182/2006 Sb.

xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxvenčního zákona) je řešení úpadku a hrozícího úpadku dlužníka některým ze zákonem stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových poměrů x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxčního řízení však není, aby v něm bylo prováděno dokazování za účelem zjištění existence pohledávek proti dlužníkovi. Tyto závěry týkající se spornosxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxdu pod číslem 52/1998 a v rozhodnutí publikovaném v této sbírce pod č. R 64/2006. Přestože se tato rozhodnutí týkají řešení sporných pohledávek v konkurxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx

Jak vyplývá z § 1 insolvenčního zákona, insolvenční zákon sleduje řešením úpadku a hrozícího úpadku dlužníka uspořádání majetkových vztahů k oxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxkona se podává, že insolvenční řízení může mít smysl jedině za předpokladu, že v majetkové podstatě existuje majetek, z něhož by mohly být - v závislosti xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xedinou výjimkou - byť nesystémovou - z této koncepce je již citovaný § 144 insolvenčního zákona, který připouští, aby právní prostředí insolvenčního zxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxvým úpadkem dojít zjevně nemůže.

xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx řízení však - a opakovaně to budiž zdůrazněno - není vytváření podmínek pro zánik nefunkčních obchodních subjektů. Jinými slovy, insolvenční řízení nxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxě s takovým výmazem. Pokud likvidátorka není schopna zálohu zaplatit, insolvenční soud řízení zastaví a likvidátorka mimo rámec insolvenčního řízenx xxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x x xx xxxxxxxxx xxxxtkové poměry dlužníka a jeho věřitelů. Za situace, kdy neexistuje žádný majetek na straně dlužníka, insolvenční řízení postrádá podklad, protože neexxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx

xxsolvenčním soudem ve smyslu § 2 písm. b) insolvenčního zákona je krajský soud, před nímž probíhá insolvenční řízení vedené na majetek konkrétního dluxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx insolvenčního soudu. Přihlásí-li věřitel pohledávku vůči dlužníku u jiného než insolvenčního soudu, je pohledávka přihlášena včas do insolvenčníhx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxtí o úpadku orgánu, který má povinnost ji doručit insolvenčnímu soudu.

Podle ustanovení § 2 písmeno g) IZ pro účely tohoto zákona xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxžovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xtanovisek pod č. 54/2012, vysvětlil, že i zajištěný věřitel má povinnost (chce-li být v insolvenčním řízení uspokojen z majetkové podstaty dlužníka) xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx x x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

x xxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx sen. zn. 29 NSČR 23/2012, uveřejněném v časopise Soudní číslo 8, ročník 2014, pod číslem 98 (ústavní stížnost proti tomuto usnesení podanox xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxé na tom), zda a kdy insolvenční správce sepíše majetek sloužící k zajištění do majetkové podstaty dlužníka.

V usnesení ze dne 23. října 2013, sen. zn. 2x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxx xxxru právně nevzdělanou a má omezený přístup k využívání elektronických médií, kde je insolvenční rejstřík zveřejňován, nejsou způsobilé zvrátit účinxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

x xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, že zástavní věřitel, jenž má vůči dlužníku pouze zástavní pohledávku (dlužník je zástavním dlužníkem, nikxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka do skončení propadné procesní lhůty určené v rozhodnutí o úpadku.).

V usnesení ze dne 26. února 201xx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxx xp. zn. II. ÚS 22/2000. V něm Ústavní soud dovodil, že právní úprava konkursního řízení reflektuje jak hmotněprávní aspekty (tj. uspořádání majetkovýcx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xatří i přihlašování pohledávek. Úprava obsažená v § 20 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, chápe právo věřitele podat přihlášku pohledávky xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxe k zániku pohledávky, vyvolává však nepříznivé následky směřující k tomu, že věřitel nebude uspokojen v rámci konkursního řízení. Stanovená pravidlx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxovat možnost, aby dosáhl uspokojení z majetku tvořícího konkursní podstatu, učinil vhodná opatření vedoucí ke včasnému přihlášení jeho pohledávky. xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxí ztratí. Jde o naprosto přirozený a obvyklý důsledek uplatnění principu skripta sunt vytvářejícího rámec pro autonomní chování sxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxu iniciativy jeho subjektů směřujících k realizaci svých zájmů právně relevantním chováním. Je proto , aby se kdokoliv dovolával zásahu do svxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxud při posuzování zákona o konkursu a vyrovnání, jsou obdobně aplikovatelné i v poměrech insolvenčního řízení, které probíhá podle insolvenčního zákxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxna o konkursu a vyrovnání) veřejnosti přístupné prostřednictvím institutu insolvenčního rejstříku.

K těmto názorům se pak Nejvyšší soud přihlásil x xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxe věnuje. Pro úplnost v odůvodnění dodal, že závěr, podle něhož je zástavní věřitel povinen přihlásit pohledávku do insolvenčního řízení vedeného na mxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxí pohledávku.

xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxk teprve hrozí (§ 3 odst. 4 insolvenčního zákona), se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují hrozící úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétnxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxádat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků v budoucnu. Jinak řečeno, že v budoucnu nastane dlužníkovx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxami, jež se v budoucnu stanou splatnými, se v takovém případě pojí i požadavek, aby se neschopnost v budoucnu plnit pohledávky věřitelů týkala "podstatxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

x xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxx xx2008, uveřejněném pod číslem 96/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i v usnesení ze dne 20. května 2010, sen. zn. 29 NSČR 22/2009 (jež je xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx plnit peněžité závazky, které jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti [§ 3 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona] může být již v rovině tvrzení obsažxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx.

K tomu lze dodat, že nebyly-li takové domněnky v průběhu insolvenčního řízení dlužníkem vyvráceny, pak osvědčují dlužníkovu neschopnost platit svx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x x xxxxx x xxsm. a) insolvenčního zákona] ani existenci peněžitých závazků těchto věřitelů "po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti" [znak uvedený v § 3 odst. 1 písmx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxdy sama o sobě opodstatněná není (prosadí se, jen shledá-li dovolací soud nesprávným úsudek odvolacího soudu o neexistenci mnohosti věřitelů s pohledxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xnsolvenčních navrhovatelů, M. P. (který ale pohledávku do insolvenčního řízení nepřihlásil) a ČSSZ], přičemž ve svém rozhodnutí zcela pominul závěr xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxenčních navrhovatelů a ČSSZ 12 dalších, v napadeném rozhodnutí nezmíněných, věřitelů). V situaci, kdy odvolací soud nevyloučil závěr insolvenčního xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x x x xxxxx x xxxxx xx x xx xxxxxxxxxxxxx xákona, by jeho závěr, že dlužník není v úpadku, jelikož nemá jiné věřitele se splatnými pohledávkami než ČSSZ, mohl obstát, jen kdyby napadené rozhodnuxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxi těchto pohledávek neměl za postačující z hlediska osvědčení mnohosti ("více") věřitelů dlužníka [znak uvedený v § 3 odst. 1 písm. a) insolvenčního záxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxčního zákona].

K povaze rozhodčího nálezu:

Podle § 28 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., ve zněnx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxnula lhůta k podání žádosti o přezkoumání podle § 27 nabývá dnem doručení účinku pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelný.

Ustanovexx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxo nálezu té straně, která se zrušení rozhodčího nálezu domáhá, nestanoví-li tento zákon jinak (odstavec 1). Podání návrhu podle odstavce 1 nemá odkladxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xýkonem rozhodčího nálezu hrozila závažná újma (odstavec 2).

Dle § 159a o. s. ř., ve znění účinném v době vydání rozhodčího nálezu, tj. naposledy ve zněnx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxx xx výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány (odstavec 4). Jakmile bylo o věci prxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx

xxxxe § 167 odst. 2 o. s. ř., ve znění účinném v době vydání rozhodčího nálezu, není-li dále stanoveno jinak, užije se na usnesení přiměřeně ustanovení o rozsuxxxx xxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx x x x xx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány; v rozsahu takové závaznosti výrxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx.

Jde přitom o účinky, jež se pojí s právní mocí soudního rozhodnutí a nikoli s jeho vykonatelností [která může právní moci rozhodnutí i předcházet (sroxx x xxx xx xx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. října 2006, sp. zn. 29 Odo 905/2006, uveřejněného pod číslem 83/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Poxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxí vykonat. Nařízení výkonu rozhodnutí nebo však nebrání. Znamená to, že v řízení o výkon rozhodnutí nebo v jiném exekučním řízení po povolení oxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxocného skončení řízení, v jehož rámci byl odklad vykonatelnosti povolen, nebyl-li odklad vykonatelnosti povolen na kratší dobu. Jestliže již byl výkxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx, nebyl-li odklad povolen na kratší dobu.

Odklad vykonatelnosti soudního rozhodnutí tedy nemá žádný vliv na právní moc takového rozhodnutí (k rozdílxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx 2009, str. 2013). Jinak řečeno, účinky právní moci soudního rozhodnutí, jež se projevují tím, že je již nelze napadnout odvoláním jako řádným opravným xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxlnosti rozhodnutí nedotčeny.

Představa, že pravomocné soudní rozhodnutí, jež je přes povolení odkladu vykonatelnosti nadále nezměnitelné a co do sxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x x x xx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxkona k doložení splatné pohledávky tímto rozhodnutím přiznané, je s výše formulovanými závěry ve zjevném rozporu.

Zbývá dodat, že vše, co bylo na danx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxle § 27, nebo u něhož marně uplynula lhůta k podání žádosti o přezkoumání podle § 27 a který v důsledku toho "nabývá dnem doručení účinku pravomocného souxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxzu, jehož vykonatelnost odložil soud, tedy neobstojí, a na jejich základě bylo vyloučeno přijmout závěr, že insolvenční navrhovatel nedoložil svou sxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxhledávka, u které je odložen výkon rozhodnutí, nemůže sloužit k doložení věřitelovy pohledávky v insolvenčním řízení", nepřebírá a omezuje se na konsxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx že v onom řízení byla pravomocně odložena vykonatelnost rozhodčího nálezu, ani takto formulované právní posouzení věci však správné není. Pohledávkx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx výkladem) označit za spornou (za nedoloženou v intencích § 105 insolvenčního zákona) jen proto, že probíhá řízení o zrušení rozhodčího nálezu, ve kterxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x x x xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxe (i po odložení vykonatelnosti rozhodčího nálezu) vázáni účastníci řízení (insolvenční navrhovatel a dlužník) a ve stejném rozsahu též všechny orgáxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xohledávku vůči dlužníku. Pro úplnost zbývá dodat, že argumentoval-li dlužník na podporu správnosti napadeného rozhodnutí v dotčeném ohledu tím, že rxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx vyloučen již proto, že právní posouzení věci, na kterém rozhodnutí odvolacího soudu nespočívá, nemohl dovolatel logicky ani zpochybnit [ve lhůtě určxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxxx

xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxědčí nebo prokáže schopnost uhradit všechny splatné závazky těch věřitelů, jež má insolvenční soud pro účely rozhodnutí o věřitelském insolvenčním nxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxh závazků v něm uvedených. Pro výsledek řízení o odvolání dlužníka proti rozhodnutí o úpadku dlužníka není významné, že insolvenční soud osvědčil úpadxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

Podmínka plurality věřitelů dlužníka není zásadně splněna, dal-li (insolvenčním navrhovatelem tvrzený) věřitel v insolvenčním řízení najevo, že xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx

xx xxxx xxxxxxx soud prvního stupně nepochybil v závěru, že úpadek dlužníka ve formě insolvence byl osvědčen a že insolvenčnímu návrhu lze ve smyslu § 133 odst. 1 písm. ax xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxtelům, s jejichž úhradou je v prodlení již od roku 2006, a to jak závazky vůči navrhovateli, jež pravomocným rozhodčím nálezem čj. RD/051/07/ACM-21 ze dxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xrčené lhůtě seznamy uvedené v § 104 insolvenčního zákona dlužník dle § 3 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona sám nastolil právní domněnku, že úhrady xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx

xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx na majetek jednatele dlužníka I. K., jenž je ručitelem pohledávky navrhovatele, a že jmenovaný uzavřel v exekučním řízení dohodu o splátkách pohlexxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx význam pouze v případě, že by jmenovaný pohledávku navrhovatele před vydáním rozhodnutí o úpadku zcela uhradil. V daném případě se však v rámci xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxpokojení pohledávky navrhovatele dojde k jejímu částečnému, případně úplnému zániku.

Z důxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxužník, kterým je podnikatel, fyzická osoba. Pokud je však osvědčen úpadek dlužníka pro platební neschopnost, není pro zjištění úpadku nutné zjišťovaxx xxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx

Úpadek ve formě insolvence je definován v § 3 odst. 1 insolvenčního zákona třemi základními znaky vymezenými pxx xxxxxxx xx xx xxx x xx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx x x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxávní domněnka její existence, nastane-li některý z případů uvedených zde pod písmeny a) až d). Protože znaky úpadku ve formě insolvence vymezené v § 3 odxxx x xxx xxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xovozuje dlužník. Úpadek insolvencí proto může být naplněn pouze v případě, že situace dlužníka naplňuje všechny tyto znaky současně (kumulativně), pxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx x x xxst. 3 insolvenčního zákona předpokladem úpadku i ve formě předlužení. Je tedy zřejmé, že insolvenční zákon navazuje na předchozí definici úpadku obxxxxxxx x x x xxxxx x x x xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx dlužníkových věřitelů. Tato podmínka musí být splněna i v případě, že se dlužník domáhá vydání rozhodnutí o úpadku dle § 136 insolvenčního zákona z důvxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xx x xxxxx x x x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxrožení úpadkem), a proto se ani on, ani jeho věřitel nemohou domáhat uspořádání svých vzájemných majetkových vztahů prostřednictvím insolvenčního řxxxxxx

x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xyl insolvenční návrh řádný, tj. pokud by nebyl stižen výše popsaným nedostatkem (absencí přihlášky), jež ho činí neprojednatelným, byl by správný závxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx požadované seznamy dle § 104 insolvenčního zákona), byly dány podmínky k tomu, aby dle § 133 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona vydal napadené usnesxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxčasně však nutno zdůraznit, že za takovéto situace by soud při vydání rozhodnutí o úpadku mohl vycházet jen ze skutkových tvrzení obsažených v insolvenxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxžníkově úpadku stavět i na zjištění existence těch dalších věřitelů dlužníka, kteří nebyli v insolvenčním návrhu označeni, a k jejichž pohledávkám se xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxní) usuzovat, že soud prvního stupně při závěru o existenci vícerých dlužníkových věřitelů se splatnými pohledávkami vycházel právě ze zjištění o věřxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxukazoval kromě své pohledávky jen na nárok jedné další věřitelky, k němuž se ovšem soud nijak nevyslovil (a která se podle obsahu spisu k tvrzení o své pohxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx

x xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx x řízení bylo prokázáno, že dlužník je v úpadku ve formě insolvence. Stejně jako soud prvního stupně vyšel přitom z toho, že v řízení bylo prokázáno, že dluxxxx xx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxli a vůči dalším věřitelům, přičemž ničím nedoložil, že má (a měl) k dispozici finanční prostředky potřebné na jejich úhradu. Skutečnost, že je vlastníxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xx xx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxvek P. s. s. z., M. o. ČR a V. z. p. ČR, dluží jim pouze příslušenství či penále za prodlení s úhradou dluhu a požádal, eventuálně požádá o prominutí těchto záxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xluhy na jistině, nelze jejich existenci ignorovat. Pokud jde o dlužníkovu námitku, že věřitelé měli místo podání insolvenčního návrhu využít jiných pxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xa tím účelem využije, a že insolvenční zákon nepodmiňuje podání insolvenčního návrhu předchozím neúspěšným využitím těchto prostředků. Ostatně, dxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xx xxxxxxx xx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxo tvrzení, že se zdržuje v rodinném domě ve V. u Prahy a nikoli na adrese svého bydliště, a zřejmě proto mu nebylo nic známo o směnečném platebním rozkaze vyxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xx xx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxpovídala skutečnému stavu.

Odvolací námitka dlužníka, že není splněna podmínka úpadku ve sxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx nemá, neboť pro naplnění úpadku formou insolvence stačí splnění jen jedné z podmínek uvedených v § 3 odst. 2 písm. a) až d) insolvenčního zákona, což v danxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxě splatnosti.

xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx x x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxu uvést ke každému konkrétnímu závazku, kdy a jakým způsobem nastala jeho splatnost. Navíc by takový výklad § 3 odst. 1 a § 103 odst. 2 insolvenčního zákonx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xx xx xlužník v podstatě tytéž údaje byl nucen uvádět duplicitně. Kromě návrhu, kde by tvořily součást vylíčení rozhodujících skutečností, je totiž údaje o sxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxohou insolvenčního návrhu. Odvolací soud v insolvenčním návrhu nepostrádá ani uvedení okolností osvědčujících neschopnost dlužníka hradit své splxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxkona], tento znak úpadku nutně vyplývá již z tvrzení dlužníka o tom, že má splatné závazky po lhůtě splatnosti delší než 30 dnů ve výši 1 445 021 Kč, jeho majxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxx

xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxolvenčního zákona vymezuje vyvratitelné právní domněnky, podle nichž se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže zastaxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxkteré ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy uvedexx x x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxaří některou z nich vyvrátit, platí, že je platebně neschopným ve smyslu § 3 odst. 1 insolvenčního zákona.

V daném případě dospěl i odvolací soud k závěrxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx že dlužník je po dobu delší 3 měsíců v prodlení s plněním svých splatných závazků vůči navrhovateli a vůči dalším věřitelům, přičemž ničím nedoložil, že xx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx

x xxxxx xxxxxxx xxxx xxchyb o tom, že navrhovatel c) zpětvzetím návrhu zavinil, že insolvenční řízení muselo být ve vztahu k němu zastaveno. Co se týče eventuální aplikace druxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxsolvenčního řízení splněním závazku vůči navrhovateli c) (i vůči J & R G., s. r. o.) vyvrátil domněnku neschopnosti plnit své splatné peněžité závaxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxní návrh nebyl podán důvodně. Rozhodnutí o nákladech řízení shledal však v zásadě správným, neboť domněnku, že ve smyslu § 3 odst. 2 insolvenčního zákonx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xx xx xx xx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx

xxxxxxxxxxx xákon v § 3 odst. 4 dává dlužníkovi možnost řešit jeho majetkové poměry v režimu insolvenčního řízení i tehdy, kdy jeho stávající ekonomická situace doxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxtnou část svých peněžitých závazků. Insolvenční zákon přitom předpokládá, že zahájení řízení z důvodu hrozící platební neschopnosti může být inicixxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx x xento případ, kdy dlužník na základě interních účetních informací konstatoval hrozící úpadek a podal insolvenční návrh. Takto na věc nahlíženo není texx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxboť z jeho obsahu je zřejmá nejenom existence dvou věřitelů (správce daně a Č. p. l., a.s.), ale i skutečnost, že dlužník se nedomáhá řešení svého úpadku, xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

Pokud jde o obranu dlužníka spočívající v tvrzení, že má zpeněžitelný nemovitý majetek v hodnotě 12 miliónů Kč, jenž dokládal smlxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xoud I. stupně správně zjistil jeho úpadek ve formě insolvence, a nikoliv ve formě předlužení, jak se dlužník patrně domníval. Proto pro posouzení věci nxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx v insolvenčním řízení zjištěny ve výši 21 909 689 Kč; ostatně dlužník ani při jednání u odvolacího soudu nebyl schopen uvést výši svých volných peněžnícx xxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxnce 2009, sp. zn. KSHK 45 INS 4196/2009, 1 VSPH 429/2009-A, které je k dispozici na internetových stránkách Vrchního soudu v Praze), že smyslu insolvenčxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxliko jeho závazek vůči správci daně a závazky přímo související s likvidací společnosti. V takovém případě jsou naopak dány všechny podmínky pro to, abx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx rejstříku, přičemž zde není žádného rozumného důvodu zahajovat insolvenční řízení, jež by mělo za následek pouze vznik dalších nákladů řízení. Na tomxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx

Dlužnice v návrhu označuje svých 18 věřitelů (způsob jejich označení v návrhu je u nejméně 14-ti dostatečně určitý, protože obsahuje xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxit rok, od kdy běží (S. C., s. r. xx xx xxxx xxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxx xx xxx xx xx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxx xx xx xx xx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxných věřitelů jsou již více než 30 dnů po lhůtě splatnosti. V kolonce 21 formulářového návrhu dlužnice výslovně tvrdí, že své závazky není schopna splácxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxí soud na základě těchto zjištění k závěru, že byť dlužnice v návrhu uvedla svá tvrzení k okolnostem úpadku jen velmi kuse, přesto jsou tato tvrzení dostaxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxx

Jen pro úplnost (v zájmu předxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xyjádřením insolvenčnímu návrhu neodporoval, ponechává stranou poukaz odvolacího soudu na návrh na povolení oddlužení podaný dovolatelem 3. dubna 2xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx na povolení oddlužení), jednak výslovně uvádí, že z důvodů zde (v návrhu na povolení oddlužení) uvedených navrhuje, aby soud rozhodl o úpadku dlužníka x xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxl výslovně žádá, aby soud rozhodl o jeho úpadku, totiž požadavku na vydání rozhodnutí o svém úpadku dozajista neodporuje.

xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxi takovému usnesení odvolání. Povahou uvedeného rozhodnutí je dáno, že takovou osobou není insolvenční správce (srov. k tomu usnesení Nejvyššího souxx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxto fáze insolvenční ho řízení, který má za to, že insolvenční soud rozhodl o tomto způsobu řešení dlužníkova úpadku nesprávně (v rozporu se zákonnými krxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xěřitelů na rozhodování o tomto způsobu řešení dlužníkova úpadku se oproti tomu již neodvíjí od okruhu osob, které podaly insolvenční návrh (od postavexx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx přípravná fáze), totiž končí (uzavírá se) rozhodnutím o insolvenčním návrhu (zde rozhodnutím o úpadku). Jen v této první fázi insolvenčního řízení má xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xedoložil, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku.

Ostatně, z § xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxadku. V řízení o odvolání dlužníka proti rozhodnutí o úpadku je skutečnost, že insolvenční navrhovatel nedoložil, že má proti dlužníkovi splatnou pohxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxx 29 NSČR 30/2009, uveřejněného pod číslem 14/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. října 2000, sen. znx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxl v řízení o svém insolvenčním návrhu svou splatnou pohledávku za dlužníkem, je tudíž pro posouzení správnosti usnesení o prohlášení konkursu na majetxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx pohledávky příslušného (hlasujícího) věřitele a případné rozhodnutí schůze věřitelů potažmo soudu o hlasovacích právech přítomných věřitelů (v rexxxx x xx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx

V R 96/2011 Nejvyšší soud na dané téma mimo jiné uzavřel, že je-li dlužník podnikatelem, u kterého reorganizace podxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxustnost reorganizace v § 316 odst. 4 insolvenčního zákona, je reorganizace přípustná podmíněně, za předpokladu, že dlužník ve spojení se včas podaným xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xstanovení. S rozhodnutím o úpadku proto nelze spojit bez dalšího i rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek dlužníka a předmětem jednání první schůxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx určená k předložení reorganizačního plánu dlužníkem v § 316 odst. 5 insolvenčního zákona marně uplyne ještě před konáním oné (první) schůze věřitelůx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxrs na majetek dlužníka. Usnesení schůze věřitelů o způsobu řešení dlužníkova úpadku vydané poté, co se reorganizace stala definitivně nepřípustnou, xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x usnesení ze dne 23. března 2011, sen. zn. 29 NSČR 12/2011, uveřejněném pod číslem 110/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Tam vysvětlil, že oxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxřednictvím zpochybněny předpoklady pro vydání rozhodnutí o prohlášení konkursu, k nimž patří předchozí vydání rozhodnutí o úpadku dlužníka a závěr, xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xákona) mělo být vydáno rozhodnutí o tom, že dlužník není v úpadku (§ 158 insolvenčního zákona). Takový opravný prostředek však nemůže uspět, spočívá-lx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx

Při posouzení dovolatelem položené otázky je též třeba mít na paměti, že v souladu se zásadami insolvenčního řízení vypočtexxxx x x x xxxxx xx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxně jedné a skupinou nezajištěných věřitelů na straně druhé projevuje právě tím, že zajištění věřitelé mají z titulu zajištění, které získali v dobré víxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xnsolvenčním řízení svůj vliv také co do správy a zpeněžení předmětu zajištění (srov. § 230 odst. 2 nebo § 293 insolvenčního zákona).

x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxdy jsou povinny jednat ve smyslu zásady rychlosti a efektivnosti řízení tak, aby nedocházelo k navyšování pohledávek věřitelů pro časové prodlení v říxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxím zásady spravedlivého insolvenčního řízení uzavírá, že v dané věci aktivní legitimace navrhovatelů osvědčena nebyla, a k úpadku dlužníka, třebaže xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x důsledku toho projevily v hospodářských poměrech dlužníka, je třeba zabránit tím, že v insolvenčním řízení dále nebude pokračováno. xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx

K odvolací argumentaci dlužníka je třeba uvést, že insolvenční řízení má za cíl uspořádat majetkové poměry xxxxxxxx x x xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx, která je obecnou zásadou civilního řízení, přičemž pokud jde o vztah mezi insolvenčními věřiteli navzájem, je třeba dodržovat zásadu hájení společnxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xx xxxx x xxxpadě exekučního řízení. Společný zájem věřitelů je zájmem nadřazeným zájmům jednotlivců a jeho cílem je, aby byli spravedlivě a v co nejvyšší možné mířx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx

Jak dále plyne z výše již označeného § 7 odst. 1 insolvenčního zákonxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xení-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení. Tato zákonná restrikce se samozřejmě vztahuje i na výklad (interprxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx

Odvolací soud se xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxně svých zájmů z důvodu právní složitosti podaného odvolání. V odůvodnění napadeného usnesení soud prvního stupně správně vystihl, že v intencích § 20x x x xx xx xx xx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxtně náležitého poučení dlužníka o způsobu jeho doplnění a oprav. Za této situace by tedy bylo neúčelné a nehospodárné, aby soud dlužníkovi pro další řízxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx

xxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xdst. 2 o. s. ř. Proto se odvolací soud nezabýval tím, zda jsou u dlužníka dány předpoklady pro osvobození od placení soudních poplatků ve smyslu § 30 odst. x xx xx xx xxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen insolvenčního zákona), sx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xakový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle § 166 xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu. Z výše uvedených skutečnoxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxalo výrok o náhradě nákladů insolvenčního řízení. Podání právní zástupkyně dlužníka je nutno chápat jako návrh na vydání doplňujícího rozsudku, a proxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxka, neboť není pojmově možné uvažovat o odvolání proti výroku, který nebyl vydán (viz usnesení NS ČR 20 Cdo 44/99 ze dne 31. ledna 2001 ). Za výxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxx x x xxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxo řádu. Podle § 105 odst. 1 občanského soudního řádu (ve znění účinném do 30.6.2009) zkoumá soud místní příslušnost před tím, než začne jednat o věci samxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxumá jen k námitce účastníka, je-li uplatněna při prvním úkonu, který účastníku přísluší. Při zkoumání místní příslušnosti se nepřihlíží k jednáním a k xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxíslušnost zkoumá soud z úřední povinnosti pouze předtím, než začne jednat o věci samé, a poté jedině k námitce účastníka uplatněné při prvním úkonu, ktexx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx K pozdějším námitkám se nepřihlíží a místní příslušnost je konvalidována (zhojena).

xxxxx x xxx xx xx xx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxušným krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud účastníka. Podle § 85 odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresnx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. V případě insolvenčního řízení vedeného proti dlužníku x xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xez ohledu na to, zda je či není podnikatelem (k tomu viz usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSCB 26 INS 2498/2010, 1 VSPH 381/2010-A ze dne 19.5.2010). x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxjí předpisy správního práva upravující evidenci obyvatel. I když se tyto pojmy většinou překrývají, ne vždy zápis v identifikačním dokladu či v evidenxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx se zde zdržovat, zpravidla proto, že zde má svůj byt, rodinu, popř. zde současně pracuje i bydlí.

xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxení, jakmile bylo doručeno, a není-li třeba doručovat, jakmile bylo vyhotoveno (odst. 1). Usnesením, kterým se upravuje vedení řízení, není však soud xxxxx xxxxxx xxx

xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx x xxxxxska § 9 odst. 4 a § 84 a § 85a o. s. ř., bylo rozhodné sídlo společnosti, tak jak se podávalo z notářského zápisu ze dne 16.8.2010, č. NZ 1193/2010, N 1289/20xxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx

xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxz toho, aby si vyjasnily, zda dlužník má bydliště na jednom či více místech. Nadřízený Vrchní soud v Olomouci proto dlužníka vyzval ke sdělení potřebnýcx xxxxx xxxxxxxxx xx xx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxu soudu vrátila s poznámkou pošty, že se adresát odstěhoval. Zásilka zaslaná poté dlužníku zvlášť na adresu ohlášenou jako místo trvalého pobytu Pivín xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxho řádu pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Výsledek pokusu o doručxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxtní adresy uvedené v návrhu na zahájení řízení, na kterou dlužníku Krajský soud v Ostravě dne 30. 1. 2008 doručil rozhodnutí o své místní nepříslušnosti x xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxsmonautů 2, Mohelnice uvedl také Okresní soud v Šumperku na svém sdělení o pohledávce dlužníku z 1. 10. 2007. Také smlouvu o půjčce s Provident Financial xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxště v době zahájení řízení. Obec Mohelnice spadá podle bodu 62 přílohy č. 3 zák. č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích do obvodu Okresního soudu v Šumperku a v xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xx x x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxvy z 25. dubna 2008 dlužníku a podle § 85a a § 105 odst. 3 občanského soudního řádu rozhodl, že místně příslušný k projednání a rozhodnutí této věci je Krajsxx xxxx x xxxxxxxx

xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxsm. d) insolvenčního zákona], který se pokládá za účastníka insolvenčního řízení tam, kde je rozhodováno o jeho právech a povinnostech. Legitimace k pxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx zákon (ať již výslovně, nebo ve vazbě na povahu věci) přiznává.

V ust. § 9 IZ je vymezen okruh pxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xěřitelé uplatňující svá práva vůči dlužníku, insolvenční správce, státní zastupitelství pokud do řízení vstoupilo, likvidátor dlužníka). Uvedené xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx určitou delší či kratší část insolvenčního řízení. Tento okruh procesních subjektů je nutno odlišit od termínu účastník řízení, jenž je definován v usxx x xx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xěřitele, jsou jiné osoby uplatňující své právo v insolvenčním řízení účastníky tohoto řízení jen po dobu, po kterou insolvenční soud o tomto právu jednx x xxxxxxxxxx

Soud v insolvenčním řízení rozhoduje buď tzv. statutárně ve smyslu § 10 písm. a) inxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx x x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxný charakter, a proto proti těmto rozhodnutím zásadně není odvolání přípustné (§ 91 insolvenčního zákona). Tam, kde soud rozhoduje ve smyslu § 10 písm. xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx výslovně rozhodnutí předjímá. Rozhodnutí o povinnosti zaplatit zálohu je tedy typicky rozhodnutím podle § 10 písm. a) insolvenčního zákona. Jednak pxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xozhodnutí nebo . Toto rozhodování není vyjádřením dohlédací činnosti (ve smyslu, že soud dohlíží a zasáhne, když je třeba, formou rozhodnutí) xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxům insolvenčního řízení tam, kde to insolvenční zákon ve smyslu § 10 písm. a) výslovně ukládá anebo předpokládá.

x xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxní soud učinil při výkonu dohlédací činnosti, včetně předběžného opatření. Za dohlédací činnost soudu se ve smyslu ustanovení § 10, písm. b) IZ považujx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxxx x xxtanovení § 11 odst. 1 IZ pak plyne, že při výkonu takové dohlédací činnosti soud rozhoduje o záležitostech, které se týkají průběhu insolvenčního řízenxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxveno právo soudu ukládat všem účastníkům řízení povinnosti, týkající se jejich činnosti v řízení. Nařízení předběžného opatření podle § 82 odst. 2, píxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xohlédací činnosti soudu. Proti tomuto usnesení je odvolání přípustné, a soud prvního stupně účastníky o možnosti podání odvolání nesprávně poučil.

Obecně vzato může stát vskutku nést majetkovou odpovědnost za nesprávný úřední postup soudu při výkonu jeho dohlédací činnosti nad správcex xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxím řízení [ve sporu o vylučovací () žalobě ve smyslu § 19 odst. 2 zák. o konkursu a vyrovnání], však lze stát činit odpovědným za to, že konkursnx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxnost soudu neospravedlnitelná z pohledu skutečností, jež soudu byly o sepsaném majetku známy. Dovolatelům je třeba dát za pravdu v tom, že samotná skutxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxolal výzvou podle § 19 odst. 2 zák. o konkursu a vyrovnání). Podstatné naopak je, zda nároky třetích osob, jež měly soupis vylučovat, byly (a odkdy) natolxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxsní soud, jak tvrdí odvolatelé, ví nebo musí vědět o tom, že správce určitý majetek sepsal neoprávněně a nezjedná nápravu příslušným pokynem, ač k tomu mx xxxxxxxx

x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x0 písm. b), § 11 insolvenčního zákona] není oprávněn uložit insolvenční správci, jaký postoj má zaujmout k přihlášeným pohledávkám, a to z týchž příčinx xxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xxezna 2002, sp. zn. 1 Ko 556/2001, uveřejněné pod číslem 47/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, k jehož závěrům se Nejvyšší soud přihlásil napxx x xxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx

Je proto xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x to i přes výslovné poučení o možnosti uložení pořádkové pokuty. Jeho odpovědi jsou nepřesvědčivé a často nesrozumitelné. To konečně vyplývá i z obsahu xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx09 neúspěšná“, ke „zpeněžování mimo dražbu přistoupil, vědom si neúčinnosti smluv“).

Shora naznačeným přístupem insolvenční správce neumožňuje a xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxychleji a nejvýhodněji je namístě, příslušná ustanovení insolvenčního zákona je přitom nutno respektovat a postupovat transparentně tak, aby postux xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx

xxxxx insolvenční soud zjistí, že v důsledku nově zjištěných skutečností nemůže dřívější rozhodnutí vydané v rámci výkonu dohlédací činnosti obstát, změnx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx

xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xuď tzv. statutárně ve smyslu § 10 písm. a) insolvenčního zákona, nebo v rámci dohlédací činnosti podle § 10 písm. b) a § 11 insolvenčního zákona. Rozhodoxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx Tam, kde soud rozhoduje ve smyslu § 10 písm. a) insolvenčního zákona (srov. slova "může uložit"), což je i případ rozhodnutí o povinnosti zaplatit záloxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x 10 písm. a) insolvenčního zákona. Jednak proto, že soud zde rozhoduje - nikoliv vyzývá k zaplacení - o povinnosti zaplatit, jednak vzhledem k charakterx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxání není vyjádřením dohlédací činnosti (ve smyslu, že soud dohlíží a zasáhne, když je třeba, formou rozhodnutí) nad postupem subjektů insolvenčního řxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxolvenční zákon ve smyslu § 10 písm. a) výslovně ukládá anebo předpokládá.

Z ustanovení § 91 IZ vyplývá, že-pokud zákon nestanoví jinak-není odvolání přípustné proti rozhodnutím, která insolvenční soud učinil pxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxnávání soudního dohledu nad postupem a činností ostatních procesních subjektů a rozhodování o záležitostech s tím souvisejících. Z ustanovení § 11 odxxx x xx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxí potřebná k zajištění jeho účelu, ukládá povinnosti, týkající se činnosti jednotlivých subjektů. V uvedeném ustanovení je tedy zakotveno právo soudx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxxx xx xx xxx xxxrh soudního exekutora) na omezení účinku uvedeného v ustanovení § 109 odst. 1, písm. c) IZ tudíž není rozhodnutím vydaným v rámci výkonu dohlédací činnoxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

Ustanovení § 10 a 11 ZVSÚ jsou v prvé řadě ve zcela zjevném rozporu. Ustanovení § 10 odstx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxtanovení pamatuje na rejstříková řízení a třetí by se neměl týkat věcí, ale jednotlivých úkonů v civilním řízení soudním a - oproti odstavci prvému i druxxxx x x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx x xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxx xxxxx xx xxxndardní podoby právní úpravy dovozovat pomocí argumentu , že věci či úkony v tomto ustanovení neuvedené do rozsahu činnosti vyššího soudníxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxm soudnictví veškeré úkony soudu prvního stupně, a to krom výjimek v tomto ustanovení výslovně vypočtených.

Podle § 10 ZVSÚ může tedy vyšší soudní úředxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxá úprava nastoluje řadu obtížně řešitelných interpretačních problémů: např. podle § 10 odst. 1 písm. a) ZVSÚ může vyšší soudní úředník vyzvat žalovanéxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xkutečně, že mimo spojitost s platebním rozkazem vyšší soudní úředník kvalifikovanou výzvu vydat nemůže (čemuž by nasvědčovalo i znění § 114b odst. 1 obxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxdí, může ji vyšší soudní úředník učinit kdykoliv, i bez vazby na rozkazní řízení (viz nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4259/2011) Na jixxx x x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xx x xxxx x xxxxxxx xx xx x xxxxx xxtanovení sice nezmiňuje, a tedy nesvěřuje je do působnosti vyššího soudního úředníka, avšak § 11 ZVSÚ je ani neřadí mezi úkony, které vyšší soudní úřednxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xztahu § 10 a 11 ZVSÚ by bylo možno uvést více, avšak není to již zapotřebí; je totiž zřejmé, že mezi oběma ustanoveními žádný racionální vztah není, neboť oxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx

x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxivých výjimek vypočtených v § 11 ZVSÚ pod jednotlivými písmeny sám o sobě. Shora bylo uvedeno, že vůbec neodpovídá postavení vyššího soudního úředníkax xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxu, že má-li rozhodnutí „pouze“ formu usnesení, může jej učinit i vyšší soudní úředník. S ohledem na návětí § 11 ZVSÚ to platí jak pro prvostupňxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx neudržitelnost této konstrukce zřetelně vystoupila do popředí. Problém však může ještě vygradovat, nebude-li zapotřebí v řízení, v němž se rozhodujx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx soudce. Namátkou lze jmenovat § 200e odst. 3 a 4 občanského soudního řádu nebo § 46 odst. 1 soudního řádu správního.

Celkově však lze říci, že problematixxx xx xxxxxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xůvodem k tomu jsou garance osobní i věcné nezávislosti, jakož i osobní předpoklady a odborná úroveň soudce. Podíl dalších osob na výkonu soudnictví je vxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xII. ÚS 1531/09). Tato ústavní východiska nelze převracet naruby zákonnou úpravou, postavenou na principu, z něhož v podstatě vyplývá, že soudnictví mxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx, která zmiňuje ve svém vyjádření Ministerstvo spravedlnosti a která zaznívají v důvodové zprávě, a sice že se má dosáhnout „zkvalitnění a zrychlení říxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxedníky státního zastupitelství“, přičemž působnost jich obou má být omezena „v podstatě pouze výhradní působností soudce nebo státního zástupce. - Pxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxdce. - vytváří se tak předpoklady pro možnost maximálního odbřemenění soudců -“.

Snaha o urychlení řízení a „odbřemenění“ soudců však má své limity a nxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxbjektivním právům, a plní proto svou společenskou funkci jenom tehdy, pokud je způsobilé tohoto cíle dosahovat. K tomu, aby se věc projednala a rozhodlxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxytečně formalizované a komplikované (obojí platí kupř. pro rozdělení soudní pravomoci mezi civilní a správní soudy při přezkumu rozhodnutí správnícx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxdíl jiných osob na výkonu soudnictví, pokud tím bude ulehčeno soudci od úkonů jednoduchých a rutinních. Urychlování a „odbřemeňování“ však nesmí ohroxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxemi osobní a věcné nezávislosti.

To musí mít zákonodárce na zřeteli, upravuje-li účast jiných osob na výkonu soudnictví. Činnost soudce se dnes pochoxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx samostatně pouze úkony, které nepřekračují jejich pomocnou xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxm jménem, a tedy na svou vlastní odpovědnost.

Konečně je nutno zdůraznit, že i proti těm úkonům, jež lze vyššímu soudnímu úředníkovi svěřit, musí být zaxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x x x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xivilním řízení soudním a v trestním řízení je možno podat odvolání, resp. stížnost za podmínek stanovených občanským soudním řádem nebo trestním řádexx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxíka napadnout odvoláním. V důsledku tak poslední slovo nemůže mít soud, ale vyšší soudní úředník, a to právě navzdory tomu, že soudnictví by mělo předstxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xa úkonech soudu ve správním soudnictví (§ 10 odst. 3, § 11 ZVSÚ). V tomto případě však ZVSÚ zcela nepokrytě ignoruje jakoukoliv možnost obrany účastníků xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx x možnosti předsedy senátu rozhodnout o odvolání proti rozhodnutí vyššího soudního úředníka ve věcech občanskoprávních a obchodních, § 9 odst. 2 ZVSÚ pxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx

xxx xxxx shrnout, že § 10 a 11 ZVSÚ jsou ve vzájemném rozporu, neboť první z nich stojí na konstrukci, dle níž vyšší soudní úředník může provádět jenom to, co mu toto xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx rozpor není možno překlenout ani interpretací, jak bylo ukázáno shora na příkladech kvalifikované výzvy nebo směnečného platebního rozkazu (viz bod xx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx x xx xxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxsek vyplývá, že soudnictví je činnost vykonávaná soudy a soudci, jejichž osobní a věcná nezávislost, odborná úroveň a osobní předpoklady jsou klíčovýxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxx x xx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxdování a soudcům zachová pouze nepatrný okruh úkonů, které vyšší soudní úředníci provádět nemohou. Není proto přijatelné návětí § 11 ZVSÚ, které místo xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xěkterých výjimek vypočtených v tomto ustanovení, resp. důsledky z nich plynoucí [k tomu viz shora pod bodem 41, v němž je poukázáno na to, že § 11 písm. a) a xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxo soudního úředníka (např. zmíněné příklady řízení o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob)]. Z těchto důvoxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x x xx xxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xby zákonodárce měl k dispozici dostatečný časový prostor pro přípravu ústavně konformní úpravy činnosti vyšších soudních úředníků, stanovil Ústavnx xxxx xxx xxxxxxx x xx xxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxx xxxxx

xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxlovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen na svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxm dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo jejich zástupcům pak může být založen především na příbuzenském nebo jemu obdobném vztahu (viz § 116 občxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xapř. v souvislosti s vědeckou či jinou publikační činností soudce, v souvislosti se správou vlastního majetku soudce apod.

x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxy navrhovatele v zásadě toliko okolnosti, jež spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci. Takové okolnosti však dle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxeli č. 1 a 3 ovšem zásadně popírané) tvrzení o údajném blíže nekonkretizovaném setkání Mgr. B. se zástupcem věřitelů č. 1 a 3. Nutno dodat, že ani tvrzení o xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxi vzneseny ze strany přítomných (ani ze strany navrhovatele) žádné námitky.

Pokud jde o pxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx s § 10 odst. 3 zák. č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, kde lze vxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx

Rozvrh práce jednak určuje soudce a přísedící tvořící senát, samosoudce, asistenty soxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx jednotlivá soudní oddělení; prostřednictvím rozvrhu práce se však též ve smyslu čl. 38 odst. 1 věty druhé Listiny základních práv a svobod a § 36 odst. 2 xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxe) určený v souladu s rozvrhem práce. Jestliže by spor nebo jinou právní věc projednal "nesprávně obsazený" soud, pak by šlo o zmatečnost ve smyslu § 229 oxxxx x xxxxx xx xx xx xxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx

Odvolací soud proto z uvedených důvodů dospěl k závěru, že insolvenční soud byl při rozhodování věci nesprávně obsazen, a žx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxého náležela podle způsobu rozdělení věcí mezi jednotlivá soudní oddělení určeného ke dni, kdy věc došla soudu [§ 42 odst. 1 písm. c) a § 42 odst. 2 cit. záxxxx

xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxedu sledovaného cíle procesního zefektivnění efektivní dostatečně, což - mimo jiné - vedlo i k tomu následnému extenzivnímu výkladu ustanovení § 11 záxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xureš, J. a kol. Občanský soudní řád I., II. Komentář, 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 230-231); podle něj negativní vymezení působnosti vyšších xxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx soudce (a tomu pak odpovídá, že i v případech výše zmíněných dle § 175 odst. 3 či § 114b odst. 1 o. s. ř. vyšší soudní úředník nebo asistent soudce působit můžxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxna č. 121/2008 Sb.

K tomu však žádný důvod nebyl. Není pravda, že § 11 zákona č. 121/2008 Sb. není ústavně konformně vyložitelný, a neobstojí ani úsudek, xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxřejmě k dispozici výklad jiný; totiž „historicky“ původní, jenž byl dlouhodobě i zastáván a který vycházel z gramatické a teleologické základny: zjedxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxdce) jednat může, a ustanovení § 11 z toho činí výluku - stanoví, co naopak nikdy nemůže [kupříkladu ustanovení § 10 odst. 1 písm. g) povolává vyššího soudxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxudu prvního stupně“ dle návětí § 11 jsou pochopitelné jako ty, které jsou jinak podřaditelné ustanovení § 10.

Při tomto výkladu § 11 zákona č. 121/2008 Sxx xx xxxx xxxxxx x x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xředník v řízení provádět nemůže, nelze jej logicky vinit z toho, že pravomoci vyššího soudního úředníka naopak rozšiřuje, resp. že otevírá prostor, abx xxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xoudního úředníka limitem. Nabízel-li se takový výklad, nepochybně ústavně konformní, mělo se mu dostat přednosti. A pak se mělo dostat i přednosti tohxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxchnímu soudu v Praze; měl se k němu uchýlit tím spíš, že výkladu následnému oponoval, a nic mu nebránilo jej ve svém řízení použít (zřejmě s kasačními důslxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxovídá důležitý závěr: Vrchní soud v Praze k podání svého návrhu nedisponoval aktivní legitimací.

Jako nedůvodnou hodnotí odvolaxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx z 30.3.2009 vyplývá, že tímto úkonem jej pověřila soudkyně JUDr. M. N. Z § 13 insolvenčního zákona přitom vyplývá, že xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxího návrhu pro vady, o němž v posuzované věci asistent soudce rozhodl, není ani úkonem, který by tento asistent nemohl provést [§ 10 odst. 3 písm. p) zákonx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx

Nemá-li účastník řízení způsobilost bxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx vede k zastavení řízení.

Procesní postupy popsané v ustanoveních § 104 odst. 1 a § 107 o. s. ř. pro případ nedostatku podmínky řízení spočívající v nedosxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx x x xxxxx xx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx uspokojení svých práv vůči dlužníku v insolvenčním řízení přihláškou], jsou ve smyslu § 7 odst. 1 insolvenčního zákona přiměřeně uplatnitelné i v insoxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx.

Závěr, že přihláška pohledávky odevzdaná orgánu, který měl povinnost ji doručit insolvenčnímu soudu, v době (8. října 2008), kdy již xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xízení, není výrazem přepjatého formalismu, nýbrž přiléhavým uplatněním procesních předpisů způsobem, jenž odpovídá právní teorii i letité judikatxxxx

xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xouladu s judikaturou.

Podání dovolatelky datované 9. října 2008 k postupům dle § 107 o. s. ř. nemohlo vést, neboť věřitel T neztratil způsobilost být účxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxočívající v nesprávně označeném věřiteli

Záměnu účastníka řízení vylučuje pro insolvenční řízení (včetně té jeho fáze, jež se týká procesu přihlašoxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xelze ani ve sporu vyvolaném insolvenčním řízením založit a udržet proti vůli účastníka, který má být tím, kdo do řízení jako vedlejší účastník vstoupilx x xxxxxx xxxxxxxxxxx

xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxnesení ze dne 31. července 2012, sp. zn. 29 Cdo 2951/2010, uveřejněném pod číslem 137/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen R 137/2012xx xxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxní (na něž v podrobnostech odkazuje a na jehož závěrech nevidí důvod cokoli měnit ani na základě argumentace obsažené v dovolání v této věci) Nejvyšší soxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xákona není pohledávkou, kterou lze úspěšně přihlásit do insolvenčního řízení postupem dle § 173 a násl. insolvenčního zákona. Týž závěr Nejvyšší soud xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxož dlužníka). Dovolatel odkaz na R 137/2012 přehlíží (argumentačně je ponechává stranou) a jen proto může v dovolání tvrdit, že dosavadní xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxolvenčního zákona, zdůrazňuje, že potud sjednotil rozhodovací praxi obecných soudů již prostřednictvím usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. duxxx xxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxl, že jakkoli se právní věta R 134/2011 váže jen k odměně insolvenčního správce za provedení úkonů potřebných k bezplatnému převodu bytů a nebytových prxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxy na bezplatný převod bytu či nebytového prostoru do jejího vlastnictví dle ustanovení § 285 odst. 4 insolvenčního zákona je zvláštním druhem zákonnéhx xxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxnční soud vnutit (prostřednictvím aplikace § 41 odst. 2 o. s. ř.) přihlašovateli xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx Zdůraznil, že nevidí žádného důvodu, pro který by jednoznačně projevená vůle (tamních) žalobců přihlásit neexistující pohledávku neměla být podrobxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxa takového přihlašovatele prosadit se v insolvenčním řízení jako věřitel neexistující pohledávky, nese. Ani v tomto ohledu tedy nebyl důvod zabývat sx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xx xx xx xxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx, je úsudkem triviálním, jenž odpovídá obecnému chápání poučovací povinnosti soudů, jak se prosazuje v ustálené judikatuře. Dokud se žalobce domáhal xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx x režimu § 118a o. s. ř. nebo mimo něj), jež by mohlo vést k příznivějšímu rozhodnutí o podané žalobě (pohledávka, jejíž určení bylo žádáno, v právu neexistxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xx xxx xxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxže žalobu změnit (§ 95 o. s. ř.) a domáhat se jiného nároku. To by totiž dle judikatury Ústavního soudu vedlo k narušení principu rovnosti účastníků.

x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx byl jednatelem dlužníka do 23.4.2008. V současnosti je však toliko jeho společníkem, a není tedy osobou oprávněnou jednat za dlužníka před soudem.

xxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xvé právo vůči dlužníku. Podle § 15 IZ nejde-li o přihlášené věřitele, jsou jiné osoby uplatňující své právo v insolvenčním řízení účastníky tohoto řízexx xxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx5 a násl. IZ, tj. především přihláškou pohledávky. Podání insolvenčního návrhu (§ 97 IZ) nelze považovat za uplatněním práva vůči dlužníkovi. Proto poxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx insolvenčního návrhu), ale k návrhu také musí připojit její přihlášku (srov. § 105 IZ). Jinými slovy řečeno, aby věřitel-insolvenční navrhovatel byl xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxihláškou pohledávky. Z insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že odvolatel sice byl insolvenčním navrhovatelem (A-1) a tedy i účastníkem insolvxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx k insolvenčnímu návrhu nepřipojil přihlášku pohledávky a neučinil tak ani do konce přihlašovací lhůty stanovené v usnesení o zjištění úpadku (A-52). xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxt za účastníka insolvenčního řízení (§ 14 IZ) a subjektivní legitimace k podání odvolání proti usnesení o zrušení konkursu mu tudíž nesvědčí. Proto odvxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xx xx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx

Nelze se ztotožnit ani s argumentací stěžovatele, že pro incidenční spory je nutné používat jiná kritéria pro určení právního zájmu, xxx xxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxavuje výjimku z § 14 odst. 2 IZ, které vedlejší účastenství v insolvenčním řízení nepřipouští. Z tohoto je patrné, že i přes možnost vedlejšího účastensxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xteré budou následně přičteny na vrub všem věřitelům. Na tomto místě Ústavní soud připomíná, že v insolvenčním řízení nejde primárně o nalezení konečnéxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxou jejich pohledávky uspokojovány. Stěžovatelovo vlastnické právo nemohlo být z tohoto důvodu v jím tvrzené podobě zasaženo, neboť v insolvenčním říxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

Vedlejší účastenství nelze ani ve sporu vyvolaném insolvenčním řízením založit a udržet pxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx

Odvolací soud se shoduje se stanoviskem soudu prvního stupně potud, že v případě schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře má popřxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx aby vůči oběma popírajícím subjektům, které mají z hlediska popření totožné pohledávky v případě schválení oddlužení stejné procesní postavení, bylx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxho, že insolvenční správce a dlužník mají při popření pohledávky v režimu schváleného oddlužení (v rozsahu shodného popření) v incidenčním řízení posxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxý, musí jeho žaloba na určení pohledávky směřovat vůči oběma popírajícím (popřeli-li tutéž pohledávku). Přitom ovšem není vyloučeno, že propadná lhůxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx, musí být podána u soudu do 30 dnů od skončení přezkumného jednání, jemuž byl věřitel přítomen, jinak do 15 dnů poté, kdy věřitel obdržel vyrozumění insoxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxl. č. 311/2007 Sb.). Oproti tomu ve vztahu k dlužníku mohou nastat účinky popření, až když nastanou účinky oddlužení (§ 410 odst. 2 ve spojení s § 407 odstx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxx x xxxxx x xxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x x xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xe nezajištěný věřitel - chce-li svoji popřenou nevykonatelnou pohledávku v řízení obhájit - musí v případě schválení oddlužení (do 30.6.2009 v případx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxku popřeli, je nezbytné, aby byl věřitel s pohledávkou na tuto skutečnost upozorněn. Opačný postup by znamenal rozpor se zásadami vyjádřenými v § 5 insoxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx spojení s § 410 insolvenčního zákona se podává, že xxxxxxx xx xxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx věřitele poučit, vůči komu má žalobu podat a jaké důsledky se s nepodáním žaloby ve stanovené lhůtě pojí.

xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx zákon neobsahuje ohledně popsaného nedostatku podmínek řízení zvláštní úpravu. Ustanovení § 17 vylučuje pro insolvenční řízení (včetně té jeho fázex xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxa obsažená v § 18 a 19 insolvenčního zákona pak nahrazuje pro insolvenční řízení úpravu obsaženou v § 107a o. s. ř. Procesní postupy popsané v ustanovenícx x xxx xxxxx x x x xxx xx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx ve smyslu § 2 písm. h) a § 14 odst. 1 insolvenčního zákona také věřitel, který uplatňuje uspokojení svých práv vůči dlužníku v insolvenčním řízení přihláxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx označeného ustanovení ani v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení. Stejný postup (přiměřená aplikace § 104 odst. 1 o. s. ř. vedoucx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxli podle § 20 a násl. zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání [srov. k tomu např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. července 2001, sp. zn. 32 Cdo 54xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxí Nejvyššího soudu zmíněná níže, v případě že jde o rozhodnutí vydaná po 1. lednu 2001 - veřejnosti k dispozici též na webových stránkách Nejvyššího soudxxx

Otázky předkládané mu (Nejvyššímu soudx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx usnesení sen. zn. 29 NSČR 12/2009. Tam uzavřel, že:

1. Nemá-li účastník řízení způsobilost být účastníkem řízení již v době zahájení řízení, jde ve smyxxx x xxx xxxxx x xx xx xx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx

xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x x x xxx xx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxsolvenčního řízení [jímž je ve smyslu § 2 písm. h) a § 14 odst. 1 insolvenčního zákona také věřitel, který uplatňuje uspokojení svých práv vůči dlužníkx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxup není v intencích posledně označeného ustanovení ani v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

3. Závěr, že přihláška pohledávxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxazán z obchodního rejstříku (od 7. října 2008), byla podána někým, kdo neměl způsobilost být účastníkem řízení, není výrazem přepjatého formalismu, nxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx

xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxdnutí není argument, že některé soudy (na rozdíl od soudu, který napadené rozhodnutí vydal) nepostupují v souladu s judikaturou.

5. Podání dovolatelxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx x xxx xx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxho přihlášce, nýbrž předtím. Toto podání též nebylo podáním, jímž by mohla být zhojena vada původní přihlášky spočívající v nesprávně označeném věřitxxxx

xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxlvenčního zákona.

K tomu lze doplnit, že napadené rozhodnutí není v závěru, že dovolatelka se nestala procesní nástupkyní věřitele T. v insolvenčním xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xterá by mohla mít vliv na správnost rozhodnutí). Jestliže totiž pohledávku do insolvenčního řízení přihlásil někdo, kdo nemá způsobilost být účastníxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxx xx xx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxo nástupce takového přihlašovatele na základě skutečnosti, jež nastala před podáním přihlášky.

xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxosti odvolání účastníky nesprávně poučil, nic to nemění na skutečnosti, že navrhovatel podal odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, proti kxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxivní nepřípustnost), kterým soud rozhodne o procesním nástupnictví, ale též proti rozhodnutí, kterým návrh věřitele podaný podle prvého odstavce § 1x xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxání vad návrhu) a ovšem také změnitelnost rozhodnutí, jestliže se v dalším průběhu insolvenčního řízení ukáže, že ke skutečné změně v osobě věřitele nexxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx

x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxí není přípustné jen proti rozhodnutí insolvenčního soudu podle § 18 odst. 1 a 3 insolvenčního zákona, dovozuje odvolací soud, že proti usnesení, jímž xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxví (musí vyhovět) návrhu původního věřitele na vstup nabyvatele jeho pohledávky vždy, pokud jsou splněny stanovené zákonné předpoklady. Tyto předpoxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxti vyhovujícímu rozhodnutí soudu o návrhu podle § 18 odst. 1 insolvenčního zákona není odvolání objektivně přípustné, je v souladu se zásadou efektivxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxné procesní principy však nelze dovozovat objektivní nepřípustnost odvolání proti zamítavému rozhodnutí insolvenčního soudu o návrhu na vstup nabyxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xávrh na vstup jeho právního nástupce do řízení, který má základní náležitosti podání (§ 42 odst. 4 o. s. ř.), soud o tomto návrhu rozhodne (musí rozhodnouxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxcí rozhodnutí o návrhu jsou upraveny v § 18 odst. 1 a 3 insolvenčního zákona takto:

1. k právní skutečnosti došlo v průběhu řízení (tj. po jeho zahájeníxx

xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx

xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxhledávky,

5. forma listiny, dokládající převod nebo přechod, pokud ten neplyne ze zákona, či forma prohlášení (§ 18 odst. 3 insolvenčního zákona) o skxxxxxxxxx xxx x xx xxxxx xx

xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx podle § 18 odst. 2 insolvenčního zákona návrhu nevyhoví. V opačném případě rozhodne o vstupu nabyvatele pohledávky do řízení (proti vyhovujícímu usnxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxle § xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxhu vyhověl. Zákon tedy konstruuje právní fikci vyhovujícího rozhodnutí, která nastává bez ohledu na to, zda byly či nebyly splněny další předpoklady pxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxx xx xxjde k procesnímu nástupnictví ze zákona, je insolvenční soud povinen (jak vyplývá z důvodové zprávy k § 18 insolvenčního zákona) tuto skutečnost deklaxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xení přípustné odvolání (§ 18 odst. 4 insolvenčního zákona).

Insolvenční soud svým rozhodnutím o vstupu právního nástupce věřitele do řízení podle § 1x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxlvenčního zákona není vázán (§ 18 odst. 4 insolvenčního zákona) a v průběhu dalšího řízení o tom, kdo je ve vztahu k určité pohledávce věřitelem, může roxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xe svém důsledku by bylo v rozporu s principem spravedlivého procesu. Soud proto může opětovně rozhodnout o účastenství jen tehdy, pokud se v průběhu řízxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx

x xxxxadě, že takové skutečnosti nově v řízení vyjdou najevo, insolvenční soud ukončí účast (nástupce) věřitele, který se stal účastníkem na základě rozhodxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxím věřitelem (procesním předchůdcem věřitele, jehož účast soud ukončil). Pokud by v mezidobí došlo k zániku původního věřitele, bude soud postupovat xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxolvenční soud o procesním nástupnictví (ve vztahu k přihlášené pohledávce) v žádném případě rozhodovat. I v tomto případě soud o procesním nástupnictxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx x osobě účastníků je tomu jinak.

Právě tato smlouva (smlouva o postoupení pohledávky x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxila. Nelze totiž směšovat posouzení podmínek pro xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxujícímu věřiteli svědčí aktivní věcná legitimace. Jinak řečeno, okolnost, že soud v rozhodnutí podle § 18 odst. 1 nepřipustí navrhovaný vstup nabyvatxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxu prvního stupně, že na předložené smlouvě původně nebyly předepsaným způsobem ověřeny podpisy účastníků smlouvy, sice měl svůj význam pro posouzeníx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xe i nadále věřitelem přihlášené pohledávky. Odvolací soud provedl touto smlouvou důkaz a zjistil, že v jejím důsledku je věřitelem přihlášené pohledáxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxx xx xx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xteré by z hlediska podmínek stanovených v § 524 a násl. obč. zák. tento závěr zpochybňovaly.

xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxřipouští. Odvolání není přípustné nejen proti kladnému rozhodnutí, jímž soud rozhodne o procesním nástupnictví, ale ani proti rozhodnutí, jímž soud xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxdování; proto nepřichází v úvahu ani odstraňování vad. Tato úprava je ovšem vyvážena tím, že insolvenční soud není tímto rozhodnutím vázán, jestliže sx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxx

Navrhovatel tak podal odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, proti kterému zákon opravný prostředek nepřipouštxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x procesním nástupnictví, ale též proti rozhodnutí, kterým návrh věřitele podaný podle prvého odstavce ustanovení § 18 soud zamítne. V obou případech sx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxelnost rozhodnutí, jestliže se v dalším průběhu insolvenčního řízení ukáže, že ke skutečné změně v osobě věřitele nedošlo anebo došlo jinak.

Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že zastoupení dlužníka advokátem v dovolacím řízení měl za řádně doložené již procesní plnou mocí ze dne 8. úxxxx xxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xx xx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxku jako zástupce pro dovolací řízení téhož advokáta. Usnesení není odůvodněno, nicméně z vysvětlení, jež k němu insolvenční soud (ohledně mínění, že pxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx x xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxení podal Nejvyšší soud v usnesení ze dne 10. března 2005, sp. zn. 29 Odo 963/2003, uveřejněném pod číslem 29/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xsobu, stát a územní samosprávní celky a zastoupení účastníků řízení, platí obdobně pro insolvenční řízení a incidenční spory.

xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxdním řízení oprávněno na základě plné moci zastupovat účastníka řízení, který je jeho členem obdobně to platí, jde-li o pobočnou organizaci odborové oxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxn tehdy, týká-li se spor nebo jiná právní věc „vztahů mezi podnikateli vyplývajících z jejich podnikatelské činnosti“ nebo je-li v řízení předepsáno pxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx

x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxvenční soud vycházel od počátku řízení z toho, že osobou oprávněnou jednat v řízení za dlužníka je správce podniku Mgr. J. H. Postupoval tak přesto, že ho xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx2008, v němž se Nejvyšší soud České republiky vyjádřil k otázce, zda platná právní úprava přiznává správci podniku dlužníka postavení jeho zástupce v kxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx

Změna v okruhu fyzických osob, jež jsou oprávněny jednat za osobu právnickou, sama o sobě nemůže být důvodem ke zpochyxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxijme a zda případně změní své rozhodnutí o udělení plné moci. Jen tehdy, jestliže by sama zastoupená právnická osoba předložila jako průkaz o nově uzavřxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxávněný zmocněnec.

Podle názoru odvolacího soudu však dlužník nesplňuje předpoklad pro to, aby xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx x x x xxxxxxxxxxxho zákona, je řešení úpadku, popřípadě hrozícího úpadku dlužníka, některým ze stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxm se provádí složité právní dokazování skutečností, nejedná se o klasické sporné soudní řízení. Realizaci cíle insolvenčního řízení provádí insolvexxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxího řízení a úkol insolvenčního správce v tomto řízení proto není splněna zákonná podmínka požadavku ochrany zájmů účastníka pro ustanovení zástupcex xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxodně a že není dána jeho aktivní věcná legitimace pro neplatnost postupní smlouvy. K tomu je však nutno uvést, že skutečnosti uvedené v insolvenčním návxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxnnosti insolvenčního správce podléhající dohlédací činnosti insolvenčního soudu. Dlužník se v tomto řízení navíc dokáže vyjadřovat ke svým právům a xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx

xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxčního řízení nevyžaduje, aby dlužníku byl soudem ustanoven zástupce, a to ani zástupce z řad advokátů, i kdyby dlužník splňoval předpoklady pro osvoboxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx

Odměnu advokáta, který byl ustanoven opatrovníkem účastníka řízení, platí stát, a to ve výši stanovené podle vyhl. č. 177/1996 Sb., o mimosmluvxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxeného soudem účastníku řízení, jehož pobyt není znám, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, který byl stižen duševní poruchou nebo z jixxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xstanoveného pro některý z těchto taxativně uvedených důvodů se pro stanovení odměny považuje za tarifní hodnotu částka 500 Kč, jíž odpovídá odměna ve vxxx xxx xx xx xxxxx xxxx xx x xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxptaci omezeného veřejného zásahu do řešení majetkových vztahů, jež se dostaly do krizové situace. Způsob jeho ustavení je dán rozhodnutím státního orxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx x xx xx xxx x xxx x xx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxonomní povaze (když správce nelze považovat za zástupce konkursních věřitelů, ani za zástupce úpadce), pak představují výkon pravomoci (na rozdíl od xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxkladě ustavení soudem z pohledu ústavního pod rámec práce nebo služby uložené zákonem pro ochranu práv druhých dle čl. 9 odst. 2písm. d) Listiny základnxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxhem, jakož i účelem a smyslem na něj nedopadá ustanovení čl. 26 Listiny. Není dále podnikáním ani provozováním jiné hospodářské činnosti a nelze jej tudxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx

xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxlšího kautely, týkající se zdrojů odměn a úhrady nákladů spjatých s jejich výkonem, jakož i kautely, týkající se jejich struktury a výše. Nicméně z ústaxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x náhrady nákladů spjatých s výkonem veřejných funkcí plyne maxima přiměřenosti.

Pokud jde o vývody odvolatele, že dlxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxx xxx xxx xxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx dlužníkovi povolena reorganizace a funkci správkyně tohoto dlužníka vykonává Ing. V. J. V.) a S., a.s. (věc je vedena u Krajského soudu v Ústí nad Labem pxx xxx xxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx V.), konstatuje odvolací soud, že tyto výhrady nelze podřadit pod žádný z přípustných odvolacích důvodů uvedených v § 26 insolvenčního zákona. Řešení xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxenčního správce předsedou insolvenčního soudu nepodléhá přezkumu odvolacího soudu; ostatně insolvenční soud je určením předsedy insolvenčního soxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxyni Ing. V. J. V., což soud I. stupně v napadeném bodě III. výroku usnesení správně respektoval. V situaci, kdy Ing. V. J. V. je osobou zapsanou v seznamu inxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxí do funkce insolvenčního správce.

Pokud jde o námitky podjatosti správkyně spočívající v možném střetu zájmů různých účastníků insolvenčního řízexxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxně ustanovil v insolvenčním řízení odděleného správce K., v. o. s. právě pro případy správkyní zjištěného střetu zájmů mezi některými pohledávkami a zxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx něž je správkyně vyloučena z některých úkonů pro svůj poměr jen k některému z dlužníkových věřitelů a kdy není důvod pochybovat o tom, že by tím byl ovlivnxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xx x xxxxxx xxxxxxyně.

xxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxpce insolvenčního zákona je i působení insolvenčního správce jakožto maximálně profesionalizované osoby, u níž jsou podmínky vzniku oprávnění vykxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxná způsobilost pro výkon funkce insolvenčního správce xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxími předpoklady (požadavek vysokoškolského vzdělání magisterského studijního programu a složení příslušné odborné zkoušky organizované Ministexxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxody, za niž insolvenční správce z titulu své funkce odpovídá (viz minimální limit pojistného plnění a minimální standardy pojištění upravené ve smyslx x xx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxtního povolení) dle § 6 nebo § 8 zákona o insolvenčních správcích aprobuje Ministerstvo spravedlnosti, které také vede seznam těchto insolvenčních xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xx xx6/1991 Sb.) zůstalo k 1.1.2010 (po 2 letech od účinnosti zákona o insolvenčních správcích) oprávnění vykonávat činnost insolvenčního správce zachovxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxosti povolení (viz přechodná ustanovení v § 40 a 41 cit. zákona).

Uvedená koncepční východiska jsou v insolvenčním zákoně vyjádřena předpokladem, žx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxvená takové své angažmá přijmout. Proto podle § 22 odst. 1 insolvenčního zákona může v konkrétní věci osoba zapsaná v seznamu insolvenčních správců svx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xx xxx xxxxxx xxx x xx xxxxxxxxčního zákona (i bez návrhu) odvolána. Těmito důležitými důvody mohou být jen okolnosti, které objektivně vzato trvale (či alespoň dlouhodobě) insolxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxamu insolvenčních správců, tak typicky může jít i o podjatost správce ve vztahu k věci nebo k jejím účastníkům dle § 24 insolvenčního zákona (pokud nejdx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxvající v osobní situaci správce. Zdravotní či jiná osobní indispozice insolvenčního správce však představuje překážku jeho setrvání ve funkci, jen pxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxí namístě odvolání insolvenčního správce, ale ustanovení jeho zástupce dle § 33 insolvenčního zákona. Odvolání insolvenčního správce má zpravidla pxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xřejmé a osvědčené.

Nelze pouštět ze zřetele, že insolvenční řízení má probíhat maximálně rychle a hospodárně [§ 5 písm. a) insolvenčního zákona], a že xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xdůvodňují jeho zproštění funkce (§ 32 insolvenčního zákona), anebo není-li založena rozhodnutím samotných věřitelů (usnesením schůze věřitelů o odxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx) jen za podmínek shora popsaných. Z toho hlediska není zásadně podstatné, zda odvolání z funkce navrhl sám insolvenční správce, anebo zda je navrhl věřxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx

x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxpem dle § 29 odst. 1 až 3 insolvenčního zákona (tj. na základě rozhodnutí věřitelů přijatého na schůzi věřitelů konané po rozhodnutí o úpadku), nýbrž byx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxx11. Jeho odmítnutí funkce insolvenčního správce v dané věci a odvolání z této funkce podle § 22 odst. 1 a § 31 insolvenčního zákona (jak je uplatnil podáxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx řádný výkon jeho funkce za objektivně vyloučený. Takovými důvody ovšem nemůže být - jak již vysvětleno - správcovo pracovní vytížení jinými insolvenčxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxyšly jinak najevo), soud prvního stupně správně jeho návrh na odvolání z funkce zamítl.

Podle § 24 odst. 1 insolvenčního zákoxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxho nepodjatosti; to neplatí v případě uvedeném v § 34 insolvenčního zákona, jenž řeší podmínky ustanovení odděleného správce pro některé xxxxxx

xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxx x xrojednávání a rozhodnutí věci vyloučeni soudci: ve smyslu § 14 odst. 1 občanského soudního řádu se poměrem k věci rozumí především přímý právní zájem sxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxx xx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x účastníkům a jejich zástupcům může být založen buď příbuzenským či jemu obdobným vztahem, vztahem přátelským či zjevně nepřátelským, popřípadě vztaxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxníka v rámci exekučního řízení zahájeného na návrh dlužníkova věřitele, je pro pochybnost o své nepodjatosti vyloučena z insolvenčního řízení týkajíxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx

Námitku podjatosti ustanoveného správce uplatněnou odvolatelem odvolací soud neshledal důvodnou, neboť v ní, kromě xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x konkrétních důvodů, pro který je insolvenční správce ve smyslu § 24 odst. 1 insolvenčního zákona vyloučen z insolvenčního řízení (správcův poměr k věxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxce konkursní podstaty v jiné věci náleží v rámci dohlédací činnosti tomu soudu, u něhož probíhalo konkursní řízení (§ 14 odst. 4 o. s. ř.).

xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxx xxxxx k věřiteli JUDr. D. G. Z dikce § 24 odst. 1 insolvenčního zákona vyplývá, že insolvenční zákon zakládá vyloučení insolvenčního správce z insolvenčníxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxjatost pochybnou. V přezkoumávané věci je rozhodné, že Mgr. J. H. poskytoval jako advokát právní služby JUDr. D. G., který je v insolvenčním řízení přihxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxbovat o nepodjatosti insolvenčního správce zakládá skutečnost, že tento správce z titulu funkce advokáta poskytoval věřiteli právní služby na záklaxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxkučním řízení), ani četnost poskytnutých služeb nejsou přitom významné. Nerozhodné je i to, že skutečnosti zakládající důvod pochybností o nepodjatxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxjatou osobou pro svůj poměr k účastníku řízení. Proto postupoval soud prvního stupně správně, když insolvenčního správce z jeho funkce odvolal (§ 31 odxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxstem o nepodjatosti insolvenční správkyně v jiných skutečnostech, a to že působí jako správkyně konkursní podstaty jiného úpadce a odvolatel jako věřxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxenčního správce, který je jako osoba odborně způsobilá ustavován i v jiných insolvenčních, případně konkursních řízeních a z titulu této funkce je i účxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx

xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxutečnost, že vyžaduje po dlužníku jeho účetnictví a jiné listiny, o kterých dlužník tvrdí, že byly odcizeny, když toto jeho tvrzení dosud v trestním řízxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxvenčního zákona).

Insolvenční zákon nestanoví, že by podjatost nemohla být namítáxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxrá právnickou osobu tvoří. Je však třeba mít na zřeteli, že insolvenční správce D. & Š., v. o. s. je tvořen pouze dvěma společníky - JUDr. Š. a Ing. D. V pxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xx xětší) ovlivní i jednání druhého společníka Ing. D., o jehož podjatosti dosud nebyla zmínka. Při tak úzkém okruhu účastníků a předpokladu, že v. o. s. je řxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xx xx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxto osob nebyla prokázána nade vší pochybnost. V případě opačného postupu, než bylo výše naznačeno, by nebylo možno právnickou osobu z důvodu podjatostx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xždy vycházet z pravděpodobnosti, do jaké míry je jednání podjatého společníka právnické osoby schopno ovlivnit jednání společníků ostatních, potažxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx

xxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx), ve znění pozdějších předpisů, přitom Nejvyšší soud neshledává důvod přehodnotit závěr, že rozhodnutí soudu o tom, zda správce dlužníkova majetku vx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx

x xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx nejen usnesení o ustanovení insolvenčního správce (§ 25 insolvenčního zákona), usnesení o odvolání insolvenčního správce (§ 31 insolvenčního zákonxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxuje podle § 29 odst. 2 insolvenčního zákona o tom, zda potvrdí usnesení schůze věřitelů o ustanovení insolvenčního správce, přijaté podle § 29 odst. 1 ixxxxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxí účinném od 1. ledna 2008), Nejvyšší soud je odmítl podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř.

Na tento závěr nemá žádný vliv ani to, že odvolacx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxch rozhodnutí a stanovisek, , i usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 73/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a dáxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

Odvolací soud zdůrazňuje, že insolvenčního správce pro insolvenční řízení ustanovuje insolvenční soud jen na začátku řízení (§ 25 insolvenčníxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxzi věřitelů, která nejblíže následuje po přezkumném jednání, se mohou věřitelé usnést, že insolvenčním soudem ustanoveného insolvenčního správce oxxxxxxxxx x xxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xyplývá, že insolvenčního správce insolvenční soud ustanoví ze seznamu insolvenčních správců, jenž je členěn na část obecnou a část zvláštní. Osoby zaxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xx xx xxsolvenčního zákona) u subjektů uvedených v § 3 odst. 2 InSpZ (také § 3 odst. 4 vyhl. č. 312/2007 Sb., o obsahu a dalších náležitostech zkoušek insolvenčnxxx xxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxji podle § 149 odst. 1 insolvenčního zákona a který zároveň splňuje kritéria uvedená v § 316 odst. 4 insolvenčního zákona.

Odvolací soud se neztotoxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx x x xx insolvenčního xxxxxxx

xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxména skutečnost, že správce je vůči dlužníkovi osobou blízkou, věřitelem dlužníka, dlužníkem dlužníka či ručitelem dlužníka, případně též současnýx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx. Dalším důvodem může být způsob podnikání insolvenčního správce, jenž dopadá na poměry účastníků insolvenčního řízení.

xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxžníkovi osobou blízkou, věřitelem dlužníka, dlužníkem dlužníka či ručitelem dlužníka, případně též současným či bývalým společníkem, statutárním xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxání insolvenčního správce, jež dopadá na poměry účastníků insolvenčního řízení. K důvodům, pro něž je insolvenční správce vyloučen z insolvenčního řxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxx xxxx xxk, že odpovídají důvodům, pro něž jsou z projednávání a rozhodnutí věci vyloučeni soudci ve smyslu ust. § 14 odst. 1 občanského soudního řádu. Pokud jde o xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xž za řízení a které mohou ovlivnit jeho nestrannost; pokud jde o poměr k účastníkům a jejich zástupcům, může být založen buď příbuzenským či jemu obdobnýx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xodrobnosti, dlužnice v daném případě namítla, že JUDr. Milan Šváb je podjatý, neboť zastupuje protistranu ve sporu vedeném proti ní. Toto poměrně vágnx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxce jako pronajímatelky o koupi její nemovitosti, však dle názoru odvolacího soudu nelze dovodit, že by tato skutečnost mohla jakýmkoliv způsobem zaloxxx xxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx

xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxí majetku dlužníka bylo v daném případě namístě. Skutečnost, že část majetkové podstaty se z důvodu dlužníkem zpochybňovaného zadržovacího práva nacxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxlášení konkursu na jeho majetek), mohla být zapsána do soupisu jeho majetkové podstaty, a aby o tom, zda z eventuálního výtěžku zpeněžení budou uspokojxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxná správkyně poté, co přezkoumá dlužníkovo účetnictví, vyhověla jeho požadavku a vydala mu jeho účetní či jinou dokumentaci. Námitku podjatosti vznexxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxvají v jejím postupu v insolvenčním řízení (v tom, že podala návrh na nařízení předběžného opatření), neboť dlužník se vůči němu může bránit odvoláním, xxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xejí ustanovení pominou (jakmile bude majetková podstata dlužníka dostatečně zjištěna a zajištěna), bude na soudu prvního stupně, aby ji zprostil funxxxx

xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxe § 113 odst. 1 insolvenčního zákona. Aplikace tohoto ustanovení přichází v úvahu obvykle pouze tehdy, není-li omezení dlužníka v nakládání s majetkovxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxnými slovy, k nařízení takového předběžného opatření přistoupí soud po pečlivé úvaze tehdy, když nepostačí omezení spojená s účinky, jež vyvolává zahxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xodstatou (v závislosti na tom, zda řízení bylo zahájeno insolvenčním návrhem věřitele nebo insolvenčním návrhem dlužníka).

xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxkce insolvenčního správce. Vzhledem k § 7 odst. 1 insolvenčního xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxxxx xízení dlužník a věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku (§ 14 odst. 1 insolvenčního zákona), resp. pro určitou fázi insolvenčního řízení i jixx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx jiných osob v § 15 insolvenčního zákona. Insolvenční správce jiného dlužníka, který tvrdí, že s dlužníkem tvoří koncern a z tohoto titulu by měl být ustaxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx § 25 odst. 2 insolvenčního zákona, věta poslední, totiž nezakládá nárok konkrétní osoby (míněno jakési osobní právo, jež prosazuje odvolatel), aby byxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxžníkovým úpadkem, vytváří předpoklady, aby insolvenčním správcem dlužníků, jež tvoří koncern, byla pokud možno jedna osoba. Právo prosazovat vlastxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx

Z obsahu spisu Vrchní soud v Praze zjistil, že po vydání napadeného usnesení (předběžného xxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x x x xxx xxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxzhodl o zjištění úpadku dlužníka, jež napadl dlužník odvoláním, avšak rozhodnutím Vrchního soudu v Praze ze dne 12. dubna 2013, č. j. 2 VSPH 331/2013-A-xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xx xx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx, konkurs s tím, že jeho účinky nastávají (podle § 89 odst. 1 IZ) jeho zveřejněním v insolvenčním rejstříku, k němuž došlo ve stejný den. Je zřejmé, že s účixxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxrávce, který vykonává svoji funkci jen do rozhodnutí o úpadku a který se v daném případě stal od rozhodnutí o úpadku insolvenčním správcem s plnou působnxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx účinky prohlášení konkursu na jeho majetek stanovenými v § 246 IZ (nastalými dle § 245 odst. 1 rovněž zveřejněním rozhodnutí o konkursu v insolvenčním rxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xovinností souvisejících s majetkovou podstatou, jež dosud příslušela dlužníku) na insolvenčního správce, včetně toho, že osoby, jež mají závazky vůxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

Za situace, kdy soud prvního stupně nemá od dlužníka žádné údaje o jeho majetku, přestože sám učinil úkon směřující ke zjištění majetku dlužníka, dxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx zcela nesprávně usuzuje, že je věcí soudu zjišťovat majetek dlužníka, tato povinnost stíhá právě insolvenčního správce po rozhodnutí o úpadku, eventx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxě nákladů insolvenčního správce před zpeněžením majetku ani k úhradě ostatních nákladů řízení (které nesouvisí se zpeněžením zástavy). V případě nedxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxlohy na náklady insolvenčního řízení (§ 38 odst. 2 IZ). Pokud jde o námitky odvolatele v tom smyslu, že není dáno rovné postavení insolvenčních navrhovaxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxímu zákonu, v jejíž části týkající se ustanovení § 144 zákonodárce výslovně uvedl mimo jiné, že povinnost k úhradě zálohy na náklady insolvenčního řízexx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxx, že mimo výjimek, ve kterých se záloha podle výslovného znění ustanovení § 108 odst. 1 IZ neukládá, je rozhodným hlediskem pro uložení zálohy pouze skutxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxx xhledu na skutečnost, kdo vystupuje v insolvenčním řízení jako navrhovatel, zda tedy dlužník či věřitel.

Se zřetelem na shora popsaný stav zjištění maxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx i se závěrem soudu prvního stupně, že bylo namístě uložit navrhujícímu věřiteli povinnost k zaplacení zálohy v maximální možné výši 50 000 Kč.

Podle § 29 odst. 2 insolvenčního zákona insolvenční soud nepotvrdí (volbu správce - pozn. autora) jen za situace, že navržený insolvenční sprxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx Odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá výlučně na předpokládané složitosti insolvenčního řízení a očekávaných značných nákladech insxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxzhodnutí tohoto druhu nepřiznává relevanci. V souzené věci totiž nelze užít § 54 odst. 1 insolvenčního zákona, dle kterého v jiných případech soud může xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xnsolvenčního správce prosadil vahou svého hlasu největší věřitel (za podpory ze strany věřitele dalšího), nemohl insolvenční soud než takové rozhodxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xvedeno (že se potvrzuje usnesení schůze věřitelů ze dne 4. srpna 2009 o ustanovení JUDr. F. M., sídlem v B. Š. 41, novým insolvenčním správcem - pozn. autoxxxx

x xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxnesli na odvolání JUDr. E. M. z funkce správkyně a na ustanovení nové správkyně JUDr. I. V., neboť pro takový návrh se vyslovilo jen 44,11% (a nikoliv nejmxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxna. Soud I. stupně proto pochybil, když na první schůzi věřitelů xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxávkyně. Vzhledem k tomu, že chybné (potvrzující) rozhodnutí insolvenčního soudu podle § 29 odst. 2 insolvenčního zákona nelze reparovat jinak (prvox xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxě v osobě správce, není odvolání přípustné), má též odvolací soud ve shodě se soudem I. stupně zato, že důležitým důvodem pro odvolání insolvenčního sprxxxx x xxxxxx xx xxx xxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx x xxxx xxtšiny věřitelů.

Odvolací soud v první řadě předesílá, že odvolatelkou zmiňovaný § 49 xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxítomných nebo řádně zastoupených věřitelů, počítaná podle výše jejich pohledávek. Tato úprava však neplatí bezvýjimečně, když insolvenčního zákonx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxnovení nového insolvenčního správce dle § 29 odst. 1 insolvenčního zákona nebo usnesení o stanovení způsobu řešení dlužníkova úpadku dle § 151 odst. 1 xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxlům, jejichž pohledávka byla zjištěna. Věřitelé s nezjištěnou pohledávkou mohou hlasovat, jen je-li jim hlasovací právo přiznáno. Pro tyto účely rozxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx nikoli věřitelem), je vázána na odkládací podmínku, nebyla ještě zjištěna (neboť nebyla ještě přezkoumána) nebo je sporná. Z uvedeného ustanovení roxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx (sekundárně) insolvenční soud.

Tuto úpravu je třeba aplikovat i při posuzování hlasovacího práva věřitelů při hlasování o odvolání soudem ustanovexxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxvání je určující poměr dosažených hlasů vůči celkové výši pohledávek přihlášených ke dni předcházejícímu konání schůze s právem hlasu, nikoli - jak inxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx nemají. Tomuto závěru se neprotiví ani úprava obsažená v § 30 odst. 2 insolvenčního zákona, která umožňuje opakované hlasování o výměně insolvenčního xxxxxxx x xxxxxxxx xxx x xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx zjištěna v jiné výši (jde např. o věřitele popřených nevykonatelných pohledávek, xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

Z tohoto ustanxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxůze věřitelů usnesla), je k účinnosti ustanovení nového insolvenčního správce schůzí věřitelů třeba jeho potvrzení ze strany insolvenčního soudu. Jxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxuje ani o něm jinak nerozhoduje, nýbrž podle § 6 odst. 2 jednacího řádu pro insolvenční řízení zaznamená výsledek hlasování schůze věřitelů do protokolx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxledek insolvenční soud zaznamenal tak, že se schůze věřitelů usnesla na tom, že z funkce insolvenčního správce se odvolává dosavadní insolvenční spráxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxx xx xxxxxxxx. Poté soud konstatoval, že nový insolvenční správce je zapsán v seznamu insolvenčních správců a splňuje podmínky uvedené v ustanovení § 21 až 24 InsZ, a xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx funkce insolvenčního správce dlužníka. Tento výsledek schůze věřitelů potvrdil insolvenční xxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxe, kdy k právně účinnému odvolání dosavadního insolvenčního správce z funkce již usnesením schůze věřitelů došlo, bylo vyloučeno, aby soud o odvolání xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx x x xxxxxxx xx x xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxvce nového, ač ten již byl rovněž ustanoven usnesením schůze věřitelů, které soud na schůzi vydaným usnesením podle 29 odst. 2 InsZ (proti němuž není příxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx

Tuto zmatečnost ovšem posléze soud završil tím, že ve věci odvolání insolvenčního správce nechal přxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxko nového správce navrhl (žádný konkrétní návrh v tom směru není zaznamenán). Navíc soud při hodnocení výsledku hlasování patrně nevzal v úvahu speciáxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxanovení správce nového) musí být dosaženo takového počtu hlasů (uplatněných věřiteli na schůzi osobně nebo písemně prostřednictvím hlasovacích lísxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xrávem hlasu (třebaže se jejich věřitelé hlasování nezúčastnili). Komentované ustanovení bylo s účinností od 1. 1. 2014 doplněno jen o výslovné vyjádřxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxx hlasovací právo (ať již náležející věřiteli bez dalšího, nebo jako schůzí věřitelů či soudem přiznané). Tuto sumu přihlášených pohledávek s právem hlxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx usnesení schůze věřitelů o změně insolvenčního správce uplatněny, a jen tyto hlasy pro a proti pak při vyjádření výsledku hlasování poměřoval. Se zřetxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxvenčního správce a ustanovení správce nového neproběhlo, a že tudíž je třeba, aby soud o této otázce nechal věřitele hlasovat na nové schůzi věřitelů, kxxxxx x xxxx xxxxx

xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx pochybil, když na první schůzi věřitelů, která nejblíže následovala po přezkumném jednání, neprovedl hlasování došlým hlasovacím lístkem, v důsledxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx 29 odst. 3 IZ) - insolvenčním soudem potvrdit, event. nepotvrdit podle § 29 odst. 2 IZ. Tím soud I. stupně zatížil insolvenční řízení procesní vadou, ktexxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xejíž předem ohlášený program nebyl jednáním konaným dne 28. 1. 2014 zcela vyčerpán, když nebylo hlasováno o odvolání správce funkce (bod 3. programu)

x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx usnesení o odvolání insolvenčním soudem ustanoveného insolvenčního správce a nového insolvenčního správce svým usnesením neustanovila, protože pxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx pohledávek, kteří mají právo hlasovat. Závěr soudu prvního stupně, že jím ustanovený insolvenční správce zůstal ve funkci je správný. Přesto podle odxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxvat, nebyl schůzí věřitelů ustanoven (ani nemohl být, protože soudem ustanovený správce odvolán z funkce nebyl). V situaci, k níž došlo v této věci, měl xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxo funkci (srov. rovněž shora citované usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 12. 2011 sp. zn. KSLB 76 INS 15819/2010, 2 VSPH 1068/2011). Odvolací soud xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxolacího soudu nebylo v souladu s ústavně chráněným principem právní jistoty, protože by nebylo zřejmé, že ke změně dosavadního insolvenčního správce xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx

Ze spisu odvolací soud zjistil, že v dané věci insolvenční soud takto nepostupoval. Z protokolu o schůzi vxxxxxxx xxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx x x9 odst. 1 insolvenčního zákona učinil záznam o tom, jaký byl v té věci celkový výsledek hlasování schůze věřitelů (tj. zda se schůze usnesla či na odvolánx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xx xávrh odvolatele na odvolání CITY TOWER, v. o. s. z funkce insolvenčního správce zamítá. Napadené usnesení tudíž z tohoto důvodu nemůže obstát. Co se týčx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xe k platnosti usnesení schůze věřitelů prostá většina hlasů přítomných nebo řádně zastoupených věřitelů, počítaná podle výše jejich pohledávek; přixxx xxxxxx xx xx xxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xchůze věřitelů vyžaduje prostá většina hlasů přítomných nebo řádně zastoupených věřitelů (popř. korespondenčně hlasujících věřitelů dle ust. § 50 oxxxx x x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xřípadech stanoví k přijetí usnesení schůze tzv. speciální hlasovací . Jde např. právě o usnesení o odvolání dosavadního a ustanovení nového insxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxxna. Současně je xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xyla zjištěna. Věřitelé s nezjištěnou pohledávkou mohou hlasovat, jen je-li jim hlasovací právo přiznáno. Pro tyto účely rozlišuje ust. § 51 insolvenčxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxlem je tu bez významu), jejichž pohledávka je vázána na odkládací podmínku, jejichž pohledávka nebyla ještě zjištěna (neboť nebyla ještě přezkoumánax xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxvo přizná (primárně) schůze věřitelů nebo (sekundárně) insolvenční soud. Na rozdíl od odvolatele je odvolací soud přesvědčen o tom, že právě za účelem xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxý dovětek. Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání důvodným, byť z jiného než v něm uplatněného důvoxxx x xxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xx x x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxu řízení, v němž v souladu se shora uvedenými názory odvolacího soudu předloží nové schůzi věřitelů k jejímu rozhodnutí otázku případné změny v osobě inxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

Nutno zdůraznit, že součástí koncepce insolvenčního zákona je i působexx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxznamu těchto správců, upraveny zvláštním zákonem, a to zákonem č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích. Odborná způsobilost pro výkon funkce insoxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxšími - kvalifikačními předpoklady (požadavek vysokoškolského vzdělání magisterského studijního programu a složení příslušné odborné zkoušky orgxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx rizika případné škody, za niž insolvenční správce z titulu své funkce odpovídá (viz minimální limit pojistného plnění a minimální standardy pojištěnx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxáštního povolení) dle § 6 nebo § 8 zákona o insolvenčních správcích aprobuje Ministerstvo spravedlnosti, které také vede seznam těchto insolvenčníxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxy č. 476/1991 Sb.) zůstalo k 1.1.2010 (po 2 letech od účinnosti zákona o insolvenčních správcích) oprávnění vykonávat činnost insolvenčního správce zxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxo činnosti povolení (viz přechodná ustanovení v § 40 a 41 cit. zákona).

Uvedená koncepční východiska jsou v insolvenčním zákoně vyjádřena předpoklaxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxxx xřipravená takové své angažmá přijmout. Proto podle § 22 odst. 1 insolvenčního zákona může v konkrétní věci osoba zapsaná v seznamu insolvenčních spráxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xx xxx xxxxxx xxx x xx xxxolvenčního zákona (i bez návrhu) odvolána. Těmito důležitými důvody mohou být jen okolnosti, které objektivně vzato trvale (či alespoň dlouhodobě) xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xo seznamu insolvenčních správců, tak typicky může jít i o podjatost správce ve vztahu k věci nebo k jejím účastníkům dle § 24 insolvenčního zákona (pokux xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx spočívající v osobní situaci správce. Zdravotní či jiná osobní indispozice insolvenčního správce však představuje překážku jeho setrvání ve funkcix xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxo, není namístě odvolání insolvenčního správce, ale ustanovení jeho zástupce dle § 33 insolvenčního zákona. Odvolání insolvenčního správce má zpravxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xcela zřejmé a osvědčené.

Nelze pouštět ze zřetele, že insolvenční řízení má probíhat maximálně rychle a hospodárně [§ 5 písm. a) insolvenčního zákonaxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx činil úkony významně ovlivňující jeho další průběh. Proto není-li změna insolvenčního správce vynucena závažnými závadami v jeho činnosti, které odxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxolání správce dle § 29 insolvenčního zákona), může soud ukončit působení insolvenčního správce v dané věci (dle § xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxnční správce, anebo zda je navrhl věřitelský orgán, či zda soud šetří důvody pro odvolání správce bez takového návrhu.

x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxožil, že (stejně jako tomu bylo dříve v režimu zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání) ani v poměrech insolvenčního zákona není rozhodnutí soudx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xakže k usnesením "ve věci samé" nepatří ani usnesení o tom, že (zda) se insolvenční správce odvolává z funkce, vydané podle § 31 odst. 1 insolvenčního zákxxxx

xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx

xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxx xxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxst, že správce pozbyl nezbytné předpoklady pro svůj zápis do seznamu insolvenčních správců, to je bezúhonnost, způsobilost k právním úkonům a odbornox xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx. Žádný z těchto důvodů však odvolatel neuvádí a rovněž nevyplývá ani ze spisu soudu prvního stupně.

xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxolvenční správkyni (Mgr. P. H.). Tento postup je v souladu s § 31 odst. 3, věta první insolvenčního zákona. Ustanovení nového insolvenčního správce je dxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxnčního správce.

V obecné rovině lze přisvědčit názoru soudu prvního stupně, že důlexxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxi advokáta.

xxxxxxxxx xxx x x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xi musel být vědom toho, že výkonem funkce správce bude zatížen nad rámec svých pracovních povinností, a musel být srozuměn i s tím, že zápisem do seznamu sxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxx stupně na závěry rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 2 VSOL 107/2009, KSBR 26 INS 292/2009. Na tyto své závěry odvolací soud opakovaně navázal vx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xyplývající z § 40 odst. 2 zákona o insolvenčních správcích, tj. zánik oprávnění vykonávat činnost insolvenčního správce v době od 1.1.2010, rozhodne-xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx x x x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxávci, kteří byli do konce roku 2009 ustanoveni do funkce, výkon své funkce dokončí, i když od roku 2010 již nebudou zapsáni v seznamu insolvenčních správxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx

xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx že navrhnout odvolání insolvenčního správce může sám insolvenční správce nebo věřitelský orgán anebo tak může učinit i bez návrhu sám insolvenční souxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxávce, přičemž v tomto odvolání může namítat pouze to, že ustanovený insolvenční správce nesplňuje podmínky pro ustanovení, nebo že není nepodjatý. (.xxx

xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxžníkových věřitelů, a tato situace je vyřešena ustanovením odděleného insolvenčního správce, neznamená to, že insolvenční správce je automaticky vxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx přihlásil do insolvenčního řízení, a jehož pohledávka představuje 4,86% všech přihlášených pohledávek, není rozhodující. Ke skutečnosti, že s tímtx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxch řízeních, kde dlužník vystupoval jako žalobce, lze pokračovat na návrh insolvenčního správce, dlužníka, popřípadě i jiných osob (§ 264 insolvenčnxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx, že v tomto konkrétním sporu by samozřejmě namísto dlužníka jako účastník řízení vystupovala oddělená insolvenční správkyně, která právě pro tyto účxxx xxxx xxxxxxxxxxx

xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xodle § 31 odst. 1 insolvenčního zákona může být i situace, kdy je povolena reorganizace dlužníka a stávající správce zvláštní povolení pro výkon insolvxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx

Dlužníkovu námitku, že správce nesplňuje předpoklady pro výkon funkce insolvenčního správce, hodnotil soud prvního sxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x hlediska podmínek pro odvolání správce z funkce dle § 31 insolvenční zákon. V tomto rozsahu tudíž správně posoudil dlužníkovo podání jako návrh na odvoxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx

Součástí koncepce insolvenčního zákona je i působení insolvenčního správce jakožto profesixxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xdborná způsobilost pro výkon funkce insolvenčního správce (u veřejné obchodní společnosti způsobilost ohlášeného společníka) je zajištěna kvalifxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxnisterstvem spravedlnosti). Splnění podmínek pro vznik práva vykonávat činnost insolvenčního správce ověřuje a vydáním povolení (zvláštního povoxxxxx xxx x x xxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxvenčního rejstříku. Osobám zapsaným v seznamu správců podle dosavadních právních předpisů (podle § 1 vyhlášky č. 476/1991 Sb.) zůstalo k 1.1.2010 oprxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xískaly od Ministerstva spravedlnosti k výkonu této činnosti povolení (viz přechodná ustanovení v § 40 a 41 cit. zákona).

Soudní praxe se již zabývala x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx nesložili zkoušku insolvenčního správce (rozdílovou zkoušku). Došla přitom k závěru, že tato okolnost sama o sobě neznamená zánik způsobilosti insoxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxcem osobu, která splňuje obecné i kvalifikační předpoklady a v seznamu zapsána není. V této souvislosti lze i připomenout závěry Vrchního soudu v Olomoxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxlvenčních správců, ať již jako důsledek písemné žádosti, resp. oznámení správce ve smyslu § 12 písm. e), či důsledek § 40 odst. 2 zák. o insolvenčních sprxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx funkci dané řízení dokončil.

xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxak jako ohlášený společník veřejné obchodní společnosti. Takový je smysl úpravy pozastavení výkonu činnosti insolvenčního správce v citovaném ustaxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xinnost insolvenčního správce, není možné, aby byl od tohoto dne ustanoven podle § 25 insolvenčního zákona insolvenčním správcem. Tím může být ustanoxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxlečník.

Naproti tomu nelze z této úpravy bez dalšího dovozovat, jak to učinil soud prvního stupně, že pozastavení činnosti insolvenčního správce ve sxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxního správce stanovené v § 31 odst. 1 insolvenčního zákona, popř. důvody pro jeho zproštění podle § 32 insolvenčního zákona. Žádný takový důvod v dané věxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxu skutkovou podstatu pro odvolání insolvenčního správce Mgr. K. T. Tento závěr, jak vyloženo, ovšem správný není.

Argumentačně stejnou váhu má i přihxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx Změna v osobě insolvenčního správce představuje vždy zásah do řízení, zvláště pokud již v něm stávající správce činil úkony významně ovlivňující jeho xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx zproštění funkce (§ 32 insolvenčního zákona), jestliže tak rozhodli samotní věřitelé (usnesením schůze věřitelů o odvolání správce dle § 29 insolvenxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxrávců.

Podle ustanovení § 31 IZ ve znění účinném do 31. 7. 2013, z důležitých důvodů, ktexx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx i bez tohoto návrhu odvolat insolvenčního správce z funkce. Učiní tak zpravidla po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodlexx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xx xx xxx xxx poté, co se o svém ustanovení dozvěděl; to neplatí, jestliže insolvenční správce se svým ustanovením předem souhlasil (odstavec 2). Odvolá-li insolvxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxroku o ustanovení nového insolvenčního správce se však lze samostatně odvolat jen z důvodů uvedených v § 26 (odstavec 3). Odvolaný insolvenční správce xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxnkce nezaniká (odstavec 4).

Podle ustanovení § 31 IZ ve znění účinném od 1. 8. 2013, z důležitých důvodů, které nemají původ v porušení povinností insolxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxávce z funkce. Učiní tak zpravidla po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně (odstavec 1). Insolvenčního správce ustanxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xx xx x xxx xxxxx xx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx jestliže insolvenční správce se svým ustanovením předem souhlasil (odstavec 2). Insolvenčního správce, kterému zaniklo ze zákona právo vykonávat čxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx návrh insolvenčního správce, věřitelského orgánu nebo dlužníka anebo i bez tohoto návrhu odvolat z funkce. Pokud to okolnosti dovolují, učiní tak po sxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxu zaniklo jeho právo dočasně nebo příležitostně vykonávat činnost insolvenčního správce na základě rozhodnutí ministerstva podle zákona o insolvenxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx x xehdy, bylo-li mu zrušeno zvláštní povolení nebo zaniklo-li jeho právo dočasně nebo příležitostně vykonávat činnost insolvenčního správce dlužníka xxxxx x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx insolvenční soud insolvenčního správce z funkce, ustanoví současně nového insolvenčního správce. Odvolání proti tomuto rozhodnutí je přípustné; pxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xprávce je povinen bez zbytečného odkladu řádně informovat nového insolvenčního správce o své dosavadní činnosti a předá mu všechny doklady souvisící x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx

xxxxx x x xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx správcích, právo vykonávat činnost insolvenčního správce se insolvenčnímu správci pozastavuje, jde-li o insolvenčního správce, který je ohlášenýx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx společnosti vzniklo právo vykonávat činnost insolvenčního správce.

Podle § 11 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, není-li dále stanxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx. Pozastavením práva vykonávat činnost insolvenčního správce není dotčena povinnost insolvenčního správce být pojištěn na základě smlouvy o pojištxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxt. 1, písm. d/, a) může insolvenční správce vykonávat činnost insolvenčního správce pouze jako ohlášený společník, b) nemá insolvenční správce povinxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx

xxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxu v Praze, kterým argumentuje soud prvního stupně v odůvodnění odvoláním napadeného rozhodnutí, není na posuzovanou věc použitelné a navíc vychází z jxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx pokud se týká nejednotnosti rozhodování Krajského soudu v Brně, neboť například ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 45 INS 3491/2013xxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx byl odvolán z funkce a na základě pokynu předsedy Krajského soudu v Brně byl novým insolvenčním správcem ustanovena společnost AK2H insolvence, v. o. sx

x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxávce na jeho odvolání z funkce vyhověl, a to ke dni ustanovení nového insolvenčního správce postupem dle § 25 IZ.

x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxtejně jako tomu bylo dříve v režimu zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání) ani v poměrech insolvenčního zákona není rozhodnutí soudu o tom, zda xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxením "ve věci samé" nepatří ani usnesení o tom, že (zda) se insolvenční správce zprošťuje funkce, vydané podle § 32 insolvenčního zákona.

xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxího řízení, nemůže být důvodem pro zproštění JUDr. H. K. funkce správkyně.

Za xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xovinnosti vyplývající pro něj z § 36 insolvenčního zákona, liknavě provádí soupis majetkové podstaty, zpeněžuje majetek podstaty v rozporu s § 225 odsxx xx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx x xxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxrá by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem funkce správce, nebo ve věci postupuje nekvalifikovaně. Důležitým důvodem pro zproštění funkce správce xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx vyloučení majetku z majetkové podstaty. V závislosti na míře a intenzitě pochybení správce může vést soud i zjištění ojedinělého, leč závažného porušxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxx xxvažné - omezuje se na to, že využije svého oprávnění uložit správci pořádkovou pokutu.

Předně je třeba zdůraznit, že soud prvního stupně rozhodl o zproxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx jako od slyšení dlužníka podle § 87 insolvenčního zákona) by bylo možné upustit, jestliže by zde bylo nebezpečí nepřiměřeného prodlení v řízení (např. xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx

Za xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx neplní povinnosti vyplývající pro něj z § 36 insolvenčního zákona, liknavě provádí soupis majetkové podstaty, zpeněžuje majetek podstaty v rozporu s x xxx xxxxx x xxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xouvislosti s výkonem funkce správce, nebo ve věci postupuje nekvalifikovaně. Důležitým důvodem pro zproštění funkce správce může být také skutečnosxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxetkové podstaty. V závislosti na míře a intenzitě pochybení správce může vést soud i zjištění ojedinělého, leč závažného porušení důležité povinnostx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxx že využije svého oprávnění uložit správci pořádkovou pokutu.

Podle § 36 odst. 2 insolvenčního zákona je insolvenční správce mimo jiné povinen nejméxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxřil, že dosavadní správce po dobu půldruhého roku tuto zákonnou povinnost neplnil a neučinil tak ani poté, kdy k jejímu splnění byl insolvenčním soudem xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxí soud též skutečnost, že za shora popsané situace nepovažoval za nutné alespoň sdělit insolvenčnímu soudu důvody, jež mu splnění této povinnosti znemxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

V případě, že insolvenční soud posuzuje podnět třetí osoby, to je osobyx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx soud neshledá důvody, pak není třeba o takovém podnětu meritorně xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxem k odvolání či ke zproštění správce. V přezkoumávané věci se ze spisu soudu prvního stupně podává, že odvolatelka není účastnicí vlastního insolvenčxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxto, že dne 2. 1. 2013 podala jako třetí osoba žalobu na vyloučení souboru nemovitostí z majetkové podstaty dlužníka s tvrzením, že správce věci sepsal nexxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxí insolvenčního správce, z tam uvedených důvodů. Na základě této žaloby je odvolatelka pouze účastnicí uvedeného incidenčního sporu, byť je řešen v ráxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xprávce funkce. Rozdíl v pojetí účastenství v insolvenčním řízení v § 14 odst. 1 a § 15 IZ je v časovém vymezení tohoto postavení. Dále z insolvenčního spisx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx dne 19. 11. 2013; dlužník podal návrh na zproštění správce ve smyslu ust. § 32 IZ podáním ze dne 10. 10. 2013, který dalším svým podáním doplnil. Po vyjádřexx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxštění správce a současně zamítl podnět odvolatelky na zproštění správce funkce. S podnětem odvolatelky k odvolání správce se zabýval soud prvního stuxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxadě zjištění ze spisu soudu prvního stupně a shora uvedené argumentace odvolací soud uzavírá, že jestliže odvolatelka není účastnící vlastního insolxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxko osoby oprávněné k podání tohoto návrhu) na zproštění správce zamítl a nad rámec tohoto návrhu zamítl rovněž podnět (který není návrhem) odvolatelky xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xst. § 218 písm. b) o. s. ř. a odvolání odvolatelky odmítl, neboť bylo podáno někým, kdo k tomuto odvolání není oprávněn (§ 32 odst. 2 IZ), aniž se mohl odvolaxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xunkce insolvenčního správce ve smyslu ustanoveni § 32 odst. 1 insolvenčního zákona je zejména skutečnost, že při výkonu funkce neplní insolvenční sprxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxžející do majetkové podstaty v rozporu s ustanovením § 225 odst. 4 nebo s ustanovením § 226 odst. 5 insolvenčního zákona, nebo že nesplnil povinnost uzavxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxolvenční správce bezdůvodně nesplní závazný pokyn insolvenčního soudu nebo zajištěného věřitele, nebo že nerespektuje soudní rozhodnuti o vyloučexx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxi ojedinělého, leč závažného, porušení důležité povinnosti stanovené zákonem nebo uložené soudem.

Skutečný výkon xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xe insolvenční správce má než 4 provozovny, není důvodem k tomu, aby byl zproštěn výkonu funkce dle § 32 odst. 1 insolvenčního zákona.

x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx ani příležitost své povinnosti podstatným způsobem porušit. V usnesení o úpadku bylo správci uloženo, aby postupoval v souladu se standardním pokynex xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxik má provozoven, a jaké v nich má úřední hodiny, což správce splnil dne 3. 3. 2014 a 24. 3. 2014. Odvolací soud se ztotožňuje s argumentací odvolatele, že zxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxčoval tomu, že všechny potřebné činnosti (zejména provoz v úředních hodinách) by měl zajišťovat osobně insolvenční správce. Jazykový výklad právnícx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxí souhrnné novely insolvenčního zákona a zákona o insolvenčních správcích (účinné od 1. 1. 2014) nebyl veden myšlenkou, že insolvenční správce musí vyxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx

x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxce správce stejně jako pro jeho odvolání z této funkce musí existovat důležité důvody, jež insolvenční zákon blíže nespecifikuje. Třeba zdůraznit, žx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxě vedení seznamu těchto správců, upraveny zvláštním zákonem, a to zákonem č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích. Odborná způsobilost pro výkon fxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxvě přísnějšími - kvalifikačními předpoklady (požadavek vysokoškolského vzdělání magisterského studijního programu a složení příslušné odborné zxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxho ke krytí rizika případné škody, za niž insolvenční správce z titulu své funkce odpovídá (viz minimální limit pojistného plnění a minimální standardx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx ověřuje a vydáním povolení (zvláštního povolení) dle § 6 nebo § 8 zákona o insolvenčních správcích aprobuje Ministerstvo spravedlnosti, které také xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxních předpisů (podle § 1 vyhlášky č. 476/1991 Sb.) zůstalo k 1.1.2010 (po 2 letech od účinnosti zákona o insolvenčních správcích) oprávnění vykonávat čxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxstva spravedlnosti k výkonu této činnosti povolení (viz přechodná ustanovení v § 40 a 41 cit. zákona).

Uvedená koncepční východiska jsou v insolvenčxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxonávat, ale je také bez dalšího připravená takové své angažmá přijmout. Proto podle § 22 odst. 1 insolvenčního zákona může v konkrétní věci osoba zapsaxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx x může být ze své funkce dle § 31 insolvenčního zákona (i bez návrhu) odvolána. Těmito důležitými důvody mohou být jen okolnosti, které objektivně vzato xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxoklady nezbytné pro svůj zápis do seznamu insolvenčních správců, tak typicky může jít i o podjatost správce ve vztahu k věci nebo k jejím účastníkům dle § xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xdravotní či jiné závažné důvody spočívající v osobní situaci správce. Zdravotní či jiná osobní indispozice insolvenčního správce však představuje pxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxážka byla rázu pouze přechodného, není namístě odvolání insolvenčního správce, ale ustanovení jeho zástupce dle § 33 insolvenčního zákona. Odvolání xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxárně (§ 5 písm. a) insolvenčního zákona), a že změna v osobě insolvenčního správce představuje vždy jistý retardační zásah do insolvenčního řízení, zvxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxnými závadami v jeho činnosti, které odůvodňují jeho zproštění funkce (§ 32 insolvenčního zákona), anebo není-li založena rozhodnutím samotných věřxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxx § 31 insolvenčního zákona ho odvolat) jen za podmínek shora popsaných. Z toho hlediska není zásadně podstatné, zda odvolání z funkce navrhl sám insolvxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx

x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxí soud ověřil, že v usnesení ze dne 30.6.2011 (A-11), jímž byl zjištěn úpadek dlužníka M. Z. (a povoleno jeho oddlužení), byl odvolatel ustanoven do funkxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx v něm je odvolatel zapsán ode dne 26.5.2008 pro okres hl. m. Praha. Z obchodního rejstříku se podává, že odvolatel vznikl dne 14.5.2008 s předmětem podnixxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxolání spočívaly toliko v tom, že odvolatel tuto funkci vykonává pro více dlužníků, což ho zcela saturuje. Z insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že oxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xebo u Krajského soudu v Ústí nad Labem.

Na základě shora uvedených zjištění dospěl odvolací soud k závěru, že z hlediska skutkových zjištění soudu I. stxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxlo zjištěno nic, co by bylo způsobilé vést odvolací soud k jeho změně či zrušení. Jinými slovy řečeno, odvolací soud se zcela shoduje se soudem I. stupně, xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxci vykonává nejen pro potřebu Městského soudu v Praze, kde má své sídlo, ale navíc též pro jiné insolvenční soudy, v jejichž obvodu nesídlí, nelze zásadnx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xěstského soudu v Praze. Dlužno dodat, že při určení odvolatele za insolvenčního správce pro dané řízení přihlédl předseda insolvenčního soudu ve smysxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx, ale též k jeho zatížení v relaci k ostatním osobám zapsaným do seznamu insolvenčních správců v obvodu Městského soudu v Praze.

xxx xx xxxxx xxxxx xxxvyšší soud podotýká, že jako východiska, na nichž spočívá i jeho rozhodovací činnost, přejímá závěry formulované k výkladu právních norem Ústavním soxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx7, části I., pod pořadovým číslem 9. Tam Ústavní soud vysvětlil, že vázanost soudu zákonem neznamená bezpodmínečně nutnost doslovného výkladu aplikoxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxé stanovit podmínky priority výkladu e ratione legis před výkladem jazykovým, podmínky, jež by měly představovat bariéru možné libovůle při aplikaci xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx mezi něž patří důvodová zpráva k návrhu zákona (uvědomuje si skutečnost, že ze souhlasu zákonodárce s osnovou návrhu lze pouze presumovat i jeho souhlax x xxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxaci právního ustanovení je nutno prvotně vycházet z jeho doslovného znění. Pouze za podmínky jeho nejasnosti a nesrozumitelnosti (umožňující např. vxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xochybnost, lze upřednostnit výklad e ratione legis před výkladem jazykovým.

Z důvodové zprávy k insolvenčnímu zákonu je zřejmé, že důvody podjatostx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxlvenčního správce (§ 24 insolvenčního zákona) insolvenční zákon zavádí i novou instituci tzv. odděleného insolvenčního správce, ustanovovaného v pxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx

xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx je insolvenční xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xstanovením § 14 odst. 1 o. s. ř. Přitom vztah insolvenčního správce k účastníkům řízení (dlužníku či věřitelům, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku x x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxpodjatosti insolvenčního správce, může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxx xx/2012, uveřejněného pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Současně platí, že pro přijetí závěru o vyloučení insolvenčního spxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x

xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxvažuje za důvod vyloučení insolvenčního správce z insolvenčního řízení jeho poměr jen k některému z dlužníkových věřitelů nebo jen k některému ze zástxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx správce z insolvenčního řízení na splnění další podmínky, a to, že je zde se zřetelem k charakteru pohledávky dlužníkova věřitele a jeho postavení v insxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xůvody pro takové pochybnosti, je poměr insolvenčního správce jen k některému z dlužníkových věřitelů nebo jen k některému ze zástupců dlužníkových věxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxsti (již pravomocně ustanoveného) odděleného insolvenčního správce, insolvenční zákon v tomto směru neobsahuje žádné omezení; rozhodující tak je zxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxě vyhovují požadavkům určeným ustanovením § 34 insolvenčního zákona.

Jakkoli označené ustanovení hovoří výslovně o poměru insolvenčního správce jxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxelů dlužníka je současně i dlužníkem dlužníka, Nejvyšší soud nemá pochybnosti o tom, že i v takovém případě je rozhodující [vedle charakteru pohledávkx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx (a je-li insolvenční řízení vedeno také ohledně věřitele dlužníka, i jeho postavení v insolvenčním řízení vedeném na majetek věřitele).

V situaci, kxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxnímu řízení dlužníka) úkonů pro svůj poměr k věřitelce dlužníka Ing. Vladimíře Jechové Vápeníkové (insolvenční správkyni dlužníka společnosti S) a sxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxu pohledávku, je pro rozhodnutí věci podstatné, zda tyto skutečnosti ve svém souhrnu již přesahují rámec určený ustanovením § 34 insolvenčního zákona xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxlvenčního správce (a které proto nedovolují řešit možnou podjatost insolvenčního správce pouhým ustanovením odděleného insolvenčního správce), txxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxný věřitel vede (byť v jiném procesním postavení) další spory, jež se významně týkají majetkové podstaty dlužníka, ať již jde o incidenční spor (např. o xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxtou, anebo o spor, v němž vystupuje jako dlužníkův dlužník. K takovým pochybnostem může vést i souhrn více skutečností, vztahujících se k charakteru poxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxý způsob výkonu práv a povinností insolvenčního správce.

V tomto směru nemá Nejvyšší soud na rozdíl od soudu odvolacího žádné pochybnosti o tom, že za sxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxdávek přihlášených v insolvenčním řízení dlužníka (a současně jde o pohledávku spornou) a kdy nároky uplatněné v insolvenčním řízení společnosti S inxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxosti odděleného insolvenčního správce] význam (charakter) vzájemných pohledávek (a jiných nároků), jakož i postavení dlužníka a společnosti S v obox xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxního zákona), nýbrž pro odvolání insolvenční správkyně dlužníka (Ing. Jaroslavy Dlabolové) a ustanovení nového insolvenčního správce (§ 31 odst. 1 a x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxního řízení, konstruuje § 24 odst. 1 insolvenčního zákona. Podmínky pro vyloučení insolvenčního správce jsou shodné s podmínkami stanovenými pro podxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xx xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxám účastníků pochybovat o jeho nepodjatosti. Takové pochybnosti mohou nastat vždy, když má například insolvenční správce vlastní pohledávku za dlužxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxní správce, který dopadá do majetkových poměrů některého z účastníků řízení. Poměr insolvenčního správce k účastníkům řízení (v daném případě k dlužnxxx x xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xztah přátelský či naopak vztah nepřátelský, v úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti. Důvod pochybovat o nepodjatosti insolvenčního správxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxno, že je podjatý. K vyloučení insolvenčního správce postačuje, lze-li se zřetelem na jeho poměr k věci nebo k účastníkům mít pochybnost o jeho nepodjatxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxládající důvod pro pochybování o nepodjatosti insolvenčního správce lze považovat situaci, kdy insolvenční xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx situaci, kdy insolvenční správce jako advokát zastupoval účastníka s protichůdnými zájmy oproti zájmům dlužníka v exekučním řízení. Z daného pohledx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx skončeno již v roce 2004. Exekuční řízení, v němž insolvenční správce zastupoval povinného - svého příbuzného - ve věci oprávněného - dlužníka - bylo prxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxení v pozici strany s protichůdnými zájmy proti dlužníkovi, zakládá důvod pochybovat o jeho nepodjatosti.

Je třeba zdůraznit, že základním předpoklxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx aby v insolvenčním řízení vystupoval nepodjatý insolvenční správce. Nelze přisvědčit námitce insolvenčního správce, že insolvenční správce nerozxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx

xxxxxxxxxxx xxxxvce má ze zákona rozsáhlá oprávnění ve vztahu k dlužníkovu majetku. Insolvenční správce má přístup k dlužníkovu účetnictví, pořizuje seznam jeho majexxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxaje, které jsou nutné pro výkon správy (§ 43 insolvenčního zákona). Významná role insolvenčního správce spočívá rovněž v tom, že má právo popírat pravoxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisejí s majetkovou podstatou (§ 24x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxíka (§ 40 odst. 1 insolvenčního zákona). Insolvenční správce zpeněžuje majetkovou podstatu, nebo s ní jinak nakládá a jedná na účet dlužníka v incidenčxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

Vycházeje ze zjištění soudu I. stupně, jež zůstala i za odvolacího řízení nezměněna, je též odvolací soud toho názoru, že ekonxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xx xxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx x xx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxují to, aby současně u obou dlužníků mohl odvolatel vykonávat funkci insolvenčního správce. Jinými slovy řečeno, výpověď nájemní smlouvy na provozovxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx x xx xxx xx xx xx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xohoto dlužníka, byť tím plnil svoji povinnost řádně vykonávat funkci insolvenčního správce), a tedy k újmě dlužníka S. R., a.s. (tj. ke škodě jeho majetxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xx xxx xx xx xxx x xx xxx xxx xxxxxxxxxo soudu takovou okolností, pro kterou je tu důvod pochybovat o nepodjatosti odvolatele v insolvenční věci dlužníka S. R., a.s. Odvolací soud sdílí názox xxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxm odděleného správce. Odvolací soud dovozuje, že uvedené okolnosti xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xvoří koncern (§ 25 odst. 2 věta třetí insolvenčního zákona), když odvolatelem předložené zápisy z jednání ze dne 9.2.2012 a 24.2.2012 a oznámení o svoláxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xx xxxxxxxxx stavu proto není významné tvrzení odvolatele, že by ustanovení stejného správce pro oba dlužníky bylo vhodné, neboť účetnictví, listiny a potřebná vyxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xjišťování majetkové podstaty a neobvyklých účetních pohybů u dlužníka, když z dosavadního průběhu insolvenčního řízení vyplývá opak (viz zpráva novx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx).

xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxštního insolvenčního správce je věcí volné úvahy insolvenčního soudu, kdy insolvenční soud rozhodnutím o ustanovení zvláštního insolvenčního spráxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx x xxxxxxcím řízení omezit pouze na přezkum předpokladů pro ustanovení vztahujících se toliko k osobě zvláštního insolvenčního správce.

xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xro své ustanovení, když správa majetkových podílů dlužníka v jiných obchodních společnostech nepředstavuje zvláštní problematiku vyžadující odboxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxentáře k insolvenčnímu zákonu [srovnej Kotoučová J. a kolektiv, Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) Komentář, první vydání, Prxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xx x xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxíry, depozitářem, provozovatelem vypořádacího systému, organizátorem trhu s investičními nástroji, investiční společností, investičním fondemx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxrametry pro povolení reorganizace podle § 316 insolvenčního zákona. Zvláštní insolvenční správce xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxárodním právem, licencemi, veterinárním právem, celním právem, právem zahraničního obchodu. Právě v insolvenčních řízeních, která budou vyžadovax xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxjetkových podílů v obchodních společnostech patří k činnostem běžně vykonávaným hlavními insolvenčními správci, tato činnost nevyžaduje od insolvxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxčního správce a k jejímuž zvládnutí by bylo třeba zvláštního insolvenčního správce. To nakonec vyplývá i ze samotného návrhu insolvenčního správce Mgxx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxi, ale poměrně velkým rozsahem práce v daném insolvenčním řízení. Návrhu na ustanovení zvláštního insolvenčního správce pak koresponduje i odůvodněxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxávce Mgr. J. O., a nikoli řešení otázky, která vyžaduje odbornou specializaci. Nutno dát odvolateli za pravdu v tom, že velký rozsah práce nelze řešit poxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxchodních společnostech velký rozsah činnosti, pak insolvenčnímu správci nic nebrání v tom, aby tuto správu řešil prostřednictvím svých zaměstnancůx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx

K výhradám dlužníka týkajícím se „převahy“ insolvenčního správce v řízení je třeba uvést, že x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxzení svá práva a oprávněné zájmy vůči dlužníkovi tak, jak je tomu v klasickém sporném soudním řízení, kdy proti sobě stojí žalobce a žalovaný. Úkolem insxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxžování povinností jak dlužníka, tak také věřitelů, přičemž nutno zdůraznit, že veškerá činnost insolvenčního správce podléhá dohlédací činnosti inxxxxxxxxxxx xxxxxx

xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxtelů, na kterou byl soudem předvolán, k tomuto jednání soudu se ani neomluvil, a hlavní smysl svolané schůze věřitelů se nenaplnil, když musela být odroxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxí jako přiměřená s ohledem na to, že se jedná zřejmě o první pochybení odvolatele ve funkci insolvenčního správce v této věci.

Odvolatel však vznáší jedxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxejný protiargument, tedy také časový faktor, vztažený ovšem k povaze zboží (oblečení, které podléhá módním změnám, drogistické zboží s omezenou lhůtxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxce, který by byl ochoten zboží koupit za vyšší cenu, než za kterou bylo skutečně prodáno. Z konečné zprávy přitom vyplývá, že správkyně vedla insolvenčnx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx x x xřípadě, že věci by byly prodávány jednotlivě a nikoli v souborech (náklady skladování neprodejných věcí, jejich likvidace, účetní evidence věcí atd.xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxkojení věřitelů a že porušila své povinnosti dle § 36 odst. 1 insolvenčního zákona.

Poxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxplnil, přestože ho soud k jejímu splnění opakovaně vyzýval. Za tohoto stavu řízení, kdy správce xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxení pořádkové pokuty správci bylo v daném případě důvodné, a že vzhledem k okolnostem případu je přiměřená i její výše stanovená při dolní hranici zákonxxxx xxxxxxxx

xxxxxxx xxxolatele, že nebyl soudem poučen o povinnosti se schůze věřitelů účastnit, není dle odvolacího soudu , neboť účast na schůzi věřitelů (svolaxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxna, o nichž by z titulu své funkce měl insolvenční správce vědět i bez speciálního poučení soudem.

xxxxxxx xx xxxoštění insolvenčního správce je zejména skutečnost, že insolvenční správce neplní řádně povinnosti vyplývající z ust. § 36 IZ, podle něhož je insolvexxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxmu zájmu věřitelů je povinen dát při výkonu funkce přednost před zájmy vlastními, jakož i před zájmy jiných osob. Ve smyslu ust. 36 IZ musí jít vždy buď o záxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xkodu, postupuje ve věci liknavě, způsobuje průtahy řízení, neprovede řádný soupis majetkové podstaty, nesplní pokyn insolvenčního soudu apod., příxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx

x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxčního správce Indra-Šebesta v. o. s. jeho funkce bezprostředně poté, co byl do této funkce ustanoven, aniž by měl příležitost své povinnosti skutečně pxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx x x xxxxxxxxnách skutečně, nepočínal si svědomitě a s odbornou péčí a upřednostnil vlastní zájem na maximalizaci odměn za výkon funkce správce před společným zájmxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx

x xxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxtně v ust. § 25 IZ ke změnám, které zakotvují rotační princip určování insolvenčních správců spočívající v kombinaci několika kritérií. Prvním kritérxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxřen rotační princip určování správců z příslušných seznamů. Druhým kritériem je umístění sídla nebo provozovny insolvenčního správce v kombinaci s bxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx

x xxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxenční správce činnost a provozovnou je pak místo, ve kterém v úředních hodinách skutečně vykonává insolvenční správce činnost. Pokud jde o počet provoxxxxxx x xxxx x xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxnou konkursní. Možnost zřízení více provozoven pak také vyplývá z ust. § 5a odst. 5 ZIS; jejich počet je ovšem limitován jen tak, že v obvodu jednoho okresxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx závěru soudu prvního stupně pojem, který je použit při definici jak sídla, tak také provozovny insolvenčního správce v zákoně o insolvenčních správcíxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx. jednání u soudu). Soud prvního stupně ztotožnil pojem skutečný výkon činnosti s osobním výkonem činnosti insolvenčního správce a tedy i jeho osobní pxxxxxxxxxx x xxxxx x x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx se s takovým výkladem neztotožňuje.

Z žádného ustanovení insolvenčního zákona, zákona o insolvenčních správcích, a ani z prováděcí vyhlášky totiž nxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxt s námitkou, že skutečným výkonem činnosti insolvenčního správce je třeba rozumět faktický výkon činnosti insolvenčního správce, a to buď přímo samoxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xvou činnost prostřednictvím jiných osob (jiných insolvenčních správců a jiných zmocněných osob), vyplývá z insolvenčního zákona. Například se může xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxkoumání přihlášek pohledávek u oddlužení pouze jinou osobou (§ 410 odst. 1 IZ - pokud ovšem insolvenční soud netrvá na osobní účasti správce), insolvenxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xprávci mohou přijímat jeho zaměstnanci, jakož i jiné správcem zmocněné osoby (§ 77 odst. 2 IZ), dále na své nebezpečí a náklady (§ 39 odst. IZ) se může insoxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx

xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxdnost za škodu či jinou újmu způsobenou osobami, které insolvenční správce použil k plnění svých úkolů, pak vždy nese insolvenční správce (§ 37 odst. 2 Ixxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx jiných zmocněných osob, pak také nutno dovodit, že prostřednictvím jiných osob může insolvenční správce zajistit výkon činnosti na provozovně s tím, xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxvané věci insolvenční správce zřídil více provozoven, respektive vedle svého sídla zřídil více jak čtyři provozovny, neporušil tím žádnou povinnost xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxpoval s odbornou péčí či řádně si neplnil své povinnosti a důvod k jeho zproštění z tohoto důvodu v dané věci proto nebyl dán. Dlužno v této souvislosti dodxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxvou správkyni, která v době jejího ustanovení do funkce správce měla zřízeny rovněž více než 4 provozovny (celkem 26).

Pokud odvolatel porušil po určixxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxx xx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxho zproštění nebylo. Jednak proto, že ze spisu soudu prvního stupně nevyplývá, že by toto pochybení mělo jakýkoliv vliv na řádný průběh předmětného insxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xx xxx xxpravil (jak bylo rovněž doloženo).

Ze všech shora uvedených důvodů proto postupoval odvolací soud podle ust. § 220 odst. 1 o. s. ř. a výrok xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xunkce. I když odvolatel ve svém odvolání výslovně uvedl, že usnesení soudu prvního stupně napadá v celém jeho rozsahu, dle jeho obsahu však brojil tolikx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxx xxxdem uloženy pokyny vůči nově ustanovené správkyni i odvolanému správci v rámci dohledací činnosti insolvenčního soudu (proti nimž není odvolání přípxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx x xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx I., došlo tak k odklizení (zrušení) i všech dalších výroků napadeného usnesení, tedy i výroků II.-IV.

Jen pro úplnost odvolací soud v závěru dodává, že xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxí kvalifikačních podmínek pro výkon činnosti insolvenčního správce [§ 36 odst. 2 písm. a) ZIS]. Dále je oprávněno zjišťovat, zda sídlo zapsané v seznamx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxzených úředních hodinách vykonává činnost a též zda je řádně označena (§ 36 a násl. ZIS). Zjistí-li Ministerstvo spravedlnosti, že insolvenční správcx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx správci napomenutí nebo pokutu, tak jak to vyplývá z ust. § 36b a § 36c ZIS.

xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx podstaty protiprávně zpeněžil úpadcovu věc náležející do konkursní podstaty prodejem mimo dražbu, absolutně neplatná, nemá protiprávní jednání spxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx zpeněžením nezmenšil.

xxxxxxxx soud souhlasí se soudem prvního stupně, že v přezkoumávané věci insolvenční správce neplnil řádně své povinnosti, když opakovaně nesplnil povinnost xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxx x x x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xxxx xxxxx xxxxu. Insolvenční správce neplnění svých povinností a pokynů soudu nijak nevysvětlil, neuvedl žádné objektivní okolnosti, které mu v tom případně bránixxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xořádkové pokuty ve smyslu § 81 odst. 2 insolvenčního zákona. Insolvenční zákon vyžaduje pravidelné informování soudu (a věřitelského orgánu) insolxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xojít k narušení řádného běhu insolvenčního řízení. Soud prvního stupně proto postupoval v souladu s § 81 odst. 2 insolvenčního zákona. Odvolací soud téx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xni nereagoval na opakované výzvy soudu. Za těchto okolností se pořádková pokuta ve výši 5 000 Kč odvolacímu soudu jeví jako zcela přiměřená.

xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxsolvenčnímu správci povinnost zdržet se zpeněžení bytové jednotky v majetkové podstatě dlužníka, tedy ve své podstatě požadovala insolvenčního sprxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxření vyhovět nelze, neboť podmínky pro jeho nařízení splněny nejsou. Odvolací soud považuje ovšem za významné především to, že správce není účastníkex xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxtitutu předběžného opatření je vůči němu v insolvenčním řízení vyloučena.

V souladu s § 37 insolvenčního zákona insolvenční správce při výkonu své fxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxčí, a proto jej nelze při výkonu jeho základní činnosti (kterou zpeněžení majetkové podstaty jistě je) předběžným opatřením omezit. Je třeba přihlédnxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxí.

Ostatně, právě za účelem korekce postupů správce je soud ze zákona povinen vykonávat vůči němu dohlédací činnost, k jejímuž výkonu je vybaven řadou xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxx x xxx xxxxx xxx xxx ohledu na to, zda tvrzení odvolatelky jsou pravdivá a zda odvolatelka správci důvodně vytýkala nesprávnost jeho postupu při zpeněžování majetku zapsxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxní uvedených v předběžném opatření směřujícím proti výkonu funkce insolvenčního správce bylo zřejmé, že návrhu nemůže být vyhověno.

Již na tomto místě pak Nejvyšší xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xiž ve stanovisku jeho pléna ze dne 21. května 1996, sp. zn. Pl. ÚS-st.-1/96, uveřejněném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 9, ročníku 1xxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxkovaného ustanovení, nýbrž zároveň vázanost smyslem x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxs před výkladem jazykovým, podmínky, jež by měly představovat bariéru možné libovůle při aplikaci práva.

Tamtéž Ústavní soud dodal, že smysl a účel záxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxdomuje si skutečnost, že ze souhlasu zákonodárce s osnovou návrhu lze pouze presumovat i jeho souhlas s jejími důvody) a dále z argumentace přednesené v xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx z jeho doslovného znění. Pouze za podmínky jeho nejasnosti a nesrozumitelnosti (umožňující např. více interpretací), jakož i rozporu doslovného zněxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxs před výkladem jazykovým.

Ustanovení § 38 odst. 1 až 3 a 5 insolvenčního zákona se v podobě citované výše nachází v insolvenčním zákoně již od doby, kdx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx x xx xxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxxx x x xxxxxxx xx xxruktuře uvedeného ustanovení (původně šlo o odstavec 4)].

Vládní návrh insolvenčního zákona projednávala Poslanecká sněmovna ve svém 4. volebním xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxího zákona.

Podle této důvodové zprávy úprava odměňování správců, vtělená do textu § 38, výslovně ohlašuje, že při řešení dlužníkova úpadku konkursex xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx

x xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxení vyhlášky je možné vyložit jen v mezích určených zákonnou úpravou.

Z dikce § 38 odst. 1 věty druhé insolvenčního zákona se ve spojení s ustanovením § x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele, tedy z částky, kterou mají (zjednodušeně řečeno) věřitelé skutečně obdržet (srov. u zajištěných věřitelx x x xxxxx x xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxx

x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxčně) stát, že proces zpeněžování majetkové podstaty dlužníka vyústí v nulový výtěžek zpeněžení určený k rozdělení mezi věřitele (že náklady spojené sx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xterý vyhláška v § 1 odst. 3 počítá (ve spojení s § 1 odst. 5 vyhlášky) s tím, že insolvenční správce obdrží minimální odměnu za zpeněžování majetkové podsxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx., o konkursu a vyrovnání) insolvenční správce již nemá právo na odměnu určenou z počtu věřitelů.

Z dikce insolvenčního zákona (jeho § 38 odst. 1 věty dxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx pro případ, že způsobem řešení dlužníkova úpadku je konkurs, je vlastní proces zpeněžování majetkové podstaty (bez zpeněžení majetkové podstaty nebx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxání minimální výše odměny insolvenčního správce v konkursu (45 000 Kč) zpeněžením (tento výraz není v textu použit), je zjevné, že odstavec 5 navazuje nx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx x x x xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxroval textu § 38 odst. 1 věty druhé insolvenčního zákona, vyhlášce významově nadřazenému.

Odvolací soud proto nepochybil, jestliže uzavřel, že v sitxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxžníka, nelze odměnu insolvenčního správce určit podle § 1 vyhlášky a je namístě postupovat podle § 5 vyhlášky.

V mezích úpravy obsažené v § 5 vyhlášky x xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxednictvím se lze vyhnout extrémům popisovaným odvolatelem v dovolání.

Přitom není vyloučeno dokonce ani to, aby odměna určená podle § 5 vyhlášky bylx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxty při řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Právo insolvenčního správce, tedy i věřiteli poxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xonkrétní právo na určitou výši odměny a náhrady hotových výdajů, vzniká správci jejich schválením jako součásti konečné zprávy, či pokud se tato zprávx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxdování o odměně správce do té fáze řízení, kdy je stávajícím správcem podána konečná zpráva (§ 38 odst. 1 věta druhá insolvenčního zákona), či pokud jí nexxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx

xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxdstaty, jsou osobami rozdílnými od insolvenčního správce a jejich odměna netvoří součást jeho odměny (§ 303 odst. 2 insolvenčního zákona). Z uvedenéhx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxování své odměny a výdajů. Odměna věřiteli odvolaného insolvenčního správce, který se podílí na odměně stávajícího insolvenčního správce, odpovídá xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx

xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx správce nelze určit výši jeho odměny, a proto logicky nelze určit ani výši odměny odvolaného insolvenčního správce, která je podílem z odměny stávajícxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx (§ 38 odst. 4 insolvenčního zákona).

Odvolací soud se proto neztotožnil s názorem soudu prvního stupně, že o odměně odvolaného insolvenčního správce xxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxho správce o jeho dosavadní činnosti a vyúčtování odměny a hotových výdajů. Proto přezkoumávané usnesení, které hodnotí jako předčasné, odvolací soux xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx

x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxd rozhodne až po schválení konečné zprávy či zprávy o činnosti stávajícího správce tak, že schválenou odměnu stávajícího insolvenčního správce poměrxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxx xxx

Podle § 38 odst. 3 věty druhé a třetí insolvenčního zákona je možno odměnu insolvenčníhx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxně zmiňovaných důvodů (porušení povinností insolvenčního správce a nenavržení provedení částečného rozvrhu) bude podle odvolacího soudu nejčastěxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xyl v přezkoumávané věci beze zbytku naplněn. Jak plyne ze shora specifikovaných zjištění z obsahu spisu, činnost správce v daném insolvenčním řízení sxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxých odpovědí, obsahu dlužníkova insolvenčního návrhu a informací sdělených mu jednateli dlužníka, posouzení zpeněžitelnosti dlužníkovy ochranné xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxých dvou měsíců. Ve věci se nekonalo žádné soudní jednání a správce nesestavil seznam přihlášených pohledávek, neboť do insolvenčního řízení se nepřixxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x celkový rozsah jeho činnosti nevyžadoval větší časovou ani odbornou náročnost, je důvodem pro snížení odměny správce.

xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxx xx xxx/2007 Sb. Jinými slovy, pokud zákon váže výši odměny insolvenčního správce v případě řešení dlužníkova úpadku konkursem na výtěžek zpeněžení určený k xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xozdělení mezi věřitele dosaženo nebylo. V takovém případě je třeba aplikovat § 5 vyhlášky a odměnu insolvenčního správce je třeba určit podle kritérii x xxx xxxxxxxxxxxx

xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxolvenčního řízení. Přiléhavě odkázal na § 1 odst. 5 vyhl. č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně člxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxměna insolvenčního správce minimálně 45 000 Kč a vzal do úvahy i to, že insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti i náhrada jeho xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx, pokud se domnívá, že při určení výše požadované zálohy nelze zohledňovat nároky správce. Právě naopak, smyslem zálohy na náklady insolvenčního řízexx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx, k čemuž je nezbytné hradit počáteční náklady (hotové výdaje), ale též zajistit, aby v případě nedostatečného výtěžku zpeněžení majetkové podstaty zxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx

xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xx xxx xxxxxx xxše zálohy vycházel z vyhláškou stanovené minimální odměny insolvenčního správce pro případ řešení úpadku konkursem. Nelze sice vyloučit, že odměna sxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxh nákladů řízení lze použít předpokládaný výnos z prodeje movitých věcí, pak tato námitka je zjevně nedůvodná s ohledem na samotným dlužníkem stanovenxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx

x x x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxžníkova úpadku oddlužení, činí odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750 Kč za každý započatý kalendářní měsíc txxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xouvislosti s výkonem jeho činnosti při oddlužení plněním splátkového kalendáře náhrada hotových výdajů ve výši 150 Kč za každý započatý kalendářní měxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxvně, pokud při rozhodování o odměně a nákladech (hotových výdajích) insolvenčního správce aplikoval § 3 písm. b) a § 7 odst. 4 vyhlášky vydané dle zmocxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxlendářních měsíců (nastaly dne 19.3.2008 zveřejněním usnesení o schválení oddlužení a pominuly dne 13.4.2010 zveřejněním usnesení, jímž vzal soud nx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxx xx xxxx xxxx+150)].

Odvolací soud má za to, že výchozím ustanovením pro odpověď na otázku, zda odměnx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxvce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů a v případě, že je plátcem DPH, pak mu náleží k odměně a hotovým výdajům částka odpovídající této dani. Z vyxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxxxxxx x xvlášť z výtěžku připadajícího na nezajištěné věřitele (§ 1 odst. 3 a 4 vyhlášky). Součet těchto odměn tvoří celkovou odměnu insolvenčního správce, jix xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xpeněžení tak, že současně je mimo jiné stanovena z tohoto výtěžku i odměna insolvenčního správce, o niž se výtěžek příslušející k vydání zajištěnému věxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxodu, aby DPH z této dílčí odměny byla hrazena k tíži nezajištěných věřitelů (a nezajištěných věřitelů pohledávek postavených na roveň pohledávkám za pxxxxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxe, tak i o DPH příslušející k odměně správce vypočtené z výtěžku připadajícího na zajištěného věřitele. Přistoupit na právní závěry odvolatele by znamxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx x rozporu se zásadou insolvenčního řízení podle § 5 písm. a) insolvenčního zákona, podle něhož insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastnxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx

x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx x xxxností konanou od rozhodnutí o úpadku do schválení oddlužení splátkovým kalendářem, a týmiž nároky náležejícími správci paušálními částkami za každý xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxena dle § 5 prováděcí vyhlášky úvahou soudu. Taková moderace přichází v úvahu jen u druhé části odměny stanovené podle vyhlášky paušálními částkami, a tx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxmplikována nějakými zvláštními okolnostmi, pro něž paušální vyhlášková odměna spravedlivému ocenění správcovy činnosti zjevně neodpovídá. Takovxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxé odborné péče je - jak dlužník případně poznamenal - správcovou povinností (§ 36 odst. 1, § 37 IZ) a tedy předpokladem k tomu, aby se o odměnu ve výši stanovxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx

x xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xprávkyně za období od rozhodnutí o úpadku (od jejího ustanovení do funkce) do schválení oddlužení vůbec nerozhodl. Místo toho asentující ocenění činnxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xalendáře.

Z těchto důvodů odvolací soud napadené usnesení podle § 219 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) téhxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx

xxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xaždý započatý měsíc po povolení reorganizace. Výše odměny závisí na obratu dlužníka a tím, že při obratu do 250 mil. Kč činí měsíční odměna insolvenčníhx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx

xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x. 313/2007 Sb. platí, že nelze-li určit odměnu postupem dle předchozích ustanovení, určí ji insolvenční soud s přihlédnutím k délce doby, rozsahu a náxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxtkového kalendáře. I okruh povinností insolvenčního správce v tomto řízení tomuto odpovídá. Proto se soud při stanovení odměny a hotových výdajů insoxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xx x x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xyl řešen oddlužením. Vzhledem k tomu, že insolvenční správce je plátcem DPH, jsou odměna i hotové výdaje o tuto daň navýšeny.

Oxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xx xxxxx x xxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxcializovaných odborníků lze hradit z majetkové podstaty, jen je-li jejich využití účelné vzhledem k rozsahu a náročnosti insolvenčního řízení a jsouxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxích z IZ-je jinak povinen konat osobně a za jejichž provedení je honorován odměnou, zadal k provedení na účet podstaty třetí osobě. To ovšem jedině za přexxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xjedná se třetí osobou, že činnost, kterou je jinak povinen konat osobně on sám, provede místo něj tato osoba, a jestliže tento postup VV předem neschválíx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxo.

Typickým příkladem činnosti, kterou je správce povinen konat osobně a na kterou dopadá úprava obsažená v posledně zmiňovaném ustanovení, je dle usxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxx xx xxxx x xxxxx xřejmé, že správce sjednal s advokátem JUDr. Kamilem Podroužkem smlouvou o poskytnutí právních služeb spočívajících v jeho zastupování v soudním řízexx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxdstaty. Odvolací soud se neztotožnil ani s argumentem, dle něhož byla potřeba složení zálohy (uložení povinnosti složit zálohu), dána tím, že PVV nesoxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxx x xxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxnnost uplatnit a vymáhat dlužníkovy pohledávky, pokud náklady s tím spojené jsou neúměrně vysoké nebo je nelze krýt z majetkové podstaty. Jinými slovyx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxcení Pohledávky advokátem a kdy náklady s tím spojené nebylo lze krýt z majetkové podstaty, postupoval dle ust. § 39 odst. 1 IZ a požádal PVV o poskytnutí zxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx

Nutno dodat, že záloha na náklady insolvenčního řízení podle § 108 IZ není xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xximěřeně použít. To platí jak pro postup soudu při ukládání povinnosti zálohu zaplatit, tak pro případ požadavku na osvobození od placení zálohy. Tuto zxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxx x xx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xobu moratoria dle § 123 odst. 2.

xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xsobní účast správce na přezkumném jednání je nezbytná a nelze zásadně připustit, aby přihlášené pohledávky popíral nebo uznával někdo jiný než ten, kdx xx x xxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxávek, při přezkumném jednání měnit. Ostatně měnit důvod vzniku přihlašované pohledávky, její výši nebo pořadí mohou až do přezkoumání přihlášené pohxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx např. v případě popření vykonatelné pohledávky byl v incidenční žalobě vázán skutečnostmi, pro které ji popřel (§ 199 odst. 3 insolvenčního zákona). Pxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxnance dlužníka, kterého by k tomu pověřil, při plnění některých povinností podle insolvenčního zákona, v němž není jeho účastníkem (§ 14 insolvenčníhx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxům spojeným s jeho projevem vůle a jejich významem pro insolvenční řízení jako takové vyplývající zejména z § 192 odst. 1 insolvenčního zákona povinen xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxádkové pokuty je - již jen pro tuto absenci - zcela adekvátní. Ostatně k obdobným závěrům dospěla též dřívější Vrchního soudu v Praze vyjádřxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx x xx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxenka, J.; Maršíková, J.: Zákon o konkursu a vyrovnání, LINDE PRAHA, a.s., 2002), jež se vyslovovala ke shodně řešené problematice obsažené v zákoně o koxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xčasti správce na přezkumném jednání nelze dostát tím, že se k němu namísto správce dostaví jeho advokátní . Bez osobní účasti insolvenčního xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx

xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxávce, že insolvenční správce nerozhoduje o právech a povinnostech dlužníka a je jen administrátorem insolvenční kauzy a navíc podléhá dohledu insolvxxxxxxx xxxxxx

xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxnictví, pořizuje seznam jeho majetku. Orgány veřejné správy jsou povinny poskytovat insolvenčnímu správci součinnost a poskytovat mu na jeho žádost xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxněž v tom, že má právo popírat pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek (§ 192 odst. 1 insolvenčního zákona). Prohlášením konkursu pak přecxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxnčního zákona). Insolvenční správce, pokud na něho přešlo oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jedná svým jménem na účet dlužníka (§40 odst. 1 ixxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxkož i v dalších sporech, kterých se účastní místo dlužníka (§ 40 odst. 2 insolvenčního zákona).

xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxx, že z něho lze na danou věc aplikovat jen tyto právní závěry: I. Veřejná obchodní společnost zapsaná v seznamu insolvenčních správců může mít více ohlášxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxí společnost vykonávat činnost (funkci) insolvenčního správce výhradně prostřednictvím svého ohlášeného společníka; jen takovou osobu může soudu xxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx

xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxdílí závěry, k nimž dále dospěl senát 3 VSPH v citovaném rozhodnutí a jichž se odvolatel v této věci dovolával, totiž že úkony činěné za v.o.s. co ustanovexxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xaopak, pokud ohlášený společník následně souhlasil s úkony, jež za v.o.s. učinil neohlášený společník, považuje tím odvolací soud uvedený nedostatex xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xx xx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxx a) o. s. ř.]. Opačný výklad je dle přesvědčení odvolacího soudu v rozporu se zásadami insolvenčního řízení, jež musí být vedeno tak, aby žádný z účastníkx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xx xxx.

Převedeno na danou věc to znamená, že pokud ohlášený společník Ing. Petr Hlista, Ph.D. podáním ze dne 7. 6. 2013 (B-66) oznámil, že bude jménem správce xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxější oznámení ze dne 1. 6. 2010 (B-1), v němž za osobu jednající jménem v.o.s. byl nesprávně označen neohlášený společník Vítězslav Pril.

xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx x jiným subjektům práva na informace o stavu dlužníkova majetku a jeho úkonech i v době před zahájením insolvenčního řízení (§ 209 a násl. IZ, § 43 a § 44 IZ).

xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx, že takovýto následek nelze spojovat s jakýmkoli jen velmi obecným tvrzením insolvenčního správce. Také zpravidla nelze klást rovnítko mezi význam, xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xřípadně uváděl jiný věřitel. Insolvenčnímu správci totiž zákon ukládá povinnosti (§ 36 IZ) a současně dává ve vztahu k dlužníkovi a jiným subjektům práxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx x x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxx xxx x xx x x xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xrocesního subjektu zakládají důvod pochybovat o důvěryhodnosti věřitele, který kandiduje na funkci zástupce věřitelů, je však třeba vždy učinit ve vxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx

Co se týče zbývající části usnesení, jíž si schůze věřitelů vyhradila právo rozhodovat o schválení smlouvy o provedení dražby podle § 287 odst. 2 xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xedinou smlouvou o prodeji dlužníkova podniku nebo jeho části nebo celé majetkové podstaty podle § 290 a 292 insolvenčního zákona, je odvolací soud na rxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx x xxxxxxx x x xx odst. 2 insolvenčního zákona. Ve shodě se stanoviskem insolvenčního soudu a odlišně od odvolatelů je odvolací soud též toho názoru, že závěr o tom, že doxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxjištěného věřitele C. E. plc., dovodit nelze. Důsledkem přijatého usnesení totiž nemůže být než to, že smlouva o provedení dražby, o prodeji majetku dlxxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxelů. Odvolací soud je přesvědčen o tom, že až podle toho, jaká stanoviska vyjádří insolvenční věřitelé k projednávané otázce v další fázi řízení (tj. přx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxe, odporuje společnému zájmu věřitelů či nikoli.

Pokud jde o rozhodnutí schůze věřitxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxnčního zákona), c) o souhlasu s prodejem mimo dražbu (podle § 289 odst. 1 insolvenčního zákona), d) o souhlasu s jedinou smlouvou o prodeji dlužníkova poxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x x x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxolvenčního soudu čj. MSPH 76 INS 3732/2008-B-66 ze dne 20.4.2009, f) o souhlasu s konkrétními podmínkami prodeje v souladu s usnesením insolvenčního sxxxx xxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxahujících částku 300 000 Kč [§ 58 odst. 2 písm. d) insolvenčního zákona] a h) o schválení výše a správnosti nákladů a hotových výdajů insolvenčního správxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xx xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxné otázky svěřuje insolvenční zákon originálně do působnosti věřitelského výboru, jsou dostatečně konkrétní, nejsou v rozporu s § 46 odst. 2 insolvexxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xoudu je odvolací soud toho názoru, že závěr o tom, že usnesení schůze věřitelů odporuje společné vůli věřitelů, ani s přihlédnutím k argumentaci soudu Ix xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxe být než to, že otázky, o nichž by rozhodoval tříčlenný věřitelský výbor, budou předmětem projednání a schválení schůzí všech věřitelů, aniž by bylo lzx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxí věřitelé k projednávaným otázkám v další fázi řízení (tj. při schvalování konkrétních návrhů), bude možné posoudit, zda usnesení, jež schůze věřitexx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx

xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xsnesení schůze věřitelů, jež si vyhradí rozhodovat o otázkách, jež patří do působnosti věřitelského orgánu, a že otázky, o nichž věřitelský výbor dřívx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxnit ani event. pravomocné usnesení insolvenčního soudu čj. MSPH 76 INS 3732/2008-B-66 ze dne 20.4.2009 přijaté v rámci dohlédací činnosti, jež insolvxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx

xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx stupně z toho, že odvolatel a) jako člen věřitelského výboru hlasoval "ve své vlastní věci", neshledal ho odvolací soud důvodným, neboť přenesení částx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx

Jak shora uvedeno, insolvenční soud užije svého práva zrušit usnesení přijaté schůzí věřitelů jxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxného zájmu věřitelů, pokud by takové porušení mělo spočívat pouze v tom, že se věřitelé kvalifikovanou většinou dohodli na odvolání stávajícího věřitxxxxxxx xxxxxxx

xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx odvolatel svojí argumentací směřuje, se vztahuje toliko na iniciativu samotného insolvenčního soudu, který může při porušování či zanedbávání povixxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxiva ke změně věřitelského výboru vyšla přímo ze schůze věřitelů, která není při své úvaze o změně věřitelského výboru vázána tím, zda došlo k porušení poxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxe na podmínku porušení povinností ze strany stávajícího věřitelského výboru.

Odvolací soud má tedy za to, že odvolatel v rámci své argumentace proti rxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxelů), která by byla s to závěr o správnosti postupu soudu I. stupně zvrátit. Proto odvolací soud napadené usnesení postupem podle § 219 o. s. ř. jako věcnx xxxxxxx xxxxxxxxx

xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx oddlužení svolal schůzi věřitelů, k níž předvolal i dlužnici. Schůzi věřitelů však za jednání dle ust. § 85 odst. 1 IZ považovat nelze. Schůze věřitelů jx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx x xx xxxxx x xxx x xxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxů však není jednáním soudu, které je soud povinen v insolvenčním řízení nařídit tehdy, stanoví-li tak zákon, nebo považuje-li to za nutné (§ 85 odst. 1 IZxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx x xx xxxxx x xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx x xxx xxxt. 3 IZ, ve znění účinném do 31. 12. 2013, výslovně zakotvoval povinnost nařídit k projednání zrušení schváleného oddlužení jednání a nikoliv toliko scxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx x xxx xxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xe schůzi věřitelů nelze zaměňovat s jednáním dle ust. § 85 odst. 1 IZ, rovněž vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. 29 NSČR 63xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxleného oddlužení jednání nenařídil.

Z důvodů shora uvedených proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně dle ustanovení § 219a odst. 1, písmx xx xx xx xx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xx xx xx xx x xxxxxxx xxxxxxx

xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xrvního stupně na zvážení případný postup dle ust. § 29 odst. 3 o. s. ř. za situace, že dlužnici bude zdravotní stav nikoliv po přechodnou dobu bránit účastxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxzhodnutí o úpadku je pro soud závazný jen negativně (§ 48 odst. 2 insolvenčního zákona, na schůzi nelze projednat body, které předem nebyly jako předmět xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

V daném případě insolvenční soud v souladu s prvou větou § 47 odst. 1 insolvenčního zákona vyhradxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxtelského výboru z funkce.

Jestliže podle ustanovení zmíněného v předchozím odstavci schůzi věřitelů svolává a řídí insolvenční soud, neznamená to vx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxx xxxxxxxxxu aplikaci na insolvenční řízení insolvenční zákon předpokládá v § 7 odst. 1) usneseními upravujícími vedení řízení, proti nimž odvolání přípustné nxxxx xxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx, pokud bylo odvoláním napadeno usnesení o odvolání věřitelského výboru, nelze soudu I. stupně důvodně vytýkat, že zbývající část programu schůze věřxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxedně souvisí, vyhradil k hlasování na další xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxní stávajícího věřitelského výboru postaveno najisto.

Ve shodě se soudem prvního stupně je xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx x xxxx x xx xxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxše činí alespoň desetinu přihlášených pohledávek, je insolvenční soud schůzi věřitelů povinen svolat, bez toho, aby se zabýval důvodností podaného nxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxolání schůze věřitelů, jak správně uzavřel soud prvního stupně. Návrhem věřitele REALIS-INVEST, s.r.o. ze dne 25. 5. 2012 tedy soud nebyl vázán, a schůxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx

Ostatně soudem stanovený pořad jednání schůze věřitelů v rozhodnutí o úpadku je pro soud závazný jen negativně (§ 48 odst. 2 insolvenčního zákona, nx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xznámených fakultativních bodů projednán nebude.

Na schůzi věřitelů konané bezproxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx. Z programu této schůze, jak je zachycen v zápise z 6. 12. 2012, a které se žádný z věřitelů dlužnice nezúčastnil, se však podává, že v rozporu s ust. § 48 IZ nxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxmu schůze věřitelů určeného v usnesení o zjištění úpadku (A-15) v bodě IX. výroku -hlasování nezajištěných věřitelů o přijetí způsobu oddlužení a jejixx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx dlužnice o stanovení nižších splátek, neboť se mělo jednat jen o hlasování nezajištěných věřitelů o přijetí způsobu oddlužení. Měl-li soud za to, že poxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxužnici vůbec nezpřístupnil svůj názor, jak na její žádost nahlíží, a vyjádřil jej až v samotném napadeném usnesení, v němž fakticky převzal tvrzení uvexxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xeho doživotního užívání, jež považuje za jeden z podstatných xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxe § 395 odst. 1 písm. a) IZ, či schválení oddlužení podle § 405 IZ, jenž však soud neučinil, naopak oddlužení dlužnice povolil a schválil je plněním splátkxxxxx xxxxxxxxxx

x xxxxxxx xx xxxxx uvedené lze konstatovat, že soud prvního stupně měl nejprve postupem podle § 51 odst. 1 insolvenčního zákona rozhodnout o hlasovacím právu odvolatelx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xsnést se na něm nemohla, neboť se jí z přihlášených věřitelů účastnil toliko odvolatel, který ovšem o svém hlasovacím právu (tedy ve své vlastní věci) dlx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xohledávky (a kdy toto rozhodnutí mělo s ohledem na rozsah ostatních pohledávek s právem hlasu pro výsledek hlasování dle § 29 odst. 1 insolvenčního zákoxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxolání dosavadního a ustanovení nového správce jako s jakýmsi jeho individuálním návrhem na odvolání správce, ačkoli šlo ve skutečnosti o jeho stanovixxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx schůze věřitelů a přijetí jejího usnesení tu ovšem z výše uvedených důvodů (při nedořešené otázce hlasovacích práv odvolatele) nemohlo dojít.

xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxa - odvíjí) se na schůzi věřitelů přiznávají toliko pro danou schůzi, nikoli i pro případnou další schůzi (třebaže by na ní byly projednávány ty body progxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxlšího tím, že jejich pohledávky jsou již zjištěny, mají na dané konané schůzi věřitelů hlasovací práva, jen pokud jim byla na této schůzi v souladu s § 51 Ix xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx

xxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxho práva věřitele v insolvenčním řízení, upravuje citovaný § 51 odst. 1 až 3 insolvenčního zákona obecně pro celé insolvenční řízení. Toto ustanovení xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xvětšinou počítanou podle § 49 odst. 1 insolvenčního zákona), popřípadě jestliže tak rozhodne soud.

Jestliže, jako je tomu v dané věci, soud rozhodl, žx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xopření pohledávky insolvenčním správcem (§ 336 odst. 2 a § 410 odst. 2 insolvenčního zákona). Účinky dlužníkova popření nastávají zásadně při přezkuxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxa věřitele v § 51 insolvenčního zákona tak, že věřitel pohledávky popřené dlužníkem může po účinném popření v rozsahu popření hlasovat jedině za předpxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxmi se musí řídit i posouzení hlasovacího práva věřitele při hlasování o přijetí reorganizačního plánu.

xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xlasovací právo těmto věřitelům, což mělo vést k nepřijetí navrženého reorganizačního plánu, dospěl odvolací soud k závěru, že k této námitce dlužníka xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x x x xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x v rozsahu nad částku 29 779 Kč a pohledávka věřitele č. 8 byla popřena zcela. Důvod popření těchto pohledávek spočíval v jejich promlčení nebo v tom, že dlxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxu pohledávek v rozsahu jejich zjištění rozhodovala o hlasovacím právu těchto věřitelů dle § 51 odst. 1 insolvenčního zákona schůze věřitelů. Protože x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxx xxxhé insolvenční soud. Rozhodnutí soudu nebylo vydáno v rozporu se zákonem a je v souladu s vůlí ostatních věřitelů nepřiznat hlasovací práva věřitelům x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx x x x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxch pohledávek nebylo hlasovací právo odňato, jak tvrdí dlužník, ale nemohli jej uplatnit ze zákonem stanoveného důvodu dle § 51 odst. 1 insolvenčního zxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxoť rozhodnutí soudu o hlasovacím právu je rozhodnutím, kterým se upravuje vedení řízení a odvolání proti němu není zásadně přípustné.