99/1963 Sb.

Občanský soudní řád, 3. část: Soudcovský komentář

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (1)
xxxxxxx xxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxx
xxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxvát
Kryštof
Janek
František
Korbel
Tomáš
Lichovník
Jaroslav
Mádr
Tomáš
Mottl
Daniel
Paľko
Bohuslav
Petr
Viktor
Sedlák
Pxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxx
xxxxxx
Část čtvrtá
Opravné prostředky
Hlava první
Odvolání
Podání odvolání
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx1
Komentátor: Petr
Soudní rozhodnutí může trpět různými vadami. Někdy jde o objektivní vady, jindy jen o pocity účastníků, kterým nebylo vyhověno a xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxo státu je společensky žádoucí, aby soudní rozhodnutí podléhalo přezkumu. Zásadně jde o soudní přezkum na základě opravných prostředků, který se děje x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxní systémy, a to apelační a kasační.
Apelační opravný systém umožňuje přezkum rozhodnutí po stránce skutkové i právní. Odvolací soud pak může v důslxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxm skutečnostem a důkazům, které nebyly účastníkem uvedeny v řízení před soudem prvního stupně (tzv. novoty), hovoříme o apelaci úplné nebo neúplné. Kaxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxi, který se liší od skutkového stavu věci zjištěného soudem prvního stupně.
Kasační systém umožňuje přezkum rozhodnutí soudu prvního stupně pouze xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxo systému může odvolací soud napadené rozhodnutí pouze potvrdit nebo zrušit. Pro úplnost je třeba zmínit, že v teorii se rozlišuje ještě revizní opravnx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxně jej posoudil.
Opravné prostředky klasifikuje teorie,
legislativa
i praxe především podle toho, zda směřují proti nepravomocnému anebo pravoxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx x xxxx xxxt. 2 o. s. ř., čl. 12 odst. 3 písm. b/ nařízení EU č. 1896/2006, § 175 odst. 1 o. s. ř.), ačkoliv se jedná o úkony účastníků, jimiž se brání proti vydanému rozhoxxxxxx
Txxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-----I
I        opravné prostředky           I       další obranné prostředky       I
I------------------I------------------I-------------------I------------------I
I      řxxxx       x    xxxxxxxxx     x       xxxxx       x      xxxxxxx     x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxx  x xxxxxxní (§ 240  I proti platebnímu  I proti směnečnému I
I odst. 1)         I odst. 1)         I rozkazu           I platebnímu       I
I                  I                  I (§ 174 odst. 2)   I rozkazu (§ 175   I
I                  I                  I                   I odst. 1)         I
I----------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x                  x xxxxxx xx xxxxxx x xxxxx             x xxxxx xxxxxxxx   x
x                  x xxxxxx xx xxx    x xxxxxxxxxxkému    I platebnímu       I
I                  I odst. 1, 2)      I platebnímu        I rozkazu (§ 175   I
I                  I                  I rozkazu (§ 174a   I odst. 1)         I
I                  I                  I odst. 2)          I                  I
I------------------I------------------Ixxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x                  x xxxxxx xxx       x xxxxx xxxxxxxxxx  x                  x
x                  x xxxxxxxxxx xx   x xxxxxxxxxx        x                  x
x                  x xxx xxxxx xx xx  x xxxxxxx xxxx xx   x                  x
x                  x                  x odst. 3 písm. b/  I                  I
I                  I                  I nař. EU č.        I                  I
I                  I                  I 1896/2006)        I                  I
I------------------I------------------I-------------------I------------------I
Souxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxt či dokonce revokovat soudní rozhodnutí. Zde je proto na místě připomenout, že předseda xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xakož i bdít nad soudcovskou etikou (§ 164 a násl. cit. zákona). K tomu má příslušnou kárnou pravomoc, ne však možnost jakkoliv zasahovat do nezávislého a xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxi. Na rozdíl od mimořádných opravných prostředků, kde zákon často stanoví přísné podmínky pro jejich podání, odvolání je svěřeno zcela do rukou účastnxxx x xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx x xxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxivní podmínky přípustnosti odvolání (někdy hovoříme také o procesní legitimaci k podání odvolání). Podání odvolání je právem, nikoliv povinností účxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxí jako řádný opravný prostředek pochopitelně vede.
Přitom skutečnost, že účastník má právo odvolání, není úplnou samozřejmostí. Tzv. zásada dvojxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x x xxx xx xxxxx x xxxxxxx xákladních práv a svobod, které reflektují čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně základních lidských práv a svobod). Teorie a praxe civilního procesu tuto zásaxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx č. 30/2000 Sb., spolu s judikaturou Nejvyššího soudu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.3.1999, sp. zn. 21 Cdo 1901/98) změnily stávající funkčnx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxzhodnutí Nejvyššího soudu, které uvádí: „Je-li ke správnému rozhodnutí o věci samé zapotřebí podstatných (pro rozhodnutí zásadně významných) skutkxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xvé rozhodnutí nezaložil, nejsou podmínky ani pro potvrzení, ani pro změnu rozhodnutí soudu prvního stupně; odvolací soud proto rozhodnutí zruší a věc xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxů fakticky postaven do role soudu třetího stupně a musel se nějakým způsobem bránit obrovskému nápadu věcí, které nestačil v přiměřených lhůtách vyřizxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxvolací soud a odvolací soudy se musely rychle přizpůsobit, pokud nechtěly získat známku neodbornosti. Nakonec to stejně byly odvolací soudy, kterým bxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxto musela být oslabena. Stalo se tak plíživým návratem k apelaci novelou č. 59/2005 Sb. účinnou od 1.4.2005. Také Ústavní soud přišel se svou troškou do xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx odvolací soud přistoupit, nemůže-li sám rozhodnutí změnit nebo potvrdit; avšak až v nejzazším případě, kdy vady nemůže sám zhojit.“
Návrat k apelaxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xoudu prvního stupně musí dokazování zopakovat, čímž je vyhověno i zásadě přímosti řízení a zejména je naplněn zákaz překvapujících rozhodnutí (jde o pxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxx
xxxx xxxx xravdou tradovaná představa, že odvolací soudy musí za každou cenu doplňovat dokazování tam, kde nalézací soudy nepostupují korektně a neprovedou potxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxedl vůbec či nedostatečným způsobem. Zásada dvojinstančnosti soudního řízení tedy není negována a zůstává stále základní zásadou civilního procesu xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxh soudů lze uvést statistický přehled o vyřízených věcech v agendě Co v letech 2002-2010 v rámci celé ČR s vyjádřením počtu věcí zrušených a vrácených okrxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx
Tabulka č. 2: Přehled vyřízených věcí v agendě Co.
I--------I-------------I-------------I--------------------------------------xx
x  xxx   x    xxxxx    x   xxxxxx    x                 x xxxx                x
x        x             x  xxxxxxxx   xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x        x             x             x xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx x
xxxxxxxxxxxxxx---------I-------------I-------------------I-------------------I
I  2002  I   56 548    I   60 053    I      13 118       I      21,84%       I
I--------I-------------I---------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x  xxxx  x   xx xxx    x   xx xxx    x      xx xxx       x      xxxxxx       x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-----I-------------------I
I  2004  I   67 610    I   66 069    I      11 732       I      17,76%       I
I--------I-------------I-------------I-------------------I-------------xxxxxxx
x  xxxx  x   xx xxx    x   xx xxx    x        xxxx       x      xxxxxx       x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x  xxxx  x   xx xxx    x   xx xxx    x        xx61       I       9,80%       I
I--------I-------------I-------------I-------------------I-------------------I
I  2007  I   72 935    I   72 350    I        6403       I       8,85%       I
I--------I--xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x  xxxx  x   xx xxx    x   xx xxx    x        xxxx       x       xxxxx       x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx----I-------------------I-------------------I
I  2009  I   73 386    I   76 889    I        6353       I       8,26%       I
I--------I-------------I-------------I----------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x  xxxx  x   xx xxx    x   xx xxx    x        xxxx       x       xxxxx       x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--I
I  2011  I   72 665    I   77 527    I        6216       I       8,02%       I
I--------I-------------I-------------I-------------------I-------------------I
I  2012  I   85 507    I   87 208    I        xxxx       x       xxxxx       x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x  xxxx  x   xx xxx    x   xx xxx    x        xxxx       x       xxxxx       x
xxxxxxxxxx-------------I-------------I-------------------I-------------------I
I  2014  I   73 325    I   78 223    I        9687       I      12,38%       I
I--------I-------------I------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x  xxxx  x   xx xxx    x   xx xxx    x        xxxx       x      xxxxxx       x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-------I-------------------I
Vraťme se však k samotnému odvolání jako procesnímu úkonu. Odvolání je řádným opravným prostředkem, což zjednodxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxátu ve věcech majetkových, aniž by se kladly tomuto procesnímu úkonu nějaké další procesní překážky, jako je tomu u opravných prostředků mimořádných. xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xoudní instancí (s výjimkami zákonem předvídanými, jako jsou např. bagatelní věci či procesní rozhodnutí, kde ustupuje tento zájem zájmu efektivity sxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxověno anebo mu tímto rozhodnutím byla způsobena újma na jeho právech, kterou může napravit svým rozhodnutím odvolací soud. Způsobená újma musí přímo vxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxivní přesvědčení o důsledcích, vyplývajících pro něho z rozhodnutí soudu prvního stupně (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.12.2001, sp. zn. 26 Cxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx, nikoliv podle hmotného práva, neboť pak by šlo o posouzení důvodnosti nároku ve věci samé (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8.6.2000, sp. zn. 21 Cdo xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxm odvolacího soudu. Například soud prvního stupně zamítl v řízení o výkon rozhodnutí návrh povinného na odklad provedení výkonu rozhodnutí, povinný pxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxinného o odkladu provedení výkonu rozhodnutí, neboť výkon rozhodnutí byl již proveden.
Rovněž účastník, který se po vyhlášení rozhodnutí soudu prxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxvá, že účastník má subjektivní přípustnost odvolání i v případě překročení návrhu v jeho prospěch. Účastník tedy může podat odvolání i v případech, bylxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx 2637/2003).
Vyskytují se však i názory, že překročil-li odvolací soud žalobní návrh ve prospěch žalobce, neměl by mít právo odvolání, neboť mu bylo xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx jen sklenice plná. Jakmile totiž tekutina začne přetékat přes okraj, sklenice je stále jen plná. Pochopitelně, že právo odvolání při překročení žalobxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxu spíše výklad
restriktivní
. Filozofie změn občanského soudní procesu by napovídala pro správnost varianty druhé.
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxíků (§ 91 odst. 1) podává každý účastník odvolání sám za sebe a toto odvolání má procesní účinky pouze pro něho. Nemůže se proto odvolat např. žalovaný č. 1x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxím účastníkem má procesní účinek pro všechny další účastníky na jeho procesní straně. Zásada, podle které u nároku vycházejícího ze stejného skutkovéxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xalších žalovaných rozhodnuto věcně (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. 20 Cdo 1753/1998).
Subjektivně legitimována k podání xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxávech - může se stát účastníkem až doručením soudního rozhodnutí, jímž bylo rozhodnuto o jejích právech a povinnostech. Třetí osoba je tak účastníkem vxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx o odměně; manžel povinného ve výkonu rozhodnutí, pokud jsou výkonem postiženy věci v SJM; znalec, pokud bylo rozhodnuto o znalečném; osoba, které byla xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
Odvolání musí být také objexxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxššího soudu vydané v řízení v prvním stupni (§ 9 odst. 5) odvoláním napadeno být nemůže (náprava je možná jedině obnovou řízení nebo žalobou pro zmatečnoxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxe napadnout odvoláním. Konkrétně může jít například o rozhodnutí odvolacího soudu, kterým je účastníku udělena pořádková pokuta v odvolacím řízení (xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx x. 2015, sp. zn. 29 Cdo 526/2015, jímž bylo dovolacím soudem řízení zastaveno pro nedostatek funkční příslušnosti jakožto neodstranitelné podmínky říxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxudu odvolacího. Tyto případy jsou poměrně časté a musela se řešit otázka, který soud má řízení zastavit pro nedostatek funkční příslušnosti k rozhodnuxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xejvyšší soud (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2004, sp. zn. 22 Cdo 599/2004), a to zejména proto, že je vrcholným článkem soustavy obecných soxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xx09, sp. zn. 28 Cdo 1670/2009).
Z nejnovější judikatury připomeňme úvahu obsaženou v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2016, sp. zn. 32 Cdo 139/2xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxho stupně, pokud to zákon nevyluču- je. Krajské soudy rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů (§ 10 odst. 1 o. s. ř.). V obvodu města Brnx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xx x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxnout, je-li podle zákona přípustné, dovoláním (§ 236 odst. 1 o. s. ř.). Soudem příslušným k rozhodování o dovoláních proti rozhodnutím krajských nebo vxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxí krajského soudu jako soudu odvolacího (srov. § 201 a § 10 odst. 2 o. s. ř.). Tomu koresponduje i skutečnost, že Nejvyšší soud, ve shodě s tím, jak soustavu xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx x x x xxx xx xx xxx x xx xxxxxxx xxxx xxxxxxst soudu pro projednání odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu občanský soud řád neupravuje.
Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranixxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xdvolacího soudu zastaví Nejvyšší soud jako vrcholný článek soustavy obecných soudů a jako soud, který je funkčně příslušný k rozhodování o opravném prxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxise Soudní
judikatura
, sešit č. 7, ročník 2001, pod číslem 85, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 433/2002, uveřejněné v čaxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx provedené zákonem č. 404/2012 Sb. od 1. ledna 2013, neboť právní úprava § 10a a § 236 o. s. ř. z hlediska vymezení mimořádných opravných prostředků, o nichx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxil.“
Judikatura
také řešila problém, zda je přípustné odvolání proti rozhodnutí okresního soudu, jímž bylo přezkoumáno rozhodnutí orgánu občanskéxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx ve prospěch přípustnosti odvolání (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 1999, sp. zn. 20 Cdo 2317/1998). Konečně byla předmětem judikatorního řxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxze podat dovolání, neboť občanský soudní řád funkční příslušnost k projednání dovolání směřujícího proti prvostupňovému rozhodnutí neupravuje (usxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx
apelace
, avšak k novotám nelze přihlížet, pokud se jich účastník v odvolání nedovolal (§ 212a odst. 3, § 254 odst. 5).
Specifická situace ve výkonu roxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx rozsahu či jiným způsobem výkonu. Oprávněný má proto právo podat odvolání, i když jeho návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí bylo obecně vyhověno.
Cxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xeúplné
apelace
s modifikací pro věci jen procesní povahy (viz § 212a odst. 6) a ve věcech nesporných včetně výkonu rozhodnutí a exekucí, kde platí režim xxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxxx
xx xxx xxxxx xxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x x02
Komentátor: Petr, Jirsa
Odvolání je v zásadě přípustné proti všem rozsudkům a usnesením okresních a krajských soudů vydaným v řízení v prvním stuxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xomentované ustanovení. Tyto výjimky se týkají především celého okruhu rozhodnutí ve formě usnesení (§ 202 odst. 1). Velmi časté novelizace, které ve vxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx který - zdá se - poněkud zužuje původně téměř všeobjímající možnost napadnout soudní rozhodnutí tímto řádným opravným prostředkem. Jde jednak o procexxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x x
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxorním rozhodnutím ve formě rozsudků v tzv. bagatelních věcech (§ 202 odst. 2). Poslední výjimkou je pak nepřípustnost odvolání jen proti důvodům usnesxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxjvíce vágním ustanovení odst. 1 písm. a), které hovoří o usnesení, jímž se upravuje vedení řízení. Z logiky věci vyplývá, že usnesením, kterým se upravuxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxí řízení, není soud vázán. To znamená, že je může soud sám změnit, ačkoliv osoba k tomu oprávněná nepodala odvolání. Charakteristickým znakem těchto usxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxd ano, pak pouze zprostředkovaný v tom smyslu, že napomáhají, jsou-li správně využívána, efektivnímu směřování procesu k meritornímu rozhodnutí (tyxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx x xxxxxxxxx
xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
                               xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                            xxxx xxxxx x xaplacení soudního poplatku (vzor 064)                I
                            I  I (§ 9 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb.)                            I
                            I  I--------------------------------------------------------------xx
                            x                                                                   
                            x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                            xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx  x
                            x  I (§ 15b odst. 1)                                               I
                            I  I---------------------------------------------------------------I
                            I                                                                   
                            I  I---------------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                            xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx             x
                            x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--I
                            I                                                                   
                            I  I---------------------------------------------------------------I
                            I--I usnesení o povolení nahlédnout do spisu (§ 44 odst. 2)        I
                            I  I------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                            x                                                                   
                            x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                            xxxI výzva ke zvolení zástupce pro doručování                      I
                            I  I (§ 46c odst. 1)                                               I
                            I  I---------------------------------------------------------------I
                            I                                                                   
                            I  I-------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                            xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xx                      x
                            x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx---------------------------------I
                            I                                                                   
                            I  I---------------------------------------------------------------I
                            I--I usnesení o prominutí pořádxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx          x
                            x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                            x                                                                   
                            x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--------------------------I
                            I--I usnesení o prodloužení soudcovské lhůty (§ 55)                I
                            I  I------------------------------------------------------xxxxxxxxxx
                            x                                                                   
                            x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                            xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxxx               x
xxxxxxxx-----------------I  I  I---------------------------------------------------------------I
I usnesení, jímž se      I  I                                                                   
I upravuje vedení řízení xxxx  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x x xxx xxxxx x xxxx xx  x  xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxení (§ 93 odst. 2) I
I------------------------I  I  I---------------------------------------------------------------I
                            I                                                                   
                            I  I------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                            xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx  x
                            x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx---------------------------------------I
                            I                                                                   
                            I  I---------------------------------------------------------------I
                            I--I doložka proti nečinxxxxx xx xxx xxxxx xx                      x
                            x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                            x                                                                   
                            x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx----------------------I
                            I--I usnesení o pokračování v řízení (§ 111 odst. 1)               I
                            I  I-----------------------------------------------------------xxxxx
                            x                                                                   
                            x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                            xxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx                         x
                            x  x xx xxxx xxxxx x xxxxx x/)                                     I
                            I  I---------------------------------------------------------------I
                            I                                                                   
                            I  I--------------------------------------------------------xxxxxxxx
                            xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx                        x
                            x  x xx xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xx                                x
                            x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx---------I
                            I                                                                   
                            I  I---------------------------------------------------------------I
                            I--I zamítnutí návrhu na doplnění dokazování (§ 120 odst. 1)       x
                            x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                            x                                                                   
                            x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-----I
                            I--I rozhodnutí o nepřipuštění dotazů na svědka (§ 126 odst. 3)    I
                            I  I---------------------------------------------------------------I
                            I                                                                   
                            I  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                            xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx                  x
                            x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--------------------------------------------I
                            I                                                                   
                            I  I---------------------------------------------------------------I
                            I--I usnesení o osvxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xx    x
                               xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Podle § 202 odst. 1 písm. b) odvolání není dále přípustné proti usnesení, jímž byl účastník vyzván, aby neúxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx se zahajuje řízení (§ 43 odst. 2), proti němuž je odvolání přípustné. Rozdíl je zřejmý. V prvním případě jde o usnesení typicky procesní povahy, kdežto rxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxvuje usnesení o prominutí zmeškání lhůty, proti kterému není rovněž odvolání přípustné. O prominutí zmeškání lhůty k xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že není (podobně u registrovaného partnerství). Jestliže soud prvního stupně shledá důvxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxosti o prominutí lhůty vyhoví.
V takovém případě logicky pro odvolání není místo, neboť usnesení se doručuje jen účastníkovi, který o prominutí požxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxx. Je otázkou, zda by neměla být i protistrana účastníkem této fáze řízení, neboť by někdy mohla verifikovat tvrzení žadatele, kterým odůvodňuje žádost x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxního stupně žádosti nevyhoví, je odvolání proti zamítavému usnesení naopak přípustné.
V této souvislosti je třeba připomenout, že prominutí zmešxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
V ustanovení § 202 odst. 1 písm. d) je zakotvena nepřípustnost odvolání proti usnesení, xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx nikoliv, neboť v obou případech není odvolání proti usnesení přípustné. Zákonodárce patrně v zájmu rychlosti řízení ponechal rozhodnutí o změně žaloxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx lze použít výsledky dosavadního řízení pro řízení o změněném návrhu (ke změně návrhu viz komentář k ustanovení § 95). I v případě negativního rozhodnutx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx
V § 202 odst. 1 písm. e) se vylučují z rozhodnutí o odvolání usnesení, kterými bylo xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxckém postavení, zejména osob, kterým byla uložena při dokazování nějaká povinnost (§ 139 odst. 3). Na rozdíl od nároků znalců se zde předpokládá, že půjxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx dodatečně - po skončení jednání. Náhrada nutných výdajů osobám zúčastněným na řízení je upravena v ustanoveních § 29-33 j. ř. Rozhodování o svědečném, xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x xxxxx souvisejících zákonů, také vyššímu soudnímu úředníkovi. Podle § 36a odst. 5 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, je i asistent soudce vrchního, kxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
Ke stanovení svědečného, znalečného a tlumočeného jsou používány vzory uvedené ve sdělení Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 1. února 2002, čj. 514xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx 2 písm. f ). Odvolání není přípustné proti usnesení, kterým byl schválen smír, avšak zákon v ustanovení § 99 odst. 3 předpokládá možnost podání žaloby o zxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx ř. s. (viz rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2001, sp. zn. 24 Co 245/2001), kde je odvolání přípustné.
xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxkladě odvolání, protože jde o typická rozhodnutí procesní povahy. V ustanovení § 202 odst. 1 písm. g) je tedy promítána zásada hospodárnosti a preferujx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxumat, zda jsou dány pro přerušení řízení podmínky. Právě přerušení řízení často neúměrně prodlužuje jeho délku, a proto je namístě přezkum soudem druhxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxípadem nepřípustnosti odvolání je usnesení podle § 114b (tzv. kvalifi kovaná výzva k vyjádření k žalobě), kdy je žalovaný vyzýván, aby se písemně k věci xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx x x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxe možnost přezkumu usnesení odvolacím soudem. Jestliže nebyly splněny podmínky pro vydání této výzvy, může žalovaný tyto námitky uplatnit v odvolání xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxx
V ustanovení § 202 odst. 1 písm. i) je zakotvena nepřípustnost odvolání proti usnesení, jímž bylo opraveno rozhodnutí, xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxzsudku či usnesení, nemá pro účastníky zásadní význam, a proto není odvolání přípustné. Chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti, nejxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxx xxxxxx, že ani chyby v psaní a počtech obsažené ve výroku, jestliže nevyvolávají obsahovou změnu výroku z hlediska práv a povinností účastníků, neotevírají lxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx sp. zn. 33 Cdo 2402/2012, které nastolenou praxi potvrzuje).
Novela č. 7/2009 Sb. přinesla další tři případy usnesení, proti kterým není odvolání přípustné. Předně v ustanovení § 202 xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxtníka v případě, že se účastník nebo jeho zástupce z omluvitelného důvodu nemohl s písemností seznámit. Jde v první řadě o zmírnění poměrně přísné úpravx xx xxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx
Podle ustanovení § 202 odst. 1 písm. k) není odvolání pxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxovědnost účastníka za náklady spojené s jím navrhovaným důkazem nebo s důkazem nařízeným soudem v jeho prospěch. Zpravidla půjde o zálohy na znalecké pxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxz § 141 odst. 1).
Dále se v § 202 odst. 1 písm. l) objevuje usnesení, kterým bylo vyhověno návrhu na přezkum evropského platebního rozkazu xx xxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxhodnutí se obecně odvolání nepřipouští.
Evropský platební rozkaz byl jako nový procesní institut pro všechny členské země Evropské unie (vyjma Dáxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxnského soudního řádu. Jde o procesní institut, který si klade za úkol usnadnit a urychlit vymáhání nároků v občanském soudním řízení s evropským prvkem x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xlatební rozkaz může být vydán pouze na návrh, který se podává na formuláři A, jenž je přílohou uvedeného nařízení. Představuje tedy pouze další prostřexxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxvrh vady (např. pokud není zjevně neopodstatněný), vydá příslušný soud do 30 dnů opět na formuláři (vzor E) evropský platební rozkaz a spolu s návrhem na xxxxxxxxx x x x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxe musí být jistota či vysoká pravděpodobnost, že žalovaný evropský platební rozkaz skutečně převzal.
Pokud žalovaný včas nepodá odpor (lhůta je zdx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxelným za týchž podmínek jako jiné vykonatelné rozhodnutí vydané v členském státě výkonu. V žádném případě členský stát, který jeho výkon provádí, nesmx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx
xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xa přezkum vydaného evropského platebního rozkazu. Nařízení umožňuje evropský platební rozkaz přezkoumat pouze ve výjimečných případech (např. lze xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxtební rozkaz od počátku neplatný. Soud provádějící jeho výkon může dle nařízení na návrh žalovaného vykonávací řízení omezit pouze na ochranná opatřexxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
Mezi usnesení, proti nimx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxle § 114c odst. 3 písm. d/ - viz komentář k němu) nařídí účastníkům první setkání s mediátorem (§ 202 odst. 1 písm. m/). Je to logické - má-li být nařízena
medxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xx
xxxxxxx
xxxxl. To musí zvážit soud před jejím nařízením.
„Pokud soud I. stupně zamítne návrh účastníka na nařízení prvního setkání s mediátorem, není proti tomuxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx x. 2014, sp. zn. 23 Co 156/2014, Městský soud v Praze.
Zákonodárce k xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxn do přijetí uvedené novely občanského soudního řádu připouštěl, aby bylo proti usnesení o zrušení platebního rozkazu podáno odvolání, a to jak žalobcxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxího rozkazu do vlastních rukou žalovaného (s vyloučením náhradního doručení) došlo, popř. že nebyly využity všechny zákonem připuštěné způsoby doruxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxst svou povahou „spadá“ k usnesením, proti kterým není odvolání přípustné, a nová úprava má předejít situaci, kdy by v praxi vedle sebe mohla stát dvě konxxxx xxxxxxxxxxx
V ustanovení § 202 odst. 1 nejsou xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x
xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxat na celou řadu rozhodnutí uvedených v dalších ustanoveních občanského soudního řádu: usnesení o vyloučení zapisovatele nebo jiného zaměstnance soxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxhlášce - řízení o výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí (§ 336c odst. 5), usnesení o prokázání předkupního práva před zahájením dražebního jednání pxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx (§ 336f odst. 4), o vyloučení správce závodu v řízení o výkon rozhodnutí prodejem závodu (§ 338j odst. 2), o nahrazení souhlasu správce závodu k úkonu potxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxi správce závodu v řízení o výkon rozhodnutí prodejem závodu (§ 338l odst. 1), rozhodnutí v dražební vyhlášce vydané v řízení o výkon rozhodnutí prodejex xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxx xxx xxx x xxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxvky, která nepatří k závodu v řízení o výkon rozhodnutí prodejem závodu (§ 338s odst. 3), rozhodnutí ve výrocích uvedených v § 338w odst. 1 písm. a), b), c) xx xxxx xxxxx xx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx (§ 338x odst. 3). Přípustné není ani odvolání proti usnesení, jímž vrchní soud určil podle § 104a odst. 3, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxx xxx xxx xx xdo 3866/2009).
xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx x x xx xxxxx xx x xxx xxxxx x xx x x xx xxxxx xx
x odst. 2:
x x xxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xoudního řádu č. 30/2000 Sb. umožnila nepřípustnost odvolání v tzv. bagatelních věcech (původně 2000 Kč). Ostatně i Ústavní soud konstatoval, že z ústaxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxxx x xxxxxxxxxx přezkumu z ústavních mezí nevybočuje, dle závěrů Ústavního soudu není jednostupňové soudnictví protiústavní, když nezakládá rozpor s principem proxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxutím v rámci odvolacího řízení (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 31. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 96/2006, a ze dne 30. 8. 2010, xxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxíží) a pokud nejde o rozsudek pro uznání či o rozsudek pro zmeškání, odvolání není přípustné. Je přitom nerozhodné, zda částka 10 000 Kč je vyjádřena třebx x x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x x xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxněním. Nerozhoduje tedy ani výše požadovaných úroků či výše nákladů řízení.
Ke zvýšení peněžitého plnění z částky 2000 Kč na 10 000 Kč důvodová zprávx x xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxí příjem. V úvahu je také nutné vzít nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 861/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobnýxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxí praxe vykládala ustanovení § 202 odst. 2 restriktivně a dovozovala například, že v bagatelní věci je proti nákladovému výroku odvolání přípustné, poxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxstné ve věci samé, není přípustné ani proti vedlejším výrokům obsaženým v rozsudku soudu prvního stupně, tedy např. proti výroku o příslušenství, o lhůxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxlní věci zahájené takzvanou synalagmatickou žalobou ve svém usnesení ze dne 20.1.2012, sp. zn. 24 Co 221/2011, takto: „Rozsudek soudu o žalobě na zaplaxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxše takové pohledávky nepřevyšuje 10 000 Kč a soud nerozhodl rozsudkem pro uznání či pro zmeškání, je odvolání proti rozsudku dle ustanovení § 202 odst. 2 xx xx xx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xřevyšující, bylo by proti výroku o této vzájemné žalobě odvolání přípustné, neboť se jedná o samostatný nárok, byť uplatněný v jiném řízení. K tomu srovx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx. I. ÚS 3923/2011.
V nálezu ze dne 19. 1. 2016, sp. zn. III. ÚS 2018/15, se Ústavní soud blíže vyjádřil k problematice tzv. kvalitativního aspektu věcix xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxdmětu sporu.
Ani u bagatelních věcí pak pochopitelně nelze vyloučit uplatnění základních kautel spravedlivého pro- cesu, jež povolávají obecný sxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxými účastníky řízení (k tomu viz aktuálně nález Ústavního soudu ze dne 29. 6. 2015, sp. zn. xxx xx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxnou stěžovateli z důvodu, že byli okresním soudem nesprávně poučeni, že mohou brojit odvoláním proti jeho rozhodnutí, ačkoliv se jednalo o bagatelní vxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxstnost odmítnuto. V opačném případě by se totiž sám Ústavní soud zpronevěřil zásadě spravedlivého procesu (postup
denegatio iustitiae
).
K odst. 3:
Konečně v § 202 odst. 3 je zakotvena nepřípustnost odvolání jen proti důvodům rozhodnutí. K odstranění rozporů mezi xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x 165. K opravě odůvodnění je třeba vždy návrhu účastníka na rozdíl od opravného usnesení dle § 164, které může být vydáno i z úřední povinnosti. Jak již bylx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxovení § 159a). Rozpory či nepřesnosti v odůvodnění rozhodnutí mají význam zejména pro jednotlivé účastníky řízení, což je zvláště citlivé v tzv. statuxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxny jedině na základě řádného a vyčerpávajícího dokazování, jinak si soud zadělává na další práci, ať již je odvolání přípustné nebo ne.
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxx
x xxxxx xx
xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxil-li do řízení nejpozději do 15 dnů od doručení rozhodnutí účastníku, jehož v řízení podporuje. Musí být ovšem splněny i další před- poklady přípustnoxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxolání mu běží od doručení rozhodnutí. Typic- kým vedlejším účastenstvím je účast pojišťoven u náhrad škod. Obecně jde o třetí osobu, jež má právní zájem xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxací soud postupuje dle § 218 písm. b) a odvolání odmítne pro nedostatek subjektivní legitimace. Proto by měl po obdržení odvolání vedlejšího účastníka xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxiz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2010, sp. zn. 28 Cdo 1896/2010, či usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. I. ÚS 2627/11).
xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxatečnostní či obnovovací žalobu, jeho aktivní legitimace k podání dovolání již výslovně dána není. Bylo-li by záměrem zákonodárce založit aktivní lexxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx
Vedlejší intervence je výlučně záležitostí spornéhx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxé, že vedlejšímu účastníku nejsou přiznána práva účastníka ve smyslu dispozice s předmětem řízení, aby nebyly popřeny základní principy civilního říxxxxx
x xxxxx xx xx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxcech, do nichž může dle zákona vstoupit nebo v nichž může podat návrh na zahájení řízení (§ 35 odst. 1), pokud do řízení vstoupilo dříve, než uplynula odvoxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x x xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxk uve- dených v ustanovení § 35a a jen tehdy, vstoupil-li do řízení dříve, než uplynula odvolací lhůta všem účast- níkům. Podrobnosti stanoví zvláštní pxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx4
Komentátor: Petr, Jirsa
K odst. 1:
O možnosti podat odvolání musí být především účastník poučen, a to jak po (případném) vyhlášení roz- hodnutxx xxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xx
xxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xusí být vždy zachován hlav- ní, tedy „poučovací“ význam textu, který musí být jednoznačný a srozumitelný, a to i pro nezastoupeného účastníka. Ne vždy txxx xxx x xxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxplývá, že poučení o řádném opravném prostředku musí obsahovat v první řadě údaj o tom, u kterého soudu je třeba odvolání podat. Tomuto požadavku ne zcela xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxných účastníků vést k pochybnostem při adresování odvolání správnému soudu.“ Citované rozhodnutí názorně ukazuje, jaké problémy může činit používáxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxí o odvolání, ke kterému soudu je má vlastně podat, což nakonec vedlo ke zmeškání odvolací lhůty. Proto je důležité, aby soudy (i při množství věcí, které xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxx xx xxx xxxxxxx x xx xxx x xxxxxxxxxxxx xx xkutečnosti, že právní vědomí našich spoluobčanů není v řadě případů na valné výši. To platí nejen o odůvod- nění rozhodnutí, ale též o poučení o odvolání xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xo 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího (Obvodního soudu pro Prahu 5 - jako v tomto přípxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xroblém vzniknout může, což má svůj základ i v rovině jazykové a stylistické, jak ostatně vyplývá i z dopisu nejmenovaného stěžovatele, který se obrátil xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx poukazuji na to, že jde o nesprávné poučení, protože nabízí dvojí výklad, což mně potvrdila jazyková poradna Ústavu pro jazyk český Akademie věd. Z výše xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxí od doručení účastníkovi, rozhodovat bude Městský soud v xxxxx xx
xx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxudku (usnesení) lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení účastníkovi. Odvolání se podává u soudu, proti jehož rozhodnxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx dne jeho doručení. Odvolání se podává u Obvodního soudu pro Prahu 5.“), pak by nemusely nastat zbytečné procesní problémy a zdlouhavé odvolací řízení jxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xhůty a velmi složité procesní situaci.
Lhůta k podání odvolání je lhůtou procesní. Postačí tedy, je-li poslední den lhůty podáno odvolání u soudu (oxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxednictvím veřejné datové sítě - srov. zejména podrobný komentář k ustanovení § 42 odst. 1, kde jsou popsány modelové situace ve vztahu ke včasnosti podáxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx výkon ústavní výchovy a podobně. Lhůta k podání odvolání běží ode dne následujícího po doručení rozhodnutí, tzn. samotný den doručení se do běhu odvolaxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx x xx xxxxx xx xxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xaručeným elektronickým podpisem, založeným na kvalifi kovaném certifi kátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifi kačních služeb (§ 42 odstx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxkového odvolání (fax či elektronické podání bez ověřeného podpisu) originálem podání ve lhůtě tří dnů, jinak k nim soud nepřihlíží. Třídenní lhůta je oxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxto originál obdrží až po jejím uplynutí (blíže k tomu viz ustanovení § 42 odst. 2 a komentář k němu).
Skutečnost, že včas podané odvolání nebylo založexx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxpadě odvolání podávaného prostřednictvím datové schránky je rozhodující pro posouzení včasnosti podání odvolání datum, kdy bylo odvolání odvolatexxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxjského soudu v Ostravě ze dne 16. 8. 2011, sp. zn. 8 Co 370/2011). Obdobně judikoval již i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 10. 1. 2012, sp. zn. II. ÚS 3518/1xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxk, kdy aplikace soudu datovou zprávu zpracuje nebo kdy se s jejím obsahem seznámí pověřený soudní zaměstnanec.“
Judikatura
je tedy v interpretaci tétx xxxxxx xxxxxxxxx
Za připomínku stojí, že podle § 14 z. xx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxu zde uvedeny (zejména věci nesporné); netýká se to odvolání (srov. komentář k § 14 z. ř. s.). Odvolání podání učiněné prostřednictvím držitele poštovnx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxm odvolacím soudem příslušnému odvolacímu soudu.
xxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx, který napadené rozhodnutí nevydal. K tomu viz například usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 4. 2009, sp. zn. I. ÚS 669/09, nebo dále citujeme z usnesení Vxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxdně a včas podaného odvolání, pokud nebylo ve lhůtě podle ustanovení § 204 odst. 1 o. s. ř. předáno tímto nepříslušným soudem soudu příslušnému nebo orgáxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxcí závěr: Podá-li odvolatel odvolání ve sporném řízení, nemůže si vybrat kterýkoliv soud - respektive může, avšak musí počítat s tím, že podání učiněné x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxšným soudem odesláno do datové schránky (výjimečně ještě předáno k poštovní přepravě). Ačkoliv jako autoři komentáře usilujeme především o jasný metxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxt nejen právní, nýbrž i technický a v některých ohledech do jisté míry politický, byť jde o zdánlivě banální záležitost. V podmínkách české justice nelzx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxním na výše uvedené rozhodnutí Ústavního soudu, spatřovat nesprávný úřední postup, i když se z laického hlediska může zdát, že takovou situaci by „soudxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxení, který by dokonce v tak pokročilém stadiu řízení, jakým je okamžik, kdy se rozhodl napadnout verdikt prvoinstančního soudu, měl být dokonce zvýrazxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxných možností, které na jedné straně přinášejí účastníkům - subjektivně vzato - zvyšující se „procesní komfort“, umocňovaný ještě posilováním inforxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
Má-li účastník zástupce s plnou mocí pro celé řízení, není soud pxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxiska počátku běhu patnáctidenní lhůty k podání odvolání bez významu ( usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2001, sp. zn. 21 Cdo 2277/2001). Praxe přixxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xrokázal plnou mocí (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 12. 1983, sp. zn. 3 Cz 88/1983).
V usnesení ze dne 20. 2. 2014, sp. zn. 93 Co 7/2014, dospěl Mxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xd doručení pozdějšího (posledního). Dojde-li totiž k opakovanému doručení (jak účastníkovi, tak i advokátovi) v důsledku nesprávného právního názoxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxa, a proto je třeba počítat běh odvolací lhůty až od doručení druhého (pozdějšího). V civilně-procesní rovině se tak projevuje obdoba tradiční trestněxxxxxx xxxxxx
xx xxxxx xxx xxx
xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxavné usnesení se podle ustanovení § 164 vydává pouze tehdy, pokud se opravuje chyba ve výroku rozhodnutí. Lhůta k podání odvolání běží nově, a to od právnx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx usnesení náhle znovu otevřen. Jakákoliv drobná chyba ve výroku - a v té souvislosti si znovu připomeňme výše zahrnutou úvahu o faktorech, které ve svých xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxe je možno uvést nikoliv ojedinělé případy, kdy žalobce opakovaně podává návrhy na vydání opravného usnesení pro vady výroku, přičemž jde o vady, které xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxce, by však i v těchto případech mělo dojít k otevření nové lhůty pro odvolání do věci samé.
Judikatura
proto právě v zájmu hospodárnosti a efektivnosti xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x x xxxxxxx xxxxvného usnesení pro vadu ve výroku rozhodnutí, kdy jde o vadu nemající jakýkoliv vliv xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x. 30/2001 Sb.) znovu lhůta k podání odvolání neběží. K tomu blíže viz usnesení Nejvyššího soudu z 2. 6. 2004, sp. zn. 29 Odo 310/2002: „Nejvyšší soud předexxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxel odvolací soud) soudu v další fázi řízení (v řízení o odvolání proti opravenému rozsudku) zkoumat důvodnost (opodstatněnost) provedené opravy. V toxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxloval a odůvodnil závěr, podle kterého, týká-li se oprava výroku rozhodnutí, lze odvolání proti opravnému usnesení odůvodnit zásadně jen tím, že nejsxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxsprávností. Odtud pak plyne i závěr opačný, totiž ten, že je-li zkoumání důvodnosti provedené opravy vyhrazeno opravnému prostředku (odvolání) protx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx To platí tím více, že podle usnesení Nejvyššího soudu uveřejněného pod číslem 5/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stano- visek je proti usnesení, jímž xx xx xxxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx tedy usnesení, jímž soud opravil výrok rozsudku, právní moci, vychází soud, který rozhoduje o odvolání proti opravenému rozsudku, z toho, že práva a poxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxy se již zabývat nesmí). V usnesení uveřejněném pod číslem 31/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek dále Nejvyšší soud vysvětlil, že lhůta k podxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxxxxx případně proti výroku, který je na opraveném výroku závislý.
Ne každá oprava chyby v psaní ve výroku soudního rozhodnutí má (musí mít) za následek noxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx se opírající o text zákona, který v daném směru příslušné procesní postupy nerozlišuje) - totiž ten, že možnost podání odvolání otevírá každá oprava výxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxx xxx x xx xx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxně účastníků před obsa- hovými změnami výroků vydaného rozhodnutí (jakkoliv opodstatněnými), provedenými soudem v době po uplynutí lhůty k podání odxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxi výrokům na něm závislým) se účastníku řízení nově otevírá jen tehdy, je-li důsledkem takové (byť i nevýznamné) opravy obsahová změna výroku z hlediskx xxxx x xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxy v psaní materiálně vykonatelné. Uvedené platí i tehdy, bylo-li (jako v tomto případě) rozhodnutí s chybami v psaní již přezkoumáno v odvolacím řízení xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx x xxxní projeví jen formálně (např. vynecháním spojovací částky, xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx pro nové otevření lhůty k podání odvolání proti opravovanému výroku.“ Jde o zřetelný krok směrem k teleologickému komplexnímu výkladu procesního ustxxxxxxxx
xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx x povinností, jež po opravě vymezuje (v porovnání se stavem před úpravou), nebo nebylo-li rozhodnutí ve znění před opravou v důsledku takové chyby v psanx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx nesprávného data
kolaudace
a chyba v přepisu jména a příjmení žalobce, pokud žalobce byl jinak správně individualizován identifikačním číslem a adrxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxx kde byla řešena problematika běhu lhůty pro podání dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve znění opravného usnesení).
K odst. 2:
xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxlatel řídil nesprávným poučením soudu o odvolání (srov. též komentář k § 157 odst. 1). Všeobecně se přijímá názor, že zákonodárce měl na mysli nejen samoxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxší typ pochybení, který lze zahrnout pod komentované ustanovení, ovšem představují případy, kdy byla uvedena lhůta k odvolání chybně, byl nesprávně oxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx
x xxxímavému závěru dospěl Nejvyšší soud usnesení ze dne 7.10.2009, sp. zn. 21 Cdo 1580/2008, v němž dovozuje následující: „Odvolání proti pravomocnému roxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx že odvolání není přípustné (i když je v rozhodnutí obsaženo i poučení o tom, že proti němu lze podat odvolání do patnácti dnů od jeho doručení). Bylo-li nexxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxíce.“
Ještě pozoruhodnější je rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2010, sp. zn. 29 Cdo 3779/2008, který totéž dovodil ve vztahu ke směnečnému plaxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxužujících odvolací lhůtu.
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I   typ pochybení                     I          poznámka (příkxxxxx         x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx                     x x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx o   I
I                                     I možnosti podat opravný prostředek    I
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I absence prvku v pxxxxxx             x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x     x
x                                     x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx      x
x                                     x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xx  x                            x                                     x xx xxxxxxxx xxxxx                    x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxx xxxxx x xxxxxxx                 x xxxxxxx xx xxxxxelné                 I
I                                     I účastník je poučen, že se nemůže     I                      I                                     I odvolat, ačkoliv je odvolání         I
I                                     I přípustné, je uvedena kratší nebo    I
I                                     I delší odvolací lhůta, je uveden      I
I                                     I cxxxxx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxx  x
x                                     x xxxxx                                x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxípadech se prodlužuje odvolací lhůta na 3 měsíce, ovšem počátek běhu lhůty zůstává stejný, tj. od doručení napadeného rozhodnutí.
Pro názornost uvxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení.“ (chybí tedy označení soudu, u něhož má být odvolání podáno). Dne 30.1.2013 začne běžet třxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx3 nabývá usnesení právní moci.
Může nastat i situace, kdy soud poučí účastníka, že odvolání lze podat ve lhůtě delší než patnáct dnů. Potom platí nespxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx
xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxosti otázka, jak má soud postupovat v případě, kdy dodatečně zjistí svůj omyl v nesprávném poučení (kupříkladu je v důsledku chyby v psaní uvedeno v poučxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx a odvolací lhůtu prodlouženou v důsledku zjevné chyby v psaní „zkrátit“; jinak by totiž - což by rozhodně nebylo v souladu s úmyslem zákonodárce - zkrátix xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xekal téměř půl roku na doložku právní moci).
V případě pochybení se lhůta objektivně prodlužuje všem účastníkům. Subjektivně však nemůže být úspěšxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxolací lhůta (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10.4.1997, sp. zn. 2 Cdon 1199/96). Jindy soud účastníka řízení nesprávně poučí o možnoxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxakládá účastníkovi právo je také podat a odvolací soud takové odvolání odmítne s odůvodněním, že přípustnost odvolání je dána zákonem, a nikoliv tím, jxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxti a pochybení v poučení vedou k oddálení právní moci a tím zbytečnému prodlužování odvolací lhůty. Velkým nešvarem je například formulace, že „odvoláxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxnutí směřuje.
K odst. 3:
Zmeškání lhůty k podání odvolání lze obecně prominout (výjimky jsou např. v § 254 odst. 2, § 35 odxxx x xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxerý žádost podal, možnost podat odvolání. Samotné rozhodnutí se doruču- je pouze žadateli či jeho právnímu zástupci, takže nikdo jiný odvolání podat nxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxminutí zmeškání lhůty k podání odvolání není tvrzení odvolatele, že odvolání podal včas (k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu z 23. 6. 2015, sp. zn. 33 Cdx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx Petr, Jirsa
K odst. 1:
xxxxbně jako každé podání je i odvolání možno podat písemně, telefaxem, prostřednictvím veřejné datové sítě (podrobněji k tomu srov. komentář k § 42 odst. 1xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx písem- né podání učiněno v nezaručené elektronické podobě, je nutné v téže lhůtě je doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shoxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxe nálezu Ústavního soudu ze dne 24. 4. 2006, sp. zn. IV. ÚS 319/05, jde o podání rovnocenné s podáním v pí- semné podobě na papíře s vlastnoručním podpisem. xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x999/93/ES ze dne 13. prosince 1999 o zásadách Společenství pro elektronické podpisy (Úřední list ES z 19. 1. 2000, L 13/12). Novela občanského soudního xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx plnění podání předložením jeho originálu podle odst. 3. Vývoj xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxhránky účastníka do datové schránky soudu.
V souvislosti s odvoláním podaným uvedenými způsoby je třeba se zmínit ještě o jedné situaci, k níž v praxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxastníka poučit, ovšem doplněné podání dojde soudu až po uplynutí tří dnů (jde o lhůtu procesní, viz předchozí komentář k ustanovení § 204). V tomto přípaxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxud buď odvolání odmítne pro opožděnost (pokud je podáno po odvolací lhůtě, viz ustanovení § 208), nebo odvolání se spisem předloží odvolacímu soudu k roxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx xxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Při zastoupení účastníka advokátem může být podpis advokáta nahxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý z účastníků dostal jeden stejnopis, jestliže je to třeba. Zde je třeba upozornit na notorická pochybenx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx x xx xxxxazen pouze uvedením jména a příjmení. Praxe je v tomto směru shovívavá a nedostatek podpisu umožňuje zhojit podepsaným doplněním odvolání, jestliže jx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx 28.3.2002, sp. zn. 20 Cdo 2409/2000). Dokonce je běžné, není-li pochyb o identitě odvolatele, umožnit mu podepsat odvolání při prvním jednání odvolacxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxvedení údajů o tom, v čem je spatřována nesprávnost napadeného rozhodnutí (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9.10.2002, sp. zn. 29 Odo 473/2002). Roxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxčemž pro vady, na které soud odvolatele neupozornil nebo pro které nepodal konkrétní poučení o způsobu jejich odstranění, odvolací řízení zastavit nexxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxdnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutírozhod- nutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se oxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxe ustanovení § 205 odst. 2, ale nutno uvést konkrétní skutečnosti, v nichž odvolatel spatřuje nesprávnost na- padeného rozhodnutí (blíže viz usnesení xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxého rozhodnutí, a to datem a jednacím číslem, které by nemělo být zaměňováno se spisovou značkou, neobsahující označení čísla listu napadeného rozhodxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx právní moci ve smyslu § 206 odst. 2.
Mezemi odvolání je odvolací soud zásadně vázán (§ 212) a rozsah těchto mezí určuje tzv. kvantitativní stránku odvxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxí a má na mysli právě návrh na způsob rozhodnutí odvolacího soudu. Je-li tedy napadán jen některý samostatný výrok, pak odvolací soud nemůže zásadně přexxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx.
K odst. 2:
Vše, co prozatím bylo řečeno o obecných a zvláštních náležitostech odvolání, lze shrnout do praktického zobecňujícího závěru, že podáxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xe vydal) a vlastními slovy vyjádřené důvody nesouhlasu s rozhodnutím, jakož i návrh na způsob rozhodnutí odvolacího soudu, bude odvoláním projednatexxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx 205 odst. 2), avšak ani zde samozřejmě nemůže být účastníku k tíži, pokud odvolací důvod právně kvalifikuje nepřesně. Odvolací soud zpravidla sám subsxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxodu. Tento odvolací důvod se týká buď vad řízení, nebo vad rozhodnutí samého. V § 205 odst. 2 jsou vymezeny odvolací důvody proti rozsudku nebo usnesení, xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx
xxxxxxxxx
x x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xá jakousi „vyšší kvalitu“, a nepřipouští, aby procesní subjekty vykročily z mezí daných uvedeným výčtem.
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xouze to, že Nejvyšší soud za věc samu považuje i rozhodnutí v exekuci (výkonu rozhodnutí). Jde o konstantní judikaturu, kterou nelze přehlížet. Věcí saxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxi druhy občanskoprávního řízení v teorii řadíme mimo jiné i řízení exekuční (viz § 2). Pomiňme skutečnost, že zejména v poslední době se v souvislosti s nxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxední návaznosti jednotlivých procesních fází, k níž různé skupiny teoretiků i praktiků přistupují rozdílně v pohledu na možnost prohloubení této proxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xaného komentáře budeme spíše tradičně zdůrazňovat, že x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxhodování o nároku vyplývající z hmotného práva). O věci samé již bylo pravomocně rozhodnuto. Také exekuční řízení má své meritum a výroky navazující, axx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxx xxx xx xxak domnívat, že § 254 odst. 1 dává poměrně jasnou odpověď. Podle něj ustanovení obsažená v částech první až čtvrté občanského soudního řádu lze užít při vxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx
x xxxy překážka věci (samé) pravomocně rozhodnuté, ale podle § 251 se exekuční řízení nařídí při splnění podmínek a poté se k návrhu účastníka eventuálně řízxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxema- tikou celkového dalšího vývoje civilního procesního práva. Pravdou ovšem je, že extenzivní výklad ustanovení § 205 odst. 2 přináší v soudní praxi xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxhou změnou judikatury by bylo možno zjednodušit celé vykonávací řízení. Pokud k tomu nedojde, pak je to možno upravit v rámci no- velizace občanského soxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxlematiky vnesla novela č. 404/2012 Sb. (viz komentář k ustanovení § 237).
Jednotlivé odvolací důvody (§ 205 odst. 2) lze komentovat taktox
x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx, i když účastník výslovně nesplnění podmínek ve svém odvolání nenapadá. Pokud jde o námitku, že ve věci rozhodoval věcně nepříslušný soud, může být věcxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx x x x x xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxk věcné příslušnosti může být odvolacím důvodem jen tehdy, pokud věcná příslušnost nebyla vyřešena xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx soudu, který se musí věcí zabývat znovu od samého počátku, s výjimkou uvedenou v § 226 odst. 2, větě druhé.
Problematičnost postojů některých účastnxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xx xdvolání proti rozsudku pro uznání nebo pro zmeškání jsou odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř. a skutečnosti nebo důkazy, jimxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxtečnosti nepatří«. Námitka dovolatelky, že odvolací soud »dostatečným způsobem neozřejmil, jak to bylo ve skutečnosti s doručováním písemného předxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxudkyně soudu prvního stupně nařídila ústní jednání ve věci referátem datovaným 15. 3. 2013, že písemnost byla vypravena 18. 3. 2013 a že datovou schránkxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxvali jako fyzické osoby a žádný z nich netvrdil (v žalobě ani později), že by šlo o spor vyplývající z jiných než občanskoprávních vztahů (žalováno je plnxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xoud správně dovodil, že je v prvním stupni dána věcná příslušnost obvodních (okresních) soudů a námitku žalované, že ve věci rozhodl věcně nepříslušný xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx na to, zda již o vyloučení soudce bylo či nebylo rozhodováno nadřízeným soudem. V usnesení ze dne 23.10.2009, sp. zn. 21 Cdo 3483/2008, Nejvyšší soud k toxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx důvod dle § 205 odst. 2 písm. a); proto o ní nerozhoduje nadřízený soud dle ustanovení § 16 a pro její uplatnění neplatí lhůta uvedená v ustanovení § 15a odsxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxx xxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xřed vydáním napadeného rozhodnutí nadřízený soud (§ 16). Shledá-li ji opodstatněnou, napadené rozhodnutí soudu prvního stupně bez dalšího zruší (§ 2xxx xxxxx x xxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxnátu rozhodoval samosoudce. V opačném případě nejde o procesní vadu, která by měla vliv na rozhodnutí soudu. Soud je nesprávně obsazen, i když rozhodovxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xoud byl při rozhodování věci nesprávně obsazen (a došlo tedy k odnětí účastníkova zákonného soudce ve smyslu čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svoxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx) nebo opatřením předsedy soudu vydanými v rozporu s ustanoveními § xx xxxxx x x x xx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxělení určeného rozvrhem práce ke dni, kdy věc došla soudu (§ 42 odst. 1 písm. c/ a § 42 odst. 2 uvedeného zákona), popřípadě bylo-li novým rozvrhem práce (zxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxová situace může nastat například tam, kde dochází u soudu se zaváděním specializace k přerozdělení již v minulosti přidělených věcí změnou rozvrhu prxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx odmítl meritorně zabývat návrhem na zrušení § 160 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb. umožňujícího arbitrární přidělování insolvenčních incidenčních věcx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxtice, včetně rozvrhu práce a jeho relevance.
S určitými rozpaky praxe přijala usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.1.2010, sp. zn. 21 Cdo 1316/2008, xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx shledal postiženým zmatečností, která má spočívat v nesprávném obsazení soudu. V samotném odůvodnění svého rozhodnutí uvedl toto: „Rozvrh práce u soxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxx xx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxrmou »interní povahy« a jeho význam nespočívá jen ve jmenovitém určení soudců a přísedících tvořících senát, samosoudců, asistentů soudců, vyšších sxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxní nebo v dalších opatřeních učiněných podle § 42 odst. 1 zák. č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých daxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxx xxxhé, Listiny základních práv a svobod a § 36 odst. 2 o. s. ř. stanoví rovněž příslušnost soudce; znamená to mimo jiné, že spor nebo jinou právní věc smí proxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxaný) v souladu s rozvrhem práce, jinak spor nebo jinou právní věc projednal »nesprávně obsazený« soud a jde o porušení ústavního imperativu uvedeného v xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx soudce přitom představuje v demokratickém právním státu jednu ze záruk nezávislého a nestranného rozhodování sporů a jiných právních věcí soudy; jde xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxn (určen) rozvrhem práce, neboť jedině dodržování těchto principů je způsobilé zabránit libovolnému nebo účelovému obsazení soudu
ad xxx
x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxní jednotlivých věcí, které měly být u soudu projednány a rozhodnuty, do soudních oddělení požadavkům zákona o soudech a soudcích, pokud způsob rozdělxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xez využití rejstříků nebo jiných evidenčních pomůcek soudu nepochybné, do kterého soudního oddělení náleží.“
Tzv. rotační systém rozdělování věxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxpříklad i pravidlech rozdělení senátní a plenární agendy Ústavního soudu (viz rozhodnutí pléna Ústavního soudu o pravidlech rozdělení agendy od roku xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxutí může být ve věci neúspěšným účastníkem řízení účelově napadnuto řádnými i mimořádnými opravnými prostředky a dokonce i ústavní stížností. Nejvyšxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xovelizace tohoto ustanovení. Fakticky by se jednalo o doplnění do tohoto ustanovení jedinou větou, ve které by byla nynější praxe soudů legalizována.
xxxxx xxxxx xxxxxx xx x xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxh rozhodnutí, z nichž citujeme například rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 12.2.2012, čj. 2 Cmo 201/2011-68: „Při přidělování věcí jednotlivým soxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxly, a jsou následně přidělovány jednotlivým soudním oddělením podle časového pořadí, vychází ze zásady zákonného soudce.“
K písm. b): Jde o nespráxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxdy, je naplněn tento odvolací důvod, neboť nemůže obstát rozhodnutí soudu prvního stupně s odůvodněním, že účastník neunesl břemeno tvrzení či břemenx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxí (§ 114c) nebo prvního jednání tam, kde nebyla provedena příprava jednání, anebo ignoroval účastníkem navrhované důkazy (např. provedení znaleckéhx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx xx xxnak srov. komentář k naposledy citovanému ustanovení a zejména k § 118b odst. 1.
K písm. c): Tento odvolací důvod spočívá v existenci jiných vad řízenxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xady typu nepřezkoumatelnosti rozhodnutí pro jeho nesrozumitelnost či nedostatek důvodů (viz výklad u § 219a odst. 1 písm. b/), porušení procesních prxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx nesprávné provedení listinného důkazu či důkazu znaleckým posudkem, překročení xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxistence mohla mít vliv na správnost rozhodnutí ve věci. Takovou vadou není například situace, že účastník nebyl o jednání vyrozuměn, avšak o jednání sx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxodnutí ve věci samé (účastník všechny své argumenty přednesl, splnil povinnost tvrzení a učinil i důkazní návrhy). Je evidentní, že nejde o vadu, která xx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxhodnutí místně nepříslušným soudem, které se děje zpravidla bez nařízení jednání a námitka místní nepříslušnosti se objevuje teprve v odvolání. Praxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx, 252).
Spolu s účinností tzv. souhrnné novely (zák. č. 7/2009 Sb.), tj. od 1.7.2009, se k závažným procesním vadám, konkrétně k vadám při dokazování x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xýjimečně, ve speciálních typech řízení; nyní platí zásadně ve všech řízeních sporných. Jak již bylo uvedeno v komentáři k ustanovení § 118b odst. 1, znaxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx po dosažení koncentračního bodu, nejde-li o výjimky z pravidla (§ 118b odst. 1, poslední věta). Přihlédne-li, jde závažnou procesní vadu, a tedy význaxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx vést k provádění nezákonných důkazů (rozuměj těch, které účastník včas do důkazního stopstavu neuplatnil, a soud je tedy neměl provést).
Také provxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxené zálohy (§ 144 odst. 1) je závažnou procesní vadou, která může být uplatněna jako odvolací důvod.
K písm. d): Podobně jako pod písm. b), e), f) se odvxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxý stav zůstal neúplně zjištěný. Účastník je přitom povinen navrhnout důkazy k prokázání rozhodných skutečností, a pokud navržené důkazy soud prvního xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx z hlediska úspěšnosti odvolání. Zkušenost či profesionalita soudce prvního stupně se totiž projevuje právě v tom, zda dokáže rozlišit potřebné důkazx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x 114c a § 120 odst. 2, zejména k nutnosti tzv. inventury skutkových tvrzení a vytřídění důkazů).
V praxi jsme svědky dvou ne zcela výjimečných krajnosxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxečných. Upřímně řečeno - obojí je výrazem nedostatečné představy o hmotněprávním posouzení věci.
Dobrý soudce nemůže být pouze dobrým znalcem proxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxní tomu uzpůsobit. V duchu zásady předvídatelnosti rozhodnutí by měl tento názor naznačit účastníkům (zejména s využitím poučení podle § 118a odst. 1 x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx na straně žalobce a skutečnost, že žalovaný mu věc protiprávně zadržuje (§ 126 odst. 1 obč. zák.). Významné také je, zda věc fyzicky existuje, zda nebyla xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xodnoty věci.
Pokud by žalobce navrhoval důkaz k ceně věci, bylo by na místě mu takový důkazní návrh zamítnout z důvodů procesní ekonomie. Naopak ve spxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxlice sofistikovaně poukazovat na rozpory ve znaleckém posudku, které nejsou znalcem vysvětleny (viz § 127 odst. 2, věta první), přesto soud konstatujxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xdůvodnění rozhodnutí s tím, proč některé navrhované důkazy neprovedl). Znalecký posudek vypracoval soudní znalec, který má tzv. kulaté razítko, a soxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xůkaz jako každý jiný a soud by s ním měl takto zacházet, nikoliv
a priori
vycházet z jeho správnosti. Upřímně je třeba v této souvislosti poukázat na žaloxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxná úroveň znalecký posudků.
Graf č. 2: Přehled odvolacích důvoxxx
                                                       xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                                                    xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx             x
                                                    x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                                                    x                                            
                                                    x  xxxxxxxx---------------------------------I
                                                    I--I věcná nepříslušnost soudu I. stupně    I
                                                    I  I----------------------------------------I
                                                    I                                            
                                                    I  I------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                                                    xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx                x
                                                    x  x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx       x
                                                    x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx---I
                                                    I                                            
                                                    I  I----------------------------------------I
                                                    I--I nesprávné obsazení soudu I. stupně     I
                        I------------------------I  I  I-----------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                     xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx                                            
                     x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                     x                              xxxx xepřihlédnutí k odvolatelem tvrzeným   I
                     I                              I  I skutečnostem soudem I. stupně          I
                     I                              I  I----------------------------------------I
                     I                              I                                            
                     I                              I  I----------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                     x                              xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx            x
                     x                              x  x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx     x
                     x                              x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-----I
                     I                              I                                            
                     x                              x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                     x                              x  x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx           x
                     x                              xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx              x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxx  x                                 x xxxxxxnutí ve věci                     I
I     dovolací    I  I                                 I----------------------------------------I
I      důvod      I--I                                                                           
I (§ 205 odst. 2) I  I                                 I--------------------------------------xxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxx  x                              xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x
                     x                              x  x xxxxxx xx xxxxxx                       x
                     x                              x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                     x                              x                                            
                     x                              x  I----------------------------------------I
                     I                              I--I nesprávná skutková zjištění            I
                     I                              I  I soudu I. stupně                        I
                     I                              I  I-----------------------------------xxxxxx
                     x                              x                                            
                     x                              x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                     x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  x  x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx    x
                     xxxx xxxxxxxxxx ve zjištění I--I--I pro další skutečnosti, které nebyly    I
                     I  I skutkového stavu       I  I  I dosud uplatněny                        I
                     I  I------------------------I  I  I---------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                     x                              x                                            
                     x                              x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                     x                              x  x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx    x
                     x                              xxxx xxx xxxx xxxxxxx xteré nebyly          I
                     I                              I  I dosud uplatněny                        I
                     I                              I  I----------------------------------------I
                     I                              I                                            
                     I                              I  I----------------------------------------I
                     I                              I--I překxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx    x
                     x                                 xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                     x                                                                           
                     x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx     xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-------------I
                     I--I nedostatky             I-----I nesprávné právní posouzení věci        I
                        I v právním posouzení    I     I soudem I. stupně                       I
                        I------------------------I     I--xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx, protože je pánem sporu a musí takto vnímat i svou roli vůči znalcům (viz komentář k § 127, 127a).
K písm. e): Soud sice provedl navržené důkazy, avšak uxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx x xxx xxxx xxx xxkazy hodnoceny sice volnou úvahou, každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy ve vzájemné souvislosti, přitom se má pečlivě přihlížet ke všemu, co vyšlo zx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxrohodnost důkazů zejména proto, že přímo a bezprostředně důkazy provádí, avšak závěry o případné nevěrohodnosti důkazu musí podepřít konkrétními skxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x
xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxlací soud může hodnotit důkazy provedené soudem prvního stupně jinak a dospět tak k jinému skutkovému zjištění jedině tehdy, pokud je provede znovu nebx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxx xx x xxx xxxt. 2, 3 a 4 a § 213b). Má-li odvolací soud za to, že skutkový závěr je nesprávný, nemůže jen konstatovat nelogičnost hodnocení důkazů, nepřesvědčivost roxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxuhé (§ 120 až 136).
K písm. f): Tento odvolací důvod navazuje na předchozí a rozšiřuje možnosti zjištění skutkového stavu věci odvolacím soudem odlixxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxd uplatněny (pouze za podmínek § 118b odst. 1, § 205a), což může vést k rozbití skutkových závěrů soudu prvního stupně. Jde zpravidla o nové důkazy či skutxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xěcech výkonu rozhodnutí rovněž ne, neboť je zde zvláštní úprava obsažená v § 254 odst. 4.
K písm. g): Rozhodnutí soudu spočívá na nesprávném právním pxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xdy soud použije nesprávný právní předpis nebo ustanovení právního předpisu vyloží mylně. Vždy se musí jednat o nesprávnou aplikaci právního předpisu xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxzky nebo nesprávné právní posouzení rozložení důkazního břemene (k tomu viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23.9.2010, sp. zn. 32 Cdo 170/2010)x xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxa podřadí pod jiný odvolací důvod (např. § 205 odst. 2 písm. c/).
Například soud prvního stupně zamítne žalobu na ochranu dobré pověsti právnické osoxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx. xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx Protože dovolená kritika se presumuje a je chráněna, pokud nevybočuje z rámce dobré víry, bylo na žalobci, aby prokázal, že zveřejněná tvrzení byla nepxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxx xx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxmž základním rysem je hodnotící úsudek. Znamená to, že jde o úvahy týkající se činnosti právnické osoby - nikoliv o předkládání „pravd“ či lživých tvrzexxx
x xxxxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxu jsou pravdivá - nikoliv na žalobci, aby prokázal jejich nepravdivost (k tomu viz například nález Ústavního soudu ze dne 17.7.2007, sp. zn. IV. ÚS 23/05x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx xx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxací soud rozhodnout) není odvolací soud vázán, a tak lze obojí měnit v průběhu celého odvolacího řízení až do fáze závěrečného návrhu (viz § 221, 221a). Txxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxy mohou být uplatněny jen v souladu s ustanovením § 205a, 118b.
Od uvedeného je třeba důsledně odlišit rozsah odvolání, který je možno měnit pouze v běxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xe možné v průběhu celého odvolacího řízení (§ 207).
Nemá-li odvolání potřebné náležitosti a jedná se o vadu nebo více vad, pro které není možno v řízenx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxí o odvolací důvody nebo specifikoval rozsah odvolání ve stanovené lhůtě. Zároveň soud poučí odvolatele o následcích jeho případné nečinnosti, tj. o mxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 205a
Komentátor: Petr, Jirsa
Odvolací řízení je u sporných věcí ovládáno zásadou neúplné
apelace
. Proto se v nich má dokazování odehrávat zásadně u soudu prvního stupně jako x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxntrace řízení posílená od 1.7.2009 (viz § 118b). Z tohoto teoretického základu vychází ustanovení § 205a, které omezuje odvolací důvody jen na případy xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxzení zákazem adresovaným soudu, který nepřipouští prostor pro jakoukoliv diskreci: „Vzhledem k zásadě zákon- né koncentrace a neúplné
apelace
sporxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxdu důkazů, které však z důvodu absence „rozhodujícího důkazu“ vedly ke zjištění skutkového stavu, v jehož důsledku byla žaloba zamítnuta, nelze tento
xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xx xxxx výlučně zákonem č. 292/2013 Sb., o zvlášt- ních řízeních soudních, takové omezení není - zde platí zásada úplné
apelace
. Rovněž tak je touto zásadou ovlxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxce
). Tento závěr (který je nutno interpretovat v kontextu výše uvedených poznámek týkajících se komplexní debaty o budoucím směřování civilního soudxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx Cdo 5382/2014).
Z novější judikatury v této souvislosti lze připomenout rovněž usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2014, sp. zn. 28 Cdo 3204/20xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxpu tzv. neúplné
apelace
, xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx stupně je instancí, u které mají být provedeny všechny účastníky navržené důkazy potřebné k prokázání právně významných skutkových tvrzení. K tomu záxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xé době dostupné důkazy způsobilé k jejich prokázání. O této povinnosti musí být účastník poučen v průběhu celého řízení (srov. § 5, 101 a 118a o. s. ř.), zexxxxx xxx xxxxx x xxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxh v ustanovení § 118b odst. 1, věty třetí, o. s. ř. Po rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé (s výjimkou rozsudků pro uznání a pro zmeškání) lze nové sxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxedená v ustanovení § 205a pod písmeny a) až f ) o. s. ř., jsou způsobilým odvolacím důvodem také nové skutečnosti a nové důkazy, a to v rozsahu, v jakém z těchxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xe dne 2. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1681/2004, ze dne 11. 8. 2009, sp. zn. 21 Cdo 4419/2008, a ze dne 27. 2. 2014, sp. zn. 33 Cdo 2763/2013).
Jestliže v souzené xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx x xx xx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxně hodnotit důkaz výpisem z účtu opatřený poznámkou „půjčka“, přičemž v této souvislosti dovolatel v odvolacím řízení uplatnil skutečnosti a důkazy, xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxné návrhy na doplnění dokazování považoval podle § 205a o. s. ř.
a contrario
za nepřípustné novoty. Dovolatel se těmito skutečnostmi a důkazy totiž zjexxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxl věrohodnost důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soudu prvního stupně, nýbrž toho, aby pomocí nich byl skutkový stav věci zjištěn jinaxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxcímu zákonnou koncentraci. Z toho se vyvozuje jednoznčný závěr, že nové skutečnosti a důkazy (tzv. novoty) lze uplatnit za podmínek uvedených v ustanoxxxx x xxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xřípravném jednání a nastalé koncentraci řízení (§ 114c odst. 4), neboť dospěje k závěru, že mezi stranami byla platně uzavřena smlouva, podle níž žalobxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xalobce není právnickou osobou, ale jen organizační složkou, která vůbec nemá způsobilost být účastníkem řízení, a řízení tedy mělo být zastaveno (§ 10x xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx
xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxáno zásadou neúplné
apelace
, platí, že skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, jsou způsobilým odvolacím důvodex xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxtněny před soudem prvního stupně, jen za podmínek uvedených v § 205a nebo tehdy, neplatí-li pro odvolatele omezení odvolacích důvodů podle § 205a odst. x xx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x x xxxx xxxx § 211a (§ 213 odst. 3), a že k přípustným novým skutečnostem a důkazům smí odvolací soud přihlédnout, jen když byly uplatněny (§ 212a odst. 3). Na tom se shoxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxsní teorie.
Od výjimek ze zákazu tzv. novot je třeba odlišovat situaci, kdy účastník bez své viny neuplatnil skutečnosti či důkazy v řízení před soudxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxnit problematiku námitky promlčení vznesené v odvolacím řízení. Při posuzování důvodnosti námitky promlčení až v odvolacím řízení se nepřihlíží k nexxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxx xxutečnosti, které lze v odvolacím řízení uplatnit, nejsou vždy pouze opravdu nové skutečnosti tak, jak předpokládá ustanovení § 205a odst. 1 písm. f), axx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxze okrajově, aniž by měla z procesních hledisek nějaký význam. I tyto skutečnosti mohou být
relevantní
, pokud zpochybňují správnost zjištění skutkovxxx xxxxx xxxxx
xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxné před soudem prvního stupně, má se za to, že jde o přesně konkretizované důkazy, nikoliv obecnosti, které musí být specifikovány nezaměnitelným způsxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxxx x x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxx xxxxve v odvolacím řízení zpochybnit podmínky řízení, věcnou příslušnost soudu, podjatost soudců či nesprávnost obsazení soudu (srov. obdobně § 205 odstx x xxxxx xxxx
x x xxxx xxxxx xx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx koncentrace je nesprávně aplikována anebo naopak - důkaz proveden byl, ač neměl být. Zároveň musí neprovedení důkazu zpochybňovat správnost skutkovxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxazem, jímž má být prokázáno, že v řízení došlo k vadě, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí soudu ve věci (viz k tomu např. rozsudek Nejvyššíhx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxění věrohodnosti důkazů, na nichž stojí rozhodnutí soudu prvního stupně. Účastníci se s volnou úvahou soudu (§ 132) při hodnocení důkazů seznamují nejxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxocesní chybu), a tak fakticky je reagováno až na písemné odůvodnění rozhodnutí. Z judikatury lze připomenout rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 16.7.20xxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxnosti důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soudu prvního stupně (§ 205a písm. c/), jestliže pomocí skutečností a důkazů, které účastník xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxního stupně na základě jím provedeného hodnocení důkazů. Skutečnosti a důkazy, o nichž se účastník dozvěděl až po vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxení, ale pouze žalobou na obnovu řízení.
Ustanovení § 205a písm. d) bezprostředně navazuje na písm. b) komentované normy. Umožňuje tak splnění dvou xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx (§ 101 odst. 1 písm. b/) novými důkazy v odvolacím řízení, jestliže účastník neměl ve věci úspěch proto, že nesplnil tyto povinnosti (břemeno tvrzení a bxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xx x xxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxkaturou, např. viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.3.2003, sp. zn. 21 Cdo 1491/2002). Absence poučení podle § 118a odst. 1-3 prolamuje též zákonnou xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x x xxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x, tedy nebylo mu dáno poučení o pravidlech neúplné
apelace
, jde o další možnost uvádět v odvolání skutečnosti a navrhovat důkazy, které nebyly (avšak moxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxxx
xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xšech novelách (což je znovu též příležitost poukázat na nezbytnost xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxk. č. 7/2009 Sb., který rozšířil zásadu zákonné koncentrace na všechna sporná řízení. Je-li řízení zkoncentrováno po provedení přípravného jednání nxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx ximitováni zákazem novot. Lze snad dovodit, že podle § 119a může soud účastníky z opatrnosti poučit na konci prvního jednání pro případy, kdy by odvolací xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxvení neznamená, že by mohli účastníci sporného řízení při absenci poučení podle § 119a tvrdit a navrhovat další důkazy ještě v odvolacím řízení a že by snxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xkutečnosti a důkazy, které nastaly až po vyhlášení či vydání rozhodnutí. Tyto skutečnosti či důkazy by mohly být po právní moci rozhodnutí také důvodem xxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxsní návrh podá. Také na ně se nevztahuje zákonná koncentrace (viz komentář k § 118b odst. 1, věta poslední).
Zvláštní zmínku je třeba věnovat problemxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xa řízení, až do pravomocného skončení věci, tedy i v průběhu odvolacího řízení. Výjimkou je odvolací řízení v režimu neúplné
apelace
, kdy se odvolací soxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxí a důkazů (§ 205a, 211a), viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21.8.2003, sp. zn. 29 Odo 162/2003, podobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.10.2003, xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx x xxxxxe posuzování důvodnosti námitky promlčení Nejvyšší soud vyjádřil takto: „Při posuzování námitky promlčení vznesené až v odvolacím řízení se nepřihlxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx x xxxx x x 211 o. s. ř. považovat nelze. I když se dlužník námitkou promlčení dovolává právní skutečnosti, totiž uplynutí promlčecí doby, neuplatňuje samotnou xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxí. Právo dlužníka vznést námitku promlčení žádný hmotněprávní ani procesní předpis nekoncentruje do určitého stadia řízení, přičemž z povahy námitkx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx x x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxhajícího režimu neúplné
apelace
lze přihlédnout jen tehdy, vyplývá-li závěr o promlčení práva ze skutečností, jež vyšly najevo nebo byly zjištěny přxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxdu ze dne 13.8.2009, sp. zn. 28 Cdo 2645/2009.
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 205b
Komentátor: Petr
xxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxní soudců nebo obsazení soudu (blíže viz § 205 odst. 2 písm. a/). Podle § 205a odst. 1 písm. a) pro tyto výslovně zmíněné případy neplatí zákaz novot a lze texx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xroti rozsudku pro uznání a proti rozsudku pro zmeškání skutečnosti nebo důkazy, které prokazují nesplnění předpokladů pro jejich vydání ve smyslu § 15xx x x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxkazování, ale za splnění zákonných předpokladů. Proto se odvolací soud může zabývat jedině splněním předpokladů pro jejich vydání (viz § 153a, 153b a kxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxtumačnímu rozsudku pro uznání (viz § 114b odst. 5 a § 114c odst. 6).
U obou skupin odvolacích důvodů platí, že odvolací soud není vázán odvolacími důvoxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xze připomenout zajímavé rozhodnutí, že rozsudek pro zmeškání (§ 153b) nemůže být v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 3 odst. 1 obč. zák. 1964S (rozsudex xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx odvolacího soudu, kdy v rámci řízení o odvolání proti rozsudku pro zmeškání dospěje k závěru, že se nejedná o kontumační, nýbrž o „klasický“ kontradiktxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx rozlišovat mezi odvolacími důvody a důvody pro jeho zrušení podle § 153b odst. 4. Srov. i komentář k ustanovení § 156 odst. 1.
Účinky odvolání
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
Komentátor: Petr
K odst. 1:
Odvolání má suspenzivní účinek a
devolutivní účinek
. Suspenzivním účinkem odvolání se míní odklad právní moci napxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxu. Do doby rozhodnutí odvolacího soudu je však soud prvního stupně svým rozhodnutím vázán. Obojí může být někdy trochu komplikovanější.
Suspenzivxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxudu (viz § 76c, § 162, § 171 odst. 1 a 2). Z toho plyne, že u rozsudků, jež jsou ze zákona nebo rozhodnutím soudu předběžně vykonatelné, nebo u usnesení, kterx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx exekuci na základě nepravomocných rozhodnutí. Výjimku z pravidla představuje i rozsudek v bagatelní věci (srov. komentář k § 202 odst. 2), který se stáxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxá i tehdy, je-li následně odvolací řízení zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku z odvolání (§ 9 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších pxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx x5/2009).
Suspenzivní účinek odvolání každopádně nastává jen tehdy, jsou-li naplněny předpoklady vymezené v odst. 1 komentovaného ustanovení, txxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxi, kdy je proti podkladovému exekučnímu titulu podáno odvolání (nález xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 14. dubna 2010, sp. zn. Cpjn 203/2007, k výkladu ustanovení § 111 odst. 3 občanského soudního řádux xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx soudu prvního stupně, jímž řízení končí nebo po podání odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o věci samé, má odvolací soud zrušit také odvolánxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxrostřednictvím úpravy obsažené v § 206 odst. 1 o. s. ř.) odložením právní moci napadeného rozhodnutí soudu prvního stupně (u rozhodnutí, jež nejsou přexxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxo přerušením v odvolacím řízení tomu, aby rozhodnutí soudu prvního stupně nabylo právní moci, pak rozhodnutí o zastavení řízení nemůže přivodit pro něxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxvolatele takovou změnou k horšímu nepochybně bylo, neboť právní mocí usnesení o zastavení »odvolacího« řízení by pominuly suspenzivní účinky podanéxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxená v § 159a o. s. ř. U rozhodnutí, které lze vykonat, by se takový odvolatel nepochybně ocitl také v ohrožení možným výkonem rozhodnutí nebo jeho exekucxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxdnoho roku osvědčený předpoklad, že účastníci ztratili zájem na soudním projednání své věci. Na tomto základě lze uzavřít, že odvolací soud, který podxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx po podání odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o věci samé, zruší v rozsahu napadeném odvoláním také rozhodnutí soudu prvního stupně. Součaxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx


xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx, že postup podle § 110 o. s. ř. nemá v odvolacím řízení místo (řízení nesmí být přerušeno) a úvahy o následné aplikaci § 111 odst. 3 o. s. ř. se neprosadí, jxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xotiž vůbec nenastal suspenzivní účinek odvolání (srov. opět § 206 odst. 1 o. s. ř. ve spojení x xxxxxxxxxxx x xxx x x xxxx xx xx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxu nenastává tam, kde se jedná o případy tzv. autoremedury (§ 210a), kdy soud prvního stupně sám rozhoduje o opravném prostředku ( usnesení o povinnosti zxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx nebo jiného návrhu podle § 43 odst. 2, § 75a odst. 1, § 75b odst. 2, § 78d odst. 2, usnesení o odmítnutí odvolání podle § 208 nebo vydané ve výkonu rozhodnutí)x xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxdníkem, asistentem či jiným pověřeným administrativním zaměstnancem (§ 374 odst. 3). V obou uvedených typech případů
devolutivní účinek
odvolání nxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx soudu.
U odvolacího soudu zásadně nemůže v odvolacím senátě působit soudce prvního stupně, který věc rozhodl (§ 14 odst. 2). I když se zdá, že tato sitxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxo jedním z více podílových spoluvlastníků, i když se jím domáhá přezkoumání určité části výroku, se vždy vztahuje na celý výrok, kterým bylo zrušeno a vyxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx sp. zn. II. ÚS 315/05).
K odst. 2:
Ne vždy se rozhodnutí týká pouze jednoho účastníka na každé straně sporu a jen jednoho nároku se samostatným skutkoxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx zde jde o účastníky, kteří jednají sami za sebe (§ 91 odst. 1). xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xn. 2 Odon 154/97: „Samotný společník (§ 91 odst. 1 o. s. ř.) je oprávněn podat odvolání pouze za svou osobu; odvolání, jímž se domáhá změny rozsudku pouze vx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxvolání jednoho z účastníků přivodí účinky odvolání pro všechny. Srov. komentář k § 91.
Právo se samostatným skutkovým základem lze charakterizovax xxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxích jiným právům. V těchto případech odvolání proti jednomu právu se samostatným skutkovým základem nemůže přivodit účinky odvolání vůči ostatním saxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx Žalobu o zaplacení částky 100 000 Kč rozhodl soud prvního stupně tak, že přiznal zaplacení částky 50 000 Kč žalobci ze strany žalovaného a ve zbytku 50 000 xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xrávní moci. V odvolacím řízení již bude částka 50 000 Kč představovat právo se samostatným skutkovým základem.
V jedné žalobě mohou být spojeny různx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxlaci nároků. Ke kumulaci nároků v jednom řízení může dojít i v důsledku uplatnění vzájemného návrhu (§ 97, 98). Také soud může některé samostatné věci soxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxímo ze zákona (§ 235b o. s. ř., § 422 z. ř. s.).
K odst. 3:
Suspenzivní účinek odvolání nenastává ve vztahu k ostatním xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx vykonatelnosti rozsudku.
Podle § 206 odst. 3 se považuje za výrok o náhradě nákladů řízení nejenom výrok o náhradě nákladů mezi účastníky sporného řxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx
Příslušenstvím pohledávky se rozumějí úroky, úroky z prxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxní se týká zejména dlužného nájemného. Podobně se postupuje u nákladů spojených s uplatněním pohledávky, nejde-li o náklady řízení, a u dalších plněníx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx těchto výroků nemá žádný účinek ve vztahu k ostatním výrokům rozhodnutí ve věci samé. Výjimku tvoří případ odvolání do bytové náhrady, která se považujx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxx xxxxxx
xxxxxx xx xxxolání a jeho vzetí zpět
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 207
Komentátor: Pxxx
x xxxxx xx
xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxlivý proces) i pro vzdání se odvolání, které zákon připouští v komentovaném ustanovení:
1.
pouze vůči soudu;
2.
a teprve
-
poté co bylo vyhlášxxx xxxxxxxxxxx xxxx
x
xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx legitimován k jeho podání, viz ustanovení § 201 a komentář k němu). Vzal-li účastník zpět procesní úkon v případě, kdy zákon takové zpětvzetí připouštíx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxx001). Účastník, který se práva odvolání vzdal, není již oprávněn k podání odvolání ani tehdy, jestliže byl soudem v písemném vyhotovení rozhodnutí nesxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxou osobou (viz usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8.8.2005, sp. zn. 60 Co 225/2005).
Vzdáním se odvolání subjektivní legitimace k podání odvolánx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxý účastník, vedlejší účastník, státní zastupitelství či Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, a to po vyhlášení nebo vydání rozhodnutí vůxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xeřejné datové sítě (viz § 42 odst. 1, § 205).
Vzdání se odvolání patří mezi procesní úkony, které lze podle § 41a odst. 4 odvolat, jestliže odvolání dojxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxt „předběhnuto“ osobním podáním či podáním prostřednictvím veřejné datové sítě nebo faxem.
K této problematice zaujal zásadní právní názor Nejvyxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxocesní účinky na trvání a obsah procesněprávního vztahu, pokud to právní úprava výslovně nepřipouští (jako je např. u zpětvzetí žaloby, zpětvzetí odvxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxolán (§ 41a odst. 4 o. s. ř.), tedy mohou být odklizeny jeho (ještě nenastalé) procesní účinky, pokud takové odvolání dojde soudu nejpozději současně s oxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxovnému znění zákona i soudní praxi v přijímání podání, kde se vyznačuje i přesný čas převzetí (platí zejména pro elektronické podání). V pochybnostech x xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x x xádu sekund či minut není podáním současným. Tomuto závěru nasvědčuje to, že lhůty dnes nejsou počítány pouze na dny, měsíce a roky, ale jsou známy i lhůty xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxlání subjektivně legitimovaný účastník. Pochopitelně, že vzít odvolání zpět lze jedině do okamžiku rozhodnutí o odvolání (vyhlášení rozhodnutí nebx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxxxh výrocích o nákladech a podobně. K tomu viz například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.11.2004, sp. zn. 29 Odo 137/2003: „Zastaví-li odvolací soud oxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx prvního stupně (včetně výroku o nákladech řízení), jelikož o těchto výrocích platí, že jsou v právní moci (právní moc rozhodnutí soudu prvního stupně nxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxodnutí odvolacího soudu, který zastaví odvolací řízení zcela, zčásti atd. „Rozhodne-li se totiž odvolatel změnit již podané odvolání tak, že bude napxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx úkon lze učinit i po uplynutí odvolací lhůty a odvolací soud o něm rozhodne způsobem uvedeným v § 207 odst. 2“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13.4.2xxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx dokud o odvolání nebylo rozhodnuto, je možné vzít je zpět; v takovém případě odvolací soud odvolací řízení zastaví. Vzal-li někdo odvolání zpět, nemůžx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx xx xxxxxxxx xxxxx i v dalších svých rozhodnutích, vysvětlil, že každý procesní úkon je nutno posuzovat z objektivního hlediska, tj. podle toho, jak byl navenek projevenx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xo procesním úkonem projevil, a tím, co jím projevit chtěl, nemá na procesní úkon a jeho účinnost žádný vliv. Občanský soudní řád nemá speciální ustanovxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxx x xxxxvzetí odvolání půjde pouze tehdy, jestliže projev účastníka nezanechává pochybnosti o svém obsahu a smyslu.“
Bylo-li odvolání vzato zpět, avšak oxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxrá mohla mít za ná- sledek nesprávné rozhodnutí xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xle § 237 (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2015, sp. zn. 23 Cdo 782/2015).
Podstatné je, že k zastavení odvolacího řízení není třeba souhlasu prxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxvyšší soud k tomu v již zmíněném usnesení sp. zn. 32 Odo 750/2002 konstatuje: „Zpětvzetí žaloby je jednostranným procesním úkonem účastníka, jehož účxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx Nejvyššího soudu ze dne 29. března 2001, sp. zn. 20 Cdo 1211/99, či nález Ústavního soudu ze dne 11. prosince 1997, sp. zn. IV. ÚS 295/97.
V praxi mohou nxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxvním případě je odvolání neúčinné a odvolací soud vydá usnesení, kterým ve výroku takto rozhodne (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16.4.2009 sp. xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxupně v případě, kdy došlo ke vzdání se odvolání všemi subjektivně legitimovanými po rozhodnutí, nastává okamžikem doručení písemného vyhotovení posxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxvodů zpětvzetí odvolání, pak podle ustanovení § 222 odst. 1 nastává právní moc rozhodnutí soudu prvního stupně, jako kdyby k podání odvolání vůbec nedoxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxní § 159.
Nakonec je třeba zmínit zásadu, že rozhodování o zpětvzetí odvolání má přednost před zkoumáním legitimace, přípustnosti i včasnosti odvoxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxré bylo podáno někým, kdo není k odvolání oprávněn, avšak bylo jím vzato zpět, nebude odmítnuto podle § 218 písm. b), nýbrž odvolací řízení bude zastavenx xxxxx x xxx xxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxí § 211, tedy po přerušení odvolacího řízení a marném uplynutí lhůty pro podání návrhu na pokračování v řízení. Podle převládajících názorů (např. Burexx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxí zároveň zrušit rozhodnutí soudu prvního stupně. Vychází se totiž z úvahy, že neprojevením zájmu o pokračování v řízení účastníci projevují nezájem nx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxakým způsobem odstranit. Tento názor byl v této podobě prezentován již v tzv. červeném komentáři (Handl, V. Rubeš, J. Občanský soudní řád, Komentář. I. xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxt soudně, pak by mělo dojít ke zpětvzetí návrhu, neboť občanskoprávní řízení je ovládáno zásadou dispoziční. To, že nikdo nepodal návrh na pokračování x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx má důsledky obdobné jako při zpětvzetí odvolání (k tomu srov. ustanovení § 207 odst. 2, § 222 odst. 1). To platí zejména pro tu stranu, která byla v řízení pxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxru. Navíc je třeba zdůraznit, že v platné právní úpravě jsou případy zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně taxativně vymezeny (§ 219a a komentář k němxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx posuzuje podle jeho obsahu, a nikoliv podle názvu (např. formálně označené odvolání proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí je obsahově návrhem nx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xxx xxx xxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxxcím řízení.
Úkony soudu prvního stupně
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxtí odvolání jen tehdy, je-li podáno opožděně, v ostatních případech (je-li podáno někým, kdo k tomu není oprávněn, nebo není přípustné) o něm rozhoduje xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx kde rozhoduje soud prvního stupně i za situace, kdy je odpor podán někým, kdo k tomu není oprávněn.
x xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxprávného posouzení včasnosti ( opožděnosti) odvolání soudem nalézacím může i odvolací soud opožděné odvolání sám odmítnout, aniž by vracel spis prvoxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxsí tedy rozhodovat celý senát).
Vždy je třeba pečlivě ověřit, zda odvolání bylo podáno nejpozději patnáctý den lhůty počítané od okamžiku doručení xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx sítě, příp. krátkou cestou do podatelny), je třeba je jako opožděné odmítnout.
V případě využití poskytovatele poštovních služeb není podstatné, xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxt doručit (§ 57 odst. 3). Jinak srov. komentář k ustanovením § 55-58.
Při počítání lhůty k podání odvolání a ve vztahu k posuzování včasnosti opravnéhx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx totiž stát, že před okamžikem, kdy si účastník fakticky převezme zásilku s rozhodnutím na poště (u soudu) během úložné doby, uplyne desetidenní lhůta pxxxx x xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xoby, kdy si zásilku s rozhodnutím nejčastěji na poště fakticky vyzvedne, a může tak zmeškat odvolací lhůtu. Okamžik faktického vyzvednutí zásilky běhxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx rukou, neboť ostatní jsou náhradně doručeny vhozením písemnosti do schránky (srov. § 50 odst. 1 a komentář k němu).
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxínat pouze na okamžik, kdy byla zásilka xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx x xroti vyhovujícímu usnesení není - na rozdíl od zamítavého rozhodnutí - přípustné odvolání (viz komentář k ustanovení § 202 odst. 1 písm. c/).
Odmítáxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xeboť toto řízení svým rozhodnutím končí. Platí potom zásadně, že účastník, který podáním opožděného odvolání zavinil, že odvolání muselo být bez věcnxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xe spojení s § 146 odst. 3.
K odst. 2:
Zásadně platí, že odvolání se podává u toho soudu, který napadené rozhodnutí vydal, není tedy bxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx, pravděpodobně před uplynutím lhůty k odvolání nebude jeho podání postoupeno příslušnému soudu, odesláno do jeho datové schránky nebo alespoň předáxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx I. ÚS 669/09: „Podle názoru Ústavního soudu obecnému soudu ale rozhodně nelze přičítat (a dovozovat z toho porušení základního práva na spravedlivý prxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxvní řadě vyvolán chybným úkonem samotného stěžovatele, který svoje odvolání podal k nepříslušnému soudu. Neexistuje žádný důvod, pro který by nebylo xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxnost podaného odvolání »rozhodující buď datum podání odvolání na poště, pokud je adresováno příslušnému soudu, nebo předložení odvolání příslušnémx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxůtě pro podání odvolání doručit napadené rozhodnutí tomu soudu, kde jej bylo třeba podat. Názor stěžovatele, že je podání do protokolu (vizi ustanovenx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxst podání do protokolu) nesdílí. Z obsahu ústavní stížnosti ani z rozhodnutí obecných soudů nevyplývá, že by byl stěžovatel obecným soudem nesprávně o xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xodifikoval zákon č. 300/2008 Sb., neboť v současné době platí, že soudy jsou povinny spolu komunikovat prostřednictvím systému datových schránek (ISxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx je konvertovat do podoby elektronické a „přeposlat“ ze své datové schránky do datové schránky soudu příslušného - pak je rozhodné, zda se tak stalo ještx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxrem správnému soudu - potom je důležité, zda bylo ještě během odvolací lhůty podání buď přímo doručeno příslušnému soudu, anebo alespoň předáno k poštoxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxplývá, že v případech, kdy účastník odvolání podá u nepříslušného soudu, musí stále počítat s tím, že na včasnost jeho opravného prostředku má vliv „lidxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx. Na lidský faktor je ošidné se spoléhat, zvláště zastává-li i Ústavní soud názor jako v uvedeném rozhodnutí - že je zásadně věcí odvolatele, aby odvolánx xxxxx xxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xako u podání odvolání do protokolu u nepříslušného soudu však platí, že v těchto případech mohou nastat zbytečné průtahy v řízení, neboť odvolání je třexx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxější využít k odeslání veřejnou datovou sít.
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxatření podle ustanovení § 452 a násl. z. ř. s., může tak učinit u soudu, v jehož obvodu se zdržuje nezletilé dítě, což může být v některých případech odlišnx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx xx xx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxu, který předběžné opatření vydal, i když ten spis v některých případech postoupí soudu příslušnému podle ustanovení § 467 z. ř. s. Jako opožděné nemůže xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 209
Komentátor: Jirsa
Je-li podáno oxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx v případě, že prvoinstanční soud dospěje k závěru, že z hlediska časového je odvolání podáno řádně, a vypořádá se tak s otázkou jeho včasnosti, začne se zxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxě k závěru, že odvolání je podáno včas a že má všechny zákonem předepsané náležitosti, vyzve odvolatele k zaplacení soudního poplatku za odvolání, neníxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxmie předkládat spis odvolacímu soudu bez zaplaceného soudního poplatku, protože v takovém případě pravděpodobně dojde k vrácení spisu odvolacím souxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxacení) soudního poplatku podle ustanovení § 9 odst. 2 zák. č. 549/1991 Sb., soudních poplatcích, a to na účet soudu prvního stupně. Ani poté není vždy vráxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx stupně nesprávně určil výši poplatku za odvolání, v důsledku čehož odvolatel zaplatil poplatek nižší. Zatímco bude předseda (pověřený člen) odvolacxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxm) spojili se zástupcem odvolatele (nebo s ním samotným) a sdělili mu, chce-li rozhodnutí o odvolání uspíšit, xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxt během několika pracovních dnů (paralelně může probíhat příprava odvolacího jednání) - a je to rozhodně vhodnější postup než ten, kdy odvolací soud vrxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xřípady se lze v praxi bohužel setkat a nutno podotknout, že důvěru občanů v justici rozhodně neposilují).
Soudní praxe je k náležitostem odvolání poxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxickému přístupu a zajistit co nejširší podmínky pro naplnění principu práva na spravedlivý proces), a pokud je z podání alespoň v náznacích zřejmé, proxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx, kdy přes učiněnou výzvu odvolání neobsahuje ani ty základní náležitosti, dochází k odmítnutí odvolání odvolacím soudem dle ustanovení § 211 ve spojexx x xxxxxxxxxxx x xxx x xx xxxxx xx
x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xřejmé, které rozhodnutí a v jakém rozsahu odvolatel napadá, nebrání neuvedení údajů o tom, v čem je spatřována nesprávnost rozhodnutí nebo postupu souxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxatele k odstraňování vad odvolání ve smyslu ustanovení § 43 odst. 1 o. s. ř. za použití § 211 o. s. ř.
Výzva k doplnění odvolání musí obsahovat veškeré xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxx xxxxxx neorientuje, jedná se o osobu s nízkým právním vědomím, není vhodné používat jako výzvu k doplnění odvolání unifikovaný vzor, v němž je například uvedexxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xo lze rozumět odvolacím důvodem, případně petitem odvolání.
xxxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx----------I
I     popis výchozí situace     I                další postup                I
I-------------------------------I--------------------------------------------I
I                          odvolxxxx xxxx xxxxxxxxx                          x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxx x xxxx xxzve k zaplacení SOP a zároveň zašle I
I vad                           I odvolání ostatním účastníkům k vyjádření   I
I-------------------------------I-----------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx  x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx     x
x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x   x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxy, vyzve k úhradě    I
I tom, že není patrné, v jakém  I SOP a rozešle odvolání k vyjádření;        I
I rozsahu se rozhodnutí napadá, I nejsou-li odstraněny, předloží sxxx        x
x xxxx xxxxxx xxx xxxxxx        x xxxxxxxxxx xxxxx                           x
x xxxxxxxx                      x                                            x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-I
I odvolání je podáno včas, je   I odvolatel je soudem I. stupně zároveň      I
I patrné, v jakém rozsahu se    I vyzván k zaplacení SOP i k doplnění        I
I rozhodnutí napxxxx xxxxxx     x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x   x
x xxxx xxxxxx                   x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx       x
x                               x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx         x
x                               x předloží soud spis odvolacímu soudu;       I
I                               I doplní-li, ale nezaplatí SOP, soud prvního I
I                               I stupně odvolací řízení zastaví             I
I------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx   x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x    x
x                               x xxxxxx xxx xxxyzývá                        I
I-------------------------------I--------------------------------------------I
I odvolání podá někdo, kdo k    I soud prvního stupně spix xxxxxxxx          x
x xxxx xxxx xxxxxxxx            x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx    x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx------------I
I odvolání není přípustné       I soud prvního stupně spis předloží          I
I                               I odvolacímu soudu; k úhradě SOP nevyzývá    I
I------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx  x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx  x
x xxxxxxxx xxxxděně             I právní moci usnesení o odmítnutí vrátí SOP I
I                               I podle § 10 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb.    I
I-------------------------------I------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x                          xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx                            x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x odvolání je podáno včas a bez I soud je doručí ostatním                    I
I vad                           I                                            I
I-------------------------------I-------------------------------------------xx
x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx   x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx       x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx----------I
I odvolání je vadné             I soud prvního stupně vyzve k odstranění     I
I                               I vad, odvolání je doplněno, soud je rozešle I
I                               I ostatním účastníkům                        I
I-----xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxx             x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx     x
x                               x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx  x
x                               x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx      x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx------------------------I
I                                další případy                               I
I-------------------------------I--------------------------------------------I
I odvolání poxx xxxxxx xxx x    x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx    x
x xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx        x
x xxx                           x xxxxxxxx xxxxxxxx soud prvního stupně poté I
I                               I vrátí SOP                                  I
I-------------------------------I--------------------------------------------I
I odvolání není přípxxxxxx xxx  x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx          x
x xx xxxxxxxx                   x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx    x
x                               x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx         x
xxxxxxxx------------------------I--------------------------------------------I
Výzva musí obsahovat soudcovskou lhůtu k odstranění vad odvoláxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xx xxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxsti vypořádat, může být prodloužena. K tomu citujeme usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24.10.2000, sp. zn. 20 Cdo 1899/2000: „Nerozhodl-li soud prvníhx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xastaveno (nyní odvolání odmítnuto) jen za předpokladu, že se s touto žádostí vypořádal v důvodech svého rozhodnutí alespoň soud odvolací a dospěl k odůxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxx xdvolání není vůbec jasné, v jakém rozsahu je rozsudek napadán. Rozsudek totiž obsahuje více výroků (I.-VI. - viz první a druhá strana písemného vyhotovxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xesprávnost rozhodnutí, to znamená vysvětlit, proč s rozhodnutím nesouhlasíte, tedy zejména, proč podle Vás soud hodnotil nesprávně provedené důkazx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xda má rozsudek soudu I. stupně změnit nebo zrušit.
K tomu dále srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.9.2000, sp. zn. 20 Cdo 1220/2000: „Ze zákonnéxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xpočívá a jakým způsobem má být odstraněna. Zastavení odvolacího řízení ve smyslu § 43 odst. 2 o. s. ř. nelze spojovat s vadou odvolání, byť objektivně exxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxo stupně rozhodl o dělitelném plnění (zpravidla zaplacení peněžité částky), musí z odvolání vyplývat, v jaké části je tento výrok napaden (tzv. kvantixxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxva, o němž bylo rozhodnuto xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx
V některých případech však podávají neúplné odvolání účastníci, kteří jsou zastoupeni advokátem. Jde o takzxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxdy se tak účastník podáním blanketního odvolání pouze snaží oddálit rozhodnutí odvolacího soudu a konečné vyřešení sporu (jde o projev zneužití procexxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx x xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx neprodleně zareagovat na podání blanketního odvolání, okamžitě vyhotovit výzvu k doplnění, stanovit k němu odvolateli krátkou lhůtu a co nejrychlejx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxímu odvolání je, a zároveň, jak je uživatelsky komfortní podání (nejen odvolání) prostřednictvím veřejné datové sítě - nejčastěji systému datových sxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxt. Zavolá mu jeho vážený
klient
, že již před čtrnácti dny obdržel rozsudek, kterým byl v nepřítomnosti (byl hospitalizován) odsouzen k zaplacení nesmyxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xvšak zároveň jej ubezpečí, že s ohledem na úctu, kterou k němu chová, procesní situaci neprodleně vyřeší. A protože jeho
koncipient
v ČR je nedostupný, xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxku. Než se odvolání přes elektronickou podatelnu a příslušnou rejstříkovou referentku dostane k rozhodujícímu referentovi (soudci, protože jeho asxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxé), takže trvá celý den, než se vůbec k blanketnímu odvolání dostane. Začne vyřizovat urgentní věci, takže sepsání usnesení k doplnění odvolání mu trvá xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxání pěti dnů. Z toho vyplývá, že odvolatel tak fakticky získá dobu dalších dvou pracovních týdnů k tomu, aby zformuloval odvolací důvody a shromáždil arxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxx xxxx účastníka zvláštním způsobem poučit o tom, že odvolání proti nim lze podat pouze z omezených důvodů (§ 205b).
V reakci na výzvu k odstranění vad odvolxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx spojení s doplněním jako bezvadné a nadále pokračuje v úkonech podle ustanovení § 210, případně ve vyměřování soudního poplatku, 2) dospěje k závěru, žx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxv na soudu prvního stupně, aby definitivně vyhodnotil odvolání, zda je způsobilé k projednání, meritorně je projednal a rozhodl o něm nebo je odmítl.
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxení řízení na účastníkovi, který vady neodstranil nebo poplatek nezaplatil. Proto je povinen nahradit náklady odvolacího řízení ostatním účastníkůx xx xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xx xxx
x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxuje proti rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2, případně usnesení podle § 202 odst. 1 nebo rozsudek pro zmeškání či uznání, pokud xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxmto případě, stejně jako v případě, kdy odvolatel nedoplní neúplné odvolání, nedoručuje soud prvního stupně stejnopis odvolání ostatním účastníkům xx xxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
V intencích komentovaného ustanovení, respektive ve vztxxx x xxxxxxxxxx x xxx xx xxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxná o typický příklad úkonů, o něž je možné soudce „odbřemenit“, aby se mohl věnovat rozhodovací činnosti. V rámci organizačních opatření soudu lze takoxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xpis v dalším průběhu řízení vůbec do rukou a veškerou činnost soudu prvního stupně může provádět vyšší soudní úředník. Stejně tak mohou xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxx vyzván k doplnění k odstranění vad odvolání, není třeba doručovat do vlastních rukou účastníka a není proti němu odvolání přípustné. Přímo ve výrokové xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxtanovení § 43 odst. 1):
Nebude-li odvolání doplněno ve stanovené lhůtě způsobem uvedeným v tomto usnesení, bude spis předložen odvolacímu soudu, kxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx6.
Komentář k § 210
Komentátor: Jirsa
K odst. 1:
Před předložením spisu odvolacímu soudu doručí soud prvního stupně stejnopis odvolání účastnxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxklad, že se jím bude odvolací soud meritorně zabývat. V takovém případě rozešle soud prvního stupně stejnopis odvolání k případnému vyjádření, a zárovxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxx xalovanému vzor 064 pro zaplacení soudního poplatku za odvolání ve výši 4000 Kč, v kolcích, ve lhůtě 15 dnů od doručení této výzvy vz. III; - 2) stejnopis odxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx x xx xx xx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xyzván k zaplacení soudního poplatku, poté spis založen na lhůtu a vyčkáváno, zda poplatek zaplacen bude, a teprve pak znovu na základě dalšího pokynu vyxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxsení ve věci samé (§ 152 odst. 1, věta první),
3.
proti nemeritornímu usnesení, je-li to účelné nebo vhodné.
Často se v praxi stává, že je postuxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxná v jistém smyslu o průtah v řízení. Není tedy třeba například doručovat ostatním účastníkům odvolání proti xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxolacímu soudu a nezdržovat řízení), o přerušení řízení podle § 109, o vyslovení místní nepříslušnosti podle § 105 odst. 2, určení odměny znalce.
Vcexxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xozsudku, proti němuž není přípustné (§ 202 odst. 2), odvolání podané někým, kdo k tomu není oprávněn, a odvolání vadné i po výzvě k odstranění vad. V těchtx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx odvolání ostatním účastníkům.
Pokud je odvolání podáno pouze proti výroku rozsudku o náhradě nákladů řízení, je zásadně třeba doručit je ostatním xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxxx
xxxxxnná novela občanského soudního řádu (zákon č. 7/2009 Sb.) účinná od 1.7.2009 rozšířila okruh odvolání, které soud prvního stupně doručuje ostatním úxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xozeslat, což by nemělo vést k paušalizaci. Stále platí, že stejnopis odvolání proti usnesení se doručuje ostatním účastníkům jen výjimečně. Tam, kde sx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx9, a není-li opožděné, vadné nebo nepřípustné, rozhodne se pro předložení spisu odvolacímu soudu. Soudce (vyšší soudní úředník, asistent) vyplní přexxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxm, kteří odvolání nepodali. V době, kdy bude rozhodovat odvolací soud, již bude stejnopis odvolání doručen a zároveň při takovém postupu nebude zbytečxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx soudu.


K odst. 2:
Činnost podle tohoto ustanovení nebývá v praxi příliš obvyklá, především z toho důvodu, že podmínky, za nichž může jednat, soud zkxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxtah s ustanovením § 205a odst. 1 písm. a), § 219a odst. 1 písm. a). Postupem podle § 210 odst. 2 je soud prvního stupně povinen získat dostatek podkladů pro rxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xe právnická osoba, o níž bylo v řízení rozhodováno, nemá způsobilost být účastníkem řízení ani způsobilost procesní (§ 19, 20), a je povinností nalézacxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx x xxxjném předmětu řízení již bylo dříve rozhodnuto a existuje zde překážka věci rozhodnuté (§ 159a odst. 5), takže povinností soudu I. stupně je připojit přxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxx předpoklady pro jeho odmítnutí podle § 218 písm. b), a za tím účelem navrhne, aby soud vyžádal interní předpisy příslušné právnické osoby, z nichž je zjixxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxdce a že se odvolatel o skutečnostech svědčících pro podjatost dozvěděl až po vyhlášení rozsudku. K námitce se příslušný soudce vyjádří, případně v tétx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx připojit k odvolání veškeré listiny, na něž v odvolání odkazuje, a vylepit soudní poplatek v kolcích na prvopis odvolání, případně v účtárně soudu zjisxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xředseda senátu (vyšší soudní úředník, asistent) vyplní formulář předkládací zprávy, který obsahuje všechny zákonem předepsané náležitosti. I z těcxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xož je nutné zejména proto, aby bylo zřejmé, kdo z nich se odvolal. V některých případech může podat odvolání žalobce i žalovaný (navrhovatel i ten, kdo náxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxlobce žalovanému a odvolání žalovaného žalobci. Teprve poté může soud prvního stupně spis předložit odvolacímu soudu.
Při předkládání je třeba dbxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xxxx xx xxxxx xaloženy tři stejnopisy napadaného rozhodnutí (k dispozici pro každého člena odvolacího senátu). Předkládací zpráva musí být podepsána příslušným pxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxímu soudu.
Dospěje-li příslušný předseda senátu k závěru, že není namístě vyhovět odvolání proti rozhodnutí asistenta, soudního komisaře, justixxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxx xxx
x xxxxxxxxx xxedložení spisu srov. ustanovení § 184 v. k. ř.
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxv.
autoremedura
, tedy postup, prostřednictvím něhož může přímo soud I. stupně „odklidit“ své dříve vydané rozhodnutí. Nalézací soud postupuje obdobxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxi autoremedury „změní“ (nikoliv zruší), dospěje-li k závěru, že odvolání je důvodné. Výrok zní například:
Usnesení Okresního soudu v Jindřichově xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxmítá, ... že se neodmítá odvolání ...
V rámci autoremedury může nalézací soud rozhodovat o odvoláních proti rozhodnutím:
1.
o povinnosti zaplatxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx
x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx taxativně uvedena.
xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x x odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb. žalovanému, aby zaplatil soudní poplatek za žalobu v rozsudku, jímž řízení končí. Proti tomuto výroku se odvolá žalovaný a vxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxzhodnutí změnit tak, že se povinnost platit soudní poplatek žalovanému neukládá.
xx xx xezi usnesení, z nichž dosud nenabyla práva jiná osoba než odvolatel, například patří usnesení dle § 138, jímž nebylo žadateli přiznáno osvobození od soxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxvolání proti usnesení, jímž byl zamítnut návrh účastníka na ustanovení zástupce (§ 30), či o nepřipuštění zastoupení obecným zmocněncem podle § 27.
xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx či odvolání (§ 208) pro opožděnost. Doplní-li tedy spolu s odvoláním odvolatel žalobu tak, že je způsobilá dalšího projednání, může soud změnit usnesexx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxoty (srov. komentář k ustanovení § 75 odst. 1). Tzv. velká exekuční novela (zák. č. 396/2013 Sb.) rozšířila okruh rozhodnutí, na něž se vztahuje
autoremxxxxx
x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xx xxxxxxxxx x x xxxxx
xxxxři tohoto komentáře se přiklánějí k názoru, že autoremeduru lze uplatnit ve vztahu ke všem usnesením vydaným ve výkonu rozhodnutí (tedy například i k usxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxhu k těm, která jsou upravena v části šesté. Je-li jedním z motivů velké exekuční novely tzv. odbřemenění soudů (v této souvislosti zejména odvolacích)x x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x porovnání významu rozhodnutí, na která
autoremedura
dopadá zcela nepochybně (vedle usnesení o nařízení či zastavení výkonu též například i usnesenx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx
xxxxxxxx
x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx mohl autoremedurou změnit rozhodnutí ve věci samé s dalekosáhlými důsledky, nikoliv však méně významná procesní rozhodnutí.
Proti usnesení, jímx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx se mohou proti rozhodnutí bránit odvoláním. Odvolání by nebylo přípustné pouze v případě, že by v rámci autoremedury vydal soud prvního stupně usnesenxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx odst. 1 písm. e/), nebo usnesení, jímž byl zamítnut návrh na xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx. komentář k němu), podle kterého může soud prvního stupně zrušit rozsudek pro zmeškání. Proti tomuto usnesení je odvolání přípustné.
Konečně obsaxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxenta soudce či administrativního pracovníka soudu, a ustanovení § 9 odst. 1 zák. č. 121/2008 Sb., které tento postup umožňuje i ve vztahu k rozhodnutí vyxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxstné.
Srov. též komentář k ustanovení § 206, v němž je graficky znázorněna mj. i časová posloupnost kroků soudu při autoremeduře.
Řízení u odvxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxx
xxávní úprava odvolacího řízení není nikterak obsáhlá a již z tohoto důvodu je zřejmé, že není ničím zásadně odlišná od řízení před soudem prvního stupně, xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxesu směřujícího jako celek k vydání konečného meritorního rozhodnutí. Tomu nejlépe koresponduje princip, který spočívá v přiměřeném použití ustanoxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xtanoveno něco jiného (např. § 213b odst. 1, § 215 odst. 2). Výslovně pak užití některých ustanovení vylučuje § 216 (§ 92, 97, 98, 110). Změna návrhu (§ 95), xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxná (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8.1.1998, sp. zn. 2 Cdon 753/97, obdobně též srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.7.2010, sp. zn. 26 Cdo 277xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx řízení, které je řízením o řádném opravném prostředku. Řadu ustanovení si odvolací soud proto musí modifikovat tak, aby vyhovovala potřebám odvolacíxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxov. komentář k ustanovení x xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxí stejně jako pro soud prvního stupně. Podobně platí přiměřeně i ustanovení o usnesení (§ 167-171 s výjimkou § 169 odst. 2).
Mezi nejčastější případy xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x 99. Činnost odvolacího soudu je v podstatě totožná s činností soudu prvního stupně. Poté, kdy podle § 215 odst. 2 předseda senátu zahájí jednání, sám či pxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxe věc s účastníky a jejich eventuálními právními zástupci, upozorní je na právní úpravu a na stanoviska Nejvyššího soudu, jakož i na judikáty uveřejněnx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxučit mediaci (viz § 99 odst. 1, věta poslední) a není vyloučeno (zejména ve věcech péče soudu o nezletilé) ani nařízení prvního setkání s mediátorem (§ 10x xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxo jít o mechanickou činnost odvolacího soudu, která by mohla působit v řadě případů kontraproduktivně a ve své podstatě vést ke snížení důvěry účastníkx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxní úprava, zejména ustanovení o zahájení řízení (§ 82 odst. 1), vedlejším účastenství (§ 93), průběhu řízení (§ 100, 101), podmínkách řízení (§ 103, 104x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxu stojí přiměřená aplikace ustanovení o překážkách postupu řízení (§ 107 a § 107a) v odvolacím řízení. V praxi jsou poměrně časté situace, zejména u věcíx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxeužívána těmi účastníky, kteří taktizují ve sporu a vyhovuje jim jeho prodlužování (např. ve sporu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictvx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xízení, zejména jde o případy úmrtí účastníků (fyzických osob).
Pokud jde o ztrátu způsobilosti být účastníkem řízení, v první řadě musí odvolací soxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxení na místo původního účastníka. Současná praxe usměrňovaná Nejvyšším soudem stojí na tom, že rozlišuje situaci před předložením odvolání odvolacíxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxx x xxxxxx praktické, rozhoduje ten soud, který „má spis“, ale zásadně teoreticky nesprávné, neboť přehlíží devolutivní účinky odvolání a fakt, že odvolací řízxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxdu tomuto názoru, neboť dovozuje, že k rozhodnutí podle § 107a odst. 2 o. s. ř. je příslušný odvolací soud, byl-li návrh podle § 107a odst. 1 podán v průběhx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xodaném odvolání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8.11.2007, sp. zn. 26 Cdo 272/2007). V případě, kdy odvolací soud dojde k závěru, že ve věci pokrxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx včasné a podané legitimovaným subjektem). Je-li odvolání nepřípustné, opožděné nebo podané někým, kdo není k podání odvolání legitimován, pak se nepxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxost. Dle § 208 odst. 1 tak učiní soud prvního stupně opět s tou výhradou, že současné znění zákona popírá
devolutivní účinek
odvolání, nicméně proti usnxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxíka a soud vyhodnotil věc tak, že podle její povahy v ní nelze pokračovat. V tomto případě se usnesení doručí pouze zbylé straně a případní právní nástupcx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xízení, přibral soud právní nástupce a teprve za jejich přítomnosti by bylo rozhodováno o odmítnutí odvolání či činěno jiné rozhodnutí.
Jiným rozhoxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxx x xxxx xx xxk rozhoduje o odmítnutí opožděného odvolání odvolacím soudem tam, kde nerozhodl soud prvního stupně podle § 208.
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxx
x xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxx při uplatňování nových skutečností a důkazů ustanovením § 205a odst. 1 (srov. komentář k němu) a také zákonnou koncentrací řízení. K xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxslu § 118b o. s. ř., jsou povinni sdělit soudu do skončení prvního jednání, které se v těchto věcech konalo, všechny právně významné skutečnosti a nabídnxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxt, aniž by porušila omezení kladená na ni ustanovením § 118b, věta první, o. s. ř. Skutečnost, že odvolatel vznesl v odvolacím řízení probíhajícím v režxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x x11a o. s. ř. sama o sobě důvodem pro který by jiní účastníci řízení než odvolatel mohli v odvolacím řízení uplatnit nové skutečnosti a důkazy, jimiž vznexxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
Při respektování rovnoxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx x xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xplné
apelace
(nesporné řízení podle zákona č. 292/2013 Sb.) takové omezení ovšem neplatí (§ 20, 21 z. ř. s.).
Pokud jde o režim neúplné
apelace
, lze lxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxx xxx xx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xplatnil odvolatel. Jde totiž o skutečnosti nebo důkazy, které se vztahují k podmínkám řízení, věcné příslušnosti, vyloučení soudců, obsazení soudu, xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx skutečnosti nebo důkazy vzniklé po vyhlášení či vydání rozhodnutí soudu prvního stupně.
Oproti tomu skutečnosti nebo důkazy ve smyslu § 205a odst. x xxxxx xx x xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xx xxxx xxxxxtáře k tomuto ustanovení citujeme dílo, které vzniklo v první třetině minulého století a kterému bylo v době zrodu tohoto komentáře bezmála sto let. Na axxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxi v stolici odvolací nikdy tak rozmnožen, aby odvolatel z těchto nových skutečností mohl čerpati novou posilu pro své tvrzení, že rozhodnutí soudu prvéxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxzhodnouti, je-li rozsudek soudu prvého vůbec správný, nýbrž jenom, je-li správný se zřetelem na to, co bylo oběma stranami v instanci prvé předneseno“ xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x53 a komentář k němu), se promítá i do odvolacího řízení. Odvolací soud zásadně přezkoumává rozhodnutí soudu prvního stupně v rozsahu odvolání (zásada
xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xepřezkoumatelné a v konečném důsledku v rozporu s právem na spravedlivý proces (viz nález Ústavního soudu ze dne 15.10.2009, sp. zn. I. ÚS 218/09). Odvoxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx x xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx odvolatel domáhá přezkumu rozhodnutí, nazýváme kvantitativní stránkou odvolání. Oproti tomu kvalitativní stránkou odvolání se rozumí návrh na způxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxě vybočit z mezí daných odvoláním (vyjma případů, kdy tímto rozsahem není vázán), které dále vypočítává ustanovení § 212 o. s. ř. (kvantitativní stránxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xemá většího významu.
Odvoláním jsou dány meze přezkumné činnosti odvolacího soudu (viz § 206 - suspenzivní účinex xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx prvního stupně , což je jinak nepřípustná změna k horšímu ( zákaz reformationis in peius).
Odvolací soud není vázán rozsahem odvolání v případě existence závislých výroxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxud.
Příklad: Ve věci výchovy a výživy nezletilého dítěte podle zákona č. 292/2013 Sb. je výrok o xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xouze proti výroku o výživném, není výrok o výchově dotčen a nabývá samostatně právní moci. Podobně bychom mohli hledat příklady v pracovním právu (hlavxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxxx x xxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x x xxxxxxxx x xxxxxx xxy jde o taková společná práva nebo povinnosti, že se rozhodnutí musí vztahovat na všechny účastníky, kteří vystupují na jedné straně, a kde platí úkony jxxxxxx x xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxy rozhodnutí pro všechny nerozlučné společníky vyznělo stejně. Proto odvoláním jednoho z nerozlučných společníků do výroku, který se ho přímo týká, jxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxí, řízení o neplatnost závěti zůstavitele, který zanechal více dědiců, řízení o popření rodičovství ( usnesení pléna býv. Nejvyššího soudu ČSSR ze dne xxx xxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx
Poslední vxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahů mezi účastníky. V těchto případech je rozhodující hmotné právo, které vymezuje práva a povinnosti účastníkx xx xx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xodnoty svěřené k vyúčtování, o náhradu škody způsobené více škůdci atd.
Je třeba též zmínit problém tzv. štěpení nároku (práva) - k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 3. 3. 2005, sp. zn. II. ÚS 117/04, nebo nxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxvody vedly k tomu, že soudní praxe akceptuje štěpení původního nároku založeného na jednom skutkovém základě na dva nároky se samostatnými skutkovými xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxlobě v celém rozsahu a dospěl k závěru, že smlouva o půjčce byla platně uzavřena. Žalovaný se odvolává do částky 90 000 Kč s tím, že nezpochybňuje uzavření xxxxxxx x xxxxxx xx xx xxx xx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xřed soudem prvního stupně, který mu neuvěřil. Původní skutkový základ žaloby představovala smlouva o půjčce 100 000 Kč tvrzená žalobcem, avšak v důslexxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxí stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 212a
Komentátor: Petr
K odst. 1:
Jestliže se ustanovení § 212 zabývá rozsahem odvolání a mezemi xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxné činnosti by měl z hlediska obecného smyslu civilního řízení, kterým je nalezení spravedlnosti, řešit v první řadě správnost aplikace hmotněprávníxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx bez „fair“ procesu. Přezkumná činnost odvolacího soudu v sobě tedy zahrnuje nejenom posouzení hmotného práva, ale i práva procesního s tím, že je limitxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx x
xxxxxxxxxx xx xxxxx
xx x xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx
Obecně vzato - komentované ustanovení předpokládá, že odvolací soud může přezkoumat rozhodnutí soudu prvního stupně ze všech důvodů, tedy i těcxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx č. 292/2013 Sb. (zejména § 20, 21 z. ř. s.), na které se vztahuje princip úplné
apelace
.
Podle judikatury ve věcech, v nichž se v odvolacím řízení uplatxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
x xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxx
x x xx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxstup a nepoučil odvolatele podle ustanovení § 119a, nesmí odvolací soud sám, bez odpovídajícího procesního úkonu účastníka, přihlédnout k novým skutxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx Nejvyššího soudu ze dne 21.6.2012, sp. zn. 20 Cdo 4284/2010). Do problematiky absence poučení podle § 119a však vneslo s účinností od 1.7.2009 jiné světxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxx
x xxxxx xx
x xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxší. V ustanovení § 212a odst. 2 se již rozlišuje mezi rozhodnutími ve věci samé (k tomu, jaká usnesení považujeme za rozhodnutí ve věci samé, srov. zejménx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxtí a v řízení konkursním a vyrovnacím, jakož i insolvenčním) se z přezkumu odvolacím soudem vylučují případy odvolání neobsahujících přes výzvu soudu xxx x xx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxováno odvolání, které neobsahuje žádné odvolací důvody. Zpravidla je formulováno takto: „Proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dxx xxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx x x xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxle k doplnění odvolání o odvolací důvody v přiměřené lhůtě a poučí ho o možném následku odmítnutí odvolání (§ 211 a § 43 odst. 2). Má-li usnesení soudu prvnxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxdě vady odvolání odstraněny, odvolací soud vydá usnesení o odmítnutí odvolání. Vylíčí-li však odvolatel, byť nepřípadně, nějaké odvolací důvody, a nxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxlací důvody pod příslušné zákonné ustanovení.
x xxxxxxxxxx xxxxxxxx povahy, tedy v režimu úplné
apelace
, neuvedení odvolacích důvodů přezkumu rozhodnutí nebrání. Teoreticky to znamená, že i tzv. blanketní odvolání muxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
Podle
recentní
judikatury je přitom blanketním odvoláním ve smyslu komentovaného ustanovení nejen odvolání, které postrxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxx xdst. 2 nebo uvedením jeho znění (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 11. 2015, sp. zn. 21 Cdo 3651/2015).
K odst. 3:
V ustanovení § 212a odst. 3 je uvedxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxnosti, které byly v odvolání uplatněny, jsou z hlediska ustanovení § 205a odst. 1 nové, je rozhodné „posouzení, zda byly některým účastníkem řízení uplxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxval tyto návrhy formálně znovu na závěr jednání před soudem prvního stupně, je z tohoto hlediska bezvýznamná“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11.xxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
Nové skutečnosti či důkazy může odvolací soud zohlednit v režimu neúplné
apelace
(§ 205a odst. 1 a § 211a), jxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xokovala obě strany. Odvolací soud nemůže vydat rozhodnutí, které by nebylo na základě skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně možno předvíxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxx xx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxí jako významná pro jeho rozhodnutí (viz nález Ústavního soudu ze dne 12. 10. 2005, sp. zn. II. ÚS 322/03). Odvolatel tedy musí sám uplatnit novou skutečnxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx x x xxxx xxxxx xx x xxx xxxxx xxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxnit na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2009, sp. zn. 20 Cdo 5288/2007, dle kterého i v řízení vykonávacím může odvolací soud k novým skutečnostem xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx své iniciativy či úřední povinnosti, aniž se jich dovolal účastník řízení.
Na závěr lze znovu poukázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11.8.200xx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xůže účastník uvádět nové skutečnosti a navrhovat nové (další) důkazy, aniž by byl omezován tím, že v předchozím řízení před soudem prvního stupně tuto mxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxx xxxxxxx xx x x xxxx xxxxx x x xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x x 205b (viz komentář k němu). To znamená, že ať jsou v odvolání uvedeny jakékoliv důvody,
relevantní
pro odvolací soud jsou pouze ty, které vymezuje § 205xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxvnosti jeho obsazení.
K odst. 5:
xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxxxx xx x xxx x xxx xxxxx xxx x xxxto případě musí zrušit rozhodnutí soudu prvního stupně dle § 219a odst. 1 písm. a) a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení, eventuálně věc postxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxt, může odvolací soud přihlédnout jen tehdy, když mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a zároveň jen tehdy, jestliže nemohla být za odvolxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxučástí občanského soudního řízení, je ovládáno zásadou hmotněprávní relevance procesních vad, tj. zásadou zohlednění toliko vad zakládajících zmaxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxx xxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxazů v rozporu s procesními předpisy, porušení procesních předpisů při doručování či nesprávnou aplikaci § 118a nebo § 118b. Po 1.4.2005 k tomu musí přisxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xiz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2015, sp. zn. 25 Cdo 5072/2014.
Odvolací soud by se měl nejprve pokusit odstranit jiné vady řízení před soudem prvního stupně , například spráxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxí.
K odst. 6:
Naposledy je třeba zmínit ustanovení § 212a odst. 6, které řeší přezkoumání procesních usnesení. Přezkumná činnost odvolacího soudu xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xudikatury (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.6.1999, sp. zn. 2 Cdon 970/96) odvolací soud nemůže rozhodnout ve věci samé tam, kde přezkoumává procesxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxntátor: Petr, Jirsa
K odst. 1:
Odvolací řízení je postaveno na principu úplné a neúplné
apelace
, čemuž koresponduje zásada upravená v § 213 odst. xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxou obstát, může opakovat důkazy provedené před soudem prvního stupně, ale může provádět i nové dokazování.
V systému úplné
apelace
podle zákona č. 292/2013 Sb. může odvolací soud provést prakticky všechny důkazy, které buď účastníci navrhli, nebo se jejxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xízení musí jít o takové důkazy, které jsou příslušným odvolacím důvodem (§ 205a, 211a), a musí se jednat o důkazy účastníky uplatněné (§ 212a odst. 3).
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx4.1964) vyloučena, což plně akceptuje též
judikatura
. Existuje zde však vázanost podmíněná, neboť uvedená zásada je do jisté míry prolomena limity, jxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx jiných důkazů. Pokud xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxí soud neřídí těmito zásadami, dochází k ohrožení či dokonce porušení práva účastníka na spravedlivý proces“ (Havlíček, K.: Meze vázanosti odvolacíhx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxx fakultativně zopakuje dokazování (§ 213 odst. 2) proto, že při něm došlo k formálním chybám a tím je zpochybněna otázka správnosti skutkových závěrů soxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xoud prvního stupně.
Civilní řízení je ovládáno mj. zásadou přímosti a ústnosti, z čehož plyne kategorický požadavek na zopakování dokazování odvoxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx pokud tyto důkazy neprovedl znovu, jinak by porušil práva účastníků garantovaná, jak již bylo výše uvedeno, dokonce v ústavní rovině - k tomu viz napříkxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxého soudem prvního stupně, aniž zopakoval dokazování, zejména změnil právní náhled na věc. Hodnocení důkazů bez jejich provedení soudem (nejsou-li dxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx v důsledku porušení zásady přímosti, dle níž dokazování provádí soud, jenž rozhoduje ve věci, a to při jednání, ke kterému předvolá účastníky řízení. Sxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxým důkazům.“
K tomu se připojuje též další aktuální
judikatura
Ústavního soudu - viz např. nález ze dne 17. 2. 2015, sp. zn. II. ÚS 1180/14).
To plaxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxyslu lze dále poukázat na četnou judikaturu Nejvyššího soudu, např. na rozsudky ze dne 4.5.2010, sp. zn. 22 Cdo 2793/2009, ze dne 24.6.2010, sp. zn. 30 Cdx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx Nejvyšší soud zdůraznil nutnost zopakování důkazů před odvolacím soudem či doplnění nezbytných důkazů, pokud se odvolací soud chce od skutkových zjixxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxx2015: „Chce-li se odvolací soud od skutkových závěrů soudu prvního stupně odchýlit, musí se tak stát na základě rovnocenných xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxé měl soud prvního stupně k dispozici. Jiná situace nastává, rozhoduje-li odvolací soud poté, co zopakoval soudem prvního stupně provedené důkazy, k nxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx 4 o. s. ř.). V těchto případech rozhoduje odvolací soud na základě jiných, nikoliv rovnocenných poznatků nežli soud prvního stupně.“
U důkazních prxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xx xxxemného znaleckého posudku (§ 127 odst. 1, věta poslední), není porušením zásady přímosti, vyvodil-li z nich odvolací soud jiné skutkové závěry než soux xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxotil-li odvolací soud jinak než soud prvního stupně výpovědi účastníků či svědků, kteří byli vyslechnuti přímo před soudem prvního stupně, ač důkazy vxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xe věci (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23.8.2006, sp. zn. 33 Odo 803/2005).
Důkazy bezprostředně provedené před soudem prvního stupně (typicxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxn provést další důkazy, které mu poskytnou pro odlišné skutkové hodnocení rovnocenný podklad (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2015, sp. zn. 8.3x xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xyla popřena zásada volného hodnocení důkazů. Má-li odvolací soud jiný názor na provedené důkazy, musí je sám znovu provést a pak teprve z nich případně uxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx
V tomto ustanovení se řeší specifický případ, kdy odvolací soud musí provést znovu důkazy soudem prv- ního stupně sice provedenéx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxoto o nich raději pomlčel, resp. je opomenul a ohledně zjišťované skutečnosti vycházel x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx by odvolací soud automaticky rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a vrátil věc k dalšímu řízení (§ 219a odst. 2), protože (přestože) mu nic nebrání tyxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxazováním, viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2003, sp. zn. 22 Cdo 465/2003). Dále srov. komentář k § 219a odst. 2.
Zásadně by odvolací soud měl xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xdvolací soud mít vždy na zřeteli. Jsou-li např. potřební svědkové bytem v okresním městě, je zřejmě vhodnější je vyslechnout v místě bydliště, než je přxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxx také tam, kde by odvolací soud na základě vlastního dokazování dospěl ke zcela odlišným skutkovým zjištěním, než učinil soud prvního stupně (rozsudek xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xx xx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxzy, které dosud nebyly provedeny, je-li to potřebné ke zjištění skutkového stavu věci. V režimu neúplné
apelace
musí jít o důkazy přípustné ve smyslu § xxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxřebě rozsáhlého doplnění dokazování je vhodnější postup podle § 219a odst. 2.
Rozsáhlost dokazování ve smyslu komentovaného ustanovení se však nexxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxovedeno (k tomu podrobněji viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2015, sp. zn. 21 Cdo 1467/2014).
Ustanovení § 213 odst. 4, 5 hovoří o nových důkaxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxtněny ani po poučení účastníka (přiměřeně dle § 118a odst. 4 nebo podle § 254 odst. 2), nemůže odvolací soud přihlédnout při hodnocení důkazů (srov. § 132 x xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx x. 2015, sp. zn. 21 Cdo 1467/2014, nevyjadřuje rozsáhlost doplnění dokazování ve smyslu ustanovení § 213 odst. 4 počet (množství) důkazů, které by měly bxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxazování. Zcela nedostatečným dokazováním se má v tomto ustano- vení na mysli stav, kdy soud prvního stupně sice provedl některé důkazy, avšak šlo o důkaxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx účastníky řízení xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxvodu zrušit; v takovém případě je na odvolacím soudu, aby uvedené důkazy provedl sám.
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxady dvojinstančnosti civilního řízení (viz § 201) a omezení kasace jako důsledek novely č. 59/2005 Sb. účinné od 1.4.2005 se promítá také do povinnostx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxx
xxxxxxx
xx xx xxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxyššího soudu ze dne 26.4.2006, sp. zn. 22 Cdo 799/2005), nebo v režimu neúplné
apelace
, opakuje-li dokazování. Odvolací soud musí toto dokazování provxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxtil-li odvolací soud jinak než soud prvního stupně výpovědi účastníků a svědků, kteří byli vyslechnuti přímo před soudem prvního stupně, ač důkaz jejixx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxé rozhodnutí ve věci.
Komentované ustanovení rozhodně neznamená, že odvolací soud může provést nenavržené důkazy v systému neúplné
apelace
jen txxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxže by tím byla popřena možnost odvolacího soudu, aby sám uvážil, zda potřeba provedení jiných důkazů (za podmínek neúplné
apelace
) nastala či nikoliv (xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx soud v odvolacím řízení může provést zejména:
-
nenavržené důkazy ve sporných věcech, pokud jejich potřeba vyšla najevo ke zjištění skutkového staxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxx
x
xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x
x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxdení došlo k formálním chybám;
-
- pokud odvolací soud dospěje k závěru, že z nich lze čerpat jiná skutková zjištění;
-
- z nichž nalézací soud neuxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxvné rozhodnutí;
-
důkazy týkající se věrohodnosti ostatních důkazních prostředků;
-
důkazy navržené v reakci na poučení podle § 118a odst. 1-xx
x
xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx
x
xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx - důkazy prokazující nesplnění podmínek pro vydání rozsudku pro zmeškání nebo pro uznání.
K odst. 2:
Jde-li o účastníky navržené důkazy (§ 213 oxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxedně uvedenému případu je třeba poznamenat, že praxe akceptuje dožádání prostřednictvím okresních soudů, byť někdy vznikaly pochybnosti, zda
devolxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x 39.
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Koxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
x xxxxx xx
x xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxosti: výzva k dotvrzení rozhodných skutečností (odst. 1); výzva k překvalifi kaci skutkových tvrzení (odst. 2); výzva k označení důkazů (odst. 3); obexxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx navíc znamená, že nenastává koncentrace řízení (§ 118b odst. 1), slouží tomu, aby soud nevydal nepředvídatelné rozhodnutí a aby účastník sporného řízxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xřed prohrou dostal v podobě konkrétní výzvy ze strany soudu, který má permanentní procesní poučovací povinnost, šanci dotvrdit rozhodné skutečnosti x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxtem, jejichž porušení často vede odvolací soud ke kasaci nalézacího rozhodnutí. Tak často, že se někdy nabízí otázka, zda vůbec byl v praxi odvolacích sxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx „nekasírovat“ rozhodnutí soudu prvního stupně bez dalšího jen proto, že podle názoru odvolací instance byla tato povinnost porušena.
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xx xxxo úlohou bylo suplovat roli soudu nalézacího a věc s účastníky
de facto
podrobně probírat po skutkové stránce a provádět rozsáhlé dokazování. To je až nx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xapravit nedostatky v poučení ze strany soudu prvního stupně, má-li na věc stejný hmotněprávní názor. Porušení této poučovací povinnosti soudem prvníxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx zejména k řízení před soudem prvního stupně, a to k nalézacímu jednání ve věci i k jednání přípravnému, ač (viz komentář k § 118a) není výjimečně vyloučenx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx zn. 10 Co 668/2001). Analogicky by tedy mohl odvolací soud spolu s nařízením jednání písemně poučit účastníky podle ustanovení § 118a odst. 1-3 (případxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxdle ustanovení § 213b odst. 1 tato povinnost omezuje v režimu neúplné
apelace
ustanovením § 205a nebo § 211a. V režimu úplné
apelace
nemá poučovací povxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxx, sp. zn. 29 Cdo 1747/2015). Nevztahuje se k uplatnění procesních práv, která jsou za odvolacího řízení nepřípustná (viz § 216 odst. 1, 2).
K odst. 2:
xxxxx x xxxx xdst. 2 porušení poučovací povinnosti (§ 118a odst. 1-3) soudem prvního stupně představu- je vadu řízení, jen vyplyne-li potřeba uvést další důkazy či txxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxu odvolacího soudu dojít k tomu, že poučovací povinnost soudem prvního stupně vlastně splněna nebyla. Jak vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxplývá-li možné odlišné právní posouzení než podle účastníkova právního názoru z právního názoru odvolacího soudu. Právní názor odvolacího soudu je txxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx x x x xx xx xx xxxxxxx xxxxxxací povinnost je - jak již uvedeno výše - v § 118a o. s. ř. založena na objektivním principu, a není tedy významný důvod, proč ji soud prvního stupně nesplnixx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xx xx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxto v tomto případě za následek zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně podle § 219a odst. 1“ To znamená, že účastník má právo na poučení kdykoliv v nalézax xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx potřeba existovala.
xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx povinnosti podle § 118a odst. 1-3.
I--------------------I---------------I---------------I---------------I---------------I
I důvod neúspěšxxxxx x    xxxxxxx    x    xxxxxxx    x   xxxxxxxxxx  x xxxxxxx xxxxx x
x xxxxxxxxx xx xxxx  x   xxxxxxxxx   x   xxxxxxxxx   x   xxxxxxxxxx  x   xxxxxxxxxx  x
x                    x    xxxxxx     x               x     xxxxx     x               x
xxxxxx---------------I---------------I---------------I---------------I---------------I
I neunesení břemene  I dodatečně     I nereaguje     I potvrzení     I               x
x xxxxxxxx xxxxxxx   x xxxxxxxxx     x               x xxxxxxxxxx    x               x
x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx  x               x               x               x
x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xxxxxx x               x               x               x
x xxxxxxx xxxx       x xxxxxxprávní  I               I               I               I
I nedostatečnost     I názor         I               I               I               I
I poučení soudem I.  I               I               I               I               I
I stupně (§ 118a     I               I               I               I               I
I odst. 1)           I               I               I               I               I
I--------------------I---------------I---xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxx  x xxxxxxxxx     x xxxxxxx       x xxxxxxx       x xxxxxxx       x
x xxxxxxxx xxxxxxx   x xxxxxxxxx     x xxxxatí pro   I rozhodnutí,   I dokazování    I
I žaloba", neunesení I poučí, má-li  I něj zákaz     I jen je-li     I podle reakce  I
I důkazního břemene, I na věc stejný I novot vx      x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x   x
x xxxxxxx xxxx       x xxxxxxxxxxxx  x xxxxxx x xxxx x xxxxx         x xxxxx         x
x xxxxxxxxxxxxxx     x xxxxx         x               x xxxxxxxxxxx   x xxxxxxxx      x
x xxxxxxx soudem I.  I               I               I které nemůže  I               I
I stupně (§ 118a     I               I               I provést sám   I               I
I odst. 1-3)         I               I               I (§ 213 odst.  I               I
I                    I               I               I 4, věta za    I               I
I                    I               I               I středníkem)   I               I
I-------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxx  x xxxxxxxxx     x xxxxxxx       x xxxxxxxxx     x               x
x xxxxxxxx xxxxxxá   I účastníka     I neplatí pro   I nebo změna    I               I
I žaloba", neunesení I poučí, má-li  I něj zákaz     I rozhodnutí po I               I
I důkazního břemene, I na věc stejný I novot ve      I dxxxxxxxxxx   x               x
x xxxxxxx xxxx       x xxxxxxxxxxxx  x xxxxxx x xxxx x xxxxx xxxx    x               x
x xxxxxxxxxxxxxx     x xxxxx         x               x xxxxxxx xxx   x               x
x xxxxxxx xxxxxx xx  x               x               x xx xxx xxxxx  x               x
x stupně (§ 118a     I               I               I 4, věta před  I               I
I odst. 1-3)         I               I               I středníkem)   I               I
I--------------------I---------------I---------------I---------------I-----xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxx  x xxxx          x               x xxxxxxx       x               x
x xxxxxxxx xxxxxxx   x xx xxx xxxxxx x               x xxxxxxxxxx    x               x
x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx  x               x               x               x
x xxxxxxího břemene, I názor         I               I               I               I
I absence nebo       I               I               I               I               I
I nedostatečnost     I               I               I               x               x
x xxxxxxx xxxxxx xx  x               x               x               x               x
x xxxxxx xx xxxx     x               x               x               x               x
x xxxxx xxxx         x               x               x               x               x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--------------I
I neunesení břemene  I               I               I zrušení       I               I
I tvrzení, "špatná   I               I               I rozhodnutí    I               I
I žaloba", neunesení I               I               I               I               I
I důkazního břemene, I               I               I               I               I
I poučenx xxxxxx xx  x               x               x               x               x
x xxxxxx xx xxxx     x               x               x               x               x
x xxxxx xxxx xx      x               x               x               x               x
x xxxxxxx xxxxxxxxx  x               x               x               x               x
x xxxxxxxxxxxxxx     x               x               x               x               x
x xxxxxx             x               x               x               x               x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx------------I---------------I---------------I---------------I
x xxxxxo problému judikuje např. Nejvyšší soudu v rozsudku ze dne 27. 4. 2007, sp. zn. 28 Cdo 1496/2007: „Jinou vadu řízení ve smyslu § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř.x xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xx xx xxx avšak jen tehdy, jestliže potřeba uvést další tvrzení nebo důkazy vyplynula z odlišného právního názoru odvolacího soudu. Při splnění těchto předpokxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xoudu nedovoluje, aby sám zjednal nápravu, neboť by to v rozporu s § 213b odst. 1 vedlo k uplatnění nových skutečností nebo nových důkazů, ač to § 205a o. s. řx xxxxxxxxxxxx
Příklad: Soud prvního stupně vycházel z právního názoru, že žaloba o zaplacení částky 80 0xx xx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxně neplatná a je na místě vzájemné vypořádání (vydání bezdůvodného obohacení). Poučovací povinnost ve vztahu k odlišnému právnímu názoru odvolacího xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxxx
Nebo: Soud prvního stupně vycházel z názoru, že žaloba o zaplxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxné dílo nestala splatnou, aniž by byl před zamítavým rozhodnutím soudem poučen dle § 118a odst. 1, 3, že má k otázce splatnosti nabídnout tvrzení a důkazyx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxt byla vázána na výsledky kontroly ze strany odborníka na statiku zapsaného v seznamu znalců, že tato kontrola v pořádku proběhla a cena je tedy splatná, xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxl stavbu zkontrolovat. Svědek při jednání před odvolacím soudem potvrdí, že stavba je staticky v pořádku; odvolací soud změní rozsudek tak, že žalobě vxxxxx x xxxxx xxxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 214
Komentátor: xxxx
x xxxxx xx xx
xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx
xaxativní
, není možno je extenzivně rozšiřovat na jiné případy. Naopak, výjimky uvedené v ustanovení § 214 odst. 2 nelze aplikovat, pokud se v odvolacím xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx x xxerém se rozhoduje podle § 43 odst. 2 za použití § 211 tehdy, pokud přes výzvu a poučení o následcích jejího nesplnění nebyly odstraněny vady odvolání, ktexx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxud o něm nerozhodl soud prvního stupně, jak je primárně jeho povinností podle § 208 odst. 1. Rovněž tak se odvolání odmítá, je-li podáno někým, kdo k jeho pxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxzení jednání, pokud se zastavuje odvolací řízení. To může být v důsledku vzetí odvolání zpět ze strany odvolatele (§ 207 odst. 2) nebo při nesplnění podmxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx
Rovněž odvolání proti jakémukoliv rozhodnutí o předběžném opatření (vyhovění, zamítnutí či odmítnutí návrhu příp. zastavení řízení o nařízení předxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxd.), lze projednat bez jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/). Ve zvláštním řízení soudním platí pro rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o speciálním předbxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxx xx xx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxě na obnovu řízení, je třeba k jeho projednání nařídit jednání (srov. nález Ústavního soudu ze dne 19. 1. 2010, sp. zn. I ÚS 1537/09). Ve věci výkonu rozhodxxxx xxx xxxxxxx xx x xxx xxxxx x
xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxupně podle § 219a odst. 1 a věc vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 221 odst. 1 písm. a/), postupuje věc věcně příslušnému okresnímu nebo krajskxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxavomoc soudů rozhodne též o postoupení věci orgánu, do jehož pravomoci náleží (§ 221 odst. 1 písm. c/).
Naposledy podle § 214 odst. 1 písm. e) není třeba nařizovat jednání odvolacího soudu, jestliže se odvolání týká poxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxmítá nic proti správnosti rozhodnutí, jímž mu bylo uloženo splnit povinnost do tří dnů, jen se brání proti plnění v této lhůtě („rád bych zaplatil, ale nexxx xxxxxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxtavního soudu ze dne 20. 5. 2010, sp. zn. II. ÚS 580/10, a ze dne 16. 9. 2010, sp. zn. III. ÚS 291/08, v nichž Ústavní soud vyslovil, že pokud odvolací soud rozxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxrušil tím ústavně chráněný princip rovnosti účastníků ve smyslu čl. 37 odst. 3 Listiny. Proto také bylo novelizováno ustanovení § 210 odst. 1, podle jehxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxud se zároveň ve své judikatuře vyjádřil v tom smyslu, že zmíněné ustanovení nesmí být odvolacím soudem vykládáno formalisticky s tím důsledkem, že odvxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxx xxx xx x522/14).
Ve všech výše popsaných případech rozhodování bez jednání rozhoduje odvolací soud usnesením.
K odst. 3:
Bez nařízení jednání nelze zxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xx xxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxadů předvídaných v § 214 odst. 3. Zde se předpokládá, že odvolacím důvodem je pouze § 205 odst. 2 písm. g) - viz komentář k němu, tedy nesprávné právní posouxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx strany všech účastníků (lze k tomu využít i tzv. doložku proti nečinnosti podle § 101 odst. 4). Odvolací soud nemůže rozhodnout o odvolání bez nařízení xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxsti obsahuje i jiné odvolací důvody (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.9.2005, sp. zn. 33 Odo 276/2004).
Jestliže se odvolací soud rozhodne, žx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx nebo je navrhovaly, což platí i pro výživné pro nezletilé dítě (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26.11.2003, sp. zn. 30 Cdo 1316/2003). Z judikatury lze xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx rozhodování o odvolání proti usnesení soudu prvního stupně ke zjišťování rozhodných skutečností o okolnostech doručení pomocí šetření, aniž nařídix xxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx být vždy veřejně vyhlášen (§ 156 odst. 1) a o jeho vyhlášení musí být vyhotoven protokol či pořízen záznam (§ 40 odst. 1, 2).
Zvláštní úpravu najdeme v § xxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xe v odvolacím řízení neprovádí šetření nebo dokazování nebo jestliže soud prvního stupně rozhodl v souladu se zákonem bez nařízení jednání. To neplatíx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx x xxx xxxxxxxxxxli povinný v odvolání proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí (
exekuce
) platnost právního úkonu zachyceného v listinách, jimiž oprávněný podle § xxx xxxxx x xx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxcné legitimace účastníka vykonávacího (exekučního) řízení najisto při jednání, při němž postupuje podle § 122 a násl. (viz usnesení Nejvyššího soudu xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx odst. 2, § 465 odst. 2 z. ř. s. a komentáře k nim), čemuž musí odpovídat i termín jednání, má-li je odvolací soud v úmyslu výjimečně nařídit.
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
x xxxxx xx
x x xxx xxly řešeny případy, kdy lze odvolání projednat bez jednání. Ve všech ostatních případech jednání být nařízeno musí. Předseda anebo pověřený člen odvolxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxů půjde zpravidla o vedlejší účastníky, svědky, znalce, tlumočníky, státní zastupitelství či Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Postxxxxx xx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxed soudem prvního stupně s ohledem na rozsah odvolání (viz § 206, 212).
K předvolání k jednání odvolacího soudu srov. především komentář k ustanovenx x xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxpadů, kdy je třeba účastníka vyslechnout či musí osobně v řízení něco vykonat. K tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 29.3.2012, sp. zn. II. Úx xxxxxxxx
Zásadně se předvolání k jednání děje písemně, a to i prostřednictvím veřejné datové sítě. Představit si lze i předvolání txxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxí děje ústně do protokolu, čímž se mimo jiné výrazně snižují náklady na poštovné a minimalizují se problémy s doručováním. Písemně soud předvolává zpraxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxx Interní sdělení, metodika (viz www.extranet.justice.cz). Samotné vzory jsou zapracovány do informačních systémů pro okresní xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xákon stanoví minimální desetidenní pořádkovou lhůtu. Tato lhůta nebrání projednání odvolání v těch případech, kdy podle povahy věci a okolností přípxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxt, že ostatní dotčené osoby mohou být předvolány ve lhůtě kratší, nicméně podle ustálené praxe by nemělo jít o lhůtu méně než pětidenní.
K odst. 2:
I pxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx x x xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx soustředěně, připravit případné doplnění dokazování tak, aby i odvolací jednání mohlo skončit zpravidla při prvním jednání. Samotný průběh jednání xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxx x x x xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxx řečeno, že po zahájení podá předseda nebo pověřený člen senátu zprávu o dosavadním průběhu jednání, která by měla obsahovat stručné, chronologicky sexxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xozhodnutí. Této zprávě zpravidla předchází v první řadě předvolání účastníků do jednací síně, které se děje většinou za pomoci vyvolávacího zařízení xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxnosti) předseda senátu zahájí odvolací jednání zpravidla slovy „zahajuji odvolací jednání ve věci žalobce X. Z. proti žalovanému A. B.“. Předseda senxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xby se vyjádřila k odvolání, a v řízení nesporném se vyjádří ostatní účastníci. Jak již bylo uvedeno výše, poté následuje zpráva předsedy senátu či pověřxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxů. Není-li žádných důkazních návrhů, pak odvolací řízení končí a účastníkům či jejich zástupcům se uděluje právo závěrečného návrhu (k tomu srov. komexxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x stanoviska k dokazování, skutkové a právní závěry, jakož i vyčísleny požadované náklady řízení.
Následuje neveřejná porada senátu odvolacího soxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxudku či méně formálně (v sedě) v případě usnesení.
x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxsedy senátu, který je povinen vlastními slovy zachytit obsah přednesů jednotlivých účastníků, svědků, znalců či tlumočníků, anebo tento protokol sexxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxx xx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxt odvolacího jednání ideální způsob zaznamenávání úkonů soudu. Účastník přítomný jednání odvolacího soudu je pochopitelně oprávněn podat do protokxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xěci meritorně rozhodováno, pak se řízení odročuje formou usnesení, které se nevyhotovuje. Zásadně musí být odročováno za konkrétním účelem např. dopxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxbou procesní chybou, pokud dochází k odročení jednání na neurčito bez uvedení účelu odročení jednání. Za zmínku stojí ještě případy, kdy se řádně předvxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxcí soud projednal věc v nepřítomnosti řádně předvolaného účastníka nebo jeho zástupce, jestliže účastníka není třeba při odvolacím jednání vyslechnxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxé starší judikatury jde o odnětí možnosti jednat před soudem (§ 229 odst. 3), pokud by za této procesní situace odvolací soud přes nesouhlas účastníka odxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xáleží bdělým) se ovšem k obdobné situaci vyjádřil stejný soud např. v usnesení ze dne 22. 8. 2011, sp. zn. 29 Cdo 1940/2011 - srov. komentář k ustanovení § 1xx xxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 1998, sp. zn. 22 Cdo 1370/1998).
Tabulka č. 6: Základní xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x   xxxnání u soudu prvního stupně    I      jednání odvolacího soudu        I
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I poxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx    x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx  x
x xxxxxxx                             x                                      x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xx     x xxxxxxxxxx u odvolacího soudu        I
I                                     I výjimečně                            I
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I větší aktivita soudu přx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx    x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx o výsledcích přípravy        I vystoupení pověřeného člena senátu   I
I jednání                             I                                      I
I-------------------------------------I---------------------------xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx         x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx  x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--------------------I
I dokazování u nalézacího soudu       I absence poučení podle § 119a         I
I zásadně                             I                                      I
I-------------------------------------I-----xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx     x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x
x xxxxxxxxxx xxxxxxx                  x xxxxx xxxxxxxné řeči                 I
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I zákonná koncentrace vázající se ke  I                                      I
I konci jednxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x                                      x
x xxxxxxxxxx                          x                                      x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx x xxxxentraci a podle       I                                      I
I § 119a                              I                                      I
I-------------------------------------I--------------------------------------I
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxx
K odst. 1:
Jak bylo řečeno dříve, v odvolacím řízení nejsou přistoupení dalšího účastníka do řízení (§ 92 odst. 1) ani záměna účastníků (§ 92 odst. 2) mxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxem proběhne s jiným okruhem účastníků. Byla-li podána žaloba někým, kdo není aktivně legitimován, anebo byl-li zažalován někdo, kdo není pasivně legixxxxxxxx xxxx xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxti zejména sporného řízení a k popření procesní odpovědnosti stran za výsledek sporu (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 3.1.1996, sp. zn. I. ÚS 56/9xxx
xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxvání by byl soudem prvního stupně učiněn skutkový závěr, že újmu na zdraví nezpůsobila žalobci žalovaná osoba A, nýbrž třetí osoba B. Okresní soud by z toxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxěny účastníků (B za A).
Naštěstí zákon stojí na logickém požadavku, aby účastníci nesli odpovědnost za své procesní úkony. Je také vyloučeno, aby odxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xxx xošlo k obcházení ustanovení § 216 odst. 1.
Podle stávající judikatury není třeba, aby odvolací soud rozhodoval o návrhu na přistoupení dalšího účasxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xdvolání.
K tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17.3.2004, sp. zn. 30 Cdo 1506/2002. „Podle ustanovení § 216 odst. 1 o. s. ř. je pro odvolxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x x x xx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxzem hmotného práva potud, že zajišťují, aby se řízení účastnil ten, kdo je nositelem hmotného práva, nebo ten, koho podle hmotného práva stíhá povinnosxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxx xrojevuje tím, že pro nedostatek této legitimace se žaloba zamítá. Povaha odvolacího řízení jako řízení zásadně přezkumného vylučuje, aby k těmto změnxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx v daném případě zpravidla na závěru o nedostatku věcné legitimace.“
Rovněž tak vzájemná žaloba (§ 97) není v odvolacím řízení možná, protože jde o prxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
x xx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxada neumožňuje. Podá-li přesto účastník v odvolacím řízení vzájemný návrh, odvolací soud o něm nerozhodne a vypořádá se s ním pouze v odůvodnění svého rxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx takže ji lze uplatnit i v odvolacím řízení podobně jako námitku promlčení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.5.2008, sp. zn. 32 Cdo 4291/2007), avxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxti pohledávce žalobce (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.7.2005, sp. zn. 29 Odo 171/2003).
x xxxxx x
xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxmá žádnou skutkovou souvislost s nárokem dříve uplatněným, není v odvolacím řízení přípustná, jak judikoval např. Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dnx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxde o nový návrh, vychází-li změna návrhu ze stejného skutkového základu jako návrh původní (v dané věci žalobce změnil v odvolacím řízení žalobní návrh x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxx015, dle něhož skutečnost, že odvolací soud nerozhodl o návrhu na připuštění změny žaloby, jíž žalobce uplatňoval nový nárok, nezakládá vadu řízení, kxxxx xx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxst. 3
xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx x xxx xxxx xxxxxxx xxo přerušení řízení to, že se některý z účastníků nedostaví k jednání odvolacího soudu. Tím se míní, že odvolací řízení lze přerušit jen na shodný návrh účxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxá od řízení před soudem prvního stupně. Přerušení řízení na základě shodného návrhu všech účastníků není možné v odvolacím řízení, kde je napadeno usnexxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 218
Komentátor: Petr
Legislativním xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xx xice neměla, avšak může přihodit. O nedostatečné legislativní kultuře však svědčí, že nebyla napravena ani po téměř patnácti letech.
Při rozhodováxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxvního stupně se nepřezkoumává.
Podle § 218 písm. b) se odmítá odvolání, které podal někdo, kdo k podání odvolání není oprávněn (viz § 90, 94, 203). Subjexxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxvých), jemuž nebylo výrokem rozhodnutím soudu prvního stupně plně vyhověno anebo mu byla tímto výrokem rozhodnutí způsobena nějaká újma na jeho právexx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xx xxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxx15, a judikaturu v těchto rozhodnutích odkazovanou). Záměrně je zdůrazňováno, že újma musí být způsobena pouze výrokem rozhodnutí, neboť nesouhlas s xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx
xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xpůsobené výrokem rozhodnutí soudu prvního stupně, ale musí objektivně nastat situace, kdy odvolateli není plně vyhověno či je mu způsobena nějaká újmx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxvolání výslovně vzdal (§ 207 odst. 1).
Při pluralitě subjektů je rozhodující, o jaký druh společenství účastníků jde. Jde-li o společenství nerozlxxxx xx xx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx odst. 1) má odvolání účinky pouze pro odvolatele. K tomu viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.12.2000, sp. zn. 20 Cdo 1520/98.
Odvolání může xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxovil nesouhlas.
Další subjektivně legitimovaní k podání odvolání mohou být státní zastupitelství xxxx x xxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
x x xxx xxxxx xx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxt. Obecně platí, že odvolání lze podat proti rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže to zákon nevylučuje (§ 201). Odvolání lze také podat proti výrokx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxt. 6).
Nepřípustné odvolání je v první řadě upraveno v § 202 a v dalších případech, kde to stanoví zákon (viz komentář k ustanovení § 202); především se xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x x xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xx2.
Je třeba zmínit situaci, kdy po podání odvolání rozhodnutí soudu prvního stupně ztratilo pro účastníky smysl, neboť se stalo neúčinným či jinak bxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx podle § 211 a 104 odst. 1 o zastavení odvolacího řízení, jelikož nastala neodstranitelná překážka spočívající v tom, že účinky odvolání v mezidobí pomixxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxst. 2 písm. a/); před zahájením jednání odvolacího soudu může rozhodnutí vydat jen předseda senátu nebo jeho pověřený člen (viz komentář k § 218c).
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 218a
Komentátor: Petr, Jirsa
Jak bylo řečeno, opožděností odvolání se má zásadně zabýxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxně subjektivně vyhodnotí odvolání jako včasné, i když objektivně tomu tak není. Potom předloží spis s odvoláním odvolacímu soudu a v předkládací zprávx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxožděnosti odvolání musí definitivně vyřešit odvolací soud podle § 218a. Je na něm, zda provede potřebná šetření k objasnění včasnosti odvolání, anebo xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
V praxi se stává, že proti rozhodnutí soudu prvního stupně je podáno opožděné odvolání, které soud prvního stupně odmítne (§ 208). Proti usnesení o odmxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxní pro opožděnost, aniž se věc předloží odvolacímu soudu. Jediným řešením je předložení opožděného odvolání proti rozhodnutí o odmítnutí odvolání odxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxx
x xxx xx xxxxxx dvojinstančnosti řízení lze dovodit, že v tomto případě musí rozhodnout odvolací soud dle § 218a. Pokud by soud prvního stupně rozhodoval o sérii opoždxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxí soud musí v některých případech provést šetření potřebná k ověření včasnosti odvolání přesahující rámec jeho činnosti. Odvolací soud jen napravuje xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx x xxxxx xx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxření provedl (např. šetření směřující k okamžiku doručení rozhodnutí, která mohou být spojena i s dokazováním - informace z doručných knih, výslechy dxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx
x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxání odvolacího soudu může vydat jen předseda senátu nebo jím pověřený člen (§ 218c), není třeba nařizovat jednání (§ 214 odst. 2 písm. a/).
xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxr
Zákonem č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, bylo do občaxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxolacím soudem a o odmítnutí odvolání pro opožděnost nebo proto, že jej podala osoba k tomu neoprávněná nebo že směřovalo proti rozhodnutí, proti němuž nxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxo novele je změna odůvodněna tím, že se podstatě jedná o jednoduchý úkon, u kterého není nezbytné, aby odvolací soud rozhodoval v senátu, přičemž této moxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx xéž komentář k ustanovením § 218, 218a a 36d.
Právní xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xe bylo zároveň účastníkům v dostatečné míře zaručeno právo na spravedlivý proces a jednotlivé stupně soudní soustavy fungují, jak mají), nejen z hledixxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xx xxxxxen nahradit žalobci k rukám jeho zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí náklady odvolacího řízení ve výši 37 725 Kč.
xxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxvější právní úpravy tak došlo k oslabení zásady dvojinstančnosti řízení, neboť odvolacímu soudu bylo dovoleno potvrdit rozhodnutí soudu prvního stuxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xn. I. ÚS 129/06). Ani tato právní úprava však nezbavuje odvolací soud závazku dostát zákonem mu uložené povinnosti (§ 213b, 118a) s takovým právním názoxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxrácí svůj zásadní význam v kterékoliv části procesu (k tomu viz nález Ústavního soudu ze dne 27. 1. 2015, sp. zn. II. ÚS 3330/13).
Jde v první řadě o výraz určitých procesních principů:
-
zákazu tzv. překvapivých rozhodnutí - k tomu srov. napřx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx x x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx) potvrzeno rozhodnutí nalézacího soudu co do výroku, nikoli však co důvodu, musí podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod předcházet postuxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xdvolacím soudem a odvolatel měl možnost se k věci (novému důvodu) vyjádřit.“
-
dvojinstančnosti řízení - k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxuje též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. 22 Cdo 251/2013.
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxrávnost v tomto smyslu nelze však vnímat jako kategorii absolutní, neboť se jí rozumí nejen ideální stav správnosti skutkových zjištění a správnosti pxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxění, nicméně dospěje k závěru, že rozsudek či usnesení ve věci samé jsou věcně správné ve smyslu správného rozhodnutí o žalobě.
Například soud prvníxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxrdí z jiných právních důvodů, jelikož dospěje k názoru, že smlouva sice platě uzavřena byla, avšak žalovaný od ní účinně odstoupil, ačkoliv se toho ani v xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xrávní závěr žalobce dozví až z písemného vyhotovení rozsudku odvolacího soudu, neměl možnost proti němu brojit a nesouhlasí s ním, jde o porušení jeho pxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxá z bohaté judikatury Ústavního soudu k tomuto problému, například z nálezu ze dne 19.4.2007, sp. zn. II. ÚS 349/05: „Postup odvolacího soudu, který změxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxáv a svobod. Změna právního náhledu, jež změnu rozhodnutí soudu prvního stupně neopodstatňuje (§ 220 o. s. ř.), je důvodem kasačního rozhodnutí odvolaxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx, které z pohledu dosavadního nebyly
relevantní
.“
Obdobně viz například nález ze dne 15.5.2003, sp. zn. III. ÚS 765/02: „Podle § 221 odst. 1 o. s. ř., nxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxvné. Věcnou správností se přitom rozumí správnost skutkových zjištění a správnost právního posouzení. Změna právního náhledu odvolacího soudu je tuxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxu) a prvostupňové rozhodnutí zruší, jinak by byl jeho postup nepředvídatelný. To však platí o rozdílnosti právních názorů mezi soudy obou instancí - záxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxzování (srov. komentář k ustanovení § 213) a ve věci vydal potvrzující rozhodnutí, potvrdí-li takové dokazování, že právní názor soudu prvního stupně xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xevěrohodný a příliš „spřízněn“ s žalující stranou, sám navrhl výslechy svých dvou zaměstnanců, které však soud prvního stupně neprovedl s odůvodněníxx xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxden z nich sdělí, „že si nic nepamatuje“ a druhý v obecné rovině potvrdí výpověď stavbyvedoucího. Proto odvolací soud potvrdí rozsudek soudu prvního stxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xřítomnosti je třeba (§ 115). Jen v případech, kdy by dokazování překračovalo rámec odvolacího řízení (viz § 219a odst. 2, 213 odst. 3), povedou nedostatxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx03, sp. zn. 29 Odo 224/2001, které dovozuje, že potvrzující rozsudek o zamítnutí žaloby o určení neplatnosti smlouvy proto, že na rozdíl od soudu prvníhx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxránce měnícím rozsudkem odvolacího soudu. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24.10.2007, sp. zn. 28 Cdo 3342/2007, odvolací soud může změnit svůj xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx.
Odvolací soud - jak je zřejmé - může dospět k jiným skutkovým zjištěním než soud prvního stupně, neboť není vázán skutkovým stavem jím zjištěným (§ 2xx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxné vůbec nerozhoduje, že odvolací soud na základě jiného skutkového zjištění potvrdí věc jako věcně správnou, odpovídá-li výrok rozhodnutí soudu prvxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxu prvního stupně je věcně správné pouze částečně. V takovém případě odvolací soud podle § 219 potvrdí pouze věcně správný výrok a ostatní části rozhodnuxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxx11-76, se ve výroku I. potvrzuje, pokud jím byla uložena žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 300 000 Kč s úroky z prodlení ve výši 2,5% od 1.1.20xx xx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxx xx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xd 14.10.2009 do zaplacení, potvrzuje.
III. Týž rozsudek se ve výroku II., ve kterém byla zamítnuta žaloba o zaplacení smluvní pokuty 100 000 Kč, mění xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xx xxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxího stupně se některé výroky soudu odvolacího mohou stávat nepřehlednými. Taková situace nastává zejména tehdy, když odvolací soud nalézací rozhodnxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxxx xxxxx
xx xxxxx xxx xx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xloužit jako exekuční titul (ve spojení s rozsudkem soudu prvního stupně), je veřejnou listinou, která by měla být srozumitelná a „čitelná“ i pro osoby, xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxdně ještě se smluvními úroky, o smluvní pokutě od jistiny se odvíjející, o více nárocích, více účastnících a nelze potvrdit jako věcně správné celé rozhxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xoudu v Praze ze dne 4. října 2012, čj. 10 Cm 218/2011-76, se ve výroku I. potvrzuje, pokud jím byla uložena žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 3xx xxx xx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxx xxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxit žalobci dalších 200 000 Kč s úroky z prodlení ve výši 2,5% od 1.1.2009 do zaplacení, zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací k dalšímu řízení.
III. Stejxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxx xx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxje.
IV. Ve výroku II., ve kterém byla zamítnuta žaloba o zaplacení smluvní pokuty 189 885 Kč, se tento rozsudek mění tak, že žalovaný je povinen zaplatxx xxxxxxx xxx xxx xx xx xxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xtiženo takovými vadami, jež jsou důvodem pro zrušení rozhodnutí podle § 219a odst. 1 písm. a). V ostatních případech vady řízení před soudem prvního stuxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx
Jak vyplývá i z příkladu v úvodu tohoto komentáře, musí odvolací soud v případě potvrzení rozhodnout také o nákladech xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxípadech přichází v úvahu i aplikace ustanovení § 150, podle něhož soud náklady odvolacího řízení úspěšnému účastníkovi „nepřizná“. Musí rozhodnout txxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxmená to, že je potvrzen i výrok o náhradě nákladů řízení před soudem nalézacím. Případně může jít o kombinaci potvrzujícího hlavního výroku a měnícího vxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxem prvního stupně nepřiznává.
V případě nesprávného výpočtu nákladů:
Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje, ve výroku II. se mxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxx xxx
Obiter dictum
poznamenejme, že s účinností od 1. 1. xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxntář k nim). Nově platí, že o přípustnosti dovolání rozhoduje podle § 239 Nejvyšší soud a přípustnost není již vázána na typ rozhodnutí, ale na jeho právnx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xozhodne Nejvyšší soud.
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx k § 219a
Komentátor: Petr, Jirsa
Občanský soudní řád se sice programově snaží
eliminovat
kasační rozhodnutí odvolacích soudů v zájmu rychlého a pxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxx
x xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxůže zcela vyhnout.
Změna účinná od 1.4.2005 (zákon č. 59/2005 Sb.) přinesla taxativně vymezené zrušovací důvody, které dovolují odvolacímu soudu xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx
xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xozhodnutí je výjimka ze zásady potvrzení nebo změny (§ 219, 220) a že například zásada dvojinstančnosti, jejímž porušením v některých případech odvolxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx ve svém rozsudku ze dne 8.7.2011, sp. zn. 28 Cdo 475/2010: „Dvojinstančnost není obecnou zásadou občanského soudního řízení a už vůbec ne ústavní zásadxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxí skutkového stavu věci jen s poukazem na »zásadu dvojinstančnosti občanského soudního řízení«, jestliže mu ustanovení § 213 odst. 2, 3 nebo 4 o. s. ř. xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxt dokazování o dosud neprovedený důkaz, i když mu zákon v tomto směru povinnost při dokazování neukládá.“
Ve vztahu k formulaci výroku zrušujícího rxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx
x xxxxx xx
x x xxxx xxxxx x xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx a): V průběhu celého řízení včetně řízení odvolacího soud se přihlíží k nedostatku podmínek řízení (§ 103). Nedostatek podmínek řízení by měl vyústit v xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxxx x xxxx x x x xxx xxxxx x xxxxx xxx x xx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxlný či nikoliv. U odstranitelného nedostatku podmínky řízení je nejprve nutno učinit vhodná opatření k nápravě (§ 104 odst. 2).
Rozhodnutí věcně nexxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx4a, 104b nebo 104c. Věcná nepříslušnost se na rozdíl od místní nepříslušnosti zkoumá kdykoliv za řízení (§ 104a odst. 1) s tou výjimkou pro odvolací řízxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu o kompetenčním sporu (zák. č. 131/2002 Sb.).
Také proto platí zásada, o níž se zmiňujeme již v komentáxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx příslušnost, na rozdíl od příslušnosti místní, nelze založit a provede-li soud prvního stupně náročnou přípravu jednání, rozsáhlé dokazování, vynexx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx, vede to k silným pocitům zmaru i zbytečně vykonané práce. Platí to i pro účastníka, zvláště pro toho, který nemá zájem oddálit konečné rozhodnutí ve věcxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
Vyloučený (§ 14), jinými slovy podjatý soudce či přísedící nemohou v žádném případě rozhodovat ve věci. Pokud se tak stalo, rozhodnutí musí být jedině zxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xle § 16 odst. 1 ohledně otázky vyloučení soudce; posuzuje ji zcela nezávisle.
Podobně se postupuje i při nesprávném obsazení soudu, čímž je zejména mxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxátem) než tím, který pro rozhodování věci určuje rozvrh práce, znamená, že jde o nesprávně obsazený soud (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.10.20xxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xebo asistent tam, kde to předpisy nedovolují (srov. výklad u ustanovení § 205 odst. 2 písm. a/, § 205a odst. 1 písm. a/). S ohledem na široké vymezení pravoxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxt tyto případy výjimečné (srov. komentář k ustanovení § 38a). Jde tedy především o zdůraznění nezastupitelné role soudce.
Odvolací soud zxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxho řízení nemůže být zjednána náprava a jde o takové vady, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.
Zda jde o vadu mající za následek nesprávnx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx ve věci ve smyslu, že kdyby této vady nebylo, výrok by byl jiný. Jednoznačně jsou to vady, které způsobují zmatečnost (§ 229). Může však jít o další procesxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxčovací povinnosti soudu (§ 118a) anebo problémy spojené s řádným doručením soudních písemností.
Odvolací soud nemůže zjednat nápravu v případechx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xrovedení listinného důkazu v souladu s § 129 odst. 1 anebo opakování výslechu svědka po řádném poučení.
Kdyby se například soud prvního stupně spokoxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xředvolat, „dovyslechnout“ jej a rozhodnout konečným způsobem. Kdyby však při jeho výslechu zjistil, že nemá pro posudek potřebnou odbornost, navíc bxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xotřebnou specializací, tomu zadal přesné a odpovídající úkoly, vyslechl jej a znovu rozhodl.
K písm. b): Nepřezkoumatelné rozhodnutí je nesrozumxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxjde o lidské a technické selhání při vyhotovení rozhodnutí v tom smyslu, že originál rozhodnutí obsahuje množství věcných chyb (zejména různých záměn xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xpracovatele odůvodnění rozhodnutí jsou natolik jedinečné, že jsou pro zbytek populace nesrozumitelné.
Nedostatek důvodů rovněž způsobuje nepřxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx jít i o relativní nedostatek důvodů, kdy dojde k záměně náležitostí odůvodnění podle § 157 odst. 2 a § 157 odst. 3 nebo 4 v tom smyslu, že tam, kde má mít odůvoxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xx x xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx lze zařadit i nedostatečné odůvodnění - k tomu srov. zejména komentář k ustanovení § 157 odst. 2, v němž se náležitostem písemného vyhotovení rozsudku pxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxd ve svém rozsudku ze dne 18.2.2009, sp. zn. 32 Cdo 3726/2007: „Povinnost soudů rozsudky odůvodnit způsobem zakotveným v § 157 odst. 2 o. s. ř. je jedním z xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx představuje součást práva na spravedlivý proces. Z odůvodnění musí vyplývat vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na stranx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxostatek důvodů působící nepřezkoumatelnost je třeba vykládat vždy ve vztahu k účastníkovi řízení, nikoliv ve vztahu nalézací - odvolací soud. Jinak řxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxžitosti (pokud například soudce nalézacího soudu netradičně odůvodní písemně rozsudek tak, že část týkající se zjištění učiněných z důkazů zformuluxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxí byla z jednotlivých důkazů soudem prvního stupně čerpána, není rozsudek nepřezkoumatelný).
Požadavek na řádné odůvodnění se vztahuje nejen na rxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx x xxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxvodů rozhodnutí je dále třeba vykládat především v souvislosti s tím, zda pro nedostatečné odůvodnění mohl účastník (zvláště odvolatel) plně realizoxxx xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxcí důvody (§ 205).
Obdobně i odvolací soud musí být schopen z rozhodnutí seznat, na jakých závěrech je založeno; v opačném případě by vlastně neměl čexx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx především tato rozhodnutí:
xx
x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxdnuto, je přitom považuje za klíčové (důležité). Jinak řečeno - pomine
relevantní
tvrzení a důkazní návrhy, v odůvodnění nevysvětlí, proč se tak stalxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxsm. b), d).
Například soud v odůvodnění zcela pomine některá klíčová tvrzení a důkazní návrhy účastníků a nevysvětlí, proč je považoval za nepřípustné x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxanému) řádně a včas předáno, a soud postaví své rozhodnutí na závěru, že předáno nebylo, aniž by jakkoliv v odůvodnění vysvětlil, proč tyto důkazní návrxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxejním spisem (to byl však jen myšlenkový pochod soudce, s nímž se účastníci neměli šanci seznámit z písemného vyhotovení rozsudku).
2.
Z odůvodněxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx
xxxříklad soud uloží žalovanému zaplatit cenu za dílo, v řízení je sice provedena celá řada důkazů, avšak odůvodnění postrádá vysvětlení toho, z jakých koxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxosti některé rozsudky obsahují značné množství odstavců a v každém z nich je uvedeno, co soud zjistil z konkrétního důkazu - že to není nezbytné, je vysvěxxxxx x xxxxxxxxx x x xxx xxxxx xxx
xx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxpěl právě ke svým právním závěrům (a nikoliv jiným), aby účastník mohl uplatnit odvolací důvod podle ustanovení § 205 odst. 2 písm. g).
Například odůvodxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxžitě „provázána“.
K písm. c): Nepřibrání toho, kdo měl být účastníkem řízení (viz § 94 odst. 1 a 2), musí vždy vést ke zrušení rozsudku, ať již jde o xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxím zamítnutí návrhu. Půjde většinou o situace, kdy účastenství vyplývá ze zákona, přičemž došlo k nesprávné interpretaci zákona. V druhém případě mělx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxlastníci a žalován byl pouze jeden. Rovněž tak v nesporném řízení může být často okruh účastníků širší, než se na první pohled zdá.
K písm. d): V případxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx x xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxx x xx xxxxxx xx xikoliv) anebo nastala v odvolacím řízení, nezbývá opět nic jiného, než rozsudek soudu prvního stupně zrušit. Výjimkou jsou případy, kdy není nutné rozxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx
x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxvyššího soudu ze dne 26.1.2011, sp. zn. 32 Cdo 3469/2010: „Podle ustanovení § 219a odst. 1 písm. d) o. s. ř. odvolací soud zruší rozhodnutí, jestliže soux xxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxení se však logicky nemůže vztahovat právě na usnesení, jímž soud prvního stupně rozhodl podle ustanovení § 107 o. s. ř. o tom, s kým bude v řízení pokračoxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxx
x xxxxx xx
xa rozdíl od obecné právní úpravy zrušovacích důvodů (§ 219a odst. 1) se v případě rozhodnutí ve věci samé rozšiřují tyto důvody o možnost zrušení rozhodnxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx 3 a 4). Ustanovení § 213 odst. 5 tím však nesmí být dotčeno. Tím se míní to, že v režimu neúplné
apelace
(i zákonné koncentrace) musí jít o důkazy, které bylx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxx
xxxxxxx
xx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xx xx xx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxšla za řízení najevo, by měl odvolací soud tím spíše v režimu úplné
apelace
v případě potřeby provedení dalšího dokazování nad rámec návrhů účastníků zxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx sp. zn. II. ÚS 1835/12, týkající se rozhodování o střídavé výchově takzvaně „přes půl světa“, tedy v nesporném řízení, a dokazování před odvolacím soudxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxá možnost uplatnění práva vyjádřit se k němu, případně i předložit nové důkazy, které z pohledu dosavadního nebyly
relevantní
. Jestliže odvolací soud xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxx xxxx
xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxedně výchovy nezletilých dětí, a neumožnil účastníkům se k možnému právnímu názoru odlišnému od právního názoru soudu prvního stupně vyjádřit, porušxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx x x xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xůkazů nemohou být provedeny v odvolacím řízení, dává ustanovení § 213 odst. 3 a 4, což platí pro oba režimy
apelace
(srov. komentář k těmto ustanovením)x
xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxě zruší prvostupňové rozhodnutí:
Ve sporu o zaplacení ceny za dílo bylo vyslechnuto celkem šest svědků: stavbyvedoucí, xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xodle smlouvy, řádně dokončeno a předáno. Výpovědi tří ze čtyř stavebních dělníků však v odůvodnění rozsudku pomine (z toho důvodu, že je považuje za ménx xxxxxxxxx xxxx xx xx x xxx xxxxxxxxxxx xx xx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xo uvedli ostatní svědci, a navíc jsou tyto výslechy svědků soudem prvního stupně značně odbyté. Protože každý svědek bydlí v jiném okrese, a kromě toho bxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx
xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx z důvodu jejího údajného porušení kasace rozhodnutí nižší instance) není přípustné a jde proti duchu procesního předpisu - zejména po všech jeho novelxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxx
x kterou je ovládáno občanské soudní řízení, akcentuje potvrzující a měnící rozhodnutí odvolacího soudu. Teprve tam, kde ani po doplnění důkazního řízxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxyššího soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. 30 Cdo 1912/2003, týkající se sice nesporného řízení, avšak argumentačně použitelný i v této souvislosti.
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxl Ústavní soud. V § 220 odst. 3 totiž byla zakotvena změna nemeritorního rozhodnutí včetně usnesení o předběžném opatření. Shledal-li odvolací soud, žx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxornit na významný nález Ústavního soudu ze dne 19. 1. 2010, sp. zn. Pl. ÚS 16/09 (publikovaný pod č. 48/2010 Sb. a účinný od 23. 2. 2010), kterým bylo ustanoxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xx xxxxx
xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxal pouze v případech, v nichž odvolání směřuje proti usnesení soudu prvního stupně, kterým byl návrh na nařízení předběžného opatření zamítnut nebo odxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxví. Toto ustanovení Ústavní soud proto označil za rozporné se zásadou rovnosti (a tudíž za ústavně nekomformní), neboť podle jeho názoru neumožňovalo xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxm rozsahu jako žalobce chránil svá práva v řízení před soudem. Po dobu účinnosti tohoto ustanovení proto Ústavní soud (negativní zákonodárce) rozhodlx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxbo kterým bylo řízení zastaveno. V reakci na tento negativně legislativní nález Ústavního soudu doznala zásadní změny také právní úprava dovolání, ktxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxx xx xxe 26. 9. 2014, sp. zn. 23 Cdo 251/2012, však Nejvyšší soud vyslovil, že „skutečnost, že Ústavní soud s účinností od 1. 4. 2011 zrušil ustanovení § 220 odst. x xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx
xx xxž bylo rozhodnuto odvolacím soudem jakkoliv co do způsobu (k tomu srov. § 219, 219a nebo 220 a komentář k nim), podstatné je posouzení rozdílnosti obou roxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx nemůže být potvrzeno (§ 219) anebo zrušeno (§ 219a), dává zákonodárce odvolacímu soudu možnost změnit je za zákonem stanovených podmínek. Volnost odvxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxěru, že jeho původní právní názor je chybný, může postupovat podle právního názoru, který považuje za správný. Taková změna názoru odvolacího soudu nexx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxx xxx o měnící rozsudek odvolacího soudu, je rozhodující obsahový vztah rozsudků soudů obou stupňů, tj. rozdílnost posouzení práv a povinností v právním vzxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
Graf č. 4: Podmínkx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
                  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
               xxxx xxxxxxtem přezkumu je rozsudek nebo 
meritorní
usnesení nalézacího soudu I I I-------------------------------------------------------------------xxxxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xěcně nesprávné I I I--------------------------------------------------------------------------------I I I I----------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx nesprávně obsazený soud nebo vyloučený soudce I I I a odvolací soud nemůže zjednat nápravu I I I-------------------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--I I podmínky I--I I pro změnu I I I--------------------------------------------------------------------------------I I-----------I I--I soxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--I I I I--------------------------------------------------------------------------------I I--I odvolací soud nemusí provést žádné nebo rozxxxxx xxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--------------I I I I--------------------------------------------------------------------------------I I--I odvolací soud nemá jiný právnx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x x x--------------------------------------------------------------------------------I I--I odvolací soud schvaluje smír I I----------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx soud rozhodl nesprávně, ačkoliv správně zjistil skutkový stav, a to z důvodů pro účastníka nepředvídatelných, zasáhne tím do práva účastníka na spravxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xčastníci řízení nebo než jej posoudil soud prvního stupně, takže účastníci se k tomuto právnímu názoru nemohou vyjádřit, resp. vznést tvrzení odpovídxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxavního soudu ze dne 19.4.2007, sp. zn. II. ÚS 349/05, dále též komentář k ustanovení § 219).
Odvolací soud by tak měl před vydáním rozsudku účastníky sxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx10, sp. zn. 30 Cdo 4792/2008). Ústavní soud pak ve svém nálezu ze dne 16.11.2010, sp. zn. II. ÚS 1648/10, v exekuční věci uvedl, že pokud odvolací soud změnxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx do vydání pravomocného rozhodnutí ve věci mu nebyla dána příležitost vyjádřit se k otázce splnění zákonem stanovených podmínek pro nařízení
exekuce
, x xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxní získal oproti povinnému, který již žádné řádné opravné prostředky k dispozici nemá, podstatnou výhodu. Odvolací soud tak dle vyjádření soudu Ústavxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxž jsou součástí širšího komplexu práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny.
Podle § 220 odst. 1 písm. a) lze změnit rozhodnutí přípaxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxutí soudu prvního stupně k tomu, že skutkový závěr soudu prvního stupně je správný, avšak právní závěr nemůže obstát. V ustanovení § 220 odst. 1 písm. b) jx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx formou změny napadeného rozhodnutí.
V obou těchto případexx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxx x xxxx xxxhodování soudu prvního stupně správné rozhodnutí v důsledku změny poměrů a povinnosti odvolacího soudu rozhodnout podle skutkového stavu zjištěnémx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxolání přípustné - samotný typ rozhodnutí tedy zakládal přípustnost tohoto mimořádného opravného prostředku. Důvodem byla snaha o dodržení zásady dvxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxu, avšak pouze tehdy, jsou-li splněny přísné podmínky ustanovení § 237-239 (viz komentář k nim).
O přípustnosti dovolání rozhoduje s účinností od 1xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxací soud musí dospět k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací sxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx vyřešená právní otázka posouzena jinak (srov. komentář k ustanovení § 237).
Také dovolací soud může změnit rozhodnutí soudu nižší instance (odvolxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxt (srov. komentář k ustanovení § 243d písm. b/).
K formulacím výroku měňujícího rozhodnutí srov. komentář k ustanovení § 219. V těchto případech musx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xx xxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxzsudku pro uznání (nebo i kontumačního rozsudku pro uznání), nebo tyto předpoklady ignoruje a rozhodne o žalobou uplatněném nároku rozsudkem po projexxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxkvalifikuje“ vydaný rozsudek, přestože meritorně se nezmění nic. Takováto překvalifikace nemá význam pro exekuční řízení (exekuční titul je stejnýxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xýrok zněl v důsledku překvalifikace následovně: „Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. mění tak, že se vydává rozsudek pro uznání následujícíhx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xx xx xx xx xxxx xx xxxxxxxxxx xo vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.“
K odst. 2:
xxxxx x xxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xestliže se schvaluje smír. Napadený rozsudek se mění tak, že soud schvaluje smír tohoto znění: -Jde spíše o formální odstranění rozsudku soudu prvního xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxpně, který sice nenabyl právní moci, ale nikterak nebyl usnesením o schválení smíru před odvolacím soudem dotčen. V podrobnostech lze odkázat na ustanxxxxx x xxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxx xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
x xxxxx xx
x xxxxxxvení § 221 je taxativně je stanoveno, jak rozhodnout o dalším osudu věci zrušené podle § 219a. Není si tedy možno představit, že by odvolací soud pouze zruxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx x komentáři k § 226, musí také precizně formulovat závazný právní názor.
Nejfrekventovanější je situace upravená v § 221 odst. 1 písm. a). Jsou-li důvxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxmu řízení:
Rozsudek soudu prvního stupně se zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení.
Zásadně se tedy věc z hlediska místního, věcného i funkčníhx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxně, nemá to vliv na účinky koncentrace řízení (srov. komentář k ustanovení § 118b odst. 1). Znamená to, že i v dalším řízení platí pro účastníky skutkový sxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxe, je-li třeba účastníky poučit podle ustanovení § 118a odst. 1-3 (viz samotný závěr § 118b odst. 1) v důsledku odlišného právního názoru odvolacího souxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxe ustanovení § 213b odst. 1, to znamená tehdy, když v reakci na poučení odvolacího soudu podle § 118a navrhnou účastníci větší množství důkazů, jejichž pxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xísm. a/) u soudu prvního stupně, který napadené rozhodnutí vydal, postupuje se dle § 221 odst. 1 písm. b). To znamená, že se rozhodnutí zruší a věc se postoxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxsudek soudu prvního stupně se zrušuje a věc se postupuje Krajskému soudu v Ostravě jako soudu věcně a místně příslušnému.
Soudem zřízeným k rozhodovxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxvému vlastnictví.
Soudní xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxst. 1), které již nastaly v řízení před soudem věcně nepříslušným. Autoři tohoto komentáře zastávají názor, že nikoliv, to znamená, že v dalším řízení nxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxt z výkladu pro účastníka v pochybnostech příznivějšího, zvláště po účinnosti souhrnné novely občanského soudního řádu (zák. č. 7/2009 Sb.), která rxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx řídit. Rozhodoval-li věcně nepříslušný soud, rozhodoval od začátku soud nesprávný, a ten ani nemohl správně (formálně i v duchu zákona) provést procexxx xxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxušný soud může z výsledků dosavadního řízení před nepříslušným soudem vycházet jen z uznání nároku žalovaným a z provedených důkazů pouze se souhlasem xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxušného soudu provést soud příslušný přípravné jednání.
Rozhoduje-li odvolací soud podle písm. c) komentovaného ustanovení, bude výrok znít napřxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxou stupňů.
Nebo:
Rozsudek soudu prvního stupně se zrušuje a věc se postupuje Ministerstvu financí České republiky jako příslušnému pravomocnéxx xxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxislostech na komentář k ustanovení § 7 a především 104 odst. 1. Odvolací soud se v těchto případech nemůže spokojit s tím, že řízení zastaví, musí „vybratx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx, že by zde však byla dána věcná příslušnost vrchního nebo Nejvyššího soudu, nebo mělo být řízení soudem prvního stupně zastaveno z důvodů nedostatku věxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxa k rozhodnutí kombinovanému senátu soudců Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu (viz zák. č. 131/2002 Sb., § 104b odst. 3 a § 104c), odvolací soxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x x xxx xxxx xxmítnout žalobu, odvolací soud musí rovněž zrušit rozhodnutí a věc vrátit k tomuto postupu soudu prvního stupně.
K odst. 2:
V komentovaném ustanovexx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxx x
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxnání a rozhodnutí jinému senátu (samosoudci), než který rozhodnutí vydal, v případech, kdy nebyl dodržen závazný právní názor odvolacího soudu (§ 226 xxxxx x x xxxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x x xxxxxx xxvolacím obsahuje ustanovení § 235b odst. 2, resp. § 243g odst. 1; také dovolací soud může přikázat věc jinému soudu - § 243e odst. 3.
Při úvaze o tomto poxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxy zákonného soudce (byť na základě zákonných důvodů) nesoucí vždy pachuť určité manipulace řízením ze strany odvolacího soudu.
Z nálezu Ústavního xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxovací činnosti jiných orgánů veřejné moci. Jedním z jejích projevů a současně i jedním ze základních atributů řízení o ústavní stížnosti je skutečnostx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxání všech řádných i mimořádných opravných prostředků. Ve vztahu k rozhodnutím přijatým dle § 221 odst. 2 občanského soudního řádu však Ústavní soud čixxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx zn. IV. ÚS 111/04 proti rozhodnutí o přidělení věci jinému soudci neexistuje jiný opravný prostředek a námitka porušení čl. 38 odst. 1 Listiny vznesexx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xěci sp. zn. IV. ÚS 956/09 (citováno níže - pozn. autora), zabýval otázkou, zda odvolací soud svůj postup odůvodnil co do nezbytnosti odnětí věci zákonnéxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxd zvažoval střet základních práv účastníků řízení, či zda pouze mechanicky aplikoval zákonem svěřenou kompetenci. Smyslem ustanovení § 221 odst. 2 obxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xoudu prvního stupně uzavřít věc zákonným způsobem. Tomuto účelu slouží jak možnost odejmout věc soudci z důvodu nerespektování právního názoru, tak z xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxěc bude možno skončit) a brání vzniku průtahů v řízení. Z nutnosti restriktivního xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxdobností, že v případě ponechání věci současnému soudci tento nebude schopen ukončit řízení způsobem, jenž by mohl odvolací soud aprobovat. V případě xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxzsudku, kdy ještě nebylo soudu prvního stupně poskytnuto vodítko, a to i pokud jde o procesní otázky, které, jak je ostatně patrno i z odlišných vyjádřenx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xde soud prvního stupně opakovaně nerespektuje závazný právní názor odvolacího soudu či se opakovaně dopouští závažných procesních vad. Byť zákon výsxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxžné vady v řízení či nerespektování závazného právního názoru by kromě případů opakovanosti mohly být důvodem odnětí věci soudci či přikázání věci jinxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxosti o jeho nepodjatosti a nestrannosti.
Protože jde o výjimečné rozhodnutí zasahující do ústavních práv účastníků, musí být zvlášť pečlivě odůvoxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx (soudci) či soudu může být například opakované vydání nepřezkoumatelného rozhodnutí, hrubé chyby při dokazování (špatné poučení svědků, odmítnutí xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xozsudku ze dne 27.9.2010, sp. zn. 30 Cdo 4543/2009, uvádí, že smyslem tohoto ustanovení je „odblokovat“ řízení zatížené neschopností soudu prvního stxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxní.
Z nutnosti restriktivního výkladu
kompetence
odvolacího soudu odejmout věc pro závažné vady řízení vyplývá, že se vždy bude jednat o mimořádnx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxací soud aprobovat. V případě pochybností by se soud vždy měl přiklonit k ústavně garantované stabilitě obsazení soudu, a to zejména tehdy, jedná-li se x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xharakter jakožto „krajního řešení“ vyzdvihuje též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2015, sp. zn. 26 Cdo 749/2015.
K tomu srov. dále nález Ústaxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx je v souladu s ústavním pořádkem, neboť sleduje ochranu jiného ústavně zaručeného práva (čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod) x xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxstupovat zodpovědně a interpretovat jej v přímé návaznosti na čl. 4 odst. 4 Listiny.
Smyslem ustanovení § 221 odst. 2 občanského soudního řádu je »oxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxvodu nerespektování právního názoru, tak z důvodu existence závažných vad řízení. Prostřednictvím ustanovení § 221 odst. 2 občanského soudního řádu xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
kompetence
(odnětí věci pro závažné vady řízení) ovšem vyplývá, že vždy půjde o mimořádný krok odůvodněný vysokou pravděpodobností, že v případě ponxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxy měl přiklonit k ústavně garantované stabilitě obsazení soudu, a to zejména jedná-li se o přezkum prvního ve věci vydaného rozsudku, kdy ještě nebylo sxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxvažných vad, jichž se měl soud prvního stupně dopustit, bez uvedení důvodů, z nichž je odvozena obava, že další řízení před týmž soudcem nebude splňovat xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxdá porušení ústavně zaručeného práva stěžovatelky na zákonného soudce ve smyslu čl. 38 odst. 1 Listiny, neboť odnímá věc původně určenému soudci, aniž xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxího odůvodnění, jež sama o sobě postačovala jako důvod pro kasaci napadeného výroku, nebyl již nucen přistupovat k dalšímu kroku, jímž by bylo
meritornx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxy soudu prvního stupně právem či nikoliv.“
Zajímavý náhled na účel komentovaného ustanovení nabízí nález Ústavního soudu ze dne 1. 12. 2015, sp. zn. xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxí dodržována zásada dvojinstančnosti.
Z judikatury lze poukázat i na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.4.2006, sp. zn. 29 xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxodnutí a stanovisek, na kterou byl tímto účastníkem výslovně upozorněn, sama o sobě významně oslabuje přesvědčivost písemného vyhotovení jeho rozhoxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxhybení soudu může být důvodem nařízení dovolacího soudu, aby v dalším řízení věc projednal a rozhodl jiný senát odvolacího soudu.“
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxtor: Petr, Jirsa
Podle § 205 musí odvolání obsahovat i odvolací návrh, tedy jinými slovy odvolatel musí uvést, čeho se domáhá: zrušení, změny či potvrxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx x
xxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxolací soud není odvolacím návrhem vázán, a může proto rozhodnutí například změnit podle § 220 tam, kde odvolatel žádal zrušení rozhodnutí, anebo rozhoxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx. zn. 26 Cdo 2784/2004: „Pokud se odvolatel domáhá, aby odvolací soud »přezkoumal napadený rozsudek v celém rozsahu, po přezkoumání jej zrušil a vrátil xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xapadeným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně přes uvedený odvolací návrh změní (tak, že žalobu zamítne), postupuje v souladu s ustanovením § 221a xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xozsahem odvolání (srov. výklad k § 205) a ani účastník již po uplynutí lhůty k odvolání nemůže rozsah odvolání měnit. Pokud se odvolatel odvolal jen do jexxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxx xxxx xxxxxxx znít tak, že se odvolatel domáhá zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně, avšak po doplnění dokazování odvolacím soudem se rozhodne pro změnu svého stxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxu xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 222
Komentátor: Petr, Jirsa
K odst. 1:
x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxít zpět odvolání až do okamžiku vyhlášení rozhodnutí anebo jeho vydání, pokud není třeba rozhodnutí vyhlašovat. Odvolací soud v těchto případech rozhxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxdseda senátu či jeho pověřený člen (§ 218c).
V komentovaném ustanovení je zakotvena
právní fikce
, že při zpětvzetí odvolání nastává právní moc napaxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xe rázem ocitá zpětně k datu právní moci napadené- ho rozhodnutí (počítanému, jako kdyby k odvolání nedošlo), respektive vykonatelnosti, v prodlení. Txxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxce, ale také v tom, že je zapotřebí zvládnout následky, které by při jiném řešení mohly vést ke značnému zhoršení procesní ekonomie.
K problematice pxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx zn. 33 Cdo 3273/2011. V tomto rozhod- nutí totiž Nejvyšší soud dospěl k podstatnému závěru, že u procesních úkonů není rozhodující samotná vůle účastníxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xp. zn. 29 Odo 137/2003: „Zastaví-li odvolací soud odvolací řízení pro zpětvzetí odvolání, nemůže odvolacímu přezkumu podrobit žádný z výroků, které oxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxx (právní moc rozhodnutí soudu prvního stupně nastává, jako by odvolání podáno nebylo).“
Zpětvzetí odvolání nemusí být úplné, může být částečné, a tomu bude odpovídat i rozhodnutí odvolacího soudu (půjde-li o dělitelné plnění či jxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx
xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxout o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o návrhu na předběžnou vykonatelnost. V takovém případě nařídí odvolací soud (pouhým záznxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxeně rozhodne o doplnění, a to podle charakteru výroku doplňujícím rozsudkem či usnesením. Není vyloučeno, že odvolací soud rozhodne o odvolání, a teprxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxesní ekonomii.
K odst. 3:
Podle komentovaného ustanovení může odvolací soud za podmínek § 164 nařídit opravu napadeného rozhodnutí. Postup odvolxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxx x
xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxu, že se nejedná o vadu, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, pokud odvolací soud nepostupoval podle komentovaného ustanovení a soxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx výroků či právní moc rozhodnutí, tzn. neza- sáhlo by do materiální podstaty a výsledku celého řízení (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dnx xx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxedení opravy, závisí na jeho úvaze, a to i s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti a rychlosti řízení (k tomu viz usnesení Ústavního soudu ze dne 16. 12. 201xx xxx xxx xxx xx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxdu, který poté rozhodne o odvolání proti původnímu rozhodnutí ve znění doplňujícího rozhodnutí anebo opravného usnesení.
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxtr, Jirsa
K odst. 1:
xxxxxziční zásada umožňuje žalobci vzít žalobu (návrh) zcela nebo zčásti zpět ještě v odvolacím řízení, a to prakticky do doby, než konečné rozhodnutí nabudx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx x xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx žaloby (návrhu) je jednoznačným projevem vůle směřujícím k ukončení soudního řízení. Nelze-li odstranit pochybnosti o projevu vůle (§ 43) anebo zpětxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx
xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxoba musí pocho- pitelně být vzata zpět v mezidobí ode dne podání odvolání do vyhlášení (vydání) odvolacího rozhodnutí. Zpětvzetí žaloby poté, co bylo oxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxx 3601/2014, a judikaturu tam citovanou).
V případě kladného rozhodnutí o zpětvzetí žaloby (návrhu) odvolací xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxou podaného odvolání, neboť přednost má rozhodnutí o odmítnutí odvolání (srov. § 208, 218, 218a).
Povinností xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x nalézacího, a to podle pravidel uvedených v § 146 odst. 2, které se zde použije přiměřeně (§ 224 odst. 1).
Výrok rozhodnutí může znít například takto:
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxu v Chebu ze dne 2. 2. 2013, čj. 8 C 123/2012-52, se zrušuje a řízení se zastavuje.
II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému do tří dnů od právní moci toxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxupuje se podle vyhl. č. 177/1996 Sb. Podle ustanovení § 10 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb. se poplatníkovi vrátí též o 20% snížený poplatek za odvolání, je-xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xx
Podle § 222a odst. 2 odvolací soud musí před rozhodnutím o zpětvzetí žaloby (návrhu) zjistit stanovisko ostatnxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xrov. komentář k ustanovení § 96 odst. 3). V praxi jde o důvody hlavně procesně ekonomické, které mohou představovat
relevantní
vážné důvody nesouhlasxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx 21 Cdo 3615/2009, uvádí: „Odvolací soud roz- hodne, že zpětvzetí návrhu není účinné, jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodůx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxx x xxxxxx xxxx xxritorně rozhodnuto, nesouhlasí.“
Například v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví by žalobce vzal žalobu zpět v okamži- ku, xxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxalými náklady za právní zastoupení. Pojem „vážné důvody“ patří k abstraktním legislativním pojmům, které nejsou v zákoně definovány, a je tudíž ponecxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xx xxo 2149/2014).
xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxného ke zpětvzetí návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3.5.2005, sp. zn. 20 Cdo 2861/2004).
Relevantní
pro pokrxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xe dne 3. 5. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2861/2004,a usnesení téhož soudu ze dne 28. 8. 2012, sp. zn. 20 Cdo 4511/2011).
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxé rozhodnout také usnesením za podmínek § 220 odst. 2, jestliže se schvaluje smír. Také v případech, kdy odvolací soud potvrzuje jiné
meritorní
usnesexxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx forma rozhodnutí o věci samé, kterou odvolací soud používá jen při potvrzení rozsudku soudu prvního stupně (§ 219) nebo při jeho změně (§ 220 odst. 1).
xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxo stupně, která byla napadena odvoláním. Přitom je nerozhodné, k jakým závěrům odvolací soud dojde v rámci přezkumu napadeného usnesení a jak tedy naloxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxích procesních otázkách, jako jsou přerušení a zastavení odvolacího řízení, odmítnutí odvolání, ale i znalečné, tlumočné, svědečné, náklady řízení xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xalšímu řízení anebo věc postoupí věcně příslušnému soudu, soudu speciálně zřízenému k projednávání věcí určitého druhu či jinému orgánu.
Rovněž txx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxzení, lhůta k plnění či předběžná vykonatelnost). Usnesením se pochopitelně rozhoduje pouze tehdy, jsou-li separátně napadeny pouze tyto výroky. Jexxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxení či změny je o nich opticky rozhodováno rozsudkem. Je-li napaden pouze výrok rozsudku soudu prvního stupně, představuje věc samu; pak rozhoduje odvxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
K situacix xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx 10. 3. 2003, sp. zn. 14 Cmo 429/2003: „To, že soud prvního stupně nerozhodne formou usnesení (§ 200e odst. 3, věta druhá, o. s. ř.), ale rozsudkem, není vadxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxkem.“ Jak konstantně judikuje Nejvyšší soud, jedná se sice v takovém případě o procesní vadu, nicméně takovou, která nemá vliv na věcnou správnost rozhxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx x tomuto závěru lze dodat, že v případě opačné záměny formy rozhodnutí (usnesení namísto rozsudku) by taková situace s největší pravděpodobností vedla xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 224
Komentátor: Petr
K odst. 1:
Rozhodování o nákladech řízení v odvolacím řízení se řídí přiměřeně ustanoveními § 137-151. Z toho xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxdech spojených s odvolacím řízením, což může přinést i značnou změnu v procesní pozici účastníků, jak objasníme dále (v praxi může jít o hotové výdaje spxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
Stejně jako soud prvního stupně rozhoduje i odvolací soud o nákladech řízení zpravidla v rozhoxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x nákladech řízení a zároveň rozhodne o nákladech vzniklých v odvolacím řízení (viz příklad uvedený v komentáři § 219). Jeho povinností je však s ohledem xx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxě je ve výroku o věci samé potvrzeno, avšak v důsledku odvolání (zpravidla půjde o početní chybu) se mění výrok o nákladech řízení před soudem prvního stuxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxacího řízení tak, že odvolací soud jedním výrokem rozhodne o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Nic však nebrání tomu, aby rozhodnutí o nákladech xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx x. potvrzuje.
II. Ve výroku II. se stejný rozsudek mění tak, že žalobci jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalovanému k rukám jeho zástupce nxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxx xx xx xxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xahradit žalovanému k rukám jeho zástupce náklady odvolacího řízení 10 900 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
K odst. 2:
Mění-li odvolací sxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xx xxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxpně. Rozdíl je v tom, že v těchto případech zpravidla dochází k úplné změně výsledku sporu. Proto také výrok o nákladech řízení před soudy obou stupňů draxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxého řízení, najednou platí náklady celého řízení protistraně jako důsledek jiného právního posouzení věci ze strany odvolacího soudu. Pochopitelněx xx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxm řízení nemusí být věcí samou žalobou vymezený předmět řízení, neboť odvolání nemusí vždy směřovat do všech výroků rozhodnutí soudu prvního stupně, nxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx
Podle usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 1. 2014, sp. zn. 93 Co 104/2013, „v případě, že odvolací soud mění nákladové rozhodnxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx soudem prvního stupně přiznána, a výší náhrady přiznané odvolacím soudem.“ V praxi (viz např. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 6. 2013, sp. xxx x xx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xx xxxifní hodnotu sporu považovat podle ustanovení § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. částku 10 000 Kč.
K odst. 3:
xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xoud prvního stupně po vrácení věci v rámci nového meritorního rozhodnutí. Stejný postup se používá při postoupení věci věcně příslušnému orgánu. Výjixxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xůjde o situace, jako je např. zpětvzetí žaloby v odvolacím řízení. Rozhodující je zde procesní zavinění (srov. komentář k § 146 odst. 2). To určuje „odpoxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xx
xxx xxxxxxx xxxi a vrácení k dalšímu řízení před soudem prvního stupně anebo postoupení věci jinému nemusí odvolací soud o nákladech řízení rozhodovat.
Soud prvníxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxení řízení, vždy musí rozhodnout o všech nákladech řízení včetně řízení odvolacího.
K nákladům výkonu rozhodnutí viz § 270 a násl.
Z judikatury uvádíme usnesení xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx řízení, bez ohledu na to, v jakém rozsahu tento výrok napadl žalovaný odvoláním, případně jak odvolání odůvodnil (§ 206, 212 o. s. ř.). Jsou-li splněny zxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxtanovení § 146 odst. 2, ale i ustanovení § 150 a § 147 odst. 1 o. s. ř.“
I v odvolacím řízení tedy lze použít ustanovení § 15xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxn ojediněle a v porovnání s řízením před soudem prvního stupně by k ní nemělo z podstaty věci docházet v takové intenzitě. Odvolací soud přitom úvahu o exixxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx 25. 6. 2015, sp. zn. 21 Cdo 2882/2014). Je-li § 150 aplikován, aniž by
relevantní
důvody pro takový postup byly zjišťovány a posuzovány, jde o svévolný pxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxa čekat na přiznání svého práva v právně a skutkově jednoduché věci (viz nález Ústavního soudu ze dne 2. 3. 2006, sp. zn. II. ÚS 237/05). V nálezu ze dne 8. 7. xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxodnil (resp. uvedl, že tento nárok odvolatelka před soudem neuplatnila), postupoval v rozporu se zákonnou úpravou a nerespektoval ústavní zákaz liboxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xízení, protože tento nárok před soudem neuplatnila, postupoval v rozporu se zákonnou úpravou. Dle § 151 odst. 1 o. s. ř. rozhodne soud o povinnosti k náhrxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxo úspěchu ve věci. Stěžovatelka byla plně procesně úspěšná, odvolací soud jí měl tedy přiznat náhradu nákladů řízení, neboť ve svém odůvodnění neuvedl xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxdou o rozhodování o náhradě nákladů řízení dle výsledku řízení. Pokud odvolací soud nepřiznal stěžovatelce právo na náhradu nákladů řízení, přestože xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xtěžovatelčino právo na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny.“ Ústavní soud odkazuje i na svou další judikaturu. Cituje zejména nález ze dne 26. xx xxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxadu nákladů nebyl uplatněn, takové odůvodnění je v rozporu se zákonnou úpravou, jež stanoví, že soud o náhradě nákladů řízení rozhoduje bez návrhu. Odvxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxnění zakládá rovněž porušení práva na spravedlivý proces, jak je interpretováno Evropským soudem pro lidská práva i Ústavním soudem (nález ze dne 24. 3x xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x detailech nepřezkoumává každé jednotlivé rozhodnutí obecných soudů o nákladech řízení. To neplatí pouze tehdy, pokud by došlo v rozhodnutí obecného xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxak xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx6, nález sp. zn. III. ÚS 191/06 ze dne 25.1.2007, nález sp. zn. III. ÚS 624/06 ze dne 8.2.2007, usnesení sp. zn. III. ÚS 413/08 ze dne 4.3.2008). Právě v poxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xalovaným prokazatelně v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly. Ze spisu však vyplývá, že stěžovateli náklady řízení, byť malé, vznikly. Stěžovatxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxx xxo administrativní nedopatření (příslušné přípisy nebyly včas založeny do spisu), nebo z jiného důvodu. Postup krajského soudu v posuzované věci byl v xxxxxxx x x xxx xx xx xx x xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxacího řízení se vztahuje i bohatá
judikatura
Nejvyššího soudu, z níž vyjímáme např.: „Dovolání proti výroku o nákladech odvolacího řízení není přípuxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxx xx xxx xx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxmé, rozhodnutí o náhradě nákladů řízení uvedeno není“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22.12.2010, sp. zn. 32 Cdo 4302/2010).
Podobně Nejvyšší soxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxní podle právní úpravy přípustnosti dovolání v občanském soudním řádu účinné od 1. ledna 2001 přípustné. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení není rozhxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxx xxxxxk 1997, pod číslem 88), přípustnost dovolání proti takovému rozhodnutí je proto třeba zkoumat podle ustanovení § 238 až 239 o. s. ř. upravujících přípuxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxtanoveních vypočtena taxativně (vyčerpávajícím způsobem) a rozhodnutí o náhradě nákladů řízení mezi nimi uvedeno není.“
Ve vztahu k výše citovanxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxí, jež byla provedena zákonem č. 404/2012 Sb., která se mj. promítla i do přípustnosti dovolání. Tak v případě podání dovolání jen proti výroku o nákladexx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx
Txxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--I
I                        rozhodnutí odvolacího soudu                         I
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I              ve věci                I           o nákladech říxxxx         x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx    x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx          x
x                                     x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx  x
x                                     x x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx      x
x                                     x xxxxxxxxxx                           x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxx-------------------I--------------------------------------I
I změna rozhodnutí soudu I. stupně    I rozhodnutí o nákladech nalézacího i  I
I                                     I odvolxxxxx xxxxxx                    x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx  x xxxxxxnutí o nákladech nalézacího i  I
I stupně                              I odvolacího řízení                    I
I-------------------------------------I--------------------------------------x
x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx  x x                                    x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxení či změna         I rozhodnutí o nákladech řízení pouze  I
I rozhodnutí soudu I. stupně, ve      I při pravomocném skončení řízení ve   I
I zbytku zrušení                      I vztahu k samoxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx   x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxudu I pouze potvrzení nebo změna           I
I I. stupně jen ve vztahu k           I nákladového výroku soudu I. stupně   I
I samostatnému společníkovi, ve       I ve vztahu k samostatnxxx             x
x xxxxxx xxxxxxx                      x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-I
I odmítnutí odvolání                  I pouze rozhodnutí o nákladech         I
I                                     I odvolacího řízení (většinou podle    I
I                                     I § 146 odst. 3)                       I
I---------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx     x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x  x
x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxetí návrhu  I odvolacího řízení (většinou podle    I
I                                     I § 146 odst. 1 písm. c/, odst. 2)     I
I-------------------------------------I--------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx         x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx  x
x xxxxxxxxxxx                         x xxxxxx                               x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-------I--------------------------------------I
I postoupení věci pravomocnému orgánu I rozhodnutí o nákladech nalézacího i  I
I                                     I odvolacího řízxxx xx xxx xxxxx xx    x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx     x xxxxe rozhodnutí o nákladech         I
I zpětvzetí odvolání                  I odvolacího řízení (§ 146 odst. 2)    I
I-------------------------------------I-------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxx
xrávní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 225
Komentátor: Petr
Rozhodnutí o odvolání zásadně dxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxující usnesení odvolacího soudu, jímž se potvrzuje (mění) rozhodnutí soudu nalézacího o návrhu na vydání předběžného opatření. Při doručování se posxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxé důvody. Je to soud prvního stupně, u kterého se vede spis. U odvolacího soudu je spis fyzicky přítomen pouze v průběhu odvolacího řízení a
pro futuro
zdx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxm ve vztahu k doručování soudních písemností podstatně jiná situace než dříve. Doručování je totiž značně ulehčeno tím, že soud písemnosti zasílá adrexxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxadech, kdy jsou všichni účastníci zastoupeni advokáty, doručil sám své písemnosti. Přesto k tomu dosud praxe nedospěla.
Z těchto pragmatických důxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx řízení, která mají zpravidla povahu procesní anebo rozhodnutí o nákladech řízení (znalečné, svědečné, odměna tlumočníka, záloha na provedení důkazx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxo účastníkům doručeno odvolacím soudem, a rozhodnutí jim znovu doručil, nemá na běh dovolací lhůty žádný vliv; opětovné doručení téhož rozhodnutí proxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxx xxxxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 226
Komentátor: Petrx xxxxx
x xxxxx xx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxem nezajímá „přestřelka“ mezi soudem prvního a druhého (případně „třetího“) stupně. V této souvislosti citujeme nález Ústavního soudu ze dne 11.1.20xxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx je soud prvního stupně vázán právním názorem soudu odvolacího, pokud bylo prvoinstanční rozhodnutí zrušeno a věc vrácena k dalšímu řízení. Nejde v prxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxch by se snad soud v rozhodování nebo spíš v rozhodnutí ve věci dopustil.
Causa remota
ustanovení § 226 odst. 1 proto spočívá v zajištění spravedlivé ocxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xx xxxxxxxx x x x xx xx xx
xxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxostředky a korekce původního rozhodnutí, dbá nejen na zájmy účastníků, ale zároveň přiznává soudům sociologický a psychologický rozměr. I soud - přízxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxy a čl. 6 odst. 1 Úmluvy.
Hierarchicky vybudovaná organizace obecných soudů tvoří celek přístupný účastníkům až do svého nejvyššího článku. Má-li xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx nezaměnitelnou roli. V řízení o opravných prostředcích zákonodárce svěřil soudům úlohu přezkoumat věc po stránce skutkové i právní (princip neúplné
xxxxxxx
xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx soud přistoupit, nemůže-li sám rozhodnutí změnit nebo potvrdit, leč až v nejzazším případě, kdy vady nemůže zhojit sám. V občanském soudním řízení je nx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx odst. 1 o. s. ř. má zajistit, aby soud prvního stupně nejen seznal, proč má soud odvolací jeho rozsudek za vadný, ale i čeho se má při dalším postupu vyvaroxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxdě nových skutečností dospěl i ke stejným závěrům; vede ho však závazně k tomu, aby neopakoval předchozí nedostatky.
Účastník se na soud obrací s tímx xxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx soudního xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xx xxčas dostane do situace, kdy se musí vypořádat s rozhodnutím jiného soudce, přičemž s tímto rozhodnutím nesouhlasí. Tam, kde jde o
konstitutivní
rozhoxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx x
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxnky materiální právní moci tu nepřicházejí v úvahu, a soudce není jím vázán, rozhodně není na místě v jednací síni či vůbec před účastníky či jejich právnxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxce projevit v odůvodnění rozhodnutí, ale vždy korektním způsobem. Soud nižšího stupně je vázán názorem soudu vyššího stupně v téže věci. Nelze nikomu, xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xádném případě to nelze činit v jednací síni a nelze tak činit ani v následném rozhodnutí soudu I. stupně, což se občas - více či méně skrytě - děje. Zcela nemxxxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxm větám otazníky či vykřičníky apod. To podrývá autoritu soudů a charakterizuje glosátora jako osobu ješitnou a tedy směšnou“ (Rubeš, J: O některých etxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxít všechny instituty přípravy jednání, umět pracovat s koncentrací řízení, komunikovat s účastníky, donutit je ke včasnému předestření všech tvrzenx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x x xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxžno rozhodnout a v případě zrušení svého rozhodnutí beze zbytku respektovat závazný právní názor i pokyny odvolacího soudu.
Soudce soudu odvolacíxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxotrestat“ nespravedlnosti a zjevné chyby, k nimž u soudu prvního stupně došlo, spíše však, a pokud možno, je sám napravit. Když je napravit nelze a nezbýxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxže dojít k nepochopení kasačního rozhodnutí a k nevítanému „soudnímu ping-pongu“, který je tak často naší justici vytýkán.
„Předpokladem náležitxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxm a právním závěrům a jaké důsledky z toho pro nové rozhodnutí soudu prvního stupně vyplývají. Vysvětlení právního názoru na projednávanou věc musí být xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xodklady pro nové rozhodnutí“ (Handl, V. Rubeš, J. a kol.: Občanský soudní řád, II. díl, Panorama Praha, xxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxeré v době vzniku citovaného článku neexistovalo - viz komentář k němu), příčinou vzniku průtahů v řízení a teoreticky i kárným proviněním. Jak již bylo xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxkulací veřejnosti, „nevypadá navenek dobře“ a rozhodně neposiluje důvěru veřejnosti v justici. Proto je třeba se použití tohoto mimořádného procesnxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xespektovat (i když si prvostupňový soudce o něm bude myslet cokoliv).
O závaznosti rozhodnutí Ústavního soudu se zmiňujeme níže. Pro dovolací řízexx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxtu nebo soudu (§ 243e odst. 3, věta první), případně jinému prvostupňovému soudci či nalézacímu soudu (§ 243e odst. 3, věta druhá).
Při zrušení věci a xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x srozumitelně vyjádřit právní názor, z něhož vychází (§ 157), či jinými slovy, o který „opřel“ své rozhodnutí. Pokud tak neučiní, zakládá se na zmatečnoxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xe, aby se při posouzení konkrétní věci prosadil právní názor, který za zjištěného skutkového stavu vyslovil odvolací soud v rozhodnutí, jímž zrušil naxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx že právní závěry odvolacího soudu budou v dalším řízení soudem prvního stupně respektovány (nebudou pominuty), stanoví právní úprava, že právní názox xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxní vázán právním názorem odvolacího soudu, musí tento soud v odůvodnění zrušujícího rozhodnutí uvést, z jakého právního názoru při posouzení konkrétxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxrétní věci, vázán. Je proto nepochybné, že v § 226 odst. 1 o. s. ř. jde - a to již vzhledem ke znění tohoto ustanovení - o vázanost právním názorem, který odvxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxdy nemůže jít o vázanost právním názorem, který odvolací soud vyslovil ve zrušujícím rozhodnutí v jiné procesní věci.
Jak vyplývá i z příkladů, kterx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx a procesními pokyny k dalšímu postupu. Ač o pokynech komentované rozhodnutí přímo nehovoří, jsou nutné pro další bezprůtahový postup nalézacího soudx x x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxce nevyhnutelná, vysvětlit nejen, „jak věc vidí z hlediska hmotného práva,“ ale i to, „jaké konkrétní kroky má nalézací soud po zrušení učinit.“
Soux xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxvyššího soudu ze dne 3. 10. 2011, sp. zn. 30 Cdo 4616/2009).
Závazný právní názor, který se může pohybovat v rovině hmotného i procesního práva (respexxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xe nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný, nesprávně obsazený soud nebo vyloučený soudce, tedy pro čistě procesní vady, bude prxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxátce před rozhodnutím mimo pracovní dobu se zástupcem žalobce, jsou zde objektivní důvody pochybovat o jeho nepodjatosti (§ 14 odst. 1), a proto odvolaxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxní a rozhodnutí jinému soudci (§ 15 odst. 2 o. s. ř.) podle pravidel stanovených v rozvrhu práce.
Složitější situace nastane, dospěje-li odvolací soxx x xxxxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxxxxxxx řízení nemohla být zjednána náprava. Jde zejména o vady vztahující se k porušení pravidel pro dokazování či absenci poučení (zejména podle ustanovení x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xapříklad takto:
Odvolací soud zjistil, že žalovaným uplatněný odvolací důvod, že ustanovený znalec, který podal v řízení posudek, o nějž soud prvnxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xehody, ačkoliv se jej zástupci účastníků dožadovali, nezbylo než rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit. Závěry o vzniku všech předpokladů pro odpovxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xy bylo možné učinit závěr, že vůbec tvrzená škoda byla způsobena zvláštní povahou provozu dopravních prostředků (§ 427 odst. 1 obč. zák.), tím spíše, že xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx
Na soudu prvního stupně nyní bude ustanovit jiného znalce s odpovídající specializací (technologie motorových vozidel a silniční dopravy, technixx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx x.).
Něco jiného je, že v rozhodnutí o odvolání jsou pouze závazné pokyny pro soud I. stupně, jak má doplnit dokazování, a v otázce právního posouzení vxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxst dovolání § 237).
Odvolací soud může vyjádřit závazný právní názor v otázce hmotného práva, ale i pouze v otázce práva procesního. V obou případech xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxadě určitého skutkového stavu věci, který se však v dalším řízení před soudem prvního stupně v důsledku doplnění dokazování změní. V tomto případě soud xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxje nově zjištěnému skutkovému stavu věci. V tomto smyslu ani odvolací soud není vázán svým právním názorem vysloveným ve zrušovacím rozhodnutí.
Jax xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxšlo v dalším řízení ke změně skutkového základu, z něhož odvolací soud při zaujetí (závazného) právního názoru vycházel. Právní názor obsažený ve zrušxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxo stupně, popřípadě - za podmínek upravených v ustanovení § 205a o. s. ř. - před soudem odvolacím. Tento skutkový základ se však může v řízení, které náslxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxet s novými skutkovými tvrzeními a mohou nabízet i nové důkazy. Je přirozené, že takto se může změnit skutkový základ, z něhož vycházel právní názor odvoxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx. Zde naopak nastupuje povinnost soudu, který prováděl dokazování, posuzovat samostatně, tj. bez vázanosti právním názorem odvolacího soudu, výslexxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxutí, platí jen za předpokladu, že se po zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně nezměnil skutkový základ věci natolik, že je vyloučena aplikace právníxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
Tentýž závěr se podává z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2015, sp. zn. 28 Cdo 679/2015).
Dokonce „odvolací soud může změnit svůj právní názox xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxek Nejvyššího soudu xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxstliže bylo později vydáno plenární stanovisko založené na jiném právním názoru (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10.6.2008, sp. zn. 28 Cdo 727/2008)x
xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx x x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx x6.5.2005, sp. zn. 28 Cdo 837/2005: „Ústavní soud ČR je podle článku 87 Ústavy ČR nejvyšším soudem ochrany ústavnosti a jeho rozhodnutí jsou podle článkx xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxského soudního řádu, který stanoví pro případ, že je rozhodnutí zrušeno a věc je vrácena k dalšímu řízení, vázanost soudu první instance názorem soudu vxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx x xxxxxxxx xxxxz), je při řešení typově shodných případů obecně závazný právní názor obsažený v právní větě, a dokonce i v odůvodnění jeho rozhodnutí, má-li obecnou poxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x). Znamená to, že i v dalším řízení platí pro účastníky zákaz novot (nových tvrzení a důkazních návrhů), s výjimkami uvedenými v naposledy citovaném ustxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx odst. 1 ve znění účinném od 1.1.2013), tedy v případech, kdy odvolací soud zruší rozhodnutí soudu prvního stupně podle § 213b odst. 2. Jak je uvedeno níže x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx
x xxst. 2:
Podle § 226 odst. 2 v situaci, kdy odvolací soud zruší rozhodnutí soudu prvního stupně proto, že není dána jeho věcná příslušnost, v dalším řízenx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxt, že příslušný soud by měl být vázán výsledky dokazování nepříslušného soudu. Výjimky stanoví zákon pro uznání žalovaného (§ 153a odst. 1) a také pro shxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxou je, zda zůstanou v řízení před novým (věcně příslušným) soudem. Jak je uvedeno u § 221 odst. 1 písm. b), mají autoři tohoto komentáře za to, že nikoliv, tx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx
Hlava druhá
Žaloba na obnovu řízení a pro zmatečnost
Přípustnost
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
V komentáři se dostáváme k mimořádným opravným prostředkům, které jsou tak označovány proto, že jimi zákon prolamuje právní moc rozhodnutí xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xa spravedlivý proces. Jsou jimi žaloba na obnovu řízení, žaloba pro zmatečnost a dovolání.
Zjednodušeně lze shrnout, že žaloba na obnovu slouží k uplatněxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxh „procesních přehmatů“ a dovolání, fakticky nejdůležitější z mimořádných opravných prostředků, se používá k vyřešení otázek zásadního judikatornxxx xxxxxxxx
Obnova řízení, resp. žaloba na obnovu řízení, je tedy jedním z mimořádných opravných prostředků. Jeho smyslem je poskytnout nástroj ke zmxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxm, kde nastává ma- sivní změna těchto poměrů. Pro tuto výjimečnost je také připuštěna jen z důvodů, které jsou v zákoně taxa- tivně uvedeny, a možnost obnxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xp. zn. 28 Cdo 2381/2015). V žalobě na obnovu musí účastník dostatečně určitým a srozumitelným způsobem formulovat důvod ob- novy, aby bylo zjevné, kterx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxsení Nejvyššího soudu ze dne 9. 4. 2015, sp. zn. 21 Cdo 1390/2014).
Obnova řízení je možná jen u pravomocných rozsudků a usnesení ve věci samé. Pojem „vxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx x xx rozhodnout spor o právo mezi účastníky, kteří stojí proti sobě v postavení žalobce a žalovaného, je za „věc samu“ pokládán nárok, uplatněný žalobou, o kxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx konečnému rozsudku ve věci, nýbrž i proti rozsudku částečnému nebo mezitímnímu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.11.2001, sp. zn. 20 Cdo 2824/99).
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxzhodnutí zákon výslovně nepřipouští (srov. k tomu komentář k ustanovení § 230).
Podle § 75 odst. 1,
in fine
, zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu Čxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx občanského soudního řádu. Zákon o Ústavním soudu zná obnovu řízení pouze podle oddílu 5, tj. řízení o ústavní žalobě proti prezidentu republiky pro spáxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxvně učinil. Všechna taková podání směřující k obnově řízení tedy Ústavní soud odmítne jako návrhy nepřípustné. Správní soudnictví institut obnovy říxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
K podání žaloby o obnovu řízení je oprávněn jen účastník. Může xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xe uznává, že v rozhodnutích o návrhu na obnovu řízení je třeba označovat účastníky podle jejich procesního postavení v původním řízení, ovšem s uvedeníx xxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxní však rozhodné, zda to bylo zcela nebo zčásti. Úspěšně se totiž může domáhat obnovy řízení jen ten účastník, který uplatňuje zákonné důvody, pokud mohxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx x nástupnictví z titulu univerzální či singulární sukcese. Také vedlejší účastník je podle zákona (§ 231) osobou oprávněnou k jejímu podání. Okolnost, xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx x xízení jako s účastníky jednal, nýbrž i ty, jež pominul, ač účastníky řízení byli rovněž), se projevuje věcným rozhodnutím o návrhu, to jest tím, že soud nxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xne 28.6.2000, sp. zn. 31 Cdo 2316/99).
K odst. 1:
K písm. a): Prvním zákonným důvodem obnovy řízení jsou skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx x x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xx xxx x xbdobu prolomení zákonné koncentrace řízení - srov. komentář k ustanovení § 118b odst. 1, věta třetí.
xxx x xxxxady, kdy takové skutečnosti, rozhodnutí či důkazy sice již v době původního řízení existovaly, ale nebyly účastníkovi známy, takže je ani při svých proxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xovažují skutečnosti a důkazy za nové, pakliže v době původního řízení objektivně vzato existovaly, účastník je však nemohl bez své viny (proto, že o nicx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxno zohlednit, zda se v konkrétním případě účastník mohl, vyvinul-li by aktivitu, kterou od něj při uplatňování jeho práv bylo lze spravedlivě očekávatx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxaly (a které proto ve smyslu § 154 v době rozhodování soudu neměly na zjištění skutkového stavu žádný vliv). Podle ustálené judikatury skutečnost, že po xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxení (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 9. 2006, sp. zn. 22 Cdo 2090/2006). Na zmíněné rozhodnutí navazuje usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2015, xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx, že „nemožností použít skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy bez své viny v původním řízení (§ 228 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.) je míněna ne- možnost provést dxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxpady neprovedení možného dokazování soudem ohledně těch skutečností, rozhodnutí a důkazů, které byly účastníky řízení označeny, avšak soudem byly pxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxí účastníku známy, dokonce jím byly soudu tvrzeny či nabízeny, avšak soud k nim nepřihlédl a důkazy neprovedl, např. proto, že je pokládal pro spor za nerxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx x xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx zahrnout situaci, kdy příčina nepoužití důkazu spočívala v tom, že účastníku byla odňata možnost jednat před soudem. Zákaz měnit důvod žaloby na obnovx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx 2. 2003, sp. zn. 28 Cdo 321/2003). Mohl by jím být např. nový svědek, o jehož existenci se účastník dozvěděl po skončeném původním řízení, nebo listina, kxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxuto závěru: „Pokud žalovaný namítá v řízení o obnově, že nemohl bez své viny navrhnout v původním nalézacím řízení ke svým tvrzením důkazy pro nedostatex xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxx xxxxx xxstoupen (když neměl ustanoveného opatrovníka pro řízení), tyto skutečnosti jsou důvodem pro podání žaloby pro zmatečnost podle § 229 odst. 1 písm. c) ox xx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxtí vydaná po skončení původního řízení. Důvodem pro povolení obnovy řízení může být pozdější rozhodnutí soudu (jiného příslušného orgánu) řešící odcxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxx x xxxx soud vycházel při svém rozhodování z rozhodnutí vydaného dříve příslušným orgánem (§ 135 odst. 2). Stejně tak může být důvodem obnovy řízení rozhodnutx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxel ze zjištění, že o ní nebylo dosud příslušným orgánem rozhodnuto, zjistí-li se potom, že tento příslušný orgán svým kdykoliv vydaným rozhodnutím vyřxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xe dne 31.1.1995, sp. zn. 15 Co 20, 21/95). Nebo rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 16.5.2012, čj. 2 Cmo 404/2011-62, z něhož citujeme: „Ustanovení § xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx použít v původním řízení a mohou pro něj přivodit příznivější rozhodnutí ve věci. Důvodem obnovy řízení nemohou být skutečnosti, které nastaly až po skxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxdně vázán rozhodnutím jiného orgánu anebo o případ, kdy vycházel z rozhodnutí vydaného dříve příslušným orgánem, či o případ, ve kterém soud sám vyřešix xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx kdykoliv vydaným rozhodnutím vyřešil uvedenou otázku odchylně.“
Okolnost, že odůvodnění nálezu Ústavního soudu zahrnuje posouzení právní otázxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxsm. a) (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.1.1999, sp. zn. 20 Cdo 322/98).
Zákonnou podmínkou je současně i to, že mohou pro účastníka, který navrhuxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxx/11.
K písm. b): Druhý zákonný důvod míří na situace, kdy lze provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení před soudem prvního stupnx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx x x xxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx pokud mohou pro navrhujícího účastníka přivodit příznivější rozhodnutí ve věci. Může jít třeba o svědka, jehož výslech v cizině nebylo možno provést, xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxx xx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xx-li pravděpodobné, že uváděné skutečnosti, rozhodnutí a důkazy mohou pro navrhovatele přivodit příznivější rozhodnutí, a že není nutné, aby soud v toxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xx xxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx x xxavomocného usnesení, jímž byl schválen smír, ovšem jen za předpokladu, že některý z důvodů obnovy lze vztahovat i na předpoklady, za nichž byl smír schvxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xro zmeškání (pravomocných). Také u nich se důvody obnovy mohou vztahovat na předpoklady, za kterých byly vydány (§ 153a, 153b, 172).
Protože provedxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx b) a poukaz na nové důkazy ve smyslu § 228 odst. 1 písm. a). Nové skutečnosti a rozhodnutí, které mohou u navrhovatele obnovy přivodit příznivější rozhodxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxho soudu ze dne 31.5.2005, sp. zn. 32 Odo 631/2005).
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxna jako mimořádný opravný prostředek, lze jí tedy napadnout pouze rozhodnutí pravomocná, tj. zejména řádně doručená, u nichž uplynula lhůta pro podánx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxze k nápravě zásadních procesních pochybení (vad řízení), jejichž
taxativní
výčet obsahuje § 229 (důvody zmatečnosti).
„Žaloba pro zmatečnost jx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxádajících řízení před soudem, případně řízení které vydání rozhodnutí předcházelo. Musí zde být vedle zájmu účastníků i zájem veřejný. I když bylo rozxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxítnuto odvolání, nebo zastaveno odvolací řízení. Žalobu pro zmatečnost může podat pouze účastník, jemuž nebylo plně vyhověno, či mu způsobena jiná újxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
Tím se institut žaloby pro zmatečnost liší xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxí je pří- pustná jen proti rozhodnutím, kterými řízení skončilo rozhodnutím ve věci (tj. o nároku, o němž se vede - viz § 228), lze žalobou pro zmatečnost zx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxř. usnesení o zastavení řízení, o odmítnutí žaloby, apod.). Přes uvedené rozdíly mají obě žaloby mnoho společného, proto dal zákonodárce přednost spoxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xěchto mimořádných opravných prostředků); dokonce pro případy, kdy je totéž rozhodnutí napadeno jak žalobou na obnovu ří- zení, tak pro zmatečnost, je xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxt souhrnný pojem (legislativní zkratka) žaloba. V opačném případě, hovoří-li zákon výslovně o žalobě na obnovu řízení nebo o žalobě pro zmateč- nost, dxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxx
xxxxxxx xx xx xxolečná pravidla žalob na obnovu řízení a pro zmatečnost.
I---------------------------------------------------I------------------------I
I                      pxxxxxx                      x          xxxxx         x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx                              x x xxx xxxxx x          x
xxxxx-----------------------------------------------I------------------------I
I podmínky, za nichž může podat žalobu vedlejší     I § 231 odst. 1          I
I účxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx                         x                        x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxx                                x x xxx xxxx. 1 a 2      I
I---------------------------------------------------I------------------------I
I nemožnost prominout zmeškání lhůty                I § 235 odst. 1          I
Ixxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx                x x xxx xxxxx x          x
xxxxxxxx--------------------------------------------I------------------------I
I věcná příslušnost soudu (s určitými výjimkami)    I § 235a odst. 1, větx   x
x                                                   x xxxxx                  x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx         x § 235a odst. 2         I
I soudního řádu pro řízení v prvním stupni, ovšem s I                        I
I výjimkou záměny a přistoupení účastníků do řízení I                        I
I a vzájemného návrhu (§ 235b odxxx xx xxxx xxxxxx  x                        x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxo dalšího    I § 235b odst. 3, § 235e I
I mimořádného opravného prostředku                  I odst. 4                I
I---------------------------------------------------I---------xxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx  x x xxxx                 x
x xxxxxxxxxx                                        x                        x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-----I------------------------I
I meze přezkumu napadených rozhodnutí daných        I § 235d                 I
I uplatněnými žalobními důvody                      I                        I
I---------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx                        x x xxxx xxxxx x x x     x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--------------------I------------------------I
I možnost rozhodnout v zákonem stanovených          I § 235f                 I
I případech bez jednání                             I                        I
I---------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx       x x xxxx xxxxx xx xxxx   x
x                                                   x xxxxx                  x
x---------------------------------------------------I------------------------I
Žaloba pro zmatečnost(je-li xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxnovení) uvedeného, to jest pouze tehdy, je-li uplatněn zákonem stanovený důvod zmatečnosti. Slouží, jak bylo řečeno, k nápravě procesních vad, nikolxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxrávné, zabývá se pouze tím, zda jsou dány důvody zmatečnosti v zákoně taxativně vymezené. Obecnou podmínkou existence důvodu zmatečnosti není možnosx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx x xxxxxx xxx xxxxxxxost uvedeno nad rámec vylíčení konkrétního důvodu zmatečnosti (například polemika s právním názorem soudu, jehož rozhodnutí je napadáno), je zbytečxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxo řádně doručeno rozhodnutí, které žalobou napadá, a odňata mu tím možnost jednat před soudem. Toto tvrzení samo o sobě žalobu pro zmatečnost vylučuje. xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxítnuta (blíže viz § 235e odst. 2) - viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.1.2004, sp. zn. 21 Cdo 2103/2003.
Může se stát, že doložku právní moci xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxně doručeno, může soud jednoduše vyzvat, aby mu příslušné rozhodnutí doručil. Je-li účastník řízení toho názoru, že mu určité rozhodnutí sice bylo řádxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxedek, tj. zpravidla odvolání.
Žalobu pro zmatečnost může podat jednak účastník původního řízení, jednak právní nástupce původního účastníka, přx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xviz § 231).
Okruh účastníků řízení o žalobě pro zmatečnost je zásadně stejný jako okruh účastníků řízení, v němž bylo vydáno žalobou napadené rozhodxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx x x xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxx xx x xxx xxxx xxxx x xxxxxxíkem jednat měl, a nejednal (odst. 3), případně že neprávem odmítl jeho odvolání s argumentem, že bylo podáno osobou neoprávněnou, nikoliv účastníkem xxxxxx xxxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxní (např. v záhlaví soudního rozhodnutí) následovně:
Městský soud v Praze rozhodl soudcem JUDr. Janem Moudrým v právní věci žalobce Alberta Napálexxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxu, bytem v Praze 10, Kverulantů xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xx xx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxx xx x xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxčnost podané žalovaným proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 9. 2012, čj. 17 Cmo 123/2012-456,
Opomíjeným smyslem § 229 není jen
taxativní
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xýčet rozhodnutí způsobilých k napadení žalobou pro zmatečnost, tedy rozhodnutí, která ze zákonem stanovených důvodů zmatečnosti vůbec mohou být žalxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxní nikdy žaloba pro zmatečnost přípustná, byť by byla podávána ze zákonného důvodu zmatečnosti, obsahuje ustanovení § 230 (viz komentář k němu).
Jde o to, že přípustnost žaloby pro zmatečxxxx xx xxx x xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxti jen proti některým výslovně stanoveným rozhodnutím (viz níže tabulka přípustnosti a důvodů žaloby pro zmatečnost dle § 229). Komentované ustanovexx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxi; jinak řečeno, nelze napadnout žalobou pro zmatečnost z některého z vyjmenovaných důvodů zmatečnosti jakékoliv rozhodnutí soudu, ale jen to, u něhox xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxodem k zamítnutí žaloby bez jednání (§ 235f ).
xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno - není tedy možné, aby z tohoto důvodu bylo např. napadeno rozhodnutí nepravomxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx- správným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem, napadnout pravomocný rozsudek odvolacího soudu či jeho pravomocné usnesení, jímž bylo rxxxxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxí, žaloba by opět nebyla přípustná.
Tabulka č. 9: Společná pravidla žalob na obnovu řízení a pro zmatečnost
+-------------------+-------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx                  
x xxxxxxxxxx        x  xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx      x     xxxxx xmatečnosti                            |                  
|                   |  pro zmatečnost přípustná               |                                                  |                  
+------------------------------------------------------------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx                  
x                   x                                         x                                                  x                  
x x xxx xxxxx x     x  xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx    x     xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx                   x                  
x                   x  xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxrým   |                                                  |                  
|                   |  bylo řízení skončeno                   +--------------------------------------------------+                  
|                   |                                         |     nedostatek procesní osobnosti (subjektivity) |                  
|                   |                                         |                                                  |                  
|                   |                                         xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx                  
x                   x                                         x     xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx             x                  
x                   x                                         x     xxxxxxxxxxxxxx                               x                  
x                   x                                         xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-----------------------------+                  
|                   |                                         |                                                  |                  
|                   |                                         |     absence návrhu, kde je ho třeba              |                  
|                   |                                         +--------------------------------------------------+                  
|                   |                                         |                                                  |                  
|                   |                                         |     rozxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx   x                  
x                   x                                         xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx                  
x                   x                                         x                                                  x                  
x                   x                                         x     xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx                     x                  
x                   x                                         xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx                  
x                   x                                         x                                                  x                  
x                   x                                         x     xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx          x                  
x                   x                                         x                                                  x                  
x                   x                                         xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx----------------------+                  
|                   |                                         |     ustanovení procesního opatrovníka,           |                  
|                   |                                         |     aniž k tomu byly předpoklady                 |                  
|                   |                                         |                                                  |                  
+------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx                  
x                   x                                         x                                                  x                  
x x xxx xxxxx x     x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx     x     xxekážka 
litispendence
| | | stupně nebo odvolacího soudu, kterým +--------------------------------------------------+ | | bylo rozhodnuto ve věcx xxxxx xxxxxx x x x x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx
x x x x x x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x x x xravomocné ukončení
exekuce
| | | | pro nevykonatelnost titulu | +-------------------------------------------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x x x x x x xxx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x x x xxxxxx xxerým bylo rozhodnuto | nesprávným postupem soudu | | | ve věci samé, | | | | pravomocný rozsudek soudu prvního | | | | stupně, proti němuž není odvolání | | | | pxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx----------+ | | | | | § 229 odst. 4 | pravomocné usnesení odvolacího soudu, | nezákonnost, věcná nesprávnost | | | kterým bylo x x x x x xxxxxxxxx xxxxxxxx x x x x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x x x xxxxxx xxxx x x x x x xxxxxxxxx xxxx x x x x x xměněno usnesení soudu prvního | | | | stupně o odmítnutí odvolání nebo | | | | dovolání pro opožděnost | | +------------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xýt uplatněny proti jakémukoliv pravomocnému rozhodnutí soudu prvního nebo druhého stupně, kterým bylo řízení skončeno, tedy i takovému, kterým nebyxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxudem schválený smír.
x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx, se míní pravomoc soudů v užším smyslu, tedy pravomoc soudů pro rozhodování v občanském soudním řízení tak, jak je vymezena v § 7 (viz komentář k němu). Za xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxh řízením trestním. Zmatečným by bylo též takové rozhodnutí, kterým by soud např. povolil stavbu a zasáhl tak do pravomoci správního orgánu, apod. Může xxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxich autonomie mimo svou pravomoc danou zákonem (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 3. 1997, sp. zn. I. ÚS 211/96).
x xxxm. b): Způsobilost být účastníkem řízení (§ 19), neboli procesní subjektivita (procesní osobnost), je procesní odraz hmotněprávní způsobilosti mít xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xx x xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx. zák.). Nemá-li určitá entita (tzv.
non
-subjekt) právní osobnost v hmotném právu, nemá ani procesní způsobilost a nemůže být účastníkem soudního řízxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxtranění takového rozhodnutí je pak žaloba pro zmatečnost. V praxi je často zaměňován nedostatek procesní subjektivity za nedostatek žalobní věcné lexxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx podal někdo, kdo neměl právo, kterého se domáhal, nebo byla podána proti někomu, kdo neměl povinnost, která byla proti němu žalobou uplatňována. Ten, kxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxatně a účinně postoupil pohledávku, není aktivně legitimován k žalobě na zaplacení této pohledávky. Proti tomu, kdo nebyl smluvní stranou (neuzavřel xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xaloba zamítána s obdobným argumentem, rozhodně tím není založen důvod zmatečnosti podle písm. b).
xxxxstatek způsobilosti být účastníkem řízení (nedostatek procesní osobnosti) zakládá důvod zmatečnosti, jestliže v řízení vystupuje tzv.
non
-subjekxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxe jedná přesto, že zmocnitel ještě dříve, než byla žaloba podána, zemřel. Může jít též o případy, kdy v řízení vystupují různé úřady či orgány bez právní sxxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxtupování v právních vztazích (pokud nejde pouze o nesprávnost v označení).
x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx u fyzických osob (§ 15 odst. 2, § 30, 37 obč. zák.) a možnostem právního jednání u právnických osob (§ 123, 163-165 obč. zák.). Omezení svéprávnosti u človxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxstatek procesní způsobilosti řešen ustanovením opatrovníka dle § 29 odst. 1, 2. Pokračování v řízení a vydání rozhodnutí za účasti nesvéprávné, a tedy xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxiž by tyto subjekty byly řádně zastoupeny, je vadou řízení a důvodem zmatečnosti vydaného rozhodnutí.
K žalobě pro zmatečnost podané z tohoto důvodx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxupen (§ 29 odst. 2). Srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.11.2003, sp. zn. 21 Cdo 1503/2003.
xxxx xx xozhodl zmatečně například tehdy, jestliže by vydal rozhodnutí v řízení, jehož účastník - člověk - nebyl plně svéprávný, např. nebyl zletilý a nebyl v říxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx, či tehdy, jestliže jednal s osobou, která vzhledem ke své duševní poruše nebyla schopna před soudem samostatně jednat a nebyla zastoupena (§ 29 odst. 3xx xxxx
Právnická osoba, existuje-li, tedy zpravidla je-li zapsána ve veřejném rejstříku, má jax xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx
Za právnickou osobu nemá kdo jednat tehdy, jestxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xe-li např. zamít- nut návrh na změnu zápisu statutárního orgánu společnosti do veřejného rejstříku rejstříkovým soudem. Není-li však rozhodnutí o zaxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxtně (při vědomí, že zápis statutárního orgánu do veřejného rejstříku má povahu deklaratorního zápisu a rozhodnutí rejstříkového soudu o zápisu jen dexxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxce nastává například tehdy, jestliže ve společnosti (či družstvu) bojují dvě zájmové skupiny (akcionářů, společníků, družstevníků), obě svolávají xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx zpra- vidla namístě ustanovit společnosti opatrovníka (§ 29 odst. 2) do doby, než je problém v rejstříkovém řízení vyřešen. Není-li opatrovník ustanoxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxečnosti.
K písm. d): Občasnké soudní řízení se zahajuje zásadně na návxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxy, kdyby soud v rámci řízení o výchově a výživě nezletilých dětí (které lze zahájit bez návrhu) rozhodl zároveň, aniž by to kdo navrhoval, o výchově a výžixx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xxx xxxxxx xx xxxoučen z rozhodování ve věci při splnění podmínek daných ustanovením § 14. Tento důvod zmatečnosti nemůže být uplatněn úspěšně, jestliže účastník přes xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxět. Dozvěděl-li se však o důvodech vyloučení až později (případně nastaly-li důvody vyloučení až později), důvod zmatečnosti je dán.
Jak judikovax xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx. e) existence pravomocného rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodu jeho podjatosti (obdobně viz důvod pod písm. g/).
Existenci tohoto zmatečnostnxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxce vyloučen není.
K pxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxtent soudce, nebo tam, kde měl rozhodovat senát, rozhodl samosoudce, příp. též situace, kdy byl senát obsazen pouze soudci, ač měl být obsazen přísedícxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxe určený rozvrhem práce daného soudu (což představuje celou škálu porušení ustanovení § 41-44 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, a ve svém důslexxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx jestli ve věci, v níž má rozhodovat samosoudce, rozhodl senát.
K písm. g): Jde o jediný případ, v němž je zmatečnostní důvod výslovně vázán na výsledex xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxmínka tohoto důvodu, totiž rozhodnuto by xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxnému lze jen poznamenat, že „subjektivní přípustnost“ žaloby, ovšem ve vztahu k újmě na procesních právech, řešil Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxvozovat, že by ji mohl podat každý účastník řízení (kterýkoliv z nich). Z povahy žaloby jakožto opravného prostředku plyne, že ji může podat jen ten účasxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xi lze odstranit zrušením žalobou pro zmatečnost napadeného rozhodnutí. Důležitý přitom je výrok rozhodnutí (odvolacího) soudu, protože existenci pxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx
x xxm, zda byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal, rozhoduje soud v trestním řízení, soud civilní je tímto rozhodnutím (rozhodnutím o vině) vázán (§ 135 odxxx xxx
xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxomocný rozsudek, jímž byl konkrétní soudce uznán vinným trestným činem, který byl příčinou rozhodnutí v konkrétní souzené věci (viz § 2 odst. 2 tr. ř.).
xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xxx x xxxxxx xestliže takový pravomocný rozsudek odsuzující soudce za trestný čin, který byl příčinou jeho rozhodnutí v konkrétní věci, neexistuje. Dle názoru Nejxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx nezabývaly například proto, že se o něm nedozvěděly - jde o zmatečnost ve smyslu tohoto ustanovení tehdy, jestliže jednání soudce nebo přísedícího přexxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxí soudce nebo přísedícího bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka řízení.
Ve prospěch opačného názoru nelze podle Nejvyššího soudu úspěšně argumexxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxst nejde a ani nemůže jít o rozhodování o vině a trestu za trestný čin nebo o trestní stíhání soudce nebo přísedícího, ale jen - formou předběžné otázky (§ 1xx xxxxx x xx xx xxx x x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxkoníku.
To je velmi odvážný názor. Z judikátu Nejvyššího soudu jako by vyplývalo, že v rámci řešení předběžné otázky v civilním řízení lze běžně posuxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxx čin stal, ale že jej spáchal konkrétní soudce, že tedy on je tímto činem „vinen“. Posuzoval-li by tedy soud existenci tohoto důvodu zmatečnosti, aniž by xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxitých podmínek - viz níže) jen tehdy, jestliže věc týkající se téhož skutku je v trestním řízení neřešitelná. Platí totiž, že soud v civilním řízení je váxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxých v trestním řízení o tom, že vinna není (skutek, který se stal, není trestným činem, případně jej určitá osoba nespáchala, v procesní rovině tedy napřx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx x xxx xx xxxze vykládat jen tak, že se jako na nevinného hledí na konkrétního člověka do okamžiku rozhodnutí v trestním řízení, které je proti němu vedeno, ale též texxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxe připustit, aby vina byla předtím posuzována mimo takové řízení. Připustit lze pouze možnost soudcovu vinu jako předpoklad rozhodnutí, z něhož vyplýxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxi trestní stíhání konkrétního soudce navždy vyloučeno, tj. tehdy, jestliže je podle § 11 tr. ř. nepřípustné. V řízení o žalobě pro zmatečnost by mělo býx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxíhání je nepřípustné (zastaví je), případně je z týchž důvodů nezahájí. Stanoviska orgánů činných v trestním řízení není třeba jedině v případě, kdy soxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxu řešil, zda je skutek trestným činem a kdo jej spáchal, jestliže existuje alespoň pravděpodobnost, že by týž skutek mohl být řešen v rámci trestního řízxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx x
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xx xejde o trestný čin - za skutek, o němž předtím v řízení o žalobě pro zmatečnost civilní soud prohlásil (v rámci řešení předběžné otázky), že trestným činex xxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxdpokladům pro ustanovení opatrovníka podle § 29 odst. 3. Přesto, že tento důvod zmatečnosti byl do občanského soudního řádu vtělen zákonem č. 7/2009 Sxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx o dědictví stanoven okruh jeho dědiců, nový důvod zmatečnosti se tohoto předpokladu netýká. Nevztahuje se konečně ani na situace, kdy je opatrovník usxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xx xxxxx xxx
xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxrovník proto, že účastníkův pobyt není znám, není již častá.
Zákonodárce k vytvoření nového důvodu zmatečnosti inspirovaly zjevně případy formálxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx případně se spokojil pouze s informacemi zjistitelnými z veřejných registrů (evidence obyvatel, evidence vězňů, živnostenský rejstřík apod.), ačkxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx když se účastníku nedařilo doručovat soudní zásilky. V souvislosti s institutem adresy pro doručování (§ 46b), který byl do občanského soudního řádu xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxatelný důvod zmatečnosti dle komentovaného ustanovení. Situace, která by mohla tento důvod zmatečnosti založit, by za současné úpravy mohla spíše naxxxx x xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxtněny pouze proti rozhodnutím, jimiž bylo rozhodnuto ve věci samé, tedy vždy tam, kde bylo rozhodnuto rozsudkem, ale i tam, kde soud rozhodl ve věci samé xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xx x xxxxx uplatněn prvotním návrhem, ve sporném řízení žalobou (nárok na náhradu škody, vyklizení bytu, urče- ní členství v družstvu apod.). Za rozhodnutí ve věxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxní roz- vrhu, o zrušení konkursu atd. Rozhodnutím ve věci není usnesení o předběžném opatření, neboť se jím nerozhoduje o nároku, pro které se řízení vedxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx rozhodnout o věci samé. Taková situace nastává například tehdy, jestliže věc sama je řešena v řízení před rozhodci (srov. k tomu ustanovení § 22 zák. č. 2xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxmu řízení, neboť takovým rozhodnutím není žalobou uplatněný nárok věcně vyřešen, pouze je dosavadní nepravomocné
meritorní
rozhodnutí z procesnícx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx-li uplatněn důvod zmatečnosti podle odstavce čtvrtého (viz též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2005, sp. zn. 21 Cdo 2415/2004).
x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx x x xxxx xxxxx xx
x xxxxx x xxxxx xx xx xřeba uvést, že předpokladem úspěšnosti žaloby je, aby v řízení o výkon rozhodnutí odvolací soud konstatoval, že rozhodnutí, jehož výkon se navrhuje, nxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx řízení o výkon rozhodnutí zastavil, nebo naopak změnil původně kladné rozhodnutí soudu I. stupně tak, že návrh na výkon rozhodnutí z uvedeného (nikolix xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxo stupně nebo poté soud odvolací, podstatné v tomto případě není.
Nevykonatelnost formální (neexistence pravomocného rozhodnutí, které by mohlo bxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx
xxx xxxxxé rozhodnutí o žalobě je podstatný pouze názor odvolacího soudu rozhodujícího v rámci řízení o výkon rozhodnutí (či exekuci), z hlediska existence tohxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
K odst. 3:
Odnětím možnosti jednat před soudem je obecně míněn takový postup, jímž soud znemožnil účastníku řízení například právo účastnit se jednáxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxodnutí.
K tomu viz například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24.4.2007, sp. zn. 26 Cdo 2252/2006: „Odnětím možnosti jednat před soudem podle § 229 oxxxx x xx xx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx (uvažováno z hlediska zachování postupu soudu určeného zákonem nebo dalšími obecně závaznými právními předpisy) a jestliže se postup soudu projevil x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx nikoliv vlastní rozhodovací akt soudu, který má za úkol průběh řízení zhodnotit.“
Tento důvod zmatečnosti bývá uplatňován nejčastěji tehdy, když např. soud účastníky obeslal k jednání na xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxy, když neakceptoval důvodnou a včasnou omluvu účastníků a jednal v jejich nepřítomnosti, také tehdy, když v řízení nesporném nejednal jako s účastníkxx x xxxxxx x xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx
Argument, že postupem soudu byla účastníku odňata možnost jednat před soudem, bývá však mnohdy uplatňován jako jakxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxště mít na zřeteli, zda je uplatňován žalobou pro zmatečnost proti rozhodnutím, proti nimž to § 229 odst. 3 připouští. Častou chybou je, že se takto napadxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxení toliko meritorních pravomocných rozhodnutí odvolacího soudu.
Zhusta však bývá napadán postup soudu, který nejen není v rozporu s principy občxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxtuace, kdy odvolací soud rozhodoval bez jednání, mu svým postupem úplně odňal možnost vyjádřit se k věci, tedy jednat před soudem. Uvedené lze komentovxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xplatněný zmatečnostní důvod dán.
Obecně však je třeba zdůraznit, že odnětím možnosti jednat před soudem v tom smyslu, aby postup soudu bylo možno ozxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xejvyššího soudu ze dne 22.4.2003, sp. zn. 21 Cdo 2179/2002). Možnost jednat před soudem (ve smyslu zmatečnosti) odvolací soud účastníku neodejme tehdxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x x xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx jestliže mu takovou povinnost (doručit) zákon v konkrétním případě neukládá (§ 210 odst. 1).
V souvislosti s tímto zmatečnostním důvodem je třeba zxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxšný soud odvolací. Ten soud, který rozhodoval jako soud I. stupně, je pro řešení tohoto důvodu zmatečnosti věcně příslušný pouze tehdy, je-li soudem krxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxže i zrušit, shledá-li důvod zmatečnosti, a vrchní soud je pak jeho právním názorem vázán (§ 235h odst. 2, věta poslední).
Jestliže je žaloba pro zmatečnost podávána osobou, která o sobě tvrdí, že s ní soud měl jednat jako s účastníkem řízení, ale takto s ní nejednal, může naxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx. zda je společníkem obchodní společnosti), a zda s ní soud v původním řízení jednat měl, či nikoliv.
Jestliže dospěje k závěru, že soud v původním řízxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxnutí zruší (§ 235e odst. 2) s odůvodněním, že uplatněný zmatečnostní důvod je dán; osoba, která žalobu podala, byla osobou k tomu oprávněnou (subjektem x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx zamítnout buď proto, že ji podal někdo, kdo k ní nebyl oprávněn, logice věci by však spíše odpovídalo zdůvodnění, že ona osoba žalobu podat mohla (byla přxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxerá k tomu nebyla oprávněna, přichází v úvahu typicky v řízení sporném, kdy je okruh účastníků původního řízení vymezen xxxxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxat měl, pak mu nepochybně ani nedoručil rozhodnutí, chybí tudíž jeden ze základních předpokladů pro kladné rozhodnutí o žalobě, totiž pravomocné rozhxxxxxxx
x xxxxx xx
Též čtvrtý odstavec se týká výslovně vyjmenovaných roxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxlacího řízení, a dále rozhodnutí, kterými bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnosxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xebo jestliže zastavil odvolací řízení pro nezaplacení soudního poplatku soud prvního stupně (k tomu srov. § 9 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xx xxxxx xxxxx zmatečnosti nevymezuje, nýbrž pouze defi nuje rozhodnutí, která mohou být žalobou pro zmatečnost napadena, aniž by bylo pojmenováno, z jakého důvodux x xxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxí, proti němuž je žaloba přípustná. Jinými slovy - žaloba pro zmatečnost proti uvedeným rozhodnutím může být důvodná pouze tehdy, jestliže závěr odvolxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2007, sp. zn. 21 Cdo 1269/2006. Z hlediska tohoto zmatečnostního důvodu je lhostejné, proti jakému rozhodnutí bylo podánx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
To, že důvodxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xalobu pro zmatečnost z tohoto důvodu je postaven před řešení xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxho aplikovaného ustanovení, při vědomí toho, že právní posouzení představuje myšlenkový proces, který směřuje k určení správné právní normy, jejího xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxučení, atd., což zahrnuje řešení řady skutkových, právních, interpretačních problémů, u nichž je vůbec otázkou, nakolik mohou být přezkoumávány k žaxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xtupně obsazený senátem). Proto obvykle přezkum dopadá především na zjevná porušení zákona, excesy, a nikoliv na interpretační a aplikační závěry odvxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xx xx xxsaženo v komentáři k § 235a odst. 1.
Z hlediska subjektů oprávněných podat žalobu z tohoto důvodu jde opět o jednu z výjimek obdobně jako v případě odstxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxní (tato situace může typicky nastat v případě nesporných řízení), a žalobce tvrdí, že účastníkem řízení je, pak je třeba dovodit jeho aktivní legitimaxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxzdíl od žaloby na obnovu řízení není předpoklad příznivějšího rozhodnutí ve věci (v případě zrušení původního rozhodnutí) pro toho, kdo ji podává. Jde x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx procesních podmínek, jimiž byly zásadním způsobem porušeny principy ovládající občanské soudní řízení. Smyslem takového opravného prostředku je oxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxávně, vyloučený soudce, pak jeho rozhodnutí může být oprávněně zpochybňováno. Je-li však následně rozhodnuto (byť se stejným výsledkem) soudcem, ktxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxž otázkou, zda by přece jen podmínka příznivějšího rozhodnutí ve věci - při respektování zásady hospodárnosti soudního řízení - neměla být předpokladxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxí, které podal, a žalovaného o této skutečnosti informoval. Žádost o odročení jednání, která by mohla být posouzena jako důvodná, však nebyla z podatelxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x rozhodl. Žalobce je přesvědčen, že mu postupem odvolacího soudu byla odňata možnost jednat před soudem, neboť osobně nebyl přítomen odvolacímu jednáxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxnání. Trvat (pouze) na tom, aby bez jakéhokoliv praktického důsledku pro reálně předvídatelný průběh řízení mohl žalobce osobně přednést, co již do svxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxlivá ochrana (procesních) práv účastníka byla dle názoru soudu prvního stupně zajištěna, i když nebyl jednání odvolacího soudu přítomen (§ 1). V řízenxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxýkoliv další
relevantní
důkaz než ty, které odvolací soud při jednání konaném v nepřítomnosti účastníků provedl.
Proti usnesení, jímž byla žalobx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx soudu podstatné, zda žalobci bylo upřeno právo osobní účasti při jednání, nikoliv to, zda jeho účast u jednání mohla mít na výsledek sporu konkrétní vlixx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxntář k § 230
Komentátor: Vacková, Mottl
K odst. 1:
Komentovaxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx prostředek v podobě žaloby na obnovu řízení nebo pro zmatečnost přípustný, resp. vymezuje rozhodnutí, proti nimž žaloba na obnovu řízení nebo pro zmatxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxích jednotli- vých odstavců ustanovení § 228, 229, kde se naopak stanoví, proti kterým rozhodnutím žalobu podat lze. Důsledkem podání nepřípustné žalxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xx
xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxslativní zkratka „žaloba“ pro oba případy. Zatímco předchozí ustanovení této části zákona se týkají buď pouze obnovy řízení (§ 228), či pouze zmatečnoxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxně technického hlediska není ani úplně jasné, proč zákonodárce zvolil tento postup - zákon stanoví důvody a podmínky řízení pro každou ze žalob samostaxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxo části souhrnný pojem (legislativní zkratku) „žaloba“. Dává tím najevo, že určitá pravidla řízení jsou pro obě tyto žaloby stejná. V opačném případě hxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxěma žalobami spočívá v důvodech, pro které mohou být s úspěchem podány. Zatímco žaloba na obnovu řízení souvisí se skutkovým základem napadeného rozhoxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx vad řízení, tedy procesních pravidel, resp. jejich hrubého porušení. Tento rozdíl je důvodem toho, že žaloba na obnovu řízení je přípustná zásadně a poxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxanovených (§ 229 odst. 1, 4) napadnout též rozhodnutí procesní povahy, tedy taková, která meritorními (ve věci) nejsou ( zastavení řízení, odmítnutí žxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxání řádného opravného prostředku, případně proti nimž takový prostředek přípustný není (§ 159).
V souvislosti s uvedeným výkladem je rovněž nutné xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxhodnutí se pak hraje v novém, obnoveném řízení (viz komentář k § 235h odst. 1). Kladné rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost naopak znamená přímo zrušení žaxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxvěr žádné potíže) též to, že okruh účastníků řízení o nich je zásadně stejný jako v řízení, jehož obnova či zrušení rozhodnutí v něm vydaného se navrhuje. xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxlobách vystupují ve stejných procesních rolích, v nichž vystupovali v původním řízení, a to i v případě, kdy žalobu podává žalovaný.
Smyslem komentxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxamována právní jistota nastolená pravomocným rozhodnutím, proto, že si to svým významem nezaslouží (např. rozhodnutí o nákladech řízení či o lhůtě k pxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
K písm. a): Žaloba (na obnovu řízení a pro zmatečnost) není přípustná proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o žalobě z rušené držby. Řízení o žalobě z ruxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xohoto řízení oproti tradičním nástrojům na ochranu držby v podobě žalob negatorních, reivindikačních či vlastnických spočívá v tom, že řízení má zvláxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx prostředku by bylo proti smyslu zrychleného řízení. Rozhodnutí o žalobě z rušené držby pak představuje určité provizorní soudní řešení otázky rušené xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx nitivní řešení podstaty narušené držby může přinést jen konečné věcné rozhodnutí o těchto klasických žalobách.
K písm. b): To, že není připuštěn mixxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xkcesorická rozhodnutí vážící se k výrokům o věci samé, která si sama o sobě nezaslouží přezkumu po právní moci v situaci, kdy není napadeno i rozhodnutí vxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xx rozhodnutí má být okamžitě vykonatelné, bez ohledu na svou právní moc, není tedy důvodu otřásat tímto účinkem.
K písm. c): Vzhledem k tomu, že proti dxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxtředek. Nesouhlasí-li účastník jen s důvody rozhodnutí, může se domáhat opravy odůvodnění (§ 165) v době, než rozhodnutí nabude právní moci.
K odst. xx xx
x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xe totiž týká i zmatečnosti, což je zřejmé při bližším ohledání odstavce třetího a tamtéž přítomného slůvka „také“. Třetí odstavec pouze rozšiřuje důvoxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxlývá z § 235b. Smyslem komentovaných odstavců je nepřipustit žalobu na obnovu či pro zmatečnost tam, kde s možností zrušit původní a vydat nové rozhodnuxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx
Jak vysvětleno výše, ustanovení x xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxomě toho lze hovořit i v souvislosti s ustanovením § 231 odst. 1, věta druhá, a dále pak v souvislosti s ustanoveními tohoto či jiných zákonů, která podání xx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx x xxxx xxxxxy obnovy a důvody zmatečnosti (viz komentář k těmto ustanovením).
Rozxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx v § 235f:
1.
xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxx
x xxxxxxxxx
xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx, kdy žaloba je přípustná a podána ze zákonného důvodu, avšak v řízení se po projednání neprokáže její důvod. Je-li žaloba přípustná, avšak neobsahuje zxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xro podání žaloby, neboť po jejím uplynutí nelze důvody rozšiřovat (§ 232 odst. 2), což často není možné, neboť žaloby jsou podávány těsně před koncem lhůx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxosti lze uvažovat o tom, zda se pro něj napadá způsobilé rozhodnutí, u něhož zákon připouští napadení. Příklad: Žalobce namítá, že mu v řízení byl ustanoxxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxž mu byl ustanoven opatrovník. Jde o důvod zmatečnosti dle § 229 odst. 1 písm. h), proto je třeba nejprve posoudit, jaká rozhodnutí mohou být z tohoto důvoxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, je třeba uzavřít, že žaloba není přípustná (byť může být důvodná) a musí být bez jednání zamítnutx xx xxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxní o ustanovení opatrovníka nijak rušit, procesně odstraňovat, z čehož plyne, že žádné řízení o žalobě pro zmatečnost v této situaci není třeba, proto jx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx i konečné rozhodnutí, zatížil by tím řízení vadou, jež by představovala důvod zmatečnosti a proti konečnému rozhodnutí by již žaloba byla přípustná (pxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxně) v odst. 1 písm. a), nebo jsou napadeny pouze výroky, které jsou svou povahou výroky závislými na výroku hlavním (odst. 1 písm. b/), nebo brojí-li účasxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxvána vedlejším účastníkem přes nesouhlas účastníka hlavního (§ 231 odst. 1, věta druhá), může tak učinit tzv. od stolu, tedy aniž by nařizoval jednání (xxxxx xxxxxxxx x x xxxx xx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxních soudních, pro jím upravená řízení (viz § 29, 133, 382, 398, 491 z. ř. s.); jelikož však zákon o zvláštních řízeních soudních nemá vlastní úpravu řízexx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxdu (§ 1 odst. 2 z. ř. s.). V podrobnostech viz komentář k ustanovení § 29 z. ř. s.
Další důvod nepřípustnosti žaloby, který se ovšem týká pouze žaloby na oxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx
x xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxo zmatečnost lze podat pouze z důvodu uvedeného v § 229 odst. 4, pro jiné důvody zmatečnosti tedy rovněž není přípustná (§ 254 odst. 2, věta druhá).
Podxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxli důvody obnovy vztahovat na předpoklady, za nichž byl smír schválen.
xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxstná, je třeba ji vždy zamítnout, i kdyby byly dány důvody obnovy či zmatečnosti. Jinými slovy, i kdyby například o rozvodu manželství rozhodla manželoxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx však nikoliv žalobou pro zmatečnost, a to přesto, že by zde byly dány důvody zmatečnosti hned dva (§ 229 odst. 1 písm. d/, e/), neboť žaloba není přípustná xx xxx xx xx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
Komentátor: Vacková, Mottl
Obou žalob, tj. žaloby na obnovu řízení i žaloby pro zmatečnost, se týkají pouze odstavce 1 a 4, druhý a třetí odstavec xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxení a žalobu pro zmatečnost hlavnímu účastníku původního řízení, v jehož rámci bylo vydáno rozhodnutí, které se tou či onou žalobou napadá.
Komentované ustanovení § 231 v odstavci prvním rozšiřuje okruh osob, které mohou podat žalobu pro zmatečnost nxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxl od dovolání, neboť soudní praxe se ustálila na tom, že tento mimořádný opravný prostředek podat nemůže (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1xx xxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
Mimořádný opravný charakter obou instrumentů - žalob na obnovu řízení a pro zmatečnost - má determinující dopxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xedlejší účastník, který se řízení účastnil až do právní moci rozhodnutí, které žalobou napadá. Je jasné, že okruh osob, které mohou podat žalobu, včetnx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx žalobou napadené rozhodnutí. Podal-li by žalobu vedlejší účastník, který v okamžiku právní moci napadeného rozhodnutí již v řízení nevystupoval (z řxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxání zamítnout s odůvodněním, že ji podala osoba, která k takovému postupu nebyla oprávněna.
Toto ustanovení rovněž rozšiřuje důvody nepřípustnosti obou žalob a dává soxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx který byl vedlejším účastníkem (v původním řízení) podporován.
Předpokladem přípustnosti žaloby vedlejšího účastníka sice ve smyslu tohoto ustxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx a měl by v zájmu hospodárnosti řízení v žalobě (zajisté krom náležitostí žaloby dle § 232 odst. xx xxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xalobě.
Jestliže vedlejší účastník zároveň se žalobou nesdělí stanovisko jím podporovaného účastníka, soud by měl toto stanovisko zjistit již v ráxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xtanovisko účastníka k podané žalobě zjistit:
-
může vyzvat vedlejšího účastníka, aby v soudem určené lhůtě předložil stanovisko jím podporovanéhx xxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x
xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x zaujetí stanoviska - musí mu totiž (stejně jako ostatním účastníkům) doručit žalobu a zjišťovat jeho stanovisko k ní v rámci přípravy jednání. I v tomto xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxx
xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx o jejich procesních právech, tudíž o poučení, které má soud ve smyslu ustanovení § 5 vždy poskytnout.
K odst. 2:
xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxxx xxx xxxxečnost státní zastupitelství (odst. 2) a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (odst. 3). Jde o ustanovení navazující na právní úpravu obsaxxxxx x x xxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxvých podat odvolání a vstoupit do odvolacího řízení; v řízení dovolacím to však možné není.
Společně pro oba tyto orgány státu platí, že mohou podat žxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxní mělo takový charakter a státní zastupitelství či Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových se jej neúčastnily (nevstoupily do něj) nejpozděxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx některému (poslednímu) z účastníků původního řízení, jestliže současně vstoupí do řízení.
Působnost státního zastupitelství v občanském soudnxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxzení nebo do občanského soudního řízení vstoupit v zákonem stanovených případech. Až do 31. 12. 2013 (do účinnosti novely občanského soudního řádu proxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx věci plynoucí ze zvláštních předpisů upravujících soudní řízení. Takto lze nalézt působnost státního zastupitelství především v zákoně č. 292/2013 xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxhájení ve věcech:
-
o osvojení, a to do části, ve které je rozhodováno o tom, zda je třeba souhlasu rodičů k osvojení,
-
péče soudu o nezletilé, jde-xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxské odpovědnosti nebo jejího výkonu,
-
ochrany proti domácímu násilí,
-
o svéprávnosti,
-
o prohlášení za mrtvého,
-
o určení data smrxxx
x
xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxch služeb,
-
umoření listin,
-
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxříků právnických a fyzických osob zákonem č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, který umožňuje státnímu zastupitelxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxní (insolvenční zákon), umožňuje vstup státního zastupitelství do zahájeného insolvenčního řízení, včetně incidenčních sporů, a moratoria.
K odxxx xx
xxxxx xxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxxx xxxxntář k němu), kde se ovšem opět odkazuje na zvláštní předpis, jímž je zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Tento záxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xi se ho účastní.
K odst. 4:
Stanoví-li zákon v odst. 4, že ustanovení § 230 zde platí obdobně, rozumí se tím, že se vylučuje podání žaloby na obnovu řízexx x xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxých, byť by šlo jinak o věc, do níž může státní zastupitelství či Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vstupovat nebo podávat návrh na zahájexx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
Komentátor: Vacková, Mottl
K odst. 1:
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxí se týká žalob na obnovu řízení i pro zmatečnost. Zde upravuje jejich specifi cké náležitosti, podobně, jak to zákon činí pro odvolání (§ 205) či dovolánx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xaloby. Přitom by si soud xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxi výzvy k odstranění vad konkretizovat nedostatky podané žaloby a vést podatele k vylíčení relevantních skutečností nikoliv jen obecnou citací zákonxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx rozhodně nemůže vypadat například takto: Podávám žalobu pro zmatečnost a na obnovu řízení proti rozhodnutí sp. zn. 3 Cmo 400/2010 vrchního soudu plus jxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xx x xx x x xxx xx xx xxx xxxxxxx xxx xxx x xxx xxxxx x x x xxx xxxxx x xx xx xx
xxxobce může podat tu či onu žalobu, dokonce jedním podáním obě zároveň, má-li zato, že jsou dány důvody obou těchto mimořádných opravných prostředků. V tox xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xikoliv jen odkázat na příslušné zákonné ustanovení; různé mohou být lhůty, v nichž lze žaloby podat, a jiné bude proto vylíčení skutečností svědčících x xxxx xx xx xx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxdné situaci zjednodušenu tím, že nemusí vydávat rozhodnutí o spojení věcí ke společnému řízení (§ 235b odst. 1), na druhé straně však musí vydat usnesenx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxývaného), aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení této výzvy odstranil vady žaloby pro zmatečnost a žaloby na obnovu řízení ze dne ..., konkrétně aby:
-
přxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxdl soud I. stupně, u něhož bylo řízení vedeno, a uvedl spisovou značku, pod níž bylo vedeno, a upřesnil zároveň, zda napadá též rozhodnutí soudu I. stupně x xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xvými žalobami napadá (který výrok),
-
specifikoval přesně uplatněný důvod žaloby na obnovu řízení a uplatněný důvod zmatečnosti, a to uvedením koxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx
x
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxx xx xxxxxu řízení pro zmatečnost jsou podány včas (tj. uvedl, kdy mu byla doručena žalobou pro zmatečnost napadená rozhodnutí a kdy se dozvěděl o důvodu obnovy),
x
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx
x
xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx Nebudou-li obě žaloby tak, jak shora uvedeno, upraveny ve lhůtě shora uvedené, soud žaloby odmítne.
K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xesrozumitelná nebo neurčitá, předseda senátu vyzve usnesením toho, kdo ji podal, aby žalobu opravil nebo doplnil; k opravě nebo doplnění žaloby určí lxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x x x xx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xízení a žaloba pro zmatečnost přes výzvu předsedy senátu řádně opravena nebo doplněna a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x x x xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xxxxx
x xxxxx xx
xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxichž zmeškání nelze prominout (§ 235). Je proto třeba, též vzhledem ke znění odstavce druhého tohoto ustanovení, pečlivě posuzovat, zda reakcí na výzvx xxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxdu doplnil nový důvod obnovy či zmatečnosti, ale učinil by tak opožděně, pak přesto, že by tento další důvod mohl obstát, musela by být žaloba zamítnuta, xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxní či pro zmatečnost podávány těsně před uplynutím lhůt pro jejich podání a čas na rozšiřování jejich rozsahu či důvodů tak již nezbývá, což si účastníci xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxí (§ 205 odst. 3).
Oběma žalobám je společné, že okruh účastníků řízení o nich je zásadně totožný s okruhem původního řízení, účastníci řízení o obou žxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx x x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxtné vyzývat účastníka, který žalobu podává, k odstranění vad v případě, kdy označení účastníků v žalobě zamění, je však třeba v později vydaném rozhodnxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxyššího soudu ze dne 19.4.2007, sp. zn. 21 Cdo 1697/2006: „Účastníky řízení o žalobě na obnovu řízení a o žalobě pro zmatečnost jsou ti, kdo byli účastníky xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xx s. ř.) ani nepožaduje, aby žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost obsahovaly označení účastníků řízení.“
Nutnost specifikovat rozhodnutxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx Jestliže text žaloby pro zmatečnost splňuje všechny náležitosti, včetně označení napadeného rozhodnutí (uvedením soudu, který je vydal, data jeho vxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxnění vad žaloby spočívající v nedostatečném, protože neurčitém znění žalobního petitu, nepochybně projevem přepjatého formalismu. K tomu srov. napxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxx xxxxx x xx xxojení s § 42 odst. 4 občanského soudního řádu) uvedení data právní moci žalobou napadeného rozhodnutí. Takový údaj je ostatně jednoduše zjistitelný z pxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxi 1.2.2016.
Komentář k § 233
Komentátor: Petr
K odst. 1:
Z důvodu právní jistoty zákon nedovoluje podat žalobu na obnovu řízení časově neomezenxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xx xxby (ode dne), kdy se účastník (navrhovatel obnovy) dozvěděl o důvodu obnovy, nebo od té doby (ode dne), kdy jej mohl uplatnit.
K rozdílnému počátku běxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx5, a judikaturu tam citovanou.
xxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx


xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx nemůže skončit před uplynutím tří měsíců od právní moci napadeného rozhodnutí (korekční pravidlo). Srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.4xxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxnovy (u důvodů uvedených v § 228 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.), nebo od té doby, kdy jej mohl uplatnit (u důvodu uvedeného v § 228 odst. 1 písm. b/ o. s. ř.).“
Totx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x x xxxx xxxxxx případů uvedených v § 205a) nemohli uplatnit ještě v odvolacím řízení, protože jim v tom bránilo pravidlo tzv. neúplné
apelace
.
K běhu subjektivní lxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxdání žaloby na obnovu řízení podle § 233 odst. 1 o. s. ř. běží účastníkovi, který byl rovněž účastníkem řízení, v němž bylo vydáno nové rozhodnutí, od práxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xoručeno i dalším účastníkům a že tak nabylo právní moci. I kdyby jim bylo doručeno dříve nebo později, nemůže lhůtu k podání žaloby zmeškat. Pro případ (nxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx
xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxou lhůtami zákonnými, které nelze prodloužit.
Zmeškání lhůty k žalobě o obnovu řízení (ať již subjektivní nebo objektivní) není podle § 235 odst. 1 pxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx pro opožděnost, je zamítnutí žaloby (srov. § 235f a poznámky tam uvedené). Z judikatury je možné poukázat na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15.6.2010x xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xále bezpředmětná úvaha o »dodržení« objektivní (tříleté) lhůty.“ Je tomu tak proto, že objektivní lhůta je právně významná pouze potud, že po jejím uplxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxt pozdější rozhodnutí příslušného orgánu, řešící odchylně předběžnou otázku, šlo-li o případ, v němž byl soud v původním řízení vázán rozhodnutím jinxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxu (§ 135 odst. 2), protože vycházel z toho, že o ní nebylo dosud příslušným orgánem rozhodnuto (usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31xxxxxxx xxx xxx xx xx xxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx soudu ze dne 29.4.2011, sp. zn. 21 Cdo 4689/2010). Je z ní stanovena výjimka ve prospěch případů, kdy rozhodnutí civilního soudu bylo vydáno na podkladě xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxi v takovém případě později (i po uplynutí zákonné tříleté lhůty) ke zrušení těchto podkladových rozhodnutí v příslušném řízení, které je umožňuje (naxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx tomu dán výraz, a nelze trvat na striktním dodržení tříleté lhůty. Podle uvedené výjimky tedy účastník může podat žalobu na obnovu řízení v tříměsíční lxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xe v tomto případě neuplatní.
K procesnímu charakteru lhůty srov. komentář k ustanovení § 234.
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xx
x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx upraveny lhůty pro podání žaloby pro zmatečnost, tj. jejich délka a počátek běhu. Lhůta pro podání žaloby pro zmatečnost se vždy posuzuje podle uplatněxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxá lhůta pro podání žaloby pro zmatečnost, ve druhém až šestém odstavci lhůty zvláštní mířící na jednotlivé pojmenované důvody zmatečnosti. Ustanovenx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxh druhém až šestém. Smyslem zvláštní úpravy běhu lhůt pro podání žaloby pro zmatečnost, jež má přednost před tou obecnou, je právě to, aby běh lhůty neskoxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxoučený soudce, podatel dozví, a nikoliv ihned od doručení napadeného rozhodnutí (viz dále komentář k jednotlivým zvláštním lhůtám).
V praxi není oxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxjvyššího soudu, která se kloní k závěru o procesním charakteru lhůt. K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9.9.2010, sp. zn. 21 Cdo 1207/20xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxm uplynutím podána u soudu, ale i v případě, že žaloba byla alespoň posledního dne lhůty odevzdána orgánu, který má povinnost ji soudu doručit (§ 57 odst. x xx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xro podání žaloby pro zmatečnost činí tři měsíce a počíná běžet od okamžiku, kdy bylo doručeno napadené rozhodnutí tomu, kdo žalobu podává (odst. 1). Je vxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xůvodu zmatečnosti.
xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxmž jde-li lhůty počítané od právní moci napadeného rozhodnutí (viz odst. 2, 3), není k tomu ani zapotřebí nařizovat jednání (§ 235f ). Naopak, byť by žaloxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxloba zamítnuta pro opožděnost, musí se tak stát na základě dokazování skutečností rozhodných pro běh lhůty.
Z pohledu zachování lhůt k žalobě není zxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxsí (z hlediska běhu lhůt) zabývat pouze tehdy,
-
je-li proti takovému rozhodnutí krom žaloby pro zmatečnost podáno také dovolání (§ 235 odst. 2),
x
xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxe odst. 2 a 3 tohoto ustanovení.
Otázkou běhu lhůt se zabývá poměrně rozsáhlá
judikatura
, z níž vybíráme: „Na xxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxutím lhůty uvedené v ustanovení § 234 odst. 1 o. s. ř. podána ústavní stížnost“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2011, sp. zn. 21 Cdo 4178/2010).
x xxxxx xx
x xxxxx xxxxavci jsou upraveny zvláštní lhůty pro případ podání žaloby pro zmatečnost z důvodu, že účastník řízení neměl procesní způsobilost nebo nemohl před souxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxx xxx xxxxůsobilému účastníku ustanoven zástupce (dle § 29 odst. 2) nebo kdy odpadla překážka, pro kterou nemohl před soudem samostatně jednat nebo pro kterou nexxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxzší možnou lhůtou pro podání žaloby pro zmatečnost, bez ohledu na to, zda zůstala zachována lhůta tříměsíční. Vzájemný vztah obou lhůt je ten, že každá z xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxnutím subjektivní tříměsíční lhůty končí možnost podat žalobu, byť by objektivní tříletá lhůta ještě běžela, x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxla).
Odpadnutím překážky, pro niž účastník nemohl před soudem samostatně jednat, je typicky nabytí zletilosti. Soud například jednal s nezletilýx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxážka, pro kterou nemohl samostatně před soudem jednat). Žaloba pro zmatečnost podaná z důvodu § 229 odst. 1 písm. c) může být včasná pouze tehdy, je-li poxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xení podstatné, podává-li žalobu onen dříve nezletilý účastník, nebo jiní účastníci původního řízení. Žaloba je však prakticky vyloučena tehdy, jestxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxx xx xx xxxynutí objektivní lhůty). Pak totiž odpadla překážka, pro kterou účastník nemohl samostatně jednat, až po uplynutí tří let od právní moci napadeného roxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xůvodním řízení vydané rozhodnutí.
K odst. 3:
V tomto odstavci jsou upraveny subjektivní a objektivní lhůty pro podání žaloby pro zmatečnost z důvoxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxá, dozvěděl o tom, že rozhodoval vyloučený soudce nebo přísedící (a nemuselo se tak stát jen na základě rozhodnutí nadřízeného soudu o vyloučení soudce x xxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx x xxxx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xx xxlo řečeno shora o vztahu subjektivních a objektivních lhůt a jejich běhu, platí stejně i pro lhůty založené tímto odstavcem. Jestliže se účastník dozvěxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxému rozhodnutí případně podaná, mohla být úspěšná. Vždy by ji totiž podal po uplynutí maximálně možné objektivní tříleté lhůty.
K odst. 4:
Ustanovxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx soudce nebo přísedícího (§ 229 odst. 1 písm. g/).
Na rozdíl od důvodu zmatečnosti souvisícího s rozhodnutím soudce, který je z rozhodování vyloučenx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxého činu soudce.
xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xznán vinným trestným činem, v jehož důsledku bylo rozhodnuto v neprospěch určitého účastníka (navíc takového odsuzujícího trestního rozhodnutí ani xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxo důvodu zmatečnosti dozvěděl. Kdy tento okamžik nastal, tj. kdy se účastník o existenci důvodu zmatečnosti dozvěděl (resp. kdy se dozvědět mohl), musx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
K odst. 5:
Odstavec pátý byl doplněn v souvislosti s důvodem zmatečnosti, jímž je ustanovení opatrovníka osobě neznámého pobytu, nebo proto, že se mu xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxxí tříměsíční lhůty platí totéž, co bylo uvedeno v komentáři ke čtvrtému odstavci, včetně důkazu o včasnosti žaloby.
K odst. 6:
Lhůta upravená tímto xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxxx
x xxxo pravomocnému zastavení výkonu rozhodnutí (
exekuce
) pro nevykonatelnost exekučního titulu.
Počátek běhu lhůty je v tomto případě určen objektixxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x zastavení výkonu rozhodnutí.
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxhodnutí odvolacího soudu, jímž se návrh na nařízení xxxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxxx
x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx, pak by žaloba pro zmatečnost musela být zamítnuta proto, že není dán důvod zmatečnosti, nikoliv pro opožděnost, a to i tehdy, kdyby byla podána po uplynxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxudu, by totiž v takovém případě (ještě nebo vůbec) nezačala běžet.
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxx xhůt je obecně upraveno v ustanovení § 58, v případě zmeškání lhůt pro podání žaloby na obnovu řízení a pro zmatečnost však není prominutí lhůt přípustné; xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxx xx xx xxxxxo mimořádnými prostředky mohou prolomit účinky pravomocných rozhodnutí a zájem na ochraně právní jistoty nastolené pravomocným rozhodnutím po uplyxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxý však pouze (vzhledem k odkazu na § 234) žaloby pro zmatečnost, i když to v druhém odstavci není výslovně uvedeno.
Žalobci si té skutečnosti, že podávxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxyž se tak stane, je zbytečné rozhodovat nejprve o prominutí zmeškání lhůty, teprve poté o žalobě samotné. Jiné než zamítavé rozhodnutí o takové žádosti xxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
K odst. 2:
Druhý odstavec, jak již bylo řečeno, se týká pouze žaloby pro zmatečnost. V případě obnovy řízení nepřichází vůbec úvahu, neboť lhůty k podxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxurenci mimořádných opravných prostředků žaloby pro zmatečnost a dovolání, a to z pohledu účinků podaného dovolání na běh lhůt pro podání žaloby pro zmaxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxutí dovolacího soudu. Jde o to, že v konkurenci žaloby pro zmatečnost a dovolání zákon upřednostňuje nejprve rozhodnutí o dovolání, a teprve poté až příxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx § 242 odst. 3). To se projevuje mj. i v tom, že v případě podání dovolání se řízení o žalobě pro zmatečnost ze zákona přerušuje do rozhodnutí dovolacího souxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx pro zmatečnost (§ 235e odst. 4).
xxxxení lhůt pro podání žaloby pro zmatečnost upravených v § 234 odst. 1-4 (tedy nikoliv v odst. 5, 6) připadá v úvahu z logiky věci pouze v případě, kdy je dovolxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxtečnost by tedy muselo být opožděné.
Aplikace druhého odstavce přichází v úvahu tehdy, je-li proti rozhodnutx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx, že dovolací řízení může zabrat i delší dobu, je po dobu jeho trvání lhůta pro podání žaloby pro zmatečnost zastavena, aby nedošlo k jejímu marnému uplynxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xyloučit ani situaci, kdy v průběhu dovolacího řízení je podána žaloba pro zmatečnost. Bylo-li dovolání podáno (tímtéž účastníkem) včas, pak je včasná xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx od právní moci napadeného rozhodnutí). V této souvislosti citujeme například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2008, sp. xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx x xx xx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxo rozhodnutí do právní moci rozhodnutí dovolacího soudu, a bez ohledu na to, jak bylo o dovolání rozhodnuto, tedy i v případě, že dovolání bylo odmítnuto xxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx.
V případě § 234 odst. 1 zpravidla je okamžik nabytí právní moci rozhodnutí shodný s datem doručení napadeného rozhodnutí - i když i v tomto případě můxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxtí bylo žalobci doručeno 3.7.2009, právní moc však nastala až 7.7.2009, neboť tohoto dne bylo rozhodnutí doručeno druhému z účastníků. Bez ohledu na tox xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx.3.2011. Žalobu pro zmatečnost, pakliže je uplatněn důvod, u něhož lhůta běží dle § 234 odst. 1, lze podat nejpozději v den, který se vypočte jako 3 měsíce xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxlobě
Řízení a rozhodnutí o žalobě
Právní stav komenxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx
x xxxxx xx
Komentované ustanovení upravuje soudní příslušnost k projednánx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxy první), nebo o příslušnost soudu, který vydal napadené rozhodnutí (podle věty druhé, s výjimkou části věty za středníkem), je tím vždy dána příslušnoxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxí, tak pro žalobu pro zmatečnost, a to tak, že rozhoduje zásadně soud, který rozhodoval v prvním stupni. To však platí bezvýjimečně pouze pro žalobu na obxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx x xxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx x xxx xxxxx xx x xx xxcně příslušný přímo sám soud, který napadené rozhodnutí vydal, pokud ovšem nejde o případ, kdy byl v prvním stupni věcně příslušný krajský soud dle § 9 odxxx xx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxé příslušnosti soudu jednoduchá potud, že je vždy příslušný soud, který rozhodoval v prvním stupni, bez ohledu na to jaké rozhodnutí bylo napadeno. V přxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx a zda v původním řízení šlo o věc, v níž je dána věcná příslušnost krajského soudu pro řízení v prvním stupni.
Kritériem určení věcné příslušnosti u žaxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxle toho, zda šlo o věc ve věcné příslušnosti okresního ( obvodního) či krajského soudu. Důvody pro popsanou úpravu soudní příslušnosti u žaloby na obnovx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx řízení a rozhodnutí, přičemž je žádoucí a procesně hospodárné, aby nápravu provedl v první řadě soud, který rozhodoval v prvním stupni (je u něj k dispozxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx x x xxx xxxxx xx xx a v neposlední řadě v případě úspěchu mimořádného opravného prostředku ( povolení obnovy řízení či zrušení napadeného rozhodnutí k žalobě pro zmatečnxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xodávaných z důvodů dle § 229 odst. 3 (tam, kde v průběhu řízení soud nesprávným postupem odňal účastníkovi možnost jednat před soudem) a dle § 229 odst. 4 (xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost), o nichž je příslušný rozhodnout přímo ten soud, který je vydal, jehož rozhodnutí bylo napadeno. xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xxxo obecně v nesprávnosti napadeného rozhodnutí (u zmatečnosti dle § 229 odst. 4), takže je žádoucí, aby přezkum prováděl sám soud, který je vydal, a nikolxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxx xxxxť v takovém případě je odvolacím soudem vrchní soud, který nemůže rozhodovat o žalobě pro zmatečnost v prvním stupni (bylo-li by napadeno jeho rozhodnuxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxudu v Praze) i tehdy, jestliže je napadáno rozhodnutí soudu odvolacího - tj. některého ze dvou vrchních soudů.
Je-li ovšem žalobou pro zmatečnost naxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxu uplatněny. Je-li uplatněn důvod zmatečnosti dle § 229 odst. 3, 4 zásadně se týkající rozhodnutí odvolacího soudu, pak (pouze) v těchto případech rozhxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxvého, který je k řízení o ní věcně příslušný podle tohoto ustanovení, je namístě postup dle § 104a odst. 2.
Je-li žaloba podána u jiného soudu téhož stuxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xx
O spojení věcí o obou žalobách vedených u různých věcně příslušných soudů blíže komentář k § 235b.
Vede-li se řízení o žalobě u téhož soudu, jehož roxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xx xx xxxx
x xxxxx xx
xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxatečnost je sice řízením o mimořádném opravném prostředku, ale v zásadě jde o řízení sporné, ovládané projednací a dispoziční zásadou, v němž je věcí účxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx Proto se pro řízení použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu o řízení v prvním stupni (a též ustanovení o řízení odvolacím, byť to zákon výxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxtečnost je vyloučeno, jsou výslovně buď v zákoně uvedena (viz např. § 235b vylučuje použití ustanovení § 92, 97, 98 či 107a), případně jejich nepoužitelxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx xxx xxxxxx
x xxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx
x
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxx
x
xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx
x
xxxxx xxxxba podána u soudu věcně a místně příslušného (viz komentář k odst. 1),
-
je-li okruh účastníků řízení o žalobě totožný s okruhem účastníků původního xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx
x
xxxxx xxxxxx xxxxxa včas, tj. ve lhůtách dle § 233 (obnova), resp. § 234 (zmatečnost),
-
má-li žaloba všechny náležitosti včetně specifik daných ustanovením § 232 odsxx xx
x
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x x xxx
x
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxjící výši podle sazebníku,
-
zda žaloba je přípustná (§ 230),
-
zda je dán důvod obnovy (§ 228) či zmatečnosti (§ 229).
Teprve tehdy, je-li xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxi podány obě žaloby, že je rozhodnuto o jejich spojení ke společnému projednání, že není nutno řízení o žalobách přerušit kvůli podanému dovolání, lze uxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxnosti jsou dány žalobou. Po uplynutí lhůt k žalobě nelze důvody žádné z žalob rozšiřovat. Žalobce je povinen veškeré důkazy, jimiž prokazuje důvodnost xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxd již žádné překvapení v jednací síni čekat nemůže, u této žaloby by jiná možnost než rozhodnutí při jediném jednání neměla vůbec přicházet v úvahu.
Zx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx
xxxxxxxxxí v úvahu poučovací povinnost soudu dle § 118a odst. 1 a 2 a dle odst. 3 téhož ustanovení jen zcela výjimečně. Poučení dle § 119a je vhodné modifikovat rovněx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxe zastávají názor, že se tato zásada uplatní. Aktivita účastníků ve vztahu k důkazním návrhům musí mít i zde své hranice, a to právě s ohledem na skutečnosxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxjistotu. Jestliže v „klasickém“ řízení je odročení jednání mimořádný procesní institut, v řízení o žalobách pro zmatečnost a na obnovu by nemělo přichxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx řízení. Uvedené však zřejmě platí jen v případech, kdy jsou žaloby podány po skončení řízení sporného, protože v nesporném koncentrace neplatí. Znamexx xxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxho jednání ve věci nebo mimořádně ve lhůtě 30 dnů po jeho skončení (§ 118b odst. 1 s výjimkami zde uvedenými). „Důkazní stopstav“ po dosažení koncentračnxxx xxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx 1, věta poslední, nikoliv ve smyslu § 228 či 229 a v řízení o žalobě na obnovu či zmatečnost nelze hovořit o obraně žalovaného (sám žalovaný navíc v některýxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx
xx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxno, použije se na odvolání proti rozhodnutím o obou žalobách přiměřeně ustanovení o odvolání. Proti těmto rozhodnutím je totiž tento řádný opravný proxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxlání nařídit jednání. K tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 19.1.2010, sp. zn. I. ÚS 1537/09: „Ústavní soud se neztotožnil se stanoviskem odvolacíhx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxbylo rozhodnuto ve věci samé (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.). Odvolací soud, pokud jde o jeho tvrzení, že napadenými usneseními nebylo rozhodnutí o věci sxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxa samotná žaloba o obnovu řízení, však bylo rozhodnutím ve věci samé, protože jím bylo rozhodováno přímo o předmětu žaloby. ... Postupem Krajského soudx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xčl. 38 odst. 2 Listiny).“
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xx
Uvedené ustanovení (spolu s § 235e odst. 3, 4) je v odsxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxčnost. Je třeba zdůraznit, že podání jednoho mimořádného opravného prostředku nevylučuje podání jiného. Tato skutečnost je jedním z projevů dlouhodxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxdných opravných prostředků tak, aby použití kteréhokoliv z nich nebylo na úkor dalších, aby tedy nedošlo k paradoxnímu efektu, kdy by přemíra třeba i poxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxa v případě dovolání a žaloby pro zmatečnost, není nijak mimořádným jevem; může to být vyvoláno i tím, že k některým důvodům zmatečnosti a vadám řízení (nxxxx xxx x xxx xxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xx xxxx xxxx x xxxávání těchto opravných prostředků najednou proti týmž rozhodnutím z důvodu jakési „opatrnosti“ a ke zvýšení šance na úspěch některého z mimořádných oxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxstá, zejména z toho důvodu, že každá z nich slouží k nápravě jiných vad a nesprávností (obnova řízení míří na případy, kdy neobstojí skutkový základ věcix xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxt o obou žalobách společné řízení, jestliže se účastník rozhodne napadnout totéž rozhodnutí žalobou pro zmatečnost i žalobou na obnovu řízení. Pokud bx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx x0. 11. 2008, sp. zn. I. ÚS 684/06. Z třetího odstavce zároveň vyplývá přednost rozhodnutí o dovolání před rozhodnutím o žalobě na obnovu řízení či zmatečxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xíry i výsledek řízení o žalobě, a to v tom případě, kdy je Nejvyšším soudem napadené rozhodnutí zrušeno (§ 235e odst. 4). Právě zde se výrazně projevuje vnxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx x několik drobných technických problémů s problémem právním souvisejících. Spojení věcí ke společnému projednání totiž může bránit rozdílná věcná přxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xaloba pro zmatečnost z důvodů § 229 odst. 3 nebo 4. V tomto případě je totiž třeba vést o každé ze žalob samostatné řízení, neboť každou z nich projednává jixx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxm podání, pak soud musí v rozporu s odstavcem prvním naopak rozhodnout o vyloučení jedné z věcí k samostatnému projednání, neboť tyto věci se vzhledem k rxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx x xxx xxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx
x xxxxlání viz dále komentář k odst. 3.
K odst. 2:
Druhý odstavec komentovaného ustanovení pouze označuje případy, kdy pro řízení o žalobách na obnovu řízxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxuty nalézacího řízení v řízení o žalobách na obnovu řízení a pro zmatečnost nejsou přípustné.
Jedná se o tyto případy:
-
§ 92 (přistoupení dalšího xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx
x
x xxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
x
x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxsti do řízení místo dosavadního účastníka na návrh žalobce).
Uvedené souvisí s tím, že okruh účastníků o žalobě má být zásadně stejný xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx za účasti těch, jichž se původní rozhodnutí týkalo, za jejichž účasti bylo vydáno, a nikoliv za účasti někoho jiného). Proto nepřichází do úvahy právní xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxst. 3), je na obou soudech, aby řízení o každé žalobě přerušily až do okamžiku rozhodnutí o tomto mimořádném opravném prostředku, neboť rozhodnutí o dovxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xude napadené rozhodnutí stále ještě existovat (nebude dovolacím soudem zrušeno) a bude tedy o čem vést řízení, je třeba projednat nejprve žalobu pro zmxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xeboť na výsledku řízení o žalobě pro zmatečnost závisí poté další osud řízení o obnově. Jde o praktický, právem do detailů nezmapovatelný případ, kdy prxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxl všechny mimořádné opravné prostředky jedním společným podáním.
Řízení o žalobách bude přerušeno do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o dovolxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 235c
Komentátor: Petr, Mottl
Komentované ustanovení upravuje institut odkladu xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxlem odkladu vykonatelnosti je zabránění nepříznivým důsledkům okamžitého výkonu (
exekuce
) napadeného rozhodnutí (které je pravomocné a vykonatelxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xvyhovujícím rozhodnutím o žalobě pro zmatečnost). V takovém případě je menším zlem, aby oprávněný z napadeného rozhodnutí strpěl odklad nucené realixxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx Procesní ekonomie tak musí ustoupit požadavkům na spravedlivý proces.
Možnost xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxxx
xx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxůže být exekučně vymáháno, ztrácí odklad vykonatelnosti význam a opodstatnění. To však neznamená, že by jenom proto byla taková rozhodnutí vylučovánx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxonatelnosti, neboť splnění uložené povinnosti nahrazuje již pravomocný rozsudek (součástí jehož výroku je i plné znění uloženého projevu vůle) sám bxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxah nebo právo je či není podle § 80 písm. c), nelze nuceně vykonat a pojmově u nich nelze uvažovat o možnosti odložení vykonatelnosti.
Podáním žaloby nx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx
xxložení vykonatelnosti rozhodnutí, proti němuž byla podána žaloba na obnovu řízení, nenastává přímo ze zákona, nýbrž jen rozhodnutím věcně příslušnéxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxupňový soud rozhoduje i tehdy, směřuje-li žaloba na obnovu řízení proti rozhodnutí odvolacího soudu (např. krajský soud rozhoduje jako prvostupňový xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxobné, že obnova bude povolena, potom by mohlo dojít k tomu, že případný výkon rozhodnutí (
exekuce
) by mohl vše zkomplikovat, pokud by bylo realizováno a xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxtivním důsledkům, které by z toho jinak vyplynuly. Odložení vykonatelnosti rozhodnutí totiž neznamená, že by soud nemohl přesto nařídit výkon rozhodxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxak důvodem k vydání rozhodnutí o xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx
K odložení vykonatelnoxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xude požadované odložení vykonatelnosti, nebo zamítavé rozhodnutí. Praxe Nejvyššího soudu jako soudu dovolacího je sice odlišná, neboť v případě nevxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxdná. V zájmu právní jistoty je žádoucí vyhotovit i zamítavé rozhodnutí.
O odkladu vykonatelnosti soud rozhoduje (za předpokladu splnění zákonnéhx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxx
xxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxyl-li dosud výkon nařízen nebo ještě ani nebyl oprávněným účastníkem podán návrh.
O odložení vykonatelnosti rozhodne soud usnesením, ve kterém vyxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx nevysloví. Pak by účinky takového odložení vykonatelnosti bez časového omezení podle vydaného soudního usnesení stejně pominuly, neboť bylo-li žalxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxní vykonatelnosti pominuly, a pak může sám své předchozí rozhodnutí zrušit.
Proti usnesení, jímž soud rozhodl o vykonatelnosti, je přípustný opravný prostředek, ať již bylo rozhodnuto kladně xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx usnesení, kterým se odkládá vykonatelnost rozhodnutí: Soud nařizuje odklad vykonatelnosti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 11. 11. 2011, čxx x xx xxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xe kterých projedná podanou žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost, čili tzv. kvantitativní rozsah přezkumné činnosti soudu v řízení o obnovu a pro zmaxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxé pravidlo, které stanoví občanský soudní řád i pro rozsah přezkumné činnosti soudu při podání odvolání (§ 212) nebo dovolání (§ 242) - srov. k tomu komenxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxerou část (jen na některé výroky) a nemohou být účastníkem libovolně měněny; podle § 232 odst. 2 mohou být rozsah, v jakém se rozhodnutí napadá, a též důvoxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxy rozumí vymezení těch výroků či výrokových částí napadeného rozhodnutí, jichž se má přezkumná činnost soudu týkat, přičemž určení rozsahu, v němž se rxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxedná žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost pouze v tom rozsahu, který vymezil ten, kdo ji podává, je výrazem zásady dispoziční a projednací, které ovlxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxení a pro zmatečnost podává, označuje napadené rozhodnutí, vymezuje rozsah jeho přezkumu, tvrdí a prokazuje důvody obnovy řízení či zmatečnosti a disxxxxxx x xxxxxxxx
x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxtní ustanovení pro řízení v prvním stupni (která nepřímo vymezují rámec i odvolacímu soudu), dle nichž soud projedná věc v mezích, ve kterých se ten, kdo xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xx xxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxx xxvání lhůt k žalobě (§ 232 odst. 2 o. s. ř.); rozsah, v jakém se rozhodnutí napadá, vymezuje také meze, v jakých může soud napadené rozhodnutí přezkoumat (§ xxxx xx xx xx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxi vymezení rozsahu přezkumné činnosti soudu při odvolání nebo při dovolání, stanoví zákon také pro rozhodování soudu o žalobě na obnovu řízení stejné vxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxxxní a dovolání. Mají totiž umožnit soudu, aby i tam, kdy účastník žalobou napadl třeba výslovně jen některé výroky, mohly být podrobeny soudnímu přezkumx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxx x xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x výrokům, které se předmětem žaloby staly. Tyto výjimky jsou striktně defi novány komentovaným ustanovením, které tak dává najevo úmysl zákonodárce pxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
Výjimky se vztahují na
1.
Případy, kdy na rxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxosti skončení pracovního poměru bude závislým výrok o náhradě mzdy), tak procesní závislosti (od výroku meritorního se odvíjí výrok o náhradě nákladů xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxé, byť by nebyly přímo žalobou napadeny.
2.
Případy, kde jde o taková společná práva nebo povinnosti, že se rozhodnutí musí vztahovat na všechny xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxčenství, v nichž, je-li žaloba na obnovu řízení a pro zmatečnost podána jen některým z nerozlučných společníků, musí vyznít rozhodnutí soudu o ní stejnx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
Pro bližší vysvětlení jednotlivých uvedených výjimek lze odkázat na výklady uvedené na jiných místech, kde jsou tyto výjimky popsány (viz § 91, 153, 20xx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 235e
Komentátor: Vacková, Mottl
K odst. 1, 2:
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx nalézt právní úpravu rozhodování o opravných prostředcích i ve vztahu k rozhodování o odvolání (§ 218-223) a dovolání ( § 243c-243f).
xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xestliže důvody obnovy či zmatečnosti neshledá. Jsou-li však žaloby podány důvodně, rozhoduje o každé z nich jiným způsobem. Rozdíl mezi výsledkem řízxxx x xxxxxx xx xxxxxx x x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxyslu každé ze žalob (byť žalobce v prvním i druhém případě směřuje k obdobnému cíli).
Výsledkem kladného rozhodnutí o žalobě na obnovu řízení je možnxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxaze pod sp. zn. 4 Cm 567/2010.
Rozhodnutí vydané v původním (obnoveném) řízení pak existuje stále do té doby, dokud soud v tom řízení, jehož obnovu povxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxé rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost naopak znamená zároveň zrušení (odklizení, neexistenci) toho rozhodnutí, které bylo žalobou napadeno. Výrok roxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxu v Praze ze dne 7.6.2011, čj. 4 Cm 567/2010-543.
V obou případech za tímto výrokem chybí (a správně) výrok o nákladech řízení; o těch se totiž rozhodne x xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx xxx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xehdy, jestliže soud žalobu na obnovu či pro zmatečnost zamítá, nebo tehdy, jestliže v původním řízení vůbec nebyly splněny podmínky pro to, aby soud mohx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxaveno, rozhoduje soud i o nákladech řízení o žalobě (srov. k tomu komentář k § 235i odst. 2). V posledně uvedeném případě má rozhodnutí nejméně tři výroky x xxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxze pod sp. zn. 4 Cm 567/2010 se zastavuje.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Za zmínku stojí nejen výrok rozhodnutí, ale též další jeho části, tedy záhlaví a odůvodnění. Vzhlexxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xako v původním řízení), záhlaví rozhodnutí musí zachovat procesní role účastníků tak, jak byly obsazeny v původním řízení.
Záhlaví xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxdnikatele s místem podnikání v Praze 5, Nemravova 18, IČ 15345232, proti žalovanému: SVIS, a.s., se sídlem v Praze 5, U Smaltovny 5, IČ 45334479, o žalobě xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxačuje se v záhlaví předmět řízení (např. o náhradu škody ve výši 400 000 Kč).
Odůvodnění rozhodnutí musí odpovídat faktu, že soud v řízení o obnově či o xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxentář k ustanovení § 235a odst. 2) - zkoumá pouze několik zásadních procesních předpokladů:
-
zda žalobu podal k tomu oprávněný subjekt,
-
zda žaxxxx xxxx xxxxxx xxxxx
x
xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xoho, jak může vypadat podstatná část odůvodnění usnesení, jímž soud vyhověl žalobě pro zmatečnost podané z důvodu vyplývajícího z ustanovení § 229 odsxx x xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxx2010-5, byl zamítnut výkon rozhodnutí shora citovaného (žalobou pro zmatečnost napadeného) rozsudku, toto usnesení bylo Krajským soudem v Plzni usnxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxtelný. Usnesení krajského soudu bylo doručeno právnímu zástupci žalobce dne 19.10.2011, jak zjištěno z doručenky k tomuto usnesení.
Shora uvedenxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x x34 odst. 5 o. s. ř., to jest včas.
Vzhledem k uvedenému odvolací soud proto dle ustanovení § 235e odst. 2, věta první, o. s. ř. napadené usnesení zrušilx
xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxahují na obě tato rozhodnutí (viz poslední věta druhého odstavce), vybočuje zdánlivě ze zásady, že soud má meze přezkumu vymezeny žalobou, je však celkxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxx xxx xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx odvolacího soudu a ponecháno rozhodnutí prvostupňové.
Specifika výroků jednotlivých rozhodnutí o žalobě na obnovu a pro zmatečnost mohou být dánx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xáročnost stylistickou. Je-li totiž vedeno společné řízení, je logické, že dvěma výroky (nebo jedním výrokem složitějším) posléze vydaného usnesení xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxx x xxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx je to v praxi zřejmě zdaleka nejčastější případ), první výrok usnesení zní například takto:
Zamítá se žaloba pro zmatečnost proti rozsudku Okresníxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx x x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx x x xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xřípadě samozřejmě také výrok o nákladech řízení o obou žalobách.
K odst. 3:
xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxní § 235b odst. 1, 3).
Vyhoví-li soud žalobě pro zmatečnost, nemůže následně povolit obnovu řízení již z toho důvodu, že předmět obnovy (v původním říxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxacího řízení neřeší, zda má být řízení o obnově zastaveno (odpadl předmět obnovy), nebo žaloba na obnovu řízení zamítnuta (chybí jeden z předpokladů prx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx je pouze, že již nelze povolit obnovu.
K odst. 4:
xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxně ve prospěch dovolání (viz též § 235b odst. 3), což je logické, mimo jiné i proto, že k některým důvodům zmatečnosti a vadám řízení (např. dle § 229 odst. 1x xx xxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxí zrušeno žalobou na obnovu nebo pro zmatečnost napadené rozhodnutí, pak není, o čem by xxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 235f
Komentátor: Vacková, Mottl
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xa obnovu řízení, tak pro zmatečnost. Smyslem tohoto ustanovení je zjednodušit řízení o obou žalobách zbavením soudu nutnosti veřejně projednávat žalxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xříleté lhůty počítané od právní moci napadeného rozhodnutí (§ 233 odst. 1, 2 a § 234 odst. 2, 3).
Důvody pro možnost rozhodnout bez jednání jsou v tomto xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xapadené rozhodnutí vydáno), bez potřeby dokazování. Proto zákon z důvodu hospodárnosti a rychlosti řízení upouští od veřejného projednání a umožňujxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx předvolával účastníky a důvody pro zamítnutí veřejně projednával a dokazoval, neboť veřejné projednání by na výsledku řízení nemohlo nic změnit a dokxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxecně zákon zamítnutí návrhu na zahájení řízení (např. žaloby, ale i předběžného opatření, odvolání, dovolání) spojuje s meritorním řešením věci, zatxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxud dále zabýval, projednával jej, rozhodoval o něm. V případě opravných prostředků odvolání a dovolání jsou tytéž nedostatky (tj. nepřípustnost, opoxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxtorně (věcně) zabýval opravným prostředkem nepřípustným, opožděným či podaným neoprávněnou osobou. Z tohoto pohledu je rozhodování o žalobě na obnoxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
Bylo xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xomentáři k § 229, 230). Žaloba není přípustná tehdy, napadá-li se jejím prostřednictvím rozhodnutí, které zákon napadnout neumožňuje (viz rozhodnutx xxxxxxxxxxx x x xxx x xxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx x x xxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xx x xxxxx xxxx xxxxxxxx x x x xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxní zákon vylučuje (§ 230).
O subjektech, které jsou oprávněny žalobu podat, je podrobněji pojednáno v komentáři k § 229 a § 231 - na tomto místě se sluší xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx jeho právní nástupce.
Zjevná opožděnost žaloby, další z možností, pro niž lze žalobu zamítnout bez jednání, se vztahuje pouze k lhůtám (jiné vysvětxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxána po uplynutí lhůt uvedených v § 233 a 234, bez jednání tak ovšem může učinit pouze tehdy, jestliže byla zmeškána
-
jedna z objektivních lhůt tří měsíxx x xxx xxx x xxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxx x x xxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x x xx
xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xe nepočítají od právní moci napadeného rozhodnutí. Důvod pro to, aby i v těchto případech bylo nařizováno jednání, spočívá v tom, že zejména u subjektivxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxím k těmto subjektivním okolnostem, jež z obsahu spisu neplynou. K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2004, sp. zn. 21 Cdo 2103/2003x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx doručení napadeného rozhodnutí k projednání žaloby pro zmatečnost, a k rozhodnutí o ní proto soud vždy nařídí jednání.“
xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx x x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxí poplatek. Nezaplacení soudního poplatku je standardně důvodem zastavení řízení o žalobě na obnovu řízení a pro zmatečnost; v takovém případě projedxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx stanovisko žalovaného, žalobu mu však přesto musí doručit, což může učinit spolu s usnesením o zamítnutí žaloby; v tomto případě zásilkou určenou do vlxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x ustanovení § 229 odst. 4 o. s. ř., odvolací soud rozhodne - s výjimkou případů uvedených v ustanovení § 235f - vždy po jednání.
Tomu odpovídá názor uvedxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x1 C 27/2001-17, žalobě pro zmatečnost vyhověl a v souladu s ustanoveními § 235a odst. 2 a § 115 odst. 1 nařídil k projednání žaloby a k rozhodnutí o ní jednánxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx jednání. Předpoklady k rozhodnutí o tomto odvolání bez nařízení jednání uvedené v ustanoveních § 214 odst. 2 a 3 přitom nebyly splněny. Odvolací soud toxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xdst. 1, odvolání žalované nesměřovalo toliko do výroku o náhradě nákladů řízení, lhůtě k plnění nebo předběžné vykonatelnosti a účastníci se práva na pxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxí žalované ani ustanovení § 214 odst. 1 písm. c), neboť usnesením soudu prvního stupně bylo rozhodnuto ve věci samé a - vzhledem k tomu, že jím nebylo rozhoxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx x.2.2016.
Komentář k § 235g
Komentátor: Petr
V tomto ustanovení zákon stanoví, jaké účinky nastávají u původního rozhodnutí, jestliže soud vyhoví xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxek) zde nastává přímo ze zákona, aniž by ho soud musel vyslovit (jako činí v procesní situaci před rozhodnutím soudu o této žalobě podle § 235c).
Usnesxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxně není důvodem zastavení
exekuce
, pokud odklad vykonatelnosti byl povolen po nařízení
exekuce
). Soud tedy exekuci nařídí a současně její provedení pxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx ostatně uplatní v případech, na něž dopadají ustanovení § 164, § 235c, § 243, § 248 odst. 2 písm. a) o. s. ř. a ustanovení § 235g o. s. ř., kdy odklad vykonatexxxxxx xxxxxxx
xx xxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxe závěr, který odvolací soud důsledně respektoval, že odklad vykonatelnosti neznamená, že rozhodnutí, jež kvalitu vykonatelnosti dříve nabylo, ji txx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxní povolena. Protože jde o usnesení, v němž nebyla uložena povinnost k plnění, je toto usnesení vykonatelné podle § 171 odst. 2, jakmile bylo doručeno, a xxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxlo doručeno poslednímu z účastníků řízení.
Ani povolením obnovy řízení nehrozí pro účastníky nebezpečí realizace původního rozhodnutí výkonem rxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxdle § 235c, je-li pravděpodobné, že dojde k povolení obnovy). Stane-li se tento předpoklad realitou a soud skutečně obnovu povolí, nastávají účinky odxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx x xxx xozhodne soud podle § 235c - tedy: povolení obnovy nebrání tomu, aby výkon rozhodnutí (
exekuce
) byl soudem nařízen, avšak je tu důvod k současnému odkladx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxxx
x xxxxx x xxx xxxxx xx x xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx kde již byl výkon rozhodnutí (
exekuce
) dříve nařízen.
Účinky odkladu vykonatelnosti trvají až do okamžiku, kdy nové rozhodnutí soudu, vydané již v xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxová, Mottl
K odst. 1:
xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xýjimečná jsou však rozhodnutí, jimiž by těmto žalobám bylo vyhovováno, jimiž by soud obnovu povoloval nebo na základě žaloby pro zmatečnost napadené rxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxhodnutí neruší (na rozdíl od zmatečnosti), nadále existuje a může být buď změněno v řízení po povolení obnovy, pokud napadené rozhodnutí nebylo věcně sxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxstupovat tak, aby na jeho konci neexistovala vedle sebe dvě rozhodnutí. Soud se při tom musí řídit určitým logickým pořadím jednotlivých kroků.
xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx


x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x0 Cdo 1546/99, Nejvyšší soud dospívá k závěru, že pokud soud poté, co povolil obnovu řízení ve věci, místo toho, aby usnesením zamítl návrh na změnu původxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxu, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.
Zákon předpokládá v druhém odstavci § 228 možnost obnovy řízení i u rozsudku pro zmeškánx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxěru, že jsou tu podmínky pro jejich změnu (srov. komentář k ustanovením § 153a, 153b). U rozsudku pro zmeškání soud v řízení po povolení obnovy rozhodně xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxt.
Obnova řízení není zákonem vyloučena ani tehdy, jestliže řízení skončilo vydáním platebního rozkazu, v praxi však nebude příliš častá. I kdyby txxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xízení, které skončilo soudním smírem, je třeba znovu zkoumat, zda byly dány předpoklady pro schválení smíru. Jestliže předpoklady dány nebyly, je třexx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xízení přestalo existovat jakékoliv pravomocné rozhodnutí, jímž by bylo rozhodnuto ve věci.
K odst. 2:
xxxxxxxxx xxxxxxx xaloby pro zmatečnost je to, že napadené rozhodnutí je zrušeno, a to nabytím právní moci rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost. Napadené rozhodnutí tím odpxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xokračuje v řízení projednáním věci a novým rozhodnutím, přičemž v první řadě dbá o to, aby nezopakoval vadu řízení ( důvod zmatečnosti), která vedla ke zxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx a rozhodnutí věci závazný). To klade nároky na samotné zrušovací usnesení, v němž by měl být srozumitelně takový právní názor ( důvod zmatečnosti) vyjáxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxolacího soudu soud krajský (§ 235a odst. 2, část druhé věty za středníkem), je pro soud odvolací právní názor soudu prvního stupně závazný.
K odst. 3:
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xýsledkem řízení o žalobě pro zmatečnost je zastavení původního řízení (v souvislosti se zrušením napadeného rozhodnutí, a to buď s případným postoupexxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxčuje, že k dalšímu projednání u soudu nedojde, jakož i to, že právní názor vyjádřený ve zrušovacím usnesení případný jiný orgán v dalším projednávání a rxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxxx
Komentátor: Vacková, Mottl
K odst. 1:
xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxní o žalobě na obnovu řízení či pro zmatečnost. Postup soudu závisí na tom, jak se výsledek řízení o žalobě promítl do původního řízení a jak se dotkl napadxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxího řízení, který se vázal k jeho výsledku. Náhrada nákladů původního řízení není tím rozhodnuta, dále mohly vzniknout i náklady řízení o žalobě na obnoxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxova původního řízení, avšak obnovené řízení nevedlo k nahrazení původního rozhodnutí novým (ke změně rozhodnutí), pak i po obnoveném řízení zůstává pxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxu řízení a nákladech obnoveného řízení ve fázi po povolení obnovy řízení, a to opět dle § 151 odst. 1.
x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx žalobě vyhoví, žádný výrok o nákladech řízení do svého usnesení nevkládá, protože o nich rozhodne v rámci nového rozhodnutí o věci (po povolení obnovy, xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxnovení navazuje na specifi ckou situaci popsanou v § 235e odst. 2, věta druhá, když soud žalobě pro zmatečnost sice vyhoví, zruší napadené rozhodnutí, axxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxže nebyly dány podmínky řízení. Zde musí soud o nákladech řízení rozhodnout, neboť již jinou možnost o nich rozhodnout nemá ( původní řízení již nepokraxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxdování o nákladech řízení o žalobě pro zmatečnost do » nového rozhodnutí«, neznamená, že o těchto nákladech rozhoduje soud izolovaně, odděleně od náklxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxavuje řízení původní, resp. jeho výsledek. Jestliže je » novým rozhodnutím« v konkrétní věci usnesení o zastavení odvolacího řízení (§ 207 odst. 2 o. s. xxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxx xxxt. 1 o. s. ř. zásady vyslovené v § 146 odst. 2 o. s. ř.“
Co se způsobu stanxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx 2).
K odst. 3:
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xrčité pravomocné rozhodnutí, z něhož v dobré víře vycházely, bylo posléze zrušeno.
Hlava třetí
Dovolání
Přípustnost dovolání
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxtátor: Vojtek
Třetí hlava čtvrté části občanského soudního řádu završuje procesní úpravu opravných prostředků. Shrňme si v následujícím grafu, jxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
                                                         xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--------I
                                                      I--I odpor proti prostému       I
                                                      I  I platebnímu rozkazu         I
                                                      I  I § 174 odst. 1              I
                                                      I  I----------------------------I
                                                      x                                
                                                      x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                                                      xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x
                                                      x  x xxxxxxxxxx xxxxxxx         x
                                                      x  x x xxxx xxxxx x             x
                                                      x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                                                      x                                
                          I------------------------I  I  I----------------------------I
                       I--I obrana proti           I--I--I odpor proti evropskému     I
                       I  I platebnímu rozkazu     I  I  I platebxxxx xxxxxxx         x
                       x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  x  x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx      x
                       x                              x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                       x                              x                                
                       x                              x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                       x                              I--I námitky proti směnečnému   I
                       I                              I  I platebnímu rozkazu         I
                       I                              I  I § 175 odst. 4              I
                       I                              I  I----------------------------I
                       I                              I                                
                       I                              I  I----------------------------I
                       x                              xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx     x
                       x                                 x xxxxxxxxxx xxxxxxx         x
                       x                                 x x xxx xxxxx x              x
                       x                                 xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                       x                                                               
                       x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx     xxxxxxxxxx-------------------I
                       I--I řádný                  I-----I odvolání                   I
I-------------------I  I  I opravný prostředek     I     I § 201                      I
I Prostředky obrany I  I  I----------------xxxxxxxxx     xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx                                                               
x x xxxxxxxx xxxxxx x  x                                 xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxI  I                              I--I žaloba na obnovu           I
                       I                              I  I § 228                      I
                       I                              I  I----------------------------I
                       I                              I                                
                       I  I------------------------I  I  I----------------------------I
                       I--I mimxxxxxx              xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx      x
                       x  x xxxxxxx xxxxxxxxxx     x  x  x x xxx                      x
                       x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                       x                              x                                
                       x                              x  xxxxxx-----------------------I
                       I                              I--I dovolání                   I
                       I                                 I § 236                      I
                       I                                 I----------------------------I
                       I
                       I  I------------------------I
                       I--I návrh                  I
                       I  I k Ústavnímu soxxx      x
                       x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                       x                            
                       x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                       xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx  x
                          x xxxxx xxx xxxxxx xxxxx x 
                          xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxx xx xxxxxxdný opravný prostředek k Nejvyššímu soudu jako k „třetí instanci“, neboť je lze podat pouze proti rozhodnutí odvolacího soudu, tj. soudu, který napadexxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xterým se mění a doplňuje občanský soudní řád a notářský řád) nahradil dosavadní stížnost pro porušení zákona a dal tento opravný prostředek do rukou účaxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxice jako vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení zajišťuje jednotu a zákonnost rozhxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx stanovených zvláštním právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament ČR, jíž je Česká republika vázána a která byla vyxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx proti odvolání; typické je to především u přípustnosti dovolání či vymezení použitelného dovolacího důvodu. Pokaždé platí podmínka povinného zastoxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Jde vlastně o zákonodárnou reakci na nález Ústaxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxsti dovolání náhle narušena. Před touto zásadní změnou byla přípustnost dovolání vystavěna na třech principech uvedených v § 237 odst. 1 písmeno a)-c)x xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxje problém, proto se k jeho vyřešení otvírala přípustnost dovolání s možností uplatnění všech dovolacích důvodů. O diformitu se jedná tam, kde odvolacx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxroků soudů obou stupňů, formulující práva a povinnosti účastníků řízení, jejichž srovnání umožňuje závěr, zda jde o změnu skutečnou, či jen zdánlivoux
Diformita se mohla projevit i jako dxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxení odvolací soud „ve druhém kole“ již rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil, mohlo jít o tzv. diformitu skrytou, a to za předpokladu, že soud prvníhx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxvním názorem odvolacího soudu. I zde tedy nastal jakýsi právnický „konflikt“ v rozhodnutích soudů xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxx xxxxní dokazování či k odstranění procesní vady. Významné bylo rovněž to, zda odvolacím soudem vyslovený názor se skutečně v rozhodování soudu prvního stuxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xe předmět řízení tak, že se na jeho řešení vázanost nevztahuje, nelze o skryté diformitě hovořit.
Nexxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xrovnání s jinými opravnými prostředky nezvyklé. Tam, kde se soudy obou stupňů ve vymezení práv a povinností účastníků shodly ( potvrzující rozhodnutí xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx podle úvahy dovolacího soudu, podložené jeho přehledem o judikatuře soudů, obecnější dopad do rozhodovací praxe soudů vůbec, tj. šlo o rozhodnutí zalxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xe zde úvaha (závěr) dovolacího soudu, že dovolání je přípustné. Tento závěr se nevyjadřoval samostatným výrokem či rozhodnutím, byl obsažen již v samoxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxré shledal přípustným, omezil se zpravidla jen na konstatování právní otázky, v jejímž řešení spatřoval zásadní význam pro soudní praxi, zatímco spíšx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx dovolací soud zabýval konkrétními dovolacími námitkami.
Tento systém dovolání však již patří minulosti, neboť v reakci na dále zmíněný nález Ústavního sxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
Lze zhruba označit dva důvody, proč bylo ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. zxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxedvídatelnosti, tedy aby i u mimořádného prostředku, který má charakter a certiorari, a jeho přípustnost závisí na úvaze dovolacího soudu, byla dána cx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxud nyní (dosti překvapivě a nepředvídatelně oproti své dosavadní dlouholeté rozhodovací činnosti, která opakovaně a ve velkém neshledávala nic protxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx významu rozsudku odvolacího soudu, který je splněn současně pouze tehdy, jestliže v něm řešená právní otázka má zásadní význam nejen pro rozhodnutí v pxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxho je argumentováno i statistickými údaji o počtu dovolání odmítnutých ve srovnání s počtem věcných rozhodnutí založených na přípustnosti dovolání pxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxstavnosti zákonného ustanovení.
Bez ohledu na to, jak věcně odůvodněná oproti tomu jsou odlišná stanoviska soudců Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Jixxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xstanovení dalších, zejména § 237 odst. 3, a bylo nutno vytvořit úpravu jinou. Otázkou je, nakolik se novele provedené zákonem č. 404/2012 Sb. podařilo xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx svobodnou vůli zákonodárce, kterou vtělí do nové úpravy dovolání, nicméně připomíná, že tato úprava musí být do té míry předvídatelná, že přípustnost xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxho soudního řádu, obsahově na ně navazujících,
obsoletní
, mimo jiné i § 237 odst. 3 o. s. ř. a další. Nová úprava dovolání by měla mít jasnou teoretickou kxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx a přirozeně též s ohledem na funkce, které má plnit Nejvyšší soud, viz shora), k čemuž Ústavní soud poskytl zákonodárci dostatečně dlouhou lhůtu skrze oxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxnností od 1. 1. 2013 tedy není podmínkou přípustnosti dovolání tzv. diformita ani otázka zásad- ního právního významu, nýbrž je dovolací systém založex xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxnému rozhodnutí odvolacího soudu, tedy v současné podobě proti rozhodnutí obou vrchních soudů nebo krajských soudů (Městského soudu v Praze), pokud jxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx přípustnosti dovolání přímo v samotném občanském soudním řádu (§ 238), jednak nevylučuje, aby přípustnost dovolání byla omezena i zákonem jiným. Takxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xpolečnosti do obchodního rejstříku, ani se domáhat určení, že společnost nevznikla. Odtud se dovozovalo (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2xxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xejstříku není (objektivně) přípustné. Úprava účinná od 1. 1 2014 (§ 92 z. o. k.) ovšem umožňuje, aby soud po vzniku obchodní
korporace
prohlásil její nexxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxného ustanovení. Pod první okruh případů lze řadit například rozhodování o pořádkové pokutě, svědečném, znalečném, apod., byla-li vydána v rámci nebx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxi. xxx xxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx přece se vyskytují do- volání i proti rozhodnutím soudu prvního stupně, proti rozhodnutím Nejvyššího soudu či prvostupňovým rozhodnutím krajských sxxxxx
xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx takovým rozhodnutím byl oprávněn rozhodovat, a protože jde o dovolání, o nichž podle zákona rozhoduje Nejvyšší soud, řeší tyto případy dovolací soud sxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x x x xxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xež „dovolací řízení“, protože je pojmově vyloučeno, aby podání napadající rozhodnutí nespadající pod ustanovení § 236 odst. 1 bylo způsobilé, byť se oxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxznam.
S účinností od 1. 1. 2014 se vedou tzv. nesporná a jim podobná řízení poxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx vztahu k dovolání se až na výjimky nic speciálního nestanoví, pouze podle § 30 z. ř. s. je omezeno dovolání ve zvláštních řízeních týkajících se věcí rodixxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxsm. e/ z. ř. s.), určení nebo popření rodičovství (§ 415-426 z. ř. s.) nebo nezrušitelného osvojení (§ 427-444 z. ř. s. podle § 844 obč. zák.). V § 135 z. ř. s. xxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxx x xotáři projednávajícímu věc jako soudní komisař (§ 131 z. ř. s.).
K odst. 2:
Obdobně jako odvolání, ani dovolání nemůže směřovat jen proti důvodům roxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxpsaná dovolání zpravidla obsahují dovolací návrh, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno. Pak ovšem nelze hovořit o dovolání jen proti důvodům. Teoretxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xro účastníka význam, např. pro další spory, a to bez ohledu na výsledek dovolacího řízení. Není vyloučeno ani to, že dovolatel sice navrhuje zrušení napxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 237
Komentátor: Vojtek
Z hledxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxý se rozšiřuje z původních rozhodnutí ve věci samé a rozhodnutí vyjmenovaných dříve v ustanoveních § 238 a 238a.
Úprava daná novelou č. 404/2012 Sb. je založena na principu zásadní přípustnosti dovolání proti všem pravomocným rozhodnutím odvxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxnutí speciálně zmíněných v § 238a. Není již významná povaha rozhodnutí, nýbrž je stěžejní, zda jím skutečně odvolací řízení končí a zda po jeho vydání jix xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xvedený v § 238.
Vždy ovšem zároveň musí být splněny další podmínky vymezené taxativně § 237, které jsou shrnuty do čtyř typových okruhů. Není tedy nadxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxjmé, že i když v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 21.2.2012, sp. zn. Pl. ÚS 29/11 (č. 147/2012 Sb.) se úvaha o přípustnosti dovolání nedává natolxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxolacímu soudu (srov. ostatně i § 239). Nicméně je úprava nastavena tak, že proti předchozímu stavu jde o kritéria objektivní.
Výčet, vztahující se k xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu,
2.
která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena,
3.
je dovxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx, neboť se týká stavu ustálené judikatury, která nebyla odvolacím soudem respektována; pak je namístě v rámci takto založené přípustnosti dovolání nexxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxokázal pravdivost svých hodnotících úsudků v kritickém článku na internetu; v této souvislosti se praxe ustálila na závěru, že pravdivost hodnotícícx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
V bodech 2. a 3. se xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxotná
judikatura
samotného dovolacího soudu (například odvolací soud dospěje k závěru, že za škodu způsobenou soukromému zemědělci na stádu ovcí supxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xyrenejského poloostrova, odpovídá stát).
Poslední okruh (4.), který odpovídá svou dikcí změně provedené již zákonem č. 7/2009 Sb., má dovolacímu soudu dát možnoxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxtuře k závěru, že stát neodpovídá za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudního řízení). V případech ad 3. a 4. tak bude muset rozhodovax xxxxx xxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxí rozhodnutí odvolacího soudu závisí, tj. je-li v něm skutečně dovolatelem právní otázka vymezena a je pro rozhodnutí významná. Není vyloučeno, že důvxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx skutečně pro rozhodnutí významné. Vzhledem k vázanosti dovolacího soudu vymezením dovolacího důvodu (§ 242 odst. 3, věta první) je totiž nutné, aby byxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxhlo v dané věci přinést změnu jeho postavení, jestliže by i nadále obstály další důvody, pro které ve věci neuspěl. Akademický výrok bez faktického promxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xtázce nemůže vést k přípustnosti dovolání, stojí-li rozhodnutí na otázkách dalších, proti nimž nebyly dovolací námitky uplatněny či nebyly formulovxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx2005, sp. zn. 29 Odo 663/2003: „Spočívá-li rozsudek, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek prvního stupně, na posouzení více právních otázek, z nichž kxxxx xxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx není splněna podmínka jejího zásadního právního významu nebo to, že řešení této otázky odvolacím soudem nebylo dovoláním zpochybněno.“
xxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxx
xříklad: Rozhodnutí odvolacího soudu, jímž potvrdil výrok o zamítnutí žaloby, je odůvodněno tím, že žalobce neprokázal existenci smlouvy, podle níž mxxx xxx xxxxxxx x xx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxy v tom měl dovolatel pravdu, nemohlo by žalobě být vyhověno pro nedostatek právního titulu. Navíc v tomto případě, spočívá-li tento druhý závěr na skutxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxvolací důvod směřující proti skutkovým zjištěním není uplatnitelný. Dovolací soud konečně neshledá přípustným ani dovolání vytýkající nesprávnosx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xéto souvislosti nález Ústavního soudu ze dne 10.5.2005, sp. zn. IV. ÚS 128/05, na jehož aktuálnosti nezměnila nic ani novela účinná od 1.1.2013: „Dovolxxx xxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxáv bez ohledu na to, jaký jiný účel řízení o mimořádném opravném prostředku sleduje. Ochranu subjektivních práv proto nelze pouštět ze zřetele ani tam, xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxu subjektivních práv účastníka řízení tak, že se ochrana subjektivního práva zcela vyprázdní a tento účastník se stává pouze jakýmsi »dodavatelem matxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxasně reprezentuje veřejný zájem, jímž je v daném případě zajištění souladné aplikace a
interpretace
jednoduchého práva obecnými soudy. Podmínky přxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xoskytovat jednotlivci ochranu jeho základních práv (čl. 4 Ústavy ČR), tak i účel daného typu dovolacího řízení, který směřuje ke sjednocení judikaturx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx x.2.2016.
Komentář k § 238
Komentátor: Vojtek
Výjimkou z jinak široce formulované přípustnosti dovolání jsou jednak tzv. majetkový census, jednax xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xůvodní záměr umožnit dovolací- mu soudu ingerovat například i do otázek nákladů řízení se poněkud vymkl, neboť velmi častou agendou se stal dovolateli xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxení. Taková dovolání v souvislosti s dovolacími poplatky a podmínkou povinného zastoupení v dovolacím řízení vyvolávají při důslednosti některých dxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxyššího soudu. Bylo by proto namístě upřesnit, resp. doplnit výluky v § 238 odst. 1 písm. f ) o další usnesení podobného typu.
K odst. 1:
x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxání vylučuje, jsou rozhodnutí ve věcech, které dříve upravoval zákon o rodině a které jsou od 1. 1. 2014 obsaženy v části druhé občanského zákoníku (rodixxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxe § 708-753 obč. zák.), kde se dovolání připouští. V řízeních, která se v rodinných věcech nově vedou podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních xxxxxxxxx xx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xebo omezení jejího výkonu (§ 466 písm. e/ z. ř. s.), o určení nebo popření rodičovství (§ 415-426 z. ř. s.) nebo o nezrušitelném osvojení (§ 427-444 z. ř. s. xxxxx x xxx xxxx xxxxxx
x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxistrovaném partnerství, jestliže je řízení o nich vedeno podle občanského soudního řádu; jinak se uplatní § 30 z. ř. s.
K písm. c): Omezení přípustnoxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxud, byť by potenciálně mohly skrývat prostor pro sjednocování judikatury. Hranice bagatelnosti, tedy jakési dovolací bezvýznamnosti, je nyní stanoxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xx xx xx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxx x xx xxxxxxx xxx xxxxx spor o částku vyšší (teoreticky 50 000,01 Kč) může se stát způsobilým věcného projednání u dovolacího soudu. K příslušenství pohledávky se nepřihlíží x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx jeho výše zjistit, zda přesahuje uvedené částky. U úroků z prodlení požadovaných na dobu neurčitou (až „do zaplacení“) dříve vycházel dovolací soud z txxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xx x xxxx x xxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx fakticky mohou dosáhnout - omezení přípustnosti dovolání podle ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) nemůže uplatnit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xx
Za výrok o peněžitém plnění bude považován i výrok o nákladech řízení v jexxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxsení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 34/2013, tak, že pro posouzení bagatelnosti je rozhodující výše nákladů řízení, jejichž náhrada xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
Tento majetkový census se však neuplatní ve věcech pracovněprávních a ve sporech ze spotřebitelsxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxx xxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxickým výrokem v takovém rozhodnutí, zvláštní povaha těchto vztahů a věcí dovolující prolomení stanoveného limitu se v něm nijak neprojevuje (usnesenx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxlé, resp. absolutní, neboť zatímco například proti rozsudku ukládajícímu povinnost peněžitého plnění částky nepřevyšující 50 000 Kč dovolání není pxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxu. Ustanovení se samozřejmě neuplatní ani tam, kde nejde o nárok na peněžité plnění, např. ve sporech o výpověď z nájmu bytu, o určení neplatnosti rozvázxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxněžité částky, tedy např. vydání věci či k určení, zda tu právní vztah je či nikoliv.
Příklad: Ustanovení § 238 odst. 1 písm. c) nevylučuje přípustnost dovolání proti rozsudku o vydání věci, která má hodnotu 1 xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxvaný nemá věc v dispozici, půjde již o věc bagatelní. Bude-li si poškozený v eventuálním petitu takovou věc cenit na částku vyšší než 50 000 Kč, není skutexxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxnlivě xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxt. 1 písm. c), které hovoří o tom, že o limitovaném peněžitém plnění bylo rozhodnuto dovoláním napadeným výrokem. A je hned jasné, že rozhodující je obsax xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxx xx xxxxdne jen v rozsahu 7000 Kč, aniž brojí proti jeho části ve výši 118 000 Kč, tedy napadá jen výrok o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, a dovolání nebuxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxx výroky se týkají částky nepřesahující limit. I když je někdy namítáno, že procesní postup soudu nemůže jít k tíži účastníka ve smyslu omezení jeho přístxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxúčelný procesní postup soudu prvního stupně či soudu odvolacího, nýbrž o důsledek částečného vyhovění žalobě, a tedy rozhodnutí ve věci samé. Může se sxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxstatných nároků odvíjejících se od odlišného skutkového základu. I tehdy se přípustnost dovolání zkoumá ve vztahu ke každému z nároků samostatně bez oxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxhuje částku 50 000 Kč.
Příklad: Žalobcem požadovaná částka z titulu náhrady škody vůči státu je souhrnem částek představujících 1) ušlý zisk v souvixxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxkonem trestu (57 300 Kč), 3) ušlý zisk za období od 25.3.2009 do 31.12.2009 a za období od 1.1.2010 do 30.4.2010, kdy nedošlo k výmazu záznamu o uložení trexxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxx xx xxxxbí od 1.1.2010 do 31.3.2010 a za období od 1.4.2010 do 12.9.2010, kdy byl trest zákazu činnosti přes jeho zahlazení vykazován ve výpisu z Rejstříku trestx xxx xxx x xx xxx xxx xxxx xxxxxx xx xxx xxx x xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx základem, takže přípustnost dovolání se posuzuje ke každému z nich odděleně.
K písm. d): Dovolání proti rozhodnutím vydaným ve věcech výkonu rozhodnutí či
exekuce
jsou zásadně přípustná, nejde-li o výxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx
xxxxxxx
x x xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxečnému zdvojování opravných prostředků tam, kde se zakládá přípustnost žaloby pro zmatečnost proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu, kterým xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxěno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost.
Jinak ovšem další zmatečnostní vady mohou být v dovolacím řízxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx
x xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxvém opatření a znalečném nebo tlumočném; výrok o náhradě nákladů řízení, který má charakter usnesení v rámci rozhodnutí o věci samé, však za podmínek uvxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
x xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxm soudním řádu (§ 176-180, srov. komentář k nim). Jde o procesní úpravu umožňující naplnění hmotněprávního institutu ochrany a uchování držby (§ 1003-xxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxi kovat pro účely omezení přípustnosti dovolání podle § 238 odst. 1 písm. c) výši peněžitého plnění, které má opětující se charakter. V první řadě se bere x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xebo na dobu stanovenou, avšak dlouhou (delší než pět let či na dobu života), vypočte se výše plnění z pětinásobku ročního plnění a ta se porovnává se zákonxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xízení, zakládá zákon přípustnost dovolání i proti některým taxativně vyjmenovaným rozhodnutím odvolacího soudu, která mají jen procesní charakter x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxu dílem odvolacího přezkumu, nýbrž řešením určité otázky teprve v odvolacím řízení. Dovolací soud tak ingeruje do otázek změn účastenství, které byly xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xx xxxx x odvolacím řízení přípustná, pokud by přesto odvolací soud takto rozhodl, může dojít k nápravě v dovolacím řízení. Odvolací soud je však povinen řešit pxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxí (§ 107).
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 239
Komentátor: Vojtek
Snad poněkud nadbytečné zdůraznění hlavní role dovolacxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxáním Nejvyššímu soudu podle § 241b odst. 1, 2 je soud prvního stupně oprávněn a povinen učinit si svůj předběžný závěr o přípustnosti dovolání z hlediska xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx viz komentář k § 241b).
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxx.2016.
Komentář k § 240
Komentátor: Vojtek
K odst. 1:
S účinností od 1.1.2001 (tzv. velká novela občanského soudního řádu provedená zákonem čx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxí (§ 204 odst. 1, věta druhá) se počítá s tím, že v případě vydání opravného usnesení se počátek běhu lhůty odsunuje a počíná běžet od doručení opravného usxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx též komentář k § 164).
Toto ustanovení zároveň tím, že zakládá oprávnění účastníka podat dovolání, vymezuje osobu oprávněnou použít tento mimořádxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x x x xxx xxxxx xx xxxxtnuto.
Ani účastník však není oprávněn podat dovolání proti jakémukoliv rozhodnutí odvolacího soudu, neboť v případě, kdy (zpravidla nedopatřením či v důslxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx legitimace na jeho straně. Dovolací soud pak ustáleně dovozuje (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1363/96), že z povahy xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxhověno, popřípadě, jíž byla tímto rozhodnutím způsobena jiná určitá újma na jejích právech, kterou lze odstranit zrušením xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxanému uložena nebyla, nevznikla mu újma odstranitelná zrušením této části rozhodnutí.
Případem nedostatku subjektivní legitimace je dovolání vxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx či zmatečnostních vad proto dovolatel není subjektivně legitimován.
Za účastníka oprávněného podat dovolání je třeba považovat i jeho právní násxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxx x xxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxx x x xxxx xxxx xxxxní též vedlejší účastník, který má zásadně stejná práva a povinnosti jako účastník řízení a jeho postavení se odvíjí od účastníka, na jehož podporu vystxxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx na rozdíl od úpravy odvolání, kde je oprávnění vedlejšího účastníka výslovně upraveno a systematicky zařazeno hned za ustanovení o přípustnosti a nepxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xrávnické literatuře (tehdy Bureš, J., Drápal, L., Mazanec, M.: Občanský soudní řád, komentář, 5. vydání, Praha C. H. Beck, 2001, s. 995, bod 2., nyní sroxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxastníku oprávnění podat dovolání nedává právě proto, že na rozdíl od jiných opravných prostředků (odvolání, žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatexxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxpř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2003, sp. zn. 25 Cdo 162/2003). Tento závěr jistě odpovídá výjimečnému charakteru dovolání, jímž lze odůvodxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx proto důvodu, aby byl oprávněn sám podávat mimořádný opravný prostředek, který má významné dopady do právní jistoty účastníků samotných.
Vedlejšx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxdě nákladů řízení (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. 25 Cdo 644/2014), neboť hájí-li v této fázi řízení jen svá subjektivní procesní pxxxxx xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xastupování státu ve věcech majetkových ve sporech, do nichž vstoupily. Naopak tam, kde státní zastupitelství a Úřad pro zastupování státu ve věcech maxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx odst. 1, věty první) podat samostatně dovolání.
K odst. 2:
Protože jde o opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, vyluxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx
Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu - jedinému dovolacímu soudu v občanském soudním řízení, prostřednictvím soudu pxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx jako by bylo podáno u soudu prvního stupně. I když to zákon výslovně nestanoví, je zřejmé, že při podání dovolání k jakémukoliv jinému soudu (např. soudu xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxy stává), k Nejvyššímu správnímu soudu či snad dokonce k jinému státnímu orgánu, má dovolání účinky teprve od okamžiku, kdy je tímto soudem (jiným orgánxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxm. Ani v takovém případě nelze uvažovat o prominutí zmeškání lhůty, jiná je pak situace tam, kde se účastník řídil nesprávným poučením o dovolání (srov. xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxí, umožňuje zákon považovat za včasné i takové dovolání, který bylo podáno po uplynutí dovolací lhůty. Nejde o prominutí zmeškání lhůty, nýbrž o procesxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxhoto ustanovení se vztahuje jen na zcela výjimečné případy, kdy odvolací soud poučí účastníka o tom, že dovolací lhůta je delší než dva měsíce. Uvede-li xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x šestiměsíční lhůtě, nikoliv později. Nejde o případ, kdy by odvolací soud svým rozhodnutím rozšiřoval podmínky dovolání (na rozdíl od případů, kdy anx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xro účastníka, kterému nemůže být k tíži okolnost, že se řídil poučením soudu, které se ukázalo nesprávné a způsobilo by mu ztrátu zákonem stanovené lhůtxx
Častěji se vyskytují případy popsané ve větě druhé, totiž poučení o dovoláxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxstnosti dovolání, ačkoliv je zákon připouští. Ve všech těchto případech se bez ohledu na obsah poučení uplatní zákonem stanovená jakási náhradní čtyřxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x x xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxx x xěmu). V praxi působila největší potíže xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxl zaveden institut přípustnosti dovolání pro zásadní právní význam rozhodnutí a vložen do rukou a úvah dovolacího soudu samotného.
Po odstranění kxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxvat o přípustnosti za podmínek uvedených v § 237 či 238a, nepůjde-li o rozhodnutí, proti němuž se dovolání nepřipouští ve smyslu § 238.
Poučení odvolxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx jestliže Nejvyšší soud dospěje k závěru, že je v něm řešena otázka hmotného nebo procesního práva a odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací prxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxx xxxxxxná právní otázka posouzena jinak.
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx rozsudku k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře.
Vadné poučení odvolacího soudu, že dovolání je přípustné, ač zákon přípxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxá přímo ze zákona a tato úprava nemůže být pozměněna úvahou soudu, nadto nesprávnou.
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 241
Komentátor: Vojtek
K odst. 1:
Je to právě mimořádný charakter dovolání, kterx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xteré není podle § 238 přípustné, je opožděné či bylo podáno neoprávněnou osobou; tam se podle § 241b odst. 2, část věty za středníkem, povinné zastoupení xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxstné a je třeba kvalitně vyjádřit dovolací námitky. Není naopak důvodu nutit účastníka do zastoupení advokátem či notářem, jestliže se nepředpokládá
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxjádření k dovolání, které může sepsat účastník sám.
Požadavek povinného zastoupení je zákonodárcem konstruován jako podmínka dovolacího řízení x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxí rozhoduje dovolací soud usnesením, a to po novele č. 404/2012 Sb. (tzn. od 1.1.2013) předseda senátu nebo pověřený člen (§ 243f odst. 2), ovšem úkony pxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x x xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxím spisu dovolacímu soudu ověřit, zda je podmínka povinného zastoupení splněna. Dospěje-li k závěru, že dovolání má být odmítnuto z důvodů uvedených v x xxxx xxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx je soud prvního stupně povinen dovolatele vyzvat formou usnesení, aby tuto podmínku splnil tím, že předloží plnou moc udělenou advokátovi či notáři a jxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxních důsledcích jejího nesplnění, tedy o tom, že dovolací soud zastaví dovolací řízení.
Požádá-li dovolatel v reakci na výzvu o ustanovení zástupcx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xoudního poplatku (srov. komentář k § 138). Jestliže zástupce ustanoví, je tím splněna jen část podmínky povinného zastoupení a dovolatel musí být vyzvxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx vyhověno, je zpravidla namístě, aby soud prvního stupně dovolatele znovu vyzval k odstranění nedostatku povinného zastoupení, a teprve po uplynutí sxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxě nebylo přistupováno tam, kde je zejména s ohledem na osobu účastníka, resp. jeho dosavadní přístup k řízení, zřejmé, že by šlo o úkon nadbytečný či dokoxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxý charakter, lze ji tedy prodloužit či její zmeškání prominout, a to i bez dalšího rozhodování. Podstatné je, aby nedostatek povinného zastoupení byl oxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x x x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx a dovolací řízení zastaví.
Příklad: Kuriózním požadavkem je názor, že v poučení by mělo být formulováno upozornění na soudcovský charakter xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxcký požadavek kdysi vyslovil jeden z dovolatelů, který si výzvu vyložil tak, že nestihl-li předložit plnou moc advokáta ve stanoveném termínu, nemůže xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxků. Ani v obsáhlém telefonickém rozhovoru se ho nepodařilo přesvědčit, že jde vlastně o dobrodiní, jakýsi
bonus
, že mohl podmínku povinného zastoupenx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
Zastoupení se dokládá plnou mocí (§ 28); nová plná moc speciálně pro dovolací řízení se nevyžaduje tam, kde již v průbxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xx x xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxidla splňuje tradiční generální plná moc); jinak se podle ustanovení § 28 odst. 6 má zato, že plná moc zaniká (srov. nález Ústavního soudu ze dne 24. 4. 200xx xxx xxx xxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxchybně založeno ve spise. Nejde-li o případ, kdy je advokát ustanoven právě pro dovolací řízení s ohledem na podmínku povinného zastoupení, i zde platíx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxce bez dalšího, a pak je často spis předkládán dovolacímu soudu, aniž by dovolatel byl
de iure
zastoupen, což vede k prodlevám při vyřizování věci.
Kxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxi dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve sxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil pxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxkátem ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxanovení zástupce z řad advokátů, pak tohoto zástupce dovolateli sám ustanoví. Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, nejsox xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxanění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§ 104 odst. 2, § 241 a § 241b odst. 2).
K odst. 2, 3:
xxxx xxxanovení, která se označují za výjimku z odstavce 1, umožňují dovolateli, který má sám právnické vzdělání (míněno vysokoškolské vzdělání na právnické xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxvolacím řízení jen advokát či notář. Osoby právnické, a to včetně veřejnoprávních korporací, jimiž jsou stát, obec či kraj, za které jednají pověření zxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxvající dovolání, zastupuje stát, za nějž před soudem vystupuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Každý, kdo ve smyslu tohoto ustanovexx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxí, resp. soud prvního xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xx x tomto směru jen zřídka vyskytují potíže, jediný problém se vzděláním na Vysoké škole Sboru národní bezpečnosti byl vyřešen usnesením Nejvyššího soudx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxání na právnické fakultě vysoké školy se sídlem v České republice nebo vysokoškolské vzdělání získané na právnické fakultě vysoké školy se sídlem na úzxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxm na fakultě veřejné bezpečnosti Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti podmínku právnického vzdělání dovolatele nesplňuje.
K odst. 4:
Podmínkx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxkém vzdělání svém či osoby oprávněné za právnickou osobu před dovolacím soudem jednat. To by rozhodně k naplnění účelu tohoto institutu nepřispělo, prxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx sám, případně je za něj podá obecný zmocněnec, který není advokát či notář, či dokonce advokát, aniž by byla předložena plná moc. Pak je zapotřebí, aby prxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx dovolání považovat za podané osobou uvedenou v § 241 odst. 2, 3 a podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení za splněnou (srov. např. usnesení Nejxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxvat nejen pobídku k doložení zastoupení, ale rovněž požadavek na sepis dovolání k tomu povolanou osobou. I když jde o řídké případy, stává se, že „první pxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxvolání osobou s právnickým vzděláním.
K tomu citujeme například z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22.5.2008, sp. zn. 21 Cdo 3534/2007: „Z ustanovexx x xxx xx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x x xxx xxxx xxxx xxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxx x musí být nejen při podání dovolání zastoupen advokátem (notářem), ale i požadavek, že tento procesní úkon může učinit jen prostřednictvím takového zmxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxt rozhodnutí, kterým se řízení končí (rozhodnutí ve věci samé).“
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xx
Je třeba zdůraznit, že po novele provedené zákonem č. 404/2012 Sb. s účinností od 1. 1. 2013 se počítá pouze s otázkami práxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx1a odst. 3 (rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování) již uplatnit nelxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxaných dovolacích důvodů někdy činilo potíže, resp. především zástupci dovolatelů z řad advokátů je ne zcela správně chápali či snad přímo nerespektovxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx rozhodnutí. Zpravidla dovolatel spojoval řešení označené právní otázky s odlišným skutkovým stavem, než který byl soudy zjištěn, a tehdy nebylo možnx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxtel souhlasit vůbec s tím, jak soudy obou stupňů zjistily skutkový stav v projednávané věci, a bude-li tvrdit například, že z provedených důkazů skutkoxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxsouzení věci, nýbrž o napadání rozhodnutí odvolacího soudu v otázce skutkových zjištění.
Bude tedy i nadále platit, že předložením vlastní verze skutkového stavu významného pro rozhodnutí ve věci dovolxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxvně použitý právní předpis nesprávně vyložil, případně jej na zjištěný skutkový stav věci nesprávně aplikoval. Šlo dříve vlastně o královský dovolacx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxocování judikatury. Dnes jde prakticky o důvod jediný. Předpokladem je, že soud zjistil určitý skutkový stav a že se při jeho posuzování dopustil pochyxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxací soud shledal nárok opodstatněným či neopodstatněným, byl založen právě na takovém právním posouzení.
xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxustné; dovolatel tedy poukaz na zmatečnost nemůže uplatnit jako primární dovolací důvod. Obdobné je to i u dovolacího důvodu, že řízení je postiženo vaxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xen je-li dovolání přípustné, jeho přípustnost tím však automaticky založit nelze. Na druhé straně právní posouzení věci není omezeno jen na otázky hmoxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxk splněny podmínky uvedené v § 237. Půjde zejména o případy, kdy soud nejenom volí určitý procesní postup, nýbrž i příslušné procesní pravidlo výslovně xxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx x x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxím § 42 odst. 4 pro každé podání (z podání musí být patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxerý je vydal. Nejsou-li tyto údaje uvedeny výslovně, splňuje dovolání předepsanou náležitost jen tehdy, lze-li i bez citace rozhodnutí z obsahu odůvoxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxnutí odvolacího soudu, nemělo by v tomto mimořádném opravném prostředku být označováno rozhodnutí soudu prvního stupně jinak, než případným odkazem xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxního stupně a spojí-li s tím odpovídající dovolací návrh na jeho zrušení, nezbývá dovolacímu soudu než řízení o dovolání proti tomuto rozhodnutí zastaxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxhu dovolání.
Rozsahem dovolání se míní dostatečně přesné určení výroků rozhodnutí odvolacího soudu, jež jsou dovoláním napadeny; jistě se vyšší požadavky xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxatečná preciznost dovolatele, který nerozliší jednotlivé výroky a dovolává se proti rozhodnutí x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxo jejich nepřípustnost, včetně nepřípustnosti subjektivní. Vymezení rozsahu dovolání je nezbytné vzhledem k ustanovení § 242 odst. 1, podle nějž je dxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxzsahu dovolání, potažmo dovolacího přezkumu.
Tzv. kvalitativní rozsah dovolání je charakterizován obsahovým vymezením uplatněného dovolacíhx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxen označen odkazem na zákonné ustanovení či jeho dikci, ale zejména konkrétním popisem právní otázky, jíž se týká, a výkladem, v čem dovolatel nesprávnxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xx xx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxadů přípustnosti dovolání. Jde zejména o pojmenování jedné ze čtyř situací uvedených v § 237, tedy že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxna jinak. Z dovolání by proto mělo být seznatelné, o který z těchto případů jde, případně od které ustálené rozhodovací praxe se napadené rozhodnutí odcxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxk to, že se do důvodu přípustnosti dovolání „netrefi l“, nepřináší dovolateli žádný nepříznivý důsledek.
Dovolací návrh je požadavkem, jak má dovoxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxž žádost o zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně, nejde o dovolání proti tomuto rozhodnutí, nevyplývá-li z obsahu dovolání něco jiného; jde spíše o fxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx
Přísné formální požadavky na náležitosti dovolání jsou zvýrazněny x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxní, § 243c odst. 1, věta první). Poté se dovolání stává neprojednatelným a musí být odmítnuto
K odst. 3:
Nové ustanovení podtrhuje zaměření na právnx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx část právního posouzení v rozhodnutí odvolacího soudu, kterou považuje za nesprávnou, a musí snést odpovídající argumentaci, v čem dotčenou nesprávxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxsprávně použitého měl odvolací soud podle jeho názoru užít.
x xxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxmpenzují výrazné rozšíření přípustnosti dovolání. Toto nové ustanovení přejímá judikatorně vyvozovaný závěr, že podání dovolání nelze „odbýt“ pouxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x vymezené právní otázce.
K odst. 5:
Novela č. 404/2012 Sb. směřuje k tomu, aby dovolatel v relativně dlouhé dvouměsíční dovolací lhůtě zajistil řáxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xádně podané dovolání tak může být považováno jen takové, které je ve dvouměsíční lhůtě podáno za dovolatele advokátem či notářem v rozsahu jeho zmocněnx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxt. 6:
V dovolání nelze uplatňovat nová tvrzení či důkazy (tzv. novoty), neboť jde o mimořádný přezkum pravo- mocného rozhodnutí odvolacího soudu kx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxcího soudu zde pro- to nemají místo. K tzv. zákazu novot v rámci zákonné koncentrace řízení srov. komentář k § 118b.
xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 241b
Komentátor: Vojtek
K odst. 1:
Důležitou roli před rozhodnutím Nejvyššího soudu o dovolání hraje nalézaxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x k provedení úkonů, které je předtím zapotřebí učinit.
Zákon odkazuje na ustanovení upravující postup soudu prvního stupně v odvolacím řízení (sroxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x dovolacím řízení (k tomu srov. komentář k odstavci 2 tohoto ustanovení).
Soud prvního stupně je dokonce oprávněn dovolání odmítnout, jestliže dosxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xx x xxx xxxxx xx xxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxansformováno do ustanovení § 218a a modifikován postup odvolacího (zde dovolacího) soudu po předložení spisu s opravným prostředkem ze strany soudu pxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xracovat i s ustanovením § 240 odst. 3 (k tomu srov. komentář k ustanovení § 240) a sám zvážit, zda poučení odvolacího soudu o možnosti dovolání je správné, xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxvního stupně usnesením o odmítnutí dovolání, v jehož rámci rozhodne též o náhradě nákladů dovolacího řízení, končí-li tím řízení jako takové (vzhledex x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx odvolání. Není tedy vyloučeno, že odvolací soud je změní, a v takovém případě soud prvního stupně provede další úkony a předloží spis dovolacímu soudu sx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxo svůj závěr zaznamená do předkládací zprávy.
Dovolací soud není vázán ani sdělením soudu prvního xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x x x xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxožděnost odmítnout. Nabude-li usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí dovolání právní moci, dovolací řízení tím končí.
Druhým případem, kdy je soud prvního stupně oxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xyměření a vybrání odpovídajícího soudního poplatku z dovolání předtím, než spis předloží dovolacímu soudu. Výše soudního poplatku z dovolání je stanxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx
x
x xxxxxxxx xxxění do částky 100 000 Kč včetně se platí od 1. 9. 2011 (zákon č. 218/2011 Sb.) poplatek ve výši 5000 Kč,
-
za každou nemovitost 10 000 Kč,
-
za každý obxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx
x
x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx x vyloučení věci) se platí xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx
x
x xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xezpoplatňovala dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu v dědické (dnes pozůstalostní) věci, o vypořádání společného jmění manželů, o zrušení a vxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxstředku proti rozhodnutí orgánu veřejné správy, spadají dnes tato řízení spolu s řízením insolvenčním pod položku ostatních případů s poplatkem 10 00x xxx
xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxerým bylo rozhodováno jen o základu předmětu řízení (mezitímní rozsudek), byla však odstraněna úprava stanovící, že se poplatek nevybere za dovolání xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxení, odmítnutí podání, kterým se zahajuje řízení, odmítnutí odporu či námitek, odmítnutí odvolání nebo proti rozhodnutí soudu o nákladech řízení, a dxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxch se nyní platí 2000 Kč podle bodu 2 položky 23.
Soud prvního stupně musí rovněž přihlédnout k věcnému či osobnímu osvobození podle § 11 či § 16 zákona o xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxdy, vrátí-li mu spis s tímto pokynem dovolací soud.
Někdy nastane situace nesouladu mezi náhledem soudu prvxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxpravy pamatuje ustanovení § 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích, které umožňuje dovolacímu soudu, aby dovolatele sám vyzval k zaplacení (doplaceníx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxádací zprávy. Dovolací soud tehdy sám vydá usnesení obsahující výzvu k zaplacení poplatku s poučením o procesních důsledcích nevyhovění, doručí ji doxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxx xezaplacení dovolací řízení zastavil.
Stává se ovšem, že v předkládací zprávě údaj o soudním poplatku a o názoru soudu prvního stupně na poplatkovou xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xa předčasně předložený, totiž za předložený, aniž byla řešena poplatková povinnost. Není třeba zdůrazňovat, že takovéto zasílání spisů má negativní xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxát, že soud prvního stupně vybere soudní poplatek z dovolání chybně i tam, kde povinnost k jeho zaplacení není dána. Dovolací soud v takovém případě nemá xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxcen. Rozhoduje-li však o nákladech dovolacího řízení, nezahrne do nich nesprávně vybraný poplatek s tím, že má být dovolateli vrácen soudem prvního stxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxst rovněž úkony i k odstranění nedostatku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem či v případě právnické osoby též pověřenou osobou s pxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx
xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxz rovněž výslovné vyloučení možnosti použití § 43 pro dovolací řízení zakotvené ustanovením § 243b).
xxxxxx xxxx xe namístě rozeslat stejnopis dovolání ostatním účastníkům řízení, případná vyjádření pro- tistrany k dovolání doručit dovolateli a ověřit, zda spis xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xráceny, je třeba je znovu od účastníků nebo státních orgánů vyžádat a znovu ke spisu přiložit. Stejně tak musí soud první instance opatřit zprávy a listixxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxo vycházel při svém roz- hodování odvolací soud. Je zapotřebí provést též případná šetření k okolnostem, které jsou významné pro rozhodnutí dovolacíhx xxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxe, právnická osoba zanikne). Stane-li se tak v době před předložením spisu dovolacímu soudu, je povinen situaci řešit sám soud prvního stupně postupem xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xovolacímu soudu, které náleží provést soudu prvního stupně. Je těžko představitelné, aby spis putoval mezi soudem předkládajícím a soudem dovolacím xxxx xx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx soudu, aby rozhodl, s kým bude v řízení dále jednáno, a aby se pak vracel spis opět soudu prvního stupně za účelem provedení potřebných úkonů, jako třeba kxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxx předložen v pořádku dovolacímu soudu k rozhodnutí o dovolání, rozhoduje o procesním nástupnictví podle § 107 dovolací soud, nastala-li skutečnost je xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxo stupně v předkládací zprávě, pro kterou je možno použít předtištěný vzor 153 ze seznamu vzorů, vydaných instrukcí Ministerstva spravedlnosti ze dne xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx prvního stupně před předložením věci dovolacímu soudu. Jedná se samozřejmě o činnost nepříliš populární a pro soud prvního stupně „málo nosnou“, nicmxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxnek dovolacího řízení a jeho přípustnosti, tak samotnému vypracování předkládací zprávy. Nejasnosti či nedostatky jsou i vzhledem k poměrně formálnxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxt bez věcného rozhodnutí, čímž trpí zásada rychlosti řízení. Kromě toho, že taková situace má uvedený procesní dopad, může se samozřejmě stát i poměrně xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxvinného zastoupení v dovolacím řízení, které je jeho podmínkou (srov. komentář k § 241), a to postupem podle § 104 odst. 2.
Musí si zároveň uvědomit, žx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xzdělání vlastním či osoby oprávněné za právnickou osobu před dovolacím soudem jednat, nýbrž že zahrnuje i požadavek, aby dovolání bylo osobou s právnixxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxí nedostatku této podmínky (k tomu viz komentář k ustanovení § 241 odst. 4 a zde citované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.5.2008, sp. zn. 21 Cdo 3534/2xxxx x xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx podal dovolání advokát (notář) či pověřená osoba s právnickým vzděláním, aniž by byla současně předložena plná moc. Tehdy soud dovolatele vyzve, aby pxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxí právnického vzdělání pověřené osoby, která podala dovolání za dovolatele, je-li právnickou osobu, státem či územním samosprávným celkem, případnx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxdá sám dovolání, aniž by byl zastoupen. Pak musí soud dovolatele vyzvat, aby předložil plnou moc udělenou advokátovi či notáři a jím sepsané dovolání, pxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxním dovolání anebo po výzvě soudu, aby mu byl ustanoven zástupce xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxsal řádné dovolání, případně aby sdělil, že se ztotožňuje s dovoláním již sepsaným. Není-li žádosti o ustanovení zástupce vyhověno, je třeba, aby soud xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxžit dovolacímu soudu.
Konečně stane-li se snad, že dovolatel podá své vlastní dovolání, ačkoliv je zastoupen, resp. doloží plnou moc či pověření osxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx, že se s jeho obsahem ztotožňuje.
Část věty za středníkem je velmi důležitá, neboť shora popsané postupy nevyžaduje, resp. přímo je vylučuje tam, kdx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xměřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání přípustné.
Soud prvního stupně tu nemá na výběr, jak postupovat; musí zaujmout stanovisko, xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxstatku povinného zastoupení nečiní. Bylo by to jednak nadbytečné, neboť z dikce zákona vyplývá, že tento účinek plyne přímo ze zákona, jednak neúčelné xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxetím odstavci, jehož smyslem je vztáhnout konec dovolací lhůty jako konečný časový limit pro uvedení všech podstatných náležitostí dovolání, a to rozxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx přípustnosti dovolání. Je-li dovolání od počátku perfektní a obsahuje předepsané náležitosti, je zřejmé, že v něm uvedený rozsah dovolání a vymezení xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx
Příklad: Upxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxby provozovatele osobního motorového vozidla byla posuzována podle § 2910 obč. zák., nikoliv podle speciálního ustanovení § 2927 a následujících občx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x náhradě xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xrčení rozsahu a dovolacích důvodů neobsahuje, což vlastně v čisté podobě splňují jen tzv. blanketní dovolání, tj. taková, která důvody vůbec neobsahuxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxx. Důvody dovolání doplním následně.
Stejně absentující charakter má i popis dovolacího důvodu pouhým odkazem na zákonné ustanovení či opisem zákoxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxně ze dne 28.6.2011, čj. 98 Co 5444/2011-15, podávám dovolání z důvodů uvedených v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. Přitom tyto důvody chybějí.
Příkxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx nesprávném právním posouzení věci. Přitom není blíže specifikováno.
Ve všech těchto případech představuje uplynutí dovolací lhůty jakýsi bod zlxxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx důsledky. U perfektního dovolání ke změnám rozsahu či důvodů, k nimž došlo po uplynutí dovolací lhůty, dovolací soud nepřihlédne. U dovolání tzv. blanxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxek náležitostí (neprojednatelnost). Dovolání trpící nedostatky náležitostí se rovněž stává neprojednatelným.
Tato zásada je prolomena výjimkxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xožadovat podání řádného dovolání a že nezastoupenému dovolateli nelze čas k tomu určený zkracovat dobou potřebnou k zajištění si zastoupení. Proto se xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxní nedostatku povinného zastoupení, tj. nemůže skončit dříve, než lhůta soudem stanovená.
Část věty za středníkem je modifikací popsaného princixx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xástupce pro dovolací řízení byl podle § 30 ustanoven. Protože soud musí o této žádosti rozhodnout, váží se pro účastníka nepříznivé důsledky běhu lhůty x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx nepříznivé, nastává i v nové dvouměsíční lhůtě situace, že dovolatel není zastoupen; měl by být soudem prvního stupně znovu vyzván k odstranění nedostxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxraněn.
Řízení u dovolacího soudu
Právní stav kxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xx
xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxzkumu je formálně přísný a omezuje se až na výjimky na jeho vymezení v dovolání. Tzv. kvantitativní rozsah dovolání (resp. přezkumné činnosti dovolacíxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx x xx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxoti kterým z nich brojí. Nic nebrání ani tomu, aby byl některý z výroků napaden jen zčásti, např. potvrzující výrok odvolacího soudu ohledně platební poxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxroků může být významné i z hlediska nákladů dovolacího řízení, neboť napadl-li dovolatel nepřesně rozsudek odvolacího soudu v plném rozsahu, ačkoliv xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx x xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxrazit v celkovém pohledu na jeho úspěch v dovolacím řízení.
K odst. 2:
xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxbné jako u řízení odvolacího. Výčet je identický s ustanovením § 212, srov. tedy komentář k němu. Další případ je upraven v § 30 odst. 2 z. ř. s., kam byl v logxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xx xxxxx xčinném do 31. 12. 2013. Jde o řízení ve věcech, v nichž lze podle zákona o zvláštních řízeních soudních zahájit řízení i bez návrhu.
K odst. 3:
Zde hovoxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxt) jen po dobu lhůty k dovolání. Protože je dovolací soud vázán rozsahem dovolání, tj. včetně vymezení dovolacího důvodu, je nezbytné, aby jediný uplatxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxo soudu ze dne 30.1.2013, sp. zn. 32 Cdo 1872/2011). Rozhodně nepostačuje obecný odkaz na nesprávné právní posouzení věci, není-li spojen s konkrétním xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xpopisem) dovolacího důvodu a není oprávněn zabývat se důvody dalšími, byť by se z obsahu spisu či odůvodnění napadeného rozhodnutí podávaly.
Výjimxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxolání uplatněny, popřípadě je-li poukazováno jen na některé či jiné. To však platí pouze za předpokladu, že dovolání je přípustné.
Tzv. jiné vady řízení, které se mohly projevit v samotném rozxxxxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxnosti rozhodnutí tak, že bylo rozhodnuto zákonu neodpovídajícím způsobem. Teoreticky nelze vyloučit, že i tzv. jiná vada by mohla představovat procexxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx x xx x xxxxxxxxní.
x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx
x
xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxl ustanovení je upravující (svědek nebo znalec nebyl poučen o svých povinnostech, listině byla přičítána povaha znaleckého posudku, byly převzaty odxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xavrhoval,
-
nerespektoval ustanovení § 120, např. považoval za shodná tvrzení, která účastníci takto neoznačili a ani se v nich neshodují, popř. nxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxé koncentrace,
-
účastníky nepoučil podle § 118a ohledně povinnosti tvrzení a důkazní povinnosti, případně poté vyvodil pro dotčeného účastníka xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x
x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxlišného od stavu, který zjistil soud prvního stupně,
x
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxklad o
-
vadné postupy při odstraňování vad žaloby, tj. zejména o nesprávná poučení či o odmítnutí žaloby, aniž bylo rozhodnuto o žádosti žalobce na uxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxl nápravu,
-
jednání s organizační složkou státu, která není podle zákona povolána ve věci za stát v řízení vystupovat,
-
pokračování v řízení pxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxání rozhodnutí soudu prvního stupně nad rozsah odvolání či na základě opožděného odvolání,
-
nepřezkoumatelnost rozhodnutí.
K vadám řízexx xxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx
x
xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
x
xxxxišťoval skutečnosti rozhodné pro právní posouzení věci, zejména tehdy, když účastník provedení důkazů k nim navrhoval,
-
nerespektoval ustanovxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx x xxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xovinnosti tvrzení a důkazní povinnosti, případně poté vyvodil pro dotčeného účastníka nepříznivé důsledky odůvodněné neunesením důkazního břemenxx
x
x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
x
x xxzení odvolacím chybně (bez splnění závazných podmínek) přihlédl k novým skutečnostem a důkazům.
Tzv. zmatečnostní vady (srov. komentář k § 229 a např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2003, sp. zn. 21 Cdo 2179/2002) nejsou nyní pojatx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxost). Do 31. 12. 2000 šlo o dovolací důvody označené zejména v tehdejším § 237, jež bylo možno uplatnit proti jakémukoliv rozhodnutí odvolacího soudu s vxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxatečnostní důvod naplněn; dovolací soud byl povinen k nim přihlédnout, i když nebyly v dovolání uplatněny.
Proti rozhodnutím vyjmenovaným v § 229 oxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxlo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost) však zákon připouští jen podání žaloby pro xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx Zde jde ovšem o případy dovolání řádného, které obsahuje přesně specifikovaný rozsah i vymezení dovolacího důvodu. Obojí xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxeno uplynutí dovolací lhůty. Dovolání se podává proti pravomocnému rozhodnutí, takže právní nejistota vyvolaná tím, že ani po uplynutí dovolací lhůtx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx návrh, jak má dovolací soud rozhodnout, po dobu celého průběhu dovolacího řízení, tj. do okamžiku rozhodnutí dovolacího soudu, aniž by byl vyžado- ván xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 243
Komentátor: Vojtek
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxo dovoláním, a to právě proto, že jde o rozhodnutí pravomocné, tedy zpravidla i vyko- natelné. Důsledky okolnosti, že povinnosti tímto rozhodnutím uloxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx
xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxnovení § 243g odst. 2 sice pamatuje na takové případy, chrání však pouze třetí osoby, nikoliv účast- níky řízení. Smyslem institutu odkladu vykonatelnxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxkladu xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxn (samotný fakt, že byl podán návrh na odklad vykonatelnos- ti, ještě důvodem pro odklad výkonu rozhodnutí není - srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne xxx xx xxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xrov. též komentář k ustanovení § 235c.
Z logiky věci vyplývá, že o odkladu vykonatelnosti nelze uvažovat tam, kde rozhodnutí žádnou vynutitelnou poxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx x xxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxa novela č. 404/2012 Sb. tím, že doplnila možnost odkladu právní moci. Musí k tomu být splněny dvě podmínky: dovolatel je závažně ohrožen ve svých právexx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxtelnosti rozhodnutí, jímž byla žaloba zamítnuta, resp. takové rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xyla neúspěšnému účastníku uložena povinnost k náhradě nákladů řízení.
Rozhodnout podle komentovaného ustanovení může dovolací soud i bez návrhux xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxrmulovat požadavek na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí. Účastník je povinen odůvodnit, v čem konkrétně spatřuje újmu na svých právech, kxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxodnutí. To samo o sobě ještě nepředznamenává újmu na právech účastníka, která však může spočívat v tom, že v případě zrušení napadeného rozhodnutí bude xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxhovat vylíčení konkrétních okolností naplňujících důvody uvedené v ustanovení § 243 písm. b).
Dovoxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxesením, které doručuje účastníkům, resp. jejich zástupcům dovolací soud sám, žádný opravný prostředek proti němu přípustný není. Drtivá většina těcxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxx xiž povolený odklad zrušil, dospěje-li v průběhu dovolacího řízení k závěru, že důvody pro odklad pominuly či se změnily rozhodné poměry; jedná se však o xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx-li rozhodováno o návrhu účastníka. Ten se tedy takto o osudu svého návrhu vlastně ani nedozví, nevznese-li k dovolacímu soudu dotaz.
Předpis nestaxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xředevším tam, kde případné zrušení napadeného rozhodnutí by při provedení výkonu znamenalo pro účastníka řízení potíže, tedy jestliže mu hrozí vznik xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxcím soudem. Ve hře jsou též osobní či majetkové poměry účastníka a dopad hrozícího výkonu rozhodnutí do jeho sféry. Významnou může být i osoba protistraxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xomentář k ustanovením § 171 odst. 3, § 162).
Rozhodnutím o odkladu vykonatelnosti dovolací soud nepředjímá budoucí rozhodnutí o dovolání samotnémx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxx x xxxx xxxx xxxxxou představu o přípustnosti dovolání a o jeho možné důvodnosti; odklad vykonatelnosti nemá místo tam, kde dovolání nesplňuje předepsané náležitostix xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 243a
Komentátor: Vojtek
K odst. 1x
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxedem k tomu, že dovolací přezkum se odbývá na základě obsahu spisu a spočívá v přezkumu právních otázek, šetří se tak i čas a prostředky účastníků, jejichx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx resp. s doručováním. Nicméně není vyloučeno, aby přesto k projednání dovolání bylo jednání nařízeno. Může tomu tak být například tam, kde předseda senxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxo soudu jeho vyhlášením, nikoliv zprostředkovaně přes média či jinak, dříve, než jim bude rozhodnutí doručeno soudem prvního stupně.
K odst. 2:
Nexxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxentář k § 215 a § 216 odst. 3).
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 243b
Komxxxxxxxx xxxxxx
Dovolací řízení je spxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxze tam, kde není stanoveno jinak, použijí se v míře přiměřené ustanovení upravující řízení před soudem prvního stupně. Jde zejména o úpravu těch nejzákxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxho způsobilost být účastníkem řízení a procesní způsobilost), jeho zástupce a jejich procesní úkony. Dále pak jde o úkony soudu, včetně doručování, přxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxí soudce (rozdíl je pouze v tom, že o námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu rozhoduje jiný senát téhož soudu) apod. Použijí se přiměřeně zejména všxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxx x xxx, 115, 116-118 a 119.
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxcím jednání postupuje obdobně podle § 215 a § 216 odst. 3, tedy podle ustanovení o průběhu odvolacího řízení.
Naopak zákon vylučuje uplatnění některxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxa č. 10: Přehled ustanovení vyloučených z uplatnění v dovolacím řízení.
I------------I-----------------------------------------------------xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx x                      xxxxxxx xxxxxxx                          x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x    x xx    x xxxxx xxastníkovi, aby bylo opraveno nebo doplněno podání,    I
I            I které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je  I
I            I nesrozumitelné nebo neurčitx                                  x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x    x xx    x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx                       x
xxxxxxx------I---------------------------------------------------------------I
I    § 95    I změna návrhu na zahájení řízení žalobcem                      I
I------------I--xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x    x xx    x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx                           x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx------------------------------------------------I
I    § 97    I vzájemný návrh                                                x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x    x xx    x xxxxxxxx xxxxx                                                x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx------------------------------------------------I
I    § 99    I soudní smír                                                   I
I------------I-------------------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxx
x   x xxxx   x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx     x
x            x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx                                         x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--------------------------------------------I
Především je vyloučeno v dovolacím řízení měnit okruh účastníků, ať formou přistoupení dalšxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxruh účastníků, nedojde-li k zániku způsobilosti být účastníkem řízení na straně některého z nich.
Na druhé straně okolnost, že v průběhu dovolacíhx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx nemůže proběhnout a skončit při nedostatku této
bazální
podmínky řízení.
Stejně tak nelze v dovolacím řízení disponovat návrhem (žalobou), žaloxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x to dokonce i sám, přestože pro jeho podání musel být zastoupen advokátem, resp. osobou s právnickým vzděláním. Tato disproporce je odůvodněna tím, že pxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxolání bylo kvalifikovaně sepsáno.
Předmět řízení je pro účely dovolání vymezen rozhodnutím odvolacího soudu a rozsahem, v němž je dovoláním napadxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxkémkoliv rozsahu. Nepřípustná je tedy nejen změna toho, čeho se žalobce domáhá, nýbrž i skutkového základu, o nějž se nárok opírá. Z týchž důvodů nelze uxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxudní smír (§ 99).
Pro dovolací řízení je vyloučeno zabývat se rovněž procesním nástupnictvím při tzv. singulární sukcesi (§ 107a), tedy okolností, xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx o tzv. sukcesi univerzální, která může být spojena zejména se zánikem osoby, která je účastníkem řízení; zde musí dovolací soud vyřešit, kdo vstoupil dx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xro použití dovolacím soudem ta ustanovení, dopadající typicky na přípravu jednání soudem prvního stupně - např. § 114b, 114c.
xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxní se ani ustanovení § 43 o postupu při opravě nebo doplnění podání.
Rozhodnutí o dovolání
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxx xxvolání přípustné, nemůže být o něm rozhodováno věcně, tj. dovolací soud se nemůže zabývat námitkami v něm obsaženými. Tomu odpovídá způsob rozhodnutí xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxžitosti podle § 42 odst. 4, jednak zvláštní náležitosti, které stanoví uvedené ustanovení - údaj, proti kterému rozhodnutí dovolání směřuje, v jakém rxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x čeho se domáhá) a že jeho nedostatky nebyly odstraněny postupem podle § 241b odst. 3; jde-li o takové vady, že dovolání nedává podklad k dovolacímu přezkxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx4/2012 Sb. je šestiměsíční lhůta, v níž musí dovolací soud výše uvedeným způsobem rozhodnout. Lhůta se počítá ode dne předložení spisu dovolacímu souxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx předložena řádně (soud prvního stupně nedostál požadavkům na postup podle § 214b), nebo zda se v takovém případě běh počítá teprve ode dne, kdy po vrácenx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxx. 2:
xxxxx xxxxxxxxxxx xxeou, která byla do procesního předpisu vnesena rozsáhlou „dovolací“ novelou č. 404/2012 Sb., je požadavek na jednomyslnost rozhodnutí o odmítnutí doxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx z protokolu o hlasování, má deklarovat v rozhodnutí samotném.
K odst. 3:
Dovolací soud odmítne dovolání i tehdy, podala-li je osoba, jež k tomu není oprávněna (srov. komentář k § 218 písm. b/), nebo bylo-li dovolxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxx xx x xxx xxxxx xx x xx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxí může napadené rozhodnutí změnit, rozhodoval by sám o všech nákladech řízení před soudy nižších stupňů spolu s náklady dovolacího řízení. Při zamítavxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxkých nákladových výroků, takže v dalším řízení soudy rozhodnou o náhradě nákladů celého řízení, včetně jeho dovolací fáze.
Důvodem k zastavení dovxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxx odkazuje.
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 243d
Komentátor: Vojtek
Tady již nastupuje úprava postupu, kdy je xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xůvodu, dovolání zamítne (na rozdíl od řízení odvolacího, kde se v takovém případě potvrzuje napadené rozhodnutí).
Výraznou změnou provedenou zákxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxsprávné. Předpokladem je, že dosavadní výsledky řízení dávají pro takové rozhodnutí dovolacího soudu podklad, tj. zejména není-li vzhledem k odlišnxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxí posouzení věci či zvážit okolnosti potřebné pro správnou aplikaci právní normy, k níž se mají a mohou ještě účastníci vyjádřit. Tam, kde ovšem je právnx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxí soudům nižších stupňů, aby jen „přetlumočily“ závazný právní názor účastníkům. Další výhodou je, že tím již řízení končí, neboť po zrušujícím výroku xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 243e
Komentátor: Vojtek
K odst. 1:
xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxo a k němuž se nesprávnost vztahuje. S ohledem na ustanovení § 242 odst. 2 se současně zrušují závislé výroky o náhradě nákladů řízení či o poplatkové povixxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xx
Logickou souvislostí zrušení xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxlací soud zruší současně i rozhodnutí soudu I. stupně, byť vůči němu primárně dovolání směřovat nemůže. Dovolatel může v dovolání uplatnit též požadavxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx shodnosti důvodů pro zrušení obou rozhodnutí.
x xxxxx xx
xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xovolacího soudu (srov. § 226 odst. 1, § 243g odst. 1). Je-li právě porušení této povinnosti důvodem zrušení napadeného rozhodnutí, xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx soudu; stejný dopad může mít i závěr odvolacího soudu, že v řízení došlo k závažným vadám. Obdobné platí, zrušuje-li se současně i rozhodnutí soudu I. stxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx
Dovolací soud může po zrušení rozhodnutí řxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxzení vystupoval jako účastník, neměl způsobilost být účastníkem řízení; nebyl podán návrh na zahájení řízení, ač dle zákona ho bylo třeba; v téže věci bxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxo dovolací soud odklidí navzdory tomu vydaná rozhodnutí soudů obou stupňů a sám řízení zastaví. Šlo-li o případ, že věc nepatří do pravomoci soudů, náslxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxi 1.2.2016.
Komentář k § 243f
Komentátor: Vojtek
K odst. 1:
Vzhledem k tomu, že dovolání je mimořádný opravný prostředek, jímž se přezkoumává pxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxí došlo a které mohou mít vliv na opodstatněnost uplatněného nároku, jak to může činit například odvolací soud.
K odst. 2:
Významným posunem, který xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xenátu, nýbrž předsedou senátu či pověřeným členem, a to o části případů odmítnutí dovolání a o všech případech zastavení dovolacího řízení. Tím se nepoxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxeňuje ve prospěch důležitějších kauz. Nelze ovšem přehlédnout, že odmítnout dovolání pro nepřípustnost ve smyslu § 237 lze naopak jen jednomyslně všexx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx
Ustanovení o stručném odůvodnění dovolacího rozhodnutí se do občanského soudního řádu vrátilo díky novele č. 7/2009 Sb., která je zařadila do § 243c xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xízení a odmítnutí dovolání (ze všech zákonných důvodů). Jde o výjimku z ustanovení § 157 odst. 2 a § 169 odst. 4, neboť se předpokládá pouze stručný popis dxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxč pro jeho vady nelze pokračovat v dovolacím řízení, příp. co bylo důvodem zastavení dovolacího řízení. Nepředpokládá se tedy reprodukční popis dosavxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxtovování rozhodnutí, v nichž nejsou řešeny významné právní problémy, kompenzovat předpokládaný zvýšený nápad po rozšíření přípustnosti dovolání a xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
xxx xxxxxxx xx xxad vhodné dodat, že původní § 243c odst. 2 (po novele č. 30/2001 Sb.) přinesl dokonce možnost vyhotovit rozhodnutí bez odůvodnění, neboť zněl: Usnesenxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx x xx8a), nemusí být odůvodněno. Totéž platí, bylo-li dovolání odmítnuto podle § 243b odst. 1. Toto ustanovení však bylo zrušeno nálezem Ústavního soudu ze xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxstředků v jiných procesních předpisech dovodil Ústavní soud, že z nich „vyplývají podstatné rozdíly, jejichž racionalita Ústavnímu soudu není zřejmxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxavomocného soudního rozhodnutí z důvodu nesprávného právního hodnocení, resp. je žádáno, aby se nejvyšší orgán soustavy soudů vyslovil k otázce, ktexxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xni argument, že odmítnutí dovolání v občanském soudním řízení bez odůvodnění přispěje k rozhodování soudů v přiměřené době (což je cíl nepochybně legixxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxzhodl, může deklarovanému cíli posloužit jen minimálně (pokud vůbec). Uvedení stručných důvodů, o které Nejvyšší soud své odmítavé rozhodnutí opřel xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxnamným způsobem, a tedy ani významně ovlivnit celkovou délku soudního řízení; omezení práv účastníka dovolacího řízení se tedy jeví být zjevně nepřimxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxx. stručným odůvodněním, nikoliv s možností výrok vůbec neodůvodňovat. Je tu nicméně změna spočívající v oprávnění dovolacího soudu neodůvodňovat (vxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxování odvolacího soudu. O dovoláních proti usnesením rozhoduje dovolací soud rovněž usnesením. Zrušit rozsudek odvolacího soudu (případně spolu s rxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxupně mění. Jde vlastně o případy, kdy dovolací soud podrobil napadený rozsudek dovolacímu přezkumu a rozhodl tak ve věci samé. Pro ostatní případy je vyxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxdmínek dovolacího řízení) zastavuje.
Další průběh řízení
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxxlací soud rozhodnutí odvolacího soudu, vrátí mu věc k dalšímu řízení; jestliže postupem podle § 243e odst. 2, věty druhé, zruší současně i rozhodnutí soxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx případy zrušení rozhodnutí pro vadu řízení spočívající v tom, že ve věci rozhodoval věcně nepříslušný soud; tehdy dovo- lací soud věc nevrací původnímx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxlušnosti, jež je tímto vyřešena.
Část věty první za středníkem zajišťuje, obdobně jako ustanovení § 226 pro odvolací řízení, aby soudy dále po zrušuxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxá. Soud odvolací, jemuž byla věc vrácena k dalšímu řízení, je tak vázán právním názorem vysloveným v rozhodnutí dovolacího soudu, stejně jako soud prvnxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxudu, který následně zruší rozhodnutí soudu prvního stupně. To vše platí za předpokladu, že se v mezidobí nezmění skutkový stav věci natolik, že závazný xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx jak byl zjištěn při následném rozhodování soudem prvního stupně či soudem odvolacím.
Příklad: Dovolací soud zaváže soudy nižších stupňů právním nxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxohacení, nikoliv na plnění ve výši sjednané smlouvou. Prokáže-li v dalším řízení žalobce existenci ústní smlouvy obdobného charakteru, nic nebrání sxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxní, nerozhoduje dovolací soud o náhradě nákladů vzniklých v dovolacím řízení. Upřednostňuje se zásada, aby o všech dosavadních nákladech, včetně příxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xáklady řízení a rozhodl o nich. Oproti tomu tam, kde se další průběh řízení (a tím ani prostor pro rozhodnutí o nákladech) nepředpokládá, totiž tam, kde dxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxu stupňů i řízení dovolacího, nebrání-li tomu nějaké okolnosti, např. potřeba dodatečného vyčíslení nákladů účastníkem či potřeba nového posouzení xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx
Ustanovení § 243g odst. 2 představuje procesní ochranu třetí osoby, která svá nabytá práva odvíjí od práv a povinností vyplýxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxnnosti oproti předchozímu rozhodnutí odlišně. Jestliže právní poměry někoho jiného než účastníka řízení nemohou být novým rozhodnutím dotčeny, musx xx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxva pozbýt jenom proto, že původní rozhodnutí bylo zrušeno a novým rozhodnutím byly právní vztahy (poměry) účastníků řízení nově upraveny jinak.
Jde o důsledek toho, že dovolání je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolaxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxzení, jeho výsledek se jí však může dotknout. Na druhé straně ani sám účastník, jemuž přes podané dovolání hrozí výkon rozhodnutí týkající se předmětu řxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxcný a neuplatní se zejména tam, kde rozhodnutí žádnou vynutitelnou povinnost neukládá, např. když nahrazuje projev vůle nebo když jde o výrok o určení pxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxádí možnost odkladu právní moci napadeného rozhodnutí. Aby v mezidobí mezi právní mocí rozsudku týkajícího se vlastnického práva k nemovité věci do přxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x43g odst. 2, lze se bránit návrhem na vydání předběžného opatření zakazujícího dispozici s touto věcí. Je-li takové předběžné opatření vydáno, je převxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxele vlastnického práva případně dopadá režim ustanovení § 243g odst. 2. Uvedená ochrana se vztahuje jen na práva třetích osob, řádně nabytá od některéhx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxx
xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxva první
Obecná ustanovení
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 244
Komentáxxxx xxxxx
x xxxxx xx
xxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xe mění některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního, a zákona xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xaktických zásahů a nečinnosti) orgánů veřejné správy.
Lze ponechat stranou detailnější rozbor skutečnosti, že garance nezávislého soudního přexxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxadních svobod ve znění dodatkových protokolů, čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod), pro účely tohoto komentáře se lze spokojit s konstatovxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxodnutími, faktickými zásahy, či nečinností.
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx veřejné správy, podle něhož se tato kontrola rozpadá do dvou základních oblastí, a to na správní soudnictví, do jehož sféry spadá přezkum rozhodnutí, fxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxva“) zůstává svěřen přezkum rozhodnutí orgánů veřejné správy ve věcech soukromoprávních. Přesněji řečeno, občanský soudní řád v ustanovení odstavcx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xdkazem § 7 odst. 1 upravujícím pravomoc soudů rozhodovat spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva (k tomu srov. komentář k § 7)x
xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x x xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxním soudům zvláštním zákonem (§ 7 odst. 3), nicméně vzhledem k tomu, že zákon č. 131/2002 Sb. přináší mechanismus rozdělení této soudní kontroly mezi obxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxovádějící kontrolu veřejné správy ve správním soudnictví (postupem dle soudního řádu správního), lze uzavřít, že beztak bude nalezení toho, které prxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxního (konfl iktního) senátu zřízeného zákonem č. 131/2002 Sb.
Judikaturou tohoto konfliktního senátu je kazuisticky a instruktivně rozhodnuto, xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xoudu či specializovanému soudu ve správním soudnictví.
Jako příklad typického správního orgánu rozhodujícího soukromoprávní spory nebo právní xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx
x
xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xřed zásahem do pokojného stavu podle § 5 občanského zákoníku; takové rozhodnutí je rozhodnutím ve věci soukromoprávní. O žalobě proti tomuto rozhodnuxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx
x
xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxvající komunikační činnost na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé - § 129 zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikaxxxxxx
x
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxí přezkoumává soud v řízení podle páté části občanského soudního řádu (viz sp. zn. Konf 64/2005),
-
pozemkový úřad (např. rozhodnutí o restitučníx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxodnutí pozemkového úřadu je rozhodnutím ve věci soukromoprávní; o žalobě proti němu proto přísluší rozhodovat soudu v občanském soudním řízení podle xxxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x. 184/2006 Sb. o vyvlastnění). Nabytím účinnosti citovaného zákona zanikla příslušnost xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx soudy krajské, které přitom procesně postupují podle části páté občanského soudního řádu (§ 244 a násl. o. s. ř.) - viz sp. zn. Konf 4/2007,
-
vodoprxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxxx xx 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích). Žaloby proti takovým rozhodnutím projednává soud v řízení občanskoprávním postupem podle § 244 a násl. o. xx xx xxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxmu v rámci správního soudnictví podle soudního řádu správního patří:
-
registrace ochranné známky nebo jejím výmaz - rozhoduje Úřad průmyslového vxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx
x
xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxů (§ 17 a násl. zákona č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech) rozhodnutím Úřadu průmyslového vlastnictví není rozhodnutím správního orgánu o věci soukroxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxxxx xxx xx xx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx sp. zn. Konf 97/2003),
-
zrušení patentu (§ 23 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích) rozhodnutím Úřxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx břemene nebo o vyvlastnění (v případě vyvlastnění jen do 1.1.2007 - pouze před nabytím účinnosti zák. č. 184/2006 Sb. - viz výše), není rozhodnutím sprxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxxxx xxx xx xx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xe správním soudnictví (viz sp. zn. Konf 81 2004),
-
rozhodnutí stavebního úřadu o zřízení věcného břemene podle ustanovení § 17 odst. 2 zákona č. 13/xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxavomoc krajských soudů k přezkumu zákonnosti rozhodnutí o vyvlastnění podle části páté občanského xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxravách - rozhoduje Ústřední pozemkový úřad a přezkum v této záležitosti náleží soudu ve správním soudnictví (viz sp. zn. Konf 108/2004),
-
rozhodoxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxm ve věci soukromoprávní ve smyslu § 46 odst. 2 (§ 68 písm. b/) s. ř. s. O žalobě proti takovému rozhodnutí je proto příslušný rozhodnout soud ve správním sxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xx xx5/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem) je v pravomoci soudu ve správním soudnictví (viz sp. zn. Konf 30/2006),
-
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxřejnoprávní regulací v oblasti cen. Byla-li proti takovému rozhodnutí podána u soudu žaloba, náleží o ní rozhodnout soudu ve správním soudnictví (sp. xxx xxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxzující rozhodnutí o poplatcích za přidělení čísla (§ 75 téhož zákona) je veřejnoprávní regulací v oblasti správy čísel. Rozhodnout o žalobě proti rozhxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxm operátu (§ 8 zákona č. 344/1992 Sb., o katastrálního zákona) přezkoumává soud ve správním soudnictví (sp. zn. Konf 62/2003).
Pro účely tohoto komentáře není třeba se zabývat právními teoriemi rozlišování právního dualismu, tj. dělení právxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxu veřejné správy (pro něž zavádí jednotnou legislativní zkratku „ správní orgán“) ve věcech soukromoprávních, tj. ve smyslu § 7 odst. 1 ve sporech a jinýxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxdní kontrola činnosti veřejné správy ve věcech veřejnoprávních se provádí ve specializovaném správním soudnictví postupem dle soudního řádu správnxxxx
Spxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx věcí osob soukromého práva, rozhodování o jejich právech a povinnostech. Výčet orgánů uvedený v odstavci prvním koresponduje výčtu uvedenému v ustanxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxho typu, jimž lze pojmově svěřit rozhodování o právech a povinnostech soukromoprávních osob. Výklad tohoto ustanovení však nemůže být omezen jen na (txxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxátem vytvářené orgány, jež vrchnostensky rozhodují o právech a právem chráněných zájmech osob soukromého práva (a nejsou to soudy).
Soudní kontroxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xrávní věci), o které rozhodl správní orgán. K tomuto znovuprojednání dochází v soudním řízení v plné jurisdikci soudu, tj. soudu je umožněno provádění xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxvzatý skutkový stav může znovu právně posoudit a věc nebo spor znovu rozhodnout. Tím se tato soudní kontrola liší od rozhodování specializovaných soudx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxu jsou jiné v režimu části páté občanského soudního řádu (plná
jurisdikce
, neomezené dokazování skutkového stavu v rozsahu potřebném pro nové rozhodxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxávním orgánem, přitom při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu).
Pxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxout žalobou dle části páté občanského soudního řádu. Zákon sleduje ten cíl, aby soudní kontrole byla podrobována jen ta rozhodnutí správního orgánu, jxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxhý stanoví výjimky z právní úpravy představované odstavcem prvním, tedy
taxativní
výčet rozhodnutí, jejichž přezkum (znovuprojednání) není v režixx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxtanovení § 250g). Soud rozhoduje usnesením, odvolání je proti němu přípustné.
K písm. a): Z přezkumu soudem podle části páté občanského soudního řáxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxm řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, rozhodcem nebo stálým rozhodčím soudem. Rozhodčí nálezy vydané rozhodcem (jmenovaným
ad hoc
) či stalým rozhodčxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxdem je možný pouze v režimu zákona č. 216/1994 Sb. (viz část čtvrtá zákona, § 31 a násl.) a probíhá v řízení dle části třetí občanského soudního řádu. Stáxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (zřízený zákonem č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxežící do spolkové samosprávy v rozsahu určeném stanovami (viz § 265 obč. zák.), např. spory mezi členem a spolkem o placení členských příspěvků či o vyloxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xvobod) a nezasahování soudní moci do vnitřních poměrů spolků (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2004, sp. zn. 32 Odo 726/2003). Proto jx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xřipuštěný průlom do oddělení státu a spolků, kterým je zavedení zvláštní právní ochrany dle § 242, 258 obč. zák., které zakládají ve zvláštních případexx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xle jeho části třetí.
K písm. b): Bylo-li rozhodnutí správního orgánu zrušeno (případně stalo-li se neúčinným) v důsledku uplatnění opravných prosxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx nebo právní účinky pozbyvšího rozhodnutí správního orgánu nemá smysl, neboť takové rozhodnutí nepůsobí žádné dopady do právní sféry účastníků a vést xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xěc z toho důvodu, že odkázal podle zvláštního právního předpisu účastníky právního poměru s jejich nároky na řízení před soudem, není možné v řízení přex xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxí před soudem.
Příkladem této situace může být odkázání poškozeného v přestupkovém řízení s nárokem na náhradu škody na soud nebo jiný příslušný orgxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxx.2016.
Komentář k § 245
Komentátor: Mottl
Pátá část občanského soudního řádu neobsahuje komplexní právní úpravu řízení o znovuprojednání soukrxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxího postupu či institutu, stanoví § 245, že se užijí přiměřeně ustanovení části první až čtvrté tohoto zákona (pokud to ovšem právní úprava obsažená v čáxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxocké) použití všech ustanovení bez dalšího, nýbrž je ponechána určitá volnost v úvaze, jakým způsobem aplikovat ustanovení, na něž je odkazováno, zohxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxí, která jsou pro daný případ vhodná a povaha věci to připouští.
x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
x
x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxých náležitostech podání (§ 42), na něž odkazuje xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx
x
x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx
x
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxění důkazu (§ 74 a násl.);
-
o zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby (§ 96);
-
o podmínkách řízení (§ 103, 104);
-
o zkoumání věcné a místní příxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx x xxxxx
x
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x x xxxxx
-
o přípravě jednání (§ 114, 114a) s výjimkou ustanovení § 114b výslovně vyloučeného ustanovením § 250c a s výjimkou ustanovení § 114c zpravidla vylxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx
x
x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx
x
x xxxxxxxxxx xx xxx-136) s korekcí představovanou ustanovením § 250e odst. 2, podle něhož může soud převzít skutková zjištění správního orgánu;
-
o rozhodování o nákxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxhodnutí (§ 152-171), s korekcí představovanou ustanovením § 250j;
-
části čtvrté o rozhodování o opravných prostředcích.
Naopak se nepoužxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
x
x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxnosti soudu (§ 249, 250);
-
o účastenství (§ 250a), nicméně ustanovení o procesním společenství účastníků přiměřeně použít je nutno (viz komentář x xxxxxxxxxx x xxxxxx
x
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx
x
x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx x xxst pátá má vlastní ustanovení v § 246 odst. 2, 3;
-
o přistoupení x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx
x
x xxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx
x
xxxxx x xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x 250h;
-
o spojení věcí ke společnému řízení a o vyloučení věci k samostatnému řízení (§ 112) - část pátá má vlastní ustanovení v § 250b;
-
o kvalifixxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx
x
xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxami v poučení dle § 250d).
Hlava druhá
Podání žaloby
Právní stav komentáře je ke dni 1.xxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xx
xxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxé občanského soudního řádu je znovuprojednání a rozhodnutí sporu či jiné právní věci, o níž správní orgán pravomocně rozhodl, neboť tento spor či jiná xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxení v plné jurisdikci soudu, tj. soud může provádět nové dokazování ke zjištění skutkového stavu (viz § 250e), může převzít i skutková zjištění správníxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xoudní řízení, musí být nejprve zahájeno návrhem, který se vždy nazývá žalobou (ať už bude znovu projednáván spor či jiná právní věc, bez ohledu, zda podlx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xomáhat svého práva u soudu a kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx řízení dle části páté, aktivně legitimován. Je jím každý, xxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx tj. založena, změněna, zrušena, určena či zamítnuta. K naplnění aktivní legitimace tedy postačuje tvrdit (a poté v řízení prokázat), že právní sféra žxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx. komentář k § 250a). Účastníkem soudního řízení je nejen ten, kdo se řízení před správním orgánem účastnil (s kým ve skutečnosti správní orgán jednal jaxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xízení dle části páté i ten, s kým správní orgán nejednal, pokud tvrdí, že byl rozhodnutím správního orgánu dotčen na svých právech, a je věcí soudu, aby poxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxe. Jde v podstatě v obecné rovině o úplný výčet veškerých představitelných typů rozhodnutí správního orgánu (individuálních správních aktů), která sx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxými se práva a povinnosti žalobce konstituují (zakládají, mění, ruší), dále všechny druhy deklaratorních rozhodnutí, jimiž se práva či právní vztahy xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxní, na něž mu mohl vzniknout nárok. K podrobnému objasnění problematiky správních aktů je zapotřebí studia vědy správního práva. Tato záležitost dalexx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxní. K naplnění aktivní legitimace tedy je žádoucí, aby žalobce nejen tvrdil (a prokazoval), že byl rozhodnutím správního orgánu dotčen na svých právecxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxm.
Podání žaloby musí být včasné (viz komentář k ustanovení § 247), nicméně nemá (a vzhledem k povaze řízení dle části páté ani nemůže mít) žádné účinkx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx žádné hmotné právo neuplatňuje, nýbrž se žádá, aby soud znovu projednal to, o čem rozhodl správní orgán.
K odst. 2:
Odstavec druhý vymezuje nezbytnx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxoužije, neboť je to vyloučeno vlastní úpravou; pouze se přiměřeně použije ustanovení § 42 odst. 4 o obecných náležitostech podání a ustanovení § 43 o odsxxxxxxxxx xxx xxxxxxx
Žaloba tedy musí obsahovat tyto náležitosti, bez nichž nebude projednatelná:
-
obxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxx x xxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxstníků v řízení dle části třetí občanského soudního řádu - srov. § 79 odst. 1),
-
označení sporu nebo jiné právní věci, o které správní orgán rozhodl xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xnejlépe uvedením orgánu, který rozhodnutí vydal, dále datem a spisovou značkou nebo číslem jednacím),
-
vylíčení skutečností, které svědčí o tomx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x ustanovení § 247 odst. 1),
-
vylíčení údajů o tom, v čem žalobce spatřuje, že byl rozhodnutím správního orgánu dotčen na svých právech (zde jde o to, axx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxvých následků může dojít novým projednáním a rozhodnutím věci nebo sporu soudem),
-
označení důkazů, které by měly být v řízení před soudem provedexx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx x xx xxxx. 1),
-
údaj o tom, v jakém rozsahu má být spor nebo jiná právní věc soudem projednána a rozhodnuta (jde o uvedení toho, které části správního rozhodnuxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x
x
údaj o tom, jak má být spor nebo jiná právní věc soudem rozhodnuta (nejde samozřejmě o to uvádět žalobní
petit
čili doslovný návrh rozsudečného výroku, xxxxx x xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxdnuta).
Podstatnější je ovšem uvedení rozsahu projednání věci nebo sporu, neboť xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxě, že soud dospěje k závěru, že správní orgán rozhodl věc nesprávně, avšak žalobce se bude domáhat rozhodnutí, jehož vydání hmotné právo nebude umožňovxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxi nepoučují (viz § 5).
K vymezení rozsahu, v němž má být soudní přezkum proveden, srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19.5.2005, sp. zn. 30 Cdx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xe kterém věc dříve projednal a rozhodl správní orgán. Je též třeba, aby žalobce zdůvodnil, jakým způsobem rozhodnutí správního orgánu nepříznivě zasáxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxu a že náležejí právě jemu.“
K odst. 3:
Odstavec třetí ukládá žalobci povinnost předložit soudu (kromě listinných důkazů, jichž se dovolává, což je xxxxxx xxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxpis, který byl žalobci doručen správním orgánem, nýbrž postačí i jeho kopie (neověřená), neboť stejně je povinností soudu vyžádat si od správního orgáxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx x x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxis rozhodnutí správního orgánu.
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 247
Komentátor: Mottl
K odst. 1:
Možnost xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxžiku doručení rozhodnutí správního orgánu žalobci. Ve výjimečných případech zvláštní předpisy mohou stanovit lhůtu i jinak - např. je odlišně upravexx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx xe znění pozdějších předpisů). Pro počátek běhu lhůty je tedy rozhodný okamžik, kdy bylo žalobou napadené rozhodnutí doručeno, nikoliv okamžik, kdy naxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxx xx xxxxxx včas, neboť tento okamžik není (na rozdíl od okamžiku nabytí právní moci) objektivně zjistitelný ze samotného správního rozhodnutí. Žalobce tedy musx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxli již ze samotných žalobních tvrzení, že žaloba je podána opožděně, soud ji bez dalšího odmítne, aniž by okamžik doručení zjišťoval dokazováním. Pokux xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx x x xxj ověří mj. skutečnost, kdy došlo k doručení správního rozhodnutí žalobci, a dojde-li k závěru, že žaloba byla podána opožděně, odmítne ji. Doručenka oxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxí-li prokázán opak); pokud žalobce tvrdí, že k doručení správního rozhodnutí došlo jindy, než plyne z doručenky, musí to prokázat.
Proti rozhodnutx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xprávního rozhodnutí nesprávně, a případně to dokládat příslušnými důkazy. Na odvolacím soudu je pak přezkum správnosti závěrů prvoinstančního soudx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxenout, že rozhodným okamžikem doručení napadeného správního rozhodnutí nemusí být okamžik, kdy je žalobce skutečně převzal nebo se o něm dozvěděl, nýxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xčinky doručení uplynutím úložní doby u zásilky uložené na poště (např. § 24 odst. 1 zák. č. 500/2004 Sb.), nebo uplynutím doby vyvěšení na úřední desce přx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxx xxxxxx xxbyla rozhodovací praxe soudů dlouhou dobu jednotná a bylo možno shledat se i s rozhodnutími stojícími na závěru, že jde o lhůtu hmotného práva (viz např. xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xepříznivějším počítáním běhu lhůty hmotněprávním způsobem, podle něhož poslední den lhůty musí být žaloba podána na soudu a nepostačuje k jejímu zachxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx zn. II. ÚS 300/06, a následně usneseními Nejvyššího soudu ze dne 26.2.2008, sp. zn. 28 Cdo 66/2008, a ze dne 31.8.2006, sp. zn. 28 Cdo 2098/2006, a zejména xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xx7 odst. 1 je lhůtou procesní, při níž postačuje nejpozději poslední den lhůty odevzdat podání orgánu, který je má povinnost doručit. Důvody pro závěr o pxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx doktrinální
interpretace
bez přímé zákonné opory vede k odepření spravedlnosti a ke znemožnění výkonu práva na soudní ochranu a spravedlivý proces (xxx xx xxxxx x x x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxávních orgánů dle hlavy druhé části páté občanského soudního řádu), důsledkem marného uplynutí lhůty je ztráta (
prekluze
) práva na soudní ochranu souxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xoudní ochranu a rozhodnutí soudu nebylo pro účastníka jen v důsledku použité
interpretace
překvapivé.
Autoři komentáře se přiklánějí k závěru o pxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xřed správním orgánem), toliko se procesně zahajuje řízení o znovuprojednání téhož nároku soudem.
Citované stanovisko Nejvyššího soudu snáší pro xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxx xxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xrgánem, byla znovu projednána soudem, že s jejím podáním není spojeno uplatnění práva a která nemá (nestanoví-li zákon jinak) odkladný účinek na právnx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxo jiným orgánem, jsou v ustanovení § 246 odst. 2 o. s. ř. upraveny odlišně od požadavků na žalobu, kterou se zahajuje řízení podle části třetí občanského xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx
petit
), ale jen požadavek, v jakém rozsahu má být spor (jiná právní věc), projednaný a rozhodnutý správním orgánem (nárok uplatněný před správním orgáxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xe počítá procesním způsobem za použití všech pravidel vtělených do ustanovení § 57 tj.:
-
do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxx
x
xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce (§ 57 odst. 2, věta první),
-
připadne-li konec lhůty na sobotxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxučit.
Výjimkou z pravidla, že žaloba, kterou se zahajuje řízení podle části páté občanského soudního řádu, musí být podána ve lhůtě dvou měsíců ox xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xízení podaný ve správním soudnictví (k tomu srov. ustanovení § 46 odst. 2 s. ř. s.). V usnesení byl navrhovatel poučen, že do jednoho měsíce od právní moci xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx od právní moci usnesení o odmítnutí návrhu.
Nicméně tímto způsobem nelze obcházet ustanovení § 247 odst. 1 zejména v situaci, kdy by žaloba byla nejxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxávního rozhodnutí a soud ve správním soudnictví poté žalobu odmítl dle § 46 odst. 2 s. ř. s. s poučením o možnosti podat do jednoho měsíce žalobu dle části xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxaci, kdy byla včas podána nejprve u soudu příslušného k věcem správního soudnictví (včas v dvouměsíční lhůtě stanovené soudním řádem správním pro podáxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx x xx xx xx xxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx, že jde o věc, kterou soudy projednávají a rozhodují v občanském soudním řízení.
V takovém případě zákon umožňuje žalobci (navrhovateli) podat v téxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxho měsíce od právní moci rozhodnutí soudu vydaného ve správním soudnictví, pokládá se řízení v takové věci za zahájené již dnem, v němž odmítnutý návrh nx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx ze dne 9.11.2011, sp. zn. Cpjn 201/2011. V takovém případě dovozuje citované stanovisko Nejvyššího soudu, že „podá-li navrhovatel, jehož (původní) nxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxze) u soudu příslušného k občanskému soudnímu řízení žalobu podle ustanovení § 246 o. s. ř., platí, že řízení o této žalobě podané u soudu příslušného k obxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxo soudnictví jím odmítnutý (původní) návrh na zahájení řízení, avšak pouze tehdy, došla-li (byla-li doručena) soudu příslušnému k občanskému soudníxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx x xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxslušného k věcem správního soudnictví o odmítnutí (původního) návrhu na zahájení řízení.
V případě, že žaloba podle ustanovení § 246 o. s. ř. (poslxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxení soudu příslušného k věcem správního soudnictví o odmítnutí (původního) návrhu na zahájení řízení, platí o době zahájení řízení ve věci ustanovení x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxu, zda jeho nárok, o němž rozhodl správní orgán, má soukromoprávní nebo veřejnoprávní povahu a zda se tedy u soudu projednává a rozhoduje v občanském souxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxčanskému soudnímu řízení. Lhůta uvedená v ustanovení § 82 odst. 3 o. s. ř. má nepochybně procesněprávní povahu.
Pro závěr o zachování této lhůty ovšxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx § 82 odst. 3 o. s. ř. obsahuje v tomto směru zvláštní právní úpravu, v důsledku které se obecné ustanovení § 57 o. s. ř. neuplatní.
Právní fikce
, podle xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxí jím odmítnutý (původní) návrh na zahájení řízení, nastává jen tehdy, jestliže soudu příslušnému k občanskému soudnímu řízení (pozdější) žaloba došxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxodního) návrhu na zahájení řízení; odevzdání žaloby orgánu, který má povinnost je doručit, tu - jak je nepochybné již ze znění ustanovení § 82 odst. 3 o. sx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxesení soudu příslušného k věcem správního soudnictví o odmítnutí (původního) návrhu na zahájení řízení.
Určení lhůty jednoho měsíce od právní mocx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xvých důsledcích doplňuje (a nahrazuje) lhůtu předepsanou k podání žaloby v ustanovení § 247 odst. 1, větě první, o. s. ř. nebo ve zvláštním právním předxxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x s. ř. s. usnesením odmítnut, je u soudu příslušného k občanskému soudnímu řízení (posléze) podaná žaloba podle ustanovení § 246 o. s. ř. - jak vyplývá z xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx x xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxal účinek popsaný v ustanovení § 82 odst. 3 o. s. ř., tedy platí-li, že řízení o ní je zahájeno dnem, kdy soudu příslušnému k věcem správního soudnictví došxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xsnesení soudu příslušného k věcem správního soudnictví o odmítnutí (původního) návrhu, se uvedený předpoklad neuplatní, neboť žalobce nevyhověl poxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xx xxxxxx x xxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxdle ustanovení § 46 odst. 2 s. ř. s.; žaloba proto je včasná (a nelze ji považovat za opožděnou), jen jestliže byla podána u soudu příslušného k občanskému xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx ř. nebo ve zvláštním právním předpisu.“
K odst. 2:
Žaloba není přípustná, jestliže žalobce nevyčerpal v řízení vedeném před správním orgánem řádxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxx.
Princip, že soud projednává žalobu podle části páté občanského soudního řádu až poté, co byly využity řádné opravné prostředky ve správním řízenxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xe revidovatelné cestou řádných opravných prostředků v řízení před správním orgánem. Ostatně právní moc rozhodnutí správního orgánu je podmínkou jehx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxx
xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xhůtě počítané od doručení rozhodnutí správního orgánu, které však dosud nenabylo právní moci (protože např. nebylo doručeno rozhodnutí všem účastníxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxx xx xx x xxčátkem běhu lhůty pro podání žaloby u těch účastníků řízení dle části páté občanského soudního řádu, s nimiž správní orgán nejednal, ačkoliv s nimi jednxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxek lhůty pro podání žaloby odvíjí od okamžiku, kdy se žalobce o rozhodnutí správního orgánu dozvěděl. Druhou výkladovou možností by byla neomezená možxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxt. 1:
Účelem řízení podle části páté je dosáhnout nového projednání a rozhodnutí soukromoprávního sporu či jiné právní věci, které zákon svěřil k proxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xozhodnutím správního orgánu, může podat návrh na zahájení řízení dle části páté občanského soudního řádu vedoucí ke znovuprojednání věci před soudex xxxx xxxxxx x xxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xoci (viz § 244 odst. 1).
Samo podání žaloby však nezpůsobuje žádný efekt vůči pravomocnému (a případně vykonatelnému) rozhodnutí správního orgánux xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxím - rozhodnutí správního orgánu působí právní účinky a je závazné pro toho, koho se týká, i formálním - že jsou splněny podmínky určené procesním právem x xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxx xxxxxx xx xedy popsaných účinků správního orgánu nedotýká; hodlá-li žalobce dosáhnout prozatímního odstranění těchto účinků, musí podat návrh na odklad právnx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx
xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxlnosti zejména proto, že některá rozhodnutí pojmově nemusí být vykonatelná (vynutitelná exekučními prostředky), neboť vykonatelné právo nezakládxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxého úřadu, že určitá osoba je či není vlastníkem nějakého pozemku, pojmově nevykonatelné je např. rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu prxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxstí rozhodnutí správního orgánu se rozumí stav, kdy rozhodnutí ukládá povinnost k plnění objektivně vynutitelnou exekučními prostředky, přičemž je xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xozsahu a obsahu vykonávaných povinností a určení lhůty ke splnění povinnosti).
Je vždy xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxzán, neboť od něj se odvíjejí důvody, které bude zkoumat, nicméně i zde platí, že soud posuzuje návrh podle jeho obsahu, a nikoliv jen podle označení, proxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxeru výroku rozhodnutí správního orgánu, nezbude než vyzvat žalobce k odstranění vad podání postupem dle § 43.
Ať už se žalobce domáhá odkladu právní xxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xísm. a) a b) odst. 2 pro oba typy odkladu (závažné ohrožení práv žalobce a přiměřenost zásahu u odkladu právní moci, hrozbu závažné újmy způsobené neprodxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxysl odkládat právní moc či vykonatelnost rozhodnutí správního orgánu tam, kde se jedná o žalobu opožděnou nebo zjevně bezúspěšnou.
U těch rozhodnuxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxičemž soud bude zároveň zkoumat, zdali se odklad se nedotkne nepřiměřeným způsobem práv nabytých třetími osobami. Závažné ohrožení v právech žalobce xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxdě z předem neurčené množiny skutečností vymezil, kdy se jedná o závažné ohrožení práv a kdy ne. Pro žalobce však v tomto ohledu postačí tvrdit, v jakých kxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxále působit své účinky. Na soudu bude uvážení intenzity hrozby ohrožení práv žalobce a zejména porovnání přiměřenosti zásahu, tedy toho, jak se případxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xednak to, aby rozhodnutím správního orgánu nebylo způsobeno závažné ohrožení práv toho, kdo se brání žalobou podle části páté občanského soudního řádxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxtních okolnostech případu (srov. komentář k ustanovením § 162, § 171 odst. 3 a § 243 a analogicky např. usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8.7.2002, spx xxx xx xx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxelnosti a v takovém případě se žalobce vždy musí domáhat odkladu vykonatelnosti (nelze se domáhat odkladu obojího a odklad právní moci bez odkladu vykoxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxanění vad návrhu pod sankcí odmítnutí návrhu; popř. pokud by na takovém návrhu žalobce trval (a nešlo by o zřejmou nesprávnost v návrhu), bylo by nutné jex xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxzhodnutí správního orgánu hrozila žalobci xxxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx x xxxxx xxxxstavovat zvlášť závažnou újmu. Zde se nabízí určité srovnání s ustanovením § 266 odst. 1 - odkladem výkonu rozhodnutí z důvodů poměrů povinného (viz komxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xo právní sféry žalobce.
Odklad účinků rozhodnutí správního orgánu je opatřením dočasným, předběžným, neboť pojmově může trvat nejdéle do doby práxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxhnout právní moc konečného rozhodnutí o věci samé). Navíc soud může z úřední povinnosti, i bez návrhu, odklad právní moci nebo vykonatelnosti rozhodnuxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx
x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxž i o případném zrušení odkladu, soud rozhoduje usnesením, proti němuž je odvolání přípustné.
Příklady výroků:
Právní moc rozhodnutí správníhx xxxxxx xxx xx xxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxx xxx xxx se odkládá do doby právní moci rozhodnutí ve věci samé.
Návrh na odklad právní moci (vykonatelnosti) rozhodnutí správního orgánu ... ze dne ... čj. .xx xx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx. čj. ... se zrušuje.
Hlava třetí
Řízení o žalobě
Příslušnost
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
x x xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxatí ustanovení § 11 odst. 1, podle něhož se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxxxxxxx
xxx xxxxmání věcné příslušnosti se uplatňuje zásada perpetuationis fori, tj. věcnou příslušnost soud zkoumá stejně jako v řízení dle části třetí občanského sxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx soudu došla žaloba odmítnutá dle ustanovení § 46 odst. 2 s. ř. s. soudem, který rozhoduje podle zvláštního zákona věci správního soudnictví, protože šxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx x xx xxxxx xx x xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxu k občanskému soudnímu řízení do jednoho měsíce od právní moci usnesení o odmítnutí).
Specifická právní úprava věcné příslušnosti v tomto ustanovxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxplývá z dále uvedeného - omezení věcné příslušnosti krajských soudů na věci vkladu práva k nemovitým věcem by zdánlivě komplikující situace nastolovax xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxcně příslušný, neboť se jedná o řízení dle části páté občanského soudního řádu, x xxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xxx x xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxx soud dle § 104a a věc předloží se zprávou o tom svému nadřízenému vrchnímu soudu, přičemž stejně jako v řízení dle části třetí mají účastníci řízení právo xx x xxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxupni.
Jestliže však soud dospěje k závěru, že není věcně příslušný proto, že se nejedná o řízení podle části páté občanského soudního řádu, tj. - jak jxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx, nýbrž že se jedná o věc náležící do správního soudnictví, postupuje dle ustanovení § 104b a řízení zastaví, přičemž žalobce poučí o možnosti podat žaloxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxního řádu uplatní i ustanovení § 104c pro případy, kdy soud dospěje k závěru, že věc náleží do věcné příslušnosti soudu rozhodujícího věci správního souxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxx x xx xx xx x xxxx xx xxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx řízení. V takovém případě postupuje soud dle § 104c odst. 2 a předkládá věc zvláštnímu kompetenčnímu senátu zřízenému podle § 2 zákona č. 131/2002 Sb., o xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxou návrhu, z čehož je třeba dovodit, že v zájmu zachování práva účastníků na spravedlivý proces je
de facto
povinen takový návrh předložit.
K odst. 1:
xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx).
K odst. 2:
xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxého ustanovení, kdy žaloby proti rozhodnutím správního orgánu, jimiž byl rozhodnut spor nebo jiná právní věc ve věcech vkladu práva k nemovitým věcem pxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxdy xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxutím katastrálního úřadu o povolení vkladu práva k nemovité věci. K otázce přípustnosti žaloby proti rozhodnutí katastrálního úřadu, kterým byl povoxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx
Podle jednoho není taková žaloba přípustná, neboť jejímu projednání brán