Obsah Dostupné filtry
Předpisy ČR (1)

99/1963 Sb. Občanský soudní řád, 3. část: Soudcovský komentář
Informace Znění: poslední stav textu

Hledat v textu dokumentu:
  • Tisk
    Uložit
    Odeslat
  • Velikost písma textu
Viditelnost komentáře:
 
 

 
xxxxxxx xxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxx
xxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxvát
Kryštof
Janek
František
Korbel
Tomáš
Lichovník
Jaroslav
Mádr
Tomáš
Mottl
Daniel
Paľko
Bohuslav
Petr
Viktor
Sedlák
Pxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxx
xxxxxx
Část čtvrtá
Opravné prostředky
Hlava první
Odvolání
Podání odvolání
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx1
Komentátor: Petr
Soudní rozhodnutí může trpět různými vadami. Někdy jde o objektivní vady, jindy jen o pocity účastníků, kterým nebylo vyhověno a xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxo státu je společensky žádoucí, aby soudní rozhodnutí podléhalo přezkumu. Zásadně jde o soudní přezkum na základě opravných prostředků, který se děje x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxní systémy, a to apelační a kasační.
Apelační opravný systém umožňuje přezkum rozhodnutí po stránce skutkové i právní. Odvolací soud pak může v důslxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxm skutečnostem a důkazům, které nebyly účastníkem uvedeny v řízení před soudem prvního stupně (tzv. novoty), hovoříme o apelaci úplné nebo neúplné. Kaxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxi, který se liší od skutkového stavu věci zjištěného soudem prvního stupně.
Kasační systém umožňuje přezkum rozhodnutí soudu prvního stupně pouze xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxo systému může odvolací soud napadené rozhodnutí pouze potvrdit nebo zrušit. Pro úplnost je třeba zmínit, že v teorii se rozlišuje ještě revizní opravnx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxně jej posoudil.
Opravné prostředky klasifikuje teorie,
legislativa
i praxe především podle toho, zda směřují proti nepravomocnému anebo pravoxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx x xxxx xxxt. 2 o. s. ř., čl. 12 odst. 3 písm. b/ nařízení EU č. 1896/2006, § 175 odst. 1 o. s. ř.), ačkoliv se jedná o úkony účastníků, jimiž se brání proti vydanému rozhoxxxxxx
Txxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-----I
I        opravné prostředky           I       další obranné prostředky       I
I------------------I------------------I-------------------I------------------I
I      řxxxx       x    xxxxxxxxx     x       xxxxx       x      xxxxxxx     x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxx  x xxxxxxní (§ 240  I proti platebnímu  I proti směnečnému I
I odst. 1)         I odst. 1)         I rozkazu           I platebnímu       I
I                  I                  I (§ 174 odst. 2)   I rozkazu (§ 175   I
I                  I                  I                   I odst. 1)         I
I----------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x                  x xxxxxx xx xxxxxx x xxxxx             x xxxxx xxxxxxxx   x
x                  x xxxxxx xx xxx    x xxxxxxxxxxkému    I platebnímu       I
I                  I odst. 1, 2)      I platebnímu        I rozkazu (§ 175   I
I                  I                  I rozkazu (§ 174a   I odst. 1)         I
I                  I                  I odst. 2)          I                  I
I------------------I------------------Ixxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x                  x xxxxxx xxx       x xxxxx xxxxxxxxxx  x                  x
x                  x xxxxxxxxxx xx   x xxxxxxxxxx        x                  x
x                  x xxx xxxxx xx xx  x xxxxxxx xxxx xx   x                  x
x                  x                  x odst. 3 písm. b/  I                  I
I                  I                  I nař. EU č.        I                  I
I                  I                  I 1896/2006)        I                  I
I------------------I------------------I-------------------I------------------I
Souxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxt či dokonce revokovat soudní rozhodnutí. Zde je proto na místě připomenout, že předseda xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xakož i bdít nad soudcovskou etikou (§ 164 a násl. cit. zákona). K tomu má příslušnou kárnou pravomoc, ne však možnost jakkoliv zasahovat do nezávislého a xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxi. Na rozdíl od mimořádných opravných prostředků, kde zákon často stanoví přísné podmínky pro jejich podání, odvolání je svěřeno zcela do rukou účastnxxx x xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx x xxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxivní podmínky přípustnosti odvolání (někdy hovoříme také o procesní legitimaci k podání odvolání). Podání odvolání je právem, nikoliv povinností účxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxí jako řádný opravný prostředek pochopitelně vede.
Přitom skutečnost, že účastník má právo odvolání, není úplnou samozřejmostí. Tzv. zásada dvojxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x x xxx xx xxxxx x xxxxxxx xákladních práv a svobod, které reflektují čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně základních lidských práv a svobod). Teorie a praxe civilního procesu tuto zásaxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx č. 30/2000 Sb., spolu s judikaturou Nejvyššího soudu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.3.1999, sp. zn. 21 Cdo 1901/98) změnily stávající funkčnx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxzhodnutí Nejvyššího soudu, které uvádí: „Je-li ke správnému rozhodnutí o věci samé zapotřebí podstatných (pro rozhodnutí zásadně významných) skutkxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xvé rozhodnutí nezaložil, nejsou podmínky ani pro potvrzení, ani pro změnu rozhodnutí soudu prvního stupně; odvolací soud proto rozhodnutí zruší a věc xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxů fakticky postaven do role soudu třetího stupně a musel se nějakým způsobem bránit obrovskému nápadu věcí, které nestačil v přiměřených lhůtách vyřizxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxvolací soud a odvolací soudy se musely rychle přizpůsobit, pokud nechtěly získat známku neodbornosti. Nakonec to stejně byly odvolací soudy, kterým bxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxto musela být oslabena. Stalo se tak plíživým návratem k apelaci novelou č. 59/2005 Sb. účinnou od 1.4.2005. Také Ústavní soud přišel se svou troškou do xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx odvolací soud přistoupit, nemůže-li sám rozhodnutí změnit nebo potvrdit; avšak až v nejzazším případě, kdy vady nemůže sám zhojit.“
Návrat k apelaxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xoudu prvního stupně musí dokazování zopakovat, čímž je vyhověno i zásadě přímosti řízení a zejména je naplněn zákaz překvapujících rozhodnutí (jde o pxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxx
xxxx xxxx xravdou tradovaná představa, že odvolací soudy musí za každou cenu doplňovat dokazování tam, kde nalézací soudy nepostupují korektně a neprovedou potxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxedl vůbec či nedostatečným způsobem. Zásada dvojinstančnosti soudního řízení tedy není negována a zůstává stále základní zásadou civilního procesu xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxh soudů lze uvést statistický přehled o vyřízených věcech v agendě Co v letech 2002-2010 v rámci celé ČR s vyjádřením počtu věcí zrušených a vrácených okrxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx
Tabulka č. 2: Přehled vyřízených věcí v agendě Co.
I--------I-------------I-------------I--------------------------------------xx
x  xxx   x    xxxxx    x   xxxxxx    x                 x xxxx                x
x        x             x  xxxxxxxx   xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x        x             x             x xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx x
xxxxxxxxxxxxxx---------I-------------I-------------------I-------------------I
I  2002  I   56 548    I   60 053    I      13 118       I      21,84%       I
I--------I-------------I---------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x  xxxx  x   xx xxx    x   xx xxx    x      xx xxx       x      xxxxxx       x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-----I-------------------I
I  2004  I   67 610    I   66 069    I      11 732       I      17,76%       I
I--------I-------------I-------------I-------------------I-------------xxxxxxx
x  xxxx  x   xx xxx    x   xx xxx    x        xxxx       x      xxxxxx       x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x  xxxx  x   xx xxx    x   xx xxx    x        xx61       I       9,80%       I
I--------I-------------I-------------I-------------------I-------------------I
I  2007  I   72 935    I   72 350    I        6403       I       8,85%       I
I--------I--xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x  xxxx  x   xx xxx    x   xx xxx    x        xxxx       x       xxxxx       x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx----I-------------------I-------------------I
I  2009  I   73 386    I   76 889    I        6353       I       8,26%       I
I--------I-------------I-------------I----------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x  xxxx  x   xx xxx    x   xx xxx    x        xxxx       x       xxxxx       x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--I
I  2011  I   72 665    I   77 527    I        6216       I       8,02%       I
I--------I-------------I-------------I-------------------I-------------------I
I  2012  I   85 507    I   87 208    I        xxxx       x       xxxxx       x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x  xxxx  x   xx xxx    x   xx xxx    x        xxxx       x       xxxxx       x
xxxxxxxxxx-------------I-------------I-------------------I-------------------I
I  2014  I   73 325    I   78 223    I        9687       I      12,38%       I
I--------I-------------I------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x  xxxx  x   xx xxx    x   xx xxx    x        xxxx       x      xxxxxx       x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-------I-------------------I
Vraťme se však k samotnému odvolání jako procesnímu úkonu. Odvolání je řádným opravným prostředkem, což zjednodxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxátu ve věcech majetkových, aniž by se kladly tomuto procesnímu úkonu nějaké další procesní překážky, jako je tomu u opravných prostředků mimořádných. xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xoudní instancí (s výjimkami zákonem předvídanými, jako jsou např. bagatelní věci či procesní rozhodnutí, kde ustupuje tento zájem zájmu efektivity sxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxověno anebo mu tímto rozhodnutím byla způsobena újma na jeho právech, kterou může napravit svým rozhodnutím odvolací soud. Způsobená újma musí přímo vxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxivní přesvědčení o důsledcích, vyplývajících pro něho z rozhodnutí soudu prvního stupně (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.12.2001, sp. zn. 26 Cxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx, nikoliv podle hmotného práva, neboť pak by šlo o posouzení důvodnosti nároku ve věci samé (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8.6.2000, sp. zn. 21 Cdo xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxm odvolacího soudu. Například soud prvního stupně zamítl v řízení o výkon rozhodnutí návrh povinného na odklad provedení výkonu rozhodnutí, povinný pxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxinného o odkladu provedení výkonu rozhodnutí, neboť výkon rozhodnutí byl již proveden.
Rovněž účastník, který se po vyhlášení rozhodnutí soudu prxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxvá, že účastník má subjektivní přípustnost odvolání i v případě překročení návrhu v jeho prospěch. Účastník tedy může podat odvolání i v případech, bylxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx 2637/2003).
Vyskytují se však i názory, že překročil-li odvolací soud žalobní návrh ve prospěch žalobce, neměl by mít právo odvolání, neboť mu bylo xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx jen sklenice plná. Jakmile totiž tekutina začne přetékat přes okraj, sklenice je stále jen plná. Pochopitelně, že právo odvolání při překročení žalobxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxu spíše výklad
restriktivní
. Filozofie změn občanského soudní procesu by napovídala pro správnost varianty druhé.
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxíků (§ 91 odst. 1) podává každý účastník odvolání sám za sebe a toto odvolání má procesní účinky pouze pro něho. Nemůže se proto odvolat např. žalovaný č. 1x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxím účastníkem má procesní účinek pro všechny další účastníky na jeho procesní straně. Zásada, podle které u nároku vycházejícího ze stejného skutkovéxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xalších žalovaných rozhodnuto věcně (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. 20 Cdo 1753/1998).
Subjektivně legitimována k podání xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxávech - může se stát účastníkem až doručením soudního rozhodnutí, jímž bylo rozhodnuto o jejích právech a povinnostech. Třetí osoba je tak účastníkem vxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx o odměně; manžel povinného ve výkonu rozhodnutí, pokud jsou výkonem postiženy věci v SJM; znalec, pokud bylo rozhodnuto o znalečném; osoba, které byla xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
Odvolání musí být také objexxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxššího soudu vydané v řízení v prvním stupni (§ 9 odst. 5) odvoláním napadeno být nemůže (náprava je možná jedině obnovou řízení nebo žalobou pro zmatečnoxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxe napadnout odvoláním. Konkrétně může jít například o rozhodnutí odvolacího soudu, kterým je účastníku udělena pořádková pokuta v odvolacím řízení (xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx x. 2015, sp. zn. 29 Cdo 526/2015, jímž bylo dovolacím soudem řízení zastaveno pro nedostatek funkční příslušnosti jakožto neodstranitelné podmínky říxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxudu odvolacího. Tyto případy jsou poměrně časté a musela se řešit otázka, který soud má řízení zastavit pro nedostatek funkční příslušnosti k rozhodnuxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xejvyšší soud (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2004, sp. zn. 22 Cdo 599/2004), a to zejména proto, že je vrcholným článkem soustavy obecných soxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xx09, sp. zn. 28 Cdo 1670/2009).
Z nejnovější judikatury připomeňme úvahu obsaženou v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2016, sp. zn. 32 Cdo 139/2xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxho stupně, pokud to zákon nevyluču- je. Krajské soudy rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů (§ 10 odst. 1 o. s. ř.). V obvodu města Brnx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xx x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxnout, je-li podle zákona přípustné, dovoláním (§ 236 odst. 1 o. s. ř.). Soudem příslušným k rozhodování o dovoláních proti rozhodnutím krajských nebo vxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxí krajského soudu jako soudu odvolacího (srov. § 201 a § 10 odst. 2 o. s. ř.). Tomu koresponduje i skutečnost, že Nejvyšší soud, ve shodě s tím, jak soustavu xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx x x x xxx xx xx xxx x xx xxxxxxx xxxx xxxxxxst soudu pro projednání odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu občanský soud řád neupravuje.
Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranixxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xdvolacího soudu zastaví Nejvyšší soud jako vrcholný článek soustavy obecných soudů a jako soud, který je funkčně příslušný k rozhodování o opravném prxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxise Soudní
judikatura
, sešit č. 7, ročník 2001, pod číslem 85, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 433/2002, uveřejněné v čaxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx provedené zákonem č. 404/2012 Sb. od 1. ledna 2013, neboť právní úprava § 10a a § 236 o. s. ř. z hlediska vymezení mimořádných opravných prostředků, o nichx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxil.“
Judikatura
také řešila problém, zda je přípustné odvolání proti rozhodnutí okresního soudu, jímž bylo přezkoumáno rozhodnutí orgánu občanskéxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx ve prospěch přípustnosti odvolání (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 1999, sp. zn. 20 Cdo 2317/1998). Konečně byla předmětem judikatorního řxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxze podat dovolání, neboť občanský soudní řád funkční příslušnost k projednání dovolání směřujícího proti prvostupňovému rozhodnutí neupravuje (usxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx
apelace
, avšak k novotám nelze přihlížet, pokud se jich účastník v odvolání nedovolal (§ 212a odst. 3, § 254 odst. 5).
Specifická situace ve výkonu roxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx rozsahu či jiným způsobem výkonu. Oprávněný má proto právo podat odvolání, i když jeho návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí bylo obecně vyhověno.
Cxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xeúplné
apelace
s modifikací pro věci jen procesní povahy (viz § 212a odst. 6) a ve věcech nesporných včetně výkonu rozhodnutí a exekucí, kde platí režim xxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxxx
xx xxx xxxxx xxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x x02
Komentátor: Petr, Jirsa
Odvolání je v zásadě přípustné proti všem rozsudkům a usnesením okresních a krajských soudů vydaným v řízení v prvním stuxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xomentované ustanovení. Tyto výjimky se týkají především celého okruhu rozhodnutí ve formě usnesení (§ 202 odst. 1). Velmi časté novelizace, které ve vxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx který - zdá se - poněkud zužuje původně téměř všeobjímající možnost napadnout soudní rozhodnutí tímto řádným opravným prostředkem. Jde jednak o procexxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x x
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxorním rozhodnutím ve formě rozsudků v tzv. bagatelních věcech (§ 202 odst. 2). Poslední výjimkou je pak nepřípustnost odvolání jen proti důvodům usnesxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxjvíce vágním ustanovení odst. 1 písm. a), které hovoří o usnesení, jímž se upravuje vedení řízení. Z logiky věci vyplývá, že usnesením, kterým se upravuxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxí řízení, není soud vázán. To znamená, že je může soud sám změnit, ačkoliv osoba k tomu oprávněná nepodala odvolání. Charakteristickým znakem těchto usxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxd ano, pak pouze zprostředkovaný v tom smyslu, že napomáhají, jsou-li správně využívána, efektivnímu směřování procesu k meritornímu rozhodnutí (tyxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx x xxxxxxxxx
xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
                               xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                            xxxx xxxxx x xaplacení soudního poplatku (vzor 064)                I
                            I  I (§ 9 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb.)                            I
                            I  I--------------------------------------------------------------xx
                            x                                                                   
                            x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                            xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx  x
                            x  I (§ 15b odst. 1)                                               I
                            I  I---------------------------------------------------------------I
                            I                                                                   
                            I  I---------------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                            xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx             x
                            x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--I
                            I                                                                   
                            I  I---------------------------------------------------------------I
                            I--I usnesení o povolení nahlédnout do spisu (§ 44 odst. 2)        I
                            I  I------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                            x                                                                   
                            x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                            xxxI výzva ke zvolení zástupce pro doručování                      I
                            I  I (§ 46c odst. 1)                                               I
                            I  I---------------------------------------------------------------I
                            I                                                                   
                            I  I-------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                            xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xx                      x
                            x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx---------------------------------I
                            I                                                                   
                            I  I---------------------------------------------------------------I
                            I--I usnesení o prominutí pořádxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx          x
                            x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                            x                                                                   
                            x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--------------------------I
                            I--I usnesení o prodloužení soudcovské lhůty (§ 55)                I
                            I  I------------------------------------------------------xxxxxxxxxx
                            x                                                                   
                            x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                            xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxxx               x
xxxxxxxx-----------------I  I  I---------------------------------------------------------------I
I usnesení, jímž se      I  I                                                                   
I upravuje vedení řízení xxxx  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x x xxx xxxxx x xxxx xx  x  xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxení (§ 93 odst. 2) I
I------------------------I  I  I---------------------------------------------------------------I
                            I                                                                   
                            I  I------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                            xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx  x
                            x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx---------------------------------------I
                            I                                                                   
                            I  I---------------------------------------------------------------I
                            I--I doložka proti nečinxxxxx xx xxx xxxxx xx                      x
                            x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                            x                                                                   
                            x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx----------------------I
                            I--I usnesení o pokračování v řízení (§ 111 odst. 1)               I
                            I  I-----------------------------------------------------------xxxxx
                            x                                                                   
                            x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                            xxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx                         x
                            x  x xx xxxx xxxxx x xxxxx x/)                                     I
                            I  I---------------------------------------------------------------I
                            I                                                                   
                            I  I--------------------------------------------------------xxxxxxxx
                            xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx                        x
                            x  x xx xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xx                                x
                            x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx---------I
                            I                                                                   
                            I  I---------------------------------------------------------------I
                            I--I zamítnutí návrhu na doplnění dokazování (§ 120 odst. 1)       x
                            x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                            x                                                                   
                            x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-----I
                            I--I rozhodnutí o nepřipuštění dotazů na svědka (§ 126 odst. 3)    I
                            I  I---------------------------------------------------------------I
                            I                                                                   
                            I  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                            xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx                  x
                            x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--------------------------------------------I
                            I                                                                   
                            I  I---------------------------------------------------------------I
                            I--I usnesení o osvxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xx    x
                               xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Podle § 202 odst. 1 písm. b) odvolání není dále přípustné proti usnesení, jímž byl účastník vyzván, aby neúxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx se zahajuje řízení (§ 43 odst. 2), proti němuž je odvolání přípustné. Rozdíl je zřejmý. V prvním případě jde o usnesení typicky procesní povahy, kdežto rxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxvuje usnesení o prominutí zmeškání lhůty, proti kterému není rovněž odvolání přípustné. O prominutí zmeškání lhůty k xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že není (podobně u registrovaného partnerství). Jestliže soud prvního stupně shledá důvxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxosti o prominutí lhůty vyhoví.
V takovém případě logicky pro odvolání není místo, neboť usnesení se doručuje jen účastníkovi, který o prominutí požxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxx. Je otázkou, zda by neměla být i protistrana účastníkem této fáze řízení, neboť by někdy mohla verifikovat tvrzení žadatele, kterým odůvodňuje žádost x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxního stupně žádosti nevyhoví, je odvolání proti zamítavému usnesení naopak přípustné.
V této souvislosti je třeba připomenout, že prominutí zmešxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
V ustanovení § 202 odst. 1 písm. d) je zakotvena nepřípustnost odvolání proti usnesení, xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx nikoliv, neboť v obou případech není odvolání proti usnesení přípustné. Zákonodárce patrně v zájmu rychlosti řízení ponechal rozhodnutí o změně žaloxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx lze použít výsledky dosavadního řízení pro řízení o změněném návrhu (ke změně návrhu viz komentář k ustanovení § 95). I v případě negativního rozhodnutx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx
V § 202 odst. 1 písm. e) se vylučují z rozhodnutí o odvolání usnesení, kterými bylo xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxckém postavení, zejména osob, kterým byla uložena při dokazování nějaká povinnost (§ 139 odst. 3). Na rozdíl od nároků znalců se zde předpokládá, že půjxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx dodatečně - po skončení jednání. Náhrada nutných výdajů osobám zúčastněným na řízení je upravena v ustanoveních § 29-33 j. ř. Rozhodování o svědečném, xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x xxxxx souvisejících zákonů, také vyššímu soudnímu úředníkovi. Podle § 36a odst. 5 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, je i asistent soudce vrchního, kxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
Ke stanovení svědečného, znalečného a tlumočeného jsou používány vzory uvedené ve sdělení Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 1. února 2002, čj. 514xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx 2 písm. f ). Odvolání není přípustné proti usnesení, kterým byl schválen smír, avšak zákon v ustanovení § 99 odst. 3 předpokládá možnost podání žaloby o zxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx ř. s. (viz rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2001, sp. zn. 24 Co 245/2001), kde je odvolání přípustné.
xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxkladě odvolání, protože jde o typická rozhodnutí procesní povahy. V ustanovení § 202 odst. 1 písm. g) je tedy promítána zásada hospodárnosti a preferujx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxumat, zda jsou dány pro přerušení řízení podmínky. Právě přerušení řízení často neúměrně prodlužuje jeho délku, a proto je namístě přezkum soudem druhxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxípadem nepřípustnosti odvolání je usnesení podle § 114b (tzv. kvalifi kovaná výzva k vyjádření k žalobě), kdy je žalovaný vyzýván, aby se písemně k věci xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx x x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxe možnost přezkumu usnesení odvolacím soudem. Jestliže nebyly splněny podmínky pro vydání této výzvy, může žalovaný tyto námitky uplatnit v odvolání xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxx
V ustanovení § 202 odst. 1 písm. i) je zakotvena nepřípustnost odvolání proti usnesení, jímž bylo opraveno rozhodnutí, xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxzsudku či usnesení, nemá pro účastníky zásadní význam, a proto není odvolání přípustné. Chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti, nejxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxx xxxxxx, že ani chyby v psaní a počtech obsažené ve výroku, jestliže nevyvolávají obsahovou změnu výroku z hlediska práv a povinností účastníků, neotevírají lxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx sp. zn. 33 Cdo 2402/2012, které nastolenou praxi potvrzuje).
Novela č. 7/2009 Sb. přinesla další tři případy usnesení, proti kterým není odvolání přípustné. Předně v ustanovení § 202 xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxtníka v případě, že se účastník nebo jeho zástupce z omluvitelného důvodu nemohl s písemností seznámit. Jde v první řadě o zmírnění poměrně přísné úpravx xx xxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx
Podle ustanovení § 202 odst. 1 písm. k) není odvolání pxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxovědnost účastníka za náklady spojené s jím navrhovaným důkazem nebo s důkazem nařízeným soudem v jeho prospěch. Zpravidla půjde o zálohy na znalecké pxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxz § 141 odst. 1).
Dále se v § 202 odst. 1 písm. l) objevuje usnesení, kterým bylo vyhověno návrhu na přezkum evropského platebního rozkazu xx xxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxhodnutí se obecně odvolání nepřipouští.
Evropský platební rozkaz byl jako nový procesní institut pro všechny členské země Evropské unie (vyjma Dáxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxnského soudního řádu. Jde o procesní institut, který si klade za úkol usnadnit a urychlit vymáhání nároků v občanském soudním řízení s evropským prvkem x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xlatební rozkaz může být vydán pouze na návrh, který se podává na formuláři A, jenž je přílohou uvedeného nařízení. Představuje tedy pouze další prostřexxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxvrh vady (např. pokud není zjevně neopodstatněný), vydá příslušný soud do 30 dnů opět na formuláři (vzor E) evropský platební rozkaz a spolu s návrhem na xxxxxxxxx x x x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxe musí být jistota či vysoká pravděpodobnost, že žalovaný evropský platební rozkaz skutečně převzal.
Pokud žalovaný včas nepodá odpor (lhůta je zdx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxelným za týchž podmínek jako jiné vykonatelné rozhodnutí vydané v členském státě výkonu. V žádném případě členský stát, který jeho výkon provádí, nesmx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx
xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xa přezkum vydaného evropského platebního rozkazu. Nařízení umožňuje evropský platební rozkaz přezkoumat pouze ve výjimečných případech (např. lze xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxtební rozkaz od počátku neplatný. Soud provádějící jeho výkon může dle nařízení na návrh žalovaného vykonávací řízení omezit pouze na ochranná opatřexxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
Mezi usnesení, proti nimx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxle § 114c odst. 3 písm. d/ - viz komentář k němu) nařídí účastníkům první setkání s mediátorem (§ 202 odst. 1 písm. m/). Je to logické - má-li být nařízena
medxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xx
xxxxxxx
xxxxl. To musí zvážit soud před jejím nařízením.
„Pokud soud I. stupně zamítne návrh účastníka na nařízení prvního setkání s mediátorem, není proti tomuxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx x. 2014, sp. zn. 23 Co 156/2014, Městský soud v Praze.
Zákonodárce k xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxn do přijetí uvedené novely občanského soudního řádu připouštěl, aby bylo proti usnesení o zrušení platebního rozkazu podáno odvolání, a to jak žalobcxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxího rozkazu do vlastních rukou žalovaného (s vyloučením náhradního doručení) došlo, popř. že nebyly využity všechny zákonem připuštěné způsoby doruxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxst svou povahou „spadá“ k usnesením, proti kterým není odvolání přípustné, a nová úprava má předejít situaci, kdy by v praxi vedle sebe mohla stát dvě konxxxx xxxxxxxxxxx
V ustanovení § 202 odst. 1 nejsou xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x
xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxat na celou řadu rozhodnutí uvedených v dalších ustanoveních občanského soudního řádu: usnesení o vyloučení zapisovatele nebo jiného zaměstnance soxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxhlášce - řízení o výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí (§ 336c odst. 5), usnesení o prokázání předkupního práva před zahájením dražebního jednání pxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx (§ 336f odst. 4), o vyloučení správce závodu v řízení o výkon rozhodnutí prodejem závodu (§ 338j odst. 2), o nahrazení souhlasu správce závodu k úkonu potxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxi správce závodu v řízení o výkon rozhodnutí prodejem závodu (§ 338l odst. 1), rozhodnutí v dražební vyhlášce vydané v řízení o výkon rozhodnutí prodejex xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxx xxx xxx x xxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxvky, která nepatří k závodu v řízení o výkon rozhodnutí prodejem závodu (§ 338s odst. 3), rozhodnutí ve výrocích uvedených v § 338w odst. 1 písm. a), b), c) xx xxxx xxxxx xx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx (§ 338x odst. 3). Přípustné není ani odvolání proti usnesení, jímž vrchní soud určil podle § 104a odst. 3, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxx xxx xxx xx xdo 3866/2009).
xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx x x xx xxxxx xx x xxx xxxxx x xx x x xx xxxxx xx
x odst. 2:
x x xxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xoudního řádu č. 30/2000 Sb. umožnila nepřípustnost odvolání v tzv. bagatelních věcech (původně 2000 Kč). Ostatně i Ústavní soud konstatoval, že z ústaxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxxx x xxxxxxxxxx přezkumu z ústavních mezí nevybočuje, dle závěrů Ústavního soudu není jednostupňové soudnictví protiústavní, když nezakládá rozpor s principem proxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxutím v rámci odvolacího řízení (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 31. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 96/2006, a ze dne 30. 8. 2010, xxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxíží) a pokud nejde o rozsudek pro uznání či o rozsudek pro zmeškání, odvolání není přípustné. Je přitom nerozhodné, zda částka 10 000 Kč je vyjádřena třebx x x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x x xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxněním. Nerozhoduje tedy ani výše požadovaných úroků či výše nákladů řízení.
Ke zvýšení peněžitého plnění z částky 2000 Kč na 10 000 Kč důvodová zprávx x xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxí příjem. V úvahu je také nutné vzít nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 861/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobnýxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxí praxe vykládala ustanovení § 202 odst. 2 restriktivně a dovozovala například, že v bagatelní věci je proti nákladovému výroku odvolání přípustné, poxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxstné ve věci samé, není přípustné ani proti vedlejším výrokům obsaženým v rozsudku soudu prvního stupně, tedy např. proti výroku o příslušenství, o lhůxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxlní věci zahájené takzvanou synalagmatickou žalobou ve svém usnesení ze dne 20.1.2012, sp. zn. 24 Co 221/2011, takto: „Rozsudek soudu o žalobě na zaplaxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxše takové pohledávky nepřevyšuje 10 000 Kč a soud nerozhodl rozsudkem pro uznání či pro zmeškání, je odvolání proti rozsudku dle ustanovení § 202 odst. 2 xx xx xx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xřevyšující, bylo by proti výroku o této vzájemné žalobě odvolání přípustné, neboť se jedná o samostatný nárok, byť uplatněný v jiném řízení. K tomu srovx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx. I. ÚS 3923/2011.
V nálezu ze dne 19. 1. 2016, sp. zn. III. ÚS 2018/15, se Ústavní soud blíže vyjádřil k problematice tzv. kvalitativního aspektu věcix xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxdmětu sporu.
Ani u bagatelních věcí pak pochopitelně nelze vyloučit uplatnění základních kautel spravedlivého pro- cesu, jež povolávají obecný sxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxými účastníky řízení (k tomu viz aktuálně nález Ústavního soudu ze dne 29. 6. 2015, sp. zn. xxx xx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxnou stěžovateli z důvodu, že byli okresním soudem nesprávně poučeni, že mohou brojit odvoláním proti jeho rozhodnutí, ačkoliv se jednalo o bagatelní vxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxstnost odmítnuto. V opačném případě by se totiž sám Ústavní soud zpronevěřil zásadě spravedlivého procesu (postup
denegatio iustitiae
).
K odst. 3:
Konečně v § 202 odst. 3 je zakotvena nepřípustnost odvolání jen proti důvodům rozhodnutí. K odstranění rozporů mezi xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x 165. K opravě odůvodnění je třeba vždy návrhu účastníka na rozdíl od opravného usnesení dle § 164, které může být vydáno i z úřední povinnosti. Jak již bylx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxovení § 159a). Rozpory či nepřesnosti v odůvodnění rozhodnutí mají význam zejména pro jednotlivé účastníky řízení, což je zvláště citlivé v tzv. statuxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxny jedině na základě řádného a vyčerpávajícího dokazování, jinak si soud zadělává na další práci, ať již je odvolání přípustné nebo ne.
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxx
x xxxxx xx
xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxzení nejpozději do 15 dnů od doručení rozhodnutí účastníku, jehož v řízení podporuje. Musí být ovšem splněny i další před- poklady přípustnosti. Většixxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxží od doručení rozhodnutí. Typic- kým vedlejším účastenstvím je účast pojišťoven u náhrad škod. Obecně jde o třetí osobu, jež má právní zájem na výsledkx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxstupuje dle § 218 písm. b) a odvolání odmítne pro nedostatek subjektivní legitimace. Proto by měl po obdržení odvolání vedlejšího účastníka zjišťovat xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxzsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2010, sp. zn. 28 Cdo 1896/2010, či usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. I. ÚS 2627/11).
Tento závxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxí či obnovovací žalobu, jeho aktivní legitimace k podání dovolání již výslovně dána není. Bylo-li by záměrem zákonodárce založit aktivní legitimaci vxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx
Vedlejší intervence je výlučně záležitostí sporného řízení. Mx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxjšímu účastníku nejsou přiznána práva účastníka ve smyslu dispozice s předmětem řízení, aby nebyly popřeny základní principy civilního řízení.
K oxxxx xx xx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxchž může dle zákona vstoupit nebo v nichž může podat návrh na zahájení řízení (§ 35 odst. 1), pokud do řízení vstoupilo dříve, než uplynula odvolací lhůta xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x x xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxch v ustanovení § 35a a jen tehdy, vstoupil-li do řízení dříve, než uplynula odvolací lhůta všem účast- níkům. Podrobnosti stanoví zvláštní právní předxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx4
Komentátor: Petr, Jirsa
K odst. 1:
O možnosti podat odvolání musí být především účastník poučen, a to jak po (případném) vyhlášení roz- hodnutxx xxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xx
xxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xusí být vždy zachován hlav- ní, tedy „poučovací“ význam textu, který musí být jednoznačný a srozumitelný, a to i pro nezastoupeného účastníka. Ne vždy txxx xxx x xxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxplývá, že poučení o řádném opravném prostředku musí obsahovat v první řadě údaj o tom, u kterého soudu je třeba odvolání podat. Tomuto požadavku ne zcela xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxných účastníků vést k pochybnostem při adresování odvolání správnému soudu.“ Citované rozhodnutí názorně ukazuje, jaké problémy může činit používáxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxí o odvolání, ke kterému soudu je má vlastně podat, což nakonec vedlo ke zmeškání odvolací lhůty. Proto je důležité, aby soudy (i při množství věcí, které xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxx xx xxx xxxxxxx x xx xxx x xxxxxxxxxxxx xx xkutečnosti, že právní vědomí našich spoluobčanů není v řadě případů na valné výši. To platí nejen o odůvod- nění rozhodnutí, ale též o poučení o odvolání xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xo 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího (Obvodního soudu pro Prahu 5 - jako v tomto přípxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xroblém vzniknout může, což má svůj základ i v rovině jazykové a stylistické, jak ostatně vyplývá i z dopisu nejmenovaného stěžovatele, který se obrátil xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx poukazuji na to, že jde o nesprávné poučení, protože nabízí dvojí výklad, což mně potvrdila jazyková poradna Ústavu pro jazyk český Akademie věd. Z výše xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxí od doručení účastníkovi, rozhodovat bude Městský soud v Praze -“
xx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxesení) lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení účastníkovi. Odvolání se podává u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuxxxx xxxxx xx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xoručení. Odvolání se podává u Obvodního soudu pro Prahu 5.“), pak by nemusely nastat zbytečné procesní problémy a zdlouhavé odvolací řízení jako v komexxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxmi složité procesní situaci.
Lhůta k podání odvolání je lhůtou procesní. Postačí tedy, je-li poslední den lhůty podáno odvolání u soudu (osobně přixxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxm veřejné datové sítě - srov. zejména podrobný komentář k ustanovení § 42 odst. 1, kde jsou popsány modelové situace ve vztahu ke včasnosti podání, tedy i xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxavní výchovy a podobně. Lhůta k podání odvolání běží ode dne následujícího po doručení rozhodnutí, tzn. samotný den doručení se do běhu odvolací lhůty nxxxxxxxxxxxx
Technickx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx x xx xxxxx xx xxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xlektronickým podpisem, založeným na kvalifi kovaném certifi kátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifi kačních služeb (§ 42 odst. 4) dle zákxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxolání (fax či elektronické podání bez ověřeného podpisu) originálem podání ve lhůtě tří dnů, jinak k nim soud nepřihlíží. Třídenní lhůta je opět lhůtou xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxl obdrží až po jejím uplynutí (blíže k tomu viz ustanovení § 42 odst. 2 a komentář k němu).
Skutečnost, že včas podané odvolání nebylo založeno do spisu x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxání podávaného prostřednictvím datové schránky je rozhodující pro posouzení včasnosti podání odvolání datum, kdy bylo odvolání odvolatelem do datoxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxdu v Ostravě ze dne 16. 8. 2011, sp. zn. 8 Co 370/2011). Obdobně judikoval již i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 10. 1. 2012, sp. zn. II. ÚS 3518/11: „Pro okaxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxkace soudu datovou zprávu zpracuje nebo kdy se s jejím obsahem seznámí pověřený soudní zaměstnanec.“
Judikatura
je tedy v interpretaci této otázky jexxxxxxx
Za připomínku stojí, že podle § 14 z. ř. s. má soux xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxny (zejména věci nesporné); netýká se to odvolání (srov. komentář k § 14 z. ř. s.). Odvolání podání učiněné prostřednictvím držitele poštovní licence u xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxm soudem příslušnému odvolacímu soudu.
xxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxpříklad usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 4. 2009, sp. zn. I. ÚS 669/09, nebo dále citujeme z usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 1. 2012, čj. 11 Cmo 2xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxě podle ustanovení § 204 odst. 1 o. s. ř. předáno tímto nepříslušným soudem soudu příslušnému nebo orgánu, který má povinnost je doručit.“
x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xízení, nemůže si vybrat kterýkoliv soud - respektive může, avšak musí počítat s tím, že podání učiněné u nepříslušného soudu nemá účinky odvolání ( suspxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxně ještě předáno k poštovní přepravě). Ačkoliv jako autoři komentáře usilujeme především o jasný metodický rozbor legislativního textu a jeho souvisxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxedech do jisté míry politický, byť jde o zdánlivě banální záležitost. V podmínkách české justice nelze rozhodně doporučit podání u soudu nepříslušnéhxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xpatřovat nesprávný úřední postup, i když se z laického hlediska může zdát, že takovou situaci by „soudní mašinerie“ měla být schopna bez problémů a včas xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxní, jakým je okamžik, kdy se rozhodl napadnout verdikt prvoinstančního soudu, měl být dokonce zvýrazněn, což ostatně platí pro všechny případy přezkuxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxastníkům - subjektivně vzato - zvyšující se „procesní komfort“, umocňovaný ještě posilováním informační a poučovací povinnosti soudu, na druhé straxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
Má-li účastník zástupce s plnou mocí pro celé řízení, není soud povinen doručovat stejnopis písemného vyhotovení rozhxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxí bez významu ( usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2001, sp. zn. 21 Cdo 2277/2001). Praxe připouští i zhojení nedostatků plné moci ve lhůtě stanovenx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxe 28. 12. 1983, sp. zn. 3 Cz 88/1983).
V usnesení ze dne 20. 2. 2014, sp. zn. 93 Co 7/2014, dospěl Městský soud v Praze k závěru, že v případě dvojího (nadbyxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xpakovanému doručení (jak účastníkovi, tak i advokátovi) v důsledku nesprávného právního názoru soudu o neplatnosti plné moci udělené zástupci účastxxxx xxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxení druhého (pozdějšího). V civilně-procesní rovině se tak projevuje obdoba tradiční trestněprávní zásady
in dubio pro reo
(v pochybnostech ve prosxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxá pouze tehdy, pokud se opravuje chyba ve výroku rozhodnutí. Lhůta k podání odvolání běží nově, a to od právní moci opravného usnesení. To má (může mít) za xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxbná chyba ve výroku - a v té souvislosti si znovu připomeňme výše zahrnutou úvahu o faktorech, které ve svých důsledcích mnohdy vedou k zeslabování princxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xdy žalobce opakovaně podává návrhy na vydání opravného usnesení pro vady výroku, přičemž jde o vady, které nemají žádný vliv na obsah práv a povinností úxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxevření nové lhůty pro odvolání do věci samé.
Judikatura
proto právě v zájmu hospodárnosti a efektivnosti řízení dovodila, že nejen v takovém případě, xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx, kdy jde o vadu nemající jakýkoliv vliv na právní postavení účastníků, nenastávají účinky xxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx K tomu blíže viz usnesení Nejvyššího soudu z 2. 6. 2004, sp. zn. 29 Odo 310/2002: „Nejvyšší soud především poznamenává, že nabylo-li usnesení, jímž soud xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx o odvolání proti opravenému rozsudku) zkoumat důvodnost (opodstatněnost) provedené opravy. V tomto směru Nejvyšší soud v podrobnostech odkazuje téx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xprava výroku rozhodnutí, lze odvolání proti opravnému usnesení odůvodnit zásadně jen tím, že nejsou splněny předpoklady pro jeho vydání, tedy, že zde xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxn, že je-li zkoumání důvodnosti provedené opravy vyhrazeno opravnému prostředku (odvolání) proti opravnému usnesení, pak logicky nemůže tytéž otázxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxu uveřejněného pod číslem 5/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stano- visek je proti usnesení, jímž se ve smyslu § 164 o. s. ř. opravuje výrok rozhodnutí, xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxávní moci, vychází soud, který rozhoduje o odvolání proti opravenému rozsudku, z toho, že práva a povinnosti účastníků byla rozhodnutím soudu prvního xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xíslem 31/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek dále Nejvyšší soud vysvětlil, že lhůta k podání odvolání běží znovu od doručení opravného usnesxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx závislý.
Ne každá oprava chyby v psaní ve výroku soudního rozhodnutí má (musí mít) za následek nové otevření lhůty k podání odvolání proti opravenémx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxušné procesní postupy nerozlišuje) - totiž ten, že možnost podání odvolání otevírá každá oprava výroku rozhodnutí, bez zřetele k tomu, o jakou chybu v pxxxx xxx x xx xx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxého rozhodnutí (jakkoliv opodstatněnými), provedenými soudem v době po uplynutí lhůty k podání odvolání proti opravovanému rozhodnutí.
Jinak řexxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xtevírá jen tehdy, je-li důsledkem takové (byť i nevýznamné) opravy obsahová změna výroku z hlediska práv a povinností, jež po opravě vymezuje (v porovnxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxhdy, bylo-li (jako v tomto případě) rozhodnutí s chybami v psaní již přezkoumáno v odvolacím řízení na základě dříve podaného odvolání a odvolací soud, xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxí částky, vadným rozdělením slova, špatným umístěním nebo užitím xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxnému výroku.“ Jde o zřetelný krok směrem k teleologickému komplexnímu výkladu procesního ustanovení.
Nová lhůta k podání odvolání se účastníkům řxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxm před úpravou), nebo nebylo-li rozhodnutí ve znění před opravou v důsledku takové chyby v psaní materiálně vykonatelné. Například není vadou, která oxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxjmení žalobce, pokud žalobce byl jinak správně individualizován identifikačním číslem a adresou.
Uvedené závěry potvrzuje rovněž
judikatura
úxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve znění opravného usnesení).
K odst. 2:
xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx též komentář k § 157 odst. 1). Všeobecně se přijímá názor, že zákonodárce měl na mysli nejen samotnou věcnou nesprávnost poučení, nýbrž že může jít o přípxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxanovení, ovšem představují případy, kdy byla uvedena lhůta k odvolání chybně, byl nesprávně označen soud, u něhož se odvolání podává, či nebyl uveden vxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx
x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx.2009, sp. zn. 21 Cdo 1580/2008, v němž dovozuje následující: „Odvolání proti pravomocnému rozhodnutí není přípustné; vyznačení doložky právní moci xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxno i poučení o tom, že proti němu lze podat odvolání do patnácti dnů od jeho doručení). Bylo-li nepravomocné rozhodnutí opatřeno doložkou právní moci a pxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xoudu ze dne 15. 9. 2010, sp. zn. 29 Cdo 3779/2008, který totéž dovodil ve vztahu ke směnečnému platebnímu rozkazu, jenž byl žalovanému doručen s nesprávnx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx---------I--------------------------------------I
I   typ pochybení                     I          poznámka (příklady)         I
I-------------------------------------I-------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx                     x x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x   x
x                                     x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx    x
xxxxxxxxxxxxxxxxx---------------------I--------------------------------------I
I absence prvku v poučení             I chybí poslední list rozhodnutí s     I
I                                     I poučením, není uxxxxxx xxxxxxxx      x
x                                     x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xx  x                            x                                     x xx xxxxxxxx xxxxx                    x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxx xxxxx x xxxxxxx                 x xxxxxxx xx xxxxxxxxx                 x
x                                     x xxxxxxxx xe poučen, že se nemůže     I                      I                                     I odvolat, ačkoliv je odvolání         I
I                                     I přípustné, je uvedena kratší nebo    I
I                                     I delší odvolací lhůta, je uveden      I
I                                     I chybný soud, u něhož xx xx xxxxxxxx  x
x                                     x xxxxx                                x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxuje odvolací lhůta na 3 měsíce, ovšem počátek běhu lhůty zůstává stejný, tj. od doručení napadeného rozhodnutí.
Pro názornost uvádíme příklad: Dne xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxe podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení.“ (chybí tedy označení soudu, u něhož má být odvolání podáno). Dne 30.1.2013 začne běžet tříměsíční (nikoliv xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xrávní moci.
Může nastat i situace, kdy soud poučí účastníka, že odvolání lze podat ve lhůtě delší než patnáct dnů. Potom platí nesprávná delší lhůta uxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx
xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx soud postupovat v případě, kdy dodatečně zjistí svůj omyl v nesprávném poučení (kupříkladu je v důsledku chyby v psaní uvedeno v poučení, že lze podat odxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxodlouženou v důsledku zjevné chyby v psaní „zkrátit“; jinak by totiž - což by rozhodně nebylo v souladu s úmyslem zákonodárce - zkrátil právo ostatních úxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx na doložku právní moci).
V případě pochybení se lhůta objektivně prodlužuje všem účastníkům. Subjektivně však nemůže být úspěšný ten účastník, ktxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxdy odvolá dříve, než xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xejvyššího soudu ze dne 10.4.1997, sp. zn. 2 Cdon 1199/96). Jindy soud účastníka řízení nesprávně poučí o možnosti podat odvolání, ač ze zákona odvolání xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xdvolací soud takové odvolání odmítne s odůvodněním, že přípustnost odvolání je dána zákonem, a nikoliv tím, jak soud účastníka poučil. Soudy by měly poxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xrávní moci a tím zbytečnému prodlužování odvolací lhůty. Velkým nešvarem je například formulace, že „odvolání se podává prostřednictvím okresního sxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx
Zmeškání lhůty k podání odvolání lze obecně prominout (výjimky jsou např. v § 254 odst. 2, § 35 odst. 5 ex. ř.). O prominutí zmeškání lhůty rxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx. Samotné rozhodnutí se doruču- je pouze žadateli či jeho právnímu zástupci, takže nikdo jiný odvolání podat nemůže. Proti rozhodnutí odvola- cího souxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xení tvrzení odvolatele, že odvolání podal včas (k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu z 23. 6. 2015, sp. zn. 33 Cdo 1826/2015, a judikaturu tam odkazovanoxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
K odst. 1:
xxxxxxx xxxx xxxxx xodání je i odvolání možno podat písemně, telefaxem, prostřednictvím veřejné datové sítě (podrobněji k tomu srov. komentář k § 42 odst. 1). Stejně jako kxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxí učiněno v nezaručené elektronické podobě, je nutné v téže lhůtě je doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. Nexxxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxího soudu ze dne 24. 4. 2006, sp. zn. IV. ÚS 319/05, jde o podání rovnocenné s podáním v pí- semné podobě na papíře s vlastnoručním podpisem. Ústavní soud vyxxx x xxxxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxe 13. prosince 1999 o zásadách Společenství pro elektronické podpisy (Úřední list ES z 19. 1. 2000, L 13/12). Novela občanského soudního řádu provedená xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xředložením jeho originálu podle odst. 3. Vývoj zatím završil xxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxíka do datové schránky soudu.
V souvislosti s odvoláním podaným uvedenými způsoby je třeba se zmínit ještě o jedné situaci, k níž v praxi poměrně častx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxt, ovšem doplněné podání dojde soudu až po uplynutí tří dnů (jde o lhůtu procesní, viz předchozí komentář k ustanovení § 204). V tomto případě původní podxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxí odmítne pro opožděnost (pokud je podáno po odvolací lhůtě, viz ustanovení § 208), nebo odvolání se spisem předloží odvolacímu soudu k rozhodnutí.
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx xxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Při zastoupení účastníka advokátem může být podpis advokáta nahrazen otiskem xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xtejnopis zůstal u soudu a aby každý z účastníků dostal jeden stejnopis, jestliže je to třeba. Zde je třeba upozornit na notorická pochybení odvolatelů, xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxdením jména a příjmení. Praxe je v tomto směru shovívavá a nedostatek podpisu umožňuje zhojit podepsaným doplněním odvolání, jestliže je souvislost s xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx. zn. 20 Cdo 2409/2000). Dokonce je běžné, není-li pochyb o identitě odvolatele, umožnit mu podepsat odvolání při prvním jednání odvolacího soudu, čímx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x tom, v čem je spatřována nesprávnost napadeného rozhodnutí (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9.10.2002, sp. zn. 29 Odo 473/2002). Rozhodující je, xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx na které soud odvolatele neupozornil nebo pro které nepodal konkrétní poučení o způsobu jejich odstranění, odvolací řízení zastavit nelze (viz také uxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxdnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutírozhod- nutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se oxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxe ustanovení § 205 odst. 2, ale nutno uvést konkrétní skutečnosti, v nichž odvolatel spatřuje nesprávnost na- padeného rozhodnutí (blíže viz usnesení xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxého rozhodnutí, a to datem a jednacím číslem, které by nemělo být zaměňováno se spisovou značkou, neobsahující označení čísla listu napadeného rozhodxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx právní moci ve smyslu § 206 odst. 2.
Mezemi odvolání je odvolací soud zásadně vázán (§ 212) a rozsah těchto mezí určuje tzv. kvantitativní stránku odvxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxí a má na mysli právě návrh na způsob rozhodnutí odvolacího soudu. Je-li tedy napadán jen některý samostatný výrok, pak odvolací soud nemůže zásadně přexxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx.
K odst. 2:
Vše, co prozatím bylo řečeno o obecných a zvláštních náležitostech odvolání, lze shrnout do praktického zobecňujícího závěru, že podáxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xe vydal) a vlastními slovy vyjádřené důvody nesouhlasu s rozhodnutím, jakož i návrh na způsob rozhodnutí odvolacího soudu, bude odvoláním projednatexxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx 205 odst. 2), avšak ani zde samozřejmě nemůže být účastníku k tíži, pokud odvolací důvod právně kvalifikuje nepřesně. Odvolací soud zpravidla sám subsxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxodu. Tento odvolací důvod se týká buď vad řízení, nebo vad rozhodnutí samého. V § 205 odst. 2 jsou vymezeny odvolací důvody proti rozsudku nebo usnesení, xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx
xxxxxxxxx
x x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xá jakousi „vyšší kvalitu“, a nepřipouští, aby procesní subjekty vykročily z mezí daných uvedeným výčtem.
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xouze to, že Nejvyšší soud za věc samu považuje i rozhodnutí v exekuci (výkonu rozhodnutí). Jde o konstantní judikaturu, kterou nelze přehlížet. Věcí saxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxi druhy občanskoprávního řízení v teorii řadíme mimo jiné i řízení exekuční (viz § 2). Pomiňme skutečnost, že zejména v poslední době se v souvislosti s nxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxední návaznosti jednotlivých procesních fází, k níž různé skupiny teoretiků i praktiků přistupují rozdílně v pohledu na možnost prohloubení této proxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xaného komentáře budeme spíše tradičně zdůrazňovat, že x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxhodování o nároku vyplývající z hmotného práva). O věci samé již bylo pravomocně rozhodnuto. Také exekuční řízení má své meritum a výroky navazující, axx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxx xxx xx xxak domnívat, že § 254 odst. 1 dává poměrně jasnou odpověď. Podle něj ustanovení obsažená v částech první až čtvrté občanského soudního řádu lze užít při vxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx
x xxxy překážka věci (samé) pravomocně rozhodnuté, ale podle § 251 se exekuční řízení nařídí při splnění podmínek a poté se k návrhu účastníka eventuálně řízxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxema- tikou celkového dalšího vývoje civilního procesního práva. Pravdou ovšem je, že extenzivní výklad ustanovení § 205 odst. 2 přináší v soudní praxi xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxhou změnou judikatury by bylo možno zjednodušit celé vykonávací řízení. Pokud k tomu nedojde, pak je to možno upravit v rámci no- velizace občanského soxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxlematiky vnesla novela č. 404/2012 Sb. (viz komentář k ustanovení § 237).
Jednotlivé odvolací důvody (§ 205 odst. 2) lze komentovat taktox
x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx, i když účastník výslovně nesplnění podmínek ve svém odvolání nenapadá. Pokud jde o námitku, že ve věci rozhodoval věcně nepříslušný soud, může být věcxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx x x x x xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxk věcné příslušnosti může být odvolacím důvodem jen tehdy, pokud věcná příslušnost nebyla vyřešena xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx soudu, který se musí věcí zabývat znovu od samého počátku, s výjimkou uvedenou v § 226 odst. 2, větě druhé.
Problematičnost postojů některých účastnxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xx xdvolání proti rozsudku pro uznání nebo pro zmeškání jsou odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř. a skutečnosti nebo důkazy, jimxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxtečnosti nepatří«. Námitka dovolatelky, že odvolací soud »dostatečným způsobem neozřejmil, jak to bylo ve skutečnosti s doručováním písemného předxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxudkyně soudu prvního stupně nařídila ústní jednání ve věci referátem datovaným 15. 3. 2013, že písemnost byla vypravena 18. 3. 2013 a že datovou schránkxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxvali jako fyzické osoby a žádný z nich netvrdil (v žalobě ani později), že by šlo o spor vyplývající z jiných než občanskoprávních vztahů (žalováno je plnxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xoud správně dovodil, že je v prvním stupni dána věcná příslušnost obvodních (okresních) soudů a námitku žalované, že ve věci rozhodl věcně nepříslušný xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx na to, zda již o vyloučení soudce bylo či nebylo rozhodováno nadřízeným soudem. V usnesení ze dne 23.10.2009, sp. zn. 21 Cdo 3483/2008, Nejvyšší soud k toxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx důvod dle § 205 odst. 2 písm. a); proto o ní nerozhoduje nadřízený soud dle ustanovení § 16 a pro její uplatnění neplatí lhůta uvedená v ustanovení § 15a odsxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxx xxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xřed vydáním napadeného rozhodnutí nadřízený soud (§ 16). Shledá-li ji opodstatněnou, napadené rozhodnutí soudu prvního stupně bez dalšího zruší (§ 2xxx xxxxx x xxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxnátu rozhodoval samosoudce. V opačném případě nejde o procesní vadu, která by měla vliv na rozhodnutí soudu. Soud je nesprávně obsazen, i když rozhodovxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xoud byl při rozhodování věci nesprávně obsazen (a došlo tedy k odnětí účastníkova zákonného soudce ve smyslu čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svoxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx) nebo opatřením předsedy soudu vydanými v rozporu s ustanoveními § xx xxxxx x x x xx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxělení určeného rozvrhem práce ke dni, kdy věc došla soudu (§ 42 odst. 1 písm. c/ a § 42 odst. 2 uvedeného zákona), popřípadě bylo-li novým rozvrhem práce (zxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxová situace může nastat například tam, kde dochází u soudu se zaváděním specializace k přerozdělení již v minulosti přidělených věcí změnou rozvrhu prxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx odmítl meritorně zabývat návrhem na zrušení § 160 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb. umožňujícího arbitrární přidělování insolvenčních incidenčních věcx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxtice, včetně rozvrhu práce a jeho relevance.
S určitými rozpaky praxe přijala usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.1.2010, sp. zn. 21 Cdo 1316/2008, xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx shledal postiženým zmatečností, která má spočívat v nesprávném obsazení soudu. V samotném odůvodnění svého rozhodnutí uvedl toto: „Rozvrh práce u soxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxx xx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxrmou »interní povahy« a jeho význam nespočívá jen ve jmenovitém určení soudců a přísedících tvořících senát, samosoudců, asistentů soudců, vyšších sxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxní nebo v dalších opatřeních učiněných podle § 42 odst. 1 zák. č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých daxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxx xxxhé, Listiny základních práv a svobod a § 36 odst. 2 o. s. ř. stanoví rovněž příslušnost soudce; znamená to mimo jiné, že spor nebo jinou právní věc smí proxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxaný) v souladu s rozvrhem práce, jinak spor nebo jinou právní věc projednal »nesprávně obsazený« soud a jde o porušení ústavního imperativu uvedeného v xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx soudce přitom představuje v demokratickém právním státu jednu ze záruk nezávislého a nestranného rozhodování sporů a jiných právních věcí soudy; jde xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxn (určen) rozvrhem práce, neboť jedině dodržování těchto principů je způsobilé zabránit libovolnému nebo účelovému obsazení soudu
ad xxx
x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxní jednotlivých věcí, které měly být u soudu projednány a rozhodnuty, do soudních oddělení požadavkům zákona o soudech a soudcích, pokud způsob rozdělxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xez využití rejstříků nebo jiných evidenčních pomůcek soudu nepochybné, do kterého soudního oddělení náleží.“
Tzv. rotační systém rozdělování věxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxpříklad i pravidlech rozdělení senátní a plenární agendy Ústavního soudu (viz rozhodnutí pléna Ústavního soudu o pravidlech rozdělení agendy od roku xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxutí může být ve věci neúspěšným účastníkem řízení účelově napadnuto řádnými i mimořádnými opravnými prostředky a dokonce i ústavní stížností. Nejvyšxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xovelizace tohoto ustanovení. Fakticky by se jednalo o doplnění do tohoto ustanovení jedinou větou, ve které by byla nynější praxe soudů legalizována.
xxxxx xxxxx xxxxxx xx x xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxh rozhodnutí, z nichž citujeme například rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 12.2.2012, čj. 2 Cmo 201/2011-68: „Při přidělování věcí jednotlivým soxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxly, a jsou následně přidělovány jednotlivým soudním oddělením podle časového pořadí, vychází ze zásady zákonného soudce.“
K písm. b): Jde o nespráxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxdy, je naplněn tento odvolací důvod, neboť nemůže obstát rozhodnutí soudu prvního stupně s odůvodněním, že účastník neunesl břemeno tvrzení či břemenx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxí (§ 114c) nebo prvního jednání tam, kde nebyla provedena příprava jednání, anebo ignoroval účastníkem navrhované důkazy (např. provedení znaleckéhx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx xx xxnak srov. komentář k naposledy citovanému ustanovení a zejména k § 118b odst. 1.
K písm. c): Tento odvolací důvod spočívá v existenci jiných vad řízenxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xady typu nepřezkoumatelnosti rozhodnutí pro jeho nesrozumitelnost či nedostatek důvodů (viz výklad u § 219a odst. 1 písm. b/), porušení procesních prxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx nesprávné provedení listinného důkazu či důkazu znaleckým posudkem, překročení xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxistence mohla mít vliv na správnost rozhodnutí ve věci. Takovou vadou není například situace, že účastník nebyl o jednání vyrozuměn, avšak o jednání sx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxodnutí ve věci samé (účastník všechny své argumenty přednesl, splnil povinnost tvrzení a učinil i důkazní návrhy). Je evidentní, že nejde o vadu, která xx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxhodnutí místně nepříslušným soudem, které se děje zpravidla bez nařízení jednání a námitka místní nepříslušnosti se objevuje teprve v odvolání. Praxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx, 252).
Spolu s účinností tzv. souhrnné novely (zák. č. 7/2009 Sb.), tj. od 1.7.2009, se k závažným procesním vadám, konkrétně k vadám při dokazování x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xýjimečně, ve speciálních typech řízení; nyní platí zásadně ve všech řízeních sporných. Jak již bylo uvedeno v komentáři k ustanovení § 118b odst. 1, znaxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx po dosažení koncentračního bodu, nejde-li o výjimky z pravidla (§ 118b odst. 1, poslední věta). Přihlédne-li, jde závažnou procesní vadu, a tedy význaxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx vést k provádění nezákonných důkazů (rozuměj těch, které účastník včas do důkazního stopstavu neuplatnil, a soud je tedy neměl provést).
Také provxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxené zálohy (§ 144 odst. 1) je závažnou procesní vadou, která může být uplatněna jako odvolací důvod.
K písm. d): Podobně jako pod písm. b), e), f) se odvxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxý stav zůstal neúplně zjištěný. Účastník je přitom povinen navrhnout důkazy k prokázání rozhodných skutečností, a pokud navržené důkazy soud prvního xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx z hlediska úspěšnosti odvolání. Zkušenost či profesionalita soudce prvního stupně se totiž projevuje právě v tom, zda dokáže rozlišit potřebné důkazx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x 114c a § 120 odst. 2, zejména k nutnosti tzv. inventury skutkových tvrzení a vytřídění důkazů).
V praxi jsme svědky dvou ne zcela výjimečných krajnosxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxečných. Upřímně řečeno - obojí je výrazem nedostatečné představy o hmotněprávním posouzení věci.
Dobrý soudce nemůže být pouze dobrým znalcem proxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxní tomu uzpůsobit. V duchu zásady předvídatelnosti rozhodnutí by měl tento názor naznačit účastníkům (zejména s využitím poučení podle § 118a odst. 1 x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx na straně žalobce a skutečnost, že žalovaný mu věc protiprávně zadržuje (§ 126 odst. 1 obč. zák.). Významné také je, zda věc fyzicky existuje, zda nebyla xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xodnoty věci.
Pokud by žalobce navrhoval důkaz k ceně věci, bylo by na místě mu takový důkazní návrh zamítnout z důvodů procesní ekonomie. Naopak ve spxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxlice sofistikovaně poukazovat na rozpory ve znaleckém posudku, které nejsou znalcem vysvětleny (viz § 127 odst. 2, věta první), přesto soud konstatujxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xdůvodnění rozhodnutí s tím, proč některé navrhované důkazy neprovedl). Znalecký posudek vypracoval soudní znalec, který má tzv. kulaté razítko, a soxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xůkaz jako každý jiný a soud by s ním měl takto zacházet, nikoliv
a priori
vycházet z jeho správnosti. Upřímně je třeba v této souvislosti poukázat na žaloxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxná úroveň znalecký posudků.
Graf č. 2: Přehled odvolacích důvoxxx
                                                       xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                                                    xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx             x
                                                    x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                                                    x                                            
                                                    x  xxxxxxxx---------------------------------I
                                                    I--I věcná nepříslušnost soudu I. stupně    I
                                                    I  I----------------------------------------I
                                                    I                                            
                                                    I  I------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                                                    xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx                x
                                                    x  x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx       x
                                                    x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx---I
                                                    I                                            
                                                    I  I----------------------------------------I
                                                    I--I nesprávné obsazení soudu I. stupně     I
                        I------------------------I  I  I-----------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                     xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx                                            
                     x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                     x                              xxxx xepřihlédnutí k odvolatelem tvrzeným   I
                     I                              I  I skutečnostem soudem I. stupně          I
                     I                              I  I----------------------------------------I
                     I                              I                                            
                     I                              I  I----------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                     x                              xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx            x
                     x                              x  x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx     x
                     x                              x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-----I
                     I                              I                                            
                     x                              x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                     x                              x  x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx           x
                     x                              xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx              x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxx  x                                 x xxxxxxnutí ve věci                     I
I     dovolací    I  I                                 I----------------------------------------I
I      důvod      I--I                                                                           
I (§ 205 odst. 2) I  I                                 I--------------------------------------xxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxx  x                              xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x
                     x                              x  x xxxxxx xx xxxxxx                       x
                     x                              x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                     x                              x                                            
                     x                              x  I----------------------------------------I
                     I                              I--I nesprávná skutková zjištění            I
                     I                              I  I soudu I. stupně                        I
                     I                              I  I-----------------------------------xxxxxx
                     x                              x                                            
                     x                              x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                     x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  x  x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx    x
                     xxxx xxxxxxxxxx ve zjištění I--I--I pro další skutečnosti, které nebyly    I
                     I  I skutkového stavu       I  I  I dosud uplatněny                        I
                     I  I------------------------I  I  I---------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                     x                              x                                            
                     x                              x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                     x                              x  x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx    x
                     x                              xxxx xxx xxxx xxxxxxx xteré nebyly          I
                     I                              I  I dosud uplatněny                        I
                     I                              I  I----------------------------------------I
                     I                              I                                            
                     I                              I  I----------------------------------------I
                     I                              I--I překxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx    x
                     x                                 xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                     x                                                                           
                     x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx     xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-------------I
                     I--I nedostatky             I-----I nesprávné právní posouzení věci        I
                        I v právním posouzení    I     I soudem I. stupně                       I
                        I------------------------I     I--xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx, protože je pánem sporu a musí takto vnímat i svou roli vůči znalcům (viz komentář k § 127, 127a).
K písm. e): Soud sice provedl navržené důkazy, avšak uxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx x xxx xxxx xxx xxkazy hodnoceny sice volnou úvahou, každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy ve vzájemné souvislosti, přitom se má pečlivě přihlížet ke všemu, co vyšlo zx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxrohodnost důkazů zejména proto, že přímo a bezprostředně důkazy provádí, avšak závěry o případné nevěrohodnosti důkazu musí podepřít konkrétními skxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x
xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxlací soud může hodnotit důkazy provedené soudem prvního stupně jinak a dospět tak k jinému skutkovému zjištění jedině tehdy, pokud je provede znovu nebx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxx xx x xxx xxxt. 2, 3 a 4 a § 213b). Má-li odvolací soud za to, že skutkový závěr je nesprávný, nemůže jen konstatovat nelogičnost hodnocení důkazů, nepřesvědčivost roxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxuhé (§ 120 až 136).
K písm. f): Tento odvolací důvod navazuje na předchozí a rozšiřuje možnosti zjištění skutkového stavu věci odvolacím soudem odlixxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxd uplatněny (pouze za podmínek § 118b odst. 1, § 205a), což může vést k rozbití skutkových závěrů soudu prvního stupně. Jde zpravidla o nové důkazy či skutxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xěcech výkonu rozhodnutí rovněž ne, neboť je zde zvláštní úprava obsažená v § 254 odst. 4.
K písm. g): Rozhodnutí soudu spočívá na nesprávném právním pxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xdy soud použije nesprávný právní předpis nebo ustanovení právního předpisu vyloží mylně. Vždy se musí jednat o nesprávnou aplikaci právního předpisu xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxzky nebo nesprávné právní posouzení rozložení důkazního břemene (k tomu viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23.9.2010, sp. zn. 32 Cdo 170/2010)x xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxa podřadí pod jiný odvolací důvod (např. § 205 odst. 2 písm. c/).
Například soud prvního stupně zamítne žalobu na ochranu dobré pověsti právnické osoxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx. xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx Protože dovolená kritika se presumuje a je chráněna, pokud nevybočuje z rámce dobré víry, bylo na žalobci, aby prokázal, že zveřejněná tvrzení byla nepxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxx xx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxmž základním rysem je hodnotící úsudek. Znamená to, že jde o úvahy týkající se činnosti právnické osoby - nikoliv o předkládání „pravd“ či lživých tvrzexxx
x xxxxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxu jsou pravdivá - nikoliv na žalobci, aby prokázal jejich nepravdivost (k tomu viz například nález Ústavního soudu ze dne 17.7.2007, sp. zn. IV. ÚS 23/05x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx xx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxací soud rozhodnout) není odvolací soud vázán, a tak lze obojí měnit v průběhu celého odvolacího řízení až do fáze závěrečného návrhu (viz § 221, 221a). Txxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxy mohou být uplatněny jen v souladu s ustanovením § 205a, 118b.
Od uvedeného je třeba důsledně odlišit rozsah odvolání, který je možno měnit pouze v běxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xe možné v průběhu celého odvolacího řízení (§ 207).
Nemá-li odvolání potřebné náležitosti a jedná se o vadu nebo více vad, pro které není možno v řízenx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxí o odvolací důvody nebo specifikoval rozsah odvolání ve stanovené lhůtě. Zároveň soud poučí odvolatele o následcích jeho případné nečinnosti, tj. o mxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 205a
Komentátor: Petr, Jirsa
xdvolací řízení je u sporných věcí ovládáno zásadou neúplné
apelace
. Proto se v nich má dokazování odehrávat zásadně u soudu prvního stupně jako u tzv. skxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xízení posílená od 1.7.2009 (viz § 118b). Z tohoto teoretického základu vychází ustanovení § 205a, které omezuje odvolací důvody jen na případy tam uvedxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxazem adresovaným soudu, který nepřipouští prostor pro jakoukoliv diskreci: „Vzhledem k zásadě zákon- né koncentrace a neúplné
apelace
sporného řízxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxů, které však z důvodu absence „rozhodujícího důkazu“ vedly ke zjištění skutkového stavu, v jehož důsledku byla žaloba zamítnuta, nelze tento
deficit
xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxx zákonem č. 292/2013 Sb., o zvlášt- ních řízeních soudních, takové omezení není - zde platí zásada úplné
apelace
. Rovněž tak je touto zásadou ovládáno odxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxxx
xx xxxto závěr (který je nutno interpretovat v kontextu výše uvedených poznámek týkajících se komplexní debaty o budoucím směřování civilního soudního prox xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxx/2014).
Z novější judikatury v této souvislosti lze připomenout rovněž usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2014, sp. zn. 28 Cdo 3204/2014, kterx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xeúplné
apelace
, xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx stupně je instancí, u které mají být provedeny všechny účastníky navržené důkazy potřebné k prokázání právně významných skutkových tvrzení. K tomu záxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xé době dostupné důkazy způsobilé k jejich prokázání. O této povinnosti musí být účastník poučen v průběhu celého řízení (srov. § 5, 101 a 118a o. s. ř.), zexxxxx xxx xxxxx x xxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxh v ustanovení § 118b odst. 1, věty třetí, o. s. ř. Po rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé (s výjimkou rozsudků pro uznání a pro zmeškání) lze nové sxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxedená v ustanovení § 205a pod písmeny a) až f ) o. s. ř., jsou způsobilým odvolacím důvodem také nové skutečnosti a nové důkazy, a to v rozsahu, v jakém z těchxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xe dne 2. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1681/2004, ze dne 11. 8. 2009, sp. zn. 21 Cdo 4419/2008, a ze dne 27. 2. 2014, sp. zn. 33 Cdo 2763/2013).
Jestliže v souzené xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx x xx xx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxně hodnotit důkaz výpisem z účtu opatřený poznámkou „půjčka“, přičemž v této souvislosti dovolatel v odvolacím řízení uplatnil skutečnosti a důkazy, xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxné návrhy na doplnění dokazování považoval podle § 205a o. s. ř.
a contrario
za nepřípustné novoty. Dovolatel se těmito skutečnostmi a důkazy totiž zjexxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxl věrohodnost důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soudu prvního stupně, nýbrž toho, aby pomocí nich byl skutkový stav věci zjištěn jinaxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxcímu zákonnou koncentraci. Z toho se vyvozuje jednoznčný závěr, že nové skutečnosti a důkazy (tzv. novoty) lze uplatnit za podmínek uvedených v ustanoxxxx x xxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xřípravném jednání a nastalé koncentraci řízení (§ 114c odst. 4), neboť dospěje k závěru, že mezi stranami byla platně uzavřena smlouva, podle níž žalobxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xalobce není právnickou osobou, ale jen organizační složkou, která vůbec nemá způsobilost být účastníkem řízení, a řízení tedy mělo být zastaveno (§ 10x xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx
xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxáno zásadou neúplné
apelace
, platí, že skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, jsou způsobilým odvolacím důvodex xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxtněny před soudem prvního stupně, jen za podmínek uvedených v § 205a nebo tehdy, neplatí-li pro odvolatele omezení odvolacích důvodů podle § 205a odst. x xx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x x xxxx xxxx § 211a (§ 213 odst. 3), a že k přípustným novým skutečnostem a důkazům smí odvolací soud přihlédnout, jen když byly uplatněny (§ 212a odst. 3). Na tom se shoxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxsní teorie.
Od výjimek ze zákazu tzv. novot je třeba odlišovat situaci, kdy účastník bez své viny neuplatnil skutečnosti či důkazy v řízení před soudxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxnit problematiku námitky promlčení vznesené v odvolacím řízení. Při posuzování důvodnosti námitky promlčení až v odvolacím řízení se nepřihlíží k nexxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxx xxutečnosti, které lze v odvolacím řízení uplatnit, nejsou vždy pouze opravdu nové skutečnosti tak, jak předpokládá ustanovení § 205a odst. 1 písm. f), axx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxze okrajově, aniž by měla z procesních hledisek nějaký význam. I tyto skutečnosti mohou být
relevantní
, pokud zpochybňují správnost zjištění skutkovxxx xxxxx xxxxx
xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxné před soudem prvního stupně, má se za to, že jde o přesně konkretizované důkazy, nikoliv obecnosti, které musí být specifikovány nezaměnitelným způsxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxxx x x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxx xxxxve v odvolacím řízení zpochybnit podmínky řízení, věcnou příslušnost soudu, podjatost soudců či nesprávnost obsazení soudu (srov. obdobně § 205 odstx x xxxxx xxxx
x x xxxx xxxxx xx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx koncentrace je nesprávně aplikována anebo naopak - důkaz proveden byl, ač neměl být. Zároveň musí neprovedení důkazu zpochybňovat správnost skutkovxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxazem, jímž má být prokázáno, že v řízení došlo k vadě, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí soudu ve věci (viz k tomu např. rozsudek Nejvyššíhx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxění věrohodnosti důkazů, na nichž stojí rozhodnutí soudu prvního stupně. Účastníci se s volnou úvahou soudu (§ 132) při hodnocení důkazů seznamují nejxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxocesní chybu), a tak fakticky je reagováno až na písemné odůvodnění rozhodnutí. Z judikatury lze připomenout rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 16.7.20xxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxnosti důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soudu prvního stupně (§ 205a písm. c/), jestliže pomocí skutečností a důkazů, které účastník xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxního stupně na základě jím provedeného hodnocení důkazů. Skutečnosti a důkazy, o nichž se účastník dozvěděl až po vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxení, ale pouze žalobou na obnovu řízení.
Ustanovení § 205a písm. d) bezprostředně navazuje na písm. b) komentované normy. Umožňuje tak splnění dvou xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx (§ 101 odst. 1 písm. b/) novými důkazy v odvolacím řízení, jestliže účastník neměl ve věci úspěch proto, že nesplnil tyto povinnosti (břemeno tvrzení a bxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xx x xxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxkaturou, např. viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.3.2003, sp. zn. 21 Cdo 1491/2002). Absence poučení podle § 118a odst. 1-3 prolamuje též zákonnou xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x x xxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x, tedy nebylo mu dáno poučení o pravidlech neúplné
apelace
, jde o další možnost uvádět v odvolání skutečnosti a navrhovat důkazy, které nebyly (avšak moxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxxx
xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xšech novelách (což je znovu též příležitost poukázat na nezbytnost xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxk. č. 7/2009 Sb., který rozšířil zásadu zákonné koncentrace na všechna sporná řízení. Je-li řízení zkoncentrováno po provedení přípravného jednání nxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx ximitováni zákazem novot. Lze snad dovodit, že podle § 119a může soud účastníky z opatrnosti poučit na konci prvního jednání pro případy, kdy by odvolací xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxvení neznamená, že by mohli účastníci sporného řízení při absenci poučení podle § 119a tvrdit a navrhovat další důkazy ještě v odvolacím řízení a že by snxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xkutečnosti a důkazy, které nastaly až po vyhlášení či vydání rozhodnutí. Tyto skutečnosti či důkazy by mohly být po právní moci rozhodnutí také důvodem xxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxsní návrh podá. Také na ně se nevztahuje zákonná koncentrace (viz komentář k § 118b odst. 1, věta poslední).
Zvláštní zmínku je třeba věnovat problemxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xa řízení, až do pravomocného skončení věci, tedy i v průběhu odvolacího řízení. Výjimkou je odvolací řízení v režimu neúplné
apelace
, kdy se odvolací soxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxí a důkazů (§ 205a, 211a), viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21.8.2003, sp. zn. 29 Odo 162/2003, podobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.10.2003, xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx x xxxxxe posuzování důvodnosti námitky promlčení Nejvyšší soud vyjádřil takto: „Při posuzování námitky promlčení vznesené až v odvolacím řízení se nepřihlxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx x xxxx x x 211 o. s. ř. považovat nelze. I když se dlužník námitkou promlčení dovolává právní skutečnosti, totiž uplynutí promlčecí doby, neuplatňuje samotnou xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxí. Právo dlužníka vznést námitku promlčení žádný hmotněprávní ani procesní předpis nekoncentruje do určitého stadia řízení, přičemž z povahy námitkx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx x x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxhajícího režimu neúplné
apelace
lze přihlédnout jen tehdy, vyplývá-li závěr o promlčení práva ze skutečností, jež vyšly najevo nebo byly zjištěny přxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxdu ze dne 13.8.2009, sp. zn. 28 Cdo 2645/2009.
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 205b
Komentátor: Petr
xxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxní soudců nebo obsazení soudu (blíže viz § 205 odst. 2 písm. a/). Podle § 205a odst. 1 písm. a) pro tyto výslovně zmíněné případy neplatí zákaz novot a lze texx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xroti rozsudku pro uznání a proti rozsudku pro zmeškání skutečnosti nebo důkazy, které prokazují nesplnění předpokladů pro jejich vydání ve smyslu § 15xx x x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxkazování, ale za splnění zákonných předpokladů. Proto se odvolací soud může zabývat jedině splněním předpokladů pro jejich vydání (viz § 153a, 153b a kxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxtumačnímu rozsudku pro uznání (viz § 114b odst. 5 a § 114c odst. 6).
U obou skupin odvolacích důvodů platí, že odvolací soud není vázán odvolacími důvoxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xze připomenout zajímavé rozhodnutí, že rozsudek pro zmeškání (§ 153b) nemůže být v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 3 odst. 1 obč. zák. 1964S (rozsudex xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx odvolacího soudu, kdy v rámci řízení o odvolání proti rozsudku pro zmeškání dospěje k závěru, že se nejedná o kontumační, nýbrž o „klasický“ kontradiktxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxšovat mezi odvolacími důvody a důvody pro jeho zrušení podle § 153b odst. 4. Srov. i komentář k ustanovení § 156 odst. 1.
Účinky odvolání
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxntátor: Petr
K odst. 1:
Odvolání má suspenzivní účinek a
devolutivní účinek
. Suspenzivním účinkem odvolání se míní odklad právní moci napadenéxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xoby rozhodnutí odvolacího soudu je však soud prvního stupně svým rozhodnutím vázán. Obojí může být někdy trochu komplikovanější.
Suspenzivní účixxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxiz § 76c, § 162, § 171 odst. 1 a 2). Z toho plyne, že u rozsudků, jež jsou ze zákona nebo rozhodnutím soudu předběžně vykonatelné, nebo u usnesení, která jsou xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxci na základě nepravomocných rozhodnutí. Výjimku z pravidla představuje i rozsudek v bagatelní věci (srov. komentář k § 202 odst. 2), který se stává vykxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxdy, je-li následně odvolací řízení zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku z odvolání (§ 9 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpixx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxx9).
Suspenzivní účinek odvolání každopádně nastává jen tehdy, jsou-li naplněny předpoklady vymezené v odst. 1 komentovaného ustanovení, tedy odxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx je proti podkladovému exekučnímu titulu podáno odvolání (nález Ústavního soudu ze xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxího kolegia Nejvyššího soudu ze dne 14. dubna 2010, sp. zn. Cpjn 203/2007, k výkladu ustanovení § 111 odst. 3 občanského soudního řádu: „Pro zodpovězení xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxně, jímž řízení končí nebo po podání odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o věci samé, má odvolací soud zrušit také odvoláním napadené rozhodxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxravy obsažené v § 206 odst. 1 o. s. ř.) odložením právní moci napadeného rozhodnutí soudu prvního stupně (u rozhodnutí, jež nejsou předběžně vykonatelnxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxlacím řízení tomu, aby rozhodnutí soudu prvního stupně nabylo právní moci, pak rozhodnutí o zastavení řízení nemůže přivodit pro některého z těchto účxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xměnou k horšímu nepochybně bylo, neboť právní mocí usnesení o zastavení »odvolacího« řízení by pominuly suspenzivní účinky podaného odvolání a u odvoxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xx xx xx U rozhodnutí, které lze vykonat, by se takový odvolatel nepochybně ocitl také v ohrožení možným výkonem rozhodnutí nebo jeho exekucí. Usnesením o zastxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxný předpoklad, že účastníci ztratili zájem na soudním projednání své věci. Na tomto základě lze uzavřít, že odvolací soud, který podle § 111 odst. 3 o. s. xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx proti rozhodnutí soudu prvního stupně o věci samé, zruší v rozsahu napadeném odvoláním také rozhodnutí soudu prvního stupně. Současně rozhodne o náklxxxxx xxxxxxx
xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx


xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x x10 o. s. ř. nemá v odvolacím řízení místo (řízení nesmí být přerušeno) a úvahy o následné aplikaci § 111 odst. 3 o. s. ř. se neprosadí, je-li odvolání podáxx xxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxl suspenzivní účinek odvolání (srov. opět § 206 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením x xxx x x xxxx xx xx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxm, kde se jedná o případy tzv. autoremedury (§ 210a), kdy soud prvního stupně sám rozhoduje o opravném prostředku ( usnesení o povinnosti zaplatit soudnx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxvrhu podle § 43 odst. 2, § 75a odst. 1, § 75b odst. 2, § 78d odst. 2, usnesení o odmítnutí odvolání podle § 208 nebo vydané ve výkonu rozhodnutí). Může jít rovnxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxentem či jiným pověřeným administrativním zaměstnancem (§ 374 odst. 3). V obou uvedených typech případů
devolutivní účinek
odvolání nenastává, pokxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
x xxvolacího soudu zásadně nemůže v odvolacím senátě působit soudce prvního stupně, který věc rozhodl (§ 14 odst. 2). I když se zdá, že tato situace nemůže naxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx podílových spoluvlastníků, i když se jím domáhá přezkoumání určité části výroku, se vždy vztahuje na celý výrok, kterým bylo zrušeno a vypořádáno podíxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx x15/05).
K odst. 2:
Ne vždy se rozhodnutí týká pouze jednoho účastníka na každé straně sporu a jen jednoho nároku se samostatným skutkovým základem. xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxníky, kteří jednají sami za sebe (§ 91 odst. 1). Tzv. samostatné xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxx „Samotný společník (§ 91 odst. 1 o. s. ř.) je oprávněn podat odvolání pouze za svou osobu; odvolání, jímž se domáhá změny rozsudku pouze ve vztahu ke druhéxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x účastníků přivodí účinky odvolání pro všechny. Srov. komentář k § 91.
Právo se samostatným skutkovým základem lze charakterizovat tak, že jde o práxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx. V těchto případech odvolání proti jednomu právu se samostatným skutkovým základem nemůže přivodit účinky odvolání vůči ostatním samostatným nárokxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxní částky 100 000 Kč rozhodl soud prvního stupně tak, že přiznal zaplacení částky 50 000 Kč žalobci ze strany žalovaného a ve zbytku 50 000 Kč žalobu zamítlx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxolacím řízení již bude částka 50 000 Kč představovat právo se samostatným skutkovým základem.
V jedné žalobě mohou být spojeny různé žalobní nárokyx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xumulaci nároků v jednom řízení může dojít i v důsledku uplatnění vzájemného návrhu (§ 97, 98). Také soud může některé samostatné věci související skutkxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx x35b o. s. ř., § 422 z. ř. s.).
K odst. 3:
Suspenzivní účinek odvolání nenastává ve vztahu k ostatním výrokům rozhodnutí, xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxudku.
Podle § 206 odst. 3 se považuje za výrok o náhradě nákladů řízení nejenom výrok o náhradě nákladů mezi účastníky sporného řízení, ale i výrok ohlxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx
Příslušenstvím pohledávky se rozumějí úroky, úroky z prodlení, poplatek z prxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxžného nájemného. Podobně se postupuje u nákladů spojených s uplatněním pohledávky, nejde-li o náklady řízení, a u dalších plnění, která představují pxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxdný účinek ve vztahu k ostatním výrokům rozhodnutí ve věci samé. Výjimku tvoří případ odvolání do bytové náhrady, která se považuje za rozhodnutí ve věcx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxx xxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxt
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 207
Komentátor: Petr
K odst. 1:
Oxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxání se odvolání, které zákon připouští v komentovaném ustanovení:
1.
pouze vůči soudu;
2.
a teprve
-
poté co bylo vyhlášeno rozhodnutí, nebo
x
xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxgitimován k jeho podání, viz ustanovení § 201 a komentář k němu). Vzal-li účastník zpět procesní úkon v případě, kdy zákon takové zpětvzetí připouští, nxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxx1). Účastník, který se práva odvolání vzdal, není již oprávněn k podání odvolání ani tehdy, jestliže byl soudem v písemném vyhotovení rozhodnutí nesprxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx osobou (viz usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8.8.2005, sp. zn. 60 Co 225/2005).
Vzdáním se odvolání subjektivní legitimace k podání odvolání jxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xčastník, vedlejší účastník, státní zastupitelství či Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, a to po vyhlášení nebo vydání rozhodnutí vůči xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxejné datové sítě (viz § 42 odst. 1, § 205).
Vzdání se odvolání patří mezi procesní úkony, které lze podle § 41a odst. 4 odvolat, jestliže odvolání dojde xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xpředběhnuto“ osobním podáním či podáním prostřednictvím veřejné datové sítě nebo faxem.
K této problematice zaujal zásadní právní názor Nejvyššx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxesní účinky na trvání a obsah procesněprávního vztahu, pokud to právní úprava výslovně nepřipouští (jako je např. u zpětvzetí žaloby, zpětvzetí odvolxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxán (§ 41a odst. 4 o. s. ř.), tedy mohou být odklizeny jeho (ještě nenastalé) procesní účinky, pokud takové odvolání dojde soudu nejpozději současně s odvxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxnému znění zákona i soudní praxi v přijímání podání, kde se vyznačuje i přesný čas převzetí (platí zejména pro elektronické podání). V pochybnostech o pxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxu sekund či minut není podáním současným. Tomuto závěru nasvědčuje to, že lhůty dnes nejsou počítány pouze na dny, měsíce a roky, ale jsou známy i lhůty hoxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxbjektivně legitimovaný účastník. Pochopitelně, že vzít odvolání zpět lze jedině do okamžiku rozhodnutí o odvolání (vyhlášení rozhodnutí nebo rozhoxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxích o nákladech a podobně. K tomu viz například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.11.2004, sp. zn. 29 Odo 137/2003: „Zastaví-li odvolací soud odvolacx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxo stupně (včetně výroku o nákladech řízení), jelikož o těchto výrocích platí, že jsou v právní moci (právní moc rozhodnutí soudu prvního stupně nastáváx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx odvolacího soudu, který zastaví odvolací řízení zcela, zčásti atd. „Rozhodne-li se totiž odvolatel změnit již podané odvolání tak, že bude napadat roxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxe učinit i po uplynutí odvolací lhůty a odvolací soud o něm rozhodne způsobem uvedeným v § 207 odst. 2“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13.4.2010, spx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxx x odvolání nebylo rozhodnuto, je možné vzít je zpět; v takovém případě odvolací soud odvolací řízení zastaví. Vzal-li někdo odvolání zpět, nemůže je podxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx xx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxích svých rozhodnutích, vysvětlil, že každý procesní úkon je nutno posuzovat z objektivního hlediska, tj. podle toho, jak byl navenek projeven, nikolxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxsním úkonem projevil, a tím, co jím projevit chtěl, nemá na procesní úkon a jeho účinnost žádný vliv. Občanský soudní řád nemá speciální ustanovení o obxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xdvolání půjde pouze tehdy, jestliže projev účastníka nezanechává pochybnosti o svém obsahu a smyslu.“
Bylo-li odvolání vzato zpět, avšak odvolacx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxa mít za ná- sledek nesprávné rozhodnutí ve věci. Takováto námitka směřující xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xe dne 15. 6. 2015, sp. zn. 23 Cdo 782/2015).
Podstatné je, že k zastavení odvolacího řízení není třeba souhlasu protistrany. Pouze v případě nerozlučxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx x xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxení sp. zn. 32 Odo 750/2002 konstatuje: „Zpětvzetí žaloby je jednostranným procesním úkonem účastníka, jehož účinky nastávají tím, že dojde soudu; sxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xx01, sp. zn. 20 Cdo 1211/99, či nález Ústavního soudu ze dne 11. prosince 1997, sp. zn. IV. ÚS 295/97.
V praxi mohou nastat ještě dvě situace: odvolání je xxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xdvolací soud vydá usnesení, kterým ve výroku takto rozhodne (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16.4.2009 sp. zn. 26 Cdo 228/2009). Ve druhém přípaxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xx odvolání všemi subjektivně legitimovanými po rozhodnutí, nastává okamžikem doručení písemného vyhotovení poslednímu z těchto subjektů.
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xstanovení § 222 odst. 1 nastává právní moc rozhodnutí soudu prvního stupně, jako kdyby k podání odvolání vůbec nedošlo. To znamená, že rozhodnutí soudu xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xásadu, že rozhodování o zpětvzetí odvolání má přednost před zkoumáním legitimace, přípustnosti i včasnosti odvolání, které je vzato zpět. Rozhoduje xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxání oprávněn, avšak bylo jím vzato zpět, nebude odmítnuto podle § 218 písm. b), nýbrž odvolací řízení bude zastaveno podle § 207 odst. 2.
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxx § 211, tedy po přerušení odvolacího řízení a marném uplynutí lhůty pro podání návrhu na pokračování v řízení. Podle převládajících názorů (např. Burešx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx zároveň zrušit rozhodnutí soudu prvního stupně. Vychází se totiž z úvahy, že neprojevením zájmu o pokračování v řízení účastníci projevují nezájem na xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxkým způsobem odstranit. Tento názor byl v této podobě prezentován již v tzv. červeném komentáři (Handl, V. Rubeš, J. Občanský soudní řád, Komentář. I. dxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx soudně, pak by mělo dojít ke zpětvzetí návrhu, neboť občanskoprávní řízení je ovládáno zásadou dispoziční. To, že nikdo nepodal návrh na pokračování v xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xá důsledky obdobné jako při zpětvzetí odvolání (k tomu srov. ustanovení § 207 odst. 2, § 222 odst. 1). To platí zejména pro tu stranu, která byla v řízení přxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxu. Navíc je třeba zdůraznit, že v platné právní úpravě jsou případy zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně taxativně vymezeny (§ 219a a komentář k němux x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xosuzuje podle jeho obsahu, a nikoliv podle názvu (např. formálně označené odvolání proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí je obsahově návrhem na xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xxx xxx xxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxxxím řízení.
Úkony soudu prvního stupně
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentáx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxí odvolání jen tehdy, je-li podáno opožděně, v ostatních případech (je-li podáno někým, kdo k tomu není oprávněn, nebo není přípustné) o něm rozhoduje oxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxpně i za situace, kdy je odpor podán někým, kdo k tomu není oprávněn.
Z pravidla, že o opožděném odvxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx ( opožděnosti) odvolání soudem nalézacím může i odvolací soud opožděné odvolání sám odmítnout, aniž by vracel spis prvostupňovému soudu k rozhodnutí xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx.
Vždy je třeba pečlivě ověřit, zda odvolání bylo podáno nejpozději patnáctý den lhůty počítané od okamžiku doručení rozhodnutí, proti němuž je odvxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xodatelny), je třeba je jako opožděné odmítnout.
V případě využití poskytovatele poštovních služeb není podstatné, kdy odvolání dojde k soudu, ale xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx xrov. komentář k ustanovením § 55-58.
Při počítání lhůty k podání odvolání a ve vztahu k posuzování včasnosti opravného prostředku musí soud zbystřix xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx kdy si účastník fakticky převezme zásilku s rozhodnutím na poště (u soudu) během úložné doby, uplyne desetidenní lhůta podle § 49 odst. 4. Jinak řečeno, xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxím nejčastěji na poště fakticky vyzvedne, a může tak zmeškat odvolací lhůtu. Okamžik faktického vyzvednutí zásilky během úložné doby nemá na okamžik dxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxadně doručeny vhozením písemnosti do schránky (srov. § 50 odst. 1 a komentář k němu).
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx zásilka připravena k vyzvednutí, resp. xxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxí - na rozdíl od zamítavého rozhodnutí - přípustné odvolání (viz komentář k ustanovení § 202 odst. 1 písm. c/).
Odmítá-li soud prvního stupně odvolánx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxím končí. Platí potom zásadně, že účastník, který podáním opožděného odvolání zavinil, že odvolání muselo být bez věcného projednání odmítnuto, je poxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxx x x xxx xxxxx xx
x xxxx. 2:
Zásadně platí, že odvolání se podává u toho soudu, který napadené rozhodnutí vydal, není tedy bez dalšího možné podat je kdekolxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx lhůty k odvolání nebude jeho podání postoupeno příslušnému soudu, odesláno do jeho datové schránky nebo alespoň předáno k poštovní přepravě, takže buxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxvního soudu obecnému soudu ale rozhodně nelze přičítat (a dovozovat z toho porušení základního práva na spravedlivý proces), že se odvolání nepodařilx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx samotného stěžovatele, který svoje odvolání podal k nepříslušnému soudu. Neexistuje žádný důvod, pro který by nebylo možné aprobovat ustálenou judixxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxující buď datum podání odvolání na poště, pokud je adresováno příslušnému soudu, nebo předložení odvolání příslušnému soudu« (např. R 23/86), tj. v daxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx napadené rozhodnutí tomu soudu, kde jej bylo třeba podat. Názor stěžovatele, že je podání do protokolu (vizi ustanovení § 208 odst. 2 o. s. ř.) shodné s elxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx. Z obsahu ústavní stížnosti ani z rozhodnutí obecných soudů nevyplývá, že by byl stěžovatel obecným soudem nesprávně o odvolání poučen, tudíž je nutno xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx/2008 Sb., neboť v současné době platí, že soudy jsou povinny spolu komunikovat prostřednictvím systému datových schránek (ISDS). Prakticky to znamexxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxy elektronické a „přeposlat“ ze své datové schránky do datové schránky soudu příslušného - pak je rozhodné, zda se tak stalo ještě během odvolací lhůty; xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxtom je důležité, zda bylo ještě během odvolací lhůty podání buď přímo doručeno příslušnému soudu, anebo alespoň předáno k poštovní přepravě, jinak je oxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xdy účastník odvolání podá u nepříslušného soudu, musí stále počítat s tím, že na včasnost jeho opravného prostředku má vliv „lidský faktor“, konkrétně xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxdné se spoléhat, zvláště zastává-li i Ústavní soud názor jako v uvedeném rozhodnutí - že je zásadně věcí odvolatele, aby odvolání podal zároveň včas i u sxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx protokolu u nepříslušného soudu však platí, že v těchto případech mohou nastat zbytečné průtahy v řízení, neboť odvolání je třeba vždy postoupit soudu xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xeřejnou datovou sít.
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxí § 452 a násl. z. ř. s., může tak učinit u soudu, v jehož obvodu se zdržuje nezletilé dítě, což může být v některých případech odlišný soud od toho, jenž předxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx xx xx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxření vydal, i když ten spis v některých případech postoupí soudu příslušnému podle ustanovení § 467 z. ř. s. Jako opožděné nemůže být posuzováno ani odvoxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 209
Komentátor: Jirsa
Je-li podáno odvolání, zabývá sx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxinstanční soud dospěje k závěru, že z hlediska časového je odvolání podáno řádně, a vypořádá se tak s otázkou jeho včasnosti, začne se zabývat tím, zda odxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxlání je podáno včas a že má všechny zákonem předepsané náležitosti, vyzve odvolatele k zaplacení soudního poplatku za odvolání, není-li zaplacen v kolxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxis odvolacímu soudu bez zaplaceného soudního poplatku, protože v takovém případě pravděpodobně dojde k vrácení spisu odvolacím soudem bez věcného vyxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xoplatku podle ustanovení § 9 odst. 2 zák. č. 549/1991 Sb., soudních poplatcích, a to na účet soudu prvního stupně. Ani poté není vždy vrácení spisu působíxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx určil výši poplatku za odvolání, v důsledku čehož odvolatel zaplatil poplatek nižší. Zatímco bude předseda (pověřený člen) odvolacího senátu provádxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxupcem odvolatele (nebo s ním samotným) a sdělili mu, chce-li rozhodnutí o odvolání uspíšit, aby zaplatil u soudu prvního xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx dnů (paralelně může probíhat příprava odvolacího jednání) - a je to rozhodně vhodnější postup než ten, kdy odvolací soud vrátí spis bez předchozí výzvy xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxx setkat a nutno podotknout, že důvěru občanů v justici rozhodně neposilují).
Soudní praxe je k náležitostem odvolání poměrně benevolentní (což je sxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xo nejširší podmínky pro naplnění principu práva na spravedlivý proces), a pokud je z podání alespoň v náznacích zřejmé, proti jakému rozhodnutí odvoláxx xxxxxxxx x xxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxolání neobsahuje ani ty základní náležitosti, dochází k odmítnutí odvolání odvolacím soudem dle ustanovení § 211 ve spojení s ustanovením § 209 a 43 odsxx xx
x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xakém rozsahu odvolatel napadá, nebrání neuvedení údajů o tom, v čem je spatřována nesprávnost rozhodnutí nebo postupu soudu prvního stupně a čeho se odxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxolání ve smyslu ustanovení § 43 odst. 1 o. s. ř. za použití § 211 o. s. ř.
Výzva k doplnění odvolání musí obsahovat veškeré náležitosti usnesení podle xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxu s nízkým právním vědomím, není vhodné používat jako výzvu k doplnění odvolání unifikovaný vzor, v němž je například uvedeno, že má odvolání obsahovat xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxdem, případně petitem odvolání.
xxxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx----------I
I     popis výchozí situace     I                další postup                I
I-------------------------------I--------------------------------------------I
I                          odvolxxxx xxxx xxxxxxxxx                          x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxx x xxxx xxzve k zaplacení SOP a zároveň zašle I
I vad                           I odvolání ostatním účastníkům k vyjádření   I
I-------------------------------I-----------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx  x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx     x
x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x   x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxy, vyzve k úhradě    I
I tom, že není patrné, v jakém  I SOP a rozešle odvolání k vyjádření;        I
I rozsahu se rozhodnutí napadá, I nejsou-li odstraněny, předloží sxxx        x
x xxxx xxxxxx xxx xxxxxx        x xxxxxxxxxx xxxxx                           x
x xxxxxxxx                      x                                            x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-I
I odvolání je podáno včas, je   I odvolatel je soudem I. stupně zároveň      I
I patrné, v jakém rozsahu se    I vyzván k zaplacení SOP i k doplnění        I
I rozhodnutí napxxxx xxxxxx     x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x   x
x xxxx xxxxxx                   x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx       x
x                               x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx         x
x                               x předloží soud spis odvolacímu soudu;       I
I                               I doplní-li, ale nezaplatí SOP, soud prvního I
I                               I stupně odvolací řízení zastaví             I
I------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx   x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x    x
x                               x xxxxxx xxx xxxyzývá                        I
I-------------------------------I--------------------------------------------I
I odvolání podá někdo, kdo k    I soud prvního stupně spix xxxxxxxx          x
x xxxx xxxx xxxxxxxx            x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx    x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx------------I
I odvolání není přípustné       I soud prvního stupně spis předloží          I
I                               I odvolacímu soudu; k úhradě SOP nevyzývá    I
I------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx  x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx  x
x xxxxxxxx xxxxděně             I právní moci usnesení o odmítnutí vrátí SOP I
I                               I podle § 10 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb.    I
I-------------------------------I------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x                          xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx                            x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x odvolání je podáno včas a bez I soud je doručí ostatním                    I
I vad                           I                                            I
I-------------------------------I-------------------------------------------xx
x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx   x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx       x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx----------I
I odvolání je vadné             I soud prvního stupně vyzve k odstranění     I
I                               I vad, odvolání je doplněno, soud je rozešle I
I                               I ostatním účastníkům                        I
I-----xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxx             x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx     x
x                               x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx  x
x                               x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx      x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx------------------------I
I                                další případy                               I
I-------------------------------I--------------------------------------------I
I odvolání poxx xxxxxx xxx x    x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx    x
x xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx        x
x xxx                           x xxxxxxxx xxxxxxxx soud prvního stupně poté I
I                               I vrátí SOP                                  I
I-------------------------------I--------------------------------------------I
I odvolání není přípxxxxxx xxx  x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx          x
x xx xxxxxxxx                   x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx    x
x                               x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx         x
xxxxxxxx------------------------I--------------------------------------------I
Výzva musí obsahovat soudcovskou lhůtu k odstranění vad odvoláxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xx xxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxsti vypořádat, může být prodloužena. K tomu citujeme usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24.10.2000, sp. zn. 20 Cdo 1899/2000: „Nerozhodl-li soud prvníhx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xastaveno (nyní odvolání odmítnuto) jen za předpokladu, že se s touto žádostí vypořádal v důvodech svého rozhodnutí alespoň soud odvolací a dospěl k odůxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxx xdvolání není vůbec jasné, v jakém rozsahu je rozsudek napadán. Rozsudek totiž obsahuje více výroků (I.-VI. - viz první a druhá strana písemného vyhotovxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xesprávnost rozhodnutí, to znamená vysvětlit, proč s rozhodnutím nesouhlasíte, tedy zejména, proč podle Vás soud hodnotil nesprávně provedené důkazx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xda má rozsudek soudu I. stupně změnit nebo zrušit.
K tomu dále srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.9.2000, sp. zn. 20 Cdo 1220/2000: „Ze zákonnéxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xpočívá a jakým způsobem má být odstraněna. Zastavení odvolacího řízení ve smyslu § 43 odst. 2 o. s. ř. nelze spojovat s vadou odvolání, byť objektivně exxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxo stupně rozhodl o dělitelném plnění (zpravidla zaplacení peněžité částky), musí z odvolání vyplývat, v jaké části je tento výrok napaden (tzv. kvantixxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxva, o němž bylo rozhodnuto xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx
V některých případech však podávají neúplné odvolání účastníci, kteří jsou zastoupeni advokátem. Jde o takzxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxdy se tak účastník podáním blanketního odvolání pouze snaží oddálit rozhodnutí odvolacího soudu a konečné vyřešení sporu (jde o projev zneužití procexxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx x xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx neprodleně zareagovat na podání blanketního odvolání, okamžitě vyhotovit výzvu k doplnění, stanovit k němu odvolateli krátkou lhůtu a co nejrychlejx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxímu odvolání je, a zároveň, jak je uživatelsky komfortní podání (nejen odvolání) prostřednictvím veřejné datové sítě - nejčastěji systému datových sxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxt. Zavolá mu jeho vážený
klient
, že již před čtrnácti dny obdržel rozsudek, kterým byl v nepřítomnosti (byl hospitalizován) odsouzen k zaplacení nesmyxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xvšak zároveň jej ubezpečí, že s ohledem na úctu, kterou k němu chová, procesní situaci neprodleně vyřeší. A protože jeho
koncipient
v ČR je nedostupný, xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxku. Než se odvolání přes elektronickou podatelnu a příslušnou rejstříkovou referentku dostane k rozhodujícímu referentovi (soudci, protože jeho asxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxé), takže trvá celý den, než se vůbec k blanketnímu odvolání dostane. Začne vyřizovat urgentní věci, takže sepsání usnesení k doplnění odvolání mu trvá xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxání pěti dnů. Z toho vyplývá, že odvolatel tak fakticky získá dobu dalších dvou pracovních týdnů k tomu, aby zformuloval odvolací důvody a shromáždil arxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxx xxxx účastníka zvláštním způsobem poučit o tom, že odvolání proti nim lze podat pouze z omezených důvodů (§ 205b).
V reakci na výzvu k odstranění vad odvolxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx spojení s doplněním jako bezvadné a nadále pokračuje v úkonech podle ustanovení § 210, případně ve vyměřování soudního poplatku, 2) dospěje k závěru, žx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxv na soudu prvního stupně, aby definitivně vyhodnotil odvolání, zda je způsobilé k projednání, meritorně je projednal a rozhodl o něm nebo je odmítl.
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxení řízení na účastníkovi, který vady neodstranil nebo poplatek nezaplatil. Proto je povinen nahradit náklady odvolacího řízení ostatním účastníkůx xx xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xx xxx
x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxuje proti rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2, případně usnesení podle § 202 odst. 1 nebo rozsudek pro zmeškání či uznání, pokud xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxmto případě, stejně jako v případě, kdy odvolatel nedoplní neúplné odvolání, nedoručuje soud prvního stupně stejnopis odvolání ostatním účastníkům xx xxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
V intencích komentovaného ustanovení, respektive ve vztxxx x xxxxxxxxxx x xxx xx xxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxná o typický příklad úkonů, o něž je možné soudce „odbřemenit“, aby se mohl věnovat rozhodovací činnosti. V rámci organizačních opatření soudu lze takoxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xpis v dalším průběhu řízení vůbec do rukou a veškerou činnost soudu prvního stupně může provádět vyšší soudní úředník. Stejně tak mohou xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxx vyzván k doplnění k odstranění vad odvolání, není třeba doručovat do vlastních rukou účastníka a není proti němu odvolání přípustné. Přímo ve výrokové xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxtanovení § 43 odst. 1):
Nebude-li odvolání doplněno ve stanovené lhůtě způsobem uvedeným v tomto usnesení, bude spis předložen odvolacímu soudu, kxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx6.
Komentář k § 210
Komentátor: Jirsa
K odst. 1:
Před předložením spisu odvolacímu soudu doručí soud prvního stupně stejnopis odvolání účastnxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxklad, že se jím bude odvolací soud meritorně zabývat. V takovém případě rozešle soud prvního stupně stejnopis odvolání k případnému vyjádření, a zárovxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxx xalovanému vzor 064 pro zaplacení soudního poplatku za odvolání ve výši 4000 Kč, v kolcích, ve lhůtě 15 dnů od doručení této výzvy vz. III; - 2) stejnopis odxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx x xx xx xx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xyzván k zaplacení soudního poplatku, poté spis založen na lhůtu a vyčkáváno, zda poplatek zaplacen bude, a teprve pak znovu na základě dalšího pokynu vyxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxsení ve věci samé (§ 152 odst. 1, věta první),
3.
proti nemeritornímu usnesení, je-li to účelné nebo vhodné.
Často se v praxi stává, že je postuxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxná v jistém smyslu o průtah v řízení. Není tedy třeba například doručovat ostatním účastníkům odvolání proti usnesení x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xoudu a nezdržovat řízení), o přerušení řízení podle § 109, o vyslovení místní nepříslušnosti podle § 105 odst. 2, určení odměny znalce.
Vcelku jednoxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx proti němuž není přípustné (§ 202 odst. 2), odvolání podané někým, kdo k tomu není oprávněn, a odvolání vadné i po výzvě k odstranění vad. V těchto situacíxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx ostatním účastníkům.
Pokud je odvolání podáno pouze proti výroku rozsudku o náhradě nákladů řízení, je zásadně třeba doručit je ostatním účastníkxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxa občanského soudního řádu (zákon č. 7/2009 Sb.) účinná od 1.7.2009 rozšířila okruh odvolání, které soud prvního stupně doručuje ostatním účastníkůxx xxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx což by nemělo vést k paušalizaci. Stále platí, že stejnopis odvolání proti usnesení se doručuje ostatním účastníkům jen výjimečně. Tam, kde si nalézacx xxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxli opožděné, vadné nebo nepřípustné, rozhodne se pro předložení spisu odvolacímu soudu. Soudce (vyšší soudní úředník, asistent) vyplní předkládací xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xdvolání nepodali. V době, kdy bude rozhodovat odvolací soud, již bude stejnopis odvolání doručen a zároveň při takovém postupu nebude zbytečně prodluxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx


K odst. 2:
Činnost podle tohoto ustanovení nebývá v praxi příliš obvyklá, především z toho důvodu, že podmínky, za nichž může jednat, soud zkoumá již v xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxnovením § 205a odst. 1 písm. a), § 219a odst. 1 písm. a). Postupem podle § 210 odst. 2 je soud prvního stupně povinen získat dostatek podkladů pro rozhodnutx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxká osoba, o níž bylo v řízení rozhodováno, nemá způsobilost být účastníkem řízení ani způsobilost procesní (§ 19, 20), a je povinností nalézacího soudu xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xředmětu řízení již bylo dříve rozhodnuto a existuje zde překážka věci rozhodnuté (§ 159a odst. 5), takže povinností soudu I. stupně je připojit příslušxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxx xxxxxoklady pro jeho odmítnutí podle § 218 písm. b), a za tím účelem navrhne, aby soud vyžádal interní předpisy příslušné právnické osoby, z nichž je zjistitexxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xe se odvolatel o skutečnostech svědčících pro podjatost dozvěděl až po vyhlášení rozsudku. K námitce se příslušný soudce vyjádří, případně v této souvxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxxxjit k odvolání veškeré listiny, na něž v odvolání odkazuje, a vylepit soudní poplatek v kolcích na prvopis odvolání, případně v účtárně soudu zjistit číxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxda senátu (vyšší soudní úředník, asistent) vyplní formulář předkládací zprávy, který obsahuje všechny zákonem předepsané náležitosti. I z těchto důxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xutné zejména proto, aby bylo zřejmé, kdo z nich se odvolal. V některých případech může podat odvolání žalobce i žalovaný (navrhovatel i ten, kdo návrh nexxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx žalovanému a odvolání žalovaného žalobci. Teprve poté může soud prvního stupně spis předložit odvolacímu soudu.
Při předkládání je třeba dbát, abx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxny tři stejnopisy napadaného rozhodnutí (k dispozici pro každého člena odvolacího senátu). Předkládací zpráva musí být podepsána příslušným předsexxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxudu.
Dospěje-li příslušný předseda senátu k závěru, že není namístě vyhovět odvolání proti rozhodnutí asistenta, soudního komisaře, justičního xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxx xxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxení spisu srov. ustanovení § 184 v. k. ř.
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxv.
autoremedura
, tedy postup, prostřednictvím něhož může přímo soud I. stupně „odklidit“ své dříve vydané rozhodnutí. Nalézací soud postupuje obdobxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxi autoremedury „změní“ (nikoliv zruší), dospěje-li k závěru, že odvolání je důvodné. Výrok zní například:
Usnesení Okresního soudu v Jindřichově xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxmítá, ... že se neodmítá odvolání ...
V rámci autoremedury může nalézací soud rozhodovat o odvoláních proti rozhodnutím:
1.
o povinnosti zaplatxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx
x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx taxativně uvedena.
xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x x odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb. žalovanému, aby zaplatil soudní poplatek za žalobu v rozsudku, jímž řízení končí. Proti tomuto výroku se odvolá žalovaný a vxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxzhodnutí změnit tak, že se povinnost platit soudní poplatek žalovanému neukládá.
xx xx xezi usnesení, z nichž dosud nenabyla práva jiná osoba než odvolatel, například patří usnesení dle § 138, jímž nebylo žadateli přiznáno osvobození od soxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxvolání proti usnesení, jímž byl zamítnut návrh účastníka na ustanovení zástupce (§ 30), či o nepřipuštění zastoupení obecným zmocněncem podle § 27.
xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx či odvolání (§ 208) pro opožděnost. Doplní-li tedy spolu s odvoláním odvolatel žalobu tak, že je způsobilá dalšího projednání, může soud změnit usnesexx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxoty (srov. komentář k ustanovení § 75 odst. 1). Tzv. velká exekuční novela (zák. č. 396/2013 Sb.) rozšířila okruh rozhodnutí, na něž se vztahuje
autoremxxxxx
x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xx xxxxxxxxx x x xxxxx
xxxxři tohoto komentáře se přiklánějí k názoru, že autoremeduru lze uplatnit ve vztahu ke všem usnesením vydaným ve výkonu rozhodnutí (tedy například i k usxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxhu k těm, která jsou upravena v části šesté. Je-li jedním z motivů velké exekuční novely tzv. odbřemenění soudů (v této souvislosti zejména odvolacích)x x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x porovnání významu rozhodnutí, na která
autoremedura
dopadá zcela nepochybně (vedle usnesení o nařízení či zastavení výkonu též například i usnesenx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx
xxxxxxxx
x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx mohl autoremedurou změnit rozhodnutí ve věci samé s dalekosáhlými důsledky, nikoliv však méně významná procesní rozhodnutí.
Proti usnesení, jímx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx se mohou proti rozhodnutí bránit odvoláním. Odvolání by nebylo přípustné pouze v případě, že by v rámci autoremedury vydal soud prvního stupně usnesenxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx odst. 1 písm. e/), nebo usnesení, jímž byl zamítnut návrh na xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx. komentář k němu), podle kterého může soud prvního stupně zrušit rozsudek pro zmeškání. Proti tomuto usnesení je odvolání přípustné.
Konečně obsaxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxenta soudce či administrativního pracovníka soudu, a ustanovení § 9 odst. 1 zák. č. 121/2008 Sb., které tento postup umožňuje i ve vztahu k rozhodnutí vyxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxstné.
Srov. též komentář k ustanovení § 206, v němž je graficky znázorněna mj. i časová posloupnost kroků soudu při autoremeduře.
Řízení u odvxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxx
xxávní úprava odvolacího řízení není nikterak obsáhlá a již z tohoto důvodu je zřejmé, že není ničím zásadně odlišná od řízení před soudem prvního stupně, xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxesu směřujícího jako celek k vydání konečného meritorního rozhodnutí. Tomu nejlépe koresponduje princip, který spočívá v přiměřeném použití ustanoxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xtanoveno něco jiného (např. § 213b odst. 1, § 215 odst. 2). Výslovně pak užití některých ustanovení vylučuje § 216 (§ 92, 97, 98, 110). Změna návrhu (§ 95), xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxná (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8.1.1998, sp. zn. 2 Cdon 753/97, obdobně též srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.7.2010, sp. zn. 26 Cdo 277xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx řízení, které je řízením o řádném opravném prostředku. Řadu ustanovení si odvolací soud proto musí modifikovat tak, aby vyhovovala potřebám odvolacíxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxov. komentář k ustanovení § 157). xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxě jako pro soud prvního stupně. Podobně platí přiměřeně i ustanovení o usnesení (§ 167-171 s výjimkou § 169 odst. 2).
Mezi nejčastější případy přiměřxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxnost odvolacího soudu je v podstatě totožná s činností soudu prvního stupně. Poté, kdy podle § 215 odst. 2 předseda senátu zahájí jednání, sám či pověřenx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xčastníky a jejich eventuálními právními zástupci, upozorní je na právní úpravu a na stanoviska Nejvyššího soudu, jakož i na judikáty uveřejněné v tzv. xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxdiaci (viz § 99 odst. 1, věta poslední) a není vyloučeno (zejména ve věcech péče soudu o nezletilé) ani nařízení prvního setkání s mediátorem (§ 100 odst. xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx x xechanickou činnost odvolacího soudu, která by mohla působit v řadě případů kontraproduktivně a ve své podstatě vést ke snížení důvěry účastníků v nezáxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxva, zejména ustanovení o zahájení řízení (§ 82 odst. 1), vedlejším účastenství (§ 93), průběhu řízení (§ 100, 101), podmínkách řízení (§ 103, 104, 106), xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx přiměřená aplikace ustanovení o překážkách postupu řízení (§ 107 a § 107a) v odvolacím řízení. V praxi jsou poměrně časté situace, zejména u věcí, které xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxna těmi účastníky, kteří taktizují ve sporu a vyhovuje jim jeho prodlužování (např. ve sporu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví docháxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx zejména jde o případy úmrtí účastníků (fyzických osob).
Pokud jde o ztrátu způsobilosti být účastníkem řízení, v první řadě musí odvolací soud vyhoxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xísto původního účastníka. Současná praxe usměrňovaná Nejvyšším soudem stojí na tom, že rozlišuje situaci před předložením odvolání odvolacímu soudx x xx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxé, rozhoduje ten soud, který „má spis“, ale zásadně teoreticky nesprávné, neboť přehlíží devolutivní účinky odvolání a fakt, že odvolací řízení je zahxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxx xxxxxx názoru, neboť dovozuje, že k rozhodnutí podle § 107a odst. 2 o. s. ř. je příslušný odvolací soud, byl-li návrh podle § 107a odst. 1 podán v průběhu odvolacxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxvolání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8.11.2007, sp. zn. 26 Cdo 272/2007). V případě, kdy odvolací soud dojde k závěru, že ve věci pokračovat nexxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xodané legitimovaným subjektem). Je-li odvolání nepřípustné, opožděné nebo podané někým, kdo není k podání odvolání legitimován, pak se nepostupuje xxxxxxxxx xxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx x 208 odst. 1 tak učiní soud prvního stupně opět s tou výhradou, že současné znění zákona popírá
devolutivní účinek
odvolání, nicméně proti usnesení souxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx vyhodnotil věc tak, že podle její povahy v ní nelze pokračovat. V tomto případě se usnesení doručí pouze zbylé straně a případní právní nástupci se o odmíxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxibral soud právní nástupce a teprve za jejich přítomnosti by bylo rozhodováno o odmítnutí odvolání či činěno jiné rozhodnutí.
Jiným rozhodnutím můxx xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxje o odmítnutí opožděného odvolání odvolacím soudem tam, kde nerozhodl soud prvního stupně podle § 208.
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxx
x xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxňování nových skutečností a důkazů ustanovením § 205a odst. 1 (srov. komentář k němu) a také zákonnou koncentrací řízení. K tomu srov. např. rozsudek xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xx xx xxx xxxx xxxinni sdělit soudu do skončení prvního jednání, které se v těchto věcech konalo, všechny právně významné skutečnosti a nabídnout všechny právně významxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxí kladená na ni ustanovením § 118b, věta první, o. s. ř. Skutečnost, že odvolatel vznesl v odvolacím řízení probíhajícím v režimu neúplné
apelace
námixxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xx xxxx x xxxx xxxodem pro který by jiní účastníci řízení než odvolatel mohli v odvolacím řízení uplatnit nové skutečnosti a důkazy, jimiž vznesenou námitku promlčení vxxxxxxxxxx
Při respektování rovnosti účastníků i jiní účastxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx x xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xízení podle zákona č. 292/2013 Sb.) takové omezení ovšem neplatí (§ 20, 21 z. ř. s.).
Pokud jde o režim neúplné
apelace
, lze logicky dovodit, že tzv. noxxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxx xxx xx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxtiž o skutečnosti nebo důkazy, které se vztahují k podmínkám řízení, věcné příslušnosti, vyloučení soudců, obsazení soudu, vadám řízení majícím vliv xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xzniklé po vyhlášení či vydání rozhodnutí soudu prvního stupně.
Oproti tomu skutečnosti nebo důkazy ve smyslu § 205a odst. 1 písm. d) a e) jsou vázány nx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xx xxxx xxxxxxxxx x xxmuto ustanovení citujeme dílo, které vzniklo v první třetině minulého století a kterému bylo v době zrodu tohoto komentáře bezmála sto let. Na aktuálnoxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxci odvolací nikdy tak rozmnožen, aby odvolatel z těchto nových skutečností mohl čerpati novou posilu pro své tvrzení, že rozhodnutí soudu prvého ve věcx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxti, je-li rozsudek soudu prvého vůbec správný, nýbrž jenom, je-li správný se zřetelem na to, co bylo oběma stranami v instanci prvé předneseno“ (Hora, Vxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx rozhodnutí soudu prvního stupně v rozsahu odvolání (zásada
iudex ne eat ultra petita partium
). Pokud by se odvolací soud s námitkami stěžovatele obsažxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xstavního soudu ze dne 15.10.2009, sp. zn. I. ÚS 218/09). Odvolatel má přímo povinnost uvést v odvolání rozsah, v jakém napadá rozhodnutí soudu prvního sxxxxx xxxx x xxx x xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxi tomu kvalitativní stránkou odvolání se rozumí návrh na způsob rozhodnutí odvolacího soudu.
Jak vyplývá například z nálezu Ústavního soudu ze dne xxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxe vypočítává ustanovení § 212 o. s. ř. (kvantitativní stránka). Kvalitativní stránka odvolání, tj. návrh na způsob rozhodnutí odvolacího soudu (potxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxmné činnosti odvolacího soudu (viz § 206 - suspenzivní účinek odvolání) s výjimkami dále uvedenými. V případě těchto výjimek může nastat i zhoršení pozxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxx vázán rozsahem odvolání v případě existence závislých výroků (komentované ustanovení v písm. a/). Závislé výroky jsou takové, které nemohou bez výroxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxdle zákona č. 292/2013 Sb. je výrok o výživě závislý na výroku o výchově, takže v případě odvolání do výchovy je odvoláním dotčen i výrok o výživném. V opačxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxat příklady v pracovním právu (hlavní výrok o neplatnosti rozvázání pracovního poměru a závislý výrok o náhradě mzdy).
Podle § 212 písm. b) v případech nerozlučného společenstxx xx xx xxxxx x x xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxí na jedné straně, a kde platí úkony jednoho z nich i pro ostatní, třebaže odvolání psal jen některý z účastníků, odvolací soud opět není vázán rozsahem odxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxů do výroku, který se ho přímo týká, jsou napadeny i výroky týkající se zbylých nerozlučných společníků. Prakticky jde zejména o případy zrušení a vypořxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxna býv. Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 16. 12. 1974, sp. zn. Plsf 2/74).
Poslední výjimku obsahuxx x xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxtý způsob vypořádání vztahů mezi účastníky. V těchto případech je rozhodující hmotné právo, které vymezuje práva a povinnosti účastníků na té či oné stxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxé k vyúčtování, o náhradu škody způsobené více škůdci atd.
xx xřeba též zmínit problém tzv. štěpení nároku (práva) - k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 3. 3. 2005, sp. zn. II. ÚS 117/04, nebo nález ze dne 13. xx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxmu, že soudní praxe akceptuje štěpení původního nároku založeného na jednom skutkovém základě na dva nároky se samostatnými skutkovými základy v důslxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxzsahu a dospěl k závěru, že smlouva o půjčce byla platně uzavřena. Žalovaný se odvolává do částky 90 000 Kč s tím, že nezpochybňuje uzavření smlouvy o půjčxx xx xx xxx xx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxního stupně, který mu neuvěřil. Původní skutkový základ žaloby představovala smlouva o půjčce 100 000 Kč tvrzená žalobcem, avšak v důsledku odvolání žxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxým základem.
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx k § 212a
Komentátor: Petr
K odst. 1:
Jestliže se ustanovení § 212 zabývá rozsahem odvolání a mezemi rozhodovací činnosti odvolacího soudu, pak uxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xivilního řízení, kterým je nalezení spravedlnosti, řešit v první řadě správnost aplikace hmotněprávních předpisů. Pochopitelně, že přezkumná činnxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxcího soudu v sobě tedy zahrnuje nejenom posouzení hmotného práva, ale i práva procesního s tím, že je limitována zákazem tzv. změny k horšímu (
reformatix xx xxxxx
xx x xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xředpokládá, že odvolací soud může přezkoumat rozhodnutí soudu prvního stupně ze všech důvodů, tedy i těch, které odvolatel v odvolání neuvedl (§ 205 odxxx x x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxx xx xx xx xxxx xx xxeré se vztahuje princip úplné
apelace
.
Podle judikatury ve věcech, v nichž se v odvolacím řízení uplatňuje systém neúplné
apelace
, dále ve věcech výxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxx
x x xx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x 119a, nesmí odvolací soud sám, bez odpovídajícího procesního úkonu účastníka, přihlédnout k novým skutečnostem a důkazům, byť by vyplývaly z obsahu sxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xdo 4284/2010). Do problematiky absence poučení podle § 119a však vneslo s účinností od 1.7.2009 jiné světlo rozšíření zákonné koncentrace řízení (k toxx xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxx
x xxxxx xx
x xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xxx xxxxxxxxx mezi rozhodnutími ve věci samé (k tomu, jaká usnesení považujeme za rozhodnutí ve věci samé, srov. zejména komentář k ustanovení § 169 odst. 4) a procesnxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xnsolvenčním) se z přezkumu odvolacím soudem vylučují případy odvolání neobsahujících přes výzvu soudu dle § 43 a 209 žádné odvolací důvody.
Příklaxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxací důvody. Zpravidla je formulováno takto: „Proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 20.6.2013, čj. 13 C 1234/2012-54, podávám v xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx x x xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxěřené lhůtě a poučí ho o možném následku odmítnutí odvolání (§ 211 a § 43 odst. 2). Má-li usnesení soudu prvního stupně vady, např. neobsahuje-li poučení x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxdá usnesení o odmítnutí odvolání. Vylíčí-li však odvolatel, byť nepřípadně, nějaké odvolací důvody, a nemusí je ani právně kvalifikovat, pak odvolacxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx.
x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxxí odvolacích důvodů přezkumu rozhodnutí nebrání. Teoreticky to znamená, že i tzv. blanketní odvolání musí být soudem přezkoumáno.
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxvoláním ve smyslu komentovaného ustanovení nejen odvolání, které postrádá jakékoliv vymezení odvolacích důvodů, ale rovněž takové odvolání, v němž xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx sp. zn. 21 Cdo 3651/2015).
K odst. 3:
V ustanovení § 212a odst. 3 je uvedena další výjimka ze zásady, že odvolací soud může přezkoumat rozhodnutí soudx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx. 1 nové, je rozhodné „posouzení, zda byly některým účastníkem řízení uplatněny před soudem prvního stupně nebo zda v průběhu tohoto řízení jinak vyšly xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx z tohoto hlediska bezvýznamná“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11.8.2009, sp. zn. 21 Cdo 4419/2008).
xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xx xxxx xxxx. 1 a § 211a), jen když byly uplatněny. Jde o snahu zákonodárce zabránit tzv. nepředvídatelným rozhodnutím, která v minulosti bývala poměrně častá a mnoxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx možno předvídat. Pokud tak učiní, odepře odvolateli možnost právně a skutkově argumentovat ve vztahu k otázce, jež se s ohledem na právní názor odvolacxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xovou skutečnost či důkaz ve svém odvolání anebo tak musí učinit na základě poučení odvolacího soudu (§ 211 a § 118a odst. 4, § 254 odst. 3).
V žádném případě nemůže odvolací soud sám o sobě zohlednit novou skutečnost či důkaz. Nutnx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xkutečnostem přihlédnout jen tehdy, byly-li v odvolacím řízení uplatněny. Ač lze ve věcech výkonu rozhodnutí uvádět novoty, nemůže k nim odvolací soud xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx dne 11.8.2009, sp. zn. 21 Cdo 4419/2008, v tom smyslu, že pokud bylo rozhodnutí soudu prvního stupně odvolacím soudem zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx stupně tuto možnost nevyužil.
K odst. 4:
Další omezení je v § 212a odst. 4 a týká se rozsudků pro uznání a pro zmeškání. Ty lze přezkoumat pouze z důvodů xxxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xymezuje § 205b. Prakticky to představuje pouze přezkum předpokladů pro vydání těchto rozsudků (viz § 153a nebo § 153b), podmínek řízení, podjatosti soxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxí xx xxx xxxxx xx x xxxxx xx x xxx x xxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxxx xx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxho stupně k dalšímu řízení, eventuálně věc postoupit příslušnému orgánu (§ 221 odst. 1) či řízení zastavit.
K jiným vadám řízení před soudem prvního xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xároveň jen tehdy, jestliže nemohla být za odvolacího řízení zjednána náprava.
Jak uvádí například Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 12.7.2006, sp. xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxsadou zohlednění toliko vad zakládajících zmatečnost, jakož i jiných vad řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 212a odstx xxxx
xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxci § 118a nebo § 118b. Po 1.4.2005 k tomu musí přistoupit kumulativní podmínka spočívající v nemožnosti odvolacího soudu zjednat nápravu.
K příkladx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxení před soudem prvního stupně , například správným provedením výslechu svědka a podobně. Pakliže to není možné, může podle § 221 odst. 1 písm. c) postouxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx usnesení. Přezkumná činnost odvolacího soudu se v těchto případech vztahuje pouze k důvodům týkajícím se výroku procesního usnesení. Ostatní otázky xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxodnout ve věci samé tam, kde přezkoumává procesní rozhodnutí (viz také usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19.9.2001, sp. zn. 29 Odo 532/2001).
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxí je postaveno na principu úplné a neúplné
apelace
, čemuž koresponduje zásada upravená v § 213 odst. 1, tedy nevázanost odvolacího soudu skutkovými závxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxem prvního stupně, ale může provádět i nové dokazování.
x xxxxxxx xxxxx
xxxxxxx
xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx3 Sb. může odvolací soud provést prakticky všechny důkazy, které buď účastníci navrhli, nebo se jejich provedení jeví nutné samotnému odvolacímu soudx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxm odvolacím důvodem (§ 205a, 211a), a musí se jednat o důkazy účastníky uplatněné (§ 212a odst. 3).
„Nepodmíněná vázanost odvolacího soudu skutkovýxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxx
xxxxxxxxra
. Existuje zde však vázanost podmíněná, neboť uvedená zásada je do jisté míry prolomena limity, jež brání odvolacímu soudu odchýlit se bez dalšího od xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xyto důkazy sám opakoval a zjednal si tak rovnocenný podklad pro případné jejich odlišné zhodnocení. Jestliže se odvolací soud neřídí těmito zásadami, xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxvané judikatury, roč. 2012, Codexis Justice).
K odst. 2:
Odvolací soud fakultativně zopakuje dokazování (§ 213 odst. 2) proto, že při něm došlo k foxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx z provedených důkazů možno dospět k jiným skutkovým zjištěním, než učinil soud prvního stupně.
Civilní řízení je ovládáno mj. zásadou přímosti a úsxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx aby odvolací soud hodnotil důkazy jinak, než to učinil soud prvního stupně, pokud tyto důkazy neprovedl znovu, jinak by porušil práva účastníků garantxxxxxx xxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxnutí odvolacího soudu je patrno, že se odchýlil od skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně, aniž zopakoval dokazování, zejména změnil právxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod v důsledku porušení zásady přímosti, dle níž dokazování provádí soud, jenž xxxxxxxxx xx xxxxx x xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxodování, jakož i zabezpečení práva účastníků řízení vyjádřit se k provedeným důkazům.“
K tomu se připojuje též další aktuální
judikatura
Ústavníxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxxx
xx xxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xádná skutková zjištění, avšak odvolací soud jim dává jiný význam. V tomto smyslu lze dále poukázat na četnou judikaturu Nejvyššího soudu, např. na rozsxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx. zn. 30 Cdo 2163/2010, a ze dne 30.5.2012, sp. zn. 30 Cdo 971/2012, ve kterých Nejvyšší soud zdůraznil nutnost zopakování důkazů před odvolacím soudem čx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxx xxe citovat z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2015, sp. zn. 21 Cdo 2406/2015: „Chce-li se odvolací soud od skutkových závěrů soudu prvního stupně oxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xákladě jiných poznatků (méně poznatků), než které měl soud prvního stupně k dispozici. Jiná situace nastává, rozhoduje-li xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxx xxxxx xo provedl zcela jiné, soudem prvního stupně neprovedené, důkazy (§ 213 odst. 4 o. s. ř.). V těchto případech rozhoduje odvolací soud na základě jiných, nxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx na hodnocení jejich věrohodnosti vyloučen, například u listin (§ 129) či písemného znaleckého posudku (§ 127 odst. 1, věta poslední), není porušením zxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxdek Nejvyššího soudu ze dne 15.3.2007, sp. zn. 21 Cdo 194/2006). Naopak, hodnotil-li odvolací soud jinak než soud prvního stupně výpovědi účastníků či xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxudem, zatížil řízení vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23.8.2006, sp. zn. 33 Odo 803/2xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xjištění soudu prvního stupně, vždy sám opětovně provést, případně je povinen provést další důkazy, které mu poskytnou pro odlišné skutkové hodnocení xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxtí soudu prvního stupně rušil s tím, že má dát důkazům jinou váhu, neboť by tím byla popřena zásada volného hodnocení důkazů. Má-li odvolací soud jiný názxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx
V tomto ustanovení se řeší specifický případ, kdy odxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxx, které se nehodily soudu prvního stupně do mozaiky skutkových zjištění, a proto o nich raději pomlčel, resp. je opomenul a ohledně zjišťované skutečnoxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xomto případě by odvolací soud automaticky rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil x xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxzení tam, kde by rozsah opominutých důkazů kontrastoval s celkově provedeným dokazováním, viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2003, sp. zn. 22 Cxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxitérium ekonomie dokazování jako specifický projev hospodárnosti řízení musí odvolací soud mít vždy na zřeteli. Jsou-li např. potřební svědkové bytxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxt tak masivní, že dojde k porušení zásady dvojinstančnosti řízení, což by se stalo také tam, kde by odvolací soud na základě vlastního dokazování dospěl xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxx 4, 5:
Dokazování lze doplnit v odvolacím řízení (§ 213 odst. 4, 5) o navržené důkazy, které dosud nebyly provedeny, je-li to potřebné ke zjištění skutkxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xít o rozsáhlé dokazování (viz zásada dvojinstančnosti soudního řízení). Při potřebě rozsáhlého doplnění dokazování je vhodnější postup podle § 219a xxxxx xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxutečností relevantních pro posouzení věci, ohledně nichž musí být dokazování provedeno (k tomu podrobněji viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xx xxx x přípustným novým skutečnostem nebo důkazům (§ 205a nebo § 211), které nebyly uplatněny ani po poučení účastníka (přiměřeně dle § 118a odst. 4 nebo podle x xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx x xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxho hodnocení důkazů neexistuje).
Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2015, sp. zn. 21 Cdo 1467/2014, nevyjadřuje rozsáhlost doplnění dokxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxých pro posouzení věci, ohledně kterých je třeba za odvolacího řízení doplnit dokazování. Zcela nedostatečným dokazováním se má v tomto ustano- vení nx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxutí nebo řízení významné. Má-li odvolací soud za to, že mají být provedeny jiné než účastníky řízení navržené důkazy, které jsou potřebné ke zjištění skxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx, aby uvedené důkazy xxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxx2016.
Komentář k § 213a
Komentátor: Petr, Jirsa
K odst. 1:
Oslabení zásady dvojinstančnosti civilního řízení (viz § 201) a omezení kasace jako xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxx
xxxxxxx
xá za to, že mají být provedeny jiné než účastníky navržené důkazy (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26.4.2006, sp. zn. 22 Cdo 799/2005), nebo v režimu neúxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xejvyššího soudu ze dne 22.8.2007, sp. zn. 33 Odo 803/2005, který uvádí, že hodnotil-li odvolací soud jinak než soud prvního stupně výpovědi účastníků a xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xřed dožádaným soudem, zatížil řízení vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.
Komentované ustanovení rozhodně neznamená, žx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx stupně. Takovou podmínku zákon nestanoví a logicky ani stanovit nemůže, protože by tím byla popřena možnost odvolacího soudu, aby sám uvážil, zda potřxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx).
xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx
x
nenavržené důkazy ve sporných věcech, pokud jejich potřeba vyšla najevo ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu (§ 120 odst. 2);;
x
xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x
x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
x
x xxxxx xxxxxxcí soud dospěje k závěru, že z nich lze čerpat jiná skutková zjištění;
-
- z nichž nalézací soud neučinil žádná skutková zjištění;
-
důkazy týxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxžené v reakci na poučení podle § 118a odst. 1-3;
-
důkazy, na něž se nevztahuje koncentrace, které navrhl účastník nepoučený podle § 119a;
-
důkaxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx
x xxxxx xx
Jde-li o účastníky navržené důkazy (§ 213 odst. 4), zákon umožňuje výběr. Zde odvolací soud provede dokazování sám, prostřednictvím soudu prvního stxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx, byť někdy vznikaly pochybnosti, zda
devolutivní účinek
odvolání neznamená, že dožádání by mělo být prováděno prostřednictvím jiného odvolacího sxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx
xrávní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 213b
Komentátor: Petr, Jirsa
K odst. 1:
V usxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxvých tvrzení (odst. 2); výzva k označení důkazů (odst. 3); obecné procesní poučení nezastoupeného účastníka (odst. 4). Poslední z nich v praxi příliš pxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxydal nepředvídatelné rozhodnutí a aby účastník sporného řízení, který neunáší břemeno tvrzení či důkazní břemeno (§ 101 odst. 1 písm. a/, b/), neprohrxx xxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxí poučovací povinnost, šanci dotvrdit rozhodné skutečnosti a navrhnout na jejich podporu důkazy.
Na tomto místě především odkazujeme na podrobný xxxxxxxx x x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxo, že se někdy nabízí otázka, zda vůbec byl v praxi odvolacích soudů vzat na vědomí úmysl zákonodárce (novela č. 59/2005 Sb. účinná od 1. 4. 2005) umožnit pxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxolací instance byla tato povinnost porušena.
Porušení poučovací povinnosti v nalézacím řízení je xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxx
xx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx po skutkové stránce a provádět rozsáhlé dokazování. To je až na výjimky svěřeno nalézací instanci a bylo by v rozporu se strukturálním pojetím civilníhx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxd, který má zásadně napravit nedostatky v poučení ze strany soudu prvního stupně, má-li na věc stejný hmotněprávní názor. Porušení této poučovací povixxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxjména k řízení před soudem prvního stupně, a to k nalézacímu jednání ve věci i k jednání přípravnému, ač (viz komentář k § 118a) není výjimečně vyloučeno axx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xx. 10 Co 668/2001). Analogicky by tedy mohl odvolací soud spolu s nařízením jednání písemně poučit účastníky podle ustanovení § 118a odst. 1-3 (případně xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxe ustanovení § 213b odst. 1 tato povinnost omezuje v režimu neúplné
apelace
ustanovením § 205a nebo § 211a. V režimu úplné
apelace
nemá poučovací povinxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xp. zn. 29 Cdo 1747/2015). Nevztahuje se k uplatnění procesních práv, která jsou za odvolacího řízení nepřípustná (viz § 216 odst. 1, 2).
K odst. 2:
Podle § 213x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xi tvrzení z odlišného právního názoru odvolacího soudu. Poučovací povinnost totiž stojí na principu objektivním, takže může při odlišném právním názxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx 8. 7. 2015, sp. zn. 22 Cdo 4478/2014: „Vadou řízení před soudem prvního stupně je z pohledu odvolacího řízení nesplnění poučovací povinnosti jen tehdy, xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xe totiž v tomto případě považován za »příčinu« toho, proč soud prvního stupně nesplnil poučovací povinnost podle § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. Protože poučxxxxx xxxxxxxxx xx x xxx xxx xxxxxxx xxxx x x x xxxx xx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxnil, došlo za řízení před soudem prvního stupně - objektivně vzato - bez ohledu na jeho »příčinu« k porušení § 118a o. s. ř., a uvedená vada řízení musí mít pxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxza- cím i odvolacím řízení, vyjde-li tato potřeba najevo. Není významné, že o potřebě poučení není přesvědčen odvolací soud, ukáže-li se později, že taxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
Tabulka č. 5: Důsledky porušení poučovací xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxnosti I    poučení    I    chování    I   rozhodnutí  I činnost soudu I
I účastníka ve věci  I   odvolacím   I   účastníka   I   odvolacího  I   nalézacího  I
I                    I    soudem     I               I     soudu     I               I
I-----xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxx  x xxxxxxxxx     x xxxxxxxxx     x xxxxxxxxx     x               I
I tvrzení, "špatná   I účastníka     I               I rozhodnutí    I               I
I žaloba", neunesení I poučí, má-li  I               I               I               I
I důkazního břemene, I na věc stejný I               I               I               I
I absence nebo       I hmotněxxxxxx  x               x               x               x
x xxxxxxxxxxxxxx     x xxxxx         x               x               x               x
x xxxxxxx xxxxxx xx  x               x               x               x               x
x xxxxxx xx xxxx     x               x               x               x               x
x xxxxx xx           x               x               x               x               x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx------------I---------------I---------------I
I neunesení břemene  I dodatečně     I reaguje       I zrušení       I provede       I
I tvrzení, "špatná   I účastníka     I neplxxx xxx   x xxxxxxxxxxx   x xxxxxxxxxx    x
x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx  x xxx xxxxx     x xxx xxxxx     x xxxxx xxxxxx  x
x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xxxxxx x xxxxx xe      I třeba provést I účastníka a   I
I absence nebo       I hmotněprávní  I smyslu § 205a I další         I znovu         I
I nedostatečnost     I názor         I               I dokazování,   I rozhodne      I
I poučení xxxxxx xx  x               x               x xxxxx xxxxxx  x               x
x xxxxxx xx xxxx     x               x               x xxxxxxx xxx   x               x
x xxxxx xxxx         x               x               x xx xxx xxxxx  x               x
x                    x               x               x xx xxxx xx    x               x
x                    x               x               x xxxxxxxxxxx   x               x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-I---------------I---------------I---------------I---------------I
I neunesení břemene  I dodatečně     I reaguje       I potvrzení     I               I
I tvrzení, "špatnx   x xxxxxxxxx     x xxxxxxx xxx   x xxxx xxxxx    x               x
x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx  x xxx xxxxx     x xxxxxxxxxx xx x               x
x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xxxxxx x xxxxx xx      x xokazování,   I               I
I absence nebo       I hmotněprávní  I smyslu § 205a I které může    I               I
I nedostatečnost     I názor         I               I provést sám   I               I
I poučení soudem I.  I               I               I (§ 213 odst.  I               I
I xxxxxx xx xxxx     x               x               x xx xxxx xxxx  x               x
x xxxxx xxxx         x               x               x xxxxxxxxxxx   x               x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx----------I
I neunesení břemene  I nemá          I               I zrušení       I               I
I tvrzení, "špatná   I na věc stejný I               I rozhodnutí    I               I
I žaloba", neunesení I hmotněprávní  I               I               I               I
I důkaznxxx xxxxxxxx x xxxxx         x               x               x               x
x xxxxxxx xxxx       x               x               x               x               x
x xxxxxxxxxxxxxx     x               x               x               x               x
x xxxxxxx xxxxxx xx  x               x               x               x               x
x xxxxxx xx xxxx     x               x               x               x               x
x xxxxx xxxx         x               x               x               x               x
xxxxxxxxxxxxxxxx-----I---------------I---------------I---------------I---------------I
x xxxxxxxxx xxxxxxx  x               x               x xxxxxxx       x               x
x xxxxxxxx xxxxxxx   x               x               x xxxxxxxxxx    x               x
x xxxxxxxx xxxxxxxxx x               x               x               x               x
x xxxxxxxxx xxxxxxxx x               x               x               x               x
x xxxxxxx xxxxxx xx  x               x               x               x               x
x stupně (§ 118a     I               I               I               I               I
I odst. 1-3) na      I               I               I               I               I
I základě odlišného  I               I               I               I               I
I hmotněprávního     I               I               I               I               I
I názoru             I               I               I               I               I
I--------------------I---------------I--xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
K tomuto problému judikuxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx xxxxx xxxx xxx xx následek zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně , představuje nesplnění poučovací povinnosti soudu podle § 118a odst. 1-3 o. s. ř., avšak jen tehdy, jxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxd k této vadě přihlédne, i když nebyla uvedena v odvolání, neboť vždy měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a zákon odvolacímu soudu nedovoluje, xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx x xxxx xx xx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx Soud prvního stupně vycházel x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx 1-3). Odvolací soud uzavřel, že smlouva je absolutně neplatná a je na místě vzájemné vypořádání (vydání bezdůvodného obohacení). Poučovací povinnosx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx prvního stupně (§ 219a odst. 1 písm. a/).
Nebo: Soux xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxce neprokázal, že se cena za řádně dokončené a předané dílo nestala splatnou, aniž by byl před zamítavým rozhodnutím soudem poučen dle § 118a odst. 1, 3, žx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x poučí žalobce, který v odvolání uvede, že splatnost byla vázána na výsledky kontroly ze strany odborníka na statiku zapsaného v seznamu znalců, že tato xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxhne vyslechnout jako svědka Ing. Dvořáka, který měl stavbu zkontrolovat. Svědek při jednání před odvolacím soudem potvrdí, že stavba je staticky v pořxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxx
x xxxxx xx xx
xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx
x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxovení § 214 odst. 2 nelze aplikovat, pokud se v odvolacím řízení provádí dokazování (§ 122, 123 za použití § 211).
Mezi výjimky patří v první řadě rozhoxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx jejího nesplnění nebyly odstraněny vady odvolání, které brání jeho projednání. Dále se o odmítnutí odvolání rozhoduje pro jeho opožděnost, tedy při pxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxž tak se odvolání odmítá, je-li podáno někým, kdo k jeho podání není oprávněn (§ 218 písm. b/), a naposledy pro jeho nepřípustnost (§ 218 písm. c/).
Podxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xtrany odvolatele (§ 207 odst. 2) nebo při nesplnění podmínek odvolacího řízení (§ 211, 104). Též o přerušení odvolacího řízení je možno rozhodnout bez jxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xdmítnutí návrhu příp. zastavení řízení o nařízení předběžného opatření) a odvolání proti jinému usnesení, kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé (o vyxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o speciálním předběžném opatření samostatná úprava (§ 409 odst. 2, § 465 z. ř. s.). Naopak - je-li například předmětxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxe 19. 1. 2010, sp. zn. I ÚS 1537/09). Ve věci výkonu rozhodnutí lze odkázat na § 254 odst. 8
Podle § 214 odst. 2 písm. d) není třeba nařizovat jednání, jestxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x x xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx postupuje věc věcně příslušnému okresnímu nebo krajskému soudu anebo soudu zřízenému k projednání a rozhodování věcí určitého druhu (§ 221 odst. 1 písxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxoc soudů rozhodne též o postoupení věci orgánu, do jehož pravomoci náleží (§ 221 odst. 1 písm. c/).
Naposledy podle § 214 odst. 1 písm. e) není třeba nařizovat jednání odvolacího xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxtuaci, kdy odvolatel fakticky nenamítá nic proti správnosti rozhodnutí, jímž mu bylo uloženo splnit povinnost do tří dnů, jen se brání proti plnění v téxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x. Je však nutno poukázat na nálezy Ústavního soudu ze dne 20. 5. 2010, sp. zn. II. ÚS 580/10, a ze dne 16. 9. 2010, sp. zn. III. ÚS 291/08, v nichž Ústavní soud vxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx se k podanému odvolání vyjádřit, porušil tím ústavně chráněný princip rovnosti účastníků ve smyslu čl. 37 odst. 3 Listiny. Proto také bylo novelizovánx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxu o nákladech řízení.
Ústavní soud se zároveň ve své judikatuře vyjádřil v tom smyslu, že zmíněné ustanovení nesmí být odvolacím soudem vykládáno foxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xoudu ze dne 9. 2. 2016, sp. zn. II. ÚS 2522/14).
Ve všech výše popsaných případech rozhodování bez jednání rozhoduje odvolací soud usnesením.
K odsxx xx
xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xx xxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxz jednání (např. § 115a), vyjma případů předvídaných v § 214 odst. 3. Zde se předpokládá, že odvolacím důvodem je pouze § 205 odst. 2 písm. g) - viz komentář x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxdnutím věci bez nařízení jednání ze strany všech účastníků (lze k tomu využít i tzv. doložku proti nečinnosti podle § 101 odst. 4). Odvolací soud nemůže rxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxení věci, ale odvolání ve skutečnosti obsahuje i jiné odvolací důvody (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.9.2005, sp. zn. 33 Odo 276/2004).
Jesxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx postupem strany souhlasily nebo je navrhovaly, což platí i pro výživné pro nezletilé dítě (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26.11.2003, sp. zn. 30 Cdo 1xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxtoupil-li odvolací soud při rozhodování o odvolání proti usnesení soudu prvního stupně ke zjišťování rozhodných skutečností o okolnostech doručení xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xednat před soudem.
xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxmou rozsudku, rozsudek musí být vždy veřejně vyhlášen (§ 156 odst. 1) a o jeho vyhlášení musí být vyhotoven protokol či pořízen záznam (§ 40 odst. 1, 2).
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxě § 214 odst. 2, 3), jestliže se v odvolacím řízení neprovádí šetření nebo dokazování nebo jestliže soud prvního stupně rozhodl v souladu se zákonem bez nxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxt. 1 písm. g) a h). Zpochybní-li povinný v odvolání proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí (
exekuce
) platnost právního úkonu zachyceného v listinxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxd povinen postavit otázku věcné legitimace účastníka vykonávacího (exekučního) řízení najisto při jednání, při němž postupuje podle § 122 a násl. (vix xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xdvolacího soudu (srov. § 409 odst. 2, § 465 odst. 2 z. ř. s. a komentáře k nim), čemuž musí odpovídat i termín jednání, má-li je odvolací soud v úmyslu výjimexxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxx016.
Komentář k § 215
Komentátor: Petr, Jirsa
x xxxxx xx
x x xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxo pověřený člen odvolacího senátu po dohodě senátu o termínu odvolacího jednání nařídí jednání a předvolá všechny, jejichž účast je nutná. Kromě účastxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxch majetkových. Postupuje se přiměřeně dle § 115 odst. 1 (srov. komentář k němu) s tím, že okruh účastníků odvolacího řízení nemusí nutně kopírovat okrux xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx
x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx komentář k ustanovení § 51. Podle ustanovení § 50b odst. 1, 2, má-li účastník zástupce na základě plné moci, doručuje se předvolání podobně jako jiné pouxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx.3.2012, sp. zn. II. ÚS 1253/11.
xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxt si lze i předvolání telefonické nebo telefaxem, i když jde o záležitost spíše hypotetickou. V praxi je časté, že zejména při odročení jednání se předvoxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx soud předvolává zpravidla pomocí vzorů, které vydává Ministerstvo spravedlnosti. Soubor vzorů je umístěn na extranetu ministerstva v části
Instrukxx
x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx soudy (ISAS) a krajské soudy (ISVKS).
Předvolání má být učiněno s dostatečným předstihem, aby předvolaní měli dostatek času na přípravu jednání - zxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxadu není prováděno rozsáhlejší dokazování anebo účastníci na dodržení lhůty netrvají. xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx praxe by nemělo jít o lhůtu méně než pětidenní.
K odst. 2:
I pro odvolací soud by mělo platit, že nařizuje jednání po náležité přípravě (§ 211 a § 114a). xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx skončit zpravidla při prvním jednání. Samotný průběh jednání odvolacího soudu je upraven v § 215 odst. 2 tak, že se přiměřeně použijí ustanovení § 116-1xxx x xxxx xxxxx x x x xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxhu jednání, která by měla obsahovat stručné, chronologicky seřazené informace o jednotlivých procesních úkonech provedených soudem prvního stupně xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxí síně, které se děje většinou za pomoci vyvolávacího zařízení anebo je provádí zapisovatelka, je-li jednání přítomna.
Po prověření totožnosti účastnxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxnání ve věci žalobce X. Z. proti žalovanému A. B.“. Předseda senátu poté vyzve odvolatele, aby přednesl odvolání či alespoň vlastními slovy stručně shrxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxo uvedeno výše, poté následuje zpráva předsedy senátu či pověřeného člena senátu o dosavadním průběhu jednání.
Jsou-li splněny všechny procesní pxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxstupcům se uděluje právo závěrečného návrhu (k tomu srov. komentář k ustanovení § 119a odst. 2). Toto právo přísluší v první řadě odvolateli a následně pxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxy řízení.
Následuje neveřejná porada senátu odvolacího soudu a opětovné předvolání účastníků k vyhlášení rozhodnutí. Podle povahy věci se rozhodxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
O odvolacím jednání se sepisuje protokol o jednání odvolacího soudux xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxlivých účastníků, svědků, znalců či tlumočníků, anebo tento protokol sepisuje podle diktátu předsedy senátu zapisovatelka. Pokud je to možné, pořizxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxx xx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxtomný jednání odvolacího soudu je pochopitelně oprávněn podat do protokolace námitky, a to nejpozději do skončení odvo- lacího jednání (usnesení Nejxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xevyhotovuje. Zásadně musí být odročováno za konkrétním účelem např. doplnění dokazování o výslech svědka či provedení znaleckého posudku (srov. usnxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx účelu odročení jednání. Za zmínku stojí ještě případy, kdy se řádně předvolaní účastníci nedostaví k odvolacímu jednání v plném počtu. Nic nebrání v taxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx zástupce, jestliže účastníka není třeba při odvolacím jednání vyslechnout či nemá něco osobně konat.
Komplikovanější je situace, kdy se dostaví účastníx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xoudem (§ 229 odst. 3), pokud by za této procesní situace odvolací soud přes nesouhlas účastníka odvolání projednal (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xe dne 22. 8. 2011, sp. zn. 29 Cdo 1940/2011 - srov. komentář k ustanovení § 101 odst. 3. Podobně se za dovolací důvod dle § 237 odst. 1 písm. f ) považuje situacxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
Tabulka č. 6: Základní rozdíly mezi jednáním nalézacího a odvolacího soudu.
I--------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x   xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx    x      xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx        x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx------------------I--------------------------------------I
I podstatně větší časová náročnost    I přednes odvolání a vyjádření k němu  I
I jednání                             x                                      x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xx     x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxo soudu        I
I                                     I výjimečně                            I
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I větší aktivita soudu při usmiřovánx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx    x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx        x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx   x
x xxxxxxx                             x                                      x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx------------------I
I výjimečná přítomnost senátu         I zpráva o dosavadním průběhu jednání  I
I-------------------------------------I-----------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx       x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx         x
x xxxxxxx                             x                                      x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-I--------------------------------------I
I inventura sporných a nesporných     I odlišný návrh konečného rozhodnutí v I
I skutkových tvrzení                  I rámci xxxxxxxxx xxxx                 x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx  x                                      x
x xxnci jednání (nekoná-li se jednání I                                      I
I přípravné)                          I                                      I
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I poučexx x xxxxxxxxxxx x xxxxx       x                                      x
x x xxxx                              x                                      x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 216
Komentátor: xxxx
x xxxxx xx
xxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xdst. 2) možné s výjimkou univerzální či singulární sukcese (viz § 107, 107a za použití § 211). Není totiž zásadně představitelné, že jednání před odvolaxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxvně legitimován, mělo by to mít za následek zamítnutí žaloby bez možnosti zhojit tento nedostatek v odvolacím řízení. Opačná právní úprava by vedla k bexxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx x. ÚS 56/95).
Příklad: Žalobce v řízení o náhradu škody z titulu odpovědnosti za škodu spočívající v ublížení na zdraví by zažaloval fyzickou osobu A, xxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx žalobci žalovaná osoba A, nýbrž třetí osoba B. Okresní soud by z tohoto důvodu žalobu zamítl. Kdyby neplatilo ustanovení § 216 odst. 1, pak by žalobci staxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení jen proto, aby vytvořil prostor pro jeho postup dle § 92, neboť by tím došlo k obcházení ustanovení § 216 odxxx xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxrý byl podán v odvolacím řízení. Postačuje, aby se s takovým neúčinným návrhem vypořádal v odůvodnění rozhodnutí o odvolání.
K tomu srov. např. rozsxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxtoupení účastníka do řízení a institut záměny účastníků (§ 92 odst. 1 a 2 o. s. ř.). Oba instituty jsou procesním odrazem hmotného práva potud, že zajišťxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxx zahájením řízení. V obou případech jde o důsledky aktivní či pasivní věcné legitimace, která se v rozhodnutí soudu projevuje tím, že pro nedostatek tétx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxlacím řízení, neboť by tím byly zcela zmařeny výsledky řízení před soudem prvního stupně a jeho rozhodnutí založené v daném případě zpravidla na závěru x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xe sporném řízení, které je ovládáno zásadou neúplné
apelace
. Je s ní spojena potřeba nového dokazování, což tato zásada neumožňuje. Podá-li přesto účaxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxý návrh neměl být vyloučen k samostatnému projednání.
Námitka započtení (§ 98) má sice hmotněprávní charakter, takže ji lze uplatnit i v odvolacím řxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxitované žalobním petitem. V odvolacím řízení tedy nemůže žalovaný účinně uplatnit k započtení svou pohledávku proti pohledávce žalobce (viz rozsudex xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxx x
xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx
Změna návrhu (§ 95), kterou žalobce uplatňuje nárok, jenž nemá žádnou skutkovou souvislost s nárokem dříve uplatněným, není v odvolacím řízení příxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxo 5199/2009, dle něhož nejde o nový návrh, vychází-li změna návrhu ze stejného skutkového základu jako návrh původní (v dané věci žalobce změnil v odvolxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx 7. 2015, sp. zn. 30 Cdo 35/2015, dle něhož skutečnost, že odvolací soud nerozhodl o návrhu na připuštění změny žaloby, jíž žalobce uplatňoval nový nárokx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx pojmově vyloučeno.
K odst. 3
xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxdíl od § 110 není důvodem pro přerušení řízení to, že se některý z účastníků nedostaví k jednání odvolacího soudu. Tím se míní, že odvolací řízení lze přerxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xdvolacího řízení rozdílná od řízení před soudem prvního stupně. Přerušení řízení na základě shodného návrhu všech účastníků není možné v odvolacím říxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 218
Komentátor: Petr
Legislativním nedopatřením došlo sice ke zxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxdit. O nedostatečné legislativní kultuře však svědčí, že nebyla napravena ani po téměř patnácti letech.
Při rozhodování o odmítnutí odvolání se odxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxvá.
xxxxx x xxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxlání je však pouze účastník (vedlejší účastník, státní zastupitelství, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových), jemuž nebylo výrokem rozhxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxyššího soudu ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 29 Cdo 3041/2015, či usnesení téhož soudu ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 21 Cdo 5097/2015, a judikaturu v těchto rozhodnxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxdřit jiným procesním institutem (viz § 165).
Pochopitelně, že právně
relevantní
není subjektivní pocit křivdy způsobené výrokem rozhodnutí souxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxjvyššího soudu ze dne 20.12.2001, sp. zn. 26 Cdo 1760/2001).
Odvolání není oprávněn podat ten, kdo se práva podat odvolání výslovně vzdal (§ 207 odstx xxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xteréhokoliv účastníka na jedné straně sporu má účinky pro všechny zbylé. U společenství samostatných účastníků (§ 91 odst. 1) má odvolání účinky pouze xxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxstliže se účastník jím podporovaný ve sporu odvolání výslovně nevzdal anebo s odvoláním vedlejšího účastníka nevyslovil nesouhlas.
Další subjekxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
V § 218 písm. c) se pak řeší odmítnutí odvolání pro jeho nepřípustnost. Obecně platí, že odvolání lze podat proti rozhodnutí soudu prvního stupně, jexxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxx o nákladech řízení směnečného a šekového platebního rozkazu (§ 175 odst. 6).
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xdvolání proti usnesením uvedeným v § 202 odst. 1 a rozsudkům v tzv. bagatelních věcech (§ 202 odst. 2). Dále odkazujeme na podrobný komentář k § 202.
Je xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxětným. Zde praxe odvolacích soudů kolísá. Správné je zřejmě rozhodnutí podle § 218 písm. c) o odmítnutí odvolání, ale vyskytují se i rozhodnutí podle § 2xx x xxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.9.2004, sp. zn. 29 Odo 611/2002). K rozhodnutí o odmítnutí odvolání není třeba nařizovat jednání (§ 214 odst. 2 písxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxxx
Pxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx prvního stupně, který podle § 208 opožděné odvolání odmítne (viz komentář k citovanému ustanovení). V praxi se však stává, že soud prvního stupně subjexxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx že odvolání je podáno včas.
Tímto názorem soudu prvního stupně o včasnosti podání odvolání není soud odvolací vázán. Otázku včasnosti či opožděnosxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx soudu prvního stupně či soudu dožádaného. Proti rozhodnutí odvolacího soudu o odmítnutí odvolání pro opožděnost není dovolání přípustné.
V praxi xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xdvolání je podáno opět odvolání a opět opožděné. Soudy prvního stupně někdy tápou a dostávají se do začarovaného kruhu rozhodování o odmítnutí odvolánx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxolacímu soudu. Toto usnesení podle § 208 je již usnesením procesní povahy, kde mimo jiné pro odvolací řízení platí systém úplné
apelace
a kde ze zásady dxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xrocesních usnesení dle § 208, prakticky by zablokoval celé řízení a odňal by odvolateli právo na řízení ve dvou stupních.
Odvolací soud musí v některxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxd prvního stupně, který primárně má o opožděnosti odvolání rozhodnout (§ 208 odst. 1), a proto se na něj může obrátit, aby potřebná šetření provedl (napřx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxximečně může i sám využít institutu dožádání (srov. komentář k § 39).
K rozhodnutí o odmítnutí odvolání, které před zahájením jednání odvolacího souxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xbčanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, bylo do občanského soudního řádu vtěleno nové ustanovení, dle kterého může x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xe jej podala osoba k tomu neoprávněná nebo že směřovalo proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné, nadále rozhodovat odvolací soud pouze pxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxý úkon, u kterého není nezbytné, aby odvolací soud rozhodoval v senátu, přičemž této možnosti může, ale nemusí být odvolacím soudem využito. Účelem novxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx x xxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 219
Komentátor: xxxxx xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxavedlivý proces a jednotlivé stupně soudní soustavy fungují, jak mají), nejen z hlediska průběhu řízení, obsahuje rozsudek odvolacího soudu dva výroxxx xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxx xxxx tohoto rozhodnutí náklady odvolacího řízení ve výši 37 725 Kč.
Zákonem č. 59/2005 Sb. s účinností od 1.4.2005 dostalo ustanovení § 219 novou podobux xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxacímu soudu bylo dovoleno potvrdit rozhodnutí soudu prvního stupně, jehož výrok je věcně správný, i když založí své rozhodnutí na zcela jiném právním pxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx x xxtavního pořádku plynoucí
kautela
předvídatelnosti soudních rozhodnutí, která neztrácí svůj zásadní význam v kterékoliv části procesu (k tomu viz nxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxxx
Jde v první řadě o výraz určixxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xxxx xx xxx5/15: „Rozhodnutí odvolacího soudu, jímž je (v souladu s § 219 občanského soudního řádu) potvrzeno rozhodnutí nalézacího soudu co do výroku, nikoli všxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xeho porušení se nejedná, byl-li nový důvod pro potvrzení výroku předmětem řízení před odvolacím soudem a odvolatel měl možnost se k věci (novému důvodux xxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxančnosti se podrobně a s odkazem na ústavní a evropskou lidskoprávní judikaturu vyjadřuje též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. 22 Cdx xxxxxxxxx
Dospěje-li odvolací soud ke stejnému skutkovému a právnímu závxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxní, neboť se jí rozumí nejen ideální stav správnosti skutkových zjištění a správnosti právního posouzení, ale i pouhá věcná správnost výroku (viz shorxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxmé jsou věcně správné ve smyslu správného rozhodnutí o žalobě.
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx napadený rozsudek potvrdí z jiných právních důvodů, jelikož dospěje k názoru, že smlouva sice platě uzavřena byla, avšak žalovaný od ní účinně odstoupxxx xxxxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxlouvy). Pokud se tento právní závěr žalobce dozví až z písemného vyhotovení rozsudku odvolacího soudu, neměl možnost proti němu brojit a nesouhlasí s nxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxy obou soudů, jak vyplývá z bohaté judikatury Ústavního soudu k tomuto problému, například z nálezu ze dne 19.4.2007, sp. zn. II. ÚS 349/05: „Postup odvoxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx x6 Listiny základních práv a svobod. Změna právního náhledu, jež změnu rozhodnutí soudu prvního stupně neopodstatňuje (§ 220 o. s. ř.), je důvodem kasačxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx i předložit nové důkazy, které z pohledu dosavadního nebyly
relevantní
.“
Obdobně viz například nález ze dne 15.5.2003, sp. zn. III. ÚS 765/02: „Podxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxx xx xx xx xxxxxxxxxx xxtvrdí, je-li věcně správné. Věcnou správností se přitom rozumí správnost skutkových zjištění a správnost právního posouzení. Změna právního náhledx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x 213b (viz komentář k němu) a prvostupňové rozhodnutí zruší, jinak by byl jeho postup nepředvídatelný. To však platí o rozdílnosti právních názorů mezi xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxx xxx xxovedl (zopakoval) dokazování (srov. komentář k ustanovení § 213) a ve věci vydal potvrzující rozhodnutí, potvrdí-li takové dokazování, že právní názxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xospěje k závěru o řádném dokončení a předání díla na základě výpovědi svědka - stavbyvedoucího, jemuž uvěří, o němž však bude žalovaný v odvolání tvrditx xx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxodněním, že je to nadbytečné, ačkoliv by tito svědci mohli vypovídat k tvrzení žalovaného o nedokončení díla. Odvolací soud navržené dva svědky vyslecxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxního stupně jako věcně správný.
xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxx). Jen v případech, kdy by dokazování překračovalo rámec odvolacího řízení (viz § 219a odst. 2, 213 odst. 3), povedou nedostatky ve skutkových zjištěníxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx, které dovozuje, že potvrzující rozsudek o zamítnutí žaloby o určení neplatnosti smlouvy proto, že na rozdíl od soudu prvního stupně, který se věcí zabxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xdvolacího soudu. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24.10.2007, sp. zn. 28 Cdo 3342/2007, odvolací soud může změnit svůj právní názor vyjádřený v pxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx x xxx xx zřejmé - může dospět k jiným skutkovým zjištěním než soud prvního stupně, neboť není vázán skutkovým stavem jím zjištěným (§ 213 odst. 1). Potom musí dokxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xdvolací soud na základě jiného skutkového zjištění potvrdí věc jako věcně správnou, odpovídá-li výrok rozhodnutí soudu prvního stupně tomuto novému xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xprávné pouze částečně. V takovém případě odvolací soud podle § 219 potvrdí pouze věcně správný výrok a ostatní části rozhodnutí může např. změnit nebo zxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxrzuje, pokud jím byla uložena žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 300 000 Kč s úroky z prodlení ve výši 2,5% od 1.1.2009 do zaplacení.
II. Stxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxx xx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx, potvrzuje.
III. Týž rozsudek se ve výroku II., ve kterém byla zamítnuta žaloba o zaplacení smluvní pokuty 100 000 Kč, mění tak, že žalovaný je povinex xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xx xxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxré výroky soudu odvolacího mohou stávat nepřehlednými. Taková situace nastává zejména tehdy, když odvolací soud nalézací rozhodnutí částečně potvrxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxxx xxxxx
xx xxxxx xxx xx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxzumitelná a „čitelná“ i pro osoby, jež se řízení neúčastnily. To platí zejména v případech, kdy je rozhodováno o zaplacení jistiny s úroky z prodlení splxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxvrdit jako věcně správné celé rozhodnutí. Proto je vhodné vyvarovat se dlouhých výroků - spíše formulovat výroky kratší, a tedy přehlednější.
Napřxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxvinnost zaplatit žalobci částku 300 000 Kč s úroky z prodlení ve výši 2,5% od 1.1.2009 do zaplacení.
II. Týž rozsudek se ve výroku I., pokud jím byla uloxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx x xxxxx xxxxxxx xxací k dalšímu řízení.
III. Stejný rozsudek se ve výroku II. v části, ve které byla zamítnuta žaloba o zaplacení 215 650 Kč s úroky z prodlení ve výši 2% od xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci 189 885 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Rozhodnutí soudu prvního stupně nemůže být věcně spxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xady řízení před soudem prvního stupně buď nemají pro rozhodnutí odvolacího soudu žádný vliv, nebo může odvolací soud zjednat nápravu (viz § 205, 212a).
xxx xxxxxxx x x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xozhodnout také o nákladech odvolacího řízení; když žádné nevznikly, bude výrok znít:
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího říxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxpřizná“. Musí rozhodnout také o nákladovém výroku soudu prvního stupně, a zní-li výrok odvolacího rozhodnutí jednoduše:
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x kombinaci potvrzujícího hlavního výroku a měnícího výroku nákladového:
Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje, ve výroku II. se mxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxního stupně se ve výroku I. potvrzuje, ve výroku II. se mění tak, že žalovaný je povinen nahradit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukáx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxx xxx
Obiter dictum
poznamenejme, že s účinností od 1. 1. 2013 je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí, tedy i proti rozhodnutí potvrzujícímu, jsxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxost není již vázána na typ rozhodnutí, ale na jeho právní význam, který musí být výjimečný. Poučení o možnosti podat dovolání může znít:
Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení rozsudku u Okrxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xružného rozhodování o všech druzích návrhů (ať již jde o systém úplné či neúplné
apelace
, ale i zákonné koncentrace), avšak zrušování rozhodnutí se nemxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx při jejich výskytu rozhodnutí soudu prvního zrušit a zbavují ho „povinnosti dotáhnout řízení do konce“.
Na tomto místě však zdůrazněme, že kasace rxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxací soudy odůvodňují svá zrušující rozhodnutí, nesmí vést k obecným závěrům a paušálním odkazům na zmíněný princip, jak uvádí například Nejvyšší soud xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxou vztahující se k občanskému soudnímu řízení. Odvolací soud proto nemůže odmítnout provést za odvolacího řízení jakýkoliv důkaz potřebný ke zjištěnx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx x xxxx x xx xx xx ukládá povinnost takový důkaz provést, jestliže taková povinnost vyplývá z postupu podle § 220 o. s. ř. nebo jestliže může zopakovat důkaz nebo doplnix xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xozhodnutí srov. komentář k ustanovení § 221.
K odst. 1:
V § 219a odst. l se obecně pro všechny druhy rozhodnutí vymezují zrušovací důvody:
K písm. xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx x zastavení řízení (§ 104 a komentář k němu i k § 205 odst. 2 písm. a/) a ne v jiné rozhodnutí, a proto je nutné rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit a poté řízxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx nejprve nutno učinit vhodná opatření k nápravě (§ 104 odst. 2).
Rozhodnutí věcně nepříslušným soudem je důvodem ke zrušení rozhodnutí, neboť soud pxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxmu brání rozhodnutí vrchního soudu nebo Nejvyššího soudu o určení věcné příslušnosti (§ 104a odst. 7) anebo rozhodnutí kombinovaného senátu Nejvyššíxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxxovení § 104a: „V případě pochybností předlož raději věc nadřízenému vrchnímu (Nejvyššímu) soudu k rozhodnutí o věcné příslušnosti.“ Věcnou příslušnxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxek, který pracně vyhotoví a odvolací soud jej podle komentovaného rozhodnutí zruší a věc postoupí jinému soudu z důvodu věcné nepříslušnosti, vede to k xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx-li v průběhu řízení přesvědčení nebo i jen pochybnosti, že nerozhoduje věcně příslušný soud, měl by vždy vznést námitku nepříslušnosti.
Vyloučenx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xěc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud není vázán názorem nadřízeného soudu, pokud je ve věci již vydáno rozhodnutí dle § 16 odsxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxhodování samosoudcem v senátní věci. V opačném případě nejde o vadu, která by měla nějaký procesní význam. Také rozhodnutí jiným soudcem (senátem) než xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx. 21 Cdo 1222/2008).
Soud může být nesprávně obsazen také tehdy, pokud by místo soudce rozhodoval vyšší soudní úředník, justiční čekatel nebo asistxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxích soudních úředníků a asistentů soudců (§ 10 zákona č. 121/2008 Sb.) a systémovou snahu zákonodárce „odbřemenit“ soudce a soudy však musí být tyto příxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxě, které je jinak vadné ve smyslu nesprávné aplikace procesních předpisů, za kumulativní podmínky, xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx
xxx xxx x xxxx xxxxxx xx xxxxedek nesprávné rozhodnutí ve věci, musí odvolací soud posoudit případ od případu. Objektivně však musí jít o takovou vadu, která má vliv na výsledný výrxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxx o další procesní vady, jako jsou vady dokazování ( nesprávné poučení svědka, nesprávně provedený důkaz znaleckým posudkem, listinou a podobně), vady xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxvu v případech, kdy by došlo k porušení procesních předpisů pro odvolací řízení anebo typicky v případech nedostatku věcné příslušnosti. Jinak v zásadx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxo stupně spokojil při svém rozhodnutí s písemným posudkem znalce, aniž by s tím účastníci vyslovili souhlas (§ 127 odst. 1, věta poslední), může odvolacx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxrnost, navíc byla pro závěry použita chybná vědecká metoda, nezbude, než prvostupňové rozhodnutí zrušit a nalézacímu soudu závazně uložit, aby ustanxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxtí je nesrozumitelné nebo v něm chybějí důvody, ať již z podstatné části nebo zcela.
Nesrozumitelnost rozhodnutí si lze představit ve dvojí podobě. x xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx různých záměn jmen svědků, časových a jiných údajů), které spolu s množstvím pravopisných chyb ve svém důsledku způsobí naprostou nesrozumitelnost oxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxou natolik jedinečné, že jsou pro zbytek populace nesrozumitelné.
Nedostatek důvodů rovněž způsobuje nepřezkoumatelnost rozhodnutí. Jde buď o axxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxy dojde k záměně náležitostí odůvodnění podle § 157 odst. 2 a § 157 odst. 3 nebo x x xxx xxxxxxx xx xxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xx x xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxpady relativního nedostatku důvodů lze zařadit i nedostatečné odůvodnění - k tomu srov. zejména komentář k ustanovení § 157 odst. 2, v němž se náležitosxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxes, jak uvádí například Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 18.2.2009, sp. zn. 32 Cdo 3726/2007: „Povinnost soudů rozsudky odůvodnit způsobem zakotvxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x x xxánku 1 Ústavy České republiky, který představuje součást práva na spravedlivý proces. Z odůvodnění musí vyplývat vztah mezi skutkovými zjištěními a úxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxného rozhodnutí. Důležité je, že nedostatek důvodů působící nepřezkoumatelnost je třeba vykládat vždy ve vztahu k účastníkovi řízení, nikoliv ve vztxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxud, jestliže má všechny zákonné náležitosti (pokud například soudce nalézacího soudu netradičně odůvodní písemně rozsudek tak, že část týkající se zxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xyplývá z něj, jaká konkrétní zjištění byla z jednotlivých důkazů soudem prvního stupně čerpána, není rozsudek nepřezkoumatelný).
Požadavek na řáxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx x xxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx zn. 22 Cdo 1141/2007.
Dostatek důvodů rozhodnutí je dále třeba vykládat především v souvislosti s tím, zda pro nedostatečné odůvodnění mohl účastnxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxjména plnohodnotně uplatnit odvolací důvody (§ 205).
Obdobně i odvolací soud musí být schopen z rozhodnutí seznat, na jakých závěrech je založeno; x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxelná pro nedostatek důvodů jsou tedy především tato rozhodnutí:
1.
V odůvodnění se soud vůbec nevypořádá s některými tvrzeními a s tím, proč neprovexx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxx
tvrzení a důkazní návrhy, v odůvodnění nevysvětlí, proč se tak stalo, ač mu to ukládá ustanovení § 157 odst. 2, a fakticky tím zvýhodní druhého účastníka xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxx
xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxne výslech tří svědků, pracovníků na stavbě, kteří měli vypovědět, že dílo bylo objednateli (žalovanému) řádně a včas předáno, a soud postaví své rozhoxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xřitom faktickým důvodem bylo to, že svědci byli vyslechnuti policií a v řízení proveden důkaz policejním spisem (to byl však jen myšlenkový pochod soudxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxá skutková zjištění - tak, aby účastník mohl uplatnit odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. e).
Například soud uloží žalovanému zaplatit cenu za dílo, x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxena ústní smlouva o dílo a že podle ní bylo řádně a včas plněno (právě pro tento důvod nepřezkoumatelnosti některé rozsudky obsahují značné množství odsxxxxx x x xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x x xxx xxxxx xxx
xx
xxxx xxxxxho stupně nevysvětlí v odůvodnění, proč z konkrétních zjištění učiněných z provedených důkazů dospěl právě ke svým právním závěrům (a nikoliv jiným), xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxx“, avšak právní závěr se s těmito zjištěními zcela míjí, skutková a právní část odůvodnění není náležitě „provázána“.
K písm. c): Nepřibrání toxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxx x x xxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx x xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx někdo jiný, nebo okruh účastníků nebyl úplný a zjistí se to teprve v odvolacím řízení.
x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxván, neboť v takovém případě je vyústěním zamítnutí návrhu. Půjde většinou o situace, kdy účastenství vyplývá ze zákona, přičemž došlo k nesprávné intxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxx x xxxr, kdy měli být žalováni všichni spoluvlastníci a žalován byl pouze jeden. Rovněž tak v nesporném řízení může být často okruh xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxx
x xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx x xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxagováno soudem prvního stupně (bez ohledu na to, zda o ní věděl, či nikoliv) anebo nastala v odvolacím řízení, nezbývá opět nic jiného, než rozsudek soudx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxupci účastníka (opět viz § 107).
K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.1.2011, sp. zn. 32 Cdo 3469/2010: „Podle ustanovení § 219a odsxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxí řízení ztratil způsobilost být účastníkem řízení. Toto ustanovení se však logicky nemůže vztahovat právě na usnesení, jímž soud prvního stupně rozhxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx x xxxx x xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxo soudního řádu, vyjádřeným v jeho ustanovení § 1.“
K odst. 2:
Na rozdíl od obecné právní úpravy zrušovacích důvodů (§ 219a odst. 1) se v případě rozhoxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxu věci, které nemohou být provedeny v odvolacím řízení (§ 213 odst. 3 a 4). Ustanovení § 213 odst. 5 tím však nesmí být dotčeno. Tím se míní to, že v režimu neúxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx soudu ohledně zrušení rozhodnutí.
x xxxxxx xxxxx
xxxxxxx
xx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xx xx xx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxba vyšla za řízení najevo, by měl odvolací soud tím spíše v režimu úplné
apelace
v případě potřeby provedení dalšího dokazování nad rámec návrhů účastnxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx x012, sp. zn. II. ÚS 1835/12, týkající se rozhodování o střídavé výchově takzvaně „přes půl světa“, tedy v nesporném řízení, a dokazování před odvolacím xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxevírá možnost uplatnění práva vyjádřit se k němu, případně i předložit nové důkazy, které z pohledu dosavadního nebyly
relevantní
. Jestliže odvolací xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxx xxxx
xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxu ohledně výchovy nezletilých dětí, a neumožnil účastníkům se k možnému právnímu názoru odlišnému od právního názoru soudu prvního stupně vyjádřit, pxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx x x xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxých důkazů nemohou být provedeny v odvolacím řízení, dává ustanovení § 213 odst. 3 a 4, což platí pro oba režimy
apelace
(srov. komentář k těmto ustanovexxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxvodně zruší prvostupňové rozhodnutí:
Ve sporu o zaplacení ceny za dílo bylo vyslechnuto celkem šest svědků: stavbyvedoucí, stavební dozor a čtyři xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxkončeno a předáno. Výpovědi tří ze čtyř stavebních dělníků však v odůvodnění rozsudku pomine (z toho důvodu, že je považuje za méně významné, aniž by se s xxx xxxxxxxxxxx xx xx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxi, a navíc jsou tyto výslechy svědků soudem prvního stupně značně odbyté. Protože každý svědek bydlí v jiném okrese, a kromě toho byly v minulosti probléxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx
Na závěr komentáře k tomuto ustanovení si připomeňme, že „skrývání sx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxpisu - zejména po všech jeho novelách, které na jedné straně posílily zásadu koncentrace, neúplné
apelace
a na straně druhé oslabily zásadu dvojinstaxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxx
x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx kde ani po doplnění důkazního řízení odvolacím soudem nejsou podmínky pro potvrzení či změnu napadeného rozhodnutí, má své místo kasační rozhodnutí oxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxtelný i v této souvislosti.
Právní stav komentáře xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
Jde o jedno z ustanovxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx rozhodnutí včetně usnesení o předběžném opatření. Shledal-li odvolací soud, že nejsou podmínky pro potvrzení (§ 219) nebo pro zrušení (§ 219a odst. 1) xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xxx xx 16/09 (publikovaný pod č. 48/2010 Sb. a účinný od 23. 2. 2010), kterým bylo ustanovení § 220 odst. 3 zrušeno s účinností od 1. 4. 2011.
xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxního stupně, kterým byl návrh na nařízení předběžného opatření zamítnut nebo odmítnut nebo kterým bylo řízení o návrhu zastaveno, a odvolací soud dospxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xovnosti (a tudíž za ústavně nekomformní), neboť podle jeho názoru neumožňovalo účastníku řízení, jemuž je v důsledku změny usnesení soudu prvního stuxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxinnosti tohoto ustanovení proto Ústavní soud (negativní zákonodárce) rozhodl, že se nebude vztahovat na usnesení, kterým bylo soudem prvního stupně xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxvní nález Ústavního soudu doznala zásadní změny také právní úprava dovolání, kterou obsáhle komentujeme v příslušných pasážích níže.
x xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxx4, sp. zn. 23 Cdo 251/2012, však Nejvyšší soud vyslovil, že „skutečnost, že Ústavní soud s účinností xx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx jež není usnesením ve věci samé.“
Ať již bylo rozhodnuto odvolacím soudem jakkoliv co do způsobu (k tomu srov. § 219, 219a nebo 220 a komentář k nim), poxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé nemůže být potvrzeno (§ 219) anebo zrušeno (§ 219a), dává zákonodárce odvolacímu soudu možnost změnit je za záxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xoudu prvního stupně zrušil, dospěje k závěru, že jeho původní právní názor je chybný, může postupovat podle právního názoru, který považuje za správnýx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx Odo 452/2003).
Pro posouzení, zda jde o měnící rozsudek odvolacího soudu, je rozhodující obsahový vztah rozsudků soudů obou stupňů, tj. rozdílnosx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
                  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--------------------------------------------------I
               I--I předmětem přezkumu je rozsudek nebo 
meritorní
usnesení nalézacího soudu I I I------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx------------------------------I I--I přezkoumávané rozhodnutí je věcně nesprávné I I I---------------------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxx xedostatek podmínek řízení, nerozhodoval věcně nepříslušný I I--I nebo nesprávně obsazený soud nebo vyloučený soudce I I I a odvolací soud nemůže zjednxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx------------------------------------------------I I--I napadené rozhodnutí je přezkoumatelné I I-----------I I I-------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx---------------------------------I I-----------I I--I soud prvního stupně jednal se správným okruhem účastníků I I I-------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-----------I xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--------------------------------------------------------I I I I--------------------------------------------------------------------xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--------------------------------------I I I I--------------------------------------------------------------------------------I I--I oxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xoud rozsudek soudu prvního stupně proto, že tento soud rozhodl nesprávně, ačkoliv správně zjistil skutkový stav, a to z důvodů pro účastníka nepředvídxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxvý stav po právní stránce jinak, než dosud činili účastníci řízení nebo než jej posoudil soud prvního stupně, takže účastníci se k tomuto právnímu názorx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx 4.9.2007, sp. zn. 22 Cdo 2125/2006, nebo nález Ústavního soudu ze dne 19.4.2007, sp. zn. II. ÚS 349/05, dále též komentář k ustanovení § 219).
Odvolacx xxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xx x xxxx xxxxxřit (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18.2.2010, sp. zn. 30 Cdo 4792/2008). Ústavní soud pak ve svém nálezu ze dne 16.11.2010, sp. zn. II. ÚS 1648/10, x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxd soudem skutkově a právně argumentovat, neboť až do vydání pravomocného rozhodnutí ve věci mu nebyla dána příležitost vyjádřit se k otázce splnění zákxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxx
x x xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxnného nepříznivé rozhodnutí, a který takto v řízení získal oproti povinnému, který již žádné řádné opravné prostředky k dispozici nemá, podstatnou výxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xákladní právo na přístup k soudu a zásadu rovnosti účastníků, jež jsou součástí širšího komplexu práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Lisxxxxx
xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx V takovém případě odvolací soud dospěje po přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně k tomu, že skutkový závěr soudu prvního stupně je správný, avšax xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxy napadeného rozhodnutí.
V obou těchto případech záleží taxx xx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxudu prvního stupně správné rozhodnutí v důsledku změny poměrů a povinnosti odvolacího soudu rozhodnout podle skutkového stavu zjištěnému ke dni jeho xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxstné - samotný typ rozhodnutí tedy zakládal přípustnost tohoto mimořádného opravného prostředku. Důvodem byla snaha o dodržení zásady dvojinstančnxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxze tehdy, jsou-li splněny přísné podmínky ustanovení § 237-239 (viz komentář k nim).
O přípustnosti dovolání rozhoduje s účinností od 1.1.2013 podxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxí dospět k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlix xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxávní otázka posouzena jinak (srov. komentář k ustanovení § 237).
Také dovolací soud může změnit rozhodnutí soudu nižší instance (odvolacího), pokxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxentář k ustanovení § 243d písm. b/).
K formulacím výroku měňujícího rozhodnutí srov. komentář k ustanovení § 219. V těchto případech musí odvolací sxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xx xxx
xxxxxxxx xxxxace může nastat, přehlédne-li soud prvního stupně, že jsou splněny předpoklady pro vy- dání rozsudku pro uznání (nebo i kontumačního rozsudku pro uznáxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx rozsudkem. V tomto případě odvolací soud změní druh rozsudku na rozsudek pro uznání, tzn. „překvalifikuje“ vydaný rozsudek, přestože meritorně se nexxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxdek soudu prvního stupně se ve výroku I. mění tak, že se vydává rozsudek pro uznání následujícího znění: Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 21 741,4x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xx xx xx xx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx 2:
xxxxx x xxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx, že soud schvaluje smír tohoto znění: -Jde spíše o formální odstranění rozsudku soudu prvního stupně, neboť před novelou č. 30/2000 Sb. vznikaly pochxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xsnesením o schválení smíru před odvolacím soudem dotčen. V podrobnostech lze odkázat na ustanovení § 99, které platí i pro odvolací soud, včetně možnosxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxx xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
Komentář k § 221
Komentátor: Petr, Jirsa
K odst. 1:
V ustanovení § 221 je taxativně je stanoveno, jak rozhodnout o dalším osudu věci zrušené podle x xxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxx xysvětlujeme v komentáři k § 226, musí také precizně formulovat závazný právní názor.
Nejfrekventovanější je situace upravená v § 221 odst. 1 písm. axx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx stupně k dalšímu řízení:
Rozsudek soudu prvního stupně se zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení.
Zásadně se tedy věc z hlediska místního, věcnxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxu prvního stupně, nemá to vliv na účinky koncentrace řízení (srov. komentář k ustanovení § 118b odst. 1). Znamená to, že i v dalším řízení platí pro účastnxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxní koncentrace, je-li třeba účastníky poučit podle ustanovení § 118a odst. 1-3 (viz samotný závěr § 118b odst. 1) v důsledku odlišného právního názoru oxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxx které upravuje ustanovení § 213b odst. 1, to znamená tehdy, když v reakci na poučení odvolacího soudu podle § 118a navrhnou účastníci větší množství důkxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx § 219a odst. 1 písm. a/) u soudu prvního stupně, který napadené rozhodnutí vydal, postupuje se dle § 221 odst. 1 písm. b). To znamená, že se rozhodnutí zrušx x xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx druhu:
Rozsudek soudu prvního stupně se zrušuje a věc se postupuje Krajskému soudu v Ostravě jako soudu věcně a místně příslušnému.
Soudem zřízexxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xráv k průmyslovému vlastnictví.
Soudní praxe dosud příliš neřešila otázku, zda zůstanou v řízení před novým (věcně příslušným nebo zvláštním) souxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx, že nikoliv, to znamená, že v dalším řízení neplatí zákaz novot až do okamžiku, kdy věcně příslušný (správný) soud provede přípravné jednání nebo první xxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx soudního řádu (zák. č. 7/2009 Sb.), která rozšířila zákonnou xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx-li věcně nepříslušný soud, rozhodoval od začátku soud nesprávný, a ten ani nemohl správně (formálně i v duchu zákona) provést procesní úkony, k nimž se xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxledků dosavadního řízení před nepříslušným soudem vycházet jen z uznání nároku žalovaným a z provedených důkazů pouze se souhlasem účastníků; mezi tyxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxst soud příslušný přípravné jednání.
Rozhoduje-li odvolací soud podle písm. c) komentovaného ustanovení, bude výrok znít například takto:
Roxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
xxxx:
Rozsudek soudu prvního stupně se zrušuje a věc se postupuje Ministerstvu financí České republiky jako příslušnému pravomocnému orgánu.
Žádnx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxtář k ustanovení § 7 a především 104 odst. 1. Odvolací soud se v těchto případech nemůže spokojit s tím, že řízení zastaví, musí „vybrat“ příslušný orgán a xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xx xx xxx xxxx xxxx dána věcná příslušnost vrchního nebo Nejvyššího soudu, nebo mělo být řízení soudem prvního stupně zastaveno z důvodů nedostatku věcné příslušnosti a xxxxxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxinovanému senátu soudců Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu (viz zák. č. 131/2002 Sb., § 104b odst. 3 a § 104c), odvolací soud musí postupovat xxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxní věcné příslušnosti.
V případě, kdy soud prvního stupně měl postupovat dle § 43 odst. 2 a pro vady odmítnout žalobu, odvolací soud musí rovněž zrušix xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xda jde o
meritorní
rozhodnutí či rozhodnutí procesní xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxžen závazný právní názor odvolacího soudu (§ 226 odst. 1 a komentář k němu), nebo v řízení došlo k závažným procesním vadám. Úpravu vázanosti právním názxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxnému soudu - § 243e odst. 3.
Při úvaze o tomto postupu by odvolací soud neměl ztratit ze zřetele hledisko procesní ekonomie a mělo by jít o postup vskutkx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx strany odvolacího soudu.
Z nálezu Ústavního soudu ze dne 28.6.2010, sp. zn. IV. ÚS 170/08, k tomu citujeme: „Ústavní soud ve své judikatuře důsledně xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxributů řízení o ústavní stížnosti je skutečnost, že Ústavní soud svou přezkumnou pravomoc v rámci řízení o ústavní stížnosti zpravidla uplatňuje až ve xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxx 2 občanského soudního řádu však Ústavní soud činí, s ohledem na mimořádný význam práva na zákonného soudce pro ústavně souladný průběh řízení, výjimkxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx a námitka porušení čl. 38 odst. 1 Listiny vznesená po skončení celého řízení by zjevně nebyla efektivní. Ústavní soud přezkoumal napadenou část výrokx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx odůvodnil co do nezbytnosti odnětí věci zákonnému soudci z důvodu ochrany práva účastníků řízení na spravedlivý proces. Shledal přitom, že z odůvodněxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxu kompetenci. Smyslem ustanovení § 221 odst. 2 občanského soudního řádu jako celku, jak bylo vyloženo již v nálezu sp. zn. IV. ÚS 956/09 výše, je předevšxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxi z důvodu nerespektování právního názoru, tak z důvodu existence závažných vad řízení. Prostřednictvím ustanovení § 221 odst. 2 občanského soudního xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxdené
kompetence
(odnětí věci pro závažné vady řízení) ovšem vyplývá, že vždy půjde o mimořádný krok odůvodněný vysokou pravděpodobností, že v případx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxd vždy měl přiklonit k ústavně garantované stabilitě obsazení soudu, a to zejména jedná-li se o přezkum prvního ve věci vydaného rozsudku, kdy ještě nebxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxejších účastníků, mohou být rovněž sporné.“
x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxr odvolacího soudu či se opakovaně dopouští závažných procesních vad. Byť zákon výslovně neobsahuje ustanovení o opakovaném (běžně chápáno třikrát a xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxomě případů opakovanosti mohly být důvodem odnětí věci soudci či přikázání věci jinému soudu i v takových případech, kdy jsou zároveň naplněny podmínkx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx x xxxxxxxxé rozhodnutí zasahující do ústavních práv účastníků, musí být zvlášť pečlivě odůvodněno a vysvětleno (srov. níže citovaný nález Ústavního soudu).
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxtelného rozhodnutí, hrubé chyby při dokazování (špatné poučení svědků, odmítnutí výslechu znalce při jednání, ignorace ustanovení o koncentraci říxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxm tohoto ustanovení je „odblokovat“ řízení zatížené neschopností soudu prvního stupně uzavřít věc zákonným způsobem. Prostřednictvím něj se realizxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx soudu odejmout věc pro závažné vady řízení vyplývá, že se vždy bude jednat o mimořádný krok odůvodněný vysokou pravděpodobností, že v případě ponechánx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxnit k ústavně garantované stabilitě obsazení soudu, a to zejména tehdy, jedná-li se o přezkum prvního ve věci vydaného rozsudku, kdy ještě nebylo soudu xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxššího soudu ze dne 26. 5. 2015, sp. zn. 26 Cdo 749/2015.
K tomu srov. dále nález Ústavního soudu ze dne 22.10.2009, sp. zn. IV. ÚS 956/09, vydaného v medixxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxuladu s ústavním pořádkem, neboť sleduje ochranu jiného ústavně zaručeného práva (čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod) a činí xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxvat zodpovědně a interpretovat jej v přímé návaznosti na čl. 4 odst. 4 Listiny.
xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx způsobem. Tomuto účelu slouží jak možnost odejmout věc soudci z důvodu nerespektování právního názoru, tak z důvodu existence závažných vad řízení. Pxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxahů v řízení. Z nutnosti restriktivního výkladu posledně uvedené
kompetence
(odnětí věci pro závažné vady řízení) ovšem vyplývá, že vždy půjde o mimoxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx mohl odvolací soud aprobovat. V případě pochybností by se soud vždy měl přiklonit k ústavně garantované stabilitě obsazení soudu, a to zejména jedná-lx xx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx samosoudci JUDr. V. C. dostatečně nezdůvodnil, neboť sám výčet závažných vad, jichž se měl soud prvního stupně dopustit, bez uvedení důvodů, z nichž je xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxrávního, nepostačuje. Absence příslušného odůvodnění pak zakládá porušení ústavně zaručeného práva stěžovatelky na zákonného soudce ve smyslu čl. xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxdal u napadeného rozhodnutí vadu, spočívající v absenci adekvátního odůvodnění, jež sama o sobě postačovala jako důvod pro kasaci napadeného výroku, xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxho soudce, zahrnující mimo jiné i hodnocení, zda jsou vady vytýkány soudu prvního stupně právem či nikoliv.“
Zajímavý náhled na účel komentovaného xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xostojů soudců, ale jeho smyslem je zamezit excesům, kdy zjevně není dodržována zásada dvojinstančnosti.
Z judikatury lze poukázat i na usnesení Nexxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxaturu uveřejněnou ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, na kterou byl tímto účastníkem výslovně upozorněn, sama o sobě významně oslabuje přesvxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxcích soudů jej nelze tolerovat. Takové pochybení soudu může být důvodem nařízení dovolacího soudu, aby v dalším řízení věc projednal a rozhodl jiný senxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x x21a
Komentátor: Petr, Jirsa
Podle § 205 musí odvolání obsahovat i odvolací návrh, tedy jinými slovy odvolatel musí uvést, čeho se domáhá: zrušení, zxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx x
xxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxlání.
Odvolací soud není odvolacím návrhem vázán, a může proto rozhodnutí například změnit podle § 220 tam, kde odvolatel žádal zrušení rozhodnutíx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx x6.2.2005, sp. zn. 26 Cdo 2784/2004: „Pokud se odvolatel domáhá, aby odvolací soud »přezkoumal napadený rozsudek v celém rozsahu, po přezkoumání jej zrxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxvolací soud napadeným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně přes uvedený odvolací návrh změní (tak, že žalobu zamítne), postupuje v souladu s ustanxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxacího soudu rozsahem odvolání (srov. výklad k § 205) a ani účastník již po uplynutí lhůty k odvolání nemůže rozsah odvolání měnit. Pokud se odvolatel odvxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxx může nejprve znít tak, že se odvolatel domáhá zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně, avšak po doplnění dokazování odvolacím soudem se rozhodne pro zxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx ani přes výzvu odvolací důvod uplatněn (srov, komentář k ustanovení § 28 odst. 3 z. ř. s.).
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
x xxxxx xx
V odvolacím řízení lze vzít zpět odvolání až do okamžiku vyhlášení rozhodnutí anebo jeho vydxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx. 2 písm. b/); před zahájením jednání odvolacího soudu může takto rozhodnout jen předseda senátu či jeho pověřený člen (§ 218c).
V komentovaném ustaxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx
x xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxvní účinek odvolání je tímto ustanovením negován a například dlužník (odvolatel) se rázem ocitá zpětně k datu právní moci napadené- ho rozhodnutí (počxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxtní situace, kdy se soudní proces ocitá krokem odvolatele na jakési pomyslné houpačce, ale také v tom, že je zapotřebí zvládnout následky, které by při jxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxtně otázky jejich platnosti srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2012, sp. zn. 33 Cdo 3273/2011. V tomto rozhod- nutí totiž Nejvyšší soud dospěx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xinými slovy rozhoduje pouze obsah úkonu, což vylučuje posuzování jeho platnosti, na rozdíl od jednání hmotněprávních.
Uvedené má ovšem i důsledekx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxlání, nemůže odvolacímu přezkumu podrobit žádný z výroků, které obsahovalo původně napadené rozhodnutí soudu prvního stupně (včetně výroku o nákladxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx).“
Zpětvzetí odvolání nemusí být úplné, může být částečné, a tomu bude odpovídat i rozxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx
xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxdu. V praxi se stává, že soud prvního stupně opomene rozhodnout o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o návrhu na předběžnou vykonatexxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx). Spis se fyzicky vrátí k soudu prvního stupně a ten neprodleně rozhodne o doplnění, a to podle charakteru výroku doplňujícím rozsudkem či usnesením. Nxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxí odvolacího soudu, který by měl mít na zřeteli zejména procesní ekonomii.
K odst. 3:
Podle komentovaného ustanovení může odvolací soud za podmínex x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
xxxxxpretační praxe a
judikatura
se sjednocují na jasném závěru, že se nejedná o vadu, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, pokud odvolxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxzsudku. Provedení opravy by totiž nijak neovlivnilo obsah výroků či právní moc rozhodnutí, tzn. neza- sáhlo by do materiální podstaty a výsledku celéhx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxného ustanovení a vrátí věc zpět soudu prvního stupně k provedení opravy, závisí na jeho úvaze, a to i s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti a rychlosti řxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxcímu rozhodnutí anebo po právní moci opravného usnesení předloží spis zpátky odvolacímu soudu, který poté rozhodne o odvolání proti původnímu rozhodxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxbu (návrh) zcela nebo zčásti zpět ještě v odvolacím řízení, a to prakticky do doby, než konečné rozhodnutí nabude právní moci. Odvolací soud rozhoduje o xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx x xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxem vůle směřujícím k ukončení soudního řízení. Nelze-li odstranit pochybnosti o projevu vůle (§ 43) anebo zpětvzetí obsahuje nějaké podmínky, odvolaxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx
xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx x xezidobí ode dne podání odvolání do vyhlášení (vydání) odvolacího rozhodnutí. Zpětvzetí žaloby poté, co bylo odvolacím soudem rozhodnuto, nelze přizxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx.
V případě kladného rozhodnutí o zpětvzetí žaloby (návrhu) odvolací soud v rozsahu zpětvzetí zruší rozhodnuxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx rozhodnutí o odmítnutí odvolání (srov. § 208, 218, 218a).
Povinností odvolacího soudu je v těchto případech rozhodnout nejen o zastavení řízení, axx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxx xřiměřeně (§ 224 odst. 1).
Výrok rozhodnutí může znít například takto:
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx x x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxu do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám jeho zástupce náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 12 480 Kč. Je-li součástí nákladů řízení oxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxý poplatek za odvolání, je-li řízení zastaveno před prvním jednáním odvolacího soudu.
K odst. 2:
xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx zjistit stanovisko ostatních účastníků - jestliže by z vážných důvodů nesouhlasili, pak rozhodne, že zpětvzetí není účinné, a po právní moci usnesení xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxx x xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxní
vážné důvody nesouhlasu. Lze v této souvislosti využít i tzv. doložku proti nečinnosti (srov. komentář k § 101 odst. 4).
Usnesení Nejvyššího souxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxtím návrhu z vážných důvodů, které spočívají v tom, že žalovaný nebo jiný účastník řízení má právní nebo jiný (morální, procesně ekonomický apod.) zájex xx xxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxal žalobu zpět v okamži- ku, kdy se řízení začíná dle jeho názoru vyvíjet v jeho neprospěch. Protistrana by musela podat novou žalobu, která je spojena s oxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xefinovány, a je tudíž ponecháno na úvaze a interpretační kompetenci odvolacího soudu, aby tomuto termínu vetkl konkrétní obsah s ohledem na okolnosti xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxlací soud nepotřebuje znát stanovisko povinného ke zpětvzetí návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3.5.2005, sp. znx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx x xájmu povinného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 5. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2861/2004,a usnesení téhož soudu ze dne 28. 8. 2012, sp. zn. 20 Cdo 4511/2011).
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxář k § 223
Komentátor: Petr, Jirsa
Podobně jako v řízení před soudem prvního stupně se v odvolacím řízení rozhoduje převážně usnesením. V odvxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxtvrzuje jiné
meritorní
usnesení, rozhoduje usnesením. Na rozdíl od řízení před soudem prvního stupně není možno v odvolacím řízení vydat platební roxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx při jeho změně (§ 220 odst. 1).
Usnesení jako méně formální způsob rozhodnutí použije odvolací soud ve všech ostatních případech rozhodování o všecx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxadeného usnesení a jak tedy naloží v napadeným usnesením. Ať usnesení soudu prvního stupně potvrdí, změní nebo zruší, vždy rozhodne usnesením.
Usnxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxočné, svědečné, náklady řízení či pořádková opatření.
Usnesením rozhodne odvolací soud také v případě, kdy rozsudek soudu prvního stupně zruší a vxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxhu či jinému orgánu.
Rovněž tak se rozhoduje usnesením o odvolání proti těm výrokům rozsudku soudu prvního stupně, které mají povahu usnesení a v rozxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxě napadeny pouze tyto výroky. Je-li napaden odvoláním celý rozsudek, pak i odvolací soud bez ohledu na povahu těchto výroků zahrne rozhodnutí o nich do rxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxvuje věc samu; pak rozhoduje odvolací soud formou rozsudku.
x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxx xxxxudku ze dne 10. 3. 2003, sp. zn. 14 Cmo 429/2003: „To, že soud prvního stupně nerozhodne formou usnesení (§ 200e odst. 3, věta druhá, o. s. ř.), ale rozsudkexx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxodl rozsudkem.“ Jak konstantně judikuje Nejvyšší soud, jedná se sice v takovém případě o procesní vadu, nicméně takovou, která nemá vliv na věcnou spráxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxx4/2012). K tomuto závěru lze dodat, že v případě opačné záměny formy rozhodnutí (usnesení namísto rozsudku) by taková situace s největší pravděpodobnxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 224
Komentátor: Petr
K odst. 1:
Rozhodování o nákladech řízení v odvolacím řízení se řídí přiměřeně ustanoveními § 137-xxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxoupením, o ušlé mzdě účastníků, o cestovném, znalečném, svědečném a odměně tlumočníka, jakož i jiných nákladech spojených s odvolacím řízením, což můxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx,
amortizace
různých zařízení či správní poplatky spojené s opatřením určitých listin apod.).
Stejně jako soud prvního stupně rozhoduje i odvolací soud o nxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxudu prvního stupně včetně výroku o nákladech řízení a zároveň rozhodne o nákladech vzniklých v odvolacím řízení (viz příklad uvedený v komentáři § 219)x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx že rozhodnutí soudu prvního stupně je ve výroku o věci samé potvrzeno, avšak v důsledku odvolání (zpravidla půjde o početní chybu) se mění výrok o nákladxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxe do výroku o náhradě nákladů odvolacího řízení tak, že odvolací soud jedním výrokem rozhodne o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Nic však nebránx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje.
II. Ve výroku II. se stejný rozsudek mění tak, že žalobci jsou povinni společně a nerozdílně nahradit xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxx xx xx xxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxou povinni společně a nerozdílně nahradit žalovanému k rukám jeho zástupce náklady odvolacího řízení 10 900 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudkux
x xxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xx xxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxech řízení před soudem prvního stupně. Rozdíl je v tom, že v těchto případech zpravidla dochází k úplné změně výsledku sporu. Proto také výrok o nákladecx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxenu i náhradu nákladů prvostupňového řízení, najednou platí náklady celého řízení protistraně jako důsledek jiného právního posouzení věci ze stranx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxmusí být takto zdrcující. Rozhoduje zde poměr úspěchu ve věci k neúspěchu (ustanovení § 142). V odvolacím řízení nemusí být věcí samou žalobou vymezený xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx
xxxxx xxxxxxxí Městského soudu v Praze ze dne 6. 1. 2014, sp. zn. 93 Co 104/2013, „v případě, že odvolací soud mění nákladové rozhodnutí soudu prvního stupně z důvodu nexxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xýší náhrady přiznané odvolacím soudem.“ V praxi (viz např. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 6. 2013, sp. zn. 1 Co 204/2013) se však lze setkat x xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx ustanovení § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. částku 10 000 Kč.
K odst. 3:
Pokud odvolací soux xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x rámci nového meritorního rozhodnutí. Stejný postup se používá při postoupení věci věcně příslušnému orgánu. Výjimkou je rozhodování o zastavení řízxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxetí žaloby v odvolacím řízení. Rozhodující je zde procesní zavinění (srov. komentář k § 146 odst. 2). To určuje „odpovědnost“ za náklady řízení.
Při xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xx
xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxdem prvního stupně anebo postoupení věci jinému nemusí odvolací soud o nákladech řízení rozhodovat.
Soud prvního stupně o nákladech řízení rozhodxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx, znalečné, svědečné atd.). Kdyby soud prvního stupně rozhodl o zastavení řízení, vždy musí rozhodnout o všech nákladech řízení včetně řízení odvolacxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxx x xxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xinnost odvolacího soudu se vztahuje na celý napadený výrok o nákladech řízení, bez ohledu na to, v jakém rozsahu tento výrok napadl žalovaný odvoláním, xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxx xxi rozhodování o náhradě nákladů řízení mezi účastníky zároveň nejen ustanovení § 146 odst. 2, ale i ustanovení § 150 a § 147 odst. 1 o. s. ř.“
x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxravedlnosti pro účastníky řízení. Aplikace § 150 v odvolacím řízení je však přípustná jen ojediněle a v porovnání s řízením před soudem prvního stupně bx x xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxsouzení provedené v této otázce soudem prvního stupně (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2015, sp. zn. 21 Cdo 2882/2014). Je-li § 150 aplikován, anxx xx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxé řízení dle čl. 36 odst. 1 Listiny. To platí např. za situace, xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxx xxx xx 237/05). V nálezu ze dne 8. 7. 2010, sp. zn. I. ÚS 1283/10, Ústavní soud uvedl, že pokud odvolací soud nepřiznal úspěšnému odvolateli právo na náhradu nákxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxpektoval ústavní zákaz libovůle:
„Pokud odvolací soud rozhodl, že stěžovatelka nemá nárok na náhradu nákladů řízení, protože tento nárok před souxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxodnutí, kterým řízení končí. Dle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhrada nákladů sporného řízení je ovládána zásadou procesního úspěchu ve věci. Stěžovatelka bylx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxmek z výše uvedené zásady procesní úspěšnosti. Takové rozhodnutí je tedy v rozporu s výsledkem řízení, resp. se zásadou o rozhodování o náhradě nákladů xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxnil, resp. jeho důvod nepřiznání ná- hrady nákladů řízení byl v rozporu s kogentním zákonným ustanovením, porušil stěžovatelčino právo na spravedlivx xxxxxx xxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxud odvolací soud odůvodnil výrok o tom, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení, tím, že nárok na náhradu nákladů nebyl uplatněn, takové xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xáhradě nákladů odvolacího řízení postupoval libovolně a v rozporu s platnou právní úpravou.“ Nedostatečné odůvodnění zakládá rovněž porušení práva xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxxx
x nálezu Ústavního soudu ze dne 15.7.2008, sp. zn. I. ÚS 1323/08 se uvádí: „Dle své ustálené judikatury Ústavní soud v detailech nepřezkoumává každé jedxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx neměl toliko povahu běžného porušení podústavního práva, jehož náprava není úkolem Ústavního soudu, nýbrž by naopak měl charakter extrémního rozporx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxx xx dne 25.1.2007, nález sp. zn. III. ÚS 624/06 ze dne 8.2.2007, usnesení sp. zn. III. ÚS 413/08 ze dne 4.3.2008). Právě v posuzovaném případě však k takovémx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxím řízení žádné náklady nevznikly. Ze spisu však vyplývá, že stěžovateli náklady řízení, byť malé, vznikly. Stěžovatel v řízení včas uplatnil právo na xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxné přípisy nebyly včas založeny do spisu), nebo z jiného důvodu. Postup krajského soudu v posuzované věci byl v rozporu s § 224 o. s. ř. a je třeba jej hodnoxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxura
Nejvyššího soudu, z níž vyjímáme např.: „Dovolání proti výroku o nákladech odvolacího řízení není přípustné, neboť v ustanoveních § 238 až 239 o. sx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xvedeno není“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22.12.2010, sp. zn. 32 Cdo 4302/2010).
Podobně Nejvyšší soud v usnesení ze dne 30.10.2012, sp. zn. 32 xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxlání v občanském soudním řádu účinné od 1. ledna 2001 přípustné. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxání proti takovému rozhodnutí je proto třeba zkoumat podle ustanovení § 238 až 239 o. s. ř. upravujících přípustnost dovolání proti usnesením odvolacxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxávajícím způsobem) a rozhodnutí o náhradě nákladů řízení mezi nimi uvedeno není.“
Ve vztahu k výše citovaným judikátům Nejvyššího soudu ohledně přxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx Sb., která se mj. promítla i do přípustnosti dovolání. Tak v případě podání dovolání jen proti výroku o nákladech řízení bude jeho přípustnost posuzovax xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx
xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xx---------------------------------------------------------------------------I
I                        rozhodnutí odvolacího soudu                         I
I------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x              xx xxxx                x           x xxxxxxxxx xxxxxx         x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx---------------------------I
I potvrzení výroku soudu I. stupně    I potvrzení nebo změna výroku          I
I                                     I nalézacího soudu o nákladech řízení  I
I                                     I a rozhodnuxx x xxxxxxxxx xxxxxx      x
x                                     x xxxxxxxxxx                           x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxx xxudu I. stupně    I rozhodnutí o nákladech nalézacího i  I
I                                     I odvolacího řízení                    I
I-------------------------------------I--------------------------xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx  x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x  x
x xxxxxx                              x xxxxxxxxxx xxxxxx                    x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx  x x                                    x
xxxxxxxxxxxxxx------------------------I--------------------------------------I
I částečné potvrzení či změna         I rozhodnutí o nákladech řízení pouze  I
I rozhoxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx      x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx   x
x xxxxxx xxxxxxx                      x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx   x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx----------I--------------------------------------I
I potvrzení či změna rozhodnutí soudu I pouze potvrzení nebo změna           I
I I. stupně jen ve vztahu k           x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx   x
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx       x xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx             x
x xxxxxx xxxxxxx                      x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxčí I
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I odmítnutí odvolání                  I pouze rozhodnutí o nákladech         I
I                                     I xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx    x
x                                     x x xxx xxxxx xx                       x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxavení řízení pro nedostatek     I rozhodnutí o nákladech nalézacího i  I
I podmínek nebo pro zpětvzetí návrhu  I odvolacího řízení (většinou podle    I
I                                     I § 146 odxxx x xxxxx xxx xxxxx xx     x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx         x xxxxení nákladového výroku soudu I.  I
I příslušnému                         I stupně                               I
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I pxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x  x
x                                     x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx    x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-----I--------------------------------------I
I zastavení odvolacího řízení pro     I pouze rozhodnutí o nákladech         I
I zpětvzetí odvolání                  I odvolacíxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx    x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 225
xxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx je to vhodné, jde-li např. o vyhovující usnesení odvolacího soudu, jímž se potvrzuje (mění) rozhodnutí soudu nalézacího o návrhu na vydání předběžnéhx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxké podřízenosti. Jsou pro to věcné důvody. Je to soud prvního stupně, u kterého se vede spis. U odvolacího soudu je spis fyzicky přítomen pouze v průběhu oxxxxxxxxx xxxxxx x
xxx xxxxxx
xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxti zákona č. 300/2008 Sb. je ovšem ve vztahu k doručování soudních písemností podstatně jiná situace než dříve. Doručování je totiž značně ulehčeno tíxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx bránit v tom, aby například v případech, kdy jsou všichni účastníci zastoupeni advokáty, doručil sám své písemnosti. Přesto k tomu dosud praxe nedospěxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx rozhodnutí v průběhu odvolacího řízení, která mají zpravidla povahu procesní anebo rozhodnutí o nákladech řízení (znalečné, svědečné, odměna tlumoxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx, že rozhodnutí o odvolání již bylo účastníkům doručeno odvolacím soudem, a rozhodnutí jim znovu doručil, nemá na běh dovolací lhůty žádný vliv; opětovxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxx xxxx/96).
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Kxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
x xxxxx xx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xunguje naše justice. Účastníka řízení ovšem nezajímá „přestřelka“ mezi soudem prvního a druhého (případně „třetího“) stupně. V této souvislosti citxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxení: „Podle ustanovení § xxx xxxxx x xx xx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxxx řízení. Nejde v právní teorii o nic jiného než o důsledné naplnění pravidla instančního postupu, jehož účelem je minimalizovat možnost vadného rozhodxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxní spravedlivé ochrany práv a oprávněných zájmů účastníků, tj. tak, jak to požaduje i § 1 o. s. ř.
Tím, že český právní řád připouští ve stanovených příxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxzměr. I soud - příznačněji soudce - může udělat chybu, která však nesmí v důsledku absence právních nástrojů vést k porušení lidského práva chráněného v xxxxx xxxx xxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxího článku. Má-li tento systém garantovat právo na soudní ochranu, musí být tělesem funkčním. Proto mají jednotlivé stupně soudní soustavy při rozhodxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx (princip neúplné
apelace
). Tomu také odpovídá škála právních prostředků včetně kasace původního rozhodnutí. Ke zrušení rozhodnutí soudu prvního stxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xoudním řízení je na jisto postaveno, že druhoinstanční soud nesmí proces protahovat, ale nemůže ani nahrazovat nezaměnitelnou činnost nižšího soudux xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxx xx xx xxx xxxxím postupu vyvarovat. To je právě smysl institutu vázanosti právním názorem. V žádném případě nebrání ustanovení § 226 odst. 1 o. s. ř. soudu nižšího stxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xa soud obrací s tím, aby bylo v rozumné době nalezeno právo, případně, aby žalobci (výjimečně i žalovanému), jehož nárok je po právu, opatřil soud exekučxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxru (věci).
„Soudce se občas dostane do situace, kdy se musí vypořádat s rozhodnutím jiného soudce, přičemž s tímto rozhodnutím nesouhlasí. Tam, kde xxx x
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx x
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx týmiž účastníky, takže účinky materiální právní moci tu xxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxtí kritizovat. Takový postoj by totiž vedl k podrývání soudcovské autority. Jiná otázka je, že svůj opačný názor může soudce projevit v odůvodnění rozhxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxě, bránit, aby na gremiální poradě soudců či na jiné odborné platformě kritizoval rozhodnutí soudu vyššího stupně, ale v žádném případě to nelze činit v xxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxává, rozhodnutí soudu vyššího stupně komentovat přímo ve spise poznámkami, že ten či onen názor je blbost, činit k některým větám otazníky či vykřičníkx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xráce soudce a advokáta, Právo a zákonnost 9/1991, str. 500).
Soudce nalézacího soudu proto musí především účelně využít všechny instituty přípravx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxustředěně, vést jednání - a při tom prvním, s využitím všech procesních nástrojů, jež mu občanský soudní řád dává, pokud možno rozhodnout a v případě zruxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxou koncentrace řízení, neúplné
apelace
, vcítit se do pozice soudce nalézacího, oprostit se od zbytečných formalismů, „potrestat“ nespravedlnosti a xxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxho stupně zrušit, musí vyslovit zřetelný, návodný a srozumitelný (i pro účastníky) závazný právní názor. Bez něj totiž může dojít k nepochopení kasačnxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxení ovšem je, že odvolací soud instruktivním způsobem vyloží v důvodech svého rozhodnutí, proč dospěl k určitým skutkovým a právním závěrům a jaké důslxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx, jak dále ve věci postupovat, zejména, v jakém směru bude ještě třeba doplnit dokazování, aby byly shromážděny náležité podklady pro nové rozhodnutí“ xxxxxxx xx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxo výjimečné přikázání věci jinému soudci nebo soudu podle § 221 odst. 2 (které v době vzniku citovaného článku neexistovalo - viz komentář k němu), příčixxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxtavně zaručenou zásadu zákonného soudce, může být předmětem různých spekulací veřejnosti, „nevypadá navenek dobře“ a rozhodně neposiluje důvěru vexxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx když si prvostupňový soudce o něm bude myslet cokoliv).
O závaznosti rozhodnutí Ústavního soudu se zmiňujeme níže. Pro dovolací řízení je vázanost xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x§ 243e odst. 3, věta první), případně jinému prvostupňovému soudci či nalézacímu soudu (§ 243e odst. 3, věta druhá).
Při zrušení věci a vrácení k dalšxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx vyjádřit právní názor, z něhož vychází (§ 157), či jinými slovy, o který „opřel“ své rozhodnutí. Pokud tak neučiní, zakládá se na zmatečnost rozhodnutí xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxsouzení konkrétní věci prosadil právní názor, který za zjištěného skutkového stavu vyslovil odvolací soud v rozhodnutí, jímž zrušil napadené rozhodxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxry odvolacího soudu budou v dalším řízení soudem prvního stupně respektovány (nebudou pominuty), stanoví právní úprava, že právní názor vyslovený odxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxím názorem odvolacího soudu, musí tento soud v odůvodnění zrušujícího rozhodnutí uvést, z jakého právního názoru při posouzení konkrétní věci vycházxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxzán. Je proto nepochybné, že v § 226 odst. 1 o. s. ř. jde - a to již vzhledem ke znění tohoto ustanovení - o vázanost právním názorem, který odvolací soud vysxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxx xxxxxx xxx x vázanost právním názorem, který odvolací soud vyslovil ve zrušujícím rozhodnutí v jiné procesní věci.
Jak vyplývá i z příkladů, které uvádíme nížex xx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xokyny k dalšímu postupu. Ač o pokynech komentované rozhodnutí přímo nehovoří, jsou nutné pro další bezprůtahový postup nalézacího soudu a v praxi se stxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx v případech, kdy je kasace nevyhnutelná, vysvětlit nejen, „jak věc vidí z hlediska hmotného práva,“ ale i to, „jaké konkrétní kroky má nalézací soud po zxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxxp v řízení (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2011, sp. zn. 30 Cdo 4616/2009).
xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx se odvíjejí od důvodu zrušení rozhodnutí nalézacího soudu.
Pokud k němu dojde proto, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepřísluxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx: Vzhledem k tomu, že za odvolacího řízení vyšlo najevo, že se rozhodující soudce stýkal krátce před rozhodnutím mimo pracovní dobu se zástupcem žalobcxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxže zabýval meritem věci. Na předsedovi tohoto soudu nyní bude, aby věc přidělil k projednání a rozhodnutí jinému soudci (§ 15 odst. 2 o. s. ř.) podle pravixxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xrocesním vadám, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava. Jde zejména o vady vztahxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x x xxxxxxxxx xxxxní /§ 213b odst. 1/). Dochází-li ke kasaci z tohoto důvodu, může závazný právní názor znít například takto:
Odvolací soud zjistil, že žalovaným uplaxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxí odbornost, je opodstatněný. Protože znalec navíc neprovedl šetření na místě dopravní nehody, ačkoliv se jej zástupci účastníků dožadovali, nezbylx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxe soud prvního stupně si neobstaral dostatek relevantních skutkových zjištění, z nichž by bylo možné učinit závěr, že vůbec tvrzená škoda byla způsobexx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxpravní nehodou, resp. že k poškození v tvrzeném rozsahu nemohlo dojít v souvislosti s ní.
Na soudu prvního stupně nyní bude ustanovit jiného znalce s xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxudek a jím bude znovu proveden důkaz podle pravidel uvedených v § 127 o. s. ř., neboť rozhodnutí ve věci vyžaduje odborných znalostí. Dokazování takto prxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxxx xxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxkyny pro soud I. stupně, jak má doplnit dokazování, a v otázce právního posouzení věci není vysloven žádný názor. Pak nemůže být ani soud I. stupně zavázáx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxcí soud plně respektovat.
Jinou standardní situací je, že odvolací soud vysloví závazný právní názor, avšak na základě určitého skutkového stavu vxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxzorem odvolacího soudu není a je dokonce jeho povinností zaujmout právní názor, který dle jeho přesvědčení koresponduje nově zjištěnému skutkovému sxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxdek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 896/2003: „Vázanost právním názorem odvolacího soudu však neplatí v případě, kdy došlo v dalším řízení ke změně skutxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xoudu totiž nutně vychází z určitého skutkového základu, jehož východiskem bylo dokazování v řízení před soudem prvního stupně, popřípadě - za podmínex xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxdu prvního stupně, v různých směrech změnit. Jestliže bude dokazování potom dále doplňováno, mohou účastníci přicházet s novými skutkovými tvrzenímx x xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxvozovat, že na základě takto změněného skutkového stavu je soud prvního stupně vázán právním názorem odvolacího soudu. Zde naopak nastupuje povinnosx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xoho plyne závěr, že vázanost soudu prvního stupně právním názorem odvolacího soudu, vysloveným ve zrušujícím rozhodnutí, platí jen za předpokladu, žx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxvý skutkový základ (srov. Občanský soudní řád, Komentář, 5. vydání 2001, nakladatelství C. H. Beck, strana 929-930).“
Tentýž závěr se podává z usnexxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxícím usnesení a potvrdit rozhodnutí soudu prvního stupně, jímž ten jeho dřívější právní názor nerespektoval“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.10xxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx později vydáno plenární stanovisko založené na jiném právním názoru (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10.6.2008, sp. zn. 28 Cdo 727/2008).
Princixxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx x x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxu podle článku 89 odst. 2 Ústavy ČR závazná pro všechny orgány i osoby. Kromě toho jsou obecné soudy vázány právním názorem Ústavního soudu ČR rovněž podxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxzorem soudu vyšší instance.“ Jak uvádí sám Ústavní soud ve svém usnesení ze dne 14.10.2002, sp. zn. II. ÚS 355/02 (i v řadě jiných rozhodnutí, na něž je v uxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxli obecnou povahu.
Zruší-li odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně, nemá to vliv na účinky koncentrace řízení (srov. komentář k ustanovení x xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xx x x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xitovaném ustanovení. Zejména tak dojde k prolomení koncentrace v důsledku absence poučení podle ustanovení § 118a odst. 1-3 (viz samotný závěr posledxx xxxx x xxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxx xx uvedeno níže v komentáři ke druhému odstavci, dojde k němu i tehdy, jestliže odvolací soud zruší rozhodnutí věcně nepříslušného soudu (§ 221 odst. 1 písxx xxxx
x xxxxx xx
xxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x dalším řízení se nepoužije § 104a. Podstatou tohoto ustanovení je respektování základních procesních zásad (zejména přímosti a ústnosti). Těžko si lxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x) a také pro shodná skutková tvrzení účastníků (§ 120 odst. 3). Naposledy je možno se souhlasem účastníků vycházet z některých či dokonce všech provedenxxx xxxxxxx
xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx b), mají autoři tohoto komentáře za to, že nikoliv, to znamená, že v dalším řízení neplatí zákaz novot až do okamžiku, kdy věcně příslušný soud provede přxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 228
Komentátor: Petr, Jirsa
V kxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxho (do jisté míry tak působí právní nejistotu v již rozsouzených vztazích) a nabízí účastníkovi výjimečné pojistky proti porušení práva na spravedlivx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xůkazů, které objektivně nemohl před pravomocným rozhodnutím účastník uplatnit, žaloba pro zmatečnost je určena pro nápravu mimořádných „procesnícx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxstroj ke změně nebo přímo ke zrušení pravomocného rozhodnutí, odstranit xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxost je také připuštěna jen z důvodů, které jsou v zákoně taxa- tivně uvedeny, a možnost obnovy se netýká všech rozhodnutí. Jejím prostřednictvím pak nelxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxtečně určitým a srozumitelným způsobem formulovat důvod ob- novy, aby bylo zjevné, který ze zákonných důvodů je míněn. Obdobně jako u vymezení odvolacxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx).
Obnova řízení je možná jen u pravomocných rozsudků a usnesení ve věci samé. Pojem „věc sama“ je právní teorií i soudní praxí vykládán jednotně jako xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx x xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx v postavení žalobce a žalovaného, je za „věc samu“ pokládán nárok, uplatněný žalobou, o kterém má být věcně rozhodnuto (usnesení Nejvyššího soudu ze dnx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx nebo mezitímnímu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.11.2001, sp. zn. 20 Cdo 2824/99).
Tento mimořádný opravný prostředek je v občanském soudním řxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxentář k ustanovení § 230).
Podle § 75 odst. 1,
in fine
, zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu ČR, obnova řízení ve věci nálezu Ústavního soudu není moxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xbnovu řízení pouze podle oddílu 5, tj. řízení o ústavní žalobě xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x v jiných případech, pak by tak výslovně učinil. Všechna taková podání směřující k obnově řízení tedy Ústavní soud odmítne jako návrhy nepřípustné. Sprxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
K podání žaloby o obnovu říxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxtavení žalovaného. V soudní praxi se uznává, že v rozhodnutích o návrhu na obnovu řízení je třeba označovat účastníky podle jejich procesního postavenx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxěch původní rozhodnutí vyznělo; není však rozhodné, zda to bylo zcela nebo zčásti. Úspěšně se totiž může domáhat obnovy řízení jen ten účastník, který uxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxt i jeho právní nástupce, ať již jde o nástupnictví z titulu univerzální či singulární sukcese. Také vedlejší účastník je podle zákona (§ 231) osobou oprxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx rozumět nejen osoby, s nimiž soud v řízení jako s účastníky jednal, nýbrž i ty, jež pominul, ač účastníky řízení byli rovněž), se projevuje věcným rozhodxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.6.2000, sp. zn. 31 Cdo 2316/99).
K odst. 1:
K písm. a): Prvním zákonným důvodem obnovy řízení jsou skutečnoxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxe ovšem jen za podmínek uvedených v § 205a a § 211a (výjimky ze zákazu uplatňování nových skutečností a důkazů v odvolacím řízení založeném na principu nexxxxx
xxxxxxx
xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx
Jde x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxch procesních úkonech netvrdil a jako důkazy nenabízel. V tomto smyslu se zde hovoří o nových skutečnostech a důkazech. „Pro účely povolení obnovy řízexx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xe o nich nevěděl a ani jinak z procesního hlediska nezavinil nesplnění své povinnosti tvrzení či povinnosti důkazní) v původním řízení použít, přičemž xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxkávat, o příslušném důkaz- ním prostředku dozvědět“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1872/2015). Nejde tedy o takové skutexxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxx x xxxx xxxxxxxxání soudu neměly na zjištění skutkového stavu žádný vliv). Podle ustálené judikatury skutečnost, že po skončení řízení byl vyhotoven znalecký posudex xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxx, sp. zn. 22 Cdo 2090/2006). Na zmíněné rozhodnutí navazuje usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2015, sp. zn. 33 Cdo 5192/2014, které v otázce předložxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxzování v soudním řízení anebo nemožnost označit či předložit tyto skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy účastníkem řízení vůči soudu. Nejde tu o případx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxádány za nerozhodné, a proto k jejich dokazování nebylo přikročeno.“ Nemohou jimi být ani takové skutečnosti či důkazy, které byly v původním řízení účxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxodné (k tomu srov. např. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 7. 1973, sp. zn. 9 Co 486/73). Pod pojem „bez své viny nemohl účastník použít“ nelze zahxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxzení po uplynutí lhůty k podání takové žaloby zahrnuje i uvedení nového důkazu, který má být důvodem obnovy (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2xxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxá byla teprve dodatečně nalezena, apod. Krajský soud v Českých Budějovicích dospěl ve svém usnesení ze dne 16. 12. 2004, sp. zn. 19 Co 2731/2004, k tomuto xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxé procesní způsobilosti (když již v té době podle v současnosti vypracovaného znaleckého posudku trpěl duševní poruchou), a v řízení nebyl řádně zastoxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx ř., nikoliv důvody ve smyslu § 228 odst. 1 o. s. ř. pro povolení obnovy řízení.“
Pokud jde o rozhodnutí, mohou jimi být v této souvislosti i rozhodnutí vxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxně předběžnou otázku, šlo-li o případ, v němž byl soud při původním rozhodování vázán rozhodnutím jiného orgánu (§ 135 odst. 1), nebo o případ, v němž soux xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxíslušného orgánu o předběžné otázce, šlo-li o případ, v němž soud sám v souladu s ustanovením § 135 odst. 2 vyřešil předběžnou otázku, protože vycházel zx xxxxxxxxx xx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxl uvedenou otázku odchylně (stanovisko Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 8.9.1982, sp. zn. Cpj 67/82, usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dnx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxst. 1 písm. a) o. s. ř. předpokládá jako důvod obnovy řízení, že existují skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které účastník bez své viny nemohl použíx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxí původního řízení; může jím být pozdější rozhodnutí příslušného orgánu řešící odchylně předběžnou otázku, jde-li o případ, v němž byl soud původně váxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxběžnou otázku, protože vycházel ze zjištění, že o ní nebylo dosud příslušným orgánem rozhodnuto, zjistí-li se následně, že xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xosouzení právní otázky, kterou odvolací soud posoudil v jiné věci dříve jinak, nečiní z nálezu rozhodnutí, jež by bylo důvodem obnovy řízení podle ustaxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxx xxxstníka, který navrhuje obnovu, přivodit příznivější rozhodnutí ve věci (viz dále písm. b/). Srov. k tomu např. i usnesení Ústavního soudu ze dne 7.12.2xxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxx
x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx soudem prvního stupně nebo před soudem odvolacím (stejně jako podle písm. a/ za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a § 211a). I zde se vyžaduje současxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xebylo možno provést, nebo listina byla pokládána za ztracenou.
V případech písm. a) i b) soudní praxe považuje podmínku příznivějšího rozhodnutí vx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxní nutné, aby soud v tomto směru dospěl k bezpečnému závěru (rozsudek Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 28.7.1967, sp. zn. 4 Cz 81/67).
K odst. 2:
Obnova říxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx za nichž byl smír schvalován (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.2.2003, sp. zn. 20 Cdo 307/2002). Obdobně je tomu i u platebních rozkazů, rxxxxxxx xxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx).
Protože provedení dokazování není předpokladem pro vydání platebního rozkazu, nepřichází u něho v úvahu užití důvodu pro obnovu řízení uvedenéxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxt příznivější rozhodnutí ve věci, jsou v tomto případě důvodem obnovy potud, pokud mohou vést k závěru, že platební rozkaz nebylo možné vydat, napříklax xxxxxx xx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxí Nejvyššího soudu ze dne 31.5.2005, sp. zn. 32 Odo 631/2005).
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxoba pro zmatečnost byla koncipována jako mimořádný opravný prostředek, lze jí tedy napadnout pouze rozhodnutí pravomocná, tj. zejména řádně doručenxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxtář k ustanovení § 159). Slouží pouze k nápravě zásadních procesních pochybení (vad řízení), jejichž
taxativní
výčet obsahuje § 229 (důvody zmatečnoxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx porušení základních principů ovládajících řízení před soudem, případně řízení které vydání rozhodnutí předcházelo. Musí zde být vedle zájmu účastnxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xterým bylo v rozporu se zákonem odmítnuto odvolání, nebo zastaveno odvolací řízení. Žalobu pro zmatečnost může podat pouze účastník, jemuž nebylo plnx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx003, sp. zn. 21 Cdo 2179/2002.
Tím se institut žxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx x xxxxx xxxxmco žaloba na obnovu řízení je pří- pustná jen proti rozhodnutím, kterými řízení skončilo rozhodnutím ve věci (tj. o nároku, o němž se vede - viz § 228), lzx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxnutí procesní povahy (např. usnesení o zastavení řízení, o odmítnutí žaloby, apod.). Přes uvedené rozdíly mají obě žaloby mnoho společného, proto dal xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxoucími z povahy každého z těchto mimořádných opravných prostředků); xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xe společnému řízení (§ 235b). Kon- krétní ustanovení této hlavy stanoví společná pravidla tehdy, je-li užit souhrnný pojem (legislativní zkratka) žaxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx pro každou z těchto žalob (viz blíže komentář k § 230).
xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxI------------------------I
x                      xxxxxxx                      x          xxxxx         x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx                              x x xxx xxxxx x          x
xxx-------------------------------------------------I------------------------I
I podmínky, za nichž může podat žalobu vedlejší     I § 231 odst. 1          I
I xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx                         x                        x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxx                                x x xxx xxst. 1 a 2      I
I---------------------------------------------------I------------------------I
I nemožnost prominout zmeškání lhůty                I § 235 odst. 1          x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx                x x xxx xxxxx x          x
xxxxxx----------------------------------------------I------------------------I
I věcná příslušnost soudu (s určitými výjimkami)    I § 235a odst. 1, vxxx   x
x                                                   x xxxxx                  x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxo         I § 235a odst. 2         I
I soudního řádu pro řízení v prvním stupni, ovšem s I                        I
I výjimkou záměny a přistoupení účastníků do řízení I                        I
I a vzájemného návrhu (§ 235b xxxxx xx xxxx xxxxxx  x                        x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xako dalšího    I § 235b odst. 3, § 235e I
I mimořádného opravného prostředku                  I odst. 4                I
I---------------------------------------------------I-------xxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx  x x xxxx                 x
x xxxxxxxxxx                                        x                        x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-------I------------------------I
I meze přezkumu napadených rozhodnutí daných        I § 235d                 I
I uplatněnými žalobními důvody                      I                        I
I-------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx                        x x xxxx xxxxx x x x     x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx----------------------I------------------------I
I možnost rozhodnout v zákonem stanovených          I § 235f                 I
I případech bez jednání                             I                        I
I-------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx       x x xxxx xxxxx xx xxxx   x
x                                                   x xxxxx                  I
I---------------------------------------------------I------------------------I
Žaloba pro zmatečnost(je-li přípustná, včasná a podxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xest pouze tehdy, je-li uplatněn zákonem stanovený důvod zmatečnosti. Slouží, jak bylo řečeno, k nápravě procesních vad, nikoliv k posouzení oprávněnxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xím, zda jsou dány důvody zmatečnosti v zákoně taxativně vymezené. Obecnou podmínkou existence důvodu zmatečnosti není možnost příznivějšího rozhodxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxlíčení konkrétního důvodu zmatečnosti (například polemika s právním názorem soudu, jehož rozhodnutí je napadáno), je zbytečným plýtváním papírem.
xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxutí, které žalobou napadá, a odňata mu tím možnost jednat před soudem. Toto tvrzení samo o sobě žalobu pro zmatečnost vylučuje. Nebylo-li totiž napadenx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xdst. 2) - viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.1.2004, sp. zn. 21 Cdo 2103/2003.
Může se stát, že doložku právní moci na rozhodnutí vyznačil sxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxdnoduše vyzvat, aby mu příslušné rozhodnutí doručil. Je-li účastník řízení toho názoru, že mu určité rozhodnutí sice bylo řádně doručeno, ale právní mxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxlání.
Žalobu pro zmatečnost může podat jednak účastník původního řízení, jednak právní nástupce původního účastníka, při splnění určitých podmíxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx
xxxxx xxxxtníků řízení o žalobě pro zmatečnost je zásadně stejný jako okruh účastníků řízení, v němž bylo vydáno žalobou napadené rozhodnutí. Určitou výjimkou mxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx x x xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxx xx x xxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxal (odst. 3), případně že neprávem odmítl jeho odvolání s argumentem, že bylo podáno osobou neoprávněnou, nikoliv účastníkem řízení (odst. 4).
Příxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxího rozhodnutí) následovně:
Městský soud v Praze rozhodl soudcem JUDr. Janem Moudrým v právní věci žalobce Alberta Napáleného, bytem v Praze 2, Parxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxlantů 6, zastoupenému Mgr. Martinem Bezpalmare, advokátem, se sídlem v Praze 4, Na Větvi 6, o zaplacení částky 5 000 000 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxx xxx
xxxxxivní
vymezení zákonných důvodů zmatečnosti, jak uvedeno výše, ale též pozitivní vymezení přípustnosti žaloby pro zmatečnost, tj. pozitivní
taxatixxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xýt žalobou napadena, proti nimž je žaloba přípustná. Negativní vymezení přípustnosti xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxu zmatečnosti, obsahuje ustanovení § 230 (viz komentář k němu).
Jde o to, že přípustnost žaloby pro zmatečnost se dle § 229 vždy posuzuje ve vazbě na uplatněný důvod zma- tečnosti, neboť zákxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxnosti a důvodů žaloby pro zmatečnost dle § 229). Komentované ustanovení v návětí každého z odstavců vymezuje, která rozhodnutí mohou být napadena ža- lxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxých důvodů zmatečnosti jakékoliv rozhodnutí soudu, ale jen to, u něhož to připouští návětí příslušného odstavce. Podání žaloby byť ze zákonného důvodx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxé rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno - není tedy možné, aby z tohoto důvodu bylo např. napadeno rozhodnxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxěhu řízení ne- správným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem, napadnout pravomocný rozsudek odvolacího soudu či jeho pravomocné usnesenxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxí nemeritorní, žaloba by opět nebyla přípustná.
xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-----------------------------------------------+                  
| ustanovení        |  rozhodnutí, proti němuž je žaloba      |     důvod zmatečnosti                            |                  
|                   |  pro zmatečnost přípusxxx               x                                                  x                  
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx                  
x                   x                                         x                                                  x                  
x x xxx odst. 1     |  pravomocné rozhodnutí soudu prvního    |     nedostatek pravomoci soudu                   |                  
|                   |  stupně nebo odvolacího soudu, kterým   |                                                  |                  
|                   |  bylo řízení skončeno                   +------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx                  
x                   x                                         x     xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x                  
x                   x                                         x                                                  x                  
x                   x                                         xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-------------------+                  
|                   |                                         |     nedostatek procesní svéprávnosti             |                  
|                   |                                         |     (způsobilosti)                               |                  
|                   |                                         +--------------------------------------------------+                  
|                   |                                         x                                                  x                  
x                   x                                         x     xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxx              x                  
x                   x                                         xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx                  
x                   x                                         x                                                  x                  
x                   x                                         x     xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxící   |                  
|                   |                                         +--------------------------------------------------+                  
|                   |                                         |                                                  |                  
|                   |                                         |     nesprávné obsazení soudu                     |                  
|                   |                                         +-------------------------------------xxxxxxxxxxxxxx                  
x                   x                                         x                                                  x                  
x                   x                                         x     xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx          x                  
x                   x                                         x                                                  x                  
x                   x                                         xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx                  
x                   x                                         x     xxxxxxxxxx xxxxesního opatrovníka,           |                  
|                   |                                         |     aniž k tomu byly předpoklady                 |                  
|                   |                                         x                                                  x                  
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx                  
x                   x                                         x                                                  x                  
x x xxx xxst. 2     | pravomocné rozhodnutí soudu prvního     |     překážka 
litispendence
| | | stupně nebo odvolacího soudu, kterým +--------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx x x x x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx
x x x x x x x xxxxxxxxxxxxxxxx-----------------------------------+ | | | pravomocné ukončení
exekuce
| | | | pro nevykonatelnost titulu | +---------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x x x x x x xxx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xdnětí možnosti jednat před soudem | | | soudu, kterým bylo rozhodnuto | nesprávným postupem soudu | | | ve věci samé, | | | | pravomocný rozsudek soudu prvníxx x x x x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x x x x xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--------------------------------------------------+ | | | | | § 229 odst. 4 | pravomocné usnesení odvolacího soudu, | nezákonnost, věcná nesprávnoxx x x x xxxxxx xxxx x x x x x xxxxxxxxx xxxxxxxx x x x x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x x x xxxxxx xxxx x x x x x xxxxxzeno nebo | | | | + změněno usnesení soudu prvního | | | | stupně o odmítnutí odvolání xxxx x x x x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx----------------+
K odst. 1:
Důvody zmatečnosti uvedené v odstavci prvním mohou být uplatněny proti jakémukoliv pravomocnému rozhodnutí soudu xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxnuta). Žalobou pro zmatečnost lze z důvodů uvedených v odstavci prvním napadnout též soudem schválený smír.
K písm. a): Rozhodnutím ve věci, jež nenáleží do pravomoci soudů, se míní pravomoc soudů v užším smyslu, tedy pravomoc soudů pro rxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx x x x xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxno i rozhodnutí, kterým soud v rámci řízení ve věcech civilních zasáhl do pravidel daných řízením trestním. Zmatečným by bylo též takové rozhodnutí, ktxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx spor ve věcech spolkových či církevních nebo náboženských společností náležící do jejich autonomie mimo svou pravomoc danou zákonem (viz např. nález xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxx
x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxkem řízení (§ 19), neboli procesní subjektivita (procesní osobnost), je procesní odraz hmotněprávní způsobilosti mít práva a povinnosti (právní osoxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xx x xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx (tzv.
non
-subjekt) xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx
xxx
xxubjektu vydá rozhodnutí, je tím založen důvod zmatečnosti dle § 229 odst. 1 písm. c) a prostředkem odstranění takového rozhodnutí je pak žaloba pro zmatxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx žalobce není ve sporu aktivně nebo pasivně legitimován, znamená to - zjednodušeně řečeno, že žalobu podal někdo, kdo neměl právo, kterého se domáhal, nxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxmůže být úspěšný v žalobě o vypořádání spoluvlastnictví k ní (není aktivně legitimován). Ten, kdo platně a účinně postoupil pohledávku, není aktivně lxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxní legitimace úspěšná žaloba na náhradu škody z porušení závazku z takové smlouvy, apod. Je-li tedy žaloba zamítána s obdobným argumentem, rozhodně tíx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx
Nedostatek způsobilosti být účastníkem řízení (nedosxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxx). Například zástupce na základě plné moci podá žalobu a v takto zahájeném řízení nadále jako zástupce jedná přesto, že zmocnitel ještě dříve, než byla žxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxlika a její organizační složky ve smyslu zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (pokud nejde pouze o nxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
K písm. c): Procesní způsobilost účastníka řízení (§ 20) je opět procesním odrazem hmotněprávní způsobilosti k pxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xx x xxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx zák.). Omezení svéprávnosti u člověka či nemožnost právního jednání u právnické osoby hmotné právo řeší příslušnými zástupčími a opatrovnickými insxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxdnutí za účasti nesvéprávné, a tedy procesně nezpůsobilé fyzické osoby, která nemůže samostatně před soudem jednat, případně právnické osoby, u níž nxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxsní způsobilost nebo nemohl před soudem vystupovat a nebyl řádně zastoupen (§ 29 odst. 2). Srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.11.2003, sp. znx xx xxx xxxxxxxxxx
Soud by rozhodl zmatečně například tehdy, jestliže by vydal rozhodnutí v řízení, jehož úxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxatrovnického soudu k podání žaloby, ačkoliv takový souhlas dán být měl, či tehdy, jestliže jednal s osobou, která vzhledem ke své duševní poruše nebyla xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxx
Právnická osoba, exxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xx jednat.
xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xeřejného rejstříku může nastat složitější situace, je-li např. zamít- nut návrh na změnu zápisu statutárního orgánu společnosti do veřejného rejstřxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx zda jsou orgány společnosti jmenovány platně či neplatně (při vědomí, že zápis statutárního orgánu do veřejného rejstříku má povahu deklaratorního zxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxé, kdo je oprávněn za společnost jednat. Obdobná situace nastává například tehdy, jestliže ve společnosti (či družstvu) bojují dvě zájmové skupiny (axxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxsné, které jsou „ty správné“. V popsaných situacích je zpra- vidla namístě ustanovit společnosti opatrovníka (§ 29 odst. 2) do doby, než je problém v rejxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxodnutí v takovém řízení vydané může založit důvod zmatečnosti.
x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx Zákon stanoví taxativně, která řízení může soud zahájit i bez návrhu. Důvod zmatečnosti tímto ustanovením předpokládaný by nastal například tehdy, kxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xiž zletilého dítěte, případně o výživném pro manželku, tedy o nárocích, které lze zásadně uplatit pouze podáním návrhu.
K xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xestliže účastník přes poučení, jichž se mu dostalo, neuplatnil včas námitku podjatosti soudce, přestože o důvodu podjatosti v době, kdy ji mohl uplatnxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xe dán.
Jak judikoval např. Městský soud v Praze ve svém usnesení ze dne 19.10.2010, čj. 1 Cm 17/2008-348, není podmínkou naplnění důvodu zmatečnosti xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxx
xxxxxxxci tohoto zmatečnostního důvodu soudce v řízení o zmatečnost může znovu posoudit přesto, že bylo rozhodnuto v původním řízení na základě včas uplatněnx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx
K písm. f ): Nesprávným obsazením soudu se rozumí situace, kdy tam, kde měl rozhodovat soudce, rozho- doval vyšší soudní úředník, juxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxl být obsazen přísedícími (tedy laiky), či naopak. Nejčastěji namítaným důvodem nesprávného obsazení soudu je i to, že věc rozhodoval jiný než tzv. zákxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxudcích, a ve svém důsledku především porušení ústavně zaručené zásady, že nikdo nemůže být odňat zákonnému soudci dle čl. 38 odst. 1 Listiny). Důvodem zxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxlovně vázán na výsledek původního řízení, na rozhodnutí věcné. Žalobu nemůže (úspěšně) podat ten z účastníků, v jehož prospěch bylo rozhodnuto, byť by xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxx práva si má hlídat ten, kdo byl rozhodnutím poškozen.
K uvedenému lze jen poznamenat, že „subjektivní přípustnost“ žaloby, ovšem ve vztahu k újmě na xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxbě pro zmatečnost jsou legitimováni účastníci řízení, nelze dovozovat, že by ji mohl podat každý účastník řízení (kterýkoliv z nich). Z povahy žaloby jxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxu jím byla způsobena jiná určitá újma na jeho právech, jestliže ji lze odstranit zrušením žalobou pro zmatečnost napadeného xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxního hlediska, nikoliv podle hmotného práva, neboť pak by šlo o posouzení věci samé.
O tom, zda byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal, rozhoduje soxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx
xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx ani článek v novinách, ani investigativní televizní pořad, ani trestní oznámení, ale pravomocný rozsudek, jímž byl konkrétní soudce uznán vinným trexxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x x xxxxx x xxx xxxx
xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx 21 Cdo 960/2003, připouští, že důvod zmatečnosti podle § 229 odst. 1 písm. g) je dán i tehdy, jestliže takový pravomocný rozsudek odsuzující soudce za trxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxbo přísedícího je nepřípustné, nebo že se činem soudce orgány činné v trestním řízení vůbec nezabývaly například proto, že se o něm nedozvěděly - jde o zmxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxedeny v trestním zákoníku (a jde tedy o trestný čin), a jestliže v důsledku takového jednání soudce nebo přísedícího bylo rozhodnuto v neprospěch účasxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxv a svobod, ani základními principy trestního práva, protože v řízení o žalobě pro zmatečnost nejde a ani nemůže jít o rozhodování o vině a trestu za trestxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxx x x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxedícího představuje pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoníku.
To je velmi odvážný názor. Z judikátu Nejvyššího xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxhodně nemůže být pravidlem. Důvodem zmatečnosti v tomto případě totiž není jen fakt, že se trestný čin stal, ale že jej spáchal konkrétní soudce, že tedy xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxhl by tak učinit bez posouzení viny konkrétního soudce. Takový postup však přichází v úvahu (za určitých podmínek - viz níže) jen tehdy, jestliže věc týkxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxutím o tom, že určitá osoba je vinna spácháním trestného činu, tak rozhodnutím (všech) orgánů činných v trestním řízení o tom, že vinna není (skutek, ktexx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxat jen tak, že se jako na nevinného hledí na konkrétního člověka do okamžiku rozhodnutí v trestním řízení, které je proti němu vedeno, ale též tehdy, jestxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxit, aby vina byla předtím posuzována mimo takové řízení. Připustit lze pouze možnost soudcovu vinu jako předpoklad rozhodnutí, z něhož vyplývá, že souxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx stíhání konkrétního soudce navždy vyloučeno, tj. tehdy, jestliže je podle § 11 tr. ř. nepřípustné. V řízení o žalobě pro zmatečnost by mělo být prokázáxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xepřípustné (zastaví je), případně je z týchž důvodů nezahájí. Stanoviska orgánů činných v trestním řízení není třeba jedině v případě, kdy soudce, ktexx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xda je skutek trestným činem a kdo jej spáchal, jestliže existuje alespoň pravděpodobnost, že by týž skutek mohl být řešen v rámci trestního řízení. Opačxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx x
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxstný čin - za skutek, o němž předtím v řízení o žalobě pro zmatečnost civilní soud prohlásil (v rámci řešení předběžné otázky), že trestným činem je, a zruxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxm pro ustanovení opatrovníka podle § 29 odst. 3. Přesto, že tento důvod zmatečnosti byl do občanského soudního řádu vtělen zákonem č. 7/2009 Sb., kterýx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxí stanoven okruh jeho dědiců, nový důvod zmatečnosti se tohoto předpokladu netýká. Nevztahuje se konečně ani na situace, kdy je opatrovník ustanoven oxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xx xxxxx xxx
xxxuace, kdy je účastníku ustanoven opatrovník proto, že účastníkův pobyt není znám, není již častá.
Zákonodárce k vytvoření nového důvodu zmatečnosxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxresu než tu, která je uvedena v žalobě, případně se spokojil pouze s informacemi zjistitelnými z veřejných registrů (evidence obyvatel, evidence vězňxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxoval o ustanovení opatrovníka tehdy, když se účastníku xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxíněnou novelou, však ztrácí institut opatrovníka pro osobu neznámého pobytu svůj smysl, a v praxi zřejmě již nebude ani často aplikovatelný důvod zmatxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxy se na známou adresu v cizině účastníku nedaří doručovat soudní zásilky.
K odst. 2:
Důvody zmatečnosti zde uvedené mohou být uplatněny pouze proti xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxatebním rozkazem (včetně platebního rozkazu směnečného či šekového).
Rozhodnutím „ve věci samé“ se rozumí rozhodnutí o předmětu řízení, tedy o nároku, který je u soudu uplatněn prvotníx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxa i některá z rozhodnutí vydaných v insolvenčním řízení, např. usnesení o prohlášení konkursu, o schválení konečné zprávy, o schválení roz- vrhu, o zruxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxím upravují práva a povinnosti účastníků takového řízení, a to ani tehdy, jestliže soud rozhoduje o předběžném opatření, aniž by mohl rozhodnout o věci xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxhodnutím ve věci samé není např. rozhodnutí odvolacího soudu, jímž je
meritorní
rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc vrácena soudu prvního stupxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xrocesních důvodů odstraněno. Ve věcech výkonu rozhodnutí, tj. v řízení, které nekončí rozhodnutím o věci samé, je žaloba pro zmatečnost přípustná jen xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
K důvodům zmatečnosti dle odst. 2 písm. a) b) tohoto ustanovení srov. § 83, 104. , § 1xxx xxxxx xx
x xxxxx x xxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxhodnutí, jehož výkon se navrhuje, není po materiální stránce vykonatelné. Odvolací soud tedy může buď potvrdit zamítavé rozhodnutí soudu I. stupně, nxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxkon rozhodnutí z uvedeného (nikoliv jiného) důvodu zamítl, resp. řízení s tímto odůvodněním zastavil. To, zda materiálně nevykonatelné rozhodnutí vxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxocného rozhodnutí, které by mohlo být titulem pro výkon rozhodnutí, případně exekuci) není podstatná - je možno ji vyřešit například novým doručením rxxxxxxxxx x xxx xxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx exekuci), z hlediska existence tohoto zmatečnostního důvodu je lhostejné, co si o závěru o materiální vykonatelnosti rozhodnutí myslí soud, který roxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxí například právo účastnit se jednání, činit přednesy, navrhovat důkazy apod., tedy realizovat procesní práva, která mu občanský soudní řád dává pro řxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxosti jednat před soudem podle § 229 odst. 3 o. s. ř. se rozumí postup soudu, jímž znemožnil účastníku řízení realizaci procesních práv, která mu občanskx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxšími obecně závaznými právními předpisy) a jestliže se postup soudu projevil v průběhu řízení, a nikoliv také při rozhodování. Postupem soudu v průběhx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxdnotit.“
Tento důvod zmatečnosti bývá uplatňován nejčastěji tehdy, když napxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxci se tudíž jednání neúčastnili, tehdy, když neakceptoval důvodnou a včasnou omluvu účastníků a jednal v jejich nepřítomnosti, také tehdy, když v řízexx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxy, apod.
Argument, že postupem soudu byla účastníku odňata možnost jednat před soudemx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxouhlasí. U tohoto důvodu je třeba zvláště mít na zřeteli, zda je uplatňován žalobou pro zmatečnost proti rozhodnutím, proti nimž to § 229 odst. 3 připoušxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xtupně, přičemž zákon připouští napadení toliko meritorních pravomocných rozhodnutí odvolacího soudu.
Zhusta však bývá napadán postup soudu, ktxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxlovaným, který argumentuje tím, že zrušil-li odvolací soud rozhodnutí soudu I. stupně, jímž byla pro vady odmítnuta žaloba, aniž mu (žalovanému) bylo xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xoudem. Uvedené lze komentovat především tak, že v daném případě nebylo napadeno rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, že tedx xxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xby postup soudu bylo možno označit za zmatečný, je míněn postup, který je nesprávný, který je v rozporu se zákonem nebo jinými obecně závaznými právními xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxe rozhodnout bez jednání (§ 214 odst. 2 a 3), ani tehdy, jestli účastníku nedoručí odvolání, jestliže mu takovou povinnost (doručit) zákon v konkrétním xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xe napadeno může být jen rozhodnutí odvolacího soudu, je zásadně k projednání žaloby příslušný soud odvolací. Ten soud, který rozhodoval jako soud I. stxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx soud I. stupně (soud krajský) posuzuje rozhodnutí jednoho ze dvou soudů vrchních, které může i zrušit, shledá-li důvod zmatečnosti, a vrchní soud je pax xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx
Jestliže je žaloba pro zmatečnost podávána osobou, která x xxxx xxxxxx xx x xx xxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xda tato osoba je skutečně osobou, o jejíchž právech a povinnostech soud v řízení jedná (např. zda je společníkem obchodní společnosti), a zda s ní soud v pxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxesto, že s ním jednat měl, žalobě tohoto subjektu vyhoví, to jest usnesením napadené rozhodnutí zruší (§ 235e odst. 2) s odůvodněním, že uplatněný zmatexxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxd ovšem naopak k závěru, že účastníkem řízení taková osoba být neměla, pak má možnost žalobu zamítnout buď proto, že ji podal někdo, kdo k ní nebyl oprávněxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xán. Zamítnout totiž bez dalšího (dle ustanovení § 235f) žalobu proto, že ji podala osoba, která k tomu nebyla oprávněna, přichází v úvahu typicky v řízenx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxitým subjektem jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jednat měl, pak mu nepochybně ani nedoručil rozhodnutí, chybí tudíž jeden ze základních předpokxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxolání pro opožděnost) nebo o zastavení odvolacího řízení, a dále rozhodnutí, kterými bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmíxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxděnost soud prvního stupně (§ 208 odst. 1), nebo jestliže zastavil odvolací řízení pro nezaplacení soudního poplatku soud prvního stupně (k tomu srov. x x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxních důvodů specifi cké v tom, že vůbec důvod zmatečnosti nevymezuje, nýbrž pouze defi nuje rozhodnutí, která mohou být žalobou pro zmatečnost napadenxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxj. rozpor se zákonem) napadeného rozhodnutí, proti němuž je žaloba přípustná. Jinými slovy - žaloba pro zmatečnost proti uvedeným rozhodnutím může býx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xje v rozporu se zákonem) - srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2007, sp. zn. 21 Cdo 1269/2006. Z hlediska tohoto zmatečnostního důvodu je lhoxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxm vede někdy k tomu, že soud projednávající žalobu pro zmatečnost z tohoto důvodu je postaven před řešení otázky, nakolik lze přezkoumávat napadené rozxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xe právní posouzení představuje myšlenkový proces, který směřuje k určení správné právní normy, jejího výkladu a aplikace. Proto například, rozhodnexxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxch, právních, interpretačních problémů, u nichž je vůbec otázkou, nakolik mohou být přezkoumávány k žalobě pro zmatečnost (kterou paradoxně může proxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxm dopadá především na zjevná porušení zákona, excesy, a nikoliv na interpretační a aplikační závěry odvolacího soudu, který vydal napadené rozhodnutxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx
x xxxxxxxx xxbjektů oprávněných podat žalobu z tohoto důvodu jde opět o jednu z výjimek obdobně jako v případě odstavce třetího. Jestliže totiž bylo odvolání odmítnxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxorných řízení), a žalobce tvrdí, že účastníkem řízení je, pak je třeba dovodit jeho aktivní legitimaci k podání žaloby pro zmatečnost; tuto žalobu podáxx xxxxxx xx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxznivějšího rozhodnutí ve věci (v případě zrušení původního rozhodnutí) pro toho, kdo ji podává. Jde o formální procesní institut sloužící k tomu, aby s xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxm porušeny principy ovládající občanské soudní řízení. Smyslem takového opravného prostředku je obnovení důvěry v nové rozhodnutí (a tedy i soudní syxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xýt oprávněně zpochybňováno. Je-li však následně rozhodnuto (byť se stejným výsledkem) soudcem, který vyloučen není, pak je důvěra v soudní systém obnxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx rozhodnutí ve věci - při respektování zásady hospodárnosti soudního řízení - neměla být předpokladem pro kladné rozhodnutí též o žalobě pro zmatečnosxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxormoval. Žádost o odročení jednání, která by mohla být posouzena jako důvodná, však nebyla z podatelny soudu včas doručena předsedovi odvolacího senáxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxolacího soudu byla odňata možnost jednat před soudem, neboť osobně nebyl přítomen odvolacímu jednání.
Soud prvního stupně - v tomto případě byl souxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xrvat (pouze) na tom, aby bez jakéhokoliv praktického důsledku pro reálně předvídatelný průběh řízení mohl žalobce osobně přednést, co již do svého odvxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxhrana (procesních) práv účastníka byla dle názoru soudu prvního stupně zajištěna, i když nebyl jednání odvolacího soudu přítomen (§ 1). V řízení, kterx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx další
relevantní
důkaz než ty, které odvolací soud při jednání konaném v nepřítomnosti účastníků provedl.
Proti xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxčnost bylo dle odvolacího soudu podstatné, zda žalobci bylo upřeno právo osobní účasti při jednání, nikoliv to, zda jeho účast u jednání mohla mít na výsxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxe je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 230
Komentátor: Vacková, Mottl
K odst. 1:
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xdy není mimořádný opravný prostředek v podobě žaloby na obnovu řízení nebo pro zmatečnost přípustný, resp. vymezuje rozhodnutí, proti nimž žaloba na oxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxti žaloby na obnovu řízení a pro zmatečnost, jak je obsaženo v návětích jednotli- vých odstavců ustanovení § 228, 229, kde se naopak stanoví, proti kterýx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xx
xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xruhé části čtvrté občanského soudního řádu, v němž je použita legislativní zkratka „žaloba“ pro oba případy. Zatímco předchozí ustanovení této části xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xěchto žalob.
Právní úprava není zcela přehledná a z legislativně technického hlediska není ani úplně jasné, xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxlečná. Týká-li se konkrétní ustanovení jak žaloby pro zmatečnost, tak na obnovu řízení, užívá zákon v této části souhrnný pojem (legislativní zkratkux xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xebo pro zmatečnost.
Základní rozdíl mezi oběma žalobami spočívá v důvodech, pro které mohxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxdního řízení, a jeho okolnostmi (tj. skutečnostmi a důkazy o nich), žaloba pro zmatečnost se týká výlučně vad řízení, tedy procesních pravidel, resp. jxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxzení skončilo (o nároku, o němž se řízení vede), zatímco žalobou pro zmatečnost lze za podmínek zákonem stanovených (§ 229 odst. 1, 4) napadnout též rozhxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxadech však musí jít o rozhodnutí pravomocná, tj. především řádně doručená, u nichž uplynula lhůta pro podání řádného opravného prostředku, případně pxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx
x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxadně následuje poté, kdy soud té či oné žalobě vyhoví, a jak zní výrok nového rozhodnutí (§ 235h, 235i). Jestliže totiž soud vyhoví žalobě na obnovu řízenxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxtář k § 235h odst. 1). Kladné rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost naopak znamená přímo zrušení žalobou napadeného rozhodnutí.
Přesto, že zákon takovx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx je zásadně stejný jako v řízení, jehož obnova či zrušení rozhodnutí v něm vydaného se navrhuje. Tato skutečnost odpovídá právě charakteru obou žalob jaxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx vystupovali v původním řízení, a to i v případě, kdy žalobu podává žalovaný.
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx, aby nebyla prolamována právní jistota nastolená pravomocným rozhodnutím, proto, že si to svým významem nezaslouží (např. rozhodnutí o nákladech říxxxx xx x xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx rušené držby).
K písm. a): Žaloba (na obnovu řízení a pro zmatečnost) není přípustná proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o žalobě z rušené držby. Říxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxemž zvláštnost tohoto řízení oproti tradičním nástrojům na ochranu držby v podobě žalob negatorních, reivindikačních či vlastnických spočívá v tom, xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxdného opravného prostředku by bylo proti smyslu zrychleného řízení. Rozhodnutí o žalobě z rušené držby pak představuje určité provizorní soudní řešexx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxedku, neboť defi nitivní řešení podstaty narušené držby může přinést jen konečné věcné rozhodnutí o těchto klasických žalobách.
K písm. b): To, že nxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxx o méně významná akcesorická rozhodnutí vážící se k výrokům o věci samé, která si sama o sobě nezaslouží přezkumu po právní moci v situaci, kdy není napadexx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxvá právě v tom, že rozhodnutí má být okamžitě vykonatelné, bez ohledu na svou právní moc, není tedy důvodu otřásat tímto účinkem.
K písm. c): Vzhledem x xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxdný opravný prostředek. Nesouhlasí-li účastník jen s důvody rozhodnutí, může se domáhat opravy odůvodnění (§ 165) v době, než rozhodnutí nabude právnx xxxxx
x xxxxx xx xx
x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxlobě na obnovu řízení, se totiž týká i zmatečnosti, což je zřejmé při bližším ohledání odstavce třetího a tamtéž přítomného slůvka „také“. Třetí odstavxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxučuje podání druhé, vyplývá z § 235b. Smyslem komentovaných odstavců je nepřipustit žalobu na obnovu či pro zmatečnost tam, kde s možností zrušit původxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx, 229, 230 upravují přípustnost žaloby pro zmatečnost (ostatně jsou společně nadepsána
marginální
rubrikou „Přípustnost“). O přípustnosti kromě txxx xxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxx xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx oné žaloby v konkrétním případě vylučují (podání žaloby nepřipouštějí). Ustanovení § 228, 229 upravují přípustnost žaloby a vedle ní i tzv. důvody obnxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xezi neexistencí důvodů obnovy či zmatečnosti a nepřípustností žaloby se projeví v procesním postupu soudu, a to v souvislosti s úpravou obsaženou v § 23xxx
xx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxx
x xxxxxxxxx
xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxm případy, kdy žaloba je přípustná a podána ze zákonného důvodu, avšak v řízení se po projednání neprokáže její důvod. Je-li žaloba přípustná, avšak neoxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx ve lhůtě pro podání žaloby, neboť po jejím uplynutí nelze důvody rozšiřovat (§ 232 odst. 2), což často není možné, neboť žaloby jsou podávány těsně před kxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxu zmatečnosti lze uvažovat o tom, zda se pro něj napadá způsobilé rozhodnutí, u něhož zákon připouští napadení. Příklad: Žalobce namítá, že xx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxečnost usnesení, jímž mu byl ustanoven opatrovník. Jde o důvod zmatečnosti dle § 229 odst. 1 písm. h), proto je třeba nejprve posoudit, jaká rozhodnutí mxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxtí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, je třeba uzavřít, že žaloba není přípustná (byť může být důvodná) a musí být xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx x xoho důvodu ani usnesení o ustanovení opatrovníka nijak rušit, procesně odstraňovat, z čehož plyne, že žádné řízení o žalobě pro zmatečnost v této situaxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxtníkem, a vydal takto i konečné rozhodnutí, zatížil by tím řízení vadou, jež by představovala důvod zmatečnosti a proti konečnému rozhodnutí by již žalxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxjmenovaným (taxativně) v odst. 1 písm. a), nebo jsou napadeny pouze výroky, které jsou svou povahou výroky závislými na výroku hlavním (odst. 1 písm. b/xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxdy, je-li žaloba podávána vedlejším účastníkem přes nesouhlas účastníka hlavního (§ 231 odst. 1, věta druhá), může tak učinit tzv. od stolu, tedy aniž bx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xb., o zvláštních řízeních soudních, pro jím upravená řízení (viz § 29, 133, 382, 398, 491 z. ř. s.); jelikož však zákon o zvláštních řízeních soudních nemx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxčanského soudního řádu (§ 1 odst. 2 z. ř. s.). V podrobnostech viz komentář k ustanovení § 29 z. ř. s.
Další důvod nepřípustnosti žaloby, který se ovšem xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxovně není přípustná; žaloba pro zmatečnost však ano.
V rámci řízení o výkon rozhodnutí není přípustná žaloba na obnovu, žalobu pro zmatečnost lze poxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxšího soudu ze dne 28.2.2003, sp. zn. 20 Cdo 307/2002, lze žalobou na obnovu napadnout rovněž usnesení, kterým byl schválen smír, lze-li důvody obnovy vzxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxx shora uvedených hledisek přípustná, je třeba ji vždy zamítnout, i kdyby byly dány důvody obnovy či zmatečnosti. Jinými slovy, i kdyby například o rozvoxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xvšem pouze odvoláním, rozhodně však nikoliv žalobou pro zmatečnost, a to přesto, že by zde byly dány důvody zmatečnosti hned dva (§ 229 odst. 1 písm. d/, exxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxmentář k § 231
Komentátor: Vacková, Mottl
Obou žalob, tj. žaloby na obnovu řízení i žaloby pro zmatečnost, se týkají pouze odstxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxmaci) podat žalobu na obnovu řízení a žalobu pro zmatečnost hlavnímu účastníku původního řízení, v jehož rámci bylo vydáno rozhodnutí, které se tou či oxxx xxxxxxx xxxxxxx
Komentované ustanovení § 231 v odstavci prvním rozšiřuje okruh osob, které mohou podat žalobu pro zmatečnost nebo žalobx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxx xx xxxxxání, neboť soudní praxe se ustálila na tom, že tento mimořádný opravný prostředek podat nemůže (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 201xx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxstrumentů - žalob na obnovu řízení a pro zmatečnost - má determinující dopady právě i na určení okruhu osob, které jsou (mohou být) aktivně procesně legixxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxé žalobou napadá. Je jasné, že okruh osob, které mohou podat žalobu, včetně vedlejšího účastníka, je obecně vymezen okruhem účastníků (tedy i vedlejšíxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xkamžiku právní moci napadeného rozhodnutí již v řízení nevystupoval (z řízení by vystoupil nebo by soud rozhodl o nepřípustnosti vedlejšího účastensxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxla oprávněna.
xxxo ustanovení rovněž rozšiřuje důvody nepřípustnosti obou žalob a dává soudu další možnost (nad ty, které jsou uvedeny v § 230) zamítnout žalobu bez jednxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxadem přípustnosti žaloby vedlejšího účastníka sice ve smyslu tohoto ustanovení není výslovný souhlas s podáním žaloby. Přesto však, hodlá-li vedlejxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxy dle § 232 odst. 1) uvést, že byl v původním řízení vedlejším účastníkem, na které straně v řízení vystupoval a jaké je stanovisko jím podporovaného účasxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx zjistit již v rámci přípravy jednání, což naplňuje princip procesní ekonomie a zabraňuje tomu, aby soud konal jednání zbytečně.
Soud má zásadně dvě xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxm podporovaného účastníka, a k takové výzvě připojit xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x
xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxejně jako ostatním účastníkům) doručit žalobu a zjišťovat jeho stanovisko k ní v rámci přípravy jednání. I v tomto případě lze účastníka poučit o tom, že xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxx
xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xoučení, které má soud ve smyslu ustanovení § 5 vždy poskytnout.
K odst. 2:
xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx podat z důvodů uvedených v § 229 žalobu pro zmatečnost státní zastupitelství (odst. 2) a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (odst. 3). Jde x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových podat odvolání a vstoupit do odvolacího řízení; v řízení dovolacím to však možné není.
Společně pxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxt návrh na zahájení řízení, pokud původní xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxozději do doby, než rozhodnutí napadené žalobou pro zmatečnost nabylo právní moci. Platí, že proti němu mohou podat žalobu pro zmatečnost, dokud běží lxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xoudním řízení je založena ustanovením § 35 odst. 1, podle něhož může státní zastupitelství, popřípadě nejvyšší státní zástupce, podat návrh na zahájexx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxu provedené zák. č. 293/2013 Sb.) obsahoval výčet těchto věcí přímo § 35 odst. 1, nyní občanský soudní řád odkazuje na zákonem stanovené případy, čímž roxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, jehož ustanovení § 8 odst. 1 dává státnímu zastupitelství oprávnění ke vstupu do řízení či podání návrhu na jexx xxxxxxxx xx xxxxxxx
x
x xxxxxxxxx x xx xx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx
x
xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx jde-li o uložení zvláštního opatření při výchově dítěte, o ústavní výchovu, o určení data narození nebo jde-li o pozastavení, omezení nebo zbavení rodxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x
x xxxxxxxxxxxxx
x
x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
x
x xxxxxx xxxa smrti,
-
ve věcech vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče nebo vyslovení nepřípustnosti držení v zařízení socixxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxxx
x
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxložena pro řízení ve věcech veřejných rejstříků právnických a fyzických osob zákonem č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzickýcx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), umožňuje vstup státního zastupitelství do zahájeného insolvenčního řízení, včexxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxx xxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xde se ovšem opět odkazuje na zvláštní předpis, jímž je zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Tento zákon upravuje pxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxx.
K odst. 4:
Stanoví-li zákon v odst. 4, že ustanovení § 230 zde platí obdobně, rozumí se tím, že se vylučuje podání žaloby na obnovu řízení a pro zmatečxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxx jinak o věc, do níž může státní zastupitelství či Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vstupovat nebo podávat návrh na zahájení řízení.
xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
Komentátor: Vacková, Mottl
K odst. 1:
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx na obnovu řízení i pro zmatečnost. Zde upravuje jejich specifi cké náležitosti, podobně, jak to zákon činí pro odvolání (§ 205) či dovolání (§ 241a). Nemxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx by si soud měl být vědom specifi čnosti těchto mimořádných opravných prostředků (zejména co do přípustnosti žalob a způsobilosti důvodů jejich použitxx x x xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxací zákona, nýbrž konkrétně podle okolností podané žaloby (pokud jsou z ní vůbec nějaké důvody patrny).
Má-li mít žaloba náležitosti dle tohoto ustxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxudu plus jemu předchozích rozhodnutí, a to ze zákonných důvodů dle § 228 odst. 1 písm. a) i b) a § 229 o. s. ř., zejména pak dle § 229 odst. 3 a § xxx xxxxx x xx xx xx
xxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxravných prostředků. V tom případě však musí podání mít také náležitosti obou žalob - důvody obnovy a zmatečnosti jsou různé.
Konkrétní důvod je třebx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx skutečností svědčících o tom, že ta či ona žaloba je podána včas, atd.
Dojde-li tedy soudu neurčité podání obsahující dvě žaxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxě však musí vydat usnesení obsahující výzvu vztahující se k náležitostem obou žalob, například:
Soud vyzývá žalobce (podává-li žalobu žalovaný, pxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxx xx., konkrétně aby:
-
přesně označil rozhodnutí, proti němuž žaloba směřuje uvedením data jeho vydání a čísla jednacího, upřesnil soud, který napadexx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxzhodnutí soudu I. stupně a která, a tato rozhodnutí rovněž specifikoval uvedením jejich čísla jednacího a data jejich vydání,
-
uvedl, v jakém rozsxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxečnosti, a to uvedením konkrétních skutečností, z nichž by mělo vyplývat, že zákonem stanovené důvody obou žalob jsou dány,
-
vylíčil skutečnostix xxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxí a kdy se dozvěděl o důvodu obnovy),
-
označil důkazy, jimiž by prokázal včasnost obou žalob, a tvrzení, že jsou dány důvody zmatečnosti i obnovy,
x
xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx všechny stanovené náležitosti nebo je-li nesrozumitelná nebo neurčitá, předseda senátu vyzve usnesením toho, kdo ji podal, aby žalobu opravil nebo dxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x x x x3 odst. 1 o. s. ř.). Není-li žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost přes výzvu předsedy senátu řádně opravena nebo doplněna a v řízení nelze pro texxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x x x xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xxxxx
x xxxxx xx
xxx xxxxxx xxxx xxxxx xtanoví zákon závazné lhůty (§ 233, 234), jejichž zmeškání nelze prominout (§ 235). Je proto třeba, též vzhledem ke znění odstavce druhého tohoto ustanoxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx Pokud by totiž účastník na základě výzvy soudu doplnil nový důvod obnovy či zmatečnosti, ale učinil by tak opožděně, pak přesto, že by tento další důvod mxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxem k tomu, že často jsou žaloby na obnovu řízení či pro zmatečnost podávány těsně před uplynutím lhůt pro jejich podání a čas na rozšiřování jejich rozsahx xx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xdvolací důvody i po uplynutí lhůty k odvolání (§ 205 odst. 3).
Oběma žalobám je společné, že okruh účastníků řízení o nich je zásadně totožný s okruhem xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx x x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxává žalovaný.
Přes právě uvedené není nutné vyzývat účastníka, který žalobu podává, k odstranění vad v případě, kdy označení účastníků v žalobě zamxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx - srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.10.2003, sp. zn. 29 Odo 558/2001, nebo dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19.4.2007, sp. zn. 21 Cdo 1697/2xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxci z důvodu univerzální nebo singulární sukcese; uvedenému odpovídá, že zákon (srov. § 232 odst. 1 o. s. ř.) ani nepožaduje, aby žaloba na obnovu řízení a xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxt, že toto rozhodnutí, je-li řádně označeno v textu žaloby, musí být znovu zopakováno v jejím petitu. Jestliže text žaloby pro zmatečnost splňuje všechxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxuze větu znějící například: Žádám, aby soud uvedené rozhodnutí zrušil, pak je výzva soudu k odstranění vad žaloby spočívající v nedostatečném, protožx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xn. 26 Cdo 476/2005: „Mezi náležitosti žaloby na obnovu řízení nepatří (ve smyslu § 232 odst. 1 ve spojení s § 42 odst. 4 občanského soudního řádu) uvedení xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 233
Komentátor: Petr
K xxxxx xx
x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxu subjektivní, jednak o lhůtu objektivní.
Subjektivní lhůta je stanovena na tři měsíce od té doby (ode dne), kdy se účastník (navrhovatel obnovy) doxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxném zákonném důvodu obnovy viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 11. 2015, sp. zn. 28 Cdo 2274/2015, a judikaturu tam citovanou.
xxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx


xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxstníka o důvodu obnovy. Tato lhůta však nemůže skončit před uplynutím tří měsíců od právní moci napadeného rozhodnutí (korekční pravidlo). Srov. napřx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxx xxx xbnovu navrhuje, se dozvěděl o důvodu obnovy (u důvodů uvedených v § 228 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.), nebo od té doby, kdy jej mohl uplatnit (u důvodu uvedeného x x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x x xxxx xkromě případů uvedených v § 205a) nemohli uplatnit ještě v odvolacím řízení, protože jim v tom bránilo pravidlo tzv. neúplné
apelace
.
K běhu subjektxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxta k podání žaloby na obnovu řízení podle § 233 odst. 1 o. s. ř. běží účastníkovi, který byl rovněž účastníkem řízení, v němž bylo vydáno nové rozhodnutí, xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx bylo doručeno i dalším účastníkům a že tak nabylo právní moci. I kdyby jim bylo doručeno dříve nebo později, nemůže lhůtu k podání žaloby zmeškat. Pro příxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx
xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxení jsou lhůtami zákonnými, které nelze prodloužit.
Zmeškání lhůty k žalobě o obnovu řízení (ať již subjektivní nebo objektivní) není podle § 235 odxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx, tedy pro opožděnost, je zamítnutí žaloby (srov. § 235f a poznámky tam uvedené). Z judikatury je možné poukázat na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15.6xxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxí, je dále bezpředmětná úvaha o »dodržení« objektivní (tříleté) lhůty.“ Je tomu tak proto, že objektivní lhůta je právně významná pouze potud, že po jejxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx 161 odst. 3) nelze nařídit odklad vykonatelnosti podle ustanovení § 233. Důvodem pro povolení obnovy může být pozdější rozhodnutí příslušného orgánux xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxx x xěmž vycházel z rozhodnutí vydaného dříve příslušným orgánem (§ 135 odst. 2), či sám vyřešil předběžnou otázku (§ 135 odst. 2), protože vycházel z toho, žx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxx xxxxxxx
xxxxxxivní lhůta pro žalobu na obnovu řízení je tříletá a běží od právní moci rozhodnutí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2011, sp. zn. 21 Cdo 4689/xxxxxx xx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx případě později (i po uplynutí zákonné tříleté lhůty) ke zrušení těchto podkladových rozhodnutí v příslušném řízení, které je umožňuje (např. cestou xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxraz, a nelze trvat na striktním dodržení tříleté lhůty. Podle uvedené výjimky tedy účastník může podat žalobu na obnovu řízení v tříměsíční lhůtě počítxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxípadě neuplatní.
K procesnímu charakteru lhůty srov. komentář k ustanovení § 234.
Právnx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xx
x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xhůty pro podání žaloby pro zmatečnost, tj. jejich délka a počátek běhu. Lhůta pro podání žaloby pro zmatečnost se vždy posuzuje podle uplatněného důvodx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx podání žaloby pro zmatečnost, ve druhém až šestém odstavci lhůty zvláštní mířící na jednotlivé pojmenované důvody zmatečnosti. Ustanovení speciálnx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx šestém. Smyslem zvláštní úpravy běhu lhůt pro podání žaloby pro zmatečnost, jež má přednost před tou obecnou, je právě to, aby běh lhůty neskončil dřívex xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x důvodu dle § 229 odst. 1 písm. e), že rozhodoval vyloučený soudce, začne běžet teprve od okamžiku, kdy se o tom, že rozhodoval vyloučený soudce, podatel dxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxty uvedené v komentovaném ustanovení jsou hmotněprávní, či procesní. Považujeme za nutné poukázat na aktuální judikaturu Nejvyššího soudu, která se xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx podání žaloby pro zmatečnost (§ 234 o. s. ř.) jsou lhůtami procesními; lhůta je zachována nejen tehdy, byla-li žaloba před jejím uplynutím podána u soudxx xxx x x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxmentáře.
Obecná lhůta pro podání žaloby pro zmatečnost činí tři měsíce a počíná běžet od okamžiku, kdy bylo doručeno napadené rozhodnutí tomu, kdo žxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxx v závislosti na tom kterém důvodu zmatečnosti.
xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx nelze (§ 235 odst. 1), přičemž jde-li lhůty počítané od právní moci napadeného rozhodnutí (viz odst. 2, 3), není k tomu ani zapotřebí nařizovat jednání (x xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx-li být v takovém případě žaloba zamítnuta pro opožděnost, musí se tak stát na základě dokazování skutečností rozhodných pro běh lhůty.
Z pohledu zaxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxo právní mocí. Tou se soud musí (z hlediska běhu lhůt) zabývat pouze tehdy,
-
je-li proti takovému rozhodnutí krom žaloby pro zmatečnost podáno také dxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
x
xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xbjektivní tříleté lhůty dle odst. 2 a 3 tohoto ustanovení.
Otázkou běhu lhůt se zabývá poměrně rozsáhlá
judikatura
, z níž vybíráme: „Na běh lhůty x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxy uvedené v ustanovení § 234 odst. 1 o. s. ř. podána ústavní stížnost“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2011, sp. zn. 21 Cdo 4178/2010).
x xxxxx xx
x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xřípad podání žaloby pro zmatečnost z důvodu, že účastník řízení neměl procesní způsobilost nebo nemohl před soudem vystupovat a nebyl řádně zastoupen xxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxce (dle § 29 odst. 2) nebo kdy odpadla překážka, pro kterou nemohl před soudem samostatně jednat nebo pro kterou nemohl před soudem vystupovat. Vedle tohx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx zmatečnost, bez ohledu na to, zda zůstala zachována lhůta tříměsíční. Vzájemný vztah obou lhůt je ten, že každá z nich běží na sobě nezávisle a uplyne-li xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxnčí možnost podat žalobu, byť by objektivní tříletá lhůta ještě běžela, a naopak, po uplynutí objektivní lhůty nelze úspěšně podat žalobu pro zmatečnoxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xednat, je typicky nabytí zletilosti. Soud například jednal s nezletilým účastníkem, rozhodl proti němu rozsudkem, který nabyl právní moci 6. 1. 2011, xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx podaná z důvodu § 229 odst. 1 písm. c) může být včasná pouze tehdy, je-li podána u soudu nejpozději 7. 11. 2011, byť objektivní tříletá lhůta poběží až do 6. xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxtníci původního řízení. Žaloba je však prakticky vyloučena tehdy, jestliže by řízení, v němž soud jednal s nezletilým účastníkem, pravomocně skončilx xxxxxxxxx xx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxl samostatně jednat, až po uplynutí tří let od právní moci napadeného rozhodnutí. Podání žaloby, či spíše kladnému rozhodnutí o ní brání tudíž objektivxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx subjektivní a objektivní lhůty pro podání žaloby pro zmatečnost z důvodu, že rozhodoval vyloučený soudce nebo přísedící (§ 229 odst. 1 písm. e/). Subjexxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xak stát jen na základě rozhodnutí nadřízeného soudu o vyloučení soudce - viz komentář k § 229 odst. 1 písm. e/ a dále komentář k § 14-17); objektivní lhůta jx xxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xtejně i pro lhůty založené tímto odstavcem. Jestliže se účastník dozvěděl o tom, že rozhodoval vyloučený soudce, až po uplynutí tří let od právní moci roxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxnutí maximálně možné objektivní tříleté lhůty.
K odst. 4:
Ustanovení zakládá subjektivní tříměsíční lhůtu k podání žaloby pro zmatečnost z důvodxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx
xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxsti souvisícího s rozhodnutím soudce, který je z rozhodování vyloučen, není objektivní tříletou lhůtou omezena možnost podat žalobu pro zmatečnost v xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxní mocí napadeného rozhodnutí, ani právní mocí odsuzujícího rozsudku, jímž byl soudce uznán vinným trestným činem, v jehož důsledku bylo rozhodnuto v xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxovení § 229 odst. 1 písm. g/). Lhůta se odvíjí pouze od okamžiku, kdy se onen účastník o tomto důvodu zmatečnosti dozvěděl. Kdy tento okamžik nastal, tj. kxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx by takovou skutečnost xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxtanovení opatrovníka osobě neznámého pobytu, nebo proto, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, aniž jsou pro takový postup naplněny záxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxtně důkazu o včasnosti žaloby.
K odst. 6:
Lhůta upravená tímto odstavcem míří na případy zmatečnosti dle § 229 odst. 2 písm. c), kdy dojde k pravomocnxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxxx
x xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxího titulu.
Počátek běhu lhůty je v tomto případě určen objektivním hlediskem, tj. právní mocí usnesení odvolacího soudu o zamítnutí návrhu na naříxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxxx
x xxxítá či vykonávací (exekuční) řízení zastavuje. Vyplývá z toho, že stalo-li by se tak rozhodnutím soudu prvního stupně, pak by žaloba pro zmatečnost musxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxpadeného rozhodnutí ( soudu prvního stupně). Lhůta, jejíž počátek je určen dnem právní moci rozhodnutí odvolacího soudu, by totiž v takovém případě (jxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
x xxxt. 1:
Prominutí lhůt je obecně upraveno v ustanovení § 58, v případě zmeškání lhůt pro podání žaloby na obnovu řízení a pro zmatečnost však není prominuxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxx to s tím, že se těmito mimořádnými prostředky mohou prolomit účinky pravomocných rozhodnutí a zájem na ochraně právní jistoty nastolené pravomocným rxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxká obou žalob, druhý však pouze (vzhledem k odkazu na § 234) žaloby pro zmatečnost, i když to v druhém odstavci není výslovně uvedeno.
Žalobci si té skuxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx v praxi obvyklá. Když se tak stane, je zbytečné rozhodovat nejprve o prominutí zmeškání lhůty, teprve poté o žalobě samotné. Jiné než zamítavé rozhodnuxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxněním zamítnout.
K odst. 2:
Druhý odstavec, jak již bylo řečeno, se týká pouze žaloby pro zmatečnost. V případě obnovy řízení nepřichází vůbec úvahxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxvci zákon řeší konkurenci mimořádných opravných prostředků žaloby pro zmatečnost a dovolání, a to z pohledu účinků podaného dovolání na běh lhůt pro poxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxx xxxx xxxadeného rozhodnutí do doby nabytí právní moci rozhodnutí dovolacího soudu. Jde o to, že v konkurenci žaloby pro zmatečnost a dovolání zákon upřednostňxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xmatečnostním vadám přihlíží z úřední povinnosti - viz § 242 odst. 3). To se projevuje mj. i v tom, že v případě podání dovolání se řízení o žalobě pro zmatečxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxěšného dovolání je důvodem k zastavení řízení o žalobě pro zmatečnost (§ 235e odst. 4).
xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xdst. 5, 6) připadá v úvahu z logiky věci pouze v případě, kdy je dovolání podáno dříve než žaloba pro zmatečnost. Lhůta k dovolání je kratší než lhůty k podáxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxce druhého odstavce přichází v úvahu tehdy, je-li proti rozhodnutí odvolacího soudu podáno dovolání, a teprve po skončení dovolacího řízení (po neúspxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxloby pro zmatečnost zastavena, aby nedošlo k jejímu marnému uplynutí v době, kdy dovolací řízení běží, a účastník nebyl nucen podávat (zbytečnou) žaloxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx. Bylo-li dovolání podáno (tímtéž účastníkem) včas, pak je včasná též žaloba pro zmatečnost v průběhu dovolacího řízení podaná. Lhůta se staví též tehdxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxení Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2008, sp. zn. 21 Cdo 1107/2007, podle něhož se „do běhu lhůt k žalobě pro zmatečnost podle ustanovení § 234 odst. 1 až 4 o. sx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xedy i v případě, že dovolání bylo odmítnuto pro opožděnost.“
V tomto případě, jak již zmíněno, je třeba uvažovat s právní mocí napadeného rozhodnutíx xxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxného rozhodnutí - i když i v tomto případě může být mezi doručením jednomu z účastníků a právní mocí (tedy dnem doručení poslednímu z účastníků) několik dxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxo dovolání (bylo-li podáno včas), se běh lhůty staví od 7.7.2009 do právní moci rozhodnutí dovolacího soudu, která nastane například 23.3.2011. Žalobx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxx x xxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx xozhodnutí dovolacího soudu (tj. 23.6.2011) minus počet dnů od doručení do právní moci odvolacího soudu.
Řízení a rozhodnutí o žalobě
xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xx2.2016.
Komentář k § 235a
Komentátor: Vacková, Jirsa, Mottl
K odst. 1:
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x tomu, že vždy jde buď o příslušnost soudu, který rozhodoval v prvním stupni (podle věty první), nebo o příslušnost soudu, který vydal napadené rozhodnuxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xrvní věta obecně upravuje věcnou příslušnost společně jak pro žalobu na obnovu řízení, tak pro žalobu pro zmatečnost, a to tak, že rozhoduje zásadně souxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx x xxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xle § 229 odst. 3, 4 je věcně příslušný přímo sám soud, který napadené rozhodnutí vydal, pokud ovšem nejde o případ, kdy byl v prvním stupni věcně příslušný xxxxxxx xxxx xxx x x xxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx řízení je otázka věcné příslušnosti soudu jednoduchá potud, že je vždy příslušný soud, který rozhodoval v prvním stupni, bez ohledu na to jaké rozhodnuxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxtečnosti je uplatněn a zda v původním řízení šlo o věc, v níž je dána věcná příslušnost krajského soudu pro řízení v prvním stupni.
Kritériem určení věxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxpadeno, a to ještě podle toho, zda šlo o věc ve věcné příslušnosti okresního ( obvodního) či krajského soudu. Důvody pro popsanou úpravu soudní příslušnxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxi novaných) defi citů řízení a rozhodnutí, přičemž je žádoucí a procesně hospodárné, aby nápravu provedl v první řadě soud, který rozhodoval v prvním stxxxx xxx x xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx § 228 a § 229 odst. 1, 2) a v neposlední řadě v případě úspěchu mimořádného opravného prostředku ( povolení obnovy řízení či zrušení napadeného rozhodnutx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xalob pro zmatečnost podávaných z důvodů dle § 229 odst. 3 (tam, kde v průběhu řízení soud nesprávným postupem odňal účastníkovi možnost jednat před soudxxx x xxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxní soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost), o nichž je příslušný rozhodnout přímo ten soud, který je vydal, jehož rozhoxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxočívá v chybném postupu soudu prvního stupně či odvolacího (v případě zmatečnosti dle § 229 odst. 3) nebo obecně v nesprávnosti napadeného rozhodnutí (x xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxmůže nastat u rozhodnutí ve věcech, v nichž byl příslušný v prvním stupni krajský soud (§ 9 odst. 2), neboť v takovém případě je odvolacím soudem vrchní soxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxý odvolací soud. Žalobu pro zmatečnost je v takovém případě třeba podat u krajského soudu ( Městského soudu v Praze) i tehdy, jestliže je napadáno rozhodxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxx xxud prvního stupně rozhodoval soud okresní, pak je xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xdvolacího soudu, pak (pouze) v těchto případech rozhoduje o žalobě pro zmatečnost soud odvolací - tedy některý ze soudů krajských.
Je-li žaloba na oxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxst. 2.
Je-li žaloba podána u jiného soudu téhož stupně, pak lze pravidla daná tímto ustanovením chápat též jako speciální pravidla pro určení výlučnx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xx
x xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxx.
Vede-li se řízení o žalobě u téhož soudu, jehož rozhodnutí je žalobou napadeno, je vedeno stále pod toutéž spisovou značkou (§ 161a odst. 3 v. k. ř.).
x xxxxx xx
xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxané projednací a dispoziční zásadou, v němž je věcí účastníků (zejména toho, kdo podává žalobu), aby důvod obnovy či zmatečnosti tvrdil a prokázal, o čexx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxi (a též ustanovení o řízení odvolacím, byť to zákon výslovně nestanoví - viz níže). Ustanovení části první až čtvrté občanského soudního řádu, jejichž xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxvení § 92, 97, 98 či 107a), případně jejich nepoužitelnost plyne z povahy těchto ustanovení a účelu řízení (jako např. u § 114b, viz níže).
x xxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxbývá tím,
-
má-li žaloba náležitosti podání určeného soudu (§ 42 odst. 4),
-
jsou-li dány obecně podmínky řízení (§ 103, 104),
-
je-li žaloba xxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx
x
xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxzení, případně je-li žaloba podána právním nástupcem původního účastníka či osobou oprávněnou k tomu dle ustanovení § 231,
-
je-li žaloba podána vxxxx xxx xx xxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx
x
xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx
x
je-li totéž rozhodnutí napadeno též druhou žalobou, případně dovoláním (§ 235b odst. 1 a 2),
-
je-li zaplacen soudní poplatek v odpovídající výši pxxxx xxxxxxxxxx
x
xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx
x
xxx xx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx žaloba je podána u věcně a místně příslušného soudu, jsou splněny i jiné podmínky řízení (přiměřeně § 103 a násl.), že je žaloba bez vad, jsou-li podány obx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xařízení jednání za předpokladu, že nelze rozhodnout bez jednání (§ 235f).
Meze přezkumu napadených rozhodnutí a důvody obnovy či zmatečnosti jsou xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxačit, tzn. je povinen označit též důkazy, jimiž prokazuje včasnost žaloby. Z uvedeného plyne, že zejména v případě žaloby pro zmatečnost soud již žádné xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx
xx xxxxxxxx kdy možnost tvrdit určité skutečnosti, tedy uplatnit určitý důvod zmatečnosti či obnovy, je ze zákona omezena lhůtami,
de facto
nepřichází v úvahu poxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxx x x x x xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xztahu k lhůtám, v nichž lze určitá tvrzení uplatnit.
Kromě toho je otázkou, v praxi dosud neřešenou, jak je tomu v řízení o žalobách se zákonnou koncenxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxhům musí mít i zde své hranice, a to právě s ohledem na skutečnost, že je třeba co nejdříve rozhodnout, zda je právní jistota založená právní mocí napadenéxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx, v řízení o žalobách pro zmatečnost a na obnovu by nemělo přicházet v úvahu téměř nikdy.
Mezi ustanovení, která se přiměřeně použijí na řízení o žalobxxxx xxxxx xxxxx x x xxxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxní sporného, protože v nesporném koncentrace neplatí. Znamená to, že soud může ve sporných věcech nařídit přípravné jednání, x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxx x§ 118b odst. 1 s výjimkami zde uvedenými). „Důkazní stopstav“ po dosažení koncentračního bodu tedy platí i pro řízení o žalobě pro zmatečnosti a na obnovx xxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxx xx xxx x x xxxxxx x xxxxxx xa obnovu či zmatečnost nelze hovořit o obraně žalovaného (sám žalovaný navíc v některých případech tuto žalobu podává), nelze zde vydat kvalifikovanox xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx
xx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxěřeně ustanovení o odvolání. Proti těmto rozhodnutím je totiž tento řádný opravný prostředek přípustný.
Přestože rozhodnutí o žalobách není rozhxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx.1.2010, sp. zn. I. ÚS 1537/09: „Ústavní soud se neztotožnil se stanoviskem odvolacího soudu, který v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že ve věci rozxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx xxxxxací soud, pokud jde o jeho tvrzení, že napadenými usneseními nebylo rozhodnutí o věci samé, má pravdu pouze částečně. Rozhodnutím o věci samé nebylo usnxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxmé, protože jím bylo rozhodováno přímo o předmětu žaloby. ... Postupem Krajského soudu v Praze bylo porušeno právo stěžovatelky na spravedlivý proces xxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 235b
Komentátor: Vacková, Mottl
K odst. 1:
Uvedené ustanovení (spolu s § 235e odst. 3, 4) je v odstavci 1, 3 jedním z projevů vzájemných vazeb mezi všemi mimořádnými opravnýxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxedku nevylučuje podání jiného. Tato skutečnost je jedním z projevů dlouhodobé tendence zvyšování komfortu účastníků občanského soudního řízení. Záxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xkor dalších, aby tedy nedošlo k paradoxnímu efektu, kdy by přemíra třeba i pozitivních procesních nástrojů působila ve výsledku jako brzda jejich účinxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xůže to být vyvoláno i tím, že k některým důvodům zmatečnosti a vadám řízení (např. dle § 229 odst. 1, 2, 3), pokud mohly mít za následek nesprávnost rozhodnxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxu jakési „opatrnosti“ a ke zvýšení šance na úspěch některého z mimořádných opravných prostředků (vzhledem k tomu, že o nich rozhodují různé soudy). Komxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxávností (obnova řízení míří na případy, kdy neobstojí skutkový základ věci, žaloba pro zmatečnost na vady řízení). Nicméně zákon pamatuje i na tuto komxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx
Z prvního odstavce komentovaného ustanovení vyplývá povinnost vést o obou žalobácx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxzení odděleně, mohlo by se jednat o porušení ústavně garantovaného práva na zákonného soudce - k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 10. 11. 2008, sp. xxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxáno dovolání, má soud povinnost vyčkat na rozhodnutí o případně podaném dovolání; na výsledku řízení o dovolání závisí totiž do značné míry i výsledek řxxxxx x xxxxxxx x xx x xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxost systému těchto opravných prostředků.
x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxm souvisejících. Spojení věcí ke společnému projednání totiž může bránit rozdílná věcná příslušnost soudů (§ 235a odst. 1) v případě, kdy je podána žalxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xx x xxxxx xxxpadě je totiž třeba vést o každé ze žalob samostatné řízení, neboť každou z nich projednává jiný soud (žalobu na obnovu soud okresní, žalobu pro zmatečnoxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xozhodnout o vyloučení jedné z věcí k samostatnému projednání, neboť tyto věci se vzhledem k různé věcné příslušnosti soudů ke společnému projednání nexxxx xx xxxx xxxxx xx x xxx xxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx
x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx
x xxxxx xx
xxxxx xxxxxxec komentovaného ustanovení pouze označuje případy, kdy pro řízení o žalobách na obnovu řízení a pro zmatečnost neplatí určitá ustanovení procesního xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x pro zmatečnost nejsou přípustné.
Jedná se o tyto případy:
-
§ 92 (přistoupení dalšího účastníka na návrh žalobce);
-
§ 97, 98 (uplatnění práv xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
x
x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx).
Uvedené souvisí s tím, že okruh účastníků o žalobě má být zásadně stejný jako okruh účastníků původního řízení (řízení o mimořádném opravném pxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xylo vydáno, a nikoliv za účasti někoho jiného). Proto nepřichází do úvahy právní nástupnictví ani rozšiřování okruhu účastníků přistoupení či obrácexx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxžiku rozhodnutí o tomto mimořádném opravném prostředku, neboť rozhodnutí o dovolání má přednost před rozhodnutím o žalobách na obnovu řízení a pro zmaxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxem zrušeno) a bude tedy o čem vést řízení, je třeba projednat nejprve žalobu pro zmatečnost, teprve poté žalobu na obnovu řízení xx xxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxt závisí poté další osud řízení o obnově. Jde o praktický, právem do detailů nezmapovatelný případ, kdy procesní postupy je třeba v systému mimořádných xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxm společným podáním.
Řízení o žalobách bude přerušeno do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o dovolání.
Podrobněji k uvedeným případům srov. xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x § 235c
Komentátor: Petr, Mottl
Komentované ustanovení upravuje institut odkladu vykonatelnosti žalobou napadeného rozhodnuxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxíznivým důsledkům okamžitého výkonu (
exekuce
) napadeného rozhodnutí (které je pravomocné a vykonatelné), u něhož je zřejmé, že v důsledku podaného mxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxost). V takovém případě je menším zlem, aby oprávněný z napadeného rozhodnutí strpěl odklad nucené realizace rozhodnutí, oproti neprodlenému výkonu xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxům na spravedlivý proces.
Možnost odložit vykonatelnost přichází v úvahu jen u rozhodnutí, která mohou být podkladem pro nařízení výkonu rozhodnuxx x
xxxxxxx
xx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxoto byla taková rozhodnutí vylučována z možnosti uplatňovat proti nim samotnou žalobu na obnovu řízení.
U rozsudků ukládajících prohlášení vůle (x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxné znění uloženého projevu vůle) sám bez dalšího (srov. např. usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31.1.1995, sp. zn. 15 Co 20/95). Taxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxx x xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxx xx x xxxx xxxxnatelnost, která však může být odložena.
Odložení vykonatelnosti rozhodnutí, proti němuž byla podána žaloba na obnovu řízení, nenastává přímo ze xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxí), což může být soud okresní či krajský. Prvostupňový soud rozhoduje i tehdy, směřuje-li žaloba na obnovu řízení proti rozhodnutí odvolacího soudu (nxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxvu řízení bude vyhověno. Je-li totiž pravděpodobné, že obnova bude povolena, potom by mohlo dojít k tomu, že případný výkon rozhodnutí (
exekuce
) by mohx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxtelnost rozhodnutí odložil a tím předešel negativním důsledkům, které by z toho jinak vyplynuly. Odložení vykonatelnosti rozhodnutí totiž neznamenxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xro exekuční soud odložení vykonatelnosti je však důvodem k vydání rozhodnutí o odkladu provedení výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 266 odst. 2.
K odložení vykonatelnosti může dojít jak na návrh účastníka, který žalobu o obnovu podává, tak i xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxaxe Nejvyššího soudu jako xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxe méně utilitárních důvodů podle našeho názoru nevhodná. V zájmu právní jistoty je žádoucí vyhotovit i zamítavé rozhodnutí.
O odkladu vykonatelnoxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxo
exekuce
(což je v praxi pravidlem), tak i tehdy, nebyl-li dosud výkon nařízen nebo ještě ani nebyl oprávněným účastníkem podán návrh.
O odložení vxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx je pravidlem), nebo takové časové omezení výjimečně nevysloví. Pak by účinky takového odložení vykonatelnosti bez časového omezení podle vydaného sxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xx x průběhu řízení dojde soud k tomu, že důvody pro odložení vykonatelnosti pominuly, a pak může sám své předchozí rozhodnutí zrušit.
Proti usnesení, jímž soud rozhodl o vykonatelnosti, je přípustxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxzhodnutí o odložení vykonatelnosti. Příklad výroku usnesení, kterým se odkládá vykonatelnost rozhodnutí: Soud nařizuje odklad vykonatelnosti rozxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xx xxx xxx xxx xxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxeno.
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 235d
Komentxxxxx xxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xinnosti soudu v řízení o obnovu a pro zmatečnost. Zákon stanoví jako zásadu, že soud projednává věc v mezích, které určil v žalobě na obnovu řízení a pro zmxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xebo dovolání (§ 242) - srov. k tomu komentáře k uvedeným ustanovením. Tyto meze vytyčené v žalobě se mohou vztahovat na celé napadené rozhodnutí (na všecxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx v jakém se rozhodnutí napadá, a též důvody obnovy řízení nebo zmatečnosti měněny jen v průběhu trvání lhůt k žalobě.
Rozsahem ( mezemi žaloby na obnovx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxkat, přičemž určení rozsahu, v němž se rozhodnutí žalobou napadá, je základní náležitostí žaloby již při jejím podání (srov. k tomu komentář k ustanovexx x xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxady dispoziční a projednací, které ovládají řízení o těchto mimořádných opravných prostředcích (přiměřeně jejich povaze), jejichž projevem je mimo xxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxvody obnovy řízení či zmatečnosti a disponuje s žalobou.
K tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 21.11.2011, sp. zn. IV. ÚS 2021/11: „V řízxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxedná věc v mezích, ve kterých se ten, kdo podal žalobu, domáhá povolení obnovy řízení (§ 235d o. s. ř.), rozsah, v jakém se rozhodnutí napadá, a důvod obnovx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xoud napadené rozhodnutí přezkoumat (§ 235d o. s. ř. s výjimkami tam uvedenými). Uplatněným důvodem řízení je soud prvního stupně tudíž vázán a nesmí naxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx
Obdobně, jako je tomu při vymezení rozsahu přezkumné činnosti soudu při odvolání nebo při dovolání, xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxě na obnovu stejné opodstatnění, jako je tomu právě i u mezí podaného odvolání a dovolání. Mají totiž umožnit soudu, aby i tam, kdy účastník žalobou napadx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxou na nich závislé, a které - nebýt toho - by mohly být rozporuplné ve vztahu k výrokům, které se předmětem žaloby staly. Tyto výjimky jsou striktně defi noxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx.
xxxxxxx xx xxxxxxxx xx
xx
xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xde může jít jak o případy hmotněprávní závislosti (např. k výroku o neplatnosti skončení pracovního poměru bude závislým výrok o náhradě mzdy), tak proxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xouze hlavní výrok, v případě úspěchu musí stejný osud sdílet výroky závislé, byť by nebyly přímo žalobou napadeny.
2.
Případy, kde jde o taková spolxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx x xxx ostatní (§ 91 odst. 2); jde-li o případy nerozlučného procesního společenství, v nichž, je-li žaloba na obnovu řízení a pro zmatečnost podána jen něktexxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky.
xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxx x06, 212, 242), kde jsou uvedeny příkladmo i některé konkrétní procesní situace, kdy jde o některou z uváděných výjimek.
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xx x:
Komentované ustanovení (spolu s ustanovením § 235f ) upravuje, jakým způsobem soud rozhoduje o žalobě na obnovu řízení a pro zmatečnost. Podobně lzx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx
Soud logicky zamítá obě žaloby tehdy, xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxzení o žalobě na obnovu a o žalobě pro zmatečnost, je-li rozhodnutí kladné, je vyjádřen v prvních dvou odstavcích komentovaného ustanovení a odpovídá sxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxnost nového řízení, aniž by však bylo v rámci řízení o obnově původní rozhodnutí zrušeno. Výrok rozhodnutí zní:
Povoluje se obnova řízení vedeného u xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxx xxx x xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxní, jehož obnovu povolil, nerozhodne o jeho změně (viz komentář k § 235h odst. 1). V tom ostatně spočívá podstata institutu tohoto mimořádného opravnéhx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxu napadeno. Výrok rozhodnutí obecně (tj. mimo důvody zmatečnosti uvedené ve druhé větě druhého odstavce tohoto ustanovení) zní:
Zrušuje se rozhodxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxhodnutí o nákladech původního řízení (srov. k tomu komentář k § 235i odst. 1).
Výrok o nákladech řízení je obsahem usnesení tehdy, jestliže soud žaloxx xx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxx pro zmatečnost napadené rozhodnutí je proto nejen zrušeno, ale řízení, které jeho vydání předcházelo, je zároveň soudem zastaveno, rozhoduje soud i o xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx
Zrušuje se rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 7.6.2011, čj. 4 Cm 567/2010-543.
Řízení vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 4 Cm 567/201x xx xxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxstavení účastníků řízení (stran sporu) zůstává zachováno i v řízení o žalobě na obnovu řízení a pro zmatečnost (je tedy stejné jako v původním řízení), zxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx. Petra Nováka, podnikatele s místem podnikání v Praze 5, Nemravova 18, IČ 15345232, proti žalovanému: SVIS, a.s., se sídlem v Praze 5, U Smaltovny 5, IČ 4xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxuace podobná - označuje se v záhlaví předmět řízení (např. o náhradu škody ve výši 400 000 Kč).
Odůvodnění rozhodnutí musí odpovídat faktu, že soud v řxxxxx x xxxxxx xx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx vady atd. (viz xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x
xxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxa žaloba byla podána včas,
-
zda je dán zákonem stanovený důvod zmatečnosti či obnovy, resp. je-li žaloba přípustná.
Zjednodušeným příkladxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx odst. 2 písm. c), může být následující text:
Soud zjistil z dále uvedených rozhodnutí, že usnesením Okresního soudu v Plzni z 16.12.2010, čj. 13 Nc 30xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx usnesením ze dne 20.9.2011, čj. 3 Co 480/2011-19, potvrzeno s odůvodněním, že žalobou pro zmatečnost napadený rozsudek je po materiální stránce nevykxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxdenými listinnými důkazy byl prokázán důvod zmatečnosti uvedený v ustanovení § 229 odst. 2 písm. c) o. s. ř.; žaloba byla podána ve lhůtě dané ustanoveníx x xxx xxxxx x xx xx xxx xx xxxx xxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxšil.
Možnost zrušit i rozhodnutí soudu I. stupně v případě, že je sice výslovně napadeno jen rozhodnutí soudu odvolacího, ale důvody zmatečnosti se xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xelkem logickým projevem zásady hospodárnosti řízení - tam, kde po výroku o zrušení rozhodnutí následuje výrok o zastavení řízení pro neodstranitelný xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxx xxx xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxnecháno rozhodnutí prvostupňové.
Specifika výroků jednotlivých rozhodnutí o žalobě na obnovu a pro zmatečnost mohou být dána také tím, zda byly poxxxx xxxxxx xxx x xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxou. Je-li totiž vedeno společné řízení, je logické, že dvěma výroky (nebo jedním výrokem složitějším) posléze vydaného usnesení bude rozhodnuto o obox xxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxx x xxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xx x xxxxx xxxxxx xxaleka nejčastější případ), první výrok usnesení zní například takto:
Zamítá se žaloba pro zmatečnost xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx x x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx x x xxxxxxxx
xásledovat bude v tomto případě samozřejmě také výrok o nákladech řízení o obou žalobách.
K odst. 3:
xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx též komentář k ustanovení § 235b odst. 1, 3).
Vyhoví-li soud žalobě pro zmatečnost, nemůže následně povolit obnovu řízení již z toho důvodu, že předmxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xozhodnutí v rámci dovolacího řízení neřeší, zda má být řízení o obnově zastaveno (odpadl předmět obnovy), nebo žaloba na obnovu řízení zamítnuta (chybx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxit lze obojí. Podstatné je pouze, že již nelze povolit obnovu.
K odst. 4:
xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxlání. Situaci řeší obecně ve prospěch dovolání (viz též § 235b odst. 3), což je logické, mimo jiné i proto, že k některým důvodům zmatečnosti a vadám řízenx xxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx x rámci dovolacího řízení zrušeno žalobou na obnovu nebo pro zmatečnost napadené rozhodnutí, pak není, o čem by soud dále řízení vedl, a je proto namístě řxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxxx
Komentátor: Vacková, Mottl
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxdnodušit řízení o obou žalobách zbavením soudu nutnosti veřejně projednávat žalobu v těch případech, kdy žaloba nemůže vést k úspěchu už jen proto, že nxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxt. 1, 2 a § 234 odst. 2, 3).
Důvody pro možnost rozhodnout bez jednání jsou v tomto ustanovení vyjmenovány taxativně. Jde o důvody zpravidla zjevné a snxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxvodu hospodárnosti a rychlosti řízení upouští od veřejného projednání a umožňuje, aby soud, je-li osvědčen některý z popsaných důvodů zamítnutí žaloxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xokazoval, neboť veřejné projednání by na výsledku řízení nemohlo nic změnit a dokazování ničím přispět.
Z hlediska procesního (co do způsobu rozhoxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxedběžného opatření, odvolání, dovolání) spojuje s meritorním řešením věci, zatímco naopak odmítnutí návrhu je výrazem toho, že návrh není způsobilý x xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxch prostředků odvolání a dovolání jsou tytéž nedostatky (tj. nepřípustnost, opožděnost a podání neoprávněnou osobou) rovněž důvodem odmítnutí odvoxxxx xx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxm či podaným neoprávněnou osobou. Z tohoto pohledu je rozhodování o žalobě na obnovu řízení a pro zmatečnost v téže situaci výjimkou, neboť se pro tyto důxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
Bylo již uvedeno, že nelze zaměňovat zamítnutí žaloby pro neexistenci důvodů pro obxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx x x xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxdnictvím rozhodnutí, které zákon napadnout neumožňuje (viz rozhodnutí vyjmenovaná v § 228 v návětí odstavce 1 a v první větě odstavce 2, dále v § 229 v návxxx xxxxxxxx xx xx x xxxxx xxxx xxxxxxxx x x x xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx je podrobněji pojednáno v komentáři k § 229 a § 231 - na tomto místě se sluší zopakovat, že zásadně (ale nikoliv bezvýjimečně) je oprávněným, tj. aktivně lxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxx xze žalobu zamítnout xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxžděnou může soud zamítnout každou žalobu, je-li podána po uplynutí lhůt uvedených v § 233 a 234, bez jednání tak ovšem může učinit pouze tehdy, jestliže bxxx xxxxxxxx
x
xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxx xxx x xxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxx x x xxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxst uvedená v § 234 odst. 2 a 3.
xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxdnání té či oné žaloby jednání, neboť ostatní lhůty se nepočítají od právní moci napadeného rozhodnutí. Důvod pro to, aby i v těchto případech bylo nařizxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxo žalobu podává, bude zapotřebí dokazování především k těmto subjektivním okolnostem, jež z obsahu spisu neplynou. K tomu srov. např. usnesení Nejvyšxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx byla podána po uplynutí lhůty, která počíná běžet od doručení napadeného rozhodnutí k projednání žaloby pro zmatečnost, a k rozhodnutí o ní proto soud vxxx xxxxxx xxxxxxxxx
Rozhoduje-li soud bez jednání, tj. zamítá-li žalobu z důvodů shora uvedených, nesmí zapomenout na to, že i v tomtx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx zmatečnost; v takovém případě projednání žaloby na pořad nedojde.
Jestliže soud zamítá žalobu mimo jednání, pak z takových důvodů, k nimž není co doxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx v tomto případě zásilkou určenou do vlastních rukou adresáta.
O odvolání proti usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě pro zxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx x xxxx xx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxí Nejvyššího soudu ze dne 22.4.2003, sp. zn. 21 Cdo 2179/2002: „V posuzovaném případě soud prvního stupně usnesením ze dne 11.1.2002, čj. 51 C 27/2001-1xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x x x xxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xoud pak rozhodl o odvolání žalované proti tomuto usnesení, aniž by - jak je zřejmé z obsahu spisu - předseda senátu odvolacího soudu nařídil jednání. Přexxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxl o odmítnutí odvolání, o zastavení nebo přerušení odvolacího řízení nebo o zrušení usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 221 odst. 1, odvolxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxci nevzdali a ani s rozhodnutím věci bez nařízení nesouhlasili. Bez nařízení jednání neumožňovalo odvolacímu soudu rozhodnout o odvolání žalované anx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx x x xxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxem uvedeným v ustanovení § 235f - nebylo podle zákona možné je vydat bez nařízení jednání.“
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Koxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxx
x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxovu řízení a obnovu povolí. V takovém případě se vykonatelnost napadeného rozhodnutí odkládá. Odklad vykonatelnosti (suspenzivní účinek) zde nastáxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxho soudu ze dne 30.8.2006, sp. zn. 20 Cdo 2917/2005, uvádí: „Povolení odkladu vykonatelnosti exekučního titulu před zahájením exekučního řízení nebo xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxx
xx xoud tedy exekuci nařídí a současně její provedení podle ustanovení § 266 odst. 2 o. s. ř. odloží až do pravomocného skončení příslušného řízení (zde řízxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxx x xxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx ř. a ustanovení § 235g o. s. ř., kdy odklad xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xdtud plyne závěr, který odvolací soud důsledně respektoval, že odklad vykonatelnosti neznamená, že rozhodnutí, jež kvalitu vykonatelnosti dříve naxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxnova řízení povolena. Protože jde o usnesení, v němž nebyla uložena povinnost k plnění, je toto usnesení vykonatelné podle § 171 odst. 2, jakmile bylo doxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxku, kdy bylo doručeno poslednímu z účastníků řízení.
Ani povolením obnovy řízení nehrozí pro účastníky nebezpečí realizace původního rozhodnutí xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx soudu (podle § 235c, je-li pravděpodobné, že dojde k povolení obnovy). Stane-li se tento předpoklad realitou a soud skutečně obnovu povolí, nastávají xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx kdy o něm rozhodne soud podle § 235c - tedy: povolení obnovy nebrání tomu, aby výkon rozhodnutí (
exekuce
) byl soudem nařízen, avšak je tu důvod k současnéxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxxx
x xxxxx x xxx xxxxx xx x xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxví, i tam, kde již byl výkon rozhodnutí (
exekuce
) dříve nařízen.
Účinky odkladu vykonatelnosti trvají až do okamžiku, kdy nové rozhodnutí soudu, vyxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 235h
Komentátor: Vacková, Mottl
K odst. 1x
xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxiž by soud obnovu povoloval nebo na základě žaloby pro zmatečnost napadené rozhodnutí rušil.
xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxx xxěněno v řízení po povolení obnovy, pokud napadené rozhodnutí nebylo věcně správné ve světle toho, co vyšlo v obnoveném řízení najevo, případně může být xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxd se při tom musí řídit určitým logickým pořadím jednotlivých kroků.
Graf č. 6: Doporučexx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx


x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx obnovu řízení ve věci, místo toho, aby usnesením zamítl návrh na změnu původního rozsudku, vydal ve věci nový rozsudek o stejném obsahu a s předchozím roxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxx xxxxxokládá v druhém odstavci § 228 možnost obnovy řízení i u rozsudku pro zmeškání či pro uznání. Nelze však dovodit, že by byly dány předpoklady pro vydání roxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxa, 153b). U rozsudku pro zmeškání soud v řízení po povolení obnovy rozhodně již nejedná poprvé. Vzhledem k předpokladům pro vydání rozsudku pro uznání a xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxilo vydáním platebního rozkazu, v praxi však nebude příliš častá. I kdyby takový případ teoreticky nastal, bylo by krajně nepraktické, navíc obtížně pxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xředpoklady pro schválení smíru. Jestliže předpoklady dány nebyly, je třeba změnit usnesení tak, že se smír neschvaluje, a teprve poté, kdy rozhodnutí xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxhodnuto ve věci.
x xxxxx xx
Důsledkem úspěchu žaloby pro zmatečnost je to, že napadené rozhodnutí je zrušeno, a to nabytím právní moci rozhodnuxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxní následujícím po řízení o žalobě pro zmatečnost soud pokračuje v řízení projednáním věci a novým rozhodnutím, přičemž v první řadě dbá o to, aby nezopaxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xbsažený ve zrušovacím usnesení (je pro nové projednání a rozhodnutí věci závazný). To klade nároky na samotné zrušovací usnesení, v němž by měl být srozxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxí o zmatečnosti je ten fakt, že zrušil-li rozhodnutí odvolacího soudu soud krajský (§ 235a odst. 2, část druhé věty za středníkem), je pro soud odvolací pxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxx xxxxxxxxxí navazuje na situaci popsanou v ustanovení § 235e, kdy výsledkem řízení o žalobě pro zmatečnost je zastavení původního řízení (v souvislosti se zrušenxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx důsledek toho, že původní řízení u soudu nadále nepokračuje, že k dalšímu projednání u soudu nedojde, jakož i to, že právní názor vyjádřený ve zrušovacíx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 235i
Komentátxxx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xx
xxx xx xxxx xxxzka rozhodování o náhradě nákladů řízení původního i řízení o žalobě na obnovu řízení či pro zmatečnost. Postup soudu závisí na tom, jak se výsledek řízexx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxdnutí odpadl
akcesorický
výrok o náhradě nákladů původního řízení, který se vázal k jeho výsledku. Náhrada nákladů původního řízení není tím rozhodnxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxst. 1. Byla-li sice na základě úspěšné žaloby povolena obnova původního řízení, avšak obnovené řízení nevedlo k nahrazení původního rozhodnutí novým xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxvat; soud rozhodne jen o nákladech řízení o žalobě na obnovu řízení a nákladech obnoveného řízení ve fázi po povolení obnovy řízení, a to opět dle § 151 odsxx xx
x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxu pro zmatečnost nebo na obnovu řízení. Jestliže však soud žalobě vyhoví, žádný výrok o nákladech řízení do svého usnesení nevkládá, protože o nich rozhxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
Ustanovení navazuje na specifi ckou situaci popxxxxx x x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxeným rozhodnutím skončilo, protože vůbec nemělo být zahájeno, případně v něm nemělo být rozhodnuto, protože nebyly dány podmínky řízení. Zde musí soux x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx řízení o žalobě pro zmatečnost do » nového rozhodnutí«, neznamená, že o těchto nákladech rozhoduje soud izolovaně, odděleně od nákladů řízení původníxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxní, resp. jeho výsledek. Jestliže je » novým rozhodnutím« v konkrétní věci usnesení o zastavení odvolacího řízení (§ 207 odst. 2 o. s. ř.), pak se pro rozhxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xyslovené v § 146 odst. 2 o. s. ř.“
Co se způsobu stanovení výše nákladů xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x něhož v dobré víře vycházely, bylo posléze zrušeno.
Hlava třetí
Dovolání
Přípustnost xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xomentář k § 236
Komentátor: Vojtek
Třetí hlava čtvrté části občanského soudního řádu završuje procesní úpravu opravných prostředků. Shrňme si v nxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
                                                         xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                                                      xxxx xxxxx xxxxx xxostému       I
                                                      I  I platebnímu rozkazu         I
                                                      I  I § 174 odst. 1              I
                                                      I  I----------------------------I
                                                      I                                
                                                      I  I----------------------------I
                                                      I--I odpor proti elektronickxxx x
                                                      x  x xxxxxxxxxx xxxxxxx         x
                                                      x  x x xxxx xxxxx x             x
                                                      x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                                                      x                                
                          xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                       x--I obrana proti           I--I--I odpor proti evropskému     I
                       I  I platebnímu rozkazu     I  I  I platebnímu rozkazu         I
                       I  I------------------------I  I  I nařízení č. 1896/20xx      x
                       x                              x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                       x                              x                                
                       x                              x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                       x                              xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx   x
                       x                              x  x xxxxxxxxxx xxxxxxx         x
                       x                              x  x x xxx xxxxx x              x
                       x                              x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                       x                              x                                
                       x                              x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-I
                       I                              I--I námitky proti šekovému     I
                       I                                 I platebnímu rozkazu         I
                       I                                 I § 175 odst. 4              I
                       I                                 I----------------------------I
                       I                                                               
                       I  I------------------------I     I-------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                       xxxx xxxxx                  xxxxxxx xxxxxxxx                   x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  x  x xxxxxxx xxxxxxxxxx     x     x x xxx                      x
x xxxxxxxxxx xxxxxx x  x  xxxxxxxxxxxxxxx----------I     I----------------------------I
I proti rozhodnutím I--I                                                               
I v civilním řízení I  I                                 I----------------------------I
I-----------------xxx  x                              xxxx xxxxxx xx xxxxxx           x
                       x                              x  x x xxx                      x
                       x                              x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                       x                              x                                
                       x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                       xxxx ximořádný              I--I--I žaloba pro zmatečnost      I
                       I  I opravný prostředek     I  I  I § 229                      I
                       I  I------------------------I  I  I----------------------------I
                       I                              I                                
                       I                              I  I---xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                       x                              xxxx xxxxxxxx                   x
                       x                                 x x xxx                      x
                       x                                 xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                       x
                       x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                       xxxx xxxxx                  x
                       x  x x xxxxxxxxx soudu      I
                       I  I------------------------I
                       I                            
                       I  I------------------------I
                       I--I stížnost k Evropskému  I
                          I soudu pro lidská práva I 
                          I---------------------xxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxolacího soudu, tj. soudu, který napadeným rozhodnutím přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně. Jde o institut relativně nový, který s účinností ox xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxl tento opravný prostředek do rukou účastníka. Současně jde o procesní vyjádření postavení Nejvyššího soudu, který podle § 14 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx rozhodování tím, že a) rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích v případech stanovených zákony o řízení před soudy, b) rozhoduje v jiných přípaxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxla vyhlášena. Protože zákon klade na Nejvyšší soud požadavky směřující ke sjednocování rozhodovací praxe, má úprava dovolání určitá specifika napříxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xastoupení advokátem, nemá-li dovolatel sám právnické vzdělání.
Výraznou změnu právní úpravy dovolacího řízení přinesl zákon č. 404/2012 Sb., ktxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx Ústavního soudu č. 147/2012 Sb., jímž bylo zrušeno ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. uplynutím dne 31.12.2012 a jímž byla celá systematika přípuxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxx x)-c), tj. na diformitě, skryté diformitě a zásadním právním významu napadeného rozhodnutí.
Tzv. diformita znamená rozdílnost rozhodnutí soudu prvního stupně a soudu odvolacího. Nesoxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx uplatnění všech dovolacích důvodů. O diformitu se jedná tam, kde odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že o právech a povinnostech xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxichž srovnání umožňuje závěr, zda jde o změnu skutečnou, či jen zdánlivou.
xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxosti soudu prvního stupně právním názorem odvolací- ho soudu vysloveným ve zrušovacím rozhodnutí (§ 226). I když tedy po předchozím zrušení odvolací sxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxedném rozhodnutí rozhodl odlišně od rozhodnutí předchozího, a to právě proto, že byl ve svém rozhodování omezen či usměrněn závazným právním názorem oxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxak jít o názor odvolacího soudu po stránce právní, nikoliv například o pokyn k do- plnění dokazování či k odstranění procesní vady. Významné bylo rovněž xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxých zjištěních, pro která tento názor neobstojí či jej nelze použít, nebo změnil-li se předmět řízení tak, že se na jeho řešení vázanost nevztahuje, nelxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxmatičtější ustanovení o přípustnosti dovolání ve věci samé dávalo klíč k otevření dovolacího přezkumu samotnému dovolacímu soudu, což je ve srovnání x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxího soudu - není zde žádná diformita) připouštěl se dovolací přezkum jen ve výjimečných případech, totiž tam, kde takto shodná rozhodnutí měla podle úvxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx právní otázce zásadního významu.
Na rozdíl od předchozích dvou případů, kdy přípustnost dovolání nastávala přímo ze zákona, vyžadovala se zde úvaxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxhodnutí o dovolání a býval dovolacím soudem vysvětlen v odůvodnění rozhodnutí. Rozhodl-li Nejvyšší soud ve věci samé na základě dovolání, které shledxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxnější procesní odůvodnění se vyskytovala u dovolání nepřípustného, kde se zpravidla sdělovaly důvody, proč dovolání bylo odmítnuto, aniž se dovolacx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxonodárce novelou č. 404/2012 Sb. zcela zásadním způsobem změnil koncepci tohoto mimořádného opravného prostředku.
Lze zhruba označit dva důvody, prox xxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxní soud formuloval jakýsi princip procesní předvídatelnosti, tedy aby i u mimořádného prostředku, který má charakter a certiorari, a jeho přípustnosx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxvolání podat. Z tohoto úhlu pohledu Ústavní soud nyní (dosti překvapivě a nepředvídatelně oproti své dosavadní dlouholeté rozhodovací činnosti, ktexx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxdal protiústavním pojetí zásadního právního významu rozsudku odvolacího soudu, který je splněn současně pouze tehdy, jestliže v něm řešená právní otxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx sjednocovací role dovolacího soudu. Vedle toho je argumentováno i statistickými údaji o počtu dovolání odmítnutých ve srovnání s počtem věcných rozhxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxxxxx xxxo přístupu extrahoval Ústavní soud závěr o neústavnosti zákonného ustanovení.
Bez ohledu na to, jak věcně odůvodněná oproti tomu jsou odlišná stanxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx a v logické návaznosti i nastalá obsoletnost ustanovení dalších, zejména § 237 odst. 3, a bylo nutno vytvořit úpravu jinou. Otázkou je, nakolik se novelx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxdu 69. nálezu: „Ústavní soud chce respektovat svobodnou vůli zákonodárce, kterou vtělí do nové úpravy dovolání, nicméně připomíná, že tato úprava musx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxbě dovolání využije. Po zrušení napadeného ustanovení se stává celá řada ustanovení občanského soudního řádu, obsahově na ně navazujících,
obsoletnx
x xxxx xxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx takový opravný prostředek sledovat (a to při respektu k dosavadní judikatuře Ústavního soudu a přirozeně též s ohledem na funkce, které má plnit Nejvyšxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
S účinností od 1. 1. 2013 tedy není podmínkou přípustnosti dovolání tzv. diformita ani otázka zásad- ního právního významu, nýbrž je dovolací sysxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxi pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, tedy v současné podobě proti rozhodnutí obou vrchních soudů nebo krajských soudů (Městského soudu v Prazxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxmu omezení přípustnosti dovolání přímo v samotném občanském soudním řádu (§ 238), jednak nevylučuje, aby přípustnost dovolání byla omezena i zákonem xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxuje zápis společnosti do obchodního rejstříku, ani se domáhat určení, že společnost nevznikla. Odtud se dovozovalo (viz usnesení Nejvyššího soudu ze xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxchodního rejstříku není (objektivně) přípustné. Úprava účinná od 1. 1 2014 (§ 92 z. o. k.) ovšem umožňuje, aby soud po vzniku obchodní
korporace
prohláxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx komentovaného ustanovení. Pod první okruh případů lze řadit například rozhodování o pořádkové pokutě, svědečném, znalečném, apod., byla-li vydána x xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxíslušnosti. Ani zde se nerozhoduje o řádném opravném prostředku, nýbrž o pro- cesní otázce z pozice soudu organizačně, nikoliv instančně nadřízenéhox xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxm krajských soudů.
Ve všech těchto případech dovozuje Nejvyšší soud nedostatek tzv. funkční příslušnosti, tedy absenci určení soudu, který by o doxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxvolací soud svým rozhodnutím o zastavení řízení o takovém dovolání podle § 104 odst. 1 a § 243f odst. 2, 3. Přesnější je formulace, že se zastavuje „řízení x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxbilé, byť se označuje za dovolání, zahájit skutečné dovolací řízení. Jde nicméně o záležitost spíše kosmetickou, která pro domnělého dovolatele nemá xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxx xx xx xx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních; podle § 1 odst. 2 z. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád. Ve vztahu x xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxvních (hlava pátá část druhá z. ř. s.) s výjimkou omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu (§ 466 písm. e/ zx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xx xxxxx x xxx xxxx xxxxxx x x xxx xx xx xx xxx x xxzení o pozůstalosti o drobnou nuanci ohledně náhrady nákladů (§ 128 z. ř. s.) a ohledně postupu upraveného jinak v § 243e odst. 2 o. s. ř. ve vztahu k notáři pxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxx
x xxxxx xx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxtí, aniž by napadalo správnost výroku rozhodnutí odvolacího soudu. Takové případy jsou však ojedinělé, neboť v režimu povinného zastoupení sepsaná dxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx o dovolání proti důvodům rozhodnutí mohlo být uvažováno tam, kde rozhodnutí spočívá na řešení více právních otázek, z nichž jen některá by měla pro účasxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxo rozhodnutí, nicméně na základě odlišné argumentace dospívá k témuž právnímu řešení jako odvolací soud.
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxř k § 237
Komentátor: Vojtek
Z hlediska rozhodovací činnosti dovolacího soudu klíčové ustanovení dává základní rámec přípustnosti dovolání proti xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxx x xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxti všem pravomocným rozhodnutím odvolacího soudu, pokud jím je skončeno odvolací řízení, nepatří sem tedy dílčí procesní rozhodnutí vydaná v průběhu xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxcí řízení končí a zda po jeho vydání již dále nepokračuje. Za podmínek níže uvedených tak nově může být dovolání pří- pustné i proti procesním rozhodnutíxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxí, nebrání-li tomu důvod výluky uvedený v § 238.
Vždy ovšem zároveň musí být splněny další podmínky vymezené taxativně § 237, které jsou shrnuty do čtxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx dosavadní úprava. Zároveň je zřejmé, že i když v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 21.2.2012, sp. zn. Pl. ÚS 29/11 (č. 147/2012 Sb.) se úvaha o příxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx, i nadále samozřejmě náležet dovolacímu soudu (srov. ostatně i § 239). Nicméně je úprava nastavena tak, že proti předchozímu stavu jde o kritéria objekxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxdovací praxe dovolacího soudu,
2.
která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena,
3.
je dovolacím soudem rozhodována rozdílně,
xx
xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxury, která nebyla odvolacím soudem respektována; pak je namístě v rámci takto založené přípustnosti dovolání nesprávné rozhodnutí korigovat (napříxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx úsudků v kritickém článku na internetu; v této souvislosti se praxe ustálila na závěru, že pravdivost hodnotících úvah v rámci fair kritiky netřeba proxxxxxxxxx
V bodech 2. a 3. se jedná o judikaturu neustálenou, totiž buď zcela novou, dosud neřešenou problematiku, anebo o neúspěšně xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxobenou soukromému zemědělci na stádu ovcí supem bělohlavým, který se na území České republiky nikdy nevyskytoval a přilétl nečekaně na její území v důsxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
Poslední okruh (4.), který odpovídá svou dikcí změně provedené již zákonem č. 7/2009 Sb., má dovolacímu soudu dát možnost xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxře k závěru, že stát neodpovídá za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudního řízení). V případech ad 3. a 4. tak bude muset rozhodovat vxxxx xxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xozhodnutí odvolacího soudu závisí, tj. je-li v něm skutečně dovolatelem právní otázka vymezena a je pro rozhodnutí významná. Není vyloučeno, že důvodxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxutečně pro rozhodnutí významné. Vzhledem k vázanosti dovolacího soudu vymezením dovolacího důvodu (§ 242 odst. 3, věta první) je totiž nutné, aby bylo xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxo v dané věci přinést změnu jeho postavení, jestliže by i nadále obstály další důvody, pro které ve věci neuspěl. Akademický výrok bez faktického promítxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxzce nemůže vést k přípustnosti dovolání, stojí-li rozhodnutí na otázkách dalších, proti nimž nebyly dovolací námitky uplatněny či nebyly formulovánx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx05, sp. zn. 29 Odo 663/2003: „Spočívá-li rozsudek, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek prvního stupně, na posouzení více právních otázek, z nichž kažxx xxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxní splněna podmínka jejího zásadního právního významu nebo to, že řešení této otázky odvolacím soudem nebylo dovoláním zpochybněno.“
Bez ohledu nx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxhodnutí odvolacího soudu, jímž potvrdil výrok o zamítnutí žaloby, je odůvodněno tím, že žalobce neprokázal existenci smlouvy, podle níž mělo být plněxxx x xx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxx xxx xxvolatel pravdu, nemohlo by žalobě být vyhověno pro nedostatek právního titulu. Navíc v tomto případě, spočívá-li tento druhý závěr na skutkovém zjištxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxd směřující proti skutkovým zjištěním není uplatnitelný. Dovolací soud konečně neshledá přípustným ani dovolání vytýkající nesprávnost posouzení xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx, sp. zn. IV. ÚS 128/05, na jehož aktuálnosti nezměnila nic ani novela účinná od 1.1.2013: „Dovolací soud si musí být při výkladu a aplikaci podmínek připxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxravném prostředku sleduje. Ochranu subjektivních práv proto nelze pouštět ze zřetele ani tam, kde je zákonodárcem sledovaným účelem řízení o mimořádxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxxxa subjektivního práva zcela vyprázdní a tento účastník se stává pouze jakýmsi »dodavatelem materiálu« pro sjednocování judikatury, nýbrž je třeba hlxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx x xxxxx xxxxxxě zajištění souladné aplikace a
interpretace
jednoduchého práva obecnými soudy. Podmínky připuštění dovolání podle (dříve účinného) § 237 odst. 1 pxxxx xx x xxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxl. 4 Ústavy ČR), tak i účel daného typu dovolacího řízení, který směřuje ke sjednocení judikatury obecných soudů.“
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxkou z jinak široce formulované přípustnosti dovolání jsou jednak tzv. majetkový census, jednak výslovně vyjmenované případy rozhodnutí, u nichž přexxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxžno zpochybnit.
Zdá se zřejmé, že přípustnost dovolání je nastavena příliš široce a že původní záměr umožnit dovolací- mu soudu ingerovat napříklax x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx, jako zejména o návrhu na osvobození od soudních poplatků či na ustanovení zástupce pro řízení. Taková dovolání v souvislosti s dovolacími poplatky a pxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxní podstatných otázek hmotného prá- va a které tak jistě nemají být podstatou činnosti Nejvyššího soudu. Bylo by proto namístě upřesnit, resp. doplnit xxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx x x x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xx
x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxně a které jsou od 1. 1. 2014 obsaženy v části druhé občanského zákoníku (rodinné právo), jsou-li zároveň řízení o nich vedena podle občanského soudního xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxnných věcech nově vedou podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, se podle § 30 z. ř. s. rovněž dovolání zásadně nepřipouští, s výjimxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx xx xx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxčovství (§ 415-426 z. ř. s.) nebo o nezrušitelném osvojení (§ 427-444 z. ř. s. podle § 844 obč. zák.).
x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx jestliže je řízení o nich vedeno podle občanského soudního řádu; jinak se uplatní § 30 z. ř. s.
K písm. c): Omezení přípustnosti dovolání výší částky, xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxly skrývat prostor pro sjednocování judikatury. Hranice bagatelnosti, tedy jakési dovolací bezvýznamnosti, je nyní stanovena částkou 50 000 Kč pro vxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xx xx xx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxx x xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxticky 50 000,01 Kč) může se stát způsobilým věcného projednání u dovolacího soudu. K příslušenství pohledávky se nepřihlíží a výše úroku z prodlení se k xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxsahuje uvedené částky. U úroků z prodlení požadovaných na dobu neurčitou (až „do zaplacení“) dříve vycházel dovolací soud z toho, že nelze stanovit, jax xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xx x xxxx x xxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx - omezení přípustnosti dovolání podle ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) nemůže uplatnit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 4366/2009, 4368xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xx
Za výrok o peněžitém plnění bude považován i výrok o nákladech řízení v jedné instanci a výše nákladx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xne 26. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 34/2013, tak, že pro posouzení bagatelnosti je rozhodující výše nákladů řízení, jejichž náhrada byla dovolateli odepřenax
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxtní ve věcech pracovněprávních a ve sporech ze spotřebitelských smluv. Nákladové výroky v těchto sporech ovšem tento výlukový charakter nemají.
Jx xxxx xxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxmení stanoveného limitu se v něm nijak neprojevuje (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013).
Vyloučení bagatelních sxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxtím, neobsahují-li výrok o peněžitém plnění, se dovolat lze bez ohledu na částku, která je předmětem sporu. Ustanovení se samozřejmě neuplatní ani tamx xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxx, kde předmětem řízení je sice věc penězi ocenitelná, avšak řízení se týká práva k ní, nikoliv zaplacení peněžité částky, tedy např. vydání věci či k určexxx xxx xx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx
Příklad: Ustanovxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xýroku, jímž bylo rozhodnuto o eventuálním petitu na náhradu škody v této výši pro případ zjištění, že žalovaný nemá věc v dispozici, půjde již o věc bagatxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxatné je, o jaké částce rozhodl ve výroku svého rozhodnutí odvolací soud.
Zdánlivě jednoduchá dikce komentovaného ustanoxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxx xx x xxxxtovaném peněžitém plnění bylo rozhodnuto dovoláním napadeným výrokem. A je hned jasné, že rozhodující je obsah výroků napadeného rozhodnutí. Ten můžx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxi jeho části ve výši 118 000 Kč, tedy napadá jen výrok o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, a dovolání nebude přípustné.
Ke štěpení nároku může xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx ximit. I když je někdy namítáno, že procesní postup soudu nemůže jít k tíži účastníka ve smyslu omezení jeho přístupu k podání dovolání, nelze přehlédnouxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx věci samé. Může se stát (a bývá to pravidlem, které je zcela v pořádku), že odvolací soud rozhodl o celé žalobě jedním výrokem, ačkoliv výsledná částka sexxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxků samostatně bez ohledu na to, že byly uplatněny v jednom řízení a že o nich bylo rozhodnuto jedním výrokem a že součet výše plnění ze všech těchto samostaxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx 1) ušlý zisk v souvislosti se zadržováním řidičského průkazu v období od září 2004 do 21.2.2006 (10 000 Kč), 2) výdaje vynaložené v období, kdy byl nucen sx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxznamu o uložení trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel z evidenční karty řidiče (4500 a 2000 Kč, tedy celkem 6500 Kč), xx xxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxu z Rejstříku trestů (12 000 a 39 000 Kč, tedy celkem 51 000 Kč) a 5) náhradu za právní pomoc poskytnutou advokátkou (9000 Kč). Jde opět o dílčí nároky se samoxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx
xxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxstná, nejde-li o výluku podle § 238 odst. 1 písm. d). Výjimku tvoří odklad provedení výkonu či
exekuce
, a to bez ohledu na majetkový census.
x xxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxojování opravných prostředků tam, kde se zakládá přípustnost žaloby pro zmatečnost proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxní soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost.
Jinak ovšem další zmatečnostní xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx
x xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xředběžném opatření, pořádkovém opatření a znalečném nebo tlumočném; výrok o náhradě nákladů řízení, který má charakter usnesení v rámci rozhodnutí o xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
x xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xd 1. 1. 2014 zůstalo v občanském soudním řádu (§ 176-180, srov. komentář k nim). Jde o procesní úpravu umožňující naplnění hmotněprávního institutu ochxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxcímu přezkumu.
K odst. 2:
xxxxxx xxxxxxx x xxxxxčná pomůcka umožňuje kvantifi kovat pro účely omezení přípustnosti dovolání podle § 238 odst. 1 písm. c) výši peněžitého plnění, které má opětující se cxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxx xení stanovena (neurčitou), nebo na dobu stanovenou, avšak dlouhou (delší než pět let či na dobu života), vypočte se výše plnění z pětinásobku ročního plxxxx x xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxxx
xomentátor: Vojtek
I když nejde o rozhodnutí, jimiž končí odvolací řízení, zakládá zákon přípustnost dovolání i proti některým taxativně vyjmenovaxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xdvolací rozhodnutí v užším slova smyslu, neboť tato rozhodnutí nejsou dílem odvolacího přezkumu, nýbrž řešením určité otázky teprve v odvolacím řízexxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xx xxxx x odvolacím řízení přípustná, pokud by přesto odvolací soud takto rozhodl, může dojít k nápravě v dovolacím řízení. Odvolací soud je však povinen řešit pxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxí (§ 107).
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 239
Komentátor: Vojtek
Snad poněkud nadbytečné zdůraznění hlavní role dovolacxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxáním Nejvyššímu soudu podle § 241b odst. 1, 2 je soud prvního stupně oprávněn a povinen učinit si svůj předběžný závěr o přípustnosti dovolání z hlediska xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx viz komentář k § 241b).
Podání dovolání
Právní xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xx
x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxstníků samostatně. Stejně jako u lhůty odvolací (§ 204 odst. 1, věta druhá) se počítá s tím, že v případě vydání opravného usnesení se počátek běhu lhůty oxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxx xxnesení, které se týká výroku rozhodnutí (srov. též komentář k § 164).
Toto ustanovení zároveň tím, že zakládá oprávnění účastníka podat dovolání, vxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxím soudem podle § 243f odst. 2 a § 218 písm. b) odmítnuto.
Ani účastník však není oprávněn podat dovolání proti jakémukoliv rozhodnutí odvolacího soudu, neboť v xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xjmy, brání mu v tom nedostatek tzv. subjektivní legitimace na jeho straně. Dovolací soud pak ustáleně dovozuje (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne xxx xxx xxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xíž nebylo rozhodnutím odvolacího soudu plně vyhověno, popřípadě, jíž byla tímto rozhodnutím způsobena jiná určitá újma na jejích právech, kterou lze xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxaná povinnost žalovanému uložena nebyla, nevznikla mu újma odstranitelná zrušením této části rozhodnutí.
Případem nedostatku subjektivní legixxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxí takovýchto jiných či zmatečnostních vad proto dovolatel není subjektivně legitimován.
Za účastníka oprávněného podat dovolání je třeba považoxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxx x xxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx
Neoprávněnou osobou je v tomto smyslu a v této fázi řízení též vedlejší účastník, xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxávněn činit úkony znamenající dispozici s řízením, s předmětem řízení nebo s úkony, které učinil sám účastník. Je pravdou, že na rozdíl od úpravy odvoláxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxkon u dovolání tuto otázku ve vztahu k vedlejšímu účastníku vůbec neřeší. Dovolací soud se přiklonil k argumentaci použité v právnické literatuře (tehxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx x xol.: Občanský soudní řád II. § 201 až 376. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 1908, bod 2.), totiž k výkladu pomocí argumentu e silentio legxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost - jsou u nich zároveň vymezeny podmínky, za nichž může tyto opravné prostředky uplatnit) o této možnosti v xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxmu charakteru dovolání, jímž lze odůvodnit i jeho užší použití, resp. jeho nedostupnost pro vedlejšího účastníka, který své postavení odvíjí od účastxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxstoty účastníků samotných.
Vedlejší účastník je však osobou oprávněnou podat dovolání proti výroku rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo rozhoxx xxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxsadně stejné procesní možnosti jako účastník.
Obdobné nutně platí i pro procesní postavení státního zastupitelství a Úřadu pro zastupování státu xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx svých pravomocí podaly žalobu (návrh na zahájení řízení), staly se tím účastníky řízení s plným oprávněním (viz pojem účastník v § 240 odst. 1, věty prvnxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx právní jistoty (při již dosti dlouhé dovolací lhůtě), aby zmeškání lhůty k podání dovolání bylo možno prominout.
xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxdy soudu, který o věci rozhodoval v první instanci. Podal-li účastník dovolání přímo k Nejvyššímu soudu či k soudu, který rozhodoval o odvolání, zůstávx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxnoví, je zřejmé, že při podání dovolání k jakémukoliv jinému soudu (např. soudu prvního stupně, který po vyslovení místní nepříslušnosti ve věci samé nxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx orgánu, má dovolání účinky teprve od okamžiku, kdy je tímto soudem (jiným orgánem) doručeno soudu odpovídajícímu. Lhůta k podání dovolání je zachovánx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx je pak situace tam, kde se účastník řídil nesprávným poučením o dovolání (srov. komentář k následujícímu odstavci).
K odst. 3:
Aby účastník nedoplxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxy, nýbrž o procesní důsledek nastávající přímo ze zákona za podmínky, že dovolání bylo podáno v souladu s nesprávným poučením odvolacího soudu o dovoláxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxx xěsíce. Uvede-li například lhůtu šesti měsíců, je dovolání takto nesprávně poučeného účastníka včasné, bylo-li podáno sice po uplynutí zákonné lhůtyx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xd případů, kdy ani nesprávné poučení o možnosti podat dovolání nemůže přípustnost dovolání založit, je-li ze zákona vyloučena), nýbrž o prodloužení lxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxm stanovené lhůty.
xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx poučení o dovolání s absencí údaje o lhůtě nebo o soudu, k němuž je třeba dovolání podat, případně dokonce s absencí poučení vůbec ; patří sem i nesprávné pxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxsi náhradní čtyřměsíční dovolací lhůta běžící rovněž od doručení napadeného rozhodnutí (obdobně tomu je i v případě odvolání - viz ustanovení § 204 odsxx x x xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxo soudního řádu provedené zákonem č. 30/2000 Sb., jíž byl zaveden institut přípustnosti dovolání pro zásadní právní význam rozhodnutí a vložen do rukox x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx provedenou zákonem č. 404/2012 Sb. bude namístě poučovat o přípustnosti za podmínek uvedených v § 237 či 238a, nepůjde-li o rozhodnutí, proti němuž se xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxu lze podat dovolání, které je však přípustné jen tehdy, jestliže Nejvyšší soud dospěje k závěru, že je v něm řešena xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xebyla vyřešena, případně je Nejvyšším soudem rozhodována rozdílně anebo má jím má být vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Dovolání je třeba podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Okresního sxxxx x xxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxus, který odvolací soud nepostřehne), nemůže přípustnost dovolání založit, neboť ta vyplývá přímo ze zákona a tato úprava nemůže být pozměněna úvahou xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xx
xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxvolatele. Zákon tím sleduje dosažení vyšší úrovně dovolání, jak po stránce splnění náležitostí předepsaných v ustanovení § 241a odst. 2, tak z hlediskx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxěnou osobou; tam se podle § 241b odst. 2, část věty za středníkem, povinné zastoupení nevyžaduje a dovolání může být odmítnuto bez splnění této podmínkyx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxodu nutit účastníka do zastoupení advokátem či notářem, jestliže se nepředpokládá
meritorní
rozhodnutí. Druhá strana v dovolacím řízení zastoupenx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xovinného zastoupení je zákonodárcem konstruován jako podmínka dovolacího řízení a je tudíž procesně vynutitelný pohrůžkou zastavení dovolacího říxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx. 2), ovšem úkony potřebné k tomu, aby se tak nestalo, je povinen učinit soud prvního stupně v rámci postupu podle ustanovení § 210 odst. 2 a § 241b. Musí proxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xůvodů uvedených v § 241b odst. 2, část věty za středníkem, nečiní žádné úkony ke splnění podmínky povinného zastoupení. Šlo by ostatně o úkony nadbytečnxx
xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxátovi či notáři a jím sepsané dovolání (srov. komentář k odstavci 2 tohoto ustanovení), případně že doloží své právnické vzdělání. Výzva musí obsahovax xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx x xxtanovení zástupce pro dovolací řízení, musí soud prvního stupně o této žádosti rozhodnout, tedy nejprve zjistit, zda dovolatel splňuje předpoklady pxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxatel musí být vyzván, aby jeho zástupce buď sepsal řádné dovolání, případně aby sdělil, že se ztotožňuje s dovoláním již sepsaným. Není-li žádosti o ustxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxprve po uplynutí stanovené lhůty spis předložil dovolacímu soudu. Právní úprava není v tomto směru jednoznačná a praxe dovolacího soudu připouští, abx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx x xxxx xadbytečný či dokonce kontraproduktivní, vyvolávající další neefektivní kolo žádostí a opravných prostředků.
Výzva musí vždy obsahovat lhůtu, kxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxo zastoupení byl odstraněn nejpozději ke dni rozhodnutí dovolacího soudu. Nestane-li se tak, dovolací soud aplikuje ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
Příklad: Kuriózním požadavkem je názor, že v poučení by mělo být forxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx Tento zdánlivě nelogický požadavek kdysi vyslovil jeden z dovolatelů, který si výzvu vyložil tak, že nestihl-li předložit plnou moc advokáta ve stanoxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxch opravných prostředků. Ani v obsáhlém telefonickém rozhovoru se ho nepodařilo přesvědčit, že jde vlastně o dobrodiní, jakýsi
bonus
, že mohl podmínkx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
Zastoupení se dokládá plnou mocí (§ 28); nová plná moc speciálně pro dovolací řízení se nevyžaxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xx x xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxnutí nekončí (to zpravidla splňuje tradiční generální plná moc); jinak se podle ustanovení § 28 odst. 6 má zato, že plná moc zaniká (srov. nález Ústavníhx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx soudu, které bude nepochybně založeno ve spise. Nejde-li o případ, kdy je advokát ustanoven právě pro dovolací řízení s ohledem na podmínku povinného zxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxok o ustanovení zástupce bez dalšího, a pak je často spis předkládán dovolacímu soudu, aniž by dovolatel byl
de iure
zastoupen, což vede k prodlevám při xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxý senát Nejvyššího soudu v usnesení ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015, tak, že směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem ani nexx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxa o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro usxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxí soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxoti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, jsou ve smyslu § 30 splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, pak tohoto zástupce dovolxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxdu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, nejsou splněny předpxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxdostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§ 104 odst. 2, § 241 a § 241b odst. 2).
K odst. 2, 3:
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx se označují za výjimku z odstavce 1, umožňují dovolateli, který má sám právnické vzdělání (míněno vysokoškolské vzdělání na právnické fakultě), aniž xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx jen advokát či notář. Osoby právnické, a to včetně veřejnoprávních korporací, jimiž jsou stát, obec či kraj, za které jednají pověření zaměstnanci, spxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxí, zastupuje stát, za nějž před soudem vystupuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Každý, kdo ve smyslu tohoto ustanovení představuje xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxvního stupně je povinen tento chybějící doklad vyžádat a teprve pak (po provedení dalších potřebných úkonů) předložit spis dovolacímu soudu.
V praxx xx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxo soudu ze dne 28.1.1999, sp. zn. 20 Cdo 1638/98, podle nějž podmínku právnického vzdělání splňuje pouze takový dovolatel, který získal vysokoškolské xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxm na území ČSFR nebo jejích právních předchůdců, případně dovolatel s nostrifikovaným zahraničním vysokoškolským právnickým vzděláním. Ukončené sxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxdmínka xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxém vzdělání svém či osoby oprávněné za právnickou osobu před dovolacím soudem jednat. To by rozhodně k naplnění účelu tohoto institutu nepřispělo, proxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xám, případně je za něj podá obecný zmocněnec, který není advokát či notář, či dokonce advokát, aniž by byla předložena plná moc. Pak je zapotřebí, aby práxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xovolání považovat za podané osobou uvedenou v § 241 odst. 2, 3 a podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení za splněnou (srov. např. usnesení Nejvxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxat nejen pobídku k doložení zastoupení, ale rovněž požadavek na sepis dovolání k tomu povolanou osobou. I když jde o řídké případy, stává se, že „první poxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxolání osobou s právnickým vzděláním.
K tomu citujeme například z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22.5.2008, sp. zn. 21 Cdo 3534/2007: „Z ustanovenx x xxx xx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x x xxx xxxx xxxx xxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxx x xusí být nejen při podání dovolání zastoupen advokátem (notářem), ale i požadavek, že tento procesní úkon může učinit jen prostřednictvím takového zmoxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx rozhodnutí, kterým se řízení končí (rozhodnutí ve věci samé).“
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xx
Je třeba zdůraznit, že po novele provedené zákonem č. 404/2012 Sb. s účinností od 1. 1. 2013 se počítá pouze s otázkami právními, neboť lze uplatnit jexxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxzí ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování) již uplatnit nelze (před novelou č. 404/2012 xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxdy činilo potíže, resp. především zástupci dovolatelů z řad advokátů je ne zcela správně chápali či snad přímo nerespektovali. Velmi často byl totiž v dxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxlatel spojoval řešení označené právní otázky s odlišným skutkovým stavem, než který byl soudy zjištěn, a tehdy nebylo možno o přípustnosti dovolání poxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxk soudy obou stupňů zjistily skutkový stav v projednávané věci, a bude-li tvrdit například, že z provedených důkazů skutkový stav nebyl zjištěn správnx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxní rozhodnutí odvolacího soudu v otázce skutkových zjištění.
Bude tedy i nadále platit, že předložením vlastní verze skutkového stavu významného pro rozhodnutí ve věci dovolatel nesměřuje proti právníxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx 2009, sp. zn. 25 Cdo 534/2007).
Za nesprávné právní posouzení věci se tradičně považuje okolnost, žx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx skutkový stav věci nesprávně aplikoval. Šlo dříve vlastně o královský dovolací důvod, bohatě ilustrovaný soudní judikaturou. Právě jeho prostřednixxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx, že soud zjistil určitý skutkový stav a že se při jeho posuzování dopustil pochybení (omylu) při aplikaci právního předpisu. Důležité je, aby takové prxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xrávě na takovém právním posouzení.
Dovolací soud je sice povinen přihlédnout k tzv. zmatečnostním vadxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxit jako primární dovolací důvod. Obdobné je to i u dovolacího důvodu, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve vxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxtomaticky založit nelze. Na druhé straně právní posouzení věci není omezeno jen na otázky hmotněprávní, může proto být uplatněna i nesprávnost právní xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx, kdy soud nejenom volí určitý procesní postup, nýbrž i příslušné procesní pravidlo výslovně řeší a vykládá tím otázku procesního práva.
K odst. 2:
xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx x x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxx x xx xxxxxxxx x xxxx být podepsáno a datováno). Dovolatel proto musí opatřit rozhodnutí, proti němuž brojí, označením data rozhodnutí, spisové značky či čísla jednacího x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxhodnutí z obsahu odůvodnění dovolání jednoznačně dovodit, o jaké rozhodnutí se jedná, aby nemohlo dojít k jeho záměně s jiným.
Protože dovolání je pxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx než případným odkazem na ně v důvodech dovolání, považuje-li to dovolatel za nutné ke své argumentaci. Stává se totiž, že dovolatelé označí za napadené x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxmuto rozhodnutí zastavit pro nedostatek funkční příslušnosti. Zda dovolání skutečně směřovalo i proti rozhodnutí soudu prvního stupně, posuzuje doxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxstě se vyšší požadavky kladou tam, kde výrok sestává z několika samostatných částí anebo je v jedné přisouzené (zamítnuté) částce zahrnuto více samostxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxti výrokům, které jsou v jeho prospěch, zatěžují dovolací soud nadbytečným formulováním výroků o odmítnutí dovolání pro jejich nepřípustnost, včetnx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxí vázán a kromě výjimek popsaných v ustanovení § 242 odst. 2 nemůže jej překročit. Někdy se hovoří o tzv. kvantitativním rozsahu dovolání, potažmo dovolxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxcí soud vázán, musí být nyní již jen jediný uplatnitelný dovolací důvod ( nesprávné právní posouzení věci) v dovolání nejen označen odkazem na zákonné uxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxdu při jejím řešení spatřuje (srov. odstavec 3 tohoto ustanovení).
xx xx xx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxx xx xe odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, že předestřená otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešenax xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxené rozhodovací praxe se napadené rozhodnutí odchyluje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013). Protože ovšem doxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxdek.
Dovolací návrh je požadavkem, jak má dovolací soud rozhodnout. Jím není dovolací soud vázán, proto v požadavcích na jeho vymezení není situace xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxývá-li z obsahu dovolání něco jiného; jde spíše o formulaci dovolacího návrhu tak, jak lze dovodit i z ustanovení § 243e odst. 2, věta druhá.
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxsti dovolání jsou zvýrazněny i přísným časovým limitem dovolací lhůty, neboť jen do jejího uplynutí lze odstranit vady dovolání, které brání průběhu řxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxx xxxxxxxxxí podtrhuje zaměření na právní podstatu dovolacích námitek tím, že výslovně stanoví, jak má být jediný uplatnitelný dovolací důvod formulován. Dovolxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxntaci, v čem dotčenou nesprávnost spatřuje, nejspíše tedy, jak mělo být správně vyloženo a aplikováno použité ustanovení právního předpisu, případnx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxdnění dovolání kompenzují výrazné rozšíření přípustnosti dovolání. Toto nové ustanovení přejímá judikatorně vyvozovaný závěr, že podání dovolání xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxcí vztahující se k vymezené právní otázce.
K odst. 5:
Novela č. 404/2012 Sb. směřuje k tomu, aby dovolatel v relativně dlouhé dvouměsíční dovolací xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xeprávník sám. Za řádně podané dovolání tak může být považováno jen takové, které je ve dvouměsíční lhůtě podáno za dovolatele advokátem či notářem v rozxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxho důvodu.
K odst. 6:
V dovolání nelze uplatňovat nová tvrzení či důkazy (tzv. novoty), neboť jde o mimořádný přezkum pravo- mocného rozhodnutí oxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxzhodnutím odvolacího soudu zde pro- to nemají místo. K tzv. zákazu novot v rámci zákonné koncentrace řízení srov. komentář k § 118b.
Úkony soudu pxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxx16.
Komentář k § 241b
Komentátor: Vojtek
K odst. 1:
Důležitou xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxí nejen k předložení spisu s dovoláním dovolacímu soudu, nýbrž i k provedení úkonů, které je předtím zapotřebí učinit.
Zákon odkazuje na ustanovení xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxevším o odstranění nedostatku podmínky povinného zastoupení v dovolacím řízení (k tomu srov. komentář k odstavci 2 tohoto ustanovení).
Soud prvníxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx 1 na § 208 odst. 1, tak z toho, že původní znění § 218 písm. a) bylo transformováno do ustanovení § 218a a modifikován postup odvolacího (zde dovolacího) soxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxně tedy vyhodnotí, zda dovolání bylo podáno včas, přičemž musí pracovat i s ustanovením § 240 odst. 3 (k tomu srov. komentář k ustanovení § 240) a sám zvážixx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx ustanovení.
Závěr, že dovolání je opožděné, vyjádří soud prvního stupně usnesením o odmítnutí dovolání, v jehož rámci rozhodne též o náhradě náklaxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxvzniknou jí zpravidla žádné náklady), proti němuž je přípustné odvolání. Není tedy vyloučeno, že odvolací soud je změní, a v takovém případě soud prvníxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxu dovolání za včasné, přistoupí k provedení dalších úkonů a tento svůj závěr zaznamená do předkládací zprávy.
Dovolací soud není vázán ani sdělením xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x x x xxxx xxx xovolání pro opožděnost odmítnout. Nabude-li usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí dovolání právní moci, dovolací řízení tím končí.
Druhým případem, kdy je soud prxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xčinit xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxí je stanovena v položce 23 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.
Za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé
-
o peněxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xx xxxxx xx xx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx
x
xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx
x
xx každý obchodní závod nebo za každou jeho organizační složku 20 000 Kč,
-
a v ostatních případech (včetně sporů o určení vlastnictví, o prodeji zástaxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx
x
x xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx
Oproti dosavadní úpravě, která nezpoplatňovala dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu v dědické (dnes pozůstalostní) věci, o vypořádání spolexxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xeřejné správy nebo o opravném prostředku proti rozhodnutí orgánu veřejné správy, spadají dnes tato řízení spolu s řízením insolvenčním pod položku osxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxx
xxxxxx xxxxxtek se neplatí za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo rozhodováno jen o základu předmětu řízení (mezitímní rozsudek), byla však oxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxerým bylo rozhodnuto o odvolání proti rozhodnutí o zastavení řízení, odmítnutí podání, kterým se zahajuje řízení, odmítnutí odporu či námitek, odmítxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxolání nebo proti rozhodnutí o nákladech řízení; v těchto případech se nyní platí 2000 Kč podle bodu 2 položky 23.
Soud prvního stupně musí rovněž přihxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xx x xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxcen, soud prvního stupně dovolací řízení zastaví. Učiní tak i tehdy, vrátí-li mu spis s tímto pokynem dovolací soud.
Někdy nastane situace nesouladu mezi náhledem soudu prvního stupně a postojem soudu dovolacího. Tento přípax xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxh poplatcích, které umožňuje dovolacímu soudu, aby dovolatele sám vyzval k zaplacení (doplacení) soudního poplatku, neučinil-li tak soud prvního stxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xbsahující výzvu x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxný poplatek vybral a poté spis znovu předložil dovolacímu soudu, a v případě jeho nezaplacení dovolací řízení zastavil.
Stává se ovšem, že v předkláxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx nejenom bez věcného rozhodnutí, ale i bez shora popsaného postupu, neboť má spis za předčasně předložený, totiž za předložený, aniž byla řešena poplatxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxnosti a procesní ekonomie a rozhodně není pro soudy dobrou vizitkou.
Může se stát, že soud prvního stupně vybere soudní poplatek z dovolání chybně i txxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxejména přípisem, jímž vrací spis po rozhodnutí o dovolání), že poplatek má být vrácen. Rozhoduje-li však o nákladech dovolacího řízení, nezahrne do nixx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxplatková kontrola soudu prvního stupně.
Soud prvního stupně je povinen provést rovněž úkony i k odstranění nedostatku povinného zastoupení dovolxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxuhém a třetím tohoto ustanovení, proto srov. komentář k nim.
xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xe dále neuplatní postup podle § 43 odst. 2 pro odstraňová- ní vad dovolání (k tomu viz rovněž výslovné vyloučení možnosti použití § 43 pro dovolací řízení xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx
Teprve poté je namístě rozeslat stejnopis dovolání ostatním účastníkům řízení, případná vyjádření pro- tistrany k dovolání doxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xnad byly tyto materiály v xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxávy a listiny, které označí dovolatel či jiný účastník dovolacího řízení, nikoliv však nové důkazy, jimiž má být změněn skutkový stav věci oproti stavux xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx dovolacího soudu.
Do tohoto postupu soudu prvního stupně může zasáhnout okolnost, že účastník ztratí způsobilost být účastníkem řízení (fyzická xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxě postupem podle § 107. Teprve v návaznosti na rozhodnutí o procesním nástupnictví totiž zpravidla nastupuje potřeba učinit další úkony před předložexxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx dovolacím tak, že poté, co po podání dovolání účastník ztratil způsobilost být účastníkem řízení, musel automaticky být spis bez dalšího předkládán dxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xako třeba kroků k odstranění nedostatku povinného zastoupení, vad dovolání apod.
Jsou-li jinak všechny kroky vyžadované ustanovením § 241b provexxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxtečnost je zakládající po předložení věci.
Výsledky svého postupu shrne soud prvního stupně v předkládací zpxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxOrg. Zde jsou vlastně vytvořeny rubriky k vyznačení jednotlivých okolností, významných z pohledu přípravného postupu soudu prvního stupně před předxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxůběhu předání spisu dovolacímu soudu dosti významnou, proto se vyplatí věnovat v této fázi určitou pozornost jak úpravě podmínek dovolacího řízení a jxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xím řízení nepříjemným - a popravdě též poměrně snadno kritizovatelným - důvodem, proč musí někdy dovolací soud spis vracet zpět bez věcného rozhodnutíx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxatečné rychlosti soudního procesu.
K odst. 2:
Soud prvního stupně je povinen postarat se o odstranění nedostatku povinného zastoupení v dovolacíx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx
xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxní v dovolacím řízení není splněna jen předložením plné moci udělené advokátu či notáři, případně dokladu o právnickém vzdělání vlastním či osoby opráxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xotářem) též sepsáno. Podle toho musí soud prvního stupně uzpůsobit svůj postup, resp. především znění výzvy k odstranění nedostatku této podmínky (k txxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxení Nejvyššího soudu ze dne 19.6.2008, sp. zn. 21 Cdo 5090/2007).
Asi nejjednodušší je případ, kdy jménem dovolatele podal dovolání advokát (notářx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx, že nevyhoví-li výzvě ve stanovené lhůtě, dovolací soud dovolací řízení zastaví. Obdobně postupuje při výzvě k doložení právnického vzdělání pověřexx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxík s tvrzením, že má právnické vzdělání.
Nejčastěji je podmínka povinného zastoupení nesplněna tím, že dovolatel podá sám dovolání, aniž by byl zasxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxcké vzdělání, to vše samozřejmě s poučením o procesních důsledcích.
Požádá-li dovolatel buď již v souvislosti s podáním dovolání anebo po výzvě souxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx vyzván, aby jeho zástupce buď sepsal řádné dovolání, případně aby sdělil, že se ztotožňuje s dovoláním již sepsaným. Není-li žádosti o ustanovení zástxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxůtu, teprve poté může spis předložit dovolacímu soudu.
Konečně stane-li se snad, že dovolatel podá své vlastní dovolání, ačkoliv je zastoupen, resxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxým podáním, či alespoň potvrdila, že se s jeho obsahem ztotožňuje.
Část věty za středníkem je velmi důležitá, neboť shora popsané postupy nevyžadujxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
Soud prvního stupně tu nemá na výběr, jak postupovat; musí zaujmout stanovisko, které vyjádří v předkládací zprávě, zda jde o dovolání, které má být odmxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxoť z dikce zákona vyplývá, že tento účinek plyne přímo ze zákona, jednak neúčelné nutit účastníka do zastoupení v řízení, které nemůže skončit věcným prxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxnečný časový limit pro uvedení všech podstatných náležitostí dovolání, a to rozsah, v jakém se rozhodnutí odvolacího soudu napadá (kvantitativní rozxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxe předepsané náležitosti, je zřejmé, že v něm uvedený rozsah dovolání a vymezení dovolacích důvodů lze změnit právě jen po dobu běhu dovolací lhůty.
Příklad: Uplatňuji dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b), tj. nesprávné právxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x 2910 obč. zák., nikoliv podle speciálního ustanovení § 2927 a následujících obč. zák., tedy že důvodem zamítnutí žaloby byl shledán nedostatek podmínxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx platí, že doplnit rozsah a důvody dovolání lze v této lhůtě jen tehdy, jestliže dovolání určení rozsahu a dovolacích důvodů neobsahuje, což vlastně v čixxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxdávám dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Brně z 28.6.2011, čj. 98 Co 5444/2011-15. Důvody dovolání doplním následně.
Stejně absentující chxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x čem v dané věci je tento důvod spatřován.
Příklad: Proti rozsudku Krajského xxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx.
Příklad: Proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28.6.2011, čj. 98 Co 5444/2011-15, podávám dovolání proto, že rozhodnutí odvolacího soudu sxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxýsi bod zlomu, jímž se z původně doplnitelného či změnitelného dovolání stává dovolání zakonzervované k okamžiku konce lhůty s tomu odpovídajícími prxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx tzv. blanketního se pak tímto okamžikem ztrácí možnost dovolání doplnit, jeho nedostatky se stávají neodstranitelnými a dovolací soud je odmítne pro xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xx xxxxxxxna výjimkou formulovanou pro případ nesplnění podmínky povinného zastoupení v dovolacím řízení. Vychází se z toho, že jen po řádně zastoupeném dovolaxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx. Proto se lhůta, tak striktně se jevící ve větě první tohoto ustanovení, prodlužuje do uplynutí doby, kterou soud poskytl nezastoupenému dovolateli k xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxho principu o případ, kdy před uplynutím dovolací lhůty (a to i případně prodloužené postupem podle části druhé věty před středníkem) dovolatel požádaxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xěhu lhůty k právní moci usnesení, jímž soud o žádosti rozhodl s tím, že od tohoto okamžiku počíná nový dvouměsíční běh lhůty. Je-li rozhodnutí soudu pro úxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxní nedostatku povinného zastoupení s poskytnutím odpovídající lhůty. O případné opakované žádosti dovolatele o ustanovení zástupce již soud prvníhx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxdu
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentáx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xx
xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxvolání. Tzv. kvantitativní rozsah dovolání (resp. přezkumné činnosti dovolacího soudu) se odvíjí od výrokové struktury dovoláním dotčeného rozhodxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx x xx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xapaden jen zčásti, např. potvrzující výrok odvolacího soudu ohledně platební povinnosti k určité částce může být dovolatelem částečně akceptován, nxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xapadl-li dovolatel nepřesně rozsudek odvolacího soudu v plném rozsahu, ačkoliv proti některým výrokům nebyl subjektivně legitimován, může se i při jxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx x:
xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xrov. tedy komentář k němu. Další případ je upraven v § 30 odst. 2 z. ř. s., kam byl v logické návaznosti na vyčlenění tzv. nesporných řízení do zvláštního prxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxx x zvláštních řízeních soudních zahájit řízení i bez návrhu.
K odst. 3:
Zde hovoříme o tzv. kvalitativním rozsahu dovolání, totiž o důvodech, pro ktexx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxm dovolání, tj. včetně vymezení dovolacího důvodu, je nezbytné, aby jediný uplatnitelný dovolací důvod (nesprávné právní posouzení věci) byl v dovolxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xozhodně nepostačuje obecný odkaz na nesprávné právní posouzení věci, není-li spojen s konkrétním označením napadaného právního posouzení a výkladexx x xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx se důvody dalšími, byť by se z obsahu spisu či odůvodnění napadeného rozhodnutí podávaly.
Výjimkou jsou případy tzv. jiných vad řízení a zmatečnostxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xa některé či jiné. To však platí pouze za předpokladu, že dovolání je přípustné.
Tzv. jiné vady řízení, které se mohly projevit v samotném rozhodnutí a vést k jeho nesprávnosti, nepředstavují jakákoliv pochybení soudu, xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxoreticky nelze vyloučit, že i tzv. jiná vada by mohla představovat procesní otázku, šlo-li by o případ dosud neřešený či judikaturou neustálený ve smysxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx x xx x xxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxho stavu věci, například když soud
-
při provádění důkazů nerespektoval ustanovení je upravující (svědek nebo znalec nebyl poučen o svých povinnosxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxávní posouzení věci, zejména tehdy, když účastník provedení důkazů k nim navrhoval,
-
nerespektoval ustanovení § 120, např. považoval za shodná txxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxť potřeba jeho provedení vyšla v řízení najevo, nebo překročil meze zákonné koncentrace,
-
účastníky nepoučil podle § 118a ohledně povinnosti tvrxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x
x xxxxní odvolacím bez postupu podle § 213 odst. 2 vycházel ze skutkového stavu odlišného od stavu, který zjistil soud prvního stupně,
-
v řízení odvolacíx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x
x
xxxxx xxxtupy při odstraňování vad žaloby, tj. zejména o nesprávná poučení či o odmítnutí žaloby, aniž bylo rozhodnuto o žádosti žalobce na ustanovení zástupcex xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxnání s organizační složkou státu, která není podle zákona povolána ve věci za stát v řízení vystupovat,
x
xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xyloučeny,
-
přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně nad rozsah odvolání či na základě opožděného odvolání,
-
nepřezkoumatelnost rozhoxxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx
x
xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxí je upravující
-
nezjišťoval skutečnosti rozhodné pro právní posouzení věci, zejména tehdy, když účastník provedení důkazů k nim navrhoval,
x
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx x xxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxxučil podle § 118a ohledně povinnosti tvrzení a důkazní povinnosti, případně poté vyvodil pro dotčeného účastníka nepříznivé důsledky odůvodněné neuxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x
x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx prvního stupně,
-
v řízení odvolacím chybně (bez splnění závazných podmínek) přihlédl k novým skutečnostem a důkazům.
Tzv. zmatečnostní vady (srov. komentář k § 229 a např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2003, sp. xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxcího řízení xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxodnutí odvolacího soudu s výjimkou rozsudků, jimiž bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, je neplatné či zde není, přičemž přípustnost dovolání byxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxnutím vyjmenovaným v § 229 odst. 4 (usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, a usnesení oxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxouští jen podání žaloby pro zmatečnost a v rámci výluky přípustnosti dovolání upravené v § 238 odst. 1 písm. e) jejich dovolací přezkum nyní vylučuje.
x xxxxx xx
Obdobné je i ustanovení § 241b odst. 3, jež se však vztahuje jen na případy, kdy dovolání rozsax x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xprava nicméně dává dovolateli dispoziční volnost pouze po dobu běhu dovola- cí lhůty. Smyslem je zejména to, aby změnou vymezení důvodu nebylo obcházexx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx by nebyl jistý rozsah (ani důvody), v němž je rozhodnutí napadeno, je jistě nežádoucí.
Na rozdíl od rozsahu a důvodu dovolání může dovolatel změnit nxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxx xeho souhlas. Protože dovolací soud není dovolacím návrhem vázán, nečiní tato norma v praxi problémy.
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
Zákon zakládá možnost odkladu vykonatelnosti a nově též právní moci rozhodnutí odvolacího soudu, které xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxdnutím uložené budou vynuceny prostřednictvím výkonu rozhodnutí či
exekuce
, ačkoliv následně dovolací soud exekuční titul k dovolání zruší, jsou zřxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xykonatelnosti je proto nežádoucí důsledky pro účastníka omezit, tj. na základě rozhodnutí dovolacího soudu dočasně odvrátit výkon rozhodnutí. Rozhxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxzhodnutí nařízen (samotný fakt, že byl podán návrh na odklad vykonatelnos- ti, ještě důvodem pro odklad výkonu rozhodnutí není - srov. usnesení Nejvyšxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxk být proveden. Srov. též komentář k ustanovení § 235c.
Z logiky věci vyplývá, že o odkladu vykonatelnosti nelze uvažovat tam, kde rozhodnutí žádnou xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx x xxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xřípadů reagovala novela č. 404/2012 Sb. tím, že doplnila možnost odkladu právní moci. Musí k tomu být splněny dvě podmínky: dovolatel je závažně ohrožxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxního stupně potvrzeno (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19.10.2006, sp. zn. 29 Odo 905/2006). Není nicméně vyloučeno, aby v takových přípaxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxut podle komentovaného ustanovení může dovolací soud i bez návrhu; je-li však návrh podán, musí vedle obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4) obsahoxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxvinen odůvodnit, v čem konkrétně spatřuje újmu na svých právech, která mu hrozí při neprodleném provedení výkonu napadeného rozhodnutí. Začasté jsou xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxže spočívat v tom, že v případě zrušení napadeného rozhodnutí bude vrácení vymoženého plnění obtížné či nemožné, například tam, kde je zřejmé, že úspěšxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx3 písm. b).
Dovolací soud může o odkladu vykonatelnosti či právní moci rozhodnout kdykoliv v průběhu xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxčuje účastníkům, resp. jejich zástupcům dovolací soud sám, žádný opravný prostředek proti němu přípustný není. Drtivá většina těchto rozhodnutí neoxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx zrušil, dospěje-li v průběhu dovolacího řízení k závěru, že důvody pro odklad pominuly či se změnily rozhodné poměry; jedná se však o možnost spíše teorxxxxxxx x x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xávrhu účastníka. Ten se tedy takto o osudu svého návrhu vlastně ani nedozví, nevznese-li k dovolacímu soudu dotaz.
Předpis nestanoví, za jakých konxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xřípadné zrušení napadeného rozhodnutí by při provedení výkonu znamenalo pro účastníka xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxípad zrušení napadeného rozhodnutí dovolacím soudem. Ve hře jsou též osobní či majetkové poměry účastníka a dopad hrozícího výkonu rozhodnutí do jeho xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx od ní pravděpodobně získat zpět (srov. též komentář k ustanovením § 171 odst. 3, § 162).
Rozhodnutím o odkladu vykonatelnosti dovolací soud nepředjxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxnutím, měl by přesto mít již v této fázi určitou představu o přípustnosti dovolání a o jeho možné důvodnosti; odklad vykonatelnosti nemá místo tam, kde dxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xde je zjevné, že dovolání není přípustné.
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxprovádí, nemusí proto jednat, přičemž vzhledem k tomu, že dovolací přezkum se odbývá na základě obsahu spisu a spočívá v přezkumu právních otázek, šetřx xx xxx x xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxí řešit problémy s vyrozumíváním o jednání, resp. s doručováním. Nicméně není vyloučeno, aby přesto k projednání dovolání bylo jednání nařízeno. Může xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xe-li vhodné, aby byli seznámeni s rozhodnutím dovolacího soudu jeho vyhlášením, nikoliv zprostředkovaně přes média či jinak, dříve, než jim bude rozhxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxení upravující jednání před odvolacím soudem (srov. komentář k § 215 a § 216 odst. 3).
Právní xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
Dovolací řízení jx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx Pouze tam, kde není stanoveno jinak, použijí se v míře přiměřené ustanovení upravující řízení před soudem prvního stupně. Jde zejména o úpravu těch nejxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxa jeho způsobilost být účastníkem řízení a procesní způsobilost), jeho zástupce a jejich procesní úkony. Dále pak jde o úkony soudu, včetně doručováníx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxčení soudce (rozdíl je pouze v tom, že o námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu rozhoduje jiný senát téhož soudu) apod. Použijí se přiměřeně zejménx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxx x 112, 115, 116-118 a 119.
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx podle § 215 a § 216 odst. 3, tedy podle ustanovení o průběhu odvolacího řízení.
Naopak zákon vylučuje uplatnění některých ustanovení, dopadajících xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx
Tabulka č. 10: Přehled ustanovení vyloučených z uplatnění v dovolacím řízenxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx x                      xxxxxxx xxxxxxx                          x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--------------------------------------------------------I
I    § 43    I výzva účastníkovi, aby bylo opraveno nebo doplněno podání,    I
I            I které neobsahxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx  x
x            x xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx                                  x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--------------------I
I    § 92    I přistoupení dalšího účastníka do řízení                       I
I------------I----------------------------------------------------xxxxxxxxxxxx
x    x xx    x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx                      x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--I
I    § 96    I zpětvzetí návrhu na zahájení řízení                           I
I------------I---------------------------------------------------------------I
I    § 97    I vzájexxx xxxxx                                                x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x    x xx    x xxxxxxxx xxxxx                                                x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-------------------------------------------------------I
I    § 99    I soudní smír                                                   I
I------------I------------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x   x xxxx   x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx     x
x            x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx                                         x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx---------------------------------------------------I
Především je vyloučeno v dovolacím řízení měnit okruh účastníků, ať formou přistoupxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxvadní okruh účastníků, nedojde-li k zániku způsobilosti být účastníkem řízení na straně některého z nich.
Na druhé straně okolnost, že v průběhu doxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxnout a skončit při nedostatku této
bazální
podmínky řízení.
Stejně tak nelze v dovolacím řízení disponovat návrhem (žalobou), žalobu nelze vzít zxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx x xxm, přestože pro jeho podání musel být zastoupen advokátem, resp. osobou s právnickým vzděláním. Tato disproporce je odůvodněna tím, že podání či vzetí xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxlifikovaně sepsáno.
Předmět řízení je pro účely dovolání vymezen rozhodnutím odvolacího soudu a rozsahem, v němž je dovoláním napadán, nepřipadá xxxxx xxx x xxxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxahu. Nepřípustná je tedy nejen změna toho, čeho se žalobce domáhá, nýbrž i skutkového základu, o nějž se nárok opírá. Z týchž důvodů nelze uplatnit nové, x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xx).
Pro dovolací řízení je vyloučeno zabývat se rovněž procesním nástupnictvím při tzv. singulární sukcesi (§ 107a), tedy okolností, zda po zahájenx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx univerzální, která může být spojena zejména se zánikem osoby, která je účastníkem řízení; zde musí dovolací soud vyřešit, kdo vstoupil do řízení na mísxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxolacím soudem ta ustanovení, dopadající typicky na přípravu jednání soudem prvního stupně - např. § 114b, 114c.
Konečně vzhledem ke speciální úpraxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxi opravě nebo doplnění podání.
Rozhodnutí o dovolání
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxovídá způsob rozhodnutí odmítnutím ve formě usnesení. Obdobně je tomu v případě, že dovolání nesplňuje náležitosti vyžadované ustanovením § 241a (cox xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxvolání směřuje, v jakém rozsahu je rozhodnutí dovoláním napadáno, vymezení důvodu dovolání a vylíčení, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxdklad k dovolacímu přezkumu, nelze pokračovat v dovolacím řízení. K tomu srov. podrobněji komentář k ustanovením § 241a, 241b.
Novinkou založenou xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxení spisu dovolacímu soudu soudem prvního stupně.
Nová právní úprava v tomto směru ovšem přinesla i jistou pochybnost. Je sporné, zda takto běží a upxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxrve ode dne, kdy po vrácení spisu předloží soud prvního stupně po nápravě nedostatků věc opětovně. Ze zákona neplyne výslovně ani důsledek případného nxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxí dovolání pro nepřípustnost ve smyslu ustanovení § 237, aniž by ovšem bylo řečeno, zda vůbec a případně jak se tato jednomyslnost, jindy zjistitelná poxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxvolání podáno opožděně, ovšem soud prvního stupně v tomto smyslu nerozhodl.
Z odkazu na § 224 odst. 1, 2 je zřejmé, že i dovolací soud rozhoduje o náhradě nákladů řízení. Protože xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxtavém, odmítavém či zastavovacím výroku se rozhoduje jen o nákladech řízení dovolacího. Zrušující rozhodnutí dovolacího soudu se musí týkat i akcesoxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxx dovolacího řízení je též zpětvzetí dovolání, které může zastoupený účastník učinit i bez zástupce. V dovolacím řízení však nelze vzít zpět žalobu, nebxx xxx x xxxx xx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xe ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 243d
Komentátor: Vojtek
Tady již nastupuje úprava postupu, kdy je dovolání přípustné a je o něm rozhodováno věcně. Shxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxacího, kde se v takovém případě potvrzuje napadené rozhodnutí).
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxtupovat nemohl), jestliže je nesprávné. Předpokladem je, že dosavadní výsledky řízení dávají pro takové rozhodnutí dovolacího soudu podklad, tj. zexxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxtí potřebných pro správné právní posouzení věci či zvážit okolnosti potřebné pro správnou aplikaci právní normy, k níž se mají a mohou ještě účastníci vxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xám a nevracel věc k dalšímu řízení soudům nižších stupňů, aby jen „přetlumočily“ závazný právní názor účastníkům. Další výhodou je, že tím již řízení koxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xákladů všech stupňů řízení.
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 243e
Koxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xx
Nejsou-li důvody pro žádný z předchozích způsobů rozhodnutí, dovolací soud napadenx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxušují závislé výroky o náhradě nákladů řízení či o poplatkové povinnosti či další výroky, u nichž se neuplatní vázanost rozsahu přezkumné činnosti dovxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx uplatní-li se důvody zrušení i ve vztahu k jeho rozhodnutí. Dovolací soud zruší současně i rozhodnutí soudu I. stupně, byť vůči němu primárně dovolání sxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx návrhu a postupuje tak ex off o, je-li naplněna zákonná podmínka shodnosti důvodů pro zrušení obou rozhodnutí.
x xxxxx xx
Soud, jemuž se věc vrací, je vázán právním názorem dovolacího soudu (srov. § 226 odst. 1, § 243g odst. 1). Je-li právě porušení této povinnosxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxázat věc k dalšímu řízení jinému odvolacímu soudu; stejný dopad může mít i závěr odvolacího soudu, že v řízení došlo k závažným vadám. Obdobné platí, zruxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxní zastavit, byly-li zjištěny zmatečnostní vady řízení spočívající v tom, že bylo rozhodnuto ve věci, jež nenáleží do pravomoci soudů; ten, kdo v řízenx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxx již dříve zahájeno řízení; v téže věci bylo dříve pravomocně rozhodnuto. Tyto nedostatky podmínek řízení neumožňují jeho další pokračování, proto doxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxje též výrok, že věc se postupuje orgánu, který je k projednání věci příslušný.
Právní stav komentáře je ke dni 1.xxxxxxx
xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxomocné rozhodnutí odvolacího soudu, posuzuje se správnost rozhodnutí s ohledem na stav, který tu byl v době jeho vydání. Dovolací soud tedy nemůže reagxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xak to může činit například odvolací soud.
K odst. 2:
Významným posunem, který je reakcí zejména na předpokládaný nárůst dovolání po rozšíření přípxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxxů odmítnutí dovolání a o všech případech zastavení dovolacího řízení. Tím se nepochybně zjednodušuje a urychluje procedura vydání takových z hlediskx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxmítnout dovolání pro nepřípustnost ve smyslu § 237 lze naopak jen jednomyslně všemi hlasy tříčlenného senátu (§ 243c odst. 2). I tehdy ovšem má dovolací xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxx x x xxxxadě odmítacích a zastavovacích usnesení. Nyní se tato úprava přesouvá do § 243f odst. 3, kde rovněž pokrývá případy zastavení dovolacího řízení a odmítxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x x xxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxnutí, resp. zákon výslovně vyžaduje, aby bylo stručně uvedeno, proč je dovolání podáno opožděně (§ 240), proč je nepřípustné (§ 238) či proč pro jeho vadx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxhu řízení ani obsáhlá argumentace k důvodům rozhodnutí. Tato úprava má ambici zjednodušit práci dovolacího soudu a zmírnit pracnost vyhotovování rozxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxdnit dovolacímu soudu zvládnout procesní lhůtu šesti měsíců k rozhodnutí o nepřípustnosti dovolání (§ 243c odst. 1).
Pro úplnost je snad vhodné dodxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xdmítnuto dovolání, protože nebylo shledáno přípustným podle § 237 odst. 1 písm. c) nebo podle obdobného užití tohoto ustanovení (§ 238 a 238a), nemusí bxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx4, sp. zn. Pl. ÚS 1/03 (č. 153/2004 Sb.), který dovodil jeho protiústavnost. Kromě jiného i srovnáním s úpravou mimořádných opravných prostředků v jinxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xv různých řízeních před soudy téhož státu, v situaci procesně ne-li shodné, pak velmi podobné (účastníkem řízení je usilováno o zrušení pravomocného sxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx řízení považuje za otázku zásadní a dosud neřešenou), nemůže být s účastníkem řízení zacházeno různě, aniž by byly zřejmé rozumné důvody pro takový posxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxné době (což je cíl nepochybně legitimní). Podle Ústavního soudu „omezení práva účastníka dovolacího řízení v civilních věcech dozvědět se důvod, prox xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xoud své odmítavé rozhodnutí opřel (např. citací judikátů tohoto soudu, které věc řeší a pro jejichž změnu či odchýlení se od nich neshledal soud důvod), xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxzení se tedy jeví být zjevně nepřiměřeným sledovanému cíli.“
Je tedy zřejmé, že i úprava daná novelou č. 404/2012 Sb. sleduje cestu, kterou nastínix xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xovolacího soudu neodůvodňovat (vůbec) u těchto typů rozhodnutí výrok o xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx proti usnesením rozhoduje dovolací soud rovněž usnesením. Zrušit rozsudek odvolacího soudu (případně spolu s rozsudkem soudu prvního stupně) však mxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xovolací soud podrobil napadený rozsudek dovolacímu přezkumu a rozhodl tak ve věci samé. Pro ostatní případy je vyhrazeno rozhodování formou usneseníx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx.
Další průběh řízení
Právní stav komentáře je kx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxi dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu, vrátí mu věc k dalšímu řízení; jestliže postupem podle § 243e odst. 2, věty druhé, zruší současně i rozhodnxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxje i na případy zrušení rozhodnutí pro vadu řízení spočívající v tom, že ve věci rozhodoval věcně nepříslušný soud; tehdy dovo- lací soud věc nevrací půvxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxé příslušnosti, jež je tímto vyřešena.
Část věty první za středníkem zajišťuje, obdobně jako ustanovení § 226 pro odvolací řízení, aby soudy dále po xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xpočívá. Soud odvolací, jemuž byla věc vrácena k dalšímu řízení, je tak vázán právním názorem vysloveným v rozhodnutí xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xx xřípadů, kdy je věc vrácena odvolacímu soudu, který následně zruší rozhodnutí soudu prvního stupně. To vše platí za předpokladu, že se v mezidobí nezměnx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xovolací soud, se skutkovým stavem věci, jak byl zjištěn při následném rozhodování soudem prvního stupně či soudem odvolacím.
Příklad: Dovolací soxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxi náleží nárok na vydání bezdůvodného obohacení, nikoliv na plnění ve výši sjednané smlouvou. Prokáže-li v dalším řízení žalobce existenci ústní smloxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xěc nebo ji postupuje soudu k dalšímu řízení, nerozhoduje dovolací soud o náhradě nákladů vzniklých v dovolacím řízení. Upřednostňuje se zásada, aby o vxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx prvního stupně či soudu odvolacím, aby v následném rozhodnutí vzal v úvahu všechny náklady řízení jak ve fázi před zrušením rozhodnutí dovolacím soudexx xxx x xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxadech) nepředpokládá, totiž tam, kde dovolací soud rozhodnutí změnil nebo řízení zastavil, musí rozhodnout o nákladech řízení sám, a to souhrnně o vešxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xčastníkem či potřeba nového posouzení nákladových otázek soudem nižšího stupně.
K odst. 2:
xxxxxovení § 243g odst. 2 představuje procesní ochranu třetí osoby, která svá nabytá práva odvíjí od práv a povinností vyplývajících z pravomocných soudnícx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxdnutí odlišně. Jestliže právní poměry někoho jiného než účastníka řízení nemohou být novým rozhodnutím dotčeny, musí se i po zrušení pravomocného rozxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx rozhodnutí bylo zrušeno a novým rozhodnutím byly právní vztahy (poměry) účastníků řízení nově upraveny jinak.
xxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xroti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu a že jeho zrušení představuje značný zásah do právní jistoty, což je citelné zejména na straně třetí osoxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxkon rozhodnutí týkající se předmětu řízení, není v záviděníhodné situaci a má ztížené možnosti ubránit se. Jednou z možností je návrh na odklad vykonatxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxjev vůle nebo když xxx x xxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x 243 písm. b) nově zavádí možnost odkladu právní moci napadeného rozhodnutí. Aby v mezidobí mezi právní mocí rozsudku týkajícího se vlastnického práva x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xhrání ustanovení § 243g odst. 2, lze se bránit návrhem na vydání předběžného opatření zakazujícího dispozici s touto věcí. Je-li takové předběžné opatxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xa postavení nabyvatele vlastnického práva případně dopadá režim ustanovení § 243g odst. 2. Uvedená ochrana se vztahuje jen na práva třetích osob, řádnx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxx
xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx jiným orgánem
Hlava první
Obecná ustanovení
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komexxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xx
xxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx1/2002 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního, a zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxávy.
Lze ponechat stranou detailnější rozbor skutečnosti, že garance nezávislého soudního přezkumu (a jeho mezí) rozhodnutí a veřejné správy patxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod), pro účely tohoto komentáře se lze spokojit s konstatováním, že citovanými zákony byl (prozatím) završen xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
Zákonodárce přijal model soudní konxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxutí, faktických zásahů a nečinnosti orgánů veřejné správy ve věcech veřejnoprávních, zatímco řízení ve věcech civilních (starší terminologií „pořaxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxstavce 1 vymezuje oblast působnosti obecných soudů v občanském soudním řízení v rámci kontroly rozhodnutí orgánů veřejné správy tak, že tuto oblast urxxxx xxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxř k § 7).
xx xxxxxxx xxxxxxx xe toto vymezení odkazem na § 7 odst. 1 šťastné, neboť opomíjí celou škálu sporů a jiných právních věcí svěřených občanskoprávním soudům zvláštním zákonxx xx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx provádějící kontrolu veřejné správy v režimu pořadu práva (části páté občanského soudního řádu) a specializované soudy provádějící kontrolu veřejnx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxhodnutí, zásahy, nečinnost) patří do linie správního a které do linie civilního soudnictví, doménou zvláštního kompetenčního (konfl iktního) senátx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xx věc spadá, zda je lze považovat za soukromoprávní či veřejnoprávní a zda jejich přezkum náleží obecnému občanskoprávnímu soudu či specializovanému sxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xbčanského soudního řádu, může být uveden:
-
obecní úřad v případě rozhodnutí o ochraně před zásahem do pokojného stavu podle § 5 občanského zákoníkux xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xviz sp. zn. Konf 8/2008),
-
Český telekomunikační úřad (např. spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost na straně jedné, a účastníkem, pxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x x xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxastrální) - rozhodnutí o zamítnutí návrhu na povolení vkladu práva do katastru nemovitostí přezkoumává soud v řízení podle páté části občanského soudxxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxa č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku); rozhodnutí pozemkového úřadu je rozhodnutím ve věci soukromoprxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxxxxx úřad v případě rozhodnutí o vyvlastnění v době po 1. lednu 2007, kdy nabyl účinnosti (zákon č. 184/2006 Sb. o vyvlastnění). Nabytím účinnosti citovanéxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x občanském soudním řízení, a to soudy krajské, které přitom procesně postupují podle části páté občanského soudního řádu (§ 244 a násl. o. s. ř.) - viz spx xxx xxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xanalizací (§ 8 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích). Žaloby proti takovým rozhodnutím projednává soud v řízení občanskoprávníx xxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxx xx xx xx xxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxm a následnému soudnímu přezkumu v rámci správního soudnictví podle soudního řádu správního patří:
x
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx (viz sp. zn. Konf 84/2004),
-
výmaz užitného vzoru z rejstříku užitných vzorů (§ 17 a násl. zákona č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech) rozhodnutím Úxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxxxx xxx xx xx xx x xxxxxx xxxxx xxxxvému rozhodnutí je proto příslušný rozhodnout soud ve správním soudnictví (viz sp. zn. Konf 97/2003),
-
zrušení patentu (§ 23 zákona č. 527/1990 Sbxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxí (viz sp. zn. Konf 9/2004),
-
rozhodnutí stavebního úřadu o zřízení věcného břemene nebo o vyvlastnění (v případě vyvlastnění jen do 1.1.2007 - pouxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxxxx xxx s. ř. s. O žalobě proti takovému rozhodnutí je proto příslušný rozhodnout soud ve správním soudnictví (viz sp. zn. Konf 81 2004),
-
rozhodnutí stavxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxnictví. Ustanovení § 28 zákona č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění, které založilo pravomoc krajských soudů k přezkumu zákonnosti rozhodnutí o vyvlastněnx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx x84/1991 Sb., o pozemkových úpravách - rozhoduje Ústřední pozemkový úřad a přezkum v této záležitosti náleží soudu ve správním soudnictví (viz sp. zn. Kxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxího zákona, není rozhodováním ve věci soukromoprávní ve smyslu § 46 odst. 2 (§ 68 písm. b/) s. ř. s. O žalobě proti takovému rozhodnutí je proto příslušný xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxrálním xxxxxx xx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx. Konf 30/2006),
-
cenové rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu o ceně za propojení (podle ustanovení § 78 odst. 2 zákona č. 151/2000 Sb., o texxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxávním soudnictví (sp. zn. Konf 92/2003),
-
rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu o přidělení čísel (§ 69 a násl. zákona č. 151/2000 Sb., o telxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxout o žalobě proti rozhodnutí o poplatcích náleží soudu ve správním soudnictví (viz sp. zn. Konf 23/2006),
-
rozhodnutí katastrálního úřadu o opraxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx soukromé a veřejné a právních vztahů na soukromoprávní a veřejnoprávní. Důležité je konstatování toho, že přezkum rozhodnutí orgánu veřejné správy (xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx x x xxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxjících z poměrů soukromého práva, náleží obecnému občanskoprávnímu soudu v režimu části páté občanského soudního řádu, zatímco soudní kontrola činnxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx svěřeno autoritativní rozhodování sporů a jiných právních věcí osob soukromého práva, rozhodování o jejich právech a povinnostech. Výčet orgánů uvexxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxtižení všech do úvahy přicházejících orgánů nikoliv soudního typu, jimž lze pojmově svěřit rozhodování o právech a povinnostech soukromoprávních osxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xoudní kontroly veřejné správy musí být podrobeny veškeré státem vytvářené orgány, jež vrchnostensky rozhodují o právech a právem chráněných zájmech xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxruována jako nové projednání a rozhodnutí sporu (nebo jiné právní věci), o které rozhodl správní orgán. K tomuto znovuprojednání dochází v soudním řízxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xjištění správního orgánu (§ 250e odst. 2), zjištěný nebo převzatý skutkový stav může znovu právně posoudit a věc nebo spor znovu rozhodnout. Tím se tato xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxího orgánu zruší, shledá-li jeho nesprávnost, nemůže ho však změnit a věc nově rozhodnout); i meze zjišťování skutkového stavu jsou jiné v režimu části xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xežimu soudního řádu správního (soud může - až na výjimky stanovené zákonem - pouze zopakovat nebo doplnit důkazy provedené správním orgánem, přitom přx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxroly aktů veřejné správy je jejich právní moc. Není-li rozhodnutí správního orgánu v právní moci, není možné je úspěšně napadnout žalobou dle části pátx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx dosáhnout ve správním řízení, která jsou konečná a nezměnitelná v materiálním pojetí právní moci.
x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxuprojednání) není v režimu části páté občanského soudního řádu přípustný. Žaloba, jíž se napadají uvedená rozhodnutí, musí být odmítnuta jako nepříxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxé občanského soudního řádu jsou vyloučeny případy, kdy soukromoprávní věc či spor byla rozhodnuta rozhodčím nálezem v rozhodčím řízení podle zák. č. xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
ad hoc
) či stalým rozhodčím soudem (zřízeným na základě zákona) nemohou být přezkoumány soudem v řízení dle části páté občanského soudního řádu. Přezkxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxského soudního řádu. Stálými rozhodčími soudy mohou být pouze soudy zřízené zákonem (viz § 13 zák. č. 216/1994 Sb.); v České republice působí jako stálý xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxřské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky).
Dále jsou ze soudního přezkumu dle části páté občanského soudního řádu vyloučeny věxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxých záležitostí náležící do spolkové samosprávy v rozsahu určeném stanovami (viz § 265 obč. zák.), např. spory mezi členem a spolkem o placení členskýcx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxy základních práv a svobod) a nezasahování soudní moci do vnitřních poměrů spolků (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2004, sp. zn. 32 Odx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxuze jediný zákonem připuštěný průlom do oddělení státu a spolků, kterým je zavedení zvláštní právní ochrany dle § 242, 258 obč. zák., které zakládají ve xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xádu, nýbrž v řízení dle jeho části třetí.
K písm. b): Bylo-li rozhodnutí správního orgánu zrušeno (případně stalo-li se neúčinným) v důsledku uplatxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxvé rozhodnutí nepůsobí žádné dopady do právní sféry účastníků a vést další soudní řízení o jeho přezkum by nebylo ani hospodárné, ani racionální.
K pxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxo poměru s jejich nároky na řízení před soudem, není možné v řízení před soudem podle části páté občanského soudního řádu takový spor či věc projednat, jxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxovém řízení s nárokem na náhradu škody na soud nebo jiný příslušný orgán podle § 70 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx neobsahuje komplexní právní úpravu řízení o znovuprojednání soukromoprávního sporu či jiné právní věci, o nichž bylo rozhodnuto správním orgánem. Pxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxní až čtvrté tohoto zákona (pokud to ovšem právní úprava obsažená v části páté výslovně nevylučuje, popř. nebrání-li tomu povaha věci).
Vzhledem k txxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxké) použití všech ustanovení bez dalšího, nýbrž je ponechána určitá volnost v úvaze, jakým způsobem aplikovat ustanovení, na něž je odkazováno, zohlexxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx která jsou pro daný případ vhodná a povaha věci to připouští.
x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxěřeně uplatní např. ustanovení:
-
o úkonech účastníků (§ 41-44), o obecných náležitostech podání (§ 42), na něž odkazuje přímo § 246, přiměřeně se poxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx
x
x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx
x
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xx x xxxxxxx
-
o zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby (§ 96);
-
o podmínkách řízení (§ 103, 104);
-
o zkoumání věcné a místní příslušnosti § 11, 104a-104c, xxx xx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx x xxxxx
x
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x x xxxxx
x
x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x50d;
-
o průběhu jednání (§ 115-119) s výjimkou ustanovení § 119a vyloučeného ustanovením § 250d;
-
o dokazování (§ 120-136) s korekcí představxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x
x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx), které může mít povahu sporu i „nesporu“ podle konkrétních okolností případu;
-
hlavy čtvrté části třetí týkající se rozhodnutí (§ 152-171), s koxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx
x
xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xáté následující ustanovení části první až čtvrté, neboť ohledně nich má část pátá vlastní úpravu:
-
o věcné a místní příslušnosti soudu (§ 249, 250);
x
x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx
-
o přistoupení účastníka a o záměně účastníků (vyloučeno ustanovením § 250a);
-
o náležitostech žaloby (§ 79 odst. 1) - část pátá má vlastní ustanoxxxx x x xxx xxxxx xx xx
x
x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx
x
x xxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx
-
užití § 96 - vyloučeno ustanovením § 250h;
-
o spojení věcí ke společnému řízení a o vyloučení věci k samostatnému řízení (§ 112) - část pátá má vlxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx
x
x xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx
x
xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxovením § 250d (až na výjimky způsobené vadami v poučení dle § 250d).
Hlava druhá
xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
K odst. 1:
Jak již bylo řečeno v komentáři k ustanovení § 244, smyslem soudního řízení podle části páté občanského soudního řádu je znovuprojednání x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxm, byť svou povahou šlo o spor či věc soukromoprávní.
K tomuto znovuprojednání dochází v soudním řízení v plné jurisdikci soudu, tj. soud může provádxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxý skutkový stav soud znovu právně posoudí a věc nebo spor znovu rozhodne. Aby však mohl provést popsané soudní řízení, musí být nejprve zahájeno návrhemx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx (ostatně stejně jako správním soudnictvím) se naplňuje ústavní imperativ, podle něhož každý se může domáhat svého práva u soudu a kdo tvrdí, že byl na svxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx x xxxxxxy základních práv a svobod).
Komentované ustanovení určuje, kdo je k podání žaloby, jíž se zahajuje řízení dle části páté, aktivně legitimován. Je jxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxo orgánu, tj. založena, změněna, zrušena, určena či zamítnuta. K naplnění aktivní legitimace tedy postačuje tvrdit (a poté v řízení prokázat), že právxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxnem (srov. komentář k § 250a). Účastníkem soudního řízení je nejen ten, kdo se řízení před správním orgánem účastnil (s kým ve skutečnosti správní orgán xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxximován k řízení dle části páté i ten, s kým správní orgán nejednal, pokud tvrdí, že byl rozhodnutím správního orgánu dotčen na svých právech, a je věcí souxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx
Zákon uvádí i výčex xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxlných typů rozhodnutí správního orgánu (individuálních správních aktů), která se mohla nějakým způsobem dotknout subjektivních oprávnění a povinnxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxí), dále všechny druhy deklaratorních rozhodnutí, jimiž se práva či právní vztahy osvědčují, a konečně zákon počítá i s různými zamítavými rozhodnutíxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxiky správních aktů je zapotřebí studia vědy správního práva. Tato záležitost dalece přesahuje možnosti a zaměření komentáře k civilnímu řízení soudnxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx tvrdil (a prokazoval), že byl rozhodnutím správního orgánu dotčen na svých právech, ale také jakým konkrétním způsobem, a že k odstranění těchto nepříxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx, nicméně nemá (a vzhledem k povaze řízení dle části páté ani nemůže mít) žádné účinky ve vztahu k případnému promlčení či prekluzi hmotného práva. A to z txxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxodoval. Žalobou podanou podle části páté se žádné hmotné právo neuplatňuje, nýbrž se žádá, aby soud znovu projednal to, o čem rozhodl správní orgán.
K xxxxx xx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx soudního řádu se v řízení dle části páté nepoužije, neboť je to vyloučeno vlastní úpravou; pouze se přiměřeně použije ustanovení § 42 odst. 4 o obecných xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxlná:
-
obecné náležitosti podání činěného soudu (viz § 42 odst. 4 a komentář k němu),
-
označení účastníků řízení (o tom platí totéž, co platí o oznxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx x xx xxxxx xxx
x
xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxgán rozhodl (vylíčení konkrétních skutečností, které zakládaly předmět řízení, o němž rozhodoval správní orgán),
x
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
-
vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že žaloba je podána včas (zde jde o uvedení data, kdy bylo žalobci doručeno rozhodnutí správního orgánu - o txxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxx
x
xxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xrgánu dotčen na svých právech (zde jde o to, aby žalobce vylíčil konkrétní skutečnosti, jimiž byla dotčena jeho právní sféra, ale také jakým konkrétním xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxx xteré by měly být v řízení před soudem provedeny (o označení důkazů platí identické zásady jako o označení důkazů platí v řízení podle části třetí občanskxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxx
x
xxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxedení toho, které části správního rozhodnutí jsou žalobou napadány, zda žalobce žádá nové projednání celého sporu či právní věci rozhodnuté správním xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x
x
xxxx x xxxx xxx xx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx
xxxxx
čili doslovný návrh rozsudečného výroku, nýbrž o to, aby bylo zřejmé, čeho se žalobce domáhá a ve smyslu jakého výsledného rozhodnutí, jakým způsobem xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxhodnout věc či spor po novém projednání správně, tj. tak, jak hmotné právo stanoví, bez ohledu na to, jak to žalobce navrhuje. V případě, že soud dospěje k xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxítne a ponechá rozhodnutí správního orgánu v platnosti. Poučovat žalobce v tomto směru nebude, neboť o hmotných právech se účastníci nepoučují (viz § 5xx
x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxcem vymezený rozsah přezkumu v návrhu na zahájení řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, může být užší než rozsah, ve kterém věc dříve pxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxektivních oprávnění a povinností, uvedl, o která oprávnění a povinnosti jde, z čeho dovozuje, že tu taková práva nebo povinnosti jsou a že náležejí právx xxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxdního řádu) i stejnopis rozhodnutí správního orgánu. Stejnopisem se rozumí zřejmě nejen ten stejnopis, který byl žalobci doručen správním orgánem, nxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx x x xxxx xxxxxx xxxxxx xoznatky o podobě rozhodnutí. Není tedy nutné bazírovat na tom, aby žalobce předkládal přímo stejnopis rozhodnutí správního orgánu.
Prxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xádu je omezena zákonnou lhůtou, jejíž zmeškání nelze prominout. Lhůta je dvouměsíční a běží od okamžiku doručení rozhodnutí správního orgánu žalobcxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxobu do 30 dnů od právní moci rozhodnutí vyvlastňovacího orgánu (viz § 28 odst. 2 zák. č. 184/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Pro počátek běhu lhůxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x x xxx xxst. 2 jako nezbytnou náležitost žaloby vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že žaloba je podána včas, neboť tento okamžik není (na rozdíl od okamžixx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxtí správního orgánu doručeno. Není však povinností žalobce zároveň okamžik doručení rozhodnutí správního orgánu při podání žaloby osvědčovat či proxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxdána opožděně, soud ji bez dalšího odmítne, aniž by okamžik doručení zjišťoval dokazováním. Pokud je však podle tvrzení žalobce podána včas, soud vyžáxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx x x xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxo rozhodnutí žalobci, a dojde-li k závěru, že žaloba byla podána opožděně, odmítne ji. Doručenka obsažená ve správním spise jakožto veřejná listina je xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxní správního rozhodnutí došlo jindy, než plyne z doručenky, musí to prokázat.
Proti rozhodnutí o odmítnutí žaloby pro opožděnost je odvolání přípuxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxat příslušnými důkazy. Na odvolacím soudu je pak přezkum správnosti závěrů prvoinstančního soudu ohledně toho, kdy měl nastat xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxm doručení napadeného správního rozhodnutí nemusí být okamžik, kdy je žalobce skutečně převzal nebo se o něm dozvěděl, nýbrž okamžik, s nímž příslušný xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxžní doby u zásilky uložené na poště (např. § 24 odst. 1 zák. č. 500/2004 Sb.), nebo uplynutím doby vyvěšení na úřední desce při doručování veřejnou vyhlášxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx dlouhou dobu jednotná a bylo možno shledat se i s rozhodnutími stojícími na závěru, že jde o lhůtu hmotného práva (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxu lhůty hmotněprávním způsobem, podle něhož poslední den lhůty musí být žaloba podána na soudu a nepostačuje k jejímu zachování odevzdání tohoto podánx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xsneseními Nejvyššího soudu ze dne 26.2.2008, sp. zn. 28 Cdo 66/2008, a ze dne 31.8.2006, sp. zn. 28 Cdo 2098/2006, a zejména sjednocujícím stanoviskem Nxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxx xři níž postačuje nejpozději poslední den lhůty odevzdat podání orgánu, který je má povinnost doručit. Důvody pro závěr o procesním charakteru lhůty se xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx musel by tento svůj úmysl vyjádřit výslovně. Opačná doktrinální
interpretace
bez přímé zákonné opory vede k odepření spravedlnosti a ke znemožnění vxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx x x x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxhraně práva (pro podání žaloby proti rozhodnutí správních orgánů dle hlavy druhé části páté občanského soudního řádu), důsledkem marného uplynutí lhxxx xx xxxxxx x
xxxxxxxx
x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxu vykládat tak, aby bylo maximálně šetřeno právo na soudní ochranu a rozhodnutí soudu nebylo pro účastníka jen v důsledku použité
interpretace
překvaxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xéhož nároku soudem.
Citované stanovisko Nejvyššího soudu snáší pro uvedený závěr i další argumenty, např. „že žaloba ve své podstatě žaloba předstxxxxx xxxxxxxx x xxx xxx xxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxí práva a která nemá (nestanoví-li zákon jinak) odkladný účinek na právní moci a ani vykonatelnost rozhodnutí správního orgánu. Projevuje se to mimo jixx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxdavků na žalobu, kterou se zahajuje řízení podle části třetí občanského soudního řádu. Náležitostí žaloby v řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx
xx xxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxnaný a rozhodnutý správním orgánem (nárok uplatněný před správním orgánem), soudem projednán a rozhodnut a jak má být ve sporu (jiné právní věci) nyní rxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx § 57 tj.:
-
do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty (§ 57 odst. 1),
-
jakožto lhůta určená podle měsíců kxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx měsíce (§ 57 odst. 2, věta první),
-
připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní dxx xx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xe doručit.
Výjimkou z pravidla, že žaloba, kterou se zahajuje řízení podle části páté občanského soudního řádu, musí být podána ve lhůtě dvou měsxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxení řízení podaný ve správním soudnictví (k tomu srov. ustanovení § 46 odst. 2 s. ř. s.). V usnesení byl navrhovatel poučen, že do jednoho měsíce od právní xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xěsíc od právní moci usnesení o odmítnutí návrhu.
Nicméně tímto způsobem nelze obcházet ustanovení § 247 xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxnutí dvouměsíční lhůty počítané od doručení správního rozhodnutí a soud ve správním soudnictví poté žalobu odmítl dle § 46 odst. 2 s. ř. s. s poučením o mxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xožné považovat žalobu za opožděně podanou v situaci, kdy byla včas podána nejprve u soudu příslušného k věcem správního soudnictví (včas v dvouměsíční xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx x xx xx xx xxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxení § 46 odst. 2 soudního řádu správního z důvodu, že jde o věc, kterou soudy projednávají a rozhodují v občanském soudním řízení.
V takovém případě zxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxmu řízení a dojde-li žaloba tomuto soudu do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí soudu vydaného ve správním soudnictví, pokládá se řízení v takové vxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxn shora citovaným stanoviskem Nejvyššího soudu ze dne 9.11.2011, sp. zn. Cpjn 201/2011. V takovém případě dovozuje citované stanovisko Nejvyššího soxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxí § 46 odst. 2 s. ř. s. odmítnut, v téže věci (posléze) u soudu příslušného k občanskému soudnímu řízení žalobu podle ustanovení § 246 o. s. ř., platí, že říxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxšnému k občanskému soudnímu řízení, ale již dnem, v němž došel soudu příslušnému k věcem správního soudnictví jím odmítnutý (původní) návrh na zahájenx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx § 82 odst. 3 o. s. ř. - ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kterým nabylo právní moci usnesení soudu příslušného k věcem správního soudnictví o odmítnutí (půxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxkému soudnímu řízení až po lhůtě jednoho měsíce počítané ode dne, kterým nabylo právní moci usnesení soudu příslušného k věcem správního soudnictví o oxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxhovatel neutrpěl újmu na svých právech jen proto, že chybně posoudil někdy obtížnou právní otázku, zda jeho nárok, o němž rozhodl správní orgán, má soukxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xříslušného k občanskému soudnímu řízení. Lhůta uvedená v ustanovení § 82 odst. 3 o. s. ř. má nepochybně procesněprávní povahu.
Pro závěr o zachovánx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxboť ustanovení § 82 odst. 3 o. s. ř. obsahuje v tomto směru zvláštní právní úpravu, v důsledku které se obecné ustanovení § 57 o. s. ř. neuplatní.
Právxx xxxxx
x xxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxního soudnictví jím odmítnutý (původní) návrh na zahájení řízení, nastává jen tehdy, jestliže soudu příslušnému k občanskému soudnímu řízení (pozděxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x odmítnutí (původního) návrhu na zahájení řízení; odevzdání žaloby orgánu, který má povinnost je doručit, tu - jak je nepochybné již ze znění ustanovenx x xx xxxxx x xx xx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx právní moci usnesení soudu příslušného k věcem správního soudnictví o odmítnutí (původního) návrhu na zahájení řízení.
Určení lhůty jednoho měsíxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxdního řádu ve svých důsledcích doplňuje (a nahrazuje) lhůtu předepsanou k podání žaloby v ustanovení § 247 odst. 1, větě první, o. s. ř. nebo ve zvláštnxx xxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxle ustanovení § 46 odst. 2 s. ř. s. usnesením odmítnut, je u soudu příslušného k občanskému soudnímu řízení (posléze) podaná žaloba podle ustanovení § 2xx xx xx xx x xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx x xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx jestliže ohledně ní nastal účinek popsaný v ustanovení § 82 odst. 3 o. s. ř., tedy platí-li, že řízení o ní je zahájeno dnem, kdy soudu příslušnému k věcem sxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx počítané od právní moci usnesení soudu příslušného k věcem správního soudnictví o odmítnutí (původního) návrhu, se uvedený předpoklad neuplatní, nexxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xx xxxxxx x xxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxo soudnictví vydaného podle ustanovení § 46 odst. 2 s. xx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxána orgánu, který má povinnost mu ji doručit, ještě před uplynutím lhůty uvedené v ustanovení § 247 odst. 1, věty první, o. s. ř. nebo ve zvláštním právníx xxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xestliže nebyly správním orgánem pro opožděnost projednány. V takovém případě soud žalobu odmítne (§ 250g odst. 1 písm. c/).
Princip, že soud projedxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx, že je nežádoucí znovuprojednávat věc nebo spor soudem v situaci, kdy rozhodnutí správního orgánu nenabylo právní moci a je revidovatelné cestou řádnxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxní v řízení dle části páté občanského soudního řádu (§ 244 odst. 1).
Je-li podána žaloba dle části páté žalobcem včas ve lhůtě počítané od doručení roxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxánem), soudu nezbývá než vyčkat nabytí právní moci a do té doby může činit nejvýše přípravné procesní úkony.
Jak je to s počátkem běhu lhůty pro podání xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxvení § 250a) a jimž tím pádem nebylo správní rozhodnutí doručováno? Mohou podat žalobu kdykoliv? V takovém případě se počátek lhůty pro podání žaloby odxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xx xx lhůta pro podání žaloby běžela stále.
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 248
Komentátor: Mottl
K odst. 1:
Účexxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xozhodnutí správnímu orgánu. Ten, kdo není s rozhodnutím správního orgánu z nějakého důvodu spokojen a tvrdí, že byl dotčen na svých právech rozhodnutíx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxbu - viz § 246 odst. 1). Způsobilým rozhodnutím xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxx x xxx xxxxx xxx
xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxobuje žádný efekt vůči pravomocnému (a případně vykonatelnému) rozhodnutí správního orgánu, neovlivňuje jeho účinky, tj. právní moc ani vykonatelnxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xe závazné pro toho, koho se týká, i formálním - že jsou splněny podmínky určené procesním právem k nabytí právní moci, že rozhodnutí správního orgánu je nxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxli žalobce dosáhnout prozatímního odstranění těchto účinků, musí podat návrh na odklad právní moci nebo vykonatelnosti, má-li pro to
relevantní
důvxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxusí být vykonatelná (vynutitelná exekučními prostředky), neboť vykonatelné právo nezakládají či povinnost k plnění vůbec neukládají (různá
deklarxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx pozemku, pojmově nevykonatelné je např. rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu práva do katastru nemovitostí, vykonatelná pochopitelně xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxodnutí ukládá povinnost k plnění objektivně vynutitelnou exekučními prostředky, přičemž je naplněna formální a materiální stránka vykonatelnosti xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xe splnění povinnosti).
Je vždy na žalobci, navrhne-li soudu odklad právní moci či vykonatelnosti (obojí navrhnout nemůže, resp. obojímu najednou xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx, a nikoliv jen podle označení, proto vyskytne-li se nepřeklenutelný rozpor mezi tím, co žalobce požaduje (odklad právní moci či vykonatelnosti), vzhxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx
xx xž se žalobce domáhá odkladu právní moci či vykonatelnosti rozhodnutí správního orgánu, měl by soud při zkoumání opodstatněnosti návrhu nejen brát v úvxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xx xxxxx x xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxzbu závažné újmy způsobené neprodleným výkonem u odkladu vykonatelnosti), ale zejména také to, zda se vůbec jeví alespoň jako pravděpodobný úspěch žaxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxě bezúspěšnou.
U těch rozhodnutí, která nejsou xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xároveň zkoumat, zdali se odklad se nedotkne nepřiměřeným způsobem práv nabytých třetími osobami. Závažné ohrožení v právech žalobce je typickou relaxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxené množiny skutečností vymezil, kdy se jedná o závažné ohrožení práv a kdy ne. Pro žalobce však v tomto ohledu postačí tvrdit, v jakých konkrétních skutxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xčinky. Na soudu bude uvážení intenzity hrozby ohrožení práv žalobce a zejména porovnání přiměřenosti zásahu, tedy toho, jak se případný odklad právní xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxx xxxhodnutím správního orgánu nebylo způsobeno závažné ohrožení práv toho, kdo se brání žalobou podle části páté občanského soudního řádu, a na druhé straxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxch případu (srov. komentář k ustanovením § 162, § 171 odst. 3 a § 243 a analogicky např. usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8.7.2002, sp. zn. 29 Ca 144/20xxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x xxxxxém případě se žalobce vždy musí domáhat odkladu vykonatelnosti (nelze se domáhat odkladu obojího a odklad právní moci bez odkladu vykonatelnosti je nexxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx pod sankcí odmítnutí návrhu; popř. pokud by na takovém návrhu žalobce trval (a nešlo by o zřejmou nesprávnost v návrhu), bylo by nutné jej vyhodnotit jakx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxího orgánu hrozila žalobci závažná újma. I v tomto případě bude na žalobci, aby tvrdil a osvědčil skutečnosti, které by v případě neprodleného výkonu moxxx x xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxů poměrů povinného (viz komentář k tomuto ustanovení). I zde bude soud zkoumat závažnost a nepříznivost následků způsobených neprodleným výkonem rozxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxže trvat nejdéle do doby právní moci rozhodnutí, jímž řízení dle části páté skončí (může trvat i kratší dobu, lze stanovit pro jeho trvání soudcovskou lhxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxo vykonatelnosti rozhodnutí správního orgánu zrušit, ukáže-li se kdykoliv, že pominuly důvody, pro které byl povolen.
O návrhu na odklad právní moxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx
xxxxxxxxxxost rozhodnutí správního orgánu ... ze dne ... čj. ... se odkládá do doby právní moci rozhodnutí ve věci samé.
Návrh na odklad právní moci (vykonatelnxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxx xj. ... povolený usnesením podepsaného soudu ze dne ... čj. ... se zrušuje.
Hlava třetí
Řízení o žalobě
Příslušnost
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
I v řízení dle části páté občanského soudního řádu platí ustanovení § 11 odst. 1, podle něhož se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušnxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxvuje pro řízení dle části páté občanského soudního řádu zvláštní ustanovení § 249; ustanovení § 9 se nepoužije.
Při zkoumání věcné příslušnosti se xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xízení, avšak se zřetelem ke skutečnostem, které tu jsou kde dni zahájení řízení (ke dni podání žaloby, respektive ke dni, kdy soudu došla žaloba odmítnuxx xxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxdnávají a rozhodují v občanském soudním řízení - viz § 82 odst. 3, a to za podmínky, že odmítnutá žaloba došla soudu příslušnému k občanskému soudnímu řízxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxd postupu při řešení tzv. kompetenčního konfliktu, který může nastat mezi xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xěcem by zdánlivě komplikující situace nastolovat nemělo).
Dospěxxxxx xxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx x xxxxxx xtupni příslušný krajský soud (jde pouze o případy dle § 249 odst. 2, tj. o věci vkladu práva k nemovitým věcem - viz dále), postupuje soud dle § 104a a věc přexxxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx x x xoudem uváděným důvodům vyjádřit a vrchní soud pak rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni.
Jestliže všax xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxtáři k úvodním ustanovením této pasáže zákona - nejde o soukromoprávní spor či jinou právní věc předtím řešenou správním orgánem, nýbrž že se jedná o věc xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxrávního orgánu ve správním soudnictví (viz komentář k ustanovení § 104b).
Rovněž se v řízení podle části páté občanského soudního řádu uplatní i ustxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxx x xx xx xx x xxxx xx xxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxnském soudním řízení. V takovém případě postupuje soud dle § 104c odst. 2 a předkládá věc zvláštnímu kompetenčnímu senátu zřízenému podle § 2 zákona č. 1xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxanovení - formou návrhu, z čehož je třeba dovodit, že v zájmu zachování práva účastníků na spravedlivý proces je
de facto
povinen takový návrh předložixx
x xxxxx xx
xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxveň postavený).
K odst. 2:
xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxci komentovaného ustanovení, kdy žaloby proti rozhodnutím správního orgánu, jimiž byl rozhodnut spor nebo jiná právní věc ve věcech vkladu práva k nemxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxvním stupni vždy krajský soud. Jediným příkladem věcí projednávaných v prvním stupni krajskými soudy dle § 249 odst. 2 budou vkladové žaloby, tedy žaloxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx