Viditelnost komentáře:
Obsah
Typ obsahu
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
Marie
Žišková
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
autorský zákon
zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorxxxx
x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích
a o změně některých zákonů (energetický zákon)
exekuční řád
zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
x x xxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxvenční zákon)
jednací řád
vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní
a krajské soudy
kancelářskx xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx
xxxxxxký zákon
zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod,
přírodních léčebných lázních a lázeňských místxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxkladních práv
a svobod jako součásti, ústavního pořádku České republiky
nařízení o nezabavitelných částkách
nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx
xxxxxxxxxxxá srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách)
notářský řád
zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád)
o. s. řx xxxx xxxx xxxxx xxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx
xxxx xxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxní zákoník
s. ř. s.
zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
služební zákon
zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx
xxx xxx
xxkon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád)
tr. zákon
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx
xxk. o mzdě
zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku
zák. o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí
zákon ČNR čx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx x xxxxxx x xxxxxx
xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx
xxxx x xxxxxxx poradenství a KDP ČR
zákon ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky
zák. o organizaci a provádění sociálníhx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx o přeměnách obchodních společností a družstev
zák. o správě daní a poplatků
zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků
zák. o stabilizaci veřejných xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxx96 Sb., o advokacii
zákon o církvích a náboženských společnostech
zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženskýcx xxxxxxxxxxx
x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx x xxxx xxxxxxxx
xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxx xxx xx xxxxxxxx xx., o dani z nemovitostí
zákon o DPH
zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
zákon o elektronickém podpisu
zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém poxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o elektronických komunikacích)
zákon o elektronických úkonech
zákon č. 300/2008 Sb., o xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xprávě daní a o změně zákona č. 531/1990 Sb.,
o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů
zákon o místních poplatcích
zákon ČNR č. 565/1xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxu při výkonu veřejné moci rozhodnutím
nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb.,
o notářích a jejich činnosti xxxxxxxxx xxxx
xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxxxxvách
zákon ČNB č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů
zákon o rozpočtovém určení daní
zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určenx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxn č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů
(rozpočtová pravidla)
zákon o sociálním zabezpečení
zákon č. 10xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx
x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxích zákonů
zákon o soudních poplatcích
zákon ČNR č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích
zákon o spotřebních daních
zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních xxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxvní řád)
zákon o Státním fondu dopravní infrastruktury
zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury
a o změně zákona č. 171/1991 Sb., x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxisů
zákon o územních finančních orgánech
zákon ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních xxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxa a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb.,
o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sxxx
x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx
x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních)
zákoník práce
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
ZKV
zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyroxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx
xxx
xx xxxxx
xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxtizovaného systému právních informací (ASPI)
BA
Bulletin advokacie
Boh. A nebo F
Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu (Bohuslavova sbírka)
Bullxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxx
xxávní rozhledy
R, Rc, Rt
rozhodnutí a stanoviska uveřejněná ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu
Sb. NSS
Sbírka rozhodnutí Nejvyššího spxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxší soud ČSSR v roce 1986
SJS
Soudní judikatura ve věcech správních
SoJ
Soudní judikatura z oblasti občanského, obchodního a pracovního práva (P označxxx xxxxxxxx
xxxx
xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxx
xx xxnačuje civilní rozhodnutí)
Výběr judikatury
Výběr soudních rozhodnutí a stanovisek
www.nsoud.cz
judikatura převzatá z internetových stránek Nejxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx
xxxx
xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxx xxxx
xx
xxxxxxx xxxx
xx
xxxxxxxx xxxx
xxx
xxxvyšší správní soud
VS
Vrchní soud
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
HLAVA I
PŘEDMĚT A ÚČEL ÚPRAVY
(Předmět a účel daňového řádu)
Petr
xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx x povinností daňových subjektů a třetích osob vznikajících
v souvislosti se správou daní. Dále obsahuje úpravu práv a povinností, kterou lze
provést
spxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxslu pro správu peněžitých
plnění splňujících kritéria vymezená v § 2. Navrhovaný zákon vymezuje správu daní
ve všech
svých ustanoveních a jedná se tedy x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xx xxx
xxxxxvat k naplnění základního cíle správy daní. Tímto cílem (zejména pak cílem daňového
řízení) je správné zjištění a stanovení daně (v rovině nalézací), axx xxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxvání veřejných potřeb společnosti, třebaže toto není explicitně
stanoveno
v zákoně. Jde tedy o zajištění účasti jednotlivce (daňového subjektu) na nxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx
x xx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxý příjem veřejného rozpočtu. Dosažení
tohoto cíle však musí být vždy v souladu se zákonem a musí vycházet ze správné aplikace
zásad správy daní a zásad říxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxji
a vyváženěji, neboť výchozím kritériem nebude pouze eliminace možného zkrácení daně,
nýbrž správné zjištění a stanovení daně, jakož i zajištění jexx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxinnost jako zdroj příjmu veřejného
rozpočtu, dále v uplatňování procesních postupů upravených navrhovaným zákonem, jako
jsou např. místní šetření čx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxůsobem
ovlivňují úspěšnost výkonu berního práva (povinnost tvrzení daně, důkazní břemeno).
Je třeba zdůraznit, že nedílnou součástí správy daně je i xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxkt nese břemeno tvrzení ohledně
své daňové povinnosti. Daňový subjekt tak spolupracuje při stanovení daňové povinnosti
se
správcem daně zejména tím, xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxstky
a stanovení daně nebo změna spočívající ve změně tvrzené částky tak,
aby
výsledná daň odpovídala daňové povinnosti dané zákonem.
xxxxxxxxx
deklaratorní
xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxčné vyúčtování
nebo
následné hlášení pojem „dodatečné daňové tvrzení“. Účelem zavedení těchto legislativních
zkratek je zvýšení přehlednosti textx x xxxx xxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx
x xráva a povinnosti, které jim vznikají při správě daní.
xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x
xx
x xxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx komentář
k § 20.
Daňové subjekty a třetí osoby zahrnuje daňový řád do nadřazené kategorie osob
zúčastněných na správě daní (§ 5 odst. 3). Daňovým subjexxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxx
xxxxx
xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxvého subjektu, jež mají práva a povinnosti při správě
daní
nebo jejichž práva jsou správou daní dotčena (§ 22). V podrobnostech srov. komentář
k těmto
usxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x x xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx x xxxx x xxxxxx
xxxx x xxxxxxxxx xxxo „právo činit opatření potřebná ke správnému a úplnému zjištění,
stanovení a splnění daňových povinností, zejména právo vyhledávat daňové subjektyx
xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx správy daní pomocí jejího
předmětu
upouští a charakterizuje jej výlučně pomocí účelu (cíle) jako postup, jehož cílem
je
správné zjištění a stanovení dxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxboť účel vypovídá pouze o tom, jaký má určitý institut být, a nikoliv jaký ve skutečnosti
je.
Jakýkoliv pokus o charakteristiku se proto musí soustředit xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxtup,
který v sobě zahrnuje jednak určitá řízení a jednak další postupy, jež se realizují
mimo řízení.
Řízení, jež jsou součástí správy daní, jsou registxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxx
x xxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxx x xxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xílčí řízení, a sice řízení nalézací, řízení při placení daní
a řízení o mimořádných
opravných a dozorčích prostředcích:
-
nalézací řízení zahrnuje řxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxx xxx placení daní se může skládat z těchto dílčích řízení: o posečkání daně
a rozložení
její úhrady na splátky, o zajištění daně, exekučního, a o řádném opravxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xx 108 odst. 1 písm. b)],
-
řízením o dozorčím prostředku je řízení o nařízení obnovy řízení a nařízení přezkoumání
rozhodnutí [§ 108 odst. 1 písm. c)].
x xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx
xxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxx xxntrola (§ 85 a
násl.) a postup
k odstranění pochybností (§ 89 a 90).
Zákon o správě daní a poplatků vymezoval v § 1 odst. 2 cíl daňového řízení jako
takové sxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx být správné
zjištění
a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady. Ve skutečnosti je však rozdíl mezi
oběma
úpravami pouze verbální. Ani za předchozí úxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x
xxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxx xxxxovenými zákonem (čl. 2 odst. 2 Listiny). To se také promítalo
v § 2 odst. 1 zák. o správě daní a poplatků, jenž ukládal správcům daně v daňových
řízeních jexxxx
x xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxů daňových subjektů
a ostatních
osob zúčastněných na daňovém řízení. Z uvedeného je zřejmé, že daň stanovená v jiné
než správné (zákonné) výši je v rozpoxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx
xxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxtivní zkratky - řádné a dodatečné daňové
tvrzení:
-
řádným daňovým tvrzením rozumí zákon daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování,
-
dodatečným dxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xdařilé, neboť přikládají pojmu
tvrzení
zcela jiný význam, než ustáleně v procesním právu má. Kromě toho je sporné, zda je
praxe vůbec potřebuje. V každéx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx
xxxxxxx
o daňovém přiznání, hlášení nebo vyúčtování, ač by dle svých vlastních neologismů
měl
hovořit o řádném daňovém tvrzení (srov. např. § 136 a 137).
K řádxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xx xxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x x xxx x xxxx
xxxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxx xxxxxx která zavazuje všechny tuzemce podle jejich příjmů, majetku
a kupní síly k financování
všeobecných úkolů státu. Pravomoc státu zdaňovat za určitých, xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxx xxx xx xxxxx 5 Listiny je možno daně a poplatky ukládat jen na základě zákona.
Toto ustanovení
vylučuje, aby daňovou povinnost stanovovala . Naopak v příxxxx xxxx xxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxuje i vlastnické právo, je tak veřejné moci umožněno
zasáhnout z důvodu
ústavně aprobovaného veřejného zájmu, jehož podstata v případě daní spočívá ve xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxxxní jsou používány i k ochraně a vytváření podmínek pro rozvoj vlastnictví,
přičemž tuto
ochranu a vytváření podmínek je nutno samozřejmě z něčeho platixx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xěchto břemen.
exekutiva
xxxxxxxxxx
V případě daní tudíž půjde o posouzení omezení základního práva na vlastnictví garantovaného
čl. 11 odst. 1 Listiny z důvodu veřejného xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xx xxxxx x xxxxxxxx
x xx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx, že při zkoumání ústavnosti napadených ustanovení (-) bude
vycházet z modifikované verze zásady proporcionality a bude zkoumat případné porušení
záxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxavních kautel akcesorické a neakcesorické rovnosti umožňuje prosadit požadavek,
aby zákonodárce
nemohl stanovit jako předmět zdanění zcela iracioxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxnosti, přičemž
je třeba připomenout, že porušení akcesorické rovnosti se pojmově pojí s porušením
dalšího základního
práva.
Rozlišování vedoucí k pxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxkonu jejich základních
práv, a jednak
jako neakcesorický princip zakotvený v čl. 1 Listiny, který spočívá ve vyloučení
libovůle zákonodárce
při rozlxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xbčanských a politických právech
součástí českého
ústavního pořádku.
xxxxxxxxxxx
Posuzovat protiústavnost daní z hlediska tří základních funkcí daní a daňovéhx xxxxxxxx
x xx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxx
xx x xxxx xxxxxxx xxxd přistoupil, vstupoval by do pole jednotlivých politik, jejichž
racionalitu nelze
z hlediska ústavnosti dost dobře hodnotit. Efektivitu daní Ústavxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxlivých tuzemců. Ústavnímu soudu přísluší jen přezkoumávat, zda daná daňová
opatření nezasahují
do ústavně garantovaného majetkového substrátu vlaxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxých politik nahrazovat úsudek
demokraticky
zvoleného zákonodárce, který má ve sféře veřejných politik široké možnosti uvážení,
a také za případný nexxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx
xxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxí důvod k zásahu Ústavního soudu. Ten zasáhne
až tehdy, xxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxnosti na další základní práva) nebo neakcesorické
podobě.
(ÚS, nález ze dne
21. 4. 2009, sp. zn. Pl. ÚS 29/08)
Daňové řízení a jednotlivá dílčí oprávněnx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxdnotlivce
na straně druhé. Tento ústavněprávní rozměr má ostatně svůj odraz přímo v normách
jednoduchého práva,
a to v § 2 odst. 1 daňového řádu, podle něxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx
xxxx xx xxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x ostatních osob
zúčastněných na daňovém řízení. Je přesto povinností správce daně při uplatňování
jednotlivých procesních
institutů postupovat v soxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxušujícím právo
na informační autonomii
jednotlivce. Pokud správce daně tyto ústavněprávní a vlastně též zákonné mantinely
nerespektuje, je
ústavní xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxx x xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxenzivního zásahu do sféry daňového
subjektu, lze od něj
požadovat, aby vynaložil veškeré své úsilí k získání všech dokladů a zjištění všech
skutečnostx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx
xxxxxx xxxxovaně,
a navíc byl stěžovatel pod hrozbou opakovaného použití již jednou odvolacím orgánem
odmítnutých
pomůcek nucen předávat další doklady týkajícx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxeurčení
na straně druhé. Takovým postupem se správce daně - materiálně vzato - ocitl mimo
meze stanovené čl. 2 odst. 2 Listiny, resp. čl. 4 odst. 1 Listixxx
xxxx xxxxx xx
xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxměřenosti, § 20
- pojem daňový subjekt,
§ 22 - třetí osoby, § 78 - vyhledávací činnost, § 79 - vysvětlení, § 80 a násl. - místní
šetření, § 85 a násl. - daxxxx
xxxxxxxxx x xx x xx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxní, § 132 a 133 - řízení o závazném xxxxxxxxxx
x xxx x xxxxx x xxxxxx
xxxxxxx x xxx xx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
Mezinárodní předpisy:
čl. 26 vyhlášky č. 120/1976 Sb., o Mezinárodnxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxx
Alena
Schillerová,
Z důvodové zprávy:
Jedním ze základních pojmů navrženého zákona je pojem daň. Vzhledem k tomu, že
obecná procesní úprava oxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx
jednak daň v tradičním slova smyslu (tzn. daň z příjmů, daň z přidané hodnoty, spotřební
daň,
daň silniční, daň z nemovitostí, daň dědickou, daň darovacx x xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxdle obecného daňového procesu. Z poplatků jsou zde podřazeny
zejména poplatky správní, soudní, místní a další poplatky, kde zákon, který je vymezuje,
xxxxxxxxxx xx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x936), tj. „poplatky
jsou
dávky, které se vybírají u příležitosti, kde vyvolává se osobou soukromou určitý
úkon úřední,
a slouží jako úplata a náhrada náxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xozpočtu, kterým se rozumí státní rozpočet, státní finanční aktiva, rezervní
fond organizační složky státu, rozpočet územního samosprávného celku, xxxxxx xxxx
xxxx
xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx9 Smlouvy o založení Evropského společenství,
rozhodnutí Rady ze dne 29. září 2000 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství
(2000/597/ES, xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx
xxňového řízení nárok na výdaj z příjmové části veřejného rozpočtu xxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx který používají zcela běžně právní předpisy
z oboru
rozpočtového práva, tj. pojem vratka.
Pod pojem daň jsou pro potřeby daňového řádu zařazeny daně vx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xýdajem daňového subjektu, ale může být
i vratkou
veřejného rozpočtu (daňový odpočet) či jiným nárokem (daňová ztráta, aj.).
Označení
daňový odxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxh lišit (např.
nadměrný
odpočet, vlastní daňová povinnost atp. v zákoně o DPH či vrácení daně podle zákona
o spotřebních daních).
bonus
Pojem daň v dalším texxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxtatou
pro správu příslušenství . Postup při správě příslušenství daně tedy sleduje
stejný osud samotné daně s výjimkou pořádkové pokuty a náxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x
x xxxxx
xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxbjektu.
obsoletní
K odst. 1 [Předmět správy daní]
Správa daní je jedním z dílů veřejné správy, kterým se ve společnosti zorganizované
ve formu státu obecně rozxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xejí předmět, kterým je především „daň“ ve smyslu legislativní zkratky. Správa daní
je upravena
normami, které jsou obsaženy jednak v daňovém řádu a jedxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxčastněným na tomto postupu, jehož účelem je dosažení cíle definovaného
v § 1 odst. 2. Jde o pojem širší, než je daňové řízení (srov. § 134 a komentář k
§ 1
a 13xxx
x xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx
xxxxxxx
x xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx vztáhnout ho i na
další
peněžitá plnění, např. cla, pokud mají charakter daně nebo poplatku.
Předmětem správy daní jsou daně. Klíčovým je tedy pojem dxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx
xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx
xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxkonem předem sazbou stanovenou částku, kterou se více méně pravidelně
odčerpává
na nenávratném principu část nominálního důchodu ekonomického subjxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xívají spíše periodický charakter.“
(Bakeš, M.; Karfíková, M.; Kotáb,
P.; Marková, H.
a kol. Finanční právo. 5. vyd. Praha : C. H. Beck, 2009) Daň není x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxx x xxplatků,
konkrétně v jeho § 1, cituji:
„Tento zákon upravuje správu daní, poplatků, odvodů, záloh na tyto příjmy a odvodů
za porušení
rozpočtové kázně1) xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx xxxxx xxx xxxátní rozpočet‘),
b) rozpočtů územních samosprávných celků (dále jen ‚územní rozpočet‘), nebo
c) státních fondů nebo Národního fondu (dále jen ‚fond‘xxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx x xx xxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxrá nesplňují výše uvedené
definiční
znaky daní v pravém slova smyslu (viz odst. 3 komentovaného ustanovení).
V § 2 je vymezen pojem „daň“ pro účely zákxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x 2 a musí se jednat o příjem veřejného rozpočtu.
Pokud některá z těchto podmínek chybí, nejedná se o daň. Např. poplatek spojený
se
studiem dle zákona č. xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxčen
jako
poplatek, nicméně nikoliv konkrétním zákonem, odúmrť je příjmem státu, a nejedná
se o daň.
Daně, které jsou předmětem správy daní, musí být pxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx
xxxxx
xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxtivní zkratka „vratka“.
Finanční tok, ke kterému na základě plnění daňových povinností dochází, není jednosměrný
(nejedná se pouze o příjem, ale můxx xxx x xxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxnky, jde pouze toliko o snížení příjmů veřejného rozpočtu,
neboť
se vyplácí z příjmové stránky. Zákon pro toto snížení příjmů zavedl zkrácený pojem
vraxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xargon).
V důvodové zprávě je uvedeno, že vzhledem k tomu, že daně vždy do veřejného rozpočtu
jen neplynou, ale naopak někdy je výsledkem daňového řízexx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxo takovou platbu z příjmového účtu veřejného rozpočtu,
který používají zcela běžně právní předpisy z oboru rozpočtového práva, tj. pojem
vratka.
V daňxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxx xxxxx x x x x xxx xxxxx x
xxxxxx xxxxxxxx x x xxx x xxxxx
x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx
x xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xrávní řád České republiky nezná obecnou definici
pojmu
„veřejný rozpočet“, hovoříme o tzv. soustavě veřejných rozpočtů, pro něž je společné,
že
jde o rxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxu soustavou označuje soustava veřejných rozpočtů
a soustava rozpočtových vztahů uvnitř rozpočtové soustavy. Veřejné rozpočty mají
určité
společné xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxsady v pravidlech
hospodaření, právní ochrana před neoprávněným použitím nebo zadržením rozpočtových
prostředků, kontrolní dozor z hlediska rozpoxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxostátní
úrovni: státní rozpočet, střednědobý výhled státního rozpočtu, střednědobý výdajový
rámec
státního rozpočtu, státní finanční aktiva a pasxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxzení státní pokladny a řízení státního dluhu, hospodaření s prostředky soustředěnými
v Národním fondu, rozpočet Pozemkového fondu ČR, rozpočty zdraxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxí úrovni jde o soustavu rozpočtů: rozpočty krajů, rozpočty obcí, rozpočty
dobrovolných svazků obcí, rozpočty statutárních měst, rozpočet hlavního mxxxx xxxxxxx
xxxxx x x x xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx aktiva nebo rezervní
fond organizační
složky státu, rozpočet územního samosprávného celku, rozpočet státního fondu nebo
Národní fond, rozpočet Evrxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxx xxxxx x xxxxa na rozpočty ostatní. Těmito vazbami jsou finanční vztahy
v podobě
dotací, návratných finančních výpomocí, či naopak odvodů.5
Další možnou definixx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxerý
je každoročně sestavován a schvalován ve formě zákona a podle kterého se vytváří
a rozděluje
všeobecný, resp. ústřední peněžní fond státu, určený nx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxe finanční vztahy, které zabezpečují financování některých
funkcí státu v rozpočtovém roce. K tomuto účelu státní rozpočet xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxního rozpočtu v rozpočtovém roce, financující položky
a dále
obsahuje i dotační vztahy k rozpočtům územních samosprávných celků a státních fondů.6
xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxených. Celý
výnos
ze svěřených daní plyne do rozpočtu kraje (viz zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém
určení
výnosů některých daní územním samosprávnýx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xo obecního rozpočtu, daň z příjmů právnických
osob,
jejímž poplatníkem je kraj, plyne do krajského rozpočtu. Výnos ze sdílených daní
se rozděluje
mezi xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxb (s
výjimkou
daně, jejímž poplatníkem je obec nebo kraj).
Zákon o rozpočtovém určení daní upravuje rozpočtové určení jen některých
daní (daně z přidxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx
x xxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxvitostí)
je
výnos příjmem státního rozpočtu.7
Státními finančními aktivy jsou peněžní prostředky převedené z výsledků rozpočtového
hospodaření xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxní
prostředky stanovené zákonem č. 77/1997 Sb., o státním podniku, majetkové účasti
státu
v obchodních společnostech, a cenné papíry, jejichž majitexxx xx xxxx x xx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxskytnutých z kapitoly Všeobecná pokladní správa nebo ze státních
finančních aktiv, jakož i pohledávky z realizovaných státních záruk a pohledávky
stxxxx xxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx např. ministerstva a jiné
správní úřady8, nebo ministerstvem v souladu se zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku
České
republiky a jejím vystupování v právxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
x peněžními dary, odvody neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků
a penále
za prodlení s nimi, příjmy z prodeje majetku, které organxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxx xxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxtvo, prostředky převedenými ze státního rozpočtu (podrobněji rozpočtová
pravidla).9
Rozpočet územního samosprávného celku tvoří xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx. Tyto rozpočty jsou označovány jako rozpočty územních
samosprávných celků nebo jako rozpočty místní, popř. municipální.10
Právní rámec tvoří zákxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxdky
územně samosprávných celků.
Příjmy rozpočtu územního samosprávného celku jsou tvořeny daní z příjmů právnických
osob v případech, kdy poplatnxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx podílem na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů
fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, odváděného zaměstnxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xx xxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxosu daně z příjmů fyzických osob
vybíraného srážkou podle zvláštní sazby, podílem na 8,92 % z 60 % z celostátního
hrubého
výnosu daně (záloh na daň) z příjxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxx
xx
x xxx xxxxxxx xx xxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xx xxxxxxxx xxnosů, kdy poplatníkem je obec nebo kraj).11 Celostátním hrubým výnosem
daně se rozumí peněžní prostředky vybrané v průběhu rozpočtového roku správcxx xxxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx daňového řízení.
Státní fondy jsou decentralizované administrativní jednotky podřízené vládě či parlamentu
nebo jednotky přímo kontrolované vlxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxxxd pro vznik státních fondů je dán v rozpočtových pravidlech.
Zdroje státních fondů tvoří zejména ze státního rozpočtu, výnos specifických
rxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xákonné vymezení
pro
účely daňového řádu v § 2 odst. 2 daňového řádu.
dotace
Státní fondy mají některé specifické funkce, pro něž se v nich soustřeďují některé
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx1991 Sb.), Státní fond dopravní infrastruktury
(zřízen
zákonem č. 104/2000 Sb.), Státní fond bydlení (zřízen zák. č. 211/2000 Sb.) apod.
Národní foxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxublice
k realizaci programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxskou republiku z práva Evropských společenství
nebo z mezinárodní smlouvy.13
Národní fond je vymezen jako souhrn peněžních prostředků, které svěřxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxechodového nástroje (Transition
Facility)
a peněžních prostředků finančních mechanismů, které jsou České republice svěřeny
na základě mezinárodnxxx xxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxho fondu koordinuje řízení finančních toků a dodržování postupů
upravujících realizaci společných programů České republiky a Evropských společensxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx a v zákoně o rozpočtových
pravidlech České republiky jsou řešeny návaznosti na rozpočet Evropské unie jak v
oblasti
příjmů, tak v oblasti výdajů.15
Rxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx
xx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xruhá,
změna
zákona o České národní bance, čl. XXIV., změna § 49a odst. 2).
K odst. 3 [Vymezení daně]
V odst. 3 je vymezen pojem „daň“ pro účely zákona, cox xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx
xxx xxxxx
xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxn použije termín „daň“, nejedná se o vymezení podle
daňového
řádu.
Jde o obdobu § 1 odst. 1 zák. o správě daní a poplatků, kde byla obsažena legislativní
zxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxx xx xxxxx x xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxn
označuje jako daň, clo nebo poplatek. Obecně k dani z pohledu finanční teorie viz
komentář
bod 3. V rámci pojmu vymezujícího daň je daní každá daň v užšímx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xe daně dělí na:
-
daně přímé, které jsou většinou přímo vyměřeny každému poplatníkovi bezprostředně
podle jeho důchodové či majetkové situace, jsou xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx
xx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx
-
daně nepřímé - jsou placeny a vybírány v cenách zboží, služeb apod., nezohledňují
osobní situaci poplatníka, jsou neadresné; xxxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx
x
xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxurálních a požitků,
-
majetkové daně - uvalené na vlastnictví, držbu, nájem nebo užívání majetku, případně
i na nabytí majetku,
-
transferové daně x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
x
xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxx platí z titulu samotné existence
poplatníka,
-
reálné daně (výnosové daně) - platí se z výnosu určité činnosti, pokud nepodléhají
důchodové
dani, věxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxx xaně kaskádovité - uvalené na hrubý odhad u každého výrobce podílejícího
se
na zpracování každého výrobku,
-
obratové daně z přidané hodnoty - uvalené xx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx x
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxnit daně rovněž na daně kapitálové (postihují stav
k určitému datu, typicky daň z nemovitostí placená podle stavu k 1. lednu zdaňovacího
období) a na danx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxní osobní situace poplatníka při ukládání
daňové povinnosti, které rozděluje daně na daně subjektové, respektující důchodovou
situaci
poplatníka (xx x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxx
xx xxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxch kritérií tvoří soustavu daní dle platné právní úpravy:
-
daň z příjmů fyzických osob - přímá důchodová daň ,
in personam
-
daň z příjmů právnických xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx x
xx xxxxxxxx
x
xxx x xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
x
xxxxx xxxxxxxxx xxx x
xx xxx
x
xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx x
xx xxx
x
daň dědická - přímá majetková (transferová) daň ,
in rem
-
daň darovací - přímá majetková (transferová) daň ,
in rem
-
daň z převodu nemovitostí - přímx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx x
xx xxx
x
xxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x
xx xxx
x
xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxí spotřební daň ,
in rem
-
daň z lihu - nepřímá selektivní spotřební daň ,
in rem
-
daň z piva - nepřímá selektivní spotřební daň ,
in rem
-
daň z vína a mezxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x
xx xxx
x
xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x
xx xxx
x
xxx xx xxxxxxx xxxxx x xxkterých dalších plynů - nepřímá selektivní spotřební daň
(ekologická, resp. energetická daň),
in rem
-
daň z pevných paliv - nepřímá selektivní spoxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx
xx xxx
x
xxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx daň).17
xx xxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx za příjem veřejného
rozpočtu označuje i clo, které je příjmem rozpočtu Evropské unie (čl. 269 Smlouvy
o založení
Evropského společenství, rozhodnutí xxxx xx xxx xxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx přes celní
hranici s celně schváleným určením, celním režimem, se kterým je platba cla spojena.
I clo je
možné klasifikovat podle různých kritérií.
Pxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx
xxxxx xxx
x
xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxčitého zboží z určitých
zemí - antidumpingové clo - vyrovnává cenu dováženého zboží, je-li nižší než cena
zboží vyráběného v zemi dovozu,
-
odvetné clx x xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxxxx xxx x xxsoká sazba cla znemožňuje dovoz určitého zboží.
de facto
Podle směru přechodu zboží přes státní hranici tradičně rozeznáváme:
-
dovozní clo - uvxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx
x
xxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx
x
xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxvení cla a jeho výše je možné rozlišovat:
-
všeobecné, resp. autonomní clo - je dáno sazbou uvedenou v celním sazebníku příslušného
státu nezávisle na xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxžší než všeobecné clo (toto clo nelze zvyšovat
bez
změny smlouvy). Smluvní clo bývá vázáno na určité maximální množství dovezeného
zboží, tzv. dovozní xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxx poplatek. Obdobně jako daň není ani poplatek v právním řádu České republiky
definován.
Podle teorie daňového práva je poplatek peněžitou xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xoplatky v České republice nejsou upraveny v jednom právním předpise. Jejich různorodý
charakter tuto skutečnost neumožňuje. Právní úprava poplatků xx xxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxří místní poplatky. Poplatky vybírané soudními,
správními popř. jinými oprávněnými subjekty v České republice je možné ukládat, vybírat
a vymáhat poxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx a koneckonců
i místních poplatků, které mají právo vybírat pouze obce, je sledováno to, že žadatel
má povinnost přispět na činnost orgánu, která se uskuxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xtátní správy, uskutečněný v zájmu jedince, nebyli zatěžováni
všichni občané. Správní poplatky jsou v České republice upraveny zákonem o správních
poxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxch apod. Poplatky jsou vybírány
až
na výjimky, např. poplatek ze psů, jednorázově, a to v souvislosti s nějakým protiplněním
ze strany státu či jeho orgáxxxxx x xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x
xxxxxxxx xxx
xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xde o místní poplatky, které jsou regulovány zákonem o místních poplatcích.
Správu poplatků vykonávají obce v přenesené působnosti, avšak v samostatnx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxo výčtu místních
poplatků: poplatek ze psů, poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, poplatek za
užívání
veřejného prostranství, poplatek ze vstupxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxí hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem
financí podle zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hráchx xxxxxxxx
xx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxího pozemku možností jeho připojení na stavbu
vodovodu nebo kanalizace.
Dále jde o správní poplatky, které jsou regulovány zákonem o správních poplxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxu vymezeny v položkách sazebníku poplatků,
a to včetně osvobození od poplatku, který tvoří přílohu k zákonu o správních poplatcích.
Další ze skupiny xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx
xxed
soudy České republiky x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxlatků tvoří zvláštní dávky poplatkového charakteru. Jedná
se především o poplatky spojené s užíváním dálnic a silnic a ekologické poplatky.
Poplatek
xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xodle tohoto zákona zpoplatnění
podléhá užívání pozemní komunikace, která je označena dopravní značkou označující
zpoplatnění
stanoveným druhem moxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxx, nebo časového období užívání zpoplatněné
pozemní komunikace - tj. jde o časový poplatek. Mezi ekologické poplatky patří poplatky
za vypouštění odpaxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxplatky
podle zákona o odpadech, odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, poplatky
za odběr podzemních vod.25
Pod písm. b) odst. 3 je pod vyxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxní podřazených pod písm. a) a c) ustanovení § 2 bude možné podřadit pod toto
písmeno odst. 3 např. odvody za porušení rozpočtové kázně, které byly součástx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxx x x xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxtové kázně, nikoliv penále za porušení
rozpočtové
kázně.
Dotace
dotace
x x xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxávají územní finanční orgány dle zákona
o územních
finančních orgánech podle daňového řádu. Porušitel rozpočtové kázně má při správě
odvodů za porušexx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxle
za porušení
rozpočtové kázně, vyplývá ze zákona o rozpočtových pravidlech.
Tak, jak je v daňovém řádu koncipováno písm. b) odst. 3 (peněžité plněnxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx
xxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxí rozpočtové kázně, tak penále
za porušení rozpočtové kázně, což je významná změna oproti zák. o správě daní a poplatků,
podstatná pro aplikaci správy dxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxx xx xxxxx x xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx z
§ 1 odst. 4 zák. o správě daní a poplatků. V daňovém řádu je upraveno v § 161 a 162.
V daňovém řádu je rozlišena tzv. dělená správa procesní a dělená správa xxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxa a při správě jeho placení
se
postupuje podle daňového řádu, nicméně obojí je v kompetenci jednoho a téhož správního
orgánu. k tomuto přechodu jx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx
Mandát
xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxní
přísluší jinému orgánu než správa placení (či pouze vymáhání) tohoto peněžitého plnění
(srov. komentář k § 161 a 162, více viz komentář bod 65).
Příxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xx., o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých zákonů,
-
zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých zákonů (zákon o ochraně
ovzduší) xx xx x xxxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx
x
xxxxx xx xxxxxxx xxx, o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném
registru znečišťování (zákon o integrované prevenci),
-
zákon č. 40/1995 Sb., o regxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx a o změně některých zákonů (zákon o ochraně
ovzduší),
-
zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu,
-
zákon č. 289/1995 Sb., lesní zxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx o ochraně spotřebitele,
-
zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti,
-
zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální záxxxxx
x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx o DPH),26 daňová ztráta (viz zák. o daních z příjmů)27
nebo jiný způsob zdanění a příslušenství daně (viz dále k odst. 5). Je tedy nepochybné,
že při jejxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxástí legislativní
zkratky dle zák. o správě daní a poplatků nebyly.
Na rozdíl od zák. o správě daní a poplatků není pod vymezení pojmu „daň“
podřazena zxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x x x xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xtázkou,
zda je toto vymezení přesné, vhodnější by bylo ponechání zálohy na daň v rámci vymezení
pojmu „daň“.
Zákonem č. 346/2010 Sb., kterým se novelixxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xx xx xx xxxx xx xx x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxx
xxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxvy k této novele zák. o daních z příjmů vyplývá, že:
„Úprava je navržena v souvislosti s přijetím daňového řádu (pozn. autora: daňový
řád byl přijat
s účinxxxxx xx xx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx x xxxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxví daně nebylo v zák. o správě daní a poplatků součástí legislativní
zkratky
„daň“. To je nyní napraveno v odst. 4 a odst. 5, který vymezuje, co všechno je pxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx
x xxxxxxxx
xx xxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xx7 odst. 2), penále (§ 251), dále pokuty,
a to pořádkovou pokutu (§ 247 a násl.), pokutu za opožděné tvrzení daně (§ 250),
náklady
řízení (§ 107 a 182 a násl.)x
xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx daňového
řádu
upravujícího přestupek za porušení povinnosti mlčenlivosti. Srov. komentář k § 107,
157,
182, 247, 251, 252.
Úroky, penále a pokuta za xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x
xxxxxxxxxxx
xříslušenství daně.
Judikatura:
Pokud jde o stanovení místních poplatků, jejich sazbu, režim jejich vybírání, osvobození
od nich apod.,
je obec pxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxstní poplatky, avšak pouze v
případech v tomto
zákoně taxativně vypočtených.
(ÚS, nález ze dne 26. 4. 1993, č. 38/1993)
I. Bylo-li sankční rozhodnutí pxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxplatkem,
který musí
úřad pokutovanému soutěžiteli postupem podle § 22 odst. 6 zákona č. 143/2001 Sb.,
o ochraně hospodářské
soutěže (ve znění zákona čx xxxxxxxx xxxxx x x xx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xzniklý (uhrazený
ve prospěch
veřejného rozpočtu) v důsledku natolik nesprávného rozhodnutí (postupu) správních
orgánů, pro který bylo
toto rozhodnxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xx x xxxnomickou náhradu, plynoucí z peněžních prostředků, která by jinak přirůstala
k mase finančních
prostředků jejich vlastníku.
III. Počátek běhu lhůtx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx
xx xxx xxxxxx
xxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxx xxx xxxxxdujícího
po původní lhůtě
splatnosti pokuty, eventuálně ode dne následujícího po dni úhrady pokuty, v jejímž
důsledku došlo ke vzniku
přeplatku.
(NSSx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx
xxxxxxx x xxx x xxxxx
xxxxxxx x xxxx xxxxxxho řízení, § 150 - kreditní a strana osobního daňového
účtu a zvláštní způsoby
evidence, § 154 - nakládání s přeplatkem, § 157 - důsledky posexxxxx xxxxx x xxx x xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx x xxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxch nákladů, § 247 - uložení pořádkové pokuty, § 250 a násl. - pokuta za opožděné
tvrzení daně
debetní
Související předpisy:
zákon o rozpočtových pravidxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxxx o pozemních komunikacích;
zákon o územních finančních orgánech; zákon o rozpočtovém určení daní; zákon č. 77/1997
Sb., o státním
podniku; č. 11 odst. 5 xxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx
x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxkon č. 250/2000
Sb., o rozpočtových
pravidlech územních rozpočtů; zákon č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České
republiky; zákon
č. 388/1991 Sbxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxláška Ministerstva
zdravotnictví České republiky
č. 331/1991 Sb., o osvědčeních na nové způsoby prevence, diagnostiky chorob a léčení
lidí; zákon
č. xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx
xxx xxx xxxx x xxxxxx
x xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxx xxxxxxy o založení Evropského společenství; xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxx
xxx
xxxxxxxx
xx
x xxxx
xxxxxxxx xxxxxx
xx xxxx
xxxxx x
xx xx xxck,
2009.
Radvan,
M.
a kol.
Finanční právo a finanční správa - berní správa.
Brno :
Masarykova univerzita a Doplněk,
2008.
Pařízkxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxx
xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx.
Ekonomické znalosti pro tržní praxi.
Olomouc :
Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci,
2008,
s. 528-534.
ISBN 978-80-87273-00xxx
xxxxxxxx
xx
x xxxx
xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxx
xxxxxxxxxxx
x.;
Kraus,
J.
a kol.
Akademický slovník cizích slov.
Praha :
ACADEMIA,
1998,
s. 223.
Průcha,
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxr
Lavický,
Z důvodové zprávy:
Toto ustanovení stanoví, že daňová povinnost vzniká, nastanou-li skutečnosti, které
jsou
předmětem daně, nebo sxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxko
určitou skutečnost (příjem, převod, spotřeba atd.). V případě daně z nemovitostí
je tak předmětem
daně nemovitost, která z povahy věci nemůže být skxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xbsah tohoto pojmu je odvoditelný
z kontextu celé právní úpravy. V rámci správy daní vzniká daňovým subjektům řada
povinností,
přičemž nejfrekventovaxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xi,
přiznat a ve stanovené lhůtě zaplatit daň, popř. strpět její vymožení, nebo za zákonem
daných
podmínek uplatnit nárok vůči veřejnému rozpočtu. Jinax xxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxch povinností při správě daní, které buďto upravují postavení
daňového subjektu (rozhodnutí o žádosti o registraci k dani z přidané hodnoty atd.),
nebx
xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxvá povinnost,
avšak s vědomím, že některé hmotněprávní zákony pojem daňová povinnost zaměňují a
ještě
používají ve smyslu daň, a to bez úmyslu měnit výzxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x x x
xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxtem daně, nebo okamžikem, kdy nastaly skutečnosti
zakládající daňovou povinnost. Daňový řád se omezuje pouze na toto obecné konstatování,
aniž stanoxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxkem vzniká daňová
povinnost. Z tohoto hlediska se zároveň nabízí úvaha, že ustanovení § 3 je nadbytečné
a právní úprava by se bez něj obešla. Ostatně pravxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx právního regulování, a není jej nutno stanovovat zákonem.
Z jednotlivých daňových zákonů xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx
x
x x xx x xxx xxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx vzniká 1.
ledna
každého roku tomu, kdo je vlastníkem pozemku nebo stavby podléhající dani,
-
daňová povinnost dle zák. o dani dědické, dani darovací a xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xajetku (věcí či jiného majetkového
prospěchu) na základě právního úkonu nebo v souvislosti s ním či úplatným převodem
nebo přechodem vlastnického práxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx x x x xxxxxxxxxx
xxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx
zák. o daních z příjmů podléhá dani. K tomu srov. zejména § 3 a 18 citovaného zákona,
-
dle § 8 odst. 1 zákona o dani silniční vzniká daňová povinnost počínxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx registrovaného a provozovaného v České
republice a jeho používání k podnikání, k jiné samostatné výdělečné činnosti či v
přímé
souvislosti s podnikánxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxx
x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxak odpadá jako rozhodná skutečnost u vozidel s největší povolenou hmotností nad
3,5 tuny určených výlučně k přepravě nákladů a registrovaných v České rxxxxxxxxx
x
xxx x x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxozem vybraných výrobků
na daňové území Evropského společenství (nyní Evropské unie; viz čl. 1 smlouvy
o Evropské unii),
-
daňová povinnost dle zákonx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxx xxx x xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
x
xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxního plynu a některých dalších
plynů, daně z pevných paliv a daně z elektřiny srov. zejména § 5 části čtyřicáté
páté,
§ 5 části čtyřicáté šesté a § 5 části čtxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxxxx jako soubor „povinností spočívajících v právech a povinnostech daňového
subjektu spočítat si, přiznat a ve stanovené lhůtě zaplatit daň, popř. strpěx xxxx
xxxxxxxxx xxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx
xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxazení subjektivního práva pod pojem povinnosti
je
ve zjevném rozporu s tím, co se v obecné právní teorii rozumí pojmem právní povinnosti.
Ustálené teorxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx sporné,
zda
pod pojem daňové povinnosti zařazovat např. též povinnost přiznat daň, zaplatit ji
ve lhůtě
splatnosti, nebo dokonce povinnost strpět jejx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxx
xxx xxxxxx xx xxxxxx x x xx xxxxx xxxxx přesné vymezení okamžiku, kdy daňová povinnost
vzniká; takového cíle však nelze dosáhnout, pokud se pod pojem daňové povinnosti
podřadí
komplex daňoxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxosti nahlížet
úžeji tak, že jde o hmotněprávní subjektivní povinnost zaplatit daň; problematika
jejího
přiznání, splatnosti či vymáhání s tím samozřxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxx xx
xx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxx nebyla povinnost uhradit případný daňový nedoplatek na dani z nemovitosti založena
pravomocným
rozhodnutím o uložení takové povinnosti novému vlasxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx
xxx xxxxxxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx
xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxx sice určuje povinnost nového majitele uhradit případný
daňový nedoplatek
předchozího vlastníka, ale tím nezbavuje správce daně povinnosti, aby novxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx x xx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx
x xxxxxxx xxxxxxx x xxajů finančních orgánů vyplývalo, že daňová povinnost byla vyměřena
jen původnímu
předchozímu poplatníkovi.
(ÚS, nález ze dne 8. 7. 1999, sp. zn. I. ÚS 4xxxxxx
xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxohl správce daně bez dalšího převést platbu provedenou
žalobcem
na nedoplatky na daňovém účtu žalobcova předchůdce.
II. Hradil-li žalobce daň za zdaxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxky
povinnost hradit
daňové nedoplatky za svého předchůdce.
(NSS, rozsudek ze dne 8. 12. 2005, čj. 1 Afs
140/2004-55,
č. 870/2006 Sb. NSS)
Daňovým poplaxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxx xxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxx xx
xxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx nabytí vlastnictví
k nemovitosti,
nikoliv až 1. lednem následujícího zdaňovacího období, kdy mu teprve vznikne povinnost
uhradit případný
daňový nexxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxx xxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xoce 1999 nemovitosti
od správce
konkursní podstaty úpadce (nešlo tedy o předání nemovitosti na základě zvláštního
předpisu, tj. xx
xxxxxx x xxxxxxx xx x xxx xxxxx x xxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxx nemovitostí, a to počínaje 1. lednem následujícího
zdaňovacího období.
Správní orgán tak postupoval správně, když daný daňový nedoplatek uložil dopxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxen podat daňové přiznání ve lhůtě stanovené
v § 13a odst. 1 zákona o dani z nemovitostí (nejde-li o případ, kdy se daňové přiznání
nepodává) a který je rovnxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx lednu příslušného zdaňovacího období
(zde: zdaňovacího
období roku 1999). Stal-li se žalobce poplatníkem daně z nemovitostí za rok 1999
zpětně (na záxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xxx xxxxxxxx
xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxho práva. Nebyl-li žalobce v průběhu roku 1999 v
katastru nemovitostí
zapsán jako vlastník nemovitosti, nebyl poplatníkem daně z nemovitostí, nebyl pxxxxxx
xxx xxxxxxx x xxxxx
xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxx xxxx
xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxxl do prodlení s jejím placením a nebyly dány ani zákonné podmínky
pro předepsání
penále.
(MS v Praze, rozsudek ze dne 3. 10. 2003, čj. 29 Ca 324/2001-28, č. xxxxxxxx
xxx xxxx
xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxdají spoluvlastnictví k několika nemovitostem
tak, že každý z nich
bude nadále výlučným vlastníkem některé z těchto nemovitostí, přičemž hodnota nemxxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx x převodu nemovitostí [a to ani podle § 9 odst. 1 písm. a)
a ani podle § 9 odst. 3
zák. o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí].
(NSS, rozsudxx
xx xxx xx xxx xxxxx xxx x
xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx
xxxx x xani dědické,
dani darovací a dani z převodu nemovitostí nastane jen tehdy, převede-li se nebo
přejde-li skutečně vlastnické
právo k nemovitosti z jednx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
x době jeho rozhodování
probíhá řízení o určení vlastnického práva k nemovitosti.
II. Namítá-li poplatník daně z převodu nemovitostí nebo jeho ručitex xx x xxxxx x
xxxxx xx xxxx x xxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxxxx xx xxutečnosti vůbec nedošlo, a neřešil-li tuto otázku katastrální
úřad ve vkladovém řízení
podle zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxx xx
xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xx xx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxdek ze dne 3. 2. 2005, čj.
2 Afs 94/2004-50,
č. 979/2006 Sb. NSS)
c) vznik daňové povinnosti dle zákona o dani silniční
I. Pro vznik a trvání daňové povinnxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xe
irelevantní, zda jde
o vozidla „určená k podnikání“ nebo o vozidla „používaná k podnikání“; tato vozidla
jsou předmětem daně
silniční vždy (§ 2 odst. 1 xxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxxx
x xxxx xxxxxxxxx xx
xxx x xxxxxxxtence“ uvedeného vozidla, které je registrováno a provozováno v České
republice. K tomu postačí,
pokud toto vozidlo bude vyřazeno, bez ohledu na to, zdx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxmních komunikacích).
Rozhodnou skutečností však není okolnost, pokud poplatník daně sám fakticky neprovozuje
dotčené
vozidlo v průběhu zdaňovacíhx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx. NSS)
I. Silniční daň upravená zákonem o dani silniční představuje přímou majetkovou daň.
To mj. znamená,
že ke zdanění dochází bez ohledu na skutečnoxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxickém
průkazu, a to i tehdy,
pokud již není jeho vlastníkem.
(NSS, rozsudek ze dne 18. 5. 2006, čj. 2 Afs 101/2005-67,
č. 1358/2007 Sb. NSS)
d) vznik daňovx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxx
xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxx
xxx xx xxxxxxx xxxxx x tom, že jeho povinnost tyto služby poskytovat skončila. Ve
světle zákona o změně
některých dalších zákonů z toho také vyplývá, že ustanovení obhájci, kxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxx xxx x xxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxpisů. Je také třeba zdůraznit, že současnou právní úpravu je nutno chápat
jako narovnání postavení
advokátů (a dalších osob poskytujících své služby pxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx
xxxxxxxxxx xxxx x 87 odst. 1 exekučního řádu).
Protože se stěžovatel v posuzovaném případě dozvěděl o tom, že jeho povinnost obhajovat
skončila
po účinnosti zákona o DPx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
xx x xx xxxx xxx
xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxa, bylo tím porušeno jeho základní právo podle čl. 36 odst. 1 Listiny.
(ÚS,
nález ze dne 31. 8. 2005,
sp. zn. II. ÚS 288/05)
Pokud se týká okamžiku uskutečxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx
zboží, který je uveden
v kupní smlouvě. Určující je vždy tento den dodání, i když se od něj může den přechodu
vlastnických práv
lišit. Den uskutečnění zdaxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxcího uplatnit daň z přidané hodnoty na výstupu, uvést ji v daňovém
přiznání za příslušné
zdaňovací období a s tím spojená platební povinnost vůči státníxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxx
xxnění (zaplacení) nebo na okolnost, zda a jakým způsobem byl předmět zdanitelného
plnění využit kupujícím.
Nelze proto úspěšně namítat, že pokud nebylx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxň
na výstupu).
(NSS, rozsudek ze dne 6. 12. 2007, čj. 7 Afs 32/2007-79, č. 1526/2008 Sb. NSS)
Zdanitelné plnění dle § 9 odst. 1 písm. f) zákona č. 588/199x xxxx x xxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx
x xx xxx xxxxx xxxxx
xxxxxne dříve. Zákon o DPH neváže uskutečnění zdanitelného plnění na žádné jiné podmínky,
tedy např.
na sepsání protokolu o předání a převzetí díla, případnx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x
xxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xmluvního ujednání nemající vliv na uskutečnění zdanitelného
plnění, to
je v daném případě faktického předání a převzetí díla, které bylo zkolaudovánx x
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x
xxxxxx xx xxxx1992 Sb., o dani z přidané hodnoty.
(NSS, rozsudek ze dne 30. 6. 2006,
čj. 5 Afs 15/2005-65,
č. 1621/2008 Sb. NSS)
Podle § 9 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 58xxxxxx xxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxx xxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx
xxxxxxxxxxx dnem
dodání. U kupní smlouvy uzavřené podle obč. zák. se užije druhá část tohoto ustanovení
o tom, že zdanitelné
plnění se považuje za uskutečněné dnem pxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxx xxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxe daně neuznal smluvnímu partnerovi daňového subjektu nárok
na nadměrný odpočet
daně z přidané hodnoty, nemá podstatný vliv na výrok rozhodnutí, nebox xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx x x xx xxxxx x xxxxxx
xxx xx xxxxxxxx xxxx
x xxxx x xxxxxxx xxxxxxx, dnem uskutečnění zdanitelného plnění. Nejsou tak splněny
podmínky pro obnovu
řízení podle § 54 zák. o správě daní a poplatků.
(KS v Brně, rozsudek ze dnx xx xx
xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xx x xxx xxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x 2, 5 a 8 zák.
o dani dědické, darovací
a dani z převodu nemovitostí - vznik daňové povinnosti; § 3 a 18 zák. o daních z příjmů
- vznik daňové povinnosti;
§ x xxxxx x x x x xxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxx x xPH - vznik daňové povinnosti;
§ 5 části čtyřicáté
páté, § 5 části čtyřicáté šesté a části čtyřicáté sedmé zák. o stabilizaci veřejných
rozpočtů - vznik dxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x x
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx x xxxxxxx x xxxxxxxx unii
(Subsidiarita daňového řádu)
Josef
Baxa,
Z důvodové zprávy:
V tomto ustanovení je deklarován subsidiární vztah tohoto zxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxní právní úpravu pro správu daní, která je odlišná
od právní
úpravy xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxávní předpisy,
které
ve svém názvu nesou slovo „daň“, ale veškeré právní normy upravující problematiku
peněžitých
plnění vymezených v § 2.
K § 4
Daňoxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx
xxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxto řadu
ustanovení
hmotněprávních či ustanovení vymezujících různé pojmy.
xxx xxxxxxxxx
Obecnost daňového řádu v hmotněprávní i procesní rovině však zároveň znxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xspeciální), mající aplikační přednost.
Daňový řád ani jiný právní předpis neobsahují definici pojmu „daňový zákon“ [jen
jej bez bližšího vysvětlexx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxx
xxxx
x x x xxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x
xxxxx
xxxdpisům je třeba zjišťovat, zda obsahují pravidla upravující daňovou problematiku
v širším
slova smyslu, tedy normy daňového práva hmotného nebo procxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxoblematiku daní, tj. peněžitých
plnění, která jsou příjmem veřejného rozpočtu nebo snížením příjmu veřejného rozpočtu
(tzv. vratkou), a jako taková xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxx xxxxxví, že se při jeho správě postupuje podle daňového řádu, a konečně též
peněžité
plnění v rámci dělené správy (srov. § 161 a 162). V tomto smyslu daň zahrnujx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxení, jsou-li ukládány
nebo
vznikají-li podle daňového zákona (srov. § 2 - předmět správy daní a vymezení daně
a jejího
příslušenství).
Bez nároku na úxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxcké, dani darovací a dani z převodu nemovitostí,
-
zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
-
zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu xxxx x xxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxočtů („energetické daně“).
Za poplatkové zákony lze považovat:
-
zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích,
-
zákon č. 549/1991 Sb., o soudnxxx xxxxxxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx x xxxůdám,
-
zákon č. 164/2001 Sb., lázeňský zákon,
-
zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů,
-
zákon č. 86/2002 Sb., o ochrxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxích orgánech,
-
zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky.
Za procesní zákony lze považovat:
-
zákon č. 253/2000 Sb., o mezinárodní pxxxxx xxx xxxxxx xxxx x x xxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xze považovat např.:
-
zákon č. 13/1993 Sb., Celní zákon,
-
zákon č. 44/1988 Sb., horní zákon,
-
zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku,
-
zákox xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xrčení daní,
-
zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů,
-
zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fonxx x x xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxikání a o výkonu státní
správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon),
-
zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon,
-
zákxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxních řádů pro správní, trestní či soudní řízení, podle nichž ukládají
správní orgány, orgány činné v trestním řízení nebo soudy pořádkové pokuty (srovx
x xx
xxxxxxxxx xxxxx x xx xxx xxxxx x xx xx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxx
xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx.
Daňový řád je však zároveň předpisem zvláštním k jiným zákonům a má aplikační
přednost. Příkladem tu bude vztah k insolvenci (srov. § 242 a násl.) nebx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxx x xxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxko oprávněný
z exekučního titulu. Jestliže je však sám exekučním orgánem, postupuje se výlučně
podle daňového řádu, který upravuje pravomoci správce xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx x xxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxu zástavní právo (srov. § 170), ručení (srov. § 171, 172, 173
odst. 1),
neplatnost právních úkonů (srov. § 8 odst. 3) či v procesní rovině zastoupení, plné
xxxxx
xxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx
xxxxx
xxxxx xxxxx xx xx xx x xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xá daňový řád ke správnímu řádu, jakožto obecnému a podpůrnému
předpisu pro řízení před správními orgány. Blíže k tomu srov. § 262 a komentář k
němu.
Přexxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxušální
závěr, že
jakýkoliv postup podle tohoto zákona je správou daní a použije se na něj daňový řád.
Příkladem odlišnosti je ustanovení § 246, které obsxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxé řízení se děje kromě vymezeného výlučně podle zákona č. 200/1990 Sb.,
o přestupcích. Tento zákon je však ve své procesní části zákonem zvláštním, a neuxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx poslouží toliko k posouzení, zda došlo
k naplnění skutkové podstaty přestupku porušením povinnosti mlčenlivosti, neboť její
podmínky,
rozsah a okrux xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxtut
(zde ručení) znamenal totéž, bez ohledu na to, v jakém odvětví práva je zrovna aplikován.
(ÚS, nález
ze dne 13. 9. 2007, sp. zn. I. ÚS 643/06)
Veřejné a xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx x xxxxx xx
xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xednoho ve své podstatě
jednotného a uceleného
právního řádu. Vztah soukromého a veřejného práva je vztahem obecného a zvláštního
práva, přičemž
zásadxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxotnosti, ucelenosti a zejména
bezrozpornosti
právního řádu je tedy třeba, aby na shodné xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xx xx xxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxx x x xxxxxxx
xxxxxí. K naplnění
požadavku, „aby stejný právní institut znamenal totéž v právu veřejném i soukromém“,
není nezbytné, aby
celá právní úprava práva soukromxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx ať už
je uplatňován v právu soukromém,
nebo veřejném, platily vždy jeho základní znaky a principy, které tvoří samotnou
podstatu tohoto
institutu.
(NSxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx
xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xaopak
obecným institutem
celého právního řádu, jenž je detailně propracován především teorií a judikaturou
soukromého práva;
jeho kořeny přitom sahxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xráva. Ručení
tedy především není
vynálezem finančního práva, a už vůbec ne českého daňového řádu. V souladu s principem
jednoty právního
řádu je proto nxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxuladu s jeho skutečnou
povahou.
(NSS, usnesení
rozšířeného senátu ze dne 26. 10. 2005, čj. 1 Afs 86/2004-54, č. 792/2006 Sb. NSS)
Právní řád, založený nx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxuty, byť upravené
v rozdílných právních předpisech,
či dokonce odvětvích.
(NSS, rozsudek rozšířeného senátu ze dne 26. 10. 2005, čj.
2 Afs 81/2004-54,
xx xxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x xx xxxxxxxxx xxdu.
xxx
xxxxxxxxx
(NSS, usnesení rozšířeného senátu ze dne 31. 8. 2005, čj. 2
Afs 144/2005-110,
č. 735/2006 Sb. NSS)
V oboru daňového práva je nutno dbát určitých záklxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xaňového subjektu
a zásada, že v případě, že daňový zákon z důvodu své nejasnosti, nesrozumitelnosti
či nepřesnosti nebo
„mezery v zákoně“ umožňuje vícxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx
xxxxxx x xxxxx xxxxx
xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx daňové
zákony natolik jednoznačně,
srozumitelně, přesně a úplně, aby minimalizoval výkladové nejasnosti; v opačném případě
by se
jednalo o nepřípusxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx
x xxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxx
x xx x xxxxx x xxxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxxxx xxocesní a věcná, § 162 - předávání údajů
v rámci věcné dělené
správy, § 170 - zástavní právo, § 171 - výzva ručiteli, § 172 - práva a povinnosti ručitele,
x xxx xxxxx x x xxxxxx
xxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxx x xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxx x xohledávky za podstatou a majetek dlužníka, § 246
- porušení povinnosti
mlčenlivosti, § 260 - plošné prominutí daně, § 261 - stížnost, § 262 - vztah ke xxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxx xx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxx
xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx Sb.,
o přestupcích
Literatura:
Kohoutková,
A.;
Šimek,
K.
Co znamená pro správu daní text § 177 odst. 1 nového správního řádu „-ale sám
úxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx
xx xx
xxxxx
xx xxx
xxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx
x xxxxxxxx xxxxvy:
V průběhu správy daní se uplatňují zásady, které platí pro celou správu daní (§ 5
až 9),
tedy i pro úkony a postupy konané mimo vlastní řízení. Tomu odpxxxxx x xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxtým prostředkem ke správné interpretaci ustanovení
všech
daňových zákonů, při jejichž aplikaci je nutno mít je neustále na zřeteli. Oproti
současné
xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxré je třeba při správě daní dodržovat
a které jsou pro danou oblast esenciální. Jednotlivá ustanovení daňového řádu z nich
nejen vycházejí, ale také je dxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxrávních orgánů. Zásady správy daní dopadají
i na jiné správce daně nežli správní orgány (např. soudy). Lze říci, že návrh zachovává
stejný
standard v otxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx
xxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxho práva
procesního).
Spolu s těmito společnými zásadami, které samy o sobě jsou často jen deklarací zásad
a obecných principů vyplývajících z ústavníxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxoliv pro právo správní.
K základním zásadám správy daní
Daňový řád v § 5 až 9 vypočítává některé „principy, které je třeba při správě daní
dodržovat
a kxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xnaží obsáhnout
celou oblast
správy daní. Výslovného vyjádření našel např. princip29 zákonnosti, rovnosti, spolupráce,
hospodárnosti, volného hoxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx
x xharakterizuje
tak, že vyjadřuje zásadu poučovací, neboť ve skutečnosti se jedná o poučovací
povinnost správce daně.
V právní vědě se tradičně rozlixxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxxe, kdy se jedná o princip a kdy o právní pravidlo. V zásadě lze vyjít z toho,
že
právní principy většinou vyjadřují základní hodnoty, na nichž je postaven cxxx xxxxxx
xxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxy neuplatňují podle modelu „všechno,
nebo nic“. V případě právních norem bude mít podle obvyklých interpretačních
nebo
aplikačních zásad přexxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxm střetu
právní
principy, použije se k odstranění této testu proporcionality, v rámci nějž
se zjednodušeně
řečeno bude zvažovat, která z těchtx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
kolize
xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx
kolize
xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxho státu je hodnotově orientován. Proto jsou jeho
součástí rovněž právní principy, které tyto hodnoty ztělesňují. Právní principy nejsou
pouhými
teoxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx x x xxxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxx xxxxx x xxxxxx xzejména Ústavního soudu) dokládá, že o existenci
těchto
zásad coby platných součástí právního řádu nelze pochybovat. Obdobně to platí i pro
řadu
dalšíxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xx
x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx se od těchto principů
může odchýlit tak, že v zákoně upraví určitou otázku odlišně, ovšem pouze za předpokladu,
že se tím nedotkne ústavně garantovanýcx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxch práv. Nejde-li o takový případ, může zákon upravit určitou otázku
odlišně.
Neučiní-li tak, plně se prosadí právní princip.
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
Jsou-li právní princixx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx
xxxxxxxx
xxjadřoval. Domníváme se, že to není třeba. Např. v oblasti civilního práva procesního
nikdo
nepochybuje o tom, že civilní sporný proces je ovládán zásadxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
x xx
xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx
xx xx xx xx
x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xni slovo. Obdobně by nemohlo být pochyb o tom, že správce
daně je povinen postupovat v souladu se zákonem či mezinárodní smlouvou, jež je součástí
právníxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx
xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x x xxxxo případě
do daňového řádu - naopak může vyvolávat otázky, zda výčet těchto zásad je ,
nebo zda platí i zásady jiné, případně zda zásady vyjádřexx x xxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxx x xx
xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx x xxxxx
x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxx
taxativní
xxxxe se jistě bude potýkat s tím, zda se na daňové řízení použijí i základní zásady
činnosti
správních orgánů, upravené v § 2 až 8 správního řádu, či nikolivx xxxxxx xxx x xxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x x x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxxxxího řádu stanoví, že základní zásady činnosti správních
orgánů uvedené v § 2 až 8 se použijí při výkonu veřejné správy i v případech, kdy
zvláštní
zákon sxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxvídající zásadám vyjádřeným
v citovaných ustanoveních správního řádu ve smyslu § 177 odst. 1 tohoto předpisu?
Tyto a obdobné otázky by však vůbec nevxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxx
xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xx
xxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxu vždy součástí právního řádu. Výčet zásad v daňovém řádu má
proto spíše informativní funkci a nepopírá to, že se uplatní i řada zásad dalších.
Ke vztahx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xosuzování ústavnosti . Toto
tvrzení je nepřípustně
zjednodušující a schematické. Jedním z pramenů primárního komunitárního práva jsou
txxxx x xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxy, společné všem jejím členům. Obecné zásady právní naplňují
koncepty právního
státu, tedy i základních lidských práv a svobod a spravedlivého řízení x xxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxk v evropské právní kultuře se beze zbytku uplatňují (např. princip
proporcionality) ? viz
Pl. ÚS 33/97. Ústavní soud se tak přihlásil k evropské právní xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx právo
tedy není Ústavnímu soudu cizí, ale prozařuje ? zejména v podobě obecných zásad právních
evropského
práva ? v široké míře do jeho vlastní rozhodovxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx
relevantní
xxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxtava je společenskou smlouvou, kterou se lid, představující
ústavodárnou
moc (pouvoir constituant), ustavuje v jedno politické (státní) těleso, zaxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxých hodnot a formující mechanismus a proces utváření legitimních mocenských
rozhodnutí
nemůže existovat mimo veřejností akceptovaného kontextu hoxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxx
xinimálního hodnotového a institucionálního konsensu. Pro oblast práva z toho plyne
závěr, že pramenem
práva obecně, jakož i pramenem práva ústavníhox x xx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx 20. století, spjaté
s existencí totalitních
států. Mechanické ztotožnění práva s právními texty se stalo vítaným nástrojem totalitní
manipulace. Učxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxlikace vycházející
pouze z jeho
jazykového výkladu.
Jazykový výklad představuje pouze prvotní přiblížení se k aplikované právní normě.
Je pouze výcxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xegis atd.). Mechanická aplikace abstrahující, resp. neuvědomující
si, a to buď
úmyslně, nebo v důsledku nevzdělanosti, smysl a účel právní normy, činx x xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxí rozhodnutí
a předkládat je na základě přesvědčivé argumentace veřejnosti k posouzení. První
garance vůči libovůli
je tudíž kulturní a mravní kontexx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx heteronomní
normotvorby.
Ke znakům vymezujícím společenství lidí patří vymezitelný okruh společně sdílených
hodnot, jakož
i představ o racionalixx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxch právních pravidel lidského chování
je právo obyčejové.
Pro vznik právního obyčeje je nutné obecné přesvědčení o potřebě dodržovat obecné
pravidlo
xxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xledisky i pro vymezení obecného právního pravidla
(hlediskem
odlišujícím obecný princip a právní obyčej je zejména míra jejich obecnosti).
xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx
V systémx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
I v českém právu takto platí a je běžně aplikována řada obecných právních principů,
které nejsou výslovně
obsaženy v právních předpisech. Příkladem jx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxíkladem jsou výkladová
pravidla , a minore ad maius, a maiore ad minus,
apod. Dalším, a to
moderním ústavním nepsaným pxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx patří v oblasti
práva ústavního
pravidla počítání času, jak jsou v evropském právním myšlení srozumitelně a smysluplně
vymezena od dob
římských. Tato xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
a contrario
reductio ad absurdum
xxxxxx
xxxx xxxxx xe dne 17. 12. 1997, sp. zn.
Pl. ÚS 33/97)
Soud není absolutně vázán doslovným zněním zákonného ustanovení, nýbrž se od něj
smí a musí odchýlit
v případě, kxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xonformním právním řádu jako
významovém
celku. Je nutno se přitom vyvarovat libovůle; rozhodnutí soudu se musí zakládat na
racionální argumentaci.
(xxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx,
třebaže nebývá v zákonných textech výslovně pojmenován. Lze jej však dovodit i ze
základních zásad správního
řízení (v současné době srov. např. § 2 odxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx x xxxxxxx
xxxxx xxxxx
x xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xlynoucích už z klasické
římské, není součástí psaného práva. Nejvyšší správní soud se nemůže stavět na pozice
deformovaně a zjednodušxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx připomenul, že i v českém právu platí
a je běžně aplikována
řada obecných právních principů, které nejsou výslovně obsaženy v právních předpisech.
jurisprudence
xxxxxxxxxxxx
(NSxx xxxxxxxx
xx xxx xxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxx x x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xrávním zásadám a principům
poskytují
soudy bez ohledu na to, zda tyto zásady jsou pozitivním právem výslovně vyjádřeny.
II. I pro činnost správních orxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxx
xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxvním
orgánem, bude dodržen,
splní-li účastník podmínky správním orgánem stanovené (princip ochrany legitimního
očekávání).
(NSS, rozsudek ze dne xxx xx xxxxx xxx x x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx
xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
x xebou
nutně přináší imperativ stejného náhledu na srovnatelné právní instituty, byť upravené
v rozdílných
právních předpisech či dokonce odvětvích.
xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx
x xxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxx xxxx
xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxstuje. Každé
správní uvážení
má své meze, vyplývající v prvé řadě z ústavních principů zákazu libovůle, principu
rovnosti, zákazu
diskriminace, příkxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxtu ze dne 23. 3. 2005,
čj. 6 As 25/2005-42,
č. 906/2006 Sb. NSS)
II. V souladu s principem právní jistoty má každý adresát právní normy právo očekávat,
že řxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxrůznějších důvodů zvolí řešení jiné, musí je tím
spíše přesně, jasně, určitě
a srozumitelně vyjádřit v právních předpisech, jimiž jsou právní normy koxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxdlnost.
III. Právní řád České republiky tvoří jednotný celek, jehož jednotlivé části jsou
spolu ve vzájemných
systémových souvislostech. Konkrétnx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxdnoznačnou
odpověď na určitou
právní otázku, je nezbytné vyložit ji v systémových souvislostech x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx
xxx x xx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxx xSS)
Související ustanovení:
Literatura:
Holländer,
P.
Nástin filosxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx x
xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx
x xxxxxxxx zprávy:
Zásada zákonnosti obsažená v ustanovení odst. 1 je vyjádřením ústavní zásady, že
daně
a poplatky lze ukládat pouze na základě zákona; viz čl. 1x xxxxx x xxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxučástí právního řádu ČR a která obsahuje přímo použitelné
normy. Vedle mezinárodních smluv se přímo použitelnými stávají mnohé akty Evropských
spolexxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxovení, která přímo
dopadají
na daňové subjekty. Takovým případem je i Celní EU. V obecné rovině pak tyto
prameny práva zastřešuje pojem právní přxxxxxx
kodex
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x libovůli,
když
stanoví, že správce daně může v rámci své činnosti činit pouze to, co mu zákon výslovně
dovoluje nebo umožňuje dovolit.
V odst. 3 je založxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxní
povinností
správcem daně, která ovšem nemůže jít proti základnímu cíli správy daní (§ 1 odst.
2).
Současně se zde předjímá zavedením legislativní zkxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
x xxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxn nejednotně. Je tedy jednoznačně deklarováno jeho použití pouze
na subjekty správy daní odlišné od správce daně a úředních osob vykonávajících faktixxx
xxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxx xxsahem je zjevně inspirováno § 2 odst. 1 správního řádu, byť se od něj
částečně
formulačně (nikoliv věcně) odchyluje.
Dle důvodové zprávy je zásada lexxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxx čl. 11 odst. 5 Listiny pouze vylučuje, aby daně a poplatky stanovovala
moc
výkonná, a svěřuje regulaci této otázky parlamentu (k tomu z poslední doby naxxx
xxxxx
xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxm této zásady je proto spíše čl. 2 odst.
2 Listiny a 2 odst. 3 Ústavy ČR, které umožňují uplatňovat státní (resp. veřejnou)
moc pouze v případech, v mezích x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx
xxxx x xxxxx x Listiny). Pro správce daně coby orgán veřejné moci (srov. komentář
k § 10) tedy
zjednodušeně řečeno platí, že může činit jenom to, co mu zákon dovoluje. xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xylo hodnoceno jako chování v souladu
s právem: mohou totiž činit cokoliv, co jim zákon výslovně nebo implicitně nezakazuje
(čl. 2 odst. 3 Listiny a čl. 2 xxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxvami, jež jsou součástí právního řádu.
Vázanost zákonem nebo jiným právním předpisem přitom neznamená vázanost jeho textem,
ale smyslem a účelem. To oxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x x x xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxch
předpisů se tedy nemůže zakládat pouze na jazykovém výkladu, ale je nutno usilovat
o nalezení skutečného xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxi možných
několik interpretací, je nutno zvolit takovou z nich, která odpovídá požadavkům plynoucím
z ústavního pořádku.
xxxxxxxxxxxx
Právní řád není tvořen pouxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxporcionality, princip právní jistoty, princip ochrany legitimního očekávání a
řada dalších).
K tomu viz společný komentář před § 5. I těmito principy xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx
xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx
xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xprávní praxe, může jí být správce daně vázán, a k její
změně
je oprávněn přistoupit (při nezměněném znění zákona) jenom ze závažných a principiálních
důxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxhoto pokynu samotného,
ale především z principu právní jistoty, jenž usiluje o ochranu oprávněné důvěry
v právo,
včetně praxe, která se na jeho základě xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxutím publikovaným
pod č. 1986/2010 Sb. NSS, č. 2036/2010 Sb. NSS nebo č. 2053/2010 Sb. NSS.
K odst. 2 [Zásada legální licence]
Ustanovení § 5 odst. 2 jx xxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx
xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxx x xxx x xxxxx
x xxxxxxx xxx
xxxádají veřejnou moc uplatňovat v mezích, způsobem a v rozsahu stanoveném zákonem;
proto lze odkázat na shora uvedené výklady.
Pravidlo, dle nějž může xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx
x xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxstiny a Ústavy daňový řád nic navíc nedodává. Pravomoc a její rozsah
by měl
zákon upravovat pokud možno jednoznačně, srozumitelně a přehledně. Nelze-lx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx
xxxxxxxx
x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxjít k zásahům do majetkové či osobní
sféry
fyzických a právnických osob, je namístě usuzovat, že správce daně takovou pravomoc
nemá.
Správce daně dálx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx x xxxx
xx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx
xxxxxxxxx explicitně nestanoví, avšak bezpochyby i tuto zásadu z nich lze odvodit.
Vyplývá
již z toho, že vázanost správce daně právním řádem neznamená formální xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxají pravomoc správce daně; je proto nutno respektovat
účel, pro který byla konkrétní pravomoc správci daně svěřena.
xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxe zákon ponechává
správci daně určitý prostor k uvážení: pak se výkon pravomoci v rozporu s jejím účelem
jeví
jako zneužití správního uvážení. Obě situaxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xx xx xx
x xxxxx x xxxxxda zdrženlivosti a přiměřenosti]
Zákon zavádí legislativní zkratku „osoba zúčastněná na správě daní“. Zahrnuje pod
ni daňové subjekty a třetí osobxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx
xxxxx
xxxxxxx od daňového subjektu, pokud má určitá práva či povinnosti při správě daní,
nebo
v případě, že jsou její práva a povinnosti správou daní dotčena. V podrobxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx
x x xx x xxx
xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxvě daní. Formulace daňového řádu se odchyluje
od § 2 odst. 3 správního řádu, jenž ukládá správním orgánům povinnost šetřit práva
nabytá
v dobré víře, jaxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxrávněnými
zájmy je pouze formulační, a nelze z něj vyvozovat žádné závěry. To samé však platí
i pro
ochranu práv nabytých v dobré víře; jednak ji lze podřaxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxavního pořádku.
Povinnost šetřit práva a právem chráněné zájmy osob zúčastněných na správě daní
je
jenom dalším aspektem čl. 2 odst. 2, 3 a čl. 4 odst. x xxxxxxx x xxx x xxxxx x x
x xxxxxx x xxxxxxxx
xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxxých na správě daní, nemá-li k tomu zákonný podklad. Ustanovení
zákona, které mu takový zásah umožňuje, je nutno vykládat v souladu s jeho účelem;
případxx
xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxoby zúčastněné
na správě
daní mohou činit cokoliv, co jim zákon výslovně nebo implicitně nezakazuje, a správce
daně
je nemůže nutit činit něco, co jim záxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xx xapř. poučovací povinnost správce daně (§ 6 odst. 3) nebo povinnost dbát
o správné
zjištění a stanovení daní (§ 1 odst. 2), tzn. o jejich objektivně správnxx xxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx jeho pravomoc směřuje, se někdy
staví do protikladu k § 1 odst. 2: „Správce daně, i když si je vědom nezbytnosti
dodržování
této zásady, nemůže jít proti zxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xíle lze dosáhnout jenom postupem, který stanoví daňový řád, a to při respektování
všech ostatních zásad a též požadavků plynoucích z ústavního pořádkux x xxxxxx x
xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xaní, za správně stanovenou. Jinak řečeno,
cíl slouží k vytyčení směru, k němuž má daňové řízení směřovat, avšak v žádném případě
jej
nelze argumentačně xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxci daně volit jenom takové prostředky, které
osoby zúčastněné na správě daní co nejméně zatěžují, ale zároveň ještě umožňují dosáhnout
cíle správy danxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx zvolit
takový způsob, který přinese uspokojení vymáhané pohledávky, avšak zároveň s co nejnižšími
náklady, případně dalšími zásahy do majetkové sféxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx x xxxxo na objektivně provedené dokazování vedoucí k řádně zjištěnému
skutkovému stavu.
Pokud nebyl v souvislosti se stanovením daňové povinnosti stěžovaxxxx xxxxxxx xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxaveny, přičemž se jednalo o závažné porušení zásad daňového řízení, došlo k porušení
principu spravedlivého
procesu.
(ÚS, nález ze dne 28. 5. 2009, sp. xxx xxxx xx xxxxxxxx
xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxátu. Pravomoc státu zdaňovat za určitých, přesně definovaných
podmínek, byla
institucionalizována právě za účelem shromáždění prostředků k zabezpxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxinnost stanovovala . Naopak v případě daní jde
o prerogativu parlamentu,
jenž je obdařen exkluzivní kompetencí zdaňovat. Článek 11 odst. 5 txxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxou spoludefinuje i vlastnické právo, je tak veřejné moci umožněno
zasáhnout z důvodu
ústavně aprobovaného veřejného zájmu, jehož podstata v případě dxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx x xxxxx xx
xxxledky zdaňování jsou používány i k ochraně a vytváření podmínek pro rozvoj vlastnictví,
přičemž tuto
ochranu a vytváření podmínek je nutno samozřejmě x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxtí rozdělení
těchto břemen.
exekutiva
xxxxxxxxxx
V případě daní tudíž půjde o posouzení xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx xx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx. 11 odst. 5 Listiny,
a to za účely spojenými s naplňováním funkcí státu.
Ústavní soud konstatuje, že při zkoumání ústavnosti napadených ustanovení (xx xxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx x xxxxxrii, která vyplývají z ústavního principu rovnosti. Právě posouzení
věci z hlediska dodržení
ústavních kautel akcesorické a neakcesorické rovnosti xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxx xxxoť tímto svým
postupem by se dopustil zjevného, resp. svévolného porušení ústavního principu rovnosti,
přičemž je třeba
připomenout, že porušení akcxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xhledu:
může působit jednak
jako princip, který zakazuje diskriminovat osoby při výkonu jejich základních
práv, a jednak
jako neakcesorxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx ve druhém případě jde
o princip rovnosti před
zákonem, který je skrze čl. 26 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech
součástí českého
úsxxxxxxx xxxxxxxx
akcesorický
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
x xx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxizační (-) náleží do demokraticky zvoleného
zákonodárce. Pokud
by k němu Ústavní soud přistoupil, vstupoval by do pole jednotlivých polixxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxch případů, kdy by neefektivita určité daně založila zřejmou nerovnost
v daňovém zatížení
jednotlivých tuzemců. Ústavnímu soudu přísluší jen přezkoxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xx
příčící principu rovnosti, tj. za svévolné.
kompetence
Ústavní soud nebude svým úsudkem o vhodnosti veřejných politik nahrazovat úsudek
demokraticky
zvolenéxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxt. Jinými slovy, zákonodárce
může v daňové oblasti
činit i neracionální kroky, což ovšem ještě není důvod k zásahu Ústavního soudu.
Ten zasáhne až tehdyx
xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxaznosti na další základní práva) nebo neakcesorické
podobě.
(ÚS, nález ze dne 21. 4. 2009, sp. zn. Pl. ÚS 29/08)
Dle čl. 11 odst. 5 Listiny lze daně a popxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx
xxx x xxxxx x xxxxxxx xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx
xxezuje dobu, v níž
je možné daň vyměřit, a po jejím uplynutí činí takový postup protiprávním. Postupem
finančních xxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxstože jsou základní práva a svobody pod ochranou
soudní moci (čl. 4
Ústavy). Svým rozhodnutím tedy zkrátil stěžovatelku v jejích základních právech,
xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xxx xx
xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy). Do rozhodnutí
obecných nebo
správních soudů proto může zasáhnout jen tehdy, došlo-li v jejich činnosti k porušení
záxxxxxxxx xxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxjvýznamnějších aspektů právního státu, tj. na to,
že ke znakům právního
státu neoddělitelně patří hodnota právní jistoty, a z ní vyplývající princip oxxxxxx
xxxxxx xxxxxx x xxxxxx
xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx
xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxí Ústavního soudu, svazek 3, s. 227 a konstantní ). Povaha
materiálního právního
státu potom vyzařuje rovněž s ním spjatou maximu, podle nížx xxxxxxxx xxxxx xxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxx xxx xx xxxxxx
x xxnstantní ).
judikatura
judikatura
Ochrana jednání učiněného v důvěře v právo předpokládá, že právnická nebo fyzická
osoba jedná
v důvěře nejen v text relevantníxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxxxx x
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxadu práva
správními soudy.
Takováto konstantní správní praxe a na ni případně navazující rozhodování správních
soudů (vyvolá-li
ovšem taková správnx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x
x xxxx xxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxávní normy, od níž
se odvíjí ochrana důvěry
adresátů právních norem v právo (srov. např. rozsudek Evropského soudu pro lidská
práva ve věci Kruslin
protx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx
interpretovaných
právních předpisů, jistě není vyloučeno. Představuje však závažný zásah do právní
jistoty a intenzitu
tohoto zásahu je nutno posuzxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxklad
dané normy změní,
za nezměněných právních předpisů, zejména se zřetelem na ustálenost, jednotnost,
dlouhodobost a určitost
správní praxe, význxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxčenských okolností,
které mohou objektivně
přispívat k poznání správného výkladu práva (a tedy k poznání práva v materiálním
smyslu). V každém
případx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxh a principiálních důvodů, směřujících
k dosažení
určité právem chráněné xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx
xx xxx xxx xx xxxxx
xxx xxx xx xx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxe, ve kterém bylo namítáno, že
jeho odvolání bylo
podáno včas, zrušil bez odůvodnění rozhodnutí správce daně prvního stupně o zamítnutí
odvolání pro jexx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxní situace je nepřípustné, aby správce
daně prvního stupně poté,
co o odvolání znovu rozhodoval, je opětovně v rozporu s právním názorem odvolacího
daňxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxání pro jeho opožděnost poté, co v mezidobí o tomto odvolání
věcně jednal
a částečně mu vyhověl. Takový postup je v rozporu se zásadou zákonnosti daňovéhx
xxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxími daňového řádu, a ve svém důsledku také porušením zásady
dvojinstančnosti
daňového řízení. Finanční úřad tak uvedeným postupem porušil ustanovenx xxx x xxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx
xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxx
xÚS, nález ze dne 14. 1. 2008, sp. zn. I. ÚS 822/06)
Správce daně se nemůže nikterak zprostit své povinnosti jednat při správě daně v
daňovém řízení v soulaxx
xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x x x xxxxx
x xxxx x xxxxxx
xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx státu a dbát přitom na zachování
práv a právem
chráněných zájmů daňových subjektů a ostatních osob zúčastněných na daňovém řízení.
Povinnosti dbát
na zxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxx xxx xx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxištění příjmů. Při realizaci
práva státu na vybírání daní
je potřeba toto respektovat, neboli nelze opomíjet nutnost vybírat daň ve výši správně
stanoxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxx
xxxx xxxxx
xx xxx xx xxx xxxxx xxx xxx xxx xS 48/05)
Za situace, kdy právo umožňuje dvojí výklad, nelze pominout, že na poli veřejného
práva mohou státní
orgány činit pouze to, co jim zákon výslovxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx
xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxictví, jsou orgány
veřejné moci povinny ve smyslu čl. 4 odst. 4 Listiny šetřit podstatu a smysl základních
práv a svobod ?
tedy v případě pochybností posxxxxxxx xxxxxxx xxx
xx xxxxx
xx xxxxx xxxxxx
xxxx xxxxx xx xxx
xxx xxx xxxxx xxx xxx
xxx xx xxxxxxx
xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xx xxxxxx xxxení xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx
xxx xxxx projednána v její přítomnosti a mohla se vyjádřit ke všem prováděným důkazům.
(ÚS, nález ze dne
7. 1. 2004, sp. zn. II. ÚS 173/01)
Princip „co není výslovxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xoc, naopak
platí princip, že mohou
činit pouze to, co zákon stanoví (čl. 2 odst. 2 Listiny).
(ÚS, nález ze dne 10. 11.
1998, sp. zn. I. ÚS 229/98)
Ústava Čexxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xdeje vyjadřující základní
nedotknutelné hodnoty
demokratické společnosti. Ústava akceptuje a respektuje princip legality jako součást
celkové koxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxímu smyslu, podmiňuje právo respektováním základních
konstitutivních
hodnot demokratické společnosti a těmito hodnotami také užití právních norex xxxxx
xx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxonální legitimitu režimu a formální právní stát. Ať jsou zákony státu
jakékoliv, ve státě, který se
označuje za demokratický a proklamuje princip svrcxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx xxxx08/EHS o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících
z některých
dávek, cel, daní a jiných opatření, ve znění směrnice Rady 2001/44/ES (dx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx x v případě, že české správní orgány poskytují pomoc při vymáhání exekučního
titulu vydaného
správními orgány členského státu Evropské unie v době před xx xx xxxx xxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxních
pohledávek,
a zejména jeho § 6 odst. 1, je třeba vykládat ve světle závěrů vyslovených Soudním
dvorem Evropské unie
v rozsudku ze dne 14. 1. 2010, Kyxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxci při vymáhání některých finančních pohledávek,
český správní orgán,
nemají české soudy v zásadě pravomoc k ověření věcné správnosti exekučního titxxxx
xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx
xx xx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxsy.
(NSS, rozsudek ze dne 25. 2. 2010, čj. 5 Afs
48/2007-173,
č. 2053/2010 Sb. NSS)
I. Umožňují-li interpretační techniky vyložit určité ustanovení vnxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxxxxx
xomunitárního ustanovení.
II. Povinnost vykládat národní právo v souladu se směrnicí je podmíněna
tím, že existuje vnitrostátní
předpis, kxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx práva nemůže být , může však jít
i v neprospěch plátce daně.
a priori
contra
legem
(NSS, rozsudek ze dne 1. 2. 2010, čj. 5 Afs 68/2009-113,
č. 2036/2010 Sb. NSS)
Sprxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xepochybně činit odpovědným
za znalost
právních předpisů, šestou směrnici nevyjímaje, a za případnou interpretaci a aplikaci
právních předpisů
x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxlučitelné s právem Evropského
společenství, nelze dospět
k jinému závěru, než že pochybil (vznik přeplatku na dani zavinil).
in coxxxxxx
(NSS, rozsudek
ze dne 13. xxx xxxxx
xxx x xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx
xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxe
postup správních orgánů, k němuž jsou tyto zmocněny na základě zákona [v předmětné
věci § 115 písm. b)
Celního zákona], správní soud přezkoumá postup cxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx x
xxxxxxxx xxxtup při
manipulaci se vzorky zboží k zajištění jeho totožnosti, určení sazebního zatřídění
a ke zjištění jeho vlastností),
který není jinak obecně práxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxrávní praxi při manipulaci se vzorky zboží, která je
nepochybně a všeobecně
dodržována. Správní orgán se pak od této správní praxe nemůže v jednotlivém xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx
xx xxx xxx xx xxx7, čj. 7 Afs 45/2007-251, č. 1383/2007 Sb. NSS)
Vytvořila-li se na základě pokynu Ministerstva financí č. D-144 x xxxx xxxxx x xxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx
xxxxxx xx xzavírají v určitých lhůtách, případně ve lhůtách prodloužených podle přesně
určených pravidel,
vyplývá ze zásady zákazu libovůle a neodůvodněně nerxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx
xxxxx xxxxxxxxx
xx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx
xxx xxx xx xxxxx xxx x
xxx x/2005-90, č. 605/2005 Sb. NSS)
Lhůty pro vyřizování odvolání uvedené v pokynu Ministerstva financí D-125, o stanovení
lhůt pro vyřizování
odvolání pxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx případy) zavazují
i Ministerstvo
financí, jestliže rozhoduje jako odvolací orgán v daňovém řízení.
(MS v Praze, rozsudek
ze dne 15. 3. 2007,
čj. 10 Ca 10xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxxxx x x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxx x x xxxxxx xxxxxxx
xxcence, § 6 odst. 3 -
zásada poučovací, § 20 - pojem daňový subjekt, § 22 - třetí osoby, § 175 odst. 2
- volba způsobu vymáhání
Související předpisy:
xxx x xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxst. 3 Listiny -
zásada vše je dovoleno, co není zakázáno; čl. 4 odst. 1
Listiny - ukládání povinností na základě zákona; čl. 11 odst. 5 Listiny - stanovexx
xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxx x x x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx
xxxxxxxxx § 2 odst. 3 správního řádu - povinnost šetřit práva nabytá v dobré víře
a oprávněné zájmy dotčených osob
Mezinárodní předpisy:
xxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx x
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxx x
xxxx xxxYGON,
2006.
(Vztahy mezi subjekty a správcem daně)
Petr
Lavický,
Z důvodové zprávy:
Pro správu daní podle odst. 1 je charaktxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx
xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxrávce daně, jejíž základ
tvoří zásada součinnosti při správě daní v odst. 2, kde je obecně vyjádřena povinnost
správce
daně spolupracovat s daňovým subxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx
xxxxř. pořádková pokuta).
V odst. 3 je zakotvena zásada poučovací, která odpovídá ústavnímu právu na právní
pomoc v řízení před orgánem veřejné moci. V dalxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxstenci odkladného účinku apod. Smyslem této zásady je poskytnout poučení
zejména o procesních právech a povinnostech, nikoliv zajistit výklad textu xxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx daně i jeho úředních osob
vůči
zúčastněným osobám, který se promítá v jednotlivých instrumentech obsažených v navrhované
právní úpravě. Nesplnění téxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx
x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxstina garantuje ve svém čl. 1 rovnost v důstojnosti i v právech; srov. též čl.
3 odst. 1
a čl. 4 odst. 3. Specifické xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxx
x xxxxx xxx xx xxxxx xx xxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxení
dle
Ústavního soudu vyjadřuje princip zaručující rovná procesní práva a povinnosti konkrétních
účastníků konkrétního řízení. Naproti tomu čl. 9x xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxx pro různé typy řízení lišící se svým předmětem může zákon rozdílně
upravit práva a povinnosti účastníků, avšak v řízeních se shodným předmětem musí
být
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xx xx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xoby kategorie relativní, a nikoliv absolutní. Z principu rovnosti tak nevyplývá
požadavek
rovnosti každého s každým, ale pouze požadavek, aby právo jxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxa neakceptovatelná; v tomto smyslu je nepřípustné,
aby
došlo k dotčení některého ze základních práv a svobod odlišováním subjektů a práv
ze strany
zákoxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx
x xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxností osob zúčastněných na správě
daní v různých druzích řízení či jiných postupů. Předpokladem však je, že nejde o
odlišování
libovolné, ale že se bude xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx
xxxx
xepřijatelné činit rozdíly mezi daňovými subjekty nebo mezi třetími osobami v rámci
určitého typu řízení nebo jiného postupu. Porušením principu rovnxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxi k tíži daňového subjektu nebo třetí osoby.
Daňový řád klade požadavek rovných procesních práv osob zúčastněných
na správě daní obecně. Těmito osoxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx
xx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxx xxxxx
xxxxxxx musí mít daňový subjekt a třetí osoba vždy stejnou míru procesních práv.
Takové
pojetí je však , neboť přehlíží podstatné rozdíly v procesních xxxxxx xxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxoby. Toto schematické rozlišení však nelze
absolutizovat,
neboť pokud by např. třetím osobám měly být ukládány obdobné povinnosti jako
daňovým subjexxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x míře
práv a povinností
mezi daňovými subjekty a třetími osobami proto nemohou být libovolné; akceptovatelné
jsou potud, pokud se opírají o skutečnou a xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx
absurdní
x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxtků v § 2 odst. 9 stanovoval: „Právem i povinností všech
daňových subjektů je úzce spolupracovat se správcem daně při správném stanovení a
vybrání
daně. xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx
jinou
terminologii; konstatuje, že osoby zúčastněné na správě daní a správce daně vzájemně
spolupracují.
Zatímco zák. o správě daní a poplatků vázax xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xroto týká nejen správce daně a daňových subjektů, ale též třetích
osob
(srov. legislativní zkratku v § 5 odst. 3).
Předešlá úprava konstatovala, že spxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xx
xxxxxx xx xxxxxxxxvání vzájemné spolupráce osob zúčastněných na správě daní a správce
daně. Patrně tím nemá dojít k věcné změně; účelem je zřejmě zdůraznit, že povinnost
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxovat, aby s nimi spolupracoval.
Správce daně musí tuto povinnost plnit vstřícně (§ 6 odst. 4).
Vzájemná spolupráce se uplatní ve kterékoliv fázi spráxx xxxxx
xx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxx xxx xovinnosti spolupráce
přisuzovat
samostatný obsah a vyvozovat z ní interpretací další konkrétní povinnosti, které
zákon
na jiných místech nestanovuxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx
svou
pravomoc uplatňovat jenom v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon; povinnosti
lze ukládat jenom na základě zákona, a to při respektu k xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx
xxx xx
xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx x x x, čl. 4 odst. 1 Listiny, čl. 2 odst. 3 a 4 Ústavy).
Pravomoc
správce daně nelze interpretací rozšiřovat nad rámec toho, co stanoví zákon. Je-li
zákon
v txxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx dovozovat, že povinnost
spolupráce ze strany osob zúčastněných na správě daní nemůže znamenat, že by jim
správce
daně mohl ukládat nad rámec zákona nějxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxx xx xxxxxý řád přiznává.32
K odst. 3 [Zásada poučovací]
Správce daně je povinen umožnit osobám zúčastněným na správě daní uplatňovat
jejich práva. Tato zásaxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx
xxxonu (srov. IV. ÚS 412/04). Důraz je třeba klást na to, aby možnost realizace subjektivních
práv nebyla pouze zdánlivá, ale skutečná. Např. stanoví-li sxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxtněná na
řízení
určitý úkon vadně, je nutno dát jí příležitost vadu odstranit atd.
Správce daně je povinen poučit osoby zúčastněné na správě daní, staxxxxxxx xx xxxxx
xxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x x xx xxxxx xx x xx xxxxx
xx
x xx xxst. 6, § 89 odst. 3, § 96 odst. 4, § 102 odst. 1 písm. f), § 112 odst. 2,
§ 180 odst. 1,
§ 195 odst. 2 písm. h) nebo v § 208 odst. 3 písm. c). V těchto případech je také
zxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxlze předem schematicky stanovit, kdy má správce
daně
povinnost poučení poskytnout, a kdy nikoliv; základním vodítkem by měla být úvaha,
že
osoba zúčasxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x x x xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xx
xxxxx
správce daně zúčastnila řízení, právo na náhradu tam uvedených nákladů, přičemž tento
nárok musí pod sankcí uplatnit u správce daně a doložix xxx xx xxxx xxx
xxx xxx xxx
xxxxxxx xxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxnci třetí osoba nevěděla, případně proto, že
vůbec nevěděla
ani o svém právu na náhradu nákladů; je proto povinností správce daně třetí osobu
poučit
o toxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
prekluze
x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xeho úřední
osoby jsou povinny vyvarovat se nezdvořilostí. Porušení těchto povinností představuje
nevhodné chování a lze proti němu brojit stížností xxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx xx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxost vycházet vstříc lze zřejmě chápat jako další dotvrzení interpretačního
přístupu,
plynoucího již z ústavního pořádku, že v případě pochybností je xxxxx xx xxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xák. o správě daní a poplatků, ve znění před
novelizací provedenou
zákonem č. 230/2006 Sb., které anulovalo právo daňového ručitele domáhat se ochrany
sxxxx xxxx xxxxx
xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxých, došlo k popření ústavně zaručených základních
práv daňového ručitele
dle čl. 36 odst. 1 a odst. 2 Listiny.
Prostřednictvím xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxle na pokojné užívání
majetku dle čl. 11 odst. 1 Listiny, a takový instrument proto nelze považovat za
„účinný“ ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně
lidskýxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxsponují diametrálně kvalitativně odlišnými prostředky, je tím
vyvolávána neodůvodněná
nerovnost v rozporu s čl. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny.
(ÚS, nálxx xx xxx xxx xx xxxxx
xxx xxx xxx xx xxxxxx
xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx x xx
xxxxxxxx xxsadu rovnosti práv účastníků řízení před soudem. Tento ústavní princip
tak garantuje rovné procesní
postavení účastníků soudního řízení co do práv, jxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxx x xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xhápaná
v rozměru věcném a funkčním, přičemž taková úprava musí být provedena zákonem.
Je přitom zřejmé, že pro různé typy řízení lišící se svým předmětxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxx
xxxxxktován stejný rozsah procesních práv a povinností v řízeních shodujících se
stejným předmětem řízení.
Je však nepřípustné, aby rozlišovacím kritérixx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx 3 Listiny stanoví, že všichni účastníci jsou si v řízení
rovni. Toto ustanovení
Listiny je třeba interpretovat tak, že jde o princip zaručující rovná pxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxx xx xxxxx x
xxxxxxx xxeré obecně předvídá rovnost účastníků v řízeních se shodným předmětem řízení.
(ÚS, nález ze
dne 11. 3. 2003, sp. zn. Pl. ÚS 19/02)
Ústavní zásadu rovnosxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxí rovnosti, v
uvedeném článku zakotvené,
jako rovnosti relativní, jak ji mají na mysli všechny demokratické ústavy, požadující
pouze odstranění
neodxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx také tak, že právní rozlišování
v přístupu k určitým
právům mezi právními subjekty nesmí být projevem libovůle, neplyne z ní však, že
by každému muselo bxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xx xxx xx xxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx společnosti. V sociálním procesu
plní tyto
hodnoty funkci spíše jen ideálně typických kategorií vyjadřujících cílové představy,
jež se nemohou zcelx
xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx xx xxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx se dotýkajícím, principem teprve v
cíli společenského a historického
vývoje, v rámci tohoto vývoje lze však na její důsledné dodržování apelovat jen v
xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx xxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx sociální účinky. Každá rovnost ve společenském dění může
proto být jen rovností
„na pochodu“, vývojovým tvarem, jehož nepřetržité oscilování v oblasxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx
x xxxxxxou jen v určitých základních datech, jinak vzhledem k tendencím jejího extenzivního
a intenzivního
nárůstu se úsilí o její etablování může ocitnout na xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx
xxxxxxx xváděna zcela
konsekventně do vztahů se svobodou, s níž se vzájemně podmiňuje a ocitá na bázi jak
vzájemné podpory,
tak i konfliktu. Tak jako krajně egalixxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xx xxx x xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx do
rámce etablování základních
lidských práv, jež svou povahou přečnívají nad „politikou každodennosti“. To proto
také znamená,
že nerovnost v sociáxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxnosti. Tak se zpravidla
děje tehdy, je-li s porušením
rovnosti spojeno i porušení jiného základního práva, např. práva vlastnit majetek
podle čl. 11 Lxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxx xx
x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxtiž svoboda je obsahově dána přímo podstatou jednotlivce,
vyžaduje rovnost
zpravidla „mezičlánky“, relaci k jiné sociální hodnotě.
(ÚS, nález ze dne xx xx xxxxx
xxx xxx xxx xx xxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxx xx x xxx xxxxxx xxjetková sféra stejně jako u dlužníka zaplacením daně), musí
mít k dispozici též
obdobné prostředky k obraně před touto povinností (tedy musí mít rovněž xxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxx
xxxxxxx x xxxxinutí daně nelze v tomto případě zastavit podle § 27 písm. h) zák.
o správě daní a poplatků.
Požádá-li ručitel o prominutí daně podle § 25 odst. 3 zák. o dani xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
x xxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xádosti vyhovět.
(NSS, rozsudek ze dne 26. 10. 2005, čj. 1 Afs 86/2004-54, č. 792/2006
Sb. NSS)
k odst. 2:
Za situace, kdy právo xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xlyne, že
při ukládání a vymáhání
daní dle zákona (čl. 11 odst. 5 Listiny), tedy při odnětí části nabytého
vlastnictví, jsou orgány veřejné
mocx xxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx
x xxxxxx x xxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x).
de facto
xx xxxxx xxxxus
(ÚS, nález ze dne 15. 12. 2003,
sp. zn. IV. ÚS 666/02)
Povinnost i právo daňového subjektu spolupracovat se správcem daně při správném stanovení
a vxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx x xxxx x xxxxxx
xxxx x xxxxxxxxxx xxxx
xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxx x xxxxx xxxxxacího řízení nebo při daňové kontrole,
ani to, zda je takové právo
v ustanovení zvláštní části zákona uvedeno. Právo klást svědkům
otxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx x x xx xxxxx x
xxxxxxxxxx xxxxxxx
expressis verbis
xxxx, rozsudek ze dne 23. 11. 2004, čj. 5 Afs 14/2004-60, č. 1021/2007
Sb. NSS)
Je-li v daňovém řízení v rámci dokazování prováděn výslech svědků a daňový subxxxx
xxxx xxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxt. 9 a § 16 odst. 4 písm. e) zák. o správě daní a poplatků].
(KS v Brně,
rozsudek ze dne 15. 3. 2004, čj. 30 Ca 324/2001-39, č. 255/2004 Sb. NSS)
k odst. 3:
Ústxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxají při schovávání zvůle a bezpráví
za formální fasádu
práva. V právním státě tyto praktiky tolerovat nelze.
(ÚS, nález ze dne 7. 12. 2005,
sp. zn. IV. ÚS 4xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx, aby své žádosti formulovali zcela pregnantně
a pojmenovávali věci
přesnými zákonnými termíny, případně dokonce citovali v žádostech přesná zákonnx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxou výrazy z oblasti běžného jazyka nedostatečné, vzbuzující
právní nejasnost
z pohledu správního orgánu, musí správní orgán vyzvat žadatele k upřesnxxx xxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx
xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxu směřuje), nikoliv formálního označení (§ 19 odst. 2 správního xxxx
x xxxx xxxxx x xx xxxxx x
xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxx x x xxxxx x x
x x xxxxxxxxx xxdu z roku
2004, odrážejí principy dobré správy, které jsou aplikovatelné jednak v horizontální
rovině mezi vykonavateli
veřejné správy navzájem, jedxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx,
mají se tím samozřejmě
na mysli prostředky nejvhodnější pro uživatele veřejné správy, nikoliv pro správní
orgán.
(NSS, rozsudek
ze dne 11. 9. 2008, čjx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x x xxxxx x x xxxxxx xxxxxcnosti
a slušnosti, § 32 odst. 3 -
určení lhůty k provedení úkonu (poučení a odůvodnění), § 74 odst. 2 - vady podání
(náležitosti výzvy),
§ 88 odst. 6 - odxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxci (poučovací povinnost
správce daně),
§ 102 odst. 1 - náležitosti rozhodnutí, § 107 odst. 2 a 3 - náklady třetích osob, uplatnění
nároku na náhradu
nákxxxxx x xxx xxxxx x x xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx
x xxx xxxxx x x xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxx x xxxxxhu soupisu věcí (další možný obsah
protokolu), § 247 -
uložení pořádkové pokuty, § 261 - stížnost
Související předpisy:
čl. 2 odst. 3 Ústavy - zxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx
x xxxxxxt; čl. 2 odst. 2 Listiny - zásada legality; čl. 2 odst. 3 Listiny - zásada vše
je dovoleno, co není zakázáno; čl. 4 odst. 1 Listiny - ukládání povinností nx xxxxxxx
xxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx x
xxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx
xxxxx x
xxag,
2010.
Vedral,
J.
Správní řád. Komentář.
Praha :
BOVA POLYGON,
2006.
(Rychlost a hospodárnost)
Josef
Baxa,
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxnou ochranu při jejím porušení obsahuje ustanovení
o ochraně před nečinností podle navrhovaného § 38.
Odst. 2 zakotvuje zásadu hospodárnosti a procexxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx
xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx správy daní hospodárný. Pravidelně dochází ke společnému
řízení
při daňové kontrole ohledně povinností za několik zdaňovacích období nebo při spolexxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xx xx xxxxx xx xxxxxx to vyžaduje jeho účel. Není jistě
možné požadovat, aby všechna řízení trvala stejnou dobu, to by neodpovídalo jejich
konkrétním
okolnostem, různé mířx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxsními
postupy a také v neposlední řadě chování účastníků řízení (zde především daňových
subjektů)
a dalších osob zúčastněných na řízení. Vyjmenované xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xízení by neměla být ovlivněna nedostatečností na straně
správce daně. Jak ostatně opakovaně konstatoval Ústavní soud i Evropský soud pro
lidská
práva x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x procesní, kritériem
je pouze
to, aby nikomu nevznikaly při rozhodování o jeho právech a povinnostech zbytečné
průtahy.
Není přijatelné, aby délku řízxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxy,
nedostatečné personální vybavení správce daně, nekvalifikovanost úředních osob, nedostatečná
součinnost jiných orgánů veřejné moci, apod. Stexxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxce daně postupovat bez zbytečných průtahů vyjádřená v komentovaném
ustanovení je obdobou povinnosti formulované pro všechny správní orgány ve správxxx
xxxxxx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxrmulovaným v „desateru
veřejného ochránce práv“ je princip včasnosti, podle něhož úřad vyřídí každé podání
osoby
v rozumném a přiměřeném čase bez zbytxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxx xermín, kdy bude podání vyřízeno. Pokud může mít rozhodnutí úřadu
vliv
na výsledek jiného řízení, snaží se úřad rozhodnout ještě před ukončením tohoto sxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xahájí úřad řízení bezodkladně, jakmile
se dozví
o důvodu pro jeho zahájení, a dokončí ho v takovém čase, aby bylo dosaženo jeho účelu.
Zásada rychlostx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxamově
tomuto pojmu synonymicky odpovídá pojem „v přiměřené lhůtě“ užívaný Úmluvou o ochraně
lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., srov. xxx x xxxxx x xxxxxxxx
xxxx
xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxx xxx xxxxxxx
xxx xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxl. Liknavý postup, nečinnost bez zjevného důvodu, úkony
činěné
jen formálně a neúčelně, to vše jsou případy, kdy dochází k porušování zmíněné ústavní
zxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx jeho nesprávným úředním postupem
(srov. § 13 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné
moci).
xxxxxxx
Délka řízení je konkretizovxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx
x x
xxxxxí rozhodnutí o ukončení účinnosti zajišťovacího příkazu), „neprodleně“ (srov.
např. § 77 odst. 2 - oznámení úřední osoby o vlastní podjatosti), „ihnexx xxxxxx xxxxx
x xxx xxxxx x x x x
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxí výslechu svědka) či „bez zbytečného odkladu“ (srov. např. §
113 odst. 3 -
postoupení odvolání odvolacímu orgánu). Častěji zákon stanoví přímo pořádkxxx xxxxx
x xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx x x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx
xx xxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx
xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxslu, ale i na
jakékoliv
jiné postupy správce daně v tomto řízení i mimo něj (srov. § 91, 134).
Nedodržení lhůt pořádkové povahy sice není zpravidla spojxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxx xxx dne, kdy bylo podáno), ale zakládá zbytečné
průtahy spočívající buďto v nečinnosti, nebo v nepřiměřené délce řízení. Osoba zúčastněná
na správě daní mxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx x x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxe též
po bezvýsledném vyčerpání tohoto prostředku volit cestu soudní ochrany svých veřejných
subjektivních práv podáním žaloby na nečinnost ve správxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx
x xxxxx
xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xesprávný úřední postup (srov. § 13 odst. 1 zákona o
odpovědnosti
za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci).
K odst. 2 [Zásada hospodárnosti]
Komexxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xevznikaly
zbytečné
náklady. Užitím pojmu „nikomu“ je vyjádřen požadavek účelných a hospodárných
postupů tak, aby náklady nevznikaly zbytečně jak spxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxx
xxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xúčastněným na správě daní tak, aby byly omezeny na svých
právech (srov. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 10. 1998, sp. zn. 7 A 157/1995).
Záklaxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx pro různá řízení
společně. Limitem účelnosti však zůstává požadavek zákonného postupu v jednotlivých
řízeních při respektování jejich odlišného přxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxx případně rozhodnutí vydaného na základě takto provedených společných
úkonů. Přezkoumatelným způsobem musí být zjistitelné, ke které povinnosti a s xxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx x), podle níž má správce daně šetřit práva a právem
chráněné
zájmy osob zúčastněných na správě daní v souladu s právními předpisy a používat při
vyžadovánx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxny pro různá řízení společně. Různá řízení se budou zpravidla
týkat téhož daňového subjektu (např. provádění důkazních prostředků v rámci daňové
kontxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxt jako výjimku a nahlížet na její používání spíše restriktivním
způsobem. Nebylo by proto zřejmě přijatelné, aby společně byl pro různá řízení
konán cexx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxvolání
proti
vydanému rozhodnutí, případně v žalobě ve správním soudnictví.
Judikatura:
Pro posouzení, zda došlo ke stavění lhůty k uzavření vytxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxx
xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxk,
nutno zkoumat nejen nastoupení podmínek formálních (doložení úkonů ve správním spise
příslušnými dožádáními,
existenci povolení Ministerstva fxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxat k dosažení
účelu
vytýkacího řízení, tj. zejména směřovat ke zjištění pro věc podstatných skutkových
okolností.
(NSS, rozsudek
ze dne 20. 8. 2009, čjx x xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx nejpozději do dvanácti měsíců od jeho zahájení,
nejde-li o mimořádné
případy, kdy může lhůtu prodloužit Ministerstvo financí.
(NSS, rozsudek ze dne 2xx
xx xxxxx xxx x
xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxm, proti kterému je možno podat žalobu podle § 82 a násl. s. ř.
s.
II. Taková žaloba je přípustná pouze poté, kdy žalobce bezvýsledně vyčerpal právní
proxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxtků.
III. Lhůta pro podání takové žaloby (§ 84 s. ř. s.) počíná běžet od okamžiku, kdy
se daňový subjekt
dozvěděl o vyřízení námitek (§ 16 odst. 6 zák. o spxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xe o délce této lhůty
iuris ustanovení § 49 správního řádu.
per analogiam
(NSS, usnesení rozšířeného senátu ze dne 31.
8. 2005, čj. 2
Afs 144/2004-110, čx xxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xák. x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxe přesně
určených pravidel,
vyplývá ze zásady zákazu libovůle a neodůvodněně nerovného zacházení (čl. 1 věta
první Listiny), že pro
správní orgán je txxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx
xx xxxxx xxx x xxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx
xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xkutečnostem a navrhovat důkazy v rámci daňové
kontroly
[zejména § 16 odst. 4 písm. c) a f) zák. o správě daní a poplatků] musí být přiměřená
rozsahu prověřxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxx xxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxtanovení § 2 odst. 1 a 2 ve
spojení s § 16 odst. 1
větou druhou zák. o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 255/1994 Sb., plyne,
že správce daně musí přx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxit její pokračování na pozdější dobu a jednotlivé
kroky daňové
kontroly musí po sobě následovat v přiměřených časových intervalech.
(NSS, rozsudek
ze xxx xx xxx xxxxx
xxx x xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxnosti účinně hájit svá práva. Nelze proto přijmout názor správního orgánu, rozhodujícího
o odvolání
(rozkladu), že s ohledem na zásadu hospodárnosti xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx. postavení
účastníka řízení mu bylo přiznáno teprve vydáním rozhodnutí v prvém stupni.
(VS Praha,
rozsudek ze dne
23. 10. 1998, čj. 7 A 157/95-46, č. 534xxxxx xxxx
xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxx
x x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxkat nečinnost či průtahy. Nečinnost by
byla dána jen tehdy,
pokud by správce daně ve vytýkacím řízení nekonal vůbec, anebo sice konal, ale bezdůvodně.
(xx xxxxxx
xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xx x xxxx. - lhůty, § 38 - ochrana
před nečinností, § 77 odst. 2 - námitka podjatosti, x xx x xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx
x x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxx, předmět a fáze daňového
řízení,
§ 167 odst. 2 a 3 - obsah zajišťovacího příkazu, lhůta k plnění, § 168 odst. 1 a 3
- neúčinnost zajišťovacího
příkazu a ukxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xx xxxxx x xxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xízení; §
13 odst. 1 zákona
o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci; § 79 a násl. s. ř. s.
Mezinárodní předpisy:
čl. 6 odst. 1 Úmxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxx xxxx xx
xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxí daně.
Daňový expert,
č. 5,
2010,
s. 2.
Jarešová,
J.;
Hýblová,
H.
Daňový řád, část IV.
Lhůta pro stanovení daně a lhůta pro placení daněx
xxxxxx xxxxxxx
xx xx
xxxxx
xx xx
xxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxx xxxx xxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxxxxx
xx xx
xxxxx
xx xxx
xxxxxx
xx
xxxty xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxx
xx xx
xxxxx
xx xxxxxx
xxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxt proti průtahům ve
správním řízení?
Správní právo,
č. 5,
1999,
s. 280.
Svoboda,
P.
Odpovědnost za škodu způsobenou nezákonnou nečinnosxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx
xx xx
xxxxx
xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
x xxvodové zprávy:
Odst. 1 stanoví pro daňový proces zásadu volného hodnocení důkazů. To znamená, že
správce daně zvažuje, zda navrhované důkazní prostřxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx
xx xxxxx
xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxx xxxx správce daně vázán žádnými předem stanovenými pravidly, pokud
jde o míru důkazů potřebných k prokázání určité skutečnosti nebo míru jejich věrohodnoxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxodných
případech obdobně. Jde o promítnutí zásady legitimního očekávání. Tato zásada se
uplatní
především v jednotném metodickém řízení i v rámci sjexxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx pro
správu daně je výlučně skutečný obsah právního úkonu a že neumožňuje akceptaci prokazatelně
zastřeného skutečného stavu stavem formálně-práxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx vedle formálního zastření konkrétního právního úkonu dopadá
i na případy, kdy je nutné zkoumat skutečný obsah dané skutečnosti rozhodné pro správu
daxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxněprávních xxxxxxxx
xxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxní
x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
x xxných procesních řádech (srov. např. § 2 odst. 6 tr. řádu, § 132 o. s. ř.). Volné
hodnocení
důkazů znamená, že neexistují žádná pevná pravidla, která by uxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxi). Hodnocení věrohodnosti a pravdivosti důkazů
představuje
konečnou syntézu, k níž dochází na základě předchozí analýzy poznatků o pramenech
důkazxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxtky praxe správce
daně
v jiných srovnatelných případech.
Hodnocení důkazů je závěrečnou fází dokazování, která nastává poté, co byly provedeny
všexxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xro rozhodnutí.
Provedené důkazy samy o sobě ještě netvoří skutková zjištění. Úplnost dokazování
tvoří
jen nezbytný předpoklad pro další myšlenkovou xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxi (věrohodnosti), učinit závěr o úplnosti provedeného dokazování
či potřebě dokazování doplnit, a teprve posléze jednotlivě a v souhrnu provedené
důxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxkazu pro zjištění skutkového stavu.
Vypovídá
o tom, do jaké míry konkrétní důkaz vzhledem ke svému obsahu poskytuje přímé nebo
alespoň nepřímé poznatkx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxčném případě jde o důkaz nevýznamný, neupotřebitelný.
Zákonnost důkazu znamená zjištění, zda důkaz byl získán z pramene, který stanoví
nebo připouxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxocesních práv
osob zúčastněných na správě daní. Zjištění nezákonnosti v postupu znamená nepoužitelnost
tohoto důkazu bez toho, že by vada byla odstraxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xýslechu, možnosti se jej účastnit a klást svědkovi otázky.
Pro použitelnost
takového důkazu je třeba výslech za dodržení všech stanovených procesnícx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxutečností. Věrohodností se rozumí míra pravdivosti
důkazu, jeho důkazní moc. Často je obtížné stanovit pravdivost jednotlivého důkazu
izolovaně, pxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xak učinit závěr
o věrohodnosti a pravdivosti.
Je třeba zdůraznit, že hodnocení důkazů xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx prokázána, ale není právně významná. Podobně zákonnost pořízení důkazů,
tzn. posouzení zákonného postupu jeho získání (vyhledání, zajištění, provxxxxxxx
xxxxxx xxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx
xx xxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxedených zásad jednotlivě a v souhrnu s ostatními),
či nikoliv.
Volné hodnocení důkazů je postaveno na vnitřním přesvědčení správce daně, v žádném
přxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxnné, hluboké
a logické
zhodnocení jednotlivých důkazů v jejich vzájemných souvislostech, s přihlédnutím
ke všem
okolnostem případu. Při hodnocení dxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxzrozporný, vylučující jiný skutkový stav nebo jinak proběhlý skutkový děj. Neumožňují-li
provedené důkazy takový závěr učinit, může to být proto, že xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx či nedosažitelnosti, a zůstanou zde pochybnosti, učiní správce
daně
závěr z důkazů, které má k dispozici, patrně však nebude moci být podkladem pro sprxxxx
xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x
xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx. Zákon stanoví povinnost „určit“, které skutečnosti
považuje za prokázané, a které nikoliv, a na základě kterých důkazních prostředků
(důkazů). Obsxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx7 odst. 2
o. s. ř.,
§ 125 odst. 1 tr. řádu, § 68 odst. 3 správního řádu a další). V daňovém řízení rozhodnutí
zpravidla
odůvodňována až do nedávné doby nebxxx xxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxx
xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxx
xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxnejmenším vyhotovit úřední záznam (srov. § 63), pokud se hodnocení
důkazů nenachází v jiné písemnosti založené ve spise, což v praxi bude nejčastěji
roxxxxxxxx
xxxxxx x xxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxamená pro
správce daně vypořádat se se všemi skutečnostmi (skutkovými okolnostmi) bez ohledu
na to,
zda svědčí ve prospěch, či neprospěch daňového subxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xx xx xxxxxxxxxo zákonným způsobem znovu provést), jejich hodnocení z hlediska
procesní nepoužitelnosti však musí být provedeno a rovněž odůvodněno.
Součástí hoxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxt
opatřit
a provést. Půjde zpravidla o závěr o nadbytečnosti s přihlédnutím k důkazům opatřeným,
provedeným a zhodnoceným nebo o objektivní neprovedixxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxxxxx xx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxedl,
a pak
jej teprve jednotlivě a v souhrnu s ostatními zhodnotil.
K dalším podrobnostem o hodnocení důkazů srov. zvlášť § 92 odst. 7 a komentář
k němu. x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx
x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxávání]
Komentované ustanovení obsahuje zásadu legitimního očekávání. Zákon se zde
zjevně inspiroval výslovnou úpravou ve správním řádu (srov. § 2 xxxxx x x
x xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx
xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxo tak dovozován judikaturou. Souvisí s rovným
přístupem
k osobám zúčastněným na správě daní, chrání jejich právní jistotu a celkovou důvěru
v postupy vxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx, „ustálená
rozhodovací praxe“ apod. Legitimní očekávání nepůsobí v horizontálních právních
vztazích mezi účastníky, kteří jsou si rovni, nýbrž jakx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx
xx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxanu. Povaha materiálního právního státu vyzařuje rovněž s ním
spjatou
maximu, podle níž, jestliže někdo jedná v (oprávněné) důvěře v nějaký zákon (resxx
x xxxxx
xxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxx
x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx
xx xxxxxxx xxxxxx x xxxonným způsobem, nebude jednat svévolně, nýbrž stabilně, předvídatelně
a s vědomím, že naplňuje důvěru jednotlivců ve stát a jeho instituce, hodnověrxx
x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx
xxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x rozumná řešení, chovají
se vůči
adresátům práv a povinností slušně a vstřícně, přiměřeně a zdrženlivě, jednají bez
zbytečných
průtahů, své rozhodnutx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxných
i soukromých subjektivních práv a v případech jejich porušení rychlé a efektivní
znovuobnovení
právního stavu.
Ze zásady legitimního očekáváxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x dlouhodobá činnost (případně i nečinnost) orgánů veřejné správy, která
opakovaně
potvrzuje určitý výklad a použití právních předpisů. Takovou praxx xx xxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxy. Požadavek stejného rozhodování ve
stejných
věcech zakládá legitimní očekávání určitého postupu správce daně vůči osobám zúčastněným
na správě daxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxtelnost
jednání
a rozhodování. Adresáti práv a povinností sice nemají nárok na to, aby o jejich věci
bylo rozhodnuto
určitým způsobem, či dokonce v jejixx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxe zejména
též
v důvěře v trvající výklad takovéhoto předpisu ze strany orgánů veřejné moci, včetně
praxe
správních úřadů a výkladu práva správními soudxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
x xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxob ve správním soudnictví) a v nich obsažená
tvoří,
v materiálním smyslu, součást příslušné interpretované právní normy, od níž se odvíxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx
interpretace
xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx lze změnit, pokud je změna činěna do budoucna, dotčené subjekty mají
možnost se s ní seznámit a je řádně odůvodněna závažnými okolnostmi. Jinak řečeno,
xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxdstavuje však závažný zásah do právní
jistoty, a intenzitu tohoto zásahu je nutno posuzovat vždy v každé individuální situaci.
změny spráxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxna
se zřetelem na ustálenost, jednotnost, dlouhodobost a určitost správní praxe, význam
daného
výkladu práva pro adresáty právní normy, změnu právníxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxí správného výkladu práva (a tedy k poznání práva v materiálním
smyslu). V každém případě ovšem platí, že změna dlouhodobé správní praxe nebo správní
juxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxm chráněné hodnoty,
a v žádném případě se nesmí dít svévolně.
xxxxxxxxxxxx
Legitimita
Zákon zakazuje rozdílné rozhodování ve skutkově shodných nebo podobných
případech. Kaxxx xxxxxx xx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xx
xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxství
takových
případů a mezi nimi lze nalézt mnoho společných rysů. Předvídatelnost tedy znamená,
že pokud byla určitá věc rozhodnuta za určitých podmxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx
xxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx xx xxxxxxx xxxxxxp rovnosti.
Princip legitimního očekávání má značný význam zejména v oblasti správního uvážení,
tedy tam, kde správce daně má zákonný prostor pro vlxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxovolené libovůli. Správní uvážení je proto limitováno
různými principy, mezi jiným i legitimním očekáváním, které vlastně vytvářejí přesnější
kritxxxx
xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxvním uvážení, překročí
jeho
meze, nebo je dokonce zneužije, půjde o nezákonné rozhodnutí, a musí být předepsaným
způsobem zrušeno, ať už v řízení daňovxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxě, nýbrž vzhledem k hierarchickému xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxcesním rozhodování o opravných a dozorčích
prostředcích,
ale též činnost sjednocovací, metodická.
Významným zdrojem poznání je tu soudní xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxměru právní normu. Změnu či zpřesnění této judikatury
pak lze ve funkčním smyslu považovat za novelu právního předpisu s temporálními účinky,
které zmxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxušuje principy
spravedlivého
procesu.
judikatxxx
xxxxxxxxxx
Judikatura
Nerespektují-li nižší soudy či správní orgány pxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxy závěry takového rozhodnutí vybočují z ustálené judikatury
zcela zásadním a nepředvídatelným způsobem, posuzovat za způsobilý k porušení práva
na sxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx
V souvislosti s postupným rozšiřováním právního prostředí o další vrstvy a prostor,
z nichž se skládá právní řád, je nutno princip legitimního očekávxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx Soudním dvorem Evropské unie, a to zvlášť
v oblastech, které již podlehly silné harmonizaci národních právních řádů (cla, daň
z přidané
hodnoty).
K odxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxravou (srov. § 2 odst. 7 zák. o správě daní a poplatků).
Znamená, že rozhodující je skutečný obsah právního úkonu, který činí osoba zúčastněná
na správě dxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxí za situace, kdy neakceptuje
úkon činěný osobou zúčastněnou na správě daní a hodlá jej posoudit odlišně od ní.
Úprava právních úkonů má svůj základ v cxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x x x xxxxxxx
xxxxxx xxxx xx x xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx skutečnosti působící na základě zákona právní následky.
Dělí se
na právní skutečnosti závislé na lidské vůli a na lidské vůli nezávislé. Prvními
jsou pxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx ého rozhodovat o občanskoprávních věcech. Druhými skutečnostmi na lidské
vůli
nezávislými jsou právně události. Právními skutečnostmx xxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
relevantní
xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx způsobení jiných právních následků, které
právní předpisy s takovými projevy vůle spojují. Vůli lze projevit konáním (komisivně)
nebo opomenutím (oxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xalšího
nelze
považovat za projev vůle, ale jen tehdy, jestliže je z něj možno vyvodit závěr o
projevené vůli
určitého konkrétního obsahu (jako v případě xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxstranné úkony, dále dělení na úkony adresované
a neadresované,
úplatné a bezplatné, mezi živými a pro případ smrti, formální a neformální, pojmenovanx
x xxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxi osoby, vůle a jejího projevu a konečně náležitosti
předmětu právního úkonu. Náležitostí osoby je způsobilost osoby, která činí úkon,
k právním
úkonůx xxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxou způsobilost
k právním úkonům, ale jedná v duševní poruše, která ji činí k tomuto úkonu nezpůsobilou.
Náležitostí vůle jsou především její svoboda x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxo bezprávnou výhrůžkou. Vážnost vůle znamená,
že vůle, která je projevená, je vůlí i vnitřní, skutečnou. Jestliže je projevená
vůle jiná než
skutečná, xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxtníci právního
vztahu vážně předstírají, že jím chtějí způsobit právní následky, ačkoliv tomu tak
není.
Takový úkon je neplatný. Vedle toho se ovšem vyxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxx xxx xxxx xxxx x xxípadě, kdy účastníci předstírají uzavření kupní smlouvy,
ačkoliv
jejich pravá vůle směřovala k uzavření smlouvy darovací, jež je zakryta. Kupní smloxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxý, pokud nebudou přítomny
jiné
důvody způsobující jeho neplatnost. Právní následky se tedy posoudí se zřetelem k
projevu
skutečné vůle. Zjednodušeně xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx. § 49a obč. zák.). Aby se jednalo o důvod neplatnosti,
musí jít o xxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxlem
ke všem okolnostem alespoň vědět. Omyl v pohnutce k neplatnosti úkonu nepostačuje.
Tíseň je objektivní stav, který omezuje svobodu rozhodování xxxxx xxx xxxx xxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxx
xxx
xxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx zároveň (kumulativně) dojít k úkonu za
nápadně
nevýhodných podmínek (zjevný nepoměr vzájemného plnění).
Náležitostmi projevu jsou srozumitelnoxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx
xxx x xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxý, absolutně neplatný nebo o úkon jen zdánlivý. Pokud jde o formu,
může
být stanovena zákonem nebo smluvně. Její nedostatek způsobuje neplatnost právnxxx
xxxxx
xxxxxx x xx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx x xx xxxxx xx x xx xxxx xxxxxx xxxxxxtí se rozumí možnost plnění, je-li plnění
nemožné,
jde o právní úkon neplatný, nemožnost plnění však musí existovat od samotného počátku.
Nedovolenosx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx zákaz
vzniku takového úkonu nebo zákaz plnění takového úkonu, případně rozpor obsahu či
účelu
úkonu se zákonem. V případě obcházení zákona nejde sice o xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx
xxxx
x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xej neobchází, ale je nežádoucí z hlediska mravních
zásad,
z nichž společnost vychází.
Obsah právních úkonů lze charakterizovat jako určení práv a poxxxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xkonu, složky pravidelné, které se vyskytují
obvykle, ale pro platnost úkonu nejsou rozhodující, a složky nahodilé, případ od
případu.
Typickým příklxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx, o
níž v době,
kdy je úkon činěn, není účastníkům známo, jestli v budoucnu nastane, případně kdy
nastane
(srov. § 36 obč. zák.). Rozlišují se podmínky odxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxx xxxx xxx x xxxnovení doby (doložka času), které se podobá podmínce, ale čas
je jistou
skutečností, a příkaz () u bezplatných úkonů něco vykonat.
modus
Právní náslexxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx.
Absolutní neplatnost právního úkonu nastává bez dalšího přímo ze zákona, není třeba
ji
žádným rozhodnutím prohlašovat, na úkon se nahlíží jako by nebxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxálením (ratihabicí) ani nemůže konvalidovat dodatečným odpadnutím důvodu neplatnosti.
Absolutní neplatnost se nepromlčuje. Naproti tomu relativxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xx
xxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x0a obč. zák.), pak ovšem neplatnost nastává od
počátku
(). K relativní neplatnosti se přihlíží jen na návrh, může být zhojena dodatečným
schválxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxého věcného plnění.
Od je třeba odlišovat tzv. konverzi neplatného právního úkonu (srov.
§ 41a odst. 1 obč. zák.). Neplatný právní úkon txxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx je platný za předpokladu, že je z okolností zřejmé, že taková by byla
vůle jednající
osoby, kdyby o neplatnosti věděla. Při konverzi tedy původní právní xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxní vymahatelné pohledávky věřitele blíže
srov. § 42a obč. zák. Jednostranné odstoupení od smlouvy přichází v úvahu, je-li
smlouva
uzavřena v tísni za xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxx
ex tunc
xxxxxxxxxx
konvalidace
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxt daňové tvrzení daňového subjektu [srov. § 92 odst. 5 písm. d)].
Jde o skutkové
zjištění, k němuž je nutno dospět zpravidla dokazováním, nepostačuje, pxxxx xx xxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx xxxx
xxxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxové důsledky v podobě např. doměření
daně.
Provedené důkazy je nutno zhodnotit, vyvodit z nich skutková zjištění a přezkoumatelným
způsobem odůvodnixx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxního
úkonu nebo jiné skutečnosti.
Od předstírání, zakrývání a obcházení zákona je nutno odlišit zneužití práva. Jde
o koncept teoreticky sice dávno xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxx
kdy někdo vykoná své subjektivní právo k neodůvodněné újmě někoho jiného nebo
společnosti; takovéto chování, jímž se dosahuje výsledku nedovolenéhox xx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxlené; vzhledem k tomu, že ze zásady vyplývá, že zákaz zneužití práva je silnější než dovolení dané
právem, není takxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
lex
specialis
derogat legi generali
xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxlučně spjato
s existencí společnosti, kterou svým regulativním působením významně ovlivňuje. Úkolem
práva jako společenského normativního systémx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxch výlučně své vlastní zájmy, potřeby a toliko svůj prospěch,
a nerespektujících
zájmy, potřeby a prospěch ostatních, resp. celku, musí ve společnostx xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xeutrální, ale musí obsahovat, chránit
a prosazovat alespoň hodnoty, které umožňují bezporuchové soužití jednoho člověka
s lidmi
dalšími, tedy život xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxce,
které
slouží k rozumnému uspořádání společenských vztahů. To je příkaz nejen pro zákonodárce,
ale i pro adresáty právních norem a orgány, které tytx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx uspořádání vztahů ve společnosti respektuje.
Výklad, který by - při existenci několika různých interpretačních alternativ - racionalitu
uspořádxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxx xůvodu,
že se příčí
základnímu smyslu práva. Ostatně odedávna platí, že znát zákony neznamená znát jenom
jejich text, ale především pochopit jejich smyxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx
x xxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxx společnosti, tj. konec konců jejích členů) představuje materiální
korektiv
formálního pojímání práva, prostřednictvím něhož se do právního řádu vnxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxhou za jeho účinnosti nastat. V důsledku toho se může přihodit,
že určité chování formálně vzato - ve skutečnosti ovšem pouze zdánlivě, jak bylo vyloženx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxtými základními hodnotami
a s rozumným uspořádáním společenských vztahů působí jiným újmu. Takové chování má
potom povahu nikoliv výkonu subjektivnxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxlasti daně z přidané hodnoty byl pojem zásady zneužívání práva jakožto
zásady
výkladu práva podrobně vyložen v případu Halifax [rozhodnutí Evropskéhx xxxxxxxx
xxxxx
xx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxelopment Services Ltd, County Wide
Property Investments Ltd v. Commissioners of Customs & Excise]. Soud v daném
případě
konstatoval, že nárok na oxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xx
xxlze dovolávat práva tam, kde je toto právo aplikováno podvodně nebo zneužívajícím
způsobem
a kde zdanitelná plnění nejsou uskutečňována v rámci obvykxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxyšší správní soud v rozsudku ze dne 23. 8. 2006, čj. 2 Afs 178/2005-64,
přístup k posuzování zneužití práva v případě vnitrostátního práva týkajícího se
xxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx shodujících se závěry generálního
advokáta (srov. především body 84 až 88 zmíněného stanoviska). Soud především vyslovil,
že objektivní analýza zákxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxxxxx zakotveny v čl. 1 odst. 1 Ústavy, neboť jsou pojmu materiálního
právního
státu, nepřímo pak vyplývají i z čl. 2 odst. 2 Listiny), proto daňoxx xxxxxxx xx
xxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx xx xxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xPH.
imanentní
Druhým východiskem je, že daňové subjekty mají právo uspořádat si svoje podnikání
tak, aby si snížily svoji daňovou povinnost. Volba daňového suxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx žádná povinnost podnikat takovým způsobem,
aby se zvýšil daňový příjem státu. Základní zásadou je vybrat si co nejméně zdanitelný
způsob provozování xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxtivní
cíl zákazu zneužití v rámci systému DPH je přesně tím faktorem, který definuje oblast
volby, které společná pravidla DPH nabízejí plátcům daně. Txxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxx
x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxy zákazu zneužití pravidel DPH musí být definován
tak, aby nebylo zasaženo legitimní podnikání. Tomu lze předejít, je-li zákaz zneužití
chápán pouze v xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxání
nároku
vůči správci daně ( Halifax tuto podmínku oproti názoru generálního advokáta
„zmírňuje“
tím, že hovoří o tom, že „hlavním účelem“ rxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxx
x xxxxxxx
xx xxxxxxx x xxxxem příslušných ustanovení zákona o DPH.
xxxxxxxxxx
judikát
Hospodářská činnost splňující současně obě podmínky, i kdyby nebyla protiprávní,
by si nezasloužila žádné xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxému
jako takového. Generální advokát v citovaném případu k výše uvedeným podmínkám
uvedl, že zákaz zneužití by nebylo možné jako výkladovou zásadu aplxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xdepření práva opřeno o zásadu zákazu zneužití
takovým rozšířením pravomoci xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx
xxxxxxlního
advokáta vedlo k neúnosnému stupni právní nejistoty ve vztahu k legitimním volbám
činěným daňovými subjekty, a narušilo by to podnikatelské aktxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx Halifax podmínku neexistence jiného objektivního vysvětlení
hospodářské činnosti než získání nároku vůči správci daně oproti stxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxelné - dospěl Nejvyšší správní soud k
názoru,
že „hlavním účelem“ transakce ve smyslu uvedeném v judikátu Halifax je takový její
účel,
který ve srovnání x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxuje,
takže od nich lze při zkoumání hospodářského smyslu dotyčné transakce odhlédnout.
xxxikát
relevantní
Zároveň je zapotřebí zdůraznit, že zákaz zneužití práva přexxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx kdy je podle všeho zřejmé, že si činnost
subjektů
nezaslouží právní ochrany. Představuje - nejzazší řešení, které je třeba
uplatnit,
až kxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxeužití subjektivních
práv;
tento institut se musí vyznačovat jistou obsahovou pružností, aby mohl reagovat na
nekonečné
množství životních situacíx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xonkrétnímu posouzení jednotlivého případu v řízení před správcem daně,
případně
v soudní judikatuře.
ultima ratio
Judikatura:
Při realizaci práva státu na vxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxnému
skutkovému stavu.
Pokud nebyl v souvislosti se stanovením daňové povinnosti stěžovatele dodržen ze
strany správních orgánů
zákonný postup, jehxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx řízení, došlo k porušení
principu spravedlivého
procesu.
(ÚS, nález ze dne 28. 5. 2009, sp. zn. III. ÚS 2096/07)
Je projevem libovůle a porušením práva xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxci,
a především uplatněné
právní námitky překvapivé.
(ÚS, nález ze dne 24. 2. 2004, sp. zn. I. ÚS 654/03)
Ústavní xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxx xx xxxxx x Listiny. Musí tedy umožnit
poplatníkovi, aby věc
byla projednána v jeho přítomnosti a aby se poplatník mohl vyjádřit ke všem prováděným
důkazům. Okolxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xe vzájemné souvislosti s ostatními důkazy,
měla reálný vliv na zjištění
skutečného stavu věci a následně i na správné právní posouzení věci do té míry, žx
xxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxx xprávněny provádět podle vlastních kritérií předběžnou selekci
důkazů a upravovat
s jejím využitím důkazní situaci podle vlastní volby, případně z daxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx jeho základní hodnoty patří neoddělitelně princip
právní jistoty (čl. 1
odst. l Ústavy), jehož nepominutelným komponentem je nejen předvídatelnosx xxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxupu orgánů veřejné moci je vyjádřením maximy, na základě níž
se lze v demokratickém
právním státě spolehnout na to, že ve své důvěře v platné právo nikdo, xxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xrávního státu a vylučuje prostor pro případnou svévoli.
(ÚS, nález
ze dne 27. 3. 2003,
sp. zn. IV. ÚS 690/2001)
Ustanovení § 31 odst. 9 zák. o správě daní a xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxava důkazního
břemene v daňovém řízení není v rozporu s ustanovením čl. 11 odst. 5 Listiny, ani
s jinými ústavně
zaručenými právy a svobodami.
(ÚS, nálex xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx
xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx
xxxxx xi obdobných případech, je nutno chránit víru účastníků, že správní orgán bude
také v jejich
případě rozhodovat stejným způsobem. Existence možnosti úxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx xx xxx xx xxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx xx
nezbytnou součástí jednoho ze základních znaků právního státu - právní jistoty.
Zamýšlí-li správní orgán rozhodnout v obdobném či shodném případě jxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxa správního řízení nemá v žádném případě absolutní hodnotu a je
např. omezena jinými
zásadami, jež je v rámci správního řízení správní orgán povinen resxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx x xxxxx x x x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx
nichž může správní orgán prolomit legitimní
očekávání účastníků správního řízení, by mohl být např. rozpor rozhodování správního
orgánu s právními
pxxxxxxxx
xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx x xxx xxxx být změna správní praxe řádně odůvodněna. Jedině
takový
postup totiž odpovídá nárokům transparentní aplikace práva a právní jistoty.
Jestliže v dobx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxní orgán povinen se těmito
správními akty ve svých
rozhodnutích zabývat. Zvláště pak, pokud se chtěl od právního názoru v nich vyjádřeného
odchýlit, byx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxalit,
že je možno ji již označit za ustálenou správní praxi, která ve vztahu k účastníkům
správního řízení vyvolává
ještě intenzivnější účinky. S tím soxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx důvěry, ať již odvozený ze základních práv či principu právní jistoty,
nebyl dotčen,
jestliže správní praxe byla změněna s účinky , adresát byl sx xxxxxx xxxxxxxx
x x xxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
požadavek na legalitu výkonu státní správy a ústavně garantovaná sociální práva zaměstnance
pak
představují imperativ, jenž převáží nad zájmem zaměxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
ex nunc
xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx
xx xxxxx xx. 6
Ads 88/2006-159, č. 2059/2010 Sb. NSS)
II. Správní praxe zakládající legitimní očekávání je ustálená, jednotná a dlouhodobá
činnost (případně
i nxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxěnit, pokud je změna činěna do budoucna,
dotčené subjekty
mají možnost se s ní seznámit a je řádně odůvodněna závažnými okolnostmi.
(NSS, usnesení
rozšxxxxxxx
xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxx daní
a poplatků ve vztahu
k výdajům zahrnutým do základu daně, nelze považovat tyto výdaje za prokázané, a
proto nemohou být pro
účely stanovení základu xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xx x xxxxxx
xxxxx xxxxxx xx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxvce daně při
stanovení základu daně krátit
odpovídajícím způsobem výši zdanitelných příjmů.
(NSS, rozsudek ze dne 16. 7. 2009,
čj. 1 Afs 57/2009-83)
Ix xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx
xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxném státu formou řádného výslechu,
u nějž by byla garantována
procesní práva daňového subjektu.
II. Jestliže správce daně provádí ze své iniciativy dxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xůkazu
pro hodnocení skutkové stránky věci v neprospěch daňového subjektu. O podstatné porušení
ustanovení
o řízení před správním orgánem, které mohlx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxx xxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxžití takového
důkazu nemohou obstát.
(NSS, rozsudek ze dne 26. 3. 2009, čj. 5 Afs 51/2008-95)
Pokud ze všech okolností uzavření kupní smlouvy na dodání xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxx x xxxxxxxxx xx x x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx
x xxx x xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxého odpočtu (§ 19 odst. 1 citovaného zákona), přitom takové jednání
postrádá jakýkoli
ekonomický smysl, nelze toto jednání kvalifikovat jinak než jakx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx
x xxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx
x xxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xb. NSS)
I. Zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v § 2 odst. 3 zák. správě daní a poplatků
nelze vykládat
tak, že by závěry správce daně o skutkové stxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxní logiky,
v jehož rámci bude důkladně posouzen každý z provedených důkazů jednotlivě a zároveň
budou veškeré tyto
důkazy posouzeny v jejich vzájemné sxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xI. Ani poslední věta § 31 odst. 4 zák. o správě daní a poplatků, podle níž provedené
důkazní řízení
osvědčí, které z předložených důkazních prostředků se xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx x
xxxxxxxxx xxxxx x xxkterým,
které si sám zvolí.
(NSS, rozsudek ze dne 28. 7. 2008, čj. 5 Afs 5/2008-75)
Není v rozporu se zákonem, pokud za situace, kdy obecně závazný právní xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxx x xxx xxxxx xx
xxxxxx xxx xx xxxxxx3 Sb., Celního zákona], správní soud přezkoumá postup celních
orgánů i z hlediska
jeho souladnosti s vnitřním předpisem vydaným generálním ředitelem xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxx
xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xx zjištění jeho vlastností), který není jinak obecně právně závazný.
Podmínkou ovšem je, že tento interní předpis upravuje postup, který jinak není rexxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxrá je v právním státě (čl. 1 odst. 1
Ústavy) nepřípustná.
(NSS, rozsudek ze dne 23. 8. 2007, čj. 7 Afs 45/2007-251, č. 1383/2007 Sb. NSS)
IV. Jestliže čixxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxb zákona ČNR č. 588/1992
Sb., o dani z přidané
hodnoty, a § 12b zákona ČNR č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, a to proti této
činnosti (zejména
provozxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx x xxuladu se zákonem. Toto jeho
oprávněné (legitimní)
očekávání je zapotřebí respektovat a chránit i v navazujících řízeních (např. v řízení
o dodatečném xxxxxxxx
xxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx
xxx xxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx xx 1350/2007 Sb. NSS)
Požadavek na předvídatelnost rozhodování se uplatní i v řízení správním; transpozicí
tohoto atributu
ústavně zaručeného práva nx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxx x
xxxxxxxxx xxxx x xxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxdám neobsahuje,
uplatní se
i v řízeních vedených v jeho procesním režimu, a to postupem dle § 177 odst. 1 správního
řádu z roku 2004.
(NSS, rozsudek ze dnx xxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx
xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxx
xxxx xxx xxx xxxxx, pokud
účastníci předstírají (simulují) určitý právní úkon, ač jej nechtějí, a zastírají
tím právní úkon jiný, který
ve skutečnosti chtějí, popř. jím xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxx x xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxcí.
II. Povinností daňových orgánů je uvést nejen zjištěný, formálněprávním úkonem zakrývaný
skutečný
stav, ale i přezkoumatelným způsobem uvést úxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxx a poplatků nemůže dopadat na případy,
kdy projev a vůle
jsou ve shodě, tedy účastníci mají skutečný zájem učinit právní úkon, činí tak však
z důvodu obcháxxxx
xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxx xxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xrávo očekávat, že soudy budou v různých
případech rozhodovat
různě a v obdobných případech obdobně. Tím spíše oprávněně očekává, že krajský soud,
kterx
xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx
xxx xxxxxxx xx xxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxký soud postupuje v rozporu
s jeho právním
názorem, porušuje tím princip právní jistoty (pro úplnost se výslovně dodává, že
tyto úvahy nevylučují
možnoxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx
xx xxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xe vázán právním názorem nejen
tehdy, vyslovil-li jej
Nejvyšší správní soud ve zrušovacím rozhodnutí v konkrétní věci, ale je povinen se
jím řídit i při rxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx spolek za tím účelem,
aby prostřednictvím
darů věnovaných tomuto spolku financovaly sportovní, kulturní a vzdělávací aktivity
svých dětí, je
nutno s xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xx xxxxxxx xxxx
xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxva.
II. O zastřený právní úkon ve smyslu § 2 odst. 7 zák. o správě daní a poplatků se
nejedná, pokud žalobce
nečinil své právní úkony naoko (nepředstíral jxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx
xx xxx xxxxxxxxxxci neurčitého právního pojmu se správní orgán musí zabývat konkrétní
skutkovou podstatou,
jakož i ostatními okolnostmi případu, přičemž sám musí alexxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx
xxe rovněž
v potřebě spravedlivě vymezit práva a povinnosti osob, které daňová povinnost stíhá.
Rozsah a obsah podmínek
pro stanovení daní je přitom možnx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx nepeněžitý vklad (řádně oceněný ve smyslu § 59 obch.
zák.) v souladu
s účetními předpisy a následně jej při prodeji zboží uplatnil do daňových nákladů
vx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx
xx xxxx x xxxxxx
x xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xne 28. 7. 2005, čj. 5 Afs 151/2004-73, č. 701/2005
Sb. NSS)
Vytvořila-li se na základě pokynu Ministerstva financí č. D-144 z roku 1996, o stanovení
lhůt xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx, případně ve lhůtách prodloužených podle přesně
určených pravidel,
vyplývá ze zásady zákazu libovůle a neodůvodněně nerovného zacházení (čl. 1 větx
xxxxx xxxxxxxxx xx xxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx
xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxoť takový jeho postup by byl libovůlí, která je v právním státě
(viz čl. 1 odst. 1 Ústavy)
nepřípustná. Ze zásady zákazu libovůle a neodůvodněně nerovnéxx xxxxxxxxx xxxx x
xxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx
xxxxx xxxx xxxxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxě se od vytvořené určité správní
praxe lze odchýlit,
avšak zásadně pouze a z racionálních důvodů. Je totiž zcela v dispozici
příslušného orgxxx xxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxx
xx xxxxxxxxx
pro futuro
xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx x. 2005, čj. 2 Ans 1/2005-57, č. 605/2005
Sb. NSS)
Jestliže žalobce svým obchodním partnerům poskytoval na základě smluvního ujednání
určitá zařízení
xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxízení získával protihodnotu ve formě
zajištění exkluzivních
podmínek prodeje jeho výrobků a podpory prodeje jím vyráběného zboží, tj. reklamy,
je vzxxx xxxx xxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx. 2008, čj. 9 Ca 168/2004-107)
Dokladu nazvanému „čestné prohlášení“, předloženému v řízení o dodatečném doměření
celního dluhu,
nelze přisoudit chxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxx x xx
xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxx takovou právní úpravu
neobsahuje, nemůže
se jednat o náhradu za důkaz a skutečnosti v „čestném prohlášení“ uváděné nelze mít
za osvědčené. Jde
však o jexxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxx
xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx
xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxní zákonem připuštěné důkazní
prostředky celním
orgánem hodnocen ve smyslu zásad stanovených v § 2 odst. 3 téhož zákona.
(MS Praha,
rozsudek ze dne
18. 1xx xxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xx x xásl. - vyhledávací
činnost, § 85
a násl. - daňová kontrola, § 92 a násl. - dokazování, § 101 a násl. - rozhodnutí
Související předpisy:
§ 34 a náxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx x xx xx xxx x xxx xxxxx xx x xxx xxx xxx xxxx
xxxxx x x xxxxx xx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x
xxx odst. 2 o. s. ř.; § xxx xxxxx x xxx xxxxx xxx x xxxxx xx xxx xx xxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx
xxxxx x
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx
2009.
Lichnovský,
O.
Sporné otázky daňového řízení.
Praha :
Wolters Kluwer ČR (dříve ASPI),
2009.
Šretr,
V.
Selekce důkazů proxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxx
xx xxxx
xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxvých.
Právní rozhledy,
č. 4,
2008,
s. 125-130.
Svoboda,
P.
Ústavní základy správního řízení v České republice.
Praha :
Linde Praha, a. xxx
xxxxx
xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xx
xxxxx
xx xxxxxx
Kobík,
J.;
Šperl,
J.
Dokazování v daňovém řízení.
Praha :
ASPI,
xxxxx
xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xx xxx
xxxxx
xx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxzování v daňovém řízení (1. část).
Daně a právo v praxi,
č. 4,
2002,
s. 33-36.
Problémy dokazování.
Stát a právo 13.
Praha :
Academia, naklxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xdst. 1 zakotvuje zásadu neveřejnosti správy daní, což odpovídá další
úpravě,
kterou odst. 1 obsahuje, a to je povinnost osob zúčastněných na správě danx x xxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx při správě daní je především důkazní
břemeno
spočívající na daňovém subjektu, které mu ukládá povinnost seznámit správce daně
se vším,
co může ovlivnix xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxat, že informace,
které získá, nebudou, pokud to nedovolí zákon, využity k jiným účelům. Jedná se tedy
o prostředek
právní ochrany daňových subjektů prxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx
x xxxxxxxxx
xxxxxh OECD, a česká berní správa se zavazuje, že zachová mlčenlivost o informacích
získaných od zahraniční berní správy na stejné úrovni, jakou jsou chráněxx x xxxx
xxxxxxx
x xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxrany daňového subjektu splněny vůbec
nebo
pokud nebyly tyto splněny řádně. Dále se pro činnost správce daně uplatní zásada
vyhledávací,
tzn. nutnost sxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xkutečnosti,
s níž je spojen vznik daňové povinnosti, xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxá v součinnosti jednotlivých správců daně mezi sebou i s jinými orgány
veřejné
moci v rozsahu prolomené mlčenlivosti.
Odst. 3 obecně upravuje rozsah oxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxze v zákoně uvádět výčty shromažďovaných informací. Shromažďování
informací při správě daní má striktně stanovené hranice, dané využitexxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxx x xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxně některých předpisů, a postupem
podle
daňového řádu tak, že daňový řád se pokládá za zvláštní komplexní úpravu této otázky
s vysokou
mírou vlastní ochxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx
taxativní
x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxva daně je postup,
jehož cílem je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady (srov.
§ 1 odst. 2). Neveřejnost tohoto postupu je jeho trxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x x xxxxx x xxxx x xxxxxx
xxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx správy daní je nezbytným předpokladem pro její fungování.
Daňové
subjekty musí být primárně motivovány k vlastnímu dobrovolnému plnění svých daňovýxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xvrzení). To ovšem vyžaduje,
aby informace a údaje poskytnuté daňovým subjektem zůstaly skryty před veřejností
a byly
využity výlučně pro správu daní. xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxými,
je tak důležitým faktorem pro jeho právní jistotu a ochranu práv daňových subjektů.
Neveřejnost správy daní neznamená utajenost (srov. zákon čx xxxxxxxx xxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx dostaly do dispoziční sféry správce daně.
Neveřejnost
není výlučností daňového procesu, jako zásada je přítomna i ve správním řízení nebo
v přípravnéx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxcného principu
otevřenosti
veřejné správy, a tedy i širokého přístupu k informacím, získaných při postupu
správních orgánů.
Princip neveřejnosti xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx
zajistí za všech okolností ochranu získaných informací, zejména osobních údajů o
daňových
subjektech a třetích osobách, před jejich vyzrazením, tznx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx
xxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxnovených tímto nebo jiným zákonem povinny zachovávat
mlčenlivost o všem, co se v souvislosti se správou daní dozvěděly. To neplatí jen
pro
daňový subjexxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx
x xx
x xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxzví informace při správě daní o poměrech jiných osob, má ohledně nich povinnost
mlčenlivosti.
Není přitom rozhodující jeho procesní pozice. Táž osoba xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx
xxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxe povinnosti mlčenlivosti ohledně skutečností, které se pracovník
správce daně, eventuálně jiná osoba, dozví z titulu své účasti při správě daní, je
nxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxost mlčenlivosti, je důležité pro právní
jistotu daňových subjektů o tom, že informace, které poskytly správci daně zcela
otevřeně
a podrobně ve věci sxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx Výjimky
z této zásady pak budou velmi omezeny na případy nezbytně nutné (srov. § 53 - průlom
do povinnosti mlčenlivosti). Ačkoli daňové zákony daňovým sxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxení), jakož i tato tvrzení prokázat (důkazní břemeno),
je
dobrovolný aspekt v rámci spolupráce se správcem daně velmi důležitý.
Zásada neveřejnostx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxx
xterý není správou daně, tam je neveřejnost zajištěna tím, že orgány rozhodující
o tomto
přestupku postupují podle správního řádu, kde je povinnost mlčxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx
x xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx, kterým je zde daňový řád. Kromě toho je všem osobám,
které se seznámily s informacemi poskytnutými správcem daně, zakázáno využít je jinak
než
jen pro zxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxjimky ze zásady neveřejnosti jsou především dány omezeními povinné mlčenlivosti
pro účely činnosti jiných orgánů a osob (srov. § 52 odst. 5, § 53). Garaxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxou veřejně známé, nebo jsou veřejnosti
přímo dostupné z informačních systémů veřejné správy, na ty se povinnost mlčenlivosti
nevztahuje (srov. § 52 odxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx
xveřejnění
informací sice získaných při správě daní, ale upravených do zobecněné podoby,
z nichž nevyplývá, jakých osob se týkají (srov. § 52 odst. 4). Vxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx x xájmem na využití těchto údajů v mnoha oblastech
veřejné správy, justice apod.
Na neveřejnost správy daní pamatuje i zákon č. 106/1999 Sb., o svobodnéx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx poměrů
povinný subjekt neposkytne informace o majetkových poměrech osoby, která není povinným
subjektem, získané na základě zákonů o daních, poplatxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxformace. Ustanovení § 8b pojednává o příjemci veřejných
prostředků
a ukládá povinnému subjektu sdělit základní osobní údaje o osobě, které poskytl
vexxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxxxx
xxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxna především zájmem
na transparentnosti
poskytování veřejných prostředků a nutností jeho účinné veřejné kontroly.
Zákonodárce tak při střetu ústxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x x x xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxavení příjemců veřejných prostředků a sdělení některých jejich osobních
údajů
v souvislosti s tímto připustil. Ochranu zachoval pouze tam, kde na posxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx
xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxa a správní orgán nemá prostor k vlastnímu uvážení.
Obecnou definici pojmu „veřejné prostředky“ v českém právním řádu obsahuje
pouze § 2 písm. g) zákxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx
x x xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx
majetkové
hodnoty patřící státu nebo jiné právnické osobě uvedené v písm. a). Z principu jednoty
a bezrozpornosti právního řádu ovšem plyne požadavek xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xýznam mít nemají (např. proto, že jsou užity v různých
kontextech,
nebo proto, že jimi zákonodárce v různých dobách mínil odlišné věci, srov. též nález
Úxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxnancí, splatná, ale dosud nezaplacená daň či její příslušenství jsou
pak
nepochybně součástí majetkových práv státu. Poskytnutím veřejných prostřexxx xx xxxx
xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxx x xxxxxx
xxxx
x xxxxxxxxx x xxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxě je povinen k žádosti
takové
informace poskytnout a nemůže se odvolávat na neveřejnost správy daní a povinnost
mlčenlivosti
(srov. rozsudek rozšířenxxx xxxxxx xxx xx xxx xx xx xxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xro dodržování povinnosti mlčenlivosti, a to i ohledně přístupu a ochrany
údajů
uchovávaných v elektronické podobě. Povinnost ve stejném rozsahu nese x xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xe mohou využít jen pro zákonem stanovené
účely a jsou vázány podobně xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
mlčenlivosti úřední osoby trvá, i když se tato osoba přestane podílet na výkonu pravomoci
správce daně (srov. § 55). Zákon dále na více místech rozvádí oxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xsrov. § 68 odst. 3), výslovným připomenutím
povinnosti mlčenlivosti ručiteli (srov. § 172 odst. 1), úpravou sankcí za porušení
povinnosti
mlčenlivosxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xx
xxx xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxx xx xxx x xxxoslední
řadě i úpravou
přechodných ustanovení (srov. § 264 odst. 11).
K odst. 2 [zásada oficiality a zásada vyhledávací]
Komentované ustanovení vyxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx
x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx
xxxxxxx
x xxxx xxzení z moci úřední, zejména pokud své povinnosti vedoucí k zahájení řízení
neučinil
daňový subjekt nebo tak neučinil řádně. Procesní iniciativa je v ruxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx
xxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x aktivním zjišťování předpokladů pro vznik
nebo
trvání povinností osob zúčastněných na správě daní. Sekundárně z takového zjištění
vyplývající
je dáxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx
xx xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxdu
charakterizovat
procesní iniciativou osob zúčastněných na správě daní a jejich právního zájmu.
V jejich rukou je rozhodnutí, zda řízení zahájit urxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxdků. Daňový subjekt má plně ve své dispozici, zda podá odvolání
proti rozhodnutí, jak vymezí jeho důvody, zda do doby, než je rozhodnutí o odvolání
vydánxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx x xxx x xxxxxxx xxx
xxxxx
xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxní přezkoumat, odvolací
orgán
nemá ani vliv na zmíněné dispozice s odvoláním.
Stanovení povinnosti postupu z moci úřední je zákonem správci daně uloxxxx xxxxxx
xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x
xxxxxxxx xxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxadu (v rovině platební). Cíl správy daní
tak navazuje
na samotný smysl existence daní ve společnosti, kterým je zabezpečení financování
veřejných
potxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxeba povinnost
uloženou správci
daně v rámci zjišťování skutkového stavu. K postupu z moci úřední slouží dále zásada
vyhledávací.
Ta je provedena zejméxx x x xx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx
x xxx
xxzán jen návrhy daňových subjektů. Zásady oficiality a vyhledávací je tedy nutno
chápat
jako povinnost a odpovědnost správce daně nejen za spravedlivý xxxxxx xxxxxxx xxx
x xx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxvci daně, aby
v rámci zjišťování
daňově významných skutečností postupoval co nejdůsledněji, na straně druhé limitem
pro toto pravidlo je důkazní povixxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx
xxxx xx
xxvinnost zjistit skutečný skutkový stav, ale měl by vyvinout maximální úsilí, aby
se tomuto
stavu přiblížil.
Správce daně není vázán dispozicí daňovxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxk může provádět i dokazování iniciované vlastní úvahou. Toto základní
vymezení určuje rozsah povinností daňového subjektu a správce daně a jejich vzáxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xčelu zákona. Rozdělení důkazní
povinnosti
daňového subjektu a důkazní povinnosti správce daně vyplývá z jeho postavení při
správě
daní; správce nemůxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx zásada
vyhledávací
tak jako zejména v trestním právu, což odpovídá faktu, že důkazní povinnost ohledně
výše
daně nenese stát, nýbrž daňový subjekt. Prxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xxxxxxxje možnému kontumačnímu stanovení daně podle pomůcek (srov. § 98).
Zjišťování předpokladů pro vznik nebo trvání povinností provádí správce zejménx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx povinností při správě
daní
ověřuje úplnost evidence či registrace daňových subjektů, zjišťuje údaje týkající
se příjmů,
majetkových poměrů a dalšícx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx
xvedeném v odst. 3, získává informace od jiných orgánů veřejné moci (srov. § 57 až
60),
opatřuje nezbytná vysvětlení (srov. § 79), provádí místní šetření xxxxxx x xx x xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xostačuje ještě k tomu, aby
správce
daně daň vypátral, zjistil, stanovil a poté i přijal (popř. vymohl) její úhradu,
korektivem
ovšem budou další základxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx x x xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xřípadu je povinností správce daně šetřit práva a právem chráněné zájmy daňových
subjektů
a třetích osob v souladu s právními předpisy a používat při vyžxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx prázdnou proklamací, nýbrž výrazem posunutého
definování cíle správy daní a změny chování správce daně označované v důvodové zprávě
k novému zákonu jxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x vyhledávací k momentu zániku daňové povinnosti,
tedy
uplynutím lhůty pro stanovení daně (srov. § 148), resp. zánikem práva vybrat a vymáhat
nedoplatexx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx
x xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxktech
a třetích osobách. Protože se však jedná o činnost, která je přísně regulována zvláštním
zákonem i evropskými unijními předpisy, zdůrazňuje se oxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxránícím údaje o jednotlivých osobách a jejich soukromí je
zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, vztahující se na osobní údaje, které
zpracovxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx
x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxanoví jinak).
Dále
pak se zákon vztahuje na veškeré zpracovávání osobních údajů, ať k němu dochází automatizovaně,
nebo jinými prostředky. Ne na každé xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxmažďování osobních údajů je systematický postup nebo soubor postupů, jehož
cílem je získání osobních údajů za účelem jejich dalšího uložení na nosič ixxxxxxxx
xxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxo zpracovatel systematicky provádějí s osobními údaji, a to automatizovaně
nebo
jinými prostředky. Zpracováním osobních údajů se rozumí zejména shrxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxhovávání, výměna, třídění nebo kombinování, blokování
a likvidace.
Osobním údajem je podle citovaného zákona jakákoliv informace týkající se určxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxo či nepřímo identifikovat
zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho
fyzickou,
fyziolo gickou, psychickou, ekoxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx
xxxx xx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxilí
či materiálních prostředků. Za osobní údaje jsou považovány ty, které fyzickou osobu
určují
nebo mohou určit, a to i nepřímo. Zpravidla se jedná o soxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx
xxx xxx
x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
xdaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích,
členství v politických stranách či hnutích nebo odborových čx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxtlivé údaje podléhají speciální ochraně.
Daňový řád má postavení zvláštního zákona () k zákonu o ochraně
osobních údajů, jeho postavexx xx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxx
xxxxxxxxx xx xxxxx na ochranu osobních údajů pro správce neplatí vůbec. Zákon na
ochranu
osobních údajů pouze počítá s tím, že některá ustanovení tohoto zákona se nepoužixx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxx xx x x xxxxx xx x xx x xx xxxovaného zákona).
lex specialis
Nelze informace shromažďovat ve větším nežli nezbytném rozsahu pro dosažení
cíle správy daní, tj. musí to vždy vést ke správnému zjxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxx
x xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxnost zákona na ochranu osobních údajů v celém rozsahu (srov.
§ 13 až 15 citovaného zákona) stejně jako dozorová působnost Úřadu na ochranu osobních
údajx
xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxjektu nelze vztahovat
pouze k jedné části
daňového řízení ? daňové kontrole. Toto právo musí být daňovému subjektu přiznáno
v celém daňovém
řízení, tedx x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxdovaného ústavně souladného
výkladu příslušného
procesního předpisu, tj. zák. o správě daní a poplatků, lze dospět k jedinému možnému
závěru, podle kxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxena nejen při daňové kontrole, tj. jedné
části daňového
řízení, ale v celém daňovém řízení podle zák. o správě daní a poplatků.
(ÚS, nález
ze dne 12. 5. 200xx
xxx xx xx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx
xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxčástí majetkových práv státu. Prominutí daně či příslušenství daně
podle § 55a odst. 1
daňového řádu, ať již zaplacené či jen splatné, je proto nutno poxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxx xx xxxxxxě
ustanovení § 55a odst. 1 a 2 tohoto zákona a vyhlášky č. 299/1993 Sb. oprávnění daň
či její příslušenství prominout,
je proto nutno považovat za orgáxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx x xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx010
Sb. NSS)
Ačkoli je daňový poradce při zastupování daňového subjektu v daňovém řízení vázán
povinností zachovávat
mlčenlivost (§ 2 odst. 5 zák. o spxxxx xxxx x xxxxxxxxx x x xxxxx x x x xxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
x xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx x x
xxxxx x xxx x xprávě daní
a poplatků. Pravomoc správce daně uložit pokutu za porušení této povinnosti (§ 25
odst. 1 téhož zákona)
se vztahuje xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxou pokutou postižen.
(NSS,
rozsudek ze dne
17. 5. 2007, čj. 1 Afs 107/2006-73, č. 1262/2007 Sb. NSS)
II. Pokud dodatečný platební výměr ukládá plátci odxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxx
xxxx x xxxxxx x xxxxxx
x xxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxňového
subjektu být s nimi seznámen. To nemůže správce daně odmítnout s poukazem na povinnost
mlčenlivosti,
neboť tu nelze porušit sdělením, za které sxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxx
xxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
§ 1 - předmět a účel daňového řádu, § 2 - předmět správy daní, § 5 - zákonnost, zdrženlivost
a přiměřenost,
§ 6 - vztahy mezi subjektem a správcem daněx x x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx
x xx x
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xx x xxxxxx xxxxxx x xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx
x xxxxx x xxxity mlčenlivosti,
§ 53 - průlom do povinnosti mlčenlivosti, § 54 - podmínky poskytování informací, §
55 - zajištění
dodržování mlčenlivosti, § 56 - xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxx xxxxxolních orgánů
a správce daně,
§ 60 - rozsah a obsah protokolu, § 66 - právo nahlížet do spisu, § 68 - zapůjčení spisu,
§ 78 - vyhledávací
činnost, § 79 - vxxxxxxxxxx x xx x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x
xx x xxxxxxxx xxxxxxx
x xx x xxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxx pro stanovení daně,
§ 160 - lhůta pro placení
daně, § 172 - práva a povinnosti ručitele, § 246 - porušení povinnosti mlčenlivosti,
§ 255 - zvláštní
ustxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx
x xxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxístupu k informacím; § 3 odst. 6, § 5 odst.
1, § 11 až 13, § 15, 28
zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů; zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně
utajovanxxx xxxxxxxxx
x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxxxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxxx
x xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xx xxx xx xxxxx x x x xxxxxxxx x 2 písm. g) zákona
č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě
a o změně některých zákonů
Mezinárodní předpisy:
sdělení č. 115/2001 Sbx xx xxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xx xxxxx05 Sb. m. s.;
směrnice Evropského
parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti
se zpracováním
osobních údajů x x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxe,
č. 5,
2008,
s. 11-12.
Šustr,
A.
Advokát jako třetí osoba v daňovém řízení a povinnost zachovávat mlčenlivost.
Daňová a hospodářská karxxxxxxx
xx xx
xxxxx
xx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xx xxx
xxxxx
xx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxlivosti.
Právní rádce,
č. 3,
1998,
s. 15-16.
ČÁST DRUHÁ
OBECNÁ ČÁST O SPRÁVĚ DANÍ
HLAVA I
SPRÁVCE DANĚ A OSOBY ZÚČASTNĚNÉ NA SPRÁVĚ DAxx
xxx x
xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx orgán, případně i jiný orgán, pokud
jej
zvláštní zákon v příslušném rozsahu zmocňuje k výkonu správy daní. Postavení správce
daně tak mohou mít vedle stxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x
xxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxí
nebo jejich placení podle zákona upravujícího správu daní. Nemusí se přitom jednat
výlučně
o orgány správní (např. soudy v rámci agendy soudních poplxxxx x xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xádu, vymezuje pojem správní orgán. Nutnost tohoto vymezení vyplývá ze
skutečnosti,
že v platném správním řádu je tento pojem vymezen toliko jako legisxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxu, neboť přisuzovat tomuto pojmu jiný
význam
by bylo v rozporu s principem jednoty a vnitřní bezrozpornosti právního řádu.
Výjimku ve vrchnostenském xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx
xxxxxxy
mu musí být zákonem přiznána procesní způsobilost. V odst. 3 je proto zakotvena aktivní
i pasivní legitimace správce daně k podávání návrhů na zahájenx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx
x x xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xe správce daně účastní jako věřitel, xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxi.
S ohledem na ústavní kautelu, podle níž lze státní moc uplatňovat „jen v případech,
v mezích
a způsoby, které stanoví zákon“ (srov. čl. 2 odst. 3 Ústavx x xxx x xxxxx x xxxxxxxxx
xx xxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxé jsou ke správě daní oprávněny a v jakém rozsahu jim
toto
oprávnění přísluší, tj. aby byla dostatečně určitě vymezena věcná příslušnost ke
správě daní.
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxb oprávněných k výkonu
správy daní a § 11 vymezující rozsah kompetencí správce daně při správě daní.
Správcem daně může být ve smyslu daňového řádu jakxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxi přitom rozumí daňový řád správní orgány
a jiné
státní orgány. Správní orgány daňový řád po vzoru správního řádu definuje jako orgány
moci
výkonné (orgxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxcké osoby oprávněné
k výkonu působnosti v oblasti veřejné správy. Jiné státní orgány daňový řád blíže
nedefinuje.
Výkladem této tzv. zbytkové xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxby), kterým je zákonem či na základě zákona svěřena působnost k výkonu správy
daní a které zároveň nelze podřadit pod definici správního orgánu.
klauzulx
Slovxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxý z
těchto
výkladů chápe spojení „na základě zákona“ výhradně jako odkaz na podzákonné právní
normy, tedy nařízení vlády, k jejichž vydávání je založenx xxxxxx xxxxxxxx x xxx
xx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx předpisy vydávané územními samosprávnými celky.35 Slabinou
tohoto výkladu je skutečnost, že (ač výjimečně) existují též případy, kdy je věcná
přísxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxxx vydané podzákonné právní
normy (srov. komentář k tomuto ustanovení bod 4).
Druhým možným výkladem je, že slovní spojení „na základě zákona“ odkazujx
xxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxna správců daně - fyzických
či právnických osob vykonávajících působnost v oblasti veřejné správy, např. lesní
stráže
či stráže přírody (srov. odst. 2 xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxx
xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxx, atrakci (srov. § 19), dožádání (srov. § 17) či rozhodnutí o sporech
o místní
příslušnost (srov. § 14 odst. 2), neboť xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx
o prvotním založení věcné příslušnosti správce daně jako takové.
Dalším výkladem, k němuž se přiklánějí též autoři, je, že slovní spojení „na základx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
Při určení jednotlivých orgánů veřejné moci oprávněných k výkonu správy daní je
třeba vycházet z okruhu peněžitých plnění považovaných pro účely daxxxxxx xxxx xx
xxx
xxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx xx x x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxcími jejich postavení a činnost, popř.
zvláštními
zákony upravujícími jednotlivé daně.
Ke správě daní v užším pojetí, tj. peněžitých plnění označexxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx xxx
xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxgány [srov. § 1 odst. 1 písm. a) zákona o územních
finančních orgánech], ale v případě spotřebních daní a daně z přidané hodnoty vybírané
při
dovozu uskutxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxx x
xxxxxxxxxxx
xxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxmentář k § 2 odst. 3) jsou kompetentní orgány veřejné
moci, které provádějí zpoplatněné úkony, tj. jednotlivé správní orgány v případě
správních
poplaxxx xxxxxx x x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x x x xx xxxxx x xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x x xxxxxx xxxxxx xxxx x xxlektivním
vyjednávání;
k aplikaci daňového řádu srov. též komentář k tomu ustanovení, bod 9) a jednotlivé
soudy v případě soudních poplatků (srov. § 8 xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxstních poplatků (srov. § 11 a 14 zákona o místních poplatcích),
-
orgány celní správy v případě mýtného a časových poplatků za užívání určených pozemnxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxmní finanční orgány v případě poplatku za využívání zdroje přírodní minerální
vody
(srov. § 20 lázeňského zákona, a § 2 zákona o územních finančních orgxxxxxx xx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx x x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxech),
-
xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxh osvědčení
pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin,
-
krajské úřady a obecní úřady v případě poplatku za znečišťování ovzduší (zde spolu
s celníxx xxxxxx x xxxxx x xx xx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxdech
a o změně některých dalších zákonů),
-
Státní fond životního prostředí v případě poplatků za uvádění obalů nebo baleného
zboží
na trh či do oběhu (xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxx
x xxxxxxxx x x xxxxx xěkterých dalších zákonů),
-
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v případě poplatku za trvání ochranných
práv k chráněné odrůdě (srov. § 2xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx
x
xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx
xx
xxxxxxx xxnětí pozemků plnění funkcí lesa (srov. § 47 a násl. zákona č. 289/1995
Sb.,
o lesích),
-
správy národních parků v případě poplatku za vjezd a setrvání mxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xřírody a krajiny),
-
Správa úložišť radioaktivních odpadů v případě odvodů vybíraných na základě zákona
č. 18/1997 Sb., atomového zákona (srov. § 27 xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x roční výše příspěvku obcím a pravidla jeho poskytování),
-
Ministerstvo životního prostředí a orgány územních samosprávných celků v případě
odvodx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx
x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xxx xxx xxxxxušný správní
poplatek
vyměří, vybere (eventuálně i vymáhá) správní orgán provádějící zpoplatněný úkon (srov.
§ 5 odst. 1 zákona o správních poplatcíxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xádu.
Do oblasti dělené správy spadá též vymáhání peněžitých plnění (s výjimkou
správních poplatků), která byla uložena ve správním řízení jinými spxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxních orgánů [srov. § 5 odst. 4 písm. m)
zákona
č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky]. Komplexně jsou tyto případy označovány
jako tzv. věcná dxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxší
případy,
např. správa poplatků za odebrané množství podzemní vody a za vypouštění odpadních
vod,
u nichž výši poplatku stanoví rozhodnutím Česká inxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx
xx xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxní těchto poplatků již ale zákon svěřuje obecnému správci
daně,
v tomto případě celním orgánům, které postupují podle daňového řádu [srov. hlavu
X zákoxx
xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxzpočtové
kázně [srov. § 1 odst. 1 písm. j) zákona o územních finančních orgánech]. Obdobně
by bylo možné najít celou řadu jiných peněžitých plnění spadaxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xxxx
xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xůsobnosti v oblasti veřejné
správy, které se mohou dostat do postavení správce daně, je v současné době minimum.
Zpravidla totiž tyto právnické či fyzixxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x
xxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xako příklad fyzické osoby vykonávající působnost v oblasti veřejné správy, která
je v postavení správce daně, lze uvést různé druhy tzv. stráží působíxxxx xx xxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx
xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxáštních právních předpisů v blokovém řízení (srov.
§ 38
a násl. č. 289/1995 Sb., lesního zákona, § 81 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody
a krajinxx
x xx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxx
x xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx x xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxvce
daně vymezoval pouze v rámci legislativní zkratky zavedené v § 1 odst. 3 a rozuměl
jím
„územní finanční orgány a další správní i jiné státní orgány Čexxx xxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxx
xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx správci daně podle zák. o správě daní a poplatků a
které
jsou jimi podle daňového řádu, je na první pohled zřejmá. Širší definiční okruh subjektů,
které mxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx o správě
daní
a poplatků do přijetí daňového řádu. Proto ve vymezení správce daně v rámci zák.
o správě
daní a poplatků nenalezneme např. kraj, neboť v dobx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx x
xxxx
xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxkon č. 129/2000 Sb., o krajích.
K odst. 3 [Procesní způsobilost správce daně]
Správce daně není, až na výjimky, samostatnou osobou ve smyslu práva. Zxxxxxxxx
xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx
x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxý postavení organizační složky
státu
přiznává v plném rozsahu pouze Generálnímu finančnímu ředitelství). Přitom ani organizační
složky státu nejsox xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxná,
že správní
orgán a potažmo správce daně nemá právní subjektivitu (srov. též komentář k § 11
odst. 1).
Právní subjektivitu nemá dle ustálené judikaxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx
xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxjící právní subjektivitu účinně vymáhat daňové
pohledávky, popř. jiná práva a plnění, související se správou daní v soukromoprávním
řízení,
a hájit txx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx legitimaci neboli způsobilost
jednat před soudem (též procesní způsobilost). Správce daně nicméně nemusí být
v soukromoprávních sporech toliko strxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxí legitimaci).
Skutečnost, že se správce daně při výkonu své působnosti v oblasti správy daní nepohybuje
vždy pouze v oblasti veřejného práva, ale nexxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx x x xxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxkového přesahu výkonu správy daní do civilního procesu, kterým
je vymáhání pohledávek za daňovými subjekty v insolvenci. Dostane-li se daňový dlužníx
xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xalobě, jsou-li jeho přihlášené
pohledávky v rámci přezkumného řízení popřeny co do výše či pravosti, a dále se těchto
řízení xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxu pohledávku uspokojit.
Do obdobného procesního postavení se správce daně může dostat též tehdy, pokud
např. omylem vyplatí přeplatek na dani na účex xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxmce přeplatku bezdůvodné obohacení, které je ve smyslu § 451 obč.
zák.
povinen správci daně vydat. Pokud příjemce bezdůvodné obohacení nevydá dobrovxxxxx
xx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx učinit opět pouze v rámci
civilního
procesu (občanského soudního řízení).
Správce daně je samozřejmě nadán též pravomocí domáhat se v rámci soudníhx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx právního úkonu učiněného
daňovým dlužníkem dle § 40a obč. zák. atp., je-li to k řádnému výkonu správy daní
a zajištění
práva státu na výběr daní nezbytnx xx xxxxxx x xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxx xxxx x xxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xvých nároků, které jí vznikly v souvislosti
s výkonem správy daní žalovaným správcem daně. Nejčastěji se bude jednat o domáhání
se náhrady škody způsobxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
§ 5 citovaného zákona sice o odpovědnosti státu za škodu způsobenou rozhodnutími
vydanými v řízení prováděném podle daňového řádu explicitně nehovořxx xxxx xxxx xxxxxx
xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxci považovat za určitý poddruh správního
řízení.
Spory o náhradu škody podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu
veřejné moci řeší oxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx Obvodní soud
pro Prahu
1 v případě územních finančních orgánů či celních orgánů či Obvodní soud pro Prahu
2 v případě
soudů, jednají-li jako správci daněxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxx x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxocesní způsobilost správce daně zakotvená komentovaným ustanovením
daňového řádu je však přísně omezena pouze na věci související se správou daní. V
xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxící se zajištěním dennodenního
chodu
správce daně, jako jsou spory s dodavateli spotřebního materiálu (kancelářské vybavení
atp.)
či služeb (telekoxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x
xxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxx xkutečnost,
že stranou sporu je přímo Česká republika a za ni jedná příslušná organizační složka
státu,
např. Generální finanční ředitelství v případě xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx. Procesní způsobilost správce
daně
pro soukromoprávní řízení je tedy jednou z jeho veřejnoprávních kompetencí (pro výklad
pojmu veřejnoprávní xxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
kompetenci.
Výkon veřejnoprávní nelze delegovat na jiný subjekt, aniž by k tomu
byl nositel této zmocněn zákonem. Vzhledem k xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx
xxxx
x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xdvokátem či jinou osobou.
kompxxxxxx
kompetence
kompetence
Ministerstvo financí ČR k této otázce dlouhodobě zaujímá zamítavý postoj.
Za správce daně podle něj musí v rámci občanskéhx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxa logickým důsledkem základních zásad, jimiž se správa
daní
řídí. Zastoupením správce daně advokátem či jinou osobou by zejména došlo k prolomení
obecxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxi, neboť zastoupením by
správci daně nedůvodně vznikaly nedůvodné vícenáklady. Platy úředních osob jsou na
rozdíl
od nákladů na externisty fixním nákxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xx xxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxkatura
Na rozdíl od dřívější právní úpravy zák. o správě daní a poplatků svědčí správci
daně
procesní způsobilost podle daňového řádx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx
xxxx
xxxxx xxxxxušenství daně pod definiční rámec daně jako takové, a je tedy předmětem
správy
daní, jejíž cíle má správce daně za úkol sledovat též prostřednictvím své xxxxxx
x xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxx
xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xsrov. § 1 odst. 1 a § 58 zák. o správě daní
a poplatků).
Judikatura:
I když finanční úřady jako organizační složky státu nemají způsobilost mít práva
a xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxhu (ve všech věcech patřících do pravomoci
soudů), ale jen
v těch věcech, v nichž jde o správu daní. Ve smyslu ustanovení § 19 části věty za
středníkem o. sx xx xxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx
xx xxx xxx xx xxxxx
xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxanční úřad, jemuž se podle tzv. žaloby z lepšího práva mělo dostat v
souvislosti s vymáháním
daňového nedoplatku z výtěžku na úkor žalobce vícex xxx xx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx
xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxx xxxxxxx
xxkladem takové žaloby je nárok na vydání bezdůvodného obohacení.
exekuce
(NS, usnesení ze
dne 29. 6. 2004,
sp. zn. 25 Cdo 2489/2003)
Nechá-li se žalovaný správnx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxně založil
nerovnost mezi
oběma účastníky řízení před soudem. Ochrana informací o osobě žalobce daňového subjektu
je přitom plně
zajištěna povinnostx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx x x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxS)
Je-li předmětem incidenčního řízení věc vyměřování a vybírání cla, daní nebo poplatků,
má celní úřad
způsobilost být účastníkem soudního řízení (x xx xx xx xxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xx
xxx xxx xxx xxxxx
xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xtane se rozhodnutí neplatným,
neboť v něm
chybí jedna ze základních náležitostí rozhodnutí, kterou je označení oprávněného
správce daně.
(KS České
Buxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
své pohledávky
i z majetku dlužníka, který mu ušel odporovatelným právním úkonem. Pro správce daně
proto odpůrčí
žaloba představuje jeden z právních nxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxh
odporovatelnosti
právní pohledávky na daních.
Podle § 19 o. s. ř. způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost
mít práva a povinnostxx
xxxxx xxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxx x
xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xaní
a poplatků představuje
v tomto ohledu úpravu speciální, které je třeba dát přednost před úpravou obecnou.
Jde o klasický případ,
kdy je způsobilost xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxx xxxx xx xxxxxxxxxx
xx xx xxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxx, sp. zn. 21 Co 344/2001)
Finanční úřady jako správci daně mají způsobilost být účastníkem občanského soudního
řízení, avšak
nikoli v plném rozsahu, axx xxx x xxxx xxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxx xxxxx
xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxní
vymahatelné pohledávky na daních, má finanční úřad způsobilost být účastníkem občanského
soudního
řízení.
(NS, rozhodnutí ze dne 28. 1. 1998, sp. zxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxxxx x x xxxxxxxx xxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x xxxx x xxxxxx
xxíslušnost,
§ 17 - dožádání, § 18 - , § 19 - , § 161 odst. 3 - věcná dělená správa
delegace
atrakce
Související předpisy:
§ 1 odst. 1, § 10 odst. 1 zákxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x x xxxxx x xxxona o správních
poplatcích; zákon
o soudních poplatcích; zákon o místních poplatcích; § 19 o. s. ř. - procesní způsobilost;
§ 40a obč. zák.,
§ 42a obč. xxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx x xxx x xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxxxx x zákona o spotřebních daních;
§ 4 odst. 1 zákona
o DPH; § 38 a násl. zákona č. 289/1995 xxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxx x xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxx
xx xxxxx04 Sb., o rybářství,
výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o
změně některých zákonů
(zákon o rybářství); člx x xxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx
x xxxx xx xxxxx x xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xákon o odpovědnosti
za škodu
způsobenou při výkonu veřejné moci
Literatura:
Vedral,
J.
Správní řád - komentář.
Praha :
BOVA - POLYGON,
xxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxx x
xxxxx xxxxxx xx xxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxvce daně
Ondřej
Dráb,
Z důvodové zprávy:
Pravomoc správce daně
Návrh vychází ze skutečnosti, že orgán veřejné moci není nadán subjektivníxx xxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxnností správce daně. Je tak
promítnuta
zásada zákonnosti, podle níž lze veřejnou moc uplatňovat pouze v zákonem vymezených
případech a zákonným způsoxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxx x xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxsahu daném účelem (cílem)
správy daní vedl registry či evidence daňových subjektů a jejich povinností. Ačkoli
to návrh
explicitně nepředvídá, předpoxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxjící znění mohlo zúžit pravomoci správce daně, neboť
ten
by podle dosavadního znění § 11 mohl vést toliko řízení upravená v daňovém řádu.
Vzhledem
k exisxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x
xxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxě nadán žádnými subjektivními právy a povinnostmi. To
vyplývá jednak ze skutečnosti, že správce daně není - až na výjimky - osobou ve smyslu
práva (srov. xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxávci daně
proto
nepřísluší žádná oprávnění, ale je naopak nadán veřejnoprávními kompetencemi (pravomocemi).
Na rozdíl od daňových subjektů a dalšícx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxsponují, správce daně své (práva v obecném, nikoli
právním
slova smyslu) vykonávat musí. Správce daně byl nadán kompetencemi v oblasti vexxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxnit „může“, při naplnění zákonných
podmínek pro tento úkon jej učinit „musí“ a samozřejmě, nejsou-li zákonné podmínky
naplněny,
učinit jej nesmí. V opxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx
kompetence
xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xprávcem daně může být i fyzická
či právnická osoba vykonávající působnosti v oblasti veřejné správy (tedy osoba ve
smyslu
práva), neboť při výkonu veřexxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx
xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xbecnými právními předpisy (zejména obč. zák.) nelze vztáhnout k jejich jednání jakožto
jednání orgánů veřejné moci.
V tomto směru se daňový řád význxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx
xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx ke správnému a úplnému zjištění, stanovení a splnění daňových povinností
-“
(srov. definici správy daní v § 1 odst. 2 citovaného zákona).
V souladu s úxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx x x xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx x xxtavy
a čl. 2 odst. 2 Listiny), je tedy nutné, aby pravomoci správce daně byly dostatečně
určitě zakotveny
zákonem, tj. aby byla dostatečně určitě vymezxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxující výčet jednotlivých pravomocí správců daně a na něj navazující
další ustanovení daňového řádu, jež jednotlivá práva a povinnosti správců daně, kxxxxxx
xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx v x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxnou na správě daní, zejména daňovým subjektem,
nabývá
na významu především s ohledem na skutečnost, že rozhodnutí vydaná věcně nepříslušným
správcem xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxx xxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx. a) a komentář
k němu].
Oproti dřívější právní úpravě zák. o správě daní a poplatků dochází ke koncentraci
základního vymezení jednotlivých oblastí xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxx
xxx x x xxxxedu „legislativní čistoty“ daňového řádu jako procesní normy upravující
oblast
správy daní jistě ku prospěchu. Komentované ustanovení je třeba rozuxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxní ustanovení daňového řádu zakotvující působnost správců
daně (a související povinnosti ostatních osob zúčastněných na správě daní) nesmí
překročxx
xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx pokud by měly být
správce daně zakotvené daňovým řádem rozšířeny o působnosti nové,
překračující
rozsah stanovený komenxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
kompetence
de lege ferenda
xxxxxxx xx xxxx x vůči procesním ustanovením jiných, zvláštních zákonů
upravujících postavení (veřejnoprávní a povinnosti) správců daně. Ve vztahu
k xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxs
kompetence
K odst. 2 [Registry a evidence ]
Zřizování a vedení registrů a evidencí daňových subjektů a jejich daňových povinností
je pro výkon správy daní, a tím pxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxx právního řádu třeba považovat za ucelenou, neboť ustanovení jiných
právních předpisů regulujících registry vedené orgány veřejné moci a/nebo ochraxx
xxxxxxxx
xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx09 Sb., o základních registrech,
a pro oblast
ochrany osobních údajů daňový řád výslovně zakotvuje pravomoc správců daně osobní
údaje
shromažďovat (sxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxávních
principů správy daní, zejména zásady zákonnosti. V souladu s touto zásadou musí
být zřízení každého registru či evidence, ale též rozsah údajů a xxxxxxxxx x xxxx
xxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx
Zákon blíže nespecifikuje, v jaké formě mohou být nezbytné registry zřizovány
a vedeny. S ohledem na stávající stav techniky je zřejmé, že se bude jedxxx xxxxx
xxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxý daňový informační systém (tzv. ADIS) obsahující
registr
daňových subjektů a jejich daňových povinností či Administrativní registr ekonomických
sxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxění údajů vedených v registrech a evidencích
správce
daně třetím osobám omezováno pouze zásadou neveřejnosti správy daní (srov. komentář
k §
9) a z ní vyxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xx xx xx
xxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxi explicitně
stanovenými
zákonem. Správce daně proto zcela legitimně neumožní nahlédnout do daňového spisu
či
na osobní daňový účet jiné osobě, než ktxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx
x xxxxxxxx
xxxx xxxxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxo
spisu (srov. § 66 a násl.). Na druhou stranu by správce daně neměl komukoli odpírat
informace o tom, zda je určitá osoba registrovaná k určité dani atp. Ixxxxxxxx x
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxx
xxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxh ve veřejnosti dostupných informačních systémech
veřejné
správy, jako jsou obchodní rejstřík, registr živnostenského podnikání či katastr
nemovixxxxxx
x xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxx xxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxrávce daně, stane se rozhodnutí neplatným,
neboť v něm
chybí jedna ze základních náležitostí rozhodnutí, kterým je označení oprávněného
správce daněx
xxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x x 3 - zásada neveřejnosti, shromažďování
osobních a jiných údajů,
§ 10 - vymezení pojmu správce daně, § 52 a násl. - povinnost mlčenlivosti, § 66 a násl.
x xxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxx xxxxxxx
x xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx
M.;
Telecký,
D.;
Válková,
H.
Zákon o správě daní a poplatků.
Praha :
C. H. Beck,
2002.
Úřední osoby
Ondřej
Dráb,
Z důxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxacovník správce daně pojmem úřední osoba. Prostřednictvím
úředních osob pak správce daně vykonává svou pravomoc.
Úřední osobou je ve smyslu odst. 2 txxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx daného zákonem a která se bezprostředně podílí na výkonu pravomoci
správce daně.
Odst. 3 upravuje způsob, kterým úřední osoba prokazuje svá oprávněnx x xxxxxx xxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxk reflektována skutečnost, že správcem
daně
nejsou pouze územní finanční orgány, ale i soudy, orgány obcí apod.
Podle odst. 4 by mělo být ze spisového mxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx
xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxx osobu identifikovat. Osobě zúčastněné na správě daní je pak umožněno,
aby vždy, když přijde do styku s úřední osobou, požádala tuto úřední osobu o její
ixxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xx xxxxx
x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxoci při správě daní, jako úřední osoby. V tomto směru je
terminologie zaváděná daňovým řádem výstižnější oproti dřívější úpravě zák. o správě
daní a popxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxá o jakéhokoli
zaměstnance,
popř. pracovníka (přisoudíme-li tomuto označení širší význam než označení zaměstnanec),
správce daně, ale jedná se pouzx x xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxoba zřejmé i to, že se jedná o veškeré fyzické osoby
oprávněné k výkonu pravomocí správce daně, aniž by musely být ke správci daně
nutně v pracovněprávním xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx
a přesto bezesporu může být a zpravidla bývá úřední osobou ve vztahu k ukládání a
vybírání
místních poplatků či ve vztahu k provádění veřejné správy na záxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxn
tím reaguje na skutečnost, že správcem daně mohou být ve smyslu § 10 daňového řádu
též
fyzické osoby, tj. nikoli pouze státní orgány, orgány územní samoxxxxxx xx xxxxx
xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxkonu této činnosti daňovým řádem považována
současně
za úřední osobu. Příkladem těchto osob jsou různé druhy tzv. stráží působících na
poli
ochrany přxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxrávci daně,
jehož pravomoc vykonává, a to jen v rozsahu, v jakém jí byl výkon těchto činností
daným
správcem daně svěřen. Existují zde tedy v podstatě dvě xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx působí, a užší, vymezená rozsahem jakéhosi pověření
uděleného jí tímto správcem daně (srov. komentář k odst. 4). Překročí-li úřední osoba
tyto
meze, jxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxčastněnou na správě
daní)
právně nezávazné.
Při překročení mezí svého pověření úřední osoba odpovídá adresátovi za škodu takovým
jednáním způsobexxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xezích svého pověření, které bude nicméně
přesahovat rozsah věcné příslušnosti správce daně (jakkoli je to spíše teoretická
záležitost),
řídí se odpoxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx považovat
za její pochybení opravňující správce daně k regresu (vyžadování xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxotného, tj. absence pověření nezákonného,
nemůže
být správcem daně považována za porušení (zpravidla pracovněprávních) povinností
úřední
osoby, nxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
x xxxxxx
xxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxušování.
xxxxxxxxxx
Osoba, která je považována za úřední osobu podle daňového řádu, je zároveň úřední
osobou (dříve veřejným činitelem) z pohledu trestního prxxx xxxxxx x xxx xxx xxxxxxxxx
xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx
xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx skutkovou podstatu trestných činů ve věcech veřejných,
zejména trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby či některého z trestných činů
souhrnnx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx činnosti (např. násilí
proti
úřední osobě, vyhrožování s cílem působit na úřední osobu či podplácení).
K odst. 3 [Služební průkaz] a 4 [Určení odpovědxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxx x xx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xrovádí jeho zaměstnanci,
jiné osoby, jimž je výkon pravomoci správcem daně svěřen (např. starosta), popř.
správce
daně - fyzická osoba ? sám. K tomu, abx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxvce daně oprávněna k výkonu správy daní v daném konkrétním případě, slouží
odst. 4 komentovaného ustanovení, který předpokládá, že příslušná osoba buxx xx xxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx
xxxx
xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxěřil výkon správy daní a v jakém
rozsahu.
xx xxxxx
Toto pověření musí být dle zákona zachyceno v úředním záznamu (srov. § 63), který
musí vedle údajů o správci daxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxávněn vykonávat pravomoci správce daně a v jakém rozsahu, tj. stanovit okruh
úkonů,
k nimž je tento zaměstnanec oprávněn. Nutno si ovšem uvědomit, že úřxxxx xxxxxx xx
xxx
xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx
xxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xx byl svěřen výkon správy daní.
xxxxxxxxxxxxx
Samotné pověření výkonem správy daní ( povahy) v praxi zpravidla
vyplývá z kombinace obsahu interních xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx (jak povahy interní, tak povahy obecně závazné, např. ze zákoníku práce) a navazujícího
zařazení zaměstnance správce daně do určitého útvaru a pozice xx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx
konstitutivní
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxotlivých úkonů,
ke kterým
je úřední osoba v rámci svého pověření oprávněna. Stejně tak zákon neurčuje, zda
musí
být úřední osobě pověření vydáno vůči kaxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx
xx xxx
xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x
xxxxxxx
xx xxxxxxxxx procesní ekonomie je třeba dojít k závěru, že pověření konkrétní úřední
osoby může a zpravidla by též mělo znít na výkon jasně definovaných pravomocí vůxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxu, jak uvádí samotná důvodová zpráva k daňovému řádu, cílem tohoto
formálního pověřování úředních osob je, aby bylo „ze spisového materiálu vždy zjistxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx
x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxt“. Tuto možnost identifikovat
konkrétní úřední osobu (zaměstnance správce daně), která se podílela na konkrétním
úkonu, a ověřit si existenci jejíhx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxení výkonem správy daní bude, jak již bylo zmíněno, zpravidla stanoveno
en bloc ve vztahu ke všem zaměstnancům zařazeným na určitou pracovní pozici
do uxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxé nelze třetí osobě
zpřístupnit),
a proto nebude osoba zúčastněná na správě daní schopna existenci pověření
určité úřední osoby k výkonu spráxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
a priori
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xověření nemusí být vyhotoven v relaci „konkrétní
úřední osoba - konkrétní osoba zúčastněná na správě daní - konkrétní úkon“, musí ovšem
obsahovat přinxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxrolního
oddělení
Finančního úřadu v Berouně se pověřují prováděním kontroly plnění daňových povinností
daňových subjektů v rámci místní příslušnosxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxx
x xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx pravomoci správce daně v rozsahu provádění kontroly plnění daňových
povinností fyzických osob s příjmením začínajícím na A až F místně příslušejícícx
xx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx x
xx xxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx
x xxansparenci v otázce, kdo je oprávněn vykonávat určité pravomoci správce daně
v konkrétním případě a kdo je skutečně vykonával, slouží též skutečnost, xx xxxxxxx
xxxx xx
xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxní shora zmiňovaného úředního záznamu), a
to
nejenom před samotným úkonem této úřední osoby, ale zejména též kdykoli poté.
V případě daňových subjekxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xsoba vůči daňovému subjektu jednotlivé úkony začala
činit. Informace o pověření úředních osob k výkonu pravomoci správce daně v širším
rozsahu
lze žádxx xxxxx xx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxní osoby sdělit osobě
zúčastněné na správě daní své jméno, příjmení, služební nebo obdobné označení a informaci
o tom, ve kterém organizačním útvaru spxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx xxutečně pověřena k provedení určitého úkonu za správce daně, tak účinné využití
práva
podat stížnost proti chování konkrétní úřední osoby (srov. komenxxx x x xxxxx
x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xx xxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxí jednat, je skutečně
úřední
osobou, slouží též povinnost úředních osob prokázat svou kompetenci k provádění úkonů
při správě daní služebním průkazemx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxvců daně služebními průkazy disponují, vztahuje se povinnost předložit
služební
průkaz pouze na případy, kdy tak stanoví zákon.
Taková povinnost jx xx xxxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxelství
a Ministerstva financí ČR. Ti jsou při plnění svých úkolů podle tohoto zákona povinni
své oprávnění k dané činnosti prokázat služebním průkazem xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxkou č. 249/2010 Sb. Náležitostí služebního průkazu nicméně
není rozsah oprávnění držitele konkrétního služebního průkazu (konkrétního zaměstnanxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxazu je zaměstnancem v územním
finančním orgánu České republiky a má oprávnění vykonávat úkony v souladu se zákonem
č. 531/1990 Sb., ve znění pozdějších xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxstněné na správě daní toto své
oprávnění
prokázat nejenom svým služebním průkazem, ale též předložením úředního záznamu
o svém pověření k provádění taxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxi náležitosti, resp. do vzoru služebního průkazu zaměstnance územních finančních
orgánů, doplnit.
xx xxxx xxxxxxx
Obdobně prokazují služebním průkazem svou příxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxců celní správy stanoví vyhláška č. 197/2001 Sb. S ohledem na rozsah
údajů uváděných na služebním průkazu příslušníka Celní správy ČR, který prokazujx
xxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxrávě daní totéž, co bylo výše řečeno
k zaměstnancům územních finančních orgánů.
Ostatní úřední osoby, resp. zaměstnanci ostatních správců daně, ktxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xpravidla povinny předložit
vedle úředního záznamu o pověření k provádění příslušného úkonu (úkonů) též svůj
průkaz
totožnosti (občanský průkaz či jixx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxx
xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx
xváděným v pověření.
S účinností služebního zákona (od 1. 1. 2012) budou služebními průkazy disponovat
všichni zaměstnanci státních úřadů, přičemž xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxx xxxxx doporučit, aby v případě správců daně obsahoval služební průkaz mimo
příslušnosti
k určitému státnímu úřadu též informaci o rozsahu pravomocí jeho drxxxxxx xx xxxxxx
x xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxovádění působnosti správce daně (v rozsahu úkonu,
k jehož provedení se chystá), a osoba zúčastněná na správě daní následně odmítne
s takovou
úřední osoxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx x xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxak neplatí absolutně.
Povinnost úřední osoby prokázat svá oprávnění, tj. své pověření k výkonu správy
daní, je sice zákonem stanovena kategoricky, xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxx xxxxx x xx xxxx xsoba zúčastněná na správě daní požádá. Takový výklad zákona
je ale
třeba odmítnout, neboť by mohl vést k jeho nadužívání a k „šikanóznímu“ jednání osob
zxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx x x xxxxx xxx xxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxdu této povinnosti
osoby
by proto mělo být vždy přihlíženo k účelu tohoto ustanovení. Tím je ochrana oprávněného
zájmu osoby zúčastněné na správě daní nx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx
xxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxxxxx xxxesy úřední osoby formou podání stížnosti dle § 261), a dále ochrana
osoby
zúčastněné na správě daní před eventuálním zneužitím pravomocí úřední osoby, xx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xehdy,
činí-li tato úkony mimo své pracoviště (např. při provádění místního šetření v terénu)
či
obecně shledává-li se s ní osoba zúčastněná na xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
x xxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxx xxopak považovat případy opakovaného jednání s toutéž úřední osobou
či
dožadování se prokázání pověření úřední osoby, vyplývá-li její pověření
xx xxxxxxx
xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxx
xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxkázání pověření úřední osoby k provedení
určitého úkonu by proto měla mít osoba zúčastněná na správě daní důvodné pochybnosti
o existenci takového povxxxxxx
de factx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx x xxx
xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xáležitostí rozhodnutí, kterou je označení oprávněného
správce daně.
(KS České
Budějovice, rozhodnutí ze dne 24. 7. 2002, sp. zn. 10 Ca 70/2002)
Soxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
Související předpisy:
§ 13a zákona o územních finančních orgánech; § 28 odst. 3 zákona č. 13/1993 Sb.,
Celního zákxxxx xxxxxxxx
xxxxxx x xx xxxxx xx x xxxx xxxxx x xxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx
x xxvodové zprávy:
Místní příslušnost (§ 13 až 15)
Vedle věcné příslušnosti, která se odvíjí od příslušné k výkonu správy
daní,
stanoví xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx právnických
osob,
jsou-li tyto osoby daňovými subjekty. V odůvodněných případech hospodárnosti správy
daní
výjimečně stanoví daňový řád pro správu xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxx
xe správce daně obvykle provádí úkony při správě daní v obvodu své místní působnosti.
Návrh pak výslovně připouští vykonat úkon i mimo obvod jeho územní pxxxxxxxxxx
kompetence
xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx správců daní. Např. nelze-li podle obecných
pravidel obsažených v tomto ustanovení určit místní příslušnost při správě daní náležející
do působnostx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx
K § 13
Odst. 1 stanoví základní kritérium pro určení místní příslušnosti, kterým je u fyzické
osoby
místo pobytu a u právnické osoby její sídlo. Pod pojex xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxu nelze určit, pak je to místo, kde se fyzická osoba převážně zdržuje.
Pojem
místo pobytu je tedy pro účely správy daní chápan v širším slova smyslu než pojxx
xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxy je zahrnuta adresa, pod kterou je
tato právnická
osoba zapsaná v příslušném veřejném rejstříku (typicky obchodní rejstřík). Pokud
se vznikem
právnixxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx rozhlasu), jde o
adresu, na které
právnická osoba skutečně sídlí a kterou je tato osoba povinna ohlásit správci daně
při registraci
(§ 127). Důvodem pro xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx
xx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xungování
správy
daní není vhodné, aby mohlo docházet k šikanózním změnám „skutečného sídla“, které
by měly
za následek přesouvání agendy z úřadu na úřax x x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx xelze provádět tak, aby mohlo docházet k případnému zdržování a zdražování
správy
daní. Daňový subjekt, který přesune svou správu (tedy své skutečné síxxx xx xxxxxx
xxxx xxxxxx
xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx
xxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxmu, by měl být stále místně příslušný k původnímu
správci
daně. Případnému zvýšení nákladů na komunikaci s tímto správcem daně, které může
vzniknout
v dxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx
x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxání ve smyslu § 45 odst.
2.
xxxxxxxx
Místně příslušným správcem daně pro správu daně z nemovitostí je podle odst. 2 správce
daně, v jehož obvodu územní působnosti xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
x x xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxvení stanoví pravidla určení místní příslušnosti správců
daně, tj. pravidla pro určení, který z věcně příslušných správců daně (srov. komentář
k § 10 a xxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxtvené v odst. 1 komentovaného
ustanovení se výrazně neodchyluje od dřívější právní úpravy stanovené zák. o správě
daní.
Na rozdíl od dřívější právní úpxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxx x x x xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
x jejich případné stanovení, popř. doplnění obecných pravidel, ponechává na zvláštní
právní předpisy upravující jednotlivé oblasti, které se v procexxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxx
xxxxxx xxxxx x xxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx x xxx xxxxx xx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx xx xředpisy upravující organizaci jednotlivých
správců daně
(srov. např. § 3 zákona o územních finančních orgánech).
Takovéto výjimky z obecného pravxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxě
před pravidly stanovenými daňovým řádem. Je však třeba důsledně odlišovat případy,
kdy je právní úprava zakotvená zvláštními právními předpisy vůčx xxxxxx xxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxx
xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx může právně
závazně stanovit odchylku od pravidel určení místní příslušnosti, je pouze zákon
či právní
předpis vydaný na základě zákona jako právní noxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xo zvláštních právních předpisů je zcela jistě vhodné, neboť se tím daňový řád zbavuje
řady
ustanovení, která do obecné procesní normy nepatří. Na druhox xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxení práce s daňovým řádem (srov. komentář bod 18 a násl.
a komentář k odst. 3 a 4 níže).
Pro určení, který z věcně příslušných správců daně je místně příslxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxh předpisech, nutné promítnout do jakési
mapy správních obvodů těchto správců daně, které pro jednotlivé správce daně stanovují
zvláštní právní předxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxlohy zákona o Celní správě České republiky pro celní xxxxxxx
x
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx obce při výkonu státní správy,
-
zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), pro obce při správě místních poplatků,
-
zákon o soudech a s. ř. s. pxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxi jednotlivých správců daně a jejich správní obvody také povětšinou
obsahují vlastní pravidla určení jejich místní příslušnosti platná obecně pro agxxxxx
xxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxx xlastní pravidla stanovená
zvláštními
právními předpisy v případě s daňovým řádem na oblast výkonu správy daní
nepoužila, tj. tato pravidla moxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx x xednoznačnému určení místně příslušného správce daně nevedou. Daňový řád v
tomto
ohledu představuje vůči těmto zvláštním právním předpisům x
kolize
lex specixxxx
x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxzické osoby místo jejího pobytu, v případě právnické
osoby její sídlo.
Místem pobytu fyzické osoby daňový řád rozumí adresu místa trvalého pobytu obxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxe se fyzická osoba převážně
zdržuje.
Místo trvalého pobytu občana České republiky blíže upravuje zákon o evidenci obyvatel,
jehož § 10 odst. 1 jej definxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxaj
o adrese v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, kterou si
občan zvolí
zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx
xxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxčním, popř. orientačním číslem, a který je určen pro bydlení,
ubytování nebo individuální rekreaci“.
Jedinou výjimku z obecného pravidla, že adresx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx prostor v objektu určeném pro bydlení, ubytování či individuální
rekreaci, protože žádný takový prostor neobývají, či jej sice obývají, ale vlastník
xxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxbyt na adrese obecního či městského
xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxmusí nutně shodovat
s místem, kde se fyzicky nachází (fakticky pobývá). Tento přístup odpovídá obecnému
zájmu
na právní jistotě způsobu určení místně xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx
x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx a o změně některých zákonů. Podle tohoto
zákona
je cizinec povinen udat místo pobytu na území České republiky do žádosti o povolení
k pobytu,
a následně jx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxolovacímu
režimu nepodléhá a jejich místo pobytu na území České republiky není úředně
registrováno.
Jedná se v prvé řadě o občany členských stxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxx x xxxxxx
xxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx
xxxx xxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxat bez nutnosti získání úředního povolení na tzv. turistické
vízum,
které je zpravidla platné 90 dnů.
a priori
Tyto případy pak pokrývá zbytková urxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx
xxxx
xx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxzet) nebo adresu hlášeného místa pobytu cizince, rozumí
se
místem pobytu takové fyzické osoby místo na území České republiky, kde se tato osoba
převážnx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx
x xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxtěji a nejlépe zastižitelná.
To odpovídá požadavku hospodárnosti správy daní. Tento výklad je nicméně též kontinuální
s dosavadní právní úpravou zákx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx
x xxxx
xxxxxx x x odst. 1 zák. o správě daní a poplatků).
klauzule
V praxi se však správce daně při ověřování své místní příslušnosti zpravidla nezabývá
detailním zkoumáním mísxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x
xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
v průkazu o povolení k (trvalému) pobytu cizince na území České republiky nebo v
potvrzení
o přechodném pobytu cizince na území České republiky. V ostatxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxx
xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxnto přístup není zcela v souladu se zákonem,
nebývá
daňovými subjekty zpravidla napadán.
Daňový řád při stanovení místní příslušnosti správců daně xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxlušný správce daně, v jehož správním obvodu se nachází
místo pobytu fyzické osoby, a to bez ohledu na to, že tato podnikající fyzická osoba
bude mít
nezříxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx komentář k § 21) a stálé provozovny zahraniční
osoby umístěné na území České republiky (srov. komentář bod 18 a násl.).
Stejně tak daňový řád nereflekxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx
xxxxxx
xxxxx xxxá v důsledku dřívější právní úpravy evidence obyvatel označováno též jako
přechodné
bydliště.
Pravidlo určení místní příslušnosti stálých provozxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xákladě zák. o daních z příjmů (srov. § 22 tohoto zákona)
na území České
republiky, je příkladem situace, kdy snaha o co nejširší zobecnění úpravy daňovéhx
xxxx xxxx xx
x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxx
x x x xx xxxxx x
xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxní týkající se právnických osob použijí
obdobně
i na organizační složky státu nebo organizační složky podniku zahraniční osoby a
na jiné jednotky,
ktexxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxky podniku
zahraniční osoby (srov. § 21 obch. zák. ve spojení s čl. 5 jednotlivých smluv o zamezení
dvojího zdanění). Pokud přijmeme závěr, že ustanovexx x xx xxxxx x xxxxx xxx xxxx
xxxxxx xxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxhraničních osob řídit obdobnými principy jako místní příslušnost správce
daně u právnických osob. Tzn. místně příslušným bude ten správce daně, v jehxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxní úpravě zák. o správě daní a
poplatků,
která pro případ stálých provozoven zahraničních osob stanovovala samostatné a velmi
praktické
pravidlo, podxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx
x xxxxi však mohou nastat též případy, kdy stálá provozovna zahraniční osoby
znaky organizační složky podniku zahraniční osoby nenaplňuje. Vznik organizaxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxtelem vlastním jménem a na vlastní
odpovědnost za účelem dosažení zisku) na území České republiky. Stálá provozovna
však
často vzniká prováděním jedixxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxe
uvedený výklad nepokrývá a při určení místní příslušnosti správce daně se zde musí
vyjít
z tzv. zbytkové určení místní příslušnosti obsažexx x x x xxxxx x xxxxxx
x xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx
xxxxx xx
klauzule
xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxlektuje na skutečnost, že se mnoho fyzických osob v místě
svého hlášeného trvalého pobytu fakticky nezdržuje, ale že často pobývá na místě
jiném,
které xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxe zcela odmítnout
ani výklad, že se toto ustanovení vztahuje pouze na aplikaci pravidel upravených
v § 24 odst. 1 až 5 daňového řádu na zde uvedené subjektxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxx
xxxxxxxx
xxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxublice. S ohledem na obecný zájem na zachování právní
jistoty
a kontinuity právní úpravy se autoři přiklánějí k aplikaci § 24 odst. 6 daňového
řádu též
na xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx osob
daňový řád odvozuje od místa jejich sídla. Sídlem právnické osoby přitom rozumí adresu,
pod
kterou je právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xak v případě určení místní příslušnosti správce daně upouští od svého
obecného
důrazu na skutečný stav (kterému by odpovídalo odvození místní příslušxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx soukromoprávní úpravu (srov. § 19c obč. zák.).
xx xxxxx
Sídlo zapsané do obchodního rejstříku je proto rozhodné pro určení místní
příslušnosti obchodních xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxčnosti),
družstev, evropských družstev, státních podniků a organizačních složek zahraniční
právnické
osoby umístěných v České republice, pokud tyxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxu a, není-li takové smlouvy, zák. o daních z příjmů (srov. § 22 odst.
2 tohoto
zákona), popř. dalších právnických osob sem zapisovaných (např. Česká tiskxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xříslušného správce daně, jsou
zejména
nadační rejstřík a rejstřík obecně prospěšných společností, vedené krajskými obchodními
soudy, seznam občanxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxí vedený
Ministerstvem
kultury České republiky.
Právnickými osobami, které se do veřejných rejstříků nezapisují a u nichž je
za sídlo pro účely stanxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx
Česká
televize. Analogicky se toto pravidlo aplikuje ale též na organizační složky státu
či stálé provozovny
zahraničních právnických osob, pokud nexxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxvce daně pro stálé provozovny, srov. též komentář bod 18 a násl.
Dne 1. 1. 2012 má nabýt účinnosti xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxvé pravidlo určení místní příslušnosti pro zde vymezené kategorie právnických
osob. S ohledem na jeho rozsah (týká se určení místní příslušnosti v plnxx xxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxář k odst. 2 a 3), ale za pravidlo speciální.
Podle tohoto speciálního pravidla určení místní příslušnosti je specializovaný
finanční úřad místně přxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx
xxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx
osob založených za účelem podnikání, které dosáhly obratu více než 2 mld. Kč (srov.
§ 9a
zákona o územních finančních orgánech). A to bez ohledu na skutečxxxxx xxx xx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxství bude navíc od 1. 1. 2012 oprávněno formou rozhodnutí
o delegaci místní příslušnosti rozšířit či zúžit okruh osob, jejichž místně příslušným
finanxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx
xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx x xxaně týkající se nemovitostí] a 3 [Zpoplatněné úkony]
Na rozdíl od dřívější právní úpravy zák. o správě daní a poplatků daňový řád výrazně
omezuje výjixxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxx x xoplatků byla
přesunuta
do zvláštních právních předpisů (srov. též komentář č. 2 výše).
Dřívější pravidlo pro určení místní příslušnosti správce daxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxtný převod majetku) a daně z převodu nemovitostí
(úplatný
převod nemovitého majetku), bylo s účinností daňového řádu přesunuto do § 16a zákona
o dani děxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx
xx xxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx zůstavitel
naposledy trvalý pobyt (k pojmu trvalý pobyt srov. komentář bod 9 a násl.) a, neměl-li
zůstavitel trvalý pobyt v České republice, správce daxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxu vzniku daňové povinnosti, tj. v okamžiku smrti zůstavitele; v
případě
vzniku místní příslušnosti více správců daně se pak postupuje dle § 14 daňového xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx
xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx
xxx xabytí movitého majetku či jiného majetkového prospěchu darováním je místní
příslušnost správce daně určena územním obvodem správce daně, v němž má trxxxx
xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxx
xx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxí místem trvalého pobytu či
sídla
dárce. Druhou je situace, kdy jsou movitý majetek či jiný majetkový prospěch darovány
spolu s nemovitostí. V takovém pxxxxxx xx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx výjimkou je případ bezúplatného zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni
nebo jiného plnění obdobného věcnému břemeni, kdy se místní příslušnoxx xxxxxxx xxxx
xxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxospěchu darováním
možné stanovit místní příslušnost správce daně dle pravidel popsaných v předchozím
komentáři,
je místně příslušným správcem daně xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x
xxxxxxxx
xxxxxxx xaru. Případný souběh místní příslušnosti více správců daně se i zde řeší
pomocí pravidel zakotvených v § 14 daňového řádu.
Další výjimka z obecného prxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx
x x xxx xxxxx xx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x
xx x xxx
xxxx x xxxxch z příjmů) bankami, spořitelními a úvěrovými družstvy nebo pojišťovnami.
U těchto subjektů se totiž pobočka nebo organizační jednotka, kde k vybíráxx xxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxx
xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx pobočka či organizační jednotka nachází;
to ovšem za podmínky, že jsou v této pobočce či organizační jednotce k dispozici
doklady
nezbytné pro provedexx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxtář k odst.
1).
Obdobných výjimek by bylo možné ve zvláštních předpisech upravujících jednotlivé
daně i v daňovém řádu najít celou řadu. Vedle již shoxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxx
xxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx
x),
-
stanovení místní příslušnosti správce daně při dělené správě (srov. § 162 odst.
5),
-
zachování místní příslušnosti správce daně v průběhu daňxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx
xxxxx xxx
x
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x
xxx xxxxx xxx
x
xxxxxxxxx xxxxxí příslušnosti správce daně v průběhu obnoveného řízení (srov. §
119 odst. 5),
-
zachování místní příslušnosti správce daně v průběhu přezkumného říxxxx xxxxxx x
xxx xxxxx xxx
x
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx (srov. § 185 odst. 3),
xxxxxxx
-
zachování místní příslušnosti xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx
xxxxxx
xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x x x xxx xxxxx xxx
xxxxxxxxxxx
xxxxkumné řízení podle § 55b zák. o správě daní a poplatků provede správce daně,
který ve věci rozhodl
v posledním stupni. Nic na tom nemění skutečnost, že po vxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxslušnosti obsažené v § 4 tohoto zákona.
(NSS, rozsudek ze dne 1. 7. 2010, čj.
8 Afs 44/2009-103)
Jestliže platební výměr vydá nepříslušný správce daně, xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx x xxx
xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx
xxx xxxxx
xudějovice, rozhodnutí ze dne 24. 7. 2002, sp. zn. 10 Ca 70/2002)
Související ustanovení:
§ 10 - vymezení pojmu správce daně, § 11 - pravomoc spráxxx xxxxx x xx xxxxx x x xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
x x6 - změna místní příslušnosti, § 17 - dožádání, § 18 - , § 19 - , §
21 odst. 2 - místní
příslušnost, § 24 - procesní způsobilost, § 87 odsxx x x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxx
xxxxxxx změna místní příslušnosti,
§ 162 odst. 5 - věcná dělená správa, místní příslušnost, § 185 odst. 3 - místní příslušnost
u prodeje
movitých a nemovitých xxxxx x xxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxx xxxxx x x xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
delegace
atrakce
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých
zákonů; zákon
č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xtranách
a v politických
hnutích; § 22 odst. 2 zák. o daních z příjmů - stálá provozovna; § 38d zák. o daních
z příjmů - vybírání
srážkové daně; zák. o dani dxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x
xxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x88/2002 Sb., o stanovení
správních
obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností;
§ 10 odst. 1
zákona o evidenxx xxxxxxxxx x x x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx x xxxxní příslušnost)
Ondřej
Dráb,
Z důvodové zprávy:
K obecným principům srov. citaci u § 13.
K § 14
Odst. 1 stanoví, který správce daně je místně xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxx xxxxxxl řízení jako první, a to za podmínky, že se příslušní správci daně nedohodnou
jinak.
Odst. 2 stanoví postup řešení sporů o místní příslušnost, které řexx x xxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
x x xx
xxxxxože by pravidla určení místní příslušnosti správců daně upravená v § 13 daňového
řádu a v navazujících zvláštních právních předpisech stanovujících vxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xprávce daně, v praxi vždy nelze vyloučit, že
nastane
situace, kdy tomu tak nebude, tj. kdy se při aplikaci pravidel pro určení místní
příslušnosti
identxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxně, který daňové řízení
zahájil jako první, ledaže by se s ostatními správci daně provádějícími daňové řízení
v dané
věci dohodl jinak (tj. že řízení dokxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx x xxxxxx příslušnosti, resp. dohody o tom, který z více místně příslušných
správců daně provede řízení ve věci, zákon neupravuje. V žádném případě nejde
o dohodx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxmi správci
daně
nevyjímaje, jsou významným zásahem do procesních práv osob zúčastněných na správě
daní,
zejména daňového subjektu (v ústavní rovině nxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xx xxx xxx též zaručenu možnost se k ní vyjádřit. Zejména s ohledem na
skutečnost,
že zákon obsahuje pravidlo pro řešení konfliktu místní příslušnosti (xxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxx
xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xíž se bude zpravidla možno uchýlit
v případě, je-li to hospodárnější, racionálnější či jinak pro řádné provedení řízení
vhodné či
nutné. Dohoda o tom, kxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx
xx xxxxx
xx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxlu
§ 101
a násl.), které by mělo být řádně odůvodněno, a daňovému subjektu by měla být umožněna
obrana proti takovému rozhodnutí (formou stížnosti dle § 2xx xxxxxxxx xxxxxx
a priori
xxx xxxxxxx
xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx
x xxxxx
xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxci. O takovémto sporu o místní příslušnost
pak rozhoduje správce daně, který je jim nejblíže společně nadřízen. Není-li takový
správce
daně, je k určenx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x
xxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxbo jiný ústřední
správní
orgán, do jehož působnosti daná věc náleží.
Typickým příkladem situace, kdy může vzniknout místní příslušnost více správcx
xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxlší dobu trvajícího stavebního
dozoru na několika samostatných stavbách nacházejících se v různých částech České
republiky).
Vzhledem k tomu, že tatx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxný pobyt), může každý ze správců daně, v jehož územním obvodu se jednotlivá
konkrétní
stavba nachází, dojít k závěru, že je místně příslušný ke správě daxx x xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxna situace, že se tato zahraniční fyzická
osoba
bude v průběhu roku na každé stavbě zdržovat po zcela stejnou dobu (tj. že např.
při každé
cestě do České rexxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx
podnikatelem daňové řízení (např. jej zaregistrovali z moci úřední k dani z příjmů
fyzických
osob), dohodli, který je skutečně místně příslušným či ktxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx
xxxxxx xxíslušnosti společně nadřízenému finančnímu ředitelství nebo, pokud jsou
jednotlivé
stavby (a tedy stálé provozovny zahraničního podnikatele) umíxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxancí České republiky.
K těmto tzv. pozitivním sporům o místní příslušnost dochází, pokud existuje více
správců daně, kteří se své místní příslušnosxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx
xxxxxxx xxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxíslušných správců daně svou místní příslušnost ve věci popírají. Při rozhodování
o negativním sporu o místní příslušnost dochází rovnou k aplikaci drxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxenému správci daně, popř. ústřednímu správnímu
orgánu, do jehož působnosti předmět sporu náleží, jenž rozhodne, který správce daně
bude
v dané věci míxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxi
orgány, jež nejsou nadány subjektivními právy a povinnostmi. Rozhodnutí v takovém
sporu provedené nadřízeným správním orgánem je tedy pro dotčené sxxxxxx xxxx xxxxxxxx
x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx x xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx vztahu k osobě zúčastněné na správě daní,
o jejíž věc se jedná, však takový autoritativní úkon přesto prvky rozhodnutí vykazuje,
neboť
se přímo dotýká jxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxo
se proti
němu případně bránit (formou podání stížnosti dle § 261 daňového řádu).
Komentované ustanovení řeší pouze a spory o místní příslušxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx
xxxxx
x xxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxdán pravomocemi správce daně (ve smyslu
§ 10
a 11 daňového řádu), nedopadá. Vznikne-li spor o věcnou příslušnost, tj. (negativní
i pozitivní)
spor mexx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx
xxxx xxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxávních orgánů řídí
(rozhodnutí
přijaté na nižší úrovni by bylo nicotné), anebo - jedná-li se o soustavy správních
orgánů
spadajících pod různé ústřednx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxzi
orgány výkonné moci a moci soudní, popř. mezi nimi a územní samosprávou, rozhoduje
se
takový spor v závislosti na stranách sporu a jejich postavení ve xxxx xxx xxx xxx
xxxxxxxxxx
x xx xxxxx x xx xx xxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxlušnost při správě daní jsou nicméně spíše teoretickou
úvahou,
neboť při současné právní úpravě pro ně nevzniká prakticky žádný prostor.
kolize
Judikaturxx
xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xezpečnostní informační službou,
která ústředním
správním úřadem není, o to, kdo má rozhodnout ve věci příspěvku za službu bývalého
příslušníka Federxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxt není podle zákona dána. Žalobu v takové věci
podanou proto
Nejvyšší správní soud odmítne jako nepřípustnou podle § 47 odst. 1 písm. d) s. ř.
s.
(NSS, usnxxxxx xx xxx
xxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
Související předpisy:
§ 97 odst. 1 sx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx
x xxxodové zprávy:
K obecným principům srov. citaci u § 13.
K § 15
Správci daně je zde umožněno získat ucelený pohled na daňové subjekty, jejichž daňovou
poxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xelkých městech
a v případech,
kdy využití institutu dožádání by mohlo vést ke zmaření účelu úkonu v důsledku
prodlení.
K § 15
Stanovení a výběr daní je xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx
xxxávy xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxi vlastnictví
subjektů
podléhajících jeho jurisdikci. Jedná se o výkon státní moci, tj. o činnost, která
musí být prováděna
v co nejužším a přitom ještě xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx x xx xxxxx
xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxdů legitimity správy daní (srov. komentář k § 1 a 5)
je pravomoc k jejímu výkonu v maximální možné míře koncentrována do rukou místně
příslušného správce xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxávce
daně je
tak na základě komentovaného ustanovení oprávněn a povinen daňový subjekt, správou
jehož
daňových povinností je pověřen, v mezích nezbytxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxí jemu zákonem svěřených daňových subjektů omezen obvodem své územní
působnosti, a naopak může při správě daňových povinností těchto daňových subjekxx
xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xx
xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxčení místní příslušnosti ke správě
daní.
xxxxxxxxxx
Právo místně příslušného správce daně provádět jednotlivé úkony při správě daňových
povinností jemu svěřxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx
xxxxné, které by bylo možné využívat alternativně. Důvodem není ani tak skutečnost,
že při
porovnání textů § 15 a 17 odst. 1 lze dospět k závěru, že zatímco dožxxxx xxx xxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxstí subjektů, pro něž je místně příslušným, i
mimo
obvod své územní působnosti se vztahuje pouze na provádění jednotlivých úkonů, ale
zejména skutečnoxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xospodárnost
řízení (k jednotlivým podmínkám dožádání srov. komentář k § 17 odst. 1).
Kompetence
Smyslem vzájemné koexistence obou shora zmiňovaných ustanovenx xx xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx
xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xrychlejší xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxravuje daný územní obvod, kde má k příslušnému jednání
dojít. Tomu odpovídá též text ustanovení § 17 odst. 1, které dává místně příslušnému
správci
daně xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx formalistní výklad komentovaného ustanovení by tedy naopak účel vzájemné
koexistence institutu dožádání a pravidla zachování místní příslušnosti xxxxxxx xxxx
xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxesní postupy přesahující obvod územní
působnosti správce daně místně příslušnému určitému daňovému subjektu mohla být provedena
výlučně formou dožxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxtentní,
tj. byla by naplněna podmínka dožádání, že tyto postupy nemohl vůbec provést).
Pokud by takový výklad byl zákonodárcem při schvalování daňovéxx xxxx xxxxxxxxx xxx
xxxxxxxxx xx xx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxávce daně dožádá“.
S ohledem na důvody zakotvení možnosti správce daně operovat v zákonem daných
případech i mimo obvod své územní působnosti, kterýxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx
xx xxxxx
x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxázejícím se v územním obvodu jiného správce daně,
které
je pro místně příslušného správce daně lehce dostupné, v případech, kdy se jedná
o úkon,
při jehox xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxpečí z prodlení
(k otázce nebezpečí z prodlení srov. komentář k § 96) a potažmo zmaření účelu daného
úkonu, či v případech, kdy místně příslušný správce dxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx, že by jejich předání dožádanému správci daně činilo provedení
úkonů
dožádaným správcem daně neefektivním a nehospodárným.
Obecně např. nelze, s vxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx
xx xxxxxxutu
výpovědi srov. komentář k 96). V těchto případech je naopak vhodné v široké míře
využívat oprávnění operovat v územním obvodu jiného správce daně zaxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx se při výpovědi dozví, což může
vést k nutnosti
zajistit dodatečnou výpověď, či dokonce k nedostatečnému zjištění skutečností rozhodných
pro řádné zjxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxňových subjektů i mimo obvod své územní působnosti často namístě při provádění
místního šetření (srov. § 80 a násl.), postupu k odstranění pochybností xxxxxx x
xx x xxx xx
xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xx
xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxutabilní, neboť u těchto postupů nebude (s ohledem
na jejich délku a rozsah) podmínka účelnosti zpravidla naplněna.
x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxch správy daní
daňových subjektů, pro něž je místně příslušným, i za hranicemi svého správního obvodu,
je vhodné zmínit též opačnou pravomoc správců daxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxnak nejsou místně příslušní, a které tedy ze své
úřední činnosti
zpravidla vůbec neznají (srov. § 78 odst. 4).
Související ustanovení:
§ 1 odst. 2, § x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
x xx x xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x7 - dožádání, § 78 odst. 4 -
místní příslušnost,
§ 79 - podání vysvětlení, § 80 a násl. - místní šetření, § 89 - podmínky postupu k odstranění
pochybnosxxx
x xx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xx xxxxx x xxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxíslušnosti
Ondřej
Dráb,
Z důvodové zprávy:
Toto ustanovení stanoví postup pro případ, že se změní místní příslušnost správce
daně.
Postouxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxhů a v co nejkratším
čase. Do doby postoupení vykonává dosavadní správce daně příslušnou agendu dál
tak, aby byl zajištěn princip kontinuity fungování xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxého posouzení okamžiku, kdy přechází oprávnění ke správě daní na nově
příslušného správce daně, obsahují ustanovení § 87 odst. 1 a § 119 odst. 5.
K odst. x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxkládající změnu místní příslušnosti bývá nejčastěji změna
místa
pobytu xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxvnické osoby - překročení
částky 2 mld. Kč, či naopak pokles obratu pod tuto částku (srov. § 9a odst. 6 zákona
o územních finančních orgánech). Může jí ale xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxxxx působnosti na jiné správce daně.
Změna místa pobytu fyzické osoby či sídla právnické osoby je pro účely změny
místní příslušnosti správce daně xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxx
xxxxxx x xxxxxxx xrávní moci zápisu změny sídla do příslušného veřejného rejstříku,
u fyzických
osob o okamžik právní moci změny místa trvalého pobytu občana České repuxxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxu v České republice je pro
změnu místní příslušnosti správce daně rozhodný okamžik faktického přemístění sídla
právnické
osoby, resp. místa na území Čxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
relevxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xxxzniká registrační povinnost (srov. § 126). V případě daňových subjektů,
které
registrační povinnosti podléhají, zákon stanoví výjimku, podle níž u nxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxž komentář bod 6). K dalším výjimkám
srov. komentář č. 9 níže.
Citované nastavení právní úpravy změny místní příslušnosti u registrovaných daňových
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxb, matriční úřady spravující
registry obyvatel ani cizinecká policie evidující hlášená místa pobytu cizinců nejsou
na základě právních předpisů uprxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx
x xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xsob v jim svěřených registrech. Správce daně se proto o změně sídla právnické osoby
či
místa pobytu fyzické osoby dozví zpravidla až z oznámení změny regxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxxx
xxxxx xx xxxx xxxxxzelo ke změně místní příslušnosti správce daně k okamžiku
změny sídla či místa pobytu daňových subjektů, otevírala by právní úprava prostor
ke xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx se o této
změně
dozvěděl, jako úkonů provedených místně nepříslušným správcem daně, a to dokonce
bez
možnosti uložení jakékoli sankce (pořádková pokuxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx
xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xx xxxxx xxxx x xxxxdoucí libovůli a zneužívání ze strany osob zúčastěných na správě
daní.
ex lege
Poté, co se správce daně dozví o skutečnostech zakládajících změnu místní příxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxx x xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx
xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxušného správce
daně (srov. též komentář k § 131). Současně je na základě komentovaného ustanovení
povinen
postoupit nově příslušnému správci daně bezxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx
xxxxx
xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx xiz komentář k § 148 a 160), spolu s výpisem z osobního daňového
účtu
daňového subjektu týkajícím se těchto daní a vyrozumět o postoupení spisu bezodkladnx
xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xx xxx xxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxnky místní příslušnosti a jejich změny z úřední povinnosti. Pokud při své úřední
činnosti
změnu místní příslušnosti, resp. podmínky ji zakládající zjxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx
x xxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxvu daní dotčeného daňového subjektu bezodkladně
nově
místně příslušnému správci daně.
xx xxxxxxx
Tímto způsobem ovšem správce daně jedná pouze ve vztahu ke skxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxdstaty věci nepřichází v úvahu. Takový daňový
subjekt
bude nejprve (prvním) místně příslušným správcem daně, který se o jeho existenci
dozví,
z úřední xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx x
xxx xxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxí kategorií (vyplývající
ze
skutečnosti, že místní příslušnost správce daně je dána již k, resp. od okamžiku,
kdy
se dostanou do postavení daňoxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
ex lege
xx xxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx x xxxxxxém
rozsahu) přechází na nově místně příslušného správce daně k pozdějšímu okamžiku,
než je den, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro změnu místní přísxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxti (u daňových subjektů podléhajících registrační povinnosti),
či nepřechází vůbec, stanoví zákon u jednotlivých procesních institutů. Jedná se
o nxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx x xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxlušnosti dojít před nabytím právní moci takového
rozhodnutí zachování místní příslušnosti původně místně příslušného správce daně
a
-
v případě něxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx
x xxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxum
rozhodnutí, § 185 odst. 3 - daňová prodejem movitých věcí či nemovitostí,
§ 239 odst. 7 - zánik fyzické osoby a § 240 odst. 7 - zánik právnické osxxxxx xx xxxxxx
x xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
exekuce
x xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx vykonávat správu daní příslušného
daňového subjektu. Tím je naplněn požadavek na kontinuitu správy daní jakožto výkonu
veřejné správy.
Zákon neomxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxrávci
daně) provádět. S ohledem na změnu dikce komentovaného ustanovení oproti dřívější
právní
úpravě provedené zák. o správě daní a poplatků (která px xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x x
xxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxx x xoplatků) se však lze domnívat, že původně místně příslušný
správce daně je do okamžiku postoupení spisu novému místně příslušnému správci daně
oprávnxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxentář k § 131.
Omezení kompetencí původně místně příslušného správce daně je nicméně dáno
časovým požadavkem postoupit spis nově místně příslušnémx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxčí úkony jím započaté, u nichž by jejich dokončení
nově místně příslušným správcem daně nebylo účelné či hospodárné (např. dokončení
postupu k odstranxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx
xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxí, kdy zůstává
místní příslušnost zachována, uvedený v komentáři k tomuto ustanovení bod 9). V tomto
ohledu se daňový řád významně liší od citované úpraxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxvovala.
Požadavek na bezodkladné postoupení spisu nově místně příslušnému správci
daně (za současného časově omezeného zachování kompetencí půvxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx x xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxy místní příslušnosti, tj. i na postup podle
§ 131 odst. 3 (změna místní příslušnosti u daňových subjektů podléhajících registrační
povinnosti)
a podlx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xx x xxxxxx xxxxní příslušnosti, § 18
- , § 30 - společné
zastupování, § 78 - vyhledávací činnost, § 87 odst. 1 - změna místní příslušnosti po
zahájení daňové
xxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx
x x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxí, změny a zrušení
registrace,
§ 148 - lhůta pro stanovení daně, § 160 - lhůta pro placení daně, § 185 odst. 3 - místní
příslušnost u prodeje
movitých a nexxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxx xxxxx x x xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
delegace
xxxxxxxxxxx xxxdpisy:
§ 9a odst. 6 zákona o územních finančních orgánech
Dožádání
Ondřej
Dráb,
Z důvodové zprávy:
Institut dožádání umožxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxovedení
nebo její části). Dožádání je instrument, který je uplatnitelný výlučně z
moci úřední
a příslušné dožádání lze učinit jak u správce daxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx
xxxxxxxx xxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
x xxxhlosti správy daní. Jako problematické se může jevit, jaký časový prostor má
dožádaný správce daně k dispozici pro vyřízení dožádání. Dožádaný správcx xxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxný orgán by měl toto respektovat.
O případných sporech vzniklých při dožádání rozhoduje instančně vyšší správce daně.
exekuce
K odst. 1 [Podmínky dožádání]
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxch subjektů bez ohledu
na jeho územní obvod působnosti (srov. § 15). Zásadními požadavky kladenými na správu
daní je její efektivita, hospodárnost a ryxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxx
xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx
xxxxxxx
xxxxé lze provést pouze mimo jeho obvod územní působnosti, provede sám, či zda bude
efektivnější,
aby o jeho provedení požádal správce daně, v jehož obvodu úxxxxx xxxxxxxxxx xx
xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxušný xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxx xxx
x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxc.
Přitom
postačuje, bude-li naplněna jedna z uvedených podmínek. Ve všech ostatních případech
zákon klade do popředí zájem na tom, aby byla správa danx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx
x xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxé územní působnosti. Ke vzájemné koexistenci
pravomoci správce daně operovat i mimo obvod své územní působnosti a institutu dožádání
a k příkladům jejxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxy např. výslechu svědka, zajištění podání vysvětlení,
provedení
místního šetření, ale též např. daňové kontroly včetně následného doměření daně.
V txxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x
xxxxxx
xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xednotlivých úkonů (srov.
§ 5 odst. 1 zák. o správě daní a poplatků). Ani podle daňového řádu však nelze dožádat
provedení
celého daňového řízení.
Pokux xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxtelnosti
institutu
dožádání, a dožádaný správce daně by byl povinen provedení dožádání odmítnout. Uvedený
postup by představoval částečnox xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxx v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon
stanoví (srov. čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny), tedy není ani přípustxxx
de facto
xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx úkonů či procesních postupů.
K dožádání dílčích řízení by s ohledem na jejich definiční vymezení (srov. § 134
odst. 3)
takřka nemělo docházet, neboť napxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxrávce daně pouze
jiného věcně příslušného správce daně téhož či nižšího stupně. Nemůže tedy dojít
např. k situaci, kdy by finanční úřad požádal obecní úxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xx xxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxova nadzemních podlaží, ale ani k situaci, kdy by
finanční
úřad dožádal provedení místního šetření finanční ředitelství s odůvodněním, že sídlí
poblíx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxditelství hospodárnější.
Dožádání správce daně nižšího stupně musí splňovat nejen podmínky účelnosti, ale
zároveň nesmí být v rozporu se zákonem pxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx x
xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx
xxxxx xxxxxxxx x 115 odst. 1.
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xodjatost ve
smyslu
§ 77 odst. 4. V takovém případě je úřední osoba stojící v čele místně příslušného
správce daně
povinna požádat nadřízeného správce daxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xístní příslušnosti ke správě daní určitého
daňového subjektu na jiného věcně příslušného správce daně téhož či nižšího stupně
(zpravidla
správce danx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xx x x xxxci
níž
dochází k přenosu místní příslušnosti ke správě daní určitého daňového subjektu en
bloc
(srov. též komentář k § 18).
xxxxxxxx
Skutečnost, že místně přísxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx
xxxxní působnosti), nemá vliv na samotné úkony a podání daňového subjektu, neboť
místně
příslušný správce daně se tím své místní příslušnosti zcela nezbavxxxx xxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxvci daně proto zůstávají nadále zachovány
(včetně účinků udělené plné moci vůči dožádanému správci daně - srov. § 27 odst. 3).
Navíc
učiní-li daňový subxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xnikoli
dožádanému správci daně), nelze na něj nahlížet jako na úkon či podání podané místně
nepříslušnému
správci daně, což je důležité zejména s ohledxx xx xxx xxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxpisů (zejména správního řádu,
jehož úprava dožádání je daňovému řádu nejbližší) nezná usnesení jako formu rozhodnutí
správního orgánu, může být dožáxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xx xělo obsahovat dostatečně určité vymezení úkonů, dílčích řízení či
procesních postupů, které místně příslušný správce požaduje provést. Rozsah, resxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xze při nejasnostech ohledně
výkladu
dožádání dle daňového řádu pro téměř totožnost úpravy uchýlit). Tyto
lze rozdělit
v podstatě na dva xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxi
souvisejícího)
je nepřípustné.39 Druhý vychází více z podstaty, resp. cíle dožádání, a připouští
tedy dostatečné vyjádření toliko dožádaného úkoxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
interpretace
xxxxxxxx xxxxxi připouštějí možnou aplikaci obou citovaných přístupů též xx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx od něhož by se dožádaný správce
daně nesměl nikterak odchýlit. Dožádanému správci daně je samozřejmě nutné přiznat
pravomoc
provést i další úkony, bez xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxmě oprávněn stanovit lhůtu k předložení důkazních prostředků k odstranění
vzniklých
pochybností, v případě dožádání výslechu svědka bude dožádaný sxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxně, informovat o výslechu daňový subjekt, jehož daňového
řízení se výslech týká atp. Na druhou stranu ale nesmí ze strany dožádaného správce
daně docháxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxčně dožádané.
xxxxxxxxx
K odst. 2 [Postup dožádaného správce daně]
Dožádaný správce daně je povinen dožádané úkony provést bezodkladně.
Z tohoto požadavku vxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxd
svou
vlastní agendou. Samozřejmě je ale ani nelze odsunout do pozadí a provést je až poté,
co
vyřídí veškerou vlastní agendu a „bude mít na provedení dožxxxxxxx xxxxx xxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxe daně měl okamžik provedení
dožádaných úkonů určit v relaci k jejich závažnosti a neodkladnosti, tj. v podstatě
je postavit
na roveň úkonům prováděným x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx
xxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx
xxxxvé množství neodkladných úkonů, že nebude schopen dožádané úkony provést včas,
aniž by hrozilo nebezpečí z prodlení v případě jeho vlastních úkonů. Přx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxt nemůže a proč.
Mohou však nastat i situace, kdy dožádaný správce daně sice má časový prostor
k provedení dožádaných úkonů, avšak jejich provedení nexx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x v takovém případě tedy musí dožádaný správce
daně provedení dožádaného úkonu odmítnout, resp. vyrozumět dožadujícího správce daně
o nemožnosti provxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
x vyrozumění dožadujícího správce daně o nemožnosti a důvodech nemožnosti provést
dožádané úkony je dožadovaný správce daně povinen přikročit bezodkxxxxx xxxxx xx
xx xxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxou-li o provedení dožádání spory, je k jejich rozhodnutí příslušný správce
daně, který je nejbližším společně nadřízeným dožádanému i dožadujícímu sxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxx x x xxxx. 1 zák. o správě daní a poplatků a pověření dle § 10 odst.
3 zákona o územních
finančních orgánech nejsou rozhodnutími ani ve smyslu § 32 odst. 1 zák. o spxxxx
xxxx x xxxxxxxxx xxx xxx
x xx xxxxx x xx xx xx
xxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx
xxx xxistujících, reálných a objektivních důvodů. Na sdělení těchto důvodů má daňový
subjekt právo, a to
v době přiměřené provádění svěřeného úkonu.
(NSS, xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx
x xxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxtní příslušnosti, § 14 - řešení sporů
o místní příslušnost,
§ 15 - výjimka z místní příslušnosti, § 18 - , § 27 odst. 3 - účinnost plné
moci vůči xxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxx x xxxxx
xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx
delegace
Související předpisy:
čl. 2 odst. 3 Ústavy; čl. 2 odst. 2 Listiny
Literatura:
Kolman,
P.
Dožádání v (novém) správním řízení.
Práxxx xxxxxx
xx xx
xxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx
xxxxx x
xxxx x xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxx x
xxxxx xxxxxx xx xxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx
Dráb,
Z důvodové zprávy:
Odst. 1 připouští možnost místní příslušnosti na základě zákona, tj. rozhodnutím
správce daně. Institut xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxx
xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxt
daňového
subjektu nebo z podnětu příslušného správce daně. Správce daně vyššího stupně, nadřízený
oběma správcům daně, deleguje místní příslušnosx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxpodárnosti a šetření práv dotčených osob. Za opodstatněnou
může
být považována např. na žádost daňového poradce s odůvodněním, že výkon
jehx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx
xx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxh do práv a povinností dotčeného
daňového subjektu, je odvolání proti tomuto rozhodnutí přiznán odkladný účinek.
delegace
dexxxxxx
delegace
Delegace
K odst. 1 [Přenesení místní příslušnosti]
Institut slouží k xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxu
v plném rozsahu, nikoli pouze k provedení určitých úkonů, postupů či dílčích řízení
jako v případě dožádání. Tím se institut liší od instituxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
x x xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxitý daňový subjekt
podroben. Výsledkem proto nemůže být situace, kdy jeden správce daně bude
na základě rozhodnutí o delegaci spravovat daň x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxy jeho daňových povinností specializovaným správcem daně)
a druhý správce daně bude provádět správu ostatních daní téhož daňového subjektu,
k níž
je nx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
delegace
delegace
delegace
xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxě spravuje všechny daňové
záležitosti, tj. provádí správu daní určitého daňového subjektu, jehož místo pobytu
či sídlo se
nachází v obvodu územní půsoxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx
x xxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxnoho věcně příslušného správce
daně na jiného věcně příslušného správce daně, tj. delegací nelze přesouvat věcnou
příslušnost
mezi jednotlivými sprxxxxxx xxxxxxx xx xx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx
xxxona, nikoli rozhodnutím samotného správního orgánu.
K delegaci místní příslušnosti může dojít jak z podnětu správce daně, tak na žádost
daňového suxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx
xx
xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx
povinen
o takovém podnětu vést řízení (na rozdíl od žádosti o delegaci podané daňovým subjektem,
kde správce daně takovou povinnost má).
x xriori
O delxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxslušnost delegována.
Místní příslušnost přitom může být delegací přenesena nejenom mezi správci daně
téhož stupně či na správce daně nižšího stupně, xxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx
xxxxxx
x xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx
x xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxzhodnutím Ministerstva financí České republiky tak může být např. místní
příslušnost finančního úřadu přenesena na finanční ředitelství.
Místní xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxegací
místní
příslušnosti tak nelze en bloc řešit koncentraci správy daní určitého předem neomezeného
okruhu daňových subjektů ke správci daně, kterx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxx
xx x xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxlství). Tato situace bude do jisté míry vyřešena od 1. 1. 2012 zřízením
speciálního finančního úřadu, který bude provádět správu daní v užším pojetí pro
xxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x
xxxx xx
xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxx x xx xxxxx x xxkona o územních finančních orgánech a komentář k § 13 odst.
1 bod 27).
K přenesení místní příslušnosti na jiného správce daně lze dle komentovaného ustxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xedné z uvedených podmínek.
Důvody se tak výrazně liší od úpravy tohoto institutu v rámci správního
řízení
(srov. § 131 správního řádu).
delegace
Krxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxu provozovnu,
v níž
fakticky vykonává své podnikatelské aktivity. V takovém případě bude s ohledem na
zásady
hospodárnosti, efektivity a šetrnosti daxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxxvna této fyzické osoby, neboť zde budou k dispozici všechny dokumenty
a jiné podklady sloužící k prokazování skutečností tvrzených daňovým subjektem x
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxrov. § 80 odst. 1 a § 85 odst. 2).
Obdobně je
namístě postupovat v případě, kdy se sídlo právnické osoby zapsané v příslušném veřejném
rejstříku liší od mísxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx
xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxř
k § 13
bod 17 a násl.). Výkon správy daní takových daňových subjektů místně příslušným správcem
daně na základě jeho operovat při správě „sxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
kompetence
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxorných znalostí bude naplněno např. v situaci,
kdy je správce daně místně příslušný ke správě daňových povinností daňového subjektu,
který je s ohledex xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxídka
tak
bývá v případě, kdy se v územním obvodu správce daně nachází jediná nadnárodní společnost
čerpající investiční pobídky. V takových případech xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx x
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxávě daní tohoto subjektu např. na sousedního správce daně,
který má ve svém územním obvodu působnosti více takových subjektů, či na finanční
ředitelstxxx
xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxž nutno poznamenat, že
v praxi v takových případech zpravidla nedochází k delegaci místní příslušnosti,
ale spíše
k dožádání provedení jednotlivých úxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx
xx xx xx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxvě daní těchto daňových subjektů na speciální finanční úřad (srov. § 9a odst.
7 zákona
o územních finančních orgánech).
K podání žádosti o delegaci míxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx
x x xxx
xx xx xxmají dostatek odborných znalostí ke správě jeho daňových povinností či v
již zmiňovaném
případě provozovny podnikající fyzické osoby umístěné v obvoxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx místní příslušnosti významně zasahuje
do práv a povinností daňových subjektů, nemůže rozhodovací proces probíhat bez vědomí
dotčeného daňového subxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx
xxstní příslušnosti a podklady pro rozhodnutí a umožnit mu vyjádřit se k nim. Následné
rozhodnutí o delegaci musí být daňovému subjektu formálně doručenx xxxxxx x xx x
xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxušnosti je vykonatelné (místní příslušnost
přenesena)
až v okamžiku rozhodnutí o odvolání, které proti němu bylo podáno. Ve smyslu judikatury
Nejvyšxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx
xxxxxxxxxx
x xxst. 2 [Změna okolností]
Rozhodnutí o delegaci místní příslušnosti správce daně nepůsobí navždy. Přestože
zpravidla není jeho účinnost časově omezxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxo případy jsou změna okolností, za kterých bylo rozhodnutí vydáno, či změna
okolností rozhodných pro určení místní příslušnosti.
Změnou okolnostíx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx
xxxxxxx,
jehož místní příslušnost byla přenesena na jiného, odborně lépe vybaveného správce
daně
např. vyčerpal investiční pobídky a uplynula též lhůta, ve kxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx
xxxx x xxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxí, z nichž správce daně při rozhodování o delegaci místní
příslušnosti
vycházel. Nemusí se vždy jednat pouze o okolnosti objektivního charakteru (napxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx místní příslušnosti zjistí, že informace
předložené
daňovým subjektem při projednávání jeho žádosti o delegaci byly nepravdivé či zkreslené
a že
k roxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx místní příslušnosti
nabyde
dostatečných odborných znalostí a zkušeností pro to, aby správu daní daňového subjektu
mohl
vykonávat sám, a že tedy další xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xení
v souladu se zásadou hospodárnosti a efektivity daňového řízení.
Změnou okolností rozhodných pro určení místní příslušnosti je třeba rozumět
zxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxobí po vydání rozhodnutí
o delegaci místní příslušnosti byl zřízen xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxx xxuhem činnosti) na úrovni místně příslušného finančního ředitelství, a
není tedy
již důvod, aby byla místní příslušnost ke správě daňových povinností xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxektu.
Změnou okolností vedoucí k přezkoumání původního rozhodnutí o delegaci místní
příslušnosti může být též změna územních obvodů působnosti spxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxutí vydal. Výjimku tvoří případ, kdy by změna rozhodnutí
o delegaci místní příslušnosti vedla k přenosu místní příslušnosti mimo obvod územní
působnoxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxhodovat. V takovém případě
rozhodnutí o delegaci místní příslušnosti přezkoumá a rozhodne o jeho dalším trvání
správce daně nejblíže společně nadřízxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxhodnutí o delegaci místní příslušnosti je nové rozhodnutí,
které původní rozhodnutí potvrdí, změní či zruší.
Ačkoli z dikce komentovaného odstavcx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx jehož se toto rozhodnutí týká, je tuto možnost (právo daňového
subjektu
požádat o přezkum rozhodnutí o delegaci místní příslušnosti) třeba dovodit ze xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx samotná, přičemž k iniciaci
řízení
o (prvotní) delegaci daňový subjekt oprávněn je.
delegace
O průběhu řízení o přezkoumání původního rozhodnutí x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxl.). Daňový subjekt pak má možnost podat
proti takovému rozhodnutí odvolání, které má odkladný účinek, tj. vykonatelnost rozhodnutí
o změně xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxu
lze
navíc rozhodnutí o přezkoumání původního rozhodnutí o delegaci místní příslušnosti
přezkoumat
v rámci správního soudnictví (viz část xx
delegace
Judikatuxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx
xx x xxxxx x
xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xe rozhodnutím správního orgánu ve smyslu § 65 odst.
1 xx xx xxx xxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xx
xxxxxxxxx xxx xxxx
xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x toho vyplývá povinnost správce daně seznámit daňový
subjekt s došlým
podnětem správce daně k delegaci místní příslušnosti a podklady pro rozhodnutí a
xxxxxxx xx xxxxxxxx xx
x xxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx jakými úvahami a na základě jakých podkladů
správce daně
shledal důvody návrhu na delegaci opodstatněnými. Uplatněním další zásady uvedené
v § 2 odst. xx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xaňové příjmy, tedy cíle daňového řízení
v nejširším smyslu vůbec. -
Proto Nejvyšší správní soud rozhodnutí o delegaci místní příslušnosti považuje zx
xxxxxxxxxx xx xxxxxx
x xx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx xxxsudek ze dne 16. 1. 2008, čj. 5 Afs 31/2007-49)
Související ustanovení:
§ 12 - úřední osoby, § 13 - určení místní příslušnosti, § 14 - řešení sporx x xxxxxx
xxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxx
x xx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx
x xx xxxt. 2 - místo provádění kontroly, § 109 a násl. - odvolací řízení
Související předpisy:
zákon o územních finančních orgánech; § 131 správního řxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxuje nadřízenému správci
daně převzít (vztáhnout si na sebe ? xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxi případného odvolacího řízení musí zůstat zachován odvolání
spočívající
v tom, že rozhodne orgán nadřízený tomu, kdo rozhodovax x xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
devolutivní účinek
xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxx
x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxosti z hlediska naplnění zásad správy
daní. Nadřízenému
správci daně (nemusí se nutně jednat o nejblíže nadřízeného) je tak umožněno věc
převzít z důvoxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxx x xůvodů,
pro
které je možné docílit převzetí věci a s tím související změny příslušnosti, je možný
dopad
do dalších řízení, zejména v případě, kdy má dojít x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
x xxx xxxxxxx xxxxxxx v jiných řízeních.
xxxxxxxxx
xxxxxxxx
Vzhledem k tomu, že rozhodnutí, kterým nadřízený správce daně danou věc převezme,
znamená zásah do práv a povinností dotčeného daňxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx
xxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxst. 2 odkladný účinek. Odvolání pak není možné v případě
z důvodu nečinnosti, neboť se jedná o změnu iniciovanou příslušným podnětem osoby
zúčxxxxxxx
xx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxx
atrakce
x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx
atrakce
delegace
xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxo územní finanční
orgány
a celní orgány jej bylo možno dovodit z vymezení jejich kompetencí [srov. § 9 písm.
g)
a § 11 písm. d) zákona o územních finančníxx xxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xx, tento předpis jej však zařazuje mezi formy změny místní příslušnosti
(srov. § 131 odst. 1 správního řádu). Daňový řád je proto výjimečný nejenom tím,
xx xxxxx
xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxitut pojmenovává jako atrakci,
tj. názvem
dosud užívaným pouze právní teorií.
Zákon blíže neřeší, zda impuls k atrakci musí vzejít vždy pouze od spráxxx xxxxx
xxxxx x xx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx
xxxxxxx xxx
xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxán též správcem daně, kterému
je
atrakcí projednání určité věci odebíráno, či samotným daňovým subjektem nebo jinou
osobou, popř. subjektem, který na xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx x xxxxančnímu posunu správní agendy (pracovního úkolu). Zákon
nikterak neomezuje, zda může pravomoci k projednání věci atrahovat pouze správce
daně
bezprxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx
xxxx
xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxšího stupně.
Ačkoli
k tomu v praxi zpravidla nebude docházet, je třeba uzavřít, že atrakci správcem daně
vyššího
stupně (nikoli pouze bezprostředně naxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxd výslovně umožňuje atrakci pouze bezprostředně nadřízeným správcem daně
(srov. § 38).
xxxxxxx
Atrakci lze provést pouze ve vztahu k projednání určité konkxxxxx xxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx samotného vymezení tohoto institutu,
které
mluví o projednání věci, nikoli oblasti či okruhu případů. Věcí je přitom třeba rozumět
jak
jednotlivý úkoxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxx, z nichž lze k převzetí místní příslušnosti přikročit, stanoví zákon
taxativně a jedná se o případy, kdy jsou pro správu daní potřebné mimořádné odbornx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xx xxx xxxxx
xxxxxxxx
xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxtí podřízeného správce
daně (k ochraně před nečinností srov. komentář k § 38), a případy, kdy je třeba rozhodnout
ve věci, která bude mít zásadní dopad i dx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx,
do budoucna, a naplnit tak zásadu jednotného přístupu, resp. legitimního očekávání
(srov. komentář k § 8 odst. 2).
xxxakce
Na rozdíl od zákon nestxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
x xxxxx. Ostatně požadavek hospodárnosti a efektivity správy daní je jedním z jejích
základních
principů (srov. komentář k § 7), který se správou daní prolíná xxxx xxxxxxxx xxx
x xxxx xxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx která bude mít zásadní dopad i do řízení s jinými daňovými
subjekty, proto bude muset správce daně pečlivě zvažovat, zda není s ohledem na všechny
xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxř. formou v praxi využívaných
pokynů řady DS).
delegace
xxxxxxx
relevaxxxx
S ohledem na shora uvedené proto bude k využívání institutu v praxi přistupováno
pouze ojedinxxxx
atrakce
x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxčeno (srov. § 39 a násl.) daňovému subjektu,
jehož daňových povinností se převzetí pravomoci k projednání věci týká. Zároveň tomuto
daňovému subjektu xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxi
se
domnívají, že rozhodnutí o atrakci je navíc přezkoumatelné v rámci správního soudnictví,
a to s ohledem na judikaturu Nejvyššího správního soudu k xxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxxx
xx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxo pravidla představuje , k níž správce
daně přistoupil v souvislosti s řízením o ochraně před nečinností správce daně. Zde
odvolání
odkladný účxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xprávě daní,
jíž se
tvrzená nečinnost správce daně týká, a rozhodování v dané věci jako výsledek
podnětu
osoby zúčastněné na správě daní je xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxx
atrakce
atrakce
de faxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x x xxxxx x x xxxxxa legitimního xxxxxxxxxx x xx x xxxxxx
xxxxxx x xx x
xxxxxxxxx x xx x x x xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxx
x xxxxx x xxxxxxcí řízení
xxxxxxxx
Související předpisy:
§ 9 písm. g) a § 11 písm. d) zákona o územních finančních orgánech; § 4 odst. 4 zákona
č. 185/2004 Sb.,
o Celní sprxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx
xxx x
xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xubjekt)
Ondřej
Dráb,
Z důvodové zprávy:
Návrh vychází z předpokladu, že vymezení daňového subjektu musí být upraveno v jednotlivých
hmotnxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx
xxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxí,
resp. využije ustálené označení poplatník (obvykle osoba, jejíž příjmy jsou přímo
podrobeny
zdanění) nebo plátce daně (obvykle osoba, která pod osxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxlatníkem nebo plátcem daně, tedy daňovým subjektem,
jsou vymezeny ve zvláštních daňových zákonech. Je tomu tak proto, že teprve podle
konkrétního druxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxečný
pojem „daňový subjekt“ používat v případech, kdy se stanoví povinnosti nebo přiznávají
práva oběma typům subjektů povinných k dani. Rovněž právnx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxho řádu, které je ve smyslu ustanovení § 2 považováno
v dalším textu navrhovaného zákona za daň (tzv. dělená správa), má osoba povinná
k tomuto peněžitémx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
x xx
x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x x xxxxx
xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx, i když přestal splňovat kritéria vymezení tohoto
pojmu
v jednotlivých zákonech, zůstává xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
Odst. 3 reaguje na skutečnost, že správy daní se mohou namísto daňového subjektu
účastnit
i osoby, které disponují stejnými procesními právy, přičemž xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxého procesu je na tuto osobu pohlíženo jako na
daňový
subjekt, pokud zákon nestanoví zúžení tohoto postavení. V praxi půjde zejména o správce
dědictví a xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxeba rozumět nositele daňových povinností.
Daňové povinnosti zakládají příslušné hmotněprávní předpisy upravující jednotlivé
druhy
daní v širším sxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x x x xxxxx x x x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxání
daní a formu kontroly plnění těchto platebních povinností jejich nositeli (daňovými
subjekty)
formou správy daní (srov. § 1 odst. 2). Z těchto důvoxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx předpisy, které upravují vznik daňové povinnosti a zároveň
též
označují jejich nositele.
Nositelé daňových povinností jsou právní teorií označovxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxmo podrobeny dani (daňové povinnosti). Plátcem
pak
osoba, která pod vlastní majetkovou odpovědností od poplatníků daň vybírá či jim
ji sráží,
a následxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxprávní předpisy, a
proto
daňový řád tyto pojmy (na rozdíl od dřívější právní úpravy obsažené v zák. o správě
daní
a poplatků - srov. § 6 citovaného zákona) xxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxmotněprávní) předpisy, by tak mohly nastat
pouze výjimečně, při použití čistě jazykového výkladu některých zákonů. Příkladem
může
být zákon o místníxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
výslovně
za jejich poplatníky či plátce (na rozdíl od zákona o správních poplatcích či zákona
o soudních
poplatcích). K dovození postavení těchto osob xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxx xbecných ustanoveních pojmy plátce a poplatník používá, a z kontextu
zákona jako normy tak lze jejich spojení s osobami povinnými hradit jednotlivé popxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxní na přímé a nepřímé srov. komentář k § 2). Toto dělení
však
není bezvýjimečné. Hned první výjimku z tohoto pravidla představuje daň z příjmů.
Tato
daň je xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxx xxxxxxxx xxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx ze zdrojů
v České republice vyplácených zahraničním daňovým rezidentům (srov. § 22 ve spojení
s § 36 zák. o daních z příjmů), jejichž účelem je zajištěníx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxů fyzických osob ze závislé činnosti či některých druhů
příjmů
z kapitálového majetku) je totiž celý systém zdanění těchto příjmů založen na jejich
vybxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxxx xinnosti svých zaměstnanců
ve správné výši či ji sice srazí, ale neodvede, či ji odvede opožděně, je to právě
on, komu
bude uložena sankce ve formě úroku z pxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx
x xxxxedu právní teorie v pozici poplatníků. Jako příklad lze uvést situaci, kdy
je plátce daně
z přidané hodnoty povinen odvést daň z přidané hodnoty z použitx xxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx x xx x xx xxxxxx x xxxxx
Z hmotněprávního vymezení daňového subjektu vyplývá, že daňový subjekt nemusí
být vždy též účastníkem daňového řízení. Specifikem daňového práva pxxxxxxxxx xxxxx
xxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx
x xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxtá osoba může stát ještě předtím, než
je s ní
zahájeno daňové řízení, či jím může být i poté, co je určité daňové řízení, které
s ní bylo
vedeno, ukončeno. Tax xx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxx
xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxí daňová
povinnost, která není uhrazena, a správce daně ještě nepřikročil k vymáhání této
daňové
povinnosti (srov. též komentář bod 9).
xxxxxx
Daňovým subjxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xx
xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxuh
osob než jen plátce této daně. To je dáno specifiky úpravy daně z přidané hodnoty,
která
v některých případech stanoví povinnost přiznat a odvést daň txx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxx xxxx xx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxktů (srov. § 108 odst. 3 zákona o DPH). Obdobně
zákon o DPH přisuzuje postavení daňových subjektů též osobám žádajícím o vrácení
daně
z přidané hodnoty zaxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xormou
přenosu tohoto postavení na jediného člena skupiny osob, které samy o sobě naplňují
znaky
plátcovství (srov. úpravu tzv. skupinové registrace v x xx x xxxxx xxxxxx x xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xle s ohledem na aplikaci daňového řádu pro
řízení
založená těmito zákony jim přiznává postavení daňového subjektu. Jedná se např. o
porušitele
rozpočtxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxpisy; i když se
každý
daňový subjekt při správě své daňové povinnosti musí účastníkem řízení nutně někdy
stát. To
vyplývá jednak ze skutečnosti, že postxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxsti - srov. § 3), tj. ještě předtím než je zahájeno příslušné daňové řízení,
a jednak
ze skutečnosti, že na základě příslušných hmotněprávních předpisů xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx x komentovaného ustanovení daňového řádu navíc zakotvuje pravidlo, že
dostane-li se určitá osoba jednou do postavení daňového subjektu, zůstávají jí xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxména u daňových povinností,
které vznikají jednorázově (daň dědická, daň darovací či daň z převodu nemovitostí).
Tyto
povinnosti (a práva) zůstávají xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx
xx xxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx
xx xxxxnutí doby, ve které lze placení daňového nedoplatku požadovat.
K odst. 3 [Osoby v postavení daňového subjektu]
Daňový řád pamatuje též na situace, kxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xx
xx xxxxxxx
x xxxxxxx xástupce daňového subjektu. Tak je tomu v případě insolvenčního správce,
který
ve smyslu § 40 odst. 1 insolvenčního zákona jedná na účet dlužníka a naklxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxx zák. až do rozhodnutí soudu o dědictví pozůstalost,
ale např. též v případě likvidátora (srov. § 71 odst. 5 a § 72 obch. zák.).
S ohledem na rozsah pravxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx
xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx
xxxxxxx xxxx xx tyto osoby v rámci správy daní nastupují do postavení daňového
subjektu, tj. jednají za daňový subjekt, jako by jím samy byly. Ve všech podánícx
xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx protokol či úřední záznam z jednání
s touto osobou bude znít, jako by bylo jednáno s daňovým subjektem jednajícím touto
osobou
(obdobně jako když právnixxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx
xx
xx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxo
takového, jsou autoři názoru, že se na jednání takové osoby neuplatní pravidlo, podle
něhož
má jednání samotného daňového subjektu vždy přednost (srxxx x xx xxxxx xxx xxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxx
de facto
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxici plátce, který pod vlastní majetkovou odpovědností
odvádí
správci daně daň vybranou od poplatníků nebo sraženou poplatníkům, nejedná se o jeho
daňxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxx
xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xedoplatku, a naopak přebytek nemůže způsobit vznik
daňového přeplatku.
(KS Hradec Králové, rozhodnutí ze dne 27. 2. 2002, sp. zn. 30 Ca 83/2001)
Sxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxxxx x x x x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx x x x x xxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxx
x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx - třetí osoby, § 25 - zástupce, § 28 - udělení zmocnění,
§ 148 - lhůta pro
stanovení daně, § 160 - lhůta pro placení daně, § 239 odst. 4 - správce dědictvíx x
xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xx x xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx; § 40 odst. 1 insolvenčního zákona
- postavení insolvenčního
správce; § 480a a násl. obč. zák - správce dědictví; § 22 a 36 zák. o daních z příjmů;
§ 5a a xxxxxx x xxx xxx
xxx x xxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx x xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxx x xx vymezuje pojem plátcovy pokladny a stanoví rozhodné skutečnosti,
po xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxosti se tento procesní instrument
použije. Klíčový je v tomto ohledu projev vůle daňového subjektu (plátce daně), kterým
je
plátcova pokladna zřízenax xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxosti je umístěna plátcova pokladna, neboť to odpovídá zásadě hospodárnosti
a procesní ekonomie.
Procesní postavení plátcovy pokladny je konkretizxxxxx x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xe vztahu k jeho pokladně zůstává nedotčena. Pro případ
mezi jednáním plátce daně a jeho plátcovy pokladny je explicitně upřednostněno
jednání
xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxí na základě dožádání
správce
daně příslušný daňovému subjektu, který plátcovu pokladnu zřídil, neboť se jedná
o výkon
vůči jeho majetku. Již historicxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx
xxvinností plátce daně z příjmů ohledně srážkové daně a daně ze závislé činnosti.
Vzhledem
k předmětu úpravy se konkretizace daně, při jejíž správě se pouxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
kolize
x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxí jednotka plátce daně, v níž dochází k naplňování
povinností plátce daně stanovených mu zákonem (zejména vybírání, srážení anebo
zajišťování daně) a x xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxo subjektu
se
správcem daně a zejména výkon správy daní v případech, kdy je její centralizace na
úrovni
daňového subjektu neúčelná.
Organizační jednxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
či provozovna
fyzické osoby (srov. § 7 obch. zák. a § 17 a násl. živnostenského zákona), ale jakékoli
pracoviště naplňující znaky plátcovy pokladny po xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxlušná organizační jednotka stává . Plátce daně
může vznik plátcovy pokladny ovlivnit pouze v tom směru, že v případech, kdy zákon
vznik
plátcovy xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxkteré ze
svých
organizačních jednotek svěří srážení a odvádění daně, včetně úschovy k tomu potřebných
podkladů, či pokud naopak vybírání daně a úschovx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
ex lege
xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxx xx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxna např. nemůže za stávající právní xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx
x xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxvy pokladny se v současné době uplatňuje pouze u daně z příjmů ze
závislé činnosti (srov. § 38h a násl. zák. o daních z příjmů) a u daně z příjmů vybírané
srážxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx
xxxxx xx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxící daně v
širším
slova smyslu s institutem plátcovy pokladny nepracují.
K odst. 2 [Místní příslušnost] a 3 [Úkony plátcovy pokladny]
Účelem institxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx pravidlo
pro určení místní příslušnosti správce daně pro plátcovy pokladny. Tím je správce
daně,
v jehož obvodu územní působnosti je plátcova pokladnx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xaní vybíraných plátcem za poplatníka, nikoli u daní vybíraných
správcem daně od poplatníka přímo.
Daňový řád svěřuje plátcově pokladně výkon práv a xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxkladnu oprávněna jednat, ale odkazuje se v tomto ohledu
na přiměřené
použití ustanovení o jednání právnických osob (srov. § 24 odst. 6). S ohledem na
to,
xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxních norem upravujících
jednání osob v oblasti soukromého práva. Tím jsou zejména § 15 obch. zák. pro plátcovy
pokladny podnikatelů a § 20 odst. 2 obč. xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxx
xxxx xxxxxnění svěřeno vnitřním předpisem plátce nebo která k tomu byla při provozování
činnosti plátce jinak pověřena, popř. osoba, u níž s ohledem na její postaxxxx x
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xednat o vedoucího pracovníka organizační jednotky,
která
tvoří plátcovu pokladnu. Aby nevznikaly pochybnosti, kdo je za plátcovu pokladnu
oprávněn
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxto pozdější změna
osoby
oprávněné jednat za plátcovu pokladnu musí být správci daně oznámena.
xxx xxxxxxx
Jednání osoby oprávněné jednat za plátcovu pokladnu jx xxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxem speciální úpravu odchylující se
od obecných
pravidel zakotvených jednotlivými (zpravidla soukromoprávními) předpisy upravujícími
jednání osoxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x x xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxrávněné
jednat
za plátcovu pokladnu. Jednání osoby oprávněné jednat za plátcovu pokladnu je tak
pro
účely správy daní xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxx
xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxu
pokladnu. Postavení této osoby vůči plátci se tedy při správě daní blíží více jednání
pověřené osoby (srov. § 24 odst. 3) než jednání statutárníxx xxxxxx xxxxxx
xxxxx
relevantní
quasi
xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xpecifika daňového práva a úpravu jednání
daňových
subjektů zakotvenou v § 24 daňového řádu, která se od soukromoprávní úpravy jednání
osob do značné míxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
Související předpisy:
§ 17 a násl. živnostenského zákona; § 7 obch. zák. - organizační složka podniku; §
15 obch. zák. - jednání
přx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx
x xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx x xxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx x xxbírání daně z příjmů ze závislé činnosti
Třetí osoby
Ondřej
Dráb,
Z důvodové zprávy:
Dalším okruhem osob, které se na řízení mxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxxx xxxx správou daní dotčena v rozsahu a způsobem stanoveným zákonem. Návrh
je
označuje tradičním názvem třetí osoby, přičemž nutnost odlišit tyto osoby, ktexx
xxxx x xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxout svědka, odborného konzultanta,
znalce,
tlumočníka, jakož i další osoby mající povinnost součinnosti při správě daní.
K § 22
Na procesu správy dxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x x
xxxxx xxx
x xprávci daně, kteří správu a kontrolu dodržování xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxx
x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxcký výkon správy daní nezbytné, a jejichž práva jsou tak
při správě
daní dotčena. Přestože se tyto osoby jen zřídka stávají účastníky daňového řízení,
dxxxxx xxx
xxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx uzavřeným výčtem (srov. § 7 odst. 2 citovaného zákona), daňový řád
je definuje negativním vymezením vůči daňovému subjektu, když říká, že se třetxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxx xxxx
xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxena.
xx xacto
Třetími osobami mohou být jak fyzické či právnické osoby, ale v širším slova
smyslu též orgány veřejné moci, včetně správců daně. Orgány veřejné xxxx xxxx xxxx
xxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx ale pouze jako subjekty, které u sebe mají
doklady
či které mají informace a znalosti pro daňové řízení, procesní postup
či úkon
vedený jinýx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
relevantní
xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx
xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x6) a osoby, které mají u sebe dokumenty
pro správu daní jednotlivých daňových subjektů (srov. § 93 a násl.), ale též zástupci
daňových subjexxx xxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx
relevantní
xxxxxxxxxa:
Ačkoli je daňový poradce při zastupování daňového subjektu v daňovém řízení vázán
povinností zachovávat
mlčenlivost (§ 2 odst. 5 zák. o správě danx x xxxxxxxxx x x xxxxx x x xxxxx x xxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx x
x xxxxx x xxxx x správě
daní a poplatků. Pravomoc správce daně uložit pokutu za porušení této povinnosti
(§ 25 odst. 1 téhož zákona)
se vztahuje jen na pracovníky správcx xxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxS,
rozsudek ze dne
17. 5. 2007, čj. 1 Afs 107/2006, č. 1262/2007 Sb. NSS)
Související ustanovení:
§ 1 odst. 1 - účel daňového řádu, § 20 odst. 3 - osoxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xx x xxxxx x xxxxxxxxx
x xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx x xxxxxxxx xxxxxxxx
x xx x xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxstněné na správě daní musí podle odst. 1 prokázat svoji totožnost na požádání
úřední osoby. Navrhovaná právní úprava záměrně v tomto ustanovení nekonkxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx x xtanoví, že zjištění totožnosti osoby zúčastněné na správě daní si může správce
daně vynutit prostřednictvím příslušného bezpečnostního sboru, kterxx xx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxx
x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxekt či třetí osoba) je povinna prokázat
na vyzvání úřední osoby (srov. komentář k § 12) svou totožnost. To je zcela logický
požadavek daňového řádu, nebox xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx
xx xxxxxxxx
osobou. Jednání s jinou osobou by totiž nemuselo vždy pouze ztroskotat na nemožnosti
získat od takové osoby požadované informace či doklady (protože jx xxxxxx xxx xxxxxx
xx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxím zpravidla porušil obecnou povinnost mlčenlivosti
(srov. § 52 a násl.).
Tento důsledek by např. mělo jednání se zaměstnancem daňového subjektu, kxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxonuje. Informace získané od
této osoby
by nebyly informacemi získanými od daňového subjektu a je sporné, zda by takto mohly
být
považovány za podané vysxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxšem
bez možnosti účasti daňového subjektu při výpovědi, a tedy nezákonným způsobem, jejíž
obsah nemůže být v dané věci osvědčen za důkaz (srov. komentáx x x xx xxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx bude osoba zúčastněná na správě daní
příslušné úřední osobě účastnící se jednání osobně známa, nemusí této pravomoci využít.
Prokázání totožnosti prxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xe týká pouze osob zúčastněných
xx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxravuje ustanovení
§ 43 odst. 2 pro doručování v rámci správy daní. Podle tohoto ustanovení je povinen
prokázat
svou totožnost adresát nebo ten, kdo písexxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xxxxx
xxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xx xxxxx xxxxxx xxoby, ale zejména též poštovní doručovatelky.
Pravomoci úřední osoby požadovat od osoby zúčastněné na správě daní prokázání
její totožnosti odpovíxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x x xx odst. 3 a 4).
Daňový řád blíže nestanoví způsob prokázání totožnosti osoby zúčastněné
na správě daní. Může k tomu tedy dojít nejenom předložením průkxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx
xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xšak usoudit, že jsou přípustné i další způsoby,
které
bude úřední osoba považovat za dostatečně věrohodné, např. průkazem daňového poradce
či
identifxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx xxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx x ní jedná;
posledně
zmiňovaný způsob prokázání totožnosti však bude v praxi využíván velmi zřídka. S
ohledem
na důsledky jednání s neoprávněnou osobou xxx xxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xotožnosti osob zúčastněných na správě daní průkazem vydaným orgánem
veřejné moci obsahujícím přinejmenším jméno a příjmení, bydliště, datum narozexx
x xxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxt, může
úřední osoba požádat o zjištění její totožnosti příslušný bezpečnostní sbor. Bezpečnostními
sbory, které jsou oprávněny zjišťovat totožnosx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxx x xx xxxxxx xx 13/1993 Sb., Celního zákona) a při doručování písemností soudu
též
justiční stráž (srov. § 22 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx zákona č. 553/1991 Sb., o obecní
policii).
Neprokáže-li osoba zúčastněná na správě daní svou totožnost ani příslušníku Policie
České republiky či pxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxx xxxdvedení
za účelem zjištění totožnosti se u jednotlivých orgánů liší. Zatímco Policie České
republiky má k provedení, resp. dokončení takového úkonu 2x xxxxxx xxxxx xxxxxx xx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx
x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx správě daní, jejíž
totožnost se nedaří ověřit, správce daně eminentní zájem. Tak tomu může být např.
v případě
potřeby vyslechnutí určité osoby zúčastxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxx xa podnět a je v zájmu daňového subjektu, který úkon (např. důkaz výpovědí)
navrhl,
popř. přímo osoby zúčastněné na správě daní, jejíž totožnost se nedařx xxxxxxx xxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxu zúčastněnou na správě daní k provedení
příslušného úkonu je logickým důsledkem neprokázání její totožnosti. Formulaci
zákona, že správce daně „můžxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx
xxxxxx
xx nikoli (na rozdíl od řady jiných případů, kdy „může“ znamená „musí“ - srov. komentář
k § 11).
Správce daně může stejně tak ověřit totožnost dané osoby zxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xx xxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxna toto rozhodnutí nemůže být napadáno
daňovým subjektem, jehož věci se úkon týká. Jiným způsobem proto bude správce daně
zpravidla ověřovat totožnosx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx
xxa
osobu, která odmítá prokázat svou totožnost, k úkonu při správě daní v konkrétním
případě
připustit, či nikoli, by měl správce daně v každém případě ctxx xxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxx x x xxxxx xx x xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xéž zásadu hospodárnosti a efektivity správy daní.
Související ustanovení:
§ 1 odst. 2 - správa daně, § 11 - pravomoc správce daně, § 12 - úřední osxxxx x xx x
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xx x xxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xx x xxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxsti, § 79 - vysvětlení, § 96 - svědci
Související předpisy:
§ 63 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky; § 31 zákona č. 13/1993 Sb.,
Cxxxxxx xxxxxxx x xx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx
x xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxst fyzických osob k jednání při správě daní. Fyzická osoba
může jednat v rozsahu, v jakém má způsobilost vlastními úkony nabývat práva a brát
na sebe
povixxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x x xx xx xxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx ale též možnost
činit při
správě daní příslušné právní úkony.
Způsobilost právnických osob k jednání se správcem daně je upravena v odst. 2. Jde
o standxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxo i na právnické
osoby,
které tento orgán nemají a u nichž zvláštní právní úprava stanoví, kdo je oprávněn
jednat
jménem právnické osoby.
Odst. 3 reflekxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x) určí
z řad
zaměstnanců nebo z jiných osob, které činnosti právnické osoby vykonávají. Tyto osoby
mohou jménem právnické osoby jednat při správě daní nx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxna o pověřeného zaměstnance, člena či jinou osobu,
která na základě smlouvy o výkonu některé činnosti zajišťuje vnitřní provoz právnické
osoby
(např. xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxé moci (§ 27 a
násl.).
Se správcem daně by měla jednat pouze osoba způsobilá k příslušnému jednání. V odst.
4
je proto právnické osobě uložena povinnost uxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxx xxzení. Výjimku tvoří případy, kdy je k jednání za právnickou osobu
zapotřebí
společný úkon dvou či více osob. Pokud ani na výzvu nedojde k určení příslušnx xxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxkých osob,
za něž mohou v určitých situacích jednat jiné fyzické osoby, aniž by k tomu byla
vyžadována
existence plné moci, resp. dohody o plné moci. Příkxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx
xx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxx xxx
xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxle dochází při provozování podniku. Pro tyto případy odst.
5 umožňuje
využít ustanovení předchozích xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxjektu přiznána daňovým zákonem procesní způsobilost k jednání při správě daní,
a to
i když takový subjekt nemá právní subjektivitu v pravém slova smyslxx xxxx x xxx
xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxniční právnické osoby jde o věc v procesních
předpisech
obvyklou, specifikem správy daní je to, že zde samostatně jednají i jiné složky,
kterým to
daňovx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxení prokuristy pro účely daňového procesu. Původní
text jej z hlediska procesního postavení při správě daní zařazuje do kategorie zástupců
(§ 25), což xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x
xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xohl způsobit vážné
komplikace při doručování podnikajícím fyzickým a právnickým osobám, které mají zřízenu
prokuru, a fakticky by eliminoval použitxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx
xxxxxxxxxxx
xxxické osoby) přímo. Má tedy obdobnou pozici jako osoba pověřená statutárním orgánem
jednat jménem právnické osoby. To se ovšem týká pouze prokuristy, kxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x x xx xx xx xx x
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x x4 obch. zák.
K odst. 1 [Rozsah procesní způsobilosti]
Fyzické a právnické osoby mohou při správě daní jednat v rozsahu daném jejich procesní
způsobxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx úkony, včetně
možnosti
nechat se při jednání zastoupit zástupcem na základě plné moci (zmocněncem - srov.
§ 25
a násl.). Jednání při správě daní tak může xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxxím způsobem odkazuje na rozsah způsobilosti konkrétní osoby k právním
úkonům.
Způsobilost k právním úkonům, dříve nazývaná též svéprávností, předstxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxnímu zavazování se v právní
rovině)
je třeba odlišit od způsobilosti nabývat práva a povinnosti (tj. pasivního přijímání
práv
a povinností), která je pxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx úkonům a jejího rozsahu
postupné a odvíjí se od mentální vyspělosti osoby. Přitom může být fyzická osoba
způsobilosti
k právním úkonům zbavena či jí můžx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx roku věku, popř.
uzavřením
manželství před dovršením osmnáctého roku věku43 (srov. § 8 obč. zák.). Nezletilé
osoby
mají způsobilost k právním úkonůx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxcí
jejich věku. I nezletilá fyzická osoba proto je v obecné rovině způsobilá k řadě
úkonů
při správě daní, např. ke svědecké výpovědi či k jednání při spráxx xxxx x xxxxxx
xx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxělou k uzavření pracovněprávního vztahu a jeho výkonu,
bude
tato osoba stejně tak dostatečně mentálně vyspělá k jednání se správcem daně v otázkách
zdaxxxx
xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx
xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxjí zákonný zástupce, kterým
může být
rodič či pěstoun (srov. též komentář k § 25 odst. 1), popř. zástupce ustanovený správcem
daně
(srov. komentář k § 26 oxxxx xxx x xxxxx xx xx xxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx
xxručovat
písemnosti při správě daní přímo zástupci (srov. § 41).
x xxxxxx
Může se též stát, že určitá fyzická osoba bude kvůli svému duševnímu stavu či kvůli
své xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxém případě může soud tuto
fyzickou osobu způsobilosti k právním úkonům zbavit či tuto její způsobilost v odpovídajícím
rozsahu omezit (srov. § 10 obč. xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxx xxxxx pro jednání fyzické osoby i zde, že za takovou osobu bude při správě
daní
oprávněn a povinen jednat její zákonný zástupce, popř. zástupce ustanxxxxx
xxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx xxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxv, což se promítá zejména do oblasti
doručování, kdy písemnosti při správě daní budou doručovány přímo zástupci (srov.
§ 41).
a priori
Právnické osoby na rozdxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
x xxxo jejich způsobilost trvá až do jejich zániku. Omezení způsobilosti k právním
úkonům
se u právnických osob nepředpokládá, neboť ve smyslu § 19a obč. záxx xxxx xxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx osoba je osobou neživou, nehmatatelnou, identifikovatelnou pouze
v právní rovině. Svou povahou se zpravidla jedná o svého druhu účelové sdružení majxxxx
xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx
x xxxx xx xebe povinnosti (srov. též komentář bod 1). V reálné rovině právnická osoba
není
schopna projevovat svou vůli, a proto musí být úkony právnické osoby proxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxx xxx
xxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xx xxxxx
Vymezení osob oprávněných jednat jménem právnické osoby se věnují jednak
jednotlivé hmotněprávní předpisy upravující právní jednotlivýxx xxxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xx xxxx xxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx x xxxxx xxxxx
xxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxnických osob však bývá, zejména u podnikatelských
subjektů, velmi široký, a proto jednotlivé procesní předpisy často obsahují svou
vlastní
úpravu. Pxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
status
xxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxat v prvé
řadě její statutární orgán nebo ten, kdo prokáže zákonné oprávnění jednat jménem
příslušné
právnické osoby. Kdo je statutárním orgánem, stanxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxx
xxx x xxx
xxxxx xxxxx x xx xákona č. 77/1977 Sb., o státním podniku, či § 10 zákona č. 227/1997
Sb.,
o nadacích a nadačních fondech). Jsou však též právnické osoby, u nichž zákon pojxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxání občanů). V takovém případě musí být
orgán, který je oprávněn jednat za tuto právnickou osobu, označen v jejích zakladatelských
dokumentech (zaklaxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xtanoveným zvláštním zákonem upravujícím právní
příslušné právnické osoby a dokumenty upravujícími vnitřní poměry dané právnické
osoby
(spxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxmů, do kterých se jednotlivé
právnické
osoby zapisují, seznat pouze u právnických osob zapisovaných do obchodního rejstříku,
tj. obchodních společnxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x
xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
účinky,
lze se v případě nesouladu zápisu se skutečným stavem dovolat ochrany dobré víry
v zápis
(srov. § xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx
x xxxxxxx xxxxx
xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx rejstříku, nemůže
daňový subjekt
napadat právní účinky takového jednání z důvodu, že této osobě funkce statutárního
orgánu
zanikla, ledaže by daňový xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx
status
xxxxxxxxxrní
xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxí orgán či jeho člen v obchodním rejstříku, nelze se podle názoru autorů
s ohledem na cíle správy daní spokojit s využitím principu ochrany dobré víry v záxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxx
xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxi může dojít v případě, kdy
správci
daně bude z jeho činnosti známo, že u daňového subjektu uplynulo funkční období statutárních
orgánů či že došlo k obměxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxkých osob nezapisovaných do obchodního
rejstříku. Zde si správce daně zpravidla nemůže z jemu dostupných zdrojů jednoduše
ověřit, zda osoba, která se xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx
xéto
skutečnosti ve smyslu komentovaného ustanovení. Ve smyslu platné úpravy se však nebude
jednat o výzvu ve formě procesního rozhodnutí správce daně xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xůjde o neformální vyzvání správce daně, bude nevyhovění takovému
vyzvání spojeno s nepřipuštěním příslušné fyzické osoby k jednání jménem dotčené
prxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx postačovat prokázání totožnosti
fyzické osoby vydávající se za statutární orgán této právnické osoby (zda tato osoba
skutečně
je statutárním orgánexx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx
vedle prokázání totožnosti fyzické osoby vydávající se za statutární orgán této právnické
osoby předložit též doklad o jejím ustavení do funkce (rozhxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx
xxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx
xxxx
xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxapsaná v obchodním rejstříku jako statutární orgán
obchodní
společnosti či družstva, avšak vydávající se za její statutární orgán (zpravidla
v přípaxxx xxx
xxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxpu právnické osoby do likvidace. V rámci úpravy
likvidace obchodních společností a družstev obch. zák. výslovně stanoví, že okamžikem
jmenování likvxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxh. zák.). Od
tohoto
okamžiku statutární orgán pozbývá svých oprávnění jednat jménem právnické osoby,
a tato
oprávnění přecházejí na likvidátora. Zápxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxx
forem právnických xxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xx x xx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxní oprávnění likvidátora jednat jménem právnické osoby bude postačovat
prokázání totožnosti osoby likvidátora způsobem uvedeným v § 23, je-li likvixxxxx
xxx xxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xdst. 3 [Pověřenec a prokurista]
Okruh osob oprávněných jednat jménem právnické osoby může být daleko širší než
je okruh jejich statutárních orgánů. xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx
xxxxxxxx
x xx x xxzsahu stanoveném vnitřním předpisem či v rozsahu obvyklém pro jejich pracovní
zařazení (srov. § 20 obč. zák. či § 15 obch. zák.). Nejedná se přitom o jexxxxx x
xxxxxx
xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxo soukromoprávní princip je v plném
rozsahu aplikovatelný i pro oblast správy daní [odst. 2 komentovaného paragrafu stanoví,
že
„- jménem právnické osxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx
xx xx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx
xodle
§ 15 obch. zák.) jednat.“], je podle názoru autorů tento výklad třeba s ohledem na
dikci odst.
3 komentovaného ustanovení, poznámku pod čarou č. 3 a xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxou fyzickou osobu, která vykonává činnost této právnické
osoby, aby jednala jejím jménem před správcem daně, a to v rozsahu tohoto pověření.
Na záklaxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxe
daňový
řád prolamuje soukromoprávní doktrínu, pro účely správy daní je tento krok nicméně
zcela
pochopitelný (do účinnosti této novely, tj. do 1. 3. 2xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxémy - srov. níže).
Zastoupení na základě prokury se týká podnikatelů zapsaných do obchodního
rejstříku. Prokurou podnikatel zmocňuje fyzickou osoxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx
x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxx prokuristy do obchodního rejstříku. Prokuru nelze omezit,
resp. případné omezení prokury není účinné vůči třetím osobám (má vliv pouze na vzájemné
vzxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xednání prokuristy za
zastoupení
. Pro bližší úpravu ustanovení a jednání prokuristy srov. § xx xxxxx xxxx
xxxxxxx
xxxxxxx
sui generis
xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxrávy daní, ke kterému došlo
v období od 1. 1. 2011, do 28. 2. 2011 s sebou neslo nemalé procesní problémy spočívající
zejména ve skutečnosti, že správce daxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
x existenci prokury nikdy nebyla součástí informační povinnosti daňového subjektu,
kterou má vůči správci daně. Existenci prokury tedy správce daně mxxxx xxxxxxxx x
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxčinil a doručil statutárnímu orgánu právnické
osoby či podnikateli-fyzické osobě, který prokuru udělil, jednalo se o doručení neúčinné.
Statutární xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx xxx
x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xebyl daňovým poradcem
či advokátem, nemohl navíc podnikatel ani udělit plnou moc k zastupování při správě
daní komukoli jinému, aniž dříve vypověděl pxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx
xxx
xx xxxxx xxxxx xxxístě.
xx xxxxx
Je-li udělena více osobám, musí návrh na její zápis do obchodního rejstříku
obsahovat též informaci o způsobu jednání prokuristy za pxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxí ustanovení je v rozporu se zákazem mít více zmocněnců
v téže věci (srov. § 29 odst. 1). Vzhledem k tomu, že zákonodárce staví prokuristu
v oblasti
správy xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxně. Na případy udělení
prokury více prokuristům současně, aniž by bylo vymezeno jejich oprávnění k samostatnému
jednání, se proto komentované ustanoxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxprávního
vymezení představuje plnou moc). Výkladem komentovaného ustanovení
ve spojení s § 29 daňového řádu lze dospět k závěru, že není-li v případě vxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxx
x xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxe prokury) ještě samostatnou plnou moc.
prokura
xxxxxxx
Jednání pověřené osoby, popř. prokuristy, jenž má při správě daní postavení
obdobné pověřené osobě, je, vedxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx
xxxxxxx xakékoli jiné osoby za právnickou osobu může být při správě daní vůči správci
daně právně pouze tehdy, bude-li uskutečněno v rámci zastoupexx xxxxxx
xxxxxxxx
x x xx x xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xude xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx ve smyslu § 15 obch. zák., která je v tomto ohledu použitelná
též
na jednání pověřené osoby).
relevantní
Vzhledem k dikci odst. 2 komentovaného ustanovení může bxx xxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxže k němu tedy dojít jakýmkoli prokazatelným
způsobem - zejména půjde o samostatný písemný úkon (pověření) směřovaný vůči
pověřené osobě, vymezení opxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxě
do protokolu sepsaného správcem daně. Z praktického hlediska lze doporučit zejména
první
formu, tj. samostatné písemné pověření.
K účinnosti povxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx
daně předem
formálně uplatněno. Na tom nic nemění ani skutečnost, že oznámení pověřené osoby
je
ve smyslu § 127 odst. 2 povinným registračním údajem, jexxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xx
xxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x jeho dřívější činnosti známa, požádat osobu, která
se vůči
němu domáhá jednání za právnickou osobu, aby své pověření, a tedy oprávnění k jednání
za právxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxby, která ji k jednání vůči správci daně
pověřila. Z toho lze dovodit, že pověřená osoba je oprávněna v mezích svého pověření
toto
své oprávnění a povinnoxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
je
třeba při udělení pověření k jednání se správcem daně vzít v úvahu.
Fyzickou osobou vykonávající činnost právnické osoby je s ohledem na úmysl
zákoxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxovní poměr,
ale též třetí osoby vykonávající činnost právnické osoby na základě tzv. outsourcingu.
Vzhledem k tomu, že pověření k jednání vůči správci xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxickým vykonávajícím obsahově stejnou činnost.
Tato disproporce nabývá na významu, vezmeme-li v úvahu úpravu § 29 odst. 2 daňového
řádu, podle kteréxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x
xxxžívat
služeb externí účetní - fyzické osoby - a pověří tuto účetní k jednání vůči správci
daně
ve smyslu komentovaného ustanovení, bude mít tato možnost xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx
xx xxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xouto externí účetní byla právnická osoba odlišná od
daňového
poradce či advokáta, bude moci za daňový subjekt - právnickou osobu - vůči správci
daně jedxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxgánů, pokud jinak
vnitřní předpisy právnické osoby vyžadují k jednání za právnickou osobu jednání více
statutárních
orgánů (např. více jednatelů spoxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxvědnosti příslušné fyzické osoby pověřené jednáním za právnickou
osobu vůči správci daně za následky svého jednání jsou autoři názoru, že na podmínky
x xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx na základě plné moci.
Zákon neupravuje zánik pověření. S ohledem na chybějící explicitní úpravu formy
pověření (srov. komentář bod 22) proto bude k jxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx zanikne změnou tohoto předpisu či ukončením právního vztahu pověřené
osoby k dané právnické osobě, z něhož vyplývala aplikace interního předpisu na pxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx
x xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xohodou smluvních stran, eventuálně
změnit její obsah v části zakládající pověření atp.
Shora popsané principy jednání za právnickou osobu, zejménx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xx vztahují pouze v relaci k jednání při správě
jejích
vlastních daňových povinností. Jednání právnických osob vykonávajících daňové poradenství
či spxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxní právnických
osob
vykonávajících daňové poradenství či společností vykonávajících advokacii jako (smluvních
či ustanovených) zástupců osob zúčxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xx. zák. o daňovém poradenství a KDP ČR a zákona o advokacii, které mají
jako aplikační přednost před daňovým řádem.
lex
specialis
Zák. o daňovém poradexxxxx x xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxtříku,
mohou vykonávat daňové poradenství prostřednictvím daňových poradců (tj. fyzických
osob zapsaných jako daňoví poradci v seznamu vedeném Komxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xaňového poradenství daňovými poradci (fyzickými
osobami)
a stanovy Komory daňových poradců ČR (srov. § 3 odst. 6 zákona o daňovém poradenství
a KDP ČR)x xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxtví navenek
(vůči klientovi daňového poradce či jeho zastupování při jednání se třetími osobami,
zejména
správci daně) může vykonávat daňový poradce xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx
xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxm zaměstnancem (ledaže xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
klient
xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxo třeba uzavříD280/2009_Sb.t, že při poskytování daňového poradenství,
resp. při
zastupování klienta v rámci správy daní musí tyto právnické osoby jxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxntuálně jinými daňovými poradci-fyzickými
osobami či svými zaměstnanci-neporadci, avšak pouze na základě substitučního zmocnění.
Jednání v rámci xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxmůže
být
dovozen ani z § 3 odst. 7 zák. o daňovém poradenství a KDP ČR, který říká, že právnická
osoba poskytující daňové poradenství má při správě daní proxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxx řádu. Pro právnické osoby vykonávající advokacii
lze
obdobné závěry dovodit ze zákona o advokacii (srov. § 15 a 16 a násl. citovaného
zákona).
Shora uxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xdpovědnost
(jako samostatní podnikatelé).
K odst. 4 [Zákaz souběhu jednání jménem jedné osoby]
Pro zamezení případné v jednání jménem práxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxnickou osobu vůči správci jednat současně, na jednu.
Pokud by
jménem právnické osoby jednalo, resp. chtělo jednat více osob najednou, je správce
daně
pxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxzvě správce daně,
ustanoví jí
správce daně zástupce (srov. komentář k § 26).
kolize
Spojením „v téže věci“ je třeba rozumět jednání více fyzických osob jménex
xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxdnat jejím jménem pouze
jedna fyzická osoba, ale že projev vůle právnické osoby (např. označení osoby zmocněnce
při udělování plné moci do protokolu) mxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx
xxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxt jménem právnické osoby. Např. bude-li každá z nich v rámci ústního jednání
tvrdit něco jiného, musí být jednoznačně určeno, která z těchto fyzických oxxx xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxu nelze vyloučit, aby se více fyzických
osob
oprávněných jednat jménem právnické osoby při formulaci projevu vůle právnické osoby
doplňovalo. Tím se pxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx
xěci
(srov. komentář k § 29 odst. 1).
xxxxxx
Výjimku z uvedeného pravidla tvoří zcela logicky případy, kdy vnitřní předpisy
(společenská smlouva, stanovy atxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx xxxx xxxhylnou úpravu stanoví § 69 pro případ nahlížení do daňové identifi
kační schránky, kdy zákon umožňuje nahlížení více osob současně (srov. komentář k
cixxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xe jednání pověřené fyzické osoby a prokuristy
za právnickou osobu při správě daní (srov. komentář bod 3) a omezení počtu osob,
které
mohou při správě danx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx
xxx xxxxxxx
xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxutečnosti,
že postavení podnikajících fyzických osob je v reálném životě i ve většině právních
oborů
stejné či velmi obdobné postavení podnikajících xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxho v komentovaném ustanovení je proto třeba
si zodpovědět
otázku, zda by se v postavení, ve kterém se nachází podnikající fyzická osoba, mohla
při
správx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xx jednala pověřená
osoba či
prokurista, neboť ani právnická osoba se nemůže z podstaty věci ocitnout v pozici
svědka.
Z důvodů shodného právního postaxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxtu, organizačních složek podniku zahraniční osoby a jiných jednotek, které
jsou dle zákona nositeli a vykonavateli práv a povinností osob zúčastněnýxx xx xxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxní na mysli, je třeba rozumět
zejména
stálé provozovny zahraničních daňových rezidentů (srov. § 22 odst. 2 zák. o daních
z příjmů)
či plátcovy pokladny; x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxny je
do značné míry specifické, např. za ni nejedná její statutární orgán, ale vždy pouze
pověřená
osoba (srov. též komentář k § 21).
xx xxxxx
xxx xxxxxxxxx
Judikatura:
I. xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx
xxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xložky.
II. Vedoucí organizační složky podniku není oprávněn zmocnit k jednání dalšího zástupce.
I kdyby však
k této situaci došlo, další zástupce by oxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx
x xxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxdstavenstva udělili generální plnou moc jen jednomu
z nich. Takový
postup by byl v rozporu s právní úpravou jednání statutárních orgánů společnosti
v zxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxx xxx
x xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxované, že Ing. V. K. nebyl zmocněn k
podpisu smlouvy
podle stanov společnosti, když k uzavření smlouvy byl oprávněn ze zákona, přičemž
lze i konstatovatx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xdo 1455/2005)
Pro posouzení platnosti jednání obchodní společnosti (zde akciové společnosti) je
vždy rozhodující
rozsah a způsob jednání statutárxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxedenému
dni.
(NS, rozsudek
ze dne 31. 5. 2005, sp. zn. 32 Odo 1224/2004)
Ustanovení § 133 odst. 2 obch. zák. neváže neúčinnost vnitřního omezení jednatxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxt právního úkonu, kterým jednající osoba vnitřní omezení
použila.
(NS, rozsudek
ze dne 26. 10. 2004, sp. zn. 29 Odo 34/2004)
Jestliže je do obchodního rxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxtahu ke třetím
osobám ustanovení
§ 27 odst. 2 obch. zák., že proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do obchodního
rejstříku, nemůže ten,
jehož se zápis týkxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xx xxx
xx xx xxxxx xxx xxx xx
xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxnající jménem společnosti s ručením omezeným, zatímco
prokurista je
zástupcem společnosti jednajícím za společnost (v rámci úkonů týkajících se podxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx se zapisuje pouze způsob jeho podepisování
za společnost (způsob,
jakým činí svůj podpis), a pouze je-li prokuristů více, zapisuje se určení, zda jde
o xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxm.
(VS Praha, rozhodnutí ze dne 28. 2. 2000, sp. zn. 7 Cmo 55/99,
č. 6/2000 SoRo)
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxx
x xxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxkající se organizační složky, je třeba
dovodit, že je též
oprávněn v tomto rozsahu udělit jménem podnikatele (zahraniční právnické osoby) plnou
moc k zxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxx xxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxx xxxx xx xxtno nejen vycházet z věku právní úkon uzavřivšího
nezletilce,
který signalizuje stupeň jeho rozumové a volní vyspělosti, a v tomto směru je nutno
uvedexx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxjí sociální či majetkový tohoto nezletilce.
Z hlediska ustanovení
§ 9 obč. zák. je tedy nutno při uzavření právního úkonu majetkového charaktxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx to vše ve vazbě na stupeň rozumové a volní vyspělosti nezletilce,
jeho majetkové poměry
(zda již pracuje, a má tak objektivní možnost v rámci závislé či jxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx
xxxon povolání a objektivně nemá možnost splnit jím přijatý peněžitý závazek anebo
hypoteticky nastanuvší
další platební povinnosti např. v souvislostx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
status
xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxcí ustanovení:
§ 20 - pojem daňový subjekt, § 20 odst. 3 - osoby v postavení daňového subjektu, §
21 - plátcova pokladna,
§ 25 - zástupce, § 26 - ustanxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x x x x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxuvisející předpisy:
§ 8 obč. zák. - způsobilost fyzické osoby k právním úkonům; § 10 obč. zák. - omezení
způsobilosti fyzické
osoby k právním úkonůmx x xxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
x xx
xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxx x xx x xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxní
podnikatele; § xx
xxxxx xxxx x xxxxxxxx x xx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx
xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxti; § 101 obch. zák. - vymezení statutárních orgánů
komanditní
společnosti; § 133 obch. zák. - vymezení statutárních orgánů společnosti s ručením
omxxxxxxx x xxx
xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx z příjmů; § 12 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku;
§ 10 zákona
č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech; § 12 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x xxxxx x x xx
x x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxx xxx x xx x xx xxxxna o advokacii
Zástupce
Ondřej
Dráb,
Z důvodové zprávy:
V odst. 1 je obsažen obecný výčet forem zastoupení s tím, že jednotlivá xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxené plné moci, je používáno tradiční označení
- zmocněnec.
Za specifický typ zastoupení je v tomto ohledu nutné považovat i prokuru. Je tedy
umožněno
poxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx x xxxsahu udělené prokury. Prokurista
je osoba, které byla udělena podle příslušných ustanovení obch. zák., přičemž
toto její
postavení se zapisxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx daní, které
mají vztah
k podnikání, kterého se týká. Vychází se z principu, že postavení prokuristy
při správě
daní nemá povahu postavení zmocxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxovat
u jednoho správce daně více osob), jde tedy o zastoupení . Existenci prokury,
vzhledem
ke konstitutivním účinkům jejího xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx
xxxxxxxní.
prokura
xxxxxxxxxx
prokura
sui generis
Ustanovení odst. 2 upravuje oprávnění správce daně jednat s daňovým subjektem přímo
bez ohledu na existenci zastoupení. Tento průlom do principu xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxx
xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxěji v případě zastoupení na základě plné
moci. Stejně
tak je správce daně oprávněn v některých případech vyzvat přímo daňový subjekt k
tomu, aby
určitým xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxu.
Z důvodové zprávy k novele:
Navrhuje se změna procesního postavení prokuristy pro účely daňového procesu. Původní
text jej z hlediska procesního xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x
xx xxxxxxxxxx
písemnosti namísto podnikatele, jehož jménem jedná. Tento stav by mohl způsobit vážné
komplikace při doručování podnikajícím fyzickým a právnickým xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx § 24 mezi osoby jednající jménem právnické osoby (a
podnikající
fyzické osoby) přímo. Má tedy obdobnou pozici jako osoba pověřená statutárním orgánex
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x § 21 o. s. ř. Z
hlediska
určení rozsahu prokury platí obecná úprava § 14 obch. zák..
K odst. 1 [Formy zastoupení]
Osoba zúčastněná na správě daní nemuxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxvě daní vůči správci daně jednal její zástupce. Ten pak bude jednat
svým
jménem a na účet osoby zúčastněné na správě daní, zpravidla daňového subjektu. Zxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxvně nestanoví, že určité oprávnění
přísluší
toliko dané osobě zúčastněné na správě daní (nikoli jejímu zástupci).
Komentované ustanovení obsahujx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxení osob rozšířeny o novou, muselo by k připuštění této
formy pro
jednání při správě daní dojít též k rozšíření dikce komentovaného ustanovení.
xx xxxx xxxxxxx
Komenxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxle smluvního
vztahu mezi zastoupeným a zástupcem (jednání zmocněnce či společného zmocněnce),
na základě xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxm k tomu, že některé z komentovaným ustanovením zmiňovaných forem
zastoupení jsou dostatečně vymezeny zvláštními právními předpisy, bez potřeby spexxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xěchto zvláštních právních
předpisů.
Konkrétně se jedná o právní úpravu zákonného zmocnění.
Zákonné zastoupení nastupuje v případě osob zúčastněnxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxž zletilosti dosáhly, ale s ohledem na jejich duševní
stav či
požívání návykových látek byly způsobilosti k právním úkonům zbaveny či jim byla
omezena
(x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxí, či
adoptivní,
poručník a opatrovník (srov. § 27 obč. zák.). Pro rodičovskou odpovědnost je charakteristické,
že ji zpravidla nesou oba rodiče spolxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xento princip se přitom uplatní nejenom v soukromoprávní oblasti,
ale
též v oblasti práva veřejného včetně správy daní.
Poručníka nezletilého ustanxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxx nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu. Při výběru poručníka
soud přihlíží k zájmům dítěte a zpravidla jím ustanoví některého z příbuznýcx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x
xxxxxx
xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxčníka zastupovat nezletilého při správě
daní.
Poručník se tak stává jakýmsi náhradním rodičem nezletilého. Pro bližší úpravu ustanovení
a jednání poxxxxxxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxx xxxx xx xztahu k určitému konkrétnímu úkonu zaručit, že jeho jednání
za nezletilého bude zcela v zájmu nezletilého. Tak je tomu při střetu zájmů zákonných
zástuxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx
xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx jiném ohrožení majetkových
zájmů nezletilého, omezení rodičovské zodpovědnosti rodičů a v dalších případech,
kdy je
to v zájmu nezletilého třeba. Roxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x
xxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xxxx xxxxxtěna.
Pro bližší úpravu ustanovení a jednání opatrovníka srov. § 83 a 84 zákona o rodině.
S ohledem na zákonné podmínky pro ustanovení opatrovníka lze doxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx kdy je omezena rodičovská zodpovědnost rodičů
nezletilého.
Opatrovníka soud ustanoví též zletilé osobě, jejíž způsobilost k právním úkonům
byla
oxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxzhodnutí o ustanovení opatrovníkem stanoví soud rozsah zákonného zmocnění
opatrovníka k zastupování osoby, kterou zastupuje. Vzhledem k tomu, že zpxxxxxxx
xxxxx xxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxavu ustanovení a jednání opatrovníka zletilé
osoby
srov. § 26 a násl. obč. zák.
Obecnou právní úpravu ostatních forem zastoupení považoval zákonodxxxx xx xxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx řád obsahuje speciální úpravu,
která
obecné principy těchto forem zastoupení pro oblast správy daní značně pozměňuje,
či jejich
aplikaci dokonce nepxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx xx xxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xroblémy s tím spojené však byl prokurista novelou zákonem
č. 30/2011 Sb. postaven na roveň tzv. pověřenců (srov. komentář k § 24 odst. 3).
K odst. 2 [Příxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxě nemohla jednat přímo, samostatně.
Její osobní jednání činěné v mezích její způsobilosti k právním úkonům (srov. komentář
k § 24 odst. 1) bude mít naopax xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xx
x xxxxx jednat vždy pouze s jejím zástupcem.
Daňový řád naopak výslovně stanoví, že v případech, kdy je nezbytná osobní účast
zastoupené osoby zúčastněné na xxxxxx xxxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx x xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx x xxxxx
xxx xxxxxxx xxony vykonala sama, nikoli prostřednictvím svého zástupce. K využití
tohoto
práva smí správce daně přistoupit pouze v odůvodněných případech, a tohotx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx
xxxx
xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxoba zúčastněná na správě daní
v pozici
svědka, popř. osoby podávající vysvětlení (tj. za situace, kdy bude správce daně
zjišťovat
informace o dění, jehxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxx
xxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx x
xxdnání
ve věci prostřednictvím zástupce vzniká nebezpečí z prodlení (hrozí zánik důkazních
prostředků,
které má k dispozici osoba zúčastněná na správx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxněné na správě daní či o
vydání
výzvy k tomu, aby osoba zúčastněná na správě daní vykonala nějaký úkon sama, bezodkladně
vyrozumět jejího zástupce (k forxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xx xxx xxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxx
xude-li správce daně ukládat osobě zúčastněné na správě daní povinnost učinit něco
osobně písemnou výzvou, uplatní se speciální pravidlo zakotvené v § xx xxxxx xx xxx
xxxxxxx
xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxtačuje.
V souvislosti s nutností osobního jednání daňového subjektu v některých zákonem
předvídaných případech srov. též komentář k § 27.
Judikaxxxxx
x xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xotázat druhého rodiče, zda s projevem
zastupujícího rodiče souhlasí.
Pokud by druhý rodič vyslovil nesouhlas, byly by dány podmínky pro postup podle §
xx xxxxxx
xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx x xx xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxx xxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxdnutí) v daňovém řízení současně příjemci i
jeho zástupci, je
okamžikem jejího oznámení ve smyslu § 72 odst. 1 s. ř. s. až okamžik, kdy je doručena
posledxxxx x xxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxe
daně požadovat
po daňovém subjektu osobní aktivitu, nemůže nikdy být sama o sobě okolnost, že správce
daně chce či
považuje za potřebné, vhodné nebo roxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
x xx x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxových
otázek jeví být
účelný.
(NSS, rozsudek ze dne 25. 2. 2010, čj. 7 Aps 2/2010-51, Sb. NSS 2086/2010)
Výrokem rozhodčího nálezu ve věcech majetkovýxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx
xxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxzení.
(NSS, rozsudek ze dne 27. 1. 2010, čj. 9 Afs 119/2009-47)
Související ustanovení:
§ 20 - pojem daňový subjekt, § 21 - plátcova pokladna, § xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xx x xxxxx x xxxxxxxxxx
x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xx
x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xx x xxxl. obč. zák. - zákonný zástupce fyzické osoby; § 78 až 82, § 83 a 84 zákona
č. 94/1963 Sb., o rodině;
zák. o daňovém poradenství a KDP ČR; zákon o advokacii
xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxtanovil
daňovému
subjektu zástupce z moci úřední. To bude možné pouze při naplnění některého z taxativně
vymezených důvodů, např. v případě, kdy nedošxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxistence důvodů pro ustanovení zástupce musí být prokazatelná.
Ustanovení zástupce je podle odst. 2 možné pouze tehdy, pokud se zastupováním existuxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxh poradců ČR
ustanovit zástupce z řad daňových poradců tak, aby byla zajištěna garance profesionality.
Současně přijímaná změna zák. o daňovém poradexxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx
xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxx xxxifu advokátů, což je druhá největší skupina zmocněnců v daňovém
řízení.
Odst. 3 stanoví základní podmínku, která musí být při ustanovení zástupce resxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xozporu se zájmy zastoupeného.
V odst. 4 je upraven zánik zastoupení v případě, že zástupce je nezpůsobilý k právním
úkonům, resp. k výkonu zastupování x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xy mělo být opatřením na přechodnou dobu
a výlučně jen pro účely a potřeby správy daní. V odst. 5 je proto upravena možnost
pro ustanoveného
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxá jako závažné.
Zrušit zastoupení může správce daně i z moci úřední. Ke zrušení zastoupení správce
daně přistoupí
i v případech, kdy je soudem ustanoven xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxx xxxxx xdvolání, na rozdíl od rozhodnutí, kterým nebylo vyhověno návrhu na zrušení
zastoupení. Po dobu odvolacího řízení je proto nutné k dotyčnému přistupovxx xxxx
xxxx xx
xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxe daně je velmi významný zásah do práv této osoby. K tomuto kroku lze proto
přistoupit
pouze za podmínek taxativně vymezených v komentovaném ustanoveníx x xx xxxxx xxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxým řádem je při rozhodování o ustanovení zástupce
nepřípustné. Přitom existence důvodů pro ustanovení zástupce musí být, jak příkladně
uvádí
důvodovx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxkají
pouze daňových subjektů samých.
de facto
Vymezení situací, kdy lze k ustanovení zástupce přikročit, je dostatečně určité
a nevyžaduje
zevrubxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxatečným
způsobem
vymezeno a odůvodněno.
Písm. a) komentovaného ustanovení míří na případy, kdy fyzická osoba zúčastněná
na správě daní nemá plnou zxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxx x xxxx
xxxx
xxxxxpovat nemůže. Přestože daňový řád přiznává fyzickým osobám procesní způsobilost
(způsobilost k jednání při správě daní) ve stejném rozsahu, v jakém jxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxx xxx xxjištěno jednání při úkonech, ve vztahu k nimž
se jim
způsobilosti nedostává. Proto daňový řád stanoví, že nemá-li určitá fyzická osoba
způsobilost
k prxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxe ustanovit.
S ohledem na požadavek efektivity a rychlosti správy daní na straně jedné a na nutnost
šetřit při správě daní co nejvíce práva osob zúčastxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx
xxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxdě, kdy tato osoba sice zákonného zástupce má, ten ji však
v dané
věci nemůže zastupovat. Do takové situace se fyzická osoba s omezenou procesní způsobilxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx
xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xákonného zástupce
kolidují či mohou se zájmy zastoupené fyzické osoby. Toto oprávnění správce
daně
je pochopitelné, neboť pokud by jej sprxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx
xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx
xxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
kolidovat
xxxxx xx xxxx xxxxxxi daně povinnost ustanovit zástupce právnické osobě zúčastněné
na správě daní, která nemá osobu způsobilou jednat jejím jménem, popř. je-li sporné,
kxx xx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxx
xxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx praxe správců daně nasvědčuje
opaku). Dojde k tomu zejména tehdy, pokud dojde k zániku funkce jejího statutárního
orgánu
bez náhrady (smrtí, skončeníx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx
xxxxxen
jednat jejím jménem při správě daní (srov. komentář k § 24 odst. 3). Zpravidla jde
o právnické
osoby nevykonávající činnost. Správce daně by proto měl xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxuace, kdy je k jednání jménem právnické osoby při
správě daní oprávněno více fyzických osob a není zřejmé, které svědčí právo k jednání
v určité konkrétnx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx
daně
nejprve povinen vyzvat právnickou osobu k určení, která z oprávněných osob za ni
má v dané
věci jednat, a neobdrží-li na tuto výzvu uspokojující odpxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxstupce) a § 26 odst. 1 daňového řádu (ustanoví zástupce)
jsou autoři
názoru, že v této situaci má správce daně možnost volby, zda zástupce ustanoví, či
nixxxx
xx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxx
xxxxxx
xxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxxxt, neboť pokud by zástupce
neustanovil, musel by od jednání s touto právnickou osobou upustit.
de facto
Povinnost správce daně ustanovit zástupce oxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx
xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx
xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxvých subjektů. Absence takového ustanovení by totiž
vedla
k nemožnosti stanovit těmto osobám daň, a naopak k možnosti vyhýbat se tímto způsobem
daňovýx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxy nezdržuje.
V těchto
případech správce daně jedná nadále přímo s danou osobou (bez ustanovení zástupce),
neboť
zákon postup takového jednání dostatexxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxx d) komentovaného ustanovení stanoví povinnost správce daně ustanovit zástupce
osobě zúčastněné na správě daní stižené přechodnou duševní poruchoux xxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxnskoprávní úprava předvídá u osob stižených
duševní poruchou ustanovení zástupce až v okamžiku, kdy je duševní porucha této osoby
dlouhodobá (srov. kxxxxxxx x x xx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxvovat
zástupce, kdykoli u ní sezná náznak xxxxxxx xxxxxxxx
xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxo rozporovatelné), stanoví daňový
řád
navíc podmínku, že k ustanovení zástupce z důvodu přechodné duševní poruchy lze přikročit
pouze tehdy, je-li přxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxového
rázu, že osobě zúčastněné na správě daní brání samostatně jednat. V žádném případě
se
tedy nemůže jednat o chvilkové či velmi krátkodobé stavy.
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xrokázat v rámci
odůvodnění
rozhodnutí o ustanovení zástupce, a důkazy toto tvrzení prokazující bude správce
daně povinen uložit do daňového spisu.
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxočit k tomuto
kroku lze proto usuzovat, že by se správce daně měl v dané situaci obrátit na soud,
aby provedení
lékařského posudku zajistil. V praxi proto xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx
xxxxx xx xxxentovaného ustanovení představuje určitou sběrnou klauzuli, na základě
které může správce daně ustanovit osobě zúčastněné na správě daní zástupce v xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx
x xxxxxxx
xx xxx xx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxtanovení zástupce je velmi závažným
zásahem
do práv daňového subjektu, lze toto ustanovení podle názoru autorů využít pouze v
případech,
kdy je ustanoxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxx
xxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xa správě
daní vznik
újmy (propadnutí lhůty k provedení určitého úkonu atp.). To je správce daně povinen
prokázat.
V daném případě se bude jednat o ustaxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxoleného samotnou osobou zúčastněnou na správě daní, tj. na základě
její
svobodné vůle, zatímco v ostatních případech uvedených pod písm. a) až d) nemá exxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xx xxxxnu trestu odnětí svobody.
K odst. 2 [Podmínky pro ustanovení] a 3 [Osoby vyloučené ze zastupování]
Ustanovení odst. 2 a 3 komentovaného paragrafu urxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx
xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
x xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxt z okruhu osob blízkých zastoupenému. Obdobně
daňový
řád stanoví podmínku, že zástupcem nelze ustanovit osobu, která by mohla mít odlišný
zájem na výsxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xx xxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxba,
která je
ve stejné věci ručitelem za daň). xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xormu předchozího souhlasu osoby předpokládaného zástupce ani
rozsah a dobu platnosti takového souhlasu. V případě zástupců, kteří nejsou poradci,
bxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxx k závěru, že souhlas zástupce
může být zajištěn i neformálním způsobem (telefonicky, ústní dohodou atp.); v každém
případě
by však o udělení předchozíxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xx xxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x
x xxxxxxx xxípadě je totiž správce daně povinen obrátit se s žádostí o výběr osoby
zástupce
na Komoru daňových poradců České republiky jakožto profesní komoru sdruxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx
xx xxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxů z řad svých členů bude jednat jako
zástupce
, není v tomto případě vyžadován její souhlas (předchozí ani následný) s ustanovením
do pozice zástuxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx ze
seznamu daňových poradců, který komora za tímto účelem vede a na nějž jsou zapisováni
daňoví poradci, kteří se zastupováním souhlasí. Přexxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx
xx xxxx
ex offo
xx xxxo
ex offo
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx provedeno formou rozhodnutí, v němž bude kromě
dalších náležitostí (srov. § 102) uvedena zejména osoba zastoupeného, osoba zástupce
a v odůvodnění
spxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xx
x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxodnutí je jak
zástupce,
tak zastoupený, přičemž jak zástupce, tak zastoupený se mohou proti tomuto rozhodnutí
odvolat
(nepřipuštění tohoto práva by bxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
Rozhodnutí o ustanovení zástupce nemá odkladný účinek, a proto je účinné okamžikem
jeho
doručení adresátům, tj. zástupci a zastoupenému (srov. § 109 oxxxx x x xxx
xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxsu za úkony, které jako
zástupce ve věci účelně vykonal. Tímto zvláštním přepisem je vyhláška č. 382/2010
Sb. Je-li
zástupcem daňový poradce , nxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx x x xxxxx x xxxx x xxxxvém poradenství a Komoře KDP ČR). Výše hodinové
sazby je omezena stavovským předpisem vydaným Komorou daňových poradců ČR.
ex offo
K odst. 4 [Zánik zastoupenxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxalizovaného právního úkonu správce daně
(srov. komentář bod 18). Naproti tomu k zániku zastoupení může dojít jak rozhodnutím
správce daně, tak x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
ex lege
x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xezpodmínečně nutné, tj. pozbude-li zcela či
částečně
způsobilosti k právním úkonům (bylo by proti smyslu právní úpravy, pokud by osobu,
která
nedispoxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xpůsobilost
k právním
úkonům) či, v případě zástupce ustanoveného z řad členů Komory daňových poradců
České republiky, pozbude-li tento zástupce profxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxází k němu automaticky v okamžiku, kdy na straně zástupce nastanou
rozhodné právní skutečnosti. Správce daně je následně povinen ustanovit zástupce
nxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx
xx
xxxxxxx xxně povinen z vlastního podnětu nebo na návrh ustanoveného zástupce či samotného
zastoupeného zastoupení rozhodnutím zrušit. Jedná se vesměs o důvodyx xxxxx xxxx
x xxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx
x xxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxoby jako zástupce do řízení (rozpor zájmů zástupce
se zájmy
zastoupeného, nečinnost zástupce, pominutí důvodů ustanovení zástupce). Zájem na
důsledxx
xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xdst. 5 komentovaného ustanovení.
xx xxxx
xxxxxxxx
Zatímco proti rozhodnutí o ustanovení zástupce je odvolání přípustné
(srov. komentář bod 18), proti rozhodnutí o xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxx xxezuje práva osoby zúčastněné na správě daní (byť ustanovení zástupce
musí vždy směřovat k ochraně zájmů a právního postavení zastoupené osoby), zatímxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxice, která je zaměstnána
u téhož soudu,
pak tento postup správným shledat nelze. Jak bylo v dřívějších rozhodnutích Ústavním
soudem dovozeno,
bylo přexxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx
xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxlizi zájmů zástupce a zastoupeného. Nelze
očekávat, že podřízený
pracovník soudu jako opatrovník účastníka řízení ve věci řešené tímtéž soudem, bude
xxxxxx xxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx
xxx xxx xxx xx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxvním úkonům je vždy závažným zásahem do osobnostní integrity
omezovaného.
Takový zásah je třeba zkoumat z pohledu potenciálních zásahů do základních xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x x xxx xx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxáva Listina garantuje jako tzv. základní práva absolutní, lze k jejich
omezení přikročit jen
za účelem ochrany základních práv jiných osob anebo za účexxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xx x xxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxx xx xxx xx xxx xxxxx xxx
xxx xxx xx xxxxxxx
xxxxx třeba doručovat písemnost (rozhodnutí) v daňovém řízení současně příjemci i
jeho zástupci, je
okamžikem jejího oznámení ve smyslu § 72 odst. 1 s. ř. s. xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxh o neplatnosti plné moci udělené daňovým
subjektem
dle § 10 odst. 3 zák. o správě daní a poplatků, nelze zpochybňovat existenci zastoupení
v daňovém
řízxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx
xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx
x xxxxxx daní
a poplatků, přistoupí správce daně nikoli svévolně, bude-li to považovat za vhodné,
ale vždy, když dojde
k situaci v tomto ustanovení presumovanéx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx
xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxho
procesního
postupu, ale pouze co se týče volby osoby, kterou zástupcem ustanoví.
(NSS, rozsudek
ze dne 19. 6. 2006,
čj. 5 Afs 86/2005-50, č. 10/2007 Sbx xxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx jejím jménem. Ze zastoupení přitom nevznikají
práva
a povinnosti zástupci daňového subjektu, nýbrž pouze přímo zastoupenému.
(KS Ústí
nad Labem, rozxxxxxxx
xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxx x xx x xxxxx x xxxxxxxxxx
x xx xxxxx x x xxxxxxx
xx xxxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx x xx7 - náklady řízení, § 109 odst. 4 a 5
- lhůta k podání odvolání,
vyloučení odkladného účinku, § 238 odst. 4 - oznámení o neaktivních daňových subjektech
xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxoupení daňového subjektu a dalších osob zúčastněných
na správě daní, popř. jejich zákonného či rozhodnutím soudu nebo rozhodnutím správce
daně ustanxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx udělenou plnou
mocí.
V odst. 2 je stanoveno, že účinky plné moci vůči danému správci daně nastanou v momentě,
kdy se s ní správce daně má možnost seznámit xxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxh zúčastněných stran, zejména z hlediska mlčenlivosti a doručování,
které
posléze probíhá vůči zmocněnci (§ 41). Z povahy věci pak vyplývá, že podmínkx
xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx
správcem daně nebo zda byla udělena bez tohoto určení) je účinná i po změně místní
příslušnosti
vůči novému správci daně, jakož i vůči správci daně, kterx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx
xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xe zmocnitel chtěl od tohoto obecného pravidla odchýlit
a připustit zmocněnce pouze k jednání před správcem daně prvního stupně, bylo by
zapotřebí
toto xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xoci
zmocněncem, se navrhuje vypuštění této povinnosti. Dojde tak k návratu ke stávající
koncepci,
která je shodná i s pojetím v jiných procesních řádecxx
x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xaní. Jedná se o smluvní zastoupení, k jehož vzniku
může
dojít pouze na základě svobodného a souhlasného projevu vůle zastoupeného a zástupce.
Z jednání xx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxí osobou,
jíž
je zmocnění udíleno, tato osoba není povinna k činění jakýchkoli úkonů za osobu,
která jí
zmocnění udělila, resp. nemůže být hnána k odpověxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxx
xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx založeno dohodou o zastoupení, která může mít dle postavení
účastníků formu mandátní smlouvy (srov. § 566 a násl. obch. zák.) či smlouvy příkazní
(sroxx x xxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx (smluvního zástupce)
a zmocnitele (osoby, jež zmocnění udělila). Vzhledem k tomu, že dohoda o zastoupení
zpravidla
nebývá uzavřena písemně, bývá jejx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxi třetím osobám. To nicméně neznamená, že by bylo možné mezi dohodu
o zastoupení a plnou moc klást rovnítko. Plná moc je jednostranným právním úkonem
zmoxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxí a má pouze
povahu.
deklaratorní
Toto právně teoretické rozlišení plné moci a dohody o zastoupení důsledně dodržuje
správní řád, který výslovně stxxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxx xxe též se samotným zmocněním libovolně zaměňuje. Vzhledem k tomu, že podmínění
účinnosti plné moci vůči správci daně doložením jejího přijetí zmocněncxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxostí od 1. března 2011 odstraněno,
nečiní
již ostatní případy zaměňování citovaných titulů větší výkladové potíže (ve vztahu
ke zmocnění
uplatňovanéxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xx xxxx
xx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxi
plnou
mocí, ale předložením písemné dohody o zastoupení).
Z logiky věci je ale samozřejmě doložení uzavření dohody o zastoupení, tj. přijetí
zmocnxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xude zmocněnec
správcem daně k jednání za zmocnitele při správě daně připuštěn. Doložením přijetí
zmocnění
není pouze - v praxi obvyklé - připodepsání pxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx
xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xx základě plné moci, na jehož xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xx xxxxx
xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xednotlivého
úkonu (převzetí písemnosti správce daně, nahlédnutí do spisu atp.), tak k jednání
v rámci
celého daňového řízení (k pojmu daňového řízení xxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxx xxxxxě daňových záležitostí určité osoby zúčastněné na správě daní.
Právní teorie v tomto směru rozlišuje mezi plnou mocí neomezenou a omezenou, generální
x xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx x srov. komentář k § 29 odst.
2),
a to - na rozdíl od dřívější úpravy zák. o správě daní a poplatků - ani v oblasti doručování
(srov. komentář k § 4145). To neznaxxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxx
xxi správě daní praktický význam.
Smluvní zastoupení není, jak by se mohlo zdát, alternativou k ostatním druhům
zastoupení (zákonnému zastoupení a zaxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx
xxxxxxx
xxxba zúčastněná na správě daní, o jejíž vlastní věc se při správě daně jedná (zejména
tedy poplatník či plátce daně), ale též osoba, která je za ni oprávněna xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xx x xxxx
xokud zákon či správce daně na základě zákona uloží zastoupené osobě zúčastněné
na správě daní povinnost provést v rámci správy daní nějaký úkon osobně, xxxxxx xx
xxxx
xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxní jednání osoby zúčastněné
na správě
daní nevyhnutelné, resp. jednání zástupce je neslučitelné s povahou takového úkonu
(např. daňový subjekt má infxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx
x xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx
xxto
osoba předvolána ke svědecké výpovědi). Tímto omezením jednání zmocněnce zákon pouze
doplňuje obecné pravidlo, podle nějž může správce daně v odůvxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxx
x xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxhu zastoupení mezi zmocnitelem a zmocněncem dochází
již okamžikem uzavření dohody o zastoupení (přijetí nabídky k zastupování zmocněncem),
vůči sprxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxm zmocnění).
Až
v tomto okamžiku je plná moc, resp. zmocnění vůči správci daně účinné. Bez znalosti
těchto skutečností správce daně zmocněnce k jednání xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx takového jednání pro správu daní v daném případě, ale zároveň
by
takové jednání zpravidla vedlo k porušení povinnosti mlčenlivosti správce daně při
spxxxx
xxxx xxxxxx x xx x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxo pro provádění správy daní v záležitostech, jichž se daná
plná
moc týká, je tento povinen plnou moc postoupit správci daně místně příslušnému, přičemž
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
x xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx věcech daně z nemovitostí
vůči všem správcům daně, v jejichž územním obvodu se nacházejí nemovitosti vlastněné
zmocnitelem; obdobně též v případě uděxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx
xxxxxxx
xxxxxxxxxch daní (k jejichž správě jsou věcně příslušné celní úřady, nikoli územní
finanční orgány), je třeba tuto plnou moc uplatnit vůči všem správcům všech daxxx
x xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xznávaným elektronickým podpisem nebo která je
odeslána
prostřednictvím datové schránky. Prostřednictvím datové schránky lze odeslat nejenom
plnox xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxstinné plné moci)
a do elektronické podoby převedenou následně. Převod do elektronické podoby je však
nutné
provést formou autorizované doxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x
xx xxxxx x xx xxxx xnů doplnit předložením originálu této plné moci.
konverze
Do účinnosti novely daňového řádu č. 30/2011 Sb., tj. do 1. března 2011, byla účinnost
plné moci vůči xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx. 1.
K odst. 3 [Účinky plné moci vůči jiným správcům daně]
Při změně místní příslušnosti zůstávají účinky uplatnění plné moci zachovány i vůči
nově míxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxci daně dožádanému
k provedení určitých úkonů, dílčích řízení nebo jiných postupů místně příslušným
správcem
daně, vůči kterému již plná moc byla uplaxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xedná se např. o případy či místní příslušnosti (srov.
komentář
k § 18 a 19), ale též o řízení o řádných a mimořádných opravných prostřexxxxxx x
xxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxx provádět. Tento účinek jednou udělené
plné
moci nastává , ledaže by jej zmocnitel v rámci plné moci výslovně vyloučil,
např. by
udělil plnou moc k xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
atrakce
delegace
ex lege
x xxxxx je u takto úzce formulovaných plných mocí nutné důsledně rozlišovat, zda
k xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxo z důvodu instančního
postupu. Bude-li tedy např. plná moc znít na zastupování při správě daní před Finančním
úřadem v Berouně, budou účinky této plné mxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx
xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx pro podjatost ředitele Finančního úřadu v Berouně delegována na
Finanční
úřad v Hořovicích, ale též v případě, kdy bude dokončení daňové kontroly z důvxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxmu Finančním úřadem v Berouně,
a toto nebude rozhodnuto v rámci autoremedury (tj. tímto finančním úřadem), nebude
již
zmocněnec na základě této plné moxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxx písemnost (rozhodnutí) v daňovém řízení současně příjemci i
jeho zástupci, je
okamžikem jejího oznámení ve smyslu § 72 odst. 1 s. ř. s. až okamžik, kdy jx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx v němž může správce
daně požadovat
po daňovém subjektu osobní aktivitu, nemůže nikdy být sama o sobě okolnost, že správce
daně chce či
považuje za potřebxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
x xx x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx rozhodných skutkových
otázek jeví být
účelný.
(NSS, rozsudek ze dne 25. 2. 2010, čj. 7 Aps 2/2010-51, Sb. NSS 2086/2010)
Výrokem rozhodčího nálezu ve vxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx
xxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxení
v daňovém řízení.
(NSS, rozsudek ze dne 27. 1. 2010, čj. 9 Afs 119/2009-47)
I. Zmocnění vedoucího organizační složky podniku je zákonným zmocněníxx xxxxx xx
xxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxt k jednání dalšího zástupce.
I kdyby však
k této situaci došlo, další zástupce by oprávnění v rozsahu uvedeném v § 13 odst.
3 obch. zák. nenabyl.
(NS, roxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxé,
není přípustné, aby dva členové představenstva udělili generální plnou moc jen jednomu
z nich. Takový
postup by byl v rozporu s právní úpravou jednánx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxx xxx v řízení
před daňovými orgány zastoupen (§ 10 zák. o správě daní a poplatků), avšak příslušná
plná moc nebyla
součástí správních spisů, nelze takovou sxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxto
žalobce dostačujícím
způsobem meze a rozsah přezkumné činnosti soudu, bylo na soudu, aby se věcí zabýval
meritorně. Odmítnutí
žaloby pro opožděnosx xx xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx xx xxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxx
xx xxx xxx xxx xxxxx
xxx x xxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxvnické osoby ze zákona (§ 13 odst.
3 obch. zák.) oprávněn
činit za podnikatele veškeré právní úkony týkající se organizační složky, je třeba
dovodit, žx xx xxx
xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxx x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxek ze dne 24. 11. 2006, čj. 5 Ca 25/2005-83,
č. 6/2007 Sb. NSS)
Související ustanovení:
§ 13 a násl. - místní příslušnost, § 18 - , § 19 - x x xx x xxxxx xxxxxx
xxxxxxxx x xx x xxxxxxxx
xxxxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxx x xx xxxxx x x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx
x x xxxxxxxxxxx
xmocnění, § 41 - doručování zástupci, § 52 - obsah a limity mlčenlivosti, § 70 a násl.
- podání, § 134 - účel,
předmět a fáze daňového řízení
delegace
atxxxxx
Souvisxxxxx xxxxxxxxx
x xxx x xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
x xx xxxxx x xxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxx x xxxx xxokazování
Literatura:
xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxx
xxxx x xxxxxxxx
xx xx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx
Ondřej
Dráb,
Z důvodové zprávy:
Odst. 1 vychází z toho, že zmocněnec je při svém jednání za daňový subjekt vázán
rozsahem
vymezeným v plné mocxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxímu
úkonu, více úkonům, pro určité řízení (ať už dílčí - jako je např. odvolací řízení,
nebo
celý komplex, který představuje pojem daňové řízení), pro urxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxní (neomezené), které zmocněnci umožní činit za daňový
subjekt
všechny potřebné úkony u správce daně, kde je plná moc uplatněna.
Není-li rozsah zmocnxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx
xplatnění,
vyzve správce daně podle odst. 2 zmocnitele, aby tyto vady ve stanovené lhůtě odstranil
způsobem pro odstranění vad podání (§ 74). Účinky plnx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxští stávající konstrukci, podle níž nejasně vymezený
rozsah
zmocnění zakládal fikci neomezené (generální) plné moci. Je tak apelováno na požadavek
jxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxx x xxxxxdu s § 33b obč. zák., neboť tento zánik nenastává automaticky
přijetím
novější plné moci, která by starší úkon konzumovala.
Odst. 4 upravuje povinnosx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xebo Švýcarské konfederace, ke zmocnění zástupce pro doručování se sídlem nebo
místem pobytu v České republice; rovněž jsou upraveny následky nesplněxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx
xx xx
xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx obtížně doručovat, aby tak mařila proces
doručování
a zvyšovala náklady správy daní.
V odst. 5 je řešena účinnost souběžného jednání zmocnitele a zmoxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx
xxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx vůle.
Z důvodové zprávy k novele:
Důvodem navrhované změny je obava, že vzniknou pochybnosti o tom, která plná moc
má být považována za platnou. Podle xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxx
xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx nebo zmocnitelem, jak předvídá úprava v obč. zák. Pokud nová plná moc
tu dosavadní překrývá pouze v určité části, dojde pouze ke zúžení vztahu mezi zmocnxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxtranění zbytečné administrativní
zátěže spojené s odvoláním či změnou původních plných mocí.
Z odůvodnění poslaneckého pozměňovacího návrhu:
K oxxxx x
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xeformální upozornění).
To
by mělo přispět k zvýšení šance, že zmocnitel bude moci zareagovat na výzvu k odstranění
vad, neboť bude o existenci problemaxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx
xx
x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx
xx xxxx
xxxxxxxxho odst. 3 (viz níže).
K odst. 3
Navrhuje se vytvoření nového odstavce, který bude obsahovat větu přesunutou z předchozího
odstavce. Tato věta, podle xxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
x xxxxx xx xxx x jiné vady plné moci (např. nedostatek podpisu zmocněnce či zmocnitele
smyslu
§ 27). Další věta nově navrženého odstavce má za cíl odstranit zbytečnou txxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx může zmocněnce, o němž si není jist,
zda
jedná v souladu s nejasně formulovaným zmocněním, připustit k jednání. Jiná situace
však
nastane v případě podáxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxdci
či
advokátu hraje rozhodnou roli pro určení délky lhůty pro podání - viz § 136 odst.
2). Pokud
by byla aplikována původní úprava (věta první bez dalšíhxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xxxx xx xx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xo zamýšlel zmocnitel. Dle nově doplněné věty druhé
by tato
tvrdost byla vyřešena ve prospěch právní jistoty zmocnitele i zmocněnce, a to tak,
že úkony
učxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxení rozsahu zmocnění]
a 3 [Odstranění vad zmocnění]
Dohoda o zastoupení, z níž plyne oprávnění zmocněnce jednat za zastoupeného
(zmocnění), je dvojxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxlný
a určitý (srov. též § 37 odst. 1 obč. zák.). Plná moc deklarující oprávnění zmocněnce
(zástupce) k jednání za zmocnitele xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxitele a povahy zamýšleného právního úkonu (udělení plné moci), ale též dostatečné
vymezení rozsahu zmocnění. Daňový řád proto v odst. 1 komentovaného xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx
xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxnění není samoúčelné, ale slouží zejména
k ochraně práv osoby zúčastněné na správě daní, která plnou moc udělila a má být
zastupována.
Nebude-li rozsah xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxx xx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxx xorušení
práv zastoupené osoby zúčastněné na správě daní tím, že by správce daně mohl jednat
s jinou osobou než s tou, kterou si osoba zúčastněná na správě xxxx x xxxxxxx xx
xxxx x xxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xýsledky takového jednání přičitatelné zmocniteli, a proto
budou ve věci nepoužitelné, přičemž takovým jednáním zpravidla poruší též obecnou
povinnxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx dostatečně určitý,
k jednání
v rámci řízení, úkonu či jiného postupu připustit i bez obdobného ustanovení zákona.
Proto daňový řád spojuje s nedostatexxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxx xxx budou odstraněny vady zmocnění spočívající právě v nedostatečném vymezení
jeho rozsahu.
O nedostatcích plné moci je správce daně povinen informovxx xxx xxxxxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x 30 bod 6), zmocnitele musí správce daně
formálně
vyzvat k odstranění vad plné moci. Výzva k odstranění vad musí obsahovat dostatečně
určité označení vaxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx x xxx xxxxxx x xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx
xxxx xxxxx
a včas (ve správcem daně stanovené lhůtě) odstraněny, stanoví daňový řád právní fikci,
že
právní účinky úkonů učiněných zmocněncem na jejím základě přxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxx xxx xxxx po odstranění vad bezvadná od
samého
počátku, tj. již v okamžiku jejího prvního uplatnění, resp. doručení správci daně
(srov. obecnou
úpravu vxx xxxxxx x x xx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx
xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xad
této plné moci.
de iure
To má vliv zejména na zachování lhůt. Podá-li např. zmocněnec ustanovený na základě
vadné plné moci včas odvolání proti platebnímu xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx x
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx odstraněny až po uplynutí odvolací lhůty (ale stále ještě v
rámci lhůty
k odstranění vad stanovené správcem daně).
Naopak ale platí, že bude-li poradxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx
x xxx xxxxx xx xxxxx xehdy, budou-li její případné vady odstraněny do konce nezkrácené
lhůty pro
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxx
xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xx xx xxxxxxtí uvedené lhůty nastávají
dle odst. 3 komentovaného ustanovení též její účinky vůči správci daně až po uplynutí
zákonem
stanovené lhůty, tj. plná moc bxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxx
xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xlné moci představují jednání s neoprávněnou osobou
se všemi důsledky s tím spojenými. V praxi se v takové situaci zpravidla nebude zastoupená
osoba zúčxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx
xxxx
xxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxnce před
odstraněním
vad plné moci nelze považovat za informace získané od zastoupené osoby (ledaže by
se jednalo o podání zmocněnce ve smyslu § 70), a zexxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx udělila. Doručí-li např. správce daně (byť postupem
dle § 39
a násl.) zmocněnci před odstraněním vad plné moci platební výměr na doměření daně
zmocnitexxx
xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxx xx xxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxtenci a rozsah zmocnění založeného dohodou o zastoupení (dvojstranným
právním úkonem), plně postačuje, pokud budou nedostatky plné moci odstraněny xxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xdstraňování vad plné moci jako
jednostranného právního úkonu zmocnitele, nikoli na odstraňování vad zmocnění samého
(jako dvojstranného právního úxxxxxx
x xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxé moci mělo být modifikováno
původní zmocnění, dochází fakticky k udělení nového zmocnění. Účinky takto modifikovaného
zmocnění pro správu daní nastxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx
xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxx xxxávci daně jsou neplatné, tj. tyto úkony nemohou být upravenou plnou
mocí konvalidovány. Tento důsledek má nicméně, jak již bylo zmíněno, pouze situacex
xxx
xx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xutno ovšem dodat, že dohoda
o zastoupení bývá velmi často uzavřena pouze ústně, a písemné zachycení rozsahu zmocnění
tak bývá uvedeno pouze ve formě uděxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxx
x xxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxx, či nebyla obsahově širší než na jejím základě udělená plná moc. Zpravidla proto
bude
v praxi za udělení nové plné moci považována situace, kdy v rámci odxxxxxxxxxx xxxx
xxxx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx
xxxá moc jejím uplynutím vůči správci daně neúčinnou jednou provždy. Správce daně
o tomto důsledku neodstranění vad plné moci pořídí úřední záznam a součaxxx x xxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxed účinností daňového
řádu, tj. do 1. 1. 2011 (srov. komentář k § 264 odst. 2).
K odst. 4 [Zánik zmocnění, změna zmocněnce]
Vzhledem k tomu, že stávajícx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx xycházet z obecné právní úpravy zániku zmocnění zakotvené v § 33b obč. zák.46
Podle
tohoto ustanovení plná moc zaniká provedením úkonu, na který byla oxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xi smrtí zmocnitele (zvláštní zákon či samotná
plná moc
ovšem může stanovit, že zmocnění smrtí zmocnitele nezaniká). Zánikem plné moci se
přitom
rozumí xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxé, mají jeho právní úkony účinky, jako kdyby plná moc stále
trvala. Toho se však nemůže dovolávat ten, kdo o odvolání plné moci věděl nebo musel
vědět. Obdxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxvolání plné
moci, jen
oznámil-li jí toto odvolání před jednáním zmocněnce nebo pokud tato osoba v době
jednání
zmocněnce o tomto odvolání (prokazatelnxx xxxxxxx
x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxují úkon nazvaný jako výpověď
plné moci správci daně namísto zmocněnci. Přestože tento úkon není formálně právně
správný, správce daně je při jeho posuxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx daně povinen kvalifikovat jej jako odvolání plné moci a od okamžiku doručení
takovéto „výpovědi plné moci“ považovat jednání zmocněnce za jednání osoxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx
xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx vůči správci daně dozvědět až z odůvodnění
rozhodnutí, jímž správce daně vyslovuje nedostatek účinků zamýšlených úkonem
učiněným (bývalým) zmocněnxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x x x06 odst. 1 písm. b)].
Vznikne-li takovým procesně nesprávným postupem zmocněnci škoda
(např. z důvodu, že zmocněnec po formálně nesprávném a jemu nexxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx
xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx
xemře-li zmocnitel nebo vypoví-li zmocněnec plnou moc, je zmocněnec povinen
učinit ještě neodkladné úkony nutné k tomu, aby zmocnitel nebo jeho právní xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx před výpovědí plné moci, ledaže
by byly
v rozporu s pokyny zmocnitele či jeho právních nástupců. Stejně jako v případě odvolání
plné
moci je výpověď plné xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xezřídka adresují
(pouze) správci daně. Takto učiněná výpověď není vůči zmocniteli účinná do okamžiku,
než
je mu doručena a zmocnitel se může účinně domxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx případem zániku zmocnění je prohlášení konkursu na majetek zmocnitele,
jímž plná moc k zastupování úpadce při správě daní zaniká. Zmocněnec jx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxx
xx xx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxce; to vše ovšem s omezením
na úkony, u nichž hrozí nebezpečí z prodlení (srov. § 252 insolvenčního zákona).
ex lege
V otázce nahrazení existujícího zmocnění xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxxx x xo v rozsahu, v němž se tyto plné moci, resp. zmocnění překrývají.
Ačkoli tento princip býval pro oblast správy daní částí odborné veřejnosti dovozován
jxx
xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxního zastoupení při správě
daní převratnou novinku, která značně zjednoduší stávající formalistický
přístup
a administrativně ulehčí jak xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xx
xxxxxxxxx
xxvolávat, tak správcům daně, kteří v případě překrývání se nové plné moci s plnou
mocí
starší vydávali výzvy k odstranění nejasností či se jiným způsobem xxxxxxxxx xxxx
xxxxxx
xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x8 odst. 3 o. s. ř.).
xx xxxx
de facto
Tento princip byl nicméně do daňového řádu doplněn až novelou č. 30/2011 Sb.
Původní znění daňového řádu v tomto ohledu obsahovalx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxějšího zmocnění zmocněním novým (pozdějším)
velmi úzce souvisí se zásadou, že v téže věci lze mít platně zvoleného pouze jednoho
zmocněnce (srov. komexxxx x x xx xxxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx
xxlmi
často podceňované, resp. nebývá dodržované.
K odst. 5 [Zahraniční zmocněnec]
Zmocněncem může být zvolena nejenom fyzická osoba s bydlištěm či xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xrobíhá na základě zákona o mezinárodní
pomoci při správě daní (srov. § 10a citovaného zákona) a zákona o mezinárodní pomoci
při
vymáhání některých finaxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxení měly být doručeny řádně
a bez
průtahů, při doručování osobám do jiných států toto povětšinou zaručit nelze.
S ohledem na nutnost zajistit efektivxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxopského hospodářského prostoru či Švýcarska, je si tento
zmocněnec
povinen zvolit zmocněnce pro doručování se sídlem nebo místem pobytu v České
repubxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxmu
zmocněnci a bude ve smyslu daňového řádu písemnosti jemu určené ukládat u sebe
s tím, že rozhodnutí se považují za doručená dnem jejich vydání, tj. jejxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxmotným dnem jejich vyhotovení.
Správce daně pro ukládání písemností doručovaných zmocněncům se sídlem či bydlištěm
mimo státy Evropské unie, Evroxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxají do daňového spisu daňového subjektu, jehož tento zmocněnec zastupuje. O
tom,
zda a jaké písemnosti byly tímto způsobem zmocněnci doručeny, se protx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxdlem mimo státy Evropské unie, Evropského hospodářského
prostoru či Švýcarska zvolit si zmocněnce pro doručování zakotvená komentovaným
ustanovenxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxuční plné
moci
(srov. § 29 odst. 2).
K odst. 6 [Přednost jednání zmocnitele]
Udělení plné moci k zastupování při správě daní neznamená, že by zmocnitex xxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxstněnou na správě daní,
která je způsobilá k právním úkonům, může zmocnitel vůči správci daně jednat kdykoli
sám, a dokonce jej k osobnímu jednání může, xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx
xxxx
xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxčit (srov. komentář k § 27 odst. 1). Smluvní zastoupení
má tedy
z pohledu zastoupeného toliko pomocný charakter, tj. je na svobodném rozhodnutí zmocnitxxxx
xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xx xx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx zmocněnec i zmocnitel, daňový
řád stanoví pravidlo, že je jednání zmocnitele. Tento princip je zcela
pochopitelný,
neboť pouze jednání zxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
relevantní
xxxxxxxxxxx
xxx xxxx x x xx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxx
x x xxxmé jednání se
zastoupeným, § 27 odst. 1 - volba zmocněnce, § 29 - omezení zmocnění, § 30 - společné
zastupování,
§ 32 - určení lhůty k provedení úkonu, § xx x xxxxx x xxxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxx
x xx x xxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x x06
odst. 1 - důvody
zastavení řízení, § 136 odst. 2 - zákonné prodloužení lhůty
Související předpisy
§ 33b obč. zák. - zánik plné moci; § 37 obč. xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
x xx xxxxx x xx xx xx x xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x x xxx xxxxxx č. 191/2004
Sb.,
o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek
Omezení zmocnění
Ondřej
Dráb,
Z důvodovx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxx xx xx x xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx dani, může jednat pouze jeden
zmocněnec tak, aby nemohlo dojít ke kolizi mezi jednáním více zmocněnců. Změnu oproti
současnému pojetí znamená opuštěnx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
Odst. 2 zakazuje zmocněnci delegovat své zmocnění na další subjekty, pokud xx xxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxit si zástupce pro doručování (§
28 odst. 4).
Při porušení zákonem stanovených podmínek pro zastupování odst. 3 předpokládá
možnost rozhodnutím přísxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxxé má
odkladné účinky. Do doby právní moci rozhodnutí o vyloučení zmocněnce ze zastupování
je
k němu nutno přistupovat jako k řádnému zástupci pro správu xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxo návrhu, kterým byl do ustanovení, na něž je odkazováno,
doplněn
další odstavec.
Navrhuje se zrušit daná ustanovení pro nadbytečnost a zmatečnost. Rxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx
xx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxru se zákonem, tj. situace, kdy
je zvolen
druhý zmocněnec v téže věci, kdy se zmocněnec neoprávněně nechá zastupovat dalším
zmocněncem
nebo kdy je zmocnxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxx
xxxxxxx
xeboť novější plná moc bude automaticky nahrazovat tu původní, tudíž nemůže dojít
k jejich
souběhu. V ostatních případech, kdy nastane zmíněná situacex xx xxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxk není koho ze zastupování vylučovat, a odst. 3 a
4 jsou tedy
nadbytečné. Pokud by však byla připuštěna opačná koncepce, které odpovídá původní
text,
znaxxxxxx xx xxx xx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxace je citlivá s
ohledem
na zásadu mlčenlivosti v daňových věcech i s ohledem na právní jistotu všech zúčastněných
osob, neboť správce daně by byl postavxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxx
x x xx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx
xákaz zastupování více zmocněnci v téže věci současně (odst. 1 komentovaného ustanovení)
a zákaz řetězení plných mocí, resp. omezení možnosti udělováxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx možnosti zastupovat před jedním správcem
daně více než jednu osobu, pokud je zmocněncem osoba odlišná od daňového poradce
či advokáta, která byla zakoxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx
x xxxxxx
xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxlní,47
nicméně je třeba ji vzít v úvahu. Zrušení omezení zastupování „laiky“ je přitom všeobecné,
tj. vztahuje se jak na zastupování rodinných přísluxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx
xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xxxxxxho či právního poradenství. Daňový subjekt či jiná osoba zúčastněná na správě
daní se tedy může nechat při správě daní libovolně zastupovat např. osobox xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xhodné upozornit na skutečnost, že
způsobí-
li mu zmocněnec, který není daňovým poradcem či advokátem, při výkonu zastoupení
škodu, bude se její náhradx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx x x20 a násl. obč. zák.). Objektivní odpovědnost stanovená zák. o daňovém
poradenství
a KDP ČR (srov. § 6 odst. 8 citovaného zákona) a zákonem o advokacii (xxxxx x xx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxěním z pojištění odpovědnosti z výkonu
činnosti zástupce (samozřejmě v závislosti na pojistných podmínkách), neboť zástupce
v daném případě jednal nxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxátům
(srov. § 1 a 2 zák. o daňovém poradenství a KDP ČR a § 1 a 2 zákona o advokacii).
xx xxxxx
K odst. 1 [Zákaz souběhu zmocnění]
Cílem zákazu zastupování v téže věcx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxtu při doručování písemností. Má-li osoba zúčastněná na správě
daní, které
se písemnost doručuje, zástupce, doručuje se tato písemnost v rozsahu opráxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxx x xxxx
xxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxž by bylo na jedné straně nehospodárné
a na straně druhé by to s ohledem na okamžik doručení písemnosti, resp. běhu lhůt
v dané
písemnosti stanovených, moxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx x xxxxxxxvání jedné osoby
zúčastněné na správě daní zmocněno více osob na základě jedné plné moci či více
plných mocí udělených v jeden okamžik (v praxi v jeden denxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxe kterého později udělená plná moc, resp. zmocnění,
nahrazuje plnou moc dřívější, a to v rozsahu, v jakém se tyto plné moci překrývají
(srov. § 28 odst. 4)x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxx
xx xxx xxxxx xxxxx
xxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxkla předchozí
plná
moc udělená pro jednání v téže věci.
Spojením „v téže věci“ je třeba v dané souvislosti rozumět ve stejném rozsahu
zmocnění. Tím se zxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx
x xxxxx xxxxx xx xxdy daňový řád významně odchyluje od obecné občanskoprávní
úpravy zastoupení na základě plné moci, podle níž plnou moc několika zmocněncům najednou
udxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx
xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx x xx xxxxx x s. ř. s. či § 24 odst. 1 o. s. ř.).
Výjimkou z tohoto obecného principu je možnost mít více zmocněnců s oprávněním
k nahlížení do daňové informační schráxxx xxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxx x xxxxxx
x xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xožnost zmocněnce
přenést svá práva a povinnosti vzniklé na základě zmocnění plně či v omezeném rozsahu
na třetí osobu - substitučního zástupce. Přitom xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx
xxxx
xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx daňového poradce či advokáta. Neuplatní se zde proto obecná občanskoprávní
úprava, která umožňuje volbu substituta vždy, pokud je primárním zmocněnxxx xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x
xxx xxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx a KDP ČR a zákona o advokacii.
Daňový poradce je při volbě substitučního zmocněnce omezen zák. o daňovém
poradenství a KDP ČR. Podle jeho § 6 odst. 7 se můxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxení při udělování plné moci výslovně vyloučit. Pokud
tak
neučiní, platí, že s případným substitučním zastoupením souhlasí. Ve smyslu § 6 odst.
8 téhož
zxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx. z pohledu rizik vyplývajících
z jednání zmocněnce zůstává pozice zmocnitele udělením substituční plné moci nedotčena.
Obdobný princip platí též xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxx
x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxx xxxtoupit jiným advokátem a při jednotlivých úkonech též svým zaměstnancem či
advokátním
koncipientem. I zde nemá substituční zastoupení vliv na odpověxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxokáta při správě daní, zejména pak
právnických osob vykonávajících daňové poradenství a právnických osob vykonávajících
advokacii srov. též komentxx x x xx xxxxx xx
xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxedstavuje povinné zmocnění
pro
doručování písemností správce daně v případě zmocněnců se sídlem či bydlištěm mimo
území členského státu Evropské unixx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx
x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxĚNCE] (zrušeny
novelou č. 30/2011 Sb.)
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxatečnosti a nadbytečnosti
však byla tato úprava citovanou novelou s účinností od 1. března 2011 zrušena. Skutečnosti,
pro něž měl správce daně podle půxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxx
xx
xxxxxxx xxxx xovinen zmocněnce nepřipustit do jednání, resp. k zastupování zmocnitele
při správě daní. V opačném případě se správce daně nejenom vystavuje riziku, xx xxxx
xxxxxx
x xxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx
xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxu povinnost mlčenlivosti se všemi
důsledky
z toho plynoucími (srov. § 52 a násl.). Proto níže připojujeme podrobnější výklad
k důvodům,
které podle půxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
x xxxx xx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xx xxxxxx
x011 (již
právně korektně) jedná o důvody nepřipuštění zmocněnce k jednání za zmocnitele při
správě
daní, nikoli o důvody pro jeho formalizované vyloučxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxvání ve věci, kde zákon smluvní zastoupení
explicitně vylučuje. Touto situací je udělení plné moci pro jednání, resp. úkony,
které
může osoba udělujícx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx
xxxx
xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxní
(srov. § 79). V takovém případě je zastoupení již ze své podstaty vyloučeno a uzavřená
dohoda
o zastoupení, jejíž existenci deklaruje udělení plné moxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxx
xxxxxx
xx xxxx xxxxxxx xxxx povinen takového zmocněnce do jednání při správě daní nepřipustit
a před 1. březnem 2011 jej byl povinen ze zastupování rozhodnutím vyloučit.
Druhýx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxí v rozporu
s odst. 2 komentovaného ustanovení, tj. případ substitučního zmocněnce zmocněného
jinou osobou než daňovým poradcem či advokátem, popř. sxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxx xxkon o advokacii48, popř. je v rozporu
se
zákazem substitučního zmocnění vyjádřeným zmocnitelem (srov. též komentář bod 4 až
6).
I tuto situaci lze považxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xx
xxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxm
č. 30/2011 Sb. povinen vyloučit zmocněnce ze zastupování, byla situace, kdy osoba
zúčastněná
na správě daní udělila plnou moc k zastupování v téže věxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxx
xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxd vyloučení zmocněnce vyplýval z úpravy § 28
odst. 4
daňového řádu před jeho novelizací, podle níž nebylo v téže věci možné platně zvolit
nového
zmocněncxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x
xx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxo ustanovení později udělená plná moc nahrazuje
plnou moc dřívější v rozsahu, v jakém se překrývají. Současná existence dvou zmocněnců
na záklxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xx xx xxxxxx
xxxx xx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
ex lege
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xo účinnosti novely č. 30/2011 Sb.,
tj. od 1. ledna 2011 do 28. února 2011, spojeno s možností se proti tomuto rozhodnutí
odvolat,
a to ve lhůtě 15 dnů od jeho xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxx
xxxlížet jako na zmocněnce řádně ustanoveného. Plná moc, jejíž platnost správce daně
napadl
rozhodnutím o vyloučení zmocněnce ze zastupování, pozbývalx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx
xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxí o vyloučení zmocněnce ze zastupování neodvolal,
byl tímto dnem poslední den odvolací lhůty či den, kdy se zmocnitel práva na odvolání
vzdal.
V případě xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxx xxxx x x xx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxí:
§ 24 odst. 3 a 4 - pověřenec a prokurista, zákaz souběhu jednání jménem jedné osoby,
§ 27 odst. 1 - volba
zmocněnce, § 28 odst. 4 - zánik zmocnění, změxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxosti,
§ 79 - vysvětlení
Související předpisy:
§ 31 odst. 3 obč. zák. - souběh zmocnění; § 33a obč. zák. - substituční zmocnění; §
37 odst. 2 obč. xxxx x
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx
x xx xxxxx x xx x xxx x
xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx x xxloučení opětovného zastupování; § 35 odst.
6 s. ř. s. - vyloučení
opětovného zastupování; § 35 odst. 7 s. ř. s. - souběh zmocnění; § xxx xxxxx x xx
xx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xx x x x x xxxxx x xxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxx xxx § 1, 2, 24 a 26 zákona o advokacii
Společné zastupování
Ondřej
Dráb,
Z důvodové zprávy:
Odst. 1 vymezuje povinnost daňových sxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxx
xx xxxxxxx plné moci, který bude se správcem daně o této daňové povinnosti jednat.
Pokud
tak neučiní ani poté, co byly správcem daně vyzvány, ustanoví společného zxxxxxxx
xxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxtupce, jakož i zániku či zrušení ustanovení
zástupce. Dojde-li k přenesení náhrady nákladů, které správce daně vyplatí ustanovenému
zástupci, na daňxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xx xxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxštění informovanosti
dotčených osob. Rozhodnutí o ustanovení společného zástupce se tak doručuje pouze
dotyčnému společnému zástupci, který má práxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxx xyrozumí (méně formální akt), přičemž možnost daňových subjektů
brojit
proti ustanovení zástupce pomocí řádného opravného prostředku navrhované usxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x x 27 až 29.
K § 30
Institut společného zmocněnce se uplatní v případě, kdy zvláštní předpis upravující
příslušnou daň (ve smyslu její definice uvedené x x x xxxxx x x x xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxtí rozumí. S ohledem na podstatu daňové povinnosti, kterou
lze dovodit z vymezení okamžiku jejího vzniku (srov. § 3), lze dospět k závěru, že
společnou
dxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx
xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxjíž úhradě je na základě
zákona
povinno společně a nerozdílně více daňových subjektů (srov. komentář bod 10).
V případě vzniku společné daňové xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx
xx
xxxx xxxxxxx xři správě dané daňové povinnosti společně zastupovat. Pro ustanovení
společného
zmocněnce a jeho jednání se uplatní obdobně principy ustanovení a jexxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxrov. komentář k § 27 až 29).
Pokud daňové subjekty svou povinnost zvolit si společného zmocněnce nesplní - ať
již z důvodu neshody na osobě společného zxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
x xxxx xxxxxxxxx xxxxí být kratší 8 dnů (srov. § 32 odst. 2). Nebude-li společný
zmocněnec
zvolen ani na výzvu správce daně, je správce daně povinen ustanovit jim společného
zxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxividuálně.
K ustanovení společného zástupce dochází stejně jako u zástupce „individuálního“
formou rozhodnutí správce daně. Při výběru vhodné osxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxbjekty povinny nést společně a nerozdílně - srov. komentář
k § 107) by tedy správce daně měl nejprve zvážit, zda je osobu společného zástupce
možné
vybrax x xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx
x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxhody mezi zastupovanými
osobami, jejich vzdálenost od správce daně vedoucí k obtížné komunikaci s nimi atp.),
měl by se správce daně obrátit na Komoru dxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxavidla nebude odpovídat požadavkům § 26 daňového řádu a požadavku
na co nejširší ochranu práv daňových subjektů.
Zatímco při ustanovení společného xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx x xxxxxxx xxxpadě možné až poté, co předpokládaný zástupce s ustanovením souhlasí),
při ustanovení společného zástupce z řad členů Komory daňových poradců ČR se soxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxnovení společného zástupce vyrozumí. Jakým způsobem
má být vyrozumění provedeno, resp. jakou má mít formu, zákon ponechává na úvaze
správce daně. Lze xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx
xástupce
vyrozuměn telefonicky, je nutné, aby o tom úřední osoba, která tento úkon provedla,
sepsala
úřední záznam, a tento založila do daňového spisu (xxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxx x
xxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxrozumění zaprotokolovat (srov. též komentář k § 60). V
praxi je
ale vhodnější daňové subjekty o ustanovení společného zástupce vyrozumět písemnou
forxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx
xxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxěnce projevem
vůle zastupovaných daňových subjektů tyto ztrácejí xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx může odvolat pouze ustanovený zástupce, nikoli zastupované
daňové subjekty.
To neznamená, že by zastoupené daňové subjekty ztratily právo dále zaxxxxxxx xx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxená. Vyloučení společného zástupce
ze zastupování
se lze domáhat buď v návaznosti na volbu společného zmocněnce [v takovém případě
musí správce daně uxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xedbá
dostatečným způsobem ochrany práv nebo zájmů zastoupených daňových subjektů [srov.
§ 26 odst. 5 písm. a); toto tvrzení je ale třeba dostatečným zpxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx
x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xpolečného zástupce, který funguje jako
subsidiární nástroj nastupující po předchozí nesoučinnosti daňových subjektů, tak
významným
způsobem omezxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxx
nebude v dané věci ani doručováno, tzn. nebudou-li se společným zástupcem samy aktivně
komunikovat, nemusí být s postupem v dané věci vůbec srozuměny, xxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxstitut společného zmocněnce, kde se přímá dispozice
řízením omezuje fakticky pouze na jmenování a odvolání společného zmocněnce.
xx xxxxx
Je však otázkou, xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxa
hmotného totiž vzniká společná daňová povinnost, a tedy povinnost zvolit si společného
zmocněnce, pouze ve velmi úzkém okruhu případů. Jedním z nich xx xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxňových zákonů, zejména tedy zákona o DPH, však
odpovídají všichni členové skupiny společně a nerozdílně (srov. § 5b zákona o DPH).
Další případ spolexxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
x xxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxtru
nemovitostí zjednodušeným způsobem (srov. § 13a odst. 5 zákona o dani z nemovitostí).
S určitými výjimkami vzniká společná daňová povinnost a inxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxona o dani z nemovitostí platí obecné pravidlo,
že
„má-li ke stavbě, bytu nebo samostatnému nebytovému prostoru více subjektů vlastnické
právo, právo xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxm státu
podle
zvláštních právních předpisů, jsou tyto subjekty povinny platit daň společně a nerozdílně“
(srov. § 8 odst. 5 zákona o dani z nemovitostí)x xxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxxxxx
xxxxxx x x xxxxx x xxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxti (rozuměj za celou nemovitost), považuje se tento
poplatník
za jejich společného zástupce, pokud si poplatníci nezvolí společného zmocněnce nebo
nxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxlečným zástupcem,
vzniká nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů zastoupení. Úhrady takto vzniklých
nákladů se však bude muset domáhat soukromxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx x
xxxxxxxxxx
xx xx xxx xxxxxxxení § 107 odst. 4 daňového řádu.
xxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxx
Zákon o dani z nemovitostí zároveň stanoví výjimku z zakládající společné
zastoupení, která nastává v pxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxu, na stavbě, bytu nebo samostatném nebytovém prostoru). Za takové situace
mají
podle zákona o dani z nemovitostí ostatní spoluvlastníci povinnost poxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxluvlastníci samostatná daňová přiznání
za své
spoluvlastnické podíly na nemovitosti, je správce daně povinen jim daňovou povinnost
odpovídající
jexxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
právní fikce
x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxného zastoupení
setkat u povinnosti dědiců podat daňové tvrzení a uhradit daň za zůstavitele (srov.
komentář
k § 239 odst. 3).
Vedle uvedených případx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x
xx xeště
ve velmi omezené míře.
Od společné daňové povinnosti je třeba odlišit zajištění daně poskytnuté dobrovolně
či třetí osobou (srov. § 167 xx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxahu k dani vyměřené, resp. daňové povinnosti vzniklé jinému (poplatníkovi
či plátci). Tato třetí osoba proto nemůže být ani daňovým subjektem (srov. § xxxx
xxxxxxx
xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxř k němu).
ex lege
Související ustanovení:
§ 2 odst. 3 a 4 - vymezení daně, § 3 - daňová povinnost, § 20 - pojem daňový subjekt,
§ 26 odst. 5 - zrušení
zastoupxxxx x xx x xxxxx x xxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xx x
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
na nesplatnou nebo
dosud nestanovenou daň, § 107 - náklady řízení, § 172 odst. 1 - postavení ručitele,
§ 239 odst. 3 - povinnost
podat daňové tvrzení a uxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx
xndřej
Dráb,
Z důvodové zprávy:
Oproti stávající úpravě je ke zlepšení postavení daňového subjektu zaveden institut
odborného
konzultanta jakx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xdborných
otázkách. Mělo by jít o specializovaného odborníka, přičemž by dotyčný svou odbornost
nemusel
zvlášť prokazovat. Důležitou skutečností jex xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx x xxx x xxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xx xxxx xxxtupci pro konzultaci otázek, k nimž nemá dotyčný potřebné znalosti. Do
vztahu mezi
daňovým subjektem a odborným konzultantem správce daně nikterak nexxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xkutečnost, že je ta která osoba povolána daňovým
subjektem
jako odborný konzultant, není na překážku tomu, aby dotyčný byl vyslechnut jako svědek,
pokxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxo zástupce mohou přizvat,
musí
však být respektován princip zákazu zneužití práva (účelové povolání většího množství
konzultantů)
i základní provozxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxx
xřítomnost
má za účel mařit jednání, má správce daně podle odst. 2 možnost konzultanta vyloučit,
a to v případě, že nelze dosáhnout nápravy prostřednictxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx
xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxx
xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxého konzultanta.
K odst. 1 [Právo přibrat si odborného konzultanta]
Odborný konzultant jako osoba zúčastněná na správě daní je novým institutem daxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxí této osoby) výslovně
nestanoví,
bude se zpravidla jednat o osobu, která má odborné znalosti v záležitostech, jež
jsou
předmětem jednání se správcem dxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxé dřívější právní úprava
prakticky
nerespektovala, když účast odborníka při správě daní umožňovala pouze v roli zástupce
daňového subjektu. Na rozdíx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx
xxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
za daňový subjekt či jeho zástupce, ale jeho role je daňový subjekt či jeho zástupce
podpořit
odbornou radou, být mu při ústním jednání se správcem daně, xxxxx xxxxxx xxxxxx x
xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx
xxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xonzultanta při jednání zproštěn své poučovací povinnosti
(kde ji zákon stanoví), a to přestože odborný konzultant bude zpravidla znalý oblasti,
v níž xx
xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxovány - byť se, jak název tohoto institutu napovídá, očekávají - a odborný konzultant
proto nemůže být ani pro jejich nedostatek z účasti na jednání vyloxxxx xx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx
xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxltanta zvolí.
Daňový řád nikterak neomezuje počet odborných konzultantů, které si daňový subjekt
k jednání se správcem daně přibere. Důvodová zpráxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxlasit. Jediným korektivem účasti odborných konzultantů
na jednání osoby zúčastněné na správě daní se správcem daně může být za stávající
právní
úpravx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x).
Odborný konzultant je sice osobou zúčastněnou na správě daní, s ohledem na jeho
roli v rámci správy daní mu však zákon explicitně nepřiznává žádná pxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx (právem) daňového subjektu či jeho zástupce.
Je tedy sporné, zda v takovém případě odbornému konzultantovi svědčí právo účasti
při
jednání daňového sxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxx x xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxat,
který
sám o sobě nelze za právo odborného konzultanta považovat.
Odbornému konzultantovi nesvědčí právo na náhradu nákladů od správce daně
(tytx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx
x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxta
na náklady správce daně, byť jejich znalosti v oblasti předmětu jednání se správcem
daně mohou být nulové.
S ohledem na to, že odborný konzultant zpxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx xxy byl odborný konzultant správcem daně též vyslechnut jako
svědek;
v případě výpovědi odborného konzultanta jako svědka však již odbornému konzultanxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxecké výpovědi (srov. komentář
k § 96), včetně práva na svědečné.
K odst. 2 [Vyloučení odborného konzultanta]
Odborný konzultant má daňovému subjekxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxx xxgicky přináší pravomoc správce daně, resp. příslušné úřední osoby
vyloučit odborného konzultanta rozhodnutím z dalšího jednání, pokud k nápravě sitxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxx x xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxže odborného konzultanta z
jednání
vyloučit, aniž by se o nápravu vzniklé situace pokusil.
Mařením jednání lze rozumět pouze samotnou činnost (úkonxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx zastavit jednání, eventuálně řízení ve věci.
Poskytování
takových rad je třeba též považovat za poskytování právní pomoci, a jedná se naopak
o jednu z oxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxé na správě daní
na právní pomoc.
Mařením jednání však může být za určitých okolností též samotná přítomnost
odborného konzultanta. Příkladem takovx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxčtu odborných konzultantů, kdy je zřejmé, že provozní možnosti
místa, v němž se jednání koná, přítomnost takového množství účastníků jednánx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x
xxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxx x případy přizvání odborného konzultanta
nikoli za účelem poskytování právní pomoci daňovému subjektu či jeho zástupci, ale
za účelem
kladení překážex xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx pouze
vyloučení
odborného konzultanta, nikoli nápravné opatření v podobě uložení pokuty.
a priori
K vyloučení odborného konzultanta dochází rozhodnutímx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxx
x xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxrávě daní žádná práva, může odvolání proti
jeho
vyloučení podat jen daňový subjekt či jeho zástupce, jehož právo na přibrání odborného
xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
HLAVA II
LHŮTY
Ke lhůtám
Smyslem existence lhůt v právním řádu je časové omezení stavu nejistoty v právních
vztazích a s ním spojené urychlexx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxx
xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxnovení jasného a předem známého časového prostoru pro možnost či povinnost
učinit
určitý právní úkon nebo pro možnost vzniku určité právní události. Zxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxaké úkony. Jde o navození jistoty a stejných pravidel
pro
všechny subjekty správy daní.
Právní regulace prostřednictvím lhůt je nutná, avšak přílišxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xe zavedení konkrétní lhůty vyvolá efekt, že ten, kdo
je
povinen v dané lhůtě konat, tak učiní většinou až na poslední chvíli („těsně před
termínem“).
V xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xx xxst. 2, § 38 odst.
1
a 3, § 83 odst. 4, § 127 odst. 5, § 157 odst. 3, § 168 odst. 3, § 228 odst. 2, §
232 odst. 4, § 233 odst. 2 a § 261 odst. 5) či „neprodleně“ (srov. § 47 oxxxx xx
x xxx x xx xxxxx xx x xxx xxxxx x
x x xxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxnou flexibilitu umožňující reagovat na konkrétní personální
i materiální poměry úřadu či jednotlivce.
Nevhodné zavedení lhůty může přinést rozpox x x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx
xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxx, kterým je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich
úhrady.
Lhůty je možné rozlišovat (dělit) z několika hledisek, přičemž zařazení lxxxx xx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx navrácení lhůty v předešlý stav.
Lze tak
rozlišovat lhůty zákonné a správcovské, dále pak lhůty propadné (prekluzivní), promlčecí
a pořádkové, lhůty xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx
x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxtka
(den, týden, měsíc, rok) byla zvolena pro vyjádření jejich délky (srov. komentář
k § 33).
Jak již bylo řečeno, lhůty je možné xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx
xxxxx
xxxx xxxxxx xxčastněnou na správě daní. Tyto lhůty jsou stanoveny pouze v zájmu efektivity
řízení. Není přitom rozhodující, zda s marným uplynutím lhůty jsou spojenx xxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx znakem procesních lhůt je, že může
dojít k navrácení jejich běhu, čímž je eliminován důsledek jejich zmeškání (srov.
komentář
k § 37). Většina lhůt stanxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx s ní má právní řád spojovat určité hmotněprávní následky. Její běh zpravidla
nelze
ovlivnit jednáním recipientů příslušných právních norem a její konxx xx xxxxxxxxx
x xxxxx
xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxěn určitý úkon. Pro zachování procesní lhůty stačí naplnit podmínky
stanovené
v § 35, tj. předat příslušnou písemnost k doručení u provozovatele poštoxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxznání na daň nižší ve lhůtě pro stanovení
daně).
V právní teorii se lze setkat s rozlišením pojmů lhůta a doba, které ovšem není
přijímáno
ani dodržovánx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx
x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxdpisem
předpokládaný (zpravidla sankční) následek. Stane-li se tak, lhůta bude dodržena,
popř.
zachována, a pozbude tak svého významu. Nestane-li sx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx
xxxx
xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx to, je-li v této lhůtě něco vykonáno.
Propadná (nebo též prekluzivní) je lhůta, s jejímž marným uplynutím zákon spojuje
zánik určitého práva či povinxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx
xxxud nastanou tyto právní skutečnosti, dochází k zániku práva přímo ze zákona. K
uplynutí
propadné lhůty musí příslušný orgán veřejné moci přihlédnout z xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xx0 ? lhůta pro placení daně), ale i procesního
(např. § 109 ? odvolací lhůta), byť zde jde o propadný účinek relativní, neboť tuto
lhůtu lze
navrátit v předexxx xxxx xxxxx x xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxo, které nebylo v této lhůtě vykonáno,
sice
nezaniká, avšak nemůže být přiznáno tehdy, jestliže ten, kdo disponuje námitkou promlčení
(obvykle dlužníxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx, pak se nejedná
o plnění bez právního důvodu (nedochází k bezdůvodnému obohacení). Vše je tedy v
souladu
s právem a dlužník nemá nárok na vrácení takovéhx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxvo soukromé. Lze
se
s ním setkat i v právu veřejném (např. § 34 a 94 tr. zákona), byť v poněkud modifikovaném
významu. V oblasti daní byla promlčecí lhůta poxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx
xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx zavedením propadné lhůty (srov. komentář k § 160).
Nedodržení lhůty může mít různé následky. Může jít jednak o ztrátu (propadnutí)
práva (např. zánix xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxčované
písemnosti podle § 47 odst. 2) nebo vznik sekundární (sankční) povinnosti, jako je
např. povinnost k úhradě pořádkové pokuty (§ 247 a násl.), pokxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx
xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxx xxxxx xxx xxxx
xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx
Institut využívají prakticky všechna odvětví právního řádu. Lze se s ním
setkat v právu soukromém
(např. práv plynoucích z odpověxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx
xxx x xxx xxxxx x
xxxx xxxxxx xxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxlacených neprávem
nebo ve vyšší výši, než náležely podle § 118a odst. 3 zák. o organizaci a provádění
sociálního zabezpečení).
Předmětem můžx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxx
xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxh prvků
koncentrace řízení). Ze
širokého zastoupení v různých právních odvětvích vyplývají také samozřejmé
obsahové rozdíly;
přesto však xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx x
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxx xx xxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxenou na dvou právních skutečnostech:
na uplynutí
doby a na neuplatnění práva v této době. Důsledkem je dále vždy zánik samotného
subjektivníxx
xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx x xxx xx x xx xx xxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xůsledkem závažnosti následků, které jsou
s prekluzí spojeny.
Účelem jakéhokoliv procesu nikdy není ochrana neexistujících či fiktivních práv,
a proxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xx
xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxoliv orgánem veřejné moci, tedy rovněž v řízení soudním.
Tomu nebrání
ani přezkumná povaha řízení, ani dispoziční zásada.
prekluze
prekluze
prekluze
prekluze
xxxxxxxx
prekluze
xxxxxxxx
xxxxxxxx
(ÚS, nález ze dne 26. 2. 2009,
xxx xxx xx xx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxh vztazích (což hraje zejména důležitou roli
z hlediska dokazování
v případech sporů), urychlení procesu rozhodování s cílem reálného dosažení zamýšxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxx
xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxo, je nezbytné zohlednit určité skutečnosti (překážky) na straně subjektu
tohoto práva
či pravomoci, které, nikoli z jeho zavinění, výkonu těchto bráxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxž v dobách římských, vytvořilo myšlenkové konstrukce, stavění lhůty (plynutí
času), resp. posunutí
jejího ukončení.
fikce
(ÚS, nález ze dne 17. 12. 1xxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xx xxxxx x - postup dožádaného
správce daně, § 25 odst. 2 - přímé jednání se zastoupeným, § 32 - určení lhůty k provedení
úkonu,
§ 33 - počítání času, § 34 - běh lhůxx xxx xxxxxxx xxxxx x xx x xxxxxxxxx xxxxxx x xx
x xxxxxxxxxxx xxxxxx
x xx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx
x a 4 - marné uplynutí
úložní doby, informační povinnost provozovatele poštovních služeb, § 75 - postoupení,
§ 77 odst. 5 - vedoucí
úřadu, § 83 odst. 4 - xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x
xxx x xxxxx xxx
xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxta pro
placení daně, § 168 odst. 3 - ukončení účinnosti, snížení zajišťované částky, § 228
odst. 2 - sdělení ohledně náhrad za závady,
§ 232 odst. 4 - úhrxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x
xxx x xxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxx x xxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxxxx § 252 a násl. - úrok
z prodlení, § 261 odst. 5 - opatření k nápravě
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xx xx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xx xx xx xx xx xx x xxxxxx x xxx
xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx
x xx xx xx xx x xxxxxx § 60 a 61 tr. řádu - lhůty; § 34 a 94 tr. zákona
Literatura:
Jarešová,
J.
Daňový řád, část III.
Lhůty.
Daňový expert,
č. 3,
2010,
s. 15x
xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x některém z obecně závazných
právních předpisů. Pokud tomu tak není, stanoví správce daně na základě odst. 1 v
rámci své
diskreční pravomoci přiměřenou xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxkto stanovené lhůty.
Důležitá je zde i úprava minimální délky lhůty obsažená v odst. 2, kterou je povinen
správce daně v obvyklých případech dodržovatx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xx
xxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx
xxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx pouze s jejím souhlasem, přičemž využití těchto lhůt bude z povahy
věci spíše výjimečnou záležitostí. Od formálního stanovení lhůty je třeba odlišit
sxxxxxxx xxx
xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx
x xxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxe chování určitých osob apod.
V případě, že správce daně váže splnění určité povinnosti ukládané rozhodnutím na
jím
stanovenou lhůtu, musí být podle oxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xýt délka této lhůty náležitě odůvodněna, a to i v případech, že rozhodnutí
se jinak
neodůvodňuje.
K xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxže fakultativně stanovit správce daně (lhůty správcovské).
Se zákonnými lhůtami je v textu zákona vždy spojen nějaký účinek, jejich délka a
běh jsou
urxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xx xxkladě výslovného
zmocnění,
nebo v rámci obecné pravomoci vyplývající z tohoto ustanovení. Ohledně možnosti
změny správcovské lhůty je nutno dodržet xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx
x xxxxxx
xxxx xxxxxxxx x xx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxanovit osobě zúčastněné na správě daní lhůtu k provedení
určitého úkonu zákon limituje dvěma omezeními. Správcovskou lhůtu nelze stanovit
v případě,
xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxnkou, kterou je nutno dodržet, je tzv. potřebnost, ke které zákonodárce
vyzývá slovy „pokud je toho třeba“. Jde tedy o velmi obecné kritérium, které je nxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx x x xxxxxxx xxxx xxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xtanovit lhůtu, a kdy nikoli.
Vzhledem
k tomu, že se jedná o úřední akt, který má ve vztahu k jeho adresátovi omezující
charakter,
bude nutné dbát souladu zxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx tedy možné určit lhůtu k provedení jakéhokoli úkonu (pokud již není stanovena
zákonem),
ale správce daně by měl v praxi vždy zvážit kritérium potřebnosxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x
xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xymezení časového prostoru za účelem provedení určitého
procesního úkonu zúčastněnou osobou. Při tomto vymezení je nutno dodržovat určité
mantinely xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxních zásad správy
daní
(§ 5 odst. 3). V tomto duchu je správce daně povinen poskytnout zúčastněné osobě,
od které
žádá splnění nějaké povinnosti (vykonáxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxá je součástí obecné zásady součinnosti při správě daní (§ 6 odst. 2).
Nesplnitelná
lhůta může být proto posouzena jako vada řízení.
Z textu zákona vypxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xx
xxx xxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx
zabývá
toliko stanovením lhůty, ale jak vyplývá z odst. 3 (srov. komentář k tomuto ustanovení),
může být stanovení lhůty součástí rozhodnutí, kterým jx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx
xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxxx xx
xxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xe je správcovská lhůta stanovena v rámci protokolovaného
jednání,
lze podle § 61 zvolit méně formální podobu ? tzv. protokolární rozhodnutí.
Z textu xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx
xituace, kdy
správce daně v rámci určitého postupu (např. daňová kontrola či místní šetření) nebo
v rámci
probíhajícího jednání svými pokyny organizujx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxle nějž lze práva a povinnosti stanovit pouze rozhodnutím (srov. § 101
odst. 1).
Všude tam, kde stanovení lhůty bude spojeno s určitou povinností (či práxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxezení, které nemá pro dotčené osoby žádné
právní důsledky, je možné lhůtu určit neformálně (ústním sdělením).
Zákon v určitých případech správce daxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxx
x
xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx
x
xxxxx ve výzvě k zahájení daňové kontroly (§ 87 odst. 3),
-
lhůta k vyjádření výsledku kontrolního zjištění (§ 88 odst. 3),
-
lhůta k odstranění pochybnostx xx xx xxxxx xxx
x
xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xx xxxxx xxx
x
xxxxx xxxxxxxx xxxxxmcům rozhodnutí pro vyjádření se k odvolání (§ 111 odst. 4),
-
lhůta k doplnění vadného odvolání (§ 112 odst. 2),
-
lhůta pro podřízeného správce daně x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
x
xxxxx x xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx
xx xxx xxxxx xxx
x
xxxxa k doplnění přihlášky k registraci (§ 129 odst. 1),
-
zkrácená lhůta stanovící dobu účinnosti závazného posouzení (§ 133 odst. 3 a 4),
-
náhradní lhůxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx
x
xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx
x
xxxxx x úhradě nedoplatku ručitelem (§ 171 odst. 1),
-
lhůta xxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx
x
xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx
xxxxx xxx
x
xxxxxxxxxx xxxxx xxo úhradu nabídky na odkup kulturních aj. předmětů v rámci daňové
(§ 213 odst. 3),
exekuce
-
lhůta k vyzvednutí věcí vyloučených ze soupisu (§ 217 odst. xxx
x
xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxx
xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxmínek. Zákon neumožňuje zkracovat či prodlužovat lhůtu v případě, že správce daně
usoudí, že je to potřebné. Lze tak dovodit, že pro změnu správcovské lxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxžnosti prodloužení lhůty (§ 36), která stanoví zákonná
kritéria, která je nutno dodržet k tomu, aby mohla být lhůta prodloužena. Úprava
délky lhůty
mimx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxmoc k takovému jednání.
Další možnost, jak lhůtu „změnit“, je jejím zrušením v důsledku zrušení rozhodnutí,
kterým
byla stanovena, pro jeho nezákonnoxxx
x xxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx, zákon explicitně stanoví další omezení limitující
diskreci správce daně při určení délky této lhůty. Lhůtu kratší než osm dní je podle
zákona
možné stxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxedem k obavám před tím, že by správce daně mohl stanovovat i lhůty kratší než
jeden den (tedy lhůty hodinové, minutové atd.), byla do textu zákona přidána xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx
xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxích než jeden den (a tedy i možnost
využití
těchto lhůt při správě daní) v § 33 odst. 3. Lhůty kratší než jeden den bude tedy
možné stanovit
nejen za existencx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xxx
xxxx
xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxto
lhůta stanovena.
Zákon nestanoví formu, kterou je nutné souhlas udělit, tudíž je možné uznat souhlas
písemný, ústní i konkludentní (mlčky činěnýxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx
xx
xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx xxxolat. Z povahy věci pak vyplývá, že souhlas nemůže být na dotyčném
vynucován např. pohrůžkou pořádkové pokuty. Příkladem konkludentního souhlasu budx
xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx
xxxx x xxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx (např. x xxxxxxxxxxx xx
xxxx
xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxchozí (na rozdíl od situace textované v § 26 odst.
2,
kdy je tento explicitně vyžadován).
Praktické využití lhůt počítaných na hodiny (či minuty) bude xxxxxxxx xxxxxxx x
xxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxvce daně.
K odst. 3 [Poučení a odůvodnění]
Toto ustanovení rozšiřuje obecná pravidla pro náležitosti rozhodnutí (srov. § 102)
v případě, že je součáxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxho
opravného
prostředku (odvolání či rozklad) a na případný odkladný účinek odvolání rovněž právní
důsledek nedodržení správcovské lhůty.
Pokud jxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx x x xxxxxxxxx,
že
rozhodnutí se jinak neodůvodňuje. Správce daně by se v odůvodnění měl vypořádat zejména
s tím, zda došlo k naplnění podmínek jednoduchosti a naléhaxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxx zák. o správě daní a poplatků. K tomu zaujal Městský soud
v Praze názor, podle nějž
se jednalo o jednoduchý a zvláště naléhavý úkon, pro jehož splnění může xxx xxx x
xx xxxxx x xxxx x xxxxxx
xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xx x xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxa v tom, že účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví po celou dobu
své existence či
po dobu, po kterou provozují podnikatelskou nebo jinou výdělečnox xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxě
šlo o zvlášť naléhavý úkon, neboť zaúčtování jednotlivých dokladů má souvislost s
uplatněním nároku
na odpočet daně a rozhodné okolnosti byly předměxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx
xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx v jeho
závěru žádné pochybení. Městský soud v Praze se ve svém rozhodnutí vypořádal rovněž
s námitkou porušení
§ 2 odst. 2 zák. o správě daní a poplatků, poxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxatel
o dokladech,
na základě kterých uplatňoval nárok na odpočet, účtoval tak, jak mu ukládá zákon,
pak by požadované účetnictví
mohl ve lhůtě stanovenx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xalobce se vztahuje
nikoli k řízení
o dani z přidané hodnoty, ale k řízení o dani z příjmu.
(ÚS, usnesení ze dne 5. 3.
2001, sp. zn. I. ÚS 433/99)
Souvisejxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x x xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx xxxxx x x xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxx xxxxxx xxž jeden den, § 35 - zachování lhůty,
§ 36 - prodloužení lhůty,
§ 37 - navrácení lhůty v předešlý stav, § 38 - ochrana před nečinností, § 47 odst.
2 a 4 - marxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx
x xx xxxxx x x xxxxxxxx xxx xodání a výzva k jejich odstranění, § 75 - postoupení,
§ 77 odst. 5 - vedoucí
úřadu, § 87 odst. 3 - náležitosti výzvy, § 88 odst. 3 - lhůta k vyjádření k výslxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx
x xxx xxxxx x x xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx x 111 odst. 4 - vyjádření ostatních příjemců rozhodnutí, § 112 odst.
2 - vady odvolání, § 115 odst. 1 a 2 - rozsah dokazování, seznámení se zjištěnými skuxxxxxxxxx
x xxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x x x x xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxení u jednorázových daní, § 145 - postup při nepodání řádného nebo dodatečného
daňového tvrzení,
§ 147 - rozhodnutí o stanovení daně, § 155 odst. 5 - úrxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxx xxxxx x x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxx
xxxxní
výzvy, § 174 odst. 2 - výše a splatnost záloh, § 188 odst. 2 - příjem nižší než základní
částka u některého
plátce mzdy, § 195 odst. 2 - obsah dražební vyxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxx x xxxxxxx
x xxx xxxxx x x xxxxx
x xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx
Literatura:
xxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxx xxxx xxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxxxxx
xx xx
xxxxx
xx xxx
xxxxxxxx xxxx
xxxxx
xxxxxx
x xxxxxxxx xprávy:
Ustanovení odst. 1 vymezuje pro potřeby správy daní počátek běhu i konec běhu lhůt
určených podle týdnů, měsíců a let. Odst. 2 pak vymezuje počátxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx jeden den, nicméně technika stanovení takové lhůty
je standardním
ustanovením procesních předpisů.
Odst. 4 konkretizuje konec běhu lhůt, a to v tom pxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx
x xxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxdle tohoto ustanovení je posledním dnem lhůty nejblíže následující
pracovní
den. Toto pravidlo se nepoužije v případě, že jde o lhůtu kratší než jeden dxxx
x xxxxx x xx x
xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxch daňovými zákony. V odst. 1 až
3 jsou
zakotvena pravidla pro posuzování počátku běhu lhůty, přičemž v odst. 1 a 4 jsou
zároveň
pravidla pro posuzování jexxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxh řádech (srov. § 40 správního
řádu či § 57 o. s. ř.). Mezi jednotlivými právními předpisy jsou v tomto ohledu patrné
drobné
formulační odchylky, které xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxx xěřených
na týdny, měsíce či roky (srov. níže).
Lhůty lze rozdělovat podle toho, jaká časová jednotka (den, týden, měsíc, rok) byla
zvolena pro vyjádřxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xx xxxxx xxx xxxxxxx
uložit
pořádkovou pokutu podle § 247 odst. 4), lhůty měřené na měsíce (např. lhůta vymezující
nečinnost správce daně podle § 38 odst. 2 či lhůta pro podánx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
x xxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx
x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxanoveno, že jde
o dny pracovní
(konkrétně v § 87 odst. 4, § 107 odst. 4, § 166 odst. 3, § 167 odst. 3 a 4, § 250
odst. 1
a 2 a § 252 odst. 2). Lze se setkat s tím, že určixx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxx xx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxx
xxxxx xxxxxxxxxi však existuje určitý rozdíl, neboť kalendářní měsíc nemá vždy pouze
30 dní.
Vedle toho zákon v odst. 3 připouští i kategorii lhůt kratších než jeden dxxx xxx
xxxxx
xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx hodinami, ale i menšími časovými jednotkami
(minuty, sekundy), ačkoli se to z praktického hlediska jeví přinejmenším kuriózní.
Smyslem
ustanovení zxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxatší než jeden
den nebo k tomu dojde rozhodnutím správce daně (srov. komentář k § 32 odst. 2) - nenastala
v právu mezera. Dalším důvodem, který zákonodárcx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxxx xhůty určené podle hodin.
Pro určení počátku běhu lhůty stanovené daňovým zákonem platí pravidlo, že se
do této lhůty nezapočítává den, ve kterém došlx xx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx
xxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx xx je v konkrétním případě skutečností, bude vyplývat z textu
zákona,
který lhůtu stanoví, nebo z textu rozhodnutí správce daně, kterým je stxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxi správci daně učiněno podání (důležitý zejména
pro
lhůty, jimiž je vázán správce daně).
xxxxxxxxxx
relevantní
Konec běhu lhůty nastává uplynutím vymezeného časového intxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxnutím toho dne, který se svým pojmenováním a číselným
označením (rozuměj datem) shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek
lhůty. V příxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx
x xxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxx xhledu
kompatibilní
s měsíci, které mají pouze 30 dnů). Zákon pro tyto případy stanoví, že lhůta připadne
na poslední den měsíce (např. dvouměsíční lhůtxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxx
x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxje, kdy daná lhůta počíná běžet. Vychází přitom z pravidla stejného, jako je
použito pro lhůty měřené na dny, tj. běh lhůty startuje až dnem následujícím xx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xx xxxtečnosti určující počátek lhůty
(tj. nikoli dnem určujícím počátek lhůty), skončí daná lhůta vždy o týden, měsíc
či rok plus
jeden den později. Tímto se xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xx xx xx
xx, § 40 s. ř.
s. či § 60 tr. řádu). Tam je upraven pouze konec tohoto typu lhůt, který je odvozován
ode dne,
kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx
xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx března (eventuálně 30. června) posouvá na 1. dubna (eventuálně
1. července). Samozřejmě pokud toto datum nepřipadne na sobotu či neděli (viz níže).
xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxlace. Nejčastěji
je použito spojení, že určitá lhůta je X dní (měsíců, let) „od“ určitého okamžiku
(nejčastěji
dne, v němž něco nastalo). Tato formulacx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxlace, že určitá lhůta „začne, počne či počíná“ určitým okamžikem (srov.
§ 87 odst. 2, § 125 odst. 3, § 127 odst. 5, § 141 odst. 6, § 148 odst. 1, § 160 odst.
1, § 2xx xxxxx xxx
xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xhůta začíná běžet až následujícím
dnem.
Tento názor se potvrzuje při srovnání s další variantou textu, kterou lze v zákoně
nalézt. Jde
o formulaci, že lhxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxx
xxxxx xx
x xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxx xrčení
jejího
konce (jak je uvedeno výše). Důležité to bude zejména u lhůty pro stanovení daně
(§ 148)
a lhůty pro placení daně (§ 160).
Výše popsaná pravxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxx
xxxxx xxx
xxxxe výše popsaných pravidel připadnout na sobotu, neděli či svátek,51 je koncem
lhůty
nejbližší následující pracovní den; toto pravidlo se z logiky věci xxxxxxxxx x xxxxxxxx
xx xxx
x xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxx xxděle a svátků, jsou univerzální (platná pro všechny lhůty). Tzn. nedopadají
pouze
na úkony, které mají být učiněny vůči správci daně, ale i na úkony, ktexx xxxx xxx
x xxxxxx xxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xx
xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xterá pravidlo týkající se posunutí konce lhůty
umožňovala
explicitně pouze u „lhůt pro uplatnění právních úkonů vůči správci daně“ (srov. §
14 odst. 8
zxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx
xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxňovými zákony, tj. lhůty
určené
osobám zúčastněným na správě daní, lhůty určené správcům daně, ale i lhůty hmotněprávní
zavazující obě strany (lhůta pxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xx xxxxx xxx xxxxxxx
xxxx xxxxx
x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
Za určitou nepřesnost zákona lze považovat skutečnost, že není rozlišováno mezi
pojmem „měsíc“ a pojmem „kalendářní xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx
xxxxx
xxxxx xx xxx xxx xxužit tam, kde se vyjadřuje délka lhůty. Měsíc tak představuje
časovou
jednotku v délce zhruba 30 dnů. Naopak pojem kalendářní měsíc by měl být použit tamx
xxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx x 137 odst. 1, § 141 odst.
1, § 174 odst. 4, § 234 odst. 3, § 240 odst. 4, § 252 odst. 3.
Zákon v obecné rovině neupravuje pravidla pro počítání času v případě stxxxxx xxxx
xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xnamená, že lhůta začne běžet v důsledku naplnění
určité právní skutečnosti znovu, je zakotveno v ustanovení § 148 odst. 3 či § 160
odst. 2.
Stavění běhu xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx
xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx x xxx xxxxx
xx x x60 odst. 4 nebo § 239 odst. 5. Z povahy věci lze však dovodit, že to, co platí
o počátku běhu
lhůty, platí i o přerušení běhu lhůty, neboť lhůta začne xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xaopak do doby (počtu dní), která zbývá ještě do konce
lhůty.
de facto
Judikatura:
Pravidla pro počítání lhůt stanovená v § 14 odst. 6 a odst. 7 zák. o správě danx
x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxx xx xx xxxx
xxxxx xxxxxočítává.
(Krajský soud Ústí nad Labem, rozsudek ze dne 1. 11. 2006, čj.
15 Ca 191/2006-31)
Související ustanovení:
§ 32 - určení lhůty k provedenx xxxxxx x xx x xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx
x x xxxxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x x x x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx7
odst. 4 - náklady zástupce,
§ 125 odst. 3 - další důvody registrace, § 127 odst. 5 - registrace u živnostenského
úřadu, § 136 odst. 1
a 3 - daně vyměřovaxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x x x x xxxxxxxxx xxxxení na daň
vyšší, poslední známá
daň, překážky k podání dodatečného tvrzení, § 148 - lhůta pro stanovení daně, § 155
odst. 3 - podmínky
pro vrácení, § xxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x x xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x x x x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
§ 174 odst. 4 - změna záloh, § 234 odst. 3 - lhůta
pro podání při zániku povinnosti vybírat daň srážkou, § 239 odst. 5 - neznámý dědic,
§ 240 odst. 4 - daňovx
xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxx
xxxxx x xxx xxxxx x xx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxého přiznání, minimální výše pokuty,
§ 252 odst. 2 - vznik
a počítání úroku
Související předpisy:
Literatura:
Jarešová,
J.
Daňový řád, část III.
Lhůty.
Daňový expert,
č. 3,
2010,
xx xxx
xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx
xxxxx
xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx uplatní v případě, že je
správci
daně stanovena určitá lhůta pro vydání rozhodnutí, popř. provedení jiného úkonu.
Běh této
lhůty se staví vydáním rozhoxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x
xxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
Typickým případem bude výzva k odstranění vad podání (§ 74) či výzva k odstranění
vad
odvolání (§ 112). Jestliže dojde k součinnosti a překážka na straně xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
x x xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxčítání času ve vztahu ke všem lhůtám
v daňových zákonech, v tomto ustanovení je obsaženo speciální pravidlo, které se
uplatní
pro lhůty, kterými zákon zxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx
xx xxxxxní
i v případě, že daná lhůta pro správce daně nevyplývá ze zákona, nýbrž z vnitřních
předpisů
(srov. komentář k § 38 odst. 1). Právní význam však bude mít txxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxx xxo vydání rozhodnutí nebo provedení jiného úkonu správcem daně (rozuměj
i úřední osobou), který je závislý na okamžiku podání osobou zúčastněnou na sprxxx
xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx.
Mezi rozhodnutím či úkonem, který je svázán určitou lhůtou, a požadovanou součinností
však musí existovat vzájemná souvislost (návaznost). Nelzx xxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
Jestliže dojde k požadované součinnosti a překážka na straně osoby zúčastněné
na správě daní pomine, lhůta začne od okamžiku odstranění této překážkx xxxx xxxxx
x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxinnosti, je nutné považovat den,
kdy příslušné
podání reagující na výzvu správce daně dojde tomuto správci daně. Tímto okamžikem
tedy není pouhé podánx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx xxxxxxxx xx
xxx xxy
správce daně reakci na svou výzvu fakticky převezme, čímž reálně odpadá překážka
bránící
mu dokončení dané věci. Rozhodující je tedy, kdy se dostane dx xxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx
xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx vázán, v případě, že časové prodlení není
způsobeno
jeho nečinností, nýbrž nečinností osoby zúčastněné na řízení, na které je správce
daně
při vydání rxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xx xxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxx xxx xsoba, která je k součinnosti vyzývána, musí být totožná s osobou,
která má zájem na tom, aby rozhodnutí (či jiný úkon správce daně) bylo vydáno co
nejrychxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxnutí, jejíž brzké
naplnění je v zájmu daňového subjektu (nikoli svědka). Obdobné platí pro znalce,
tlumočníky,
orgány poskytující správci daně inforxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xx xxxxxx xxxxxx však je nutné odlišit, zda požadavek součinnosti je vyvolán zájmem
osoby,
které vydání rozhodnutí svědčí, tj. účastníka xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxx
xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx x xxxxto hlediska (způsobí účinky stavění lhůty pro správce daně),
zatímco
výzva k součinnosti svědka opatřeného správcem daně bude uznatelná x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx je její provedení jednoznačně v jeho zájmu).
relevantní
Instrumentu stavění lhůty nelze použít tak, že správce daně zneužívaje svého výsadního
postavení, vyzxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xonání
byla primárně snaha o to prodloužit časový prostor, který má správce daně k dispozici,
přičemž
úkon samotný není nutně nezbytný pro další průběh řxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxx xx xxxxxxx xxxhlosti (§ 7 odst. 1), tak se zásadou přiměřenosti a zdrženlivosti
(§ 5 odst. 3).
Toto ustanovení se z povahy věci týká všech výzev, které daňový řád obsaxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx
x
xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xx xxxx
x
xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx
x
xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx věcí a vzorků (§ 82),
-
výzva k převzetí zajištěných věcí (§ 84),
-
výzva k zahájení daňové kontroly (§ 87),
-
výzva k odstranění pochybností (§ 89),
x
xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx
x
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx
x
xxxxxxxxxx xxxxx zúčastněné na správě daní k řízení (§ 100),
-
výzva k vyjádření se k podanému odvolání (§ 111),
-
výzva k doplnění náležitostí podaného odvolání (§ 11xxx
x
xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
x
xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx údajů v přihlášce k registraci
(§ 129),
-
xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx
x
xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx
x
xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx určena (§ 164),
-
výzva ke sdělení údajů potřebných pro určení výše zajišťované daně (§ 167),
-
výzva ručiteli k úhradě nedoplatku (§ 171),
-
výzva x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx
x
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx
x
xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxní nemovitosti (§ 221),
-
výzva věřitelům ke sdělení výše jejich pohledávek a příslušenství (§ 228),
-
výzva ke sdělení, zda je požadováno vyplacenx xxxxxxx xx xxxxx
x
xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxx
xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx.
Zák. o správě daní a poplatků obecné pravidlo týkající se běhu lhůty pro
úkony
ze strany správce daně neobsahoval. Existovala zde pouze dvx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx
xxxxxx
xx xx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxx x xoplatků) a výzvy v rámci vytýkacího řízení (§
43 odst. 3
zák. o správě daní a poplatků). Lze tedy konstatovat, že úprava daňového řádu je
širší, neboť
pravxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxx
modifikace
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxných výzev, neboť namísto přerušení dochází toliko ke stavění běhu
lhůty,
což má za následek, že v případě poskytnutí součinnosti běží pouze zbývající xxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxcování eventuální reakce bude
mít
malý časový prostor.
Související ustanovení:
§ 5 odst. 3 - zásada zdrženlivosti a přiměřenosti, § 7 odst. 1 - záxxxx xxxxxxxxxx
x xx x xxxxxxxx xxxxx x xx x xxxxxxxxx
xxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxx x
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxx xxxx xxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxxxxx