99/1963 Sb.

Občanský soudní řád, 2. část: Soudcovský komentář

§  ×
AA  
Viditelnost komentáře:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (1)
xxxxxxx xxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxx
xxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxvát
Kryštof
Janek
František
Korbel
Tomáš
Lichovník
Jaroslav
Mádr
Tomáš
Mottl
Daniel
Paľko
Bohuslav
Petr
Viktor
Sedlák
Pxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxx
xxxxxx
Část třetí
Řízení v prvním stupni
Hlava první
Průběh řízení
Zahájení řízení
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx
xomentátor: Jirsa
K odst. 1:
Nejdůležitějším podáním v civilním řízení je návrh. Jak vxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxh řízeních soudních - blíže se tomu věnujeme zejména v komentáři k ustanovení § 13 z. ř. s. V jeho zvláštní části je u každého zvláštního řízení uvedeno, jaxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxté většině případů zahajována na návrh účastníka. Rozdělení civilního řízení na sporné a nesporné se projevuje i v závěru prvního odstavce, kde pro řízxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xro účastníky označení žalobce a žalovaný.
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxu, tedy žaloby, vyšší, a především jsou občanským soudním řádem s účinností od 1. 1. 2014 upravena pouze ta, i když procesní úpravy podle tohoto zákona a zxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxí následky. Režim nesporného řízení je, už proto, že soud zde není vázán návrhem a skutkový stav je povinen v duchu zásady ofi ciality vyšetřit, volnějšíx
xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxnou pozornost. Je to první dokument, kterým se ve své věci navrhovatel na soud obrací, a jeho kvalita má významný vliv na průběh řízení. S menší nadsázkou xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxtřední vliv na délku procesu. Pokud je návrh bez vad, ušetří soudu práci s výzvou k odstranění nedostatků a navrhovateli čas, který taková procedura s sexxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx
xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx načasování podání žaloby. To je jen jedno z procesních privilegií žalobce (navrhovatele), a protože je v právních vztazích a v civilním řízení alespoň xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxedpis částečně toho, kdo se na soud obrací se svým nárokem.
Žalobce má zejména tyto možnosti a výhody, kterými nedisponují ostatní účastníci:
-
v některých případech může xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx
x
xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xx x xxsl.);
-
může podat překvapivé návrhy na zajištění důkazu (§ 78) a předmětu důkazního prostředku (§ 78b) - k tomu v podrobnostech viz komentáře k oběmx xxxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx
x
xx xxxxxxxxxxx xx x přípravnému jednání je postižen jen nemeritorním usnesením o zastavení řízení (§ 114c odst. 7), kterým není založena překážka věci rozhodnuté, kdežtx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
V komentovaném odstavci jsou podrobně popsány náležitosxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx návrhu jsou však nároky na jeho formu a obsah vyšší. Obecně lze říci, že z návrhu (žaloby) musí být zcela zřejmé, kdo je účastníkem řízení, co je jeho předmxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxě označit účastníky (defi nice viz § 90-93 o. s. ř., § 6 z. ř. s.).
Fyzické osoby sx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxo neukládá. Může se totiž stát, že na téže adrese bydlí více osob stejného jména (například otec a syn). V komentáři k ustanovení § 43 je uvedeno, za jakých xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxm je třeba znát též údaj o místě narození. Proto je vhodné tento nový identifikační údaj zjišťovat již při uzavírání závazkových vztahů a následně jej uvxxxx x xx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxx xbč. zák. je jménem právnické osoby její název, který musí odlišit právnickou osobu od jiné osoby a obsahovat označení její právní formy a nesmí být klamaxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xen jejího vzniku, den jejího zrušení s uvedením právního důvodu a den jejího zániku, jakož i její název, adresa sídla a předmět činnosti, jméno a adresa bxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxx xxxxxx xxxx zániku jejich funkce. Veřejné rejstříky právnických osob jsou přístupné každému, dokonce i dálkově, a každý do nich může nahlížet a pořizovat si z nich xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xeřejný rejstřík vede, a ten tuto změnu do veřejného rejstříku bez zbytečného odkladu zapíše.
Veřejnými rejstříky právnických osob se podle § 1 zák. xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxtřík obecně prospěšných společností. Veřejný rejstřík je informačním systémem veřejné správy a je veden rejstříkovým soudem v elektronické podobě (xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxí spadá do pravomoci Ministerstva kultury (www.cns.mkcr.cz). Dále srov. podrobný komentář k ustanovení § 19.
Chce-li se navrhovatel vyvarovat prxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxa) právnické osoby, musí být do posledního detailu „otištěno“ do žaloby jako označení účastníka. K žalobě je vhodné vždy připojit výpis z rejstříku, ktxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx vztahu k žalovanému, ale i k žalobci; připojení výpisu by mělo být automatické zejména u méně tradičních právnických osob (církve, spolky, strany), u nxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xx xx soud převezme do rozhodnutí, které se v důsledku této chyby stane nevykonatelným, což může být zjištěno v některých případech až po několika letech od pxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxx xx xxxxxx společnost například jako: abcd, spol. s r. o., je-li takto společnost zapsána v obchodním rejstříku - nikoliv ABCD, spol. s r. o., nebo abcd, s. r. o.
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xycházet přímo z tohoto právního předpisu (k tomu viz např. zák. č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR).
Při sepisování žaloby bx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx vyplývá ze zákona č. 219/2000 Sb. V praxi se zažilo následující označení státu (například): Česká republika - Ministerstvo fi nancí nebo Česká republixx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxlobu proti státu a označí jej pouze jeho organizační složkou (Ministerstvo fi nancí ČR, Obvodní soud pro Prahu 2), může se setkat s formalistickým (a podxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxdstranitelný nedostatek podmínky řízení, protože složka sama nemá účastnickou způsobilost.
V některých případech je složité vybrat odpovídajíxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xít k tíži žalobce. Odpovědnost za to, se kterou složkou bude v řízení jednáno, je na soudu, nikoliv na účastníku. Žalobce totiž žaluje stát, což jasně vyjxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xložky, případně pro neodstranění vad žalobu odmítnout podle § 43 odst. 2. Též srov. komentář k ustanovením § 19, 21a.
K tomu citujeme z usnesení velkéxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxnačen pouze orgán státu (kraje, obce), přičemž se z jiných částí žaloby podává, že směřuje vůči státu (kraji, obci), je namístě takový stav posoudit jakx xxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxe povahy právního případu náleží. Citované ustanovení lze považovat za reakci zákonodárce na část judikatury českých soudů, které v případech, kdy byxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx, které neměly způsobilost být účastníkem řízení, odmítaly případ věcně projednat a s odkazem na nedostatek podmínek řízení zastavovaly. Tento formaxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxy k odstranění vad podání před zastavením řízení, avšak zakotvení tohoto principu v rovině hmotněprávní se zdá být vhodným krokem, který by měl vést ke zxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxi být vyvozovány škodlivé následky pro toho, kdo vadné označení použil.
xxxxx xx xxxxxxvatel v řízení zastoupen, označí v návrhu také svého zástupce: „Žalobkyně: Dana Nová, r. č. 015211/0123, bytem Horní Planá, Malostranská 25; Zástupcex xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx uvede se do návrhu jeho zákonný zástupce (oba rodiče, jde-li o nezletilé dítě, jsou-li oba naživu a nejsou-li zbaveni rodičovských práv nebo v nich omezxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx že jde o věc vyplývající ze vztahů mezi podnikateli. Jde zejména o identifi kační číslo, a to jak u právnické, xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxké osoby - podnikatele je vhodné uvést rovněž její sídlo, neboť v podnikatelských věcech se podle něj určuje její obecný soud, jak vyplývá z § 85 odst. 2. Ixxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxastníka - obchodní společnosti tak může například znít: „Žalovaná: abcd, spol. s r. o., IČ 1234567, se sídlem Telč, Zámecká 23.“
Obecně lze říci, že cílem navrhovatele je označit všechny účastníky tak, aby nemohlo dojít k záměně za jinou osobu. Může nastat situace, kdy nemá k dispxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xejstřících). Zde pak lze využít pro upřesnění možnosti uvést další údaje - již zmíněné rodné číslo, místo zaměstnání, narození apod.
Poté, co se navrhovatel vypořádá s řádnýx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxtkový děj (skutková tvrzení). Přitom je třeba dbát na logickou provázanost tvrzení, která by měla být jednoznačná a konkrétní, aby nemohlo dojít k záměxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x x 101 odst. 1 písm. a). Pokud se s ní v návrhu zcela nevypo- řádá, má možnost to v dalším průběhu řízení napravit a soud je povinen jej při jednání, přípravném xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxodujících skutečností a splněním povinnosti tvrzení je úzce spojeno označení důkazů. To souvisí s § 101 odst. 1 písm. b) a § 120, kde je zakotvena důkazní xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxže.
Postupuje-li účastník účelně, nesmí soud zahrnout nepřehledným seznamem důkazů, jimiž hodlá tvrzení prokázat, ale musí jednoznačně uvést, o xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxzní návrhy, které je podporují.
Například - první (méně vhodná) varianta: Dne 22. 4. 2013 jsem jel kolem 10.00 xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx vyjel automobil žalovaného, který nedal přednost v jízdě, zleva do nás prudce narazil, čímž vznikla značná škoda na voze a zavazadlech, která byla zničxxxx xxxxx x xx xxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx že žalovaný pravidla silničního provozu porušil. Při srážce došlo ke značnému poškození vozu, ihned z místa nehody byl odtažen do servisu AUTOMOTO, s. xx xxx xxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx Kč s odůvodněním, že náklady na opravu nebyly vynaloženy účelně. Dále bylo zničeno mé oblečení za celkem 10 000 Kč, ztratil jsem zlatý řetízek s přívěskexx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xevé klíční kosti a levé dolní končetiny v bérci, distorzi levého kolena s následnou hospitalizací ve Vinohradské fakultní nemocnici po dobu tří měsícůx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx na zdraví na pětinásobek toho, co mi nabízí žalovaný.
xxxxxxx xxxxxxxxxm spisem, zprávou pojišťovny, potvrzením autoservisu, mým výslechem, výslechem svědka Jiřího Hovorky, znaleckým posudkem MUDr. Trávníčka, potvrzxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx
xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx můj osobní automobil s osobním automobilem žalovaného, který mi nedal přednost v jízdě.
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x levé dolní končetiny v bérci, distorzi levého kolene s následnou hospitalizací ve Vinohradské fakultní nemocnici v trvání tří měsíců, odkud jsem byl pxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
Ztížení mého společenského uplatnění popsal ve svém posudku doc. Křivánek.
Dxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxx xxxxxelem licence instruktora spinningu. Pro přetrvávající bolesti a závratě se těmto aktivitám nemohu vůbec věnovat.
Důkaz: výslechem mé manželky Haxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxnotě 12 000 korun. Došlo ke zničení kožené bundy a oblečení za celkem 10 000 Kč.
Důkaz: výslechem mé manželky, potvrzením zlatnictví Aurum, s. r. o., pxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx
xxxxx x xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxěžná 8.
U druhé varianty lze snadněji dovodit, jaká dílčí tvrzení žalobce soudu předkládá a jakými konkrétními dxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxiz základní povinnosti účastníka podle § 101 odst. 1 písm. a/, b/).
Je-li výjimečně navrhován důkaz výslechem účastníka, měla by žaloba obsahovat sxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx že trpí subjektivními pocity úzkosti, které jej po úrazu omezují ve společenském uplatnění, toto tvrzení nelze prokázat jinak, a proto navrhujeme proxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxtí až z účastnického výslechu je nepřípustné (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 12. 2000, sp. zn. 21 Cdo 1705/99).
Z usnesení Městského sxxxx x xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxny, které jsou přílohou žaloby.“
K písemným důkazům srov. komentář k druhému odstavci.
Protože zákon účastníkovi neukládá, aby svůj nárok kvalxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxe (obdoba právního závěru, který se uvádí do písemného vyhotovení rozsudku - viz § 157 odst. 2). Žaloba je však institut práva procesního, takže obsáhlé xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx důležité informace o tom, jak probíhala mimosoudní jednání, a zejména, s čím se účastníci rozešli. To je důležité pro následnou přípravu jednání a invexxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxobit procesní taktiku, například zvážit, zda vydat platební rozkaz nebo kvalifikovanou výzvu k vyjádření (§ 114b odst. 1).
I když
mediace
v netrestních věcech je teprve (účinností od 1. 9. 2012) upravena zákonem (č. 202/2012 Sbxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx, aby alespoň sestavili a soudu předali přehled nesporných tvrzení, která není třeba prokazovat, a přehled tvrzení sporných, která se prokazovat budoxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxt spor jakoukoliv smírnou formou, než vést soudní řízení, které je v každém případě nejnákladnější a nejformálnější cestou, jak se řešení konfl iktu doxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx x x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx
Korunou návrhu je tzv.
petit
(z latinského petere - žádat, česky nejpřesněji - konečný návrh), v němž navrhovatel (žalobce) uvede, čeho se domáháx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx - formulována jednoznačně, srozumitelně a úplně.
Je zvykem, že v návrhu se
petit
nachází na samém konci a je formulován tak, jak má dle názoru žalobcx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xevyplývá. Podmínkou je pouze, aby z návrhu bylo patrno, čeho se žalobce (navrhovatel) domáhá. Lze-li to pochopit (z celého textu a kontextu podání), nexx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx
xxxxx
xxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxat ve smyslu ustanovení § 261a.
Soud je (vyjma případů uvedených v ustanovení § 153 odst. 2) petitem vázán. Znamenx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx je to účastník, kdo odpovídá za výsledek sporu, vymezuje předmět řízení, jímž může (za splnění procesních podmínek) disponovat, měnit jej, omezovat čx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xčl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod). Soud nemůže ve sporném řízení (srov. § 120 odst. 2 a komentář k němu) napomáhat jedné straně tím, že sám roxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxut o celém předmětu petitu.
xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxoky placeny právě od určitého data a proč právě v požadované výši. Podle ustanovení § 1970 obč. zák. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonnx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. xxxxx x x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
Například: Protože žalovaný měl dlužnou částku zaplatit podle smlouvy nejpozději do 30. 6. 2014, ocitx xx xxxx xx xx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxje úrok z prodlení 8,75 %.
xepo sazba je jako důležitá ekonomicko-právní kategorie rozhodná xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxké národní banky a je vyhlašována ve Věstníku ČNB. Na stránkách www.cnb.cz je uvedena aktuální výše 2T repo sazby včetně její historie.
Oproti dřívější úpravě je podstatné, že výše úrokx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x00 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,75 % od 1. 7. 2014 do zaplacení.
Zejména v případě, že byla podána tzv. rozkazní žaloba, měl by návrh obsahovat i výpočex xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxu týkajícího se nemovité věci), musí ji přesně identifi kovat obvyklými údaji, které jsou upraveny v § 8 zák. č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (kaxxxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxx xxxxxxxx
x
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxx xíslem popisným nebo evidenčním a příslušností budovy k části obce, pokud je název části obce odlišný od názvu katastrálního území, v němž se nachází pozxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx
x
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx
x
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxvby, jehož součástí je budova, v níž je vymezena, číslem jednotky a jejím pojmenováním,
-
případně i list vlastnictví, na němž je nemovitost v katasxxx xxxxxxxx x xxxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx předat žalobci do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku dům číslo popisné 123 na parcele číslo 321 v katastrálním území Dolní Lhota, zapsaný na Lx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx
xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxhází, např.: Žalovaný je povinen vyklidit a vyklizený předat žalobci do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku byt č. 17 sestávající z pokoje, kuchyně a přxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxm a nadzemním podlažím. Podlaží se počítá podle toho, v jaké výši se nachází od zemské úrovně, zatímco patro je údaj, který nemá oporu ve stavebních předpxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxveň prvním patrem i druhým nadzemním podlažím. Údaje o nemovitosti a bytu lze vyčíst z výpisu z katastru nemovitostí, nájemní smlouvy či pasportu (evidxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xapř. u žaloby, kterou se žalobce domáhá vydání věci. Jeho prvním cílem je získat věc zpět a k tomu směřuje první eventualita (primární
petit
). Pro případx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xsekundární
petit
), v němž žádá nahradit vzniklou škodu v penězích. Jde o tzv. eventuální
petit
. Například: Žalovaný je povinen vydat žalobci do tří dnů xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xsobní automobil nebude u žalovaného nacházet, zaplatit žalobci částku 100 000 Kč.
Dalším typem je
petit
alternativní. Ten se uplatní, když z právnxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xo návrhu uvést všechny, aby možnost volby žalovaného byla z textu petitu zřejmá, a různé varianty plnění nabídne žalovanému v petitu na základě vlastníxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxzu v životní xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxění nepeněžitého (zprostit se nepeněžitého plnění zaplacením určité finanční částky). Například: Žalovaný je povinen do jednoho měsíce vydat žalobxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxoku má každý ze žalovaných plnit jako samostatný společník: První žalovaný je povinen zaplatit žalobci 400 000 Kč a druhý žalovaný 200 000 Kč, to vše do třx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx nevyplývá, zda se žalobce domáhá, aby žalobci plnili společně a nerozdílně, anebo zda má požadovanou částku zaplatit každý z nich („Podle ustálené souxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx. Tato soudní praxe dokonce byla s účinností od 1.1.2001 začleněna do občanského soudního řádu, a to do jeho ustanovení § 261 a odst. 3. Jestliže tedy žaloxxx xx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxnatelná ve smyslu usnesení odvolacího soudu.“).
Přestože z § 160 vyplývají zákonné lhůty, v nichž má být rozsudkem uložená povinnost splněna, je zaxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxx je pro průběh řízení prospěšné (zejména pokud se žalobce domáhá zaplacení určité peněžité částky nebo přímo navrhuje vydání platebního rozkazu), aby xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxx xxx xxxx xx xxxx xxxxxdušší provést kontrolu přesné specifikace nákladů než jejich výpočet. Navíc lze takovou specifikaci, je-li bez chyb, zkopírovat do platebního rozkaxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx náležitosti: označení svěřenského správce a označení svěřenského fondu. Svěřenský správce má samostatnou procesní způsobilost (§ 20 a komentář k něxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxx xx xxxxxétní svěřenský fond, který musí mít vlastní označení (§ 1450, § 1452 odst. 1, odst. 2 písm. a/ obč. zák.), jež se musí objevit i v žalobě. Například: Jiří Vlxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxdu jisté anonymity svěřenského správce není třeba jej označit podrobně jako běžnou fyzickou osobu (např. i rodným číslem) - z označení musí jen vyplývaxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxlněny. Pokud v této první fázi nepostupuje s patřičnou péčí a pozorností, může velmi zkomplikovat průběh celého řízení a účastníkům přístup ke spravedxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx zásadě, že o věci má být rozhodnuto při jediném jednání.
Protože zejména ve sporném řízení je to především účastník, kdo vymezxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx žaloba je základem úspěchu a účinným procesním prostředkem, prostřednictvím kterého může účastník vyvíjet legální „procesní nátlak“ na soud a nutit xxx x xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxpjatému formalismu, který opakovaně kritizuje Ústavní soud (viz např. nález ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. II. ÚS 3137/09) jako vážnou překážku k dosažení spxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxba zařadit ty, které brání pokračování v řízení. Sem patří nedostatky v označení účastníků, které buď zcela chybí, nebo je neurčité či nesrozumitelné.
xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxt, neboť nejsou splněny podmínky řízení. Zde mu u právnických osob práci ulehčí žalobcem přiložený výpis z příslušného rejstříku, jak již bylo uvedeno xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xěcech nelze přehlédnout chybějící identifikační čísla u podnikatelských subjektů. V případě této vady by však soud neměl být formalistický - pokud z oxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx § 43 odst. 1 k doplnění tohoto chybějícího údaje. Tento drobný nedostatek lze odstranit až při jednání nebo přípravném roku (§ 114c).
Nemá-li žalobce přístup k informacím (např. do některých rejstříků a evidencí)x xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxliště), je soud povinen s odkazem na ustanovení § 6 a poučovací povinnost podle § 5 poskytnout žalobci odpovídající součinnost za účelem získání těchto xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxst. 1 a následně žalobu odmítnout, jak např. judikoval Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 3. 2009, sp. zn. III. ÚS 1424/07: „Obecné soudy nemohou odmítnout žxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxaje, na jejichž základě mohou toliko soudy (a tedy nikoliv sám žalobce) daný údaj opatřit (např. údaj o státní poznávací značce vozidla, jehož měl být žaxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx x opačném případě obecné soudy postupují v rozporu se základním ústavním právem žalobce na přístup k soudu, jež je zaručeno čl. 36 odst. 1 Listiny základnxxx xxxx x xxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxx xx. 10 Cm 45/2008: Jistá společnost zažalovala z důvodu ochrany svého dobrého jména a nekalosoutěžního jednání registrátora internetové domény nápadnx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xištně název zavedené firmy). Kromě toho zažalovala i registrující subjekt „Josef Novák, Zhang Yang Rd 1589, Shanghai-Pudong“, u něhož bylo velmi pravxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xudikatury je v těchto případech třeba žalovat jak registrátora domén, tak i subjekt, který „závadnou“ doménu zaregistroval.
Žalovanému Josefu Noxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxní. Žalobce však neměl přístup k žádným dalším identifikačním údajům, aniž by se o to navíc jakkoliv přičinil, například nedostatečnou obezřetností pxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx žalovaný subjekt má způsobilost být účastníkem řízení.
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxy na označení žalovaného a kdy není zjištěno (postaveno najisto), že takto označený žalovaný neexistuje (tj. že není splněna základní podmínka řízení xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxt rozsudkem. Objektivní nemožnost získat údaje nutné k identifikaci účastníka a ověření podmínek řízení nelze totiž vykládat v neprospěch žalobce - bxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxatečně přesně, srozumitelně a úplně, aby bylo zřejmé, jaký skutkový základ je předmětem sporu. Chybějící, nekonkrétní či nesrozumitelná tvrzení rovxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxbce domáhá, zda obsahuje srozumitelný a určitý žalobní
petit
, který může být základem výroku rozhodnutí. Jak již bylo uvedeno výše, neměl by soud trvat xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxosti protistrany plnit, nahrazení projevu vůle, určení, zda tu konkrétní právo je či není a podobně. Uvede-li tedy žalobce kdekoliv ve svém návrhu napřxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x odstranění vad žaloby k tomu, aby doplnil
petit
žaloby, a vyžadovat onu klasickou větu: „Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 100 000 Kč do tří dxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx „pan Mandelík je lump, který mi dluží peníze,“ a „ať soud rychle zjedná nápravu,“ výzvě k odstranění vad se vyhnout nelze. V případě, že způsob vypořádánx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxislost mezi vylíčenými skutečnostmi a žalobním petitem, který má vycházet pouze a právě z nich. Žalobce často považuje svůj nárok za tak samozřejmý, že xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxěrně často i u jiných případů.
Pokud žaloba trpí těmito nedostatky, nemůže soud věc projednat a postupuje podle ustanovení § 43 odst. 1, 2. Neodstranxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxrá má být účastníkem řízení, ač ji navrhovatel v návrhu neuvedl, nedostatečné údaje může zjistit vlastní iniciativou. Odmítnutí návrhu je zde zcela výxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxhu. To platí o povin- nosti označit důkazy k tvrzením a písemné důkazy přiložit k návrhu. Tyto nedostatky může navrhovatel odstranit i v dalším průběhu řxxxxx x xxxx xxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xplněny podmínky uvedené v § 53, tedy tam, kde jde o hrubé ztěžování postupu řízení, což platí zejména pro řízení nesporné. Zpravidla však k takovému opatxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxse důkazní břemeno a jeho návrh soud po poučení podle § 118a odst. 3 zamítne. To je dostatečně nepříznivým důsledkem jeho pochybení a je zbytečné k pokutě xxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxzvadná, ale je projedna- telná, tedy je z ní zřejmé, v čem spočívá podstata uplatněného nároku, umožňující alespoň jeho základní hmot- něprávní kvalifxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxí § 114b odst. 1 o. s. ř., jakož i v případě nečinnosti žalovaného rozsudek pro uznání podle ustanovení § 153a odst. 3 o. s. ř. Jestliže se žalovaný k žalobě axxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xx xx xx x xxxxxxků plynoucích z jeho nesplnění.“
V případě, že pro nedostatky ve shora uvedených náležitostech musel soud odročit jednání a dalším účastníkům, svěxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxí jednání, aniž by předtím v rámci jeho přípravy zajistil odstranění vad navrhovatelem, půjde v naprosté většině případů o jeho procesní nedůslednostx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx soud může žádat jejich předložení. Nesplnění povinnosti označit důkazy může účastník napravit v dalším průběhu řízení. Platí tu opět poučovací povinxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xrojednat a případně po poučení zamítnout pro neunesení důkazního břemene.
Povinnost předložit písemnosti splní účastník i tím, že je zašle elektrxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxx).
K odst. 3:
Soud musí návrh vždy doručit ostatním účastníkům do vlastních rukou. K tomu viz komentář k ustanovení § 49 a následujících. Náhradní doxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx x x xxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx zástupce. Vedle toho má žalobce i možnost bez procesních důsledků zaslat stejnopis návrhu na vědomí žalovanému - průběh řízení to může urychlit.
Bex xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 80
Komentátor: Mottl
xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxzení nazývá žalobou), nebo bez takového návrhu. Úprava řízení zahajovaných bez návrhu, tedy takzvaných nesporných ( beznávrhových) řízení se od napoxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xx xx xx x xxxxxxxx k němu.
Zatímco ustanovení § 79 odst. 1 upravuje formální a obsahové náležitosti návrhu na zahájení každého občanského soudního řízení (žaloby), uxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxzení, jehož předmětem je určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není. Ustanovení § 79, 80 jsou systematicky zařazena na začátek hlavy první části třxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx, že řízení o určení existence či neexistence práva a právního poměru může být úspěšně vedeno jen v případě, že na výsledném určení má žalobce objektivně xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxjící naléhavý právní zájem na požadovaném určení jsou v řízení o určení práva či právního poměru skutečnostmi rozhodnými, proto musí být vylíčeny již v xxxxxx xxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxvaném soudním určení práva či právního poměru je hmotněprávní podmínkou úspěchu takové žaloby (jak bude vysvětleno níže); neosvědčí-li žalobce naléxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxnnosti nového občanského zákoníku a jeho doprovodné legislativy, zejména však zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v jehož rámci dxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx novelou vyjmenovával základní druhy občanských soudních řízení (demonstrativním) výčtem, když rozlišoval řízení (resp. žaloby) týkající se osobnxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xzvláštních) řízení občanský soudní řád již takový výčet neobsahuje a nesnaží se postihnout a pojmenovávat různé druhy do úvahy připadajících spornýcx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx bylo uvedeno, a lze se bez něj bez obtíží obejít. Nadále pro oblast sporných řízení tak zůstal význam § 80 právě v tom, že zdůrazňuje smysl a účel určovacícx xxxxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxčité právní situace, sporu, společenského konfl iktu, bez něhož by soudní ochrana porušených práv či právních poměrů nemohla být účinná či úplná.
Pxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xb. vtělena do § 80 písm. c). Pokud dále citovaná rozhodnutí odkazují na ustanovení § 80 písm. c), lze závěry, právní věty a argumentaci xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxo poměru nepřinesla žádnou věcnou změnu a jde jen o pozměněnou formulaci.
xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxudního řízení, se zákon ani ve znění účinném do 31. 12. 2013 nepokoušel postihnout ve výčtu druhů žalob (návrhů na zahájení řízení) zcela všechna. Uváděx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxbou uplatněn požadavek na zahájení jiného řízení, než je v tomto výčtu uvedeno. Zpravidla půjde o řízení konstruovaná přímo v hmotněprávních normách uxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxořádání společného jmění manželů, různá nahrazení projevu vůle, řízení o neplatnost rozvázání pra- covního poměru, neplatnost veřejné dražby, neplxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xkutečnosti (např. neplatnosti právního jednání), zpravidla se tato řízení nepodřazují pod ustanovení § 80 a nejsou podmíněna naléhavým právním zájmxxx xxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx
Návrhy týkající se osobního stavu, tzv. statusové věci nyní upravuje zákon o zvláštních řízexxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xx xx xx x xxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxnotlivé jeho typy mají v části zvláštní ještě speciální úpravu zahájení (viz například § 55 z. ř. s. pro řízení o prohlášení za mrtvého, § 85 písm. a/ z. ř. sx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xx xx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx otcovství a komentáře k nim).
Žaloby na splnění povinnosti již nejsou v zákoně upraveny ani demonstrative, ač se i nadále bude jednat o nejčastější txxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx x xxxah ukládané povinnosti, může žalobou může být uplatněno právo na vydání věci ( reivindikační žaloby), na zaplacení určité peněžité částky, na splnění xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxinit projev vůle (žaloba na nahrazení projevu vůle), byť k požadovanému projevu vůle dochází vlastním soudním rozhodnutím (jeho vydáním je projev vůlx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x0 Cdo 813/2004). Žalobou na plnění je rovněž žaloba zápůrčí (negatorní), kterou se uplatňuje nárok, aby se žalovaný zdržel určitého chování. Konečně žxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxikační žaloba: Žalovaný je povinen vydat žalobci osobní automobil tov. zn. Škoda Oktávia 1,9 TDI, reg. zn. 1A5 1020, r. v. 2002, stříbrná metalíza, a to dx xxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xopílku a kouře na pozemek žalobce - zahradu č. parc. 1234 v obci Malé Přítočno, zapsaný na LV č. 100 pro katastrální území Malé Přítočno u Katastrálního úřxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxření kupní smlouvy ze dne 30.7.2012 v tomto znění: „Žalobce prodává a kupující kupuje pozemek parc. č. 111/2 o výměře 3500 m2 v obci Praha, katastrální úzxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxlní pracoviště Praha, za celkovou kupní cenu 5 000 000 Kč.
Jelikož žalobou na plnění se uplatňuje požadavek na splnění konkrétní povinnosti, jejxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx vykonatelné, tj. objektivně splnitelné, aby v případě dobrovolného nesplnění bylo vymožitelné některým z exekučních prostředků, které zná občanskx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xednoznačně definována, aby v případném exekučním řízení nevznikaly pochybnosti a další spory o to, nakolik byla nebo nebyla povinnost splněna.
Nexxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxe ustanovení § 43. Zároveň je jednoznačná definice a individualizace ukládané povinnosti významná i z toho hlediska, aby bylo patrno ve smyslu ustanovxxx x xxx xxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx).
U žalob znějících na zaplacení peněžní částky či vydání věci zpravidla nebude žádný problém s vymezením povinnosti, zejména za předpokladu, že bxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxných případech. V tomto ohledu jsou značně problematické výroky typu „Žalovanému se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat žalovaného ...“, xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxnímu rozhodnutí. Přesto soudní praxe taková rozhodnutí připouští a považuje je za dostatečně určitá a vykonatelná.
Účastníci nezřídka s obtížemi xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxu materiální vykonatelnosti v případě, že mu soud vyhoví. Stručně řečeno, pro každý žalobní požadavek musí existovat v ustanovení § 258 odst. 2 způsob vxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxo rozhodnutí žádný způsob výkonu nezná. Výkon odebráním věci se týká pouze věci movité. Zvláštní režim se s ohledem na povahu uložené povinnosti vztahuxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx x x xxx x xxočívá v ukládání pokut. Zde je podmínkou vykonatelnosti petitu určitost specifikace přesného jednání či zdržení se jednání. Je-li
petit
žaloby formxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxi není horší výsledek řízení, než když se po mnohaletém řízení úspěšně domohou nevykonatelného rozhodnutí.
xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxí poměr nebo právo je, či není, se zahajuje řízení, v jehož rámci soud rozhoduje o tom, zda určité právo nebo právní poměr (dřívější terminologii právní vxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxění, neruší), neboť skutečnost, od níž se odvíjí konstituování práva (která založila jeho vznik, změnu, zánik), nastala v minulosti, v době před rozhoxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxrální území Holešovice, zapsaném na LV č. 389 pro katastrální území Holešovice u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Pxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxntnímu závěru, že jde o rozhodnutí preventivní, které má smysl jen tehdy, pokud může přinést účelnou ochranu práva či právního postavení žalobce před txxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx smysl a je třeba se žalobou domáhat určitého plnění (viz např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 10. 2012, čj. 14 Cmo 514/2011-117: „Je-li posouzxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx právní zájem; lze totiž žalovat přímo na zaplacení sjednané kupní ceny.“). Proto jsou žaloby na určení existence či neexistence práva a právního poměrx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxbě vůbec může být naplněn smysl občanského soudního řízení, jak je vymezen v ustanovení § 6, tj. aby ochrana práv účastníků řízení byla rychlá a účinná.
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx x xxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxo zákoníku ve spojení s § 80 písm. c/ o. s. ř.) byla a je nástrojem ochrany subjektivního práva před neoprávněnými zásahy. Jde o žalobu svou povahou prevexxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxš, J., Drápal, L., Mazanec, M.: Občanský soudní řád - komentář. I. Díl. 6. vydání.
C. H. Beck, Praha 2003, str. 259) - jejím účelem je předejít stavům nxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xíce než u žalob na plnění dbát, aby nedošlo k jejímu zneužití (Hora, J.: Československé civilní právo procesní. Díl I. Nauka o organisaci a příslušnosti xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxdošel uznání právním řádem.«). Především k této obraně je tedy požadována jistá kvalita žaloby na určení práva spočívající v tom, že musí být dán žalobcxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxo stává nejistým, je zpochybněn. Tomu odpovídalo i znění příslušného zákonného ustanovení - § 228 c. ř. s. (zákon č. 113/1895 ř. z., o soudním řízení v občxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxavost listiny byly co nejdříve na jisto postaveny«, a požadavek, aby byl při podání žaloby dán zájem na co nejrychlejším určení, se stával předmětem dokxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxx xx xx xx xx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xemá preventivní ochrana postavení žalobce žádného smyslu, neboť jejím prostřednictvím již v zásadě nelze spory, které by o ně mohly v budoucnu vzniknoxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx x xxxxxx x xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx vyslovil závěr, že »o naléhavý právní xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xy se jeho právní postavení stalo nejistým, což - řečeno jinými slovy - znamená, že buď musí jít u žalobce o právní vztah (právo) již existující (alespoň v dxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxžen, příp. pro nejisté své postavení by mohl být vystaven konkrétní újmě.« (nález Ústavního soudu ze dne 20. června 1995, sp. zn. III. ÚS 17/95).“ V uváděxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx x xxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xoudního řádu: „Tvrzením vlastnického práva, zejména toho, jež vyžaduje záznam do katastru nemovitostí, v případě absence legitimního očekávání na sxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxu na jejím podání.“
xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxistence či neexistence práva či právního poměru, ale též např. určení (ne)platnosti právního jednání (což je poměrně často se objevující žalobní požaxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx podmiňuje jeho existencí pouze určení existence či neexistence práva či právního poměru (což neplatnost není), nicméně výkladem jdoucím po smyslu záxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
Neplatnost právního jednání je právem stanovený nxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxky v právních vztazích, je neúčinný, x xx
xx xxxx
xxxx
xx xxxx
x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xkutečností.
Určovací návrh má tedy preventivní povahu, je prostředkem umožňujícím poskytnutí ochrany právnímu postavení žalobce dříve, než jehx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxůsobit žalobci újmu na jeho právním postavení (opět lze připomenout stanovisko Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS - st. 21/05).
Právě v poskytnutí prevexxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxce porušeno, takže jeho cílem je reparace. Jakmile již bylo právo žalobce porušeno, ztrácí prevence (v podobě určování práva či právního poměru) jakýkxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xlnění. Pak se může v rámci žaloby na plnění zkoumat otázka existence práva či právního poměru jako otázka předběžná, ale už není vlastním předmětem řízexxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxž ostatně plyne i z ustanovení § 154 odst. 1, podle něhož je pro rozsudek vždy rozhodující stav v době jeho vyhlášení.
Z tohoto hlediska není důvod v případě žalob znějících na určení neplatnostx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxtencí naléhavého právního zájmu.
Přx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxění (například xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx
x
xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxí platnosti smlouvy) žalovat přímo na určení existence (neexistence) samotného práva.
O určení neplatnosti právního jednání lze říci v podstatě totéž, co bylo řečeno o určení existence práva či právního poxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx v důsledku vad právního jednání (a tudíž v důsledku jeho neplatnosti) následky v právní sféře žalobce (např. v podobě vzniku škody nebo jiné újmy), má smxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxx x
xxxxxxxxxx
x xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxé má být rozhodnuto, povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního poměru, není dán právní zájem na určení této předběžné otázky, jexxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxdí „Jestliže právní otázka (platnost smlouvy), o níž má být rozhodnuto, má povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního vztahu (vlxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x x0 písm. c/ o. s. ř. - viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 1996, sp. zn. 2 Odon 50/96).“
x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxení neplatnosti právního jednání je podmíněno naléhavým právním zájmem, a jednak že právě naléhavý právní zájem je to, co mezi jednotlivými do úvahy přxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxčku stojí ochrana práv již porušených, kterou poskytuje procesní právo v podobě žalob na plnění, možnost žaloby na plnění vylučuje možnost žaloby na poxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxávní otázky - platnosti nebo neplatnosti právního jednání.
Zákonnou podmínkou, bez jejíhož splnění nemůže žalobce s určovací žalobou uspět, je texx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxací žalobě takovéto tvrzení, jde o vadu, k jejímuž odstranění musí soud opět postupem podle § 43 účastníka vést. Jedná se o obvyklou chybu: Žalobce se v žaxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xaloby - existenci naléhavého právního zájmu, často odbude.
Je tedy nezbytné do žaloby uvést pokud možno samostatnou pasáž věnovanou naléhavému prxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx žalovaný, ačkoliv jsem přesvědčen, že vlastnické právo svědčí mně. Tento rozdílný stav přináší s sebou řadu problémů, které se žalobce pokouší odstraxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx práva k předmětnému bytu a určil, že jsem jeho výlučným nájemcem. V odstranění dlouhodobě trvající nejistoty spatřuji naléhavý právní zájem, který mnx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxxval vedení zbytečného řízení, které nemůže poskytnout účastníkovi účinnou ochranu práv. Je nadbytečné, aby prováděl ve věci rozsáhlé dokazování týkxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx07, sp. zn. 26 Cdo 1255/2006).
Příklad: Žalobce je vlastníkem činžovního domu, v němž jsou nebytové prostory, které si pronajal na dobu pěti let žaloxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxnout se placení nájmu po dobu výpovědní lhůty se proto rozhodl od smlouvy odstoupit s tvrzením, že prostory jsou nezpůsobilé ke smluvenému užívání. Proxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xx xxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxplatnosti právního úkonu - odstoupení od smlouvy. Tvrdí, že na tomto určení má naléhavý právní zájem, neboť je ohroženo jeho právo na zaplacení nájemnéxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xejí nedůvodnost. K porušení domnělého práva žalobce na nájemné zde již totiž došlo a on se mohl domáhat přímo jeho zaplacení žalobou na plnění. Otázku plxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx by ve prospěch žalobce a přiznal mu plnění v rozsahu dlužného nájemného. Celý spor mezi účastníky by tak byl jednoznačně vyřešen. Výsledkem řízení o určxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x určovací žalobě, pokud není dán naléhavý právní zájem na určení, může soud pouze rozsudkem, řízení nelze zastavit, neboť jeho formální podmínky byly sxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxléhavého právního zájmu na určení, zamítne žalobu, aniž by se současně zabýval meritem věci. Nedostatek doložení naléhavého právního zájmu je tedy saxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xaznamenán odklon ani od názoru, že uvedené závěry neplatí bezvýhradně a že prokáže-li žalobce, že má naléhavý právní zájem na tom, aby bylo určeno určitx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxslouží potřebám praktického života, tudíž tam, kde spor mezi účastníky řízení neodstraňuje a naopak vede k dalšímu (zbytečnému) množení sporů mezi nixxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx o plnění), je určovací žaloba přípustná i přesto, že je možná také žaloba na splnění povinnosti podle § 80 písm. b/ o. s. ř. (srov. např. rozsudek Nejvyššxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
Určovací žaloby se podle navrhovanxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxžit překážku
litispendence
ve smyslu § 83 či překážku věci pravomocně rozsouzené dle § 159a odst. 4 pro žalobu o plnění vycházející ze stejného práva či xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxíněna existencí naléhavého právního zájmu. Tak je tomu např. u řízení o ur- čení neplatnosti rozvázání pracovního poměru, o neplatnost dražby (konané xxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxx xxoto je v těchto případech chybou zjišťování naléhavého právního zájmu, ten je dán ze zákona právě tím, že takovou žalobu konstruuje. Například v usnesexx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxx xdst. 1 obch. zák. určení, jaká je výše přiměřeného protiplnění poskytnutého akcionářům podle § 183m odst. 1 obch. zák., a to aniž by musel prokazovat (v ixxxxxxxx x xx xxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx, aniž by úspěch (přípustnost) návrhu podmínil existencí naléhavého právního zájmu.“ Typicky jsou to například žaloby na určení „padělků“ podle naříxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xx. 2011, čj. 2 Cmo 219/2011-167: „Jedinou právní cestou ke zrušení rozhodčího nálezu z důvodu neplatnosti rozhodčí smlouvy je podání žaloby podle ustanxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxožku není dán.“
Zrušen
xxxxxx xtav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 82
Komentátor: Lichovník
Určení okamžiku zahájení soudního řízení má velký význam, neboť má hmotněprávní i procesní účinky, jež jsou spojeny i se zahájením řízení x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx x xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxdního řízení (které má za následek i stavení běhu promlčecích lhůt) dochází dnem podání žaloby i u místně a věcně nepříslušného soudu, a to i když takový sxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxích a prekluzivních lhůt. Pozor však u hmotněprávních úkonů spojených s úkony procesními. Hmotněprávní úkon učiněný vůči soudu je totiž vůči ostatním xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxx xx x xxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxo 3/94, dovodil, že žaloba o přivolení k výpovědi nájmu bytu může osahovat i samotnou výpověď nájmu. Tato výpověď je však účinná až doručením této žaloby xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
x x xxxx xxxentář k § 83. Rozhodující význam má okamžik zahájení řízení pro posouzení věcné a místní příslušnosti. Pro jejich určení jsou zásadně rozhodující okolxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx x x xxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxůsobilost být účastníkem řízení, protože zemřel či zanikl. Podstatné je, zda osoba zemřela či zanikla před či po zahájení řízení. Stalo-li se tak před zxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxdmínku řízení (§ 104 odst. 1), ale v řízení bude soud pokračovat s právními nástupci.
x xxxxx xx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxí soudu. Před 1. 1. 2014 upravovalo i zahájení řízení vydáním usnesení o zahájení řízení. Tento způsob je nově již upraven v § 13 z. ř. s. Pozornost tedy budx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxího razítka na listině. Při osobním doručení podání je pracovník podatelny povinen k žádosti podatele potvrdit přijetí podání otištěním podacího razxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxx xxxxxxxxx xxkazujeme na grafi cké znázornění podacího razítka v komentáři k § 42 odst. 1. U podání doručených poštou nelze rozlišovat okamžik doručení soudu, ale poxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
U zásilek dxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx nahrazuje podací razítko tzv. identifi kátor, jehož vzor je uveden také v komentáři k ustanovení § 42. Ten mimo jiné obsahuje datum a čas včetně sekund přxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx x xx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxedlnosti č. 11/2013 Sb. instr. a sdělení. V xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxlik sekund, ale i několik dní (v případě poruchy). Proto zákon stanoví, že soudní řízení je zahájeno již okamžikem, kdy byl návrh dostupný informačnímu xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xo, co se s účinnosti od 1.1.2013 výslovně objevilo v procesním předpisu.
V případě sepsání návrhu na zahájení řízení do protokolu (§ 42 odst. 1, věta dxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx návrhu na zahájení řízení i telefaxem. Ačkoliv tato podání se již v praxi téměř nevyskytují, lze jen připomenout, že pro ně platí podmínka předložení orxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxktronickým podpisem. K tomu srov. komentář k § 42.
Využití elektronického či telefaxového podání umožňuje doručení návrhu na zahájení řízení i po úxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx
x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxá žádné řízení, jež by mělo předcházet řízení soudnímu. Nejedná se například o smírčí řízení v profesních komorách, protože ta jsou upravena jen jejich xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxí řízení. A to bez ohledu na fakt, že mediační dohoda může být schválena ve smírčím řízení dle ustanovení § 67 a násl. Z dřívější právní úpravy lze připomexxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x průmyslovými vzory.
K odst. 3:
xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxroční k ustanovení § 72 odst. 3 s. ř. s. Jeho účelem je zajistit, aby účastník řízení nebyl poškozen tím, že podal žalobu u obecného soudu namísto u soudu roxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxzení ve věci, která má být projednána v občanském soudním řízení, správní soud takový návrh usnesením odmítne. Usnesení o odmítnutí návrhu musí obsahoxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxx x xx odst. 2 s. ř. s. (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 5. 10. 2005, sp. zn. I. ÚS 117/05). Obdoba platí při zastavení řízení podle ustanovení § 104x x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxním soudem, považuje se za den zahájení řízení den, kdy odmítnutá žaloba došla správnímu soudu. Vý- klad tohoto ustanovení nemá být příliš formalisticxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 83
Koxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x
xxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxci je určena stejným předmětem řízení a stejnými účastníky řízení.
xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xení přitom významné, jak byl skutek žalobcem posouzen po stránce právní - viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2008, sp. zn. 25 Cdo 913/2006. Podsxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxé nelze považovat ten případ, kdy v později zahájeném řízení se účastník dožaduje určení vlastnického práva k nemovitosti, ačkoliv řízení o určení vlaxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx x x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxají vzájemný návrh, jeden návrh zamítne, aniž by řízení pro překážku
litispendence
zastavoval.“ O jednu věc mohou tedy stejní účastníci vést více souxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxo spor o vyklizení téhož bytu“ - usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2007, sp. zn. 26 Cdo 2659/2005. Totožnost předmětu řízení nebude dána ani v případěx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxaze ze dne 14. 8. 2014, sp. zn. 2 Cmo 231/2014.
x xxxxxxxxx xxxxxx xení pro posouzení totožnosti věci rozhodné, v jakém postavení vystupují v jednotlivých řízeních. Totožnost účastníků je zachována i tehdy, mají-li v xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx řízení o později podané návrhu zastaví pro překážku
litispendence
. V některých případech se však bude jednat o totožnou věc i tehdy, kdy okruh účastníkx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x x xxxxxxxx xxy je žaloba o zaplacení téže xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xonkursní podstaty povinného.“
Komplexně vyjadřuje totožnost řízení v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31.1.2001, sp. zn. 22 Cdo 463/99: „Tentýž pxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xtejného skutku). Podstatu skutku (skutkového děje) lze přitom spatřovat především v jednání (a to ve všech jeho jevových formách) a v následku, který jxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx, že totožnost skutku je zachována, je-li zachována alespoň totožnost jednání, anebo totožnost následku. Pro posouzení, zda je dána překážka věci praxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxté je dána i tehdy, jestliže skutek byl soudem posouzen po právní stránce nesprávně, popřípadě neúplně (např. skutek byl posouzen jako vztah ze smlouvyx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxeních rozdílné procesní postavení (např. vystupují-li v jednom řízení jako žalovaní a v druhém jako žalobci). Týchž osob se řízení týká i v případě, jesxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxo řízení. Z pohledu shora rozvedených kritérií projednání a rozhodnutí této věci překážka věci zahájené ani překážka věci rozsouzené nebránila.“
xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxzení dle § 43 tr. ř., vytvoří tím překážku zahájeného řízení o náhradu škody na základě téhož skutkového stavu - viz zpráva Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 24xxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxšího soudu ze dne 17.5.2001, sp. zn. 20 Cdo 1072/2000.
Problematika překážky
litispendence
je podrobně rozebrána níže. Nicméně u řízení ve věcech xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxu členského státu EU ve věci rodičovské zodpovědnosti, v němž bylo vydáno pouze opatření podle čl. 20 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 (Brusel II
bis
) nezxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx
xxx
x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxu
xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xe neodstranitelná a řízení, které bylo zahájeno později, musí soud dle § 104 odst. 1 zastavit. Okamžik zahájení řízení byl objasněn u předchozího ustanxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxesení ze dne 31. 8. 2011, sp. zn. 25 Co 242/2011: „Okamžik, kdy místně nepříslušné soudy postoupily tutéž věc soudu místně příslušnému, je z hlediska posxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxch soudů bylo řízení zahájeno později.“
Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 12.5.2009, sp. zn. 26 Cdo 2743/2007, „je okamžikem rozhodným xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx, které trvá v okamžiku, kdy soud rozhoduje o zastavení řízení. Jestliže by například běžela časově vedle sebe dvě totožná řízení, ale dříve zahájené by xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16.4.2003, sp. zn. 29 Odo 788/2002.
K odst. 2:
I litispendenční pravidla mají výjimky. V taxativně vymezxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxlišný žalobce se předpokládá. Jedná se o řízení, kdy více osob má nezávisle na sobě zájem i legitimaci domáhat se proti jednomu žalovanému totožného souxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxtníky soudního řízení.
x xxxxx xxx xxxx xx řízení ve věcech nekalé soutěže. Skutkové podstaty nekalosoutěžního jednání jsou uve- deny v § 2976 obč. zák. Navazující § 2988 obč. zák. upravuje, čehx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxnil závadný stav. Právě na tato řízení dopadá speciální úprava
litispendence
připouštějící různé osoby na straně žalující. Ustanovení § 2989 obč. záxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx byla nekalou soutěží porušena nebo ohrožena, požadovat přiměřené zadostiučinění, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení. Na tyto případy všxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxe vztáhnout např. na individuální spory o peněžité plnění či o vrácení věci. Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (§ 25 odst. 2), počítá s podobnxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
K xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xapírů dle zákona č. 104/2008 Sb. (§ 50 a v případě žaloby na dorovnání výše protiplnění § 52). K tomu srov. i ustanovení § 375 a násl. z. o. k.
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxi „vytěsnění“ (většinou drobných) akcionářů z akciové společnosti a sporů souvisejících s výší adekvátní náhrady za toto vytěsnění. Výslovně upravuxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxeze outu dochází zpravidla k vytěsnění více akcionářů a předmětné ustanovení je jistou modifikací úpravy hromadné žaloby. V praxi to vypadá tak, že se nx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx chápou jako přistoupení dalších účastníků ze zákona k nejdříve zahájené věci, o němž se ovšem nerozhoduje a dokonce ani soud nevydává usnesení o spojenx xxxx xxxxx x xxxx
x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xvláštními právními předpisy. V současnosti jde jedná o § 24 a § 48 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách. Komentovaná norma brání, „aby ve věci určexx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx stejné veřejné dražby, vycházející z téhož stavu jako dříve zahájené řízení“ (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2005, sp. zn. 21 Cdo 1002/200xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxině může překážku
litispendence
, jakož i postup soudů upravit mezinárodní smlouva.
Speciální úpravu překážky
litispendence
v občanských a obchxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxx
Zjistí-li soud, u něhož bylo řízení zahájxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxy, než je určena příslušnost soudu, kde bylo řízení zahájeno dříve. Jakmile je příslušnost prvního soudu určena, druhý soud rozhodne, že je nepříslušnxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx
Okamžix xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xa zahájení řízení, jestliže žalobce neopomněl následně učinit další kroky nezbytné pro doručení návrhu žalovanému, nebo, musí-li žaloba být před podxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxtné pro podání žaloby u soudu. Soud, u něhož bylo zahájeno řízení nejdříve, je ten, u něhož byly nejdříve splněny všechny předpoklady pro zahájení řízenx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx
Pojmy používané v čl. 27 nařízení jsou autonomní. Překážka
litisxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx u soudu jiné členské země žaluje o plnění z této smlouvy (rozsudek Soudního dvora z 8. 12. 1987, Gubisch Maschinenfabrik KG v. Giulio Palumbo, věc 144/86xx
Při řešení otázky
litispendenxx
xx xxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx v obou řízeních, a nikoliv o obranu, jež může být žalovanými uplatněna, jednak překážka
litispendence
je dána od okamžiku, kdy jsou zahájena řízení přxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxc GmbH v. Basch Exploitatie Maatschappij BV., věc C-111/01). Úprava obsažená v čl. 27 platí bez ohledu na bydliště (sídlo) účastníků obou řízení. Je-li xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx že není příslušný, není ale oprávněn posuzovat příslušnost soudu, u kterého bylo řízení zahájeno dříve, ledaže je k projednání věci výlučně příslušný xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx Insurance Company, věc C-351/89).
Předmětná úprava vyžaduje, aby soud „pozdější“ odmítl svoji pravomoc jen v rozsahu, v jakém jsou účastníci řízení před ním účastni řízenx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxsti k její náhradě má stejný předmět sporu jako dřívější žaloba podaná tímto žalovaným, jejímž smyslem je určení, že za škodu neodpovídá. Pozdější žaloxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx
xx xxxxxxxx
x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx za tvrzenou škodu na nákladu přepravovaném jeho lodí, zatímco pozdější žaloba byla podána vlastníkem nákladu jako žaloba
in rem
a zároveň
in personam
x xx xxx
xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxností založenou prorogační úmluvou, musí vyčkat, než soud dřívější rozhodne o své nepříslušnosti. Nelze použít argument, že řízení u dřívějšího soudx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxdu jiné- ho členského státu či x xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxedlnit tím, že je jen nepřímý a jeho smyslem je zabránit zneužití řízení dotčenou stranou, neboť posouzení takového jednání jako nezákonného v sobě zahxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xříslušnost soudu jiného členského státu (srov. rozsudek Soudního dvora z 27. 4. 2004, G. P. Turner v. F. F. I. Grovit, Harada Ltd a Changepoint SA., věc C-xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxý řízení zahájil jako první, je určena ve smyslu čl. 27 odst. 2 nařízení č. 44/2001, neprohlásil-li se tento soud bez návrhu za nepříslušný a žádný z účastxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxněnou u tohoto soudu (rozsudek Soudního dvora z 27. 2. 2014, Cartier parfums - lunettes SAS, Axa Corporate Solutions Assurance SA v. Ziegler France SA, Mxxx xxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xozději, zkoumat, zda nebude případné rozhodnutí soudu ve věci samé, který zahájil řízení jako první, neu- znáno v ostatních členských státech dle čl. 3x xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xeber, věc C-438/12).
Řízení je ve smyslu čl. 27 odst. 1 nařízení č. 44/2001 zahájeno, když trestní oznámení s návrhem na přiznání náhrady škody v adhexxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxestní oznámení s uvedeným návrhem vyšetřujícímu soudci podáním písemnosti, kterou podle použitelného vnitrostátního práva není třeba před tímto poxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxijf Aertssen NV, Aertssen Terrassements SA v. VSB MBV, Van Someren Bestrating BV, Jos van Someren, C-523/14). V nařízení č. 1215/2012 je úprava řešení sxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxkých zemích.
V řízeních ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti řeší překážku
litispendence
čl. 19 nařízení č. 2201/2003 tak, xx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx soud, u něhož bylo řízení zahájeno později, bez návrhu řízení do doby, než se určí příslušnost soudu, který řízení zahájil jako první. Pokud je řízení ve xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxěji, bez návrhu řízení do doby, než bude určena příslušnost soudu, který řízení zahájil jako první. Je-li určena příslušnost soudu, který zahájil řízexx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxení později, podat tento návrh u soudu, který zahájil řízení jako první. K výkladu této úpravy viz rozsudek Soudního dvora ze dne 9.11.2010, xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxní zahájil jako prv- ní v členském státě, ukončeno poté, co bylo zahájeno u soudu v druhém členském státě, kritéria
litispendence
ve smyslu čl. 19 odst. xx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxx xx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxra z 6. 10. 2015, A v. B, věc C-489/14).
Obdobně je
litispendence
upravena v řízeních ve věcech vyživovací povinnosti v čl. 12 nařízení č. 4/2009.
Výslovná úprava konfliktu pravomocí v řízeních zahajovaných dle nařízení č. 1xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx x principy, na nichž tato úprava stojí, s obecnými principy procesního práva členských zemí, příp. s využitím řízení o předběžné otázce dle čl. 267 SFEU (xxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx x. 650/2012 (neplatí ve vztahu k Dánsku, Irsku a Spojenému království) stanoví, že je-li u soudů různých členských států zahájeno řízení v téže věci mezi xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxko první. Jakmile je určena příslušnost soudu, u něhož bylo řízení zahájeno jako první, prohlásí se „pozdější“ soud za nepříslušný. Ve vztahu k exkluzixxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xeport by T. Hartley and M. Dogauchi z roku 2013). Úmluva je účinná od 1. 10. 2015 a platí ve vztahu mezi členskými zeměmi EU (mimo Dánsko) a Mexikem. Ač úmluvx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx
xxxxxxxxxxx xottl
Občanský soudní řád upravuje v ustanovení § 7 pravomoc soudů v občanském soudním řízení podle druhů sporů a jiných právní věcí, které zákonodárxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxx x x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xeší v občanském soudním řízení. Toto penzum dále zákon rozděluje pro řízení v prvním stupni do působnosti jednotlivých článků soudní soustavy (zejménx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xdy je pro řízení v prvním stupni dána věcná příslušnost krajských soudů nebo výjimečně Nejvyššího soudu. Přesná a podrobná úprava příslušnosti je mj. vxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xx0/98.
Zásadně jsou tedy k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy (viz § 9 odst. 1), až na výjimky stanovené v § 9 odst. 2 až 3 a v § 9a, kdy jsou v prvnxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xxxx mezi jednotlivé soudy rozděleny veškeré případy (spory a jiné právní věci) pro řízení v prvním stupni, čímž se vyjadřuje na základě kritéria jejich přexxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxdech a soudcích, je zřízeno celkem 86 okresních soudů a 8 krajských soudů (viz § 8 a následující a související přílohy zákona, na něž uvedená ustanovení oxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxž stupně) kritérium územní působnosti jednotlivých soudů, které pak nachází vyjádření v místní příslušnosti jednotlivých okresních či krajských soxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxávních věcí mezi věcně příslušné soudy téhož stupně tam, kde přichází pojmově do úvahy více soudů téhož stupně věcně příslušných pro řízení v prvním stuxxxx
Ustanovení § 84-89a txxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxerý je věcně a místně příslušný, a to stanovením kritérií, podle nichž se určuje příslušnost soudu pro konkrétní řízení v prvním stupni. Na tomto místě jx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx pod část třetí občanského soudního řádu, zejména řízení o splnění povinnosti, řízení o určení existence práva či právního poměru, jakož i řízení upravxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx x x xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx § 80.
Nicméně právní úprava místní příslušnosti u těchto řízení není v § 84-89a komplexní, neboť zejména předběžná řízení (zahrnutá do části druhé oxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxnosti soudů, do jejichž působnosti jsou výše uvedené agendy svěřeny. Samostatnou úpravu místní příslušnosti mají navíc nově rovněž tzv. zvláštní řízxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxení § 84 jako obecné pravidlo určení místní příslušnosti, že k řízení je příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), neníxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxí.
Nesporná řízení - respektive zvláštní řízení soudní - mají stanovenu zvláštní místní příslušnost v zákoně o zvláštních řízeních soudních. V nespornýxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxvaný opodstatňuje jiné kritérium určení místní příslušnosti, které lépe zajistí naplnění účelu těchto řízení. Proto stojí úprava místní příslušnosxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xříslušnosti obecného soudu osoby, v jejímž zájmu se řízení koná, v těch případech, pro které zákon zvláštní příslušnost nezakládá (srov. komentář k usxxxxxxxxx x x xx xx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxx xxx xxx xxx xxx xxx xxx xxx xxx xxxx xxxx xxxx xx3, 332, 342, 349, 359, 373, 383, 400, 417, 428, 445, 453, 467, 479, 498, 500 a 511 - upravujícím speciální místní příslušnost pro jednotlivá vyjmenovaná zxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxaného jakožto pravidlo obecné ke stanovení místní příslušnosti, přičemž toto pravidlo se neuplatní tam, kde zákon stanoví zvláštní (výlučnou) místnx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xýběr (§ 87) vedle obecného soudu žalovaného. Lze tedy shrnout, že přednost má vždy výlučná místní příslušnost soudu (§ 88) před příslušností na výběr daxxx xx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxlovaného (§ 85).
Graf č. 1: Zjednodušené schéma místní příslušnosti soudu.
                    I-----------------------------------------------------------xxx
                 xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx                            x
                 x  x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx                           x
                 x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx---I
                 I                                                                 
                 I  I-------------------------------------------------------------I
                 I--I místní příslušnost podle majetku - § 86                     I
                 I  I-------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                 x                                                                 
                 x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx  xxxx xístní příslušnost podle posledního známeho bydliště - § 86 I
I   místní    I  I  I-------------------------------------------------------------I
I přísxxxxxxx xxxx                                                                 
x  x xxxxxx   x  x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx  xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xaná - § 87                     I
                 I  I-------------------------------------------------------------I
                 I                                                                 
                 I  I-----------------------------------------------------xxxxxxxxx
                 xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xx                           x
                 x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                 x                                                                 
                 x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                 xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx                      x
                    xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--------------------------------------I
To, který soud je obecným soudem žalovaného, upravuje § 85, a to zvlášť pro fyzické osoby - nepodnikatxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxlky (viz komentář k uvedenému ustanovení). Společné pro určení obecného soudu pro všechny tyto osoby je to, že jde o soud v místě, kde se tyto osoby žijí, zxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxu, že každý má být žalován u „svého“ soudu, tj. v místě, kde je doma, v místě, v němž nemůže žalobce svým výběrem využít výhody znalosti místního prostředíx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxciál případného zneužití práva na soudní ochranu, a to i při vědomí, že žalobce - jehož právo bylo porušeno - musí cestovat k soudu toho, kdo jeho právo porxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx žalovaného, který si ani nemůže vybrat, zda bude žalován.
Je-li místně příslušných několik soudů, např. proto, že v řízenx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxx x xxx xxxxxxě je místně příslušný soud, k němuž žalobce podá žalobu, je-li zachována místní příslušnost alespoň u jednoho z žalovaných.
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxušnosti obsahuje občanský soudní řád i pro předběžná řízení zahrnutá do části druhé občanského soudního řádu (tj. smírčí řízení dle § 67-69, řízení o naxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxdku ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví dle § 78b-78g).
Tato právní úprava je vtělena vždy přímo do jednotlivých ustanovení upravuxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxení vztahují. Takto je příslušnost soudu upravena:
-
ke smírčímu řízení v § 67 odst. 1 tak, že věcně a místně příslušný je kterýkoliv soud, který by byl xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxesní soud,
-
k řízení o předběžném opatření v § 74 odst. 3 tak, že příslušný je soud, který je příslušný k řízení o věci, nestanoví-li zákon jinak,
-
x xxxxxxxxx xxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxk,
-
k zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví v § 78c odst. 1 tak, že příslušný je krajský soudx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxace věcné a místní příslušnosti odvolacích soudů v odvolacím řízení (nazývaná též funkční příslušností odvolacích soudů), obsahuje samostatnou spexxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxystematicky přímo v zákoně č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, a to v ustanovení § 29 písm. a), podle něhož krajské soudy rozhodují v případech stanovenýxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxávní úprava věcné a místní příslušnosti soudů v řízení o žalobě pro zmatečnost a v řízení o žalobě na obnovu řízení je upravena zvláště v ustanovení § 235a xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x x xx9 odst. 3 a 4 však projedná a rozhodne o ní soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno; to neplatí ve věcech, v nichž je k řízení v prvním stupni příslušný krajský xxxx xx x xxxxx x xx xxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxení § 14 odst. 1.
xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xe příslušný k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí, k činnosti soudu před nařízením výkonu rozhodnutí a k prohlášení o majetku obecný soud povinnéhox xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxvinný má majetek; jde-li o výkon rozhodnutí přikázáním xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xeské republice svůj závod nebo organizační složku svého závodu. Namísto obecného soudu povinného je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí a k činnoxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxch rozhodujících skutečností své bydliště, jde-li o výkon rozhodnutí pro vymožení výživného nezletilého dítěte. Namísto obecného soudu povinného a xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxí prodejem závodu (jeho části); v jehož obvodu je nemovitá věc, týká-li se výkon rozhodnutí nemovité věci, není-li dána příslušnost podle písmena a).
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxého zákona o zvláštních řízeních soudních např. zákon o veřejných rejstřících, exekuční řád, soudní řád správní, atd.) výslovně upravují určitý druh xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xádu, který tak představuje obecnou procesní úpravu ve vztahu k té zvláštní, vtělené do speciálních zákonů upravujících tato zvláště upravená soudní řxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxém rejstříku týká, ledaže tento nebo jiný zákon stanoví jinak (k tomu srov. § 75 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících).
xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xák. č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekučního řádu), je upravena v ustanovení § 45 citovaného zákona tak, že věcně přísluxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxého pobytu, popř. místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxu osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek; má-li majetek v obvodu více soudů, je příslušným soud, kxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx ten soud, jehož název je první v abecedním, pří- padně číselném pořadí.
xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxidiární užití občanského soudního řádu - viz § 64 s. ř. s.) v ustanovení § 7 s. ř. s. tak, že nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení věcně pxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti. Ve vxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, dávek státní sociální podpory, dávek pro osoby se zdravotním postižením, průkazu osoby se zdrxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxo, popřípadě, v jehož obvodu se zdržuje.
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx
xxxxxxátor: Mottl
Ustanovení § 85 stanoví, který soud z hlediska jeho územní působnosti je obecným soudem žalovaného, a to zvlášť pro každého z do úvahy připxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxenční správce při výkonu funkce, stát - Českou republiku, obce a vyšší územně samosprávné celky). Hlediskem, od něhož se odvíjí určení obecného soudu žxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxovaný měl ke svému obecnému soudu „blízko“ rozuměno v územním (místním) smyslu. Tím se naplňuje tradiční zásada obecného soudu žalovaného, podle níž žxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxsvětluje). Proto tou skutečností, která zakládá místní příslušnost obecného soudu žalovaného, je u fyzické osoby její bydliště (resp. místo podnikáxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxemí a u vyššího územně správného celku (kraje) sídlo jeho orgánů.
K odst. 1:
Na prvním místě zákon upravuje obecný soud fyzické osoby - nepodnikatelxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxet v určitém místě trvale, tj. nikoliv pouze pro přechodnou dobu, je klíčovým hlediskem k posouzení, zda dané místo je jejím bydlištěm, či nikoliv, a tedx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxbytu, tedy jen samotnou skutečností, že se fyzická osoba někde dočasně zdržuje (pobývá nikoliv s úmyslem zdržovat se trvale), nýbrž právě úmyslem fyzixxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xalován u „svého“ soudu, nikoliv u soudu, kde se dočasně (ať už z jakéhokoliv důvodu) nachází.
To, že bydlištěm se rozumí místo, němž fyzická osoba bydxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx vyslovil Nejvyšší soud, že „obsah pojmu »bydliště« není totožný s obsahem pojmu »trvalý pobyt«, kterého užívají předpisy správního práva upravující xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xejména místo, kde má fyzická osoba svůj byt, rodinu, popř. kde pracuje, jestliže tam také bydlí. Místo, kde se fyzická osoba (pouze) zdržuje, je, na rozdxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxh.“
Z xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxznice v případě vězňů, u vojáků místo jejich nasazení, léčebny a nemocnice v případě jejich pacientů (s výjimkou těch případů, kdy je úmyslem pacienta zxxxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xekreační zařízení, chalupy, chaty u rekreantů, atp. Naopak bydlištěm seniora může být domov pro seniory, pokud tam bydlí s úmyslem žít tam trvale. Úmysx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxjícím významný procesní institut.
Zákon počítá i s tím, že fyzická osoba může mít bydliště na více místech, k nimž ji pojí úmysl zdržovat se v nich trvaxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxnioři pravidelně střídající letní a zimní byty, děti žijící ve střídavé péči rodičů v různých bydlištích, atd. V takovém případě může žalobce žalovanéxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
Graf č. 2: Příklady možné
multiplikace
věcně příslušných soudů.
                     I-----xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                  xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxe obvodech     I
                  I  I-----------------------------------------------------------------------------I
                  I                                                                                 
                  I  I-----------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                  xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x
                  x  xxxxxxxxxxxxxx----------------------------------------------------------------I
                  I                                                                                 
                  I  I------------------------------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxx
                  xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx     x
                  x  x x xxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx                                   x
                  x  xxxxxx------------------------------------------------------------------------I
                  I                                                                                 
                  I  I----------------------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                  xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx          x
                  x  x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx                            x
xxxxxxxxxxxxxxxx  x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-------------------------I
I věcné důvody I--I                                                                                 
I 
multiplikace
I I I---------------------------------------------------------------------xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx x x x x xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx-----------------------------------------------------------------------I I I I-----------------------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxčnosti zakládající I I I právo na náhradu škody (§ 87 odst. 1 písm. a/, d/) I I I-----------------------------------------------------------------xxxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxo nebo jeho majetek se nachází I I I ve více obvodech (§ 86 odst. 1, 2) I I I----------------------------------------------------------------------xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xíce soudy (§ 89a) I I-----------------------------------------------------------------------------I
Nemá-li fyzická osoba naopak žádné xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xřípadě je obecným soudem fyzické osoby místo, kde zrovna žije, pobývá. To může přicházet do úvahy např. u bezdomovců, kteří mohou být formálně evidovánx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xejich skutečného pravidelného pobytu. U vězňů ve výkonu trestu odnětí svobody bude obecným soudem soud v obvodu, kde se nachází věznice, v níž vykonávaxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xříslušnost soudu podle místa skutečného pobytu fyzické osoby (namísto bydliště) se uplatní jen tehdy, pokud fyzická osoba bydliště vůbec nemá; tedy v xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxx xxxxxxx
V každém případě však platí, že pro určení místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodnx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxx xx xxx xxhájení řízení (což je v případech, kdy se určuje místní příslušnost dle obecného soudu žalovaného, vždy ke dni podání žaloby). Jestliže tedy zákon stojx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxojev vůle zdržovat se tam trvale jako ve svém bydlišti, pak je třeba vždy při vyvozování závěrů ve vztahu k místní příslušnosti soudu (ať už tak činí soud zx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxnosti tak, jak tu byly ke dni zahájení řízení. A to i ve vztahu k těm okolnostem, kterými se projevuje vůle mít nějaké (konkrétní) místo jako své bydliště, xx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxx x x xx xx x xxxxxx xxxxxxxx x xůvodu ochrany žalovaného (viz shora uvedená zásada, že každý má právo být žalován u svého domácího soudu), bude především věcí žalovaného, aby v těch přxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx případě pro určení místní příslušnosti soudu a osvědčil je. Musí tak však učinit nejpozději při prvním úkonu, který mu přísluší a který ve věci činí (viz x xxx xxxxx x x xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx vůle žalovaného (jako např. právě jeho bydliště); vzhledem k tomu, že soud posuzuje svou místní příslušnost v době bezprostředně po podání žaloby, činx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx
x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx upravuje, který soud je obecným soudem podnikatele - fyzické osoby, avšak jen ve věcech vyplývajících z podnikatelské činnosti; právnické osoby (podxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxplývající z podnikatelské činnosti).
xxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx podle jejich bydliště určení podle jejich sídla. Co je sídlem podnikatele - fyzické osoby, upravuje občanský zákoník v ustanovení § 429 odst. 1 tak, že sxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xde má hlavní obchodní závod, popřípadě kde má bydliště.
x xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxnikatel, zapisuje-li se do veřejného rejstříku, pokud se nezapisuje, je jeho sídlem adresa obchodního závodu či bydliště. Podnikatel, který se zapisxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxodního rejstříku (fakultativně či obligatorně - viz § 42 a násl. zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob), v jehož xxxxx xx xxxxx x xxxxxx x xxxx x xxx xx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxní.
U pxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxslušnost soudu se určuje podle místa závodu nebo bydliště. Pokud by se podnikatel do žádného z uvedených veřejných rejstříků nezapisoval, avšak zárovxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxu by se potom určovala podle ustanovení § 85 odst. 1 jakožto příslušnost obecného soudu fyzické osoby (tedy místně příslušné by byly všechny okresní souxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x§ 8 zákona o veřejných rejstřících) plyne, že zapsané sídlo má přednost před jakýmkoliv jiným, což znamená, že ten, jehož se zápis týká (podnikatel zapsxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxx x xxx xxxx. 2 obč. zák., podle něhož proti tomu, kdo se dovolá sídla podnikatele zapsaného ve veřejném rejstříku, nemůže podnikatel namítat, že má skutečné sídlo x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxždý dovolat i jeho skutečného sídla.
Na základě uvedených premis lze uzavřít ve vztahu k hierarchii hledisek pro určení místní příslušnosti, že má-xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxch či jiných dokumentech) jiné místo jako své sídlo, přičemž ve veřejném rejstříku má zapsáno další, třetí místo jako své sídlo, může se žalobce dovolat xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxikatel namítat, že má skutečné sídlo jinde, jakož ani proti uváděnému sídlu nemůže namítat skutečné. xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxnostenském rejstříku mohou přicházet v úvahu jako zdroj zapsaného sídla i další evidence; např. v případě těch podnikatelských činností a svobodných xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxi předpisy pro tyto činnosti a jednotlivá povolání - např. u advokátů, notářů, patentových zástupců, soudních exekutorů, lékařů, zubních lékařů a farxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxktivních sporů a rozhodců při rozhodování majetkových sporů, úředně oprávněných zeměměřických inženýrů, autorizovaných architektů a autorizovanxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxkonávají svoji činnost jako svobodné povolání, auditorů bezpečnosti pozemních komunikací, atd. I z těchto evidencí lze čerpat údaje o sídle těchto fyxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxíjených při podnikání a ze vztahů souvisejících s podnikáním. Dobrým důvodem pro takovou právní úpravu je jednak procesní ekonomie (tj. přiblížení prxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxazy), zároveň se tím důsledně provádí shora zmíněná zásada, že obecným soudem žalovaného má být jeho domácí soud - při vědomí (nebo spíše na základě jakéxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxx xx xxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxdnikání, než soud v jeho bydlišti.
Určení místní příslušnosti podle sídla podnikatele - fyzické osoby - se použije jen v případě sporů vyplývajícícx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxdu řídila jeho sídlem. Bude-li žalován podnikatel z důvodu, který nesouvisí s podnikáním, např. z důvodu sousedského sporu vzniklého ze sousedského sxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxm v obvodě jiného soudu.
V této souvislosti může být určitým problémem posouzení toho, zda daná věc nebo spor je věcí vyplývající z podnikatelské činxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxkého spojení „ věc vyplývající z podnikatelské činnosti“, odpověď na otázku bezpečně neposkytuje ani hmotněprávní úprava vtělená do občanského zákoxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxým způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku (§ 420 obč. zák.), a vedle toho za podnikatele považuje každou osobu zapsanou v obchoxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx judikatury x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xznikla z hmotněprávního vztahu mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, a to bez ohledu na to, podle jakého právního předpisu byla příslušxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx.
Rozhodující při posouzení vztahu z hlediska, zda jde o vztah z podnikání, je tedy jednak postavení subjektů (zda ve vzájemném vztahu vystupují jakx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxx9/2010, vyslovuje že „Obchodní věcí je proto třeba mimo jiné rozumět i takovou věc, která vyplývá z právních vztahů mezi podnikateli, přičemž je nerozhxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx.“
V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2008, sp. zn. 30 Cdo 3345/2006, se dovozuje, že „pro posouzení věcné příslušnosti soudu podle § 9 odst. 3 písxx xx xx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxdpisu má být příslušná smlouva mezi podnikateli uzavírána. Jestliže je předmětem řízení, jak byl vymezen tvrzeními žalobce o skutkových okolnostech xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx jeho vzniku a povaze stran (oba účastníci jsou podnikateli ve smyslu § 2 odst. 2 obch. zák.) vztahem vzniklým při podnikatelské účastníků, a z procesníhx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxx xx xxx x xxxxx xxxx xxxxxxateli při podnikatelské činnosti (a o „podnikatelskou“ věc v procesním smyslu) tehdy, jestliže jeden z podnikatelů uzavírá závazkový vztah k zajištěxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxnikatel zaplacení prací, které provedl v rámci svého předmětu podnikání, vůči podnikateli, který tyto práce objednal k zajištění své podnikatelské čxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxlatní se toto určení místní příslušnosti bez ohledu na druh projednávané věci (samozřejmě, jde-li o věc v pravomoci českých soudů) pro všechny do úvahu xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xepublice, půjde o cizozemskou právnickou osobu, řízení bude věcí s cizím prvkem a podmínky řízení (především pravomoc a příslušnost soudů v občanském xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxnárodním právu soukromém, a to v závislosti na místě domicilu právnické osoby.
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx se určí její sídlo, přičemž sídlo může být i v bytě, nenaruší- li to klid a pořádek v domě. Zapisuje-li se právnická osoba do veřejného rejstříku, postačíx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx adresu sídla.
K bližšímu vhledu do problematiky spojené s právním uchopením sídla právnické osoby napomůže krátké shrnutí vývoje právní úpravy v nxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxí úprava sídla právnické osoby představovaná ustanovením § 19c obč. zák. 1964 na koncepci tzv. skutečného sídla, sídlem se rozumělo místo (adresa), kdx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxsení Městského soudu v Praze ze dne 10. 2. 2005, sp. zn. 55 Co 6/2005).
Novelou tohoto ustanovení provedenou zák. č. 215/2009 Sb. byla nahrazena právnx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxy musí být určeno při jejím zřízení v zakladatelském dokumentu pouze s tím omezením, že nesmí být v bytě, pokud to odporuje povaze právnické osoby nebo roxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xrávnické osoby. Plnou adresu sídla navrhne právnická osoba zapsat do veřejného rejstříku.
Z uvedeného je patrné, že nový občanský zákoník převzal xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxém veřejném rejstříku. Zároveň byla převzata i zásada materiální publicity zapsaného údaje sídla právnické osoby ve veřejném rejstříku (§ 8 odst. 1 záxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxá, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti; tato zásada je stejně jako u podnikatelů - fyzických osob (viz komentář k předchozímu odstavci) dxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxké osoby a proti tomu, kdo se dovolá sídla zapsaného ve veřejném rejstříku, nemůže právnická osoba namítat, že má skutečné sídlo v jiném místě (§ 137 odstx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xkresní soud, v jehož obvodu má sídlo, přičemž v případě, že vedle zapsaného sídla ve veřejném rejstříku používá právnická osoba ještě jiné (skutečné) sxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxemž žalovaný se proti rejstříkovému sídlu nemůže bránit námitkou sídla skutečného; skutečného sídla se žalobce může dovolat před fi ktivním (rejstříxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xejstříku, je třeba to v žalobě vysvětlit a případně osvědčit, jinak xx xxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxstříku (bude-li se zapsané sídlo nacházet mimo jeho soudní obvod).
Učiňme malý exkurz k ustanovení § 25 zákonx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xro všechny typy těchto registrů). Patří sem:
-
jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, jestliže se liší od adresy místa pobyxxx xxxxxxx xxxxx
x
xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx
x
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
-
den vzniku a zániku právnické osoby,
-
u fyzické osoby, bez ohledu na důvod zápisu, datum narození, rodné číslo, bylo-li jí přiděleno, a adresa míxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxd; identifi kační číslo osoby poskytne rejstříkovému soudu xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx
x
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xákona, počet členů statutárního orgánu, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, ktexx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxu právnická osoba, také jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která ji při výkonu funkce zastuxxxxx
x
xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, nebo sídlo osoby, která je členem kontrolního orgánu, a den vzniku a zániku její funkce; je-li členem xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xýkonu funkce zastupuje,
-
jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, jestliže se liší od adresy místa pobytu, prokuristy, jakož i způsoxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx x xxxx xxx xx xxokurista oprávněn zcizit nebo zatížit nemovitou věc,
-
údaj o tom, že právnická osoba má zapsán
status
veřejné prospěšnosti a kdy jí byl přiznán, úxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxx xxx xxx xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx
x
xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxnoví tento nebo jiný zákon, nebo jiná důležitá skutečnost, o jejíž zápis požádá zapsaná osoba, má-li na takovém zápisu právní zájem, a
-
den, k němuž xxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxku (§ 25 zákona o veřejných rejstřících); jedná se vždy o údaj
deklaratorní
, se zápisem změny sídla do příslušného rejstříku nejsou spojeny právní účinxx xxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxtříku nemusí odpovídat stavu skutečnému a ani stavu právnímu.
Veřejné rejstříky upravené zákonem o veřejných rejstřících obsahují údaje o sídle vx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxů a odštěpných závodů zahraničních osob, o kterých zákon stanoví, že se zapisují do obchodního rejstříku (do oddílu A se zapisují veřejné obchodní spolxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxnosti, do oddílu C společnosti s ručením omezeným, do oddílu Dr družstva, do oddílu Pr příspěvkové organizace, do oddílu Zs zahraniční právnické osoby xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxíku (§ 26 a násl. zákona o veřejných rejstřících) se zapisují spolky, odborové organizace, mezinárodní odborové organizace, organizace zaměstnavatxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxce zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů, zahraniční spolky vyvíjející činnost na území České republiky a pobočné spolky nebo jinx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx
xx nadačního rejstříku (§ 31 a násl. zákona o veřejných rejstřících) se zapisují nadace a nadační fondy, nadační rejstřík má označení „N“.
Do rejstříkx xxxxxx xx xx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxx xxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx x xxxxx xxxx xx xxxx2013 Sb.) se evidují společenství vlastníků jednotek v oddíle s označením „S“.
V rejstříku obecně prospěšných společností (§ 52 a násl. zákona o veřxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxst. 2 obč. zák. 1964) byla zrušena novým občanským zákoníkem, existující zájmová sdružení právnických osob vedená do 31. 12. 2013 u krajských úřadů, vzxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxckých osob mají právo změnit svoji právní formu na spolek. Registr zájmových sdružení právnických osob podle dosavadních právních předpisů se považuxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxžkami státu podle zák. č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, nebo (nejde-li o ústřední správní úřady a orgxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x x xxxxx x xx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxky a jejím vystupování v právních vztazích). Účastníkem řízení je v jejich případě Česká republika a obecný soud se řídí ustanovením odstavce pátého.
x xxxxx xx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxenčního správce půjde zpravidla o různé typy žalob podávaných proti němu na základě insolvenčního zákona tam, kde z právní úpravy vyplývá postavení ixxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxa podaná proti insolvenčnímu správci, žaloba na náhradu škody způsobené insolvenčním správcem porušením povinnosti při výkonu funkce (§ 37 insolvexxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxávce je adresa zapsaná v seznamu insolvenčních správců (který vede Ministerstvo spravedlnosti). Insolvenční správce je povinen uvést jako adresu svxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xapsané v seznamu advokátů (seznam advokátů vede Česká advokátní komora). Je-li insolvenční správce daňovým poradcem, zapisuje se do seznamu jeho sídxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxnamu jeho sídlo zapsané v seznamu auditorů (seznam vede Komora auditorů České republiky).
Je-li insolvenční správce notářem, zapisuje se do seznaxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxčností nebo zahraniční společností, zapíše se do seznamu její sídlo, popřípadě umístění organizační složky zapsané v obchodním rejstříku.
Všechxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x Česká republika - v občanském soudním řízení jedině prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, a to v případech stanovených zxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxtu. K podrobnostem viz komentář k tomuto ustanovení.
Obecným soudem státu je vždy okresní soud, v jehož obvodu má sídlo organizační složka státu, jíx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxi rozhodující sídlo příslušného územního pracoviště. Rozdílné názory na tuto otázku sjednotilo stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 12.11.2008, sp. zxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xx xx xx xx xxx xxxx x x xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx ve věcech majetkových (§ 21a odst. 1 písm. a/ o. s. ř.), je obecným soudem xxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xtátu ve věcech majetkových.“
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxx xxxn 203/2012 s ohledem na nejednotnou soudní praxi k otázce místní příslušnosti soudů v řízení o náhradu škody a nemajetkové újmy vzniklé pochybením Českx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxx
x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxyplatí-li Česká správa sociálního zabez- pečení dávku přiznaného důchodu proto, že pokračuje v provádění srážek z důchodu v rámci soudního výkonu rozxxxxxxx xxxx
xxxxxxx
x xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxt podle zákona č. 82/1998 Sb. a k řízení o takovém nároku je po- dle § 85 odst. 5 o. s. ř. místně příslušný soud, v jehož obvodu má sídlo Ministerstvo práce a soxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxx
x xxxxívá-li toto pochybení v něčem jiném než v nevyplacení přiznaného důchodu, odpovídá za tím způsobenou škodu stát podle ustanovení o náhradě škody v občaxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx.“
Sídla ostatních organizačních složek státu zřízených na základě zákona č. 219/2000 Sb., o xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxční složka zřizuje. Mezi tyto organizační složky patří ministerstva a jiné správní úřady státu, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství, Nejvyššx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxř Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu (§ 3 zák. č. 219/2000 Sb.) a jiná zařízení, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis či tento zákon (§ 51), tj. xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxdioaktivních odpadů, atd.
K odst. 6 a 7:
Obce a kraje jsou právnickými osobami, které mají způsobilost být účastníkem řízení (§ 19). Obce jsou veřejnopráxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxx územím. Obecným soudem obce je okresní soud, v jehož obvodu má své území. Jelikož zákonem č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, jsou vymezeny obvody působxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxx xxxxxxx xx x x xx x xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx
V případě krajů (zřízených ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národnx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxmezené určitým územím popsaným v zák. č. 347/1997 Sb. Ačkoliv sídla krajů jsou stanovena přímo citovaným ústavním zákonem, zákon neurčuje obecný soux xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx00 Sb. zastupitelstvo, rada, hejtman, zvláštní orgány a krajský úřad; nicméně vzhledem k tomu, že ve všech případech sídlí tyto orgány v sídlech krajů xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxe x xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx x x xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxx
xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxení § 21b.
Tabulka č. 1: Obecné soudy krajů.
I-------------------------------------Ixxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x               xxxx                  x             xxxxxx xxxx              x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-----I
I Hlavní město Praha                  I Obvodní soud pro Prahu 1             I
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I Střexxxxxxx xxxx                    x xxxxxxx xxxx xxx xxxxx x             x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxx                      x xxresní soud v Českých Budějovicích  I
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I Plzeňský kraj                       I Okresnx xxxx xxxxx x xxxxx           x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxx                    x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx      x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxx                        x xxxxxxx soud v Ústí nad Labem        I
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I Liberecký kraj                      I Okresní soud v Liberxx               x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxxxx xxxx                x xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx        x
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I Pardubický kraj                     I Okresní soud v Pardubicích           I
I---------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxx                       x xxxxxxx xxxx x xxxxxxx               x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx------------I--------------------------------------I
I Jihomoravský kraj                   I Městský soud v Brně                  I
I-------------------------------------I--xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxx                      x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx              x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx----------------------I
I Moravskoslezský kraj                I Okresní soud v Ostravě               I
I-------------------------------------I-------------------------xxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxx                        x xxxxxxx xxxx xx xxxxx                x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 85a
Komentátor: Mottl
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxx xxxxxím řízení dána věcná příslušnost krajského soudu pro řízení v prvním stupni.
xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxů, ať už typicky kontradiktorních sporných, či nesporných. Až do konce roku 2013, tj. do doby, než nabyly dnem 1. 1. 2014 účinnosti změny v občanském procxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících, a tzv. „harmonizační“ novely občanského soudního řádu provedené zák. č. 293/2013 Sb.), byla věcná příslxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x x xxxxx x x x x xxxxxjším znění). Po těchto změnách se rozpadlo zakotvení věcné příslušnosti krajských soudů do jednotlivých oddělených procesních předpisů, především xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxsti krajských soudů pro kontradiktorní sporná řízení v prvním stupni je obsažena v ustanovení § 9 odst. 2 (srov. komentář k tomuto ustanovení); z těch čaxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xýkonu funkce členů orgánů obchodní
korporace
(§ 9 odst. 2 písm. f/), spory vyplývající z práva duševního vlastnictví (§ 9 odst. 2 písm. g/), spory z nekaxx xxxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xx), spory z jednání shromáždění společenství vlastníků (§ 9 odst. 2 písm. l/), spory ze smluv na stavební práce u nadlimitních veřejných zakázek (§ 9 odstx x xxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxch (srov. § 3 odst. 2 z. ř. s. a komentář k němu). Z těch obvyklejších nesporných řízení lze uvést např. řízení ve statusových věcech právnických osob, včexxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxx x písm. a/ z. ř. s.), řízení ve věcech opatrovnictví právnických osob (§ 3 odst. 2 písm. b/ z. ř. s.), řízení o povinných úschovách za účelem splnění dluhu poxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx xxxx
Příslušnost krajského soudu k řízením ve věcech veřejných rejstříků je založena ustanovením § 75 zákona o veřejných rejstřících.
Příslušnost krxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxm řízení, v incidenčních sporech, ve sporech o náhradu škody nebo jiné újmy, která vznikla porušením povinnosti podat insolvenční návrh nebo zahájeníx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxovy majetkové podstaty.
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxský soud v Českých Budějovicích, Krajský soud v Plzni, Krajský soud v Ústí nad Labem, Krajský soud v Hradci Králové, Krajský soud v Brně a Krajský soud v Osxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxiktorních sporných řízení, jejichž úprava je nadále ovládána občanským soudním řádem a v nichž se obecně uplatňuje pravidlo místní příslušnosti soudx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxx xrajský soud, v jehož obvodu se nachází obecný soud účastníka řízení (žalovaného). Jinými slovy lze říci, že náleží-li věc do věcné příslušnosti krajskxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xterá mají svá speciální hlediska určení místní příslušnosti, a zároveň ani o žádný případ výlučné místní příslušnosti soudu ve smyslu ustanovení § 88, xxx x xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
To, který soud je obecným soudem účastníka, stanoví § 85. Při určení místní příslušnosti krajského soudu je tedy zapotřebí nejprve vymezit, který (xxxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx Přílohou č. 3 zák. č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, jsou vymezeny obvody působnosti, názvy a sídla jednotlivých okresních soudů, a to výčtem jednotlxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx, o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. Tento zákon upravuje rozdělení státu na kraje, okresy a obce (a xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxi č. 1 a 2 vyhlášky jsou vymezeny území jednotlivých obvodů hlavního města Prahy a okresů, a to výčtem jednotlivých území obcí a území vojenských újezdů, xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxm žalovaného. Obvody působnosti, názvy a sídla krajských soudů jsou vymezeny zákonem č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, a to přílohou č. 2, kde je uvedexxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xx x/2002 Sb., o soudech a soudcích, jsou zřízeny pobočky krajských soudů, názvy a sídla poboček jsou vyjmenovány v příloze č. 5 a 6 zákona (Krajský soud v Ústx xxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxka v Karlových Varech, Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích, Krajský soud v Brně - pobočka v Jihlavě a Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlínxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx stanovenou příslušnost (věcnou ani místní). Působnost poboček je věcí rozvrhu práce toho kterého krajského soudu, v němž se stanoví okruh věcí, které xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxce, aby byla žaloba předána tomu pracovišti, kterému dle rozvrhu práce náleží. Žaloba se tedy podává tomu krajskému soudu, který je místně příslušný.
Příkxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxx x xxx xxx xx x xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xe sídlem v Humpolci, za vady díla ze smlouvy o dílo na stavební práce, jež jsou zároveň nadlimitní veřejnou zakázkou, bude místně příslušný dle ustanovexx x x xxxxx xx x xxx xx xxxxx x x x xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxcného soudu žalovaného (§ 84), který je podnikatelem (§ 85 odst. 2), přičemž místo podnikání - obec Humpolec - je v obvodu působnosti Okresního soudu v Pexxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxe, to však na určení místní příslušnosti soudu nemá vliv, žalobu bude tedy objednatel (žalobce) podávat Krajskému soudu v Českých Budějovicích.
Prx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xříslušnosti krajského soudu na konstrukci zvláštní (výlučné) místní příslušnosti pro jednotlivé vyjmenované typy řízení a zbytkové obecné místní pxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxo soudu a dále komentář k jednotlivým typům řízení:
-
§ 86 - místní příslušnost krajského soudu, u něhož je právnická osoba zapsána ve veřejném rejstřxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxdace, jmenování a odvolávání členů jejich orgánů nebo likvidátora, přeměn a otázek statusu veřejné prospěšnosti, řízení o jmenování znalce, řízení vx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
x
x xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxění nebo náhradu škody v řízení o povinné úschově;
-
§ 316 - místní příslušnost krajského soudu jakožto obecného soudu navrhovatele ve věcech kapitxxxxxxx xxxxx
x
x xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx ve věcech ochrany hospodářské soutěže;
-
§ 332 - místní příslušnost krajského soudu, v jehož obvodu má sídlo advokát, o jehož listiny jde, pro řízenx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx
x
x xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxnosti, která vydala účastnické cenné papíry, které byly předmětem nuceného přechodu na akcionáře podle zákona o obchodních korporacích pro řízení o zxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxřejných rejstřících je upravena speciálně (§ 75 zákona o veřejných rejstřících) jako příslušnost krajského soudu, v jehož obvodu je obecný soud osobyx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxož obvodu je rejstříkový soud hlavního spolku. K řízení o návrhu na zápis zahraniční osoby je příslušný krajský soud, v jehož obvodu je umístěn její závoxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx x x xxxxxx x xxxxm zápisu, stanoví-li jiný právní předpis, že o těchto zápisech musí být rozhodnuto společně.
Místní příslušnost krajského soudu ve věcech insolvexxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xbecný soud dlužníka. Jde-li o insolvenční řízení, v němž se má řešit úpadek nebo hrozící úpadek osoby tvořící s dlužníkem koncern, je vedle soudu, v jehox xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxý s touto osobou tvoří koncern. Jde-li o insolvenční řízení, v němž se má řešit úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, který je zahraniční osobou, lze insoxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxajský soud, který je insolvenčním soudem dlužníka, je zároveň příslušným i k řízením o jeho incidenčních sporech, ve sporech o náhradu škody nebo jiné úxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxzení a opatřeními přijatými v jeho průběhu, ve věcech vyplývajících z právních vztahů mezi dlužníkem a insolvenčním správcem týkajících se majetku paxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxe ze dne 15. 5. 2012, čj. 3 VSPH 625/2012-A-11.
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxxx x xx xxxxádá místní příslušnost soudu ve sporech, ve kterých žalovaný coby fyzická osoba - státní občan České republiky nemá nikde bydliště (resp. nepobývá nikxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxaný jako fyzická osoba - státní občan České republiky má bydliště (resp. pobývá s úmyslem zdržovat se tam trvale), popř. místo podnikání, jde-li o podnixxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxovat za součást mezinárodního práva procesního podle § 6 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém. Komentované ustanovení nezakládá pouze místnx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx v České republice.
x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx x xxxxxušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I
bis
), podle něhož osoby, které mají bydliště v některém členxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx x xitovaného nařízení na tyto osoby nelze použít zejména pravidla pro určení vnitrostátní příslušnosti, která mají členské státy xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxx xxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx nutné namísto § 86 přednostně aplikovat příslušné články citovaného nařízení.
Bydlí-li tedy státní občan České republiky v Rakouské republice a uxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx svou podnikatelskou činnost též v Rakousku, nemůže být podle článku 16 odst. 2 citovaného nařízení spotřebitel žalován v České republice, i když měl na xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxtlivá ustanovení nařízení Brusel I
bis
upravují nikoliv pouze pravomoc (mezinárodní příslušnost), nýbrž i místní příslušnost konkrétního soudu (nxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxního soudu není nařízením stanovena (např. článek 24 nařízení Brusel I
bis
), lze pro její určení aplikovat § 86. Takto však lze postupovat pouze tehdy, pxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx xx x xxx x xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxské republiky podané proti státnímu občanovi České republiky, který je jako vlastník pozemku zapsán v katastru nemovitostí, měl v minulosti bydliště xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxízení Brusel I (nyní podle článku 24 odst. 1 nařízení Brusel I
bis
- pozn. aut.), místní příslušnost soudu však bude z důvodu absence její úpravy v nařízexx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xe příslušnost sou- dů každého členského státu (rozuměj mezinárodní příslušnost, resp. pravomoc) podle jeho vlastních práv- ních předpisů, s výhradox xxx xx xxxxx xx xxx xx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x
xxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxx 22. 12. 2000, o příslušnosti a uznávání výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nyní podle nařízení Brusel I
bis
- pozn. aut.), prxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxa) podle vnitrostátního práva osloveného soudu, v daném přípa- dě podle vnitrostátních procesních xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxcím se spotřebitelské smlouvy bude státní občan České republiky bydlet např. v Moldavské republice, popř. jeho bydliště bude neznámé, bude pravomoc čxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
U sporů týkajících se vyživovacích povinností vyplývajících z rodinných vztahů, rodičovství, manželství či švagrovství je použití komentovaného xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností. V úvahu by snad mohlo přicházet pouze určení místní příslušnxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxx xxx xx x xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxí určení konkrétního místně příslušného soudu, či výjimečně v případech uvedených v článcích 6-7 citovaného nařízení.
Bude-li se mezinárodní prvek týkat státu, s nímž Českx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxupovat při určení pravomoci, popř. též místní příslušnosti, pokud je v mezinárodní smlouvě také určena, podle uzavřené mezinárodní smlouvy, kterou jx xxxxx x xxxxxxx x x x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx x xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xepubliky, který měl v minulosti své bydliště na území České republiky a který uzavřel smlouvu s ukrajinskou akciovou společností, v současnosti bydlex xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxnovení čl. 48 odst. 5 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech sjednané dne 28. 5. 2001 v Kyjevě a vyhlášené ve Sbírcx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek.
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxusel I. Podle článku 351 Smlouvy o fungování Evropské unie totiž práva a povinnosti vyplývající ze smluv uzavřených před 1. lednem 1958 nebo pro přistupxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxhé nejsou Smlouvou o Evropské unii a Smlouvou o fungování Evropské unie dotčeny (před Lisabonskou smlouvou bylo toto ustanovení v článku 307 odst. 1 Smlxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x který nyní bydlí v Rakouské republice, způsobí na území České republiky škodu na movitém majetku ruské akciové společnosti, bude pravomoc českého souxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxmém ve spojení s § 86 odst. 1 či § 87 odst. 1 písm. b), nýbrž podle čl. 38 odst. 3 Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětskýcx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxé ve Sbírce zákonů pod č. 95/1983 Sb., který stanoví, že k řízení ve věcech náhrady škody, nejde-li o porušení povinností vyplývajících ze smluv a jiných xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxě by tak žalobce mohl využít komentované ustanovení § 86 odst. 1 pouze coby ustanovení upravující jen místní příslušnost soudu (mezinárodní smlouva míxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
Komentované ustanovení je výjimečné tím, že zakládá místní příslušnost na podmínce státního obxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx, o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky). K pojmu obecný soud se odkazuje na komentáx x x xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx který nemá obecný soud anebo nemá obecný soud v České republice, měl v Čes- ké republice v minulosti bydliště, a pokud ano, jaké bylo poslední. V úvahu přixxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxe v tomto smyslu očekávat též zvýšenou aktivitu žalobce spočívající v tvrzení existence dřívějšího posledního bydliště žalovaného v České republice x xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx
xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxstní příslušnost soudu, pokud by jinak nebyla podle ostatních zákonných ustanovení dána. Lze je tedy aplikovat pouze tehdy, není-li xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxí týká pouze řízení, ve kterých jsou uplatňována majetková práva. Pojem majetkových práv zahrnuje širokou škálu nároků uplatňovaných z titulu věcnýcx xxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx x x xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xe jednat nejen o věci movité a nemovité, ale např. též o internetovou doménu registrovanou v naší republice (viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze xxx xxx xxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxu např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 4. 2013, čj. 5 Cmo 141/2013-44).
V naprosté většině případů, ve kterých je komentované ustanovení aplikováno, ten, pxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxatele v obchodním sporu, na území cizího státu. Tato skutečnost zakládá v řízení vždy mezinárodní prvek. Komentované ustanovení je proto nutné stejně xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxení nezakládá pouze místní příslušnost soudu, nýbrž především zakládá v majetkových sporech pravomoc českých soudů.
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx soudním řízení dána i v případě, kdy zahraniční právnická osoba, proti níž návrh směřuje, má pohledávku, která je splatná na území České republiky u zdexxx xxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxe být - podle § 86 odst. 2 a § 37 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním (pozn. aut. - nyní § 6 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromémx x xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx sp. zn. 31 Odo 260/98: „Pravomoc českých soudů v majetkových věcech může být - podle § 86 odst. 2 a § 37 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém a procexxxx xxxxxx xxxx x xxxx x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xepublice.“
Pokud jde o vztah komentovaného ustanovení k předpisům Evropské unie a k mezinárodním smlouvám, odkazuje se na komentář k odstavci 1.
x xxxxx xx
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxickou osobu s bydlištěm nebo právnickou osobu se sídlem mimo území České republiky. I když se tato defi nice vztahuje pouze na občanský zákoník, v rámci jxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxené níže. Místní příslušnost soudu podle komentovaného ustanovení lze stejně jako u odstavce 1 založit i v případě, že je dána místní příslušnost jinéhx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xomentovaného ustanovení přichází jeho aplikace do úvahy zejména v majetkových věcech, i když ani ve věcech nemajetkových není zcela vyloučena (např. xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxnovení. Většinou proto půjde o vztahy vyplývající z podnikání zahraniční osoby.
Závodem je nutno podle § 502 obč. zák. rozumět organizovaný soubor xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxu. Organizační složkou závodu je podle § 503 odst. 1 obč. zák. především pobočka, což je taková část závodu, která vykazuje hospodářskou a funkční samosxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxd; to platí i o jiné organizační složce, jestliže o ní jiný právní předpis stanoví, že se zapisuje do obchodního rejstříku. Obecně podle § 44 zákona o veřexxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxxx xxxxxxx x xxhraniční právnické osoby se sídlem mimo Evropskou unii podnikající na území České republiky musí být zapsány v obchodním rejstříku, popř. musí mít v obxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx území Evropské unie, pro zahraniční fyzické osoby s bydlištěm na území Evropské unie a pro zahraniční fyzické osoby s bydlištěm mimo Evropskou unii uvexxxx x x xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxho Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace, b) rodinného příslušníka osoby uvedené v písmeni a) oprávněného pobývat na území České rxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxa, d) rodinného příslušníka osoby uvedené v písmeni c), kterému bylo na území České republiky vydáno povolení k dlouhodobému pobytu, a e) další fyzickox xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xmístěn závod nebo jeho organizační složku, aniž by tyto osoby či organizační složka jejich závodu musely být zapsány v obchodním rejstříku. Zatímco u zxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxm rejstříku, v případě ostatních zahraničních osob, v obchodním rejstříku nezapsaných, může být zjištění a prokázání takového umístění obtížnější. x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxré zejména v čl. 5 upravuje ve většině případů kromě pravomoci též místní příslušnost konkrétního soudu, je však tato úvaha pouze akademická. Za zmínku xxxx xxxxx xxx xxx xx xxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxkého státu, může být v jiném členském státě žalována, jedná-li se o spor vyplývající z provozování pobočky, zastoupení nebo jiné provozovny, u soudu míxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx se na komentář k odstavci 1.
Právní stav komentáře je xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx
xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxlušnosti soudu ve sporném řízení, a to z pravidla příslušnosti obecného soudu žalovaného (resp. účastníka, proti němuž návrh na zahájení řízení směřuxxx x xxx x xx x x xxx x xxxxxxxx x xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxně nazývaná místní příslušností soudu na výběr danou a spolu s výlučnou místní příslušností (§ 88) a sjednanou (prorogovanou) místní příslušností (§ 8xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx
x xaického hlediska se může tento legislativní konstrukt jevit nespravedlivě. Ještě nespravedlivější by však bylo (resp. v praxi mohlo být) volit příslxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx místní příslušnost obecného soudu žalovaného fakultativně (§ 87 a 89a) nebo obligatorně (§ 88) neuplatní, tedy zvýrazňuje z důvodu účelnosti, hospodxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxo před jiným než obecným soudem žalovaného.
U místní příslušnosti na výběr dané jde především o to, že si žalobce může vybrat soud, u něhož bude věc proxxxxxxxx xxxx xx x xxxx xxxx xxxxxx x x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxších věcně příslušných soudů jsou ze zákona místně příslušné k řízení vedle obecného soudu žalovaného, a to bez ohledu na to, zda se žalobce v návrhu na zaxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxx, aby nikdo nebyl odňat svému zákonnému soudci, což platí nejen ve vztahu k žalobci, ale ve vztahu ke všem účastníkům. Účelové spojování spolu nesouvisexxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx, lze v některých případech považovat za jednání zneužívající právo na úkor strany žalované. Podle § 6 je přitom povinností soudu dbát, aby ke zneužívánx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx x xxxxxxxx xxnat řízení u kteréhokoliv z místně příslušných soudů neplatí absolutně. Spojí-li více žalobců zjevně účelově do jedné žaloby samostatné a spolu nesouxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxtatních, jde o obcházení práva, které nevylučuje vyslovení místní nepříslušnosti vybraného soudu (§ 87 odst. 1 písm. b/ o. s. ř.), u něhož byly takto účexxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx některou ze skutkových podstat vyjmenovaných v § 87, a tím je místní příslušnost soudu k řízení založena a nemůže následovat postup dle ustanovení § 105 xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxto, že k řízení je na místo soudu na výběr daného příslušný obecný soud žalovaného; žalovaný tedy nemůže zamezit žalobcově volbě soudu.
O místní přísxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxných soudů a žalobce z nich fakticky provádí výběr tím, že k některému podá žalobu. To je ostatně praktickým důsledkem zásady zakotvené v ustanovení § 11 xxxxx xx xxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxže již volbu změnit, neboť pro určení věcné a místní příslušnosti jsou rozhodné okolnosti, které tu jsou v době zahájení řízení (§ 11 odst. 1), tj. ke dni pxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x x x x x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxění odpovědnosti z provozu vozidla (takzvaný spor z povinného ručení), není vedle obecného soudu žalovaného příslušný také soud na výběr daný podle § 8x xxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxkoliv za řízení z úřední povinnosti a nejsou-li splněny její podmínky, musí následovat postup dle ustanovení § 104a, tj. předložení věci nadřízenému vxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxx, kde je dána příslušnost věcná.
Pravidlo o místní příslušnosti na výběr dané se použije pouze tehdy, pokud není dána výlučná místní příslušnost dle x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxpni, v jehož obvodu se nachází obecný soud žalovaného) a namísto příslušnosti na výběr dané.
K písm. a): V případě, že je žalovaný fyzickou osobou, je x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxušnosti dle § 87 není rozhodná právní povaha žalobou uplatněného nároku. Stálým pracovištěm se rozumí místo výkonu práce, kde žalovaný obvykle plní svx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx atd. Na druhou stranu však stálé pracoviště může být uvažováno u sezónního výkonu práce, brigády, atp. Charakter vykonávané práce ani povaha pracovníxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx či jiných pracovněprávních smluvních instrumentů. Rozhodující je skutečnost, že žalovaný v obvodu soudu práci fakticky vykonává. Místo výkonu tresxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxího soudu ze dne 2.6.2005, sp. zn. 30 Cdo 444/2004). Proto okolnost výkonu trestu odnětí svobody nezakládá místní příslušnost obecného soudu ve smyslu x xx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxx
K písm. b): Na rozdíl od příslušnosti soudu založené stálým pracovištěm žalovaxxxx xxx xxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xředevším ve sporech z odpovědnosti za majetkovou škodu či nemajetkovou újmu a o náhradu škody či jiné újmy. Není však již rozhodné, o jakou škodu či jinou xxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxní příslušnosti soudu, v jehož obvodu došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody (§ 87 odst. 1 písm. b/ o. s. ř.), se vztahuje i na řízení o nxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx x xouvislosti s nesprávným úředním postupem či jiným škodním jednáním).
Smyslem této právní úpravy místní příslušnosti soudu dle místa vzniku škody xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxkazování. Například tam, kde je zřejmé, a to již při podání žaloby, že se zjišťování rozhodného skutkového stavu neobejde bez ohledání na místě samém, kxx xxxxx xx xxxxxx
xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx se v návrhu příslušnosti podle komentovaného ustanovení dovolal a volbu stručně odůvodnil („... volím Okresní soud v Jihlavě jako soud věcně a místně pxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx x.. k dopravní nehodě došlo v Jihlavě, jak je blíže popsáno v žalobě, a protože zde navíc bydlím, tak jsem si vybral OS Jihlava jako soud daný na výběr, přestxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx xx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxí nesouhlas s postoupením, uplyne několik měsíců, aniž by se někdo začal zabývat meritem věci. Podmínky řízení, které soud zkoumá z úřední povinnosti (x xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxhož obvodu je umístěna organizační složka (obchodního) závodu fyzické nebo právnické osoby, která je žalovanou, týká-li se spor této složky. Obchodnx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu. Ustanovení § 503 obč. zák. rozlišuje mezi pobočkou závodu a organizační sloxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxst. 1 obč. zák.). Je-li pobočka zapsána xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxho rejstříku. Vedoucí odštěpného závodu je oprávněn zastupovat podnikatele ve všech záležitostech týkajících se odštěpného závodu ode dne, ke kteréxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx, opravnu, sběrnu či jinou pobočku (které se do obchodního rejstříku nezapisují), jejíž umístění může být použito jako kritérium volby místní příslušxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xubjektivitu (nenabývá subjektivity ani zápisem do obchodního rejstříku).
Nicméně je vhodné připomenout, že nemá-li organizační složka právní sxxxxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxžka bez právní subjektivity, a to z důvodu zachování podmínek řízení a ostatně i (pasivní) věcné legitimace. Organizační složka závodu pouze zakládá mxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxzační složky. Proto bude volba této místní příslušnosti přicházet nejčastěji do úvahy právě ve sporech z různých služeb poskytovaných organizačními xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x jejím vystupování v právních vztazích), nejedná se o organizační složku závodu a místní příslušnost je dána obecným soudem státu určeným dle sídla orgxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxx xxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxbce ke škodě v souvislosti s nesprávným úředním postupem týkajícím se organizační složky státu.
K písm. d): Hned první velkou novelou občanského soxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxy vzniklé z burzovních obchodů a jejich zprostředkování (§ 9 odst. 3 písm. bb/ v tehdejším znění) a v jejich rámci na výběr daná místní příslušnost soudu, x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxspodárnosti řízení, pokud probíhá u soudu, v jehož obvodu působnosti se nachází sídlo burzy, kde je předpoklad snazší dostupnosti důkazních prostředxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxmálně rozlišovány z hlediska věcné příslušnosti krajských soudů na obchody na kapitálovém trhu a na obchody komoditní burze (§ 9 odst. 3 písm. p/ a q/ ve zxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxná příslušnost soudu dle sídla burzy (§ 87 xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx Sb., kterým byly významně změněny stěžejní zákony týkající se obchodování na kapitálovém trhu (zejména zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investovxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxslativně technicky zapracovat do občanského soudního řádu terminologické změny v právních předpisech upravující podnikání na kapitálovém trhu. V dxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx § 55 odst. 1 ve spojení s § 3 zák. č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu), dále byl zaveden do občanského soudního řádu pojem „ mnohostranný obchxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxch upravujících obchodování na kapitálovém trhu. Sjednocení terminologie se nedotklo sporů z obchodování na komoditní burze, tento pojem zůstal zacxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x x xxxxx x xxxxx xx x x xx xxxxx x xxxxx xxxx
Nadále tedy je umožněno ve sporech z obchodů na organizovaném regulovaném trhu nebo z jejich vypořádání obchodů nebo ve sporech z obchodů uskutečněxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxanizátor regulovaného trhu (§ 37 a násl. zák. č. 256/2004 Sb.), respektive provozovatel mnohostranného obchodního systému.
K písm. e): Vedle obecxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
Vzorový dokument č. 1: Směnka - vyznačení platebního místa.


xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xa vydání směnečného nebo šekového platebního rozkazu), jejichž předmětem je splnění povinnosti, může však jít i o žaloby jiné než znějící na zaplaceníx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxbce vedle obecného krajského soudu žalovaného též krajský soud nacházející se v obvodu platebního místa určeného směnečným (šekovým) vztahem. Platexxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx x x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xe místo uvedené u jména směnečníkova a zároveň místo jeho bydliště (§ 2 odst. 3 zák. č. 191/1950 Sb.). „Přicházejí-li u místa splatnosti směnky v úvahu nexxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxoží, a není ani důležité, které místo má dlužník při podpisu směnky na mysli“ (usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 4. 2013, čj. 5 Cmo 614/2013-121).
K písm. f ): Pro spory z obchodů na komoditní burze je vedle obecxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxlu § 2 zák. zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, k nim je věcně příslušný krajský soud dle § 9 odst. 2 písm. k).
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx
xxxxxxxxxxx xxxxx
x x xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxpadech zde uvedených nelze aplikovat úpravu obsaženou v § 84-87 a místní příslušnost se řídí výlučně kritérii v § 88 uvedenými. Jestliže se jedná o přípax xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxx
Výlučná místní příslušnost neznamená pouze určení konkrétního soudu, který bude věc projednávat a rxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxáva obecně) to zdůrazňuje v případech, kdy u soudu probíhá řízení, jehož předmětem je více věcí, a u některé (popř. u více z nich) je dána výlučná místní přxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x x05 soudu místně příslušnému. Povinnost vyloučit věc k samostatnému řízení se uplatní též v případě vzájemného návrhu (§ 97).
K písm. a): V případě vypořádání společného jmění manželů soudex xx xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxečného nájmu bytu soudem (§ 768 obč. zák.) je místně příslušným soud, který manželství účastníků rozvedl. Pokud bylo manželství rozvedeno cizozemskýx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxželů za trvání manželství, spory ohledně vzájemné vyživovací povinnosti manželů.
K xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x
xxxxx xxx xxxxx
x xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxvání a zánik nebo se jej bezprostředně týká, typicky určení vlastnického práva k nemovité věci, ale i určení neplatnosti smlouvy uzavřené ohledně nemoxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xsnesení Ústavního soudu ze dne 13. 3. 2008, sp. zn. III. ÚS 474/08), vyklizení bytu ( nemovité věci). Naproti tomu tam, kde jsou předmětem řízení „pouze“ xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxjemného či ochranu vlastnického práva k solárním kolektorům na střeše domu, určí se místní příslušnost dle § 84-87. Příslušnost dle polohy nemovité věxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx xxx
x xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xx x xxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xx xxxrech o dědické právo (§ 170 z. ř. s.) a o rozsah zůstavitelova majetku (§ 189 z. ř. s.) je místně příslušným soud, u kterého probíhá řízení o pozůstalosti. Txxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xxx x xxxxxx x xxhrazení souhlasu s vydáním předmětu úschovy podle § 299 z. ř. s. je místně příslušným soud, u něhož probíhá řízení o úschově (§ 289 z. ř. s.).
K písm. e): K řízení o vyloučení věci z výkonu rozhodnutí (§ 267) a o rozhodnutí o pravosti, výši, skupině nebo pořadí poxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxná příslušnost podle tohoto ustanovení je dána i tam, kde se rozhoduje o vyloučení věci z
exekuce
prováděné soudním exekutorem podle zák. č. 120/2001 Sxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxxx
x xxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxiční drážní dopravu na základě licence udělené drážním správním úřadem), a týká-li se spor jeho organizační jednotky, je místně příslušný soud podle sxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxx hlavní intervent.
x xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
K písm. i): V řízeních o ochranx xxxxx xxxxx x xxxx xx xxxx xxxx xxxxx x xxx x xxxxx xx xx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxušným soud, v jehož obvodu se nemovitá věc nachází (písm. b/).
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxní předpisy. Jako příklad lze uvést příslušnost Městského soudu v Praze (pracoviště Praha 2, Slezská 9) pro rozhodování sporů týkajících se průmyslovxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx x x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxx xxmentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 89
Komentátor Doležal
Komentované ustanovení zakládá místní příslušnost soudu proxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxou věcí spojených ke společnému řízení a všech vzájemných žalob podaných v řízení žalovaným proti žalobci.
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxř. navrhovatel do žaloby ( návrhu na zahájení řízení) zahrne více věcí (požaduje více nároků), popř. žalobu (návrh na zahájení řízení) podá více žalobcx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xostatním účastníkům řízení), kteří mají postavení samostatných společníků. Společné řízení o spojených věcech může být konáno též ze zákona. Napříkxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxodnutí, podle § 88 odst. 3 z. ř. s. s řízením ve věci zneužití hlasovacího práva v soukromé korporaci k újmě celku je spojeno každé další řízení o zneužití hxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxojeno řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu soukromé
korporace
, je-li tvrzeným důvodem neplatnosti stejný případ zneužití hlasovacího xxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx podle § 415, 416 z. ř. s. (určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů). Podle § 46 odst. 1 z. ř. s., nebylo-li řízení o svéprávnosti zastaveno podle § xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xvéprávnosti.
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxx xx x xxx xxxxx x x § 53 odst. 2 zákona č. 152/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, nebo ustanovení § 2 písm. d) zákona č. 1xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxxnosti řízení může soud spojit ke společnému řízení též věci, které byly u něho zahájeny a skutkově spolu souvisejí nebo se týkají týchž účastníků.
Vzxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxx xěty první, i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxložená komentovaným ustanovením nepřichází do úvahy ve dvou případech.
První z nich je výslovně v komentovaném ustanovení zmíněn - k projednání a rxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxnost zakotvená v § 88.
xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxcení půjčky a zároveň se ve stejném podání domáhá proti stejnému žalovanému určení vlastnického práva k pozemku ležícímu ve Znojmě s tím, že jako vlastnxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxé věci a podáním žaloby bylo zahájeno společné řízení o spojených věcech. K projednání žaloby o zaplacení půjčky je Okresní soud v Klatovech místně přísxxxxx xxxxx x xx xx xxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxojmě podle § 88 písm. b). Žalovaný proti žalobci v zahájeném řízení uplatní vzájemnou žalobou právo, aby se žalobce zdržel rušení vlastnického práva žaxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxně místně příslušný Okresní soud ve Znojmě podle § 88 písm. b).
xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxu podle komentovaného ustanovení nepřichází do úvahy, je nedostatek věcné příslušnosti soudu k projednání a rozhodnutí spojených věcí či vzájemných xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx věcná příslušnost soudu vždy posuzuje přednostně před příslušností místní. Nedostatek věcné příslušnosti proto nelze zhojit zákonným ustanovením xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxšených nekalým soutěžním jednáním, bude podle § 9 odst. 2 písm. h) věcně příslušným k projednání této spojené věci krajský soud. Uplatní-li žalovaný prxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxně příslušným k projednání této vzájemné žaloby taktéž krajský soud.
Pokud nastane některý ze shora popsaných případů, vyloučí soud usnesením vydxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxtní příslušnosti jiného soudu, k samostatnému řízení s tím, že v tomto samostatném řízení bude postupovat podle § 104a, popř. podle § 105. V případě výluxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx stejného důvodu vyloučí k samostatnému řízení podle § 97 odst. 2 s tím, že v tomto samostatném řízení bude postupovat taktéž podle § 104a, popř. podle § 10xx
xxxxxxxxxx xx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxtovaným ustanovením založena, potom takto založená místní příslušnost podle ustanovení § 11 odst. 1, věty druhé a třetí, trvá až do skončení řízení o všxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxo který se věci ke spojení nehodí, proto nemá na již založenou místní příslušnost žádný vliv.
„Za stavu, kdy pouze Městský soud v Praze smí rozhodovat x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xchranné známky a obchodní firmy, je právě jen Městský soud v Praze“ (usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27.4.2012, čj. 3 Cmo 392/2011-53).
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxroti úpravě současné rozdíl na první pohled nepatrný, avšak svým významem velmi důležitý. Úprava účinná po uvedeném datu vychází i z terminologie novéxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxalobní výzvy podle ustanovení § 142a; prodloužení lhůty k podání námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu na 15 dnů) a který by se dal pojmenovat jakx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxst). Umožňuje totiž prorogaci výlučně ve věcech podnikatelských, což je užší pojem než věc obchodní, za kterou se běžně za staré úpravy považovaly i příxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx tak velké leasingové společnosti, banky, úvěrové společnosti, xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxí proti stovkám dlužníkům u soudů po celé republice, sjednávaly často příslušnost ve smlouvách, například u svého obecného soudu, a to i v případech, kdx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxx xx
xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx zakázaná, či zakázaná s výjimkami, anebo bezvýjimečně. O tom ostatně svědčí následující judikatura:
Nejvyšší soud vyslovil například ve stanovixxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xx xxxxxx x xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxvazkového vztahu, který se řídí obchodním zákoníkem (jen) proto, že smluvní strany závazkového vztahu uzavřely dohodu podle ustanovení § 262 odst. 1 oxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xožné uzavřít například ve sporu ze smlouvy mezi občanem a stavební fi rmou na rekonstrukci rodinného domu.
Již v rozsudku Evropského soudního dvora xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxtřebitel stálé bydliště, je nedovolenou klausulí pro rozpor s ustanovením směrnice číslo 93/13/EHS, kterou ovšem tuzemský soud nesmí aplikovat přímxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxti a nejednotě v rozhodování soudů se této problematice dále věnoval Nejvyšší soud ve výše citovaném stanovisku Cpjn 200/2011: „Podle ustanovení § 55 oxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxadavkem dobré víry znamená k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (§ 56 odst. 1 obč. zák.), zejména pak ujednání vypočtxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx x xx xxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxé smlouvě, která nebyla sjednána individuálně a která zakládá místní příslušnost soudu, jenž se nachází v blízkosti sídla dodavatele (§ 52 odst. 2 obč. xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají z dané smlouvy, v neprospěch spotřebitele.“
Stejné stanovisko ovšem obsxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxého zákoníku. V této situaci by totiž soud měl o svém předběžném závěru nejprve vyrozumět účastníky řízení, vyzvat je, aby se v určené lhůtě k této otázce xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxdou najevo jiné skutečnosti, jež by dokládaly, že příslušné ujednání neznamená v rozporu s požadavkem dobré víry výraznou nerovnováhu v právech a povixxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx
Jinými slovy - Nejvyšší soud i v těchto případech odmítá (či spíšx xx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxají na více místech i autoři tohoto komentáře, kupříkladu v souvislosti s rozhodováním o náhradě nákladů řízení x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx x8. 1. 2013, čj. 14 Co 30/2013-39: „Neplatnost dohody o prorogaci nelze dovozovat bez dalšího jen z formulářového charakteru spotřebitelských smluv a jx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxogační doložky věc projednat.“
S ohledem na jednoznačnou úpravu účinnou od 1. 1. 2014 však do značné míry výše uvedené názory pozbývají na aktuálnosxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xvoji vůli, že spotřebitel má vždy právo na svůj obecný soud a že nelze místní příslušnost sjednat tak, aby to bylo pohodlnější pro „hromadného žalobce“.
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xákladě skutečností sdělených účastníky řízení a posouzení příslušných podkladů (zpravidla listin), jimiž tvrzené skutečnosti podloží. K tomu viz nxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx na zákonném důvodu - ujednání účastníků řízení podle § 89a o. s. ř. postačuje předložení smlouvy, z níž takové ujednání vyplyne. Platnost, účinnost tétx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx však v rámci zkoumání podmínky řízení předcházejícího projednání věci.“
V dnešní době se poměrně často obchoduje s pohledávkami a v důsledku toho mxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx sjednaného soudu z původního podnikatele na postupníka. Na tak- to položenou otázku odpovídá například Městský soud v Praze ve svém usnesení ze dne 21. xx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxě procesního práva podat žalobu u dohodnutého soudu. Právní pova- ha závazkového vztahu se postoupením pohledávky nemění, jedná se tak nadále o podnikxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx smlouvy o postoupení pohledávky nelze považovat sám o sobě za podnikatelský. Důležité je, jaký je charakter smlouvy, z níž je původní pohledávka postuxxxxxxx
xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxzdější změny související s postupováním pohledávky nemají na příslušnost vliv.
xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xx xx x44/2005-50: „Z ustanovení § 89a o. s. ř. jednoznačně plyne, že tuto možnost, tedy možnost volby mezi místně příslušnými soudy stanovenými zákonem a dohxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx připomenout, že pánem sporu je žalobce, a jen žalobce určuje, koho označí jako žalovaného, co bude předmětem sporu a zda žalobu podá u obecného místně přxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xx xx xx xx xxxx xxxxxávat pouze ta strana dohody, která vystupuje ve sporu na straně žalobce, neboť formálním předpokladem pro postup dle tohoto ustanovení je doložení orixxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxušnosti věcné. Například je možné sjednat příslušnost jiného věcně příslušného krajského soudu; dohodnout, že namísto krajského soudu bude příslušxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxkající se práva k nemovitosti podle § 88 písm. b/).
Prorogační doložka může být formulována
ad hoc
pro konkrétní obchodní spor. Například: „Smluvnx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx x xxxx xx xxx xxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxi může být již součástí smlouvy uzavřené v podnikatelské věci (hmotněprávního úkonu), i když nelze předvídat jednotlivé konkrétní spory, jež mohou vzxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x
xxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx
xx post
, pro již vzniklý spor: „Smluvní strany se dohodly, že spor o zaplacení částky 500 000 Kč - doplatku ceny za dílo podle smlouvy ze dne 13. 5. 2012 - bude xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx
xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxdě prorogačních doložek uzavřených před datem 31. 12. 2013 (smlouva s doložkou bude sice uzavřena před uvedeným datem, avšak žalobce podá u sjednaného xxxxx xxxxxx xx xx xx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxním režimu“, s tím, že aktuální je tento problém jen v případech, kdy na jedné straně vystupuje nepodnikatel, nejčastěji spotřebitel.
Odborná procxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxx xxxikovat jen § 89a o. s. ř. ve znění od 1. 1. 2014. Tedy na dříve uzavřené prorogační dohody se nelze odvolávat. Po 1. 1. 2014 lze prorogaci užít jen na vztahy mexx xxxxxxxxxxxxx
xxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxvřít pro budoucí spory, avšak svůj původ má v rovině hmotněprávní a její účinky nastávají až tehdy, když se „ocitne“ u soudu. Aby zůstaly účinky procesníxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxké bez procesního významu v době, kdy je sice sepsána a podepsána, ale ještě nepodána k soudu). Také proto musí být uplatněna prorogační doložka u soudu dx xxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxo“; jde o veřejnoprávní rozdělování případů mezi soudy. Pokud procesní právo změní pravidla pro rozdělování případů ve smyslu, že omezí výjimku (možnxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx
xx xxxx
x xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xoc se vykonává pouze v mezích zákona; chybí-li zákonné pravidlo, nejde o opomenutí zákonodárce.
Takový závěr se ovšem vztahuje pouze na prorogační xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxo po uvedeném datu.
Proto se autorům tohoto xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář § 90
Komentátor: Janek, Trxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x x x xxvilním procesu slouží především (pomineme-li ty, o jejichž právech a povinnostech soud sice také rozhoduje, jejichž participace na řízení je však dánx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxhto osob, označovaných též jako procesní strany, resp. v případě řízení sporného strany sporu, je předmětem úpravy obsažené v komentovaném ustanovenxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxlovaný - a tím spíše je třeba po legislativních změnách od 1. 1. 2014 důsledně se tohoto pojmosloví držet. Osobu, která se u soudu žalobou domáhá ochrany sxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxoti které jsou tato práva v řízení uplatněna a která v řízení naopak brání svou pozici, je pak nazývána žalovaným.
V souvislosti se změnami, které se pxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx, které je nadále upraveno ve speciálním zákoně o zvláštních řízeních soudních (§ 6 z. ř. s.).
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxá nic o tom, zda takto označené osoby jsou nositeli i hmotným právem založených vzájemných subjektivních práv a povinností; samo označení určitého účaxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxných tvrzení žalovaného, zda soud dospěje k závěru, že žalobci vůči osobě, kterou označil za žalovaného, jím tvrzená práva svědčí, či nikoliv.
Napřxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxopak osoba dlužníka z takového právního vztahu nemusí korespondovat s osobou označenou za žalovaného; pouze v případě, kdy tomu tak je, tedy kdy na straxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxňuje v řízení uspět osobě, které hmotné právo nesvědčí. K této problematice upozorňujeme na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxle (žalobce), anebo na straně odpůrce (žalovaného), je rozlišována aktivní a pasivní procesní legitimace. Jestliže ten, kdo byl označen jako (odpůrcxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxí věcné legitimace.“
Bez ohledu na nxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxnačeni, nositeli procesních práv a povinností, jak jsou vymezeny zejména občanským soudním řádem samotným (viz např. § 18, 95, 96 atd. a srov. také Listxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxx x xx xxly splněny i ostatní podmínky řízení umožňující řádné zahájení řízení a jeho pokračování. Odpověď na otázku, kdo smí (je způsobilý) v řízení vystupovax x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxe, tj. sám žalobce rozhoduje o tom, kdo bude v řízení vystupovat jako žalobce a kdo jako žalovaný. Ve vztahu k straně žalované to platí bezvýhradně, ve vztxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx odst. 1.
xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xznačí za účastníka řízení; je pánem sporu, o účastenství ozhoduje a do tohoto rozhodnutí mu nemůže nikdo procesně zasahovat. Musí tedy pečlivě uvážit jxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxu vedla buď k zamítnutí žaloby, či k zastavení řízení. Pro názornost uvádíme příklad: Provozovatel kina uzavřel kupní smlouvu na dodávku promítací tecxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxřednictvím své organizační složky zapsané v obchodním rejstříku. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta pro případ pozdního dodání zboží. K dodávce xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx tedy žalobou na soud a jako žalobce označil správně sebe. Na místě žalovaného však uvedl právě shora uvedenou organizační složku. Jelikož ani k výzvě soxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx Organizační složka totiž není nadána právní subjektivitou. Žalobce ihned podal novou žalobu, ve které jako žalovaného označil přímo výše zmíněnou zaxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxadě mandátní smlouvy vybaven plnou mocí, a nejednal tedy svým jménem, ale jménem výrobce předmětné promítací techniky. Tyto skutečnosti vyplynuly přxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxí označil žalobce jako žalovaného výrobce, tedy osobu, se kterou ve skutečnosti byla uzavřena smlouva a která byla povinna nést důsledky jejího porušexx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx nárok promlčen, a v řízení konečně uspěl. Od svého materiálního úspěchu si však v konečném důsledku musel odečíst náklady řízení, které uhradil nespráxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxitu (mnohost) účastníků, přesněji řečeno jejich vzájemné vztahy v procesní rovině, upravuje ustanovení § 91.
V souladu s dispoziční zásadou, kterou je občanské soudní řízení ovládáno, jednou vymezený okruh účastníků nemusí být pro celé řízení kxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxivého výsledku ve sporu) za předpokladu splnění zákonem stanovených podmínek okruh účastníků měnit, a to jak na straně žalující, tak i na straně žalovaxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx případného nedostatku aktivní nebo pasivní věcné legitimace ve sporu, která tu byla již v době podání žaloby nebo která nastala v průběhu řízení, zákon xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx x x xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxk (resp. účastníci), případně aby z řízení některý ze stávajících účastníků vystoupil a místo něho do řízení vstoupila osoba jiná. V tomto duchu se vyjaxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxobce, jenž je v případě nedostatečné procesní aktivity v tomto směru stižen tím, že jeho žaloba je zamítnuta pro absenci pasivní věcné legitimace žalovxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxtupovat ( procesní způsobilost), je na soudu, aby se s takovou okolností vypořádal ve smyslu § 107 o. s. ř. Není-li dána možnost nápravy, soud z důvodu exixxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxtivy žalobce může být okruh stran specifi ckým způsobem dotčen i z vůle třetí osoby formou tzv. hlavní intervence podle § 91a nebo v podobě vstupu vedlejšxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxe za zcela vyhovující potřebám praxe. Nadále právní úprava účastenství například v rozporu s trendem projevujícím se ve většině členských zemí EU ignoxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxtahů dochází v rámci jednoho řízení, ať už podle principu opt-out nebo opt-in, k efektivnímu projednání nároků s totožným právním základem mnoha žalobxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxch klientů mobilního operátora z protiprávně účtovaných poplatků, o nárocích zaměstnanců obchodních řetězců z porušování pracovněprávních předpixxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxx xxxré se týká tzv. squeeze out.
Právní stav komentáře je xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x žalovaného, může, v závislosti na daných okolnostech, vystupovat na každé straně pouze jedna osoba, ale také několik osob současně. Nastane-li takovx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxané) či obapolného (na straně žalující i žalované). Nejen o tom, kdo bude v řízení vystupovat jako účastník (blíže srov. komentář k ustanovení § 90), ale x x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xzájemné vztahy účastníků sporu, jedná v řízení buď každý sám za sebe (§ 91 odst. 1) nebo úkony jednoho (z žalobců či žalovaných) platí i pro ostatní z nich (x xx xxxxx xxx
x xxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxtovaném ustanovení; hovoříme zde o samostatném či dobrovolném společenství (žalobců nebo žalovaných). Jedná se o situace, kdy je v zájmu procesní ekoxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxečenstvím je tedy to společenství, kde je možno o právech a povinnostech jednoho každého společníka rozhodovat nezávisle na právech či povinnostech sxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxdelových situacích:
-
již při zahájení řízení, a to tehdy, podá-li žalobu více žalobců nebo je-li označeno za účastníky řízení více žalovaných;
x
xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxnce z rozhodnutí soudu tím, že spojí různé věci ke společnému projednání.
Klasickým příkladem samostatného společenství na straně žalovaných je xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxtavců) vlastní směnky a směnečného rukojmího (směnečných rukojmích) za výstavce. Dalším příkladem jsou řízení o náhradu nemajetkové újmy podle § 295x xxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx (a případně také na straně žalovaných) je v případě jejich plurality dáno např. v řízení o ochranu osobnosti.“
Pro úplnost v této souvislosti rovněž xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxího petitu ve vztahu k procesnímu společenství: „Žalobní
petit
(údaj o tom, čeho se žalobce domáhá) může obsahovat i několik požadavků, jak má soud rozxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx. eventuálního petitu nebo tzv. alternativního petitu. V případě, že žalobce podá žalobu proti více osobám (žalovaným), musí být ze žaloby mimo jiné paxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx umožňuje podat žalobu proti všem v úvahu přicházejícím osobám; také v tomto případě ovšem platí, že musí být ze žaloby patrno, jaká práva uplatňuje protx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxkterého ze žalovaných zaniká v rozsahu jeho plnění povinnost ostatních. Je z hlediska ustanovení § 43 odst. 1 o. s. ř. neurčitá žaloba, kterou by se žaloxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xx sebe. Procesní úkony samostatného společníka se týkají pouze jeho; ke druhé straně sporu je v samostatném vztahu. Soud může rovněž o nároku každého samxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx soud společně projednává všechny jejich nároky či povinnosti zpravidla na základě jediné žaloby (v případě spojení věcí ke společnému řízení však žalxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxiným rozsudkem; může však nastat i situace, kdy o nároku některého ze společníků soud rozhodne rozsudkem částečným a v řízení bude dále pokračovat s ostxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx
xxx xxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxečenství jsou do jednoho spojena řízení všech společníků a na nároky, resp. na povinnosti každého z nich musí soud hledět individuálně. Individuální jx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx prospěch, ale ani jim způsobit újmu. Každý ze společníků jedná pouze sám za sebe a nemůže konat za ostatní. Například jeden ze žalovaných může uzavřít smxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx. zn. 20 Cdo 1050/2000: „Omluva neúčasti při jednání ve věci jen některého ze žalovaných v postavení samostatných společníků platí jen pro něj.“
Rozxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxtupci. Pokud však bylo vydáno rozhodnutí, které se týká jen některých z účastníků (například částečný rozsudek či předběžné opatření zavazující jen nxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
Běh lhůt pak soud posuzuje opět jednotlivě u každého spxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxečníka však doručovatel nezastihl v místě trvalého bydliště a dne 25. března mu tedy byla zásilka uložena na poště. Ten si ji, ač řádně vyzván, nevyzvedl x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxezna, druhému účastníkovi až 5. dubna. Oba společníci se domluví na obsahu odvolání a podají je spolu ve stejný den, a to 11. dubna. Účastník, kterému bylx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx, kterému byl rozsudek doručen do vlastních rukou již dne 24. března, však lhůta skončila již 8. dubna, a soud tedy jeho odvolání odmítne jako opožděné, nxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xx xxxxxx
xamostatnost procesního postavení společníků se může rovněž projevit v rozsudku, a to tak, že o jejich nárocích či povinnostech rozhodne soud u každého x xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2000, sp. zn. 20 Cdo 2599/98, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2007, sp. zn. 20 Cdo 670/2006: „- osoby zxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxlečenství platí účastníci společné náklady řízení podle poměru účastenství na věci a na řízení; není-li možno poměr účastenství určit, platí je rovnýx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxení § 206 odst. 2 platí, že bylo-li rozhodnuto o několika právech se samostatným skutkovým základem nebo týká-li se rozhodnutí několika účastníků, z nixxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxpaden, odvoláním dotčena. To však neplatí v případech, kdy je na rozhodnutí o napadeném výroku závislý výrok, který odvoláním nebyl výslovně dotčen, nxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx99, sp. zn. 20 Cdo 1753/98: „U nároku vycházejícího ze stejného skutkového základu přezkoumá odvolací soud rozsudek napadený odvoláním jen některého xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxé úvahy se uplatní jen tehdy, bylo-li i o nárocích dalších žalovaných rozhodnuto věcně, nikoliv tedy v případě, že rozhodnutí, jímž se řízení vůči něktexxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx
xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xx s. ř.), případně na vady podání (srov. § 43 odst. 2 o. s. ř.) nebo postihuje absenci některé z podmínek řízení.“
K odst. 2:
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxitutů spočívá v tom, že rozsudek se musí vztahovat vždy na všechny účastníky vystupující na jedné straně. Z hlediska hmotněprávního tak musí být základxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xx x xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxi uspěl, je třeba (neboť tak požaduje zákon), aby na jeho straně vystupovalo současně více osob (jedná se o taková společná práva nebo společné povinnosxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxnství může být dáno
-
již při zahájení řízení
-
nebo nastat až v jeho průběhu, kdy do řízení vstoupí více nástupců původního účastníka.
xxxxx xxxxxxx x xxxxxlučných společníků platí i pro ostatní. Stačí tedy, aby procesní úkony činil jediný z nich, například aby zabránil negativním důsledkům jejich nečinnxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxk úkon ve lhůtě, má se za to, že lhůta byla zachována všem společníkům. V případě nerozlučných společníků platí, že ztratí-li jeden ze společníků v průběxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxho z nerozlučných společníků platí i pro ostatní, pro zásadní (
dispozitivní
) procesní úkony, jako je změna návrhu, jeho zpětvzetí, uznání nároku, uzaxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xouze o své vůli o osudu řízení, které se týká všech společníků. K takovému úkonu soud nepřihlíží.
Pokud se řízení účastní nerozlučné společenství, mxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxči některému z nich. V rozsudku pak soud nerozlučným společníkům přizná nárok nebo stanoví povinnost všem stejně.
Příkladem nerxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxn zatížené, na straně žalované pak všichni z věcného břemene oprávnění. K tomu judikoval býv. Nejvyšší soud ČSR např. ve svém usnesení ze dne 28. 6. 1977, xxx xxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxo břemene za náhradu, kdy na jedné straně vystupují všichni spoluvlastníci nemovitosti zatížené věcným břemenem a na druhé straně všichni z věcného břxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xako nerozluční společníci.
Dalším poměrně častxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx. 1. 2006, sp. zn. 21 Cdo 20/2005: „Řízení o určení /vyslovení/ neplatnosti veřejné dobrovolné dražby podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných drxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxvatelem dražby od nich odlišná osoba, oprávněná podle zvláštního právního předpisu předmět dražby zcizit, dražebník a vydražitel; na straně žalovanxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx08, sp. zn. 21 Cdo 599/2007, uvádí: „Byla-li žaloba o neplatnost veřejné dobrovolné dražby podána u soudu do 3 měsíců ode dne jejího konání, právo na vyslxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx zúčastnit, a i když se staly účastníky řízení (postupem podle ustanovení § 92 o. s. ř.) až na návrh podaný po uplynutí této lhůty.“
Rozsudek Nejvyššíhx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx § 48 odst. 3, 4 a 5 zákona o veřejných dražbách se musí účastnit (buď jako žalobci, nebo jako žalovaní) navrhovatel dražby, vlastník nebo nositel jinéhx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxní § 91 odst. 2 o. s. ř.
x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xro zmeškání jen tehdy, nedostaví-li se k jednání všichni řádně obeslaní žalovaní (podrobněji komentář k § 153b odst. 2).
Nerozluční společníci dálx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxl domáhá přezkoumání rozhodnutí; tímto rozsahem není vázán v případech, kde jde o taková společná práva nebo povinnosti, že se rozhodnutí musí vztahovxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 91a
Komentátor: Trebatický, Janek, Vančurová
Podle komentovaného ustanovení osobxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx samostatnou žalobou (srov. komentář k § 79) podanou proti účastníkům takového řízení. Toto ustanovení upravuje pouze jednu (hospodárnější a rychlejxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxmto způsobem, zůstává jí zachována (komplikovanější a zdlouhavější) možnost domáhat se ochrany svých práv v nalézacím řízení standardním způsobem (xxxxxxxxx x xx x xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxého řízení, uplatňuje-li tak své vlastní právo k předmětu tohoto řízení (tzv. hlavní intervence); na rozdíl od vedlejší intervence (vedlejšího účastxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxm (tj. třetí osobou, která si činí zcela či částečně nárok na věc či právo, o kterém je již jednáno v jiném řízení) je zde hlavní intervent, na straně žalovaxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxk, aby nemuselo být po skončení původního řízení vedeno další.
Podmínky pro takové řízení jsou následující:
U soudu probíhá řízení (to znamená, xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx. Tato osoba uplatní vůči účastníkům původního řízení nárok na věc či právo žalobou.
Aby mohl být úspěšný, musí hlavní intervent samozřejmě v žalobě xxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxíky řízení, tedy žalované; těmi musí být všichni účastníci původního řízení; ze žaloby dále musí být patrné, že jde o uplatnění práva podle komentovanéxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxačí, když žalobce řádně označí všechny žalované, bude tvrdit a prokazovat svůj nárok a uvede, že mezi žalovanými je o tento nárok vedeno dosud probíhajíxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxo o hlavní intervenci. Podal-li by navíc žalobce žalobu u místně či věcně nepříslušného soudu (jak místní, tak xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxe-li žalobce řádně řízení, k němuž intervenci vztahuje, neoznačí však všechny jeho účastníky, či mezi žalovanými uvede naopak někoho, kdo mezi účastnxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xp. zn. 28 Cdo 1042/2008: „Občanský soudní řád zakotvuje tedy možnost domáhat se ochrany svých práv žalobou podle § 91a o. s. ř. v případech, kdy se třetí xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxádá podle § 90 o. s. ř., tedy procesním způsobem. Jestliže žalobce neoznačí za žalované všechny účastníky probíhajícího intervenovaného řízení, nemůxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x obou popírá jejich nároky k věci nebo právu, o něž vedou mezi sebou spor, a vychází z předpokladu, že je to žalobce (hlavní intervent), komu ve skutečnostx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxojednávána v probíhajícím řízení, avšak musí zcela, nebo zčásti představovat konečné řešení právního poměru nebo práva, o něž v probíhajícím řízení jxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxpěšná. Byla-li uplatněna hlavní intervence, soud při rozhodování o věci samé se vždy nejprve zabývá tím, zda je důvodná; je-li po právu, vyhoví jí vždy pxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxí žaloby) do dne právní moci konečného rozhodnutí. Žaloba podaná před zahájením řízení či po jeho pravomocném skončení nemůže být úspěšná pro předčasnxxx xxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx
x xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxého řešení sporu mezi všemi účastníky, pokud jde o nárok intervencí uplatněný. S ohledem na tuto skutečnost by měl být v tomto smyslu formulován i
petit
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxx xxde samozřejmě jeho žalobní návrh vztažen pouze k této části. Pro úspěch ve věci je zde ovšem podmínkou, aby týž
petit
směřoval proti všem žalovaným.
xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x důvodu nutnosti přerušení souvisícího řízení a souvisejících možných budoucích problémů tak bude vždy na místě spojení obou věcí ke společnému projexxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxnání věcí soud rozhoduje jediným rozsudkem, kterým řeší s konečnou platností spor mezi všemi účastníky. Uspěje-li intervent, vyhoví soud jeho žalobě xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxývá i důvodností původní žaloby a rozhodne o ní stejně, jako kdyby k intervenci vůbec nedošlo.
Typickým případem řízení, kde dochází k hlavní intervxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx že toto právo náleží jí. Hlavní intervence se však uplatní i v dalších řízeních o splnění povinnosti či u pozitivních určovacích žalob. V ostatních přípxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxé vozidlo za dohodnutou cenu 100 000 Kč. Tu měl splatit do 14 dnů od podpisu kupní smlouvy. Ve smlouvě bylo uvedeno, že nebude-li kupní cena uhrazena včas, xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxtá. Pan Vaňásek se proto obrátil na soud se žalobou na vydání věci. Krátce na to si vozidla parkujícího před rodinným domem pana Páleníčka povšiml pan Kulxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx samolepkách) přesvědčen, že se jedná právě o jeho vozidlo. Počká tedy u automobilu na řidiče a od něj se po krátké vzrušené debatě dozví, že se jmenuje Pálxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxx x xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx. Pan Kulíšek si u soudu zjistí, že mezi shora uvedenými pány je skutečně vedeno řízení o vydání vozidla, a rozhodne se hájit svá práva hlavní intervencí. x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xokud žaluje dva účastníky (jak pana Vaňáska, tak pana Páleníčka), může si příslušnost soudu vybrat podle místa trvalého bydliště každého z nich, a protxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxx xx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxo Prahu 10 ovšem rozhodne o své místní nepříslušnosti a věc postoupí Okresnímu soudu v Benešově. Vyřizující soudce poté, co zjistí, že se jedná o hlavní ixxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xřičemž číslo původní odpovídá tomu, které je uvedeno v technickém průkazu, který předložil k důkazu pan Kulíšek. Rozhodne tedy o věci rozsudkem, jehož xxxxx xxxx xxxx xxxxxx
xx xxxxxxxx xx x xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx
II. Žaloba, aby žalovaný 1) Karel Páleníček byl uznán povinným vydat vozidlo (opět přesná specifikace) žalovanému 2) Václavu Vaňáskovi, se zamítá.
xxxx xxxxxxxx xx x xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xx x xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxně a nerozdílně nahradit na nákladech státu České republice na účet Okresního soudu v Benešově číslo ....... částku ...... Kč do 3 dnů od právní moci rozsxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxentář k § 92
Komentátor: Jirsa, Janek, Trebatický
V žalobě žalobcem vymezený okruh účastníků (§ 90) nemusí být pro celé sporné řízení definitivní. Pxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxních situací, při nichž může dojít ke změně v tom, kdo bude účastníkem řízení a s kým je soud povede a ukončí:
xxxx xx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx


Komentované ustanovení § 92 upravuje možnost jeho xxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxje napravit nedostatek věcné legitimace, ať už na straně žalující nebo žalované, který tu byl již v době zahájení řízení (nikoliv tedy, když nastal až v jxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxu zamítnutí. Již z použité terminologie (žalobce, žalovaný) je zřejmé, že se institut přistoupení i záměny týká pouze řízení sporného. V řízení nesporxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx x x xx xx xx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxí (např. půjde o značnou dobu trvající řízení, v němž je provedeno obsáhlé dokazování, a po několika letech řízení si „vzpomene“ další subjekt, že by mohx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxad usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5.1.2012, čj. 3 Cmo 124/2011-205: „Soud připustí přistoupení či záměnu účastníků tehdy, hrozilo-li by jinak žxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxpadech, kdy by v řízení ve vztahu k novému účastníkovi nastala podstatně jiná skutková situace vyžadující rozsáhlejší dokazování.“
Soud se přitom xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxněn. Není namístě vyhovět takovému návrhu, pokud je evidentní, že i poté, co dojde ke změně v okruhu účastníků, bude žaloba stejně pro nedostatek věcné lxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxá, že v konečném rozhodnutí ji může vyřešit odlišně.
Soud musí vždy, je-li podán návrh podle § 92, zkoumat, zda jsou splněny podmínky řízení či byl-li xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxovém případě nemůže soud postupovat jinak, než že řízení podle ustanovení § 104 odst. 1 a 2 zastaví.
Změny v okruhu účastníků nemůže soud připustit anx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x x xxxx xxxxxxx xxxxsení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 792/2010).
Vzhledem k tomu, že procesní instituty připuštění a záměny účastníků se týkají pouze řízení spornéhxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxě strany žalující, musí ten, jehož přistoupení do řízení nebo vstup na žalobcovo místo jsou navrhovány, se vstupem do řízení souhlasit. Není možné kohoxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxout, zda chce svá práva u soudu uplatňovat či nikoliv. Není-li tedy takový souhlas k návrhu připojen, musí soud zjistit, zda ten, kdo má na základě návrhu xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxi podle § 101 odst. 4 (viz komentář), neboť nejde o návrh týkající se postupu a vedení řízení, ale o návrh ve věci samé (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššíxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xtanovisko k němu nezjišťuje, neboť je právně nevýznamné. Stejně jako při podání žaloby zde právě na základě dispoziční zásady okruh žalovaných určuje xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxe ustanovení § 118b odst. 2 (viz komentář k němu) totiž platí, že došlo-li k přistoupení dalšího účastníka nebo záměně účastníka, nastávají ve vztahu s nxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xřistoupení nebo záměně účastníka a které se ve věci konalo. O těchto důsledcích musí být účastníci poučeni v předvolání k tomuto jednání, jinak by koncexxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxý nástupce vstupuje do hmotněprávních i procesních vztahů předchůdce, dojde-li k záměně či přistoupení, je tomu jinak: Procesní úkony účastníka, ktexx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxstník není k předchozímu (dosavadnímu) v žádném vztahu a nelze po něm spravedlivě požadovat, aby nesl nepříznivé důsledky jeho případných procesních xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxovedeným podle § 123 (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16.6.2011, sp. zn. 22 Cdo 3085/2009).
K odst. 1:
Úprava možnosti přistoupení účaxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxojení s jinou osobou, jejíž účast v řízení na straně žalující je třeba k založení aktivní legitimace ve věci. Může jít i o případ, kdy žalobci právo, jehož xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxstupovala ještě další osoba. Jde-li o takovýto nedostatek, jehož neodstranění by vedlo k zamítnutí žaloby pro nedostatek věcné legitimace, lze jej odxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxx xxmentář k němu), kdy pluralita účastníků je z hmotněprávního hlediska předpokladem úspěchu ve věci.
Pokud má však žalobce v úmyslu domáhat se splněnx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxíků (viz níže), a nikoliv přistoupení dalšího účastníka do řízení na straně žalované.
Je nepřípustné, aby institut záměny účastníka byl obcházen txxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxpř. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 9. 2014, čj. 3 Cmo 327/2014-286). Je-li při rozhodování o navrženém přistoupení do řízení zřejmé (nepochyxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxtníka na jeho stranu; nápravu v tomto případě lze zjednat jen prostřednictvím záměny účastníka ve smyslu ustanovení § 92 odst. 2 (srov. též komentář nížxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx o. s. ř. slouží zásadně x xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx účastnickou i procesní způsobilostí, než kterou zamýšlel žalovat, pak nemůže soud cestou vydání opravného usnesení napravovat chybu žalobce - k tomu xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx.
Typickým případem přistoupení je procesní situace souvisící se společním jměním manželů, kteří mohou napřx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxli žalobu jen jeden z nich a v průběhu řízení nedojde k přistoupení druhého, musí být pro nedostatek věcné aktivní legitimace zamítnuta. To platí, i pokux xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxe by žaloba musela být v případě, že nesměřovala proti oběma, zamítnuta pro nedostatek pasivní věcné legitimace.
Příklad: Soudu byla podána žaloba na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx Soud nařídil ve věci jednání a v předvolání k němu vyzval žalobce, nechť předloží listinné důkazy, kterých se ve své žalobě domáhá, do spisu je však dosud xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxutečně ve spoluvlastnictví, oba podíly však náležejí do společného jmění manželů (manželů žalobce a jeho manželky a manželů žalovaného a jeho ženy). Lxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxpen advokátem, poučí jej soud podle § 118a odst. 4 o právu podat návrh na přistoupení účastníků. Žalobce tedy navrhne, aby na jeho straně přistoupila do řxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxch účastníků splněny podmínky řízení. Zjistí, že tomu tak bude, neboť obě navrhované nové účastnice mají procesní způsobilost. Dále si může zodpověděx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxly shromážděny veškeré důkazy potřebné pro rozhodnutí ve věci a po připuštění nových účastnic do řízení bude moci být věc při dalším jednání skončena. Sxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxla jako veřejnost přítomna manželka žalobce a ihned vyjádřila do protokolu svůj souhlas. V našem případě manželka žalobce přítomna nebyla, a soud tedy xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxranu žalobce, rozhodnutí o návrhu na přistoupení, jeho písemné vyhotovení a nabytí právní moci. Souhlas žalobcovy manželky byl soudu doručen hned druxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx
Soud připouští, I. aby do řízení na straně žalobce jako další účastník přistoupila Iva Nováx xxxx xx xx xxxxx xxxxx x
II. aby do řízení na straně žalovaného jako další účastník přistoupila Eva Janů, nar. 8. 10. 1972, bytem -
Proti tomuto usnesení xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xtěží mohl proti rozhodnutí něco oprávněně namítat, stejně jako nová žalobkyně, která se svým přistoupením souhlasila. Ta by mohla být úspěšná jen v příxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxoť žalobce svým návrhem pouze uplatnil dispoziční právo stanovit okruh účastníků.
Také žalobě o určení platnosti nebo neplatnosti právního úkonu xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxy), popřípadě jejich právní nástupci; jinak je dán nedostatek (aktivní nebo pasivní) věcné legitimace (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6.11.200xx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxzení podle § 92 odst. 1 je odpovídající návrh žalobce obsahující identifikaci účastníka, jehož přistoupení do řízení žalobce navrhuje, vymezení skutxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xormulaci výroku postačí přidržet se textu zákona a uvést jej návětím:
Soud připouští, aby do řízení přistoupil jako další účastník na straně žalujíxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x x xx xxxxx xx
Uplatněxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xouhlas s navrženým postupem. K návrhu na přistoupení dalšího žalovaného do řízení vázanému na podmínku (že žaloba bude vůči původnímu žalovanému zamíxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxka do řízení vyplývají i z jiných ustanovení zákona. Postupem podle § 92 nelze obcházet, jak již bylo uvedeno v úvodu tohoto komentáře, úpravu obsaženou x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx x xx xxxx xxxxx xsnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.5.2010, sp. zn. 30 Cdo 792/2010).
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx přistoupení dalšího účastníka do řízení je podmíněna i tím, že svým rozhodnutím nevytvoří procesní stav, který by mu bránil v řízení pokračovat. Soud nxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxe by tím ve vztahu k přistoupivšímu účastníku založil nedostatek své pravomoci (§ 7), věcné příslušnosti (§ 9) nebo překážku věci zahájené (§ 83) či překxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xe původní žalobce vůči přistoupivšímu účastníku na straně žalovaného žalobou domáhá, nebo čeho se přistoupivší účastník na straně žalobce žalobou doxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxekonomický - viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2001, sp. zn. 29 Odo 232/2001, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2010, sp. zn. 23 Cdo 1243/20xxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx řízení probíhá (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 319/2008).
Ze zajímavé judikatury k problematice přistoupexx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxpustí“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11.3.2004, sp. zn. 29 Odo 227/2002). „Osoba, jejíž vstup do řízení na straně žalované navržený žalobcem soud nxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxx).
Zaměření žaloby vůči dalšímu žalovanému návrhem na jeho přistoupení jen z důvodu žalobcovy nejistoty v tom, zda nastala skutečnost, s níž právní xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx, musí provést volbu, neboť svůj stav právní nejistoty může řešit leda návrhem podle § 107a odst. 1 anebo podáním nové žaloby proti podle něj domněle legixxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxupil do řízení na straně žalobce, se staví dnem, kdy byl soudu doručen souhlas tohoto účastníka se vstupem do řízení (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx x2 odst. 1), se běh hmotněprávních lhůt staví dnem, kdy návrh na jeho přistoupení dojde soudu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.10.2001, sp. zn. 29 Cdo xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxiv řešilo či předjímalo otázku věcné legitimace účastníků, tedy zda a kterému účastníku svědčí hmotné právo či který účastník je nositelem hmotněprávxx xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxení věc“ (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.11.2010, sp. zn. 23 Cdo 4363/2010, a rozhodnutí tam citovaná).
O návrh na přistoupení dalšíhx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx x xrůběhu již zahájeného řízení se žalobce rozhodne uplatnit svůj nárok (se samostatným skutkovým základem) vůči další osobě (v postavení samostatného xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxtnit svůj nárok vedle dlužníka (stávajícího žalovaného) i proti ručiteli za dlužníka. Byť se v praxi stává, že i o tomto návrhu je xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxx o novou žalobu, a proto by s příslušným návrhem mělo být nakládáno tomu odpovídajícím způsobem. „Navrhovatel může za řízení se souhlasem soudu měnit náxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx další samostatný nárok a dojde tak k tzv. objektivní kumulaci nároků. Žalobce tak nadále uplatňuje v řízení dva samostatné nároky, aniž by původní předxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxu projednání nehodí, rozhodne o vyloučení věci k samostatnému řízení (§ 112 odst. 2 o. s. ř.), nemůže však rozhodnout o nepřipuštění změny návrhu na zaháxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxobce domáhá, mu vůči žalovanému nesvědčí (a to ani ve spojení s jinou osobou - kterýžto nedostatek by bylo lze odstranit formou přistoupení dalšího účasxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxstník z řízení vystoupí a místo něj do řízení vstoupí osoba jiná. Může se kupříkladu jednat o situaci, kdy v řízení o náhradu škody je zjištěno, že žalovanx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx jiným, o němž má zato, že za předmětnou škodu odpovídá.
Na rozdíl od přistoupení se záměnou musí souhlasit nejen případný nový žalobce, ale vždy i půvxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxo toho, kdo z něj vystupuje, končí, aniž by se ve vztahu k němu soud věcí meritorně zabýval, tento zájem by zůstal neuspokojen.
O připuštění záměny účaxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxtné; proti rozhodnutí odvolacího soudu je přípustné dovolání (§ 238a).
Tax xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x podmínkách řízení, odstraňování vad žaloby, soudní příslušnosti, apod., ze které jako v případě přistoupení účastníka lze dovodit další předpo- klaxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxí stojí, včetně požadavku hospodárnosti (srov. např. § 6, 100).
Judikatura
navíc dovozuje, jak je uvedeno již v komentáři k prvnímu odstavci, že je xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxovený postup pro záměnu účastníka nahrazen např. návrhem na přistoupení dalšího žalovaného s tím, že posléze bude žaloba vůči původnímu, pasivně věcnx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xp. zn. 29 Odo 119/2006: „Soud nepřipustí přistoupení dalšího žalovaného do řízení (§ 92 odst. 1 o. s. ř.) také tehdy, je-li zřejmé, že dosavadní žalovaný xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xe smyslu ustanovení § 92 odst. 2 o. s. ř.
U návrhu na přistoupení (viz komentář k prvnímu odstavci) by soud měl proto zkoumat, zda je původní účastník, xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx musí souhlasit vždy i žalovaný. Připustil-li by soud v takovéto situaci přistoupení nového účastníka, mohl by pak žalobce, který nebyl aktivně věcně lxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xůvodnímu žalovanému a na jeho místě by zůstal pouze nový žalovaný. Výsledkem by tedy byl stav stejný jako po záměně účastníků, žalovaný by však byl zkrácxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxíka však nemůže dojít ke změně místní ani věcné příslušnosti soudu. I zde platí ustanovení § 11 odst. 1 a pro určení příslušnosti jsou tedy rozhodné okolnxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxíka řízení pro osobu, jejíž účast byla tímto způsobem v řízení ukončena řízení končí (a pro nově vstoupivšího účastníka, který není vázán úkony svého přxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
Rozhodnutí o připuštění záměny je tedy posledním rozhodnutím, které se ho v tomto řízení týká, a soud tedy musí z úřední povinnosti rozhodnout i o náhradx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxvrhl proto, aby předešel neúspěchu, tedy zamítnutí žaloby pro tento nedostatek. Vždy tedy bude on tím, kdo záměnu xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx x xxx xxxpak vystupuje žalovaný, musí žalobce vždy uhradit žalovanému dosavadní náklady řízení (s výjimkou nákladů separovaných dle ustanovení § 147).
„Mxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxení, jímž soud takovou záměnu připustí“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11.3.2004, sp. zn. 29 Odo 227/2002).
Výrok usnesení o záměně může napříklxx xxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xstoupila společnost ABCD, s. r. o., IČ: 7654321, se sídlem Praha 2, Belgická 8.
Žalobce je povinen nahradit společnosti XYZ, s. r. o., IČ: 1234567, se xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxx xxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxe § 92 v podobě přistoupení dalšího účastníka nebo v podobě jeho záměny je právem žalobce, který také nese odpovědnost za důsledky s tím spojené. Ohlednx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxého soudního řádu. V této souvislosti se však poučovací povinnost omezuje pouze na procesní práva a povinnosti účastníků. Proto např. poučení o tom, že xx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxe, oslabovalo by úlohu soudu jako nestranného orgánu a zakládalo by tak nerovnost mezi účastníky občanského soudního řízení - srovnej nález Ústavního xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxxi má či může být žalován další žalovaný, není součástí poučovací povinnosti soudu dle § 5 (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.10.2001, sp. zn. 29 Cdo 249xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxa účastníků možné nejsou (viz § 216 a § 243b); stejně je tomu i v řízení o žalobě pro zmatečnost a na obnovu řízení (§ 235b odst. 2). Ani zde ustanovení § 92 nepxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxastníka právní účinky, není třeba, aby odvolací soud o takovém návrhu vůbec rozhodoval. Uvedeným způsobem nemůže být v odvolacím řízení okruh účastníxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxřádal v odůvodnění rozhodnutí, kterým rozhodne o odvolání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17.3.2004, sp. zn. 30 Cdo 1506/2002).
x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxolností nastalých až v průběhu řízení. Připuštění a záměna účastníků proto nepřicházejí v úvahu při univerzální sukcesi dle § 107 a singulární sukcesi xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 93
Komentátor: Jirsa, Janek, Trebatický
K odst. 1:
Vedle žalobce a žalovaného zákon umožňuje stanovenou míru účasti na řízení i jiným osobám. V ustanovení § 93 zakotvený institxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxo průběh tím, že do něj vstoupí za účelem podpory (pomoci) některé z procesních stran, tedy žalobce nebo žalovaného. Slouží k ochraně zájmů třetí osoby ( xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxru vystupovat, je proto samozřejmým předpokladem účasti vedlejšího účastníka v řízení.
x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx či v exekučním (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 1999, sp. zn. 20 Cdo 91/99, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2008, sp. zn. 29 Odo 1019/2xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xa vítězství jedné ze stran, příp. na smírném vyřešení sporu. Například je tomu tak v případech, kdy z povinnosti žalovaného mu vyplyne regresní právo vůxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxím u pojištění; pojišťovny jsou také patrně nejčastějšími vedlejšími účastníky ve sporech a jejich účast může být ku prospěchu průběhu řízení (jeho výxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxru. Proto by se měl soud v těchto případech automaticky dotázat žalovaného (škůdce), zda není škodově pojištěn, a případně jeho pojišťovnu vyzvat ke vsxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxx xx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxu řízení ve smyslu § 93 odst. 1 o. s. ř. postačí, že mezi účastníkem a pojišťovnou je uzavřena pojistná smlouva, zahrnující též odpovědnost za škodu, a samx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxně i stát. V případě státu právní zájem na výsledku řízení ve smyslu § 93 odst. 1 o. s. ř. nelze vykládat pouze jako obecný zájem státu, nýbrž je nezbytné jej xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxobností jeho jednotlivých organizačních složek. Zájem na výsledku řízení proto nemusí mít pouze stát jako takový (Česká republika), ale rovněž konkrxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx být účastníkem řízení. Její zájem na výsledku řízení je však rovněž zájmem státu, za nějž má tato organizační složka v pozici vedlejšího účastníka v souxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx srov. usnesení Městského soudu v Praze ze 14. 1. 2014, čj. 30 Co 530/2013-77: „Stát může být v občanském soudním řízení vedlejším účastníkem ve stejné věxxx x xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxorovat, by měla negativní dopad do sféry těchto jeho práv.
Jak uvádí například Vrchní soud v Praze ve svém usnesení ze dne 29.10.2012, čj. 2 Cmo 273/20xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xx xx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxšího účastníka vyplývající z práva hmotného. Pouhý morální, majetkový nebo jiný neprávní zájem na výsledku řízení nepostačuje.“
Nebo dále týž soux x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxví některého z hlavních účastníků řízení a obecně lze dovodit, že vedlejší účastník má právní zájem na vítězství tehdy, jestliže by se prohra takového úxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxmito subjekty je nezávislý, protože závazky z něj vzniklé je hlavní účastník (žalobce) povinen plnit bez ohledu na to, zda již plnil jemu žalovaný a není xxxx xxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x x. s. ř. nemá.“
Výlučně hmotněprávní hledisko však soud v této souvislosti nehodnotí, jak uvádíme níže.
Pojem právní zájem na výsledku řízení není v občanském soudním řádu blíže specifikován. Zákonoxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx x xxdlejšího účastenství subjekty, u kterých je neexistence zájmu na věci evidentní, a nezatěžovat tak zbytečně sporné řízení. Při posuzování otázky práxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxx x xx nutno posuzovat z širšího hlediska hodnotového a ve všech souvislostech daného případu. K tomu srov. nálezy Ústavního soudu z 5. 8. 2009, sp. zn. I. ÚS 20xxxxxx xxxx x xx xxx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxuvy. Na užívání předmětu nájmu na základě bezesmluvního vztahu nelze založit právní zájem na určení vlastnického vztahu (usnesení Nejvyššího soudu zx xxx xx xxxxx xxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxx
xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xlomouci zaujal ve svém usnesení ze dne 5.12.2002, čj. 6 Cmo 63/2000-133, názor, že „právní zájem na výsledku řízení by byl dán v případě, že k věcem, které xxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx), které by mu umožňovalo, aby jeho zajištěná pohledávka byla uspokojena během konkursního řízení přímo z věcí, které jsou uvedeny jako předmět vyloučxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxitele v konkursním řízení. Hmotný zájem vedlejšího účastníka »na co největším poměrném uspokojení své pohledávky z podstaty« nevyjadřuje podmínku pxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xa výsledku tohoto sporu není dána ani tím, že vedlejší účastník je podle svého tvrzení »vážným zájemcem o majetek úpadce«. Zájem, byť projevený vážně, nxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxm, které mají být podle návrhu z podstaty vyloučeny.“
Tyto závěry lze zobecnit i ve vztahu k jiným typům řízení.
Vedlejší účastník v řízení vystupxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx. To se v průběhu řízení formálně projevuje jak při jednání, kdy vedlejší účastník v jednací síni usedá na tu stranu, na které je jím podporovaný účastníkx xxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxce nebo žalovaného (k tomu srov. komentář odst. 157 odst. 1 a zde uvedený příklad rozsudečné znělky).
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxků jednotlivě každý společník. U společenství nerozlučného platí, že přistoupením k jednomu ze společníků přistupuje vedlejší účastník i ke všem ostxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxejší účastník vstoupit, přítomen jednání.
Do řízení může vstoupit vedlejší účastník buď sám z vlastní iniciativy, či na výzvu některého z účastníkxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxník na straně jeho, či u protistrany. Vstupuje-li do řízení vedlejší účastník z vlastního podnětu, děje se tak dnem, kdy tento řádný podnět došel soudu, xxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxtníkům oznámí buď písemně, nebo (v případě, že k němu došlo při jednání či krátce před ním) ústně při jednání.
Vedlejší účastník na straně žalobce můžx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xebo v řízení o opravných prostředcích, včetně mimořádných, vstoupí-li účastník až v průběhu dovolacího řízení, právní moc rozhodnutí odvolacího souxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxjící subjekt způsobilost být účastníkem řízení (§ 19) a procesní způsobilost (§ 20). V tomto smyslu platí pro vedlejší účastenství stejné podmínky, jaxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxovení § 104 odst. 1 o. s. ř. ve vztahu tohoto subjektu k ostatním účastníkům řízení zastaví - rozhodnutí o nepřipuštění vedlejšího účastenství není namxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx do řízení je nutný vždy, ať má vedlejší účastník vystupovat na kterékoliv straně. Dispoziční právo žalobce se na okruh stanovení vedlejšího účastenstxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxk vstupuje; k účinnému vstupu vedlejšího účastníka do řízení nestačí, že ve vyjádření k žalobě (nebo jiném podání) se subjekt za vedlejšího účastníka oxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxka v jeho soudním sporu, je předpokladem vstupu této třetí osoby do řízení souhlas dotčené strany sporu. Vzhledem k tomu, že vedlejší účastenství v řízexx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxesouhlas) někoho jiného než toho účastníka, kterého má vedlejší účastník v řízení podporovat, je na místě postup podle § 93 odst. 2 věty druhé. Vyjádří-xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx bez dalšího (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.6.2004 xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xx xxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx Vedlejší účastenství založené v řízení před soudem prvního stupně může být zpochybněno i návrhem učiněným v souladu s ustanovením § 93 odst. 2, větou drxxxxx x x xxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxpně. I po právní moci rozhodnutí, kterým by odvolací soud vedlejší účastenství nepřipustil, by však na odvolání podané dříve vedlejším účastníkem bylx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xx xx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxláním poté, co by vedlejší účastník přestal být účastníkem odvolacího řízení, by náleželo podporovanému účastníku (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xa nepřipuštění vedlejšího účastenství, je odvolání přípustné jen tehdy, rozhoduje-li o přípustnosti vedlejšího účastenství soud prvního stupně. Rxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxoti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o přípustnosti vedlejšího účastenství podle ustanoxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xodmínkou vedlejšího účastenství je právní zájem na výsledku sporu. Soud však tento právní zájem nezkoumá již při samotném vstupu vedlejšího účastníkx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxprve na základě takového návrhu se soud otázkou právního zájmu vedlejšího účastníka na výsledku sporu zabývá. Vedlejší účastník tedy v podání, kterým xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxastenství. Soud pak musí zjistit, zda se jedná skutečně o právní zájem na vítězství některého z účastníků, a to již existující.
Žaluje-li například xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxm na výsledku sporu, půjde-li v něm o vlastnické právo k nemovitosti, ve které si pronajal od žalovaného, jehož vlastnictví je zpochybňováno, nebytový xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxiž výsledek sporu nebude mít dopad na právní sféru takové osoby, neboť právní vztah mezi ní a žalobcem se nijak nezmění. Šlo by pouze o změnu majetkové sitxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxě mu byl poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč. Jeho závazek byl zajištěn ručitelským prohlášením Karla Kytky. Dlužník záhy přestal úvěr řádně splácet a bankx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxzdíl od dlužníka se kontaktům s bankou nevyhýbal, a rozhodl se do řízení vstoupit jako vedlejší účastník. V mezidobí mj. zjistil, že dlužník si půjčil i dxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xospěl k závěru, že je v jeho zájmu, aby banka co nejdříve dosáhla ve sporu vítězství a mohla přikročit k výkonu rozhodnutí, dokud má dlužník dostatečný poxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xan Kytka oznámil, že na straně žalobce vstupuje do řízení jako vedlejší účastník, se vedlejším účastníkem skutečně stal. O jeho procesní způsobilosti xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxem oběma účastníkům, že na straně žalobce do řízení přistoupil vedlejší účastník. Pan Karas byl postupem svého nedávného přítele zaskočen a uražen. Nexxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxtví té strany, již se rozhodl podporovat. Soud poté vyzval vedlejšího účastníka, nechť uvede, v čem spočívá jeho právní zájem na výsledku sporu, a tato sxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxršující se majetkové situaci, což doložil ručitelským prohlášením. Z něj měl soud jeho právní zájem na výsledku řízení za osvědčený. Pokud jde o stranux xx xxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx
x xxxxx xx
Podle ustanovení třetího odstavce má vedlejší účastník v řízení práva a povinnosti v zásadě stejná jako účastník. „Stejnými právy a povinnostmi v říxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxdu zavázán k náhradě nákladů řízení nebo naopak mu náhrada těchto nákladů může být přiznána, je ale vyloučeno, aby mu rozhodnutím ve věci samé bylo přisoxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx
Pravidlo uvedené v § 93 odst. 3, že vedlejší účastník má v řízení stejná práva a povinnosti jako účastník, xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxnost vedlejšího účastníka podat odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně proto upravuje § 203 odst. 1 a podat žalobu na obnovu řízení nebo žalobu xxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxdní praxi přijat (za pomoci argumentu e silentio xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxzhodnutí odvolacího soudu (viz rozsudek Nejvyššího soudu z 31. 8. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4231/2008).
Podle § 203 odst. 1 vedlejší účastník může podat odvoxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxstné, jestliže se jím podporovaný účastník odvolání vzdal či s tímto odvoláním nesouhlasí. Dle § 231 odst. 1 žalobu na obnovu řízení a žalobu pro zmatečnxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x x xxx x xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxx xxxxxxxxaný účastník nesouhlasí.
xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxím řízení oprávněn účinně vznést námitku promlčení ve prospěch (hlavního) účastníka, na jehož straně se řízení účastní (rozsudek Nejvyššího soudu ze xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxzva k vyjádření k žalobě). Nejvyšší soud k tomu judikoval ve svém rozsudku ze dne 28. 5. 2013, sp. zn. 25 Cdo 4258/2011, takto: „Podmínky pro vydání »kontuxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxné lhůtě a řádně za žalovaného vedlejší účastník, byť účastník sám se k výzvě nevyjádří.“
xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx pomoc jedné ze stran, vedlejší účastník jedná sám za sebe x x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxstí (§ 93 odst. 3, věta třetí). Jako rozhodující budou platit ty, jež jsou v konečném důsledku pro dotčeného účastníka výhodnější. Procesní úkon vedlejxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxtník nemůže v rozporu s vůlí účastníka, kterému v řízení pomáhá, jakkoliv disponovat s řízením nebo jeho předmětem. Vystupuje-li na straně žalobce, nexxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxtník nemůže sám uzavírat soudní smír, kterým by byl jím podporovaný účastník zavázán. Není ovšem vyloučeno, aby soudního smíru mezi účastníky byl s jejxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxx vzít zpět odvolání podané tímto účastníkem, apod. (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 7.1.1926, sp. zn. R I 929/26, rozhodnutí Nejvyššxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx x xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxdporovaný vedlejším účastníkem vzal své dovolání zpět, pozbývá tím vedlejší účastník subjektivní legitimaci k podání vlastního dovolání. Takové doxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxříklad u sporu o náhradu újmy z automobilové nehody, jehož se jako vedlejší účastník účastní pojišťovna, která bude plnit z titulu zákonného pojištěníx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xento jeho procesní úkon je v případě nečinnosti účastníka účinný, jako by jej účastník vykonal sám. To však platí pouze tehdy, je-li tento účastník k podxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxje vedlejší účastník sám za sebe, vyplývá i jeho poplatková povinnost. Poplatek za jím učiněné zpoplatněné úkony vyměří soud vždy jemu. Neznamená to všxxx xx xx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xa ně soudní poplatek zaplatit. Sám za sebe může též žádat o osvobození od soudních poplatků. Rovněž pouze sám za sebe může žádat prominutí zmeškání lhůty xx xxxx
xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxníkům, uvědomovat jej o všech jednáních a jiných soudních rocích a musí mu být umožněno se ve věci vyjádřit ve stejném rozsahu jako účastníci.
Z jeho pxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xalobce, kterého ve věci podporoval, úspěšný, má i vedlejší účastník právo na náhradu nákladů řízení, prohraje-li jím podporovaná strana, vznikne mu sxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxní mezi ním a protistranou. Vedlejší účastenství proto nemůže založit překážku
litispendence
, a je tedy možné, aby vedlejší účastník podal samostatnx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxeni tímtéž zástupcem. Jejich zájem na výsledku sporu musí být shodný.
Přesto, že má vedlejší účastník stejný zájem na výsledku řízení jako účastník xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxdí, že je soud posoudí po uvážení všech okolností. Hlavním kritériem je zde ovšem zájem a vůle účastníka. Zpravidla tedy bude postupovat podle jeho procxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxtatku věcné příslušnosti, důvodná námitka podjatosti, zpochybnění nepříznivého znaleckého posudku). To neplatí ve vztahu k úkonům dispozičním, na xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxe-li vedlejší účastník k závěru, že nadále zájem na výsledku sporu nemá, či se pouze nechce řízení dále účastnit, není k tomu zapotřebí žádného rozhodnuxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxt k tomuto dni zanikne.
Zrušen
Úkony účastníků ve vxxx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxntář k § 95
Komentátor: Jirsa
K odst. 1:
Zatímco podání žaloby (návrhu) je zcela v dispozici žalobce (navrhovatele), po zahájení řízení jsou již xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxce mezí tím, co již je změnou návrhu a co ještě nikoliv, jsou v některých případech nejasné, jak bude uvedeno na následujících příkladech. O definici změxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xx xx xx xxjména rozumí změna spočívající v tom, že žalobce na základě stejného skutkového základu požaduje stejné plnění ve větším rozsahu, než se domáhal v návrxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xe domáhá zaplacení peněžité částky; na základě stejného skutkového stavu požaduje místo splnění povinnosti vydání určujícího výroku nebo naopak, tjx xxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxx x xx xxx xxxxx xxxého, nebo doplněného o další rozhodující skutečnosti; na základě jiného skutkového stavu požaduje jiné plnění.“
Žalobce (navrhovatel) si musí vžxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xčastníků (návrh na záměnu, přistoupení účastníků, částečné zpětvzetí žaloby) může mít negativní vliv na průběh řízení a znamenat oddálení končeného xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x změněné žalobě informován, s čímž mohou nastat jisté procesní komplikace.
V zásadě platí, že „každá změna žaloby je k horšímu,“ xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xebo zda podá žalobu novou, která bude soudem projednána v samostatném řízení.
Žalobce musí pxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xůže návrh na změnu zamítnout, aniž by své rozhodnutí podrobněji odůvodňoval a aniž by proti němu bylo možné se bránit, protože odvolání v tomto případě pxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx
xx xxxxx xxxxxxx x x xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxkace, je procesně nečinný, nevyzvedává si soudní zásilky, nevybírá datovou schránku, s velkou pravděpodobností se nedostaví ani k nařízenému jednánxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxlze v případě rozhodnutí o připuštění změny vydat kontumační rozsudek, ale dokonce je nutno nařízené jednání odročit a změněnou žalobu nejprve doručix xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxce než v původní žalobě na stejném skutkovém základě, nebo totéž ale na jiném základě - viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.5.2010, sp. zn. 26 Cdx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xěsíční splátky, takže postupně, jak budou tyto splátky „uzrávat“ k rozhodnutí, bude o ně rozšiřována žaloba. Může být žalováno o vyklizení domu a v průbxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxvrhne, aby bylo rozhodnuto o výchově a výživě pro dobu po rozvodu manželství, a v průběhu řízení, s ohledem na chování druhého rodiče, rozšíří svůj návrh xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxní § 95. V případě, že se žalobce (navrhovatel) rozhodne učinit předmětem řízení něco méně než doposud, je o tomto procesním úkonu třeba rozhodnout postxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xoudu ze dne 3.10.2000, sp. zn. II. ÚS 20/99). Podstatný rozdíl oproti rozšíření žaloby je ten, že v případě rozhodnutí o rozšíření není odvolání přípustxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx
xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx 100 000 Kč, stejná částka je uvedena i ve smlouvě o zápůjčce, avšak v žalobním petitu se uvádí nesprávná částka 10 000 Kč. Při jednání potom žalobce upřesnxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxx x xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxje samostatným usnesením, pouze do protokolu uvede, že k němu došlo, respektive je vezme v úvahu při svém rozhodnutí, je-li upřesnění provedeno před jexxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxx xxx
xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx jít o takzvané překvalifikování skutkových tvrzení. Taková situace je poněkud složitější, jak vyplývá i z dále uvedeného příkladu: Žalobce může nejpxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxm dospěje k závěru, že smlouva je neplatná, a v důsledku toho změní žalobní tvrzení tak, že se nadále bude domáhat vydání bezdůvodného obohacení ve výši nxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxal byt, je neplatná, takže žalobce překvalifikuje žalobu tak, že se dále nedomáhá přivolení k výpovědi nájmu bytu, ale jeho vyklizení.
V prvním přípxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx x x xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxného). Jednalo by se o ni i tehdy, kdyby bylo žalováno o zaplacení stejné částky, protože její výše by se odvíjela z jiného skutkového základu (tržní podmxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x duchu zásady rovnosti stran bránit se v plném rozsahu proti jiným tvrzením (například si nechá žalovaný vypracovat znalecký posudek, na základě kteréxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxe skutková tvrzení zůstanou stejná, jen dojde k jinému vyhodnocení platnosti smlouvy, v důsledku něho ke změně právní kvalifikace, a náš proces je zaloxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx, sp. zn. 30 Cdo 3875/2007).
Zvláštní situace může nastat v případě, kdy žalobce zareaguje na poučení soudu podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a doplní xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx o změnu žaloby ve smyslu ustanovení § 95 odst. 1, neboť u tohoto podání, kterým žalobce pouze plní to, co mu soud uložil, nelze rozhodnout podle ustanovenx x xx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxní (překvalifikaci) skutkových tvrzení na základě poučení soudu. V podstatě jde o xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxm, pokud soud „pro pořádek“ o něm rozhodne, že je připouští ve smyslu ustanovení § 95 odst. 1, aby bylo zřejmé, o jakých skutkových tvrzeních bude dále rozxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxsto úroku z prodlení požaduje poplatek z prodlení a naopak, rovněž změnou žaloby, o níž je třeba rozhodnout usnesením podle komentovaného ustanovení; xxxxxx xxxx xxx xx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxažovat požadavek na jinou (vyšší) výši úroků (poplatku).
Je-li změna žaloby učiněna při jednání, připustí ji soud do protokolu (na záznam), usnesexx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxž jsou jinak splněny předpoklady pro jednání v jeho nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 (viz shora). Pokud se tedy žalobce chce co nejdříve domoci „svého“ rxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxí a do značné míry by mohl odporovat zásadě procesní ekonomie, k jejímuž efektivnímu využití by změna žaloby - stejně jako použití řady dalších procesníxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxd k závěru, že na základě změny žaloby, kterou připustí, je třeba pečlivěji připravit první jednání ve věci, může již nařízené jednání odročit.
V tétx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxavidla nejméně 10 dnů předem, aby se na ně mohli náležitě připravit. Přestože jde o lhůtu pořádkovou, může její nedodržení znamenat v některých případexx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xásadním způsobem (například podá žalobu nezastoupený žalobce, k jednání s ním přijde advokát a ten založí do spisu nové podání, které původní žalobu po xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xednání připustí a žádá od žalovaného, aby při něm bezprostředně reagoval. Tím spíše, nekoná-li se předem přípravné jednání a ke konci jednání prvního nxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xeset dnů před konáním jednání, a proto tedy soudu nezbude, než jednání odročit, požádá-li o to žalovaný; jinak by také byla porušena pravidla fair procexxx
xxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxx o změně žaloby již ve fázi jeho přípravy, pokud se rozhodne ji připustit. Usnesení by měl ještě před jednáním doručit účastníkům, například spolu s předxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx xozhodne-li soud o změně žaloby již ve fázi přípravy, může o takto změněné žalobě jednat i v případě nepřítomnosti některého z účastníků a například vynéxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxe uplatněným nárokem), zásadně nepřípustná - takový postup by totiž zásadním způsobem odporoval zásadě dvojinstančnosti občanského soudního řízenx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxx x xxxx xx3/97 a ze dne 15. 7. 2010. sp. zn. 26 Cdo 2778/2009.
Podle toho, kdy je změna žaloby učiněna, liší se postup soudu. Z tohoto hlediska je důležité, aby soux xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx a promyšleně a zda při svém projevu vůle dodržel všechny náležitosti, jež od něj právní předpis očekává.
K nepřípustnosti opakovaného podávání stexxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx odst. 4 ve spojení s § 79 odst. 1 a musí také logicky navazovat na žalobu původní. Nesmí se stát, že tvrzení obsažená ve změněné žalobě budou v logickém rozpxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxvyššího soudu ze dne 15.3.2007, sp. zn. 21 Cdo 1207/2006). Proto je pro přehlednost vhodnější pojmout do změněné žaloby i žalobu původní, a jsou-li měněxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxx xx xx xxxxxx žalující jedná o nerozlučné společenství (§ 91 odst. 2), může být změna žaloby účinně provedena jen tehdy, jestliže na ni připojí podpis (učiní ji při naxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxx xxx xxravě domu, který je ve společném jmění manželů, a původní žalobu podají oba manželé, je třeba též její změnu podepsat xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx
xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxěru, že změnu žaloby připustí, vyhlásí o tom usnesení v případě, že je vydává při jednání. Jestliže se tak stane v rámci přípravy jednání, vyhotoví usnesxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx žaloby, takže výrok usnesení by mohl například znít:
Podle § 95 odst. 1 o. s. ř. se připouští změna žaloby podle podání žalobce ze dne 20. 7. 2014, takže žalobní
petit
bude nadále znxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxx x x xx xx xx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxí nemusí obsahovat odůvodnění (§ 169 odst. 2) a odvolání proti němu není přípustné.
xxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx


x xxxxx xx
xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxého soudního řádu - zák. č. 7/2009 Sb.) ustanovení o změně žaloby ve sporném řízení (nikoliv v nesporném) v souvislosti se zavedením zákonné koncentracx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx zpravidla bez nových skut- kových tvrzení. Dosáhne-li však účastník sporného řízení koncentračního bodu, který nastává v závislosti na tom, zda se koxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxnání (§ 118b odst. 1), výji- mečně uplynutím lhůty po jeho ukončení, nastává takzvaný skutkový stopstav (zákaz novot), v důsledku kterého nemůže žalobxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxy, nejsou tím účinky koncentrace (§ 118b odst. 1) dotčeny. Fakticky tedy znamená zavedení zákonné koncentrace další důvod pro zamít- nutí návrhu na změxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxx x xxxxém soud nerozhoduje - jen konstatuje do protokolu, případně zachytí na záznam.
O návrhu na změnu žaloby musí soud vždy rozhodnout, jinak řízení zatíxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxu nastala zcela odlišná skutková situace a bylo by třeba provést řadu nových důkazů k jiným skutkovým okolnostem. Nikdy by nemělo docházet k tomu, že se sxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxpadě zamítavého rozhodnutí by měl vždy v rámci pravidel fair procesu své rozhodnutí odůvodnit a vysvětlit, proč a na základě jakých skutečností považuxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxx x zásah do ústavních práv účastníků, jak například judikoval Ústavní soud ve svém usnesení ze dne 20.1.2011, xxx xxx xxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxo k platnému uzavření smlouvy v ústní formě, je provedeno rozsáhlé dokazování, vyslechnuti svědci, kteří vypovídali k tomu, zda a za jakých okolností bxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxh 100 000 Kč, a o tuto částku se bude snažit rozšířit svoji žalobu. Protože v dosavadním průběhu řízení bylo dokazování prováděno k tomu, co bylo do té doby xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx x x xxmto případě soud důvodně vydá rozhodnutí o nepřipuštění změny žaloby.
Výrok zamítavého rozhodnutí o změně žaloby bude obdobný jako v případě výrokx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxx xterý žalobu mění, procesně korektní vydat co nejdříve od podání návrhu na změnu, aby tak žalobce byl se zamítavým rozhodnutím srozuměn, mohl na ně reagoxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xo delší době, a teprve při něm vydáno zamítavě rozhodnutí o návrhu na změnu.
K této problematice judikoval Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 4.12.200xx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxnačeným »změnou změny návrhu« v podání ze dne 2.5.2001) ne zcela jasným způsobem navazuje na navržený
petit
rozšířené žaloby tak, jak byla formulovánx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxspoň neprodleně, nýbrž teprve poté, co soud činil další kroky v dokazování (nařídil podání znaleckého posudku). Výzvu učinil soud teprve u jednání dne xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxudu reagovali, soud nijak nedal najevo, že toto podání v poměru k rozšíření žaloby ze dne 31.8.1999 nepovažuje za dostačující, dále ve věci jednal ve dnexx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxem zásahu Ústavního soudu, neboť i když je třeba i u změny žaloby ze strany žalobce dodržovat podmínky ustanovení § 42 o. s. ř., je u těchto podání, s nimiž jxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxí o připuštění nebo nepřipuštění změny návrhu, neboť jen takový postup odpovídá »stanoveným postupům soudu« ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základnícx xxxx x xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx
xxmentátor: Jirsa
K odst. 1:
Podat návrh na zahájení řízení (žalobu) a následně jej vzít zpět je svaté právo navrhovatele. V soxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xx x xxxxxxxx x xxxx). Je-li například účastníkem řízení nezletilé dítě, mohou za něj tento
dispozitivní
úkon učinit zákonní zástupci. Jestliže půjde o zpětvzetí návrhx xx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxx
xxxáštní situace může nastat tehdy, když dítě v průběhu řízení nabude zletilosti a tím i plné procesní způsobilosti. Ve sporném řízení může vzít následně žxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxporné, po dosažení zletilosti nelze řízení zahájit bez návrhu.
K této problematice judikoval Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 19.2.2008, sp. zn. Ix xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxm vystupovat v řízení před soudem a výživné pro tuto dobu je vždy spojeno s jeho procesním návrhem. Pro období do dosažení zletilosti dítěte je však možné xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxilosti bylo jednoznačně vynakládáno výlučně matkou (stěžovatelkou), která v podstatě »zálohovala« tu část výživného, jež měl poskytovat otec. Je prxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxvném za dobu do nabytí zletilosti dítěte.“
Nikdo nemůže občana omezit v tom, aby se obrátil v rámci realizace ústavních práv se svým nárokem na soud, sxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxx xxže mít značné důsledky, například finanční újmu v podobě povinnosti hradit náklady řízení protistraně a 20% soudního poplatku.
xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx x na jeho vůli, jak s návrhem dále naloží, například, že jej vezme zpět, avšak dispozice s ním je nadále svázána pevnými pravidly. Ne všichni účastníci si tx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx Proto je více než vhodné, aby před podáním návrhu každý účastník tyto důsledky pečlivě zvážil a pokusil se vyřešit spornou situaci rozumně, jinak než prxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxstníka a rozhodnutí o zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby jedním z nejčastějších způsobů ukončení soudního řízení.
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxx x xěmu došlo před jednáním ve věci samé.
Žalobce nemusí vzít návrh zpět zcela, může tak učinit zčásti. Žaloba tak může být vzata zpět v části, ve které se nxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx) nebo části jednoho hlavního nároku (nejčastěji v řízení o zaplacení peněžité částky žalobce v důsledku postupné úhrady dluhu žalobu „omezí“), anebo xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx
Zpětvzetí musí mít obecné nálexxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xrov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 29. 5. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1646/96). „Jakkoliv ustanovení § 96 a 146 o. s. ř. hovoří o vzetí návrhu zpět, nejde o předxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxobvyklým, když sdělí, že na žalobě anebo jiném návrhu netrvají a soudy i ostatní účastníci tomu běžně rozumí tak, že jde o jinou formu vyjádření zpětvzetx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xx xxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxít tzv. doložku proti nečinnosti (§ 101 odst. 4) a vyzvat navrhovatele, aby sdělil, zda bere návrh v určité lhůtě zpět, s tím, že pokud nezareaguje na výzvxx xxxx xx xxx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xrostřednictvím provozovatele poštovních služeb či datových schránek; někdy je předáno v průběhu nařízeného jednání a pak založeno do spisu. Je vhodnx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxstníkům (nemají-li datovou schránku).
Poměrně xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxned následuje pasáž obsahující rozhodnutí o zastavení řízení. Je-li zpětvzetí při jednání výsledkem konsensu účastníků, většinou na základě pokusu xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxž vyjádření účastníků, že se vzdávají odvolání proti usnesení o zastavení řízení, ihned je vyhotovit a doručit krátkou cestou.
Faxové a „prosté“ e-xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxvení § 42 odst. 3 a § 57 odst. 3).
Zpětvzetí tedy lze doručit soudu prostřednictvím veřejné datové sítě z datové schránky účastníka do datové schránky xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx
Zákon neurčuje zvláštní náležitosti zpětvzetí; musí tedy z něj bxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxx x xx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxo vylíčení toho, z jakého důvodu je zpětvzetí činěno. Má to totiž úzký vztah k ustanovení § 146 a k rozhodnutí o náhradě nákladů řízení. Je-li návrh vzat zpxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx, čeho se žalobce žalobou domáhá), hradí náklady ten, proti komu směřovala žaloba, která byla následně vzata zpět.
Není-li zpětvzetí nijak odůvodnxxx xxxx xx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xutomaticky řízení zastaví. Zároveň ovšem rozhodne o nákladech řízení tak, že je uloží nahradit tomu, kdo vzal návrh zpět (§ 146 odst. 2, věta první). Zpěxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxch, žalovaný zaplatil vše, co jsem požadoval.“
Z toho dále plyne zvláštní náležitost zpětvzetí, má-li ten, kdo je činí, v úmyslu co nejrychleji ukonxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xakého důvodu tento procesní úkon činí, následovat by měla stručná pasáž o nákladech řízení, například: 1) „protože žalovaný zaplatil dluh až po podání xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx se s žalovaným dohodli, že se nebudu domáhat nákladů řízení, jejich náhradu nežádám.“
xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx, náklady řízení ve zpětvzetí specifi kovali, provedli přesný výpočet celkové částky, kterou žádají nahradit, ačkoliv soud v tomto případě rozhoduje xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx x xřidané hodnoty, případně vyčíslili jiné náklady ( cestovné, promeškaný čas atd.), tím spíše, že po zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb. Ústavním soudem roxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxně následuje zbytečné odvolání a musí proběhnout odvolací řízení.
V této souvislosti je třeba připomenout, že v některých případech je žaloba podáxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxpřipraveně a na základě neověřených informací. Žalobce musí potom samozřejmě počítat s tím, že může hradit v případě zpětvzetí náklady řízení ve značnx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxx
xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x
xxxxx
x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx má soud převzít do svého konečného rozhodnutí, přestože to povinností účastníka není.
Petit
může mít následující podobu: „Navrhuji tedy, aby soud vyxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxt č. 123457/4321.«“
Pro účely vrácení soudního poplatku je při zpětvzetí vhodné uvést způsob, jimž se tak má stát vrácení na účet, jehož číslo je ve zpxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx žaloby, souvisí i usnesení Vrchního soudu v Praze z 18. 6. 2014, čj. 3 Cmo 425/2013-44, který dospěl k závěru: „Zastavení řízení z důvodu zpětvzetí návrhx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xx xx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxvé povinnosti proto, že soud již začal jednat ve věci samé. Rozhodnout o zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby ještě předtím, než začalo být ve věci jednxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xízení úzkou souvislost s nákladovým xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx poplatku, tak zásadně i zpětvzetí žaloby, lze považovat z procesního hlediska za zaviněné chování účastníka směřující k zastavení říze- ní, ovšem s poxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxho. Proto odstranitelný nedostatek podmínky řízení v podobě nezaplacení soudního poplatku má „přednost“ při zastavování řízení před zpětvzetím žalxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx lze odvolat, nejpozději však do doby, než fakticky dojde soudu. Jestliže je tedy žalobce podá na poštu, a poté si svůj úkon rozmyslí, může dojet osobně k sxxxx x xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
Pokud se po právní moci usnesení, kterým je řízení pro zpětvzetí zastaveno, změní poměry (např. není splněna dohoda, na jejímž základě dxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxečné rozhodnutí, nevzniká překážka věci rozsouzené (
rei iudicatae
- § 159a odst. 4).
xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxvaně uplatnit stejný nárok u soudu, musí však počítat s během promlčecí lhůty, která se po dobu trvání soudního řízení staví, neběží (§ 649 obč. zák.), a dxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxak ve svém důsledku může mít dosah do hmotného práva. V souvislosti s promlčením může konkrétně znamenat nepozornost při počítání běhu promlčecí lhůty xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx
Příklad (pozn. aut. - ještě v režimu občanského zákoníku 1964, pro naše účely je to však bezvýznamné): Je žalováno o zaplacení dluhu xx xxxx xx xxx xx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxosti, byla po předchozích upomínkách podána věřitelem dne 1. 6. 2007 žaloba o zaplacení částky 50 000 Kč. Tímto dnem (1. 6. 2007) došlo ke stavění tříleté xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxžník ústně přislíbil žalujícímu věřiteli, že dluh vrátí do 30. 6. 2008. Věřitel se s tímto příslibem spokojil a vzal žalobu zpět. Soud usnesením řízení zxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxla opět běžet dnem 1. 9. 2007. Do jejího konce však zbývají věřiteli již pouze dva roky a šest měsíců. Dlužník zaplatí na základě ústního příslibu čtyřikrxx xxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxřitel nejprve vyčkával, zda nedojde k dalším platbám, urgoval, telefonoval a celou záležitost poté vypustil z hlavy s tím, že je na případné podání žaloxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxx xx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xx xxxxx xxxx xx xxxynutí nového, avšak ústně sjednaného termínu splatnosti. Podá tedy žalobu s vědomím, že ji podal tři měsíce před uplynutím promlčecí doby. Ve skutečnoxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xízení, tedy tři měsíce (1. 6. 2007 - 31. 8. 2007) pozastaven a dne 1. 9. začala opět běžet, nikoliv však již tříletá, ale pouze její xxxxxxx xxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxcí doby, jejíž konec připadne na 28. 2. 2010. Jelikož dlužník nebude brát žádné ohledy na věřitele, vznese námitku promlčení a ještě si k tomu vezme právnxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxplatek 1500 Kč a ještě pravděpodobně nahradí náklady protistraně.
Poměrně často dochází k situaci, kdy je řízení nejprve přerušeno na návrh účastnxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx ani lhůta odvolací. Lze se setkat v těchto případech s takovým postupem, kdy soud nejprve jedním výrokem usnesení vysloví, že pokračuje v řízení, a druhxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxismu, před kterým varujeme nejen v tomto komentáři, ale který je obecným terčem oprávněné kritiky. Soud tím, že rozhodne o zastavení, deklaruje vůli poxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxx x xxxxxxxxxxxxh komentář k ustanovení § 111). A protože úpadcem bývá nejčastěji žalovaný, lze doporučit, aby se soud obrátil na žalobce s přípisem:
Vzhledem k tomux xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxx xx xxxxxení této výzvy, zda na podané žalobě trváte a zda jste pohledávku, jejíž zaplacení se žalobou domáháte, přihlásil v insolvenčním řízení.
Stává se poxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxenčním řízení a podanou žalobu vezme zpět. Soud řízení zastaví a rozhodnutí doručí insolvenčnímu správci. Autoři však považují za nutné poukázat na náxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx, sp. zn. 20 Cdo 128/2000: „Je-li soudní řízení přerušeno prohlášením konkursu (§ 14 odst. 1 písm. c/ zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpixxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxvit ani pro zpětvzetí dovolání (§ 243b odst. 4 o. s. ř.); pro zpětvzetí žaloby nebo odvolání to platí obdobně.“
Ke zpětvzetí vzájemného návrhu srov. kxxxxxxx x x xxx
x xxxxx xx
x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxovení usnesení nemusí ve většině případů obsahovat odůvodnění, protože xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx rozhodne, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení buď proto, že žalobci žádné nevznikly, nebo proto, že náhradu výslovně nežádá. Avšax x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxsí být rozhodnutí o zastavení řízení pro zpětvzetí návrhu označeno číslem jednacím, obsahovat záhlaví, výrokovou část, někdy i odůvodnění, poučení o xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxňované usnesení o úplném zastavení řízení musí obsahovat vlastní výrok:
Řízení se podle § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavuje pro úplné zpětvzetí žaloby.
xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxní moci. Návrh lze vzít zpět do okamžiku, než rozhodne odvolací soud. K tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 9.1.2002, sp. zn. I. ÚS 264/01: „Zxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxzetí je možno rozhodnout i poté, kdy již rozhodl soud prvního stupně, a jeho rozhodnutí není dosud v právní moci (§ 208 o. s. ř.), nicméně je správný argumexxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxd o odvolání rozhodne. V opačném případě by totiž podle názoru Ústavního soudu vznikla situace, kdy by vedle sebe existovalo nové (
meritorní
) rozhodnuxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutxxx xx xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xozhodnutí soud ve výroku přesně označí, aby nebylo zaměnitelné s jiným, což lze učinit uvedením soudu, který rozhodnutí vydal, data jeho vydání a čísla xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxje pro úplné zpětvzetí žaloby.
V § 96 odst. 2, věta druhá, je pamatováno i na situaci, kdy je po vydání rozhodnutí žaloba vzata zpět jenom částečně, pokxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xx x xxxdní praxi setkáváme zřídka.
Výrok by potom zněl například takto:
Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 1.6.2014, čj. 11 C 98/2014-68, se čásxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx x x xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxčné zpětvzetí žaloby.
Je-li návrh vzat zpět až po rozhodnutí ve věci, je třeba (s výjimkou řízení o rozvod manželství, určení neexistence či neplatnxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xebo o neúčinnosti zpětvzetí.
Na výrok o zastavení se z logiky věci v praxi nezapomíná, horší už to bývá u následujících výroků. Pokud soud opomene rozxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxečně prodlužuje. Především nesmí soud opomenout rozhodnout o náhradě nákladů řízení mezi účastníky. Nákladový výrok zpravidla bude znít:
Žádný z xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx, že nikdo náhradu nepožaduje (zejména v případech zpětvzetí pro smíry a mimosoudní dohody), nebo že již žalovaný spolu s dlužnou částkou nahradil žaloxxx x xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx považovat za zaviněné procesní jednání účastníka, pro které dojde k zastavení řízení (§ 146 odst. 2, věta první). Teprve v odůvodněných případech, kdy xx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxti k náhradě nákladů řízení a ta postihuje žalovaného (§ 146 odst. 2, věta druhá). Srov. blíže komentář k § 146. V každém případě musí soud při rozhodnutí o xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxst k náhradě nákladů.
V případě, kdy jednomu z účastníků svědčí povinnost k náhradě nákladů řízení, musí výrok obsahovat přesnou částku, kterou je pxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxn, výrok zní:
Žalobce (žalovaný) je povinen nahradit žalovanému do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (žalobci) náklady řízení ve výši XXX Kč.
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxx
x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xízení (jeho zástupce), uvést následně do odůvodnění i to, že účastník je povinen částku odpovídající nákladům řízení zaplatit na účet účastníka (zástxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xo lze považovat za vhodné.
Častěji než o náhradě nákladů řízení mezi účastníky se v praxi opomíjí rozhodovat o náhradě nákladů státu (§ 148), nejčastxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx x xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xtátu, v mnoha případech v nemalé výši. Výrok o náhradě nákladů by měl znít přibližně takto:
Žalobce (žalovaný) je povinen nahradit státu do tří dnů od xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx
xxxx xx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xhůtě o splnění povinnosti k náhradě lze použít ustanovení § 160 odst. 1, takže zásadně by měla být stanovena obecná pariční lhůta tří dnů, ve výjimečných x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
Je-li za návrh zaplacen soudní poplatek a dojde-li ke zpětvzetí před prvním jednáním, je třeba rozhodnout o jeho vrácení (§ 10 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sbxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xzata zpět pro chování žalovaného, uloží mu soud nahradit zbývajících 20% poplatku v rámci rozhodnutí o náhradě mezi účastníky.
V otázce vracení soudních poplatků v řízeních zahájených před účinností novely poplatkového zákona provedené zákonem č. 2xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxší judikatury. Odlišnost spočívá v tom, že Ústavní soud nově vyložil předmětné přechodné ustanovení (čl. II. bod 1 zák. č. 218/2011 Sb.) tak, že dopadá nxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxejí soudní poplatky podle pro poplatníka příznivějšího ustanovení § 10 zákona č. 549/1991 Sb. ve znění do 1. 9. 2011, tedy v plné výši. S uvedenou problemxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxx x xxxledku přerušení řízení, neběží po stejnou dobu ani lhůta pro vrácení soudního poplatku ve smyslu § 10 odst. 8 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcíchxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxx podle § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavuje pro úplné zpětvzetí žaloby. Žádný z účastníků nemá podle § 146 odst. 2, věta druhá, o. s. ř.
a contrario
právo na náhrxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxho soudu v XY část soudního poplatku zaplaceného ve výši 1600 Kč.
Pasáž s odůvodněním nákladového výroku by měla obsahovat vysvětlení, z jakého důvoxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx účastník jako náhradu platit. Nesmíme zapomenout, že v některých případech, kdy na jedné straně vystupuje vedlejší účastník, mohou mu vzniknout náklxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxhož účastník vedlejší v řízení podporuje.
Také v případě bezdůvodného zpětvzetí vzájemné žaloby musí žalovaný počítat z případnou náhradou náklaxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x tvrzení žalobce o tom, že je ve sporu aktivně legitimován a na základě jeho nepodloženého tvrzení podal vzájemnou žalobu, musí za to nést procesní důslexxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxvat procesní zavinění účastníků samostatně.“
Vydané rozhodnutí o zastavení řízení pro zpětvzetí je třeba doručit účastníkům. Usnesení se nedoruxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xož v současné době představuje použití obálky vzor III, doručuje-li se poštou.
S usnesením je vhodné doručit účastníkovi, který zpětvzetí nepodalx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xení jí tedy nic známo o existenci soudního řízení, ledaže by sama aktivně pátrala u soudu.
V soudní praxi se vžil postup, že se usnesení o zastavení řízxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xsuzováno z faktu, že mu nebyl doručen návrh. Usnesení se tak doručí jen tomu, kdo zpětvzetí učinil (zpravidla žalobci), od okamžiku doručení tomuto účaxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx
Uvedený postup není procesně zcela čistý, avšak je pxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxní praxe nebylo ustupováno a v situaci, kdy se žalovaný (ten, kdo návrh nepodal) ještě o existenci řízení nedozvěděl, doručovat usnesení o zastavení jex xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx zpět pouze částečně a ve výroku je třeba přesně vymezit rozsah zastavení řízení, aby bylo v jeho dalším průběhu jasné, koho a čeho se týká.
xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xástečném zastavení řízení lze podat odvolání, což s sebou ovšem může přinášet různá procesní úskalí. Je třeba počítat například s tím, že účastníci, ktxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxení skutečně podají. Poté je třeba spis předložit odvolacímu soudu k rozhodnutí o odvolání, což znamená zbytečné prodloužení řízení. Je proto prakticxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xamé. Je-li proti usnesení při jednání podáno odvolání, není nezbytné odročovat - soudce může ve věci jednat a vynést rozsudek. Usnesení o částečném zasxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
1.
Žaloba je „omezena“, tedy vzata zpět ohledně jednoho z více uplatněných nároků (například se žaluje o zaplacení dlužného nájemného a o vyklizení xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxlednost vhodné, aby první výrok usnesení obsahoval nejen přesné vymezení, v jaké části se řízení zastavuje, ale i toho, v jaké části bude v řízení pokračxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxí o částečném zastavení, o čem se bude v řízení dále jednat.
Každá spojená žaloba musí být soudem samostatně zpoplatněna. Zvlášť musí být zaplacen poplxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxky 10 000 Kč). Rozhodne-li soud o částečném zastavení řízení, musí rozhodnout o vrácení 80% soudního poplatku za část žaloby, o které již nebude dále jedxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxku), měl by první výrok neodůvodňovaného usnesení znít takto:
Řízení se podle § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavuje pro částečné zpětvzetí žaloby v té části, vx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxx xx x xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx
Řízení bude po podání žaloby částečně zastavováno v souvislosti s tím, jak žalovaný postupně plní svoji povinnost, nejčastěji splácí dluh. Žaloba tak xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxstavení před prvním jednáním (je například podána žaloba o 100 000 Kč, po jejím podání zaplatí žalovaný žalobci 50 000 Kč - v takovém případě soud vrátí o 2xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx
xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx opět doporučit, aby výrok usnesení obsahoval nejen údaj o tom, v jakém rozsahu se řízení částečně zastavuje (pro jakou částku), ale i údaj, ze kterého vyxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxx se žalobce domáhal zaplacení částky 368 293 Kč, a jednáno bude nadále ohledně zaplacení částky 496 028 Kč.
Je-li žaloba vzata zpět před prvním jednánímx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxlové přeplatek soudního xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xx xxx xxx
x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxže být poplatek ve značné výši. Nejen v těchto případech je třeba vrátit poplatek již v průběhu řízení a nečekat na jeho skončení, což může být od částečnéxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xá právo na vrácení peněz, které zaplatil na účet soudu nebo prostřednictvím kolků. Pravidelně se totiž stává, že se poplatek fakticky vrátí poplatníkoxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxu a je třeba jej spisově a poplatkově prověřit. Vyšší soudní úřednice, čekatel nebo soudce tak může zjistit, že již před několika lety měl být vrácen soudxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxí o částečném zastavení a vrácení části poplatku, nejpozději do 30 dnů od právní moci rozhodnutí o vrácení (§ 10a odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb.). Technicky xx xxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxx xento: Soudce rozhodne o částečném zastavení řízení a vrácení poplatku, kancelář vyhotoví platební poukaz účtárně, ten se účtárně předá a provede se výxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xinnosti.
V případě opomenutí s vrácením poplatku se jedná o nesprávný úřední postup ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., a pokud by se poplatník domáhal náhxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxx x x xxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxí zaplacena žalovaným celá jistina, řízení je ohledně jejího zaplacení pro částečné zpětvzetí zastaveno a předmětem sporu zůstane pouze zaplacení úrxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxí o vzniku a existenci dluhu, nově to jsou skutečnosti o prodlení s jeho zaplacením. Protože v žalobě o zaplacení dluhu bývá pravidelně odbyta část, kterx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxěna, buď formou prostého přípisu, případně i výzvy podle ustanovení § 118a odst. 1 nebo § 43 odst. 1. K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25xxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxu pro zmeškání.
Zvláštní situace může nastat, když podle žalobce soud překročí rámec jeho zpětvzetí a rozhodne o zastavení řízení i v části, o které si žxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxení určité částky, která vznikla jako dluh souvisící s hospodařením se společnou věcí. Žaloba je vzata zpět, pokud se žalobce domáhal vypořádání spoluxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxstou odvolání nebo podáním návrhu na vydání doplňujícího usnesení.
3.
Návrh (žaloba) může směřovat proti více účastníkům. Často bývá žalováno txxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxu legitimovány. V průběhu řízení se situace vyjasní a žalobce (navrhovatel) vezme žalobu zpět proti některému účastníkovi, proti němuž žaloba směřujxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxí § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavuje pro částečné zpětvzetí žaloby.
Zastavuje-li soudce řízení proti jednomu z žalovaných, pro kterého také řízení končí, xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxí žaloby (k tomu srov. komentář k § 146).
Je-li žaloba vzata částečně zpět proti některému z žalovaných, je třeba, aby ještě před nařízením prvního jednxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx
Neobvyklá není ani situace, kdy žalobce podá žalobu proti žalovanému, který v průběhu řízení zemře, a právě s ohledem na tuto skutečnost je žaloba vzata xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxticky o to je ukončit, ale o to ukončit je pravomocně.
Soud usnesení o zastavení proti zemřelému žalovanému nejprve vydá. Dále je nutné věc pravomocně uxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxť to může být v některých případech otázka několika let. Postačí dotázat se notáře, který věc projednává jako soudní komisař, jaký je okruh dědiců po zemxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxjímž uplynutí nabude usnesení právní moci. V případě, že není zřejmý ani okruh dědiců, lze ustanovit opatrovníka neznámým dědicům zůstavitele (§ 29 odxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xhodné dotázat se procesních nástupců - dědiců zemřelého žalobce - zda na podané žalobě trvají. Mezi dědici a žalovaným totiž mohou být zcela jiné vztahyx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxe účastníků, a jde zároveň o nerozlučné společenství, tedy o případ, kdy úkony jednoho z účastníků zavazují i ostatní, je třeba, aby vyslovili souhlas sx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x němž by na straně jedné vystupovali manželé - společní nájemci - a domáhali se slevy na nájemném od žalovaného pronajímatele.
Jinak tomu je u společexxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xastaveno jen ve vztahu k žalobci, který vzal návrh zpět, a to bez ohledu na stanovisko ostatních žalobců. Soud vydá rozhodnutí, jímž vysloví:
Ve xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xydat i doprovodný výrok o náhradě nákladů řízení mezi navrhovatelem, který zpětvzetí učinil, a těmi, proti nimž návrh směřoval. Opět bude nutné zkoumax xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
x xxxxx xx xx
Účastník, proti kterému návrh směřuje, může mít za jistých okolností zájem na tom, aby bylo přes učiněné zpětvzetí v řízenx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx v totožné situaci, v novém řízení, zahájeném na základě dalšího návrhu, třeba i šikanózního.
Má-li se soud zabývat vážností důvodů nesouhlasu se zpxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxejno, zda dobrovolně, či pod „hrozbou“
exekuce
vykonatelných rozhodnutí, nedisponuje již žalovaný žádným vážným důvodem, kterým může zvrátit zastxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxx xxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxona „ostatní účastníci“) mohou tedy z vážných důvodů se zpětvzetím nesouhlasit, jinými slovy, domáhat se toho, aby bylo v řízení přes zpětvzetí pokračxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xávrh na určení neplatnosti manželství nebo určení, zda tu manželství je či není, a analogicky i partnerství, kde platí speciální úprava podle ustanovexx x xxx xx xx xxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx
Podle čtvrtého odstavce komentovaného usxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx
xxx xxxxxx xxčátek jednání nemá zákon na tomto místě na mysli zahájení jednání ve věci samé ve smyslu § 105 odst. 1, věta první před středníkem (srov. komentář k citovaxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxy přednesl žalobu (návrh). Jak uvádí například Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 15.1.1998, sp. zn. III. ÚS 118/97, v němž je právě řešeno, odkdy je nutné xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxtu projednávané věci soudem, na což pak navazuje prezentace přítomných a procesní poučení.“ Teprve poté může (a nemusí) následovat zahájení jednání vx xxxxx
xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xrojednávané věci, nikoliv až do okamžiku, kdy je čtena (přednesena) žaloba. A naopak - jestliže již soud nařídí jednání, které předem neodročí, jednánx xx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx x xěmu vážné důvody. Citovaný
judikát
řeší ukázkový případ obcházení zákona: Žalobce nejprve podal žalobu o vypořádání společného jmění manželů a soud xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxut tříletou lhůtu“ podle ustanovení § 150 odst. 3 starého obč. zák., protože to bylo v jeho zájmu, a teprve poté vzal žalobu zpět, aby žalovaná mezitím ztrxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xednáním, které musí, až na výjimky, skončit vynesením rozsudku (jiného meritorního rozhodnutí), a přípravným jednáním ve smyslu ustanovení § 114c či xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxěn pokus o smír, v jehož důsledku vezme navrhovatel zpět svůj návrh. I když proběhla jistá forma jednání u soudu, „jednání“ ve smyslu ustanovení § 96 odstx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xrálové ze dne 28.5.2009, sp. zn. 21 Co 260/2009.
x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxud dospěje k pozitivnímu závěru, vysloví usnesením, že zpětvzetí návrhu není účinné. Proti tomuto usnesení je odvolání přípustné. Výrok bude znít napxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxváno.
Na soudu je, aby v každém konkrétním případu zvážil, zda skutečně jsou vážné důvody pro vyslovení neúčinnosti zpětvzetí a zda lze takto omezit xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxvaný má zájem na tom, aby věděl „na čem je“, tedy aby soud vyslovil jasný právní názor ve vztahu k platnosti smlouvy. Nebo žalovaný trvá na konečném vyřešexx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx různit, vždy je však třeba mít na paměti, že pokud zákon stanoví, že musí jít o vážné důvody, musí být rozhodnutí o neúčinnosti zpětvzetí výjimečná.
x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xx xxo 1171/2002: „Vážným důvodem pro nepřipuštění zpětvzetí žaloby se zpravidla rozumí okolnosti, z nichž lze dovodit, že zpětvzetím návrhu je žalovaný oxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxí o sporném nároku (například vypořádání společného jmění manželů). Žalovaný musí uvést důvod, pro který se zpětvzetím žaloby nesouhlasí.“ V posuzovxxxx xxxxxxx xxx x xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xxxání žaloby (u společného jmění je úprava v této souvislosti obdobná - § 741 obč. zák.). To by fakticky znamenalo, že v důsledku zastavení řízení pro zpětvxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxoluvlastnictví (a stejných podílů) k některým věcem dříve tvořícím společné jmění, respektive fi kce vlastnictví k ostatním věcem, kterých se každý z xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x x žalobě by mělo být rozhodnuto meritorně, jsou dány zejména tam, kde řízení mohlo být zahájeno i bez návrhu, a v řízení sporném především tehdy, kdy řízenx xxxxx xxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxní skončilo rozhodnutím ve věci samé,“ jak rozhodl například stejný soud v usnesení ze dne 25.7.2003, sp. zn. 26 Cdo 682/2003 (k morálním a ekonomickým xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxe například spory o zrušení společného nájmu, zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.
K odst. 5:
Je-li návrh vzat zpět před právní mocí již vydanéhx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxých opravných prostředků nebo návrhu k Ústavnímu soudu). Nelze ani vzít návrh zpět, a proto i tehdy soud vysloví neúčinnost zpětvzetí.
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
x xxxxx xx
x xxxxxxxxm sporném řízení může žalovaný uplatnit u téhož soudu svůj nárok proti žalobci vzájemnou žalobou (vzájemný návrh) a nemusí se tak domáhat samostatně ocxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xásledujícím § 98 o námitce započtení (obraně proti žalobě), takže oba komentáře je třeba číst s tímto vědomím a ve vzájemných souvislostech.
Soud si musí vždy vyjasnit, zda jde skutečně o vzájemný návrh, či o námitku započtení. Zásadní rozdíl spočívá v txxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xroti jeho pohledávce, kterou za žalobcem má. K této problematice srov. i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1962/2002, z něhož vyxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xožaduje žalobce, vzájemným návrhem ve smyslu § 97 odst. 1 o. s. ř., nýbrž pouze součástí jeho procesní obrany, a jeho vyloučení k samostatnému řízení podxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxu). Vyplývá to z § 31 (srov. k tomu např. rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 9. 2013, sp. zn. 14 Co 324/2013).
Uvedené má vliv i na poplatkovou povxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx jeho právo. Tehdy poplatek platit musí. Může ovšem také nastat situace, kdy žalovaný tvrzení žalobce nezpochybňuje, brání se však proti nim tvrzením o xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxný domáhá, jde však o vzájemný návrh a v tomto rozsahu musí být zpoplatněn.
Vzájemný návrh nelze vznést kdykoliv za řízení. Žalovaného omezuje zákonxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx ani vznášet vzájemnou žalobu, kterou musí žalovaný uplatnit v samostatném řízení.
Zákon dále v § 216 odst. 1 (viz komentář) výslovně uvádí, že vzájexxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
x xx x xx xpojena potřeba nového dokazování, což uvedená zásada neumožňuje. Podá-li přesto účastník v odvolacím řízení vzájemný návrh, odvolací soud o něm neroxxxxxx x xxxxxxxx xx x xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx 175 odst. 4). K tomu srov. rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15.6.2004, sp. zn. 7 Cmo 159/2002: „K zániku vzájemně se kryjících pohledávek věřitexx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xávazku ze směnky (případně závazku směnkou zajištěného) započtením pouze v případě, že dlužník práva k započtení využil a zánik závazku započtením naxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxno uplatnit v námitkovém řízení vzájemný návrh, jakož i námitku započtení dle § 98 o. s. ř.
Vzájemný návrh je v podstatě klasickou žalobou a musí tedy xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx x x x xx xxxxx xx xx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx jím tedy zahájeno řízení o věci se všemi hmotněprávními i procesními důsledky.
Také žalovaný vznášející vzájemnou žalobu musí tedy tvrdit všechny xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xovinností žalovaného je: a) tvrdit; b) prokazovat; žalovaný je povinen vylíčit již ve vzájemné žalobě rozhodné skutečnosti jak ve vztahu k základu nárxxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx a již k žalobě připojil soukromý znalecký posudek (srov. komentář k naposledy citovanému ustanovení), z něhož „opíše“ i tvrzení ve vztahu k výši nárokux xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxudek, z něhož vyplyne, že výše nároku je jiná, než je uvedena v žalobě, může žalovaný využít ustanovení § 95 a buď vzájemnou žalobu změnit (rozšířit), anexx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xáležitosti, je na soudu, aby účastníka prostřednictvím poučovací povinnosti (§ 5, 43) vedl k upřesnění jeho procesního stanoviska a odstranění vad (sxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxí), musí soud zvlášť rozhodnout o každé ze žalob. Přizná-li každé ze stran plnění stejného druhu, nemůže „stáhnout“ obě rozhodnutí do jediného výroku a xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxku.
Také vzájemným návrhem je soud vázán (tzv. vázanost petitem) a nesmí jej podle ustanovení § 153 odst. 2 (viz komentář k němu) překročit.
Na vzáxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxící v absenci rozhodnutí o části předmětu řízení vymezeném vzájemnou žalobou, nikoliv o vzájemné žalobě jako takové. K tomu srov. usnesení Nejvyššího xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxodnutí o vzájemné žalobě ustanovení § 166 o. s. ř. nevztahuje.“
K odst. 2:
Je-li v řízení vznesen vzájemný návrh, není třeba jej spojovat s původním xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xxxxxx xx xxxxx x xxxxní patrno, že jde o vzájemný návrh žalovaného ve věci, ve které je zahájeno řízení, připojí se ke spisu o této věci a do rejstříku se nezapisuje. Je-li však xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxjich spojení se v rejstříku vyznačí souvislost.
Je však třeba vždy zkoumat, zda jsou splněny podmínky, za kterých lze obě věci společně projednat. Pxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxx
xxxší podmínky vyplývají z ustanovení § 112 odst. 1 (viz komentář). Především tedy musí být spojení věcí hospodárné a věci spolu mají skutkově souviset. Poxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxného, jímž uplatnil vůči žalobci k započtení (viz komentář k § 98) svoji pohledávku nepřevyšující uplatněný nárok a který soud posuzuje jen jako obranu xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxmůže být rozhodnuto o místní nepříslušnosti, neboť ta byla založena podle ustanovení § 89. K této problematice odkazujeme na podrobnější komentář k naxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx prostory v suterénu domu ve vlastnictví družstva. Předmětný dům je v obci Zeleneč, okres Praha - východ. Družstvo však sídlí na Praze 8. V pronajatých nexxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx škoda na elektrotechnickém vybavení ve vlastnictví firmy Blesk & Hrom. Ta se obrátila na pronajímatele se žádostí o náhradu škody ve výši 89 500 Kč. xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx škody. Jelikož nešlo o první neshody mezi účastníky, rozhodlo se družstvo nepříjemného nájemníka, se kterým jej vázala smlouva ještě na dobu pěti let, xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxo výzvě nájemce nevyhověl. Družstvo se tedy rozhodlo podat na něj vzájemnou žalobu. Obvodní soud pro Prahu 8 poté, co se seznámil s žalobou, dospěl k závěxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx nemovitost, neboť jde o právo k této nemovitosti se vztahující. Taková okolnost brání tomu, aby mohly být obě xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xrojednání.
II. Obvodní soud pro Prahu 8 vyslovuje svou místní nepříslušnost. Po právní moci usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu Praha - výxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xni není k projednání vzájemné žaloby věcně příslušný jiný soud a společné projednání odpovídá zásadě hospodárnosti, projedná soud oba uplatněné nároxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxanovení § 83 odst. 1), pokud se například žalovaný v později zahájeném řízení dožaduje určení vlastnického práva k nemovitosti, ačkoliv řízení o určenx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx x x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx podají vzájemný návrh, jeden návrh zamítne, aniž by řízení pro překážku
litispendence
zastavoval (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.9.2007, sxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxx xalobce, tak i žalovaného. Žalovaný, který podal vzájemnou žalobu, jí může disponovat, vzít ji zpět, měnit a podobně.
Jak vyplývá například z usnesexx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxmu) pouze žalovaný, a nikoliv žalobce.
Zastavuje-li soud řízení o vzájemném návrhu pro jeho zpětvzetí, musí rozhodnout o náhradě nákladů, protože xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxastníků samostatně“ (usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6.2.2008, čj. 19 Co 41/2008-87). V důsledku toho musí také zkoumat, zda žaloba byla vzata zxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xlediska zastavení řízení žalovaný a hradí náklady žalobci (§ 146 odst. 2, věta první), ve druhém je to naopak (druhá věta stejného ustanovení).
Jestxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xízení bylo zastaveno, a stíhá jej povinnost k náhradě nákladů řízení žalovanému. Stejnou povinnost však má žalovaný, pokud bez dalšího vyšel z tvrzení xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxa, náklady, je povinen je xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx
xx xxxxxx xx xxxxxxxx žalobě lze ovšem také aplikovat ustanovení § 143 (viz komentář k němu a zde citovaný nález Ústavního soudu ze dne 9.12.2004, sp. zn. II. ÚS 228/04).
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx
Komentátor: Jirsa
Ustanovení § 98 zmiňuje tři právní instituty. Jednak v návaznosti na § 97 vzájemný návrh, dále námitku započtení (kompenzační námxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxemi s tím spojenými důsledky, je tedy především třeba, aby žalovaný uplatnil svoji (jinak započitatelnou) pohledávku k započtení a navrhl, aby mu bylo xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxících dvou případech:
Nárok žalovaného, ohledně kterého učinil úkon směřující k započtení vůči nároku žalobce, je stejně vysoký nebo nižší. I kdybx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxěšná, povede jen k zamítnutí žaloby. O vzájemné žalobě zde soud rozhodovat nebude.
Ve druhém případě sice nárok žalovaného převyšuje nárok žalobcůxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx nedomáhá. Ani zde nepůjde o vzájemnou žalobu a postup bude stejný jako v případě předchozím.
Námitka započtení je instrument hmotného práva lišící xx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxobu zamítnout (pokud by chtěl přisoudit více, jednalo by se o vzájemnou žalobu).
V rovině hmotného práva, které považuje započtení za tradiční způsxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxní je stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k započtení. Zánxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xtraně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxhledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.).
Jaký úkon lze považovax xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx adresný jednostranný (případně dvoustranný) hmotněprávní úkon, jímž ten, kdo takový právní úkon učinil, projevil vůli k započtení své pohledávky na xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx x xxxxx xxx. zák. a z jeho obsahu musí být zřejmé, jaká pohledávka a v jaké výši se uplatňuje k započtení proti pohledávce věřitele. Zánik započtených pohledávek v xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxí právě komentovaný § 98. Pro názornost uvádíme příklad: Žalobce jako společnost zabývající se dodávkami balicích folií podal návrh na zahájení řízenx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxc dodává žalovanému 1000 kusů speciální balicí fólie, za což mu náleží kupní cena zboží ve xxxx xxx xxx xxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxožil zaplatit žalobci částku 150 000 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Proti tomuto platebnímu rozkazu, který se podařilo žalovanému řádně doručixx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxé v rámcové smlouvě, kterou mu měl žalobce zaplatit. Ke skutkové stránce věci sdělil, že činí nesporným, že mezi účastníky existuje rámcová smlouva o doxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xmlouva přitom obsahuje ustanovení, na základě kterého je dodavatel povinen kupujícímu v případě zpoždění dodávky zboží o více nežli tři dny uhradit smxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx nezaplatil. Žalovaný se tedy po dodání březnové dodávky fólií rozhodl tuto nezaplatit a započíst smluvní pokutu oproti březnové kupní ceně zboží, ktexxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx x xx xxx xxdy vlastně o kombinaci procesní obrany (do výše nároku žalobce) a vzájemné žaloby (v rozsahu převyšujícím nárok žalobcem uplatněný). To, zda byl kompexxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx jednostranným právním úkonem žalovaného, či zda k němu došlo dohodou. Podmínkou zániku je projev jednoho z účastníků směřující k započtení. Byl-li učxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xistinou). V průběhu zahájeného řízení projev obsahuje nejčastěji vyjádření k žalobě, odpor proti platebnímu rozkazu, duplika.
S otázkou věcné přxxxxxxxxxx xxxxxx x x x xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxo 53/2015-151, v němž tento soud dospívá k následujícímu závěru: „Je-li v řízení o nároku, které je vedeno u věcně příslušného krajského soudu, uplatněxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxí možné, aby se soud odmítl takovou obranou zabývat. Konceptu spravedlivého procesu, který zahrnuje i právo na kontradiktorní řízení, a to i za podmínexx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxat důvodnost jeho obrany.
Zákon nevyžaduje zvláštní formu započtení, takže je může obsahovat procesní úkon účastníka. Jde o typickou situaci, kdy xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx x xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxiz komentář k nim). To například v praxi znamená, že čím dál více námitek bude obsahovat odpor nebo vyjádření zaslané soudu žalovaným prostřednictvím vxxxxxx xxxxxx xxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxní § 41 odst. 3 (viz komentář) účinný vůči žalobci od okamžiku, kdy se ten o něm dozvěděl.
Celkem xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxluzi, a teprve pro případ, že by se všemi těmito námitkami neuspěl, namítne i započtení. Tato námitka je tedy uplatněna pouze eventuálně. Soud se musí nexxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxvodnění rozsudku se o důvodech, proč takto postupoval, pouze zmíní. Teprve když všechny ostatní námitky selžou, bude soud zkoumat, zda byla námitka zaxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xx xxxx xxxxxxxost výslovně ve výroku rozsudku neobjeví, byl nárok žalovaného věcně projednán. To se musí projevit v odůvodnění rozsudku. Je tím totiž založena překáxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx (viz také graf níže).
Ustanovení § 1988 obč. zák. vypočítává, ve kterých případech započtení není příxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxůsobené na zdraví, ledaže se jedná o vzájemnou pohledávku na náhradu téhož druhu, a proti pohledávce mzdy, platu, odměny ze smlouvy o výkonu závislé práxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxmitku lze vznést zásadně v řízení sporném, avšak z této zásady jsou výjimky. Například se ustanovení § 98 uplatní i v řízení, jehož předmětem je zaplacenx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx anebo ke stejné otázce citujeme ještě Ústavní soud, který ve svém nálezu ze dne 16.3.2010, sp. zn. I. ÚS 954/09, uvádí: „Vznese-li účastník řízení o zaplxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx se touto námitkou zabývat. Dělení řízení na sporné a nesporné je dělení teoretické, vyplývající ze samé podstaty projednávaných věcí. Někdy se stává, xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxlémy z toho vzniknuvší musí být řešeny v kontextu samé podstaty projednávaných věcí. Dojde-li k zařazení sporné věci ze své podstaty do řízení nespornéxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx se svou strukturou musí rovnat řízení spornému.“
xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx


xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx započtení v souvislosti se souhrnnou novelou provedenou zákonem č. 7/2009 Sb., která s účinností od 1.7.2009 zavedla zákonnou koncentraci znamenajíxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x x xxxx xxxxx xx
xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxové stránky věci - tedy nových tvrzení a důkazů. Ty však mají úzký vztah k instrumentům hmotného práva, prostřednictvím nichž se snaží účastník uspět. Nxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xx xxxcentraci přijít a platí o nich, že v případě jejich pozdního označení k nim soud až na výjimky při svém rozhodnutí nepřihlédne.
Jinak řečeno - námitka xxxxxxxxx xx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxíklad: Žalovaný může přijít v řízení o zaplacení 500 000 Kč až v závěrečné řeči s prohlášením, že započítává proti žalobci pohledávku 1 mil. Kč. Avšak již xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx
K tomu srov. např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 13.12.2011, čj. 4 Cmo 291/2011-193: „K okamžiku skončení přípravného jednání nastává po poučxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxutečnosti a navrhovat důkazy. Je-li po jeho skončení uplatněna námitka započtení obsahující nová tvrzení, soud k ní nepřihlédne, protože se nejedná o xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxvé skutečnosti a vznáší další důkazní návrhy, což je nepřípustné.“
Nebo obdobně z rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 9.3.1995, sp. zn. 5 Cmo 430/1xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxdě koncentrace řízení a je tedy jen v rámci zásady koncentrace řízení přípustná.“
Námitku započtení, která představuje ve smyslu ustanovení jen obxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx se na ni tedy nevztahuje překážka věci zahájené (
litispendence
) podle ustanovení § 83 odst. 1 (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2.6.1998, sp. zn. x xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxuje jen jako obranu proti návrhu, nelze oddělit od nároku, proti kterému směřuje, a nelze jej ani vyloučit podle xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxxx. 1 a § 243b odst. 1 vylučují možnost vzájemného návrhu podle § 97 či § 98 v rámci odvolacího či dovolacího řízení (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 99
Komentátor: Vančurová, Janek
Než se začneme věnovat samotnxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xpůsoby řešení sporů neboli ADR - alternative dispute resolution), které se námi probíraného tématu výrazně dotýkají. Některé z přístupů užívaných přx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxrnativní metody řešení sporů nějak klasifikovat, narazíme na problém, že se v teorii vyskytují rozdílné přístupy, jak tyto způsoby řešení sporů dělitx x xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxa dochází k řešení sporu pouze stranami, zda se jedná o ustálený rozhodovací proces, nebo proces vytvořený pro daný případ (tedy
ad hoc
), či podle závaznxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx x xxx xxnečného rozhodnutí). Za nejvhodnější považujeme posledně zmíněnou variantu, tedy klasifikaci pomocí míry závaznosti. Podle tohoto kritéria můžemx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxnost jsou zaručeny zákonem):
Negociace - Jednání mezi stranami sporu patří mezi nejstarší ze způsobů řešení sporů a zároveň tvoří základ pro všechnx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxladě smlouvy či dohody mezi stranami, v některých zemích může vyplývat přímo ze zákona, tuto úpravu mají například některé státy USA a provincie Kanadyxx
xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxadech, kde vyřešení sporu negociací brání osobní antipatie účastníků.
Mediace/konciliace - jedná se o způsob řešení sporu, jehož výsledek je pro sxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxx xohodnou na třetí nezávislé osobě, která má za úkol usnadňovat komunikaci mezi stranami a napomáhat tak smírnému vyřešení sporu.
Mini-trial - tento xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xízení ve zkrácené podobě, při němž nezávislá osoba sdělí stranám na daný spor svůj nezávislý a nezávazný názor (resp. nález), se kterým se strany mohou a xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xluby, svazy či politické strany), které jej jako takový určují ve svých stanovách a kterému se strany sporu dobrovolně
pro futuro
podřizují členstvím x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxx pohrůžkou omezení těchto práv mohou uložit i jiné povinnosti - navenek tedy nemají žádný závazný účinek.
Expertní jednání (
expertiza
) - této variaxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xterých je rozhodující pouze či převážně technická stránka věci). Do jednání o řešení sporu vstupuje nezávislá třetí osoba, odborník znalý sporné probxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxm řízení. Pro úspěch této varianty řešení sporu je nutná předchozí shoda stran na podstatě sporu, osobě odborníka a oboustranná součinnost s ním.
Jexxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxsemné smlouvy, kterou spolu strany sporu uzavřou.
Med-Arb (Mediation-Arbitration) a MEDALOA (Mediation And Last Offer Arbitration) - jedná se o hxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xmírnému řešení sporu, nedojde-li však ke smíru, mediátor vydá závazné rozhodnutí sporu, k čemuž byl stranami předem zmocněn. V případě MEDALOA po neúsxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx ale pouze vybírá ze dvou variant předložených stranami, přičemž strany navrhují takovou variantu řešení sporu, kterou považují za spravedlivou. Přixxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxhy, které jsou objektivně spravedlivé, neboť se jinak vystavují riziku, že bude vybrán návrh protistrany.
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxný a přímo vykonatelný nález obsahující rozhodnutí sporu. Rozhodčí řízení může probíhat více způsoby, z nichž některé jsou vysoce formalizované a někxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx
Mediace
v netrestních věcech je v českém právníx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx této
mediace
Česká republika jednak splnila svůj závazek plynoucí ze směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/52/ES ze dne 21. 5. 2008 a jednak se xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxo právní systémy razí starou pravdu, že „normální je se nesoudit“).
xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxné právní úpravy je snaha umožnit všem osobám alternativní řešení jejich konfl iktů metodou rychlého a kultivovaného mimosoudního řešení. Mezi další xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxz zdlouhavé psychické zátěže stran. V neposlední řadě má navrhovatel na zřeteli zájem dítěte, kdy v rodinných věcech je vždy významná schopnost komunixxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx
xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxtou řešení sporů, o které budou strany sporu běžně uvažovat - nejprve bude nutné překonat počáteční nedůvěru jak účastníků sporů, tak i odborné veřejnoxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx postup při řešení konfl iktu za účasti jednoho nebo více mediátorů, kteří podporují komunikaci mezi osobami na konfl iktu zúčastněnými tak, aby jim pomxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx
xxxxxxx
x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxvajících z rodinných vztahů. Ohledně přesahu do hmotného práva přináší zákon významnou novinku, a to skutečnost, že
mediace
řádně zahájená mediační xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxx nárok v průběhu doby, kterou si
mediace
vyžádá, stal naturální obligací; v případě neúspěchu
mediace
tak stále existuje možnost uplatnit nárok u souxx xxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x
xxxxxxx
je bezúhonnou osoba, která nebyla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin nebo trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem činnosti xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxalifikace a nebyla v posledních pěti letech ze seznamu mediátorů vyškrtnuta z důvodu, že závažným způsobem nebo opakovaně i přes písemné upozornění Mixxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx by bylo právnické vzdělání, tato
premisa
však neprošla a zákon se omezil na obecnou podmínku magisterského vysokoškolského vzdělání. Určitou dvojkxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxokátní komorou namísto u Ministerstva spravedlnosti a advokátní komoře budou i kárně odpovědní.
K odst. 1 a 2:
S trochou nadsázky lze říci, že smír jx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxvdy. Soudci je pak odměnou, že zpravidla nemusel provádět ve věci rozsáhlé dokazování a písemné vyhotovení usnesení, kterým smír schválil, mu oproti rxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxně času. Již to samo o sobě je pro soudce dostatečnou motivací pro snahu účastníky ke smíru vést. Těm, kterým taková motivace nestačí, pak povinnost pokuxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xozsudek.
Významným kladem, který smír účastníkům přináší, je také šetření nákladů a i zrychlení projednání věci samotné. Strany, které uzavřou smxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxu výslechu svědků či znaleckých posudků, jejichž provedení je časově i finančně náročné. Časová úspora a obecně smírné řešení sporu je vítané předevšíx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxá řešení věci. Jak vyplývá ze shora řečeného, institut soudního smíru a snaha soudu účastníky k tomuto smíru vést je zcela v souladu se zásadou tzv. procexxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxny co nejnižší, a přitom nebyl zmařen účel řízení.
Připomínáme, že při procesu jednání o podmínkách smíru, respektive o jeho konečném znění, soud účxxxxxxx xxxxxxx x
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx zásady rovnosti stran) může soud účastníkům rovněž nastínit různé varianty smírného vyřešení sporu, které připadají v úvahu; soud též účastníky upozxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx.
Sxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxem, jak řízení skončit. Jeho podstata tkví v tom, že účastníci, kteří před soudem řeší svůj spor, namísto autoritativního rozhodnutí soudu uspořádají xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxválena, významné účinky procesní, shodné s účinky pravomocného rozsudku. Její obsah je pro účastníky závazný a soudně vykonatelný. Schválený smír tvxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
Aby mohl být smír soudem schválxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xředevším není možno smír uzavřít v řízeních, která lze zahájit i bez návrhu (nově samostatně upraveny v zákoně o zvláštních řízeních soudních). Nejtypxxxxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xezbavuje soud povinnosti provést úplné dokazování a zabývat se v něm všemi okolnostmi, které by řešil i tehdy, pokud by uzavřena nebyla. Na rozdíl od smíxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxhodnutí, aby při případném posuzování jejich změny v dalším řízení (zvýšení výživného, změna výchovného prostředí) měl soud z čeho vycházet.
Smír samozřejmě nxxxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx, že by se například navrhovatel v řízení o prohlášení za mrtvého dohodl s opatrovníkem, že nezvěstný je nejpozději od 16. června 2003 skutečně mrtev; v řxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxvznikl. Je rovněž samozřejmé, že soudní smír přichází v úvahu jen u těch vztahů, o nichž mohou soudy rozhodovat ve smyslu ustanovení § 7, tedy které náležxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx
Máme-li shrnout výxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxdního smíru, konstatujeme, že obecně nelze uzavřít smír ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu (xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxm řízení, kde lze uzavřít soudní smír, je tedy řízení zahájené žalobou na plnění, opatrněji již soud musí přistupovat k věcem, kde je žalováno nahrazení xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxní má úzkou spojitost s § 153a odst. 2 a 153b odst. 3 (viz komentář k nim).
K otázce „povahy věci“, ve které lze uzavřít soudní smír, pro úplnost poukazujxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotněprávní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xízení i bez návrhu (srov. § 81 o. s. ř.); b) ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu (srov. § 80 o. s. ř.); c) ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouštx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxru. Protože smír je dvoustranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má základ v hmotném právu, je smír v rozporu s právními předpisy zejména xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxoto pohledu je v rozporu s právními předpisy i takový smír, který nebyl učiněn určitě a srozumitelně (uvedený požadavek je důležitý také proto, že schváxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx, Komentář, I. díl, 6. vydání, 2003, C. H. Beck, str. 332, bod 5 a 6).“
Otázkou, co vše může být obsahem smíru mezi účastníky, se zabývá usnesení Nejvyššxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxx xěta první). Soudní smír je procesní dohoda účastníků, která může mít, týká-li se uplatněných soukromoprávních nároků, i právní důsledky v oblasti práxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx x x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxv, jimiž mohou účastníci disponovat. Předmětem soudního smíru mohou být i věcná práva, nejen práva závazková. V soukromém právu se v souladu s pravidlexx xx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx
xxxxxxta
výkladu, který nezakládá neplatnost smlouvy, před interpretací, která neplatnost smlouvy zakládá, jsou-li možné oba výklady. Je tak podporován xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxporu s principy právního státu taková praxe, kdy obecné soudy upřednostňují výklad vedoucí k neplatnosti smlouvy před výkladem neplatnost smlouvy nexxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxdoucí způsob řešení sporu mezi účastníky. Občanské soudní řízení je ovládáno zásadou projednací a zásadou dispoziční a pokud účastníci řízení, jehož xxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxnosti tento nárok popírající a nenabízejí k nim důkazy, soud smír schválí, pokud z obsahu spisu nevyplývá, že smír je v rozporu s hmotným právem.“
Stexxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxladem pro zápis (ve formě záznamu) vlastnického práva do katastru nemovitostí pak bude usnesení soudu, jímž byl takový smír schválen.
Podmínkou schválení smíru je jeho soulad s právními předpisy - nelze schválix xxxxx xxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxníků legalizoval protiprávní stav, který by jinak nemohl nalézt právní ochrany, což je zcela zřejmě nepřípustné.
x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xmír musí jednat ze své svobodné vůle a vážně (je ovšem málo pravděpodobné, že by někdo před soudem považoval uzavření smíru pouze za žert); smírem nelze sxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxný především vzhledem k procesním důsledkům schváleného smíru. Doručením účastníkům nabude smír právní moci a stane se buď k tomuto dni, či po uplynutí xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxovázena vykonatelností materiální. Takový smír by tedy byl nevymahatelný a tudíž by neplnil svůj účel. Účastníkům přitom často, zvláště jde-li o laikxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxfektní dohodu není jednoduché. O kvalitě práce soudce však jím schválený materiálně nevykonatelný smír vypovídá a tato výpověď není lichotivá. Je na sxxxxxx xxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx x účastníky jej nechal pouze odsouhlasit, avšak je-li z projevů stran jejich vůle zcela zřejmá a limitem jsou pro ně pouze jejich formulační schopnosti, xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxtu řízení dohodnout, jejich návrh na schválení smíru bez dalšího formalisticky neschválit. Nejsou-li však skutečně splněny podmínky, za kterých smíx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxtníci bránit, jsou-li přesvědčeni, že smír mohl a měl být soudem schválen. Neuspějí-li účastníci ani v odvolacím řízení a domnívají-li se, že právě tatx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxlným exekučním titulem (což zvyšuje důvěru stran, že jejich dohoda bude skutečně dodržena), a následné zpětvzetí žaloby žalobcem.
Rozhoduje-li sxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xmír přípustný či nikoliv. Jaké jsou skutečně hmotněprávní vztahy mezi účastníky a zda jim navržený smír zcela odpovídá, zkoumat soud nebude. Ověří pouxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xrovede dokazování, aby mohl splnění podmínek pro schválení smíru posoudit. O schválení či neschválení pak rozhodne usnesením. Dospěje-li k závěru, žx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx x měsíců ode dne právní moci usnesení, kterým se schvaluje tento smír. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
V otázce schvalování soxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxích osob (např. spor o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru). V tomto případě soud nemusí zkoumat soulad s hmotným právem nikterak přísně - pxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxí smíru na základě tvrzení, která mu byla účastníky poskytnuta. Druhá situace nastává v případech, kdy se sice jedná o soukromoprávní spor o nárocích účxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxosti). V této situaci musí soud ke schvalování smíru přistupovat mnohem zodpovědněji než v případě prvním a je nutné provést dokazování k ověření tvrzexx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxd tento smír schválit.
Jelikož schválením smíru řízení končí, musí soud rozhxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx jinak. Tato domluva je součástí smíru samotného a patří tedy do té části výroku, ve které soud smír schvaluje. Soud rovněž žalobci, je-li uzavřen ve věci xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxný soudní poplatek snížený o 20 %, nejméně však o 1000 Kč, přičemž byl-li smír schválen pouze v části předmětu řízení, vrátí soud obdobně odpovídající čáxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxatuje, že účastníci uzavřeli shora uvedený smír, jehož obsah není v rozporu s právními předpisy, a byl tedy soudem schválen. V praxi se to však často obchxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxhž bylo použito, a důvod rozhodnutí. Výrok takového usnesení vypadá např. takto:
xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xe zavazuje a je povinen zaplatit žalobci do 10 dnů od právní moci tohoto usnesení částku 88 200 Kč za 500 ks diářů dodaných na základě objednávky ze dne 15. 8x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxx xx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxst. 1). Je ovšem přípustné odvolat se proti výroku o náhradě nákladů řízení. Takové odvolání by však mohlo být úspěšné pouze tehdy, pokud by soud rozhodl x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxou-li splněny podmínky, za kterých lze smír schválit, rozhodne soud usnesením, že smír neschvaluje. Zde o náhradě nákladů řízení nerozhoduje, neboť txxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxat na venkov a za tímto účelem si koupil malý pozemek za Prahou, na kterém si nechal od společnosti Blecha a partneři, spol. s r. o., postavit jednopodlažnx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx v průběhu řízení se účastníci dohodli, že pro stavební společnost je akceptovatelná sleva z díla, kterou požaduje pan Malý, avšak za předpokladu, že se xxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxc společného, a tak souhlasil. Účastníci tedy navrhli soudu, aby schválil jejich smír, dle kterého se pan Malý vzdá veškerých nároků plynoucích ze záruxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxí zbývající části ceny díla.
Došlo-li by ke schválení takového smíru, byl by v rozporu se zákonnou zásadou, že dohoda, kterou se někdo vzdává práv, jex xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxých nároků plynoucích ze záruky žalovaného za jakost díla zhotovovaného na základě smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky dne 5.7.2012 a žalovaný se vzxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx navrhovaný smír je v rozporu s právními předpisy, konkrétně s ustanovením § 574 odst. 2 obč. zák. 1964, a proto nemohl být podle ustanovení § 99 odst. 2 o. sx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx okamžikem, kdy se ten, kdo jej navrhl, dozví, že návrh byl protistranou přijat. Častější bývá uzavření smíru přímo při jednání, případně při jiném soudxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxz komentář k § 41b). Způsoby, jak konkrétně soud vede účastníky ke smíru, jsou obdobné jako v případě prétorského smíru (pro podrobnosti srov. komentář x xxxxxxxxxx x xxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x x xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxadech soud po právní moci usnesení o schválení smíru pokračuje v řízení tak, jako kdyby vydal částečný či mezitímní rozsudek.
Účastníci řízení mohox xxxxxxx xxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxáno: „Soudní smír mohou účastníci uzavřít nejen za řízení před soudem prvního stupně, ale i za odvolacího řízení (srov. § 211 a § 99 o. s. ř.); dojde-li k sxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxx a schválení soudního smíru za odvolacího řízení nebrání ani to, že soud prvního stupně ve věci rozhodl (v souladu se zákonem) rozsudkem pro zmeškání podxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxem, i když za řízení žalovaný uznal nárok, který byl proti němu uplatněn žalobou, nebo se má ve smyslu ustanovení § 114b odst. 5 o. s. ř. za to, že tento nárox xxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxhna práva a povinnosti, o nichž měl dle žaloby soud rozhodnout, avšak účastníci si nepřejí v řízení o zbývající části pokračovat, musí to být z jejich dohxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx xřípustné, aby účastníci uzavřeli smír podmíněný, kde si některý z nich vyhradí, že jej v konkrétní pevně stanovené době může odvolat. Podání, kterým tax xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x hmotněprávní úkon a rozhodujícím pro zachování lhůty je okamžik, kdy podání došlo soudu. Předá-li tedy účastník takové podání k poštovní přepravě přex xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxt tzv. smír s podmínkou, tedy takový, v němž je smluvené plnění vázáno na splnění určité podmínky. Účastníci si například mohou sjednat, že objednatel sxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xx xxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxčemž v řízení taková skutečnost nevyšla najevo. Příkladem lze uvést situaci, kdy jeden z účastníků ve skutečnosti nejednal svobodně, ale k uzavření smxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xpravný prostředek, kterého se žalobou může domáhat kterýkoliv z účastníků schváleného smíru (nikoliv však účastník vedlejší, srov. např. rozsudek Nxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx
xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxd tedy znovu zkoumá splnění podmínek, k nimž náleží existence dohody účastníků, jež byla jako smír pravomocným usnesením soudu schválena. Žaloba musí xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxe musí v žalobě především tvrdit hmotněprávní neplatnost soudního smíru, tedy neplatnost samotné dohody, nikoliv pouze neplatnost jejího schválení xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxé projednávaly původní žalobu v prvním stupni. Místní příslušnost se však může od příslušnosti určené v původním řízení lišit, místně příslušný je totxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxastníků sporu zůstává stejné jako v původním řízení, a to i přesto, vystupuje-li původní žalovaný v novém řízení o neplatnost schválení smíru jako žaloxxxx xx xxxxxxx
xxxx x xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxahu k hmotnému právu. Připomínáme, že otázka rozporu, resp. souladu schváleného smíru s hmotným právem musí být rozhodována s ohledem na dobu, kdy byl sxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxválen za účinnosti starého občanského zákoníku, kdy jeho znění nebylo v rozporu s hmotným právem, by soud nezrušil. K tomu uvádíme například usnesení Kxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxr je neplatný podle zásad hmotného práva. Předpokladem je, že jde o smír neplatný v době, kdy jej soud schvaloval.“
Neshledá-li xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxavu, v jakém bylo před schválením smíru. Důsledky jsou v podstatě stejné, jako kdyby soud navržený smír neschválil.
Řešil-li žalobu týž soudce, který rozhodoval i v původním řízení, neprodleně bude v xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxý soudce u téhož soudu, věc mu prostřednictvím kanceláře neprodleně po právní moci rozsudku předá. Vyřizoval-li žalobu jiný soud, neprodleně po právnx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx
Výrok rozsudku zní například takto:
Zrušuje se usnesení Okresního soudu v Benešově ze dne 30. října 2011, čj. 5 C 37/2010-32, jímž byl schválen smíx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
Průběh řízení
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 100
Komentátor: Vančuroxxx xxxxx
x xxxxx xx
xxxxx xxxxxx xxxxx xxxinnost postupovat co nejrychleji (tedy bez zbytečných průtahů) a efektivně k rozhodnutí (k tomu srov. komentář k § 6), přičemž umožňuje-li to charaktex xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxx jsou účastníci procesně pasivní. Tyto požadavky v sobě odrážejí základní zásady civilního procesu, a to konkrétně zásadu hospodárnosti (resp. zásadx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx ciality (soud je povinen v zahájeném řízení pokračovat z úřední povinnosti a spor rozhodnout, i když se účastníci stanou pasivními).
Snaha soudu doxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x důsledku znamenat naopak zbytečné prodloužení délky řízení, neboť rozhodnutí může být takto zatíženo vadou, pro kterou může dojít ke zrušení rozhodnxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx podaný návrh na zahájení řízení netrpí vadami. Má-li k dispozici návrh bezvadný, věnuje pozornost přípravě jednání tak, aby mohl, bude-li to možné, ve xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxl a poučí jej o tom, že nebude-li žaloba v soudem stanovené lhůtě doplněna, bude odmítnuta (k tomu blíže xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxst soudu za dodržení přiměřené doby řízení), procesní úprava klade postupně stále větší důraz na posilování odpovědnosti účastníka za výsledek řízenxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxh účastníka, který je teprve po výzvě soudu a opravě, resp. doplnění možno považovat za žalobu, po opravě návrhu (kdy je již patrné, čeho se chce žalobce dxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxího poplatku žalobcem, pročež je řízení zastaveno a k úhradě soudního poplatku nakonec dojde teprve v odvolací lhůtě proti usnesení o zastavení řízeníx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx
K odst. 2:
V souvislosti s přijetím zákona o mediaci, který zakotvxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxastníkům setkání s mediátorem v rozsahu tří hodin a zároveň s tím přerušit jednání až na dobu tří měsíců. K tomuto kroku soud přistupuje, považuje-li to zx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x§ 400 a násl z. ř. s.).
Za situace, kdy se účastníci nejsou schopni z nejrůznějších důvodů domluvit na osobě mediátora, je jim tento vybrán soudem z ofixxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxu se zásadou procesní ekonomie mimosoudními jednáními řízení uměle prodlužovat a navyšovat tak jeho náklady, jestliže je patrné, že budou bezvýslednxx
xxxxxxx
xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx resp. dohoda reflektující výsledky jednání). Podstatou této varianty řešení sporů je, že se strany dohodnou na třetí nezávislé osobě, která má za úkol xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxníkům rozpoznat jejich skutečné zájmy a vede je k hledání kompromisních a reálných řešení; velký přínos této metody je především ve zprostředkování koxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxx
x x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx. komentář k ustanovení § 99.
Pro názornost uvádíme modelovou sixxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxklad o spor z vad stavby mezi dlouhodobými obchodními partnery), který vázne především na neschopnosti účastníků spolu komunikovat. V této situaci je xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxní a zjistit, zda jsou účastníci schopni shodnout se na osobě mediátora. Je-li komunikace mezi účastníky natolik narušená, že jim znemožňuje i samotnox xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxchodními partnery, které zřejmě i v rámci
mediace
budou zastupovat jejich zástupci (naopak v rodinněprávních sporech či sporech se sociálním prvkem xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxx xxtlivých a emočně náročných sporech nežli mediátor s právnickým vzděláním). Před ustanovením mediátora je vhodné, aby byl kontaktován soudcem (jeho axxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xbytečně prodluží řízení. Výrok usnesení, jímž soud mediaci účastníkům nařídí, může znít například tak, jak je uvedeno v komentáři k ustanovení § 114c oxxxx xx
Řízení se za účelem mediačního procesu podle § 100 odst. 2 o. s. ř. právní mocí tohoto usxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
Zákon stanoví maximální délku přerušení řízení v souvislosti s mediací na tři měsíce, soud tedy může přerušit řízení i na dobu kratší, cox xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xx
xxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xoud v řízení pokračuje a v případě, že se mediační jednání blíží k úspěšnému zakončení dohodou stran, avšak k té je potřebný delší čas, mohou účastníci vyxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xk tomu srov. komentář k ustanovení § 137 odst. 1).
V souvislosti s obecnou úpravou využití
mediace
v soudním řízení upozorňujeme na ustanovení § 474 xx xx xx x xxxxxxxx x xxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxtníkem řízení. I když je možné, aby nutnost zjišťování názoru dítěte vyvstala i v „klasických“ sporných řízeních, nejčastěji se tak stává v řízeních o úxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xítěte učiněné soudem v minulosti), přičemž tento typ řízení je nově upraven v zákoně o zvláštních řízeních soudních.
Právo dítěte „být slyšeno“ je zxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxbezpečují dítěti, které je schopno formulovat své vlastní názory, právo tyto názory svobodně vyjadřovat ve všech záležitostech, které se jej dotýkajxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxa poskytuje možnost, aby bylo vyslyšeno v každém soudním nebo správním řízení, které se jej dotýká, a to buď přímo, nebo prostřednictvím zástupce anebo xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xx xx xx xxx xx xxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxé přijmout od soudu informace o projednávané věci, potřebné k utvoření vlastního názoru na tuto věc, a následně tento názor formulovat a soudu sdělit; txx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxtelná právní domněnka, je tak vždy nutné, aby soud postupoval individuálně podle konkrétních okolností případu a s ohledem na ně citlivě volil prostřexxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx xx xx xxx xx xxslech nebo pohovor mimo budovu soudu. Hlavním kritériem by měla být schopnost dítěte formulovat vlastní názory. Ta přichází teprve se schopností vyjaxxxxxxxx x x xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxx x xxxxxx xěku, tedy zhruba ve věku 10 až 12 let, přichází zpravidla v úvahu zjištění zprostředkované orgánem sociálně-právní ochrany dětí. Ve věku pozdějším by sxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxto „pohovor“ lze uskutečnit i přímo v jednací síni. Je však třeba postupovat odlišně od běžného účastnického či svědeckého výslechu jednak z důvodu ochxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xrovést výslech bez přítomnosti dalších osob, zejména rodičů či jiných osob zodpovědných za výchovu dítěte, jejich zástupců a kolizního opatrovníka. xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxt navodit příjemnou atmosféru a nevzbuzovat v dítěti zbytečné obavy. Je dobré odložit pro tuto příležitost talár, který může v dítěti vzbudit obavy, že xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxbě. Výhodou při navázání kontaktu s dítětem je samozřejmě zkušenost s vlastními dětmi či zkušenost z práce s nezletilými při zájmové činnosti. Dotazy pxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxtuaci a o jeho problémy související s předmětem řízení.
Výslech dítěte, resp. pohovor s ním, lze rovněž uskutečnit mimo jednací síň, například v kanxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xe soudce po dohodě s pedagogy za nezletilým dostaví. Tento způsob navíc umožňuje soudci během návštěvy školy získat od vyučujících, kteří jsou s nezletxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
S ohledem na to, že soud přx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxy další osoby; zejména pak právní zástupci, kteří z podstaty své profese vždy hájí zájmy svého klienta (zpravidla jednoho z rodičů), které se ne vždy musx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xdy rodiče bez výzvy soudu aktivně přivedou své dítě k jednání a žádají jeho výslech. Přesto (nebo možná právě proto), že jsou řízení, v nichž nějakým způsxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxetilého dítěte.
Především x xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xterého se důvěrník dítěte, který není jeho zákonným zástupcem a o jehož přítomnost dítě požádá, může výslechu dítěte účastnit a soudem může být z tohoto xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxvěrné atmosféry, při které se dítě více uvolní a lze očekávat, že bude na otázky soudce odpovídat spontánněji, a jednak proto, že důvěrník může dítěti poxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxdnotit využití a skutečný praktický přínos institutu důvěrníka, jeho zavedení do běžné justiční praxe bude zřejmě komplikovanější, než se na první poxxxx xxxx
xxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxkým se tak má stát, ani to, jak se dítě vůbec o svém „právu na důvěrníka“ dozví.
Jako zcela nevhodný způsob poučení dítěte o možnosti zvolení důvěrníka xx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxně předání této informace prostřednictvím rodičů, resp. jejich právních zástupců; je více než představitelné, že za této situace by došlo k ovlivnění xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx
Jako klasický ilustrativní negativní příklad (přestože se jedná o oblast nově upravenox xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xámci řízení dítě vyslechnout; o možnosti zvolit si důvěrníka soudce dítě poučí prostřednictvím dopisu, který mu odešle na adresu jeho bydliště. Dopis xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxačilo svou babičku, její matku, která má k otci silně negativní vztah. Je zřejmé, že v popsané modelové situaci by byla přítomnost důvěrnice (babičky díxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx (a jemu obdobné) tedy nedoporučujeme.
Jako vhodný zxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx, že toto poučení musí proběhnout pro dítě srozumitelným způsobem, aby se jednalo o poučení skutečné, nikoliv pouze o formalistické splnění povinnostx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx, že o přítomnost žádného důvěrníka zájem nemá; toto rozhodnutí je zcela na dítěti a nemělo by být ovlivňováno žádnými jinými osobami.
Zvoleným důvěrníkem dítěte může být jakákoliv fyzická osoba, a ačkoliv to zákon neupřesňuje, lze předpokládat, že se musí jednat o osobu zletilou, nxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxcím způsobem a aby důvěrníkovi dítě důvěřovalo; příbuzenský vztah mezi důvěrníkem a dítětem není podmínkou. Typickým příkladem důvěrníka, který by vxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxovala, je oblíbený učitel či vedoucí zájmového kroužku, který dítě navštěvuje; tedy osoba na výsledku řízení nikterak zainteresovaná, avšak přesto dxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxx xxxx xxxx nařídit pouze za situace, kdy dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak a jestliže s tím souhlasí účastník, který má být vyslechnut; k zjišťování náxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxx. K důležitosti zjišťování názoru dítěte se mnohokrát konstantně vyjádřil Ústavní soud, a to např. ve svém nálezu ze dne 26. 8. 2010, sp. zn. III. ÚS 3007/xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxhto orgánů veřejné moci nejsou s nimi v »extrémním nesouladu« a zda
interpretace
použitého práva je i ústavně konformní; její defi cit se pak nezjevuje xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx není-li naopak výrazem interpretační svévole (libovůle), jemuž chybí smysluplné odůvodnění, případně zda nevybočuje z mezí všeobecně (konsensuálxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxje na zřeteli uvedené zásady, dospěl Ústavní soud k závěru, že posuzovaná ústavní stížnost, resp. námitky v ní obsažené obstojí, jelikož takovými - ústxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxcných soudů zasažena v právu na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny, je právě výše předjímaná (jako primárně
relevantní
) okolnost, že její nezxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxe být slyšeno v každém řízení, v němž se rozhoduje o jeho záležitostech, zakotvené v čl. 12 Úmluvy o právech dítěte, čl. 3 Evropské úmluvy o výkonu práv dětxx xxxxx x x x xx xxxxx x xxxx x xxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxtýká, a to buďto přímo, či prostřednictvím zástupce nebo příslušného orgánu, přičemž způsob slyšení musí být v souladu s procedurálními pravidly vnitxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx, a umožňuje mu (byť jen do určité míry) vyrovnat nerovné postavení ve vztahu k rodičům, příp. koliznímu opatrovníkovi.“
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxní jsou uvedeny základní povinnosti, které zákon ukládá účastníkům v řízení. V úvodu je třeba zmínit se o tzv. teorii břemen, která s tímto ustanovením úxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxohla být pro nečinnost účastníků prokázána. Břemeny v procesním smyslu míníme břemeno tvrzení (povinnost účastníka řízení uvést skutečnosti rozhodxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxním procesu tento úkol tíží zejména žalobce, avšak existují i výjimky v podobě tzv. obráceného důkazního břemene, typicky například u tzv. antidiskrixxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxh ve věci je nutné, aby účastník plnil jak povinnost tvrzení, tak i povinnost důkazní, tedy aby unesl procesní břemena.
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxsická“ sporná řízení, tak pro řízení upravená v zákoně o zvláštních řízeních soudních (ač v nich má soud povinnost vyšetřovat, resp. provádět i jiné důkxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxstníci v těchto řízeních neměli povinnost tvrdit a prokazovat; k dodržování základních účastnických povinností by tedy měl soud účastníky vést i v těcxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx x x 3) a vyzve je k nápravě v dodatečné lhůtě. Poučení a výzva musí být dostatečně konkrétní, aby účastník (i nezastoupený profesionálním poskytovatelem pxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxbce vyzývá ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení doplnil svá tvrzení obsažená v žalobě ze dne xxxxxxxxx x x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx v tomto případě je tedy nutné, aby žalobce tvrdil a prokázal 3 základní předpoklady vzniku nároku na náhradu škody, a to vznik škody (může se jednat o skutxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxinnosti a vzniklou škodou. Nedoplní-li žalobce tvrzení a důkazy dle výzvy soudu, může to mít za následek ztrátu sporu žalobcem.
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxe souvisejí zákonná ustanovení § 79, § 120 odst. 3, § 114c, xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxí, která je užitečným prostředkem pro zorientování se v daném sporu (jde o porovnání skutkových tvrzení účastníků za účelem zjištění, co je mezi stranaxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxoření tabulky, kde se do jednoho sloupce sepíší tvrzení žalobce a do druhého tvrzení žalovaného) využívá především soud v rámci přípravy jednání tak, axx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx snadno ověřit postavení svého klienta ve sporu a rozhodnout, ke kterým skutečnostem je ještě nutné se vyjadřovat. Je však důležité upozornit na to, že txxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx Významné omezení v plnění základních povinností znamená pak zákonná koncentrace ovládající sporné řízení (viz zejména komentář k § 118b).
K písm. xxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxí účastníky důsledně nevedou k tomu, aby řádně plnili svou povinnost označit tvrzení; nikdy se nesmí stát, že účastníci řízení začnou tvrdit
relevantnx
xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxným předstihem, má soud tyto instrumenty:
xxxx xx xx xxxxxoje ke zjištění skutkových tvrzení.
                                                I-------------------------------------I 
                                             I--I výzva podle ustanovení § 43         I 
                            výzvy a poučení  I  I--------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx 
                          xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx                                          
                          x                  x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx 
                          x                  xxxx xxxxx x xxxxxxx                     x 
                          x                     x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxst. 1 a 3 I 
                          I                     I-------------------------------------I 
                          I                                                             
                          I                     I-------------------------------------I 
I----------------------I  I neformální       I--I nxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx       x 
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx         x  x x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x 
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  xxxxxxxxxxxxx------I  I-------------------------------------I 
                          I                  I                                          
                          I                  I  I-------------------------------------I 
                          I                  I--I e-mailová korespondence             I 
                          I                     I---------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx 
                          x                                                             
                          x                     xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx 
                          x                  xxxx xxxx xxxxxx xxx                     x 
                          x xxxxxxx          x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--------I 
                          I------------------I                                          
                                             I  I-------------------------------------I 
                                             I--I přípravné jednání podle § 114c      I 
                                                I---------------------------xxxxxxxxxxx 
xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxnovení §114a). Přestože zákon umožňuje, aby účastník tvrdil všechny pro rozhodnutí ve věci významné skutečnosti v průběhu řízení, nepovažujeme tentx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxd i účastníci snadno zjistí, co je mezi stranami skutečně sporné, k čemu je tedy nutné provádět dokazování a k čemu naopak nikoliv, přípravné jednání lze xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxí, která je s přípravným jednáním spojena, a která zabraňuje zejména překvapujícím důkazním návrhům při samotném jednání ve věci, které mohou řízení nxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx vlastně neví, co chce a co by měl v řízení tvrdit. Taková neujasněnost xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxovení § 43, jejímž prostřednictvím soud řeší nejasná, neúplná, nesrozumitelná podání, ve kterých absentují zákonné náležitosti, a jednak poučení a vxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxr zbytečně prodlužuje, neboť je jasné, že bude-li při jednání účastník poučován dle ustanovení § 118a, nebude možné při tomto jednání rozhodnout), naoxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxž přiklání k tomu, že předmětné poučení lze poskytnout i v jiné formě než ústně u nařízeného jednání nebo jednání přípravného (viz komentář k § 118a).
x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x x18a odst. 2). Poznamenejme k tomu staré okřídlené soud zná právo (
iura novit curia
). Shledá-li soudce v řízení, že věc je možné posoudit jinak než podle úxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxností, musí soud o tomto účastníka poučit, vyzvat jej k doplnění tvrzení, případně jej dovést až k právnímu překvalifikování jeho nároku; rozhodně nenx xxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxitelně odporoval celé řadě zásad občanského soudního řízení. Byl by například v rozporu se zásadou procesní ekonomie, neboť by výsledky „rozehranéhox xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxhyby také o porušení základního práva účastníka na spravedlivý proces a v důsledku k odmítnutí spravedlnosti (
denegatio iustitiae
).
x xxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxov. komentář k § 120 odst. 1). Aby účastník byl ve sporu úspěšný, musí rozhodné skutečnosti nejenom tvrdit, ale rovněž prokazovat. Je velice důležité (a x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxy přiměl, přičemž k tomu mu slouží stejné prostředky, jaké jsou uvedeny u komentáře k odst. 1 písm. a) komentovaného ustanovení. Povinnost (břemeno) tvxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx zásada volného hodnocení důkazů, kterou je ovládán český civilní proces (srov. komentář k ustanovení § 132): soudce hodnotí důkazy, posuzuje nejen kaxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx tvrzení v přímém rozporu s jiným tvrzením účastníka), a dle svého vlastního úsudku rozhoduje, jaké skutečnosti z předmětných důkazů lze, a jaké naopak xxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxostředky ve smyslu civilního procesního práva jsou všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci, zejména pak výslech svědků, znalecké posudky, zpxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx k ustanovení § 125).
Navrhuje-li žalobce k prokázání tvrzení uvedených v žalobě listinný důkaz, musí jej v souladu s ustanovením § 79 odst. 2 k žalobě xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx, uvedl nejen svědkovo jméno, příjmení a bydliště, ale rovněž přesně vymezil, k čemu má být svědek slyšen a které tvrzení má být jeho výpovědí prokazovánx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxudkem upozorňujeme na možnost účastníků řízení předložit tzv. soukromý znalecký posudek; má-li všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje-xx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxcký posudek vyžádaný soudem (srov. komentář k § 127a).
Účastnický výslech je až na výjimky (například řízení o rozvod manželství) pouze podpůrným důkazem, který soud provádí jen výjimexxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx x6. 2. 2012, čj. 12 Cmo 407/2011-62, kde bylo uvedeno: „Důkaz účastnickým výslechem nemůže suplovat povinnost tvrzení účastníka. Tvrzení nelze zjišťoxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx Nejvyššího soudu ze dne 28. 12. 2000, xxx xxx xx xxx xxxxxxxx
x xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xýt účastníky v zájmu rychlosti projednání věci dodržována. Na zdánlivě proklamativní charakter komentovaného ustanovení však začneme nahlížet jinxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxnů soudu, vystavuje se totiž riziku sankcí, a to jak v podobě pořádkových opatření soudu (například pořádkové pokuty, předvedení k jednání), tak v podoxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxmentář k § 153a).
xxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx
                   xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx----------I
                I--I odpovídat na přípisy v soudcovských lhůtách             I
                I  I---------------------------------------------------------I
                I                                                             
                I  I-----------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x
                x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-------------------------------I
                I                                                             
                x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx                                  x
                x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx----------------I
                I                                                             
I------------I  I  I---------------------------------------------------------I
I typ pokynu I--I--I osobní účast u jiného sxxxxxxx xxxx                     x
xxxxxxxxxxxxxx  x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                x                                                             
                x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx------------------I
                I--I osobní účast u přípravného jednání                      I
                I  I---------------------------------------------------------I
                I                                                             
                I  I-----------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx                                x
                x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-----I
                I                                                             
                I  I---------------------------------------------------------I
                I--I osobní účast u soudních úkonů                           I
                   I------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
Sporné řízxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxí je ovládáno zejména zásadou dispozitivnosti (soud sporné řízení může zahájit pouze na návrh, žalobce je tzv. pánem sporu), zásadou projednací (procxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxeny) a zásadou formální pravdy (soud nezjišťuje přesný a úplný skutkový stav, rozhoduje podle tvrzení, skutečností a důkazů, které poskytli účastnícx x xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxné.
Ve vztahu ke komentovanému ustanovení upozorňujeme zejména xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx ke ztrátě sporu. V této souvislosti lze připomenout procesní opatření proti nečinnosti žalovaného, a to rozsudek pro zmeškání (srov. komentář k § 153bx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxzici (srov. komentář k ustanovení § 101 odst. 1 a § 118a), přimět účastníky k činnosti, rozhodne věc na základě skutkového stavu vyplývajícího z dosavadxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx
x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x nepřítomnosti účastníka, který se, ač řádně předvolán (srov. komentář k ustanovení x xxx xxxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xasivitě účastníků v zájmu rychlého rozhodnutí věci (příklady dalších obdobných mechanismů jsou rozsudek pro zmeškání a rozsudek pro uznání, pro podrxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx x x xxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx, ke které připojí žádost o odročení jednání, a naopak - kdy je účastníkova řádná omluva žádosti o odročení prosta. V prvním případě, vzhledem k tomu, že jxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xe své věci, trvá-li na tom, zúčastnit; v případě druhém však soud, shledá-li to vhodným, může jednat i v nepřítomnosti řádně a včas omluveného účastníkax xxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxítomnost účastníka rozhodnutí věci, je správným postupem jednání zbytečně neodročovat a jednat v jeho nepřítomnosti.
V praxi samozřejmě mohou naxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxdnou omluvu z jednání, avšak neuvede, že žádá o odročení, přestože je z dosavadního průběhu řízení zřejmé, že by se chtěl jednání zúčastnit (především bxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxal obezřetně a jednání raději odročil, a to i bez výslovné žádosti, aby účastník z pouhé neznalosti správného postupu nebyl zkrácen na svých právech (vix xxxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xx x x xxihlédnutím k dosavadnímu chování účastníka v řízení (většinou je snadno rozpoznatelné, zda se jedná o řádnou omluvu z jednání, či o výmluvu s cílem oddáxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxlizaci v nemocnici (případně jej upoutá na lůžko při domácím ošetřování); nelze však bez dalšího uzavřít, že každá nemoc, zranění, resp. pracovní nescxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xěsíců v pracovní neschopnosti (typicky kvůli neurologickým potížím, problémům s páteří apod.), a zároveň má vycházky, během kterých by se mohl dostavxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
Pro důvodnost jednotlivých omluv neexistuxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxtý důvod, pro který účastník (jeho zástupce) může požádat o odročení jednání (nebo pro který se omlouvá z prvního jednání ve věci), se ve smyslu ustanovexx x xxx xxxxx x xx xx xx xx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxle na jeho vůli) zabrání zúčastnit se jednání (např. zdravotní indispozice, účast u jiného jednání nebo služební cesta), tak i okolnost účastníkem (jexx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxíka (jeho zástupce) - za důležitou. (-) Důležitým důvodem způsobilým omluvit neúčast účastníka u jednání ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 a § 153b odstx x xx xx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx 4. 2001, sp. zn. 20 Cdo 2056/2000, Soudní
judikatura
, roč. 2001, č. 124, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2000, sp. zn. 20 Cdo 2068/98, Sbírka sxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxní Nejvyššího soudu ze dne 19. 8. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3358/2007, Soudní
judikatura
, roč. xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxo případu. I když účastník řízení ve své žádosti uvádí důvod jinak způsobilý vést k závěru o odročení jednání (dalšího jednání), není soud vždy povinen txxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxrukcím, sledujícím především bezdůvodné protahování občanského soudního řízení a zvyšování nákladů s tím spojených; uvedený právní názor platí i ve xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xxx
xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxývala. První z nich poskytuje alespoň částečnou definici pojmu důvodné a včasné omluvy. Jde o usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31.1.2011, čj. 3 Cmo xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxě znemožní účastnit se nařízeného jednání, jehož se zúčastnit chtěl. Za omluvitelný důvod tak nelze považovat okolnost, která žalovanému byla známa pxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xbjektivní okolnosti.“ Další z vybraných rozhodnutí se věnuje otázce důvodnosti omluvy zástupce účastníka pro kolizi s jiným jednáním - srov. usnesenx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxním sporem, může být taková omluva ve smyslu § 153b odst. 1 o. s. ř. důvodná jen tehdy, jestliže soudu oznámí také konkrétní údaje o tom, proč se nemůže jedxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxx xx x xxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx, z něhož se omlouvá) a že časovou kolizi více jednání nebylo možné vyřešit jinak.“
Jak dovozuje Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 31.5.2012, sp. zn. 29 Cxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
Dále upozorňujeme na rozhodnutí věnující se otázce včasnosti uvedení relevantxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxbsahuje-li omluva žalovaného z prvního jednání ve věci takové údaje, na jejichž základě může soud posoudit, zda jsou dány vážné důvody, které účastníkxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxem tvrzeným dodatečně.“
Jak již bylo zmíněno, při posuzování důvodnosti a včasnosti omluvy z jednání je nutné postupovat striktně individuálně, nelze zobecňovat, že oxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxsty, se jako včasná nejeví, naopak omluva 30 minut před jednáním nařízeným na 8:30 z důvodu náhlé nemoci nezletilého dítěte, které má účastník v péči, se xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxenou se žádostí o odročení jednání podanou telefonicky 35 minut před zahájením jednání považovat za podanou včas. Na druhou stranu je nutné vždy přistuxxxxx x xxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Případné zásahy do záxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx že při omezení základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu a že taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx činit všemi způsoby, kterými lze běžně komunikovat se soudem (tj. zejména písemným podáním doručovaným soudu poštou/ kurýrem, ústně do protokolu, texxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxefonátu by měl pracovník soudu učinit záznam do spisu). Za situace, xxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxovi - srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11.4.2001, sp. zn. 20 Cdo 2873/2000: „Omluvit se z účasti na jednání soudu lze nejen písemně, ústně do protokxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxx k jednání nebo jinému úkonu soudu, k němuž byl předvolán, a o důvodech, pro které tak nemůže učinit, je účinná tím, že se dostane do sféry soudu. Není přitox xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxmník nebo pracovník soudní kanceláře. Existenci omluvy musí v případě potřeby účastník prokázat.“
K odst. 4:
V tomto ustanovení zákon zakotvuje ixxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxane-li za řízení procesní situace, k níž je nutné vyjádření účastníků, případně jejich souhlas se zamýšleným postupem soudu (typicky například předlxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxé lhůtě, bude soud předpokládat, že nemá námitek. Tento postup soudu je jedním z výrazů snahy o hospodárnost řízení. Výzva soudu může být formulována naxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xěc shora uvedenou Vrchnímu soudu v Praze jako nadřízenému soudu k rozhodnutí, který soud je k projednání a rozhodnutí ve věci příslušný v prvním stupni. xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 26.9.2011, sp. zn. 21 Cdo 2856/2010: „Vyjádření souhlasu žalovaného (a toho, kdo má vstoupit na místo žalobce) k záměně xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxení; proto opatřování souhlasu k provedení záměny postupem podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. není přípustné.“ A dále v usnesení Nejvyššího soudu zx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxnosti (§ 12 odst. 2 o. s. ř.), lze ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. připojit doložku o tom, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě k návrhu na přxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxx xhůtě nevyjádří k návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, vyvozuje předpoklad, že tento účastník s takovým návrhem nesouhlasí, možná xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxka řízení - právnické osoby, je skutečností, která sama o sobě není důvodem pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti.“
xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxtit“ zpětvzetí návrhu nebo souhlas se záměnou účastníků).
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 102
Komentátor: Janekx xxxxx
x xxxxx xx xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxní řízení. Soud pak může výjimečně nařídit předběžné opatření, a to výhradně z důvodu zatímní úpravy poměrů či odvrácení hrozby zmaření
exekuce
. Stejnx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x x xxxxxx x x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxh důvodů nemůže obsahovat povinnost k podání návrhu (viz komentář k ustanovení § 76 odst. 3). Srov. též usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12.9.2011, xxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xřed zahájením řízení (§ 74 a násl. o. s. ř.) a je jimi osvědčení nároku samotného, potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků nebo obavy z ohrožení výkonu soxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxení v již zahájeném řízení, zásadně o něm musí rozhodnout soud ve složení, v jakém rozhoduje o věci samé. Výjimkou jsou situace, kdy hrozí nebezpečí z proxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxprodat majetek a zakoupil si letenku do vzdálené země s odletem za čtyři dny. Žalobce se obává, že případný výkon rozhodnutí může být ohrožen. Podá tedy nxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xozhodne tedy sám, neboť hrozí nebezpečí z prodlení.
Nutnost rychlého rozhodnutí zde řeší výjimka, podle které může předseda senátu i v senátních věxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxkých 50 000 Kč a v civilních 10 000 Kč; předseda senátu může navrhovatele vyzvat i ke složení jejího doplatku (§ 75b odst. 1).
K odst. 4:
Srov. komentář x x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxích se práv z duševního vlastnictví stejný.
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxtor: Janek, Vacková
Komentované ustanovení obsahuje především rámcové vymezení podmínek řízení. Jsou to takové podmínky, při jejichž splnění můžx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx a zákon ani zde, ani v jiných ustanoveních výslovný výčet podmínek řízení neuvádí.
Podmínky řízení zkoumá soud od jeho počátku až do konečného rozhoxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxdy soudy všech stupňů povinny z úřední povinnosti (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26.5.2011, sp. zn. 28 Cdo 859/2009) zkoumat, zda jsou - a v oxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x x x xxxx x xxxxxx xxxxevším:
-
zda ve věci je oprávněn rozhodnout (český) soud, tj. je-li dána pravomoc soudu (§ 7 a dnes již nepoužívaný § 8), nebo zda má rozhodovat jiný orgxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxnávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, či ve smyslu § 63 a násl. podle zákona o mezinárodním právu soukromém, případně poxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx
x
xxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx. zda byl oprávněn rozhodnout soud, který rozhodnutí ve věci vydal), tj. zda je či byla dána jeho příslušnost věcná (§ 9, 9a), funkční (§ 10, 10a), ale též (xxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx x xxxxxxx
x
xxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxx x xxx xxxx xxxozhodl, tj. zda rozhodnutí ve věci nebrání překážka věci zahájené (překážka
litispendence
) ve smyslu § 83 či překážka věci rozhodnuté (
rei iudicatae
) xx xxxxxx x xxx xxxxx xx
x
x xxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxx xxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx, tj. zda účastníci způsobilost být účastníkem řízení skutečně mají (§ 19), zda mohou před soudem samostatně jednat (tj. mají-li procesní způsobilost xxxxx x xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx x xxx xxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 104
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxré jsou předpokladem pro xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxodnutí soudu o jeho zastavení. Nelze-li totiž pro takový nedostatek rozhodnout ve věci, je zbytečné, aby se řízení vedlo.
K neodstranitelným nedostatkům podmínek řízení, jejichž důsledkem musí být zastavení řízení, krom výslovně zmíněného nedostatku pravomoci soudx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, mezinárodní smlouvy), patxx xxxxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxíkem řízení (§ 19), jestliže zde byl již v okamžiku zahájení řízení,
-
překážka věci rozhodnuté (
rei iudicatae
) - § 159a odst. 4,
-
překážka věci xxxxxxxx x
xxxxxxxxxxxxx
x x x xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xravomocnému orgánu a rozhodne o náhradě nákladů řízení před soudem, xxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxdnout soud. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21.2.2001, sp. zn. 20 Cdo 2498/99: „Rozhodne-li soud, že není dána jeho pravomoc k projednání uxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxkového orgánu, pak nemůže být povolán k ochraně práv a oprávněných zájmů účastníků sporu jiný orgán než právě soud.“
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxt. Nelze rozhodnout o žalobě proti subjektu, který v okamžiku, kdy byla podána žaloba, neexistoval (tzv. nonsubjekt), kupříkladu proti obchodní spolxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxrého předtím zmocnila, stihl podat žalobu, apod. Neexistujícího účastníka nelze zaměnit s jiným účastníkem, je tedy vyloučen postup podle § 92, na danxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xž v jeho průběhu.
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxní vadou žaloby, proto ani nedostatek způsobilosti být účastníkem řízení nelze zásadně řešit výzvou k odstranění vad žaloby podle § 43. Je však nutno roxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxad xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xx x xxx xxxx xx místě poučení soudu ve smyslu § 5 o. s. ř., ja třeba činit v každém případě podle konkrétně existujících okolností, zejména s přihlédnutím k tomu, koho žaxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx
Na tomto místě je nutnx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xrávo nebo uloží-li povinnost tomu, co osobou není, přičte se právo nebo povinnost osobě, které podle povahy právního případu náleží; toto ustanovení lxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxxatek podmínek řízení (nedostatek aktivní či pasivní žalobní legitimace) řízení zastavovaly. Tento formalismus by měl být částečně v procesní rovině xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx, avšak zakotvení tohoto principu v rovině hmotněprávní se zdá být vhodným krokem, který by měl, ačkoliv ještě není jasné, jak bude praxí uchopen, vést kx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxektu, vyvozovány škodlivé následky pro toho, kdo vadné označení použil (v podrobnostech srov. komentář k § 19).
Například za situace, kdy je společxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxo vozidla, zažaluje „ŽIHADLO“ (nikoliv správně společnost SMILING-CAR, s. r. o., jako výrobce a výhradního prodejce tohoto typu vozidla), nebude soux xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xřední povinnosti začne jednat se společností SMILING-CAR, s. r. o., jako s účastníkem řízení, neboť tato je vlastníkem značky „ŽIHADLO“, má právní osoxxxxx x x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxbních tvrzení bude zřejmá skutečná identita subjektu, který má být účastníkem řízení, či nikoliv.
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxších soudů), doporučujeme, aby soudy i nadále dodržovaly předvídatelný postup, tedy vydání usnesení podle § 43 odst. 1, ve kterém ve spojení s ustanovexxx x x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xrávnickou osobu, případně vlastníka značky, nikoliv značku samotnou), a vyzve jej k odstranění vad žaloby; zastavení řízení pro nedostatek podmínek xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxčení účastníka s odštěpným závodem srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. 21 Cdo 270/2003.
xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxcké nezpůsobilosti srov. podrobný ko- mentář k § 19 a zde citovanou judikaturu. V duchu procesního předpisu nejsou formalismy namístě, takže by se měl sxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxt, má přednost postup podle § 43 odst. 1 před přímým zastavením řízení podle komentovaného ustanovení, bez ohledu na to, zda je účastník označen nesprávxx xx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
Pro překážku věci zahájené a překážku věci rozhodnuté je třeba rovněž řízení zastxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxo, může být totiž např. pro zpětvzetí žaloby či nezaplacení soudního poplatku zastaveno. Tato pře- kážka může odpadnout i v odvolacím řízení, pokud by oxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx byl před- mětem řízení, posouzen po právní stránce. Tato překážka je proto dána i tehdy, jestliže byl posouzen po právní stránce nesprávně, popř. neúplxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxtaví, v průběhu odvolacího řízení vezme žalobce žalobu v dříve zahájeném řízení zpět a toto dříve zahájené řízení bude zastaveno. V takovém případě odvxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx, již tato překážka neexistuje.
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx také tehdy, podá-li věřitel žalobu po zahájení insolvenčního řízení a po právní moci rozhodnutí o úpadku, je-li před- mětem žaloby pohledávka, již věřxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxe z 13. 6. 2011, sp. zn. 36 Co 13/2011).
Ke vztahu soudního a rozhodčího řízení viz komentář k § 106.
xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x tomu srov. např. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 3. 2015, sp. zn. 93 Co 720/2014: „Také ve vztahu k zastavení řízení pro nedostatek pravomoci čxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxní při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení podle § 146 odst. 2, věta první či druhá, o. s. ř.“
Komentátor: Trebatický
Pravomoc českého soudu k projednání a rozhodnutí věci xx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx x xxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxanovisko býv. Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 27. 8. 1987, sp. zn. Cpjf 27/86, a úpravu obsaženou v ustanoveních § 2, 6 a násl. zák. č. 91/2012 Sb.).
x xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xo působnosti nařízení č. 44/2001 je postup pro zkoumání pravomoci, resp. příslušnosti soudu členského státu Evropské unie k projednání a rozhodnutí vxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx x xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx1 nahrazuje (ke složité otázce pravomoci a příslušnosti viz zejména komentář k § 7 a násl.).
xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x němuž je podle ustanovení čl. 22 nařízení č. 44/2001 výlučně příslušný soud jiného členského státu, nepříslušný soud bez návrhu rozhodne, že není přísxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxvení tohoto nařízení a žaloba je podána u soudu xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxný se řízení před tímto soudem neúčastní, nebo v případě, že žalovaný vznese námitku nedostatku příslušnosti. Jinak soud pokračuje v řízení (viz také kxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxx xxíslušnosti, nikoliv pravomoci.
Ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti podle čl. 17 nařízení č. 2201/2003 platí, že pokud je u sxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxlušný soud jiného členského státu, rozhodne tento soud bez návrhu, že není příslušný.
Pokud soud jednoho členského státu není ve věci příslušný, roxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxtátní soud, který rozhodl, že není příslušný, povinen informovat o tom, přímo nebo prostřednictvím ústředního orgánu určeného podle článku 53 nařízexx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx, resp. příslušnosti soudu k projednání a rozhodnutí věci v řízeních ve věcech vyživovací povinnosti je upraven speciálně v čl. 10 nařízení č. 4/2009. Pxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxx xxxslušný.
Zvláštní úpravu postupu zkoumání příslušnosti soudu členského státu EU k projednání a rozhodnutí věci obsahují i další normy unijního práxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxlušný podle tohoto nařízení, prohlásí tento soud z vlastního podnětu svou nepříslušnost.
Na multilaterální úrovni (ve vztahu členských zemí EU k nxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxilních a obchodních věcech viz např. úpravu obsaženou v čl. 5 a násl. Haagské úmluvy o dohodách o volbě soudu, která nabyla účinnosti 1. 10. 2015.
Komenxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx jestliže se v konkrétním případě takový nedostatek odstranit nepodaří.
K odstranitelným nedostatkům podmínek řízení náleží:
-
za určitých poxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xx xx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx
x
xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxx
xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxí v průběhu řízení způsobilost být jeho účastníkem, je popsán v § 107 (viz komentář k němu). Na tomto místě se sluší jen poznamenat, že tehdy, ztratí-li účxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxbjekt, aniž by měl právního nástupce, soud řízení zastaví. V ostatních případech lze v řízení pokračovat, nemusí to však vždy být bezprostředně poté, kxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x x x07) odstraněna. Nejčastějším důvodem pro přerušení řízení bývá probíhající dědické řízení, v němž je řešeno, kdo z dědiců a v jakém rozsahu vstoupí do pxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xx xxxt. 3).
x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxatkem tzv. věcné legitimace ve sporu, která s podmínkami řízení nic společného nemá, neboť, jak uvedl již Nejvyšší soud ČSR ve svém rozsudku sp. zn. 3 Cz 7xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxdostatek je důvodem k zamítnutí žaloby, nikoliv k zastavení řízení.“
xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxího případu tak, že jedná:
-
automaticky se zákonným zástupcem takového účastníka (§ 22),
-
s opatrovníkem osoby, jež byla omezena ve svéprávnoxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx
x
x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxmínek daných ustanovením § 29 odst. 1 (viz komentář k němu), tj. je-li tu nebezpečí z prodlení. Nehrozí-li takové nebezpečí, měl by soud vyčkat na rozhodxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx niž bývá považován, není tedy důvodem pro postup dle § 43. Je nedostatkem procesní podmínky, kterou lze odstranit. K tomu srov. např. usnesení Nejvyššíxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxko zmocněnec, popřípadě účastníku, aby ve stanovené lhůtě předložil písemnou plnou moc, nebo aby k udělení plné moci došlo ústně do protokolu; to platí xxx x xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxu.“
Výzvu k předložení plné moci může soud zaslat jak účastníku, tak i tomu, kdo v řízení vystupuje jako jeho zmocněnec (usnesení Vrchního soudu v Praxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxx xxxxxx xx xpisu. Ve většině případů jde totiž o administrativní pochybení, které zástupce (nejčastěji advokát) ochotně a rád odstraní; není třeba řízení prodluxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxx xx xxx účastníka, který by mu plnou moc mohl udělit do protokolu). Písemná plná moc je jen průkazem zastoupení, sám fakt, že ji aktuálně k dispozici nemá, neznaxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xapotřebí raději počkat až do doby, kdy zástupce plnou moc předloží, k čemuž ho soud při jednání vyzve.
K problematice tzv. řetězení plných mocí srov. xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxatku podmínek řízení se netýká všech procesních podmínek. Zastavení řízení je důsledek existence podmínek neodstranitelných (odst. 1) nebo podmínex xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx.
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxétního soudu nelze zhojit obdobně jako nedostatek místní příslušnosti (viz dále), rozhodnutí věcně nepříslušného soudu nelze v rámci odvolacího (§ 2xx xxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxj lze řešit postupem podle § 104a (viz komentář k tomuto ustanovení), nebo zrušením rozhodnutí, které vydal věcně nepříslušný soud a postoupením soudu xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx komentář k § 105). Soud, který ukončil přípravné jednání či zahájil jednání ve věci, do té doby svou místní příslušnost nezkoumal a žádný z účastníků jejx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xízení procesní teorie někdy zahrnuje i nesplnění poplatkové povinnosti (nezaplacení soudního poplatku). Je-li z tohoto důvodu řízení zastaveno, můxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxx x. 549/1991 Sb.).
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 104a
Komentátor: Jaxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x úřední povinnosti (nikoliv tedy jen na základě námitky účastníků) zkoumá v průběhu celého řízení, hodnotí ji však vždy podle okolností, které tu byly v xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xojde-li tedy v průběhu řízení ke změnám okolností, podle kterých soud zkoumá věcnou příslušnost, ta zůstává zachována soudu, který byl věcně příslušnx xxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x x xxxxx x písm. g) krajský soud. V průběhu řízení ministerstvo zahraničí cizího státu diplomata ze svých služeb propustí a jeho
imunita
a výsady zaniknou. V řízxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xoplnění po výzvě podle § 43 však vyjde najevo, že žalobce se ve skutečnosti domáhá ochrany pověsti právnické osoby a z tohoto titulu zadostiučinění v penxxxxxx xxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xxx
xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xodstatný předmět sporu (§ 9) vymezený skutkovými okolnostmi vylíčenými v návrhu. Řádný návrh obsahující jasné vymezení skutku a nároku, který je na jexx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxupně).
Je v zájmu účastníka, aby si před podáním návrhu otázku věcné příslušnosti vyjasnil. Pochybí-li totiž a obrátí se na věcně nepříslušný soud, xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxní samotném zastoupen nebude.
Důvodem, pro který je třeba zkoumat věcnou příslušnost v celém průběhu řízení, je nepřípustnost rozhodnutí o věci věxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxušení v případném odvolacím či dovolacím řízení (§ 219a odst. 1 písm. a/, § 243e odst. 2).
K tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 1.6.2010, sp. zn. I. xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xx xx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxd věcně příslušný, ale vždy též zároveň bude porušeno ústavně garantované právo na zákonného soudce (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).“
xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxího soudu o ní. Nejasný návrh na zahájení řízení (žalobu) je tudíž třeba nejprve opravit či doplnit postupem podle § 43 (viz blíže komentář k tomuto ustanxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxistuje speciální úprava věcné příslušnosti.
K odst. 2, 3, 4:
Má-li soud podle obsahu řádné žaloby zato, že není soudem věcně příslušným (v praxi i txxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxtníků, soud zjistí stanovisko (ostatních) účastníků k otázce věcné příslušnosti:
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxetu. Obvodní soud pro Prahu 1 dospěl k závěru, že se v tomto případě jedná o věc týkající se ochrany dobré pověsti právnické osoby ve smyslu ustanovení § 9 oxxxx x xxxxx xx xx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x04a odst. 2 o. s. ř. Vrchnímu soudu v Praze.
Soud vás vyzývá, abyste se k otázce věcné příslušnosti vyjádřili ve lhůtě deseti dnů počítané od doručení xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxastníci svůj názor vyjádřili, či nikoliv, po uplynutí lhůty, kterou jim k vyjádření poskytl (lze též účelně využít tzv. doložku proti nečinnosti podle x xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x rozhodnutí o věcné příslušnosti
-
- nadřízenému vrchnímu soudu, je-li názoru, že věcně příslušný je okresní, krajský či vrchní soud, či
-
- Nejvxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
x
xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx-li k závěru o jeho věcné příslušnosti, a konečně
-
vrchní soudy či Nejvyšší soud
-
- rozhodnou, které nižší soudy jsou věcně příslušné, byla-li jxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxu, či
-
- bez rozhodnutí o věcné příslušnosti věc projednají a rozhodnou o ní v případě, že dospějí k závěru o tom, že pro rozhodnutí jsou samy věcně příxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxzení o věci samé (§ 74 odst. 3), ovšem s výjimkou, že není vhodné lpět na tom, aby se účastníci k otázce věcné příslušnosti předem (tj. dříve, než je věc předxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxenní lhůty (§ 75c odst. 2) postačí žalobce o postoupení věci k rozhodnutí o věcné příslušnosti informovat současně s předložením věci nadřízenému xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xádoucí, aby se o návrhu na předběžné opatření dozvěděl dříve, než o něm bude rozhodnuto, aby případně vydané rozhodnutí nebylo jeho postupem zmařeno. Nxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxanovení § 74 odst. 3).
K odst. 6, 7:
Dospěje-li vrchní či Nejvyšší soud k závěru, že věc patří do věcné příslušnosti nižších soudů, vydá o tom usneseníx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxí a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy.
Pokud byl názor předkladatele správný a věc do jeho věcné příslušnosti nepatří, buxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxtoupena Krajskému soudu v Brně jako soudu věcně příslušnému.
Toto usnesení nemusí být odůvodněno (viz § 169 odst. 2). Lze se však přimlouvat za to, abx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxž použitá argumentace vodítkem v obdobných případech. V tomto duchu „pobídl“ Ústavní soud obecné (nejčastěji vrchní) soudy ve výše citovaném nálezu sxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xx xx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxí být v obecné rovině vždy odůvodněno, ještě neznamená, že konkrétní okolnosti případu si nebudou žádat, aby soud své rozhodnutí odůvodnil. Pod tyto okxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx soud rozhodující o této otázce srozuměn. V takovém případě lze legitimně požadovat, aby se v odůvodnění svého usnesení s argumentací účastníků byť strxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xsou rozhodnutím o věcné příslušnosti vázány, proti rozhodnutí o ní není přípustný opravný prostředek. Z uvedeného plyne, že ani tehdy, kdyby v dalším pxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx k rozhodnutí o ní. Uvedené platí též tehdy, jestliže odvolací či dovolací soud dospěje sám či na základě námitky některého z účastníků k závěru, že napadxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxdené rozhodnutí z tohoto důvodu zruší a rozhodne zároveň, kterému věcně příslušnému soudu bude věc postoupena. V tomto případě může být soudem, který zxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx x xxxxx x x xxx xxxxxx xxíslušnost oprávněn řešit není. Soud, kterému byla věc postoupena, je vázán rozhodnutím o věcné příslušnosti, není však xxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xako místně příslušnému určena k rozhodnutí, postupuje podle § 105 odst. 3 (viz komentář k uvedenému ustanovení).
K odst. 8:
K postupu soudů při řešexx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxx x x04c. Jestliže jde o takovou věc, úprava obsažená v ustanovení § 104a odst. 2 a 7 není použitelná.
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx řízení při řešení kompetenčních konfliktů - střetů působnosti - mezi soudy s působností v občanském soudním řízení a soudy ve věcech správního soudnicxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxdnání a rozhodnutí věci správního soudnictví.
Dnem 1. ledna 2003 - nabytím účinnosti zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, zákona č. 151xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxních sporů - došlo ke změnám v organizaci soudní soustavy a v působnosti soudů ve věcech správního soudnictví. Stalo se tak v důsledku nálezu Ústavního sxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xoby platnou pátou část občanského soudního řádu (tehdejší ustanovení § 244 až 250s) obsahující předchozí právní úpravu správního soudnictví, a to prx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xze odkázat zejména na citovaný nález Ústavního soudu; pro účely dalšího komentáře postačí shrnout, že správní soudnictví do té doby bylo včleněno do obxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxčanského soudního řádu (soustřeďovalo se do dvou typů řízení - rozhodování o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů a rozhodování o opravných pxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxvených tehdejší částí pátou). Věci správního soudnictví byly obecně svěřeny do věcné příslušnosti krajských soudů s výjimkami, kdy byla dána věcná přxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx správního soudnictví, představovaná jak novou organizací soudnictví, tak samostatnou úpravou řízení ve věcech správního soudnictví. Přiměřená poxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx řádem správním neupravený byl značně zúžen.
Správní soudnictví bylo nově organizováno tak, že v těchto věcech rozhodují specializované senáty krxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxx x tím, že věcně příslušný je vždy krajský soud. Rozhodnutí krajského soudu je konečné a nabývá právní moci. Opravným prostředkem (který zásadně nemá odkxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxí orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví. Soudní soustava ve věcech správního soudnictví je tak na rozdíl od obecné soudní xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxjvyšším správním soudem.
Uvedené změny v organizaci a v právní úpravě řízení ve věcech správního soudnictví byly promítnuty do občanského soudníhx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxvního), jímž bylo především konstruováno zcela nové řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem (nová část pátá občanského soudního řádu x xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xe věcech soukromoprávních. Zároveň byl ustanoveními § 104b a § 104c do občanského soudního řízení zaveden způsob řešení kompetenčních konfliktů mexx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xdst. 1, 2:
Ustanovení prvního odstavce upravuje postup soudu v občanském soudním řízení v situaci, kdy je mu nesprávně podán návrh (žaloba) ve věci spxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxci soudů projednávat a rozhodovat spory a jiné právní věci v občanském soudním řízení podle občanského soudního řádu a vedle toho pravomoc soudu ve věcxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxvětlen, že ve vztahu mezi soudy mezi soudy civilními a správními xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
Občanský soudní řád rozlišuje v ustanovení § 7 pravomoc soudů projednávat a rozhodovat spory a jiné právní věci následovně:
-
soudům v občanském soxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány (§ 7 odst. 1); řízení v I. stupni o těchto věcech je upraveno částí třetí občanského soudního řádu,
-
soudxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx než soudy (rozuměno správní orgány ve smyslu ustanovení § 244 odst. 1); občanský soudní řád obsahuje zvláštní úpravu řízení o těchto věcech ve své části xxxx xx x xxxxx xxx
x
xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxukromoprávní, veřejnoprávní), které jim mnohdy partikulárně, individuálně a
ad hoc
svěřuje do pravomoci zvláštní zákon (§ 7 odst. 3); řízení v I. stuxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x
x
xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxvního soudnictví (§ 7 odst. 4); nikoliv však v občanském soudním řízení, nýbrž v soudním řízení správním, neboť působnost soudů a samotné řízení ve věcexx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx, pravomoc (a příslušnost) soudů ve věcech správního soudnictví, právní úpravu soudního řízení ve správním soudnictví, jakož především i vymezení toxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxní řád toliko odkazuje v ustanovení § 7 odst. 4).
Soudní řád správní vymezuje pravomoc soudů ve správním soudnictví v ustanovení § 4 s. ř. s. výčtem věxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xx xx xxxx
xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxování).
                                           I----------------------------------------------------I
                                        I--I o žalobách proti rozhodnutím vydaným               I
                                        I  I v oblasti veřejné správy správnxx xxxxxxx          x
                                        x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                                        x                                                        
                                        x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                                        xxxx x xxhraně proti nečinnosti správního orgánu        I
                                        I  I----------------------------------------------------I
                                        x                                                        
                                        x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                                        xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x
                                        x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--------------------------------I
                                        I                                                        
I-------------I----------------------I  I  I----------------------------------------------------I
I xxxxxxxx    x xxxxx xxxxxxxxxx     xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx                           x
x xxxxx       x x x xxxxx x xx xx xx x     xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--I
I ve správním I----------------------I                                                           
I soudnictví  I podle ustanovení     I     I----------------------------------------------------I
I             I § 4 odstx x xx xx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx           x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  x  x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx                              x
                                        x  xxxxxxxxxxxxxxxx-------------------------------------I
                                        I                                                        
                                        I  I----------------------------------------------------I
                                        I--I ve věcech politických stran a politxxxxxx xxxxx    x
                                        x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                                        x                                                        
                                        x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                                        xxxx x zrušení opatření obecné povahy                   I
                                           I nebo jeho částí pro rozpor se zákonem              I
                                           I----------------------------------------------------I
Věcná přísxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxx x xx xx xx xxxx xx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx zvláštní zákon jinak.
Na základě uvedeného je patrno, že právní věci náležející oběma větvím soudnictví, civilnímu i správnímu, jsou zákonem svěřxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxbrž otázkou rozdělení těchto věcí mezi obě větve soudnictví, tedy otázkou věcné příslušnosti. Vztah mezi působností soudu v občanském soudním řízení x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxxx xx věc správního soudnictví.
V tomto ohledu vyslovil i Nejvyšší soud v usnesení ze dne 20.10.2010, sp. zn. 32 Cdo 4775/2009, že „v otázce
kompetence
mexx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxrávního soudnictví, nejde o pravomoc, nýbrž o věcnou příslušnost. Věcná příslušnost je jednou z podmínek, za nichž soud může rozhodnout ve věci samé (pxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxeží do věcné příslušnosti soudů civilních či soudů správních. Tuto otázku musí soud posoudit sám, zcela samostatně; případným rozhodnutím správního xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxo vycházet), a to ani tehdy, jde-li o rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Zákonodárce s možností odlišných závěrů civilních a správních soudů při pxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx, tak pozitivních, upravuje v zákoně č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů.“
Je-li tedy nesprávně soudu v občanském soudníx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx Věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoliv za řízení ze své úřední povinnosti či na základě námitky vznesené účastníkem řízení.
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxi civilního soudu k projednání a rozhodnutí věci správního soudnictví je nedostatkem podmínky řízení podobně, jako je tomu v případě nedostatku věcné xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xoudem jako soudem prvního stupně dle § 9 odst. 3). V každém z těchto případů nedostatku věcné příslušnosti soudu je však zvoleno jiné řešení, a to vzhledex x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx ( kompetenční konfl ikty) mezi soudy s působností v občanském soudním řízení navzájem jsou řešeny rozhodovací činností Vrchního soudu v Praze nebo Nejxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxu věcné příslušnosti soudu k projednání a rozhodnutí věci správního soudnictví má režim odlišný.
V obecné rovině občanský soudní řád upravuje tři zxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xostoupení věci soudu věcně příslušnému k věcem správního soudnictví v případech vyjmenovaných x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx
x
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xx
x
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xompetenčního sporu podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, v případech dle ustanovení § 104b odst. 3 a § 104c.
xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxné nepříslušnosti k projednání věci správního soudnictví, si musí nejprve ujasnit, o jakou věc správního soudnictví jde. Od toho se odvíjí jeho další pxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxuhém odstavci § 104b). Zákon tak zohledňuje typovou povahu správního soudnictví, přičemž vychází z právní úpravy pravomoci soudů ve správním soudnicxxx xx x xx xx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx § 4 odst. 1 písm. a/, § 65-78 s. ř. s.) - v takovém případě se řízení před civilním soudem zastavuje (s příslušným poučením navrhovateli navrhovatele o možxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xxx x xxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xřed nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu (§ 4 odst. 1 písm. c/, § 82-87 s. ř. s.), rozhodnutí ve věcech politických stran a politixxxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxx xxx x xxxxx xx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xxx x xxxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xříslušný, a rozhodne o postoupení věci věcně příslušnému soudu, který rozhoduje věci správního soudnictví. Právní účinky spojené s podáním návrhu na xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxováním účinků podaného návrhu či žaloby) v případech vyjmenovaných v druhém odstavci § 104b, neboť jde o věci správního soudnictví či nároky na ochranu xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx podat novou žalobu ve správním soudnictví.
Je-li tedy civilnímu soudu podána věc náležící do věcné příslušnosti soudu ve správním soudnictví a dosxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xblasti veřejné správy správním orgánem (ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a/, § 65 až 78 s. ř. s.), ale může jít i o návrh na rozhodnutí ve věcech volebních a ve věcecx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xxx x xx xx xx xx xx xxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxx xxx § 101 až 101d s. ř. s.) - postupuje soud podle prvního odstavce § 104b odst. 1 a řízení bez dalšího zastaví. Standardně se tak děje usnesením, proti němuž je xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxdnutí vrchního soudu nebo Nejvyššího soudu není přípustné ani odvolání.
Zároveň je povinností soudu poučit navrhovatele v usnesení o zastavení říxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxavení řízení, byť to zákon přímo nestanoví. Poučení by mělo obsahovat informaci o tom, že navrhovatel může podat žalobu ve správním soudnictví, kterémx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxvením § 72 odst. 3 s. ř. s., podle něhož platí, že zastavil-li soud rozhodující v civilním procesu řízení proto, že šlo o věc, v níž měla být podána žaloba prxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxvním soudnictví do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí o zastavení řízení. V takovém případě platí, že žaloba byla podána dnem, kdy došla soudu rozxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxloženo, že „při posuzování včasnosti správní žaloby podané u správního soudu poté, kdy soud v občanském soudním řízení pravomocně zastavil řízení ve sxxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxného soudu (§ 72 odst. 3 s. ř. s.), zkoumat i skutečnost, zda již při podání žaloby k obecnému soudu nebyla zmeškána lhůta pro podání správní žaloby stanovxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxé správní žaloby, byť by byla podána v měsíční lhůtě od pravomocného zastavení občanského soudního řízení (§ 46 odst. 1 písm. b/ s. ř. s.).“
Příklad výxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxx xx
xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx částku ... Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení do rukou jeho advokáta.
III. Žalobce může podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ve spxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxení řízení dle § 104b odst. 1 bez odůvodnění ve smyslu ustanovení § 169 odst. 2, věta druhá:
I. Řízení se dle § 104b odst. 1 o. s. ř. zastavuje, neboť žaloxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xx povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ... Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení do rukou jeho advokáta, neboť podáním žalxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxx xxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxvního orgánu ve správním soudnictví ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci usnesení o zastavení řízení, a to Městskému soudu v Praze; účinky zahájení říxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxípadě, že šlo o návrh na rozhodnutí ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda, neboť to vylučuje právní úprava obsažená jednak v jedxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xle § xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxovídá i ustanovení § 92 s. ř. s., podle něhož návrh v těchto věcech není přípustný, byl-li podán u věcně nebo místně nepříslušného soudu.
V případě návxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xx xxxx xx xx xxx xdy poučení může znít např. takto:
Navrhovatel může podat po právní moci tohoto usnesení návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxtanovení § 82 odst. 3) řeší i opačnou situaci, kdy je nejprve podána žaloba (návrh na zahájení řízení) soudu rozhodujícímu věci správního soudnictví, a xxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxdnout soud v občanském soudním řízení). V takovém případě soud ve správním soudnictví návrh usnesením odmítne a poučí navrhovatele o tom, že do jednoho xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxmu k občanskému soudnímu řízení, platí, že řízení o ní je u soudu zahájeno dnem, kdy soudu došla odmítnutá žaloba (návrh na zahájení řízení). V podrobnosxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx správním soudnictví o odmítnutí návrhu za nesprávné, vzniká kompetenční spor mezi soudem v občanském soudním řízení a soudem ve správním soudnictví a xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx
xxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxho výkladu, postup soudu upravený v druhém odstavci představuje výjimku z obecného pravidla obsaženého v odstavci prvním § 104b, podle něhož následkex xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx
Je-li civilnímu soudu podána věc náležící do věcné příslušnosti soudu ve správním soudnictví a zároveň dospěje-li soud k závěrxx xx xx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xoudu věcně příslušnému ve správním soudnictví s tím, že právní účinky spojené s podáním návrhu na zahájení řízení zůstávají zachovány. Děje se tak usnexxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xěc, ohledně níž dospěje k závěru, že jde o věc správního soudnictví, aniž takto soud prvního stupně věc nazíral), v tom případě napadené rozhodnutí zrušx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx věci správního soudnictví (§ 221 odst. 1 písm. b/), a to v závislosti na tom, o jakou věc správního soudnictví půjde (viz výklad shora). Dovolání proti taxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx
Příklad výroku usnesení soudu prvního stupně, kterým se vyslovuje věcná nepříslušnost civilxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xx
xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx a rozhodnutí této věci.
II. Po právní moci usnesení bude věc postoupena Městskému soudu v Praze jako soudu věcně příslušnému.
Nabude-li usnesenx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxím soudem postoupena Nejvyššímu správnímu soudu, může ji Nejvyšší správní soud znovu postoupit krajskému soudu věcně a místně příslušnému dle § 7 odstx x xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx však nezakládá jeho místní příslušnost, tu je oprávněn soud, jemuž byla věc postoupena, znovu posuzovat (postupem dle § 7 odst. 5 s. ř. s.) a případně věc xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxudu tehdy, je-li soudu podána žaloba (právní věc), ohledně níž vznikne spor mezi dvěma senáty téhož krajského soudu - senátem specializovaným rozvrhex xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xe věcech občanskoprávních a obchodních ve smyslu ustanovení § 9 odst. 2 a 3) - o to, zda v konkrétním případě jde o věc správního soudnictví, či nikoliv. Lxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxního kompetenčního konfliktu, kdy ani senát specializovaný na správní soudnictví, ani jiný xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxí možné postupovat podle některého z prvních dvou odstavců § 104b, tedy ani řízení zastavovat (krajský soud by musel poučit navrhovatele, že má žalobu zxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxmus vyřešení tohoto sporu o věcnou příslušnost, a to podání návrhu na zahájení řízení o kompetenčním sporu podle zák. č. 131/2002 Sb., o rozhodování někxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxudu a mají právo se k němu vyjádřit (§ 104b odst. 4).
Stranami kompetenčního sporu jsou soudy v občanském soudním řízení a soudy ve správním soudnictvx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxáštní senát složený ze tří soudců Nejvyššího soudu a tří soudců Nejvyššího správního soudu (§ 2 odst. 1 zák. č. 131/2002 Sb.). Účastníky řízení vedle strxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xompetenční spor usnesením, kterým vysloví, kdo je příslušný vydat rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení (§ 5 odst. 1 zák. č. 131/2002 Sbxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxnčního sporu, účastníky řízení, v němž tento spor vznikl, jakož i pro všechny správní orgány a soudy (§ 5 odst. 4, 5 zák. č. 131/2002 Sb.).
Pro ilustracx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxudem v občanském soudním řízení (usnesení zvláštního senátu ze dne 14.9.2009, čj. Konf 9/2009-4, o kompetenčním sporu o věcnou příslušnost mezi senátxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxského úřadu Zlínského kraje, ve věci vyvlastnění pozemků):
Příslušný vydat rozhodnutí o žalobě proti rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx
xx xx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxé příslušnosti k projednání a rozhodnutí věci správního soudnictví ze své iniciativy a úřední povinnosti, či k námitce některého z účastníků řízení a ax xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xostoupení věci či podat návrh na rozhodnutí kompetenčního sporu dle zák. xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx
Postupuje-li soud ze své iniciativxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx jak hodlá postupovat. Zároveň jim uloží soudcovskou lhůtu k vyjádření, po jejímž uplynutí postupuje některým ze zvolených způsobů; lze využít i tzv. dxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx x řízení.
Je-li námitka věcné nepříslušnosti vznesena některým z účastníků řízení, soud ji doručí ostatním účastníkům k vyjádření. Pokud námitku sxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx o ní usnesením (zejména ji zamítnout - jako např. v případě námitky místní příslušnosti - srov. ustanovení § 105 odst. 4), proto soud rozhodnutí nevydávx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 104c
Komentátor: Mottl
K odst. 1:
Ustanovení § 104c navazuje na § 104b a vylučuje jeho užití ve zvláštní sitxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxdním řízení shledá svou věcnou nepříslušnost k věci náležící správnímu soudnictví, ač již byl v téže věci předtím soudem ve správním soudnictví pravomxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xx xx xx x xxxx xx xxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx nejprve podána žaloba (návrh na zahájení řízení) soudu rozhodujícímu věci správního soudnictví a ten dospěje k závěru, že není k projednání a rozhodnuxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxvrhovatele o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení xxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxnému v občanském soudním řízení, není usnesením o odmítnutí návrhu věcná příslušnost civilního soudu založena a ten ji může (musí) z úřední povinnosti xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxd již nemůže postupovat podle § 104b (tj. ani zastavit řízení, ani vyslovit svou věcnou nepříslušnost spolu s postoupením věci), neboť by se takovým posxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xež podat návrh na zahájení řízení o kompetenčním sporu podle zák. č. 131/2002. Jeho stranami jsou soudy v občanském soudním řízení a soudy ve správním soxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xří soudců Nejvyššího správního soudu (§ 2 odst. 1 zák. č. 131/2002 Sb.). Účastníky řízení vedle stran kompetenčního sporu jsou i účastníci řízení, v němx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxušný vydat rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení (§ 5 odst. 1 zák. č. 131/2002 Sb.). Proti rozhodnutí zvláštního senátu nejsou opravné pxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxx, jakož i pro všechny správní orgány a soudy (§ 5 odst. 4, 5 zák. č. 131/2002 Sb.).
Příklad výroku usnesení zvláštního senátu o sporu o věcnou příslušnoxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxvrhu na rozhodnutí sporu o věcnou příslušnost mezi Obvodním soudem pro Prahu 8, Městským soudem v Praze jako soudem v občanském soudním řízení a Městskýx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xozhodnutím Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Praze ze dne 4. prosince 2002, čj. O-53/724/2002/Pav a O-54/725/2002/Pav, o opravu údajů v kxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 105
Komentátor: Jirsa
x xxxxx xx xx xx
xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx x xxx xx xxx xxxxx xůže řádně pokračovat. Patří sem zaplacení soudního poplatku, splnění podmínek pravomoci a příslušnosti, splnění ostatních podmínek řízení a dodržexx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x x xx xxxxx xx x xxxxx
xxxx xx xx xxxxxxxx xxx


xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxušnost, může ji soud z vlastní iniciativy zkoumat pouze na začátku řízení. Zákon zde nově (po účinnosti souhrnné novely č. 7/2009 Sb.) rozlišuje, zda soxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxá, zda jsou splněny podmínky řízení. V součinnosti s účastníky do jeho skončení musí vyřešit i otázku místní příslušnosti. Pokud soud nařizuje jednáníx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xx xřednesu (přečtení) návrhu nebo zahájení dokazování.
Jakmile je soudci (VSÚ, případně asistentovi) předložen návrh či žaloba, musí vyřešit otázkxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxatně nutné i vzhledem ke zkoumání věcné příslušnosti), a zda se tedy místní příslušnost bude posuzovat podle obecných pravidel (§ 85), zda má žalobce moxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxtní) je vhodné postupovat podle pravidla „od zvláštního k obecnému“:
Graf č. 10: Pravidlo od zvlášxxxxx x xxxxxxxxx


xxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxolností nemůže bez dalšího rozhodnout o své místní nepříslušnosti a musí vést účastníka k odstranění takovéto vady, která může spočívat buď v nedostatxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxz komentář k němu).
I pro určení místní příslušnosti platí zásada perpetuationis fori vyjádřená v ustanovení § 11 odst. 1. Podle ní místní příslušnoxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxájení řízení, a jakákoliv jejich změna, byť nastala třeba den po podání žaloby, již nemá na posouzení místní příslušnosti vliv. Dále platí podle ustanoxxxx x xx xxxxx xx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxběhu řízení několikrát přestěhuje, změní své sídlo. Nebo je podle téhož ustanovení bez významu, že devět z deseti solidárně žalovaných dlužníků má své xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx
Zásada perpetuationis fori platí i pro řízení podle ustanovení § 466 z. ř. s., tedy ve věcech péče xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxti, může v průběhu této doby dojít třeba i několikrát k závažným změnám, pokud jde o místo jejich bydliště (viz komentář k ustanovení § 4 odst. 2, § 467 z. ř. xxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxložena správně, ale rozhodnutím o přenesení příslušnosti podle ustanovení § 5 z. ř. s. (viz komentář k němu).
Jak již bylo uvedeno, soud může sám ze svx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxavné jednání, kdy začal jednat o věci samé, a rozhoduje-li bez jednání, okamžikem vydání rozhodnutí (s výjimkou platebního rozkazu, elektronického a xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xředseda senátu (samosoudce) vyzve žalobce k přednesu žaloby. Není-li žalobce u jednání přítomen, je zahájeno čtením žaloby soudem. Ještě předtím je oxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xalovaného se zpětvzetím žaloby. Pro lepší orientaci znázorněme tyto důležité okamžiky s jejich procesními důsledky na časové ose:
Graf č. 11: Časový diagram možnosti vyslovení místní nepříslušnosti.
zahájení řízení              konec                    začátxx             xxxxxxx xxxxxxx 
xxxxxxx xxxxxxx       xxxxxxxxxxx xxxxxxx             xxxxxxx               xx xxxx xxxx 
      xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx------------I
 
      I------------------------I------------------------I------------------------I
      I   soud může vyslovit   I                        I   žalobce může vzít    I
      I  mísxxx xxxxxxxxxxxxx  x                        x      xxxxxx xxxx       x
      xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx   xxx xx xxxxxxxxx     x
      x          xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx          x       xxxxxxného       I
      I        bez ohledu na stanovisko žalovaného      I                        I
      I-------------------------------------------------I------------------------I
      I soud může vyslxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx  x
      xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Dále k uvedené problematice srov. nález Ústavního soudu ze dne 15.1.1998, sp. zn. III. ÚS 118/97.
V řízeních zahájených bez návrhu (srov. § 13 z. xx xxx xx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx tedy měl být přesvědčen. Jednání ve věci je zahájeno okamžikem, kdy soud tuto skutečnost konstatuje („zahajuji jednání ve věci ...“), případně přednexxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxšnost, den, který je v originálu rozhodnutí uveden jako den jeho vydání. Platí zde výjimka pro rozkazní řízení, která znamená, že i poté, co byl ve věci vyxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx
V okamžiku, kdy bylo skončeno přípravné jednání podle § 114c, je případný nedostatek místní příslušnosti zhojen a ani účastníci již nemohou s úspěchxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxd o vypořádání společného jmění manželů) nestihne soud věc s účastníky probrat celou během jediného setkání. Přípravné jednání poté přeruší a pokračuxx x xxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxříklad formulace: „přípravné jednání soud tímto končí“.
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xxx jednání, rovněž dojde ke zhojení nedostatku či založení místní příslušnosti, neznamená to však, že ji soud nemůže vůbec zkoumat. Účastníci totiž mají xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xoho je zřejmé, že námitku nemůže s úspěchem vznést ten, jehož úkonem bylo řízení zahájeno, tedy navrhovatel (žalobce). Ostatní účastníci řízení ji mohxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xozkazu, námitku podjatosti. Za první úkon nelze považovat odpor proti „prostému“ platebnímu rozkazu (§ 174 odst. 2) nebo elektronickému platebnímu rxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxk odůvodněn, takže i po jeho podání může žalovaný vznést námitku místní nepříslušnosti (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 12. 2011, čj. 8 Cxx xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxnou námitkou proti tomuto rozhodnutí, jež by mohla vést k jeho zrušení. Srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 1. 2013, čj. 9 Cmo 510/2012-27.
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxh ve smyslu § 5. To by mělo obsahovat i poučení o možnosti vznést námitku místní nepříslušnosti. Může se stát, že účastník se k žalobě písemně nevyjádří a mx x xxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxes tohoto svého vyjádření, má právo vznést námitku místní nepříslušnosti. Soud se pak musí zkoumáním této námitky zabývat přímo při samotném jednání, xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxík na výzvu soudu, je v případech, kde to zákon připouští, na místě vyzvat jej k vyjádření dle § 114a odst. 2 písm. a), popř. dle § 114b, pokud tak soud neučinxx xxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxtníkově nečinnosti vytvoří podmínky k vydání rozsudku pro uznání dle § 153a. Možnost, že námitka místní nepříslušnosti bude vznesena až při jednání saxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxedejít také provedením přípravného jednání. Přípravný rok je však natolik významný procesní institut, že by neměl sloužit jen k tomu, že bude vznesena xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xroti kterému je odvolání přípustné. Jednání musí odročit na dobu po právní moci usnesení a může v něm pokračovat pouze tehdy, byli-li přítomni všichni úxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx kterému místně příslušnému soudu bude věc po právní moci rozhodnutí postoupena. Například:
Námitka místní nepříslušnosti vznesená žalovaným se xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxu pro Prahu 10 jako soudu příslušnému.
Volba soudu je závazná, takže ji nelze dodatečně změnit a postoupit věc soudu jinému. Výjimkou je situace předxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxsti nebo je nelze zjistit. Tehdy musí soud věc předložit Nejvyššímu soudu, což rovněž uvede do výroku. Ten pak sám místní příslušnost určí.
Ke specifxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxanovení § 89a a stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 200/2011.
K odst. 3:
xxxxx xxerému byla věc postoupena, může otázku místní příslušnosti posoudit sám znovu. To neplatí, jestliže byla jeho příslušnost určena Nejvyšším soudem či xxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxího soudu ze dne 15. 2. 1996, sp. zn. IV. xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxc předložit k rozhodnutí svému nadřízenému soudu (nikoliv soudu společně nadřízenému, jako je tomu v případě
delegace
- viz § 12 odst. 3) s nesouhlasem x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx, co začal jednat ve věci samé, a to ani tehdy, když vydá platební rozkaz (srov. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 9. 2011, sp. zn. 1 Nc 2896xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxu 4, protože tento soud sice není obecným soudem žalovaného, avšak žalobce jej zvolil ve smyslu ustanovení § 87 za soud na výběr daný, protože v jeho obvodx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xrahu 10 s postoupením věci Obvodním soudem pro Prahu 4 je důvodný. Rozhodnutím nadřízeného soudu o nesouhlasu s postoupením je vázán i soud, jemuž byla vxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xěkterých případech totiž bohužel vedou postupující soud k rozhodnutí o místní nepříslušnosti spíše snahy o zbavení se věci než naplnění práva na zákonxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxx16.
Komentář k § 106
Komentátor: Jirsa, Vacková
K odst. 1:
Článek 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod zaručuje každému právo na soudní oxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x x x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxzhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, se smluvní strany svého práva na soudní ochranu mohou vzdát a osud svého sporu svěřit rozhodcům.
K tomu lxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxm, pokud mu zvláštní předpis činnost rozhodce nezapovídá, jako např. soudcům obecné soudní soustavy či Ústavního soudu. Řešit spotřebitelské spory mxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
V tuzemsku působí dnes jako stálý rozhodčí soud zejména Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republikx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxx/1994 Sb., o sloučení Československé obchodní a průmyslové komory s Hospodářskou komorou České republiky. Na základě § 28 zákona č. 229/1992 Sb., o komxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxovat spory z obchodů uzavřených na Českomoravské komoditní burze Kladno a na Obchodní burze Hradec Králové, jakož i spory s mimoburzovních obchodů, jexxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxrou zřízen burzovní rozhodčí soud při této instituci.
Uzavření rozhodčí smlouvy (či doložky) ovšem účastníkům nebrání uplatnit práva v soudním říxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxého ustanovení včas, tedy při prvním úkonu, který mu náleží (viz komentář k § 105) namítne, že rozhodnutí soudu brání rozhodčí smlouva, soud řízení v důsxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx rozhodčí doložky je námitkou včasnou, pokud ji účastník uplatní při prvním úkonu ve věci samé. Za první úkon ve věci samé se nepokládá odpor žalovaného pxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x nákladech řízení, neboť řízení před soudem tímto rozhodnutím končí (§ 151 odst. 1). Názory na způsob rozhodnutí o náhradě nákladů řízení mezi účastníkx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xrocesně nezavinil žádný z účastníků řízení; žalobce přes uzavřenou rozhodčí smlouvu měl právo podat žalobu k soudu a žalovaný xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxení ze dne 17.7.2012, čj. 11 Cmo 3/2012-62, však tentýž soud dospěl k opačnému závěru, že strana, která dohodu zakládající pravomoc rozhodčího soudu nexxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x proto ji stíhá povinnost hradit náklady řízení druhé straně (§ 146 odst. 2, věta první). Autoři tohoto komentáře se jednoznačně kloní k závěru vyjádřenxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxastníci prohlásí, že na smlouvě netrvají;
2.
věc nemůže být podle práva České republiky podrobena rozhodčí smlouvě;
3.
rozhodčí smlouva je nexxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxx xxmítl věcí se zabývat.
Zjistí-li soud některou z okolností uvedených výše pod body 1. až 5, námitku usnesením zamítne. Stejně tak učiní, pokud ji žxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx
Jestliže žalovaný nejprve namítne, že věc má být projednána před rozhodci, poté si to však rozmyslí a výslovně prohlásí, že na rozhodčí smlouvě netrvxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxž řízení zastavil, ale toto rozhodnutí v důsledku podaného odvolání dosud nenabylo právní moci. Soudu prvního stupně na základě následného prohlášenx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxo rozhodnutí účastníci prohlásí, že na rozhodčí smlouvě netrvají, je to důvod ke zrušení usnesení, jímž soud řízení zastavil, neboť procesní překážka xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxjmě lze odvolat. Dříve, než soud o námitce rozhodne, musí, jak vyplývá ze shora uvedeného, nejprve zkoumat, zda rozhodčí smlouva (doložka) byla uzavřexxx x xxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxm a otázku, zda rozhodci věc projednat podle § 15 zákona o rozhodčím řízení neodmítli. Odmítnou-li, soud je tímto rozhodnutím vázán a věc projedná sám.
x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxx řízení).
Rozhodčí smlouvě mohou být podle práva České republiky podrobeny spory o práva majetková s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxx x xxxxx xxxxxa).
Podle § 3 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení musí mít rozhodčí smlouva písemnou formu, jinak je neplatná. Odstavec druhý téhož ustanovení však přxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxt způsobem, z něhož je patrný souhlas s obsahem rozhodčí smlouvy. Pro řešení sporů ze spotřebitelských smluv musí být podle § 3 odst. 3 zákona o rozhodčím xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x). Rozhodčí smlouva musí mít podstatné náležitosti uvedené v § 3 odst. 5 zákona o rozhodčím řízení a odkaz na statuty a rozhodčí řády může obsahovat pouzx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxhodnutém způsobu výběru rozhodců a stanovení pravidel pro vedení rozhodčího řízení. K tomu srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28.5.2009, sp. xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx xxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx bude určen jednou smluvní stranou ze seznamu rozhodců vedeného právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným ve smyslu § 13 zákona č. xxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx.“ K otázce platnosti rozhodčí doložky zaujal stanovisko také Ústavní soud v nálezu sp. zn. II. ÚS 2164/10, kde uvedl, že „ujednání o rozhodčí doložce ve xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxho charakteru budou účastníkům řízení garantovat rovné zacházení, což ve vztahu spotřebitel - podnikatel znamená zvýšenou ochranu slabší strany, tjx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxci, jak to umožňuje platný zákon o rozhodčím řízení.“ V citovaném nálezu Ústavní soud zaujal obecně stanovisko ke způsobu určení rozhodce jako jednomu x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxukromoprávním subjektům, rozhodcům, stanoví věcný rámec arbitrability sporů, xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxlouvy soukromoprávními subjekty, není možno rezignovat na jakákoliv pravidla. Tak, jak je pro řízení soudní zakotveno (jako jedna se základních zásaxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xy mělo být rovněž dosažení spravedlivého rozhodnutí ve věci. To v první řadě předpokládá i transparentní a jednoznačná pravidla pro určení osoby rozhoxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xapříklad tehdy, jestliže rozhodne o nedostatku své pravomoci. Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.2.2010, sp. zn. 29 Cdo 1899/2008: „Usnesenímx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxazuje i na hmotněprávní úpravu rozhodčí komise spolku. Podle § 265 obč. zák. platí, že je-li zřízena taková rozhodčí komise, rozhoduje sporné záležitoxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxem o placení členských příspěvků a přezkoumává rozhodnutí o vyloučení člena ze spolku. Jde o výraz spolkové autonomie - členové spolku podléhají rozhoxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx
xx xxxxxxx xxxxbce zákon stanoví, že zastavením řízení podle prvního odstavce komentovaného ustanovení nezanikají účinky spojené s podáním návrhu k soudu. Podá-li xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxním návrhu u soudu (typicky stavení běhu promlčecí lhůty) zachovány. Uvedená lhůta je lhůtou procesní (§ 57 odst. 3).
Například: Žalobce se domáhá u xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxnost porušil dne 28.6.2004. Žaloba došla soudu 15.6.2008. Soud doručil žalobu žalovanému dne 9.7.2008 s výzvou k vyjádření ve lhůtě 15 dnů. Žalovaný se x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxu důvodnou a řízení zastavil usnesením dne 27.8.2008. Toto usnesení se poště nepodařilo předat žalobci, neboť nebyl na adrese, která je zároveň jeho byxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxxxx
doručení uložením (8.9.2008). Dne 15. 10. podal žalobce žalobu k rozhodci. Žalovaný uplatnil námitku promlčení nároku a rozhodce z toho důvodu rozhoxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxx xx x xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxní aktivitu účastníků. V úvahu přichází především aktivita žalobcova, není však vyloučena ani aktivita žalovaného, má-li rovněž zájem na vyřešení spxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx x xxtanovení § 99).
K odst. 3
Jestliže je soudu podán návrh v okamžiku, kdy již v téže věci bylo zahájeno řízení před rozhodci, soud nemá jinou možnost než xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xěci rozhodnuté (viz komentář k ustanovení §104). Jestliže rozhodce dospěje k závěru o nedostatku své pravomoci, bude soud pokračovat v přerušeném řízxxx xxxx xxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxntář k § 107
Komentátor: Doležal
K odst. 1:
Komentované ustanovení upravuje činnost soudu, pokud nastane vážná procesní překážka: účastník v pxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxcká osoba zanikne.
Příklad: Žalobce Jindřich Jelínek, nar. 5.1.1965, bytem P., podal dne 2.1.2012 u Obvodního soudu pro Prahu 6 proti Ivetě Novákovxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxá dosud žalobci půjčku nevrátila. Než soud stihl učinit jakýkoliv úkon, žalovaná dne 3.1.2012 zemřela. Žalobce se domáhal zaplacení téže částky také nx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxhlášení. Při pátrání po adrese bydliště po neúspěšném pokusu o doručení žaloby Stanislavu Pěknému soud zjistil, že tento žalovaný dne 1.1.2012 zemřelx
Pokud v žalobě uvedenx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxnky řízení zastavit podle § 104 odst. 1, věty první (srov. komentář k němu). Komentované ustanovení obsahuje klíč k řešení otázky procesního nástupnicxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xaloby měl způsobilost být účastníkem řízení a tuto způsobilost ztratil až po zahájení řízení v jeho průběhu“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2xxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xýroky:
I. Řízení se ve vztahu k žalovanému Stanislavu Pěknému podle § 104 odst. 1, věty první, o. s. ř. zastavuje, neboť žalovaný Stanislav Pěkný ješxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xx xx xx xx xxxxxxx x x x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx2 zemřel, což představuje nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit.
II. Žádný z účastníků nemá podle § 146 odst. 2, věty první, o. s. ř. ve vxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx Pěknému, tomu však žádné náklady řízení nevznikly.
Jelikož usnesením bylo rozhodnuto nikoliv ve věci samé, povaha věci tx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx a důvod rozhodnutí, nemusí usnesení v souladu s § 169 odst. 2, větou druhou, obsahovat odůvodnění. Odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o zastaxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx odvolacího soudu je přípustné jen za podmínek uvedených v ustanovení § 237 a v § 239 s výjimkou věcí uvedených v § 238 odst. 1. Výše soudního poplatku činí u xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx podle § 107 odst. 1, neboť tato žalovaná zemřela až po zahájení řízení. Soud tedy především zváží, zda lze v řízení vedeném proti této žalované dále pokraxxxxxx
xx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxem tohoto pojmu se soudní praxe mnohokrát zabývala. „Povahou věci ve smyslu § 107 nutno rozumět hmotněprávní povahu předmětu řízení“ (usnesení Nejvyšxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx a spočívá v posouzení, zda práva a povinnosti, o něž v řízení jde, přešla (mohla přejít) podle hmotného práva ze zaniklého účastníka na někoho jiného. Poxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x nepřecházejí na právní nástupce. Jedná se o tzv. osobnostní práva“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14.9.2011, sp. zn. 23 Cdo 3109/2011). „Pro úvahu sxxxx x xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx x xxx xxxxxxxxxno, je rozhodující, zda zánikem účastníka dochází k zániku uplatněného nároku, nebo tento nárok přechází na právní nástupce. Sama existence právního xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxvaha věci pokračování v řízení, soud dále posoudí, zda v řízení je možné pokračovat ihned, nebo zda řízení musí být přerušeno. Okolnost, zda je možné v říxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx, v němž jsou zjišťováni její právní nástupci“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2010, sp. zn. 32 Cdo 2394/2009). „Povaha věci brání pokračování x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx účastníka řízení a nepřecházejí na právní nástupce (například nárok na výživné, nárok na odškodnění bolesti a za ztížení společenského uplatnění), nxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxím úkonům zemřel vyšetřovaný) nebo xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx, o neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je nebo není, kdy zemřel manžel, popřípadě v řízení o zrušení nebo neplatnost registrovaného xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxxvalo, anebo kde účastník nemá žádného právního nástupce, který by převzal právo nebo povinnost, o něž v řízení jde. Protože v těchto (popřípadě i v dalšíxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxho rozsudku, popř. po vyhlášení rozsudku odvolacího soudu; vznikl-li důvod pro zastavení při projednávání odvolání, rozhodne o tom odvolací soud takx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxřít otcovství dětí narozených manželce za trvání manželství je jeho ryze osobním právem. Zemřel-li po uplatnění tohoto práva žalobce, je nutno řízení xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxrsní řízení podle ustanovení § 107 odst. 1. Schopnost plnit splatné závazky, jakož i úvaha, zda dlužník je či není předlužen, je závislá na zhodnocení všxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxch poměrech tohoto subjektu (právního nástupce) nevypovídá. Nelze též pominout, že pro předluženost může být konkurs prohlášen jen na majetek fyzickx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxa před prohlášením konkursu v řízení pokračovat“ (stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 17.6.1998, sp. zn. Cpjn 1xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxstupcem je proto vždy ten, kdo podle hmotného práva převzal po zaniklém účastníkovi právo nebo povinnost, o něž v řízení jde. V řízení proti účastníkovi x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxto byt užívat, je postup podle § 107 odst. 2 vyloučen již z toho důvodu, že zde není žádné právo (povinnost), jež by mohlo přejít na dědice takovéto osoby. Pxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx 1753/2010-69). „Zanikla-li společnost s právním nástupcem, nevylučuje povaha řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, aby soud ve smxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xJestliže žalobce ztratil v důsledku likvidace způsobilost být účastníkem řízení, tak v případě, že jde o zánik bez právního nástupce, nezbývá, než řízxxx xxxxx x xxx xxxxx x x x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx 30 Cdo 2038/2009). „Zanikl-li státní podnik likvidací bez právního nástupce po podání žaloby, soud řízení zastaví“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x 107 odst. 5 zastaví, xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xn. 21 Cdo 1676/2004). „Neodpovídá-li dědic za dluhy zůstavitele a za přiměřené náklady spojené s pohřbem vůbec, protože zůstavitel nezanechal majetex xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xředpoklady pro zastavení řízení o dědictví podle ustanovení § 175h odst. 1 a 2), nemá zůstavitel procesního nástupce, s nímž by bylo možné v řízení pokraxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx soud proto řízení podle ustanovení § 107 odst. 5, věty první, zastaví. V případě, že dědic odpovídá za dluhy zůstavitele a za přiměřené náklady spojené s xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxedávky zůstavitelových věřitelů, popř. část těchto pohledávek, zůstanou neuhrazeny. V rozsahu neuspokojované části pohledávky nemá zůstavitel prxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxí v takovém rozsahu, v jakém dědic za dluh neodpovídá“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.7.2010, sp. zn. 21 Cdo 220/2009). Opačně však jiný senát, podxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxt účastníkem řízení (§ 107), soud nezkoumá, v jaké výši právní nástupce dosavadního žalovaného odpovídá za jeho dluhy (§ 470 odst. 1 obč. zák.). Důvodnoxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxšly zůstavitelovou smrtí, jen do výše nabytého dědictví, soud prověřuje až při rozhodování ve věci samé“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21.12.2009x xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxek a nezanechal právního nástupce, nemůže být v řízení pokračováno s osobou, z jejíhož majetku by eventuální vymahatelná pohledávka žalobce mohla být xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xejvyššího soudu ze dne 6.12.2010, sp. zn. 28 Cdo 3904/2010). „Za povahu věci, která neumožňuje pokračování v řízení, jestliže účastník řízení (fyzickx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx pokládá i řízení o zrušení práva společného nájmu bytu a o tom, kdo z rozvedených manželů bude byt dále užívat jako nájemce. Tento závěr lze vztáhnout i na xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx soudu ze dne 26.3.2009, sp. zn. 26 Cdo 5160/2007). Zemře-li jeden z manželů - společných nájemců bytu, stane se ze zákona (§ 707 odst. 1 obč. zák.) jediným xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xx x xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xeho právní nástupce a jež by umožňovalo pokračování xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xák. je svou povahou úzce spjato jak s postiženou fyzickou osobou, tak s osobou, která do práva na ochranu osobnosti této fyzické osoby zasáhla; má osobnx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx
xxxxxxxxxx
xx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxho práva (tj. mezi oprávněným subjektem a povinným subjektem) přiměřeně vyvážit a zmírnit nemajetkovou újmu vzniklou fyzické osobě na její osobnostix xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxvinné osoby proto povinnost poskytnout zadostiučinění zaniká, neboť tato povinnost je osobně vázána na tuto osobu, takže nepřechází na další osoby. Pxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx oprávněné fyzické osoby, musí být řízení podle § 107 odst. 1 a 5 zastaveno, neboť vzhledem k povaze věci nelze v soudním řízení pokračovat“ (usnesení Nejxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxx xxxxxí vychází, jen nebude-li zjištěno, že zůstavitel ve skutečnosti zanechal majetek vyšší než nepatrné hodnoty; v takovém případě nemůže být řízení zastxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xodle § 175h, není tím pro účely jiného řízení ještě závazně stanoveno, že zůstavitel nezanechal majetek nebo že zanechal majetek jen nepatrné hodnoty. x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xohoto jiného řízení objasnil, jaký majetek, popřípadě v jaké ceně zůstavitel zanechal a komu svědčí (ze zákona nebo na základě závěti, popřípadě z obou xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxtaveno, nebo zda v něm může být pokračováno a s kým“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2009, sp. zn. 33 Cdo 954/2009). „Předmětem soudního řízení o nxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xx xxsto, zda pracovní poměr nadále trvá (trval) a zda zaměstnanci vznikl nárok na náhradu mzdy, jenž je nárokem mzdovým, přecházejícím na právní nástupce zxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxikl, když jeho určitá část představující mzdové nároky zaměstnance jeho smrtí nezaniká, ale přetrvává mezi zaměstnavatelem a právními nástupci stěžxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxx
Graf č. 12: Schematické posouzení povahy věci podle existence právxxxx xxxxxxxxxxxxx
                                   xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
              xxxxxxxxxxxxxxxx     x x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxboť zde není osoba, která by        I
           I--I bez právního I-----I za účastníka řízení převzala právo nebo povinnost,               I
           I  I nástupce     I     I o něž v řízení jde (výjimka je uxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xx    x
           x  xxxxxxxxxxxxxxxx     xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
           x                                                                                           
           x                       xxxxxxxxxxxxxxxx---------------------------------------------------I
           I                       I v řízení lze pokračovat, pokud právo xxxx xxxxxxxxxx             x
           x                    xxxx x xxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx                 x
           x                    x  x xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx               x
           x                    x  x x xxxxxxxx xxxx xxxdených                                        I
I-------I  I                    I  I------------------------------------------------------------------I
I zánik I--I                    I                                                                      
I osoby I  I                    I  I---------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx  x                    x  x x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx           x
           x                    x  x x xxx x xxxxxx xxxx xxxxešly na právního nástupce,               I
           I                    I  I tj. u všech právních vztahů týkajících se rodiny (zaniká         I
           I                    I  I manželství, otcovství a mateřství - zejména rodičovská           I
           x  xxxxxxxxxxxxxxxx  x  x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx    x
           xxxx x xxxxxxx    xxxx  x xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxivovací povinnost), I
              I nástupcem    I  I  I u osobnostních práv (právo na ochranu osobnosti včetně           I
              I--------------I  I  I osobnostních práv majetkového chaxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx         x
                                x  x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx            x
                                xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx     I
                                   I neuspokojené nároky z těchto právních vztahů vzniklé),           I
                                   I u pohledávek, které byly omezeny jen na osobu účastníka řízení,  I
                                   I jako např. právo na bolexxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxxx             x
                                   x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx x x xxxxxxxx  x
                                   x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xsobně     I
                                   I dlužníkem, jako např. závazek umělce vytvořit umělecké dílo      I
                                   I (§ 579 odst. 1 obč. zák.)                                        I
                                   I--------------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxního vztahu, lze doplnit též např. o zánik povinnosti zhotovitele vytvořit pro objednatele objednané dílo smrtí zhotovitele, pokud toto dílo mělo být xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxou práv, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
Zanikne-li právnická osoba coby dosavadní účxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx dojde buď s likvidací (potom s výjimkou uvedenou v komentáři k odst. 3 povaha věci neumožňuje v řízení pokračovat a je namístě postup podle § 107 odst. 5, vxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxí z obchodního nebo z jiného zákonem určeného rejstříku, popř. přímo ze zákona. Soud má tedy informaci o osobě právního nástupce již při zániku právnickx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxcení 3 000 000 Kč jako xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxsti dozví (obdrží zprávu od bývalého zástupce žalované nebo od protistrany, popř. soudce před jednáním nahlédne do obchodního rejstříku), zjistí z údxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xísla všech nástupnických právnických osob (§ 58 odst. 1 zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob). Nahlédnutím do sbírky listin, kxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxojekt přeměny (§ 66 písm. e/ zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob), soud zjistí, že veškerý majetek a dluhy související s provozxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxčností. Projekt rozdělení totiž musí v souladu s § 250 odst. 1 písm. i) zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění poxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxx xxxx procesní nástupkyní žalované. Není-li z projektu rozdělení zřejmé, jaké dluhy zaniklé společnosti přešly na kterou nástupnickou společnost, jsou k xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxev). V takovém případě tedy budou procesní nástupkyně všechny nástupnické společnosti s tím, že každá z nich bude mít v řízení samostatné postavení (§ 9x xxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxadní účastník řízení a umožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, je situace zpravidla složitější, neboť nejčastěji bude právním nástupcem dědic. xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxesení o dědictví je totiž zřejmé, který z dědiců převzal právo nebo povinnost, o něž v řízení jde, popřípadě zda povinnost nezanikla zcela nebo zčásti poxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxného dědice. „Nejsou-li známi dědicové zemřelého účastníka řízení, může soud v řízení ihned pokračovat, jen je-li tu nebezpečí z prodlení, a to s opatrxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxsení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. 30 Cdo 2817/2004). Tento závěr platí i po novele provedené zákonem č. 7/2009 Sb., která v § 29 odst. 3 výslxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxe navrhuje podle § 29 odst. 3 možnost ustanovit opatrovníka také neznámým dědicům zůstavitele, pokud dosud v řízení o dědictví nebyl stanoven jejich okxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxy je nutné rozumět takové úkony soudu, které s největší pravděpodobností nebude možné v budoucnu provést, např. nařízení předběžného opatření, ohledxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xtátě, který odmítá poskytovat právní pomoc České republice, popř. jehož právní pomoc je obtížně v přiměřené době dosažitelná, apod. Soud by se měl v řízxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxečnit neodkladné úkony, popř. byly-li již tyto úkony provedeny, měl by soud řízení přerušit do pravomocného skončení pozůstalostního řízení. Pouze txxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx ustanovený opatrovník obvykle nebude mít na rozdíl od nich k dispozici potřebné informace o skutečnostech relevantních pro výsledek řízení a na výslexxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxtví určeno, kdo je dědicem sporných spoluvlastnických podílů, je namístě řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví ve smyslu ustanovení § 107 xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxoku nedílné povahy zemře a jedním z dědiců, kteří dědictví neodmítli, je žalovaný, je soud povinen přerušit řízení do skončení řízení o dědictví“ (usnexxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xyžádá od příslušného matričního úřadu úmrtní list, od dědického soudu pravomocné usnesení o skončení dědického řízení, zjistí z obchodního rejstříkx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxo povinnost, o něž v řízení jde. Provede-li soud za účelem objasnění této otázky z úřední povinnosti potřebná šetření, jde o postup soudu v řízení, nikolxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxi důkazními prostředky má být procesní nástupce zjištěn“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.5.2010, sp. zn. 25 Cdo 2883/2009).„Šetření podmínek prxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxšího soudu ze dne 25.8.2004, sp. zn. 29 Odo 311/2004).
Pokud samotné šetření soudu nevede ke zjištění procesního nástupce, tj. soud musí vyčkat výslxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx takto:
Řízení se podle § 107 odst. 1, věty druhé, o. s. ř. přerušuje do pravomocného skončení řízení o dědictví po žalované Ivetě Novákové, nar. 21.1xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxx xxx xxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxhájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, a v řízení není z důvodu nedostatku informací o osobě dědixx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxpně je odvolání přípustné. Soudní poplatek za odvolací řízení se podle položky 22 bodu 14 sazebníku poplatků nevybere. Proti usnesení odvolacího soudx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx x x x xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxx položky 23 bodu 2 sazebníku soudních poplatků. Odpadne-li překážka, pro kterou bylo řízení přerušeno, je soud povinen v řízení i bez návrhu neprodleně xxxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxzení bude v souladu s § 107 odst. 1, větou třetí, o. s. ř. dále pokračováno na straně žalované s Janou Novákovou, nar. 3.12.1967, bytem Praha 7, Dvojitá 3, xxxxx xx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxx
xxxxxxxx x souladu s § 169 odst. 2, větou druhou, nemusí obsahovat odůvodnění. „Mezi usnesení o vedení řízení nepatří usnesení o procesním nástupnictví podle § 10xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxrátě způsobilosti být účastníkem řízení je tudíž přípustné. Osobou oprávněnou k podání odvolání je pouze ten, kdo byl soudem určen jako procesní nástuxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxodnutí, které by se dotýkalo jeho práv či povinností“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4.12.2007, sp. zn. 28 Cdo 4464/2007). Soudní poplatek za odvolaxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx x x x xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xxxxxxxxé. Proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, je dovolání přípuxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxx xylo uvedeno výše, ztráta způsobilosti být účastníkem řízení může nastat v jakékoliv fázi soudního řízení až do jeho pravomocného skončení, tj. jak v říxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x může vydat pouze předseda senátu, anebo zda je zapotřebí rozhodnutí celého senátu (viz § 36d odst. 1). „O opatřeních přijímaných podle ustanovení § 107 xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xako samosoudce“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.1.2004, sp. zn. 21 Cdo 1704/2003). Obdobný závěr je nutné přijmout též pro senáty jednající a rozhxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxcím řízení. V odvolacím řízení je vždy nutné posoudit, zda usnesení podle § 107 odst. 1 vydá soud prvního stupně, anebo tak učiní soud odvolací. „Zjistí-xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxoumat, zda může v řízení pokračovat, a je-li tu procesní nástupce (srov. § 107 odst. 2 a 3), rozhodnout o tom, s kým bude v řízení pokračováno. Zjistí-li texx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxší rozhodnutí podle ustanovení § 107 odst. 1 tomuto soudu“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.1.2011, sp. zn. 32 Cdo 3469/2010). „Jestliže k zániku opxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx x xxx xxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxnutí pokračováno, je povinen rozhodnout buď soud prvního stupně, nebo sám soud odvolací, a to v případě, že k zániku účastníka došlo poté, co mu věc byla s xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx sp. zn. 20 Cdo 786/2004). „O procesním nástupnictví, či zda vůbec k procesnímu nástupnictví došlo, musí za situace, kdy účastník ztratil způsobilost bxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx.5.2010, sp. zn. 23 Cdo 1799/2010). Obdobný problém nastává v exekučním řízení, ve kterém je nutné určit, zda o procesním nástupci podle § 107 odst. 1 rozxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx x 107a ve stadiu příslušícím obecně rozhodování soudu, je i k rozhodnutí podle těchto ustanovení příslušný soud, a poté, stane-li se tak až v době »provádxxxx
xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxní exekutor, je okamžik, kdy soud exekutorovi doručil usnesení o nařízení
exekuce
, jelikož od tohoto okamžiku exekutor »provádí« exekuci tím, že vydáxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxěřeně § 107. Jeho aplikace v tomto řízení přichází do úvahy, pokud účastník řízení ztratí způsobilost být účastníkem řízení v době od zahájení dovolacíxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxní rozsudku odvolacího soudu, avšak ještě předtím, než mu uplynula lhůta pro podání dovolání, běží jeho procesnímu nástupci znovu celá dovolací lhůtax x xx xxx xxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xdst. 1 a 2 a správně rovněž doručil rozsudek odvolacího soudu právnímu nástupci původní žalobkyně, resp. jeho advokátu“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxvolacího soudu poslednímu z účastníků (§ 159 ve spojení s § 201), přičemž smrt některého z účastníků po pravomocném skončení řízení nespadá pod rozsah kxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxož dovolací řízení nebylo zahájeno, nelze o procesním nástupci rozhodnout ani v dovolacím řízení. Právní věta citovaného rozhodnutí by byla správná pxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xčinně doručen ostatním účastníkům řízení. Za této situace by soud prvního stupně musel rozhodovat o procesním nástupci zemřelého účastníka, ovšem jexxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x x x xx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx x x xxx xxxxx x x xx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxní citovaného rozhodnutí uvedl.
Usnesením o procesním nástupci vydaným podle § 107 odst. 1 soud pouze rozhoduje o tom, s kým bude nadále v řízení pokrxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxodnutí závazně neurčuje poměry týkající se věci samé ani nepředjímá konečné rozhodnutí o věci samé. „Rozhodnutím o právním nástupnictví není žádným zxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxmitka dovolatelky, že odvolací soud nemohl rozhodnout o procesním nástupnictví, jelikož to neumožňovala povaha věci pro počáteční nedostatek věcné xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx x xxxxxdováním ve věci samé, nemůže v rámci otázky procesního nástupnictví účastníka řízení soud posuzovat“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24.11.2010, čxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx dědictví/; § 107 odst. 1), soud přijímá s výhradou změny poměrů. Soud proto znovu rozhodne o tom, s kým bude v řízení pokračováno (a změní v tomto směru své xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxyššího soudu ze dne 27.7.2010, sp. zn. 21 Cdo 220/2009). „Při rozhodování o tom, s kým bude v řízení pokračováno na místě účastníka, který ztratil způsobxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxtníkem řízení, i když s nimi právní předpisy spojují převod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde; takové právní skutečnosti lze zoxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx a při zjišťování toho, zda a kdo převzal práva a povinnosti z exekučního titulu, soud postupuje podle § 36 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb. Nevyplývá-li přxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx. 20 Cdo 2410/2007).
K odst. 2:
Tento odstavec stanoví, kdo je procesním nástupcem zemřelé fyzické osoby coby dosavadního účastníka xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxení jde. „Dědic jakožto universální sukcesor zůstavitele - člena bytového družstva - vstupuje do členských práv a povinností zůstavitele x xxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxe v souladu s ustanovením § 242 obch. zák., respektive § 231 odst. 5 obch. zák. (pozn. aut. - nyní § 620 odst. 1, resp. § 663 odst. 1 zákona o obchodních korporxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxce dědic, jemuž připadl členský podíl (členská práva a povinnosti) zůstavitele v bytovém družstvu. Soud o tom rozhodne usnesením podle ustanovení § 10x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxal majetkový nárok nedílné povahy, více dědicům podle jejich dědických podílů, a je-li jedním z těchto dědiců žalovaný, pokračuje soud v řízení jako se xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxx/2007). „Jestliže žalobce v průběhu řízení o majetkovém nároku nedílné povahy zemře a jedním z dědiců, kteří dědictví neodmítli, je žalovaný, je soud pxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxo nároku uplatňovaného v řízení zemřelým žalobcem (zůstavitelem) žalovaný, soud řízení zastaví“ (§ 104 odst. 1 - správně § 107 odst. 5, věta první - poznx xxxxxxxx
Nedědí-li žádný dědic ani pxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxvo na odkaz podle § 1594 odst. 1, věty třetí, obč. zák. (§ 1634 odst. 1 obč. zák.). Vůči jiným osobám má stát stejné postavení jako dědic, kterému svědčí výhxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxe, jejíž dědici jsou nezpůsobilí dědit, nebo jejíž dědictví nenabude (nemůže nabýt) z jiných důvodů žádný dědic, soud rozhodne (§ 107) o tom, že v řízení xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxí § 462 obč. zák. (pozn. aut. - nyní § 1634 odst. 1 obč. zák.). Soud v usnesení o dědictví totiž nemusí vždy potvrdit připadnutí dědictví státu. Dědické řízxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxe nařídit likvidaci dědictví, je-li dědictví předluženo (pozn. aut. - podle současné právní úpravy již tato možnost nepřichází v úvahu), nebo navrhnexxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxžitý dluh zůstavitele zcela anebo zčásti penězi z dědictví a věřitel odmítl přijmout na úhradu své pohledávky věc z dědictví, i když dědictví není předlxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx pozůstalosti nepřipadlo státu, soud řízení zastaví podle § 107 odst. 5, věty první, neboť účastník řízení nemá právního nástupce (a tedy povaha věci nexxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxu jako dědic zůstavitele, jež nezanechala žádné dědice, jejíž dědici jsou nezpůsobilí dědit, nebo jejíž dědictví nenabude (nemůže nabýt) z jiných důvxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxx xx x xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxm o dědictví potvrzeno, že mu dědictví připadlo podle ustanovení § 462 obč. zák. (pozn. aut. - nyní § 1634 odst. 1 obč. zák.), Teprve pravomocné usnesení sxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx x xx x xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxx x xxxxx xxxx x xxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxetku, který tento dědic po zůstaviteli děděním nabyl. Do té doby svědčí dědici pouze dědické právo (nárok na dědictví), jež sice má majetkovou povahu, axx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx (pozn. aut. - podle současné právní úpravy již tato možnost nepřichází v úvahu), ani nemůže být zpeněženo při likvidaci dědictví“ (usnesení Nejvyššíhx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xe tomu tak např. u přechodu nájmu bytu (§ 2279 obč. zák.) nebo u mzdových a platových práv z pracovněprávního vztahu do výše odpovídající trojnásobku průxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxost, procesním nástupcem zemřelého účastníka jeho dědic, nýbrž právě ta osoba, na níž předmětné právo či povinnost přešly. Pokud tedy bude fyzická osoxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx nájem bytu podle § 2279 obč. zák. Stejně tak zažaluje-li fyzická osoba - nájemce bytu pronajímatele o určení neplatnosti výpovědi nájmu bytu a v průběhu xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xronajímatelem o zaplacení nájemného a v průběhu řízení zemře, budou jejími procesními nástupci její dědici, popřípadě ti z nich, kteří podle výsledku xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x x07 odst. 2 nemůže být ten, kdo se stal jejím právním nástupcem ještě za jejího života. Taková okolnost by totiž mohla být do řízení promítnuta pouze postuxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxu případně převzali dluh“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9.4.2008, sp. zn. 32 Odo 1682/2006).
K odst. 3:
Tento odstavec stanoví, kdo je procesníx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxadů žádného právního nástupce, a proto bude řízení podle § 107 odst. 5, věty první, zastaveno (povaha věci neumožňuje v řízení pokračovat). Avšak např. x xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxm jménem Státní fond kultury České republiky, a pokud jde o díla audiovizuální, Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografi e (x xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxrského zákona). Procesním nástupcem zaniklé právnické osoby v řízení o takových majetkových právech by se tedy stal jeden z uvedených státních fondů.
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx zákona), budou její právní nástupci pro takový případ určeni zákonem ve spojení s příslušnými projekty přeměn či rozhodnutími zakladatelů. Tito právxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxm nástupcem po zahájení řízení zaniklé právnické osoby mohou být jen ti, kteří vstoupili do jejích práv a povinností, popřípadě ti, kteří převzali právx x xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxlikož se k ní může vyslovit jen při rozhodování ve věci samé, je třeba v případech, kdy bylo v řízení prokázáno, že povinnost, o kterou v řízení jde, přešla xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxěru, že žalovaný nemá v tomto směru žádného právního nástupce. V souzené věci byl proto - s ohledem na to, že žalovaný státní podnik již ke dni svého zániku xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxení § 107 odst. 5 zastaveno, správný. Jinak - kdyby bylo v řízení pokračováno s tím, na koho závazek přešel již před zahájením řízení - by rozhodnutím vydaxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxzení a který může být v řízení odstraněn jen postupem podle ustanovení § 92 odst. 2, tj. včasným připuštěním záměny“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxu, která za účastníka řízení - stát (Českou republiku) v řízení vystupovala podle ustanovení § 21a odst. 1 (nyní § 21a odst. 1 písm. b/). Soud v takovém příxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx x xx xxxx x xxxxxxx xxxx xx x xxx xxxxxxx xxxxštní rozhodnutí“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.6.2004, sp. zn. 21 Cdo 298/2004).
K odst. 4:
Všechny hmotněprávní a procesní účinky spojené xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxt i procesnímu nástupci takového účastníka. Pokud tedy procesní předchůdce coby žalobce podal žalobu před uplynutím promlčecí doby (lhůty), nemůže pxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxt, působí tento procesní úkon i vůči procesnímu nástupci. Pokud procesní předchůdce coby žalovaný uznal nárok uplatněný žalobou, je i toto uznání nároxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxí od soudních poplatků přiznané původnímu účastníku řízení rozhodnutím soudu podle § 138 ani osobní osvobození původního účastníka řízení podle § 11 oxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxmu (od poplatků osvobozenému) účastníku řízení poplatková povinnosti nevznikla“ (usnesení Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 13 Cmo 221/2003).
V tétx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xodle § 56 odst. 2 začnou procesnímu nástupci běžet nové procesní lhůty od té doby, kdy do řízení vstoupil. Podle doslovného znění zákona by procesní lhůtx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx by však především u úkonů soudu adresovaných účastníku a vyvolávajících běh procesní lhůty jen stěží obstál z hlediska ústavního požadavku na spravedxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxsnímu předchůdci byl doručen úkon soudu vyvolávající běh procesní lhůty. Pokud tedy např. procesní předchůdce zemřel pátý den poté, co mu byl doručen sxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxčení stejnopisu písemného vyhotovení rozsudku soudu prvního stupně procesnímu nástupci začne mu běžet nová lhůta k podání odvolání proti rozsudku. Sxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxzvou k doplnění žaloby procesnímu nástupci, kterému od doručení usnesení běží nová lhůta k doplnění žaloby. Pokud účastník řízení zemře po přípravném xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx o skutečnostech rozhodujících pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností, měl by soud z hlediska již shxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxesnímu nástupci by měla od podání takové informace běžet lhůta nová. Tentýž závěr platí i pro poskytnutí lhůty podle § 118b odst. 1, věty druhé. Je však nuxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxesní předchůdce zemřel až po uplynutí odvolací lhůty, popř. lhůty stanovené soudem podle § 43 odst. 1, podle § 114c odst. 4, věty druhé, popř. podle § 118b xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xkor jiných účastníků řízení takto bezdůvodně zvýhodněn, musí tedy nést důsledky činnosti, resp. nečinnosti svého procesního předchůdce.
Jen pro xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx x xrocesní opatrovnictví podle § 29 odst. 1 až 3. Opatrovník byl totiž soudem ustanoven vždy na základě specifické situace, která se týkala původního účasxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxpodařilo se mu doručit na známou adresu v xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xrozumitelně vyjadřovat. Konečně zaniká i zastoupení podle § 30 odst. 1 a 2, neboť zástupce podle těchto ustanovení byl soudem ustanoven výlučně na záklxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxávo procesního nástupce požádat soud o ustanovení zástupce pro svou osobu.
K odst. 5:
O zastavení řízení podle § 107 odst. 5 rozhoduje soud usneseníxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxx odst. 1, věty první, o. s. ř. podle § 19 o. s. ř. ve spojení s § 23 obč. zák., ztratila způsobilost být účastníkem řízení tím, že dne 3. 1. 2012 zemřela, a povahx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxx x x xxx xxxx. 2, větou druhou, nemusí obsahovat odůvodnění. Pokud ke ztrátě způsobilosti být účastníkem řízení došlo až po vydání rozhodnutí soudu prvního stupněx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxx. 5 řízení končí, bude v něm rozhodnuto i o náhradě nákladů řízení (§ 151 odst. 1). Jelikož zastavení řízení nikdo nezavinil, bude soud ve vztahu mezi účasxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xčastníka řízení nebyla osoba, jíž by mohla být uložena povinnost nahradit náklady řízení, popř. osoba, která by k jejich náhradě byla oprávněna. Vznikxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx účastníka, nebude státu nikým nahrazen. Odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle § 107 odst. 5 je přípustné. Soudní poplaxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx x x x xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx 1 je přípustné. Výše soudního poplatku činí u dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu 2000 Kč podle položky 23 bodu 2 sazebníku poplatků.
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x § 107a
Komentátor: Doležal
K odst. 1:
Komentované ustanovení upravuje postup soudu v případě, že nastane překážka dalšího postupu řízení - po zxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xěž v řízení jde. „Podmínkou pro rozhodnutí o procesním nástupnictví je mimo jiné, že »po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpixx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxek změnu v hmotněprávních oprávněních a povinnostech stran; jde zejména o právní úkon a o
konstitutivní
rozhodnutí soudu či jiného státního orgánu. Nxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxto nemohou mít za následek postup podle § 107a. Také změna zápisu v katastru nemovitostí, provedená na základě deklaratorního rozsudku, jen uvádí stav xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx1, sp. zn. 22 Cdo 3085/2009).
Na rozdíl od překážky postupu řízení upravené v § 107 v tomto případě žádný z účastníků řízení neztratil způsobilost být xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx x tíži jiné osoby coby právního nástupce.
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxi universální sukcesi vstupuje právní nástupce do právního postavení právního předchůdce ve všech právních vztazích, ve kterých právní předchůdce vxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxlné na jinou osobu. Jde o situaci podobnou té, která vzniká smrtí fyzické osoby či zánikem právnické osoby bez likvidace. Čistá universální sukcese bez xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx považuje koupě závodu podle § 2175 a násl. obč. zák., ani v tomto případě však nejde o čistou universální sukcesi, neboť na kupce nepřecházejí všechna prxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxechází převodem podniku na jeho nabyvatele. Součástí podniku proto nejsou ani závazky z tohoto vztahu vzniklé“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 12x xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
Při singulární sukcesi vstupuje právní nástupce do právního postavení právního předchůdce v jedxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx x xxxxx xxxx xxx. „Právní skutečností, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení ve smyslu § 107a, je i smlouva o posxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxx x xxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx zn. 23 Cdo 1445/2010); samotné oznámení o postoupení pohledávky (§ 526 odst. 2 obč. zák. - pozn. aut. - současná právní úprava postrádá obdobné ustanovexxx xxx xxxx xxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2012, sp. zn. 29 Cdo 901/2012). „Přecházejí- li podle ustanovení § 477 odst. 1 obch. zák. (pozn. aut. - nyní § 2177 odst. x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxávní skutečností, s níž je spojen přechod práv a závazků ve smyslu ustanovení § 107a“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 32 Cdo 1314/20xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxšímu manželu - společnému nájemci; nastane-li změna práva výlučného nájmu bytu na společný nájem bytu manžely v řízení o přivolení k výpovědi (resp. v řxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xx. 26 Cdo 4134/2010).
x xxxxxxm na komentované ustanovení, které svou aplikovatelnost podmiňuje návrhem žalobce coby osoby plně disponující řízením, se toto pravidlo použije pouxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx x soukromoprávních věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem (srov. § xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
x xxx xxxxx x x xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx řízení (srov. § 211 a § 235a odst. 2). „Je-li předmětem odvolacího řízení pouze výrok o nákladech řízení, nepřichází postup podle § 107a v úvahu“ (usnesexx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx 2, věta druhá, a § 243b). V těchto řízeních se totiž již skutkový stav nemůže měnit, resp. není v nich předmětem posuzování. Pozornost je věnována pouze txxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx (dovolací řízení).
Ačkoliv to zákon výslovně nestanoví, soudní praxe je jednotná v názoru, že ustanovení § 107a se použije též v řízení o soudní výkox xxxxxxxxxx x x xxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxx
x x xxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxovat za takovou úpravu procesního nástupnictví, jež by svojí komplexností vylučovala použití subsidiárního předpisu - zde ustanovení § 107 a § 107a poxxxxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x x xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx vystihnout případy univerzální i singulární sukcese, resp. i případy subjektových změn spojených se ztrátou způsobilosti být účastníkem řízení, nexxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxi (srov. »prokáže-li se ...«), nebo je ovládáno zásadou projednací, a konečně ani odpověď na otázku, zda je nutné o nástupnictví rozhodnout, či postačí xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxitut procesního nástupnictví v exekučním řízení jím toliko připomenut jako užitelný (ostatně konkrétněji, než činí ustanovení § 254 odst. 1 pro řízexx x xxxxx xxxxxxxxxxxx x xx x xxxx xx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxx x x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxž rozhoduje ve smyslu standardů občanského soudního řízení. Podle stadia řízení, v němž nastane okolnost rozhodná podle § 107 nebo § 107a, rozhoduje soxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxo, který se postupem podle § 315 odst. 1 domohl vůči dlužníku oprávněného rozhodnutí o povinnosti vyplatit pohledávku, se může stát účastníkem vykonávxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxššího soudu ze dne 27.1.2005, sp. zn. 20 Cdo 1223/2003). „Došlo-li po nařízení výkonu rozhodnutí prodejem spoluvlastnického podílu povinného (§ 338) xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxud podle § 107a na návrh oprávněného rozhodne, že nabyvatel spoluvlastnického podílu vstupuje do řízení o výkon rozhodnutí na místo povinného“ (usnesxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx toto xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xu fázi konkursního řízení, v níž se účastenství konkursních věřitelů zakládá podáním přihlášky pohledávky do konkursu (§ 20 zákona o konkursu a vyrovnxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxx x xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxíkova úpadku (v řízení o návrhu na prohlášení konkursu na majetek dlužníka), svědčí legitimace k podání návrhu dle § 107a dosavadnímu navrhujícímu věřxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx smyslu § 107a ve spojení s § 66a odst. 1 zákona o konkursu a vyrovnání připustil, aby se osoba, které konkursní věřitel postoupil pohledávku, kterou upxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xporu o určení pravosti pohledávky s touto osobou bez dalšího jedná jako s novým žalovaným namísto původního konkursního věřitele, tj. původního žalovxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxx xpůsobem došlo ke změně v osobě žalobce, může soud vzít na vědomí usnesením, jímž se upravuje vedení řízení“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24.9.2003x xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxictví po zástavním věřiteli, ačkoliv ani toto řízení není řízení sporné. „Vymezení zástavního věřitele jako účastníka řízení o soudním prodeji zástaxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxštěna zástavním právem váznoucím na zástavě, jejíž soudní prodej navrhuje. Má-li zástavní věřitel za to, že po zahájení řízení o soudním prodeji zástaxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xyl navržen, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel zástavního práva vstoupil do řízení na jeho místo (srov. § 107a odst. 1). Soud xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxí převod nebo přechod zástavního práva, předmětem kterého je zástava, jejíž soudní prodej byl navržen, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xmění-li se osoba zástavního dlužníka, soudní praxe aplikaci § 107a odmítá. „Účastníkem řízení o soudním prodeji zástavy je jako zástavní dlužník (§ 20xx xxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxzení, soud jedná, jen dokud nevyjde za řízení najevo, že vlastnictví k prodeji navržené zástavy svědčí někomu jinému. Zjistí-li soud, že vlastníkem záxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxtnictví zástavy teprve po zahájení řízení, k procesnímu nástupnictví ve smyslu ustanovení § 107a; soud začne bez dalšího (bez vydání zvláštního rozhoxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx nástupnictví podle § 107a je nutné striktně rozlišovat od přistoupení účastníka do řízení podle § 92 odst. 1 a od záměny účastníka podle § 92 odst. 2. Zatíxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxlobce špatně zažaloval), cílem úpravy uvedené v § 107a je procesně reagovat na situaci, kdy až po zahájení řízení přejde právo žalobce, popř. povinnost xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxpnictví podle ustanovení § 107a rozhoduje soud pouze na návrh, jak opět dokumentuje bohatá
judikatura
. „Návrh na vstup do řízení na místo dosavadního úxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxé sukcesi, dosavadní žalobce navrhl, aby do řízení vstoupil poslední z nepřetržité řady nabyvatelů práva, o něž v řízení jde“ (usnesení Nejvyššího souxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx v § 118a odst. 4; tuto povinnost má vždy, jestliže za řízení vyjde najevo, že rozhodná právní skutečnost, mající z pohledu výsledku řízení vliv na aktivnx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxo notářem) nečiní zákon (§ 118a odst. 4) žádnou výjimku. Uvedená poučovací povinnost soudu je tedy na místě i v případech, kdy účastník řízení nezastoupxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx zn. 26 Cdo 82/2011). „V případě, že osoba, která podala v občanském soudním řízení návrh na vydání rozhodnutí podle § 107a, ztratila způsobilost být účaxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx. O návrhu podle § 107a může soud rozhodnout teprve po právní moci usnesení, jímž určí procesního nástupce takové osoby“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xrokázat, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o xxx x xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx05, sp. zn. 32 Odo 437/2004). „Za právní skutečnost nastalou po zahájení řízení, s níž je spojeno právo žalobce navrhnout vstup nabyvatele práva na místx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx a to i když právní účinky vkladu nastaly ještě před zahájením řízení“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.11.2006, sp. zn. 28 Cdo 990/2006). xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxvinnosti, jehož vstup do řízení je navržen, má způsobilost být účastníkem řízení“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7.1.2004, sp. zn. 32 Odo 1050/2003xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxrhem, je soud povinen si od ní vyžádat stanovisko k návrhu. „K výzvě podle ustanovení § 101 odst. 4 je soud oprávněn přistoupit, jen týká-li se dalšího posxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxtupu a vedení řízení, takže opatření tohoto souhlasu způsobem uvedeným v § 101 odst. 4 nepřichází v úvahu. Jinak řečeno, souhlas toho, kdo má vstoupit na xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx sídlo na území České republiky, může být další podmínkou úspěšnosti návrhu složení jistoty na náklady řízení. „Ustanovení § 51 odst. 1 zákona č. 97/196x xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxupit do řízení na místo žalobce jako jeho procesní nástupce postupem podle ustanovení § 107a. Nevyhoví-li v takovém případě procesní nástupce výzvě soxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx sp. zn. 29 Cdo 1088/2010).
Soud může návrhu žalobce na vydání usnesení o procesním nástupnictví podle § 107a vyhovět jen tehdy, byl-li podán dříve, nxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x x x x § 118b odst. 1, která upravují tzv. koncentraci řízení. Poté, co nastaly účinky koncentrace řízení, tj. zpravidla po skončení přípravného jednání, poxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxevod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, splňující výjimky z koncentrace řízení uvedené v § 118b odst. 1 větě třetí. xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxsledném přípravném jednání opomene doplnit svá skutková tvrzení o tuto skutečnost. Po skončení přípravného jednání, při kterém soud neposkytl lhůtu x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xyli žalobce a žalovaný řádně poučeni podle § 114c odst. 5, žalobce doplní svá skutková tvrzení tak, že po zahájení řízení postoupil zažalovanou pohledáxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxe k doplněným tvrzením podle § 114c odst. 5 přihlédnout.
Obdobně je nutné pamatovat též na princip neúplné
apelace
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxk odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně v systému tzv. neúplné
apelace
(§ 205a), uplatní se toto procesní nástupnictví, jen jestliže právní sxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxho stupně, avšak jen za předpokladu, že k uplatnění procesního nástupnictví není potřebné v odvolacím řízení uvádět nové skutečnosti, popřípadě důkaxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx, sp. zn. 26 Cdo 4134/2010).
Pokud jsou splněny všechny shora uvedené podmínky, musí soud návrhu žalobce vyhovět. „K rozhodnutí o vstupu do řízení na xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx0). „Při rozhodování o návrhu žalobce, aby nabyvatel práva vstoupil do řízení na jeho místo, soud ve vztahu k žalobcem označené právní skutečnosti zkouxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xastala a zda je způsobilá mít za následek převod nebo přechod práva. Otázkou, zda je žalobce skutečně nositelem jím tvrzeného práva, popřípadě zda podlx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxho nástupnictví podle ustanovení § 107a, nýbrž spadá již do posouzení věci samé, resp. je jeho součástí“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.4.2010, sxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxně doložených předpokladech pro to, aby takovému návrhu bylo vyhověno) prostřednictvím ustanovení § 2. Takový postup by byl namístě např. tehdy, jestxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxlem, aby se možná pohledávka na náhradu nákladů řízení stala vůči neúspěšnému žalobci nedobytnou. Prostá obava, že případná pohledávka na náhradě nákxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxa nález Ústavního soudu ze dne 9.2.2012, sp. zn. III. ÚS 468/2011).
S ohledem na jeho účel (jímž je zabezpečení vymahatelnosti náhrady nákladů žalovxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xx xxxxx x xx
xx xx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxto žalobce jako jeho procesní nástupce podle § 107a. Žalovaný v takové procesní situaci může navrhnout, aby soud této osobě uložil povinnost složit jím xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xx
xx xx
xx x xxxxx xxxítnutí návrhu na vstup této osoby do řízení na místo původního žalobce. V důsledku takového postupu nebude pokračováno v řízení s osobou se sídlem v cizixxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxané ustanovení v praxi poměrně často využívá a které soud nesmí připustit, neboť by to bylo v rozporu se základními ustanoveními procesního předpisu (§ xx x x xxxxxxx x xxx
Opačný problém může nastat, pokud žalovaný dlužník vyhýbající se splnění zažalované pohledávky se v průběhu řízení účelově odštěpí, popřx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx věci. Žalobce by měl na každou takovou změnu v hmotněprávním vztahu vždy reagovat podáním návrhu na procesní nástupnictví podle § 107a. Tím se však řízexx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxostí a družstev, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého rozdělovaná společnost ručí za dluhy, jež přešly v důsledku odštěpení na nástupnickou spxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxlil-li věřitel souhlas k převzetí dluhu kupujícím, ručí prodávající za splnění dluhu. Podle § 2021 obč. zák. se tak může žalobce prostřednictvím jednoxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx či zhoršit dobytnost zažalované pohledávky, může žalobce využít práva požadovat poskytnutí dostatečné jistoty, a to při podstatném snížení dobytnoxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xomáhat se u soudu určení, že vůči němu je prodej závodu neúčinný (§ 2181 obč. zák.).
Příklad procesního nástupnictví podle § 107a: Žalobce Jindřich Jxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx Praha 6, Potoční 7, žalobu o zaplacení 15 000 Kč, které žalované přenechal jako půjčku s tím, že žalovaná žalobci půjčené peníze vrátí do 30.11.2011. Žalxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxx xx345678, se sídlem Praha 1, Sedlářská 4, smlouvu o postoupení pohledávky, kterou zažalovanou pohledávku postoupil zmíněné společnosti. Žalobce po uzxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxané náležitosti a doložil souhlas společnosti ABC, s. r. o., se vstupem do řízení na místo žalobce.
Návrh, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstouxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxx řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde. V návrhx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxké přiložit, pokud jej má navrhovatel k dispozici, příp. označit osobu, která jej má u sebe. V případě, že má do řízení vstoupit nabyvatel práva, je vhodnx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxedpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, nemá to samo o sobě vliv na okruh účastníků řízení. K procexxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxd práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde, navrhne, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka, a jestliže xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxek převod nebo přechod práva, uvést, kdy k ní došlo, a označit toho, kdo má vstoupit na jeho místo.
Návrh musí být podán za řízení, tedy dříve, než soud o xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxho soudu ze dne 25.6.2007, sp. zn. 32 Odo 743/2006).
Ve shora uvedeném vzorovém případě bude návrh vypadat takto:
xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx


xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xo řízení nabyvatelka práva společnost ABC, s. r. o., IČ: 12345678, se sídlem Praha 1, Sedlářská 4, neboť to navrhl žalobce, který po zahájení řízení smloxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxí na místo žalobce souhlasí.
Jelikož usnesením bylo rozhodnuto nikoliv ve věci samé, povaha věci to připouští, z obsahu spisu je zřejmé, na základě jxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x x x69 odst. 2, větou druhou, obsahovat až na vyjímky odůvodnění. Odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o procesním nástupnictví podle § 107a je příxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxnek uvedených v § 237 a v § 239 s výjimkou věcí uvedených v § 238 odst. 1 je přípustné. Proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo v průběhu odvolacího řízxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxutí odvolacího soudu 2000 Kč podle položky 23 bodu 2 sazebníku poplatků. „Osoba, jejíž vstup do řízení je navržen, se stává účastníkem řízení až právní mxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxle na základě procesního nástupnictví vystupovat jako účastník řízení, může soud jednat jako s účastníkem až poté, co usnesení o procesním nástupnictxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxníka soud připustil rozhodnutím podle § 107a, nemůže sama úspěšně podat další návrh na vydání rozhodnutí podle § 107a před právní mocí rozhodnutí, na jexxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx nástupnictví podle § 107a je přípustné jak v řízení před soudem prvního stupně, tak i v řízení odvolacím. V řízení před soudem prvního stupně lze návrh na xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx. V odvolacím řízení je pak návrh na vydání usnesení o procesním nástupnictví podle § 107a možné podat v době od zahájení odvolacího řízení do doby vydání xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxx xdvolacího řízení. Je přitom nerozhodné, že návrh byl podán ještě u soudu prvního stupně v době před předložením věci odvolacímu soudu k rozhodnutí o podxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxstupnictví ve smyslu ustanovení § 107a, jestliže žalobce navrhl provedení záměny podle ustanovení § 92 odst. 2, a naopak“ (usnesení xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxout procesní nástupnictví podle § 107a, soud musí návrh žalobce zamítnout. Tento závěr platí i pro opačný případ. „Bylo-li pravomocně rozhodnuto o proxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxitky promlčení vychází ze závěru, že právo bylo uplatněno proti novému žalovanému (procesnímu nástupci) již dnem zahájení řízení proti původnímu žalxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xe dne 25.8.2009, sp. zn. 25 Cdo 2652/2007).
K odst. 3:
Tento odstavec odkazuje na obdobné použití § 107 odst. 4. Všechny hmotněprávní a procesní účinxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxíka. Pokud tedy procesní předchůdce coby žalobce podal žalobu před uplynutím promlčecí lhůty, nemůže případná námitka promlčení vznesená žalovaným xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx nástupci. Pokud procesní předchůdce coby žalovaný uznal nárok uplatněný žalobou, je i toto uznání nároku účinné vůči procesnímu nástupci. Z uvedenéhx xx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxe nepřechází osvobození od soudních poplatků přiznané původnímu účastníku řízení rozhodnutím soudu podle § 138 ani osobní osvobození původního účasxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xhledně kterých původnímu (od poplatků osvobozenému) účastníku řízení poplatková povinnosti nevznikla“ (usnesení Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 13 xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxímu předchůdci působí i vůči procesnímu nástupci, i když k procesnímu nástupnictví došlo v průběhu lhůty k podání odvolání proti doručenému rozhodnutxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxhodnutí o věci nemůže k takové situaci dojít, neboť návrh na vstup nabyvatele práva nebo povinnosti do řízení na místo dosavadního účastníka může být poxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxch rozhodnutí je především na procesním nástupci, aby si od svého procesního předchůdce obstaral potřebné informace, např. o datu doručení jednotlivxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxocesního předchůdce) byly výjimečně odstraněny např. prominutím zmeškání lhůty podle § 58 apod. Jen pro úplnost je nutné dodat, že plná moc zástupce prxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x až 3. Opatrovník byl totiž soudem ustanoven vždy na základě specifické situace, která se týkala původního účastníka řízení, avšak nikoliv jeho procesxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x cizině, byl stižen duševní poruchou xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxniká i zastoupení podle § 30 odst. 1 a 2, neboť zástupce podle těchto ustanovení byl soudem ustanoven výlučně na základě osobních a majetkových poměrů půxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxd o ustanovení zástupce pro svou osobu.
xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx----I--------------------I--------------------I
I    kroky žalobce     I   kroky   I  kroky žalovaného  I     kroky soudu    I
I                      I   nového  I                    I                    I
I                      I  žalobce  I                    I                    I
I----------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx        x           x                    x                    x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx------------I--------------------I
I postoupení           I           I                    I                    I
I pohledávky třetí     I           I                    I                    I
I osobě, doplnění      I           I                    I                    I
I skutkových tvrzení o I           I                    I                    I
I tuto skutečnost a    I           x                    x                    x
x xxxx xxxxxxxxx xx    x           x                    x                    x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxx  x xxxxxxx   x                    I vyhovění návrhu    I
I § 107a               I           I                    I                    I
I----------------------I-----------I--------------------I--------------------I
I podání žaloby        I           I                    I                    I
I------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx           x           x                    x                    x
x xxxxxxxxxx xxxxx     x           x                    x                    x
x xxxxxx xxxxxxxx      x           x                    x                    x
x xxutkových tvrzení o I           I                    I                    I
I tuto skutečnost a    I           I                    I                    I
I její prokázání 1)    I           I                    I                    I
I----------------------I-----------I--------------------I-----------xxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxx  x xxxxxxxxx x                    x xxxxxxxxxx xxxxxx  x
x x xxxx               x           x                    x xxxxxxxxx xxxxxx   x
x                      x           x                    x xx                 x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-----------------I--------------------I
I podání žaloby        I           I                    I                    I
I----------------------I-----------I--------------------I---------------xxxxxx
x xxxxxxxxxx           x           x                    x                    x
x xxxxxxxxxx xxxxx     x           x                    x                    x
x xxxxxx xxxxxxxx      x           x                    x                    x
x xxxxxxxxxx xxxxxxx x x           x                    x                    x
x xxxx xxxxxxxxxx x    x           x                    x                    x
x xxxx xxxxxxxxx xx    x           x                    x                    x
xxxxx------------------I-----------I--------------------I--------------------I
I nepodání návrhu      I           I                    I zamítnutí žaloby   I
I podle § 107a         I           I                    I 8)                 I
I---xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx        x           x                    x                    x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-------------------I--------------------I
x xxxxxxxxxx           x           x                    x                    x
x xxxxxxxxxx xxxxx     x           x                    x                    x
x xxxxxx xxxxxxxx      x           x                    x                    x
x xxxxxxxxxx xxxxxxx x x           x                    x                    x
x xxxx xxxxxxxxxx xx   x           x                    x                    x
x xx xxxxxxxxxxx       x           x                    x                    x
x xxxxxx xx            x           x                    x                    I
I----------------------I-----------I--------------------I--------------------I
I podání návrhu podle  I           I                    I nevyhovění návrhu  I
I § 107a               I           I                    I poxxxxxxxxx x      x
x                      x           x                    x xxxxxxx xx         x
x                      x           x                    x xxxxxxxx xx        x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxoby        I           I                    I                    I
I----------------------I-----------I--------------------I--------------------I
I postoupení           I           I                    I                    I
I pohledávky třetí     I           I                    I                    I
I osobě, dxxxxxxx      x           x                    x                    x
x xxxxxxxxxx xxxxxxx x x           x                    x                    x
x xxxx xxxxxxxxxx xx   x           x                    x                    x
x xx xxxxxxxxxxx       x           x                    x                    x
x xxxxxx xx            x           x                    x                    x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--------------I--------------------I
I nepodání návrhu      I           I                    I pokračování v      I
I podle § 107a         I           I                    I jednání se         I
I                      I           I                    I žalobcem 9)        I
I---------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx        x           x                    x                    x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-I--------------------I
I postoupení           I           I                    I                    I
I pohledávky třetí     I           I                    I                    I
I osobě, nedoplnění    I           I                    I                    I
I skutkových tvrzení o I           I                    I                    I
I tuto skutečnost 3)   I           I                    I                    I
I----xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx      x           x                    x xxxxxxxxxxx x      x
x xxxxx x xxxx         x           x                    x xxxxxxx xx         x
I                      I           I                    I žalobcem 9)        I
I----------------------I-----------I--------------------I--------------------I
I podání žaloby        I           I                    I                    I
I-----------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx           x           x                    x                    x
x xxxxxxxxxx xxxxx     x           x                    x                    x
x xxxxxx xxxxxxxx      x           x                    x                    x
x xxxxxxxxxx xxxzení o I           I                    I                    I
I tuto skutečnost a    I           I                    I                    I
I její prokázání až po I           I                    I                    I
I koncentraci řízení   I           I                    I                    I
I 4)                   I           I                    I                    I
I----------------------I-----------I------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxx  x xxxxxxx   x                    x xxxxxxxx xxxxxx    x
x x xxxx               x           x                    x                    x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx        x           x                    x                    x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx----I--------------------I--------------------I
I postoupení           I           I                    I                    I
I pohledávky třetí     I           I                    I                    I
I osobě, doplnění      I           I                    I                    I
I skutkových tvrzení o I           I                    I                    I
I tutx xxxxxxxxxx x    x           x                    x                    x
x xxxx xxxxxxxxx xx xx x           x                    x                    x
x xxxxxxxxxxx xxxxxx   x           x                    x                    x
x xx                   x           x                    x                    x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx----------------I
I podání návrhu podle  I nesouhlas I                    I nevyhovění návrhu  I
I § 107a               I           I                    I zamítnutí žaloby   I
I                      I           I                    I 8)                 I
I----------------------I--------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx        x           x                    x                    x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx------------I
I postoupení           I           I                    I                    I
I pohledávky třetí     I           I                    I                    I
I osobě, doplnění      I           I                    I                    I
I skutkových tvrzení o I           I                    I                    I
I tuto skutečnost a    I           I                    I                    I
I její prokázání až po x           x                    x                    x
x xxxxxxxxxxx xxxxxx   x           x                    x                    x
x xx                   x           x                    x                    x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx      x           x                    I zamítnutí žaloby   I
I podle § 107a         I           I                    I 8)                 I
I----------------------I-----------I--------------------I--------------------I
I podání žaloby        I           I                    I                    x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx           x           x                    x                    x
x xxxxxxxxxx xxxxx     x           x                    x                    x
x xxxxxx xxxxxxxění    I           I                    I                    I
I skutkových tvrzení o I           I                    I                    I
I tuto skutečnost 5)   I           I                    I                    I
I----------------------I-----------I--------------------I--------------------x
x xxxxxxxx xxxxxx      x           x                    x xxxxxxxxxxx x      x
x xxxxx x xxxx         x           x                    x xxxxxxx xx         x
x                      x           x                    x xxxxxxxx xx        x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--------------------I
I podání žaloby        I           I                    I                    I
I----------------------I-----------I--------------------I--------------------I
I postoupení           I           x xxxxxxxx           x                    x
x xxxxxxxxxx xxxxx     x           x xxxxxxxxxx xxxxxxx x                    x
x xxxxxx xxxxxxxxxx    x           x x xxxxxxxxxx       x                    x
x xxxxxxxxxx xxxxxxx x x           x xxxxxxxxxx         x                    x
x xxxx xxxxxxxxxx 3)   I           I pohledávky a její  I                    I
I                      I           I prokázání 6)       I                    I
I----------------------I-----------I--------------------I--------------------I
I podání návrhu xxxxx  x xxxxxxx   x                    x xxxxxxxx xxxxxx    x
x x xxxx               x           x                    x                    x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx        x           x                    x                    x
xxxxxx-----------------I-----------I--------------------I--------------------I
I postoupení           I           I doplnění           I                    I
I pohledávky třetí     I           I skutkových tvrzexx x                    x
x xxxxxx xxxxxxxxxx    x           x x xxxxxxxxxx       x                    x
x xxxxxxxxxx xxxxxxx x x           x xxxxxxxxxx         x                    x
x xxxx xxxxxxxxxx xx   x           x xxxxxxxxxx x xxxx  x                    x
x                      x           x xxxxxxxxx xx       x                    x
xxxxxxx----------------I-----------I--------------------I--------------------I
I podání návrhu podle  I nesouhlas I                    I nevyhovění návrhu  I
I § 107a               I           I                    I zxxxxxxxx xxxxxx   x
x                      x           x                    x xx                 x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx        x           x                    x                    x
xxxxxxxxxxx------------I-----------I--------------------I--------------------I
I postoupení           I           I doplnění           I                    I
I pohledávky třetí     I           I skutkových tvrzení I                    I
I xxxxxx xxxxxxxxxx    x           x x xxxxxxxxxx       x                    x
x xxxxxxxxxx xxxxxxx x x           x xxxxxxxxxx         x                    x
x xxxx xxxxxxxxxx xx   x           x xxxxxxxxxx x xxxx  x                    x
x                      x           x xxxxxxxxx xx       x                    x
xxxxxxxxxxxx-----------I-----------I--------------------I--------------------I
I nepodání návrhu      I           I                    I zamítnutí žaloby   I
I podle § 107a         I           I                    I 8)                 I
I----------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx        x           x                    x                    x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx------------I--------------------I
I postoupení           I           I doplnění           I                    I
I pohledávky třetí     I           I skutkových         I                    I
I osobě, nedoplnění    I           I tvrzení o          I                    I
I skutkových txxxxxx x x           x xxxxxxxxxx         x                    x
x xxxx xxxxxxxxxx xx   x           x xxxxxxxxxx         x                    x
x                      x           x xxxxxxxxxx         x                    x
x                      x           x xx xx xxxxxxxxxxx  x                    x
x                      x           x xxxxxx xx          x                    x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-------I--------------------I--------------------I
I podání návrhu podle  I           I                    I nevyhovění návrhu  I
I § 107a               I           I                    I pokračování v      I
I                      I           I                    I jednání se         I
I                      I           I                    I xxxxxxxx xx        x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx        x           x                    x                    x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-I-----------I--------------------I--------------------I
I postoupení           I           I doplnění           I                    I
I pohledávky třetí     I           I skutkových tvrzení I                    I
I osobě, nedopxxxxx    x           x x xxxxxxxxxx       x                    x
x xxxxxxxxxx xxxxxxx x x           x xxxxxxxxxx         x                    x
x xxxx xxxxxxxxxx xx   x           x xxxxxxxxxx xx xx   x                    x
x                      x           x xxxxxxxxxxx xxxxxx x                    x
x                      x           x xx                 x                    x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx      x           x                    x xxxxxxxxxxx x      x
x xxxxx x xxxx         x           x                    I jednání se         I
I                      I           I                    I žalobcem 9)        I
I----------------------I-----------I--------------------I--------------------I
I podání žaloby        I           I                    I                    I
I------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx           x           x xxxxxxxx           x                    x
x xxxxxxxxxx xxxxx     x           x xxxxxxxxxx xxxxxxí I                    I
I osobě, nedoplnění    I           I o skutečnost       I                    I
I skutkových tvrzení o I           I postoupení         I                    I
I tuto skutečnost 5)   I           I pohledávky a její  I                    I
I                      I           I prokázání          I                    I
I---------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxx  x xxxxxxx   x                    x xxxxxxxx xxxxxx    x
x x xxxx               x           x                    x                    x
xxxxxxx----------------I-----------I--------------------I--------------------I
I podání žaloby        I           I                    I                    I
I----------------------I-----------I----xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx           x           x xxxxxxxx           x                    x
x xxxxxxxxxx xxxxx     x           x xxxxxxxxxx xxxxxxx x                    x
x xxxxxx xxxxxxxxxx    x           x x xxxxxxxxxx       I                    I
I skutkových tvrzení o I           I postoupení         I                    I
I tuto skutečnost 5)   I           I pohledávky a její  I                    I
I                      I           I prokázání          I                    I
I----------------------I-----------I-------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxx  x xxxxxxxxx x                    x xxxxxxxxxx xxxxxx  x
x x xxxx               x           x                    x xxxxxxxxx xxxxxx   x
x                      x           x                    x xx                 x
xxxxxxxxxxxxxx---------I-----------I--------------------I--------------------I
I podání žaloby        I           I                    I                    I
I----------------------I-----------I-----------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx           x           x xxxxxxxx           x                    x
x xxxxxxxxxx xxxxx     x           x xxxxxxxxxx xxxxxxx x                    x
x xxxxxx xxxxxxxxxx    x           x x xxxxxxxxxx       x                    x
x xxxxkových tvrzení o I           I postoupení         I                    I
I tuto skutečnost 5)   I           I pohledávky a její  I                    I
I                      I           I prokázání          I                    I
I----------------------I-----------I--------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx      x           x                    x xxxxxxxxx xxxxxx   x
x xxxxx x xxxx         x           x                    x xx                 x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-------I--------------------I
1) situace, kdy k postoupení pohledávky dochází před koncentrací a k splnění 
   povinnosti tvrzení a povinnosti důkaznx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx 
xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxx 
   xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xo koncentraci řízení; 
3) situace, kdy k postoupení pohledávky dochází před koncentrací, avšak 
   nedojde ke splnění povinnosti tvrzení a povinnosti důkxxxxx 
xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx 
   x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx 
xx xxxxxxxx xxx x postoupení pohledávky dochází po koncentraci, avšak nedojde 
   ke splnění povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní; 
6) situace, kdy k doplnění skutečnoxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx 
   xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx 
xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xrokázání 
   dochází až po koncentraci řízení; 
8) pro nedostatek aktivní legitimace žalobce; 
9) kterého soud považuje za aktivně legitimovaného; 
Tabulka č. 3: Procesní kroky při převzetí dlxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x    xxxxx xxxxxxx     x   xxxxx   x  xxxxx xxxxxxxxxx  x     xxxxx xxxxx    I
I                      I   nového  I                    I                    I
I                      I  žalobce  I                    I                    I
I----------------------I-----------I--------------------I--------------------I
I podání žaloby        I           I                    I                    I
I--------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx       x           x                    x                    x
x xxxxxxxxxx xxxxx     x           x                    x                    x
x xxxxxxx xxxxxxxx     x           x                    x                    x
x xxxxxxxxxx xxxxxxx x x           x                    x                    x
x xxxx xxxxxxxxxx x    x           x                    x                    x
x xxxx xxxxxxxxx xx    x           x                    x                    x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx---I-----------I--------------------I--------------------I
I podání návrhu podle  I           I                    I vyhovění návrhu    I
I § 107a               I           I                    I                    I
I----------------------Ixxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx        x           x                    x                    x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--------------------I
I převzetí dluhu       I           I                    I                    I
I žalovaného třetí     I           I                    I                    I
I osobou, doplnění     I           I                    I                    I
I skutkových tvrzení o I           I                    I                    I
I tuto skutečnost a    I           I                    I                    I
I její pxxxxxxxx xx    x           x                    x                    x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx      x           x                    x xxxxxxxxx xxxxxx   x
x xodle § 107a         I           I                    I 8)                 I
I----------------------I-----------I--------------------I--------------------I
I podání žaloby        I           I                    I                    I
I-----------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx       x           x                    x                    x
x xxxxxxxxxx xxxxx     x           x                    x                    x
x xxxxxxx xxxxxxxx     x           x                    x                    x
x xxxxxxxxxh tvrzení o I           I                    I                    I
I tuto skutečnost až   I           I                    I                    I
I po koncentraci       I           I                    I                    I
I řízení 2)            I           I                    I                    I
I----------------------I-----------I--------------------I------xxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxx  x           x                    x xxxxxxxxxx xxxxxx  x
x x xxxx               x           x                    x xxxxxxxxxxx x      x
x                      x           x                    x xxxxxxx xx         x
x                      x           x                    x xxxxxxxxx xx       x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxI-----------I--------------------I--------------------I
I podání žaloby        I           I                    I                    I
I----------------------I-----------I--------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx       x           x                    x                    x
x xxxxxxxxxx xxxxx     x           x                    x                    x
x xxxxxxx xxxxxxxx     x           x                    x                    x
x xxxxxxxxxx xxxxxxx x x           x                    x                    x
x xxxx xxxxxxxxxx xx   x           x                    x                    x
x xx xoncentraci       I           I                    I                    I
I řízení 2)            I           I                    I                    I
I----------------------I-----------I--------------------I--------------------I
I nepodání návrhu      I           I                    I pokraxxxxxx x      x
x xxxxx x xxxx         x           x                    x xxxxxxx xx         x
x                      x           x                    x xxxxxxxxx xx       x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xodání žaloby        I           I                    I                    I
I----------------------I-----------I--------------------I--------------------I
x xxxxxxxx xxxxx       x           x                    x                    x
x xxxxxxxxxx xxxxx     x           x                    x                    x
x xxxxxxx xxxxxxxxxx   x           x                    x                    x
x xxxxxxxxxx xxxxxxx x x           x                    x                    x
x xxxx xxxxxxxxxx xx   x           x                    x                    x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-----------I--------------------I--------------------I
I nepodání návrhu      I           I                    I pokračování v      I
I podle § 107a         I           I                    I jednání se         I
I                      I           I                    I žalovaným 9)       I
I--xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx        x           x                    x                    x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--------------------I--------------------I
I převzetí dluhu       I           I                    I                    I
I žalovaného třetí     I           I                    I                    I
I osobou, doplnění     I           I                    I                    I
I skutkových tvrzení o I           I                    I                    I
I tuto xxxxxxxxxx x    x           x                    x                    x
x xxxx xxxxxxxxx xx    x           x                    x                    x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxdle  I           I                    I vyhovění návrhu    I
I § 107a               I           I                    I                    I
I----------------------I-----------I--------------------I--------------------I
I podání žaloby        I           I                    I                    I
I-xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx       x           x                    x                    x
x xxxxxxxxxx xxxxx     x           x                    x                    x
x xxxxxxx xxxxxxní     I           I                    I                    I
I skutkových tvrzení o I           I                    I                    I
I tuto skutečnost a    I           I                    I                    I
I její prokázání 4)    I           I                    I                    I
I----------------------I-----------I--------------------I--xxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx      x           x                    x xxxxxxxxx xxxxxx   x
x xxxxx x xxxx         x           x                    x xx                 x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-------------------I
I podání žaloby        I           I                    I                    I
I----------------------I-----------I--------------------I--------------------I
I převzetí dluhx       x           x                    x                    x
x xxxxxxxxxx xxxxx     x           x                    x                    x
x xxxxxxx xxxxxxxxxx   x           x                    x                    x
x xxxxxxxxxx xxxxxxx x x           x                    x                    x
x xxxx xxxxxxxxxx xx   x           x                    x                    x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-------------------I--------------------I
I nepodání návrhu      I           I                    I pokračování v      I
I podle § 107a         I           I                    I jednání se         I
I                      I           I                    I žalovaným 9)       I
I---------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx        x           x                    x                    x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-------I--------------------I
I převzetí dluhu       I           I doplnění           I                    I
I žalovaného třetí     I           I skutkových tvrzení I                    I
I osobou, nedoplnění   I           I o skutečnost       I                    I
I skxxxxxxxx xxxxxxx x x           x xxxxxxxx xxxxx x   x                    x
x xxxx xxxxxxxxxx xx   x           x xxxx xxxxxxxxx xx  x                    x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxu podle  I           I                    I vyhovění návrhu    I
I § 107a               I           I                    I                    I
I----------------------I-----------I--------------------I--------------------I
I podání žaloby        I           I                    I                    x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx       x           x xxxxxxxx           x                    x
x xxxxxxxxxx xxxxx     x           x xxxxxových tvrzení I                    I
I osobou, nedoplnění   I           I o skutečnost       I                    I
I skutkových tvrzení o I           I převzetí dluhu a   I                    I
I tuto skutečnost 3)   I           I její prokázání 6)  I                    I
I-------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx      x           x                    x xxxxxxxxx          x
x xxxxx x xxxx         x           x                    x xxxxxx xx          x
xxxxxxx----------------I-----------I--------------------I--------------------I
I podání žaloby        I           I                    I                    I
I----------------------I-----------I----xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx       x           x xxxxxxxx           x                    x
x xxxxxxxxxx xxxxx     x           x xxxxxxxxxx xxxxxxx x                    x
x xxxxxxx xxxxxxxxxx   x           x x xxxxxxnost       I                    I
I skutkových tvrzení o I           I převzetí dluhu až  I                    I
I tuto skutečnost 3)   I           I po koncentraci     I                    I
I                      I           I řízení 7)          I                    I
I----------------------I-----------I-xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxx  x           x                    x xxxxxxxxxx xxxxxx  x
x x xxxx               x           x                    x xxxxxxxxxxx x      x
x                      x           x                    x xxxxxxx xx         x
x                      x           x                    x xxxxxxxxx 9)       I
I----------------------I-----------I--------------------I--------------------I
I podání žaloby        I           I                    I                    I
I----------------------I------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx       x           x xxxxxxxx           x                    x
x xxxxxxxxxx xxxxx     x           x xxxxxxxxxx xxxxxxx x                    x
x xxxxxxx xxxxxxxxxí   I           I o skutečnost       I                    I
I skutkových tvrzení o I           I převzetí dluhu až  I                    I
I tuto skutečnost 3)   I           I po koncentraci     I                    I
I                      I           I řízení 7)          I                    I
I----------------------I---xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx      x           x                    x xxxxxxxxxxx x      x
x xxxxx x xxxx         x           x                    x xxxxxxx xx         x
x                      x           x                    x xxxxxxxxx xx       x
xxxxxx-----------------I-----------I--------------------I--------------------I
I podání žaloby        I           I                    I                    I
I----------------------I-----------I---xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx       x           x xxxxxxxx           x                    x
x xxxxxxxxxx xxxxx     x           x xxxxxxxxxx xxxxxxx x                    x
x xxxxxxx xxxxxxxxxx   x           x x xxxxxčnost       I                    I
I skutkových tvrzení o I           I převzetí dluhu a   I                    I
I tuto skutečnost 5)   I           I její prokázání     I                    I
I----------------------I-----------I--------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxx  x           x                    x xxxxxxxx xxxxxx    x
x x xxxx               x           x                    x                    x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx        x           x                    x                    x
xxxxxx-----------------I-----------I--------------------I--------------------I
I převzetí dluhu       I           I doplnění           I                    I
I žalovaného třetí     I           I skutkových tvxxxxx x                    x
x xxxxxxx xxxxxxxxxx   x           x x xxxxxxxxxx       x                    x
x xxxxxxxxxx xxxxxxx x x           x xxxxxxxx xxxxx x   x                    x
x xxxx xxxxxxxxxx xx   x           x xxxx xxxxxxxxx     x                    x
xxxxxxxxxxxxxxxxx------I-----------I--------------------I--------------------I
I nepodání návrhu      I           I                    I zamítnutí žaloby   I
I podle § 107a         I           I                    I 8)                 I
I---------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxx 
   xxxxxxxxti tvrzení a povinnosti důkazní v rámci koncentrace řízení; 
2) situace, kdy k převzetí dluhu dochází před koncentrací a k splnění 
   povinnosti tvrzení a pxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx 
xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx 
   xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xovinnosti důkazní; 
4) situace, kdy k převzetí dluhu dochází po koncentraci, stejně jako k splnění 
   povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní; 
5) situacex xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx 
   xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx 
xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxi převzetí dluhu a jejímu prokázání 
   dochází v rámci koncentraci řízení; 
7) situace, kdy k doplnění skutečnosti převzetí dluhu a jejímu prokázání 
   docháxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx 
xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx 
xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx 
xxxxxn
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 109
Komentátor: Jirsa
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxjména rozhodnutí podle odst. 2 písm. c), kdy soud „vyčkává“ na výsledek jiného řízení, místo aby předběžnou otázku vyřešil sám. K takovému vyčkávání něxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxhodnutí pečlivě vážit. Zákon v § 111 odst. 2 soudu ukládá v případě přerušení podle § 109 povinnost činit vše pro to, aby mohl v řízení pokračovat. Někdy ovxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xřerušit může, ale nemusí.
xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxastní- ka). Zatímco proti rozhodnutí, jímž soud řízení přerušuje bez návrhu, je odvolání přípustné, proti usnesení, kterým zamítá návrh, přípustné nxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx x00 odst. 2, § 474 odst. 1 z. ř. s.). K tomu srov. např. usnesení Městského soudu v Praze ze 17. 4. 2014, sp. zn. 23 Co 156/2014. Protože důvody zamítavého usnexxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxx xxxxá). Například:
xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxx xxxesení je pro lepší orientaci a představu o průběhu řízení vhodné (pokud je to možné) uvést nejen, že se řízení přerušuje, ale také vymezit okamžik, dokdy xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxx xx x xxxxxxxx
x xxxxxxx xřerušení jde o rozhodnutí „soudu“, takže v senátních věcech je třeba, aby je přijal celý senát, nikoliv jen jeho předseda.
V praxi je xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxto komentáře však zastávají názor opačný, podle něhož usnesení nemusí soud vydat, natož aby proti němu bylo možno podat odvolání. V této souvislosti lzx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x 109 o. s. ř. je třeba k pokračování řízení vydat o tom usnesení. Takový postup nevyplývá z žádného ustanovení občanského soudního řádu a není ani postuxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx xxx xxxxxxxxxní v řízení postačilo, že soud nařídil jednání, což samo o sobě je usnesením. I v případě odlišného výkladu § 111 odst. 2 o. s. ř. by se však nejednalo o takoxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx
xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxchybnitelným způsobem zaručujícím dodržení práva na spravedlivý proces, protože podle § 111 odst. 1, věta druhá, pokračování v řízení má vliv na znovuxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xbsahovat odůvodnění, je však vhodné je doručit účastníkům, ač proti němu není odvolání přípustné (§ 168 odst. 2). Stejný názor je podpořen např. i v usnexxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx, aby se účastníci dozvěděli, že soud v řízení pokračuje, a odkdy přesně se tak děje. Například je poměrně častá následující procesní situace: Předseda xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xlidu řízení (§ 110) a k návrhu na přerušení řízení podle tohoto ustanovení. Protože je však přípravné jednání významný úkon soudu, především proto, že jx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxe potřebná poučení, případně sdělí svůj předběžný názor na věc v duchu zásady předvídatelnosti rozhodnutí, poskytne také poučení o zákonné koncentraxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx pro případ, že by během klidu řízení ke smíru nedošlo. Teprve poté vyhoví návrhům účastníků a řízení přeruší usnesením podle ustanovení § 110, proti němxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx ten, že nezačne běžet třicetidenní koncentrační lhůta. Po třech měsících klidu řízení je však soud informován, že ke smíru nedošlo a je podán návrh na poxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xřetelně najevo, protože důsledky zákonné koncentrace jsou přísné. Stane se tak buď usnesením o vedení řízení (o pokračování v něm), nebo jiným vhodným xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xtopstav, avšak právo účastníků na spravedlivý proces bude zachováno.
Speciální ustanovení o přerušení řízení obsahuje zákon č. 292/2013 Sb., o zvxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx do doby, než bude o návrhu na určení otcovství rozhodnuto.
K odst. 1:
K písm. a): Má-li účastník na začátku řízení procesní způsobilost (srov. § 20) a x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xdvokátem, notářem, patentovým zástupcem, odborovou organizací nebo tzv. obecným zmocněncem (§ 25-27). Tehdy soud bude postupovat následujícím způxxxxxx
xxxx xx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxesní způsobilosti účastníka v průběhu řízení.


x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxcká osoba trpí duševní chorobou, v jejímž důsledku nemůže platně činit právní úkony, je důvodem pro rozhodnutí podle tohoto ustanovení. Takovému účasxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx
xxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx takže jeho omezení ve svéprávnosti důvodem k přerušení řízení není a soud s ním za takové situace přestane jednat.
Jestliže v řízení vystupuje více úxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxx xxxx xxud přerušit řízení jen ohledně jednoho společníka; ve věci však stejně nemůže vydat konečný rozsudek, dokud věc týkající se tohoto účastníka nevyloučx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
K písm. b): Jde o xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x
xxxxxxxxxxxxx
x x xxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxt. 2. Případy, kdy je vázán rozhodnutím jiného orgánu, jsou popsány v ustanovení § 135 odst. 1. Je-li tedy v jiném řízení (trestním či správním) řešena otxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxuvisící s dopravní nehodou a ještě neskončilo správní (trestní) řízení, v němž je řešena otázka viny na dopravní nehodě, soud řízení o náhradu újmy přerxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx
K přerušení dojde i tehdy, když krajský soud rozhoduje podle § 9 odst. 2 písm. c), d) spor o vzájemné vypořádání dávky důchodového pojištění a zabezpečenx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xe upraveno přerušení povinné (
obligatorní
). Z toho vyplývá, že nelze žalobu zamítnout pro takzvanou předčasnost, je-li v jiném (nejčastěji správnímx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx průmyslového vlastnictví probíhá řízení, v němž se řeší otázka vlastnictví předmětné ochranné známky podle zákona č. 441/2003 Sb.
Jinak může soud xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx
K písm. c): Jde také o výjimečné ustanovení, prostřednictvím něhož může do jisté xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx zaměření tohoto komentáře. Proto jen stručně: Obecný soud je podle čl. 95 Ústavy povinen v souvislosti x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xrušení zákona nebo jeho části. Zákon zde upravuje přerušení
obligatorní
, což kromě jiného znamená, že je povinností obecného soudu při zjištění ústavxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxodnutí odvolacích soudů, které ještě v současné době ruší některá usnesení soudů prvních stupňů, jimiž bylo nařízeno předběžné opatření a v intencích x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxli odvolací soud za to, že ustanovení § 169 odst. 2 je v rozporu s ústavním pořádkem, je jeho povinností řízení přerušit a věc předložit Ústavnímu soudu, a xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxx xi v rozporu s ústavním pořádkem. Pokud dospěje k závěru, že s ním aplikované ustanovení v souladu není, podá k Ústavnímu soudu návrh na jeho zrušení a řízexx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxx.2002 novelizovala Ústava ČR. Podle čl. 87 odst. 1 písm. a) a b) Ústavy Ústavní soud rozhoduje o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx nebo zákonem. Podle čl. 95 Ústavy platí, že soudce je při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávnxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu soudu.
Nejčastěji obecný soud postupuje (je povinen postupovat) podle komentxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxzdějších předpisů, nebo s Listinou základních práv a svobod. Kromě toho může být důvodem přerušení nesoulad s mezinárodní smlouvou, která je součástx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx nižší právní síly soudce zohlední sám ve svém rozhodnutí tak, že podle konkrétního ustanovení odmítne postupovat. V tomto směru se projevuje dlouhodoxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxucí, jako je Evropský soud pro lidská práva) přebírá některé rysy dříve charakteristické spíše pro systém anglosaský. K nim právě patří doktrína klesaxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxto principů. To znamená, že ve smyslu čl. 95 odst. 1 Ústavy je soudce vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu. Soudce je tax xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxu, že jde o pravidlo chování, které je s nimi v rozporu, je soudce povinen takové pravidlo nepoužít (viz pravidlo
iura novit curia
). Je však logické, že v txxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxzákonné pravidlo neaplikoval.“
Ve výroku usnesení je vhodné vymezit důvod přerušení. Například:
xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xstavního soudu o návrhu Obvodního soudu pro Prahu 1 na zrušení ustanovení § 2958 obč. zák. vedeného pod sp. zn. Pl. ÚS 50/05.
Komentátor: Trebatický
x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xtázce. Podáním této žádosti se zahajuje specifické řízení, v němž Soudní dvůr EU k žádosti soudu členské země poskytne výklad ve věci relevantního ustaxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xouladu s právem, resp. unijními normami vyšší právní síly. I v těchto případech jde o překážku řízení, která dočasně brání v jeho pokračování. Stejná úpxxxx xxxxx x x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxx x x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxx xx
xx xxx xxxxxx x xxxxž se Soudní dvůr Evropské unie skládá, tj. Soudního dvora, Tribunálu a Soudu pro veřejnou službu, je tato pravomoc v současnosti svěřena výhradně Soudnxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxběžné otázce je zajištění jednotného výkladu a aplikace práva EU ve všech členských státech EU. Podle ustanovení čl. 267 Smlouvy o fungování Evropské uxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxle jen „SES“, Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat o předběžných otázkách týkajících se:
1.
výkladu Smlouvy o fungování Evropské unie a Smlouvy o Evroxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxkého státu, může tento soud, považuje-li rozhodnutí o této otázce za nezbytné k vydání svého rozhodnutí, požádat Soudní dvůr o rozhodnutí o ní. Nelze-lx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxto ustanovení je předmětem rozsáhlé judikatury Soudního dvora (viz např.
curia
.europa.eu/jcms/jcms/Jo2_7046/repertorio-de-jurisprudencia).
xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx ve znění před nabytím platnosti Lisabonské smlouvy, na které poznámka pod čarou č. 62d odkazuje, platností Lisabonské smlouvy, která tyto články zrušxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxky, že otázka výkladu této hlavy nebo platnosti a výkladu aktů vydaných orgány Společenství na základě této hlavy vyvstane ve věci, která je předmětem řxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxx xxípadě požádá tento soud Soudní dvůr o rozhodnutí o této otázce, jestliže je považuje za nutné k vydání svého rozhodnutí (srov. také např. usnesení Soudnxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxdu a aplikace úpravy obsažené v předpisech EU z oblasti xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xízení počínajíc, přes otázky soudní pravomoci a příslušnosti, otázky obecných nároků kladených na průběh řízení, dokazování a doručování, úpravu uzxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxkovém řízení;
-
nařízení Rady (ES) č. 44/2001 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech;
-
naříxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx o zpřístupnění spravedlnosti v přeshraničních sporech stanovením minimálních společných pravidel pro právní pomoc v těchto sporech, jež byla do práxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx
x
xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti;
-
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004, kterým se zavádí evropský exekuční titux xxx xxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích;
-
nařízení Evropského parlamentu a Radx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních;
-
směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/52/ES o některých axxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx
x
xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx x příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (tzv. nařízení o výživném).
Po nxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx je upraveno Statutem Soudního dvora (čl. 23, 23a) a Jednacím řádem Soudního dvora (čl. 93-114).
Problematiku formy rozhodnutí o žádosti o předběžnx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xři absenci výslovné úpravy v tomto směru lze dovodit, že samotné rozhodnutí o podání žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce soud vydává formou usnesenx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx odvolání přípustné (§ 202 odst. 1
a contrario
). Přijetí odlišného závěru, zastávaného částí odborné veřejnosti, že rozhodnutí o podání žádosti o rozhxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx spočívajícímu v tom, že samotné rozhodnutí o přerušení řízení, proti němuž je přípustnost odvolání jednoznačná, by přezkoumatelné odvolacím soudem xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
x xxxx x xxxpadech soudů, jejichž rozhodnutí lze napadnout opravným prostředkem (čl. 267 druhý pododstavec SFEU), tedy možnost přezkumu rozhodnutí o přerušení xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxišným názorem odvolacího soudu, se však zde s přihlédnutím k povaze a smyslu čl. 267 SFEU neuplatní.
V rozsudku Soudního dvora Cartesio Oktató és Szoxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxti rozhodnutí podat žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, která se vyznačují tím, že věc v původním řízení jako celek je i nadále projednávána předkláxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xak, že pravomoc rozhodnout o předložení předběžné otázky, kterou toto ustanovení přiznává všem vnitrostátním soudům, nelze zpochybnit použitím takxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxerý uvedené rozhodnutí vydal, aby pokračoval v přerušeném vnitrostátním řízení.
V odůvodnění tohoto xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx 166/73, a ze dne 12.2.1974, věc 146/73), pokud se jedná o vnitrostátní soud, jehož rozhodnutí lze napadnout vnitrostátními opravnými prostředky podlx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxtí o předběžné otázce, podléhala obvyklým opravným prostředkům upraveným ve vnitrostátním právu. Výsledek takovéhoto řízení o opravném prostředku xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxxxou projednává, vyvstaly otázky týkající se výkladu ustanovení práva Společenství (nyní Evropské unie) vyžadující jeho rozhodnutí.
Podle ustanoxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xe rozhodne podat žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, s výhradou omezené kontroly, kterou provádí Soudní dvůr v souladu s judikaturou připomenutou x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxodnutí vydaného v rámci řízení o odvolání podaném proti rozhodnutí podat žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, konkrétně, aby se rozhodl, zda bude na xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx - též v zájmu transparentnosti a právní jistoty - vycházet pouze z rozhodnutí o podání žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, které má příslušné právnx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxx xxxu, aby byl vnitrostátní soud vázán vnitrostátním procesním pravidlem, podle kterého jsou pro něj závazné názory vyjádřené vyšším vnitrostátním soudxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxaci v. Fallimento Interedil Srl, Intesa Gestione Crediti Spa, věc C-396/09).
Unijní právo, zejména čl. 267 SFEU, je třeba vykládat v tom smyslu, že bxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xospějí k závěru, že vnitrostátní zákon je v rozporu s čl. 47 Listiny základních práv Evropské unie, předložit v rámci řízení, které před nimi probíhá, úsxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxení brání ve svém důsledku těmto obecným soudům ve výkonu jejich pravomoci nebo v plnění jejich povinnosti obrátit se na Soudní dvůr s předběžnými otázkxxxx x xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxudu o uvedeném návrhu. Unijní právo, zejména čl. 267 SFEU, je třeba naopak vykládat v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, podle ktxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxí o kontrole ústavnosti zákonů, na Soudní dvůr s jakoukoliv předběžnou otázkou, kterou pokládají za nezbytnou; přijmout jakékoliv opatření nezbytné x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx x xxxxxxx x xxxvem Unie. Je na předkládají- cím soudu, aby ověřil, zda lze vnitrostátní právní předpisy vykládat v souladu s těmito požadavky unijního práva (rozsudex xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx x xx x x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxlaci předběžné otázky samotné soud případně spolu se spisem či jeho kopií podle čl. 23 Statutu Soudního dvora zašle v češtině (viz čl. 29-31 Jednacího řáxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxce mezi Soudním dvorem a vnitrostátními soudy členských zemí (mezi Soudním dvorem a vnitrostátními soudy není v tomto směru dán vztah funkční nadřízenxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxku EU pod dne 6.11.2012, č. C 338/1, o zahajování řízení o předběžné otázce vnitrostátními soudy.
Naléhavé řízení o předběžné otázce je upraveno ustxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx x xxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxné v hlavě IV části třetí SES. O provedení takového zjednodušeného řízení rozhoduje Soudní dvůr k odůvodněné žádosti dožadujícího soudu nebo z vlastní xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxšnost soudu, který věc projednává na základě práva EU, závisí na odpovědi na předběžnou otázku.
V mimořádně naléhavých případech lze předběžnou otxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx x xxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxa o zahajování řízení o předběžné otázce obsahuje prakticky orientované informace, jež mohou být užitečné při zvažování samotného rozhodnutí o podánx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxx x xx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxé chvíle (fáze řízení) pro takový postup, a o informace významné pro komunikaci mezi Soudním dvorem, vnitrostátním soudem a účastníky řízení.
Řízexx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxostátní soud příslušný k rozhodování o návrhu na vydání předběžného opatření, zajištění důkazů, apod.
O nákladech řízení, které v rámci řízení o přxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxxá soudu povinnost zaslat Ministerstvu spravedlnosti rozhodnutí, jimiž bylo rozhodnuto o podání předběžné otázky Soudnímu dvoru.
Seznam předběžxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx
x xxxx. 2:
Ve druhém odstavci je upraveno
fakultativní
přerušení, k němuž soud přistoupí výjimečně, aby řízení neprodlužoval, a jen tehdy, pokud neučiní xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx
x xxxxx xxx xxxx
xxxxxtativní
přerušení řízení přichází v úvahu ve dvou situacích:
1.
účastník je neznámého pobytu;
2.
na straně účastníka existuje překážka trvalxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx
xx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxtář k ustanovení § 29 odst. 3). Aby mohl soud jednat s nezvěstným účastníkem, v řízení postupovat až ke konečnému rozhodnutí, má k dispozici dvě ustanovexx x xx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xx xx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxe § 10 (§ 10b) zák. č. 133/2000 Sb. postupem podle ustanovení § 49 odst. 4 a § 50 (srov. komentář k nim).
Protože s výjimkou šesti případů, kdy je náhradxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx x řízení postupo