182/2006 Sb.

Účelem insolvenčního řízení (§ 1 insolvenčního zákona) je řešení úpadku a hrozícího úpadkx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxm úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů. Účelem insolvenčního řízení však není, aby v něm bylo prováděno dokaxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxšší soud ČR v bodě VIII. Stanoviska publikovaného ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod číslem 52/1998 x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xávěry v tomto směru jsou plně aplikovatelné i pro řízení insolvenční.

Jak vyplývá z § 1 xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxíkovým úpadkem s cílem dosáhnout co nejvyššího a zásadně poměrného uspokojení dlužníkových věřitelů. Z této výchozí koncepce zákona se podává, že insxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxx x x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxdku dlužníka - alespoň částečně uspokojeny pohledávky věřitelů. Není-li tu takového majetku, nemá insolvenční řízení smyslu. Jedinou výjimkou - byť xxxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx" k zamítnutí návrhu pro nedostatek majetku, třebaže v takovém řízení k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem dojít zjexxx xxxxxxx

xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx a insolvenčního řízení však - a opakovaně to budiž zdůrazněno - není vytváření podmínek pro zánik nefunkčních obchodních subjektů. Jinými slovy, insxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxhlasu správce daně s takovým výmazem. Pokud likvidátorka není schopna zálohu zaplatit, insolvenční soud řízení zastaví a likvidátorka mimo rámec insxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxitelů. Za situace, kdy neexistuje žádný majetek na straně dlužníka, insolvenční řízení postrádá podklad, protože neexistuje hmotný substrát, na zákxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx

Insolvenčním soudem ve smyslu § 2 píxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxaná u jiného krajského soudu je ve smyslu § 173 odst. 4 věty druhé insolvenčního zákona přihláškou podanou u jiného než insolvenčního soudu. Přihlásí-xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxný než insolvenční soud odevzdá přihlášku nejpozději posledního dne lhůty určené k přihlášení pohledávek v rozhodnutí o úpadku orgánu, který má povinxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx

xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx, věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to jen zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převoxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx soud již v důvodech usnesení ze dne 30. 11. 2011, sen. zn. 29 NSČR 16/2011, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 54/2012, vysvěxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxíku podáním přihlášky (§ 165 a § 166 insolvenčního zákona).

K tomu pak Nejvyšší soud v usnesení ze dne 18. července 2013, sen. zn. 29 NSČR 23/2012, uveřexxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xx 2766/13) doplnil, že přihlášení pohledávky není podmíněno tím (není nijak závislé na tom), zda a kdy insolvenční správce sepíše majetek sloužící k zajxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx

x xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxdle nichž věřitel nevěděl o zahájení insolvenčního řízení, že je osobou v tomto směru právně nevzdělanou a má omezený přístup k využívání elektronickýxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxvenčního řízení.

V rozhodnutí ze dne 27. listopadu 2014, sen. zn. 29 NSČR 39/2014, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 3xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxíkem, nikoliv však osobním dlužníkem), je v případě, že zástava je v době rozhodnutí o úpadku ve vlastnictví dlužníka, povinen přihlásit zástavní pohlxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx

x xxxxxxxx xx xxx xxx února 2014, sen. zn. 29 NSČR 118/2013, odkázal Nejvyšší soud co do ústavněprávních výhrad tamního dovolatele na usnesení Ústavního soudu ze dne 1. březxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxjetkových vztahů), tak i procesněprávní stránku (způsob řešení). Aktivita dotčených věřitelů je v konkursním řízení soustředěna do ustálených forexx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxhledávky stejně jako právo na žalobu. Za tím účelem stanoví i procesní pravidla pro věřitelův postup. Přitom je nutno zdůraznit, že jejich nerespektovxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxá pravidla jsou všeobecně známá a je zcela na vůli a schopnostech věřitele, aby ve stanovené lhůtě, má-li zájem stát se účastníkem konkursního řízení a txx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxledávky. Pokud tak neučiní, bere na sebe riziko, že se nestane účastníkem konkursního řízení, příp. že se k jeho přihlášce nebude přihlížet, čímž svoje xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx chování subjektů soukromoprávních vztahů. Citovaná parémie odráží konstrukci, podle níž je mechanismus fungování soukromého práva vybudován na přxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxsahu do svých práv, když nepříznivý důsledek si způsobil sám svým vlastním chováním. K tomu Nejvyšší soud tamtéž uvedl, že byť tyto závěry zformuloval Úxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxursního řízení vedeného dle zákona o konkursu a vyrovnání) veřejnosti přístupné prostřednictvím institutu insolvenčního rejstříku.

K těmto názorxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xřihlašování zástavního věřitele věnuje. Pro úplnost v odůvodnění dodal, že závěr, podle něhož je zástavní věřitel povinen přihlásit pohledávku do inxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxnž má vůči dlužníku pouze zástavní pohledávku.

xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx 3 odst. 4 insolvenčního zákona), se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují hrozící úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků v budoucnu. Jinak řečeno, že v budoucnu nastane dlužníkova platební neschxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xx x xxxxucnu stanou splatnými, se v takovém případě pojí i požadavek, aby se neschopnost v budoucnu plnit pohledávky věřitelů týkala "podstatné části" dlužníxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

x xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxém pod číslem 96/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i v usnesení ze dne 20. května 2010, sen. zn. 29 NSČR 22/2009 (jež je veřejnosti k dixxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxit peněžité závazky, které jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti [§ 3 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona] může být již v rovině tvrzení obsaženýxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

x tomu lze dodat, že nebyly-li takové domněnky v průběhu insolvenčního řízení dlužníkem vyvráceny, pak osvědčují dlužníkovu neschopnost platit své spxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx a) insolvenčního zákona] ani existenci peněžitých závazků těchto věřitelů "po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti" [znak uvedený v § 3 odst. 1 písm. b) xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xama o sobě opodstatněná není (prosadí se, jen shledá-li dovolací soud nesprávným úsudek odvolacího soudu o neexistenci mnohosti věřitelů s pohledávkxxx xx xxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxlvenčních navrhovatelů, M. P. (který ale pohledávku do insolvenčního řízení nepřihlásil) a ČSSZ], přičemž ve svém rozhodnutí zcela pominul závěr insxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxolací soud nevyloučil závěr insolvenčního soudu o existenci vyvratitelných domněnek dlužníkovy neschopnosti platit své splatné závazky, opírajícx xx x x x xxxxx x xxxxx xx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxZ, mohl obstát, jen kdyby napadené rozhodnutí obsahovalo přezkoumatelné úvahy na téma, proč se odvolací soud nezabýval přihlášenými pohledávkami onxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xvedený v § 3 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona] ani z hlediska osvědčení peněžitých závazků těchto věřitelů "po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnostix xxxxx xxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxle § 28 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., ve znění účinném v době vydání rozhodčího nálezu, tj. ve znění zákona č. 245/2006 Sb., rozhodčí nález, který nelze pxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxhodnutí a je soudně vykonatelný.

Ustanovení § 32 zákona č. 216/1994 Sb. v rozhodném znění dále určuje, že návrh na zrušení rozhodčího nálezu soudem muxx xxx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxc 1). Podání návrhu podle odstavce 1 nemá odkladný účinek na vykonatelnost rozhodčího nálezu. Na žádost povinného může však soud vykonatelnost rozhodxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx

xxx x xxxx xx xx xxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xydání rozhodčího nálezu, tj. naposledy ve znění zákona č. 264/2006 Sb., nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účasxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxchny orgány (odstavec 4). Jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx

xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxije se na usnesení přiměřeně ustanovení o rozsudku. Jak se podává z výše citovaného § 159a odst. 1, 4 a 5 o. s. ř., výrok pravomocného rozsudku je závazný pxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x x xxx xxxx. 2 o. s. ř. přiměřeně uplatní též pro usnesení soudu ve věci samé.

Jde přitom o účinky, jež se pojí s právní mocí soudního rozhodnutí a nikoli s jeho vykonxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxutí žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení - srov. závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. října 2006, sp. zn. 29 Odo 905/2006, uveřejněného pox xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxtí nelze v řízení o výkon rozhodnutí nebo v jiném exekučním řízení vykonat. Nařízení výkonu rozhodnutí nebo však nebrání. Znamená to, že v řízexx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxpoklady) a že současně provedení výkonu odloží až do doby pravomocného skončení řízení, v jehož rámci byl odklad vykonatelnosti povolen, nebyl-li odkxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxončení řízení, v jehož rámci byl odklad vykonatelnosti povolen, nebyl-li odklad povolen na kratší dobu.

Odklad vykonatelnosti soudního rozhodnutí xxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xákonné úpravě např. § 248 o. s. ř. a komentář k tomuto ustanovení v díle Drápal, L., Bureš, J. a kol.: Občanský soudní řád II. § 201 až 376. Komentář. 1. vydxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxm jako řádným opravným prostředkem (formální právní moc) a dále závazností výroku rozhodnutí a jeho nezměnitelností (materiální právní moc), zůstávxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxe nezměnitelné a co do svého výroku závazné pro účastníky řízení a ve stejném rozsahu pro všechny orgány (§ 159a odst. 1 a 4 o. s. ř.) nepostačuje ve smyslu x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx

xxxxx xxxxt, že vše, co bylo na dané téma řečeno o povaze pravomocného soudního rozhodnutí, platí v mezích pravomoci rozhodce i pro jím vydaný rozhodčí nález, kterx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xx x xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxinku pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelný" (§ xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xeobstojí, a na jejich základě bylo vyloučeno přijmout závěr, že insolvenční navrhovatel nedoložil svou splatnou pohledávku vůči dlužníku. Dovoláníx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxí, nemůže sloužit k doložení věřitelovy pohledávky v insolvenčním řízení", nepřebírá a omezuje se na konstatování, že odvolací soud má pohledávku insxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxonatelnost rozhodčího nálezu, ani takto formulované právní posouzení věci však správné není. Pohledávku insolvenčního navrhovatele přiznanou praxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxu v intencích § 105 insolvenčního zákona) jen proto, že probíhá řízení o zrušení rozhodčího nálezu, ve kterém soud povolil odklad vykonatelnosti rozhoxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x x x xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xálezu) vázáni účastníci řízení (insolvenční navrhovatel a dlužník) a ve stejném rozsahu též všechny orgány (včetně insolvenčního soudu). Ani úvaha oxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xodat, že argumentoval-li dlužník na podporu správnosti napadeného rozhodnutí v dotčeném ohledu tím, že rozhodčí nález je paaktem, jde o argumentaci, xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx, na kterém rozhodnutí odvolacího soudu nespočívá, nemohl dovolatel logicky ani zpochybnit [ve lhůtě určené zákonem k formulaci dovolacích důvodů (§ xxx xxxxx x xx xx xxxxx

xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxolvenčního zákona, jakmile v insolvenčním řízení osvědčí nebo prokáže schopnost uhradit všechny splatné závazky těch věřitelů, jež má insolvenční sxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx musí obsahovat i údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků v něm uvedených. Pro výsledek řízení o odvolání dlužníka proti rozhodnutí o úpadku dlužxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx x xxx odst. 1 insolvenčního zákona.

Podmínka plurality věřitelů dlužníka není zásadně splněna, dal-li (insolvenčním navrhovatexxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxník zaplatil.

xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxrhu lze ve smyslu § 133 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona vyhovět i bez jednání, neboť dlužník nijak nebrojil proti tvrzení navrhovatele o tom, že má xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx x xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxm nálezem čj. RD/051/07/ACM-21 ze dne 22.6.2007 také doložil, tak závazky vůči dalším třem věřitelům označeným v insolvenčním návrhu, přičemž nesplnxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xastolil právní domněnku, že úhrady těchto peněžitých závazků není schopen.

Pokud jde o xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxním řízení dohodu o splátkách pohledávky, odvolací soud se zcela ztotožnil s tím, jak její význam hodnotil insolvenční soud i navrhovatel: pro rozhodnxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xaném případě se však v rámci toliko zavázal k jejímu splácení počínaje 15.1.2009 a plnění uzavřené dohody se promítne do insolvenčního řízení xxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx

Z důvodů platební neschopnosti se může dostat do úpadku kterýkoliv dlužník. Tento důvod je postačující k tomu, aby soux xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx dlužník, kterým je podnikatel, fyzická osoba. Pokud je však osvědčen úpadek dlužníka pro platební neschopnost, není pro zjištění úpadku nutné zjišťoxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx

Úpadek ve formě insolvence je definován v § 3 odst. 1 insolvenčního zákona třemi základními znaky vymezenýmx xxx xxxxxxx xx xx xxx x xx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx x x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxe vymezené v § 3 odst. 1 pod písmeny a) až c) jsou legislativně spojeny souřadicí spojkou "a", je zjevné, že jde o podmínky kumulativní, nikoli alternatixxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xkumulativně), přičemž prvním z nich je požadavek existence více (tj. nejméně dvou) dlužníkových věřitelů [viz § 3 odst. 1 písm. a)]. Mnohost věřitelů jx xxxxxx xxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxfinici úpadku obsaženou v § 1 odst. 2 a 3 zákona o konkursu a vyrovnání nejen co do jeho forem, ale i potud, že pojmovým znakem úpadku v obou jeho formách zůxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxího zákona z důvodu, že mu úpadek hrozí (§ 3 odst. 4 a § 97 odst. 3 insolvenčního zákona). Má-li dlužník pouze jediného věřitele, nenachází se v úpadkové xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx insolvenčního řízení.

K tomu považuje odvolací soud za vhodné pro úplnost dodat, že pokud bx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx byl by správný závěr soudu prvního stupně, že nevyjádřil-li se dlužník k doručenému insolvenčnímu návrhu ani přes jeho výzvu (a ve stanovené lhůtě nepřxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxal napadené usnesení bez jednání [a byla také nastolena domněnka dlužníkovy neschopnosti platit své peněžité závazky dle § 3 odst. 2 písm. d) insolvenčxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxžených v insolvenčním návrhu, nikoli však ze skutečností, jež v něm tvrzeny nebyly a jež v řízení vyšly najevo jinak. To znamená, že v uvedeném případě by xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xejichž pohledávkám se tedy dlužník, i kdyby si zaslaný návrh vyzvedl, vyjádřit nemohl. V projednávaném případě však lze z napadeného usnesení (přes nexxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx právě ze zjištění o věřitelích, kteří v návrhu označeni nebyli, neboť (bez bližšího vysvětlení) vzal za prokázané pohledávky osmi takových věřitelů, xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xpisu k tvrzení o xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx

x xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxěru, že v řízení bylo prokázáno, že dlužník je v úpadku ve formě insolvence. Stejně jako soud prvního stupně vyšel přitom z toho, že v řízení bylo prokázánxx xx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxrhovateli a vůči dalším věřitelům, přičemž ničím nedoložil, že má (a měl) k dispozici finanční prostředky potřebné na jejich úhradu. Skutečnost, že je xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xx xx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx pohledávek P. s. s. z., M. o. ČR a V. z. p. ČR, dluží jim pouze příslušenství či penále za prodlení s úhradou dluhu a požádal, eventuálně požádá o prominutí txxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx nejde o dluhy na jistině, nelze jejich existenci ignorovat. Pokud jde o dlužníkovu námitku, že věřitelé měli místo podání insolvenčního návrhu využít xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xpravou za tím účelem využije, a že insolvenční zákon nepodmiňuje podání insolvenčního návrhu předchozím neúspěšným využitím těchto prostředků. Osxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xx xxxxxxx xx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxmi. K jeho tvrzení, že se zdržuje v rodinném domě ve V. u Prahy a nikoli na adrese svého bydliště, a zřejmě proto mu nebylo nic známo o směnečném platebním roxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xx xx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxk, aby odpovídala skutečnému stavu.

Odvolací námitka dlužníka, že není splněna podmínka úxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xelevanci nemá, neboť pro naplnění úpadku formou insolvence stačí splnění jen jedné z podmínek uvedených v § 3 odst. 2 písm. a) až d) insolvenčního zákonax xxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxců po lhůtě splatnosti.

Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně nezastává názxxx xx xx x x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx nastala jeho splatnost. Navíc by takový výklad § x xxxxx x x x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxz zjevného opodstatnění by vedl k tomu, že by dlužník v podstatě tytéž údaje byl nucen uvádět duplicitně. Kromě návrhu, kde by tvořily součást vylíčení rxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx x xxxxx xx a odst. 3 insolvenčního zákona povinnou přílohou insolvenčního návrhu. Odvolací soud v insolvenčním návrhu nepostrádá ani uvedení okolností osvěxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxx xplatnosti [§ 3 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona], tento znak úpadku nutně vyplývá již z tvrzení dlužníka o tom, že má splatné závazky po lhůtě splatnxxxx xxxxx xxx xx xxx xx xxxx x xxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxx

Ustanovení § 3 odst. 2 insolvenčního zákona vymezuje vyvratitelné právní domněnky, podle nichž se má za to, že dlužník není schoxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxnosti, nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo dlužnxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx některé z nich, resp. pokud se dlužníkovi nepodaří některou z nich vyvrátit, platí, že je platebně neschopným ve smyslu § 3 odst. 1 insolvenčního zákonax

x xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx vyšel přitom z toho, že v řízení bylo prokázáno, že dlužník je po dobu delší 3 měsíců v prodlení s plněním svých splatných závazků vůči navrhovateli a vůči xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx

V daném případě není pochyb o tom, že navrhovatel c) zpětvzetím návrhu zavinil, že insolvenční řízení muselo být ve vztahu k něxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx x xxxém případě vyloučena, neboť dlužník v průběhu insolvenčního řízení splněním závazku vůči navrhovateli c) (i vůči J & R G., s. r. o.) vyvrátil domněnxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xkutečností odvolací soud dovodil, že insolvenční návrh nebyl podán důvodně. Rozhodnutí o nákladech řízení shledal xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxěhu insolvenčního řízení. Ve vztahu k němu bylo proto na místě aplikovat § 50 o. s. ř. a právo na náhradu nákladů řízení mu nepřiznat.

xxxxxxxxxxx xxxxx x x x xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxzení i tehdy, kdy jeho stávající ekonomická situace dosud všechny znaky úpadku nevykazuje, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládaxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx z důvodu hrozící platební neschopnosti může být iniciováno pouze z podnětu dlužníka, protože hrozící platební neschopnost může předpokládat nebo odxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xodal insolvenční návrh. Takto na věc nahlíženo není tedy důvod dlužníkův návrh odmítat (pokud by takové rozhodnutí mělo stát jen na tom argumentu, o ktexx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xx xxx xxxxxx xxx x xxutečnost, že dlužník se nedomáhá řešení svého úpadku, jak se podává z odůvodnění napadeného rozhodnutí, nýbrž řešení úpadku budoucího ve smyslu zmíněxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

Pokud jde o obranu dlužníka spočívající v tvrzení, že má zpeněžitelný nemovitý majexxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xalší věřitele, připomíná odvolací soud, že soud I. stupně správně zjistil jeho úpadek ve formě insolvence, a nikoliv ve formě předlužení, jak se dlužníx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxných k úhradě splatných pohledávek, jež byly v insolvenčním řízení zjištěny ve výši 21 909 689 Kč; ostatně dlužník ani při jednání u odvolacího soudu nebxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxti vyslovil (viz jeho usnesení ze dne 8. prosince 2009, sp. zn. KSHK 45 INS 4196/2009, 1 VSPH 429/2009-A, které je k dispozici na internetových stránkách xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xasivy jsou, jak je tomu právě v souzené věci, toliko jeho závazek vůči správci xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxe ve smyslu § 70 a násl. obchodního zákoníku dále řádně pokračoval a vedl k zániku společnosti a jejímu výmazu z obchodního rejstříku, přičemž zde není žxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xro potřeby tohoto řízení, neshledává odvolací soud důvodu cokoliv měnit.

Dlužnice v nxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxké osoby, u dvou příjmení osoby fyzické), vůči nimž má závazky, z nichž pět je vykonatelných, u čtyř z nich lze dokonce dovodit rok, od kdy běží (Sx xxx xx xx xx xx xxxx xxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxx xx xxx xx xx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxx xx xx xx xx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx u čtyř různých věřitelů jsou již více než 30 dnů po lhůtě splatnosti. V kolonce 21 formulářového návrhu dlužnice výslovně tvrdí, že své závazky není schoxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxá odvolací soud na základě těchto zjištění k závěru, že byť dlužnice v návrhu uvedla svá tvrzení k okolnostem úpadku jen velmi kuse, přesto jsou tato tvrzxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxx

Jen pro úplnost (v zájmu předejití dalších sporů) Nejvyšší soud dodává, že jakkoli dovolatel klade důraz na význam svého vyjádření v txx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxolení oddlužení podaný dovolatelem 3. dubna 2009. V jeho rámci dovolatel jednak výslovně žádá insolvenční soud, aby rozhodl o jeho hrozícím úpadku (srxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxh navrhuje, aby soud rozhodl o úpadku dlužníka a zároveň aby rozhodl o povolení oddlužení (srov. bod 22. formuláře návrhu na povolení oddlužení). Dlužnxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxsta neodporuje.

Insolvenční zákon u usnesení o prohlášení konkursu na majetek dlužníka výslovnx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxí správce (srov. k tomu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2010, sen. zn. 29 NSČR 32/2010, jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx předepsanými pro tento způsob řešení dlužníkova úpadku), tedy vedle dlužníka i každý z přihlášených věřitelů. Účast dlužníka a přihlášených věřitelx xx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxlvenčního navrhovatele nebo insolvenčních navrhovatelů). Ta fáze insolvenčního řízení, která začíná podáním insolvenčního návrhu (první, přípraxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xmysl zpochybňovat postavení insolvenčního navrhovatele (je-li jím dlužníkův věřitel) argumentem, že ve smyslu § 105 insolvenčního zákona nedoložxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxx xxxxxxxxxxx x insolvenčním návrhu význam jen do rozhodnutí o dlužníkově úpadku. V řízení o odvolání dlužníka proti rozhodnutí o úpadku je skutečnost, že insolvenčnx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2010, sen. zn. 29 NSČR 30/2009, uveřejněného pod číslem 14/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisex xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxjvyššího soudu).

Otázka, zda insolvenční navrhovatel doložil v řízení o svém insolvenčním návrhu svou splatnou pohledávku za dlužníkem, je tudíž prx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx po rozhodnutí o úpadku je určující stav přezkoumání přihlášené pohledávky příslušného (hlasujícího) věřitele a případné rozhodnutí schůze věřitelx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxho navrhovatele pro účely rozhodnutí o úpadku.

V R 96/2011 Nejvyšší soud na dané téma mimo jiné uzxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxšak dlužník nesplňuje některý z požadavků formulovaných pro přípustnost reorganizace v § 316 odst. 4 insolvenčního zákona, je reorganizace přípustnx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxho zákona reorganizační plán přijatý způsobem popsaným v témže ustanovení. S rozhodnutím o úpadku proto nelze spojit bez dalšího i rozhodnutí o prohlxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxva úpadku. Jestliže však lhůta určená k předložení reorganizačního plánu dlužníkem v § 316 odst. 5 insolvenčního zákona marně uplyne ještě před konánxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxhůze věřitelů prohlásil konkurs na majetek dlužníka. Usnesení schůze věřitelů o způsobu řešení dlužníkova úpadku vydané poté, co se reorganizace staxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx, zodpověděl Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 23. března 2011, sen. zn. 29 NSČR 12/2011, uveřejněném pod číslem 110/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxět jen tehdy, jsou-li jeho prostřednictvím zpochybněny předpoklady pro vydání rozhodnutí o prohlášení konkursu, k nimž patří předchozí vydání rozhoxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxto přijetí rozhodnutí o způsobu řešení dlužníkova úpadku (ve smyslu § 4 odst. 2 insolvenčního zákona) mělo být vydáno rozhodnutí o tom, že dlužník není v xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxněny (jen) předpoklady pro vydání rozhodnutí o úpadku.

xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxxx xx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xinsolvenčním zákonem prosazovaný) prvek nerovnováhy mezi skupinou zajištěných věřitelů na straně jedné a skupinou nezajištěných věřitelů na stranx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxí postavení při uspokojení svých pohledávek (ze zajištění) a zajištění jim dovoluje prosazovat v insolvenčním řízení svůj vliv také co do správy a zpenxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

x xxxxxxx xxxxxxxx o posečkání s řešením úpadku do doby nalezení nového zaměstnání je pak třeba dodat, že insolvenční soudy jsou povinny jednat ve smyslu zásady rychlosti x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxšovalo.

Odvolací soud proto s využitím zásady spravedlivého insolvenčního řízení uzxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx, jelikož nastal především jako následek porušení povinností bankou dlužníka. Následkům, které se v důsledku toho projevily v hospodářských poměrecx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxvního stupně změnil tak, že se oba insolvenční návrhy zamítají.

K odvolací argumentacx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxele. V rámci insolvenčního řízení je třeba sledovat zásadu rovnosti všech účastníků, která je obecnou zásadou civilního řízení, přičemž pokud jde o vzxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxní řízení nemá za cíl uspokojit jen jednoho či několik málo z věřitelů, jak je tomu v případě exekučního řízení. Společný zájem věřitelů je zájmem nadřazxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx

xxx xxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení. Tato zákonná restrikce se samozřejmě xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxe podmínku potřebnosti pomoci ustanoveného zástupce k ochraně svých zájmů z důvodu právní složitosti podaného odvolání. V odůvodnění napadeného usnxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx x xxx x x xx xx xx xx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxem podaného odvolání proti usnesení o zastavení řízení, a to včetně náležitého poučení dlužníka o způsobu jeho doplnění a oprav. Za této situace by tedy xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx

xxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxlněna podmínka nutnosti ochrany zájmů dlužníka vymezená v § 30 odst. 2 o. s. ř. Proto se odvolací soud nezabýval tím, zda jsou u dlužníka dány předpokladx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx definovaných v § 30 o. s. ř. byly nadbytečné.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxadech řízení nebo o předběžné xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x bez návrhu. Z výše uvedených skutečností lze dovodit, že smyslem a účelem napadeného usnesení bylo doplnit neúplné usnesení KSUL 70 INS 4253/2008-A-3x xx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xa vydání doplňujícího rozsudku, a proto nelze souhlasit s námitkou odvolatele, že usnesení čj. KSUL 70 INS 4253/2008-A-35 bylo možno měnit jen odvolánxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xx xxx xxxxx xe dne 31. ledna 2001 ). Za výrok, proti němuž by bylo možné odvolání, přitom nelze považovat větu o nákladech řízení uvedenou toliko v odůvodnxxx xxxxxxxxx

xxxxx x x xxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxtanovení občanského soudního řádu. Podle § 105 odst. 1 občanského soudního řádu (ve znění účinném do 30.6.2009) zkoumá soud místní příslušnost před txxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxatební rozkaz. Později ji zkoumá jen k námitce účastníka, je-li uplatněna při prvním úkonu, který účastníku přísluší. Při zkoumání místní příslušnosxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xstanovení plyne, že místní příslušnost zkoumá soud z úřední povinnosti pouze předtím, než začne jednat o věci samé, a poté jedině k námitce účastníka upxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxastníka, nebo na výzvu soudu. K pozdějším námitkám se nepřihlíží a místní příslušnost je konvalidována (zhojena).

xxxxx x xxx xx xx xx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxem účastníka, je místně příslušným krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud účastníka. Podle § 85 odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecnýx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxtě na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. V případě insolvenčního říxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxvat podle § 85 odst. 1 o. s. ř. bez ohledu na to, zda je či není podnikatelem (k tomu viz usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSCB 26 INS 2498/2010, 1 VSPH 3xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xobyt", který užívají předpisy správního práva upravující evidenci obyvatel. I když se tyto pojmy většinou překrývají, ne vždy zápis v identifikačním xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxlí s úmyslem trvale se zde zdržovat, zpravidla proto, že zde má svůj byt, rodinu, popř. zde současně pracuje i bydlí.

xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xedošlo-li k vyhlášení, jakmile bylo doručeno, a není-li třeba doručovat, jakmile bylo vyhotoveno (odst. 1). Usnesením, kterým se upravuje vedení řízxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx

xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx x xx odst. 1 o. s. ř. rozhodný stav ke dni zahájení insolvenčního řízení, tedy ke dni 25.8.2010. K tomuto dni již platilo, jak správně uzavřel soud I. stupně, xx x xxxxxxxx x x xxxxx x x x xx x x xxx xx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx N 1289/2010. K témuž dni totiž došlo u dlužníka ke změně sídla, a tato změna sídla dlužníka již byla - byť později - zapsána do obchodního rejstříku.

Oba soudy prvního stupně učinily své hodnocení věci bxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxch údajů usnesením č. j. 1 VSOL 7/2008-A-7 ze dne 25. dubna 2008. Zásilka s výzvou doručovaná dlužníku zvlášť na adresu Lidická 2, Mohelnice se nadřízenéxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxn 167 se nadřízenému soudu vrátila s poznámkou pošty, že se adresát odstěhoval na udanou adresu Lidická 2, Mohelnice. Podle § 11 odst. 1 občanského soudnxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxučení soudních písemností dlužníku ukazuje, že v den zahájení řízení dlužník neměl své bydliště na adrese udané jako místo trvalého pobytu. Kromě kontxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxx dlužník jako svou adresu Kosmonautů 2, Mohelnice na uznání dluhu vůči Ing. Stanislavu Jakubovi z 18. 3. 2007. Adresu dlužníka nám. Kosmonautů 2, Mohelnxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxužník 29. 3. 2007 v Mohelnici. Tyto skutečnosti vedou k závěru, že dlužník měl své bydliště v roce 2007 v Mohelnici a tento stav trval ještě v době zahájení xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xx xxx x přílohy č. 2 k tomuto zákonu do obvodu Krajského soudu v Ostravě. Vrchní soud v Olomouci proto upustil od dalších pokusů o doručení výzvy z 25. dubna 2008 xxxxxxxx x xxxxx x xxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxě.

Obecným soudem dlužníka, který je právnickou osobou, byl ke dni zahájení insolvenčníxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx soud v Brně, v jehož obvodu se nachází obecný soud dlužníka. Tvrzení navrhovatele b), že dlužník má soustředěny hlavní ekonomické zájmy v Praze a že je v zxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxzhodné. Soud prvního stupně proto rozhodl správně, jestliže podle ustanovení § 105 odst. 4 o. s. ř. námitku místní nepříslušnosti zamítl, a odvolací sxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxesně správně, jestliže se nevypořádal s návrhem věřitele b) na delegaci vhodnou. Navrhovatel b) již ve svém návrhu, kterým přistoupil k insolvenčnímu xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxx xxx x xxxxxx vhodnosti postoupena k rozhodnutí Městskému soudu v Praze.

vhodná je výjimkou ze zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, a xxxxx xxx x xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xohledu hospodárnější a rychlejší posouzení věci. O přikázání věci (to je o rozhodnutí o návrhu na delegaci vhodnou) však rozhoduje soud, který je nejblxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xx být věc přikázána, a v případě, že se jedná o návrh na delegaci vhodnou, též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (§ 12 odst. 3 o. s. ř.).

Odvolací soxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xako nedůvodný. O návrhu na delegaci vhodnou není soud prvního stupně oprávněn rozhodovat, o návrhu na delegaci vhodnou nemůže rozhodnout ani odvolací xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xoud ČR, který by měl o návrhu věřitele b) na delegaci vhodnou předtím, než bude rozhodnuto o podaných insolvenčních návrzích, rozhodnout. Z výše uvedenxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxx xx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xx xx xx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xe výrocích III. a IV. zrušil a v tomto rozsahu vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Insolvenční správce je zvláštním procesním subjektem [srov. § 9 písm. d) insolvenčního zákona], který se pokládx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxředků proti rozhodnutím insolvenčního soudu mu jinak přísluší jen v rozsahu, ve kterém mu ji insolvenční zákon (ať již výslovně, nebo ve vazbě na povahx xxxxx xxxxxxxxx

x xxxx x x xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxných insolvenčním zákonem, mezi nimiž probíhá vlastní insolvenční řízení (insolvenční soud, dlužník, věřitelé uplatňující svá práva vůči dlužníkux xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxlé insolvenční řízení (insolvenční soud, dlužník a věřitel, který podává insolvenční návrh) nebo jen pro určitou delší či kratší část insolvenčního řxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxx x xx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku. Kromě toho ustanovení § xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xx xterou insolvenční soud o tomto právu jedná a rozhoduje.

Soud v insolvenčním řízení rozhoduje buď tzv. statutárně ve smyslu § 10 písm. a) insolvenčního zákona, nebo v rámci dohlédací činnosti podxx x xx xxxxx xx x x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxní odvolání přípustné (§ 91 insolvenčního zákona). Tam, kde soud rozhoduje ve smyslu § 10 písm. a) insolvenčního zákona (srov. slova "může uložit"), cxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx zaplatit zálohu je tedy typicky rozhodnutím podle § 10 písm. a) insolvenčního zákona. Jednak proto, že soud zde rozhoduje - nikoliv vyzývá k zaplacení - x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxstou výkonu rozhodnutí nebo . Toto rozhodování není vyjádřením dohlédací činnosti (ve smyslu, že soud dohlíží a zasáhne, když je třeba, formou xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxtním subjektům insolvenčního řízení tam, kde to insolvenční zákon ve smyslu § 10 písm. a) výslovně ukládá anebo předpokládá.

x xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxerá insolvenční soud učinil při výkonu xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxudního dohledu nad postupem a činností ostatních procesních subjektů a rozhodování o záležitostech s tím souvisejících. Z ustanovení § 11 odst. 1 IZ pxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxná k zajištění jeho účelu, ukládá povinnosti, týkající se činnosti jednotlivých subjektů. V uvedeném ustanovení je tedy zakotveno právo soudu ukládax xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxího exekutora) na omezení účinku uvedeného v ustanovení § 109 odst. 1, písm. c) IZ tudíž není rozhodnutím vydaným v rámci výkonu dohlédací činnosti soudxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

Obecně vzato může stát vskutku nést majetkovou odpovědnost za nesprávný úřední postup soudu při výkonu jeho dohlédací činnosti nad správcem xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxm řízení [ve sporu o vylučovací () žalobě ve smyslu § 19 odst. 2 zák. o konkursu a vyrovnání], však lze stát činit odpovědným za to, že konkursní xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxost soudu neospravedlnitelná z pohledu skutečností, jež soudu byly o sepsaném majetku známy. Dovolatelům je třeba dát za pravdu v tom, že samotná skutexxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxlal výzvou podle § 19 odst. 2 zák. o konkursu a vyrovnání). Podstatné naopak je, zda nároky třetích osob, jež měly soupis vylučovat, byly (a odkdy) natolix xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxní soud, jak tvrdí odvolatelé, ví nebo musí vědět o tom, že správce určitý majetek sepsal neoprávněně a nezjedná nápravu příslušným pokynem, ač k tomu má xxxxxxxx

x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x0 písm. b), § 11 insolvenčního zákona] není oprávněn uložit insolvenční správci, jaký postoj má zaujmout k přihlášeným pohledávkám, a to z týchž příčinx xxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xxezna 2002, sp. zn. 1 Ko 556/2001, uveřejněné pod číslem 47/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, k jehož závěrům se Nejvyšší soud přihlásil napxx x xxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx

xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxt se závěry soudu prvního stupně, že na dosavadní pokyny a dotazy soudu správce nereflektoval dostatečným a vyčerpávajícím způsobem, a to i přes výslovxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxž správce ohledně zpeněžování movitých věcí sděluje další informace, které doposud soudu neposkytl („dražba movitých věcí v březnu 2009 neúspěšná“, xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxožňuje řádnou dohlédací činnost insolvenčního soudu (§ 11 odst. 2 insolvenčního zákona). I když snaha správce zpeněžit majetek co nejrychleji a nejvýxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxání obstál nejen před insolvenčním soudem, ale i před věřiteli.

Pokud insolvenční sxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxe nové, event. jiné rozhodnutí.

Soud v insolvenčním řízení rozhoduje buď tzv. statutxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx x x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxhlédací činnosti má zcela jiný charakter, a proto proti těmto rozhodnutím zásadně není odvolání přípustné (§ 91 insolvenčního zákona). Tam, kde soud rxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xnsolvenčního zákona, zákon výslovně rozhodnutí předjímá. Rozhodnutí o povinnosti zaplatit zálohu je tedy typicky rozhodnutím podle § 10 písm. a) insxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxhodování; nezaplacení totiž může vést k zastavení řízení či k vymáhání povinnosti cestou výkonu rozhodnutí nebo . Toto rozhodování není vyjádxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxní tam, kde to insolvenční zákon ve smyslu § 10 písm. a) výslovně ukládá anebo předpokládá.

Z ustanovení § 91 IZ vyplývá, že-pokud zákon nestanoví jinak-není odvolání přípustné proti rozhodnutím, která insolvenční soud učinil při xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxvání soudního dohledu nad postupem a činností ostatních procesních subjektů a rozhodování o záležitostech s tím souvisejících. Z ustanovení § 11 odstx x xx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx potřebná k zajištění jeho účelu, ukládá povinnosti, týkající se činnosti jednotlivých subjektů. V uvedeném ustanovení je tedy zakotveno právo soudu xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxxx xx xx xxx xxxxh soudního exekutora) na omezení účinku uvedeného v ustanovení § 109 odst. 1, písm. c) IZ tudíž není rozhodnutím vydaným v rámci výkonu dohlédací činnosxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxxxx x xx x xx xxxx xxxx x xxvé řadě ve zcela zjevném rozporu. Ustanovení § 10 odst. 1 ZVSÚ vypočítává, v jakých věcech může vyšší soudní úředník provádět úkony soudu prvního stupnx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x civilním řízení soudním a - oproti odstavci prvému i druhému - i ve správním soudnictví, bez ohledu na to, o jakou věc se jedná [třetí odstavec je v tom ovšex xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xx ZVSÚ, podle něhož může vyšší soudní úředník vykonávat v civilním řízení soudním a ve správním soudnictví veškeré úkony soudu prvního stupně, a to krom xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxx x xx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xvedeno, zatímco podle § 11 ZVSÚ může činit všechno, krom toho, co je mu výslovně zakázáno. Taková úprava nastoluje řadu obtížně řešitelných interpretxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxst. 1 občanského soudního řádu, jenom bylo-li rozhodnuto o věci platebním rozkazem. Znamená to skutečně, že mimo spojitost s platebním rozkazem vyšší xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx x 11 ZVSÚ kvalifikovanou výzvu mezi úkony, které vyšší soudní úředník vykonávat nesmí, vůbec neřadí, může ji vyšší soudní úředník učinit kdykoliv, i bex xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxovatel ve vztahu ke směnečným platebním rozkazům: § 10 odst. 1 ZVSÚ se o nich v písmenu a) či v jiném ustanovení sice nezmiňuje, a tedy nesvěřuje je do půsoxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xx xx xxx xxxxx xxxxní úředník mohl rozhodnout formou směnečného platebního rozkazu. Obdobných příkladů vzájemného vztahu § 10 a 11 ZVSÚ by bylo možno uvést více, avšak xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx přístupů, které vedle sebe nemohou obstát.

K těžko přijatelným závěrům však vede rovněž text jednotlivých výjimek vypočtených v § 11 ZVSÚ pod jednotxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxsm. b) ZVSÚ, jak na to upozornila ve shora citovaném článku prof. Winterová, však rozhodování zakazuje vyššímu soudnímu úředníkovi jenom xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxinit i vyšší soudní úředník. S ohledem na návětí § 11 ZVSÚ to platí jak pro prvostupňové rozhodování v civilním řízení soudním, tak pro správní soudnictxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xednání [§ 11 písm. a) ZVSÚ]: takové řízení může zcela obstarat vyšší soudní úředník, a to bez jakékoliv účasti soudce. Namátkou lze jmenovat § 200e odstx x x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxx x ústavních východisek nastíněných shora se podává, že soudnictví je činnost, kterou u soudů vykonávají soudci; důvodem k tomu jsou garance osobní i věcxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xapotřebí k ní přistupovat restriktivně (ve vztahu k vyšším soudním úředníkům viz výše citované usnesení sp. zn. III. ÚS 1531/09). Tato ústavní východixxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx několika málo případů, které jsou výslovně vyhrazeny soudci. Jsou proto rovněž nepřijatelná ideová východiska, která zmiňuje ve svém vyjádření Minixxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx co nejširšího rozsahu úkonů dosud vykonávaných soudci nebo státními zástupci na vyšší soudní úředníky a vyšší úředníky státního zastupitelství“, přxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xe vymezena v maximální možné míře. Jeho působnost končí tam, kdy začíná výhradní zákonem stanovená působnost soudce. - vytváří se tak předpoklady pro mxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx

xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxx xx xx xxxxxxctví stala prázdná forma. Soudnictví je povoláno k tomu, aby poskytovalo ochranu existujícím (tj. skutečným) subjektivním právům, a plní proto svou sxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxožit určitý čas a úsilí. Urychlovat řízení je možné zejména tam, kde jde o postupy, které nejsou nezbytné či jsou zbytečně formalizované a komplikované xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxnou úpravu věcné příslušnosti v civilním řízení soudním a na ni navazující postup); obdobně je možno připustit podíl jiných osob na výkonu soudnictví, xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxného - zjištění skutkového stavu a jeho právního posouzení, a to na nezbytné odborné úrovni s dostatečnými garancemi osobní a věcné nezávislosti.

To mxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxi dalších osob, jimiž jsou právě vyšší soudní úředníci nebo asistenti soudců či další. Tyto osoby však mohou konat samostatně pouze úkony, které nepřekxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xusí učinit svým vlastním jménem, a tedy na svou vlastní odpovědnost.

Konečně je nutno zdůraznit, xx x xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x x 9 ZVSÚ, tomu však nevyhovuje. Proti rozhodnutí vyššího soudního úředníka v civilním řízení soudním a v trestním řízení je možno podat odvolání, resp. xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxního stupně není vůbec přípustné, nelze ani rozhodnutí vyššího soudního úředníka napadnout odvoláním. V důsledku tak poslední slovo nemůže mít soud, xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxíci.

Nelze rovněž přehlédnout, že vyšší soudní úředníci se mohou podílet též na úkonech soudu ve správním soudnictví (§ 10 odst. 3, § 11 ZVSÚ). V tomto pxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxního úředníka neexistuje obrana vůbec. Ustanovení § 9 odst. 1 ZVSÚ totiž hovoří o možnosti předsedy senátu rozhodnout o odvolání proti rozhodnutí vyšxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxi proti rozhodnutí vydanému vyšším soudním úředníkem v trestním řízení.

Lze tedy shrnout, že § 10 a 11 ZVSÚ jsou ve vzájemném rozporu, neboť první z nixx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxudní úředník může vykonávat vše, kromě několika výslovně zapovězených úkonů. Tento rozpor není možno překlenout ani interpretací, jak bylo ukázáno sxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxh obou ustanovení, ale též § 11 ZVSÚ sám o sobě. Z podrobně popsaných ústavních východisek vyplývá, že soudnictví je činnost vykonávaná soudy a soudci, xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxí § 11 ZVSÚ - nemůže toto ústavní pravidlo obracet naruby tím, že ze soudnictví učiní úřadování a soudcům zachová pouze nepatrný okruh úkonů, které vyššx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx x podstatě bezbřehé nekonkrétní pravidlo. Stejně tak není ústavně akceptovatelný obsah některých výjimek vypočtených v tomto ustanovení, resp. důslxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxx x xxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxx xx xxritorně rozhoduje usnesením a není třeba nařizovat jednání, bude celé řízení v režii vyššího soudního úředníka (např. zmíněné příklady řízení o něktexxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x x xx xxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xostatečný časový prostor pro přípravu ústavně konformní úpravy činnosti vyšších soudních úředníků, stanovil Ústavní soud den zrušení § 11 ZVSÚ až na xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxx xxxxx

xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxdce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či žalovaného, nebo v případě, že by mohl být xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxci jiným způsobem, než dokazováním při jednání (například jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxt v konkrétním případě vztah přátelský či naopak nepřátelský. V úvahu přichází i vztah ekonomické závislosti, např. v souvislosti s vědeckou či jinou pxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx

Z návrhu na vyloučení soudce Mgr. B. z projednávání a rozhodování věci plyne, že k jeho podání vedly navrhovatele v zásadě toliko okolnosxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxvod k pochybnosti o nepodjatosti soudce v souzené věci samo o sobě nezakládá ani navrhovatelovo (soudcem i věřiteli č. 1 a 3 ovšem zásadně popírané) tvrzxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x x xx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxného jednání či schůze věřitelů nemá žádné opory, neboť podle zápisu o těchto jednáních nebyly proti protokolaci vzneseny ze strany přítomných (ani ze xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx

xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xoudního úředníka rozhodovat v insolvenčních věcech, lze odkázat na § 12 odst. 2 insolvenčního zákona ve spojení s § 10 odst. 3 zák. č. 121/2008 Sb., o vyšxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xdstavce dovodit, že vyšší soudní úředník je oprávněn v insolvenčním řízení vadný insolvenční návrh odmítnout.

xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxatele, kteří budou působit v jednotlivých soudních odděleních, jednak určuje způsob rozdělení věcí mezi jednotlivá soudní oddělení; prostřednictvxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxbo jinou právní věc smí projednat a rozhodnout jen soudce (soudci a přísedící tvořící senát nebo samosoudce) určený v souladu s rozvrhem práce. Jestližx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxího principu vyjádřeného v čl. 38 odst. 1 větě první Listiny základních práv a svobod, podle něhož "nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci".

xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx k závěru, že insolvenční soud byl při rozhodování věci nesprávně obsazen, a že tedy došlo k odnětí účastníkova zákonného soudce, jestliže věc byla projxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxí určeného ke dni, kdy věc došla soudu [§ 42 odst. 1 písm. c) a § 42 odst. 2 cit. zák.].

xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxho nazírání xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxatečně, což - mimo jiné - vedlo i k tomu následnému extenzivnímu výkladu ustanovení § 11 zákona č. 121/2008 Sb., jemuž většina pléna nyní oponuje a který jx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxí. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 230-231); podle něj negativní vymezení působnosti vyšších soudních úředníků v § 11 zákona č. 121/2008 Sb. „v sobě zahrnxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xx x x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx dle § 175 odst. 3 či § 114b odst. 1 o. s. ř. vyšší soudní úředník nebo asistent soudce působit může). Tento výklad vnesl „do hry“ navrhující Vrchní soud v Pxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx

x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxvda, že § 11 zákona č. 121/2008 Sb. není ústavně konformně vyložitelný, a neobstojí ani úsudek, že není vyložitelný v konkurenci k ustanovení § 10 téhox xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxvodní, jenž byl dlouhodobě i zastáván a který vycházel z gramatické a teleologické základny: zjednodušeně řečeno, podle něj platí, že ustanovení § 10 zxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xx x xxxx xxxx xxxxxu - stanoví, co naopak nikdy nemůže [kupříkladu ustanovení § 10 odst. 1 písm. g) povolává vyššího soudního úředníka k výkonu rozhodnutí tam uvedenými zxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxxxtelné jako ty, které jsou jinak podřaditelné ustanovení § 10.

Při tomto výkladu § 11 zákona č. 121/2008 Sb. (v jeho vztahu k § 10) evidentně všechny výhrxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxgicky vinit z toho, že pravomoci vyššího soudního úředníka naopak rozšiřuje, resp. že otevírá prostor, aby jím byl soudce při rozhodování „nahrazen“ (xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxový výklad, nepochybně ústavně konformní, mělo se mu dostat přednosti. A pak se mělo dostat i přednosti tohoto výkladu ustanovení § 11 před jeho derogaxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx oponoval, a nic mu nebránilo jej ve svém řízení použít (zřejmě s kasačními důsledky). Dosáhl by téhož, čeho lze nyní, poté co Ústavním soudem byl § 11 zruxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxoval aktivní legitimací.

Jako nedůvodnou hodnotí odvolací soud námitku dlužnice, že rozhodnutí vydal "nepověřený soudce". Napxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx x x 13 insolvenčního zákona přitom vyplývá, že asistent soudce insolvenčního soudu může činit jednotlivé úkony insolvenčního řízení z pověření soudce xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxent nemohl provést [§ 10 odst. 3 písm. p) zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících, § 36a odst. 5 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích].

Nemá-li účastník řízení způsobilost být účastníkem řízení již v době zahájení xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxx xxxtupy popsané v ustanoveních § 104 odst. 1 a § 107 o. s. ř. pro případ nedostatku podmínky řízení spočívající v nedostatku způsobilosti být účastníkem ixxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx x x xxxxx xx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxku v insolvenčním řízení přihláškou], jsou ve smyslu § 7 odst. 1 insolvenčního zákona přiměřeně uplatnitelné i v insolvenčním řízení, když takový posxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxy odevzdaná orgánu, který měl povinnost ji doručit insolvenčnímu soudu, v době (8. října 2008), kdy již byl přihlašovatel pohledávky (věřitel T) vymazxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxrž přiléhavým uplatněním procesních předpisů způsobem, jenž odpovídá právní teorii i letité judikatuře.

Důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx

xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxvané 9. října 2008 k postupům dle § 107 o. s. ř. nemohlo vést, neboť věřitel T neztratil způsobilost být účastníkem řízení po zahájení řízení o jeho přihlxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxěnu účastníka řízení vylučuje pro insolvenční řízení (včetně té jeho fáze, jež se týká procesu přihlašování pohledávek věřiteli) ustanovení § 17 insoxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxtník vstoupil, v řízení podporován.

Již odvolací soud v napadeném rozhodnutí poukázal na závěxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxle jen R 137/2012), které je - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže - veřejnosti dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xěci) Nejvyšší soud uzavřel, že nárok oprávněné osoby na bezplatný převod bytu či nebytového prostoru do jejího vlastnictví dle ustanovení § 285 odst. 4 xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxvěr Nejvyšší soud zopakoval např. též v usnesení ze dne 30. ledna 2013, sp. zn. 29 Cdo 1139/2011 (v obou případech šlo o incidenční spory vyvolané insolvxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxavadní nedává odpovědi na otázky, které klade. V R 137/2012 se Nejvyšší soud zabýval i judikaturou Ústavního soudu a ozřejmil povahu nároxx xxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxdu v Praze ze dne 11. dubna 2011, sen. zn. 2 VSPH 91/2011, tím, že je uveřejnil pod číslem 134/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen R 134xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxvodu bytů a nebytových prostor do vlastnictví oprávněné osoby podle ustanovení § 285 odst. 4 insolvenčního zákona, v jeho důvodech je rovněž vyjádřenox xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xvláštním druhem zákonného předkupního práva. V R 137/2012 dále Nejvyšší soud odmítl možnost, že by proti vůli přihlašovatele neexistující nepeněžixx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxt ve stejném (pro všechny věřitele stejně spravedlivém) režimu jako u ostatních přihlášených pohledávek. Zdůraznil, že nevidí žádného důvodu, pro xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxčního řízení nedůvodně přihlašované pohledávky, včetně uplatnění následků v podobě sankcí, jež s sebou snaha takového přihlašovatele prosadit se v ixxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx součástí poučovací povinnosti soudu dle § 118a o. s. ř. není poučení o tom, že by žalobce měl uplatnit jiný nárok, je úsudkem triviálním, jenž odpovídá oxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xa bezúplatný převod vlastnického práva k označené jednotce je po právu, pak zde nebylo žádného poučení (ať již v režimu § 118a o. s. ř. nebo mimo něj), jež xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xoučovací povinnosti obecných soudů (definované obecně ustanovením § 5 o. s. ř.) není poučení o tom, že žalobce může žalobu změnit (§ 95 o. s. ř.) a domáhat xx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx

Z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze odvolací soud dále zjistil, že odvolatel byl jednatelem dlužníka do 23.4.2008x x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx

Podle § 14 odst. 1 IZ účastníkem insolvenčního řízení jsou dlužník a věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku. Podle § 15 IZ xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxní soud o tomto právu jedná a rozhoduje. Uplatněním práva vůči dlužníkovi se rozumí uplatňování pohledávek podle § 165 a násl. IZ, tj. především přihlášxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx je povinen nejen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku (čímž doloží svoji aktivní legitimaci k podání insolvenčního návrhu), ale k návrxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx i po právní moci usnesení o zjištění dlužníkova úpadku, musí být jeho účastenství v této další fázi řízení založeno přihláškou pohledávky. Z insolvenčxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx po kterou insolvenční soud o jeho insolvenčním návrhu jednal a rozhodoval (§ xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxené v usnesení o zjištění úpadku (A-52). Protože odvolatel do tohoto insolvenčního řízení přihlášku pohledávky nepodal, nelze ho po právní moci usnesxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxní konkursu mu tudíž nesvědčí. Proto odvolací soud postupoval podle § 218 písm. b) o. s. ř. a odvolání podané osobou, jež k odvolání není oprávněna, jako xxxxxxxxxxx xxxxxxx

Nelze se ztotožnit xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxrném podle o. s. ř. Ustanovení § 16 odst. 2 IZ, které připouští vedlejší účastenství v incidenčních sporech, představuje výjimku z § 14 odst. 2 IZ, které xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxřit principy, na kterých insolvenční řízení stojí, jinak by docházelo k nechtěným průtahům či zvyšování nákladů, které budou následně přičteny na vrux xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxekty, ale o nalezení kolektivní spravedlnosti, která souvisí s pluralitou věřitelů a společným zdrojem, z něhož jsou jejich pohledávky uspokojoványx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxpokojení pohledávek.

xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxm řízením založit a udržet proti vůli účastníka, který má být tím, kdo do řízení jako vedlejší účastník vstoupil, v řízení podporován.

xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxlátkového kalendáře má popření nezajištěné pohledávky ze xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxjektům, které mají z hlediska popření totožné pohledávky v případě schválení oddlužení stejné procesní postavení, byla podána incidenční žaloba, texx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxužník mají při popření pohledávky v režimu schváleného oddlužení (v rozsahu shodného popření) v incidenčním řízení postavení nerozlučných společníxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxhledávky směřovat vůči oběma popírajícím (popřeli-li tutéž pohledávku). Přitom ovšem není vyloučeno, že propadná lhůta k podání takové žaloby počne xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxx xx xx xxů od skončení přezkumného jednání, jemuž byl věřitel přítomen, jinak do 15 dnů poté, kdy věřitel obdržel vyrozumění insolvenčního správce o popření svx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxu ve vztahu k dlužníku mohou nastat účinky popření, až když nastanou účinky oddlužení (§ 410 odst. 2 ve spojení s § 407 odst. 1 insolvenčního zákona).

Jexxxxx x xxxxx x xxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x x xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxi svoji popřenou nevykonatelnou pohledávku v řízení obhájit - musí v případě schválení oddlužení (do 30.6.2009 v případě schválení oddlužení plněním xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxl věřitel s pohledávkou na tuto skutečnost upozorněn. Opačný postup by znamenal rozpor se zásadami vyjádřenými v § 5 insolvenčního zákona, neboť insolxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x x xxx xxxxxxxxxxxxx xákona se podává, že žalován má být vždy ten, kdo pohledávku popřel, a v příslušném vyrozumění o popření pohledávky by tedy ve smyslu výše uvedeného měl ixxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx

xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxledně popsaného nedostatku podmínek řízení zvláštní úpravu. Ustanovení § 17 vylučuje pro insolvenční řízení (včetně té jeho fáze, jež se týká procesx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxxxxx x x xx a 19 insolvenčního zákona pak nahrazuje pro insolvenční řízení úpravu obsaženou v § 107a o. s. ř. Procesní postupy popsané v ustanoveních § 104 odst. 1 x x xxx xx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx x 2 písm. h) a § 14 odst. 1 insolvenčního zákona také věřitel, který uplatňuje uspokojení svých práv vůči dlužníku v insolvenčním řízení přihláškou], jxxx xxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxného ustanovení ani v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení. Stejný postup (přiměřená aplikace § xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxdávek konkursními věřiteli podle § 20 a násl. zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání [srov. k tomu např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. červxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx x xtejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže, v případě že jde o rozhodnutí vydaná po 1. lednu 2001 - veřejnosti k dispozici též na webových xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxa) k řešení dovolatelkou již zodpověděl v typově shodné věci, ve které společnost Č. vystupovala též jako dovolatelka, ve výše označeném usnesení sen. xxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx

xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxx xxxxx 1 o. s. ř. o neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, jenž nutně vede k zastavení řízení.

2. Procesní postupy popsané v § 104 odst. 1 a § 107 o. s. ř. xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx x x xxxxx xx x x xx odst. 1 insolvenčního zákona také věřitel, který uplatňuje uspokojení svých práv vůči dlužníku v insolvenčním řízení přihláškou], jsou ve smyslu § 7 xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxi v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

3. Závěr, že přihláška pohledávky odevzdaná orgánu, který měl povinnost ji doručit inxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxdána někým, kdo neměl způsobilost být účastníkem řízení, není výrazem přepjatého formalismu, nýbrž přiléhavým uplatněním procesních xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx

xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxa rozdíl od soudu, který napadené rozhodnutí vydal) nepostupují v souladu s judikaturou.

5. Podání dovolatelky datované 9. října 2008 k postupům dle § xxx xx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxí též nebylo podáním, jímž by mohla být zhojena vada původní přihlášky spočívající v nesprávně označeném věřiteli.

6. Záměnu účastníka řízení vylučuxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

x xxxx xxx xxxxxxxx xe napadené rozhodnutí není v závěru, že dovolatelka se nestala procesní nástupkyní věřitele T. v insolvenčním řízení, nesprávné jen proto, že v době jexx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxdnutí). Jestliže totiž pohledávku do insolvenčního řízení přihlásil někdo, kdo nemá způsobilost být účastníkem insolvenčního řízení, pak je vyloučxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxx xx xx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xákladě skutečnosti, jež nastala před podáním přihlášky.

Třebaže soud prvního stupně x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xroti rozhodnutí soudu prvního stupně, proti kterému zákon opravný prostředek nepřipouští. Odvolání není přípustné nejen proti kladnému rozhodnutí xxx xx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xávrh věřitele podaný podle prvého odstavce § 18 soud zamítne. V obou případech se totiž akcentuje role soudu prvního stupně a rychlost jeho rozhodovánx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx ukáže, že ke skutečné změně v osobě věřitele nedošlo anebo došlo jinak.

x xextu poslední věty citovaného § 18 odst. 4 insolvenčního zákona, podle něhož odvolání není přípustné jen proti rozhodnutí insolvenčního soudu podle § xx xxxxx x x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxle na vstup nabyvatele jeho pohledávky vždy, pokud jsou splněny stanovené zákonné předpoklady. Tyto předpoklady jsou podle odvolacího soudu dostatexxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx podle § 18 odst. 1 insolvenčního zákona není odvolání objektivně přípustné, je v souladu se zásadou efektivity insolvenčního řízení [§ 5 písm. a) insoxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx objektivní nepřípustnost odvolání proti zamítavému rozhodnutí insolvenčního soudu o návrhu na vstup nabyvatele pohledávky do řízení na místo původxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxení, který má základní náležitosti podání (§ 42 odst. 4 o. s. ř.), soud o tomto návrhu rozhodne (musí rozhodnout) do konce pracovního dne nejblíže následxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xx xdst. 1 a 3 insolvenčního zákona takto:

1. k právní skutečnosti došlo v průběhu řízení (tj. po jeho zahájení),

2. přešla nebo byla převedena přihlášexx xxxxxxxxxxx

xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx

xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx převod nebo přechod, pokud ten neplyne ze zákona, či forma prohlášení (§ 18 odst. 3 insolvenčního zákona) o skutečnosti dle § 18 odst. 1.

Pokud nejsou spxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxvrhu nevyhoví. V opačném případě rozhodne o vstupu nabyvatele pohledávky do řízení (proti vyhovujícímu usnesení není přípustné odvolání, § 18 odst. 4 xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxvenční soud nerozhodne (vyhovujícím či nevyhovujícím usnesením), má se za to, že vydal rozhodnutí, kterým návrhu vyhověl. Zákon tedy konstruuje právxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxupce původního věřitele se uplynutím zákonné lhůty stává procesním nástupcem původního věřitele.

Poté, co dojde k procesnímu nástupnictví ze zákonxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxcem původního věřitele. Proti tomuto usnesení není přípustné odvolání (§ 18 odst. 4 insolvenčního zákona).

Insolvenční soud svým rozhodnutím o vstuxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx do řízení v důsledku podle § 18 odst. 2 insolvenčního zákona není vázán (§ 18 odst. 4 insolvenčního zákona) a v průběhu dalšího řízení o tom, kdo je xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxlo požadavku právní jistoty účastníků řízení a ve svém důsledku by bylo v rozporu s principem spravedlivého procesu. Soud proto může opětovně rozhodnoxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxdová zpráva k § 18 zákona č. 182/2006 Sb.).

V případě, že takové skutečnosti nově v řízení vyjdou najevo, insolvenční soud ukončí účast (nástupce) věřixxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxl, s tím, že dále bude v řízení pokračovat s původním věřitelem (procesním předchůdcem věřitele, jehož účast soud ukončil). Pokud by v mezidobí došlo k zxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxdle § 18 odst. 2 insolvenčního zákona, nemůže insolvenční soud o procesním nástupnictví (ve vztahu k přihlášené pohledávce) v žádném případě rozhodovxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxé skutečnosti, ze kterých vyplývá, že se změnou v osobě účastníků je tomu jinak.

Právx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx v době rozhodování soudu prvního stupně nesvědčila. Nelze totiž směšovat posouzení podmínek pro rozhodnutí podle § 18 insolvenčního zákona o procesxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx Jinak řečeno, okolnost, že soud v rozhodnutí podle § 18 odst. 1 nepřipustí navrhovaný vstup nabyvatele přihlášené pohledávky, nepředurčuje posouzexxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxy, sice měl svůj význam pro posouzení, zda jsou splněny všechny formální požadavky stanovené v § 18 odst. 1 insolvenčního zákona, nikoliv však (sám o sobxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxdku je věřitelem přihlášené pohledávky - druhým navrhovatelem - pan ing. J. Š. Ani v řízení před soudem prvního stupně ani v řízení před soudem odvolacím xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx

Jak vyplývá z ustanovení § 18 odst. 4 IZ, odvolatel podal odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, proxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxí, ale ani proti rozhodnutí, jímž soud návrh věřitele podaný podle § 18 IZ zamítne. V obou případech je totiž akcentována role insolvenčního soudu v insxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxní tímto rozhodnutím vázán, jestliže se v dalším průběhu insolvenčního řízení prokáže, že ke změně v osobě věřitele nedošlo, anebo k ní došlo jinak.

xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxu zákon opravný prostředek nepřipouští. Odvolání není přípustné nejen proti kladnému rozhodnutí (to by nemohlo být již z povahy věci pro subjektivní nxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxení § 18 soud zamítne. V obou případech se totiž akcentuje role soudu prvního stupně a rychlost jeho rozhodování (nepřichází v úvahu ani jakékoliv odstxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxele nedošlo anebo došlo jinak.

xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxcesní plnou mocí ze dne 8. února 2011 (č. l. B-322) a nikoli (až) na základě usnesení ze dne 24. února 2011, č. j. MSPH 76 INS 8711/2009-B-346, jímž insolvenxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx soud (ohledně mínění, že procesní plná moc nebyla řádně udělena) podává téhož dne na č. l. B-347, plyne, že insolvenční soud při zkoumání procesní plné mxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx x xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx Přitom podle § 20 odst. 1 insolvenčního zákona u stanovení části první hlavy třetí občanského soudního řádu, která se týkají jednání za právnickou osoxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx

Každé sdružení osob, které bylo zapsáno do spolkového rejstříku jako odborová organizace, je v občanském soudnxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxganizace, která má právní osobnost. Soud neumožní zastoupení účastníka řízení odborovou organizací (pobočnou organizací odborové organizace) jen xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxvinné zastoupení advokátem nebo notářem rozhodnutí o tom se nevydává.

V daném případě odvolací soud ze spisu zjistil, že insolvxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xdvolací soud v usnesení čj. MSPH 94 INS 3504/2008, 2 VSPH 87/2009-A-37 ze dne 12.3.2009 upozornil na obsah usnesení sp. zn. 29 Cdo 699/2008 ze dne 22.5.2xxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxnkursním řízení, a zdůraznil, že závěry vyjádřené Nejvyšším soudem České republiky dopadají i na řízení insolvenční.

xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxnění uzavřené dohody o zastupování a soudu předloženému průkazu plné moci. Je zcela věcí zastoupené právnické osoby, jaké rozhodnutí v tomto směru přixxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxné dohodě o zastupování novou plnou moc, by mohl soud vyvozovat odpovídající závěry ze skutečnosti, že jménem zastoupené právnické osoby jedná neopráxxxxx xxxxxxxxxx

Podle názoru odvolacího soudu však dlxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxí tak, jak je definován v § 1 insolvenčního zákona, je řešení úpadku, popřípadě hrozícího úpadku dlužníka, některým ze stanovených způsobů tak, aby došxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxolvenční řízení není řízením, ve kterém se provádí složité právní dokazování skutečností, nejedná se o klasické sporné soudní řízení. Realizaci cíle xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxa). S ohledem na uvedený cíl insolvenčního řízení a úkol insolvenčního správce v tomto řízení proto není splněna zákonná podmínka požadavku ochrany záxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxdal insolvenční návrh na dlužníka podvodně a že není dána jeho aktivní věcná legitimace pro neplatnost postupní smlouvy. K tomu je však nutno uvést, že sxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxsolvenčním soudem, případně v rámci činnosti insolvenčního správce podléhající dohlédací činnosti insolvenčního soudu. Dlužník se v tomto řízení nxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx

xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx soudu tedy již samotná povaha insolvenčního řízení nevyžaduje, aby dlužníku byl soudem ustanoven zástupce, a to ani zástupce z řad advokátů, i kdyby dlxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx

Odměnu advokáta, který byl ustanoven opatrovníkem účastníka řízení, platí stát, a to ve výši stanovené pxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxtrovníka ustanoveného soudem účastníku řízení, jehož pobyt není znám, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, který byl stižen duševní xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxt. U opatrovníka ustanoveného pro některý z těchto taxativně uvedených důvodů se pro stanovení odměny považuje za tarifní hodnotu částka 500 Kč, jíž odxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xx xx xxxxx xxxx xx x xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx

Veřejný účel instituce správce konkursní podstaty nutxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxdnutím státního orgánu (soudu). Jeho oprávnění, jež jsou zakotvena v řadě ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání (§ 14, § 17 až 20, § 24, § 26 až 29), vzhxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x mají povahu autonomní). Výkon funkce správce konkursní podstaty na základě ustavení soudem z pohledu ústavního pod rámec práce nebo služby uložené záxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxnkursní podstaty není součástí zaměstnaneckého vztahu a tudíž svým obsahem, jakož i účelem a smyslem na něj nedopadá ustanovení čl. 26 Listiny. Není dáxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx

xxxxxxxx x rozmanitosti účelů veřejných funkcí z ústavního pořádku neplynou bez dalšího kautely, týkající se zdrojů odměn a úhrady nákladů spjatých s jejich výkxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxe ze strany zákonodárce v rozlišování subjektů a práv, i pro oblast odměňování a náhrady nákladů spjatých s výkonem veřejných funkcí plyne maxima přiměxxxxxxxx

xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 46 INS 13831/2010; dne 1.12.2010 byla tomuto dlužníkovi povolena reorganizace a funkci správkyně tohoto dlužníka vxxxxxxx xxxx xx xx xxx x xxx xxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxx xxx xxx xxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxžníka prohlášen konkurs a funkci správkyně tohoto dlužníka vykonává Ing. V. J. V.), konstatuje odvolací soud, že tyto výhrady nelze podřadit pod žádný x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx je pro eventuální odvolání správkyně bezpředmětné, neboť určení osoby insolvenčního správce předsedou insolvenčního soudu nepodléhá přezkumu odvxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx insolvenčního soudu opatřením ze dne 16.12.2010 (A-36) za insolvenční správkyni Ing. V. J. V., což soud I. stupně v napadeném bodě III. výroku usnesení xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xx xxxt. 1 insolvenčního zákona), splňuje nepochybně též podmínky pro své ustanovení do funkce insolvenčního správce.

Pokud jde o námitky podjatosti spráxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx1.2011 (B-6) ve znění opravného usnesení ze dne 1.2.2011 (B-8) k návrhu správkyně ustanovil v insolvenčním řízení odděleného správce K., v. o. s. právě xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxm podle § 34 xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxxxkových věřitelů a kdy není důvod pochybovat o tom, že by tím byl ovlivněn celkový způsob výkonu práv a povinností správkyně, je odvolací soud toho názorux xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx

Jak již Vrchní soud v Praze zdůraxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxsolvenčního správce jakožto maximálně profesionalizované osoby, u níž jsou podmínky vzniku oprávnění vykonávat tuto činnost, včetně vedení seznamx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxního správce (u veřejné obchodní společnosti způsobilost ohlášeného společníka) je zajištěna novými - oproti předchozí právní úpravě přísnějšími - xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxvané Ministerstvem spravedlnosti); přísněji jsou vymezeny i podmínky bezúhonnosti a dostatečného materiálního zabezpečení nutného ke krytí rizikx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxvené ve smyslu § 39 cit. zákona vyhl. č. 314/2007 xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x x xxxx x x xxxxna o insolvenčních správcích aprobuje Ministerstvo spravedlnosti, které také vede seznam těchto insolvenčních správců jako součást veřejného insxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx x letech od účinnosti zákona o insolvenčních správcích) oprávnění vykonávat činnost insolvenčního správce zachováno, jen pokud k uvedenému datu, za pxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxovení v § 40 a 41 cit. zákona).

Uvedená koncepční východiska jsou v insolvenčním zákoně vyjádřena předpokladem, že osoba zapsaná v seznamu insolvenčxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xroto podle § 22 odst. 1 insolvenčního zákona může v konkrétní věci osoba zapsaná v seznamu insolvenčních správců své ustanovení insolvenčním správcex xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xx xxx xxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxna. Těmito důležitými důvody mohou být jen okolnosti, které objektivně vzato trvale (či alespoň dlouhodobě) insolvenčnímu správci znemožňují jeho fxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxicky může jít i o podjatost správce ve vztahu k věci nebo k jejím účastníkům dle § 24 insolvenčního zákona (pokud nejde o dílčí vyloučení správce, které lxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxravotní či jiná osobní indispozice insolvenčního správce však představuje překážku jeho setrvání ve funkci, jen pokud je doloženo, že objektivně výkxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xprávce, ale ustanovení jeho zástupce dle § 33 insolvenčního zákona. Odvolání insolvenčního správce má zpravidla předcházet jeho slyšení. Upustit od xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxx xe zřetele, že insolvenční řízení má probíhat maximálně rychle a hospodárně [§ 5 písm. a) insolvenčního zákona], a že změna v osobě insolvenčního správcx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxnosti, které odůvodňují jeho zproštění funkce (§ 32 insolvenčního zákona), anebo není-li založena rozhodnutím samotných věřitelů (usnesením schůzx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxna ho odvolat) xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxtelský orgán, či zda soud šetří důvody pro odvolání správce bez takového návrhu.

V daném případě nebyl insolvenční správce ustanoven do funkce postupxx xxx x xx xxxxx x xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx do funkce ustanoven - jako osoba určená ze seznamu insolvenčních správců opatřením předsedy insolvenčního soudu - v rozhodnutí o úpadku ze dne 8.4.201xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxím ze dne 11.4.2011) by tedy bylo opodstatněno, jen pokud by prokázal, že jsou tu některé ze shora popsaných důležitých důvodů, pro které lze považovat řxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxími (či konkursními) věcmi, které spravuje. Protože jiné - - překážky výkonu své funkce v dané věci insolvenční správce netvrdil (ani nevyxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx

xxxxx x x4 odst. 1 insolvenčního zákona je z insolvenčního řízení vyloučen insolvenční správce, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci nebo k osobám účastníxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxvce pro některé úkony.

Důvody, pro něž je insolvenční správce vyloučen z insolvenčního řízení pro pochybnost o své nepodjatosti, odpovídají důvodůmx xxx xxx xxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxý právní zájem soudce na projednávané věci i to, že soudce má předem o věci poznatky, které by měl získat až za řízení a které mohou ovlivnit jeho nestrannoxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx popřípadě vztahem vzájemné závislosti.

Stejně jako soud prvního stupně je proto i odvolací xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxo pochybnost o své nepodjatosti vyloučena z insolvenčního řízení týkajícího se téhož dlužníka. Okolnost, jakým způsobem funkci správce podniku dlužxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxatněnou odvolatelem odvolací soud neshledal důvodnou, neboť v ní, kromě tvrzení, z nichž se podává subjektivní nespokojenost odvolatele s výkonem fuxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxolvenčního zákona vyloučen z insolvenčního řízení (správcův poměr k věci, nebo k osobám účastníků). Postup v jiné věci, jestliže nevyústil v odvolánx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx, u něhož probíhalo konkursní řízení (§ 14 odst. 4 o. s. ř.).

xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxx xxxxx x xěřiteli JUDr. D. G. Z dikce § 24 odst. 1 insolvenčního zákona vyplývá, že insolvenční zákon xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxi skutečnostmi, v jejichž světle se jeví správcova nepodjatost pochybnou. V přezkoumávané věci je rozhodné, že Mgr. J. H. poskytoval jako advokát právxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxací soud sdílí závěr soudu prvního stupně, že důvod pochybovat o nepodjatosti insolvenčního správce zakládá skutečnost, že tento správce z titulu funxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxakter poskytnuté právní služby (právní zastoupení v exekučním řízení), ani četnost poskytnutých služeb nejsou přitom významné. Nerozhodné je i to, žx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxkát Mgr. J. H. není ve funkci insolvenčního správce nepodjatou osobou pro svůj poměr k účastníku řízení. Proto postupoval soud prvního stupně správně, xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

V daném případě však dlužník spatřuje důvod k pochybnostem o nepodjatosti insolvenční správkyně v jiných skutečnostech, a to že působí jako správkyxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxosti samy o sobě nemohou být důvodem pro vyloučení insolvenčního správce, který je jako osoba odborně způsobilá ustavován i v jiných insolvenčních, přxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx

xxxxxxm pro pochybnost insolvenční správkyně nemůže být ani skutečnost, že vyžaduje po dlužníku jeho účetnictví a jiné listiny, o kterých dlužník tvrdí, že bxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx zjištění rozsahu majetkové podstaty úpadce (§ 209 insolvenčního zákona).

Insolvexxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xež ji tvoří. V podstatě jde o podjatost fyzické osoby, která právnickou osobu tvoří. Je však třeba mít na zřeteli, že insolvenční správce D. & Š., v. ox xx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx x xxxx xx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx pochybnosti o tom, že tento vztah do jisté míry (menší či větší) ovlivní i jednání druhého společníka Ing. D., o jehož podjatosti dosud nebyla zmínka. Přx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xx xx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxečníků (a tedy celé v. o. s. v roli insolvenčního správce) může být ohroženo, respektive nepodjatost těchto osob nebyla prokázána nade vší pochybnost. x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx by postačilo poukázat na skutečnost, že existují jiní společníci, kteří podjatí nejsou. Je však třeba vždy vycházet z pravděpodobnosti, do jaké míry jx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxpně nepochybil, když veřejnou obchodní společnost D. & Š. z funkce insolvenčního správce odvolal.

xxx x xxxxxxxx xxxxna č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), ve znění pozdějších předpisů, přitom Nejvyšší soud neshledává důvod přehxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxna, není rozhodnutím ve věci samé.

K usnesením ve věci samé přitom nepatří nejen usnesení o ustanovení insolvenčního správce (§ 25 insolvenčního zákoxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxvenčního zákona); totéž platí pro usnesení, jímž insolvenční soud rozhoduje podle § 29 odst. 2 insolvenčního zákona o tom, zda potvrdí usnesení schůzx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxž dovolatelem označených) ustanovení občanského soudního řádu (ve znění účinném od 1. ledna 2008), Nejvyšší soud je odmítl podle § 243b odst. 5 věty prxxx x x xxx xxxxx xx xx xx xx

xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xéž usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, , i usnesení Nejvyššího soudu uxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxx xe veřejnosti k dispozici na webových stránkách Ústavního soudu).

xxxxxxxx soud zdůrazňuje, že insolvenčního správce pro insolvenční řízení ustanovuje insolvenční soud jen na začátku řízení (§ 25 insolvenčního zákona). Dálx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxerá nejblíže následuje po přezkumném jednání, se mohou věřitelé usnést, že insolvenčním soudem ustanoveného insolvenčního správce odvolávají z funxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxolvenčního správce insolvenční soud ustanoví ze seznamu insolvenčních správců, jenž je členěn na část obecnou a část zvláštní. Osoby zapsané do části xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xx xx xxxxxxxxxxxxx xákona) u subjektů uvedených v § 3 odst. 2 InSpZ (také § 3 odst. 4 vyhl. č. 312/2007 Sb., o obsahu a dalších náležitostech zkoušek insolvenčních správců), xxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xdst. 1 insolvenčního zákona a který zároveň splňuje kritéria uvedená v § 316 odst. 4 insolvenčního zákona.

xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxrétního dlužníka) mohl o své vůli sám revokovat (změnit) v rozhodnutí, jímž ustanovuje insolvenčního správce do funkce osobu určenou mu závazně opatřxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xx xxxx xx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxx xxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxstavující úkon hybridní povahy na pomezí státní správy a rozhodovací činnosti soudu, který podle § 4 odst. 3 věty první vyhlášky č. 311/2007 Sb. nemá poxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xpírají o nikoliv nově (po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně) zjištěné skutečnosti (ve vztahu k § 25 odst. 5 InsZ srov. závěr Ústavního soudu vyjádxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx by bylo namítáno na základě okolností známých v době rozhodování soudu prvního stupně, že ustanovený správce nesplňuje podmínky pro ustanovení nebo žx xx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxx

xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxho povolení ve smyslu § 3 odst. 2 zákona č. 312/2006 Sb. (tedy že opatřením předsedy insolvenčního soudu případně nebylo dodrženo pravidlo obsažené v uxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxrávný postup předsedy insolvenčního soudu při vydání opatření nečiní z takto ustanoveného insolvenčního správce osobu, u které je (proto) důvod pochxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxí napadeného rozhodnutí. Tato úprava (v § 26 InsZ) totiž zjevně navazuje na úpravu předpokladů vymezených pro ustanovení konkrétního (opatřením pojxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxtaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně.

S uvedeným souvisí také to, že insolvenční zákon neumožňuje odvolacímu soudu v rámci odxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxího správce ustanoveného postupem podle § 25 odst. 3 InsZ, bylo-li mu zrušeno zvláštní povolení nebo zaniklo-li jeho právo dočasně nebo příležitostnx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxna o insolvenčních správcích, odvolací soud nemá pochyb o tom, že takový postup je na místě i v případě, že je v průběhu řízení (dodatečně) zjištěno, že osxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx osobě byl ustanoven správce, který tyto podmínky nesplňuje. Ustanovení xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x 29 odst. 1 insolvenčního zákona.

xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx s názorem odvolatelů, že odvolání proti ustanovení zvláštního insolvenčního správce by mělo být přípustné i z jiných důvodů, než je uvedeno v § 26 insolxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxže být zejména skutečnost, že správce je vůči dlužníkovi osobou blízkou, věřitelem dlužníka, dlužníkem dlužníka či ručitelem dlužníka, případně též xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx dlužníka. Dalším důvodem může být způsob podnikání insolvenčního správce, jenž dopadá na poměry účastníků insolvenčního řízení.

xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xe vůči dlužníkovi osobou blízkou, věřitelem dlužníka, dlužníkem dlužníka či ručitelem dlužníka, případně též současným či bývalým společníkem, staxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxob podnikání insolvenčního správce, jež dopadá na poměry účastníků insolvenčního řízení. K důvodům, pro něž je insolvenční správce vyloučen z insolvxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxx xx 11. 2008 tak, že odpovídají důvodům, pro něž jsou z projednávání a rozhodnutí věci vyloučeni soudci ve smyslu ust. § 14 odst. 1 občanského soudního řádu. xxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xěl získat až za řízení a které mohou ovlivnit jeho nestrannost; pokud jde o poměr k účastníkům a jejich zástupcům, může být založen buď příbuzenským či jexx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxla bližší podrobnosti, xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxložené tvrzení upřesnil - jak popsáno shora - ve vyjádření k odvolání sám správce. Ze skutečnosti, že za nájemce jednal se zástupcem dlužnice jako pronaxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxh k věci, k dlužnici či k dalším účastníkům insolvenčního řízení vzbuzující pochybnost o jeho nepodjatosti.

xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxu, že ustanovení předběžného správce za účelem zajištění a zjištění majetku dlužníka bylo v daném případě namístě. Skutečnost, že část majetkové podsxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xak, aby v případě, že bude rozhodnuto o úpadku dlužníka (popř. o prohlášení konkursu na jeho majetek), mohla být zapsána do soupisu jeho majetkové podstxxxx x xxx x xxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xvedeným v insolvenčním zákoně. Přitom není vyloučeno, aby předběžná správkyně poté, co přezkoumá dlužníkovo účetnictví, vyhověla jeho požadavku a vxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxou. Důvodem k jejímu vyloučení totiž nejsou okolnosti, které spočívají v jejím postupu v insolvenčním řízení (v tom, že podala návrh na nařízení předběxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxdní činnosti ze dne 20.3.2010 je třeba uvést, že jakmile důvody pro její ustanovení pominou (jakmile bude majetková podstata dlužníka dostatečně zjišxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxx věci byly splněny podmínky pro nařízení předběžného opatření podle § 113 odst. 1 insolvenčního zákona. Aplikace tohoto ustanovení přichází v úvahu obxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxva, že je respektovat nebude. Jinými slovy, k nařízení takového předběžného opatření přistoupí soud po pečlivé úvaze tehdy, když nepostačí omezení spxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx. běžné nakládání s majetkovou podstatou (v závislosti na tom, zda řízení bylo zahájeno insolvenčním návrhem věřitele nebo insolvenčním návrhem dlužxxxxxx

xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxní, kterým soud ustanovil do funkce insolvenčního správce. Vzhledem k § 7 odst. 1 insolvenčního zákona se proto užije přiměřeně úprava § 201 o. s. ř., ktxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxči dlužníku (§ 14 odst. 1 insolvenčního zákona), resp. pro určitou fázi insolvenčního řízení i jiné osoby uplatňující v řízení svá práva (§ 15 insolvenčxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xprávce jiného dlužníka, který tvrdí, že s dlužníkem tvoří koncern a z tohoto titulu by měl být ustanoven i insolvenční správce dlužníka, neuplatňuje svx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxž nezakládá nárok konkrétní osoby (míněno jakési osobní právo, jež prosazuje odvolatel), aby byla ustanovena insolvenčním správcem. Tato právní úprxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxčním správcem dlužníků, jež tvoří koncern, byla pokud možno jedna osoba. Právo prosazovat vlastními procesními úkony tuto úpravu v konkrétním řízení xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx

Z obsahu spisu Vrchní soud v Praze zjistil, že po vydání napadeného usnesení (předběžného opatření dle § 112 odst. 1 a § 113 odst. 1 IZ, které lze vyxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx odvoláním, avšak rozhodnutím Vrchního soudu v Praze ze dne 12. dubna 2013, č. j. 2 VSPH 331/2013-A-66, bylo napadené usnesení potvrzeno. Insolvenční sxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xx xx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxx xen. Je zřejmé, že s účinností tohoto rozhodnutí pominuly všechny účinky založené napadeným usnesením o nařízení předběžného opatření. Skončila půsoxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxrávcem s plnou působností (§ 27 odst. 2 IZ), přičemž veškerá dosavadní částečná omezení dlužníka v nakládání s majetkem náležejícím do majetkové podstxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx xx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxnkursu v insolvenčním rejstříku). Účinky prohlášení konkursu totiž spočívají v přechodu veškerých oprávnění nakládat s majetkovou podstatou (včetxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxoby, jež mají závazky vůči dlužníku, mají plnění nadále poskytovat nikoli dlužníku, ale insolvenčnímu správci.

xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxění majetku dlužníka, dlužník však výzvy neuposlechl a seznam majetku nepředložil, je nutno vycházet z toho, že majetek dlužníka nebyl spolehlivě zjixxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxhodnutí o úpadku, event. předběžného insolvenčního správce, pokud je soudem ustanoven (§ 27 IZ), a náklady na tuto činnost jsou kryty zálohou na nákladx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxostředky k úhradě nákladů insolvenčního správce před zpeněžením majetku ani k úhradě ostatních nákladů řízení (které nesouvisí se zpeněžením zástavxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xx xxxxejít institut zálohy na náklady insolvenčního řízení (§ 38 odst. 2 IZ). Pokud jde o námitky odvolatele v tom smyslu, že není dáno rovné postavení insolvexxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxávu k insolvenčnímu zákonu, v jejíž části týkající se ustanovení § 144 zákonodárce výslovně uvedl mimo jiné, že povinnost k úhradě zálohy na náklady inxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxu je možno uzavřít, že mimo výjimek, ve kterých se záloha podle výslovného znění ustanovení § 108 odst. 1 IZ neukládá, je rozhodným hlediskem pro uloženx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxtit jinak, a to bez ohledu na skutečnost, kdo vystupuje v insolvenčním řízení jako navrhovatel, zda tedy dlužník či věřitel.

xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxstaty dlužnice, se odvolací soud ztotožňuje i se závěrem soudu prvního stupně, že bylo namístě uložit navrhujícímu věřiteli povinnost k zaplacení zálxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxx

xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxní soud nepotvrdí (volbu správce - pozn. autora) jen za situace, že navržený insolvenční správce nesplňuje podmínky § 21 až 24 insolvenčního zákona, cox xx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxně na předpokládané složitosti insolvenčního řízení a očekávaných značných nákladech insolvenčního správce spojených s dojížděním insolvenčního xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxi totiž nelze užít § 54 odst. 1 insolvenčního zákona, dle kterého v jiných případech soud může zrušit usnesení schůze věřitelů proto, že odporuje společxxxx xxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx věřitel (za podpory ze strany věřitele dalšího), nemohl insolvenční soud než takové rozhodnutí za popsaného skutkového stavu věci zcela respektovatx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xrpna 2009 o ustanovení JUDr. F. M., sídlem v B. Š. 41, novým insolvenčním správcem - pozn. autora).

x xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxení nové správkyně JUDr. I. V., neboť pro takový návrh se vyslovilo jen 44,11% (a nikoliv nejméně polovina) všech věřitelů s pohledávkami přihlášenými xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxtelů následující po přezkumném jednání potvrdil v důsledku chybně počítaných xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxho soudu podle § 29 odst. 2 insolvenčního zákona nelze reparovat jinak (prvou schůzi věřitelů následující po přezkumném jednání nelze opakovat a protx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xe soudem I. stupně zato, že důležitým důvodem pro odvolání insolvenčního správce z funkce je též to, že byl do funkce ustanoven postupem podle § 29 insolvxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx

Odvolací soud v první řadě předesílá, že odvolatelkou zmiňovaný § 49 odst. 1 insolvenčního zákona upravuje tzv. obecné hlasovací takx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxhledávek. Tato úprava však neplatí bezvýjimečně, když insolvenčního zákona v některých případech stanoví pro přijetí usnesení schůze tzv. speciálxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx nebo usnesení o stanovení způsobu řešení dlužníkova úpadku dle § 151 odst. 1 téhož zákona. Současně je ovšem nutno vzít v potaz, že insolvenční právo trxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxou mohou hlasovat, jen je-li jim hlasovací právo přiznáno. Pro tyto účely rozlišuje § 51 insolvenčního zákona věřitele, jejichž přihlášená pohledávxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxa (neboť nebyla ještě přezkoumána) nebo je sporná. Z uvedeného ustanovení rovněž plyne, že věřitel, jehož pohledávka byla popřena, může hlasovat jedixx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx

xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxzování hlasovacího práva věřitelů při hlasování o odvolání soudem ustanoveného a ustanovení nového insolvenčního správce dle § 29 odst. 1 insolvenčnxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxlášených ke dni předcházejícímu konání schůze s právem hlasu, nikoli - jak insolvenční soud nesprávně dovozoval - vůči celkové výši přihlášených pohlxxxxxxx xxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxenčního zákona, která umožňuje opakované hlasování o výměně insolvenčního správce v situaci, kdy k ní došlo na základě hlasu věřitele, jehož pohledávxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxba podle § 198 odst. 1 insolvenčního zákona).

x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxo správce, které je účinné, jakmile bylo přijato (jakmile se na tom schůze věřitelů usnesla), je k účinnosti ustanovení nového insolvenčního správce sxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxolání dosavadního insolvenčního správce insolvenční soud xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xo protokolu o jednání schůze. Z protokolu o přezkumném jednání a schůzi věřitelů z 20. 12. 2012 plyne, že došlo k hlasování věřitelů podle § 29 odst. 1 Insxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxvenční správce JUDr. Mgr. Martina Jinochová Matyášová a že se ustavuje nový insolvenční správce - Mgr. Milan Edelmann, bytem Chrustenice č. p. 208, 267 xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx až 24 InsZ, a vyhlásil usnesení, že potvrzuje ustanovení podmínky uvedené v ustanovení § 21 až 24 InsZ, a usnesení, že potvrzuje ustanovení Mgr. Milanx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxůvodnění uvedl, že schůze věřitelů dosavadního insolvenčního správce z funkce odvolala. Za takovéto situace, kdy k právně účinnému odvolání dosavadxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx sám znovu rozhodl, jak to - s odkazem na § 31 InsZ - napadeným usnesením učinil, a aby spolu s tím ustanovoval správce nového, ač ten již byl rovněž ustanovxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxvřít že insolvenční soud vydal napadené usnesení, k jehož vydání ve skutečnosti podmínky dány nebyly.

xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xx novým správcem ustanovují Mgr. Alexandra Netta, aniž by z protokolu o schůzi bylo patrné, kdo právě tuto osobu jako nového správce navrhl (žádný konkréxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxx xodle tohoto ustanovení pro přijetí usnesení schůze věřitelů o odvolání insolvenčního správce (a případném ustanovení správce nového) musí být dosažxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxoviční většinu hlasů věřitelů, kteří hlasovali, nýbrž nadpoloviční většinu všech přihlášených pohledávek s právem hlasu (třebaže se jejich věřitelx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx platilo vždy, totiž že výchozí sumu přihlášených pohledávek představují jen ty, s nimiž se v době hlasování pojí hlasovací právo (ať již náležející věřxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxm usnesení neidentifikoval a místo toho zaznamenal jen počet hlasů věřitelů, které byly při hlasování o přijetí usnesení schůze věřitelů o změně insolxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxx xxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxnané dne 27. 1. 2014 řádné hlasování věřitelů dle § 29 odst. 1 IZ o odvolání insolvenčního správce a ustanovení správce nového neproběhlo, a že tudíž je txxxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx

Ze shora uvedených zjištění odvolacího soudu je zřejmé, že soud I. stupně pochybil, když na první schůzi věřitelů, která nejblíže následovala px xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxenčního správce funkce, jež by bylo lze - avšak jen do skončení schůze věřitelů (§ 29 odst. 3 IZ) - insolvenčním soudem potvrdit, event. nepotvrdit podle x xx xxxxx x xxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx zákonného podkladu, ale toliko opakovaným svoláním (první) schůze věřitelů, jejíž předem ohlášený program nebyl jednáním konaným dne 28. 1. 2014 zcexx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx

x xxxxxxxxo vyplývá, že schůze věřitelů následující nejblíže po přezkumném jednání nepřijala usnesení o odvolání insolvenčním soudem ustanoveného insolvenčxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxlášených ke dni předcházejícímu konání schůze věřitelů, počítaná podle výše jejich pohledávek, kteří mají právo hlasovat. Závěr soudu prvního stupnxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxsolvenční správce, o jehož potvrzení ve smyslu § 29 odst. 2 IZ je soud oprávněn rozhodovat, nebyl schůzí věřitelů ustanoven (ani nemohl být, protože soxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx schůze věřitelů, aniž by bylo třeba potvrdit dosavadního insolvenčního správce v jeho funkci (srov. rovněž shora citované usnesení Vrchního soudu v Pxxxx xx xxx xxx xxx xxxx xxx xxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx podle § 219 o. s. ř. potvrdil. Jiné než potvrzující rozhodnutí by podle přesvědčení odvolacího soudu nebylo v souladu s ústavně chráněným principem prxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxý insolvenční správce vykonává funkci insolvenčního správce dlužníka

xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxx xe zúčastnil pouze odvolatel, je totiž zřejmé, že soud namísto toho, aby ohledně povinného bodu programu této schůze dle ust. § 29 odst. 1 insolvenčního zxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxx x xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxení nového správce, či nikoli), rozhodl s poukazem na dle jeho názoru nedostatečné hlasů k přijetí usnesení o tom, že se návrh odvolatele na odvoxxxx xxxx xxxxxx xx xx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxvažoval odvolací soud za nutné uvést, že podle ust. § 49 odst. 1 insolvenčního zákona nestanoví-li tento zákon jinak, vyžaduje se k platnosti usnesení xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx 1 Kč pohledávky připadá jeden hlas. Citované ustanovení upravuje tzv. obecné hlasovací tak, že se k platnosti usnesení schůze věřitelů vyžaduxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xx xxxxx x x x xxxxxxxxxxxho zákona), počítaná podle výše jejich pohledávek. Tato úprava však neplatí bezvýjimečně, když insolvenční zákona v některých případech stanoví k pxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx dle ust. § 29 odst. 1 insolvenčního zákona nebo o usnesení o stanovení způsobu řešení úpadku dlužníka dle ust. § 151 odst. 1 téhož zákona. Současně je ovxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxa zjištěna. Věřitelé s nezjištěnou pohledávkou mohou hlasovat, jen je-li jim hlasovací právo přiznáno. Pro tyto účely rozlišuje ust. § 51 insolvenčníxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxem je tu bez významu), jejichž pohledávka je vázána na odkládací podmínku, jejichž pohledávka nebyla ještě zjištěna (neboť nebyla ještě přezkoumána) xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxo přizná (primárně) schůze věřitelů nebo (sekundárně) insolvenční soud. Na rozdíl od odvolatele je odvolací soud přesvědčen o tom, že právě za účelem uxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxý dovětek. Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání důvodným, byť z jiného než v něm uplatněného důvoxxx x xxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xx x x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxž v souladu se shora uvedenými názory odvolacího soudu předloží nové schůzi věřitelů k jejímu rozhodnutí otázku případné změny v osobě insolvenčního sxxxxxx xxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxvenční soud (představovaný soudcem, který vede insolvenční řízení na majetek konkrétního dlužníka) mohl o své vůli sám revokovat (změnit) v rozhodnuxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xx xxxx xx xxxxxxx x xx xxxx. 5 InsZ. V rámci aplikace ust. § 26 InsZ (ve smyslu § 31 odst. 5 InsZ) v odvolacím řízení pojmově nelze přezkoumávat podkladové opatření předsedy insoxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x 4 odst. 3 věty první vyhlášky č. 311/2007 Sb. nemá povahu rozhodnutí), ledaže je ve smyslu § 26 InsZ namítáno, že ustanovený správce nesplňuje podmínkx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx k § 25 odst. 5 InsZ srov. závěr Ústavního soudu vyjádřený v nálezu ze dne 6.9.2016, sp. zn. IV. ÚS 3141/15 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. prosince xxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxný správce nesplňuje podmínky pro ustanovení nebo že je podjatý) však v dané věci nejde.

Tvrzení, že nově ustanovený správce (JUDr. Szabo) neměl být usxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xoudu případně nebylo dodrženo pravidlo obsažené v ust. § 25 odst. 3 InsZ), nepředstavuje způsobilý odvolací důvod ve smyslu ustanovení § 26 věty druhé x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxenčního správce osobu, u které je (proto) důvod pochybovat o její nepodjatosti pro její poměr k věci nebo k osobám účastníků ani osobu, která nesplňuje pxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx x xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxezených pro ustanovení konkrétního (opatřením pojmenovaného) insolvenčního správce ustanoveními § 21 až § xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxně.

S uvedeným souvisí také to, že insolvenční zákon neumožňuje odvolacímu soudu v rámci odvolacího řízení bez dalšího ustanovit jiného správce, jax x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx, bylo-li mu zrušeno zvláštní povolení nebo zaniklo-li jeho právo dočasně nebo příležitostně vykonávat činnost insolvenčního správce dlužníka podlx x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x tom, že takový postup je na místě i v případě, že je v průběhu řízení (dodatečně) zjištěno, že osoba dlužníka splňuje předpoklady pro ustanovení správce xxx xxxx x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxje. Ustanovení opatřením předsedy insolvenčního soudu (případně nesprávně) určené osoby do funkce správce lze konec konců korigovat i na první schůzx xxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxncepce insolvenčního zákona je i působení insolvenčního správce jakožto maximálně profesionalizované osoby, u níž jsou podmínky vzniku oprávnění xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xdborná způsobilost pro výkon funkce insolvenčního správce (u veřejné obchodní společnosti způsobilost ohlášeného společníka) je zajištěna novými x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxu a složení příslušné odborné zkoušky organizované Ministerstvem spravedlnosti); přísněji jsou vymezeny i podmínky bezúhonnosti a dostatečného maxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxho plnění a minimální standardy pojištění upravené ve smyslu § 39 cit. zákona vyhláškou č. 314/2007 xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x x xxxx x x xxxxna o insolvenčních správcích aprobuje Ministerstvo spravedlnosti, které také vede seznam těchto insolvenčních správců jako součást veřejného insxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xpo 2 letech od účinnosti zákona o insolvenčních správcích) oprávnění vykonávat činnost insolvenčního správce zachováno, jen pokud k uvedenému datu, xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxtanovení v § 40 a 41 cit. zákona).

Uvedená koncepční východiska jsou v insolvenčním zákoně vyjádřena předpokladem, že osoba zapsaná v seznamu insolvxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxt. Proto podle § 22 odst. 1 insolvenčního zákona může v konkrétní věci osoba zapsaná v seznamu insolvenčních správců své ustanovení insolvenčním spráxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xx xxx xxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxolána. Těmito důležitými důvody mohou být jen okolnosti, které objektivně vzato trvale (či alespoň dlouhodobě) insolvenčnímu správci znemožňují jexx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx typicky může jít i o podjatost správce ve vztahu k věci nebo k jejím účastníkům dle § 24 insolvenčního zákona (pokud nejde o dílčí vyloučení správce, ktexx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx. Zdravotní či jiná osobní indispozice insolvenčního správce však představuje překážku jeho setrvání ve funkci, jen pokud je doloženo, že objektivně xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxho správce, ale ustanovení jeho zástupce dle § 33 insolvenčního zákona. Odvolání insolvenčního správce má zpravidla předcházet jeho slyšení. Upustix xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx

xxxxx xxxxxět ze zřetele, že insolvenční řízení má probíhat maximálně rychle a hospodárně [§ 5 písm. a) insolvenčního zákona], a že změna v osobě insolvenčního sprxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxo další průběh. Proto není-li změna insolvenčního správce vynucena závažnými závadami v jeho činnosti, které odůvodňují jeho zproštění funkce (§ 32 ixxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xákona), může soud ukončit působení insolvenčního správce v dané xxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xám insolvenční správce, anebo zda je navrhl věřitelský orgán, či zda soud šetří důvody pro odvolání správce bez takového návrhu.

x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxla dne 26.5.2016, a která nejblíže následovala po přezkumném jednání, hlasoval věřitel KB prostřednictvím hlasovacího lístku doručeného do datové sxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxtanovení do funkce nového insolvenčního správce JUDr. Jiřího Vlasáka. Nepodepsaný hlasovací lístek je vyhotoven Mgr. Davidem Švecem. Oprávnění tétx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxxi podání věřitele KB s využitím formuláře Hlasovací lístek opatřeno ověřeným podpisem této osoby, vychází odvolací soud z toho, že toto podání nemohlo xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xe žádný věřitel nezúčastnil, dojít k odvolání původně ustanoveného správce a k ustanovení správce nového, protože pro přijetí takového rozhodnutí nexxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxí mají právo hlasovat. Provedl-li soud prvního stupně na této schůzi hlasování došlým hlasovacím lístkem věřitele KB, jeho postup odporuje znění ust. x xx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxx xxxxxx xx xxxxx xx smyslu § 29 a 30 InsZ rozhodovat o tom, že (i) soud bere na vědomí odvolání insolvenčního správce, natožpak rozhodovat o (ii) nepotvrzení ustanovení sxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxcesní podmínky pro vydání takových rozhodnutí, otázka jejich věcné správnosti není významná.

Bez ohledu na to, že odvolatel formálně napadá pouze roxxxxxxxx xxx xxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxd bodem I. výroku tohoto rozhodnutí. Vycházeje z toho, že o usnesení schůze věřitelů o odvolání dosavadního insolvenčního správce insolvenční soud záxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxtelů do protokolu o jednání schůze a z toho, že rozhodnutí vydaná soudem prvního stupně pod body I., II. a III. tvoří s ohledem na skutkové okolnosti věci nxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxtí, nemůže z těchto rozhodnutí obstát ani jedno. Byť z přísně formálního hlediska samostatné odvolání proti výroku I. napadeného rozhodnutí by nebylo xxxxx xxxxx xx xx xxxxx xx x xx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxximován, neboť se schůze věřitelů neúčastnil, a jednak lhůta pro podání odvolání uplynula skončením schůze věřitelů (§ 29 odst. 3 za použití § 55 odst. 1 xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx x x x xxxx xxxxxx celé bez náhrady.

V důvoxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx v režimu zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání) ani v poměrech insolvenčního zákona není rozhodnutí soudu o tom, zda správce dlužníkova majetxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxří ani usnesení o tom, že (zda) se insolvenční správce odvolává z funkce, vydané podle § 31 odst. 1 insolvenčního zákona.

Dovolání pak není přípustné anx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx

xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxx xxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxsolvenčního správce z funkce, lze považovat zejména skutečnost, že správce pozbyl nezbytné předpoklady pro svůj zápis do seznamu insolvenčních spráxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxňují výkon jeho funkce a v neposlední řadě správcovu podjatost. Žádný z těchto důvodů však odvolatel neuvádí a rovněž nevyplývá ani ze spisu soudu prvníxx xxxxxxx

xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxrávce z funkce, postupoval správně, pokud ustanovil novou insolvenční správkyni (Mgr. P. H.). Tento postup je v souladu s § 31 odst. 3, věta první insolvxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxetková podstata neměla v každém okamžiku konkrétního insolvenčního správce.

V obexxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxzdnění ve funkci správce v jiných konkursech nebo v jeho profesi advokáta.

Souhlasit xxx x x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxh pracovních povinností, a musel být srozuměn i s tím, že zápisem do seznamu správců bere na sebe odpovědnost za řádný výkon této funkce ve všech insolvenxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxx9, KSBR 26 xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx/2009). V těchto rozhodnutích formuloval názor, že ani důsledek vyplývající z § 40 odst. 2 zákona o insolvenčních správcích, tj. zánik oprávnění vykonxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx x x x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxrávcích, není důvodem pro jeho odvolání z funkce. Insolvenční správci, kteří byli do konce roku 2009 ustanoveni do funkce, výkon své funkce dokončí, i kxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx

xx xxxxx xxxxxxxxxx zákonného ustanovení § 31 odst. 1 insolvenčního zákona vyplývá, že navrhnout odvolání insolvenčního správce může sám insolvenční správce nebo věřixxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxavný prostředek proti rozhodnutí o ustanovení insolvenčního správce, přičemž v tomto odvolání může namítat pouze to, že ustanovený insolvenční spráxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx

xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxx x xxxterému z dlužníkových věřitelů nebo jen některému ze zástupců dlužníkových věřitelů, a tato situace je vyřešena ustanovením odděleného insolvenčníxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xx xxxx xajoritním dlužníkem na jeho postavení jakožto věřitele, který se přihlásil do insolvenčního řízení, a jehož pohledávka představuje 4,86% všech přihxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xe zákona k přerušení soudních a jiných řízení, přičemž v přerušených řízeních, kde dlužník vystupoval jako žalobce, lze pokračovat na návrh insolvenčxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx svých práv soudní cestou, pokud se týkají majetkové podstaty s tím, že v tomto konkrétním sporu by samozřejmě namísto dlužníka jako účastník řízení vysxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx

Je nepochybné, že důvodem pro odvolání insolvenčního správce podle § 31 odst. 1 insolvenčního zákona může být i situace, kdy je povolena reorganizaxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx, resp. 3 odst. 2 zákona o insolvenčních správcích nemá, ač ve smyslu výše uvedeného ho mít musí

xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxn z možných důležitých důvodů, které nemají původ v porušení povinností insolvenčního správce, a které je třeba zkoumat z hlediska podmínek pro odvoláxx xxxxxxx x xxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxužník dle § 31 odst. 1 insolvenčního zákona není oprávněn, a již z toho důvodu musel být tento jeho návrh zamítnut.

xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxu podmínky vzniku oprávnění vykonávat tuto činnost, včetně vedení seznamu těchto správců, upraveny zvláštním zákonem. Odborná způsobilost pro výkox xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxdavek vysokoškolského vzdělání magisterského studijního programu a složení příslušné odborné zkoušky organizované Ministerstvem spravedlnostixx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x x xxxx x x xxxxxx aprobuje Ministerstvo spravedlnosti, které také vede seznam těchto insolvenčních správců jako součást veřejného insolvenčního rejstříku. Osobám xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxsolvenčního správce zachováno, jen pokud k uvedenému datu, za podmínek stanovených zákonem o insolvenčních správcích, získaly od Ministerstva spraxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx x xx xxxx xxxxxxxx

xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx otázkou dalšího působení těch insolvenčních správců v řízení, v nichž byli do funkce ustanoveni před 1. lednem 2010, avšak nesložili zkoušku insolvenxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxním insolvenčním řízení; je tomu tak již proto, že insolvenční zákon v § 22 odst. 2 připouští jmenovat insolvenčním správcem osobu, která splňuje obexxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx zn. KSBR 26 INS 292/2009, 2 VSOL 107/2009-B ze dne 16.4.2009; v němž vrchní soud dovodil, že pouhé vyškrtnutí ze seznamu insolvenčních správců, ať již jaxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xxx xx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxolání insolvenčního správce z funkce, neboť xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxy jedna a táž fyzická osoba mohla být ustanovena v insolvenčním řízení jednak jako insolvenční správce, jednak jako ohlášený společník veřejné obchodxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxeno, jakmile je insolvenčnímu správci, který se stal ohlášeným společníkem, pozastaveno právo vykonávat činnost insolvenčního správce, není možnéx xxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xejímž je společníkem, a on sám nadále může vykonávat činnost insolvenčního správce již jen jako ohlášený společník.

Naproti tomu nelze z této úpravy bxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxx x xxbě důvodem pro jeho odvolání. Aby tomu tak bylo, musely by přistoupit důležité důvody pro odvolání insolvenčního správce stanovené v § 31 odst. 1 insolvxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx své rozhodnutí založil pouze na závěru, že pozastavení činnosti insolvenčního správce zakládá samostatnou skutkovou podstatu pro odvolání insolvexxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx

xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxenční řízení založeno, totiž k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení [§ 5 písm. a) insolvenčního zákona]. Změna v osobě insolvenčního správce předsxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxvce z funkce lze především tehdy, pokud řádně neplní své povinnosti tak, že by jeho činnost odůvodňovala jeho zproštění funkce (§ 32 insolvenčního zákoxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx, že insolvenční správce nesplňuje obecné a kvalifikační předpoklady pro zápis do seznamu insolvenčních správců.

xxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xe znění účinném do 31. 7. 2013, z důležitých důvodů, které nemají původ v porušování povinností insolvenčního správce, může insolvenční soud na návrh ixxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně (odstavec 1). Insolvenčního správce ustanoveného postupem podle § 29 odst. 1 až 3 insolvenčnx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xx xx xxx xxx xxxxx xx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxvením předem souhlasil (odstavec 2). Odvolá-li insolvenční soud insolvenčního správce z funkce, ustanoví současně nového insolvenčního správce. Oxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxených v § 26 (odstavec 3). Odvolaný insolvenční správce je povinen bez zbytečného odkladu řádně informovat nového insolvenčního správce o své dosavaxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx

xxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxní soud na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského orgánu anebo i bez tohoto návrhu odvolat insolvenčního správce z funkce. Učiní tak zpravidla xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x až 3 insolvenční soud odvolá z funkce i tehdy, požádá-li o to do 3 dnů poté, co se o svém ustanovení dozvěděl; to neplatí, jestliže insolvenční správce se xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxbo mu bylo právo pozastaveno podle zákona o insolvenčních správcích (zákon č. 312/2006 Sb.), může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce, vxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx o podaném návrhu rozhodne neprodleně (odstavec 3). Insolvenčního správce, kterému bylo zrušeno povolení nebo kterému zaniklo jeho právo dočasně nebx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xoud odvolá z funkce. Insolvenčního správce ustanoveného postupem podle § 25 odst. 3 insolvenční soud odvolá z funkce i tehdy, bylo-li mu zrušeno zvlášxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxenčních správcích na základě rozhodnutí ministerstva podle zákona o insolvenčních správcích (odstavec 4). Odvolá-li insolvenční soud insolvenčxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxého insolvenčního správce se však lze samostatně odvolat jen z důvodů uvedených v § 26 (odstavec 5). Odvolaný insolvenční správce je povinen bez zbytexxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx odpovědnost za dobu výkonu funkce nezaniká (odstavec 6).

Podle § 9 odst. 1, písm. d) zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, právo vykonávax xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxodní společnosti nebo zahraniční obchodní společnosti, dnem, kdy veřejné obchodní společnosti nebo zahraniční obchodní společnosti vzniklo právo xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxavení práva vykonávat činnost insolvenčního správce nesmí insolvenční správce vykonávat činnost insolvenčního správce. Pozastavením práva vykonxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx není-li dále stanoveno jinak (odstavec 1). Po dobu pozastavení práva vykonávat činnost insolvenčního správce podle § 9 odst. 1, písm. d/, a) může insolxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx

xxxxxxxx xxxx xx xhodě s odvolatelem konstatuje, že rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, kterým argumentuje soud prvního stupně v odůvodnění odvoláním napadeného rozhoxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xx xx xx xx13, zatímco rozhodnutí, na které je odkazováno, bylo vydáno 1. 6. 2011. Lze přisvědčit odvolateli, též pokud se týká nejednotnosti rozhodování Krajskxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxx xxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxrhu tohoto insolvenčního správce vyhověno, a to tak, že dosavadní insolvenční správce Mgr. Petr Hromek byl odvolán z funkce a na základě pokynu předsedx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xx

x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxd rozhodnutí soudu prvního stupně podle ust. § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že návrhu insolvenčního správce na jeho odvolání z funkce vyhověl, a to ke dxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxx

xx xxxxxxx xxxxxterstva, adresovaného odvolacím u soudu, se podává, že Usnesením byl přiznán odkladný účinek žalobě podané Dosavadní správkyní proti rozhodnutí ze dxx xxx xxx xxxxx xx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxolvenčních správců odvolací soud ověřil, že Dosavadní správkyně je v něm (v jeho obecné části) zapsána jako řádná insolvenční správkyně. 13. Pro posouxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx účinky těchto rozhodnutí, tedy i účinek zrušení povolení odvolané správkyně vykonávat činnost insolvenční správkyně. 14. Z uvedených důvodu odvolaxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xx xxxxxxx x x xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx

x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxvisek dále Nejvyšší soud vyložil, že (stejně jako tomu bylo dříve v režimu zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání) ani v poměrech insolvenčního xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xozhodnutím "ve věci samé", takže k usnesením "ve věci samé" nepatří ani usnesení o tom, že (zda) se insolvenční správce zprošťuje funkce, vydané podle § xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xe insolvenční správce neporušil své povinnosti postupovat při výkonu funkce s odbornou péčí, když vyřadil ze soupisu majetkové podstaty dlužníka movxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxpních smluv uzavřených dlužníkem (jako prodávajícím) jsou ve vlastnictví třetích osob (kupujících), a když proti těmto osobám podal žaloby na zaplacxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx

xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxem nelze usuzovat ani z pohledu námitky, že insolvenční správce vyřadil movité věci ze soupisu, aniž by bylo rozhodnuto ve věci příslušným soudem [dovoxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx

Nejvyšší soud již ve stanovisku svého občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 17. června 1998, Cpjn 19/98, uveřejněném pod číslem 52/1998 Sbírkx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxaty, může být vyřešena (samozřejmě za předpokladu, nebrání-li tomu dříve učiněný pokyn konkursního soudu) - a to i poté, co již byla soudem učiněna výzvx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx a věc ze soupisu vyřadí (srov. bod XXIX. stanoviska, str. 199 /375/). K tomuto závěru, jenž se uplatní i v případě, že vylučovací žaloba již byla podána, sx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxmaticky) přejímat judikatorní závěry ustavené při výkladu zákona o konkursu a vyrovnání (a to především proto, že insolvenční zákon obsahuje poměrxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xx10, sen. zn. 29 NSČR 30/2009, uveřejněné pod číslem 14/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek], důvod k popření judikatorních zásad, formulovaxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxt tohoto majetku k majetkové podstatě) na poli práva konkursního v právu insolvenčním dán není. K tomu srov. i výslovnou úpravu tohoto postupu insolvenxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx

xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxsolvenční správce postupoval pasivně, když vycházel jen ze sdělení dlužníka a jím předložených listin, což mohlo vést k neúspěchu v soudních sporech txxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxvěry odvolacího soudu, podle nichž insolvenční správce postupoval správně (s náležitou péčí), když ve prospěch majetkové podstaty podal žaloby na zaxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxěhu insolvenčního řízení, nemůže být důvodem pro zproštění JUDr. H. K. funkce správkyně.

xx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxx xxxxxe řádně neplní povinnosti vyplývající pro něj z § 36 insolvenčního zákona, liknavě provádí soupis majetkové podstaty, zpeněžuje majetek podstaty v roxxxxx x x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx x xxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem funkce správce, nebo ve věci postupuje nekvalifikovaně. Důležitým důvodem pro zproštění xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxdek týkající se vyloučení majetku z majetkové podstaty. V závislosti na míře a intenzitě pochybení správce může vést soud i zjištění ojedinělého, leč zxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxchybení méně závažné - omezuje se na to, že využije svého oprávnění uložit správci pořádkovou pokutu.

Předně je třeba zdůraznit, že soud prvního stupnx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx by zde bylo nebezpečí nepřiměřeného prodlení v řízení (např. proto, že jeho pobyt by nebyl znám, že jeho zdravotní stav by slyšení neumožňoval), nebo jexxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx

xx xxxxxxx xxo něž může insolvenční soud zprostit správce funkce, považuje odvolací soud zejména skutečnost, že při výkonu své funkce řádně neplní povinnosti vyplxxxxxxx xxx xxx x x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx x xxx xdst. 5 insolvenčního zákona, nesplní povinnost uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem fuxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxí závazný pokyn insolvenčního soudu nebo zajištěného věřitele anebo vykonatelný rozsudek týkající se vyloučení majetku z majetkové podstaty. V závixxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxo uložené soudem k tomu, že rozhodne o jeho zproštění funkce, ale - obvykle jedná-li se o pochybení méně závažné - omezuje se na to, že využije svého oprávnxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xředložit věřitelskému výboru a insolvenčnímu soudu písemnou zprávu o stavu insolvenčního řízení.

Ze spisu odvolací soud ověřil, že dosavadní správxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx byl za její nesplnění dokonce postižen pořádkovou pokutou. Za významnou okolnost k tíži dosavadního správce považuje odvolací soud též skutečnost, žx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xčinil se značným prodlením v odvolání proti usnesení ze dne 20.7.2010 až poté, kdy mu byla opakovaně uložena pořádková pokuta.

V případě, že insolvenční soud posuzuje podnět třetí osoby, to je osoby, která není účastníkem řízení, případně, která není oprávněna xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxě rozhodovat (nejde o návrh) a s takovým podnětem se vypořádá jiným způsobem, například přípisem navrhovateli, že skutečnosti jím tvrzené nejsou důvoxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxčního řízení ve věci dlužníka, neboť vůči dlužníku nepřihlásila žádnou pohledávku (§ 14 IZ). Účastnicí tohoto insolvenčního řízení se nestala ani přexxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xeoprávněně, neboť jí svědčí právo (vlastnické), které vylučuje zařazení těchto věcí do majetkové podstaty a že v rámci této žaloby dala podnět k odvoláxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx x xámci insolvenčního řízení. To však dle názoru odvolacího soudu odvolatelku neopravňuje (není legitimována) k podání návrhu na odvolání či zproštění xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xx xxxxx x x x xx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xpisu vyplývá, že opakovaný podnět k odvolání (§ 31 IZ) a současně též ke zproštění Ing. Lukáše Nožičky funkce správce (§ 32 IZ) podala odvolatelka v podánx xx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xx xx xxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxádření insolvenčního správce a replice dlužníka, vydal soud prvního stupně nyní odvoláním napadené usnesení, kterým jednak zamítl návrh dlužníka na xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxo stupně toliko v odůvodnění tohoto usnesení. Toto usnesení napadla odvoláním pouze xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx soud uzavírá, že jestliže odvolatelka není účastnící vlastního insolvenčního řízení a především není oprávněna ve smyslu ust. § 32 IZ podat návrh na zxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxec tohoto návrhu zamítl rovněž podnět (který není návrhem) odvolatelky ke zproštění správce, pak odvolatelka není oprávněna podat proti tomuto usnesxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxx xxxxx xx xx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxm, kdo k tomuto odvolání není oprávněn (§ 32 odst. 2 IZ), aniž se mohl odvolací soud odvolacími námitkami odvolatelky zabývat

xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xákona je zejména skutečnost, že při výkonu funkce neplní insolvenční správce řádně povinnosti vyplývající pro něj z ustanovení § 36 insolvenčního záxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx x xxxxnovením § 226 odst. 5 insolvenčního zákona, nebo že nesplnil povinnost uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v soxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxbo zajištěného věřitele, nebo že nerespektuje soudní rozhodnuti o vyloučení majetku z majetkové podstaty. V závislosti na míře a intenzitě pochybeni xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxonem nebo uložené soudem.

Skutečný výkon činnosti insolvenčního správce v jeho sídle a provozovně (provozovnách) není podmíněn faktickou přítomnoxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xx xxst. 1 insolvenčního zákona.

V přezkoumávané věci byl insolvenční správce zproštěn funxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx postupoval v souladu se standardním pokynem pro oddlužení zveřejněným na internetových stránkách Krajského soudu v Ostravě. V něm je správci mimo jinx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xe ztotožňuje s argumentací odvolatele, že zákon nevyžaduje, aby xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxny potřebné činnosti (zejména provoz v úředních hodinách) by měl zajišťovat osobně insolvenční správce. Jazykový výklad právních předpisů je však poxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxsolvenčního zákona a zákona o insolvenčních správcích (účinné od 1. 1. 2014) nebyl veden myšlenkou, že insolvenční správce musí vykonávat všechny čxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx

x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx pro jeho odvolání z této funkce musí existovat důležité důvody, jež insolvenční zákon blíže nespecifikuje. Třeba zdůraznit, že součástí koncepce inxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxt tuto činnost, včetně vedení seznamu těchto správců, upraveny zvláštním zákonem, a to zákonem č. 312/2006 Sb., o xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxečníka) je zajištěna novými - oproti předchozí právní úpravě přísnějšími - kvalifikačními předpoklady (požadavek vysokoškolského vzdělání magistxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxúhonnosti a dostatečného materiálního zabezpečení nutného ke krytí rizika případné škody, za niž insolvenční správce z titulu své funkce odpovídá (vxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxk pro vznik práva vykonávat činnost insolvenčního správce ověřuje a vydáním povolení (zvláštního povolení) dle § 6 nebo § 8 zákona o insolvenčních sprxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx. Osobám zapsaným v seznamu správců podle dosavadních právních předpisů (podle § 1 vyhlášky č. 476/1991 Sb.) zůstalo k 1.1.2010 (po 2 letech od účinnostx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxch zákonem o insolvenčních správcích, získaly od Ministerstva spravedlnosti k výkonu této činnosti povolení (viz přechodná ustanovení v § 40 a 41 citx xxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxen odborně způsobilá tuto funkci v insolvenčním řízení vykonávat, ale je také bez dalšího připravená takové své angažmá přijmout. Proto podle § 22 odstx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxležitých důvodů, pro něž - nastanou-li až v průběhu řízení - může být ze své funkce dle § 31 insolvenčního zákona (i bez návrhu) odvolána. Těmito důležitxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xůže jít jak o situaci, kdy insolvenční správce pozbyl předpoklady nezbytné pro svůj zápis do seznamu insolvenčních správců, tak typicky může jít i o podxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxím odděleného správce dle § 34 insolvenčního zákona) nebo zdravotní či jiné závažné důvody spočívající v osobní situaci správce. Zdravotní či jiná osoxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxní, a to v dlouhodobém časovém horizontu. Pokud by tato překážka byla rázu pouze přechodného, není namístě odvolání insolvenčního správce, ale ustanoxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxmečně) v případě, že důležité důvody pro postup dle § 31 odst. 1 insolvenčního zákona jsou zcela zřejmé a osvědčené.

Nelze pouštět ze zřetele, xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxuje vždy jistý retardační zásah do insolvenčního řízení, zvláště pokud již v něm stávající správce činil úkony významně ovlivňující jeho další průběhx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx zákona), anebo není-li založena rozhodnutím samotných věřitelů (usnesením schůze věřitelů o odvolání správce dle § 29 insolvenčního zákona), může sxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxí zásadně podstatné, zda odvolání z funkce navrhl sám insolvenční správce, anebo zda je navrhl věřitelský orgán, či zda soud šetří důvody pro odvolání sxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx

x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xa povoleno jeho oddlužení), byl odvolatel ustanoven do funkce insolvenčního správce v souladu s opatřením předsedy Městského soudu v Praze ze dne 28.6xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx podává, že odvolatel vznikl dne 14.5.2008 s předmětem podnikání výkon činnosti insolvenčního správce. Z návrhu odvolatele ze dne 8.7.2011 (B-1) plynxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxela saturuje. Z insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že odvolatel vykonává funkci insolvenčního správce pro 60 dlužníků, a to nejen u Městského souxx x xxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxx

xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxí soud k závěru, že z hlediska skutkových zjištění soudu I. stupně a jeho právní argumentace je napadené usnesení správné a lze na jeho přesvědčivé odůvoxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxy řečeno, odvolací soud se zcela shoduje se soudem I. stupně, jenž shledal, že u odvolatele, jenž je specializovanou právnickou osobou založenou jen prx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxx xxxé insolvenční soudy, v jejichž obvodu nesídlí, nelze zásadně akceptovat jeho zaneprázdněnost přidělenými věcmi jako důležitý důvod, pro něhož by měl xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxo dané řízení přihlédl předseda insolvenčního soudu ve smyslu § 25 odst. 1 insolvenčního zákona nejen k dosavadnímu stavu řízení, k osobě dlužníka a k jxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxců v obvodu Městského soudu v Praze.

Již na tomto xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxtavním soudem ve stanovisku jeho pléna ze dne 21. 5. 1996, sp. zn. Pl. ÚS-st.-1/96, uveřejněném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 9, roxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxdu aplikovaného ustanovení, nýbrž zároveň vázanost smyslem a účelem zákona. V případě konfliktu mezi doslovným zněním zákona a jeho smyslem a účelem jx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx aplikaci práva. Tamtéž Ústavní soud dodal, že smysl a účel zákona lze dovodit především z autentických dokumentů vypovídajících o vůli a záměrech zákoxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxho souhlas s jejími důvody) a dále z argumentace přednesené v rozpravě při přijímání návrhu zákona. Smysl a účel zákona lze dále dovodit z pramenů práva. xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxcí např. více interpretací), jakož i rozporu doslovného znění daného ustanovení s jeho smyslem a účelem, o jejichž jednoznačnosti a výlučnosti není jaxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx

x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xodjatosti insolvenčního správce se mohou týkat i účastníků řízení (tedy nejen dlužníka, nýbrž i jeho věřitelů) a že v souvislosti s úpravou (ne)podjatxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxovaného v případech, kdy správce je v insolvenčním řízení vyloučen pouze z některých (a nepočetných) úkonů.

Nejvyšší soud dále předesílá, že podmínkxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxat s podmínkami určenými ustanovením § 14 odst. 1 o. s. ř. Přitom vztah insolvenčního správce k účastníkům řízení (dlužníku či věřitelům, kteří uplatňxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský (k tomu srov. důvody usxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxčasně platí, že pro přijetí závěru o vyloučení insolvenčního správce postačí, že jsou zde důvody pochybovat o jeho nepodjatosti, tj. jeho podjatost nexxxx xxx xxxxxxxxx x

xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxn k některému z dlužníkových věřitelů nebo jen k některému ze zástupců dlužníkových věřitelů. V takovém případě se uplatní úprava obsažená v ustanovenx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xx xxx xx xxxxxxxx x xharakteru pohledávky dlužníkova věřitele a jeho postavení v insolvenčním řízení důvod pochybovat, že tento vztah neovlivní celkový způsob výkonu prxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxxxkových věřitelů nebo jen k některému ze zástupců dlužníkových věřitelů důvodem vyloučení insolvenčního správce (jen) z některých úkonů (v rámci insoxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xákon v tomto směru neobsahuje žádné omezení; rozhodující tak je zásadně (jen) posouzení, zda úkony, pro které byl oddělený insolvenční správce ustanxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxx xxxxčené ustanovení hovoří výslovně o poměru insolvenčního správce jen k některému z dlužníkových věřitelů (popřípadě jen k některému ze zástupců dlužníxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx že i v takovém případě je rozhodující [vedle charakteru pohledávky dlužníkova věřitele a jeho postavení v insolvenčním řízení (vedeném na majetek dluxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx v insolvenčním řízení vedeném na majetek věřitele).

V situaci, kdy v poměrech dané věci je zjevné, že insolvenční správkyně Ing. Jaroslava Dlabolová xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxvé Vápeníkové (insolvenční správkyni dlužníka společnosti S) a současně z některých (posuzováno ve vztahu k celému insolvenčnímu řízení společnostx xx xxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx již přesahují rámec určený ustanovením § 34 insolvenčního zákona pro ustanovení odděleného insolvenčního správce.

Přitom mezi skutečnosti, kterx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxvní celkový způsob výkonu práv a povinností insolvenčního správce (a které proto nedovolují řešit možnou podjatost insolvenčního správce pouhým ustxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxsolvenčního řízení, jakož i skutečnost, že stejný věřitel vede (byť v jiném procesním postavení) další spory, jež se významně týkají majetkové podstaxx xxxxxxxxx xx xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxavenou na roveň pohledávce za majetkovou podstatou, anebo o spor, v němž vystupuje jako dlužníkův dlužník. K takovým pochybnostem může vést i souhrn víxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxém posouzení) nebyly způsobilé ovlivnit celkový způsob výkonu práv a povinností insolvenčního správce.

V tomto směru nemá Nejvyšší soud na rozdíl od xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxtavuje (slovy odvolacího soudu) téměř 50 % pohledávek přihlášených v insolvenčním řízení dlužníka (a současně jde o pohledávku spornou) a kdy nároky uxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xsnesení insolvenčního soudu o rozšíření působnosti odděleného insolvenčního správce] význam (charakter) vzájemných pohledávek (a jiných nároků)x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxděleného insolvenčního správce (§ 34 insolvenčního zákona), nýbrž pro odvolání insolvenční správkyně dlužníka (Ing. Jaroslavy Dlabolové) a ustanoxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxxx xx xichž je insolvenční správce vyloučen z insolvenčního řízení, konstruuje § 24 odst. 1 insolvenčního zákona. Podmínky pro vyloučení insolvenčního sprxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xx xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxstliže lze se zřetelem na jeho poměr k věci nebo osobám účastníků pochybovat o jeho nepodjatosti. Takové pochybnosti mohou nastat vždy, když má napříklxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xalším důvodem pochybnosti může být způsob podnikání správce, který dopadá do majetkových poměrů některého z účastníků řízení. Poměr insolvenčního sxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxhem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak vztah nepřátelský, v úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti. Důvxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxm na jeho poměr k věci nebo k účastníkům mít pochybnost o jeho nepodjatosti (srov. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 2 Cdon 43/96 zveřejněné v časopise Soudního roxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxvat situaci, kdy insolvenční správce vystupoval ve sporném civilním řízení jako protistrana účastníka insolvenčního řízení, v daném případě dlužníxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxučním řízení. Z daného pohledu je dle odvolacího soudu irelevantní, že sporné řízení o vylučovací žalobě vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xprávněného - dlužníka - bylo pravomocně ukončeno až v roce 2011. Dle závěru odvolacího soudu skutečnost, že insolvenční správce Mgr. Ing. O. M. vystupoxxx x xxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx

xx xxxxx xxxraznit, že základním předpokladem skutečného uplatnění všech zákonných zásad v insolvenčním řízení a zajištění záruk správného a spravedlivého posxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx, že insolvenční správce nerozhoduje o právech a povinnostech dlužníka a je jen administrátorem insolvenční kauzy, a navíc podléhá dohledu insolvenčxxxx xxxxxx

xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxtví, pořizuje seznam jeho majetku. Orgány veřejné správy jsou povinny poskytovat insolvenčnímu správci součinnost a poskytovat mu na jeho žádost údaxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx v tom, že má právo popírat pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek (§ 192 odst. 1 insolvenčního zákona). Prohlášením konkursu pak přecházx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxjí s majetkovou podstatou (§ 246 odst. 1 insolvenčního zákona). Insolvenční správce, pokud na něho přešlo oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx xxxxxxx x xxdná na účet dlužníka v incidenčních sporech, jakož i v dalších sporech, kterých se účastní místo dlužníka (§ 40 odst. 2 insolvenčního zákona).

xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxolací soud toho názoru, že ekonomické zájmy obou dlužníků (L. a S. T., s. xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx x xx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx odvolatel vykonávat funkci insolvenčního správce. Jinými slovy řečeno, výpověď nájemní smlouvy na provozování S. domu - právě proto, že ji odvolatel xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx x xx xxx xx xx xx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxnnost řádně vykonávat funkci insolvenčního správce), a tedy k újmě dlužníka S. R., a.s. (tj. ke škodě jeho majetkové podstaty a ke škodě insolvenčních vxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xx xxx xx xx xxx x xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx tu důvod pochybovat o nepodjatosti odvolatele v insolvenční věci dlužníka S. R., a.s. Odvolací soud sdílí názor soudu I. stupně, že tyto okolnosti jsou xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxozuje, že uvedené okolnosti jsou rovněž natolik intenzivní, že by bránily ustanovení odvolatele insolvenčním správcem i v případě, že by bylo v řízení xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx x 24.2.2012 a oznámení o svolání valné hromady (ani výpisy z obchodního rejstříku obou dlužníků), tento závěr o faktické existenci koncernu dostatečně xxxxxxxxxxxx

xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxictví, listiny a potřebná vysvětlení by se poskytovaly jen jednomu subjektu nebo že odvoláním odvolatele z funkce předběžného insolvenčního správce xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx vyplývá opak (viz zpráva nově ustanoveného předběžného správce Ing. V. H. založená na A-153, z níž plyne, že změna v osobě předběžného správce nemá na prxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

Nad rámec uvedeného (aniž by xxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xprávce přihlášeného věřitele, je vyloučen z možnosti být bez dalšího xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxu ve smyslu § 24 odst. 1 InsZ. Řešení takového konfliktu zájmů ustanovením odděleného správce dle § 34 InsZ přitom zjevně není ve smyslu § 5 písm. a) Insx xxxxxxx

Rozhodnutí o ustanovení zvláštního insolvenčního správce je věcí volné úvahy insolvxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxí, takže podle přesvědčení odvolacího soudu tato úvaha insolvenčního soudu by se měla v odvolacím řízení omezit pouze na přezkum předpokladů pro ustanxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxx xoud souhlasí s odvolatelem, že ustanovený zvláštní insolvenční správce nesplňuje podmínky pro své ustanovení, když správa majetkových podílů dlužnxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxifikuje, co se rozumí onou zvláštní problematikou vyžadující odbornou specializaci, dle komentáře k insolvenčnímu zákonu [srovnej Kotoučová J. a koxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xx x xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxí citlivých a odborně zaměřených otázek u dlužníka v úpadku, který je obchodníkem s cennými papíry, depozitářem, provozovatelem vypořádacího systémxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx xx xxxxxxxxxxího zákona, popřípadě podnikatelem, který je v úpadku a splňuje například parametry pro povolení reorganizace podle § 316 insolvenčního zákona. Zvláxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxejících například s mezinárodním právem, licencemi, veterinárním právem, celním právem, právem zahraničního obchodu. Právě v insolvenčních řízenxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xdvolacího soudu správa majetkových podílů v obchodních společnostech patří k činnostem běžně vykonávaným hlavními insolvenčními správci, tato činxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxvat od samotného insolvenčního správce a k jejímuž zvládnutí by bylo třeba zvláštního insolvenčního správce. To nakonec vyplývá i ze samotného návrhu xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxala odbornou specializaci, ale poměrně velkým rozsahem práce v daném insolvenčním řízení. Návrhu na ustanovení zvláštního insolvenčního správce pax xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxotného insolvenčního správce Mgr. J. O., a nikoli řešení otázky, která vyžaduje odbornou specializaci. Nutno dát odvolateli za pravdu v tom, že velký rxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xodílů dlužníka v jiných obchodních společnostech velký rozsah činnosti, pak insolvenčnímu správci nic nebrání v tom, aby tuto správu řešil prostřednxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx

x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxsolvenčního řízení nutno dovodit, že insolvenční správce v tomto řízení není „protistranou dlužníka“, a neuplatňuje tedy v tomto řízení svá práva a opxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxce, který má postavení zvláštního procesního subjektu, je vlastní realizace cíle insolvenčního řízení při respektování práv a dodržování povinnostx xxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxu.

Odvolatel tedy nesplnil svoji povinnost účastnit se schůze věřitelů, na kterou byx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xermín. Soud prvního stupně proto uložil pořádkovou pokutu odvolateli důvodně, a i výše této pořádkové pokuty se odvolacímu soudu jeví jako přiměřená s xxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx

xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxt, kterým je časový faktor - podle něj měla správkyně s prodejem posečkat na výhodnější nabídku. Proti tomuto argumentu ovšem stojí stejný protiargumexxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xybavení obchodu se jednalo o použité věci, jejichž cena na trhu není vysoká. Odvolatel přitom neuvedl ani jediného konkrétního zájemce, který by byl ocxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxními náklady (viz položky jejích hotových výdajů i výdajů podstaty), které by v průběhu času nepochybně narůstaly, a narůstaly by i v případě, že věci by xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx soud nesouhlasí s názorem odvolatele, že správkyně při prodeji věcí z podstaty nepostupovala v souladu se zásadou co nejvyššího uspokojení věřitelů a xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxx xředkládat soudu písemnou zprávu o stavu insolvenčního řízení vyplývá z § 36 odst. 2 insolvenčního zákona. Správce tuto povinnost nesplnil, přestože hx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxektivně schopen tuto povinnost splnit, dospěl odvolací soud k závěru, že uložení pořádkové pokuty správci bylo v daném případě důvodné, a že vzhledem k xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx

Námitka odvolatele, že nebyl soudem poučen o povinnosti se schůze věřitelů účastnit, není dle odvolacího soudu x xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxo správce dle § 36 odst. 2 insolvenčního zákona, o nichž by z titulu své funkce měl insolvenční správce vědět i bez speciálního poučení soudem.

xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxce neplní řádně povinnosti vyplývající z ust. § 36 IZ, podle něhož je insolvenční správce povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxními, jakož i před zájmy jiných osob. Ve smyslu ust. 36 IZ musí jít vždy buď o závažné porušení konkrétní povinnosti správce v konkrétním řízení, napříkxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxný soupis majetkové podstaty, nesplní pokyn insolvenčního soudu apod., případně může jít o nepodstatná, avšak opakovaná porušení povinností insolvxxxxxx xxxxxxxxx

x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxl do této funkce ustanoven, aniž by měl příležitost své povinnosti skutečně plnit. Se závěrem soudu prvního stupně, že zřízením více než čtyř provozovex xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxstní zájem na maximalizaci odměn za výkon funkce správce před společným zájmem věřitelů na řádném a osobním výkonu funkce správce, se odvolací soud nezxxxxxxxxxx

x xxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxx x xxxx x xx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxlvenčních správců spočívající v kombinaci několika kritérií. Prvním kritériem je pravidlo pořadí, které je určeno datem zápisu sídla nebo provozovnx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxériem je umístění sídla nebo provozovny insolvenčního správce v kombinaci s bydlištěm nebo sídlem dlužníka.

Z ustanovení § 5a ZIS vyplývá, že sídlem xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxdinách skutečně vykonává insolvenční správce činnost. Pokud jde o počet provozoven, z ust. § 25 IZ vyplývá, že insolvenční správce může zřídit více prxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxet je ovšem limitován jen tak, že v obvodu jednoho okresního soudu může mít insolvenční správce pouze jednu provozovnu a v obvodu jednoho krajského soudx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxsolvenčního správce v zákoně o insolvenčních správcích, tedy, že se jedná o místo, kde správce vykonává činnost skutečně , je třeba vyložit tak, že tím nxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxo pracoviště (např. jednání u soudu). Soud prvního stupně ztotožnil pojem skutečný výkon činnosti s osobním výkonem činnosti insolvenčního správce a xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxště. Odvolací soud se s takovým výkladem neztotožňuje.

Z žádného ustanovení insolvenčního zákona, zákona o insolvenčních správcích, a ani z prováděxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxtno proto souhlasit s námitkou, že skutečným výkonem činnosti insolvenčního správce je třeba rozumět faktický výkon činnosti insolvenčního správcex x xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxce může vykonávat svou činnost prostřednictvím jiných osob (jiných insolvenčních správců a jiných zmocněných osob), vyplývá z insolvenčního zákonax xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxx xebo v případně přezkoumání přihlášek pohledávek u oddlužení pouze jinou osobou (§ 410 odst. 1 IZ - pokud ovšem insolvenční soud netrvá na osobní účasti xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx písemnosti určené správci mohou přijímat jeho zaměstnanci, jakož i jiné správcem zmocněné osoby (§ 77 odst. 2 IZ), dále na své nebezpečí a náklady (§ 39 oxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx

xxxtom platí, že odpovědnost za škodu či jinou újmu způsobenou osobami, které insolvenční správce použil k plnění svých úkolů, pak vždy nese insolvenční sxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx správců, popřípadě jiných zmocněných osob, pak také nutno dovodit, že prostřednictvím jiných osob může insolvenční správce zajistit výkon činnosti xx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxkud tedy v přezkoumávané věci insolvenční správce zřídil více provozoven, respektive vedle svého xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxto nelze uzavřít, že by odvolatel (doposud) při výkonu své funkce nepostupoval s odbornou péčí či řádně si neplnil své povinnosti a důvod k jeho zproštěnx x xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xoud prvního stupně napadeným usnesením ustanovil na místo odvolatele novou správkyni, která v době jejího ustanovení do funkce správce měla zřízeny rxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx

xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxt. 4) a vyhlášky č. 355/2013 Sb. (§ 2-4), pak to samo o sobě rovněž důvodem k jeho zproštění nebylo. Jednak proto, že ze spisu soudu prvního stupně nevyplýxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxl (jak vyplývá z potvrzení shora jmenované společnosti) a krátce na to vše napravil (jak bylo rovněž doloženo).

Ze všech shora uvedených důvodů proto pxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxx x xx xx xx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxní insolvenční správce Indra-Šebesta v.o.s. se nezprošťuje funkce. I když odvolatel ve svém odvolání výslovně uvedl, že usnesení soudu prvního stupnx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxnovena nová insolvenční správkyně). Výroky III. a IV. byly soudem uloženy pokyny vůči nově ustanovené správkyni i odvolanému správci v rámci dohledacx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx x xxxxxxxx x tomu, že odvolací soud shledal důvodným odvolání proti výroku I., došlo tak k odklizení (zrušení) i všech dalších výroků napadeného usnesení, tedy i výxxxx xxxxxxx

xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxel, Ministerstvu spravedlnosti ČR, zejména z hlediska splnění kvalifikačních podmínek pro výkon činnosti insolvenčního správce [§ 36 odst. 2 písm. ax xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxvozovna zapsaná v seznamu je místem, ve kterém skutečně ve vymezených úředních hodinách vykonává činnost a též zda je řádně označena (§ 36 a násl. ZIS). Zxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxch správců, může za tento správní delikt uložit insolvenčnímu správci napomenutí nebo pokutu, tak jak to vyplývá z ust. § 36b a § 36c ZIS.

Je-li kupní smlouva, kterou spxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxou a tržní cenou věci v době zpeněžení, neboť majetek úpadce se neplatným zpeněžením nezmenšil.

Odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně, že v přezkoumávané věci insolvenční spxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x§ 36 odst. 2 a § 412 odst. 2 insolvenčního zákona), a to ani přes výzvy soudu. Insolvenční správce neplnění svých povinností a pokynů soudu nijak nevysvěxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxvenční správce porušil své povinnosti, a proto je dán důvod pro uložení pořádkové pokuty ve smyslu § 81 odst. 2 insolvenčního zákona. Insolvenční zákon xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xykonávat dohlédací činnost podle § 11 insolvenčního zákona a může tak dojít k narušení řádného běhu insolvenčního řízení. Soud prvního stupně proto pxxxxxxxxx x xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxení správce se splněním pokynu soudu trvalo několik měsíců a že správce ani nereagoval na opakované výzvy soudu. Za těchto okolností se pořádková pokutx xx xxxx x xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxžného opatření ze dne 19.1.2012 se dlužnice domáhala, aby soud uložil insolvenčnímu správci povinnost zdržet se zpeněžení bytové jednotky v majetkovx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxtkové podstaty.

Stejně jako soud prvního stupně i odvolací soud dospívá k závěru, že takovémuto návrhu odvolatelky na nařízení předběžného opatření xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxkursního řízení xxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xpatření je vůči němu v insolvenčním řízení vyloučena.

V souladu s § 37 insolvenčního zákona insolvenční správce při výkonu své funkce odpovídá za škoxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xři výkonu jeho základní činnosti (kterou zpeněžení majetkové podstaty jistě je) předběžným opatřením omezit. Je třeba přihlédnout k tomu, že insolvexxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxx xxxxx xx účelem korekce postupů správce je soud ze zákona povinen vykonávat vůči němu dohlédací činnost, k jejímuž výkonu je vybaven řadou oprávnění (kromě oprxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxx x xxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxení odvolatelky jsou pravdivá a zda odvolatelka správci důvodně vytýkala nesprávnost jeho postupu při zpeněžování majetku zapsaného do soupisu podsxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxžném opatření směřujícím proti výkonu funkce insolvenčního správce bylo zřejmé, že návrhu nemůže být vyhověno.

Již na tomtx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxem Ústavním soudem již ve stanovisku jeho pléna ze dne 21. května 1996, sp. zn. Pl. ÚS-st.-1/96, uveřejněném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudux xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxovného výkladu aplikovaného ustanovení, nýbrž zároveň vázanost smyslem a účelem zákona. V případě konfliktu mezi doslovným zněním zákona a jeho smysxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx libovůle při aplikaci práva.

xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxž patří důvodová zpráva k návrhu zákona (uvědomuje si skutečnost, že ze souhlasu zákonodárce s osnovou návrhu lze pouze presumovat i jeho souhlas s jejíxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxvního ustanovení je nutno prvotně vycházet z jeho doslovného znění. Pouze za podmínky jeho nejasnosti a nesrozumitelnosti (umožňující např. více intxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxost, lze upřednostnit výklad e ratione legis před výkladem jazykovým.

Ustanovení § 38 odst. 1 až 3 a 5 insolvenčního zákona se v podobě citované výše nxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx x xx xoplnění § 38 o nový odstavec 4 - posunul ve struktuře uvedeného ustanovení (původně šlo o odstavec 4)].

Vládní návrh insolvenčního zákona projednávxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxvodová zpráva k vládnímu návrhu insolvenčního zákona.

Podle této důvodové zprávy úprava odměňování správců, vtělená do textu § 38, výslovně ohlašujxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx

x xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxo věci souhlasit v tom, že příslušná ustanovení vyhlášky je možné vyložit jen v mezích určených zákonnou úpravou.

Z dikce § 38 odst. 1 věty druhé insolvexxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxd, že odměna má být (je) určována z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele, tedy z částky, kterou mají (zjednodušeně řečeno) věřitelé skuxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxx

x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxváděcí vyhlášky k němu se proto může (výjimečně) stát, že proces zpeněžování majetkové podstaty dlužníka vyústí v nulový výtěžek zpeněžení určený k roxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxtěžek zpeněžení). Právě to je důvodem, pro který vyhláška v § 1 odst. 3 počítá (ve spojení s § 1 odst. 5 vyhlášky) s tím, že insolvenční správce obdrží minixxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxxxxx činí odměna insolvenčního správce 45 000 Kč (§ 1 odst. 5 vyhlášky). Přitom nelze pominout, že ve srovnání s dřívější úpravou (podle vyhlášky č. 476/1991 xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx

x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxy druhé) i vyhlášky (jejího § 1) lze ovšem i za použití jazykového výkladu dovodit, že samozřejmým předpokladem pro výpočet odměny insolvenčního správxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xebo její části nelze hovořit ani o výtěžku zpeněžení určeném k rozdělení mezi věřitele).

Jakkoli dikce § 1 odst. 5 vyhlášky sama o sobě nepodmiňuje přixxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxe na předchozí odstavce daného paragrafu a doplňuje úpravu obsaženou v § 1 odst. 2 a 3 vyhlášky, jež se zpeněžováním počítají.

Jiný výklad by ostatně odxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xituaci, kdy v daném insolvenčním řízení, v němž byl dlužníkův úpadek řešen konkursem, nebyl zpeněžen žádný majetek náležející do majetkové podstaty dxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxx

x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxxxxy a ve spojení s úpravou obsaženou v § 38 odst. 3 větě druhé insolvenčního zákona pak má insolvenční soud k dispozici dostatečné nástroje, jejichž prosxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx

xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xyla v odůvodněných případech vyšší než částka předjímaná § 1 odst. 5 vyhlášky jako minimální výše odměny vázaná na zpeněžování majetku majetkové podsxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx podle § 29 insolvenčního zákona odvolaného insolvenčního správce, na odměnu a náhradu hotových výdajů vyplývá z § 38 insolvenčního zákona. Nárok, texx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxráva nevyhotovuje, určením jejich výše poté, co správce soudu podá zprávu o své činnosti. V případech, kdy je zjištěný úpadek řešen konkursem, spadá roxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xí není, zpráva o jeho činnosti (§ 38 odst. 3 věta první insolvenčního zákona), xxxxxxx xx x xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx

xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxvce, ale i další správci, kteří se podíleli na správě majetkové podstaty, jsou osobami rozdílnými od insolvenčního správce a jejich odměna netvoří souxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxícího správce, ale tvoří podíl na této odměně, podává soudu vyúčtování své odměny a výdajů. Odměna věřiteli odvolaného insolvenčního správce, který sx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx

xx doby předložení konečné zprávy či zprávy o činnosti stávajícího správce nelze určit výši jeho odměny, a proto logicky nelze určit ani výši odměny odvolxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxení zálohy na odměnu věřiteli odvolaného insolvenčního správce (§ 38 odst. 4 insolvenčního zákona).

Odvolací soud se proto neztotožnil s názorem souxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxy o činnosti stávajícího správce, jen na základě zprávy odvolaného správce o jeho dosavadní činnosti a vyúčtování odměny a hotových výdajů. Proto přezxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx řízení.

O odměně věřiteli odvolaného insolvenčního správce soud rozhodne až po schválení konečné zprávy či zprávy o činnosti stávajícího správce taxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xa správě majetkové podstaty, jak stanoví § 6 vyhl. č. 313/2007 Sb.

Podle § 38 odst. 3 věxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxstupu uvádí insolvenční zákon pouze příkladmo. Kromě zákonem výslovně zmiňovaných důvodů (porušení povinností insolvenčního správce a nenavrženx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xprávce.

Právě tento důvod pro snížení odměny insolvenčního správce byl v přezkoumávané věci beze zbytku naplněn. Jak plyne ze shora specifikovaných xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx adresovány dvěma úřadům a třem peněžním ústavům, vyhodnocení obdržených odpovědí, obsahu dlužníkova insolvenčního návrhu a informací sdělených mu xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xednání a správce nesestavil seznam přihlášených pohledávek, neboť do insolvenčního řízení se nepřihlásil žádný věřitel. Lze shrnout, že skutečnostx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xasovou ani odbornou náročnost, je důvodem pro snížení odměny správce.

Odvolací soud xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxmi slovy, pokud zákon váže výši odměny insolvenčního správce v případě řešení dlužníkova úpadku konkursem na výtěžek zpeněžení určený k rozdělení mezx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxi věřitele dosaženo nebylo. V takovém případě je třeba aplikovat § 5 vyhlášky a odměnu insolvenčního správce je třeba určit podle kritérii v něm stanovxxxxxx

xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx řízení. Přiléhavě odkázal na § 1 odst. 5 vyhl. č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxenčního správce minimálně 45 000 Kč a vzal do úvahy i to, že insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti i náhrada jeho hotových výxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xomnívá, že při určení výše požadované zálohy nelze zohledňovat nároky správce. Právě naopak, smyslem zálohy na náklady insolvenčního řízení není pouxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx nezbytné hradit počáteční náklady (hotové výdaje), ale též zajistit, aby v případě nedostatečného výtěžku zpeněžení majetkové podstaty zde byly finxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx

xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xycházel z vyhláškou stanovené minimální odměny insolvenčního správce pro případ řešení úpadku konkursem. Nelze sice vyloučit, že odměna správce můžx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xízení lze použít předpokládaný výnos z prodeje movitých věcí, pak tato námitka je zjevně nedůvodná s ohledem na samotným dlužníkem stanovenou hodnotu xxxxxx xxxxx

x x x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xiní odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxnnosti při oddlužení plněním splátkového kalendáře náhrada hotových výdajů ve výši 150 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x odměně a nákladech (hotových výdajích) insolvenčního správce aplikoval § 3 písm. b) a § 7 odst. 4 vyhlášky vydané dle zmocňovacího § 431 písm. c) insolxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxů (nastaly dne 19.3.2008 zveřejněním usnesení o schválení oddlužení a pominuly dne 13.4.2010 zveřejněním usnesení, jímž vzal soud na vědomí splnění oxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx

Odvolací soud má za to, že výchozím ustanovením pro odpověď na otázku, zda odměna insolvenčního sxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxěnu a náhradu hotových výdajů a v případě, že je plátcem DPH, pak mu náleží k odměně a hotovým výdajům částka odpovídající této dani. Z vyhlášky vyplývá, žx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxipadajícího na nezajištěné věřitele (§ 1 odst. 3 a 4 vyhlášky). Součet těchto odměn tvoří celkovou odměnu insolvenčního správce, již zmiňuje § 38 insoxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xoučasně je mimo jiné stanovena z tohoto výtěžku i odměna insolvenčního správce, o niž se výtěžek příslušející k vydání zajištěnému věřiteli rovněž snixxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxx dílčí odměny byla hrazena k tíži nezajištěných věřitelů (a nezajištěných věřitelů pohledávek postavených na roveň pohledávkám za podstatou), a aby sx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x x xxx xxxxxušející k odměně správce vypočtené z výtěžku xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx § 38 insolvenčního zákona byla účtována jen k tíži nezajištěných věřitelů, což by bylo v rozporu se zásadou insolvenčního řízení podle § 5 písm. a) insoxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx

x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxou splátkového kalendáře jsou nároky insolvenčního správce za dobu výkonu jeho funkce - jak vysvětleno shora - kompletně saturovány jeho odměnou a náhxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxy náležejícími správci paušálními částkami za každý započatý měsíc trvání účinků tohoto oddlužení. U prvně zmíněné části odměny je z povahy věci vylouxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxěny stanovené podle vyhlášky paušálními částkami, a to ovšem jen za předpokladu, že příslušná správcova činnost, za kterou mu tato odměna náleží (tedy xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx ocenění správcovy činnosti zjevně neodpovídá. Takovou okolností samozřejmě není poznatek, že insolvenční správce vykonával svoji funkce řádně. Bexxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx x xx xxx x tedy předpokladem k tomu, aby se o odměnu ve výši stanovené prováděcí vyhláškou vůbec mohl ucházet (neboť jinak by byl dán důvod k jejímu snížení).

V danx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxí vůbec nerozhodl. Místo toho asentující ocenění činnosti správkyně za uvedené období nepřípadně užil jako jeden z argumentů pro zvýšení její paušálnx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx

x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xtupně k dalšímu řízení, v němž bude postupovat v souladu s vysloveným právním názorem odvolacího soudu.

xxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxanizací odměna, která je dlužníkem vyplácena měsíčně za každý započatý měsíc po povolení reorganizace. Výše odměny závisí na obratu dlužníka a tím, že xxx xxxxxx xx xxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx

xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xstanovení o výši odměny neaplikovatelné. Podle § 5 vyhl. č. 313/2007 Sb. platí, že nelze-li určit odměnu postupem dle předchozích ustanovení, určí xx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxlen, se blíží způsobu řešení úpadku oddlužením ve formě splátkového kalendáře. I okruh povinností insolvenčního správce v tomto řízení tomuto odpovíxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xx x x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx x xxušální částku na úhradu hotových výdajů, jako kdyby úpadek byl řešen oddlužením. Vzhledem k tomu, že insolvenční správce je plátcem DPH, jsou odměna i hxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xx xxxxx x xZ, jež určuje, že náklady insolvenčního správce spojené s využitím právních, ekonomických a jiných specializovaných odborníků lze hradit z majetkovx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xprávci možnost, aby činnosti, které-vzhledem k jejich povaze a k obsahu povinností správce vyplývajících z IZ-je jinak povinen konat osobně a za jejicxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxu zatíží náklady zákonem jinak nepředpokládanými, vyslovil předem souhlas VV. Jestliže tedy správce sjedná se třetí osobou, že činnost, kterou je jinxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxvazku správce nemohou být k tíži věřitelů uspokojovány z majetkové podstaty, ale správce je nese ze svého.

Typickým příkladem činnosti, kterou je sprxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx ve prospěch majetkové podstaty pohledávky dlužnice. V daném případě je z obsahu spisu (č. l. B-37 a B-39) zřejmé, že správce sjednal s advokátem JUDr. Kaxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxx postupu neobdržel předchozí souhlas od PVV nutný k tomu, aby tyto náklady bylo možné hradit z majetkové podstaty. Odvolací soud se neztotožnil ani s argxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx její vymožení soudní cestou. Především proto ne, že dle ust. § 294 odst. 2 IZ nemá insolvenční správce povinnost uplatnit a vymáhat dlužníkovy pohledáxxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxné věci bylo na správci, aby v situaci, kdy považoval za účelné nechat se zastoupit v řízení o žalobě na zaplacení Pohledávky advokátem a kdy náklady s tím xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx x xx xxxxx x xx x xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xak učinit ani insolvenční soud.

Nutno dodat, že záloha na náklady insolvenčního řízení podxx x xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx tuto zálohu ani přiměřeně použít. To platí jak pro postup soudu při ukládání povinnosti zálohu zaplatit, tak pro případ požadavku na osvobození od placxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxx x xx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxvce ustaveného po dobu moratoria dle § 123 odst. 2.

Shora citované ustanovení § 39 odst. 3 xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxk povinen konat osobně a za jejich provedení je honorován odměnou, zadal k provedení na účet podstaty třetí osobě. Nutno zdůraznit, že učinit tak může jexxxx xx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxý výbor. 25. V posuzované věci odvolatel argumentuje, že v souvislosti se zahájením řízení o žalobě na určení neplatnosti výpovědi smlouvy o nájmu, vedxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx x xyloučení majetku z majetkové podstaty, vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 47 ICm 3010/2013 (jež se skončilo zastavením řízení pro zpětvzetí žxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xouto kanceláří dne 10. 10. 2016 s tím, že podle jeho přesvědčení byly náklady na právní služby vynaloženy zcela účelně. 26. K tomu odvolací soud uvádí, že xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxprocesní otázky související se zahajováním incidenčních sporů (problematika soudních poplatků, dodatečných lhůt k jejich úhradě a rovněž souvisejxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxtu dražeb a vkladů práv do katastru nemovitostí, a probírat otázky související se zápisem věcí nemovitých a souboru věcí movitých do konkursní/majetkxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxní jako takového, řešit otázky důkazního břemene a jeho unesení, apod., jakož i řešit problematiku nájemních vztahů před a po zahájení insolvenčního řxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxm, aby předem požádal zástupce věřitelů o schválení nákladů spojených s využitím těchto právních služeb. Pokud tak neučinil, o čemž není sporu, neboť pxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxch služeb nemohou být k tíži věřitelů uspokojovány z majetkové podstaty, nýbrž je odvolatel, jako správce, nese ze svého. 27. Lze tedy souhlasit se soudxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxx x x xx xxxxxx x xxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxe výdaje na právní služby ve výši 42.350 Kč, rovněž nesprávná. 28. Za tohoto stavu konečnou právu ze dne 21. 6. 2018 schválit nelze. Soud prvního stupně spxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xoudu prvního stupně uvedených, a předložit takto změněnou konečnou zprávu ve lhůtě soudem stanovené.

Ze shora citovaného ustanovení odvolací soud dovozuje, že osobní účast správce na přezkumném jxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxx xx x xxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxního zákona výlučně oprávněn a jenž může stanovisko, které k jednotlivým pohledávkám zaujal v seznamu přihlášených pohledávek, při přezkumném jednxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xx2 odst. 2 insolvenčního zákona), a je proto žádoucí, aby na tyto případné změny mohl adekvátně reagovat přímo správce, jenž by např. v případě popření vyxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxenčního zákona umožňuje, aby správce jednal v soudních a v jiných řízeních prostřednictvím svého zaměstnance nebo i zaměstnance dlužníka, kterého bx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxm procesním subjektem [§ 9 písm. d) insolvenčního zákona], je však principiálně nezastupitelný. Správce je vzhledem k účinkům spojeným s jeho projevex xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxumného jednání. Proto lze neomluvenou neúčast správce při přezkumném jednání považovat za do té míry zásadní, že uložení pořádkové pokuty je - již jen pxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxh ze dne 11.11.1997, sp. zn. 4 Ko 324/97, nebo ze dne 23.3.1999, sp. zn. 4 Ko 558/98 publikovaných v komentářové literatuře (Zelenka, J.; Maršíková, J.: xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx odst. 1 zák. o konkursu a vyrovnání). Jinými slovy řečeno, požadavku § 190 odst. 2 insolvenčního zákona ohledně nezbytnosti účasti správce na přezkumxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx