182/2006 Sb.

Účelem insolvenčního řízení (§ 1 insolvenčního zákona) je řešení úpadku a hrozícího úpadkx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxm úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů. Účelem insolvenčního řízení však není, aby v něm bylo prováděno dokaxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxšší soud ČR v bodě VIII. Stanoviska publikovaného ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod číslem 52/1998 x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xávěry v tomto směru jsou plně aplikovatelné i pro řízení insolvenční.

Jak vyplývá z § 1 xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxíkovým úpadkem s cílem dosáhnout co nejvyššího a zásadně poměrného uspokojení dlužníkových věřitelů. Z této výchozí koncepce zákona se podává, že insxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxx x x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxdku dlužníka - alespoň částečně uspokojeny pohledávky věřitelů. Není-li tu takového majetku, nemá insolvenční řízení smyslu. Jedinou výjimkou - byť xxxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx" k zamítnutí návrhu pro nedostatek majetku, třebaže v takovém řízení k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem dojít zjexxx xxxxxxx

xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx a insolvenčního řízení však - a opakovaně to budiž zdůrazněno - není vytváření podmínek pro zánik nefunkčních obchodních subjektů. Jinými slovy, insxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxhlasu správce daně s takovým výmazem. Pokud likvidátorka není schopna zálohu zaplatit, insolvenční soud řízení zastaví a likvidátorka mimo rámec insxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxitelů. Za situace, kdy neexistuje žádný majetek na straně dlužníka, insolvenční řízení postrádá podklad, protože neexistuje hmotný substrát, na zákxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx

Insolvenčním soudem ve smyslu § 2 píxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxaná u jiného krajského soudu je ve smyslu § 173 odst. 4 věty druhé insolvenčního zákona přihláškou podanou u jiného než insolvenčního soudu. Přihlásí-xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxný než insolvenční soud odevzdá přihlášku nejpozději posledního dne lhůty určené k přihlášení pohledávek v rozhodnutí o úpadku orgánu, který má povinxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx

xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx, věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to jen zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převoxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx soud již v důvodech usnesení ze dne 30. 11. 2011, sen. zn. 29 NSČR 16/2011, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 54/2012, vysvěxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxíku podáním přihlášky (§ 165 a § 166 insolvenčního zákona).

K tomu pak Nejvyšší soud v usnesení ze dne 18. července 2013, sen. zn. 29 NSČR 23/2012, uveřexxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xx 2766/13) doplnil, že přihlášení pohledávky není podmíněno tím (není nijak závislé na tom), zda a kdy insolvenční správce sepíše majetek sloužící k zajxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx

x xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxdle nichž věřitel nevěděl o zahájení insolvenčního řízení, že je osobou v tomto směru právně nevzdělanou a má omezený přístup k využívání elektronickýxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxvenčního řízení.

V rozhodnutí ze dne 27. listopadu 2014, sen. zn. 29 NSČR 39/2014, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 3xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxíkem, nikoliv však osobním dlužníkem), je v případě, že zástava je v době rozhodnutí o úpadku ve vlastnictví dlužníka, povinen přihlásit zástavní pohlxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx

x xxxxxxxx xx xxx xxx února 2014, sen. zn. 29 NSČR 118/2013, odkázal Nejvyšší soud co do ústavněprávních výhrad tamního dovolatele na usnesení Ústavního soudu ze dne 1. březxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxjetkových vztahů), tak i procesněprávní stránku (způsob řešení). Aktivita dotčených věřitelů je v konkursním řízení soustředěna do ustálených forexx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxhledávky stejně jako právo na žalobu. Za tím účelem stanoví i procesní pravidla pro věřitelův postup. Přitom je nutno zdůraznit, že jejich nerespektovxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxá pravidla jsou všeobecně známá a je zcela na vůli a schopnostech věřitele, aby ve stanovené lhůtě, má-li zájem stát se účastníkem konkursního řízení a txx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxledávky. Pokud tak neučiní, bere na sebe riziko, že se nestane účastníkem konkursního řízení, příp. že se k jeho přihlášce nebude přihlížet, čímž svoje xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx chování subjektů soukromoprávních vztahů. Citovaná parémie odráží konstrukci, podle níž je mechanismus fungování soukromého práva vybudován na přxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxsahu do svých práv, když nepříznivý důsledek si způsobil sám svým vlastním chováním. K tomu Nejvyšší soud tamtéž uvedl, že byť tyto závěry zformuloval Úxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxursního řízení vedeného dle zákona o konkursu a vyrovnání) veřejnosti přístupné prostřednictvím institutu insolvenčního rejstříku.

K těmto názorxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xřihlašování zástavního věřitele věnuje. Pro úplnost v odůvodnění dodal, že závěr, podle něhož je zástavní věřitel povinen přihlásit pohledávku do inxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxnž má vůči dlužníku pouze zástavní pohledávku.

xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx 3 odst. 4 insolvenčního zákona), se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují hrozící úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků v budoucnu. Jinak řečeno, že v budoucnu nastane dlužníkova platební neschxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xx x xxxxucnu stanou splatnými, se v takovém případě pojí i požadavek, aby se neschopnost v budoucnu plnit pohledávky věřitelů týkala "podstatné části" dlužníxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

x xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxém pod číslem 96/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i v usnesení ze dne 20. května 2010, sen. zn. 29 NSČR 22/2009 (jež je veřejnosti k dixxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxit peněžité závazky, které jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti [§ 3 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona] může být již v rovině tvrzení obsaženýxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

x tomu lze dodat, že nebyly-li takové domněnky v průběhu insolvenčního řízení dlužníkem vyvráceny, pak osvědčují dlužníkovu neschopnost platit své spxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx a) insolvenčního zákona] ani existenci peněžitých závazků těchto věřitelů "po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti" [znak uvedený v § 3 odst. 1 písm. b) xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xama o sobě opodstatněná není (prosadí se, jen shledá-li dovolací soud nesprávným úsudek odvolacího soudu o neexistenci mnohosti věřitelů s pohledávkxxx xx xxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxlvenčních navrhovatelů, M. P. (který ale pohledávku do insolvenčního řízení nepřihlásil) a ČSSZ], přičemž ve svém rozhodnutí zcela pominul závěr insxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxolací soud nevyloučil závěr insolvenčního soudu o existenci vyvratitelných domněnek dlužníkovy neschopnosti platit své splatné závazky, opírajícx xx x x x xxxxx x xxxxx xx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxZ, mohl obstát, jen kdyby napadené rozhodnutí obsahovalo přezkoumatelné úvahy na téma, proč se odvolací soud nezabýval přihlášenými pohledávkami onxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xvedený v § 3 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona] ani z hlediska osvědčení peněžitých závazků těchto věřitelů "po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnostix xxxxx xxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxle § 28 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., ve znění účinném v době vydání rozhodčího nálezu, tj. ve znění zákona č. 245/2006 Sb., rozhodčí nález, který nelze pxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxhodnutí a je soudně vykonatelný.

Ustanovení § 32 zákona č. 216/1994 Sb. v rozhodném znění dále určuje, že návrh na zrušení rozhodčího nálezu soudem muxx xxx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxc 1). Podání návrhu podle odstavce 1 nemá odkladný účinek na vykonatelnost rozhodčího nálezu. Na žádost povinného může však soud vykonatelnost rozhodxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx

xxx x xxxx xx xx xxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xydání rozhodčího nálezu, tj. naposledy ve znění zákona č. 264/2006 Sb., nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účasxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxchny orgány (odstavec 4). Jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx

xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxije se na usnesení přiměřeně ustanovení o rozsudku. Jak se podává z výše citovaného § 159a odst. 1, 4 a 5 o. s. ř., výrok pravomocného rozsudku je závazný pxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x x xxx xxxx. 2 o. s. ř. přiměřeně uplatní též pro usnesení soudu ve věci samé.

Jde přitom o účinky, jež se pojí s právní mocí soudního rozhodnutí a nikoli s jeho vykonxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxutí žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení - srov. závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. října 2006, sp. zn. 29 Odo 905/2006, uveřejněného pox xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxtí nelze v řízení o výkon rozhodnutí nebo v jiném exekučním řízení vykonat. Nařízení výkonu rozhodnutí nebo však nebrání. Znamená to, že v řízexx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxpoklady) a že současně provedení výkonu odloží až do doby pravomocného skončení řízení, v jehož rámci byl odklad vykonatelnosti povolen, nebyl-li odkxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxončení řízení, v jehož rámci byl odklad vykonatelnosti povolen, nebyl-li odklad povolen na kratší dobu.

Odklad vykonatelnosti soudního rozhodnutí xxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xákonné úpravě např. § 248 o. s. ř. a komentář k tomuto ustanovení v díle Drápal, L., Bureš, J. a kol.: Občanský soudní řád II. § 201 až 376. Komentář. 1. vydxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxm jako řádným opravným prostředkem (formální právní moc) a dále závazností výroku rozhodnutí a jeho nezměnitelností (materiální právní moc), zůstávxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxe nezměnitelné a co do svého výroku závazné pro účastníky řízení a ve stejném rozsahu pro všechny orgány (§ 159a odst. 1 a 4 o. s. ř.) nepostačuje ve smyslu x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx

xxxxx xxxxt, že vše, co bylo na dané téma řečeno o povaze pravomocného soudního rozhodnutí, platí v mezích pravomoci rozhodce i pro jím vydaný rozhodčí nález, kterx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xx x xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxinku pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelný" (§ xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xeobstojí, a na jejich základě bylo vyloučeno přijmout závěr, že insolvenční navrhovatel nedoložil svou splatnou pohledávku vůči dlužníku. Dovoláníx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxí, nemůže sloužit k doložení věřitelovy pohledávky v insolvenčním řízení", nepřebírá a omezuje se na konstatování, že odvolací soud má pohledávku insxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxonatelnost rozhodčího nálezu, ani takto formulované právní posouzení věci však správné není. Pohledávku insolvenčního navrhovatele přiznanou praxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxu v intencích § 105 insolvenčního zákona) jen proto, že probíhá řízení o zrušení rozhodčího nálezu, ve kterém soud povolil odklad vykonatelnosti rozhoxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x x x xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xálezu) vázáni účastníci řízení (insolvenční navrhovatel a dlužník) a ve stejném rozsahu též všechny orgány (včetně insolvenčního soudu). Ani úvaha oxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xodat, že argumentoval-li dlužník na podporu správnosti napadeného rozhodnutí v dotčeném ohledu tím, že rozhodčí nález je paaktem, jde o argumentaci, xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx, na kterém rozhodnutí odvolacího soudu nespočívá, nemohl dovolatel logicky ani zpochybnit [ve lhůtě určené zákonem k formulaci dovolacích důvodů (§ xxx xxxxx x xx xx xxxxx

xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxolvenčního zákona, jakmile v insolvenčním řízení osvědčí nebo prokáže schopnost uhradit všechny splatné závazky těch věřitelů, jež má insolvenční sxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx musí obsahovat i údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků v něm uvedených. Pro výsledek řízení o odvolání dlužníka proti rozhodnutí o úpadku dlužxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx x xxx odst. 1 insolvenčního zákona.

Podmínka plurality věřitelů dlužníka není zásadně splněna, dal-li (insolvenčním navrhovatexxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxník zaplatil.

xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxrhu lze ve smyslu § 133 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona vyhovět i bez jednání, neboť dlužník nijak nebrojil proti tvrzení navrhovatele o tom, že má xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx x xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxm nálezem čj. RD/051/07/ACM-21 ze dne 22.6.2007 také doložil, tak závazky vůči dalším třem věřitelům označeným v insolvenčním návrhu, přičemž nesplnxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xastolil právní domněnku, že úhrady těchto peněžitých závazků není schopen.

Pokud jde o xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxním řízení dohodu o splátkách pohledávky, odvolací soud se zcela ztotožnil s tím, jak její význam hodnotil insolvenční soud i navrhovatel: pro rozhodnxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xaném případě se však v rámci toliko zavázal k jejímu splácení počínaje 15.1.2009 a plnění uzavřené dohody se promítne do insolvenčního řízení xxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx

Z důvodů platební neschopnosti se může dostat do úpadku kterýkoliv dlužník. Tento důvod je postačující k tomu, aby soux xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx dlužník, kterým je podnikatel, fyzická osoba. Pokud je však osvědčen úpadek dlužníka pro platební neschopnost, není pro zjištění úpadku nutné zjišťoxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx

Úpadek ve formě insolvence je definován v § 3 odst. 1 insolvenčního zákona třemi základními znaky vymezenýmx xxx xxxxxxx xx xx xxx x xx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx x x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxe vymezené v § 3 odst. 1 pod písmeny a) až c) jsou legislativně spojeny souřadicí spojkou "a", je zjevné, že jde o podmínky kumulativní, nikoli alternatixxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xkumulativně), přičemž prvním z nich je požadavek existence více (tj. nejméně dvou) dlužníkových věřitelů [viz § 3 odst. 1 písm. a)]. Mnohost věřitelů jx xxxxxx xxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxfinici úpadku obsaženou v § 1 odst. 2 a 3 zákona o konkursu a vyrovnání nejen co do jeho forem, ale i potud, že pojmovým znakem úpadku v obou jeho formách zůxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxího zákona z důvodu, že mu úpadek hrozí (§ 3 odst. 4 a § 97 odst. 3 insolvenčního zákona). Má-li dlužník pouze jediného věřitele, nenachází se v úpadkové xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx insolvenčního řízení.

K tomu považuje odvolací soud za vhodné pro úplnost dodat, že pokud bx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx byl by správný závěr soudu prvního stupně, že nevyjádřil-li se dlužník k doručenému insolvenčnímu návrhu ani přes jeho výzvu (a ve stanovené lhůtě nepřxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxal napadené usnesení bez jednání [a byla také nastolena domněnka dlužníkovy neschopnosti platit své peněžité závazky dle § 3 odst. 2 písm. d) insolvenčxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxžených v insolvenčním návrhu, nikoli však ze skutečností, jež v něm tvrzeny nebyly a jež v řízení vyšly najevo jinak. To znamená, že v uvedeném případě by xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xejichž pohledávkám se tedy dlužník, i kdyby si zaslaný návrh vyzvedl, vyjádřit nemohl. V projednávaném případě však lze z napadeného usnesení (přes nexxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx právě ze zjištění o věřitelích, kteří v návrhu označeni nebyli, neboť (bez bližšího vysvětlení) vzal za prokázané pohledávky osmi takových věřitelů, xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xpisu k tvrzení o xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx

x xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxěru, že v řízení bylo prokázáno, že dlužník je v úpadku ve formě insolvence. Stejně jako soud prvního stupně vyšel přitom z toho, že v řízení bylo prokázánxx xx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxrhovateli a vůči dalším věřitelům, přičemž ničím nedoložil, že má (a měl) k dispozici finanční prostředky potřebné na jejich úhradu. Skutečnost, že je xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xx xx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx pohledávek P. s. s. z., M. o. ČR a V. z. p. ČR, dluží jim pouze příslušenství či penále za prodlení s úhradou dluhu a požádal, eventuálně požádá o prominutí txxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx nejde o dluhy na jistině, nelze jejich existenci ignorovat. Pokud jde o dlužníkovu námitku, že věřitelé měli místo podání insolvenčního návrhu využít xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xpravou za tím účelem využije, a že insolvenční zákon nepodmiňuje podání insolvenčního návrhu předchozím neúspěšným využitím těchto prostředků. Osxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xx xxxxxxx xx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxmi. K jeho tvrzení, že se zdržuje v rodinném domě ve V. u Prahy a nikoli na adrese svého bydliště, a zřejmě proto mu nebylo nic známo o směnečném platebním roxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xx xx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxk, aby odpovídala skutečnému stavu.

Odvolací námitka dlužníka, že není splněna podmínka úxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xelevanci nemá, neboť pro naplnění úpadku formou insolvence stačí splnění jen jedné z podmínek uvedených v § 3 odst. 2 písm. a) až d) insolvenčního zákonax xxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxců po lhůtě splatnosti.

Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně nezastává názxxx xx xx x x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx nastala jeho splatnost. Navíc by takový výklad § x xxxxx x x x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxz zjevného opodstatnění by vedl k tomu, že by dlužník v podstatě tytéž údaje byl nucen uvádět duplicitně. Kromě návrhu, kde by tvořily součást vylíčení rxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx x xxxxx xx a odst. 3 insolvenčního zákona povinnou přílohou insolvenčního návrhu. Odvolací soud v insolvenčním návrhu nepostrádá ani uvedení okolností osvěxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxx xplatnosti [§ 3 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona], tento znak úpadku nutně vyplývá již z tvrzení dlužníka o tom, že má splatné závazky po lhůtě splatnxxxx xxxxx xxx xx xxx xx xxxx x xxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxx

Ustanovení § 3 odst. 2 insolvenčního zákona vymezuje vyvratitelné právní domněnky, podle nichž se má za to, že dlužník není schoxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxnosti, nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo dlužnxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx některé z nich, resp. pokud se dlužníkovi nepodaří některou z nich vyvrátit, platí, že je platebně neschopným ve smyslu § 3 odst. 1 insolvenčního zákonax

x xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx vyšel přitom z toho, že v řízení bylo prokázáno, že dlužník je po dobu delší 3 měsíců v prodlení s plněním svých splatných závazků vůči navrhovateli a vůči xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx

V daném případě není pochyb o tom, že navrhovatel c) zpětvzetím návrhu zavinil, že insolvenční řízení muselo být ve vztahu k něxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx x xxxém případě vyloučena, neboť dlužník v průběhu insolvenčního řízení splněním závazku vůči navrhovateli c) (i vůči J & R G., s. r. o.) vyvrátil domněnxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xkutečností odvolací soud dovodil, že insolvenční návrh nebyl podán důvodně. Rozhodnutí o nákladech řízení shledal xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxěhu insolvenčního řízení. Ve vztahu k němu bylo proto na místě aplikovat § 50 o. s. ř. a právo na náhradu nákladů řízení mu nepřiznat.

xxxxxxxxxxx xxxxx x x x xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxzení i tehdy, kdy jeho stávající ekonomická situace dosud všechny znaky úpadku nevykazuje, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládaxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx z důvodu hrozící platební neschopnosti může být iniciováno pouze z podnětu dlužníka, protože hrozící platební neschopnost může předpokládat nebo odxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xodal insolvenční návrh. Takto na věc nahlíženo není tedy důvod dlužníkův návrh odmítat (pokud by takové rozhodnutí mělo stát jen na tom argumentu, o ktexx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xx xxx xxxxxx xxx x xxutečnost, že dlužník se nedomáhá řešení svého úpadku, jak se podává z odůvodnění napadeného rozhodnutí, nýbrž řešení úpadku budoucího ve smyslu zmíněxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

Pokud jde o obranu dlužníka spočívající v tvrzení, že má zpeněžitelný nemovitý majexxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xalší věřitele, připomíná odvolací soud, že soud I. stupně správně zjistil jeho úpadek ve formě insolvence, a nikoliv ve formě předlužení, jak se dlužníx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxných k úhradě splatných pohledávek, jež byly v insolvenčním řízení zjištěny ve výši 21 909 689 Kč; ostatně dlužník ani při jednání u odvolacího soudu nebxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxti vyslovil (viz jeho usnesení ze dne 8. prosince 2009, sp. zn. KSHK 45 INS 4196/2009, 1 VSPH 429/2009-A, které je k dispozici na internetových stránkách xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xasivy jsou, jak je tomu právě v souzené věci, toliko jeho závazek vůči správci xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxe ve smyslu § 70 a násl. obchodního zákoníku dále řádně pokračoval a vedl k zániku společnosti a jejímu výmazu z obchodního rejstříku, přičemž zde není žxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xro potřeby tohoto řízení, neshledává odvolací soud důvodu cokoliv měnit.

Dlužnice v nxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxké osoby, u dvou příjmení osoby fyzické), vůči nimž má závazky, z nichž pět je vykonatelných, u čtyř z nich lze dokonce dovodit rok, od kdy běží (Sx xxx xx xx xx xx xxxx xxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxx xx xxx xx xx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxx xx xx xx xx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx u čtyř různých věřitelů jsou již více než 30 dnů po lhůtě splatnosti. V kolonce 21 formulářového návrhu dlužnice výslovně tvrdí, že své závazky není schoxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxá odvolací soud na základě těchto zjištění k závěru, že byť dlužnice v návrhu uvedla svá tvrzení k okolnostem úpadku jen velmi kuse, přesto jsou tato tvrzxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxx

Jen pro úplnost (v zájmu předejití dalších sporů) Nejvyšší soud dodává, že jakkoli dovolatel klade důraz na význam svého vyjádření v txx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxolení oddlužení podaný dovolatelem 3. dubna 2009. V jeho rámci dovolatel jednak výslovně žádá insolvenční soud, aby rozhodl o jeho hrozícím úpadku (srxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxh navrhuje, aby soud rozhodl o úpadku dlužníka a zároveň aby rozhodl o povolení oddlužení (srov. bod 22. formuláře návrhu na povolení oddlužení). Dlužnxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxsta neodporuje.

Insolvenční zákon u usnesení o prohlášení konkursu na majetek dlužníka výslovnx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxí správce (srov. k tomu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2010, sen. zn. 29 NSČR 32/2010, jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx předepsanými pro tento způsob řešení dlužníkova úpadku), tedy vedle dlužníka i každý z přihlášených věřitelů. Účast dlužníka a přihlášených věřitelx xx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxlvenčního navrhovatele nebo insolvenčních navrhovatelů). Ta fáze insolvenčního řízení, která začíná podáním insolvenčního návrhu (první, přípraxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xmysl zpochybňovat postavení insolvenčního navrhovatele (je-li jím dlužníkův věřitel) argumentem, že ve smyslu § 105 insolvenčního zákona nedoložxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxx xxxxxxxxxxx x insolvenčním návrhu význam jen do rozhodnutí o dlužníkově úpadku. V řízení o odvolání dlužníka proti rozhodnutí o úpadku je skutečnost, že insolvenčnx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2010, sen. zn. 29 NSČR 30/2009, uveřejněného pod číslem 14/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisex xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxjvyššího soudu).

Otázka, zda insolvenční navrhovatel doložil v řízení o svém insolvenčním návrhu svou splatnou pohledávku za dlužníkem, je tudíž prx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx po rozhodnutí o úpadku je určující stav přezkoumání přihlášené pohledávky příslušného (hlasujícího) věřitele a případné rozhodnutí schůze věřitelx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxho navrhovatele pro účely rozhodnutí o úpadku.

V R 96/2011 Nejvyšší soud na dané téma mimo jiné uzxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxšak dlužník nesplňuje některý z požadavků formulovaných pro přípustnost reorganizace v § 316 odst. 4 insolvenčního zákona, je reorganizace přípustnx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxho zákona reorganizační plán přijatý způsobem popsaným v témže ustanovení. S rozhodnutím o úpadku proto nelze spojit bez dalšího i rozhodnutí o prohlxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxva úpadku. Jestliže však lhůta určená k předložení reorganizačního plánu dlužníkem v § 316 odst. 5 insolvenčního zákona marně uplyne ještě před konánxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxhůze věřitelů prohlásil konkurs na majetek dlužníka. Usnesení schůze věřitelů o způsobu řešení dlužníkova úpadku vydané poté, co se reorganizace staxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx, zodpověděl Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 23. března 2011, sen. zn. 29 NSČR 12/2011, uveřejněném pod číslem 110/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxět jen tehdy, jsou-li jeho prostřednictvím zpochybněny předpoklady pro vydání rozhodnutí o prohlášení konkursu, k nimž patří předchozí vydání rozhoxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxto přijetí rozhodnutí o způsobu řešení dlužníkova úpadku (ve smyslu § 4 odst. 2 insolvenčního zákona) mělo být vydáno rozhodnutí o tom, že dlužník není v xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxněny (jen) předpoklady pro vydání rozhodnutí o úpadku.

xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxx. b) a c) insolvenčního zákona se jistý (insolvenčním zákonem prosazovaný) prvek nerovnováhy mezi skupinou zajištěných věřitelů na straně jedné a sxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxájením insolvenčního řízení, výhodnější postavení při uspokojení svých pohledávek (ze zajištění) a zajištění jim dovoluje prosazovat v insolvenčnxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

K žádosti dlužníka o posečkání s řešením úpadku do doby nalezení nového zaměstnání je pak třeba dodat, že insolvenční soudy jsou pxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxstavení dlužníka se tím ještě více nezhoršovalo.

Odvolací soud proto s využitím zásadx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxdčen, v odvolacím řízení přihlížet nelze, jelikož nastal především jako následek porušení povinností bankou dlužníka. Následkům, které se v důsledkx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxe § 220 odst. 1 o. s. ř. rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že se oba insolvenční návrhy zamítají.

x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxxxxx xíře uspokojit všechny insolvenční věřitele. V rámci insolvenčního řízení je třeba sledovat zásadu rovnosti všech účastníků, která je obecnou zásadox xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxsolvenčního zákona), protože insolvenční řízení nemá za cíl uspokojit jen jednoho či několik málo z věřitelů, jak je tomu v případě exekučního řízení. xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxitelé.

xxx xxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxy použijí jen přiměřeně, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení. Tato xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xx xxsolvenční řízení.

xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xosuzované věci dlužník nesplňuje podmínku potřebnosti pomoci ustanoveného zástupce k ochraně svých zájmů z důvodu právní složitosti podaného odvolxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx x xxx x x xx xx xx xx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xostarat o odstranění vad dlužníkem podaného odvolání proti usnesení o zastavení řízení, a to včetně náležitého poučení dlužníka o způsobu jeho doplněxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx

xxx xxxx xxxxxxx, že v posuzované dané věci není splněna podmínka nutnosti ochrany zájmů dlužníka vymezená v § 30 odst. 2 o. s. ř. Proto se odvolací soud nezabýval tím, zdx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xoučasného splnění obou podmínek definovaných v § 30 o. s. ř. byly nadbytečné.

Podle x x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxžijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu. Z výše uvedených skutečností lze dovodit, že smyslem a účelex xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxenčního řízení. Podání právní zástupkyně dlužníka je nutno chápat jako návrh na vydání doplňujícího rozsudku, a proto nelze souhlasit s námitkou odvoxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxvat o odvolání proti výroku, který nebyl vydán (viz usnesení NS ČR 20 Cdo 44/99 ze dne 31. ledna 2001 ). Za výrok, proti němuž by bylo možné odvoxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxx x x xxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxosti soudu, který rozhoduje v insolvenčním řízení a v incidenčních sporech, ustanovení občanského soudního řádu. Podle § 105 odst. 1 občanského soudnxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxxx zkoumá místní příslušnost jen před vydáním rozhodnutí; to neplatí, jde-li o platební rozkaz. Později ji zkoumá jen k námitce účastníka, je-li uplatněxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxm soudem a k rozhodnutím vydaným věcně nepříslušným soudem. Z výše citovaných ustanovení plyne, že místní příslušnost zkoumá soud z úřední povinnosti xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxníku přísluší, je jeho první procesní úkon adresovaný soudu buď z iniciativy účastníka, nebo na výzvu soudu. K pozdějším námitkám se nepřihlíží a místnx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxx x xxx xx xx xx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxm stupni věcně příslušný krajský soud a místní příslušnost se řídí obecným soudem účastníka, je místně příslušným krajský soud, v jehož obvodu je obecnx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxi bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jexxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxu dlužníka, a potažmo místní příslušnosti insolvenčního soudu, třeba postupovat podle § 85 odst. 1 o. s. ř. bez ohledu na to, zda je či není podnikatelem xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxem pojmu "trvalý pobyt", který užívají předpisy správního práva upravující evidenci obyvatel. I když se tyto pojmy většinou překrývají, ne vždy zápis x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx x xěmž tato osoba bydlí s úmyslem trvale se zde zdržovat, zpravidla proto, že zde má svůj byt, rodinu, popř. zde současně pracuje i bydlí.

xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxile je vyhlásil; nedošlo-li k vyhlášení, jakmile bylo doručeno, a není-li třeba doručovat, jakmile bylo vyhotoveno (odst. 1). Usnesením, kterým se upxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx

xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxti je ve smyslu § 11 odst. 1 o. s. ř. rozhodný stav ke dni zahájení insolvenčního řízení, tedy ke dni 25.8.2010. K tomuto dni již platilo, jak správně uzavřxx xxxx xx xxxxxxx xx x xxxxxxxx x x xxxxx x x x xx x x xxx xx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx, č. NZ 1193/2010, N 1289/2010. K témuž dni totiž došlo u dlužníka ke změně sídla, a tato změna sídla dlužníka již byla - byť později - zapsána do obchodního xxxxxxxxxx

Oba soudy prvního stupně učinily své hodnocxxx xxxx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx potřebných údajů usnesením č. j. 1 VSOL 7/2008-A-7 ze dne 25. dubna 2008. Zásilka s výzvou doručovaná dlužníku zvlášť na adresu Lidická 2, Mohelnice se nxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxbytu Pivín 167 se nadřízenému soudu vrátila s poznámkou pošty, že se adresát odstěhoval na udanou adresu Lidická 2, Mohelnice. Podle § 11 odst. 1 občanskxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxkusu o doručení soudních písemností dlužníku ukazuje, že v den zahájení řízení dlužník neměl své bydliště na adrese udané jako místo trvalého xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxstní nepříslušnosti z 24. 1. 2008, uvedl dlužník jako svou adresu Kosmonautů 2, Mohelnice na uznání dluhu vůči Ing. Stanislavu Jakubovi z 18. 3. 2007. Adxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx x Provident Financial s. r. o. podepsal dlužník 29. 3. 2007 v Mohelnici. Tyto skutečnosti vedou k závěru, že dlužník měl své bydliště v roce 2007 v Mohelnicx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxho soudu v Šumperku a v návaznosti na bod 8 přílohy č. 2 k tomuto zákonu do obvodu Krajského soudu v Ostravě. Vrchní soud v Olomouci proto upustil od dalšícx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxodnutí této věci je Krajský soud v Ostravě.

Obecným soudem dlužníka, který je právnickou xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx je pro řízení místně příslušným Krajský soud v Brně, v jehož obvodu se nachází obecný soud dlužníka. Tvrzení navrhovatele b), že dlužník má soustředěny xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xx xx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx x xxediska určení místní příslušnosti nerozhodné. Soud prvního stupně proto rozhodl správně, jestliže podle ustanovení § 105 odst. 4 o. s. ř. námitku mísxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xxxd prvního stupně však nepostupoval procesně správně, jestliže se nevypořádal s návrhem věřitele b) na delegaci vhodnou. Navrhovatel b) již ve svém návxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxvení § 12 odst. 2 o. s. ř. byla věc z důvodu vhodnosti postoupena k rozhodnutí Městskému soudu v Praze.

vhodná je výjimkou ze zásady, že nikdo nxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx x xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxlušným soudem znamenalo z komplexního pohledu hospodárnější a rychlejší posouzení věci. O přikázání věci (to je o rozhodnutí o návrhu na delegaci vhodxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xrávo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě, že se jedná o návrh na delegaci vhodnou, též k důvodu, pro který by věc měla být přikxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx

xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xa delegaci vhodnou posoudil jako nedůvodný. O návrhu na delegaci vhodnou není soud prvního stupně oprávněn rozhodovat, o návrhu na delegaci vhodnou nexxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxká; tímto soudem je Nejvyšší soud ČR, který by měl o návrhu věřitele b) na delegaci vhodnou předtím, než bude rozhodnuto o podaných insolvenčních návrzíxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxx xx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xx xx xx xx x xxnesení soudu prvního stupně ve výrocích III. a IV. zrušil a v tomto rozsahu vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Insolvenční správce je zvláštním procesním subjektem [srov. § 9 písm. d) xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxní příslušných návrhů a opravných prostředků proti rozhodnutím insolvenčního soudu mu jinak přísluší jen v rozsahu, ve kterém mu ji insolvenční zákon xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx

x xxxx x x xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxsních subjektů insolvenčního řízení daných insolvenčním zákonem, mezi nimiž probíhá vlastní insolvenční řízení (insolvenční soud, dlužník, věřitxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxekty jsou procesními subjekty buď pro celé insolvenční řízení (insolvenční soud, dlužník a věřitel, který podává insolvenční návrh) nebo jen pro určixxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxx x xx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxitele, jsou jiné osoby uplatňující své právo v insolvenčním řízení účastníky tohoto řízení jen po dobu, po kterou insolvenční soud o tomto právu jedná a xxxxxxxxxx

Soud v insolvenčním řízení rozhodujx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx x x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxdování v rámci dohlédací činnosti má zcela jiný charakter, a proto proti těmto rozhodnutím zásadně není odvolání přípustné (§ 91 insolvenčního zákonaxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxlohu podle § 108 insolvenčního zákona, zákon výslovně rozhodnutí předjímá. Rozhodnutí o povinnosti zaplatit zálohu je tedy typicky rozhodnutím podlx x xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxeru takového rozhodování; nezaplacení totiž může vést k zastavení řízení či k vymáhání povinnosti cestou výkonu rozhodnutí nebo . Toto rozhodxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxo řízení, nýbrž originární rozhodovací činností. Tato činnost směřuje ke stanovení povinností ostatním subjektům insolvenčního řízení tam, kde to ixxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx

x xxxxxxvení x xx xx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxosti, včetně předběžného opatření. Za dohlédací činnost soudu se ve smyslu ustanovení § 10, písm. b) IZ považuje průběžné vykonávání soudního dohledu xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxx výkonu takové dohlédací činnosti soud rozhoduje o záležitostech, které se týkají průběhu insolvenčního řízení, činí opatření potřebná k zajištění jxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxům řízení povinnosti, týkající se jejich činnosti v řízení. Nařízení předběžného opatření podle § 82 odst. 2, písm. b) IZ (na návrh soudního exekutora) xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx usnesení je odvolání přípustné, a soud prvního stupně účastníky o možnosti podání odvolání nesprávně poučil.

Obecně vzato může stát vskutku nést majetkovou odpovědnost za nesprávný úřední postup sxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx určitého majetku budou řešeny především ve zvláštním řízení [ve sporu o vylučovací () žalobě ve smyslu § 19 odst. 2 zák. o konkursu a vyrovnánxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxtku konkursní podstaty, jen tehdy, je-li tato nečinnost soudu neospravedlnitelná z pohledu skutečností, jež soudu byly o sepsaném majetku známy. Dovxxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xřetele k tomu, zda řízení o vylučovací žalobě sám vyvolal výzvou podle § 19 odst. 2 zák. o konkursu a vyrovnání). Podstatné naopak je, zda nároky třetích oxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxu). Taková situace nastává i tehdy, jestliže konkursní soud, jak tvrdí odvolatelé, ví nebo musí vědět o tom, že správce určitý majetek sepsal neoprávněxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xx xxxxxxxx

x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xe insolvenční soud při výkonu dohlédací činnosti [§ 10 písm. b), § 11 insolvenčního zákona] není oprávněn uložit insolvenční správci, jaký postoj má zaxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx např. již usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. března 2002, sp. zn. 1 Ko 556/2001, uveřejněné pod číslem 47/2003 Sbírky soudních rozhodnutí x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xx12, sp. zn. 29 Cdo 4120/2011.

Je proto nutno souhlasit se závěry soudu prvního stupně, že na dosavaxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxty. Jeho odpovědi jsou nepřesvědčivé a často nesrozumitelné. To konečně vyplývá i z obsahu odvolání, v němž správce ohledně zpeněžování movitých věcí xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxom si neúčinnosti smluv“).

Shora naznačeným přístupem insolvenční správce neumožňuje a prakticky znemožňuje řádnou dohlédací činnost insolvenčnxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxsolvenčního zákona je přitom nutno respektovat a postupovat transparentně tak, aby postup při zpeněžování obstál nejen před insolvenčním soudem, axx x xxxx xxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxtečností nemůže dřívější rozhodnutí vydané v rámci výkonu dohlédací činnosti obstát, změní je nebo přijme nové, event. jiné rozhodnutí.

xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxona, nebo v rámci dohlédací činnosti podle § 10 písm. b) a § 11 insolvenčního zákona. Rozhodování v rámci dohlédací činnosti má zcela jiný charakter, a pxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxo zákona (srov. slova "může uložit"), což je i případ rozhodnutí o povinnosti zaplatit zálohu podle § 108 insolvenčního zákona, zákon výslovně rozhodxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx rozhoduje - nikoliv vyzývá k zaplacení - o povinnosti zaplatit, jednak vzhledem k charakteru takového rozhodování; nezaplacení totiž může vést k zastxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxsolvenčního řízení, nýbrž originární rozhodovací činností. Tato činnost směřuje ke stanovení povinností ostatním subjektům insolvenčního řízení xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx

x xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxkonu dohlédací činnosti, včetně předběžného opatření. Za dohlédací činnost soudu se ve smyslu ustanovení § 10, písm. b) IZ považuje průběžné vykonáváxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x IZ pak plyne, že při výkonu takové dohlédací činnosti soud rozhoduje o záležitostech, které se týkají průběhu insolvenčního řízení, činí opatření poxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxládat všem účastníkům řízení povinnosti, týkající se jejich činnosti v řízení. Nařízení předběžného opatření podle § 82 odst. 2, písm. b) IZ (na návrh sxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx soudu. Proti tomuto usnesení je odvolání přípustné, a soud prvního stupně účastníky o možnosti podání odvolání nesprávně poučil.

Ustanovení § 10 a 11 ZVSÚ jsou v prvé řadě ve zcela zjevném rozporu. Ustanovení § 10 xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxhoto ustanovení pamatuje na rejstříková řízení a třetí by se neměl týkat věcí, ale jednotlivých úkonů v civilním řízení soudním a - oproti odstavci prvéxx x xxxxxxx x x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx x xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxx xxxxo za standardní podoby právní xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxohou. Proti tomu však stojí znění § 11 ZVSÚ, podle něhož může vyšší soudní úředník vykonávat v civilním řízení soudním a ve správním soudnictví veškeré xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxx x xx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xo, co je v tomto ustanovení výslovně uvedeno, zatímco podle § 11 ZVSÚ může činit všechno, krom toho, co je mu výslovně zakázáno. Taková úprava nastoluje xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxmou kvalifikované výzvy dle § 114b odst. 1 občanského soudního řádu, jenom bylo-li rozhodnuto o věci platebním rozkazem. Znamená to skutečně, že mimo sxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxo řádu), nebo lze dovozovat, že když § 11 ZVSÚ kvalifikovanou výzvu mezi úkony, které vyšší soudní úředník vykonávat nesmí, vůbec neřadí, může ji vyšší xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x x xxxxx xxxxžnější - absurditu upozorňuje navrhovatel ve vztahu ke směnečným platebním rozkazům: § 10 odst. 1 ZVSÚ se o nich v písmenu a) či v jiném ustanovení sice nxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xesmí; s ohledem na to by pak vyšší soudní úředník mohl rozhodnout formou směnečného platebního rozkazu. Obdobných příkladů vzájemného vztahu § 10 a 11 xxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xýrazem dvou různých legislativních přístupů, které vedle sebe nemohou obstát.

K těžko přijatelným závěrům však vede rovněž text jednotlivých výjimxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxdoval ve věci samé. Ustanovení § 11 písm. b) ZVSÚ, jak na to upozornila ve shora citovaném článku prof. Winterová, však rozhodování zakazujx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxí „pouze“ formu usnesení, může jej učinit i vyšší soudní úředník. S ohledem na návětí § 11 ZVSÚ to platí jak pro prvostupňové rozhodování v civilním řízexx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxí, v němž se rozhoduje ve věci samé formou usnesení, nařizovat jednání [§ 11 písm. a) ZVSÚ]: takové řízení může zcela obstarat vyšší soudní úředník, a to xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxx xxxx lze říci, že problematická je koncepce § 11 ZVSÚ jako taková. Z ústavních východisek nastíněných shora se podává, že soudnictví je činnost, kterou u soxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx na výkonu soudnictví je výjimkou z tohoto pravidla, a je proto zapotřebí k ní přistupovat restriktivně (ve vztahu k vyšším soudním úředníkům viz výše cixxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx vyplývá, že soudnictví mohou obecně vykonávat úředníci, krom několika málo případů, které jsou výslovně vyhrazeny soudci. Jsou proto rovněž nepřijaxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxvalitnění a zrychlení řízení zejména cestou přenesení výkonu co nejširšího rozsahu úkonů dosud vykonávaných soudci nebo státními zástupci na vyšší sxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxbo státního zástupce. - Působnost vyššího soudního úředníka je vymezena v maximální možné míře. Jeho působnost končí tam, kdy začíná výhradní zákonem xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx

xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxudců však má své limity a nesmí vést nikdy k tomu, aby se ze soudnictví stala prázdná forma. Soudnictví je povoláno k tomu, aby poskytovalo ochranu existuxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xx věc projednala a rozhodla, je objektivně vždy zapotřebí vynaložit určitý čas a úsilí. Urychlovat řízení je možné zejména tam, kde jde o postupy, které nxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxumu rozhodnutí správních orgánů, příliš složitou a nepřehlednou úpravu věcné příslušnosti v civilním řízení soudním a na ni navazující postup); obdoxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxeňování“ však nesmí ohrozit možnost řádného - a objektivně nutného - zjištění skutkového stavu a jeho právního posouzení, a to na nezbytné odborné úrovxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx

xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxnost soudce se dnes pochopitelně nemůže obejít bez součinnosti dalších osob, jimiž jsou právě vyšší soudní úředníci nebo asistenti soudců či další. Tyxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xim to soudce; tyto úkony ale toliko připravují, a soudce je pak musí učinit svým vlastním jménem, a tedy na svou vlastní odpovědnost.

xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx úprava, která je obsažena v § 9 ZVSÚ, tomu však nevyhovuje. Proti rozhodnutí vyššího soudního úředníka v civilním řízení soudním a v trestním řízení je xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxí proti rozhodnutí soudu prvního stupně není vůbec přípustné, nelze ani rozhodnutí vyššího soudního úředníka napadnout odvoláním. V důsledku tak posxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxvají soudci, a nikoliv úředníci.

Nelze rovněž přehlédnout, že vyšší soudní úředníci se mohou podílet též na úkonech soudu ve správním soudnictví (§ 10 xxxxx xx x xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxoti rozhodnutí vyššího soudního úředníka neexistuje obrana vůbec. Ustanovení § 9 odst. 1 ZVSÚ totiž hovoří o možnosti předsedy senátu rozhodnout o odxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xenátu rozhodnout o stížnosti proti rozhodnutí vydanému vyšším soudním úředníkem v trestním řízení.

Lze tedy shrnout, že § 10 a 11 ZVSÚ jsou ve vzájemxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxak vychází z toho, že vyšší soudní úředník může vykonávat vše, kromě několika výslovně zapovězených úkonů. Tento rozpor není možno překlenout ani intexxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx problematický je nejen vztah obou ustanovení, ale též § 11 ZVSÚ sám o sobě. Z podrobně popsaných ústavních východisek vyplývá, že soudnictví je činnosx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxávního státu. Zákon - jak činí § 11 ZVSÚ - nemůže toto ústavní pravidlo obracet naruby tím, že ze soudnictví učiní úřadování a soudcům zachová pouze nepaxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx výjimky z této výjimky činí v podstatě bezbřehé nekonkrétní pravidlo. Stejně tak není ústavně akceptovatelný obsah některých výjimek vypočtených v txxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxx x xxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx, kdy v řízeních, v nichž se meritorně rozhoduje usnesením a není třeba nařizovat jednání, bude celé řízení v režii vyššího soudního úředníka (např. zmíxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x x xx xxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxledem na to, aby zákonodárce měl k dispozici dostatečný časový prostor pro přípravu ústavně konformní úpravy činnosti vyšších soudních úředníků, staxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xx xxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxx xxxxx

xxxxx x xxxx xxxx xxxlývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobcx xx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxčen je také soudce, který získal poznatky o věci jiným způsobem, než dokazováním při jednání (například jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou přexxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x x16 občanského zákona), jemuž na roveň může být v konkrétním případě vztah přátelský či naopak nepřátelský. V úvahu přichází i vztah ekonomické závisloxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx

Z návrhu na vyloučení soudce Mgr. B. z projednávání a rozhodování věci plyne, že k jeho podánx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xx xxxxx x xx xx x. důvodem k vyloučení soudce být nemohou. Důvod k pochybnosti o nepodjatosti soudce v souzené věci samo o sobě nezakládá ani navrhovatelovo (soudcem i xxxxxxxx xx x x x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x x xx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxzení o nepřesné protokolaci průběhu přezkumného jednání či schůze věřitelů nemá žádné opory, neboť podle zápisu o těchto jednáních nebyly proti protoxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx

xxxxx jde o poznámku dlužníka k oprávnění vyššího soudního úředníka rozhodovat v insolvenčních věcech, lze odkázat na § 12 odst. 2 insolvenčního zákona ve sxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xde lze výkladem k bodu p) tohoto odstavce dovodit, že vyšší soudní úředník je oprávněn v insolvenčním řízení vadný insolvenční návrh odmítxxxxx

xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxí soudní úředníky a soudní vykonavatele, kteří budou působit v jednotlivých soudních odděleních, jednak určuje způsob rozdělení věcí mezi jednotlivx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x x xx xxxxx x xx xx xx xxanoví příslušnost soudce. Spor nebo jinou právní věc smí projednat a rozhodnout jen soudce (soudci a přísedící tvořící senát nebo samosoudce) určený v xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx. f) o. s. ř., a též o porušení ústavního principu vyjádřeného v čl. 38 odst. 1 větě první Listiny základních práv a svobod, podle něhož "nikdo nesmí být odxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxx xxud proto z uvedených důvodů dospěl k závěru, že insolvenční soud byl při rozhodování věci nesprávně obsazen, a že tedy došlo k odnětí účastníkova zákonnxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxcí mezi jednotlivá soudní oddělení určeného ke dni, kdy věc došla soudu [§ 42 odst. 1 písm. c) a § 42 odst. 2 cit. zák.].

xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx není z pohledu sledovaného cíle procesního zefektivnění efektivní dostatečně, což - mimo jiné - vedlo i k tomu následnému extenzivnímu výkladu ustanoxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxrápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I., II. Komentář, 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 230-231); podle něj negativní vymezení působnxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxétní pověření soudce (a tomu pak odpovídá, že i v případech výše zmíněných dle § 175 odst. 3 či § 114b odst. 1 o. s. ř. vyšší soudní úředník nebo asistent soxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxanovení § 11 zákona č. 121/2008 Sb.

K tomu však žádný důvod nebyl. Není pravda, že § 11 zákona č. 121/2008 Sb. není ústavně konformně vyložitelný, a neobxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxxou možnou. Byl samozřejmě k dispozici výklad jiný; totiž „historicky“ původní, jenž byl dlouhodobě i zastáván a který vycházel z gramatické a teleologxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xředník (asistent soudce) jednat může, a ustanovení § 11 z toho činí výluku - stanoví, co naopak nikdy nemůže [kupříkladu ustanovení § 10 odst. 1 písm. g) xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xápis]. „Veškeré úkony soudu prvního stupně“ dle návětí § 11 jsou pochopitelné jako ty, které jsou jinak podřaditelné ustanovení § 10.

Při tomto výklaxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx x x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxo, které úkony vyšší soudní úředník v řízení provádět nemůže, nelze jej logicky vinit z toho, že pravomoci vyššího soudního úředníka naopak rozšiřuje, xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx dosud pro působení vyššího soudního úředníka limitem. Nabízel-li se takový výklad, nepochybně ústavně konformní, mělo se mu dostat přednosti. A pak sx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xěl se k němu uchýlit tím spíš, že výkladu následnému oponoval, a nic mu nebránilo jej ve svém řízení použít (zřejmě s kasačními důsledky). Dosáhl by téhožx xxxx xxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx: Vrchní soud v Praze k podání svého návrhu nedisponoval aktivní legitimací.

Jako nedůvodnou hodnotí odvolací soud námitku dlužnxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx že tímto úkonem jej pověřila soudkyně JUDr. M. N. Z § 13 insolvenčního zákona přitom vyplývá, že asistent soudce insolvenčního soudu může činit jednotxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxudce rozhodl, není ani úkonem, který by tento asistent nemohl provést [§ 10 odst. 3 písm. p) zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících, § 36a oxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx

Nemá-li účastník řízení způsobilost být účastníkex xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxvení řízení.

Procesní postupy popsané v ustanoveních § 104 odst. 1 a § 107 o. s. ř. pro případ nedostatku podmínky řízení spočívající v nedostatku způxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx x x xxxxx xx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxjení svých práv vůči dlužníku v insolvenčním řízení přihláškou], jsou ve smyslu § 7 odst. 1 insolvenčního zákona přiměřeně uplatnitelné i v insolvenčxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxěr, že přihláška pohledávky odevzdaná orgánu, který měl povinnost ji doručit insolvenčnímu soudu, v době (8. října 2008), kdy již byl přihlašovatel poxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xřepjatého formalismu, nýbrž přiléhavým uplatněním procesních předpisů způsobem, jenž odpovídá právní teorii i letité judikatuře.

Důvodem pro zruxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx.

Podání dovolatelky datované 9. října 2008 k postupům dle § 107 o. s. ř. nemohlo vést, neboť věřitel T neztratil způsobilost být účastníkem řízení po zxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxně označeném věřiteli

Záměnu účastníka řízení vylučuje pro insolvenční řízení (včetně té jeho fáze, jež se týká procesu přihlašování pohledávek věřxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxx xx xízení jako vedlejší účastník vstoupil, v řízení podporován.

Již odvolací soud v napadeném rozxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxodnutí a stanovisek (dále jen R 137/2012), které je - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže - veřejnosti dostupné i na webových stxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxsažené v dovolání v této věci) Nejvyšší soud uzavřel, že nárok oprávněné osoby na bezplatný převod bytu či nebytového prostoru do jejího vlastnictví dlx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx x xxxxx xxxxlvenčního zákona. Týž závěr Nejvyšší soud zopakoval např. též v usnesení ze dne 30. ledna 2013, sp. zn. 29 Cdo 1139/2011 (v obou případech šlo o incidenčxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx v dovolání tvrdit, že dosavadní nedává odpovědi na otázky, které klade. V R 137/2012 se Nejvyšší soud zabýval i judikaturou Ústavního souxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxím usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. dubna 2011, sen. zn. 2 VSPH 91/2011, tím, že je uveřejnil pod číslem 134/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxebných k bezplatnému převodu bytů a nebytových prostor do vlastnictví oprávněné osoby podle ustanovení § 285 odst. 4 insolvenčního zákona, v jeho důvoxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxsolvenčního zákona je zvláštním druhem zákonného předkupního práva. V R 137/2012 dále Nejvyšší soud odmítl možnost, že by proti vůli přihlašovatelx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxítl se přihláškou xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx, pro který by jednoznačně projevená vůle (tamních) žalobců přihlásit neexistující pohledávku neměla být podrobena stejnému režimu jako jiné do insoxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx se v insolvenčním řízení jako věřitel neexistující pohledávky, nese. Ani v tomto ohledu tedy nebyl důvod zabývat se dovoláním věcně. Úsudek, podle ktexxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xx xx xx xxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxídá obecnému chápání poučovací povinnosti soudů, jak se prosazuje v ustálené judikatuře. Dokud se žalobce domáhal určení, že jeho nepeněžitá pohledáxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxx x xxxx xx xx xx xxxx xxxx xxxx, jež by mohlo vést k příznivějšímu rozhodnutí o podané žalobě (pohledávka, jejíž určení bylo žádáno, v právu neexistuje; srov. opět R 137/2012). Součáxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xx xxx xxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xx xx xxx x xxxáhat se jiného nároku. To by totiž dle judikatury Ústavního soudu vedlo k narušení principu rovnosti účastníků.

x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx2008. V současnosti je však toliko jeho společníkem, a není tedy osobou oprávněnou jednat za dlužníka před soudem.

xxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x 15 IZ nejde-li o přihlášené věřitele, jsou jiné osoby uplatňující své právo v insolvenčním řízení účastníky tohoto řízení jen po dobu, po kterou insolxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxhláškou pohledávky. Podání insolvenčního návrhu (§ 97 IZ) nelze považovat za uplatněním práva vůči dlužníkovi. Proto podá-li insolvenční návrh věřixxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x návrhu také musí připojit její přihlášku (srov. § 105 IZ). Jinými slovy řečeno, aby věřitel-insolvenční navrhovatel byl účastníkem insolvenčního říxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxvenčního spisu odvolací soud zjistil, že odvolatel sice byl insolvenčním navrhovatelem xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxx xále bylo zjištěno, že odvolatel k insolvenčnímu návrhu nepřipojil přihlášku pohledávky a neučinil tak ani do konce přihlašovací lhůty stanovené v usnxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxštění úpadku dlužníka považovat za účastníka insolvenčního řízení (§ 14 IZ) a subjektivní legitimace k podání odvolání proti usnesení o zrušení konkuxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xx xx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxstné odmítl.

xxxxx xx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxí právního zájmu, než jak je tomu v klasickém řízení sporném podle o. s. ř. Ustanovení § 16 odst. 2 IZ, které připouští vedlejší účastenství v incidenčníxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxdlejšího účastenství v incidenčním sporu je nutno šetřit principy, na kterých insolvenční řízení stojí, jinak by docházelo k nechtěným průtahům či zvxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx o nalezení konečného výsledku ve sporu mezi dvěma subjekty, ale o nalezení kolektivní spravedlnosti, která souvisí s pluralitou věřitelů a společným xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxť v insolvenčním řízení nedochází k individuálnímu uspokojení pohledávek.

xxxxxxxx účastenství nelze ani ve sporu vyvolaném insolvenčním řízením založit a udržet proti vůli účastníka, který má být tím, kdo do řízení jako vedlejší účasxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxštěné pohledávky ze strany dlužníka stejný účinek, jako popření ze strany insolvenčního správce. Z toho ovšem plyne, že je zásadně namístě, aby vůči obxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxcidenční žaloba, tedy aby o shodném popřeném nároku bylo vůči oběma popírajícím vydáno toliko jedno rozhodnutí. Nutno vyjít z toho, že insoxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxozlučných společníků, jež je dáno specifiky insolvenčního zákona. To mimo jiné znamená, že chce-li být věřitel s incidenční žalobou úspěšný, musí jehx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx takové žaloby počne běžet, popř. i skončí, ve vztahu ke každému z popírajících odlišně. Směřuje-li totiž žaloba vůči insolvenčnímu správci, musí být pxxxxx x xxxxx xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx správce o popření své pohledávky s poučením o následcích v případě, že takovou žalobu včas nepodá (§ 198 odst. 1 insolvenčního zákona, § 13 vyhl. č. 311/2xxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxnčního zákona).

Jelikož v textu § 197, 198 a 410 insolvenčního zákona ani v § 13 prováděcí vyhl. č. 311/2007 Sb., není zřetelně vyjádřeno, že nezajištxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxí oddlužení plněním splátkového kalendáře) podat incidenční žalobu proti insolvenčnímu správci i proti dlužníku, pokud oba jeho pohledávku popřelix xx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxxxxxx zákona, neboť insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen. Z § 13 cit. prováděcí vyhlášky ve spojení s § xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx výše uvedeného měl insolvenční správce věřitele poučit, vůči komu má žalobu podat a jaké důsledky se s nepodáním žaloby ve stanovené lhůtě pojí.

Odvolací soud pak v napadeném rozxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx pro insolvenční řízení (včetně té jeho fáze, jež se týká procesu přihlašování pohledávek věřiteli) vstup do řízení ve smyslu § 92 odst. 1 o. s. ř. a záměnx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxxxxx x x xx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xxxa o. s. ř. Procesní postupy popsané v ustanoveních § 104 odst. 1 a § 107 o. s. ř. pro případ nedostatku podmínky řízení spočívající v nedostatku způsobixxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx x x xxxxx xx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx svých práv vůči dlužníku v insolvenčním řízení přihláškou], jsou tak ve smyslu § 7 odst. 1 insolvenčního zákona přiměřeně uplatnitelné i v insolvenčnx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx postup (přiměřená aplikace § 104 odst. 1 o. s. ř. vedoucí k zastavení řízení o podané přihlášce) se ostatně jako ustálený prosazoval i v konkursních pomxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxjvyššího soudu ze dne 31. července 2001, sp. zn. 32 Cdo 544/99, uveřejněný pod číslem 29/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále též jen R 29xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxti k dispozici též na webových stránkách Nejvyššího soudu].

xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxra) k řešení dovolatelkou již zodpověděl v typově shodné věci, ve které společnost Č. vystupovala též jako dovolatelka, ve výše označeném usnesení senx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx

xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxx xxxx. 1 o. s. ř. o neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, jenž nutně vede k zastavení řízení.

2. Procesní postupy popsané v § 104 odst. 1 a § 107 o. s. ř. xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx x x xxxxx xx x x x4 odst. 1 insolvenčního zákona také věřitel, který uplatňuje uspokojení svých práv vůči dlužníku v insolvenčním řízení přihláškou], jsou ve smyslu § x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xni v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

3. xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxl pohledávky (věřitel T.) vymazán z obchodního rejstříku (od 7. října 2008), byla podána někým, kdo neměl způsobilost být účastníkem řízení, není výraxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx

xx xxxxxxx pro zrušení napadeného rozhodnutí není argument, že některé soudy (na rozdíl od soudu, který napadené rozhodnutí vydal) nepostupují v souladu s judikxxxxxxx

xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx x xxx xx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx řízení po zahájení řízení o jeho přihlášce, nýbrž předtím. Toto podání též nebylo podáním, jímž by mohla být zhojena vada původní přihlášky spočívajícx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx

xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xohledávek věřiteli) § 17 insolvenčního zákona.

K tomu lze doplnit, že napadené rozhodnutí není v závěru, že dovolatelka se nestala procesní nástupkyxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxtele T. (zjevně nejde o vadu, která by mohla mít vliv na správnost rozhodnutí). Jestliže totiž pohledávku do insolvenčního řízení přihlásil někdo, kdo xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxx xx xx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x této věci vyhověl) procesního nástupce takového přihlašovatele na základě skutečnosti, jež nastala před podáním přihlášky.

xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxastníky nesprávně poučil, nic to nemění na skutečnosti, že navrhovatel podal odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, proti kterému zákon oprxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxost), kterým soud rozhodne o procesním nástupnictví, ale též proti rozhodnutí, kterým návrh věřitele podaný podle prvého odstavce § 18 soud zamítne. x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x ovšem také změnitelnost rozhodnutí, jestliže se v dalším průběhu insolvenčního řízení ukáže, že ke skutečné změně v osobě věřitele nedošlo anebo došlx xxxxxx

Z textu poslední věty citovaného § 18 odst. 4 insolvenčního zákonxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xnsolvenční soud nevyhověl návrhu podle § 18 odst. 1 insolvenčního zákona, je přípustné odvolání. Podle § 18 odst. 1, 3 insolvenčního zákona soud vyhovx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxlady jsou podle odvolacího soudu dostatečnou zárukou spravedlivého procesu, a proto takový výklad § 18 odst. 4 insolvenčního zákona, podle něhož protx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxty insolvenčního řízení [§ 5 písm. a) insolvenčního zákona] i zásadou vyjádřenou v čl. 36 Listiny základních práv a svobod. S ohledem na ústavně chráněnx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxatele pohledávky do řízení na místo původního věřitele.

Odvolací soud je toho názoru, že pokud je v insolvenčním řízení dosavadním věřitelem podán náxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx) do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni, kdy mu takový návrh došel (§ 18 odst. 2 insolvenčního zákona). Další předpoklady pro vyhovujícx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx

xx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx,

2. přešla nebo byla převedena přihlášená pohledávka,

3. původní věřitel neztratil způsobilost být účastníkem řízení,

4. souhlas nabyvatele pohxxxxxxxx

xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxtečnosti dle § 18 odst. 1.

Pokud nejsou splněny tyto předpoklady podle § 18 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona pro vyhovující rozhodnutí, soud ve lhůtě pxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxsení není přípustné odvolání, § 18 odst. 4 insolvenčního zákona).

Jestliže však o návrhu na vstup, který má základní náležitosti podání, ve lhůtě podlx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxvrhu vyhověl. Zákon tedy konstruuje právní fikci vyhovujícího rozhodnutí, která nastává bez ohledu na to, zda byly či nebyly splněny další předpokladx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxx xx xojde k procesnímu nástupnictví ze zákona, je insolvenční soud povinen (jak vyplývá z důvodové zprávy k § 18 insolvenčního zákona) tuto skutečnost deklxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx není přípustné odvolání (§ 18 odst. 4 insolvenčního zákona).

Insolvenční soud svým rozhodnutím o vstupu právního nástupce věřitele do řízení podle § xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxolvenčního zákona není vázán (§ 18 odst. 4 insolvenčního zákona) a v průběhu dalšího řízení o tom, kdo je ve vztahu k určité pohledávce věřitelem, může rxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x ve svém důsledku by bylo v rozporu s principem spravedlivého procesu. Soud proto může opětovně rozhodnout o účastenství jen tehdy, pokud se v průběhu říxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx

x xxxpadě, že takové skutečnosti nově v řízení vyjdou najevo, insolvenční soud ukončí účast (nástupce) věřitele, který se stal účastníkem na základě rozhoxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxním věřitelem (procesním předchůdcem věřitele, jehož účast soud ukončil). Pokud by v mezidobí došlo k zániku původního věřitele, bude soud postupovax xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxsolvenční soud o procesním nástupnictví (ve vztahu k přihlášené pohledávce) v žádném případě rozhodovat. I v tomto případě soud o procesním nástupnicxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx v osobě účastníků je tomu jinak.

Právě tato smlouva (smlouva o postoupení pohledávkx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxčila. Nelze totiž směšovat posouzení podmínek pro rozhodnutí podle § 18 insolvenčního zákona o procesním nástupnictví v důsledku změny v osobě věřitxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xavrhovaný vstup nabyvatele přihlášené pohledávky, nepředurčuje posouzení, zda z hlediska podmínek stanovených hmotným právem nedošlo ke změně v osxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xvůj význam pro posouzení, zda jsou splněny všechny formální požadavky stanovené v § 18 odst. 1 insolvenčního zákona, nikoliv však (sám o sobě) pro závěrx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxelem přihlášené pohledávky - druhým navrhovatelem - pan ing. J. Š. Ani v řízení před soudem prvního stupně ani v řízení před soudem odvolacím nevyšly najxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx

Jak vyplývá z ustanovení § 18 odst. 4 IZ, odvolatel podal odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, proti němuž zákxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxoti rozhodnutí, jímž soud návrh věřitele podaný podle § 18 IZ zamítne. V obou případech je totiž akcentována role insolvenčního soudu v insolvenčním řxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxhodnutím vázán, jestliže se v dalším průběhu insolvenčního řízení prokáže, že ke změně v osobě věřitele nedošlo, anebo k ní došlo jinak.

xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxvný prostředek nepřipouští. Odvolání není přípustné nejen proti kladnému rozhodnutí (to by nemohlo být již z povahy věci pro subjektivní nepřípustnoxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxd zamítne. V obou případech se totiž akcentuje role soudu prvního stupně a rychlost jeho rozhodování (nepřichází v úvahu ani jakékoliv odstraňování vax xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx anebo došlo jinak.

xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx procesní plnou mocí ze dne 8. února 2011 (č. l. B-322) a nikoli (až) na základě usnesení ze dne 24. února 2011, č. j. MSPH 76 INS 8711/2009-B-346, jímž insolxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxční soud (ohledně mínění, že procesní plná moc xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x písm. a/ o. s. ř. a výklad, jenž k tomuto ustanovení podal Nejvyšší soud v usnesení ze dne 10. března 2005, sp. zn. 29 Odo 963/2003, uveřejněném pod číslem xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxího řádu, která se týkají jednání za právnickou osobu, stát a územní samosprávní celky a zastoupení účastníků řízení, platí obdobně pro insolvenční říxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx

xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxíku jako odborová organizace, je v občanském soudním řízení oprávněno na základě plné moci zastupovat účastníka řízení, který je jeho členem obdobně xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxcí (pobočnou organizací odborové organizace) jen tehdy, týká-li se spor nebo jiná právní věc „vztahů mezi podnikateli vyplývajících z jejich podnikaxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx

x xxxxm případě odvolací soud ze spisu zjistil, že insolvenční soud vycházel od počátku řízení z toho, že osobou oprávněnou jednat v řízení za dlužníka je spráxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xbsah usnesení sp. zn. 29 Cdo 699/2008 ze dne 22.5.2008, v němž se Nejvyšší soud České republiky vyjádřil k otázce, zda platná právní úprava přiznává sprxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxzení insolvenční.

Změna v okruhu fyzických osob, jež jsou oprávněny jednat za osobu prxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx právnické osoby, jaké rozhodnutí v tomto směru přijme a zda případně změní své rozhodnutí o udělení plné moci. Jen tehdy, jestliže by sama zastoupená prxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx že jménem zastoupené právnické osoby jedná neoprávněný zmocněnec.

xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xom, že to vyžaduje ochrana jeho zájmů. Cílem insolvenčního řízení tak, jak je definován v § 1 insolvenčního zákona, je řešení úpadku, popřípadě hrozícíxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxxxšímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů. Insolvenční řízení není řízením, ve kterém se provádí složité právní dokazování skutečnxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxhlédací činnosti insolvenčního soudu (§ 11 insolvenčního zákona). S ohledem na uvedený cíl insolvenčního řízení a úkol insolvenčního správce v tomto xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx zástupce z řad advokátů skutečností, že navrhovatel - věřitel podal insolvenční návrh na dlužníka podvodně a že není dána jeho aktivní věcná legitimacx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xavrhovatele, budou přezkoumány v rámci insolvenčního řízení insolvenčním soudem, případně v rámci činnosti insolvenčního správce podléhající dohxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxrhy, o čemž svědčí jeho podání ve spise.

Podle názoru odvolacího soudu tedy již samotná povaha insolvenčního řízení nevyžaduje, aby dlužníku byl soudxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xadbytečnosti odvolací soud již nezabýval.

xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx o mimosmluvní odměně ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif). Ustanovení § 9 odst. 5 advokátního tarifu dopadá výslovně jen na odměnu opatrovxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxchou nebo z jiných zdravotních důvodů se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení, nebo který není schopen srozumitelně se vyjadřovat. U oxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxdá odměna ve výši 300 Kč za jeden úkon (§ 7 bod 1 advokátního tarifu).

Veřejný účel instituce správce konkursní podstaty nutno spatřovat v akceptaci omezeného veřejného zásahu do řešení majetkových vztahů, jež se dxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxna o konkursu x xxxxxxxxx xx xxx x xx xx xxx x xxx x xx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx za zástupce úpadce), pak představují výkon pravomoci (na rozdíl od heteronomní povahy veřejnoprávních aktů, akty soukromoprávní - právní úkony - majx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxem pro ochranu práv druhých dle čl. 9 odst. 2písm. d) Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) podřadit nelze. Výkon funkce správce konkuxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xodnikáním ani provozováním jiné hospodářské činnosti a nelze jej tudíž z pohledu ústavního podřadit pod rámec vymezený čl. 26 Listiny.

Vzhledem k rozxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxm, jakož i kautely, týkající se jejich struktury a výše. Nicméně z ústavního principu neakcesorické rovnosti, jejímž obsahem je vyloučení libovůle ze xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxosti.

Pokud jde o vývody odvolatele, že dlužník netvoří koncern s dlužníky C. H., a.s. (věc je vedena u Krajského soudu x xxxx xxx xxxxx xxx xxx xxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxnává Ing. V. J. V.) a S., a.s. (věc je vedena u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 46 INS 2933/2010; dne 10.12.2010 byl na majetek tohoto dlužníxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxípustných odvolacích důvodů uvedených v § 26 insolvenčního zákona. Řešení odvolatelem podsouvané otázky, s kým dlužník tvoří či netvoří koncern, je pxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxcího soudu; ostatně insolvenční soud je určením předsedy insolvenčního soudu vázán (§ 25 odst. 2 insolvenčního zákona). V dané věci určil předseda insxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxávně respektoval. V situaci, kdy Ing. V. J. V. je osobou zapsanou v seznamu insolvenčních správců vedených Ministerstvem spravedlnosti ČR (§ 21 odst. 1 xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxně spočívající v možném střetu zájmů různých účastníků insolvenčního řízení, zjistil ze spisu odvolací soud, že xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxděleného správce K., v. o. s. právě pro případy správkyní zjištěného střetu zájmů mezi některými pohledávkami a závazky dlužníka a S., a.s. Za popsanéhx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxh úkonů pro svůj poměr jen k některému z dlužníkových věřitelů a kdy není důvod pochybovat o tom, že by tím byl ovlivněn celkový způsob výkonu práv a povinnxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx

xxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx. MSPH 76 INS 8711/2009, 3 VSPH 1090/2010-B-261 ze dne 4.1.2011, součástí koncepce insolvenčního zákona je i působení insolvenčního správce jakožto xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxláštním zákonem, a to zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích. Odborná způsobilost pro výkon funkce insolvenčního správce (u veřejné obchoxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx (požadavek vysokoškolského vzdělání magisterského studijního programu a xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxriálního zabezpečení nutného ke krytí rizika případné škody, za niž insolvenční správce z titulu své funkce odpovídá (viz minimální limit pojistného xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx insolvenčního správce ověřuje a vydáním povolení (zvláštního povolení) dle § 6 nebo § 8 zákona o insolvenčních správcích aprobuje Ministerstvo sprxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx podle dosavadních právních předpisů (podle § 1 vyhl. č. 476/1991 Sb.) zůstalo k 1.1.2010 (po 2 letech od účinnosti zákona o insolvenčních správcích) opxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx získaly od Ministerstva spravedlnosti k výkonu této činnosti povolení (viz přechodná ustanovení v § 40 a 41 cit. zákona).

Uvedená koncepční východixxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxlvenčním řízení vykonávat, ale je také bez dalšího připravená takové své angažmá přijmout. Proto podle § 22 odst. 1 insolvenčního zákona může v konkréxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxx až v průběhu řízení - může být ze své funkce dle § 31 insolvenčního zákona (i bez návrhu) odvolána. Těmito důležitými důvody mohou být jen okolnosti, ktexx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xprávce pozbyl předpoklady nezbytné pro svůj zápis do seznamu insolvenčních správců, tak typicky může jít i o podjatost správce ve vztahu k věci nebo k jexxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxčního zákona) nebo zdravotní či jiné závažné důvody spočívající v osobní situaci správce. Zdravotní či jiná osobní indispozice insolvenčního správcx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxu. Pokud by tato překážka byla rázu pouze přechodného, není namístě odvolání insolvenčního správce, ale ustanovení jeho zástupce dle § 33 insolvenčníxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxo postup dle § 31 odst. 1 insolvenčního zákona jsou zcela zřejmé a osvědčené.

Nelze pouštět ze zřetele, že insolvenční řízení má probíhat maximálně ryxxxx x xxxxxxxxxx xx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxho řízení. Proto není-li změna insolvenčního správce vynucena závažnými závadami x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxním schůze věřitelů o odvolání správce dle § 29 insolvenčního zákona), může soud ukončit působení insolvenčního správce v dané věci (dle § 31 insolvenčxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx, anebo zda je navrhl věřitelský orgán, či zda soud šetří důvody pro odvolání správce bez takového návrhu.

V daném případě nebyl insolvenční správce usxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxnutí o úpadku), nýbrž byl do funkce ustanoven - jako osoba určená ze seznamu insolvenčních správců opatřením předsedy insolvenčního soudu - v rozhodnuxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxa (jak je uplatnil podáním ze dne 11.4.2011) by tedy bylo opodstatněno, jen pokud by prokázal, že jsou tu některé ze shora popsaných důležitých důvodů, xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxížení jinými insolvenčními (či konkursními) věcmi, které spravuje. Protože jiné - - překážky výkonu své funkce v dané věci insolvenční spxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx

Podle § 24 odst. 1 insolvenčního zákona je z insolvenčního řízení vyloučen insolvenční spxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxsolvenčního zákona, jenž řeší podmínky ustanovení odděleného správce pro některé úkony.

Důvody, pro něž je insolvenční správce vyloučen z insolvenxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxednávané věci i to, že soudce má předem o věci poznatky, které by měl získat až za řízení a které mohou ovlivnit jeho nestrannost; jeho poměr k účastníkům a xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx závislosti.

Stejně jako soud prvního stupně je proto i odvolací soud toho názoru, že osoba, která vykonávala funkci správce podniku dlužníka v rámci exxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx dlužníka. Okolnost, jakým způsobem funkci správce podniku dlužníka vykonávala, je přitom irelevantní.

xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxx x xxchž se podává subjektivní nespokojenost odvolatele s výkonem funkce správce konkursní podstaty v jiné věci, není uveden a doložen žádný z konkrétních xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxbám účastníků). Postup v jiné věci, jestliže nevyústil v odvolání správce, tímto důvodem být nemůže; ostatně právo hodnotit postup správce konkursní xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx

xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxch o nepodjatosti advokáta Mgr. J. H. pro jeho poměr k věřiteli JUDr. D. G. Z dikce § 24 odst. 1 insolvenčního zákona vyplývá, že insolvenční zákon zakláxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxečnostmi, v jejichž světle se jeví správcova nepodjatost pochybnou. V přezkoumávané věci je rozhodné, že Mgr. J. H. poskytoval jako advokát právní sluxxx xxxxx xx xxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxud sdílí závěr soudu prvního stupně, že důvod pochybovat o nepodjatosti insolvenčního správce zakládá skutečnost, že tento správce z titulu funkce adxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx poskytnuté právní služby (právní zastoupení v exekučním řízení), ani četnost poskytnutých služeb nejsou přitom významné. Nerozhodné je i to, že skutxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxr. J. H. není ve funkci insolvenčního správce nepodjatou osobou pro svůj poměr k účastníku řízení. Proto postupoval soud prvního stupně správně, když ixxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

x xxném případě však dlužník spatřuje důvod k pochybnostem o nepodjatosti insolvenční správkyně v jiných skutečnostech, a to že působí jako správkyně konxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xamy o sobě nemohou být důvodem pro vyloučení insolvenčního správce, který je jako osoba odborně způsobilá ustavován i v jiných insolvenčních, případnx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx

xxxxxxx xxx xochybnost insolvenční správkyně nemůže být ani skutečnost, že vyžaduje po dlužníku jeho účetnictví a jiné listiny, o kterých dlužník tvrdí, že byly odxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxění rozsahu majetkové podstaty úpadce (§ 209 insolvenčního zákona).

Insolvenční zxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xvoří. V podstatě jde o podjatost fyzické osoby, která právnickou osobu tvoří. Je však třeba mít na zřeteli, že insolvenční správce D. & Š., v. o. s. je xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx x xxxx xx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxx xx xisté míry (menší či větší) ovlivní i jednání druhého společníka Ing. D., o jehož podjatosti dosud nebyla zmínka. Při tak úzkém okruhu účastníků a předpoxxxxxx xx xx xx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xx xx x xxxx xxxxlvenčního správce) může být ohroženo, respektive nepodjatost těchto osob nebyla prokázána nade vší pochybnost. V případě opačného postupu, než bylo xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxt, že existují jiní společníci, kteří podjatí nejsou. Je však třeba vždy vycházet z pravděpodobnosti, do jaké míry je jednání podjatého společníka práxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxodní společnost D. & Š. z funkce insolvenčního správce odvolal.

xxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxedpisů, přitom Nejvyšší soud neshledává důvod přehodnotit závěr, že rozhodnutí soudu o tom, zda správce dlužníkova majetku ve své funkci skončí nebo o xxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx

x xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxení insolvenčního správce (§ 25 insolvenčního zákona), usnesení o odvolání insolvenčního správce (§ 31 insolvenčního zákona) nebo usnesení o tom, že xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxlvenčního zákona o tom, zda potvrdí usnesení schůze věřitelů o ustanovení insolvenčního správce, přijaté podle § 29 odst. 1 insolvenčního zákona.

Jxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxx), Nejvyšší soud je odmítl podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř.

Na tento závěr nemá žádný vliv ani to, že odvolací soud dovolatele nespráxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxek, , i usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 73/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a dále nález Ústavního soudx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

Odvolací soud zdůrazňuje, že insolvenčního správce pro insolvenční řízxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxného správce do rukou věřitelů; podle § 29 insolvenčního zákona na schůzi věřitelů, která nejblíže následuje po přezkumném jednání, se mohou věřitelx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

Z citované právní úpravy vyplývá, že insolvenčního správce insolvenční soud ustanoví ze seznamu insolxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx funkce insolvenčního správce (vedle předpokladů uvedených v § 21 až 24 insolvenčního zákona) u subjektů uvedených v § 3 odst. 2 InSpZ (také § 3 odst. 4 vyxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxodnutí o úpadku za podmínek § 148 odst. 2 insolvenčního zákona nebo později podle § 149 odst. 1 insolvenčního zákona a který zároveň splňuje kritéria uxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xx xxsolvenční soud (představovaný soudcem, xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxrávce do funkce osobu určenou mu závazně opatřením předsedy insolvenčního soudu dle § 25 InsZ za použití § 31 odst. 5 InsZ. V rámci aplikace ust. § 26 Inxx xxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx. 3 InsZ (představující úkon hybridní povahy na pomezí státní správy a rozhodovací činnosti soudu, který podle § 4 odst. 3 věty první vyhlášky č. 311/20xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx x xxto námitky se opírají o nikoliv nově (po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně) zjištěné skutečnosti (ve vztahu k § 25 odst. 5 InsZ srov. závěr Ústavníxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxový případ (že by bylo namítáno na základě okolností známých v době rozhodování soudu prvního stupně, že ustanovený správce nesplňuje podmínky pro ustxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxx

xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxelem zvláštního povolení ve smyslu § 3 odst. 2 zákona č. 312/2006 Sb. (tedy že opatřením předsedy insolvenčního soudu případně nebylo dodrženo pravidxx xxxxxxxx x xxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx případný nesprávný postup předsedy insolvenčního soudu při vydání opatření nečiní z takto ustanoveného insolvenčního správce osobu, u které je (proxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxch v době vydání napadeného rozhodnutí. Tato úprava (v § 26 InsZ) totiž zjevně navazuje na úpravu předpokladů vymezených pro ustanovení konkrétního (xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxsti, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně.

S uvedeným souvisí také to, že insolvenční zákon neumožňuje odvolacímu sxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxce insolvenčního správce ustanoveného postupem podle § 25 odst. 3 InsZ, bylo-li mu zrušeno zvláštní povolení nebo zaniklo-li jeho právo dočasně nebo xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x x xxxxxxxx xx je v průběhu řízení (dodatečně) zjištěno, že osoba dlužníka splňuje předpoklady pro ustanovení správce dle ust. § 3 odst. 2 zákona o insolvenčních spráxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxního soudu (případně nesprávně) určené osoby do funkce správce lze konec konců korigovat i na první schůzi věřitelů dle § 29 odst. 1 insolvenčního zákonxx

Odvolací soud se neztotožňuje s názorem odvolatelů, že odvolání proti uxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx x x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

Důvodem pro pochybnosti o nepodjatosti insolvenčního správce může být zejména skutečnost, že správce je vxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxtárním orgánem či zaměstnancem dlužníka. Obdobně může vypadat poměr mezi insolvenčním správcem a věřitelem dlužníka. Dalším důvodem může být způsob xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

Důvodem pro pochybnosti o nepodjatosti insolvenčního správce může být zejména skutečnost, že správce je vůči dlužníkovi osobou blízkou, věřitexxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxka. Obdobně může vypadat poměr mezi insolvenčním správcem a věřitelem dlužníka. Dalším důvodem může být způsob podnikání insolvenčního správce, jež xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxjatosti, se vyjádřil Vrchní soud v Praze např. v usnesení sp. zn. MSPH 94 INS 913/2008, 2 VSPH 219/2008 ze dne 7. 11. 2008 tak, že odpovídají důvodům, pro nxx xxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxe má předem o věci poznatky, které by měl získat až za řízení a které mohou ovlivnit jeho nestrannost; pokud jde o poměr k účastníkům a jejich zástupcům, můxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xřejmé z obsahu odvolání, aniž by uvedla bližší podrobnosti, dlužnice v daném případě namítla, že JUDr. Milan Šváb je podjatý, neboť zastupuje protistrxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxnosti, že za nájemce jednal se zástupcem dlužnice jako pronajímatelky o koupi její nemovitosti, však dle názoru odvolacího soudu nelze dovodit, že by txxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxho nepodjatosti.

Stejně jako soud prvního stupně je v daném případě i odvolací soud toho názoru, že ustanovení předběžného spráxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxňovaného zadržovacího práva nachází v dispozici navrhujících věřitelek, sama o sobě vzbuzuje potřebu zajistit ji tak, aby v případě, že bude rozhodnuxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxx xxx x xxxxxxxxxxxx výtěžku zpeněžení budou uspokojeny toliko navrhující věřitelky, nebo i další věřitelé, bylo rozhodnuto způsobem uvedeným v insolvenčním zákoně. Přxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxentaci. Námitku podjatosti vznesenou proti předběžné správkyni Ing. J. D. považuje odvolací soud za neopodstatněnou. Důvodem k jejímu vyloučení totxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx vůči němu může bránit odvoláním, což ostatně v dané věci učinil. S ohledem na zprávu předběžné správkyně o xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxatečně zjištěna a zajištěna), bude na soudu prvního stupně, aby ji zprostil funkce.

Odvolací soud však oproti soudu prvního stupně nesdílí názor, že v xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxzí v úvahu obvykle pouze tehdy, není-li omezení dlužníka v nakládání s majetkovou podstatou plynoucí z § 111 odst. 1 téhož zákona dostatečným, nebo je dxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx pečlivé úvaze tehdy, když nepostačí omezení spojená s účinky, jež vyvolává zahájení insolvenčního řízení (a ve stejném rozsahu rozhodnutí o úpadku), x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxvrhem věřitele nebo insolvenčním návrhem dlužníka).

Insolvenční zákon neupravuje sxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx se proto užije přiměřeně úprava § 201 o. s. ř., která přiznává subjektivní legitimaci k podání odvolání účastníku řízení. Tím je v insolvenčním řízení dxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxy uplatňující v řízení svá práva (§ 15 insolvenčního zákona). Odvolatel účastníkem tohoto řízení není, a to ani vzhledem k vymezení účastenství jiných xxxx x x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx x insolvenční správce dlužníka, neuplatňuje svá práva v insolvenčním řízení. Takové právo tomuto insolvenčnímu správci nenáleží. Ustanovení § 25 odsxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxnovena insolvenčním správcem. Tato právní úprava v zájmu věřitelů a dlužníka, tedy v zájmu uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxocesními úkony tuto úpravu v konkrétním řízení proto náleží dlužníku a věřitelům, kteří vůči němu v insolvenčním řízení uplatňují svá práva.

x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxní dle § 112 odst. 1 a § 113 odst. x xxx xxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxž napadl dlužník odvoláním, avšak rozhodnutím Vrchního soudu v Praze ze dne 12. dubna 2013, č. j. 2 VSPH 331/2013-A-66, bylo napadené usnesení potvrzenxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xx xx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxají (podle § 89 odst. 1 IZ) jeho zveřejněním v insolvenčním rejstříku, k němuž došlo ve stejný den. Je zřejmé, že s účinností tohoto rozhodnutí pominuly vxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xen do rozhodnutí o úpadku a který se v daném případě stal od rozhodnutí o úpadku insolvenčním správcem s plnou působností (§ 27 odst. 2 IZ), přičemž veškerx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xajetek stanovenými v § 246 IZ (nastalými dle § 245 odst. 1 rovněž zveřejněním rozhodnutí o konkursu v insolvenčním rejstříku). Účinky prohlášení konxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxovou podstatou, jež dosud příslušela dlužníku) na insolvenčního správce, včetně toho, že osoby, jež mají závazky vůči dlužníku, mají plnění nadále poxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xtupně nemá od dlužníka žádné údaje o jeho majetku, přestože sám učinil úkon směřující ke zjištění majetku dlužníka, dlužník však výzvy neuposlechl a sexxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxí soudu zjišťovat majetek dlužníka, tato povinnost stíhá právě insolvenčního správce po rozhodnutí o úpadku, event. předběžného insolvenčního spráxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxdků v majetkové podstatě

Proto lze uzavřít, že není zřejmé, že by v majetkové podstatě byly prostředky k úhradě nákladů insolvenčního správce před zpexxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxvé podstatě by nároky správce, tj. jeho odměnu a hotové výdaje, hradil stát a tomu právě má předejít institut zálohy na náklady insolvenčního řízení (§ 3x xxxxx x xxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxpadě ukládání zálohy na náklady insolvenčního řízení, pak je nutno poukázat na důvodovou zprávu k insolvenčnímu zákonu, v jejíž části týkající se ustaxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxvřít, že mimo výjimek, ve kterých se záloha podle výslovného znění ustanovení § 108 odst. 1 IZ neukládá, je rozhodným hlediskem pro uložení zálohy pouzx xxxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xo bez ohledu na skutečnost, kdo vystupuje v insolvenčním řízení jako navrhovatel, zda tedy dlužník či věřitel.

Se zřetelem na shora popsaný stav zjištxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxžňuje i se závěrem soudu prvního stupně, že bylo namístě uložit navrhujícímu věřiteli povinnost k zaplacení zálohy v maximální možné výši 50 000 Kč.

Podle § xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx podmínky § 21 až 24 insolvenčního zákona, což se však z obsahu spisu nepodává a napadené usnesení na takovýchto okolnostech ani nestojí. Odůvodnění rozxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxávce spojených s dojížděním insolvenčního správce z Brna do Ústeckého kraje, tedy opírá se o argumentaci, jíž insolvenční zákon pro rozhodnutí tohotx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxí schůze věřitelů proto, že odporuje společnému zájmu věřitelů.

Není-li sporu o tom, že usnesení schůze věřitelů o ustanovení nového insolvenčního sxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxho skutkového stavu věci zcela respektovat, a proto odvolací soud podle § 220 odst. 3 o. s. ř. napadené usnesení změnil, jak je ve výroku uvedeno (že se poxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx x xx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx

x xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxí JUDr. E. M. z funkce správkyně a na ustanovení nové správkyně JUDr. I. V., neboť pro takový návrh se vyslovilo jen 44,11% (a nikoliv nejméně polovina) všxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxě proto pochybil, když na první schůzi věřitelů následující po přezkumném jednání potvrdil v důsledku chybně počítaných hlasů usnesením ze dne 9.10.2xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxlvenčního zákona nelze reparovat jinak (prvou schůzi věřitelů následující po přezkumném jednání nelze opakovat a proti rozhodnutí, jímž insolvenčxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxežitým důvodem pro odvolání insolvenčního správce z funkce je též to, že byl do funkce ustanoven postupem podle § 29 insolvenčního zákona, jenž byl poslxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxx x xxxxx řadě předesílá, že odvolatelkou zmiňovaný § 49 odst. 1 insolvenčního zákona upravuje tzv. obecné hlasovací tak, že k platnosti usnesení schůxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxplatí bezvýjimečně, když insolvenčního zákona v některých případech stanoví pro přijetí usnesení schůze tzv. speciální hlasovací . Jde napřx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxůsobu řešení dlužníkova úpadku dle § 151 odst. 1 téhož zákona. Současně je ovšem nutno vzít v potaz, že insolvenční právo tradičně vychází ze zásady, že hxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xim hlasovací právo přiznáno. Pro tyto účely rozlišuje § 51 insolvenčního zákona věřitele, jejichž přihlášená pohledávka byla na přezkumném jednání xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxmána) nebo je sporná. Z uvedeného ustanovení rovněž plyne, že věřitel, jehož pohledávka byla popřena, může hlasovat jedině za předpokladu, že mu takovx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx

xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxitelů při hlasování o odvolání soudem ustanoveného a ustanovení nového insolvenčního správce dle § xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx výši pohledávek přihlášených ke dni předcházejícímu konání schůze s právem hlasu, nikoli - jak insolvenční soud nesprávně dovozoval - vůči celkové výxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxná v § 30 odst. 2 insolvenčního zákona, která umožňuje opakované hlasování o výměně insolvenčního správce v situaci, kdy k ní došlo na základě hlasu věřixxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xevykonatelných pohledávek, jimž bylo přiznáno hlasovací právo, ohledně nichž však nebyla včas podána určovací žaloba podle § 198 odst. 1 insolvenčníxx xxxxxxxx

x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxvce, které je účinné, jakmile bylo přijato (jakmile se na tom schůze věřitelů usnesla), je k účinnosti ustanovení nového insolvenčního správce schůzí xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx dosavadního insolvenčního správce insolvenční soud nepotvrzuje ani o něm jinak nerozhoduje, nýbrž podle § 6 odst. 2 jednacího řádu pro insolvenční řxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxx xxxx xxxne, že došlo k hlasování věřitelů podle § 29 odst. 1 InsZ, jehož výsledek insolvenční soud zaznamenal tak, že se schůze věřitelů usnesla na tom, že z funkxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx - Mgr. Milan Edelmann, bytem Chrustenice č. p. 208, 267 11 Loděnice. Poté soud konstatoval, že nový insolvenční správce je zapsán v seznamu insolvenčníxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xx xx InsZ, a usnesení, že potvrzuje ustanovení Mgr. Milana Edelmanna do funkce insolvenčního správce dlužníka. Tento výsledek schůze věřitelů potvrdil xxxxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxovéto situace, kdy k právně účinnému odvolání dosavadního insolvenčního správce z funkce již usnesením schůze věřitelů došlo, bylo vyloučeno, aby soxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx x x xxxxxxx xx x xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxanovoval správce nového, ač ten již byl rovněž ustanoven usnesením schůze věřitelů, které soud na schůzi vydaným usnesením podle 29 odst. 2 InsZ (proti xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxbyly.

Tuto zmatečnost ovšem posléze soud završil tím, že ve věci odvolání insolvenčního spxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxvě tuto osobu jako nového správce navrhl (žádný konkrétní návrh v tom směru není zaznamenán). Navíc soud při hodnocení výsledku hlasování patrně nevzax x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xa případném ustanovení správce nového) musí být dosaženo takového počtu hlasů (uplatněných věřiteli na schůzi osobně nebo písemně prostřednictvím hxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxúčastnili). Komentované ustanovení bylo s účinností od 1. 1. 2014 doplněno jen o výslovné vyjádření toho, co podle ustálené judikatury platilo vždy, txxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxho, nebo jako schůzí věřitelů či soudem přiznané). Tuto sumu přihlášených pohledávek s právem hlasu však soud prvního stupně v napadeném usnesení neidxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxce uplatněny, a jen tyto hlasy pro a proti pak při vyjádření výsledku hlasování poměřoval. Se zřetelem k uvedenému nelze dospět k jinému závěru, než že na xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxěhlo, a že tudíž je třeba, aby soud o této otázce nechal věřitele hlasovat na nové schůzi věřitelů, kterou k tomu svolá

xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxlíže následovala po přezkumném jednání, neprovedl hlasování došlým hlasovacím lístkem, v důsledku čehož nepřijala schůze věřitelů žádné rozhodnutx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx. nepotvrdit podle § 29 odst. 2 IZ. Tím soud I. stupně zatížil insolvenční řízení procesní vadou, kterou však nelze napravit vydáním napadeného usnesenxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxm dne 28. 1. 2014 zcela vyčerpán, když nebylo hlasováno o odvolání správce funkce (bod 3. programu)

x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxoveného insolvenčního správce a nového insolvenčního správce svým usnesením neustanovila, protože pro jeho přijetí nehlasovala nejméně polovina vxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xoudu prvního stupně, že jím ustanovený insolvenční správce zůstal ve funkci je správný. Přesto podle odvolacího soudu nemělo být napadené usnesení vyxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxohl být, protože soudem ustanovený správce odvolán z funkce nebyl). V situaci, k níž došlo v této věci, měl soud pouze poznamenat výsledek hlasování do pxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxí Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 12. 2011 sp. zn. KSLB 76 xxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxž potvrzující rozhodnutí by podle přesvědčení odvolacího soudu nebylo v souladu s ústavně chráněným principem právní jistoty, protože by nebylo zřejxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxci insolvenčního správce dlužníka

Ze spisu odvolací soud zjistil, že v dané věci insolvexxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxedně povinného bodu programu této schůze dle ust. § 29 odst. 1 insolvenčního zákona učinil záznam o tom, jaký byl v té věci celkový výsledek hlasování scxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxtatečné hlasů k přijetí usnesení o tom, že se návrh odvolatele na odvolání CITY TOWER, v. o. s. z funkce insolvenčního správce zamítá. Napadené uxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxho zákona nestanoví-li tento zákon jinak, vyžaduje se k platnosti usnesení schůze věřitelů prostá většina hlasů přítomných nebo řádně zastoupených xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxcné hlasovací tak, že se k platnosti usnesení schůze věřitelů vyžaduje prostá většina hlasů přítomných nebo řádně zastoupených věřitelů (popxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xx xxxxx x x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxtí bezvýjimečně, když insolvenční zákona v některých případech stanoví k přijetí usnesení schůze tzv. speciální hlasovací . Jde např. právě o xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxobu řešení úpadku dlužníka dle ust. § 151 odst. 1 téhož zákona. Současně je ovšem nutno vzít v potaz, že insolvenční právo tradičně vychází ze zásady, že xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx jim hlasovací právo přiznáno. Pro tyto účely rozlišuje ust. § 51 insolvenčního zákona věřitele, jejichž přihlášená pohledávka byla na přezkumném jexxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx jejichž pohledávka nebyla ještě zjištěna xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxě za předpokladu, že mu takové právo přizná (primárně) schůze věřitelů nebo (sekundárně) insolvenční soud. Na rozdíl od odvolatele je odvolací soud přxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xd 1. 1. 2014 doplněno o jím zmiňovaný dovětek. Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání důvodným, byť x xxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xx x x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, v němž v souladu se shora uvedenými názory odvolacího soudu předloží nové schůzi věřitelů k jejímu rozhodxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

Insolvenční zákon nepředpokládá, že by insolvenční soud (představovaný soudcem, který vede insolvenční řízení na majetek konkrétního dlužníkxx xxxx x xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxsolvenčního soudu dle § 25 InsZ za použití § 31 odst. 5 InsZ. V rámci aplikace ust. § 26 InsZ (ve smyslu § 31 odst. 5 InsZ) v odvolacím řízení pojmově nelzx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx správy a rozhodovací činnosti soudu, který podle § 4 odst. 3 věty první vyhlášky č. 311/2007 Sb. nemá povahu rozhodnutí), ledaže je ve smyslu § 26 InsZ nxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxu prvního stupně) zjištěné skutečnosti (ve vztahu k § 25 odst. 5 InsZ srov. závěr Ústavního soudu vyjádřený v nálezu ze dne 6.9.2016, sp. zn. IV. ÚS 3141/xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xobě rozhodování soudu prvního stupně, že ustanovený správce nesplňuje podmínky pro ustanovení nebo že je podjatý) však v dané věci nejde.

Tvrzení, že xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx6 Sb. (tedy že opatřením předsedy insolvenčního soudu případně nebylo dodrženo pravidlo obsažené v ust. § 25 odst. 3 InsZ), nepředstavuje způsobilý xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxeného insolvenčního správce osobu, u které je (proto) důvod pochybovat o její nepodjatosti pro její poměr k věci nebo k osobám účastníků ani osobu, kterx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx x xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxdpokladů vymezených pro ustanovení konkrétního (opatřením pojmenovaného) insolvenčního správce ustanoveními § 21 až § 24 insolvenčního zákona a sxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx

x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx to, že insolvenční zákon neumožňuje odvolacímu soudu v rámci odvolacího řízení bez dalšího ustanovit jiného správce, jak v odvolání navrhuje dlužníxx xxxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxí povolení nebo zaniklo-li jeho právo dočasně nebo příležitostně vykonávat činnost insolvenčního správce dlužníka podle § 3 odst. 2 zákona o insolvenxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xx xxstě i v případě, že je v průběhu řízení (dodatečně) zjištěno, že osoba dlužníka splňuje předpoklady pro ustanovení správce dle ust. § 3 odst. 2 zákona o inxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxedsedy insolvenčního soudu (případně nesprávně) určené osoby do funkce správce lze konec konců korigovat i na první schůzi věřitelů dle § 29 odst. 1 insxxxxxxxxxx xxxxxxx

Nutno zdůraznit, že součástí koncepce ixxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxat tuto činnost, včetně vedení seznamu těchto správců, upraveny zvláštním zákonem, a to zákonem xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxt ohlášeného společníka) je zajištěna novými - oproti předchozí právní úpravě přísnějšími - kvalifikačními předpoklady (požadavek vysokoškolskéhx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxeny i podmínky bezúhonnosti a dostatečného materiálního zabezpečení nutného ke krytí rizika případné škody, za niž insolvenční správce z titulu své fxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx. Splnění podmínek pro vznik práva vykonávat činnost insolvenčního správce ověřuje a vydáním povolení (zvláštního povolení) dle § 6 nebo § 8 zákona o ixxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxnčního rejstříku. Osobám zapsaným v seznamu správců podle dosavadních právních předpisů (podle § 1 vyhlášky č. 476/1991 Sb.) zůstalo k 1.1.2010 (po 2 lxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxdmínek stanovených zákonem o insolvenčních správcích, získaly od Ministerstva spravedlnosti k výkonu této činnosti povolení (viz přechodná ustanoxxxx x x xx x xx xxxx xxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxích správců je nejen odborně způsobilá tuto funkci v insolvenčním řízení vykonávat, ale je také bez dalšího připravená takové své angažmá přijmout. Prxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx odmítnout jen z důležitých důvodů, pro něž - nastanou-li až v průběhu řízení - může být ze své funkce dle § 31 insolvenčního zákona (i bez návrhu) odvolánxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxnkci vykonávat. Může jít jak o situaci, kdy insolvenční správce pozbyl předpoklady nezbytné pro svůj zápis do seznamu insolvenčních správců, tak typixxx xxxx xxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxe řešit ustanovením odděleného správce dle § 34 insolvenčního zákona) nebo zdravotní či jiné závažné důvody spočívající v osobní situaci správce. Zdrxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxnu jeho funkce brání, a to v dlouhodobém časovém horizontu. Pokud by tato překážka byla rázu pouze přechodného, není namístě odvolání insolvenčního spxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xěj může soud (výjimečně) v případě, že důležité důvody pro postup dle § 31 odst. 1 insolvenčního zákona jsou zcela zřejmé a osvědčené.

xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxxxenčního správce představuje vždy jistý retardační zásah do insolvenčního řízení, zvláště pokud již v něm stávající správce činil úkony významně ovlixxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xunkce (§ 32 insolvenčního zákona), anebo není-li založena rozhodnutím samotných věřitelů (usnesením schůze věřitelů o odvolání správce dle § 29 insoxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxaných. Z toho hlediska není zásadně podstatné, zda odvolání z funkce navrhl sám insolvenční správce, anebo zda je navrhl věřitelský orgán, či zda soud šxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx

x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xjistil, že na schůzi věřitelů, jíž se žádný věřitel neúčastnil, která se konala dne 26.5.2016, a která nejblíže následovala po přezkumném jednání, hlaxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xdvolání dosavadního insolvenčního správce Ing. Miroslava Krejčího a pro ustanovení do funkce nového insolvenčního správce JUDr. Jiřího Vlasáka. Nexxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxu schůze bylo vyhlášeno předmětným odvoláním napadené usnesení.

Nebylo-li podání věřitele KB s využitím formuláře Hlasovací lístek opatřeno ověřexxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxtek zamýšlené účinky, nemohlo na schůzi věřitelů konané dne 26.5.2016, jíž se žádný věřitel nezúčastnil, dojít k odvolání původně ustanoveného správxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxjícímu konání schůze věřitelů, počítaná podle výše jejich pohledávek, kteří mají právo hlasovat. Provedl-li soud prvního stupně na této schůzi hlasoxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxylo možno pro absenci ověřeného podpisu přihlížet.

Proto nebylo na místě ve smyslu § 29 a 30 InsZ rozhodovat o tom, že (i) soud bere na vědomí odvolání ixxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxvý postup oporu v zákoně nenachází. Nebyly-li splněny zákonem stanovené procesní podmínky pro vydání takových rozhodnutí, otázka jejich věcné správxxxxx xxxx xxxxxxxxx

xxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx je věcně (z povahy věci) dotčeno i rozhodnutí vydané soudem prvního stupně pod bodem I. výroku tohoto rozhodnutí. Vycházeje x xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxšky 311/2007, o jednacím řádu pro insolvenční řízení, pouze zaznamená výsledek hlasování schůze věřitelů do protokolu o jednání schůze a z toho, že roxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxx x xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxodnutí schůze věřitelů ve smyslu § 29 odst. 1 InsZ, které by bylo podkladem pro vydání takových rozhodnutí, nemůže z těchto rozhodnutí obstát ani jednox xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxx xx x xx xxxxx xxxxx x xxx xdst. 1 písm. a/ o. s. ř.) a k podání odvolání proti výroku II. napadeného rozhodnutí jednak není odvolatel aktivně legitimován, neboť se schůze věřitelů xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxdené rozhodnutí soudu prvního stupně za přiměřené aplikace ustanovení § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. a § 7 InsZ zrušil celé bez náhrady.

x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x stanovisek dále Nejvyšší soud vyložil, že (stejně jako tomu bylo dříve v režimu zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání) ani v poměrech insolvenxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxvena, rozhodnutím "ve věci samé", takže k usnesením "ve věci samé" nepatří ani usnesení o tom, že (zda) se insolvenční správce odvolává z funkce, vydané xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx

xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxx xxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xprávce pozbyl nezbytné předpoklady pro svůj zápis do seznamu insolvenčních správců, to je bezúhonnost, způsobilost k právním úkonům a odbornou způsoxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx z těchto důvodů však odvolatel neuvádí a rovněž nevyplývá ani ze spisu soudu prvního stupně.

xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxní správkyni (Mgr. P. H.). Tento postup je v souladu s § 31 odst. 3, věta první insolvenčního zákona. Ustanovení nového insolvenčního správce je důsledkxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx správce.

V obecné rovině lze přisvědčit názoru soudu prvního stupně, že důležitým dxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxx x x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxsat do seznamu správců, si musel být vědom toho, že výkonem funkce správce bude zatížen nad rámec svých pracovních povinností, a musel být srozuměn i s tíxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxý je i odkaz soudu prvního stupně na závěry rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 2 VSOL 107/2009, KSBR 26 INS 292/2009. Na tyto své závěry odvolací xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxl názor, že ani důsledek vyplývající z § 40 odst. 2 zákona o insolvenčních správcích, tj. zánik oprávnění vykonávat činnost insolvenčního správce v dobx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx x x x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x funkce. Insolvenční správci, kteří byli do konce roku 2009 ustanoveni do funkce, výkon své funkce dokončí, i když od roku 2010 již nebudou zapsáni v seznxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx

xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxnčního zákona vyplývá, že navrhnout odvolání insolvenčního správce může sám insolvenční správce nebo věřitelský orgán anebo tak může učinit i bez náxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxovení insolvenčního správce, přičemž v tomto odvolání může namítat pouze to, že ustanovený insolvenční správce nesplňuje podmínky pro ustanovení, nxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx

xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xěkterému ze zástupců dlužníkových věřitelů, a tato situace je vyřešena ustanovením odděleného insolvenčního správce, neznamená to, že insolvenční xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxkožto věřitele, který se přihlásil do insolvenčního řízení, a jehož pohledávka představuje 4,86% všech přihlášených pohledávek, není rozhodující. xx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxení, přičemž v přerušených řízeních, kde dlužník vystupoval jako žalobce, lze pokračovat na návrh insolvenčního správce, dlužníka, popřípadě i jinýxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx majetkové podstaty s tím, že v tomto konkrétním sporu by samozřejmě namísto dlužníka jako účastník řízení vystupovala oddělená insolvenční správkynxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx

xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxce, kdy je povolena reorganizace dlužníka a stávající správce zvláštní povolení pro výkon insolvenčního správce dlužníka uvedeného v ustanovení § 31x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx

Dlužníkovu námitku, že správce nesplňuje předpoklady pro výkon funkce insolvenčního správce, hodnotil soud prxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxoumat z hlediska podmínek pro odvolání správce z funkce dle § 31 insolvenční zákon. V tomto rozsahu tudíž správně posoudil dlužníkovo podání jako návrh xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx

Součástí koncepce insolvenčního zákona je i působení insolvenčního správce jakožto xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxkonem. Odborná způsobilost pro výkon funkce insolvenčního správce (u veřejné obchodní společnosti způsobilost ohlášeného společníka) je zajištěnx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxované Ministerstvem spravedlnosti). Splnění podmínek pro vznik práva vykonávat činnost insolvenčního správce ověřuje a vydáním povolení (zvláštnxxx xxxxxxxxx xxx x x xxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxho insolvenčního rejstříku. Osobám zapsaným v seznamu správců podle dosavadních právních předpisů (podle § 1 vyhlášky č. 476/1991 Sb.) zůstalo k 1.1.xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxvcích, získaly od Ministerstva spravedlnosti k výkonu této činnosti povolení (viz přechodná ustanovení v § 40 a 41 cit. zákona).

Soudní praxe se již zxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx0, avšak nesložili zkoušku insolvenčního správce (rozdílovou zkoušku). Došla přitom k závěru, že tato okolnost sama o sobě neznamená zánik způsobiloxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx která splňuje obecné i kvalifikační předpoklady a v seznamu zapsána není. V této souvislosti lze i připomenout závěry Vrchního soudu v Olomouci vyjádřxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx správců, ať již jako důsledek písemné žádosti, resp. oznámení správce ve smyslu § 12 písm. e), či důsledek § 40 odst. 2 zák. o insolvenčních správcích, nexx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxé řízení dokončil.

Zákon vychází z koncepce, že není možné, aby jedna a táž fyzická osoba mohla být ustanovena v insolvenčním řízení jednak jako insolvxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxvce v citovaném ustanovení § 9 odst. 1 písm. d) zákona. Jinak řečeno, jakmile je insolvenčnímu správci, který se stal ohlášeným společníkem, pozastavexx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx. Tím může být ustanovena pouze veřejná obchodní společnost, jejímž je společníkem, a on sám nadále může vykonávat činnost insolvenčního správce již jxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxenčního správce ve smyslu § 9 odst. 1 písm. d) zákona je samo o sobě důvodem pro jeho odvolání. Aby tomu tak bylo, musely by přistoupit důležité důvody pro xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xakový důvod v dané věci nepřichází v úvahu; soud prvního stupně své rozhodnutí založil pouze na závěru, že pozastavení činnosti insolvenčního správce xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx

xxxxxxxxxxxx xtejnou váhu má i přihlédnutí k jedné ze zásad, na nichž je insolvenční řízení založeno, totiž k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení [§ 5 písm. a) insoxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxně ovlivňující jeho další průběh. Odvolat insolvenčního správce z funkce lze především tehdy, pokud řádně neplní své povinnosti tak, že by jeho činnosx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxvce dle § 29 insolvenčního zákona), anebo pokud by vyšlo najevo, že insolvenční správce nesplňuje obecné a kvalifikační předpoklady pro zápis do seznaxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

Podle ustanovení § 31 IZ ve znění účxxxxx xx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxního správce nebo věřitelského orgánu anebo i bez tohoto návrhu odvolat insolvenčního správce z funkce. Učiní tak zpravidla po slyšení insolvenčního xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xx xx xxx xxx xxxxx xx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx to neplatí, jestliže insolvenční správce se svým ustanovením předem souhlasil (odstavec 2). Odvolá-li insolvenční soud insolvenčního správce z funxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxo správce se však lze samostatně odvolat jen z důvodů uvedených v § 26 (odstavec 3). Odvolaný insolvenční správce je povinen bez zbytečného odkladu řádxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx dobu výkonu funkce nezaniká (odstavec 4).

Podle ustanovení § 31 IZ ve znění účinném od 1. 8. 2013, z důležitých důvodů, které nemají původ v porušení poxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxolvenčního správce z funkce. Učiní tak zpravidla po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně (odstavec 1). Insolvenčníhx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xx xx x xxx xxxxx xx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxděl; to neplatí, jestliže insolvenční správce se svým ustanovením předem souhlasil (odstavec 2). Insolvenčního správce, kterému zaniklo ze zákona pxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxsolvenční soud na návrh insolvenčního správce, věřitelského orgánu nebo dlužníka anebo i bez tohoto návrhu odvolat z funkce. Pokud to okolnosti dovolxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxolení nebo kterému zaniklo jeho právo dočasně nebo příležitostně vykonávat činnost insolvenčního správce na základě rozhodnutí ministerstva podle xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxd odvolá z funkce i tehdy, bylo-li mu zrušeno zvláštní povolení nebo zaniklo-li jeho právo dočasně nebo příležitostně vykonávat činnost insolvenčníhx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxstavec 4). Odvolá-li insolvenční soud insolvenčního správce z funkce, ustanoví současně nového insolvenčního správce. Odvolání proti tomuto rozhoxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxxxxxx xxx xdvolaný insolvenční správce je povinen bez zbytečného odkladu řádně informovat nového insolvenčního správce o své dosavadní činnosti a předá mu všecxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx

xxxxx x x xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx6 Sb., o insolvenčních správcích, právo vykonávat činnost insolvenčního správce se insolvenčnímu správci pozastavuje, jde-li o insolvenčního spráxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xrávo vykonávat činnost insolvenčního správce.

Podle § 11 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, není-li dále stanoveno jinak, po dobu poxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xykonávat činnost insolvenčního správce není dotčena povinnost insolvenčního správce být pojištěn na základě smlouvy o pojištění odpovědnosti za škxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxx xx xxxxx xxx xx xxxx xnsolvenční správce vykonávat činnost insolvenčního správce pouze jako ohlášený společník, b) nemá insolvenční správce povinnost být pojištěn na záxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx

xxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxentuje soud prvního stupně v odůvodnění odvoláním napadeného rozhodnutí, není na posuzovanou věc použitelné a navíc vychází z jiné právní úpravy, nebxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxčit odvolateli, též pokud se týká nejednotnosti rozhodování Krajského soudu v Brně, neboť například ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. Kxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxávce Mgr. Petr Hromek byl odvolán z funkce a na základě pokynu předsedy Krajského soudu v Brně byl novým insolvenčním správcem ustanovena společnost AKxx xxxxxxxxxxx xx xx xx

x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxx xx xxxrhu insolvenčního správce na jeho odvolání z funkce vyhověl, a to ke dni ustanovení nového insolvenčního správce postupem dle § 25 IZ.

xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxadný účinek žalobě podané Dosavadní správkyní proti rozhodnutí ze dne 19. 12. 2018, č. j. M SP-45/2018-O RA-RO Z/14, jímž ministr zamítl rozklad Dosavaxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxx xx xxxx xxecné části) zapsána jako řádná insolvenční správkyně. 13. Pro posouzení důvodnosti odvolání je rozhodující, že správní soud odložil vykonatelnost Rxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxnávat činnost insolvenční správkyně. 14. Z uvedených důvodu odvolací soud usnesení v napadených bodech I. a II. jeho výroku podle § 220 o. s. ř. za použixx x x xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx

x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxšší soud vyložil, že (stejně jako tomu bylo dříve v režimu zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání) ani v poměrech insolvenčního zákona není rozhxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxci samé", takže k usnesením "ve věci samé" nepatří ani usnesení o tom, že (zda) se insolvenční správce zprošťuje funkce, vydané podle § 32 insolvenčního xxxxxxx

xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxávce neporušil své povinnosti postupovat při výkonu funkce s odbornou péčí, když vyřadil ze soupisu majetkové podstaty dlužníka movité věci [viz oznáxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxených dlužníkem (jako prodávajícím) jsou ve vlastnictví třetích osob (kupujících), a když proti těmto osobám podal žaloby na zaplacení pohledávek z txxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx

xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx ani z pohledu námitky, že insolvenční správce vyřadil movité věci ze soupisu, aniž by bylo rozhodnuto ve věci příslušným soudem [dovolatel zjevně míní xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx

xxxxxxxx xxxx xxž ve stanovisku svého občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 17. června 1998, Cpjn 19/98, uveřejněném pod číslem 52/1998 Sbírky soudních rozhodxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxšena (samozřejmě za předpokladu, nebrání-li tomu dříve učiněný pokyn konkursního soudu) - a to i poté, co již byla soudem učiněna výzva k podání vylučovxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx bod XXIX. stanoviska, str. 199 /375/). K tomuto závěru, jenž se uplatní i v případě, že vylučovací žaloba již byla podána, se Nejvyšší soud přihlásil napxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxní závěry ustavené při výkladu zákona o konkursu a vyrovnání (a to především proto, že insolvenční zákon obsahuje poměrně podrobná procesní pravidlxx xxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxváno za účinnosti zákona o konkursu a vyrovnání) [srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2010, sen. zn. 29 NSČR 30/2009, uveřejněné pod xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xři dobrovolném vyřazení majetku ze soupisu majetkové podstaty (bez ohledu na existenci sporu o příslušnost tohoto majetku k majetkové podstatě) na poxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxlvenčního zákona účinnou od 1. ledna 2014.

Důvod připustit dovolání není dán ani na základě výhrady, že insolvenční správce postupoval pasivně, kdyx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx. Dovolatel totiž neuvádí, v čem konkrétně spočívala pasivita insolvenčního správce, a nepolemizuje se závěry odvolacího soudu, podle nichž insolvexxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

Okolnost, že dlužnice má jiný názor na existenci a výši svých závazků a jiné představy o průběhu insolvenčního řízení, nemůže být důvodxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx

xx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxolvenční soud zprostit správce funkce, považuje odvolací soud zejména skutečnost, že při výkonu své funkce řádně neplní povinnosti vyplývající pro nxx x x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx 2, § 289 odst. 1 nebo § 293 insolvenčního zákona, nesplní povinnost uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxnkce správce může být také skutečnost, že bezdůvodně nesplní závazný pokyn insolvenčního soudu nebo zajištěného věřitele anebo vykonatelný rozsudex xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxažného porušení důležité povinnosti stanovené zákonem nebo uložené soudem k tomu, že rozhodne o jeho zproštění funkce, ale - obvykle jedná-li se o pochxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xozhodl o zproštění funkce správce, aniž by ho k tvrzeným důvodům zproštění vyslechl, jak předpokládá § 32 odst. 1 insolvenčního zákona. Od slyšení spráxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xízení (např. proto, že jeho pobyt by nebyl znám, že jeho zdravotní stav by slyšení neumožňoval), nebo jestliže by správce s návrhem na zproštění funkce sxxxxxxxxx

xx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxkce, považuje odvolací soud zejména skutečnost, že při výkonu své funkce řádně neplní povinnosti vyplývající pro něj z § 36 insolvenčního zákona, liknxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem funkce správce, nebo ve věci postupuje nekvalifikxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxěného věřitele anebo vykonatelný rozsudek týkající se vyloučení majetku z majetkové podstaty. V závislosti na míře a intenzitě pochybení správce můžx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxění funkce, ale - obvykle jedná-li se o pochybení méně závažné - omezuje se na to, že využije svého oprávnění uložit správci pořádkovou pokutu.

Podle § 3x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xoudu písemnou zprávu o stavu insolvenčního řízení.

Ze spisu odvolací soud ověřil, že dosavadní správce po dobu půldruhého roku tuto zákonnou povinnoxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxou pokutou. Za významnou okolnost k tíži dosavadního správce považuje odvolací soud též skutečnost, že za shora popsané situace nepovažoval za nutné axxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxsení ze dne 20.7.2010 až poté, kdy mu byla opakovaně uložena pořádková pokuta.

x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx je osoby, která není účastníkem řízení, případně, která není oprávněna podat návrh na odvolání správce či na jeho zproštění a k odvolání či ke zproštění xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxpříklad přípisem navrhovateli, že skutečnosti jím tvrzené nejsou důvodem k odvolání či ke zproštění správce. V přezkoumávané věci se ze spisu soudu prxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxávku (§ 14 IZ). Účastnicí tohoto insolvenčního řízení se nestala ani přesto, že dne 2. 1. 2013 podala jako třetí osoba žalobu na vyloučení souboru nemovixxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxto věcí do majetkové podstaty a že v rámci této žaloby dala podnět k odvolání insolvenčního správce, z tam uvedených důvodů. Na základě této žaloby je odvxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxopravňuje (není legitimována) k podání návrhu na odvolání či zproštění správce funkce. Rozdíl v pojetí účastenství v insolvenčním řízení v § 14 odst. 1 x x xx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxg. Lukáše Nožičky funkce správce (§ 32 IZ) podala odvolatelka v podání ze dne 19. 11. 2013; dlužník podal návrh na zproštění správce ve smyslu ust. § 32 IZ xxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xdvoláním napadené usnesení, kterým jednak zamítl návrh dlužníka na zproštění správce a současně zamítl podnět odvolatelky na zproštění správce funkxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxze odvolatelka; dlužník proti tomuto usnesení odvolání nepodal. Na základě zjištění ze spisu soudu prvního stupně a shora uvedené argumentace odvolaxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xx xx xxxxx xxxxx xa zproštění správce, pak i v případě že insolvenční soud návrh dlužníka (jako osoby oprávněné k podání tohoto návrhu) na zproštění správce zamítl a nad rxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxesení insolvenčního soudu odvolání. Odvolací soud proto postupoval dle ust. § 218 písm. b) o. s. ř. a odvolání odvolatelky odmítl, neboť bylo podáno něxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx

Důležitým důvodem pro zproštění funkce insolvenčního správce ve smyslu ustanoveni § 32 odst. 1 insolvenčníhx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx zákona, liknavě provádí soupis majetkové podstaty, zpeněžuje majetek náležející do majetkové podstaty v rozporu s ustanovením § 225 odst. 4 nebo s usxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x souvislosti s výkonem funkce. Takovým důvodem může byt též skutečnost, že insolvenční správce bezdůvodně nesplní závazný pokyn insolvenčního soudu xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxni insolvenčního správce může vést soud ke zproštění správce funkce i zjištěni ojedinělého, leč závažného, porušení důležité povinnosti stanovené zxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxnosti insolvenčního správce. Skutečnost, že insolvenční správce má než 4 provozovny, není důvodem k tomu, aby byl zproštěn výkonu funkce dle § 32 xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xdy ještě neměl ani příležitost své povinnosti podstatným způsobem porušit. V usnesení o úpadku bylo správci uloženo, aby postupoval v souladu se standxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxho sdělil, kolik má provozoven, a jaké v nich má úřední hodiny, což správce splnil dne 3. 3. 2014 a 24. 3. 2014. Odvolací soud se ztotožňuje s argumentací odxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx by spíše nasvědčoval tomu, že všechny potřebné činnosti (zejména provoz v úředních hodinách) by měl zajišťovat osobně insolvenční správce. Jazykový xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxárce při přijetí souhrnné novely insolvenčního zákona a zákona o insolvenčních správcích (účinné od 1. 1. 2014) nebyl veden myšlenkou, že insolvenčxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx

x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxní z této funkce musí existovat důležité důvody, jež insolvenční zákon blíže nespecifikuje. Třeba zdůraznit, že součástí koncepce insolvenčního záxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx včetně vedení seznamu těchto správců, upraveny zvláštním zákonem, a to zákonem č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích. Odborná způsobilost pro vxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxí úpravě přísnějšími - kvalifikačními předpoklady (požadavek vysokoškolského vzdělání magisterského studijního programu a složení příslušné odbxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx nutného ke krytí rizika případné škody, za niž insolvenční správce z titulu své funkce odpovídá (viz minimální limit pojistného plnění a minimální staxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxrávce ověřuje a vydáním povolení (zvláštního povolení) dle § 6 nebo § 8 zákona o insolvenčních správcích aprobuje Ministerstvo spravedlnosti, kterx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxh právních předpisů (podle § 1 vyhlášky č. 476/1991 Sb.) zůstalo k 1.1.2010 (po 2 letech od účinnosti zákona o insolvenčních správcích) oprávnění vykonxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxisterstva spravedlnosti k výkonu této činnosti povolení (viz přechodná ustanovení v § 40 a 41 cit. zákona).

Uvedená koncepční východiska jsou v insoxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxní vykonávat, ale je také bez dalšího připravená takové své angažmá přijmout. Proto podle § 22 odst. 1 insolvenčního zákona může v konkrétní věci osoba xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxzení - může být ze své funkce dle § 31 insolvenčního zákona (i bez návrhu) odvolána. Těmito důležitými důvody mohou být jen okolnosti, které objektivně xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx předpoklady nezbytné pro svůj zápis do seznamu insolvenčních správců, tak typicky může jít i o podjatost správce ve vztahu k věci nebo k jejím účastníkůx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxající v osobní situaci správce. Zdravotní či jiná osobní indispozice insolvenčního správce však představuje překážku jeho setrvání ve funkci, jen poxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx namístě odvolání insolvenčního správce, ale ustanovení jeho zástupce dle § 33 insolvenčního zákona. Odvolání insolvenčního správce má zpravidla přxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxejmé a osvědčené.

Nelze pouštět ze zřetele, že insolvenční řízení má probíhat maximálně rychle a hospodárně (§ 5 písm. a) insolvenčního zákona), a že zxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xkony významně ovlivňující jeho další průběh. Proto není-li změna insolvenčního správce vynucena závažnými závadami v jeho činnosti, které odůvodňuxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xprávce dle § 29 insolvenčního zákona), může soud ukončit působení insolvenčního správce v dané věci (dle § 31 insolvenčního zákona ho odvolat) jen za pxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx orgán, či zda soud šetří důvody pro odvolání správce bez takového návrhu.

Z insolvenčního spisu odvolací soud ověřil, že v usnesení ze dne 30.6.2011 (Axxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxm předsedy Městského soudu v Praze ze dne 28.6.2011 (A-10). Ze seznamu insolvenčních správců vyplývá, že v něm je odvolatel zapsán ode dne 26.5.2008 pro xxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x návrhu odvolatele ze dne 8.7.2011 (B-1) plyne, že důvody pro odmítnutí funkce správce a návrhu na jeho odvolání spočívaly toliko v tom, že odvolatel tutx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxvce pro 60 dlužníků, a to nejen u Městského soudu v Praze, kde má své sídlo, ale též u Krajského soudu v Praze nebo u Krajského soudu v Ústí nad Labem.

Na záklxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxesení správné a lze na jeho přesvědčivé odůvodnění odkázat, protože ani ve stadiu odvolacího řízení nebylo zjištěno nic, co by bylo způsobilé vést odvoxxxx xxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxizovanou právnickou osobou založenou jen pro účely výkonu funkce insolvenčního správce a jenž tuto funkci vykonává nejen pro potřebu Městského soudu x xxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxmi věcmi jako důležitý důvod, pro něhož by měl být odvolán z funkce insolvenčního správce ve věci vedené u Městského soudu v Praze. Dlužno xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxkona nejen k dosavadnímu stavu řízení, k osobě dlužníka a k jeho majetkovým poměrům a k odborné způsobilosti odvolatele, ale též k jeho zatížení v relacx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx

Již na tomto místě Nejvyšší soud podotýká, že jako vxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx ze dne 21. 5. 1996, sp. zn. Pl. ÚS-st.-1/96, uveřejněném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 9, ročníku 1997, části I., pod pořadovým čísxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxoveň vázanost smyslem a účelem zákona. V případě konfliktu mezi doslovným zněním zákona a jeho smyslem a účelem je důležité stanovit podmínky priority xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxdal, že smysl a účel zákona lze dovodit především z autentických dokumentů vypovídajících o vůli a záměrech zákonodárce, mezi něž patří důvodová zprávx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxmentace přednesené v rozpravě při přijímání návrhu zákona. Smysl a účel zákona lze dále dovodit z pramenů práva. Při aplikaci právního ustanovení je nuxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxzporu doslovného znění daného ustanovení s jeho smyslem a účelem, o jejichž jednoznačnosti a výlučnosti není jakákoliv pochybnost, lze upřednostnit xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx

x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxhou týkat i účastníků řízení (tedy nejen dlužníka, nýbrž i jeho věřitelů) a že v souvislosti s úpravou (ne)podjatosti insolvenčního správce (§ 24 insolxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxí vyloučen pouze z některých (a nepočetných) úkonů.

Nejvyšší soud dále předesílá, že podmínky, za nichž je insolvenční správce vyloučen z insolvenčnxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx Přitom vztah insolvenčního správce k účastníkům řízení (dlužníku či věřitelům, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku - § 14 odst. 1 insolvenčního záxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxrávce, může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjexxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Současně platí, že pro přijetí závěru o vyloučení insolvenčního správce postačí, že jsou zde důvxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x

xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxsolvenčního správce z insolvenčního řízení jeho poměr jen k některému z dlužníkových věřitelů nebo jen k některému ze zástupců dlužníkových věřitelůx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxení na splnění další podmínky, a to, že je zde se zřetelem k charakteru pohledávky dlužníkova věřitele a jeho postavení v insolvenčním řízení důvod pochxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxi, je poměr insolvenčního správce jen k některému z dlužníkových věřitelů nebo jen k některému ze zástupců dlužníkových věřitelů důvodem vyloučení inxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxeného) odděleného insolvenčního správce, insolvenční zákon v tomto směru neobsahuje žádné omezení; rozhodující tak je zásadně (jen) posouzení, zdx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxným ustanovením § 34 insolvenčního zákona.

Jakkoli označené ustanovení hovoří výslovně o poměru insolvenčního správce jen k některému z dlužníkovýxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xlužníkem dlužníka, Nejvyšší soud nemá pochybnosti o tom, že i v takovém případě je rozhodující [vedle charakteru pohledávky dlužníkova věřitele a jehx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx

x xxxxxxxx xdy v poměrech dané věci je zjevné, že insolvenční správkyně Ing. Jaroslava Dlabolová je vyloučena z některých (posuzováno ve vztahu k celému insolvenčxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xoučasně z některých (posuzováno ve vztahu k celému insolvenčnímu řízení společnosti S) úkonů pro svůj poměr ke jmenované, vůči níž uplatňuje vzájemnox xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx pro ustanovení odděleného insolvenčního správce.

Přitom mezi skutečnosti, které se zřetelem k charakteru pohledávky dlužníkova věřitele a k jeho xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxce (a které proto nedovolují řešit možnou podjatost insolvenčního správce pouhým ustanovením odděleného insolvenčního správce), typově patří skutxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xbyť v jiném procesním postavení) další spory, jež se významně týkají majetkové podstaty dlužníka, ať již jde o incidenční spor (např. o spor na základě vxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx, v němž vystupuje jako dlužníkův dlužník. K takovým pochybnostem může vést i souhrn více skutečností, vztahujících se k charakteru pohledávky dlužníxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xráv a povinností insolvenčního správce.

V tomto směru nemá Nejvyšší soud na rozdíl od soudu odvolacího žádné pochybnosti o tom, že za stavu, kdy pohledxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxých v insolvenčním řízení dlužníka (a současně jde o pohledávku spornou) a kdy nároky uplatněné v insolvenčním řízení společnosti S insolvenční správxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx insolvenčního správce] význam (charakter) vzájemných pohledávek (a jiných nároků), jakož i postavení dlužníka a společnosti S v obou insolvenčních xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxbrž pro odvolání insolvenční správkyně dlužníka (Ing. Jaroslavy Dlabolové) a ustanovení nového insolvenčního správce (§ 31 odst. 1 a 3 insolvenčníhx xxxxxxxx

xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxnstruuje § 24 odst. 1 insolvenčního zákona. Podmínky pro vyloučení insolvenčního správce jsou shodné s podmínkami stanovenými pro podjatost soudce a xxxxxxxxxxx x x xx xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx pochybnosti mohou nastat vždy, když má například insolvenční správce vlastní pohledávku za dlužníkem nebo je správce dlužníkem dlužníka, jehož majexxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxrého z účastníků řízení. Poměr insolvenčního správce k účastníkům řízení (v daném případě k dlužníku - viz § 14 insolvenčního zákona) může být založen pxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xřichází také vztah ekonomické závislosti. Důvod pochybovat o nepodjatosti insolvenčního správce musí existovat objektivně, důvod tedy musí být posxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx postačuje, lze-li se zřetelem na jeho poměr k věci nebo k účastníkům mít pochybnost o jeho nepodjatosti (srov. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 2 Cdon 43/96 zveřxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxlvenčního správce lze považovat situaci, kdy insolvenční správce vystupoval ve sporném civilním řízení jako protistrana účastníka insolvenčního řxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx oproti zájmům dlužníka v exekučním řízení. Z daného pohledu je dle odvolacího soudu irelevantní, že sporné řízení o vylučovací žalobě vedené u Okresníxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxo - svého příbuzného - ve věci oprávněného - dlužníka - bylo pravomocně ukončeno až v roce 2011. Dle závěru odvolacího soudu skutečnost, že insolvenční sxxxxxx xxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxo nepodjatosti.

Je třeba zdůraznit, že základním předpokladem skutečného uplatnění všech zákonných zásad v insolvenčním řízení a zajištění záruk sxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxmitce insolvenčního správce, že insolvenční správce nerozhoduje o právech a povinnostech dlužníka a je jen administrátorem insolvenční kauzy, a navxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx

xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx přístup k dlužníkovu účetnictví, pořizuje seznam jeho majetku. Orgány veřejné správy jsou povinny poskytovat insolvenčnímu správci součinnost a poxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxčního správce spočívá rovněž v tom, že má právo popírat pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek (§ 192 odst. 1 insolvenčního zákona). Prohxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxluší dlužníku, pokud souvisejí s majetkovou podstatou (§ 246 odst. 1 insolvenčního zákona). Insolvenční správce, pokud na něho přešlo oprávnění xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxdstatu, nebo s ní jinak nakládá a jedná na účet dlužníka v incidenčních sporech, jakož i v dalších sporech, kterých se účastní místo dlužníka (§ 40 odst. 2 xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xx xxxxxacího řízení nezměněna, je též odvolací soud toho názoru, že ekonomické zájmy obou dlužníků (L. a S. T., s. r. o. jako pronajímatele S. domu a S. R., a.s. jaxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxrávce. Jinými slovy řečeno, výpověď nájemní smlouvy na provozování S. domu - právě proto, že ji odvolatel učinil v zájmu dlužníka L. a S. T., s. r. o. (tj. v xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xprávce), a tedy k újmě dlužníka S. R., a.s. (tj. ke škodě jeho majetkové podstaty a ke škodě insolvenčních věřitelů tohoto dlužníka, neboť tito věřitelé xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xx xxx xx xx xxx x xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxe v insolvenční věci dlužníka S. R., a.s. Odvolací soud sdílí názor soudu I. stupně, že tyto okolnosti jsou do té míry zásadní (vzhledem k ekonomickým dopxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxik intenzivní, že by bránily ustanovení odvolatele insolvenčním správcem i v případě, že by bylo v řízení osvědčeno, že oba dlužníci tvoří koncern (§ 25 xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xani výpisy z obchodního rejstříku obou dlužníků), tento závěr o faktické existenci koncernu dostatečně nepodporují.

Za popsaného stavu proto není vxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxkytovaly jen jednomu subjektu nebo že odvoláním odvolatele z funkce předběžného insolvenčního správce bude narušena zjišťování majetkxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxedběžného správce Ing. V. H. založená na A-153, z níž plyne, že změna v osobě předběžného správce nemá na průběh řízení negativní dopad).

xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx odvolací soud pochyb o tom, že odvolatel, coby insolvenční správce přihlášeného věřitele, je vyloučen z možnosti být bez dalšího ustanoven do funkce ixxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x InsZ. Řešení takového konfliktu zájmů ustanovením odděleného správce dle § 34 InsZ přitom zjevně není ve smyslu § 5 písm. a) InsZ účelné.

xxxxxxnutí o ustanovení zvláštního insolvenčního správce je věcí volné úvahy insolvenčního soudu, kdy insolvenční soud rozhodnutím o ustanovení zvláštníxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xoudu by se měla v odvolacím řízení omezit pouze na přezkum předpokladů pro ustanovení vztahujících se toliko k osobě zvláštního insolvenčního správcex

xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx podílů dlužníka v jiných obchodních společnostech nepředstavuje zvláštní problematiku vyžadující odbornou specializaci. Insolvenční zákon výsxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxoučová J. a kolektiv, Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) Komentář, první vydání, Praha, C. H. Beck, 2010, s. 70], se v praxi může jxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxacího systému, organizátorem trhu s investičními nástroji, investiční společností, investičním fondem, penzijním fondem, finanční institucí vymxxxxxx x x x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x x16 insolvenčního zákona. Zvláštní insolvenční správce může být ustaven v insolvenčním řízení s ohledem na strukturu a rozsah majetkové podstaty dlužxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxu. Právě v insolvenčních řízeních, která budou vyžadovat zvládnutí vysoce odborné problematiky, bude potřeba ustavení zvláštního insolvenčního spxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxsolvenčními správci, tato činnost nevyžaduje od insolvenčních správců nějakou odbornou specializaci, čili nejedná se o žádnou vysoce odbornou probxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxc vyplývá i ze samotného návrhu insolvenčního správce Mgr. J. O. na ustanovení zvláštního insolvenčního správce, což neodůvodňuje žádnou zvláštní prxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxního insolvenčního správce pak koresponduje i odůvodnění napadeného usnesení, ze kterého vyplývá, že důvodem pro ustanovení zvláštního insolvenčnxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxateli za pravdu v tom, že velký rozsah práce nelze řešit pomocí institutu zvláštního insolvenčního správce. Představuje-li v daném insolvenčním řízexx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xby tuto správu řešil prostřednictvím svých zaměstnanců, popřípadě též třetími osobami.

K výhradám dlužníka xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x tomto řízení není „protistranou dlužníka“, a neuplatňuje tedy v tomto řízení svá práva a oprávněné zájmy vůči dlužníkovi tak, jak je tomu v klasickém spxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xlastní realizace cíle insolvenčního řízení při respektování práv a dodržování povinností jak dlužníka, tak také věřitelů, přičemž nutno zdůraznit, xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx

Odvolatel tedy nesplnil svoji povinnost účastnit se schůze věřitelů, na kterou byl soudem předvolán, k tomuto jednání soudu se ani neomluvil, x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xdvolateli důvodně, a i výše této pořádkové pokuty se odvolacímu soudu jeví jako přiměřená s ohledem na to, že se jedná zřejmě o první pochybení odvolatelx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx

xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxem posečkat na výhodnější nabídku. Proti tomuto argumentu ovšem stojí stejný protiargument, tedy také časový faktor, vztažený ovšem k povaze zboží (oxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxhu není vysoká. Odvolatel přitom neuvedl ani jediného konkrétního zájemce, který by byl ochoten zboží koupit za vyšší cenu, než za kterou bylo skutečně xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxdstaty), které by v průběhu času nepochybně narůstaly, a narůstaly by i v případě, že věci by byly prodávány jednotlivě a nikoli v souborech (náklady sklxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxeji věcí z podstaty nepostupovala v souladu se zásadou co nejvyššího uspokojení věřitelů a že porušila své povinnosti dle § 36 odst. 1 insolvenčního xxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xízení vyplývá z § 36 odst. 2 insolvenčního zákona. Správce tuto povinnost nesplnil, přestože ho soud k jejímu splnění opakovaně vyzýval. Za tohoto stavx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx soud k závěru, že uložení pořádkové pokuty správci bylo v daném případě důvodné, a že vzhledem k okolnostem případu je přiměřená i její výše stanovená přx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx

Námitka odvolatele, že nebyl soudem poučen o povinnosti se schůze věřitelů účastnit, není dle odvolacího soudu , neboť účast na scxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxx 2 insolvenčního zákona, o nichž by z titulu své funkce měl insolvenční správce vědět i bez speciálního poučení soudem.

xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxna skutečnost, že insolvenční správce neplní řádně povinnosti vyplývající z ust. § 36 IZ, podle něhož je insolvenční správce povinen při výkonu funkce xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxonu funkce přednost před zájmy vlastními, jakož i před zájmy jiných osob. Ve smyslu ust. 36 IZ musí jít vždy buď o závažné porušení konkrétní povinnosti xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxobuje průtahy řízení, neprovede řádný soupis majetkové podstaty, nesplní pokyn insolvenčního soudu apod., případně může jít o nepodstatná, avšak opxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx

x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xx xeho funkce bezprostředně poté, co byl do této funkce ustanoven, aniž by měl příležitost své povinnosti skutečně plnit. Se závěrem soudu prvního stupněx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxě a s odbornou péčí a upřednostnil vlastní zájem na maximalizaci odměn za výkon funkce správce před společným zájmem věřitelů na řádném a osobním výkonu xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx

x xxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxx x xxxx x xx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxtvují rotační princip určování xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxzovny do příslušné části seznamu insolvenčních správců. Tímto pravidlem je vyjádřen rotační princip určování správců z příslušných seznamů. Druhým xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx

x xxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxx xx xxdlem insolvenčního správce je místo, ve kterém skutečně a převážně vykonává insolvenční správce činnost a provozovnou je pak místo, ve kterém v úředníxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxce provozoven s tím, že se pouze určuje, že jedna provozovna v obvodu může být provozovnou konkursní. Možnost zřízení více provozoven pak také vyplývá z xxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x obvodu jednoho krajského soudu může mít insolvenční správce více provozoven. Podle závěru soudu prvního stupně pojem, který je použit při definici jax xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxě , je třeba vyložit tak, že tím nutno rozumět stav, kdy správce se v daném místě v daných kancelářských prostorách pravidelně zdržuje s výjimkou situacíx xxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxnosti insolvenčního správce a tedy i jeho osobní přítomností v sídle a v provozovnách s výjimkou oněch případů, kdy například insolvenční správce z praxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx

x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxních správcích, a ani z prováděcí vyhlášky totiž nevyplývá, že by insolvenční správce musel být na každé provozovně nebo v sídle přítomen vždy osobně a px xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxnnosti insolvenčního správce, a to buď přímo samotným insolvenčním správcem, popřípadě osobami, které insolvenční správce zmocnil k výkonu své činnxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xyplývá z insolvenčního zákona. Například se může insolvenční správce dát zastoupit na přezkumném jednání jinou osobou zapsanou do seznamu insolvenčxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxní soud netrvá na osobní účasti správce), insolvenční správce může pověřit svého zaměstnance i zaměstnance dlužníka, aby za něho jednal v soudních a jixxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxx xa své nebezpečí a náklady (§ 39 odst. IZ) se může insolvenční správce dát zastoupit na schůzi věřitelů, pokud ovšem insolvenční soud netrvá na jeho osobnx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx

xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xždy nese insolvenční správce (§ 37 odst. 2 IZ). Připouští-li insolvenční zákon, že insolvenční správce může vykonávat svou činnost i prostřednictvím xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxjistit výkon činnosti na provozovně s tím, že za výkon činnosti zmocněných osob, jakož i za kvalitu poskytovaných služeb, bude vždy osobně odpovídat inxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxovozovny, neporušil tím žádnou povinnost vyplývající z insolvenčního zákona či zákona o insolvenčních správcích. Proto nelze uzavřít, že by odvolaxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxoto nebyl dán. Dlužno v této souvislosti dodat, že opodstatněnost námitek odvolatele shledává odvolací soud i potud, že soud prvního stupně napadeným xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxelkem 26).

Pokud odvolatel porušil po určitou dobu své povinnosti z hlediska zákona o insolvenčních správcích (§ 5a odst. 4) a vyhlášky č. 355/2013 Sbx xx xxxxx xxx xx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xakýkoliv vliv na řádný průběh předmětného insolvenčního řízení a také proto, že danou situaci odvolaný správce nezavinil (jak vyplývá z potvrzení shoxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx

xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxe ust. § 220 odst. 1 o. s. ř. a výrok I. napadeného rozhodnutí, kterým byl odvolatel zproštěn funkce, změnil tak, že dosavadní insolvenční správce Indraxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx dle jeho obsahu však brojil toliko proti výroku I. (kterým byl zproštěn) a dále proti výroku II. (kterým byla místo něj ustanovena nová insolvenční spráxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxdu (proti nimž není odvolání přípustné). Nicméně výroky II.-IV. jsou v dané věci závislými výroky na výroku I. a vzhledem k tomu, že odvolací soud shledax xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx

xxx xxx xxxxxxx odvolací soud v závěru dodává, že dohled nad insolvenčními správci přísluší vykonávat, jak opět důvodně namítal odvolatel, Ministerstvu spravedlnoxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxťovat, zda sídlo zapsané v seznamu je místem, ve kterém insolvenční správce skutečně a převážně vykonává činnost a zda xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xx x xxxxx xxx). Zjistí-li Ministerstvo spravedlnosti, že insolvenční správce ve vymezených hodinách nevykonává činnost v provozovně zapsané v seznamu insolvenxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx x xxxx x xxx x x xxx xxxx

xxxli kupní smlouva, kterou správce konkursní podstaty protiprávně zpeněžil úpadcovu věc náležející do konkursní podstaty prodejem mimo dražbu, absolxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxeněžení, neboť majetek úpadce se neplatným zpeněžením nezmenšil.

Odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně, že v přezkoumávané věci insolvenční správce neplnil řádně své povixxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxx x x x xxx xxxxx x xxxolvenčního zákona), a to ani přes výzvy soudu. Insolvenční správce neplnění svých povinností a pokynů soudu nijak nevysvětlil, neuvedl žádné objektixxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xovinnosti, a proto je dán důvod pro uložení pořádkové pokuty ve smyslu § 81 odst. 2 insolvenčního zákona. Insolvenční zákon vyžaduje pravidelné inforxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx podle § 11 insolvenčního zákona a může tak dojít k narušení řádného běhu insolvenčního řízení. Soud prvního stupně proto postupoval v souladu s § 81 odsxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxnu soudu trvalo několik měsíců a že správce ani nereagoval na opakované výzvy soudu. Za těchto okolností se pořádková pokuta ve výši 5 000 Kč odvolacímu sxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxet se zpeněžení bytové jednotky v majetkové podstatě dlužníka, tedy ve své podstatě požadovala insolvenčního správce takto omezit ve výkonu jeho funkxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxlatelky na nařízení předběžného opatření vyhovět nelze, neboť podmínky pro jeho nařízení splněny nejsou. Odvolací soud považuje ovšem za významné přxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxolvenčního zákona týkajících se institutu předběžného opatření je vůči němu v insolvenčním řízení vyloučena.

V souladu s § 37 insolvenčního zákona xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxím soudu a za výkon funkce s odbornou péčí, a proto jej nelze při výkonu jeho základní činnosti (kterou zpeněžení majetkové podstaty jistě je) předběžnýx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxosti zásadně toliko účastníkům řízení.

Ostatně, právě za účelem korekce postupů správce je soud ze zákona povinen vykonávat vůči němu dohlédací činnxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx zákona, např. v § 36, § 286 odst. 1). Bez ohledu na to, zda tvrzení odvolatelky jsou pravdivá a zda odvolatelka správci důvodně vytýkala nesprávnost jeho xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxmítl, protože již ze skutkových tvrzení uvedených v předběžném opatření směřujícím proti výkonu funkce insolvenčního správce bylo zřejmé, že návrhu xxxxxx xxx xxxxxxxxx

xxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx právních norem Ústavním soudem již ve stanovisku jeho pléna ze dne 21. května 1996, sp. zn. Pl. ÚS-st.-1/96, uveřejněném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx nutnost doslovného výkladu aplikovaného ustanovení, nýbrž zároveň vázanost smyslem a účelem zákona. V případě konfliktu mezi doslovným zněním zákoxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xariéru možné libovůle při aplikaci práva.

Tamtéž Ústavní soud dodal, že smysl a účel zákona lze dovodit především z autentických dokumentů vypovídajxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxhu lze pouze presumovat i jeho souhlas s jejími důvody) a dále z argumentace přednesené v rozpravě při přijímání návrhu zákona. Smysl a účel zákona lze dáxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxrozumitelnosti (umožňující např. více interpretací), jakož i rozporu doslovného znění daného ustanovení s jeho smyslem a účelem, o jejichž jednoznaxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx x x x xxxxxvenčního zákona se v podobě citované výše nachází v insolvenčním zákoně již od doby, kdy byl tento zákon přijat, tedy od 30. března 2006 [pouze nynější oxxxxxxx x xx x xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx x xx xxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx

xxxdní návrh insolvenčního zákona projednávala Poslanecká sněmovna ve svém 4. volebním období 2002-2006 jako tisk č. 1120, přičemž odpověď na otázku otxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxvců, vtělená do textu § 38, výslovně ohlašuje, že při řešení dlužníkova úpadku konkursem bude výše odměny závislá na výtěžku zpeněžení určeném k rozdělxxx xxxxxxxxxx

x xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxavou.

Z dikce § 38 odst. 1 věty druhé insolvenčního zákona se ve spojení s ustanovením § 1 odst. 4 vyhlášky podává jednoznačný posun v určování odměny pxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxou mají (zjednodušeně řečeno) věřitelé skutečně obdržet (srov. u zajištěných věřitelů § 1 odst. 2 vyhlášky a u nezajištěných věřitelů § 1 odst. 4 vyhláxxxxx

x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xa udržování a správu posléze zpeněženého majetku spotřebují výtěžek zpeněžení). Právě to je důvodem, pro který vyhláška v § 1 odst. 3 počítá (ve spojenx x x x xxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx práce), i když výsledek zpeněžení bude nulový a pro tento případ činí odměna insolvenčního správce 45 000 Kč (§ 1 odst. 5 vyhlášky). Přitom nelze pominouxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxž nemá právo na odměnu určenou z počtu věřitelů.

Z dikce insolvenčního zákona (jeho § 38 odst. 1 věty druhé) i vyhlášky (jejího § 1) lze ovšem i za použití xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx je konkurs, je vlastní proces zpeněžování majetkové podstaty (bez zpeněžení majetkové podstaty nebo její části nelze hovořit ani o výtěžku zpeněžení xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx v konkursu (45 000 Kč) zpeněžením (tento výraz není v textu použit), je zjevné, že odstavec 5 navazuje na předchozí odstavce daného paragrafu a doplňuje xxxxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx x x x xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xákona, vyhlášce významově nadřazenému.

Odvolací soud proto nepochybil, jestliže uzavřel, že v situaci, kdy v daném insolvenčním řízení, v němž byl dxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx podle § 1 vyhlášky a je namístě postupovat podle § 5 vyhlášky.

V mezích úpravy obsažené v § 5 vyhlášky a ve spojení s úpravou obsaženou v § 38 odst. 3 větě dxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxvolatelem v dovolání.

Přitom není vyloučeno dokonce ani to, aby odměna určená podle § 5 vyhlášky byla v odůvodněných případech vyšší než částka předjxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx

Právo insolvenčního xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxxxxnčního zákona. Nárok, tedy konkrétní právo na určitou výši odměny a náhrady hotových výdajů, vzniká správci jejich schválením jako součásti konečné zxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xešen konkursem, spadá rozhodování o odměně správce do té fáze řízení, kdy je stávajícím správcem podána konečná zpráva (§ 38 odst. 1 věta druhá insolvenxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xýše vyúčtování či určení výše této odměny.

Vyúčtování odměny a výdajů podávají nejen předběžný správce, ale i další správci, kteří se podíleli na spráxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxna). Z uvedeného vyplývá, že odvolaný insolvenční správce, jehož odměna není součástí odměny stávajícího správce, ale tvoří podíl na této odměně, podxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxávce, odpovídá zejména délce doby, rozsahu a náročnosti jeho činnosti (§ 6 vyhl. č. 313/2007 Sb.).

Do doby předložení konečné zprávy či zprávy o činnosxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xdměny stávajícího insolvenčního správce. To ovšem nebrání insolvenčnímu soudu rozhodnout o vyplacení zálohy na odměnu věřiteli odvolaného insolvexxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxnčního správce Mgr. R. D. lze rozhodnout v této fázi řízení, ještě před podáním konečné zprávy či zprávy o činnosti stávajícího správce, jen na základě zxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxé, odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

O odměně věřiteli odvolaného insolvenčxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxho správce poměrně rozdělí mezi něj a odvolaného správce, případně další správce, kteří se podíleli na správě majetkové podstaty, jak stanoví § 6 vyhl. xx xxxxxxxx xxx

xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xdměnu insolvenčního správce podle okolností případu přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvody tohoto postupu uvádí xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx částečného rozvrhu) bude podle odvolacího soudu nejčastější okolností vedoucí ke snížení odměny, menší rozsah činnosti insolvenčního správce.

Prxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xbsahu spisu, činnost správce v daném insolvenčním řízení spočívala pouze v sepisu žádostí o sdělení informací o majetku dlužníka, jež byly adresovány xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xlužníka, posouzení zpeněžitelnosti dlužníkovy ochranné známky, sestavení soupisu majetkové podstaty (o dvou položkách) a sepisu tří stručných zprxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxšených pohledávek, neboť do insolvenčního řízení se nepřihlásil žádný věřitel. Lze shrnout, že skutečnost, že nebyl sestaven seznam přihlášených poxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx pro snížení odměny správce.

Odvolací soud uzavírá, že vzhledem k dikci § 38 odst. 1 větx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxlvenčního správce v případě řešení dlužníkova úpadku konkursem na výtěžek zpeněžení určený k rozdělení mezi věřitele, je vyloučeno, aby mu odměna určxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxadě je třeba aplikovat § 5 vyhlášky a odměnu insolvenčního správce je třeba určit podle kritérii v něm stanovených.

xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x x xxxxx x xxxl. č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx x xxxx xo úvahy i to, že insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti i náhrada jeho hotových výdajů, tj. cestovních nákladů, poštovnéhox xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxhy nelze zohledňovat nároky správce. Právě naopak, smyslem zálohy na náklady insolvenčního řízení není pouze získat pohotové finanční prostředky, axx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxní majetkové podstaty zde byly finanční prostředky, z nichž by bylo možno nároky správce (či jejich část) uspokojit.

Soud prvního stupně nepochybil axx x xxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxce vyloučit, že odměna správce může být snížena postupem dle § 38 odst. 3 insolvenčního zákona, to však v této fázi řízení nelze předjímat. Tvrdil-li dluxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxným dlužníkem stanovenou hodnotu těchto věcí.

Z § 3 písm. b) vyhlášky plyne, že pokux xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxčatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Ustanovení § 7 odst. 4 téže vyhlášky pak určuje, že insolvenxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xx xx xxxxx započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Odvolací soud v první řadě konstatuje, že soud prvního xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xx x x x xxxxx x xxhlášky vydané dle zmocňovacího § 431 písm. c) insolvenčního zákona. Se zřetelem k tomu, že účinky oddlužení plněním splátkového kalendáře trvaly v daxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxejněním usnesení, jímž vzal soud na vědomí splnění oddlužení), soud prvního stupně nepochybil, když odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce určxx x xxxxxxx xxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxx xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxím pro odpověď na otázku, zda odměna insolvenčního správce určená podle § 1 odst. 2 vyhlášky již v sobě zahrnuje DPH či nikoliv, je § 38 insolvenčního zákxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xástka odpovídající této dani. Z vyhlášky vyplývá, že při konkursu se odměna insolvenčního správce stanoví zvlášť z výtěžku připadajícího na zajištěnx xxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx x x x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxacen zajištěnému věřiteli na něj připadající výtěžek zpeněžení tak, že současně je mimo jiné stanovena z tohoto výtěžku i odměna insolvenčního správcxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxho celkové odměny vyúčtované v konečné zprávě. Není důvodu, aby DPH z této dílčí odměny byla hrazena k tíži nezajištěných věřitelů (a nezajištěných věřxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxočtené z výtěžku určeného k rozdělení mezi tyto věřitele, tak i o DPH příslušející k odměně správce vypočtené z výtěžku připadajícího na zajištěného věxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xčtována jen k tíži nezajištěných věřitelů, což by bylo v rozporu se zásadou insolvenčního řízení podle § 5 písm. a) insolvenčního zákona, podle něhož inxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx

x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxnčního správce za dobu výkonu jeho funkce - jak vysvětleno shora - kompletně saturovány jeho odměnou a náhradou hotových výdajů, určenou mu v souvislosxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xa každý započatý měsíc trvání účinků tohoto oddlužení. U prvně zmíněné části odměny je z povahy věci vyloučeno uvažovat o jejím přiměřeném zvýšení, kdyx xx xxxxxx xxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxkami, a to ovšem jen za předpokladu, že příslušná správcova činnost, za kterou mu tato odměna náleží (tedy jeho činnost k plnění schváleného oddlužení)x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxá. Takovou okolností samozřejmě není xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxx xxxxxxx případně poznamenal - správcovou povinností (§ 36 odst. 1, § 37 IZ) a tedy předpokladem k tomu, aby se o odměnu ve výši stanovené prováděcí vyhláškou vůbex xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx

x xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxutí o úpadku (od jejího ustanovení do funkce) do schválení oddlužení vůbec nerozhodl. Místo toho asentující ocenění činnosti správkyně za uvedené obdxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx

x xxxxxx xxxxxx xdvolací soud napadené usnesení podle § 219 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) téhož zákona věc vrátil soudu pxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx

xxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxerá je dlužníkem vyplácena měsíčně za každý započatý měsíc po povolení reorganizace. Výše odměny závisí na obratu dlužníka a tím, že při obratu do 250 mixx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx

xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxměny neaplikovatelné. Podle § 5 vyhl. č. 313/2007 Sb. platí, že nelze-li určit odměnu postupem dle předchozích ustanovení, určí ji insolvenční soud s xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx řešení úpadku oddlužením ve formě splátkového kalendáře. I okruh povinností insolvenčního správce v tomto řízení tomuto odpovídá. Proto se soud při sxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xx x x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxdu hotových výdajů, jako kdyby úpadek byl řešen oddlužením. Vzhledem k tomu, že insolvenční správce je plátcem DPH, jsou odměna i hotové výdaje o tuto dax xxxxxxxxx

Odvolací xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xx xxxxx x xxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxvaných odborníků lze hradit z majetkové podstaty, jen je-li jejich využití účelné vzhledem k rozsahu a náročnosti insolvenčního řízení a jsou-li předxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxje jinak povinen konat osobně a za jejichž provedení je honorován odměnou, zadal k provedení na účet podstaty třetí osobě. To ovšem jedině za předpokladxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx třetí osobou, že činnost, kterou je jinak povinen konat osobně on sám, provede místo něj tato osoba, a jestliže tento postup VV předem neschválí, pak nárxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx

xxxxckým příkladem činnosti, kterou je správce povinen konat osobně a na kterou dopadá úprava obsažená v posledně zmiňovaném ustanovení, je dle ust. § 294 oxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxx že správce sjednal s advokátem JUDr. Kamilem Podroužkem smlouvou o poskytnutí právních služeb spočívajících v jeho zastupování v soudním řízení o vymxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxní zálohy (uložení povinnosti složit zálohu), dána tím, že PVV nesouhlasil s prodejem Pohledávky, ale požadoval její vymožení soudní cestou. Předevšxx xxxxx xxx xx xxx xxxx x xxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xeúměrně vysoké nebo je nelze krýt z majetkové podstaty. Jinými slovy, a opakovaně to budiž zdůrazněno, v posuzované věci bylo na správci, aby v situaci, xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxdstaty, postupoval dle ust. § 39 odst. 1 IZ a požádal PVV o poskytnutí zálohy na jejich úhradu. Jelikož tak neučinil a PVV o poskytnutí zálohy na právní zaxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx

xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxady insolvenčního řízení podle § 108 IZ není soudním poplatkem, proto ustanovení o soudním poplatku obsažená v občanském soudním řádu a také zákon o sxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxžadavku na osvobození od placení zálohy. Tuto zálohu nelze ani ztotožňovat se zálohou na úhradu hotových výdajů správce dle § 39 odst. 1 IZ ani se zálohox xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xx

xxxxx xxtované ustanovení § 39 odst. 3 I. Z. dává správci možnost, aby činnosti, které (vzhledem k jejich povaze a k obsahu povinností správce vyplývajících z ixxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxůraznit, že učinit tak může jedině za předpokladu, že s takovým postupem, který podstatu zatíží náklady zákonem jinak nepředpokládanými, vyslovil, a xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx výpovědi smlouvy o nájmu, vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 15/47 ICm 3806/2013 (jež se skončilo zastavením řízení pro nezaplacení soudního xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxavením řízení pro zpětvzetí žaloby), bylo třeba opakovaných konzultací, poskytnutých mu Advokátní kanceláří Šmíd s.r.o., o čemž předkládá potvrzenx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxx x xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx K tomu odvolací soud uvádí, že pokud odvolatel v situaci, kdy shledal za účelné řešit s advokátní kanceláří x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxika soudních poplatků, dodatečných lhůt k jejich úhradě a rovněž souvisejících otázek náhrad nákladů právního zastoupení), z hmotných otázek zejménx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxcí se zápisem věcí nemovitých a souboru věcí movitých do konkursní/majetkové podstaty, problematiky braní užitků ze zapsaného majetku po dobu incidexxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxž i řešit problematiku nájemních vztahů před a po zahájení insolvenčního řízení, vztahu užitků/utrženého nájemného a příslušenství a součástí zpeněxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxců, pak bylo na něm, aby předem požádal zástupce věřitelů o schválení nákladů spojených s využitím těchto právních služeb. Pokud tak neučinil, o čemž nexx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x využitím právních služeb nemohou být k tíži věřitelů uspokojovány z majetkové podstaty, nýbrž je odvolatel, jako správce, nese ze svého. 27. Lze tedy sxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxx x x xx xxxxxx x xxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xodstaty dlužnice výdaje na právní služby ve výši 42.350 Kč, rovněž nesprávná. 28. Za tohoto stavu konečnou právu ze dne 21. 6. 2018 schválit nelze. Soud pxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xýroku usnesení soudu prvního stupně uvedených, a předložit takto změněnou konečnou zprávu ve lhůtě soudem stanovené.

xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxce na přezkumném jednání je nezbytná a nelze zásadně připustit, aby přihlášené pohledávky popíral nebo uznával někdo jiný než ten, kdo je k tomu dle § 192 xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxi přezkumném jednání měnit. Ostatně měnit důvod vzniku přihlašované pohledávky, její výši nebo pořadí mohou až do přezkoumání přihlášené pohledávky xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xřípadě popření vykonatelné pohledávky byl v incidenční žalobě vázán skutečnostmi, pro které ji popřel (§ 199 odst. 3 insolvenčního zákona). Přestože x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxužníka, kterého by k tomu pověřil, při plnění některých povinností podle insolvenčního zákona, v němž není jeho účastníkem (§ 14 insolvenčního zákonaxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxným s jeho projevem vůle a jejich významem pro insolvenční řízení jako takové vyplývající zejména z § 192 odst. 1 insolvenčního zákona povinen osobně sx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xokuty je - již jen pro tuto absenci - zcela adekvátní. Ostatně k obdobným závěrům dospěla též dřívější Vrchního soudu v Praze vyjádřená napřxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx x xx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxdně řešené problematice obsažené v zákoně o konkursu a vyrovnání (§ 21 odst. 1 zák. o