110/1998 Sb.

Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky: Komentář

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
xxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx o bezpečnosti České republiky
1.
Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky je normativní úprava přijatá ústavodárcem více než pět let po vzniku sxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxtu a změnu jeho rozhodovacích procedur v případě situací, které stát (nebo jeho část) z nějakých důvodů ohrožují.
2.
Ústavní zákon doplňuje funkčnx xxxxxxx x xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xodmínek přijetí a jeho důsledků, v rozsahu širším, než činí Ústava u stavu válečného. To je dáno především tím, že na stav válečný navazuje poměrně široxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xa situace předvídané všemi třemi stavy (včetně stavu válečného). Zákon rozvádí jak důsledky hmotněprávních skutečností vzniklých dle ústavního zákxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxbí a doplnění pravomocí Senátu.
4.
Čistě technicky by bylo možné text inkorporovat do Ústavy, ale ústavodárce zvolil řešení samostatné normy, což xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xy ústavodárce k jeho přijetí pohnula nebo jinak motivovala. V tomto smyslu se přijetí zákona vymyká tradičnímu procesu normotvorné činnosti, jak ji poxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx V praxi normotvorba dle této teorie navazuje vždy na poznání potřeb skrze politický proces počínající jejich identifikací a končící jejich implementxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxx upravit řešení otázek, které v xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx
xx
Proces přijetí normy byl nepochybně inspirován integrací České republiky do nových bezpečnostních struktur (NATO) a účastí v širších projektech (Pxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxpadoevropskými bezpečnostními doktrínami, které v průběhu 90. let 20. století získaly odezvu v českém akademickém a odborném prostoru.
8.
Zvolexx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx, které se vymyká tradičnímu pojetí. Zatímco tradiční pojetí bezpečnosti bere v úvahu především ohrožení konvenční válkou, čemuž předchází tradiční xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx rizik bez ohledu na jejich původ a nerozlišuje striktně vnější a vnitřní rizika, stejně jako rizika konvenční, nekonvenční či dokonce nemající bezproxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxkontrolova(tel)ná migrace, živelní katastrofa, ekonomická nestabilita, vnitřní nepokoje, narušení sociálního smíru, zvýšená zločinnost apod.
xx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxoji došlo ovšem po skončení studené války (viz Waisová; text shrnuje komplexní vývoj teorie i praxe). I česká odborná veřejnost nejprve na počátku polixxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxmco původní text Ústavy vychází pouze z tradičního konceptu bezpečnostní politiky státu, úst. zák. o bezpečnosti ČR jej rozšiřuje právě o prvky širšíxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxe do ústavního práva. V praxi ovšem tato doktrína ovlivňuje mnohé jiné oblasti státní politiky, včetně mezinárodní politiky a jiných oblastí upravenýxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxdá existenci a zachování státu (a jeho orgánů) alespoň v základních parametrech, které předpokládá Ústava. Ústavní zákon naopak nepočítá s takovým ohxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxní zákon sice počítá s možností prodloužení volebního období, popř. s pravomocí Senátu, pro případ, že je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, ale nepočítx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxvídá, xx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxx mohou rezidua veřejné moci postupovat směrem k obnovení stavu Ústavou předvídaného.
12.
Tato skutečnost je dána tím, že ústavní zákon vycházel spxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxdcházejících 60 let opakovaně pod kontrolou okupační moci po dobu trvající léta, nepředvídá takovou situaci ve své nejobecnější normě, kterou k zajišxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxl např. samočinné prodloužení mandátu některých ústavních činitelů (čl. 14 vládního návrhu: "Po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu a po doxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxční období zastupitelstva, které by jinak skončilo podle čl. 102 odstavce 2 Ústavy České republiky, a volební období prezidenta republiky, které by jixxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxíše pro skromnější variantu možnosti prodloužení o nejdéle šest měsíců, a to zákonem, přičemž se může jevit jako sporné, zda tak může učinit opakovaně (xxxx x xxxx xxx xxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx sněmovně, která podrobila návrh ústavního zákona kritice jak z hlediska míry případného omezení práv a svobod ze strany státu, tak z pozic tradičně pozxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxemž stát je relativně omezen v jakékoliv činnosti směřující k jeho obnově, má tedy své historické důvody a navazuje na obavy ze zneužití státní moci, ktexx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxy stát neudržel svou suverenitu před vnějším vlivem, ústavodárce nezohlednil.
14.
Pokud by situace, na kterou ústavní zákon o bezpečnosti ČR nepaxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxi právní reflexi válečné prezidentské dekretální normotvorby. K tomu viz např. úst. zák. ze dne 28.3.1946 č. 57/1946 Sb., kterým se schvalují a prohlašxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxd normativitou. Ústavodárce nejspíše z těchto důvodů nehodlal vytvářet pokyny pro situace, kdy by se takový pokyn z hlediska reálné normativní síly skxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxího předchůdce (federálního ústavodárce) vyjádřenou v čl. 23 Listiny.
15.
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxře obecných soudů či soudu ústavního. Ten je založen na úvaze, že demokratický režim má legitimitu omezit některé projevy svobody a výkonu práv, pokud jx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxou slova, nebo i v případě, kdy stát omezuje možnosti sdružování se v politických stranách. V případě jediného efektivního rozpuštění politické stranx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxžujícími demokratické zřízení je mimo jiné ztráta kontroly nad veřejným pořádkem v nějaké lokalitě (sociální nepokoje). Kromě zmíněného rozsudku NSx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx
xxx
x xxxxx xxxxxxxxxím, stejně jako k případným dalším rozhodnutím, která hledají pragmatickou hranici zásahu do politických svobod tak, aby byla demokracie zachována, xx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xx x xxxxxxx xxxxxcí se demokracie vykládán doktrínou, která staví na předpokladu, že nelze popřít jeho pragmatický rozměr a naopak nepřipouští jeho formální aplikacix xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxt určité sebezáchovné principy, spíše pragmatická, kdežto základní a obecná bezpečnostní norma předpokládá přísně formální časové i věcné hranice (xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxx
xxx
xxx xxxxxxx xxxx xamozřejmě obtížně souměřitelné, ale základní skutkový stav, ze kterého vycházel NSS při vydání rozsudku Dělnická strana II, popisuje lokálně vymezexxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xsymetrického přístupu. Řešení obecných situací předvídaných úst. zák. o bezpečnosti ČR vyžaduje striktně formální přístup, kdežto individuální rxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxkován a tato situace nevyvolává žádné praktické problémy nebo sporné otázky.
18.
V budoucnu by se ovšem teoreticky mohlo stát, že by stát např. při úxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxostně i prostřednictvím mimořádných opatření dle úst. zák. o bezpečnosti ČR. Jejich zvláštností je mimo jiné i to, že mají přechodnou povahu a umožňují xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxráta sociálního smíru a občanské nepokoje, pak není důvod, aby nebyl aplikován čl. 5 či čl. 7 ústavního zákona, pokud pro xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxx
xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxí vyloučeno, že v právní diskusi v rámci jednotlivých řízení před soudy se objeví argumenty, že aplikace konceptu bránící se demokracie není namístě (a xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxtické rovině, jsou v právním řádu ošetřeny právě (a výhradně) v úst. zák. o bezpečnosti ČR (popř. v samotné ústavě), přičemž mimo vyhlášené zvláštní stxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxvíce se těmto úvahám zatím blížily nálezy Ústavního soudu Pl. ÚS 55/10 a Pl. ÚS 53/10, které uvedly, že zrychlená procedura přijímání zákonů dosažená běxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxx xxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx tímto ústavním zákonem předvídaný, neměl by Parlament této procedury užívat a dosáhnout jiným způsobem. Jakkoliv se jedná ryze o otázky parlamentní pxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxie.
21.
Vzhledem ke stále proměnlivým bezpečnostním hrozbám, možnostem lokálních ztrát kontroly veřejného prostoru, které jsou jak v západní Evxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxcnu tenčí, popřípadě dojde v důsledku jejich simultánní aplikace ke vzájemným vazbám.
22.
Dlužno dodat, že v západoevropském (a především v angloxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxí bezpečnosti, došlo po útocích dne 11.9.2001 k významnému posunu hranic přípustných zásahů státu. Tyto změny v právním myšlení trvají doposud a je otáxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx touto zkušeností ovlivněna a vychází spíše z konstitucionalisticky rigidního pojetí, které nepřipouští preventivní kroky a zásahy do lidských práv x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xe dne 11.9.2001, která vedla k pragmatickému, legalistickému a preventivnímu pojetí politiky národní bezpečnosti, české právní prostředí příliš nexxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxx
xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx
xxx
xx xxxxxxx xxxxx x xxxpečnosti ČR (a Ústavu) navazují mnohé další předpisy, především předpisy branné a trestní, které obsahují ustanovení aplikovatelná pouze za vyhlášexx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xpravy stanného práva, jak byla upravena do roku 1990 v § 307 až 314 tr. řádu z r. 1961. Dle této úpravy se předpokládal jednoinstanční trestní proces trvaxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx.
Ústavní zákon o bezpečnosti ČR nebyl podroben zatím soudní judikatuře žádného ze soudů a jakýkoliv výklad zde uvedený je tak více či méně akademický (xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx x xxxxxh 2002, 2006, 2007 a 2013. Ani jedno z těchto vyhlášení nevyústilo v žádný soudní spor s ústavněprávním rozměrem. Stav ohrožení státu nebo stav válečný dxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxx
xxxvní stav komentáře je ke dni 1.8.2015.
1.
Úvodní ustanovení ústavního zákona je spíše vyjádřením funkčního principu a státovědecké
notoriety
než xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x tedy tkví v tom, že představuje spíše interpretační pravidlo či obecný princip, který může vstupovat i do výkladu jiných norem. V praxi pak může ovlivnix xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xávěru, že tento zájem převažuje nad ochranou jiných práv, ve srovnání se situací, kdy identické pravidlo mělo ryze zákonnou povahu. Článek 1 tedy může xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
2.
Další normativně významnou skutečností se pak může jevit katalog hodnot, které si stát stanovil v základním výčtu chráněných zájmů. Článek 1 nechxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xako takového na straně jedné (svrchovanost, územní celistvost a ochranu demokratických základů) a ochranu životů, zdraví a majetkových hodnot na strxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxé kompletní podstaty státnosti, vyjadřuje čl. 1 úst. zák. o bezpečnosti ČR v podstatě pouze ochranu nejhrubšího jádra a samotného minimálního základx xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxiže čl. 1 Ústavy definuje cílový stav, tak čl. 1 úst. zák. o bezpečnosti ČR definuje minimální výchozí bod, jehož udržení je nezbytné.
3.
Totéž plaxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxěka. Totéž pak platí o majetkových hodnotách. Článek 1 úst. zák. o bezpečnosti ČR nechrání právo na ochranu vlastnictví, ale pouze zavazuje stát, aby cxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xx
Je tedy třeba vycházet z toho, že čl. 1 zavazuje stát k ochraně nejzákladnějšího torza hodnot, které je ještě nezbytné, aby stát byl vůbec zachován a v důxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx. je lze za určitých krizových situací dočasně suspendovat, tak pro případ čl. 1 platí, že pod ochranný standard v něm definovaný klesnout nelze. Článex x xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxtní opatření)
Pavel
Uhl
Právní stav komentáře je ke dni 1.8.2015.
K odst. 1
1.
Článek 2 úst. zák. o bezpečnosti ČR stanoví základní funkčnx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxnizace jeho reakce na důvod vyhlášení tohoto stavu. Článek 2 odst. 1 stanoví základní hmotněprávní předpoklad takového postupu. Zde je třeba zdůraznxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xnímat jako xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxce obecného důvodu pro vyhlášení jednoho ze stavů zachovává a současně rozšiřuje o další důvody: ohrožení vnitřního pořádku a bezpečnosti, životního xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxtatná definice předpokladu pro vyhlášení každého ze stavů, jak jsou uvedeny v čl. 5 (nouzový stav) a čl. 7 úst. zák. o bezpečnosti ČR (stav ohrožení stáxxx x x xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxímo chráněné (1. úroveň), popř. které důvody nebo skutečnosti představují zprostředkující důvod jejich ochrany (mezinárodní závazky, ohrožení vnixxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx
x odst. 2
2.
Článek 2 nestanoví, kdo stav vyhlašuje, pouze stanoví obecnou možnost jeho vyhlášení. Ve svém druhém odstavci pak čl. 2 stanoví, že nouzoxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxhny náležitosti a důsledky nouzového stavu a stavu ohrožení státu jsou uvedeny v dalších článcích úst. zák. o bezpečnosti ČR (včetně vyhlašujícího suxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx stavu) stanovila o pět let dříve.
(Bezpečnostní složky)
Pavel
Uhl
Právní stav komentáře je ke dni 1.8.2015.
1.
Článek 3 stanxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xákladní výčet bezpečnostních složek, na který pak navazuje stanovení obecné povinnosti spolupracovat, jež je adresována mnoha dalším subjektům. Zdx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx politiky. Ústavněprávní zastřešení tímto ustanovením má ovšem samostatný normativní význam.
2.
Nelze opomíjet skutečnost, že v případě běžnéhx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxnče xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxáno řízení bezpečnostních sborů uvedených v čl. 3 úst. zák. o bezpečnosti ČR. V případě organizace zajištění bezpečnosti je třeba vzít v úvahu, že převlxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xx xxx x v prvém odstavci stanoví, kdo uvedený úkol zajišťuje, a ve druhém, kdo se na něm povinně podílí, pak vede k závěru, že v celé organizaci převládají organixxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxak to, že subjekty, které jsou uvedeny v čl. 3 odst. 2, jsou povinny se podřídit pokynům subjektů uvedených v odst. 1. Skutečnost, že tak musí učinit, plynx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxvem na samosprávu, stejně jako jiné subjekty (právnické a fyzické osoby) disponují obecným právem na svobodu svého konání a právem na ochranu svých práx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxím ústavního pořádku.
5.
Konkrétní zákony, které rozvádějí povinnosti a stanoví podrobnosti, a navazují tak na čl. 3 odst. 2 úst. zák. o bezpečnostx xxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxxxxxx požadavku na podřízení se povinnosti podílet se na zajišťování bezpečnosti dle úst. zák. o bezpečnosti ČR v kolizi s jinými obecnými principy (svobodax xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xest aplikovatelnosti čl. 3 odst. 2 jakožto normy speciální. Článek 3 odst. 2 úst. zák. o bezpečnosti ČR je totiž nepochybně součástí ústavního pořádkxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx samozřejmě podléhá systematice celého ústavního zákona o bezpečnosti ČR, včetně jeho čl. 1, a je omezena pouze na jeho účel. S ohledem na podmíněnost jaxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xemokratických základů a ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot). Ústavní zákon dále předepisuje rovněž povinnou specifikaci těchto povinnostx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxx x xxxxx x xxxxxx x xxxx xxxledky.
(Ozbrojené síly a branná povinnost)
Pavel
Uhl
Právní stav komentáře je ke dni 1.8.2015.
1.
Článek 4 v odst. 1 stanoví xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xx xxxx xxxxxo) jako ústavně konformní. Zákonná licence branné povinnosti se jeví v důsledku generální ústavní licence čl. 4 odst. 1 Listiny dostačující. Ústavodxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxvního významu.
2.
Předně je třeba dodat, že důsledky branné povinnosti mohou být z hlediska osudů konkrétních lidí zcela zásadní. Vojáci jsou tradxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxliv stačí k uložení takového úkolu zákonný pokyn, není na závadu, pokud jej vyjádří i ústavodárce. V takovém případě je ovšem třeba případné hranice braxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx
xxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxx x xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x hlediska testu přiměřenosti zákonného zásahu do ústavních práv, ale jako
kolize
dvou norem na ústavní úrovni, z nichž jedna je speciální. Do výkladu txx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx x xxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xovinnosti, což neovlivňuje zásadně nejabstraktnější výklad prvého odstavce, ale jeho možnosti omezuje na výslovné vyjádření zákonodárce. Stejně jxxx x xxxxxxx xxx x x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxnu zákonodárce k tomu, aby tento zásah byl specifikován.
4.
Systematika definice normy je tedy odlišná od obvyklé garance svobod a práv, kdy první oxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x prvém odstavci obecnou povinnost x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xovinnosti a jejím zajišťování. Organizační záležitosti ozbrojených a záchranných složek upravují např. zák. č. 39/2000 Sb., o integrovaném záchranxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xeské republiky; zák. č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky; zák. č. 553/1991 Sb., o obecní policii; zák. č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sbxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xx
x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x i určité nepřekročitelné limity, které definuje jako zajištění civilní kontroly ozbrojených sil. Tento pojem není právně definován a je třeba mu připxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxtrola konkrétní. Pojem kontroly nelze v tomto případě redukovat na činnost kontrolní (
ex post
), ale i na zachování kontroly nad činností; tedy činnost xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxu politickou legitimaci je řídit. Věcně podléhají vládě, jež je nejvyšším orgánem výkonné moci, popřípadě jejímu ministru (obrany či vnitra podle tohxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxm orgánem.
7.
Dále je třeba civilní kontrolou rozumět to, že ozbrojené složky podléhají stejné kontrole ze strany Parlamentu jako jakákoliv jiná sxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxnost, že ozbrojené složky jsou podřízeny zákonu, plyne už ze samotného čl. 4 odst. 2. V praxi to znamená, že nepodléhají pouze organizačním normám regulxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxvilní kontroly pak je i to, že případné jednání příslušníků ozbrojených složek a jejich orgánů bude podléhat úplné (trestní, civilní i správní) jurisdxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxx994 je existence vojenských soudů nepřípustná (viz čl. 110 Ústavy a komentář k němu).
NOUZOVÝ STAV
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxášení nouzového stavu. Dále stanoví z tohoto pravidla výjimku, tedy zakázanou podmínku, která nesmí být důvodem k jejímu vyhlášení, i když by jinak bylx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxx. Ve výjimečné situaci tak může dle čl. 5 odst. 3 učinit pouze její předseda, pokud je dáno nebezpečí z prodlení. V takovém případě musí vláda tento úkon bxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx neschválí ani jej nezruší. Tato situace navíc může nastat ze dvou diametrálně odlišných důvodů. Prvním možným důvodem je hypotetická skutečnost, že sx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx x xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxhodnutí nebude ve vládě většinová politická vůle (např. při sudém počtu hlasujících členů vlády a rozdělení názoru na poloviny členů).
3.
S ohledex xx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xláda jako celek i nadále nepochybně disponuje předmětem svého rozhodnutí, je třeba se přiklonit k závěru, že lhůta 24 hodin dle čl. 5 odst. 3 je lhůtou poxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxav trvá, svědčí vedle skutečnosti, že zájem na jeho trvání je zde velmi významný, i skutečnost, že nedodržení lhůty není spjato s žádnou sankcí. Jinak ovxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxž rozhodnutí je poté (dříve či později) potvrzeno, je vláda povinna informovat o této skutečnosti neprodleně Poslaneckou sněmovnu, která je oprávněnx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xnformuje. Jeví se jako nepochybné, že informační povinnost má rovněž pořádkovou povahu, a pokud se sněmovna dozví o skutečnosti jinak (např. z povinné xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx
x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxiní, jedná se nepochybně o zrušení
ex nunc
, xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xtav zrušit (k tomu viz dále rovněž čl. 6 odst. 3). Tato situace, kdy dva různé orgány velmi odlišného typu jsou oprávněny k témuž věcnému úkonu, tedy ke zruxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxk zákonodárce, tak Ústavní soud), ale každý tak může činit z jiných důvodů a na základě odlišného referenčního rámce.
6.
Situace, kdy k témuž úkonu jxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxžoval za nezbytné, aby o vyhlášení mohl rozhodnout orgán dostatečně flexibilní, kterým vláda ve srovnání se sněmovnou nepochybně je (a její předseda o xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxspendovat orgán s vyšší legitimitou a kontrolní pravomocí vůči vládě. Zachování současně trvajícího oprávnění subjektu, jenž stav vyhlásil, jej i zrxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxného ohrožení nebo ohrožení sociální povahy. Ústavodárce uvádí živelní pohromy, ekologické nebo průmyslových havárie, nehody nebo jiná nebezpečí. x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx, nicméně musí být s nimi srovnatelný co do způsobilosti ohrozit chráněné hodnoty. Ty jsou uvedeny v závěru věty, která zní "které ve značném rozsahu ohrxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xdálosti typově sociální (např. masová migrace v důsledku zahraniční války nebo zahraniční ekologické katastrofy, popř. místní nepokoje či pogromy)x
xx
xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxních zájmů. Toto omezení, které se vztahuje pouze na nouzový stav a nikoliv na stav ohrožení státu, může mít dvojí normativní význam. Ústavodárce mohl pxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xchranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů. Nebo naopak chtěl zdůraznit, že předmětem mohou být typově události sociálně neutrální, xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxe hodlal svěřit pravomoc vládě pouze k takovým krokům, které netkví v sociálních konfliktech, a které jsou tudíž politicky méně sporné (např. povodně, xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxu, že nouzový stav je vyhrazen pro politicky neutrální pohromy, kdežto pro případ sociálních zdrojů napětí je vyhrazen stav ohrožení státu, pod jehož pxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxout Parlament oběma komorami.
10.
Tento názor samozřejmě nemusí nalézt odezvu a ústavní praxe, kterou vláda zvolí, může vést k jinému závěru. Přípxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxnční spor, který by bylo možné předložit Ústavnímu soudu. O vyhlášení nouzového stavu rozhoduje vláda a o vyhlášení stavu ohrožení státu rozhoduje Parxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx Na to pak reaguje buďto svým rozhodnutím (nouzový stav) nebo svým návrhem (stav ohrožení státu).
12.
Pro případ vyhlášení stavu vládou by Parlamenx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx má oprávnění ovšem pouze jeho dolní komora. Kompetenční spor by tedy mohl prakticky vzniknout pouze mezi Senátem a vládou. Čistě teoreticky by mohl vznxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx, že pravomoc řešit tuto situaci náleží vládě, a nikoliv jemu samému. Jakkoliv je takové vedení sporů teoreticky možné, není příliš pravděpodobné a jedxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
Pavel
Uhl
Právní stav komentáře je ke dni 1.8.2015.
1.
Článek 6 definuje náležitosti vyhlášení nouzového stavu, jeho časové omezení, moxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx Nejdelší doba, po kterou může být nouzový stav vyhlášen, je 30 dní, přičemž prodloužení je možné pouze s předchozím souhlasem Poslanecké sněmovny. Odsxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx třemi možnými způsoby; a to uplynutím času, rozhodnutím o zrušení vládou a rozhodnutím o zrušení Poslaneckou sněmovnou.
2.
Výkladově bohatší je pxx xxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxd normy ústavní je spíše neobvyklé. V tomto případě to svědčí naopak o tom, že ústavodárce, jenž výjimečně dal do rukou vlády silný nástroj, kterým může zxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx, jejíž součástí je i uvedení důvodů.
3.
Věcně odstavec 1 vyžaduje, aby vyhlášení nouzového stavu obsahovalo povinně důvody jeho vyhlášení, vymezxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx 5 odst. 1 (živelní pohroma, ekologická nebo průmyslová havárie, nehoda nebo jiné nebezpečí). Dosavadní praxe se zpravidla spokojila se stručným důvxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx.). V roce 2006 byl nouzový stav kvůli povodním vyhlášen prakticky identicky, kdežto v roce 2013 byla legislativní technika změněna tak, že namísto povxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxntextuálně zjevné, že onou pohromou je nepochybně povodeň, domnívám se, že je vhodné, aby důvod byl s ohledem na přísný pokyn ústavodárce uveden pokud mxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxna musí být vymezení určité, míněno dostatečně přesné. Praxe vždy (až na jednu výjimku) uváděla vymezení s přesností na hodiny, např.: "na dobu od 07.00 xxxxx xxx xxx xxxxx xxxx xx xx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxx0 hodin dne 2. června 2013 do odvolání" (citováno dle č. 140/2013 Sb.), což je dle mého názoru natolik vágní, že to nesplňuje požadavek ústavodárce, kterx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx. Dikce čl. 6 odst. 1 svádí k takovému výkladu, dle kterého je možné vyhlásit nouzový stav pouze na části území, nicméně takový výklad, dle kterého je možxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxídá jak vyhlášení na celé území státu nebo jen na jeho část, je nepochybné, že požadavek určitosti se vztahuje na výslovné určení rozsahu, který může zahxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx, aby nouzový stav byl vyhlášen pouze pro určitou část kraje, tedy pouze pro některé obce, jejich části, či pro jinak vymezené území (povodí řeky tvořící xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxí katastru obce) nebo zeměpisně (povodí či souřadnice severní šířky a východní délky). Dosavadní praxe v tomto ohledu nepokládá žádné otázky a jeví se jxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xákona se omezují a jaké povinnosti se ukládají. Ústavodárce použil pojem "současně", což vede k závěru, že forma tohoto stanovení není určena a nemusí sxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xejrozumnější.
9.
Text ústavního zákona odkazuje na zvláštní zákon, kterým je zák. č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení. Ten stanoví konkrétní podobx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxpu, pobytu a pohybu osob na postiženém území a na území, z něhož byla provedena
evakuace
, s výjimkou osob provádějících záchranné a likvidační práce podxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxcí, terénních úprav a odstraňování staveb, je-li to v souvislosti s vývojem krizové situace nezbytné pro zmírnění nebo odvrácení veřejného ohrožení, xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxdy, jejichž výkon je tak suspendován. Zákon připouští omezení těchto práv; citováno dle § 5 krizového zákona:
a)
právo na nedotknutelnost osoby a nexxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxkých a fyzických osob k majetku, pokud jde o nucené omezení práva vlastníka nebo uživatele z důvodu ochrany života, zdraví, majetku nebo životního prosxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxstoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací,
d)
právo pokojně se shromažďovat ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postižexxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx tato stávka vedla k narušení, příp. znemožnění záchranných a likvidačních prací.
11.
Dosavadní praxe vedla k tomu, že výčet přijatých opatřenx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxecifikace tak zůstala na orgánech krizového řízení, což lze považovat za praxi zcela ústavně konformní, neboť nárok na vyšší přesnost nelze z ústavníhx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxvá až na jednu výjimku (č. 140/2013 Sb.), která vykazuje formální vady v nedostatku určitosti. Je samozřejmě otázkou, zda nedostatek formy, co do přesnxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxy smysluplně klást i ve vztahu k jiným stavům (ohrožení státu, válečný) a zda existují právní nástroje jejich testování.
13.
Dle mého názoru nebyly xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xozporu s právem. Pokud by nepřesností byl způsoben nějaký další právní následek, mohlo by to založit další odpovědnostní vztah (náhrada škody apod.). xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxí nouzového stavu. Vzhledem k absolutní možnosti
derogace
ze strany Poslanecké sněmovny je pak třeba právo vykládat tak, že odpovědnost a pojistka prxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxě vylučuje jakékoliv úvahy o absolutní či relativní neplatnosti, je skutečnost, že taková neplatnost nemá reálně soudce. Tato myšlenka, stejně jako nxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxvého stavu (ani stavu ohrožení státu a válečného stavu) a ústavní soudnictví nezná ekvivalent určovací žaloby, která by zahájila řízení k vyslovení jexxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxrozeně nejedná. Pravděpodobnost kompetenčních sporů je krajně malá a není možné v nich řešit otázky formy či dokonalosti vydaného aktu. V čistě teoretxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxní při vyhlášení nouzového stavu zcela vyloučeno, protože dle prováděcích předpisů vznikají obcím zvláštní povinnosti a jejich faktické možnosti jsxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xtavu) tím, co teorie a procesní praxe i předpisy procesního správního práva nazývají opatřením obecné povahy. Vyvstává samozřejmě otázka, zda v takovxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxoliv je tato úvaha lákavá, je třeba ji z hlediska logiky ústavního práva zcela odmítnout, a to z následujících důvodů.
16.
Všechny tři "stavy" jsou nxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxárce je do ústavního pořádku vložil, aniž by jakkoliv předvídal nebo předpokládal jejich přezkum obecným soudem, což učinil nepochybně při plném vědoxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxh ústavního pořádku nic změnit. Hypotetická
absurdní
situace, kdy je vyhlášení válečného stavu napadeno před Městským soudem v Praze nepřátelskou vxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxoku, je sama o sobě důvodem k potvrzení závěru, že jakýkoliv soudní přezkum ústavodárce nezamýšlel.
17.
O to více pak platí, že kontrolní nebo rozhoxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxpovědností.
18.
Procedury rozhodování Poslanecké sněmovny předvídané čl. 6 pak jsou v nezbytné míře upravené v § 109m odst. 1 písm. c) a d) a odstx x x x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxavu ohrožení státu)
Pavel
Uhl
Právní stav komentáře je ke dni 1.8.2015.
1.
Vyhlášení stavu ohrožení státu není upraveno v takové míře podrxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxrativní výčet zdrojů ohrožení. Ústavní zákon o bezpečnosti ČR uvádí pouze předmět ochrany, kterým je svrchovanost státu nebo územní celistvost státu xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xo mohou být i skutečnosti, které jsou důvodem pro vyhlášení nouzového stavu (živelní pohromy apod.), ale mohou to být i skutečnosti původu sociálního jxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxstická nebo jiná kriminální činnost, která by závažně ohrožovala funkčnost státu. Ústavní zákon nerozlišuje, zda je zdroj ohrožení vnitřní povahy či xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxní zákon nestanoví žádnou podobnou náležitost aktu vyhlášení, jak je tomu v případě nouzového stavu. Vyhlášení není nutné věcně odůvodnit, jeho náležxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxv ohrožení státu může být vyhlášen pouze pro část území státu (čl. 2). Specifikace územního vymezení není ovšem náležitostí vyhlášení, a proto, pokud nxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxé.
3.
Nízké nároky na formální náležitosti vyhlášení stavu ohrožení státu jsou naopak kompenzovány tím, že je stanoven poměrně vysoký práh konsenxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxou všech svých členů (nikoliv tedy přítomných). Na vyhlášení se tedy musí usnést tři odlišná politická tělesa. Ústavodárce nejspíše předpokládal, že xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxhlášením je pak upraven v jednacích řádech obou komor [§ 109m odst. 1 písm. b) a odst. 2 a 3 JŘPS a dále § 132 odst. 1 písm. b) a 2 až 4 JŘS]. Oba jednací řády zxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxžení státu, zejm. pokud je vyhlášen na dobu neurčitou. Jeví se jako celkem logické, že je oprávněn jej zrušit subjekt, který jej vyhlásil. Vzhledem k tomxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxx xx xxxxadě své úvahy. Jeví se totiž jako právně nepřijatelné, aby stav ohrožení státu mohl trvat bez setrvávající vůle parlamentu k jeho existenci či navzdory xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx návrh podat. Parlament tedy o něm může hlasovat na základě návrhu xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x komor té druhé, aby o něm mohla druhá komora hlasovat. Vzhledem k tomu, že obě komory jsou v této otázce v rovném postavení, tak je zapotřebí postupovat nexxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx x
xxxxxxxxxe
mezinárodních smluv) s tím, že předseda komor zajistí postoupení komoře druhé. V případě hlasování v obou komorách o zrušení stavu ohrožení státu nexxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxina) a obě komory hlasují většinou přítomných členů (čl. 39 odst. 2 Ústavy).
6.
Důsledky vyhlášení stavu ohrožení státu nejsou v úst. zák. o bezpečnxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xtátu dává vládě tytéž možnosti, které má pro případ vyhlášení nouzového stavu. Vedle toho ještě vláda disponuje oprávněním kontrolovat vstup osob na úxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxocemi v oblasti zabezpečení skladovaných střelných zbraní, střeliva, munice, výbušnin, jaderných materiálů a zdrojů ionizujícího záření, nebezpexxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xle kterého za stavu ohrožení státu vzniká možnost realizace odvodní a branné povinnosti. Branný zákon počítá s tím, že z profesionální armády se může stxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxtegrovanému záchrannému systému, a stanoví specifické právní režimy některých vztahů za doby trvání stavu ohrožení státu.
8.
V ústavním zákonu o xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxx xyhlášení válečného stavu v zásadě neliší od režimu vyhlašování stavu ohrožení státu. Zásadní rozdíl tkví v tom, že v případě vyhlášení válečného stavu xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx obyčejných zákonů, tak tyto zákony spojují s válečným stavem prakticky tytéž následky jako se stavem ohrožení státu. O zrušení válečného stavu platí txxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxezpečí představovanému aktérem mezinárodních vztahů, kdežto stav ohrožení státu vychází vstříc potřebám širšího xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxx
xxxxxx xxxx xxxxxxáře je ke dni 1.8.2015.
1.
Článek 8 vytváří specifický režim přijímání zákonů pro případ, že je vyhlášen stav ohrožení státu nebo stav válečný. Tento xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxoby obvyklými.
2.
O tom, zda bude návrh projednán ve zkráceném řízení, rozhoduje v tomto případě navrhovatel, kterým může být pro případ takového nxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx x xxzpečnosti ČR liší např. od jiné běžným zákonem předvídané situace, kdy navrhovatel navrhuje, aby Poslanecká sněmovna rozhodla o zákonu v prvém čteníx xxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxhem, o kterém rozhoduje sněmovna samostatně, a po jeho nepřijetí projedná zákon běžným způsobem, je v případě procedury dle čl. 8 ústavního zákona Parxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxené procedury předvídané ústavním zákonem. Ústavní zákon mu neumožňuje proceduru neakceptovat či jakkoliv modifikovat. Nastavená pravidla pak v jexxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx
xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xpojení "zkrácené jednání" je z hlediska práva pojem obecný, který se vztahuje na více právem předvídaných postupů. Nevztahuje se tedy výlučně k procedxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxmu pořádku. Zrychlené jednání dle jiných běžných zákonů je důsledkem volné úvahy zákonodárce, jak upravit různé procedury vztahující se k různým situxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xe komorám ponechána volnost, zda je použijí či nikoliv. Naopak, v případě zákonné úpravy implementující čl. 8 ústavního zákona provedené oběma komorxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxx xxx xx xx xx x xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxvní obsah čl. 8 ústavního zákona totiž nepokrývá logickou strukturu celého procesu přijetí zákona, ale pouze jeho odlišnosti pro úpravu zkráceného jxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xákonodárný proces, kdy může vláda požadovat projednání zákona v předem stanovené lhůtě, pokud spojí s návrhem zákona žádost o vyslovení důvěry, se v roxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxho zákona, která vede k závěru, že ostatní nedotčená ustanovení Ústavy jsou aplikovatelná, je třeba přisvědčit závěru, že vláda může spojit žádost o vxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxo tytéž důsledky jako kdyby se tak stalo v obvyklém zákonodárném procesu. Otázka, zda je tak vhodné činit v době stavu ohrožení státu nebo stavu válečnéhxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxněna v obou jednacích řádech komor Parlamentu, a to v § 100a zák. o JŘPS a v § 119 zák. o JŘS.
6.
Ústavní zákon umožňuje, aby vláda se svým návrhem spojilx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxoliv písemný projev, z něhož tento požadavek plyne. Sněmovna je povinna o takovém návrhu zákona rozhodnout do 72 hodin od doručení zákona. Samotná žádoxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxní, uvědomit současně mimo obvyklou parlamentní proceduru předsedu Senátu (§ 119 zák. o JŘS); ten je pak podle téže normy povinen tento návrh zaslat všex xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxx xxxxx x xx xxxxx xxojednat za 24 hodiny, pokud bude sněmovnou přijat. Toto ustanovení obyčejného práva nelze považovat za nijak rozporné s ústavním pořádkem, protože nixxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx nepochybně běží bez ohledu na soboty, neděle a státní svátky. xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxe věc (pouze) jednomu výboru se stanovením nepřekročitelné lhůty. Výbor by pak měl navrhnout, zda se má konat o návrhu zákona obecná rozprava a o kterých xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xávrh projedná bez stanoviska výboru. Jednací řád rovněž umožňuje zkrátit dobu vystoupení každého poslance na pět minut a omezit počet jeho vystoupení xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxí. Druhé a třetí čtení se mohou konat bezprostředně po sobě. Celkovou dobu projevů lze tak redukovat na maximum teoretických 50 hodin.
8.
V JŘPS neexxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xiné podobě. Její předseda je pak povinen návrh ve výsledné podobě postoupit Senátu. Požadavek na postoupení je třeba s ohledem na jiné lhůty v úst. zák. o xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxst sídel obou komor znamená, že tak musí učinit v řádu minut (nikoliv hodin).
9.
K zákonodárnému procesu na úrovni Poslanecké sněmovny je třeba dodaxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxhu zákona vládou. Ústavní zákon na rozdíl od následného projednávání v Senátu nestanoví pro případ nedodržení lhůty Poslaneckou sněmovnou žádnou sanxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx se tedy o lhůtu pořádkovou. Jakkoliv se tento stav nejeví být ideálním, nelze dojít k závěru jinému. Sankci v podobě
fikce
souhlasu nelze za žádných okoxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xyl přijat fikcí v důsledku mlčení sněmovny. Nedodržení lhůty je tedy příp. sankcionováno pouze politicky v rámci běžné politické odpovědnosti poslanxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxuze na plénu (bez plurality čtení) v rámci obecné i podrobné rozpravy; řečnická doba je jednacím řádem (pokud se Senát neusnese jinak) výslovně omezena xx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx do 24 hodin od postoupení zákona, tak platí, že je zákon přijat. Totéž přirozeně platí, pokud se Senát vyjádří kladně. Přijatý zákon nemůže prezident rexxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxhy. Rozhodně nelze vést rozumnou úvahu, že by Senát nemohl návrh zákona zamítnout, protože poté by jeho rozhodovací pravomoc ztratila zcela smysl. Jehx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xesp. k závěru, že Senát je oprávněn vrátit zákon sněmovně s pozměňovacími návrhy, jak je v zákonodárném procesu předpokládaném Ústavou obvyklé.
12x
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx výjimkou některých tzv. organických zákonů), a nelze tedy dovodit, že by za stavu válečného či za stavu ohrožení státu tuto pravomoc ve specifické procxxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxsensu, ba spíše normativně působí směrem opačným, tedy k omezení faktického (časového) prostoru pro úvahy Senátu.
13.
Z těchto skutečností pak plxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxtovné projednání sněmovnou aplikovat analogicky opakovaně čl. 8 odst. 2 ústavního zákona, s tím, že lhůta 72 hodin se opětovně počítá od okamžiku vrácexx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx na potřebu rychlého projednání, kterou ústavní zákon předvídá v podobě hodinových lhůt, potřeba považovat za přípustnou mj. i proto, že sněmovna je s nxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx
xxx
xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxnat návrh ústavního zákona. Tato restrikce zákonodárce (resp. výhrada ústavodárce) je s ohledem na význam ústavního pořádku zcela pochopitelná. Na oxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxx xx naopak přípustné jeho zkrácené projednání ve stavu legislativní nouze (§ 99 zák. o JŘPS).
15.
Otázkou, kterou ústavní zákon ve svém čl. 8 neřeší, jx xxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xstavy), popř. návrh zákona, se kterým vyjadřuje souhlas pouze Poslanecká sněmovna (pouze zákon o státním rozpočtu; státní závěrečný účet zákonem nenxxx x xxxxxxx xx xxx xx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxfickou xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xegislativní proces projednáním v Poslanecké sněmovně a pravidlo pro projednání Senátem není aplikovatelné.
16.
Poslanecká sněmovna samozřejmx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxsobem standardním. Stejně tak mohou obě komory učinit pro případ zákonů organických. Samotné oprávnění vlády tak obě komory neomezuje v tom, aby si vynxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxna o státním rozpočtu pouze neaplikovat čl. 8 odst. 2 ústavního zákona, který se vztahuje k Senátu. Naopak pro případ, že by Parlament projednával ve zkrxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxx xhůta 24 hodin pro projednání Senátem je poté lhůtou pořádkovou nebo zda její nedodržení zakládá sankci v podobě
fikce
souhlasu Senátu. Nedomnívám se, xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx x x x xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx x xxxx xxxx x xxxpečnosti ČR tomu i odpovídá. Z tohoto důvodu se pro případ projednávání organických zákonů dle čl. 8 stává z 24hodinové lhůty lhůta pořádková.
17.
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx normativně významných) obdobnou proceduru rychlejšího přijetí upravují jednací řády obou komor v rovině obyčejného práva. Dle mého názoru nelze proxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx ústavodárce jako samostatnou specifickou proceduru, která se liší od procesu přijímání zákonů a není jeho specifickým typem. Jakkoliv mají zákonná oxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx zák. o JŘS ve svém § 123, který stanoví v podstatě identickou proceduru jako pro případ projednávání zákonů dle čl. 8. Jednací řád pak sám nepovažuje takoxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx
x xxxxxxxxx xxx xxx x xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxa doposud testována v praxi a ani být testována nemohla, protože od okamžiku vzniku České republiky nebyl zatím vyhlášen ani stav ohrožení státu ani stax xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxpředvídané.
BEZPEČNOSTNÍ RADA STÁTU
(Bezpečnostní rada státu)
Pavel
Uhl
Právní stav komentáře je ke dni 1.8.2015.
1.
V xxx x x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxý orgány jím vytvářené výslovně zřizovat a nikoliv jejich existenci pouze konstatovat, včetně těch orgánů, jejichž existenci ústavodárce dříve již axxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxě poradní, protože jeho jediný ústavním zákonem předvídaný výstup, tedy předložení návrhu opatření vládě, je oprávněn učinit současně každý jeho člexx xxxxx xx xxxx
xx xxxxx
x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxotným usnesením vlády. Význam jeho ustavení ústavním zákonem tedy tkví v jeho strategické důležitosti a nikoliv v logice organických vztahů předvídaxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxích členech rozhoduje vláda jako celek. Vláda současně vytváří pověření, v jehož rámci se bezpečnostní rada státu pohybuje a na jehož základě vytváří nxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxn od jejích členů vyžadovat zprávy a projednávat otázky, které se vztahují k jeho působnosti. Takové vymezení odpovídá ostatně i vztahům mezi vládou a pxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxt republiky pouze stát formálně reprezentuje navenek, a je tedy politikou vlády a z ní vyplývajícím zadáním v této činnosti vázán (s výjimkou pravomocí xxxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxpubliky může naznat, jak má stát zastupovat, aby to odpovídalo plně záměrům vlády jakožto nejvyššího mocenského výkonného orgánu.
xx
x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx činnost se tedy může vztahovat pouze na činnosti předvídané v čl. 63 Ústavy, popř. i na některé z pravomocí dle čl. 62 Ústavy.
PRODLOUŽENÍ VOLEBNÍxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx možnost prodloužit dobu trvání mandátu volených veřejných funkcionářů, tedy poslanců, senátorů, zastupitelů krajů a obcí a prezidenta republiky. Uxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxcí (např. na starosty či hejtmany), tak by se toto pravidlo vztahovalo i na volby do těchto funkcí. Ustanovení je spíše nešikovně formulováno, protože txxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxho období a mandátu osob, které vykonávají veřejné funkce obsazované odloženými volbami, které nelze konat z důvodů předvídaných ústavním zákonem.
xx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxteriální) faktická překážka v uskutečnění voleb (např. okupace části území cizí mocností, popř. rozpad nebo narušení veřejné infrastruktury). Prodxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxx x xxxxxxnosti ČR. Vzhledem k tomu, že by příslušný zákon zásadním způsobem zasahoval do organizace voleb, a to z hlediska časového určení jejich konání, tak je txxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxmor parlamentu dle čl. 40 Ústavy. Ústavní soud ostatně v minulosti judikoval, že pojem "volební zákon" v čl. 40 Ústavy je zapotřebí vykládat extenzivnx xxxxxx xxx xx xxxxxxx
xx
x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxx bylo přijato zákonné opatření Senátu, protože to výslovně zakazuje čl. 33 odst. 2 Ústavy. Tento stav xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxní voleb nebude možné tuto překážku zohlednit v prodloužení volebního období jiných orgánů.
4.
Jedinou zásadní otevřenou otázkou, která z textu čxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxů), nebo zda je možné, pokud důvody nemožnosti trvání voleb trvají, tak činit opakovaně a limit šesti měsíců se vztahuje samostatně na každé jedno prodlxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx k tomu, že ústavodárce neměl nejspíše v úmyslu zachovat funkčnost státu pouze na půl roku a poté jej zcela vyřadit z provozu, je třeba se spíše klonit k závxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxel
Uhl
Právní stav komentáře je ke dni 1.8.2015.
1.
Článek 11 zakládá pravomoc Senátu rozhodovat o otázkách bezpečnosti předvídaných jak Ústaxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx je normou odlišnou od zákona, volí čl. 11 přechod pravomoci k témuž úkonu ze sněmovny na Senát. Z týchž důvodů pak neexistuje žádný obdobný legitimační xxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxslativní pravomoci Senátu v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna. Z hlediska běžného ústavního provozu je zcela pochopitelné, že pravomoc vydxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx a provizorní a ústavodárce nepřipustil, aby Senát rozhodoval o klíčových otázkách organických zákonů a o rozpočtových otázkách. To se jeví v normálníx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxe být tento
deficit
rizikem, protože v takové situaci se může absence plné legislativní schopnosti ve státě jevit jako xxxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxonného opatření nepostačuje.
3.
Původní vládní návrh zákona předpokládal, že pro případ, že bude Poslanecká sněmovna rozpuštěna, bude Senát v doxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxučasné řešení se jeví jako neúplné. Dovozovat nyní v dobách míru a klidu
abstraktní
extenzi pravomocí Senátu
pro futuro
není možné a ani příliš nosné. xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx jen na pozdějším politickém a právním řádu, aby posoudil, zda se jednalo o postup legitimní či nikoliv. Tato úvaha se ovšem vymyká logice současného ústxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxx xxxxx
xx
xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xepubliky, ve znění úst. zák. č. 347/1997 Sb., a úst. zák. č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, s účinností od 1.12.2000. Do té doby (původně) zxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx nebo válečný stav, rozhodnout o vyslání ozbrojených sil mimo území České republiky a vyslovit souhlas s pobytem cizích vojsk na území České republiky Sxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxx xx xtanoví, že vedle tradiční úřední publikace ve Sbírce zákonů se akty, které se vztahují k jednomu z výjimečných stavů, publikují rovněž v hromadných sděxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxblikace ve sdělovacích prostředcích je možná zpravidla ihned a mnohdy i rychleji než ve Sbírce zákonů, stanovil ústavodárce, že účinnost se bude odvíjxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xkamžik, než dojde k oficiálnímu vyhlášení ve Sbírce zákonů, právě s ohledem na ústavním zákonem předpokládanou publikaci, která se tak může stát legitxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xx
xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxvozovatelům hromadných sdělovacích prostředků, aby tyto akty publikovaly způsobem odpovídajícím jejich významu. K tomu např. § 6 zák. č. 46/2000 Sb.x x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx zájmu je vydavatel povinen uveřejnit v periodickém tisku důležité a neodkladné oznámení státního orgánu a orgánu územní samosprávy, zejména je povinxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxkého tisku následujícím po doručení jeho textu vydavateli způsobem graficky jej zvýrazňujícím a odlišujícím od ostatního obsahu periodického tiskuxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxblikační svobody a možnosti stát nijak nekompenzuje.
ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ
(Účinnost)
Pavel
Uhl
Právní stav komentáře jx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxace, do kterých by zákon vstupoval, neobsahuje zákon žádné přechodné ustanovení. Ústavodárce nepovažoval za nutné stanovit legisvakanční lhůtu.
xxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxvodové zprávy jsou tedy použitelné a mnohé dávají jen přibližný obraz o úmyslu ústavodárce] Obecná část: ... Koncepce ústavního zákona vychází z komplxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxá péče o člověka, o jeho život, o dodržování lidských práv a svobod, o ochranu majetku a životních jistot a o zachovávání funkcí státu jako instituce, ktexx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx státu. Některá její ustanovení se týkají pouze vojenské obrany, a to ještě v omezené míře. Institucionální vymezení zvláštních orgánů ani v takto zúžexxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxedu na možné ohrožení jeho života nebo zdraví, xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxené síly na základě branné povinnosti. Tento princip je nezbytné zachovat především pro doplňování v případě mobilizace. [...] Podle čl. 9 odstavce 1 Úxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxch referenda (čl. 2 odstavec 2), změny státních hranic (čl. 11) a vytvoření nebo zrušení vyšších územních samosprávných celků (čl. 100 odstavec 3), zálxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxské republice, může dojít k takovému bezprostřednímu ohrožení státu, které nebude přímým napadením České republiky ani nebude potřebné plnit mezináxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxení. Pro takovéto krizové situace se navrhuje vyhlašovat stav ohrožení státu a vyhlášení stanovit v působnosti Parlamentu. Protože se rozšiřuje ústaxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxipy bude nutno dočasně omezit, je v tomto směru ústavní úprava nezbytná. [...] Při krizových situacích, které mohou nastat v důsledku rozsáhlých živelxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx se mohou dotýkat rovněž některých občanských práv a svobod. Pro tyto krizové situace se navrhuje vyhlašovat nouzový stav a jeho vyhlášení stanovit v půxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xterá nenáleží k obvyklým pracovním činnostem, poskytnutí věcných prostředků - dopravních prostředků a ubytovacích kapacit,
evakuace
osob z ohrožexxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxx xxx x x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxlament rozhodnutí vlády, vyžaduje vyhlašování nouzového stavu ústavní úpravu. Ústavní prostředky - odpovědnost vlády Poslanecké sněmovně, možnosx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxování se navrhuje zřídit Bezpečnostní radu státu, která by působila v záležitostech bezpečnosti státu místo vlády především po dobu stavu ohrožení stxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx kompetenci] [...] Navrhuje se, s ohledem na význam a přesnost, povinnosti stanovit ústavním zákonem, a to povinnosti státním orgánům, orgánům územníxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxálních systémech, a o brannou povinnost. [...] Při průběžných jednáních příslušných orgánů NATO i při činnostech spojených s aktivitami států v rámci xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xpolečné zásady nouzového zákonodárství. Experti se shodli na tom, že nouzová
legislativa
demokratické země se musí opírat o dostatečně pevné ústavnx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx Zvláštní část: K čl. x xx xx xxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxného pořádku, živelní pohromy, ekologické katastrofy, průmyslové havárie velkého rozsahu, zhroucení zásobování nezbytnými produkty nebo ztrátu jxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxmu kompetentní ústavní orgány. Nově se navrhují nouzový stav a stav ohrožení státu. Vyhlášení válečného stavu upravuje čl. 39 odstavec 3 a čl. 43 odstaxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx-li jejich činnosti (povinnosti, oprávnění) regulovány právem. Limitujícím prvkem pro vznik krizové situace je rozsah ohrožení nebo narušení bezpexxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx. K čl. 7; původně k čl. 6 vládního návrhu: [...] Podle hodnocení rizik v souvislosti s národní obrannou strategií může nastat situace, která bezprostřexxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx smluvní závazky. Pro tyto situace se navrhuje, aby Parlament vyhlašoval stav ohrožení státu za shodných podmínek, za kterých se může vyhlašovat válečxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxx x xxx xx xxádního návrhu: [...] Návrhem na zřízení Bezpečnostní rady státu se sleduje analogie se státy NATO, které obvykle zřizují zvláštní nadrezortní orgán pxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxící mezinárodní smlouvy
Severoatlantická smlouva přijatá ve Washingtonu 4.4.1949 a podepsaná prezidentem České republiky 26.2.1999, uložená u vxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx
xxx xxx x3, 44 a 47 Charty Spojených národů sjednané 26.6.1945 v San Francisku (č. 30/1947 Sb.).
Související zákony a jiné právní předpisy
Zák. č. 39/2000 xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx souvisejících zákonů;
zák. č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky;
zák. č. 553/1991 Sb., o obecní policii;
zák. č. 238/2000 Sb., o Hasičském zácxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxx997 Sb., a úst. zák. č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR (účinnost od 1.12.2000; PS 1998-2002 tisk 502/2000).
Nepřijaté návrhy změn
PS 1998-2002 tixx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx
xxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx
xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx se demokracie (v právní i politologické literatuře často synonymicky označované za "obranyschopnou" či "militantní" demokracii), jejichž právní axxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxxxxm kontextu. Jestliže jsou odpůrci demokracie a hodnot, na kterých demokracie stojí, připraveni na ni útočit, musí být i demokratický režim připraven bxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxx
xxxx xxx xakováto výjimka je stanovena dokonce přímo na úrovni ústavního pořádku, když čl. 8 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, stxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx tohoto omezení, jakož i smysl ústavněprávní reglementace zkráceného projednávání, kterým je ochrana práv a principů ovládajících legislativní proxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxadu širokého konsenzu v Parlamentu anebo (a) odpovídá-li typová závažnost situací, v nichž dojde ke zkrácení řízení, závažnosti situací, s nimiž počíxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxx xxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxx
Nejvyšší správní soud
Nález Pl. ÚS 55/10 z 1.3.2011 (80/2011 Sb.; N 27/60 SbNU 279):
80: Ústavní soud musel v této souvislosti přihlédnout i k tomu, žx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx Sb., o bezpečnosti České republiky, a to v době stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Stanoví-li tedy ústavní pořádek takovouto možnost pouze v jexxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxdnat návrh zákona ve zkráceném jednání zná. Ústavodárce se toliko rozhodl tuto možnost připustit jen v extrémních a mimořádných situacích. Lze sice přxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxože jde o úpravu
praeter
constitutionem a protože smyslem ústavněprávní reglementace zkráceného projednávání je ochrana práv a principů ovládajícxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxntu (
aklamace
, případně alespoň taková většina, která je srovnatelná s většinou vyžadovanou k přijetí ústavního zákona) anebo (a) jen tehdy, kdy typoxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx návrhu zákona (stav ohrožení státu, válečný stav).
Rozsudek Pst 1/2009-348 ze 17.2.2010 (č. 2169/2011 Sb. NSS):
643: Rizikem ohrožení demokracix xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxa stav, kdy tak může činit či dokonce činí opakovaně a stát jen s vynaložením nepřiměřeného úsilí a prostředků garantuje ochranu práv a svobod obyvatel dxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxtabilizace a případně společensky nežádoucích jevů (eskalace násilí) v jiných lokalitách, je již možné hovořit o bezprostředním nebezpečí ohrožení xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxx
xxxxxxxxxm, Crime and Security Act 2001 (Spojené království Velké Británie a Severního Irska); k dispozici rovněž na adrese: http://www.legislation.gov.uk/xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx lidově xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxněž na adrese: http://thomas.loc.gov/cgi-bin/query/z?c107:H.R.3162.ENR:.
Literatura
Fiala,
P;
Schubert,
K.
Moderní analýza pxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxk,
V.
(ed.) Právo a bezpečnost státu.
Praha:
PF UK v nakladatelství Vodnář,
2002.
Valenta
J.
(ed.) Máme národní zájmy?
Praha:
Ústav mezinároxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxlické školy a sociálního konstruktivismu.
Mezinárodní vztahy,
2004,
Vol.
39, No 3, Ústav mezinárodních vztahů, v.v.i. (ÚMV).
Zpět na text

Související dokumenty


Předpisy ČR
Komentáře