
Nepřímý čili eventuální úmysl (
dolus eventualis
) předpokládá nixxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxní chtěným následkem jednání pachatele, ale ten ho ve svých představách vnímá jako možný a počítá s eventualitou jeho způsobení. Jinak řečeno, ví, že ho xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xx x xxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xrestněprávně významného následku. Naopak, i ono - stejně jako chtění u přímého úmyslu - je výrazem navenek chováním projevené vůle a vyjadřuje aktivní xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxtele primárně nesměřuje k způsobení takového následku, takže ten není jeho cílem ani jeho nutným produktem, a pachatel nechce přímo jej, protože svým jxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxx může skutečně nastat, byť bude pouze vedlejším produktem jeho jednání a nebude muset nastat zcela nevyhnutelně. Na srozumění v této formě lze usuzovat xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx představoval jako nutný, šlo by o úmysl přímý (blíže k tomu viz výklad výše v bodě 6).
Na druhé straně v daném kontextu není nijak rozhodující, zda pachatxxxx xxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxí subjektivní stránky trestného činu, neboť ta je vázána na srozumění s následkem, který je toliko vedlejším produktem jeho jednání. Ono cílené jednánx x xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxní ve formě přímého úmyslu.
10.
Ve smyslu § 15 odst. 2 se srozuměním rozumí i pouhé smíření pachatele s tím, že způsobem uvedeným v trestním zákoníkx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxzumí srozuměním, avšak zásadní význam to má pro řešení případů, kdy má pachatel lhostejný vztah k danému následku. Pak postačí, když je s možností jeho zxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxek nastane nebo nenastane, vyjadřuje jeho aktivní kladné stanovisko k oběma možnostem, tedy je mu sice lhostejno, zda takový následek nastane nebo ne, xxx xxxxxx x xxx xxxx x xxxxxx x xx x xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xx x xx x xxxxx xx
x xxxxx x
xxx
xxxezení toho, co se míní srozuměním, je významné jak pro rozlišení přímého a nepřímého úmyslu, tak pro odlišení úmyslu - a specificky úmyslu nepřímého - od xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxx xx x xxxx xxxo řečeno výše v rámci výkladu k odst. 1 písm. b) (viz zejména výklad v bodě 9 výše).
12.
Právní úprava obsažená v § 15 odst. 2 směřuje především k stanovxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxle s možností způsobit trestněprávně
relevantní
následek způsobem uvedeným v trestním zákoníku. Zatímco v případě vědomé nedbalosti pachatel ví, žx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx, že ho nezpůsobí, v případech činů spáchaných v nepřímém úmyslu sice jejich pachatel rovněž vnímá způsobení trestněprávně relevantního následku jakx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxlu výrazem kladného stanoviska pachatele k němu a představuje protiklad k negativnímu stanovisku k němu - promítnutému do spoléhání se pachatele na tox xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx jednání jeho pachatele sleduje jiný cíl než způsobení takového následku, ale je mu zřejmé, že na cestě k dosažení sledovaného cíle eventuálně (
in eventxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxx xx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxe, ale vedlejším dopadem jeho jednání, sice nechtěným, ale předpokládaným, a to za situace, kdy je s jeho způsobením srozuměn, resp. je smířen s tím, že k xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxntního následku přímo vlastním účelem svého jednání nebo jeho nutným - a tedy i chtěným - důsledkem. Jeho subjektivní vztah k způsobenému trestněprávnx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx se s ním, typických pro nepřímý úmysl.
13.
Zahrnutí xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxsuzování případů lhostejného vztahu pachatele k takovému následku.
Jde-li u pachatele o tzv. nepravou lhostejnost - projevující se v tom, že mu je sicx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx x xxx xxxx x xxxxxx x xx x xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxí pochyb o tom, že spadá do rámce srozumění s ním, a s ohledem na to pod jednání v nepřímém úmyslu. Za této situace si je totiž pachatel vědom obou eventualit xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx x x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxje v smíření se
in eventum
s oběma. Jde tedy u něj o méně intenzivní, ale pořád ještě o aktivní volní vztah k onomu (eventuálně možnému) následku, neboť je xxxxxx x xxxx xx x xxxx xxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x
xxxxxxxxxx
x
xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x sobě přitom může vyplývat z okolností případu i za situace, kdy navenek je pachatelem demonstrována jen prostá lhostejnost k takovému následku. Tak toxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx x xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xle na druhé straně si je vědom toho, že může nastat, stejně jako toho, že závisí na náhodě (třeba v podobě nahodilého zásahu jiné osoby), zda skutečně nastxxxx x xxxxxxx xxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxle v jeho jednání ve vztahu k nim se blíží nule, ale úplně jí nedosahuje a pořád ještě je s daným následkem naplňujícím znak skutkové podstaty určitého trexxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxéhá na to, že ho nezpůsobí, aby mohlo jít o vědomou nedbalost. Vědomá nedbalost ovšem z povahy věci vyžaduje negativní vztah k hrozícímu následku vyjádřxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxamnou pravou lhostejnost může jít v případě, kdy je pachateli lhostejno, co se stane, tedy i to, jaký následek to bude mít, a přitom si není vědom možnosti xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxem a svým osobním poměrům měl a mohl vědět, že daný následek může způsobit - přicházet v úvahu trestněprávní postih za jednání v nevědomé nedbalosti.
Od xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxý (tedy neexistuje eventualita, že k němu nedojde), pak bez ohledu na to, že mu je z hlediska jeho vnitřního vnímání zcela lhostejný, jde z jeho strany o jexxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxbení. Z tohoto zorného úhlu tedy jde o jednání chtěné, spáchané v přímém úmyslu.
14.
Vymezení úmyslné formy zavinění v § xxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxtvých, byť v určité modifikované podobě dané povahou těchto subjektů.
Právnické osoby samy o sobě nemohou jednat zaviněně, a tedy ani úmyslně, protožx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxh znaky zaviněně naplnily určité s nimi spojené fyzické osoby jednající jejich jménem, v jejich zájmu nebo v rámci jejich činnosti. Tyto osoby jsou vyjmxxxxxxx x x x xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xebo za ní, osoby vykonávající u ní řídící nebo kontrolní činnost anebo mající rozhodující vliv na její řízení a zaměstnanci nebo osoby v obdobném postavxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx x xxxx xxx xxxxxx x x xxx xxx xxx xxxxx xxx xxxxxx x x xxx xxxx xx xx xxx
xx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx není co do posuzování jejich zavinění zákonem zakotvena žádná odchylka od obecné právní úpravy obsažené v trestním zákoníku. Jimi učiněné kroky i jejixx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxžku jejich jednání (jejich věděni), tak jeho volní složku (projevy jejich vůle), neboť jde o dosud vyvíjející se jedince, mnohdy ještě nevyzrálé. Tato xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxh jednání (k posuzování omylu vycházejícího ze subjektivní koncepce jejich trestní odpovědnosti viz výklady k § 18 a 19).
Související ustanovenxx
x x x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxx x xx x xxxxxxx x xxxxxxxx x xx x xxxxalost, § 17 - zavinění k okolnosti zvlášť přitěžující, § 18 - omyl skutkový, § 19 - omyl právní, § 20 - příprava, § 21 - pokus, § 22 - pachatel, § 23 - spoxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxx x xx x xxxx x xx x xxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxx x xxx x x xxxxx xxxxxného činu
xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxaného na spravedlivý proces, garantované čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jestliže po zamítnutí jeho návrxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xudikatury Nejvyššího soudu ČR (na níž obžalovaný v návrhu výslovně odkázal) možno hovořit o naplnění subjektivní stránky trestného činu.
xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxx xxxxxxxx x o významu doznání.
Závěr o zavinění musí být podložený skutkovým zjištěním soudu na podkladě dokazování právě tak, jako závěr o objektixxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx znalecké.
Na zavinění ve formě úmyslu ve smyslu § 4 tr. zákona je možno usuzovat i na základě nepřímých důkazů. [Nyní § 15 tr. zákoníku.]
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxněného na trestním xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxx x x xxx xxxxxxx xxxxx x xx x xx xxx xxxxxxxxx]
Při zkoumání trestní odpovědnosti s hlediska příčinného vztahu je korektivem zavinění, které musí přistoupit k příčinnému vztahu mezx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx příčinný vztah předvídat.
Při zjišťování subjektivní stránky trestného činu není možno dojít k závěru o alternativním vztahu pachaxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx. pokusu trestného činu vraždy.
Závěr o zavinění pachatele musí být vždy prokázaný výsledky dokazování a musí z nich logicky vyplývat.
xxxxx x xxxx xx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxh trestného činu sa však musí zakladať na skutkových zisteniach súdu vyplývajúcich z vykonaného dokazovania rovnako, ako záver o objektívnych znakocx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxky ostatné okolnosti naplňajúce znaky trestného činu. Pri zisťovaní okolností, ktoré majú význam pre záver o zavinení, nemožno vopred prikladať osobxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx čin spáchaný. So zretelom na zásadu volného hodnotenia dôkazov (§ 2 odst. 6 tr. por.) zákon neprikladá
a priori
žiadnemu dôkazu osobitný význam. Nemožxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx)
K zjišťování formy zavinění ve vztahu k těžké újmě na zdraví a formy zavinění ve vztahu k následku smrti (§ 222 odst. 1, odst. 2 tr. zákona). [Nyní § 145 xxxxx xx x xxx xxxxx x x x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxdy i příčinný vztah mezi jednáním pachatele a následkem trestného činu. Při nedbalosti je třeba, aby si pachatel alespoň měl a mohl představit, že se takxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxý takto vzejde.
Smrt poškozeného (§ 224 tr. zákona) je v příčinné souvislosti s jednáním pachatele i tehdy, jestliže nastala v důsledku sexxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxěka. Trestní odpovědnost pachatele za tento následek závisí na tom, zda následek i příčinný průběh k němu vedoucí jsou kryty pachatelovým zaviněním, čx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx aby páchateľ vedel o nepravdivosti rozširovaného údaja a o tom, že ním môže v značnej miere ohroziť vážnosť iného u spoluobčanov. Nepostačuje, aby páchxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xx xxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxlny úmysel. [Nyní jde o zavinění ve vztahu k trestnému činu podle § 184 tr. zákoníku.]
Pri skúmaní zavinenia dopravnej nehody, ktorej účasxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxčan, vodič motorového vozidla, sa nemôže zbaviť trestnej zodpovednosti tým, že tieto pravidlá nepoznal, lebo pred cestou je povinný sa s týmito pravidxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx zda mezi trestně irelevantním jednáním pachatele a následkem je příčinná souvislost a zda je dáno zavinění.
K posuzování subjektivní xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
Jestliže pachatel odcizil trestným činem krádeže xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx v době a v místě činu prodává, třebaže poškozený obdržel odcizené programové vybavení od jeho dodavatele zdarma, resp. za odcizené programové vybavenx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxm zaviněním pachatele pokryto i odcizení programového vybavení odpovídající umístění a využívání počítače, který byl předmětem krádeže.
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxžnění jednání pachatele) tak, aby byl uskutečněn jemu známý úmysl pachatele. Protože pomoc k trestnému činu je vždy podmíněna úmyslem směřujícím k takxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxové podstaty.
Ze samotné skutečnosti, že obviněný převážel v dodávkovém automobilu větší množství sportovní obuvi neoprávněně označexx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xniž o tomto neoprávněném označení věděl, nelze dovodit jeho úmyslné zavinění ve vztahu k trestnému činu porušování práv k ochranné známce, obchodnímu xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxění subjektivní stránky zde není možné vyvozovat ani z okolnosti, že obviněný patří k určité (např. vietnamské) národnostní skupině, v které často docxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
Vyživovací povinnost rodiče vůči jeho dítěti, které není schopno se samo živit, vzniká a existuje přímo na základě zákona (§ 85 a násl. zák. o rodiněxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx nemohla být) vůbec stanovena v tomto řízení, protože v době rozhodování soudu rodič neměl žádný příjem (např. z toho důvodu, že byl ve výkonu vazby). Jesxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x byl v rozhodném období již schopen vyživovací povinnost plnit, pak skutečnost, že i nadále existovalo toto pravomocné rozhodnutí soudu, nevylučuje jxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx plnění své vyživovací povinnosti (např. za tím účelem bezdůvodně měnil zaměstnání, navazoval jen krátkodobé pracovní poměry), jednal zaviněně ve foxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxx xxxxx x 196 odst. 1, resp. odst. 2 tr. zákoníku a o zavinění ve formě přímého úmyslu § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku.]
- viz
judikatura
k § 114
xxx xxx
xxxxxxxxxx
x x xx xxxxx x
x xxxxx x
x xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx jej na základě zjištěných okolností prokázat. Závěr o vražedném úmyslu lze učinit i z objektivních skutečností, např. z povahy činu, způsobu jeho provxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xze proto také z nich na formu zavinění usuzovat. Tyto závěry nesmějí však nabýt povahy jakýchsi presumpcí.
Je vyloučeno, aby týž trestxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x x xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx může býti pojat i v okamžitém vzplanutí pudů - v rozčílení, v afektu.
R 3929/1930
K naplnění subjektivní stránky úmyslného trestného činu nestačí, xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxmatice, do jaké míry se obsah úmyslu musí shodovat se skutečností. -
K naplneniu trestného činu ublíženia na zdraví (§ 221 a § 222 tr. zákonxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxraví. [Nyní ublížení na zdraví, těžkého ublížení na zdraví a ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky podle 145, xxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxbit tento těžší následek a byl s tím srozuměn (úmysl eventuální). Na takové srozumění lze usuzovat - pokud jde o důkazní stránku - zejména z povahy použitx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxx
xxxx xx xxxinen dokazovat zavinění i ve vztahu k okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby.
Ak páchateľ zamýšľal spôsobiť inému ťažkú xxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx úmyselným zavinením a páchateľ je zodpovedný za trestný čin ublíženia na zdraví podľa § 222 odst. 1 tr. zákona. Len v prípade, keby ťažká ujma na zdraví vzxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxx zákona k § 222 odst. 1 tr. zákona v súbehu s trestným činom ublíženia na zdraví podľa § 224 odst. 1 tr. zákona. Takéto prípady však nemožno nikdy posúdiť lxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxkú ujmu na zdraví. [Nyní jde o zavinění ve vztahu k trestným činům podle § 145, 147 a 146 tr. zákoníku.]
Úmysl pachatele způsobit jinému těžxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxto předmětu, intenzita vedeného úderu apod.
Ze skutečnosti, že obviněný pronesl na adresu poškozené výhrůžky usmrcením za takových okoxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx útoku proti poškozené objektivně žádné reálné ohrožení života nevyplývalo.
Trestný čin podílnictví podle § 251 tr. zákona je trestxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xnaky tohoto trestného činu, tedy vědomost, že jeho pachatel byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. [Nyní vědomost podílnxxx xx xxxxxx x xxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxx
xxxxxxxura
k § 15 odst. 2
K naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu vraždy podle § 219 odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. zákona spxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxový prospěch za svou účast na tomto trestném činu (např. ve formě pomoci). Proto postačí, pokud účastník věděl, že jde o trestný čin vraždy spáchaný za úpxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx tr. zákoníku ve vztahu k trestnému činu vraždy podle § 140 odst. 2 písm. j) tr. zákoníku.]
Insolventní dlužník mohl spáchat trestný čin zvýxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxřitele, jehož uspokojení tím bylo alespoň částečně zmařeno. To platí zejména v případě dispozic dlužníka s majetkem zatíženým zástavním právem třetí xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx jenž nebyl schopen plnit své splatné závazky, zcela nebo částečně zmařil uspokojení pohledávky některého z více svých věřitelů tím, že zvýhodnil jinéxx xxxxxxxxx xx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxx xxxsobí, s tím byl srozuměn. [Nyní subjektivní stránka trestného činu podle § 223 odst. 1 tr. zákoníku.]
V popisu skutku v odsuzujícím rozsudxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxž vyplývá úmyslné zavinění obviněného.
Jde-li o trestný čin porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu podle § xxx xxxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xo oběhu, a že byl alespoň srozuměn s neoprávněným zásahem do práv vlastníka dotčené ochranné známky. Samotné konstatování rozporu jednání obviněného x xxxxxxxxxxx x x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xavinění ve vztahu k trestnému činu porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle § 268 odst. 1 tr. zákoníku.]
Nepodaří-li se z dxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xostiženému smrtelný následek, jestliže je tento úmysl dostatečně zřejmý z prokázaných okolností a intenzity vykonávaného útoku, zejména použije-lx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxo život.
K omylu
Ustanovení o zločinu vraždy se netýká pachatelova omylu v osobě, proti níž se útočí (
error
in objecto); je třeba vyslovixx xx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxli smrtelný účinek v osobě od předmětu vražedného útoku rozdílné následkem odchýlení se činnosti pachatelovy od směru, který jí pachatel dává (
aberraxxx xxxxx
xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxní význam.
R 3289/1929
Omyl v předmětu (
error in corpore
,
error
in objecto -
in persona
) pachatele neomlouvá. Z odůvodnění: Obžalovaný po opuštěnx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx x x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xtrany krku a tak mu přivodil smrtelnou ránu. Obhajoba obžalovaného, že neměl vůči K. nepřátelského úmyslu je nerozhodná, poněvadž, směřoval-li jeho nxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx
x xxxxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x x3 odst. 1
K otázke tzv. pretrhnutia príčinnej súvislosti: Príčinná súvislosť medzi konaním páchateľa a následkom sa neprerušuje, ak ku kxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx x xásledku nebolo došlo. Príčinná súvislosť by sa prerušila len vtedy, keby nová okolnosť pôsobila ako výlučná a samostatná príčina, ktorá spôsobila násxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx v kauzálnom priebehu,
aberratio ictus
), páchateľovi neprospieva a nevylučuje jeho zavinenie.
Je-li rodič dítěte zbaven rodičovských xxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xe trestného činu zanedbání povinné výživy podle § 213 tr. zákona.
Znak "zákonná povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného" v ustanovení § 213 odst. x xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxk trestného činu podle § 196 tr. zákoníku.]
- viz
judikatura
k § 18
Kdyby se obviněný vzhledem k menší intenzitě odporu žexxx xx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxx xxxx xxgativní, spočívající v tom, že obviněný nevěděl o okolnostech naplňujících znaky trestného činu znásilnění, a byla by tím vyloučena jeho odpovědnost xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx své osobnosti a pachateli je tento stav ženy znám.
R 63/1978
V případě pachatele, který napadl poškozenou opakovanými údery kladivem do hlavy v úmyxxx xx xxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxx xx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx
xxxxx xxneralis
, takže jeho jednání nelze posoudit jako dokonaný trestný čin vraždy podle § 219 tr. zákona, ale jen jako pokus vraždy podle § 8 odst. 1 tr. zákona x x xxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxnu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 140 tr. zákoníku a trestného činu podle § xxx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxx tak nebylo, neboť osoba, o níž se domníval, že spáchá trestný čin, jej ve skutečnosti spáchat nechtěla a ani nemohla - je třeba i při hodnocení právních otxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx účastenství nemůže s ohledem na akcesoritu vyjádřenou v ustanovení § 10 odst. 1 tr. zákona překročit stadium přípravy trestného činu ve smyslu § 7 odstx x xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx zákona o zbraních a střelivu možno držet zbraň, obžalovaného nezbavuje trestní odpovědnosti za trestný čin nedovoleného ozbrojování podle § 185 odsxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xržení.]
K odst. 2
Ke srozumění
Zda byl pachatel při útoku srozuměn se smrtí poškozeného (nepřímý úmysl), lze dovodit z povahy nástrojx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxpř. zda byl útok veden proti místům, kde jsou uloženy orgány důležité pro život člověka či zda byl útok veden takovým způsobem, že poškozenému mohlo být zxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx pachatele toliko důkazy nepřímými, na jejichž základě nelze eventuální úmysl automaticky presumovat. Aby bylo lze dovodit alespoň srozumění pachatxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxobní vlastnosti pachatele.
V posuzovaném případě si stěžovatel musel být vědom, že opakovaný útok nožem proti obličeji, popř. krku, tedy do míst, kde xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xfektu, aniž mohl počítat s jakoukoli konkrétní skutečností, jež by smrtelnému následku jeho útoků mohla zabránit. K usmrcení poškozené osoby nakonec xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx x xx x xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx poškozenou přímo ohrožovalo na životě. Obecné soudy při řešení otázky zavinění braly správně v úvahu i další konfliktní a násilné jednání, jehož se stěxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxtězce nepřímých důkazů, jež svědčí o srozumění pachatele s usmrcením poškozené v době útoku ve smyslu § 4 písm. b) tr. zákona. [Nyní § 15 odst. 1 písm. b) trx xxxxxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx xxxxx x
x xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx x xxternativním vztahu pachatele k zamýšlenému následku.
K posuzování vztahu lhostejnosti k následku činu. Pachatelé násilných trestnýcx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xyvstala otázka, zda vztah lhostejnosti k následku lze považovat již za srozumění s následkem. Převládají názory, že skutečný vztah lhostejnosti k násxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx s následkem a tedy úmysl nepřímý. S touto praxí lze souhlasit, jestliže lhostejnost pachatele k tomu, zda následek nastane či nenastane, vyjadřuje jehx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx, jaký následek způsobí, přitom však jednal tak, že z jeho útoku musela nastat smrt poškozeného, a pachatel si byl této možnosti vědom, pak je třeba uvažoxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zákona je nezbytné, aby rozhodnutí, kterým byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti, nabylo právní moci. Jde-li x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxkátovi, který měl plnou moc pro celé řízení (§ 25 odst. 3 správního řádu).
Přestože rozhodnutí, kterým byla obviněnému určitá činnost zakázána, nebylx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxdle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zákona, jestliže je z provedených důkazů zřejmé, že obviněný věděl o pravomocně uloženém zákazu činnosti a chtěl ho porušitx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxní ve formě nepřímého úmyslu [§ 4 písm. b) xxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxsažení jiného možného výsledku, z hlediska trestního práva nevýznamného, a eventualita vzniku následku uvedeného v trestním zákoně mu byla nepříjemxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xu je nepříjemný, přičemž nepočítal s žádnou konkrétní skutečností, která by takovému vývoji zabránila, a přesto tak jednal, neboť nechtěl ani za cenu txxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx. zákoníku.]
Literatura:
Fenyk,
J.,
Smejkal,
L.
Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Komentář.
Prahxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xx x xxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxní právo hmotné platné v zemi české a moravskoslezské.
Část obecná i zvláštní.
Praha:
Melantrich,
1935.
Kratochvíl,
V. a kol.
Kurs trestního práxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx
xxxxá akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění,
1902.
xxxxxxxx
xx x xxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx
xxxxxx xxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xx x xxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xraha:
Orac,
2003.
Herczeg,
J.
Zavinění a omyl v novém trestním kodexu.
In
O novém trestním zákoníku.
Sborník z mezinárodní vědecké konference Olxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx
xx xxxxxxxh práva.
Sborník příspěvků k 10. výročí založení pobočky nakladatelství C. H. Beck v Praze.
Praha:
C. H. Beck,
2003.
Dolenský,
A.
Eventuální úmysl xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxxxxxx
xxxxx