Obsah Dostupné filtry
Předpisy ČR (1)

40/2009 Sb. Trestní zákoník: Komentář

Hledat v textu dokumentu:
  • Tisk
    Uložit
    Odeslat
  • Velikost písma textu
Viditelnost komentáře:
 
 

 
xxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxx
JUDr.
Vladimír
Král
JUDr.
Miroslav
Růžička
Ph.D.
JUDr.
Alexander
Sotolář
JUDr.
Radek
Šmerda
Ph.D.
JUDr.
František
Vondrxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxestního zákoníku
Bezbrannost
O zneužití bezbrannosti půjde v situaci, kdy je oběť bez přičinění pachatele v takovém stavu, ve kterém není vzhledem x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxdnání. Důvodem může být to, že je hendikepována fyzicky (např. je těžce zraněná, ochrnutá, spoutaná, vysokého věku, vyčerpaná) anebo psychicky (jednx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx x x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx spánku). Za bezbrannost xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxuhlas s tímto jednáním dát dostatečně zřetelně najevo (R 43/1994-II).
Byt - Dům
Ve smyslu § 133 se obydlím se rozumí:
a)
dům,
b)
byt,
c)
jxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx byt nebo jiná prostora sloužící k bydlení představují konkrétní typy obydlí. Z této zákonné definice pojmu "obydlí" vyplývá, že zahrnuje veškeré prosxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx k bydlení (např. z titulu vlastnictví, nájemního vztahu, faktického bydlení v rámci rodinných vazeb). Za obydlí nelze pokládat nebytové prostory (naxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx
xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxím příslušníkem (cizincem) se rozumí každá osoba, která má pouze jinou státní příslušnost než státní příslušnost České republiky. Osobou bez státní pxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxoli území, které se nachází mimo Českou republiku, tj. ta část zeměkoule, která podle mezinárodního práva nepodléhá suverénní moci České republiky.
xxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxí pachateli nebo mu nepatří výlučně. Cizí věci jsou pro pachatele ty, kterých není vlastníkem nebo výlučným vlastníkem (blíže srov. § 205). Cizí jiné maxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxám majetkově v těchto obchodních společnostech či družstvech vázaných, neboť jde o dva odlišné subjekty s vlastním majetkem. Společníka, a to i když je xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxzdílné subjekty (R 41/2010). Jestliže pachatel, který je předsedou představenstva a stoprocentním akcionářem, způsobil trestným činem škodu akcioxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxkla škoda pouze akciové společnosti (R 18/2006-II).
Cizí moc
Cizí mocí se rozumí jakýkoli cizí stát (kromě České republiky), bez ohledu na to, xxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxce států založená za jakýmkoli účelem (např. vojenské aliance, hospodářská společenství, pakty obranné povahy, pakty zaměřené vůči jinému státu atdxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxistické, že se v činnosti příslušného subjektu, který ji reprezentuje, přímo promítají zájmy cizího státu (případně více států), které jsou tímto subxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxx
xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxny teroristického útoku (§ 311) a teroru (§ 312), resp. jiný stát (§ 316 a 321) je jakýkoli jiný stát odlišný od České republiky, bez ohledu na to, jaké styxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xby šlo skutečně o stát se všemi atributy charakterizujícími tento subjekt jako stát, tj. musí být nadán svrchovaností, má (obvykle) své vlastní teritoxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxjimkou mimořádných situací (tzn. že uplatňuje svou svrchovanost) v mezinárodních vztazích, ve stycích s ostatními státy. Na druhé straně není podstaxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxostřednictvím svého trestního práva neposkytovala též ochranu. Pod pojmem "cizí stát" je třeba podle povahy věci rozumět též aliance a jiná (volná nebx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxx xxx
xx xěc se považují všechny ovladatelné hmotné předměty a ovladatelné přírodní síly, které slouží potřebám lidí, včetně bytů, nebytových prostor, živých xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxbec, anebo nenáleží jen jemu, protože je jejím spoluvlastníkem. Předmětem krádeže však nemůže být jakákoli cizí věc, neboť pachatel se věci musí zmocnxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxtnictví a pachatel svévolně vyloučí ostatní spoluvlastníky z výkonu vlastnického práva tím, že si věc jednostranným zásahem přisvojí a nakládá s ní výxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xení přitom rozhodující, zda se jedná o menšinového, rovnodílného nebo majoritního spoluvlastníka. Neplatí to ale u společného jmění manželů, neboť zxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xěc držet, užívat, nakládat s ní, a to bez ohledu na to, že věc za trvání manželství nabyl výlučně vlastním přičiněním jen jeden z manželů (R 32/1969). Vzhlxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxětem společného jmění manželů, protože majetek vcházející do společného jmění manželů musí být nabyt zákonným způsobem.
Zpracuje-li někdo cizí vxx x xxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx věci ten, koho na návrh účastníků určí soud. Pachatel, který je subjektivně přesvědčen o tom, že se nakládá s vlastní věcí, není v důsledku právního omylx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxx
xxx xxnak trestný je čin v daném kontextu beztrestný, ovšem beztrestný pouze relativně, tzn. vzhledem ke konkrétním okolnostem případu. Jinak, tj. za jinýcx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxx xx xx x xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xonkrétně jejich věku nebo příčetnosti (§ 25 a 26), popř. u mladistvých jejich nízké rozumové a mravní vyspělosti (§ 5 odst. 2 z. s. m.). Takové činy naplňxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxpovědná. Dalším případem činu jinak trestného je čin, který není tak společensky škodlivý, aby ho bylo možné z hlediska materiálního korektivu považoxxx xx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxestně neodpovědnými dětmi mladšími osmnácti let totiž lze projednat ve specifickém řízení podle hlavy třetí zákona o soudnictví ve věcech mládeže a vx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xx xx xxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxlých nepříčetných pachatelů je možné reagovat přijetím ochranných opatření podle § 98 až 104.
Dítě
Dítětem se zásadně rozumí osoba mladší osmnáctx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx, 3 roky).
Vymezení osoby jako dítěte ve smyslu § 126 je výrazem zvýšené trestněprávní ochrany osob mladších osmnácti let, které jsou předmětem útoxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xýchovy dítěte podle § 201, svádění k pohlavnímu styku podle § 202 odst. 1, podání alkoholu dítěti podle § 204), anebo o jiný druh trestné činnosti spáchanx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxty. Dítě, jakožto osoba mladší osmnácti let, může být předmětem útoku také v případě některých kvalifikovaných skutkových podstat, kdy je spáchání trxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx § 185 odst. 2 písm. b), sexuální nátlak podle § 186 odst. 3 písm. a), účast na sebevraždě podle § 144 odst. 2]. Ke spáchání trestného činu ke škodě dítěte můžx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxti. Naproti tomu za splnění podmínek § 80 odst. 3 písm. g) je dítě jako pachatel trestného činu chráněno před uložením trestu vyhoštění.
Tr. zákoník xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxx předmětem této zvýšené ochrany dítě mladší patnácti let - např. u trestného činu vraždy podle § 140 odst. 3 písm. c) či u trestného činu účasti na sebevraxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx let znakem základní skutkové podstaty. Svedení dítěte mladšího patnácti let ke spáchání trestného činu (resp. činu jinak trestného) je přitěžující oxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xxx
x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx základní skutková podstata tohoto trestného činu (§ 195 odst. 1) se vztahuje na opuštění takového dítěte, které už s ohledem na svůj věk není schopno se sxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx (např. dítě v předškolním věku - srov. R 47/1978).
Předmětem útoku u trestného činu vraždy novorozeného dítěte matkou podle § 142 může být jen novorxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxmu jeho narozeninám (tj. osmnáctým, patnáctým, třetím), neboť byl-li trestný čin vůči takovému dítěti spáchán v den jeho narozenin, tak již nelze jej pxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxěním dluhu (§ 1721 obč. zák.). Závazek se neomezuje jen na peněžité xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xznačení pro dlužníka, např. nájemce, vypůjčitel, zhotovitel díla. Stejný subjekt může být ve vztahu k jinému subjektu dlužníkem i věřitelem současněx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxedávky apod.). Splatnost závazku je dána jeho obsahem a příslušnými právními předpisy, jimiž se závazkový vztah řídí. Závazek je splatný, jestliže naxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxávky, srov. § 250 insolvenčního zákona.) Závazkový vztah vzniká zejména na základě obchodní, občanskoprávní nebo pracovní smlouvy, ale může vzniknoxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxm nebo z jiných v zákoně uvedených skutečností. Dlužníkem je i banka vůči vkladateli, který má u ní uloženy finanční prostředky, jelikož peníze, které vxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxu poskytla úvěr.
Osoba dlužníka je určena věřitelem, tedy osobou, která má vůči dlužníkovi právo na plnění neboli pohledávku. Pohledávkou se rozumx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxele v rozporu s povinnostmi plynoucími z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo jemu mu uložených podle zákona znamená, že došlo k naplnxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx situace zpravidla vede k nebezpečí pro lidský život nebo zdraví, ale kupř. i k ohrožení rozumového, citového nebo mravního vývoje dětí a jiných zájmů chxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxtkových podstatách trestných činů řazených dále zejména pod bodem a) umožňuje postihnout porušení všech důležitých povinností pachatele, které pro xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx toho, aby pachatel mohl být uznán vinným ze spáchání některého z dále uvedených trestných činů tím, že porušil důležitou povinnost, je zjištění příčinxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xákladních a kvalifikovaných skutkových podstat trestných činů v případech, že:
a)
důležitá povinnost vyplývá ze zaměstnání, povolání, postavenx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxi,
c)
důležitá povinnost při opatrování nebo správě cizího majetku byla pachateli uložena smluvně,
xx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxěstnání, povolání, postavení nebo funkce pachatele.
Důležitý úkol
Za důležitý úkol (viz trestný čin sabotáže podle § 314) je třeba považovat txxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx působnosti. Povaha tohoto úkolu se bude lišit podle povahy vlastní instituce, jíž může být mezinárodní organizace, orgán veřejné moci, ozbrojené sílxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x x xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxx xxxxxxxxxí cílů této instituce v konkrétní situaci významný, což vyplývá už ze skutečnosti, že zákon tu předpokládá motiv spočívající v úmyslu poškodit ústavní xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxtního zaměření činnosti pachatele, které musí v tomto případě směřovat vůči základním hodnotám zajišťujícím fungování České republiky jako nezávisxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xe tu ochrana rovněž poskytuje, ale lze to považovat i za kritérium významu samotného úkolu (jeho důležitosti) z hlediska zabezpečení chodu státu a mezixxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxomí, mentální retardace, těžká asociální porucha osobnosti nebo jiná těžká duševní nebo sexuální odchylka.
V ustanovení § 123 uvedená legální dexxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxirším) pojmem pojmu duševní nemoc (duševní choroba), neboť duševní nemoc je pouze jeden z případů duševní poruchy. Duševní porucha představuje zřetexxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxního onemocnění též chorobné požívání návykových látek (alkohol, drogy). Může jít jak o krátkodobý, tak o dlouhodobý (trvalý) stav. Z hlediska trestnxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx sankcionování. Z hlediska trestní odpovědnosti je zcela irelevantní poznatek o duševní poruše pachatele v době jen před spácháním trestného činu. Poxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx přerušení trestního stíhání podle § 173 odst. 1 písm. c) tr. řádu, § 224 odst. 1 tr. řádu, § 255 odst.1 tr. řádu.
Etnická příslušnost
Za etnickou xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxolečné území, zpravidla projevuje tendence k sounáležitosti. Pojem etnické skupiny lze přirovnat k dříve užívanému pojmu kmen. V České republice je mxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx
xxxm
viz výklad u hesla Veřejně
Hrubá nedbalost
viz výklad u hesla Nedbalost
Insolvenční řízení
Insolvenčním řízením se rozumí řízení podle inxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxxxxnčního zákona jsou upraveny čtyři základní způsoby řešení úpadku (hrozícího úpadku) - konkurs, reorganizace, oddlužení a zvláštní způsoby řešení úxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxlužení. Zahájení insolvenčního řízení nastává doručením návrhu věcně příslušnému soudu (§ 97 insolvenčního zákona) a insolvenční řízení trvá až do jxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx" se uplatní zejména v souvislosti s trestnými činy porušení povinnosti v insolvenčním řízení podle § 225 a pletichy v insolvenčním řízení podle § 226. xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x insolvenčních správcích, a v tomto ustanovení rovněž uváděné pojmy "konkursní správce" a "konkursní řízení" jsou vymezeny dříve platným zákonem č. 3xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxdy ES z 29.5.2000 č. 1346/2000, o úpadkovém řízení).
Insolvenční správce je podle § 9 písm. d) insolvenčního zákona jedním z procesních subjektů v ixxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xx xxxxxxx6 Sb.). Takovou osobou může být jak fyzická osoba, tak právnická osoba (veřejná obchodní společnost a zahraniční obchodní společnost). Seznam insolvxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx který ustanoví osobu určenou předsedou insolvenčního soudu, a to xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xnsolvenčním soudem ještě před vlastním rozhodnutím o úpadku, přičemž insolvenční soud mu vymezí rozsah jeho činnosti.
Zástupce insolvenčního spxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxsolvenčního zákona).
Insolvenční zákon také počítá s možností, že insolvenční správce bude v rámci insolvenčního řízení vyloučen jen z některýcx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxvý výkon jeho činnosti. V takovém případě insolvenční soudu ustanoví odděleného insolvenčního správce, a to k provedení jen těch úkonů insolvenčního xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxdech, v nichž je třeba řešit určité specifické otázky a současně vymezí jeho vztah k vlastnímu insolvenčnímu správci (§ 35 insolvenčního zákona).
Pxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx stejné postavení jako insolvenční správce. Jejich činnost je upravena dříve platným zákonem č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. S ohledem na mnohxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx x x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxona a za účinnosti tr. zákoníku, který s tím v § 128 výslovně počítá.
Podle § 36 insolvenčního zákona je insolvenční správce mimo jiné povinen postxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxlvenčního zákona). Jestliže insolvenční správce např. řádně nevykonává svou činnost nebo závažným způsobem porušuje své povinnosti, může jej insolxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
viz výklad u hesla Věc
Jiná těžká újma
Pohrůžka jiné těžké újmy spočívá v ohrožení subjektivních občanských práv v majetkové nebo v osobní sféře posxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx újmy na majetku, vážné újmy na cti, zásah do osobních vztahů, o poškození dobré pověsti, rodinný rozvrat apod. Vždy musí jít o jednání neoprávněné a to ve xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxzba výkonem práva.
Jiná událost vážně ohrožující
Jinou událost vážně ohrožující život, veřejný pořádek nebo majetek používá tr. zákoník jako obxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xkolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby u některých trestných činů. Významově musí být tato událost svou závažností (společenskou škodlivoxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxého činu. Vyjadřuje objektivně existující stav, zpravidla vzniklý náhle (jak lze soudit z použitého pojmu "událost"), navozený z vnějších příčin (bex xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx chráněné hodnoty. Tento stav pachatel svým chováním nevyvolal, ale jedná trestněprávně postižitelným způsobem za takto již vzniklého stavu. Zpravixxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxí izolované části domů (bytů) v důsledku rozsáhlejší havárie inženýrských sítí, po pádu dopravního letadla do hustě osídleného místa s následným vznixxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxích komplexech atd.). Pro naplnění tohoto znaku jako zvlášť přitěžující okolnosti postačí zavinění z nedbalosti.
Jiná vážná újma
Jiná vážná újma xxx xx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx jím oprávněně pociťován úkorně, neboť zasahuje do jeho práva na ochranu osobnosti. Může se jednat například o zásah do nejbližšího sociálního zázemí pxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xávažným následkem je třeba rozumět následek svou společenskou škodlivostí srovnatelný s dalšími okolnostmi podmiňujícími použití vyšší trestní saxxx xxxxxxxxx x xxxxx x x xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxím značné škody. Půjde o následek v podobě imateriální újmy případně vzniku takové situace, která může vést k narušení či ohrožení činnosti orgánu či inxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxnkrétní osoby. Např. u utajovaných informací v oblasti trestního řízení může být takovým následkem např. ohrožení bezpečnosti agenta při prozrazení xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxm a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Může též jít o vyvolání vážné nedůvěry a nespokojenosti s činností orgánů státu u větší skupiny občxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxi útvaru (srov. R 33/1976). Závažnost následku je nutno zkoumat individuálně z hlediska významu utajovaných informací v jednotlivých oblastech utajxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx
xxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxtiv - věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot - určitého právního subjektu. Do majetku patří zejména movité a nemovité věci vxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxry, obchodní podíly, peněžité i nepeněžité pohledávky, další práva a jiné majetkové hodnoty, mají-li penězi ocenitelnou hodnotu, mzda, plat, důchod x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx jednak pohledávky ze zákona (na náhradu škody, na vydání bezdůvodného obohacení, na vrácení daně) nebo ze závazkových právních vztahů (za poskytnutá xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxchodních společnostech, členské vklady v družstvech. Penězi ocenitelné jiné hodnoty jsou předměty průmyslového vlastnictví, software, know-how, xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxt trestným činem.
Pojem majetku je u podnikatele, který je právnickou osobou, obsahově shodný s pojmem obchodního majetku. U podnikatele, který je xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x x xxxt. 1 obch. zák. rozumí majetek, který patří podnikateli a slouží nebo je určen k podnikání. Podnikatel nemusí účtovat o veškerém svém obchodním majetkx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xe obchodní majetek po odečtení závazků vzniklých podnikateli v souvislosti s podnikáním, je-li fyzickou osobou, nebo veškerých závazků, je-li právnxxxxx xxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx společnosti s více společníky). Trestný čin poškození věřitele podle § 222 odst. 1 písm. a) nelze spáchat dispozicemi s tou částí majetku, která je vylxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxx x xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxna to jsou věci, které dlužník nezbytně potřebuje pro uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění pracovních úkolů.
Národnost
Náxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxytem na konkrétním území či vztahem k tomuto území v případě pobytu mimo něj. Jde o pojem kulturní, historický, společenský. Jeden národ může být složen x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxx
x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx x xxx xejde o její jednání z důvodu fyzického nátlaku ze strany pachatele, jednak podobu
vis compulsiva
, tj. jde sice o projev vůle oběti, který je však zásadníx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxatele. Přitom násilím podle § 119 se rozumí použití fyzické síly k překonání nebo zamezení již kladeného nebo očekávaného odporu ze strany oběti. Násixx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xizí věci a prostředkem k jeho naplnění použití násilí), nikoli charakteristikou následku (účinku) trestného činu, aniž se tímto sleduje dosažení nějxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxíž vůli se má působit buď přímo, anebo prostřednictvím jiné osoby (např. pachatel násilím drží dítě, aby policista upustil od zákroku vůči němu), anebo x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xx xxoba vydá peníze).
Jestliže k naplnění pojmu "násilí" se zásadně vyžaduje vynaložení fyzické síly, tak § 119 pokládá za násilné jednání též spáchánx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxný pachatel uvede oběť do stavu bezbrannosti a nedopadá tedy na situaci, kdy pouze zneužije stavu bezbrannosti oběti, aniž se sám na vzniku tohoto stavu xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxužití bezbrannosti u trestného činu znásilnění podle § 185 odst. 1).
Bezbrannost je stav, kdy u napadené osoby zcela chybí schopnost účinné obrany pxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xběť ve stavu bezbrannosti (např. podání uspávacích prostředků oběti s cílem ji, poté co usne, vzít její věci). V jiném významu je pojem "lest" použit napxx x x xxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xběti a záměrné podávání takových látek, které u ní vyvolají stav bezbrannosti).
Násilí je zákonným znakem skutkových podstat některých trestných xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx
xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxku jsou v principu všechny látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chovxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x x xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxvých látek, zejména pak ty, jejichž užití má zvlášť nepříznivý vliv na chování lidí. Řadí mezi ně alkohol, omamné látky a psychotropní látky. Tímto způsxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxychotropní látky uvedené v jeho přílohách č. 1 až 7.
Co se rozumí alkoholem, není v právu vymezeno, avšak zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxvším lihoviny, víno a pivo, avšak též další nápoje, pokud obsahují více než 0,5 objemového procenta alkoholu, jakožto chemické sloučeniny (etanolu, exxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxm je, zda v užité látce obsahující alkohol, tento byl v takovém množství, že působil na psychiku osoby, která ho požila, nebo na její ovládací nebo rozpozxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xměn. Jde například o heroin nebo kokain. Jejich výčet je obsažen v přílohách č. 1 až 3 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách.
Psychotropními láxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxh. Patří mezi ně například amfetamin.
Ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxříklad čistící prostředky nebo ředidla - a zpravidla nakládání s nimi není ani nijak specificky regulováno nebo omezováno, avšak nepříznivě ovlivňujx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x nevědomou. Obě tyto formy nedbalosti vymezuje při neexistenci volní složky pomocí složky vědění, tedy složky intelektuální, resp. rozumové, která jx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxdnání samo je i v tomto případě aktem vůle pachatele, která však z hlediska trestního práva směřuje k nezávadnému cíli. Obecně je tedy možné říci, že v příxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xx xxšem jeho způsobení zamýšlel. Nedbalost ovšem nelze ztotožňovat s opomenutím, protože jednání z nedbalosti lze uskutečnit jak jednáním, tak i opomenuxxxx
xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxk však u některých trestných činů vyžaduje hrubou nedbalost. Ta nepředstavuje další specifický typ nedbalosti. Ve své podstatě jde jen o vyšší míru nexxxxxxxxx x xx xx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxvědomá. Míra nedbalosti - a tedy, zda se v konkrétním případě jedná o nedbalost hrubou, méně závažnou nebo lehkou - je jedním z hledisek - totiž mírou zavixxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxx
x xxdomou nedbalost jde tehdy, jestliže pachatel ví, že může způsobem uvedeným v trestním zákoníku porušit nebo ohrozit jím chráněný zájem, ale bez přiměxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xozpoznat a zhodnotit okolnosti, které vytvářejí možné nebezpečí pro zájem chráněný trestním zákoníkem. O nepřiměřené důvody, které vedly pachatele x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxbezpečí z něj hrozící. Nejde tedy o případy, kdy pachatel jedná pod vlivem nesprávné znalosti skutečnosti, tedy v omylu.
Při nevědomé nedbalosti paxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxm k okolnostem a ke svým osobním poměrům vědět měl a mohl.
Trestný čin je spáchán z hrubé nedbalosti, jestliže přístup pachatele k požadavku náležité xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x x xx xxxxx x x xxxxx xxxxalost v jejím pojetí představuje vyšší stupeň intenzity nedbalosti, a to buď vědomé nebo nevědomé. Vyšší stupeň intenzity nedbalosti je přitom charakxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxetnost
Příčetností ve smyslu trestního práva se obecně rozumí subjektivní způsobilost být z hlediska duševních schopností pachatelem trestného čxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xx xxxxxxxxxostí rozumí stav, ve kterém někdo pro duševní poruchu, jež je dána v době spáchání činu, nemůže buď rozpoznat protiprávnost svého činu, anebo nemůže své xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxcí nebo určovací, nemůže být důvodem nepříčetnosti. S ohledem na to je také z trestněprávního hlediska bezvýznamné případné zbavení nebo omezení způsxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxůsobilost rozpoznávací, to je jeho schopnost vnímat protiprávnost svého jednání, a způsobilost určovací, tedy schopnost určit volní zaměření svého xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxx xxedené schopnosti - a to buď obě, anebo alespoň jedna z nich - v důsledku duševní poruchy vymizelé. Duševní poruchou je přitom třeba rozumět zřetelnou odcxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxčívá v tom, že osoba, která naplnila znaky činu jinak trestného, není schopna rozpoznat jeho protiprávnost. Nedostatek schopnosti určovací pak spočíxx x xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxavuje tr. zákoník v § 27 rovněž pojem zmenšené příčetnosti. Zmenšenou příčetností se přitom rozumí takový stav, ve kterém byla v důsledku duševní porxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx současně obě tyto schopnosti. Na rozdíl od plné nepříčetnosti nejde o stav zcela vylučující některou z těchto schopností. Posuzování zmenšení příčetxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxdpisem o státním občanství České republiky upravující jeho nabytí (popř. jeho pozbytí) je zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občansxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxba je českým státním občanem, se xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxvních norem upravujících podmínky nabytí a pozbytí státního občanství. Např. jde o zák. č. 194/1949 Sb., zák. č. 34/1953 Sb., Úmluva o státním občanstvx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxví (dvojí státní občanství), se z hlediska působnosti trestních zákonů posuzuje jako občan České republiky. Přitom je rozhodující stav státního občaxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxství žádného jiného státu.
Skutečnost, že osoba je státním občanem České republiky, je významná zejména u těch trestných činů, jejichž pachatelem xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxch silách podle § 321). Dále pak osobě, která je státním občanem České republiky, nelze uložit trest vyhoštění (§ 80 odst. 1). V tomto případě je ovšem rozxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xde občan má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Je to tedy místo, které si osoba zvolí právě s ohledem na to, že zde má rodinu, byt, zaměstnání apod. Každá xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxlého pobytu (srov. R 1/1976).
Tyto závěry vyplývají též z § 10 odst. 1 zák. č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, podle něhož se místem trvalého pobytu xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx o adrese v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxím, popřípadě orientačním číslem a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci.
Objasnění místa trvalého pobytu pachatele jx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx
Povolení trvalého pobytu pachateli (cizinci) na území České republiky vylučuje uložení trestu vyhoštění - § 80 odst. 3 písm. c). Podmínky pro povolení xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xb., o azylu.
Obecně prospěšné zařízení
Podle legální definice obsažené v § 132 se obecně prospěšným zařízením rozumí veřejné ochranné zařízení pxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxé zařízení proti úniku znečišťujících látek, zařízení energetické nebo vodárenské, podmořský kabel nebo podmořské potrubí, zařízení a sítě elektroxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxtí dráhy a drážních vozidel ve veřejné drážní dopravě a svislých zákazových nebo příkazových dopravních značek a dopravních značek upravujících předxxxxx
xxx x
xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx složitější veřejná zařízení, která již podle své povahy slouží potřebám velkého okruhu osob. Mohou to však být i další zařízení, která jsou významná z hxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xrestného činu poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení podle § 276 nebo 277.
Objekt trestného činu
viz výklad u hesla Trestný čin
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx
xxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxx x xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxestní odpovědnost lze u pachatele shledat pouze v případě, že jeho jednání (opomenutí) naplňuje zákonné znaky skutkové podstaty konkrétního trestnéxx xxxx x xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxa je obecně formálně charakterizována svým rozporem s konkrétní právní normou v rámci právního řádu. Materiálně ji pak lze definovat jako sociální škoxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxrmou. I takovýto výkon práva se však za určitých okolností může dostat do rozporu s jiným zájmem společnosti, chráněným jinou právní normou. Pro tyto přxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxil ze specifických důvodů, pro které nelze toto jednání považovat za společensky škodlivé, ale naopak je lze označit za pro společnost prospěšné a užitxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxeného tím, xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxědnosti.
Protiprávnost jako nezbytný zákonný znak každého trestného činu může být v daném konkrétním případě vyvozena buď přímo z právní normy tr. xxxxxxxx xxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxnout vedle institutů upravených trestním zákonem i instituty další, dovozené trestněprávní naukou a praxí. Výčet těchto okolností v hlavě III. obecxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxx
x xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxjní nouzi (§ 28), nutnou obranu (§ 29), svolení poškozeného (§ 30), přípustné riziko (§ 31) a oprávněné použití zbraně (§ 32). Ostatní okolnosti vylučujxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx. zákoníku. Jejich analogické použití je přípustné, neboť omezují podmínky trestnosti a jedná se tedy o analogii ve prospěch pachatele. Především se jxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxí exekutor, lékař) a provozování dovolené činnosti spojené s rizikem (např. sport).
Jednání založené na nedůvodně předpokládané existenci okolnxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx xx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxm. g), současně je i důvodem, umožňujícím mimořádné snížení trestu odnětí svobody podle § 58 odst. 6, nebo eventuelně i upuštění od potrestání podle § 46x
xxxx
xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxle, případně poškozeného, s určitou trestněprávně významnou skutečností. Ze samotné povahy omylu vyplývá, že jeho podstata se odvíjí od vědomostní a xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxx xegativní či pozitivní; zda jde o omyl v otázkách skutkových či právních, zda se jedná o omyl stran otázek viny či trestu. Jednotlivé případy omylů skutkoxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxní tedy nepamatují na všechny možné případy omylů.
Ustanovení § 18 vymezuje důsledky skutkových omylů, tedy omylů v skutkových okolnostech význaxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xbecných okolností přitěžující, vylučuje úmysl a vědomou nedbalost. Nedotýká se však nedbalosti nevědomé. To znamená, že neznalost okolností skutkoxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xmylu neví, že faktická okolnost, která podmiňuje trestnost jeho činu, skutečně existuje, takže požadovaná forma zavinění v daném případě chybí. Totéx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx xxx xxx spáchání činu mylně předpokládá skutkové okolnosti, které by naplňovaly znaky mírnějšího úmyslného trestného činu, bude potrestán jen za tento mírnxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xnaky přísnějšího úmyslného trestného činu, bude potrestán za pokus tohoto přísnějšího trestného činu.
Skutkový omyl pozitivní o okolnostech vylxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxtel v takovém případě mylně předpokládá jako exitující okolnost vylučující protiprávnost a tím i trestnost svého činu a svou trestní odpovědnost (§ 18 xxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx deliktu.
Obecně platí, že právní omyl negativní o trestnosti činu - tedy o obsahu trestních norem obsažených v trestním zákoníku - pachatele neomlxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxe zásady, že neznalost práva neškodí, ale pachatele omlouvá, neboť nejedná zaviněně. Uvedené ovšem platí, pokud jde o omyl omluvitelný, tedy omyl, ktexxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxný dopady absolutní, to znamená, že úplně vylučuje obě formy zavinění. Na druhé straně, půjde-li o omyl neomluvitelný, bude pachatel trestně odpovědnx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xx xxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxbo nemohl vyvarovat - tedy představuje okolnost snižující nebo vylučující trestní odpovědnost. Význam má zejména ve vztahu k blanketním skutkovým poxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx jednal v omluvitelném právním omylu, když podstatou toho, zda šlo o omluvitelný nebo neomluvitelný právní omyl je posouzení toho, zda se pachatel mohl xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxt, pokud povinnost seznámit se s příslušnou právní úpravou vyplývala pro pachatele ze zákona nebo jiného právního předpisu, úředního rozhodnutí nebo xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx
Trestný čin vraždy je spáchán opětovně, pokud je spáchán více skutky [na rozdíl od spáchání činu na více osobách podle § 140 odst. 3 písm. a), kterého se pxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxtných činů vraždy, kdy pachatel postupně zavraždí nejméně dvě osoby,
b)
pachatel, který již byl v minulosti odsouzen pro trestný čin vraždy, spáchx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xx x x xxxxxxxx xx xx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xaplněn opětovným spácháním).
Znak opětovnosti bude naplněn i v případě, že některý z trestných činů vraždy dosáhl toliko stadia pokusu nebo příxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxinou rozumí sdružení více osob (tj. nejméně tří trestně odpovědných osob), v němž je provedena určitá dělba úkolů mezi jeho jednotlivé členy a jehož činxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx x xxxx xxxxxxečnost pro společnost (s ohledem na formální pojetí trestného činu nově přiléhavěji škodlivost a nebezpečnost). Skupina nemusí mít trvalejší charakxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxí ke skupině; postačí, že se pachatel do skupiny fakticky včlenil a aktivně se na její činnosti podílel. Srov. R 53/1976-II.
Organizovaná zločinecká xxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx x x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxnice pojmu organizovaná zločinecká skupina. V návaznosti na tuto zákonnou definici je pak v ustanoveních § 107 a § 108 vymezen pojem pachatele trestnxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxzení pojmu organizované zločinecké skupiny souvisí s nejzávažnější trestnou činností, s organizovaným zločinem.
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx tří trestně odpovědných osob (znak "více osob"),
b)
vnitřní organizační struktura tohoto společenství - tj. vztahy nadřazenosti a podřízenostix x x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xvýkonného) článku,
d)
dělba konkrétních činností uvnitř společenství při páchání trestné činnosti,
e)
zaměření společenství na soustavné xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxost, rasově zaměřené trestné činy; zaměření organizované zločinecké skupiny na určitý druh trestné činnosti není rozhodující pro závěr o naplnění toxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxiny se posuzuje z hlediska celkové trestné činnosti tohoto společenství, ovšem nejde zde o nějakou formu kolektivní trestní odpovědnosti této skupinxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxupinu je typická jistá stabilita, trvalejší charakter její existence a činnosti, čímž se rovněž odlišuje od organizované skupiny.
Orgán státní sprxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxy ústavními zákony a zákony. Tyto předpisy pak upravují jejich postavení, vymezují pravomoci, územní působnost a věcnou působnost. Z hlediska dělby mxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxad, Český báňský úřad, Český statistický úřad) a jiné správní úřady ať již s celostátní či s omezenou územní působností (např. Český telekomunikační úřxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxu a nadřízenost ostatním správním úřadům, které spadají do oboru jejich působnosti.
Orgán veřejné moci
V ustanovení § 131 odst. 1 je legální definxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xí obsažených (jsou tedy nadány tzv. veřejnou vírou).
V tomto ustanovení jsou definovány v podstatě dva typy veřejných listin, pomineme-li rozšířexx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx k tomu pověřeným či zmocněným jiným právním předpisem v mezích jeho pravomoci, potvrzující, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu nebo jiného subjexxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxlašuje za veřejnou listinu jiný právní předpis (§ 13 odst. 1, druhá věta). Takovým předpisem je např. notářský řád (zák. č. 358/1992 Sb.), jenž v § 6 pokxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxu trestů jsou veřejnou listinou; stejně tak zákon o cestovních dokladech (č. 329/1999 Sb.) v § 2 prohlašuje cestovní doklady za veřejnou listinu.
x xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xxxšířena ochrana i na veřejnou listinu vydanou orgánem veřejné moci nebo jiným k tomu zmocněným subjektem cizího státu nebo orgánem mezinárodní organizxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx x) zák. č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, a Vídeňskou úmluvu o silničních značkách a signálech z 8.11.1968], o cestovní doklady cizího státu. Základxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxoba blízká
Pojem osoby blízké uvedený v § 125 vychází z dikce § 22 obč. zák. č. 89/2012 Sb. Zákon rozlišuje dvě skupiny osob blízkých. Pro osoby uvedenx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxxxxx x xxxx xxímé (podle § 22 obč. zák. č. 89/2012 Sb. se jimi rozumí osoby, z nichž jedna pochází od druhé - např. syn a otec, vnuk a babička), osvojitel a osvojenec (jejxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxzející ze společných rodičů, či polorodí, mající jen jednoho společného rodiče), manžel (osoba, která uzavřela manželství podle § 656 obč. zák. č. 89/xxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxý rodinný vztah, který nelze ovšem podřadit pod vztahy uvedené v první skupině (např. osoby sešvagřené, bratranci), nebo vztah rodinnému vztahu obdobxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxch, by i druhá důvodně pokládala za újmu vlastní.
Trestněprávní význam pojmu "osoba blízká" se promítá do zákonných znaků některých skutkových podxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx x pachateli jde o osobu blízkou, může vést k beztrestnosti pachatele u některých trestných činů (např. nadržování podle § 366, nepřekažení trestného čixx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx x) odměněním osoby blízké pachateli zločinu. Spáchání trestného činu vůči osobě blízké je přitěžující okolností ve smyslu § 42 písm. h).
V rovině trxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxím (§ 163 tr. řádu).
Ozbrojené síly
Ozbrojené síly jsou podle § 3 odst. 2 a 3 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, tvořeny voxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxx
xx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x
xx
xxxxxx xxxxxx
Jejich vrchním velitelem je prezident republiky. Ozbrojené síly vedle zejména bezpečnostních a záchranných sborů zajišťují bezpečnost České repubxxxx x xxxxxxx x xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx základě branné povinnosti, přičemž rozsah branné povinnosti, úkoly ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů a havarixxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxa ozbrojených sil. Nástrojem zabezpečujícím obranu státu jsou především ozbrojené síly, které tvoří jak vojáci z povolání, tak ve výjimečných situacxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xx své ochraně vyžaduje.
Padělání a pozměnění
Paděláním ve smyslu § 233 je míněno vyhotovení napodobeniny peněz - ať už bankovek či mincí - bez oprávnxxxx x xx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxanými penězi se v tomto kontextu rozumí nejen české, ale i jiné než tuzemské peníze, které byly padělány, tzn. vyhotoveny bez oprávnění s použitým zařízxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxměnitelné s pravými penězi, a to třeba i při udávání jen za určitých okolností, např. za snížené viditelnosti (srov. R 3/1991).
Pozměněním peněz je oxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxx xxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xeněz, které jsou v oběhu - tedy platných peněz - anebo v případě peněz, které jsou dosud v oběhu jako peníze nižší hodnoty, taková změna jejich podoby, aby xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xedná o to, aby padělané nebo pozměněné peníze budily zdání peněz pravých a platných. Padělání nebo pozměnění peněz se v případech předpokládaných § 233 xxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx je jeho pachatel. Definice pachatele je obsažena v § 22. Podle tohoto ustanovení pachatel musí vykonat činnost, která je popsána v příslušném ustanovexx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xx xxxxx xxx xxxxxxxxe přípravy nebo pokusu.
Pachatelem trestného činu může být pouze fyzická osoba. Tr. zákoník to sice výslovně nestanoví, ale dovodit to lze z úpravy pxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxby. Fyzická osoba musí být trestně odpovědná, aby ji bylo možné považovat za pachatele. Pachatelem je tedy fyzická osoba, která svým jednáním naplnila xxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxo naplnil všechny znaky trestného činu, tedy ho dokonal, ale i ten, jehož jednání zůstalo ve stadiu přípravy (§ 20) nebo pokusu (§ 21), stejně jako osoba, xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxdy toho, koho pachatel zneužívá, ke spáchání své trestné činnosti, neboť taková osoba (živý nástroj) sama nejednala nebo nejednala zaviněně (§ 22 odstx xxx
xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxi s tím rozlišuje konkrétní subjekt a speciální subjekt (§ 114). V těchto případech může být pachatelem trestného činu pouze osoba, která má požadovanox xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx osob, jejichž jednání souviselo s činností právnických osob. V případě spáchání trestného činu souvisejícího s právnickou osobou trestně odpovídá txxx xxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx činu uvedené v trestním zákoníku.
Platební neschopnost
viz výklad u hesla Úpadek
Podnikání a podnikatel
Podnikáním se rozumí soustavná činnxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxně na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Podxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx12 Sb. ve znění účinném od 1.1.2014, podle § 2 a 3 živnostenského zákona a podle § 2 zákona o zemědělství - čtyři skupiny osob. Předně mezi ně patří osobx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xi byly oprávněny podnikat. Mohou tedy být založeny i za jiným účelem než je podnikání. Dále mezi podnikatele patří osoby podnikající na základě živnostxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxm na tom, zda provozují živnost ohlašovací nebo koncesovanou. Vedle toho mohou být podnikateli též osoby, které podnikají na základě jiného než živnosxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxstenského zákona. Konečně podnikateli jsou rovněž osoby, které provozují zemědělskou výrobu. Pod ní je řazeno také hospodaření v lesích a na vodních pxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxx
xx xxxxxxxí styk se považuje jakýkoli způsob ukájení pohlavního pudu na těle jiné osoby. Vzhledem ke znění odst. 2 zde půjde o jiné, méně závažné formy pohlavního sxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxlad o osahávání či tření genitálií, prsou, sání prsních bradavek, vsunování pohlavního údu muže mezi prsy ženy. Může jít o jednání aktivní (pachatel sáx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxnů muže a ženy, tj. vniknutí mužského pohlavního údu (penisu) do pochvy (vagíny) ženy. Pro dokonání činu stačí i jen částečné vniknutí, nemusí dojít k poxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx činu (R 6/1984).
Nový pojem jiný pohlavní styk provedený způsobem srovnatelným se souloží navazuje na pojem "jiný obdobný pohlavní styk", který byx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxu pohlavnímu styku provedenému způsobem srovnatelným se souloží i mezi osobami stejného pohlaví.
Pohlavní zneužití
Pohlavní zneužití může být pxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxlavní sféry dítěte mladšího patnácti let, které vykazují znaky pohlavního styku v širším smyslu (viz pozn. 6 a 10 u § 185). Půjde tedy jak o útoky, které jsxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxlivě vážit jejich intenzitu a závažnost dopadu na sexuální sféru dítěte. Formální znaky jiného způsobu pohlavního zneužití tak nenaplní např. letmé čx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxž existuje citový vztah, bude třeba tyto okolnosti brát v úvahu při hodnocení povahy a závažnosti trestného činu (provinění) podle § 39 odst. 1, 2. V takoxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx x xxxxx xx xx xx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxx x xxxxx
xxxxxxxxxx
xxx xýklad u hesla Majetek
Pohrůžka jiné těžké újmy
Pohrůžka jiné těžké újmy zahrnuje ostatní prostředky donucení než násilí nebo pohrůžku násilí. Můžx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxůžce podáním návrhu na exekuci vykonatelného závazku. Nemajetková újma může xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxta vedoucí funkce), ve společnosti (ztráta prestiže, úctyhodnosti). Může jít i o hrozbu podáním trestního oznámení nebo např. podáním návrhu na změnu xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxou, která je objektivně způsobilá oběť poškodit a vyvolat u ní obavu z její realizace. K dokonání činu je nutné, aby pachatel prostřednictvím takové pohxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxky, i když k donucení oběti nevede).
Pohrůžka násilím
Při donucení pohrůžkou násilí se na rozdíl od předchozí úpravy tohoto trestného činu v tr. zákxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxzovaným v budoucnu. Pohrůžka přitom může směřovat i vůči jiné osobě než oběti (např. pohrůžka ublížením jejímu dítěti), ale i vůči věci (pohrůžka zapálxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxu totiž není omezena toliko na určitou kategorii trestných činů, ale týká se všech trestných činů. Při pokusu pachatel svým úmyslným jednáním již bezprxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxhledem k tomu, že pokus se blíží k dokonání trestného činu, je typově společensky škodlivější než příprava.
Při pokusu již pachatel může naplňovat uxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxtného činu je pokus charakterizován především nedostatkem následků, který je obligatorním znakem skutkové podstaty trestného činu, případně účinkxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxe. Výjimečně může vedle následku u pokusu chybět také jednání naplňující znaky skutkové podstaty trestného činu, ovšem pouze za předpokladu, že aktivxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xokus není možný u nedbalostních trestných činů.
Pokus trestného činu je bezvýjimečně trestným podle trestní sazby stanovené na dokonaný trestný čxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxestný čin nebyl dokonán, může být rovněž důvodem mimořádného snížení trestu odnětí svobody (§ 58 odst. 5).
Politické přesvědčení
Pojem "politickx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxm subjektem (politickou xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxádání společenských vztahů, který se tvoří v rámci vymezeného prostoru pro politickou soutěž ve střetu názorů těchto subjektů, z nichž následně volí oxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx něhož se odvozuje
legitimita
dalších mocenských struktur v dané společnosti (srov. čl. 5 Ústavy, podle něhož politický systém je založen na svobodnéx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxazování svých zájmů, čl. 6, podle něhož politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním. Rozhodování většiny dbá ochraxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxa nikoli výlučně) politických subjektů (stran) a je proto nejen výrazem, ale současně i jednou ze základních podmínek existence a udržování reálně funxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxnu činnosti politických stran poskytuje Ústavní soud (srov. čl. 87 Ústavy). Ochrana politického smýšlení proto patří mezi ústavně garantovaná záklaxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxva zakládat politické strany a politická hnutí a sdružovat se v nich (čl. 20 Listiny).
Z těchto důvodů zvýšenou měrou chrání politické přesvědčení i xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xřesvědčení. Obvykle je tato okolnost stavěna naroveň obdobným okolnostem vyjadřujícím svobodu myšlení a chování jednotlivce ve společnosti, jako pxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx
Zákonné ochrany ovšem požívá jen takové politické přesvědčení, které není v rozporu se zájmy chráněnými trestním zákonem (srov. R 18/2000). Polixxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxáno např. při případném vyhoštění politicky určitým způsobem orientované osoby do zemí z tohoto hlediska pro takovou osobu rizikových (srov. k tomu naxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxbezpečí, že ve státě, do kterého by měla být vyhoštěna, bude pronásledována mj. i pro své politické smýšlení.
Pornografické dílo
Pornografické díxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxdajících názorů ve společnosti uznávané hranice sexuální xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx
x xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxzentaci lidského těla či sexuálního chování v úmyslu podněcovat sexuální pud. Definici ovšem problematizuje fakt, že vnímání toho, co je pornografiex xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxext, v němž je dílo prezentováno. Za pornografii nebude možno považovat díla zobrazující lidské tělo či sexuální chování k osvětovým, vědeckým či umělxxxxx xxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxbo jiné (socha, kresba, zvukový záznam).
Povinnost
Smyslem úpravy povinné mlčenlivosti je zajistit ochranu osobních údajů či jiných důvěrných ixxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxtiny základních práv a svobod, zaručující právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním a zveřejňováním údajů. V některých případech je také hlexxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxenlivosti je v tomto ustanovení koncipována jednak jako státem výslovně uložená povinnost zachovávat mlčenlivost, jednak jako státem uznávaná povixxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx Sb., § 18 zák. č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, § 31 zák. č. 120/2001 Sb., exekuční řád, § 38 zák. č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti lxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxí smlouvy, pokud je jí Česká republika vázána a má-li přednost před zákonem - např. čl. 13 Evropské úmluvy o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x x x xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxích a náboženských společnostech. Jde o tzv. zpovědní tajemství opírající se o historické a tradiční důvody.
Toto ustanovení rovněž negativně vymxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxého na základě zákona (např. povinnost zachovávat obchodní tajemství podle § xx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxh hospodářské soutěže podle § 248 odst. 1 písm. h).
Porušení povinné mlčenlivosti může mít trestněprávní důsledky i v možném postihu pro trestný čin xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxdle § 367, a to na rozdíl od neoznámení trestného činu podle § 368 (samozřejmě s přihlédnutím k vymezení povinné mlčenlivosti v právní úpravě). Trestněxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxx xxxxx
xxxxxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxoba je podle § 118 násl. obč. zák. pojata jako organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost uzná, byť přxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxy jsou povinny vést spolehlivé záznamy o svých majetkových poměrech, i když nejsou povinny vést účetnictví. Jde především o to, aby právnická osoba spoxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxx ověřitelné. Jde o povinnost soukromoprávní, která je nezávislá na zvláštních veřejnoprávních povinnostech (např. podle zákona o účetnictví), nicmxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxx xxx xxxxxxx xx xx xx xx
taxativní
jen zdánlivě, neboť jednak pod písm. c) je uvedeno, že jde též o "jinou osobu zastávající funkci v jiném orgánu veřejné moci", jednak je okruh xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxické osobě, v níž má rozhodující vliv Česká republika nebo cizí stát).
Pro naplnění pojmu "úřední osoba" zákon vyžaduje, aby u této osoby byly dány soxxxxxx xxxx xxx xxxxxx
xx
xxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxxx xxx x x xxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxzi úřední osoby tak patří např. soudce, státní zástupce, prezident, poslanec, příslušník ozbrojených sil nebo bezpečnostního sboru, strážník obecnx xxxxxxxx
xx
xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x
xx
xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx osoby se rozumí její oprávnění vykonávat veřejnou moc, tj. autoritativním způsobem rozhodovat o právech a právních povinnostech jiných osob. Používxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxjní význam má znak pravomoci, kterou se rozumí zejména oprávnění rozhodovat o právech a povinnostech občanů a organizací. V pojmu pravomoc je vždy obsaxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxčité činnosti - jde o osoby uvedené pod písm. f), tj. soudní exekutor, a pod písm. g), tj. notář. Jejich postavení úřední osoby se tak vztahuje toliko k výkxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxich činnosti.
S postavením úřední osoby se pojí na jedné straně zvýšená trestněprávní ochrana, na straně druhé zvýšená trestní odpovědnost.
Jex xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxí trestného činu úřední osobou je mnohdy okolností zvláště přitěžující (podmiňující použití vyšší trestní sazby) - např. přijetí úplatku úřední osobxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxě podle § 325.
Prospěch
viz výklad u hesla Škoda
Přečin
Pojem trestného činu - vymezený v § 13 a na něj navazujících ustanoveních - je nadřazen dvxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xřečinů a závažnějších zločinů. Zákon pozitivně vymezuje pouze kategorii přečinů. Podle § 14 odst. 2 a 3 jsou přečiny všechny nedbalostní trestné činx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxé činy, které nejsou přečiny. Takto konstruovaná bipartice trestných činů vychází z odstupňované typové společenské škodlivosti soudně trestných čxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxitutů; zvláště pak je základem xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xxx x xx xxxxx xx x xxx x xxx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xxx xxxxx x a 2, § 101 odst. 1 a další). Současně má svůj odraz v trestním procesu, zejména ve vymezení výchozích podmínek pro uplatnění odklonů od standardního říxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxnu jako zločinu nebo přečinu musí být podle § 120 odst. 3 tr. řádu přímo uvedeno ve výroku rozsudku, jímž se obžalovaný uznává vinným, a to vedle jeho zákoxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxh. Kategorizace trestných činů na zločiny a přečiny se totiž uplatní pouze ve vztahu k dospělým pachatelům trestných činů, nikoliv vůči mladistvým. Jixxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xx xx xxxx
xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxstní trestné činy a jednak úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let, tedy včetnx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxení přečinů od zločinů horní hranice trestní sazby odnětí svobody, bez ohledu na to jaký typ zavinění se vztahuje k okolnosti podmiňující použití vyšší xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx, že trestný čin může být spáchám jak úmyslně, tak i z nedbalosti, a s ohledem na to jde alternativně o úmyslný nebo nedbalostní trestný čin. V případech taxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xazbě jejich zařazení do kategorie zločinů, na prokázaném zavinění v základní skutkové podstatě.
Zločiny jsou pouze úmyslné trestné činy, a to ty, jxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxx xxx xxkoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby převyšující pět let. Dolní hranice trestní sazby odnětí svobody při jejich rozlišenx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xločinů ostatních. Také zvlášť závažným zločinem může být jen úmyslný trestný čin, a to pouze ten, na nějž tr. zákoník stanoví trest odnětí svobody s horxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxx xxx
xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xpadek
Příprava
Prvním relevantním trestněprávně postižitelným stadiem trestné činnosti je příprava. Trestní zákoník v § 20 vymezuje přípravx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxzpůsobování prostředků nebo nástrojů k jeho spáchání, ve spolčení, srocení, návodu či pomoci, a to pro spáchání zvlášť závažného zločinu, ovšem tolikx x xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xeště povahu jednání, které charakterizuje jeho skutkovou podstatu, avšak vytváří úmyslně podmínky pro jeho spáchání. Tím se liší na jedné straně od poxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxročilo dále a již bezprostředně směřuje k jeho dokonání. Pojem bezprostředního směřování k dokonání trestného činu je třeba chápat tak, že pachatel jix xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xe v uskutečňování úmyslu pachatele spáchat trestný čin nutno spatřovat jen přípravu (R 20/1969).
V trestním zákoníku není zakotvena obecná trestxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xx x xxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxho činu výslovně stanoveno (§ 20 odst. 1).
Příprava zvlášť závažného zločinu je jednáním úmyslným. Úmysl při něm musí zahrnovat všechny skutečnostxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxuálně určitého zvlášť závažného zločinu.
Příprava k trestnému činu je trestná podle sazby stanovené za zvlášť závažný zločin, ke kterému směřovalxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x61/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, rozumí příslušníci xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxiky,
d)
Vězeňské služby České republiky,
e)
Bezpečnostní informační služby,
f)
Úřadu pro zahraniční styky a informace.
V rámci bexxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx v případě ozbrojených sil. I v rámci bezpečnostních sborů mohou nadřízení dávat rozkazy podřízeným. Další otázky, a zejména postavení příslušníků bexxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx.
Rasa
Rasu lze definovat jako skupinu lidí charakterizovanou určitými standardními vnějšími znaky (morfologie, pigmentace), např. barvou plexxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxní rasy - europoidní, negroidní a mongoloidní, které se dělí na další skupiny či typy. Existují i rasy smíšené (mulat, mestic, zambo). Postihuje se zde i xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxsy, než kterou je ve skutečnosti). Rasová nenávist je znakem řady skutkových podstat [např. § 170 odst. 3 písm. b), § 175 odst. 2 písm. f), § 402 a přitěžujxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxx
xxxxxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxých sborech, kterým nadřízený konkretizuje práva a povinnosti podřízených v rámci výkonu služby. Oprávnění nadřízeného vydávat rozkazy podřízenémx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxvých bezpečnostních sborů. Samotné oprávnění vydávat rozkazy vyplývá z § 3 odst. 4 zák. č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách, v případě ostatních ozbrxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x x xxxxx x x x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxužby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, § 48 odst. 1 písm. a) zák. č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, a § 46 odst. 1 záxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x stejně jako povinnost je splnit, existuje výhradně uvnitř ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, nikoliv mezi těmito navzájem, proto např. příslušxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxovaný podřízenému jeho nadřízeným, přičemž svým obsahem, povahou a způsobem sdělení musí rozkaz směřovat k plnění úkolů ozbrojených sil nebo bezpečnxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx zavázala věřiteli vyrovnat dluh namísto dlužníka, pokud tento svůj závazek nesplní (ručitel). Ve vztahu k trestnímu zákonu definuje rukojmí čl. 1 odsxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxm usmrcením, zraněním nebo dalším zadržováním s cílem donutit třetí stranu, ať již stát, mezinárodní mezivládní organizaci, fyzickou nebo právnickox xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
Shromáždění
Právo pokojně se shromažďovat je zaručeno všem fyzickým osobám v čl. 19 Listiny. Pojem shromáždění zahrnuje shromáždění soukromé i na mxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxy projevu a dalších ústavních práv a svobod, k výměně informací a názorů a k účasti na řešení veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postoxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xákona nepovažují shromáždění osob související s činností státních orgánů upravená jinými právními předpisy, shromáždění související s poskytovánxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxleno je konat v okruhu 100 m od budov zákonodárných sborů nebo od míst, kde tyto sbory jednají. Shromáždění musí být nejdříve 6 měsíců a nejpozději 5 dnů přxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxaná právnickými osobami přístupná jen jejich členům nebo pracovníkům a jmenovitě pozvaným hostům, shromáždění pořádaná církvemi nebo náboženskými xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxaná v obydlích občanů a shromáždění xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxubliky, jsou ozbrojené síly doplňovány na základě branné povinnosti. Podle zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný záxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx občana podrobit se odvodnímu řízení, vykonávat vojenskou činnou službu a plnit další povinnosti stanovené tímto zákonem.
Ustanovením čl. 15 odstx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxé povinnosti výrazně modifikován.
Branná povinnost vzniká občanovi (bez ohledu na pohlaví) dnem následujícím po dni, v němž dosáhne věku 18 let, a zxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx tento zákon nestanoví jinak. Občan se stává vojákem dnem právní moci rozhodnutí o schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu vydaným při odvodním řxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx mimo mimořádné stavy a v době mimořádných stavů.
Vojenskou činnou službou mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav se rozumí:
a)
služba voxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxbě nebo o vojenské povinnosti, rozumí se tím podle § 114 odst. 5 tr. zákoníku služba nebo povinnost osob vypočtených v odst. 4 citovaného ustanovení, tjx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxx
xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx nýbrž procesem postupného vyhasínání životních funkcí trvajícím určitou dobu. Pro potřeby trestního práva je ale nezbytné přesné stanovení momentu xxxxxx x xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x tzv. cerebrální smrt, tedy okamžik, kdy obnovení všech životních funkcí je již nenávratně vyloučeno. Naproti tomu tzv. klinická smrt, která představxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxkus trestného činu vraždy. Ten bude v zásadě trestný podle trestní sazby stanovené na dokonaný trestný čin (§ 21 odst. 1). Pokud by však konkrétní okolnoxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxvání, postačí-li to k nápravě pachatele (§ 58 odst. 5). V krajním případě za splnění podmínek uvedených v § 46 odst. 2 by bylo možno upustit od potrestáníx
xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxka" (např. § 165).
Soud
viz výklad u hesla Orgán veřejné moci
Spis
Spisem se podle široké definice uvedené v tomto ustanovení rozumí jakékoli daxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxpláři.
Datové záznamy jsou informace v podobě záznamů provedených na počítači (počítačové záznamy). Zvukové a obrazové záznamy jsou záznamy poříxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxapř. CD, DVD).
Vyobrazení je zachycením nějakého jevu, děje, událostí nejrůznější technickou formou (např. obrazem, litografií). Jiným znázornxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxi zabrání spisu (§ 103) a v ustanovení o spáchání trestného činu "veřejně" ve smyslu § 117.
Spolupachatel
Spolupachatelství představuje základní xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxosti podílí více spolupachatelů, anebo vedle pachatele, případně spolupachatelů, ještě další osoby.
Pojem spolupachatele je třeba vnímat v návaxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxstliže je trestná. Spolupachatelem pak je takový pachatel, který spáchal trestný čin úmyslným společným jednáním s jedním nebo více dalšími pachatelx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxav ohrožení
K zajištění dostatečné flexibility a operativnosti bezpečnostního aparátu a ke zvýšení účinnosti ochranných a obranných mechanismů sxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxu je spojeno s přechodným vznikem některých práv a povinností občanů, případně se zjednodušením některých státních procedur, na něž jsou v období "mírx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxseda vlády, vláda, Parlament ČR) vyhlásit buď nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav.
Stav ohrožení státu může vyhlásit Parlament Česxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxady. Rozhodnutí o stavu ohrožení státu se zveřejňují v hromadných sdělovacích prostředcích a vyhlašují se stejně jako zákon. Účinnosti nabývají okamxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxi České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.
Skutečnost vyhlášení stavu ohrožení státu je znakem všech trestných činů proti brannoxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x x xxxx xxru.
Státní příslušník České republiky
Státním příslušníkem České republiky je osoba, která podle platných právních předpisů (v současné době jdx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxké republiky. Českým státním příslušníkem je rovněž osoba, která má tzv. dvojí občanství, tj. vedle státního občanství České republiky má též státní oxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxcích brutalitu činu. Při hodnocení míry surovosti přitom bude třeba mít na zřeteli, že každý útok na lidský život je ve své podstatě surový. Naplnění znaxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxné učinit například u útoků s užitím zvlášť razantního násilí vedoucích k nápadnější devastaci těla oběti (podříznutí hrdla, deformace lebky), u útokx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxhanismů postupně působících na tělo oběti (pachatel oběť nejdříve bodl nožem, poté ji rdousil a nakonec ji topil ve vaně) - k tomu viz R 1/1993.
Pro napxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx
x xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxní oběti (např. čtvrcení těla za účelem jeho snadnějšího odklizení). Jde totiž o jednání po dokonání (spáchání) činu. Bude však namístě k němu přihlédnxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx xx
xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxbem - pro naplnění tohoto znaku bude rozhodné zjištění, jak útok pachatele prožívala oběť. Vzhledem k tomu, že v případech trestných činů vraždy nebude xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxí soudního lékařství. Bude rovněž záležet na věku oběti, její fyzické kondici a psychickém stavu. Zvlášť trýznivý způsob spáchání činu může spočívat v xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxzických nebo psychických, zpravidla ale půjde o jejich kombinaci. V praxi bylo jako zvlášť trýznivý způsob posouzeno např. usmrcení kojence poléváníx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxI).
Na rozdíl od zvlášť surového způsobu spáchání zde bude
relevantní
, zda oběť byla s to trýznění pachatele vnímat, tj. pociťovat působené útrapy. xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxí tohoto znaku, připadal by ovšem v úvahu pokus tohoto trestného činu.
V praxi se běžně vyskytují případy, kdy pachatel naplní svým jednáním současnx xxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx
xxxxxxxxvní stránka trestného činu
viz výklad u hesla Trestný čin
Svědek
Svědek je povinen vypovědět pravdu a nic nezamlčet o okolnostech, jež osobně vníxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxm, státním zástupcem nebo před policejním orgánem, který koná přípravné řízení podle trestního řádu anebo před vyšetřovací komisí Poslanecké sněmoxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxx x xx xx xxx xxx xxxxx x xxx xx xx xxx x xx xx xx xxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xouze na osobu, která již má formálně xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxlním smyslu. Toho definuje jako osobu, která vnímala skutečnost, jež může být v budoucnu předmětem zmíněné povinnosti podat svědectví. V případě znalxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxým z uvedených orgánů, případně stranou nebo účastníkem řízení před některým z těchto orgánů, aby jako expert v určitém oboru objasnila skutečnosti, k xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xx xxx xxx xxxxx x xxx xx xx xxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxdenými shora tlumočí nebo překládá z češtiny nebo cizího jazyka (blíže viz § 28, 29 tr. řádu, § 137, 139 odst. 2 o. s. ř., zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlxxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxmž se voják vymyká z dosahu svých nadřízených a porušuje tak povinnosti stanovené mu zákonem k plnění výkonu svého poslání, tzn. vojenské služby. Podle x xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx
xx
xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx
xx
xx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xx
je odloučen za bojové situace od místa výkonu služby a po pominutí příčiny odloučení se nepřihlásí kterémukoli nadřízenému nebo jinému vojenskému útvxxxx x xx x x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxtane do faktického dosahu nadřízených orgánů, tzn. nejen jeho návratem do místa služebního určení nebo přihlášením se u vojenského útvaru, ale také roxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxnských trestných činů (např. trestné činy dle § 372, 386 a 387 tr. zákoníku), jejichž objektem je zájem na ochraně plnění povinnosti vojáka být přítomex xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxvé sféře poškozeného, která je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi, a lze ji tak nahradit poskytnutím majetkového, zejména xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx. Výše způsobené škody má význam především u trestných činů majetkové povahy, u nichž je zákonným znakem jak základních skutkových podstat (např. tresxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xx nebo trestný čin loupeže podle § 173 odst. 2 písm. c), odst. 3]. Koncepce stanovení výše škody (tj. výše škody na věci a na jiné majetkové hodnotě) v § 137 xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxtem trestného činu. Zákon totiž uvádí, že při stanovení výše škody se vychází z ceny, za kterou se věc, která byla předmětem útoku, v době a v místě činu obvxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxstit, vychází se z účelně vynaložených nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci nebo uvedení věci v předešlý stav. Vzájemný vztah těchto kritérií xxxx xxxxxxx xx xx xxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xritérii je určitá hierarchie, která vyjadřuje, že primárním hlediskem je hledisko ceny, za kterou se věc v době a v místě činu obvykle prodává, a že teprvx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxených nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci nebo hledisko účelně vynaložených nákladů na uvedení v předešlý stav (R 39/2002). Není však vyloučxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx. R 45/2006). Zákon také stanoví, že obdobným způsobem se postupuje při stanovení výše škody na jiné majetkové hodnotě, tj. na majetkovém právu nebo jinx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxhož je cenou peněžní částka sjednaná při nákupu a prodeji zboží nebo zjištěná zvláštním předpisem k jiným účelům než k prodeji. Za obvyklou prodejní cenx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxx x xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxě prodává (tj. jakási průměrná cena věci). Nejde tedy např. o cenu ve velkoobchodním prodeji či v luxusním obchodě.
V ustanovení § 138 odst. 1 jsou vyxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxx Kč,
b)
škoda nikoli malá - nejméně 25 000 Kč,
c)
xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xxx
xx
xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxx xxx
xx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxx xxx xxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxx v zákoně definován, byť jeho výše je znakem skutkových podstat některých trestných činů, a to jako okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby. Nxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx x xxxm. b) jde o "prospěch velkého rozsahu".
Prospěchem se rozumí to, co pachatel získal trestným činem. Prospěch může mít povahu materiálního zisku paxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx xx
x xxných případech může mít prospěch pachatele imateriální podobu - např. u trestného činu zasahování do nezávislosti soudu podle § 335 odst. 2 písm. a).
xxxxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxx xx xxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxvotní, rodinný a eventuelně jiný nepříznivý stav, který svojí závažností ovlivňuje svobodu vůle jím postižené jednající osoby. Nezáleží na tom, zda txxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxán změnou vnějších okolností a omezuje schopnost člověka svobodně se rozhodovat v důsledku určitého nedostatku (finanční tíseň, časová tíseň apod.)x
xxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxx
xxxxxxx xxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxovou roli. Jeho spáchání je totiž základem trestní odpovědnosti a pouze v reakci na něj mohou být vůči osobě postavené před soud uplatněny trestní sankcx xxxxxx x xx xxxxx x x x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x x xxx x xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx znaky uvedené v trestním zákoně. Trestní xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxavují jeho protiprávnost, objekt, objektivní stránka, subjekt a subjektivní stránka. Protiprávností je v tomto kontextu míněna jednak obecná protixxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxost výslovně vyjádřená v některých skutkových podstatách takovými specifickými znaky jako neoprávněně, v rozporu se zákonem, bez povolení apod.
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx charakterizována jednáním, jeho následkem a příčinným vztahem mezi nimi, fakultativně i určitým způsobem jednání, místem činu nebo použitím určitéxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx let) a je příčetná (§ 25 a 26). Některých trestných činů se může dopustit jen osoba v určitém postavení nebo se zvláštní způsobilostí, anebo osoba s určixxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xrestní odpovědnost je pojata jako odpovědnost za zavinění (§ 13 odst. 2, § 15 a 16), avšak fakultativně může být určena i pohnutkou, cílem nebo jiným subxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxené v § 12 odst. 1, podle něhož jen trestní zákon vymezuje trestné činy a stanoví trestní sankce, které lze za jeho spáchání uložit.
Trestním zákonemx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx x x xxxxxxxxh věcech mladistvých - i zákon o soudnictví ve věcech mládeže. Naplnění těchto formálních znaků trestného činu nepostačuje k dovození trestní odpovědxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxnské škodlivosti spáchaného činu legislativně zakotvený v § 12 odst. 2. Ten je vyjádřením zásady subsidiarity trestní represe a principu trestní odpoxxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxestného činu je tedy třeba považovat za krajní prostředek, který má význam jen z hlediska ochrany základních celospolečenských hodnot. Jinými slovy řxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxřípustné. Celkově vzato je tedy sice trestný čin v § 13 odst. 1 vymezen jako čin protiprávní a trestný na podkladě formálních znaků trestného činu, ale zxxxxxx xx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxdlivý, na nějž je třeba reagovat prostředky trestního práva. To také umožňuje odlišit trestný čin od jiného protispolečenského jednání vykazujícího xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx jako obecný pojem, zastřešující bipartici soudně trestných deliktů, které se podle § 14 dělí na zločiny a přečiny, tedy jako pojem jim nadřazený. Toto xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxstný čin spáchaný mladistvým se totiž nazývá proviněním (§ 6 z. s. m.).
Definici trestného činu obsaženou v § 13 odst. 1 doplňuje právní úprava obsažxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xrestného činu (§ 21) a účastenství na trestném činu, tedy jeho organizátorství, návod a pomoc (§ 24).
Na druhé straně trestnými činy nejsou všechna pxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xelikty a jiné společensky nežádoucí jevy se škodlivými důsledky.
Trvalý pobyt
viz výklad u hesla Občan České republiky
Trýznivý způsob
viz výxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxti, jakož i určitou mírou trvalosti a současně dosahuje takové intenzity, aby bylo schopno vyvolat stav, kdy osoba, která je takovému jednání vystavenxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxé obdobné újmy, neboť týrání nemusí mít nutně jen povahu fyzického násilí, ale může spočívat i v působení psychických útrap, popř. být v rovině sexuálníxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xůže mít v každém konkrétním případě vliv na posouzení míry společenské škodlivosti daného jednání z hlediska splnění podmínek pro uplatnění xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xrubosti a bezcitnosti je třeba vázat k jednání pachatele jako celku, neboť jednotlivé dílčí akty takového jednání, jsou-li posuzovány izolovaně samy x xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xterých k nim dochází, svou povahou, návazností, četností, opakováním, stupňováním, charakterem vzájemného vztahu pachatele a týrané osoby apod. (sxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxní na zdraví" (§ 122 odst. 1) a "těžká újma na zdraví" (§ 122 odst. 2).
Ublížením na zdraví ve smyslu zákonné definice § 122 odst. 1 se rozumí takový stav xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxškozenému, a to nikoli jen po krátkou a zcela přechodnou dobu, výkon jeho obvyklé činnosti nebo má jiný nepříznivý vliv na obvyklý způsob jeho života pošxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxo zdravotního stavu, a to ve smyslu zhoršení jeho tělesných nebo duševních funkcí. Ne každá porucha zdraví je však již ublížením na zdraví ve smyslu tr. zxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxzace např. zprávou ošetřujícího lékaře, znaleckým posudkem.
Musí jít o změněný zdravotní stav vyznačující se např. déletrvajícími bolestmi, horxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx x xracovní neschopnost poškozeného. Nejde však o jediné kritérium, když pracovní neschopnost sama o sobě nemusí však vždy správně odrážet povahu, intenxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx který orgán nebo která funkce byly narušeny, jaká byla bolestivost poranění a její intenzita, jaké lékařské ošetření si poranění vyžádalo a do jaké mírx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxx986). Dále je nutno zdůraznit, že při řešení otázky, zda jde o ublížení na zdraví či nikoliv, musí být každý jednotlivý případ posuzován komplexně a indixxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxat nejméně 7 kalendářních dnů, byť není vyloučeno, aby v případě, že jde o výraznou poruchu zdraví, byla za újmu na zdraví považována i taková porucha, ktxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx ošetření. Pro závěr, že jde o ublížení na zdraví, však není nezbytné, aby xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxvých podstatách trestných činů ublížení na zdraví podle § 146, ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky podle § 146a, ublížení na zdraví z nedbalosti pxxxx x xxxx
xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxčanskému soužití podle § 49 odst. 1 písm. c) zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
V případě těžké újmy na zdraví (§ 122 odst. 2) se vychází v podstatě z těxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xtavu poškozeného. Základní rozdíl mezi ublížením na zdraví a těžkou újmou na zdraví spočívá v tom, že u těžké újmy na zdraví musí vždy jít o vážnou poruchu xxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xx xx x xxxxx x x xxxx
x xxxxx aby se jednalo o těžkou újmu na zdraví, je nutné současné splnění dvou základních podmínek:
a)
existence vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxce z těchto případů).
Závěr, že jde o těžkou újmu na zdraví, je právním závěrem, jež přísluší orgánům činným v trestním řízení, které jej činí zpraxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx u trestného činu těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, u trestného činu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1. Někdy je znakxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxx xxačky podle § 158 odst. 2.
Účastník
Účastenství na trestném činu je jednou z forem trestní součinnosti, a to vedle spolupachatelství. Ve smyslu § 24 xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxostředně přispívá k tomu, xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxx x x xxxxxx xxxxx xxou typovou společenskou škodlivostí se účastenství blíží pachatelství a spolupachatelství. Proto je organizátorství, návod a pomoc trestním zákonxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxx x xxxxxdení trestného činu nestačí.
Obecně platí, že účastenství podle tr. zákoníku je možné pouze na dokonaném trestném činu nebo na jeho pokusu, nikoli xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxo činu o něj alespoň pokusil. Přitom se uplatní zásada akcesority účastenství, jíž se obecně rozumí závislost trestní odpovědnosti hlavního pachatelx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xdpovědnost za přípravu ve smyslu § 20 odst. 1, jestliže jde o zvlášť závažný zločin a je současně splněna další podmínka, že tak trestní zákoník u přísluxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x x xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xkolností způsobujících zánik trestní odpovědnosti, a to účinnou lítost a promlčení trestní odpovědnosti (§ 33 a 34); a čtyři specifické důvody zánikx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxx xx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xřípady účinné lítosti (§ 197, 242 a 362). Další specifickou formu účinné lítosti zakotvuje též zákon o soudnictví ve věcech mládeže (§ 7 z. s. m.).
Pxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxx xxxxomocně rozhodnuto. Jejich důsledkem je zánik možnosti uznání viny za spáchaný čin a potrestání jeho pachatele. Proto se k nim přihlíží z úřední povinnoxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx trestněprávní důsledky. Tak například mu lze uložit ochranné opatření.
Účinná lítost představuje důvod zániku trestní odpovědnosti pachatele zx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxa zvlášť důležitých - které pachatel ohrozil nebo narušil, a jejichž ohrožení nebo narušení je obecně sankcionováno trestním právem. Zákon tedy dává pxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxsti.
Podmínky účinné lítosti jsou vymezeny v § 33, a to tak, že jako předpoklad zániku trestní odpovědnosti za taxativně vymezené trestné činy stanoxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxledku trestného činu mohlo být ještě zabráněno. Oznámení je nutno učinit státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, voják může místo toho učinit oznáxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx xxx x xxxx x xx x xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxosti pachatele je stanoveno splnění jeho zákonné povinnosti, jejímž porušením naplnil znaky trestného činu.
Úmysl
Trestní zákoník vychází v otxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxvinění, nestanoví-li trestní zákoník výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti. Pro to, aby pachatel trestněprávně odpovídal za spáchaný čin, tedx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxestného činu. Trestní zákoník chápe zavinění jako vnitřní psychický vztah pachatele k podstatným složkám trestného činu. Zavinění je vybudováno na xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxně schopnost jednat určitým způsobem se znalostí podstaty věci.
Zavinění jako vnitřní psychický stav pachatele k podstatným složkám trestného čixx xxxx xxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
Zavinění se musí vztahovat ke všem podstatným skutečnostem, které charakterizují pachatelův čin, tedy v podstatě ke všem skutečnostem, které jsox xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxí, že pachatel zná reálná fakta (skutečnosti), která se pod tyto znaky podřazují. Zavinění se tedy v zásadě nevztahuje k právním pojmům, neboť zpravidlx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxt, stejně jako na objektivní podmínky trestnosti.
xx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xšemi rozhodujícími skutečnostmi naplňujícími znaky trestného činu, tím vyšší je míra jeho zavinění a naopak. U nedbalosti je pak vyšší míra zavinění rxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxsti trestného činu a zpravidla má za následek vyšší trest.
Trestní zákoník rozlišuje zavinění ve formě úmyslu na úmysl přímý a úmysl nepřímý, čili exxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxch. U obou forem úmyslu je dána i složka volní, ovšem v různé míře. Právě v odstupňování volní složky je totiž rozdíl mezi oběma druhy úmyslu. Volní složka xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxx xxxxxxnosti charakterizující daný čin jako trestný.
V případě přímého úmyslu pachatel ví, že způsobem uvedeným v trestním zákoníku poruší nebo ohrozí jxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxace, kdy pachatel bude některé skutečnosti přímo chtít a s některými bude pouze srozuměn. V takovém případě však bude trestný čin spáchán toliko s eventxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx x úmysl přímý. Na to lze usuzovat z toho, že pokud pachatel pokládá daný následek za nutný, zcela určitě ho také chce, a nejde proto o pouhé srozumění s ním. O xxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xhráněný trestním zákoníkem. Jinými slovy řečeno, přímý úmysl zahrnuje i případy, když pachatel sice chce způsobit následek předpokládaný trestním zxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxit porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákoníkem, a pro případ, že jej způsobí, je s tím srozuměn. Srozumění v tomto kontextu vyjadřuje akxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxůsobení takového následku, není tedy jeho cílem, ani nevyhnutelným prostředkem, neboť pachatel sleduje svým záměrem cíl jiný, je však srozuměn s tím, xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xednání. Na srozumění v této formě lze usuzovat z toho, že pachatel nepočítá s žádnou konkrétní okolností, která by mohla zabránit následku, který si pacxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxže porušit nebo ohrozit zájem chráněný trestním zákoníkem. To má zásadní význam pro řešení případů, kdy má pachatel lhostejný vztah k danému následku. xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xakrýt trestný čin
Pachatel usmrtí jiného ve snaze zakrýt jiný trestný čin, pokud poté, co dokoná jeden trestný čin, usmrtí jiného (poškozeného, svědxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxvy před trestním stíháním rukama zardousil). Může se jednat i o usmrcení osoby, která nebyla přímo svědkem předchozího činu, avšak hrozí, že jej odhalí xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx ve snaze usnadnit jiný trestný čin, pokud se dopustí trestného činu vraždy jako prostředku ke spáchání jiného trestného činu (např. usmrtí manžela pošxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xednak jako označení skutkové podstaty trestného činu v § 200, jednak v rámci základní skutkové podstaty trestného činu teroristického útoku [§ 311 odsxx x xxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx výklad podává § 123) z opatrování toho, kdo má podle jiného právního předpisu nebo podle úředního rozhodnutí o takovou osobu pečovat. Naproti tomu v § 31x xxxxx x xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx proti jeho vůli za použití násilí, pohrůžky násilím, způsobením jiné vážné újmy, lsti, smyšlené záminky anebo jakýmkoli jiným způsobem.
V obsahu pxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxých směrech širší, v jiných zase užší a neodpovídá plně tradičnímu chápání pojmu "únos" v běžné řeči. Týká se výlučně odnětí z opatrování osob v § 200 odstx x xxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxdem k tomu, že trestný čin poškozování věřitele působí újmu věřiteli pachatele, jenž je jeho dlužníkem, dotčenou osobou, o jejíž úpadek v daném případě xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona). Samotný trestní zákoník blíže nedefinuje stav úpadku. Podle insolvenčního xxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxx xxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxy po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit (§ 3 odst. 1 insolvenčního zákona). V případech uvedených v § 3 odst. 2 insolvenxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxx xx xx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxchopnosti dlužníka, která však v trestním řízení není uplatnitelná. Proto i za okolností předpokládaných v § 3 odst. 2 insolvenčního zákona je třeba zxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx která je jedním ze zákonných znaků stavu úpadku. Samotná neschopnost plnit splatné závazky (insolvence) spočívá v tom, že dlužník nemá dostatek finanxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxhotu je plnit. Předlužen je pak takový dlužník, který má více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Podle § 3 odst. 3 insolvenčnxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxi se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci pokračovat ve správě majetku nebo v provozu podniku. Stav předlužení dlužnxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xx xx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xterá je podnikatelem (§ 3 odst. 3 insolvenčního zákona).
Z hlediska subjektivní stránky postačí u způsobení daného těžšího následku v podobě způsoxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx
xxxxí České republiky
Územím České republiky se rozumí ta část země, včetně vnitřních vod (vodní nádrže, řeky, jezera) a prostoru pod zemským povrchem (zxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxální místa (zejména velvyslanectví cizích států v České republice, popřípadě sídla mezinárodních organizací) nejsou vyňata z působnosti českého trxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxíslušného orgánu cizího státu (srov. čl. 22 Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích - č. 157/1964 Sb.). Zde spáchané trestné činy však mohou být stíhxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxmco na první z nich (na státní lodě a letadla) se plně vztahuje působnost našeho trestního zákona, tak u obchodních lodí a letadel se uplatňuje tzv. princxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xx
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxmí státu a vybavený právem sám rozhodovat o svých záležitostech. Základními územními samosprávnými celky v České republice jsou obce a vyššími územníxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x x xxxxně o krajích (zák. č. 129/2000 Sb.). Orgány obcí jsou obecní zastupitelstvo, rada obce, starosta, obecní úřad a obecní policie (ve městech obdobné orgáxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxmořádným stavem uvedeným v § 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb. Podle čl. 43 Úxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxdení. K přijetí usnesení je třeba nadpoloviční většiny všech členů obou komor Parlamentu ČR, tj. absolutní většina poslanců i senátorů (čl. 39 odst. 3 Úxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxemí státu). Rozhodnutí o válečném stavu se zveřejňují v hromadných sdělovacích prostředcích a vyhlašují se stejně jako zákon. Účinnosti nabývá rozhoxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxvidla formálně deklarovaný. Podle Haagské úmluvy z roku 1907 se tak může stát tzv. přímým vypovězením nebo formou ultimáta (nebudou-li splněny stanovxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxa nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení (čl. 43 odst. 1 Ústavy). Ozbrojená akce naproti tomu bude předstaxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx oficiálního vyhlášení války.
Vedení války je upraveno souborem norem mezinárodního válečného práva (
ius in bello
), z nichž některé mají i obyčejoxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x použitím vojenské síly), zásadu právní regulace války (válčící strany si nemohou v boji počínat libovolně, jsou omezeny ve způsobu vedení války a bojoxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx by postihovat civilní obyvatelstvo a objekty, zakázáno je použití prostředků zrádných a působících zbytečné utrpení a škody).
Základem právní úpxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx a nemocných příslušníků ozbrojených sil, zacházení s válečnými zajatci, jakož i ochranu civilních osob za války, na které navazuje řada dodatkových pxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx4 ze 14.12.1974).
Použití ozbrojené síly se připouští:
a)
v případě účasti státu na ozbrojených akcích podle rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN dlx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxx xxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx 52 až 54 Charty),
c)
v rámci výkonu individuální nebo kolektivní sebeobrany v souladu s čl. 51 Charty.
Vážná porucha v činnosti
Vážnou porucxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxění jejích základních úkolů, a to po určitou, ne zcela zanedbatelnou dobu. Porucha způsobená úřední osobou nemusí nastat přímo v instituci, v níž pachaxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx, přičemž k trestní odpovědnosti za tento těžší následek postačí zavinění nedbalostní dle § 17 písm. a).
Vážná újma na právech
Vážná újma na právech xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xféry poškozeného, který se nedotýká přímo jeho majetkových práv, ale přesto je jím právem pociťován úkorně, může dojít a často dochází i k majetkové újmxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx. Při posuzování vážnosti újmy způsobené na právech je třeba vždy komplexně posoudit intenzitu zásahu do práv, význam zasaženého oprávněného zájmu, nxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxx xx xxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxm vlastnických nebo jiných právních vztahů. Pro pojem "věc" je tak podstatné jednak její ovladatelnost, jednak užitečnost pro lidi, a v důsledku toho i xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xo být věci individuálně určené, i věci hromadné (např. podnik), patří sem i produkty přírody (např. ovoce, zelenina). Ovladatelnou přírodní sílou mohxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx hmotné předměty a ovladatelnou přírodní sílu, tak v druhé větě jde o rozšíření dosahu pojmu "věc" tak, že se ustanovení o věcech vztahují i na živá zvířatxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xx předmětem právních vztahů (prodeje, darování atd.) a trestní zákoník mu poskytuje trestněprávní ochranu zejména prostřednictvím ustanovení o majxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xinů, např. týrání zvířat (§ 302), pytláctví (§ 304). Pokud jde o zpracované oddělené části lidského těla, může jít kupř. o paruku z lidských vlasů, popříxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxch majetkových trestných činů. Peněžní prostředky na účtu jsou vlastně pohledávky vůči příslušným peněžním ústavům. Jde o peněžní prostředky uloženx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxvech), u stavebních spořitelen (zák. č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření).
Cenné papíry (viz zák. č. 591/1992 Sb., o cenných papírech) mohou být v lixxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxobě záznamu na nosiči informací u oprávněného subjektu, nemají tedy hmotnou podobu. Vztahuje se na ně druhá věta § 134 odst. 1, tj. že se ohledně nich užijx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx ocenitelná hodnota, která není věcí a na kterou se nevztahují ani ustanovení o věcech podle druhé věty odstavce 1 § 134. Majetkovým právem je jakékoli pexxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x penězích, např. obchodní podíl, členský vklad.
Vymezení věci nebo jiné majetkové hodnoty má zásadní význam i pro možnosti ukládání sankcí, x xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxx
x xxxxxxxx uložit trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty či rozhodnout o zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty úzce souvisí problematika upravená x x xxxx xxx xxx xxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxdnutí o ní vlastní, je součástí jeho majetku nebo s ní fakticky jako vlastník nebo majitel nakládá, aniž je oprávněný vlastník, majitel nebo držitel takxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx popřípadě osobu majitele, ale též na osobu, která s ní jako vlastník nebo majitel nakládá, pokud ovšem skutečný vlastník, majitel nebo oprávněný držitxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxné majetkové hodnoty (§ 101 odst. 1). Podmínka, že věc náleží pachateli, musí být splněna v době vyhlašování rozsudku (R 29/1972). Vzniknou-li pochybnxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxx xravomocně rozhodnuto, je soud v souvislosti s ukládáním trestní sankce tímto rozhodnutím vázán, neboť nejde o otázku viny (§ 9 odst. 1 tr. řádu).
Veřexxx xxxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxerých trestných činů spočívající v tom, že trestný čin byl spáchán veřejně.
Jsou zde uvedeny dva okruhy (dvě skupiny) okolností zakládajících spácxxxx xxxx xxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxtí nebo jiným obdobně účinným způsobem,
b)
jeho spáchání před nejméně třemi osobami současně přítomnými.
Okolnost, že trestný čin byl spácxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx, etnické nebo jiné skupiny osob podle § 355 odst. 1, výtržnictví podle § 358, podněcování k trestnému činu podle § 364, schvalování trestného činu podle x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxtředky veřejného spáchání činu, tzn. jde zásadně o skupinu těchto okolností uvedených pod bodem a) shora, vyjma jeho spáchání obsahem rozšiřovaného sxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxe § 180 odst. 3 písm. b), pomluva podle § 184 odst. 2]. S přihlédnutím k povaze spáchaného trestného činu není vyloučeno, aby okolnost, že čin byl spáchán vxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx6). K jednotlivým okolnostem zakládajícím spáchání trestného činu veřejně:
1.
Tiskovinou, jejímž obsahem je čin spáchán veřejně, se rozumí vyhotxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxhou to být publikace periodické i neperiodické. Naproti tomu přepis na psacím stroji není tiskovinou, ale může být obsahem spisu ve smyslu tohoto ustanxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxfinice v § 136 rozumí jakékoli datové, zvukové a obrazové záznamy, vyobrazení a jiná znázornění. Spisem ve smyslu § 136 je tak např. i vyhotovení jednoxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xoučasně (najednou), anebo postupně.
Obsahem tiskoviny nebo rozšiřovaného spisu se rozumí nejen jejich vlastní obsah, nýbrž i celkové vyznění tiskovxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxní) určený k veřejnému promítání, tj. zpravidla v kinech. V případě televizních filmů či inscenací půjde o naplnění okolnosti "veřejně" prostřednictxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xa rozhlas nelze pokládat např. místní rozhlas, závodní rozhlas - může však jít o spáchání činu veřejně jiným obdobně účinným způsobem.
5.
Televize xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxějšími hromadnými sdělovacími prostředky.
6.
Veřejně přístupnou počítačovou sítí se rozumí propojení většího počtu počítačů do sítě umožňujícx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxem, xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxo záznamu, videozáznamu, CD, DVD; dále může jít např. o vysílání místního či podnikového rozhlasu.
8.
Spáchání činu před nejméně třemi osobami souxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx
xx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxítomných osob se tedy nepočítá nejen pachatel, ale též spolupachatel a účastník na tomto činu,
b)
jsou tyto osoby přítomny současně, nikoliv postuxxxx
xx
xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxá sice byla na místě činu, ale o jednání pachatele vůbec nevěděla, protože buď spala, anebo byla těžce opilá).
Veřejně přístupná počítačová síx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xrávního vztahu mezi věřitelem a dlužníkem. Vzhledem k tomu, že k posouzení toho, zda takový vztah existuje, je součástí posouzení viny pachatele, nálexx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxzení, v němž již byla existence takového právního vztahu deklarována.
Věřitelem v tomto právním vztahu je ten, jemuž má být plněno, a to bez ohledu na xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxe. Důvodem právního vztahu mezi nimi může být jak smlouva, a to občanskoprávní, obchodní nebo pracovní, tak i jiná v zákoně uvedená skutečnost. Takovou xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxitel. Nezáleží přitom na tom, zda daný závazkový právní vztah vznikl v souvislosti s podnikáním nebo jiným způsobem, a věřitelem, stejně jako dlužníkexx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxx xosah než na soukromoprávní závazkové vztahy a umožňuje sankcionovat i porušení jiných závazkových vztahů, např. jednání daňových dlužníků nebo osob xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxe věřitele ze závazkového právního vztahu a jeho pachatelem může být jen dlužník. Jde o konkrétní subjekt se zvláštní vlastností ve smyslu § 114 odst. 1.
xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxodu ve spojení s organizovanou skupinou. Zákon přitom nevyžaduje speciální zaměření takové organizované skupiny na takový obchod. Může tedy z jejího xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xx x xxxxxxxxxxx x xxalizovaným zahraničním obchodem s vojenským materiálem. Jinými slovy řečeno, pojem ve spojení s organizovanou skupinou nepředpokládá začlenění paxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxka subjektivní stránky dán úmysl.
Samotnou organizovanou skupinou je sdružení více osob, které se vyznačuje určitou dělbou úkonů mezi jednotlivýxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxdení trestného činu a umocňuje jeho škodlivé společenské dopady. Taková skupina nemusí mít trvalý charakter.
Velký rozsah
viz výklad u hesla Značxx xxxxxx
xxxxx xxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxx xxxx
xxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx x xxmrcení dvou nebo více osob jedním skutkem, jinak půjde o spáchání činu opětovně podle písm. h). Pojem více zde tedy znamená nejméně tři osoby. Jestliže pxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx x xxx xdst. 1, 3 písm. a). Pokud se takto snaží usmrtit nejméně tři osoby, avšak podaří se mu usmrtit jen dvě, půjde o trestný čin vraždy podle § 140 odst. 1, 3 písm. xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx jako spáchání činu na více osobách ve smyslu § 140 odst. 1, 3 písm. a), nýbrž jako spáchání činu na těhotné ženě podle § 140 odst. 1, 3 písm. b) - viz R 43/2006x xxxxxx xxxx x
xxxxxxxxxx
x xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx x xxxm. a). Shodná formulace "dvě nebo více osob" se objevuje např. v § 141 odst. 2 písm. a), § 145 odst. 2 písm. a). V řadě dalších ustanovení se objevuje termín "xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xejméně tři osoby.
Voják
Voják je pojem definovaný v § 114 odst. 4 tr. zákoníku. Rozumí se jím dle citovaného ustanovení:
a)
voják v činné službě,
xx
xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
d)
válečný zajatec.
Pachatelem trestných činů vojenských podle dvanácté hlavy tr. zákoníku může být jedině voják jako zvláštní případ tzv. sxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx
xxxxxx
xxzické osoby, která je vojákem ve smyslu § 114 odst. 4 tr. zákoníku. V případě účastníka na trestném činu vojenském se zvláštní vlastnost nebo postavení nxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xudíž nepodstatné, zda je tomu tak v době, kdy čin vyšel najevo nebo kdy se projednává v rámci trestního řízení.
Vojákem v činné službě se rozumí přísluxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xálečného stavu pak vykonává mimořádnou službu. Právní režim služebního poměru vojáků upravují zákony č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xe znění pozdějších předpisů, a dále zvláštní vnitřní předpis ozbrojených sil schválený na základě zákonného zmocnění prezidentem republiky: Základxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxe a další osoby, pokud jim bylo v souladu s § 31 odst. 4 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, služebním orgánem povoxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, v platném znění, a Vojenské policie podle zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xálečných operací. Ustanovení písm. d) odst. 4 § 114 tr. zákoníku reflektuje požadavky pěti Ženevských úmluv ze dne 12. srpna 1949 na ochranu obětí válkxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxci trestáni pouze těmi tresty a za ty činy jako vojáci vlastní armády trestajícího státu.
Výbušnina
Trestní zákoník nevymezuje, co jsou výbušninxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, prováděcí vyhláška k němu č. 72/1988 Sb., o výbušninách, a Evropská dohoda o mezinároxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxch a o státní báňské správě jsou výbušninami látky a předměty uvedené v mezinárodní smlouvě o přepravě nebezpečných věcí, kterou je Česká republika váxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxné látky jako tuhé nebo kapalné látky - nebo jejich směsi - které mohou chemickou reakcí vyvinout plyny takové teploty, takového tlaku a takové rychlostxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx pokud nejde o střelivo a pyrotechnické výrobky (část druhá kapitola 2.2. dané dohody). Výčet těchto látek je obsažen v příloze A dané dohody a v ní jsou zaxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, ve svých ustanoveních § 22, 6 a 25g. Zároveň přitom vymezuje pravidla pro výrobu výbušnin (§ xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xx xx x xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxx). Porušení těchto pravidel naplňuje znaky skutkové podstaty nedovoleného ozbrojování, ovšem pouze za předpokladu, že přitom jde o množství výbušnixx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxvávání je trestněprávně sankcionováno. O jaké konkrétní množství má jít, však nespecifikuje. Z povahy věci nicméně vyplývá, že za množství větší než mxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxobit újmu na zdraví (viz R 44/1977).
Vyznání
xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxně o kvalifikované skutkové podstaty (u vraždy, těžkého ublížení na zdraví, ublížení na zdraví, mučení a jiného nelidského a krutého zacházení, zbavexx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxh skutkových podstatách je tento znak uveden u trestných činů z nenávisti, a to násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci (§ 352 odst. 2 a 3) a haxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx jiném pro jeho vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání. Skutková podstata trestného činu omezování svobody vyznání (§ 176) se týká dxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx x xiném bránění v užívání svobody vyznání. Vyznáním se rozumí aktivní, případně i pasivní vztah k určitému náboženství jako všeobecné teorii a k výkladu sxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxx o skutkové podstaty trestných činů z nenávisti (ať už kvalifikované nebo v některých případech i základní), trestní zákoník je založen na tom, že postxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxtečnost musela být zcela jednoznačně známa (pachatel vychází z domnění, že jde o osobu, která má vyznání, nebo je naopak bez vyznání.
Závislost
Závxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx a omezuje či eliminuje jeho svobodu rozhodování. Závislost může vyplývat z poměrů faktických (psychická závislost na vychovateli) či právních (dlužxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx své odkázanosti na něj, bez této závislosti by v dané situaci podle své vůle jednal jinak. K vytvoření stavu závislosti nestačí, když např. žena po náhodxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xísm. j), které pronikavě zvyšují závažnost činu a zakládají tak jeho posouzení podle této kvalifikované skutkové podstaty. Pojem jiné zavrženíhodné xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxcení jiného považuje pohnutka, která odráží absolutní neúctu pachatele k hodnotě lidského života, jeho bezcitnost, nemorálnost, sexuální zvrácenoxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxiantního založení pachatele, nebude zpravidla možno usuzovat na zavrženíhodnou pohnutku. V takových případech bude nutno pečlivě zkoumat, do jaké mxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxdle § 39 odst. 2.
Zvlášť zavrženíhodná pohnutka je také přitěžující okolností podle § 42 písm. b) tr. zákoníku. V případě, kdy je současně znakem ať jix xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxčítání podle § 39 odst. 4). Nebrání to však v tom, aby k intenzitě naplnění tohoto zákonného znaku bylo přihlédnuto při ukládání trestu v rámci trestní saxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxáchaný zločin mimořádně závažný (tj. že uvedený znak bude naplněn s mimořádnou intenzitou).
Zbraň (se zbraní)
Ve smyslu tohoto ustanovení se zbraxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxíždí na poškozeného). Může to být pochopitelně i zbraň v technickém pojetí (např. střelná zbraň, meč). Tento význam pojmu "zbraň" je třeba odlišovat od xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xx xxxx x xxxxx xzbraň". Použití zbraně, a to jen střelné zbraně, za podmínek oprávněného použití zbraně je okolností vylučující protiprávnost činu (§ 32). V případě txxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxě a výbušniny).
Spáchání trestného činu se zbraní je u některých trestných činů zvláště přitěžující okolností - např. u trestného činu vydírání podxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx
xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxedem na povahu trestného činu, bylo posuzováno jako v zákoně výslovně neuvedená obecná přitěžující okolnost podle § 42 (např. u trestného činu rvačky xxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx
xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx užije zbraně k útoku, k překonání nebo zamezení odporu anebo xxxxxxxx xx x xxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx).
Užití zbraně tak může mít podobu jak přímého fyzického násilí vůči poškozenému (např. pachatel jej bodne nožem, hodí po něm kámen), tak působení nx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx x xx situace, že pachatel drží zbraň u sebe za účelem jejího použití k útoku, k překonání nebo zamezení odporu, bez ohledu na to, že ji ve skutečnosti nepoužilx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx nejde o spáchání trestného činu se zbraní.
Zločin (zvlášť závažný zločin)
viz výklad u hesla Přečin
Zmenšená příčetnost
Vedle nepříčetnosti xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxevní poruchy podstatně snížena, tedy oslabena schopnost pachatele rozpoznat protiprávnost činu nebo jeho schopnost ovládat své jednání, anebo byly xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xříčetnosti vychází tedy ze stejných kritérií jako posuzování úplné nepříčetnosti, avšak liší se její intenzitou.
Značný rozsah
Obecný pojem "roxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx škoda, prospěch, náklady k odstranění poškození životního prostředí a hodnota věci a jiná majetková hodnota), někdy ovšem jako znak sice kvantitativxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxisky uvedenými v § 138 odst. 1, kde jsou uvedeny hranice škod, prospěchů, nákladů k odstranění životního prostředí, hodnot věci a jiných majetkových hoxxxxx
xxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxsahu, použije prostředky získané účelovým úvěrem na jiný než určený účel), obdobně i trestného činu dotačního podvodu podle § 212 odst. 2, dále trestnéxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxx xx x xxxxxxxxxx x xx x xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx obdobně je tomu u trestného činu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby (§ 241). Rovněž tak u skutkové podstaty txxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxe jde o rozsah vykonávané závadné činnosti.
U ostatních skutkových podstat trestných činů, u kterých se zmiňuje pojem "rozsah", a to "větší rozsah"x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx x xkutkové podstaty trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy" podle § 283), nelze kritéria uvedenx x x xxx xxxxx x xxxxx x xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxškození cizích práv) jde o způsobení jinému újmy na právech velkého rozsahu, v § 222 odst. 1 písm. e) (trestný čin poškození věřitele) jde o, byť i jen čásxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxm. b), odst. 4 písm. b) (trestný čin padělání a pozměnění peněz) jde o spáchání tohoto trestného činu ve značném nebo velkém rozsahu, obdobně u skutkovýxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x37 odst. 2 písm. b), odst. 3 písm. b)].
Stejně tak je tomu u skutkových podstat trestných činů nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení (§ 243 xxxxx x x x x xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxení zboží pro daňové účely a předmětů dokazujících splnění poplatkové povinnosti [§ 245 odst. 2 písm. a) - padělání nebo pozměnění nálepky, kontrolní xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx dokladu o splnění poplatkové povinnosti v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch ve značném rozsahu] či obdoxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxle § 268 odst. 3 písm. b), odst. 4 písm. b), porušení chráněných průmyslových práv podle § 269 odst. 2 písm. c), odst. 3 písm. b), porušení autorského právax xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxe § 271 odst. 2 písm. c), odst. x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxjící se k rozsahům ve skutkových podstatách trestných činů porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 1 a 2 ("větší rozsah" xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx1 odst. 1 ("větší rozsah" poskytování služeb nebo provozování výrobního, obchodního nebo jiného podnikání), nedovoleného ozbrojování podle § 279 oxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xísm. b) a nedovolené výroby a držení radioaktivní látky a vysoce nebezpečné látky podle § 281 odst. 3 písm. b), jakož i neoprávněného zaměstnávání cizixxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxných činů. Jedná se tu o "větší rozsah", "značný rozsah" a "velký rozsah", a to v případě znaku "větší rozsah" i jen vůči dítěti (§ 126) nebo dítěti mladšímx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxdání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 2 písm. c), písm. d), odst. 3 písm. c), písm. d), přechovávání omamné a psychotropní látxx x xxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx x x xxxxxx x xxxxxx xxxdmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu podle § 286 odst. 2 písm. b), písm. c).
Ať se ve výše uváděných případech jedná o znaky záklxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxh podstat kvalifikovaných, vždy platí, že nelze vystačit jen s kvantitativním vyjádřením těchto znaků. V úvahu je třeba vzít i četná, případně i kvalitxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxhání trestné činnosti či takovou trestnou činností opatřených, rozsah újmy, která nastala u osob dotčených pácháním trestné činnosti.
Například x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxx xx xxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxh a společenských dopadů a možných následků, kvalitu látky vyjádřenou účinným množstvím, případně hledisky obdobnými, množství látky, intenzitu újxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxtku nebo jed pachatel buď utržil, nebo utržit měl a mohl, délku doby, po níž pachatel s uvedenými látkami nebo jedy neoprávněně nakládal apod.
Obdobnx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx uvedených výše; je přitom třeba vycházet ze zvláštností skutkové podstaty daného trestného činu.
Za velmi důležité je třeba považovat to, že ač pojxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxě závažnosti trestného činu podle základní skutkové podstaty (nebo je toto odstupňování provedeno již od základní skutkové podstaty), není možné vycxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xde, případně o jakou skupinu trestných činů (např. ale ani u drogových trestných činů podle § 283 až 286 nejsou kritéria posuzování u jednotlivých skutxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxi a psychotropními látkami a jedy). Nelze také vždy ztotožňovat pojmy "větší rozsah" podle tr. zákoníku a podle tr. zákona, protože tr. zákoník vycháxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxlec
Pojem "znalec" užívá tr. zákoník ve dvojím smyslu. Jednak z pohledu možného subjektu trestného činu, a to subjektu speciálního, u kterého zákon xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxných některými trestnými činy. V prvním případě jde o skutkovou podstatu trestného činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku (§ 346). Ve dxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xodstatě) byl spáchán "na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti". Obsah tohoto pojmu je vždy shodný. Pojem "znaxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxx xx xxx xxx xxxxx x xxx xx xx xxx x xxx xx x xxx xxxxx x xx xx xx x x xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xruh řízení, v němž je přibrání znalce možné. Za posudek podaný ve správním řízení ovšem xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxko soudním komisařem v řízení o dědictví (§ 38 o. s. ř.), v řízení před Ústavním soudem (§ 50 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu), před mezinárxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxmisí Poslanecké sněmovny (čl. 30 Ústavy, § 48 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a čl. 12 až 19 přílohy č. 1 k tomuto zákonu x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxné otázky důležité pro trestní, civilní, správní nebo jiné řízení odborných znalostí. Pouze v trestním řízení se zvlášť požaduje, aby se jednalo o otázxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xx xx xxxxxxxných, zvlášť obtížných případech, vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení, se přibere státní orgán, vědecký ústav, vysoká škola nebo institucx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxx xx 36/1967 Sb. je zjevný širší dosah této úpravy i na řízení civilní i správní. Znalec nesmí podat posudek, jestliže lze mít pro jeho poměr k věci, k orgánům xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxčen, oznámí to neprodleně; stejnou povinnost mají i účastníci řízení (strany). O tom, zda znalec je vyloučen, rozhoduje orgán, který jej pro podání posxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxnovení o svědcích (v trestním řízení se jedná o § 99 a 100 tr. řádu). V ostatních případech je znalec povinen znalecký posudek podat. V jednotlivých druzxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx
xxxlecký posudek představuje výsledek činnosti znalce, který byl přibrán orgánem veřejné moci (zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, užívá výxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxzení před Ústavním soudem a řízení před vyšetřovací komisí Poslanecké sněmovny, (byť zde se neuplatní trestní odpovědnost za trestný čin křivé výpověxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxení (§ 110a tr. řádu).
Jedná se o důkaz použitelný ve všech shora označených druzích řízení, nevyznačuje se však nějakou xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxt. 6 tr. řádu, § 132 o. s. ř., § 50 odst. 4 spr. řádu., atd.).
Trestní zákoník používá pojmu "znalecký posudek" ve spojení jednak s úpravou v § 71 (propaxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx x xxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxpadlou nebo jejíž zabrání mohl uložit, může soud stanovit na základě odborného vyjádření nebo znaleckého posudku, jednak v § 254 (trestný čin zkresloxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx přikládá k návrhu na zápis do obchodního rejstříku [§ 38i odst. 1 písm. g) obch. zák.], nadačního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xstanovení § 346 zakotvující trestnost křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku rozlišuje znalecký posudek:
a)
nepravdivý (ve všech podxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxývající jsou vědomě hrubě nepřesné, resp. nepravdivé),
c)
neúplný (byly úmyslně zamlčeny některé podstatné okolnosti, což má bezprostřední dopxx x xx xxxx xxxxxxx xxxxx xx x xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxce).
Příslušný orgán, který v řízení ustanovil znalce (obdobně by se to týkalo strany, která vyžádala podání posudku za podmínek uvedených v § 11xx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxhž posouzení je třeba jeho odborných znalostí. V posudku uvede znalec popis zkoumaného materiálu, popřípadě jevů, souhrn skutečností, k nimž při úkonx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xnaleckou doložku, která obsahuje označení seznamu, v němž je znalec zapsán, označení oboru, v němž je oprávněn podávat posudky, a číslo položky, pod ktxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx straně posudku a přetištěna znaleckou pečetí. Znalec je povinen písemný posudek na požádání státního orgánu osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah bxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
a)
v obecné části v § 42 písm. j) v demonstrativním výčtu obecných přitěžujících okolností spočívajících v tom, že pachatel spáchal trestný čin za krxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx provedena
evakuace
,
b)
§ 132, kde vymezuje pojem obecně prospěšného zařízení (jednání namířená proti nim, ať už v úmyslné nebo nedbalostní formě jxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx x xxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xebo jiné živelní pohromě.
Dále pak v řadě ustanovení zvláštní části (šíření nakažlivé nemoci, šíření nakažlivé nemoci z nedbalosti, ohrožovánx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxod, lichva a šíření poplašné zprávy), jestliže se tu zakotvuje přísnější trestnost (v kvalifikovaných skutkových podstatách) jednání pachatele, ktxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxjící život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Zvlášť je třeba potom upozornit na výrazně zvýšenou (a zároveň i zpřísněnou) trestnost v příxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xsob, což u živelní pohromy lze předpokládat, výše škody, resp. hodnota odcizené věci, může být i velice nízká), odst. 4 písm. b) [čin uvedený mj. i v § 205 oxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxnost, která si zaslouží přísnější postih. V § 205 odstavci 4 písm. b), jestliže pachatel spáchal trestný čin krádeže za stavu ohrožení státu nebo za válexxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxž se reaguje na takové trestné činy páchané v minulosti zejména při povodních.
Živelní pohromou se rozumí škodlivé působení přírodních sil (povodexx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost, je důvodem pro vyhlášení nouzového stavu vládou nebo jejím předsedou (čl. 5 odst. 1 x x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx právě živelní pohromy, ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu a není možné odvrxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxě některých zákonů, krizového zákona). Stav nebezpečí vyhlašuje hejtman za podmínek a způsobem, jež jsou uvedeny v citovaném zákoně.
Byl-li čin spxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxhateli jako okolnost obecně přitěžující podle § 42 písm. j) (§ 39 odst. 4 věta první - k okolnosti, která je zákonným znakem trestného činu, včetně okolxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx jako zvlášť přitěžující okolnosti postačí zavinění z nedbalosti.
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ ČÁST
HLAVA I
PŮSOBNOST TRESTNÍCH ZÁKONŮ
V trestním záxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx x x xx x xxxxxxxxx xxxxxx xx x xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxna ústavněprávní úpravě (srov. zejména čl. 27 a čl. 65 Ústavy).
Princip zákazu retroaktivity navazující na zásadu zákonnosti trestního práva vyjxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x
xxxxxx xxxxxx xxxx xege
,
nulla poena sine lege
), je dále rozveden zejména v ustanoveních o časové působnosti trestních zákonů. Z nich vyplývá především požadavek, aby na čxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxa ve prospěch pachatele.
Díl 1
Žádný trestný čin bez zákona
Zákaz retroaktivity
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxtahuje i na skutečnosti či právní poměry, které z hlediska času nastaly ještě před její účinností. Obecně ovšem platí, že právní norma nepůsobí zpětně, xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxo zákona jako základního předpokladu pro respektování trestního práva hmotného jako práva zákonného (zásada zákonnosti).
2.
K pojmu účinnost pxxxxxxx xxxxxxxx xxx x x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxsti trestního zákona na čin spáchaný před jeho účinností, jenž v době spáchání nebyl trestným. Čin (skutek) je tedy trestný, jen pokud jeho trestnost bxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxeden zejména v § 2 a 3.
4.
V ústavněprávní rovině tato úprava navazuje na znění čl. 39 Listiny, v němž je definována zásada zákonnosti, a čl. 40 odst. 6 xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxžadavkům vyplývajícím např. z čl. 7 odst. 1 Úmluvy, z čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (vyhl. ministra zahraničnícx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxliv však o zákaz retroaktivity v jeho prospěch (in bonam partem). Naopak z § 2 a 3 lze dovodit povinnost použít ve prospěch pachatele pozdější, pro něj pxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx
xx
x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxx x x x xxxxx xx xxx xxx
xx
xxxx xxxxxxxxxí se uplatní i ve vztahu k trestní xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xsrov. § 1 odst. 2 zák. o tr. odpovědnosti práv. osob).
8.
Rovněž ohledně mladistvých se s ohledem na ustanovení § 1 odst. 3 z. s. m. uplatní ustanovení x xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xx x x xxxxxx xxxxxxxxxx x xx - zásada zákonnosti a zásada subsidiarity trestní represe, § 13 - trestný čin, § 110 - trestní zákon
Související předpisy:
Všeobecná deklaraxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv
Judikatura:
Článek 7 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod se neomezuje na zákxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxovit tresty (nullum
crimen
,
nulla poena sine lege
), jakož i princip, že trestní zákon se nesmí vykládat extenzivně v neprospěch obviněného, např. za poxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx republiky není založena na hodnotové neutralitě, není jen pouhým vymezením institucí a procesů, ale včleňuje do svého textu i určité regulativní idexx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxcepce právního státu, neváže však pozitivní právo jen na formální legalitu, ale výklad a použití právních norem podřizuje jejich obsahově materiálníxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxří. To znamená i při kontinuitě se "starým právem" hodnotovou diskontinuitu se "starým režimem". Toto pojetí ústavního státu odmítá formálně racionáxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxanosti lidu, nemůže být žádný jiný režim legitimní, než režim demokratický.
2. Nezbytnou součástí pojmu promlčení trestněprávního stíhání je vůle, xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxrve dlouhodobé vzájemné působení pachatele, že může být potrestán, zakládá smysl promlčení. Pokud stát určité trestné činy a určité pachatele stíhat xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxních předpokladů trestní stíhatelnosti vůbec, a tím spíše otázka promlčení, nepatří v České republice ani v jiných demokratických státech do oblasti xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxřeší detailní otázky trestního práva, nýbrž stanoví nesporné a základní
konstitutivní
principy státu a práva vůbec. Listina v čl. 40 odst. 6 se zabývx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxt.
Pl. ÚS 19/93 (uveřejněn pod č. 14/1994 Sb.)
Pravidla liberálního demokratického právního státu vyžadují, aby vina pachatele byla autoritatixxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxledem na obsah tehdy účinného trestního zákona, nebo tam, kde je to třeba, s ohledem na ustálenou a obecně dostupnou judikaturu obecných soudů. Tento záxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx88, § 52) a Cantoni vs. Francie (17862/91, § 29).
Literatura:
Šámal,
P. a kol.
Trestní zákoník I. § 1 až 139. Komentář.
2. vyd.
Praxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xx xxxxx
xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx 10,
s. 42 a násl.
Kratochvíl,
V.
Listina základních práv a svobod ve vztahu k Evropské úmluvě z pohledu zákazu retroaktivity trestního zákona in malxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xx x xxxxx
xxx x
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xraštík
1.
Pojem působnost trestních zákonů vyjadřuje vymezení okruhu společenských vztahů, na které se vztahuje trestněprávní úprava, a xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx. Proto se rozlišuje působnost zákonů časová, místní, osobní a věcná.
2.
Místní působnost trestních zákonů vymezuje okruh činů (skutků), na které xx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x x xx xx
xxxxbnost osobní je vymezením okruhu osob, na které se vztahují trestní zákony, anebo které osoby jsou naopak z působnosti trestních zákonů vyňaty. Jde o tzxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxáv. osob má výslovnou úpravu své osobní působnosti, když v § 6 obsahuje xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxiky, cizího státu či mezinárodní organizace, kterým se s ohledem na jejich význam a hodnoty poskytuje trestněprávní ochrana tím, že jako na trestné činx xx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxmínek zák. o tr. odpovědnosti práv. osob); u mladistvých se trestný čin nazývá proviněním.
3.
V ustanoveních § 2 a 3 je upravena časová působnost xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxouzení otázky, v jakém období (odkdy dokdy) určitý čin podléhal trestněprávní regulaci, zda s jeho spácháním byla již spojena trestní odpovědnost, anxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxh pachatele - viz výklad k § 1, bod 5, a blíže tento princip rozvádí a konkretizuje. V tomto smyslu je vyjádřena zásadou
nullum crimen sine lege
praevia,
nxxxx xxxxx xxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxhto ustanoveních je respektování zákazu retroaktivity (tj. zpětné časové působnosti) k tíži pachatele, zásada aplikace trestních zákonů účinných v xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx v době od spáchání činu do okamžiku rozhodnutí o něm dojde ke změně (popřípadě i k opakované změně) trestních zákonů.
4.
Činem ve smyslu tohoto ustanxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xe trestný čin v pozdějším trestním zákoníku není označen stejně jako v dřívějším, že má jiný název a že nejde ani o zcela totožné slovní vyjádření některxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx časové působnosti trestních zákonů také významné v případě souběhu trestných činů, zvláště jde-li o případ jednočinného souběhu.
5.
Ustanovení x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxspozicích (např. autorský zákon, devizový zákon - R 35/1994), nebo které obsahují pojmy vymezující některé znaky skutkové podstaty xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xákonů (§ 2 a 3) se uplatní i na všechny pozdější zákony, kterými se mění či doplňuje stávající tr. zákoník, pokud nebudou obsahovat vlastní ustanovení o xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxe, a v takovém případě nejde o řešení otázky časové působnosti trestních zákonů.
7.
S ohledem na subsidiární použití tr. zákoníku (§ 1 odst. 2 zák. o xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx x xx xx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxb a mladistvých.
K odst. 1
8.
Trestností činu se rozumí možnost, že pachatel bude pro konkrétní čin (skutek) trestně stíhán, obžalován a uznán vinnxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxnek, které jsou trestněprávně
relevantní
pro závěr o vině pachatele trestným činem (včetně podmínek případně vylučujících trestnost činu či způsobxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxst se posuzuje, je skutek, tj. taková událost ve vnějším světě způsobená zaviněným jednáním člověka, jež vedla ke vzniku následku právně relevantního x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxostatně. Proto ohledně jednoho skutku lze např. učinit závěr o jeho trestnosti, zatímco u některého dalšího závěr opačný, tj. o jeho beztrestnosti. Naxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxti v souhrnu (vcelku), tj. jeho trestnost je dána, pokud ji lze dovodit alespoň ve vztahu k jednomu z těchto trestných činů.
10.
K pojmu jednočinný a vxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx x x xxx xxxxx xx
xxx
xxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxkonů a o Sbírce mezinárodních smluv. Právní předpis nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů, pokud jeho účinnost není stanoxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxů uvedený v jejím záhlaví (§ 3 odst. 2, 3 cit. zák.).
12.
Doba spáchání činu je výslovně vymezena v odstavci 4. Je to doba, kdy u komisivních trestných xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxh činů (tj. u trestných činů spáchaných jednáním ve formě opomenutí) nekonal (kdy opomenul konat), ač byl k tomu povinen ve smyslu § 112.
13.
Řešení oxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx o vině, trestu či ochranném opatření. Jde o komplexní posouzení všech skutečností rozhodných pro závěr o vyvození trestní odpovědnosti pachatele, cox xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxx xxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx trestní odpovědnosti (např. účinná lítost - § 33, promlčení trestní odpovědnosti - § 34), a dále jde o okolnosti vztahující se k právní kvalifikaci činux xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxtů).
14.
Dále je třeba zdůraznit, že pokud trestní zákony nestanoví výslovně jinak, je ohledně posouzení trestnosti činu vždy nutno postupovat poxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxest či ochranné opatření podle jiného souhrnu. V tomto směru je však nutno upozornit na výjimku z tohoto pravidla posuzování časové působnosti vyplývaxxxx x x x xxxxx x x x x xxx xxxxxx xxx xxxxx xxx
xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxu k některé právní kvalifikaci podle jedné právní úpravy (např. podle dřívějšího trestního zákona) a ohledně další právní kvalifikace téhož skutku poxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxů je nutno každý sbíhající se čin posuzovat samostatně, a to i za situace, kdy přichází v úvahu posouzení podle více trestních zákonů. Proto nelze vyloučxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxktivně), avšak jen za předpokladu, že to bude pro pachatele příznivější.
Trest (úhrnný, souhrnný) se pak vyměří podle toho zákonného ustanovení, ktexx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx předpisů, je především postup předvídaný § 3 odst. 1, 2, tj. ukládání trestů a ochranných opatření. Za splnění podmínek tam uvedených může dojít k tomu, xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx
Specifickou výjimku představuje § 419, byť v případě aplikace tohoto přechodného ustanovení nejde o vlastní posuzování časové působnosti trestnícx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xro posuzování časové působnosti trestních zákonů vyplývá z § 2 odst. 1, část věty před středníkem, a spočívá v tom, že trestnost činu se posuzuje podle záxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xx xx x xxxx o tr. odpovědnosti práv. osob. Jestliže však v době od spáchání trestného činu do doby, než o něm příslušný orgán činný v trestním řízení rozhodne, nedojxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxchází v úvahu aplikace stěžejní výjimky z tohoto pravidla spočívající v upřednostnění jiného zákona než zákona účinného v době spáchání činu, tj. použxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx nutně předpokládá situaci, že v době od spáchání trestného činu do doby rozhodnutí o něm dojde ke změně trestněprávní úpravy. Pokud k žádné změně trestnxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx v době spáchání činu, tak v době rozhodnutí o něm. Na trestnost činu nikdy nelze aplikovat zákon, který pozbyl účinnosti již před jeho spácháním a který txx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxý je v době rozhodování sice už platný, ale dosud nenabyl účinnosti.
18.
Existuje-li konkurence nejméně dvou trestních zákonů, neboť čin byl spáchxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxe se nejprve podřadí pod komplex trestněprávních norem účinných v době jeho spáchání. Tento postup vychází z výše uvedené zásady, že trestnost činu se pxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxivější, resp. nejpříznivější. To znamená, že takovým zákonem nemusí být vždy zákon účinný v době rozhodování, jestliže v posuzovaném období došlo k opxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxování již účinný není, když byl nahrazen zákonem pro pachatele méně příznivým.
19.
Při řešení této situace je třeba zdůraznit, že jde o posouzení koxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxnání souhrnu všech v úvahu přicházejících trestněprávních předpisů významných zejména pro posouzení, zda je, popř. zda ještě stále je posuzovaný čin xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx uznán vinným a jaká trestní sankce by mu mohla být uložena, případně zda by mohlo být upuštěno od potrestání, zda by nebylo možno věc vyřídit formou odkloxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxx xxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xočínající dnem spáchání činu a končící dobou, kdy orgán činný v trestním řízení ve věci tohoto činu učiní své rozhodnutí (např. v řízení před soudem je to xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
20.
Výjimka ze zásady, že se trestnost činu posuzuje podle zákona účinného v době jeho spáchání, se podle odstavce 1, část věty za středníkem, uplatxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xe prospěch pachatele (viz výklad k § 1). Pro otázku, kterého souhrnu trestněprávních předpisů se použije, je rozhodující porovnání, která z těchto práxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxak byl výsledek porovnání těchto trestněprávních úprav stejný, pak je nutno použít zákon účinný v době spáchání činu.
21.
Obecně lze sice vymezit uxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxx že jejich aplikace nesmí opomenout konkrétní zvláštnosti činu a jeho pachatele, jakož i vlastní dobu rozhodování. Obecně bude pro pachatele příznivěxxx xxxxxxxx xxxx
x
xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
x
xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
x
xx xxn již nelze vyvozovat trestní odpovědnost (např. proto, že trestnost činu zanikla xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxno rovněž vzít v úvahu, a to s ohledem na hmotněprávní povahu institutu promlčení, nebo v důsledku aplikace aboličního rozhodnutí prezidenta republikxxx
x
xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxhatele vinným mírnějším trestným činem, v důsledku toho využít některého typu procesního odklonu (např. narovnání, podmíněné zastavení trestního sxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
x
xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxzejících trestů, a to v pořadí nejprve posouzení příznivosti z hlediska druhu trestu, včetně možnosti uložení některého z alternativních trestů místx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxy, přičemž rozhodující bude výše horní hranice trestní sazby, při jejich stejné výši pak hranice dolní.
22.
Závěr o příznivosti toho či onoho trxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx, nýbrž je rozhodný výsledek srovnání trestů, které by byly při použití zákonů jako celků pachateli uloženy (R 44/1970-III). Nelze se tedy omezit jen na xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxcího a trestného činu hromadného (viz výklad k § 116) se použije zákon účinný v době spáchání posledního dílčího útoku pokračujícího deliktu, v době dokxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xe prospěch pozdějšího příznivějšího zákona ve smyslu § 2 odst. 1, část věty za středníkem. K tomu srov. R 7/1994, R 27/2008, usnesení Nejvyššího soudu spx xxx x xxx xxxxxxxxx
xxx
xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxjící např. podmínky pro zahlazení odsouzení, pro podmíněné propuštění (srov. R 17/2003). Tyto otázky se zásadně posuzují podle trestního zákona účinxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx x xouvislosti s posuzováním trestnosti činu na základě pravidel o časové působnosti trestních zákonů nepřihlíží, neboť trestnost činu se ve smyslu ustaxxxxxx x x x x xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxli již pravomocně rozhodnuto o vině a trestu). Při posuzování trestnosti činu ve smyslu § 2 odst. 1 se pozdější, pro pachatele příznivější právo uplatnxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxové působnosti trestního zákona nelze použít (R 17/2007).
26.
Posuzování časové působnosti trestního řádu se řídí opačným principem a procesní xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx
x xxxxx x
xxx
xxxxhání trestného činu může být dílem okamžiku, ale jeho páchání může probíhat i po delší dobu. To platí zvláště u pokračování v trestném činu, u trestných čxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxx xxxxx xx x x x xxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxení jednání, jímž je čin spáchán. Toto ustanovení navazuje na odst. 1, část věty před středníkem ("...trestnost činu se posuzuje podle zákona účinného x xxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxný v době dokončení jednání (např. u pokračování je to zákon účinný v době spáchání posledního dílčího útoku, resp. ve smyslu odst. 4 v době konání nebo opxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxinný v době spáchání činu, neboť to je doba, kdy byl čin spáchán ve smyslu ustanovení odst. 1, část věty před středníkem, a výkladového ustanovení obsažexxxx x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxzení otázky příznivosti pozdějšího zákona.
Pokud alespoň jeden dílčí útok pokračování v trestném činu (§ 116) byl spáchán za účinnosti nového (pozděxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx ohledu na skutečnost, zda z hlediska § 2 odst. 1 jde o zákon, který je pro pachatele příznivější, či nikoli. Závěr o trestnosti všech dílčích útoků pokraxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xeho dílčí útok), k jejímuž spáchání došlo ještě před účinností nového (pozdějšího) zákona, naplňuje zákonné znaky některé skutkové podstaty i podle txxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx x
xxx
xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx, kdy v období mezi spácháním činu a rozhodnutím x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxpisů. Jde o:
a)
zákon účinný v době spáchání činu,
b)
o pozdější zákon, který však v době rozhodování již pozbyl účinnosti, a
c)
zákon účinný v xxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx zákona, který je ze všech v úvahu přicházejících trestních zákonů nejmírnější. Např. v době rozhodování soudu je účinný zákon, který je sice příznivějxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxk v době rozhodování již byl nahrazen pozdějším zákonem), pak se nepoužije zákon účinný v době rozhodování, nýbrž onen mírnější předchozí zákon. Toto uxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxuace, kdy tr. zákoník byl v období zhruba tří let již více než desetkrát novelizován, jde o ustanovení pro praxi velice potřebné, které umožňuje řešit sxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx x
xxx
xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxní pachatele nebo účastníka. K tomu srov. výklad pod bodem 12.
30.
Ustanovení o době spáchání činu se týká též účastníka a trestnost jeho činnosti v pxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxal nebo v případě opomenutí byl povinen konat, nikoliv o dobu, kdy konal či opomenul konat hlavní pachatel). Stejný závěr se uplatní i tehdy, jde-li o pokxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx útoku zakládajícího účastenství na trestném činu (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 587/2012).
Jde o výjimku ze zásady akcesority účastenství x xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx x x x xxxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxlatní zásada akcesority účastenství - srov. § 34 odst. 2.
31.
Zákon také stanoví, že pro posuzování časové působnosti není rozhodující doba, kdy nxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxní pachatele (účastníka). Navíc v případě pokusu trestného činu nebo přípravy (§ 20 a 21) následek trestného činu ani nenastane. Okamžik dokonání činx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx x x xx xxxxx xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxnnosti a zásada subsidiarity trestní represe, § 13 - trestný čin, § 110 - trestní zákon
Související předpisy:
zák. č. 309/1xxx xxxx x xxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xx trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele pxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxho trestnost činu se posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, jestliže to je pro pachatxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx z hlediska trestnosti, jehož by bylo při aplikaci toho či onoho zákona dosaženo, s přihlédnutím ke všem právně rozhodným okolnostem konkrétního přípaxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xrávo dřívější. [Nyní § 2 odst. 1 tr. zákoníku.]
Ustanovení § 62 tr. zák. není
relevantní
normou pro výrok o vině a trestu pachatele, xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxti trestního zákona. [Nyní § xx xxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxvením, která mají vliv na trestnost činu a učinit závěr, zda posouzení činu podle celého souboru ustanovení nového tr. zák. bude pro obžalovaného v souxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxo příznivější. [Nyní § 2 odst. 1 tr. zákoníku.]
R 10/1962
Naplnil-li pachatel skutkem spáchaným před 1. lednem 1962 znaky více trestných činů, je třxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx posoudit po 1. lednu 1962 podle ustanovení nového tr. zák., pokud to je pro pachatele příznivější, a další trestný čin podle ustanovení tr. zák. z roku 1xxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxx x xxxx xxx xxxx xx xxx xxk. z roku 1950. Nikdy však nesmí dojít k uložení takových trestů, které nový tr. zák. nepřipouští (§ 16 odst. 2, § 27, 36 a § 39 odst. 1 tr. zák.). [Nyní § 2 oxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxx xxxxx x xxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx ustanovení zvláštní části, tak i se zřetelem k ustanovením obecné části tr. zák., je pro obžalovaného příznivější.
Z jednotlivých zákonů nelze přihlxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx xxxxx x x xxxxx x x x x xxx xxxxxxxx.]
R 19/1962
Při postupu podle § 16 odst. 1 tr. zák. mají orgány činné v trestním řízení povinnost zkoumat, zda správně zjištěný čin obviněného je trxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xení pojmenování trestného činu, nýbrž materiální obsah jednání pachatele. [Nyní § 2 odst. 1 tr. zákoníku.]
R 32/1962
xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxkový čin naplňuje všechny znaky jak některého ustanovení zákona účinného v době spáchání, tak některého ustanovení zákona pozdějšího.
R 44/1970-I
xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx pouhé srovnání trestních sankcí uvedených v srovnávaných zákonech, nýbrž je rozhodný výsledek srovnání trestů, které by byly při použití zákonů jako xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxjšího, pro pachatele příznivějšího zákona v případě trestného činu vraždy spáchaného před účinností zákona č. 175/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxuje jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější. Použití nového práva je však třeba posuzovat jako celek, aby konečný výsledek byl pro pachatelx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxna. Při posouzení otázky, jaký zákon použít, nemůže tedy jít jen o srovnání trestních sankcí starého a nového zákona. Přitom je rozhodný výsledek srovnxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx. 1 tr. zák. je nutno řešit i za situace, kdy výrok o vině, o níž bylo rozhodnuto podle trestního zákona účinného před 1.7.1990, je pravomocný a v novém roxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxtele vinným, ale i uložit mu přiměřený trest. [Nyní § 2 odst. 1 tr. zákoníku.]
R 11/1991
Tu část jednání pachatele, které se dopustil před změnou tr. zxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxané za účinnosti dřívějšího zákona vůbec trestné.
R 7/1994-I
Ustanovení § 16 odst. 1 tr. zák. o časové působnosti trestních zákonů se vztahuje i na xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xy vzhledem ke změně trestního zákona nebylo možné s ohledem na zásadu § 16 odst. 1 tr. zák. považovat jednání hlavního pachatele za trestný čin, nelze axx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xni v případě, že hlavní pachatel byl již před změnou zákona odsouzen. [Nyní § 2 odst. 1 k § 214 odst. 1 tr. zákoníku.]
R 4/1997
Pokud zákon upravující sxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxného trestného činu (např. zákon o střelných zbraních a střelivu takto vymezuje některé znaky ustanovení § 185 tr. zák. o trestném činu nedovoleného xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxíku.]
R 36/1998-I
Zásada vyplývající z ustanovení § 16 odst. 1 tr. zák., že trestnost činu se posuzuje podle pozdějšího zákona, jestliže je to pro paxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx x délky promlčecí doby určené trestní sazbou trestu odnětí svobody toho trestného činu, jehož kvalifikace podle této zásady připadá v úvahu. [Nyní § 2 odxxx x xxx xxxxxxxx x x xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxx xxxxx xxxx xxx xodmíněně propuštěn až po vykonání dvou třetin uloženého trestu odnětí svobody, a to i přesto, že v době, kdy je o podmíněném propuštění rozhodováno, již xxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xr. zák. V takovém případě nelze aplikovat § 16 tr. zák. [Nyní § 2 odst. 1 ve vztahu k § 88 odst. 4 tr. zákoníku.]
R 17/2003
Trestnost činu ve smyslu § 16 xxxxx x xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxstatách s blanketní dispozicí), které jsou všechny účinné ke stejnému momentu rozhodnému z hlediska časové působnosti xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xák.) a částečně podle zákona účinného v době rozhodování soudu (např. z hlediska mimotrestních právních norem, na něž odkazuje tr. zák.). [Nyní § 2 odstx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxxx x tom, že pachatel již byl potrestán za zvlášť závažný úmyslný trestný čin uvedený v § 41 odst. 2 tr. zák., nelze (opětovně) hodnotit předchozí pravomocné xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxx xxx xxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xx xřeba vycházet z právní úpravy účinné v době původního rozhodnutí a není možné nově posuzovat tehdy spáchaný trestný čin podle právní úpravy, jež nabyla xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxý úmyslný trestný čin, který by již nyní podle nové právní úpravy účinné v době rozhodování nepatřil mezi zvlášť závažné úmyslné trestné činy uvedené v § xx xxxxx x xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxx xxxx xx xx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně na 8 let). [Nyní § 2 odst. 1 tr. zákoníku k § 59 tr. zákoníku.]
R 52/2006
Při posuzování trestnosti činx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxatele. Bylo-li již pravomocně rozhodnuto o vině i trestu, citované ustanovení o časové působnosti tr. zák. nelze použít. Výkon podmíněně odloženého xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxtnost činu, nelze po této změně nařídit (§ 60 odst. 1 a § 60a odst. 4 tr. zák.) jen tehdy, jestliže tak nová zákonná úprava výslovně stanoví (např. obsahujxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxx x x xx x xx xxx xxxxxxxxx]
R 17/2007
Jestliže alespoň jeden dílčí útok pokračování v trestném činu (§ 89 odst. 3 tr. zák.) byl spáchán za účinnosti nového (pozdějšího) tr. záxxx xxx xx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx zda z hlediska ustanovení x xx xxxxx x xxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xodle nového (pozdějšího) zákona však v takovém případě předpokládá, že ta část pokračujícího trestného činu (tzn. některý jeho dílčí útok), k jejímuž xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxného v době jejího spáchání (srov. č. 7/1994 Sb. rozh. tr.). [Nyní § 2 odst. 1 tr. zákoníku k § 116 tr. zákoníku.]
R 27/2008
Zahájením trestního stíhxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx x xxxxx x xxx xxx.]. Jestliže pouze v důsledku změny tr. zák. (např. novelou ustanovení § 89 odst. 11 vymezujícího výši jednotlivých kategorií škody) dojde v průběhu xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xo kratší promlčecí doby, je podle § 16 odst. 1 tr. zák. významná jen pro konec této kratší promlčecí doby, jejíž počátek vyplývá z ustanovení § 67 odst. 4 txx xxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxnámka redakce Sbírky: Srov. právní názor vyslovený v poslední právní větě ve vztahu k úpravě účinné od 1. ledna 2010 v ustanovení § 34 odst. 4 písm. a) tr. zxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x x x xx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx bylo pro pachatele příznivější, je rozhodující celkový výsledek z hlediska trestnosti posuzovaného činu, jehož by bylo dosaženo při aplikaci zákona xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxé i dřívější trestně právní úpravy, pak pro závěr, který z posuzovaných trestních zákonů je ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 část věty za středníkem trestxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxzovaných zákonech a trestů, které lze na jejich základě uložit (srov. rozhodnutí pod č. 11/1991 Sb. rozh. tr.).
R 1/2011-I
Přepočet nevykonaného xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxud po účinnosti trestního zákoníku dospěje k závěru, že přemění trest obecně prospěšných prací uložený před 1.1.2010 na trest odnětí svobody, postupxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxací počítá za jeden den odnětí svobody. Postup podle trestního zákoníku za těchto okolností není pro pachatele příznivější.
R 5/2011
Trestnost čxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxx. tr.). Jestliže soud nezjistí, že posouzení trestnosti činu podle zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., je pro pachaxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxného v době spáchání činu vázán jak při rozhodnutí o vině, tak i rozhodnutí o trestu. Způsob výkonu trestu odnětí svobody je součástí trestnosti činu na rxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xdnětí svobody pachatele zařadit do odpovídajícího typu věznice podle § 39a tr. zák., nikoliv podle § 56 odst. 2 tr. zákoníku. Stejný závěr se týká i ostatxxxx xxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx tj. po zažalování bude pro tento trestný čin uznán vinným a uložen mu trest. Jsou to tedy všechny podmínky
relevantní
pro výrok o vině i o trestu, a to i v přxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx trestný čin uložen. Trestní stíhání totiž končí až odsouzením pachatele pravomocným výrokem o vině a trestu, resp. upuštěním od potrestání (§ 12 odst. xxx x xxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xovolání, stížnosti pro porušení zákona nebo obnově řízení) vzniká ve věci právní stav neskončeného trestního stíhání. Odsuzující výrok o vině, který xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx x. (např. z důvodů milosti nebo amnestie prezidenta republiky, promlčení, úmrtí obviněného nebo jeho prohlášení za mrtvého apod.).
R 48/2011-I
Sxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx že dřívějšího nebo nového zákona je třeba užít jako celku. Zásada vyplývající z ustanovení § 2 odst. 1 tr. zákoníku, že trestnost činu se posuzuje podle pxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx odst. 1 tr. zákoníku (resp. promlčeno trestní stíhání podle § 67 odst. 1 tr. zák.), v tom smyslu, že se vychází z délky promlčecí doby určené trestní sazbxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx
x xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxx xx xčinnosti trestního zákona a trestní řízení se vedlo zčásti v době před účinností nového trestního zákoníku (do 1.1.2010) a bylo skončeno až za účinnoxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxo zákoníku, tak se podle nové právní úpravy z § 34 odst. 1 tr. zákoníku odvozená délka promlčecí doby (která je přitom kratší než podle předchozí úpravy v xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx poslední skutečnosti přerušující běh promlčecí doby podle dřívějšího ustanovení § 67 odst. 3 písm. a), b) tr. zák. Účinky procesních úkonů učiněných xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxem zpětně neruší, byť jde o úkony, s nimiž od 1.1.2010 již není spojeno přerušení promlčecí doby ve smyslu ustanovení § 34 odst. 4 písm. a), b) tr. zákoníku xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx
x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xomu, aby znak spočívající v předchozím odsouzení nebo potrestání pachatele (tj. v recidivě) ve smyslu § 205 odst. 2 tr. zákoníku o trestném činu krádežx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx stejné nebo nižší závažnosti, které splňuje zákonem stanovené podmínky, byť nebylo uvedeno v popisu skutku ve výroku o vině (v tzv. skutkové větě) napaxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxzely z ní. Takové dřívější odsouzení nebo potrestání obviněného je objektivní skutečností, která nemá za následek ani přísnější právní kvalifikaci sxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxo potrestáním obviněného, které v době spáchání posuzovaného činu odpovídalo stanoveným zákonným podmínkám a v této době reálně existovalo. Jestližx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxx x xxnu obviněného spáchaného před tímto dnem, pak nelze na základě ustanovení o časové působnosti trestních zákonů (§ 2 odst. 1 tr. zákoníku, § 16 odst. 1 tr. xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxdeno toliko takové předchozí odsouzení (potrestání) zakládající recidivu ve smyslu § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák. pouze do 31.12.2009, a nelze tak ani xxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxosti zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění pozdějších předpisů, a o němž se rozhoduje již za účinnosti zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxhto zákonů. Jestliže jím měl být spáchán trestný čin, jehož subjektivní stránka vyžaduje zavinění z nedbalosti (§ 5 tr. zák., § 16 tr. zákoníku), přičemx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxiněného (pachatele) hrubou nedbalost. To platí i tehdy, pokud soud v takovém případě nakonec dospěje k závěru, že při posuzování trestnosti činu z hledxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xx xxxxa kvalifikovat podle trestního zákona.
R 54/2012
Byl-li určitý skutek spáchán v době do 31.12.2009 a má-li být i po tomto datu posouzen jako trestný xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxat za trestný čin, jen když soud dovodí u pachatele zavinění z vědomé nedbalosti [§ 5 písm. a) tr. zák., § 16 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku], která má zároveň xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxxx xude nakonec skutek kvalifikován podle trestního zákona účinného do 31.12.2009 (srov. rozhodnutí xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx
x xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx
xx x xxxx
xxxxxxx xxxxxxx xx x x xx xxxx xxxxxxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xx 44-62.
Novotný,
O. a kol.
Trestní právo hmotné I.
Obecná část.
6. vyd.
Praha:
Wolters Kluwer,
2010.
Repík,
B.
Evropská úmluva o lidských práxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xdvokacie,
2009,
č. 10,
s. 42 a násl.
Draštík,
A.
K časové působnosti nového trestního zákoníku.
Trestní právo,
2010,
č. 4,
s. 20.
Kratochvílx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx
x994,
č. 1,
s. 34 a násl.
Užití xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx
x x x
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xrestních zákonů vztahujících se k sankcionování trestných činů. V oblasti ukládání sankcí navazuje na zákaz retroaktivity v neprospěch pachatele (§ xx x xxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxo zákona, tj. trestního zákona účinného v době rozhodování soudu o druhu trestu a ochranném opatření, a to bez ohledu na jeho příznivost pro pachatele. Uxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx zákona ve smyslu § 2. Toto ustanovení limituje soud toliko v otázce výběru druhu ukládaného trestu, a v případě ochranných opatření ukládá soudu, aby jax x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx.
2.
Dobou, kdy se o trestném činu rozhoduje, se i zde rozumí okamžik, kdy soud prvního nebo druhého stupně (popřípadě soud rozhodující o mimořádném xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x uložení ochranného opatření.
3.
Aplikace tohoto ustanovení náleží výlučně soudu, neboť podle čl. 90 Ústavy a čl. 40 odst. 1 Listiny jen soud rozhxxxxx x xxxx x xxxxxxx
xx
xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xx xx x xxxx x xxx xxpovědnosti práv. osob.
K odst. 1
5.
Toto ustanovení je výjimkou z pravidel zakotvených v § 2 odst. 1, a to ve dvou směrech. Předně umožňuje použití poxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxže se na trestnost činu použije zákon, který byl účinný v době spáchání činu, popřípadě se čin posoudí podle některého pozdějšího zákona (nikoliv však pxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxečení výkonu uloženého trestu, poněvadž by vznikaly potíže s vykonáváním takového druhu trestu, který současná úprava vůbec nezná. Trest se v takovém xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxr druhu trestu je omezen jen na ty, které upravuje zákon účinný v době rozhodování soudu o trestu.
6.
Druhá odchylka od výše již uvedených zásad posuzxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxt podle jednoho komplexu trestněprávních norem (viz výklad k § 2 odst. 1, bod 14). Platí však, že při úvaze o tom, který zákon se použije ve smyslu § 2 odst. 1x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxti trestního zákona, je pro pachatele příznivější. Z jednotlivých zákonů nelze přihlížet jen k ustanovením, která jsou pro pachatele příznivější (srxxx x xxxxxxxxx
xxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxní trestu musí vzít v úvahu katalog trestů, který obsahuje stávající zákon v tom smyslu, že nesmí uložit trest, který sice zná dřívější zákon, avšak neznx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
x xxxxx xxxx xxxxxu - viz § 52.
8.
K pojmu doba rozhodování o trestu - viz výklad pod bodem 2.
9.
Ve vztahu k ukládání trestu obecně prospěšných prací za účinnosti tr. xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxo nejvyšší přípustnou výměru trestu obecně prospěšných prací zákon účinný v době rozhodování stanoví 300 hodin, zatímco zákon účinný v době spáchání čxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx x.. "Z toho vyplývá, že od 1.1.2010, kdy nabyl účinnosti trestní zákoník, je uložení trestu obecně prospěšných prací ve výměře nad 300 hodin v rozporu s usxxxxxxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxch prací nad 300 hodin je za tohoto stavu nepřípustným druhem trestu." (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 474/2011).
x xxxxx x
xxx
xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x x x xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxdle zákona účinného v době rozhodování, a to bez ohledu na to, který souhrn trestněprávních předpisů soud aplikoval při řešení otázky viny a trestu, a bex xxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxnění této úpravy vyplývá zejména z povahy ochranných opatření, která nemají difamující dopad, a kdy je třeba v zájmu prevence užívat nejnovějších forex xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxnný v době spáchání činu), popř. jaké byly podmínky pro ukládání ochranných opatření. Rozhodující je stav v době rozhodování soudu, a to jak ohledně výčxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxx xxxxhaný před 1.1.2009, kdy nabyl účinnosti zák. č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací
detence
a o změně některých souvisejících zákonů.
12.
Doba rxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xxx xxxxx xx
xxx
x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xx x xxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xstanovení:
viz související ustanovení k § 2
Související předpisy:
zák. č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárxxxxxx xxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
x
xxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxx x xxxx xxx xxxx xx xxx xxxx x roku 1950. Nikdy však nesmí dojít k uložení takových trestů, které nový tr. zák. nepřipouští (§ 16 odst. 2, § 27, 36 a § 39 odst. 1 tr. zák.). [Nyní § 2 odst. x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxze v rozsahu § 16 odst. 2 tr. zák. [Nyní § 2 odst. 1 a § 3 tr. zákoníku.]
R 19/1962
Pokud obviněnému, který k 1.1.2010 ještě nevykonal pravomocně uložexx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxo výkon uloženého trestu obecně prospěšných prací o šest měsíců se současným stanovením dohledu, tak za situace, že obviněný zavdal důvod k přeměně nevxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxx xxxx xx xxxdé jen i započaté dvě hodiny nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítají za jeden den odnětí svobody. (Poznámka redakce Sbírky: srov. rozxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxx013
viz též
judikatura
k § 2
Literatura:
viz literatura k § 2
Díl 3
Místní působnost
Zásada teritoriality
JUDr.
Antxxxx
xxxxxxx
x x x
xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxtanoveních § 4 až 8 jsou obsažena základní pravidla pro posouzení místní působnosti trestních zákonů České republiky. Jedná se především o princip texxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxrisdikci uplatňuje zásadně jen na svém území. Doplněním tohoto principu jsou zásady registrace (§ 5), personality (§ 6), ochrany a univerzality (§ 7) a xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx x xxxxxxxxxí § 4 je upravena trestnost činů spáchaných na území České republiky, tak trestnost činů spáchaných v cizině vymezují ustanovení § 5 až 8. Ustanovení § 9 xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxučástí právního řádu České republiky.
3.
Uplatňování principu teritoriality není právní překážkou pro řízení o předání či vydání do ciziny (dřívx x xxx xxx xxxx x x xxx xxx xxxxx xxxx xxxxx x xx xx xxx x x xxx xx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxx1996.
4.
Zák. o tr. odpovědnosti práv. osob obsahuje sice vlastní úpravu místní působnosti, ale ta je v zásadě založena na stejných principech jakx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x x xx x xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxnů vyjadřuje zásadu teritoriality. Podstatou této zásady je, že působnost trestních zákonů se vztahuje ["trestnost činu se posuzuje" (k pojmu trestnxxx xxxx x xxx xxxxxx x x xxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxt občan České republiky, cizí státní příslušník nebo osoba bez státní příslušnosti, přičemž je nerozhodné, zda na území České republiky má pobyt, či nixxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxkým povrchem (zemské nitro) i nad zemským povrchem (nadzemní prostor), která podle mezinárodního práva podléhá suverénní moci České republiky. Jde pxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxí moc České republiky.
7.
Tzv. exteritoriální místa (zejména velvyslanectví cizích států v České republice, popřípadě sídla mezinárodních orgaxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxmohou provádět procesní úkony bez souhlasu příslušného orgánu cizího státu [srov. čl. 22 Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích (vyhl. č. 157/1964 xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
8.
Princip teritoriality se vztahuje též na palubu lodí a letadel, přičemž je nutno rozlišovat lodě a letadla státní neobchodní (tj. vojenské, polixxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx, u obchodních lodí a letadel se uplatňuje tzv. princip registrace (princip vlajky) ve smyslu § 5.
9.
Cizinou se rozumí prostor, který se nachází mimx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx x
xxx
x xxxxx xxtanovení je rozvedena zásada teritoriality ve vztahu k tzv. distančním deliktům. Jde zde o případy, kdy k trestněprávně relevantnímu jednání ze stranx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xrestného činu) v cizině (viz bod 9 výše), anebo naopak ke vzniku trestněprávně relevantního následku došlo nebo mělo zcela nebo zčásti dojít na území Čexxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxubliky, neboť na jejím území došlo alespoň zčásti k jednání pachatele nebo na jejím území alespoň zčásti nastal (případně měl nastat) následek činu pacxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxomenutí (§ 112) je místem spáchání činu místo, kde ze strany pachatele mělo dojít k určité činnosti, k níž byl povinován xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xásledku je místo, kde ze strany pachatele došlo nebo mělo dojít k ohrožení nebo porušení zájmu chráněného trestním zákonem.
12.
Zájmem chráněným txxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxivých skutkových podstatách trestných činů. Z tohoto pohledu je zde trestním zákonem ve smyslu ustanovení § 110 pouze trestní zákoník, neboť jak z. s. xxx xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx x
x3.
Jde o speciální ustanovení ohledně uplatňování principu teritoriality ve vztahu k účastenství. Zatímco ustanovení odstavce 2 se týká trestnosti xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx (§ 24) je spácháno na území České republiky a kdy se na ně vztahuje trestní zákon České republiky. Účastenství je spácháno na území České republiky:
-
xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx
x
xxxxx xx xxxxx spáchání činu hlavního pachatele (podle výše uvedených zásad odst. 2), a účastník přitom jednal na území České republiky, nebo
-
je-li tu místo, kdx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx
K odst. 4
14.
Ustanovení tohoto odstavce je zákonem předvídanou výjimkou ze zásady akcesority účastenství (§ 24 odst. 2 in fine), a tedy projevex xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxele, který jednal v cizině, je v cizině vůbec trestný. V takovém případě se na účastníka uplatní působnost českého trestního zákona. Neřeší se zde otázkx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxu ochrany a univerzality (viz § 7). Předpokladem ovšem je, že se pachatel v cizině musí alespoň pokusit o čin, který je trestný v České republice - v tomto sxxxx x xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxany a zásada univerzality, § 8 - subsidiární zásada univerzality, § 9 - působnost stanovená mezinárodní smlouvou, § 12 - zásada zákonnosti a zásada sxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxx x xxx x xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
Judikatura:
Evropská úmluvx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxx x xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxžuje podle jejího právního řádu za spáchaný na jejím území. Toto ustanovení umožňuje odmítnout vydání, ale zároveň takové odmítnutí nestanoví jako poxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxtvený v § 17 odst. 1 tr. zák., který pouze vyjadřuje, že působnost tr. zák. se vztahuje na všechny trestné činy spáchané na území České republiky. Při rozxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxzhodnutí o povolení vydání do ciziny je podle § 382 odst. 1 tr. ř. svěřeno správnímu orgánu - ministru spravedlnosti, který není povinen povolit vydání xx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx zda neexistuje právní překážka vylučující vydání, a pokud nikoli, je povinen rozhodnout, že vydání je přípustné. Využít možnosti odmítnout vydání daxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xx xxx
x xx/1996
Z hlediska posouzení, zda jde o xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxhu může soud rozhodovat o přípustnosti vydání. Ve vztahu k pokračování v trestné činnosti (§ 89 odst. 3 tr. zák.), pokud byl některý dílčí útok spáchán na xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxačujícího trestného činu spáchaný na území České republiky, nelze odůvodnit nepřípustnost vydání překážkou vyplývající z ustanovení § 393 odst. 1 píxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xx xxx
x xxxxxxxxxx
Působnost českého trestního zákona může být založena i v případech, ve kterých je obsažen mezinárodní (cizí) prvek, který může zainteresovat i cizí xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxkladu tzv. normativních znaků skutkových podstat trestných činů a při posuzování protiprávnosti činu. Jestliže čin naplňující znaky skutkové podstxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxkladu, že české trestní právo chrání takový právní pojem, instituci nebo vztah, vyjádřený v posuzovaném normativním znaku. Jde o otázku tzv. věcné (přxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxty, které jsou uznávány všude a nejen na území, kde působí právo, které je založilo, mohou a musí být posuzovány podle cizího práva, jestliže si to vyžaduxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xoci, veřejný činitel, úřední osoba atd.) zpravidla nemohou být posuzovány podle cizího práva, neboť trestní zákon cizí zájmy tohoto druhu obvykle nexxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx zpravidla dovozuje z celého právního řádu a obyčejně se vzhledem k sekundární povaze trestního práva opírá o právní normy nacházející se mimo trestní zxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xx/1981 Sb. rozh. tr., zdravotnických předpisů, předpisů o bezpečnosti práce). Působnost těchto předpisů je až na výjimky omezena na území státu, kterx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxtní působnost českého trestního zákona - nelze posuzovat podle českého práva, ale vždy je nutno uplatnit právo státu, na jehož území byl čin spáchán.
R xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxx xxxx xx x xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxbliky nebo osoby bez státní příslušnosti, které mají na jejím území povolen trvalý pobyt. K tomu, aby byl český trestní zákon xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx trestnost tohoto činu spáchaného v cizině. Z hlediska uplatnění zásady aktivní personality u trestného činu porušování průmyslových práv podle § 151 xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x chráněnému vynálezu, průmyslovému vzoru, užitném vzoru nebo topografii polovodičového výrobku v České republice a nevyžaduje se, aby jednání pachaxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xzemí České republiky.
R 47/2011-III
Literatura:
Šámal,
P. a kol.
Trestní zákoník I. § 1 až 139. Komentář.
2. vyd.
Praha:
C. H. Beck,
2012,
s. 44xxxx
xxxxxx
xx x xxxx
xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx
xx xxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xx x xxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx0.
Novotný,
O. a kol.
Trestní právo hmotné I.
Obecná část.
6. vyd.
Praha:
Wolters Kluwer,
2010.
Repík,
B.
Evropská úmluva o lidských právexx x xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxliky i na činy spáchané mimo její území. Předpokladem jeho uplatnění je, že čin byl spáchán sice v cizině, avšak na palubě lodi nebo jiného plavidla, anebx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xx xxx založena na registraci těchto prostředků, které pak nesou vlajku České republiky. Odtud se zásada registrace nazývá také "zásadou vlajky". Tato zásaxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxx x x xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxvení se čin považuje za spáchaný na území České republiky. Protože spáchání činu v těchto dopravních prostředcích se bez dalšího považuje za spáchání čxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx x x xxxxx xx
xx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxý byl spáchán mimo území České republiky na palubě lodi nebo jiného plavidla anebo letadla nebo jiného vzdušného dopravního prostředku, které jsou regxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx x xx xxxx xxxházela v mezinárodních vodách či v pobřežních vodách cizího státu, anebo letadlo ve vzdušném prostoru cizího státu, nebo v cizině na letišti. Zásada vlxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxích činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví (vyhl. č. 16/1974 Sb.).
Související ustanovení:
§ 1 - zákaz retroaktivity, § 2 - trestnosx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxxxx xxxxxx xniverzality, § 9 - působnost stanovená mezinárodní smlouvou, § 12 - zásada zákonnosti a zásada subsidiarity trestní represe, § 13 - trestný čin, § 11x x xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxrávního zmocnění se letadel (vyhl. č. 96/1974 Sb.),
Literatura:
viz literatura k § 4
xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxnosti, která má na území České republiky povolen trvalý pobyt, za trestné činy spáchané kdekoliv mimo území České republiky, tj. v cizině. Jedná se o vyjxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxliky, uplatní se princip teritoriality (§ 4).
2.
Zásada personality - aktivní princip personality, upravený v tomto ustanovení (pokud jde o pasivxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x x x xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxobám bez státní příslušnosti, které mají na území České republiky povolen trvalý pobyt.
3.
Ze zásady personality vyplývá, že pro posouzení trestnxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxích zákonů státu, na jehož území byl spáchán. K tomu srov. R 29/1981, R 47/1987-I.
4.
K pojmu trestnost činu viz výklad k § 2 odst. 1, bod 8. K pojmu cizinx xxx xxxxxx x x x xxxxx xx xxx xx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxé republiky; do 31.12.2013 podmínky nabytí či pozbytí Českého státního občanství upravoval zák. č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxě, kdy mělo dojít k nabytí nebo pozbytí státního občanství. Proto je nutno zohlednit ustanovení celé řady dalších norem upravujících v minulosti podmíxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx x2/1962 Sb.).
6.
Pachatel, který má státní občanství České republiky a vedle toho i státní občanství cizího státu (dvojí státní občanství) se z hledxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxství v době spáchání činu. Pokud pachatel nabyl státní občanství České republiky až v době po spáchání činu, tak pro posouzení jeho trestnosti podle česxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx
xx
xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxti je ten, kdo nemá žádné státní občanství, tj. ani české, ani žádného jiného cizího státu (srov. též výklad k § 7, bod 7). Podmínky pro povolení trvalého pxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xředpisů, a v zák. č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů.
8.
U státního občana České republiky se trvalým pobytem rozumí skutečný poxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxem na to, že zde má rodinu, byt, zaměstnání apod. Každá osoba může mít pouze jedno místo trvalého pobytu. Jen z pouhého faktu přihlášení se na určitou adrexx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xx., o evidenci obyvatel, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož, místem trvalého pobytu se rozumí adresa pobytu občana v České republice, která je vexxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx a nemovitostí, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxx xxxxení, ubytování nebo individuální rekreaci.
Vztah k jiným ustanovením
9.
xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxkt (§ 114) pouze občan České republiky (např. vlastizrada podle § 309, válečná zrada podle § 320, služba v cizích ozbrojených silách podle § 321). Osobě, xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xozhodování soudu.
10.
Objasnění místa trvalého pobytu pachatele je významné např. z hlediska ukládání trestu zákazu pobytu, neboť tento druh trexxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxx xxxx x xxba jeho spáchání, § 4 - zásada teritoriality, § 5 - zásada registrace, § 7 - zásada ochrany a zásada univerzality, § 8 - subsidiární zásada univerzalixxx x x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxx x xxx x xxxxxxí zákon
Související předpisy:
zák. č. 325/1999 Sb., o azylu,
zák. č. 326/1999 Sxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxa:
Ak československé orgány prevezmú od orgánov cudzieho štátu trestné stíhanie československého občana pre trestný čin spáchaný v cudzine, posuxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxky, nemožno na vec aplikovať pravidlá cestnej premávky platné na xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
Pri skúmaní zavinenia dopravnej nehody, ktorej účasníkom bol československý občan v cudzine, sa použijú pravidlá cestnej premávky toho štátu, kde xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xepoznal, lebo pred cestou je povinný sa s týmito pravidlami zoznámiť
R 47/1987-I
- viz
judikatura
k § 4
R 47/2011
Literatura:
viz literatxxx x x x
xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx
x x x
xx
x xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxak zásada ochrany, která se uplatní ohledně trestných činů směřujících proti důležitým zájmům České republiky, jednak zásada univerzality, která je xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxtných činů, na jejichž stíhání a postih má zájem mezinárodní společenství, a vztahují se tak na ně příslušné mezinárodní smlouvy. V zájmu ochrany českýxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xx x xxxxxxxx x xxxxtven pasivní princip personality.
2.
Ustanovení § 7 se uplatní v případech trestných činů spáchaných v cizině cizím státním příslušníkem (popříxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xe princip personality; je-li takový čin spáchán na území České republiky, aplikuje se zásada teritoriality.
3.
K pojmu trestnost činu viz výklad k x x xxxxx xx xxx xx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x x x xxxxx xx xxx xx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x x xx xxx xx
x xxxxx x
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx
xxxativní
.
5.
Spáchá-li trestný čin cizinec v cizině, zpravidla je vystaven trestnímu stíhání ze strany příslušných orgánů státu, na jehož území čin xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxřen proti takovým zájmům České republiky, které je nutno podle trestního zákoníku stíhat bez ohledu na místo jeho spáchání (např. jde-li o útok proti sxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxky). Z trestných činů uvedených v tomto odstavci se jedná zejména o činy, které směřují vůči České republice a jejím státním orgánům. Např. jde o trestné xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx, že stát je oprávněn stíhat trestné činy ohrožující samotnou jeho existenci a další zvláště významné hodnoty.
6.
U ostatních trestných činů uvedexxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxků je povinna je stíhat bez ohledu na místo jejich spáchání a osobu (státní příslušnost) pachatele. Do této skupiny patří např. padělání a pozměnění penxx xx xxx x xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxx x xxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxmu - sdělení č. 552/1992 Sb., č. 80/2001 Sb. m. s., č. 18/2006 Sb. m. s., č. 57/2007 Sb. m. s.), genocidium (§ 400 - Úmluva o zabránění a trestání zločinu genxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx činu má jinou státní příslušnost než státní občanství České republiky. Osobou bez státní příslušnosti, která nemá na území České republiky povolen trxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxxx xx xydlí.
8.
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxátního občanství České republiky) získala státní občanství České republiky. Českým státním příslušníkem je rovněž osoba, která má tzv. dvojí občansxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
x xxxxx x
xx
x xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxtních zákonů pamatováno na ochranu českých státních občanů nebo osob bez státní příslušnosti, které mají na území České republiky trvalý pobyt, a to přxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxě bez státní příslušnosti s povolením trvalého pobytu v České republice), na nějž se uplatní místní působnost, může být jakýkoli čin trestný podle tresxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx x x xxxxx x xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xpopř. osoba bez státní příslušnosti a bez trvalého pobytu na území České republiky), protože v opačném případě by byla dána působnost trestních zákonů xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
x
x cizině byl spáchán trestný čin vůči českému občanovi nebo osobě bez státní příslušnosti, která má na území České republiky trvalý pobyt,
-
čin je trxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx cizího státu (podmínka oboustranné trestnosti činu).
12.
Podmínka oboustranné trestnosti činu se nevyžaduje a ani se nemůže uplatnit v přípaxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxzřejmě o čin trestný podle trestních zákonů České republiky, neboť jinak by nepřicházela v úvahu působnost trestního zákona.
Související ustanovxxxx
x x x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxxty, § 8 - subsidiární zásada univerzality, § x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxx x xxx x xxxxxxx xxxon
Související předpisy:
zák. č. 325/1999 Sb., o azylu,
zák. č. 326/1999 Sb., o xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxnů (zákon o evidenci obyvatel),
Literatura:
viz literatura k § 4
Subsidiární zásada xxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx
x x x
xx
x xxxxxxxxxx x x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxvání místní působnosti trestního zákona. Subsidiární zásada univerzality spočívá v tom, že za splnění zde uvedených podmínek lze podle trestního zákxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xzemí České republiky povolen trvalý pobyt.
2.
K pojmu trestnost činu viz výklad k § 2 odst. 1, bod 8. K pojmu cizina viz výklad k § 4 odst. 1, bod 9. K podmíxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x x xx xxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xx xx x xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx zásady univerzality musí být splněny současně a spočívají:
a)
v bezvýjimečné oboustranné trestnosti činu, tzn. čin je trestný jak podle českého trxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx x reálné moci českých orgánů činných v trestním řízení, neboť proběhlo vydávací nebo předávací řízení a pachatel nebyl vydán nebo předán k trestnímu stíxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xoudu). To znamená, že předávací nebo vydávací řízení skončilo v České republice tak, že nedošlo k vydání takového pachatele na základě mezinárodní smlxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxie.
c)
cizí stát nebo jiný oprávněný subjekt, který neúspěšně žádal o vydání nebo předání pachatele k trestnímu stíhání nebo výkonu trestu, sám požxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx x.1.2014 na základě zák. č. 105/2013 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestnícxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxí České republiky skutečně proběhlo, přičemž se nemuselo jednat pouze o vydání k trestnímu stíhání, ale rovněž o vydání k výkonu trestu odnětí svobody, xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxž žádostí cizího státu o provedení trestního stíhání v České republice, pokud vydávací nebo předávací řízení na území České republiky skutečně proběhxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxlupráci ve věcech trestních - srov. zejména § 87 až 104 a § 203 až 205.
K odst. 2
5.
Místní xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx republiky povolen trvalý pobyt, čin sice spáchán v cizině, avšak je spáchán ve prospěch právnické osoby, která má sídlo na území České republiky nebo zdx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxx x xxx x xxx x xxxxx x x xxx x xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx v jejíž prospěch pachatel jednal, může být i zahraniční právnická osoba, jejíž organizační složka má sídlo na území České republiky. Organizační složxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
x x xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx z ustanovení odstavce 3 o ukládání trestu této osobě, neboť trest lze ukládat pouze za trestný čin.
K odst. 3
8.
Omezení podle odstavce 3 se vztahujx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxadu univerzality. Neplatí pro ostatní případy místní působnosti trestního zákona. Např. spáchal-li český státní občan v cizině trestný čin (zásada pxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxx x xxxxxxtní věci odvíjí působnost trestního zákona od splnění podmínek vyžadovaných v ustanovení § 8 odst. 1 nebo 2, pak v případě odsuzujícího rozsudku nesmí xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx trest, který svou konkrétně stanovenou výší převyšuje horní hranici trestní sazby téhož druhu trestu, která je stanovena zákonem státu, na jehož územx xxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxst pod dolní hranici trestní sazby tak, aby nepřevýšil horní hranici v cizozemské úpravě. Rovněž nesmí ukládat přísnější druh trestu, než který pachatxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxrá umožňuje nejpřísnější postih z porovnávaných cizích zákonů.
10.
Toto ustanovení pouze limituje český soud v tom, že nesmí ukládat přísnější txxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxa (pachateli v České republice hrozí mírnější postih), pak se pochopitelně trest ukládá v rámci trestní sazby stanovené trestním zákonem, neboť trestxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxxxx x 6 - zásada personality, § 7 - zásada ochrany a zásada univerzality, § 9 - působnost stanovená mezinárodní smlouvou, § 12 - zásada zákonnosti a zásada xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxx x xxx x xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx Sb.),
§ 391 a násl., § 403 a násl. tr. řádu ve znění do 31.12.2013,
zák. č. 325/1999 Sb.x x xxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxch zákonů (zákon o evidenci obyvatel),
Literatura:
viz literatura k § 4
Pxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx
x x x
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x x xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxbsidiární zásady univerzality) místní působnosti trestních zákonů České republiky, a to tak, že umožňují buď širší uplatnění
jurisdikce
České repuxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xeského trestního zákona i nad rámec vyplývající z ustanovení § 4 až 8, jestliže to stanoví mezinárodní smlouva. Může jít jak o smlouvu dvoustrannou, tak xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxzána. Seznam takových smluv lze vyhledat na internetových stránkách Ministerstva zahraničních věcí. Rozšíření
jurisdikce
České republiky vyplývx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x. 131/1978 Sb.), která obsahuje pasivní princip personality.
3.
K pojmu trestnost činu viz výklad k § 2 odst. 1, bod 8.
K odst. 2
4.
Toto ustanovexx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxv. např. čl. 17 Konzulární úmluvy mezi Československou socialistickou republikou a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (uveřejněxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxiární zásady univerzality zakotvených v § 4 až 8.
Související ustanovení:
§ 1 - zákaz retroaktivity, § 2 - trestnost činu a doba jeho spáchání, § 4 x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxrzality, § 12 - zásada zákonnosti a zásada subsidiarity trestní represe, § 13 - trestný čin, § 110 - trestní zákon
Související xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx/1978 Sb.),
Konzulární úmluva mezi Československou socialistickou republikou a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (vyhl. č. 13xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx x x x
xxxxxx xxxxxx x předání občanů České republiky
JUDr.
Antonín
Draštík
1.
V České republice se uplatňuje zásada, podle níž stát nevydává do ciziny svx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxm o evropském zatýkacím rozkazu, kterým je realizován mezinárodněprávní závazek České republiky plynoucí z jejího členství v Evropské unii. Další výxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxy mezinárodnímu trestnímu soudu nebo tribunálu, v němž je výslovně vyloučena ochrana českého státního příslušníka jinak zakotvená v ustanovení § 393 xxxxx xx xxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxrodní justiční spolupráci ve věcech trestních, tj. od 1.1.2014, se zrušuje dosavadní ustanovení § 10 s tím, že jde z hlediska obsahu ve skutečnosti o usxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xx x x xxx xxxxx x xxxxx xx, xxxxx x xxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxích a výklad zde uvedený se týká zejména § 87 až 104 a § 189 až 225 cit. zák., neboť v nich jsou shodným způsobem jako do 31.12.2013 v § 10 tr. zákoníku upravxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxropské unie.
K odst. 1
3.
K pojmu občan České republiky - viz výklad k § 6, bod 5 a 6.
4.
Pro aplikaci tohoto ustanovení je rozhodující právní stav sxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xx x xobě rozhodování dvojí státní občanství - podstatné je, zda má vedle občanství cizího státu též české státní občanství. Z hlediska zákazu vydat státníhx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxx xxxxxxná v tomto ustanovení umožňuje předání občana České republiky jako pachatele trestného činu do jiného členského státu Evropské unie na základě evropsxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx unii vychází z rámcového rozhodnutí Rady Evropské unie ze dne 13.6.2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech při předávání mezi členskými státy (xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxní jiným členským státem. Na základě tohoto ustanovení může být občan České republiky předán k trestnímu stíhání a k výkonu trestu odnětí svobody nebo oxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxedání se uplatní výlučně jen mezi členskými státy Evropské unie, a nikoliv ve vztahu k třetím zemím, neboť ve vztahu k nim se uplatní zákaz obsažený v odstxxxx xx x x xxx x xxxxx xxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx trvalý pobyt na území České republiky, do jiného členského státu Evropské unie.
Související ustanovení:
§ 1 - zákaz retroaktivity, § 2 - trestxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxdku cizího státu, § 12 - zásada zákonnosti a zásada subsidiarity trestní represe, § 13 - trestný čin, § 110 - trestní zákon
Související předpisy:
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
§ 375, § 391 a násl., § 403 a násl. tr. řádu ve znění účinném do 31.12.2013,
zák. č. 325/xxxx xxxx x xxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x
Judikatura:
Z článku 1 odst. 2 Ústavy, ve spojení s principem spolupráce, stanoveným čl. 10 Smlouvy ES, vyplývá ústavní princixx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxánů a orgánů členského státu. Pokud tedy existuje několik interpretací Ústavy, jejíž součástí je Listina základních práv a svobod, přičemž jen některx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx tohoto závazku, a nikoli výklad, který tuto realizaci znemožňuje. Tyto závěry se vztahují i na výklad čl. 14 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Obxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxuje toliko časově omezené předání občana k jeho stíhání v členském státě EU pro konkrétně vymezený skutek, přičemž po skončení tohoto řízení mu nic nebrxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxýkacího rozkazu, opravnými prostředky, nevyjímaje z toho ani případnou ústavní stížnost.
Pl. xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx x x x
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xraštík
1.
Zákon v tomto ustanovení zcela rozdílně nahlíží na trestní rozsudky vydané na jedné straně členským státem Evropské unie (odstaxxx xx x xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxstup českých orgánů činných v trestním řízení.
2.
Vazbu či trest vykonané v cizině lze započítat do trestu uloženého v České republice za podmínek uxxxxxxxx x x xxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxdnout o jeho zahlazení. Musí být ovšem splněny podmínky vyžadované ustanovením § 105. Pravomocné rozhodnutí o zahlazení cizozemského odsouzení má poxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxpské unie, o jehož odsouzení jde. V tomto směru může stanovit výjimku mezinárodní smlouva, která přizná závaznost rozhodnutí českého soudu o zahlazenx x xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxní českého soudu se na pachatele bez dalšího hledí, jako by nebyl odsouzen, což se uplatní jak v České republice, tak v cizině.
4.
Toto ustanovení se vxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx x x xxxxx x xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx x xx xx xx
x xxxxx x
xx
x xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxmohou mít na jejím území ani žádné jiné právní účinky. Výjimku z této zásady může stanovit pouze zákon nebo mezinárodní smlouva.
6.
Je třeba rozlišoxxx xxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx Přitom možnost vykonat cizozemské rozhodnutí představuje nejvyšší formu právních účinků, které lze rozhodnutí cizího státu na území České republikx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxx xx xx xx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxtního rozsudku cizího státu. Jde o právní účinky, které nespočívají ve vykonání cizího trestního rozsudku, ale v tom, že rozhodnutí cizího státu se pro xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxestního práva hmotného mohly spočívat např. v zohlednění trestního rozsudku cizího státu při posuzování okolnosti recidivy (např. u § 205 odst. 2), přx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx věci rozhodnuté. K tomu srov. např. § 4 odst. 2, 5 a § 4a odst. 1, 3 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, viz R 33/1997).
7.
Trestním rozsudkem cxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxedně trestních rozsudků soudů z doby existence Československé federace, pokud měly sídlo na území dnešní Slovenské republiky - k tomu srov. R 37/1996)x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxx xxx xxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxnutí výslovně označené jako "rozsudek", ale i jinak označená forma cizozemského trestního rozhodnutí (např. usnesení, trestní příkaz).
8.
K poxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxx x x xx xxx xx
xx
xxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxx xxmohou mít ani jiné právní účinky, jsou založeny jedině v případě, kdy tak stanoví:
a)
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxdnutí cizího státu je jeho předchozí uznání příslušným soudním orgánem České republiky.
10.
Pokud jde o uznání a výkon cizozemského trestního roxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxedávání pachatelů a o spolupráci při výkonu trestních rozsudků - uveřejněna pod č. 107/2002 Sb. m. s.), tak o vícestranné úmluvy, které jsou součástí prxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx Úmluvy o předávání osob odsouzených k trestu odnětí svobody (tzv. Berlínská úmluva, publikovaná pod č. 123/1980 Sb.).
11.
Pokud jde o uznání a výkox xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xlavě dvacáté páté trestního řádu, zejména v § 449 a násl. Podle § 450 odst. 2 tr. řádu bylo možno při zaručení vzájemnosti rozhodnout o uznání a výkonu trxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xx8 až 140 z. m. j. s.
12.
Dalším zákonem relevantním z hlediska přiznání právních účinků trestním rozsudkům cizího státu je zák. č. 269/1994 Sb., o Rejxxxxxx xxxxxxx
xxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx zaznamenají údaje o jiném odsouzení občana České republiky soudem jiného než členského státu Evropské unie, jestliže se týká činu, který je trestný i pxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxtí Nejvyššího soudu, jímž se údaje o cizozemském odsouzení zaznamenají do Rejstříku trestů, záleží v tom, že podle § 4 odst. 5 zákona se na takové zaznamxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxku k osobě odsouzeného, ale stává se formální právní skutečností předpokládanou zákony České republiky, zejména skutečností, k níž lze přihlížet jakx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxcidivy, je však nezbytné mít k dispozici další podklady, přinejmenším opis xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxvyšší soud může na návrh Ministerstva spravedlnosti rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unix xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxvažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Na tuto úpravu v oblasti trestního práva hmotného pak navazuje ustanovení § 11 odst. 2.
13.
Nx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxzhodnutí cizího státu, a to ani cestou mimořádných opravných prostředků, a proto ve vztahu k takovému odsouzení nelze ukládat souhrnný trest nebo spolxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx x x x xx xxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxátu Evropské unie.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu o zápisu odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů není zákonným podkladem pro výkox xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxného trestního stíhání českého občana na území České republiky pro čin, jehož se zápis do evidence Rejstříku trestů týká (rozhodnutí Nejvyššího soudu xx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxanoví § 11 odst. 4 tr. řádu.
14.
Uznání cizozemského rozsudku příslušným soudem České republiky (srov. např. § 118 a násl. a § 298 a násl. z. m. j. s.) xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxemí České republiky (např. odsouzený v mezidobí od rozhodnutí o uznání do jeho předání k vlastnímu výkonu trestu do České republiky uložený trest v plnéx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxxx x x x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx, tj. že má stejné právní účinky jako rozsudek soudu České republiky, resp. v tom smyslu, že se na ně hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
15x
x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xokládat za důkaz přípustný v trestním řízení před českým soudem. Lze k němu přihlížet při hodnocení osoby obviněného, a to např. i při rozhodování o naříxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxské federace (tj. před 1.1.1993). Ve vztahu k trestním rozhodnutím soudů bývalé ČSFR lze zejména poukázat na přechodná ustanovení zákona č. 25/1993 Sbx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxadě ustanovení čl. II bod 7 zák. č. 25/1993 Sb., hledí se na odsouzení jako na odsouzení soudem České republiky. Soud České republiky příslušný podle § 33x xxxxx x xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxen takovým rozsudkem a z jehož výkonu byl podmíněně propuštěn, neboť se ve zkušební době neosvědčil (R 8/1997). Rovněž lze připomenout, že trestní rozsxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx povahu rozsudku soudu cizího státu, byť byl vyhlášen soudem dříve společné soudní soustavy. Nelze jej proto napadnout stížností pro porušení zákona axx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxy, vyhlášeného před 1.1.1993, je třeba z hlediska § 11 stanovit diferencovaně. Zatímco takový rozsudek nemůže být na území České republiky vykonán, axx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxo jiného, má zde účinek negativní tím, že tvoří překážku věci rozhodnuté.
Z toho především vyplývá, že takový rozsudek lze vykonat (pokračovat v jeho vxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxy uznal na území České republiky, popř. jde-li o výkon trestu peněžitého nebo trestu zákazu činnosti na základě dožádání Slovenské republiky podle čl. xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxuhrnný trest podle § 43 odst. 2 i za trestný čin, za nějž byl pachatel odsouzen takovým rozsudkem, a nelze k němu ani přihlížet jako k okolnosti zakládajíxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx xxx x xx xxxxx xx x xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxhání, a bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat a musí být zastaveno, proti tomu, proti němuž dřívější stíhání pro týž skutek skončilo takovým pravxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxské republiky, jestliže rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení orgány Slovenské republiky zrušeno.
Je-li však trest uložený takovým rozsudkem vykxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx x xxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxbliky podle čl. VI Závěrečného protokolu Smlouvy o právní pomoci mezi Českou xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxmí České republiky, jakož i v případě, že bylo odsouzení takovým rozsudkem na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu zaznamenáno do evidence Rejstříku txxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx
x xxxxx x
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxenských států Evropské unie se považuje za podmínky oboustranné trestnosti odsouzeného činu pro účely trestního řízení
ex lege
za odsouzení soudem Čxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxho trestním řízení a odpovídá záměrům Evropské unie, co nejvíce zohledňovat odsouzení, ke kterému došlo v některém členském státě, v novém trestním říxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxzpečení implementace rámcového rozhodnutí Rady 2009/315/SVV ze dne 26.2.2009, o organizaci a obsahu výměny informací z rejstříku trestů mezi členskxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xízení.
18.
Při posuzování otázky, zda je odsouzení pravomocné a zda bylo učiněno v trestním řízení, je třeba vycházet z trestněprávních předpisů čxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxlušných ustanovení trestního řádu - srov. § 375 a násl. tr. řádu, resp. od 1.1.2014 zák. č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trxxxxxxxx
xxx
xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxx
xx xxanovena
fikce
, podle níž za podmínky oboustranné trestnosti činu se hledí na odsouzení soudem členského státu Evropské unie jako na odsouzení soudem Čxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxx
xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxčností zakládající pravomocné cizozemské odsouzení, se hledí jako na rozsudek soudu České republiky. Trestní rozsudek jiného členského státu i nadáxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxd České republiky zrušil pravomocný rozsudek jiného členského státu Evropské unie aplikací ustanovení o souhrnném či společném trestu (§ 43 odst. xx x xx xxxxx xxx xxxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx soudem České republiky, a proto předpokladem jeho výkonu na území České republiky není rozhodnutí příslušného soudu o jeho uznání.
21.
Předpoklaxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx jedné skutkové podstaty trestného činu podle českých trestních zákonů. Jde o bezvýjimečnou podmínku oboustranné trestnosti činu, tj. čin je trestný xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx přitom nerozhodné, jaký právní aspekt kvalifikace činu se projeví v závěru o jeho trestnosti podle českých trestních zákonů, když podle rozsudku jinéxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xde o naplnění skutkových podstat více trestných činů.
22.
Zákon sice uvádí, že
fikce
odsouzení soudem České republiky se uplatní pro účely trestnxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxnny vzít v úvahu a respektovat jeho hmotněprávní důsledky. V rovině trestně procesní se dopady tohoto ustanovení výslovně projevují především ve vznixx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxho členského státu Evropské unie. Takové odsouzení, resp. rozhodnutí soudu jiného členského státu Evropské unie, má v trestním řízení též význam důkaxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxně právní skutečností předpokládanou českým právním řádem a v rámci trestního práva je skutečností významnou pro posouzení otázky recidivy (např. u § xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxx xxxouzení splnění podmínek pro zahlazení podle § 105 atd.
Vztah k jiným ustanovením
23.
Ustanovení o právních účincích pravomocného odsouzení soxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xe dvou směrech:
-
ustanovení § 11 odst. 2 se nevztahuje na odsouzení soudem jiného členského státu Evropské unie pro trestný čin spáchaný přede dnem xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxu Evropské unie pro trestný čin spáchaný nejdříve dne 27.4.2012,
-
předpokladem jejího uplatnění ohledně pravomocných odsouzení soudem jiného čxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xdsouzený státním občanem nebo na jehož území má obvyklé bydliště.
Související ustanovení:
§ 1 - zákaz retroaktivity, § 2 - trestnost činu a dxxx xxxx xxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x x xxxxidiární zásada univerzality, § 9 - působnost stanovená mezinárodní smlouvou, § 10 - vydání a předání občanů České republiky, § 12 - zásada zákonnostx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxx x xx xxxxx x x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxání v trestném činu, § 105 - podmínky zahlazení odsouzení, § 110 - trestní zákon, § 419 - přechodné ustanovení
Související předpisy:
rámcové rxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxutí Rady 2009/315/SVV ze dne 26.2.2009 o organizaci a obsahu výměny informací z rejstříku trestů mezi členskými státy,
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxx xxxx xxxxx xřihlížet k odsouzení a potrestání obviněného soudem se sídlem ve Slovenské republice, i kdyby k odsouzení a potrestání došlo před zánikem České a Slovexxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x tr. zákoníku.]
R 39/1994
K účinkům rozhodnutí Nejvyššího soudu o uznání rozsudku cizozemského soudu (§ 384a tr. ř.) nebo o zaznamenání údajů o odsoxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx se na odsouzení cizozemským soudem hledí jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 3 cit. zák.), znamená, že toto odsouzení nemá jen význam důxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx lze přihlížet jako k okolnosti recidivy ve smyslu příslušných ustanovení trestního zákona. Na druhé straně ani po zapsání údajů o odsouzení soudem cizxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxslu § 35 odst. 2 tr. zák.
K tomu, aby bylo možno přihlížet k zapsanému odsouzení jako k okolnosti recidivy, je však nezbytné mít k dispozici další podkladxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxit trestní spis (jeho opis) z ciziny. (Poznámka redakce Sbírky: ve stejném významu je pojem "hledí se na odsouzení jako na odsouzení soudem České republxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxní rozhoduje o uznání cizozemského rozhodnutí podle z. m. j. s. příslušný krajský soud, souhrnný trest se ukládá podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku.]
R 33/xxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxený před 1. lednem 1993 má povahu rozsudku soudu cizího státu, byť byl vyhlášen soudem dříve společné soudní soustavy. Nelze jej proto napadnout stížnoxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxx
x xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx x x x
xxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x povinnosti strpět v reakci na spáchaný trestný čin následky v podobě zákonem stanovených sankcí. Trestní odpovědnost se tedy odvíjí od spáchání činu, xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxy státu. Trestný čin a trestněprávní sankce představují z tohoto zorného úhlu základní prvky trestní odpovědnosti.
Trestní odpovědnost nastává zx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxonem stanovené podmínky jeho trestní odpovědnosti, je za takový čin trestně odpovědný. To však nutně neznamená, že vůči němu musí být trestní odpovědnxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxíc, i když je trestně stíhán, nemusí být vůči němu vždy uplatněna trestní sankce. Jeho trestní stíhání totiž může vyústit ve využití některé alternativx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xavinění a stadia trestného činu - jsou vymezeny v hlavě druhé obecné části trestního zákoníku. Pro mladistvé pachatele tuto právní úpravu modifikuje a xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Hlava III obecné části trestního zákoníku v návaznosti na to upravuje okolnosti vylučxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxné použití zbraně) - a hlava IV obecné části trestního zákoníku pak zakotvuje okolnosti způsobující zánik trestní odpovědnosti (účinnou lítost a proxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx a znaky trestní odpovědnosti zakotvené v obecné části trestního zákoníku jsou společné pro všechny trestné činy. To, co je charakteristické pro jednxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxstných činů a znaky, kterými se od sebe odlišují. Tato ustanovení je přitom třeba aplikovat ve vazbě na příslušná ustanovení obecné části trestního zákxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxíku, ale je nezbytné zabývat se i znaky zakotvenými v obecné části tohoto zákoníku.
Díl 1
Základy trestní odpovědnosti
Trestní odpovědnost je xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxí odpovědnosti za něj je pak jeho trestnost.
Trestní odpovědnost je v pojetí zakotveném v trestním zákoníku důsledně individuální. Vyloučeno je txxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxí. Stejně tak nelze v reakci na spáchaný trestný čin uplatnit kolektivní trestní sankci současně postihující několik osob. Na druhé straně určitá osobx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxxxxx x xxxx spáchání.
Trestní odpovědnost je vyvoditelná pouze za zaviněné činy. Co do své povahy je totiž subjektivní odpovědností, a proto její uplatnění přxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxvědné za spáchané trestné činy jsou za splnění zákonem stanovených podmínek jak fyzické osoby - a to dospělé i mladistvé - tak právnické osoby. Trestné čxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxhrnují tresty a ochranná opatření. Trestné činy spáchané mladistvými nesou označení provinění a sankcemi uplatnitelnými v reakci na jejich spáchání xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxestů a ochranných opatření jsou pak zakotveny v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Uplatnitelné jsou však pouze v reakcx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxávně sankcionovatelné.
Zásada zákonnosti a zásada subsidiarity trestní represe
JUDr.
Alexander
Sotolář
1.
Dvě xxxxxx xxxxxxxxx x x xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx spáchané trestné činy. Obě tyto zásady současně patří mezi klíčové zásady celého trestního práva hmotného.
2.
Zásada zákonnosti neboli legality xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xrestní sankce lze v reakci na jeho spáchání uplatnit. Trestným činem je ve smyslu této zásady jen to, co za něj označují zákonné trestněprávní předpisy. xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xrestním zákoníkem, zákonem o soudnictví ve věcech mládeže a zákonem o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.
3.
Zásada subsidxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxzazší z možných řešení, a to řešení určené pro zvláště společensky škodlivé případy. Současně je s jejím zakotvením spojeno omezení uplatnění trestní xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx K vyvození trestní odpovědnosti za určitý čin tedy nepostačuje to, že tento vykazuje všechny formální znaky určitého trestného činu. Není-li náležitx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxto způsobem jsou vymezeny dvě specifické podmínky trestní odpovědnosti, bez jejichž splnění není možné uplatnit trestní sankce.
K odst. 1
4.
Zásxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx
x
xxxxx xxxxx xxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xx x x xx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxznosti na čl. 39 Listiny. Podle něj jen zákony stanoví, které jednání je trestným činem a jaký trest, jakož i jaké jiné újmy na právech nebo majetku, lze za xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx x x x x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xetroaktivity může totiž být určitý čin trestný, jen pokud byla jeho trestnost stanovena dříve, než byl spáchán. S ohledem na to se trestnost činu posuzuxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x0 odst. 6 Listiny, § 2 odst. 1).
6.
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxně zákonem může být stanoveno též to, co určité činy charakterizuje jako trestné, tedy zejména znaky jejich skutkových podstat. Jejich zákonné vymezexx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxáchání. S ohledem na to je ve vztahu k těmto prvkům trestní odpovědnosti vyloučeno použití obyčejů i podzákonných norem. To nicméně nebrání stanovení oxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxx xx xxxxxxx x x xxx x xxxxxx x xxxxx xxxxnovením).
Ustanovení § 12 odst. 1 omezuje okruh zákonů vymezujících trestné činy a stanovících trestní sankce za jejich spáchání na trestní zákoníkx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx použitý v tomto kontextu ustanovením § 12 odst. 1 a výklad k němu).
7.
Ze zásady zákonnosti vyplývá rovněž zákaz analogie v neprospěch pachatele (xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxie ve prospěch pachatele (in bonam partem) se v principu připouští.
K odst. 2
8.
Základem trestní odpovědnosti je trestný čin. Trestní odpovědnosx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxu být uplatněny výlučně v reakci na jeho spáchání (srov. § 12 odst. 1 a § 111).
Trestněprávní reakce na spáchaný protiprávní čin však ve smyslu zásady suxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxdnot a vztahů. Trestnými činy tedy mohou být toliko závažnější případy protispolečenských jednání. Vzhledem k tomu, že trestní právo disponuje velicx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxximizovat pouze nezbytnost ochrany základních právních hodnot před společensky zvlášť škodlivými činy, a to zásadně jen v případech, kdy není k dispozxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxá zejména prostředky občanského, obchodního a správního práva - a trestní odpovědnost je na místě uplatňovat velice zdrženlivě jen v případech, v nichx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxska jsou rozhodné formální znaky charakterizující spáchaný čin jako trestný. Jejich naplnění však samo o sobě nepostačuje k uplatnění trestní odpověxxxxxx xx xxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxo trestného činu je totiž ve smyslu § 12 odst. 2 podmíněna splněním dvou předpokladů:
-
náležitou společenskou škodlivostí spáchaného činu a
-
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxrity trestní represe jako obecný interpretační princip, ale vycházeje z této zásady vymezuje dvě uvedené podmínky trestní odpovědnosti, když stanovxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxých, v nichž nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. Předpokladem závěru, že pachatel určitého protiprávního činu je za xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxvosti spáchaného činu - je vyjádřením materiálního korektivu jinak v principu formálního pojetí trestného činu, vymezeného v § 13 odst. 1. Reflektuje xxx xxxxx xx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxké okolnosti, za nichž k nim došlo, buď společensky zcela neškodné, nebo mají toliko zanedbatelnou společenskou škodlivost. Pro takové případy vylučxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x x2 odst. 2 vyjadřuje fakt, že trestní právo a z něj se odvíjející řešení představují krajní formu -
ultima ratio
- reakce na konflikty se zákonem a že z podxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx
xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xstavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 413/04 a stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ČR R 26/2013-III). Tento princip má své místo v systému trestníxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx spáchaného činu jako podmínkou trestní odpovědnosti. Vyjadřuje totiž skutečnost, že prostředky trestního práva je na místě uplatnit pouze tehdy, kdxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxdmínek trestní odpovědnosti. O trestněprávně postižitelný čin tedy nejde, nevykazuje-li potřebnou společenskou škodlivost anebo (alternativně) xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxnek trestní odpovědnosti.
10.
Postačuje-li v reakci na určitý čin uplatnění jiné než trestní odpovědnosti (tedy není-li ve smyslu principu tresxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxx
xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx podstaty určitého trestného činu ani to, že jde o čin obecně společensky škodlivý. Trestní odpovědnost totiž má jako krajní prostředek reakce na spáchxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx
xltima ratio
na druhé straně nevylučují spáchání trestného činu a uložení trestu v případě závažnějšího porušení určitých povinností soukromoprávnx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx činů naplňujících formální znaky trestných činů se trestní odpovědnost neuplatní, jen když postačí samotné užití prostředků mimotrestních norem, nxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xelze z jeho spáchání vyvozovat trestní odpovědnost, i když na jedné straně naplňuje všechny formální znaky skutkové podstaty určitého trestného činu x xx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx Podmíněnost trestní odpovědnosti náležitou společenskou škodlivostí představuje materiální korektiv ve vztahu k zákonem vymezeným formálním znaxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxny spatřovány jen v činech vykazujících potřebnou společenskou škodlivost (R 26/2013-II). Zákonem zakotvená podmíněnost trestní odpovědnosti a trxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x tedy v souladu s principy tzv. teleologického výkladu - a tím, mimo jiné, zabráněno tomu, aby byly za trestné činy považovány tzv. bagatelní činy nízké sxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxhu k činům zanedbatelné (nepatrné) společenské škodlivosti ani k činům zcela postrádajícím společenskou škodlivost. To platí, i když trestní zákoníx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx vyplývající důsledky ve vztahu k činům postrádajícím společenskou škodlivost nebo k činům zanedbatelné společenské škodlivosti.
13.
Trestní xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxné míry společenské škodlivosti z hlediska spodní hranice trestní odpovědnosti na zhodnocení konkrétních okolností jednotlivých případů orgány čixxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx spáchaného činu, osobu pachatele, míru jeho zavinění a jeho pohnutku, záměr nebo cíl. Jako určité vodítko přitom mohou posloužit kritéria upravená v § xx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xyl čin spáchán, a chování pachatele - tedy skutečnosti, s nimiž je třeba se vypořádat též při úvaze o trestu (srov. R 26/2013-II, § 39 odst. 2 a výklady k něxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxečenské škodlivosti při použití zásady subsidiarity trestní represe v souvislosti s řešením otázky viny od hodnotících kritérií pro posuzování povaxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xplatnění trestní odpovědnosti pachatele.
14.
Posuzování společenské škodlivosti má klíčový význam zejména při výkladu těch znaků trestných čixxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxtupků. V principu je však třeba hodnotit společenskou škodlivost všech činů naplňujících formální znaky skutkových podstat trestných činů.
Pojmovxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxm viz výklady k § 13 odst. 1.
Zásadně - co do základního východiska - přitom platí, že protiprávní čin, který vykazuje všechny formální znaky skutkové poxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxě vzato - řadí mezi trestné činy jen takové činy, u nichž za standardních okolností považuje za nezbytné uplatnit trestní odpovědnost a s ní spojené tresxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx činu je tedy na místě jen výjimečně v případech, v nichž s ohledem na určité specifické okolnosti a z určitých závažných důvodů není vhodné uplatňovat trxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxn v takovém případě je na místě příslušné hodnotící úvahy vztahující se k společenské škodlivosti spáchaného činu shrnout také v odůvodnění vynesenéhx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx
xxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx x xxxxxska své závažnosti nezaslouží, je též princip oportunity promítnutý zejména do § xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxx x x xxx xxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx pachatele trestného činu, jestliže vzhledem k významu a míře porušení nebo ohrožení chráněného zájmu, který byl dotčen, způsobu provedení činu a jeho xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxt jiné škodlivé následky činu, je zřejmé, že účelu trestního řízení již bylo dosaženo. Aplikace těchto ustanovení přichází v úvahu pouze v případech čixx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxé škodlivosti spáchaných činů naopak působí jejich beztrestnost. Zjištění, že ze stíhaného činu nelze s ohledem na to vyvodit trestní odpovědnost, muxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxního stíhání, nejsou-li splněny podmínky pro postoupení věci jinému orgánu příslušnému k projednání spáchaného činu jako přestupku, jiného správníxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx trestní represe kladoucí důraz na společenskou škodlivost posuzovaných činů totiž vytváří prostor pro
restriktivní
výklad zákonných skutkových pxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xeliktů - vycházející z principu oportunity a z široké možnosti uplatnění odklonů od standardního řízení - oproti tomu akcentuje veřejný zájem a význam xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxvat v přístupu ke konkrétním případům a řešit je důsledně individuálně. Obecně přitom platí, že hmotněprávní řešení má přednost před procesním řešeníxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xež trestní odpovědnosti, a teprve když tomu tak není lze přistoupit k případnému ukončení trestního stíhání s ohledem na nedostatek veřejného zájmu na xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xosuzování trestní odpovědnosti mladistvých za jejich protiprávní činy naplňující formální znaky trestných činů.
Trestní odpovědnost mladistvýcx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xx x xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxé a mravní vyspělosti mladistvých, která jim umožňuje rozpoznat protiprávnost jimi spáchaného činu a ovládnout své jednání (§ 5 odst. 1 z. s. m.). To znaxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxznat protiprávnost jím spáchaného činu a ovládnout své jednání, není trestně odpovědný za čin jinak trestný, nedosáhl-li potřebné rozumové a mravní vxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxcech mládeže stojící vedle dalších podmínek jejich trestní odpovědnosti vyplývajících z obecné xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xplatnění relativní trestní odpovědnosti mladistvých je motivováno snahou reagovat na situace, kdy jejich nedostatečná zralost vyvolaná jejich opoxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xrovinění a jejich formální znaky jsou vymezeny v trestním zákoníku a v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže.
Zákon o soudnictví ve věcech mládeže - sxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx x xxxx xxx xxxxx xxxxx x právní úpravy vztahující se na dospělé, tedy z ustanovení § 12 odst. 2. Na rozdíl od předchozí právní úpravy účinné do 31.12.2009 nyní platná právní úpraxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx dětský věk mladistvých a s ním spojený obecně dosud nižší práh jejich rozumové a mravní vyspělosti než u dospělých je ovšem na místě vyvozovat u nich tresxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxky trestní odpovědnosti za činy nízké (malé) společenské škodlivosti ani za činy zcela postrádající společenskou škodlivost. Uplatnění trestních oxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xrestní represe.
17.
V systému soudnictví ve věcech mládeže je pamatováno i na reakci na činy jinak trestné spáchané trestně neodpovědnými mladisxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxtmi mladšími patnácti let - trestně neodpovědnými už z důvodu nízkého věku - a to opatřeními netrestní - převážně výchovné - povahy (viz § 5 odst. 2 a § 89 oxxxx x xx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xx xpojení s § 93 odst. 7 a § 18 z. s. m.], výchovná omezení [§ 93 odst. 1 písm. b) z. s. m. ve spojení s § 93 odst. 7 a § 19 z. s. m.], napomenutí s výstrahou [§ 93 odstx x xxxxx xx xx xx xx xx xxxxxxx x x xx xxxxx x x x xx xx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxředisku výchovné péče [§ 93 odst. 1 písm. d) z. s. m. ve spojení se zákonem č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zaxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xx xxxxxxx x x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x x x x x xx xxxxx xx xx x x x xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xx xxxxxní s § 93 odst. 2 a 3 z. s. m. a zákonem č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xx xxxxxxx x x xx xxxxx x x x x x xxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxifickém občanském soudním řízení svou povahou blízkém řízení ve věcech péče o nezletilé (viz hlavu třetí zákona o soudnictví ve věcech mládeže). Uložix xx xxx xxx x xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xákon nijak nespecifikuje, ale s ohledem na jejich věk a s ním spojený obecně dosud nízký práh jejich rozumové a mravní vyspělosti lze mít za to, že musí jít x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xožné kromě toho uložit ochranná opatření vyjmenovaná v § 21 z. s. m. - konkrétně ochrannou výchovu, ochranné léčení, zabezpečovací detenci a zabrání vxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx trestním řízení podle hlavy druhé tohoto zákona. Ve vztahu k jednomu trestně neodpovědnému mladistvému v reakci na jeden jeho čin jinak trestný však nexx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxx x xxxxxxx xx zásadou
ne bis in idem
. Je proto nezbytné zvolit s přihlédnutím k okolnostem případu a poměrům mladistvého jedno z těchto řízení a toliko v jeho rámci přixxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx x xxxozováním trestní odpovědnosti právnických osob a důsledků z ní vyplývajících. Pro právnické osoby je přitom směrodatná obecná právní úprava obsaženx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx k tomu, že právnická osoba je pouhou právní fikcí, lze ji přičítat spáchání trestného činu, jen pokud jeho znaky naplnila určitá s ní spojená fyzická osoxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxické xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxních úkolů. Trestní odpovědnosti právnické osoby nebrání, nepodaří-li se zjistit, která konkrétní fyzická osoba naplnila znaky určitého trestného xxxx xx xx x x x xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxědnost se posuzuje samostatně, a to i když je proti nim vedeno společné řízení (§ 31 zák. o tr. odpovědnosti práv. osob).
Mezi trestnými činy, jejichž spxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxno, aby jednáním přičitatelným právnické osobě sice byly naplněny všechny formální znaky skutkové podstaty určitého trestného činu, ale jeho společxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxcím ze spáchaného činu bagatelní čin. To přitom ve smyslu zásady subsidiarity trestní represe vylučuje trestní odpovědnost právnické osoby i uplatněxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx této zásady též v kontextu s možností současného uplatnění trestní odpovědnosti fyzické osoby jednající jejím jménem, v jejím zájmu nebo v rámci její čxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxovědnosti nebo uplatnění trestní odpovědnosti oné fyzické osoby za stejný čin bude s ohledem na konkrétní okolnosti případu postačující, takže nebudx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xaměstnance v případě vyvození trestní odpovědnosti vůči právnické osobě.
Související ustanovení:
§ 1 - zákaz retroaktivity, § 13 - trestný čxxx x xx x xxxxxxx x xxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxx x xxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx
x xxxxx x
x xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xe také to, že vymezení trestného činu, stíhání jeho pachatele a jeho potrestání je věcí vztahu mezi státem (jím reprezentovanou státní mocí) a pachatelxxx x xx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxném případě nutno opakovaně zdůraznit, že zmíněná pravidla představuje právě trestní řád. Ten je vybudován na principech neodmyslitelných od základxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxáva ústavního je nutno znovu připomenout čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), v němž je zakotvena jedna ze základních úsxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx
Tam, kde stát zasahuje do soukromí občanů nebo kde jeho úředníci nevystupují zřetelně a vždy proti páchání trestné činnosti, ale předstírají, že jsou s xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x x xxxx xxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxi České republiky, popř. § 363 tr. zákoníku, týkajících se beztrestnosti policejního agenta působícího v rámci organizované zločinecké skupiny).
Nxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xl. 7 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod). Podmínky trestnosti jsou dány podmínkami trestní odpovědnosti, mezi něž patří i protixxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxbod, pakliže jednání státu (v dané věci Policie České republiky) se stává součástí skutkového děje, celé posloupnosti úkonů, z nichž se trestní jednánx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxž ve své komplexnosti tvoří trestný čin, resp. takový podíl státu na jednání osoby, jehož důsledkem je trestní kvalifikace tohoto jednání.
xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxový stav věci, zakládající pouhou pomoc ke spáchání dokonaného trestného činu loupeže, spáchaného jiným, byl právně kvalifikován jako spolupachatexxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxého činu spáchaného formou spolupachatelství loupeže.
Ústavní soud posoudí takovýto postup obecného soudu jako nepřípustnou analogii trestního zxxxxx xx x xxxxx xxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxž jaké se dopustil, popř. v důsledku toho i přísněji trestná forma trestného činu, tzn. trestný čin pokračující ve větším rozsahu, než jaký skutečně spáxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xin, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoně, nýbrž i ustanovení čl. 39 Listiny, zakotvující ústavní princip legality trestního práva, tzn., že jen zxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
Každé trestní stíhání v sobě bezpochyby zahrnuje střet mezi právem na osobní svobodu a veřejným zájmem, reprezentovaným pravomocí xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx právního musí takové zakázané jednání představovat dostatečně závažnou hrozbu pro společnost jako celek a jeho jednotlivé znaky musejí být jednoznaxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx ktorých sú formálne znaky trestného činu lúpeže naplnené v malej intenzite, posudzujú ako trestný čin vydierania. Stáva sa tak predovšetkým v prípadoxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxú i v prípadoch jednorázových samostatných drobných lúpeží, pokiaľ násilné konanie nie je príliš intenzívne a majetkový prospech útočníka je zanedbaxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xe totiž v pomere špeciality k trestnému činu vydierania a zmysel tejto zákonnej úpravy je celkom jasný. Zákonodarca vyčleňuje z možných útokov proti slxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxním skutkovej podstaty trestného činu lúpeže predovšetkým s pomocou formálneho znaku, ktorého podstatou je, aby útok proti slobode smeroval zároveň xx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxie vykazuje znaky skutkovej podstaty trestného činu lúpeže, treba podriadiť toto konanie pod príslušné zákonné ustanovenie. V žiadnom prípade nemožxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxlňovať. Takýto postup je v zrejmom rozpore s požiadavkami zákonnosti a nevyhnutne oslabuje xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx činu lúpeže, znižujú výrazne stupeň spoločenskej nebezpečnosti činu, treba skúmať, či tento stupeň nie je malý v zmysle § 75 tr. zákona, resp. nepatrný x xxxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxx xxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xb. rozh. tr.). Takéto konanie by, pravda, mohlo byť napr. priestupkom, ktorý by riešil vo svojej kompetencii príslušný správny orgán. Naopak, ak je stuxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxje zákon iné riešenie, než podriadiť posudzované konanie pod presne zodpovedajúcu skutkovú podstatu a kvalifikovať ho ako trestný čin lúpeže. Skutočxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xiadnych zákonných prostriedkov, napr. uložením trestu pod spodnú hranicu zákonej sazby. [Nyní jde o materiální korektiv formálního pojetí trestnéhx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxdiče motorového vozidla, který řídil po požití alkoholického nápoje, byly sníženy v míře odpovídající reálnému nebezpečí porušení zájmů chráněných xxxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxoto trestného činu, například okolností, že obviněný byl již dvakrát potrestán pro trestný čin opilství podle § 201 tr. zákona. Takový postup by byl v roxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx
x xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxx x x xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx xxxxx 1
R 43/1990
K odst. 2
K principu ultima ratio
Právní řád, byť vnitřně diferencovaný, tvoří jednotu, a jako s takovým je třeba s ním zacházet při apxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxně právní stránka věci.
Jestliže pro policejní orgán a státního zástupce znamená v přípravném řízení úřední povinnost vyhledat z vxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxutečnosti bez ohledu na to, zda svědčí ve prospěch či neprospěch obviněného, tím spíše lze říci, že soud je touto zásadou oficiality rovněž vázán, neboť xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxeví důvodné pochybnosti, založené např. na důkazech, které je možné hodnotit (jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech) odlišně, z jiného úhlu xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx Ústavního soudu pochybily, pokud zaměřily své dokazování výhradně k prokázání viny stěžovatele, aniž vzaly v úvahu, zda v dosud zjištěném skutkovém sxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxízející se verzí, že inkriminované jednání stěžovatele bylo projevem zadržovacího práva podle § 175 a násl. nyní platného občanského zákoníku (respx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx
x x xxxxxx xrincipu vyplývá, že ochrana majetkových vztahů má být v prvé řadě uplatňována prostředky občanského a obchodního práva a teprve tam, kde je taková ochrxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x trestní odpovědnosti. Zadržení cizí věci za účelem zajištění své pohledávky nelze podkládat bez dalšího za "přisvojení si cizí věci" a za zpronevěru, x xx xxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxž existuje spor ohledně splnění podmínek zadržovacího práva, mají dostatek možností, jak vyřešit tento spor prostředky občanského práva a cestou občxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx v těch případech, kde jiné právní prostředky selhávají nebo nejsou efektivní.
Trestní právo a trestněprávní kvalifikaci určitého jxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx
xxxxxx xxxxx
x xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxevším celospolečenský, tj. z hlediska ochrany základních společenských hodnot. V zásadě však nemůže sloužit jako prostředek nahrazující ochranu prxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx, jimž má soudní moc poskytovat ochranu. Je však nepřijatelné, aby tuto ochranu aktivně přebíraly orgány činné v trestním řízení, jejichž úkolem je ochxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxře. Ústavní soud k tomu dodává, že je v právním státě nepřípustné, aby prostředky trestní represe sloužily k uspokojování subjektivních práv soukromoxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
Otázka, zda, kdy a za jakých okolností je bývalý nájemce povinen vyklidit byt, je výsostně věcí občanskoprávní, a není nutné ani vhodné, aby do xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxní o žalobě pronajímatele k vyklizení bývalého nájemce, pak do uplynutí lhůty stanovené soudem k vyklizení bytu nelze připustit, že by se bývalý nájemcx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxx xxbo k nebytovému prostoru. Tento náhled na danou problematiku považuje Ústavní soud za zásadní i při vědomí možného zneužití shora uvedených občanskopxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxv fyzických a právnických osob jsou vyčerpané, neúčinné nebo nevhodné. Ostatně
judikatura
obecných soudů vždy doposud řešila ve vztahu k naplnění skxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxdem stanovená lhůta k vyklizení bytu, anebo dokonce bylo již vedeno exekuční řízení (např. 5 Tz 29/1999 in Sbírka soudních rozhodnutí, ročník 2000, č. 3x xxxx xx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx garantovaných základních práv a svobod, a nikoli přezkoumáním věci samé pohledem jednoduchého práva. Pro oblast dokazování z toho plyne maxima vést dxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xěci.
Právní řád, byť vnitřně diferencovaný, tvoří jednotu a jako s takovým je třeba s ním zacházet při aplikaci jednotlivých ustanovení a institutů; pxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxx xxxio
- nemůže být ignorována obchodněprávní stránka věci.
Pravidla liberálního demokratického právního státu vyžadují, aby vina pachatele byla autxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxx, a to s ohledem na obsah tehdy účinného trestního zákona, nebo tam, kde je to třeba s ohledem na ustálenou a obecně dostupnou judikaturu obecných soudů. Txxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxo (14307/88, § 52) a Cantoni vs. Francie (17862/91, § 29).
Právní situace týkající se užívacích práv nebyla jednoznačná, což zvýšilo nxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx se k čl. 39 Listiny, vyžadujících, aby vina pachatele byla autoritativně konstatována jen ohledně takového jednání, o němž mohl pachatel v době, kdy se xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xx xxxxxx x xxxxxxm na ustálenou a obecně dostupnou judikaturu obecných soudů.
Z ústavního hlediska totiž žádný soud nemůže přehlížet zjevnou skutečnost, že nástrojex xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx x ústavního hlediska) zaručuje, že takové omezení bude možno ještě považovat za proporcionální s účelem sledovaným trestním řízením (ve smyslu čl. 1 odxxx x xxxxxx xx x xxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xpriorní trestněprávní postih a vyplnit dispozici blanketní normy § 270 tr. zákona, musí být natolik přesné a ve svých důsledcích předvídatelné, aby byxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxx xrojit soukromoprávními prostředky podle zásady
vigilantibus iura
. Při jejich nedostatečnosti uplatnit sankce správní, a teprve na posledním místěx xxxx
xxxxxx xxxxx
x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xyl v rozporu s již naznačeným principem subsidiarity trestní represe, který vyžaduje, aby stát uplatňoval prostředky trestního práva zdrženlivě.
Ix xx xxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxůsobem totiž dochází k znerovnoprávnění osob v jejich vzájemných vztazích a k neúctě orgánů veřejné moci k rovnosti občanů, tedy k porušení čl. 1 Listinx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxx x xxxxxx xxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxx xx xxxxxxx
xxx xxupeň nebezpečnosti trestného činu pro společnost je mimo jiné určující zejména význam chráněného zájmu. Čím významnější je konkrétní chráněný zájemx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx
xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxe posuzovat izolovaně od chování poškozeného.
V trestních věcech bezpochyby existuje střet mezi právem na osobní svobodu, x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxk i pro lidi jí tvořící a pravomocí trestat pachatele takových jednání. Z hlediska materiálně právního musí takové zakázané jednání představovat dostxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxé škodlivosti spáchaného činu.]
- viz
judikatura
k § 13 odst. 1
Ustanovenie § 3 odst. 4 tr. zákona vyžaduje hodnotiť xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxcim spôsobom zasahuje aj do úvah o tom, či ide o trestný čin závažnejšieho alebo menej závažnejšieho charakteru. Uvedené ustanovenie treba považovať i xxx xxxxxxx x xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxitého konania. [Nyní jde o posuzování společenské škodlivosti spáchaného činu ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku a o aplikaci § 2 odst. 1 tr. zákoníku.]
x xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x x xxxt. 4 tr. zákona. Nelze proto některá z těchto hledisek posuzovat izolovaně mimo rámec stupně nebezpečnosti činu pro společnost. [Nyní jde o posuzování xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxx
xxxxxxxxx xx trestným činem loupeže nevznikla poškozenému žádná majetková škoda, není rozhodujícím kritériem pro posouzení stupně nebezpečnosti činu pachatelx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx xxxxx x
x 29/1966
Rozsah škody způsobené majetkovým trestným činem je důležitým hlediskem pro stanovení stupně nebezpečnosti činu pro společnost. [Nyní pxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx z hlediska každého z oněch ustanovení. [Nyní posouzení míry společenské škodlivosti.]
R 25/1970-III
- viz
judikatura
k § 58
R 50/1970
- viz
juxxxxxxxx
x x xx xxxxx x
x xxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x okolnostem, které zakládají znaky trestného činu, kterým byl obžalovaný uznán vinným, nýbrž i k dalším okolnostem, které sice nejsou nutné k naplnění xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxí posuzování míry společenské škodlivosti ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku.]
R 13/1973-II
Verejný činiteľ, ktorý s úmyslom spôsobiť inému škodu xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxo, že nadriadený orgán, do ktorého právomoci inak vec patrí, dodatočne jeho konanie schváli alebo s ním vysloví súhlas, ibaže vzhľadom na okolnosti príxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxmu neoprávnený prospech vykonáva svoju právomoc spôsobom odporujúcim zákonu [§ 158 odst. 1 písm. a) tr. zákona], schválenie alebo súhlas nadriadenéhx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xx xr. zákoníku ve spojení s § 12 odst. 2 tr. zákoníku.]
R 43/1978
- viz
judikatura
k § 13 odst. 1
R 40/1986
- viz
judikatura
k § 13 odst. 1
R 34/1989-I
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx xxxxx x
x xxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx xxxxx x
x xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxx (resp. pokusu o tento trestný čin), která je speciální ve vztahu ke skutkové podstatě trestného činu vydírání podle § 235 tr. zákona, nelze skutek pouze x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx pachatele naplňuje formální znaky trestného činu znásilnění, avšak jeho skutkové okolnosti výrazně snižují stupeň společenské nebezpečnosti činux xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx x xx xxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xe, nemůže jít o trestný čin znásilnění, ani o jiný mírnější trestný čin. [Nyní jde o vztah trestných činů podle § 174 tr. zákoníku a podle § 185 tr. zákoníkx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxí věci, které se pachatel zmocnil vloupáním [§ 247 odst. 1 písm. b) tr. zákona], sama o sobě ještě neznamená, že uvedený čin vykazuje nepatrný stupeň nebexxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxzkou společenskou škodlivost jednání vykazujícího znaky trestného činu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku.]
R 38/1993-III
Při úvahxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xkutkové podstaty zákon předpokládá, že při jejich naplnění v běžně se vyskytujících případech bude stupeň nebezpečnosti činu pro společnost zpravidxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x x x xx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxtním případě, přestože byly naplněny formální znaky určité skutkové podstaty, nedosáhne stupně odpovídajícího dolní hranici typové nebezpečnosti xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxiální korektiv formálního pojetí trestného činu v podobě požadavku společenské škodlivosti spáchaného činu ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku.]
R 43xxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxm, je třeba postupovat tak, že orgán činný v trestním řízení nejprve učiní potřebná zjištění o rozhodných skutkových okolnostech. Dále učiní závěr o toxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xro společnost, který je materiální podmínkou trestnosti. [Nyní společenská škodlivost ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku.]
R 20/1998
Základním pxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxný, jehož trestnost je v konkrétním případě vyloučena jen s ohledem na nedostatek věku pachatele. Takový čin musí vykazovat nejen všechny ostatní formxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx
I. Trestným činem je podle trestního zákoníku takový protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v tomxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxým činem a je třeba vyvodit trestní odpovědnost za jeho spáchání. Tento závěr je však v případě méně závažných trestných činů korigován použitím zásady xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxx xxxatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. Zvláštnost materiáxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxx xi aplikovat nikoli přímo, ale v zásadě jen prostřednictvím právních institutů a jednotlivých norem trestního práva.
II. Zakotvení zásady subsidiarxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xnaky trestného činu je třeba vykládat tak, aby za trestný čin byl považován jen čin společensky škodlivý.
Společenská škodlivost není zákonným znakex xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxečenskou škodlivost nelze řešit v obecné poloze, ale je ji třeba zvažovat v konkrétním posuzovaném případě u každého spáchaného méně závažného trestnxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxx x xx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxané skutkové podstaty trestného činu a dalším okolnostem případu.
Úvaha o tom, zda jde o čin, který s ohledem na zásadu subsidiarity trestní represe nexx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxvídá běžně se vyskytujícím trestným činům dané skutkové podstaty.
III. Kritérium společenské škodlivosti případu je doplněno principem
ultima ratxx
x x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx neúčinné nebo nevhodné.
IV. Zásada subsidiarity trestní represe se uplatní při posuzování trestných činů jak pachatelů fyzických osob, tak pachatexx xxxxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxou škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu, není okolností, která by ve smyslu zásady subsidiarity trestní represe dovolovala rezignovat na xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxx xxxxxx x x59a odst. 4 tr. řádu) nebo některého z odklonů v trestním řízení [srov. § 179c odst. 2 písm. f), g), h), § 307 a § 309 tr. řádu, § 70 zákona o soudnictví ve věcexx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxst pachatele plynoucí z uplatnění zásady subsidiarity trestní represe z hlediska viny ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku, má přednost před procesním řexxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx
x xxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xxx
x xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx
x. a kol.
Zákon o soudnictví ve věcech mládeže. Komentář.
3. vyd.
Praha:
C. H. Beck,
2011.
Kratochvíl,
V. a kol.
Kurs trestního práva.
Trestní právo xxxxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xx x xxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx
xx x xxxx
xxxxxx x xxxxxxx xád České republiky II.
Práva a svobody.
Praha:
Linde,
1995.
Repík,
B.
Evropská úmluva o lidských právech a trestní právo.
Praha:
Orac,
2002.
xxxxx
xx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xx 252.
Klouček,
Z.,
Topinka
K.
Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob z pohledu jeho sociálních souvislostí.
Trestněprávní revue,
2011,
xx xxx
xx xxxx
xxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx
č. 2,
s. 25.
Pipek,
J.
Formální pojetí trestného činu a princip oportunity.
Trestněprávní revue,
2004,
č. 11,
xx xxxx
xxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx
xx xx
xx 159.
Solnař,
V.
Protizákonnost a její vztah k povinnosti.
Všehrd,
1923,
č. 3.
Šámal,
P.
Subsidiarita trestní represe ve vztahu k jednotlivxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxx
xxxxxxx xxx
xxxxx
xxxxxxder
Sotolář
1.
Trestný čin má v systému trestního práva klíčovou roli. Právě jeho spáchání je totiž základem trestní odpovědnosti, a pouzx x xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x x x xxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x § 13, a to jako protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v trestním zákoně. Trestní odpovědnost za něj lze xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxiprávnost, objekt, objektivní stránka, subjekt a subjektivní stránka.
Protiprávností je v tomto kontextu míněna jednak obecná xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxprávnost výslovně vyjádřená v některých skutkových podstatách takovými specifickými znaky jako "neoprávněně", "v rozporu se zákonem", "bez povolexxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xinu je charakterizována jednáním, jeho následkem a příčinným vztahem mezi nimi, fakultativně i určitým způsobem jednání, místem činu nebo použitím uxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx (patnácti let) a je příčetná (§ 25 a 26). Nadto lze spáchání určitých trestných činů přičítat právnickým osobám (§ 7 a 8 zák. o tr. odpovědnosti práv. osxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x x xx xxxx x xxx xxpovědnosti práv. osob). Některých trestných činů se může dopustit jen osoba v určitém postavení nebo se zvláštní způsobilostí, anebo osoba s určitou vxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xdpovědnost je pojata jako odpovědnost za zavinění (§ 13 odst. 2, § 15 a 16), avšak fakultativně může být určena i pohnutkou, cílem nebo jiným subjektivnxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x x2 odst. 1, podle něhož jen trestní zákon vymezuje trestné činy a stanoví trestní sankce, které lze za jejich spáchání uložit.
Naplnění těchto formálníxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxhlednit materiální korektiv v podobě požadavku určité společenské škodlivosti spáchaného činu, legislativně zakotvený v § 12 odst. 2. Ten je současnx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxostředky selhávají. Trestněprávní kvalifikaci určitého jednání jako trestného činu je tedy třeba považovat za krajní prostředek, který má význam jex x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxch jednání, a to ve smyslu zásady, že tam, kde postačí k regulaci prostředky civilního nebo správního práva, jsou trestněprávní prostředky nejen nadbyxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxických a právnických osob vyčerpané, neúčinné nebo nevhodné (srov. nálezy Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 413/2004 a sp. zn. II. ÚS 372/2003 a rozhodnuxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xo má i svůj zásadní interpretační význam: znaky trestného činu je nezbytné xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xestanoví žádnou obecnou míru nejmenší požadované společenské škodlivosti, je zřejmé, že trestněprávně postižitelným činem nemůže být čin vykazujíxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxx x x xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxdevším povahou a závažností spáchaného činu a osobou pachatele (srov. přiměřeně § 39 odst. 2 a výklady k němu).
Dané pojetí trestného činu umožňuje odxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx by neměly být považovány za trestné činy, zvláště pak od správních deliktů, stejně jako od činů zdánlivě naplňujících formální znaky trestných činů, axxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxlečenské škodlivosti trestněprávně postižitelných činů do výkladu takových jejich znaků, které nemají jasnou spodní hranici, zároveň brání tomu, axx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx x x xxx xxxx xxx xx x xxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxx x x xx xxst. 1 vymezen jako čin protiprávní a trestný na podkladě formálních znaků trestného činu, ale zároveň je ve smyslu § 12 odst. 2 chápán jako souhrn takovxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxva.
4.
Trestním zákonem, v němž jsou formální znaky trestného činu konkretizovány, se podle § 110 rozumí trestní zákoník, a podle povahy věci - v txxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx osob a řízení proti nim.
5.
Pojem trestného činu je trestním zákoníkem chápán jako obecný pojem, zastřešující bipartici soudně trestných deliktůx xxxxx xx xxxxx x xx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxi pachateli - fyzickými osobami - a na trestné činy právnických osob. Oproti tomu v systému soudnictví ve věcech mládeže se neuplatní. Trestný čin spáchxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xx xx xxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxxxxx činem se podle tohoto ustanovení rozumí - nevyplývá-li z jiného ustanovení něco jiného - též příprava trestného činu (§ 20), pokus trestného činu (§ xxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxx
xx
xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxnská jednání. Mezi ně patří vedle trestných činů činy jinak trestné, správní delikty (přestupky a kázeňské přestupky), občanskoprávní delikty a jiné xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxx xxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxn. vzhledem ke konkrétním okolnostem případu. Jinak, tj. za jiných okolností, by byl takový čin trestným činem a v návaznosti na to i trestně postižitelxxx
xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx x xxxx xxxxx x xxxdistvých též jejich nízké rozumové a mravní vyspělosti (§ 5 odst. 2 z. s. m.). Takové činy naplňují všechny ostatní formální znaky skutkové podstaty určxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx, u nichž chybí protiprávnost, a činy, které nejsou tak společensky škodlivé, aby je bylo možné z hlediska materiálního korektivu považovat za činy trexxxxx
xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xinak trestné jejich dospělých nepříčetných pachatelů a jejich trestně neodpovědných mladistvých pachatelů je možné reagovat přijetím ochranných oxxxxxxx xx xx xx xxx xxx xxxxxxxxx x xx xx xx xx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxx x x x xx xxxt. 2 z. s. m.) pak lze projednat ve specifickém řízení podle hlavy třetí zákona o soudnictví ve věcech mládeže a ve vztahu k takovým dětem v něm uplatnit šixxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xx xx xx x xxxxxx x x xxx xxx xxx x xxxxxx xxxx x xxxx xxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xinu obsažená v § 13 odst. 1 vychází z toho, že trestným činem může být pouze čin protiprávní a trestný.
Trestným je ve smyslu této definice čin výslovně zxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxvost.
Trestným činem je tedy protiprávní společensky škodlivý čin označený trestním zákonem za trestný, naplňující v tomto zákoně vymezené znaky.
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxe rovněž to, že je ve smyslu § 111 v návaznosti na čl. 40 odst. 1 Listiny jediným soudně trestným deliktem.
Součástí definice trestného činu v § 13 odst. x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxch znaků. Z ustanovení § 12 odst. 2 však vyplývá, že žádný čin nemůže být trestný, není-li náležitě společensky škodlivý, proto je nezbytné v každém jedxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxvé. Trestný čin tedy není možné chápat jako pouhý souhrn zákonem stanovených znaků. Naopak, v každém jednotlivém případě je třeba přihlédnout k tomu, cx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxného činu posuzovat důsledně individuálně se zohledněním specifických skutečností podřaditelných pod jednotlivé znaky skutkové podstaty daného txxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx trestný čin jen v činu náležitě společensky škodlivém. Takový přístup umožňuje též adekvátně reagovat na tzv. bagatelní delikty a odlišit trestný čin xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
K hmotněprávnímu a procesnímu řešení bagatelních deliktů viz blíže výklad k § 12, bod 15.
10.
Pro posouzení toho, zda určitý čin je trestný a patří vx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx a v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Jen v těchto právních předpisech je řečeno, co se rozumí trestným činem; v prvním oxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxx x xxxxxx x xxxxxx
xxx
xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xako trestný, jsou podle § 13 odst. 1 znaky uvedené v zákoně. Těmito znaky jsou míněny formální znaky trestného činu. Ty jsou popsány jednak ve zvláštní čxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xoupeže apod.) a jednak v některých ustanoveních obecné části trestního zákoníku, v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže a v zákoně o trestní odpovědnxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx x xxx x xladistvých přistupuje dostatečná rozumová a mravní vyspělost. Naopak u právnických osob z povahy věci nehraje žádnou roli věk. Jako takové nemohou býx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx x x xxxxiska toho, zda jsou příčetné, či nikoliv, a toto přičítat právnickým osobám.
12.
Znaky skutkové podstaty trestného činu jsou typové znaky odlišuxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxného činu, které nemají onu rozlišovací schopnost, avšak jejich naplněním je podmíněno uplatnění trestní odpovědnosti za jakoukoliv skutkovou podsxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxého roku jeho věku - a jeho příčetnost - tedy duševní stav, v němž je schopen rozpoznat protiprávnost spáchaného činu a ovládnout své jednání. Ve vztahu k xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxádeže. Specifické postavení mezi těmito znaky má znak protiprávnosti trestného činu. Ve své obecné formě - totiž v podobě rozporu s právním řádem jako cxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxe - věk a příčetnost - však musí být i protiprávnost dána u každé skutkové podstaty trestného činu, protože trestným činem může být pouze čin právem zakázxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx tím, že je čin uveden v trestním zákoníku jako trestný, je totiž současně vyjádřeno to, že jde o zakázaný čin. Navíc některé skutkové podstaty trestnýcx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx takové vazby, a vyjadřují tento znak slovy jako "v rozporu s právním předpisem", "neoprávněně", "nedovoleně", "bez povolení", "porušením právního pxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxdy dopadající jinak na tzv. normativní znaky skutkové podstaty, zvláště pak se na něj musí vztahovat zavinění pachatele. Absence znaku protiprávnostx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx x x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxa o činu spáchaném za okolností vylučujících protiprávnost. Ty nejpodstatnější z těchto okolností jsou vymezeny zákonem a patří mezi ně krajní nouze (x xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x určitých specifických případech i jednání policejního agenta (§ 363), advokáta a duchovního (§ 386). Vedle toho mohou být takovými okolnostmi rovněž xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxho kterého trestného činu.
13.
Skutková podstata trestného činu sama o sobě představuje souhrn objektivních a subjektivních znaků schopných odlxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxnky, avšak i některé znaky subjektu. Skutkové podstaty trestných činů jsou tedy vymezeny těmito čtyřmi skupinami znaků. Některé navíc také znaky, ktexx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx x x xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxnu"). Oproti tomu do skutkové podstaty trestného činu nepatří věk a příčetnost pachatele ani obecná charakteristika protiprávnosti, neboť tyto znakx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxdnosti spočívající v náležité společenské škodlivosti spáchaného činu.
Formami trestné činnosti - a současně trestnými činy - jsou ve smyslu § 111 txx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxství, návod k němu a pomoc (viz § 20, 21 a 24 a výklady k nim). V případech této trestné činnosti směřuje jednání pachatele k naplnění znaků skutkové podsxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xx x xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx podstatami trestných činů se co do toho jak jsou formulovány a konstruovány rozlišují skutkové podstaty jednoduché a složité a skutkové podstaty popixxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx pro složité skutkové podstaty je charakteristická mnohost znaků z jejich jednotlivých skupin. Takto konstruované skutkové podstaty mohou mít podobx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxlostní) - podobu kumulativních skutkových podstat - kdy musí být současně naplněno několik znaků z téže skupiny (například dvojí jednání nebo dvojí zaxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxad loupeže a usmrcení z nedbalosti). Popisné skutkové podstaty obsahují přímo v dispozici výčet jednotlivých znaků daného trestného činu, odkazovacx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx obecně na určitý právní předpis, nebo odkazují na jeho dílčí část, tedy na více norem, a to s různou mírou konkrétnosti či obecnosti.
Vedle toho má specixxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxpňovanými trestními sazbami za jejich naplnění. Základní skutkové podstaty obsahují souhrn určujících běžných znaků. Kvalifikované skutkové podsxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx Oproti tomu privilegované skutkové podstaty mají vedle oněch běžných znaků jeden nebo více znaků, xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xkutkové podstaty se přitom může odvíjet několik kvalifikovaných i privilegovaných skutkových podstat. To má svůj význam také z hlediska zavinění vyžxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxx x x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx
xxutková podstata trestného činu je abstraktním vyjádřením souhrnu znaků charakterizujících daný druh trestného činu. Nelze ji proto směšovat s konkrxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxchatele a jím zapříčiněný trestněprávně významný následek (R 41/2002-I). Následek závažný z hlediska trestního práva, který pachatel způsobil nebo xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx kauzální pro takový trestněprávně
relevantní
následek, jestliže jsou zahrnuty zaviněním (viz R 8/1985). Základem skutku je za této situace jednáníx xx xx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxávně
relevantní
následek, jehož příčinou je takové jednání. V takovém jednání jako v celku nebo v jeho dílčích částech může mít svůj původ i několik takxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxutku tedy plně postačuje rovněž takové částečně společné jednání. Sledovaný trestněprávně
relevantní
následek spolu se společným záměrem a vzájemxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xx xxxiný skutek v hmotněprávním smyslu považuje též každý hromadný a trvající trestný čin, stejně jako spadají do rámce jednoho skutku i všechna vývojová stxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxo trestného činu, tak znaky skutkových podstat několika trestných činů. Proto má vymezení toho, co se rozumí skutkem, stejně jako toho, kdy jde o jeden sxxxxx x xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xůže sbíhat nejen v jednočinném souběhu, ale i ve vícečinném souběhu. Na rozdíl od jednočinného souběhu, v jehož případě je jediným skutkem spácháno vícx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxtných činů samostatně. Pokud je tedy z povahy věci vyloučen jednočinný souběh trestných činů podle dřívějšího a nového zákona, jejich vícečinný souběx xx xxxxx xxxx x x xxxxx x x xxxxxx x xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxx xx x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxo tím, že za sbíhající se trestné činy, na něž má být reagováno jedním trestním postihem, jsou považovány všechny trestné činy, kterých se pachatel dopuxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxmbinace vícečinného a jednočinného xxxxxxx xxxx x xx xxxxx x x x x xxxxxxx x xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxje-li tedy současně znaky skutkových podstat několika trestných činů, je v zásadě na místě použít všechny jeho právní kvalifikace přicházející v úvahx x xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxamená případy, kdy skutek formálně vykazuje znaky více skutkových podstat trestných činů, ale jejich jednočinný souběh je vyloučen, neboť jsou navzáxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxný čin hromadný. Poměr speciality a subsidiarity může být dán mezi ustanoveními určenými k ochraně stejných zájmů. Speciálním ustanovením je přitom pxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxstata se vyznačuje tím, že má oproti obecné skutkové podstatě konkretizovány znaky a často jsou do ní přidávány další prvky, které rozšiřují její obsahx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxky trestného činu, ale není vyloučeno, aby ho založily i jiné znaky skutkové podstaty trestného činu. Takto jsou v poměru speciality mimo jiné kvalifikxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxjí. Přitom platí, že speciální ustanovení vylučuje užití obecného ustanovení, a to i v případě, že je mírnější. Oproti tomu subsidiárního ustanovení sx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx. Smyslem subsidiárního ustanovení je pouze doplnit ochranu, kterou poskytuje primární ustanovení, v němž jsou znaky subsidiárního ustanovení doplxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxižšímu dokonání činu, méně závažné formy trestné součinnosti ve vztahu k závažnějším, a to v pořadí pomoc, návod, organizátorství a pachatelství, resxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxdiarity a speciality, které vyplývají z poměru skutkových podstat trestných činů a z jejich vymezení, je vztah faktické konzumpce nahodilý a vytváří sx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxlého významu ve srovnání se základním trestným činem nebo vedlejším, málo významným produktem základního trestného činu (R 10/1987-II). Obdobně jakx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx z povahy věci vyloučí jednočinný souběh tohoto trestného činu s oním dalším, jím konzumovaným trestným činem. Stejně tak je samotnou povahou věci vyloxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xyto činy sice sestávají z více aktů (útoků) nebo jsou spojeny s déletrvajícím udržováním protiprávního stavu, avšak hmotněprávně jsou považovány za jxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xiny od poruchových deliktů, jimiž se rovněž způsobuje protiprávní stav, který může trvat delší dobu, ale postihováno není jeho udržování. V případech xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxh trestných činů zákon postihuje nejen udržování protiprávního stavu, ale i jeho vyvolání (tak je tomu například u trestného činu omezování osobní svoxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxíp. u nich je mnohost útoků podmínkou použití vyšší trestní sazby (viz například trestný čin nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 3). Oněch více úxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx avšak na rozdíl od něj je u nich vyjádřena mnohost útoků přímo jako znak skutkové podstaty trestného činu. Samotným pokračováním v trestném činu se rozuxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku (srov. § 116 a výklad k němu). Pokračujxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx odehrává se v delším časovém úseku. Jeho počátkem je moment dokonání trestného činu (tedy naplnění všech znaků jeho skutkové podstaty) a koncem okamžix xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxvýto trestný čin od druhého je pak sdělení obvinění, konkrétně okamžik, kdy se podezřelý skutečně dozvěděl o tom, že byl obviněn a bylo proti němu zahájexx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xx xxxxx xx xxx xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxch a souhrnných trestů za sbíhající se trestné činy viz § 43 odst. 1 a 2.
15.
Všechny skutkové podstaty trestných činů bez rozdílu jsou charakterizxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xtatky ve formě společenských vztahů, zájmů a hodnot. Souhrn všech zájmů, společenských vztahů a hodnot chráněných trestním zákoníkem jako celkem přexxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxch ustanovení. Jeho dílčí části jsou seskupeny do druhových objektů. Ty tvoří skupiny vzájemně blízkých zájmů z jednotlivých oblastí ochrany, vyznačxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx skutkové podstaty trestných činů pak mají své vlastní předměty ochrany - právní statky (zájmy, vztahy a hodnoty), k jejichž ochraně jsou určeny - které xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxčení se používá termín individuální xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxné činy přitom mají dva i více objektů, stanovených buď kumulativně, nebo alternativně. Náležité určení individuálního objektu má klíčový význam pro xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxrany) je třeba lišit předmět útoku. Ten mají pouze některé trestné činy a je jím to, na co pachatelé trestných činů svým jednáním bezprostředně útočí a tíx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx x xxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x ximiž jsou jiné majetkové hodnoty. Porušení předmětu útoku je účinkem trestného činu, zatímco porušení nebo ohrožení objektu trestného činu je jeho náxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxého činu je charakterizována dvěma prvky, a to způsobem spáchání trestného činu, tedy jednáním, a jeho následkem. Svou povahou je objektivní stránka zxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx Jejím třetím obligatorním znakem - vedle jednání a následku - je příčinný vztah (
kauzalita
) mezi nimi. Některé skutkové podstaty trestných činů v sobě xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xýchozí složkou objektivní stránky trestného činu je nicméně jednání. Pod ním je chápán projev vůle pachatele ve vnějším světě. Jestliže schází kterákxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxenci vůle jednáním fyzické donucení, stejně jako jím není pro absenci projevu vůle ve vnějším světě pouhé přání. Oproti tomu projevem vůle je i jednání, xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxu trestního práva nezávadné) a k relevantnímu trestněprávnímu následku. Jednáním je přitom jak konání - tedy vůlí řízená aktivita - tak i opomenutí - texx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xviz § 112 a výklad k němu). Určité trestné činy mohou být spáchány jen konáním (tzv. omisivní delikty), jiné pak pouze opomenutím (pravé omisivní delikxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx na hmotný předmět útoku a zpravidla ho lze přesně vyčíslit a ocenit v penězích. U těch trestných činů, které ho mají mezi znaky objektivní stránky skutkoxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxmu už proto, že následek má širší dosah. Rozumí se jím totiž veškeré formy porušení a ohrožení zájmů chráněných trestním zákoníkem, tedy veškerá porušexx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxňujícím jeho znaky. Následek tedy musí být spojen s jednáním příčinným vztahem. Není-li dán příčinných vztah (
kauzální nexus
) mezi nimi, nelze pachatxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxžití vyšší trestní sazby. Posuzování příčinného vztahu se odvíjí od zásady, že příčinou je každý jev, bez něhož by jiný jev buď vůbec nenastal, anebo by nxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxx xxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx jen na následky obvyklé. Vývoj příčinné souvislosti - pokud tato má založit trestní odpovědnost - však musí být zahrnut zaviněním. To totiž musí pokrývxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xostačí, aby se tak stalo alespoň v hrubých rysech (srov. R 69/1953, R 20/1981 a R 21/1981). Přitom není rozhodující, jestli k trestněprávně relevantnímx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx x xx xxestně odpovědná osoba, která svým jednáním naplnila všechny znaky skutkové podstaty určitého trestného činu, resp. jeho pokusu nebo přípravy, jestlxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxx x x x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxatelem všech trestných činů, právnické osobě lze přičíst pouze spáchání trestných činů výslovně jmenovaných v zákoně o trestní odpovědnosti právnicxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xx x xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx x xxx xxx xxx xxx xxx xx x xxx x xxklady k nim.
19.
Znaky týkající se psychiky pachatele spadají mezi znaky subjektivní stránky trestného činu. Klíčový význam mezi nimi má znak zavixxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx
xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxy jeho skutkové podstaty (viz § 13 odst. 2, § 15, 16 a 17 a výklady k nim). Všechny ostatní znaky subjektivní stránky trestného činu - mezi nimi zvláště poxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx x
xxx
xxxxxxxxx xxxy mohou být pouze činy jejich pachateli zaviněné. Trestní odpovědnost je totiž svou povahou subjektivní odpovědností, odpovědností za zavinění, zalxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxí podmínka v podobě tzv. kvazideliktu, tedy činu jinak trestného, zakládající trestní odpovědnost za trestný čin opilství podle § 360.
Obecně platí, xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xaplňuje, neboť postačí, že se jeho zavinění vztahuje na skutkové okolnosti, které je naplňují.
Princip odpovědnosti za zavinění, vyjádřený zásadou xxxxxx
xxxxxx
xxxx
xxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxí pachatele není tohoto možné trestat za jím spáchaný čin. Tak je tomu proto, že zavinění - ať už ve formě úmyslu (§ 15) nebo nedbalosti (§ 16) - je jedním ze zxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxmena při rozhodování o ochranných opatřeních a u mladistvých též při uplatnění výchovných opatření.
K zavinění viz blíže § 15 a 16, srov. též § 17, 18 a xx x xxxxxxx x xxxx
xxx
xxx xx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx k trestnosti činu v zásadě úmyslné zavinění, pokud výslovně nestanoví, že postačí zavinění z nedbalosti. Přitom platí, že úmyslná forma zavinění je poxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx ustanoveních výslovně zdůrazňuje požadavek úmyslného zavinění. To má svůj specifický význam zejména ve vztahu k trestným činům, u nichž je požadován xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxch se jen formou zavinění (například u ublížení na zdraví nebo těžkého ublížení na zdraví).
Z uvedeného pravidla zakotveného v § 13 odst. 2 současně vyxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxeden. Ve vztahu k některým trestným činům pak vyžaduje trestní zákoník vyšší míru (intenzitu) nedbalosti, ať už vědomé nebo nevědomé, a to tzv. hrubou xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx x x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxbalosti" (srov. např. § 196 odst. 1, § 295 odst. 1) nebo "byť i z hrubé nedbalosti" (srov. např. § 224 odst. 1, 2, § 294a).
x xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x x xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x x xxx
xxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx zakotvené v § 17. Podle něj k okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby a tím zakládá kvalifikovanou skutkovou podstatu určitého trestnéxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxvinění úmyslné, a v případě, že jde o jinou skutečnost, i tehdy, jestliže o ní pachatel nevěděl, ač o ní vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům věděx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxx x x xxx
xxx
xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxrií trestného činu, zločinu či přečinu, se pachatel dopustil - je třeba vyjádřit též ve výroku rozsudku, případně jiného rozhodnutí ve věci samé. Uvést xx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx větě, v rámci shrnutí rozhodných skutkových okolností popisem skutečností, z nichž forma zavinění vyplývá. Zvolená formulace přitom musí být dostatxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxustit buď úmyslně, nebo z nedbalosti, nikoliv však v obou formách zavinění. To platí i v případech trestných činů, u nichž obecně přichází v úvahu obě jejxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxby. Stejně tak dané formy zavinění - úmysl a nedbalost - jsou vlastní jak trestným činům fyzických osob, tak trestným činům právnických osob.
Okruh trexxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxním zákoníku. Jsou to tytéž činy, které jsou trestné u fyzických osob, ovšem nikoliv všechny. Právnické osoby jsou trestně odpovědné pouze za vybrané txxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx teroristické, proti lidskosti, pořádku ve věcech veřejných, svobodě a lidské důstojnosti (viz § 7 zák. o tr. odpovědnosti práv. osob). Spáchání těchtx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xménem, v jejich zájmu nebo v rámci jejich činnosti. Takovýmito fyzickými osobami mohou být osoby aktivní v jejich orgánech, zvláště pak v statutárních xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxodující vliv na jejich řízení, včetně majoritních akcionářů, společníků a tichých společníků, jakož i jejich zaměstnanci a osoby v obdobném postavenx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx x xxxx x xxxxxxx xxx x xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x a 9 zák. o tr. odpovědnosti práv. osob). Trestnými činy spáchanými právnickými osobami jsou tedy protiprávní činy spáchané takovými fyzickými osobaxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx.
Právnickým osobám - stejně jako fyzickým osobám - je možné přičítat pouze zaviněně spáchané trestné činy. Také trestní odpovědnost právnických osox xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx znaky skutkové podstaty příslušného trestného činu a zaviněně přitom musí jednat fyzické osoby jednající jejich jménem, v jejich zájmu nebo v rámci jexxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx x x xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx x xxjich právní nástupci. Trestní odpovědnost právnické osoby totiž přechází na všechny její právní nástupce (§ 10 zák. o tr. odpovědnosti práv. osob). Naxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxný souběh trestní odpovědnosti právnické a fyzické osoby za tentýž trestný čin (§ 9 zák. o tr. odpovědnosti práv. osob).
Jednání zaměstnanců a osob v obxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xprávněných jednat jejím jménem nebo za ní, osob vykonávajících u ní řídící nebo kontrolní činnosti anebo majících rozhodující vliv na její řízení, anexx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxdovat, zejména pokud neprovedly povinnou nebo potřebnou kontrolu anebo neučinily nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného txxxxxxxx xxxx xx x xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xřičítat právnické osobě jako primárnímu subjektu trestného činu jen ve vazbě na určité aktivní kroky nebo určitá opomenutí dalších osob spojených s prxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx přičítaný právnické osobě. Volní složku takového zavinění totiž je třeba - odpovídá-li to okolnostem případu - dovozovat kumulativně z jednání zaměsxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx. Na překážku trestní odpovědnosti právnické osoby to však nemůže být, neboť jí nebrání to, že fyzická osoba, jejíž jednání jí je přičítáno, není trestnx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxcké osobě. Trestnost právnické osoby v tomto případě navíc může být odvozena i toliko od osoby s ní spojené - člena jejího orgánu, osoby oprávněné jednat xxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxměstnanec jednal, a to případně i jako trestně neodpovědný "živý nástroj" v jejích rukách.
Skutečnost, že trestní xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxestných spáchaných takovými osobami, pro něž samy nejsou trestné, ale jinak jde o činy soudně trestné (srov. výše výklad v bodě 8). Mezi ně patří protiprxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxo věku, jeho nepříčetnosti nebo jeho nízké rozumové a mravní vyspělosti. Jejich přímí pachatelé - dospělé nebo mladistvé fyzické osoby - za ně nenesou txxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxických osob za ně, neboť jde o činy obecně trestné. Trestní odpovědnosti právnických osob konec konců nebrání ani to, že se nepodaří zjistit, které konkxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxstnosti měly ony fyzické osoby (srov. § 8 odst. 3 zák. o tr. odpovědnosti práv. osob). Srov. k tomu též výklad k § 25, bod 6, a k § 26, bod 17).
Zákon o trestní oxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx trestní odpovědnost za trestné činy, k nimž došlo přede dnem 1. ledna 2012. V případech pokračujících, hromadných a trvajících trestných činů to znamexxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxx x x xxx xxx xx
xxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxse označení provinění. Toto terminologické odlišení - provinění mladistvého od trestného činu dospělé fyzické osoby a právnické osoby - vychází z odlxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxpořádání se se spáchaným činem a o sankční reakci na něj, u mladistvých je v souladu s principy konceptu tzv. restorativní justice (obnovující spravedlxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxá do budoucna, směřující k odstranění konfliktních vztahů spojených se spáchaným činem a k vytvoření podmínek pro pozitivní sociální vývoj mladistvéxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxní mladistvého nepředstavuje samostatnou kategorii trestného činu, ale jde o odlišné pojmenování trestného činu (§ 6 z. s. m.). Zároveň jde o jediné jexx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x x xx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx postižitelných činů se použije výlučně termín provinění, bez jakéhokoliv zohlednění toho, zda by u dospělých šlo o zločin nebo přečin. Tato pojmenováxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxcméně formou trestní delikvence mladistvých korespondující trestným činům těchto osob a s ohledem na to platí pro jejich posuzování trestní zákoník x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x x xx xx xx x xxxxxx x x xxx xxd 15) a důvody zániku jejich trestní odpovědnosti ve formě účinné lítosti a promlčení trestního stíhání (viz § 7 a § 8 z. s. m. a výklady k § 33, body 16 až 20x x x x xxx xxx xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxých osob a pro ní charakteristická specifika se odvíjí od jejího subjektu - mladistvého. Mladistvým provinilcem může být jen fyzická trestně odpovědnx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxzeny jak ve zvláštní části trestního zákoníku v definicích jednotlivých druhů trestných činů, tak v některých ustanoveních obecné části trestního zxxxxxxx x x xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xdpovědnosti. Zákon tyto znaky většinou vymezuje negativně, totiž specifikací toho, co vylučuje trestní odpovědnost. Trestně odpovědný tak není přexxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxti, aby mohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání (§ 5 odst. 1, § 89 odst. 1 z. s. m.). Obdobně je trestní odpovědnost vyloučena u toho, kdx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxx xxdnal ve stavu nepříčetnosti (§ 26). Z toho vyplývá, že některé činy mladistvých jsou za určitých okolností trestné, zatímco za jiných nikoliv. Pro oznaxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxkon o soudnictví ve věcech mládeže označení činy jinak trestné. Samotné provinění mladistvého je pak protiprávní náležitě společensky škodlivý čin xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx x xxxxxxxxxx xe věcech mládeže - uvedené znaky, dopustil-li se ho trestně odpovědný mladistvý.
K mladistvým jako subjektům provinění blíže viz výklady k § 22, body xx xx xxx x x xxx xxx xx x x xxx xxxx xx x xxx x xxxxxxx x x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxx xx x xx x x xxbjektivní stránce provinění mladistvých výklady k § 15, bod 14, a k § 19, bod 20.
K činům jinak trestným trestně neodpovědných mladistvých a dětí mladšíxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxx x x xxxxxxx x x xxx xxx xxx x x x xxx xxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx x zločiny, § 15 - úmysl, § 16 - nedbalost, § 17 - zavinění k okolnosti zvlášť přitěžující, § 18 - omyl skutkový, § 19 - omyl právní, § 20 - příprava, § 21 - xxxxxx x xx x xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxx x xx x xxxx x xx x xxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxx x xxx x xxestní zákon, § 111 - k pojmu trestného činu
xxxxxxxxxxx
x xxxxx x
x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx
x xxx
xxxxxxxura
k § 12 odst. 1
Skutková podstata každého trestného činu je charakterizována i tzv. objektivní stránkou, jejímiž obligatornímx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxé věci (jejich existence) prokázány. Pokud tomu tak není, nelze mít za to, že jsou naplněny všechny znaky představující objektivní stránku skutkové poxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xusí z nich logicky vyplynout. Nerespektování uvedeného pak vede k porušení práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxzi právem na osobní svobodu a veřejným zájmem reprezentovaným pravomocí státní moci označit za zakázaná jednání škodlivá pro společnost jako celek a pxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx pro společnost jako celek a jeho jednotlivé znaky musejí být jednoznačně stanoveny zákonem.
Z hlediska procesně právního pak musí být jednoznačně zjxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxutečně tou, která toto jednání spáchala nebo se na jeho páchání podílela. Trestní řízení proto vyžaduje v tomto ohledu ten nejvyšší možný stupeň jistotxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xečeno, v průběhu trestního řízení musí být mimo jakoukoliv rozumnou pochybnost prokázáno, že obžalovaný svým jednáním skutečně naplnil všechny znakx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxada "
in dubio pro reo
".
- viz
judikatura
k § 23
R 50/1968
Jestliže byl čin spáchán za účinnosti zákona už zrušeného, je podmínkou toxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx v době spáchání, tak některého ustanovení zákona pozdějšího.
R 44/1970
- viz
judikatura
k § 2 odst. 1
R 11/1991
Pokud rozhodlo představenstvo xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxduální trestní odpovědnost jednotlivých fyzických osob jako členů takového kolektivního orgánu, kteří se na zmíněném rozhodnutí podíleli, jestližx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx orgánu však musí být prokázán. To vyplývá z konstrukce trestní odpovědnosti, jež je založena na individuální trestní odpovědnosti fyzických osob, ktxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxxx
x xxz
judikatura
k § 283
R 19/2004-I
- viz
judikatura
k § 329
R 31/2004
(shodně R 11/2004-I a R 1/2011) Trestnost činu nelze posoudit částečně podle xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx posouzení trestnosti činu podle zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., je pro pachatele příznivější než jeho posoxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxzán jak při rozhodování o vině, tak i rozhodnutí o trestu.
R 24/2011
- viz
judikatura
k § 14
R 27/2011
Skutek se posuzuje podle toho práva, jehož pxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxužije ve všech směrech buď jen práva účinného v době činu, anebo jen práva pozdějšího. Platí tedy zásada, že dřívějšího nebo nového zákona je třeba užít jxxx xxxxxx
x xxxx xxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx
x xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx uvedených v ustanovení § 93 odst. 1 z. s. m. dítěti mladšímu patnácti let je zjištění, že spáchalo čin jinak trestný, jehož trestnost je v konkrétním příxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxe též potřebný stupeň nebezpečnosti pro společnost. Jestliže čin dítěte mladšího patnácti let po zhodnocení všech okolností významných z hledisek uvxxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxje trestní odpovědnost mladistvých za provinění (§ 6 odst. 2 z. s. m.), pak jeho čin nelze pokládat za čin jinak trestný ve smyslu § 89 odst. 2 z. s. m., x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xx xx xx
xxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxranné výchovy dítěti mladšímu patnácti let podle § 93 odst. 3 z. s. m. se vyžaduje splnění dvou kumulativně stanovených podmínek. Jednak musí být takovx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxení ochranné výchovy zákon podmiňuje "povahou" činu jinak trestného, a nikoliv jeho závažností, pak pro naplnění této zákonné podmínky se nevyžadujex xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xéto ochranné výchovy bude dána především tehdy, je-li spáchaný čin jinak trestný již projevem významnějšího narušení osobnosti dítěte mladšího patnxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x reakci na jeho spáchání společenskou škodlivostí ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku a o míru společenské škodlivosti.]
R 10/2009
viz též
judikatuxx
x x x xxxxx xx x xx x xxx
xx xxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx xxxxx x x x
x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxx xxxud jde o vymezení skutku neznamená, že by soud neměl skutek v žalobním návrhu nepřesně popsaný ve výroku rozsudku upřesnit tak, aby vystihoval správně sxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xroblematike totožnosti skutku. Z odůvodnění: "Skutok" je pojem hmotnoprávny i procesnoprávny a "trestný čin" je len pojem hmotnoprávny. Oba pojmy maxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxektívnych a subjektívnych skutočností, podmieňujúcich trestnú zodpovednosť, teda skutočností, charakterizujúcich individuálne určitý ľudský zxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x to v ustanoveniach § 120 odst. 3, § 163 odst. 2 a § 177 odst. 1 písm. c). Z nich vyplýva, že skutok musí byť v uznesení o vznesení obvinenia, v obžalobe a v rozsxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx zákone, a to v ustanovení § 3 odst. 1 v tom zmysle, že sa ním rozumie pre spoločnosť nebezpečný čin, ktorého znaky sú uvedené v trestnom zákone.
Z toho vypxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxného v osobitnej časti trestného zákona. Pritom v prípade, ak skutkom sú porušené alebo ohrozené viaceré objekty chránené trestným zákonom, môže jedex xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxx xxxhatel stíhán obžalobou proto, že jako řidič motorového vozidla při dopravní nehodě způsobil jinému z nedbalosti újmu na zdraví a potom této osobě neposxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxx xxxxxx
x xxxxxx
K otázce jednoty skutku.
Momentem, který dělí pachatelovo jednání na různé skutky, je následek závažný z hlediska trestního práva, který pachatel zxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxhrnuty jeho zaviněním.
K otázce totožnosti skutku.
Skutek spočívající v tom, že se pachatel pokusil zavraždit svou manželku tím, že ji vyhodil z okna xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxxxá zranění, pouze odnesl do bytu a těžce raněnou ji tam nechal samotnou, aniž zajistil jakoukoliv pomoc, ačkoliv nutně potřebovala lékařské ošetření.
x xxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x část z nedbalosti porušováním svých povinností, jde o dva samostatné skutky. Pravomocné zastavení trestního stíhání ohledně jednoho skutku proto nexxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
x xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xlediska trestního práva hmotného, jde o jeden skutek tehdy, jestliže všechny následky byly způsobeny alespoň zčásti jedním jednáním, rovněž významnxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx
x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xx xx xx xxxxxí za okolností naplňujících více alternativních znaků skutkové podstaty trestného činu krádeže xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxpce vylučující právní posouzení skutku podle jedné takové kvalifikace druhou nepřipadá v úvahu. [Nyní § 205 odst. 1 a 2 tr. zákoníku.]
R 1/1996-I
Txxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxsledek popsány se všemi skutkovými okolnostmi shodně, postačí shoda částečná. V tom se liší požadavky na náležité procesní vymezení skutku od požadavxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxterizují jen zavinění či jiný znak subjektivní stránky činu.
Následkem se přitom rozumí porušení individuálního objektu trestného činu v jeho konkrxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxžaloba pro jednání obviněného, kterým se měl dopustit sice více trestných činů, avšak za okolností, kdy jsou spáchány jedním skutkem, lze o nich rozhodxxxx xxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xikoli, není možné trestní stíhání zastavit. V řízení před soudem se postupuje tak, že se skutek kvalifikuje jen jako trestný čin nebo trestné činy abolixxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxoku rozsudku se uvede, že se zproštěným skutkem měl obviněný dopustit jen amnestií nedotčených trestných činů). V odůvodnění odsuzujícího nebo zprošxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxdenta republiky, nebylo s ohledem na tato rozhodnutí použito.
R 22/2000
K otázce jednoty a totožnosti skutku: Jde o jeden skutek, jestliže jednáníx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xodstatě trestného činu druhého. To platí i v případě, kdy jednání, které vyvolalo určitý následek závažný z hlediska trestního práva, muselo nejprve zxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx trestný čin, přičemž podstatou skutku je trestněprávně
relevantní
jednání pachatele a jím zapříčiněný trestněprávně významný následek. Od skutku xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxé podstaty stíhaného trestného činu. I když v případě obviněného stíhaného pro trestný čin ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1, odst. 2 tr. zákona nenx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xemění na tom, že stíhaným skutkem došlo také k poškození této osoby a popřípadě i ke vzniku majetkové újmy. V takovém případě nic nebrání tomu, aby bylo roxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxého, pro které je trestně stíhán, a vzniklá škoda je v příčinné souvislosti s tímto jednáním [Nyní kvalifikovatelným jako trestný čin ublížení na zdravx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xxx
x xxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxx xx xxxx
xxxxxxxx
xx xxx xx xxxx
xxxxx xxxxxxnému trestnímu postihu téhož činu. Základním předpokladem uplatnění zásady
ne bis in idem
je, aby první sankce měla trestní povahu ve smyslu článků 6 x x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxx x xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxném skutku - projednávaný ve dvou řízeních. Totožnost skutku je v těchto případech dána tehdy, když se konkrétní skutkové okolnosti týkají téže osoby a xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x povaha a přísnost sankce, která za něj hrozí, nikoliv však to, zda je vnitrostátním právem formálně zařazen mezi trestné činy, správní delikty nebo delxxxx xxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x
xx xxx xx xxxx
) ve smyslu čl. 4 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a § 11 odst. 1 písm. j) tr. řádu, jestliže byl vůči povinné osoběx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx x) občanského soudního řádu a jednak za stejné jednání i trestní postih za trestný čin maření výkonu rozhodnutí podle § 171 odst. 3 tr. zákona. [Nyní podlx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxx
xxx xx xxxx
xx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xx x x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx jízdou jednak postižen ve správním řízení pro přestupky spočívající v tom, že nezastavil řízené vozidlo na signál policisty "Stůj" a že po pronásledovxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx spočívající v tom, že při zastavování jím řízeného vozidla najížděl na policistu a že řídil vozidlo v době, kdy mu to bylo zakázáno správním orgánem. Uvexxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxaznosti.
R 10/2007
Zásada
ne bis in idem
- zákaz dvojího odsouzení a potrestání za týž čin - skutek - ve smyslu čl. 4 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lixxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x témže skutku (činu) trestněprávní povahy meritorně skončilo pravomocným rozhodnutím příslušného správního orgánu, a to včetně blokového řízení poxxx x xx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx
xx xxx xx xxem
přitom nemůže ani skutečnost, že příčinou prvního projednání skutku (činu) v blokovém přestupkovém řízení byla jeho nesprávná kvalifikace jako pxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xředcházející rozhodnutí o totožném skutku (činu).
R 13/2009
- viz
judikatura
k § 34 odst. 3
R 52/2011
Řízení o správním vyhoštění vedené pro nexxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxhu správního řízení trestního podle vnitrostátního práva, ani nemá trestně právní povahu ve smyslu čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských a práv a základních sxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxx xx xxxx
xx xxxxxx xxxxxovení § 11 odst. 1 písm. j) tr. řádu pro trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. b) tr. zákona. [Nyní podle § 337 odst. 1 písmx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxna č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, jehož se obviněný dopustil porušením ustanovení § 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 361/2000 xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxho vozidla se na výzvu policisty odmítl podrobit vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem, nebrání jeho trestnímu stíhání pro trestný čin ohxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxh jednání, jakož i jejich následků, v takovém případě nejde o porušení zákazu "
ne bis in idem
" ve smyslu § 4 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidskýxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxed příslušným správním orgánem proti němu vedeno řízení o přestupku.
R 3/2012
K trestní odpovědnosti
Tam, kde nelze bezpečně určit, která z varixxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxpečné zjištění příčinného působení jednání obviněného na trestním zákonem chráněné společenské vztahy a toho, že spáchaný čin nese všechny znaky urxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxx x x xxx xxxxxxx xxxxx x xx x xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx
x xxxxtným činům pokračujícícím, trvajícím a hromadným
R 25/1992-I
Rozhodujúcim znakom pokračovania v trestnom čine, ktorý ho odlišuje od opakovania xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxvnej stránke spojené jediným a tým istým zámerom v tom zmysle, že páchateľ už od začiatku zamýšľa aspoň v najhrubších obrysoch i ďalšie útoky a že po objekxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xři trestných činech hromadných, trvajících a takových, jejichž znakem je soustavnost páchání, se nic nemění na totožnosti a jednotě skutku, xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
x xxx976
Při pokračování v trestném činu jde o uskutečňování společného zločinného záměru jednáním, které stále nově naplňuje skutkovou podstatu téhox xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxosti provedení jednotlivých útoků se nevyžaduje úplná totožnost způsobu spáchání, ale postačí podobnost způsobu spáchání jednotlivých útoků, přičxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxkoslovenska a jiné v cizině, sama o sobě nevylučuje pokračování v trestném činu. [Nyní v České republice a v cizině.]
R 30/1987
Stejný způsob provedxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxestného činu.
R 37/1987
Základnou podmienkou pokračovania v trestnom čine je, že páchateľ čiastkovými útokmi uskutočňuje ten istý trestný čin. Nxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx
x viz
judikatura
k § 21 odst. 1 a k § 272 odst. 2
R 12/1991
V případě, že se sděluje obvinění podle § 160 odst. 1 tr. řádu písemně, není z hlediska ukončenx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxvinění bylo obviněnému doručeno.
R 49/1997-II
viz též
judikatura
k § 24 odst. 1 a 2
K souběhu trestných činů, konzumpci a subsidiaritě trestnýxx xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxh skutkových složkách vyčerpáno tím, že bylo podřazeno jednomu (zpravidla přísnějšímu) ustanovení trestního zákona.
R 3417/1929
O jednočinném xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxcí a jež poukazuje k poškození nebo ohrožení jiného právního statku, než toho, k jehož ochraně hledí místo zákona na čin již použité.
R 4159/1931
Jedxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx
x xxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xtadií trestného činu. Z odůvodnění: Vzdálenější stadia uskutečňování trestného činu v poměru ke stadiu bližšímu dokonání trestného činu jsou v poměrx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxí spojitosti (např. totožnost oběti), jde o jeden skutek a jeden trestný čin.
R 38/1959
Jedním ze smyslů institutu jednočinného souběhu trestných xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxnovení § 223 a § 224 tr. zákona chrání totožný zájem proti jednání téhož druhu, přičemž rozdíl mezi nimi spočívá jen v tom, že ustanovením § 224 tr. zákonx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxx x xxxx xx xxxanovení § 223 tr. zákona zahrnuto. [Nyní vztah § 147 a 148 tr. zákoníku, resp. § 145 a 146 tr. zákoníku.]
R I/1966
- viz
judikatura
k § 398
R 47/1968
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx xxxxx x
x xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxšší trestní sazby použita u všech trestných činů, u nichž to přichází v úvahu.
R 3/1976-II
K skutku a konkurenci trestných činů. Z odůvodnění: Jestlxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx souběh). O jediný trestný čin vraždy půjde v případech, kdy pachatel usmrtí dvě nebo více osob jediným jednáním.
R xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxbo vedlejším produktem relativně malého významu ve srovnání se základním trestným činem. Přichází-li v takovém případě v úvahu souběh dvou trestných xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxhání jiného trestného činu. Souběh je pak vyloučen jen tehdy, je-li tato škoda relativně malého významu ve srovnání se škodou, která byla způsobena zákxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx trestný čin zprostit, ale musí jen v odůvodnění rozsudku vyložit, proč skutek kvalifikuje jen jako základní trestný čin, v němž je jiný trestný čin konzxxxxxxx
x xxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xxx
x xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxyž jeden trestný čin je prostředkem relativně malého významu ve srovnání se základním trestným činem nebo vedlejším málo významným produktem základnxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx nebo jejich trestních sankcí.
R 10/1987-II
- viz
judikatura
k § 15 odst. 1
R 12/1990
Jestliže si pachatel přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní zx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxeny všechny znaky, jež byly naplněny. Faktická konzumpce vylučující právní posouzení skutku podle jedné takové kvalifikace druhou nepřipadá v úvahux
x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxomatech a způsobí tak škodu v úhrnné částce 18 000 Kč, naplňuje znaky trestného činu neoprávněného držení platební karty podle § 249b tr. zákona a trestxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxcího trestného činu vůči trestnému činu poruchovému.
Zvýšené nebezpečí činu pro společnost vyplývající z páchání krádeží s použitím platebních karxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx k zvláštnímu průběhu skutkových okolností zakládajících stav tzv. faktické konzumpce, kdy by opatření platební karty bylo jen bezvýznamným prostřexxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxtný čin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku.]
R 35/1998
(shodně R 50/1994) Jednočinný souběh trestného činu ohrožení pod vlivem návykoxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxkové podstaty uvedených trestných činů nejsou mezi sebou ve vztahu, kdy by byl jeden z nich trestným činem speciálním vůči druhému, a to ani v případě, kdx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxku na zdraví či životě, záleželo především v tom, že pachatel řídil motorové vozidlo pod vlivem alkoholu.
V takových případech nemůže být jednočinný sxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxx xxxona. Pokud došlo v důsledku jednání pachatele, jež má znaky úmyslného trestného činu, i k naplnění znaků nedbalostního trestného činu, nejde o vztah trxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxalostního, popř. za jeho vedlejší produkt. [Nyní souběh trestných činů podle § 274 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku a podle § 147 tr. zákoníku.]
R 44/1998
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xxx
x xxxxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xxx
x xxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xxx
x xxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxx x xxxstném činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby poskytuje ochranu fiskálnímu zájmu státu (nebo jiných příjemců uvedených povinných platxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxplnil všechny znaky skutkové podstaty tohoto trestného činu, jímž porušil zájem státu na správném přiznání, vyměření a zaplacení daně, poplatku nebo xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxní tabákových výrobků tabákovou nálepkou podle § 114 odst. 2, 3 xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxží ve styku s cizinou podle § 124 tr. zákona.
Takový souběh by byl možný pouze tehdy, kdyby pachatel zkrátil daň, poplatek nebo podobnou povinnou platbu xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xviz R 26/2001). Tak tomu ovsem není při dovozu tabákových výrobků na území České republiky bez jejich označení tabákovou nálepkou. [Nyní § 240 a 261 tr. xxxxxxxxxx
x xxxxxx
x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxch.
R 5580/1936
Při zkoumání a posuzování zavinění na důlních nehodách a s tím souvisících pracovních úrazech je nutno vždy vycházet z předpisů, ktxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxnost způsobení poruchy nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem při výkonu některých povolání vyplývá nejen z bezpečnostních předpisů publxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxx xxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx třeba v trestním řízení dokazovat.
R 28/1988
K objektivní stránce
Je tu příčinná souvislost mezi jednáním (opomenutím) pachatele a smrtí, i kdyx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xřed úrazem nikoli bezvadného tělesného stavu způsobilo smrt.
R 3858/1930
Jestliže pachatel vlastní vinou vyvolal nebezpečí pro jinou osobu, ktexx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xe příčinná souvislost mezi jednáním pachatele a úrazem poškozené osoby.
R 4755/1933
K otázce příčinné souvislosti: Příčinou nějakého následku jx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxk ve smyslu trestního zákona i tehdy, když jeho konání nebo opomenutí je v řetězu příčin takovou složkou, bez které by k následku xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxého vedení při práci se železnými pruty dlouhými 12 m, není příčinné souvislosti mezi nehodou a okolností, že elektrické vedení bylo ve výšce pouze 4,80 x xxxxx xxxxxxxxxxxx x xx
x xxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx
x xxxxx55
Při zkoumání trestní odpovědnosti z hlediska příčinného vztahu je korektivem zavinění, které musí přistoupit k příčinnému vztahu mezi jednáníx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx vztah předvídat.
R 50/1968-II
Mezi obecně nebezpečným jednáním pachatele podle § 179 odst. 1 tr. zákona a těžším následkem ve smyslu § 179 odst. 3 pxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxobila smrt jiného i další příčina, přičemž je nerozhodné, jestli každá z těchto příčin byla jinak způsobilá přivodit smrt sama o sobě anebo mohla tento nxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx 3 písm. a) tr. zákoníku.]
R 47/1970-II
K otázke zisťovania príčinnej súvislosti pri dopravných nehodách: Konanie obvineného, i keď je len jedným čxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
x xxxxxxx
K otázke tzv. pretrhnutia príčinnej súvislosti
Príčinná súvislosť medzi konaním páchateľa a následkom sa neprerušuje, ak ku konaniu páchateľa prxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxlo došlo. Príčinná súvislosť by sa prerušila len v tedy, keby nová okolnosť pôsobila ako výlučná a samostatná príčina, ktorá spôsobila následok bez ohľxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxiebehu,
aberratio ictus
), páchateľovi neprospieva a nevylučuje jeho zavinenia).
R 37/1975
K otázke príčinnej súvislosti ako podmienky trestnex xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxvinný. Povinnosť konať môže vyplývať zo zákona, z úradného rozhodnutia, zo zmluvy alebo aj z iných okolností. V tomto poslednom prípade ide o porušenie xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxnej povinnosti. Ak nemožno takúto konkrétnu povinnosť z postavenia páchateľa vyvodiť, chýba konanie ako podmienka trestnej zodpovednosti a nezabráxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x x xxxxadě, dojde-li při léčení poškozeného ke komplikacím, které mají za následek prodloužení doby léčení přesahující šest týdnů. Proto je nutno při hodnocxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx zavinění alespoň ve formě nevědomé nedbalosti, tj. že pachatel sice nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ale vzhledxx x xxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxx x xxxxx
x xxxxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx xxxxx x
x xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx souvislosti s jednáním pachatele i tehdy, jestliže nastala v důsledku selhání krevního oběhu, ke kterému došlo zčásti následkem úrazu zaviněného pacxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxedek i příčinný průběh k němu vedoucí jsou kryty pachatelovým zaviněním, či nikoliv.
R 21/1981
K posuzování příčinné souvislosti mezi jednáním paxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx84
Jestliže ve skutku není obsaženo jednání ve smyslu trestního práva, tj. konání nebo opomenutí, odpadají další úvahy, zda mezi trestně irelevantxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxpel pri dopravnej nehode ľahké zranenie, ak ku smrti poškodeného došlo nepredvídateľným spôsobom.
R 20/1992
- viz
judikatura
k § 175
R 55/2007
x xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx x xxxx xx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx však musí zakladať na skutkových zisteniach súdu vyplývajúcich z vykonaného dokazovania rovnako, ako záver o objektívnych znakoch tr. činu. Skutočnxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxti naplňajúce znaky trestného činu.
R 60/1972-IV
Zavinění musí zahrnovat všechny znaky charakterizující objektivní stránku trestného činu, texx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxx
xxx xxx
xxxxxxxxxx
x x xx x xx
xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx činu a materiálnímu korektivu jejích formálních znaků
Pro rozhodnutí, zda určitý čin je trestným činem či nikoli, nestačí jeho hodnocení jen ve vztaxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxyní posouzení míry společenské škodlivosti ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku.]
R 29/1966
- viz
judikatura
k § 58
R 50/1970
Pri krádeži a iných mxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxx xxxxxxxxx xxnu. Pokiaľ je hodnota veci alebo výška škody znakom skutkovej podstaty trestného činu (prečinu), nemožno prihliadať na ďalšie škodlivé následky činux xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxx xxxx x xxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xredmetom konania, však môže poškodený uplatňovať voči obžalovanému v adhéznom konaní a súd ju hodnotí pri stanovení stupňa nebezpečnosti činu pre spoxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxatřovat jiného" v ustanovení § 213 odst. 1 tr. zákona je tzv. normativním znakem skutkové podstaty. [Nyní jde o znak skutkové podstaty trestného činu pxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxx xxxšením xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxx
xxx xxxxxzovaní materiálnej podmienky tohoto trestného činu (§ 3 odst. 2 tr. zákona) treba brať do úvahy, či v čase odstránenia uvedenej veci neboli už dané zákonxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxlo, spravidla nebude možné uzatvárať, že je splnená aj materiálna stránka uvedeného trestného činu. [Nyní posouzení míry společenské škodlivosti ve xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx vozidla odpovídají ještě další osoby, není důvodem, který by vylučoval naplnění znaku porušení důležité povinnosti u řidiče. Je však třeba ji hodnotix x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx. zákoníku.]
R 34/1989-I
K právnímu posouzení tzv. bagatelních deliktů (drobných loupeží). Z odůvodnění: Súdy niektoré konania, pri ktorých sú fxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx lúpeží, ktoré sa často vyskytujú medzi učňami a sú súčasťou komplexu konaní, ktoré majú charakter šikanovania. Rovnako však súdy postupujú i v prípadoxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxené riešenie prípadov takýchto drobných lúpeží, či už ide o čiastkové alebo samostatné útoky, vzbudzuje pochybnosti. Trestný čin lúpeže je totiž v pomxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxdovania človeka za použití násilia alebo hrozby násilia určitú skupinu, ktorú pokladá za spoločensky najnebezpečnejšiu. Robí to vytvorením skutkovxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxiu sa cudzej veci. Pokiaľ ide o útoky obmedzujúce sa len na hrozbu násilia, musí ísť o hrozbu bezprostredného násilia.
Preto ak určité konanie vykazuje xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxníctvom hodnotenia materiálneho znaku trestného činu zamienať jeho formálne znaky za znaky inej skutkovej podstaty, upravovať ich či doplňovať. Takxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxe okolnosti v prípade, keď konanie páchateľa naplňuje formálne znaky trestného činu lúpeže, znižujú výrazne stupeň spoločenskej nebezpečnosti činux xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxx x xxxxxx x xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxx xxx xxxxxx ísť o xxxxxxx xxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxý by riešil vo svojej kompetencii príslušný správny orgán. Naopak, ak je stupeň nebezpečnosti činu okolnosťami prípadu síce značne znížený, ale nie až xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxedajúcu skutkovú podstatu a kvalifikovať ho ako trestný čin lúpeže. Skutočnosti, že stupeň spoločenskej nebezpečnosti činu je v dôsledku určitých výxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx zákonej sazby. [Nyní jde o materiální korektiv formálního pojetí trestného činu v podobě společenské škodlivosti ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku a x xxxx xxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx typovou nebezpečnost, je vyloučeno obecně stanovit podmínky, za nichž skutky, které jinak naplňují znaky některé skutkové podstaty, dosahují zákonxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxi činu naplněny. [Nyní jde o uplatnění materiálního korektivu jinak formálního pojetí trestného činu v podobě společenské škodlivosti ve smyslu § 12 oxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxusu o tento trestný čin), která je speciální ve vztahu ke skutkové podstatě trestného činu vydírání podle § 235 tr. zákona, nelze skutek pouze s ohledem nx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx naplňuje formální znaky trestného činu znásilnění, avšak jeho skutkové okolnosti výrazně snižují stupeň společenské nebezpečnosti činu, je třeba zxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx x xx xxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxx xít o trestný čin znásilnění, ani o jiný mírnější trestný čin. [Nyní jde o naplnění znaků skutkových podstat trestných činů podle § 174 a § 185 tr. zákoníkx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xx xxxxx x x x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
x xiz
judikatura
k § 21 odst. 2
R 12/1991
Skutečnost, že obviněný je držitelem xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxvání jiné zbraně, podléhající režimu zákona č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. Jde-li o neoprávněné přechovávání jxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx x xxxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxde trestným činem. [Nyní s ohledem na zanedbatelnou společenskou škodlivost ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku ve vztahu k znakům skutkové podstaty trxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxobné sázkové hry podle § 118a odst. 1 tr. zákona, jakož i materiální podmínky trestného činu podle § 3 odst. 2 tr. zákona, v případě krátkodobého provozovxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx posouzeno jako tento trestný čin. [Nyní trestný čin podle § 251 odst. 1 tr. zákoníku za situace, kdy materiální podmínka jeho trestnosti je zakotvena v x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxx xxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxsti, že již stanovením formálních znaků určité skutkové podstaty zákon předpokládá, že při jejich naplnění v běžně se vyskytujících případech bude stxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x x x xx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxyž stupeň nebezpečnosti pro společnost v konkrétním případě, přestože byly naplněny formální znaky určité skutkové podstaty, nedosáhne stupně odpoxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxho činu této skutkové podstaty. [Nyní jde o materiální korektiv formálního pojetí trestného činu v podobě požadavku společenské škodlivosti spáchanxxx xxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx činný v trestním řízení nejprve učiní potřebná zjištění o rozhodných skutkových okolnostech. Dále učiní závěr o tom, zda zjištěné skutkové okolnosti xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx podmínkou trestnosti (§ 3 odst. 2 tr. zákona). Formální a materiální podmínky trestnosti činu nelze směšovat, zaměňovat ani vzájemně nahrazovat. [Nyxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx se pachatel zmocnil, je zcela bezvýznamná pro posouzení trestnosti takového činu. Při zjištění zanedbatelné hodnoty takové věci a při současné neexixxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 tr. zákona. [Nyní § 12 odst. 2 tr. zákoníku.]
R 25/1999-II
Formální znaky trestného činu služby v cizím vojsku jsou naxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxel konal službu ve vojsku státu, který je spojencem České republiky, nemusí sama o sobě vést k závěru o nedostatku materiální podmínky trestnosti činu.
x xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxx xxxxxx xelze dovodit, že k trestnosti činu z hlediska materiální podmínky je nutné, aby pachatel jednal za okolností na straně poškozeného, které činí omezováxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xrestnosti vyjádřenou v § 12 odst. 2 tr. zákoníku.]
R 2/2001
- viz
judikatura
k § 240
R 3/2004
K naplnění skutkové podstaty trestného činu porušoxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxhům do práv chráněných tímto ustanovením za takových skutkových okolností, z nichž je patrné, že je současně dán potřebný stupeň nebezpečnosti činu prx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xx x xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxx závěr o existenci materiálního znaku trestného činu může být východiskem jejich počet, doba jejich trvání a alespoň minimální množství přehraných noxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xeprese ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku.]
R 33/2004
- viz
judikatura
k § 283
R xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxnosti mající vliv na konkrétní společenskou nebezpečnost činu (srov. R 33/1962, R 13/1973-II) lze učinit závěr, že není naplněn materiální znak takovxxx xxxx xxxxx x x xxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
x xxst. 2
K trestní odpovědnosti za zavinění
Základní zásadou ovládající trestní zákon je, že zodpovědnost podle trestního zákona předpokládá zaviněxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx.
R 35/1959
viz též
judikatura
k § 15, 16 a 17
Literatura:
Fenyk,
J.,
Smejkal,
L.
Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízenx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xx x xxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
x011.
Kallab,
J.
O skutkové podstatě a konkurenci trestných činů.
Praha:
Knihovna Sborníku věd právních a státních,
1911.
Kratochvíl,
xx x xxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xx x xxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx
xxxcná část.
6. vyd.
Praha:
Wolters Kluwer,
2010.
Solnař,
V.
K rozlišování normativních a deskriptivních prvků v skutkových podstatách trestnýxx xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xx x xxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
P.
K trestní odpovědnosti osob oprávněných jednat za právnickou osobu.
In
Sborník VI. Karlovarské právnické dny.
Praha:
Linde,
1996,
s. 109.
xxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxx
xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx odpovědnosti podle nového trestního zákoníku České republiky č. 40/2009 Sb.
Trestní právo,
2009,
č. 3,
s. 5.
Jelínek,
J.
Pojem trestného xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xx xx x xxxxx
xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xsnově trestního zákoníku 2006 (české, mezinárodní a evropskoprávní přístupy).
Acta Universitatis Carolinae - Iuridica,
2007,
č. 2,
s. 43.
Kratxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxx
xxxxxxxxx
xx
xxxeriální protiprávnost v návrhu rekodifikace.
Trestní právo,
2009,
č. 1,
s. 12.
Šámal,
P.
K pojmu trestného činu a souvisejícím otázkám v novéx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxx
xxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx
xx
xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxtví ve věcech mládeže.
Trestněprávní revue,
2004,
č. 7,
s. 197.
Přečiny a zločiny
JUDr.
Alexander
Sotolář
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x x xx x x xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxům. Platná právní úprava je tedy založena na bipartici činů soudně trestných v podobě méně závažných přečinů a závažnějších zločinů. Zákon pozitivně vxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x x x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxtní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let, zatímco zločiny všechny trestné činy, které nejsou přečiny. Takto konxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxí sazbou.
2.
Označení trestného činu jako zločinu nebo přečinu musí být podle § 120 odst. 3 tr. řádu přímo uvedeno ve výroku rozsudku, jímž se obžaloxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxeních ve věcech dospělých fyzických osob a ve věcech právnických osob. Kategorizace trestných činů na zločiny a přečiny se totiž uplatní pouze ve vztahx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxým pojmenováním "trestného činu" mladistvého je totiž provinění (§ 6 odst. 1 z. s. m.).
3.
Mezi přečiny patří jednak všechny nedbalostní trestné čixx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxby pěti let (§ 14 odst. 2).
Zločiny jsou pak pouze úmyslné trestné činy, nikoli však všechny, nýbrž pouze ty, na něž trestní zákoník stanoví trest odnětx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxx xxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxegorii zvlášť závažných zločinů. Zvlášť závažné zločiny nepředstavují samostatnou kategorii trestných činů, takže se řadí vedle zločinů ostatníchx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxestní sazby nejméně deset let (§ 14 odst. 3 věta za středníkem).
4.
U úmyslných trestných činů je rozhodující pro rozhraničení přečinů od zločinů hxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxých zákonodárce vyjadřuje zavinění formulací "byť i jen z nedbalosti", která znamená, že trestný čin může být spáchám jak úmyslně, tak i z nedbalosti, a x xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxivně, závisí jejich posouzení ve vyšších odstavcích, kde přichází v úvahu vzhledem k sazbě jejich zařazení do kategorie zločinů, na prokázaném zaviněxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x x xx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x patří mezi přečiny.
K odst. 1
5.
Výlučnost trestných činů v rámci široké škály protiprávních činů, jejichž spáchání vede k vzniku odpovědnostníxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xe formou reakce na jejich spáchání a důsledkem trestní odpovědnosti za jejich spáchání. Obecně jsou v § 13 charakterizovány jako protiprávní činy oznxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxpovědnosti za ně - je ve smyslu § 12 odst. 2 též to, že vykazují potřebnou společenskou škodlivost.
K definici a k celkovému pojetí trestných činů viz blxxx xxxxxxx x x xx x xxx
xx
xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxkých vztahů. S ohledem na to se také vyznačují různou společenskou škodlivostí a závažností. Z toho vychází jejich kategorizace na přečiny a zločiny. Sxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxný formou jejich zavinění. Kategorie přečinů je přitom určena pro typově méně společensky škodlivé a méně závažné trestné činy: pro všechny nedbalostxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx činu je obecným pojmem zastřešujícím obě uvedené kategorie činů soudně trestných. Každý přečin a každý zločin je tedy trestným činem a každý trestný čix xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxo činu buď jako přečinu nebo jako zločinu. Specificky to pak platí o terminologii používané v rozhodnutích vynášených v trestním řízení.
8.
Kategoxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx sankcí (srov. § 46 odst. 1, § 47 xxxxx xx x xxx x xx xxxxx xx x xxx xxx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xxx xxxxx x x xx x xxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxm procesu, zejména ve vymezení výchozích podmínek pro uplatnění odklonů od standardního řízení ve formě narovnání a podmíněného zastavení trestního xxxxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xx x xxx xxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx ve vztahu k trestně odpovědným právnickým osobám. Také jim tedy lze přičítat jak spáchání přečinů, tak i spáchání zločinů, nikoliv ovšem všech, neboť jxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x x xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx x x xxx xxx xxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxdně trestných činů v podobě přečinů a zločinů se oproti tomu neuplatní v systému soudnictví ve věcech mládeže. Zákon počítá výlučně s jediným pojmenováxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx x xx xx xxxx xxipuštění opaku by konec konců šlo proti základní filosofii systému soudnictví ve věcech mládeže (srov. výklad k § 13, bod 20, a výklady k § 109).
Specifixxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxí kategorii činu soudně trestného - věcně odlišnou od trestného činu dospělého a trestného činu právnické osoby - by z něj mohlo učinit odstupňování matxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx absentuje.
K odst. 2
11.
V rámci kategorizace trestných činů - na přečiny a zločiny - jsou přečiny obecně méně závažnou kategorií trestných činů.
xxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxegorii se značným dosahem, do níž spadají typově i poměrně vysoce společensky škodlivé činy, na jejichž xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xěkterých nedbalostních trestných činů.
13.
Vedle nedbalostních trestných činů patří mezi přečiny část úmyslných trestných činů, a to ty z nich, kxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx trestní sazby trestu odnětí svobody stanovenou zákonem nepřevyšující pět let. Součástí této kategorie trestných činů tedy jsou i trestné činy, u nichx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx
xxx
xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxx xontextu podstatné, jaká forma zavinění je zákonem požadována pro naplnění jeho základní skutkové podstaty (srov. § 13 odst. 2). Rozhodující tedy neníx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxé podstaty daného trestného činu (viz § 17). S ohledem na to i při nedbalostním zavinění okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby si trestný čix xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx požadovanou formu zavinění alternativně - slovy "byť i z nedbalosti" - takže mohou být spáchány buď úmyslně, nebo z nedbalosti, a proto se jedná alternaxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx zavinění v základní skutkové podstatě. Byl-li tedy konkrétní trestný čin, jehož znaky lze obecně naplnit úmyslně i nedbalostně, spáchán v základní skxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxn.
Vzhledem k tomu, že všechny nedbalostní trestné činy patří do kategorie přečinů, nejsou trestní sazby stanovené za jejich spáchání pro jejich zařaxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxvé. Jde-li přitom o úmyslný trestný čin, je pro rozlišení toho, zda patří do kategorie přečinů nebo zločinů, rozhodující horní hranice trestní sazby odxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx, v případech kvalifikovaných skutkových podstat, u nichž přichází v úvahu jejich posouzení jako přečinů i zločinů, je směrodatná na jedné straně tresxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx - ať už jednočinný nebo vícečinný - zločinů a přečinů, neboť v případech sbíhajících se trestných činů se jejich zařazení do kategorií zločinů a přečinů xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx činy (§ 43). Při zařazování trestných činů do daných kategorií se současně nijak nepřihlíží k možnému třetinovému navýšení xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xx při ukládání úhrnného nebo souhrnného trestu za něj a za další s ním se sbíhající trestné činy se vychází z trestní sazby odnětí svobody, jejíž horní hranxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxětí svobody při ukládání trestu pachateli trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny (§ 108 odst. 1).
16.
Z povahy věcx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxž trestného činu. Stejně tak se právní kvalifikace činu účastníka na trestném činu odvíjí od kategorie trestného činu, k němuž se vztahuje jeho účastenxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xa něm, tedy návodu, pomoci nebo organizátorství stejného přečinu.
Poněkud jinak to je pouze v případech spolupachatelství a účastenství na trestném xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx mezi ním a dospělým. Zatímco tedy spáchaný společný trestný čin u dospělého spadá buď do kategorie přečinů, nebo zločinů, u mladistvého je třeba užít přx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxtele, je na místě pro označení jeho činu použít příslušnou formu účastenství k danému trestnému činu nesoucímu označení příslušné kategorie, tedy přexxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx na kategorie.
17.
Různost kategorií spáchaných trestných činů - tedy zločinů a přečinů - přichází v úvahu též v rámci součinnosti spojené s nepřímxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxěji trestného činu, spadajícího do nižší kategorie trestných činů, tedy mezi přečiny.
K odst. 3
18.
Zločiny jsou ve srovnání s přečiny obecně závaxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxších trestních sazeb, než dopadají na ty, které patří do kategorie přečinů.
Součástí této kategorie trestných činů jsou i zvlášť závažné zločiny. Ty txxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxh zločinech. Každý zvlášť závažný zločin však zůstává zločinem, a proto všude tam, kde zákon mluví o zločinech, může se v závislosti na povaze věci jednax x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xranice trestní sazby odnětí svobody při jejich rozlišení od méně závažných přečinů přitom nemá žádný význam.
Zločinem není žádný nedbalostní trestnx xxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxčinů a přečinů viz výklad v bodě 14 k odst. 2 výše.
20.
Pro rozlišení zločinů a přečinů jsou zásadní horní hranice trestních sazeb trestu odnětí svobxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx ximž nelze uložit tento druh trestu.
Rozhodující přitom není, jaká forma zavinění pokrývá naplnění okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazbxx xxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxí základní skutkové podstaty - nedbalostní trestný čin. To platí jak ohledně úmyslných trestných činů, které nemají nedbalostní alternativu, tak ohlxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xx x xxxxx x xxxxxx x xxxxxx x x xxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxu překračujícího horní hranici trestní sazby odnětí svobody pěti let v kvalifikované skutkové podstatě, v níž byla okolnost podmiňující použití této xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xe trestných činů do kategorií zločinů a přečinů posuzuje samostatně. Nic tedy nebrání souběhu sbíhajícího se zločinu s přečinem a naopak. Asperační záxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxk neovlivňuje zařazení spáchaného trestného činu do příslušné kategorie, tedy mezi zločiny a přečiny.
Obdobně se kategorizace trestných činů na přexxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx práva soudu totiž jde o konkrétní výměru ukládaného trestu, zatímco pro kategorizaci trestných činů na přečiny a zločiny je směrodatná zákonná trestnx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxin v důsledku toho jen přečinem.
22.
Zvlášť závažnými zločiny - jako subkategorie zločinů - jsou úmyslné trestné činy, u nichž činí horní hranice zxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xložit výjimečný trest. Současně je na ně vázána trestnost přípravy trestného činu. Příprava trestného činu je totiž trestná jen u zvlášť závažných zloxxxx xx xx xxxxx xxx
xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxestní sazby odnětí svobody než u ostatních zločinů. Dolní hranice trestní sazby odnětí svobody nehraje při odlišení zvlášť závažných zločinů od ostatxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxní sazby nemá žádný význam, jakou formou zavinění byla taková okolnost naplněna, pokud se tak stalo v rámci spáchání úmyslného trestného činu (blíže k txxx xxxxx xxxxxx x xxxx xx x xxxxx x xxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxy jednající jako "živý nástroj" a naplňující případně znaky mírněji trestného činu, spadajícího do nižší kategorie trestných činů, tedy mezi přečinyx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxhatelé trestného činu musejí spáchat trestný čin téže kategorie, případně subkategorie. Výjimkou mohou být případy pokračujících, hromadných a trvxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxvají z několika aktů (útoků), těch se nemusí dopustit všichni spolupachatelé a to může způsobit odlišnosti v právní kvalifikaci daného činu ve vztahu k xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxboť spáchaný čin je u dospělého trestným činem a spadá buď do kategorie přečinů, nebo zločinů, zatímco u mladistvého je na místě použít k jeho pojmenovánx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxestném činu dospělého hlavního pachatele, je na místě jeho čin označit příslušnou formou účastenství k danému trestnému činu nesoucímu pojmenování pxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxávní kvalifikace činu dospělého účastníka na trestném činu se přitom odvíjí od kategorie hlavního trestného činu.
Vztah k jiným ustanovením
24.
xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxruhu trestných činů, na něž dopadají nebo u nichž se uplatní takové instituty. Stejně tak ve vazbě na ni upravuje uplatnitelnost řady druhů trestů a něktxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx, peněžitým trestem (§ 67 odst. 2) a zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce (§ 76). Jen u přečinů přichází v úvahu také upuštění od poxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx zvlášť xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxxstání za současného uložení této
detence
postupem podle § 47 odst. 2 pak předpokládá spáchání zločinu.
Kategorizace trestných činů se promítá také xx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxním. Pro zařazení spáchaných trestných činů opilství do kategorií přečinů a zločinů má zásadní význam to, jakou formou zavinění je pokryto přivedení sx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xx xxxx xx xxxhatel trestného činu opilství přivede do stavu nepříčetnosti z nedbalosti, půjde o přečin, a to bez ohledu na právní kvalifikaci činu jinak trestného jxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xěty za středníkem. Dojde-li k přivedení se pachatele do stavu nepříčetnosti úmyslně, dopustí se tento u deliktů postižitelných podle § 360 odst. 1 v trxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx za trestný čin opilství - to znamená, stanoví-li zákon za čin jinak trestný, k jehož spáchání dojde ve stavu nepříčetnosti, mírnější trest a nižší sazbu xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx x x xxx xxxxx x x xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx za středníkem § 360 odst. 1 totiž modifikuje obecnou sazbu tři až deset let odnětí svobody na mírnější sazbu činu jinak trestného, coby objektivní podmxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxilství, přitom půjde o zločin nebo jenom přečin.
Související ustanovení:
§ 1 - zákaz retroaktivity, § 2 - trestnost činu a doba jeho spáchání, § xx x xxxxxxx xxxx x xx x xxxxxx x xx x xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxa, § 22 - pachatel, § 23 - spolupachatel, § 24 - účastník, § 33 - účinná lítost, § 34 - promlčecí doba, § 35 - vyloučení z promlčení, § 38 - přiměřenost txxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxací
detence
, § 55 - odnětí svobody, § 56 - výkon trestu odnětí svobody, § 57 - přeřazení odsouzeného do věznice jiného typu, § 58 - mimořádné snížení trxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxtku, § 67 odst. 2 - peněžitý trest, § 76 odst. 2 - zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, § 94 odst. 1 - promlčení výkonu trestu, § 96 x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
x x xxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx, § 105 odst. 1 - podmínky zahlazení odsouzení, § 107 - pachatel trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny, § 111 - k pojmx xxxxxxxxx xxxx
Judikatura:
- viz
judikatura
k § 2 odst. 1
R 44/1970-II a III
- viz
judikatura
k § 2 odst. 1
R 11/1991
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxočin (§ 14 odst. 3 trestního zákoníku), ač již byl pro takový nebo jiný zvlášť závažný zločin v minulosti potrestán, může být naplněna i v případě, jestlixx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxel dříve potrestán pro trestný čin, na který trestní zákon stanovil trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně 10 let, neboť jen takový xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx na zločiny a přečiny (v odůvodnění rozhodnutí): Zločiny a přečiny jsou samostatnými kategoriemi trestných činů. Pojem trestný čin - užívaný pro označxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxnu jako zločinu nebo přečinu musí být podle § 120 odst. 3 trestního řádu přímo uvedeno ve výroku rozsudku, jímž se obžalovaný uznává vinným, a to vedle jexx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxzsudku nemusí být, neboť zvlášť závažné zločiny nejsou samostatnou kategorií trestných činů.
R 27/2011
- viz
judikatura
k § 13 odst. 1 a k § 235
R 3xxxxxx x x xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxx
xxxxxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxs Kluwer,
2012.
Šámal,
P. a kol.
Zákon o soudnictví ve věcech mládeže. Komentář.
3. vyd.
Praha:
C. H. Beck,
2011.
Kallab,
J.
Trestní xxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xx x xxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx
2. vyd.
Praha:
C. H. Beck,
2012.
Novotný,
O. a kol.
Trestní právo hmotné I.
Obecná část.
6. vyd.
Praha:
Wolters Kluwer,
2010.
Solnař,
V. a koxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
x xxxxx xxxxtním zákoníku.
Sborník z mezinárodní vědecké konference Olomoucké právnické dny.
Praha:
Leges,
2009,
s. 20.
Nezkusil,
J.
Kategorizace tresxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xxxx
xx xx x xxxxx
xxx x
xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx je svou povahou subjektivní odpovědností, založenou na zavinění, tedy odpovědností za zavinění. Vyvoditelná je pouze za zaviněné činy. Vyloučeno je xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxce zavinění v spáchaném činu vylučuje jeho právní kvalifikaci jako trestného činu a uplatnění trestních sankcí v reakci xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
x
xxxxx xxxxx xxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxu ani trestu).
Tato zásada má svůj odraz i v zákonné definici trestného činu zakotvené v § 13. V ní je vyjádřena zdůrazněním toho, že čin je trestný, jen xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx x x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xx x xxxx
xo vše činí ze zavinění jeden z klíčových obligatorních znaků trestného činu charakterizujících jeho subjektivní stránku.
Ve své podstatě je zavinxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxní) a složce vůle (volní).
Těžištěm intelektuální složky zavinění je vnímání vnějšího objektivního světa pachatelem. Nejde přitom jen o to, co z vnxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx doby a v určitých širších souvislostech ve vazbě na jeho znalosti a zkušenosti. Přitom se mu některé skutečnosti jeví jako jisté a některé pouze jako možxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxx x xxxx xx xx xdst. 1 písm. b)].
Ve volní složce zavinění hraje klíčovou roli vztah k zamýšleným nebo uvažovaným skutečnostem a to, do jaké míry se opírají o znalost xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxx iniciovat jednání pachatele, ať už v podobě konání nebo opomenutí, a směřovat k vyvolání rozhodných skutečností vlastním jednáním. S ohledem na to nepxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxí pokrývající podstatné složky trestného činu dáno v době činu. Vědomosti, představy a vůle pachatele před činem a po něm, tedy nikoliv v průběhu jeho páxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx x xxbě činu, nikoliv podle toho, co vyšlo najevo až dodatečně.
Zaviněním musí být pokryty všechny trestněprávně
relevantní
skutečnosti naplňující zxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxůběh pachatelova činu odpovídající znakům skutkové podstaty určitého trestného činu. Postačí přitom, když pachatel zná skutkové okolnosti podřadixxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxy xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxážet skutečnosti spadající do rámce znaků skutkové podstaty daného trestného činu ani úplně přesně i v detailech odpovídat objektivní realitě. S ohlexxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxsobil, ale plně postačí zjištění jeho úmyslu způsobit poškozenému zranění spadající svou intenzitou do rámce skutkové podstaty trestného činu ublížxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxou přitom dána ve vztahu k znakům objektu trestného činu a znaku protiprávnosti. Tyto znaky totiž nemusí být - a zpravidla ani nejsou - v popisu skutkovýcx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxvé podstaty, z nichž se znaky objektu a protiprávnosti dovozují. Tam, kde jsou však znaky objektu a protiprávnosti v trestním zákoníku výslovně vyjádxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx, se musí zavinění vztahovat i na tyto znaky (tzv. normativní znaky), avšak postačí pachatelova laická představa o nich. Na druhé straně se zavinění nemxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxyslem (§ 15) a nedbalostí (§ 16). Úmysl je přitom obecně těžší formou zavinění. Současně platí, že čím je pachatel více seznámen s okolnostmi naplňujícíxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxo společenské škodlivosti, a s ohledem na to i pro úvahu o trestu. Z hlediska této úvahy jsou pak významné rovněž některé jiné subjektivní vztahy souvisexxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxstní odpovědnosti pachatele i jejich naplnění.
Základní výchozí interpretační pravidla vztahující se k zavinění jsou zakotvena v § 13 odst. 2 a v § xxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xlatí, že úmyslná forma zavinění je požadována i v případech, kdy není v zákoně výslovně uvedeno, o jakou formu zavinění se jedná. Oproti tomu v příslušnýxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxtahu k některým trestným činům pak vyžaduje trestní zákoník vyšší míru (intenzitu) nedbalosti, ať už vědomé nebo nevědomé, a to tzv. hrubou nedbalostx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx x x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxx" nebo "byť i z hrubé nedbalosti". K okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby a tím zakládá kvalifikovanou skutkovou podstatu určitého txxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxtečnost, i tehdy, jestliže o ní pachatel nevěděl, ač o ní vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl, vyjma případy, kdy zákon vyžadujxx xxx x xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxx x x xx xxxxx x x x xxx
xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxdku, případně jiného rozhodnutí ve věci samé, a to současně se specifikací zjištěné formy zavinění. Zvolená formulace přitom nesmí být nejednoznačná x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxu dopustit buď úmyslně, nebo z nedbalosti, nikoliv však v obou formách zavinění.
Požadavek zavinění je zákonem vztažen jak k trestným činům fyzickýxx xxxx x xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxe přičítat zaviněné spáchání trestného činu, jen pokud jeho znaky zaviněně naplnily určité s nimi spojené fyzické osoby - konkrétně členové statutárnxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxivem na jejich řízení, jejich zaměstnanci anebo osoby v obdobném postavení - jednající jejich jménem, v jejich zájmu nebo v rámci jejich činnosti (§ 8 a x xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxx x x xxx xxx xxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxe nedbalosti jednou z forem zavinění. Úmysl je obecně těžší formou zavinění než nedbalost.
2.
Trestní zákoník v zásadě vyžaduje k trestnosti činu xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxtách trestných činů je úmyslná forma zavinění požadována i v případech, kdy není v zákoně výslovně uvedeno, o jakou formu zavinění se jedná (§ 13 odst. 2)x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxjí xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxméně bez ohledu na tato pravidla v některých ustanoveních vymezujících základní skutkové podstaty trestných činů výslovně zdůrazňuje požadavek úmyxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxů lišících se jen formou zavinění, například u ublížení na zdraví nebo těžkého ublížení na zdraví. Stejně tak nezbytné je to ve vztahu k trestným činům, u xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xakotvuje též trestné činy alternativně úmyslné a nedbalostní, tedy trestné činy, které lze spáchat jak úmyslně, tak i z nedbalosti. V takovýchto přípaxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxx přímého a formu úmyslu nepřímého. Obě tyto formy úmyslu mají společný základ v tom, že jejich intelektuální složka zahrnuje u pachatele představu rozhxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxestný čin. Tím se liší od nedbalosti, u níž tato vůle chybí. Složka volní je však u nich dána v různé míře, odstupňovaně, a to je odlišuje vzájemně. Právě v rxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxícím znaky skutkové podstaty trestného činu. Nepostačí tedy, aby pokrývala pouze následek nebo účinek, ale musí zahrnovat i další skutečnosti charakxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xeho vědění se skutečností. Tato neshoda může pramenit z jeho vnímání určité skutečnosti i z jeho představ o ní a spočívat v tom, že o některé skutečnosti nxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxat jak skutkových okolností (omyl skutkový) tak okolností právních (omyl právní). Trestní zákoník obecně nevymezuje dopady takových omylů na subjexxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxa v § 18 a 19 (viz výklad k nim).
K odst. 1 písm. a)
5.
V případě přímého úmyslu (
dolus directus
) pachatel ví, že způsobem uvedeným v trestním zákoníkx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxt.
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x x xx xxxxx x xxxxx xx x xx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxx xxtění porušit nebo ohrozit chráněný zájem. Z povahy věci však vyplývá, že vůli něco porušit nebo ohrozit musí v představě pachatele předcházet uvědoměnx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx ho totiž nemohl chtít porušit nebo ohrozit.
6.
Vůle porušit nebo ohrozit chráněný zájem se musí projevit v jednání pachatele, avšak nemusí být navxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxých kroků vedoucích k takovému následku, z jejich sledu a z okolností, za nichž jsou činěny. Významným indikátorem toho, že to, k čemu směřují, je chtěné xxxxxx xxxx xxx xxxxx xx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx trestním zákoníkem nutně dojde, jde vždy o přímý úmysl. Na to lze usuzovat z toho, že pokud pachatel považuje takový následek za nutný a směřuje k jeho způxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx x xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xílem není způsobení takového následku. O přímý úmysl totiž jde, i když pachatel sleduje cíl z hlediska trestního práva nezávadný, ale na cestě k jeho dosxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxtří i případy, kdy pachatel sice chce způsobit následek předpokládaný trestním zákoníkem, ale tento následek není přímo jím sledovaným cílem (viz R 32xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xx xedná tak, jak jednat chtěl - ale je třeba, aby chtěně způsobil následek předpokládaný zákonem (viz R 92/1951). Tak například pokud má jít o vraždu, nestaxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxtejnosti viz výklad níže v bodě 13 k odst. 2.
7.
Fakticky mohou nastat situace, kdy pachatel některé trestněprávně
relevantní
skutečnosti přímo xxxx x x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
x xxxxx x xxxxx xx
xx
xxxxxmý čili eventuální úmysl (
dolus eventualis
) předpokládá nižší míru volní stránky jednání než je nezbytná pro přímý úmysl. Porušení nebo ohrožení zájmx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxčítá s eventualitou jeho způsobení. Jinak řečeno, ví, že ho svým jednáním xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xx x xxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx významného následku. Naopak, i ono - stejně jako chtění u přímého úmyslu - je výrazem navenek chováním projevené vůle a vyjadřuje aktivní volní vztah paxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xesměřuje k způsobení takového následku, takže ten není jeho cílem ani jeho nutným produktem, a pachatel nechce přímo jej, protože svým jednáním sledujx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xastat, byť bude pouze vedlejším produktem jeho jednání a nebude muset nastat zcela nevyhnutelně. Na srozumění v této formě lze usuzovat především z tohxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xako nutný, šlo by o úmysl přímý (blíže k tomu viz výklad výše v bodě 6).
Na druhé straně v daném kontextu není nijak rozhodující, zda pachatelem sledovaný xxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xtránky trestného činu, neboť ta je vázána na srozumění s následkem, který je toliko vedlejším produktem jeho jednání. Ono cílené jednání - pokud jím jsox xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxého úmyslu.
10.
Ve smyslu § 15 odst. 2 se srozuměním rozumí i pouhé smíření pachatele s tím, že způsobem uvedeným v trestním zákoníku může porušit xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx, avšak zásadní význam to má pro řešení případů, kdy má pachatel lhostejný vztah k danému následku. Pak postačí, když je s možností jeho způsobení smířen xxxxxx x xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxek nastane nebo nenastane, vyjadřuje jeho aktivní kladné stanovisko k oběma možnostem, tedy je mu sice lhostejno, zda takový následek nastane nebo ne, xxx xxxxxx x xxx xxxx x xxxxxx x xx x xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xx x xx x xxxxx xx
x xxxxx x
xxx
xxxezení toho, co se míní srozuměním, je významné jak pro rozlišení přímého a nepřímého úmyslu, tak pro odlišení úmyslu - a specificky úmyslu nepřímého - od xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxx xx x xxxx xxxo řečeno výše v rámci výkladu k odst. 1 písm. b) (viz zejména výklad v bodě 9 výše).
12.
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xdyž zdůrazňuje, že srozuměním se rozumí i pouhé smíření pachatele s možností způsobit trestněprávně
relevantní
následek způsobem uvedeným v trestnxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxledek, ale nechce ho způsobit, a bez přiměřených důvodů spoléhá, že ho nezpůsobí, v případech činů spáchaných v nepřímém úmyslu sice jejich pachatel roxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxx způsobením pro případ, že skutečně nastane, je u nepřímého úmyslu výrazem kladného stanoviska pachatele k němu a představuje protiklad k negativnímu xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxstného činu v nepřímém úmyslu zpravidla dochází za situace, kdy jednání jeho pachatele sleduje jiný cíl než způsobení takového následku, ale je mu zřejxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x
xx xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxx xx x xxx xxxřen (srozuměn). Jeho způsobení tedy není přímým cílem pachatele, ale vedlejším dopadem jeho jednání, sice nechtěným, ale předpokládaným, a to za situxxxx xxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxh v přímém úmyslu činí pachatel způsobení trestněprávně relevantního následku přímo vlastním účelem svého jednání nebo jeho nutným - a tedy i chtěným - xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxění se způsobením takového následku, resp. v případech smíření se s ním, typických pro nepřímý úmysl.
13.
Zahrnutí případů smíření se pachatele sx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx vztahu pachatele k takovému následku.
Jde-li u pachatele o tzv. nepravou lhostejnost - projevující se v tom, že mu je sice lhostejno, zda trestněprávnx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx x xxx xxxx x xxxxxx x xx x xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxx xx xxxxx srozumění s ním, a s ohledem na to pod jednání v nepřímém úmyslu. Za této situace si je totiž pachatel vědom obou eventualit důsledků svého jednání, které xxxxxxxx x xxxxx x x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx
xx xxxxxxx
x xxxma. Jde tedy u něj o méně intenzivní, ale pořád ještě o aktivní volní vztah k onomu (eventuálně možnému) následku, neboť je smířen s tím, že k němu může dojíxx x x xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x
xxxxxxxxxx
x
xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxána jen prostá lhostejnost k takovému následku. Tak tomu může být, především pokud mu na jedné straně nezáleží na tom, zda daný následek nastane, nebo ne xx x xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxdobě nahodilého zásahu jiné osoby), zda skutečně nastane, a neučiní nic, co by mu mohlo zabránit. Za takové situace je jeho stanovisko k oběma v úvahu přixxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxdkem naplňujícím znak skutkové podstaty určitého trestného činu smířen jako s možným, takže jedná v nepřímém úmyslu. To na rozdíl od případů, kdy onen nxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx vyžaduje negativní vztah k hrozícímu následku vyjádřený oním nechtěním a tento volní vztah vylučuje podřazení těchto případů pod případy lhostejnosxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx x xxx xxký následek to bude mít, a přitom si není vědom možnosti jeho způsobení, takže s ním nepočítá jako s možným. V takovém případě může za situace předpokládaxx x xx xxxxx x xxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxněprávní postih za jednání v nevědomé nedbalosti.
Od těchto případů pravé a nepravé lhostejnosti je třeba odlišovat případy, kdy je trestněprávně
rexxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xx xxx xx xx xx x xxxxxxxx xxxx xxitřního vnímání zcela lhostejný, jde z jeho strany o jednání v přímém úmyslu. Jestliže totiž jedná s vědomím toho, že způsobí takový následek, z povahy vxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxí úmyslné formy zavinění v § 15, včetně toho, co se rozumí srozuměním v nepřímém úmyslu, se v plném rozsahu uplatní i ve vztahu k trestným činům právnickýcx xxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx, a tedy ani úmyslně, protože jsou pouhými právními fikcemi. Přičítat jim pachatelství trestných činů, ať už úmyslných nebo nedbalostních, jim s ohledxx xx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxnosti. Tyto osoby jsou vyjmenovány v § 8 zák. o tr. odpovědnosti práv. osob a patří mezi ně statutární orgány, jejich členové a jiné osoby oprávněné jednxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xebo osoby v obdobném postavení při plnění pracovních úkolů.
Blíže k tomu viz výklad k § 13, bod 20; srov. též výklad k § 22, body 24 až 34.
Ve vztahu k mladisxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxmi učiněné kroky i jejich subjektivní vztah k nim je nicméně třeba hodnotit se zohledněním jejich rozumové a mravní vyspělosti. Ta může zásadně ovlivnix xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx ještě nevyzrálé. Tato skutečnost může současně navýšit počty případů jejich jednání v omylu, ať už skutkovém nebo právním, s významnými dopady na subjxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x x xx x xxxx
xouvisející ustanovení:
§ 1 - zákaz retroaktivity, § 12 - zásada zákonnosti a zásada subsidiarity trestní represe, § 13 - trestný čin, § 14 - přečinx x xxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxxx x xx x xxxxxx x xx - pachatel, § 23 - spolupachatel, § 24 - účastník, § 25 - věk, § 26 - nepříčetnost, § 27 - zmenšená příčetnost, § 109 - mladiství, § 110 - trestní zákoxx x xxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx stránce a zavinění obecně
Obecné soudy poruší právo obžalovaného na spravedlivý proces, garantované čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Lisxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxnosti, bez jejichž spolehlivého prokázání není dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (na xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx trestného činu lze opřít i o skutečnosti, které se sběhly po spáchání souzeného činu.
R 5/1951
K důkazu zavinění a o významu doznání.
R 110/1952
xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
x x/1954
K důkazu zavinění při útocích proti životu a zdraví.
R 57/1954
K zavinění jakožto otázce právní a nikoli znalecké.
R 45/1957
Na zaviněxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x x xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx
R 25/1963
Základním předpokladem trestní odpovědnosti je bezpečné zjištění příčinného působení jednání obviněného na trestním zákonem chránxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxx x x xxx xxxxxxx xxxxx x xx x xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
Při zkoumání trestní odpovědnosti s hlediska příčinného vztahu je korektivem zavinění, které musí přistoupit k příčinnému vztahu mezi jednáním a násxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx předvídat.
R 50/1968-II
Při zjišťování subjektivní stránky trestného činu není možno dojít k závěru o alternativním vztahu pachatele k zamyšlenxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxého činu vraždy.
R 20/1969-I
Závěr x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx
xxxxx x xxxx xx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxe trestného zákona a v akej forme, je záverom právnym.
Tento právny záver o subjektívnych znakoch trestného činu sa však musí zakladať na skutkových zixxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xre právny záver o tom, či tu je zavinenie a v akej forme, sú predmetom dokazovania práve tak ako všetky ostatné okolnosti naplňajúce znaky trestného činux xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xavinenie a jeho formu treba usudzovať zo všetkých konkrétnych okolností, za ktorých bol trestný čin spáchaný. So zretelom na zásadu volného hodnotenix xxxxxxx xx x xxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx, vyvodiť, že zistenie priameho úmyslu neprichádza do úvahy.
R 60/1972-IV (shodně též R 45/1957)
K zjišťování formy zavinění ve vztahu k těžké újmě xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx x x x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xx/1976
Zavinění musí zahrnovat všechny znaky charakterizující objektivní stránku trestného činu, tedy i příčinný vztah mezi jednáním pachatele a xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxele nepředvídatelný příčinný průběh není tedy v zavinění obsažen a pachatel neodpovídá za následek, který takto vzejde.
R 20/1981
Smrt poškozenéxx xx xxx xxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxi následkem úrazu zaviněného pachatelem, zčásti na podkladě povšechného kornatění tepen u staršího člověka. Trestní odpovědnost pachatele za tento xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxx81
Pri trestnom čine ohovárania v zmysle § 206 písm. b) tr. zákona sa po subjektívnej stránke vyžaduje, aby páchateľ vedel o nepravdivosti rozširovxxxxx xxxxx x x xxxx xx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x§ x xxxxx xx xxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxstnému činu podle § 184 tr. zákoníku.]
R 49/1983
Pri skúmaní zavinenia dopravnej nehody, ktorej účastníkom bol československý občan v cudzine, sa xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxiť trestnej zodpovednosti tým, že tieto pravidlá nepoznal, lebo pred cestou je povinný sa s týmito pravidlami zoznámiť.
R 47/1987-I
Jestliže ve skxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxtele a následkem je příčinná souvislost a zda je dáno zavinění.
R 7/1988-II
K posuzování subjektivní stránky jednání pachatele trestného činu podxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xrádeže počítač s určitým programovým vybavením (tzv. software), je součástí škody způsobené tímto trestným činem i cena programového vybavení, za ktxxxx xx x xxxx x x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xybavení získal bezplatně nové.
Protože je obecně známo, že každý počítač může plnit svou funkci jen s určitým programovým vybavením, bude zpravidla úxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x x3/2005
Z hlediska subjektivní stránky pomoc předpokládá, že pomocník ví o úmyslu pachatele trestného činu a sám úmyslně jedná (ve formě usnadnění nxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxím k takové účasti na konkrétním úmyslném trestném činu, musí být čin pomocníka charakterizován konkrétními skutkovými okolnostmi, nikoliv jen znakx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx označené stejnými nebo zaměnitelně podobnými označeními, jaká jsou registrovanými ochrannými známkami renomovaných výrobců kvalitní sportovní oxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxodnímu jménu a chráněnému označení původu podle § 150 odst. 1 tr. zákona, zejména pokud jde o neoprávněnost označení tohoto zboží a jeho určení k prodejix xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxsto dochází k páchání uvedeného trestného xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xůči jeho dítěti, které není schopno se samo živit, vzniká a existuje přímo na základě zákona (§ 85 a násl. zák. o rodině), a to bez ohledu na skutečnost, zda xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx řízení, protože v době rozhodování soudu rodič neměl žádný příjem (např. z toho důvodu, že byl ve výkonu vazby). Jestliže na straně pachatele odpadly přxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxživovací povinnost plnit, pak skutečnost, že i nadále existovalo toto pravomocné rozhodnutí soudu, nevylučuje jeho trestní odpovědnost za spáchání xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxapř. za tím účelem bezdůvodně měnil zaměstnání, navazoval jen krátkodobé pracovní poměry), jednal zaviněně ve formě přímého úmyslu podle § 4 písm. a) txx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxx x trestný čin podle § 196 odst. 1, resp. odst. 2 tr. zákoníku a o zavinění ve formě přímého úmyslu § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku.]
R 52/2009
- viz
judixxxxxx
x x xxx
x xxxxxxxxxx
xxx xxx
xxxxxxxxxx
x x xx xxxxx x
x xxxxx x
x xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxdat, nýbrž je nutno jej na základě zjištěných okolností prokázat. Závěr o vražedném úmyslu lze učinit i z objektivních skutečností, např. z povahy činux xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxostí pachatele, a lze proto také z nich na formu zavinění usuzovat. Tyto závěry nesmějí však nabýt povahy jakýchsi presumpcí.
II. ÚS 743/08
Je vylouxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x x xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxx x xxxxxxx
x xxxxxxxxx
x xxxxxění subjektivní stránky úmyslného trestného činu nestačí, že pachatel vůbec úmyslně jednal (že jednal tak, jak jednat chtěl), ale je třeba, aby úmyslnx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x
x xxxxxxx
x xxxxxxxiu trestného činu ublíženia na zdraví (§ 221 a § 222 tr. zákona) nestačí, aby páchateľ úmyselne vykonal niečo, čo spôsobilo ublíženie na zdraví, ale je txxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxné pohnutky podle 145, 146 a 146a tr. zákoníku.]
R 19/1963
Z hlediska úmyslu způsobit těžkou újmu na zdraví stačí zjištění, že pachatel věděl, že svxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx x xejména z povahy použité zbraně, z intenzity útoku, ze způsobu jeho provedení (zejména z toho, proti které části těla útok směřoval) a z pohnutky činu.
R xxxxxxx
xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxl spôsobiť inému ťažkú ujmu na zdraví a takáto ujma bola jeho činom spôsobená, hoci iným spôsobom, než si páchateľ predstavoval, je spôsobenie ťažkej ujxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx ťažká ujma na zdraví vznikla podstatne iným než zamýšľaným spôsobom, bolo by treba posúdiť konanie páchateľa ako pokus trestného činu ublíženia na zdrxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxx x x xxx xxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xemožno nikdy posúdiť len ako trestný čin ublíženia na zdraví podľa § 221 odst. 1, odst. 3 tr. zákona, pretože sa tým nevystihuje skutočnosť, že páchateľ mxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxx x xxx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx, jako jsou způsob použití tohoto předmětu, intenzita vedeného úderu apod.
R 35/1991
Ze skutečnosti, že obviněný pronesl na adresu poškozené výhrxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxt poškozenou, když jinak z jeho útoku proti poškozené objektivně žádné reálné ohrožení života nevyplývalo.
R 10/1994-II
Trestný čin podílnictví xxxxx x xxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xýt tento trestný čin krádeží podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zákona, musí být podílníkovi prokázána i vědomost o skutkových okolnostech naplňujících foxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxt podílníka ve smyslu § 214 tr. zákoníku o této skutečnosti naplňující znak trestného činu krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku.]
R 45/2001
- viz
xxxxxxxxxx
x x xx xxxxx x
x xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xx xxx xxkona spočívajícího v tom, že pachatel spáchal tento čin "v úmyslu získat majetkový prospěch", není u účastníka třeba, aby získal nebo měl získat nějakx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxaný za úplatu (tedy o tzv. nájemnou vraždu), a byl s tím přinejmenším srozuměn (§ 4 tr. zákona). [Nyní zavinění ve formě nepřímého úmyslu podle § 15 odst. 1 xxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxý čin zvýhodňování věřitele podle § 256a odst. 1 tr. zákona dispozicemi jen s takovým svým majetkem, který byl použitelný k uspokojení pohledávky právx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxem třetí osoby.
Z hlediska subjektivní stránky bylo předpokladem trestní odpovědnosti za tento trestný čin úmyslné zavinění pachatele, který jako dxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxnil jiného věřitele, ač si z okolností xxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxxx xxxxí subjektivní stránka trestného činu podle § 223 odst. 1 tr. zákoníku.]
R 17/2011
V popisu skutku v odsuzujícím rozsudku, kterým byl obviněný uznán xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxviněného.
Jde-li o trestný čin porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu podle § 150 odst. 1 tr. zákona, z popisx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx do oběhu, a že byl alespoň srozuměn s neoprávněným zásahem do práv vlastníka dotčené ochranné známky. Samotné konstatování rozporu jednání obviněnéhx x xxxxxxxxxxx x x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx zavinění ve vztahu k trestnému činu porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle § 268 odst. 1 tr. zákoníku.]
R 38/2011-I
Nepodaří-li se z xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx postiženému smrtelný následek, jestliže je tento úmysl dostatečně zřejmý z prokázaných okolností a intenzity vykonávaného útoku, zejména použije-xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xro život.
R 5/2012
K omylu
Ustanovení o zločinu vraždy se netýká pachatelova omylu v osobě, proti níž se útočí (
error
in objecto); je třeba vyslovxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx-li smrtelný účinek v osobě od předmětu vražedného útoku rozdílné následkem odchýlení se činnosti pachatelovy od směru, který jí pachatel dává (
aberrxxxx xxxxx
xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxvní význam.
R 3289/1929
Omyl v předmětu (
error in corpore
,
error
in objecto -
in persona
) pachatele neomlouvá. Z odůvodnění: Obžalovaný po opuštěxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx x x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx strany krku a tak mu přivodil smrtelnou ránu. Obhajoba obžalovaného, že neměl vůči K. nepřátelského úmyslu je nerozhodná, poněvadž, xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx
x xxxxxxxxx
x xiz
judikatura
k § 13 odst. 1
R 46/1963
K otázke tzv. pretrhnutia príčinnej súvislosti: Príčinná súvislosť medzi konaním páchateľa a následkom sa nxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxočnosťou, bez ktorej by k následku nebolo došlo. Príčinná súvislosť by sa prerušila len vtedy, keby nová okolnosť pôsobila ako výlučná a samostatná príxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xx xxxxxxxľ predstavoval (tzv. omyl v kauzálnom priebehu,
aberratio ictus
), páchateľovi neprospieva a nevylučuje jeho zavinenie.
R 37/1975
Je-li rodič díxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xuto povinnost, dopouští se trestného činu zanedbání povinné výživy podle § 213 tr. zákona.
Znak "zákonná povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jinéhxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xkutkovém omylu. [Nyní znak trestného činu podle § 196 tr. zákoníku.]
R 10/1977-II
- viz
judikatura
k § 18
R 54/1977
Kdyby se obviněný vzhledem k xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxí, šlo by o skutkový omyl negativní, spočívající v tom, že obviněný nevěděl o okolnostech naplňujících znaky trestného činu znásilnění, a byla by tím vyxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxledem k opožděnému vývoji své osobnosti a pachateli je tento stav ženy znám.
R 63/1978
V případě pachatele, který napadl poškozenou opakovanými údxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxx xx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxpila, nejde o tzv.
dolus generalis
, takže jeho jednání nelze posoudit jako dokonaný trestný čin vraždy podle § xxx xxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxx x x xxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxosti podle § 224 odst. 1 tr. zákona. [Nyní souběh pokusu trestného činu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 140 tr. zákoníku a trestného činu podle § 147 tr. xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxylo, neboť osoba, o níž se domníval, že spáchá trestný čin, jej ve skutečnosti spáchat nechtěla a ani nemohla - je třeba i při hodnocení právních otázek soxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxnství nemůže s ohledem na akcesoritu vyjádřenou v ustanovení § 10 odst. 1 tr. zákona překročit stadium přípravy trestného činu ve smyslu § 7 odst. 1 tr. zxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx o zbraních a střelivu možno držet zbraň, obžalovaného nezbavuje trestní odpovědnosti za trestný čin nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 1 tr. zxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
R 28/2002
K odst. 2
Ke srozumění
Zda byl pachatel při útoku srozuměn se smrtí poškozeného (nepřímý úmysl), lze dovodit z povahy nástroje použitxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xyl útok veden proti místům, kde jsou uloženy orgány důležité pro život člověka či zda byl útok veden takovým způsobem, že poškozenému mohlo být způsobenx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxle toliko důkazy nepřímými, na jejichž základě nelze eventuální úmysl automaticky presumovat. Aby bylo lze dovodit alespoň srozumění pachatele s usmxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxstnosti pachatele.
V posuzovaném případě si stěžovatel musel být vědom, že opakovaný útok nožem proti obličeji, popř. krku, tedy do míst, kde se nacháxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xniž mohl počítat s jakoukoli konkrétní skutečností, jež by smrtelnému následku jeho xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxbít si svůj zlobný afekt, a to i za situace, kdy jeho jednání poškozenou přímo ohrožovalo na životě. Obecné soudy při řešení otázky zavinění braly správnx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxeno i trestní stíhání. Nepřímý úmysl stěžovatele byl prokázán na základě uceleného a nerozporného řetězce nepřímých důkazů, jež svědčí o srozumění paxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx x x xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
k § 15 odst. 1
R II/1965
Při zjišťování subjektivní stránky trestného činu nelze dojít k závěru o alternativním vztahu pachatele k zamýšlenému náslxxxxx
x xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxsobena smrt, ve svých výpovědích někdy uvádějí, že jim bylo lhostejné, zda takový následek nastane. Vyvstala otázka, zda vztah lhostejnosti k následkx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxslu. Soudy v takových případech na podkladě výpovědi pachatele zpravidla dovozují jeho "srozumění" s následkem a tedy úmysl nepřímý. S touto praxí lze xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx však záležet i na tom, jaký způsob útoku pachatel volil. Bude-li pachatel tvrdit, že mu bylo lhostejné, jaký následek způsobí, přitom však jednal tak, žx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xachatele.
R 41/1976
K naplnění skutkové podstaty trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zákona je nezbyxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx obviněný zastoupen advokátem, postačí k nabytí právní moci, jestliže bylo rozhodnutí doručeno advokátovi, který měl plnou moc pro celé řízení (§ 25 odxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xude možné dovodit naplnění subjektivní stránky trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zákona, jestliže je z pxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxění subjektivní stránky trestného činu podle § 337 odst. x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxestním zákonem je možné dovodit i v případech, kdy cílem pachatelova jednání bylo dosažení jiného možného výsledku, z hlediska trestního práva nevýzxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxě tak namísto zamýšleného výsledku nastat následek uvedený v trestním zákoně, jenž mu je nepříjemný, přičemž nepočítal s žádnou konkrétní skutečnostxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxzuměn ve smyslu citovaného ustanovení trestního zákona. [Nyní § 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku.]
R 3/2006
Literatura:
Fenyk,
J.,
Smejkal,
xx
xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xx x xxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx ve věcech mládeže. Komentář.
3. vyd.
Praha:
C. H. Beck,
2011.
Kallab,
J.
Trestní právo hmotné platné v zemi české a moravskoslezské.
Část obecnx x xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xx x xxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxx,
2012.
Miřička,
A.
O formách trestné viny x xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xx x xxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxé I.
Obecná část.
6. vyd.
Praha:
Wolters Kluwer,
2010.
Solnař,
V. a kol.
Základy trestní odpovědnosti.
Praha:
Orac,
2003.
Herczeg,
J.
Zavxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxx
xxxxxx
2009.
Šámal,
P.
Několik poznámek k úpravě zavinění v rekodifikaci trestního práva hmotného.
In
Ve službách práva.
Sborník příspěvků k 10. výročí zxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxx x xxxxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxx rozhledy,
1998,
č. 2,
s. 55.
Nedbalost
JUDr.
Alexander
Sotolář
1.
xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx následku, vzdálenější než u úmyslu. S ohledem na to je také s nedbalostí spojena obecně nižší míra zavinění.
2.
Předpokladem trestní odpovědnosti xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxípadech, v nichž to trestní zákoník výslovně stanoví.
Požadavek zavinění z nedbalosti tedy musí být v příslušném ustanovení vymezujícím základní sxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
xx xxxxxx x xxxxerým trestným činům vyžaduje trestní zákoník vyšší míru (intenzitu) nedbalosti, ať už vědomé nebo nevědomé, a to tzv. hrubou nedbalost. Vyšší stupeň xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxko zřejmou bezohlednost (§ 16 odst. 2).
3.
Trestní zákoník zakotvuje též trestné činy, které lze spáchat jak úmyslně, tak z nedbalosti, tedy tresxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxnutích, v nichž je vyslovována vina takovými trestnými činy, nicméně musí být skutečně naplněná forma zavinění jednoznačně specifikována, neboť konxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxcká interpretační pravidla vymezuje trestní zákoník ve vztahu k okolnostem podmiňujícím použití vyšší trestní sazby v rámci kvalifikovaných skutkxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxil-li jej pachatel toliko z nedbalosti, vyjma případy, kdy zákon vyžaduje i zde zavinění úmyslné, a v případě, že jde o jinou skutečnost, i tehdy, jestlixx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxx x xxxxxx případech okolností podmiňujících použití vyšší trestní sazby se tedy - obecně vzato - lze spokojit s určitými formami nedbalosti a úmyslu pachatele jx xxxxx xxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xedbalosti vymezuje pomocí složky vědění, tedy složky intelektuální. Ta buď je dána - to u vědomé nedbalosti - anebo dána není - to u nevědomé nedbalosti. xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxele není vůle spáchat trestný čin, byť jeho jednání samo o sobě je i v tomto případě aktem vůle, ovšem vůle směřující k cíli nezávadnému z hlediska trestníxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx xxxx x x xxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxxxxxxt nebo o jednání nezaviněné, a tím i beztrestné, je zachování či nezachování potřebné míry opatrnosti. Je-li při absenci vůle spáchat trestný čin zachoxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xákoníkem, nejde o nedbalost a s ohledem na to ani o trestný čin. Naopak, nedostojí-li pachatel povinnosti zachovávat náležitou opatrnost a za okolnostx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx x xxxx xxxany zaviněně, a to buď z vědomé nedbalosti, nebo z nevědomé nedbalosti (srov. též § 16 odst. 2 a výklad k němu).
Určení potřebné míry opatrnosti v jednánx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxto předvídavosti přitom představuje objektivní hledisko pro určení požadované míry opatrnosti, zatímco možnost a schopnost této předvídavosti u koxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxého v zásadě stejnou míru opatrnosti. Výjimkou jsou určité skupiny osob vykonávajících specifické činnosti nebo povolání (například lékaři nebo řidxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxa opatrnosti. Ta pak ovšem je v rámci každé takové skupiny zase stejná. Rozsah potřebné míry opatrnosti - a potažmo povinnosti předvídat možnost způsobxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx, u nichž tomu tak není, vyplývá z určitých zvláštních obecně uznávaných pravidel (například pro oblast medicíny z pravidel postupu
lege artis
), opíraxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxnou mírou opatrnosti opatrnost přiměřená vyvolaným okolnostem a situaci. Vycházet přitom lze z obecně ve společnosti uznávaných zásad chování rozumxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xx xxx xx xxxxxxxx kdy si je sám vědom vhodnosti vyšší míry opatrnosti a průběh i následky určité události mu dají za pravdu. Přitom platí, že ten, kdo projevil onu objektivxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx
xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxpovědnost. Předpokladem zavinění ve formě nedbalosti je totiž současná možnost a schopnost pachatele předvídat vznik trestněprávně relevantního nxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxtřebné míry opatrnosti přiřadit subjektivní a individuální hledisko jejího určení. O zavinění z nedbalosti - ať už xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx neboť absence kterékoliv z těchto složek působí beztrestnost činu (viz R 6/1988). Posuzování subjektivní míry opatrnosti se přitom odvíjí jednak od zxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxřovat i v tom, že se pachatel sám od sebe pustil do činnosti, pro niž nebyl dostatečně disponován, neboť neměl požadované schopnosti či znalosti.
O nedbxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxosti a trestněprávně relevantním následkem. Tak je tomu, pokud si pachatel alespoň má a může představit, že se příčinný vztah může daným způsobem rozvixxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x x xxxxxx8).
7.
Nedbalostní trestné činy lze bez výjimky spáchat jak z vědomé nedbalosti, tak i z nevědomé nedbalosti. Trestní zákoník však u některých trxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxx xxxx xxxxxxxsti, a to ať už ve formě nedbalosti vědomé či nevědomé. To odpovídá tomu, že vědomá nedbalost není nezbytně spojena s vyšší mírou zavinění než nevědomá nexxxxxxxx
xx
xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxostí, je trestný čin spáchán z nevědomé nedbalosti. Totéž obdobně platí pro případy naplnění části znaků skutkové podstaty trestného činu z nedbalostx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxx xx
xx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxhatel ví, že může způsobem uvedeným v trestním zákoníku porušit nebo ohrozit jím chráněný zájem, ale bez přiměřených důvodů spoléhá, že takový následxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx možné nebezpečí pro zájem chráněný trestním zákoníkem, resp. okolnosti vyvolávající nebo vytvářející takové nebezpečí.
Na nepřiměřenost důvodů vxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xrozícího z jeho jednání. Jinými slovy řečeno, při vědomé nedbalosti si je pachatel vědom možnosti způsobení trestněprávně relevantního následku, avxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxoléhá na to, že k němu nedojde. Nejde tedy o případy jednání pachatele pod vlivem nesprávné znalosti skutečnosti, tedy v omylu. Stejně tak ale nejde ani o xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x x xx, bod 13).
xxx
xxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xědom nebezpečí hrozícího z jeho jednání zájmu chráněnému zákonem. Na rozdíl od této formy úmyslu však u vědomé nedbalosti chybí na straně pachatele volxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxu dáno již před vlastním činem, a to pro případ, že k danému následku jeho jednáním skutečně dojde. Naopak, pachatel jednající s vědomou nedbalostí sice xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxxxxxx Jeho vina je za této situace založena na oné nepřiměřenosti důvodů k spoléhání se na to, že takový následek nezpůsobí, odvíjející se od nezachování potřxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxalosti tedy je zanedbání povinné opatrnosti, a to při vědomí možnosti způsobit určitý nezamýšlený trestněprávně
relevantní
následek.
K odlišení pxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x x xx xxxxx xx xxx xxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxu viz výklad k § 15 odst. 2, bod 13.
K odst. 1 písm. b)
11.
Při nevědomé nedbalosti pachatel neví, že svým jednáním může následek spočívající v porušexx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xx xxxxxxní s vědomou nedbalostí u nevědomé nedbalosti absentuje u pachatele vědomí toho, že svým činem může způsobit trestněprávně
relevantní
následek. Jehx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx možnost předvídat ho - a tedy i být si ho vědom - je u pachatele posuzována na základě jeho subjektivních poměrů a objektivně existujících okolností činux x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxat. Za takové situace ho zaviní z nevědomé nedbalosti kvůli nezachování povinné opatrnosti (srov. též výklad výše v bodě 6, a to přesto, že ve skutečnostx xx xx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xýklad k § 15 odst. 2, bod 13.
K odst. 2
12.
Pojem hrubé nedbalosti vymezený v § 16 odst. 3 je označením pro nedbalost vyššího stupně, vyšší míry zavinxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxní, jako jsou jimi vědomá a nevědomá nedbalost. Některé trestné činy jsou však trestně postižitelné xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxti (tak je tomu například u trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti podle § 221 nebo u trestného činu zanedbání péče o xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx
xxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxstojem) pachatele k požadavku náležité opatrnosti, když tento je pro případy hrubé nedbalosti charakterizován jako zřejmá bezohlednost. Při posuzoxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxektivní hledisko převažuje. Zaměřit se je proto třeba především na specifické okolnosti případu a na vlastnosti, zkušenosti, znalosti a okamžitý stax xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxležité opatrnosti (k tomu, co se rozumí náležitou opatrností, viz výklad výše v bodě 6). Ten charakterizuje zákon pro případy hrubé nedbalosti jako bezxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxace, kdy pachatel neví, že svým jednáním může takový zájem ohrozit nebo porušit. Na to, že přitom má bezohledný postoj k daným ohroženým zájmům, lze usuzxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxx x xxxxxxážnosti nebo cíleně neseznámí.
14.
K nedbalostní formě zavinění u trestných činů právnických osob a u provinění mladistvých viz přiměřeně výklad x x xxx xxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxx xxestného činu a zásada odpovědnosti za zavinění, § 14 - přečiny a zločiny, § 15 - úmysl, § 17 - zavinění k okolnosti zvlášť přitěžující, § 18 - omyl skutkxxxx x xx x xxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxxx x xx x xxxxxx x xx x xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxx x xx x xxxx x xx x xxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxšená příčetnost, § 109 - mladiství, § 110 - trestní zákon, § 111 - k pojmu trestného činu
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx že nebezpečí z jeho jednání hrozící nenastane, anebo bude jeho vzniku zabráněno buď opatrností osoby, jíž nebezpečí hrozí, nebo tím, že jiný splní svojx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xesamostatného úkonu provedeného při zaučování, nýbrž jen u takových úkonů, které byly provedeny přesně podle příkazu dozírajícího nebo byly tímto scxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxh podnapilými řidiči je třeba nedbalost řidiče vždy spatřovat též v tom, že řídil vozidlo v podnapilém stavu. K odsouzení je však třeba, aby byla příčinnx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxt" a "příčinná souvislost" u trestných činů spáchaných z nedbalosti při řízení motorových vozidel.
R 111/1952
K výkladu pojmu trestné nedbalosti x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
x xxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx
x xxxxxxx
x xxxxxxxxxxti rodičů, kteří zanedbali dohled na dítě, a to se dopustilo činu jinak trestného.
R 72/1955
K odpovědnosti dílovedoucího za pracovní úraz dělníkůx
x xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxch být způsobena škoda. V tomto případě způsobení společného následku z nedbalosti se vina každého z obviněných posoudí ohledně celého následku jako sxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx
xxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xe si byl vědom, že může způsobit nějaký škodný výsledek a bez přiměřených důvodů spoléhal, že jej nezpůsobí, či že nevěděl, že jej může způsobit, ač o tom vxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxa, dbalá svých povinností, rozhodně prokázat. Jde však o to, zda u ní nešlo o nedbalost nevědomou. Cesta, po které děti šly, byla obviněné známa. Věděla, xx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xosud nikdy složeny u cesty klády. I když cesta vede lesem, nelze požadovat podle normálních zkušeností, aby kdo tušil, že takovéto nebezpečí bude dětem x xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxrtu na ostatní děti vybafly, právem mohla obžalovaná očekávat, že odbíhají zase jen z toho důvodu: Věc by byla skutečně takto skončila, kdyby nebylo zcexx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxx Obviněné proto nebylo možné přičíst ani nevědomou nedbalost.
R 25/1963
- viz
judikatura
k § 13 odst. 1
R 46/1963
Při rozhodování o vině trestnýx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxdpisu do této funkce určen. Je třeba vždy zjišťovat, zda obviněný byl o povinnostech velitele vozidla náležitě poučen a získal tím předpoklady pro skutxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx na místo či s místa výkonu služby.
R 27/1964
Ke kritériím, podle nichž je třeba posuzovat přiměřenost důvodů, na jejichž základě pachatel spoléhalx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxým jednáním může způsobit porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem, ale nutno zjišťovat všechny skutečnosti, z nichž by bylo možno spxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxsti jeho důvodů nutno přistoupit z hlediska zkušeností pachatele a ostatních okolností případu.
Skutečnost, že pachatel zakázal poškozenému určitx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxx xidič motorového vozidla zodpovídá za škodlivý následek xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxx xozidla neovládá, je-li mezi tímto jednáním řidiče a následkem dopravní nehody příčinný vztah.
III. Jede-li řidič motorového vozidla v podnapilém stxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx z hlediska ustanovení § 14 tr. zákona o krajní nouzi. [Nyní § 29 tr. zákoníku.]
R 19/1968
Při zkoumání trestní odpovědnosti s hlediska příčinného vxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xřeba, aby pachatel alespoň podle okolností a svých osobních poměrů měl a mohl příčinný vztah předvídat.
R 50/1968-II
Je-li při rvačce způsobena jixxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xx xxx xxxxx xx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxsledku může dojít, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že k němu nedojde [§ 5 písm. a) tr. zákona], nebo sice o takové možnosti nevěděl, ale vzhledem k okxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxx x xxxx xx x xxxxx xx xxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxo následku při rvačce, je možno usuzovat zejména ze způsobu vedení rvačky, z jejího průběhu, z nebezpečnosti místa rvačky, ze ztížených podmínek viditxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx. zákoníku ve vztahu k těžšímu následku trestného činu podle § 145 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku.]
R 11/1969
- viz
judikatura
k § 15
R 60/1972-IV
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx
x xxxxxxx
xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxisterstva vnútra ČSSR č. 100/1975 Zb. Vodič motorového vozidla, ktorý jazdí na mieste, ktoré nemá charakter pozemnej komunikácie v zmysle § 2 ods. 1 cxxx xxxxx x x x xxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxú okolnostiam tak, aby mohol zabrániť nehode a neohrozil osoby nachádzajúce xx xx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx mezi jednáním pachatele a následkem trestného činu.
Při nedbalosti je třeba, aby si pachatel alespoň měl a mohl představit, že se takto příčinný vztah xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx
x 20/1981
- viz
judikatura
k § 15
R 21/1981
Řidič vozidla, který má přednost v jízdě, není povinen měnit směr nebo rychlost jízdy, jestliže nic nenxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxyž včas a na dostatečnou vzdálenost zjistí, že řidič vozidla, který mu má dát přednost v jízdě, svou povinnost nesplnil, popř. si počínal tak, že je zřejmxx xx xx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx, takže nezabránil dopravní nehodě, ačkoliv při správné reakci bylo ještě možné nehodě předejít, lze jej činit za nehodu odpovědným jen tehdy, jestližx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxuzovat jeho jednání jako porušení důležité povinnosti ve smyslu § 223 odst. 2, resp. § 224 odst. 2 tr. zákona. [Nyní § 147 odst. 2, § 148 odst. 2 a § 143 odst. x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx klidně, nehledá ani nepronásleduje zvěř ani se k ní neplíží, musí jej to vést k úvaze, že v blízkosti může být člověk vedoucí psa. Způsobí-li člen Myslivexxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xx xxx xxxxxxx
xxxxxxx xastřelení psa za uvedených okolností, tj. bez splnění podmínek uvedených v § 21 odst. 1 písm. b), odst. 2 zák. č. 23/1962 Sb., o myslivosti, vykazuje podlx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x 50 zákona o přestupcích.]
R 27/1984
- viz
judikatura
k § 15
R 47/1987-I
xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxom dohodnuté jednání obviněného, jehož následkem byla smrt poškozeného, naplňuje znaky trestného činu vraždy podle § 219 odst. 1 tr. zákona, nikoli znxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxznačný vliv na stupeň nebezpečnosti činu pro společnost a spolu s dalšími okolnostmi svědčícími ve prospěch obviněného být důvodem pro použití ustanoxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xkodlivosti trestného činu vraždy podle § 140 tr. zákoníku.]
R 6/1988
Jednočinný souběh trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 2xx xxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxedených trestných činů nejsou mezi sebou ve vztahu, kdy by byl jeden z nich trestným činem speciálním vůči druhému, a to ani v případě, kdy porušení důležxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxvotě, záleželo především v tom, že pachatel řídil motorové vozidlo pod vlivem alkoholu.
V takových případech nemůže být jednočinný souběh vyloučen axx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx v důsledku jednání pachatele, jež má znaky úmyslného trestného činu, i k naplnění znaků nedbalostního trestného činu, nejde o vztah trestných činů, kdx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx. za jeho vedlejší produkt. [Nyní jde o vztah trestných činů podle § 143 tr. zákoníku, resp. § 147 tr. zákoníku, a trestného činu podle § 274 tr. zákoníku vx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxěný předjížděl osobním automobilem koňský potah jedoucí stejným směrem, ačkoli v protisměru přijížděl osobní automobil, a v důsledku toho došlo k dopxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxteľ nezodpovedá za smrť poškodeného, ktorý utrpel pri dopravnej nehode ľahké zranenie, ak ku smrti poškodeného došlo nepredvídateľným spôsobom.
R 2xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xěděl, že v důsledku podnapilosti není schopna vozidlo bezpečně ovládat, a k nehodě došlo právě z tohoto důvodu.
R 21/1992-II
- viz
judikatura
k § 17
x xxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx
x xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxpravní situace. Z hlediska zavinění z nedbalosti to pak znamená, že kromě míry povinné opatrnosti vyplývající z pravidel silničního provozu zde existxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx jít pouze tehdy, pokud povinnost a možnost předvídat porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem jsou dány současně.
R 43/2002
Jesxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx 5, věta první, obch. zák. spočívá též v provádění kontroly, zda osoba, kterou představenstvo této akciové společnosti pověřilo provedením stavebníxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx i v důsledku vědomého neplnění této povinnosti ke zřícení stavby a ke škodě velkého rozsahu, naplní tím znaky trestného činu obecného ohrožení podle § 1xx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xunkce předsedy představenstva akciové společnosti. [Nyní § 273 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku.]
R 18/2006-I
U trestného činu porušování poxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxu, resp. účinku spočívajícímu ve značné škodě, ale i k jednání pachatele, včetně porušení podle zákona uložené nebo smluvně převzaté důležité povinnoxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxle § 221 odst. 1 tr. zákoníku.]
R 14/2009-II
xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxkona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, může být posouzen jako trestný čin jen tehdy, když naplňuje zákonné znaky určitx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx x xr. zák., § 16 tr. zákoníku), přičemž podle trestního zákoníku musí jít o hrubou nedbalost (§ 16 odst. 2 tr. zákoníku), lze skutek posoudit jako trestný čxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxx posuzování trestnosti činu z hlediska časové působnosti zákona (§ 16 odst. 1 tr. zák., § 2 odst. 1 tr. zákoníku) není pro pachatele příznivější použití txxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx míry opatrnosti pachatelem, která je zpravidla charakterizována jako potřebná míra opatrnosti. Ta je dána spojením objektivního a subjektivního hlxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xrestní odpovědnosti za trestný čin z nedbalosti odpovídá zásadě odpovědnosti za zavinění v trestním právu.
R 5/2013
- viz
judikatura
k § 221
R 2/2xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxx
xxxxxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx xluwer,
2012.
Šámal,
P. a kol.
Zákon o soudnictví ve věcech mládeže. Komentář.
3. vyd.
Praha:
C. H. Beck,
2011.
Kratochvíl,
V. x xxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xx x xxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx.
Praha:
Orac,
2003.
Šámal,
P.
Několik poznámek k úpravě zavinění v rekodifikaci trestního práva hmotného v České republice.
In
Trestné právo na xxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxárika,
2003,
s. 25-45.
Beran,
K.
Trestní odpovědnost lékaře za chybu při ošetření pacienta.
Trestněprávní revue,
2006,
č. 1,
s. 10.
Dolenskxx
xx
xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx za sportovní úrazy ve světle evropské a světové judikatury 20. a 21. století.
Soudní rozhledy,
2006,
č. 10,
s. 365.
Kratochvíl,
V.
"Zrcadlo prvníxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xx
xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxm zaviněním. Zaviněním z nedbalosti se lze spokojit jen ve výslovně stanovených případech. Úmyslná forma zavinění je tedy u základních skutkových podxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxosti musí být v příslušném ustanovení vymezujícím skutkovou podstatu nedbalostního trestného činu výslovně uveden (viz interpretační pravidlo zakxxxxxx x x xx xxxxx x x xxxxxx x xxxxxx
xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x zakládajících kvalifikované skutkové podstaty trestných činů platí podle § 17 opačné pravidlo, podle kterého nestanoví-li zákon něco jiného, postxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx, ale i v případech nedbalostních trestných činů (srov. výklad k § 13, body 17 a 18, k § 14, bod 14, k § 15, bod 2, a k § 16, body 2 až 4).
2.
Zákonný požadavek xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xa pravidlo zakotvené v § 17 není u jednotlivých kvalifikovaných skutkových podstat trestných činů nikdy vyjádřeno, že naplnění zvlášť přitěžujícícx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x x xxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxtlivých kvalifikovaných skutkových podstat trestných činů zákonem pamatováno na vyjádření potřebné formy zavinění ve vztahu k zvlášť přitěžujícím xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxovně požaduje úmyslnou formu zavinění [viz například požadavek spáchání trestného činu pletich při veřejné dražbě podle § 258 odst. 2 písm. a) v úmyslx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxňující použití vyšší trestní sazby, takže je třeba ho dovodit výkladem, i když není v zákoně výslovně vyjádřen (tak je tomu například u znaku spáchání trxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxatel kvalifikované skutkové podstaty trestného činu o určité kvalifikační okolnosti věděl. Tak je například vyloučeno spáchání trestného činu násixx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx forma zavinění u okolností podmiňujících použití vyšší trestní sazby posuzuje ve vztahu ke každému spolupachateli samostatně (viz R 20/1970). Tak se xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxhu k němu vyžadoval úmyslné zavinění (R 49/1971).
K písm. a)
4.
Následek je obligatorním znakem objektivní stránky trestného činu a obecně vzato hx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x x xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxžití vyšší trestní sazby ve smyslu § 17 písm. a) je míněna závažnější porucha nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákoníkem než je požadována v zákxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xe smyslu § 145 odst. 3 nebo v rámci skutkové podstaty trestného činu krádeže způsobení značné škody ve smyslu § 205 odst. 4 písm. c).
5.
Těžší následex xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxmě nedbalosti nevědomé. Výjimkou jsou případy, kdy zákon výslovně vyžaduje ve vztahu k této okolnosti úmyslné zavinění [úmyslu je třeba například ve vxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxxx x xěžšímu následku u násilných trestných činů viz též R 20/1970 a R 49/1971 a u majetkových trestných činů R 71/1971 a R 5/1982. Srov. rovněž výklad výše v bodx xx
x xxxxx xx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxsledku, na nějž dopadá právní úprava obsažená v § 17 písm. a). Patří mezi ně různé okolnosti spojené se znaky skutkových podstat trestných činů, tedy okoxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x x xxx odst. 2 písm. a)].
xx
x xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxx xx xxdnal z nevědomé nedbalosti, ledaže by zákon vyžadoval, aby o nich věděl, tedy aby jednal alespoň z vědomé nedbalosti.
Související ustanovení:
§ 1 x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxx x xx x xxxxxxx x xxxxxxxx x xx x xxxxxx x xx - nedbalost, § 18 - omyl skutkový, § 19 - omyl právní, § 20 - příprava, § 21 - pokus, § 22 - pachatel, § 23 - spolupachatel, § 24 - účastník, § 25 - věk, § 2x x xxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxx x xxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxz související předpisy k § 16
Judikatura:
Ústavní soud souhlasí se závěrem obecných soudů, že odsouzený vybočil z mezí nutné obrany v excesu intxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxehnaně silnější, než je třeba k odvracení útoku. V daném případě, s ohledem na charakter použité zbraně, četnost způsobených ran a jejich intenzitu, je xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx x porušení ústavních práv stěžovatele proto, že závěr o úmyslném zavinění vraždy je v extrémním nesouladu s dokázanými skutkovými okolnostmi. Nalézacxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx, nýbrž je nutno jej na základě zjištěných okolností prokázat. Závěr o vražedném úmyslu lze učinit i z objektivních skutečností, např. z povahy činu, zpxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxí pachatele, a lze proto také z nich na formu zavinění usuzovat. Tyto závěry nesmějí však nabýt povahy jakýchsi presumpcí.
Z provedených důkazů v dané vxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxrtelným následkem. Je možno připustit závěr, že útoky nožem byly vedeny náhodným směrem, vyplývajícím z nahodilých situačních okolností, daných choxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx zdraví podle § 222 odst. 1, 3 tr. zákona, přičemž alespoň eventuální úmysl odsouzeného způsobit poškozenému těžkou újmu na zdraví lze dovodit z charaktxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xx xxx xxxona]. [Nyní § 17 písm. a) tr. zákoníku ve vztahu k zavinění těžšího následku trestného činu podle § 145 odst. 1, 3 tr. zákoníku.]
Podle vxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxk tento těžší následek nenastal.
R 16/1957
- viz
judikatura
k § 16
R 11/1969
V případech, kdy při úmyslném útoku na zdraví provedeném ve spolupaxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xx x xxx xxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x x x x xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxní každého pachatele za tento těžší následek zkoumáno samostatně. Sama okolnost, že úmyslný útok na zdraví byl spáchán ve spolupachatelství, neodůvoxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x x x x xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxt. 3, 4 tr. zákoníku.]
R 20/1970-I
Spolupáchateľovi podľa § 9 odst. 2 tr. zákona sa ťažší následok spôsobený úmyselne druhým spolupáchateľom pripxxx x xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
R 49/1971-V
Za ťažší následok predstavovaný u majetkových trestných činov značnou škodou alebo škodou veľkého rozsahu zodpovedá páchateľ aj vtedxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x x x xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxx x x xxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxtižen i podle odst. 2 písm. a) cit. ustanovení, jestliže těžší následek zavinil z nedbalosti. Zde totiž je těžším následkem porušen jiný druhový objektx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxka.
II. V případech, kdy těžší následek podmiňující použití vyšší trestní sazby porušuje tentýž druhový objekt, je sice možný pokus i ve vztahu k tomutx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx/1957). [Nyní jde o těžší následek trestného činu znásilnění ve smyslu § 185 odst. 3 písm. c) tr. zákoníku.]
R 62/1973
Pokus trestného činu s tzv. kvaxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxrušuje taký istý druhový objekt, aký je predmetom ochrany v základnej skutkovej podstate a keď úmyselné spôsobenie takéhoto ťažšieho následku už zaklxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xx
x xxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxé v ustanovení § 241 odst. 3 písm. b) tr. zákona je nutno přihlédnout i tehdy, byla-li pachatelem zaviněna z nedbalosti. Uvedená zásada platí i při pokusx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxn směřoval proti ženě mladší patnácti let ["jiná skutečnost" ve smyslu § 6 písm. b) tr. zákona]. [Nyní jde o jinou skutečnost ve smyslu § 17 písm b) tr. zákoxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xříčinný vztah mezi jednáním pachatele a následkem je zachován i v případě, dojde-li při léčení poškozeného ke komplikacím, které mají za následek prodxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxížet. K trestní odpovědnosti za tento těžší následek se však vyžaduje zavinění alespoň ve formě nevědomé nedbalosti, tj. že pachatel sice nevěděl, že sxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxx x xxxxx
x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxnej sadzby [§ 241 odst. 2 písm. b) tr. zákona] je inou skutočnosťou v zmysle § 6 písm. b) tr. zákona. Preto v prípade znásilnenia, resp. pokusu znásilnenia xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx x xxhol. [Nyní § 17 písm. b) tr. zákoníku ve spojení s § 185 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku.]
Při zjišťování, zda je naplněn znak skutkové podstaty trestného čxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xizího majetku, který byl bezprostředně ohrožen požárem nebo jinou obecně nebezpečnou událostí vyvolanou pachatelem.
R 57/1980
Naproti tomu má-xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxšší trestní sazby podle § 179 odst. 2 písm. c) tr. zákona, je třeba zahrnout do rozsahu způsobené škody vedle skutečné hodnoty zničeného majetku či škody xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxzpečnou událostí, např. účelně vynaložené náklady na odstranění následků požárů apod. Přitom tyto následky musí být pachatelem zaviněny alespoň z nexxxxxxxx xx x xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx x xx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x72 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku.]
R 4/1984
Páchateľ nezodpovedá za smrť poškodeného, ktorý utrpel pri dopravnej nehode ľahké zranenie, ak ku smrti xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxdá za jeho smrt podle § 9 odst. 2, § 234 odst. 1, 3 tr. zák, jestliže byla způsobena jednáním jiného spolupachatele v rámci společného loupežného útoku proxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx x písm. b), § 6 písm. a) tr. zákona]. [Nyní § 16 odst. 1 písm. b), § 17 písm. a) tr. zákoníku, a to ve vztahu k § 173 tr. zákoníku.]
R 18/1994
Okolnost xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxx činu podílejí vedle pachatele ještě alespoň dvě další osoby, tedy čin je spáchán součinností nejméně tří osob. Může přitom jít o jejich spolupachatelsxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xxxx. 1 písm. b) tr. zákona]. Z hlediska zavinění ve vztahu k této okolnosti je pro trestní odpovědnost nezbytné, aby pachatel o součinnosti s dalšími dvěma oxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx tr. zákoníku, a to v případech spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku a účastenství ve formě návodu podle § 24 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku.]
R 43/20xx
x xxx
xxxxxxxxxx
x x xxx
x xxxxxxx
xxx xxx
xxxxxxxxxx
x x xx
xxxxxxxxxxx