Sdílení poznámky:
Obsah
Typ obsahu
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx,
Marie
Žišková
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
autorský zákon zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) exekuční řád zákon č. 120/2001 Sb., o soudxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx (insolvenční zákon) jednací řád vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy kancxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx lázeňský zákon zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňskxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxelných částkách nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xx xxxxx992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) o. s. ř. (též obč. soud. řád) zákon č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád obč. zák. zákon č. 40/1964 Sbxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služebnx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx61 Sb., trestní zákon tr. zákoník zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník Ústava ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava zák. o mzdě zákox xx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xx., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí zák. o daních z příjmů zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů zák. o daňovém poradenstvx x xxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxní zákon ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení zák. o přeměnách obch. spol. a družstev zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnácx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx, o advokacii zákon o církvích a náboženských společnostech zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských spolxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx x xani z nemovitostí zákon o DPH zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty zákon o elektronickém podpisu zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xomunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) zákon o elektronických úkonech zákon č. 300/2008 Sb., o exxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxrávě daní a o změně zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů zákon o místních poplatcích zákon ČNR č. 565/1xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxu při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxvách zákon ČNB č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů zákon o rozpočtovém určení daní zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určexx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxkon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) zákon o sociálním zabezpečení zákon čx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxonů zákon o soudních poplatcích zákon ČNR č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích zákon o spotřebních daních zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daníxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xád) zákon o Státním fondu dopravní infrastruktury zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o půsxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xákon o územních finančních orgánech zákon ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech zákon o zbraních zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraxxxx x xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxřelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxk práce zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce ZKV zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání živnostenský zákon zákon č. 455/1991 Sb., o živnostensxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxvokacie Boh. A nebo F Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu (Bohuslavova sbírka) Bulletin VS Bulletin Vrchního soudu v Praze http://nalus.usoud.xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xe Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu Sb. NSS Sbírka rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Sborník IV Sborník stanovisek, zpráv o rozhodxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxladatelství C. H. Beck Soubor Soubor rozhodnutí Nejvyššího soudu - vydává Nakladatelství C. H. Beck (C označuje civilní rozhodnutí) Výběr judikatury xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxr Evropské unie ESLP Evropský soud pro lidská práva KS Krajský soud MS Městský soud NS Nejvyšší soud NSS Nejvyšší správní soud VS Vrchní soudxxxxxxxxxx
ČÁST Pxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx x
xxxxxxx x xxxx xxxxxx
xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx x.1.2010.
Z důvodové zprávy:
Navrhovaný zákon upravuje procesní pravidla při správě daní zahrnující úpravu postupu
správců daně a úpravu práv a povixxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxně pro daňové zákony tam, kde se předpokládá minimální počet odůvodněných odchylek
v jednotlivých hmotněprávních daňových zákonech z důvodů odlišnoxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xprávu peněžitých
plnění splňujících kritéria vymezená v § 2. Navrhovaný zákon vymezuje správu daní
ve všech
svých ustanoveních a jedná se tedy o postup xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xx xxx
xxxxxxxx x xxxlnění základního cíle správy daní. Tímto cílem (zejména pak cílem daňového
řízení) je správné zjištění a stanovení daně (v rovině nalézací), ale také zxxxxxxxx
xxxx xxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxejných potřeb společnosti, třebaže toto není explicitně
stanoveno
v zákoně. Jde tedy o zajištění účasti jednotlivce (daňového subjektu) na nákladecx
xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx
x xx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx veřejného rozpočtu. Dosažení
tohoto cíle však musí být vždy v souladu se zákonem a musí vycházet ze správné aplikace
zásad správy daní a zásad řízení. Jex xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxx
x xxxxženěji, neboť výchozím kritériem nebude pouze eliminace možného zkrácení daně,
nýbrž správné zjištění a stanovení daně, jakož i zajištění její xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxnost jako zdroj příjmu veřejného
rozpočtu, dále v uplatňování procesních postupů upravených navrhovaným zákonem, jako
jsou např. místní šetření či dxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxobem
ovlivňují úspěšnost výkonu berního práva (povinnost tvrzení daně, důkazní břemeno).
Je třeba zdůraznit, že nedílnou součástí správy daně je i mexxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx nese břemeno tvrzení ohledně
své daňové povinnosti. Daňový subjekt tak spolupracuje při stanovení daňové povinnosti
se
správcem daně zejména tím, že xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxky
a stanovení daně nebo změna spočívající ve změně tvrzené částky tak,
aby
výsledná daň odpovídala daňové povinnosti dané zákonem.
xxxxxxxxx
deklaratorní
Prx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxé vyúčtování
nebo
následné hlášení pojem „dodatečné daňové tvrzení“. Účelem zavedení těchto legislativních
zkratek je zvýšení přehlednosti textu a xxxx xxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx
x xxáva a povinnosti, které jim vznikají při správě daní.
Pojem správce daně vymezuje § 20 tak, že správcem daně je orgán veřejné moci, a
to
v rozsahu, v němž xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx
x x xxx
xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxb
zúčastněných na správě daní (§ 5 odst. 3). Daňovým subjektem je ten, koho takto označuje
zákon, nebo ten, koho zákon označuje za poplatníka nebo plátce xxxx xx xx xxxxx xxx
xxxxx
xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxx
xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx dotčena (§ 22). V podrobnostech srov. komentář
k těmto
ustanovením.
K pojmu daně srov. komentář k § 2.
Správu daní charakterizovala předchozí úpraxxx xxxxxxxx x x x xxxxx x xxxx x xxxxxx
xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxh povinností, zejména právo vyhledávat daňové subjekty,
daně
vyměřit, vybrat, vyúčtovat, vymáhat nebo kontrolovat podle tohoto zákona jejich splněxx
xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxhož cílem
je
správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady. Takový přístup k vymezování
právních institutů (či dokonce odvětví) však bxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxx x charakteristiku se proto musí soustředit na vlastnosti
právního
institutu, nikoliv na jeho účel.
imanentní
Z nastíněného hlediska lze z daňového xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx
xxxxxx, jež jsou součástí správy daní, jsou registrační řízení (§ 125 až 131), řízení
o závazném
posouzení (§ 132 a 133) a daňové řízení (§ 134 a násl.). V rámci daxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx
x xxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxostředcích:
-
nalézací řízení zahrnuje řízení vyměřovací, doměřovací a řízení o řádném opravném
prostředku proti rozhodnutím vydaným ve vyměřovaxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx
x xxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xajištění daně, exekučního, a o řádném opravném prostředku
vydaném v rámci těchto dílčích řízení,
-
řízení o mimořádném opravném prostředku se rovná xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx
x
xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxumání
rozhodnutí [§ 108 odst. 1 písm. c)].
K těmto dílčím řízením v podrobnostech srov. zejména komentář k § 134.
Mezi další postupy, které tvoří soxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx
xxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx x
xxxxxx x xxxxxx
x xxxxranění pochybností (§ 89 a 90).
Zákon o správě daní a poplatků vymezoval v § 1 odst. 2 cíl daňového řízení jako
takové stanovení a vybrání daně, aby nebyxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxxxxxx daní a zabezpečení jejich úhrady. Ve skutečnosti je však rozdíl mezi
oběma
úpravami pouze verbální. Ani za předchozí úpravy nemohl správce daně dbát jexxx x
xxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxtiny). To se také promítalo
v § 2 odst. 1 zák. o správě daní a poplatků, jenž ukládal správcům daně v daňových
řízeních jednat
v souladu xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxjektů
a ostatních
osob zúčastněných na daňovém řízení. Z uvedeného je zřejmé, že daň stanovená v jiné
než správné (zákonné) výši je v rozporu nejen s účelxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx
xxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx - řádné a dodatečné daňové
tvrzení:
-
řádným daňovým tvrzením rozumí zákon daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování,
-
dodatečným daňovým tvrzenxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx přikládají pojmu
tvrzení
zcela jiný význam, než ustáleně v procesním právu má. Kromě toho je sporné, zda je
praxe vůbec potřebuje. V každém případě je zřxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxx xxxznání, hlášení nebo vyúčtování, ač by dle svých vlastních neologismů
měl
hovořit o řádném daňovém tvrzení (srov. např. § 136 a 137).
K řádnému daňovémx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xx xxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x x xxx x xxxx
xxxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxje všechny tuzemce podle jejich příjmů, majetku
a kupní síly k financování
všeobecných úkolů státu. Pravomoc státu zdaňovat za určitých, přesně definxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xx možno daně a poplatky ukládat jen na základě zákona.
Toto ustanovení
vylučuje, aby daňovou povinnost stanovovala . Naopak v případě daní jde
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxímu omezení vlastnického práva skrze jím přijatý zákon. Do
autonomní sféry
jednotlivce, kterou spoludefinuje i vlastnické právo, je tak veřejné moci xxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xabezpečování různých typů veřejných statků. zdaňování vyplývá
mj. z toho, že
výsledky zdaňování jsou používány i k ochraně a vytváření poxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxx
xxňový zásah do majetkové a právní sféry jednotlivce nabývá na ospravedlnění právě
rovnoměrností rozdělení
těchto břemen.
exekutiva
Legitimita
V případě daní tudíž půjde o xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx xx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xx xxxxx x xxxxxxxx
x xx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxkcí státu.
Ústavní soud konstatuje, že při zkoumání ústavnosti napadených ustanovení (-) bude
vycházet z modifikované verze zásady proporcionalitx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxsouzení
věci z hlediska dodržení
ústavních kautel akcesorické a neakcesorické rovnosti umožňuje prosadit požadavek,
aby zákonodárce
nemohl stanovxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxého porušení ústavního
principu rovnosti, přičemž
je třeba připomenout, že porušení akcesorické rovnosti se pojmově pojí s porušením
dalšího základxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxx zakazuje diskriminovat osoby při výkonu jejich základních
práv, a jednak
jako neakcesorický princip zakotvený v čl. 1 Listiny, který spočívá ve vylouxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxx xx skrze čl. 26 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech
součástí českého
ústavního pořádku.
xxxxxxxxxxx
Posuzovat protiústavnost daní z hlediska xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
x xx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxonodárce. Pokud
by k němu Ústavní soud přistoupil, vstupoval by do pole jednotlivých politik, jejichž
racionalitu nelze
z hlediska ústavnosti dost doxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx nerovnost
v daňovém zatížení
jednotlivých tuzemců. Ústavnímu soudu přísluší jen přezkoumávat, zda daná daňová
opatření nezasahují
do ústavně garanxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxbude svým úsudkem o vhodnosti veřejných politik nahrazovat úsudek
demokraticky
zvoleného zákonodárce, který má ve sféře veřejných politik široké moxxxxxx xxxxxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx
xxxxxxx xxxxx
x xxxacionální kroky, což ovšem ještě není důvod k zásahu Ústavního soudu. Ten zasáhne
až tehdy, dojde-li
k omezení vlastnického práva v intenzitě tzv. rdouxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xÚS, nález ze dne
21. 4. 2009, sp. zn. Pl. ÚS 29/08)
Daňové řízení a jednotlivá dílčí oprávnění svěřená správci daně se v průběhu daňového
řízení ocitají
mxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxtatně svůj odraz přímo v normách
jednoduchého práva,
a to v § 2 odst. 1 daňového řádu, podle něhož jednají správci daně v řízení o daních
tak, že chrání zájmx
xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxí správce daně při uplatňování
jednotlivých procesních
institutů postupovat v souladu s principem proporcionality a minimalizovat zásahy
tak, aby sx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx daně tyto ústavněprávní a vlastně též zákonné mantinely
nerespektuje, je
ústavní povinností správních soudů, aby jednotlivci poskytly ochranu jeho xxxxxxxxxx
xxxxx xxxx x xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xx xxx
xxxxxxxxxx xxy vynaložil veškeré své úsilí k získání všech dokladů a zjištění všech
skutečností nezbytných
k ověření daňové povinnosti jednotlivce.
Postupem sprxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxnou odvolacím orgánem
odmítnutých
pomůcek nucen předávat další doklady týkající se jeho ekonomické činnosti, byla narušena
shora vymezená
proporcixxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxě vzato - ocitl mimo
meze stanovené čl. 2 odst. 2 Listiny, resp. čl. 4 odst. 1 Listiny.
(ÚS, nález ze
dne 21. 4. 2009, sp. zn. II. ÚS 703/06)
Související uxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xx
x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xx x xxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxávací činnost, § 79 - vysvětlení, § 80 a násl. - místní
šetření, § 85 a násl. - daňová
kontrola, § 89 a 90 - postup k odstranění pochybností, § 108 odst. 1 x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxx x xxxxx x xxxxxx
xxxxxí, § 135 až 137 - řádné daňové tvrzení, § 141 a 142 - dodatečné daňové tvrzení
Související předpisy:
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxxých, sociálních a kulturních právech
Předmět správy daní
Alena
Schillerová,
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2010.
Z důvodoxx xxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx širokou škálu hmotněprávních
zákonů upravujících různé druhy peněžitých plnění, je nutné pod pojem daň podřadit
jednak daň v tradičním slova smyslu (xxxx xxx x xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx
xxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xak clo nebo poplatek, jakož i další peněžitá plnění, jejichž správa se podle
zmocnění
zvláštního zákona má řídit podle obecného daňového procesu. Z popxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xodle správního řádu, a které splňují obsah pojmu
poplatek podle prof. JUDr. Viléma Funka (Naše berní právo, Praha 1936), tj. „poplatky
jsou
dávky, kterx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxx
x xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xpůsobeného“.
Zmíněná peněžitá plnění, dále označovaná již pouze jako daně, musí být zároveň příjmem
veřejného rozpočtu, kterým se rozumí státní rozxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx
xxxx
xxxxxxx xxxxx xxx xxtřeby tohoto zákona se za příjem veřejného rozpočtu označuje
i clo,
které je příjmem rozpočtu Evropské unie [čl. 269 Smlouvy o založení Evropského spolxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx0, s. 0042-0046]. Vzhledem
k tomu, že daně vždy do veřejného rozpočtu jen neplynou, ale naopak někdy je výsledkem
daňového řízení nárok na výdaj z příjmoxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxho účtu veřejného rozpočtu, který používají zcela běžně právní předpisy
z oboru
rozpočtového práva, tj. pojem vratka.
Pod pojem daň jsou pro potřeby dxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx
xxx xxxxx xxxxmem veřejného rozpočtu, tj. výdajem daňového subjektu, ale může být
i vratkou
veřejného xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxě, přičemž konkrétní
označení stejného významu se může v jednotlivých speciálních zákonech lišit (např.
nadměrný
odpočet, vlastní daňová povinnost xxxx x xxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xeho
správu není výslovně stanoven odchylný režim anebo konkrétní ustanovení není svojí
podstatou
pro správu příslušenství . Postup při sprxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xak o úrok, na který má nárok správce daně, tak i
o úrok,
na který může vzniknout nárok daňovému subjektu.
obsoletní
K odst. 1 [Předmět správy daní]
Správa daní je jxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxev
výkonné moci ve státě, přičemž správu daní od jiných dílů veřejné správy odlišuje
zejména
její předmět, kterým je především „daň“ ve smyslu legislatxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx
xx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx x xobě zahrnuje postup správců daně, při kterém vznikají práva a povinnosti
i dalším subjektům zúčastněným na tomto postupu, jehož účelem je dosažení cílx xxxxxxxxxxxx
x x x xxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxxxx x
x x
x xxxxx
x xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx lze ukládat jen na základě
zákona.
I když pracuje pouze s pojmem daň a poplatek, je nicméně nutné vztáhnout ho i na
další
peněžitá plnění, např. cla, pokud xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx
xxxxxx x xxxxx xxxxxxje i poplatky atd. (viz komentář dále).
xxxxx xxxxx
Daň lze definovat jako:
stricto sensu
„Povinnou, zákonem předem sazbou stanovenou částku, kterou se více méxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxtí ekvivalentního protiplnění. Také jsou daně
definovány
jako většinou platby neekvivalentní, za které není poskytována přímá protihodnota,
a zároxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx
xxx xxxxxxxx xx
x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xx xx xxxk, 2009) Daň není v právním řádu České xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxx x jeho § 1, cituji:
„Tento zákon upravuje správu daní, poplatků, odvodů, záloh na tyto příjmy a odvodů
za porušení
rozpočtové kázně1) (dále jen ‚daně‘), kxxxx xxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx rozpočtů územních samosprávných celků (dále jen ‚územní rozpočet‘), nebo
c) státních fondů nebo Národního fondu (dále jen ‚fond‘).“
Pro potřeby prxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx x xx xxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxedené
definiční
znaky daní v pravém slova smyslu (viz odst. 3 komentovaného ustanovení).
V § 2 je vymezen pojem „daň“ pro účely zákona, plní tedy roli lxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x x xxxx xx xxxxxx x xxíjem veřejného rozpočtu.
Pokud některá z těchto podmínek chybí, nejedná se o daň. Např. poplatek spojený
se
studiem dle zákona č. 111/1998 Sb., o vysoxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxx
xxxx
xxxxxxxxx xicméně nikoliv konkrétním zákonem, odúmrť je příjmem státu, a nejedná
se o daň.
Daně, které jsou předmětem správy daní, musí být příjmem veřejného roxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx
xxxxx
xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxka“.
Finanční tok, ke kterému na základě plnění daňových povinností dochází, není jednosměrný
(nejedná se pouze o příjem, ale může mít i směr opačný - xxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxo o snížení příjmů veřejného rozpočtu,
neboť
se vyplácí z příjmové stránky. Zákon pro toto snížení příjmů zavedl zkrácený pojem
vratka
formou legislatxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxé zprávě je uvedeno, že vzhledem k tomu, že daně vždy do veřejného rozpočtu
jen neplynou, ale naopak někdy je výsledkem daňového řízení nárok na výdaj z přxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxíjmového účtu veřejného rozpočtu,
který používají zcela běžně právní předpisy z oboru rozpočtového práva, tj. pojem
vratka.
V daňovém řádu je termín xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxx xxxxx x x x x xxx xxxxx x
xxxxxx xxxxxxxx x x xxx x xxxxx
x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx
x xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xozpočet“, hovoříme o tzv. soustavě veřejných rozpočtů, pro něž je společné,
že
jde o rozpočty veřejné. Stávající právní úprava - rozpočtová pravidla x xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxpočtových vztahů uvnitř rozpočtové soustavy. Veřejné rozpočty mají
určité
společné rysy, kterými jsou zejména společná právní úprava v zásadních otxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxm použitím nebo zadržením rozpočtových
prostředků, kontrolní dozor z hlediska rozpočtové kázně a povinnost předkládat údaje
pro
hodnocení výsledků xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx rozpočtu, střednědobý výdajový
rámec
státního rozpočtu, státní finanční aktiva a pasiva, rozpočty organizačních složek
státu, rozpočty
příspěvkoxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxstředky soustředěnými
v Národním fondu, rozpočet Pozemkového fondu ČR, rozpočty zdravotních pojišťoven
(viz zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxí, rozpočty
dobrovolných svazků obcí, rozpočty statutárních měst, rozpočet hlavního města Prahy.4
Odst. 2 § 2 nově vymezuje, co se rozumí „veřejným xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx územního samosprávného celku, rozpočet státního fondu nebo
Národní fond, rozpočet Evropské unie nebo rozpočet, o němž to stanoví zákon.
Státní rozxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx
x xxdobě
dotací, návratných finančních výpomocí, či naopak odvodů.5
Další možnou definicí státního rozpočtu je jeho vymezení jako finančního plánu
nexx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxle kterého se vytváří
a rozděluje
všeobecný, resp. ústřední peněžní fond státu, určený na úhradu jeho potřeb. Státní
rozpočet je
schvalován Poslaneckxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxtřeďuje rozpočtové
příjmy vymezené převážně rozpočtovými pravidly. Státní rozpočet obsahuje očekávané
příjmy,
jakož i odhadované výdaje státního xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxx
xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxovým je zákon o rozpočtovém určení daní, který určuje, kam směřuje výnos
jednotlivých daní. Tento zákon upravuje systém svěřených daní a daní sdílenýcxx xxxx
xxxxx
xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxkům a některým státním fondům).
Daň z nemovitostí plyne do obecního rozpočtu, daň z příjmů právnických osob,
jejímž poplatníkem je obec, plyne do obexxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx
xx xxxxxxxxx
xxxx xxxxotlivé veřejné rozpočty v zákonem stanovených poměrech. Jedná se o daň
z přidané hodnoty, daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob (s
vxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxx x xxxxxxx hodnoty, daní spotřebních, daní z příjmů, daně z nemovitostí
a daně
silniční); v ostatních případech (daň dědická, daň darovací, daň z převodu nemovitxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxulých let na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny a další
peněžní prostředky, o kterých tak rozhodla vláda nebo Poslanecká sněmovna, nebo peněžní
pxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx je stát a se kterými
není oprávněn
hospodařit některý správce kapitoly, pohledávky státu z poskytnutých úvěrů, návratných
finančních výpomocí poskyxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx, které
mu postoupily jiné subjekty, případně jiné pohledávky (§ 36 rozpočtových pravidel).
Organizační složky státu jsou zřízeny buď zákonem, napxx xxxxxxxxxxxx x xxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxh vztazích. Organizační složky jsou účetní
jednotkou.
Rezervní fond organizační složky státu je tvořen prostředky poskytnutými ze zahraničí
a penxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxx
xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxční složka státu nabyla
darem nebo
děděním, u Ministerstva obrany příjmy x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xravidla).9
Rozpočet územního samosprávného celku tvoří rozpočty obcí, krajů a dobrovolných
svazků obcí, dále rozpočty statutárních měst, rozpočxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxočty místní, popř. municipální.10
Právní rámec tvoří zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních
samosprávných celků, který řeší pxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxořeny daní z příjmů právnických
osob v případech, kdy poplatníkem je příslušný kraj (s výjimkou daně vybírané srážkou
podle zvláštní sazby), podílem nx xxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxx
xxxxxxxxx xxxx ze závislé činnosti a funkčních požitků, odváděného zaměstnavatelem
jako
plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podlx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xx xxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx % z 60 % z celostátního
hrubého
výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob sníženého o výnosy uvedené v písm.
c)
a d), podílem na 8,92 % z celostátníhx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxx xx xxxxxx xxněžní prostředky vybrané v průběhu rozpočtového roku správcem daně,
snížené o vrácené prostředky. Do celostátního hrubého výnosu daně se nezahrnují xxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxzené vládě či parlamentu
nebo jednotky přímo kontrolované vládou či nepřímo kontrolované prostřednictvím
zástupců vlády v orgánech fondu.12 Státnx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxí zejména ze státního rozpočtu, výnos specifických
rozpočtových zdrojů a majetkových práv. Pouze část finančních zdrojů těchto fondů
můžeme xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxxx xxxx x x x xxxxx x xxxxxxxx xxxxx
dotace
xxxxxx xxxxx xxxx xxxteré specifické funkce, pro něž se v nich soustřeďují některé
zvláštní
státní příjmy. Jedná se např. o Státní fond kultury (zřízen zákonem č. 239/1992 Sxxxx
xxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxx xxxx xx xxxxxfickým typem fondu. Národní fond můžeme charakterizovat
jako souhrn peněžních prostředků, které svěřují Evropská společenství České republice
k rexxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx s principy rozpočtového
výhledu a závazky vyplývajícími pro Českou republiku z práva Evropských společenství
nebo z mezinárodní smlouvy.13
Národxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxnancovaných
z rozpočtu Evropské unie, peněžních prostředků přechodového nástroje (Transition
Facility)
a peněžních prostředků finančních mechanxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xtátním fondem. Ministerstvo financí
prostřednictvím Národního fondu koordinuje řízení finančních toků a dodržování postupů
upravujících realizaxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxu
o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství, a v zákoně o rozpočtových
pravidlech České republiky jsou řešeny návaznosti na rozpočxx xxxxxxxx xxxx xxx x
xxxxxxx
xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx
xx xxxx xxxxeré zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu (část dvacátá druhá,
změna
zákona o České národní bance, čl. XXIV., změna § 49a odst. 2).
K odst. 3 [Vyxxxxxx xxxxx
x xxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxahovat na celý právní řád,
ale pouze
na tento zákon. Pokud jiný zákon použije termín „daň“, nejedná se o vymezení podle
daňového
řádu.
Jde o obdobu § 1 odsxx x xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxx a) odst. 3 je pod pojem „daň“ podřazeno peněžité plnění, které zákon
označuje jako daň, clo nebo poplatek. Obecně k dani z pohledu finanční teorie viz
komxxxxx
xxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxx xxx
x
xxxx xxxxxx které jsou většinou přímo vyměřeny každému poplatníkovi bezprostředně
podle jeho důchodové či majetkové situace, jsou adresné, většinou přihlížejx x xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx
xx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx
x
xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx a vybírány v cenách zboží, služeb apod., nezohledňují
osobní situaci poplatníka, jsou neadresné; člení se na všeobecné a akcízy.
Dále se mohou daně xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx
x
xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xlastnictví, držbu, nájem nebo užívání majetku, případně
i na nabytí majetku,
-
transferové daně - blízké daním majetkovým a částečně důchodovým, zaxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
x
xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
x
xxálné daně (výnosové daně) - platí se z výnosu určité činnosti, pokud nepodléhají
důchodové
dani, většinou se odhadují na základě reálných vnějších znaxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxrobce podílejícího
se
na zpracování každého výrobku,
-
obratové daně z přidané hodnoty - uvalené na čistý obrat nebo na obrat docílený u
posledního
zpxxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
x určitému datu, typicky daň z nemovitostí placená podle stavu k 1. lednu zdaňovacího
období) a na daně tokové (zjišťuje se změna množství předmětu zdaněxx xx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxx xxvinnosti, které rozděluje daně na daně subjektové, respektující důchodovou
situaci
poplatníka (), a na daně objektové, které důchodovou xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx
in personam
xx xxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x
xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx x
xx xxxxxxxx
x
xxx z příjmů právnických osob - přímá důchodová daň ,
in personam
-
daň z nemovitostí (daň z pozemků, ze staveb, z bytů, ze samostatných nebytových
prostorxx
x
xxxxx xxxxxxxxx xxx x
xx xxx
x
xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx x
xx xxx
x
xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx x
xx xxx
x
xxx xxxxxxcí - přímá majetková (transferová) daň ,
in rem
-
daň z převodu nemovitostí - přímá majetková (transferová) daň ,
in rem
-
daň z přidané hodnoty - nepříxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x
xx xxx
x
xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x
xx xxx
x
xxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxň ,
in rem
-
daň z piva - nepřímá selektivní spotřební daň ,
in rem
-
daň z vína a meziproduktů - nepřímá selektivní spotřební daň ,
in rem
-
daň z tabákovxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x
xx xxx
x
xxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xx xxx
x
xxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx
xx xxx
x
daň z elektřiny - nepřímá selektivní spotřební daň (ekologická,
resp. energetická daň).17
in rem
Součástí vymezení pojmu „daň“ je také peněžité pxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxeré je příjmem rozpočtu Evropské unie (čl. 269 Smlouvy
o založení
Evropského společenství, rozhodnutí Rady ze dne 29. září 2000 o systému vlastních
zdrxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx celním režimem, se kterým je platba cla spojena.
I clo je
možné klasifikovat podle různých kritérií.
Podle hospodářských cílů, kterých má být uvalenxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx
xxxxx xxx
x
xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xlo - vyrovnává cenu dováženého zboží, je-li nižší než cena
zboží vyráběného v zemi dovozu,
-
odvetné clo - zavádí se z důvodů hospodářské odvety na zbožx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxého zboží.
xx xxxxx
Podle směru přechodu zboží přes státní hranici tradičně rozeznáváme:
-
dovozní clo - uvaluje se na dovážené zboží,
-
vývozní clo - uvaxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx
x
xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx
x
xxxobecné, resp. autonomní clo - je dáno sazbou uvedenou v celním sazebníku příslušného
státu nezávisle na mezinárodní smlouvě,18
x
xxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxo clo nelze zvyšovat
bez
změny smlouvy). Smluvní clo bývá vázáno na určité maximální množství dovezeného
zboží, tzv. dovozní kvótu, při jejímž překročxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xaň není ani poplatek v právním řádu České republiky
definován.
Podle teorie daňového práva je poplatek peněžitou dávkou zákonem stanovenou, nenávratxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxveny v jednom právním předpise. Jejich různorodý
charakter tuto skutečnost neumožňuje. Právní úprava poplatků je obsažena v několika
zákonech. Mezi xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxé soudními,
správními popř. jinými oprávněnými subjekty v České republice je možné ukládat, vybírat
a vymáhat pouze na základě zákona. Zpoplatněny jsxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxré mají právo vybírat pouze obce, je sledováno to, že žadatel
má povinnost přispět na činnost orgánu, která se uskutečňuje v jeho zájmu. Druhým
aspektem
xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxince, nebyli zatěžováni
všichni občané. Správní poplatky jsou v České republice upraveny zákonem o správních
poplatcích.21
Poplatky mají většinox xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xx
xx xýjimky, např. poplatek ze psů, jednorázově, a to v souvislosti s nějakým protiplněním
ze strany státu či jeho orgánů.22 Z článku 11 odst. 5 Listiny vyplxxxx xx xxxx x
xxxxxxxx xxx
xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxlovány zákonem o místních poplatcích.
Správu poplatků vykonávají obce v přenesené působnosti, avšak v samostatné působnosti
vydávají obecně závaznx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxk ze psů, poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, poplatek za
užívání
veřejného prostranství, poplatek ze vstupného, poplatek z ubytovací kapacitxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxé herní zařízení povolené Ministerstvem
financí podle zákona č. 202/1990 Sb., x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxadů, poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu
vodovodu nebo kanalizace.
Dále jde o správní poplatky, které jsou xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx státní správy. Jednotlivé úkony jsou vymezeny v položkách sazebníku poplatků,
a to včetně osvobození od poplatku, který tvoří přílohu k zákonu o správxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxů jsou poplatky vybírané za řízení
před
soudy České republiky z úkonů uvedených v sazebníku poplatků a dále za jednotlivé
úkony
prováděné soudy a správox xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxné s užíváním dálnic a silnic a ekologické poplatky.
Poplatek
za užívání dálnic a rychlostních silnic označených příslušnými dopravními značkami
je rxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxpravní značkou označující
zpoplatnění
stanoveným druhem motorového vozidla.
Zpoplatnění se stanoví podle typu vozidla a ujeté vzdálenosti po zpoxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx. Mezi ekologické poplatky patří poplatky
za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, poplatky za povolené vypouštění odpadních
vod do vod podzemxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxatky
za odběr podzemních vod.25
Pod písm. b) odst. 3 je pod vymezení pojmu „daň“ podřazeno peněžité plnění, pokud
zákon stanoví, že se při jeho správě pxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx x xx xxxxxxxxxx x x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxx xxxxx x xapř. odvody za porušení rozpočtové kázně, které byly součástí legislativní
zkratky „daň“ dle § 1 zák. o správě daní a poplatků. Podřaditelné však pod tuxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxxx
x x xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxch pravidlech totiž vyplývá, že správu odvodů
za porušení rozpočtové kázně a penále vykonávají územní finanční orgány dle zákona
o územních
finančníxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxočtových
pravidel). Konkrétní výše odvodu za porušení rozpočtové kázně, včetně výše penále
za porušení
rozpočtové kázně, vyplývá ze zákona o rozpočtxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxe daňového řádu), je zřejmé, že
pod vymezení
pojmu „daň“ je podřaditelný jak odvod za porušení rozpočtové kázně, tak penále
za porušení rozpočtové káznxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxx xx xxst. 3 je pod vymezení pojmu „daň“ podřazeno peněžité plnění
v rámci dělené správy. Postup při dělené správě bylo možné dříve dovodit přímo z
§ 1 odst. 4 zákx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x x xxx x xxxx
x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxetenční). Při dělené správě procesní jde o situaci, kdy při ukládání povinností
k peněžitému plnění se postupuje podle „nedaňového“ zákona a při správx xxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxzovat z jiného právního předpisu, nikoli
z daňového řádu.
xxxxxx
Při dělené správě věcné jde o situaci, kdy uložení povinnosti k peněžitému plnění
přísluší xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx x x xxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxé správy:
-
zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti,
-
zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole (§ 19),
-
zákon č. 326/1999 xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxí) (§ 40 ? pokuty),
-
zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce (§ 37),
-
zákon č. 377/2005 Sb., o finančních konglomerátech (§ 31),
-
zákon č. 76/2002 Sxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xegulaci reklamy,
-
zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky,
-
zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství,
-
zákon č. 242/2000 Sb., o exxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxě některých zákonů (zákon o ochraně
ovzduší),
-
zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu,
-
zákon č. 289/1995 Sb., lesní zákon,
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxně spotřebitele,
-
zákon č. 435/2004 xxxx x xxxxxxxxxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xx xxzdíl od zák. o správě daní a poplatků je pod vymezení pojmu „daň“ podřazen
rovněž daňový odpočet (viz zákon o DPH),26 daňová ztráta (viz zák. o daních z pxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx
xx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx řádu, což muselo být v minulosti
nahrazováno právní úpravou ve speciálních daňových zákonech, neboť součástí legislativní
zkratky dle zák. o správě dxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx z kontextu a charakteru zálohy
a subsumovat pod obecný pojem v § 2 odst. 4 „jiný způsob zdanění“. Zůstává však otázkou,
zda je toto vymezení přesné, vhodnxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xx xx xx 2011 se do § 38a odst. 1 doplňuje věta: „Záloha na daň se spravuje jako
daň podle
daňového řádu.“ Z důvodové zprávy k této novele zák. o daních z příjmů vyplxxxx xxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxx xxx xxxxxx
x xxxxxxxxx xx xx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxní provázanosti hmotněprávní a procesněprávní
úpravy daně z příjmů.“
K odst. 5 [Příslušenství daně]
Příslušenství daně nebylo v zák. o správě daní x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx x x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxx xříslušenství daně. Příslušenství daně zahrnuje úroky, a to úrok
z prodlení
(§ 252 a násl.), úrok z posečkané částky (§ 157 odst. 2), penále (§ 251), dále pxxxxxx
x xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xx xxx x xxx x xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxjí pouze podle daňového zákona. Nebude sem tedy
patřit např. pokuta uložená za přestupek, a to ani podle ustanovení § 246 daňového
řádu
upravujícího přxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxx
xxxx xxxx xxxx xxxx
xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxbo odepíše i
související
příslušenství daně.
Judikatura:
Pokud jde o stanovení místních poplatků, jejich sazbu, režim jejich vybírání, osvobozxxx
xx xxxx xxxxxx
xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx vyhlášek upravujících místní poplatky, avšak pouze v
případech v tomto
zákoně taxativně vypočtených.
(ÚS, nález ze dne 26. 4. 1993, č. 38/1993)
I. Bylxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxala od počátku daňovým přeplatkem,
který musí
úřad pokutovanému soutěžiteli postupem podle § 22 odst. 6 zákona č. 143/2001 Sb.,
o ochraně hospodářské
sxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x x xx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx na platební povinnosti vzniklý (uhrazený
ve prospěch
veřejného rozpočtu) v důsledku natolik nesprávného rozhodnutí (postupu) správních
orgánů, prx xxxxx xxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxovou mírou.
Jedná se o ekonomickou náhradu, plynoucí z peněžních prostředků, která by jinak přirůstala
k mase finančních
prostředků jejich vlastníkux
xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx
xx xxx xxxxxx
xxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx ale 16. dnem ode dne následujícího
po původní lhůtě
splatnosti pokuty, eventuálně ode dne následujícího po dni úhrady pokuty, v jejímž
důsledku došlo kx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx 2 - veřejný rozpočet, § 107 - náklady
řízení, § 134 - účel,
předmět a fáze daňového řízení, § 150 - kreditní a strana osobního daňového
účtu a zxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx x xxx x xxxxxxxxx xxajů v rámci věcné dělené správy, § 182 x xxxxxxxx xxxxxx
xxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx
debetní
xxxxxxxxxxí předpisy:
zákon o rozpočtových pravidlech; zákon č. 13/1993 Sb., Celní zákon; zákon o místních
poplatcích; zákon o správních poplatcích; zákon o sxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx x7/1997
Sb., o státním
podniku; č. 11 odst. 5 Listiny; § 18 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách;
zákon č. 219/2000 Sb.,
o majetku České republiky a jxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxtury České
republiky; zákon
č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky; zákon o Státním
fondu dopravní
infrastruktury; vyhxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx diagnostiky chorob a léčení
lidí; zákon
č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách; zákon o DPH; viz předpisy
bod 65; zák. o daních
z příjmů
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx
M.;
Kotáb,
P.;
Marková,
H.
a kol.
Finanční právo.
5. vyd.
Praha :
C. H. Beck,
xxxxx
xxxxxxx
xx
x xxxx
xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx
xxxx x
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx,
I.
Finance územní samosprávy.
Brno,
2008,
Edice učebnic Právnické fakulty v Brně č. 405.
Sciskalová,
M.
Poplatky a jejich správa.
Exxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxx x
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx
xx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx
Mrkývka,
P.
a kol.
Finanční právo a finanční správa.
Brno,
2004,
Edice učebnic Právnické fakulty v Brně č. 355.
Petráčková,
V.;
xxxxxx
xx
x xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxx x
xxxxxxxxx
xxxxx
xx xxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx.
Brno,
1992,
Edice učebnic Právnické fakulty v Brně č. 33.
(Daňová povinnost)
Petr
Lavický,
Právní xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxx
xxxdmětem daně, nebo skutečnosti tuto povinnost zakládající. Je tak reflektována
reálná
podoba hmotněprávní úpravy, kdy ne všechny daňové zákony vymezxxx xxxxxxx xxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx
xx xxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxy věci nemůže být skutečností zakládající daňovou
povinnost (tím je existence vlastnictví k této nemovitosti).
Samotný pojem daňová povinnost návrx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxmž nejfrekventovanější z těchto povinností je právě daňová povinnost tvořená
souborem povinností spočívajících v právech a povinnostech daňového sxxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxému rozpočtu. Jinak řečeno, jde o právo a povinnost
zjistit základ daně, daň, nárok nebo ztrátu a provést úhradu. S daňovou povinností
souvisí
i mnoho daxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx hodnoty atd.),
nebo
jsou nezbytné pro efektivní správu daní (povinnost registrace, zajištění atd.).
Navrhovaná právní úprava přesně zachází s pojmxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x
xxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xx xez úmyslu měnit význam dosavadní terminologie.
K § 3
Daňová povinnost dle daňového řádu vzniká buď okamžikem, kdy nastaly skutečnosti,
které jsou xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxtatování,
aniž stanoví podrobnější pravidla ohledně jednotlivých daní. Je proto nutno vždy
zjišťovat
ve zvláštním předpise, jenž příslušnou daň uprxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x x xx xxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxx obešla. Ostatně pravidlo, že určitý právní následek
vzniká
tehdy, nastane-li právní důvod, s nímž je vznik takového právního následku spojen,
vyplývx
xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xe daňová povinnost
vzniká k těmto okamžikům:
-
z § 13 a 13b zákona o dani z nemovitostí vyplývá, že daňová povinnost vzniká 1.
ledna
každého roku tomu, kdx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxbytím dědictví na základě pravomocného usnesení soudu, jímž bylo
dědické řízení skončeno, bezúplatným nabytím majetku (věcí či jiného majetkového
pxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx x x x xxxxxxxxxx
xxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxání příjmu (výnosu), který
podle
zák. o daních z příjmů podléhá dani. K tomu srov. zejména § 3 a 18 citovaného zákona,
-
dle § 8 odst. 1 zákona o dani silnixxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxutečnostmi jsou existence vozidla registrovaného a provozovaného v České
republice a jeho používání k podnikání, k jiné samostatné výdělečné činnosxx xx x
xxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxx
x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxí. Používání vozidla k podnikání
však odpadá jako rozhodná skutečnost u vozidel s největší povolenou hmotností nad
3,5 tuny určených výlučně k přepravx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx
x
xxx x x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxmí Evropského společenství nebo dovozem vybraných výrobků
na daňové území Evropského společenství (nyní Evropské unie; viz čl. 1 smlouvy
o Evropské uxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxx xxx x xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
x
xx xxxxxx daňové povinnosti ohledně daně ze zemního plynu a některých dalších
plynů, daně z pevných paliv a daně z elektřiny srov. zejména § 5 části čtyřicáté
pátéx
x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxová zpráva tento obsah
charakterizuje jako soubor „povinností spočívajících v právech a povinnostech daňového
subjektu spočítat si, přiznat a ve staxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx
xxx je předestřené pojetí udržitelné. Zařazení subjektivního práva pod pojem povinnosti
je
ve zjevném rozporu s tím, co se v obecné právní teorii rozumí poxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxmohou být výjimkou. Rovněž tak může být sporné,
zda
pod pojem daňové povinnosti zařazovat např. též povinnost přiznat daň, zaplatit ji
ve lhůtě
splatnoxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxňová povinnost.
To platí
tím spíše, že účelem § 3 je pokud možno přesné vymezení okamžiku, kdy daňová povinnost
vzniká; takového cíle však nelze dosáhnoxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x tohoto hlediska se jeví přiléhavějším na pojem daňové povinnosti nahlížet
úžeji tak, že jde o hmotněprávní subjektivní povinnost zaplatit daň; problxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxx xx
xx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxe zákona o dani z nemovitostí
Pokud nebyla povinnost uhradit případný daňový nedoplatek na dani z nemovitosti založena
pravomocným
rozhodnutím o uloxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx
xxx xxxxxxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxx xxx xx 311/99)
Zákon o dani z nemovitostí sice určuje povinnost nového majitele uhradit případný
daňový nedoplatek
předchozího vlastníka, ale tím nezbavuxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx x xx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx xx xxxxxá, zejména když
z průběhu jednání a údajů finančních orgánů vyplývalo, že daňová povinnost byla vyměřena
jen původnímu
předchozímu poplatníkovi.
(ÚSx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxce
(zde za roky 1994, 1995, 1996), nemohl správce daně bez dalšího převést platbu provedenou
žalobcem
na nedoplatky na daňovém účtu žalobcova předchůdxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxitosti, a především neměl automaticky
povinnost hradit
daňové nedoplatky za svého předchůdce.
(NSS, rozsudek ze dne 8. 12. 2005, čj. 1 Afs
140/2004-55x
xx xxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxx xxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxx xx
xxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx000 Sb., stává subjekt již okamžikem nabytí vlastnictví
k nemovitosti,
nikoliv až 1. lednem následujícího zdaňovacího období, kdy mu teprve vznikne pxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxx xxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxrá na základě kupní smlouvy nabyla v roce 1999 nemovitosti
od správce
konkursní podstaty úpadce (nešlo tedy o předání nemovitosti na základě zvláštníhx
xxxxxxxxx xxx xx
xxxxxx x xxxxxxx xx x xxx xxxxx x xxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxi z předmětných nemovitostí, a to počínaje 1. lednem následujícího
zdaňovacího období.
Správní orgán tak postupoval správně, xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxxíkem daně z nemovitostí, který je povinen podat daňové přiznání ve lhůtě stanovené
v § 13a odst. 1 zákona o dani z nemovitostí (nejde-li o případ, kdy se daxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxx
xxxxxxx xxko vlastník v katastru nemovitostí k 1. lednu příslušného zdaňovacího období
(zde: zdaňovacího
období roku 1999). Stal-li se žalobce poplatníkem danx x xxxxxxxxxxx xx xxx xxxx
xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xxx xxxxatit
až po provedení vkladu vlastnického práva. Nebyl-li žalobce v průběhu roku 1999 v
katastru nemovitostí
zapsán jako vlastník nemovitosti, nebyl pxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxx x xxxxx
xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxx xxxx
xx xhůtách její splatnosti
se tedy nedostal do prodlení s jejím placením a nebyly dány ani zákonné podmínky
pro předepsání
penále.
(MS v Praze, rozsudek ze dxx xx xxx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxx xxxx
xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxxí
Pokud spoluvlastníci zruší a vypořádají spoluvlastnictví k několika nemovitostem
tak, že každý z nich
bude nadále výlučným vlastníkem některé z těxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxní podílového
spoluvlastnictví dani z převodu nemovitostí [a to ani podle § 9 odst. 1 písm. a)
a ani podle § 9 odst. 3
zák. o dani dědické, dani darovací a danx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx
xx xxx xx xxx xxxxx xxx x
xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxdle § 9 odst. 1 písm. a) věty první
zák. o dani dědické,
dani darovací a dani z převodu nemovitostí nastane jen tehdy, převede-li se nebo
přejde-li skutečnx xxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xvidenci katastru nemovitostí, pokud
v době jeho rozhodování
probíhá řízení o určení vlastnického práva k nemovitosti.
II. Namítá-li poplatník daně x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx x xxxxx x
xxxxx xx xxxx x xxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
vlastnického práva
k nemovitosti ve skutečnosti vůbec nedošlo, a neřešil-li tuto otázku katastrální
úřad ve vkladovém řízení
podle zákona č. 265/199x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxx xx
xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxávce daně
sám jako předběžnou
otázku (§ xx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx
x xxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxx xxxx
xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx silniční
I. Pro vznik a trvání daňové povinnosti k dani silniční u vozidel s největší povolenou
hmotností alespoň
12 tun, určených výlučně k přepravě nxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx
xxxxxxxxxxxx xxx xxx
x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
jsou předmětem daně
silniční vždy (§ 2 odst. 1 věta druhá zákona o dani silniční).
II. Skutečností rozhodnou pro zánik povinnosti k dani silniční (§ 8 odxxx x xxxxxx
x xxxx xxxxxxxxx xx
xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxo vozidlo bude vyřazeno, bez ohledu na to, zda dočasně nebo trvale, rozhodnutím
příslušného orgánu
z registru silničních vozidel (§ 13 zákona č. 56/200x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxzuje
dotčené
vozidlo v průběhu zdaňovacího období, např. pro technickou závadu, resp. dočasnou
nezpůsobilost k provozu.
(NSS, rozsudek ze dne 31. 7. xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx
xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xx xxx xxxxxxxx
že ke zdanění dochází bez ohledu na skutečnost, zda příslušné vozidlo bylo, či nebylo
ve zdaňovacím období
užíváno.
II. Poplatníkem daně je provozovaxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xx x xxxxxx
xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxx05-67,
č. 1358/2007 Sb. NSS)
d) vznik daňové povinnosti dle zákona o DPH
Proto lze uzavřít, že dnem uskutečnění zdanitelného plnění u služeb poskytovxxxxx
xxxxxxxx xx xxxx
xxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx
xxxxxx xxxxxx x xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x toho také vyplývá, že ustanovení obhájci, kteří jsou povinni
platit daň z přidané
hodnoty, tak mají povinnost činit po 1. 5. 2004 vždy v režimu zákona o DPxx x xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxů (a dalších osob poskytujících své služby podle zvláštních zákonů) se soudními
exekutory,
kterým předchozí právní úprava nárok na zaplacení částky oxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx
xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xx xxxnnosti zákona o DPH i zákona o změně některých dalších zákonů, a zároveň prokázal,
že v té době byl
plátcem daně z přidané hodnoty, měl nárok, aby mu byla vxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx
xxxznána, bylo tím porušeno jeho základní právo podle čl. 36 odst. 1 Listiny.
(ÚS,
nález ze dne 31. 8. 2005,
sp. zn. II. ÚS 288/05)
Pokud se týká okamžiku uskuxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxání
zboží, který je uveden
v kupní smlouvě. Určující je vždy tento den dodání, i když se od něj může den přechodu
vlastnických práv
lišit. Den uskutečnění xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxajícího uplatnit daň z přidané hodnoty na výstupu, uvést ji v daňovém
přiznání za příslušné
zdaňovací období a s tím spojená platební povinnost vůči stáxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxo
plnění (zaplacení) nebo na okolnost, zda a jakým způsobem byl předmět zdanitelného
plnění využit kupujícím.
Nelze proto úspěšně namítat, že pokud nexxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx (daň
na výstupu).
(NSS, rozsudek ze dne 6. 12. 2007, čj. 7 Afs 32/2007-79, č. 1526/2008 Sb. NSS)
Zdanitelné plnění dle § 9 odst. 1 písm. f) zákona č. 588/1xxx xxxx x xxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx
x xx xxx xxxxx xxxxx
xxxtane dříve. Zákon o DPH neváže uskutečnění zdanitelného plnění na žádné jiné podmínky,
tedy např.
na sepsání protokolu o předání a převzetí díla, přípxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x
xxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxko smluvního ujednání nemající vliv na uskutečnění zdanitelného
plnění, to
je v daném případě faktického předání a převzetí díla, které bylo zkolaudoxxxx x
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x
xxxxxx xx xx8/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty.
(NSS, rozsudek ze dne 30. 6. 2006,
čj. 5 Afs 15/2005-65,
č. 1621/2008 Sb. NSS)
xxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxx xxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxnitelné plnění považuje za
uskutečněné dnem
dodání. U kupní smlouvy uzavřené podle obč. zák. se užije druhá část tohoto ustanovení
o tom, že zdanitelnx
xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxx xxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx x xxx xx/2004-71, č. 742/2006 Sb. NSS)
Skutečnost, že správce daně neuznal smluvnímu partnerovi daňového subjektu nárok
na nadměrný odpočet
daně z přidané hxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx x x xx xxxx. 1 zákona
ČNR č. 588/1992 Sb.,
o dani z přidané hodnoty, dnem uskutečnění zdanitelného plnění. Nejsou tak splněny
podmínky pro obnovu
řízení podle § 54 zxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx
xxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xx
xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xx x xxx xxkona o dani z nemovitostí - vznik daňové povinnosti; § 2, 5 a 8 zák.
o dani dědické, darovací
a dani z převodu nemovitostí - vznik daňové povinnosti; § 3 a xx xxxx x xxxxxx x xxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxxxx x x x x xxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xxních - vznik daňové povinnosti; § 21 a násl. zákona o DPH - vznik daňové povinnosti;
§ 5 části čtyřicáté
páté, § 5 části čtyřicáté šesté a části čtyřicáté sxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x x
xxxxxxxxx
Mezinárodní předpisy:
čl. 1 Smlouvy o Evropské unii
(Subsidiarita daňového xxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxkona ke zvláštním zákonům
tak, že se podle této zásady použije příslušné ustanovení daňového řádu pouze v případě,
že
zvláštní zákon neobsahuje vlastxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxu vůči ostatním daňovým zákonům, jimiž je třeba rozumět nejen ty právní předpisy,
které
ve svém názvu nesou slovo „daň“, ale veškeré právní normy upravxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx x x xx
x x x
xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx
xxxxx xxzvu jde o soubor pravidel procesního charakteru, obsahuje však mimoto řadu
ustanovení
hmotněprávních či ustanovení vymezujících různé pojmy.
xxx xxxxxxxxx
Obexxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xkolí existuje
řada
daňových zákonů, které obsahují úpravu zvláštní (speciální), mající aplikační přednost.
Daňový řád ani jiný právní předpis nexxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx
xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxx
xxxx
x x x xxx xxxxxxxxajícím o stížnosti], proto při zkoumání vztahu daňového řádu k
jiným
předpisům je třeba zjišťovat, zda obsahují pravidla upravující daňovou problemxxxxx
x xxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx nenesou pojem
„daň“. Daňovými zákony jsou právní předpisy upravující problematiku daní, tj. peněžitých
plnění, která jsou příjmem veřejného rozpočxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxčuje jako daň, clo nebo poplatek, dále peněžité plnění,
pokud
zákon stanoví, že se při jeho správě postupuje podle daňového řádu, a konečně též
peněžité
xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxtví daně.
Příslušenstvím se rozumějí úroky, penále, pokuty a náklady řízení, jsou-li ukládány
nebo
vznikají-li podle daňového zákona (srov. § 2 - předxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx
x xxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí,
-
zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
-
zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjixxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxx x přidané hodnoty,
-
zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů („energetické daně“).
Za poplatkové zákony lze považovat:
-
zákon xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x
xxxxx x. 289/1995 Sb., lesní zákon,
-
zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám,
-
zákon č. 164/2001 Sb., lázeňský zákon,
-
zákon č. 185/2001 Sb., o odxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxlní správě České republiky.
Za procesní zákony lze považovat:
-
zákon č. 253/2000 Sb., o mezinárodní pomoci při správě daní a o změně zákona
č. 531/xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxních
pohledávek.
Za ostatní zákony obsahující též normy daňového práva lze považovat např.:
-
zákon č. 13/1993 Sb., Celní zákon,
-
zákon č. 44/1xxx xxxx xxxxx xxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxcích
zákonů (rozpočtová pravidla),
-
zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní,
-
zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územníxx xxxxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxvenčním fondu),
-
zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxdní zákon,
-
zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, a další.
Výše zmíněné charakteristice daňových zákonů v tomto smyslu vyhovují i jednotlivá
uxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxkové pokuty (srov.
§ 62
správního řádu, § 66 tr. řádu, § 53 o. s. ř.), které jsou rovněž příjmem veřejného
rozpočtu a při
jejich vymáhání se postupuje jako pxx xxxxxx xxxxx
xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x 242 a násl.) nebo právní
nástupnictví
(srov. § 239 a 240).
V případě daňové je obecným podpůrným předpisem o. s. ř. a ustanovení
daňového řádx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxlučně
podle daňového řádu, který upravuje pravomoci správce daně jakožto exekučního orgánu
(srov. § 177).
exekuce
Daňový řád je zvláštním předpisem i v úprxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxx
xxxxx xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxh úkonů (srov. § 8 odst. 3) či v procesní rovině zastoupení, plné
moci,
(srov. § 25 a násl.) apod., kde naopak obecným předpisem jsou zejména obč.
xxxxx
xxxxx xxxxx xx xx xx x xxxxx xxxxxxxxx
prokura
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xprávními orgány. Blíže k tomu srov. § 262 a komentář k
němu.
Přestože daňový řád upravuje postup správců daní, práva a povinnosti daňových
subjektů a xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xx xxj daňový xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxupek a příslušnost orgánu k jeho projednání.
Přestupkové řízení se děje kromě vymezeného výlučně podle zákona č. 200/1990 Sb.,
o přestupcích. Tento záxxx xx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxd
správními
orgány, kterým je správní řád. Daňový řád zde poslouží toliko k posouzení, zda došlo
k naplnění skutkové podstaty přestupku porušením povxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxti právního řádu plyne požadavek, aby
tentýž právní institut
(zde ručení) znamenal totéž, bez ohledu na to, v jakém odvětví práva je zrovna aplikován.
(xxx xxxxx
xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx x xxxxx xx
xxxxxxa zcela a principiálně odlišná pravidla, nýbrž dvě sféry jednoho ve své podstatě
jednotného a uceleného
právního řádu. Vztah soukromého a veřejného prxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx
právem výslovně neupravených. Na základě požadavku jednotnosti, ucelenosti a zejména
bezrozpornosti
právního řádu je tedy třeba, aby na shodné právxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xx xx xxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxx x x xxxxxxx
xxxxxxx x xaplnění
požadavku, „aby stejný právní institut znamenal totéž v právu veřejném i soukromém“,
není nezbytné, aby
celá právní úprava práva soukromého, x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx
je uplatňován v právu soukromém,
nebo veřejném, platily vždy jeho základní znaky a principy, které tvoří samotnou
podstatu tohoto
institutu.
(NSS, roxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx
xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxk
obecným institutem
celého právního řádu, jenž je detailně propracován především teorií a judikaturou
soukromého práva;
jeho kořeny přitom sahají hxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx. Ručení
tedy především není
vynálezem finančního práva, a už vůbec ne českého daňového řádu. V souladu s principem
jednoty právního
řádu je proto namísxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxdu s jeho skutečnou
povahou.
(NSS, usnesení
rozšířeného senátu ze dne 26. 10. 2005, čj. 1 Afs xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxx
xxxxxxx xmperativ stejného náhledu na srovnatelné právní instituty, byť upravené
v rozdílných právních předpisech,
či dokonce odvětvích.
(NSS, rozsudek rozxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx
x xxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxo lhůty iuris ustanovení
§ 49 správního řádu.
per
analogiam
(NSS, usnesení rozšířeného senátu ze dne 31. 8. 2005, čj. 2
Afs 144/2005-110,
č. 735/2006 Sbx xxxx
x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxvní regulace, z nichž plyne zákaz analogie
v neprospěch daňového subjektu
a zásada, že v případě, že daňový zákon z důvodu své nejasnosti, nesrozumitelxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx
xxxxxx x xxxxx xxxxx
xx xxxx xxxxxxxx xxbjektu mírnější, neboť je věcí státu, aby formuloval své daňové
zákony natolik jednoznačně,
srozumitelně, přesně a úplně, aby minimalizoval výkladoxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xx xx
xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx
x xxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx Sb. NSS)
Související ustanovení:
§ 2 - předmět správy daní, § 8 odst. 3 - zásada materiální pravdy (zásada přednosti
obsahu před formou),
§ 25 a nxxxx x xxxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxx x xxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxx xxxxxeli, § 172 - práva a povinnosti ručitele,
§ 173 odst. 1 - ručení
třetí osobou, § 177 - vztah k občanskému soudnímu řádu, § 239 - zánik fyzické osoby,
§ 240 x xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxxxxxtí daně, § xxx x xxxxxxxxx x xxx x xxxxx xx xxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxx xx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxk.;
obč. zák.; zákon č. 200/1990 Sb.,
o přestupcích
Literatura:
Kohoutková,
A.;
Šimek,
K.
Co znamená pro správu daní text § 177 odst. 1 noxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx
xx xx
xxxxx
xx xxx
xxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxy správy daní
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2010.
Z důvodové zprávy:
V průběhu správy daní se uplatňují zásady, které platí pro celou správu danx xx x
xx xxx
xxxx x xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxého řízení. Zásady, jako základní
interpretační pravidla, jsou důležitým prostředkem ke správné interpretaci ustanovení
všech
daňových zákonů, přx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxdních
ustanoveních
zákona byly v širší míře deklarovány principy, které je třeba při správě daní dodržovat
a které jsou pro danou oblast esenciální. Jexxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxí i z komparace s textem správního
řádu, který obsahuje zásady činnosti správních orgánů. Zásady správy daní dopadají
i na jiné správce daně nežli správxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx
xxx
x xásady správního práva procesního, ale též o zásady občanského či trestního práva
procesního).
Spolu s těmito společnými zásadami, které samy o sobě jsxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxňové právo (např. zásada neveřejnosti, ochrany xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxx xxx x x x xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxi správě daní
dodržovat
a které jsou pro danou oblast esenciální“. Oproti předchozí úpravě, jež vypočítávala
principy daňového řízení, je pojetí daňoxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
hospodárnosti, volného hodnocení důkazů atd. Někdy se ve výčtu zásad objevují spíše
právní
pravidla: např. lze jenom sotva souhlasit s důvodovou zpráxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx
x xxxxxxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
x xxávní vědě se tradičně rozlišuje mezi právními principy a právními pravidly
(normami). Byť ohledně této diferenciace panuje shoda, existují rozdílné xxxxxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx x xxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxnoty, na nichž je postaven celý právní
řád,
popř. určité právní odvětví; v souladu s tím se také vyznačují vysokou mírou obecnosti.
Na rozdíl od právních xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
nebo
aplikačních zásad přednost jedna nebo druhá z nich (např. podle pravidla nebo xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx
xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xude zvažovat, která z těchto zásad se uplatní ve větší míře, avšak zároveň
při
respektování požadavku minimalizace zásahů do zásady druhé.30
xxxxxx
lex specialis
derogat
legi generali
lex posterior derogat legi prixxx
xxxxxx
Právní xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xrincipy nejsou
pouhými
teoretickými postuláty, ale mají postavení pramene práva, a to i v situaci, kdy nebudou
výslovně uvedeny v žádném právním předpxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxx xxxxx x xxesto (zejména Ústavního soudu) dokládá, že o existenci
těchto
zásad coby platných součástí právního řádu nelze pochybovat. Obdobně to plxxx x xxx
xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xx
x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xožné. Zákonodárce se od těchto principů
může odchýlit tak, že v zákoně upraví určitou otázku odlišně, ovšem pouze za předpokladu,
že se tím nedotkne ústxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xebo
ochrany nabytých práv. Nejde-li o takový případ, může zákon upravit určitou otázku
odlišně.
Neučiní-li tak, plně se prosadí právní princip.
judikatura
xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx aby je zákon
výslovně
vyjadřoval. Domníváme se, že to není třeba. Např. v oblasti civilního práva procesního
nikdo
nepochybuje o tom, že civilní sporný xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
x xx
xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx
xx xx xx xx
x xxxhto zásadách neztratil ani slovo. Obdobně by nemohlo být pochyb o tom, že správce
daně je povinen postupovat v souladu se zákonem či mezinárodní smlouvoxx xxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx
xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxch zásad do zákona - v tomto případě
do daňového řádu - naopak může vyvolávat otázky, zda výčet těchto zásad je ,
nebo zda platí i zásady jiné, přxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxx x xx
xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx x xxxxx
x xxxxxxxxx
xpecifik správy daní.
taxativní
Praxe se jistě bude potýkat s tím, zda se na daňové řízení použijí i základní zásady
činnosti
správních orgánů, upravené v § 2 až 8 sxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x x x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx
xxxxxti tomu § 177 odst. 1 správního řádu stanoví, že základní zásady činnosti správních
orgánů uvedené v § 2 až 8 se použijí při výkonu veřejné správy i v přípaxxxxx xxx
xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxuje; je to však regulace odpovídající zásadám vyjádřeným
v citovaných ustanoveních správního řádu ve smyslu § 177 odst. 1 tohoto předpisu?
Tyto a obxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxx
xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxit na
tom,
že právní principy jsou vždy součástí právního řádu. Výčet zásad v daňovém řádu má
proto spíše informativní funkci a nepopírá to, že se uplatnx x xxxx xxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx že komunitární právo není pro Ústavní
soud České republiky
coby státu stojícího mimo Evropskou unii při posuzování ústavnosti . Toto
tvrzexx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxx x xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxadní hodnoty, společné všem jejím členům. Obecné zásady právní naplňují
koncepty právního
státu, tedy i základních lidských práv a svobod a spravedlixxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxaženy, avšak v evropské právní kultuře se beze zbytku uplatňují (např. princip
proporcionality) ? viz
Pl. ÚS 33/97. Ústavní soud se tak přihlásil k evroxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xomunitární právo
tedy není Ústavnímu soudu cizí, ale prozařuje ? zejména v podobě obecných zásad právních
evropského
práva ? v široké míře do jeho vlastxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx
relevantní
xxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxcká psaná ústava je společenskou smlouvou, kterou se lid, představující
ústavodárnou
moc (pouvoir constituant), ustavuje v jedno politické (státníx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx
akceptovaných hodnot a formující mechanismus a proces utváření legitimních mocenských
rozhodnutí
nemůže existovat mimo veřejností akceptovaného xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxgovat mimo
minimálního hodnotového a institucionálního konsensu. Pro oblast práva z toho plyne
závěr, že pramenem
práva obecně, jakož i pramenem právx xxxxxxxxxx x xx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxvším dějiny 20. století, spjaté
s existencí totalitních
států. Mechanické ztotožnění práva s právními texty se stalo vítaným nástrojem totalitní
manxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxva je jeho aplikace vycházející
pouze z jeho
jazykového výkladu.
Jazykový výklad představuje pouze prvotní přiblížení se k aplikované právní normě.
xx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxd e ratione legis atd.). Mechanická aplikace abstrahující, resp. neuvědomující
si, a to buď
úmyslně, nebo v důsledku nevzdělanosti, smysl a účel právnx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx x našem prostředí tak hluboce zakořeněnou skepsi k možnosti činit odpovědná
individuální rozhodnutí
a předkládat je na základě přesvědčivé argumentaxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxucí utvářející
dělbu moci. Jinými slovy, tou první je garance autonomní, druhou garance xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxx x xxxxxxxxxtě (účelnosti) chování. Společenství, jež nedisponuje tímto
znakem, lze udržovat pouze
silou (mocí).
Typickým příkladem vymezitelnosti i nepsanýxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
chování () a dále jeho zachovávání po dlouhou dobu (,
resp. longa consuetudo).
Obě tato hlediska jsou definičními hxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
opinio necessitatis
usus longaevus
x xxxxxxu psaného práva má přitom obecné právní pravidlo charakter samostatného pramene
práva
pouze preater legem (čili, pokud psané právo nestanoví jinak).
x x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xe právní princip, dle něhož neznalost
práva neomlouvá, nebo
princip nepřípustnosti retroaktivity, a to nejenom pro odvětví práva trestního. Jiným
přxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx
xxxxx xxxxxxx x xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xravidlem, je řešení základních práv a svobod principem
proporcionality.
Mezi tyto obecně uznávané právní principy bez jakékoli pochybnosti xxxxx x xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxx
xxxxxxxxx xxxx skutečnost ústavodárci, resp. zákonodárci, nijak nebrání, aby, pokud
uzná za vhodné, vymezil
počítání času výslovně odlišným způsobem.
x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx
kolize
(ÚS, nález zx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx
xxx xx xxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxx
xxx x xxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxx xdy to vyžaduje ze závažných důvodů účel zákona, historie jeho vzniku,
systematická souvislost
nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně kxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xÚS, nález ze dne 4. 2. 1997, sp. zn. Pl. ÚS 21/96)
Princip legitimního očekávání se ve formě základních zásad řízení promítá i do oblasti
správního právax
xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx x xx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x x xxst. 3 správního řádu z roku 2004 o ochraně
dobré víry)
a vysoké soudy ostatně v tomto smyslu již stabilně judikují. Není podstatné, že princip
ochrany lexxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxva. Nejvyšší správní soud se nemůže stavět na pozice
deformovaně a zjednodušeně
chápané pozitivistické x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx x x xxxxxx xxxxx xxxxx
x xx xxxně aplikována
řada obecných právních principů, které nejsou výslovně obsaženy v právních předpisech.
xxxxxxxxxxxxx
interpretace
(NSS, rozsudek
ze dne 27. 7. 2007, čj. 8 Afs 75/20xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxx x x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxy bez ohledu na to, zda tyto zásady jsou pozitivním právem výslovně vyjádřeny.
II. I pro činnost správních orgánů v České republice platí princip ochraxx xxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxx
xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxtník podmínky správním orgánem stanovené (princip ochrany legitimního
očekávání).
(NSS, rozsudek ze dne 20. 7. 2006, čj. 6 A 25/2002-59, č. 950/2006 xxx xxxx
xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxledu na srovnatelné právní instituty, byť upravené
v rozdílných
právních předpisech či dokonce odvětvích.
(NSS, rozsudek ze dne 26. 10. 2005, čj.
2 Afs xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxx xxxx
xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xx xxx xxxxx xyplývající v prvé řadě z ústavních principů zákazu libovůle, principu
rovnosti, zákazu
diskriminace, příkazu zachovávat lidskou důstojnost, princxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx
xxx x xx xxxxxxxxxxx
xx 906/2006 Sb. NSS)
II. V souladu s principem právní jistoty má každý adresát právní normy právo očekávat,
že řešení,
která zákonodárce zvolí, jsou racixxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx je tím
spíše přesně, jasně, určitě
a srozumitelně vyjádřit v právních předpisech, jimiž jsou právní normy komunikovány
svým adresátům.
Neučiní-li taxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xvoří jednotný celek, jehož jednotlivé části jsou
spolu ve vzájemných
systémových souvislostech. Konkrétní pravidlo chování proto bývá vyjádřeno čaxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxx xxxxku, je nezbytné vyložit ji v systémových souvislostech s předpisy ostatními
tak, aby tato
otázka byla spravedlivě a rozumně zodpovězena.
(NSS, rozsudxx xx xxx xxx xx xxxxx
xxx x xx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x x xx xx x xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx
Holländer,
P.
Nástin filosofie práva.
Úvahy strukturální.
Praha :
Všehrd,
2000.
(Zákonnost, zdrženlivost a přiměřenost)
xxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxí zásady, že
daně
a poplatky lze ukládat pouze na základě zákona; viz čl. 11 odst. 5 Listiny. Práva
a povinnosti
nejsou daňovým subjektům ukládána jen zákxxxx xxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxdních smluv se přímo použitelnými stávají mnohé akty Evropských
společenství resp. Evropské unie. Jedná se zejména o nařízení, ale samozřejmě také
něxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx EU. V obecné rovině pak tyto
prameny práva zastřešuje pojem právní předpis.
xxxxx
Ustanovení xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x libovůli,
když
stanoví, že správce daně může v rámci své činnosti činit pouze to, co mu zákon výslovně
dovoluje nebo umožňuje dovolit.
V odst. 3 je založxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxní
povinností
správcem daně, která ovšem nemůže jít proti základnímu cíli správy daní (§ 1 odst.
2).
Současně se zde předjímá zavedením legislativní zkxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
x xxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxn nejednotně. Je tedy jednoznačně deklarováno jeho použití pouze
na subjekty správy daní odlišné od správce daně a úředních osob vykonávajících faktixxx
xxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxx xxxahem je zjevně inspirováno § 2 odst. 1 správního řádu, byť se od něj
částečně
formulačně (nikoliv věcně) odchyluje.
Dle důvodové zprávy je zásada legaxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxx xxx 11 odst. 5 Listiny pouze vylučuje, aby daně a poplatky stanovovala
moc
výkonná, a svěřuje regulaci této otázky parlamentu (k tomu z poslední doby např.
xxxxx
xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxto zásady je proto spíše čl. 2 odst.
2 Listiny a 2 odst. 3 Ústavy ČR, které umožňují uplatňovat státní (resp. veřejnou)
moc pouze v případech, v mezích a zpxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx
xxxx x xxxxx x xxxtiny). Pro správce daně coby orgán veřejné moci (srov. komentář
k § 10) tedy
zjednodušeně řečeno platí, že může činit jenom to, co mu zákon dovoluje. Naopxx xxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xodnoceno jako chování v souladu
s právem: mohou totiž činit cokoliv, co jim zákon výslovně nebo implicitně nezakazuje
(čl. 2 odst. 3 Listiny a čl. 2 odstx x xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx jež jsou součástí právního řádu.
Vázanost zákonem nebo jiným právním předpisem přitom neznamená vázanost jeho textem,
ale smyslem a účelem. To ostatnx xxxxxxx xxxxx x x x x xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxdpisů se tedy nemůže zakládat pouze na jazykovém výkladu, ale je nutno usilovat
o nalezení skutečného obsahu xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxch
několik interpretací, je nutno zvolit takovou z nich, která odpovídá požadavkům plynoucím
z ústavního pořádku.
xxxxxxxxxxxx
Právní řád není tvořen pouze psanxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxnality, princip právní jistoty, princip ochrany legitimního očekávání a
řada dalších).
K tomu viz společný komentář před § 5. I těmito principy je spráxxx xxxx xxxxx xxxx
xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx
xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx praxe, může jí být správce daně vázán, a k její
změně
je oprávněn přistoupit (při nezměněném znění zákona) jenom ze závažných a principiálních
důvodů smxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxkynu samotného,
ale především z principu právní jistoty, jenž usiluje o ochranu oprávněné důvěry
v právo,
včetně praxe, která se na jeho základě vyvinuxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxblikovaným
pod č. 1986/2010 Sb. NSS, č. 2036/2010 Sb. NSS nebo č. 2053/2010 Sb. NSS.
K odst. 2 [Zásada legální licence]
Ustanovení § 5 odst. 2 je obdobxx x x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx
xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxx x xxx x xxxxx
x xxxxxxx xxx
xxxxxxxx xxxejnou moc uplatňovat v mezích, způsobem a v rozsahu stanoveném zákonem;
proto lze odkázat na shora uvedené výklady.
Pravidlo, dle nějž může správce dxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx
x xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xstavy daňový řád nic navíc nedodává. Pravomoc a její rozsah
by měl
zákon upravovat pokud možno jednoznačně, srozumitelně a přehledně. Nelze-li rozbxxxx
xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx
xxxxxxxx
x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xásahům do majetkové či osobní
sféry
fyzických a právnických osob, je namístě usuzovat, že správce daně takovou pravomoc
nemá.
Správce daně dále nesmx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx x xxxx
xx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx
xxxxxxxxx xxxlicitně nestanoví, avšak bezpochyby i tuto zásadu z nich lze odvodit.
Vyplývá
již z toho, že vázanost správce xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
ani ta ustanovení zákona, která zakládají pravomoc správce daně; je proto nutno respektovat
účel, pro který byla konkrétní pravomoc správci daně svěřxxxx
xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx tam, kde zákon ponechává
správci daně určitý prostor k uvážení: pak se výkon pravomoci v rozporu s jejím účelem
jeví
jako zneužití správního uvážení. Obx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xx xx xx
x xxxxx x [Zásada zdrženlivosti a přiměřenosti]
Zákon zavádí legislativní zkratku „osoba zúčastněná na správě daní“. Zahrnuje pod
ni daňové subjekty a třetx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx
xxxxx
xxlišná od daňového subjektu, pokud má určitá práva či povinnosti při správě daní,
nebo
v případě, že jsou její práva a povinnosti správou daní dotčena. V pxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx
x x xx x xxx
xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xa správě daní. Formulace daňového řádu se odchyluje
od § 2 odst. 3 správního řádu, jenž ukládá správním orgánům povinnost šetřit práva
nabytá
v dobré víxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxmi a oprávněnými
zájmy je pouze formulační, a nelze z něj vyvozovat žádné závěry. To samé však platí
i pro
ochranu práv nabytých v dobré víře; jednak ji lze xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxo z ústavního pořádku.
Povinnost šetřit práva a právem chráněné zájmy osob zúčastněných na správě daní
je
jenom dalším aspektem čl. 2 odst. 2, 3 a čl. 4 xxxxx x xxxxxxx x xxx x xxxxx x x
x xxxxxx x xxxxxxxx
xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxstněných na správě daní, nemá-li k tomu zákonný podklad. Ustanovení
zákona, které mu takový zásah umožňuje, je nutno vykládat v souladu s jeho účelem;
pxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx, že osoby zúčastněné
na správě
daní mohou činit cokoliv, co jim zákon výslovně nebo implicitně nezakazuje, a správce
daně
je nemůže nutit činit něco, co xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxko je např. poučovací povinnost správce daně (§ 6 odst. 3) nebo povinnost dbát
o správné
zjištění a stanovení daní (§ 1 odst. 2), tzn. o jejich objektivně sxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxho pravomoc směřuje, se někdy
staví do protikladu k § 1 odst. 2: „Správce daně, i když si je vědom nezbytnosti
dodržování
této zásady, nemůže jít proti zákxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxlem
správy daní samozřejmě je správné zjištění a stanovení daně a zabezpečení její úhrady,
avšak
tohoto cíle lze dosáhnout jenom postupem, který stanoxx xxxxxx xxxx x xx xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x
xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxá byla stanovena v rozporu s povinností šetřit práva a právem
chráněné zájmy osob zúčastněných na správě daní, za správně stanovenou. Jinak řečeno,
cíl xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxena některá ustanovení
zákona, právní principy či ústavní kautely.
Zásada přiměřenosti ukládá správci daně volit jenom takové prostředky, které
oxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xabezpečení jejich úhrady.
Např. při volbě způsobu vymáhání nedoplatku dle § 175 odst. 2 musí správce daně zvolit
takový způsob, který přinese uspokojexx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xráva státu na výběr daní je nutno respektovat práva a právem chráněné
zájmy daňového
subjektu, tedy i právo na objektivně provedené dokazování vedoucí x xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxný postup, jehož nedostatky nebyly soudy, které se ztotožnily s právními závěry
finančních orgánů,
napraveny, přičemž se jednalo o závažné porušení zxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxxx
xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxrá zavazuje všechny tuzemce podle jejich příjmů, majetku
a kupní síly k financování
všeobecných úkolů státu. Pravomoc státu zdaňovat za určitých, přexxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxx xxx xx xxxxx x xistiny je možno daně a poplatky ukládat jen na základě zákona.
Toto ustanovení
vylučuje, aby daňovou povinnost stanovovala . Naopak v přípaxx xxxx xxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx k legitimnímu omezení vlastnického práva skrze jím přijatý zákon. Do
autonomní sféry
jednotlivce, kterou spoludefinuje i vlastnické právo, je tak vexxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxny i k ochraně a vytváření podmínek pro rozvoj vlastnictví,
přičemž tuto
ochranu a vytváření podmínek je nutno samozřejmě z něčeho platit. Tento účel zdxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx
exekutiva
xxxxxxxxxx
V případě daní tudíž půjde o posouzení omezení základního práva na vlastnictví garantovaného
čl. 11 odst. 1 Listiny z důvodu veřejného zájmu na naplněxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xx xxxxx x xxxxxxxx
x xx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx ústavnosti napadených ustanovení (-) bude
vycházet z modifikované verze zásady proporcionality a bude zkoumat případné porušení
zákazu extrémní dixxxxxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxcesorické a neakcesorické rovnosti umožňuje prosadit požadavek,
aby zákonodárce nemohl
stanovit jako předmět zdanění zcela iracionálně zvolené jexxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xe třeba
připomenout, že porušení akcesorické rovnosti se pojmově pojí s porušením dalšího
základního práva.
Rozlišování vedoucí k porušení principx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxadních
práv, a jednak
jako neakcesorický princip zakotvený v čl. 1 Listiny, který spočívá ve vyloučení
libovůle zákonodárce
při rozlišování práv určixxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxických právech
součástí českého
ústavního pořádku.
xxxxxxxxxxx
Posuzovat protiústavnost daní z hlediska tří základních funkcí daní a daňového systému,
a to fuxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxx
xx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxtupoval by do pole jednotlivých politik, jejichž
racionalitu nelze
z hlediska ústavnosti dost dobře hodnotit. Efektivitu daní Ústavní soud rovněž zpxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx Ústavnímu soudu přísluší jen přezkoumávat, zda daná daňová
opatření nezasahují
do ústavně garantovaného majetkového substrátu vlastníka, resp. zdx xx xxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxazovat úsudek
demokraticky
zvoleného zákonodárce, který má ve sféře veřejných politik široké možnosti uvážení,
a také za případný
neúspěch zvolenéhx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xstavního soudu.
Ten zasáhne až tehdy,
dojde-li k omezení vlastnického práva v intenzitě tzv. rdousícího efektu, anebo dojde-li
k porušení principu
roxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx
xxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx
xxx x xxxxx x xxxxxxx xxx
xxvinnosti ukládat jen na základě zákona a v jeho mezích. V daném případě tento zákon
omezuje dobu, v níž
je možné daň vyměřit, a po jejím uplynutí činí takovx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxvní soud
sám, tuto okolnost nezohlednil, přestože jsou základní práva a svobody pod ochranou
soudní moci (čl. 4
Ústavy). Svým rozhodnutím tedy zkrátil xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xxx xx
xx01/08)
Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy). Do rozhodnutí
obecných nebo
správních soudů proto může zasáhnout jen tehdxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxtavní soud
opakovaně poukázal na jeden z nejvýznamnějších aspektů právního státu, tj. na to,
že ke znakům právního
státu neoddělitelně patří hodnota pxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx x xxxxxx
xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xx.
zn. IV. ÚS 215/94, Sb.rka
nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 3, s. 227 a konstantní ). Povaha
materiálního právního
státu potom vyzaxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxx xxxxxx xxxamán (viz citovaný
nález IV. ÚS 215/94
a konstantní ).
judikatura
judikatura
Ochrana jednání učiněného v důvěře v právo předpokládá, že právnická nebo fyzická
oxxxx xxxxx
x xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxxxx x
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxé moci, včetně praxe správních úřadů a výkladu práva
správními soudy.
Takováto konstantní správní praxe a na ni případně navazující rozhodování správxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x
x xxxx xxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxslu, součást příslušné interpretované právní normy, od níž
se odvíjí ochrana důvěry
adresátů právních norem v právo (srov. např. rozsudek Evropského xxxxx xxx xxxxxx
xxxxx xx xxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxích úřadů nebo soudů, za nezměněného stavu
interpretovaných
právních předpisů, jistě není vyloučeno. Představuje však závažný zásah do právní
jistoxx x xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xdresát normy rozumně počítat s tím, že se výklad
dané normy změní,
za xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xro adresáty právní normy, změnu právních
předpisů s danou
správní praxí souvisejících a eventuální změnu relevantních společenských okolností,
ktexx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxouhodobé správní praxe nebo správní judikatury se,
za nezměněného stavu
právních předpisů, může stát jen na základě závažných a principiálních důvodxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx
xx xxx xxx xx xxxxx
xxx xxx xx xx xxxxxxx
xxxud odvolací orgán na základě odvolání stěžovatele, ve kterém bylo namítáno, že
jeho odvolání bylo
podáno včas, zrušil bez odůvodnění rozhodnutí správxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx podáno
ve lhůtě stanovené zákonem. Za této procesní situace je nepřípustné, aby správce
daně prvního stupně poté,
co o odvolání znovu rozhodoval, je opxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxo stupně přistoupil
k opětovnému zamítnutí odvolání pro jeho opožděnost poté, co v mezidobí o tomto odvolání
věcně jednal
a částečně mu vyhověl. Takový xxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx
xostupováno v souladu
s výše citovanými ustanoveními daňového řádu, a ve svém důsledku také porušením zásady
dvojinstančnosti
daňového řízení. Finanxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxch zákonem, a to
způsobem, který
zákon stanoví.
(ÚS, nález ze dne 14. 1. 2008, sp. zn. I. ÚS 822/06)
Správce daně se nemůže nikterak zprostit své povinnosxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx x
xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x x x xxxxx
x xxxx x xxxxxx
xxxx a poplatků, současně pak při tomto chránit zájmy státu a dbát přitom na zachování
práv a právem
chráněných zájmů daňových subjektů a ostatních osob zúčaxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx
xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxx xxx xx
xxxx xinančního zisku, jež bere na zřetel výdaje na zajištění příjmů. Při realizaci
práva státu na vybírání daní
je potřeba toto respektovat, neboli nelze opxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx řídící.
(ÚS, nález
ze dne 6. 12. 2006, sp. zn. IV. ÚS 48/05)
Za situace, kdy právo umožňuje dvojí výklad, nelze pominout, že na poli veřejného
práva mohou xxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx
xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxch
práv a svobod ?
tedy v případě pochybností postupovat mírněji ().
xx xxxxx
in dubio mitius
(ÚS, nález ze dne
15. 12. 2003, sp. zn.
IV. ÚS 666/02)
Ústavní soud v mixxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx x xxxtiny. Musí tedy
umožnit stěžovatelce, aby
věc byla projednána v její přítomnosti a mohla se vyjádřit ke všem prováděným důkazům.
(ÚS, nález ze dne
7. 1. 2xxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxx), pro osoby veřejnoprávní, uplatňující státní moc, naopak
platí princip, že mohou
činit pouze to, co zákon stanoví (čl. 2 odst. 2 Listiny).
(ÚS, nález zx xxx xxx xxx
xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxxxx ale včleňuje do svého textu i určité regulativní ideje vyjadřující základní
nedotknutelné hodnoty
demokratické společnosti. Ústava akceptuje a rexxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx
x xxxxxxx xxávních norem
podřizuje jejich obsahově materiálnímu smyslu, podmiňuje právo respektováním základních
konstitutivních
hodnot demokratické spolexxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx
xx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx. Toto pojetí ústavního
státu odmítá
formálně racionální legitimitu režimu a formální právní stát. Ať jsou zákony státu
jakékoliv, ve státě, který se
oxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xx xxx xxx x2. 1993, sp. zn. Pl. ÚS 19/93)
I. Směrnici Rady 76/308/EHS o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících
z některých
dávek, cel, daní a jinýxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xěkterých finančních pohledávek),
lze
aplikovat i v případě, že české správní orgány poskytují pomoc při vymáhání exekučního
titulu vydaného
správníxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xx xx xxxx xxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxx x x xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx vyslovených Soudním
dvorem Evropské unie
v rozsudku ze dne 14. 1. 2010, Kyrian (C-233/08).
Z uvedeného rozsudku Soudního dvora plyne, že v případě, žx xx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxjí české soudy v zásadě pravomoc k ověření věcné správnosti exekučního titulu.
Naproti tomu v případě,
že je k českému soudu podána žaloba směřující proxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx
xxxx xxovedena
v souladu s českými právními předpisy.
(NSS, rozsudek ze dne 25. 2. 2010, čj. 5 Afs
48/2007-173,
č. 2053/2010 Sb. NSS)
I. Umožňují-li interpretxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx je nejbližší smyslu
a cíli odpovídajícího
komunitárního ustanovení.
II. Povinnost vykládat národní právo v souladu se směrnicí je podmíněna
xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx x xxxxxxx se směrnicí. Nepřímý účinek komunitárního práva nemůže být , může však jít
i v neprospěch plátce daně.
a priorx
contra
legem
(NSS, rozsudek ze dne 1. 2. 2010, čj. 5 xxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx xo zákona o DPH, lze jej však na druhou stranu nepochybně činit odpovědným
za znalost
právních předpisů, šestou směrnici nevyjímaje, a za případnou intexxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx o dani z přidané hodnoty, které je (bylo) neslučitelné s právem Evropského
společenství, nelze dospět
k jinému závěru, než že pochybil (vznik přeplatkx xx xxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx
xx xxx xxx xxx xxxxx
xxx x xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx
xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx závazný právní předpis výslovně
neupravuje
postup správních orgánů, k němuž xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxx x xxx xxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxx xxxladnosti
s vnitřním
předpisem vydaným generálním ředitelem Generálního ředitelství cel (SPČ 1/2000 -
Pracovní postup při
manipulaci se vzorky zboží x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxx že tento interní předpis upravuje postup, který jinak není regulován
obecně závazným
pravidlem chování a založil správní praxi při manipulaci se vzorxx xxxxxx xxxxx xx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxho postup by byl libovůlí, která je v právním státě (čl. 1 odst. 1 Ústavy)
nepřípustná.
(NSS, rozsudek
ze dne 23. 8. 2007, čj. 7 Afs 45/2007-251, č. 1383/20xx xxx xxxx
xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx x xxxávě daní a poplatků), správní praxe spočívající
v tom, že vytýkací
řízení se uzavírají v určitých lhůtách, případně ve lhůtách prodloužených podle přexxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx
xxxxx xxxxxxxxx
xx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxto správní praxe právně závazná.
(NSS, rozsudek ze
dne 28. 4. 2005, čj. 2
Ans 1/2005-90, č. 605/2005 Sb. NSS)
Lhůty pro vyřizování odvolání uvedené v pokxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x
xxxxnčním
ředitelstvím (tedy maximálně šest měsíců mimo odůvodněné mimořádné případy) zavazují
i Ministerstvo
financí, jestliže rozhoduje jako odvolaxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxx x xxxxxx xxxxxxxx
xx xxx xxx xx xxxxx
xxx xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxxxx x - předmět a účel daňového řádu (správa daně), § 5 odst. 2 - zásada legální
licence, § 6 odst. 3 -
zásada poučovací, § 20 - pojem daňový subjekt, § 22 - třxxx xxxxxx x xxx xxxxx x
x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx x xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx x xistiny -
zásada vše je dovoleno, co není zakázáno; čl. 4 odst. 1
Listiny - ukládání povinností na základě zákona; čl. 11 odst. 5 Listiny - stanovení
danx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxx x x x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx
xxxxxxxxx x x xxxt. 3 správního řádu - povinnost šetřit práva nabytá v dobré víře
a oprávněné zájmy dotčených osob
Mezinárodní předpisy:
xxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx x
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxx xxxxxtář.
Praha :
BOVA POLYGON,
2006.
(Vztahy mezi subjekty a správcem daně)
Petr
Lavický,
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.20xxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxí.
Pro správu daní je typická spolupráce daňových subjektů a správce daně, jejíž základ
tvoří zásada součinnosti při správě daní v odst. 2, kde je obecnx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxucována
(např. pořádková pokuta).
V odst. 3 je zakotvena zásada poučovací, která odpovídá ústavnímu právu na právní
pomoc v řízení před orgánem veřejxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxstředek, existenci odkladného účinku apod. Smyslem této zásady je poskytnout poučení
zejména o procesních právech a povinnostech, nikoliv zajistit xxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxstup správce daně i jeho úředních osob
vůči
zúčastněným osobám, který se promítá v jednotlivých instrumentech obsažených v navrhované
právní úpravě. xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx
x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxvnosti]
Listina garantuje ve svém čl. 1 rovnost v důstojnosti i v právech; srov. též čl.
3 odst. 1
a čl. 4 odst. 3. Specifické vyjádření zásady rovnosti xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxx
x xxxxx xxx xx xxxxx xx xxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxadřuje princip zaručující rovná procesní práva a povinnosti konkrétních
účastníků konkrétního řízení. Naproti tomu čl. 96 odst. 1 Ústavy, podle nějž xxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx se svým předmětem může zákon rozdílně
upravit práva a povinnosti účastníků, avšak v řízeních se shodným předmětem musí
být
respektován stejný rozsah pxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xx xx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xikoliv absolutní. Z principu rovnosti tak nevyplývá
požadavek
rovnosti každého s každým, ale pouze požadavek, aby právo jedny od druhých nerozlišovaxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx smyslu je nepřípustné,
aby
došlo k dotčení některého ze základních práv a svobod odlišováním subjektů a práv
ze strany
zákonodárce.
Pro správu daní z xxxx xxxxxxxx xx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx
x xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xprávě
daní v různých druzích řízení či jiných postupů. Předpokladem však je, že nejde o
odlišování
libovolné, ale že se bude opírat o důvodné rozdíly, ktxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx
xxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xezi daňovými subjekty nebo mezi třetími osobami v rámci
určitého typu řízení nebo jiného postupu. Porušením principu rovnosti z tohoto hlediska
může bxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xebo třetí osoby.
xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx třetí
(§ 5 odst. 3). Doslovně vzato by toto pravidlo znamenalo, že v určitém typu řízení
nebo jiném
postupu musí mít daňový subjekt a třetí osoba vždy stejxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx
xxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx proto spíše usuzovat, že požadavek rovnosti se vztahuje zásadně
odděleně na daňové subjekty a na třetí osoby. Toto schematické rozlišení však nelze
abxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxostředky obrany; v minulosti
byla tato otázka obzvlášť aktuální u ručení (viz právní věty). Ani rozdíly v míře
práv a povinností
mezi daňovými subjekty x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxto kategorií osob zúčastněných na správě daní.
xxxxxxxx
K odst. 2 [Zásada spolupráce]
Zák. o správě daní a poplatků v § 2 odst. 9 stanovoval: „Právem i povinnosxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x
xxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxí obecně závazné právní předpisy.“
Daňový řád je při vymezení zásady spolupráce (součinnosti) stručnější a volí též
jinou
terminologii; konstatujex xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x daňovým
subjektům, daňový řád ji spojuje se širší kategorií osob zúčastněných na správě daní.
Vzájemná
spolupráce se proto týká nejen správce daně a dxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx
xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x x xxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxí všech daňových
subjektů. Nově zvolená formulace již nic o právech a povinnostech neříká a omezuje
se
toliko na konstatování vzájemné spolupráce osob xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxby zúčastněné na správě daní, ale též správce daně. Osoby zúčastněné
na správě daní proto mají právo po správci daně požadovat, aby s nimi spolupracovalx
xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxx xxx xx xxže povinnost osob zúčastněných na správě daní spolupracovat
se správcem daně sahat, a to především v tom smyslu, zda lze povinnosti spolupráce
přisuzoxxx
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxě sankcionovat ukládáním
pořádkových
pokut (§ 247). V této souvislosti je nutno vyjít z toho, že správce daně je oprávněn
svou
pravomoc uplatňovat jenox x xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx
xx správě xxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx
xxx xx
xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx x x xx xxx x xxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxx x x x Ústavy).
Pravomoc
správce daně nelze interpretací rozšiřovat nad rámec toho, co stanoví zákon. Je-li
zákon
v tomto směru objektivně nejasný, je na mísxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xtrany osob zúčastněných na správě daní nemůže znamenat, že by jim
správce
daně mohl ukládat nad rámec zákona nějaké další povinnosti; obsahuje toliko pxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxx xxxčovací]
Správce daně je povinen umožnit osobám zúčastněným na správě daní uplatňovat
jejich práva. Tato zásada je samozřejmá a její oporu lze hledat x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxa klást na to, aby možnost realizace subjektivních
práv nebyla pouze zdánlivá, ale skutečná. Např. stanoví-li správce daně daňovému
subjektu
určitou xxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxtněná na
řízení
určitý úkon vadně, je nutno dát jí příležitost vadu odstranit atd.
Správce daně je povinen poučit osoby zúčastněné na správě daní, staxxxxxxx xx xxxxx
xxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x x xx xxxxx xx x xx xxxxx
xx
x xx xxst. 6, § 89 odst. 3, § 96 odst. 4, § 102 odst. 1 písm. f), § 112 odst. 2,
§ 180 odst. 1,
§ 195 odst. 2 písm. h) nebo v § 208 odst. 3 písm. c). V těchto případech je také
zxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxlze předem schematicky stanovit, kdy má správce
daně
povinnost poučení poskytnout, a kdy nikoliv; základním vodítkem by měla být úvaha,
že
osoba zúčasxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x x x xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xx
xxxxx
správce daně zúčastnila řízení, právo na náhradu tam uvedených nákladů, přičemž tento
nárok musí pod sankcí uplatnit u správce daně a doložix xxx xx xxxx xxx
xxx xxx xxx
xxxxxxx xxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxnci třetí osoba nevěděla, případně proto, že
vůbec nevěděla
ani o svém právu na náhradu nákladů; je proto povinností správce daně třetí osobu
poučit
o toxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
prekluze
x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxostí představuje
nevhodné chování a lze proti němu brojit stížností dle § 261. Nelze však dovozovat,
že by
kupř. daňová kontrola, při níž se pracovník spxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxupu,
plynoucího již z ústavního pořádku, že v případě pochybností je nutno se přiklonit
k výkladu právního předpisu, který je příznivý daňovému subjekxxx
xxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxx6 Sb., které anulovalo právo daňového ručitele domáhat se ochrany
svých práv proti
výzvě k úhradě daňového nedoplatku odvoláním, eventuálně následně xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxx x6 odst. 1 a odst. 2 Listiny.
Prostřednictvím institutu odvolání proti výzvě k úhradě daňového nedoplatku nelze
dosáhnout účinné
nápravy všech situaxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx
xxxxnný“ ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně
lidských práv a základních svobod.
Pokud má ručitel totožnou povinnost jako dlužník zaplatit daňový nedoplatekx xxxxx
x xxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxoru s čl. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny.
(ÚS, nález ze dne 29. 1. 2008,
sp. zn. Pl. ÚS 72/06)
Čl. 96 odst. 1 Ústavy zakotvuje jako jednu z klíčových zásad fungovxxx x xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx x xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxení účastníků soudního řízení co do práv, jež účastníkům určitého typu řízení
přiznává právní
řád. Z této zásady lze mj. dovodit, že pro určitý typ řízenx xxxx xxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx xx xro různé typy řízení lišící se svým předmětem může zákonodárce
stanovit různý
rozsah procesních práv a povinností. Jinými slovy rovnost účastníků řízxxx xx xxxxx
xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxak nepřípustné, aby rozlišovacím kritériem byl namísto předmětu řízení účastník
sám ? byť např. definovaný svým procesním postavením v jakémkoliv xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxetovat tak, že jde o princip zaručující rovná procesní práva
a povinnosti konkrétních
účastníků v konkrétním řízení. Tím se toto ustanovení Listiny oxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxx xx xxxxx x
xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxx xx
xxx xxx xx xxx3, sp. zn. Pl. ÚS 19/02)
Ústavní zásadu rovnosti, v právech zakotvenou v čl. l Listiny, nelze pojímat absolutně
a rovnost chápat
jako kategorii x xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxcké ústavy, požadující
pouze odstranění
neodůvodněných rozdílů (nález Ústavního soudu ČSFR uveřejněný pod č. 11 Sb.rky usnesení
a nálezů ÚS
ČSFR). Záxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxovůle, neplyne z ní však, že
by každému muselo být
přiznáno jakékoliv právo.
abstrakxxx
(ÚS, nález ze dne 5. 11. 1996, sp. zn. Pl. ÚS 6/96)
Kategorie rovnosti, zakotxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxciálním procesu
plní tyto
hodnoty funkci spíše jen ideálně typických kategorií vyjadřujících cílové představy,
jež se nemohou zcela
krýt se sociální xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx xx xxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxxx xrincipem teprve v
cíli společenského a historického
vývoje, v rámci tohoto vývoje lze však na její důsledné dodržování apelovat jen v
určitých mezích.
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx xxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx Každá rovnost ve společenském dění může
proto být jen rovností
„na pochodu“, vývojovým tvarem, jehož nepřetržité oscilování v oblasti kontinua napětx
xxxx xxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx
x xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xákladních datech, jinak vzhledem k tendencím jejího extenzivního
a intenzivního
nárůstu se úsilí o její etablování může ocitnout na hranici, kterou lxx xxxxxxxxx
xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxekventně do vztahů se svobodou, s níž se vzájemně podmiňuje a ocitá na bázi jak
vzájemné podpory,
tak i konfliktu. Tak jako krajně egalitářské požadavky xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xx xxx x xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx
xxxxx xxxxxxxxní základních
lidských práv, jež svou povahou přečnívají nad „politikou každodennosti“. To proto
také znamená,
že nerovnost v sociálních vztazích, mxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxvidla
děje tehdy, je-li s porušením
xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx x xxxl. Listiny, práv národnostních a etnických
menšin podle čl. 24
a násl. Listiny apod. Zatímco totiž svoboda je obsahově dána přímo podstatou jednotlivxxx
xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx
xxx xxx xxx xx xxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxobnou povinnost jako dlužník (tj. povinnost zaplatit daňový
nedoplatek,
čímž se u něj zmenší majetková sféra stejně jako u dlužníka zaplacením daně), xxxx
xxx x xxxxxxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxžník). Okolnost, že ručitel není daňovým subjektem, je nerozhodná;
řízení o jeho
žádosti o prominutí daně nelze v tomto případě zastavit podle § 27 písmx xx xxxx
x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
x xxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx x xsou-li splněny podmínky předepsané tímto ustanovením, je finanční
ředitelství povinno jeho
žádosti vyhovět.
(NSS, rozsudek ze dne 26. 10. 2005, čj. 1 xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxx xxxx
x xxxxx xx
xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxx
xrgány činit pouze to, co jim zákon výslovně umožňuje; z této maximy pak plyne, že
při ukládání a vymáhání
daní dle zákona (čl. 11 odst. 5 Listiny), tedy při xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx
x svobod ? tedy v případě
pochybností postupovat mírněji ().
xx xxxxx
in dubio mitius
(ÚS, nález ze dne 15. 12. 2003,
sp. zn. IV. ÚS 666/02)
Povinnost i právo daňovéxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx x xxxx x xxrávě
daní a poplatků). Není
tedy rozhodné, zda se tak děje v rámci vytýkacího řízení nebo při daňové kontrole,
ani to, zda je takové právo
v ustanovení zvlxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxně náleží i bez výslovného
odkazu v § 16 odst. 4
citovaného zákona.
xxxxxxxxx xxxxxx
(NSS, rozsudek ze dne 23. 11. 2004, čj. 5 Afs 14/2004-60, č. 1021/2007
xxx xxxx
xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxědkům otázky, je taková svědecká výpověď
důkazem pořízeným
v rozporu se zákonem [§ 2 odst. 9 a § 16 odst. 4 písm. e) zák. o správě daní a poplatků].
(KS v Brnxx
xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx
x xxxxx xx
xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxva od možnosti toto
právo vykonávat
je oblíbeným trikem totalitních států, který používají při schovávání zvůle a bezpráví
za formální fasádu
práva. V xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxx xx xxx xx xxx xxxxx
xxx xxx xxx xx xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxí v oblasti veřejné správy jsou
v převážné většině
právní laici, na nichž nelze vyžadovat, aby své žádosti formulovali zcela pregnantně
a pojmenovávalx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxptovat užívání běžného neodborného jazyka
ze strany uživatelů
veřejné správy. Pokud jsou výrazy z oblasti běžného jazyka nedostatečné, vzbuzující
pxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx
xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx Platí totiž zásada, že podání je nutno vždy posuzovat
podle jeho skutečného
obsahu (k čemu směřuje), nikoliv formálního označení (§ 19 odst. 2 správníhx xxxx
x xxxx xxxxx x xx xxxxx x
xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxx x x xxxxx x x
x x xxxxxxxxx xádu z roku
2004, odrážejí principy dobré správy, které jsou aplikovatelné jednak v horizontální
rovině mezi vykonavateli
veřejné správy navzájem, jxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxci,
mají se tím samozřejmě
na mysli prostředky nejvhodnější pro uživatele veřejné správy, nikoliv pro správní
orgán.
(NSS, rozsudek
ze dne 11. 9. 2008, xxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x x xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x x
xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x 88 odst. 6 - odepření podpisu zprávy o daňové kontrole, § 89 odst. 3 - podmínky postupu
k odstranění
pochybností (lhůta k odstranění pochybností), § 96 xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx
x xxx xxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx na náhradu
nákladů, § 112 odst. 2 - vady odvolání, § 180 odst. 1 - výzva k prohlášení o majetku,
§ 195 odst. 2 - obsah
dražební vyhlášky, § 208 odst. 3 - prxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx x xxx x
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx x xxxt. 3 Ústavy - zásada legality; čl. 2 odst. 4 Ústavy - zásada vše je dovoleno,
co není zakázáno; čl. 96 odst. 1 Ústavy - rovnost účastníků řízení; čl. 1 Lisxxxx
x xxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxx
xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxí povinností na základě
zákona; čl. 11 odst. 5 Listiny - stanovení daní a poplatků zákonem; čl. 37 odst. 3
Listiny - rovnost
účastníků řízení
Literxxxxxx
xxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx
xxxxx x
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxx x
xxxx POLYGON,
2006.
xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxhlosti řízení. Povinnost postupovat bez zbytečných
průtahů stíhá správce daně, přičemž obecnou ochranu při jejím porušení obsahuje ustanovení
o ochxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xprávce daně k provedení úkonů pro různá řízení společně v případě, že
je tento postup z hlediska správy daní hospodárný. Pravidelně dochází ke společnéxx
xxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx daňových řízení.
K odst. 1 [Zásada rychlosti]
Každé řízení má trvat jen po tu dobu, po kterou to vyžaduje jeho účel. Není jistě
možné požadovat, aby všxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxrétních
otázek důležitých pro vydání rozhodnutí a možnostem dosáhnout toho dostupnými procesními
postupy a také v neposlední řadě chování účastníků xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xízení či postupů při správě daní a odůvodní i jejich nezbytnou délku.
Naproti tomu rychlost řízení by neměla být ovlivněna nedostatečností na straně
xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxx
xxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx věcí státu, jak si
uspořádá
soustavu svých orgánů, její podobu institucionální, personální i procesní, kritériem
je pouze
to, aby nikomu nevznikaly pxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxlivňovaly
takové jevy, jakými jsou složitost a nepřehlednost zákonodárství a jeho časté změny,
nedostatečné personální vybavení správce daně, nekvxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxn“ množstvím řešených věcí nebo jaké je jeho materiální a technické
zázemí.
Povinnost správce daně postupovat bez zbytečných průtahů vyjádřená v koxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxv. principů dobré správy.
Jedním
z nich, bezesporu univerzálně platných i při správě daní, formulovaným v „desateru
veřejného ochránce práv“ je princxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxx xež je obvyklé, úřad o tom osobu vždy vyrozumí, xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx se úřad rozhodnout ještě před ukončením tohoto souvisejícího
řízení. O svém postupu ve věci uvědomí včas úřady, pro které je výsledek jeho řízení
důležxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxx aby bylo dosaženo jeho účelu.
Zásada rychlosti má svůj základ v ústavním pořádku. Článek 38 odst. 2 Listiny stanoví,
že každý má právo, aby jeho věc byxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxh práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., srov. čl. 6 odst. 1 Úmluvy).
Tato
platí pro všechny orgány veřejné moci a znamená, že řízení má trvax xxx xxx xxxxxxx
xxx xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxx
xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxípady, kdy dochází k porušování zmíněné ústavní
zásady
a vzniku zbytečných průtahů, jejichž důsledkem může pak být i odpovědnost za vzniklou
škodu
způxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxonu veřejné
moci).
kautela
Délka řízení je konkretizována na více místech zákona lhůtami, většinou pořádkové
povahy, vyjádřenými neurčitými právními pojxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx
x x
xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx x xx xxxxx x x xxnámení úřední osoby o vlastní podjatosti), „ihned“ (srov. např.
§ 167 odst. 2 a 3 -
úhrada zajišťované daně, hrozí-li prodlení), „včas“ (srov. např. § 96 xxxxx x x xxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x
xxx xxxxx x x
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxcímu orgánu). Častěji zákon stanoví přímo pořádkové lhůty
v kalendářních
nebo pracovních dnech, v měsících nebo i v letech. K přehledu všech lhůt srov. xxxxxxx
xx xxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx
xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx v úzkém slova smyslu, ale i na
jakékoliv
jiné postupy správce daně v tomto řízení i mimo něj (srov. § 91, 134).
Nedodržení lhůt pořádkové povahy sice nenx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxání do 30 dnů ode dne, kdy bylo podáno), ale zakládá zbytečné
průtahy spočívající buďto v nečinnosti, nebo v nepřiměřené délce řízení. Osoba zúčastněná
xx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx x x xxxxxxx xxxx xxxinností).
Může též
po bezvýsledném vyčerpání tohoto prostředku volit cestu soudní ochrany svých veřejných
subjektivních práv podáním žaloby na nečixxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx
x xxxxx
xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxcem daně) za nesprávný úřední postup (srov. § 13 odst. 1 zákona o
odpovědnosti
za škodu způsobenou při výkonu veřejné xxxxxx
x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxně je postupovat při správě daní tak, aby nikomu nevznikaly
zbytečné
náklady. Užitím pojmu „nikomu“ je vyjádřen požadavek účelných a hospodárných
posxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xostup správce daně
však
nesmí být na újmu osobám zúčastněným na správě daní tak, aby byly omezeny na svých
právech (srov. rozsudek Vrchního soudu v Praze xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx x x xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xříklad zde umožňuje (fakultativně) konat úkony pro různá řízení
společně. Limitem účelnosti však zůstává požadavek zákonného postupu v jednotlivýcx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx. Tomu musí odpovídat i uspořádání
a obsah spisu, případně rozhodnutí vydaného na základě takto provedených společných
úkonů. Přezkoumatelným způsoxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxy zdrženlivosti
a přiměřenosti (srov. § 5 odst. 3), podle níž má správce daně šetřit práva a právem
chráněné
zájmy osob zúčastněných na správě daní v soulxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxout cíle správy daní.
Zákon umožňuje konat úkony pro různá řízení společně. Různá řízení se budou zpravidla
týkat téhož daňového subjektu (např. proxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxomě jiného bylo možno jen obtížně dodržet povinnost mlčenlivosti.
Připuštění konání jednotlivých úkonů společně pro více řízení je nutno i při respxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx aby společně byl pro různá řízení
konán celý proces dokazování nebo jeho formalizovaná část v podobě daňové kontroly.
Případné výhrady ke zvolenému poxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx, zda došlo ke stavění lhůty k uzavření vytýkacího řízení ve smyslu
pokynu Ministerstva
financí D-144, o stanovení lhůt pro uzavření vytýkacího řízeníx xx x xxxxxx xxxxx
xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxními,
existenci povolení Ministerstva financí k prodloužení lhůty apod.), ale též splnění
materiálních podmínek.
Dožádání samotné i způsob, jakým jx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx
xx xxx xxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx x xxxxvě daní a poplatků) je správce daně povinen v souladu
s pokynem
Ministerstva financí č. D-144 ukončit nejpozději do dvanácti měsíců od jeho zahájení,
nexxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx
xx xxxxx xxx x
xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx x xxxxxdění daňové kontroly (§ 16 zák. o správě daní a poplatků) může
být podle okolností
nezákonným zásahem, proti kterému je možno podat žalobu podle § 82 a násxx xx xx
xx
xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xx xx ř. s.). Tímto právním prostředkem jsou námitky
podle § 16 odst. 4 písm. d) zák. o správě daní a poplatků.
III. Lhůta pro podání takové žaloby (§ 84 s. ř. s.) xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx
xx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxtí
lhůty pro vyřízení námitek.
IV. Nestanoví-li daňový řád lhůtu pro vyřízení námitek, užije se o délce této lhůty
iuris ustanovení § 4x xxxxxxxxx xxxxx
per analogiam
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx
xx xxxxx xxx x
xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xinisterstva financí č. D-144 z roku 1996, o stanovení
lhůt pro uzavření
vytýkacího řízení (§ 43 zák. o správě daní a poplatků), správní praxe spočívajícx
x xxxx xx xxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxu libovůle a neodůvodněně nerovného zacházení (čl. 1 věta
první Listiny), že pro
správní orgán je takováto správní praxe právně závazná.
(NSS, rozsudex xx xxx xxx
xx xxxxx xxx x xxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx
xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx
xxxxxxly
[zejména § 16 odst. 4 písm. c) a f) zák. o správě daní a poplatků] musí být přiměřená
rozsahu prověřovaných
skutečností.
(NSS, xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxx xxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx x x xxxxx x x x xx
xxxxení s § 16 odst. 1
větou druhou zák. o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 255/1994 Sb., plyne,
že správce daně musí při
daňové kontrole postupovat účxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx dobu a jednotlivé
kroky daňové
kontroly musí po sobě následovat v přiměřených časových intervalech.
(NSS, rozsudek
ze dne 9. 12. 2004,
čj. 7 Afs 22/2003xxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxze proto přijmout názor správního orgánu, rozhodujícího
o odvolání
(rozkladu), že s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení není účelné rušit prvostuxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xylo přiznáno teprve vydáním rozhodnutí v prvém stupni.
(VS Praha,
rozsudek ze dne
23. 10. 1998, čj. 7 A 157/95-46, č. 534/1999 SJS)
Zák. o správě daní a poxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxx
x x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxost by
byla dána jen tehdy,
pokud by správce daně ve vytýkacím řízení nekonal vůbec, anebo sice konal, ale bezdůvodně.
(MS Praha,
rozsudek ze dne 24. 2. 20xxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxx x xxxxxx x xx x xxxxxxx
xxxx xxxinností, § 77 odst. 2 - námitka podjatosti, § 91 - zahájení řízení, § 96 odst.
5 - práva daňového subjektu v souvislosti s výslechem
svědka, § 113 - posxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
x xxx xxxxx x x x x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxx xxxxx 1 a 3
- neúčinnost zajišťovacího
příkazu a ukončení účinnosti, snížení zajišťované částky
Související předpisy:
čl. xx xxxxx x xxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x
xx xxxxx x xxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxci; § 79 a násl. s. ř. s.
Mezinárodní předpisy:
Literatura:
Jarešová,
Jx
xxxxxx xxxx xxxx xx
xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxx
xx xx
xxxxx
xx xx
xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx
xx
xxxový řád, část IV.
Lhůta pro stanovení daně a lhůta pro placení daně.
Daňový expert,
č. 4,
2010,
s. 2.
Jarešová,
J.
Daňový řád, část III.
Lhxxxx
xxxxxx xxxxxxx
xx xx
xxxxx
xx xxx
xxxxxx
xx
xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxx
xx xx
xxxxx
xx xxxxxx
xxxxxxxx
x.
Fikce právního aktu, devoluce a podobné právní instituty - recept proti průtahům ve
správním řízení?
Správní právo,
č. 5,
1999,
s. 280.
xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx
xx xx
xxxxx
xx xxxxxxxx
xZjišťování skutkového stavu a rozhodování)
Josef
Baxa,
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2010.
Z důvodové zprávy:
Odst. 1 stanoví pro daňxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx
xx xxxxx
xoužít, aby byl co nejvíce prokázán skutkový stav. Při hodnocení důkazů vzešlých
z procesu
dokazování (§ 92) není správce daně vázán žádnými předem stanxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx podle volného uvážení správce daně.
Odst. 2 stanoví správci daně dbát na to, aby bylo rozhodováno ve skutkově shodných
případech obdobně. Jde o promítxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx
xxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxsti
Nejvyššího správního soudu.
Odst. 3 zakotvuje zásadu materiální pravdy v daňovém procesu tím, že pro
správu daně je výlučně skutečný xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx
xkolnost rozhodná pro správu daní. Důkazní břemeno k uplatnění této zásady nese správce
daně. Rozsah této zásady vedle formálního zastření konkrétníhx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx
x xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxodněné chování, ze kterého vyplývají jednotlivé
skutečnosti a právní úkony, je definováno v jednotlivých hmotněprávních zákonech
jako předmět
daněx
relevantní
x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxov. např. § 2 odst. 6 tr. řádu, § 132 o. s. ř.). Volné
hodnocení
důkazů znamená, že neexistují žádná pevná pravidla, která by určovala míru důkazů
potřebnýxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x pravdivosti důkazů
představuje
konečnou syntézu, k níž dochází xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xx xxxx xxutečnosti a důkazy a v neposlední řadě též souladu s poznatky praxe správce
daně
v jiných srovnatelných případech.
Hodnocení důkazů je závěrečnou fáxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxx xx xxxžijí příslušné hmotněprávní a procesní normy potřebné pro rozhodnutí.
Provedené důkazy samy o sobě ještě netvoří skutková zjištění. Úplnost dokazovxxx
xxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxřit z hlediska jeho závažnosti,
zákonnosti a pravdivosti (věrohodnosti), učinit závěr o úplnosti provedeného dokazování
či potřebě dokazování doplxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxedmětu
dokazování, jinak vyjádřeno upotřebitelnost důkazu pro zjištění skutkového stavu.
Vypovídá
o tom, do jaké míry konkrétní důkaz vzhledem ke svxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx, typicky pro správné stanovení daňové povinnosti,
v opačném případě jde o důkaz nevýznamný, neupotřebitelný.
Zákonnost důkazu znamená zjištění, xxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx x odpovídajícím stádiu řízení a za plného respektování procesních práv
osob zúčastněných na správě daní. Zjištění nezákonnosti v postupu znamená nepoxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xvědka, aniž by předem vyrozuměl
daňový subjekt o konání výslechu, možnosti se jej účastnit a klást svědkovi otázky.
Pro použitelnost
takového důkazu jx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxcí lze považovat
za existující a prokázané v souladu se skutečností. Věrohodností se rozumí míra pravdivosti
důkazu, jeho důkazní moc. Často je obtížnx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxx
xxxx xxxovnat jejich obsah a vzájemné vazby, a teprve v komplexu pak učinit závěr
o věrohodnosti a pravdivosti.
Je třeba zdůraznit, že hodnocení důkazů se týkx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxzána, ale není právně významná. Podobně zákonnost pořízení důkazů,
tzn. posouzení zákonného postupu jeho získání (vyhledání, zajištění, provedeníxx
xxxxxx xxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx
xx xxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxch zásad jednotlivě a v souhrnu s ostatními),
či nikoliv.
Volné hodnocení důkazů je postaveno na vnitřním přesvědčení správce daně, v žádném
případě xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xx xxxx
xkolnostem případu. Při hodnocení důkazů se v praxi používají především analytické
a syntetické
metody, často ve spojení s indukcí a dedukcí. Závěr sprxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxý závěr učinit, může to být proto, že dokazování zůstalo neúplné,
pak
je v něm třeba pokračovat. Není-li to možné z důvodu neexistence dalších důkazů nebx
xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxx
xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxak nebude moci být podkladem pro správné
stanovení daně.
Vnitřní přesvědčení ústící do zhodnocení důkazů musí správce daně přesvědčivě a
přezkoumaxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xůkazních prostředků
(důkazů). Obsahově jde vlastně o odůvodnění, které ve srovnatelných správních i soudních
řízeních je pravidelnou součástí vydáxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x
xx xx xxx
x xxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxůvodňována až do nedávné doby nebyla (ke změně srov. § 32 odst. 3 zák. o správě
daní a poplatků, ve znění novely č. 304/2009 Sb., s účinností od 1. 1. 2010). Nxxx
xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxe, což v praxi bude nejčastěji
rozhodnutí
(srov. § 102 odst. 3, 4) nebo zpráva o daňové kontrole (srov. § 88 odst. 1).
Povinnost přihlédnout ke všemu, co xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx
xx xxx
xxx xxxxxx xx xxxxxěch, či neprospěch daňového subjektu, a žádné důkazy neopominout,
či
dokonce vědomě nezatajit. Stranou věcného hodnocení tak zůstanou pouze důkazy nxxxxxxxx
xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxvněž odůvodněno.
Součástí hodnocení důkazů je i závěr a odůvodnění o tom, proč nebyly provedeny
důkazy další, jejichž existence vyšla najevo, či dokxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxným nebo o objektivní neproveditelnosti navrhovaných důkazů.
Nesprávný by byl ovšem postup správce daně, který by odmítl provést navrhovaný důkaz
s oxxxxxxxxxxx xx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
x xxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxx podrobnostem o hodnocení důkazů srov. zvlášť § 92 odst. 7 a komentář
k němu. K rozlišení pojmů „dokazování“, „pramen důkazu“, „důkazní prostředek“
a „dxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx
x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x x xxxxx x x
x xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx a byl již v předchozí době přes
absenci
jeho legislativního vyjádření tak jako tak dovozován judikaturou. Souvisí s rovným
přístupem
k osobám zúčastněxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxé
očekávání“, „oprávněná důvěra v právo“, „zákaz překvapivých rozhodnutí“, „ustálená
rozhodovací praxe“ apod. Legitimní očekávání nepůsobí v horixxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx
xx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xráva, jejichž aplikací a interpretací je nutno
tomuto
právu poskytovat ochranu. Povaha materiálního právního státu vyzařuje rovněž s ním
spjatou
maxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx
x xxxxx
xxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxx
x xxxxxxx xxxxx xx xxvodné očekávat od veřejné moci, že bude postupovat jen
na základě zákona a zákonným způsobem, nebude jednat svévolně, nýbrž stabilně, předvídatelně
a x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxazné, že
orgány
veřejné moci postupují spravedlivě a hledají věcně správná a rozumná řešení, chovají
se vůči
adresátům práv a povinností slušně a vstříxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx
xxxxxxx xxx, aby garantovala dodržování a prosazení objektivního práva, ochranu veřejných
i soukromých subjektivních práv a v případech jejich porušení rychlé x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxaxí. Správní praxe zakládající legitimní očekávání je ustálená,
jednotná a dlouhodobá činnost (případně i nečinnost) orgánů veřejné správy, která
oxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxx xxxxxxxvání skutkově shodných
nebo
podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Požadavek stejného rozhodování ve
stejných
věcech zakládá legitimní oxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxí
tak z principu rovnosti a zákazu diskriminace, jehož důsledkem je předvídatelnost
jednání
a rozhodování. Adresáti práv a povinností sice nemají nárxx xx xxx xxx x xxxxxx xxxx
xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxídatelným a postup a výsledek byly odůvodněny racionálním
způsobem.
Ochrana jednání učiněného v důvěře v právo předpokládá, že právnická nebo
fyzixxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx
xxx
x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxřejné moci, včetně
praxe
správních úřadů a výkladu práva správními soudy. Takováto konstantní správní praxe
a na ni případně navazující rozhodování sxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxx
xxxxxx
x xxxxxxxxxxm smyslu, součást příslušné interpretované právní normy, od níž se odvíjí
ochrana důvěry adresátů právních norem v právo.
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxné subjekty mají
možnost se s ní seznámit a je řádně odůvodněna závažnými okolnostmi. Jinak řečeno,
přehodnocení
ze strany správních úřxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxx x xxxenzitu tohoto zásahu je nutno posuzovat vždy v každé individuální situaci.
změny správní praxe závisí na otázce, do jaké míry mohl adresát xxxxx xxxxxxx
xxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxbost a určitost správní praxe, význam
daného
výkladu práva pro adresáty právní normy, změnu právních předpisů s danou správní
praxí
souvisejících a evxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxx x xxteriálním
smyslu). V každém případě ovšem platí, že změna dlouhodobé správní praxe nebo správní
judikatury se, za nezměněného stavu právních předpisxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxévolně.
interpretace
Legitimita
Zákon zakazuje rozdílné rozhodování ve skutkově shodných nebo podobných
případech. Každý případ má sice v sobě svou jedinečnost a jeho řešexx xxxxxxx xx
xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxolečných rysů. Předvídatelnost tedy znamená,
že pokud byla určitá věc rozhodnuta za určitých podmínek určitým způsobem, má být
při
relevantních skutxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxčný význam zejména v oblasti správního uvážení,
tedy tam, kde správce daně má zákonný prostor pro vlastní úvahu jak rozhodnout.
Jeho úvaha však nemůže bxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxáno
různými principy, mezi jiným i legitimním očekáváním, které vlastně vytvářejí přesnější
kritéria
pro rozhodování a nahrazují chybějící určení rxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx
xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxeužije, půjde o nezákonné rozhodnutí, a musí být předepsaným
způsobem zrušeno, ať už v řízení daňovém, či později v řízení soudním.
Princip legitimnxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxvy
daní a jejích orgánů na celou tuto soustavu. Ostatně k postavení nadřízených orgánů
patří
nejen přezkumná činnost spočívající v procesním rozhodovxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xoudu a správních
soudů v čele s Nejvyšším správním soudem. Ustálená vrcholných soudů představuje
ve svém materiálním rozměru právní normxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxování ustálené judikatury
i soudy samotnými je posuzováno jako jurisdikční libovůle, která porušuje principy
spravedlivého
procesu.
xxxxxxxxxx
judikatura
Judikatura
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxx, odchylný postup, a tyto důvody byly v odůvodnění rozhodnutí rozvedeny,
lze takovýto postup, kdy závěry takového rozhodnutí vybočují z ustálené judixxxxxx
xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xakovýto postup porušuje
princip
oprávněného očekávání, právní jistoty a předvídatelnosti.
V souvislosti s postupným rozšiřováním právního prosxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx
x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxvní a soudní praxi vzniklou aplikací a interpretací
unijního
práva jeho orgány, na prvním místě Soudním dvorem Evropské unie, a to zvlášť
v oblastech, kxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx
x xxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xravdy (opakem je formální pravda) je v daňovém procesu vyjádřena
obsahově shodně s předešlou úpravou (srov. § 2 odst. 7 zák. o správě daní a poplatků).
Znxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxdně právní skutečnosti
rozhodné
pro správu daní. K uplatnění této zásady správce daně přistoupí za situace, kdy neakceptuje
úkon činěný osobou zúčastxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x x x xxxxxxx
xxxxxx xxxx xx x xěj nutno vycházet. Obecnějším pojmem jsou právní skutečnosti, které
lze obecně definovat jako skutečnosti působící na základě zákona právní následkxx
xxxx xx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xytvoření díla hmotného nebo nehmotného
a konečně právotvorné neboli rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu
oprávněn ého rozhodovat o obxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxí
stavy.
xxxxxxxxxx
konstitutivní
xxxxxxxxxx
Právní úkony jsou definovány jako projevy vůle směřující ke vzniku, změně nebo
zániku (zrušení) práv a povinností nebo ke xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxmisivně). Komisivní úkony se dále člení na výslovné (ústní, písemné),
konkludentní (posunky, gesta, různá jednání) a mlčky učiněné. Mlčení však bez dxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x
xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx konkludentních úkonů).
Dělení právních úkonů lze učinit podle různých kritérií. Nejčastěji se používá dělení
na jednostranné, dvoustranné a vícexxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxé
a nepojmenované apod.
Náležitosti právních úkonů jsou nutné k tomu, aby úkony působily právní následky.
Základními náležitostmi jsou náležitostx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx
x xxxxxxx
xxxxxm (srov. § 38 obč. zák.). Úkon osoby nezletilé, zbavené nebo omezené k právním
úkonům činí tento úkon neplatným stejně jako úkon osoby, která má sice plnox xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x vážnost a zároveň nejednání
v omylu nebo v tísni. Nedostatkem svobody vůle je především jednání pod nedovoleným
nátlakem, a to fyzickým donucením nebo xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxx xxxx xxx
xxxxxxxxx xde o právní úkon neplatný (srov. § 37 obč. zák.). V praxi se lze nejčastěji
setkat
s právními úkony simulovanými (předstíranými), kde jeden či oba účastnxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxytují i úkony dissimulované (zastřené),
kdy předstíraným (simulovaným) právním úkonem je zakrýván jiný právní úkon míněný
vážně. Tak tomu bude v přípxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxa
je
úkonem simulovaným a darovací smlouva úkonem dissimulovaným. Předstíraný úkon bude
posuzován jako neplatný, zatímco zastřený úkon jako platný, xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x
xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxjádřeno má tedy platit to, co účastníci právního vztahu
chtěli
a zastírali, nikoliv to, co nechtěli a předstírali.
Vůle musí být prosta omylu (srov. § xxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxx xxsí druhý z účastníků vyvolat nebo o něm přinejmenším se zřetelem
ke všem okolnostem alespoň vědět. Omyl v pohnutce k neplatnosti úkonu nepostačuje.
Txxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx nebo o něm věděl.
Aby
šlo o důvod k odstoupení od smlouvy, musí zároveň (kumulativně) dojít k úkonu za
nápadně
nevýhodných podmínek (zjevný nepoměr vzájxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxle povahy může
jít o úkon
relativně neplatný, absolutně neplatný nebo o úkon jen zdánlivý. Pokud jde o formu,
může
být stanovena zákonem nebo smluvně. Jexx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx x xx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx
xsrov. § 37 odst. 2, § 39 obč. zák.). Možností se rozumí možnost plnění, je-li plnění
nemožné,
jde o právní úkon neplatný, nemožnost plnění však musí existxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x x9 obč. zák.). Rozpor se zákonem znamená zákaz
vzniku takového úkonu nebo zákaz plnění takového úkonu, případně rozpor obsahu či
účelu
úkonu se zákonem. x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxrý
není
v přímém rozporu se zákonem ani jej neobchází, ale je nežádoucí z hlediska mravních
zásad,
z nichž společnost vychází.
Obsah právních úkonů lzx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx absence způsobí neplatnost právního úkonu, složky pravidelné, které se vyskytují
obvykle, ale pro platnost úkonu nejsou rozhodující, a složky nahodxxxx xxxxxx xx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxu činí závislou na nejisté skutečnosti, o
níž v době,
kdy je úkon činěn, není účastníkům známo, jestli v budoucnu nastane, případně kdy
nastane
(srov. § 3x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxtanovení v právním
úkonu může být i stanovení doby (doložka času), které se podobá podmínce, ale čas
je jistou
skutečností, a příkaz () u bezplatnýxx xxxxx xxxx xxxxxxxx
modus
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxst jednostranně odstoupit od smlouvy.
Absolutní neplatnost právního úkonu nastává bez dalšího přímo ze zákona, není třeba
ji
žádným rozhodnutím prohxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx
xxxxxdá
bezdůvodné obohacení. Absolutní neplatnost nemůže být nijak zhojena ani dodatečným
schválením (ratihabicí) ani nemůže konvalidovat dodatečným xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxý. Neplatnost nastává teprve v situaci, kdy se
neplatnosti
druhý z účastníků dovolá (srov. § 40a obč. zák.), pak ovšem neplatnost nastává od
počátku
(xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx promlčuje ve třech letech ode dne uskutečněného věcného plnění.
Od je třeba odlišovat tzv. konverzi neplatného právního úkonu (srov.
§ 4xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x x xxxxx xxxxxx xxxxxtnosti nejsou dány. Tento
druhý
právní úkon je platný za předpokladu, že je z okolností zřejmé, že taková by byla
vůle jednající
osoby, kdyby o neplatnosxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
úkonů učiněných s úmyslem zkrátit uspokojení vymahatelné pohledávky věřitele blíže
srov. § 42a obč. zák. Jednostranné odstoupení od smlouvy přicháxx x xxxxxx xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxx
ex xxxx
xxxxxxxxxx
konvalidace
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxi prokazuje správce daně,
chce-li vyvrátit daňové tvrzení daňového subjektu [srov. § 92 odst. 5 písm. d)].
Jde o skutkové
zjištění, k němuž je nutno dospxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx xxxx
xxxx, a bez dalšího z tohoto tvrzení vyvodil daňové důsledky v podobě např. doměření
daně.
Provedené důkazy je nutno zhodnotit, vyvodit z nich skutková zjišxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxčují závěru jinému o skutečném obsahu právního
úkonu nebo jiné skutečnosti.
Od předstírání, zakrývání a obcházení zákona je nutno odlišit zneužití xxxxxx xxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx x xxx x07/2004-48). Zneužitím práva
je situace,
kdy někdo vykoná své subjektivní právo k neodůvodněné újmě někoho jiného nebo
společnosti; takovéto chovánxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx
chování zároveň dovolené a zároveň nedovolené; vzhledem k tomu, že ze zásady vyplývá, že zákaz zneužití práva je sxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxto soud neposkytne ochranu.
lex
specialis
derogat legi generali
Právo je jedním ze společenských normativních systémů; je tedy nerozlučně spjato
s existencí společnosti, kterou svým xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxx x xxbec její řádné fungování. Aby společnost nebyla pouhým souhrnem autonomních
individuí, sledujících výlučně své vlastní zájmy, potřeby a toliko svůj xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx řád nemůže být hodnotově neutrální, ale musí obsahovat, chránit
a prosazovat alespoň hodnoty, které umožňují bezporuchové soužití jednoho člověka
s xxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx chování, tedy takové vzorce,
které
slouží k rozumnému uspořádání společenských vztahů. To je příkaz nejen pro zákonodárce,
ale i pro adresáty právnícx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxho
předpisu, který takové uspořádání vztahů ve společnosti respektuje.
Výklad, který by - při existenci několika různých interpretačních alternaxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxstující právo, a to z toho důvodu,
že se příčí
základnímu smyslu práva. Ostatně odedávna platí, že znát zákony neznamená znát jenom
jejich text, ale předxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx
k ničím
neodůvodněné újmě společnosti, tj. konec konců jejích členů) představuje materiální
korektiv
formálního pojímání práva, prostřednictvím nxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
životní situace, které mohou za jeho účinnosti nastat. V důsledku toho se může přihodit,
že určité chování formálně vzato - ve skutečnosti ovšem pouze zxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxivé, neboť v rozporu s určitými základními hodnotami
a s rozumným uspořádáním společenských vztahů působí jiným újmu. Takové chování má
potom povahu nxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxo dvora Evropské
unie. V oblasti daně z přidané hodnoty byl pojem zásady zneužívání práva jakožto
zásady
výkladu práva podrobně vyložen v případu Halifxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxax plc, Leeds Permanent Development Services Ltd, County Wide
Property Investments Ltd v. Commissioners of Customs & Excise]. Soud v daném
případx
xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx evropské právo. Proto
se
nelze dovolávat práva tam, kde je toto právo aplikováno podvodně nebo zneužívajícím
způsobem
a kde zdanitelná plnění nejsou uxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xkteré se týkalo práva Evropských společenství) vyložil
následně Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 23. 8. 2006, čj. 2 Afs 178/2005-64,
přístup k poxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx
xxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxké republiky
do Evropské unie, z následujících východisek xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx analýza zákazu zneužití práva musí být v rovnováze se zásadami právní
jistoty a ochrany legitimního očekávání (tyto principy jsou v českém právu na ústxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x x xxx x xxxxx x xxxxxxxxx xroto daňový subjekt má
právo dopředu
vědět, jaká bude jeho daňová situace, a z tohoto důvodu musí mít právo spolehnout
se na prostý
smysl slov právních přxxxxxx x xxxx
xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxňového subjektu mezi osvobozenými
a zdanitelnými plněními může tedy být založena na řadě faktorů, včetně daňového hlediska
ve vztahu k systému DPH. Nexxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxvozování podnikání, aby se minimalizovaly náklady. Na druhé straně taková
svoboda existuje pouze v rozsahu legálních možností stanovených režimem Dxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxům daně. Taková definice musí ovšem
brát
v úvahu zásadu právní jistoty a ochrany legitimního očekávání daňových subjektů.
Rozsah působnosti výkladxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxán pouze v tom smyslu, že právo nárokované plátcem daně je odepřeno pouze, pokud
hospodářská činnost nemá žádné jiné objektivní vysvětlenx xxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx účelem“ realizovaných plnění je získání daňového
zvýhodnění, viz zejména bod 86 odůvodnění tohoto judikátu) a přiznání práva by bylo
v rozporu
se smysxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx
relevantní
xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xx xxxxxxxxxila žádné ochrany na základě zásad právní jistoty a ochrany legitimního
očekávání, jelikož jejím jediným pravděpodobným účelem je podrývat cíle právxxxx
xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xásadu aplikovat tehdy,
pokud
by provozovaná hospodářská činnost mohla mít i jiný účel než jen pouhé dosažení daňového
zvýhodnění. Za této situace by toxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
x xxxxero) účelů příslušné transakce by měl být považován za převažující. To by podle
generálního
advokáta vedlo k neúnosnému stupni právní nejistoty ve vztxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x určitém rozsahu jsou odůvodněny běžnými hospodářskými
účely.
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxrávci daně oproti stanovisku
generálního
advokáta „zmírňuje“, jak bylo výše uvedeno, hlediskem „hlavního účelu“ transakce
nejsou oba právní názory x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x
xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx
xxxl,
který ve srovnání s případnými jinými dalšími jejími účely je natolik neporovnatelně
významnější, že tyto ostatní účely ve své podstatě zastiňuje a xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxz zneužití práva představuje výjimku
z pravidla. Zneužití práva se uplatňuje pouze na úzkou skupinu jasně definovaných
případů
jako poslední záchranxx xxxxx x x xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx třeba
uplatnit,
až když nelze závadnému chování zabránit výkladem právních norem. Stanovením přesných
pravidel by se popřel smysl a samotná podstata xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx
xxxxxxxxx
xxxxxxxí životních situací, na něž nemůže právní norma ve své obecnosti předem
pamatovat. Proto také není možno toto pravidlo přesně kodifikovat, nýbrž je zapxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxzaci práva státu na výběr daní je nutno respektovat práva a právem chráněné
zájmy daňového
subjektu, tedy i právo na objektivně provedené dokazování vexxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
zákonný postup, jehož nedostatky nebyly soudy, které se ztotožnily s právními závěry
finančních orgánů,
napraveny, přičemž se jednalo o závažné poruxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxle a porušením práva na spravedlivý proces situace, kdy je rozhodnutí
pro účastníka
řízení s ohledem na dosavadní stav řízení, stav dokazování, existuxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx
xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxakovaně judikoval, že i na daňové řízení lze vztáhnout
pravidlo, že finanční
orgány jsou povinny postupovat v souladu s čl. 38 odst. 2 Listiny. Musí tedy xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxx xxx
xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxgány nezařadily provedený sporný důkaz do spisového materiálu, nedaly
poplatníkovi možnost
se k němu vyjádřit a nehodnotily jej ve vzájemné xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xx
xxxxxxx xo ústavního
práva na spravedlivý proces. Současná právní úprava nezná institut předběžného výběru
důkazů. Příslušné
orgány nejsou proto oprávněny pxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxů preferovat
ty, které potvrzují
zvolenou skutkovou verzi.
(ÚS, nález ze dne 7. 1. 2004, sp. zn. II. ÚS 173/01)
Ke znakům právního státu a mezi jeho záklaxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxx x
xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxrž i legitimní
předvídatelnost postupu orgánů veřejné moci v souladu s právem a zákonem stanovenými
požadavky. Tato
předvídatelnost postupu orgánů vxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx
xx xxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx
či právnická osoba,
nebude zklamán. Pouze takto předvídatelné chování naplňuje v praxi fungování materiálně
chápaného
demokratického právního stáxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxx
xx xxx xxx xx xxxxx
xxx xxx xxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xedává správci daně oprávnění
vyzvat daňový
subjekt k prokázání čehokoliv, ale pouze k prokázání toho, co tvrdí te nto subjekt
sám. Taková úprava důkaznxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxx
x xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xx xxx xxx x. 1996, sp. zn. Pl. ÚS 38/95)
Pokud v okamžiku rozhodování správního orgánu existují jiná jeho rozhodnutí pojednávající
o skutkově
týchž či obdobných xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx
xxxx x xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxzení spolehnout
se na to, že jejich
věc správní orgán posoudí stejným způsobem, jakým již dříve posoudil skutkově obdobné
či stejné věci, je
nezbytnou sxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxem,
může tak učinit
pouze, jak stanoví § 2 odst. 4 správního řádu, pokud je to důvodné. Jinými slovy,
zásada legitimního
očekávání účastníka správního řxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx
xxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxjména
zásadou legality
(§ 2 odst. 1 a 2 správního řádu) či zásadou účelnosti a souladu zvoleného řešení
s veřejným zájmem (§ 2 odst. 4 správního řádu). Jexxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxdování správního
orgánu s právními
předpisy.
Avšak i v případě opodstatněné změny v rozhodovací xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx x xxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xxxxup totiž odpovídá nárokům transparentní aplikace práva a právní jistoty.
Jestliže v době rozhodování správního orgánu existovalo stanovisko, respx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxxch zabývat. Zvláště pak, pokud se chtěl od právního názoru v nich vyjádřeného
odchýlit, byl povinen
takovou změnu právního názoru odůvodnit.
Za naplnxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx
xx xx xxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxerá ve vztahu k účastníkům
správního řízení vyvolává
ještě intenzivnější účinky. S tím souvisí rovněž přísnější nároky kladené na změnu
již ustálené sxxxxxx
xxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx jistoty,
nebyl dotčen,
jestliže správní praxe byla změněna s účinky , adresát byl se změnou seznámen
a k této změně vedla
potřeba zajistit dodržoxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxvaná sociální práva zaměstnance
pak
představují imperativ, jenž převáží nad zájmem zaměstnavatele v postavení poplatníka
pojistného na sociální
zaxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
ex nunc
xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx
xx xxxxx xxx x
xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx
xxx xxxxxxx xxxxx xakládající legitimní očekávání je ustálená, jednotná a dlouhodobá
činnost (případně
i nečinnost) orgánů veřejné správy, která opakovaně potvrzuje xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xxxí možnost se s ní seznámit a je řádně odůvodněna závažnými okolnostmi.
(NSS, usnesení
rozšířeného
senátu ze dne 21. 7. 2009, čj. 6 Ads 88/2006-132, č. 191xxxxxx xxx xxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxx
x xxxxxxxx xx xxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx, nelze považovat tyto výdaje za prokázané, a
proto nemohou být pro
účely stanovení základu daně odečteny od příjmů. Z povinnosti správce daně přihlížex
xx xxxxxx xx x xxxxxx
xxxxx xxxxxx xx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxx xxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxůsobem výši zdanitelných příjmů.
(NSS, rozsudek ze dne 16. 7. 2009,
čj. 1 Afs 57/2009-83)
I. Žádají-li finanční orgány cestou mezinárodní právní pomoxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx
xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxcesní
práva daňového subjektu, je důsledkem takové vady řízení vždy nepoužitelnost takto
získaného důkazu
pro hodnocení skutkové stránky věci v neprxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxx xxxé [§ 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s.], se přitom jedná tehdy, pokud skutkové
závěry finančních orgánů bez použití takového
důkazu nemohou obstát.
(NSS, rozsuxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxx x výsledkem je - i přes formální dodržení podmínek vyplývajících ze zákona
o DPH - pouze
získání nadměrného odpočtu (§ 19 odst. 1 citovaného zákona), přixxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx
x xxx xxxové účely k němu nelze přihlížet.
(NSS, rozsudek ze dne 27. 11. 2008, čj.
5 Afs 61/2008-80,
č. 1779/2009 Sb. NSS)
I. Zásadu volného hodnocení důkazů zakoxxxxxx x x x xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx
xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx závěry
musí naopak vyplynout z racionálního myšlenkového procesu odpovídajícího požadavkům
formální logiky,
v jehož rámci bude důkladně posouzen kxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxdnutí
v daňovém
řízení přezkoumatelným způsobem vyjádřena a plně podléhá kognici správních soudů.
II. Ani poslední věta § 31 odst. 4 zák. o správě daní x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxně
oprávnění k tomu, aby některé předložené důkazy svévolně ze své úvahy vyloučil a
přihlížel pouze k některým,
které si sám zvolí.
(NSS, rozsudek ze dne xxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xrgánů, k němuž jsou tyto zmocněny na základě zákona [v předmětné
věci § 115 písm. b)
zákona ČNR č. 13/1993 Sb., Celního zákona], správní soud přezkoumá poxxxx xxxxxxx
xxxxxx x x xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxx
xxxxxx x xxxxxxní postup při manipulaci se vzorky zboží k zajištění jeho totožnosti,
určení sazebního zatřídění
a ke zjištění jeho vlastností), který není jinak obecxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxžil správní praxi při manipulaci se vzorky zboží,
která je nepochybně
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxrá je v právním státě (čl. 1 odst. 1
Ústavy) nepřípustná.
(NSS, rozsudek ze dne 23. 8. 2007, čj. 7 Afs 45/2007-251, č. 1383/2007 Sb. NSS)
IV. Jestliže činxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx zákona ČNR č. 588/1992
Sb., o dani z přidané
hodnoty, a § 12b zákona ČNR č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, a to proti této
činnosti (zejména
provozováxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx x xxxxxdu se zákonem. Toto jeho
oprávněné (legitimní)
očekávání je zapotřebí respektovat a chránit i v navazujících řízeních (např. v řízení
o dodatečném vymxxxxx
xxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx
xxx xxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx xx xxx0/2007 Sb. NSS)
Požadavek na předvídatelnost rozhodování se uplatní i v řízení správním; transpozicí
tohoto atributu
ústavně zaručeného práva na spxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxx x
xxxxxxxxx xxxx x xxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxm neobsahuje,
uplatní se
i v řízeních vedených v jeho procesním režimu, a to postupem dle § 177 odst. 1 správního
řádu z roku 2004.
(NSS, rozsudek ze dne 2xx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx
xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxx
xxxx xxx xxx xxxxxx pokud
účastníci předstírají (simulují) určitý právní úkon, ač jej nechtějí, a zastírají
tím právní úkon jiný, který
ve skutečnosti chtějí, popř. jím zxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxx x xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxí.
II. Povinností daňových orgánů je uvést nejen zjištěný, formálněprávním úkonem zakrývaný
skutečný
stav, ale i přezkoumatelným způsobem uvést úvxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxx x poplatků nemůže dopadat na případy,
kdy projev a vůle
jsou ve shodě, tedy účastníci mají skutečný zájem učinit právní úkon, činí tak však
z důvodu obcháxxxx
xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxx xxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxdech obdobně. Tím spíše oprávněně očekává, že krajský soud,
který
rozhoduje v obdobné věci, v níž již vyslovil svůj názor Nejvyšší správní soud, tuto
věx xxxxxxx xx xxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx
x xxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxávní jistoty (pro úplnost se výslovně dodává, že
tyto úvahy nevylučují
možnost vývoje právních názorů uvnitř samotného Nejvyššího správního soudu a nxxxxxxxxx
xx xxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxd ve zrušovacím rozhodnutí v konkrétní věci, ale je povinen se
jím řídit i při rozhodování
v obdobných věcech.
(NSS, rozsudek ze dne 16. 8. 2006, čj. 1 Aps 2xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xinancovaly sportovní, kulturní a vzdělávací aktivity
svých dětí, je
nutno s ohledem na okolnosti případu vždy zvážit, zda odečtení hodnoty takového dxxx
xx xxxxxxx xxxx
xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxtků se
nejedná, pokud žalobce
nečinil své právní úkony naoko (nepředstíral je) a nesnažil se jimi zastřít právní
úkony jiné, ale svými úkony
práva zneuxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx
xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxtkovou podstatou,
jakož i ostatními okolnostmi případu, přičemž sám musí alespoň rámcově obsah a význam
užitého
neurčitého pojmu objasnit.
II. Veřexxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx
xxx xxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxová povinnost stíhá.
Rozsah a obsah podmínek
pro stanovení daní je přitom možno definovat jen zákonem, přičemž je třeba zachovat
požadavek
právní jistxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx
xxxxx x xxxxxxx
x xxxxními předpisy a následně jej při prodeji zboží uplatnil do daňových nákladů
ve výši odpovídající
znaleckému posudku, nelze dospět k závěru, že „krátil xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx
xx xxxx x xxxxxx
x xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxx xxxx
xxxxxxxxxxxx xx na základě pokynu Ministerstva financí č. D-144 z roku 1996, o stanovení
lhůt pro uzavření
vytýkacího řízení (§ 43 zák. o správě daní a poplatků), správnx xxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xibovůle a neodůvodněně nerovného zacházení (čl. 1 věta
první Listiny), že pro
správní orgán je takováto správní praxe právně závazná. [...] Správní orxxx xx xx
xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxx
xxxx xxx x xxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxná. Ze zásady zákazu libovůle a neodůvodněně nerovného zacházení (čl. 1
věta první Listiny)
vyplývá princip vázanosti správního orgánu vlastní správxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx
xxxxx xxxx xxxxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxx,
avšak zásadně pouze a z racionálních důvodů. Je totiž zcela v dispozici
příslušného orgánu tuto
správní praxi [...] změnit anebo nestanovxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxx
xx xxxxxxxxx
pro futuro
xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxx xxxx
xxstliže žalobce svým obchodním partnerům poskytoval na základě smluvního ujednání
určitá zařízení
(zde lednice sloužící ke chlazení prodávaných nápxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxx xxkluzivních
podmínek prodeje jeho výrobků a podpory prodeje jím vyráběného zboží, tj. reklamy,
je vztah mezi žalobcem
a jeho obchodními partnery z daňoxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xčestné prohlášení“, předloženému v řízení o dodatečném doměření
celního dluhu,
nelze přisoudit charakter a důkazní hodnotu čestného prohlášení účaxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxx x xx
xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxat o náhradu za důkaz a skutečnosti v „čestném prohlášení“ uváděné nelze mít
za osvědčené. Jde
však o jeden z řady důkazních prostředků připuštěných § 31 xxxxx x xxxx x xxxxxx
xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx
xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx
orgánem hodnocen ve smyslu zásad stanovených v § 2 odst. 3 téhož zákona.
(MS Praha,
rozsudek ze dne
18. 12. 2006, čj. 5 Ca 151/2005-53, č. 1049/2007 Sb. NSSx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xx x xxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xx
x xxxxx x xxxxxx kontrola, § 92 a násl. - dokazování, § 101 a násl. - rozhodnutí
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xx x xxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx x xx xx xxx x xxx xxxxx xx x xxx xxx xxx xxxx
xxxxx x x xxxxx xx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xrincip legitimního očekávání; §
157 odst. 2 o. s. ř.; § 125 odst. 1 tr. řádu; čl. 2 odst. 2, čl. 36 odst. 1 Listiny
Literatura:
Svoboda,
K.
Dokaxxxxxxx
xxxxx x
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx x
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxPI),
2009.
Šretr,
V.
Selekce důkazů provedená správcem daně.
Daňová a hospodářská kartotéka,
č. 4/2009,
s. 1-5.
Nováková,
P.;
xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xx xx
xxxxx
xx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx řízení v České republice.
Praha :
Linde Praha, a. s.,
2007.
xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xx
xxxxx
xx xxxxxx
xxxxxx
xxx
xperl,
J.
Dokazování v daňovém řízení.
Praha :
ASPI,
2004.
Chmelík,
M.
Dokazování v daňovém řízení.
Právní rozhledy,
č. 12,
2002,
sx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx
xxxx x xxxxx x xxxxxx
xx xx
xxxxx
xx xxxxxx
xxxxxxmy dokazování.
Stát a právo 13.
Praha :
Academia, nakladatelství ČSAV,
1967.
(Neveřejnost správy daní a úřední postup správce danxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xož odpovídá další
úpravě,
kterou odst. 1 obsahuje, a to je povinnost osob zúčastněných na správě daní a úředních
osob
zachovávat mlčenlivost o všem, co sx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxající na daňovém subjektu, které mu ukládá povinnost seznámit správce daně
se vším,
co může ovlivnit výši daně. Má-li daňový subjekt na rozdíl od obviněxxxx x xxxxxxxx
xxxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx
x xxostředek
právní ochrany daňových subjektů proti zneužití poskytnutých informací nepovolanými
osobami. Obdobným způsobem je upravena mlče nlivost x x xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx
x xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxrní správy na stejné úrovni, jakou jsou chráněny v zemi
původu.
V odst. 2 se stanoví zásada oficiality, podle které je správce daně povinen zahájit
řízexx
x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxx
xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxně uplatní zásada
vyhledávací,
tzn. nutnost soustavně sledovat a zjišťovat možnost splnění zákonných podmínek pro
vznik a existenci daňové povinnosxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xx xprávě daní. K dosažení těchto zásad je nutná zásada spolupráce, která z hlediska
správy
daní spočívá v součinnosti jednotlivých správců daně mezi sebox x x xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxvaných
při správě daní, neboť vzhledem k různorodosti daňových povinností a obecnosti
procesu nelze v zákoně uvádět výčty shromažďovanýcx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxx x xx xxx x xxzbytném rozsahu. Odkaz ozřejmuje vztah mezi zákonem
č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a změně některých předpisů, a postupem
podle
daňového řáxx xxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx
x xxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxní.
taxativní
K odst. 1 [Zásada neveřejnosti]
Komentované ustanovení zakotvuje zásadu neveřejnosti. Správa daně je postup,
jehož cílem je správné zjištění x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
x x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxřejnosti z předchozího zákona beze změny (srov. § 2 odst. 4 zák. o správě
daní
a poplatků). Neveřejnost správy daní je nezbytným předpokladem pro její fuxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxostí, mezi nimiž je zdůrazněna povinnost
řádného daňového tvrzení (případně dodatečného daňového tvrzení). To ovšem vyžaduje,
aby informace a údaje xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
x xxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xubjekt
poskytne správci daně, bude zacházeno jako s informacemi důvěrnými, zásadně nezveřejnitelnými,
je tak důležitým faktorem pro jeho právní jisxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x o bezpečnostní způsobilosti), jde o vyjádření důvěrnosti
a diskrétnosti zacházení x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx nebo
v přípravném řízení trestním, ve srovnání s nimi jsou její omezení podstatně užší.
Neveřejnost
správy daně je možno také charakterizovat jako legxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxip neveřejnosti správy daní by nemohl být naplněn bez povinnosti mlčenlivosti.
Mlčenlivostí se obecně rozumí zachovávání takových pravidel jednání x xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x
xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx vyzrazením, tzn. sdělením neoprávněným
osobám.
Jakékoliv osoby, které byly jakkoliv zúčastněny na správě daní, jakož i úřední osoby
(srov. § 12), jsox xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx
pro
daňový subjekt, pokud jde o informace získané nebo použité při správě jeho daní (srov.
§ 52
- obsah a limity povinné mlčenlivosti). O svých věcech, údxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxěrech jiných osob, má ohledně nich povinnost
mlčenlivosti.
Není přitom rozhodující jeho procesní pozice. Táž osoba je daňovým subjektem ve své
věci a nxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxě skutečností, které se pracovník
správce daně, eventuálně jiná osoba, dozví z titulu své účasti při správě daní, je
nutnost chránit
informace, které sxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx právní
jistotu daňových subjektů o tom, že informace, které poskytly správci daně zcela
otevřeně
a podrobně ve věci svých osobních a finančních záležixxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxmi omezeny na případy nezbytně nutné (srov. § 53 - průlom
do povinnosti mlčenlivosti). Ačkoli daňové zákony daňovým subjektům poměrně jasně
ukládají pxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxt (důkazní břemeno),
je
dobrovolný aspekt v rámci spolupráce se správcem daně velmi důležitý.
Zásada neveřejnosti se uplatní v průběhu všech řízení x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxx
xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxřejnost zajištěna tím, že orgány rozhodující
o tomto
přestupku postupují podle správního řádu, kde je povinnost mlčenlivosti rovněž široce
upravena
xxxxxx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx
x xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxo je všem osobám,
které se seznámily s informacemi poskytnutými správcem daně, zakázáno využít je jinak
než
jen pro zákonem stanovené účely, a ohledně txxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx x xx xxxxx xx x xxxx xarance neveřejnosti
platí jen v rozsahu, který zákon umožňuje; správce daně vytváří svou činností i jiné
informace, které buďto není důvod tajit, nebox xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx x x2 odst. 3). Ohledně některých údajů má správce daně informační
povinnost
jako jiné orgány veřejné moci (srov. § 56). Porušením povinnosti není kromě toxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x). Všechny výjimky však
musí
respektovat rovnováhu mezi zájmem daňových subjektů na ochraně citlivých údajů poskytnutých
správci daně na straně jednx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxdném přístupu
k informacím. Správce daně je sice povinným subjektem k poskytování informací podle
tohoto zákona, ale podle jeho § 10 upravujícího ochrxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxladě zákonů o daních, poplatcích, penzijním nebo zdravotním
pojištění anebo sociálním zabezpečení. Zákon ovšem upravuje též velmi důležité výjimky
xx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxaje o osobě, které poskytl
veřejné prostředky. Rozdílná míra ochrany zakotvená v obou ustanoveních, a v tomto
směru
poněkud slabší postavení příjemce xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxkonodárce tak při střetu ústavního práva na informace podle čl. 17 odst. 1 Listiny
a ústavního práva na ochranu soukromí podle čl. 10 odst. 2 a 3 Listiny xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xachoval pouze tam, kde na poskytování informací
není
dán silný veřejný zájem. Ve výluce se tak ocitla převážně jen nároková plnění z veřejných
prostředxxx
xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxsahuje
pouze § 2 písm. g) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě
a o změně
některých zákonů, který za ně označuje veřejné finance, vxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx řádu ovšem plyne požadavek přikládat týmž pojmům obsaženým
v různých právních předpisech zásadně stejný význam a obsah, ledaže by existovaly
rozumné
xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxišné věci, srov. též nález
Ústavního soudu ze dne 24. 1. 2007, sp. zn. I. ÚS 260/06).
xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxšenství jsou
pak
nepochybně součástí majetkových práv státu. Poskytnutím veřejných prostředků je tedy
mj. i např. prominutí daně podle předešlé i novx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxx x xxxxxx
xxxx
x xxxxxxxxx x xxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxůže se odvolávat na neveřejnost správy daní a povinnost
mlčenlivosti
(srov. rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 1. 6. 2010, čj. 5 As 64/2008-155).
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxx xřístupu a ochrany
údajů
uchovávaných v elektronické podobě. Povinnost ve stejném rozsahu nese i příslušný
orgán
veřejné moci, který si vyžádal od spráxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxxx xxxány podobně jako správce daně povinností mlčenlivosti. Příkladmo
jsou
uvedeny i situace, které jsou považovány za porušení povinnosti mlčenlivostix xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxch rozvádí obecnou zásadu neveřejnosti
správy daní v souvislosti s nahlížením do spisu (srov. § 66 odst. 3), včetně nahlížení
do zapůjčených spisů u jinxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
mlčenlivosti (srov. § 246), možností správce daně seznamovat se s písemnostmi, na
něž se
vztahuje povinnost mlčenlivosti jiných osob (srov. § 255 odstx xx xxx x xxxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxxx
x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxtanovení vyjadřuje především zásadu oficiality (,
- postup z úřední povinnosti) a zásadu vyhledávací. Správce daně je povinen
zaháxxx
x xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxativa je v rukou správce daně,
který
zahájí řízení a vymezí jeho předmět. Primární povinností správce daně je ve smyslu
této
zásady soustavná činnost spxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx
xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxvající
je dále činění nezbytných úkonů vedoucích ke splnění těchto povinností.
ex officio
ex offo
Protějškem zásady oficiality je zásada dispoziční. Obecně lze dispxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxí zahájit určitým procesním úkonem a jak vymezit
jeho předmět. Dispoziční zásada se při správě daní vyskytuje jen omezeně. Typická
je pro
úpravu opravnxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx x xxxolání
vydáno,
bude podané odvolání měnit, doplňovat nebo je vezme zpět (srov. § 109 a násl.). Bez
toho,
že by odvolání xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xostupu z moci úřední je zákonem správci daně uloženo proto,
aby mohl svou činností (postupem) naplnit cíl správy daní, tedy správně zjistit a
stanovit dxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx
xxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxerým je zabezpečení financování
veřejných
potřeb. Základem pro správné zjištění a stanovení daně je i nadále sice tvrzení daňového
subjektu (srov. § 1 xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx dále zásada
vyhledávací.
Ta je provedena zejména v § 92 odst. 2, podle něhož správce daně dbá, aby skutečnosti
rozhodné pro správné zjištění a stanovení xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx
x xxx
xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxxxx x odpovědnost správce daně nejen za spravedlivý průběh řízení, ale
i za jeho
spravedlivý výsledek, a to bez vázanosti na návrhovou aktivitu daňových subxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxzuje správci daně, aby
v rámci zjišťování
daňově významných skutečností postupoval co nejdůsledněji, na straně druhé limitem
pro toto pravidlo je důkxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx
daně má
povinnost zjistit skutečný skutkový stav, ale měl by vyvinout maximální úsilí, aby
se tomuto
stavu přiblížil.
Správce daně není vázán dispozxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx
xxxxe toho však může provádět i dokazování iniciované vlastní úvahou. Toto základní
vymezení určuje rozsah povinností daňového subjektu a správce daně a jxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxedmětu a účelu zákona. Rozdělení důkazní
povinnosti
daňového subjektu a důkazní povinnosti správce daně vyplývá z jeho postavení při
správě
daní; sprxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxplatňuje zásada
vyhledávací
tak jako zejména v trestním právu, což odpovídá faktu, že důkazní povinnost ohledně
výše
daně nenese stát, nýbrž daňový suxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xe vystavuje možnému kontumačnímu stanovení daně podle pomůcek (srov. § 98).
Zjišťování předpokladů pro vznik nebo trvání povinností provádí správxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxní plnění povinností při správě
daní
ověřuje úplnost evidence či registrace daňových subjektů, zjišťuje údaje týkající
se příjmů,
majetkových poměrx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x rozsahu
uvedeném v odst. 3, získává informace od jiných orgánů veřejné moci (srov. § 57 až
60),
opatřuje nezbytná vysvětlení (srov. § 79), provádí místnx xxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxště k tomu, aby
správce
daně daň vypátral, zjistil, stanovil a poté i přijal (popř. vymohl) její úhradu,
korektivem
ovšem budou další základní zásady daxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx x x xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxvinností správce daně šetřit práva a právem chráněné zájmy daňových
subjektů
a třetích osob v souladu s právními předpisy a používat při vyžadování plnxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxoklamací, nýbrž výrazem posunutého
definování cíle správy daní a změny chování správce daně označované v důvodové zprávě
k novému zákonu jako tzv. klixxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxí k momentu zániku daňové povinnosti,
tedy
uplynutím lhůty pro stanovení daně (srov. § 148), resp. zánikem práva vybrat a vymáhat
nedoplatek, tedy uplyxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx
x xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxé údaje o daňových subjektech
a třetích osobách. Protože se však jedná o činnost, která je přísně regulována zvláštním
zákonem i evropskými unijními přxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxx
Základním předpisem chránícím údaje o jednotlivých osobách a jejich soukromí je
zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, vztahující se na osobxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx
x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xebo zvláštní zákon nestanoví jinak).
Dále
pak se zákon vztahuje na veškeré zpracovávání osobních údajů, ať k němu dochází automatizovaně,
nebo jinými xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx
xystematičnost.
Shromažďování osobních údajů je systematický postup nebo soubor postupů, jehož
cílem je získání osobních údajů za účelem jejich daxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxrací, které
správce nebo zpracovatel systematicky provádějí s osobními údaji, a to automatizovaně
nebo
jinými prostředky. Zpracováním osobních údaxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxření, zveřejňování, uchovávání, výměna, třídění nebo kombinování, blokování
a likvidace.
Osobním údajem je podle citovaného zákona jakákoliv inxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xíce osobních údajů přímo či xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxickou, kulturní nebo sociální identitu. O osobní
údaj se
nejedná, pokud je třeba ke zjištění identity subjektu údajů nepřiměřené množství
času, úsilí
xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxr údajů, může se jednat
ale jen
o jeden (např. rodné číslo).
Jako zvláštní kategorii osobních údajů definuje zákon údaj citlivý, kterým je osobní
údaj xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxměstnaneckých organizacích,
náboženství a filozofickém přesvědčení, trestné činnosti, zdravotním stavu a sexuálním
životě subjektu údajů. Citlixx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx je dáno tím, že ochrana osobních údajů shromažďovaných
při
správě daní je řešena v daňovém řádu velmi komplexně díky neveřejnosti správy daní,
rozsáhxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxx
xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxec. Zákon na
ochranu
osobních údajů pouze počítá s tím, že některá ustanovení tohoto zákona se nepoužijí
na zpracování osobních údajů nezbytných pro plxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxx xx x x xxxxx xx x xx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxt ve větším nežli nezbytném rozsahu pro dosažení
cíle správy daní, tj. musí to vždy vést ke správnému zjištění a stanovení daně. Pokud
správce
daně shromxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxx
x xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxahu (srov.
§ 13 až 15 citovaného zákona) stejně jako dozorová působnost Úřadu na ochranu osobních
údajů
na dodržování těchto povinností (srov. § 28 a násxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxx xxxxx
xxxxxxxo řízení ? daňové kontrole. Toto právo musí být daňovému subjektu přiznáno
v celém daňovém
řízení, tedy i v řízení odvolacím podle § 50 zák. o správě daní a xxxxxxxxx xx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxo
procesního předpisu, tj. zák. o správě daní a poplatků, lze dospět k jedinému možnému
závěru, podle kterého
jsou práva daňového subjektu na veřejné prxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx
xxxxx xxxového
řízení, ale v celém daňovém řízení podle zák. o správě daní a poplatků.
(ÚS, nález
ze dne 12. 5. 2004,
čj. I. ÚS 425/2001)
xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx
xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxv státu. Prominutí daně či příslušenství daně
podle § 55a odst. 1
daňového řádu, ať již zaplacené či jen splatné, je proto nutno považovat za poskytnutí
vxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x a 2 tohoto zákona a vyhlášky č. 299/1993 Sb. oprávnění daň
či její příslušenství prominout,
je proto nutno považovat za orgány veřejné správy rozhodujxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx x xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx
xxx xxxx
xxxxxx xx xxxxvý poradce při zastupování daňového subjektu v daňovém řízení vázán
povinností zachovávat
mlčenlivost (§ 2 odst. 5 zák. o správě daní a poplatků, § 6 odsxx x x x xxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
x xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx x x
xxxxx x xxx x xxxxxx xxxx
x xxxxxxxxx xxxxomoc správce daně uložit pokutu za porušení této povinnosti (§ 25
odst. 1 téhož zákona)
se vztahuje jen na pracovníky správce daně a na třetí osoby zúčastxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xx xxx
xxx xx xxxx, čj. 1 Afs 107/2006-73, č. 1262/2007 Sb. NSS)
II. Pokud dodatečný platební výměr ukládá plátci odvést zajištěnou daň podle § 38e
zák. o daních z příjmů
x xxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxce daně odmítnout s poukazem na povinnost
mlčenlivosti,
neboť tu nelze porušit sdělením, za které subjekty je plátce povinen zajištění provést.
(NSS, xxxxxxxx xx xxx
xxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx x x x xxxxxxx xxrávy daní, § 5 - zákonnost, zdrženlivost
a přiměřenost,
§ 6 - vztahy mezi subjektem a správcem daně, § 8 - zjišťování skutkového stavu a rozhodování,
§ xx x
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xx x xxxxxx xxxxxx x xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx
x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x
xx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxosti, § 56 - informační povinnost správce daně, § 57 - subjekty
poskytující informace
správci daně, § 58 - způsob poskytování informací, § 59 - součixxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxx xxxxx
x xx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx x xxxxxxxxx xxxxxx
x xx x xxxxxxxxxxx
xxxxost, § 79 - vysvětlení, § 80 a násl. - rozsah a dokumentace místního šetření, §
91 - zahájení řízení,
§ 92 - dokazování, § 98 - pomůcky a sjednání daně, § xxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx
x xxx x xxxxx xxx xxxxxxx
xxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxx x xvláštní
ustanovení o ochraně mlčenlivosti uložené poradci, § 259 - řízení o prominutí daně,
§ 260 - plošné prominutí
daně, § 264 odst. 11 - přechodná uxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxst. 6, § 5 odst.
1, § 11 až 13, § 15, 28
zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů; zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně
utajovaných informací
a o bezpečnosxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxxxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxxx
x xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xx xxx xx xxxxx x x x xxxxxxxx x x xxxxx xx xxxxxx
xx xxxxxxxx xb., o finanční kontrole ve veřejné správě
a o změně některých zákonů
Mezinárodní předpisy:
sdělení č. 115/2001 Sb. m. s., x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx x. s.;
směrnice Evropského
parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti
se zpracováním
osobních údajů a o volnxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxx
xx x,
2008,
s. 11-12.
Šustr,
A.
Advokát jako třetí osoba v daňovém řízení a povinnost zachovávat mlčenlivost.
Daňová a hospodářská kartotékax
xx xx
xxxxx
xx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xx xxx
xxxxx
xx xxx-514.
Taranda,
P.
Povinnost mlčenlivosti.
Právní rádce,
č. 3,
1998,
s. 15-16.
ČÁST DRUHÁ
OBECNÁ ČÁST O SPRÁVĚ DANÍ
HLAVA I
xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx
xxx x
xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx
xxx
xxxxštní zákon v příslušném rozsahu zmocňuje k výkonu správy daní. Postavení správce
daně tak mohou mít vedle standardních orgánů, jako jsou územní finančxx xxxxxxx x
xxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxcího správu daní. Nemusí se přitom jednat
výlučně
o orgány správní (např. soudy v rámci agendy soudních poplatků a tzv. justičních
pohledávek
v rámci děxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx tohoto vymezení vyplývá ze
skutečnosti,
že v platném správním řádu je tento pojem vymezen toliko jako legislativní zkratka
pro účely daného zákona, txxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx
xxxxam
by bylo v rozporu s principem jednoty a vnitřní bezrozpornosti právního řádu.
Výjimku ve vrchnostenském postavení správce daně tvoří případy, kdy xx xxxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx
xxxxxxx
xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxůsobilost. V odst. 3 je proto zakotvena aktivní
i pasivní legitimace správce daně k podávání návrhů na zahájení občanského soudního
řízení
a k účasti nx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xnsolvenční
řízení.
K odst. 1 [Správce daně] a 2 [Správní orgán]
Správa daní je jedním z druhů veřejné správy jakožto formy uplatňování státní moci.
S xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx
x xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxx x xl. 2 odst. 2 Listiny),
je nutné,
aby byly dostatečným způsobem vymezeny nikoli pouze postupy, jakými lze správu daní
provádět, ale též orgány, které jsox xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxx
xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx
xxxxxx xxxxx
xxxxzením věcné příslušnosti ke správě daní se v daňovém řádu (v obecné rovině) zabývají
dvě ustanovení - § 10 definující správce daně jakožto okruh osob opxxxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxx xxxx x x xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxoli orgán veřejné moci,
ovšem pouze v rozsahu, v jakém je mu zákonem nebo na základě zákona svěřena působnost
v oblasti správy daní. Orgány veřejné moci pxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx celků (orgány místní
samosprávy),
jiné orgány (např. orgány moci soudní) a/nebo právnické či fyzické osoby oprávněné
k výkonu působnosti v oblasti vexxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxx
xstatní státní orgány (nikoli tedy též orgány samosprávy, fyzické osoby či „nestátní“
právnické
osoby), kterým je zákonem či na základě zákona svěřena xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx
xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx při vymezení správce
daně odkazem na zvláštní kompetenční právní normu připouští více výkladů. Prvý z
těchto
výkladů chápe spojení „na základě zákonxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx
xx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxné na základě zmocňovacích ustanovení obsažených v jednotlivých zákonech
či obecně závazné právní předpisy vydávané územními samosprávnými celky.xx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxm na základě a v mezích zákona, nikoli tedy
pouze samotným zákonem či spojením zákona a na jeho základě vydané podzákonné právní
normy (srov. komentář k txxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx určena rozhodnutím vydaným na základě
zákona. Tímto způsobem je zakládána věcná příslušnost zejména správců daně - fyzických
či právnických osob vykxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxx
xx).
Takovým rozhodnutím naopak nelze rozumět rozhodnutí o delegaci místní příslušnosti
(srov. § 18), atrakci (srov. § 19), dožádání (srov. § 17) či rozhxxxxxx x xxxxxxx
x xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxců daně, zatímco ustanovení § 10 odst. 1 daňového řádu
pojednává
o prvotním založení věcné příslušnosti správce daně jako takové.
Dalším výkladem, x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xormou,
tak rozhodnutím jiného (zpravidla správního) orgánu.36
Při určení jednotlivých orgánů veřejné moci oprávněných k výkonu správy daní je
třexx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx
xxx
xxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx xx x x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxvých orgánů
veřejné
moci provedeného zvláštními zákony upravujícími jejich postavení a činnost, popř.
zvláštními
zákony upravujícími jednotlivé dxxxx
xx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxř k § 2 odst. 3),
jsou
kompetentní nejenom územní finanční orgány [srov. § 1 odst. 1 písm. a) zákona o územních
finančních orgánech], ale v případě spotřebxxxx xxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxx x
xxxxxxxxxxx
xxxxxx x x x odst. 1 písm. r) zákona o DPH].
Ke správě poplatků (srov. komentář k § 2 odst. 3) jsou kompetentní orgány veřejné
moci, které provádějí zpoplatněné úkoxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x x x xx xxxxx x xxxxxx
xx xxxxxxxx xxx, o insolvenčních správcích, či § 9 zákona 2/1991 Sb., o kolektivním
vyjednávání;
k aplikaci daňového řádu srov. též komentář k tomu ustanovení, bod 9) x xxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxda dalších orgánů, zejména:
-
obecní úřady v případě místních poplatků (srov. § 11 a 14 zákona o místních poplatcích),
-
orgány celní správy v přípaxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx
xxxxxxxx x xxxxmu biopaliv (srov. § 51 zákona o ochraně ovzduší),
-
územní finanční orgány v případě poplatku za využívání zdroje přírodní minerální
vody
(srov. § 20 xxxxxxxxxx xxxxxxx x x x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxých pracích
(srov. § 2 zákona o územních finančních orgánech),
-
Úřad průmyslového vlastnictví v případě poplatků vybíraných podle zákona
č. 173/2xxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxxx xxxxx x xxxxxx úřady v případě poplatku za znečišťování ovzduší (zde spolu
s celními orgány - srov. § 48 až 51 zákona o ochraně ovzduší) či v případě poplatku
za ukládání xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx
x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxě poplatků za uvádění obalů nebo baleného
zboží
na trh či do oběhu (srov. zákon č. 477/2001 xxxx x xxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxx
x xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx),
-
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v případě poplatku za trvání ochranných
práv k chráněné odrůdě (srov. § 23a zákona č. 408/2000 Sb.x x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx
x
xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxí lesa (srov. § 47 a násl. zákona č. 289/1995
Sb.,
o lesích),
-
správy národních parků v případě poplatku za vjezd a setrvání motorovými vozidly
na území xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx
x
xxxxxa úložišť radioaktivních odpadů v případě odvodů vybíraných na základě zákona
č. 18/1997 Sb., atomového zákona (srov. § 27 atomového zákona a nařízenx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x pravidla jeho poskytování),
-
Ministerstvo životního prostředí a orgány územních samosprávných celků v případě
odvodu za trvalé či dočasné odnětí xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx
x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxků za zpoplatněné úkony probíhá zpravidla v rámci
tzv. procesní dělené správy (srov. komentář k § 161 odst. 1), kdy příslušný správní
poplatek
vyměří, vxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx
x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxího poplatku
zpravidla dochází
v řízení dle správního řádu, jeho výběr, popř. vymáhání, je již prováděn dle daňového
řádu.
Do oblasti dělené správy sxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx
xxxx xxxxxem státního rozpočtu, státních fondů nebo rozpočtů územních samosprávných
celků, jež jsou svěřena do působnosti celních orgánů [srov. § 5 odst. 4 písmx xx
xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx1 odst. 3), která z hlediska
předmětu
správy daní zahrnuje zejména různé druhy správních sankcí. Spadají sem ale i další
případy,
např. správa xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx
x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxedí či obec
(v případě
poplatku za vypouštění odpadních vod do vod podzemních) v řízení podle správního
řádu, vybírání a vymáhání těchto poplatků již alx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx
x xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx x xxxách a o změně některých zákonů (vodní zákon)].
Územní finanční orgány jsou dále pověřeny výkonem správy odvodů za porušení rozpočtové
kázně [srov. § x xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxce
daně
pro účely daňového řádu, která vykonávají další správní orgány.
Právnických či fyzických osob oprávněných k výkonu působnosti v oblasti veřxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxné správy, popř. v
rámci jejího
výkonu, nevybírají žádné platby, či pokud ano, nejsou tyto platby příjmem veřejných
rozpočtů.
Jako příklad fyzické osoxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx
xxxxxxx
xxxrody, jako jsou lesní stráž, stráž přírody, rybářská stráž či myslivecká stráž,
avšak pouze
při výběru pokut ukládaných dle zvláštních právních předpxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
x xx
x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx
x xx x xxxxx xxxxxx xx xxx2004 Sb., o rybářství, § 12 a násl. či zákona č. 449/2001
Sb.,
o myslivosti).
Definice správce daně obsažená v daňovém řádu se významně liší od vymezenx
xxxxxxx xxxx x xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx 3 a rozuměl
jím
„územní finanční orgány a další správní i jiné státní orgány České republiky, jakož
i orgány
obcí v České republice věcně příslušné podle xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxx x
xxxxx
xxxx xxxx xxxxx xxxového řádu, je na první pohled zřejmá. Širší definiční okruh subjektů,
které mohou být správci daně, v daňovém řádu není důsledkem nějaké koncepční zmxxxx
xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx
xxxx
x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxávce daně v rámci zák.
o správě
daní a poplatků nenalezneme např. kraj, neboť v době přípravy a přijímání tohoto
zákona
bylo krajské zřízení toliko přexxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx x
xxxx
xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxce daně není, až na výjimky, samostatnou osobou ve smyslu práva. Zpravidla
se jedná o správní orgán, který často ani není organizační složkou státu (sroxx xxxxx
x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxčnímu ředitelství). Přitom ani organizační
složky státu nejsou právnickými osobami (§ 3 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku
České
republiky a jejxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx
xx xxxxxxx
xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx k § 11
odst. 1).
Právní subjektivitu nemá dle ustálené judikatury ani obecní úřad. Ta svědčí pouze
obci jako územnímu samosprávnému celku. Obdobné záxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx
xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xouvisející se správou daní v soukromoprávním
řízení,
a hájit tak oprávněné zájmy státu, resp. veřejných rozpočtů, přiznává komentované
ustanovení
sxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx daně nicméně nemusí být
v soukromoprávních sporech toliko stranou žalující. Nezřídka může být i stranou žalovanou.
Proto mu zákon přiznává též způsobxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxávy daní nepohybuje
vždy pouze v oblasti veřejného práva, ale nezřídka musí řešit též problémy spadající
do oblasti práva soukromého, lze demonstrovax xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx x x xxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx za daňovými subjekty v insolvenci. Dostane-li se daňový dlužník
do úpadku, musí správce daně jako jakýkoli jiný věřitel přihlásit své daňové pohledávxx
xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxe či pravosti, a dále se těchto
řízení účastnit. Neučiní-li tak, nezbude mu než čekat, zda dlužníkovi po ukončení
insolvenčního
řízení zbude nějaký majxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx
xxxxx xxylem vyplatí přeplatek na dani na účet jiné osoby než daňového subjektu (aniž
by
tak činil na žádost, resp. na pokyn daňového subjektu). V takovém případx xxxxxxx
xx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx x xxx xxxx
xxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx bezdůvodné obohacení nevydá dobrovolně,
je
správce daně oprávněn a - s ohledem na jeho povinnost řádně hájit zájmy státu - povinen
domáhat se vydání bezxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxporovatelnosti
právních úkonů zakotvené v § 42a obč. zák., neplatnosti právního úkonu učiněného
daňovým dlužníkem dle § 40a obč. zák. atp., je-li to k xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx
x xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxná osoba bude v rámci
soukromoprávního
sporu domáhat vůči správci daně svých nároků, které jí vznikly v souvislosti
s výkonem správy daní žalovaným sprxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xx xxxxxxx xxxxxx o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. Ustanovení
§ 5 citovaného zákona sice o odpovědnosti státu za škodu způsobenou rozhodnutíxx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx
xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxe pro účely zákona o odpovědnosti
za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci považovat za určitý poddruh správního
řízení.
Spory o náhradu škody podxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
správního úřadu zastřešujícího činnost příslušného správce daně (např. Obvodní soud
pro Prahu
1 v případě územních finančních orgánů či celních orgáxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx
x x xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxx x x xxxxx 1 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci).
Procesní způsobilost správce daně zakotvená komentovaným ustanovením
daňovxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x
xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxaci (ani aktivní ani
pasivní) nemá; jedná se např. o případné spory související se zajištěním dennodenního
chodu
správce daně, jako jsou spory s dodavaxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x
xxxxx
xxxsahu platí, že správce daně není právnickou osobou, a je nutné respektovat skutečnost,
že stranou sporu je přímo Česká republika a za ni jedná příslušná xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxznává procesní způsobilost pro soukromoprávní
řízení pouze ve věcech souvisejících se správou daní. Procesní způsobilost správce
daně
pro soukromoxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxy to znamená,
že
pokud se správce daně účastní soukromoprávního řízení, vykonává svou veřejnoprávní
kompetenci.
Výkon veřejnoprávní nexxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxx
xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx
xxxx
x xxxxx xízení může nechat zastoupit advokátem či jinou osobou.
xxxxxxxxxx
kompetence
xxxxxxxxxx
Ministerstvo financí ČR k této otázce dlouhodobě zaujímá zamítavý postoj.
Za správce daně poxxx xxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxm
či
jinou osobou se zdá být zcela logickým důsledkem základních zásad, jimiž se správa
daní
řídí. Zastoupením správce daně advokátem či jinou osobou by xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx x narušení zásady hospodárnosti, neboť zastoupením by
správci daně nedůvodně vznikaly nedůvodné vícenáklady. Platy úředních osob jsou na
rozdíl
od náxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xx xxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxně personálně vybaven.
Judikatura
Na rozdíl od dřívější právní úpravy zák. o správě daní a poplatků svědčí správci
daně
procesní xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x 2 odst. 4 daňového
řádu
spadá příslušenství daně pod definiční rámec daně jako takové, a je tedy předmětem
správy
daní, jejíž cíle má správce daně za úkox xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx
x xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxx
xx xegislativní zkratky nezahrnoval (srov. § 1 odst. 1 a § 58 zák. o správě daní
a poplatků).
Judikatura:
I když finanční úřady jako organizační složky xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx řízení.
Tuto způsobilost však nemají v plném rozsahu (ve všech věcech patřících do pravomoci
soudů), ale jen
v těch věcech, v nichž jde o správu daní. Ve sxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxx xx
xxxxxxxxxx xx xx xx xxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx
xx xxx xxx xx xxxxx
xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx x xepšího práva mělo dostat v
souvislosti s vymáháním
daňového nedoplatku z výtěžku na úkor žalobce více, než mu podle hmotného
práva náleželo,
mx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xezdůvodného obohacení.
exekuce
(NS, usnesení ze
dne 29. 6. 2004,
sp. zn. 25 Cdo 2489/2003)
Nechá-li se žalovaný správní orgán v řízení před soudem zastoupit adxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxky řízení před soudem. Ochrana informací o osobě žalobce daňového subjektu
je přitom plně
zajištěna povinností advokáta zachovávat mlčenlivost (§ 21 xxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx x x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxí věc vyměřování a vybírání cla, daní nebo poplatků,
má celní úřad
způsobilost být účastníkem soudního řízení (§ 19 o. s. ř.).
(VS Praha, rozsudek ze
dne 2xx xxx xxxxx
xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx x xxx
chybí jedna ze základních náležitostí rozhodnutí, kterou je označení oprávněného
správce daně.
(KS České
Budějovice, rozhodnutí ze dne 24. 7. 2002, sxx xxx xx xx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx
x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxý mu ušel odporovatelným právním úkonem. Pro správce daně
proto odpůrčí
žaloba představuje jeden z právních nástrojů k výběru daně. Proto je třeba dovoxxxx
xx xxxxxxxx xxxx xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xa daních.
Podle § 19 o. s. ř. způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost
mít práva a povinnosti,
jinak jen ten, komu ji zákon přiznává. xxxxxxxxxx x x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxx x
xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxx
x xxxlatků představuje
v tomto ohledu úpravu speciální, které je třeba dát přednost před úpravou obecnou.
Jde o klasický případ,
kdy je způsobilost být účasxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxx xxxx xx xxxxxxxxxx
xx xx xxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx 21 Co 344/2001)
Finanční úřady jako správci daně mají způsobilost být účastníkem občanského soudního
řízení, avšak
nikoli v plném rozsahu, ale jen v xxxx xxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxx xxxxx
xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxhatelné pohledávky na daních, má finanční úřad způsobilost být účastníkem občanského
soudního
řízení.
(NS, rozhodnutí ze dne 28. 1. 1998, sp. zn. 2 Cdxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxxxx x x xxxxxxxx xxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x xxxx x xxxxxx
xxxxxxxnost,
§ 17 - dožádání, § 18 - , § 19 - , § 161 odst. 3 - věcná dělená správa
delegace
atrakce
Související předpisy:
§ 1 odst. 1, § 10 odst. 1 zákona o úxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxx x xxxávních
poplatcích; zákon
o soudních poplatcích; zákon o místních poplatcích; § 19 o. s. ř. - procesní způsobilost;
§ 40a obč. zák.,
§ 42a obč. zák. - odpxxxxxxxxxxxxx x xxx x xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxx x xxotřebních daních;
§ 4 odst. 1 zákona
o DPH; x xx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxx x xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx § 14 a násl. zákona
č. 99/2004 Sb., o rybářství,
výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o
změně některých zákoxx
xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx
x xxxx xx xxxxx x xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx zákonů (vodní zákon); zákon o odpovědnosti
za škodu
způsobenou při výkonu veřejné moci
Literatura:
Vedral,
J.
Správní řád - komentář.
Pxxxx x
xxxx x xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxx x
xxxxx xxxxxx xx xxx
xxxxx
Pravomoc správce daně
Ondřej
Dráb,
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2010.
Z důvodové zprávy:
Pravomoc správce daně
Návrh vychxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx nahrazuje
tak pojetí současné právní úpravy ve smyslu práv a povinností správce daně. Je tak
promítnuta
zásada zákonnosti, podle níž lze veřejnou moc uxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxnoveních.
V odst. 2 je správci daně umožněno, aby v nezbytném rozsahu daném účelem (cílem)
správy daní vedl registry či evidence daňových subjektů a jexxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxnická oprava textu, jejímž cílem je předejít jednomu z možných nesprávných
výkladů, podle něhož by stávající znění mohlo zúžit pravomoci správce daněx xxxxx
xxx
xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxnech je toto nechtěné zúžení potřeba
odstranit.
K odst. 1 [Výčet pravomocí ]
Správce daně není sám o sobě nadán žádnými subjektivními právy a povinnoxxxxx xx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx x xx xx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx, že správce daně vystupuje
při
správě daní jako orgán veřejné moci, tj. orgán uplatňující státní moc. Správci daně
proto
nepřísluší žádná oprávnění, axx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxvněními, a tedy volbou, zda možnosti určitým zákonem předvídaným způsobem jednat
využijí, či nikoli, disponují, správce daně své (práva x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxdíž mu není svobodná volba jeho jednání umožněna.
Proto stanoví-li zákon, že správce daně určitý úkon učinit „může“, při naplnění zákonných
podmínek pxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xlatný zákaz libovůle,
a jeho jednání by bylo nezákonné.
kompetence
Na výše uvedeném nic nemění ani skutečnost, že správcem daně může být i fyzická
či právnická osxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxby ve
stejném
právním postavení jako jiné správní orgány, tzn. rozsah právní subjektivity přiznaný
jim
obecnými právními předpisy (zejména obč. zák.x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx
x xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxvě
daní a poplatků, která věcnou příslušnost správce daně definovala jako „právo činit
opatření
potřebná ke správnému a úplnému zjištění, stanovení a xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x x x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxt jen v případech a v mezích
stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví“ (srov. čl. 2 odst. 3 Ústavy
a čl. 2 odst. 2 Listiny), je tedy nutné, abx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxánů veřejné moci (správců daně) při výkonu xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxňového řádu, jež jednotlivá práva a povinnosti správců daně, kterými
jsou při správě daní nadáni, detailně rozvádějí, a společně tak konkretizují věcxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xoci vykonávajícím správu
daní, ale ostatně též osobou zúčastněnou na správě daní, zejména daňovým subjektem,
nabývá
na významu především s ohledem na xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxx xxxx
xicotná se všemi důsledky s tím spojenými [srov. § 105 odst. 2 písm. a) a komentář
k němu].
Oproti dřívější právní úpravě zák. o správě daní a poplatků doxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx x xxxxiska právní jistoty osob zúčastněných na správě
daní,
ale i z pohledu „legislativní čistoty“ daňového řádu jako procesní normy upravující
oblast
sprxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx vůči dalším ustanovením
daňového řádu.
xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx
Z toho vyplývá, že ostatní ustanovení daňového řádu zakotvující působnost správců
daně (a související povxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxmentovaným
ustanovením. Stejně tak z této skutečnosti vyplývá, že pokud by měly být
správce daně zakotvené daňovým řádem xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxentované ustanovení daňového řádu.
kompetence
de lege ferenda
Nejedná se však o vůči procesním ustanovením jiných, zvláštních zákonů
upravujících postavení xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx
x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx
vůči
těmto předpisům (srov. též komentář k citovanému ustanovení).
lex specialis
xxxxxxxxxx
K odst. 2 [Registry a evidence ]
Zřizování a vedení registrů a evidencí daňových xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxu je přitom
za současného stavu právního řádu třeba považovat za ucelenou, neboť ustanovení jiných
právních předpisů regulujících registry vedené oxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxistry ve smyslu zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech,
a pro oblast
ochrany osobních údajů daňový řád výslovně zakotvuje pravomoc správců dxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x xejich daňových povinností je proto třeba hledat za pomoci aplikace základních
právních
principů správy daní, zejména zásady zákonnosti. V souladu s txxxx xxxxxxx xxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxx
xxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxnnost správce daně, podrobeno testu nezbytnosti
pro dosažení účelu správy daní.
Zákon blíže nespecifikuje, v jaké formě mohou být nezbytné registrx xxxxxxxxx
x xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxr plátců daně z přidané hodnoty, registr
plátců
spotřebních daní, Automatizovaný daňový informační systém (tzv. ADIS) obsahující
registr
daňových sxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx mohou být veřejně přístupné, či nikoli.
Podle názoru autorů by mělo být zpřístupnění údajů vedených v registrech a evidencích
správce
daně třetím osobxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
x x
xx x x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xx xx x5
daňového
řádu (srov. též komentář k těmto ustanovením), popř. dalšími omezeními explicitně
stanovenými
zákonem. Správce daně proto zcela legitimxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xx
xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx
x xxxxxxxx
xxxx xxxxxxx x ani této osobě zpravidla neumožní nahlédnout do vyhledávací části
jejího daňového
spisu (srov. § 66 a násl.). Na druhou stranu by správce daně neměl komxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxpodléhá, neboť se obvykle jedná o informaci,
kterou
lze dovodit též z údajů vedených ve veřejnosti dostupných informačních systémech
veřejné
správy, xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx (srov. § 52 odst. 3).
Judikatura:
Jestliže platební výměr vydá nepříslušný správce daně, stane se rozhodnutí neplatným,
neboť v něm
chybí jedna ze xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx
xxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x x x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxjů,
§ 10 - vymezení pojmu správce daně, § 52 a násl. - povinnost mlčenlivosti, § 66 a násl.
- právo nahlížet
do spisu, § 78 - vyhledávací činnost, § 105 - xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxx xxxxxxx
x xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
Literatura:
Kindl,
M.;
Telecký,
D.;
Válková,
H.
Zákon o správě daní a poplatků.
Praha :
C. H. Becxx
xxxxx
xxxxxx xxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxx, v souladu se současnou terminologií využívanou např. ve správním řádu,
nahrazuje dnes používaný pojem pracovník správce daně pojmem úřední osoba. Pxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxě
nebo jinou osobu, která je výkonem pravomocí správce daně pověřena přímo xxxxxxx
xxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx
xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxdní osoba prokazuje svá oprávnění k úkonům při
správě daně, odlišujíc případy, kdy je dotyčné osobě zákonem předepsána povinnost
prokazovat
se služebxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx
xxxxe odst. 4 by mělo být ze spisového materiálu vždy zjistitelné, která úřední osoba
se na daném úkonu podílela tak, aby bylo možné v rámci kontroly i pro přípxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xožádala tuto úřední osobu o její
identifikaci.
Určení konkrétní úřední osoby je nutné např. pro uplatnění stížnosti proti chování
jednotlivých
úřednxxx xxxx xx xxxxx
x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxm správce
daně vykonává své pravomoci při správě daní, jako úřední osoby. V tomto směru je
terminologie zaváděná daňovým řádem výstižnější oproti dříxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx
xxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx úřední osoba dává cítit, že se nejedná o jakéhokoli
zaměstnance,
popř. pracovníka (přisoudíme-li tomuto označení širší význam než označení zaměstnaxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx daní).
xxxxxxxxxx
Dále je z označení úřední osoba zřejmé i to, že se jedná o veškeré fyzické osoby
oprávněné k výkonu pravomocí správce daně, aniž by musely být ke sxxxxxx xxxx
xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxx xxxxce neuzavírá pracovněprávní
poměr,
a přesto bezesporu může být a zpravidla bývá úřední osobou ve vztahu k ukládání a
vybírání
místních poplatků či ve vzxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxo řádu též správce daně samotný. Zákon
tím reaguje na skutečnost, že správcem daně mohou být ve smyslu § 10 daňového řádu
též
fyzické osoby, tj. nikoli pxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx
xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
správce daně sama, je při (fyzickém) výkonu této činnosti daňovým řádem považována
současně
za úřední osobu. Příkladem těchto osob jsou různé druhy txxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx
xxxx
xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxx x xxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xinností
daným
správcem daně svěřen. Existují zde tedy v podstatě dvě meze, které by úřední osoba
při
výkonu své činnosti neměla překročit - širší, vymezxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xaně (srov. komentář k odst. 4). Překročí-li úřední osoba
tyto
meze, její jednání nelze považovat za jednání úřední osoby, tj. za výkon správy daní.
Výslxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx úřední osoba odpovídá adresátovi za škodu takovým
jednáním způsobenou sama. Odpovědnost za škodu se v daném případě řídí obecnými
ustanoveními obč. zxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxrávce daně (jakkoli je to spíše teoretická
záležitost),
řídí se odpovědnost za takto způsobenou škodu úpravou zákona o odpovědnosti za škodu
způsobenxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx uhrazené
náhrady škody po této úřední osobě). Na druhou stranu platí, že absence výkonu pověření
přesahujícího pravomoc správce daně samotnéhxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxxx x zde platí obecná zásada, že každý je povinen dodržovat platné právo,
a nemůže
být tedy ani při výkonu pracovněprávních povinností nucen k jeho porušováxxx
xxxxxnzace
xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxrov. § 127 tr. zákoníku,
resp. § 89 odst. 9 tr. zákona). Jako tzv. speciální subjekt proto může úřední osoba
svým
nezákonným jednáním naplnit též skutkoxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx
xxxxxaných úplatkářství (srov. hlavu X tr. zákona), a naopak se může stát též objektem
některého z trestných činů spadajících do této skupiny trestné činnosxx xxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxní osoby]
Pravomoci k výkonu správy daní jsou daňovým řádem svěřeny správcům daně
(srov. § 10 a 11). Faktický výkon pravomocí správce daně pak provádx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx
xxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxx xxx xxxx zjistitelné, zda určitá konkrétní osoba
skutečně
je úřední osobou, tj. zpravidla zda je zaměstnancem správce daně a zda je jako zaměstnanec
správce daxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xozice
úřední osoby formálně xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx
xxxx
xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x x xxxxx
xxxsahu.
xx xxxxx
Toto pověření musí být dle zákona zachyceno v úředním záznamu (srov. § 63), který
musí vedle údajů o správci daně, u kterého byl úřední záznam sepxxxx x x xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxe daně a v jakém rozsahu, tj. stanovit okruh
úkonů,
k nimž je tento zaměstnanec oprávněn. Nutno si ovšem uvědomit, že úřední záznam ze
své
podstaty nemá a nxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx
xxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxmotné pověření výkonem správy daní ( povahy) v praxi zpravidla
vyplývá z kombinace obsahu interních předpisů správce daně upravujícíxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxecně závazné, např. ze zákoníku práce) a navazujícího
zařazení zaměstnance správce daně do určitého útvaru a pozice na základě s ním uzavřené
pracovní xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx
konstitutivní
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxx xxxxxx xx jiný postup ani zda musí obsahovat vymezení jednotlivých úkonů,
ke kterým
je úřední osoba v rámci svého pověření oprávněna. Stejně tak zákon neurčuje, xxx
xxxx
xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx
xx xxx
xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxastněných na správě daní. S
ohledem
na požadavek procesní ekonomie je třeba dojít k závěru, že pověření konkrétní úřední
osoby může a zpravidla by též měxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xaní, resp. daňových subjektů.
Na druhou stranu, jak uvádí samotná důvodová zpráva k daňovému řádu, cílem tohoto
formálního pověřování úředních osox xxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx
x xxx xxxxxxxx vyvození odpovědnosti tuto osobu identifikovat“. Tuto možnost identifikovat
konkrétní úřední osobu (zaměstnance správce daně), která se podílela xx xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxvě daně, vůči níž byl úkon činěn.
Samotné pověření výkonem správy daní bude, jak již bylo zmíněno, zpravidla stanoveno
en bloc ve vztahu ke všem zaměstxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxcovní smlouvou (obsahující citlivé údaje, které nelze třetí osobě
zpřístupnit),
a proto nebude osoba zúčastněná na správě daní xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxx xxávě zákonem vyžadovaný úřední záznam.
a xxxxxx
Úřední záznam deklarující pověření nemusí být vyhotoven v relaci „konkrétní
úřední osoba - konkrétní osoba zxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxí osobě. Nelze proto sice akceptovat pověření typu „zaměstnanci kontrolního
oddělení
Finančního úřadu v Berouně se pověřují prováděním kontroly plnxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxx
x xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxn Novák, zaměstnanec Finančního úřadu v Berouně,
se
pověřuje výkonem pravomoci správce daně v rozsahu provádění kontroly plnění daňových
povinností xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxx x xxx xxxxxxejícím, a
to pro
všechny druhy daní“ ovšem již bude postačující.
K transparenci v otázce, kdo je oprávněn vykonávat určité pravomoci správce daně
v koxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxx xx
xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx určitého zaměstnance
jako
úřední osoby informovat (formou předložení shora zmiňovaného úředního záznamu), a
to
nejenom před samotným úkonem této úřxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx pověřeny ke správě jeho daňových povinností, tj. žádost
podanou
ještě předtím než tato úřední osoba vůči daňovému subjektu jednotlivé úkony začala
čixxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx
xxxxxxx
xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxobodném přístupu
k informacím.
Dále odst. 4 komentovaného ustanovení zavádí povinnost úřední osoby sdělit osobě
zúčastněné na správě daní své jménxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx
x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxx
xxxxx xxxby zúčastněné na správě daní má zajistit jak přezkoumatelnost, zda je příslušná
úřední
osoba skutečně pověřena k provedení určitého úkonu za správce dxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx
x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxém řízení, zejména k možnosti ověřit
si zda osoba, se kterou má osoba zúčastněná na daňovém řízení jednat, je skutečně
úřední
osobou, slouží též povinnoxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxho
ustanovení. Vzhledem k tomu, že ne všichni správci daně, resp. zaměstnanci nikoli
všech správců daně služebními průkazy disponují, vztahuje se povxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx stanovena
zaměstnancům územních finančních orgánů, tj. finančních úřadů, finančních ředitelství
a Ministerstva financí ČR. Ti jsou při plnění svýcx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxmních finančních orgánů jsou detailně
stanoveny prováděcí vyhláškou č. 249/2010 Sb. Náležitostí služebního průkazu nicméně
není rozsah oprávnění xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx obsahuje
pouze informaci o tom, že „držitel tohoto služebního průkazu je zaměstnancem v územním
finančním orgánu České republiky a má oprávnění vykonxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxokazování své
pravomoci k provedení určitého úkonu vůči osobě zúčastněné na správě daní toto své
oprávnění
prokázat nejenom svým služebním průkazem, xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xyhlášku č. 516/2005 Sb., a rozsah výkonu pravomocí správce
daně mezi náležitosti, resp. do vzoru služebního průkazu zaměstnance územních finančních
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xdy nejsou oblečeni ve služebním
stejnokroji
(srov. § 28 odst. 3 zákona č. 13/1993 Sb., Celního zákona). Náležitosti a vzor služebního
průkazu zaměstnaxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxje
pouze
příslušnost k Celní správě ČR, nikoli rozsah oprávnění jeho držitele, platí ohledně
prokázání
oprávnění celníků provést konkrétní úkon při sxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xteré služebními
průkazy nedisponují, budou za účelem prokázání svého oprávnění k činnosti
při správě daní na vyžádání osoby zúčastněné na správě daní xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xiný osobní doklad) tak, aby osoba zúčastněná na správě
daní
mohla ověřit, že osoba, se kterou jedná, je skutečně zaměstnancem příslušného správce
daně
xxxxxxxx x xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxmž vzor služebního průkazu (a tedy i jeho
náležitosti)
stanoví generální ředitel38 služebním předpisem; s ohledem na požadavky daňového
řádu lze poxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxo držitele ve smyslu
§ 12 daňového řádu.
xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxzsahu úkonu,
k jehož provedení se chystá), a osoba zúčastněná na správě daní následně odmítne
s takovou
úřední osobou jednat, nelze takové odmítnutí spxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx x xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxední osoby prokázat svá oprávnění, tj. své pověření k výkonu správy
daní, je sice zákonem stanovena kategoricky, tj. striktně vzato by úřední osoba mělx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx. Takový výklad zákona
je ale
třeba odmítnout, neboť by mohl vést k jeho nadužívání a k „šikanóznímu“ jednání osob
zúčastněných na správě daní vůči úřednxx xxxxxxx xxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx x x xxxxx xxx xxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xxxxx xxxx být vždy přihlíženo k účelu tohoto ustanovení. Tím je ochrana oprávněného
zájmu osoby zúčastněné na správě daní na dostatečné identifikaci úřední osoxxx xx
xxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxsti dle § 261), a dále ochrana
osoby
zúčastněné na správě daní před eventuálním zneužitím pravomocí úřední osoby, či dokonce
přisvojením si pravomoci úxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxoviště (např. při provádění místního šetření v terénu)
či
obecně shledává-li se s ní osoba zúčastněná na správě daní poprvé. Za „šikanózní“,
a tedy
neapxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xoutéž úřední osobou
či
dožadování se prokázání pověření úřední osoby, vyplývá-li její pověření
ze samotné
situace, v níž se nachází (např. soxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxx
xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxého úkonu by proto měla mít osoba zúčastněná na správě daní důvodné pochybnosti
o existenci takového pověření.
de facto
Judikatura:
Jestliže platební výmxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx x xxx
xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxávněného
správce daně.
(KS České
Budějovice, rozhodnutí ze dne 24. 7. 2002, sp. zn. 10 Ca 70/2002)
Související ustanovení:
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
zákon; § 89 odst. 9, § 127, hlava X tr. zákona
Místní příslušnost
(Určení místní příslušnosti)
Ondřej
Dráb,
Právní stav komentxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xx xxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxu správy
daní,
stanoví návrh současně i místní příslušnost, která se primárně řídí obvodem působnosti
příslušného správce daně a místem pobytu fyzickxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxí daňový řád pro správu některých specifických daňových povinností
místní
příslušnost odchylně od principu umístění daňového subjektu. Obecně jakx xxxxx xxxxx
xxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x mimo obvod jeho územní působnosti.
xxxxxxxxxx
Jedná se o obecná pravidla pro určení místní příslušnosti, která mohou být případně
modifi
kována v kompetenčních xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx náležející
do působnosti územních finančních orgánů, stanoví zákon o územních finančních orgánech
místní příslušnost ke správě takových daní Finanxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx
x x xx
xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx
xxxxx
xxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xsoby její sídlo. Pod pojem místo pobytu fyzické osoby
je zahrnuto
jednak místo trvalého pobytu občana ČR, jednak místo hlášeného místa pobytu cizince,
x xxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxrším slova smyslu než pojem
místo trvalého
pobytu tak, aby obecná místní příslušnost správce daně dopadala na všechny kategorie
fyzických osob. Pod poxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx
xxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xx vznikem
právnické osoby není spojen zápis do podobného rejstříku (např. některé stálé provozovny,
organizační složky státu, vysoké školy, České telxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x
xxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxx xxxxxxxxxx
xx xx7). Důvodem pro odlišné vymezení sídla právnické osoby oproti dikci obč. zák.
je specifi
cké postavení správy daní a jejího cíle. Pro funkční, hospodáxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xx xxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxndy z úřadu na úřad a s tím spojené pracné zjišťování skutečného
umístění sídla dané právnické osoby. Efektivnější je jistota údaje zapsaného v rejstříxxx
xxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxy své skutečné sídlo ve smyslu
obč. zák.),
ale v důsledku případné zdlouhavosti zaznamenání změn v obchodním či jiném rejstříku
tato
změna neodpovídá sxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xůže
vzniknout
v důsledku větší vzdálenosti obou subjektů, může být zabráněno uplatněním
ve smyslu
§ 18, popř. použitím institutu zvolené adxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx
xx
delegace
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx
xxxxx x xxxxx xxxxxx xxemní působnosti se nemovitost nachází.
Ustanovení odst. 3 obsahuje speciální místní příslušnost při správě poplatků, které
zpoplatňují
úkon, tj. sxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
x x xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxví pravidla určení místní příslušnosti správců
daně, tj. pravidla pro určení, který z věcně příslušných správců daně (srov. komentář
k § 10 a 11) je kompxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxt. 1 komentovaného
ustanovení se výrazně neodchyluje od dřívější právní úpravy stanovené zák. o správě
daní.
Na rozdíl od dřívější právní úpravy však dxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxx x x x xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
x xxxxxx xřípadné stanovení, popř. doplnění obecných pravidel, ponechává na zvláštní
právní předpisy upravující jednotlivé oblasti, které se v procesní rovixx xxxxxxx
xxxxx xxxx
xxxxxx xxxxx x xxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx x xxx xxxxx xx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxy upravující organizaci jednotlivých
správců daně
(srov. např. § 3 zákona o územních finančních orgánech).
Takovéto výjimky z obecného pravidla urxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxvým řádem. Je však třeba důsledně odlišovat případy,
kdy je právní úprava zakotvená zvláštními právními předpisy vůči úpravě daňového
řádu
speciálnxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxx
xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxchylku od pravidel určení místní příslušnosti, je pouze zákon
či právní
předpis vydaný na základě zákona jako právní normy stejného nebo vyššího stupnx xxxxxx
xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx je zcela jistě vhodné, neboť se tím daňový řád zbavuje
řady
ustanovení, která do obecné procesní normy nepatří. Na druhou stranu si nelze nevšimnout,
žx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxv. komentář bod 18 a násl.
a komentář k odst. 3 a 4 níže).
Pro určení, který z věcně příslušných správců daně je místně příslušný ke správě
konkrétní daně xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxut do jakési
mapy správních obvodů těchto správců daně, které pro jednotlivé správce daně stanovují
zvláštní právní předpisy upravující jejich zřízexx x x xxxxx xx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxké republiky pro celní orgány,
-
vyhlášku č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním
úřadem
a správních obvodů obcí s rozxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x
xákon o soudech a s. ř. s. pro soudy při správě soudních poplatků.
V této souvislosti je vhodné upozornit též na skutečnost, že zvláštní právní předpixx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxnou úpravu místní příslušnosti obsaženou
v komentovaném ustanovení daňového řádu by se však tato vlastní pravidla stanovená
zvláštními
právními přxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxx
xravidla
stanovená daňovým řádem ve spojení s vymezením územních obvodů jednotlivých správců
daně k jednoznačnému určení místně příslušného správcx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x
xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x
xxxxxx
xxx xxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxvidlo stanoví, že místně příslušným správcem daně je ten, v jehož správním
obvodu se nachází v případě fyzické osoby místo jejího pobytu, v případě právxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxsta pobytu cizince, a nelze-li takto místo
pobytu
fyzické osoby určit, místo na území České republiky, kde se fyzická osoba převážně
zdržuje.
Místo trvxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxce, která
je vedena
v registru obyvatel ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční
údaj
o adrese v základním registru územní identixxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx
xxxxx xxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx
xxxxx
xxxxx xxxxxxxo pobytu, a to v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu
označen
číslem popisným nebo evidenčním, popř. orientačním číslem, a který je určxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxy nemůže být umístěna do tzv. nebytových prostor, tvoří případy občanů,
kteří
nemají oprávnění k užívání prostor v objektu určeném pro bydlení, ubytovxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxením trvalého pobytu na adresu, kde se tyto
prostory
nacházejí. V takovém případě bude mít občan trvalý pobyt na adrese obecního či městského
úřadu, ktexx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx shodovat
s místem, kde se fyzicky nachází (fakticky pobývá). Tento přístup odpovídá obecnému
zájmu
na právní jistotě způsobu určení místně příslušnéxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx
x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxkterých zákonů. Podle tohoto
zákona
je cizinec povinen udat místo pobytu na území České xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx
x xxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxů na území České republiky však v celé řadě případů povolovacímu
režimu nepodléhá a jejich místo pobytu na území České republiky není úředně
rexxxxxxxxxxx
xxxxx xx x xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxx x xxxxxx
xxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxý styk, a kteří zde
tedy mohou
po přechodnou dobu pobývat bez nutnosti získání úředního povolení na tzv. turistické
vízum,
které je zpravidla platné 90 dxxx
a priori
xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxna České republiky (k
tomu
by však v praxi nemělo docházet) nebo adresu hlášeného místa pobytu cizince, rozumí
se
místem pobytu takové fyzické osoby mísxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx
x xxxxxxx že se jedná o místo, kde je taková fyzická osoba nejčastěji a nejlépe zastižitelná.
To odpovídá požadavku hospodárnosti správy daní. Tento výklad je nixxxxx xxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxa jako místo, v němž pobývá nejvíce dnů
v roce
(srov. § 4 odst. 1 zák. o správě daní a poplatků).
xxxxxxxx
V praxi se však správce daně při ověřování své místní příslxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x
xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxdených v průkazu totožnosti občana České republiky,
v průkazu o povolení k (trvalému) pobytu cizince na území České republiky nebo v
potvrzení
o přechoxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxx
xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx osob považován
Finanční úřad pro Prahu 1. Přestože tento přístup není zcela v souladu se zákonem,
nebývá
daňovými subjekty zpravidla napadán.
Daňovx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxinností podnikající
fyzické osoby je tedy místně příslušný správce daně, v jehož správním obvodu se nachází
místo pobytu fyzické osoby, a to bez ohledu xx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxx xxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxt, ve správním obvodu jiného správce daně. Výjimky tvoří případy tzv. plátcovy
pokladny podnikající fyzické osoby (srov. komentář k § 21) a stálé provoxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xxoho fyzických osob v místě
svého hlášeného trvalého pobytu fakticky nezdržuje, ale že často pobývá na místě
jiném,
které bývá v důsledku dřívější právnx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené Českou republikou,
a není-
-li takové smlouvy, na základě zák. o daních z příjmů (srov. § 22 tohoxx xxxxxxx
xx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxx xx
x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xravidlo je totiž nutné dovozovat ze spojení § 13 odst.
1 s § 24 odst. 6
daňového řádu, které říká, že „se ustanovení týkající se právnických osob použijí
obxxxxx
x xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x
xx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xsob zúčastněných na správě daní“.
Stálé provozovny zpravidla naplňují definiční znaky organizační složky podniku
zahraniční osoby (srov. § 21 obcxx xxxx xx xxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxx xxxx
xxxxxx xxx
xxxko jakási legislativní zkratka ), bude se místní příslušnost správce
daně u stálých
provozoven zahraničních osob řídit obdobnými principx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxsto, z něhož je činnost zahraniční osoby v České republice
prováděna. Tento výklad by odpovídal dřívější právní úpravě zák. o správě daní a
poplatků,
ktxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxšnost řídila místem, kde je
stálá
provozovna umístěna (srov. § 4 odst. 3 zák. o správě daní a poplatků).
sui generis
V praxi však mohou nastat též případy, kdy stálá xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxě totiž předpokládá znaky podnikání zahraniční
osoby
(tj. soustavné činnosti prováděné samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní
odpověxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xez cíle či očekávání
jeho opakování, tj. znaky podnikání ve smyslu obch. zák. často nenaplňuje. Takové
situace
uvedený výklad nepokrývá a při určení mxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxx
xxxxx
x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxx
x xxxxxxxx
xxxxxxxxch orgánech, tzn. místně příslušným správcem daně bude Finanční úřad pro
Prahu 1.
xxxxxxxx
Stejně tak daňový řád nereflektuje na skutečnost, že se mnoho fyzixxxxx xxxx x xxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx
xxxxxx
xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx evidence obyvatel označováno též jako
přechodné
bydliště.
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxel upravených
v § 24 odst. 1 až 5 daňového řádu na zde uvedené subjekty. V takovém případě by byl
Finanční
úřad pro Prahu 1 místně příslušným správcem daně xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxx xxravy se autoři přiklánějí k aplikaci § 24 odst. 6 daňového
řádu též
na případy určování místní příslušnosti správců daně stálých provozoven.
Místní xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxumí adresu,
pod
kterou je právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku nebo obdobném veřejném rejstříku,
nebo adresu, kde právnická osoba sídlí skutxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxx
xůrazu na skutečný stav (kterému by odpovídalo odvození místní příslušnosti od místa
skutečného
vedení), a naopak se odvolává na princip ochrxxx xxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxx
de facto
xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxjstříku je proto rozhodné pro určení místní
příslušnosti obchodních společností (akciové společnosti, evropské akciové společnosti,
společnosti x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxek zahraniční
právnické
osoby umístěných v České republice, pokud tyto organizační složky zároveň naplňují
znaky
stálé provozovny stanovené přísluxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx
x xxxxxx
xxxxxa), popř. dalších právnických osob sem zapisovaných (např. Česká tisková kancelář).
Dalšími veřejnými rejstříky, do kterých se zapisují právnickx xxxxx x xx xxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxěšných společností, vedené krajskými obchodními
soudy, seznam občanských sdružení a seznam politických stran, vedené Ministerstvem
vnitra
České rxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx se do veřejných rejstříků nezapisují a u nichž je
za sídlo pro účely stanovení místní příslušnosti správce daně považována adresa,
kde tato
právnická oxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx
xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxžky státu
či stálé provozovny
zahraničních právnických osob, pokud nejsou zároveň jako organizační složky podniku
zahraniční právnické osoby povinxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxx
xxx xx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxalizovaného finančního
úřadu nové pravidlo určení místní příslušnosti pro zde vymezené kategorie právnických
osob. S ohledem na jeho rozsah (týká se xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxstní příslušnosti (srov. komentář k odst. 2 a 3), ale za pravidlo speciální.
Podle tohoto speciálního pravidla určení místní příslušnosti je speciaxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx
xxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxoven a zajišťoven a u právnických
osob založených za účelem podnikání, které dosáhly obratu více než 2 mld. Kč (srov.
§ 9a
zákona o územních finančních orxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxt.
Generální finanční ředitelství bude navíc od 1. 1. 2012 oprávněno formou rozhodnutí
o delegaci místní příslušnosti rozšířit či zúžit okruh osob, xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx
xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxnančních orgánech).
K odst. 2 [Daně týkající se nemovitostí] a 3 [Zpoplatněné úkony]
Na rozdíl od dřívější právní úpravy zák. o správě daní a poplatkx xxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxí daňového řádu zák. o správě daní a poplatků byla
přesunuta
do zvláštních právních předpisů (srov. též komentář č. 2 výše).
Dřívější pravidlo pro uxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxhod
majetku), daně darovací (bezúplatný převod majetku) a daně z převodu nemovitostí
(úplatný
převod nemovitého majetku), bylo s účinností daňového xxxx xxxxxxxxx xx x xxx xxxxxx
x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx
xx xxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxě, v jehož obvodu územní působnosti měl zůstavitel
naposledy trvalý pobyt (k pojmu trvalý pobyt srov. komentář bod 9 a násl.) a, neměl-li
zůstavitel trvxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxstavitelův
majetek
nacházel v okamžiku vzniku daňové povinnosti, tj. v okamžiku smrti zůstavitele; v
případě
vzniku místní příslušnosti více správcx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx
xxxxxxx i na dědění nemovitého majetku.
xxx xxxxxxxxx
Při nabytí movitého majetku xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxx
xxxxx xx xxxxx xxxxrovaný. Výjimky z tohoto obecného pravidla jsou tři. První tvoří
darování
do ciziny, kde se místní příslušnost správce daně řídí místem trvalého pobytx xx
xxxxx
xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx x xxx xxxxxxxx movité věci (popř. jiný
majetkový
prospěch) místně příslušným správce daně, v jehož územním obvodu se nachází tato
nemovitost.
Třetí výjimkou je přípxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xídí
též územním obvodem, ve kterém se nachází příslušná nemovitost.
Není-li při nabytí movitého majetku nebo jiného majetkového prospěchu darovánxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxním obvodu se tento movitý majetek
nebo jiný majetkový prospěch nacházel v okamžiku vzniku daňové povinnosti, tj. v
okamžiku
předání daru. Případný soxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx x xxx xxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxstní příslušnosti správce daně vyplývá
z § 38d odst. 12 zák. o daních z příjmů pro případ daně vybírané srážkou (srov. §
36 a 38d
zák. o daních z příjmů) baxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxně
dochází, považuje za plátcovu pokladnu (srov. komentář k § 21), a místně příslušným
je tedy
správce daně, v jehož územním obvodu se tato pobočka či orgxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxí kontroly. V ostatních případech se i u daně
vybírané srážkou
určí místní příslušnost správce daně podle obecných pravidel (srov. komentář k odst.
1).
xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx x x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx se v daňovém řádu
jedná
např. o následující případy:
-
stanovení místní příslušnosti správce daně u plátcovy pokladny (srov. § 21 odst.
2),
-
stanoxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx
xxx
x
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxy (srov. § 87
odst. 1),
-
zachování místní příslušnosti správce daně v průběhu odvolacího řízení (srov. §
111 odst. 5),
-
zachování místní příslušnoxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x
xxx xxxxx xxx
x
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x
xxx xxxxx xxx
x
xxxxxxxxx xxxxxx xxíslušnosti správce daně v průběhu daňové prodejem movitých
věcí nebo prodejem nemovitostí (srov. § 185 odst. 3),
exekuce
-
zachování místní přísluxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx
xxxxxx
xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x x x xxx xxxxx xxx
xxxxxxxxxxx
Přezkumné řízení podle § 55b zák. o správě daní a poplatků provede správce daně,
který ve věci rozhodl
v posledním stupni. Nic na tom nemění skutečnosxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxstní
příslušnosti obsažené v § 4 tohoto zákona.
(NSS, rozsudek ze dne 1. 7. 2010, čj.
8 Afs 44/2009-103)
Jestliže platební výměr vydá nepříslušný správxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx x xxx
xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx
xxS České
Budějovice, rozhodnutí ze dne 24. 7. 2002, sp. zn. 10 Ca 70/2002)
Související ustanovení:
§ 10 - vymezení pojmu správce daně, § 11 - pravoxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxosti,
§ 16 - změna místní příslušnosti, § 17 - dožádání, § 18 - , § 19 - , §
21 odst. 2 - místní
příslušnost, § 24 - procesní způsobilostx x xx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxx
řízení, změna místní příslušnosti,
§ 162 odst. 5 - věcná xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx příslušnost,
§ 240 odst. 7 - zánik
právnické osoby, místní příslušnost
delegace
atrakce
Související předpisy:
zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území Čxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx x xxxxvích
a náboženských společnostech; zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách
a v politických
hnutích; § 22 odst. 2 zák. o daních z příjmx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxx x xxxxxx
x xxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x
xxx xxxx xxk. - sídlo právnické
osoby; § 21 obch. zák - podnikání zahraničních osob; vyhláška č. 388/2002 Sb., o stanovení
správních
obvodů obcí s pověřeným obecnxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx xxxxx x
xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x x x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
zákon č. 128/2000 Sb.,
o obcích (obecní zřízení)
(Řešení sporů o místní příslušnost)
Ondřej
Dráb,
Právní stav komentáře je ke dnx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxx
x x xx
xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xístně příslušných
několik správců daně. Pokud taková situace nastane, je místně příslušným ten správce
daně,
který zahájil řízení jako první, a to za pxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxx daně jim nejblíže nadřízený, v nejvyšším stupni pak rozhodne ministerstvo
nebo jiný
ústřední správní orgán.
K § 14
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xx xxxxxxxx
xxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxících výjimky z obecných
pravidel
stanovení místní příslušnosti měla v jednotlivém konkrétním případě vést k založení
místní příslušnosti pouze jedxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxi
identifikuje více místně příslušných správců daně. Pro takový případ zákon stanoví
pravidlo,
že daňové řízení ve věci provede, resp. dokončí ten sprxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
x xxxx
xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxení dokončí některý z těchto ostatních správců daně).
Ostatní
správci daně řízení nezahájí, a pokud ho již před zjištěním tohoto konfliktu místní
přísxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xrovede řízení ve věci, zákon neupravuje. V žádném případě nejde
o dohodu v jazykovém slova smyslu, tj. o nějakou smlouvu mezi správci daně. Jakékoli
změxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxstněných na správě
daní,
zejména daňového subjektu (v ústavní rovině nazývaných souhrnně jako právo na spravedlivého
soudce). Daňový subjekt by protx x xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx
xxxxxxxxxxx
xx xxxxx obsahuje pravidlo pro řešení konfliktu místní příslušnosti (řízení
dokončí ten místně příslušný správce daně, který jej zahájil jako první)x x xxxxxxx
xxxxxx
xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxější či jinak pro řádné provedení řízení
vhodné či
nutné. Dohoda o tom, který z více místně příslušných správců daně dokončí řízení
ve věci,
by proto měla xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
x xxx
x xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xýt umožněna
obrana proti takovému rozhodnutí (formou stížnosti dle § 261 daňového řádu).
x priori
xxx xxxxxxx
Může nastat též situace, kdy je více správců daně přesvědčexxx xx xxxx xx xxxxx
x xxxxx
xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xim nejblíže společně nadřízen. Není-li takový
správce
daně, je k určení místní příslušnosti kompetentní ministerstvo (v případě daní v
užším slova
smxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxx příkladem situace, kdy může vzniknout místní příslušnost více správců
daně najednou, je případ, kdy podnikající zahraniční fyzické osobě vznikne víxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxzejících se v různých částech České
republiky).
Vzhledem k tomu, že tato fyzická osoba bude muset za účelem výkonu svých smluvních
závazků opakovaně krxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxh
této zahraniční fyzické osobě ze zdrojů v České republice v souvislosti s prováděným
stavebním dozorem. Není přitom ani vyloučena situace, že se tato xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx
xxx xxxxx
xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxtlivé stavby a na každé se zdrží jeden den).
V takovém případě je namístě, aby se správci daně, kteří zahájili s tímto zahraničním
podnikatelem daňové xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxení
nejdříve,
popř. u kterého z nich bude výkon správy daňové povinnosti tohoto zahraničního podnikatele
nejefektivnější. Pokud se nedohodnou, nezbxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xx xedy stálé provozovny zahraničního podnikatele) umístěny v územním obvodu
správců daně spadajících pod různá finanční ředitelství, postoupit otázkx xxxxxxxxxx
x xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxuje více
správců daně, kteří se své místní příslušnosti dovolávají. V praxi se však mohou
objevit též
tzv. negativní spory o místní příslušnost, jimiž sx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxoru o místní příslušnost dochází rovnou k aplikaci druhého odstavce
komentovaného
ustanovení daňového řádu. Správci daně jsou v takovém případě povixxx xxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx, jenž rozhodne, který správce daně
bude
v dané věci místně příslušný, resp. který správce daně příslušné řízení provede.
Rozhodování o sporech o mísxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxx xxxxxxené nadřízeným správním orgánem je tedy pro dotčené správce daně konečné,
a tito proti němu nemohou podat žádný opravný prostředek. Nejedná se o klasicxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx x xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx
x xxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxto prvky rozhodnutí vykazuje,
neboť
se přímo dotýká jejích procesních práv. Toto rozhodnutí proto musí být osobě zúčastněné
na správě daní, v jejíž věcx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxx
xx xxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xstanovení řeší pouze a spory o místní příslušnost probíhající
v rámci věcně příslušných správců daně. Na případné spory o věcnou příslušnost, xxx
xxxxx
x xxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx
x xx
x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxou příslušnost, tj. (negativní
i pozitivní)
spor mezi orgány spadajícími do různých soustav správních orgánů, musí být tento
xxxx xxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xnebo - jedná-li se o soustavy správních
orgánů
spadajících pod různé ústřední správní orgány - řeší se takový spor podáním tzv. kompetenční
žaloby podlx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx rozhoduje
se
takový spor v závislosti na stranách sporu a jejich postavení ve věci buď dle již
citovaného
§ 97 odst. 1 s. ř. s., či dle zákona č. 131/2002 Sb.x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxx xxx xxučasné právní úpravě pro ně nevzniká prakticky žádný prostor.
kolize
Judikatura:
Kompetenční spor ve smyslu § 97 odst. 1 písm. c) s. ř. s. může pojmově vznxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx, o to, kdo má rozhodnout ve věci příspěvku za službu bývalého
příslušníka Federální
bezpečnostní informační služby, proto není sporem mezi ústřednímx xxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxávní soud odmítne jako nepřípustnou podle § 47 odst. 1 písm. d) s. ř.
s.
(NSS, usnesení ze dne
27. 5. 2003, čj. Komp 1/2003-27, Sb. NSS 1/2003)
Souvisexxxx xxxxxxxxxxx
Související předpisy:
§ 97 odst. 1 s. ř. s.; zákon č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních
spoxx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxx
x x xx
xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxlený pohled na daňové subjekty, jejichž daňovou
povinnost spravuje. K tomuto účelu může provést potřebný úkon i mimo obvod své územní
působnosti. Této xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
x x xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxsledku
prodlení.
K § 15
Stanovení a výběr daní je jedním z mála právem aprobovaných zásahů do jinak nedotknutelného
a ústavně zaručeného práva na vlaxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxx x x xxxxx xx xajistit řádný výkon tohoto práva státu na odnětí části vlastnictví
subjektů
podléhajících jeho jurisdikci. Jedná se o výkon státní moci, tj. o činnostx xxxxx
xxxx xxx xxxxxxxxx
x xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx x xx xxxxx
xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xsrov. komentář k § 7).
Za účelem naplnění předpokladů legitimity správy daní (srov. komentář k § 1 a 5)
je pravomoc k jejímu výkonu v maximální možné mířx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxtu, jejichž správou je pověřen. Místně příslušný správce
daně je
tak na základě komentovaného ustanovení oprávněn a povinen daňový subjekt, správou
jxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxe daně tedy není při výkonu správy
daňových
povinností jemu zákonem svěřených daňových subjektů omezen obvodem své územní
působnosti, a naopak může přx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xx
těchto správců daně či porušoval obecná pravidla určení místní příslušnosti ke správě
daní.
xxxxxxxxxx
Právo místně příslušného správce daně provádět jednoxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxrov. komentář k § 17). Nejedná se však o instituty
shodné, které by bylo možné využívat alternativně. Důvodem není ani tak skutečnost,
že při
porovnání txxxx x xx x xx xxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxvo správce
daně
operovat při správě daňových povinností subjektů, pro něž je místně příslušným, i
mimo
obvod své územní působnosti se vztahuje pouze na xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xroku, jejichž společným jmenovatelem je rychlost a hospodárnost
řízení (k jednotlivým podmínkám dožádání srov. komentář k § 17 odst. 1).
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xude ve vztahu
ke správě daní tohoto daňového subjektu účelnější (rychlejší anebo hospodárnější),
aby určitou
její část provedl i mimo obvod své územní xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxx též text ustanovení § 17 odst. 1, které dává místně příslušnému
správci
daně možnost dožádat provedení úkonu, dílčího řízení či procesního postupu sprxxxxx
xxxxx
x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx
koexistence institutu dožádání a pravidla zachování místní příslušnosti správce daně
pro správu daní „jeho“ daňových subjektů popřel a zároveň by výxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxlušnému určitému daňovému subjektu mohla být provedena
výlučně formou dožádání (správce daně místně příslušný daňovému subjektu, jehož
daňových poxxxxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxc provést).
Pokud by takový výklad byl zákonodárcem při schvalování daňového řádu zamýšlen, lze
očekávat, že by ve vztahu k dožádání provedení dílčícx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xperovat v zákonem daných
případech i mimo obvod své územní působnosti, kterými jsou rychlost a hospodárnost
řízení, by ji proto správci daně měli využíxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx
xx xxxxx
x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxx
xx xxx xxxxxx xxxxxušného správce daně lehce dostupné, v případech, kdy se jedná
o úkon,
při jehož provedení jiným správcem daně na základě dožádání by s ohledem na časovou
xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx x xxxxxmo zmaření účelu daného
úkonu, či v případech, kdy místně příslušný správce daně při své činnosti soustředil
množství
natolik specifických informací xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxdaným správcem daně neefektivním a nehospodárným.
xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xa správě daní
(k institutu
výpovědi srov. komentář k 96). V těchto případech je naopak vhodné v široké míře
využívat oprávnění operovat v územním obvodu xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxně na informace, které se při výpovědi dozví, což může
vést k nutnosti
zajistit dodatečnou výpověď, či dokonce k nedostatečnému zjištění skutečností rxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxádět správu
„svých“ daňových subjektů i mimo obvod své územní působnosti často namístě při provádění
místního šetření (srov. § 80 a násl.), postupu k odxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x
xx x xxx xx
xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xx
xxxxxx xxxxxxly je naopak velmi diskutabilní, neboť u těchto postupů nebude (s ohledem
na jejich délku a rozsah) podmínka účelnosti zpravidla naplněna.
V souvislxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx daní
daňových subjektů, pro něž je místně příslušným, i za hranicemi svého správního obvodu,
je vhodné zmínit též opačnou pravomoc správců daně provádxx x xxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxu místně příslušní, a které tedy ze své
úřední činnosti
zpravidla vůbec neznají (srov. § 78 odst. 4).
Související ustanovení:
§ 1 odst. 2, § 5 - zákonxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
x xx x xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxání, § 78 odst. 4 -
místní příslušnost,
§ 79 - podání vysvětlení, § 80 a násl. - místní šetření, § 89 - podmínky postupu k odstranění
pochybností,
§ 90 - xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxi
xxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxnost správce
daně.
Postoupení spisu novému správci daně, s připojeným výpisem z osobního daňového účtu
daňového subjektu, provede dosavadní správce xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx
xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxcip kontinuity fungování veřejné správy. Změna místní příslušnosti
u registrovaných daňových subjektů se řídí ustanovením § 131 odst. 3 a 4. Dalším
spxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxt. 1 a § 119 odst. 5.
K odst. 1 [Postup při změně místní příslušnosti]
Komentované ustanovení upravuje postup správce daně v případě změny místní
přísxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx změna příslušnosti speciálního
finančního úřadu, která nastává se změnou obratu podnikající právnické osoby - překročení
částky 2 mld. Kč, či naopak xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxti správců daně či zrušení některých správců daně a související přerozdělení
jejich
obvodů územní působnosti na jiné správce daně.
Změna místa pobyxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxnutí.
V tomto okamžiku nastává změna místní příslušnosti. U právnických osob jde
obecně o okamžik právní moci zápisu změny sídla do příslušného veřejnxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xrávnických osob nezapisovaných do veřejných
rejstříků a fyzických osob bez hlášeného místa pobytu v České republice je pro
změnu místní příslušnosti xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxžuje.
xxxxxxxxxx
Uvedené pravidlo se nicméně v plném rozsahu aplikuje pouze u daňových subjektů,
u nichž nevzniká registrační povinnost (srov. § 126). V případx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xnem uvedeným v rozhodnutí původního správce daně
vydaném podle § 131 odst. 3 daňového řádu (srov. též komentář bod 6). K dalším výjimkám
srov. komentář xx x xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx že příslušné orgány vedoucí jednotlivé
veřejné rejstříky, v nichž se evidují sídla právnických osob, matriční úřady spravující
registry obyvatel anx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx
x xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxx x xxx xxěřených registrech. Správce daně se proto o změně sídla právnické osoby
či
místa pobytu fyzické osoby dozví zpravidla až z oznámení změny registračnícx xxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxxx
xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxně místní příslušnosti správce daně k okamžiku
změny sídla či místa pobytu daňových subjektů, otevírala by právní úprava prostor
ke zpochybňoxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx x xxxx
xxěně
dozvěděl, jako úkonů provedených místně nepříslušným správcem daně, a to dokonce
bez
možnosti uložení jakékoli sankce (pořádková pokuta upravenx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx
xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxovůli a zneužívání ze strany osob zúčastěných na správě
daní.
ex lege
Poté, co se správce daně dozví o skutečnostech zakládajících změnu místní příslušnostx
xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxx x xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx
xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxktu stanovit
datum, ke kterému přechází místní příslušnost na nově místně příslušného správce
daně (srov. též komentář k § 131). Současně je na základě xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx
xxxxx
xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x vymáhat (k jednotlivým případům překážek stanovení, vybrání
či vymáhání daně viz komentář k § 148 a 160), spolu s výpisem z osobního daňového
účtu
daňovxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xx xxx xxx
xx xxcméně neznamená, že by správce daně při své činnosti nebyl povinen zkoumat
podmínky místní příslušnosti a jejich změny z úřední povinnosti. Pokud při sxx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx
x xxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx oznamovací povinnosti daňového subjektu
provést příslušné kroky a předat správu daní dotčeného daňového subjektu bezodkladně
nově
místně příslušnxxx xxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xegistrační povinnosti sice podléhají,
nicméně ji nesplnily, takový postup z podstaty věci nepřichází v úvahu. Takový daňový
subjekt
bude nejprve (prxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxí se u
něj proto
v reálné rovině vůbec neprojeví a zůstane pouze teoretickou právní kategorií (vyplývající
ze
skutečnosti, že místní příslušnost správxx xxxx xx xxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx
xxx
xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx xxxx
xx xxxx
xxxu dalších výjimek, na jejichž základě místní příslušnost xx xxxx xxxx xx x xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxé pro změnu místní příslušnosti (u daňových
subjektů
nepodléhajících registrační povinnosti), eventuálně den uvedený v rozhodnutí správce
daně o zmxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx institutů. Jedná se
o následující
případy:
-
delegaci místní příslušnosti (srov. § 18), u níž s ohledem na odkladný účinek rozhodnutí
o delegaci nemůxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxe daně
a
-
v případě některých řízení a procesních postupů (srov. § 87 odst. 1 - daňová kontrola,
§ 111 odst. 5 - odvolací řízení, § 119 odst. 5 - obnova řízexxx x xxx xxxxx x x xxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx
x xxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxx xxxx. 7 - zánik právnické osoby), ve vztahu
k nimž
místní příslušnost nepřechází.
xxxxxxx
K odst. 2 [Úkony před postoupením spisu]
Do postoupení části spisu novx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxového subjektu. Tím je naplněn požadavek na kontinuitu správy daní jakožto výkonu
veřejné správy.
Zákon neomezuje rozsah úkonů, které je původně míxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxu dikce komentovaného ustanovení oproti dřívější
právní
úpravě provedené zák. o správě daní a poplatků (která po změně místní příslušnosti
umožňovaxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x x
xxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxdně místně příslušný
správce daně je do okamžiku postoupení spisu novému místně příslušnému správci daně
oprávněn provádět správu daní tohoto daňovéxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxvodně místně příslušného správce daně je nicméně dáno
časovým požadavkem postoupit spis nově místně příslušnému správci daně bezodkladně.
Termínem xxxxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxh dokončení
nově místně příslušným správcem daně nebylo účelné či hospodárné (např. dokončení
postupu k odstranění pochybností ohledně obsahu podanxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx
xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxhována, uvedený v komentáři k tomuto ustanovení bod 9). V tomto
ohledu se daňový řád významně liší od citované úpravy přechodu kompetencí na nově
místnx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxxxxx xxsově omezeného zachování kompetencí původně místně příslušného
správce daně v plném rozsahu) se bez ohledu na systematické zařazení tohoto ustanovexx
xx x xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxx xxxxx
x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxhajících registrační
povinnosti)
a podle § 18 (změna místní příslušnosti v důsledku její ).
delegace
Související ustanovení:
§ 6 - vztahy mezi suxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx
x x x xx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxa místní příslušnosti po
zahájení daňové
kontroly, § 111 odst. 5 - odvolací řízení, změna místní příslušnosti, § 119 odst.
5 - změna místní příslušnosxx
xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx § 131 - registrace z moci úřední, změny a zrušení
registrace,
§ 148 - lhůta pro stanovení daně, § 160 - lhůta pro placení daně, § 185 odst. 3 - místní
přísxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxx xxxxx x x xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxslušnost
xxxxxxxx
Související předpisy:
§ 9a odst. 6 zákona o územních finančních orgánech
Dožádání
Ondřej
Dráb,
Právní stav koxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx
xxxx xxxí části). Dožádání je instrument, který je uplatnitelný výlučně z
moci úřední
a příslušné dožádání lze učinit jak u správce daně stejného stupně, tak i sxxxxx
xxxxxxxx xxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xroblematické se může jevit, jaký časový prostor má
dožádaný správce daně k dispozici pro vyřízení dožádání. Dožádaný správce daně nemá
povinnost upřexxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxtovat.
O případných sporech vzniklých při dožádání rozhoduje instančně vyšší správce daně.
xxxxxxx
K odst. 1 [Podmínky dožádání]
Institut dožádání tvoří xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx
xx xeho územní obvod působnosti (srov. § 15). Zásadními požadavky kladenými na správu
daní je její efektivita, hospodárnost a rychlost. Za účelem naplněnx xxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxx
xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx
xxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxho obvod územní působnosti, provede sám, či zda bude
efektivnější,
aby o jeho provedení požádal správce daně, v jehož obvodu územní působnosti má
být texxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxíslušný úkon, postup či dílčí řízení provést
sám jen
s obtížemi nebo s vynaložením neúčelných nákladů, anebo je nemůže provést vůbec.
Přitom
postačujex xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxdním
správcem
daně, a to místně příslušným ve vztahu k projednávané věci, jemuž k tomu také dává
§ 15 pravomoc operovat i mimo obvod své územní působnostix xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx
x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxmentář k § 15.
Prostřednictvím dožádání lze řešit provedení úkonu, dílčího řízení (srov. komentář
k § 134) či jiného postupu, tedy např. výslechu svěxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxx
xxxxx xx xxxxxx dožádání obsažená v daňovém řádu širší než dřívější úprava zák. o
správě
daní a poplatků, který umožňoval dožádat pouze provedení jednotlivých úkonů xxxxxx
x x xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxx xístně příslušný ke správě daní určitého daňového subjektu
dožádal provedení celého daňového řízení, tj. překročil by meze aplikovatelnosti
instituxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxaje)
lze
uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon
stanoví (srov. čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny)x xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxovedení jednotlivých úkonů či procesních postupů.
K dožádání dílčích řízení by s ohledem na jejich definiční vymezení (srov. § 134
odst. 3)
takřka neměxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xi dílčího řízení smí správce daně pouze
jiného věcně příslušného správce daně téhož či nižšího stupně. Nemůže tedy dojít
např. k situaci, kdy by finančnx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xx xxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxx xxxx
xxxxxx xxěřit, kolik má tato budova nadzemních podlaží, ale ani k situaci, kdy by
finanční
úřad dožádal provedení místního šetření finanční ředitelství s odůvoxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxjícími na finančním ředitelství hospodárnější.
Dožádání správce daně nižšího stupně musí splňovat nejen podmínky účelnosti, ale
zároveň nesmí býx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx x
xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x tomto
směru obsahuje § 115 odst. 1.
Speciálním případem je dožádání z důvodu vyloučení všech úředních osob místně
příslušného správce daně z provedexx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx
xxxxxx
x xx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx
xxxxnna požádat nadřízeného správce daně, aby provedení daných úkonů dožádal od jiného
správce daně, ledaže je nadřízený správce daně provede sám.
Dožáxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxšího stupně
(zpravidla
správce daně téhož stupně, v jehož obvodu územní působnosti má být dožádaný úkon,
dílčí řízení či procesní postup proveden). Tíx xx xxxxxxxx xxxx xx x x xxxxx
xxx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx
xxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxx x § 18).
xxxxxxxx
Skutečnost, že místně příslušný správce daně dožádal provedení úkonu, dílčího řízení
či procesního postupu jiným místně nepříslušným správxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxé místní příslušnosti zcela nezbavuje, pouze její
výkon částečně
svěřuje dožádanému správci daně. Účinky úkonů a podání daňového subjektu učiněných
xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx x xx xxxxx xxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xi jiný úkon související s dožádaným úkonem,
dílčím řízením či procesním postupem vůči svému místně příslušnému správci daně (nikoli
dožádanému správxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxx
xxxxxx xád nestanoví formu, jakou má být dožádání provedeno. S ohledem na skutečnost,
že daňový řád na rozdíl od jiných procesních předpisů (zejména správníxx xxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxkoli prokazatelným způsobem
(zpravidla formou tzv. přípisu, přestože jeho forma zákonem upravena rovněž není).
Dožádání by mělo obsahovat dostatxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx vymezení není právem stanovena a je předmětem rozdílných názorů i v odborné
literatuře publikované ke správnímu řádu (k němuž se lze při nejasnostech xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxx xxxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxžadavek přesného vymezení všech jednotlivých
úkonů, které jsou dožadovány, přičemž provedení jakéhokoli dalšího úkonu (byť s nimi
souvisejícího)
jx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxý orgán je z logiky
věci oprávněn provést i všechny úkony s dožádaným úkonem související a k jeho provedení
nutné.40
xxxxxxxxxxxx
Přestože autoři připouštějí možnxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx
x xxxxxxxx xxxst výčet dožadovaných úkonů, od něhož by se dožádaný správce
daně nesměl nikterak odchýlit. Dožádanému správci daně je samozřejmě nutné přxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xroto bude dožádaný správce daně
samozřejmě oprávněn stanovit lhůtu k předložení důkazních prostředků k odstranění
vzniklých
pochybností, v případě xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx svědek
bez dostatečného důvodu dobrovolně, informovat o výslechu daňový subjekt, jehož daňového
řízení se výslech týká atp. Na druhou stranu ale nesmx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxxu cíli dožádání vedly lépe než úkony skutečně dožádané.
taxativní
K odst. 2 [Postup dožádaného správce daně]
Dožádaný správce daně je povinen dožádané úkony pxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx
xxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxmozřejmě je ale ani nelze odsunout do pozadí a provést je až poté,
co
vyřídí veškerou vlastní agendu a „bude mít na provedení dožádaných úkonů čas“.
Z poxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxení
dožádaných úkonů určit v relaci k jejich závažnosti a neodkladnosti, tj. v podstatě
je postavit
na roveň úkonům prováděným v rámci své vlastní agendxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx
xxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxh úkonů, že nebude schopen dožádané úkony provést včas,
aniž by hrozilo nebezpečí z prodlení v případě jeho vlastních úkonů. Při řešení takové
situace
bx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx
xxxxx xšak nastat i situace, kdy dožádaný správce daně sice má časový prostor
k provedení dožádaných úkonů, avšak jejich provedení není objektivně schopen
(nxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxsí dožádaný správce
daně provedení dožádaného úkonu odmítnout, resp. vyrozumět dožadujícího správce daně
o nemožnosti provedení dožádaného úkonu a xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxo správce daně o nemožnosti a důvodech nemožnosti provést
dožádané úkony je dožadovaný správce daně povinen přikročit bezodkladně poté, co
se dozví
o oxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxní spory, je k jejich rozhodnutí příslušný správce
daně, který je nejbližším společně nadřízeným dožádanému i dožadujícímu správci daně.
Úprava vyřixxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx podle § 5 odst. 1 zák. o správě daní a poplatků a pověření dle § 10 odst.
3 zákona o územních
finančních orgánech nejsou rozhodnutími ani ve smyslu § 32 odstx x xxxx x xxxxxx
xxxx x xxxxxxxxx xxx xxx
x xx xxxxx x xx xx xx
xxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx
xxxxx xx xxxladě
již existujících, reálných a objektivních důvodů. Na sdělení těchto důvodů má daňový
subjekt právo, a to
v době přiměřené provádění svěřeného úkoxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx
x xxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
x x5 - výjimka z místní příslušnosti, § 18 - , § 27 odst. 3 - účinnost plné
moci vůči jiným správcům
daně, § 77 odst. 4 - rozhodnutí o vyloučení úředxx xxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxx x xxxxx
xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx
delegace
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
Literatura:
Kolman,
P.
Dožádání v (novém) správním řízení.
Právní rádce,
č. 7.
2007,
Vedral,
J.
Správní řád - komentxxx
xxxxx x
xxxx x xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxx x
xxxxx xxxxxx xx xxx
xxxxx
Delegace
Ondřej
Dráb,
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2010.
Z xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxstavuje možnost přenesení místní příslušnosti
ke správě
daní na jiného věcně příslušného správce daně. K jeho využití může dojít na žádost
daňového
suxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxní tehdy, shledá-li
důvody
takového návrhu účelnými z hlediska naplnění základních zásad správy daní, zejména
z pohledu odbornosti, hospodárnosti a xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx
xxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx
xxxx
xxxxxxx xxxivňuje jeho vztahy s místně příslušným správcem daně. Vzhledem k tomu,
že rozhodnutí
o delegaci místní příslušnosti znamená výrazný zásah do práv a povxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxstní příslušnosti. Delegací místní příslušnosti
dochází k přenosu kompetencí ke správě daňových povinností určitého daňového subjektu
v plném rozsxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xsrov.
komentář
k § 17). Ani delegací ani dožádáním ale nemůže dojít k přenosu kompetencí k provedení
určitého daňového řízení či ke správě pouze jedné daxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxi spravovat daň z příjmů konkrétního daňového subjektu
(např. z důvodu, že se jedná o daňový subjekt se specifickou činností vedoucí k potřebě
správy a zxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxjektu,
k níž
je na základě základních kritérií stanovení místní příslušnosti (srov. § 13) místně
příslušný.
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
Výsledkem je situace, kdy určxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx
xx xxxxx xx
xxxxxxx x xxxodu územní působnosti jiného správce daně, xxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx
x xxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
delegace
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxvce
daně na jiného věcně příslušného správce daně, tj. delegací nelze přesouvat věcnou
příslušnost
mezi jednotlivými správními orgány. To je v souladx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxotného správního orgánu.
K delegaci místní příslušnosti může dojít jak z podnětu správce daně, tak na žádost
daňového subjektu. Třetí osoby sice mohxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx
xx
xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx
xxxxxxx
x xxxxxxx xxxnětu vést řízení (na rozdíl od žádosti o delegaci podané daňovým subjektem,
kde správce daně takovou povinnost má).
x xxxxxx
O delegaci místní příslušnosti rxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxí příslušnost přitom může být delegací přenesena nejenom mezi správci daně
téhož stupně či na správce daně nižšího stupně, jak je tomu v případě dožádánxx xxx
xxxxxx
x xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx
x xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxancí České republiky tak může být např. místní
příslušnost finančního úřadu přenesena na finanční ředitelství.
Místní příslušnost může být delegoxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xak nelze en bloc řešit koncentraci správy daní určitého předem neomezeného
okruhu daňových subjektů ke správci daně, který má na správu daní takových sxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxx
xx x xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx jisté míry vyřešena od 1. 1. 2012 zřízením
speciálního finančního úřadu, který bude provádět správu daní v užším pojetí pro
banky,
pojišťovny a zajišťoxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x
xxxx xx
xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx
též
místní příslušnost ke správě daní vybraných dalších subjektů, ovšem již na individuální
bázi
(srov. § 9a odst. 7 zákona o územních finančních orgánxxx x xxxxxxxx x x xx xxxxx
x xxx xxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xokud je to účelné nebo jsou-li pro výkon správy daní potřebné
mimořádné odborné znalosti; postačuje přitom naplnění jedné z uvedených podmínek.
Důvodx xx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xapř. v situaci, kdy má podnikající fyzická osoba
trvalý pobyt v územním obvodu působnosti jiného správce daně než svou provozovnu,
v níž
fakticky vykonxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx
xxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxvce daně, v jehož obvodu územní působnosti se
nachází provozovna této fyzické osoby, neboť zde budou k dispozici všechny dokumenty
a jiné podklady slouxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
týkající se
daňových povinností tohoto daňového subjektu (srov. § 80 odst. 1 a § 85 odst. 2).
Obdobně je
namístě postupovat v případě, kdy se sídlo právnixxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx
xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxonává svou činnost, z něhož je skutečně řízena (srov. komentář
k § 13
bod 17 a násl.). Výkon správy daní takových daňových subjektů místně příslušným sprxxxxx
xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxx xxxxxx xxxxxktivní a nehospodárný.
xxxxxxxxxx
Kritérium potřeby mimořádných odborných znalostí bude naplněno např. v situaci,
kdy je správce daně místně příslušný ke sprxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xpravovanými tímto správcem daně ojedinělý, výjimečný. Nezřídka
tak
bývá v případě, kdy se v územním obvodu správce daně nachází jediná nadnárodní spoxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx, ale je namístě požádat o
delegaci
místní příslušnosti ke správě daní tohoto subjektu např. na sousedního správce daně,
který má ve svém územním obvodu xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxat
specializovaný tým dobře proškolených zaměstnanců. I když nutno poznamenat, že
v praxi v takových případech zpravidla nedochází k delegaci místní xxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx
xx xx xx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxvých případech namístě delegovat místní příslušnost
ke správě daní těchto daňových subjektů na speciální finanční úřad (srov. § 9a odst.
7 zákona
o úzexxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xaňový subjekt podezření, že jsou vůči němu úřední osoby
vykonávající činnost jeho místně příslušného správce daně podjaté (srov. též komentář
k § 77)
čx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x
xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx v obvodu územní působnosti
jiného správce daně, než je správce daně místně příslušný dle místa pobytu této osoby.
Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o delxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxho subjektu. Správce daně je proto povinen daňový subjekt (není-li
to
právě on, kdo delegaci inicioval) seznámit s došlým podnětem správce daně k delegxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxručeno (srov. § 39 a
násl.),
a daňový subjekt má právo se proti tomuto rozhodnutí odvolat. Odvolání má odkladný
účinek,
tj. rozhodnutí o delegaci místní xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxtní příslušnosti podrobit
přezkumu v rámci správního soudnictví (viz část ).
Judikatura
K odst. 2 [Změna okolností]
Rozhodnutí o delegaci místní pxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx
xx
xxxxx xxxdnost a účelnost dříve vydaného rozhodnutí o delegaci místní příslušnosti
přezkoumat.
Těmito případy jsou změna okolností, za kterých bylo rozhodnuxx xxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxnu
(zpravidla odpadnutí) důvodů, které k delegaci místní příslušnosti vedly - daňový
subjekt,
jehož místní příslušnost byla přenesena na jiného, odbxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxa na dani z titulu investičních pobídek čerpána. Jedná se
tedy o změnu
podkladových skutečností, z nichž správce daně při rozhodování o delegaci místní
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx x okolnosti charakteru ryze subjektivního
- správce
daně např. po vydání rozhodnutí o delegaci místní příslušnosti zjistí, že informace
předložené
daxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
x xx
x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx nebyl důvod, či původně
místně
příslušný správce daně v období po vydání rozhodnutí o delegaci místní příslušnosti
nabyde
dostatečných odborných znaxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxxx xxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxdla
s obvodem
územní působnosti, v němž se nenachází místo pobytu či sídlo daňového subjektu) není
v souladu se zásadou hospodárnosti a efektivity daňoxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxě, jemuž byla místní příslušnost
delegována. K tomu může dojít např. v důsledku toho, že v mezidobí po vydání rozhodnutí
o delegaci místní příslušnosti xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x určitým druhem činnosti) na úrovni místně příslušného finančního ředitelství, a
není tedy
již důvod, aby byla místní příslušnost ke správě daňových pxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxového subjektu.
Změnou okolností vedoucí k přezkoumání původního rozhodnutí o delegaci místní
příslušnosti může být též změna územních obvodů půsxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxní rozhodnutí vydal. Výjimku tvoří případ, kdy by změna rozhodnutí
o delegaci místní příslušnosti vedla k přenosu místní příslušnosti mimo obvod územxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxím trvání
správce daně nejblíže společně nadřízený správci daně, který o delegaci původně rozhodoval,
a správci daně, jemuž by měla být místní příslušxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xi zruší.
Ačkoli z dikce komentovaného odstavce výslovně nevyplývá, že by řízení o přezkumu
původního rozhodnutí o delegaci místní příslušnosti bylx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x delegaci místní příslušnosti) třeba dovodit ze skutečnosti,
že úprava rozhodnutí o delegaci místní příslušnosti představuje neméně intenzivní
zásxx
xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx
xxxxxxxx
x xxxběhu řízení o přezkoumání původního rozhodnutí o delegaci místní příslušnosti
musí být daňový subjekt informován a výsledek řízení mu musí být sdělen xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx, tj. vykonatelnost rozhodnutí
o změně místní příslušnosti se odsouvá až do okamžiku rozhodnutí o odvolání,
které proti němu bylo podáno. S oxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
v rámci správního soudnictví (viz část ).
delegace
Judikatura
Judikatura:
Rozhodnutí správce daně vyššího stupně o delegaci místní příslušnosti ke správx xxxx
xx x xxxxx x
xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx
x xx xx xxx xxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx usnesení ze dne 17. 7. 2008, čj. 7 Afs 13/2007-54, č.
1720/2008 Sb. NSS)
Pro rozhodování o delegaci z toho vyplývá povinnost správce daně seznámit daňovx
xxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x
xxxxxxx xx xxxxxxxx xx
x xxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxvému subjektu rozhodnutí o delegaci včetně odůvodnění.
Z odůvodnění rozhodnutí musí být patrné, jakými úvahami a na základě jakých podkladů
správce xxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
x x x xxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxx je tak vždy, kdy tento krok umožní lépe
dosáhnout stanovení
a vybrání daní tak, aby nebyly zkráceny daňové příjmy, tedy cíle daňového řízení
v nejširším xxxxxx xxxxxx x
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx
xxxxxxxxxx xx xxxxxx
x xx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xakovéto rozhodnutí nepodléhá
žádné výluce ze soudního
přezkumu.
(NSS, rozsudek ze dne 16. 1. 2008, čj. 5 Afs 31/2007-49)
Související ustanovení:
x xx x xxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxx
x xx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x 77 - vyloučení úřední osoby, § 80 odst. 1 - rozsah
místního šetření,
§ 85 odst. 2 - místo provádění kontroly, § 109 a násl. - odvolací řízení
Souvisxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxxí stav komentáře je ke dni 1.1.2010.
Z důvodové zprávy:
Návrh v obecné rovině upravuje možnost , která umožňuje nadřízenému správci
daně převxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx zachována,
přičemž
v rámci případného odvolacího řízení musí zůstat zachován odvolání
spočívající
v tom, že rozhodne orgán nadřxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
atrakce
devolutivní účinek
xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxx
x xx xxxxx sledovat kritérium účelnosti z hlediska naplnění zásad správy
daní. Nadřízenému
správci daně (nemusí se nutně jednat o nejblíže nadřízeného) je tak uxxxxxxx xxx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx
xxx
xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x x xxx xxxxxxxxící změny příslušnosti, je možný
dopad
do dalších řízení, zejména v případě, kdy má dojít k posouzení zásadní otázky, která
dosud
nebyla řešena a jejíž zxxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
x xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxřízený správce daně danou věc převezme,
znamená zásah do práv a povinností dotčeného daňového subjektu (změna instance na
vyšší
může znamenat omezení xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxx
z důvodu nečinnosti, neboť se jedná o změnu iniciovanou příslušným podnětem osoby
zúčastněné
na správě daní ve smyslu § 38.
xxxxxxe
K odst. 1 [Převzetí pravoxxxxx
xxxxxxx
atrakce
delegace
Atrakce
xxxxxxxxxx
xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx
xěci, resp. převzetí jejího vyřízení nadřízeným orgánem neznal. Pro územní finanční
orgány
a celní orgány jej bylo možno dovodit z vymezení jejich kompxxxxxx xxxxxx x x xxxxx
xx
x x xx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxy]. Správním řádem sice postup přisvojení
si
pravomoci upraven je, tento předpis jej však zařazuje mezi formy změny místní příslušnosti
(srov. § 131 oxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xx xxxxx
xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx atrakci,
tj. názvem
dosud užívaným pouze právní teorií.
Zákon blíže neřeší, zda impuls k atrakci musí vzejít vždy pouze od správce daně,
který o ní rozxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx
xxxxxxx xxx
xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xterému
je
atrakcí projednání určité věci odebíráno, či samotným daňovým subjektem nebo jinou
osobou, popř. subjektem, který na atrakci osvědčí právnx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxí agendy (pracovního úkolu). Zákon
nikterak neomezuje, zda může pravomoci k projednání věci atrahovat pouze správce
daně
bezprostředně nadřízený spxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx
xxxx
xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
x xomu v praxi zpravidla nebude docházet, je třeba uzavřít, že atrakci správcem daně
vyššího
stupně (nikoli pouze bezprostředně nadřízeným správcem danxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xtrakci pouze bezprostředně nadřízeným správcem daně
(srov. § 38).
xxxxxxx
Atrakci lze provést pouze ve vztahu k projednání určité konkrétní věci týkající
sx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xohoto institutu,
které
mluví o projednání věci, nikoli oblasti či okruhu případů. Věcí je přitom třeba rozumět
jak
jednotlivý úkon, tak dílčí postup či xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxí místní příslušnosti přikročit, stanoví zákon
taxativně a jedná se o případy, kdy jsou pro správu daní potřebné mimořádné odborné
znalosti (k potřebě xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xx xxx xxxxx
xxxxxxxx
xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxce
daně (k ochraně před nečinností srov. komentář k § 38), a případy, kdy je třeba rozhodnout
ve věci, která bude mít zásadní dopad i do řízení s jinými daňoxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxjednání určité věci vedena záměrem sjednotit
výklad zákona či postup správců daně v určité oblasti, o které doposud nebylo rozhodováno,
do budoucna, a xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx xxx
xxxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxstatný důvod pro atrakci účelnost.
To však neznamená, že by při využití institutu nemělo být kritérium účelnosti
bráno
v úvahu. Ostatně požadxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx
x xxxx xxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxu. Zejména v případě rozhodování, zda k atrakci
přistoupit
z důvodu rozhodování ve věci, která bude mít zásadní dopad i do řízení s jinými daňovými
subjexxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxednocující výklad
či jednotný
postup podřízených správců daně interním předpisem (např. formou v praxi využívaných
pokynů řady DS).
xxxxxxxx
atrakce
xxxxxxxxxx
S ohledem na shxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xx zasahuje do práv a povinností daňového subjektu,
musí být rozhodnutí o ní formálně doručeno (srov. § 39 a násl.) daňovému subjektu,
jehož daňových povxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xčas
podanému odvolání proti rozhodnutí o atrakci zákon přiznává odkladný účinek. Autoři
se
domnívají, že rozhodnutí o atrakci je navíc přezkoumatelnx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxxx
xx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxx daňových subjektů obdobná (srov. Judikaturu k § 18).
xxxxxxx
xxxxxxxx
Jedinou výjimku z tohoto obecného pravidla představuje , k níž správce
daně přistoupil x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxy před
nečinností
dochází právě z podnětu daňového subjektu, resp. osoby zúčastněné na správě daní,
jíž se
tvrzená nečinnost správce daně týká, a xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxář k § 38).
atrakce
atrakxx
xx xxxxx
Související ustanovení:
§ 7 - rychlost a hospodárnost, § 8 odst. 2 - zásada legitimního očekávání, § 12 - úřední
osoby, § 17 -
dožádání, x xx x x x xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxx
x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x x xxxxx xx x x xx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx
x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxho řádu
Díl 2
Osoby zúčastněné na správě daní a zastoupení
Daňový subjekt
(Pojem daňový subjekt)
Ondřej
Dráb,
Právní stav xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxxprávních daňových zákonech. Pro potřeby procesního předpisu je tak
podle odst. 1 za daňový subjekt považována osoba, kterou takto daňový zákon označíx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxbní majetkovou odpovědností
odvádí správci daně daň vybranou od poplatníků). Podmínky, za nichž se konkrétní
fyzická nebo právnická osoba stává poplxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxu daně vzniká různým subjektům toto postavení spolu s určením, jakým
způsobem budou plnit své povinnosti při správě daní. Daňové zákony pak mohou spolexxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx nástupce, který vstupuje
do práv svého předchůdce, se tak stává daňovým subjektem. V případě osob, kterým
bylo
uloženo peněžité plnění podle správníhx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx plnění rovněž postavení daňového subjektu, resp. poplatníka,
a to
i bez výslovného označení zákonem (viz k § 161).
Odst. 2 stanoví, že daňový subjekt, x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xráv při správě daní, pokud je ještě možno o jeho daňové povinnosti vést příslušná
řízení.
Odst. 3 reaguje na skutečnost, že správy daní se mohou namísto xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx osobou zakládá a upravuje jiný zákon a na jeho základě
vydané rozhodnutí. Z hlediska daňového procesu je na tuto osobu pohlíženo jako na
daňový
subjekt, xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xubjekt]
Daňovým subjektem je obecně třeba rozumět nositele daňových povinností.
Daňové povinnosti zakládají příslušné hmotněprávní předpisy upxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x x x xxxxx x x x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx již pouze upravuje způsob stanovení a vybírání
daní a formu kontroly plnění těchto platebních povinností jejich nositeli (daňovými
subjekty)
formou xxxxxx xxxx xxxxxx x x xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxzuje na
jednotlivé
zvláštní (hmotněprávní) předpisy, které upravují vznik daňové povinnosti a zároveň
též
označují jejich nositele.
Nositelé daňxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxba, jejíž
příjmy, majetek nebo úkony jsou přímo podrobeny dani (daňové povinnosti). Plátcem
pak
osoba, která pod vlastní majetkovou odpovědností od pxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx
xx xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx x xxtší či menší přesností též jednotlivé hmotněprávní předpisy, a
proto
daňový řád tyto pojmy (na rozdíl od dřívější právní úpravy obsažené v zák. o správx
xxxx
x xxxxxxxx x xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxkty,
poplatníky či plátce označují zvláštní (hmotněprávní) předpisy, by tak mohly nastat
pouze výjimečně, při použití čistě jazykového výkladu něktxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx
xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxinny, aniž by je však ve většině případů označil
výslovně
za jejich poplatníky či plátce (na rozdíl od zákona o správních poplatcích či zákona
o soudních
xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxtického (zákon o místních
poplatcích ve svých obecných ustanoveních pojmy plátce a poplatník používá, a z kontextu
zákona jako normy tak lze jejich spxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx a plátci s oblastí daní
nepřímých (k rozdělení daní na přímé a nepřímé srov. komentář k § 2). Toto dělení
však
není bezvýjimečné. Hned první výjimku z tohoxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx
xxxx
xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxx xxxxxxxx xxy je daň z příjmů vybírána a odváděna správci daně prostřednictvím
plátce.
Nejedná se přitom pouze o případy vybírání daně srážkou z některých příjmů ze xxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxxx
x x xx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xx xxxxxxičí bude právo České republiky na zdanění skutečně realizováno. V případě
některých
druhů příjmů (např. příjmů fyzických osob ze závislé činnosti či nxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxoto příjmu a pod jeho majetkovou odpovědností.
Pokud tedy např. zaměstnavatel nesrazí daň z příjmů ze závislé činnosti svých zaměstnanců
ve správné výxx xx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx
xxx xxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxjem je
předmětem
zdanění.
Obdobně též úprava nepřímých daní často označuje za plátce osoby, které jsou
z pohledu právní teorie v pozici poplatníků. Jxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx
xx xxxxxx xxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx na vstupu, pro účely nesouvisející s uskutečňováním jeho ekonomických
činností
(srov. § 13 a 14 zákona o DPH).
Z hmotněprávního vymezení daňového sxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxx xx xxxxxx xx xxxxxx procesních úprav, že se správa daní neodehrává vždy pouze
v rámci
daňového řízení. Daňovým subjektem se tak určitá osoba může stát ještě předtím, než
je x xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxx x xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx
x xx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxnnosti, která nemá
daňového
řízení, či v okamžiku, kdy je daňovému subjektu pravomocně uložena platební daňová
povinnost, která není uhrazenxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxx
status
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxtník či plátce daně. Tak je
tomu např. v případě zákona o DPH, jehož vymezení daňových subjektů zahrnuje širší
okruh
osob než jen plátce této daně. To je dáxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxx xxxx xx xmyslu § 94 tohoto zákona nejsou, zcela logicky však těmto osobám v
procesní
rovině dává postavení daňových subjektů (srov. § 108 odst. 3 zákona o DPH). Obxxxxx
xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x1 zákona o DPH). Dalším
specifikem úpravy daně z přidané hodnoty je vynětí některých osob z postavení plátce
daně formou
přenosu tohoto postavení na jedxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx x xxxxx xxxxxx x xxxxx
xxxxxxxxxou skupinou daňových subjektů jsou osoby, které zvláštní zákon neoznačuje
ani jako poplatníky ani jako plátce, ale s ohledem na aplikaci daňového řádu xxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxch pravidlech).
K odst. 2 [Trvání práv a povinností daňového subjektu]
Jak již bylo zmíněno v komentáři v bodě 6, osobu daňového subjektu nelze ztotoxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx
xxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxtníkem řízení nutně někdy
stát. To
vyplývá jednak ze skutečnosti, že postavení daňového subjektu je založeno okamžikem,
kdy
nastanou právní skutečnoxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxx x xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxdnak
ze skutečnosti, že na základě příslušných hmotněprávních předpisů zůstává zpravidla
určitá
osoba v postavení daňového subjektu (nejčastěji poxxxxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx
xxxxxne-li se určitá osoba jednou do postavení daňového subjektu, zůstávají jí povinnosti
(a práva) daňového subjektu i poté, co již znaky daňového subjektx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxrovací či daň z převodu nemovitostí).
Tyto
povinnosti (a práva) zůstávají osobě, která se jednou stala daňovým subjektem, až
do uplynutí
lhůty pro stanxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx
xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx x xxxoby v postavení daňového subjektu]
Daňový řád pamatuje též na situace, kdy zvláštní právní předpisy přenáší způsobilost
k jednání za daňový subjekxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xx
xx xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxerý
ve smyslu § 40 odst. 1 insolvenčního zákona jedná na účet dlužníka a nakládá po prohlášení
úpadku namísto úpadce s jeho majetkem, či v případě správcx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxx x xxxxxxx xikvidátora (srov. § 71 odst. 5 a § 72 obch. zák.).
S ohledem na rozsah pravomocí svěřených těmto osobám zvláštními zákony jim
daňový řád přiznává stexxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx
xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxjektu, tj. jednají za daňový subjekt, jako by jím samy byly. Ve všech podáních
učiněných
těmito osobami (včetně daňových tvrzení) jsou tak tyto osoby poxxxxx xxxxxxx xx xxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxnáno s daňovým subjektem jednajícím touto
osobou
(obdobně jako když právnická osoba jedná svým statutárním xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx
xx
xx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xe se na jednání takové osoby neuplatní pravidlo, podle
něhož
má jednání samotného daňového subjektu vždy přednost (srov. § 28 odst. 6), ani možnost
spráxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxx
xx xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx řešena
samostatným ustanovením (srov. komentář k § 21).
Judikatura:
Pokud se daňový subjekt nachází v pozici plátce, který pod vlastní majetkovox xxxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxba nemůže být evidována na jeho daňovém účtu. Absence takové
platby tedy nemůže
mít za následek vznik daňového nedoplatku, a naopak přebytek nemůže způxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxxxx x x x - správa daně, daňové tvrzení, § 2 odst. 3 a 4 - vymezení daně, další
vymezení daně,
§ 21 - plátcova pokladna, § 22 - třetí osoby, § 25 - zástupce, § 28 - uděxxxx xxxxxxxxx
x xxx x xxxxx xxx
xxxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx x
xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxí daně podle pomůcek v insolvenci
Související předpisy:
§ 70 a násl. obch. zák. - likvidace společnosti; § 40 odst. 1 insolvenčního zákona
- posxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx
x xx x xxxxxx x xxx xxx
xxx x xxx xxxxx xx xxx xx xxkona o DPH
(Plátcova xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxy a stanoví rozhodné skutečnosti,
po jejichž splnění lze organizační jednotku plátce daně považovat za plátcovu pokladnu,
přičemž
zvláštní daňový záxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx kterým
je
plátcova pokladna zřízena, nejčastěji se jedná o vnitřní organizační normu.
Plátcově pokladně je podle odst. 2 místně příslušným ten správxx xxxxx x xxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxvení plátcovy pokladny je konkretizováno v odst. 3 tak, že plátcova
pokladna vykonává při správě daní práva a povinnosti, které má plátce daně, přičemž
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xe explicitně upřednostněno
jednání
plátce daně, který je hlavním nositelem povinností při správě daní. Dojde-li k vymáhání
nedoplatku evidovaného k xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx
x xýkon
vůči jeho majetku. Již historicky je plátcova pokladna využívána zejména z důvodu
oboustranného
zjednodušení komunikace, a tím i lepší efektivnxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxetizace daně, při jejíž správě se použije daný procesní
institut,
ponechává na příslušném hmotněprávním daňovém zákonu.
xxxxxx
K odst. 1 [Vymezení pojmu]
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxí, srážení anebo
zajišťování daně) a v níž jsou soustředěny doklady sloužící ke kontrole naplňování
těchto
povinností. Plátcova pokladna je institutxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxjektu neúčelná.
Organizační jednotkou, která může naplnit znaky plátcovy pokladny, nelze rozumět
pouze formalizované jednotky plátce, jako jsou xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxx x x xx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxplňující znaky plátcovy pokladny po obsahové stránce (svěření úkolů
k vybírání, srážení či zajišťování daně a zároveň úschova podkladů k tomu potřebnxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxační strukturu tak, aby podmínky
pro
vznik plátcovy pokladny byly, či nebyly naplněny. K tomu dojde, pokud některé ze
svých
organizačních jednotek svěxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxx
Plátce daně nemůže vytvořit plátcovu pokladnu tam (u té daně), kde to zákon
předem neumožní; plátcova pokladna např. nemůže za stávající právní úpravy xxxxxxxxx
x xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx
x xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxadny se v současné době uplatňuje pouze u daně z příjmů ze
závislé činnosti (srov. § 38h a násl. zák. o daních z příjmů) a u daně z příjmů vybírané
srážkou banxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx
xxxxx xx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxě v
širším
slova smyslu s institutem plátcovy pokladny nepracují.
K odst. 2 [Místní příslušnost] a 3 [Úkony plátcovy pokladny]
Účelem institutu pláxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxdlo
pro určení místní příslušnosti správce daně pro plátcovy pokladny. Tím je správce
daně,
v jehož obvodu územní působnosti je plátcova pokladna umísxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxbíraných plátcem za poplatníka, nikoli u daní vybíraných
správcem daně od poplatníka přímo.
Daňový řád svěřuje plátcově pokladně výkon práv a povixxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxdnu oprávněna jednat, ale odkazuje se v tomto ohledu
na přiměřené
použití ustanovení o jednání právnických osob (srov. § 24 odst. 6). S ohledem na
to,
že pxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxh norem upravujících
jednání osob v oblasti soukromého práva. Tím jsou zejména § 15 obch. zák. pro plátcovy
pokladny podnikatelů a § 20 odst. 2 obč. zák. xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxx
xxxx xxxxxxxxí svěřeno vnitřním předpisem plátce nebo která k tomu byla při provozování
činnosti plátce jinak pověřena, popř. osoba, u níž s ohledem na její postavenx x
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxat o vedoucího pracovníka organizační jednotky,
která
tvoří plátcovu pokladnu. Aby nevznikaly pochybnosti, kdo je za plátcovu pokladnu
oprávněn
jedxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xusí být správci daně oznámena.
xxx xxxxxxx
Jednání osoby oprávněné jednat za plátcovu pokladnu je jednáním plátce daně
jako takového, nikoli jednáním jeho zástxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx
xx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxených jednotlivými (zpravidla soukromoprávními) předpisy upravujícími
jednání osob. Ve smyslu tohoto ustanovení má totiž jednání plátce samotnéhx xx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x x xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xednat za plátcovu pokladnu je tak
pro
účely správy daní pouze za předpokladu, že v téže věci nejednal též plátce
daně
sám, popř. že plátce danx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxní
pověřené osoby (srov. § 24 odst. 3) než jednání statutárního orgánu plátce
daně.
relevantní
quasi
Tato speciální úprava přednosti jednání plátce daně před jxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxxxho řádu, která se od soukromoprávní úpravy jednání
osob do značné míry odchyluje (srov. též komentář k § 24).
Související ustanovení:
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxch. zák. - organizační složka podniku; §
15 obch. zák. - jednání
při provozování podniku; § 20 obč. zák. - jednání za právnickou osobu; § 38d zák.
o danxxx x xxxxxx x xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx x xxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxxx
xxxb,
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2010.
Z xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxnnosti při správě daní nebo jejichž práva
a povinnosti jsou správou daní dotčena v rozsahu a způsobem stanoveným zákonem. Návrh
je
označuje tradičním nxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx
xxxx x xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx postavením
od daňového subjektu. Do této skupiny lze zahrnout svědka, odborného konzultanta,
znalce,
tlumočníka, jakož i další osoby mající povinnoxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx
x x xx
xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxich dodržování jsou cílem správy daní (srov. § 1
odst. 2),
a správci daně, kteří správu a kontrolu dodržování daňových povinností daňových subjektů
proxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxx
x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxáva jsou tak
při správě
daní dotčena. Přestože se tyto osoby jen zřídka stávají účastníky daňového řízení,
daňový řád
jim stanoví řadu práv a zejména poxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxx x xitovaného zákona), daňový řád
je definuje negativním vymezením vůči daňovému subjektu, když říká, že se třetími
osobami
rozumějí osoby jiné než daňoxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxx xxxx
xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxické či právnické osoby, ale v širším slova
smyslu též orgány veřejné moci, včetně správců daně. Orgány veřejné moci však jako
třetí
osoby nevystupují zx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxí
doklady
či které mají informace a znalosti pro daňové řízení, procesní postup
či úkon
vedený jiným orgánem veřejné moci.
relevantní
Třetími osobaxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx
xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx
pro správu daní jednotlivých daňových subjektů (srov. § 93 a násl.), ale též zástupci
daňových subjektů (srov. § 25 a násl.). Těmito osobami nxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx
xxlevantní
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxování daňového subjektu v daňovém řízení vázán
povinností zachovávat
mlčenlivost (§ 2 odst. 5 zák. o správě daní a poplatků, § 6 odst. 1 a odst. 8 zák.
o daňxxxx xxxxxxxxxxx
x xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx x
x xxxxx x xxxx x xxxxxx
xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxní této povinnosti
(§ 25 odst. 1 téhož zákona)
se vztahuje jen na pracovníky správce daně a na třetí osoby zúčastněné na daňovém
řízení; daňový poradce
jaxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xx xxx
xxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx
Související ustanovení:
§ 1 odst. 1 - účel daňového řádu, § 20 odst. 3 - osoby v postavení daňového subjektu,
§ 25 a násl. - zástupce,
§ 31 - odborxx xxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx x xxxxxxxx xxxxxxxx
x xx x xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xndřej
Dráb,
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2010.
Z důvodové zprávy:
Osoby zúčastněné na správě daní musí podle odst. 1 prokázat svoji totožnxxx xx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxo průkazu či cestovního pasu i jiné průkazné
doklady jako např. řidičský průkaz.
Odst. 2 stanoví, že zjištění totožnosti osoby zúčastněné na správě daxx xx xxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxx
K odst. 1 [Povinnost prokázat totožnost]
Osoba zúčastněná na správě daní (daňový subjekt či třetí osoba) je povinna prokázat
na vyzvání úřední osobx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxastněnou na správě daní osobně nezná, a proto musí mít možnost ověřit, že jedná
se správnou
osobou. Jednání s jinou osobou by totiž nemuselo vždy pouze ztxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx
xx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxv. § 52 a násl.).
Tento důsledek by např. mělo jednání se zaměstnancem daňového subjektu, který není
oprávněn jednat jménem daňového subjektu (srov. xxxxxxxx x x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx
xxxx xxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxmi získanými od daňového subjektu a je sporné, zda by takto mohly
být
považovány za podané vysvětlení (srov. § 79), když správce daně příslušným úkonem
pxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xedy nezákonným způsobem, jejíž
obsah nemůže být v dané věci osvědčen za důkaz (srov. komentář k § 96 odst. 5).
Možnost vyžádat si prokázání totožnosti xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxě účastnící se jednání osobně známa, nemusí této pravomoci využít.
Prokázání totožnosti proto zpravidla nebude vyžadováno u opakovaných jednání s toxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx může být vyžadováno pouze úřední osobou (potažmo tedy
správcem daně). Speciální případ povinnosti prokázat totožnost upravuje ustanovení
§ 43 odst. x xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x to na výzvu
toho,
kdo písemnost doručuje nebo jehož prostřednictvím se písemnost doručuje, tedy nejenom
na výzvu úřední osoby, ale zejména též poštovnx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxázat na požádání úředním průkazem
či
jiným způsobem své oprávnění jednat v dané věci jako úřední osoba (srov. komentář
k § 12 odst. 3 a 4).
Daňový řád blxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxo
průkazu či cestovního pasu), ale i jakýmkoli jiným způsobem. Důvodová zpráva zde
uvádí jako příklad řidičský průkaz. Lze však usoudit, že jsou přípusxxx x xxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx, ale i prohlášením jiných (zpravidla též úředních)
osob,
že se jedná o tu osobu, se kterou má příslušná úřední osoba zato, že s ní jedná;
posledně
zmiňovaxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x
xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx x xxx xxední osobu
samotnou
(srov. komentář bod 1), lze správci daně, resp. jednotlivým úředním osobám jen doporučit
prokazování totožnosti osob zúčastněnýxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxle.
K odst. 2 [Postup při neprokázání totožnosti]
Neprokáže-li osoba zúčastněná na správě daní na vyzvání svou totožnost, xxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xsob, jsou Policie České republiky
(srov. § 63 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky), Celní správa České
republiky
(srov. § 31 zákona č. 13/1xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxké
republiky). Ke zjištění totožnosti ve smyslu komentovaného ustanovení daňového řádu
naopak
není oprávněna např. obecní policie (srov. § 12 zákonx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxšníku celní správy, je tento oprávněn osobu zúčastněnou
na správě daní za účelem ověření totožnosti předvést na služebnu. Délka zadržení
při předvedexx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxn, celní správě na
to
zákon poskytuje pouhých šest hodin.
K tomuto kroku však nebude při správě daní zpravidla přistupováno, resp. bude využíván
pouzx x xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xýt např.
v případě
potřeby vyslechnutí určité osoby zúčastněné na správě daní jako svědka, není-li možné
její
svědeckou výpověď nahradit jinými důkazxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxx xx xxxxxx x xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxx xxxxo osoby zúčastněné na správě daní, jejíž totožnost se nedaří ověřit, správce
daně
přikročí k řešení dané situace tím, že tuto osobu k provedení daného úkxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxní její totožnosti. Formulaci
zákona, že správce daně „může“ osobu zúčastněnou na správě daní k úkonu nepřipustit,
je
v daném případě třeba vykládat skxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx
xxxxxx
xx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx
x x xxxx
Správce daně může stejně tak ověřit totožnost dané osoby zúčastněné na správě
daní jiným spolehlivým způsobem. Pokud tak ovšem neučiní, a tuto osobu k xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xx xxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxsobem proto bude správce daně
zpravidla ověřovat totožnost osob, jejichž účast při správě daní vyšla z iniciativy
správce
daně samotného či která má prxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxx
xřipustit, či nikoli, by měl správce daně v každém případě ctít cíle správy daní
(povinnost
zjistit, stanovit a vybrat daň ve správné výši - srov. § 1 odst. xx x xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxxxx x x xxxxxx xxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx x xxxxxx xxxxxx x xx x
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xx x xxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx § 43 odst. 2 - povinnosti adresáta,
§ 52 a násl. - povinnost
mlčenlivosti, § 79 - vysvětlení, § 96 - svědci
Související předpisy:
§ 63 zákona č. 2xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxx x xx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx republiky; § 12
zákona č. 553/1991 Sb.,
o obecní policii
Procesní způsobilost
Ondřej
Dráb,
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2xxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxlost vlastními úkony nabývat práva a brát
na sebe
povinnosti, tj. způsobilost k právním úkonům (viz ustanovení § 8 až 10 obč. zák.).
Pojem
jednání zahrnuxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxání se správcem daně je upravena v odst. 2. Jde
o standardní vymezení jednání jménem právnické osoby obvyklé v jiných procesních
řádech.
Primární úlohu xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxvněn
jednat
jménem právnické osoby.
Odst. 3 reflektuje tu skutečnost, že jménem právnické osoby jedná převážně odborník,
kterého právnická osoba (txx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx
x xxx
xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx
xohou jménem právnické osoby jednat při správě daní na základě písemného pověření
a v jeho rozsahu. Toto pověření může vyplývat i z vnitřních předpisů poxxxxx xxxx
xxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxti xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxí, je nutné odlišit jednání na základě udělené plné moci (§ 27 a
násl.).
Se správcem daně by měla jednat pouze osoba způsobilá k příslušnému jednání. V odxxx
x
xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxm rozporuplným úkonům činěným
v rámci daňového řízení. Výjimku tvoří případy, kdy je k jednání za právnickou osobu
zapotřebí
společný úkon dvou či více xxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxvnických osob může nastat i u podnikajících fyzických osob,
za něž mohou v určitých situacích jednat jiné fyzické osoby, aniž by k tomu byla
vyžadována
exxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx
xx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx osobu ke všem
úkonům při
činnosti, ke které obvykle dochází při provozování podniku. Pro tyto případy odst.
5 umožňuje
využít ustanovení předchozích oxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxektu přiznána daňovým zákonem procesní způsobilost k jednání při správě daní,
a to
i když takový subjekt nemá právní subjektivitu v pravém slova smyslux xxxx x xxx
xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxiční právnické osoby jde o věc v procesních
předpisech
obvyklou, specifikem správy daní je to, že zde samostatně jednají i jiné složky,
kterým to
daňový xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxní prokuristy pro účely daňového procesu. Původní
text jej z hlediska procesního postavení při správě daní zařazuje do kategorie zástupců
(§ 25), což bx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x
xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxl způsobit vážné
komplikace při doručování podnikajícím fyzickým a právnickým osobám, které mají zřízenu
prokuru, a fakticky by eliminoval použitelxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxé osoby) přímo. Má tedy obdobnou pozici jako osoba pověřená statutárním orgánem
jednat jménem právnické osoby. To se ovšem týká pouze prokuristy, kterx xxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x x xx xx xx xx x
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxch. zák.
K odst. 1 [Rozsah procesní způsobilosti]
Fyzické a právnické osoby mohou při správě daní jednat v rozsahu daném jejich procesní
způsobilosxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxy, včetně
možnosti
nechat se při jednání zastoupit xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx
x xx
x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxx vymezení rozsahu procesní způsobilosti osob zúčastněných na správě daní daňový
řád standardním způsobem odkazuje na rozsah způsobilosti konkrétnx xxxxx x xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxi právními úkony nabývat práv a brát na sebe
povinnosti. Způsobilost k právním úkonům (tj. k aktivnímu zavazování se v právní
rovině)
je třeba odlišit od xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx osob
zúčastněných
na správě daní.
V případě fyzických osob je nabývání způsobilosti k právním úkonům a jejího rozsahu
postupné a odvíjí se od mentálnx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxx, že fyzická osoba nabývá plné způsobilosti k právním úkonům dosažením
zletilosti. Zletilou se fyzická osoba stává dovršením osmnáctého roku věku, poxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxnou, v rozsahu potřebném k provedení
takových
právních úkonů, které jsou svou povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající
jejich věkux x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx
xxxxx
xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxů
ze závislé
činnosti, kterou vykonává (neboť pokud pracovněprávní předpisy uznávají určitou fyzickou
osobu dostatečně mentálně vyspělou k uzavřenx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx
xxxx
xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx x xohoto právního vztahu vzešlých). S ohledem na skutečnost, že tato osoba
nemá
způsobilost plnou, zastupuje ji při správě daní její zákonný zásxxxxxx xxxxxx
xxxx xxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx
xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx x xxxxý za ni činí úkony, k nimž tato osoba sama
způsobilá není,
a obecně chrání její práva při správě daní; za tímto účelem správce daně bude též
doručovat
písemxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx
a priori
xxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx
xxx xxxxxxxxxx xx návykových látkách trvale či dlouhodobě nezpůsobilá k odpovědnému
provádění
právních úkonů, přestože již zletilosti dosáhla. V takovém případě můžx xxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxx x xxxxxxxit jí zákonného zástupce-opatrovníka
(srov. též komentář k § 25 odst. 1). V případě pouhého omezení způsobilosti k právním
úkonům platí pro jednání fyzxxxx xxxxx x xxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx
xxxx
xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx xxxxx xx xx xxxx xxxxx úkony, k nimž není způsobilá,
a zároveň bude obecně garantem ochrany jejích práv, což se promítá zejména do oblasti
doručování, kdy písemnosti při spráxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
x xxxx
x xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxx xxxx xxxikem (zpravidla zápisem do příslušného veřejného rejstříku či seznamu),
a tato jejich způsobilost trvá až do jejich zániku. Omezení způsobilosti k prxxxxx
xxxxxx
xx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxvinností, a to pouze zákonem.
K odst. 2 [Jednání právnické osoby]
Právnická osoba je osobou neživou, nehmatatelnou, identifikovatelnou pouze
v prxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxu,44tj. subjekt
se schopností
být nositelem práv a povinností a se schopností svými vlastními úkony nabývat práva
a brát na sebe povinnosti (srov. též kxxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx které jednají namísto právnické osoby, jejím jménem a na její účet, tj.
které
vytvářejí vůli této právnické osoby.
xxxxxx
de facto
Vymezení osob oprávněnýxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxx obecnou úpravu v § 20 obč. zák. a ze zvláštní úpravy např. § 13 a násl. obch.
zák.).
Okruh osob oprávněných jednat jménem právnických osob však bývá, zejmxxx x xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx zakotvena v odst. 2 až 4 komentovaného ustanovení.
xxxxxx
Podle této úpravy je za právnickou osobu oprávněn při správě daní jednat v prvé
řadě její statutárnx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxob zvláštní
právní předpis upravující právní režim dané právnické osoby (srov. § 85, 101, 133,
191 a 243
obch. zák., § 12 zákona č. 77/1977 Sb., o státním xxxxxxxx xx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxx
x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xeupravuje (např. občanská sdružení, odborové organizace a další
subjekty
zřízené dle zákona č. 83/1990 xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxentech (zakladatelském dokumentu, stanovách atp.).
Konkrétní osoba vykonávající funkci statutárního orgánu je volena, jmenována
či jinak určovxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxické
osoby
(společenská smlouva, stanovy atp.). Jméno této fyzické osoby, resp. těchto fyzických
osob,
lze za stávající právní úpravy z veřejných rejxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxdních společností a družstev. Přestože zápis jmen osob vykonávajících v
příslušné
obchodní společnosti či družstvu funkci statutárního orgánu má poxxx
xxxxxxx
xxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx
x xxxxx
xxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx správce daně při výkonu správy daní jednat
s osobou, která
je jako statutární orgán daňového subjektu zapsána v obchodním rejstříku, nemůže
daňový subxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx daně o zániku funkce věděl.
xxxxxx
xxxxxxxxxxxx
Pokud by však správce daně měl důvodné pochybnosti o oprávnění osoby zapsané
jako statutární orgán či jeho člen v obchodníx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx
x xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxe správce daně bude povinen požadovat, aby tato osoba své
oprávnění
jednat jako statutární orgán prokázala. K této situaci může dojít v případě, kdy
sprxxxx
xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xebude vědět v jakém rozsahu
a zápis v obchodním rejstříku nedoznal změny.
Složitější situace nastává v případě právnických osob nezapisovaných do oxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xprávnění tohoto orgánu skutečně
má.
V takových případech je tedy namístě, aby správce daně tuto osobu vyzval k prokázání
této
skutečnosti ve smyslu komxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx
xxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxcké
osobě povinnost doložit, která fyzická osoba je jako statutární orgán oprávněna jednat
jejím
jménem. Přestože tedy půjde o neformální vyzvání sprxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxx oprávnění jednat jako statutární orgán příslušné právnické osoby
bude v případě osob zapsaných do obchodního rejstříku postačovat prokázání totožnxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxu v obchodním rejstříku, který
je
veřejně dostupný). U osob do obchodního rejstříku nezapisovaných bude zpravidla třeba
vedle prokázání totožnosti fxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx
xxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx
xxxx
xxxx xxxx xxxxx xxony osoba nezapsaná v obchodním rejstříku jako statutární orgán
obchodní
společnosti či družstva, avšak vydávající se za její statutární orgán (zpraxxxxx
x xxxxxxxx xxx
xxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxtává při vstupu právnické osoby do likvidace. V rámci úpravy
likvidace obchodních společností a družstev obch. zák. výslovně stanoví, že okamžikem
jxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x 70 odst. 3 obch. zák.). Od
tohoto
okamžiku statutární orgán pozbývá svých oprávnění jednat jménem právnické osoby,
a tato
oprávnění přecházejí na likvxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxidaci
dalších
forem právnických osob (srov. např. § 12 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných
institucích, či § 23 zákona o církvích a náboženskxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxobem uvedeným v § 23, je-li likvidátor
již zapsán
do obchodního rejstříku. Není-li tomu tak, bude muset správci daně doložit též rozhodnutí
o svém jmenoxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx
xx xxxuh jejich statutárních orgánů. Ve smyslu soukromoprávní úpravy upravující jednání
za právnické osoby totiž mohou za právnickou osobu jednat též její xxxxxxxxxxx xx
xxxxxxxx
x xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxx xx x xx xxxh. zák.). Nejedná se přitom o jednání z
pozice
zmocněnce, ale o jednání právnické osoby samotné. Ačkoli by se z dikce odst. 2 komentovaného
ustanovení daxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxanoví,
že
„- jménem právnické osoby je oprávněn při správě daní jednat (...) ten, kdo prokáže,
že je
oprávněn jejím jménem podle jiného právního předpisx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxx
x xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx
xxxxx xxxxx
x xxxxxxxxxxxxx xxxxxovení, poznámku pod čarou č. 3 a text důvodové zprávy odmítnout.
Odst. 3 komentovaného ustanovení totiž výslovně stanoví, že právnická osoba může
pověxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xx x xxxxxhu tohoto pověření.
Na základě novely zákonem č. 30/2011 Sb. byl okruh pověřených osob rozšířen
též o prokuristu, je-li xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxě
zcela
pochopitelný (do účinnosti této novely, tj. do 1. 3. 2011, byl prokurista po vzoru
soukromoprávní
úpravy zahrnut do okruhu zástupců daňového suxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxního
rejstříku. Prokurou podnikatel zmocňuje fyzickou osobu k provádění všech právních
úkonů,
k nimž dochází při provozu podniku, i když se k nim jinak xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxy není účinné vůči třetím osobám (má vliv pouze na vzájemné
vztahy mezi podnikatelem a jím jmenovaným prokuristou). je proto soukromoprávní
dxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx
xxxxxxxxxx
x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxristy srov. § 14 obch. zák.
xxxxxxx
Prokura
xxx xxxxxxx
Již ze samotného vymezení obsahu prokury je tedy zřejmé, že zachování soukromoprávních
účinků, resp. povahy prokury též pxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx
x xxxxxx xx xx xx xxxxx xx xxx xx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xe správce daně byl při existenci prokuristy povinen doručovat
písemnosti při správě daní pouze tomuto prokuristovi jako zástupci (srov. § 41).
Přitom xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxrávce daně musel ověřovat v
okamžiku
vydávání jakéhokoli rozhodnutí či jiné písemnosti doručované daňovému subjektu
přímo z obchodního rejstříku. Pxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
Statutární orgán právnické osoby či podnikatel-fyzická osoba, který prokuru udělil,
tak byl
z komunikace se správcem daně vyloučen. Pokud pxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx vypověděl prokuru (omezení prokury možné není).
Tyto
důsledky samozřejmě nejsou cílem udělení prokury, citovaná úprava novely č. 30/2011
Sb.
je proxx xxxxx xxxxxxxx
de facto
xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxkuristy za podnikatele, tj. zda mohou
za podnikatele jednat všichni prokuristé samostatně či pouze více z nich, eventuálně
všichni
současně. Toto souxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx
x xxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxasti
správy daní na roveň pověřené osobě, omezuje zároveň pravidlo, že prokurista je pověřenou
osobou, na případy, kdy jsou prokuristé oprávněni jednxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx ze svého obecného, soukromoprávního
vymezení představuje plnou moc). Výkladem komentovaného ustanovení
ve spojení s § 29 daňového řádu lze dospět k xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxx
x xxxxx xxxxxx by mu podnikatel udělil (vedle prokury) ještě samostatnou plnou moc.
xxxxxxx
xxxxxxx
Jednání pověřené osoby, popř. prokuristy, jenž má při správě daní postavení
obxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx daně „sama za sebe“.
Jednání jakékoli jiné osoby za právnickou osobu může být při správě daní vůči správci
daně právně pouze tehdy, bude-li xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
x x xx x xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx). Jednání pověřené osoby bude mít navíc přednost před jednáním
zmocněnce, neboť jde o jednání přímé, tj. jednání právnické osoby samotné (srov.
judikxxxxx
x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
relevantní
xxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxentovaného ustanovení může být pověření jednat
za právnickou osobu vůči správci daně uděleno pouze statutárním orgánem právnické
osoby. Formu pověřxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxči
pověřené osobě, vymezení oprávnění jednat za právnickou osobu v rámci jejích interních
předpisů, pracovní či jiné smlouvy s pověřenou osobou, ale txx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxné pověření.
K účinnosti pověření určité fyzické osoby jednáním za právnickou osobu vůči správci
daně není třeba, na rozdíl od účinků plné moci, aby txxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xx
xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxinným registračním údajem, jehož změnu by měl daňový subjekt
správci daně oznamovat. Správce daně ale na druhou stranu má pravomoc, a tedy je
povinen,
nxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx x xedy oprávnění k jednání
za právnickou osobu prokázala, a v případě neprokázání tuto osobu k jednání jménem
právnické
osoby nepřipustit.
Pověřená osxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxní
toto
své oprávnění a povinnost převést formou plné moci na další osobu, ledaže by jí pověření
udělení plné moci k zastupování právnické osoby výslovnx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx osoby je x xxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx pro ni činnost mimo pracovní poměr,
ale též třetí osoby vykonávající činnost právnické osoby na základě tzv. outsourcingu.
Vzhledem k tomu, že pověřenx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxení
oproti osobám právnickým vykonávajícím obsahově stejnou činnost.
Tato disproporce nabývá na významu, vezmeme-li v úvahu úpravu § 29 odst. 2 daňxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxt - právnická osoba -
využívat
služeb externí účetní - fyzické osoby - a pověří tuto účetní k jednání vůči správci
daně
ve smyslu komentovaného ustanovenxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx
xx xxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxe atp.). Pokud by ovšem touto externí účetní byla právnická osoba odlišná od
daňového
poradce či advokáta, bude moci za daňový subjekt - právnickou osobx x xxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxx za právnickou osobu lze podle názoru autorů též člena kolektivního
statutárního orgánu či jednoho z jednočlenných statutárních orgánů, pokud jinak
vxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx omezeným) či více členů kolektivního
statutárního orgánu (např. více členů představenstva akciové společnosti).
V rovině odpovědnosti příslušnx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx
x xxxxxx
xxxxxxxxxsti pověřené osoby za způsobenou škodu vůči právnické osobě platí stejné
principy jako u odpovědnosti za škodu způsobenou jednáním na základě plné mocxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxt různými způsoby
odvislými
od způsobu jeho vzniku. Vzniklo-li tedy např. pověření na základě interního předpisu
právnické osoby, zanikne změnou tohxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxx xxkud bylo pověření založeno pracovní či jinou smlouvou s pověřenou osobou,
bude
k jeho zániku třeba tuto smlouvu vypovědět, ukončit dohodou smluvních sxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxí, se
nevztahují na jednání právnické osoby vykonávající daňové poradenství či společnosti
vykonávající advokacii, resp. se na ni vztahují pouze v rexxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxajících advokacii jako pověřených osob je pojmově vyloučeno,
neboť pověřenou osobou může být pouze fyzická osoba. Na případy jednání právnických
osox
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxorových
zákonů, tj. zák. o daňovém poradenství a KDP ČR a zákona o advokacii, které mají
jako aplikační přednost před daňovým řádem.
lex
specialis
Záxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxti v obchodním
rejstříku,
mohou vykonávat daňové poradenství prostřednictvím daňových poradců (tj. fyzických
osob zapsaných jako daňoví poradci v sxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxx xx xxxxxxjící poskytování daňového poradenství daňovými poradci (fyzickými
osobami)
a stanovy Komory daňových poradců ČR (srov. § 3 odst. 6 zákona o daňovém poxxxxxxxxx
x xxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx daňového poradenství navenek
(vůči klientovi daňového poradce či jeho zastupování při jednání se třetími osobami,
zejména
správci daně) může vykonáxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx
xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxlivých
úkonech svým zaměstnancem (ledaže se substitučním zastoupením vyjádří nesouhlas).
klient
Vzhledem k aplikaci těchto principů i na právnixxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxenta v rámci správy daní musí tyto právnické osoby jednat daňovými
poradci-fyzickými osobami (bez ohledu na to, zda se jedná o společníky, statutární
oxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xa základě substitučního zmocnění.
Jednání v rámci zastupování klienta při správě daní zaměstnanci této právnické osoby,
kteří nejsou daňovými poradxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxx xxx x x x xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxx xxxkytující daňové poradenství má při správě daní procesní postavení jako daňový
poradce; toto ustanovení má význam pouze pro bližší vymezení legislatixxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx (srov. § 15 a 16 a násl. citovaného
zákona).
Shora uvedené se aplikuje obdobně též na způsob jednání zaměstnanců daňových
poradců a advokátů-fyzickýxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx
Pro zamezení případné v jednání jménem právnické osoby, a tím i zajištění
právní jistoty osob zúčastněných na správě daní daňový řád omezuje xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxx xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxb najednou, je správce
daně
povinen právnickou osobu vyzvat k tomu, aby určila pouze jednu fyzickou osobu, která
bude
jejím jménem jednat, a neučiní-li xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx
kolize
xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxní více fyzických osob jménem
jedné právnické osoby v jednom okamžiku. Neznamená to, že by se téhož úkonu, procesního
postupu či řízení směla za právnicxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxání plné moci do protokolu) může učinit pouze jedna fyzická osoba. To je
nezbytné
a namístě zejména v případech již zmiňované jednání více fyzicxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxo, která z těchto fyzických osob jedná
jménem
právnické osoby (projevuje její vůli), zatímco zbylé fyzické osoby budou v dané chvíli
považovány za tzv. xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxké osoby
doplňovalo. Tím se pravidla současného jednání více fyzických osob jménem právnické
osoby liší od na první pohled obdobné úpravy zákazu ustanxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx
xxxx
xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx
kolize
xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxečenská smlouva, stanovy atp.) právnické osoby stanoví, že se k jednání za právnickou
osobu vyžaduje společné jednání více statutárních orgánů či vícx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxx xxkon umožňuje nahlížení více osob současně (srov. komentář k
citovanému
ustanovení).
K odst. 5 [Jednání podnikající fyzické osoby] a 6 [Jednání organxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx. komentář bod 3) a omezení počtu osob,
které
mohou při správě daní jednat za právnickou osobu současně (srov. komentář k odst.
4), použije
též pro jednánx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xrávních
oborů
stejné či velmi obdobné postavení podnikajících právnických osob.
I toto pravidlo má však své limity vyplývající z odlišné podstaty fxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx
xx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xx xx x xxxxxxxxxx ve kterém se nachází podnikající fyzická osoba, mohla
při
správě daní ocitnout též právnická osoba. Pokud tedy půjde o jednání vyžadující osobní
účast
xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxci ocitnout v pozici
svědka.
Z důvodů shodného právního xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxek státu, organizačních složek podniku zahraniční osoby a jiných jednotek, které
jsou dle zákona nositeli a vykonavateli práv a povinností osob zúčasxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxanovení na mysli, je třeba rozumět
zejména
stálé provozovny zahraničních daňových rezidentů (srov. § 22 odst. 2 zák. o daních
z příjmů)
či plátcovy poklxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xokladny je
do značné míry specifické, např. za ni nejedná její statutární orgán, ale vždy pouze
pověřená
osoba (srov. též komentář k § 21).
xx xxxxx
xxx xxxxxxxxx
Judikaturax
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx
xxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxační složky.
II. Vedoucí organizační složky podniku není oprávněn zmocnit k jednání dalšího zástupce.
I kdyby však
k této situaci došlo, další zástupxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx
x xxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxnosti, že jménem společnosti musí jednat společně nejméně
dva její členové,
není přípustné, aby dva členové představenstva udělili generální plnou mxx xxx xxxxxxx
x xxxxx xxxxxx
xxxxxx xx xxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxx xxzsudek ze dne 24. 4. 2007, sp. zn. 29 Odo 1082/2005, č. 17/2008
Sb. NS)
V tomto směru je pak irelevantní námitka žalované, že Ing. V. K. nebyl zmocněn k
podpxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xxx x xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx K. v jeho postavení ředitele má z důvodu zákonného
zmocnění
přednost.
(NS, rozsudek ze dne 28. 3. 2007, sp. zn. 32 Odo 1455/2005)
Pro posouzení platnostx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx
xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxí smlouvy či
učinění jiného právního
úkonu, což může vyplývat i ze zveřejněného zápisu v obchodním rejstříku k uvedenému
dni.
(NS, rozsudek
ze dne 31. 5. xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx. Znalost takového omezení druhou
stranou smlouvy
proto nezpůsobuje neplatnost právního úkonu, kterým jednající osoba vnitřní omezení
použila.
(NSx xxxxxxxx
xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx
xxxxx xxxx xxxxstavenstva,
jestliže tím byl představenstvem písemně pověřen, uplatní se ve vztahu ke třetím
osobám ustanovení
§ 27 odst. 2 obch. zák., že proti tomu, kxx xxxxx x xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xx xxx
xx xx x003, sp. zn. 29
Odo 430/2002, č. 6/2003 Sb. NS)
Jednatel je statutární orgán jednající jménem společnosti s ručením omezeným, zatímco
prokurista je
záxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxstříku zapisuje způsob,
jakým jedná
jménem společnosti, zatímco u prokuristy se zapisuje pouze způsob jeho podepisování
za společnost (způsob,
jakýx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxy tedy nelze považovat údaj o tom,
že podepisuje společně
se statutárním orgánem.
(VS Praha, rozhodnutí ze dne 28. 2. 2000, sp. zn. 7 Cmo 55/99,
č. 6/2000 Sxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxx
x xxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxny týkající se organizační složky, je třeba
dovodit, že je též
oprávněn v tomto rozsahu udělit jménem podnikatele (zahraniční právnické osoby) plnou
mxx x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxx xxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxx xxxx je nutno nejen vycházet z věku právní úkon uzavřivšího
nezletilce,
který signalizuje stupeň jeho rozumové a volní vyspělosti, a v tomto směru je nutno
uxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxrušují sociální či majetkový tohoto nezletilce.
Z hlediska ustanovení
§ 9 obč. zák. je tedy nutno při uzavření právního úkonu majetkového chaxxxxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxuty, to vše ve vazbě na stupeň rozumové a volní vyspělosti nezletilce,
jeho majetkové xxxxxx
xxxx xxx xxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x jakém rozsahu s majetkem, nebo zda se teprve připravuje
pro budoucí
výkon povolání a objektivně nemá možnost splnit jím přijatý peněžitý závazek anebo
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
status
xxx xxxx xxx xxxxm, rozhodnutí ze dne 18. 6. 2002, sp. zn. 10 Cdo 354/2002)
Související ustanovení:
§ 20 - pojem daňový subjekt, § 20 odst. 3 - osoby v postavení daňxxxxx xxxxxxxxx x
xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xx x xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x x x x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
§ 41 - doručování zástupci, § 69 - daňová informační schránka
Související předpisy:
§ 8 obč. zák. - způsobilost fyzické osoby k právním úkonůxx x xx xxxx xxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
x xx
xxxx xxxx x jednání právnické osoby; § 30 obč. zák.; § 13 a násl. obch. zák. - jednání
podnikatele; § 14
obch. zák. - prokura; § 15 obch. zák. - jednání při provozováxx xxxxxxxx x xx xxxxx
xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
společnosti; § 133 obch. zák. - vymezení statutárních orgánů společnosti s ručením
omezeným; § 191
obch. zák. - vymezení statutárních orgánů akciovx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
x xx xxxxxa
č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech; § 12 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných
výzkumných
institucích; § 23 zákona o církvích a náboženskýcx xxxxxxxxxxxxxx x x xxxxx x x xx
x x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxx xxx x xx x xx xxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxpení s tím, že jednotlivá specifika
jednotlivých
forem zastupování jsou upravena v následujících ustanoveních. Pro označení zástupce,
jehož postavxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxkuru. Je tedy
umožněno
podnikající fyzické nebo právnické osobě zapsané do obchodního rejstříku, aby v rozsahu
udělené
prokury jednal v jejím zastoupxxx xxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxo její
postavení se zapisuje do obchodního rejstříku, čímž se stává pro další
právní vztahy.
Prokurista je tak oprávněn jednat ve věcech těxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx
xxxx xxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxx
xxxx xxmá povahu postavení zmocněnce působícího na základě udělené plné moci s důsledky
z toho vyplývajícími (např. možnost prokuristy zvolit si dalšího zmoxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxkům jejího zápisu do obchodního rejstříku, nebude zapotřebí
správci
daně dokazovat. Postačí, když dotyčná osoba prokázáním své totožnosti potvrdí sxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx
relevantní
xxxxxxx
xxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xo principu zastoupení je však striktně
vázán na případy, kdy je osobní účast zastoupeného nezbytná a účelná. Z povahy věci
vyplývá, že k této situaci dojxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxx
xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x
xxxxx xby
určitým způsobem konal. O takových úkonech správce daně směrem k daňovému subjektu,
který je zastoupen, musí neprodleně vyrozumět zástupce daňovéxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxx x xxxxxxxx xrocesního postavení při správě daní zařazuje do kategorie zástupců
(§ 25), což by ovšem způsobilo nechtěný efekt, že by se prokuristovi ve smyslu §
41 doxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxávnickým osobám, které mají zřízenu
prokuru, a fakticky by eliminoval použitelnost datových xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxx. Má tedy obdobnou pozici jako osoba pověřená statutárním orgánem
jednat jménem právnické osoby. To se ovšem týká pouze prokuristy, který může podle
udxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x x xx xx xx xx x
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxx
x xxst. 1 [Formy zastoupení]
Osoba zúčastněná na správě daní nemusí se správcem daně jednat přímo. Stejně jako
ve většině ostatních právních oborů i daňoxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx
xxxx
xxxxxx x xx xxxx xsoby zúčastněné na správě daní, zpravidla daňového subjektu. Zástupci
proto přísluší veškerá práva, která zákon přiznává samotné osobě zúčastněné nx xxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxí (nikoli jejímu zástupci).
Komentované ustanovení obsahuje úplný výčet forem zastoupení přípustných
pro oblast správy daní. Pokud by xxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx dojít též k rozšíření dikce komentovaného ustanovení.
de lege ferexxx
Komentované ustanovení připouští pro oblast správy daní zastoupení vzniklé všemi
právní texxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxcněnce),
na základě zákona (jednání zákonného zástupce) i na základě rozhodnutí příslušného
orgánu
(jednání ustanoveného zástupce či společného záxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxisy, bez potřeby specifické
úpravy pro oblast správy daní, daňový řád se jejich bližším obsahovým vymezením záměrně
nezabývá, a přebírá tak pro oblasx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxípadě osob zúčastněných na správě daní, které
ještě nedosáhly zletilosti, a proto nejsou plně právně způsobilé, či v případě osob
zúčastněných
na spráxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxx xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxy či jim byla
omezena
(k rozsahu způsobilosti k právním úkonům srov. též komentář k § 24 odst. 1).
Zákonnými zástupci nezletilých osob mohou být jejich xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxx
xx xx xxxxxxxxx xesou oba rodiče společně. Pokud se tedy jedná x xxxxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxlatní nejenom v soukromoprávní oblasti,
ale
též v oblasti práva veřejného včetně správy daní.
Poručníka nezletilého ustanoví soud v případě, že rodxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxvním úkonům v plném rozsahu. Při výběru poručníka
soud přihlíží k zájmům dítěte a zpravidla jím ustanoví některého z příbuzných nezletilého.
Právem a pxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x
xxxxxx
xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxilého při správě
daní.
Poručník se tak stává jakýmsi náhradním rodičem nezletilého. Pro bližší úpravu ustanovení
a jednání poručníka srov. § 78 až 82 záxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxnímu úkonu zaručit, že jeho jednání
za nezletilého bude zcela v zájmu nezletilého. Tak je tomu při střetu zájmů zákonných
zástupců a nezletilého, střetx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx
xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxých
zájmů nezletilého, omezení rodičovské zodpovědnosti rodičů a v dalších případech,
kdy je
to v zájmu nezletilého třeba. Rozsah práv a povinností opxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x
xxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxx xstanovení a jednání opatrovníka srov. § 83 a 84 zákona o rodině.
S ohledem na zákonné podmínky pro ustanovení opatrovníka lze dovodit, že případy
jednáxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxká zodpovědnost rodičů
nezletilého.
Opatrovníka soud ustanoví též zletilé osobě, jejíž způsobilost k právním úkonům
byla
omezena či která byla způxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxeného.
V rozhodnutí o ustanovení opatrovníkem stanoví soud rozsah zákonného zmocnění
opatrovníka k zastupování osoby, kterou zastupuje. Vzhledem k xxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxx xxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx bližší úpravu ustanovení a jednání opatrovníka zletilé
osoby
srov. § 26 a násl. obč. zák.
Obecnou právní úpravu ostatních forem zastoupení považovax xxxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxto daňový řád obsahuje speciální úpravu,
která
obecné principy těchto forem zastoupení pro oblast správy daní značně pozměňuje,
či jejich
aplikaci dxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx xx xxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xx xraktické problémy s tím spojené však byl prokurista novelou zákonem
č. 30/2011 xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx
x xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xprávě daní zástupce pro jednání se
správcem daně, neznamená, že by vůči správci daně nemohla jednat přímo, samostatně.
Její osobní jednání činěné v mezxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x x xx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xx xprávě daní neznamená, že by si správce daně nemohl vyžádat přímé jednání s ní
a musel jednat vždy pouze s jejím zástupcem.
Daňový řád naopak výslovně sxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxího státní moc) a musí s ní správce daně jednat přímo či ji vyzvat k tomu,
aby některé úkony vykonala sama, nikoli prostřednictvím svého zástupce. K využixx
xxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxí. Zpravidla k tomuto kroku
bude
moci správce daně přistoupit za situace, kdy bude osoba zúčastněná na správě daní
v pozici
svědka, popř. osoby podávajíxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxx
xeho
vlastní daňové povinnosti - srov. § 79 a komentář k němu), nebo za situace, kdy z
jednání
ve věci prostřednictvím zástupce vzniká nebezpečí z prodlenx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxupenou osobou zúčastněnou
na správě daní využije, je povinen o jednání osoby zúčastněné na správě daní či o
vydání
výzvy k tomu, aby osoba zúčastněná na sxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xx xxx xxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xy mělo docházet zásadně před jednáním se zastoupeným
samotným. Jedinou výjimku, kdy může být zmocněnec vyrozuměn o jednání se zmocněncem
až , přxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
ex post
xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xěco
osobně písemnou výzvou, uplatní se speciální pravidlo zakotvené v § 41 odst. 2, tj.
správce
daně musí tuto výzvu formálně doručit jak zastoupené osoxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxrých zákonem
předvídaných případech srov. též komentář k § 27.
Judikatura:
V případech, kdy jeden z rodičů zastupuje dítě v běžných věcech, není nuxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x
xx xxxxxx
xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xx. 5 Cz 119/67,
č. 2-3/1968 Sb. NS)
Je-li třeba doručovat písemnost (rozhodnutí) v daňovém řízení současně příjemci i
jeho zástupci, je
okamžikem jejíhx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xřípadem“ podle § 10 odst. 4 zák. o správě daní a poplatků, v němž může správce
daně požadovat
po daňovém subjektu osobní aktivitu, nemůže nikdy být sama o sxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxx xxxx xx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
x xx x xxxxxxxxx
xxxxxxxy vhodnosti a hospodárnosti - se takový způsob zjištění rozhodných skutkových
otázek jeví být
účelný.
(NSS, rozsudek ze dne 25. 2. 2010, čj. 7 Aps 2/201xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx
xxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxvě daní a poplatků, nelze zpochybňovat existenci zastoupení
v daňovém
řízení.
(NSS, rozsudek ze dne 27. 1. 2010, čj. 9 Afs 119/2009-47)
Souvisejíxx xxxxxxxxxxx
x xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xx x xxxxx x xxxxxxxxxx
x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxání, § 41 odst. 2 - doručování zástupci i zastoupenému, § 79
- vysvětlení
Související předpisy:
§ 26 a násl. obč. zák. - zákonný zástupce fyzickx xxxxxx x xx xx xxx x xx x xx xxxxxx
xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx
xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxx umožněno, aby v určitých případech ustanovil
daňovému
subjektu zástupce z moci úřední. To bude možné pouze při naplnění některého z taxativně
vymezenxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxení opatrovníka
soudem odůvodňují. Existence důvodů pro ustanovení zástupce musí být prokazatelná.
Ustanovení zástupce je podle odst. 2 možné pouzx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxdě lze ve spolupráci s Komorou daňových poradců ČR
ustanovit zástupce z řad daňových poradců tak, aby byla zajištěna garance profesionality.
Současně xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx v tomto
případě
ceny odpovídající tarifu advokátů, což je druhá největší skupina zmocněnců v daňovém
řízení.
Odst. 3 stanoví základní podmínku, kterx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx
xxxxxxxxx xxxxxxe, že jde o osobu, jejíž zájmy nejsou v rozporu se zájmy zastoupeného.
V odst. 4 je upraven zánik zastoupení v případě, že zástupce je nezpůsobilý k právnxx
xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
Zastupování ustanoveným zástupcem by mělo být opatřením na přechodnou dobu
a výlučně jen pro účely a potřeby správy daní. V odst. 5 je proto upravena možxxxx
xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxeré správce daně shledá jako závažné.
Zrušit zastoupení může správce daně i z moci úřední. Ke zrušení zastoupení správce
daně přistoupí
i v případech, kxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxpcem
ruší,
není možné odvolání, na rozdíl od rozhodnutí, kterým nebylo vyhověno návrhu na zrušení
zastoupení. Po dobu odvolacího řízení je proto nutné x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xxxx xx
xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxní rozhodnutím
správce daně je velmi významný zásah do práv této osoby. K tomuto kroku lze proto
přistoupit
pouze za podmínek taxativně vymezených v komxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx xxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxm řádem je při rozhodování o ustanovení zástupce
nepřípustné. Přitom existence důvodů pro ustanovení zástupce musí být, jak příkladně
uvádí
důvodovx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxkají
pouze daňových subjektů samých.
de facto
Vymezení situací, kdy lze k ustanovení zástupce přikročit, je dostatečně určité
a nevyžaduje
zevrubxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxatečným
způsobem
vymezeno a odůvodněno.
Písm. a) komentovaného ustanovení míří na případy, kdy fyzická osoba zúčastněná
na správě daní nemá plnou zxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxx x xxxx
xxxx
xxxxxpovat nemůže. Přestože daňový řád přiznává fyzickým osobám procesní způsobilost
(způsobilost k jednání při správě daní) ve stejném rozsahu, v jakém xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxx xxx xajištěno jednání při úkonech, ve vztahu k nimž
se jim
způsobilosti nedostává. Proto daňový řád stanoví, že nemá-li určitá fyzická osoba
způsobilost
k xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxpce ustanovit.
S ohledem na požadavek efektivity a rychlosti správy daní na straně jedné a na nutnost
šetřit při správě daní co nejvíce práva osob zúčaxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx
xxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxx x xxípadě, kdy tato osoba sice zákonného zástupce má, ten ji však
v dané
věci nemůže zastupovat. Do takové situace se fyzická osoba s omezenou procesní způsoxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx
xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxmy zákonného zástupce
kolidují či mohou se zájmy zastoupené fyzické osoby. Toto oprávnění správce
daně
je pochopitelné, neboť pokud by jej xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx
xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx
xxxx
xxxxx xxocesní postup či dané řízení, což by správu daní neúměrně prodlužovalo.
kolidovat
Písm. b) dává správci daně povinnost ustanovit zástupce právnické osobě zúčxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx
xxx xx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx měla ocitat v situaci, kdy nemá
osobu,
která by za ni byla způsobilá jednat, velmi zřídka (i když praxe správců daně nasvědčuje
opaku). Dojde k tomu zejméxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx
xxp.),
a nemá-li daná právnická xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx
x xxávnické
osoby nevykonávající činnost. Správce daně by proto měl dle situace vedle ustanovení
zástupce
zvážit též podání návrhu na zrušení takové právxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx osob a není zřejmé, které svědčí právo k jednání
v určité konkrétní věci. Na tyto situace se neaplikuje postup stanovený v komentovaném
ustanovení, ale xxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx
xxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xx
xá v dané
věci jednat, a neobdrží-li na tuto výzvu uspokojující odpověď, může právnické osobě
ustanovit
zástupce (srov. též komentář k § 24 odst. 4). S ohlxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxx
xxxxxxx xx x xxxx xituaci má správce daně možnost volby, zda zástupce ustanoví, či
nikoli
(a bude jednat přímo se statutárním orgánem dané právnické osoby); i když v praxi
xxxxxx
xxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxou osobou upustit.
xx xxxxx
Povinnost správce daně ustanovit zástupce osobě neznámého pobytu či sídla uvedená
pod písm. c) komentovaného ustanovení je logixxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx
xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxto osobám daň, a naopak k možnosti vyhýbat se tímto způsobem
daňovým povinnostem. Nejedná se však o případy, kdy osoba zúčastněná na správě daní
správci xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxtanovení zástupce),
neboť
zákon postup takového jednání dostatečným způsobem upravuje (srov. např. úpravu fiktivního
doručení písemnosti ve smyslx x xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxbě zúčastněné na správě daní stižené přechodnou duševní poruchou, která jí brání
samostatně jednat při správě daní. Toto ustanovení odráží potřebu prxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xž v okamžiku, kdy je duševní porucha této osoby
dlouhodobá (srov. komentář k § 24 odst. 1), při správě daní je k obdobnému kroku
třeba přistoupit
neprodlexxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxi správce daně (konstatování přechodné duševní poruchy
správcem daně by mohlo být velmi subjektivní a těžko rozporovatelné), stanoví daňový
řád
navxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx a potvrzena v odborném
lékařském posudku. Navíc lze tento krok využít pouze tehdy, je-li duševní porucha
takového
rázu, že osobě zúčastněné na správě dxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xx
xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxce z důvodu
přechodné duševní poruchy osoby zúčastněné na správě daní povinen prokázat v rámci
odůvodnění
rozhodnutí o ustanovení zástupce, a důkazy txxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxovedení
lékařského posudku. S ohledem na chybějící pravomoc správce daně přikročit k tomuto
kroku lze proto usuzovat, že by se správce daně měl v dané sixxxxx xxxxxxx xx xxxxx
xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xx provedení lékařského posudku ponese ve smyslu § 107 správce daně.
Písm. e) komentovaného ustanovení představuje určitou sběrnou klauzuli, na záklxxx
xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxx xx xxxx provedení tohoto kroku žádá.
S ohledem
na to, že se jedná o sběrnou klauzuli a že ustanovení zástupce je velmi závažným
zásahem
do práv daňového subjektux xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x
xxxxxxxxxx
xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxě
daní,
tj. v případech, kdy by bez ustanovení zástupce hrozil osobě zúčastněné na správě
daní vznik
újmy (propadnutí lhůty k provedení určitého úkonu axxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xroto zde také daňový řád dává přednost ustanovení zmocněnce
jakožto zástupce zvoleného samotnou osobou zúčastněnou na správě daní, tj. na základě
jexx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxdy ustanovení zástupce
uvedené
pod písm. e) týkají zejména osob ve vazbě či ve výkonu trestu odnětí svobody.
K odst. 2 [Podmínky pro ustanovení] a 3 [Osoxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx x x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx
xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxpce. Stejně jako v občanskoprávní rovině
soud,
i správce daně by měl primárně volit z okruhu osob blízkých zastoupenému. Obdobně
daňový
řád stanoví poxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xx xxx
xxstupce
ustanoven (k tomu by mohlo dojít např. tehdy, pokud by zástupcem měla být osoba,
která je
ve stejné věci ručitelem za daň). Zástupcem proto již z poxxxxxx xxxx xxxxxx xxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxasu osoby předpokládaného zástupce ani
rozsah a dobu platnosti takového souhlasu. V případě zástupců, kteří nejsou poradci,
bude
souhlas zpravidla zxxxxxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxt zajištěn i neformálním způsobem (telefonicky, ústní dohodou atp.); v každém
případě
by však o udělení předchozího souhlasu měl existovat přinejmenxxx xxxxxx xxxxxxx
xx xxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x
x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx obrátit se s žádostí o výběr osoby
zástupce
na Komoru daňových poradců České republiky jakožto profesní komoru sdružující osoby
zaměřené na poskytováxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx
xx xxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx
xástupce
, není v tomto případě vyžadován její souhlas (předchozí ani následný) s ustanovením
do pozice zástupce osoby zúčastněné na správě daníx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxrý komora za tímto účelem vede a na nějž jsou zapisováni
daňoví poradci, kteří se zastupováním souhlasí. Přestože může být diskutabilní,
zda
poxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx
xx xxxx
ex offo
xx xxxx
ex offo
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxž bude kromě
dalších náležitostí (srov. § 102) uvedena zejména osoba zastoupeného, osoba zástupce
a v odůvodnění
specifikovány důvody opravňující spxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xx
x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx
xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxený, přičemž jak zástupce, tak zastoupený se mohou proti tomuto rozhodnutí
odvolat
(nepřipuštění tohoto práva by bylo v rozporu s explicitně upravenox xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xemá odkladný účinek, a proto je účinné okamžikem
jeho
doručení adresátům, tj. zástupci a zastoupenému (srov. § 109 odst. 4 a 5).
Zástupci náleží ve smyxxx x xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxx xx xxci účelně vykonal. Tímto zvláštním přepisem je vyhláška č. 382/2010
Sb. Je-li
zástupcem daňový poradce , náleží mu za dobu výkonu této funkce náxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx sazbou a náhrada účelně vynaložených
výdajů (srov. § 6 odst. 5 zák. o daňovém poradenství a Komoře KDP ČR). Výše hodinové
sazby je omezena stavovským přexxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx
ex offo
x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxniká okamžikem nabytí účinnosti
tohoto rozhodnutí, tj. v důsledku formalizovaného právního úkonu správce daně
(srov. komentář bod 18). Naproti tomu x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xx xxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxo ustanovení zástupcem bezpodmínečně nutné, tj. pozbude-li zcela či
částečně
způsobilosti k právním úkonům (bylo by proti smyslu právní úpravy, pokux xx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxerá též nemá neomezenou způsobilost
k právním
úkonům) či, v případě zástupce ustanoveného z řad členů Komory daňových poradců
České republiky, pozbudxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxí
nějak osvědčovat, dochází k němu automaticky v okamžiku, kdy na straně zástupce nastanou
rozhodné právní skutečnosti. Správce daně je následně povixxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxcí, při nichž
je
správce daně povinen z vlastního podnětu nebo na návrh ustanoveného zástupce či samotného
zastoupeného zastoupení rozhodnutím zrušixx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx
x xxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx
x xxx
xxxxxxxx xxysl přibrání konkrétní osoby jako zástupce do řízení (rozpor zájmů zástupce
se zájmy
zastoupeného, nečinnost zástupce, pominutí důvodů ustanovení zxxxxxxxxx xxxxx xx
xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx obsažené v písm. d) odst. 5 komentovaného ustanovení.
xx xxxx
xxxxzule
Zatímco proti rozhodnutí o ustanovení zástupce je odvolání přípustné
(srov. komentář bxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxí zástupce
do značné míry omezuje práva osoby zúčastněné na správě daní (byť ustanovení zástupce
musí vždy směřovat k ochraně zájmů a právního postavenx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxo opatrovnice soudní úřednice, která je zaměstnána
u téhož soudu,
pak tento postup správným shledat nelze. Jak bylo v dřívějších rozhodnutích Ústavníx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxx xx x xxxxxx xxxxt práva a oprávněné zájmy účastníka, kterého zastupuje. Při
ustanovení opatrovníka je
proto třeba přísně vážit, aby nedošlo ke kolizi zájmů zástupce a xxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxx
a rozhodnutí soudu, a to i kdyby byl evidentně vadný.
(ÚS, nález ze dne 13. 9. 2007,
sp. zn. II. ÚS 303/05)
Omezení xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxsahů do základních práv omezovaného,
garantovaných především čl. 5 a čl. 10 odst. 1, 2 Listiny, vyložených v rozsahu,
který omezuje lidskou důstojnosxx
xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxx
xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxch osob anebo za účelem ochrany veřejného zájmu,
který je v podobě
principu či hodnoty obsažen v ústavním pořádku.
(ÚS, nález ze dne 7. 12. 2005, sp.
zn. IVx xx xxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x
xxxx xxxxxxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx § 72 odst. 1 s. ř. s. až okamžik, kdy je doručena
poslednímu z nich.
(NSS, rozsudek ze dne 17. 6. 2010, čj. 7 Afs 48/2010-65)
Výrokem rozhodčího nálezu ve xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx
xxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxupení
v daňovém
řízení.
(NSS, rozsudek ze dne 27. 1. 2010, čj. 9 Afs 119/2009-47)
I. K použití institutu ustanovení zástupce právnické osobě podle § 10 oxxxx x xxxx
x xxxxxx xxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxx xxxxx xxxx xxxxx
x xxxxxxx x xxxxx xxxxxovení presumované, tj. pokud vzniknou pochybnosti o tom, kdo
je oprávněn za právnickou
osobu jednat. Správce daně zde nemá prostor pro volnou úvahu, co xx xxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx
xx xxx xxx xx xxxxx
xxx x xxx xxxxxx5-50, č. 10/2007 Sb. NSS)
Podle ustanovení daňového řádu může správce daně ustanovit zástupce právnické osobě,
pokud vzniknou
pochybnosti o tom, kdx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxS Ústí
nad Labem, rozhodnutí
ze dne 20. 1. 2004, sp. zn. 15 Ca 28/2003)
Související ustanovení:
§ 24 - procesní způsobilost, § 25 odst. 1 - formy zaxxxxxxxxx x xx x xxxxx x xxxxxxxxxx
x xx xxxxx x x xxxxxxx
xx xxxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x x x
x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxinku, § 238 odst. 4 - oznámení o neaktivních daňových subjektech
Zmocněnec
(Volba zmocněnce a účinnost plné moci)
Ondřej
Dráb,
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxstněných
na správě daní, popř. jejich zákonného či rozhodnutím soudu nebo rozhodnutím správce
daně ustanoveného zástupce. Jde o jejich možnost nechax xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx
x xxxxx x xx xxxxxxxxxx že účinky plné moci vůči danému správci daně nastanou v momentě,
kdy se s ní správce daně má možnost seznámit (plná moc je vůči němu uplatněna). Novou
podmxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxenlivosti a doručování,
které
posléze probíhá vůči zmocněnci (§ 41). Z povahy věci pak vyplývá, že podmínka
ze
strany zmocněnce není nutná pxx xxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxxx
akceptace
xxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxo určení) je účinná i po změně místní
příslušnosti
vůči novému správci daně, jakož i vůči správci daně, který provádí dožádané úkony.
Stejně tak je účinnx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx
xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxa odchýlit
a připustit zmocněnce pouze k jednání před správcem daně prvního stupně, bylo by
zapotřebí
toto explicitně vyjádřit v udělené plné moci.
Z dxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xovinnosti. Dojde tak k návratu ke stávající
koncepci,
která je shodná i s pojetím v jiných procesních řádech.
K odst. 1 [Volba zmocněnce]
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxení, k jehož vzniku
může
dojít pouze na základě svobodného a souhlasného projevu vůle zastoupeného a zástupce.
Z jednání za jinou osobu bez plné moci (jexxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xx xxxxxxxx xxxxxno, tato osoba není povinna k činění jakýchkoli úkonů za osobu,
která jí
zmocnění udělila, resp. nemůže být hnána k odpovědnosti za neučinění úkonů za tuxx
xxxxxx
xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx, která může mít dle postavení
účastníků formu mandátní smlouvy (srov. § 566 a násl. obch. zák.) či smlouvy příkazní
(srov. § 724 a násl. obč. zák.). Samotxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxle (osoby, jež zmocnění udělila). Vzhledem k tomu, že dohoda o zastoupení
zpravidla
nebývá uzavřena písemně, bývá její obsah zachycen v písemné plné moxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxmená, že by bylo možné mezi dohodu
o zastoupení a plnou moc klást rovnítko. Plná moc je jednostranným právním úkonem
zmocnitele,
kterým zmocnitel potvrxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx
xxxxxx.
xxxxxxxxxxxx
Toto právně teoretické rozlišení plné moci a dohody o zastoupení důsledně dodržuje
správní řád, který výslovně stanoví, že se zmocnění k zastoupenx xxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxolně zaměňuje. Vzhledem k tomu, že podmínění
účinnosti plné moci vůči správci daně doložením jejího přijetí zmocněncem (což odporuje
povaze plné moci xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxo,
nečiní
již ostatní případy zaměňování citovaných titulů větší výkladové potíže (ve vztahu
ke zmocnění
uplatňovanému vůči správci daně do dne účinnxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xx xxxx
xx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxsemné dohody o zastoupení).
Z logiky věci je ale samozřejmě doložení uzavření dohody o zastoupení, tj. přijetí
zmocnění, vůči správci daně nutné. Jexx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx x xxdnání za zmocnitele při správě daně připuštěn. Doložením přijetí
zmocnění
není pouze - v praxi obvyklé - připodepsání plné moci zmocněncem (čímž se plnx xxx
xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xx xxxxx
xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx x xxxxnání jednotlivého
úkonu (převzetí písemnosti správce daně, nahlédnutí do spisu atp.), tak k jednání
v rámci
celého daňového řízení (k pojmu daňového řxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxx správě daňových záležitostí určité osoby zúčastněné na správě daní.
Právní teorie v tomto směru rozlišuje mezi plnou mocí neomezenou a omezenou, genexxxxx
x xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxé moci - srov. komentář k § 29 odst.
2),
a to - na rozdíl od dřívější úpravy zák. o správě daní a poplatků - ani v oblasti doručování
(srov. komentář k § 4145). xx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxk nemá
při správě daní praktický význam.
Smluvní zastoupení není, jak by se mohlo zdát, alternativou k ostatním druhům
zastoupení (zákonnému zastouxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx
xxxenom
osoba zúčastněná na správě daní, o jejíž vlastní věc se při správě daně jedná (zejména
tedy poplatník či plátce daně), ale též osoba, která je za ni opxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xx x 25).
Pokud zákon či správce daně na základě zákona uloží zastoupené osobě zúčastněné
na správě daní povinnost provést v rámci správy daní nějaký úkon xxxxxxx xxxxxx xx
xxxx
xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxy je osobní jednání osoby zúčastněné
na správě
daní nevyhnutelné, resp. jednání zástupce je neslučitelné s povahou takového úkonu
(např. daňový subjexx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx
x xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx je-li
tato
osoba předvolána ke svědecké výpovědi). Tímto omezením jednání zmocněnce zákon pouze
doplňuje obecné pravidlo, podle nějž může správce daxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxx
x xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxx xx xxxiku vztahu zastoupení mezi zmocnitelem a zmocněncem dochází
již okamžikem uzavření dohody o zastoupení (přijetí nabídky k zastupování zmocněncem),
xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xrozsahem zmocnění).
Až
v tomto okamžiku je plná moc, resp. zmocnění vůči správci daně účinné. Bez znalosti
těchto skutečností správce daně zmocněnce k xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxx xýsledků takového jednání pro správu daní v daném případě, ale zároveň
by
takové jednání zpravidla vedlo k porušení povinnosti mlčenlivosti správce daxx xxx
xxxxxx
xxxx xxxxxx x xx x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxatněna
u správce
daně místně nepříslušného pro provádění správy daní v záležitostech, jichž se daná
plná
moc týká, je tento povinen plnou moc postoupit xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
x xxxx xxxxx xxx xxtnost uplatnění plné moci k zastupování ve věcech daně z nemovitostí
vůči všem správcům daně, v jejichž územním obvodu se nacházejí nemovitosti vlastnxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xi zmocnitelem, který je
plátcem
spotřebních daní (k jejichž správě jsou věcně příslušné celní úřady, nikoli územní
finanční orgány), je třeba tuto plnxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx
x xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxu nebo
datovou zprávou, která je opatřena uznávaným elektronickým podpisem nebo která je
odeslána
prostřednictvím datové schránky. Prostřednictvíx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx x xxxxx xxx xxxxxvenou původně v tzv. materiální podobě (listinné plné moci)
a do elektronické podoby převedenou následně. Převod do elektronické podoby je však
nutné
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxx xxlatnění nutné ve smyslu §
71 odst. 3 do pěti dnů doplnit předložením originálu této plné moci.
xxxxxxxx
Do účinnosti novely daňového řádu č. 30/2011 Sb., tj. do xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx původní právní úpravy srov. komentář k odst. 1.
K odst. 3 [Účinky plné moci vůči jiným správcům daně]
Při změně místní příslušnosti zůstávají účinky xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxy uplatnění plné moci zachovány i vůči správci daně dožádanému
k provedení určitých úkonů, dílčích řízení nebo jiných postupů místně příslušným
správxxx
xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxěna vůči místně příslušnému
správci daně. Jedná se např. o případy či místní příslušnosti (srov.
komentář
k § 18 a 19), ale též o řízenx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x
xxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxného správce daně, který má úkony v dané věci provádět. Tento účinek jednou udělené
plné
moci nastává , ledaže by jej zmocnitel v rámci plné moci výxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xx
xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxní prováděné odvolacím orgánem).
atrakce
delegace
ex lege
x xxxxx xx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx
x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xůvodů změny
místní příslušnosti na základě zákona či rozhodnutí správce daně nebo z důvodu instančního
postupu. Bude-li tedy např. plná moc znít na zasxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx výslechu svědka Finanční úřad ve Vlašimi, v případě, kdy
bude
místní příslušnost pro podjatost ředitele Finančního úřadu v Berouně delegována na
Finaxxxx
xxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxtelstvím v Praze. Pokud však
bude podáno odvolání proti platebnímu výměru vydanému Finančním úřadem v Berouně,
a toto nebude rozhodnuto v rámci autorexxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxáděného Finančním ředitelstvím v Praze.
Judikatura:
Je-li třeba doručovat písemnost (rozhodnutí) v daňovém řízení současně příjemci i
jeho zásxxxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx x xfs 48/2010-65)
„Nutným případem“ podle § 10 odst. 4 zák. o správě daní a poplatků, v němž může správce
daně požadovat
po daňovém subjektu osobní aktivitxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxx xxxx xx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxe,
a že - nahlíženo
hledisky vhodnosti a hospodárnosti - se takový způsob zjištění rozhodných skutkových
otázek jeví být
účelný.
(NSS, rozsudek ze dne 2xx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx
dle § 10 odst. 3 zák. o správě daní a poplatků nelze zpochybňovat existenci zastoupení
v daňovém řízení.
(NSS, rozsudek ze dne 27. 1. 2010, čj. 9 Afs 119/xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx
xxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xrganizační složky.
II. Vedoucí organizační složky podniku není oprávněn zmocnit k jednání dalšího zástupce.
I kdyby však
k této situaci došlo, další xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx
x xxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxnerální plnou moc jen jednomu
z nich. Takový
postup by byl v rozporu s právní úpravou jednání statutárních orgánů společnosti
v zákoně a stanovách spolexxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx
xxbjekt byl v řízení
před daňovými orgány zastoupen (§ 10 zák. o správě daní a poplatků), avšak příslušná
plná moc nebyla
součástí správních spisů, nelze txxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xx xx xxxx xxxxxxx-li nadto
žalobce dostačujícím
způsobem meze a rozsah přezkumné činnosti soudu, bylo na soudu, aby se věcí zabýval
meritorně. Odmítnutí
žaloby pro opoxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx xx xxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxx
xx xxx xxx xxx xxxxx
xxx x xxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxní právnické osoby ze zákona (§ 13 odst.
3 obch. zák.) oprávněn
činit za podnikatele veškeré právní úkony týkající se organizační složky, je třeba
dovodxxx xx xx xxx
xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxx x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxx xxzsudek ze dne 24. 11. 2006, čj. 5 Ca 25/2005-83,
č. 6/2007 Sb. NSS)
Související ustanovení:
§ 13 a násl. - místní příslušnost, § 18 - , § 19 x x x xx x xxxxx xxxxxx
xxxxxxxx x xx x xxxxxxxx
xxxxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxx x xx xxxxx x x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx
x x xxxxxxxxční
zmocnění, § 41 - doručování zástupci, § 52 - obsah a limity mlčenlivosti, § 70 a násl.
- podání, § 134 - účel,
předmět a fáze daňového řízení
delegace
xxxxxxx
Soxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxx x xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
x xx xxxxx x xxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxňového subjektu na základě plné moci a nový daňový řád.
Daně a finance,
č. 7.
2010,
(Udělení zmocnění)
Ondřej
Dráb,
Právní sxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx x xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxm v plné moci. Na zmocniteli proto je, aby tento rozsah vymezil dostatečně
konkrétně, aby nemohlo dojít k nejasnostem. Zmocnění proto může být uděleno kx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxní), pro určitý postup (daňová kontrola,
postup k odstranění pochybností atd.) nebo pro více řízení předem určených či neurčených.
Lze učinit i zmocněxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxzsah zmocnění vymezen nebo není-li vymezen přesně (nelze jednoznačně identifi
kovat projev vůle zmocnitele) a plná moc splňuje podmínky kladené na jexx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx Účinky plné moci, tedy i faktické připuštění
zmocněnce k jednání za daňový subjekt, však mohou nastat až po odstranění vytýkaných
vad a nejasností. Návxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xožadavek
jednoznačného projevu vůle zastoupeného.
Zvolit nového zástupce lze podle odst. 3 pouze tehdy, pokud dosud platná plná moc
řádně
zanikla, txxx x xxxxxxx x x xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxx povinnost zmocněnce, který nemá sídlo nebo bydliště na území členského
státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském pxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx předejít případnému ztěžování průběhu správy daní tím,
že si
daná osoba zvolí zmocněnce, kterému lze obtížně doručovat, aby tak mařila proces
doručovxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx
x xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxdnání odporuje. V takovém případě je pro správce
daně účinné
jednání zmocnitele, tj. originární projev jeho vůle.
Z důvodové zprávy k novele:
Důvodex xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxx
xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxá moc
udělená pro tutéž věc konzumuje plnou moc dosavadní, aniž by musela být výslovně
vypovězena
zmocněncem nebo zmocnitelem, jak předvídá úprava v obxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxu zůstává platná původní plná moc. Tato změna vedle
vyjasnění možných výkladových problémů navíc přinese odstranění zbytečné administrativní
zátěžx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx x
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxx x případných vadách při vymezení rozsahu plné moci
byl vhodným způsobem vyrozuměn i zmocněnec (postačí tedy i neformální upozornění).
To
by mělo přispěx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx kterým
je
v kontaktu (např. při cestě zmocnitele do zahraničí). Původní věta druhá se přesune
do nově
vkládaného odst. 3 (viz níže).
K odst. 3
Navrhuje xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxní vytýkaných
vad, by měla být součástí samostatného odstavce, neboť neřeší pouze vady zmíněné
v odst. 2, ale i jiné vady plné moci (např. nedostatek podxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxx
x xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xlné moci až od odstranění vytýkaných vad je legitimní požadavek
v případě, že správce daně posuzuje, např. zda může zmocněnce, o němž si není jist,
zda
jexxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxěnec činí (půjde především
o podání daňových přiznání, kdy navíc existence zmocnění uděleného daňovému poradci
či
advokátu hraje rozhodnou roli pro uxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxx x xxx xxxxx
xxx xxxxx
xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxcem akceptována, a to ani tehdy, když by se po odstranění vad plné moci ukázalo,
že byla učiněna v souladu s tím, co zamýšlel zmocnitel. Dle nově doplněné vxxx xxxxx
xx xxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxx
xx xxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxanění vad) budou zpětně uznány za účinné.
K odst. 1 [Povinnost vymezit rozsah zmocnění], 2 [Nedostatky xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
x x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xe dvojstranným právním úkonem. Aby tento právní úkon mohl být účinný
vůči třetím stranám, správce daně nevyjímaje, musí být jeho obsah dostatečně srozxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxá je naopak jednostranným
právním
úkonem, tedy musí obsahovat nejenom dostatečně určité vymezení osoby zmocněnce, osoby
zmocnitele a povahy zamýšlexxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx,
aby z plné moci bylo zřejmé, k jakým úkonům, řízením nebo jiným postupům se plná
moc vztahuje.
Dostatečné vymezení rozsahu zmocnění není samoúčelnéx xxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xx xxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx vymezen, nemůže si být správce daně jistý,
s jakou osobou může či má v určité konkrétní věci jednat. Za takové situace hrozí
riziko porušení
práv zastoupxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xx
xxxx v dané
věci vybrala. Správce daně je navíc vystaven riziku, že bude-li jednat s osobou jinou,
k zastupování
nezmocněnou, nebudou výsledky takového jedxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxotvenou v § 52 a násl. daňového řádu. Pro zamezení takovému riziku
by
pak správce daně nemohl zmocněnce, jehož rozsah zmocnění není dostatečně určitý,
k xxxxxxx
x xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxahu zmocnění důsledek neúčinnosti
tohoto zmocnění vůči správci daně spojený s pozastavením účinků jednání zmocněnce
do doby, než budou odstraněny vaxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xak
zmocněnce. Zatímco ve vztahu ke zmocněnci bude postačovat jeho neformální vyrozumění
(ke způsobu vyrozumění srov. komentář k § 30 bod 6), zmocnitelx xxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxstranění a lhůtu, ve které tak má zmocnitel
učinit a která nesmí být kratší než 8 dní (srov. § 32 odst. 2). Budou-li vady plné
moci řádně
a včas (ve správcem dxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx zůstávají
zachovány. Na rozdíl od obecné úpravy odstranění vad podání však v případě vadné
plné moci neplatí, že by tato plná moc byla po odstranění vad xxxxxxxx xx
xxxxxx
xxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxx x x xx xxxx. 3). Ve smyslu odst. 3 komentovaného ustanovení je
naopak plná moc a potažmo zmocnění vůči správci účinné až od okamžiku odstranění
vad
této plné moci.
dx xxxx
xx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxvolání platné
a správce
daně bude povinen se jím meritorně zabývat i tehdy, pokud budou vady plné moci k
podání
odvolání zmocnitelem odstraněny až po uplxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx x
xxxxx xxxxx
x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xe zpracování a podání řádného
daňového tvrzení, tato plná moc způsobí prodloužení lhůty pro jeho podání (srov.
§ 136 odst. 2) pouze tehdy, budou-li její xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxx
xxx xezvadná. V případě odstranění vad plné moci až po uplynutí uvedené lhůty nastávají
dle odst. 3 komentovaného ustanovení též její účinky vůči správci daxx xx xx xxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxx
xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxocněnci (jednání
se
zmocněncem) před odstraněním vad plné moci představují jednání s neoprávněnou osobou
se všemi důsledky s tím spojenými. V praxi se x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx
xxxx
xxxxx xxx xx xxxxxi, že veškeré informace získané správcem daně od zmocněnce před
odstraněním
vad plné moci nelze považovat za informace získané od zastoupené osoby (lexxxx xx
xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx doručení osobě zúčastněné
na správě daní, jež zmocnění udělila. Doručí-li např. správce daně (byť postupem
dle § 39
a násl.) zmocněnci před odstraněníx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxx xx xxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx právním úkonem zmocnitele, který
pouze deklaruje existenci a rozsah zmocnění založeného dohodou o zastoupení (dvojstranným
právním úkonem), plně pxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxce.
Proces odstraňování vad se totiž vztahuje pouze na odstraňování vad plné moci jako
jednostranného právního úkonu zmocnitele, nikoli na odstraňovxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx sjednaného zmocnění. Pokud by při odstraňování vad plné moci mělo být modifikováno
původní zmocnění, dochází fakticky k udělení nového zmocnění. Účixxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx
xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxm před uplatněním takto modifikované
plné moci vůči správci daně jsou neplatné, tj. tyto úkony nemohou být upravenou plnou
mocí konvalidovány. Tento dxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxx
xx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxx moc původně uplatněná vůči správci daně prokazovala. Nutno ovšem dodat, že dohoda
o zastoupení bývá velmi často uzavřena pouze ústně, a písemné zachycxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxx
x xxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx, zda původní (ústně sjednaná dohoda o zastoupení)
byla, či nebyla obsahově širší než na jejím xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxx
x xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx
xxxx
xxxxx x xxxxxxxxu rozšíření rozsahu zmocnění.
Pokud ve stanovené lhůtě k odstranění vad udělené plné moci nedojde, stává se
plná moc jejím uplynutím vůči správci danx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx k odstranění vad plné moci se řídí přiměřeně úpravou odstranění
vad podání, proto srov. též komentář k § 74.
Zvláštní úpravu odstranění vad plné moci oxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxx xx xx xx xxx1 (srov. komentář k § 264 odst. 2).
K odst. 4 [Zánik zmocnění, změna zmocněnce]
Vzhledem k tomu, že stávající znění daňového řádu neobsahuje explicixxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxcnění zakotvené v § 33b obč. zák.46
Podle
tohoto ustanovení plná moc zaniká provedením úkonu, na který byla omezena, odvoláním
ze
strany zmocnitele, vxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxtná
plná moc
ovšem může stanovit, že zmocnění smrtí zmocnitele nezaniká). Zánikem plné moci se
přitom
rozumí zánik zmocnění ve smyslu vztahu zastoupenxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxy plná moc stále
trvala. Toho se však nemůže dovolávat ten, kdo o odvolání plné moci věděl nebo musel
vědět. Obdobně platí, že pokud zmocnitel oznámil třexx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxx xxx
xxxxxxxxxx xx xxxx xxvolání před jednáním zmocněnce nebo pokud tato osoba v době
jednání
zmocněnce o tomto odvolání (prokazatelně) věděla.
V praxi dochází při odvolávánx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxx xxxx xxxávci daně namísto zmocněnci. Přestože tento úkon není formálně právně
správný, správce daně je při jeho posuzování povinen postupovat ve smyslu zásadx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxní plné moci a od okamžiku doručení
takovéto „výpovědi plné moci“ považovat jednání zmocněnce za jednání osoby, která
nedisponuje
platným zmocněním, x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx
xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx
rozhodnutí, jímž správce daně vyslovuje nedostatek účinků zamýšlených úkonem
učiněným (bývalým) zmocněncem, zpravidla z odůvodnění rozhodnutí o zxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x x xxx xxxxx x xxxxx xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxné
moci nadále činil úkony jménem zmocněnce), je oprávněn od zmocnitele v rámci soukromoprávního
řízení žádat její náhradu.
Zemře-li zmocnitel nebx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxu na svých právech. Takto učiněné právní úkony jsou přitom stejně závazné jako
právní úkony učiněné před smrtí zmocnitele, resp. před výpovědí plné mocxx xxxxxx
xx xxxx
x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxx
xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx oznámit správci daně.
Též výpovědi plných mocí, resp. dohod o zastoupení ze strany zmocněnců, nebývají
v praxi často prováděny správným způsobem, kxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx
xxx
xx xx xxxxxxxx x xxxxnitel se může účinně domáhat náhrady škody vzniklé nečinností
zmocněnce.
Případná náhrada škody je opět předmětem občanskoprávního, nikoli daňovéhx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx zaniká. Zmocněnec je
však povinen pokračovat v obstarávání záležitostí zmocněnce v rozsahu udělené plné
moci
až do doby, než se jejich obstarávání xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxx
xx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxge
x xxxxxx xxxxxxxxx existujícího zmocnění zmocněním novým daňový řád obsahuje
pravidlo, podle nějž pozdější plná moc, resp. v ní formulované zmocnění, nahrazuje
xxxxx xxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxé veřejnosti dovozován
již
za účinnosti zák. o správě daní a poplatků, většina správců daně jej v praxi odmítala
aplikovat.
V tomto směru tedy přináší daxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
x xxministrativně ulehčí jak daňovým subjektům, které byly v takových případech doposud
nuceny se spolu s udělením nové plné moci dřívější plné moci (v plnxx xxxxxxx xx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx x xxxxx
xxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxností či se jiným způsobem pokoušeli tuto
kolizi
ve spolupráci s daňovým subjektem odstranit. Daňový řád tím navíc přejímá úpravu
obdobnou
dalším proxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxxx
ex legx
xx xxxxx
xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxmatického zrušení účinků dřívějšího zmocnění zmocněním novým (pozdějším)
velmi úzce souvisí se zásadou, že v téže věci lze mít platně zvoleného pouze xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xednání. V praxi bývá nicméně
velmi
často podceňované, resp. nebývá dodržované.
K odst. 5 [Zahraniční zmocněnec]
Zmocněncem může být zvolena nejenxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxářského prostoru a Švýcarska probíhá na základě zákona o mezinárodní
pomoci při správě daní (srov. § 10a citovaného zákona) a zákona o mezinárodní pomoxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxlice, a je tak tedy zajištěno, že
by
písemnosti správce daně do členských zemí těchto seskupení měly být doručeny řádně
a bez
průtahů, při doručování osoxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxi zmocněncem zvolena osoba, která nemá sídlo nebo bydliště na území
státu Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru či Švýcarska, je si tento
zxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x § 13).
Neučiní-li tak, nebude se správce daně ani pokoušet o doručování písemností takovému
zmocněnci a bude ve smyslu daňového řádu písemnosti jemx xxxxxx xxxxxxx x xxxx
x xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxucím příslušného oddělení správce daně),
v případě
ostatních písemností správce daně pak samotným dnem jejich vyhotovení.
Správce daně pro ukládáxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxláštní spis ani obdobu poste restante či poštovních boxů, ale doručované písemnosti
se
ukládají do daňového spisu daňového subjektu, jehož tento zmocxxxxx xxxxxxxxxx x
xxxx
xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxnotlivých daňových subjektů, které tento zmocněnec
zastupuje.
Povinnost zmocněnců se sídlem mimo státy Evropské unie, Evropského hospodářského
xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxněnců, kteří nejsou
daňovými poradci či advokáty, udělovat v rozsahu svého zmocnění substituční plné
moci
(srov. § 29 odst. 2).
K odst. 6 [Přednost jedxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx xx xxxxx x xxxuvní zastoupení uzavřené osobou zúčastněnou na správě daní,
která je způsobilá k právním úkonům, může zmocnitel vůči správci daně jednat kdykoli
sám, x xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx
xxxx
xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxh případech
z jednání zmocněnce vyloučit (srov. komentář k § 27 odst. 1). Smluvní zastoupení
má tedy
z pohledu zastoupeného toliko pomocný charakter, txx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xe by v příslušné věci jednali současně zmocněnec i zmocnitel, daňový
řád stanoví pravidlo, že je jednání zmocnitele. Tento princip je zcexx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxo zmocnitele.
relevantní
Judikatura:
viz část k § 27
Judikatura
Související ustanovení:
§ 8 odst. 3 - zásada materiální pravdy, § 13 - určení místní pxxxxxxxxxxxx x xx xxxxx
x x xxxxx xxxxxxx xx
xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
x xx x xxčení lhůty k provedení úkonu, § 39 a násl. - doručování, § 47 - účinky doručení,
§ 52 a násl. - povinnost
mlčenlivosti, § 74 - vady podání, § 101 odst. 2 - xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx
xxxxx x x xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxx xxxx xxk. - zánik plné moci; § 37 obč. zák. - základní náležitosti právních úkonů;
§ 28 odst. 3 o. s. ř. - derogační
účinky pozdějšího zmocnění; § 252 insolvenxxxxx xxxxxxx x x x xxx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xnstitut zmocnění. Jde především o tradiční podmínku
zakotvenou v odst. 1, že v téže věci, zejména o téže dani, může jednat pouze jeden
zmocněnec tak, aby xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxály“,
kteří podle současné úpravy mohli zastupovat u jednoho správce daně pouze jeden daňový
subjekt.
Odst. 2 zakazuje zmocněnci delegovat své zmocnxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxzu představuje možnost zvolit si zástupce pro doručování (§
28 odst. 4).
Při porušení zákonem stanovených podmínek pro zastupování odst. 3 předpokláxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxvolání v 15denní lhůtě,
které má
odkladné účinky. Do doby právní moci rozhodnutí o vyloučení zmocněnce ze zastupování
je
k němu nutno přistupovat jako k xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxx
poslaneckého pozměňovacího návrhu, kterým byl do ustanovení, na něž je odkazováno,
doplněn
další odstavec.
Navrhuje se zrušit daná ustanovení pro nxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx
xx xxxxxxxx xxx xxxde k udělení plné moci v rozporu se zákonem, tj. situace, kdy
je zvolen
druhý zmocněnec v téže věci, kdy se zmocněnec neoprávněně nechá zastupovat dalším
xxxxxxxxxx
xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx v § 28 odst. 4 neměla
nastat,
neboť novější plná moc bude automaticky nahrazovat tu původní, tudíž nemůže dojít
k jejich
souběhu. V ostatních případech, xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxektování tohoto pravidla pak není koho ze zastupování vylučovat, a odst. 3 a
4 jsou tedy
nadbytečné. Pokud by však byla připuštěna opačná koncepce, kterx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx xx xxx xx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxru se zákonem. Takováto situace je citlivá s
ohledem
na zásadu mlčenlivosti v daňových věcech i s ohledem na právní jistotu všech zúčastněných
osob, nebxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxx
x x xx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxasně (odst. 1 komentovaného ustanovení)
a zákaz řetězení plných mocí, resp. omezení možnosti udělování substitučních plných
mocí pouze na daňové porxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxx více než jednu osobu, pokud je zmocněncem osoba odlišná od daňového poradce
či advokáta, která byla zakotvena v dosavadní právní úpravě (srov. § 11 odstx x xxxx
x xxxxxx
xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxí omezení zastupování „laiky“ je přitom všeobecné,
tj. vztahuje se jak na zastupování rodinných příslušníků či jiných osob blízkých
zástupci, ale
též xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xiná osoba zúčastněná na správě
daní se tedy může nechat při správě daní libovolně zastupovat např. osobou poskytující
jí účetní a poradenské služby na zxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxné upozornit na skutečnost, že
způsobí-
li mu zmocněnec, který není daňovým poradcem či advokátem, při výkonu zastoupení
škodu, bude se její náhrada říxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx x xxx x násl. obč. zák.). Objektivní odpovědnost stanovená zák. o daňovém
poradenství
a KDP ČR (srov. § 6 odst. 8 citovaného zákona) a zákonem o advokacii (sroxx x xx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxm z pojištění odpovědnosti z výkonu
činnosti zástupce (samozřejmě v závislosti na pojistných podmínkách), neboť zástupce
v daném případě jednal nad rxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxm
(srov. § 1 a 2 zák. o daňovém poradenství a KDP ČR a § 1 a 2 zákona o advokacii).
xx xxxxx
K odst. 1 [Zákaz souběhu zmocnění]
Cílem zákazu zastupování v téže věci vxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx při doručování písemností. Má-li osoba zúčastněná na správě
daní, které
se písemnost doručuje, zástupce, doručuje se tato písemnost v rozsahu oprávnxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxx x xxxx
xxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xy bylo na jedné straně nehospodárné
a na straně druhé by to s ohledem na okamžik doručení písemnosti, resp. běhu lhůt
v dané
písemnosti xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx by bylo k zastupování jedné osoby
zúčastněné na správě daní zmocněno více osob na základě jedné plné moci či více
plných mocí udělených v jeden okamžik (v xxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxí pravidlo, podle kterého později udělená plná moc, resp. zmocnění,
nahrazuje plnou moc dřívější, a to v rozsahu, v jakém se tyto plné moci překrývají
(sxxxx x xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxx
xx xxx xxxxx xxxxx
xxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxe dříve, než zanikla předchozí
plná
moc udělená pro jednání v téže věci.
Spojením „v téže věci“ je třeba v dané souvislosti rozumět ve stejném rozsahu
zxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx
x tomto směru se tedy daňový řád významně odchyluje od obecné občanskoprávní
úpravy zastoupení na základě plné moci, podle níž plnou moc několika zmocnxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xdst. 3 obč. zák.). Neliší se však
od ostatních
procesních předpisů, které obsahují obdobnou úpravu (srov. § 33 odst. 1 správního
řádu, § 35 odst. 7 s. ř. s. xx x xx xxxxx x xx xx xxxx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxov. § 69 odst. 6 a komentář k němu).
K odst. 2 [Substituční zmocnění]
Komentované ustanovení upravuje institut substitučního zmocnění, tj. možnost xxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxně stanoví, že v oblasti správy
daní
si může substitučního zástupce zvolit pouze poradce, jímž daňový řád ve smyslu legislativní
zkratky rozumí daňovxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxávnická
osoba či pokud je ustanovení substituta v plné moci výslovně připuštěno (srov. §
33a obč. zák.),
ale pravidla zák. o daňovém poradenství a KDP ČR x xxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxx xxxx x x xxxxx x xx xxxx xxxxat zastoupit pouze jiným
daňovým poradcem či, to však pouze pro jednotlivé úkony, svým zaměstnancem. Zmocnitel
navíc může substituční zastoupení při xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx
x xxxxx
xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx xxxxntovi za škodu, kterou mu substitut způsobil; tzn. z pohledu rizik vyplývajících
z jednání zmocněnce zůstává pozice zmocnitele udělením substituční xxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxx
x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxpování při správě daní nevyjímaje)
nechat
dále zastoupit jiným advokátem a při jednotlivých úkonech též svým zaměstnancem či
advokátním
koncipientexx x xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxacii).
Pro úpravu jednání daňového poradce a advokáta při správě daní, zejména pak
právnických osob vykonávajících daňové poradenství a právnickýxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xx
xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxnce, kteří nejsou daňovými poradci či advokáty, představuje povinné zmocnění
pro
doručování písemností správce daně v případě zmocněnců se sídlem či xxxxxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx
x xxxxx x xxxxxxxENÍ ZMOCNĚNCE] a 4 [ODVOLÁNÍ PROTI VYLOUČENÍ ZMOCNĚNCE] (zrušeny
novelou č. 30/2011 Sb.)
Původní znění daňového řádu obsahovalo až do přijetí novexx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxu novelou s účinností od 1. března 2011 zrušena. Skutečnosti,
pro něž měl správce daně podle původní úpravy daňového řádu vyloučit zmocněnce ze
zastouxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxx
xx
xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxování zmocnitele
při správě daní. V opačném případě se správce daně nejenom vystavuje riziku, že bude
jednat
s osobou, jež k tomu není oprávněna, a výslexxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx
xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxx
x xxxx xxxxxxcími (srov. § 52 a násl.). Proto níže připojujeme podrobnější výklad
k důvodům,
které podle původního znění daňového řádu vedly k vyloučení zmocněnce xx xxxxxxxxxxxx
x xxxx xx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xx xxxxxx
xxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xmocněnce k jednání za zmocnitele při
správě
daní, nikoli o důvody pro jeho formalizované vyloučení ze zastupování.
Prvním důvodem nepřipuštění zmoxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xylučuje. Touto situací je udělení plné moci pro jednání, resp. úkony,
které
může osoba udělující plnou moc vykonat xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx
xxxx
xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxx x xxkovém případě je zastoupení již ze své podstaty vyloučeno a uzavřená
dohoda
o zastoupení, jejíž existenci deklaruje udělení plné moci, je od svého počáxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxx
xxxxxx
xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xmocněnce do jednání při správě daní nepřipustit
a před 1. březnem 2011 jej byl povinen ze zastupování rozhodnutím vyloučit.
Druhým důvodem nepřipušxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx
x xxxxx x komentovaného ustanovení, tj. případ substitučního zmocněnce zmocněného
jinou osobou než daňovým poradcem či advokátem, popř. sice zmocněného daňxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx popř. je v rozporu
se
zákazem substitučního zmocnění vyjádřeným zmocnitelem (srov. též komentář bod 4 až
6).
I tuto situaci lze považovat za zmocnění udxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xx
xxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxx xxx xxvinen vyloučit zmocněnce ze zastupování, byla situace, kdy osoba
zúčastněná
na správě daní udělila plnou moc k zastupování v téže věci současně více osxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxx
xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxnce vyplýval z úpravy § 28
odst. 4
daňového řádu před jeho novelizací, podle níž nebylo v téže věci možné platně zvolit
nového
zmocněnce, pokud nezaniklx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x
xx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx
novelizovaného znění citovaného ustanovení později udělená plná moc nahrazuje
plnou moc dřívější v rozsahu, v jakém se překrývají. Současná xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xx xx xxxxxx
xxxx xx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
ex lege
xxxxxxxxí zmocněnce ze zastupování bylo do účinnosti novely č. 30/2011 Sb.,
tj. od 1. ledna 2011 do 28. února 2011, spojeno s možností se proti tomuto rozhodnutí
oxxxxxxx
x xx xx xxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxí rozhodnutí o odvolání
třeba
nahlížet jako na zmocněnce řádně ustanoveného. Plná moc, jejíž platnost správce daně
napadl
rozhodnutím o vyloučení zmoxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx,
kdy se zmocnitel proti rozhodnutí o vyloučení zmocněnce ze zastupování neodvolal,
byl tímto dnem poslední den odvolací lhůty či den, kdy se zmocnitel xxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxx xxxx x x xx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx xxxxx x x x x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx
x xx xxxxx 1 - volba
zmocněnce, § 28 odst. 4 - zánik zmocnění, změna zmocněnce, § 28 odst. 5 - zahraniční
zmocněnec,
§ 37 - navrácení lhůty v předešlý stav, § 41 - dxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
x xx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x x3a obč. zák. - substituční zmocnění; §
37 odst. 2 obč. zák. -
základní náležitosti právních úkonů; § 420 a násl. obč. zák. - odpovědnost za škodu;
§ 24 odxxx x xx x xxx x
xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx
x xx xx xx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxt. 7 s. ř. s. - souběh zmocnění; § 105 odst. 2 s.
ř. s. - povinné zastoupení
advokátem; § 33 odst. 1 správního řádu - souběh zmocnění; § 1, 2 a § 6 odst. 8 zákx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxx xxx x xx xx xx x xx xxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx dni 1.1.2010.
Z důvodové zprávy:
Odst. 1 vymezuje povinnost daňových subjektů, kterým vznikla jedna společná daňová
povinnost, zvolit si jednoho sxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxou řídit obecná procesní pravidla
týkající se způsobu a podmínek ustanovení zástupce, jakož i zániku či zrušení ustanovení
zástupce. Dojde-li k přenexxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxě
(§ 107).
Odst. 2 zohledňuje zásadu hospodárnosti a procesní ekonomie při zajištění informovanosti
dotčených osob. Rozhodnutí o ustanovení společxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxjekty, které jsou na základě tohoto rozhodnutí zastoupeny,
správce daně pouze vyrozumí (méně formální akt), přičemž možnost daňových subjektů
brojix
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxcněnce platí stejná omezení jako pro zmocněnce
běžného, která jsou stanovena v § 27 až 29.
K § 30
Institut společného zmocněnce se uplatní v případě, kxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x x xxxxx x x x xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxu daňovou povinnost. Daňový řád blíže neurčuje, co
se
společnou daňovou povinností rozumí. S ohledem na podstatu daňové povinnosti, kterou
lze dovodxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xx
xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxbjektů k téže
dani
(daňové povinnosti), tj. taková platební daňová povinnost, k jejíž úhradě je na základě
zákona
povinno společně a nerozdílně více daxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxvinny zvolit společného zmocněnce, tedy jednu osobu, která
je
bude všechny při správě dané daňové povinnosti společně zastupovat. Pro ustanovení
spoxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xhodné se zmocněncem daňového
subjektu s individuální daňovou povinností (srov. komentář k § 27 až 29).
Pokud daňové subjekty svou povinnost zvolit sx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx
xxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxně povinen je k volbě společného zástupce vyzvat. Lhůta
k tomu stanovená nesmí být kratší 8 dnů (srov. § 32 odst. 2). Nebude-li společný
zmocněnec
zvolen xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxpce jakémukoli
jinému daňovému subjektu, jemuž vzniká daňová povinnost individuálně.
K ustanovení společného zástupce dochází stejně jako u zástxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxbjektů. S ohledem na vznik xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx
x x xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxážit, zda je osobu společného zástupce
možné
vybrat z řad osob, kterým je tento zástupce ustanovován. Pokud je výběr společného
zástupce
z řad zastupovxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x ximi atp.),
měl by se správce daně obrátit na Komoru daňových poradců ČR, aby osobu společného
zástupce navrhla z řad svých členů. Jiný postup, tj. výběr oxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx
xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxých subjektů.
Zatímco při ustanovení společného zástupce z řad zastupovaných osob má tato osoba
možnost ustanovení zástupcem odmítnout (rozhodnoxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx zástupce z řad členů Komory daňových poradců ČR se souhlas
zástupce nevyžaduje.
Rozhodnutí o ustanovení společného zástupce se formálně doručuje pxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xít formu, zákon ponechává na úvaze
správce daně. Lze proto uvažovat nejenom o písemném vyrozumění (dopisem, e-mailem
atp.), ale též o vyrozumění ústníxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxa
úřední záznam, a tento založila do daňového spisu (srov. též komentář k § 63), v
případě
vyrozumění o ustanovení společného zástupce při osobním jednáxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxx x
xxxxx xx
xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxnovení společného zástupce vyrozumět písemnou
formou
- datovou zprávou, dopisem nedoručovaným do vlastních rukou či e-mailem.
Jak je z výše uvedenxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxého
zástupce nadále zasahovat. Tomu odpovídá též skutečnost, že se proti rozhodnutí o
ustanovení
společným zástupcem může odvolat pouze ustanovený zxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxxení, resp. neměly možnost společného zástupce ze zastupování vyloučit.
Jejich dispozice s řízením je ovšem velmi omezená. Vyloučení společného zástxxxx
xx xxxxxxxxxxx
xx xxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxodu, že pominuly důvody pro jeho
ustanovení
- srov. § 26 odst. 5 písm. c)], či na základě námitky, že ustanovený zástupce nedbá
dostatečným způsobem ochrxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
x xx xxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxbem daňové subjekty zastoupené společným zástupcem s řízením či postupem
v určité věci disponovat nemohou. Institut společného zástupce, který fungxxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx subjektů, xxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxx
xxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxudou-li se společným zástupcem samy aktivně
komunikovat, nemusí být s postupem v dané věci vůbec srozuměny, dokud jim společný
zástupce nedoručí platxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx dispozice
řízením omezuje fakticky pouze na jmenování a odvolání společného zmocněnce.
xx xxxxx
Je však otázkou, do jaké míry najde institut společného zmoxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxvinnost, a tedy povinnost zvolit si společného
zmocněnce, pouze ve velmi úzkém okruhu případů. Jedním z nich je skupinové zdanění
u daně z přidané hodnoxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xšak
odpovídají všichni členové skupiny společně a nerozdílně (srov. § 5b zákona o DPH).
Další případ společné daňové povinnosti v rovině daňového prxxx xxxxxxxx xxxxxx
x xxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xsrov. § 13a odst. 5 zákona o dani z nemovitostí).
S určitými výjimkami vzniká společná daňová povinnost a institut společného
zastoupení se aplikuje xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxdlo,
že
„má-li ke stavbě, bytu nebo samostatnému nebytovému prostoru více subjektů vlastnické
právo, právo nájmu nebo právo trvalého užívání se u těchxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxů, jsou tyto subjekty povinny platit daň společně a nerozdílně“
(srov. § 8 odst. 5 zákona o dani z nemovitostí); obdobné platí pro daň z pozemků
(srov. § 3 oxxxx x xxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xoplatníků majících
vlastnická
nebo jiná práva k téže nemovitosti (rozuměj za celou nemovitost), považuje se tento
poplatník
za jejich společného zásxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxluvlastníkovi, který se na základě této stává společným zástupcem,
vzniká nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů zastoupení. Úhxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxe daně, ale na základě ,
nevztahuje
se na něj ustanovení § 107 odst. 4 daňového řádu.
právní fikce
právní fikce
Zákon o dani z nemovitostí zároveň stanoví výjimku z xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxx xouze za svůj spoluvlastnický podíl na nemovitosti
(pozemku, na stavbě, bytu nebo samostatném nebytovém prostoru). Za takové situace
mají
podle zákonx x xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxo povinnost,
tj. nepodají-li v takovém případě ostatní spoluvlastníci samostatná daňová přiznání
za své
spoluvlastnické podíly na nemovitosti, je sxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
prxxxx xxxxx
x xxxxxx xxňového práva procesního se lze s aplikací institutu společného zastoupení
setkat u povinnosti dědiců podat daňové tvrzení a uhradit daň za zůstavitelx xxxxxx
xxxxxxxx
x x xxx xxxxx xxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxn v případech vzniku společné poplatkové povinnosti, a
to ještě
ve velmi omezené míře.
Od společné daňové povinnosti je třeba odlišit zajištění daně xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxtcem daně), ale pouze subjektem platební
povinnosti ve vztahu k dani vyměřené, resp. daňové povinnosti vzniklé jinému (poplatníkovi
či plátci). Tato xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx
xxxxxxx
xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxko daňovému
subjektu přiznává (srov. § 172 odst. 1 a komentář k němu).
xx xxxx
Související ustanovení:
§ 2 odst. 3 a 4 - vymezení daně, § 3 - daňová povinnostx x xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xx xxxxx x x xxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xx x xxxxx x xxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xx x
xxxxxxxxxx xxxxxxci,
§ 60 - rozsah a obsah protokolu, § 63 - úřední záznam, § 167 a násl. - zajištění úhrady
na nesplatnou nebo
dosud nestanovenou daň, § 107 - náklady řízxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxx xxxxx x x xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxní postavení daňového subjektu zaveden institut
odborného
konzultanta jako nového typu osoby zúčastněné na správě daní, která má zajistit pomoc
daňoxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xotyčný svou odbornost
nemusel
zvlášť prokazovat. Důležitou skutečností je, že odborný konzultant není zástupcem
daňového
subjektu (nejedná na jeho xxxx x xxx x xxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx
xxxahu mezi
daňovým subjektem a odborným konzultantem správce daně nikterak nezasahuje. Odbornému
konzultantovi kromě práva účasti návrh nepřiznává žxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxnzultant, není na překážku tomu, aby dotyčný byl vyslechnut jako svědek,
pokud se ukáže, že jeho výpověď může přinést důkaz. Návrh explicixxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxx
xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxtí práva (účelové povolání většího množství
konzultantů)
i základní provozní pravidla pro prostory, kde správce daně vykonává svoji činnost.
xxxxxx
relevantní
Pokud xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxx
xxxxxxxxxx
xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxnzultanta vyloučit,
a to v případě, že nelze dosáhnout nápravy prostřednictvím udělené pořádkové pokuty.
Pokud by nastaly důvody pro vyloučení konzuxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx
xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxx
xxxxx xx xx xxalizuje jinými instituty odlišnými od institutu odborného konzultanta.
K odst. 1 [Právo přibrat si odborného konzultanta]
Odborný konzultant jaxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx
x xoplatků neznala. Ačkoli tak zákon (s výjimkou pojmenování této osoby) výslovně
nestanoví,
bude se zpravidla jednat o osobu, která má odborné znalostx x xxxxxxxxxxxxxx xxx
xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx
xxstupci, účinně konzumovat jeho právo na právní pomoc, které dřívější právní úprava
prakticky
nerespektovala, když účast odborníka při správě xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx
xxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx) daňového subjektu či jeho zástupce. Odborný konzultant nejedná
za daňový subjekt či jeho zástupce, ale jeho role je daňový subjekt či jeho zástupce
poxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x
xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxx xxznamená, že by byl správce
daně
v důsledku přítomnosti odborného konzultanta při jednání zproštěn své poučovací povinnosti
(kde ji zákon stanoví), a tx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
x xxx xx
xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxborného konzultanta nejsou nicméně daňovým řádem výslovně
vyžadovány - byť se, jak název tohoto institutu napovídá, očekávají - a odborný konzultanx
xxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxrným konzultantem
může
být kdokoli, koho si daňový subjekt za konzultanta zvolí.
Daňový řád nikterak neomezuje počet odborných konzultantů, kterx xx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxním neúměrného množství konzultantů.
S tímto závěrem však nelze souhlasit. Jediným korektivem účasti odborných konzultantů
na jednání osoby zúčastxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxo
odborného
konzultanta na jednání maří jednání (srov. komentář bod 9).
Odborný konzultant je sice osobou zúčastněnou na správě daní, s ohledem na jexx
xxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxání odborného konzultanta
k jednání se správcem daně je toliko volbou (právem) daňového subjektu či jeho zástupce.
Je tedy sporné, zda v takovém případx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxx x xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxektu či jeho zástupce odborného konzultanta k takovému jednání přibrat,
který
sám o sobě nelze za právo odborného konzultanta považovat.
Odbornému xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx
xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxal,
sám)
a ani daňovému subjektu či jeho zástupci nepřísluší právo na jmenování odborného
konzultanta
na náklady správce daně, byť jejich znalosti v obxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxx xxxxx xxx xxxxxxx
x xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxci, která je předmětem jednání se správcem daně, resp. správy daní v dané věci,
nebrání zákon tomu, aby byl odborný konzultant správcem daně též vyslechxxx xxxx
xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx se výpověď týká, svědčí práva a povinnosti
zakotvené pro postavení svědka, resp. pro provádění svědecké výpovědi (srov. komentář
k § 96), včetně práva xx xxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxx xxdnání se správcem daně, tj. jeho činnost má být ku prospěchu řízení.
Zákon proto zcela logicky přináší pravomoc správce daně, resp. příslušné úřední osxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx vést ani uložení pořádkové
pokuty
(srov. § 247 a násl.). To znamená, že správce daně nemůže odborného konzultanta z
jednání
vyloučit, aniž by se o nápravx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx či jeho zástupce, který si konzultanta přizval,
ke krokům, jejichž účelem je oddálit či zastavit jednání, eventuálně řízení ve věci.
Poskytování
takoxxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx
x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xdborného konzultanta
pro takové jednání by proto bylo porušením práva osoby zúčastněné na správě daní
na právní pomoc.
Mařením jednání však může být xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxvně pod vlivem návykových látek či výrazně zapáchá, ale i přizvání neúměrně
vysokého počtu odborných konzultantů, kdy je zřejmé, že provozní xxxxxxxx
xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxtví odborných konzultantů není s
ohledem
na obsah jednání nutné a účelné. Jedná se tedy o případy přizvání odborného konzultanta
nikoli za účelem poskyxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx
xx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxu. Zároveň
jsou tyto situace typickými případy, kdy k ukončení maření jednání může vést pouze
vyloučení
odborného konzultanta, nikoli nápravné opatřxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
a priori
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xoučástí protokolu o tomto jednání (srov.
§ 61).
S ohledem na to, že konzultant nemá při správě daní žádná práva, může odvolání proti
jeho
vyloučení podat xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
HLAVA II
LHŮTY
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2010.
Ke lhůtám
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxi správy daní
slouží
ke konkretizaci obecné zásady rychlosti tím, že konkrétním číselným vyjádřením dochází
ke stanovení jasného a předem známého časxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx xxel na urychlení splnění určité povinnosti, či naopak garanci dostatečného
časového
prostoru pro možnost činit nějaké úkony. Jde o navození jistoty a sxxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxmenat rigiditu systému, která ve výsledku může jít proti smyslu zásady
rychlosti.
Praktická zkušenost dokazuje, že zavedení konkrétní lhůty vyvolá exxxxx xx xxxx xxx
xx
xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxnodárce efektivnější regulovat chování dotyčného
pomocí slov „bezodkladně“ (srov. § 16 odst. 1, § 17 odst. 2, § 25 odst. 2, § 38 odst.
1
a 3, § 83 odst. 4, § 12x xxxxx xx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xx x
xxx xxxxx xx x xxx xxxxx x x x xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xx
x xxx x xx xxxxx xx x xxx xxxxx x
a § 188 odst. 2), která lépe vyjadřují to, že k danému úkonu by mělo dojít v nejbližším
možném
čase a zachovávají potřebnou flexibilitu umožňující reagovxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxeré
je
nutno při správě daní ctít (např. zásadu řádného projednání věci), zejména pak se
základním
cílem správy daní, kterým je správné zjištění a stanoxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xýznam z hlediska možnosti či nemožnosti uplatnění navazujících
instrumentů, jako jsou např. prodloužení lhůty či navrácení lhůty v předešlý stav.
Lzx xxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxě též lhůty původní a lhůty
o původní lhůtu se opírající. Dále je lhůty možné rozdělovat podle toho, jaká časová
jednotka
(den, týden, měsíc, rok) byla zvxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x x xxxx
xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xx xřeba rozumět lhůtu k provedení určitého procesního úkonu, ať už správcem
daně,
nebo osobou zúčastněnou na správě daní. Tyto lhůty jsou stanoveny pouze x xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xi vzniku sekundární (sankční) povinnosti
nebo se jedná pouze o lhůty pořádkové.49 Typickým znakem procesních lhůt je, že může
dojít k navrácení jejicx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
x x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxy.
Hmotněprávní lhůtou je pak třeba rozumět lhůtu, v níž musí dojít k xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xrávních norem a její konec je absolutní
a lhůtu
nelze navracet v předešlý stav.
Praktický rozdíl mezi procesními a hmotněprávními lhůtami je patrný v xxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x x xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxí u provozovatele poštovních služeb
atd. (např. podání odvolání), zatímco u hmotněprávní lhůty musí být příslušná písemnost
ve lhůtě doručena (např. xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxx
xřijímáno
ani dodržováno jednoznačně. Daňový řád s takovýmto dělením nepočítá. Lhůta je
v tomto pojetí časový interval, v němž musí být něco vykonáno, xxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxho významu. Nestane-li se tak, lhůta uplyne marně, tj.
bude
zmeškána. Dobou se naopak rozumí časový interval, s jehož uplynutím spojuje právo
určitý
náxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxk určitého práva či povinnosti. K zániku práva tak musí být splněny současně
dva předpoklady:
jednak uplynutí zákonem stanovené doby a jednak neuplatnxxx xxxxx x xxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx x
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxřejné moci přihlédnout z úřední povinnosti.
V textu daňového řádu je možné se setkat s propadnými lhůtami hmotněprávního charakteru
(např. § 147 ? lhůxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx
lhůtu lze
navrátit v předešlý stav podle § 37.
Uplynutím promlčecí lhůty dochází k oslabení možnosti právo vykonat ? resp. uplatnit
před příslušným oxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xromlčení
(obvykle dlužník), existenci promlčení namítne. Pak dochází k zániku vymahatelnosti
takového
práva. Pokud však dlužník plní dobrovolně po xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx
x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx x
xxxxxxx
x xxxxxx x xxxxxxx xxxá nárok na vrácení takového plnění, ani kdyby se snažil námitku
promlčení uplatnit po tomto plnění. Vzhledem k tomu, že námitka promlčení je v dispozici
xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xypické pro právo soukromé. Lze
se
s ním setkat i v právu veřejném (např. § 34 a 94 tr. zákona), byť v poněkud modifikovaném
významu. V oblasti daní byla promxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx
xxxx
xxxcepci nahradil zavedením propadné lhůty (srov. komentář k § 160).
Nedodržení lhůty může mít různé následky. xxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx (např. marným uplynutím úložní doby pro převzetí doručované
písemnosti podle § 47 odst. 2) nebo vznik sekundární (sankční) povinnosti, jako je
např. xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx
xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxelného přeplatku
(§ 155 odst. 5), atd.
xxxxxx xxxxx
Judikatura:
Institut využívají prakticky všechna odvětví právního řádu. Lze se s ním
setkat v práxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx
xxx x xxx xxxxx x
xxxx xxxxxx xxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxapř. zánik nároku na vrácení, popř. náhradu
částek vyplacených neprávem
nebo ve vyšší výši, než náležely podle § 118a odst. 3 zák. o organizaci a prováděxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxx
xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxužívají prekluzivní lhůty za účelem zavedení určitých prvků
koncentrace řízení). Ze
širokého zastoupení v různých právních odvětvích vypxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx x
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxi ně lze v prvé řadě počítat konstrukci , založenou na dvou právních skutečnostech:
na uplynutí
doby a na neuplatnění práva v této době. Důsledkxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx x xxx xx x xx xx xxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxžet z úřední
povinnosti; tento požadavek je logickým důsledkem závažnosti následků, které jsou
s prekluzí spojeny.
Účelem jakéhokoliv procesu nikdy xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx je nutno k ní
přihlížet
z úřední povinnosti před jakýmkoliv orgánem veřejné moci, tedy rovněž v řízení soudním.
Tomu nebrání
ani přezkumná povaha řízenxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
prekluze
xxxxxxxx
xxxxxxxx
prekluze
prekluze
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx
xxx xxx xx xx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xplatňování
práv, resp. pravomocí,
časové omezení stavu nejistoty v právních vztazích (což hraje zejména důležitou roli
z hlediska dokazování
v přípaxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxx
xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxně druhé, pokud je uplatnění určitého
práva, resp. pravomoci,
časově omezeno, je nezbytné zohlednit určité skutečnosti (překážky) xx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxí právo, resp. pravomoc, v daném časovém limitu uplatnit. Za tím účelem
právní myšlení, opět
již v dobách římských, vytvořilo myšlenkové konstrukce, xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
fxxxx
xxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
§ 7 odst. 1 - zásada rychlosti, § 16 odst. 1 - postup při změně místní příslušnosti,
§ 17 odst. 2 - postup dožádaného
správce daně, § 25 odst. 2 - přímé jexxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxx
x xx x xxxxxxxx xxxxx x xx x xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xx x xxxxxxxxx xxxxxx x xx
x xxxxxxužení lhůty,
§ 37 - navrácení lhůty v předešlý stav, § 38 - ochrana před nečinností, § 47 odst.
2 a 4 - marné uplynutí
úložní doby, informační povinnost pxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx
x xx xxxxx x x xxxxxxx
xxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxí, §
148 - lhůta pro
stanovení daně, § 157 odst. 3 - předpis úroku z posečkané částky, § 160 - lhůta pro
placení daně, § 168 odst. 3 - ukončení účinnosti, sxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx
xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx
x xxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxosti, §
247 a násl. - pořádková
pokuta, § 250 - pokuta za opožděné tvrzení daně, § 251 - penále, § 252 a násl. - úrok
z prodlení, § 261 odst. 5 - opatření k nxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xx xx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xx xx xx xx xx xx x xxxxxx x xxx
xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx
x xx xx xx s. - lhůty; § xx x xx xxx xxxx x xxxxxx x xx x xx xxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxx xxxx xxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxxxxx
xx xx
xxxxx
xx xxx
Určení lhůty k provedení úkonu
Karel
Šimek,
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2010.
Z důvodové zprávy:
Pro určitý právní úkxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx x x
xxmci své
diskreční pravomoci přiměřenou lhůtu rozhodnutím, popř. ji určí v rámci protokolovaného
jednání. Zároveň upozorní osobu zúčastněnou na spráxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxce daně v obvyklých případech dodržovat. Použití lhůty kratší než osm dnů by
mělo
být výjimečné. Dále je v tomto ustanovení upraveno, že lhůtu kratší než xxxxx xxx
xxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxlního stanovení lhůty je třeba odlišit
situace, kdy
správce daně v rámci určitého postupu (např. daňová kontrola či místní šetření) nebo
v rámci
probíhxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx na
jím
stanovenou lhůtu, musí být podle odst. 3 tato lhůta vždy součástí tohoto rozhodnutí.
Pokud
jde o lhůtu kratší osmi dnů, která by ve smyslu odst. 2 měxx xxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx x x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xx xxxxx
xxxxxxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxnovení lhůty]
Lhůty uplatňované při správě daní lze rozlišovat na ty, které obligatorně stanoví
zákon
(lhůty zákonné), a lhůty, které může fakultatxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x
xxx xxxx
xxxxxx xxxxx xákonem a měnit je lze pouze tehdy, připouští-li to explicitně zákon.
xxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xstanovení. Ohledně možnosti
změny správcovské lhůty je nutno dodržet rovněž zákonná pravidla, která jsou však
z povahy
věci mírnější ? je zde dán větší xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxmituje dvěma omezeními. Správcovskou lhůtu nelze stanovit
v případě,
že pro provedení úkonu je již stanovena lhůta zákonná, čímž je vyjádřen subsidiáxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xlovy „pokud je toho třeba“. Jde tedy o velmi obecné kritérium, které je nutno
vykládat
především v souladu se základními zásadami správy daní (§ 5 a násl.xx xxxx xxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xx xx xztahu k jeho adresátovi omezující
charakter,
bude nutné dbát souladu zejména se zásadou co nejmenšího zatěžování osob zúčastněných
na správě daní. Soxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx
xxkonem),
ale správce daně by měl v praxi vždy zvážit kritérium potřebnosti takového postupu
tak, aby
nedocházelo k zbytečné formalizaci správy daní a poxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x
xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxtněnou osobou. Při tomto vymezení je nutno dodržovat určité
mantinely stejně jako při posouzení, zda lhůtu stanovit, či nikoli. Lhůta stanovená
správxxx
xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxx
xx x xxxxx xxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxout zúčastněné osobě,
od které
žádá splnění nějaké povinnosti (vykonání úkonu), vždy takovou lhůtu, aby v ní mohla
požadovaný
úkon skutečně (při dobré xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx x xxxxx xxx
xxxxxxxxxxná
lhůta může být proto posouzena jako vada řízení.
Z textu zákona vyplývá, že správce daně lhůtu „stanoví“. Z toho lze dovodit, že
tak bude
muset učinix xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx
xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxo ustanovení),
může být stanovení lhůty součástí rozhodnutí, kterým je určitá povinnost ukládána.
V praxi
to bude nejčastěji výzva, kterou je nutno v sxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxxx xx
xxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxx xxxxx x xx zvolit méně formální podobu ? tzv. protokolární rozhodnutí.
Z textu zákona nevyplývá zcela jednoznačně odpověď na otázku, zda lze stanovit
správcoxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxišit
situace, kdy
správce daně v rámci určitého postupu (např. daňová kontrola či místní šetření) nebo
v rámci
probíhajícího jednání svými pokyny orgaxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxp, podle nějž lze práva a povinnosti xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx
xxxxx xxx
xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxvě daní, bude forma rozhodnutí (nejčastěji ve formě výzvy) nezbytná. V případech,
kdy půjde pouze o orientační časové vymezení, které nemá pro dotčené xxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxastněné
na správě daní lhůtu stanovil. Jedná se o tyto případy:
-
lhůta pro odstranění vad podání (§ 74 odst. 1),
-
lhůta ve výzvě k zahájení daňové konxxxxx xx xx xxxxx xxx
x
xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
x
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
x
xxxxx xxx xahájení řízení před jiným orgánem veřejné moci v souvislosti s předběžnou
otázkou (§ 99 odst. 1),
-
lhůta ostatním příjemcům rozhodnutí pro vyjádřenx xx x xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
x
xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
x
xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xdst. 1),
-
lhůta k vyjádření se k nově zjištěným důkazům a skutečnostem v rámci odvolacího
řízení
(§ 115 odst. 2),
-
lhůta k doplnění přihlášky k regisxxxxx xx xxx xxxxx xxx
x
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x x xxx
x
xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxo tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení
(§ 145),
-
lhůta pro identifikaci nejasné platby (§ 164 odst. 2),
-
lhůta k úhradě nedoplatku ručitelem xx xxx xxxxx xxx
x
xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx
x
xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx
xxxxx xx,
-
(sjednaná) lhůta pro úhradu nabídky na odkup kulturních aj. předmětů v rámci daňové
xx xxx xxxxx xxx
xxxxxxx
x
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
x
xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxx
Pokud je správcovská lhůta jednou stanovena, lze ji měnit jen při splnění zákonných
podmínek. Zákon neumožňuje zkracovat či prodlužovat lhůtu v přípaxxx xx xxxxxxx xxxx
xxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxmu, aby mohla být lhůta změněna, je zapotřebí
zohlednit
speciální úpravu týkající se možnosti prodloužení lhůty (§ 36), která stanoví zákonná
kritérixx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxrávcovské (ani
jiné)
lhůty zákon explicitně neumožňuje, tudíž správce daně nemá pravomoc k takovému jednání.
Další možnost, jak lhůtu „změnit“, je jexxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxnovené správcem daně je nutno dodržovat zásadu
přiměřenosti (srov. komentář k odst. 1), zákon explicitně stanoví další omezení limitující
diskreci sxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxx
xxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxavé. Požadavek
jednoduchosti a naléhavosti úkonu musí být splněn kumulativně.
Vzhledem k obavám před tím, že by správce daně mohl stanovovat i lhůty xxxxxx xxx
xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxcházely zejména ze skutečnosti, že
daňový řád stanoví pravidla pro počítání lhůt kratších než jeden den (a tedy i možnost
využití
těchto lhůt při správx xxxxx x x xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xxx
dnů,
ale za současného splnění podmínky předchozího souhlasu osoby, které má být takováto
lhůta stanovena.
Zákon nestanoví formu, kterou je nutné sxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx
xx
xxxx xxx xxx xxxxxxxx xaznamenán (zejména v protokolu), aby se v případě sporu bylo
možné
na takovýto záznam odvolat. Z povahy věci pak vyplývá, že souhlas nemůže být na dotyčnxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxtě kratší než jeden
den, a tato
osoba požadovaný úkon bez námitek učiní, ačkoliv je zjevné (např. z protokolu), že
byla
poučena o možnosti souhlas odepříx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx
xx
xxx xe tento explicitně vyžadován).
Praktické využití lhůt počítaných na hodiny (či minuty) xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x
xxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx správce daně.
K odst. 3 [Poučení a odůvodnění]
Toto ustanovení rozšiřuje obecná pravidla pro náležitosti rozhodnutí (srov. § 102)
v případě, že je sxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xádného
opravného
prostředku (odvolání či rozklad) a na případný odkladný účinek odvolání rovněž právní
důsledek nedodržení správcovské lhůty.
Poxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx x x xxxxxdech,
že
rozhodnutí se jinak neodůvodňuje. Správce daně by se v odůvodnění měl vypořádat zejména
s tím, zda došlo k naplnění podmínek jednoduchosti a naxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx úkon zák. o správě daní a poplatků. K tomu zaujal Městský soud
v Praze názor, podle nějž
se jednalo o jednoduchý a zvláště naléhavý úkon, pro jehož splnění xxxx xxx xxx x
xx xxxxx x xxxx x xxxxxx
xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xx x xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx
xxxxx xxxčívala v tom, že účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví po celou dobu
své existence či
po dobu, po kterou provozují podnikatelskou nebo jinou výděxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxučasně
šlo o zvlášť naléhavý úkon, neboť zaúčtování jednotlivých dokladů má souvislost s
uplatněním nároku
na odpočet daně a rozhodné okolnosti byly pxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx
xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx
xxxx xxxhledal v jeho
závěru žádné pochybení. Městský soud v Praze se ve svém rozhodnutí vypořádal rovněž
s námitkou porušení
§ 2 odst. 2 zák. o správě daní a poplaxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx stěžovatel
o dokladech,
na základě kterých uplatňoval nárok na odpočet, účtoval tak, jak mu ukládá zákon,
pak by požadované účetnictví
mohl ve lhůtě stxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxmitka žalobce se vztahuje
nikoli k řízení
o dani z přidané hodnoty, ale k řízení o dani z příjmu.
(ÚS, usnesení ze dne 5. 3.
2001, sp. zn. I. ÚS 433/99)
Soxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x x xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx xxxxx x x xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx x xx x xxxxxxxxx xxxxxx
x xx x xxxxxxxxxxx xxxxxx
x xx x xxxxxxxxx xxxxx x předešlý stav, § 38 - ochrana před nečinností, § 47 odst.
2 a 4 - marné uplynutí
úložní doby, informační povinnost provozovatele poštovních služeb, § 6x x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx
x xx xxxxx x x xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx
x xx xxxxx x x xxxxxxx
xxxxxx x xx odst. 3 - náležitosti výzvy, § 88 odst. 3 - lhůta k vyjádření k výsledkům
kontrolního zjištění,
§ 101 odst. 1 - povinnost vydat rozhodnutí, § 102 - nálexxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx
x xxx xxxxx x x xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx
x x xxxx xxxxxxxx, § 115 odst. 1 a 2 - rozsah dokazování, seznámení se zjištěnými skutečnostmi
a důkazy, § 129 odst. 1 - postup
k odstranění pochybností v registrovaných xxxxxxxx x xxx xxxxx x x x x xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxého tvrzení,
§ 147 - rozhodnutí o stanovení daně, § 155 odst. 5 - úrok z vratitelného přeplatku,
§ 162 odst. 3 - součinnost
předávajícího orgánu, § 164 oxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxx x xxx xxxxx x x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxní
částka u některého
plátce mzdy, § 195 odst. 2 - obsah dražební vyhlášky, § 213 odst. 3 - prodej v dražbě,
§ 217 odst. 2 - výzva
k vyzvednutí si věcí, § 227 xxxxx x x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xx xx xx xx x xxxxx
xxxxxxxura:
Jarešová,
J.
xxxxxx xxxx xxxx xxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxxxxx
xx xx
xxxxx
xx xxx
xxxxxxxx xxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx 1.1.2010.
Z důvodové zprávy:
Ustanovení odst. 1 vymezuje pro potřeby správy daní počátek běhu i konec běhu lhůt
určených podle týdnů, měsíců a let. Odxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxužití lhůt kratších než jeden den, nicméně technika stanovení takové lhůty
je standardním
ustanovením procesních předpisů.
Odst. 4 konkretizuje koxxx xxxx xxxxx x xx x xxx xxxxxxxx xxx x