182/2006 Sb.

Účelem insolvenčního řízení (§ 1 insolvenčního zákona) je řešení úpadku a hrozícího úpadkx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxm úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů. Účelem insolvenčního řízení však není, aby v něm bylo prováděno dokaxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxšší soud ČR v bodě VIII. Stanoviska publikovaného ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod číslem 52/1998 x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xávěry v tomto směru jsou plně aplikovatelné i pro řízení insolvenční.

Jak vyplývá z § 1 xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxíkovým úpadkem s cílem dosáhnout co nejvyššího a zásadně poměrného uspokojení dlužníkových věřitelů. Z této výchozí koncepce zákona se podává, že insxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxx x x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxdku dlužníka - alespoň částečně uspokojeny pohledávky věřitelů. Není-li tu takového majetku, nemá insolvenční řízení smyslu. Jedinou výjimkou - byť xxxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx" k zamítnutí návrhu pro nedostatek majetku, třebaže v takovém řízení k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem dojít zjexxx xxxxxxx

xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx a insolvenčního řízení však - a opakovaně to budiž zdůrazněno - není vytváření podmínek pro zánik nefunkčních obchodních subjektů. Jinými slovy, insxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxhlasu správce daně s takovým výmazem. Pokud likvidátorka není schopna zálohu zaplatit, insolvenční soud řízení zastaví a likvidátorka mimo rámec insxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x x IZ uspořádat majetkové poměry dlužníka a jeho věřitelů. Za situace, kdy neexistuje žádný majetek na straně xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx

xxsolvenčním soudem ve smyslu § 2 písm. b) insolvenčního zákona je krajský soud, před nímž probíhá insolvenční řízení vedené na majetek konkrétního dluxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx insolvenčního soudu. Přihlásí-li věřitel pohledávku vůči dlužníku u jiného než insolvenčního soudu, je pohledávka přihlášena včas do insolvenčníhx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxtí o úpadku orgánu, který má povinnost ji doručit insolvenčnímu soudu.

Podle ustanovení § 2 písmeno g) IZ pro účely tohoto zákonx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zaxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x stanovisek pod č. 54/2012, vysvětlil, že i zajištěný věřitel má povinnost (chce-li být v insolvenčním řízení uspokojen z majetkové podstaty dlužníkax xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx x x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

x xxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxx3, sen. zn. 29 NSČR 23/2012, uveřejněném v časopise Soudní číslo 8, ročník 2014, pod číslem 98 (ústavní stížnost proti tomuto usnesení podaxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxslé na tom), zda a kdy insolvenční správce sepíše majetek sloužící k zajištění do majetkové podstaty dlužníka.

V usnesení ze dne 23. října 2013, sen. znx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxrátit účinky zmeškání lhůty k podání přihlášky věřitelovy pohledávky do insolvenčního řízení.

V rozhodnutí ze dne 27. listopadu 2014, sen. zn. 29 NSČx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxl, jenž má vůči dlužníku pouze zástavní pohledávku (dlužník je zástavním dlužníkem, nikoliv však osobním dlužníkem), je v případě, že zástava je v době xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxí propadné procesní lhůty určené v rozhodnutí o úpadku.).

V usnesení ze dne 26. února 2014, sen. zn. 29 NSČR 118/2013, odkázal Nejvyšší soud co do ústavnxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxva konkursního řízení reflektuje jak hmotněprávní aspekty (tj. uspořádání majetkových vztahů), tak i procesněprávní stránku (způsob řešení). Aktixxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxxx x. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, chápe právo věřitele podat přihlášku pohledávky stejně jako právo na žalobu. Za tím účelem stanoví i procesní prxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxující k tomu, že věřitel nebude uspokojen v rámci konkursního řízení. Stanovená pravidla jsou všeobecně známá a je zcela na vůli a schopnostech věřitelxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxrsní podstatu, učinil vhodná opatření vedoucí ke včasnému přihlášení jeho pohledávky. Pokud tak neučiní, bere na sebe riziko, že se nestane účastníkex xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxí principu skripta sunt vytvářejícího rámec pro autonomní chování subjektů soukromoprávních vztahů. Citovaná parémie odráží koxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxů právně relevantním chováním. Je proto , aby se kdokoliv dovolával zásahu do svých práv, když nepříznivý důsledek si způsobil sám svým vlastnxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xplikovatelné i v poměrech insolvenčního řízení, které probíhá podle insolvenčního zákona, dodávaje, že to platí tím spíše, že informace o průběhu jedxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxvím institutu insolvenčního rejstříku.

K těmto názorům se pak Nejvyšší soud přihlásil v rozhodnutí ze dne 28.1.2016, sen. zn. 29 NSČR 75/2015, ve kterxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx je zástavní věřitel povinen přihlásit pohledávku do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka do skončení xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx

Tam, kde dlužník podal insolvenční xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxzumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít (se zřetelem ke všem okolnostem případu), xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxžník i v tomto případě měl nejméně dva věřitele s pohledávkami, jež se v budoucnu stanou splatnými, se v takovém případě pojí i požadavek, aby se neschopnxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

V usnesení ze dne 27. ledna 2010, sen. zn. 29 NSČR 1/2008, uveřejněném pod číslem 96/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i v usnexxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxzuje, dále Nejvyšší soud vysvětlil, že znak (ne)schopnosti dlužníka plnit peněžité závazky, které jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti [§ 3 odsxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xyvratitelných domněnek obsažených v § 3 odst. 2 insolvenčního zákona.

K tomu lze dodat, že nebyly-li takové domněnky v průběhu insolvenčního řízení dxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxi však existenci "více věřitelů" dlužníka [znak uvedený v § 3 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona] ani existenci peněžitých závazků těchto věřitelů "xx xxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xákonná domněnka ve smyslu § 3 odst. 2 písm. d) insolvenčního zákona, tedy sama o sobě opodstatněná není (prosadí se, jen shledá-li dovolací soud nesprávxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxem popsaným shora vypořádal s pohledávkami celkem 8 věřitelů [šesti insolvenčních navrhovatelů, M. P. (který ale pohledávku do insolvenčního řízení xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xvé pohledávky přihlásilo celkem 19 věřitelů (tedy vedle šesti insolvenčních navrhovatelů a ČSSZ 12 dalších, v napadeném rozhodnutí nezmíněných, věřxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xplatné závazky, opírající se o § 3 odst. 2 písm. b) a d) insolvenčního zákona, by jeho závěr, že dlužník není v úpadku, jelikož nemá jiné věřitele se splatxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxlášenými pohledávkami oněch dalších 12 věřitelů, tedy proč existenci těchto pohledávek neměl za postačující z hlediska osvědčení mnohosti ("více") xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx 30 dnů po lhůtě splatnosti" [znak uvedený v § 3 odst. x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xx6/1994 Sb., ve znění účinném v době vydání rozhodčího nálezu, tj. ve znění zákona č. 245/2006 Sb., rozhodčí nález, který nelze přezkoumat podle § 27, nebx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxatelný.

Ustanovení § 32 zákona č. 216/1994 Sb. v rozhodném znění dále určuje, že návrh na zrušení rozhodčího nálezu soudem musí být podán do tří měsíců xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx odstavce 1 nemá odkladný účinek na vykonatelnost rozhodčího nálezu. Na žádost povinného může však soud vykonatelnost rozhodčího nálezu odložit, jesxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx

xxx x xxxx xx xx xxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx, tj. naposledy ve znění zákona č. 264/2006 Sb., nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení (odstavec 1xx x xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx. Jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znoxx xxxxxxxxx xxx

xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxeně ustanovení o rozsudku. Jak se podává z výše citovaného § 159a odst. 1, 4 a 5 o. s. ř., výrok pravomocného rozsudku je závazný pro účastníky řízení, přixxxx x xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx takové závaznosti výroku rozsudku pak věc nemůže být projednávána znovu. Tytéž zásady se vzhledem k § 167 odst. 2 o. s. ř. přiměřeně uplatní též pro usnexxxx xxxxx xx xxxx xxxxx

xxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxnutí i předcházet (srov. § 162 o. s. ř.) nebo u některých rozhodnutí vůbec nemusí být dána (jako např. při zamítnutí žaloby nebo jiného návrhu na zahájení xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxutí a stanovisek).

Povolení odkladu vykonatelnosti soudního rozhodnutí má za následek, že takové rozhodnutí nelze v řízení o výkon rozhodnutí nebo v xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx (jsou-li k tomu splněny další předpoklady) a že současně provedení výkonu odloží až do doby pravomocného skončení řízení, v jehož rámci byl odklad vykoxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxovedení až do doby pravomocného skončení řízení, v jehož rámci byl odklad vykonatelnosti povolen, nebyl-li odklad povolen na kratší dobu.

Odklad vykxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxdu právní moci rozhodnutí srov. v zákonné úpravě např. § 248 o. s. ř. a komentář k tomuto ustanovení v díle Drápal, L., Bureš, J. a kol.: Občanský soudní řáx xxx x xxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx že je již nelze napadnout odvoláním jako řádným opravným prostředkem (formální právní moc) a dále závazností výroku rozhodnutí a jeho nezměnitelnostx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxení odkladu vykonatelnosti nadále nezměnitelné a co do svého výroku závazné pro účastníky řízení a ve stejném rozsahu pro všechny orgány (§ 159a odst. 1 x x xx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxry ve zjevném rozporu.

Zbývá dodat, že vše, co bylo na dané téma řečeno o povaze pravomocného soudního rozhodnutí, platí v mezích pravomoci rozhodce i pxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xx x xxxxx x xxxxedku toho "nabývá dnem doručení účinku pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelný" (§ 28 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb. v rozhodném zněnxxx

xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxmout závěr, že insolvenční navrhovatel nedoložil svou splatnou pohledávku vůči dlužníku. Dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu sice katexxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxky v insolvenčním řízení", nepřebírá a omezuje se na konstatování, že odvolací soud má pohledávku insolvenčního navrhovatele za spornou vzhledem k prxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxvané právní posouzení věci však správné není. Pohledávku insolvenčního navrhovatele přiznanou pravomocným rozhodčím nálezem, který má účinky pravxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxo, že probíhá řízení o zrušení rozhodčího nálezu, ve kterém soud povolil odklad vykonatelnosti xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x x x xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxčího nálezu) vázáni účastníci řízení (insolvenční navrhovatel a dlužník) a ve stejném rozsahu též všechny orgány (včetně insolvenčního soudu). Ani úxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xbývá dodat, že argumentoval-li dlužník na podporu správnosti napadeného rozhodnutí v dotčeném ohledu tím, že rozhodčí nález je paaktem, jde o argumenxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxí věci, na kterém rozhodnutí odvolacího soudu nespočívá, nemohl dovolatel logicky ani zpochybnit [ve lhůtě určené zákonem k formulaci dovolacích důvxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxxx

xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx 2 insolvenčního zákona, jakmile v insolvenčním řízení osvědčí nebo prokáže schopnost uhradit všechny splatné závazky těch věřitelů, jež má insolvenxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxkona musí obsahovat i údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků v něm uvedených. Pro výsledek řízení o odvolání dlužníka proti rozhodnutí o úpadku xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx § 128 odst. 1 insolvenčního zákona.

Podmínka plurality věřitelů dlužníka není zásadně splněna, dal-li (insolvenčním navrhoxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx dlužník zaplatil.

Za této situace soud prvního stupně nepochybil v závěru, že úpadek dlužníka ve formě insolvence byl osvědčex x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xavrhovatele o tom, že má peněžité závazky vůči vícerým věřitelům, s jejichž úhradou je v prodlení již od roku 2006, a to jak závazky vůči navrhovateli, jex xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx návrhu, přičemž nesplněním povinnosti předložit soudu v určené lhůtě seznamy uvedené v § 104 insolvenčního zákona dlužník dle § 3 odst. 2 písm. b) insoxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx

Pokud jde o skutečnost, že byla nařízena xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxky, odvolací soud se zcela ztotožnil s tím, jak její význam hodnotil insolvenční soud i navrhovatel: pro rozhodnutí o úpadku by tato skutečnost měla výzxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxliko zavázal k jejímu splácení počínaje 15.1.2009 a plnění uzavřené dohody se promítne do insolvenčního řízení pouze tím, že v závislosti na míře uspokxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx

x xxxxxů platební neschopnosti se může dostat do úpadku kterýkoliv dlužník. Tento důvod je postačující k tomu, aby soud rozhodl o úpadku dlužníka a o tom, jakým xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx osoba. Pokud je však osvědčen úpadek dlužníka pro platební neschopnost, není pro zjištění úpadku nutné zjišťovat, zda dlužník také je či není předlužexx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx

Úpadek ve formě insolvence je definován v § 3 odst. 1 insolvenčního zákona třemi základními znaky vymezenými pod písmeny a) až c), a to s tím, že stran pxxxxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx x x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxe-li některý z případů uvedených zde pod písmeny a) až d). Protože znaky úpadku ve formě insolvence vymezené v § 3 odst. 1 pod písmeny a) až c) jsou legislaxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xroto může být naplněn pouze v případě, že situace dlužníka naplňuje všechny tyto znaky současně (kumulativně), přičemž prvním z nich je požadavek exisxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxadem úpadku i ve formě předlužení. Je tedy zřejmé, že insolvenční zákon navazuje na předchozí definici úpadku obsaženou v § 1 odst. 2 a 3 zákona o konkurxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxa musí být splněna i v případě, že se dlužník domáhá vydání rozhodnutí o úpadku dle § 136 insolvenčního zákona z důvodu, že mu úpadek hrozí (§ 3 odst. 4 a § 9x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxx xxx jeho věřitel nemohou domáhat uspořádání svých vzájemných majetkových vztahů prostřednictvím insolvenčního řízení.

x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxvrh řádný, tj. pokud by nebyl stižen výše popsaným nedostatkem (absencí přihlášky), jež ho činí neprojednatelným, byl by správný závěr soudu prvního sxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxmy dle § 104 insolvenčního zákona), byly dány podmínky k tomu, aby dle § 133 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona vydal napadené usnesení bez jednání [a xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xdůraznit, že za takovéto situace by soud při vydání rozhodnutí o úpadku mohl vycházet jen ze skutkových tvrzení obsažených v insolvenčním návrhu, nikoxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxku stavět i na zjištění existence těch dalších věřitelů dlužníka, kteří nebyli v insolvenčním návrhu označeni, a k jejichž pohledávkám se tedy dlužníkx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx, že soud prvního stupně při závěru o existenci vícerých dlužníkových věřitelů se splatnými pohledávkami vycházel právě ze zjištění o věřitelích, ktexx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxmě své pohledávky jen na nárok jedné další věřitelky, k němuž se ovšem soud nijak nevyslovil (a která se podle obsahu spisu k tvrzení o své pohledávce na výxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx

x xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx x xxxxxx xxxx xrokázáno, že dlužník je v úpadku ve formě insolvence. Stejně jako soud prvního stupně vyšel přitom z toho, že v řízení bylo prokázáno, že dlužník je po dobx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxím věřitelům, přičemž ničím nedoložil, že má (a měl) k dispozici finanční prostředky potřebné na jejich úhradu. Skutečnost, že je vlastníkem rodinnéhx xxxx x xxxxxxx x xx xx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xx, M. o. ČR a V. z. p. ČR, dluží jim pouze příslušenství či penále za prodlení s úhradou dluhu a požádal, eventuálně požádá o prominutí těchto závazků, nelze xxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxně, nelze jejich existenci ignorovat. Pokud jde o dlužníkovu námitku, že věřitelé měli místo podání insolvenčního návrhu využít jiných prostředků umxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xyužije, a že insolvenční zákon nepodmiňuje podání insolvenčního návrhu předchozím neúspěšným využitím těchto prostředků. Ostatně, dlužník neuhrxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xx xxxxxxx xx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx se zdržuje v rodinném domě ve V. u Prahy a nikoli na adrese svého bydliště, a zřejmě proto mu nebylo nic známo x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xx xx xx xxxx xxx xxxxxx xxxesu trvalého bydliště tak, aby odpovídala skutečnému stavu.

Odvolací námitka dlužníka, že xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx řízení, žádnou právní relevanci nemá, neboť pro naplnění úpadku formou insolvence stačí splnění jen jedné z podmínek uvedených v § 3 odst. 2 písm. a) až dx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxem po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti.

Odvolací soud na rozdíl od soudu prvníxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx x x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxku, kdy a jakým způsobem nastala jeho splatnost. Navíc by takový výklad § 3 odst. 1 a § 103 odst. 2 insolvenčního zákona u dlužníků s větším počtem závazkx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xucen uvádět duplicitně. Kromě návrhu, kde by tvořily součást vylíčení rozhodujících skutečností, je totiž údaje o svých věřitelích a závazcích povinxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxolací soud v insolvenčním návrhu nepostrádá ani uvedení okolností osvědčujících neschopnost dlužníka hradit své splatné závazky. Kromě toho, že dluxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xyplývá již z tvrzení dlužníka o tom, že má splatné závazky po lhůtě splatnosti delší než 30 dnů ve výši 1 445 021 Kč, jeho majetek má hodnotu pouze 10 000 Kč a mxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxx

xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxvratitelné právní domněnky, podle nichž se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže zastavil platby podstatné části svýcx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 insolvenčního zxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxatí, že je platebně neschopným ve smyslu § x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

x xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xtejně jako soud prvního stupně vyšel přitom z toho, že v řízení bylo prokázáno, že dlužník je po dobu delší 3 měsíců v prodlení s plněním svých splatných záxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx

V daném případě není pochyb o tom, že navrhovatel c) zpětvzetím návrhu zavinil, že insolvenční řxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx c) přesvědčen o tom, že je v daném případě vyloučena, neboť dlužník v průběhu insolvenčního řízení splněním závazku vůči navrhovateli c) (i vůči J & x xxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxeném navrhovateli. Z těchto skutečností odvolací soud dovodil, že insolvenční návrh nebyl podán důvodně. Rozhodnutí o nákladech řízení shledal však x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xnsolvenčního řízení. Ve vztahu k němu bylo proto na místě aplikovat § 50 o. s. ř. a právo na náhradu nákladů řízení mu nepřiznat.

xxxxxxxxxxx xxxxx x x x xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x tehdy, kdy jeho stávající ekonomická situace dosud všechny znaky úpadku nevykazuje, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxdu hrozící platební neschopnosti může být iniciováno pouze z podnětu dlužníka, protože hrozící platební neschopnost může předpokládat nebo odhalit x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xnsolvenční návrh. Takto na věc nahlíženo není tedy důvod dlužníkův návrh odmítat (pokud by takové rozhodnutí mělo stát jen na tom argumentu, o který napxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xx xxx xxxxxx xxx x xxxxxxxost, že dlužník se nedomáhá řešení svého úpadku, jak se podává z odůvodnění napadeného rozhodnutí, nýbrž řešení úpadku budoucího ve smyslu zmíněného § x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxžitelný nemovitý majetek v hodnotě 12 miliónů Kč, jenž dokládal smlouvou o uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne 1. 7. 2009, a jehož prodej mu umožní uspoxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxdlužení, jak se dlužník patrně domníval. Proto pro posouzení věci není rozhodná hodnota nemovitého majetku dlužníka, ale jen výše jeho volných peněžnxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx u odvolacího soudu nebyl schopen uvést výši svých volných peněžních prostředků.

xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxi na internetových stránkách Vrchního soudu v Praze), že smyslu insolvenčního zákona neodpovídá řešit dlužníkovu situaci v insolvenčním řízení tamx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx společnosti. V takovém případě jsou naopak dány všechny podmínky pro to, aby již zahájený proces likvidace ve smyslu § 70 a násl. obchodního zákoníku dxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxční řízení, jež by mělo za následek pouze vznik dalších nákladů řízení. Na tomto závěru, plně využitelném pro potřeby tohoto řízení, neshledává odvolaxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx

xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxich označení v návrhu je u nejméně 14-ti dostatečně určitý, protože obsahuje alespoň základ firmy právnické osoby, u dvou příjmení osoby fyzické), vůčx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxx xxx xx xx xx xx xxxx xxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxx H. C., a. s. od roku 2006, O. K.V. L., s. r. o. od roku 2004). Již z těchto tvrzení vyplývá, že tyto čtyři závazky u čtyř různých věřitelů jsou již více než 30 dnx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxí ani v exekuci [domněnka o úpadku dle ust. § 3 odst. 2 písm. c) IZ]. Oproti názoru soudu prvního stupně dospívá odvolací soud na základě těchto zjištění k zxxxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xefiniční znaky úpadku pro platební neschopnost podle § 3 odst. 1 IZ.

Jen pro úplnost (v zájmu pxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxto vyjádřením insolvenčnímu návrhu neodporoval, ponechává stranou poukaz odvolacího soudu na návrh na povolení oddlužení podaný dovolatelem 3. dubxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxrhu na povolení oddlužení), jednak výslovně uvádí, že z důvodů zde (v návrhu na povolení oddlužení) uvedených navrhuje, aby soud rozhodl o úpadku dlužnxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxatel výslovně žádá, aby soud rozhodl o jeho úpadku, totiž požadavku na vydání rozhodnutí o svém úpadku dozajista neodporuje.

xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xroti takovému usnesení odvolání. Povahou uvedeného rozhodnutí xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxsti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu) a že jí naopak je každý účastník této fáze insolvenční ho řízení, který má za to, že insolvenční sxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxku), tedy vedle dlužníka i každý z přihlášených věřitelů. Účast dlužníka a přihlášených věřitelů na rozhodování o tomto způsobu řešení dlužníkova úpaxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxtelů). Ta fáze insolvenčního řízení, která začíná podáním insolvenčního návrhu (první, přípravná fáze), totiž končí (uzavírá se) rozhodnutím o insoxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxtele (je-li jím dlužníkův věřitel) argumentem, že ve smyslu § 105 insolvenčního zákona nedoložil, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku.

Ostaxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxkově úpadku. V řízení o odvolání dlužníka proti rozhodnutí o úpadku je skutečnost, že insolvenční navrhovatel nedoložil, že má proti dlužníkovi splatxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xen. zn. 29 NSČR 30/2009, uveřejněného pod číslem 14/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. října 2000x xxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxl doložil v řízení o svém insolvenčním návrhu svou splatnou pohledávku za dlužníkem, je tudíž pro posouzení správnosti usnesení o prohlášení konkursu xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxhlášené pohledávky příslušného (hlasujícího) věřitele a případné rozhodnutí schůze věřitelů potažmo soudu o hlasovacích právech přítomných věřitxxx xx xxxxxx x xx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx

V R 96/2011 Nejvyšší soud na dané téma mimo jiné uzavřel, že je-li dlužník podnikatelem, u kterého reorganxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxh pro přípustnost reorganizace v § 316 odst. 4 insolvenčního zákona, je reorganizace přípustná podmíněně, za předpokladu, že dlužník ve spojení se včax xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxm v témže ustanovení. S rozhodnutím o úpadku proto nelze spojit bez dalšího i rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek dlužníka a předmětem jednání pxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx reorganizačního plánu dlužníkem v § 316 odst. 5 insolvenčního zákona marně uplyne ještě před konáním oné (první) schůze věřitelů, stává se reorganizxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxka. Usnesení schůze věřitelů o způsobu řešení dlužníkova úpadku vydané poté, co se reorganizace stala definitivně nepřípustnou, není pro insolvenčnx xxxx xxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xřezna 2011, sen. zn. 29 NSČR 12/2011, uveřejněném pod číslem 110/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Tam vysvětlil, že opravný prostředek sxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxněny předpoklady pro vydání rozhodnutí o prohlášení konkursu, k nimž patří předchozí vydání rozhodnutí o úpadku dlužníka a závěr, že dlužníkův úpadek xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xpadku (ve smyslu § 4 odst. 2 insolvenčního zákona) mělo být vydáno rozhodnutí o tom, že dlužník není v úpadku (§ 158 insolvenčního zákona). Takový opravnx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxku.

xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xe v souladu se zásadami insolvenčního řízení vypočtenými v § 5 xxxxx xx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxné a skupinou nezajištěných věřitelů na straně druhé projevuje právě tím, že zajištění věřitelé mají z titulu zajištění, které získali v dobré víře přex xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxenčním řízení svůj vliv také co do správy a zpeněžení předmětu zajištění (srov. § 230 odst. 2 nebo § 293 insolvenčního zákona).

x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxou povinny jednat ve smyslu zásady rychlosti a efektivnosti řízení tak, aby nedocházelo k navyšování pohledávek věřitelů pro časové prodlení v řízení x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxsady spravedlivého insolvenčního řízení uzavírá, že v dané věci aktivní legitimace navrhovatelů osvědčena nebyla, a k úpadku dlužníka, třebaže byl oxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxedku toho projevily v hospodářských poměrech dlužníka, je třeba zabránit tím, že v insolvenčním řízení dále nebude pokračováno. Odvolací soud proto pxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx

K odvolací argumentaci dlužníka je třeba uvést, že insolvenční řízení má za cíl uspořádat majetkové poměry dlužníka a v co nejvyšxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxadou civilního řízení, přičemž pokud jde o vztah mezi insolvenčními věřiteli navzájem, je třeba dodržovat zásadu hájení společného zájmu věřitelů (§ x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxní. Společný zájem věřitelů je zájmem nadřazeným zájmům jednotlivců a jeho cílem je, aby byli spravedlivě a v co nejvyšší možné míře uspokojeni všichni xxxxxxxxx

Jak dále plyne z výše již označeného § 7 odst. 1 insolvenčního zákona, ustanovení občanského soudního řádu se pro insolvenční řízení a pro incidenční sxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xato zákonná restrikce se samozřejmě vztahuje i na výklad (interpretaci) ustanovení občanského soudního řádu v judikatuře soudů, která má být užita nx xxxxxxxxxxx xxxxxxx

Odvolací soud se přitom ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že v posuzované věci dlužník nesplňuje podmínku potřebnosti pomoci ustanovenéxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx, že v intencích § 209 a § 43 o. s. ř. se bude muset v dalším průběhu řízení sám postarat o odstranění vad dlužníkem podaného odvolání proti usnesení o zastxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxžníkovi pro další řízení ustanovoval právního zástupce.

Lze tedy uzavřít, že v posuzované dané věci není splněna podmínka nutnosti ochrany zájmů dluxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xx xx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxtků ve smyslu § 30 odst. 1 o. s. ř. Tyto závěry by totiž s ohledem na požadavek současného splnění obou podmínek definovaných v § 30 o. s. ř. byly nadbytečnxx

xxxxx x x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xnsolvenčního zákona), se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx

Podle § 166 odst. 1 o. s. ř. nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnoxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx x výše uvedených skutečností lze dovodit, že smyslem a účelem napadeného usnesení bylo doplnit neúplné usnesení KSUL 70 INS 4253/2008-A-35 ze dne 2. dubxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxňujícího rozsudku, a proto nelze souhlasit s námitkou odvolatele, že usnesení čj. KSUL 70 INS 4253/2008-A-35 bylo možno měnit jen odvoláním ze strany pxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xx xxx xxxxx xx xxx xxx xxxxa 2001 ). Za výrok, proti němuž by bylo možné odvolání, přitom nelze považovat větu o nákladech řízení uvedenou toliko v odůvodnění usneseníx

xxxxx x x xxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxského soudního řádu. Podle § 105 odst. 1 občanského soudního řádu (ve znění účinném do 30.6.2009) zkoumá soud místní příslušnost před tím, než začne jexxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx Později ji zkoumá jen k námitce účastníka, je-li uplatněna při prvním úkonu, který účastníku přísluší. Při zkoumání místní příslušnosti se nepřihlížx x xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxe, že místní příslušnost zkoumá soud z úřední povinnosti pouze předtím, než začne jednat o věci samé, a poté jedině k námitce účastníka uplatněné při prvxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xa výzvu soudu. K pozdějším námitkám se nepřihlíží a místní příslušnost je konvalidována (zhojena).

xxxxx x xxx xx xx xx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xe místně příslušným krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud účastníka. Podle § 85 odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzickx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxch, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. V případě insolvenčního řízení vedeného pxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxst. 1 o. s. ř. bez ohledu na to, zda je či není podnikatelem (k tomu viz usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSCB 26 INS 2498/2010, 1 VSPH 381/2010-A ze dnx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx", který užívají předpisy správního práva upravující evidenci obyvatel. I když se tyto pojmy většinou překrývají, ne vždy zápis v identifikačním doklxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xmyslem trvale se zde zdržovat, zpravidla proto, že zde má svůj byt, rodinu, popř. zde současně pracuje i bydlí.

xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxlo-li k vyhlášení, jakmile bylo doručeno, a není-li třeba doručovat, jakmile bylo vyhotoveno (odst. 1). Usnesením, kterým se upravuje vedení řízení, xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx

xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxx xxrávně uzavřel soud I. stupně, že z hlediska § 9 odst. 4 a § 84 a § 85a o. s. ř., bylo rozhodné sídlo společnosti, tak jak se podávalo z notářského zápisu ze dnx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxxx xx obchodního rejstříku.

xxx xxxxx xxxxxxx xxupně učinily své hodnocení věci bez toho, aby si vyjasnily, zda dlužník má bydliště na jednom či více místech. Nadřízený Vrchní soud v Olomouci proto dluxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xidická 2, Mohelnice se nadřízenému soudu vrátila s poznámkou pošty, že se adresát odstěhoval. Zásilka zaslaná poté dlužníku zvlášť na adresu ohlášenox xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xodle § 11 odst. 1 občanského soudního řádu pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jehx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xísto trvalého pobytu. Kromě kontaktní adresy uvedené v návrhu na zahájení řízení, na kterou dlužníku Krajský soud v Ostravě dne 30. 1. 2008 doručil rozhxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x 18. 3. 2007. Adresu dlužníka nám. Kosmonautů 2, Mohelnice uvedl také Okresní soud v Šumperku na svém sdělení o pohledávce dlužníku z 1. 10. 2007. Také smlxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxx x007 v Mohelnici a tento stav trval ještě v době zahájení řízení. Obec Mohelnice spadá podle bodu 62 přílohy č. 3 zák. č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích do oxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xx x x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxstil od dalších pokusů o doručení výzvy z 25. dubna 2008 dlužníku a podle § 85a a § 105 odst. 3 občanského soudního řádu rozhodl, že místně příslušný k proxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx je právnickou osobou, byl ke dni zahájení insolvenčního řízení soud, v jehož obvodu má své sídlo, tedy Okresní soud ve Znojmě, takže ve smyslu ustanovenx x xxx xx xx xx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xá soustředěny hlavní ekonomické zájmy v Praze a že je x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxrozhodné. Soud prvního stupně proto rozhodl správně, jestliže podle ustanovení § 105 odst. 4 o. s. ř. námitku místní nepříslušnosti zamítl, a odvolacx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxocesně správně, jestliže se nevypořádal s návrhem věřitele b) na delegaci vhodnou. Navrhovatel b) již ve svém návrhu, kterým přistoupil k insolvenčníxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxx xxx x xxxxdu vhodnosti postoupena k rozhodnutí Městskému soudu v Praze.

vhodná je výjimkou ze zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudcix x xxxxx xxx x xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxo pohledu hospodárnější a rychlejší posouzení věci. O přikázání věci (to je o rozhodnutí o návrhu na delegaci vhodnou) však rozhoduje soud, který je nejxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx má být věc přikázána, a v případě, že se jedná o návrh na delegaci vhodnou, též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (§ 12 odst. 3 o. s. ř.).

Odvolací xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xa delegaci vhodnou posoudil jako nedůvodný. O návrhu na delegaci vhodnou není soud prvního stupně oprávněn rozhodovat, o návrhu na delegaci vhodnou nexxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxká; tímto soudem je Nejvyšší soud ČR, který by měl o návrhu věřitele b) na delegaci vhodnou předtím, než bude rozhodnuto o podaných insolvenčních návrzíxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxx xx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xx xx xx xx x xxnesení soudu prvního stupně ve výrocích III. a IV. zrušil a v tomto rozsahu vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxí tam, kde je rozhodováno o jeho právech a povinnostech. Legitimace k podávání příslušných návrhů a opravných prostředků proti rozhodnutím insolvenčxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx

V ust. § 9 IZ je vymezen okruh procesních subjektů insolvenčního řízení daných insolvenčním zákonem, mezi nixxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxupitelství pokud do řízení vstoupilo, likvidátor dlužníka). Uvedené subjekty jsou procesními subjekty buď pro celé insolvenční řízení (insolvenčnx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxektů je nutno odlišit od termínu účastník řízení, jenž je definován v ust. § 14 odst. 1 IZ; jsou jimi dlužník a věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dluxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxy tohoto řízení jen po dobu, po kterou insolvenční soud o tomto právu jedná a rozhoduje.

Soud v insolvenčním řízení rozhoduje buď tzv. statutárně vx xxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx x x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxcí činnosti má zcela jiný charakter, a proto proti těmto rozhodnutím zásadně není odvolání přípustné (§ 91 insolvenčního zákona). Tam, kde soud rozhodxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx a) insolvenčního zákona. Jednak proto, že soud zde rozhoduje - nikoliv vyzývá k zaplacení - o povinnosti zaplatit, jednak vzhledem k charakteru takovéxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx vyjádřením dohlédací činnosti (ve smyslu, že soud dohlíží a zasáhne, když je třeba, formou rozhodnutí) nad postupem subjektů insolvenčního řízení, nxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxí zákon ve smyslu § 10 písm. a) výslovně ukládá anebo předpokládá.

Z ustanovení § 91 IZ xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx včetně předběžného opatření. Za dohlédací činnost soudu se ve smyslu ustanovení § 10, písm. b) IZ považuje průběžné vykonávání soudního dohledu nad poxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxu takové dohlédací činnosti soud rozhoduje o záležitostech, které se týkají průběhu insolvenčního řízení, činí opatření potřebná k zajištění jeho účxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxení povinnosti, týkající se jejich činnosti v řízení. Nařízení předběžného opatření podle § 82 odst. 2, písm. b) IZ (na návrh soudního exekutora) na omexxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxení je odvolání přípustné, a soud prvního stupně účastníky o možnosti podání odvolání nesprávně poučil.

Obecně vzato může stát vskxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx zákon předpokládá, že pochybnosti o opodstatněnosti soupisu určitého majetku budou řešeny především ve zvláštním řízení [ve sporu o vylučovací (x xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxstaty sám pokyn k tomu, aby určitou věc vyloučil ze soupisu majetku konkursní podstaty, jen tehdy, je-li tato nečinnost soudu neospravedlnitelná z pohxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx řízení, nečinnost konkursního soudu neospravedlňuje (bez zřetele k tomu, zda řízení o vylučovací žalobě sám vyvolal výzvou podle § 19 odst. 2 zák. o koxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx nečinností odůvodněnou (opodstatněnou či ospravedlnitelnou). Taková situace nastává i tehdy, jestliže konkursní soud, jak tvrdí odvolatelé, ví nexx xxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xx xxxxxxxx

x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxona] není oprávněn uložit insolvenční správci, jaký postoj má zaujmout k přihlášeným pohledávkám, a to z týchž příčin, pro něž byl takový postup vyloučxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxx x xx xxxxxxxxx xveřejněné pod číslem 47/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, k jehož závěrům se Nejvyšší soud přihlásil např. v usnesení ze dne 2. února 2011, xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx

xx xxxxx xxxno souhlasit se závěry soudu prvního stupně, že na dosavadní pokyny a dotazy soudu správce nereflektoval dostatečným a vyčerpávajícím způsobem, a to i xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxolání, v němž správce ohledně zpeněžování movitých věcí sděluje další informace, které doposud soudu neposkytl („dražba movitých věcí v březnu 2009 nxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxkticky znemožňuje řádnou dohlédací činnost insolvenčního soudu (§ 11 odst. 2 insolvenčního zákona). I když snaha správce zpeněžit majetek co nejrychxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xři zpeněžování obstál nejen před insolvenčním soudem, ale i před věřiteli.

Pokud inxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xe nebo přijme nové, event. jiné rozhodnutí.

Soud v insolvenčním řízení rozhoduje buď xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx x x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxní v rámci dohlédací činnosti má zcela jiný charakter, a proto proti těmto rozhodnutím zásadně není odvolání přípustné (§ 91 insolvenčního zákona). Taxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxa, zákon výslovně rozhodnutí předjímá. Rozhodnutí o povinnosti zaplatit zálohu je tedy typicky rozhodnutím podle § 10 písm. a) insolvenčního zákona. xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxení totiž může vést k zastavení řízení či k vymáhání povinnosti cestou výkonu rozhodnutí nebo . Toto rozhodování není vyjádřením dohlédací činxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxací činností. Tato činnost směřuje ke stanovení povinností ostatním subjektům insolvenčního řízení tam, kde to insolvenční zákon ve smyslu § 10 písmx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx

Z ustanovení § 91 IZ vyplývá, že-pokud záxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxatření. Za dohlédací činnost soudu se ve smyslu ustanovení § 10, písm. b) IZ považuje průběžné vykonávání soudního dohledu nad postupem a činností ostaxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxnosti soud rozhoduje o záležitostech, které se týkají průběhu insolvenčního řízení, činí opatření potřebná k zajištění jeho účelu, ukládá povinnostxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxící se jejich činnosti v řízení. Nařízení předběžného opatření podle § 82 odst. 2, písm. b) IZ (na návrh soudního exekutora) na omezení účinku uvedeného x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx účastníky o možnosti podání odvolání nesprávně poučil.

xxxxxxxxxx x xx x xx xxxx xxxx x xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xypočítává, v jakých věcech může vyšší soudní úředník provádět úkony soudu prvního stupně v občanském soudním řízení. Druhý odstavec tohoto ustanovexx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx x xakou věc se jedná [třetí odstavec je v tom ovšem nedůsledný; viz písmeno p)]. Z toho by bylo možno za standardní podoby právní úpravy dovozovat pomocí argxxxxxx x xx xxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xnění § 11 ZVSÚ, podle něhož může vyšší soudní úředník vykonávat v civilním řízení soudním a ve správním soudnictví veškeré úkony soudu prvního stupně, x xx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxx x xx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxslovně uvedeno, zatímco podle § 11 ZVSÚ může činit všechno, krom toho, co je mu výslovně zakázáno. Taková úprava nastoluje řadu obtížně řešitelných inxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx § 114b odst. 1 občanského soudního řádu, jenom bylo-li rozhodnuto o věci platebním rozkazem. Znamená to skutečně, že mimo spojitost s platebním rozkazxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx že když § 11 ZVSÚ kvalifikovanou výzvu mezi úkony, které vyšší soudní úředník vykonávat nesmí, vůbec neřadí, může ji vyšší soudní úředník učinit kdykoxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxje navrhovatel ve vztahu ke směnečným platebním rozkazům: § 10 odst. 1 ZVSÚ se o nich v písmenu a) či v jiném ustanovení sice nezmiňuje, a tedy nesvěřuje jx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xx xx xxx xxšší soudní úředník mohl rozhodnout formou směnečného platebního rozkazu. Obdobných příkladů vzájemného vztahu § 10 a 11 ZVSÚ by bylo možno uvést vícxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxtivních přístupů, které vedle sebe nemohou obstát.

K těžko přijatelným závěrům však vede rovněž text jednotlivých výjimek vypočtených v § 11 ZVSÚ pox xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxní § 11 písm. b) ZVSÚ, jak na to upozornila ve shora citovaném článku prof. Winterová, však rozhodování zakazuje vyššímu soudnímu úředníkoxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxže jej učinit i vyšší soudní úředník. S ohledem na návětí x xx xxxx xx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxdu a do soudního řádu správního, aby neudržitelnost této konstrukce zřetelně vystoupila do popředí. Problém však může ještě vygradovat, nebude-li zxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxdní úředník, a to bez jakékoliv účasti soudce. Namátkou lze jmenovat § 200e odst. 3 a 4 občanského soudního řádu nebo § 46 odst. 1 soudního řádu správníhxx

xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxnost, kterou u soudů vykonávají soudci; důvodem k tomu jsou garance osobní i věcné nezávislosti, jakož i osobní předpoklady a odborná úroveň soudce. Poxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxníkům viz výše citované usnesení sp. zn. III. ÚS 1531/09). Tato ústavní východiska nelze převracet naruby zákonnou úpravou, postavenou na principu, z xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxo rovněž nepřijatelná ideová východiska, která zmiňuje ve svém vyjádření Ministerstvo spravedlnosti a která zaznívají v důvodové zprávě, a sice že se xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxstupci na vyšší soudní úředníky a vyšší úředníky státního zastupitelství“, přičemž působnost jich obou má být omezena „v podstatě pouze výhradní půsoxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xýhradní zákonem stanovená působnost soudce. - vytváří se tak předpoklady pro možnost maximálního odbřemenění soudců -“.

Snaha o urychlení řízení a „xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxo ochranu existujícím (tj. skutečným) subjektivním právům, a plní proto svou společenskou funkci jenom tehdy, pokud je způsobilé tohoto cíle dosahovxxx x xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx x postupy, které nejsou nezbytné či jsou zbytečně formalizované a komplikované (obojí platí kupř. pro rozdělení soudní pravomoci mezi civilní a správnx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxxxxxcí postup); obdobně je možno připustit podíl jiných osob na výkonu soudnictví, pokud tím bude ulehčeno soudci od úkonů jednoduchých a rutinních. Urychxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxtné odborné úrovni s dostatečnými garancemi osobní a věcné nezávislosti.

To musí mít zákonodárce na zřeteli, upravuje-li účast jiných osob na výkonu xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x na úkonech jiných, uloží-li jim to soudce; tyto úkony ale toliko připravují, a soudce je pak musí učinit svým vlastním jménem, a tedy na svou vlastní odpoxxxxxxxx

xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxtná právní úprava, která je obsažena v § 9 ZVSÚ, tomu však nevyhovuje. Proti rozhodnutí vyššího soudního úředníka v civilním řízení soudním a v trestníx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxx xxxř. odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně není vůbec přípustné, nelze ani rozhodnutí vyššího soudního úředníka napadnout odvoláním. V důslexxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxrou vykonávají soudci, a nikoliv úředníci.

Nelze rovněž přehlédnout, že vyšší soudní úředníci se mohou podílet též na úkonech soudu ve správním soudnxxxxx xx xx xxxxx xx x xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx zkrátka proti rozhodnutí vyššího soudního úředníka neexistuje obrana vůbec. Ustanovení § 9 odst. 1 ZVSÚ totiž hovoří o možnosti předsedy senátu rozhxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx předsedy senátu rozhodnout o stížnosti proti rozhodnutí vydanému vyšším soudním úředníkem v trestním řízení.

Lze tedy shrnout, že § 10 a 11 ZVSÚ jsox xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx z nich naopak vychází z toho, že vyšší soudní úředník může vykonávat vše, kromě několika výslovně zapovězených úkonů. Tento rozpor není možno překlenoxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxpomíná, že problematický je nejen vztah obou ustanovení, ale též § 11 ZVSÚ sám o sobě. Z podrobně popsaných ústavních východisek vyplývá, že soudnictvx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxdnictví právního státu. Zákon - jak činí § 11 ZVSÚ - nemůže toto ústavní pravidlo obracet naruby tím, že ze soudnictví učiní úřadování a soudcům zachová xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxpokládané výjimky z této výjimky činí v podstatě bezbřehé nekonkrétní pravidlo. Stejně tak není ústavně akceptovatelný obsah některých výjimek vypoxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxx x xxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xoudního úředníka (např. zmíněné příklady řízení o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob)]. Z těchto důvodů xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x x xx xxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxy zákonodárce měl k dispozici dostatečný časový prostor pro přípravu ústavně konformní úpravy činnosti vyšších soudních úředníků, stanovil Ústavní xxxx xxx xxxxxxx x xx xxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxx xxxxx

xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxím z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či žalovanéhxx xxxx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxdce, který získal poznatky o věci jiným způsobem, než dokazováním při jednání (například jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazoxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx zákona), jemuž na roveň může být v konkrétním případě vztah přátelský či naopak nepřátelský. V úvahu přichází i vztah ekonomické závislosti, např. v soxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx

Z návrhu na vyloučení soudce Mgr. B. z projednávání a rozhodování věci plyne, že k jeho podání vedly navrhovxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx x xxxoučení soudce být nemohou. Důvod k pochybnosti o nepodjatosti soudce v souzené věci samo o sobě nezakládá ani navrhovatelovo (soudcem i věřiteli č. 1 a 3 xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x x xx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx protokolaci průběhu přezkumného jednání či schůze věřitelů nemá žádné opory, neboť podle zápisu o těchto jednáních nebyly proti protokolaci vznesenx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx

xxxxx xxx x xxxxxxxx xlužníka k oprávnění vyššího soudního úředníka rozhodovat v insolvenčních věcech, lze odkázat na § 12 odst. 2 insolvenčního zákona ve spojení s § 10 odsxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx k bodu p) tohoto odstavce dovodit, že vyšší soudní úředník je oprávněn v insolvenčním řízení vadný insolvenční návrh odmítnout.

xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxů, vyšší soudní úředníky a soudní vykonavatele, kteří budou působit v jednotlivých soudních odděleních, jednak určuje způsob rozdělení věcí mezi jedxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x x xx xxxxx x xx x. ř. stanoví příslušnost soudce. Spor nebo jinou právní věc smí projednat a rozhodnout jen soudce (soudci a přísedící tvořící senát nebo samosoudce) uxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxx. 1 písm. f) o. s. ř., a též o porušení ústavního principu vyjádřeného v čl. 38 odst. 1 větě první Listiny základních práv a svobod, podle něhož "nikdo nesmx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxlací soud proto z uvedených důvodů dospěl k závěru, že insolvenční soud byl při rozhodování věci nesprávně obsazen, a že tedy došlo k odnětí účastníkova xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxlení věcí mezi jednotlivá soudní oddělení určeného ke dni, kdy věc došla soudu [§ 42 odst. 1 písm. c) a § 42 odst. 2 cit. zák.].

Praktický soudní „život“ dokonce pxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxcesního zefektivnění efektivní dostatečně, což - mimo jiné - vedlo x x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxvském“ komentáři k občanskému soudnímu řádu (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I., II. Komentář, 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, strx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxzenou zároveň pozitivně“, jež je vázána na konkrétní pověření soudce (a tomu pak odpovídá, že i v případech výše zmíněných dle § 175 odst. 3 či § 114b odstx x xx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxla, aby na něm demonstrovala protiústavnost ustanovení § 11 zákona č. 121/2008 Sb.

K tomu však žádný důvod nebyl. Není pravda, že § 11 zákona č. 121/2008 xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx ustanovení § 11 totiž není jedinou možnou. Byl samozřejmě k dispozici výklad jiný; totiž „historicky“ původní, jenž byl dlouhodobě i zxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxje pozitivně věci (úkony), v nichž vyšší soudní úředník (asistent soudce) jednat může, a ustanovení § 11 z toho činí výluku - stanoví, co naopak nikdy nexxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxx x něj vylučuje, jestliže by titulem byl notářský zápis]. „Veškeré úkony soudu prvního stupně“ dle návětí § 11 jsou pochopitelné jako ty, které jsou jinax xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx

xxx xxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx x x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxpadají. Jestliže ustanovení § 11 stanoví toliko, které úkony vyšší soudní úředník v řízení provádět nemůže, nelze jej logicky vinit z toho, že pravomoxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxhoto ustanovení kuriózně odstraňuje to, co bylo dosud pro působení vyššího soudního úředníka limitem. Nabízel-li se takový výklad, nepochybně ústavxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx soudem standardně traktovaného principu.

Podaný výklad byl k dispozici i Vrchnímu soudu v Praze; měl se k němu uchýlit tím xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xx Ústavním soudem byl § 11 zrušen, z čehož plyne, že odstranění napadeného ustanovení třeba nebylo. Tomu odpovídá důležitý závěr: Vrchní soud v Praze k pxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxal "nepověřený soudce". Napadené usnesení vydal asistent soudce JUDr. M. L., přičemž z předkládací zprávy z 30.3.2009 vyplývá, že tímto úkonem jej povxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx x x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxího řízení z pověření soudce insolvenčního soudu. Odmítnutí insolvenčního návrhu pro vady, o němž v posuzované věci asistent soudce rozhodl, není ani xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx Sb., o soudech a soudcích].

xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxst být účastníkem řízení již v době zahájení řízení, jde ve smyslu ustanovení § 104 odst. 1 o. s. ř. o neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, jenž nxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x x xxx xx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx v nedostatku způsobilosti být účastníkem insolvenčního řízení [jímž je ve smyslu § 2 písm. h) a § 14 odst. 1 insolvenčního zákona také věřitel, který uxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxlné i v insolvenčním řízení, když takový postup není v intencích posledně označeného ustanovení ani v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenxxx xxxxxxx

xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xřihlašovatel pohledávky (věřitel T) vymazán z obchodního rejstříku (od 7. října 2008), byla podána někým, kdo neměl způsobilost být účastníkem řízenxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx

Důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí není argument, že některé soudy (na rozdíl od soudu, který napadené rozhodnutí vydal) nepostupují v soulaxx x xxxxxxxxxxxx

xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx x xxx xx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxníkem řízení po zahájení řízení o jeho přihlášce, nýbrž předtím. Toto podání též nebylo podáním, jímž by mohla být zhojena vada původní přihlášky spočíxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxí pohledávek věřiteli) ustanovení § 17 insolvenčního zákona.

Vedlejší účastenství nelzx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xízení podporován.

xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxem 137/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen R 137/2012), které je - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže - veřxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxnit ani na základě argumentace obsažené v dovolání v této věci) Nejvyšší soud uzavřel, že nárok oprávněné osoby na bezplatný převod bytu či nebytového pxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxení postupem dle § 173 a násl. insolvenčního zákona. Týž závěr Nejvyšší soud zopakoval např. též v usnesení ze dne 30. ledna 2013, sp. zn. 29 Cdo 1139/2011 xx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxnechává stranou) a jen proto může v dovolání tvrdit, že dosavadní nedává odpovědi na otázky, které klade. V R 137/2012 se Nejvyšší soud zabxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xbecných soudů již prostřednictvím usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. dubna 2011, sen. zn. 2 VSPH 91/2011, tím, že je uveřejnil pod číslem 134/201x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxo správce za provedení úkonů potřebných k bezplatnému převodu bytů a nebytových prostor do vlastnictví oprávněné osoby podle ustanovení § 285 odst. 4 ixxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxtví dle ustanovení § 285 odst. 4 insolvenčního zákona je zvláštním druhem zákonného předkupního práva. V R 137/2012 dále Nejvyšší soud odmítl možnosxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxihlašovateli postup, jímž by odmítl se přihláškou zabývat ve stejném (pro všechny věřitele stejně spravedlivém) režimu jako u ostatních přihlášenýcx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxěla být podrobena stejnému režimu jako jiné do insolvenčního řízení nedůvodně přihlašované pohledávky, včetně uplatnění následků v podobě sankcí, jxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xůvod zabývat se dovoláním věcně. Úsudek, podle kterého součástí poučovací povinnosti soudu dle § xxxx xx xx xx xxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxdů, jak se prosazuje v ustálené judikatuře. Dokud se žalobce domáhal určení, že jeho nepeněžitá pohledávka na bezúplatný převod vlastnického práva k oxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxx x xxxx xx xx xx xxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x podané žalobě (pohledávka, jejíž určení bylo žádáno, v právu neexistuje; srov. opět R 137/2012). Součástí poučovací povinnosti obecných soudů (defixxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xx xxx xxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xx xx xxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxy Ústavního soudu vedlo k narušení principu rovnosti účastníků.

Z obchodního rejstříku vedexxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxkem, a není tedy osobou oprávněnou jednat za dlužníka před soudem.

Podle § 14 odst. 1 IZ účastxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xsoby uplatňující své právo v insolvenčním řízení účastníky tohoto řízení jen po dobu, po kterou insolvenční soud o tomto právu jedná a rozhoduje. Uplatxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxu (§ 97 IZ) nelze považovat za uplatněním práva vůči dlužníkovi. Proto podá-li insolvenční návrh věřitel, je povinen nejen doložit, že má proti dlužníkxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x 105 IZ). Jinými slovy řečeno, aby věřitel-insolvenční navrhovatel byl účastníkem insolvenčního řízení i po právní moci usnesení o zjištění dlužníkoxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxel sice byl insolvenčním navrhovatelem (A-1) a tedy i účastníkem insolvenčního řízení, avšak jen po dobu, po kterou insolvenční soud o jeho insolvenčnxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xx xonce přihlašovací lhůty stanovené v usnesení o zjištění úpadku (A-52). Protože odvolatel do tohoto insolvenčního řízení přihlášku pohledávky nepodxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx odvolání proti usnesení o zrušení konkursu mu tudíž nesvědčí. Proto odvolací soud postupoval podle § 218 písm. b) o. s. ř. a odvolání podané osobou, jež x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxx xx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxvního zájmu, než jak je tomu v klasickém řízení sporném podle o. s. ř. Ustanovení § 16 odst. 2 IZ, které připouští vedlejší účastenství v incidenčních spxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxšího účastenství v incidenčním sporu je nutno šetřit principy, na kterých insolvenční řízení stojí, jinak by docházelo k nechtěným průtahům či zvyšovxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxezení konečného výsledku ve sporu mezi dvěma subjekty, ale o nalezení kolektivní spravedlnosti, která souvisí s pluralitou věřitelů a společným zdroxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxsolvenčním řízení nedochází k individuálnímu uspokojení pohledávek.

xxxxxxxx xxxxtenství nelze ani ve sporu vyvolaném insolvenčním řízením založit a udržet proti vůli účastníka, který má být tím, kdo do řízení jako vedlejší účastník xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxtud, že v případě schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře má popření nezajištěné pohledávky ze strany dlužníka stejný účinek, jako popřenx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxné pohledávky v případě schválení oddlužení stejné procesní postavení, byla podána incidenční žaloba, tedy aby o shodném popřeném nároku bylo vůči obxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xchváleného oddlužení (v rozsahu shodného popření) v incidenčním řízení postavení nerozlučných společníků, jež je dáno specifiky insolvenčního zákxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xpopřeli-li tutéž pohledávku). Přitom ovšem není vyloučeno, že propadná lhůta k podání takové žaloby počne běžet, popř. i skončí, ve vztahu ke každému z xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxx xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxpadě, že takovou žalobu včas nepodá (§ 198 odst. 1 insolvenčního zákona, § 13 vyhl. č. 311/2007 Sb.). Oproti tomu ve vztahu k dlužníku mohou nastat účinky xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxx x xxxxx x xxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxho zákona ani v § 13 prováděcí vyhl. č. 311/2007 Sb., není zřetelně vyjádřeno, že nezajištěný věřitel - chce-li svoji popřenou nevykonatelnou pohledáxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxí žalobu proti insolvenčnímu správci i proti dlužníku, pokud oba jeho pohledávku popřeli, je nezbytné, aby byl věřitel s pohledávkou na tuto skutečnosx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen. Z § 13 cit. prováděcí vyhlášky ve spojení s § 410 insolvenčního zákona se podává, že žalován má být vždy texx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxi komu má žalobu podat a jaké důsledky se s nepodáním žaloby ve stanovené lhůtě pojí.

Odvolací soud pak v napadeném rozhodnutí správně vysxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxení (včetně té jeho fáze, jež se týká procesu přihlašování pohledávek věřiteli) vstup do řízení ve smyslu § 92 odst. 1 o. s. ř. a záměnu účastníka ve smyslx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxxxxx x x xx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xx xx xx xxxxxxxx xostupy popsané v ustanoveních § 104 odst. 1 a § 107 o. s. ř. pro případ nedostatku podmínky řízení spočívající v nedostatku způsobilosti být účastníkex xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx x x xxxxx xx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxníku v insolvenčním řízení přihláškou], jsou tak ve smyslu § 7 odst. 1 insolvenčního zákona přiměřeně uplatnitelné i v insolvenční m řízení, když takoxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx aplikace § 104 odst. 1 o. s. ř. vedoucí k zastavení řízení o podané přihlášce) se ostatně jako ustálený prosazoval i v konkursních poměrech při přihlašoxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xne 31. července 2001, sp. zn. 32 Cdo 544/99, uveřejněný pod číslem 29/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále též jen R 29/2002); toto rozhoxxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xa webových stránkách Nejvyššího soudu].

xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xx které společnost Č. vystupovala též jako dovolatelka, ve výše označeném usnesení sen. zn. 29 NSČR 12/2009. Tam uzavřel, že:

1. Nemá-li účastník řízenx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xutně vede k zastavení řízení.

2. Procesní postupy popsané v § 104 odst. 1 a § 107 o. s. ř. pro případ nedostatku podmínky řízení spočívající v nedostatkx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx x x xxxxx xx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxpokojení svých práv vůči dlužníku v insolvenčním řízení přihláškou], jsou ve smyslu § 7 odst. 1 insolvenčního zákona přiměřeně uplatnitelné i v insolxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx

3. Závěr, že přihláška pohledávky odevzdaná orgánu, který měl povinnost ji doručit insolvenčnímu soudu, v době (8. října 2008), kdy již byl přihlašovxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xýrazem přepjatého formalismu, nýbrž přiléhavým uplatněním procesních předpisů způsobem, jenž odpovídá právní teorii i letité judikatuře.

4. Důvoxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxdikaturou.

5. Podání dovolatelky datované 9. října 2008 k postupům dle § 107 o. s. ř. nemohlo vést, neboť věřitel T. neztratil způsobilost být účastníxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxjící v nesprávně označeném věřiteli.

6. Záměnu účastníka řízení vylučuje pro insolvenční řízení (včetně té jeho fáze, jež se týká procesu přihlašováxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

x xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxpkyní věřitele T. v insolvenčním řízení, nesprávné jen proto, že v době jeho vydání ještě nebylo rozhodnuto o zastavení řízení o přihlášce pohledávky vxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx kdo nemá způsobilost být účastníkem insolvenčního řízení, pak je vyloučeno, aby insolvenční soud postupem dle § 107 o. s. ř. určil (a návrhu dovolatelxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx

Třebaže soud prvního stupně v rozporu x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxodnutí soudu prvního stupně, proti kterému zákon opravný prostředek nepřipouští. Odvolání není přípustné nejen proti kladnému rozhodnutí (to by nemxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxtele podaný podle prvého odstavce § 18 soud zamítne. V obou případech se totiž akcentuje role soudu prvního stupně a rychlost jeho rozhodování (nepřicxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx ke skutečné změně v osobě věřitele nedošlo anebo došlo jinak.

Z textu poslední větx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x x x xxxxlvenčního zákona, dovozuje odvolací soud, že proti usnesení, jímž insolvenční soud nevyhověl návrhu podle § 18 odst. 1 insolvenčního zákona, je přípuxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxdy, pokud jsou splněny stanovené zákonné předpoklady. Tyto předpoklady jsou podle odvolacího soudu dostatečnou zárukou spravedlivého procesu, a prxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xení odvolání objektivně přípustné, je v souladu se zásadou efektivity insolvenčního řízení [§ 5 písm. a) insolvenčního zákona] i zásadou vyjádřenou v xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxi zamítavému rozhodnutí insolvenčního soudu o návrhu na vstup nabyvatele pohledávky do řízení na místo původního věřitele.

Odvolací soud je toho názxxxx xx xxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxí (§ 42 odst. 4 o. s. ř.), soud o tomto návrhu rozhodne (musí rozhodnout) do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni, kdy mu takový návrh došel (x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx

1. k právní skutečnosti došlo v průběhu řízení (tj. po jeho zahájení),

2. přešla nebo byla převedena přihlášená pohledávka,

3. původní věřitel neztrxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx

xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x skutečnosti dle § 18 odst. 1.

Pokud nejsou splněny tyto předpoklady podle § 18 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona pro vyhovující rozhodnutí, soud ve lhůxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xsnesení není přípustné odvolání, § 18 odst. 4 insolvenčního zákona).

Jestliže však o návrhu na vstup, který má základní náležitosti podání, ve lhůtě pxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxm návrhu vyhověl. Zákon tedy konstruuje právní fikci vyhovujícího rozhodnutí, která nastává bez ohledu na to, zda byly či nebyly splněny další předpokxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxx, co dojde k procesnímu nástupnictví ze zákona, je insolvenční soud povinen (jak vyplývá z důvodové zprávy k § 18 insolvenčního zákona) tuto skutečnost xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxsení není přípustné odvolání (§ 18 odst. 4 insolvenčního zákona).

Insolvenční soud svým rozhodnutím o vstupu právního nástupce věřitele do řízení poxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx 2 insolvenčního zákona není vázán (§ 18 odst. 4 insolvenčního zákona) a v průběhu dalšího řízení o tom, kdo je ve vztahu k určité pohledávce věřitelem, mxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxení a ve svém důsledku by bylo v rozporu s principem spravedlivého procesu. Soud proto může opětovně rozhodnout o účastenství jen tehdy, pokud se v průběxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx

V případě, že takové skutečnosti nově v řízení vyjdou najevo, insolvenční soud ukončí účast (nástupce) věřitele, který se stal účastníkem na základě rxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xůvodním věřitelem (procesním předchůdcem věřitele, jehož účast soud ukončil). Pokud by v mezidobí došlo k zániku původního věřitele, bude soud postuxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxené pohledávce) v žádném případě rozhodovat. I v tomto případě soud o procesním nástupnictví rozhodovat může, ale omezeně. Možnost jeho rozhodování jx xxxxxx xx xxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx

Právě tato smlouva (smlouva o postoupení pohledávky - pozn. autora) však byla jednoznačným důkazem pro závěr, že xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxí podle § 18 insolvenčního zákona o procesním nástupnictví v důsledku změny v osobě věřitele přihlášené pohledávky, s posouzením, zda navrhujícímu vxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxlášené pohledávky, nepředurčuje posouzení, zda z hlediska podmínek stanovených hmotným právem nedošlo ke změně v osobě věřitele. Závěr soudu prvníhx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxu splněny všechny formální požadavky stanovené v § 18 odst. 1 insolvenčního zákona, nikoliv však (sám o sobě) pro závěr, zda druhý navrhovatel je i nadálx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxhým navrhovatelem - pan ing. J. Š. Ani v řízení před soudem prvního stupně ani v řízení před soudem odvolacím nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by z xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx

xxk vyplývá z ustanovení § 18 odst. 4 IZ, odvolatel podal odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, proti němuž zákon opravný prostředek nepřipoušxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xěřitele podaný podle § 18 IZ zamítne. V obou případech je totiž akcentována role insolvenčního soudu v insolvenčním řízení a rychlost jeho rozhodovánxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxším průběhu insolvenčního řízení prokáže, že ke změně v osobě věřitele nedošlo, anebo k ní došlo jinak.

xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxolání není přípustné nejen proti kladnému rozhodnutí (to by nemohlo být již z povahy věci pro subjektivní nepřípustnost), kterým soud rozhodne o procexxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxost jeho rozhodování (nepřichází v úvahu ani jakékoliv odstraňování vad návrhu) a ovšem také změnitelnost rozhodnutí, jestliže se v dalším průběhu inxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx

xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx již procesní plnou mocí ze dne 8. února 2011 (č. l. B-322) a nikoli (až) na základě usnesení ze dne 24. února 2011, č. j. MSPH 76 INS 8711/2009-B-346, jímž inxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxvenční soud (ohledně mínění, že procesní plná moc nebyla řádně udělena) podává téhož dne na č. l. B-347, plyne, že insolvenční soud při zkoumání procesnx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx x xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxx5, sp. zn. 29 Odo 963/2003, uveřejněném pod číslem 29/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Přitom podle § 20 odst. 1 insolvenčního zákona u stxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxastníků řízení, platí obdobně pro insolvenční řízení a incidenční spory.

Každé sdružxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxat účastníka řízení, který je jeho členem obdobně to platí, jde-li o pobočnou organizaci odborové organizace, která má právní osobnost. Soud neumožní xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx mezi podnikateli vyplývajících z jejich podnikatelské činnosti“ nebo je-li v řízení předepsáno povinné zastoupení advokátem nebo notářem rozhodnuxx x xxx xx xxxxxxxxx

x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxbou oprávněnou jednat v řízení za dlužníka je správce podniku Mgr. J. H. Postupoval tak přesto, že ho odvolací soud v usnesení čj. MSPH 94 INS 3504/2008, 2 xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxil k otázce, zda platná právní úprava přiznává správci podniku dlužníka postavení jeho zástupce v konkursním řízení, a zdůraznil, že závěry vyjádřené xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxx x xxxxxx xxxických osob, jež jsou oprávněny jednat za osobu právnickou, sama o sobě nemůže být důvodem ke zpochybnění uzavřené dohody x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxní své rozhodnutí o udělení plné moci. Jen tehdy, jestliže by sama zastoupená právnická osoba předložila jako průkaz o nově uzavřené dohodě o zastupováxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx

Podle názoru odvolacího soudu však dlužník nesplňuje předpoklad pro to, aby mu mohl být ustanoven zástupce, spočívající v tomx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx x x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx úpadku dlužníka, některým ze stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem a k co nejvyššíxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxtí, nejedná se o klasické sporné soudní řízení. Realizaci cíle insolvenčního řízení provádí insolvenční správce, jehož veškerá činnost podléhá dohlxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxzení proto není splněna zákonná podmínka požadavku ochrany zájmů účastníka pro ustanovení zástupce. Dlužník odůvodňuje svoji žádost o ustanovení záxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xro neplatnost postupní smlouvy. K tomu je však nutno uvést, že skutečnosti uvedené v insolvenčním návrhu a přihláškách pohledávek věřitelů, tedy i navxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxdací činnosti insolvenčního soudu. Dlužník se v tomto řízení navíc dokáže vyjadřovat ke svým právům a povinnostem, podávat vyjádření a procesní návrhxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx

xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx ustanoven zástupce, a to ani zástupce z řad advokátů, i kdyby dlužník splňoval předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, kterými se z důvodu nadxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx

xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxí, platí stát, a to ve výši stanovené podle vyhl. č. 177/1996 Sb., o mimosmluvní odměně ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif). Ustanovení § 9 odxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx doručit na známou adresu v cizině, který byl stižen duševní poruchou nebo z jiných zdravotních důvodů se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxení odměny považuje za tarifní hodnotu částka 500 Kč, jíž odpovídá odměna ve výši 300 Kč za jeden úkon (§ 7 bod 1 advokátního tarifu).

xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxného veřejného zásahu do řešení majetkových vztahů, jež se dostaly do krizové situace. Způsob jeho ustavení je dán rozhodnutím státního orgánu (souduxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx x xx xx xxx x xxx x xx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxují výkon pravomoci (na rozdíl od heteronomní povahy veřejnoprávních aktů, akty soukromoprávní - právní úkony - mají povahu autonomní). Výkon funkce xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx 9 odst. 2písm. d) Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) podřadit nelze. Výkon funkce správce konkursní podstaty není součástí zaměsxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xospodářské činnosti a nelze jej tudíž z pohledu ústavního podřadit pod rámec vymezený čl. 26 Listiny.

Vzhledem k rozmanitosti účelů veřejných funkcí x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxich struktury a výše. Nicméně z ústavního principu neakcesorické rovnosti, jejímž obsahem je vyloučení libovůle ze strany zákonodárce v rozlišování xxxxxxxx x xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx

Pokud jde o vývody odvolatele, že dlužník netvoří koncern s dlužníky C. H., a.s. (věc je vedena u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 46 Ixx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxx x xxx xxxx xxxx xx vedena u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 46 INS 2933/2010; dne 10.12.2010 byl na majetek tohoto dlužníka prohlášen konkurs a funkci spráxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxených v § 26 insolvenčního zákona. Řešení odvolatelem podsouvané otázky, s kým dlužník tvoří či netvoří koncern, je pro eventuální odvolání správkyně xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xoud je určením předsedy insolvenčního soudu vázán (§ 25 odst. 2 insolvenčního zákona). V dané věci určil předseda insolvenčního soudu opatřením ze dne xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xng. V. J. V. je osobou zapsanou v seznamu insolvenčních správců vedených Ministerstvem spravedlnosti ČR (§ 21 odst. 1 insolvenčního zákona), splňuje nxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxmů různých účastníků insolvenčního řízení, zjistil ze spisu odvolací soud, že soud I. stupně usnesením ze dne 20.1.2011 (B-6) ve znění opravného usnesxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxetu zájmů mezi některými pohledávkami a závazky dlužníka a S., a.s. Za popsaného stavu, kdy soud I. stupně postupem podle § 34 insolvenčního xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxů a kdy není důvod pochybovat o tom, že by tím byl ovlivněn celkový způsob výkonu práv a povinností správkyně, je odvolací soud toho názoru, že zde nejsou žxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx

Jak již Vrchní soud v Praze zdůraznil např. ve svém usnesení čj. MSPH 76 INS 8711/2009, 3 VSPH 1090/2010xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x níž jsou podmínky vzniku oprávnění vykonávat tuto činnost, včetně vedení seznamu těchto správců, upraveny zvláštním zákonem, a to zákona č. 312/2006 xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxo společníka) je zajištěna novými - oproti předchozí právní úpravě přísnějšími - kvalifikačními předpoklady (požadavek vysokoškolského vzdělání mxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxky bezúhonnosti a dostatečného materiálního zabezpečení nutného ke krytí rizika případné škody, za niž insolvenční správce z titulu své funkce odpovxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxek pro vznik práva vykonávat činnost insolvenčního správce ověřuje a vydáním povolení (zvláštního povolení) dle § 6 nebo § 8 zákona o insolvenčních spxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxdních právních předpisů (podle § 1 vyhl. č. 476/1991 Sb.) zůstalo k 1.1.2010 (po 2 letech od účinnosti zákona o insolvenčních správcích) oprávnění vykoxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxnisterstva spravedlnosti k výkonu této činnosti povolení (viz přechodná ustanovení v § 40 a 41 cit. zákona).

Uvedená koncepční východiska jsou v insxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxení vykonávat, ale je také bez dalšího připravená takové své angažmá přijmout. Proto podle § 22 odst. 1 insolvenčního zákona může v konkrétní věci osobx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xízení - může být ze své funkce dle § 31 insolvenčního zákona (i bez návrhu) odvolána. Těmito důležitými důvody mohou být jen okolnosti, které objektivnx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxl předpoklady nezbytné pro svůj zápis do seznamu insolvenčních správců, tak typicky může jít i o podjatost správce ve vztahu k věci nebo k jejím účastníkxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx) nebo zdravotní či jiné závažné důvody spočívající v osobní situaci správce. Zdravotní či jiná osobní indispozice insolvenčního správce však předstxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxto překážka byla rázu pouze přechodného, není namístě odvolání insolvenčního správce, ale ustanovení jeho zástupce dle § 33 insolvenčního zákona. Odxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx x 31 odst. 1 insolvenčního zákona jsou zcela zřejmé a osvědčené.

Nelze pouštět ze zřetele, že insolvenční řízení má probíhat maximálně rychle a hospodxxxx xx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxoto není-li změna insolvenčního správce vynucena závažnými závadami v jeho činnosti, které odůvodňují jeho zproštění funkce (§ 32 insolvenčního zákxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx ukončit působení insolvenčního správce v dané věci (dle § 31 insolvenčního zákona ho odvolat) jen za podmínek shora popsaných. Z toho hlediska není záxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxvce bez takového návrhu.

V daném případě nebyl insolvenční správce xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxodnutí o úpadku), nýbrž byl do funkce ustanoven - jako osoba určená ze seznamu insolvenčních správců opatřením předsedy insolvenčního soudu - v rozhodxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x x xx xxxxxxxxxxxxx xxxona (jak je uplatnil podáním ze dne 11.4.2011) by tedy bylo opodstatněno, jen pokud by prokázal, že jsou tu některé ze shora popsaných důležitých důvodxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xytížení jinými insolvenčními (či konkursními) věcmi, které spravuje. Protože jiné - - překážky výkonu své funkce v dané věci insolvenční xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx

xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxční správce, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci nebo k osobám účastníků je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti; to neplatí v případě uvedeném v x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx

xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxolvenčního řízení pro pochybnost o své nepodjatosti, odpovídají důvodům, pro něž jsou z projednávání a rozhodnutí věci vyloučeni soudci: ve smyslu § 1x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxx xx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxatky, které by měl získat až za řízení a které mohou ovlivnit jeho nestrannost; jeho poměr k účastníkům a jejich zástupcům může být založen buď příbuzensxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx proto i odvolací soud toho názoru, že osoba, která vykonávala funkci správce podniku dlužníka v rámci exekučního řízení zahájeného na návrh dlužníkovx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxvce podniku dlužníka vykonávala, je přitom irelevantní.

Námitku podjatosti ustanovexxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxtele s výkonem funkce správce konkursní podstaty v jiné věci, není uveden a doložen žádný z konkrétních důvodů, pro který je insolvenční správce xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxiže nevyústil v odvolání správce, tímto důvodem být nemůže; ostatně právo hodnotit postup správce konkursní podstaty v jiné věci náleží v rámci dohlédxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx

Pro posouzení důvodnosti podaného odvolání je určující závěr soudu prvního stupně o pochybnostech o nepodjatosti advokáta Mgxx xx xx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xprávce z insolvenčního řízení na existenci určitého důvodu vymezeného takovými konkrétně označenými a zjištěnými skutečnostmi, v jejichž světle se xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xx x xxxxlvenčním řízení přihlášeným věřitelem, a tedy účastníkem tohoto řízení (§ 14 odst. 1 insolvenčního zákona). Odvolací soud sdílí závěr soudu prvního sxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xrávní služby na základě smlouvy o poskytování právní pomoci (byť v době před zahájením insolvenčního řízení). Charakter poskytnuté právní služby (prxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxchybností o nepodjatosti insolvenčního správce sdělil insolvenčnímu soudu sám správce. Lze tedy uzavřít, že advokát Mgr. J. H. není ve funkci insolvexxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

x xxxxx xxxxxxx xxak dlužník spatřuje důvod k pochybnostem o nepodjatosti insolvenční správkyně v jiných skutečnostech, a to že působí jako správkyně konkursní podstaxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxhou být důvodem pro vyloučení insolvenčního správce, který je jako osoba odborně způsobilá ustavován i v jiných insolvenčních, případně konkursních xxxxxxxx x x xxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx

xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxolvenční správkyně nemůže být ani skutečnost, že vyžaduje po dlužníku jeho účetnictví a jiné listiny, o kterých dlužník tvrdí, že byly odcizeny, když txxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxjetkové podstaty úpadce (§ 209 insolvenčního zákona).

Insolvenční zákon nestanovxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxtě jde o podjatost fyzické osoby, která právnickou osobu tvoří. Je však třeba mít na zřeteli, že insolvenční správce D. & Š., v. o. s. je tvořen pouze dxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx x xxxx xx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xe tento vztah do jisté míry (menší či větší) ovlivní i jednání druhého společníka Ing. D., o jehož podjatosti dosud nebyla zmínka. Při tak úzkém okruhu účxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xx xx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx x. o. s. v roli insolvenčního správce) může být ohroženo, respektive nepodjatost těchto osob nebyla prokázána nade vší pochybnost. V případě opačného pxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxzat na skutečnost, že existují jiní společníci, kteří podjatí nejsou. Je však třeba vždy vycházet z pravděpodobnosti, do jaké míry je jednání podjatéhx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxyž veřejnou obchodní společnost D. & Š. z funkce insolvenčního správce odvolal.

xxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xozdějších předpisů, přitom Nejvyšší soud neshledává důvod přehodnotit závěr, že rozhodnutí soudu o tom, zda správce dlužníkova majetku ve své funkci xxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx

x xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxení o ustanovení insolvenčního správce (§ 25 insolvenčního zákona), usnesení o odvolání insolvenčního správce (§ 31 insolvenčního zákona) nebo usnexxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x x9 odst. 2 insolvenčního zákona o tom, zda potvrdí usnesení schůze věřitelů o ustanovení insolvenčního správce, přijaté podle § 29 odst. 1 insolvenčníxx xxxxxxx

xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x x xxx xxxxx xx xx xx xx

xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxý vliv ani to, že odvolací soud dovolatele nesprávně poučil, že dovolání připuštěno být může (srov. též usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslex xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxodnutí a stanovisek a dále nález Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07, jenž je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Ústxxxxxx xxxxxxx

Odvolací soud zdůrazňuje, že insolvenčního správce pro insolvenční řxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxveného správce do rukou věřitelů; podle § 29 insolvenčního zákona na schůzi věřitelů, která nejblíže následuje po přezkumném jednání, se mohou věřitxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

Z citované právní úpravy xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xapsané do části zvláštní mají zvláštní povolení, jež je předpokladem pro výkon funkce insolvenčního správce (vedle předpokladů uvedených v § 21 až 24 ixxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxních správců), tj. také u dlužníka, u něhož byla povolena reorganizace při rozhodnutí o úpadku za podmínek § 148 odst. 2 insolvenčního zákona nebo pozdxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

Insolvenční zákon nepředpokládá, že by insolvenční soud (představovaný soudcem, který vede insolvenční řízení xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xu závazně opatřením předsedy insolvenčního soudu dle § 25 InsZ za použití § 31 odst. 5 InsZ. V rámci aplikace ust. § 26 InsZ (ve smyslu § 31 odst. 5 InsZ) x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xybridní povahy na pomezí státní správy a rozhodovací činnosti soudu, který podle § 4 odst. 3 věty první vyhlášky č. 311/2007 Sb. nemá povahu rozhodnutíxx xxxxxx xx xx xxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx nově (po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně) zjištěné skutečnosti (ve vztahu k § 25 odst. 5 InsZ srov. závěr Ústavního soudu vyjádřený v nálezu ze dxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx na základě okolností známých v době rozhodování soudu prvního stupně, že ustanovený správce nesplňuje podmínky pro ustanovení nebo že je podjatý) všax x xxxx xxxx xxxxxx

xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxyslu § 3 odst. 2 zákona č. 312/2006 Sb. (tedy že opatřením předsedy insolvenčního soudu případně nebylo dodrženo pravidlo obsažené v ust. § 25 odst. 3 Ixxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxdsedy insolvenčního soudu při vydání opatření nečiní z takto ustanoveného insolvenčního správce osobu, u které je (proto) důvod pochybovat o její nepxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx x xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx ustanovení konkrétního (opatřením pojmenovaného) insolvenčního správce ustanoveními § 21 až § 24 insolvenčního zákona a současně vylučuje z odvolxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx

x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx neumožňuje odvolacímu soudu v rámci odvolacího řízení bez dalšího ustanovit jiného správce, jak v odvolání navrhuje dlužník. Umožňuje-li ust. § 31 oxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxli jeho právo dočasně nebo příležitostně vykonávat činnost insolvenčního správce dlužníka podle § 3 odst. 2 zákona o insolvenčních správcích na záklxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x x xxxxxxxx xx xx x xxxběhu řízení (dodatečně) zjištěno, že osoba dlužníka splňuje předpoklady pro ustanovení správce dle ust. § 3 odst. 2 zákona o insolvenčních správcích, xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxudu (případně nesprávně) určené osoby do funkce správce lze konec konců korigovat i na první schůzi věřitelů dle § 29 odst. 1 insolvenčního zákona.

xxxolací soud se neztotožňuje s názorem odvolatelů, že odvolání proti ustanovení zvláštního insolvenčního správce by mělo být přípustné i z jiných důvodxx xxx xx xxxxxxx x x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxi insolvenčního správce může být zejména skutečnost, že správce je vůči dlužníkovi osobou blízkou, věřitelem dlužníka, dlužníkem dlužníka či ručitexxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxnčním správcem a věřitelem dlužníka. Dalším důvodem může být způsob podnikání insolvenčního správce, jenž dopadá na poměry účastníků insolvenčního xxxxxxx

xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxna skutečnost, že správce je vůči dlužníkovi osobou blízkou, věřitelem dlužníka, dlužníkem dlužníka či ručitelem dlužníka, případně též současným čx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xx insolvenční správce vyloučen z insolvenčního řízení pro pochybnost o své nepodjatosti, se vyjádřil Vrchní soud v Praze např. v usnesení sp. zn. MSPH 94 xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx § 14 odst. 1 občanského soudního řádu. Pokud jde o poměr k věci, rozumí se jím především přímý právní zájem na projednávané věci i to, že insolvenční správxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xůže být založen buď příbuzenským či jemu obdobným vztahem, vztahem přátelským či zjevně nepřátelským, popřípadě vztahem vzájemné závislosti. Jak je xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxranu ve sporu vedeném proti ní. Toto poměrně vágní a ničím nedoložené tvrzení upřesnil - jak popsáno shora - ve vyjádření k odvolání sám správce. Ze skutexxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx tato skutečnost mohla jakýmkoliv způsobem založit jeho vztah k věci, k dlužnici či k dalším účastníkům insolvenčního řízení vzbuzující pochybnost o jxxx xxxxxxxxxxxxx

Stejně jako soud prvního stupně xx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xamístě. Skutečnost, že část majetkové podstaty se z důvodu dlužníkem zpochybňovaného zadržovacího práva nachází v dispozici navrhujících věřitelexx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx být zapsána do soupisu jeho majetkové podstaty, a aby o tom, zda z eventuálního výtěžku zpeněžení budou uspokojeny toliko navrhující věřitelky, nebo i xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxovo účetnictví, vyhověla jeho požadavku a vydala mu jeho účetní či jinou dokumentaci. Námitku podjatosti vznesenou proti předběžné správkyni Ing. J. xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxho opatření), neboť dlužník se vůči němu může bránit odvoláním, což ostatně v dané věci učinil. S ohledem na zprávu předběžné správkyně o její dosavadní xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxa a zajištěna), bude na soudu prvního stupně, aby ji zprostil funkce.

Odvolací soud však oproti soudu prvního stupně nesdílí názor, že v posuzované věcx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxle pouze tehdy, není-li omezení dlužníka v nakládání s majetkovou podstatou plynoucí z § 111 odst. 1 téhož zákona dostatečným, nebo je dlužník nerespexxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xehdy, když nepostačí omezení spojená s účinky, jež vyvolává zahájení insolvenčního řízení (a ve stejném rozsahu rozhodnutí o úpadku), v jejichž důslexxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx nebo insolvenčním návrhem dlužníka).

Insolvenční zákon neupravuje subjektivní příxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xřiměřeně úprava § 201 o. s. ř., která přiznává subjektivní legitimaci k podání odvolání účastníku řízení. Tím je v insolvenčním řízení dlužník a věřitexxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x řízení svá práva (§ 15 insolvenčního zákona). Odvolatel účastníkem tohoto řízení není, a to ani vzhledem k vymezení účastenství jiných osob v § 15 insolxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxrávce dlužníka, neuplatňuje svá práva v insolvenčním řízení. Takové právo tomuto insolvenčnímu správci nenáleží. Ustanovení § 25 odst. 2 insolvenčnxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxnčním správcem. Tato právní úprava v zájmu věřitelů a dlužníka, tedy v zájmu uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem, vytxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx tuto úpravu v konkrétním řízení proto náleží dlužníku a věřitelům, kteří vůči němu v insolvenčním řízení uplatňují svá práva.

x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x x x xxx xxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxění úpadku dlužníka, jež napadl dlužník odvoláním, avšak rozhodnutím Vrchního soudu v Praze ze dne 12. dubna 2013, č. j. 2 VSPH 331/2013-A-66, bylo napaxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xx xx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxm, že jeho účinky nastávají (podle § 89 odst. 1 IZ) jeho zveřejněním v insolvenčním rejstříku, k němuž došlo ve stejný den. Je zřejmé, že s účinností tohotx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx vykonává svoji funkci jen do rozhodnutí o úpadku a který se v daném případě stal od rozhodnutí o úpadku insolvenčním správcem s plnou působností (§ 27 odsxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxášení konkursu na jeho majetek stanovenými v § 246 IZ (nastalými dle § 245 odst. 1 rovněž zveřejněním rozhodnutí o konkursu v insolvenčním rejstříku)x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx souvisejících s majetkovou podstatou, jež dosud příslušela dlužníku) na insolvenčního správce, včetně toho, že osoby, jež mají závazky vůči dlužníkxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xx xxxuace, kdy soud prvního stupně nemá od dlužníka žádné údaje o jeho majetku, přestože sám učinil úkon směřující ke zjištění majetku dlužníka, dlužník všax xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxrávně usuzuje, že je věcí soudu zjišťovat majetek dlužníka, tato povinnost stíhá právě insolvenčního správce po rozhodnutí o úpadku, event. předběžnxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xě není dostatek prostředků v majetkové podstatě

Proto lze uzavřít, že není zřejmé, že by v majetkové podstatě byly prostředky k úhradě nákladů insolvexxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxch prostředků v majetkové podstatě by nároky správce, tj. jeho odměnu a hotové výdaje, hradil stát a tomu právě má předejít institut zálohy na náklady inxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xěřitele a dlužníky v případě ukládání zálohy na náklady insolvenčního řízení, pak je nutno poukázat na důvodovou zprávu k insolvenčnímu zákonu, v jejíx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxdého insolvenčního navrhovatele až na odůvodněné výjimky (jež nejsou nikterak četné a statisticky významné). K tomu je možno uzavřít, že mimo výjimekx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx řízení, případně zda lze prostředky ke krytí nákladů zajistit jinak, a to bez ohledu na skutečnost, kdo vystupuje v insolvenčním řízení jako navrhovatxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx

xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx mohly být součástí majetkové podstaty dlužnice, se odvolací soud ztotožňuje i se závěrem soudu prvního stupně, že bylo namístě uložit navrhujícímu věxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxx

xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxní soud nepotvrdí (volbu správce - pozn. autora) jen za situace, že navržený insolvenční správce nesplňuje podmínky § 21 až 24 insolvenčního zákona, cox xx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxně na předpokládané složitosti insolvenčního řízení a očekávaných značných nákladech insolvenčního správce spojených s dojížděním insolvenčního xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxi totiž nelze užít § 54 odst. 1 insolvenčního zákona, dle kterého v jiných případech soud může zrušit usnesení schůze věřitelů proto, že odporuje společxxxx xxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx věřitel (za podpory ze strany věřitele dalšího), nemohl insolvenční soud než takové rozhodnutí za popsaného skutkového stavu věci zcela respektovatx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xrpna 2009 o ustanovení JUDr. F. M., sídlem v B. Š. 41, novým insolvenčním správcem - pozn. autora).

x xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxení nové správkyně JUDr. I. V., neboť pro takový návrh se vyslovilo jen 44,11% (a nikoliv nejméně polovina) všech věřitelů s pohledávkami přihlášenými xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxtelů následující po přezkumném jednání potvrdil v důsledku chybně počítaných hlasů usnesením ze dne 9.10.2009 usnesení schůze věřitelů o změně v osobx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxání nelze opakovat a proti rozhodnutí, jímž insolvenční soud potvrdí usnesení schůze věřitelů o změně v osobě správce, není odvolání přípustné), má téx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xostupem podle § 29 insolvenčního zákona, jenž byl posléze shledán vadným, neboť byl v rozporu s vůlí většiny věřitelů.

xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxné hlasovací tak, že k platnosti usnesení schůze věřitelů se vyžaduje prostá většina hlasů přítomných nebo řádně zastoupených věřitelů, počíxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxsení schůze tzv. speciální hlasovací . Jde např. právě o usnesení o odvolání dosavadního a ustanovení nového insolvenčního správce dle § 29 odstx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxx, že insolvenční právo tradičně vychází ze zásady, že hlasovací právo náleží bez dalšího pouze věřitelům, jejichž pohledávka byla zjištěna. Věřitelé x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxchž přihlášená pohledávka byla na přezkumném jednání popřena (insolvenčním správcem či dlužníkem, nikoli věřitelem), je vázána na odkládací podmínxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxřena, může hlasovat jedině za předpokladu, že mu takové právo přizná (primárně) schůze věřitelů nebo (sekundárně) insolvenční soud.

Tuto úpravu je txxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xle § 29 odst. 1 insolvenčního zákona. Odvolací soud je přitom toho názoru, že pro výsledek tohoto hlasování je určující poměr dosažených hlasů vůči celkxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxé výši přihlášených pohledávek, tedy i v rozsahu pohledávek, ohledně nichž věřitelé hlasovací právo nemají. Tomuto závěru se neprotiví ani úprava obsxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx x xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xěřitele, jehož pohledávka nebyla v insolvenčním řízení v konečném důsledku zjištěna vůbec nebo byla zjištěna v jiné výši (jde např. o věřitele popřenýxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxčního zákona).

Z tohoto ustanovení je zřejmé, že na rozdíl od usnesení schůze věřitelů o odvolání insolvenčního správce, které je účinné, jakmile bylo přijaxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx insolvenčního soudu. Jinými slovy, výkladem lze dovodit, že usnesení schůze věřitelů o odvolání dosavadního insolvenčního správce insxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxůze věřitelů do protokolu o jednání schůze. Z protokolu o přezkumném jednání a schůzi věřitelů z 20. 12. 2012 plyne, že došlo k hlasování věřitelů podle § xx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxsavadní insolvenční správce JUDr. Mgr. Martina Jinochová Matyášová a že xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxrávce je zapsán v seznamu insolvenčních správců a splňuje podmínky uvedené v ustanovení § 21 až 24 InsZ, a vyhlásil usnesení, že potvrzuje ustanovení pxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxto výsledek schůze věřitelů potvrdil insolvenční soud i v napadeném usnesení, když v jeho odůvodnění uvedl, že schůze věřitelů dosavadního insolvenčxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xěřitelů došlo, bylo vyloučeno, aby soud o odvolání tohoto správce (z funkce již odvolaného) sám znovu rozhodl, jak to - s odkazem na § 31 InsZ - napadeným xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx usnesením podle 29 odst. 2 InsZ (proti němuž není přípustné odvolání) potvrdil. Lze tedy uzavřít že insolvenční soud vydal napadené usnesení, k jehož vxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx

xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx že ve věci odvolání insolvenčního správce nechal přítomné věřitele hlasovat také o tom, že novým správcem ustanovují Mgr. Alexandra Netta, aniž by z prxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxení výsledku hlasování patrně nevzal v úvahu speciální stanovené v § 29 odst. 1 IZ. Podle tohoto ustanovení pro přijetí usnesení schůze věřitelx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxobně nebo písemně prostřednictvím hlasovacích lístků), které představují nikoli nadpoloviční většinu hlasů věřitelů, kteří hlasovali, nýbrž nadpxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xčinností od 1. 1. 2014 doplněno jen o výslovné vyjádření toho, co podle ustálené judikatury platilo vždy, totiž že výchozí sumu přihlášených pohledávex xxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxané). Tuto sumu přihlášených pohledávek s právem hlasu však soud prvního stupně v napadeném usnesení neidentifikoval a místo toho zaznamenal jen počex xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxx xxx x xxxxx xxx xři vyjádření výsledku hlasování poměřoval. Se zřetelem k uvedenému nelze dospět k jinému závěru, než že na schůzi věřitelů konané dne 27. 1. 2014 řádné hxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxe nechal věřitele hlasovat na nové schůzi věřitelů, kterou k tomu svolá

Ze shora uvedených zxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xístkem, v důsledku čehož nepřijala schůze věřitelů žádné rozhodnutí o odvolání insolvenčního správce funkce, jež by bylo lze - avšak jen do skončení scxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxcesní vadou, kterou však nelze napravit vydáním napadeného usnesení, jež nemá žádného zákonného podkladu, ale toliko opakovaným svoláním (první) scxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxod 3. programu)

Z uvedeného vyplývá, že schůze věřitelů následující nejblíže po přezkumnéx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxtanovila, protože pro jeho přijetí nehlasovala nejméně polovina všech věřitelů přihlášených ke dni předcházejícímu konání schůze věřitelů, počítaxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxvný. Přesto podle odvolacího soudu nemělo být napadené usnesení vydáno, neboť nový insolvenční správce, o jehož potvrzení ve smyslu § 29 odst. 2 IZ je sxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxx došlo v této věci, měl soud pouze poznamenat výsledek hlasování do protokolu o průběhu schůze věřitelů, aniž by bylo třeba potvrdit dosavadního insolvxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xxx xxxx xxx xxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx2011). Odvolací soud však napadené usnesení, byť podle jeho názoru vydáno být nemělo, podle § 219 o. s. ř. potvrdil. Jiné než potvrzující rozhodnutí by xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xnsolvenčního správce Mgr. Petra Schillera nedošlo a že ten dále jako soudem ustanovený insolvenční správce vykonává funkci insolvenčního správce dlxxxxxx

xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx. Z protokolu o schůzi věřitelů (č. l. B-7), jíž se zúčastnil pouze odvolatel, je totiž zřejmé, že soud namísto toho, aby ohledně povinného bodu programu xxxx xxxxxx xxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxx x xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxze usnesla či na odvolání dosavadního a ustanovení nového správce, či nikoli), rozhodl s poukazem na dle jeho názoru nedostatečné hlasů k přijexx xxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx nemůže obstát. Co se týče hlasovacího práva, považoval odvolací soud za nutné uvést, že podle ust. § 49 odst. 1 insolvenčního zákona xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx počítaná podle výše jejich pohledávek; přitom platí, že na každou 1 Kč pohledávky připadá jeden hlas. Citované ustanovení upravuje tzv. obecné hlasovxxx xxxx xx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxndenčně hlasujících věřitelů dle ust. § 50 odst. 2 a 3 insolvenčního zákona), počítaná podle výše jejich pohledávek. Tato úprava však neplatí bezvýjixxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx x odvolání dosavadního a ustanovení nového insolvenčního správce dle ust. § 29 odst. 1 insolvenčního zákona nebo o usnesení o stanovení způsobu řešení xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx právo náleží bez dalšího pouze věřitelům, jejichž pohledávka byla zjištěna. Věřitelé s nezjištěnou pohledávkou mohou hlasovat, jen je-li jim hlasovxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxně popřena (insolvenčním správcem či dlužníkem, popření věřitelem je tu bez významu), jejichž pohledávka je vázána na odkládací podmínku, jejichž poxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxla popřena, může hlasovat jedině za předpokladu, že mu takové právo přizná (primárně) schůze věřitelů nebo (sekundárně) insolvenční soud. Na rozdíl ox xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx soudní judikatury s účinností od 1. 1. 2014 doplněno o jím zmiňovaný dovětek. Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xx x x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, v němž v souladu se shora uvedenými názory odvolacího soudu předloží nové xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

Insolvenční zákon nepředpokládá, že by insolvenční soud (představovaný soudcem, který vede insolvenční řízení nx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx závazně opatřením předsedy insolvenčního soudu dle § 25 InsZ za použití § 31 odst. 5 InsZ. V rámci aplikace ust. § xx xxxx xxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x x5 odst. 3 InsZ (představující úkon hybridní povahy na pomezí státní správy a rozhodovací činnosti soudu, který podle § 4 odst. 3 věty první vyhlášky č. 3xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxtý a tyto námitky se opírají o nikoliv nově (po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně) zjištěné skutečnosti (ve vztahu k § 25 odst. 5 InsZ srov. závěr Úsxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx. O takový případ (že by bylo namítáno na základě okolností známých v době rozhodování soudu prvního stupně, že ustanovený správce nesplňuje podmínky pxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxx

xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx držitelem zvláštního povolení ve smyslu § 3 odst. 2 zákona č. 312/2006 Sb. (tedy že opatřením předsedy insolvenčního soudu případně nebylo dodrženo pxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx neboť případný nesprávný postup předsedy insolvenčního soudu při vydání opatření nečiní z takto ustanoveného insolvenčního správce osobu, u které jx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx známých v době vydání napadeného rozhodnutí. Tato úprava (v § 26 InsZ) totiž zjevně navazuje na úpravu předpokladů vymezených pro ustanovení konkrétxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxtečnosti, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně.

S uvedeným souvisí také to, že insolvenční zákon neumožňuje odvolaxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxxx z funkce insolvenčního správce ustanoveného postupem podle § 25 odst. 3 InsZ, bylo-li mu zrušeno zvláštní povolení nebo zaniklo-li jeho právo dočasnx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxsterstva podle zákona o insolvenčních správcích, odvolací soud nemá pochyb o tom, že takový postup je na místě i v případě, že je v průběhu řízení (dodatexxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxo najisto, že takové osobě byl ustanoven správce, který tyto podmínky nesplňuje. Ustanovení opatřením předsedy xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxního zákona.

Nutno zdůraznit, žx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxku oprávnění vykonávat tuto činnost, včetně vedení seznamu těchto správců, upraveny zvláštním zákonem, a to zákonem č. 312/2006 Sb., o insolvenčních xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxštěna novými - oproti předchozí právní úpravě přísnějšími - kvalifikačními předpoklady (požadavek vysokoškolského vzdělání magisterského studijxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxtatečného materiálního zabezpečení nutného ke krytí rizika případné škody, za niž insolvenční správce z titulu své funkce odpovídá (viz minimální lixxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxa vykonávat činnost insolvenčního správce ověřuje a vydáním povolení (zvláštního povolení) dle § 6 nebo § 8 zákona o insolvenčních správcích aprobuxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxým v seznamu správců podle dosavadních právních předpisů (podle § 1 vyhlášky č. 476/1991 Sb.) zůstalo k 1.1.2010 (po 2 letech od účinnosti zákona o insolxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxolvenčních správcích, získaly od Ministerstva spravedlnosti k výkonu této činnosti povolení (viz přechodná ustanovení v § 40 a 41 cit. zákona).

Uvexxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxobilá tuto funkci v insolvenčním řízení vykonávat, ale je také bez dalšího připravená takové své angažmá přijmout. Proto podle § 22 odst. x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxežitých důvodů, pro něž - nastanou-li až v průběhu řízení - může být ze své funkce dle § 31 insolvenčního zákona (i bez návrhu) odvolána. Těmito důležitýxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxže jít jak o situaci, kdy insolvenční správce pozbyl předpoklady nezbytné pro svůj zápis do seznamu insolvenčních správců, tak typicky může jít i o podjxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxm odděleného správce dle § 34 insolvenčního zákona) nebo zdravotní či jiné závažné důvody spočívající v osobní situaci správce. Zdravotní či jiná osobxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxí, a to v dlouhodobém časovém horizontu. Pokud by tato překážka byla rázu pouze přechodného, není namístě odvolání insolvenčního správce, ale ustanovxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxečně) v případě, že důležité důvody pro postup dle § 31 odst. 1 insolvenčního zákona jsou zcela zřejmé a osvědčené.

Nelze pouštět ze zřetele, že insolvxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xistý retardační zásah do insolvenčního řízení, zvláště pokud již v něm stávající správce činil úkony významně ovlivňující jeho další průběh. Proto nexxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx anebo není-li založena rozhodnutím samotných věřitelů (usnesením schůze věřitelů o odvolání správce dle § 29 insolvenčního zákona), může soud ukončxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx podstatné, zda odvolání z funkce navrhl sám insolvenční správce, anebo zda je navrhl věřitelský orgán, či zda soud šetří důvody pro odvolání správce bex xxxxxxxx xxxxxxx

x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xe žádný věřitel neúčastnil, která se konala dne 26.5.2016, a která nejblíže následovala po přezkumném jednání, hlasoval věřitel KB prostřednictvím hxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxo správce Ing. Miroslava Krejčího a pro ustanovení do funkce nového insolvenčního správce JUDr. Jiřího Vlasáka. Nepodepsaný hlasovací lístek je vyhoxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx odvoláním napadené usnesení.

Nebylo-li podání věřitele KB s využitím formuláře Hlasovací lístek opatřeno ověřeným podpisem této osoby, vychází odxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx původně ustanoveného správce a k ustanovení správce nového, protože pro přijetí takového rozhodnutí nehlasovala nejméně polovina všech věřitelů přxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxo stupně na této schůzi hlasování došlým hlasovacím lístkem věřitele KB, jeho postup odporuje znění ust. § 50 odst. 2 InsZ, podle něhož k došlému hlasovxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx x xx x xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xoud bere na vědomí odvolání insolvenčního správce, natožpak rozhodovat o (ii) nepotvrzení ustanovení správce nového a o (iii) ustanovení správce dalxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxí, otázka jejich věcné správnosti není významná.

Bez ohledu na to, že odvolatel formálně napadá pouze rozhodnutí pod body II. a III. výroku napadeného xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxe z toho, že o usnesení schůze věřitelů o odvolání dosavadního insolvenčního správce insolvenční soud zásadně nerozhoduje, nýbrž podle § 6 odst. 2 vyhlxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xx xozhodnutí vydaná soudem prvního stupně pod body I., II. a III. tvoří s ohledem na skutkové okolnosti věci nedělitelný celek, neboť zde není účinného rozxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxo. Byť z přísně formálního hlediska samostatné odvolání proti výroku I. napadeného rozhodnutí by nebylo možno podat (§ 11 odst. 1, § 91 InsZ, resp. § 202 xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxů neúčastnil, a jednak lhůta pro podání odvolání uplynula skončením schůze věřitelů (§ 29 odst. 3 za použití § 55 odst. 1 InsZ). Proto odvolací soud napxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx x x x xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx

x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxtí a stanovisek dále Nejvyšší soud vyložil, že (stejně jako tomu bylo dříve v režimu zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání) ani v poměrech insolxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxanovena, rozhodnutím "ve věci samé", takže k usnesením "ve věci samé" nepatří ani usnesení o tom, že (zda) se insolvenční správce odvolává z funkce, vydxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx

Mezi důležité důvody, pro něž lze (ať již na návrh či bez návrhu) odvolat insolvenčního správce z funkce, lze považovat zejména xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx a odbornou způsobilost, dále zdravotní či jiné důvody, které správci trvale či dlouhodobě znemožňují výkon jeho funkce a v neposlední řadě správcovu pxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx

Za situace, kdy soud prvního stupně odvolal dosavadního insolvenčního správce z funkce, postupoval správně, pokud ustanovil xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxrávce je důsledkem odvolání dosavadního správce z funkce. Nelze totiž připustit situaci, aby majetková podstata xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

x xxxxxx xxxxxx xxx xxisvědčit názoru soudu prvního stupně, že důležitým důvodem pro odvolání správce z funkce nemůže být bez dalšího jeho pracovní zaneprázdnění ve funkci xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxx x x xxxx xxxxxem, že advokát, který se nechal zapsat do seznamu správců, si musel být vědom toho, že výkonem funkce správce bude zatížen nad rámec svých pracovních povxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx do kterých byl ustanoven. Případný je i odkaz soudu prvního stupně na závěry rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 2 VSOL 107/2009, KSBR 26 INS 292xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx. V těchto rozhodnutích formuloval názor, že ani důsledek vyplývající z § 40 odst. 2 zákona o insolvenčních správcích, tj. zánik oprávnění vykonávat čixxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx x x x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxh, není důvodem pro jeho odvolání z funkce. Insolvenční správci, kteří byli do konce roku 2009 ustanoveni do funkce, výkon své funkce dokončí, i když od rxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx

xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxého ustanovení § 31 odst. 1 insolvenčního zákona vyplývá, že navrhnout odvolání insolvenčního správce může sám insolvenční správce nebo věřitelský xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxostředek proti rozhodnutí o ustanovení insolvenčního správce, přičemž v tomto odvolání může namítat pouze to, že ustanovený insolvenční správce nesxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx

xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx z dlužníkových věřitelů nebo jen některému ze zástupců dlužníkových věřitelů, a tato situace je vyřešena ustanovením odděleného insolvenčního spráxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxním dlužníkem na jeho postavení jakožto věřitele, který se přihlásil do insolvenčního řízení, a jehož pohledávka představuje 4,86% všech přihlášenýxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxa k přerušení soudních a jiných řízení, přičemž v přerušených řízeních, kde dlužník vystupoval jako žalobce, lze pokračovat na návrh insolvenčního spxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xráv soudní cestou, pokud se týkají majetkové podstaty s tím, že v tomto konkrétním sporu by samozřejmě namísto dlužníka jako účastník řízení vystupovaxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx

xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx odvolání insolvenčního správce podle § 31 odst. 1 insolvenčního zákona může být i situace, kdy je povolena reorganizace dlužníka a stávající správce xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxnčních správcích nemá, ač ve smyslu výše uvedeného ho mít musí

Dlužníkovu námitku, že sxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxodů, které nemají původ v porušení povinností insolvenčního správce, a které je třeba zkoumat z hlediska podmínek pro odvolání správce z funkce dle § 31 xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxvenčního zákona není oprávněn, a již z toho důvodu musel být tento jeho návrh zamítnut.

xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxní vykonávat tuto činnost, včetně vedení seznamu těchto správců, upraveny zvláštním zákonem. Odborná způsobilost pro výkon funkce insolvenčního spxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxdělání magisterského studijního programu a složení příslušné odborné zkoušky organizované Ministerstvem spravedlnosti). Splnění podmínek pro vzxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x x xxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxravedlnosti, které také vede seznam těchto insolvenčních správců jako součást veřejného insolvenčního rejstříku. Osobám zapsaným v seznamu správcx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxováno, jen pokud k uvedenému datu, za podmínek stanovených zákonem o insolvenčních správcích, získaly od Ministerstva spravedlnosti k výkonu této čixxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx x xx xxxx xxxxxxxx

xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx těch insolvenčních správců v řízení, v nichž byli do funkce ustanoveni před 1. lednem 2010, avšak nesložili zkoušku insolvenčního správce (rozdílovox xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx je tomu tak již proto, že insolvenční zákon v § xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxsti lze i připomenout závěry Vrchního soudu v Olomouci vyjádřené v usnesení sp. zn. KSBR 26 INS 292/2009, 2 VSOL 107/2009-B ze dne 16.4.2009; v němž vrchnx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx e), či důsledek § 40 odst. 2 zák. o insolvenčních správcích, není důvodem pro odvolání insolvenčního správce z funkce, neboť žádné zákonné ustanovení txxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xohla být ustanovena v insolvenčním řízení jednak jako insolvenční správce, jednak jako ohlášený společník veřejné obchodní společnosti. Takový je sxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxímu správci, který se stal ohlášeným společníkem, pozastaveno právo vykonávat činnost insolvenčního správce, není možné, aby byl od tohoto dne ustanxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xx xám nadále může vykonávat činnost insolvenčního správce již jen jako ohlášený společník.

Naproti tomu nelze z této úpravy bez dalšího dovozovat, jak tx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxí. Aby tomu tak bylo, musely by přistoupit důležité důvody pro odvolání insolvenčního správce stanovené v § 31 odst. 1 insolvenčního zákona, popř. důvoxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxze na závěru, že pozastavení činnosti insolvenčního správce zakládá samostatnou skutkovou podstatu pro odvolání insolvenčního správce Mgr. K. T. Texxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx

xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxiž k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení [§ 5 písm. a) insolvenčního zákona]. Změna v osobě insolvenčního správce představuje vždy zásah do řízeníx xxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xehdy, pokud řádně neplní své povinnosti tak, že by jeho činnost odůvodňovala jeho zproštění funkce (§ 32 insolvenčního zákona), jestliže tak rozhodli xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxsplňuje obecné a kvalifikační předpoklady pro zápis do seznamu insolvenčních správců.

xxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxtí insolvenčního správce, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského orgánu anebo i bez tohoto návrhu odvolat insolvenčxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxce ustanoveného postupem podle § 29 odst. 1 až 3 insolvenční soud odvolává z funkce i tehdy, požádá-li o to do tří dnů poté, co se o svém ustanovení dozvěděxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xunkce, ustanoví současně nového insolvenčního správce. Odvolání proti tomuto rozhodnutí je přípustné; proti výroku x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xovinen bez zbytečného odkladu řádně informovat nového insolvenčního správce o své dosavadní činnosti a předá mu všechny doklady související s výkonex xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx

xxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxů, které nemají původ v porušení povinností insolvenčního správce, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského orgánu anxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxdleně (odstavec 1). Insolvenčního správce ustanoveného postupem podle § 29 odst. 1 až 3 insolvenční soud odvolá z funkce i tehdy, požádá-li o to do 3 dnů xxxxx xx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxrávce, kterému zaniklo ze zákona právo vykonávat činnost insolvenčního správce nebo mu bylo právo pozastaveno podle zákona o insolvenčních správcícx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx z funkce. Pokud to okolnosti dovolují, učiní tak po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně (odstavec 3). Insolvenčního xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxdě rozhodnutí ministerstva podle zákona o insolvenčních správcích, insolvenční soud odvolá z funkce. Insolvenčního správce ustanoveného postupem xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxě vykonávat činnost insolvenčního správce dlužníka podle § 3 odst. 2 zákona o insolvenčních správcích na základě rozhodnutí ministerstva podle zákoxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxávce. Odvolání proti tomuto rozhodnutí je přípustné; proti výroku o ustanovení nového insolvenčního správce se však lze samostatně odvolat jen z důvoxx xxxxxxxxx x x xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx dosavadní činnosti a předá mu všechny doklady souvisící s výkonem jeho funkce; jeho odpovědnost za dobu výkonu funkce nezaniká (odstavec 6).

Podle § 9 xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxvuje, jde-li o insolvenčního správce, který je ohlášeným společníkem veřejné obchodní společnosti nebo zahraniční obchodní společnosti, dnem, kdy xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxx x xx xxxxxx xx xxx/2006 Sb., o insolvenčních správcích, není-li dále stanoveno jinak, po dobu pozastavení práva vykonávat činnost insolvenčního správce nesmí insolvxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxho správce být pojištěn na základě smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu, není-li dále stanoveno jinak (odstavec 1). Po dobu pozastavení práva vykxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxx xx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxšený společník, b) nemá insolvenční správce povinnost být pojištěn na základě smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu.

Odvolací soud ve shodě s odvxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxní na posuzovanou věc použitelné a navíc vychází z jiné právní úpravy, neboť odstavec 3 byl do ustanovení § 31 IZ vložen až s účinností od 1. 8. 2013, zatímxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx v Brně, neboť například ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 45 INS 3491/2013-B-20 a KSBR 44 INS 25102/2013 bylo stejnému návrhu tohoto xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxo soudu v Brně byl novým insolvenčním správcem ustanovena společnost AK2H insolvence, v. o. s.

S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnuxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xx xx xxx xxxxxxxení nového insolvenčního správce postupem dle § 25 IZ.

Ze sdělení Ministerstva, axxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxx x018, č. j. M SP-45/2018-O RA-RO Z/14, jímž ministr zamítl rozklad Dosavadní správkyně a potvrdil Rozhodnutí. 12. Nahlédnutím do seznamu insolvenčnícx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxnosti odvolání je rozhodující, že správní soud odložil vykonatelnost Rozhodnutí a rozhodnutí ministra, v důsledku čehož byly pozastaveny účinky těcxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxesení v napadených bodech I. a II. jeho výroku podle § 220 o. s. ř. za použití § 7 IZ změnil, jak shora uvedeno.

x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxřejněného pod č. 103/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek dále Nejvyšší soud vyložil, že (stejně jako tomu bylo dříve v režimu zákona č. 328/1xxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xebo o tom, zda určitá osoba má být tímto správcem ustanovena, rozhodnutím "ve věci samé", takže k usnesením "ve věci samé" nepatří ani usnesení o tom, že (xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxní posouzení věci odvolacím soudem, jenž mimo jiné uzavřel, že insolvenční správce neporušil své povinnosti postupovat při výkonu funkce s odbornou pxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx vyšlo v průběhu insolvenčního řízení najevo, že na základě kupních smluv uzavřených dlužníkem (jako prodávajícím) jsou ve vlastnictví třetích osob (xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxadu.

Na nesprávnost právního posouzení věci odvolacím soudem nelze usuzovat ani z pohledu námitky, že insolvenční správce vyřadil movité věci ze souxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxh věcí ze soupisu majetkové podstaty dlužníka (C1-1 a C2-1)].

Nejvyšší soud již ve stanovisku svého občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 17. čxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxila důvodné námitky proti tomu, aby věc byla zařazena do podstaty, může být vyřešena (samozřejmě za předpokladu, nebrání-li tomu dříve učiněný pokyn kxxxxxxxxxx xxxxxx x x xx x xxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxty nebo tak, že správce námitkám této osoby dobrovolně vyhoví a věc ze soupisu vyřadí (srov. bod XXIX. stanoviska, str. 199 /375/). K tomuto závěru, jenž xx xxxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxx11.

Jakkoliv pro insolvenční řízení nelze bez dalšího (automaticky) přejímat judikatorní závěry ustavené při výkladu zákona o konkursu a vyrovnání xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2010, sen. zn. 29 NSČR 30/2009, uveřejněné pod číslem 14/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek], dxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxaty (bez ohledu na existenci sporu o příslušnost tohoto majetku k majetkové podstatě) na poli práva konkursního v právu insolvenčním dán není. K tomu srxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx

xxxxx xxxxxxxxt dovolání není dán ani na základě výhrady, že insolvenční správce postupoval pasivně, když vycházel jen ze sdělení dlužníka a jím předložených listinx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxta insolvenčního správce, a nepolemizuje se závěry odvolacího soudu, podle nichž insolvenční správce postupoval správně (s náležitou péčí), když ve xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxenci a výši svých závazků a jiné představy o průběhu insolvenčního řízení, nemůže být důvodem pro zproštění JUDr. H. K. funkce správkyně.

xx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xoud zejména skutečnost, že při výkonu své funkce řádně neplní povinnosti vyplývající pro něj z § 36 insolvenčního zákona, liknavě provádí soupis majetxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx x xxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxinnost uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem funkce správce, nebo ve věci postupuje nekvxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx zajištěného věřitele anebo vykonatelný rozsudek týkající se vyloučení majetku z majetkové podstaty. V závislosti na míře a intenzitě pochybení spráxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx x xxxx zproštění funkce, ale - obvykle jedná-li se o pochybení méně závažné - omezuje se na to, že využije svého oprávnění uložit správci pořádkovou pokutu.

Pxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx § 32 odst. 1 insolvenčního zákona. Od slyšení správce (obdobně jako od slyšení dlužníka podle § 87 insolvenčního zákona) by bylo možné upustit, jestližx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xprávce s návrhem na zproštění funkce souhlasil.

Za důvody, pro něž může ixxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxo něj z § 36 insolvenčního zákona, liknavě provádí soupis majetkové podstaty, zpeněžuje majetek podstaty v rozporu s § 225 odst. 4 nebo § 226 odst. 5 insoxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxce, nebo ve věci postupuje nekvalifikovaně. Důležitým důvodem pro zproštění funkce správce může být také skutečnost, že bezdůvodně nesplní závazný pxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xíře a intenzitě pochybení správce může vést soud i zjištění ojedinělého, leč závažného porušení důležité povinnosti stanovené zákonem nebo uložené sxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx správci pořádkovou pokutu.

Podle § 36 odst. 2 insolvenčního zákona je insolvenční správce mimo jiné povinen nejméně jednou za tři měsíce předložit vxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xůldruhého roku tuto zákonnou povinnost neplnil a neučinil tak ani poté, kdy k jejímu splnění byl insolvenčním soudem opakovaně vyzýván a kdy byl za její xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xopsané situace nepovažoval za nutné alespoň sdělit insolvenčnímu soudu důvody, jež mu splnění této povinnosti znemožňovaly, resp. že tak učinil se znxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxí osoby, to je osoby, která není účastníkem řízení, případně, která není oprávněna podat návrh na odvolání správce či na jeho zproštění a k odvolání či ke xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxůsobem, například přípisem navrhovateli, že skutečnosti jím tvrzené nejsou důvodem k odvolání či ke zproštění správce. V přezkoumávané věci se ze spixx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxnou pohledávku (§ 14 IZ). Účastnicí tohoto insolvenčního řízení se nestala ani přesto, že dne 2. 1. 2013 podala jako třetí osoba žalobu na vyloučení soubxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxazení těchto věcí do majetkové podstaty a že v rámci této žaloby dala podnět k odvolání insolvenčního správce, z tam uvedených důvodů. Na základě této žaxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxlatelku neopravňuje (není legitimována) k podání návrhu na odvolání či zproštění správce funkce. Rozdíl v pojetí účastenství v insolvenčním řízení v x xx xxxxx x x x xx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxx x xxxxxxxx xxx xe zproštění Ing. Lukáše Nožičky funkce správce (§ 32 IZ) podala odvolatelka v podání ze dne 19. 11. 2013; dlužník podal návrh na zproštění správce ve smysxx xxxx x xx xx xxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxo stupně nyní odvoláním napadené usnesení, kterým jednak zamítl návrh dlužníka na zproštění správce a současně zamítl podnět odvolatelky na zproštěnx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx odvoláním pouze odvolatelka; dlužník proti tomuto usnesení odvolání nepodal. Na základě zjištění ze spisu soudu prvního stupně a shora uvedené argumxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xx xx podat návrh na zproštění správce, pak i v případě že insolvenční soud návrh dlužníka (jako osoby oprávněné k podání tohoto návrhu) na zproštění správcx xxxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxoti tomuto usnesení insolvenčního soudu odvolání. Odvolací soud proto postupoval dle ust. § 218 písm. b) o. s. ř. a odvolání odvolatelky odmítl, neboť xxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx

Důležitým důvodem pro zproštění funkce insolvenčního správce ve smyslu ustanoveni § 32 odst. 1 insolvenčního zákona je zejména skutečnosxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxs majetkové podstaty, zpeněžuje majetek náležející do majetkové podstaty v rozporu s ustanovením § 225 odst. 4 nebo s ustanovením § 226 odst. 5 insolvexxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx Takovým důvodem může byt též skutečnost, že insolvenční správce bezdůvodně nesplní závazný pokyn insolvenčního soudu nebo zajištěného věřitele, nexx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx vést soud ke zproštění správce funkce i zjištěni ojedinělého, leč závažného, porušení důležité povinnosti stanovené zákonem nebo uložené soudem.

Sxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx Skutečnost, že insolvenční správce má než 4 provozovny, není důvodem k tomu, aby byl zproštěn výkonu funkce dle § 32 odst. 1 insolvenčního zákona.

x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xdy ještě neměl ani příležitost své povinnosti podstatným způsobem porušit. V usnesení o úpadku bylo správci uloženo, aby postupoval v souladu se standxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxho sdělil, kolik má provozoven, a jaké v nich má úřední hodiny, což správce splnil dne 3. 3. 2014 a 24. 3. 2014. Odvolací soud se ztotožňuje s argumentací odxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx by spíše nasvědčoval tomu, že všechny potřebné činnosti (zejména provoz v úředních hodinách) by měl zajišťovat osobně insolvenční správce. Jazykový xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxárce při přijetí souhrnné novely insolvenčního zákona a zákona o insolvenčních správcích (účinné od 1. 1. 2014) nebyl veden myšlenkou, že insolvenčxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx

x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxody, jež insolvenční zákon blíže nespecifikuje. Třeba zdůraznit, že součástí koncepce insolvenčního zákona je i působení insolvenčního správce jxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxveny zvláštním zákonem, a to zákonem č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích. Odborná způsobilost pro výkon funkce insolvenčního správce (u veřejxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxpoklady (požadavek vysokoškolského vzdělání magisterského studijního programu a složení příslušné odborné zkoušky organizované Ministerstvem sxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xiž insolvenční správce z titulu své funkce odpovídá (viz minimální limit pojistného plnění a minimální standardy pojištění upravené ve smyslu § 39 citx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxho povolení) dle § 6 nebo § 8 zákona o insolvenčních správcích aprobuje Ministerstvo spravedlnosti, které také vede seznam těchto insolvenčních sprxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxvat činnost insolvenčního správce zachováno, jen pokud k uvedenému datu, za podmínek stanovených zákonem o insolvenčních správcích, získaly od Minixxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx x xx xxxx xxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxvenčním zákoně vyjádřena předpokladem, že osoba zapsaná v seznamu insolvenčních správců je nejen odborně způsobilá tuto funkci v insolvenčním řízenx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xapsaná v seznamu insolvenčních správců své ustanovení insolvenčním správcem odmítnout jen z důležitých důvodů, pro něž - nastanou-li až v průběhu řízxxx x xxxx xxx xx xxx xxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xzato trvale (či alespoň dlouhodobě) insolvenčnímu správci znemožňují jeho funkci vykonávat. Může jít jak o situaci, kdy insolvenční správce pozbyl pxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx dle § 24 insolvenčního zákona (pokud nejde o dílčí vyloučení správce, které lze řešit ustanovením odděleného správce dle § 34 insolvenčního zákona) nxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxuje překážku jeho setrvání ve funkci, jen pokud je doloženo, že objektivně výkonu jeho funkce brání, a to v dlouhodobém časovém horizontu. Pokud by tato xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxlání insolvenčního správce má zpravidla předcházet jeho slyšení. Upustit od něj může soud (výjimečně) v případě, že důležité důvody pro postup dle § 31 xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxně (§ 5 písm. a) insolvenčního zákona), a že změna v osobě insolvenčního správce představuje vždy jistý retardační zásah do insolvenčního řízení, zvláxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxmi závadami v jeho činnosti, které odůvodňují jeho zproštění funkce (§ 32 insolvenčního zákona), anebo není-li založena rozhodnutím samotných věřitxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxx x x1 insolvenčního zákona ho odvolat) jen za podmínek shora popsaných. Z toho hlediska není zásadně podstatné, zda odvolání z funkce navrhl sám insolvenxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx

x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xoud ověřil, že v usnesení ze dne 30.6.2011 (A-11), jímž byl xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxtského soudu v Praze ze dne 28.6.2011 (A-10). Ze seznamu insolvenčních správců vyplývá, že v něm je odvolatel zapsán ode dne 26.5.2008 pro okres hl. m. Prxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxtele ze dne 8.7.2011 (B-1) plyne, že důvody pro odmítnutí funkce správce a návrhu na jeho odvolání spočívaly toliko v tom, že odvolatel tuto funkci vykonxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxníků, a to nejen u Městského soudu v Praze, kde má své sídlo, ale též u Krajského soudu v Praze nebo u Krajského soudu v Ústí nad Labem.

Na základě shora uvedxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx a lze na jeho přesvědčivé odůvodnění odkázat, protože ani ve stadiu odvolacího řízení nebylo zjištěno nic, co by bylo způsobilé vést odvolací soud k jehx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxnickou osobou založenou jen pro účely výkonu funkce insolvenčního správce a jenž tuto funkci vykonává nejen pro potřebu Městského soudu v Praze, kde má xxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xůležitý důvod, pro něhož by měl být odvolán z funkce insolvenčního správce ve věci vedené u Městského soudu v Praze. Dlužno dodat, že při určení odvolatexx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxvu řízení, k osobě dlužníka a k jeho majetkovým poměrům a k odborné způsobilosti odvolatele, ale též k jeho zatížení v relaci k ostatním osobám zapsaným dx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx

Již na tomto místě Nejvyšší soud podotýká, že jako výxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xe dne 21. 5. 1996, sp. zn. Pl. ÚS-st.-1/96, uveřejněném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 9, ročníku 1997, části I., pod pořadovým číslxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx priority výkladu e ratione legis před výkladem jazykovým, podmínky, jež by měly představovat bariéru možné libovůle při aplikaci práva. Tamtéž Ústavxx xxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxová zpráva k návrhu zákona (uvědomuje si skutečnost, že ze souhlasu zákonodárce s osnovou návrhu lze pouze presumovat i jeho souhlas s jejími důvody) a dxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxvení je nutno prvotně vycházet z jeho doslovného znění. Pouze za podmínky jeho nejasnosti a nesrozumitelnosti (umožňující např. více interpretací), xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxdnostnit výklad e ratione legis před výkladem jazykovým.

Z důvodové zprávy k insolvenčnímu zákonu je zřejmé, že důvody podjatosti insolvenčního sprxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x§ 24 insolvenčního zákona) insolvenční zákon zavádí i novou instituci tzv. odděleného insolvenčního správce, ustanovovaného v případech, kdy spráxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx

xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxávce vyloučen z insolvenčního řízení (§ 24 odst. 1 insolvenčního zákona), lze v zásadě (s níže uvedenou výjimkou) poměřovat s podmínkami určenými ustaxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x x 14 odst. 1 insolvenčního zákona), popř. účastníkům řízení v incidenčních sporech (§ 16 insolvenčního zákona), pro který je dán důvod pochybovat o nepoxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxtah přátelský či naopak zjevně nepřátelský (k tomu srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxvce postačí, že jsou zde důvody pochybovat o jeho nepodjatosti, tj. jeho podjatost nemusí být prokázána .

Ustanovení § 24 insolvenčního zákona nepovxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xx xxxxxpců dlužníkových věřitelů. V takovém případě se uplatní úprava obsažená v ustanovení § 34 insolvenčního zákona, která váže vyloučení insolvenčního sxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxlvenčním řízení důvod pochybovat, že tento vztah neovlivní celkový způsob výkonu práv a povinností insolvenčního správce. A naopak, nejsou-li xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxch věřitelů důvodem vyloučení insolvenčního správce (jen) z některých úkonů (v rámci insolvenčního řízení).

Jde-li o možnost rozšíření rozsahu půsxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xak je zásadně (jen) posouzení, zda úkony, pro které byl oddělený insolvenční správce ustanoven, včetně úkonů, pro které byla jeho působnost rozšířena x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxávce jen k některému z dlužníkových věřitelů (popřípadě jen k některému ze zástupců dlužníkových věřitelů), a nijak neupravuje situaci, kdy některý z xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx x x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxedávky dlužníkova věřitele a jeho postavení v insolvenčním řízení (vedeném na majetek dlužníka)] i charakter (vzájemné) pohledávky dlužníka za věřixxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx

x xxxxaci, kdy v poměrech dané věci je zjevné, že insolvenční správkyně Ing. Jaroslava Dlabolová je vyloučena z některých (posuzováno ve vztahu k celému insoxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxi S) a současně z některých (posuzováno ve vztahu k celému insolvenčnímu řízení společnosti S) úkonů pro svůj poměr ke jmenované, vůči níž uplatňuje vzáxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xákona pro ustanovení odděleného insolvenčního správce.

Přitom mezi skutečnosti, které se zřetelem k charakteru pohledávky dlužníkova věřitele a x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx správce (a které proto nedovolují řešit možnou podjatost insolvenčního správce pouhým ustanovením odděleného insolvenčního správce), typově patřx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx vede (byť v jiném procesním postavení) další spory, jež se významně týkají majetkové podstaty dlužníka, ať již jde o incidenční spor (např. o spor na zákxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx o spor, v němž vystupuje jako dlužníkův dlužník. K takovým pochybnostem může vést i souhrn více skutečností, vztahujících se k charakteru pohledávky dxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxkonu práv a povinností insolvenčního správce.

V tomto směru nemá Nejvyšší soud na rozdíl od soudu odvolacího žádné pochybnosti o tom, že za stavu, kdy pxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxlášených v insolvenčním řízení dlužníka (a současně jde o pohledávku spornou) a kdy nároky uplatněné v insolvenčním řízení společnosti S insolvenční xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxi S v obou insolvenčních řízeních ještě umocňují, již nebyly splněny předpoklady pro rozšíření působnosti odděleného insolvenčního správce (§ 34 insxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xdst. 1 a 3 insolvenčního zákona).

Podmínky, za nichž je insolvenční správce vyloučen z inxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxi pro podjatost soudce a přísedících v § 14 o. s. ř. Insolvenční správce je z insolvenčního řízení vyloučen, jestliže lze se zřetelem na jeho poměr k věci xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxku za dlužníkem nebo je správce dlužníkem dlužníka, jehož majetek je podroben režimu insolvenčního řízení. Dalším důvodem pochybnosti může být způsox xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxdě k dlužníku - viz § 14 insolvenčního zákona) může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním přípxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxího správce musí existovat objektivně, důvod tedy musí být postaven najisto. K závěru o tom, že je insolvenční správce vyloučen, není potřebné, aby bylx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx nepodjatosti (srov. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 2 Cdon 43/96 zveřejněné v časopise Soudního rozhledy č. 9, svazek 226/1998).

Odvolací soud uzavírá, že zx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxm civilním řízení jako protistrana účastníka insolvenčního řízení, v daném případě dlužníka. Stejně tak lze vyhodnotit situaci, kdy insolvenční sprxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxevantní, že sporné řízení o vylučovací žalobě vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 13 C 226/2003 bylo pravomocně skončeno již v roce 2004. Exekxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xx11. Dle závěru odvolacího soudu skutečnost, že insolvenční správce Mgr. Ing. O. M. vystupoval v civilním a v exekučním řízení v pozici strany s protichůxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx

xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxech zákonných zásad v insolvenčním řízení a zajištění záruk správného a spravedlivého postupu v insolvenčním řízení je, aby v insolvenčním řízení vysxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx

xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx zákona rozsáhlá oprávnění ve vztahu k dlužníkovu majetku. Insolvenční správce má přístup k dlužníkovu účetnictví, pořizuje seznam jeho majetku. Orgxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxré jsou nutné pro výkon správy (§ 43 insolvenčního zákona). Významná role insolvenčního správce spočívá rovněž v tom, že má právo popírat pravost, výši x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisejí s majetkovou podstatou (§ 246 odst. 1 xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xx odst. 1 insolvenčního zákona). Insolvenční správce zpeněžuje majetkovou podstatu, nebo s ní jinak nakládá a jedná na účet dlužníka v incidenčních spoxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

Vycházeje ze zjištění soudu I. stupně, jež zůstala i za odvolacího řízení nezměněna, je též odvolací soud toho názoru, že ekonomické zxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xx xxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx x xx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xby současně u obou dlužníků mohl odvolatel vykonávat funkci insolvenčního správce. Jinými slovy řečeno, výpověď nájemní smlouvy na provozování S. doxx x xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx x xx xxx xx xx xx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxužníka, byť tím plnil svoji povinnost řádně vykonávat funkci insolvenčního správce), a tedy k újmě dlužníka S. R., a.s. (tj. ke škodě jeho majetkové podxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xx xxx xx xx xxx x xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xakovou okolností, pro kterou je tu důvod pochybovat o nepodjatosti odvolatele v insolvenční věci dlužníka S. R., a.s. Odvolací soud sdílí názor soudu Ix xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxného správce. Odvolací soud dovozuje, že uvedené okolnosti jsou rovněž natolik intenzivní, že by bránily ustanovení odvolatele insolvenčním správcxx x x xxxxxxxx xx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xápisy z jednání ze dne 9.2.2012 a 24.2.2012 a oznámení o svolání valné hromady (ani výpisy z obchodního rejstříku obou dlužníků), tento závěr o faktické xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxužníky bylo vhodné, neboť účetnictví, listiny a potřebná vysvětlení by se poskytovaly jen jednomu subjektu nebo že odvoláním odvolatele z funkce předxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxá na A-153, z níž plyne, že změna v osobě předběžného správce nemá na průběh řízení negativní dopad).

Nad rámec uvedeného (aniž by tím byl závěr, že odvolatel není k podání odvolání proti ustanovení správce oprávněn) nemá odvolací soud pochyb o tomx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxžníka v této věci už minimálně proto, že sám vystupuje v roli navrhovatele, pročež není osobou nepodjatou ve smyslu § 24 odst. 1 InsZ. Řešení takového koxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x x xxxxx xx xxxx xxxxxxx

Rozhodnutí o ustanovení xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx správce reaguje na potřeby konkrétního insolvenčního řízení, takže podle přesvědčení odvolacího soudu tato úvaha insolvenčního soudu by se měla v odxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

Odvolací soud souhlasí s odvolatelem, že ustanovený zvláštní insolvenční správce nesplňuje podmíxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx odbornou specializaci. Insolvenční zákon výslovně nespecifikuje, co se rozumí onou zvláštní problematikou vyžadující odbornou specializaci, dlx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxí, Praha, C. H. Beck, 2010, s. 70], se v praxi může jednat o řešení citlivých a odborně zaměřených otázek u dlužníka v úpadku, který je obchodníkem s cennýmx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxndem, penzijním fondem, finanční institucí vymezenou v § 2 písm. k) insolvenčního zákona, popřípadě podnikatelem, který je v úpadku a splňuje napříklxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxem na strukturu a rozsah majetkové podstaty dlužníka též k řešení otázek souvisejících například s mezinárodním právem, licencemi, veterinárním práxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxe potřeba ustavení zvláštního insolvenčního správce o to větší. Podle názoru odvolacího soudu správa majetkových podílů v obchodních společnostech xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxci, čili nejedná se o žádnou vysoce odbornou problematiku, kterou nelze požadovat od samotného insolvenčního správce a k jejímuž zvládnutí by bylo třexx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxho správce, což neodůvodňuje žádnou zvláštní problematikou, která by vyžadovala odbornou specializaci, ale poměrně velkým rozsahem práce v daném inxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xe důvodem pro ustanovení zvláštního insolvenčního správce je rozsah práce samotného insolvenčního správce Mgr. J. O., a nikoli řešení otázky, která vxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxávce. Představuje-li v daném insolvenčním řízení oblast správy majetkových podílů dlužníka v jiných obchodních společnostech velký rozsah činnostxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx

x xxxxadám dlužníka týkajícím se „převahy“ insolvenčního správce v řízení je třeba uvést, že z definice cíle insolvenčního řízení nutno dovodit, že insolvexxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx v klasickém sporném soudním řízení, kdy proti sobě stojí žalobce a žalovaný. Úkolem insolvenčního správce, který má postavení zvláštního procesního xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxno zdůraznit, že veškerá činnost insolvenčního správce podléhá dohlédací činnosti insolvenčního soudu.

xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xni neomluvil, a hlavní smysl svolané schůze věřitelů se nenaplnil, když musela být odročena na náhradní termín. Soud prvního stupně proto uložil pořádxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxení odvolatele ve funkci insolvenčního správce v této věci.

Odvolatel však vznáší jediný věcný argument, kterým je časový faktor - podle něj měla spráxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xovaze zboží (oblečení, které podléhá módním změnám, drogistické zboží s omezenou lhůtou exspirace). U vybavení obchodu se jednalo o použité věci, jejxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx bylo skutečně prodáno. Z konečné zprávy přitom vyplývá, že správkyně vedla insolvenční řízení s minimálními náklady (viz položky jejích hotových výdxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx x x xxxxxxxx xx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxh (náklady skladování neprodejných věcí, jejich likvidace, účetní evidence věcí atd.). Proto odvolací xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x že porušila své povinnosti dle § 36 odst. 1 insolvenčního zákona.

Povinnost správce pxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xo soud k jejímu splnění opakovaně vyzýval. Za tohoto stavu řízení, kdy správce ani nepředložil žádné doklady, z nichž by bylo možné dovodit, že nebyl objxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx x okolnostem případu je přiměřená i její výše stanovená při dolní hranici zákonného rozpětí.

xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx, není dle odvolacího soudu , neboť účast na schůzi věřitelů (svolané navíc soudem za účelem projednání reorganizačního plánu) patří mezi zxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxálního poučení soudem.

Důvodem ke zproštění insolvenčního správce je zejména skutečnost, že insolvenční správce neplní řádně povinnosti vyplývající z ust. § 3x xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx na něm požadovat a společnému zájmu věřitelů je povinen dát při výkonu funkce přednost před zájmy vlastními, jakož i před zájmy jiných osob. Ve smyslu usxx xx xx xxxx xxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x pojištění odpovědnosti za škodu, postupuje ve věci liknavě, způsobuje průtahy řízení, neprovede řádný soupis majetkové podstaty, nesplní pokyn insxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx

x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxnční soud zprostil insolvenčního správce Indra-Šebesta v. o. s. jeho funkce bezprostředně poté, co byl do této funkce ustanoven, aniž by měl příležitoxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxu činnost v sídle i v provozovnách skutečně, nepočínal si svědomitě a s odbornou péčí a upřednostnil vlastní zájem na maximalizaci odměn za výkon funkce xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx

x xxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxx x xxxxlvenčním zákoně, a to konkrétně v ust. § 25 IZ ke změnám, které zakotvují rotační princip určování insolvenčních správců spočívající v kombinaci někoxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxvců. Tímto pravidlem je vyjádřen rotační princip určování správců z příslušných seznamů. Druhým kritériem je umístění sídla nebo provozovny insolvexxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx

x xxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxx xxsto, ve kterém v úředních hodinách skutečně vykonává insolvenční správce činnost. Pokud jde o počet provozoven, z ust. § 25 IZ vyplývá, že insolvenční xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxoven pak také vyplývá z ust. § 5a odst. 5 ZIS; jejich počet je ovšem limitován jen tak, že v obvodu jednoho okresního soudu může mít insolvenční správce pouxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx použit při definici jak sídla, tak také provozovny insolvenčního správce v zákoně o insolvenčních správcích, tedy, že se jedná o místo, kde správce vykxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxuje s výjimkou situací, kdy je z pracovních důvodů mimo pracoviště (např. jednání u soudu). Soud prvního stupně ztotožnil pojem skutečný výkon činnostx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxolvenční správce z pracovních důvodů je mimo pracoviště. Odvolací soud se s takovým výkladem neztotožňuje.

Z žádného ustanovení insolvenčního zákoxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xřítomen vždy osobně a po celou dobu úředních hodin. Nutno proto souhlasit s námitkou, že skutečným výkonem činnosti insolvenčního správce je třeba rozxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxocnil k výkonu své činnosti. To, že insolvenční správce může vykonávat svou činnost prostřednictvím jiných osob (jiných insolvenčních správců a jinýxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxu do seznamu insolvenčních správců (§ 190 odst. 2 IZ) nebo v případně přezkoumání přihlášek pohledávek u oddlužení pouze jinou osobou (§ 410 odst. 1 IZ - xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxo jednal v soudních a jiných řízeních (§ 40 odst. 3 IZ), písemnosti určené správci mohou přijímat jeho zaměstnanci, jakož i jiné správcem zmocněné osoby xx xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxud netrvá na jeho osobní účasti (§ 399 odst. 2 IZ).

Přitom platí, že odpovědnost za škodu či jinou újmu způsobenou osobami, které insolvenční správce poxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxostřednictvím jiných osob může insolvenční správce zajistit výkon činnosti na provozovně s tím, že za výkon činnosti zmocněných osob, jakož i za kvalixx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxn, respektive vedle svého sídla zřídil více jak čtyři provozovny, neporušil tím žádnou povinnost vyplývající z insolvenčního zákona či zákona o insoxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxsti a důvod k jeho zproštění z tohoto důvodu v dané věci proto nebyl dán. Dlužno v této souvislosti dodat, že opodstatněnost námitek odvolatele shledává xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxkce správce měla zřízeny rovněž více než 4 provozovny (celkem 26).

Pokud odvolatel porušil po určitou dobu své povinnosti z hlediska zákona o insolvenxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxx xx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxdu prvního stupně nevyplývá, že by toto pochybení mělo jakýkoliv vliv na řádný průběh předmětného insolvenčního řízení a také proto, že danou situaci oxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx

xx xxxxx xxxxa uvedených důvodů proto postupoval odvolací soud podle ust. § 220 odst. 1 o. s. ř. a výrok I. napadeného rozhodnutí, kterým byl odvolatel zproštěn funkxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxesení soudu prvního stupně napadá v celém jeho rozsahu, dle jeho obsahu však brojil toliko proti výroku I. (kterým byl zproštěn) a dále proti výroku II. (xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxu správci v rámci dohledací činnosti insolvenčního soudu (proti nimž není odvolání přípustné). Nicméně výroky II.-IV. jsou v dané věci závislými výroxx xx xxxxxx xx x xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxdeného usnesení, tedy i výroků II.-IV.

Jen pro úplnost odvolací soud v závěru dodává, že dohled nad insolvenčními správci přísluší vykonávat, jak opěx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xprávce [§ 36 odst. 2 písm. a) ZIS]. Dále je oprávněno zjišťovat, zda sídlo zapsané v seznamu je místem, ve kterém insolvenční správce skutečně a převážně xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxx xx xxxxx xxnačena (§ 36 a násl. ZIS). Zjistí-li Ministerstvo spravedlnosti, že insolvenční správce ve vymezených hodinách nevykonává činnost v provozovně zapsxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx x xxxx x xxx x x xxx xxxx

xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx absolutně neplatná, nemá protiprávní jednání správce konkursní podstaty za následek vznik škody ve výši rozdílu mezi kupní cenou a tržní cenou věci v dxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxé povinnosti, když opakovaně nesplnil povinnost předložit zprávu o stavu insolvenčního řízení, která vyplývá přímo ze zákona (§ 36 odst. 2 a § 412 odstx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxjektivní okolnosti, které mu v tom případně bránily. Odvolací soud proto shodně se soudem prvního stupně uzavírá, že tímto insolvenční správce porušix xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx informování soudu (a věřitelského orgánu) insolvenčním správcem. Bez dostatečných informací insolvenční soud nemůže řádně vykonávat dohlédací čixxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x x 81 odst. 2 insolvenčního zákona. Odvolací soud též souhlasí s výší soudem stanovené pokuty. Je nutné přihlédnout k tomu, že prodlení správce se splněníx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxx xx xxxxxxcímu soudu jeví jako zcela přiměřená.

Návrhem na vydání předběžného opatření ze dne 1xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xedy ve své podstatě požadovala insolvenčního správce takto omezit ve výkonu jeho funkce, ke které patří rovněž zpeněžování majetkové podstaty.

Stejxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xodmínky pro jeho nařízení splněny nejsou. Odvolací soud považuje ovšem za významné xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xnsolvenčního zákona týkajících se institutu předběžného opatření je vůči němu v insolvenčním řízení vyloučena.

V souladu s § 37 insolvenčního zákoxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxutím soudu a za výkon funkce s odbornou péčí, a proto jej nelze při výkonu jeho základní činnosti (kterou zpeněžení majetkové podstaty jistě je) předběžxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxnnosti zásadně toliko účastníkům řízení.

Ostatně, právě za účelem korekce postupů správce je soud ze zákona povinen vykonávat vůči němu dohlédací čixxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxož zákona, např. v § 36, § 286 odst. 1). Bez ohledu na to, zda tvrzení odvolatelky jsou pravdivá a zda odvolatelka správci důvodně vytýkala nesprávnost jexx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx zamítl, protože již ze skutkových tvrzení uvedených v předběžném opatření směřujícím proti výkonu funkce insolvenčního správce bylo zřejmé, že návrxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx

Již na tomto místě pak Nejvyšší soud pxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xtanovisku jeho pléna ze dne 21. května 1996, sp. zn. Pl. ÚS-st.-1/96, uveřejněném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 9, ročníku 1997, čxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxého ustanovení, nýbrž zároveň vázanost smyslem a účelem zákona. V případě konfliktu mezi doslovným zněním zákona a jeho smyslem a účelem je důležité stxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxva.

Tamtéž xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx důvodová zpráva k návrhu zákona (uvědomuje si skutečnost, že ze souhlasu zákonodárce s osnovou návrhu lze pouze presumovat i jeho souhlas s jejími důvoxxx x xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xstanovení je nutno prvotně vycházet z jeho doslovného znění. Pouze za podmínky jeho nejasnosti a nesrozumitelnosti (umožňující např. více interpretxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxe upřednostnit výklad e ratione legis před výkladem jazykovým.

Ustanovení § 38 odst. 1 až 3 a 5 insolvenčního zákona se v podobě citované výše nachází x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx x xx xxxxxxxí § 38 o nový odstavec 4 - posunul ve struktuře uvedeného ustanovení (původně šlo o odstavec 4)].

Vládní návrh insolvenčního zákona projednávala Posxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx zpráva k vládnímu návrhu insolvenčního zákona.

Podle této důvodové zprávy úprava odměňování správců, vtělená do textu § 38, výslovně ohlašuje, že přx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx

x xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxx xouhlasit v tom, že příslušná ustanovení vyhlášky je možné vyložit jen v mezích určených zákonnou úpravou.

Z dikce § 38 odst. 1 věty druhé insolvenčního xxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxměna má být (je) určována z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele, tedy z částky, kterou mají (zjednodušeně řečeno) věřitelé skutečně oxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxx

x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx vyhlášky k němu se proto může (výjimečně) stát, že proces zpeněžování majetkové podstaty dlužníka vyústí v nulový výtěžek zpeněžení určený k rozdělenx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xpeněžení). Právě to je důvodem, pro který vyhláška v § 1 odst. 3 počítá (ve spojení s § 1 odst. 5 vyhlášky) s tím, že insolvenční správce obdrží minimální oxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxměna insolvenčního správce 45 000 Kč (§ 1 odst. 5 vyhlášky). Přitom nelze pominout, že ve srovnání s dřívější úpravou (podle vyhlášky č. 476/1991 Sb., prxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx

x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x 1) lze ovšem i za použití jazykového výkladu dovodit, že samozřejmým předpokladem pro výpočet odměny insolvenčního správce pro případ, že způsobem řexxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx ani o výtěžku zpeněžení určeném k rozdělení mezi věřitele).

Jakkoli dikce § 1 odst. 5 vyhlášky sama o sobě nepodmiňuje přiznání minimální výše odměny xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxho paragrafu a doplňuje úpravu obsaženou v § 1 odst. 2 a 3 vyhlášky, jež se zpeněžováním počítají.

Jiný výklad by ostatně odporoval textu § 38 odst. 1 větx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxčním řízení, v němž byl dlužníkův úpadek řešen konkursem, nebyl zpeněžen žádný majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, nelze odměnu insolxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxx

x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxženou v § 38 odst. 3 větě druhé insolvenčního zákona pak má insolvenční soud k dispozici dostatečné nástroje, jejichž prostřednictvím se lze vyhnout exxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx

xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxh vyšší než částka předjímaná § 1 odst. 5 vyhlášky jako minimální výše odměny vázaná na zpeněžování majetku majetkové podstaty při řešení dlužníkova úxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxona odvolaného insolvenčního správce, na odměnu a náhradu hotových výdajů vyplývá z § 38 insolvenčního zákona. Nárok, tedy konkrétní právo na určitox xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx jejich výše poté, co správce soudu podá zprávu o své činnosti. V případech, kdy je zjištěný úpadek řešen konkursem, spadá rozhodování o odměně správce dx xx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxi (§ 38 odst. 3 věta první insolvenčního zákona), protože až v této fázi má soud podklad pro přezkum výše vyúčtování či určení výše této odměny.

Vyúčtováxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxlvenčního správce a jejich odměna netvoří součást jeho odměny (§ 303 odst. 2 insolvenčního zákona). Z uvedeného vyplývá, že odvolaný insolvenční spráxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxli odvolaného insolvenčního správce, který se podílí na odměně stávajícího insolvenčního správce, odpovídá zejména délce doby, rozsahu a náročnostx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx

xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xroto logicky nelze určit ani výši odměny odvolaného insolvenčního správce, která je podílem z odměny stávajícího insolvenčního správce. To ovšem nebxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxvolací soud se proto neztotožnil s názorem soudu prvního stupně, že o odměně odvolaného insolvenčního správce Mgr. R. D. lze rozhodnout v této fázi řízexxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxúčtování odměny a hotových výdajů. Proto přezkoumávané usnesení, které hodnotí jako předčasné, odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zruxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx

x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxvy či zprávy o činnosti stávajícího správce tak, že schválenou odměnu stávajícího insolvenčního správce poměrně rozdělí mezi něj a odvolaného správcxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxx xxx

Podle § 38 odst. 3 věty druhé a třetí insolvenčního zákona je možno odměnu insolvenčního správce podle okolností případu pxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xovinností insolvenčního správce a nenavržení provedení částečného rozvrhu) bude podle odvolacího soudu nejčastější okolností vedoucí ke snížení oxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxu naplněn. Jak plyne ze shora specifikovaných zjištění z obsahu spisu, činnost správce v daném insolvenčním řízení spočívala pouze v sepisu žádostí o sxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xnsolvenčního návrhu a informací sdělených mu jednateli dlužníka, posouzení zpeněžitelnosti dlužníkovy ochranné známky, sestavení soupisu majetkxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxo žádné soudní jednání a správce nesestavil seznam přihlášených pohledávek, neboť do insolvenčního řízení se nepřihlásil žádný věřitel. Lze xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxsti nevyžadoval větší časovou ani odbornou náročnost, je důvodem pro snížení odměny správce.

xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxl. č. 313/2007 Sb. Jinými slovy, pokud zákon váže výši odměny insolvenčního správce v případě řešení dlužníkova úpadku konkursem na výtěžek zpeněženx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xrčeného k rozdělení mezi věřitele dosaženo nebylo. V takovém případě je třeba aplikovat § 5 vyhlášky a odměnu insolvenčního správce je třeba určit podxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx

xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx náklady insolvenčního řízení. Přiléhavě odkázal na § 1 odst. 5 vyhl. č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajůx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xiní pouze odměna insolvenčního správce minimálně 45 000 Kč a vzal do úvahy i to, že insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti i nxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxlatel se mýlí, pokud se domnívá, že při určení výše požadované zálohy nelze zohledňovat nároky správce. Právě naopak, smyslem zálohy na náklady insolvxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxé povinnosti, k čemuž je nezbytné hradit počáteční náklady (hotové výdaje), ale též zajistit, aby v případě nedostatečného výtěžku zpeněžení majetkoxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx

xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xx při určení výše zálohy vycházel z vyhláškou stanovené minimální odměny insolvenčního správce pro případ řešení úpadku konkursem. Nelze sice vyloučixx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx krytí nutných nákladů řízení lze použít předpokládaný výnos z prodeje movitých věcí, pak tato námitka je zjevně nedůvodná s ohledem na samotným dlužníxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx

x x x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxem řešení dlužníkova úpadku oddlužení, činí odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750 Kč za každý započatý kalenxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxím splátkového kalendáře náhrada hotových výdajů ve výši 150 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkoxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxch výdajích) insolvenčního správce aplikoval § 3 písm. b) a § 7 odst. 4 vyhlášky vydané dle zmocňovacího § 431 písm. c) insolvenčního zákona. Se zřetelxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxeřejněním usnesení o schválení oddlužení a pominuly dne 13.4.2010 zveřejněním usnesení, jímž vzal soud na vědomí splnění oddlužení), soud prvního stxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx

Odvolací soud má za to, že výchozím ustanovením pro odpověď na otázku, zda odměna insolvenčního správce určená podle § 1 odstx x xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxjů a v případě, že je plátcem DPH, pak mu náleží k odměně a hotovým výdajům částka odpovídající této dani. Z vyhlášky vyplývá, že při konkursu se odměna insxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxé věřitele (§ 1 odst. 3 a 4 vyhlášky). Součet těchto odměn tvoří celkovou odměnu insolvenčního správce, již zmiňuje § 38 insolvenčního zákona. V případx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxena z tohoto výtěžku i odměna insolvenčního správce, o niž se výtěžek příslušející k vydání zajištěnému věřiteli rovněž snižuje. Je tak stanovena dílčx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x tíži nezajištěných věřitelů (a nezajištěných věřitelů pohledávek postavených na roveň pohledávkám za podstatou), a aby se tedy jejich uspokojení snxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x x xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxpočtené z výtěžku připadajícího na zajištěného věřitele. Přistoupit na právní závěry odvolatele by znamenalo připustit, aby DPH z odměny insolvenčnxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxle § 5 písm. a) insolvenčního zákona, podle něhož insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovxxxxx xxxxxxxxxx

x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxení splněním oddlužení prováděného formou splátkového kalendáře jsou nároky insolvenčního správce za dobu výkonu jeho funkce - jak vysvětleno shora x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxení splátkovým kalendářem, a týmiž nároky náležejícími správci paušálními částkami za každý započatý měsíc trvání účinků tohoto oddlužení. U prvně zxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxrace přichází v úvahu jen u druhé části odměny stanovené podle vyhlášky paušálními částkami, a to ovšem jen za předpokladu, že příslušná správcova činnxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxušální vyhlášková odměna spravedlivému ocenění správcovy činnosti zjevně neodpovídá. Takovou okolností samozřejmě není poznatek, že insolvenční xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxávcovou povinností (§ 36 odst. 1, § 37 IZ) a tedy předpokladem k tomu, aby se o odměnu ve výši stanovené prováděcí vyhláškou vůbec mohl ucházet (neboť jinax xx xxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx

x xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxanovení do funkce) do schválení oddlužení vůbec nerozhodl. Místo toho asentující ocenění činnosti správkyně za uvedené období nepřípadně užil jako jxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx

x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxesení podle § 219 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) téhož zákona věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu říxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx

Podle § 2 vyhl. č. 313/2007 Sb. přísluší insxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxce. Výše odměny závisí na obratu dlužníka a tím, že při obratu do 250 mil. Kč činí měsíční odměna insolvenčního správce 83 000 Kč měsíčně.

Dlužnice je všax xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxěnu postupem dle předchozích ustanovení, určí ji insolvenční soud s přihlédnutím k délce doby, rozsahu a náročnosti činnosti insolvenčního správce.

xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxlvenčního správce v tomto řízení tomuto odpovídá. Proto se soud při stanovení odměny a hotových výdajů insolvenčního správce přidržel § 3 písm. b) a § 7 xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxolvenční správce je plátcem DPH, jsou odměna i hotové výdaje o tuto daň navýšeny.

xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xx xxxxx x xxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xpecializovaných odborníků lze hradit z majetkové podstaty, jen je-li jejich využití účelné vzhledem k rozsahu a náročnosti insolvenčního řízení a jsxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxnen konat osobně a za jejichž provedení je honorován odměnou, zadal k provedení na účet podstaty třetí osobě. To ovšem jedině za předpokladu, že s takovýx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx, že činnost, kterou je jinak povinen konat osobně on sám, provede místo něj tato osoba, a jestliže tento postup VV předem neschválí, pak nároky třetí osoxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxem činnosti, kterou je správce povinen konat osobně a na kterou dopadá úprava obsažená v posledně zmiňovaném ustanovení, je dle ust. § 294 odst. 1 IZ povxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxednal s advokátem JUDr. Kamilem Podroužkem smlouvou o poskytnutí právních služeb spočívajících v jeho zastupování v soudním řízení o vymožení Pohledxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxud se neztotožnil ani s argumentem, dle něhož byla potřeba složení zálohy (uložení povinnosti složit zálohu), dána tím, že PVV nesouhlasil s prodejem Pxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxx x xxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxmáhat dlužníkovy pohledávky, pokud náklady s tím spojené jsou neúměrně vysoké nebo je nelze krýt z majetkové podstaty. Jinými slovy, a opakovaně to budxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxvokátem a kdy náklady s tím spojené nebylo lze krýt z majetkové podstaty, postupoval dle ust. § 39 odst. 1 IZ a požádal PVV o poskytnutí zálohy na jejich úhxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx

Nutno dodat, že záloha na náklady insolvenčního řízení podle § 108 IZ není soudním poplatkem, proto ustanovení o soudxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxudu při ukládání povinnosti zálohu zaplatit, tak pro případ požadavku na osvobození od placení zálohy. Tuto zálohu nelze ani ztotožňovat se zálohou na xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxx x xx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xx

Shora citované ustanovení § 39 odst. 3 I. Z. dává správci možnost, aby činnosti, které (vzhledem k xxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxinit tak může jedině za předpokladu, že s takovým postupem, který podstatu zatíží náklady zákonem jinak nepředpokládanými, vyslovil, a to předem, souxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxuvy o nájmu, vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 15/47 ICm 3806/2013 (jež se skončilo zastavením řízení pro nezaplacení soudního poplatku) a říxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx pro zpětvzetí žaloby), bylo třeba opakovaných konzultací, poskytnutých mu Advokátní kanceláří Šmíd s.r.o., o čemž předkládá potvrzení o konzultacíxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxx x xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxí soud uvádí, že pokud odvolatel v situaci, kdy shledal za účelné řešit s advokátní kanceláří v rámci konzultací-jak vyplývá z předloženého potvrzení o xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx x xovněž souvisejících otázek náhrad nákladů právního zastoupení), z hmotných otázek zejména záležitosti různých navazujících dražebních jednání, vxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxkursní/majetkové podstaty, problematiky braní užitků ze zapsaného majetku po dobu incidenčního sporu o vyloučení majetku z podstaty, případně insoxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxxxxx xnsolvenčního řízení, vztahu užitků/utrženého nájemného a příslušenství a součástí zpeněženého majetku, možnosti a procesní souvislosti nabývání xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xchválení nákladů spojených s využitím těchto právních služeb. Pokud tak neučinil, o čemž není sporu, neboť předem tyto náklady zástupcem věřitelů schxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxojovány z majetkové podstaty, nýbrž je odvolatel, jako správce, nese ze svého. 27. Lze tedy souhlasit se soudem prvního stupně, že v části C., bod I. je koxxxxx xxxxxx x x xx xxxxxx x xxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx rovněž nesprávná. 28. Za tohoto stavu konečnou právu ze dne 21. 6. 2018 schválit nelze. Soud prvního stupně správně postupem podle ustanovení § 304 odstx xx xxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxt takto změněnou konečnou zprávu ve lhůtě soudem stanovené.

Ze shora citovaného ustanovení odvolací soud dovozuje, že osobní účast správce na pxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxx xx x xxxx xxx x xxx xxxxx 1 insolvenčního zákona výlučně oprávněn a jenž může stanovisko, které k jednotlivým pohledávkám zaujal v seznamu přihlášených pohledávek, při přezxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxřitelé (§ 192 odst. 2 insolvenčního zákona), a je proto žádoucí, aby na tyto případné změny mohl adekvátně reagovat přímo správce, jenž by např. v případx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxst. 3 insolvenčního zákona umožňuje, aby správce jednal v soudních a v jiných řízeních prostřednictvím svého zaměstnance nebo i zaměstnance dlužníkxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx vzhledem k účinkům spojeným s jeho projevem vůle a jejich významem pro insolvenční řízení jako takové vyplývající zejména z § 192 odst. 1 insolvenčního xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxí, že uložení pořádkové pokuty je - již jen pro tuto absenci - zcela adekvátní. Ostatně k obdobným závěrům dospěla též dřívější Vrchního souxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx x xx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx literatuře (Zelenka, J.; Maršíková, J.: Zákon o konkursu a vyrovnání, LINDE PRAHA, a.s., 2002), jež se vyslovovala ke shodně řešené problematice obsaxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxně nezbytnosti účasti správce na přezkumném jednání nelze dostát tím, že se k němu namísto správce dostaví jeho advokátní . Bez osobní účastx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx

xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxsolvenčního správce, že insolvenční správce nerozhoduje o právech a povinnostech dlužníka a je jen administrátorem insolvenční kauzy a navíc podléhx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx

xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x dlužníkovu účetnictví, pořizuje seznam jeho majetku. Orgány veřejné správy jsou povinny poskytovat insolvenčnímu správci součinnost a poskytovat xx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxávce spočívá rovněž v tom, že má právo popírat pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek (§ 192 odst. 1 insolvenčního zákona). Prohlášením kxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxníku, pokud souvisejí s majetkovou podstatou (§ 246 odst. 1 insolvenčního zákona). Insolvenční správce, pokud na něho přešlo oprávnění nakládat s majxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x ní jinak nakládá a jedná na účet dlužníka v incidenčních sporech, jakož i v dalších sporech, kterých se účastní místo dlužníka (§ 40 odst. 2 insolvenčníhx xxxxxxxx

xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxxx xx xxx xx244/2010, 3 VSPH 1463/2012-B-38, je odvolací soud přesvědčen o tom, že z něho lze na danou věc aplikovat jen tyto právní závěry: I. Veřejná obchodní spolxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxe vykonávat. II. V insolvenčním řízení může veřejná obchodní společnost vykonávat činnost (funkci) insolvenčního správce výhradně prostřednictvíx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxího správce konat.

Senát 1 VSPH odvolacího soudu však již nesdílí závěry, k nimž dále dospěl senát 3 VSPH v citovaném rozhodnutí a jichž se odvolatel v téxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxsolvenčního správce a že je nelze dodatečně zhojit. Ba právě naopak, pokud ohlášený společník následně souhlasil s úkony, jež za v.o.s. učinil neohlášxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xejí statuární orgán [§ 106 z. o. k. ve spojení s § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř.]. Opačný výklad je dle přesvědčení odvolacího soudu v rozporu se zásadami insoxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx