235/2004 Sb.

Zákon o dani z přidané hodnoty: Komentář

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy EU a SDEU (1)
Předpisy ČR (1)
xxxxx
x xxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
    xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx
    xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxx
    xxxízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013,
    kterým se stanoví celní kodex Unie
daňový řád
    zákon xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx
    xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx
    xxxxxx xx xxxxxxxx xxřízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde
    o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie
DUZP
    datum uskutečněnx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx
    xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
    xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxx
    xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx
xx
    xxxxxxxx xxxx
xxx
    xxnerální finanční ředitelství
insolvenční zákon
    zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
KDP
    Komora daňových poraxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xx
    xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
    xxxxx xxxxxxxxx
xx
    xxnisterstvo financí České republiky
nařízení (ES) č. 1777/2005
    nařízení Rady (ES) č. 1777/2005 ze dne 17. října 2005, kterým se stanoví prováděcí opaxxxxx
    xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx
    xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxx1, kterým se stanoví prováděcí opatření
    ke směrnici 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty
nařízení pro osvobození od cla
    nařízení Raxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
    xxx xxxxxxxxxx xx xxx
xxx
    xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx
    xxxxxxxx xxxávní soud České republiky
prováděcí nařízení
    prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví
    prováděcí pravixxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx
    xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xodexu
    nařízení Komise (EHS) 2454/93, prováděcí předpis k nařízení Rady (EHS) 2913/92,
    kterým se vydává celní kodex Společenství
s. ř. s.
    zákon č. 150xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx
xxxx
    xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxx
    xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
    xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxe 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané
    hodnoty
směrnice 2003/92/ES
    směrnice 2003/92/ES ze dne 7. října 2003, kterou se mění směrnice xxxxxxxxxxx xxxxx xxx
    x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx
    xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx7/ES xx xxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx
    xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
    xxxxxx
xxxxxxx xxx
    xxxon č. 500/2004 Sb., správní řád
starý obč. zák.
    zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník
starý obch. zák.
    zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
stavebxx xxxxx
    xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxx
    xxxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxonů členských států týkajících se daní
    z obratu - Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (77/388/EHS)
Třináctá směrnice
    třinácxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
    xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xodnoty osobám
    povinným k dani neusazeným na území Společenství (86/560/EHS)
Vysvětlivky
    Vysvětlivky k pravidlům týkajícím se místa poskytnutí služxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
    xxx xxxxx xxx x xx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxx
xxxx x xxxxxx x xxxxxx
    xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx
xxxx x xxxxx. daních
    zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních
zák. o správě daní a poplatků
    zákon č. 337/1992 Sb., o správě a daní a poplatků
zák. o účetnictví
    zákxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxxxxx xxxx
    xxxxx xx xxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
    x budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé
    zákony (zákon o vlastnictví bytů)
zákon o DPH
    zákon č. 235/2004 Sbxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxx

xxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx x
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
x x x
Přestože by bylo možno očekávat, že je-li v zákoně o DPH použit pojex xxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxých členských států, např. v ustanoveních § 2a odst. 2 písm. a) nebo § 8 odst. 2 písm. b), která definují limitní hodnotu zboží pořízeného z jiného členskxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxí je ošetřit zejména ty situace, kdy je na dokladu uvedena částka, jež ve skutečnosti daní podle tohoto zákona není, např. uvede-li ji na doklad osoba, ktxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx x používá ho univerzálně nejen pro daň z přidané hodnoty ve smyslu zákonů všech členských států, což je pochopitelné a logické, ale též i v ustanovení čl. 2xxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xřesný obsah pojmu daň pro účely nejrůznějších ustanovení, a nezbývá proto než jej vyložit v kontextu konkrétního ustanovení zákona.
xx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxí princip fungování DPH, a to princip neutrality uvedený v čl. 1 Směrnice: „Společný systém DPH je založen na zásadě, že se na zboží a služby uplatňuje všexxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx ve kterém je daň uplatněna. Každé plnění podléhá DPH vypočítané z ceny zboží nebo služby podle sazeb platných pro toto zboží nebo tuto službu po odpočtu dxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xeutrality je systému DPH vlastní a SDEU se na něj často odvolává, proto může být plátci při výkladu zákona jako argument mnohdy velmi užitečný, zejména v xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxěžovat náklady osoby nacházející se uprostřed výrobního/ distribučního řetězce, protože její břemeno má nést až konečný spotřebitel. Jde totiž o daň xx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxe viz komentář k § 4 odst. 1 písm. a)].
xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xeutrální i vůči soutěžnímu prostředí, jak vyplývá z judikatury SDEU. Znamená to, že princip neutrality se uplatní nejen ve vztahu k výstupům a souvisejxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxým poskytováním služeb, která si navzájem konkurují, bylo zacházeno z hlediska DPH odlišně” (z rozhodnutí C-240/05 Eurodental, bod 46). Za jedno z přxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx upřesnil konkrétní podmínky pro jeho uplatnění v praxi. Na druhou stranu mohou dle SDEU existovat situace, za kterých se lze se od zásady neutrality (rexxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxitou legislativní výjimku výslovně zamýšlenou evropským zákonodárcem a zbavilo ji veškerého užitečného účinku. Podobně se nelze odchýlit od ustanoxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxuje Směrnice, jako je neutralita daně. Toto omezení plyne ze skutečnosti, že princip neutrality představuje pouze jednu z výkladových zásad, která muxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx se zásadou striktního (úzkého) výkladu: „Dále je třeba konstatovat, že tento závěr nepopírá ani zásada daňové neutrality. Jak uvedla generální advokxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xravidlem primárního práva, které by mohlo podmínit platnost osvobození od daně, nýbrž výkladovou zásadou, která se musí použít souběžně se zásadou stxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxxistentní, což vede k právní nejistotě ohledně rozsahu jednotlivých osvobození.
Odkaz na směrnice, které jsou do zákona implementovány, je spíše formalitou - není pochyb o tom, jak uvádíme i v předmluvě, že Směrnxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxnice, které jsou do zákona implementovány.
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxx xxxxx
§ 72 - nárok na odpočet daně na vstupu
Literatura:
BERGER
,
W.
KINDL
,
C.
WAKOUNIG
,
M.
Směrnice ES o dani z přidané hodnxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x
xx xxx xxxxx
xxxxx
xx xx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx
x
xx
xxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xx xxx xxx
xxxxxské právní předpisy:
čl. 1 Směrnice - princip neutrality
Judikatura českých soudů:
5 Afs 62/2012 AT CAR, s.r.o.:
Povinnost neaplikovat vnitxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxdu unijního práva Soudním dvorem. Přistoupením České republiky k Evropské unii se unijní právo stalo integrální součástí právního řádu České republixx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxpadě splnění podmínek pro přímý účinek i způsobem, jenž vyloučí z aplikace vnitrostátní ustanovení právního řádu.
Judikatura evropských soudů:
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx efektu, jestliže DPH už je vybrána ze zboží a/nebo služeb použitých za účelem jejich dalšího poskytnutí nebo, jinými slovy, k zamezení opětovnému vybrxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx částky již vybrané na vstupech) vážící se ke každému článku specifikována podílem přidané hodnoty na tomto stupni. Když řetězec skončí poskytnutím plxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx odpočet z částek, které zaplatili, bude odpovídat konečné ceně.
A dále případy:
C-51/18 Komise v Rakouskxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx3 Optigen, C-355/03 Fulcrum, C-484/03
Bond
House; C-204/03 Komise vs. Španělsko; C-98/98 Midland Bank; C-4/94 BLP
Předmět daně
Právní stav komentáře je ke dni 1.11.2019.
Tento paragraf je klíčovým ustanovenxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx x xx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxveních (§ 13 odst. 8 a v § 14 odst. 5) jsou pak určitá vybraná plnění z předmětu daně vyjmuta. Naopak v některých dalších ustanoveních dochází k rozšíření xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx x x x xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxtáři k § 13 a § 14.
K odst. 1
x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxátce musí znát, aby okruh plnění, jež jsou systémem DPH pokryta, nebyl nesprávně zužován. Při rozhodování, zda je konkrétní transakce předmětem daně čx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxedek či účel, nebo dokonce úmysl zúčastněných stran. To znamená, že předmětem daně jsou či mohou být i takové obchody, které jinak nejsou v souladu s ostaxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxodního řetězce, v němž jsou některé jiné transakce podvodné, anebo obchody s pašovaným zbožím. Výjimek z tohoto pravidla je málo a jsou to v podstatě pouxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxv. zneužití práva, nezpochybňuje SDEU, že se dodání zboží či poskytnutí služby ve smyslu § 2, 13 a 14 uskutečňuje, a poskytuje daňové správě jiné nástrxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxx xx x rámci dané transakce musí (až na výjimky) být přítomen smluvní prvek, musí existovat vůle zboží dodat či poskytnout službu na straně jedné a zboží či sluxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxx xxxxxxxx x x xxx.
K odst. 1 písm. a)
xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxučasně splněny tři podmínky:
a)
zboží je dodáno za úplatu,
b)
zboží je dodáno osobou povinnou k dani, která jedná jako taková
c)
předmětná transaxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx výklad poslední z nich, jíž je územní xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxují místo plnění podle
právní fikce
, nikoli podle místa fyzického uskutečnění transakce. Nezdá se být proto obtížné vyložit tuto podmínku, i když samoxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx osobou povinnou k dani a zda tato osoba v okamžiku, kdy transakci uskutečňuje, také v postavení osoby povinné k dani jedná. Už samo vymezení okruhu osob pxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxx x x x xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxely určení, zda je konkrétní dodávka předmětem daně, navíc rozhodnout, zda osoba povinná k dani má tento
status
zachován i při zkoumané transakci. Příxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxnosti, a
status
osoby povinné k dani jim proto ve vztahu k dané transakci chybí.
Novelou účinnou od 1. dubna 2019 byla změněna formulace komentovanéxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxrce výraz „osoba povinná k dani, která jedná jako taková“. Domníváme se, že kterákoli z uvedených formulací, případně i některá jiná, která by mohla být xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxlo dodání zboží předmětem daně, musí být uskutečněno osobou povinnou k dani, která při tomto dodání také v postavení osoby povinné k dani jedná.
V této souvislosti upozorňxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxahu (tj. zda se obec v postavení vlastníka xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxx xři první příležitosti revidován, protože zcela opomíjí jednu ze základních zásad formulovanou Směrnicí a mnohokrát potvrzenou Soudním dvorem EU: prxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx podmínka platí jak pro právnické, tak pro fyzické osoby a vůbec není důležité (jak by se z předmětného rozsudku mohlo dovozovat), že byla do zákona o DPH xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x x xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx době, kdy se plátci, zejména však obce, potýkají s (podle našeho názoru) nesprávným výkladem pojmu stavební pozemek, který zveřejnila na svých webovýxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxý obce historicky vlastní, a není proto předmětem daně (blíže viz komentář k § 56):
(17) Pokud jde o prodej zboží, vyplývá z judikatury Soudního dvora, že xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxky k obchodnímu prodeji nemovitostí a využívá přitom prostředky podobné prostředkům používaným výrobcem, obchodníkem nebo osobou poskytující služxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxtník str. i-8461, body 36 a 39). (z rozhodnutí C-72/13 Gmina Wrocław, v němž SDEU řešil daňový režim prodeje movitého a nemovitého majetku, k jehož nabyxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx v poslední době nucena akceptovat výklad, podle něhož nemusí být prodej (stavebního či nestavebního) pozemku obcí, která je plátcem daně, předmětem dxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxlo být jasně patrné, že nejedná-li obec v postavení osoby povinné k dani při dodání stavebního pozemku, není tento prodej předmětem daně. Současný text xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xterá řeší posouzení výše uvedené podmínky v situaci, kdy osoba povinná k dani vykonává určité nahodilé činnosti, které nemají zjevnou souvislost s jejx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx xxx
Pojem úplata je definován v § 4 odst. 1 písm. a). Bez ohledu na jeho obsah, o němž bude řeč v komentáři k § 4, je však dále nutné, aby se úpxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xxxx
x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx (viz komentář k § 4 odst. 2) se od roku 2014 komentované ustanovení samostatně nezmiňuje o převodu nemovitostí. Nemovitosti totiž, na rozdíl od předchoxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxx xx
Předmětem daně je i poskytnutí služby při splnění stejných podmínek jako x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx
Při zkoumání služeb z pohledu jejich úplatného poskytnutí je plátce nezřídka postaven před otázku, zda úplata, kterou obdržel, je skutečně úxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx. Teprve novela účinná od 1. dubna 2019 podmiňuje úplatnost plnění existencí přímé souvislosti mezi poskytnutou úplatou na straně jedné a uskutečněnýx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx x x xxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxa byla poskytnuta za úplatu (a proto je předmětem daně), ani kritéria pro její posouzení. Ani Směrnice obsah sousloví úplata za službu samostatně nedexxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xozhodoval, zda poplatky placené veřejnoprávnímu subjektu zřízenému zákonem pro účely podpory produkce ovoce v Anglii a Walesu (dále jen „Rada“), ke kxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xrodeje ovoce atd. Soud neshledal vazbu mezi službou poskytovanou Radou a přijatými poplatky, ke kterým jsou pěstitelé povinni, natolik úzkou, aby mohxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xndividuálním pěstitelům plyne ze služeb poskytovaných Radou, a výší povinných plateb, které musejí platit na základě právního předpisu. Poplatky jsxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx vůči Radě, ať mu z poskytnuté služby plyne prospěch, či nikoli.
(16) Z toho vyplývá, že tyto povinné poplatky uložené pěstitelům nepředstavují v daném xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx poskytováním služeb za úplatu ve smyslu čl. 2 odst. 1 Šesté směrnice.
(C-102/86 Apple and Pear Development Council, autorský překlad)
Rozhodnutí xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xx xx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxpadu
C-16/93 Tolsma
. Z jeho argumentace lze vyvodit, že z důvodu absence jakéhokoli smluvního prvku mezi dvěma subjekty, nemožnosti kontroly poskytxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx paušálním poplatkem) chybí přímá spojitost mezi poskytnutou službou a přijatou úplatou, jejíž existence je podmínkou pro to, aby činnost mohla být poxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxy Club
, kde shledal přímou vazbu mezi členskými příspěvky placenými sportovnímu klubu a možností využívat klubové golfové hřiště pro členy, a to i v sitxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxba mezi poskytnutou službou a případnou úplatou za ni. Zemská organizace politické strany prováděla pravidelné rozúčtování nákladů na propagaci strxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxtu za poskytnutou službu, protože nedošlo k vzájemné výměně plnění tak, aby byly skutečnou protihodnotou za tuto službu. Předmětné finanční prostředxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx
xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx konstatuje, že v období od roku 1998 do roku 2003 zemská organizace SPÖ účtovala náklady na služby související s propagační činností a prací s veřejnostx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxo na rozhodnutí podřízených organizací - v závislosti na jejich finančních zdrojích - zda se budou podílet na nákladech zemské organizace. SPÖ zjevně nxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx služby v oblasti práce s veřejností účtovány okresním organizacím ve formě „poplatku za public relations“, jehož výše byla určena počtem členů strany x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxnikaly trvalé ztráty z činnosti spočívající v propagaci a práci s veřejností.
(15) Podle mého názoru je zjevné, že projednávaná věc je obdobná věcem Hoxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxo účtování výdajů vzniklých při práci s veřejností na okresní a místní organizace; uvedené organizace neměly žádnou povinnost, ať už smluvní nebo jinoxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxá úprava představuje poskytování služeb bez přímého protiplnění.
(16) Podstata systému zavedeného v roce 2004 se v žádném podstatném ohledu neliší. xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxů, jež platily zemské organizaci, neodpovídala skutečné hodnotě služeb souvisejících s prací s veřejností a propagací, a uvedené příspěvky byly vypoxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxy trvalé ztráty značného rozsahu. Publicita vyplývající z činnosti zemské organizace navíc prospívala straně jako celku; jakýkoli přínos pro okresnx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx
x
xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxkáta)
Dalším rozhodnutím, jež se zabývá vztahem mezi poskytnutou službou a přijatým protiplněním, je C-246/08 Komxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxm lidem, byly považovány za ekonomickou činnost a předmět daně. Podle SDEU však odměna, kterou příjemci služeb za právní pomoc platí a která má spíše povxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xá
klient
, tím menší odměnu za právní pomoc platí), a nikoli podle rozsahu poskytnuté služby. Komise proto se svou žalobou neuspěla.
Vazba mezi úplatox x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxovádí obec Borsele, není předmětem daně mimo jiné i z toho důvodu, že stanovená výše úplaty se odvíjí od finanční situace dané rodiny, a neodpovídala tedx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x x x xxxxx xxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxtu; SDEU v daném případu přímo konstatoval, že je „nezbytné vycházet ze srovnání mezi podmínkami, za kterých dotyčná osoba poskytuje dotyčné služby, x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxcial Services AG, podle jehož závěru není rozdíl mezi nominální hodnotou prodávané pochybné pohledávky a její prodejní cenou úplatou za službu vymáháxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx305/01 MKG (blíže viz komentář k § xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
x22) Pokud jde o spor v původním řízení, je třeba uvést, že na rozdíl od skutečností ve sporu, ve kterém byl vydán výše uvedený rozsudek MKG-Kraftfahrzeugxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxěrnice, ani neposkytuje služby ve smyslu čl. 2 bodu 1 této směrnice.
(23) Mezi jmenovitou hodnotou postoupených pohledávek a kupní cenou těchto pohlxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxo rozsudku MKG-Kraftfahrzeuge-Factoring, obdržel faktor, nepředstavuje tento rozdíl ve sporu v původním řízení odměnu, jejímž účelem je přímo odměxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxhledávek totiž nepředstavuje protiplnění za takovou službu, ale odráží skutečnou hospodářskou hodnotu uvedených pohledávek v okamžiku jejich postxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xtázku odpovědět tak, že čl. 2 bod 1 a článek 4 Šesté směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že subjekt, který odkoupí na své riziko rizikové pohledávkx xx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xpadající do působnosti této směrnice, pokud rozdíl mezi jmenovitou hodnotou uvedených pohledávek a kupní cenou těchto pohledávek odráží skutečnou hxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx
I v případu C-263/15 Lajvér Meliorációs Nonprofit Kft. hrála rolx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxemi. SDEU uložil národnímu soudu prověřit parametry vazby úplaty na plnění s tím, že okolnost, že úplata je vyšší či nižší než tržní cena, není pro tyto účxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx x xxých nákladů.
Důležitým rozhodnutím SDEU, které se zabývá mírou sepětí poskytnuté služby a přijaté úplaty je C-11/15 Český rozhlas. Generální advoxxx x xxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxnné všechny osoby vlastnící/držící rozhlasový přijímač, není úplatou za službu rozhlasového vysílání. Z toho vyplývá, že je tato služba poskytnuta bxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx že by činnost veřejnoprávního vysílání byla úplatná, a tedy v předmětu daně a osvobozená od daně podle § 53.
Paušální úplatou za plnění se zabýval SDEU x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx pro seniory se sníženou soběstačností. Úhrady za tuto péči dostávala nikoli od klientů, nýbrž od pojišťovny, a to formou paušálu, jehož výše se vypočítxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x x případě, že paušál nepokryl skutečné náklady, tedy bez ohledu na jeho výši, a musela k tomu být nepřetržitě připravena. Obdržené částky nezahrnovala dx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxstávala opačný názor. Soud konstatoval, že paušál pobírá Le Rayon d’Or od pojišťovny jako protiplnění za uvedené služby, protože (i) je povinna za tyto xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxčnost nemůže narušit přímý vztah mezi službou a úplatou). Argumentoval i svou dřívější judikaturou, pokud jde o „nepřetržitou připravenost“ k poskytxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxi použít sportovní zařízení, aniž by tato možnost kdy byla zákazníkem využita. A proto není pro přítomnost xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxdě jasně stanovených kritérií. Paušál ve věci Le Rayon d’Or je podle SDEU z výše uvedených důvodů protiplněním (úplatou) za služby, které společnost poxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x x xxxpadu C-463/14 Asparuchovo Lake Investment Company, kde uzavřel, že se závěry uvedené ve výše uvedených rozhodnutích vztáhnou i na smlouvu o poskytovxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxb skutečně poskytnutých během období, ke kterým se příslušná odměna vztahuje.
Rozhodnutí C-295/17 MEO zase ukazuje, že je nepodstatné, zda určitx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxo úplata. Stále se může jednat o úplatu mající přímou souvislost s poskytnutým plněním.
Naopak plátce při dodání nemovitosti, který takovým transfxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx/16 Posnania Investment.
K odst. 1 písm. c)
Pořízení zboží z jiného členského státu je ve skutečnosti polovinou jediné přeshraniční obchodní transaxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx k dani, ale i pro právnickou osobu, která není osobou povinnou k dani. Zdanění pořízení zboží je základní možností, jak daňově podchytit dodávky zboží pxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxx x xxxxadu se Směrnicí rozšiřuje okruh osob, které při pořízení zboží z jiného členského státu dani podléhají, o právnické osoby nevykonávající ekonomickox xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxx ohledu na to, zda uskutečňují ekonomickou činnost, či nikoli (např. i pro občana, jehož jediným příjmem je příjem ze závislé činnosti). Důvodem těchto xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxomě nových dopravních prostředků) předmětem daně, jsou nicméně v § 2a poněkud zmírněny stanovením prahu pro cenu pořizovaného zboží, a z předmětu danx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxňujeme na rozšíření definice pojmu pořízení zboží z jiného členského státu od 1. dubna 2019 (viz komentář x x xxxx
Stejně jako v případech dodání zboží či poskytnutí služeb uvedených pod písmeny a) a b) i pořízení zboží musí mít místo plxxxx x xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx
Pojem jiný členský stát, jímž se rozumí stát, který je členem Evropské unie, s výjimkou samotné České republiky, je xxxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xxx
x xxxxx x xxxxx xx
xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xskutečněn v rámci transakce úplatné, či nikoli, nebo zda je uskutečněn v rámci ekonomické činnosti, či nikoli. Nezáleží na tom, jaká osoba zboží dovážíx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx
x xxxxx x
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx x xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxx, že plnění musí být nejprve předmětem daně, aby mohlo být označeno za zdanitelné nebo osvobozené plnění. Při používání těchto pojmů se často chybuje a sxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxí, vzhledem k podmínkám daným v prvním odstavci, předmětem daně. Z toho důvodu nemůže být ani osvobozeným plněním. Výjimkou jsou případy, kdy je bezúplxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxx xxxxx
xx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x x xx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx mimo ČR chybně označovány jako plnění osvobozená od daně. Takové služby nejsou vůbec předmětem české DPH a nelze o nich tedy hovořit jako o osvobozených xx xxxxxx xxxxxx x xxxx
xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xýt považováno za předmět daně z přidané hodnoty a jako zdanitelné plnění podrobeno dani z přidané hodnoty nebo na základě speciálních ustanovení zákonx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxx nelze činit úsudek, zda a co je předmětem daně“. (NSS 9 Afs 112/2009)
Související ustanovení:
§ 2a - vynětí z předmětu daně
§ 4 - základní pojmyx
x x x xxxxx xxxxxxx x xxxxx
x xx x xxxxxx xxxxxx
x xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
x xx x xxxxxxxx xxxxxx
§ 19 - dodání a pořízení nových dopravních prostředků uvnitř území Evropského společenství,
§ 20 - dovoz zboží,
xxxxxxxxxxx
K dodání zboží a poskytnutí služeb ve smyslu Šesté směrnice
NSS sp. zn. 9 Afs 35/2011, čj. 9 Afs 112-116/2009, čj. 5 Afs 129/2006-142, čj. 9 Afs 17/2004-92; KS Ústí nad Labem čj. 59 Ca 41/2006-50 a čj. xx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xx xx xxxx xxnline]. 2016 [cit. 2017-03-22]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam-dani/2016-Dotazy_odpovedi_k_nemovixxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx
xxxxx
xx xx
xxxxxxxx
x
xx
xxH - výklad vybraných pojmů.
Praha:
ASPI,
2007,
s. 25.
HOLUBOVÁ
,
O.
Kolotočové podvody (Carousel Frauds).
Daně a právo v praxi,
2006,
č. 8 a 11x
xxxxxx
x
xx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xx 5.
Evropské právní předpisy:
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
C-440/04 Recolta; C-439/04 Axel Kittel; C-384/04 Federation of Technological Industries; C-354/03 xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxes; C-455/98 Salumets; C-158/98 Coffeeshop Siberie; xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxger
K pojmu osoba povinná k dani jednající jako taková (v rámci ekonomické činnosti)
C-267/15 Gemeente Woexxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx Halifax a další; C-415/98 Bakcsi; C-291/92 Armbrecht SA
x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxouské republice - odměna při opětném prodeji náležející autorovi originálu uměleckého díla; C-263/15 Lajvér Meliorációs Nonprofit Kft.; C-11/15 xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxesorganisation Kärnten; C-246/08 Komise v. Finsko; C-174/00 Kennemer Golf & Country Club; C-16/93 Tolsma; C-102/86 Apple and Pear Developmxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx6/16 Posnania
xxxxxx x xxxxxxxx xxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.11.2019.
xxx xxxx xx xxxxxx x komentáři k předchozímu paragrafu, existují výjimky z předmětu daně. Ne všechna plnění, která jsou uvedena v § 2, totiž dani z přidané hodnoty podléhajxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xx x xxxxxxx xx xxxxxicí beze zbytku.
K odst. 1 písm. a)
Zákonodárce vyjímá z předmětu daně pořízení zboží, jehož tuzemské dodání by bylo osvobozeno podle § 68 odst. 1 až 10x xxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxch států a o zboží určené diplomatickým misím, konzulárním úřadům apod. Lze se jenom dohadovat, co je účelem této výjimky, která byla implementována do xxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxšení zbavujícím pořizovatele zboží povinnosti registrovat se k DPH ve státě pořízení.
K odst. 1 písm. b)
xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxu nebo starožitnosti při dodání obchodníkem z jiného členského státu za předpokladu, že zboží bylo dodáno ve zvláštním režimu, tj. v obdobném režimu, kxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx
Předmětem daně není ani pořízení zboží, které je z jiného členského sxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxu pro použité dopravní prostředky se od daně na výstupu odečítá daň, která byla zahrnuta do ceny dopravního prostředku obchodníkem, tj. daň, která coby xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxe, snížená o cenu, již pořadatel platí prodávajícímu, a o DPH, kterou pořadatel v souvislosti s dodáním platí. I když nejsou v České republice tyto dva rexxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxe v případě, že zboží není předmětem spotřební daně nebo novým dopravním prostředkem, což není v souladu se Směrnicí (viz komentář k odst. 4).
K odst. 2
xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx
x
xxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxdlem v tuzemsku, které nejsou plátci,
-
osvobozených osob [viz § 4 odst. 1 písm. m)], které nejsou plátci,
-
osob povinných k dani, které uskutečňují poxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx
x
xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xaušálu pro zemědělce, nebo
-
právnických osob nepovinných k dani.
xxxxxxDomníváme se, že osoby povinné k dani uskutečňující pouze plnění xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxdlem v tuzemsku, které nejsou plátci, případně podmnožinu osvobozených osob.
Zdá se však, že přes detailní (místy až možná zbytečně dupxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxu za 300 000 Kč. Je toto pořízení předmětem daně, či nikoli? Z § 2 odst. 1 písm. c) se dozvídáme, že předmětem daně je pořízení zboží osobou povinnou k dani v xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx zboží v postavení osoby povinné k dani. V úvahu tedy připadá posledně zmíněná varianta, a sice pořízení zboží právnickou osobou nepovinnou k dani. Obraxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx odst. 2 písm. a) a písm. b) bod 1 vyjímá z předmětu daně pořízení zboží osobou povinnou k dani, není-li tato plátcem a nepřekročí-li hodnota zboží 326 00x xxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx x xx xxxx xx xxx xxx xe, nevztahuje. V úvahu připadá ještě bod 5, který z předmětu daně vyjímá pořízení zboží do hodnoty 326 000 Kč právnickou osobou nepovinnou k dani, a to bez xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx pravděpodobně cílem zákonodárce, i když ani ze Směrnice není zřejmý správný postup. Podle názoru autorů by mohlo docházet k odlišným řešením podle toxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx x xxzemsku, pro něž není pořízení zboží uvedené v § 2 předmětem daně. Jsou to osvobozené osoby a osoby povinné k dani, na které se v jiném členském státě vztahxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxila v běžném ani v předchozím kalendářním roce částku 326 000 Kč. Do této částky se nezapočítává daň z přidané hodnoty, která je uplatněna ve státě dodavaxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxtel identifikovanou osobou podle § 6g (blíže viz komentář k tomuto ustanovení).
K odst. 3 a 4
Do uvedené prahové částky se nezapočítává hodnota novéhx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxit daň má kterákoli osoba, jež pořízení uskuteční (viz např. komentář k § 19 odst. 6 nebo k § 6g). Osoba povinná k dani se v důsledku tohoto pořízení stane ixxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx
Rovněž pořízení zboží, které je předmětem spotřexxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxx xxxxzení tohoto zboží bez ohledu na jeho hodnotu (viz komentář k § 6g). Upozorňujeme, že od roku 2011 se za zboží, jež je předmětem spotřební daně, považuje i nxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxx k 1. lednu 2008.
V této souvislosti upozorňujeme na určitou odlišnost čtvrtého odstavce od Směrnice. Je-li zboží předmětem spotřební daně, nevztahxxx xx xx xx x xx xxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxe na pořízení uvedená v § 2a odst. 2, a nikoli v § 2a odst. 1. Pořízení zboží, na něž se vztahuje zvláštní režim pro použité zboží nebo veřejnou dražbu, není dxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxětu nebo starožitnosti při dodání obchodníkem z jiného členského státu za předpokladu, že zboží bylo dodáno ve zvláštním režimu, ani tyto položky se do xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xxx
xxxxxsející ustanovení:
§ 4 - základní pojmy, § 5 - osoby povinné k dani, § 6g - identifikované osoby, § 16 - pořízení zboží, § 19 - dodání a pořízení nových xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxx xx x xxxxxice - předmět daně
Volba předmětu daně
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxátu, aby daň z tohoto pořízení přiznaly. Musejí však v daném režimu setrvat nejméně ještě jeden kalendářní rok po roce, v němž se rozhodly pořízení zboží xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx státě pořízení nebo chce ušetřit dodavatele z jiného členského státu registrace v České republice. (zde máme na mysli především vzájemnou kombinaci s xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx využít a stát se identifikovanou osobou podle § 6g, má povinnost podat do 15 dnů přihlášku k registraci podle § 97a.
Toto rozhodnutí má vliv i na podmínkyx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxx xxxxx x xx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x x x xxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxx xxávní předpisy:
čl. 3 odst. 3 Směrnice - volba předmětu daně
Územní působnost
Právní stav komentáře je ke dni 1.11.2019.
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxsný rozsah území, které spadá do působnosti Směrnice například proto, že při dodání zboží do jiného členského státu platí jiná pravidla než pro vývoz zxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxx xá plátce nárok na odpočet daně na vstupu, zatímco poskytne-li stejnou službu osobě z jiného členského xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xměrnice Rady 2008/9/ES a komentář k § 82a, 82b), než pro vracení daně osobám ze třetích zemí (blíže viz Třináctá směrnice a komentář k § 83). Neméně důlexxxx xx x x x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xikoli, a rovněž i při vývozu zboží do těchto zemí.
Dxxxx x xxxxx xxxxxxxx x x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x x x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxx xxaktické aplikace DPH jejich rozdělení vhodné. Plátce z něho totiž mohl dovodit, která území jsou celními územími Evropské unie, a která nikoli, což je ixxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx
x xxxxx x
V prvním odstavci zákon vyxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxpské unie
.
K odst. 1 písm. a)
xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxěných v ČR. A tak můžeme vyvozovat pouze z pravidel pro stanovení místa plnění (viz komentář k § 7 odst. 4, 5), že paluby lodí nejsou pro účely DPH považovánx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xak směřuje k jednotnému stanovení místa daňového určení dodání zboží uskutečněných na palubě lodí, letadel nebo ve vlacích během cesty, která začíná a xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxostředkem. Z toho vyplývá zjednodušený režim zdanění, který v průběhu cesty ve Společenství brání postupnému použití každého vnitrostátního systémx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
Svobodná pásma ve smyslu čl. 243 Celního kodexu Unie jsou součástí území ČR, i když se pro účely uplatňování dovozního cla a obchodně politických oxxxxxxx xx xx xxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxedí za určitých podmínek jako na zboží vyvezené. Není tedy důvod považovat pro účely uplatňování DPH svobodné celní sklady a pásma za území, jež není tuzxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xouvislosti s celními pásmy a již zrušenými celními sklady, byly ze zákona vypuštěny k 29. 7. 2016 zákonem č. 243/2016 Sb.
xxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx týkající se nemovitostí (např. pozemků a místností budov), v nichž se nacházejí zastupitelství jiných států v ČR. Tyto nemovitosti jsou sice podle mezxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx přesto zůstávají integrální součástí území ČR. Obdobně se budou posuzovat i nemovitosti na území jiných států, které jsou využívány pro zastupitelstxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxi, že obdobně je třeba chápat i území pronajaté České republice a území zakoupené Českou republikou v hamburském přístavu na základě Versailleské smloxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxika používá pro své výzkumné účely. Podle čl. 11 Ústavy by tato území musela být vymezena státními hranicemi, aby tvořila státní území ČR. Skutečnost, xx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxx xxx xx
xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xeské republiky. Výčet členských států uvádíme v komentáři k písm. e).
K odst. 1 písm. d)
xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxx xxxx x xx xxxxxx která jsou speciálně pro účely uplatňování zákona o DPH ve druhém odstavci z teritoria Evropského společenství vyňata (viz komentář k odst. 2).
Pro účely zákona o DPH jsou považovánx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx unie a které byly pro účely uplatňování DPH vyňaty (např. Kanárské nebo Normanské ostrovy) a také území, která jsou vyňata i z celního území EU (např. Ceuxx x xxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xoře, případně tzv. území nikoho, jakým je například Antarktida.
K odst. 1 písm. e)
xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxkého společenství). V současné době jde o 28 států: Belgické království, Česká republika, Dánské království, Spolková republika Německo, Estonská rxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxvská republika, Lucemburské velkovévodství, Maďarská republika, Republika Malta, Nizozemské království, Rakouská republika, Polská republika, xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxrního Irska, Rumunsko, Bulharská republika, Chorvatsko.
SFEU se dále vztahuje i na francouzské zámořské departementy (tj. Francouzská Guyanax xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx členský stát. Mezi taková území patří i Gibraltar. Z aktu o přistoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska k Evropskému společenstxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx x xxH, se na něj nevztahuje.
SFEU se nevztahuje na země a území uvedené v příloze II (např. Grónsxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxnie a Severního xxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx Irska na Kypru. Ostrov Man a Normanské ostrovy (Jersey, Guernsey, Alderney, Sark, Herm a Jethou) mají v rámci EU zvláštní
status
a SFEU se na ně vztahujx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxo území včetně teritoriálních vod a může být rozšířeno i na
kontinentální
šelf
(cca 200 námořních mil od pevniny), který může pobřežní stát ekonomickx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxmí proto mohou nastat pochybnosti. Dle rozhodnutí SDEU
C-283/84 Trans Tirreno Express
však nezabraňuje Šestá směrnice členskému státu, aby rozšíxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx předpokládat, že teritoriální vody (cca 24 námořních mil od pevniny) členského státu budou pravděpodobně vždy podléhat daňovým zákonům příslušného xxxxxx x xxxxx xxx x
xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx x
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxtňování DPH budou dále považovat za třetí země, ač jsou celním územím EU.
xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xormanské ostrovy a francouzské zámořské departementy. Z toho vyplývá, že celní území EU není totožné s územím, na které se vztahuje Směrnice x xxxxx x xxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx
x xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx leží v Indickém oceánu a který se od 31. března 2011 stal 101. francouzským zámořským departementem (overseas countries and territories) a od 1. ledna 2xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xby bylo zřejmé, na které oblasti s konkrétním zvláštním statusem ustanovení dopadá. Na tzv. nejvzdálenější regiony se sice vztahují daňové předpisy Exx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxdle našeho názoru by však mělo zákonné ustanovení obsahovat nejen odkaz na čl. 349, ale i na č. 355 SFEU. Tak to alespoň Směrnice Rady č. 2013/61/EU členxxxx xxxxxx xxxxxxx
Busingen a Helgoland, Ceuta a Melilla a Livigno, Campione d’Italia a italské vody jezera Lugano uvedené od 1. října 2014 rovněž xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
Za území Evropského xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xejich vztahy k Unii jsou upraveny rozhodnutím Rady 680/90/ES, resp. 92/561/ES).
K odst. 3
Mezi státy Evropské unie se naopak počítá Monako (považuje se za francoxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxx xxxxžovány za součásti Kypru.
Podle čl. 1 Protokolu č. 10 Smlouvy o přistoupení Kyperské republiky k Evropské unii je uplatňování komunitárního práva pxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxána tureckými úřady (tzv. Severokyperská turecká republika), je součástí Evropské unie, ale pro účely aplikace komunitárního práva včetně předpisů x xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xx xx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx
Evropské právní předpisy:
xxx x xx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxx; čl. 243 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie - svobodná pásma; Smlouva o založení Evropského sxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxad pojmu „zboží, které bylo dovezeno“ v závislosti na jeho pohybu mezi územím EU a územím třetích zemí; C-181/97 Van der Kooy - zboží dovezené do Společexxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxncie - přeprava mezi Francií a Korsikou; C-283/84 Trans Tirreno Express -- daňová působnost členského státu v mezinárodních vodách; C-168/84 Guntex xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
x x x
xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x na jiných místech zákona. Obsah pojmů, jež zákonem definovány nejsou, je nutné hledat primárně ve Směrnici a v judikatuře SDEU. Avšak i obsah výrazů, kxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxx xozdíl např. od nařízení), lze rozdělit na účinek přímý a nepřímý. Pro užití přímého účinku směrnice musí být splněny následující podmínky, a to 1) marné xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxo ustanovení, 3) přímou aplikací směrnice nedojde k uložení povinností jednotlivci. Přitom zejména posledně uvedená podmínka je zásadní, xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxátce jeden z nejpodstatnějších znaků, který přímý účinek odlišuje od účinku nepřímého. Princip nepřímého účinku směrnice byl poprvé ESD formulován vx xxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx
xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx C-106/89 Marleasing, C-80/86 Kolpinghuis, C-334/92 Wagner Merit).
Doktrína nepřímého účinku stanoví povinnost vnitrostátní právo určitým zxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx techniky vyložit dané vnitrostátní ustanovení několika způsoby, má správní orgán, jakož i soud povinnost použít ten výklad, který je nejbližší smyslx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xení definováno, nelze ani určit, zda je se směrnicí v rozporu. Ze svého principu tedy nepřímý účinek komunitárního práva nikdy nemůže být
contra legem
. xxxx xxxx xxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxx x
xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxh aplikaci nevznikají výkladové obtíže. Zaměřili jsme se proto pouze na ty výrazy, jejichž výklad je či v některých případech může být problematický. Vxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxtní daň nebo daň při dovozu a daň při pořízení zboží z jiného členského státu apod.). Některé definice, jejichž absence praktickou aplikaci zákona ztěžxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xx x x xxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxx xx xxx x
Úplatou rozumí zákon jakékoli protiplnění (za transakci, která je pxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxdu DPH zacházet jako se směnou, tj. s plněním poskytnutým oběma stranami. Obě plnění je třeba ocenit [viz komentář k x xx xxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxti zákona definice pojmu úplata několikrát změnila, nikdy nešlo o změnu tak zásadní, aby přestalo platit pravidlo, které uvádíme výše: při výkladu tohxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx plnění se sjednanou cenou, vystaví daňové doklady (faktury) a úplatu započítají na účtech závazků a pohledávek. V takovém případě nejde o nepeněžní úpxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxavateli podmínky k tomu, aby mohlo být plnění (nejčastěji služba) poskytnuto ve sjednané kvalitě. Příkladem může být oprava stroje v prostorách odběrxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxiální zázemí, jež může dodavatel či jeho zaměstnanci v průběhu práce používat. Podobně se postupuje například při přednášce, kdy objednatel, aniž by bxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxování. Hranice, která odděluje toto poskytnutí tzv.
nutné součinnosti
odběratele od poskytnutí nepeněžního plnění, jež tvoří částečnou úplatu za pxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxt konkrétní okolnosti. Tam, kde se součinnost xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xako nepeněžní úplata posouzena. A naopak v případech, kdy "součinnost" odběratele přesáhne rámec objednané služby a bude určena spíše k osobní spotřexx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxužby. Příkladem mohou být smlouvy, ve kterých je sjednáno dlouhodobé zajištění mateřské školky a bydlení pro zaměstnance dodavatele služeb a jeho rodxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xro manželku, lístky do divadla apod.
Otázkou úplaty ve formě nepeněžitého plnění se zabýval Soudní dvůr EU v rozsudku C-410/17 ve věci finské spolexxxxxx x xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xa základě smlouvy o demolici (dále jen „smlouva o demolici“) svým zákazníkům demoliční práce. Podmínky těchto smluv vycházejí z obecných smluvních poxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxvést demolici budov staré továrny patřící jejímu zákazníkovi a plnit úlohu hlavního dodavatele a podniku odpovědného za stavební práce a vedení stavexxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxlu a odpadu.
Část materiálu a odpadu tvoří šrot a odpad, na který se vztahuje režim přenesení daňové povinnosti, při jehož prodeji nese daňovou povinxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxedem odhadnout množství tohoto zboží a cenu, za kterou ho bude moci prodat, a zohledňuje toto při stanovení ceny v rámci vypracování nabídky na provedenx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xe vždy nabízí celková cena za demoliční práce.
Vedle toho společnost A odkupuje od svých zákazníků staré stroje a přístroje, které musí na základě smxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxostorů nebo areálu dotyčného zákazníka, jakož i odvést odpad, který přitom vznikl, v souladu s podmínkami stanovenými ve smlouvě. Příkladem tohoto tyxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxí se v areálu nad úrovní zemského povrchu, jakož i stroje, přístroje a jiný movitý majetek a sama demontuje a odveze věci, které nakoupila.
Demontáž, xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxit v nabízené ceně jako faktor, který snižuje kupní cenu. Smluvní strany se však o těchto nákladech v rámci svého vyjednávání nedohadují ani ve smlouvě nxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxpadě, že odpad z demolice obsahuje šrot, může tento šrot prodat, zahrnuje tato smlouva poskytnutí služby za úplatu společností A, a sice provedení demoxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx zohledňuje při stanovení ceny nabídnuté za provedení demoličních prací.
Taktéž v druhém případě Soudní dvůr EU konstatoval, že pokud podle smlouvx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xx xxůtě stanovené ve smlouvě tyto věci demontuje a odveze, jakož i k tomu, že odveze odpad, tato smlouva zahrnuje dodání zboží za úplatu protistranou, a sice xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx konkrétně uspokojuje potřeby prodávajícího, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu, zahrnuje tato smlouva rovněž poskytnutí služeb za úplatu sxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxo faktor snižující kupní cenu zboží určeného k demontáži.
V obou případech tak Soudní dvůr EU konstatoval, že se jedná o bartrové obchody, což předevxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx vykládat pojem „peněžní prostředky“ ve smyslu § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů. V souladu s tíxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxšila otázka, zda za platební prostředky lze pro účely zákona považovat tzv. bitcoiny. Do okamžiku, než ji zodpověděl SDEU, postupovaly členské státy nxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxy jako peněžní prostředky v praxi fungují a některé členské státy (např. Velká Británie, viz Tax treatment of activities involving Bitcoin and other xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxtcoiny je nutno považovat za plnění, které je předmětem daně. Ve snaze dosáhnout při zacházení s bitcoiny v rámci EU shody, iniciovala Komise jednání , z xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx1)(d) Směrnice („činnosti včetně sjednávání týkající se - dalších převoditelných cenných papírů“).
x xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx x xxx xxx xxxxxxet, a to bez ohledu na to, že není platidlem zákonným. Směna bitcoinu za jinou měnu je proto osvobozena podle čl. 135 odst. 1 písm. e) Směrnice (blíže viz kxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx za daň neodvedenou poskytovatelem (plátcem) zdanitelného plnění, jestliže odběratel provedl platbu virtuální měnou, tj. např. bitcoiny [viz § 109 oxxxx x xxxxx xxxx
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxu 2019 v § 36 odst. 6 písm. d) základ daně ve výši obvyklé ceny dodávaného zboží či poskytované služby.
Připomínáme, že mezi plněním a úplatou musí být xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xa „přímou souvislost“ mezi úplatou a poskytovaným plněním až k 1. dubnu 2019, plátci i daňová správa byli povinni řídit se jím už ode dne platnosti zákona x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x 2 odst. 1 písm. b)].
x xxxxx x xxxxx xx xxx x
x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xx xx xxxxx xxxx
xxxxxx
x xxxě zahrnuta pod pojem „úplata“, což je, pokud jde o systematiku zákona, správně. I když byla účinnost nové definice
dotace
k ceně návrhem novely zákona oxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxlo směrnice a „odložit schvalování uvedené změny až po vyjasnění dopadů na finanční poměry a činnosti místních samospráv, kterých by se navržená úpravx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xx x xxxxci k ceně v kontextu judikatury ESD nejednalo“. Nadále tedy budou mnozí plátci v důsledku matoucí definice
dotace
k ceně v nejistotě, co zahrnout do zákxxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxvacího procesu v Poslanecké sněmovně tentokrát (a na rozdíl od schválení současného znění, viz text níže) poskytuje důkaz o tom, že zákonodárce se domnxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxfinici
dotace
k ceně existoval (resp. nadále existuje).
Na první pohled se zdá být pojem
dotace
k ceně poměrně pregnantně definován. Při praktickx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxx xíceméně formální.
Dotace
k ceně je v principu úplatou za plnění, která je celá nebo zčásti poskytnuta třetí osobou (resp. z veřejných zdrojů), a proto sx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxt slevu z ceny uskutečněného plnění. Výše slevy se musí vázat k jednotkové ceně, jinými slovy, podmínkou poskytnutí
dotace
musí být snížení ceny měrné xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxho výkladu předmětného ustanovení lze vyvodit, že je-li plátce povinen snížit prodejní cenu hektolitru mléka o 50 % oproti ceně uplatňované v předchozxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxx xo základu daně. Jestliže však bude podmínkou poskytnutí
dotace
snížení prodejní ceny mléka o 50 % oproti prodejní ceně uplatňované v předchozím kalenxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx
xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xe nejedná o dotaci k ceně. Lze jen těžko uvěřit, že výsledek dosažený pomocí uvedeného výkladu byl cílem zákonodárce. Zdaňování dotací by tak záviselo nx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx dotací tehdy, jsou-li součástí úplaty za poskytnuté plnění. Z důvodové zprávy k zákonu o DPH citujeme:
Nově je zavedena definice
dotace
k ceně. Toxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xotací k ceně nejsou finanční příspěvky poskytnuté jako
dotace
k hospodářskému výsledku a na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku.
xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxěž (C-374/95 Landboden Agrardienste, stanovisko generálního advokáta Jacobse, odst. 16). Proto Směrnice zdaňuje
dotace
tehdy, jestliže jsou přxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx plnění.
Plátce, který stojí před rozhodnutím, zda zahrnout přijatou dotaci do základu daně, je v nezáviděníhodné situaci ze dvou důvodů. Musí rozhxxxxxxx xxx xx xxxxxxx
xxxxxx
xxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxový výklad zákona se zjevně liší od výkladu teleologického a historického a musí řešit dle naší zkušenosti velmi častý konflikt mezi podstatou a formoux xxx
xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxe svou podstatou je jednoznačně dotací k ceně.
Domníváme se sice, že o ne/zdanění, resp. o postavení
dotace
v systému DPH, nemohou rozhodovat pouhá xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxedu míry právní jistoty proto jde o ustanovení matoucí v tom smyslu, že jeho jazykový výklad je v rozporu s úmyslem zákonodárce, a spoléhat se proto pouze xx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxkonodárce. Ani text Šesté směrnice, ze které zákonodárce vycházel, není zcela jednoznačný (což platí rovněž pro text Směrnice), xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx x xxxx xx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx
xx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxě ve většině případů poskytnutých dotací a jen v některých z nich bude
dotace
zahrnuta do základu daně.
Tento názor SDEU jednoznačně odmítl z důvodux xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxní ze spotřeby zboží a služeb.
(20) V případě, jako je tento, nedochází k žádné spotřebě, kterou komunitární systém DPH předpokládá.
(21) Jak generáxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxví zboží či služby pro svou vlastní spotřebu, ale jedná ve veřejném zájmu, aby podpořilo správné fungování společného trhu s mlékem
(22) Za těchto okolxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx považovat je z tohoto důvodu za spotřebitele služeb. Předmětný závazek nepředstavuje proto poskytnutí služby ve smyslu čl. 6 odst. 1 Šesté směrnice. (xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxikátu C-215/94 Jürgen Mohr by měly být aplikovatelné, tj, že by nemělo docházet ke zdanění. Vždy bude existovat nejasná hranice mezi tím, kdy jde o poskxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxěrem lze říci, že obecně u dotací je nutné vyloučit, že jsou svou podstatou úplatou za službu (např. poskytnutou veřejnoprávnímu subjektu, který dotacx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxem spotřebovatelná. Je-li odpověď na tuto otázku kladná, je pak dále třeba prozkoumat vazbu mezi úplatou (tj. dotací) a povinností, resp. závazkem, spxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx
xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxvatelem
dotace
spotřebována, nejde o poskytnutí služby ve smyslu čl. 24 Směrnice.
K odst. 1 písm. f)
Pojem osoba registrovaná k xxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxjí přiděleno identifikační číslo k intrakomunitárním transakcím pro účely DPH.
xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xdentifikační čísla pro tuzemská plnění a pro obchodování mezi členskými státy, je ve vztahu k pojmu „osoba registrovaná k dani“ podstatná pouze existexxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx x xxxxx xx x xx
Od 1. ledna 2015 nemá žádné z uvedených pravidel (bydliště nebo místo, kde se fyzická osoba obvxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxje, a tak novelizované ustanovení odpovídá komunitárním předpisům beze zbytku. To může činit problémy především při určení místa plnění v případě posxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxárce nemusel jeho ustanovení do zákona opisovat (takový postup je v naprostém souladu s evropským právem a plátci si budou muset zvyknout i na práci s tímxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx nebo místo, kde se fyzická osoba obvykle zdržuje), může být v praxi určení místa plnění obtížné, neboť plátce nemá žádné vodítko, který ze dvou států upřxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxe zejména čl. 24].
Od 1. ledna 2013 zákon stanoví, že se pojem sídlo poxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxx xxxxx xxxxxx xx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxem ekonomické činnosti osoby povinné k dani místo, kde dochází k výkonu ústřední správy podniku.
2.
Při určování místa uvedeného v odstavci 1 se vezme x xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxení podniku. Nelze-li podle těchto kritérií s jistotou určit sídlo ekonomické činnosti, je určujícím kritériem místo, kde jsou přijímána zásadní rozxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxé k dani.
Za povšimnutí stojí, že uvedená definice se váže pouze k článkům 44 a 45 Směrnice, zatímco zákonodárce pojem definuje pro účely celého zákonxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx, kdy by jediná osoba povinná k dani měla různá sídla pro účely různých ustanovení zákona“.
Není tedy vyloučeno, že formální sídlo osoby povinné k dani, jež je zapsáno ve veřejných rejstřících, je v jiném státě, než sídlo xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxho sídla odběratele, zatímco stát, odkud je podnik odběratele řízen, je Česká republika, dojde k jasnému pochybení (jakkoli diskutabilní je samozřejxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xaňové správy napravit tuto situaci, a to v prvé řadě tím, že skutečné sídlo je vedle sídla právnické osoby, které je zapsané v obchodním rejstříku nebo obxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxst již v přihlášce k registraci, resp. v oznámení o změně registračních údajů. Dojde-li ke změně údajů, které je daňový subjekt povinen uvádět při regisxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxnosti může být sankcionováno pokutou až do výše 500 000 Kč za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy dle § 247a daňového řádu. Další možnost sankcionovxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxě Informace GFŘ k aplikaci § 106a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (nespolehlivý plátce), a souvisejících xxxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx
x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxavil již neplatný nebo uvedl nepravdivý nebo jinak nereálný registrační údaj týkající se skutečného sídla, které je pro účely daně z přidané hodnoty vyxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxhodnutí týkající se řízení osoby povinné k dani, popř. kde se schází její vedení k zajištění reálného výkonu ekonomické činnosti...
x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxměstnance, může být mnohdy obtížné určit stát jejího sídla, tj. stát, odkud se tento „malý podnik“ řídí. Podniká-li například fyzická osoba s místem poxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxkového zjištění bude závěr, že tato osoba je povinna xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xx x x xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxle § 108 odst. 1 písm. c) a její odběratelé - neplátci se nestanou identifikovanými osobami ve smyslu § 6h. Že i jednotlivec je považován za podnik, lze nexxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxx xx xxxxnuje přístup k samostatně výdělečným činnostem a jejich výkon, jakož i zřizování a řízení podniků za stejných podmínek, jako jsou podmínky stanovené pxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxé podle právních předpisů některého členského státu, jež mají své sídlo, ústřední správu nebo hlavní provozovnu uvnitř Evropské unie, právo vykonávax xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxologia Walter Stauffer, C-386/04, Sb. rozh. s. I8203, bod 17 a citovaná
judikatura
).
(37) Podle judikatury Soudního dvora je pojem „usazování“ ve smyxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxného členského státu, než je stát jeho původu, a dosahovat přitom zisku, a tím podporovat vzájemné hospodářské a sociální prolínání uvnitř Unie v oblasxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxx x xxxx, aby se ustanovení týkající se práva na usazování mohla použít, je v zásadě nutné, aby byla zajištěna trvalá přítomnost v hostitelském členském státě, x x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxd 19). Existenci takové trvalé přítomnosti musí být možno určit na základě objektivních a ověřitelných okolností, které se týkají zejména míry fyzickx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxeas, C-196/04, Sb. rozh. s. I7995, bod 67).
(39) Z vylíčení skutkového stavu předkládajícím soudem přitom vyplývá, že I. Schmelz tyto podmínky nesplňxxxx
xxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx (C-97/09 Ingrid Schmelz)
xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxé osoby samostatně výdělečně činné, která podniká jak na území Slovenska, tak na území České republiky. Plátce-odběratel musí zjistit, ze které země txxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xákonodárce čerpá, účinné a přímo aplikovatelné už od 1. července 2011.
V případě fyzické osoby může být navíc její podnik řízen i jinými subjekty, a nikxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxfesionální umělce, kteří jsou v otázce zásadních rozhodnutí týkajících se výkonu jejich podnikatelské činnosti často takřka bezvýhradně podřízeni xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx parametr ovlivňující místo jejího sídla. Dále pochybujeme o samotné správnosti myšlenky, že v případě fyzické osoby povinné k dani má být pojem sídlo vxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxx xx
Definice pojmu provozovna v zákoně o DPH v podstatě odpovídala komunitárnímu konceptu už od okamžiku své účinnoxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxtěl komunitární úpravě maximálně přiblížit. Podle definice účinné od 1. dubna 2009 bylo provozovnou místo, které má stálé personální a materiální vybxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxálé personální a materiální zázemí, jehož prostřednictvím nejsou poskytovány služby či dodáváno zboží, nebylo provozovnou ve smyslu komentovaného xxxxxxxxxxx
Novelou účinnou od roku 2013 bylo vymezení pojmu provoxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx uskutečňovat dodání zboží nebo poskytnutí služby, neboť je dostatečně stálá a má vhodné personální a technické zdroje. Pojem místo byl nahrazen pojmex xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxtečná, ba přímo dokonce velmi nevhodná, protože pojem místo naprosto vyhovoval. Těžko bylo totiž možné zaměnit ho s týmž pojmem ve smyslu jiného ustanoxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xměna definice provozovny, v jejímž důsledku je provozovnou organizační složka (podle předchozí terminologie místo), která na základě svého vybavenx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xodává či služby poskytuje), nemá, podle našeho názoru, větší praktický význam. Zákonodárce jen formulačně přizpůsobil definici textu článku 11 nařxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx
xxxanizační složka, která není uzpůsobená k dodávání zboží či poskytování služeb (nebo i je, ale takovou činnost nevykonává), nemůže být provozovnou ve sxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xpravu konstatoval, že existence organizační složky za účelem získání licence pro obchodování s elektřinou automaticky nezakládá vznik provozovny pxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xení trvale umístěné zařízení používané výhradně za účelem výkonu přípravných nebo vedlejších činností podniku, jako například příjímání zaměstnanxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xochyb o tom, že prostřednictvím takových prostředků potenciálně lze např. určitou službu poskytnout. Tomuto právnímu názoru svědčí i skutečnost, že xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxožňující „nezávislé“ rozhodování při poskytnutí daného plnění. V neposlední řadě lze podpůrně ocitovat i z důvodové zprávy k novele, která od roku 201x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xx
xxdikatura
SDEU, která stanoví několik kritérií, jež mohou v konkrétním případě pomoci o ne/existenci provozovny rozhodnout. Vyplývají z nich následxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx
xx
xxxxxx xxxxxx xxálosti a neměnnosti, včetně přiměřeného uspořádání (C-190/95 ARO Lease, bod 19),
c)
poskytování služeb na nezávislé bázi (tj. např. možnost uzavírxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx v jiném členském státě vozový park, který zde využívá pro účely pronájmu, je dostačující pro učinění závěru, že má společnost v tomto jiném členském stáxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxohou být považovány za jasná, jednoduchá a praktická kritéria, která by založila existenci provozovny. V obou případech SDEU konstatoval, že vzhledex x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xrvalosti, nevznikly těmto společnostem v členském státě, kde byly automobily pronajímány, provozovny pro účely DPH.
xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxhoduje. Prvním z nich je C-260/95 DFDS, ve kterém SDEU rozhodoval, zda dceřiná společnost může být za určitých okolností považována za provozovnu matxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxost v daném případě jako pomocný orgán společnosti mateřské a vzhledem k jejímu dostatečnému materiálnímu a personálnímu vybavení posoudil SDEU její xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxáta vyplývá, že subdodávky poskytnuté spřízněnými společnostmi mohou být za určitých okolností chápány jako činnost provozovny příjemce těchto sluxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxe že SDEU nepřevzal výše zmíněnou část stanoviska, jež byla generálním advokátem koncipována pouze jako náhradní varianta řešení, pokud by klíčová otxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xteré je charakteristická snaha plátců nějakým způsobem obejít či zneužít zákon, rozhodovat poněkud excentricky, není-li zneužití práva přímo konstxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxutu zneužití práva při zkoumání konkrétních transakcí plátce až tou poslední možností. Ve třetí a prozatím poslední věci C-605/12 Welmory sp. z o.o. Sxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxi provozovny určitého subjektu, který přijímá služby, nemusejí nutně tomuto subjektu náležet. Z poněkud nepřehledného textu rozhodnutí lze, domnívxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxna, z níž je vykonávána ekonomická činnost“, a dospěl k závěru, že pro vyloučení nároku na vrácení daně by bylo „nutno konstatovat uskutečnění zdanitelxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxhto plnění“.
Je nutné ještě upozornit na skutečnost, že zákon o DPH má, jak výše uvedeno, vlastní (komunitární) definici pojmu provozovna. Nelze ji xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxx xxxxx
x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxodit, že pouhé vlastnictví nemovitostí v jiném státě a jejich prostý nájem nezakládají vznik provozovny. K takovému závěru došla i generální advokátkx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxly trvale přítomny v Rakousku, aby zde aktivně vykonávaly hospodářskou činnost. Pronajímanou nemovitost jako takovou nelze považovat za provozovnu xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxid Schmelz)
xxxxxxňujeme čtenáře, že zákon o DPH zná kromě provozovny podle § 4 odst. 1 písm. j) [tzv. aktivní] ještě provozovnu ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 (tzv. pasxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x x xxxxx xx
Do vymezení pojmu „provozovna“ se promítají změny ve smyslu čl. 11 a 53 provádxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xx x x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx x x x x xxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xypy provozoven, a to pro různé účely -- provozovnu poskytovatele plnění a provozovnu příjemce plnění. Provozovnu poskytovatele plnění prováděcí nařxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxx x x xxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxeshraničních plnění. Provozovnu příjemce plnění prováděcí nařízení definuje v článku 11 odst. 1 pro účely základního pravidla pro stanovení místa xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxdních pojmech v § 4 odst. 1 písm. k) [pozn. autorů: nyní písm. j)] provozovna jakožto provozovna poskytovatele plnění. Pro provozovnu příjemce služby xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x x xxxxx xx x xx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxěji viz odůvodnění k tomuto bodu).
x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx rozhodnutí SDEU C-605/12 Welmory sp. z o. o., které je, podle našeho názoru, poněkud nesrozumitelné, protože nevysvětluje rozdíly mezi provozovnou xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxloužit k její ekonomické činnosti, což vlastně znamená, že jde o provozovnu aktivní:
(57) Je třeba připomenout, jak plyne z bodu 39 tohoto rozsudku, že v xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxé k dani, která je příjemcem služeb. Je tedy namístě vymezit pojem „stálá provozovna“ v závislosti na osobě povinné k dani, která je příjemcem služeb.
(xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxou je přímo inspirováno znění článku 11 prováděcího nařízení, lze vyvodit, že se stálá provozovna musí vyznačovat dostatečnou úrovní stálosti a vhodnxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxu.
(59) Aby za takových okolností, jako jsou okolnosti věci v původním řízení, byla považována za společnost se stálou provozovnou v Polsku ve smyslu čxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx jí z hlediska lidských a technických zdrojů umožnit, aby v Polsku přijímala služby, které poskytuje polská společnost, a využívala těchto služeb pro sxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxx tedy bylo vůbec v úmyslu komunitárního zákonodárce stanovit odlišná pravidla pro vznik aktivní provozovny na straně jedné a provozovny pasivní na strxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x x x xxxxx xxx
x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxi provozovnou a jejím zřizovatelem (tj. centrálou). Ve věci C- 210/04 FCE Bank plc řešil soud, zda je vůbec možné, aby mezi provozovnou a zřizovatelem bxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxmi. V daném případě, tj. mezi zřizovatelem a jeho provozovnou, jej neshledal, neboť provozovna nebyla hospodářsky samostatná, neměla vlastní
kapitáx
x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxrá není právní entitou xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxou k dani pouze z důvodu nákladů, které jsou jí za uvedené služby vyúčtovány zřizovatelem.
Obdobná otázka vyvstala v případu C-7/13 Skandia Americx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xituace se nicméně významně lišila od FCE Bank plc v tom, že švédská pobočka společnosti Skandia America Corporation USA byla součástí skupiny společnoxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxze proto považovat za služby poskytované této provozovně, ale je třeba na ně nahlížet jako na služby dodávané jiné osobě - skupině. Jinými slovy, princix xxxxxxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxx
x xxxxx x xxxxx xx
Od xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxtně takzvaných zahřívaných tabákových výrobků, které se staly od 1. dubna 2019 předmětem spotřební daně, i když se nejedná o vybraný výrobek ve smyslu zxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx x x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x to pevná paliva nebo plyn. Výjimkou je plyn dodávaný prostřednictvím přepravních nebo distribučních soustav nebo sítí, které jsou k nim připojené. V pxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xlenského státu, se stane identifikovanou osobou podle § 6g hned při první dodávce, aniž by testovala překročení stanoveného limitu.
x xxxxx x xxxxx xx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxnni přiznat daň.
Osobou neusazenou v tuzemsku je osoba povinná k dani, která
-
nemá sídlo v tuzemsku,
-
uskuteční zdanitelné plnění dodání zboží nexx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x
x
x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
Jestliže plátce nebo identifikovaná osoba přijme od osoby neusazené v tuzemsku službu nebo dodávku zboží soustavami nebo sítěmi s xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxsku. Je-li zboží dodáno osobou registrovanou k dani v ČR, přiznává daň dodavatel, odběratel přiznává daň, je-li dodáno osobou neusazenou a neregistroxxxxx x xxx x xxx xx xx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxinen přiznat daň pouze tehdy, není-li dodavatel v ČR registrován k DPH. V opačném případě přiznává daň dodavatel (blíže viz komentář k § 108).
Může býx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx
x. Má se za to, že stálá provozovna, kterou má osoba povinná k dani na území členského státu, v němž je DPH splatná, se neúčastní dodání zboží nebo poskytnutx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxnění nedílně spojených se zajištěním zdanitelného dodání tohoto zboží nebo poskytnutí této služby uskutečněného v rámci uvedeného členského státu, xx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxti správní podpory, jako je účetnictví, fakturace a vymáhání pohledávek, nepovažují se za zdroje používané pro zajištění dodání zboží nebo poskytnutx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xe pohlíží tak, že se účastní dodání zboží nebo poskytnutí služby uskutečněného v uvedeném členském státě, není-li prokázán opak.
Vyjma vodítka k posoxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xx se stálá provozovna osoby povinné k dani zohlední pouze tehdy, pokud se vyznačuje dostatečnou úrovní stálosti a vhodnou strukturou z hlediska lidskýcx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxosti bude v praxi probíhat tak, že se nejprve otestuje „způsobilost“ provozovny samostatně realizovat předmětné plnění a teprve následně, v návaznosxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxkovém stavu věci, a to včetně informací o povaze a rozsahu realizovaného plnění.
K odst. 1 písm. m)
xxxxxxzená osoba je osobou povinnou k dani se sídlem nebo provozovnou v jiném členském státě, která není registrována k DPH, má tedy obdobný
status
, jako má tuzxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xsoby mají specifický
status
a určité úlevy i při uplatňování DPH podle českého zákona, např. při intrakomunitárních dodávkách zboží nebo při jeho přexxxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxx xx
xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxkutečněným plněním xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxí, která jsou ekonomickou činností. Jediným nedostatkem je, že v zákonné definici ekonomické činnosti není uvedeno, že ekonomickou činností je vždy jxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x x xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxst chybně i jako činnost bezúplatnou, mohou v důsledku svého omylu postupovat chybně i při krácení nároku na odpočet poměrným koeficientem. Z toho důvoxx xxx x x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxejnou službu, aniž by byl text zákona zbytečně znepřehledňován novými pojmy.
K odst. 2 a 3
x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xd předchozí úpravy. Především se jedná o důsledek nové definice „věci“ v § 489 a následujících xxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx a) komentovaného ustanovení již zahrnuje i nemovité věci. Naopak tím, že se musí jednat o hmotnou věc, nezahrnuje pojem „zboží“ pro účely DPH ani nadále xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx kategorie služeb.
Výjimku tvoří „právo stavby“ uvedené v písm. b) komentovaného ustanovení. Právo stavby je v souladu s § 1242 NOZ nehmotnou nemovxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx x xxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xtavby jako zboží nemohou být dle našeho názoru za zboží pro účely DPH považovány ostatní nehmotné nemovité věci vymezené v NOZ.
Za zboží se explicitnx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx x x xxx xxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx x § 493 NOZ nejsou pro účely soukromého práva považovány za věc.
Zbožím je i plyn, elektřina, teplo a chlad. Oproti předchozí definici zboží zde není uvedena voda. To by však nic nemělo měnit na tom, že voda je pro úxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxané přímo z výroby anebo peníze pro sběratelské účely.
K odst. 4
xxxxxxxx x xxxxxxčnému režimu při dodávání a pořizování nových dopravních prostředků do/z jiného členského státu definoval zákonodárce pregnantně a v naprosté shodě xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxzeny komunitárním právem (obchodní majetek), jiné mají ryze český původ (majetek vytvořený vlastní činností).
K odst. 4 písm. a)
xxxxxxxxx xxxxxředkem je zařízení sloužící k přepravě zboží nebo osob z jednoho místa na jiné.
Množinu dopravních prostředků vymezuje čl. 38 nařízení (EU) č. 282/2xxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxizovaná či nikoliv, a jiná zařízení a prostředky konstruované k přepravě osob nebo předmětů z jednoho místa do jiného, které mohou být taženy, vlečeny čx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx x xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxe 1 jsou zejména:
a)
pozemní vozidla jako automobily, motocykly, jízdní kola, tříkolky a obytné přívěsy;
b)
přívěsy a návěsy;
c)
železniční vagonxx
xx
xxxxx
xx
xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx;
h)
mechanicky nebo elektronicky poháněné vozíky pro invalidy.
3.
Vozidla, která jsou trvale znehybněna, a kontejnery se nepovažují za dopravní xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx
xxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxém hausbótu.
(30) Podstatou první části této otázky předkládajícího soudu je, zda takový hausbót, o jaký se jedná ve věci v původním řízení, představujx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xvozidlo“ použitý v uvedeném ustanovení vykládán tak, že zahrnuje „všechny dopravní prostředky“ včetně lodí (viz výše uvedený rozsudek Fonden Marselxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxné konkrétně k tomuto účelu.
(32) Tento přístup k pojmu „vozidlo“, založený na konkrétní funkci a používání posuzované věci, potvrzuje čl. 38 odst. 1 x x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxx xxob nebo zboží a vylučuje z této kvalifikace vozidla, která jsou trvale znehybněna. Toto nařízení, jež není ratione temporis použitelné na projednávanxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxo posledně uvedeného předpisu.
(33) Záleží tedy na konkrétní a aktuální funkci věci, a nikoli na jejím původním určení. Původní určení věci jí totiž nexxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx
xxxx xxx xxxtom vyplývá ze spisu, který má Soudní dvůr k dispozici, hausbót, o jaký se jedná ve věci v původním řízení, jenž byl pravděpodobně během výchozí fáze sestxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxybněn na tomtéž místě podél levého břehu Rýna. Mimoto smluvní strany v nájemní smlouvě nevyjádřily žádný úmysl používat po dobu platnosti smlouvy hausxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxx xxlze přijmout argument německé vlády, že je funkce hausbótu restaurace, o jakou se jedná ve věci v původním řízení, srovnatelná x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxk, o jaký se jedná ve věci v původním řízení, tvořený hausbótem, jakož i k němu přiléhajícím prostorem a molem, je totiž nemovitým majetkem, jenž má výhraxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxvání jak restauračních, tak turistických služeb. Situaci posledně uvedených lodí nelze tudíž srovnávat se situací, o niž se jedná ve věci v původním říxxxxx
xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxelná s funkcí nemovitosti používané jako restaurace, která je umístěna v blízkosti posledně uvedené restaurace na souši. Restaurace s diskotékou funxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx
xxxx x xxxxdem na výše uvedené je třeba odpovědět na první část druhé otázky v tom smyslu, že takový hausbót, o jaký se jedná ve věci v původním řízení, není vozidlem vx xxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xx x xxxxx xxxxx zda je možno považovat různé pojízdné pracovní stroje za dopravní prostředky. Jednoznačná rozlišovací kritéria dána nejsou. Ben Terra a Julie Kajus v xxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxsta plnění dopravním prostředkem, neboť slouží ke zvedání věcí a jejich ukládání spíše než k jejich přepravování z místa na místo. Považujeme tento názxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxžovali obecně všechny pojízdné pracovní stroje za dopravní prostředky, což je podle našeho názoru postoj mylný. Správné rozlišení je přitom zásadní, xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
K odst. 4 písm. b)
Ne každý dopravní prostředek, je-li nový, dosud nepoužitý, je novým dopravním prostřexxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx, loď a letadlo vymezených parametrů, kromě námořních lodí užívaných k obchodní, průmyslové, rybářské či záchranářské činnosti a letadel využívanýcx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx jedné ze dvou podmínek uvedených v komentovaném ustanovení. Například automobil bude novým dopravním prostředkem jak tehdy, bude-li starý pět let, jxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxx x xxx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxx x xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxžije především pro § 2, § 6g a § 19.
Do konce června 2017 byla množina motorových vozidel, která mohla být novým dopravním prostředkem, omezena pouze nx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxrá k takovému provozu určena nejsou (např. terénní čtyřkolky).
Na tuto změnu však už zákonodárce nereagoval v § 19 odst. 6, v němž do konce března 2019 xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxravních prostředků, bylo možno se oprávněně domnívat, že některé z nich žádné registraci nepodléhají.
K odst. 4 písm. c)
xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxvce v obchodním majetku veškeré majetkové položky, které plátce používal k ekonomické činnosti. Tato definice byla v rozporu se Směrnicí, jak je zřejmx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xby totiž byla jakákoli věc zahrnuta do obchodního majetku plátce, musejí být splněny dvě podmínky: kromě použití k ekonomické činnosti musí ještě sám pxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxivních daňových konsekvencí. Upozorňujeme, že podle nového vymezení obchodního majetku, které je v souladu se Směrnicí, mohl plátce postupovat již ox xxxx xxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxovat za svůj obchodní majetek i majetek typicky ryze soukromý, jako například civilní oděv, obuv, brýle, apod., tj. věci, bez jejichž použití se obvyklx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxvinnost považovat případný prodej těchto věcí za předmět daně.
Důvodová zpráva k novele účinné od 1. července 2017 uvádí k nové definici obchodního mxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxpady, kdy osoba povinná k dani využije dané majetkové hodnoty pro uskutečňování svých ekonomických činností s určitým časovým odstupem. Podle našeho xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxtal assets), a to například v tom poměru, v jakém majetek používal pro ekonomickou činnost. Nebylo vyloučeno, aby umístil do obchodního majetku celou mxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxx xxx také plátci z pohledu zákona o DPH nebránilo, aby celý nakoupený majetek umístil do svých soukromých aktiv (tj. mimo obchodní majetek), přestože jej pxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx, a nemohl si proto uplatnit nárok na odpočet daně.
(47) Proto odpověď na druhou otázku musí být, že jestliže se osoba povinná rozhodne vložit zcela do sxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxx x odst. 1 a čl. 11 částí A odst. 1 písm. a) Šesté směrnice. Jestliže osoba povinná k dani vloží do svého obchodního majetku jenom část předmětu užívaného pro xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxx povinná nemohla uplatnit nárok na odpočet u tohoto majetku, je v tomto případě irelevantní. Avšak jestliže osoba povinná vyjme tuto věc z obchodního maxxxxxx xxx x xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx daň. Jestliže osoba povinná k dani poté věc prodá, činí v rámci této transakce úkony v postavení soukromé osoby, a taková transakce musí být proto vyjmutx xx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
Bylo-li zboží obcxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxí pro ekonomickou činnost.
Status
majetku se doložil například ne/uvedením předmětné položky do evidence DPH, bez ohledu na skutečnost, zda byl, či nxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxsti uplatnění odpočtu (např. od občana), umístěn do soukromých aktiv a používán pro ekonomickou činnost. Při případném prodeji této položky plátce muxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx x xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx, jež není povinná k dani.
xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxízení tohoto majetku.
(21) Jak generální advokát podotýká v bodu 50. svého Stanoviska, poměr mezi částí majetku určenou pro podnikatelskou činnost a čxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx92 Dieter Armbrecht, autorský překlad)
Obdobným způsobem jako fyzické osoby postupovaly i osoby pxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxx xxx xx xxxx xxx9 nepoužívá, lze jej podle našeho názoru při výkladu dále pro zjednodušení použít, aby nemusely být zdlouhavě vyjmenovávány osoby uvedené v § 5 odst. 3)x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxpovaly v postavení konečného spotřebitele), pak ani při prodeji tohoto majetku nemohly jednat jinak, a taková transakce proto nebyla předmětem daně vx xxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x x x xxxxx xxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxě změnila výše uvedená pravidla dosud aplikovaná na základě několika rozhodnutí SDEU. Mezi odbornou veřejností nepanuje zatím úplná shoda, v jakém roxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxá tvoří součást obchodního majetku osoby povinné k dani
a která je užívána jak pro účely jejího podnikání, tak pro její soukromou potřebu nebo soukromox xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxná v souladu se zásadami stanovenými v článcích 167, 168, 169 a 173 pouze do výše podílu, v jakém je nemovitost užívána pro účely podnikání xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx v článcích 184 až 192, jak je uplatňuje příslušný členský stát.
2.
Členské státy mohou rovněž použít odstavec 1 ve vztahu k DPH u výdajů souvisejících s xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
Uvedené xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx x xxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xmožňuje. Klíčový výkladový problém tkví v otázce, zda dlouhodobý majetek, který plátce používá k ekonomické činnosti pouze zčásti, a u něhož proto uplxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xotiž plátce povinen, prodává-li majetek, při jehož pořízení uplatnil nárok na odpočet pouze v poměrné výši dle § 75, ještě před uplynutím opravného obdxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx prodáván až po uplynutí opravného období, postupuje se dle principu uvedeného v rozhodnutí SDEU C-291/92 Armbrecht či C-415/98 Bakcsi a do základu dxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxužívaná pro soukromé účely, v obchodním majetku plátce zahrnuta není, pouze se při prodeji v průběhu opravného období na základě
právní fikce
považujx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx na vysvětlení, že část věci v obchodním majetku zahrnuta nejprve není, pak je a posléze opět není, a to aniž by měl plátce na tento její
status
sebemenší vxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxadu být měl, pak by podle našeho názoru nepřípustný rozpor vznikal již přímo na úrovni Směrnice - efektivně by požadavkem na zdanění celé prodejní ceny xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xtj. mimo obchodní majetek). Světlo do problému může vnést pouze SDEU či případně komunitární zákonodárce novelizací Směrnice.
K oxxxx x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xubnu 2011. Důvodem bylo pouhé zjednodušení, neboť všude tam, kde až do konce března 2011 musel vyjmenovat všechny tři kategorie tvořící množinu dlouhoxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxisů.
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxní-li plátce například budovu, na níž provedl dvakrát technické zhodnocení, pro účely DPH eviduje tři položky dlouhodobého majetku: budovu a dvě techxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxcení je, jak jsme už uvedli, definováno odkazem na zákon o daních z příjmů. Podle § 33 tohoto zákona jsou technickým zhodnocením výdaje na dokončené násxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxnou částku. To znamená, že podle zákona o daních z příjmů může být za zdaňovací období (nejčastěji kalendářní rok) provedeno na každé majetkové položcx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxu zhodnotí (i) část používaná pro zdaňovaný nájem a (ii) část používaná pro nájem osvobozený od daně. Systému DPH by vyhovoval plný odpočet v prvním přípxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxdech krácený odpočet na vstupu, což plátce navíc zjistí až po provedení druhé, třeba i předem neplánované, stavební akce.
Z tohoto důvodu byl na Koordxxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxnocení každou samostatnou stavební akci provedenou v kalendářním/ /hospodářském roce. GFŘ souhlasilo s navrženým postupem s tím, že povinností každxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxodstatnění s cílem dosáhnout na daňovou výhodu. Pro plátce tento závěr znamená, že (na rozdíl od daně z příjmů) může na jediné věci provést v průběhu jednxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxstatněnost takového postupu prokázat.
Od 1. července 2017 je pro účely DPH specificky určeno, že hmotný majetek podle zákona upravujícího daně z příxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxele, se pro účely daně z přidané hodnoty považuje za dlouhodobý majetek uživatele. Tato úprava cílí na majetek pořizovaný formou tzv. finančního leasixxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx tak povinen sledovat změny v užívání pronajatého majetku a případně upravit odpočet daně dle mechanismů § 78 a následujících.
Podle názoru autorů by xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx původním pravidlům. Zřejmě tak např. u firemního automobilu pořízeného na xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxosti na přenechání předmětu leasingu, viz § 13 odst. 2 písm. d)] s tím, že je povinen dodaňovat (přiznat daň na výstupu) soukromé užití automobilu zaměstxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxmínek smlouvy dovodit, že využití
opce
odkupu nájemcem se k okamžiku řádného naplnění smlouvy jeví jako jediná ekonomicky rozumná volba [viz komentáx x x xx xxxxx x xxxxx xxxx
x xxxxx x xxxxx xx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxci proto, že u majetku vytvořeného vlastní činností se použijí speciální pravidla pro uplatnění kráceného odpočtu [viz komentář k § 13 odst. 4 písm. b), x xx xxxxx x xxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxho významu: jedná se o dlouhodobý majetek, který plátce v rámci svých ekonomických činností vyrobil, postavil nebo jinak vytvořil. Definice je velmi vxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxsti musí vynaložit související vedlejší náklady nebo nakupuje po částech na straně jedné a pořízením majetku vlastními silami, byť třeba jen pomocí něxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxpadech snažit vyhnout se u pořizovaného dlouhodobého majetku této klasifikaci.
x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xa rozhodnutí SDEU C-299/11 xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx čl. 18 písm. a) Směrnice]. Ten sice již je popsán v nejrůznějších komentářích, avšak z důvodové zprávy k Šesté směrnici jej lze extrahovat jen velmi obxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxtluje generální advokát Ján Mazák:
(45) Pokud jde o účel čl. 5 odst. 7 písm. a) Šesté směrnice, jenž se týká dodání „zboží“, domnívám se, že - obdobně jako xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxly narušení hospodářské soutěže, mohou členské státy za předpokladu provedení konzultací podle článku 29 považovat za poskytnutí služeb za protiplxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx, kdyby byly poskytnuty jinou osobou povinnou k dani) - má bránit narušení hospodářské soutěže [Ohledně zabránění narušování hospodářské soutěže viz xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxobozené od daně, buď může koupit zboží používané pro takové činnosti od třetích osob a při tomto nákupu uhradit DPH, která není odpočitatelná, nebo může xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xboží. Jak nizozemská vláda a Komise správně zdůrazňují, osoba povinná k dani, která provozuje činnost osvobozenou od DPH, a která tak nemůže odpočíst dxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xvýhodnění ve srovnání s podnikatelem, který uskutečňuje stejné nezdanitelné činnosti, který však nemůže - nebo nechce - vyrábět sám zboží nutné pro texxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxý SDEU v daném případu účel tohoto ustanovení komentoval tak, že slouží k „odstranění veškeré nerovnosti v oblasti DPH mezi osobami povinnými k dani, ktxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxtitutu vysvětlený v důvodové zprávě k § 13 odst. 4 písm. b) určité rozpaky (účelem je podle důvodové zprávy eliminace několika koeficientů u jedné poloxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxší informace GFŘ: Podle obecného výkladu se za majetek vytvořený vlastní činností považuje majetek, který plátce vytvořil nově v tom smyslu, že výsledxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx zda daný majetek splňuje kritéria majetku vytvořeného vlastní činností, postupovat případ od případu. Dlouhodobým majetkem vytvořeným vlastní činxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxtí nelze považovat dlouhodobý majetek, který si plátce jako takový nechal vyrobit, postavit nebo vytvořit jinou osobou a na jehož vytváření se nepodílxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx
x xxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxích plnění. Kritéria majetku vytvořeného vlastní činností nejsou splněna ani v případě, kdy odběratel nakoupí stroj, u kterého montáž na místě provedxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxpak dlouhodobým majetkem vytvořeným vlastní činností je například dlouhodobý majetek vytvořený na základě dílčích subdodávek, jestliže předměty txxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxtel vybuduje základy, jiný jednotlivá patra a jiný stavbu zastřeší).
Domníváme se, že tato představa GFŘ neodpovídá v plné míře tomu, jak o majetku vyxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxek vytvořený vlastní činností dle čl. 5 odst. 7 písm. a) Šesté Směrnice vzniká. Gemeente na pozemku objednala výstavbu nové budovy, která měla být využxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxdující:
(27) Podle čl. 5 odst. 7 písm. a) Šesté směrnice členské státy mohou považovat za dodání za protiplnění podléhající DPH použití zboží osobou poxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxkání, a jestliže by DPH z tohoto zboží nebyla plně odpočitatelná, kdyby bylo pořízeno od jiné osoby povinné k dani.
(28) V tomto ohledu je třeba poznamenxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxží vyrobené, postavené, vytěžené nebo zpracované třetí osobou z materiálu daného k dispozici uvedeným podnikem (v tomto smyslu viz rozsudek Gemeente xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx
xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx x xxxxxx xx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xízení, se tedy znění uvedené v předchozím bodě vztahuje.
(33) V důsledku toho, jestliže obec začne poprvé využívat budovu, ... tato situace musí být poxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxm.
Dle pravidel stanovených SDEU tak majetek vytvořený vlastní činností vzniká, pokud je třetí osobou postavena budova na klíč na pozemku předaném x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxx1 Gemeente Vlaardingen je nicméně, podle našeho názoru, možno dovozovat, že by dlouhodobý majetek dodaný včetně materiálu (resp. vyrobený nebo postxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxx xxxm uvedení do provozu podléhat fikci dodání. SDEU totiž rozhodl, že článek 18 písm. a) Směrnice pokrývá kromě případů, kdy zboží bylo zcela vyrobeno, poxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx. Z toho lze nepřímo dovodit, že dodávka dlouhodobého majetku vyrobeného z materiálu dodavatele dlouhodobým majetkem vytvořeným vlastní činností nexxx
xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxst v oblasti DPH mezi osobami povinnými k dani, které nabyly majetek u jiné osoby povinné k dani, a těmi, které jej nabyly v rámci podnikání, je třeba, jak txxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxrnují nejen zboží zcela vyrobené, postavené, vytěžené nebo zpracované dotčeným podnikem samotným, ale také to zboží vyrobené, postavené, vytěžené nxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxu majetku vytvořeného vlastní činností) a C-92/13 Gemeen-te’s-Hertogenbosch (které naopak množinu majetku vytvořeného vlastní činností stanovuxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxých negací. Zdá se proto, že výklad, který zastává v tomto ohledu daňová správa a podle něhož je dlouhodobým majetkem vytvořeným vlastní činností i majexxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx x xxxpadě dodávky na klíč jedním dodavatelem. Domníváme se, že tímto rozhodnutím SDEU je nastolena otázka revize výkladu komentovaného ustanovení.
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxx xxxxx x x x xx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx samostatný dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností. Lze předpokládat, že zákonodárce nechtěl mezi majetek vytvořený vlastní činností zahrnxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxh ekonomických činností vyrobil, postavil nebo jinak vytvořil. Z formulace komentovaného ustanovení však vyplývá spíše opak, což důvodová zpráva nixxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxrce
eliminovat
více koeficientů při pořizování jediného majetku, a systematickým výkladem zákona.
"Definice dlouhodobého majetku vytvořeného vlxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx bude dále využívat pro účely, pro které má podle § 72 odst. 6 nárok na odpočet daně jen v částečné výši [podrobněji viz odůvodnění k § 13 odst. 4 písm. b)]. Pxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxetkem vytvořeným vlastní činností je rovněž dlouhodobý majetek vytvořený na základě tzv. subdodávek.
Zahrnuje rovněž technické zhodnocení hmotnéhx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xhodnocení se považuje za samostatný dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností.
Nezahrnuje ostatní případy nabytí jednotlivého dlouhodobého xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx o DPH účinné od 1. dubna 2011).
K odst. 4 písm. f)
xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xčelem dalšího prodeje a rovněž i pro účely § 80. Osobní automobil je vymezen pomocí kategorizace vozidel stanovené zákonem č. 56/2001 Sb., o podmínkách xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxe vozidel se zapisují do technického průkazu nebo do technického osvědčení. Pokud v technickém osvědčení či průkazu není kategorie zapsána, postupujx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x x xx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xodmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, která byla vypuštěna k 31. 12. 2013, citujeme:
"(2) Kategorie vozidel M se člení na
M
1
- vozidxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x
x
x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxx, kromě místa řidiče, a jejichž nejvyšší přípustná hmotnost nepřevyšuje 5 000 kg.
M
3
- vozidla, která mají více než osm míst k přepravě osob, kromě místa xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxx
xxx
xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xo vozidel kategorie M nebo N a splňuje další technické podmínky stanovené prováděcím právním předpisem. Terénní vozidlo příslušné kategorie se označxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx x
x
xx x
x
xxx
xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxrie vozidel uvedeny v prováděcí vyhlášce o schvalování technické způsobilosti vozidel: (2.1.) Kategorie M1: vozidla kategorie M, s nejvýše osmi místx x xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx jedno (tj. místo k sezení řidiče).
K odst. 4 písm. g)
x xxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx x v případě, že by předmětné ustanovení v zákoně chybělo. Vyplývá to z rozhodnutí SDEU a soukromé právo jednotlivých členských států na tom nemůže nic změxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xředmluva). Od roku 2014 reaguje komentované ustanovení na rekodifikaci soukromého práva. Nový občanský zákoník totiž začal důsledně rozlišovat mezx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx
xx xx xxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxhting ‚Goed Wonen‘, podle něhož je pro účely aplikace DPH rozhodná povaha služby, a nikoli použitý smluvní typ nebo skutečnost, zda jde o právo závazkovxx xx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxho, jednoduchého a jednotného uplatňování osvobození od daně (viz případ C-283/95, Fischer, Sbírka 1998, I-3369, odst. 28), proto vedou k tomu, že je pxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxm a pacht.
(57) Jak totiž nizozemská vláda správně konstatovala, lze tím, že tento způsob užívání nemovitého majetku bude posuzován stejně jako pronáxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxu s tímto výkladem není ani to, že požívací právo, tak jak ho uplatňují nadace Stichting „Goed Wonen“ a Komise, vykazuje v občanském právu mnoha členskýcx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxtom o hlediska, která jsou pro rozhodnutí v tomto případu nepodstatná. Předmětné zvláštnosti, které vyplývají ze skutečnosti, že tyto právní instituxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx v tomto případu jedná, a pronájem nebo pacht podstatný společný rys uvedený v odst. 55 tohoto rozsudku
.
(59) Z toho vyplývá, že odpovědí na druhou otázku xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxu 11 odst. 1 písm. b bod 5 Zákona o DPH, podle něhož je pro účely osvobození od daně možné posuzovat poskytnutí věcného práva, které na dobu určitou a za úhrxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxjetku. (C-326/99 Stichting ‚Goed Wonen‘)
K odst. 4 písm. h
xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxx xxcně neodpovídá záměru ustanovení zákona týkajících se pravidel pro uplatňování daně z přidané hodnoty u služby přepravy zboží. Proto je stanoveno, že xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx x xxxxx xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxtáží jako dodávku zboží spojenou s instalací nebo montáží, pokud instalaci/montáž provádí sám dodavatel nebo třetí osoba jeho jménem. Plátci často řexxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxí je v obou případech stejné a obě plnění se i obdobně vykazují, není obvykle nutné tuto otázku, kterou tato definice neřeší, rozhodnout. Od 1. dubna 2019 xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxx xxxxxx bude rovněž v tuzemsku. V takovém případě bude totiž mít povinnost přiznat daň z dodávky zboží s montáží poskytovatel, na rozdíl od služby související s xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxběratele, který se rozhodl zboží si smontovat sám; zde se v závislosti na smluvních ujednáních může (ale nemusí) jednat o dodání zboží s montáží.
x xxxxx x
xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxou národní bankou nebo Evropskou centrální bankou k datu povinnosti přiznat daň s výjimkou stanovení základu a výše daně při dovozu, kdy se podle § 38 odsxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx, čl. 48 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447]).
Podle všeobecně akceptovaného výklaxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx jednotka v souladu s účetními předpisy používá. Vzhledem ke znění druhého pododstavce čl. 91 odst. 2 Směrnice se zdá, že tento postup není v rozporu se Sxxxxxxxx
xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx x x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xašeho názoru je spíše rozšířen výklad, že tyto zahraniční osoby musejí využít vždy jen aktuální kurz vyhlášený Českou národní bankou (pokud nepoužívaxx xxxx xxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxímco ještě do konce roku 2012 toto ustanovení mohlo působit restriktivně, v současné době stanovuje jediný algoritmus: z množiny blíže nespecifikovaxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxli plátce nebyly platné (obzvláště, když si tak sám určí) kurzy stanovené centrální bankou jakéhokoli státu, ať již aktuální nebo stanovené ke konkrétxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxu národní bankou.
Navíc může být využitelná i druhá věta odstavce prvého § 38 zák. o daních z příjmů: „Pokud poplatník nevede účetnictví, použije s výjxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx například zahraniční právnická osoba, nebo fyzická osoba, která vede daňovou evidenci, použije pro účely daně z příjmů na základě uvedeného ustanovexx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxidenci.
Novela Směrnice úxxxxx xx xx xxxxx xxxx x xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxnky. Jiné měny než euro se přepočítají pomocí kurzu eura.
Související ustanovení:
x x xxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xx xx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
§ 19 - dodání a pořízení nových dopravních prostředků uvnitř území společenxxxxx
x xx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxx
x xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx
x xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxši,
Související předpisy:
x xx x x xx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xro přepočet cizí měny;
x xxx xxxxx x x x xx xxxx x xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxx x xxxxxx x xxxxxx x xurzy pro přepočet cizí měny;
zákon č. 5xxxxxx xxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx x xxxxxx xxxxxxx
45. a 46. část zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxdikatura:
Nález II. ÚS 686/05 - nutná součinnost odběratele vs. nepeněžní příjem poskytovatele služby;
xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xx
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxxvá
,
D.
Nezákonné zdanění aneb náklady hrazené objednatelem stále centrem pozornosti.
Daně a právo v praxi,
2010,
xx xxx
xxxxxx
xx
x
xxxxx
x
xx
x xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxx xxx
xxxxx
xxxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxxxxx
x
xx
Zdanitelná plnění mezi plátci, kteří si jako měnu fakturace a úhrady zvolili cizí měnu.
DPH aktuálně,
2008,
č. 2.
Holubová
,
O.
DPH - výklad vybraxxxx xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx
x
xx
xxxx xxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx
xxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xedvinková
,
J.
Cizí měna a daň z přidané hodnoty v oblasti služeb, I. díl.
DPH aktuálně,
2007,
č. 1.
Ledvinková
,
J.
Pravidla pro přepočet cizí měxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxx
xxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxxxxxxxx
x
xx
xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx
xxx xxxxxxxxx
xxxxx
x. 9.
Knobloch
,
xx
x
xxxxxx
x
xx
xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxx xxxx
xxxx x xxxxx x xxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxxxxx
x
xx
x
xxxxxx
x
xx
xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xx xxxx
xxně a právo v praxi,
2006,
č. 1.
xxxxxxxá
,
O.
Směna v českém zákoně o DPH a v Šesté směrnici.
DPH aktuálně,
2005,
č. 14.
Evropské právní předpisy:
xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxx2013, kterým se stanoví celní kodex Unie; čl. 48 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 2015/2447 - celní kurz pro přepočet měn; čl. 14 odst. 2 písm. b) Směrxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxt. 2 Směrnice - definice dopravních prostředků; čl. 12 odst. 2 druhý pododstavec Směrnice - kolaudace; čl. 19 Směrnice - podnik; čl. 91 Směrnice - kxxx xxx xxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxx
xxxx2/03 RAL Channel Islands, ze stanoviska generálního advokáta Poiares Madura (v citaci je zvýrazněno podstatné):
(40) Problémy se týkají výkladu poxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxe být považováno za poskytování ze stálé provozovny ve smyslu čl. 9 odst. 1, pokud takové poskytování nevykazuje "- minimální stálost a trvalé spojení lxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxmatů na palubě námořní lodi, které jsou předmětem nepravidelné údržby, by nemohlo být takovou [stálou] provozovnou". Naprostá nepřítomnost stálých xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxzovnu" ve smyslu čl. 9 odst. 1.
(41) V každém případě Soudní dvůr požadoval jen "minimální stálost" provozovny,
ani více, ani méně
, než prostředky "nutxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxx
x xxxxx xxxx xxxxxx xo je stejné jako přijmout
minimální kritéria
k určení, zda se za daných okolností jedná o "stálou provozovnu" ve smyslu čl. 9 odst. 1, což Soudní dvůr upřxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx
xxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxolečnosti ohledně leasingu na konkrétní automobily poskytnuté spotřebitelům usazeným v Belgii. Jediným lidským zastoupením nizozemské společnosxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxi do uzavírání ani do provádění leasingových smluv, které byly připraveny a uzavřeny v Nizozemí, kde má ARO Lease sídlo své hospodářské činnosti. Mimotxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxsti Soudní dvůr rozhodl, že "- pokud leasingová společnost nemá v členském státě ani zaměstnance,
ani
strukturu s dostatečným stupněm stálosti, v rámxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxovnu v tomto státě (bod 19 rozsudku, podtržení provedeno autorem tohoto stanoviska, přístup vyplýval z rozsudku Lease Plan, bod 21-29, konkrétněji 26 x xxxxx
xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xánské společnosti jako obchodní zástupce své mateřské společnosti, a prodávala její organizované zájezdy. Soudní dvůr rozhodl, že britská pobočka jx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xrávní subjektivitu, náleží jí, a nikoli DFDS, nestačí samo o sobě stanovit, že prvně uvedená je ve skutečnosti nezávislá na druhé uvedené. Naproti tomu x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx jí mateřská společnost uložila, vyplývá, že společnost usazená ve Spojeném království jedná jako pouhá pobočka DFDS (bod 26 rozsudku)". Britská poboxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx z hlediska nutných lidských a technických prostředků (bod 27 rozsudku)".
(44) Jak Soudní dvůr výslovně potvrdil v rozsudku DFDS, "- je na místě připomxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx generálního advokáta La Pergoly)". Myslím si, že je zde třeba provést analýzu, která konkrétně zohlední hospodářskou a obchodní skutečnost projednáxxxxxx xxxxxxxx
xxxx x xxxxxx xxxx x x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxnávaném případě jsou xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxázejí ve Spojeném království. V tomto ohledu sdílím názor irské vlády, která ve svých písemných vyjádřeních uplatňuje, že vnější vnímání spotřebitelx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x automaty", trvale umístěny v prostorách výlučně určených k tomuto účelu, aby pro hráče vytvořily jedinečné a příjemné prostředí. Tyto prostory mají pxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxory a automaty.
(46) Přítomnost těchto zaměstnanců je zejména důležitá pro rozlišení projednávané věci od situace ve věci Berkholz. Taková trvalá přxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxu, že takové služby se poskytují ve "stálých provozovnách" umístěných ve Spojeném království. Dále je ještě důležitější, že tyto stálé provozovny nejxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xospodářské činnosti poskytovatele, které se nachází na území DPH Společenství.
(47) Problémem v projednávané věci tedy není, zda je služba z herních xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx
xxxxx xxxxozovny CI
umístěné ve Spojeném království.
(48) Vláda Spojeného království a irská vláda, jakož i Komise se domnívají, že CI má stálou provozovnou ve xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx v prostorách, kde je k tomu oprávněná, aby poskytovala služby spojené s herními automaty. Aby CI měla stálou provozovnu ve Spojeném království, je podlx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx
xxx xxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx ohledně určení prostředků, které CI musí ve Spojeném království mít, aby existující stálé provozovny mohly být považovány za
její
, jsou rozsudky ARO Lxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxálou provozovnu" ve smyslu čl. 9 odst. 1, stačí, že "má v členském státě - vlastní zaměstnance (nebo) strukturu, která představuje dostatečný stupeň stxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx zaměstnanci CI, abychom mohli dojít k závěru, že stálé provozovny jí patří. Navíc, jak správně poznamenala Komise ve svých písemných vyjádřeních a běhxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxa pobočkou, vlastní právní subjektivitu odlišnou od své dánské mateřské společnosti. V projednávané věci jsou sesterské společnosti CI také právnímx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxěstnance a neměla tam ani prostory (projednávané věci, ačkoliv CI nemá výlučné vlastnické nebo uživatelské právo k prostorám, které drží RAL, má licenxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxch, které nejsou přiznané žádné jiné osobě.). Přesto dánská společnost prostřednictvím řady smluvních dohod s britskou pobočkou, která jednala jako xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx. Z toho Soudní dvůr vyvodil, že "- společnost usazená ve Spojeném království jedná jako pouhá pobočka [své mateřské společnosti] (bod 26 rozsudku)".
xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx Ve skutečnosti, na rozdíl od britské pobočky DFDS vůči její dánské mateřské společnosti, Services a její zaměstnanci, jakož i Machines a ostatní nezávxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxdní rozlišení mezi dvěma kategoriemi prostředků: jednak těmi, které budou nezbytně přímo podřízeny poskytovateli v určitém místě, aby se z toho vyvodxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xx
xxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx poskytovateli, nemění nic na závěru, podle kterého stálá provozovna je provozovnou poskytovatele. První kategorie zahrnuje prostředky přímo souvixxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxt přímo podřízeny poskytovateli k učinění závěru, že stálá provozovna, ze které jsou služby poskytovány, je právě
její
ve smyslu čl. 9 odst. 1.
(53) Ve xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxakteru provozovně ve smyslu čl. 9 odst. 1, byly zaměstnány poskytovatelem nebo mu byly přímo podřízeny, by vedlo k absurdním řešením. Stačí si představxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx Tyto osoby jsou jistě nepostradatelné pro zajištění toho, aby provozovna nebyla otevírána jen nepravidelně. Zasluhují si být považovány za lidský prxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx přijatelné, aby taková provozovna přestala být považována za stálou provozovnu
poskytovatele
služeb z jediného důvodu, že se rozhodl přesunout bezxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx
C-463/02 Komise v. Švédsko; C-144/02 Komise v. Německo; C-495/01 Komise v. Finskxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxé provozovně
C-605/12 Welmory xxx x xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x-168/84 Gunter Berkholz, odst. 18
x xxxxxxx xxxxxxxxému vlastní činností
C-92/13 Gemeente’s-Hertogenbosch;
C-299/11 Gemeente Vlaardingen
xxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.11.2019.
Zákon v souladu se Směrnicí umožňuje, aby osoby se sídlem v tuzemsku s malými objemy plnění bylx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx0 000 Kč (§ 6). Tyto osoby neuplatňují daň na výstupu a nemohou si uplatnit odpočet daně na vstupu. Avšak v případě, že se rozhodnou stát se plátci daně dobrxxxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxxxxxx
V komentovaném ustanovení je stanoven způsob výpočtu obratu. Ne všechny položky se totix xx xxxxxx xxxxxxxxx
x xx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xez právní subjektivity a které v rámci společnosti uskutečňují ekonomickou činnost. Nově tedy budou tyto osoby postupovat podle obecných xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxdla týkající se počítání obratu v souvislosti se společností se tak stávají nadbytečnými, a proto i ona byla vypuštěna.
K odst. 1
Do obratu se dle stávajícího znění zákona o DPH zahrnxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx
xxxxxx
x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxní v tuzemsku. Z textu zákona na první pohled neplyne jednoznačně, v kterém okamžiku se tyto úplaty do obratu zahrnují, zda se do obratu například zahrnuxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xd roku 2009, podle níž se jednotlivé úplaty xxxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxo se zpožděním) nebo že nebylo zaplaceno vůbec (připomeňme, že má jít o úplaty, které osobě náleží, nikoli o částky, které jsou zaplaceny). Osoba povinnx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxtována. I neplátce daně proto musí detailně znát § 21, kde je stanoven způsob určení data uskutečnění plnění. Problém nastává v těch případech, kdy zákoxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx není dosud plátcem DPH, má v nájemní smlouvě sjednána data dílčího plnění pro účely aplikace DPH. Doporučujeme v tomto případě spolehnout se na čl. 64 Smxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx nájmů nemovitostí by do konce roku 2016 snad také bylo (pro nedostatek jednoznačné úpravy) možné využít ustanovení § 21 odst. 10 (ve znění do konce červxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxvobozeny nejsou, např. u nájmů garáží. Zde pro nedostatek jakékoli zákonné úpravy považujeme za vhodnější zahrnovat nájemné do obratu měsíčně, protoxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxí, za něž se nájemné platí, jako sjednaná dílčí plnění, což odpovídá postupu podle Směrnice. Vzhledem k uvedeným nejasnostem by správce daně neměl pozaxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxx xílčího plnění v nich sjednat.
xx x. července 2017 je situace neplátců daně při sledování obratu pro účely povinné registrace ještě komplikovanější, neboť zákon v § 21 odst. 8 stanoví, žx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxů (výjimkou je první rok poskytování těchto plnění). Zálohy přijaté v průběhu roku osobou, která není plátcem, toto nové pravidlo nijak neovlivňují či xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx
xx xxxx
x xxxx xx xxxxxx xxxxnu od státu až po úplném ukončení dané kauzy, musí na konci druhého kalendářního roku zahrnout do svého obratu i část své odměny, která by mu náležela, kdyxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx nebude-li dílo předáváno po částech. Půjde nicméně o úpravu obratu výhradně pro účely daně z přidané hodnoty, nikoli daně z příjmů. Od 1. ledna 2019 se usxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxad právě služby advokáta
ex offo
(blíže viz komentář k § 21 odst. 8). Domníváme se, že toto nové ustanovení ještě dále sníží počet podnikatelů, kteří jsox xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx sledují výši svého obratu pro účely deregistrace. Osoby, které nejsou plátci, započítají celkovou částku úplaty za plnění.
Připomínáme, že už od roku 2009 se do obratu zahrnují pouze úplaty za plnění uskutečněná v tuxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxejmé i ze znění odst. 1 písm. a) až c), který mluví výhradně o transakcích, které jsou předmětem daně v ČR.
Osvobozením malých podniků od daně se zabýval Sxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxá ve státě, v němž je příslušná osoba povinná k dani rezidentem.
(35) Režim pro malé podniky má být ve prospěch pouze těm podnikům, jež také skutečně vyvxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxezení brání tomu, aby podniky zneužívaly tento systém a měly prospěch z osvobození v několika státech současně a aby výsledně byly zvýhodněny podniky, xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxt, zda jsou skutečně splněny podmínky pro přiznání zvýhodnění. (C-97/09 Ingrid Schmelz, ze stanoviska generální advokátky J. Kokott)
Soud také v téxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxad vykonává ekonomickou činnost výhradně ve státě odlišném od státu svého místa pobytu, o výhodu využití osvobození malých podniků přichází. Uvedená xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xamezení daňovým únikům, což by při rozšíření osvobození i na nerezidenty vyžadovalo nadměrně administrativně náročnou spolupráci daňových správ jexxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxená s nárokem na odpočet daně na vstupu.
xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx osvobozených dle § 56a a s výjimkou finanční a pojišťovací činnosti osvobozené dle § 54 až 55 za podmínky, že uvedená plnění nejsou doplňkovou činnostx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxímco například úrok z jednorázové krátkodobé půjčky nebo provize z ojedinělého zprostředkování pojištění do obratu zahrnovány nebudou. Podle předcxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx se tedy, že množina uvedených činností nezahrnovaných do obratu byla poslední změnou formulace značně zúžena. Důvodová zpráva, bohužel, žádnou pomox xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx použity stejné výrazy, ale pro zcela jiný účel. Novela účinná k 1. lednu 2013 doplnila v souvislosti s úpravou § 55 nový § 54a, který xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxu doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně.
K odst. 2
Do obratu se nezahxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xýše obratu posloužit pouze v případě, nezahrnuje-li mimořádné položky. Prodá-li například živnostník, který zdaleka nedosáhne stanoveného limitu xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxk nezvětší.
xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxouhodobého majetku může být nastolena otázka zahrnování úplaty z jeho prodeje do obratu, a to zejména na základě rozhodnutí SDEU C-98/07 Nordania Finxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxgistrace, principy pro rozhodování v této otázce jsou stejné. Jestliže je klíčovou obchodní aktivitou leasingové společnosti pronajímat a poté prodxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxu činnost podniku.
S účinností od 1. dubna 2019 bylo komentované ustanovení v tomto smyslu novelizováno. Do obratu se totiž nebude zahrnovat úplata xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxy povinné k dani, což může být například prodej nemovitostí realitní kanceláří nebo prodej pronajímaných věcí leasingovou společností.
Související ustanovení:
§ 6 - kdy se osoba povinnx x xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
Evropské právní předpisy:
čl. 282 až 292 Směrnice - obrat pro účely osvobození malých podniků
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx dlouhodobého majetku do koeficientu
§ 4b
Zvláštní ustanovení
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xejména na změny vyvolané novým civilním kodexem účinným od roku 2014. V souvislosti se změnou pojmosloví (podnik - obchodní závod) zákonodárce přísluxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxou rozhodující evropské předpisy.
Také další dva odstavce jsou důsledkem uvedené rekodifikace, ať už jde o úpravu aplikace DPH u svěřenských fondůx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx. jednotky vzniklé podle zákona o vlastnictví bytů, a jednotky vzniklé na základě § 1158 a násl. NOZ.
K odst. 1
Prodej obchodního závodu (dříve podnixxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xx xxxxx x xxxxx xx x xxx x xx xxxx. 5 písm. a) nepovažuje za dodání zboží ani za poskytnutí služby. Jak konstatuje generální advokát ve svém stanovisku v případu C-497/01 xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxtců, kteří aktiva nakupují, v těchto specifických případech daňové břemeno. Transakce je totiž nepříznivá z hlediska peněžních toků, i když je daňově xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx výši, což může být z obchodního hlediska citlivým kritickým bodem, i když výsledně si daňová správa částku ponechat nemůže (viz též mé stanovisko v přípxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xx x xxxx
xxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx za plnění, které není vůbec předmětem daně, a tím předejít dočasné ztrátě té částky, jež musela být zaplacena daňové správě jenom proto, aby byla pozdějx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxí: ustanovení bylo zamýšleno „v zájmu zjednodušení a nepřetěžování prostředků podnikatele“.
(28) Lze dodat, že toto zjednodušení též předchází proxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxklad)
Pojem obchodní závod zákonem o DPH výslovně definován není. Vzhledem k vypuštění odvolávky na soukromoprávní předpis, jak jsme už výše uvexxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxice prodej souhrnu majetku, v angličtině používán pojem transfer of a totality of assets) podle komunitárního práva. SDEU navíc jakékoli vymezení poxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxich použití nabyvatelem po převodu, zaprvé Šestá směrnice neobsahuje žádnou de?nici pojmu „převod souhrnu aktiv nebo jeho části za protiplnění nebo xxx xxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xokud se pro účely vymezení svého významu a rozsahu výslovně neodkazuje na právo členských států, si vynucuje autonomní a jednotnou interpretaci napříx xxxxxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxx xxxxxx98 Linster [2000] ECR I-6917, bod 43, C-357/98 Yiadom [2000] ECR I-9265, bod 26, a C-373/00 Adolf Truley [2003] ECR I-1931, bod 35).
(35) xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxd souhrnu aktiv nebo jejich části“.
...
(40) S ohledem na tento účel, pojem „převod souhrnu aktiv nebo jeho části za protiplnění nebo bez něj nebo jako vxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xrvků, které společně tvoří podnik nebo jeho část schopnou nezávislé ekonomické činnosti, ale nepokrývá jednoduchý prodej majetku, jako například prxxxx xxxxxx
xxx
xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxlývá, jak Komise správně podotýká, že právní nástupnictví není podmínkou pro aplikaci předmětného ustanovení, ale pouhým důsledkem skutečnosti, že xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx x xxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxx x x
xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx nebo bez něj nebo jako vklad do obchodní společnosti“, která z něho vyplývá, jak je uvedeno v odst. 40 tohoto rozhodnutí, že převody, uvedenými v tomto usxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxby.
(45) Na druhé straně, nic v čl. 5 odst. 8 Šesté směrnice neukládá nabyvateli povinnost uskutečňovat ještě před převodem stejný typ ekonomické činxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx převodu obchodního majetku. V případu C-444/10 Christel Schriever byl za převod souhrnu majetku považován převod zásob a zařízení prodejny:
(2xx x xxxx xxxxxx xx x xxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx převedených složek dostatečný natolik, aby umožnil provozování samostatné hospodářské činnosti.
(26) Otázka, zda tento souhrn musí zejména zahrnxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxduje užívání konkrétních prostor či prostor zařízený stálým vybavením nezbytným k provozování hospodářské xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxx-li však předmětná hospodářská činnost ve využívání nedělitelného souhrnu movitého a nemovitého majetku, nemůže se o takový převod ve smyslu uvedenéxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxvozování hospodářské činnosti, musí být tento nemovitý majetek součástí převedených složek, aby se jednalo o převod souhrnu aktiv či jejich části ve sxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xebo má-li posledně uvedený sám k dispozici vhodnou nemovitost, do níž lze souhrn převáděných aktiv přemístit a kde může v předmětné hospodářské činnosxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxx xxxxxxního závodu tvořící samostatnou organizační složku, je více než zřejmé ze Směrnice i z judikatury SDEU.
V jednom ze svých novějších rozhodnutí C-2xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
Uvedené konstatování soudu ve věci AB SKF však bylo později upřesněno a poněkud modifikováno rozhodnuxxx xxxxxxxx x xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxuje převod souhrnu (části) majetku nebo služeb, a to bez ohledu na skutečnost, že ostatní akcionáři převedou prakticky ve stejnou dobu a na stejnou osobx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxáděný podíl představuje pouze omezený výkon práv vůči předmětné společnosti, bylo jedním z důvodů, jež soud uvedl, lze tak nadále usuzovat, že dle předxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxst. 2
Druhý xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxmá právní subjektivitu, ale může být v souladu s § 1449 odst. 2 NOZ zřízen i za účelem investování pro dosažení zisku, byla vytvořena
právní fikce
, že svěxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xinnosti, bude se jednat o právnickou osobu povinnou k dani ve smyslu § 5. Na rozdíl od zák. o daních z příjmů, který se svěřenskými fondy zabývá podrobnějix xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxvděpodobně vznikat pochybnosti o podobě daňových dokladů, možnosti zapojení svěřenských fondů do skupinové registrace apod.
Protože za svěřensxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xídlo) s výjimkou daňového identifikačního čísla, jež bude správcem daně přiděleno svěřenskému fondu.
V Informaci k registraci svěřenských fondů xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x2 odst. 1 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Podle této Informace je místně příslušným správcem dxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxhu 7. V případě, kdy je součástí majetku ve svěřenském fondu nemovitá věc, je místní příslušnost ke správě daně z nemovitých věcí určena standardně podlx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxže být „obchodování se svěřenským fondem“, který nemá právní subjektivitu, založeným podle cizího práva. Komentované ustanovení totiž považuje za pxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xostupovat i u organizační složky státu, která je účetní jednotkou a která byla dosud považována za osobu povinnou k dani na základě § 5 odst. 4, jenž byl přxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx
x xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxem, považuje pro účely DPH za právnickou osobu, a to na podílový fond a podfond investičního xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxjichž koeficient by neměl ovlivňovat odpočty u režijních nákladů investiční společnosti jako celku. Vzhledem k tomu, že Česká republika nezavedla moxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxdinou možnost, jak odpočet zpřesnit.
Jako problém nepřeklenutelný výkladem se jeví v současném znění zákona o dani z přidané hodnoty jediný koeficiexx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxt bude obhospodařovat jak speciální fondy nemovitých věcí, tak i fondy jiné (např. speciální fondy cenných papírů). Při existenci jednoho koeficientx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxsti, tak i vlastní činností investičního fondu. Snížený koeficient z titulu těchto činností pak bude používán i při obhospodařování speciálního fondx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxný nárok na odpočet daně při pořízení. Obdobně v případě stavebních úprav, oprav a dalších režijních výdajů spojených s provozem nemovitých věcí. Z výšx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx z obdobných důvodů doplnit i podfond investičního fondu (ten může být aktuálně vytvářen pouze v rámci akciové společnosti s proměnným základním kapitxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxisů). (z důvodové zprávy)
V případě podílového fondu a podfondu investičního fondu jsou podle našeho názoru zesíleny pochybnosti naznačené již výxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxace osvobození správy fondu dle § 54 odst. 1 písm. v).
K odst. 3
Odstavec 3 komentovaného paragrafu a reaguje především na skutečnost, že i po 1. lednu xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx x xxxx xxZ pojem „jednotka“ zahrnuje i podíl na společných částech nemovité věci, přičemž za společnou část nemovité věci označuje § 1160 odst. 2 tohoto předpxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxný nebytový prostor jako xxxxxxxx xxxx xxxxx
x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xx x xxxnotkou spojeno i vlastnictví k pozemku, tak i podíl na tomto pozemku, a to nehledě na to, podle které právní normy byla jednotka vymezena. Zákonodárce všxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxovení vztahuje i na jednotky, jejichž součástí je příslušná část práva stavby, nikoli pozemku.
Jestliže tedy bude jednotka vymezená podle zákona o xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxolečné části domu a podíl na pozemku/právu stavby ve vlastnictví vlastníka prodávajícího danou jednotku.
Související ustanovení:
x xx xxxxx x x xxxxxxx xxxxx
x x x xxxxx xxxxxxx x xxxxx
x xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
Evropské právní předpisy:
čl. 19 a 29 Směrnice - převod souhrnu aktiv
čl. 173 Směrnice - krácení odpočtu koeficientem
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxx
xxxxx xx
xxxxxxxxxxx xxxx
xxx x
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxé k dani
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
x x x
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxou velmi důležitá, neboť vysvětlují některé klíčové pojmy, které zákon používá v § 2 k vymezení předmětu daně. Jde zejména o pojem
ekonomická činnost
x xxxxx
xxxxx xxxxxxx x xxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xaně. Dále je třeba výslovně upozornit na fakt, že všechny zde uvedené pojmy mají svůj komunitární obsah, a že tedy není možné jejich obsah výkladem příslxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxU a podle něhož byla bezúplatná činnost České televize a Českého rozhlasu spočívající ve veřejnoprávním vysílání považována pro účely zákona o DPH na xxxxxxx
xxxxxx xxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxíněným dvěma subjektům uplatnit „postaru“ odst. 1 § 75, který odkazuje na toto zrušené ustanovení. Domníváme se, že tímto způsobem nelze prodloužit jexx xxxxxxxxx
x xxxxx x
xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x 5a zákona, o které bude řeč v komentáři k uvedenému ustanovení.
Je nepodstatné, zda byla taková osoba k vykonávání ekonomické činnosti zřízena, či nixxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxažována za osobu povinnou k dani bez ohledu na účel či výsledek předmětné činnosti, například i tehdy, je-li výsledkem této činnosti ztráta, nebo je vykxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxu být považovány i entity bez právní subjektivity, jak vyplývá ze Směrnice i judikatury SDEU, důležité je, aby ekonomickou činnost vykonávala samostxxxxx
xxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxiv osoba, která na jakémkoli místě vykonává samostatně ekonomickou činnost, a to bez ohledu na účel nebo výsledky této činnosti (zejména viz rozsudky zx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx bod 27, jakož i ze dne 29. října 2009, Komise v. Finsko, C-246/08, EU:C:2009:671, bod 35).
(27) Výrazy použité v čl. 4 odst. 1 prvním pododstavci Šesté sxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xři výkonu ekonomické činnosti v tom smyslu, že všechny fyzické a právnické osoby, veřejné i soukromé, jakož i entity bez právní osobnosti, které objektxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx, C-276/14, EU:C:2015:635, bod 28).
(28) Za účelem konstatování samostatnosti při výkonu ekonomické činnosti je třeba ověřit, zda dotyčná osoba proxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxností (rozsudky ze dne 27. ledna 2000, Heerma, C-23/98, EU:C:2000:46, bod 18; ze dne 18. října 2007, van der Steen, C-355/06, EU:C:2007:615, bod 23, jakxx x xx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx nijak omezen, pro účely zákona o DPH je proto osobou povinnou k dani osoba vykonávající ekonomickou činnost kdekoli na světě.
Za xxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxm služby či dodává zboží za úplatu.
K odst. 2
Samostatnou osobou povinnou k dani není člen skupiny ve smyslu § 5a, neboť za jedinou osobu povinnou k danx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xovinná k dani vykonává ekonomickou činnost vlastním jménem a na vlastní účet a nese hospodářské riziko své činnosti, zatímco zaměstnanec jedná na účet xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx x DPH v rozporu se Směrnicí nepovažuje za osobu povinnou k dani ani osobu, jsou-li její příjmy zdaňovány dle § 6 zák. o daních z příjmů, i když svoji činnost xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxdnatele a společníka společnosti ekonomickou činností pouze tehdy, jestliže tato osoba vykonává předmětnou činnost na základě pracovní smlouvy.
(3xx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx x xxxx xxx xx xx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxonával v rámci pracovní smlouvy. Z toho vyplývá, že situace J. A. van der Steena není situací popsanou ve výše uvedeném rozsudku Heerma a že, jak uvedla gexxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx vyňata z rozsahu působnosti DPH na základě jednoznačného znění čl. 4 odst. 4 Šesté směrnice. ...
(32) Vzhledem k výše uvedeným úvahám je namístě na poloxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx účet společnosti podléhající dani na základě plnění pracovní smlouvy, která ji váže k této společnosti, v níž je tato osoba mimoto jediným jednatelem, xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx
xxmníváme se, že toto pojetí obsažené v zákoně je zcela neudržitelné zejména v situaci, kdy např. činnost jednatele může podle § 151 a násl. NOZ vykonávat x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xovažována za ekonomickou činnost (nevztahuje se na ni totiž § 6 zák. o daních z příjmů), zatímco tatáž činnost osoby fyzické ekonomickou činností není. xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxEU C-436/10 BLM SA, bod 27) Jsme přesvědčeni, že v případě uplatnění DPH na výstupu jednatelem u služeb výkonu jeho funkce by neměl být zpochybňován nárxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxx potvrdil i NSS v případu ze dne 22. listopadu 2016, čj. 2 Afs 100/2016-29, z něhož vyjímáme:
(41) Zákonodárce tedy na základě § 6 zákona o daních z příjmů zxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxost není závislou prací ve smyslu § 2 zákoníku práce. Jakkoliv taková právní konstrukce může být pro účely daně z příjmů zcela legitimní, nelze ji rozšiřxxxx x xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxbem a výjimku stanovenou pro osoby v zaměstnaneckém či obdobném poměru vykládá s ohledem na fakticitu jejich vztahu. Zatímco směrnice 2006/112/ES poxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx, český zákonodárce přidává odkazem na § 6 zákona o daních z příjmů v poslední větě § 5 odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty navíc i kritérium zdanění daxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxx xefinovaný pojem osoby povinné (resp. nepovinné) k dani odlišným obsahem, jako to učinil český zákonodárce. Tím, že zákon o dani z přidané hodnoty nepoxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxmu daně z přidané hodnoty vylučuje osoby, které svou činnost nevykonávají v pracovněprávním (či obdobném) vztahu a které rizika plynoucí z takové činnxxxx xxxx xxxxxx xxx xx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxikaturou Soudního dvora EU se nelze ubránit dojmu, že NSS se při výkladu pojmu „hospodářského (ekonomického) rizika“ jako nedílné podmínky samostatnx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxx x xxtálené judikatury Soudního dvora EU, při posuzování, zda určitá činnost naplňuje znaky samostatné ekonomické činnosti, je nutno primárně posoudit, xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxupy potřebné pro výkon dané činnosti, zatímco NSS se primárně zaměřil „pouze“ na posouzení rizik plynoucích především z porušení povinností jednatelx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxotné odpovědnosti odpovědný za veškeré ztráty na skladě apod., a přitom nelze pochybovat o tom, že se jedná o zaměstnance).
Není sebemenší důvod, prxx xx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xx xxípadné příští změny zákona (která byla pro rok 2019 vládou sice navržena, avšak Poslaneckou sněmovnou odmítnuta) je spíše na jeho rozhodnutí, zda bude xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xpozorňujeme, že se jednatel nemůže s odkazem na zákon rozhodnout neaplikovat daň na výstupu a současně se, pro účely uplatnění nároku na odpočet daně u vxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxovat. Jednalo by se totiž o nepřípustné selektivní dovolávání se unijního práva, které by mělo za následek porušení základní logiky systému DPH (blíže xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxel, tj. např. na členy představenstva akciové společnosti.
Poslanecká sněmovna postupovala při odmítnutí změny, která měla zákonné ustanovení uxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxce komentovaného paragrafu.
K odst. 3
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxvání majetku, jehož základním atributem je úplatnost. Plátci i správci daně často chybují, jestliže připouštějí, že ekonomickou činností může být čixxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxu na účel a výsledek
. Tento text je třeba vykládat tak, jak je naznačeno již v komentáři k prvnímu odstavci, že účelem či výsledkem ekonomické činnosti nexxxx xxx xxxx xxx
xxxxxxxxx xxxxx
x xx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxli činnost vykonávána bezúplatně, pak nejde o ekonomickou činnost ve smyslu zákona o DPH. Stejný závěr naprosto zřetelně vyplývá z judikatury SDEU:
(1xx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxána za osobu povinnou k dani ve smyslu čl. 4 Druhé směrnice. (C-89/81 Hong Kong Trade)
...
(17) Pouhou účast holdingové společnosti na řízení jejích dxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx čl. 4 odst. 2 Šesté směrnice.
(C-102/00 Welthgrove, autorský překlad)
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxutá za konkrétní plnění, či nikoli. Obvykle se tak stává u dotací, paušálních poplatků, apod. Vazbou úplaty na konkrétní plnění se podrobněji zabýváme x xxxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xxx
Zákonné vymezení exxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx vykládat tak, že důležitá je povaha využívání majetku, a sice jeho pravidelnost, resp. pravidelnost příjmů, a to bez ohledu na případnou ztrátu.
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxti jsou posuzovány nikoli jako ekonomická činnost, ale spíše jako činnost soukromého investora. Jedná se zejména o případy držení akcií či podílů ve spxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxn ze způsobů uložení peněz, nicméně i zde došlo k určitému posunu názoru Ministerstva financí ČR, když počínaje 1. červencem 2017 bylo mezi osvobozené fxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxování soukromého investora) je mnohdy obtížné, neboť hranice mezi nimi je nezřetelná, zejména pokud jde o poskytování půjček, kde SDEU judikoval, že nxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxké a všeobecné řídící služby, nemůže podléhat DPH na základě toho, že toto není přímé, trvalé a nutné rozšíření zajišťování služeb ve smyslu znění rozsuxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xnvestuje dividendy získané mimo rámec DPH ze svých dceřiných společností v půjčkách těmto dceřiným společnostem, toto v žádném případě netvoří zdanixxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxx xe na národním soudu stanovit v souladu s kritérii danými v bodech 26 až 30 tohoto rozsudku, zda v hlavním řízení sporné půjčkové transakce splňují požadaxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xouze drží akcie či podíly na společnostech a která svým dceřiným společnostem nebo třetím osobám neposkytuje žádné služby ani nedodává zboží, je vždy pxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx
xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxřízení a držba podílu ve společnosti jsou považovány za ekonomickou činnost ve smyslu Šesté směrnice zaručující jeho vlastníku
status
osoby povinnx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxjaté vlastníkem jsou pouhým výsledkem vlastnictví majetku.
(14) Jinak je tomu, když je vlastnictví podílu doprovázeno přímým nebo nepřímým zapojenxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxlands, autorský překlad)
Jedním z kritérií pro posouzení ekonomické činnosti je i soustavnost. Ekonomickou činností není činnost vykonávaná pouzx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx má být ekonomická činnost vykonávána, však zákon ani směrnice neposkytuje. V případu
Renate Enkler
poskytuje SDEU národnímu soudu jen velmi chabá krxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xsou založena na základě výsledků zmiňované činnosti, nemohou sama poskytnout závěr, zda je aktivita vykonávána za účelem získání příjmu trvalého chaxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxadu a měly by být brány v úvahu s ostatními skutečnostmi.
(30) Vzhledem ke zmiňovaným okolnostem, odpověď na druhou a třetí otázku je, že za účelem stanoxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx věty čl. x xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx)
xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xázor MF uveřejněný na jeho internetových stránkách, který se týká nájmu bytů a nebytových prostor členům družstva (Uplatňování DPH u bytových družstex xx xxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxa pouze, pokud jsou právnickými osobami, a naopak - nájem bytů poskytnutý členům družstva fyzickým osobám ekonomickou činností není. Tento názor zdůvxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxická osoba nemůže mít bytovou potřebu, a proto je účelem poskytnutí nájmu právnickým osobám získání příjmu. Výklad nemá - dle našeho názoru - žádné opodxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx, což znamená, že i právnická osoba může mít různé ekonomické (a tedy i bytové) potřeby. Jedná-li se o potřeby užívání nemovitostí, je třeba zkoumat účel xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx x x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx fyzickým osobám, které jsou členy družstva, získání trvalého příjmu. Tento příjem se pak dále použije v souladu se stanovami družstva pro zajištění byxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxem zajištěny bytové potřeby členů družstva. Při opačném výkladu bychom totiž z předmětu daně museli vyloučit činnost podstatné části pronajímatelů nxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxo názoru nebude daňovou správou zpochybňován. Zvolí-li však družstvo shodný přístup ke všem nájmům bez ohledu na to, zda je nájemce jeho členem, či nikoxxx x xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxx xxxxx xxxinné registrace), jsme přesvědčeni, že svůj postup obhájí.
Informace v podobě odpovědi na dotaz s obdobným právním názorem byla dne 27. července 201x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxa, kterým byl vznik Společenství vlastníků jednotek konstituován, je zřejmé, že není účelem ani záměrem zákona, aby při správě společného majetku vysxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxřeby tepla jednotlivými vlastníky, neboť pokud je zdroj tepla (kotelna) v podílovém spoluvlastnictví vlastníků jednotek, je provozován přímo Spolexxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx podle výše jejich podílu nelze totiž ztotožnit s fakturací za dodání tepla uskutečněné v rámci sjednaného obchodního vztahu."
Domníváme se ze stejnýxx xxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx x xxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx nemovitostí řešil SDEU ve spojených případech C-180/10 Jarosław Słaby a 181/10 Emilian Kuća Halina Jeziorska-Kuć. Jarosław Słaby podnikal dříve jaxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxnu příslušnými autoritami překvalifikován na stavební, a to nezávisle na vůli Jaroslawa Słabeho. Ten jej rozdělil na parcely, které postupně rozprodxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxáni k dani, pozemek považovali za soukromý majetek. V návaznosti na změnu územního plánu, v jejímž důsledku byl pozemek určen pro výstavbu, začali i oni xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxstí) pozemku.
Soudní dvůr Evropské unie se nejprve snažil vyloučit čl. 12 Směrnice, který členským státům umožňuje považovat za osobu povinnou k dani x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx implementovalo do svého zákona o DPH, pak osoba, která prodá stavební pozemek, musí být považována za osobu povinnou k dani, bez ohledu na to, že takovox xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxyslu dřívější judikatury SDEU (např. C-155/94 Wellcome Trust).
Při posouzení, zda jde o ekonomickou činnost, nebo o výkon vlastnického práva, nehrxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xrodeji podobně jako obchodník, podnikne-li aktivní kroky, které spočívají například v zasíťování pozemků nebo ve využití běžných marketingových náxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxe by tak prodávající byl považován za osobu povinnou k dani i v důsledku jednotlivého prodeje majetku.
Nemá-li Polsko čl. 12 Směrnice do svého zákona x xxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxu činnost ve smyslu čl. 9 Směrnice (tj. za činnost soustavnou). SDEU konstatoval, že pouhé xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx z každé parcely jenom jedna. Lze tedy v obecné rovině dovodit, že osoba, která nemá jiné ekonomické aktivity a která rozparceluje a postupně rozprodá svxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxozím případě dále třeba rozhodnout, zda prodej parcel nepředstavuje jen dispozici se soukromým majetkem, tj. zda prodej není jen výkonem vlastnickéhx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxx xýkon vlastnického práva, je uskutečňováno zdanitelné plnění bez ohledu na skutečnost, že při nabytí pozemku plátce neuplatnil odpočet z důvodu, že naxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx by v daném případě na rozdíl od prodeje nebylo považováno za jeho dodání (tj. za zdanitelné plnění), protože při jeho nákupu nebyl uplatněn odpočet.
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xo částech rozprodává svůj pozemek, nebude považována za osobu povinnou k dani, byť by podnikla aktivní kroky k obchodnímu prodeji a využila přitom prosxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxbou povinnou k dani z jiných důvodů, a nejde o pouhý výkon vlastnického práva, je takový prodej předmětem daně, a půjde-li o pozemky stavební, i zdanitelxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxdnikl aktivní kroky k obchodnímu prodeji a využil prostředky, jaké využívá obchodník.
Výše uvedené se týká i právnických osob, což vyplývá z judikatxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxo převážně bezúplatně a který zamýšlelo uskutečnit město Wroclaw. Soud při stanovování kritérií mimo jiné konstatoval, že pouhý výkon vlastnického pxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xde o ekonomickou činnost či nikoli, mnoho nepomůže, přesto na něj upozorňujeme, aby byl výčet
relevantní
judikatury xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx 37 dodávek. Proti pokutě vyměřené daňovou správou se pan Redlihs bránil tvrzením, že:
-
dodávky dřeva, které uskutečnil, nelze považovat za ekonomicxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx uskutečňovány za účelem zisku, ale v důsledku škod způsobených bouří, což představuje případ vyšší moci,
-
stromy pokácené v důsledku této bouře nebxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
x
x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxí káceny, a
-
dotčený les nabyl Ainars Redlihs pro uspokojování osobních potřeb, a proto prodej dřeva z tohoto lesa nepodléhá DPH.
Podle SDEU byly dodxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xouří. A dále, pojem ekonomická činnost má objektivní povahu, což znamená, že je posuzována sama o sobě, bez ohledu na svůj účel nebo výsledky. Vyšší moc jxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx za účelem získávání pravidelného příjmu z něho. Prodej výnosů z hmotného majetku jako je prodej dřeva pocházejícího ze soukromého lesa, je třeba považxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x původním řízení, lze kvalifikovat jako ekonomickou činnost ve smyslu čl. 9 odst. 1 směrnice o DPH, pokud jsou prováděna za účelem získávání pravidelnéxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx a odvolává se při tom na své starší rozhodnutí C-230/94 RenateEnkler a C-180/10 Słaby. Je třeba prozkoumat zejména:
-
povahu majetku (lze-li majetex xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxxxxx, za kterých dotyčná osoba skutečně využívá majetek, a srovnat je s podmínkami, za kterých je příslušná ekonomická činnost obvykle vykonávána (pokud dxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxkytující služby ve smyslu čl. 9 odst. 1 druhého pododstavce směrnice o DPH, je třeba činnost dotčenou v původním řízení kvalifikovat jako ekonomickou xxxxxxxxx
x
xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxria při rozhodování o ekonomické činnosti jsou příliš obecná, aby v konkrétním případě poskytla použitelné vodítko. Je sice jisté, že les může sloužit xxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxstavit. Soud se bohužel nevyjádřil ani ke konkrétní délce vykonávání činnosti.
x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx i v českém prostředí: „Je nutno fyzickou osobu, která je na základě jí vykonávané činnosti soukromého soudního exekutora zaregistrována k dani z přidaxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxžovat za osobu povinnou k dani ve smyslu čl. 9 odst. 1 směrnice 2006/112 a je tato osoba povinna ve smyslu článku 193 směrnice 2006/112 odvést daň z přidaxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxděl podle očekávání:
(28) Dále, i když je pravda, že z výkladu
a contrario
čl. 12 odst. 1 směrnice o DPH může vyplývat, že osoba, která uskuteční plněxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxx xxěrnice, nevyplývá z tohoto ustanovení, že osoba povinná k dani působící v určité oblasti činnosti, která příležitostně uskuteční plnění spadající do xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx
xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xsystém DPH dosahuje největší jednoduchosti a neutrality, je-li daň vybírána co nejvšeobecněji“. Kromě toho bod 13 odůvodnění této směrnice zdůrazňuxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxí plnění příležitostně“.
(30) Za těchto podmínek je třeba čl. xx xxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxickými činnostmi. Co se naopak týče takové osoby povinné k DPH, jako je G. Kostov, nebylo by v souladu zejména s cílem jednoduchého a co nejvšeobecnějšíhx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx která, byť je prováděna pouze příležitostně, spadá pod obecnou de?nici tohoto pojmu uvedenou v první větě uvedeného ustanovení a je prováděna osobou pxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx
xxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx otázku odpovědět tak, že čl. 9 odst. 1 směrnice o DPH musí být vykládán tak, že fyzická osoba, která je již osobou povinnou k DPH v souvislosti se svými činxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxou příležitostně, a to za podmínky, že tato činnost představuje činnost ve smyslu čl. 9 odst. 1 druhého pododstavce směrnice o DPH. (C-62/12 Galin Kosxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x x xx x xxxxxxxx xejímž účelem je zneužití práva či neoprávněné získání daňové výhody. Tak rozhodl SDEU mimo jiné i v případu
C-255/02 Halifax
a další a důvod lze nalézt xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx vede ve skutečnosti k paradoxu, protože na základě skutečnosti, že účastníci se snažili na prvním místě vyhnout se nebo odložit placení DPH, by takové txxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxch daňových orgánů jako v projednávaných věcech, ale také osob povinných k dani. Posledně zmínění by v zásadě byli také oprávněni tvrdit, že se určitá trxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxlné například ve věci Halifax, kde byla určitá transakce uzavřena mezi Halifax a LPDS ohledně poskytnutí stavebních služeb a skutečně obnášela platbu xxxxxxx xx xxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxx xx xxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxo to bylo hlavní součástí postupu vedoucího k vyhnutí se DPH, jelikož zahrnoval všechna plnění poskytnutá LPDS během předmětného daňového roku, což umxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxaného vládou Spojeného království, by tato transakce měla zjevně spadat mimo rozsah systému DPH, i když ve skutečnosti zahrnovala placení DPH. Podle mxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx spadala do rozsahu působnosti Šesté směrnice. To je úzce spojené s jiným problémem odvozeným od výkladu obhajovaného vládou Spojeného království.
(xxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxx xx xx xxxxxxá mimo rozsah systému DPH, bude nezbytné rekonstruovat řetězec plnění, aby se určili příjemci těchto plnění, kteří budou podléhat DPH. Tito příjemci nxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxy.
(C-255/02 Halifax a další)
Činnost je proto posuzována sama o sobě, aniž by byl brán zřetel na účel, za jakým byla uskutečněna. Jsou-li splněna obxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxckou činnost ve smyslu Směrnice i zákona x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxňování ekonomické činnosti), tak její závěrečné etapy (činnost při případné likvidaci společnosti a ukončování její činnosti), kdy už nemusejí být uxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xe zdanitelná plnění přijímá či přijal v postavení osoby povinné k dani jednající v rámci své ekonomické činnosti (viz úvodní komentář k § 72).
Požadavxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxě má právo/ /povinnost ověřit, zda je žadatel o registraci osobou povinnou k dani, musí však počítat i se situací, kdy žadatel z pochopitelných důvodů odxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxadavek správce daně na předložení nájemních smluv, seznamu dodavatelů a odběratelů a sídla na jiné adrese než v bytě či rodinném domě je v takovém případx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xx definován v čl. 9 odst. 1 směrnice 2006/112, kromě toho vyplývá, že se tento pojem vztahuje na jakoukoliv osobu, která na jakémkoli místě vykonává samoxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx široce. Každou osobu, jejímž úmyslem, potvrzeným objektivními okolnostmi, je zahájit samostatně ekonomickou činnost a která vynakládá první invesxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxl, s. I4321, bod 34, a ze dne 1. března 2012, Polski Trawertyn, C-280/10, bod 30).
(26) Z této judikatury a ze znění čl. 213 odst. 1 směrnice 2006/112 vyplxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxnomickou činnost, ale i osoby, které mají v úmyslu zahájit takovou činnost a vynakládají první investiční výdaje za tímto účelem. Tyto osoby tak nemusí xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xinnosti. (C-527/11 Ablessio SIA)
K odst. 4 a 5
V návaznosti na zrušení definice pojmu
veřejnoprávní subjekt
v § 4 odst. 1 novelou zákona k 1. lednu 2009 uvádí ustanovení výčet subjektů, jexxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxativní zkratky přistoupil, pro zjednodušení se zdá nicméně praktické používat tento pojem alespoň pracovně, což v dalším textu činíme. Dle komentovaxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx organizačních složek a dobrovolných svazků obcí také právnické osoby, které byly založeny nebo zřízeny zvláštním právním předpisem nebo na základě zxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxn o metrologii a na zákon o podpoře regionálního rozvoje. Lze proto předpokládat, že např. Český metrologický institut či Regionální rady regionů soudxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx republika ponechává množinu těchto subjektů otevřenou, i když bylo již dříve zrušeno kontroverzní ustanovení, podle něhož byla veřejnoprávním subjxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x povinným členstvím, Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky apod. Všechny uvedené subjekty totiž vznikly ze zákona. Není vyloučeno, že x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxna (zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) a jsou začleněny do veřejné správy a, jak uvidíme dále, mohou být proto považoxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxovány za veřejnoprávní, i když
judikatura
SDEU jejich pravomoc v tomto ohledu značně omezuje. To je zřejmé např. z rozhodnutí SDEU
C-462/05 Komise v. xxxxxxxxxxx
x x xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x34) Je třeba předeslat, že Soudní dvůr již judikoval, že zpřístupnění silniční infrastruktury proti zaplacení mýta je poskytováním služby za protiplxxxx xx xxxxxx xxx x xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx, Komise v. Nizozemsko, bod 30; Komise v. Řecko, bod 31, jakož i rozsudek ze dne 18. ledna 2001, Komise v. Španělsko, C-83/99, Recueil, s. I-445, bod 11).
xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x tomu, aby se uplatnilo pravidlo o vynětí z povinnosti k DPH, musí být kumulativně splněny dvě podmínky, a sice výkon činností veřejnoprávním subjektem x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxzozemsko, 235/85, Recueil, s. 1471, bod 21; výše uvedený rozsudek Comune di Carpaneto Piacentino a další, bod 12, a rozsudek ze dne 25. července 1991, Axxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xx Spojené království, bod 49; ze dne 12. září 2000, Komise v. Nizozemsko, bod 34; Komise v. Řecko, bod 34; Komise v. Španělsko, bod 11, a ze dne 13. prosince 2xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx
xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxentaci na podporu tvrzení, že Lusoponte je veřejnoprávním subjektem. Tato argumentace však postrádá jakoukoli analýzu struktury, ať už korporační, xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xi nepřímá závislost této entity na veřejné správě nebo její začlenění do veřejné správy nehraje v tomto ohledu žádnou roli.
(37) Teze Portugalské repuxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxrávní povahy hospodářského subjektu, Soudní dvůr judikoval, že činnost soukromé osoby není osvobozena od DPH pouze z toho důvodu, že spočívá v prováděxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx
xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxávislé třetí osobě nebo je vykonávána entitami, které nejsou začleněny do struktury veřejné správy, ve formě nezávislé hospodářské činnosti, vynětí xxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxemsko, bod 22, a Ayuntamiento de Sevilla, bod 20).
(40) V projednávané věci je nesporné, že Lusoponte je třetí osobou, která není začleněna do veřejné sxxxxx x xxxx x xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxlečnosti vlastněné portugalskými podniky, jedním francouzským podnikem a jedním podnikem ze Spojeného království, které na základě nabídkového říxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xveřejnoprávní subjekt" ve smyslu čl. 4 odst. 5 prvního pododstavce Šesté směrnice. Z tohoto důvodu není toto ustanovení na projednávaný spor použitelxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxprávní subjekty, i když podle velmi extenzivního výkladu vznikla na základě zvláštního právního předpisu každá právnická osoba (např. obč. nebo obcxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
Veřejnoprávním subjektem nemůže být dle zákona o DPH fyzická osobax x xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xyzických osob-soudních vykonavatelů a notářů lze považovat za činnost veřejnoprávních subjektů v rámci veřejné správy, tedy za činnost, která dle člx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x jejich služby proto nezdaňovalo, porušilo své povinnosti, neboť na plnění prováděná těmito fyzickými osobami byl nesprávně aplikován režim veřejnoxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx princip DPH, kterým je obecná celková daň ze spotřeby, přikazuje
restriktivní
výklad čl. 4 odst. 5. Výjimka proto může být aplikována pouze na úkony vyxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxány soukromými osobami za účelem tvorby zisku.
...
(22) Proto i za předpokladu, že při výkonu jejich služeb (pozn. aut.: rozuměj služeb soukromých osxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xřistoupit na to, že mohou požívat výjimky stanovené v čl. 4 odst. 5. Důvod je ten, že konají předmětné činnosti ne jako osoby řízené veřejným právem, nebox xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxklad)
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxjí od poplatníků daně (
C-202/90 Recaudadores de Tributos de La zone primera y segunda
), jejichž určité procento tvoří odměnu za předmětnou činnost. Sxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx x x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxU ve věci
C-456/07 Karol Mihál
.
(22) Proto bez ohledu na skutečnost, že při vymezení převzetí odpovědnosti soudních exekutorů je § 5 exekuční řád oznaxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxjsou integrováni do organizace veřejné správy, ale vykonávají ji jako nezávislou ekonomickou činnost uskutečňovanou v rámci svobodného povolání. V xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx dané článkem 4 odst. 5 Šesté směrnice.
(C-456/07 Karol Mihál).
Zákon o DPH pojem
výkon veřejné správy
přímo ve svém textu nedefinuje, z důvodové zxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxlatě za výkon veřejné správy nově odkazuje na zákon o správních a místních poplatcích (pokud by totiž byl obsah tohoto pojmu zúžen pouze na činnosti, za nxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xoměrně přesně. Je-li činnost vykonávána v rámci veřejnoprávní normy platné pro veřejnoprávní subjekt, aniž by ji stejným způsobem a na základě stejnéxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxí subjekt na základě soukromoprávního předpisu aktivity, které může stejným způsobem vykonávat i jakákoli jiná osoba, nelze předmětnou činnost pro úxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxí norma).
Jedním z nejstarších případů, jenž je základním rozhodnutím SDEU, pokud jde o vymezení
výkonu veřejné správy
, je případ italských obcí (xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxjné správy. Jednalo se například o činnosti a prodeje koncesí týkající se hřbitovů, náhrobků, prodeje pozemků, dodávky vody, prodej dřeva atd. SDEU se x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxe druhé podmínky (pozn. aut.: činnost musí být vykonávána orgánem veřejné správy) nemůže být založena, jak bylo dokazováno, na podstatě nebo účelu činxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxo odstavce čl. 4 odst. 5 ve světle systému směrnice ukazuje, že to je způsob, kterým jsou aktivity vykonávány, co vymezuje rozsah nakládání s veřejnoprxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxnáním orgánů veřejné správy", vyjímá z něho aktivity prováděné těmito osobami nikoli jako orgány veřejné správy, ale jako osobami řídícími se soukromxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxa.
(16) To znamená, že veřejnoprávní subjekty zmiňované v prvním odstavci čl. 4 odst. 5 Šesté směrnice provádějí činnosti jako orgány veřejné správy xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxch podmínek, jako jsou ty, které se vztahují na soukromé obchodníky, nemohou být považovány za jednající "jako orgány veřejné správy". Je na národním sxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
Jako vzorový příklad rozlišování jednotlivých činností z hlediska předmětu daně ve smyslu příslušných ustanovení Směrnice mohou posloužit dvě rozxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x
xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxka a Nizozemsko, kdy oba státy vybíraly mýtné na určitých úsecích silnic, aniž by je zdaňovaly. V případě Irska dal SDEU ve výsledku Komisi za pravdu, nebxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxty či povahy činnosti (nikoli z hlediska právního režimu, v rámci kterého byla činnost vykonávána) či z hlediska osoby, jež ji vykonávala. Nizozemsko vxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxovažoval za předmět daně.
xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxnosti konané na základě zvláštního zákona, která nemůže být běžnými subjekty vykonávána, a nikoli o činnosti konané z titulu veřejné moci. Takový přísxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx upozorňuje generální advokát Mischo na odlišnosti mezi návrhem příslušného ustanovení Šesté směrnice, který v roce 1973 předložila Komise, x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxonu fundamentální veřejné moci a zahrnuje i jiné činnosti, které, jsou-li vykonávány veřejnoprávním subjektem, jsou coby výkon veřejné správy postaxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx Mischo, věcně byly závěry SDEU i generálního advokáta v zásadě shodné. Podle generálního advokáta musí být každá činnost, i když není vykonávána z pozixx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xíly územním celkům nebo jiným veřejnoprávním subjektům. Generální advokát navrhoval, aby za výkon veřejné správy byly považovány např. činnosti, jexxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxhradní pravomoc, případně činnosti, které jsou vykonávány pomocí práv či pravomocí odchylujících se od obecně použitelných právních pravidel. Jako xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
Jestliže vykonáxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxe v konkrétním případě všechny podmínky k tomu, aby byla posouzena jako výkon veřejné správy (např. je vykonávána na základě veřejnoprávní normy). To vxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xx xxává se dotyčný subjekt plátcem a stíhá jej povinnost registrace ze zákona. xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx umožňuje (avšak nepřikazuje), aby k činnostem uvedeným ve zmíněné příloze nebylo přihlédnuto, jsou-li uskutečňovány v zanedbatelném objemu.
xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xbsah přílohy a rozsah jednotlivých činností jsou plně podřízeny komunitárnímu právu, proto nemohou být kódy jakékoli statistické klasifikace určujxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxena ve zmíněné příloze, je pouze v kompetenci SDEU. To si zřejmě uvědomil český zákonodárce a odkazy na statistickou klasifikaci zrušil. Na ukázku uvádxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xčel úpravy čl. 4 odst. 5 třetího pododstavce ve spojení s přílohou D Šesté směrnice. Jak uvedl generální advokát Alber, jde o výčet činností uvedených v pxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xim přiznán podstatný vliv na hospodářskou soutěž. Cílem úpravy je, aby byl stát v takovéto situaci postaven naroveň soukromé osobě povinné k dani. Ostaxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xsobám povinným k dani je namístě pouze s ohledem na poskytování telekomunikačních služeb v užším slova smyslu, pokud tato plnění mohou být zároveň nabíxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxyž udělování práv na používání rádiových frekvencí by mohlo být za určitých okolností v konkurenčním vztahu k dalšímu prodeji takovýchto práv soukromxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx xdanění plnění poskytovaných státem podle ustanovení čl. 4 odst. 5 druhého pododstavce Šesté směrnice nezbytné pro ochranu hospodářské soutěže.
(1xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx vývoje nezahrnuje udělení práv na používání rádiových frekvencí za účelem nabídky mobilních telefonních služeb státem.
(C-284/04 T-Mobile Austrix x xxxxxx
Směrnice nexxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx osoby při vykonávání stejné činnosti v rámci soukromého práva. Pokud bude veřejnoprávní subjekt určitou činnost neuvedenou v příloze č. 1 provádět v xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx bude učiněn závěr, že nezdanění zkoumané aktivity nemůže vést k narušení hospodářské soutěže, nebo toto narušení bude nevýznamné, neměla by být tato čxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxátní, což znamená, že jeho výsledek by měl být zakotven do zákona o DPH, a činnost tedy i zařazena do přílohy č. 1, jak plyne z judikatury SDEU.
(47) Krox xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxéna rozsudky ze dne 22. listopadu 2001, Nizozemsko v. Rada, C-301/97, Recueil, s. I-8853, bod 43, jakož i výše citovaný rozsudek Halifax a další, bod 72xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xmožněno seznámit se přesně s rozsahem povinností, které jim ukládá (viz zejména rozsudky ze dne 15. prosince 1987, Nizozemsko v. Komise, 326/85, Recuexxx xx xxxxx xxx xxx x xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx
xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xpolečenství, přitom musí dodržovat jak orgány Společenství, tak členské státy při výkonu pravomocí, které jim svěřují směrnice Společenství (viz roxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx
xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx x xdst. 5 druhého pododstavce Šesté směrnice musí být posuzováno s ohledem na každý z místních trhů, na kterých místní orgány nabízejí k nájmu parkovací mxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxřské soutěže na velkém množství místních trhů, jejichž určení se může zdát zvláště obtížné v rozsahu, v němž se vymezení těchto trhů nezbytně neshoduje x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxolat četné spory v návaznosti na jakoukoli změnu, kterou jsou dotčeny podmínky hospodářské soutěže panující na daném místním trhu.
(51) Místní orgánx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxných parkovišť místními orgány DPH podléhat, či nikoli.
(52) Tato situace by tedy mohla vyvolat nebezpečí, že budou ohroženy zásady daňové neutralitx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxx xx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxx smyslu, že výrazné narušení hospodářské soutěže, ke kterému by vedlo nepodléhání dani v případě veřejnoprávních subjektů, které vystupují jako orgáxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx07 Isle of Wight Council)
Zákon o DPH na rozdíl od Směrnice podmiňoval až do konce března 201x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxtanovení o narušení veřejné soutěže , vzhledem k výše uvedenému rozhodnutí SDEU, bylo neaplikovatelné. Od 1. dubna 2019 bylo proto zrušeno a nahrazeno xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxuje hospodářskou soutěž, považována za činnost ekonomickou. Toto zmocnění bylo k uvedenému datu vloženo do odst. 5.
Z rozhodnutí SDEU C-102/08 SALxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxx poškozuje veřejnoprávní subjekt samotný, nikoli pouze poškozuje-li soukromoprávní subjekty. V některých případech totiž mohou být veřejnoprávní xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx SDEU však v daném případě řešil předběžnou otázku v kontextu posledního pododstavce čl. 4 odst. 5, podle něhož mohou členské státy považovat plnění osvxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxost tohoto rozsudku je proto v českých podmínkách, domníváme se, poněkud omezená.
S určitými rozpaky upozorňujeme na rozhodnutí SDEU C-520/14 xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx byly poskytovány buď bezúplatně, nebo se úplata odvíjela od finanční situace rodiny. Celkové výnosy obce tvořily zhruba jen 3 % jejích nákladů na přeprxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxech přijatých faktur, ačkoli její výnosy tvořily jen zlomek nákladů a navíc ne každá jednotlivá přepravní služba byla úplatná, jak uvádíme výše. SDEU kxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxu službou [blíže viz komentář k § 2 odst. 1 písm. b) a k § 4 odst. 1 písm. a)] a, což je poměrně překvapivé, „podmínky, za kterých dochází k poskytování služex xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxlní advokátka v bodě 64 svého stanoviska, obec Borsele nenabízí služby na obecném trhu dopravy osob, ale je více příjemcem a konečným spotřebitelem dopxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xx xoměrně obtížné rozhodnout například ohledně soustavnosti. Doplněním dalšího, a to značně vágního parametru, SDEU k transparenci systému rozhodně nxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx
x xxuvislosti s rozhodnutím Gemeente Borsele je třeba zmínit i C-267/15 Gemeente Woerden, jehož téma je podobné. Obec Woerden postavila budovu, kterou pxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xkutečnost, že prodejní cena budovy byla zhruba ve výši 10 % nákladů na její výstavbu, čemuž odpovídala i daň na vstupu a na výstupu. Podle SDEU při posuzovxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xyť dochází ke ztrátě. Výjimkou by byl případ, kdy by prodejní cena byla ryze symbolická.
xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxi uplatňování DPH u veřejnoprávních subjektů je prodej majetku obecně. V návaznosti na judikáty SDEU lze s jistotou prohlásit, že prodeje majetku v obexxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx subjekty opravňovalo nezatížit příslušnou daní výstupy při prodeji majetku, u kterého nemohl být uplatněn nárok na odpočet z daně na vstupu. Výkladovx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxvení osoby nepovinné k dani, a to proto, že už při samotném jeho nákupu tento subjekt jednal jako osoba nepovinná k dani (nikoli z důvodu, že prodej majetkx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxch aktivit, při prodeji jej daní nezatěžují. Tomuto názoru nepřímo svědčí i rozhodnutí SDEU
C-378/02 Waterschap Zeeuws Vlaanderen
, kdy veřejnoprávxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x režimu, kdy jako osoba povinná jednal, neboť národní úprava takový postup umožňovala. Zajímavá je pak poznámka generálního advokáta Jacobse: "- Dalšx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxk, aby orgán veřejné správy byl považován za osobu nepodléhající dani, pokud si pořizuje investiční majetek, ale za osobu povinnou k dani, když s ním nakxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxí DPH a podložena judikaturou SDEU týkající se především fyzických osob (
C-291/92 Armbrecht, C-415/98 Bakcsi, C-97/90 Lenartz
atd.). Tento závěx xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xprávnost takového přístupu potvrzuje i novější rozhodnutí SDEU C-72/13 Gmina Wroclaw:
xxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xinnost. Tak tomu nicméně není, pokud dotyčná osoba podnikne aktivní kroky k obchodnímu prodeji nemovitostí a využívá přitom prostředky podobné prostxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxx xxozsudek ze dne 15. září 2011 Slaby v případu C-180/10 a C-181/10, úř. věstník str. i-8461, body 36 a 39). (C-72/13 Gmina Wroclaw)
V této souvislosti xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxedeného textu je totiž zřejmé, že NSS zjednodušil situaci tím, že jakoukoli činnost osoby povinné k dani, nejedná-li se o výkon veřejné správy (tj. o výjxxxx x x xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxkonomické činnosti mohou u osob, které jinak jsou osobami povinnými k dani, i převládat. Může jít o bezúplatné činnosti, dispozice s vlastním majetkemx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxvinná k dani jeho prodejem jen vykonává své vlastnické právo, na straně jedné a prodejem majetku, který je sice součástí podniku jako celku, ale slouží k xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxného k výkonu veřejné správy nebo majetku neziskového subjektu používaného pro činnost mimo předmět daně.
K odst. 6
Do konce roku 2004 bylo považováno za osobu povinnou k dani celé hlavní město Praha, od 1. ledna 2005 jsox xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxí daň sama za sebe nebo rozhoduje o svém nadměrném odpočtu x xxxxxxx x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxx xxxxx
x x xxxxx x xxxxx xx x xxchodní majetek,
§ xx x xxxxx
x x x xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
Literatura:
Dušek, M. To nejlepší z obou světů aneb přípustnost selektivního dovolávání se unijních pravidel v oblasti DPH. Bulletin Komory daňxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxávním subjektem. Bulletin Komory daňových poradců ČR, č. 11/2014, s. 10.
Holubová
,
O.
DPH u veřejnoprávních subjektů, zejména obcí.
Praha :
ASPxx
xxxxx
xx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxa Foukalová, Milan Vodička, Miroslav Čermák, Igor Pantůček.
259/18.03.09 - Uplatňování DPH při vymezení zón, ve kterých lze stát s motorovým vozidxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxx x xxxxxxní (EU) č. 282/2011;
čl. 9 až 13 Směrnice - osoby povinné k dani; nařízení Rady č. 2137/85
Judikatura evropských soudů:
K xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xhospodářská činnost“ jasně ukazuje rozsah působnosti pojmu „hospodářská činnost“ a jeho objektivní povahu v tom smyslu, že činnost je posuzována samx x xxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxx xxxx
xxxx x xxxxxxxxvaném případě spočívala činnost, o níž se jedná v původním řízení, v provozu fotovoltaického zařízení. Takovou činnost je třeba považovat za činnost sxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxzka, zda je cílem této činnosti získávání pravidelných příjmů, je otázkou skutkovou, která musí být posouzena s ohledem na všechny okolnosti projednáxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx
xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxia musí být rovněž možné určit, zda jednotlivec využíval majetek takovým způsobem, že je třeba jeho činnost kvalifikovat jako „hospodářskou činnost“ xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx pro potřeby hospodářské činnosti, a tedy za účelem získávání pravidelného příjmu. Může-li být majetek naopak použit z důvodu své povahy jak k hospodářxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxelného příjmu (viz rozsudek ze dne 26. září 1996, Enkler, C230/94, Recueil, s. I-4517, bod 27, a výše uvedený rozsudek Redlihs, bod 34).
(21) V posledně xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx obvykle vykonávána, představovat jednu z metod umožňujících ověřit, zda je dotyčná činnost prováděna za účelem získávání pravidelných příjmů (viz vxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxx
xxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxické zařízení, které je připojeno do sítě a nachází se na obytném domě nebo v jeho bezprostřední blízkosti, může být již ze své povahy používán jak k hospoxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xvést, že pojem „příjmy“ je třeba chápat ve smyslu odměny získané za vykonanou činnost.
(24) Z předkládacího rozhodnutí v tomto ohledu vyplývá, že elekxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx x xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxěnu.
(25) Ze samotného znění čl. 4 odst. 1 Šesté směrnice i z judikatury Soudního dvora přitom vyplývá, že pro učinění závěru, že je hmotný nebo nehmotnx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxx xx
xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xestávat z řady po sobě následujících jednání (viz zejména rozsudek ze dne 14. února 1985, Rompelman, 268/83, Recueil, s. 655, bod 22).
(22) Přípravné čxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxován za osobu povinnou k dani ve smyslu čl. 4 této směrnice a má nárok na odpočet (rozsudky Rompelman, výše uvedený, bod 23, a ze dne 29. února 1996, INZO, Cxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxy nezahájí provozní fázi a dotčená společnost vstoupí do likvidace, takže předpokládaná hospodářská činnost nevede ke vzniku zdanitelných plnění (vxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx
xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxní po využití služeb poskytnutých za účelem provedení tohoto převodu, náklady na tyto služby musí být považovány za inherentní veškeré hospodářské čixxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxaloženými pro potřeby podniku před jeho skutečným provozováním a výdaji vynaloženými v průběhu uvedeného provozování, a jednak výdaji vynaloženými xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx x xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxld, C-137/02, Recueil, s. I-5547, bod 39).
(24) Stejné důvody ukládají, že plnění taková jako platby, které Fini H musela provádět po dobu likvidace jexx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xakový výklad je odůvodněn režimem odpočtů, o němž Soudní dvůr opakovaně rozhodl, že jeho účelem je plně ulehčit podnikateli břemeno DPH, splatné nebo oxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxnností, a to bez ohledu na účel nebo výsledky těchto činností za podmínky, že ony samy v zásadě DPH podléhají (viz v tomto smyslu rozsudky Rompleman, uvedxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxx47/98, Recueil, s. I-1577, bod 44, ze dne 8. dubna 2000, Midland Bank, C-98/98, Recueil, s. I-4177, bod 19, a Abbey National, uvedený výše, bod 24).
(26) xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xdpočet proto, aby nárok na odpočet DPH na vstupu byl osobě povinné k dani uznán, a pro určení rozsahu takového nároku (výše uvedený rozsudek Midland, bod xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx
xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx k dani a hospodářská činnost jasně ukazuje rozsah působnosti pojmu hospodářská činnost a jeho objektivní povahu v tom smyslu, že činnost je posuzována xxxx x xxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxž i v tomto smyslu zejména rozsudky ze dne 14. února 1985, Rompelman, 268/83, Recueil, s. 655, bod 19, a ze dne 27. listopadu 2003, Zita Modes, C-497/01, Rexxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxezující zdanitelná plnění ve smyslu Šesté směrnice, mají všechny objektivní povahu a že se použijí bez ohledu na účel a výsledky dotyčných plnění (viz v xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxx
xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxal v bodě 24 rozsudku ze dne 6. dubna 1995, BLP Group (C-4/94, Recueil, s. I-983), povinnost daňových orgánů vést šetření za účelem zjištění úmyslu osoby xxxxxxx x xxxx xx xxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxx x xxjimkou výjimečných případů, zohlední objektivní povaha daného plnění.
(58) Z toho vyplývá, že taková plnění, jako jsou plnění dotčená v původním řízxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxx xx xxx x xxxxx x x xx xxx x xxxxx x x xxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx pokud splňují objektivní kritéria, na nichž jsou uvedené pojmy založeny.
(59) Tato kritéria sice zajisté nejsou splněna v případě daňového podvodu, xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x jediným cílem, a to získat daňové zvýhodnění, není
relevantní
pro určení, zda je dodáním zboží nebo poskytnutím služeb a hospodářskou činností.
(60x x xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx poskytnutím služeb a hospodářskou činností ve smyslu čl. 2 bodu 1, čl. 4 odst. 1 a 2, čl. 5 odst. 1 a čl. 6 odst. 1 Šesté směrnice, pokud splňují objektivní krxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
K ekonomické činnosti a přípravným pracem
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxa Jeziorska- Kuć;
C-263/11 Ainars Redlihs;
C-62/12 Galin Kostov;
C-355/06 van der Steen;
C-255/02 Halifax a další;
C-230/94 Rxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx
xxxxxx98 Breitsohl,
Holdingová společnost jako osoba (ne)povinná k dani
C-320/17 Marle Particiationxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
C-182/17 Nagyszénás Településszxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxe Woerden;
C-520/14 Gemeente Borsele;
C-72/13 Gmina Wrocław;
C-102/08 SALIX;
C-554/07 Komise v. Irsko;
C-288/07 Isle of Wight xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xlaanderen;
C-287/00 Komise v. Německo;
C-446/98 Camara Municipal de Porto;
C-408/97 Komise v. Nizozemsko;
C-359/97 Komise v. Spojxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
C-235/85 Komise v. Nizozemsko;
C-107/84 Komise v. Německo
Skupina
(Vymezení skupiny)
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
Novela zákona o DPH zavedla s účinností od 1. ledna 2008 nový institut - tzv. skupinovou registraci. Skupinová registrace umxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxp. za jediného plátce. Zavedením tohoto institutu se ČR připojila k mnoha členským státům, které využily možnosti, již jim Směrnice dává, a skupinovox xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxupiny subjektů, z nichž některé mají vlastní daňovou povinnost a některé nadměrný odpočet daně. Z pohledu přímé úspory na DPH může být výhodná pro skupixx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxné administrativní či IT služby) a které tyto subjekty nemající plný nárok na odpočet daně nakupují od jiných subjektů ve skupině, mohou při využití skuxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxx xxxxxí nároku na odpočet daně na vstupu (a tedy posouzení, zda vytvoření skupiny je či není vhodné), nutné posuzovat využití nakoupeného vstupu zatíženého Dxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxty dobrovolné, tj. záleží pouze na jednotlivých subjektech, které jsou spojeny finančními, hospodářskými a organizačními vazbami, zda se rozhodnou xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx
xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxnoho hospodářského subjektu na několik osob povinných k dani tak, aby pro každou z nich byl tento zvláštní systém výhodný) nebudou mít členské státy povxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxývá, že unijní zákonodárce přijetím čl. 4 odst. 4 druhého pododstavce šesté směrnice, který byl nahrazen uvedeným článkem 11, zamýšlel umožnit člensxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx osob povinných k dani s cílem dosáhnout zvláštního výhodného režimu - nespojovat systematicky kvalifikaci osoby povinné k dani s pojmem čistě právní nxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxx
x xxxxx x
Skupinou rozumí zákon skupinu spojených osob, která je zaregistrována k DPH podle § 95a xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxbo provozovnu v tuzemsku. Principiální otázkou komentovaného ustanovení je posloupnost kroků při výběru členů skupiny. Podle jednoho výkladu se nejxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx x x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx, místo podnikání či provozovnu v tuzemsku. Tímto postupem vznikne podmnožina spojených osob v tuzemsku, ze které lze sestavit skupinu. Druhý postup jx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xx xxxx xe ověří, zda tyto osoby samy o sobě splňují podmínky ustanovení § 5a odst. 2. Podle Informace MF ke skupinové registraci čj. 18/57688/2008-181 je správnx xxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxí
korporace
usazené v tuzemsku, které vlastní mateřská
korporace
se sídlem v jiném státě, nemohou utvořit skupinu ve smyslu § 5a (ledaže by byly osobxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
Zákon neřešxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx
xxxxxx
xxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx obchodní
korporace
, která pouze vlastní účasti v jiných subjektech a která samostatně neuskutečňuje ekonomickou činnost, tj. neposkytuje služby a nxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxuze na tyto osoby (až na výjimky, které se skupinovou registrací nesouvisejí) se vztahuje zákon o DPH. Zákon však osobám nepovinným k dani členství ve skxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx09/11 Komise v. Česká republika), stejně jako v případech podobných žalob podaných na některé jiné členské státy. Podle závěrů soudu Směrnice nevylxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx
xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xe tato směrnice umožňuje, aby každý členský stát považoval za jedinou osobu povinnou k dani několik osob, pokud jsou usazeny na území tohoto členského sxxxxx x x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xovinné k dani ve smyslu čl. 9 odst. 1 směrnice o DPH. Tím, že tento článek používá slovo „osoby“, a nikoli pojem „osoby povinné k dani“, nerozlišuje mezi osxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxnění nároku na odpočet vztahujícího se k nákladům člena skupiny, který je osobou nepovinnou k dani.
Osoby, které jsou členy skupiny, nemusí mít vlasxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xrání tomu, aby vnitrostátní právní úprava vyhrazovala možnost vytvořit seskupení osob, které mohou být považovány za jedinou osobu povinnou k dani z pxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx podřízenosti, nejsou-li tyto dva požadavky opatřeními, jež jsou nezbytná a vhodná pro dosažení cílů spočívajících v předcházení zneužívajícím prakxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx108/14 Larentia Minerva)
Zákon omezuje skupinx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx se sídlem v tuzemsku umístěné v jiném státě jsou naopak z možnosti být součástí skupiny vyloučeny. Vyvstává tak například otázka, jakým způsobem posouxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxatelem a provozovnou nelze považovat za poskytnutí služby ve smyslu § 2 a § 14 zákona, neboť jde o jedinou osobu, což potvrdil i SDEU.
(38) Nedomnívám xx xxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxvna mohla být považována za jednající samostatně, nezávisle na své mateřské společnosti ve smyslu čl. 4 odst. 1 Šesté směrnice. Kromě toho stálá provozxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xenerálního advokáta Légera)
xxxxedem k tomu, že se vzájemná „plnění“ mezi jednotlivými členy skupiny také nepovažují za předmět daně, mohl by čtenář být sveden k úvahám, zda tedy nelze v xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxěl nárok na odpočet daně. Nabízí se tak otázka, zda může být z pravidla „nezdanění služby mezi zřizovatelem a provozovnou“ učiněna právě pro zabránění txxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxápáni jako dva odlišné subjekty i přes výše uvedenou judikaturu SDEU, nicméně tam, kde národní
legislativa
takto nestanoví, by mohla skupina běžně vyxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xoskytovatele z jiného státu. Ve svém rozhodnutí C-7/13 Skandia America Corp. (USA) potvrdil SDEU správnost „irského přístupu“. V projednávané věci xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x poskytovala jí služby. SDEU rozhodl, že „pokud se jedná o služby poskytované za úplatu společností usazenou ve třetí zemi pobočce téže společnosti usaxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxty, vzniká tomuto seskupení coby příjemci služeb povinnost odvést splatnou daň z přidané hodnoty“. Soudní dvůr zdůrazňuje, že provozovna spolu s ostaxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xx xubjektem jediným se svou provozovnou.
Rozhodnutí C-7/13 Skandia America Corp. (USA) však není v praxi přijímáno jednoznačně. Finanční správy někxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxdstatnou většinou (nikoli však jednomyslně) shoduje v tom, že dané rozhodnutí soudu je aplikovatelné široce, tj. i v případech, které postihují pouze xxxxx xxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xevylučuje, že dokonce i mezi zřizovatelem a jeho provozovnou, která je součástí jiné skupiny, mohou být poskytovány služby mimo režim DPH, pokud provoxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxo postoj GFŘ nikdy nepublikovalo na svých webových stránkách, ani jej nešířilo prostřednictvím jiných veřejně dostupných informačních kanálů, a lze xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxb mimo předmět DPH tehdy, pokud se „neseskupená“ část nachází v České republice a zbývající část je členem zahraniční skupiny (např. holandské), a to díxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxx x xx
x x xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx se pro účely zákona o DPH posuzuje samostatně. Tato část se může stát samostatným plátcem daně v tuzemsku, a z toho je možné dovodit, že zákon v těchto příxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxci daně, jeden je součástí skupiny a druhý je samostatným plátcem daně v tuzemsku (viz komentář k § 6d). V tomto ohledu je zákon v souladu se závěry SDEU ve vxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx
xx xx xxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxsti dle § 2716 NOZ (dříve účastníkem sdružení dle § xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx DPH ve společnosti/sdružení. Vzhledem k tomu, že k 1. červenci 2017 byla speciální úprava postupu uplatňování DPH ve společnosti/sdružení ze zákona o xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxx x
xx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxově či jinak spojené
, podle Směrnice jsou to
osoby úzce propojené finančními, hospodářskými a organizačními vazbami
. V roce 2007 byla Soudnímu dvoru xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xropojených osob tyto vazby, a za druhé dalších podmínek, které stát v této souvislosti osobám povinným klade a které sám musí plnit. Jak je z odpovědi SDEx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxcesní pochybení, samotné vymezení a konkretizace podmínek finančních, hospodářských a organizačních vazeb mezi propojenými subjekty je do značné mxxx x xxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxx xxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxto členského státu s poradním výborem pro DPH a přijetí vnitrostátní právní úpravy, která umožňuje osobám, zejména společnostem, které jsou usazeny nx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxstaly být považovány za odlišné osoby povinné k DPH, a byly tak považovány za jedinou osobu povinnou k dani, jediného držitele individuálního identifixxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxrostátní právní úprava, jako je právní úprava dotčená v původním řízení, splnila tato kritéria, s tím, že v případě neuskutečnění předchozí konzultacx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxí právní úpravě, která pouze zachází odlišně s osobami povinnými k dani, které si přejí zvolit systém zjednodušeného přiznání a platby DPH, podle toho, xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx, v němž bylo přiznání podáno nebo naopak splňuje tyto podmínky až po tomto datu. Vnitrostátnímu soudu přísluší, aby ověřil, zda taková vnitrostátní prxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxcionality nebrání takové právní úpravě.
(C-162/07 Ampliscientifica a Amplifin)
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxňuje rozhodnutí C-108/14 Larentia Minerva. Podmínka stanovená v čl. 4 odst. 4 Šesté směrnice, podle které musejí být dotčené osoby navzájem úzce propxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxsí být na vnitrostátní úrovni upřesněna. Je však otázka, v rámci jakých mantinelů se členské státy mohou pohybovat.
K odst. 3
Kapitálově spojenými xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxob. Na první pohled se nabízí následující logické posouzení výše podílu kapitálové účasti:
Příklad
Subjekt A vlastní 50 % subjektu B. Subjekt B vlastnx xx x xxxxxxxx xx
xxxxxxxx x x x xxxx xxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xx x xxx xxxxx xxxxxxxx x x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx nejsou, neboť nepřímá účast A na C-je pouze 25 % (50 % x 50 % = 25 %).
V xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxěvku z 25. února 2004 je Mgr. Zenon Folwarczny). Jednání se týkalo § 23 zák. o daních z příjmů, jehož definice kapitálově spojených osob je, až na stanovenx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxporaci výše jednotlivých podílů v řetězci korporací nenásobí.
Aplikujeme-li tento výklad na výše uvedený příklad, dojdeme ke zcela odlišnému závěrx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx x x x xxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xx x xxx xxxxxxxx x x x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx spojenými osobami, neboť nepřímá účast A na C je shodná jako účast A na B (tedy 50 %).
xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxé registraci čj. 18/57688/2008-181 je správný tento posledně jmenovaný postup, dle něhož je možno zahrnout do množiny kapitálově spojených osob většx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxla v souladu se Směrnicí, jakkoli jsme si vědomi judikatury SDEU, která určitou volnost členských států při definování vazeb mezi účastníky skupiny přxxxxxxx
x xxxxx x
xxxxx xxnak spojené osoby snad v praxi nebude působit tolik problémů. Pokud je například jedna fyzická osoba členem představenstva několika obchodních korpoxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xčely daného ustanovení považují „- osoby, které jsou členy statutárního orgánu nebo vykonávají jeho funkci (jednatel společnosti s ručením omezenýmx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxké členy fakultativně zřizovaných orgánů (např. generální ředitel) za podmínky, že jde o orgán předvídaný stanovami [např. § 173 odst. 1 písm. g) starxxx xxxxx xxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxivně široký, např. zahrnutí členů dozorčí rady z § 5a nevyplývá (přesto se domníváme, že v zákoně o DPH lze nalézt další
indicie
, které obsah pojmu „jinxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxbinováno - některé osoby v téže skupině mohou být spojeny
kapitálově
, jiné mohou být spojeny
jinak
.
Z textu nevyplývá jednoznačně, zda členy skupiny xxxxxxxx x xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xx x xx xxdení osoby fyzické (např. na vedení jejího podniku), což znamená, že jinak spojenými osobami by mohly být i „vedené“ osoby fyzické. Podle Informace MF kx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxh lze hovořit o jejich vedení).
Související ustanovení:
§ 5b - zastupující člen, odpovědnost členů,
§ 5c - přechod práv a povinností,
§ 95a - sxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx x xxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
x
xxx
xxx xxxxxxxxx xxx xank and Force of Attraction - The Internal Market is Leaking,
International VAT Monitor,
2007.
č. 7-8
Havel
,
T.
Skupinová registrace k dani z přxxxxx xxxxxxxx
xxxx x xxxxx x xxxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
C-108/14 Larentia Minerva;
C-7/13 Skandia America Corporation (USA);
C-109/11 Komise v. Česká republika;
C-95/11 Komise v. Dánsko;
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.11.2019.
K odst. 1
Podle tohoto ustanovenx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxzemské provozovny subjektů se sídlem v jiných státech, pak může být zastupujícím členem kterákoli z těchto provozoven. Zastupující člen podává za skuxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxvny zastupujícího člena.
K odst. 2
xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx její členové společně a nerozdílně. Povšimněme si, že zákonné ustanovení hovoří o odpovědnosti za povinnosti vyplývající z daňových zákonů. Je otázkxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx x xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx S tím velmi volně souvisí druhý odstavec § 105, který připouští vrácení nadměrného odpočtu skupině pouze v případě, že nemá sama skupina nebo kterýkoli xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xadměrného odpočtu skupiny o tuto xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x pouhou myšlenkovou asociaci. Naopak se domníváme, že pokud ustanovení § 5b hovoří o odpovědnosti za povinnosti vyplývající z daňových zákonů, má tím xx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx181). Povinnost strpět nevrácení daňového odpočtu při daňovém nedoplatku jiného člena skupiny např. na dani z příjmů bychom již z principu vůbec nenazxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxadech zkoumají pouze daňové nedoplatky tohoto konkrétního člena a pokud jde o ostatní, přihlíží se výhradně jen k nedoplatkům na DPH.
Odpovědnost člxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxé i nadále. I zde jde podle našeho názoru o povinnosti vyplývající ze zákona o DPH a daňového řádu.
Je na členech skupiny vyřešit soukromoprávně vzájexxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx x xxxxxxxx xxxxxxxx
x xx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx
x 95a - skupinová registrace,
§ 106e, § 106f - zrušení a změna sxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
x
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxx x xxxxx x xxxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
(Přechod práv a povinností)
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxiká nebo přistupuje nový člen či stávající člen vystupuje. Ustanovení zákona totiž ukládají plátcům povinnosti a přiznávají práva, jejichž naplnění xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx vyrovnání odpočtu, opravu základu a výše daně nebo opravu sazby daně.
K odst. 1 a 2
xx xoněkud matoucí považujeme ustanovení, které upravuje přechod práv a povinností při vzniku skupiny, resp. při přistoupení člena. Dnem registrace skuxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxi již existující, jinak by nemohly na jiného plátce přejít. Skupina tak může například uplatnit nárok na odpočet daně při změně režimu u přistupujícího xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x x x xxxx xxxxxxx x x xxxxxu, že skupina ručí též za splnění povinností vzniklých z titulu DPH členům v předchozím období, neboť tyto povinnosti na ni přešly. Takovou povinností mxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx odpovědnost skupiny za přistoupivší členy, lze těžko zjistit, neboť důvodová zpráva, pokud jde o skupinovou registraci, mlčí. Z dotazů a odpovědí uvexxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxy týkající se období před vznikem skupiny podává zastupující člen skupiny.
xxxxxxx x xx xxxxxxxx x x x xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xroblematiku pokrytou § 5b odst. 2 zákona o DPH, byly tyto odstavce od 1. července 2017 v § 5c zrušeny.
Související xxxxxxxxxxx
x xx x xxxxxxxx xxxxxxxx
x xx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
§ 106e, § 106f - zrušení a změna skupinové registrace
Literatura:
Havel
,
T.
Skupinoxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxx x xxxxx x xxxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxx
(Překročení obratu)
xxxxxx xxxx xxxxxxxře je ke dni 1.11.2019.
xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxravy se osoba povinná k dani, která dosáhla stanoveného obratu, stává plátcem ze zákona ve stanovený den, a nikoli až v okamžiku, kdy ji správce daně zarexxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xomu, že tato „daň“ nebyla ve skutečnosti daní z přidané hodnoty, protože postrádala její typické a nejdůležitější atributy (např. přiznání nároku na oxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxjmé např. z rozhodnutí SDEU C-438/09 Dankowski, v němž byl příjemci plnění upřen nárok na odpočet jen proto, že dodavatel porušil svoji registrační poxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xovinná k dani.
(33) Bez ohledu na význam, jaký má taková registrace pro řádné fungování systému DPH, nemůže však porušení této povinnosti osobou povinxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx
xxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx totiž upravuje pouze povinnost, aby osoby povinné k dani oznámily zahájení, změnu a ukončení svých činností, avšak neopravňuje nijak členské státy k txxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxch plnění nebo připravily osobu povinnou k dani o možnost uplatnit tento nárok (viz rozsudky ze dne 21. března 2000, Gabalfrisa a další, C-110/98C-1xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxx xxx x xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx x xxxxx xxx xxxx
xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxce daně k dispozici údaje potřebné k tomu, aby určil, že osoba povinná k dani je jakožto příjemce obchodních operací povinna odvést DPH, nemůže ukládat, xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxz rozsudky ze dne 8. května 2008, Ecotrade, C-95/07 a C-96/07, Sb. rozh. s. I 3457, bod 64, jakož i ze dne 30. září 2010, Uszodaépítő, C-392/09, Sb. rozh. sx x xxxxx xxx xxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxpočet, který příjemci uvedených služeb přiznává čl. 17 odst. 2 této směrnice. (C-438/09 Dankowski)
K odst. 1, 2
Osoba, která má sídlo v tuzemsku, se při překročení stanoveného obratu stává plátxxx xxxx xx xxxxxxx x xx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxli za kalendářní rok. Pokud osoba povinná k dani například překročila obrat za červenec, stává se plátcem k 1. září, a to i kdyby do 15 dnů nepodala přihlášxx x xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx x x xx xxxxx xx xxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx zjistí, že obrat překročila, až v následujícím roce. V obou případech však je plátcem od 1. září.
Důsledky, které budou plynout při nesplnění registraxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx x xx xxxxxxxxxx xxxx x xákonné lhůtě úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu.
Další sankce mohou být uplatněny za nepodávání kontrolních hlášení. Celkový ekonomický dopad xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx do značné míry od nastavení cenových ujednání mezi danou osobou a jejími zákazníky, tj. od soukromoprávní dohody mezi stranami. Z konstantní judikatuxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxle povahy plnění např. kupní ceny, servisního poplatku či ceny díla) obdrží od zákazníka též částku daně v zákonné výši, je více než pravděpodobné, že se x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxí případného odpočtu daně na vstupu, budou-li splněny příslušné podmínky (viz dále).
Dalším nepříjemným důsledkem zanedbání povinné registrace k xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xle nesplnila svoji registrační povinnost. Tato osoba tak bude případně nucena doplatit daň na výstupu za dobu ode dne, kdy se stala plátcem ze zákona, do xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxá k dani včas podle zákona zaregistruje, avšak proces registrace není dokončen ke dni, kdy se stává plátcem ze zákona, což je v praxi téměř pravidlem. Sprxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxta během 15 dnů. Jinak plátce nemá o svém statusu žádný doklad, není jako plátce uveden ve veřejných registrech, ačkoli se jako plátce musí chovat. Ocitá xx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxznačným selháním Finanční správy ČR.
Nesplnění registrační povinnosti, tentokrát na straně příjemce, má rovněž vliv na stanovení osoby povinné přxxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxz § 108 odst. 1 písm. d)].
Nárok na odpočet daně na vstupu za období, kdy osoba povinná k dani již měla
status
plátce, nikoli však registraci bude zachovxxx
Upozorňujeme, že z důvodu překročení obratu se sxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxých v následujících paragrafech (§ 6b-6l), a to bez ohledu na výši obratu.
xxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxroku na odpočet daně, není bez vady. Osoba, která svým obratem z takových plnění dávno překročila limit 1 mil. Kč, je v nejistotě, odkdy se stává plátcem v xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx x xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
§ 6b až 6f - plátci,
§ 6g až 6l - identifikované osoby,
§ 94 - povinná registrace plátce,
§ 96 - poxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
x xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
Drábová,
M.
Změny zákona o DPH od 1. ledna 2013 - 1. část.
Bulletin Komory daňových poradců ČR,
2012,
č. 4, s. 30.
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxura českých soudů:
NSS 6 Afs 87/2015-38 Ing. J. H.:
Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že ustanovení § 6 odst. 2 zákona o DPH ve znění účinném od 1. 1x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxutečněným plněním. Ztotožňuje se tak s právním posouzením krajského soudu, a odůvodnění napadeného rozsudku považuje za dostatečné a přezkoumatelnxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
C-566/16 Vámos; C-144/14 Cabinet Medical Veterinar
Dr.
Tomoiagă Andreix
xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxjetku. Podle čl. 19 a 29 Směrnice mohou členské státy při převodu souhrnu majetku považovat tento převod za plnění, které není předmětem daně (tj. nenx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xodavatel zdaňuje majetek na výstupu, zatímco odběratel je nucen na odpočet po určitou dobu čekat. Navíc odpadá i administrativní zátěž při oceňování kxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx/01 Zita Modes:
(31) Je zřejmé, že jestliže členské státy využijí možnosti, kterou jim udělila první věta článku 5(8) Šesté směrnice, musí aplikovax xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxování podmínek daných druhou větou tohoto článku.
(32) Tato
interpretace
je v souladu s účelem Šesté směrnice, která musí vymezit základ daně jednotxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x3 Šesté směrnice, pravidlo dané článkem 5(8) tvoří nezávislý koncept komunitárního práva, jehož účelem je zamezit odlišnostem v aplikaci systému DPx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xomise v. Německo [2002] ECR I-5811, odst. 44). (C-497/01 Zita Modes)
Členský stát by měl rovněž podle druhého pododstavce čl. 19 zajistit, že nedojdx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxrá ustanovení zákona o DPH vztahující se na případné následné dispozice s majetkem (například změna účelu použití, snížení odpočtu při zrušení regisxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxm předchozího vlastníka. To je v českém právním prostředí zajištěno např. u přeměn, zatímco u prodeje či vkladu obchodního závodu úprava pokulhává. Jdx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxx x
Odstavec 1 písm. a) se vztahuje na převody souhrnu majetku na základě rozhodnutí o xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx či vkladu obchodního závodu nebo jeho části (blíže viz komentář k § 4b odst. 1). Nabyvatelé majetku se stávají plátci ode dne nabytí majetku.
xxxxx xxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x registraci nejpozději do 15 dnů ode dne nabytí majetku.
K odst. 2
Právní nástupci obchodní
koxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxxx do obchodního rejstříku. Přihlášku k registraci jsou tyto osoby na základě § 94 odst. 2 povinny podat do 15 dnů ode dne zápisu přeměny do obchodního rejsxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxínit, že zákon do konce roku 2012 nereflektoval rozdělení odštěpením jako jednu z forem rozdělení společnosti či družstva. Specifikem rozdělení odštxxxxxx xxx xx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xi družstva (odštěpení sloučením) či odštěpením vzniklé nové společnosti (odštěpení se založením nových společností). Na rozdíl od klasického rozděxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxolečníci společnosti či družstva, z nichž se tato odštěpila, čímž se odštěpení odlišuje od vkladu podniku či části podniku. Systematickým a logickým vxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxx xxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xpolečnost stává ze zákona plátcem ke dni zápisu odštěpení do obchodního rejstříku za podmínky, že je plátcem i společnost, z níž se tato nová společnost xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxm společnost, z níž byl majetek odštěpen. Na „plátcovství“ společnosti, ze které byl majetek odštěpen, nemá odštěpení žádný vliv. Tomuto názoru odpovxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx
Od roku 2013 již zákon s odštěpením počítá a zahrnuje je do mnxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
Do konce června 2017 však chyběla úprava pro situace, kdy se souhrn majxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxané ustanovení nevztahovalo. Z toho vyplývalo, že se nová společnost (tj. odštěpená část) nestala ze zákona plátcem, a nebyla tak zajištěna
kontinuitx
x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxt překlenuta výkladem, jak bylo dohodnuto v rámci projednání příspěvku na Koordinačním výboru 465/18.11.15 - Výklad pojmu „obchodní
korporace
, kterx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx že se odštěpovaná společnost stává členem skupiny, případně, není-li to možné, stává se plátcem (viz § 95a).
Upozorňujeme, že v důsledku možnosti pxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxm, místem podnikání nebo provozovnou v jiném členském státě, na které při fúzi přechází nebo je převáděno jmění zanikající obchodní
korporace
, jež bylx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxx x xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxx
xx xx xxxxx xxxx xx xxxx xxedené důsledky přeměny uplatní i na ostatní právnické osoby, nejen na obchodní
korporace
. Pravidlo se vztahuje také na právnické osoby založené podle xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx x
Pro úplnost zákon též dodáváx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxem. Z právního hlediska je sice toto ustanovení nadbytečné, neboť tato skutečnost vyplývá již ze samotné právní úpravy (např. společnost či družstvo v xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxp.) i z obecné úpravy daňového xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxzšímu pochopení důsledků změny právní formy v oblasti DPH.
Související ustanovení:
§ 6 až 6f - plátci, § 94 - povinná registrace plátce, § 96 - povixxx xxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx
465/18.11.15 - Výklad pojmu „obchodní
korporace
, která byla plátcem“ ve smyslu § 6b odst. 2 zákona o DPH. Předkladatelé: Radek Lančík, Olga Holubováx
xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
Judikatura evropských soudů:
C-651/11 X BV;
C-497/01 Zita Modes;
C-444/10 Christel Schriever;
C-29/08 AB SKF - převod souxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.11.2019.
Ustanovení upravuje podmínky, za nichž se osoba se sídlem/provozovnou mimo tuzemsko stává plátcem. Oproti dřívější úpravě, která byxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxm podle tohoto ustanovení, je stejně jako ve všech ostatních případech povinna podat přihlášku k registraci v patnáctidenní lhůtě.
K odst. 1
Již od roku 2010 se plátcem daně stává také xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxké republiky a tato provozovna poskytuje služby s místem plnění v tuzemsku.
Dle důvodové zprávy je toto ustanovení namířeno na provozovnu osoby povinxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx x xx z toho důvodu, že se provozovna považuje xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxzměňovacím návrhem v rámci schvalovacího procesu, a to mimo jiné tak, že není důležité, zda je služba poskytnuta osobě povinné k dani či osobě nepovinnéx
Ustanovení tedy zahrnuje i sxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxčení místa plnění ve smyslu § 9 odst. 1 zákona osobě povinné k dani se sídlem nebo provozovnou na území České republiky nebo některou ze služeb, u kterých xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x x xx x xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx v tuzemsku přizná a zaplatí daň. Bude jí poskytovatel služby-zřizovatel provozovny a daň přizná podle § 108 odst. 1 písm. a).
Ustanovení se netýká služxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxe i na zasílání zboží s místem plnění v tuzemsku. Jestliže tedy provozovna osoby se sídlem v tuzemsku, která je umístěná mimo Českou republiku, začne zasxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxx xxxxxxy, obdobně jako u služeb.
K odst. 2
Osoba povinná k dani, která nemá sídlo v tuzemsku a která v tuzemsku uskuteční zdanitelné plnění (dodání zboží nebo poskyxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx i těch, které zde nemají sídlo, ale jsou zde usazeny prostřednictvím provozovny. Koncept dřívější úpravy byl odlišný: plátcem se stala provozovna dnex xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
Za pozornost stojí i další okolnost. V předchozích úpravách zákonodárce většinou vůbec nepočítal s osobami nerxxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxxnými k dani, mezi osobami z členských států a států nečlenských. Uvedené pravidlo platí pro všechny osoby povinné k dani.
Podle xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx případě s nimi zákon zachází stejně jako s českými osobami povinnými k dani-neplátci.
K odst. 3
Třetí odstavec určuje režim intrakomunitárních dodxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxto plnění jsou osvobozena od daně podle § 64, jsou-li uskutečněna plátcem, s tím, že dodavatel je povinen podat souhrnné hlášení podle § 102 odst. 1 .
Z uxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxdání tohoto zboží.
xxjimkou jsou osvobozené osoby [blíže viz komentář k § 4 odst. 1 písm. n)], na něž se toto pravidlo nevztahuje. V daném případě s nimi zákon zachází stejně jaxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx ať už s nárokem nebo bez nároku na odpočet daně na vstupu (např. plnění podle § 66, 68, 69, 70 nebo 51), nemá to pro ni žádné daňové důsledky a nevznikají jí žxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
§ 4 odst. 1 písm. n) - osvobozená osoba,
§ 6 až 6f - plátci,
§ 6g až 6l - identifikované osoby,
§ 64 - osvobozexx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
x xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xx
xxěny zákona o DPH od 1. ledna 2013 - 1. část.
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx
xxxxx
xx xx xx xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxst člena skupiny mimo tuzemsko)
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
Zde jsou stanovena pravidla pro situaci, kdy je poskytováno zdanitelné plnění s místem plnění v ČR „zbytkem“ skupiny (§ 5a). K tomu může dojít xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xemůže (blíže viz komentář k § 5a a násl.).
Poskytne-li tato provozovna například službu s místem plnění v tuzemsku, stává se plátcem ke dni poskytnutí xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxové pro zřizovatele, druhé samostatné pro jeho provozovnu umístěnou mimo tuzemsko). Již z tohoto konceptu je zřejmé, že je zákonodárce připraven ve výxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxne službu některé osobě ze skupiny:
„Je-li část osoby povinné k dani (v daném případě např. sídlo) ve xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxno zda zřizovateli či jinému členovi). Zdanitelné plnění mezi provozovnou člena skupiny umístěnou mimo tuzemsko a skupinou (členem skupiny, který je xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxou službou a obdrženou úplatou). V případech, kdy služba poskytnutá zahraniční částí společnosti bude fakturována a poskytnuta jinému členovi prostxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xx xx xxxxropodnikového a 2. vnitroskupinového, jejichž charakter provozovna fakticky nezmění), je služba poskytnutá zahraniční částí společnosti předmětxx xxxxxx
Toto pojetí se zdá být v souladu s rozhodnutím SDEU C-7/13 Skandia America Corporation USA, podle něhxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxx.
xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx x xx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxou zákona účinnou k 1. červenci 2017. Podle tohoto ustanovení xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxvaném ustanovení tato podmínka až do výše uvedeného data chybí. Při striktním výkladu by se tak součást člena skupiny umístěná mimo tuzemsko stala plátxxx x x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx x xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x x xxxxx xx xxxxx xxravil.
Související ustanovení:
§ 5a a násl. - skupina, § 6a až 6f - plátci, § 94 - povinná registrace plátce, § 96 - povinný registrační údaj, § 97 - xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx R. Mašková, Ing. V. Olšanský, Mgr. Ing. Š. Karas.
Evropské právní předpisy:
Judikatura evropských soudů:
C-210xxx xxx xxxx xxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
Právní stav komentáře xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxná se o koncept navazující na novou úpravu dědictví obsaženou v občanském zákoníku a na související změnu daňového řádu, dle které daňové povinnosti zůxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxti hledí tak, jako by zůstavitel žil do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. Po dobu trvání řízení o dědictví plní daňové povinnosti xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx, a to pouze za podmínky, že pokračuje v uskutečňování xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xajetku zemřelého plátce ve smyslu § 79b (viz komentář k tomuto paragrafu).
Jestliže by dědic v těchto činnostech nepokračovalx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx k tomuto dni obchodním majetkem zemřelého plátce a u kterého tento plátce uplatnil nárok na odpočet daně nebo jeho část (viz komentář k § 79c). Tuto povinxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxdnutím soudu podává. Teoreticky tak měla být před touto změnou podána přiznání dvě, v praxi byla pravděpodobně možnost se se správcem daně dohodnout i jxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxla pro vystavování daňových dokladů, podávání daňových přiznání a ani lhůty nejsou postačující. Příkladem může být rozhodnutí soudu o dědictví za podxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxá zpráva však celý koncept vysvětluje a obsahuje i určité náznaky podoby daňových dokladů, případně daňového přiznání v období mezi smrtí zůstavitele x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx osoba spravující pozůstalost, a to vlastním jménem na účet pozůstalosti. Osoba spravující pozůstalost tedy nejedná obdobně jako zástupce jménem jinx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxlo). Vzhledem k tomu, že ale nejedná na svůj účet, nýbrž na účet pozůstalosti, je nutné v tvrzení rovněž uvést, k čí pozůstalosti se toto tvrzení váže. Tohx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxy osoba spravující pozůstalost byla podnikatelem se svým osobním daňovým účtem. Povinnosti osoby spravující pozůstalost může plnit s ohledem na § 203 xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx způsobem, z něhož musí být zřejmé, že jedná jako likvidační správce a kterého zůstavitele se týká jím spravovaná likvidační podstata.“ Podle nového obxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxcí s její běžnou správou. Z toho lze dovodit, že plnění daňových povinností zůstavitele by mělo být realizováno osobou spravující pozůstalost i v rovinx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxvy povinnosti k úhradě daňové povinnosti zůstavitele bude odviset od skutečnosti, zda uplatnil nebo neuplatnil výhradu soupisu. V prvém případě na děxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx
x xxxxadě, že je více osob spravujících pozůstalost (srov. § 1677 nového občanského zákoníku), dopadá daňová povinnost zůstavitele na tyto osoby společně a xxxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xvrzení apod.). Správce daně při zjištění, že ze strany osob spravujících pozůstalost nebyla splněna určitá povinnost (např. povinnost podat daňové txxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxstatně. Z hlediska majetkové odpovědnosti platí obecné pravidlo, že tyto osoby jednají na účet pozůstalosti. (z důvodové zprávy k zákonu č. 344/2013 Sxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xx xx x xxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxe při úmrtí plátce, § 94 - povinná registrace plátce, § 96 - povinný registrační údaj
Související předpisy:
§ 239 a násl. daňového řádu - přechod daňxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxe
Literatura:
Macháček, I. Smrt daňového subjektu a následné daňové řešení. Bulletin Komory daňových poradců ČR, 2014, č. 10, s. 3
Evropské pxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.11.2019.
Osoba povinná k dani se může stát plátcem i dobrovolně, jestliže hodlá uskutečňoxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxduje první vydanou fakturu největší odběratele a dodavatele, nájemní smlouvy apod. Upozorňujeme, že správce daně jedná v takovém případě protizákonxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx důkazů výše uvedeným způsobem zužovat. Za ekonomickou činnost se totiž podle judikatury SDEU považují jak přípravné činnosti, kdy plnění na výstupu jxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx x xxxxx x xxxté směrnice je pojem osoby povinné k dani definován ve vztahu k pojmu hospodářské činnosti. Právě existence takové hospodářské činnosti totiž odůvodxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxřskými činnostmi“ rozumět činnosti, které se týkají zejména veškeré činnosti producentů, obchodníků a poskytovatelů služeb včetně těžební a zeměděxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxená hospodářská činnost může spočívat v několika po sobě následujících plněních.
(21) Z judikatury rovněž vyplývá, že pojem hospodářské činnosti ve xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxora 1985, Rompelman, 268/83, Recueil, s. 655, bod 22).
(22) Přípravné činnosti tak musí být považovány za hospodářské činnosti ve smyslu Šesté směrnixxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxet (rozsudky Rompelman, výše uvedený, bod 23, a ze dne 29. února 1996, INZO, C 110/94, Recueil, s. I 857, bod 18). Tento xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxost vstoupí do likvidace, takže předpokládaná hospodářská činnost nevede ke vzniku zdanitelných plnění (výše uvedený rozsudek INZO, bod 20).
(23) Pxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxm provedení tohoto převodu, náklady na tyto služby musí být považovány za inherentní veškeré hospodářské činnosti jejího podniku před převodem a že náxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxutečným provozováním a výdaji vynaloženými v průběhu uvedeného provozování a jednak výdaji vynaloženými na ukončení tohoto provozování (viz rozsudxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxx xxx x xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxx xxxx
xxxx Stejné důvody ukládají, že plnění taková jako platby, které Fini H musela provádět po dobu likvidace její činnosti spočívající v poskytování stravovaxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx
Důkazem statusu žadatele tak může být i stavební projekt, živnostenský list, smlxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxachu ze zdlouhavého a nejistého jednání o registraci rezignují a raději například „prodají“ zlomek stavebního materiálu, nebo uzavřou smlouvu s úmysxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxcké jednání snadno pochopit, na stranu druhou však jsou jím správci daně, bohužel, utvrzováni ve své „pravdě“. Nárok na odpočet by měl být přiznán napříxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx
x xxxxx xx x
xxx xxxxx xxxinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, tak osoba povinná k dani se sídlem mimo tuzemsko, může podat přihlášku k registraci, uskutečňuje-li nxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxku sídlo ani provozovnu, zákon předpokládá jako podmínku dobrovolné registrace budoucí uskutečňování plnění s nárokem xx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxdy pravda. Tato osoba může v ČR uskutečňovat například plnění osvobozená od daně podle § 68, 69 nebo 70, při nichž se plátcem daně nestává. Na aplikaci toxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx
Oproti předchozí úpravě, podle níž se taková osoba stala pláxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxní rozhodnutí. Den oznámení rozhodnutí je den, kdy se příjemce rozhodnutí bude s ním moci seznámit, tedy den jeho doručení. Důvodová zpráva vysvětluje xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxt určit, od kterého dne chce být plátcem. Není dán důvod pro proluku delší, než je doba, kterou má správce daně pro rozhodnutí o registraci (30 dnů) a pro doxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx
Ani v tomto systému není vyloučeno, aby se plátcem stal prakticky okamžitě, neboť není nic jednoduššího, než podat přihlášku na podatelně správce daněx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx je skutečnost, že zde nedochází ke správní diskreci v tom smyslu, že správce daně nemusí odůvodňovat rozhodnutí v případě, že se odchýlí od data, které sx xxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxistraci s dostatečným předstihem, měla obvykle jistotu, od jakého data bude plátcem, aby mohla naplánovat režim konkrétních transakcí. To od roku 201x xx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxlení se od požadovaného termínu registrace by snad správci daně nemuselo přidělat tolik práce. Předpokládáme, že odchýlil-li se, důvod existuje, sprxxxx xxxx xx xxxx x xxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx
xx xxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx přihlášku k „dobrovolné“ registraci může podat až po uplynutí jednoho roku (blíže viz komentář k § 94a).
Související ustanovení:
§ 6 až 6e - plátci, § xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xx x xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxbory:
97/21.12.05 - Zpětná účinnost registrace k DPH. Předkladatelé: Ing. Libor Frýzek, Ing. Václav Olšanský.
59/08.06.05 - Registrační a oznamovxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxch případech. Předkladatel: Ing. Jiří Nesrovnal.
Literatura:
Holubová,
O.
ZStát neplní své povinnosti, po daňových subjektech to však vyžadujxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx
xxxxx
xx xx xx xx
xxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxx x xxx xx xx xxxxx xxxx x xx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx
xxxxx
xx xx xx xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxx
(32) Je totiž třeba připomenout, že podle ustálené judikatury Soudního dvora platí, že identifikace podle článku 214 směrnice 2006/112, jakož i povxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxet nebo nárok na osvobození od DPH z titulu, že bylo uskutečněno dodání uvnitř Společenství, jestliže jsou splněny hmotněprávní podmínky, které zakláxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx uvedený rozsudek MecsekGabona, bod 60).
(33) Z této judikatury vyplývá, že zápis osoby povinné k dani do registru osob povinných k DPH je formálním požxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxx použitím zboží pořízeného v rámci své zdaněné činnosti (v tomto smyslu viz výše uvedené rozsudky Nidera Handelscompagnie, bod 51, a Dankowski, body 33x xx x xxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxené na vstupu, pokud jsou splněny hmotněprávní podmínky, které zakládají tento nárok.
(34) Aby bylo odmítnutí přidělit osobě povinné k dani osobní idxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxí učinit objektivní závěr, že identifikační číslo pro účely DPH přidělené této osobě povinné k dani bude pravděpodobně použito podvodným způsobem. Taxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xoskytnutých dotyčným podnikem.
(35) Posoudit slučitelnost vnitrostátních opatření s unijním právem, a zejména se zásadou proporcionality přísluxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx a zejména způsob, jakým je toto právo uplatňováno daňovou správou (výše uvedený rozsudek Mednis, bod 33 a citovaná
judikatura
). Soudní dvůr může tomutx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx, C55/94, Recueil, s. I4165, bod 19, a ze dne 29. července 2010, Profaktor Kulesza, Frankowski, Jóźwiak, Orłowski, C188/09, Sb. rozh. s. I7639, bod 30).
xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx a finanční prostředky k výkonu deklarované ekonomické činnosti, nestačí xxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx objektivními skutečnostmi vedoucími k podezření o podvodných úmyslech osoby povinné k dani, mohou představovat nepřímé důkazy, které je třeba zohlexxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
x xxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxx xx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
Identifikované osoby
(Pořízení zboží)
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxkovanými osobami mohou být jak právnické, tak fyzické osoby. Důvody k identifikaci mohou být různé, cíl je však jediný: zajistit, aby osoba, která není xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxí a daňové přiznání podávají pouze tehdy, mají-li xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xx x xxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxly do konce roku 2012 plátcem, jsou od začátku roku 2013 důvodem k získání statusu identifikované osoby a k registraci podle § 97. Výhodou tohoto pojetí, xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx obrat dle § 4a.
Od roku 2015 zákon umožňuje dobrovolnou registraci podle § 97 (tj. „identifikaci“) předem. Důvodem jsou soukromoprávní obtíže při xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xx x xx x xxx vztahuje i na osoby usazené mimo tuzemsko. Tyto osoby se stávají plátci daně bez ohledu na výši obratu v případech uvedených v § 6c. Pokud však pouze pořizxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xořízení zboží, je potřeba nejdříve posoudit, zda toto pořízení je předmětem daně či nikoli. Pořízení zboží vyňatá z předmětu daně jsou uvedena v § 2a a jxxxx xx x
x
xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xxx
x
xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx tohoto zboží předmětem daně s použitím
1.
zvláštního režimu pro obchodníky s použitým zbožím, uměleckými díly, sběratelskými předměty a starožitnoxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx x xx xyňato pořízení zboží z jiného členského státu, pokud
-
celková hodnota pořízeného zboží bez daně nepřekročila v příslušném ani bezprostředně předchxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xx x
x
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxzenou osobou, která není plátcem,
3.
osobou povinnou k dani, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně,
4.
osobou xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxni. Výčet se netýká pořízení zboží, jež je novým dopravním prostředkem nebo je předmětem spotřební daně.
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxentifikovanou osobou nestane. Pořídí-li je osoba registrovaná v jiném členském státě a nepůjde-li o zboží ve zvláštním režimu nebo podle § 68, pořizovxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xx xx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxí zákonných podmínek osvobozeno od daně podle § 65 písm. c).
xxxxx xxxxxítá se situací, kdy si pořizovatel zboží, který se dnem jeho pořízení stává identifikovanou osobou, přeje stát se nikoli identifikovanou osobou, ale pxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxí a logické by však bylo, aby si pořizovatel mohl vybrat, zda se stane plátcem, nebo identifikovanou osobou.
Pouze pro doplnění připomínáme, že identxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx
xxxxx x xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx ximitní hodnoty 326 000 Kč), může rozhodnout, že zboží bude zdaňovat. V takovém případě podá v patnáctidenní lhůtě přihlášku k registraci podle § 97, staxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx, poněvadž budou splněny podmínky pro osvobození intrakomunitární transakce. Pořizovatel však musí počítat s tím, že ke zrušení registrace musí být sxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx xx xx x xxxxxxx
§ xxx xxx xxx xx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
x xx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
§ 97 - registrace osoby identifikované k dani
Literatura:
Drábová,
M.
Změny zákona o DPH od 1. ledna 2013 - 1. část.
Bxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx
xxxxx
xx xx xx xxx
(Přijetí služby a vybraného zboží)
Pxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxží s montáží nebo zboží dodávané soustavami nebo sítěmi od osoby neusazené v tuzemsku, stává se identifikovanou osobou.
Na rozdíl od § 6g se ustanovexxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxískala.
Vzhledem k existenci aktivní [§ 4 odst. 1 písm. j] i pasivní (§ 9 odst. 1) provoxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxva k § 4 odst. 1 písm. j) totiž tvrdí, že definice pojmu provozovna zde uvedená se (z důvodu jednoduchosti a právní jistoty) použije pro účely celého zákoxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxávy, nezískala by při přijetí služby podle § 9 odst. 1 pasivní provozovnou
status
identifikované osoby, nepodávala by přihlášku k registraci podle § xx x xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxnovení a bodu 1 čl. 11 nařízení (EU) č. 282/2011. Kdyby například pasivní provozovna německého subjektu umístěná v tuzemsku přijala pro své interní poxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx
Ustanovení se vztahuje na služby s místem plnění v tuzemsku, xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx ale ta se předmětného plnění neúčastní.
Pokud jde o služby, kterých se § 6h dotýká, jsou to služby související s nemovitostí (§ 10), přeprava osob (§ 1xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx, jejichž místo plnění se řídí základním pravidlem uvedeným v § 9 odst. 1.
Vzhledem k čl. 4 nařízení (EU) č. 282/2011 máme za to, že jestliže osoba identxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxřízení přiznat daň, jak by se mohlo na první pohled zdát z § 108 odst. 1 písm. b). Z úvodních ustanovení nařízení (EU) č. 282/2011 i z jeho článku 4 totiž vyxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xení předmětem daně.
Preambule: (8) Mělo by být jasně stanoveno, že přidělením identifikačního čísla pro DPH osobě povinné k dani, která poskytuje slxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxvo uvedené osoby povinné k dani využít nezdanění svého pořízení zboží uvnitř Společenství. Jakmile však osoba povinná k dani sdělí dodavateli své idenxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx x xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxm daně.
Čl. 4: Osoba povinná k dani, která je oprávněna k nezdanění svých pořízení zboží uvnitř Společenství v souladu s článkem 3 směrnice 2006/112/Exx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxo pro DPH pro přijaté služby, z nichž je povinna odvést DPH, nebo pro služby xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxifikační číslo pro DPH sdělí dodavateli v souvislosti s pořízením zboží uvnitř Společenství, má se za to, že tato osoba využila možnost stanovenou v čl. x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxném ustanovení, umožňuje zákon od roku 2015 dobrovolnou registraci podle § 97 (tj. „identifikaci“) předem. Důvodem jsou soukromoprávní obtíže při sxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
§ 6a až 6f - plátci,
x xxx xxx xxx xx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
x xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
x xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx
(Poskytnutí služby)
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx x xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxtelem, aby bylo možno provést u odběratele kontrolu přiznání daně, měli by být poskytovatelé uvedených služeb povinni souhrnné hlášení podat. Takovox xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxvá se identifikovanou osobou s povinností podat souhrnné hlášení podle § 102 odst. 2.
Identifikovanou osobou by se stala i v případě, že příjemce službx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx pravidel stanovených národní legislativou daného členského státu).
To neplatí, je-li služba podle § 9 odst. 1 poskytnuta do třetí země nebo jde-li o službu, kterx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxby se totiž do souhrnného hlášení neuvádějí. Je však otázkou, zda může zákon o DPH po osobě povinné k dani spravedlivě požadovat, aby nastudovala zákonx x xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx postačí pouhá domněnka vycházející z textu Směrnice.
Pro identifikovanou osobu podle tohoto ustanovení platí totéž, co jsme uvedli v šestém odstavcx xxxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx.
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx xx xx x xxxtci,
x xxx xxx xxx xx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
x x xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx
x xx x xxxxxxx xxxxstrace plátce,
§ 96 - povinný registrační údaj,
§ 97 - registrace identifikované osoby,
§ 102 - souhrnné hlášení
x xx
xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxho místa)
Právní stav komentáře je ke dni 1.11.2019.
Tento paragraf slouží výhradně jen k registraxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx k dani z jiných členských států.
Podle pravidel stanovených v § 10i je místem plnění stát příjemce [tj. stát, kde má příjemce-právnická osoba sídlo xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxího nařízení (EU) č. 282/2011, ve znění pozdějších předpisů], a proto je třeba, aby daň z uvedených služeb byla přiznána a zaplacena v těchto členských xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxi one stop shop) podle § 110a a násl. V případě, že není plátcem a nechce se jím stát, je pro použití režimu jednoho správního místa povinen se stát identifxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxx
xx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx plnění nikoli ve státě odběratele, ale ve státě dodavatele, čímž bude významně snížena administrativní zátěž těchto drobných poskytovatelů (blíže vxx xxxxxxxx x x xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx
xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xůstává, stejně jako jiným identifikovaným osobám,
status
neplátce. Identifikace jí však umožní využít režim jednoho správního místa, a vyhnout se txx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxe § 110l, která se provádí výhradně elektronicky.
Nárok na odpočet tato identifikovaná osoba nemá, služby uskutečněné v ČR nadále nezdaňuje, jen přxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxí (blíže viz komentář k § 110a a násl.)
Související ustanovení:
§ 10i - místo plnění při poskytnutí telekomunikační služby, služby rozhlasového x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx
x xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx
x xxx x xxxxx - zvláštní režim jednotného správního místa
Evropské právní předpisy:
čl. 57a a násl. nařízení (EU) č. 282/2011
§ 6k
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxko identifikovaná osoba. V praxi činilo potíže pravidlo § 6g, podle něhož se identifikovanou osobou stal pořizovatel zboží až v okamžiku, kdy zboží fyzxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xředem zaregistrovat pouze jako plátce, což není vždy žádoucí.
xxxxtože byla tato úprava vítána, nebyla zcela bez vad. Ustanovení totiž upravovalo dobrovolnou registraci pouze pro případy pořízení zboží podle § 2b, cox xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xřekážky při dobrovolné registraci a nebude zjišťovat objemy zboží, jež má být pořízeno, protože nemá k takovému postupu sebemenší důvod, přesto se domxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xe tedy může dobrovolně jako identifikovaná osoba, registrovat i osoba, která pořizuje zboží nad limit uvedený v § 2a, tj. 326 000 Kč.
Pokud jde o účinnxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xsobou ode dne následujícího po dni oznámení rozhodnutí o registraci, tj. po dni jeho doručení. Bez dohody se správcem daně tak není možné, aby si žadatel x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx xxxxtí z předmětu daně,
§ 2b - volba předmětu daně,
§ 6g - identifikované osoby,
§ xx x xxxxxxxx xxxxxx
x xxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
§ 6l
(Dobrovolná registrace identifikované osoby)
Právní stav komentáře je ke dni 1.11.2019.
xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxek včas k dispozici své identifikační číslo pro intrakomunitární transakce, a měli tak usnadněné jednání s dodavateli. S předstihem se může stát identxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxce nastává dnem následujícím po dni doručení rozhodnutí o registraci.
Související ustanovení:
§ 6h, 6i - identifikované osoby,
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxx x
xxxxx xxxxxx
xxxxx x
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
x x x
Pravidla xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xtátů.
Předmětem daně jsou pouze ta dodání zboxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx
xxxxxx xxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xákladní členění jednotlivých kategorií dodání zboží pro účely určení místa plnění se odvíjí od toho, zda dodání zboží je, či není spojeno s přepravou či xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxx
Vxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxípadů dodání zboží. Jedná se o § 7a, dle kterého se určuje místo plnění při dodání plynu a elektřiny, tepla a chladu, tj. pro komodity, které jsou sice pro úxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x x x xxxxxx x xx xx xxxxxx xx xymezeno místo plnění při zasílání zboží. Dále je v § 11 vymezeno místo plnění při pořízení zboží z jiného členského státu a v § 12 místo plnění při dovozu xxxxxx
xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx
První dva odstavce § 7 se věnují stanovení místa plnění při dodání zboží bez odeslání, resp. s jeho odxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxu pouze po území daného členského státu se neliší od situace, kdy je zboží dodáno bez odeslání nebo přepravy. V obou případech se jedná o lokální plnění poxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx těchto dvou situací má nicméně praktický dopad v případě intrakomunitárních dodávek, kdy je dané zboží odesláno nebo přepraveno z jednoho členského sxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x na straně kupujícího o pořízení zboží z jiného členského státu. Určení, zda je daná transakce spojena s odesláním nebo přepravou, či nikoli, pak v praxi xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx přičemž toto zboží je .přepraveno jedním z článků daného obchodního řetězce (nebo jím zmocněnou osobou). Těchto transakcí se účastní nejméně tři subjxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxta plnění u těchto dvou na sebe navazujících dodávek zboží se zabýval SDEU v případu . Předmětem sporu byla situace, kdy rakouská společnxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxla. Po uzavření každé transakce dala společnost K svým dodavatelům pokyn, aby toto zboží předali přepravci, který byl pověřen dopravit toto zboží přímx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx s jedním fyzickým pohybem zboží tedy došlo k několika prodejům zboží.
Společnost K fakturovala EMAG mezi nimi dohodnutou kupní cenu zboží, zvýšenou x xxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxním, že společnost K neoprávněně fakturovala EMAG rakouskou DPH. Ke sporu došlo z toho důvodu, že správce daně považoval obě plnění, tj. jak plnění mezi xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xaně příjemce zboží, tj. EMAG. Na straně společnosti K se pak dle názoru správce daně jednalo o osvobozené dodání zboží do jiného členského státu s místem xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx uplatnit odpočet daně v Rakousku.
Klíčovou otázkou, kterou se SDEU v tomto případě zabýval, tedy bylo, zda v daném případě, kdy dochází pouze k jednomx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxýto závěr přitom soud odmítl, když konstatoval, že pokud je dodání zboží spojeno pouze s jedním odesláním nebo přepravou, může být přeprava zboží přičtxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxčení transakce, která je spojena s přepravou (v angličtině je tato transakce označována jako "mobile transaction"), se pak odvíjí daňové posouzení trxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxží uvnitř Společenství prvním ze dvou po sobě následujících dodání, za místo druhého dodání se považuje místo v členském státě určení. Naopak, pokud je xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx případě uskutečněno před odesláním nebo přepravou zboží, došlo v členském státě odeslání.
Dle rozsudku SDEU je tedy možné uskutečněnou přepravu zboží přiznat pouze jedné konkrétní obchodní transakci v řadě. xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxjí obchodní transakci spojené s přepravou, nebo po ní následují, tj. místo dodání je buď v místě odeslání, nebo v místě určení dodávky. S tímto závěrem SDxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xa transakci spojenou s přepravou (tj. za intrakomunitární dodávku). Důvod, proč tato otázka nebyla SDEU zodpovězena, je jednoduchý, soud totiž nebyl x xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx To se stalo v případu C-430/09 Euro Tyre
Holding
BV.
xx xxxx xxxxěné kauze nizozemská společnost Euro Tyre
Holding
BV (dále jen "ETH") prodala několik šarží pneumatik společnostem Miroco BVBA. a VBS BVBA usazeným v xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xodat zboží do svého skladu v Nizozemsku a že se přeprava z něj měla uskutečnit jménem a na riziko kupujících. Při uzavírání kupních smluv oznámili kupujíxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxl každý z kupujících uvedené zboží dále společnosti Banden Decof NV (dále jen "Decof") usazené v Belgii s dodacími podmínkami, že k přepravě zboží do proxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxnosti ETH v Nizozemsku a převezeno přímo do provozovny společnosti Decof v Belgii. Při každém odběru předal řidič společnosti ETH jím podepsané prohláxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxítnuto a ETH byla dodatečně doměřena DPH na výstupu.
V rámci soudního řízení pak byla SDEU položena předběžná otázka, zda v případě, kdy je stejné zboží xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxání nebo jediné přepravě uvnitř Společenství, ke kterému dodání musí být přeprava uvnitř Společenství přičtena, pokud přepravu zboží provádí osoba (xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxuhého.
xxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx zboží ze skladu společnosti ETH zástupcem prvního pořizovatele musí být považován za převod práva nakládat se zbožím jako vlastník na posledně uvedenxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx uvnitř Společenství. Nelze totiž vyloučit, že druhý převod práva nakládat se zbožím jako vlastník se může rovněž uskutečnit na území členského státu pxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxání přičítat. Podotýkáme, že taková situace nastala v pozdějším případu C-386/16 Toridas (blíže viz citace za komentářem k tomuto ustanovení). V co mxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxjícímu. Prodávající musí při svém daňovém posouzení dané transakce a volbě osvobození od daně z titulu dodání do jiného členského státu splnit svou důkxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxx x x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxává jeho přepravu do členského státu určení, jak k tomu dochází v případě dodání, která jsou podmíněna odběrem zboží ve skladu dodavatele, musí být v co mxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxdek X, bod 47 a citovaná
judikatura
).
(35 ) Pokud kupující jakožto první pořizovatelé v daném případě projevili svůj záměr přepravit zboží do jiného člxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxt ETH za to, že plnění, která prováděla, představují dodání uvnitř Společenství.
(36 ) Nicméně po převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník na pořxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxormován o skutečnosti, že zboží bylo předtím, než opustilo členský stát dodání, dále prodáno jiné osobě povinné k dani, a pokud po tomto oznámení nezaslxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxx x xxxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx v bodě 29 tohoto rozsudku, je třeba uvést, že i když je zásadně na dodavateli, aby prokázal, že zboží bylo odesláno nebo přepraveno do jiného členského stxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xx xx xxxxx xxxizovateli, aby zboží odeslal nebo přepravil mimo členský stát dodání, závisí důkaz, který je dodavatel schopen předložit daňovým xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx
xxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxxě legitimní požadovat, aby dodavatel jednal v dobré víře a přijal všechna opatření, která po něm mohou být rozumně požadována, aby zajistil, že plnění, xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxtože pořizovatel nesplnil smluvní povinnost odeslat nebo přepravit zboží z členského státu dodání, měl by být v tomto členském státě považován za osobx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xx x xxxx
xxx x xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx ve věci v původním řízení kvalifikovala své dodání jako dodání uvnitř Společenství a osvobodila jej od DPH, vycházela z belgického identifikačního číxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxjím skladu a které uvádělo, že zboží bude přepraveno do Belgie. Otázku, zda ETH tímto splnila svou důkazní povinnost a povinnost řádné péče, musí posoudxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx x xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx přepravy zboží mimo členský stát dodání, je třeba upřesnit, že ačkoli, jak vyplývá z bodu 45 výše uvedeného rozsudku EMAG Handel Eder, je otázka, kdo má pxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxí, nebo že je uskutečňována jeho jménem, hrát roli při rozhodování o tom, zda bude uvedená přeprava přičtena prvnímu či druhému dodání. Nicméně v případxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxlnost
relevantní
.
(41 ) Proto okolnost, že se ve věci v původním řízení druhý pořizovatel účastnil přepravy, není skutečností, která by umožnila učinxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxmožňuje vyloučit, že přeprava byla uskutečněna v rámci prvního dodání, neboť uplatnění osvobození od daně na dodání uvnitř Společenství podléhá podmxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxlosti nerozhodná.
(45) Za takových okolností, jako jsou okolnosti dotčené ve věci v původním řízení, kdy první pořizovatel, který nabyl právo nakládxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxntifikační číslo pro DPH, které bylo přiděleno tímto jiným členským státem, musí být přeprava uvnitř Společenství přičtena prvnímu dodání za podmínkxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxádajícím soudu, aby ověřil, zda ve sporu, který mu byl předložen, je tato podmínka splněna.
Podle závěrů SDEU v případu C-628/16 Kreuzmayr nelze určxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxární plnění, odvíjet výlučně od kvalifikace, kterou prvnímu dodání připsal xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxejů). Na tom dle SDEU nic nemění ani skutečnost, že první dodavatel nebyl informován o tom, že zprostředkující subjekt zboží dále prodá konečnému pořizxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx DPH uděleným členským státem určení přepravy uvnitř Společenství.
(35) V projednávaném případě vyplývá z předkládacího rozhodnutí, že společnost Kxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx se jedná ve věci v původním řízení, je třeba přepravu uvnitř Společenství přičítat dodání mezi zprostředkujícím subjektem a konečným pořizovatelem, x xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxčnosti BIDI a Kreuzmayr věděly o tom, že právo nakládat se zbožím jako vlastník bylo převedeno na společnost Kreuzmayr v Německu před přepravou uvnitř Sxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxdnění relevantních objektivních skutečností, které byly známy zprostředkujícímu subjektu a konečnému pořizovateli a nemůže se odvíjet výlučně od kxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxem. (C-628/16 Kreuzmayr)
V rozsudku C-414/17 Arex SDEU také potvrdil, že stejná pravidla pro přiřazení přepravy jednomu z dodání tvořících řetxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx
xxxx xx světle předchozích úvah je třeba na třetí otázku odpovědět, že čl. 2 odst. 1 písm. b) bod i) směrnice o DPH musí být vykládán v tom smyslu, že v případě exixxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxnitř Společenství v režimu s podmíněným osvobozením od spotřební daně, není okolnost, že jsou tyto výrobky přepravovány v tomto režimu, rozhodující pxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxropského soudního dvora nedává odpověď, jak postupovat v případě řetězových obchodů, ve kterých jsou mezi dvěma či více subjekty sjednány např. dodacx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx
xx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxx z odstavce 2 komentovaného ustanovení a z další související úpravy vyplývá, že dodání zboží je spojeno s odesláním nebo přepravou, pokud je zboží odeslxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx, zda v rámci dané transakce byla zajištěna přeprava. Je-li tomu tak, pak se v případě, že zboží je odesláno nebo přepraveno z jednoho členského státu do dxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx do jiného členského státu (viz komentář k § 64) a na straně kupujícího pořízení zboží z jiného členského státu (blíže viz komentář k § 16).
Nezbytnou poxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx, a tedy i místa, kdy/kde bylo na příjemce převedeno právo nakládat se zbožím jako vlastník, může být v kontextu daného řetězce na sebe navazujících prodxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxředek - viz rozsudek NSS:
Stěžovatel ve své argumentaci opomíjí hodnocení zásadní otázky, kdy a který ze subjektů zúčastněných na předmětné transakci xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxty. Nejde přitom o převod vlastnického práva v právním slova smyslu, přičemž bez zhodnocení této otázky nelze bez dalšího dospět k závěru, kolik dodání xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxvou, musí být vždy nutně pouze místo fyzického naložení nákladu (zboží) na dopravní prostředek. Často tomu tak nepochybně bude, nejde však o pravidlo, xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxzsudek NSS ze dne 22. 11. 2015, čj. 5 Afs 77/2015-43, JASA I)
Nejvyšší správní soud v tomto rozsudku dále uvedl, že při přiřazení intrakomunitární přxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxvo nakládat se zbožím jako vlastník na území jiného členského státu.
V případě, kdy je zboží předmětem dvou po sobě následujících dodání mezi různými osxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxímu či druhému dodání, provedeno s ohledem na celkové posouzení všech okolností projednávaného případu (nikoli v podstatě jen s ohledem na tzv. kritérxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx z těchto podmínek je také nepochybně posouzení otázky, kdo byl první pořizovatel, který nabyl na území jiného členského státu (Rakousko, Německo) práxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx dopravu zajistila, resp. k ní dala příkaz. Dodání zboží v jiném členském státě může být totiž mimo jiné uskutečněno předáním zboží prodávajícím prvnímx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxom bez dalšího vyloučeno, aby tato přeprava byla ve prospěch kupujícího zajištěna jinou osobou, která s dopravcem uzavře přepravní smlouvu, z níž nabuxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxjícím) anebo i třetí osobou na jejich účet (v jejich prospěch). Článek 138 bod 1 směrnice o DPH ani § 7 odst. 2 zákona o DPH přitom nestanoví, že „zmocněnx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxpravce k provedení objednané přepravy (např. při nedostatku vlastních kapacit) zadá provedení objednané přepravy dalšímu přepravci jako subdodávkxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxtně muselo být dodáno přímo jemu jako prvnímu pořizovateli. Nelze vyloučit, že, jak žalobce tvrdí, byla přeprava zajišťována ve prospěch (na účet) jehx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx jedné přepravy uskutečnit i několik dodání. Zda k tomu skutečně došlo, má zásadní význam pro rozhodnutí této věci a nepochybně může být prokázáno (nebo xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx.
Na tyto závěry NSS, dle nichž přeprava zajišťovaná (organizovaná) jedním kupujícím v řadě dodavatelů, která je zajišťována ve prospěch (na účetx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxx xxxxxxxxxxxx xak lze sice přisvědčit, že to, že zajišťovala přepravu zboží, nemusí bez dalšího znamenat, že ji je třeba považovat za pořizovatele zboží z jiného člensxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx x xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxítala (a nic takového ani nevyplývá z obsahu správního spisu), že přepravu zajišťovala ve prospěch jiného subjektu a že k dodání zboží stěžovatelce došxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxla, organizovala a hradila přepravu, naplňuje transakce mezi stěžovatelkou x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxho děje. (rozsudek NSS ze dne 17. února 2016, sp. zn. 2 Afs 250/2015)
Výše uvedené postupy pro řetězové obchody doznají změn k 1. lednu 2020, kdy nabudx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxě z přidané hodnoty pro obchod mezi členskými státy.
K odst. 1
První kategorií dodání zboží je dodání, které není spojeno s jeho přepravou či odeslánxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxsta plnění by nemělo činit vážnější problémy. V podstatě lze konstatovat, že se bude z pohledu dodavatele jednat o tuzemské zdanitelné plnění ve státě, xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxžován za pořízení zboží z jiného členského státu (viz § 11).
Pojmy odeslání a přeprava zboží jsou v různých tvarech používány na mnoha místech zákonax xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x zákoně blíže definovány.
Je však nutno konstatovat, že ani evropské právní předpisy tyto pojmy nijak blíže nevymezují. O jejich vymezení se pokusix xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xtátu. Generální advokát potvrdil, že pojem "odesílání" (angl. dispatch) není v žádné jazykové verzi Šesté směrnice zcela jednoznačný a že čistě jazyxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx x xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxsílání se jedná tehdy, jestliže prodávající nebo pořizovatel použijí k přepravě nezávislou třetí osobu, například poštu, která během přepravy nepodxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxl, provádí přepravu sám nebo prostřednictvím pověřené osoby, která podléhá jeho pokynům".
V samotném rozsudku k případu však již vzhledem x xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxx x
xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxzi osobami povinnými k dani. Toto ustanovení se aplikuje na dodání zboží, jestliže toto dodání zboží je spojeno s přepravou či odesláním. Přitom není roxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxtí osoby, a proto se toto ustanovení uplatní jak např. na dodací podmínky
Incoterms
EXW, tak i na DAP.
K problematice rozlišení mezi dodáním zboží spoxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx x xx
xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxnovení § 7a či § 8, již nelze toto ustanovení aplikovat, přestože dochází k odeslání či přepravě zboží.
Pro uplatnění tohoto ustanovení není ani rozxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xzemí Evropského společenství. V případě, kdy je dodávané zboží přepravováno či odesíláno z jednoho členského státu do druhého, je však nutno mít na pamxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxutečňuje, tj. tak zvaného pořizovatele (viz § 11).
Otázkou určení místa při dodání zboží s odesláním/přepravou se zabýval SDEU v případu C-446/12 xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxkém státě, na kterém prodávající nechal provést poskytovatelem služeb usazeným v tomto jiném členském státě dokončovací práce předtím, než bylo toto xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx, anebo naopak v členském státě, ve kterém je usazen pořizovatel.
24. Soudní dvůr EU připomněl, že čl. 8 odst. 1 písm. a) Šesté směrnice (čl. 32 Směrnixxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxstatoval, že místo plnění se nachází tam, kde se nachází zboží, které se stalo zbožím vyhovujícím smluvním závazkům mezi těmito dvěma stranami.
xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxí ze třetí země, kdy se za místo plnění považuje členský stát, ve kterém vznikla daňová povinnost při dovozu zboží. Stejným způsobem se určí místo plnění x x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxmínce
Incoterms
DDP (Delivered Duty Paid), je tato zahraniční osoba jednak povinna zajistit proclení zboží (v praxi je nejpravděpodobnějším případxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxeno od platby cla, a rovněž dovozní DPH, ale i "následné" dodání zboží českému odběrateli bude považováno za dodání zboží s místem plnění v ČR uskutečněnx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx zahraniční osoby dodávající zboží zaregistrovat se k dani v ČR, jelikož na tyto případy se nevztahuje limit pro povinnou registraci k dani.
Jestližx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xpřeprava zboží započala na území ČR, jelikož celní sklad je pro účely DPH považován za tuzemsko) nebo by mu toto zboží bylo prodáno přímo v tomto celním skxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
I v případě dovozu zboží, kterého se účastní více subjektů, je nutno mít na paměti, že v případě několika po sobě jdoucích dodání spojených s jednou přepxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxz přepravy. Při dovozu zboží do České republiky za účasti více subjektů se tak může stát, že jednomu či dokonce několika z nich vznikne povinnost zaregisxxxxxx xx x xxx x xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxt analogicky dle pravidel stanovených SDEU pro intrakomunitární dodávky. Musíme konstatovat, že doposud se k otázce řetězových obchodů při dovozu zbxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxx x
Toto ustanovení se aplikuje pouze na dodání zboží s instalací nebo montáží, tedy ve smyslu § 4 odst. 4 písm. i) na dodáxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxotné pojmy instalace a montáž opět nejsou definovány v zákoně o DPH ani ve Směrnici.
Otázka instalace a montáže byla řešena v rámci případu
C-111/05 xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx rozdíl mezi způsoby instalace. Dále generální advokát z tohoto ustanovení dovodil, že hmotný majetek může být instalován pod povrch země způsobem, že xx xx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxěr potvrdil i SDEU v bodě 35 rozsudku. Dané závěry je však nutno interpretovat ve světle toho, že základním úkolem SDEU v tomto rozsudku bylo odpovědět na xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxož cena samotného kabelu představuje zjevně větší část celkových nákladů, lze považovat pro účely pravidel týkajících se místa zdanitelných plnění zx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxalací a montáží jako celek, a nikoli ve vydefinování samotných pojmů montáže a instalace. Nicméně dalším důležitým závěrem, ke kterému SDEU dospěl, je xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxstupně na území každého z těchto států a pravomoc ke zdanění plnění každému členskému státu musí být přiznána pro část kabelu instalovanou na jeho územíx
xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxí uskutečněno, a to vlastními silami či s využitím jiných osob (osoba dodávající zboží není odpovědná za montáž či instalaci).
K vymezení pojmů
montxx
x
xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxH ve formě pokynů (angl. guidelines) by měla být schválena jednomyslně či alespoň velkou většinou jeho členů a vzhledem k tomu, že členy tohoto výboru jsxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxx xxx xxxxxxil, i když tyto závěry nejsou pro jednotlivé členské státy právně závazné.
xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx
x
xxxxxxxxx
xx xxxxx xro DPH zabýval na svém zasedání konaném 23. června 1999, přičemž poukázal na nutnost rozlišit plnění, kdy dodavatel vyrobí nějaké zařízení dle specifixxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xíly zařízení dodané zákazníkem v prostorách zákazníka. Zatímco v prvním případě se jedná o dodání zboží s instalací či montáží, ve druhém uvedeném přípxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxahujících se k nemovitosti nebo práce na movité věci byly následně potvrzeny i v . čl. 8 a čl. 34 nařízení (EU) č. 282/2011.
xxxxx xxx xxx xx xovněž zabýval otázkou kvalifikace plnění, jako jsou např. dodávka obkladů včetně jejich pokládání, dodávka parket včetně jejich pokládání či dodávkx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxmi cestami. Některé členské státy považují toto plnění za poskytování služeb vztahujících se k nemovitosti, zatímco zbylá část považuje toto plnění zx xxxxxx xxxxxx x xx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x pokládání dřevěných podlah pak přineslo prováděcí nařízení Rady č. 1042/2013, které novelizovalo nařízení (EU) č. 282/2011, pokud se jedná o místo pxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxo použitelného nařízení (EU) č. 282/2011 se mezi služby související s nemovitostí řadí také instalace nebo montáž strojů nebo zařízení, které se po inxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx § 10, a nikoli jako dodání zboží s instalací nebo montáží ve smyslu komentovaného ustanovení. S ohledem na Vysvětlivky Komise EU k nařízení (EU) č. 282/2xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx9 sice nezměnila pravidla pro určení místa plnění při dodání zboží s montáží, ale významným způsobem změnila pravidla pro stanovení osoby povinné přizxxx xxx xxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xxx
x xxxxx x x x
V těchto ustanoveních jsou zohledněna spexxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xýt zboží fyzicky dodáváno na území více členských států. Aby se předešlo sporům o místo plnění těchto dodání a s cílem zjednodušení pravidel pro určení mxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xPH členských států průjezdu, a tedy daňovým kompetenčním sporům mezi členskými státy) se vychází z
právní fikce
, že za místo plnění u veškerého dodání zxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
Tento postup lze uplatnit pouze na přeprxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx
xxxxxxx xöhler
, když prohlásil, že zastavení uskutečněná lodí v přístavech třetích zemí, v jejichž průběhu cestující mohou opustit loď, byť i jen na krátkou dobxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx
xx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xyjádřil se k nim Výbor pro DPH na svém zasedání konaném ve dnech 16.-17. prosince 1998 tak, že přeprava cestujících uskutečněná na území Evropského spolxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxxxní dopravní prostředek ani číslo (označení) přepravy (tj. nezmění se např. číslo letu) a každá zastávka je pouze krátkodobá.
xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxn cestou dopravních prostředků, a nikoliv cestou uskutečněnou každým z cestujících.
K odst. 6
xxkon o DPH v tomto ustanovení definuje "speciální" pravidlo pro určení místa plnění při převodu nemovité věci, z pohledu Směrnice se jedná o dodání zboxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxosti na změny provedené novým občanským zákoníkem v oblasti nemovitostí (viz § 498 odst. 1 NOZ).K vymezení pojmu nemovitost, resp. nemovitá věc, SDEU x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxrétní vymezení tohoto pojmu pak s účinností od 1. ledna 2017 stanoví i přímo použitelné nařízení (EU) č. 282/2011, které v čl. 13b stanoví, že pro účely cxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxx x xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx
xx
xxxxx xxdova nebo stavba spojená se zemí nebo v zemi nad úrovní moře nebo pod ní, kterou nelze snadno rozebrat nebo přemístit;
c)
každý prvek, který byl nainsxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxahy;
d)
každý prvek, zařízení nebo stroj trvale nainstalovaný v budově nebo stavbě, které nelze přemístit bez zničení nebo změny budovy nebo stavbxx
x xxxxxxxxxxx x xxx xxx xx xxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xěcí, ale pro účely DPH je považováno za zboží (viz komentář k § 4 odst. 2). Proto muselo být v zákoně vymezeno i místo plnění u převodu práva stavby.
Obdoxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xe stavbě na pozemku na území České republiky, podléhá převod takového práva vždy české DPH. Co se týče možností osvobození od daně při převodu práva stavxxx xxx xxxxxxxx x x xxx
xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxhavn SDEU v bodě 22 konstatoval, že úseky řeky, na které se vztahují povolení k chytání ryb (předmětem sporu bylo posouzení, zda převod práv k rybolovu v uxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxehavn SDEU rozhodl, že trvalým způsobem vymezené území může být kvalifikováno jako nemovitost, i když je zatopeno, když v bodu 34 konstatoval, že skutexxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xachtu.
Související ustanovení:
§ 4 odst. 2 a 3 - vymezení zboží,
§ 7a - místo plnění při dodáxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
x x x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx
x xx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x x2 - místo plnění při dovozu zboží,
§ 13 - dodání zboží
§ 16 - pořízení zboží z jiného členského státu,
x xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxní zboží uvnitř území Evropské unie formou třístranného obchodu,
§ 56 - dodání nemovité věci,
§ 64 - osvobození při dodání zboží do jiného členskéhx xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
č. x
xxxxxx
x
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx x xxxxx x xxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxx
x
xx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
xxxx x xxxxx x xxxxxx
xxx8,
č. 3.
Evropské právní předpisy:
čl. 31 Směrnice - místo plnění u dodání zboží bez přepravy,
čl. 32 až 35 Směrnice - místo plnění u dodání zxxxx x xxxxxxxxxx
xxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx letadla nebo vlaku,
čl. 38 a 39 Směrnice - místo plnění u dodání plynu a elektřiny;
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxx x xxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx
xxx x xxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxdu 2016 - LEDOPA GROUP;
; NSS 5 Afs 77/2015-43 ze dne 22. listopadu 2015 - JASA I
Judikatura evropských soudů:
C-628/16 Kreuzmayr:
1) Je xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxě A a X1 toto zboží prodá osobě povinné k dani X2 a X2 oznámila X1 svůj záměr, že toto zboží přepraví do členského státu B, přičemž X2 předložila X1 své identixxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x x xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xx x xx xx x xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxepravu zboží z členského státu A do členského státu B a X3 přepravu zboží z členského státu A do členského státu B zajistila nebo provedla, a X3 mohla se zboxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxa dále, - a osoba X1 rovněž nemohla zjistit, že X2 nezajistí či neprovede přepravu zboží z členského státu A do členského státu B, vykládat unijní právo v txx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxěným uvnitř Společenství (tzv. ‚aktivní dodání‘)?
2) Je-li na první otázku třeba odpovědět záporně, je nutno unijní právo vykládat v tom smyslu, že osxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxnění zdaňovaných v členském státě B a osobě X3 nelze vytýkat zneužívající uplatnění nároku na odpočet DPH na vstupu?
Z těchto důvodů Soudní dvůr (devátx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx2/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty vykládán v tom smyslu, že se použije na druhé ze dvou po sobě následujících dodáxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxní, u nichž došlo pouze k jedné přepravě uvnitř Společenství, je dodáním uvnitř Společenství, musí být zásada ochrany legitimního očekávání vykládánx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxané hodnoty odpočítat daň z přidané hodnoty zaplacenou dodavateli pouze na základě faktur předložených zprostředkujícím subjektem, který nesprávnx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxx xxx xxxxxxxx v tom smyslu, že za takových okolností, jako jsou okolnosti věci v původním řízení, není dodání zboží uskutečněné osobou povinnou k dani usazenou v prvnxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xřed ukončením tohoto dodání informuje dodavatele, že zboží bude okamžitě dále prodáno osobě povinné k dani usazené ve třetím členském státě před tím, nxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxo z prvního členského státu do členského státu třetí osoby povinné k dani. Identifikace prvního pořizovatele pro účely DPH v jiném členském státě, než jx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxm, že plnění má povahu plnění uvnitř Společenství.
C-446/12 Fonderie 2A:
(32) Za těchto podmínek je třeba položenou otázku zodpovědět tak, že čl. x xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxzovateli usazenému v jiném členském státě, na kterém prodávající nechal provést poskytovatelem služeb usazeným v tomto jiném členském státě dokončoxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxsto nacházející se v členském státě, ve kterém je usazen pořizovatel.
xxxxxxxx xuro Tyre Holding:
V případě, kdy je zboží předmětem dvou po sobě následujících dodání mezi různými osobami povinnými k dani, které jednají jako takovéx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxx. a) prvního pododstavce Šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z oxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxx x xxxxx x písm. a) a b), čl. 28a odst. 1 písm. a) prvním pododstavcem a čl. 28b částí A odst. 1 této směrnice - provedeno s ohledem na celkové posouzení všech okolnxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx takových okolností, jako jsou okolnosti dotčené ve věci v původním řízení, kdy první pořizovatel, který nabyl právo nakládat se zbožím jako vlastník nx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx x xřidané hodnoty, které bylo přiděleno tímto jiným členským státem, musí být přeprava uvnitř Společenství přičtena prvnímu dodání za podmínky, že právx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx soudu, aby ověřil, zda ve sporu, který mu byl předložen, je tato podmínka splněna.
C-111/05 Aktiebolaget NN:
(1) Plnění spočívající v dodání a položení kabelu z optických vláxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xxxrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu - Společný systém daně z přidaxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xkoušky funkčnosti, převeden na zákazníka, který jím bude moci nakládat jako vlastník, že cena samotného kabelu představuje zjevně větší část celkovýxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxen zvláštním potřebám zákazníka.
(2) xxxxxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxho dva členské státy, který se zčásti nachází mimo území Společenství, přísluší každému členskému státu poměrně podle délky kabelu, která se nachází nx xxxx xxxxxx x xx xxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxk 8 odst. 1 písm. a) Šesté směrnice 77/388, ve vzájemném spojení s čl. 2 bodem 1 a čl. 3 této směrnice, musí být vykládán v tom smyslu, že dodání a položení kabxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxntinentálním šelfu a na volném moři.
C-245/04 EMAG Handel Eder:
(1) V případě, že dvě po sobě následující dodání téhož zboží, uskutečněná za protipxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xdeslání nebo přeprava může být přičtena pouze jednomu z obou dodání a pouze toto dodání bude osvobozeno od daně podle čl. 28c části A písm. a) prvního podoxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xystém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně, ve znění směrnice Rady 95/7/ES ze dne 10. dubna 1995.
Uvedený výklad platí bez ohledu na to, kdo je oxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxky nebo přepravy.
(2) Pouze místo dodání, které zakládá odeslání nebo přepravu zboží uvnitř Společenství, je určeno podle čl. 8 odst. 1 písm. a) Šesté sxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx jiného dodání je určeno v souladu s čl. 8 odst. 1 písm. b) téže směrnice; považuje se za něj místo nacházející se v členském státě, v němž se zmíněné odeslánx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxuhým ze dvou po sobě následujících dodání.
C-58/04 Köhler:
Zastavení uskutečněná lodí v přístavech třetích zemí, v jejichž průběhu cestující moxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu - Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný záklax xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxx x xřidané hodnoty.
xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.11.2019.
xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxuje sledovat fyzický tok tohoto zboží, a rovněž vzhledem ke způsobu obchodování s tímto zbožím, specificky vymezeno místo plnění.
x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxje na dodání tohoto zboží sítěmi. U dodání plynu se toto ustanovení použije při dodání plynu prostřednictvím jakékoli přepravní nebo distribuční sousxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx že by plyn byl dodáván např. v automobilových cisternách, určí se místo plnění v souladu s § 7.
Dle pravidel obsažených v tomto ustanovení se řídí i dodánx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx Tento závěr byl potvrzen v rámci jednání Koordinačního výboru KDP a MF dne 25. ledna 2007 s tím, že je na plátci, aby prokázal, že daný zásobník je opravdu sxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xa území ČR. Nicméně určení místa dodání pro účely těchto energetických daní se odlišuje od pravidel pro určení místa plnění pro účely DPH.
K odst. 1
xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxadě, že je toto zboží dodáváno obchodníkovi ve smyslu definice uvedené v odstavci 2 tohoto paragrafu, vychází místo plnění z
právní fikce
, že za místo plxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxx x x xxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxo, kde je toto zboží fyzicky dodáno či spotřebováno.
Toto pravidlo platí jak pro dodání plynu, elektřiny, tepla a chladu mezi osobami z jednoho členského státu, tak pro dodání mezi osobami z rxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxchodníkovi je od 1. února 2016 aplikován režim přenesení daňové povinnosti, kdy daň uplatní příjemce a nikoli poskytovatel plnění (blíže viz komentář x x xxxxx
x xxxxx x
xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxto ustanovení vlastní definici pojmu obchodník. Určité výkladové problémy mohou nastat u vymezení toho, jak chápat "zanedbatelnou" vlastní spotřebxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx číslech. Domníváme se, že se jedná o zanedbatelnou spotřebu v poměru k dodávanému množství zboží.
K odst. 3
Jestliže je toto zboží dodáváno jiné osobx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxx části zboží sídlo kupujícího nebo místo, kde má kupující provozovnu, pro kterou je toto zboží dodáno.
Související ustanovení:
§ 4 odst. 1 písm. j) - provozovna,
§ 4 odst. 2 - vymezení zboží,
x x x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx
x xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx x poskytnutí služby osobou neusazenou v tuzemsku,
xxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x. 6 k tomuto zákonu, § 108 odst. 1 písm. c) a h) - osoby povinné přiznat nebo zaplatit daň , příloha č. 6
Související předpisy:
zákon č. 458/2000 Sb.x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xedmá - daň z elektřiny
nařízení vlády č. 361/2014 Sb., o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
x x x
xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xodání zboží z jednoho členského státu do jiného členského státu pro osobu, pro kterou pořízení tohoto zboží není předmětem daně, tj. pro osobu, které nexxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxo členského státu objedná pro svoji soukromou spotřebu zboží dle katalogu či přes internet od firmy usazené v jiném členském státě a tato firma mu objednxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxi v jiném členském státě, kdy se z pohledu dodavatele uplatní ustanovení § 7 odst. 2 a z pohledu pořizovatele zboží se uplatní ustanovení § 11.
Pravidlx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxo paragrafu se aplikují jak na zasílání zboží z ČR do jiného členského státu, tak na zasílání zboží z jiného členského státu do ČR.
Současná pravidla pxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxrou se mění směrnice 2006/112/ES a směrnice 2009/132/ES, pokud jde o určité povinnosti v oblasti daně z přidané hodnoty při poskytování služeb a prodexx xxxxx xx xxxxxx
x xxxxx x
Zákon o DPH jako základní pravidlo pro určení místa plnění stanoví, že tíxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xe kterém je usazena osoba, která si zboží objednala a které je zboží dodáno. Pravidlo se aplikuje vždy, když celková hodnota bez daně takto dodaného zbožx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxí, u kterého nelze explicitně postupovat dle odst. 2 komentovaného paragrafu.
K odst. 2
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x x xředcházejícím kalendářním roce stanovený limit, je místem plnění stát, kde se přeprava začala uskutečňovat.
xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxx xxx xxxx xx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxí hodnotě přepočtené na národní měnu. Vyšší limit je podle informací ověřovaných v roce 2016 uplatňován v Německu, Lucembursku, Holandsku a Velké Britxxxx xxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xx xx x xxx xxx xxx
xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxdojde k překročení limitu stanoveného v členském státě, kam je zboží zasíláno (přičemž tento limit nebyl překročen v průběhu předcházejícího kalendáxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxo limitu se nemění, tj. místem plnění zůstává členský stát, kde byla zahájena přeprava či odeslání.
To neplatí pro zboží, které je předmětem spotřební daně. Podotýkáxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxx. energetickým daním [blíže viz komentář k § 4 odst. 1 písm. k)]. U těchto výrobků je místem plnění vždy místo, kde je ukončena přeprava či odeslání.
Počxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxo plnění se použije na všechna pozdější dodání zboží do tohoto členského státu v průběhu téhož kalendářního roku a ani následujícího kalendářního rokux
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xx x x xxxxxxxx xx xx xxx nebyla řádně přiznána v členském státu ukončení dopravy.
Je otázkou, jak určit místo plnění v případě, kdy i v rámci zasílání zboží dochází ke vzniku řxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx nějaké zboží a toto následně prodá osobě nepovinné k dani usazené v Německu. Aby vůbec mohla belgická společnost využít možnost danou tímto ustanoveníx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxho názoru představovat dodání bez přepravy (český dodavatel by měl zřejmě belgické společnosti fakturovat na její české DIČ a přepravu by si měla zajišxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxží do jiného členského státu a belgická společnost by se musela zaregistrovat ve všech členských státech ukončení přepravy zboží z důvodu pořízení zboxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxář k § 7) k závěru, že se místo plnění mezi belgickou společností a konečným odběratelem (osobou povinnou k dani) nachází v členském státu ukončení přeprxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxná belgická společnost zboží nakoupené od českého výrobce prodala německému odběrateli (osobě povinné k dani) x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xané osobě nepovinné k dani, jsme toho názoru, že jestliže dodání mezi českým výrobcem a belgickou společností představuje tuzemské dodání zboží, dodáxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxcem v rámci řetězového obchodu je osoba nepovinná k dani.
Opět je otázkou, zda by dodání mezi německým odběratelem (osobou povinnou k dani) a konečnýx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xx xxx xxxxx xejednalo o běžné lokální dodání zboží bez přepravy (viz vymezení pojmu „zasílání zboží“ níže v odst. 4).
K odst. 3
Toto ustanovení umožňuje přenést dobrovolně místo plnění, a tím i daňovou povinnost dx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxy.
K odst. 4
Tento odstavec definuje samotné zasílání zboží. Aby se jednalo pro účely DPH o zasílání zboží mezi členskými státy, musí dané dodání zboží xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxnou k dani;
c)
přeprava či odeslání jsou zajištěny touto osobou nebo jí zmocněnou osobou;
d)
dodání zboží je uskutečněno pro osobu, pro kterou poříxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxáštnímu režimu dle § 90.
Jak vyplývá ze závěrů jednání Výboru pro DPH ze dne 4. až 5. června 2015, podmínka uvedená v předcházejícím odstavci v písm. c) jx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xím, že se dodavatel považuje za osobu, která nepřímo zasáhla do přepravy nebo odeslání zboží, v některém z těchto případů:
-
jsou-li přeprava nebo odxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxtečně odpovědnost za dodání zboží zákazníkovi;
-
pokud dodavatel fakturuje a vybírá přepravní poplatky od zákazníka a dále je postoupí třetí osobxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx x
xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxvezeno z třetí země a propuštěno do celního režimu volný oběh v jednom členském státě a odtud pokračuje jeho přeprava do jiného členského státu příjemce xxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx
x xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xutným předpokladem pro aplikaci ustanovení odstavce 2 tohoto paragrafu pro zboží dovezené ze třetích zemí.
Související ustanovení:
x xx x xxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
zák. o spotřebních daních; část 45. a 46. zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů
xxxxx x
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx při poskytnutí služby
Základní pravidla pro stanovení místa plnění při poskytnutí služby
Právní stav komentáře je ke dni 1.11.2019.
Podle preambule směrnice 2008/8/ES ze dne 12. února 2008, jež k 1. lednu 201x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx je usazen příjemce služby, než k místu, kde je usazen poskytovatel služby. V případě poskytnutí služby osobě nepovinné k dani by se mělo postupovat podlx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx za určitých okolností nejsou obecná pravidla o místě poskytnutí služby osobám povinným i nepovinným k dani použitelná a měly by se místo nich uplatnit vxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xředstavovat nepřiměřené administrativní zatížení pro některé obchodníky.
xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx pouze v případech, kdy je příjemcem těchto služeb osoba nepovinná k dani (tj. konečný spotřebitel). Z tohoto základního pravidla jsou pak zákonem dále x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx x
x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx transakce je označován jako „B to B“, resp. „B2B“ z anglického „Business to Business“), je naopak základním kritériem pro určení místa plnění místo, kdx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx V případě, kdy je příjemcem služby osoba povinná k dani, která má sídlo nebo provozovnu ve třetí zemi (mimo Evropské společenství) a která je zároveň pláxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx x x xx xx xxxxx xxxxxx tuzemsko.
xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx
xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se řízení osoby povinné k dani, popřípadě místo, kde se schází její vedení. Podle našeho názoru je u fyzicxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx tam, kde se schází strategický management, kterému tato fyzická osoba svěřila provoz svého obchodního/výrobního závodu právě za tím účelem, aby se saxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxího pobytu [k definici místa pobytu blíže viz komentář § 4 odst. 1 písm. h)]. Sídlo u osoby nepovinné k dani není definováno.
Tato úprava navazuje na nařxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x místo, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se obecného řízení podniku, místo statutárního sídla podniku a místo, kde se schází vedení podnxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xe obecného řízení podniku. Nařízení přitom výslovně stanoví, že pro sídlo nemůže být dostačující pouhá existence poštovní adresy.
V souladu s Inforxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxení pak uvedení nepravdivého nebo jinak nereálného registračního údaje týkajícího se skutečného sídla je považováno za jeden z případů, kdy může být dxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xařízení došlo k 1. lednu 2013 i ke změně v definici provozovny, kterou by dle § 4 odst. 1 písm. j) měla být organizační složka osoby povinné k dani, která můxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxztahuje na provozovnu příjemce služby, kde platí speciální úpravu v § 9 odst. 1. Pro tyto účely je provozovna definována jako organizační složka, která xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxje.
xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x provozovnu příjemce, nebo poskytovatele plnění, vyplývá z článku 11 nařízení. Pro provozovnu příjemce služby je přitom dle zatím převažujícího názxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxiska lidských a technických zdrojů, což jí umožňuje přijímat a využívat služby, které jí jsou poskytovány pro její vlastní potřebu, aniž by sama musela xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xmístěnou v České republice, jejímž jediným cílem je reprezentace jejího zahraničního zřizovatele. V případě poskytovatele služeb je naopak logicky xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxní provozovny. Připomínáme, že přijímající (pasivní) provozovna může vzniknout pouze v důsledku přijetí služeb pokrytých § 9 odst. 1, a nikoli jinýchx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx Tento pojem nicméně není, jak i vyplývá z důvodové zprávy k novele zákona, možno ztotožňovat s organizační složkou podniku, kterou v § 7 definuje zákon xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxaně příjemce služby se SDEU zabýval v případu C-605/12 Welmory sp. z o.o. Soudní dvůr EU jednak poukázal na to, že obecně by pro určení místa plnění dle člx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx směrnice plyne, že nejužitečnějším, a tudíž upřednostňovaným hraničním určovatelem pro účely určení místa poskytování služeb z daňového hlediska xx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxkytuje racionální řešení nebo vytváří kon?ikt s jiným členským státem (viz zejména rozsudky Berkholz, 168/84, EU:C:1985:299, bod 17, Faaborg-Geltixx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx
xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxce o DPH.
(55) Stejně jako v době platnosti Šesté směrnice totiž sídlo ekonomické činnosti jakožto upřednostňovaný hraniční určovatel představuje xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxny. Mimoto právní domněnka, že služby jsou poskytovány na místě, kde má osoba povinná k dani, která je příjemcem služeb, sídlo své ekonomické činnosti, xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx vznik daňové povinnosti.
(56) Mimoto sídlo ekonomické činnosti je uvedeno v první větě článku 44 směrnice o DPH, kdežto stálá provozovna je uvedena až xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxného v předchozí větě.
Zároveň SDEU potvrdil vymezení provozovny ve smyslu čl. 11 nařízení (EU) č. 282/2011 s tím, že kyperská společnost xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx umožnit, aby v Polsku přijímala služby, které poskytuje polská společnost, a využívala těchto služeb pro svou ekonomickou činnost-“
Tyto závěry SDxx xxxxxxxxxx xx x xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxjatá zdanitelná plnění. Ve světle tohoto závěru je pak otázkou, zda může opravdu být pasivní provozovnou kancelář, jejíž jedinou činností je reprezenxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxčovatele.
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxském státě, kde se nachází místo plnění, uplatní se v souladu s článkem 196 Směrnice při poskytování těchto služeb reverse charge, kdy daň přizná a zaplxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxH v žádném členském státu). To platí i pro plnění vůči tuzemským osobám povinným x xxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x § 6h). Podotýkáme, že do konce roku 2012 by se za těchto podmínek stal příjemce služby plátcem. Stejným způsobem je upraven reverse charge i v případě dalxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xx xx xxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxlasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábavy; stravovací služby a nájem dopravního prostředku.
xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xovinná k dani uskutečňující tuzemské zdanitelné plnění, která nemá v tuzemsku sídlo ani provozovnu, jež by se dané transakce účastnila. Pokud tedy má pxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxsouzení toho, zda se provozovna účastnila poskytnutí nějaké služby, či nikoliv, může být v praxi značně komplikované. K této problematice blíže viz koxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxkovaných osobách, v případě plátců o informaci, že daný plátce nemá na území České republiky sídlo ani provozovnu. Bude se dozajista jednat o informacix xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx či odběrateli ověřili (viz komentář k § 98).
K odst. 2
V odst. 2 je upraveno základní pravidlo pro stanovení místa plnění v případě služeb poskytovanýxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xlnění je osoba nepovinná k dani (nepodnikatel), xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
U tohoto typu transakcí je zachován princip, dle něhož se místo plnění stanoví primárně dle sídla poskytxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxemcem těchto služeb osoba nepovinná k dani (tj. nepodnikatel). Z tohoto základního pravidla jsou pak zákonem dále stanoveny výjimky (blíže viz komentxx x xxxxx xxx
x xxxxx x
x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxová, považuje osoba povinná k dani ve vztahu ke všem službám, které jí jsou poskytnuty, a to i když jsou poskytnuty pro činnost, která není předmětem daněx
xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxí za zdanitelná, se považuje za osobu povinnou k dani ve vztahu ke všem službám, které jí jsou poskytnuty. Jak se stanoví v preambuli směrnice 2008/8/ES xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx x xxx xxx xxxkytovatel služby byl při určení místa plnění zproštěn povinnosti zjišťovat, zda příjemce služby toto plnění použije pro činnost podléhající dani, či xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx
xxxod, proč je přesun místa plnění do země příjemce vázán na to, aby příjemce jednal jako osoba povinná k dani ve smyslu předchozího odstavce, je vyjádřen v bxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxo potřebu jejích zaměstnanců.
Tento záměr byl poté transponován do článku 19 prováděcího nařízení (EU) č. 282/2011, kde je stanoveno, že osoba povinná k dani nebo právxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxé potřeby jejích zaměstnanců.
Poskytovatel služeb se dle tohoto nařízení může domnívat, nemá-li informace o opaku, že služby jsou určeny pro účely ekxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxřebu, xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx x xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx k žádnému zneužití.
Přestože zákon o DPH požaduje přesun místa plnění do země příjemce služby pouze v závislosti na tom, zda příjemcem je osoba povinnx x xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxkých osob zřízených za účelem podnikání lze očekávat, že nakupují služby v pozici osoby povinné k dani), zda příjemce skutečně jedná jako osoba povinná x xxxxx xx xxxxxxx
xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxselu v listopadu 2009. Z tohoto jednání představitelů jednotlivých členských států vyplynul závěr, že poskytovatel služby jedná v dobré víře, když přx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxou k dani. Poskytovatel služby by měl dále přihlédnout k povaze plnění, zda nenasvědčuje tomu, že bude použito pro soukromou potřebu, a případně si vyžáxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxhlíženo jako na jednání v dobré víře.
Tyto závěry pak byly použity a dále rozvedeny v článku 18 tohoto nařízení, kde se uvxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx
xx
x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx identifikační číslo pro DPH, obdrží-li potvrzení platnosti tohoto identifikačního čísla, jakož i odpovídajícího jména a adresy ve veřejně přístupnxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxoli jiný důkaz prokazující, že příjemce je osobou povinnou k dani nebo právnickou osobou nepovinnou k dani, která má povinnost být identifikována pro úxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx platby, v přiměřeném rozsahu přesnost informací poskytnutých příjemcem.
Za osobu nepovinnou k dani poskytovatel naopak může považovat příjemce usxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx
Poskytovatel dále může považovat příjemce usazeného mimo Společenství za osobu pxxxxxxx x xxxxx
xx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxst, aby mu mohla být vrácena DPH5;
b)
má-li k dispozici číslo pro DPH nebo podobné číslo přidělené příjemci zemí, ve které je usazen, a používané k identixxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxžívaných v obchodní praxi, jako jsou postupy týkající se kontroly totožnosti nebo platby, v přiměřeném rozsahu přesnost informací poskytnutých příjxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxtel služby jednal v dobré víře, tedy aby neměl informace o tom, že se o osobu povinnou k dani ve skutečnosti nejedná.
Za osobu povinnou k dani se pro účely sxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx x xxxxx xxxnském státě.
x xxxxx x
Z obecných pravidel pro stanovení místa plnění u služeb vyjádřených v odst. 1 a 2 tohoto ustanovení pak existujx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x x xx xx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xákon v těchto dalších ustanoveních nestanoví jinak. Výjimky lze rozdělit do několika základních kategorií v závislosti na tom, zda je pro jejich aplikxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xez ohledu na to, kdo je jejich příjemcem, patří následující služby:
a)
služby vztahující se k nemovité věci - § 10,
b)
přeprava osob - § 10a,
c)
službx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxímo souvisejících - § 10b,
d)
stravovací služby - § 10c,
e)
krátkodobý nájem dopravního prostředku - § 10d.
U následujících služeb se pak výjimkx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx xx x xxxxxxxxxcích případech se přitom zvláštní úprava pro stanovení místa plnění uplatní bez ohledu na to, zda je příjemcem služby zahraniční osoba, tj. osoba, jež nxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxx xxxxx x x xxxx
xx
xxxxxxxx xxxxx x x xxxx
xx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x x xxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxx x x xxxx
xx
xxxžby vztahující se ke kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, vzdělávací, zábavní a podobné akci včetně služeb přímo souvisejících a služeb organizoxxxx xxxxxx xxxx x x xxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxzního vysílání a elektronicky poskytované služby - § 10i.
U služeb, jež byly do konce roku 2009 až na drobné rozdíly vyjmenovány v § 10 odst. 6, tj. u tzvx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxičním osobám nepovinným k dani. Stanovení místa plnění se u těchto služeb řídí § 10h.
Výčet služeb, u nichž se místo plnění stanoví dle základních pravidel, by byl nepřeberný. Jak jsme nastínili v předchozím textu, je pxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxjemcem osoba povinná k dani, podléhat základnímu pravidlu stanovenému v odst. 1, komentovaného paragrafu, kdežto v případě poskytnutí téže služby osxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx povinné k dani uplatní základní pravidlo stanovené v odst. 1 a místo plnění se bude nacházet v zemi sídla příjemce služby, kdežto poskytnutí těchto služxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xro stanovení místa plnění použijí. Asi největší problémy v praxi činí komplexní služby, které nespadají pod konkrétní služby vyjmenované v § 10 až 10i, xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxx
xxxxxxxx Komise v. Francie
. Tento případ se týkal situace, kdy firmy poskytovaly na základě smluv uzavřených s místními orgány, průmyslovými podniky a soukromxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxny stanovit sběrné plány, vybrat sběrná místa, organizovat přepravu odpadu, uskladnit odpad, zajistit třídění odpadu, zvolit metodu použití tříděnxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxx účelné, využít služeb jiných podniků specializujících se na využití určitého druhu odpadu. Za tyto služby pak hlavní dodavatelé fakturovali zákazníxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
V tomto případě tedy vznikla otázka, zda je možné zařadit tyto služby pod kategorii práce na movité věci. V této věci přitom francouzská vláda namítxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxi. S tímto názorem však nesouhlasila Komise, dle níž poskytované služby zahrnovaly sled různých operací, kde pouze některé představovaly práci na movxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxo typu služby jako práce na movité věci by vedlo k právní nejistotě, kdy by nebylo zřejmé, jakou sazbou by tyto služby měly být zdaněny v případě, kdy by jakxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xedl ke konfliktům mezi jurisdikcemi jednotlivých členských států, což by bylo v rozporu s účelem čl. 9 Šesté směrnice. Naopak, obecné pravidlo stanovexx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xlnění, u něhož se místo plnění určí dle obecného pravidla pro stanovení místa plnění.
Dalšími slxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx
x x daném případě vznikla otázka, zda se u veterinárních služeb poskytovaných holandským veterinárním lékařem belgickým zemědělcům stanoví místo plněxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxx x xxxxx xx xxvité věci, resp. její ocenění, stanovilo by se místo plnění dle úpravy pro stanovení místa plnění do konce roku 2009 podle místa, kde byly tyto služby fyzxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxvěru, že poskytování veterinárních služeb není ani oceňováním, ale ani prací na movité věci, a tuto otázku uzavřel s tím, že tyto služby podléhají zdaněxx xxx xxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx
x
xxxxe na movité věci
(viz komentář k § 10g).
x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxfmann
položena otázka, zda tyto služby spadají pod služby poradenské, inženýrské, konzultační, právní, účetní nebo jiné podobné služby, jakož i zprxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxjí v obraně zájmů klienta, zatímco činnost arbitrů obvykle spočívá v rozhodování sporů mezi zúčastněnými stranami. Obdobně služby arbitrů nemohou koxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx
Soudnx xxxx xx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxné dané konkrétní činnosti uvedené v tomto ustanovení, pokud slouží stejnému účelu. Služby právních zástupců při snaze o dosažení dohody jsou obvykle xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxstupců a arbitrů tedy nemohou být považovány za podobné, neboť neslouží stejnému účelu. Podotýkáme, že podle současné právní úpravy by se zvláštní praxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxnná k dani (blíže viz komentář k § 10h).
Dle základního pravidla se v souladu s čl. 28 nařízení (EU) č. 282/2011 stanoví místo plnění i u služeb poskytxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxy Směrnice s účinností od 1. ledna 2010. Od tohoto data se nicméně použije jedno ze základních pravidel stanovených v odst. 1 nebo 2 tohoto ustanovení v zxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx
xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxy Solutions Poland sp. z o.o., i většina komplexních logistických služeb bude podléhat základnímu pravidlu pro určení místa plnění (viz též komentář k x xxxx
xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx skladování zboží, která zahrnuje příjem zboží do skladu, jeho uložení do vhodných skladovacích regálů, úschovu, balení a výdej zboží, vykládku a naklxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxání celé výslovně určené nemovitosti nebo její části.
Dle § 9 se stanoví místo plnění i v případě služby poskytované komisionářem na základě komisxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
Souvxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
x xx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxání nebo provozovnu ve třetí zemi,
x xx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx
x x0a - místo plnění při poskytnutí přepravy osob,
§ 10b - místo plnění při poskytnutí služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábaxxx
x xxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxx x xxxxx xxxxxí při poskytnutí služby zprostředkovatelem osobě nepovinné k dani,
§ 10f - místo plnění při poskytnutí služby přepravy zboží osobě nepovinné k danix
x xxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx
x x0h - místo plnění při poskytnutí služeb zahraniční osobě nepovinné k dani,
x xxx x xxxxx xxxxxx xxi poskytnutí telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované služby osobě nepovinné k dani,
§ 13 odst. 3 písm. b) - dodání zboží prostřednictvím komisionáře, § 14 oxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxží prostřednictvím komisionáře, § 21 odst. 4 písm. i) - den uskutečnění zdanitelného plnění u služeb zprostředkovaných komisionářem
Literaturax
xxxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxxxx
x
xx
xxxá pravidla pro stanovení místa plnění u služeb.
Bulletin Komory daňových poradců ČR,
2009,
č. 4,
s. 30.
Knobloch
,
xx
x
xxxxxx
x
xx
xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxx xxxx
xxxx x xxxxx x xxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxxxxx
x
xx
x
xxxxxx
x
xx
xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xx díl.
Daně a právo v praxi,
2006,
č. 1,
s. 23.
Koordinační výbory
485/14.12.16 Aplikace § 9 odst. 3) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hoxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxky 43 až 45 Směrnice, čl. 18-22 a 26-29 nařízení (EU) č. 282/2011
Judikatura evropských soudů:
C-453/15 A, B:
(25) Soudní dvůr již k článku 9 šesxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxo v místě spotřeby zboží nebo služeb (rozsudek ze dne 3. září 2009, RCI Europe, C-37/08, EU:C:2009:507, bod 39).
(26) Zahrnutí povolenek na
emise
sklexxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxž povinně zapisovány do registru upraveného v článku 19 směrnice 2003/87, takže lze jednoduše a s velkou jistotou zjistit identitu nabyvatele, místox xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxvatel vykonává ekonomickou činnost, umožňuje daňová vazba poskytování služeb spočívajících v převodu povolenek k tomuto místu zdanit toto plnění DPx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xe čl. 56 odst. 1 písm. a) směrnice o DPH musí být vykládán v tom smyslu, že „podobná práva“ uvedená v tomto ustanovení zahrnují povolenky na
emise
skleníxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxx x xxxxxy 9 a 11 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládány v tom smyslu, že dodávky služxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xlenem seskupení osob, které lze považovat za jedinou osobu povinnou k dani z přidané hodnoty, zdanitelná plnění.
(2) Články 56, 193 a 196 směrnice 20xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xemi dodává za úplatu služby pobočce téže společnosti usazené v některém z členských států a kdy tato pobočka je v tomto členském státě členem seskupení oxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xplatnou daň z přidané hodnoty.
A dále případy:
C-168/84 Berkholz, body 17-19;
C-51/88 Hamann, body 14-22;
C-231/94 Faaborg-Gelting Lxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx
x xx
Místo plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani, která má sídlo nebo provozovnu ve třetí zemi
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xebo spotřeby ve vztahu ke službám poskytovaným osobám povinným k dani se sídlem nebo provozovnou ve třetí zemi, jež jsou zároveň tuzemskými plátci daněx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxvy obsažené v tomto ustanovení místo plnění do tuzemska. To se logicky netýká služeb osvobozených od daně.
To znamená, že např. poskytování inzerce x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxje na jakékoli služby, u nichž se místo plnění stanoví dle § 9 odst. 1, tj. dle základního pravidla pro stanovení místa plnění mezi osobami povinnými k danx xxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx
xxxxxxx x
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx činit problémy, a to nejen v případech, kdy služba není fyzicky poskytována na jednom místě. Nejčastějším případem může být přeprava zboží mezi Českou xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxium se jeví považovat přepravní službu za spotřebovanou v zemi, kam daná přeprava míří, jelikož „benefit“ z přepravní služby vznikne objednateli přepxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xx xx x xxxx xxxxxxx xxx xoužití tohoto kritéria by tak například přeprava zboží z Francie do Čech francouzským přepravcem pro švýcarského podnikatele registrovaného k DPH v txxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx správně ani používáno.
Jsme toho názoru, že hranice pravidla skutečné spotřeby jsou velmi relativní a mohou se posouvat v závislosti na typu službyx
xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxytnutí (např. až při postupování dle poskytnuté rady nebo až při dosažení tržeb díky této radě).
Související ustanovení:
§ 9 - základní pravidla xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
C-1/08 Athesia Druck Srl: K určení místa poskytování propagačních služeb podle čl. 9 odst. 3 písm. b) šesté směrnice:
(28) Odchylně od pravidla uvedxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxí služeb, které by se podle tohoto článku nacházelo mimo Společenství, za místo nacházející se v tuzemsku, pokud ke skutečnému využití a převzetí služex xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx ve smyslu čl. 9 odst. 3 písm. b) šesté směrnice, rozumí země, ze které jsou šířena reklamní sdělení.
(30) Nezávisle na skutečnosti, že příjemci těchto sxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxx xxxxx xx xxxxx xxx xx xxx xx xx xxxxxxxx xkolností, jako jsou okolnosti původního řízení, dochází ke skutečnému využití a převzetí reklamních zpráv v Itálii.
(32) Z toho vyplývá, že v případě xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxu mohly podle ustanovení čl. 9 odst. 2 ve spojení s čl. 9 odst. 3 šesté směrnice považovat propagační služby poskytnuté poskytovatelem zákazníkovi, ax xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xprostředkovatelem usazeným mimo Společenství vlastním zákazníkům.
(33) Poskytování služeb, ke kterému podle kritérií stanovených v čl. 9 odst. 1 šxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx x xxst. 2 písm. e) téhož článku, nemůže spadat pod odchylku stanovenou v čl. 9 odst. 3 písm. b) šesté směrnice.
Literatura:
Informace MF k uplatnění xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx x xxx xx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xlužeb po 1. lednu 2010. Daňový expert, 2009, č. 5, s. 20.
Drábová, M. Nová pravidla pro stanovení místa plnění u služeb. Bulletin Komory daňových poraxxx xxx xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxužby vztahující se k nemovité věci
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxmovitostem je místem plnění místo, kde se nemovitost nachází. Odpovídající úprava je obsažena v čl. 47 Směrnice, z něhož byl do českého zákona o DPH přexxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx x xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxení (EU) č. 282/2011, na kterou i odkazuje odst. 2, značně neúplný.
U tohoto typu služeb se v případě, že se místo plnění nachází v tuzemsku a poskytovatxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxla. Je přitom třeba mít na paměti, že identifikovanou osobou se přijetím těchto služeb v souladu s § 6h stane i osoba povinná k dani se sídlem nebo provozoxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xlužby vztahující se k nemovitosti, která se nachází v jiném členském státě, nebude poskytnutí této služby podléhat české DPH. Vzhledem k tomu, že v přípxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx vzniknout povinnost zaregistrovat se k DPH v jiném členském státě EU dle národní daňové legislativy platné v daném státě i v případě poskytnutí těchto sxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx x x x
Službami vztahujícími se k nemovitosti jsou dle čl. 31a odst. 1 prováděcího nařízení pouze služby, které mají dostatečně přxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxt tvoří
konstitutivní
xxxxx xxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xyzická změna uvedené nemovitosti.
V odst. 2 čl. 31a tohoto nařízení je pak uveden příkladmý výčet služeb, které tyto podmínky splňují:
a)
vyxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxavebního dozoru nebo bezpečnostních služeb;
c)
stavba budovy na pozemku, jakož i stavební a demoliční práce prováděné na budově nebo na jejích čásxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx plyn, vodu, odpadní vodu a podobně;
e)
práce na pozemku, včetně zemědělských služeb, jako je orba, setí, zavlažování a hnojení;
f)
průzkum a poxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx hodnoty nemovitosti jako zajištění úvěru nebo pro posouzení rizika a škod v rámci sporů;
h)
pacht nebo nájem nemovitosti jiný než spadající pod odsxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxí, v hotelech nebo místech s podobnou funkcí, jako jsou prázdninové tábory nebo místa upravená k využívání jako tábořiště, včetně práva pobývat na určixxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxx x xxxxání celé nemovitosti nebo její části, včetně povolení k užívání části nemovitosti, jako je poskytování rybolovných a lovných práv nebo přístupu do salxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxjí části, včetně práce, jako je čištění, obkládání, tapetování a pokládání dřevěných podlah;
l)
údržba, renovace a opravy trvalých konstrukcí, nxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx x xxxxxxx xnspekce a kontrola strojů nebo zařízení, pokud se tyto stroje nebo zařízení považují za nemovitost;
o)
správa nemovitostí, která spočívá v provozxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxt zastoupené osoby v případě prodeje, pachtu nebo pronájmu nemovitosti a při zřizování nebo převodu některých práv k nemovitosti nebo věcných práv k nexxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxm nebo převodem některých práv k nemovitosti nebo věcných práv k nemovitosti (ať již jsou nebo nejsou považována za hmotný majetek), například notářskx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx x xx x x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xokončena.
Mezi služby související s nemovitostí naopak dle odst. 3 čl. 31a nařízení nepatří:
a)
vypracování plánů pro budovu nebo její částxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxvání příjemcem;
c)
reklamní služby, i když zahrnují použití nemovitosti;
d)
zprostředkování při poskytování ubytování v hotelech nebo místxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxx osoby;
e)
poskytnutí místa pro stánek na veletrhu nebo výstavě spolu s jinými souvisejícími službami, které umožňují vystavovateli vystavit přxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxbo montáž, údržbu a opravu, inspekci nebo kontrolu přístrojů nebo zařízení, které není ani se nestane součástí nemovitosti;
g)
správu portfolia ixxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxud tyto služby nesouvisejí s převodem vlastnictví k nemovitosti.
Podrobnější informace k vymezení těchto služeb jsou dále obsaženy v dokumentu xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxý publikovala Evropská komise na svých webových stránkách (https://ec.europa.eu/taxation_customs/business/vat_en). Tyto vysvětlivky nejsou pxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxx xxxx xxxx xxx
xelevantní
ustanovení Směrnice a prováděcího nařízení (EU) č. 282/2011 interpretována. Přesto se jedná o dokument, ke kterému by mělo být rozhodně xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxitá část konkrétní nemovitosti určena k výhradnímu užívání příjemcem. V případě, že jsou skladovací služby poskytovány jako součást komplexnější slxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xvidencí apod., je nutno posoudit, zda poskytované služby představují jediné plnění či několik plnění (viz také níže rozsudek SDEU v případu C-155/12 xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxně spojeny se skladováním, že objektivně tvoří jediné nerozdělitelné hospodářské plnění, jehož rozdělení by bylo umělé, přičemž prvek služby týkajíxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxe doplňkovými službami, které nejsou pro příjemce cílem, nýbrž prostředkem k získání prospěchu ze skladování za co nejvýhodnějších podmínek, pokládx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xlužby (v prvním případě) a ve druhém případě veškeré prvky komplexního plnění (skladování zboží i související doplňkové služby) DPH v místě, kde se sklxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
Skutečnost, že pronájem nemovitosti zahrnující skladování zboží v případě, že určitá část nemovitosti je poskytxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxpak nejedná v případě reklamní služby zahrnující použití nemovitosti.
Co se týče posouzení skladovacích služeb, v poxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx), z kterého prováděcí nařízení i vycházelo. V souvislosti se skladovacími službami se vyjádřil i k existenci jediného plnění či více samostatných plxxxxx
xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxmu dvoru vyplývá, že ve věci v původním řízení musí být skladování zboží v zásadě považováno za hlavní plnění a že příjem, uložení, výdej, vykládka a naklxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxby, které jim umožňují získat prospěch z hlavního plnění za nejvýhodnějších podmínek.
(25) Pokud však jde o přebalování zboží dodávaného v hromadnýcx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xlavní plnění ve všech případech, ve kterých není toto přebalení nezbytné k zabezpečení nejlepších podmínek pro skladování dotyčného zboží.
Rovněž xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xx xx xxxxxxxx x jejímž cílem je fyzická změna uvedené nemovitosti, ale také služba, která je poskytována na nemovitosti nebo na ni je zaměřena a jejímž cílem je právní zxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx x právní změně) u nemovitosti (a to i v případě, že právní změna u nemovitosti nebyla dokončena). Naopak právní služby související např. s převodem vlastxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxcí s nemovitostí apod.
Nařízení (EU) č. 282/2011 dále s účinností od 1. ledna 2017 definuje i samotný pojem „nemovitost“:
a)
každá určitá část zemx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx
xx
xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xí, kterou nelze snadno rozebrat nebo přemístit;
c)
každý prvek, který byl nainstalován a tvoří nedílnou součást budovy nebo stavby, bez něhož by buxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx v budově nebo stavbě, které nelze přemístit bez zničení nebo změny budovy nebo stavby.
Již výše zmíněný dokument „Vysvětlivky k pravidlům týkajíxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxe, jak chápat pojem „nemovitost“ pro účely DPH.
Problematikou vymezení pojmu
nemovitost
se již vícekrát zabýval také SDEU mimo jiné v případu
C-166xxx xxxxx
x xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xDEU na to, že jedním z podstatných znaků nemovitosti je, že se váže k určité části zemského povrchu. V této souvislosti SDEU rozhodl, že trvalým způsobem xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xsecích dotčeného vodního toku. Tato práva se nevztahují na množství vody, které proteče řekou a neustále se obnovuje, nýbrž na určité geografické oblaxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxy, na které se vztahují uvedená povolení k chytání ryb, považovány za nemovitost ve smyslu Šesté směrnice.
Za těchto okolností je dle SDEU třeba xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxžeb, které vykazuje dostatečně přímý vztah k nemovitosti. Vzhledem k tomu, že v daném případě mohou být práva chytat ryby, která jsou předmětem původníxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxjící znak povolení k chytání ryb, a tím i pro převod práv chytat ryby. Nemovitost, kterou je v daném případě řeka, představuje ústřední a nepostradatelnx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxností vyplývá, že existuje dostatečně přímá souvislost mezi převodem práv chytat ryby a úseky vodního toku, ke kterým se tato práva vážou. Převod práv k xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx
Dalším případem, kdy se SDEU zabýval otázkou, zda dané služby představují služby sxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxka, zda některé nebo veškeré dále uvedené služby, za něž RCI inkasovala poplatky, souvisejí s nemovitostí:
a)
zprostředkování výměny práv na rekreačxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxo
b)
poskytnutí práv k užívání nemovitosti zakoupených osobou povinnou k dani od třetích osob povinných k dani za účelem doplnění fondu ubytování doxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxuto související nemovitostí nemovitost vkládaná do fondu nebo nemovitost požadovaná výměnou za vkládanou nemovitost nebo obě tyto nemovitosti. Určxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxění u těchto služeb, a tím pro určení, ve kterém státě tyto služby podléhají zdanění. Soudní dvůr rozhodl, že v daném případě dochází ke spotřebě služeb v xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxvky a poplatek za výměnu, jsou úplatou za službu související s nemovitostí, ke které má dotyčný člen RCI Europe práva k dočasnému užívání, tj. kterou dávx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxnného systému ubytování daného k dispozici členům uvedeného systému, RCI Europe vybírá vstupní poplatky, roční příspěvky a poplatky za výměnu od svýcx xxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxvinnou k DPH, žádnou částku. Soud tedy rozhodl, že RCI Europe není při této transakci povinna odvést DPH z práva poskytnutého jejím členům třetí osobou.
x xxxxx x
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxcí právo k nemovitosti, za „hmotný majetek“. Této možnosti využila Česká republika v případě „práva stavby“. Právo stavby je nehmotnou nemovitou věcíx xxx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx x x x xxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x x x xxxxx xx x v návaznosti na to bylo do komentovaného paragrafu doplněno i pravidlo pro určení místa plnění u služeb vztahujících se k právu stavby.
Související ustanovení:
§ 6h - identifikované osoby,
§ 9 - základní praxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
108 odst. 3 písm. a) - osoby povinné přiznat nebo zaplatit daň
xxxxxxxxxxx
xxxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxxxx
x
xx
xxxx xxxxxxxx xro stanovení místa plnění u služeb.
Bulletin Komory daňových poradců ČR,
2009,
č. 4,
s. 30.
Evropské právní předpisy:
čl. 13b, 31a a 31b naříxxxx xxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx
xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxdního dvora vyplývá, že do působnosti článku 47 směrnice o DPH spadají jen taková poskytování služeb, která vykazují dostatečně přímý vztah k nemovitxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxaná v tomto ustanovení [co se týče čl. 9 odst. 2 písm. a) Šesté směrnice, viz výše uvedený rozsudek Heger, bod 24].
(33) Pokud jde o pojem „nemovitost“, je xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx
xxxx xxx xxedla generální advokátka v bodě 35 svého stanoviska, pro to, aby poskytnutí služby spadalo do působnosti článku 47 směrnice o DPH, je tedy třeba, aby bylx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxmovitostí, je mimoto třeba, aby předmětem poskytování služeb byla samotná nemovitost. Tak je tomu zejména v případě, kdy výslovně určená nemovitost mxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxedený rozsudek Heger, bod 25).
(36) Je totiž nutné konstatovat, že poskytování služeb uvedených v článku 47 směrnice o DPH, které se týkají buď užívání xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx sama o sobě předmětem poskytování služby. (37) Z toho vyplývá, že taková služba skladování, jako je služba dotčená v původním řízení, kterou nelze povaxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx že je příjemci této služby uděleno právo k užívání celé výslovně určené nemovitosti nebo její části.
(38) Jak uvedla generální advokátka v bodech 42 a 4x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxch zboží skladováno, nebo že nemovitost, na které nebo ve které musí být zboží skladováno, nepředstavuje ústřední a nepostradatelný prvek poskytovánx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xůsobnosti článku 47 směrnice o DPH.
(39) Na položenou otázku je proto třeba odpovědět tak, že článek 47 směrnice o DPH musí být vykládán v tom smyslu, že xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxí a výdej zboží, vykládku a nakládku, spadá do působnosti tohoto článku pouze v případě, že skladování tvoří hlavní plnění jediné služby a příjemcům tétx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx okolnosti je třeba konstatovat, že část země vyčnívající z vody, jež v projednávané věci odpovídá pozemku přiléhajícímu ke stanovišti hausbótu na vodxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx hausbót (v tomto smyslu viz výše uvedený rozsudek Fonden Marselisborg Lystbadehavn, bod 34, a rozsudek ze dne 6. prosince 2007, Walderdorff, C451/06, xxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxót, část země vyčnívající z vody a zatopená část říčního koryta tvoří celek, jenž je hlavním předmětem nájemní smlouvy.
xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxsti říčního koryta pomocí kotev a je upevněn ke břehu pomocí řetězů a lan. Tato upevnění hausbótu nelze snadno uvolnit, tj. bez vyvinutí značného úsilí a xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxx xxx xyla pro účely uplatnění pravidel v oblasti DPH považována za nemovitost (výše uvedený rozsudek Maierhofer, bod 33).
(24) Z ustanovení nájemní smlouvxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxemž tento hausbót je určen výhradně k trvalému užívání jako restaurace s diskotékou. Mimoto má hausbót vlastní poštovní adresu, telefonní linku a je přxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x skutečnost, že je upevněn k těmto součástem, takže prakticky představuje, část tohoto prostoru jako celku, jakož i smlouva, která určuje hausbót výhrxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxený hausbótem a součástmi, ze kterých se skládá stanoviště, kde je zakotven, považovat pro účely uplatnění osvobození od daně uvedeného v čl. 13 části x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxtání ryb, považovány za nemovitost ve smyslu čl. 9 odst. 2 písm. a) Šesté směrnice.
(23) Za těchto okolností je třeba ještě zkoumat, zda existuje dostatxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxhoto zvláštního pravidla spadalo každé poskytování služeb pouze z toho důvodu, že vykazuje vztah, i když jen velmi slabý, k nemovitosti, neboť mnoho slxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxx xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxazuje dostatečně přímý vztah k nemovitosti. Takovýto vztah ostatně charakterizuje všechna poskytování služeb vyjmenovaná v tomto ustanovení.
(25x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx uvedeny v povolení. Samotný vodní tok tedy představuje zakládající znak povolení k chytání ryb, a tím i pro převod práv chytat ryby. V rozsahu, ve kterém xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxavuje tato nemovitost ústřední a nepostradatelný prvek uvedeného poskytování služeb. Krom toho místo, na kterém se nemovitost nachází, odpovídá mísxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxy vodního toku, ke kterým se tato práva váží. V důsledku toho se taková služba, jako ta, kterou poskytuje Heger, vztahuje k nemovitosti xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xovolení k chytání ryb za protiplnění představuje poskytování služeb vztahujících se k nemovitosti ve smyslu čl. 9 odst. 2 písm. a) Šesté směrnice.
C-xxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxajících se daní z obratu - Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně je nutno vykládat v tom smyslu, že místem poskytování služeb sdruxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxbírá jako protiplnění vstupní poplatky, roční příspěvky a poplatky za výměnu, je místo, kde se nachází nemovitost, ke které dotyčnému členovi příslušx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
Místo plnění při poskytnutí přepravy osob
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
Místem plnění xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxrava uskutečňuje, podle přepravní vzdálenosti.
Bližší výklad toho, co se rozumí pokrytou přepravní vzdáleností a jak postupovat při stanovení místx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxeshraniční osobní přepravy. Soud konstatoval, že pokud je přeshraniční osobní přeprava hrazena jednou částkou, pak tato částka musí být pro účely určxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxenosti překonané na území každého dotčeného státu. Dlužno podotknout, že úsek mezinárodní přepravy osob uskutečněný na území ČR je osvobozen od daně nx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxxx
U tohoto typu slxxxx xx x xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx x xaplatí plátce, resp. osoba identifikovaná k dani, jež danou službu přijala. Je přitom třeba mít na paměti, že osoba povinná k dani se sídlem nebo provozoxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x x xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxinna přiznat daň z přijetí těchto služeb v režimu reverse charge [blíže viz komentář k § 108 odst. 3 písm. a)]. Podotýkáme, že identifikovaná osoba není oxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxx x DPH dobrovolně dle § 6f.
Související ustanovení:
x x xxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxx xsoby neusazené v tuzemsku, § 6f odst. 1 - dobrovolná registrace, § 6h - identifikované osoby, § x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxx:
Hrubá
,
Z.
;
Antoš
,
O.
Nová pravidla pro stanovení místa plnění u služeb po 1. lednu 2010.
Daňový expert,
2009,
č. 5,
s. 20.
Drábová
,
M.
Nová praxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
Judikatura evropských soudů:
C-116/96 Reisebüro Binder (autorský překlad):
Článek 9 odst. 2 písm. b) Šesté směrnice musí být interpretován takx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx
xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxvní služby podléhající zdanění v jednotlivých členských státech poměrně rozdělena s ohledem na vzdálenosti ujeté v jednotlivých členských státech.
xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxci,včetně přímo související služby je místo, kde se tato akce skutečně koná, a to bez ohledu na to, komu je poskytována, tj. zda se jedná o fyzickou osobu, xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxx xe jedná o tuzemského plátce, zahraniční osobu či osobu se sídlem nebo místem podnikání v EU. Pokud jsou tedy tyto služby poskytovány tuzemským plátcem mxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxce při poskytování těchto služeb s místem plnění v jiném členském státě ověřit, jestli mu nevzniká povinnost přiznat z tohoto plnění DPH dle lokální daňxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xsazeni v členském státě, kde má daná služba místo plnění.
Toto riziko platí i pro případy, kdy plátce daně tyto služby "pouze" přeúčtuje vlastním jménexx
U xxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxy daň přizná a zaplatí plátce, resp. identifikovaná osoba, jež danou službu přijala. Jak jsme již zmínili v komentáři k § 10a, i v tomto případě je třeba míx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
x xxxpadě služeb organizátora a dalších služeb vztahujících se k těmto akcím s výjimkou oprávnění ke vstupu a služeb přímo souvisejících s tímto oprávněním xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x dani se tak místo plnění řídí základním pravidlem dle § 9 odst. 1, tj. sídlem nebo místem podnikání příjemce. To znamená, že poskytování těchto služeb osxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxry se vedou o to, zda kromě např. vstupenek do divadla či na výstavu spadá do této kategorie i účastnický poplatek na různá školení, semináře či workshopyx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xx xx xxxxxhop, který zorganizuje mateřská xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
Nařízení (EU) č. 282/2011 ve svém článku 32 uvádí, že službami spočívajícími v oprávnění ke vstupu jsou i služby poskytnutí opráxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx ke vstupu na kulturní představení, divadelní představení, cirkusová představení, na trhy a veletrhy, do zábavních parků, na koncerty, na výstavy, jaxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx x xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxvání zařízení, jako jsou tělocvičny a podobná zařízení, za úplatu. Podstatným rysem přitom je udělení oprávnění ke vstupu na akci výměnou za vstupenku xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xoskytnutí služby spočívající v zajištění vstupu na akce, zejména vzdělávací, osobám povinným k dani je místo, kde se tato akce skutečně koná, se zabývax xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx v tom smyslu, že slovní spojení „služby spočívající v oprávnění ke vstupu na akce“ uvedené v tomto ustanovení zahrnuje službu ve formě pětidenního kurzx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxádat restriktivně. Školení dotčená v tomto řízení, poskytovaná společností Srf konsulterna osobám povinným k dani, vyžadovala fyzickou přítomnost xxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxo případu potvrdit, že by požadavek na fyzickou přítomnost účastníků byl jediným rozhodujícím prvkem.
Soud dále konstatoval, že logika, na které jxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xehož plyne, že určení místa v případě školení poskytovaných Srf konsulterna musí být provedeno na základě článku 53 Směrnice, a proto musí podléhat DPH x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx Směrnice irelevantní.
Soud byl v dané věci na rozdíl od argumentačně mnohem rozsáhlejšího stanoviska generální advokátky poměrně stručný. Jako xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx závěry Koordinačního výboru KDP a GFŘ předložené Mgr. Milanem Tomíčkem ke stanovení místa plnění u školení organizovaných pro zaměstnance konkrétníxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x x xxxxx x xxxxxx x xxx patří školení zajišťovaná plátcem pro zaměstnance jednoho zákazníka, ať už se jedná o školení individuálně připravené dle zadání tohoto zákazníka, nxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxrží potvrzení o úspěšném absolvování školení.
Závěry tohoto Koordinačního výboru byly opřeny o do té doby dostupnou judikaturu, jež se netýkala přxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxky přítomné v různých kategoriích poskytování služeb uvedených v čl. 9 odst. 2 písm. c) první odrážce Šesté směrnice (nynější článek 53 Směrnice) majx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx příjemcům, jmenovitě všem osobám účastnícím se v různém postavení kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, vzdělávací nebo zábavní činnosti. Tyto jxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxx xato komplexní plnění skutečně vykonána, je v zásadě jednoduché určit, neboť uvedené události se odehrávají na konkrétním místě. Ve vztahu ke školením xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xubjektů, které si danou službu objednaly). Kritérium určení více příjemců lze přitom dovodit z rozhodnutí SDEU ve věci C-222/09 Kronospan Mielec sp. x xxxx xxxx xxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxb v případě, kdy plátce daně zajišťuje školení, kterého se mohou zúčastnit „pouze“ zaměstnanci tohoto plátce, zaměstnanci jeho sesterských společnxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxy za účast jednotlivým firmám, jejichž zaměstnanci se školení zúčastnili (dle počtu zúčastněných zaměstnanců). Tento závěr byl odůvodněn účastí vícx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxsti, tj. mateřská společnost by stanovila rozsah školení a zároveň by sama dopředu určila firmy ve skupině, jejichž zaměstnanci se mají daného školení xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x x xxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xaně bude fakturovat poplatky za účast jednotlivým firmám, jejichž zaměstnanci se školení zúčastnili.
Dalším případem zmíněným v uvedeném Koordixxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxx xx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx (naplní kapacitu) jeden zákazník, který na školení vyšle své zaměstnance, stejně jako standardizované školení zájemcům, jejichž okruh je určitým zpxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxnospan Mielec sp. z o.o. V tomto rozsudku se SDEU zabýval posouzením, zda služby poskytované výše uvedenou firmou na objednávku ve prospěch osoby usazexx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x3 Směrnice a potažmo § 10b zákona o DPH]. Přitom služby ve vědecké oblasti by měly podléhat stejnému režimu jako služby v oblasti vzdělávání.
Soudní dxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx x xx xxxxxxxx x xxxxxxx x x0b zákona o DPH) je příznačné zejména to, že jsou určeny zpravidla více příjemcům, jmenovitě všem osobám účastnícím se v různém postavení kulturní, uměxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxných a vývojových prací v oblasti životního prostředí a technologie, uskutečňované techniky usazenými v jednom členském státě na objednávku a ve prosxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x písm. e) Šesté směrnice, a nikoliv za služby související s vědeckými činnostmi, a tedy ani za služby vymezené v čl. 53 a 54 Směrnice a potažmo § 10b zákonx x xxxx
x x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx skutečnost, že pro tuto oblast ekonomické činnosti je typické, že poskytovaná plnění mají komplexní povahu, platí uvedené rovněž pro principy, na jejxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxostatných plnění, anebo se naopak jedná o plnění jediné. Toto je důležité zejména v situaci, kdy jednu ze složek komplexní služby představuje „vstup“ nx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxx x xxdná-li se o jediné plnění - oprávnění ke vstupu představuje podstatný rys takovéhoto integrálního plnění, a nikoli pouze jednu z mnoha jeho složek (a tuxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxéhat obecnému pravidlu pro stanovení místa plnění.
Nařízení (EU) č. 282/2011 dále vymezuje i služby přímo související s tímto oprávněním, u nichž sx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxtředkování související s prodejem vstupenek. V čl. 33a nařízení (EU) č. 282/2011 se dále stanoví, že službami v oblasti kultury, umění, sportu, vědyx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxora nebo jiné osoby jednající vlastním jménem.
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxzumí i poskytování služeb spočívající v ozvučení uměleckých a zábavních produkcí. Došel k závěru, že do této kategorie služeb patří i činnosti, které sxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxckých a zábavních pořadů, musejí být považovány za vedlejší služby k souvisejícím uměleckým činnostem.
Soudní dvůr EU se v minulosti zabýval otázkoux xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxsta plnění při organizování výstav vodních sportů, kdy byly ze strany organizátora poskytnuty komplexní služby zahrnující zejména vybudování a poskxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xoskytnutí různých plnění komplexního charakteru organizátorem veletrhu nebo výstavy vystavovatelům do této kategorie spadá.
Více než jeden rok přxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xnternetových stránkách. Z tohoto sdělení vyplývá, že daňový režim těchto služeb, resp. způsob určení místa plnění, je závislý na tom, zda pořadatel poxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xamostatná plnění.
xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxkytnut vystavovateli soubor služeb jako jedna služba zahrnující různé služby, případně zboží, a je stanovena celková cena jako za jednu službu, na ktexxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x x xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxx pořadatel poskytuje vystavovateli jednotlivé služby jako samostatná plnění a jsou stanoveny ceny jednotlivých samostatných plnění (např. pronájex xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx tj. jsou zdaněna ve státě, kde je místo plnění jednotlivých služeb (pronájem místa) nebo dodání zboží (dodání propagačního materiálu).
xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxlkové plnění skládá, odděleně jako jednotlivá plnění, u nichž se posuzuje místo plnění samostatně, není v souladu s výše uvedeným judikátem. Na tuto skxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxpěvku se vyjádřilo tak, že při poskytnutí služeb souvisejících s pořádáním výstav a veletrhů je pro posouzení, zda se jedná o poskytnutí balíčku služeb xxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxních parametrů pro posuzování tohoto stavu je smluvní vztah mezi objednatelem služby a poskytovatelem služby, zejména pak rozsah sjednaného plnění. x xxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxhů ve smyslu § 10 odst. 4 písm. a) zákona o DPH ve znění do konce roku 2009 či zda jsou v daném případě poskytována plnění jiná (ať už dodání zboží nebo poskytxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
I když už tato otázka do značné míry pozbyla na aktuálnosti, upozorňujeme, že otázkou posouzení staxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxzníky, kteří vystavují své zboží a prezentují své služby na veletrzích a výstavách, se zabýval SDEU v případu C-530/09 xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx na:
-
služby reklamní, pokud je tento stánek koncipován nebo používán pro reklamní účely;
-
služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzděláváxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx, vzdělávacím, zábavním nebo podobným námětem, nebo pokud odpovídá vzoru, jehož tvar, velikost, materiálové složení nebo vzhled stanovil organizátxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
x
xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxož stánku.
Související ustanovení:
x x xxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx
x xx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
x x x xxxxxxxx pravidla pro stanovení místa plnění při poskytnutí služby,
x xxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xaň
Literatura:
Berger
,
W.
;
Kindl
,
C.
;
Wakounig
,
M.
xxxxxxxx xx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx
xxxxx x
xxxx
xxxxx
xx xxxx
xxxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxí místa plnění u služeb po 1. lednu 2010.
Daňový expert,
2009,
č. 5,
s. 20.
Drábová
,
M.
Nová pravidla pro stanovení místa plnění u služeb.
Bulletix xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
Koordinační výbory:
509/15.11.17 - DPH režim u školení určených pro omezený okruh účastníkxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxr. Milan Tomíček.
Judikatura evropských xxxxx x xxxxx xx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxx x xxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xpravených v článcích 46 až 59a této směrnice. Pokud tomu tak není, spadá daná situace do působnosti článků 44 a 45 této směrnice [v tomto smyslu viz rozxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxx x xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx x x xx C-453/15, EU:C:2016:933, bod 18].
(22) Z toho vyplývá, že článek 53 směrnice o DPH nemá být považován za výjimku z obecného pravidla, kterou je nutno vxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx x x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx
xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx místem poskytnutí služby spočívající v zajištění vstupu na akce, zejména vzdělávací, osobám povinným k dani je místo, kde se tato akce skutečně koná.
xxxx x xxxxxx xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxhž předmětem je vstup na vzdělávací a vědecké akce, jako jsou konference a semináře, zahrnují poskytnutí služeb, jejichž podstatným rysem je udělení oxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxm řízení poskytovaná společností Srf osobám povinným k dani jsou semináře, které se konají v pěti dnech včetně jednodenního volna v jiném členském státx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxh osob povinných k dani, tedy spadají do kategorie vzdělávacích akcí uvedených v článku 32 prováděcího nařízení.
(31) Je pravda, že takový výklad by moxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx články 44 a 53 do směrnice o DPH v jejich platném znění, uvádí, že zdanění na místě spotřeby by mělo v největším možném rozsahu zamezit nepřiměřené admxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxdnění aktu unijního práva není právně závazné a nelze se jej dovolávat za účelem odchýlení se od samotných ustanovení dotyčného aktu ani za účelem výklaxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx
xx3) Taková školení, jako jsou školení dotčená v původním řízení, přitom spadají do služeb uvedených v článku 53 směrnice o DPH a z tohoto článku-- ve spojxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxináře, je místo, kde se skutečně konají.
(34) Není tedy možné odchýlit se na základě bodu 6 odůvodnění směrnice 2008/8 od použití článku 53 směrnice o DPxx
xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx
xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxí být považována za reklamní službu ve smyslu čl. 56 odst. 1 písm. b) směrnice 2006/112, pokud je tento stánek používán k předání sdělení určeného k tomux xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxelnou součástí reklamní kampaně a přispívá k šíření reklamního sdělení. Tak je tomu zejména v případě, kdy uvedený stánek představuje nosič k předání sxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxdmínky nesplňuje, takové služby, jako jsou služby dotčené v původním řízení, nelze kvalifikovat jako reklamní služby ve smyslu čl. 56 odst. 1 písm. b) xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xx na tuto službu může vztahovat čl. 52 písm. a) této směrnice.
(23)V tomto ohledu je třeba připomenout, že pokud jde o poskytování služeb, které lze kvalxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxanizátorem veletrhů a výstav, Soudní dvůr rozhodl, že jednotlivé kategorie služeb uvedené v čl. 9 odst. 2 písm. c) Šesté směrnice, jehož znění odpovídá xxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx místo, kde jsou tyto komplexní služby skutečně vykonány, je v zásadě jednoduché určit, neboť uvedené události se konají na konkrétním místě (výše uvedxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx
xxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxžbu ve smyslu čl. 52 písm. a) směrnice 2006/112, pokud se týká koncipování a dočasného poskytnutí stánku pro určitý veletrh nebo výstavu s kulturním, uxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxé složení nebo vzhled stanovil organizátor určitého veletrhu nebo výstavy.
(25) Jak všichni zúčastnění, kteří předložili Soudnímu dvoru vyjádřeníx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxováno za vedlejší službu k činnosti vykonávané organizátorem tohoto veletrhu nebo výstavy, na kterou se vztahuje čl. xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxxx xxxo opakovaně - na určitém místě. Jelikož čl. 52 písm. a) směrnice 2006/112 vyžaduje výběr DPH v místě, kde je služba skutečně vykonána, hrozilo by tudíž, xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxech, bylo nadmíru složité, a zpochybnilo by tak spolehlivý a správný výběr DPH.
(27) Konečně za předpokladu, že by se v některých případech na službu doxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxdkládajícímu soudu určit, které jiné ustanovení uvedené směrnice se na tuto službu může vztahovat.
(28) V tomto ohledu je třeba konstatovat, že s ohlexxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxk této služby. V takové situaci musí být uvedená služba kvalifikována jako nájem movitého hmotného majetku ve smyslu čl. 56 odst. 1 písm. g) směrnice 20xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxnají v různých členských státech.
(29) Je třeba dodat, že v každém případě a nezávisle na uvedené situaci takovou službu, jako je služba dotčená v původxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x33) Vzhledem k výše uvedenému je třeba na položenou otázku odpovědět tak, že směrnice 2006/112 musí být vykládána v tom smyslu, že na službu spočívající xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxtují své služby na veletrzích a výstavách, se může vztahovat:
- článek 56 odst. 1 písm. b) této směrnice, pokud je tento stánek koncipován nebo používáx xxx xxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxleckým, sportovním, vědeckým, vzdělávacím, zábavním nebo podobným námětem, nebo pokud odpovídá vzoru, jehož tvar, velikost, materiálové složení nxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx úplatné dočasné poskytování hmotných součástí téhož stánku.
C-114/05 Gillan Beach:
(23) V tomto ohledu je třeba konstatovat, jak to činí francoxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxx 2 písm. c) první odrážce Šesté xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxkytována více příjemcům, jmenovitě všem osobám účastnícím se v různém postavení kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, vzdělávací nebo zábavní čixxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxh, a místo, kde jsou tato komplexní plnění skutečně vykonána, je v zásadě jednoduché určit, neboť uvedené události se odehrávají na konkrétním místě.
xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxm místě a konkrétním způsobem, a to zejména s cílem představit informace, zboží nebo události za takových podmínek, které jim u návštěvníků dělají reklxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx směrnice.
(26) Poskytování služeb souvisejících s činnostmi uvedenými v čl. 9 odst. 2 písm. c) první odrážce Šesté směrnice zahrnuje plnění poskytxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxkytnuté organizátorem vystavovatelům na veletrhu nebo na výstavě musí tedy být považováno za jedno z těch, které jsou uvedeny v čl. 9 odst. 2 písm. c) prxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
Právní stav kxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xaně (viz komentář k příloze č. 1).
K odst. 1
U stravovacích služeb se místo plnění nachází v zemi, kde je tato služba skutxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxx
x xxxxx x
x xxxxxxx xxxxxovacích služeb poskytovaných na palubě lodi, letadla anebo ve vlaku během úseku přepravy osob uskutečněného na území Evropského společenství je místxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxpravy uskutečněný bez zastávky ve třetí zemi mezi místem zahájení a místem ukončení přepravy osob. Místo zahájení a ukončení přepravy osob je přitom dexxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx x x x
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xpolečenství, a to i po případném přerušení cesty ve třetí zemi. Místem ukončení přepravy osob se pak rozumí místo posledního plánovaného vystoupení osxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxa se posuzuje samostatně.
Podle prováděcího nařízení (EU) č. 282/2011 je úsek přepravy cestujících uskutečněný v Evropském společenství určen cesxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxípadě stravovacích služeb poskytovaných během přepravy ve vlaku na trase z Kyjeva do Prahy, kdy první zastávkou na území Evropského společenství jsou xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x Prahy do Košic naopak české dani. U stravovacích služeb poskytovaných v úseku z Košic do Kyjeva se místo plnění stanoví dle odst. 1 tohoto ustanovení, tjx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxdléhá zdanění v Evropském společenství.
Související ustanovení:
x x xxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx
x xx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx x xxxntifikované osoby,
§ 9 - základní pravidla pro stanovení místa plnění při poskytnutí služby,
x xxx x xxxxx xx x xxoby povinné přiznat nebo zaplatit daň
Literatura:
Hrubá
,
Z.
;
Antoš
,
O.
Nová pravidla pro stanovení místa plnění u služeb po 1. lednu 2010.
Daňoxx xxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxxxx
x
xx
xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
2009,
č. 4,
xx xxx
Místo plnění při poskytnutí nájmu dopravního prostředku
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxx2019.
xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxla novela zákona o DPH od 1. ledna 2010. Je přitom nutno rozlišovat, zda se jedná x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx nájem hausbótu, včetně k němu přiléhajícího prostoru a mola, který je pomocí obtížně uvolnitelných úchytů upevněn ke břehům a ke korytu řeky, spočívá nx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx stanovišti. Takový nájem představuje jediné plnění spočívající v pronájmu nemovitosti osvobozené od daně, aniž je třeba rozlišovat mezi nájmem hausxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xxx
x xxxxx x
xxxxx xxxxxxxc mimo jiné vymezuje krátkodobý nájem dopravního prostředku. Rozumí se jím nepřetržité držení nebo užívání dopravního prostředku po dobu nepřesahujxxx xx xxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx, kdy je na základě dlouhodobé smlouvy zajišťován pronájem nákladních automobilů dle aktuální potřeby klienta, přičemž nájem konkrétního automobilx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx nebo užívání konkrétního automobilu jako krátkodobý pronájem, xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx by však v praxi mohl být značně formalistní a činit praktické problémy při uplatnění daně.
K xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xx x xrůběhu předpokládaného dlouhodobého nájmu došlo nečekaně k předčasnému vrácení vozidla ze strany nájemce před uplynutím 30 dnů trvání nájmu. Pokud bx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxutečná délka nájmu místo plnění, a poskytovatel služeb by tak mohl být ve značně nepříjemné situaci, kdy by dopředu nebylo zcela jasné, ve které zemi budx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx x xozporu se záměrem novely Směrnice8 vyjádřeným v její preambuli, dle níž by výjimky ze základních pravidel pro stanovení místa plnění u služeb neměly pxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
K tomuto výkladu se nicmxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxmu konkrétnímu pronajatému dopravnímu prostředku. Pokud v průběhu dlouhodobého nájmu nastanou nové skutečnosti, které ovlivní délku nájmu dohodnuxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxdobý nájem, pokud se prokáže, že tyto nové skutečnosti nastaly nezávisle na vůli obou zúčastněných stran, tj. jak pronajímatele, tak nájemce. Jestližx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx nájmu pro účely stanovení místa plnění.
V příspěvku byla dále řešena otázka pronájmu „flotil“ dopravních prostředků, kdy je uzavřena „rámcová“ nájexxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxivé dopravní prostředky v držení i po dobu kratší než 30 dnů. I v těchto případech by se časový test měl dle MF posuzovat vždy ve vztahu k jednomu konkrétnímx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xnů, by měl být klasifikován jako krátkodobý nájem.
K této otázce se rovněž vyjádřil výbor pro DPH, který však spíše řešil překlasifikaci krátkodobéhx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
Při posouzení jednotlivých konkrétních případů by plátce měl vzít v úvahu úpravu vyplývající z čl. 39 nařízení (EU) č. 282/2011, které je od 1. červencx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx
xx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx06/112/ES se doba trvání nepřetržitého držení nebo užívání dopravního prostředku, který je předmětem nájmu, určí na základě smlouvy uzavřené mezi zxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxná doba trvání nepřetržitého držení nebo užívání. Překročení smluvně stanovené doby trvání krátkodobého nájmu ve smyslu článku 56 směrnice 2006/11xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx x xxxxxxxx xx xx xx xxxxx x ten samý dopravní prostředek vztahují navazující smlouvy uzavřené mezi stejnými stranami, dobou trvání je doba nepřetržitého držení nebo užívání doxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx podmínky, že nedochází ke zneužití, není doba trvání krátkodobé nájemní smlouvy nebo krátkodobých nájemních smluv, které předcházejí smlouvě považxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx dopravních prostředků, se pro účely odstavce 2 nepovažují za navazující smlouvy.
K odst. 2
U dlouhodobého nájmu dopravního prostředku osobě povinné k dani se místo plnění určí dle základního pravidla stanoveného v § 9 odst. 1x xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxí podle místa příjemce, služby určeného podle přímo použitelného prováděcího nařízení (EU) č. 282/2011. Výjimku z tohoto pravidla může představovax xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xx zákazník usazen nebo má bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje. Prováděcí nařízení toto pravidlo v čl. 24 upřesňuje pro případ, že přichází v úvaxx xxxx xxx xxxxx xxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xejí ústřední správy], ledaže existuje důkaz, že se služba využívá v provozovně uvedené v písmenu b) uvedeného článku [tj. místo jakékoli jiné provozovxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxužby, které jí jsou poskytovány pro její vlastní potřebu],
b)
v případě fyzické osoby místo, kde se tato osoba obvykle zdržuje, ledaže existuje důkaxx xx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxx x xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x
xxxxx
x xxxx xx xx xx xísto, které jako takové určí poskytovatel služby s použitím dvou důkazů, které si neprotiřečí, podle čl. 24e tohoto nařízení. Článek 24e pak jako důkxxx xxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx adresu příjemce, kterou má uvedená banka k dispozici,
-
evidenční údaje dopravního prostředku, který si příjemce pronajímá, pokud se evidence uvedxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
x
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x souladu s čl. 24d odst. 2 téhož nařízení může správce daně tyto domněnky vyvrátit, pokud existují náznaky nesprávného použití nebo zneužití ze strany xxxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xedná se o zcela legitimní postup a plátci jsou jím nuceni brát na prováděcí xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxx xxxxxxxxx
x xxxxx x
x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxdí osobám nepovinným k dani je nutné zkoumat, zda poskytovatel služby (pronajímatel) má v místě, ve kterém je loď převzata, sídlo nebo provozovnu. V příxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxních prostředků podle místa příjemce služby.
K odst. 4
Tento odstavec stanoví, že pokud by se místo plnění u nájmu dopravního prostředku (krátkodobého i dlouhodobého) nacházelo v tuzemsku a ke skutečnéxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx x xx xxxxxčnému užití nebo spotřebě by docházelo v tuzemsku, za místo plnění je považováno tuzemsko.
Z textace tohoto odstavce dovozujeme, že např. v případě, xxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xovnou na Ukrajinu a po návratu do České republiky ho vrátí opět pronajímateli, přesouvá se místo plnění dle tohoto ustanovení mimo EU. Samozřejmě jinou xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxxxx plátce, resp. osoba identifikovaná k dani, jež danou službu přijala, pokud se místo plnění nachází v tuzemsku a poskytovatelem je osoba povinná k dani nxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx těchto služeb od osoby neusazené v tuzemsku stane v souladu s § 6h identifikovanou osobou, která je povinna přiznat daň z přijetí těchto služeb v režimu xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxtnit pouze plátci. Pokud by tedy příjemce služeb chtěl uplatnit odpočet daně, musel by se registrovat k DPH dobrovolně dle § 6f.
Související ustanovxxxx
x x xxxxx x xxxxx xx x xxxinice osoby neusazené v tuzemsku,
§ 6f odst. 1 - dobrovolná registrace,
§ 6h - identifikované osoby,
§ 9 - základní pravidla pro stanovení místx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
, § 108 odst. 3 písmx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx
Literatura:
Hrubá
,
Z.
;
Antoš
,
O.
Nová pravidla pro stanovení místa plxxxx x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxxxx
x
xx
xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xaňových poradců ČR,
2009,
č. 4,
s. 30.
Koordinační výbory:
290/09.12.09 Pronájem dopravních prostředků a ve světle novely zákona obsažené v txxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxi pod bodem 1.2. první a třetí odrážce. Ministerstvo financí je toho názoru, že jde o příliš zevšeobecňující závěry, které nelze dovodit z vymezení pojmx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxce Rady 2008/8/ES, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o místo poskytnutí služby (dále jen "směrnice").
Obecné xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx 30 dnů je nutné vždy posuzovat ve vztahu k jednomu konkrétnímu pronajatému dopravnímu prostředku. V tomto ohledu Ministerstvo financí nesouhlasí s arxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx vztahovat ke státu usazení zákazníka a že takový výklad nepřiměřeně zatěžuje pronajímatele.
V bodu 5 preambule směrnice se jasně stanoví, že za určitxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxx xměrnici (dokument KOM(2005) 334), jde u nového pravidla pro stanovení místa plnění u nájmu dopravních prostředků o změnu cílenou na zdanění v členském xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx, protože v případě krátkodobého nájmu nebudou muset rozlišovat a ověřovat, zda zákazník je osobou povinnou k dani či soukromou osobou.
Detailní stanxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
x xxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxhodnutého v nájemní smlouvě, lze souhlasit s obecným závěrem, že tyto nové skutečnosti neovlivní posouzení nájmu pro účely určení místa plnění jako dlxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxto výklad odpovídá závěru, který předkladatel uvádí pod bodem 1.2 druhou odrážkou.
Jestliže však ke zkrácení nájmu na dobu kratší než 30 dní došlo v důsxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx xxst příspěvku ještě neuzavírat, protože daná problematika je v současné době projednávána na úrovni EU, a doporučuje proto případně upravit závěry KOOx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xa tzv. "flotilu" dopravních prostředků. Časový test 30 dnů se posuzuje vždy ve vztahu k jednomu konkrétnímu pronajatému dopravnímu prostředku, proto xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxjem.
K bodu 2.2
Ministerstvo financí souhlasí s tímto dílčím závěrem. Podmínka skutečného předání dopravního prostředku zákazníkovi je splněna na xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.11.2019.
V přípxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x x xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xe určí dle sídla nebo umístění provozovny, příjemce služby.
xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxo služeb osoba nepovinná k dani, nachází se místo plnění v zemi, kde je místo plnění u zajišťovaného plnění. Místo plnění se přitom u zajišťovaného plněnx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx xx x xx xx xxx x x xxx xx xxxx
xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx plnění místo zahájení přepravy (§ 10f odst. 2). V případě zajištění služby přímo související s přepravou zboží mezi členskými státy je místem plnění míxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxzí daná nemovitost.
V xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xlužeb nebo dodání zboží, poskytovaných osobami, které jednají jménem a na účet jiné osoby, neboť tato otázka byla v minulosti předmětem dohadů. Zejménx xxxxxx xx xxxxxx xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxního pojetí. Objevovaly se tak i názory, že těmito službami je třeba rozumět pouze služby poskytované na základě mandátní smlouvy. Takový názor pak zazxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxci, kdy se střetávala odlišná pojetí v různých členských státech při poskytování těchto služeb subjektům z jiných členských států nebo zahraničním osxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xx xxxt příjemce obstarané služby, tak i poskytovatele zprostředkovaných služeb.
Jak vyplývá z rozhodnutí SDEU v případě C-69/92 Komise v. Lucembursko pxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxdnotně(viz bod 15 rozsudku). V opačném případě by totiž mohlo docházet k dvojímu zdanění, resp. nezdanění, služeb. Je tedy nesporné, že při vymezení skxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx
xx xx xxxxx xxxxxxx pod pojmem zprostředkovatel jednající jménem a na účet jiných osob není konkrétně upraveno ani ve Směrnici. I přesto se jedná ve smyslu výše uvedeného jxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxo nezdanění. Tento závěr pak podporuje i
judikát
ve věci C-320/88 Shipping and Forwarding Enterprise Safe, v němž SDEU zmínil, že jednotný systém DPH xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxytovaných zprostředkovateli, kteří jednají jménem a na účet jiných osob, se podrobněji věnoval příspěvek na Koordinační výbor KDP a MF č. 158/13.12.0x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xředkladatelů, že pro účely posouzení toho, zda k zajištění určitého obchodu dochází jménem a na účet jiné osoby, není podstatné použití nějakého konkrxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx jednat jménem a na účet příjemce plnění. Nejčastější smlouvou tohoto typu z hlediska českého práva je smlouva mandátní. Není přitom nutné, aby zastupuxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxního výboru i situace, kdy plátce jedná s třetími osobami při zajištění předmětných plnění ve prospěch zastupované osoby, aniž by ji právně zavazoval (xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxzení zprostředkovacích služeb v úvahu přicházejí pouze dvě možnosti zprostředkování:
a)
Zprostředkovatel jedná jménem a na účet jiné osoby.
V angxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx, tak i kupující) vědí, že zprostředkovatel zastupuje jinou osobu, a vzhledem k tomu, že tento zprostředkovatel žádným způsobem nevstupuje do smluvníxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
xx
xxxxxtředkovatel jedná vlastním jménem na účet jiné osoby.
V angličtině se pro tento typ zprostředkování používá pojem "undisclosed agent". Tento pojem nxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx x xxxxxtředkování komisionářem, kdy si osoba, s níž
komisionář
uzavře vlastním jménem ale na účet svého komitenta smluvní vztah, ani nemusí být vědoma, že jexxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x jejím příjemcem, tak může být použit v případě, kdy není vhodné nebo účelné, aby se obě tyto smluvní strany vzájemně znaly, nicméně situaci, kdy sice zprxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxrnout.
x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxe to, že třetí možný typ jednání, tj. jednání vlastním jménem a na vlastní účet, by již nebyl zprostředkováním, ale přímým jednáním osoby, jež danou služxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx komisionářem, nebo o službu osoby jednající jménem a na účet jiné osoby. I v případě komisionářského vztahu je třeba mít na paměti, že tento pojem není moxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxjmu.
Další poznámkou je to, že zajištění určité služby nebo dodání zboží osobou, která jedná jménem a na účet jiné osoby, jak již vyplývá z použití pojmx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx
xxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxd. Takovýto názor zaznívá i ze strany předkladatelů výše uvedeného příspěvku na Koordinační výbor KDP a MF, kteří k této problematice dále uvádějí, že zx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxdaly služby outsourcingu, kdy by český poskytovatel pouze zpracovával údaje (např. objednávky), které zahraniční poskytovatel sám získal přímo od zxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxé sídlo). Na druhou stranu aktivní nabízení zboží a služeb zahraničního dodavatele a přijímání objednávek od zákazníků je nepochybně jednáním ve smysxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx a na účet jiné osoby je přitom dle názoru předkladatelů důležitý pohled potenciálního zákazníka. Pokud si je z okolností případu vědom, že mu je nabízenx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxmo s tímto zahraničním dodavatelem jedná zprostředkovatel jménem a na účet jiné osoby. , tj. přímo tuto jinou osobu zastupuje.
Z výše uvedeného lze doxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxnem a na účet této jiné osoby (tj. v jejíž prospěch zprostředkovatel, byť i zcela nezávazně, jedná), pokud nedochází k naplnění definice komisionářskéxx xxxxxxx
xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxstupu k výkladu pojmu zprostředkování jménem a na účet jiné osoby v jiných členských státech EU, kterou citujeme za komentářem k tomuto ustanovení.
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxst. 1 písm. l) - definice osoby neusazené v tuzemsku,
§ 6f odst. 1 - dobrovolná registrace,
§ 6h - identifikované osoby,
§ 9 - základní pravidla prx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
x xx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx
x xxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
x xxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábavy,
§ 10c - místo plnění při poskytnutí stravovací služby,
x xxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxx x xxxxx xxxxxx xxx poskytnutí služby přepravy zboží osobě nepovinné k dani,
§ 10g - místo plnění při poskytnutí služby přímo související s přepravou zboží a služby ocexxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx
x xxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxx
x xxx x xxxxx xxnění při poskytnutí telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované služby osobě nepovinné k dani,
§ 108 odst. 3 písm. a) - osoby povinné přiznat a zaplatit daň
Literatura:
Hruxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxxxx
x
xx
xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx.06 - Služby poskytované osobou, která jedná jménem a na účet jiné osoby. Předkladatelé: Ing. Jan Špaček a Ing. Stanislav Kryl:
V Rakousku není nezbytnxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxdkovatel tuto objednávku pouze předá poskytovateli hlavního plnění.
V Belgii není pro klasifikaci služeb jako služeb poskytovaných jménem a na účet xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx z obratu realizovaného poskytovatelem hlavního plnění.
Ve Švédsku je důležité, zda zprostředkovatelská služba skutečně vede k uskutečnění hlavníxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxtelem a poskytovatelem hlavního plnění je konstruována tak, že úplata, kterou má zprostředkovatel obdržet, závisí na tom, zda se hlavní plnění skutečxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxhž účelem je umožnit klientovi uzavřít smlouvu se třetí stranou za provizi.
Ve Velké Británii jsou pod těmito službami chápány velmi široce přípravné xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxího plnění.
Praktický přístup ve většině členských států EU tak, jak je vidět z této analýzy, podporuje široký výklad služeb poskytovaných osobami, kxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
čl. 46 Směrnice, čl. 30 a 31 nařízení (EU) č. 282/2011
Místo plnění při poskytnutí služby přepravy xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxx.2019.
Přeprava zboží zajištěná pro osobu nepovinnou k dani je zdaňována v tom členském stxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxe je přeprava zahájena.
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxvinnou k dani se nicméně uplatňuje základní pravidlo dle § 9 odst. 1, tj. místo plnění se zásadně nachází v zemi sídla příjemce služby, resp. v zemi, kde je xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
V přeshraničních transakcích B2B, například při přepravě související s dovozem nebx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxně shromažďovat důkazy, protože místem plnění je stát, kde je příjemce služby usazen.
x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxii) a která je zároveň plátcem, je třeba vzít při stanovení místa plnění v úvahu ještě kritérium skutečného užití nebo spotřeby (blíže viz komentář k § 9axx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxavy osob,
§ 108 - osoby povinné přiznat nebo zaplatit daň
Literatura:
Hrubá
,
Z.
;
Antoš
,
O.
Nová pravxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxxxx
x
xx
xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x služeb.
Bulletin Komory daňových poradců ČR,
2009,
č. 4,
s. 30.
Evropské právní předpisy:
xxxxx xxxxxx xxx poskytnutí služby přímo související s přepravou zboží a služby oceňování movité hmotné věci a práce na movité hmotné věci osobě nepovinné k dani
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
Služby přímo související s přepravou zboží, práce na movité věci nebo oxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x dani, která jedná jako taková, se místo plnění nachází v zemi, kde má příjemce služby sídlo, místo podnikání, resp. provozovnu (blíže viz komentář k § 9 oxxxx xxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx x xxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxledu mohlo sloužit sdělení MF z října 2004, dle kterého se prací na movité věci rozumí oprava, údržba, montáž, instalace, broušení, lakování, leštění a xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxx
x xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxx
xxxxxxx
xxxx xe věci C-167/95 Linthorst, který se týkal stanovení místa plnění u veterinárních služeb. SDEU přitom došel k závěru, že tyto služby není možné posoudix xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxně o DPH v § 9, tj. v případě poskytnutí osobě nepovinné k dani dle sídla poskytovatele služby, resp. umístění provozovny, z níž jsou tyto služby poskytovxxxx
x xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx nebo práce, jež má být na něm vykonána, nebo míry utrpěné škody. Naopak základní funkcí veterinárních služeb je odborné posouzení zdraví zvířete, poskxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxužby ocenění movité věci, není ocenění pro poskytování veterinárních služeb typické. Služby poskytované typicky a obvykle veterinárními lékaři tedx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x pojmu
práce na movité věci
SDEU uvedl, že v obvyklém smyslu zahrnuje zásah do movitého majetku, který není svou povahou ani odborný ani intelektuální.xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxžeb jako služeb práce na movité věci.
Dalšími službami, které mají charakter práce na movité věci, je např. balení zboží, čištění a renovování předmětů (např. uměleckých předměxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xřídavnými letáky, záruční listinou atd. V souladu s čl. 34 nařízení (EU) č. 282/2011 je prací na movité věci i montáž zboží, pokud se touto montáží nestxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
Související ustanovení:
§ 9 - základní pravidla pro stanovení místa plnění při poskytnutí služby,
x xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxxxx
x
xx
xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xísta plnění u služeb.
Bulletin Komory daňových poradců ČR,
2009,
č. 4,
s. 30.
Evropské právní předpisy:
čl. 34 nařízení (EU)
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xx
Místo plnění při poskytnutí služeb osobě nepovinné k dani do třetí země
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xx11.2019.
x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxí je místem plnění při jejich poskytnutí zahraniční osobě nepovinné k dani místo příjemce služby stanovené dle prováděcího nařízení (EU) č. 282/2011x xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxx x xxx xx xxxx xxxdeného prováděcího nařízení, pokud jsou tyto služby poskytnuty osobě nepovinné k dani, která je usazena ve více než jedné zemi nebo má bydliště v jedné zxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx
x
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxaže existuje důkaz, že se služba využívá v provozovně
-
v případě fyzické osoby místo, kde se tato osoba obvykle zdržuje, ledaže existuje důkaz, že se sxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx
xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxž předmětem je
převod a postoupení autorského práva, patentu, licence, ochranné známky a podobného práva.
Jedná se o služby, které zahrnují převod a pxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxgorie služeb vyloučena jakákoli práva týkající se hmotného majetku, ať již movitého nebo nemovitého.
x xxxxx xx
xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxně bohaté judikatury SDEU zabývající se touto oblastí dosvědčuje, že minimálně v minulosti tomu tak nebylo.
Prvním rozhodnutím týkajícím se problemxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx
xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx nezbytně zahrnuje šíření zprávy, jejímž účelem je informování zákazníků o existenci a kvalitách určitého produktu nebo služeb s cílem zvýšení prodejxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxamní zprávy nicméně může docházet i jen částečně anebo i bez použití těchto médií.
Pro posouzení určité služby jako reklamní je třeba vzít v úvahu všechxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxně současně dodává, že je vždy možné, aby byly reklamní služby poskytnuty též osobou, která výlučně ani převážně nepodniká v oblasti reklamy.
Soudní dxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxžeb následující plnění: a) prodej zboží určeného k rozdávání zákazníkům reklamní agenturou, b) služby poskytované reklamní agenturou při společensxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxitelně spojené s předáním takovéto informace.
Podobný rozsudek pak zazněl v případu C-69/92 Komise v. Lucembursko, kde se SDEU zabýval otázkou, zda xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xíž je zboží zákazníkům distribuováno zdarma nebo je jim prodáváno za nižší cenu, nebo b) organizování rautů, tiskových konferencí, seminářů nebo jinýxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx předání zprávy, jejímž účelem je informovat veřejnost o existenci a kvalitách daných výrobků nebo služeb, a to s cílem zvýšení jejich prodeje.
Pokud txxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxx xa paměti, že celé toto plnění by mělo být posouzeno jako poskytnutí reklamní služby, u níž se místo plnění nachází v Norsku, kde má příjemce této služby svx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxy, resp. dodání zboží. Touto problematikou se SDEU zabýval mimo jiné ve spojených případech C-53/09 Loyalty Management UK a C-55/09 Baxi Group Limitxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxhž rozhodl, že tato úprava stanovení místa plnění se vztahuje nejen na reklamní služby poskytnuté přímo a fakturované poskytovatelem služby inzerentxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx charakter reklamních služeb je zachován i v případě, kdy jsou reklamní služby fakturovány výrobcem reklamy reklamní agentuře, která tuto reklamu dálx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx službou je i služba spočívající v koncipování a dočasném poskytování veletržního nebo výstavního stánku. Soud přitom konstatoval, že tomu tak je, pokxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxjemcem s cílem zvýšit jejich prodej, nebo pokud je neoddělitelnou součástí reklamní kampaně a přispívá k šíření reklamního sdělení. Tak tomu dle SDEU jx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxganizaci propagačních akcí.
Uveďme na tomto místě ještě několik dalších případů reklamních služeb, s nimiž se lze v praxi setkat: a) televizní a rozhlxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxektů zastupovaných firem, předvádění jejich výrobků na specializovaných tuzemských výstavách, tiskových konferencích, rautech atd.
x xxxxx xx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x jiné podobné služby, zpracování dat a poskytnutí informací.
Do této rozsáhlé kategorie služeb spadají například následující služby:
a)
marketinxxxx xxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxx x xxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxuv právníkem a zastupování advokátem u soudu,
g)
služby návrhářů.
Sxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxsti v určitých oborech lidské činnosti a jejich účelem je zejména předání těchto znalostí a zkušeností klientovi. V této souvislosti je třeba mít na pamxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxů, účetních nebo inženýrů jako takových, nýbrž poskytování služeb, jež jsou pro tyto profese typické. Uvedená povolání jsou použita pouze jako prostřxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xamo o sobě podstatné, že ji poskytuje inženýr, ale je důležité, zda z hlediska povahy dané služby se jedná o službu, jež je typicky poskytována osobami s txxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xrávníků. Důvodem je odlišná povaha těchto služeb, protože služby právních zástupů obvykle spočívají v obraně zájmů klienta, zatímco činnost arbitrů xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxEU se nejedná ani o jiné podobné služby, neboť služby právních zástupců při snaze o dosažení dohody jsou obvykle založeny na osobním prospěchu zastupovxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxt považovány za podobné ani jedné ze služeb uvedených v daném odstavci, neboť neslouží stejnému účelu.
xxxobné závěry vyplývají i z judikátu C-401/06 Komise v. Německo, kde SDEU došel k závěru, že do kategorie služeb vyjmenovaných v čl. 9 odst. 2 písm. e) nepxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx rozhodnutí SDEU odůvodnil takto:
(37) I když je pravda, že správci závěti jsou, zejména v Německu, často vybíráni mezi advokáty z důvodu jejich znalostx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxovedení jeho poslední vůle, přičemž vůči příjemcům plnění zůstává správce závěti neutrální. Jinými slovy nebrání zájmy zůstavitele, ale uplatňuje jxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxům toho druhého, k čemuž dochází zpravidla v kontextu rozepří a za přítomnosti protichůdných zájmů. Z toho vyplývá, že služba poskytovaná správcem závxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x
xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxlů, jejichž splněním může být správce závěti pověřen, od správy majetku přes pouhé rozdělení peněžitých částek nebo movitých a nemovitých xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxřizovatele závěti, což může zahrnovat činnosti správy, právní akty a celou škálu materiálních a právních úkonů. Služby poskytované správcem závěti vxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxdí ohodnocení a rozdělení majetku zůstavitele ve prospěch oprávněných osob, jež jsou příjemci plnění, a někdy, zejména v rámci správy majetku nezletixxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxné advokátem mají především za cíl prosazení právního nároku. Tyto dvě služby nemají tedy stejný cíl. (C-401/06 Komise v. Německo)
Mezi inženýrsxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxm potřebám daného podniku. Tento závěr SDEU odůvodnil tím, že informatické vědy, a mezi nimi programování a vývoj programových vybavení, zaujímají důxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxávání. Takové plnění, jako je přizpůsobení programového vybavení zvláštním potřebám spotřebitele, proto může být provedeno jak inženýry, tak jinýmx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxým ve vztahu k inženýrským činnostem. Tento závěr pak SDEU opřel o předpoklad, že je zřejmé, že přizpůsobení nemá v projednávaném případě ani druhořadoxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxbo délka trvání má toto přizpůsobení rozhodující význam pro to, aby bylo kupujícímu umožněno používat programové vybavení „na míru“.
Dle tohoto usxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxstem určité věci, tj. ke kvalitě, splnění norem apod. U znaleckých posudků je nicméně třeba mít na paměti, že pokud se týkají ocenění movité věci, pak se mxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx plnění se u této služby řídí místem, kde je tato nemovitost umístěna. Obdobně i právní a daňové poradenství související např. s koupí určité konkrétní bxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxh služeb, ale služeb souvisejících s nemovitostmi. K této problematice blíže viz komentář k § 10.
V souladu s článkem 41 nařízení (EU) č. 282/2011 sx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxtanovením. Stejná úprava pro stanovení místa plnění se pak, jak lze dovodit z rozhodnutí SDEU ve věci C-222/09 xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxkutečňované techniky (blíže viz
Judikatura
evropských soudů za komentářem k § 10f).
x xxxxx xx
Mezi služby, u nichž xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx a pojišťovacích služeb se nabízí analogie s finančními a pojišťovacími činnostmi vyjmenovanými v § 54 a § 55. Skutečnost, že tyto pojmy by měly být vyklxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxx (blíže viz komentář k § 55).
K písm. e)
Poskytnutí pracovníků přxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxním a na základě pokynů příjemce služby. Z právního hlediska sice tito pracovníci zůstávají zaměstnanci prvního podniku, poskytovatele služby, faktxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxm finančním ředitelstvím, že přidělení zaměstnance dle § 42a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a následná refundace nákladů tohoto zaměstnance nxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxí síly je nutné odlišit od poskytování služeb, jež jsou u klienta prováděny prostřednictvím zaměstnanců poskytovatele služby, kdy zaměstnanci jsou i xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx příjemci služby. Pojem poskytování pracovníků se dle názoru SDEU vyjádřeného v případu C-218/10 ADV vztahuje rovněž na poskytování osob samostatně xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x x xxxxx
x xxxxx xx
Mezi služby, u nichž se místo plnění řídí sídlem nebo místem podnxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxn pronájem všech druhů dopravních prostředků, u nichž se místo plnění stanoví dle § 9, § 10d a § 10j (blíže viz komentář k § 10d).
Zákon pojem dopravní xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxuované pro použití k přepravě a mohou k ní být skutečně použity [blíže viz komentář k § 4 odst. 4 písm. a)].
K písm. g)
Poskytnutí přístupu do přepravní nebo distribuční soustavy pro plyn, elektroenexxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx spolu s přímo souvisejícími službami do skupiny služeb, u nichž se zdanění přesouvá při splnění stanovených podmínek do země místa příjemce služby. Abx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxnu při poskytnutí přístupu do přepravní nebo distribuční soustavy nacházející se na území EU nebo jakékoli sítě k této soustavě připojené, tj. i do těžexxx xxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xx
Pod písm. h) jsou uvedeny služby, jejichž xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxh. Závazkem se dle občanského zákoníku rozumí určitý smluvní vztah, ze kterého má věřitel vůči dlužníku práva na určité plnění a dlužník má povinnost toxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxx x xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxanovení místa plnění při poskytnutí služby,
§ 10d - místo plnění při poskytnutí krátkodobého nájmu dopravního prostředku,
§ 10i - místo plnění při poskytnutí telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx
x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xx x xojišťovací činnosti,
§ 108 - osoby povinné přiznat a zaplxxxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx
Hrubá
,
Z.
;
Antoš
,
O.
Nová xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx
xxxxxxx
x
xx
xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxění u služeb.
Bulletin Komory daňových poradců ČR,
2009,
č. 4,
s. 30.
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx
xxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxvající v koncipování a dočasném poskytování veletržního nebo výstavního stánku musí být považována za reklamní službu ve smyslu čl. 56 odst. 1 písm. b) xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxbo služby nabízených příjemcem s cílem zvýšit jejich prodej, nebo pokud je neoddělitelnou součástí reklamní kampaně a přispívá k šíření reklamního sdxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx, nebo slouží k organizaci propagačních akcí.
(21) Pokud naproti tomu stánek tyto podmínky nesplňuje, takové služby, jako jsou služby dotčené v původxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxoženou otázku odpovědět tak, že směrnice 2006/112 musí být vykládána v tom smyslu, že na službu spočívající ve vytvoření, dočasném poskytování a přípaxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xe může vztahovat:
-
článek 56 odst. 1 písm. b) této směrnice, pokud je tento stánek koncipován nebo používán pro reklamní účely;
-
článek 52 písm. a) xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxým námětem, nebo pokud odpovídá vzoru, jehož tvar, velikost, materiálové složení nebo vzhled stanovil organizátor určitého veletrhu nebo výstavy;
x
xxxxxx xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx musí být vykládán tak, že se vztahuje na reklamní služby poskytnuté inzerentovi nepřímo a fakturované prostřednímu zákazníkovi, který je dále faktuxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxní
relevantní
xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxnou národním soudem tedy musí být, že druhá odrážka čl. 9 odst. 2 písm. e) Šesté směrnice musí být vykládána tak, že se vztahuje nejen na reklamní služby pxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xřetí osobě, která je dále fakturuje inzerentovi.
C-69/92 Komise v. Lucembursko (autorský překlad):
Z toho vyplývá, že Grand Duchy of Luxemburg poxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxrnice vyloučil prodej movitého hmotného majetku v průběhu reklamní kampaně a služby poskytnuté v souvislosti s různými public-relations aktivitamxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxmní zprávy, nebo byly neodmyslitelně spojené s předáním takovéto informace.
Judikatura evropských soudů k odst. 1 písm. c):
C-222/09 Kronospaxx
xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxx xx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxčívají v provedení služeb výzkumu a vývoje v záležitostech životního prostředí a technologie, uskutečněných techniky usazenými v jednom členském stxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxů“ ve smyslu čl. 9 odst. 2 písm. e) třetí odrážky Šesté směrnice, nebo za „vědecké činnosti“ ve smyslu téhož odst. 2 písm. c) první odrážky.
(19) Pro účelx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxí advokátů, poradců, účetních nebo techniků, nýbrž na služby. Zákonodárce Společenství používá povolání uvedená v tomto ustanovení jako prostředek x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxx xxxx
xxxx Je proto zapotřebí určit, zda služby výzkumu a vývoje, jako jsou ty, o které se jedná ve věci v původním řízení, jsou poskytováním služeb prováděných přexxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxý rozsudek von Hoffmann, bod 16).
xxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx o uplatnění stávajících znalostí a postupů na konkrétní problémy, nýbrž i o získání nových znalostí a o vývoj nových postupů k řešení týchž problémů, anxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxžně a obvykle techniky.
(23) I když zajisté platí, jak uvedl předkládající soud, že pro vědecké činnosti uvedené v čl. 9 odst. 2 písm. c) šesté směrnice xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxx x xxni vykonávající činnost nebo povolání uvedené v jiném ustanovení téže směrnice bude převážně a obvykle poskytovat služby s takovýmito vlastnostmi.
xxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxéna to, že je určeno zpravidla více příjemcům, jmenovitě všem osobám účastnícím se v různém postavení kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, vzděláxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx
xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxžby poskytované společností Kronospan nebyly určeny množině příjemců, nýbrž byly provedeny pro jediného kyperského zákazníka, jenž si objednal sluxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxeré si objednal, prodal třetím osobám nebo společnostem přináležejícím k téže skupině, jako je ta, do níž patří příjemce, je v tomto ohledu bez významu. xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxdány jiné osobě, než je zmíněný příjemce.
(26) Z toho plyne, že je třeba mít za to, že poskytnutí služeb, jako jsou ty, o které se jedná ve věci v původním říxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxx xx xěci v původním řízení, jež spočívá v provádění výzkumných a vývojových prací v oblasti životního prostředí a technologie, uskutečňované techniky usaxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx „poskytování služeb techniků“ ve smyslu čl. 9 odst. 2 písm. e) Šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů člxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxen TRR:
(35) S ohledem na předcházející úvahy je na otázku položenou Regeringsrätten třeba odpovědět tak, že čl. 9 odst. 2 písm. e) Šesté směrnice a čl. xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xsazené v jiném členském státě a vykonává jak hospodářské činnosti, tak i činnosti nespadající do působnosti těchto směrnic, musí být považována za osoxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
C-401/06 Komise v. Německo:
(34) Nejprve je tedy třeba určit, zda služby poskytované správcem závěti spadaxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxtavitele, aby jedna nebo více osob provedla realizaci ustanovení závěti. BGB stanoví, že správce závěti může být přímo vybrán zůstavitelem nebo třetí xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxd jde o jejich povahu a dobu trvání, podle mandátu, který mu připadne.
(36) Pokud jde o služby převážně a obvykle poskytované v rámci povolání advokáta, xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxx
xxxx x xxxx xx xxxxxxx xx správci závěti jsou, zejména v Německu, často vybíráni mezi advokáty z důvodu jejich znalostí práva a okolnosti, že jakékoliv dědictví vyžaduje tyto zxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxí zůstává správce závěti neutrální. Jinými slovy nebrání zájmy zůstavitele, ale uplatňuje jasně projevenou vůli, kterou vykládá, zatímco v rámci vztxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxpří a za přítomnosti protichůdných zájmů. Z toho vyplývá, že služba poskytovaná správcem závěti má zvláštní povahu, která ji odlišuje od služeb převážxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxx
xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxsté směrnice se nedotýká takových povolání, jako jsou povolání advokátů, poradců, účetních nebo inženýrů, nýbrž poskytování služeb těmito profesixxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xlužeb, které toto ustanovení upravuje (rozsudek ze dne 16. září 1997, von Hoffmann, C-145/96, Recueil, s. I-4857, bod 15).
(38) V tomto ohledu je třeba xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxucím inženýrům, a často dokonce tvoří jeden z různých specializovaných oborů, které jsou jim nabízeny během tohoto vzdělávání.
(39) Takové plnění, jxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxlání, které jim umožní splnit tento cíl.
(40) Z toho vyplývá, že takové plnění je buď plněním provedeným inženýry, nebo plněním obdobným ve vztahu k inžxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxx7 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu - Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně, je třeba vxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xx x ekonomického hlediska objektivně tvoří celek, jehož rozdělení by mělo umělou povahu, všechna tato dílčí plnění nebo tyto úkony tvoří jediné plnění prx xxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx uložené na nosiči, a následně toto programové vybavení přizpůsobí zvláštním potřebám tohoto kupujícího, i když jsou za to zaplaceny dvě oddělené cenyx
xxx xxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxovat za „poskytnutí služeb“, pokud je zřejmé, že dotčené přizpůsobení nemá ani druhořadou ani doplňkovou povahu, ale naopak má rozhodující charakterx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx
xxx xxxxxx 9 odst. 2 písm. e) třetí odrážku Šesté směrnice 77/388 je třeba vykládat tak, že se použije na takové jediné poskytnutí služeb, jako je poskytnutí uvedxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxn Hoffmann (autorský překlad):
Vzhledem k výše uvedenému musí být odpověď na dotyčnou předběžnou otázku, že správným výkladem třetí xxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxudů k odst. 1 písm. f):
(32) S ohledem na uvedené úvahy je třeba na první otázxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxců [personálu]“ použitý v tomto ustanovení vztahuje rovněž na poskytování osob samostatně výdělečně činných, které nejsou zaměstnány obchodníkem pxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
Místo plnění při poskytnutí telekomunxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.11.2019.
Tento paragraf stanoví místo plnění u telekomunikaxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxe služby, pokud není aplikována výjimka zakotvená v odst. 3, a to bez ohledu na to, zda osoba povinná k dani poskytující tyto služby je usazena na území xxx xx xxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxansponována novela Směrnice [směrnice Rady (EU) 2017/2455], jež zavedla výjimku ze zvláštního pravidla uvedeného v odst. 1 tohoto ustanovení, dle nxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxnském státě, ve kterém má poskytovatel uvedených služeb sídlo nebo provozovnu. Tento postup je podmíněn tím, že poskytovatel služeb je usazen pouze v jxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xepřesáhne 10 000 EUR, případně ekvivalent této částky ve výši 256 530 Kč, a to ani v příslušném a ani v bezprostředně předcházejícím kalendářním roce (blxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xskutečněná pro osoby nepovinné k dani v různých členských státech EU prostřednictvím správce daně jednoho členského státu (viz komentář k § 110a a náslxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxných osobě povinné k dani se stanoví dle § 9 odst. 1 zákona.
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxmce, který je osobou povinnou k dani, usazen v témže členském státě jako poskytovatel, má poskytovatel povinnost odvést daň. V případech, kdy dojde k poxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxňové povinnosti daň odvést příjemce.
S cílem zjednodušit použití pravidel pro stanovení statusu příjemce se v čl. 18 prováděcího nařízení (EU) č. xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxemce, který mu neposkytne identifikační číslo pro DPH, považovat za osobu nepovinnou k dani. Díky tomu může poskytovatel těchto služeb okamžitě a s jisxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxň, ale příjemce mu následně sdělí své identifikační číslo pro DPH, bude poskytovatel muset provést potřebné úpravy podle běžných pravidel.
Poskytxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx příjemce ještě nesdělil své identifikační číslo pro DPH. Důkazní břemeno pak ovšem bude spočívat na něm, a aby se zprostil odpovědnosti, bude potřebovxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx x
x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx nepovinné k dani se v souladu s čl. 58 Směrnice ve znění směrnice Rady 2008/8/ES místo plnění nachází tam, kde je tato osoba nepovinná k dani usazena nebx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxanovena výjimka, která se vztahuje na poskytovatele těchto služeb, kteří jsou usazeni pouze v jednom členském státě a kteří tyto služby poskytují v rámxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxx xxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xx
xxxxx x tomto ustanovení využívá pojem „místo příjemce“, a to v návaznosti na prováděcí nařízení (EU) č. 292/2011 ve znění pozdějších předpisů [především ve xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxžeb založená na vyvratitelných domněnkách, která zohledňují specifika těchto služeb.
Telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizníxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xak, aby bylo možno uplatňování DPH automatizovat a co nejvíce omezit administrativní zátěž. Pro tyto účely výše uvedené nařízení stanoví vyvratitelnx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxsti příjemce služeb usazen, kde má bydliště nebo kde se obvykle zdržuje.
Článek 24a prováděcího nařízení (EU) č. 282/2011 stanoví vyvratitelnou dxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xx x xxx xxxxxxxx xxxx x xx x xx x x xxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxutí služeb osobou povinnou k dani konečnému spotřebiteli (osobě nepovinné k dani). Tato domněnka platí pro služby poskytované na určitých fyzických mxxxxxx xxxxxxxxx xx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxx xdst. 1 xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxkytuje a ve kterém je příjemce osobně přítomen, protože k přijetí služby je nutná jeho fyzická přítomnost. Toto místo by pak bylo místem plnění poskytnuxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxuze ilustrativní, a domněnku lze tedy uplatnit i v případech, kdy je služba poskytnuta na jiném podobném místě.
Tato vyvratitelná domněnka se vztahxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxu) či přístup k internetu (pomocí přístupového bodu Wi-Fi nebo v internetové kavárně). Tato vyvratitelná domněnka se však již neuplatní na služby umožxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xtahování různých obsahů z internetu v průběhu surfování).
Odstavec 2 čl. 24a prováděcího nařízení (EU) č. 282/2011 obsahuje vyvratitelnou domněxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxubě lodi, letadla nebo vlaku, které provádějí přepravu cestujících uskutečněnou v EU, nachází v členském státu zahájení přepravy. Tato domněnka se tax xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxx x x xxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxpravy cestujících (včetně cest v zemích mimo EU) se toto ustanovení tedy nevztahuje a je nutno posoudit, zda jsou splněny podmínky pro využití domněnky xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxy jsou tyto služby poskytovány osobě nepovinné k dani prostřednictvím pevné linky připojené v budově. Vzhledem k tomu, že se v tomto případě obvykle jedxx x xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx ale i na poskytnutí služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronických služeb, jestliže jsou poskytovány prostřednictvím pevné linky. Zákxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxce skutečně nachází v místě instalace pevné linky (může se jednat např. o pevnou linku nainstalovanou v bytových prostorách, tj. pro potřebu majitele)x
xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxlace této linky skutečně nachází, ledaže ji může vyvrátit na základě tří důkazů [viz komentář k čl. 24d prováděcího nařízení (EU) č. 282/2011].
Ustxxxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxžeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání či elektronických služeb SIM kartu. V tomto případě se má za to, že místo příjemce se určí podle státu, jxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xomněnku lze opět vyvrátit na základě tří důkazů [viz komentář k čl. 24d prováděcího nařízení (EU) č. 282/2011].