99/1963 Sb.

Občanský soudní řád, 1. část: Soudcovský komentář

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (1)
xxxxxxx xxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxx
xxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxvát
Kryštof
Janek
František
Korbel
Tomáš
Lichovník
Jaroslav
Mádr
Tomáš
Mottl
Daniel
Paľko
Bohuslav
Petr
Viktor
Sedlák
Pxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxx
xxxxxx
Část první
Obecná ustanovení
Hlava první
Základní ustanovení
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x x
xxxxxtátor: Jirsa
V prvním komentovaném ustanovení občanského soudního řádu je vyjádřen smysl procesního předpisu a celého soudního řízení, kterým je xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxe 4.7.1996, sp. zn. III. ÚS 80/96: „Právo na soudní (a jinou právní) ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (právo na spravedlixx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxké hodnoty práva a svobody člověka a občana (dtto); ochrana těchto práv je ústavně svěřena především obecným soudům (čl. 90 úst. zák. č. 1/1993 Sb.), ktxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx x xx x xxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxho, tak i procesního práva, jehož předpisy (pro úsilí o ochranu práva) vymezují stanovený postup (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), jímž xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxlní (procesní) předpoklad zákonnosti jejich rozhodnutí musí proto být vždy s ústavními principy ve shodě.“
Ustanovením § 1 se Ústavní soud ve své roxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxho účelu a smyslu) takto: „Občanský soudní řád je nástrojem soudu k zajištění spravedlivé ochrany práv a oprávněných zájmů účastníků v občanském soudxxx xxxxxx xx xxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xa trvání sporu nastat. Avšak ani tento předpis, jakkoli je obsáhlý, nemůže poskytovat odpovědi na všechny otázky, které v průběhu řízení musí soud rozhxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxní nemohl být naplněn. Z nedostatku výslovné právní úpravy lze dovodit jen to, že vymezení postupu v takovéto procesní situaci zákon ponechává na interxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x x xx x xx xx xxx xxxxx x na souladu s ústavními principy spravedlivého procesu.“
xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxáva, nikoliv k tomu, aby se z něj samotného stal smysl celého řízení před soudem. Preferuje také jednoznačně přirozenoprávní (materiální) přístup k prxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxu Ústavního soudu ze dne 20.12.2006, sp. zn. II. ÚS 188/06:
„Ústavní soud připomíná, že úkolem obecných soudů především je, aby zákonem stanoveným zxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxdem, který soudům ukládá postupovat nejen tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k zachováváxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxuladu s účelem základního práva na soudní ochranu a upřednostňovat materiální chápání práva na soudní ochranu před formalistickým posuzováním předpxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xomentáře řetězec všech dílčích kroků, které soud činí od zahájení řízení, nejčastěji od přijetí návrhu v podatelně až po založení spisu na spisovnu. Úmxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxanovení (nejen to komentované)je ovšem podpůrně použitelná nejenom na sporná řízení upravená od 1. 1. 2014 výlučně občanským soudním řádem ve znění po xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxly č. 294/2013 Sb. a zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob).
Je-li tedy v komentáři zmínka o postupu soudu, chxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxnímu tajemníkovi, justičnímu čekateli či asistentovi soudce, administrativě i správě soudu - řetězec všech postupných kroků, které soud musí vykonax xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxe nebo někdo jiný, zajímá jej především výsledek v podobě konečného rozhodnutí, případně jeho výkon (
exekuce
).
Každý soud je organizací, v níž pracxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxá“ (dozorčí úředníci, vedoucí kanceláří, zapisovatelé, pracovníci podatelny, vyššího podacího oddělení, výkonní úředníci) a konečně skupina „sprxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxx xx xx xxxxxxx xxxxx jako organizace z hlediska funkčních skupin pracovníků.


V týmové práci soudu musí soudce být individualitou, nikoliv však individualistou. Protx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
Minitým je pružně a operativně fungující útvar, ve kterém jsou zvýrazněny přímé vztahy mezi soudcem a jeho podpůrným personálem, spolupracovníky v txxxx
xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xx xxxxxxíci dočkají konečného rozhodnutí. Soudce však potřebuje k výkonu své funkce odpovídající podmínky, které pro něj musí vytvořit správa soudnictví, přxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x soudcích). Jestliže soudce tyto podmínky zajištěny má a postupuje v řízení s průtahy, vystavuje se nebezpečí kárného stíhání (zák. č. 6/2002 Sb., zák. xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxho řádu jedná o zákonnou úpravu postupu soudu a účastníků. Vedle této úpravy, obsažené též v zákonu č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, existuje však i úxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxnkrétních kroků všech justičních zaměstnanců na cestě za spravedlností, najdeme jeho úpravu ve více předpisech.
Z předpisů ústavních je to předevxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx zákon č. 23/1991 Sb.) - hlava pátá - právo na soudní a jinou právní ochranu. Z podzákonných norem upravuje postup soudu především jednací řád (vyhláška Mxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx x
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x05/2001-Org., kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy). Posledně uvedené předpisy jsou však natolik podrobné a xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx, soustředit se spíše na webové stránky, které má každý soud v České republice a které najdeme na adrese www.justice.cz. Zde je možné především nahlédnoxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xpravidla v sekretariátu xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxnance.
Postup účastníků ve smyslu komentovaného ustanovení nelze zaměňovat za úkony účastníků (§ 41-44) a bude dále vždy chápán jako souhrn povolexxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxx x xxpším případě znamenat oddálení konečného rozhodnutí, v horším případě finanční újmu (prohra ve sporu, pořádková pokuta, náhrada nákladů řízení), přxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
Smyslem postupu soudu a účastníků je podle úvodního ustanovení spravedlivá ochrana soukromých práv a výchova k zachování zákxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x výchova účastníků (ale i ostatních osob na řízení zúčastněných) k čestnému plnění občanských povinností a lepšímu právnímu vědomí. Procesní předpis xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xstanovení § 2 odst. 1, věta první, obč. zák., podle něhož každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx x 3 naposledy citovaného zákona, který říká, že soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx
xx
xxxxx xx xxxxx xx xxxranu svého života a zdraví, jakož i svobody, cti, důstojnosti a soukromí,
b)
rodina, rodičovství a manželství požívají zvláštní zákonné ochrany,
xx
xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxstní neschopnosti k újmě druhých,
d)
daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny,
e)
vlastnické právo je chráněno zákonem a jen zákon může stanoxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx x
x x
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxsní předpis, který je součástí veřejneho prava, musí primárně plnit roli ochrance prav soukromych. Jde o „navod k použiti“, z něhož se nesmí stát bezúčexxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx x xxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xauze nařídí pečlivě připravené první jednání, k němuž zajistí veškeré potřebné důkazy, tyto důkazy při jednání provede, umožní přítomným novinářům pxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxx než soudce, který jednání donekonečna odročuje, novinářům činí schválnosti v podobě zákazů a příkazů, případně vyloučí veřejnost s pochybnými argumxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxastníka (pravidelně toho, který nějakým způsobem porušil svoji povinnost), nechrání účastníka „poctivého“, nepostupuje nejen podle prvního ustanxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xedy
interpretace
procesního předpisu, jež je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti, pak zakládá „porušení základního práva a svobody“ a může xxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xn. III. ÚS 269/99).
Soudy tedy plní nejen roli ochrannou, ale i výchovně preventivní, a to, jak důsledně soudci v jednotlivých kauzách postupují, má xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxx xxdně a včas, že vlastnické právo je nedotknutelné, že se mají plnit závazkové povinnosti, atd.
Také proto musí být, zejména pro naplňování výchovné rxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxm i duchem zákona zneužívali.
Komentátor: Trebatický
Úprava postupu soudu a účastníků obsažená v občanském soudním řádu platí v zásadě i pro řízení o soukxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxvení § 48 za použití § x xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxxxx x x xxxx xx xxxxxxx xxx
xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxh s mezinárodním prvkem je v rámci Evropské unie upraven v některých případech ve zvláštních předpisech. Pomineme-li z důvodu jejich specifického přexxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxx xlenskými státy EU připravované Úmluvě o insolvenčním řízení, kterou však Velká Británie odmítla podepsat, nařízení č. 207/2009 o ochranné známce Spoxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxzením č. 1215/2012, upraveny otázky soudní příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, nařízením č. 2201/xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx009 otázky příslušnosti, rozhodného práva, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech vyživovacích povinností (viz komentář k § 7), nařízením č. 1393/20xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxkých státech (viz komentář k § 122), zákonem č. 629/2004 Sb. poskytování právní pomoci v přeshraničních sporech (viz komentář k § 138). Nařízení č. 650xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxho dědického osvědčení. Nařízením č. 1896/2006 je speciálně upraveno řízení o evropském platebním rozkazu, které bylo výslovně zakotveno i do občansxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxx x xxxx x xxxízením č. 861/2007 evropské řízení o drobných nárocích.
Evropské řízení o drobných nárocích je řízením, v němž může žalobce v přeshraničních sporexx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxesahuje částku 2000 € bez příslušenství. Úprava platí ve všech členských státech mimo Dánska. Přeshraničním sporem je přitom spor, ve kterém alespoň jxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xx xxxxzení č. 44/2001.
V tomto řízení lze projednat občanskoprávní a obchodněprávní nároky kromě nároků z odpovědnosti státu za jednání a opominutí při vxxxxx xxxxxx xxxx x
xxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxjetkových nároků mezi manželi, nároků opírajících se o vyživovací povinnost, nároků ze závěti a dědictví a dalších nároků vyloučených z působnosti téxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx projedná ji ve standardním občanskoprávním řízení.
Řízení se zahajuje návrhem, jehož obsah upravuje vzorový formulář A, podaným u příslušného soxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxím jeho originálu ve lhůtě 3 dnů lze návrh podat také elektronickou poštou nebo faxem. Řízení je v zásadě písemné.
Má-li návrh na zahájení řízení vady x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxí-li žalobce v určené lhůtě vady návrhu, nebo je-li návrh zjevně neopodstatněný či žaloba nepřípustná, soud návrh odmítne. Pojmy „zjevně neopodstatnxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxatky, soud jej spolu s výzvou k vyjádření v podobě formuláře C zašle ve lhůtě 14 dnů žalovanému. Ten má 30 dnů na to, aby se k žalobě vyjádřil. Obdržené vyjádxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxmí žalobce, který má na vyjádření lhůtu třiceti dnů, stejným způsobem jako žalovaného s žalobou. Přesahuje-li vzájemný návrh částku 2000 €, soud celou xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxvrh (nárok) vykládán jako návrh týkající se stejné smlouvy či stejné skutečnosti jako návrh původní. Vzájemným návrhem není námitka započtení. Je zárxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xd obdržení vyjádření žalobce k vzájemnému návrhu žalovaného je soud povinen o věci rozhodnout. Nejsou-li však účastníky poskytnuté údaje pro rozhodnxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xovažuji-li to za užitečné, nařídit ve věci jednání, které se musí konat ve lhůtě 30 dnů od jeho nařízení. V těchto případech je soud povinen rozhodnout do xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxčených lhůtách na výzvu soudu nereagují. Na žádost účastníka a bezplatně soud prostřednictvím formuláře D potvrdí, že o věci bylo rozhodnuto.
Lhůtx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxa účastníka poučit o důsledcích jejího zmeškání. Nelze-li ve výjimečných případech dodržet lhůty stanovené pro postup soudu, soud učiní příslušný úkxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx hradí účastník, který neměl ve věci úspěch.
Vydané rozhodnutí lze napadnout opravným prostředkem v souladu s vnitrostátním právem. Krom toho v příxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxé viny mohl včas připravit xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xx žalovaný jedná bezodkladně, může žádat přezkoumání ve věci vydaného rozhodnutí. Nejsou-li uvedené podmínky splněny, soud přezkum odmítne. V případxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxování se provádí podle čl. 13 poštou s potvrzením o přijetí písemnosti.
Z hlediska nároků kladených na používané jazyky samotné řízení probíhá dle čxx x x xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxušných podpůrných (důkazních) listin. Obdrží-li soud jinou, např. důkazní, listinu v jiném jazyce, než ve kterém je vedeno řízení, je oprávněn po účasxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx není v jazyce, kterému rozumí, resp. v úředním jazyce země, do které je doručováno, soud o tom vyrozumí protistranu za účelem získání překladu dotčené lxxxxxx xx xxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx které jsou na vykonávací řízení kladeny. V otázkách výslovně neupravených odkazuje na vnitrostátní úpravu.
Podobně jako v případě dalších unijníxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxkat na internetových stránkách Evropského soudního atlasu ve věcech civilních, resp. nově též na portálu evropské e-justice.
Spolupráci členskýxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx občanské a obchodní věci, vytvořená rozhodnutím Rady č. 2001/470/ES.
Činí tak jednak zřízením informačního systému pro veřejnost, který je veřejxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxytovat nezbytné informace, usnadňovat komunikaci a přispívat k hladkému průběhu řízení s cizím prvkem jak v případech potřeby aplikace platné unijní xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxh smlouvách nelze.
V případě absence zvláštní unijní úpravy v souladu se zásadou vnitrostátní procesní autonomie platí v rozsahu její věcné působnxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxolávat ve vztahu k rozhodnutí instituce EU vydanému podle úpravy přijaté na unijní úrovni, která navíc na vnitrostátní právo neodkazuje (viz např. rozxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxé na řízení klade právo Evropské unie. Jde hlavně o požadavek zákazu diskriminace, označovaný též jako princip ekvivalence či rovnocennosti a požadavxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxfalero Srl v. Prefetto di Genova, věc C-13/01, rozsudek Soudního dvora ze dne 13. března 2007, Unibet (London) Ltd a Unibet (International) Ltd v. Justixxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xřístupná např. na internetových stránkách EUR-Lexu. V češtině jsou přitom dostupná rozhodnutí vydaná po vstupu České republiky do EU a výběr 948 rozhoxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxh Soudního dvora EU. Při práci s rozhodnutími Soudního dvora, a to platí obecně, je třeba pamatovat na to, že jednotlivá ustanovení v nich citovaných zakxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxa Amsterodamskou smlouvu z roku 1997 a Lisabonskou smlouvu z roku 2007).
Podle zásady ekvivalence podmínky pro uplatňování nároků založených ustaxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxevýhodňovat osoby z ostatních členských zemí vůči osobám tuzemským. Pokud vnitrostátní úprava takové méně příznivé podmínky pro uplatnění nároků zaxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxčuje příslušnost soudu a procesní podmínky pro podání žaloby na ochranu práv, která žalobci svědčí na základě přímého účinku práva EU, vnitrostátní prxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxudek Soudního dvora ze dne 16. prosince 1976, Rewe-Zentralfi nanz eG a Rewe-Zentral AG v. Landwirtschaftskammer für das Saarland, věc 33-76, nebo rozsxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxx xxeen, na žádost Delena Wells v. Secretary of State for Transport, Local Government and the Regions, věc C-201/02, rozsudek Soudního dvora ze dne 17. červxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxrales SAL v. Administración del Estado, věc C-118/08).
Jako příklad úpravy, která rozlišuje mezi tuxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxx x 11 zák. č. 91/2012 Sb. Podle něj cizinci, který se domáhá rozhodnutí o majetkovém právu, uloží soud na návrh odpůrce, aby složil soudem určenou jistotu xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxt, jestliže: a) návrh na její složení byl podán, teprve když odpůrce ve věci již jednal nebo vykonal procesní úkon, ač již věděl, že navrhovatel není českxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x) navrhovatel má v České republice nemovitý majetek v ceně dostačující k úhradě nákladů, které odpůrci v řízení vzniknou; d) návrh na zahájení řízení je xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxků a záloh.
Podle rozhodnutí Soudního dvora EU princip rovného zacházení zakotvený v čl. 59 Smlouvy o EHS (nyní čl. 56 Smlouvy o fungování EU) platí ve xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxu tyto služby určeny, kdekoliv. Představuje diskriminaci z důvodu národnosti, která je články 59 a 60 Smlouvy o EHS (nyní čl. 56 a 57 Smlouvy o fungování Exx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxnského státu, z důvodu, že je cizincem, povinnost zaplatit jistotu za náklady řízení. Právo na rovné zacházení zakotvené v právu Společenství (nyní v pxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxenství (nyní práva EU) se nesmí lišit napříč různými odvětvími vnitrostátního práva, do kterých může zasahovat. Skutečnost, že předmět řízení má záklxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xsobě pověřené vyřízením dané dědické věci (viz rozsudek Soudního dvora ze dne 1. července 1993, Anthony Hubbard (Testamentvollstrecker) v. Peter Hamxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxtotu za náklady řízení v řízení, které hodlají zahájit proti státnímu příslušníku či právnické osobě z tohoto členského státu, spadá do působnosti Smlxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx, má-li dopad, byť nepřímý, na obchod zbožím a službami mezi členskými státy. Takový dopad může mít zejména v případě, kdy jistota xx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxtiž brání členskému státu žádat po státním příslušníku z jiné členské země, jenž u soudu tohoto státu zahájil řízení proti státnímu příslušníku tohoto xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx předpokladu, že se žaloba týká výkonu základních svobod zaručených právem Společenství (rozsudek Soudního dvora ze dne 20. března 1997, David Charlex xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxtní podmínky ohledně aplikace čl. 6 Smlouvy o založení ES, toto ustanovení je třeba dle čl. 2 aktu o přistoupení považovat za přímo aplikovatelné s tím, žx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxpením. Vnitrostátní civilní procesní úprava členského státu jako ta, jež požaduje po příslušníku jiné členské země, v případě, že není jeho rezidentexx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx obsaženou v čl. 6 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství a podléhá všeobecnému principu zákazu diskriminace založenému tímto článkem, poxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxnskému státu požadovat složení jistoty za náklady řízení po příslušníku jiné členské země, jenž je zároveň příslušníkem země, která není členskou zemxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxonáře proti společnosti se sídlem v tomto členském státě, není-li takový požadavek adresován i příslušníkům tohoto státu, kteří nejsou jeho rezidentx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxx
xxx xxx xxx22/96).
Výslovný zákaz uložení povinnosti složit jistotu za náklady řízení obsahuje například ustanovení čl. 44 odst. 5 nařízení č. 4/2009 o příslxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xařízení č. 1896/2006 vyměřit soudní poplatek podle vnitrostátní úpravy za předpokladu, že tato úprava není méně příznivá než úprava, která platí pro oxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxo dvora ze dne 13. prosince 2012, Iwona Szyrocka v. SiGer Technologie GmbH., věc C-215/11).
K uplatnění zásad efektivity a rovnocennosti ve spotřexxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxdikaturu tam citovanou.
Vnitrostátní úpravu promlčení nelze považovat za úpravu, která by byla v rozporu se zásadou rovnocennosti, upravuje-li vxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxdrich G. Barth v. Bundesministerium für Wissenschaft und Forschung, věc C-542/08).
Právo Společenství zamezuje aplikaci ustanovení vnitrostátxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxlo zjištěno rozsudkem Soudního dvora v řízení dle čl. 226 Smlouvy, může uspět pouze v případě, že žalobce vyčerpal všechny opravné prostředky, které má x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxení vnitrostátního práva se nepoužije v případě žalob na náhradu škody proti státu opírajících se o porušení Ústavy touto legislativou, které bylo zjxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx x opravné prostředky opírající se o porušení práva Společenství, nebo o porušení práva vnitrostátního. S přihlédnutím k jejich cíli a základním charakxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx která utrpěla újmu jednáním či opomenutím státu, a na druhé straně jediný rozdíl mezi nimi spočívá v tom, že porušení práva, o které se opírají, bylo v prvxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxnost však při absenci dalších charakteristických prvků umožňujících dospět k závěru o existenci dalších rozdílů mezi těmito žalobami nepostačuje ve xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxs Generales SAL v. Administración del Estado, věc C-118/08).
Podstatou a smyslem požadavku efektivity práva EU je podobně jako v případě zákazu disxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxování nároků založených právem Evropské unie ve srovnání s podobnými nároky založenými právem vnitrostátním (viz např. výše citované rozsudky Soudnxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xřísluší vnitrostátnímu soudu, aby v zásadě aplikoval vnitrostátní právo své země. Musí přitom dbát na zajištění plné účinnosti práva unie, což jej můžx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxetoval způsobem umožňujícím regulaci dotčené přeshraniční situace (viz v tomto smyslu zejména rozsudek Soudního dvora ze dne 9. března 1978, Simmentxxxx xxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xěc C-213/89, bod 19; rozsudek Soudního dvora ze dne 20. září 2001, Courage Ltd v. Bernard Crehan a Bernard Crehan v. Courage Ltd a další, věc C-453/99, bod xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxx
xxxxx xxxxxxxxry Soudního dvora přísluší vnitrostátním soudům, aby uplatněním zásady spolupráce, zakotvené v článku 5 Smlouvy o založení EHS, zajistily právní ochxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x11/79, a Mireco, věc 826/79). S požadavky vlastními povaze práva Společenství by bylo neslučitelné jakékoliv ustanovení vnitrostátního právního řáxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xoudu, příslušnému k aplikaci tohoto práva, ponechat neaplikována ta ustanovení vnitrostátního práva, která představují překážku, byť jen dočasnoux x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxnost práva Společenství by byla rovněž narušena, bylo-li by ustanovení vnitrostátního práva s to zabránit soudu projednávajícímu spor, který se řídí xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx dovozovaných z práva Společenství. Z toho vyplývá, že soud, který by za těchto okolností nařídil předběžné opatření, nebýt konkrétního ustanovení vnxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxlouvy o EHS, jehož účinnost by byla oslabena, pokud by vnitrostátní soud, který přerušil řízení do doby rozhodnutí o předběžné otázce, nemohl nařídit pxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxna 1990, The Queen v. Secretary of State for Transport, ex parte: Factortame Ltd a další, věc C-213/89).
V řízení, jehož předmětem jsou závazky a právx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxko jsou čl. 3(f), 85, 86 a 90 Smlouvy, i když účastník, v jehož prospěch tato úprava svědčí, se jich nedovolal, v případě, že dotčené vnitrostátní právo tuxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xednotlivci náleží na základě bezprostředního účinku komunitárního práva. To nicméně vnitrostátním soudům neukládá, aby se z úřední povinnosti zabýxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxsely přesáhnout předmět sporu tak, jak jej účastníci definovali, a kdy by se musely zabývat i jinými skutečnostmi a okolnostmi než pouze těmi, na nichž úxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxudy a upravilo procesní pravidla, která se použijí v případě žalob na ochranu práv, která jednotlivci svědčí na základě přímého účinku komunitárního pxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxmunitárním právem činit nemožným nebo přehnaně komplikovaným. Ustanovení vnitrostátního práva, které by znemožňovalo zahájení řízení o předběžné xxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxky, je třeba posoudit na úlohu tohoto xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxpy, na nichž je vnitrostátní právní systém postaven, jako je zajištění práva na obranu, zásada právní jistoty a řádného vedení řízení. V tomto ohledu záxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxdech, kdy jeho zapojení vyžaduje veřejný zájem, odráží pojetí vztahů mezi jednotlivcem a státem, která převažují ve většině členských zemí. Chrání prxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xvora ze dne 14. prosince 1995, Jeroen van Schijndel a Johannes Nicolaas Cornelis van Veen v. Stichting Pensioenfonds voor Fysiotherapeuten, spojené vxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxe které jsou obecné soudy rozhodující o odvolání nebo v posledním stupni řízení po- vinny v případě, že dospějí k závěru, že vnitrostátní zákon je v rozpoxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx x xonkrétním případě omezily na jeho nepoužití v rozsahu, v němž přednostní povaha tohoto řízení brání ve svém důsledku těmto obecným soudům ve výkonu jejxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx soudu pověřenému výkonem kontroly ústavnosti zákonů, tak případně po rozhodnutí tohoto soudu o uvedeném návrhu. Unijní právo, a zejména článek 267 SFxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxv okamžiku v průběhu řízení, který považují za vhodný, a dokonce i po ukončení incidenčního řízení o kontrole ústavnosti zákonů, na Soudní dvůr s jakoukxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx právním řádem Unie a po ukončení takového incidenčního řízení upustit od použití dotčeného ustanovení vnitrostátního právního předpisu, pokud dospxxx x xxxxxxx xx xx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxadavky unijního práva (rozsudek Soudního dvora ze dne 11. září 2014, A v. B a další, věc C-112/13).
Zásada spolupráce vyplývající z článku 10 Smlouvy x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxí soudu a zrušit je, jeví-li se, že je v rozporu s právem Společenství. V zájmu zajištění stability práva a právních vztahů i řádného výkonu spravedlnostx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxí stala konečnými, již nemohla být zpochybněna (rozsudek Soudního dvora ze dne 16. března 2006, Kapferer, věc C-234/04).
Úprava přiměřených promlxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx Tyto lhůty totiž nejsou s to prakticky znemožnit nebo nadměrně ztížit výkon práv založených právním řádem EU. Tříletá promlčecí lhůta se v tomto smyslu xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxtrostátního právního řádu, nemohou jednotlivci požívat svých práv v plném rozsahu. Tento stav nejistoty přetrvává i poté, co Soudní dvůr rozhodl o tomx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxtatečně určitá a bezpodmínečná, aby bylo možno se jich dovolat před vnitrostátním soudem. Pouze řádná transpozice směrnice je s to tento stav nejistotx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xráv domáhali u soudu. Z toho vyplývá, že do doby řádného provedení směrnice členský stát, jenž je s jejím provedením v prodlení, se nemůže vůči jednotlivxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxí řízení dle vnitrostátního práva do této doby neběží. Právo Společenství brání příslušným orgánům členského státu dovolávat se v řízení zahájeném u vxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx upravujících lhůty pro zahájení řízení, pokud dotčený členský stát tuto směrnici ve vnitrostátním právním řádu řádně neprovedl (rozsudek Soudního dxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx směrnicí v podobě výsledku, kterého má být dosaženo, a jejich povinnost podle čl. 5 Smlouvy přijmout všechna vhodná opatření obecné či konkrétní povahx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxci. Z toho vyplývá, že při aplikaci vnitrostátního práva soud, jemuž náleží jeho
interpretace
, je povinen je pokud možno vykládat ve světle znění a účelx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx proti státu v řízeních před vnitrostátními soudy ustanovení směrnice, která se jeví, pokud jde o její věcnou působnost, bezpodmínečnými a dostatečně xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxlementována vadně, ale také v případech, kdy vnitrostátní opatření, která směrnici provádějí bezvadně, nejsou aplikována tak, aby bylo dosaženo jejxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxadavkem zajistit plnou aplikaci směrnice dokonce i po přijetí prováděcích opatření (rozsudek Soudního dvora ze dne 11. července 2002, Marks & Spexxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx způsobem svědčícím o zneužití práva či o podvodném jednání. Právo Společenství nebrání vnitrostátním soudům v aplikaci vnitrostátní úpravy za účelex xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx být na újmu účinnosti a jednotné aplikaci komunitárního práva v členských zemích. Vnitrostátní soudy nejsou především oprávněny při hodnocení xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxndros Kefalas a další v. Elliniko Dimosio a Organismos Oikonomikis Anasygkrotisis Epicheiriseon AE /OAE/, věc C-367/96, rozsudek Soudního dvora ze dxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxu Společenství odporuje vnitrostátní právní úprava, která obecně vylučuje odpovědnost členského státu za škodu způsobenou jednotlivci porušením pxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxch norem nebo v důsledku hodnocení skutečností a důkazů provedených tímto soudem. Vyloučení veškeré odpovědnosti státu v těchto případech by totiž vexxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xozhodnutím vnitrostátního soudu rozhodujícího v poslední instanci, pokud by takové vyloučení odpovědnosti nezaručovalo jednotlivcům efektivní sxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxm práva Společenství rozhodnutím vnitrostátního soudu rozhodujícího v poslední instanci může být dána ve výjimečných případech, kdy tento soud zjevxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xormy nebo to, zda porušení bylo záměrné, zda chybné právní hodnocení je omluvitelné nebo neomluvitelné, zda došlo k porušení povinnosti předložit žádxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxné rozhodnutí vydáno ve zjevném rozporu s judikaturou Soudního dvora v dané oblasti. Ačkoliv nelze v tomto ohledu vyloučit, aby vnitrostátní právo upřxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxva Společenství rozhodnutím vnitrostátního soudu rozhodujícího v poslední instanci, tato kritéria však v žádném případě nemohou být přísnější než txx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxeich, věc C-224/01. Z toho vyplývá, že s právem Společenství je v rozporu vnitrostátní právní úprava, která omezuje odpovědnost státu pouze na případy xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxo ke zjevnému porušení práva (rozsudek Soudního dvora ze dne 13. června 2006, Traghetti del Mediterraneo SpA v. Repubblica italiana, věc C-173/03).
xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxla zakotvena v článcích 6 a 13 Evropské úmluvy o lidských právech a která byla rovněž znovu stvrzena v článku 47 Listiny základních práv Evropské unie.
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xráva Společenství. Při neexistenci právní úpravy Společenství v této oblasti přísluší vnitrostátnímu právnímu řádu každého členského státu, aby urxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxtvila některé přímé žaloby, které mohou být případně uplatněny soukromými osobami před soudem Společenství, nezamýšlela vytvořit před vnitrostátnxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxy ze struktury vnitrostátního právního řádu vyplývalo, že neexistuje žádný právní prostředek umožňující (ani incidenčně) zajistit dodržování právx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxho subjektu a jeho právní zájem na podání žaloby, právo Společenství vyžaduje, aby vnitrostátní právní předpisy nezasahovaly do práva na účinnou soudxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
x xxxxx xxxxxx procesní podmínky soudních řízení určených k zajištění ochrany práv, která procesním subjektům vyplývají z práva Společenství, nesmějí být méně příxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxěžovat výkon práv přiznaných právním řádem Společenství (zásada efektivity). Každý případ, v němž vyvstává otázka účinnosti vnitrostátního procesxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxátních soudních orgánů. Krom toho vni- trostátním soudům přísluší vykládat takové procesní podmínky použitelné na řízení, ve kterých rozhodují, v co xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxanu práv, která procesním subjektům vyplývají z práva Společenství.
Zásada účinné soudní ochrany práv přiznaných procesním subjektům právem Spoxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx s článkem 49 ES, pokud jiné účinné právní prostředky, které nejsou méně příznivé než ty, které se týkají obdobných vnitrostátních žalob, umožňují takoxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxenského státu umožňoval nařízení předběžného opatření až do doby, kdy příslušný soud rozhodne o souladu vnitrostátních ustanovení s právem Společenxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxedená zásada musí být vykládána tak, že v případě pochybnosti o souladu vnitrostátních ustanovení s právem Společenství se případné nařízení předběžx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx kritérii určenými vnitrostátním právem použitelným před uvedeným soudem, pokud tato kritéria nejsou méně příznivá než ta, která se týkají obdobných xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxního dvora ze dne 13. 3. 2007, Unibet /London/ Ltd a Unibet /International/ Ltd v. Justitiekanslern, věc C-432/05).
xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxdení rozhodnutí konstatujícího vykonatelnost usnesení o věcné obstávce majetku podle článků 38 až 42 uvedeného nařízení a nařizujícího věcnou obstáxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx zakotvena v článku 47 Listiny základních práv Evropské unie, může zahrnovat nárok na nepřiznání práva na ná- hradu nákladů řízení nebo poplatků za právxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xmezení práva na přístup k soudům, které zasahuje do tohoto práva v jeho samotné podstatě, zda směřují k legitimnímu cíli a zda existuje rozumný vztah proxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xavrhovatele na úspěch, závažnost věci pro navrhovatele, komplexnost uplatnitelného práva a použitelného řízení, jakož i schopnost tohoto navrhovaxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxlnost, zda případně představují nepřekonatelnou překážku pro přístup k soudu. Pokud jde konkrétně o právnické osoby, může vnitrostátní soud zohlednxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx nebo akcionářů a jejich možnost získat částky nezbytné k podání žaloby (usnesení Soudního dvora ze dne 13. 6. 2012, GREP v. Freistaat Bayern, věc C-156/xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxntář k § 2
Komentátor: Jirsa
Rozhodování sporů, řešení klasického kontradiktorního konfliktu, v němž na jedné straně stojí žalobce a na druhé stranx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxní věcí je jen cestou k jejich rozhodnutí. Aby mohl soud rychle a spravedlivě rozhodnout, musí být mezi stranami zřejmé a nepochybné, v čem je mezi nimi spxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxoru. Soud musí účastníky donutit, aby si mezi sebou vyjasnili, jaké je jádro sporu. Teprve potom může rychle a kvalitně rozhodnout.
Jak strany přivéxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx0 odst. 3).
Jestliže soudce již v rámci přípravy jednání neobjasní, v čem je jádro sporu, je téměř vyloučeno, aby splnil svoji zákonnou povinnost a ve xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxmně ovlivnit průběh i délku řízení v duchu zásady práva náležejí bdělým a že mu zákon svěřuje řadu prostředků, kterými může soud „donutit“, aby jednal věxxx x xxxxxxx
x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx, nevyužije-li svůj ústavně zaručený procesní prostor. Za ústavně konformní součást procesního práva považuje Ústavní soud setrvale i zásadu, podle xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x
xxxxxxxxxxxx xxxx
xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxré jsou základem státu svobodné osoby disponující autonomií vůle, kterou uplatňují v horizontálních vztazích, tj. ve vztazích mezi sebou navzájem, a xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxastníci řízení rovněž chápáni jako emancipované osoby, které jsou procesními normami vedeny k tomu, aby se svými vlastními úkony aktivně přičinily o pxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx a nese vždy část odpovědnosti za jeho výsledek, bez ohledu na to, zda se jedná o řízení sporné či nesporné, zda je ovládáno zásadou projednací či vyšetřovxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx Důsledek je následující: Soud musí nejprve vydat usnesení, kterým žalobce poučí, jakými vadami jeho podání trpí a jak je třeba tyto vady odstranit (§ 43 xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxji patnáctidenní) a žalobu doplní, takže je způsobilá k projednání, stále však nepřipojí požadované listinné důkazy. Soud musí vydat výzvu k zaplacenx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxobce dodatečně poplatek ve lhůtě zaplatí a zašle požadované listiny, znamenají tyto dva nadbytečné kroky v realitě české justice prodloužení řízení o xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxe.
xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxých věcí (především podle zákona o zvláštních řízeních soudních), tedy vyřizování velmi různorodé agendy. Každý okresní soud se dělí na dva hlavní úsexxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxí, opatrovnické, obchodní, exekuční, dědické, případně detenční či další. Musí se zde však vyřizovat i jiné agendy, jako je například umořování listixx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxší“ agendy patří výkon rozhodnutí, v soudní terminologii -
exekuce
.
Před středníkem v textu komentovaného ustanovení jsou výstižně, stručně a jasxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xozhodnutí.
Soud musí spor rychle, předvídatelně a koncentrovaně projednat, spravedlivě rozhodnout, ale také v případě potřeby své rozhodnutí vyxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
x x xx xxxxéna proto, aby si uvědomil, že pokud vydá nevykonatelné rozhodnutí, jako by žádné nevydal. Malá nepřesnost, neurčitost ve výroku rozhodnutí, může znaxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx se na soud obracel, tedy exekučního titulu. Je především věcí soudu, aby vydal vykonatelné rozhodnutí, tedy aby jeho výrok byl určitý, přesný, bez chyb x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x
xxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxxním případě - soud přebírá do výroku svého rozhodnutí.
Za středníkem je v textu znovu, stejně jako v § 1, zdůrazněna preventivní a výchovná povinnost xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxe ten, kdo v právu není. Také proto nesmí soud během řízení asistovat zneužívání práva, jak bude dále uvedeno na více místech tohoto komentáře (§ 87, 93, 1xxx xxxxx x x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx procesního předpisu, je důležité vysvětlit na samém začátku komentáře, co vlastně spor je a v čem spočívá jeho podstata. Spor není v procesní teorii i prxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx
xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxm, co tvrdí žalobce a co žalovaný, to, o co se účastníci přou, o čem nejsou schopni se dohodnout.
Pokud tedy je v tomto komentáři zmínka o sporu, řeč je prxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxx xx xylo“), a pouze na tento nesporný skutkový stav (příběh) mají jiný odlišný právní názor.
Příklad: Mezi stranami není sporu o tom, že žalovaný užíval nxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xxpovídající nájemnému v místě a čase obvyklému, protože smlouvu, na základě níž nebytové prostory užíval, považuje za neplatnou. Žalobce argumentuje xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxí spor ohledně příběhu, ale totožný příběh každá ze stran vykládá jinak - žalobce jako užívání na základě platné nájemní smlouvy, žalovaný jako užívání xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxházíme-li z tradičního posazení účastníků v jednací síni, po pravici soudcově se odvíjí jeden příběh žalující strany, po jeho levici druhý - verze straxx xxxxxxxxx
xxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx


xxxx x xxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxtávají (liší se v něm), lze označit za podstatu sporu, jeho jádro. Dů- ležité je jádro sporu očistit v průběhu řízení od nánosů a nepodstatných skutečnosxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxh řízeních soudních).
Jinak srovnej též komentář k ustanovení § 1.
Graf č. 3: Schematické znázornění organizace civilního úseku okresního soudxx
                                                          xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                     xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  xxxx xxxxxxxx 
xxxxxx
x
xxxxxx
xxxx x xxxx xxxxxxx
xxxnda
Nc I I I----------------------------------------------I x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx
x x x xxxxxxxxxxxxxx---------------------------------I I I I I I----------------------------------------------I I I--I občanskoprávní spory I I I---------------xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-I I I----------------------------------------------I I I--I rodinné věci s výjimkou péče o nezletilé I I I I----------------------------------xxxxxxxxxxxxx x x x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx x x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx----------------I I I I I I----------------------------------------------I I I--I civilní dožádání I I I------------------------------------xxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxx--------------------------------------------I I--I obchodní oddělení I--I I I------------------------------I I I------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx
xxxxxx
x
xxxxxx
xxxx x x xxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx----I I okresního I--I I soudu I I I----------------------------------------------I I--------------I I I--I věci péče o nezletilé I I I I----------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x x x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx x x xxxxxxxx-----------------------I I I----------------------------------------------I xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxůsobilosti k právním úkonům I I I I----------------------------------------------I I I I I I----------------------------------------------I I xxxx xxxxxxxx xxxxxx x x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxní výkon rozhodnutí E I I I------------------------------I I I----------------------------------------------I I--I exekuční oddělení I--I I I-xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x x xx---------------------------------------------I I I I----------------------------------------------I I I--I klasická dědická
agenda
I I I I-xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-I I--I dědické oddělení D I--I--I umoření listin U I I------------------------------I I I----------------------------------------------I I I Ixxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxx xx xx xchematické znázornění organizace civilního úseku krajského soudu.
                                                           I-----------------------------------------I
                                                        I--I ochrana dobrého jména prxxxxxxx xxxxx   x
                                                        x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                                                        x                                             
                                                        x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                                                        xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx                  x
                                                        x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                                                        x                                             
                                                        x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                                                        xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxí I
                     I-------------------------------I  I  I-----------------------------------------I
                  I--I odvolací 
agenda
Co I I I I------------------------xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxx
xx x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x x-----------------------------------------I I--I civilní prvostupňová
agenda
C I I I I-------------------------------I I I-----------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxx
x xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx------------------------------I I civilní úsek I I--I obchodní prvostupňová
agenda
I--I I krajského I--I I-------------------------------I I Ixxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-----------I I I-----------------------------------------I I--I určení lhůt k provedení I I I I procesních úkonů UL I I I------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxI I I-------------------------------I I I--I správní soudnictví A, Ad, Az I I I-----------------------------------------I I------------------xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx 1.2.2016.
Komentář k § 3
Komentátor: Jirsa
V ustanovení je definován hlavní úkol civilního procesu, který je upraven komentovaným zákonem. Spravxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx mají splácet, ublížit jinému na zdraví se nesmí, na cizí pozemek je xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxupem v konkrétní věci, přímý vliv na spravedlnost. Hlavním úkolem soudů je chránit ty, v jejichž neprospěch jsou tato (a jiná) pravidla porušována, a nexxx xxx xxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxat tak, aby byla zajištěna tato ochrana rychle a spravedlivě. K tomu soudům a soudcům může sloužit účelně, koncentrovaně a nestranně vedené soudní řízexxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxrušení bude napraveno, čímž ve společnosti dojde k posílení přesvědčení, že porušovat práva se nevyplácí.
Ve druhé větě tohoto ustanovení se odrážx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu.).
Každý se tedy může obrátit na soud, aby se domáhal ochrany soukromého práxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxstup k soudu.
Praktickým důsledkem shora uvedené ústavní zásady je například i to, že každé (skutečně každé) podání, které je soudu doručeno, musí bxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxu blíže komentář k ustanovení § 43), nebo je projedná, případně řízení zastaví bez meritorního projednání.
Občanské soudní řízení dává soudci do ruxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx je
status quo
v souladu s právem, a v této souvislosti nutno podotknout, že nejen s právem psaným, ale i nepsaným, vyššími principy, ekvitou (
aequitas
xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 5
Komentátor: Jirsa
Jednou ze záklxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxudniho rozhodnuti, která je nyní výslovně upravena v ustanovení následujícím. Jinými slovy - neznalost hmotného práva sice neomlouvá, pro neznalost xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxah do významných ústavních práv, především do zásady rovnosti účastníků a práva na spravedlivý proces. Aplikací tohoto ustanovení se ve své rozhodovaxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxů představuje jeden ze základních předpokladů práva na spravedlivý proces, zaručeného především v čl. 36 odst. 1 Listiny. Tomuto právu odpovídá povinxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx x xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
Komentované ustanovení obsahuje takzvanou obecnou poučovací povinnost soudu (generální poučovací klauzuli) a dva důležité pojmy: procesní právx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxch z hmotněprávních předpisů. Procesní povinnosti jsou potom úkoly, které soud v řízení od účastníka vyžaduje splnit a za jejichž nesplnění v některýcx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxanský soudní řád účastníkovi ukládá povinnosti (přiznává práva), které je třeba v soudním řízení splnit. Například povinnosti účastníka u soudního jxxxxxx xxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxře pouze v určitou úřední dobu).
Povinností soudu je poskytovat účastníkům poučení pouze o procesních právech a povinnostech. K tomu srov. např. usxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxíky o jejich procesních právech a povinnostech. Podle názoru Ústavního soudu je toto ustanovení nutno vyložit tak, že soud je povinen účastníky poučitx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxnit vady procesních úkonů již učiněných, aby vyvolaly zamýšlené procesní účinky. Do poučovací povinnosti tedy nepatří návod, co by účastník měl nebo mxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxmován, nešlo by o pouhé poučení o procesních právech a povinnostech, ale o zásah soudu, kterým by vedl účastníky k tomu, co mají v daném případě dělat, aby xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx x xx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxsti prolomena - konkrétně poučovací povinností podle § 118a, jak bude podrobně uvedeno v komentáři k tomuto ustanovení, a dále povinností upozornit v rxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx x9 odst. 1, věta druhá, za středníkem).
Procesní poučovací povinnost soudu je trvalá, permanentní, musí účastníka provázet od podání návrhu až po roxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxlatná, nelze se podle ní domáhat zaplacení dlužného nájemného, ale pouze vydání bezdůvodného obohacení ve výši nájemného v čase a místě obvyklého, čemxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx, aby doplnil žalobu, označil nové důkazy, a nemůže prostě a jednoduše zamítnout žalobu z toho důvodu, že žalobce žaluje na základě neplatné smlouvy. Nexx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxt, jak ke škodě došlo. Soudce to postřehne, ne však nezastoupený žalobce, který svědeckou výpověď tohoto svědka nenavrhne, ačkoliv dosud je jeho procexxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxo břemene.
Obecná poučovací povinnost soudu má své vyústění v řadě dalších konkrétních ustanovení.
Graf č. 5: Přehled dílčích poučovacích povixxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
                xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx----------I
             I--I o právu vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle                    I
             I  I rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout (§ 15a odst. 1)                               I
             I  I----xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx                                                                      
             x                                                                                            
             x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx------------------------------------------------I
             I--I o právu požádat o ustanovení zástupce (§ 30 odst. 1)                                   I
             I  I-----------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
             x                                                                                            
             x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-----------------------I
             I--I o následcích nedoplnění podání (§ 43 odst. 1, 2)                                       I
             I  I---------------------------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
             x                                                                                            
             x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
             xxxx o ukládání písemností u soudu s účinky doručení xx xxx xxxxx xx                        x
             x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
             x                                                                                            
             x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-------------------------------------------------------------------I
             I--I o následcích odepření přijetí písemnosti (neposkytnutí součinnxxxxx x x xxx xxxxx xx x x
             x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
             x                                                                                            
             x  xxxxxxxxxxxxxxxx-------------------------------------------------------------------------I
             I--I o možnosti předvedení (§ 52 odst. 1)                                                   I
             I  I-----------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
             x                                                                                            
             x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-----------------------------------I
             I--I upozornění na právní úpravu, stanoviska a judikaturu (§ 99 odst. 1)                    I
             I  I----------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
             x                                                                                            
             x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx------------------------I
             I--I o možnosti podat žalobu proti rozhodnutí správního                                     I
             I  I orgánu ve správním soudnictví (§ 104b odst. 1)                                         I
             I  I----------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
             x                                                                                            
             x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx------------------------------------------I
             I--I o následcích nesplnění kvalifikované výzvy k vyjádření k žalobě (§ 114b odst. 5)       I
             I  I----------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
             x                                                                                            
             x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx------------------------------------------I
             I--I o koncentraci řízení ke konci přípravného jednání (§ 114c odst. 5)                     I
             I  I----------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
             x                                                                                            
             x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx------------------------------I
             I--I o kontumačních rozhodnutích při neomluvené absenci                                     I
             I  I u přípravného jednání (§ 114c odst. 6, 7)                                              I
             I  I--------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
             x                                                                                            
             x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--------------------------------------------I
             I--I k dotvrzení rozhodných skutečností, navržení důkazů                                    I
             I  I a překvalifikování skutkových tvrxxxx xx xxxxx                                         x
             x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx  x                                                                                            
x xxxxxxx xxxx  x----------------------------------------------------------------------------------------I
xxxxxxxxxxx  xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx                                                 x
             x  x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx                                   x
             x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx----------------------------------------------------------I
             I                                                                                            
             I  I------------------------------------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
             xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx                           x
             x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx------------------------------------------I
             I                                                                                            
             I  I----------------------------------------------------------------------------------xxxxxxx
             xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxx                                             x
             x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx----------I
             I                                                                                            
             I  I----------------------------------------------------------------------------------------I
             I--I o následcích nezaplacenx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx                      x
             x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
             x                                                                                            
             x  I----------------------------------------------------------------------------------------I
             I--I o následcích zmeškání jednání (možnost xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxx x     x
             x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
             I                                                                                            
             I  I----------------------------------------------------------------------------------------I
             I--I o opravných prostředcích (§ 156 odst. xx                                               x
             x  x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xx                               x
             x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-------------I
             I                                                                                            
             I  I----------------------------------------------------------------------------------------I
             I--I dědiců o možnosti odmxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx                                  x
             x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
             x                                                                                            
             x  xxxxxxx----------------------------------------------------------------------------------I
             I--I věřitelů v dědickém řízení (§ 175n)                                                    I
             I  I--------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
             x                                                                                            
             x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--------------------------------------------I
             I--I vyšetřovaného o právu na zástupce (§ 187 odst. 1)                                      I
             I  I-----------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
             x                                                                                            
             x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-----------------I
             I--I umístěné xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx                 x
             x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-------------I
             I                                                                                            
             I  I----------------------------------------------------------------------------------------I
             I--I žalovaného v řízení o xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx  x
             x  x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxx xx                x
             x  xxxxxxx----------------------------------------------------------------------------------I
             I                                                                                            
             I  I------------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
             xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxx                             x
             x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx----------------------------------------------------------------I
             I                                                                                            
             I  I------------------------------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
             xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx   x
                x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx odst. 2, § 337e odst. 3, § 338s odst. 2, § 338t odst. 2)     I
                I-----------------------------------------------------------------------------------xxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx nikoliv formálně a v obecné rovině, aby jeho poučení odpovídalo konkrétní situaci vzniklé v řízení. Vždy se musí jednat o poučení věcné, pokud možno příxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxtištěný formulář, na němž je uvedeno, že žalobce je povinen „vylíčit rozhodující skutečnosti a označit přesné znění žalobního petitu“. Pokud soudce dxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxy účastníka poučit v kontextu konkrétní žaloby a procesní situace: 1. jakými konkrétními vadami žaloba trpí; 2. v čem tyto vady přesně spočívají; 3. jak xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxučení obsahuje, což se týká zejména formulářů pro předvolání.
Účastník by potom měl, chce-li učinit pro úspěch ve věci vše, pozorně naslouchat (čísxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xx xx xx x xalobě vyjádřit do 30 dnů, musí mít na paměti, že je jeho povinností jednak se k žalobě srozumitelně vyjádřit, a dále, že tak musí učinit nejpozději do 30 dnxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxé, o čem x xxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xoučení. Jestliže se takto účastník ve vztahu k soudu projeví, je to vhodnější, než když zareaguje na poučení, kterému nerozumí, byť se snaží splnit povixxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xx xelkové majetkové poměry účastníka, nejde-li o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva a povaha věci to vyžaduje, lze ustanovit zástupce k ochraně účastnxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxcesní situaci, konkrétně mu poradí, jak zareagovat na poučení, kterému účastník nerozumí nebo nechápe jeho smysl. Zejména v řízení sporném je vhodné, xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxči soudu se nemusí vždy vyplatit, i když je soud povinen účastníka poučit o všech jeho procesních právech a povinnostech.
Jinými slovy: Pokud se účasxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxx xxx xxxx xxxxxxx x xx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx požádat o dodatečné poučení nebo 3. požádat soud o ustanovení zástupce.
Právo být poučen má účastník bez ohledu na to, zda je zastoupen advokátem (přxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxudu ze dne 6.6.1995, sp. zn. I. ÚS 151/94.
Právní stav xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x x
xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxcipy je třeba respektovat, ač soudní řízení přirozeně obsahuje mnohé prvky, které uvedeným zásadám kladou jisté mantinely: rychlost a hospodárnost nxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxo práva, nekoncepční řetězení novelizací základního procesního předpisu atd.), které ve skutečnosti posílení férového procesu nepřinášejí, nicméxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxit uvedené zásady, má přesto i za současné situace k dispozici řadu nástrojů, které může účelně využívat. Je to zejména soudce, kdo má možnost ovlivnit dxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxtup musí být nejen rychlý, ale též účinný.
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xxx xxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xorušení soudcovských povinností než postup soudce, který několik měsíců jednání nenařídí, ale smysluplně vede jeho přípravu, po jejím skončení naříxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxbující autoritu soudu.
Důležitým pojmem z komentované nxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxsledek řízení. Druhá zásada je zákonodárcem posilována systematicky od začátku 90. let minulého století a projevila se ve všech významných novelách oxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xx
xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xvrzení - § 120 odst. 3); v zákonu č. 171/1993 Sb. (možnost uznání nároku - § 153a, sankce v podobě rozsudku pro zmeškání - § 153b, zásada rozhodnutí na zá- klxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x x xxx xxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xznání - § 114b, zásada neúplné
apelace
- § 205a); v zákonu xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxx xx x xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxpojit účastníky a dát jim zřetelně najevo, že i oni jsou do značné míry odpovědní za výsledek řízení, což docílí například tím, že důsledně dbá na dodržovxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxlivě provede tzv. inventuru skutkových tvrzení a donutí účastníky oddělit nesporná tvrzení od sporných, atp. Z psychologického hlediska je velmi důlxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx x x xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx
Průtahem soudu je takový postup, který je buď pomalý (mezi jednotlivými úkony je značná prodleva, případně je soud nečinný zcela), nebo neúčinný (postxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx Především tím, že precizně plní pokyny soudu a své procesní povinnosti. Prostředků pro to, aby vyvíjel účelný a zákonem povolený tlak na soud, aby včas rxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxodobnost, že řízení bude probíhat rychle a účelně, než v případě, kdy je podán návrh neurčitý, musí být na výzvu soudu doplňován, nejsou k němu připojeny xxxxxxxx xxxxxx xxxxx
x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxstník poctivě plní své povinnosti, a přesto soud postupuje s průtahy. V takovém případě existuje několik možností, jak se průtahům bránit:
1.
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxější nástroj na odstranění průtahů. Předseda soudu (pověřený místopředseda) je povinen zabývat se každou stížností, přešetřit ji a nejpozději do jedxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxdování spisu, pohovor se soudcem, kárná žaloba, finanční postih pro administrativy atd.).
2.
Návrhem na určení lhůty k provedení procesního úkonx xx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxí určitého procesního úkonu (např. nařízení jednání, sepsání rozsudku, předložení spisu odvolacímu soudu). Účastník má v tomto případě právo na to, axx xxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxx xx xx xxx xxx xxxx xxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx rozhodl. Souhrnná novela (zák. č. 7/2009 Sb.) umožnila soudu, u něhož jsou průtahy namítány, aby v rámci určité autoremedury provedl se souhlasem stěžxxxxxxx xx xx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxdkládat. Od 1.7.2009 nemusí podání takzvané žaloby na odstranění průtahů předcházet stížnostní řízení (viz bod 1).
Žaloba na odstranění průtahů není x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx 5/2012, které se zabývalo meritem věci a podle něhož se nelze návrhem podle § 174a zákona, o soudech a soudcích, domáhat určení lhůty k nařízení jednání. xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx
xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xa určení lhůty zamítnut, byl ten, že se odvolací soud při svém rozhodnutí může obejít bez nařízení jednání. Z toho
a contrario
plyne, že ve vztahu k nalézxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxřízeného jednání rozhodnout. Z uvedeného rozhodnutí dále citujeme:
„Vzhledem k tomu, že smyslem řízení o návrhu na určení lhůty podle ustanovení § 17xx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xx x xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxči němuž návrh směřuje, v řízení a při rozhodování sporu nebo jiné právní věci, může příslušný soud stanovit lhůtu jen ve vztahu k takovým procesním úkonxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx x xxxx xxsud nebylo rozhodnuto - je podle obsahu spisu a s přihlédnutím k povaze věci nepochybná a které ve věci stejně musí být podle zákona učiněny.
Při rozhodoxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxtány (tvrzeny) průtahy. Uvedený závěr vyplývá nejen z § 174a odst. 2, věty druhé, zákona o soudech a soudcích (označení procesního úkonu, u xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx x xoudech a soudcích (příslušný soud může určit lhůtu k provedení úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy), ale zejména ze zásady nezávislosti soudx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxxx (účelem) řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu - nejen otázku určení lhůty k provedení procesního úkonu, ale rovněž to, ve vztahu x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xen tehdy, jestliže dospěje k závěru, že s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na doxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxou lhůty k provedení procesního úkonu naproti tomu příslušný soud vázán není. Navrhovatel není povinen v návrhu na určení lhůty k provedení procesního xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxům v řízení.“
3.
Také návrhem u Ústavního soudu se lze domáhat odstranění stavu, který je v rozporu s ústavním právem na projednání věci bez zbytečnxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx
xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx II. ÚS 71/99: „Přitom právě toto ústavně zaručené základní právo, jež nezanedbatelnou měrou spolupodmiňuje ve společnosti vnímaný stupeň právní jisxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xe jedná v tomto smyslu o oboustrannou projekci, neboť obsah právního řádu je stejně závazný jak pro stát, jenž z uvažovaného pohledu má vrchnostenské poxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxx x xx xxxxx x
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxotože řádný výkon spravedlnosti je třeba také chápat zejména jako včasnou ochranu práv, neboť řádná realizace (aplikace) práva soudní mocí je, nikolix x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxt a na ni s důvěrou, coby respektovaného
arbitra
, přenést řešení sporů. Na druhé straně, v případě marného úsilí o nalézání spravedlnosti cestou řádnéhx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxsté mnohdy rychlejší a průchodnější, přičemž právní stát by jim zajisté svou (ne)činností neměl dávat k takovým postupům, byť je tím samozřejmě nelze oxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx orgánů státní (veřejné) moci je totiž nejen účinnější, ale především je základním předpokladem právního státu posilujícím důvěru v právo a spravedlnxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xeboť ten citovaný nález vydal po více než čtyřech letech od zahájení xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx personální obsazenosti této instituce.
4.
Konečně lze při splnění určitých podmínek podat i stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva v přípaxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxo i Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod (čl. 6 odst. 1, věta první, Úmluvy publikované pod č. 209/1992 Sb.: Každý má právo na to, aby jeho zxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxch právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoliv trestního obvinění proti němu.).
Je třeba rozlišovat mezi průtahem subjektivním a objektivním. Subjektivní je způsoben porušením zákon- ných povinností (zexxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xpůsoben poměry u jednotlivého soudu, kde soudci (zaměstnanci soudu) nejsou státní správou vytvořeny odpovídající podmínky, aby věc včas projednal.
Za objektixxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxosti za porušení práva na projednání věci v při- měřené lhůtě odkazem na nevyhovující podmínky u konkrétního soudu, byť by byly ovlivněny objektivními xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxůtahů a stát je povinen je garantovat. K tomu viz např. nález Ústavního soudu ze dne 2. 12. 2006, sp. zn. II. ÚS 188/06: „Ústavní soud se k problematice průtxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xx. zn. I. ÚS 543/03 a sp. zn. II. ÚS 408/03), v nichž uvedl, že je povinností státu, xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx
K tomx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxzhodnutí (srov. např. sp. zn. IV. ÚS 50/03, sp. zn. III. ÚS 308/03, sp. zn. II. ÚS 109/99, sp. zn. I. ÚS 600/03, sp. zn. I. ÚS 543/03 a sp. zn. II. ÚS 408/03), v nxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx
xoud se nemůže bez dalšího zprostit odpovědnosti za vzniklé průtahy ani tím, že se na jejich vzniku podíleli účastníci samotní. K tomu srov. např. nález Úxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxmůže vést k rezignaci obecného soudu na zachování principu přiměřené délky daného řízení. Naopak, nastane-li takováto situace, je zákonnou i ústavní xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx tuto snahu schopny
eliminovat
.“
Soud má k dispozici řadu nástrojů (srov. § 43, 53, 114b, 114c, 118b, 147, 153b), aby účastníky donutil k procesní disxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxmi čl. 38 odst. 2 Listiny a § 2 občanského soudního řádu. Zneužívání práva nemá místo v řízení před soudem, ač k němu některá ustanovení (§ 12, 87, 93, 107a xxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx
xx
xxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxxx xxxx xe ztrátě spisu.
K délce řízení a odpovědnosti státu za průtahy srov. též stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010.
Rozsudková kázeň xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxsat a vypravit (zajistit jeho vyhotovení a doručení účastníkům).
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxí, aby si proti sobě nepopudili soudce, který věc vyřizuje. Všechno má však své meze. U jednoho nalézacího soudu se například ozval v roce 2003 advokát a nxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xe nepřišlo ani v pravidelných výkazech a prověrkách.
K naplnění povinnosti zjistit sporné skutečnosti je třeba, aby soudce od samého začátku řízenx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxní v rámci přípravy jednání).
Průtahy v řízení ve smyslu nečinnosti nejsou vždy tím, co řízení zdržuje. Soudce může naplnit smysl komentovaného ustxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxytečně neprokazuje nesporné skutečnosti.
Soudce musí dbát především na to, aby žaloba (návrh) byla určitá, úplná a jednoznačná, a pokud tomu tak nexxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxvat druhou stranu k vyjádření k žalobě (návrhu), a opět je zapotřebí sledovat, aby vyjádření bylo určité, aby působilo pokud možno jako „zrcadlový obraxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xdst. 1) či jiném soudním roku, zásadně nikoliv až při jednání (§ 115), při němž sice může soudce také doplňovat „mezery v tvrzení“ účastníků (viz poučovaxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxdne. Takový vývoj může vést k poškození práv účastníků, rozhodně však také mohou jeho důsledky dopadat na soudce.
Ke spolehlivému zjištění spornýcx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xízení sporného, neboť i v nesporném řízení je třeba objasnit rozdíly mezi skutkovými verzemi jednotlivých účastníků (i zde lze úspěšně využít fikci prxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxečností. Například tím, že zašle soudu v rámci přípravy jednání heslovitý přehled (seznam) sporných a nesporných skutečností vypracovaný na základě xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxx xxx xxxxxxxý rozsudek), jež znamená skutečně rychlou a účinnou ochranu práv (viz komentář § 114-114c).
Do komentovaného ustanovení přibyla s účinností od 1. 1. 201x xxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxho hlavní úkoly vymezené v ustanovení § 1 a 3 (srov. komentář k nim): 1. zásada předvídatelnosti soudního rozhodnutí; 2. dohled soudu nad nezneužíváním xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x x xx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxména to, jemuž předchází dokazování, musí být předvídatelné - nesmí být překvapivé. „Za překvapivé (nepředvídatelné) je v ustálené soudní praxi povaxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxtkového stavu věci, postupu soudu a dosud přednesených tvrzení účastníků řízení předvídat a jehož přijetím je účastník řízení zbaven možnosti skutkoxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx rozhodnutí jsou jisté výjimky - zejména jde o předběžné opatření, které, má-li plnit svůj smysl, v některých případech překvapivé být musí (srov. k tomx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxzení v duchu principu: práva náležejí bdělým. Tím, že došlo od 1. 1. 2014 k oddělení pro- cesních pravidel pro řízení sporná (nadále výlučně občanský souxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx novely č. 294/2013 Sb. a zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob), je zdůrazněno další posílení odpovědnosti účasxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxvací povinnost v § 5; poučovací povinnost podle ustanovení § 118a; poučení o zákonné koncentraci v ustanoveních § 114c odst. 5, § 118b odst. 3, rekapitulxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxu spočívajícího v čím dál častějším zneužívání procesního práva, což ovšem neřeší zestručňováním a zjednodušováním právní úpravy, ale deklarováním xxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxx x x xx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xráva hmotného, komentované ustanovení - práva procesního.
Z dikce zákona plyne, že je to primárně soud, kdo musí dohlédnout na nezneužívání procesxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx x xx xxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxhránit účastníka „poctivého“ před „nepoctivým“.
Platí tedy dozorova (dohledová) procesni povinnost soudu. Proto - účastník, který hraje během řxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxovně domáhat. Musí soudu připomínat jeho dohledovou povinnost a naznačit mu (v podání, přednesu v jednací síni): „Vážený soude, druhá strana nejenže nxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxvedlivý proces, ale právě naopak - k porušení tohoto práva na mé straně, neboť ty a ty konkrétní kroky vypovídají o snaze oddálit konečné rozhodnutí a vyhxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxo zneužívající protistrany bránit, přestože je to vždy konkrétní soudce, kdo nakonec musí vycítit, že ke zneužívání dochází, a včas je zakázat. Zárovex xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx Mezi sankce patří pořadkova pokuta (§ 53); případně i předvedeni k úkonu soudu (nejen k jednání) podle § 52. Patří sem i institut separace nakladů řizeni xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxazování) hradí odděleně (separovaně) ten účastník, který nežádoucí procesní situaci zavinil, a to bez ohledu na konečný výsledek řízení. Jsou to i konxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xdst. 3) za nedostavení se k jednání přípravnému či nevyjádření ke kvalifi kovane vyzvě k vyjadřeni k žalobě (§ 114b), případně i trest pro žalobce, jenž sx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx x xxxx xxxxxu, že není vykonatelná, nebo prostě jen proto, že si nepoctivý účastník „dává pozor“ a pohybuje se na hraně toho, co smí a nesmí. Proto je třeba hledat nástxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xjevně nadbytečným, nikam nevedoucím, rozhodnutí oddalujícím podle ustanovení § 123 a v poukazu na provedení důkazů nezakonných.
Snad nejčastějšxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x naplnění práva na spravedlivý proces, ale k oddálení konečného rozhodnutí nebo alespoň k „rozmělnění“ řízení do nekonečného řetězce nekoncentrovanxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xízení, tedy skutkového a důkazního stopstavu (zákazu novot) k určitému okamžiku, který ve sporném řízení nastane. Aby byla koncentrace účinná, nestaxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xa řízení co nejpečlivěji připravit, plnit povinnosti a reagovat na poučení ze strany soudu a poukazovat na to, že nepoctivá strana překračuje hranice kxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx
xxxxx xxxeno - soud nesmí provést nejen důkaz, který účastník obstaral trestnou činností, ale jako nezákonný i ten, který navrhl po koncentraci, nebyl účastníkxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxý výslech (§ 131), aniž k tomu byly splněny předpoklady, případně je návrh na jeho provedení evidentním obstrukčním krokem, tedy chováním, které nesmí xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xe dne 9. 2. 2012, sp. zn. III. US 468/11, říká: „Obecný soud není absolutně vázán doslovným zněním zákona, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit, pokud xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxu jako významovém celku - povinnost soudů nalézat právo neznamená pouze vyhledávat přímé a výslovné pokyny v zákonném textu, ale též zjišťovat a formulxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxt jejich účel a smysl, který není možné hledat jen ve slovech a větách toho kterého předpisu, v němž je třeba vždy nalézat i principy uznávané demokratickxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx zda nejde pouze o účelové zneužití procesní úpravy.“
Bez ohledu na to, že se tento
judikát
vztahuje
ad hoc
k případu zneužívání § 107a o vstupu novéhx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxjícím judikátu) ustanovení se dále vztahuje například usneseni Nejvyššiho soudu ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. 32 Cdo 2650/2012, podle něhož „návrhu na vsxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxící v tom, aby se možná pohledávka na náhradu nákladů stala vůči neúspěšnému žalobci nedobytnou.“
Hlava druhá
Soudy
Pravomoc
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x x
xxxxxxxxxxx xavlíček
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xocenské (vrchnostenské) funkce - v případě moci soudní rozhodovat o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech jiných subjektů, přičemž výslxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxhly projednávat, rozhodovat a svými rozhodnutími zakládat, měnit nebo rušit právní vztahy nebo autoritativně potvrzovat, že právní vztahy existují xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx v němž jsou rozhodnutí soudu vynutitelná).
Žádný orgán státu není ovšem nadán neomezenou pravomocí - to plyne z obecného systému dělby moci ve státěx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxh pramenů práva.
Ne nadarmo se otázka pravomoci soudu (v praxi, judikatuře i literatuře často „přebíjená“ zřejmě mnohem košatějšími otázkami přísxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxní tímto ustanovením začíná a pro případy uvedené v odstavci druhém téhož paragrafu by jí vlastně civilní procesní předpis mohl - s nadsázkou - i končit: xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx nepodařilo odstranit (§ 104 odst. 2), popřípadě z jiných důvodů stanovených zákonem, anebo odmítne-li návrh (§ 43 odst. 2), je tím řízení skončeno.“
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxa částí autorů rovněž za pravomoc, ačkoliv z definičního hlediska nejde o nadání orgánu „mocí práva“ (která je originárním, ústavně zakotveným prerogxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxnismu, může ji však uplatňovat jen tehdy, „pronikne-li“ tato pravomoc do určitých oblastí společenských vztahů (v tomto případě vztahů s mezinárodníx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x útvaru, který má fakticky nadstátní podobu. Ke komentáři k § 7 připojujeme proto analýzu této problematiky spíše z důvodů zvyklostních.
K odst. 1, 2, xx
xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxí v civilním řízení pouze tehdy,
1.
jde-li o věci vyplyvajici z poměrů soukromeho prava, neprojednávají-li je a nerozhodují-li o nich podle zákona jxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxace („poměry soukromého práva“) je „vyjádřit jednu ze základních nosných myšlenek nového občanského zákoníku,“ která podle tvůrců spočívá v návratu x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxtahy,“ což byl obrat používaný dřívějším textem prvního odstavce komentovaného ustanovení. Zdůrazňuje se tedy myšlenka jednotného rekodifikovanéxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxné kvalitativní úrovni než doposud. Zdá se, že víra v doktrinární schopnosti zákonného textu v případě nového občanského zákoníku i ve vztahu k předpisxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx x xomentovaném ustanovení pouze o otázku terminologickou. Ke změně pravomoci soudů v občanském soudním řízení uvedenou novelizací nedošlo (jakkoliv sx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx ty, jež vyplývají z poměrů soukromého práva), stanoví-li to zákon.
Otázky pravomoci soudů, jak tvrdí někteří soudci, nepůsobí zpravidla velké xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxtivní) mezi soudy a jinými orgány. Ve skutečnosti je ovšem předmětem velkého konfliktu celá problematika tzv. odbřemeňování justice, z níž se stala záxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxjících z poměrů soukromého práva (dřívější terminologií občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních) je posuzováno v zásadě jednotně. Puxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx to, který právní předpis konkrétní vztah upravuje (formalni kriterium). Nutno podotknout, že za současného stavu českého právního řádu není formálnx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxho právního státu, ale bohužel zejména proto, že povahu jednotlivých právních předpisů mnohdy obestírají důsledky chaotických legislativních eskaxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxaným.
xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xx xxxaven takovou pravomocí), klást spíše méně často. Uznávaná soudní praxe se i v předchozím období (na čemž se jistě nic nezmění) plně shodovala v závěru, žx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx mezi účastníky. Samotná povaha subjektů těchto právních vztahů přitom není rozhodující pro určení hmotněprávního charakteru projednávaného právnxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxx xxxr o práva a povinnosti nástupnických subjektů po státní organizaci České dráhy - Ústavní soud dochází k názoru, že takový spor je svojí povahou sporem soxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxických i komentářových pracích dochází k prolínání výkladu pojmů pravomoc a příslušnost. Nejde ovšem o pojmy s identickým obsahem. Příslušnost soudu xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxedkem skutečnosti, že zde účinkuje též fenomén působnosti právní normy, a to v tom smyslu, že normy jednotlivých právních odvětví, týkající se pravomoxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxje (srov. xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xěci projednávat a autoritativně rozhodovat) v jiných věcech je upravena dalšími procesními normami (obsaženými v soudním řádu správním, trestním řáxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxjme se, jak k řešení otázky pravomoci (resp. nedostatku pravomoci) přistupuje
judikatura
.
V usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 295/98 se mj. xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x
interpretace
§ 7, z nějž je „jednoznačně patrno, že soudy nejsou zmocněny rozhodnout o tom, co navrhovatel v řízení požadoval, tj. uložit orgánům státxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxx. Ani občanský soudní řád ani jiný právní předpis soudům takové
kompetence
(správně pravomoci) nesvěřuje. Návrhu nebylo možno v tomto řízení vyhovětx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xteré budeme citovat obsáhleji, přehledně vyplývá, jakými úvahami se soud řídil a k jakým závěrům dospěl při řešení věci, která svým charakterem odpovíxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxku na provoz motorového vozidla, poskytnutého podle § 36 vyhlášky č. 182/1991 Sb., nepatří do pravomoci soudu. Příspěvek na provoz motorového vozidla xx xxxxx x x xxxxx x xxxxx xx x x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx. b) zák. č. 114/1988 Sb. obecní úřad obce s rozšířenou působností.
Proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Prostřxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxho právního úkonu) a na jejím základě vzniklý právní vztah nemůže mít proto charakter správněprávního vztahu, založeného rozhodnutím (jednostrannýx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx správního rozhodnutí. Navrhl proto zrušit usnesení soudů obou stupňů a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud dospěl k závxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx
Soudy xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx x x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxvomoci správního orgánu je rozhodovat jak o přiznání, odejmutí či snížení příspěvku na provoz motorového vozidla, tak i o povinnosti vrátit dávku poskxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxce 2003. Touto dohodou žalovaná uznala svůj závazek vůči dovolateli a zavázala se dlužnou částku splácet v měsíčních splátkách. Jelikož zaplatila pouxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx
xxxxx x x xxxxx x x xbčanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xstanovení jiné věci projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení, jen stanoví-li to zákon.
Soudy jsou povolány k rozhodování o věcechx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx x xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxného orgánu. Vedle toho soudy rozhodují i o věcech do uvedeného výčtu nezařazených, jestliže jejich pravomoc zakládá zákon (§ 7 odst. 2). Pro posouzeníx xxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxzení, zda právní vztah mezi účastníky lze podřadit vztahům vyjmenovaným v § 7 odst. 1 o. s. ř. Protože je pojmově vyloučeno, aby se jednalo o vztah pracovxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxími vztahy jsou především takové právní vztahy, které občanský zákoník definuje v § 1, tedy i majetkové vztahy fyzických a právnických osob a majetkovx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxu žádný z nich nemá nadřazené postavení a není oprávněn rozhodovat o právech a povinnostech druhého účastníka ani plnění povinností autoritativně vynxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxst.
Žalobce v posuzované věci nárok na plnění uplatňuje na základě písemné dohody uzavřené účastníky, v níž se žalovaná zavázala zaplatit žalobkynx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xrávech a povinnostech z tohoto vztahu rozhoduje ve smyslu § 7 odst. 1 o. s. ř. soud. Ostatně Nejvyšší soud ČR rozhodl obdobně v usnesení ze dne 28. srpna 20xxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxupňů jsou vázány právním názorem, který byl vysloven v tomto usnesení.“
K téže problematice se vyslovil Ústavní soud např. v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 14/xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxnoprávní povaha zásahu do vlastnického práva, nikoliv právní povaha vlastnického práva samotného. Napadá-li žalobce rozhodnutí o vyvlastnění nebo x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxické právo), nýbrž jeho předmětem je přezkum rozhodnutí o vyvlastnění nebo o nuceném omezení vlastnického práva. Právě tento právní titul, a nikoliv vxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx x x xx xx xxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx s komentovaným ustanovením je zapotřebí poukázat na jeho vazbu k ustanovení § 103 (soud musí zkoumat a ověřit, zda vůbec může ve věci rozhodnout) a § 104. xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxli předcházet jiné řízení, soud postoupí věc po právní moci usnesení o zastavení řízení příslušnému orgánu; právní účinky spojené s podáním žaloby (náxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xialektické jednoty veřejné moci: účastník, který hodlal řešit svou záležitost před soudem, je tak přímo orientován k tomu orgánu veřejné moci, kterémx x xx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxx xxajít“ orgán, kterému věc jako pravomocnému postoupí. Nenajde-li takový orgán, musí věc projednat a rozhodnout sám. Nedostatek pravomoci soudu je zárxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxm okruhu vztahů, v podstatě komplikují dva faktory: nepřehlednost právní úpravy a vnitřní složitost některých společenských vztahů upravovaných prxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx k péči o kulturní bohatství, a obecně vzato respektujeme, že o těchto otázkách rozhodují „památkáři“. Právní vztahy v oblasti státní památkové péče nexxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx, ale vyplývají z právních předpisů veřejného práva. Rozhodování v těchto věcech považujeme logicky za pravomoc správních orgánů. Shodneme se tedy jixxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxk (zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči) v § 25 uvádí pod názvem „Organizační uspořádání státní památkové péče“, že státní památkovou péči vykoxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx nemá pravomoc xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx
xxxxxatura
uvádí množství případů týkajících se právních poměrů osob konajících vojenskou činnou službu formou základní nebo náhradní služby a vojenskýxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxlematické určit, zda se ještě jedná o právní věc vyplývající ze soukromého práva, nebo jde již o pravomoc založenou speciálním zákonem. Řada autorů a doxxxxx x
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxtickou složitostí systému. Pro účastníka řízení to však není podstatné a rozhodující. Ten se na soud obrací se svým nárokem a žádá, aby se „ stát“ vypořádxx x xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxle které je soud, není-li si jist svojí pravomocí a hlavně tím, jakému orgánu má věc postoupit, povinen věc projednat a rozhodnout sám.
Pro dokreslenx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxí a rozhodnutí věcí, které vyplývají z právních poměrů osob konajících vojenskou činnou službu formou základní nebo náhradní služby a vojenských cvičxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xx xx xxx xxxxx xx xxxxxx x x xxxxx xx x xx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xo i za situace, že byla mezi stranami uzavřena dohoda o uznání závazku a o náhradě škody.“ Z usnesení Městského soudu v Praze čj. 16 Co 468/2003-41: „K projxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx č. 96/1993 Sb. není dána pravomoc soudu. O poskytnutí státní podpory je oprávněno rozhodnout Ministerstvo financí ČR.“
Z usnesení Nejvyššího souxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxlnosti o vyřazení z další účasti ve výběrovém řízení na místa justičních čekatelů, patří projednání a rozhodnutí dané věci dle ustanovení § 7 odst. 1 o. sx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx postoupení pohledávky osobou vykonávající komunikační činnost nemá vliv na pravomoc Českého telekomunikačního úřadu k rozhodování sporu týkajícíxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx a charakteru sporu ničeho nezměnilo. Na žalobkyni (postupníka) s právem na plnění (včetně příslušenství pohledávky a veškerých práv s ní spojenými) pxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xlnění apod.). Rozsah a obsah povinností dlužníka je stejný a nemění se nic ani na běhu promlčecí doby. Z uvedeného vyplývá, že se žalobkyni nepodařilo prxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxxxoci soudů, neboť podle § 129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb. je k projednání a rozhodnutí této věci dána pravomoc Českého telekomunikačního úřadu (§ 7 odsxx x x x xxx xxxxx x xx xx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxí § 9 pojednávajícího o věcné příslušnosti. Její procesní úprava však v řadě případů navazuje na úpravu hmotněprávní, svěřující soudu pravomoc rozhodxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xx xx xxxxxxxx pravomoci soudu založené zvláštním zákonem (§ 7).
I---------------------------------------------I------------------------------I
I   charakxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx     x        xxxxxx xxxxxx         x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xycházející z tiskového zákona        I § 14 zák. č. 46/2000 Sb.     I
I spory vycházející z autorského zákona       I § 40 zák. č. 121/2000 Sb.    I
I vymáhání práv z průmyslovxxx xxxxxxxxxxx    x x x xxxx xx xxxxxxxx xxx     x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxxání dávek důchodového        I § 118a zák. č. 582/1991 Sb.  x
x xxxxxxxxx                                   x                              x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx    I § 124 odst. 3 zák. č.        I
I dávce nemocenského pojištění                I 187/2006 Sb.                 I
I---------------------------------------------I---------------------xxxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx    x x xx xxxxx x x x xxx xxxxx x x
x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx               x xxxx xx xxxxxxxx xxx         x
xxxxxxxxxxx-----------------------------------I------------------------------I
I přezkum rozhodnutí orgánů sdružení, proti   I § 15 zák. č. 83/1990 Sb.     I
I xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx        x                              x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxtí rozhodce                 I § 14 zák. č. 2/1991 Sb.      I
I---------------------------------------------I------------------------------I
I rozhodování o návrhu                        x x xx x xx xxxx xx xxxxxx xxx x
x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx   x                              x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-------------I
I přezkum rozhodnutí orgánu strany a hnutí    I § 16a zák. č. 424/1991 Sb.   I
I o skutečnostech zapisovaných do rejstříku   I                              I
I stran a hnutí                               I                              I
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx       x x xxxxx xxxx xx xxx/1994 Sb. I
I---------------------------------------------I------------------------------I
I jmenování rozhodce                          I § 9 zák. č. 216/1994 Sb.     I
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx      x xxxx xx xxxxxxx6 Sb.         I
I včetně rozhodnutí o úpadku centrálního      I § 107 a zák. č. 256/2004 Sb. I
I depozitáře                                  I                              I
I---------------------------------------------I-xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx   x x x xxxx xx xxxxxxxx xxx     x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--------I------------------------------I
I rozhodování ve věci voleb do rady           I § 285 zák. práce             I
I zaměstnanců                                 I                              I
I-----------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x         x x xx xxxx xx xxxxxxxx xxx    x
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx                      x                              x
x---------------------------------------------I------------------------------I
I rozhodnutí o jmenování nebo odvolání znalce I § 31 zák. č. 12xxxxxx xxx    x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxi I § 93 zák. č. 189/2004 Sb.    I
I nebo investičního fondu s likvidací         x                              x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx   x x xx xxxx x. 408/2000 Sb.    I
I práv k odrůdám                              I                              I
I---------------------------------------------I------------------------------I
Komentátor: Trebatixxx
Vymezení pravomoci českych soudů ve vztahu k cizině a s tím úzcx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxx xx xx/2012 Sb. přednost před zákonem (stejně řešil situaci § 2 zák. č. 97/1963 Sb.; tento zákon jinak otázky /mezinárodní/ příslušnosti a pravomoci českých xxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx x xxxxx x x x xx x xxxxxx xx xx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x x x x xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx x x tomto smyslu jde o podmínku řízení (§ 103), jejíž nedostatek nelze odstranit (§ 104 odst. 1).
Mezinárodními smlouvami byly otázky pravomoci, resp. xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxářského) společenství. Výrazný posun v tomto směru v podobě zahrnutí justiční spolupráce členských zemí v civilních věcech mezi otázky společného záxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx 1997.
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxavujícím mezinárodní příslušnost (resp. pravomoc) soudů členských zemí Evropské unie k projednání a rozhodnutí občanskoprávních a obchodních věcí xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxměmi a Dánskem od 1. 7. 2007 na základě rozhodnutí Rady 2006/325/ES ze dne 27. dub- na 2006 o uzavření Dohody mezi ES a Dánskem o příslušnosti, uznávání a výxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxštním pravidlům, upraveným právem EU. Role Soudního dvora Evropské unie při výkladu a aplikaci této normy je xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxech). Úprava v něm obsažená je bezprostředně aplikovatelná (čl. 288 Smlouvy o fungování Evropské unie) a v zásadě má přednost před zákonem (obecně srovx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxne delle Finanze dello Stato v. Simmenthal SpA., věc 106/77). Platí ve všech členských státech EU. Z hlediska časového se vztahuje na řízení zahájená po xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxd nařízení č. 44/2001 je předmětem rozsáhlé judikatury Soudního dvora Evropské unie. Použitelná je i nadále
judikatura
Soudního dvora ve vztahu k obsxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx ve prospěch Soudního dvora založena Protokolem z 3.6.1971 a kterou nařízení č. 44/2001 nahradilo (srov. čl. 19 preambule nařízení). Komentář k této úmxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxvou zprávou k Úmluvě o přistoupení Dánska, Irska a Velké Británie z roku 1978 (Úřední věstník ES ze dne 5.3.1979 pod č. C 59/71 - „the Schlosser report“), dxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx x xxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxu zprávou k Úmluvě o přistoupení Portugalska a Španělska z roku 1989 (Úřední věstník ES ze dne 28.7.1990 pod č. C 189 - „the Almeida Cruz-Desantes Real-Jexxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxý a věcně uspořádaný přehled do té doby vydaných rozhodnutí Soudního dvora k dané problematice je dostupný např. v publikaci od Michaela Bogdana & Uxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xýkladu Bruselské úmluvy v dalším textu odkazováno pouze na věcně odpovídající úpravu obsaženou v nařízení č. 44/2001 a odkazy na jednotlivé články Bruxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xplikaci v něm obsažené úpravy, jejímž cílem je zejména sjednotit pravidla pro stanovení příslušnosti soudů členských zemí tak, aby pokud možno ve stejxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xídlících v EU tím, že zároveň bude žalobci umožněno snadno identifikovat soud, u nějž může podat žalobu, a žalovanému předvídat, u kterého soudu může býx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xne 6. října 1976, Industrie Tessili Italiana Como v. Dunlop AG., věc 12-76).
V rámci přezkumu příslušnosti podle nařízení č. 44/2001 není namístě prxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxxxx
xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx, jemuž byla věc předložena, nicméně může svou mezinárodní příslušnost posoudit ve světle všech informací, které má k dispozici, včetně xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xxxobnosti se úprava obsažená v nařízení č. 44/2001 vztahuje na řízení ve věcech občanských a obchodních s cizím prvkem. Posouzení, co je věcí civilní a obcxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxia Fluggesellschaft Schwabe & Co. KG a Germanair Bedarfsluftfahrt GmbH & Co. KG v. Eurocontrol, spojené věci 9 a 10-77, rozsudek Soudního dvorx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xA v. Assitalia SpA., věc C-265/02, rozsudek Soudního dvora ze dne 21. dubna 1993, Volker Sonntag v. Hans Waidmann, Elisabeth Waidmann a Stefan Waidmannx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xivilní věci“ nelze vycházet ze smyslu tohoto pojmu ve vnitrostátním právu, ale je třeba vycházet předně z účelu a systematiky nařízení a na druhém místě x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx veřejný orgán jedná v rámci výkonu svých veřejných pravomocí, jsou vyloučeny ze sféry aplikace tohoto nařízení (rozsudek Soudního dvora ze dne 14. říjxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxzení Rady č. 44/2001 spadá i řízení o žalobě podané proti třetí osobě postupníkem, který nabyl pohledávku od insolvenčního správce, která je založena nx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx x012, F Tex SIA v. Lietuvos-Anglijos UAB „Jadecloud-Vilma“, věc C 213/10).
Pojem „občanské a obchodní věci“ zahrnuje i žalobu na vydání bezdůvodnéhx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxtil poškozené osobě odškodnění v podobě části výtěžku z prodeje pozemků, ale tento orgán jí vyplatil omylem celou částku kupní ceny a následně se u soudu xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxnsky, Gideon Rumney, Benjamin Ben-Zadok, Hedda Brown, věc C-645/11).
Pojem „věci občanské a obchodní“ zahrnuje žalobu podanou proti fyzickým a prxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxnného spolčení za účelem podvodu v oblasti daně z přidané hodnoty, dlužné v tomto členském státě (rozsudek Soudního dvora ze dne 12. září 2013, The Commixxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxx x
xxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx x xaloba na uspokojení pohledávky z poskytnutí služeb v podobě ná- kladní dopravy, podaná insolvenčním správcem podniku v úpadku ustanoveným do funkce v xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxe 4. září 2014, Nickel & Goeldner Spedition GmbH v. „Kintra“ UAB, věc C-157/13).
Věcí občanskou či obchodní je i žaloba na náhradu škody vzniklé z xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxautiska lidosta Riga, AS Air Baltic Corporation, věc C-302/13).
Trestní oznámení s návrhem na přiznání náhrady škody v adhezním řízení podané u vyšxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxk Soudního dvora ze dne 22. října 2015, Aannemingsbedrijf Aertssen NV, Aertssen Terrassements SA v. VSB Machineverhuur BV, Van Someren Bestrating BV, xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx. Takový prvek může být dán různými okolnostmi konkrétního sporu a byť převážná část případů, kdy účastníci řízení mají bydliště na území státu, u jehož xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxu v nařízení č. 44/2001 dotčena, mezinárodní prvek zakládající aplikaci předmětné úpravy nelze ani v těchto případech vyloučit. Může jít o situace, kdx xx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxno u českého soudu s tím, že jak žalobce, tak i žalovaný mají bydliště v České republice, nicméně výlučně příslušným k projednání věci je dle čl. 22 tohoto xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxostí strany sporu, apod.
Nařízení v kapitole II, s cílem odstranit překážky fungování vnitřního trhu, které mohou vyplynout z rozdílů mezi vnitrosxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx ohledně pří obsahujících mimounijní mezinárodní prvek, která tak vytvářejí ucelený systém (viz Posudek 1/03 Soudního dvora ze 7. února 2006, odst. 13x x xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxenského státu a státu, který není členem EU, například z toho důvodu, že ve členském státě mají žalobce a žalovaný bydliště a v nečlenském státě došlo ke sxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxora ze dne 1. března 2005, Andrew Owusu v. N. B. Jackson, jednající pod obchodní firmou „Villa Holidays Bal-Inn Villas“, a další, věc C-281/02).
Vyňaxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx (tedy zejména řízení o rozvod manželství), způsobilosti fyzických osob k právům a právním úkonům, majetkové vztahy mezi manželi (srov. rozsudek Soudxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxi týkající se sociálního zabezpečení, řízení konkursní, vyrovnací a řízení jim podobná (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 22. února 1979, Henri Gouxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxt vykládána, s ohledem na ustanovení čl. 4 odst. 2 písm. b) posledně uvedeného nařízení, v tom smyslu, že se nepoužije v případě žaloby prodávajícího podxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxlvenčního řízení v členském státě, ve kterém bylo toto řízení zahájeno. Určující pro posouzení, zda se předmětná výjimka použije, je intenzita vazby mxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxčně přímá ani dostatečně úzká k tomu, aby použití nařízení č. 44/2001 bylo vyloučeno. Taková žaloba představuje samostatný nárok, neboť nevychází z inxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxtníkem řízení, nepostačuje k tomu, aby toto řízení bylo považováno za řízení vyvolané úpadkem a za řízení s úzkou vazbou na řízení o zpeněžení podstaty (xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx x xl. 1 odst. 2 písm. b) nařízení č. 44/2001 se vztahuje na rozhodnutí vydané soudem členského státu A ohledně zápisu vlastnického práva k podílům na základxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx, že soud členského státu A neuznává pravomoci správce podstaty z členského státu B v rámci insolvenčního řízení vedeného a ukončeného v členském státě xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx dne 2. července 2009, SCT Industri AB in likvidation v. Alpenblume AB., věc C-111/08).
Z působnosti nařízení jsou konečně vyloučena i rozhodčí řízexx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xx xx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxtí soudem členského státu, jímž má být zakázáno určité osobě podat návrh na zahájení řízení u soudů jiného členského státu nebo v takovém řízení pokračoxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxení spadá s ohledem na svůj předmět, tj. povahu práv, která mají být takovým řízením chráněna, jako je nárok na náhradu škody, do působnosti nařízení č. 4xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxho vyplývá, že námitka nepříslušnosti opírající se o existenci rozhodčí doložky, jakož i otázka její platnosti spadá do působnosti nařízení č. 44/200x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xx x xxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxjunction“ s cílem zabránit soudu členského státu, který je za normálních okolností xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxnosti v řízení, které bylo u něj zahájeno, nutně vede k odnětí pravomoci tomuto soudu rozhodnout o své příslušnosti podle uvedeného nařízení.
Z toho x xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxvídajících pravidel, zda je příslušný k rozhodnutí o věci, která mu byla předložena. Nařízení č. 44/2001 neumožňuje - až na několik omezených výjimek - xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xravomocí, které mu přiznává nařízení č. 44/2001, totiž rozhodnout na základě pravidel, která definují věcný rozsah působnosti tohoto nařízení (v to pxxxxxxx x xxxx xxx x xxxxx x xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxnávají svým právním systémům a soudním institucím a na které spočívá systém příslušnosti upravený nařízením č. 44/2001. A konečně, pokud by prostřednxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxnosti rozhodčí doložky, účastník řízení by se mohl vyhnout řízení jen tím, že by takovou dohodu namítl, a žalobci, který ji považuje za neplatnou, neúčixxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxx xx soudní ochranu, na kterou má nárok. Tento závěr podporuje i čl. II odst. 3 Úmluvy o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů, podepsané dne 10. června 19xx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xozhodčí řízení k žádosti jedné z nich, ledaže zjistí, že zmíněná dohoda je neplatná, neúčinná nebo neaplikovatelná (rozsudek Soudního dvora ze dne 10. xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xohoto rozhodnutí vyvolalo, článek 12 preambule nařízení č. 1215/2012 stanoví, že toto nařízení by se nemělo vztahovat na rozhodčí řízení. Žádné ustanxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx v souladu s vnitrostátním právem odkázaly strany na rozhodčí řízení, nebo aby řízení přerušily nebo zastavily, a aby přezkoumaly, zda je rozhodčí dohoxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx způsobilá k použití či nikoliv, by nemělo podléhat pravidlům pro uznání a výkon stanoveným tímto nařízením bez ohledu na to, zda o této otázce soud rozhoxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxitrostátního práva rozhodl, že rozhodčí dohoda je neplatná, neúčinná nebo nezpůsobilá k použití, nemělo by to bránit tomu, aby bylo rozhodnutí soudu vx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx rozhodčích nálezů v souladu s Newyorskou úmluvou z roku 1958, která se uplatní přednostně před tímto nařízením. Toto naří-zení by se nemělo vztahovat nx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xi rozhodnutí týkající se zrušení, přezkumu, odvolání, uznání nebo výkonu rozhodčího nálezu.
Soudní příslušnost ve věcech, které jsou z působnostx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxsdikční pravidla, tak i s tím souvisící procesní postup soudu v případě, že jeho příslušnost není dána, v případě překážky
litispendence
, v případě souxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxx xxxx xxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxidla pro určení příslušnosti v řízení o předběžných a zajišťovacích opatřeních (viz komentář k § 74).
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxa v závislosti na různých kritériích. Základním kritériem je bydliště, resp. sídlo žalovaného. Obecně platí, že má-li žalovaný bydliště (sídlo) v člexxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxě. V jiném členském státě může (příp. musí) být žalovaný s bydlištěm v členském státě EU žalován, pouze pokud jsou soudy tohoto státu příslušné přednostxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxě. Aplikace ustanovení § 86 o. s. ř. je v těchto případech vyloučena. Nemá-li žalovaný bydliště v členském státě EU, platí pro určení příslušného soudu x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxdána (čl. 4 odst. 1).
Výjimky ze zásady, podle níž se příslušnost soudu k projednání a rozhodnutí věci stanoví dle bydliště žalovaného, jsou v podobě xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxační hierarchie upraveny následujícím způsobem:
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxpadech nepřichází v úvahu určení příslušnosti podle jakýchkoliv jiných nařízením upravených kritérií. Platí i v případech, kdy strany nemají bydlišxx xxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xozsudek Soudního dvora ze dne 14. prosince 1977, Theodorus Engelbertus Sanders v. Ronald van der Putte, věc 73-77). Použití čl. 22 nařízení nelze vylouxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxušnosti k projednání věci nenamítne. Soud, u nějž bylo řízení zahájeno, je přitom povinen otázku, zda k řízení není výlučně příslušný jiný soud, zkoumax x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx 288/82).
Tímto způsobem je upravena příslušnost především pro řízení, jejichž předmětem jsou věcná práva k nemovitostem a nájem nemovitostí ve prxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxí na dobu nejvýše šesti po sobě následujících měsíců jsou ve sporech mezi nájemcem fyzickou osobou a pronajímatelem, pokud mají bydliště na území stejnxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xutonomní a nesmí být chápán šíře, než připouští smysl tohoto ustanovení. Předmětem jsou práva žalobce
in rem
, uplatnitelná
erga omnes
, na rozdíl od práx
xx xxxxxxxx
x xxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxodu vlastnického práva k nemovitosti s odůvodněním, že takový úkon dlužníka zkracuje uspokojení jeho pohledávky (např. usnesení Soudního dvora z 5. dxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxo působícím na pozemky ve vlastnictví žalobce, způsobeným zářením z jaderné elektrárny na území sousedního státu. Výlučná příslušnost soudů státu, kxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxx xxx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx směřují k určení rozsahu, obsahu, samotného vlastnictví či držby nemovitosti nebo existence jiných věcných práv k ní a k tomu, aby držitelům těchto práx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxx x xeplatnost (zrušení) kupní smlouvy, jejímž předmětem jsou nemovitosti, nespadá do oblasti působnosti čl. 22 odst. 1 nařízení 44/2001 (usnesení Soudnxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxěný poté, co došlo ke zrušení převodu vlastnického práva x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx2/93).
xxx xx xxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxné mezinárodní soudní příslušnosti členských států. Tento článek pouze určuje členský stát, jehož soudy jsou příslušné ratione materiae, aniž by staxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxplývá, že jakmile se nemovitost nachází na území členského státu, a tudíž byla naplněna podmínka pro určení příslušnosti podle čl. 22 odst. 1, skutečnoxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xříslušnosti soudů členského státu, ale nemůže mít žádný význam z hlediska účelu nařízení (rozsudek Soudniho dvora ze dne 28. dubna 2009, Meletis Apostxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx pronajímatele či nájemce, konkrétně spory o existenci nájmu či o výklad jednotlivých práv a povinností, jejich trvání, vrácení věci pronajímateli, o xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx stranu spory, které se pouze nepřímo vztahují k užívání pronajaté nemovitosti, jako je ztráta požitku z dovolené nebo cestovní výdaje, do výlučné přísxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xalobu na náhradu škody způsobené nikoliv náležitou péčí o pronajatou věc, kterou si fyzická osoba pronajala na dobu několikatýdenní dovolené, i když žxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xstanovení smlouvy mezi cestovní kanceláří a nájemcem, upravující pojištění pro případ zrušení smlouvy a vrácení zaplacené ceny, která nejsou předměxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxátě, ve které se cestovní kancelář se sídlem v tomto státě zavazuje zajistit pro klienta s bydlištěm v tomtéž státě ubytování v nemovitosti, jejímž není xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxytovaných zákazníku za jím hrazenou paušální odměnu, nemůže představovat „nájemní smlouvu“ ve významu citované úpravy, neboť její smysl na tyto situxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxx xx xxxxx x xx xxxxxxxje v případě smlouvy o členství v klubu, která jako protiplnění k poplatku za členství, který představuje dominantní prvek celkové ceny, umožňuje členxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxnům výměnu jejich užívacích práv (rozsudek Soudního dvora ze dne 13. října 2005, Brigitte a Marcus Klein proti Rhodos Management Ltd., věc C-73/04).
xxxxxx xxx xx xxxxx x xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xoté, co mu byl ustanoven opatrovník v souladu s vnitrostátními právními předpisy tohoto státu, u soudu jiného členského státu za účelem získání souhlaxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxosti fyzické osoby k právům a právním úkonům“ ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení (rozsudek Soudního dvora ze dne 3. 10. 2013, Siegfried János xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xemovitosti s účinky vůči všem, spadá mezi spory, jejichž předmětem jsou věcná práva k nemovitostem (rozsudek Soudního dvora ze dne 3. 4. 2014, Irmengarx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxá všech řízení bez ohledu na to, zda je tato otázka uplatněna žalobou nebo v podobě obrany proti žalobě. Měl-li by být soud, u kterého byla podána žaloba týxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxosti patentu, došlo by tím jednak k porušení úpravy příslušnosti v otázkách platnosti patentů a k obcházení
kogentní
povahy této úpravy. Jednak by takxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xx následek porušení principu právní jistoty. A konečně, měly-li by být soudy jiného státu, než toho, ve kterém byl patent registrován, oprávněny, byť poxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxloučeno (rozsudek Soudního dvora ze dne 13. července 2006, Gesellschaft für Antriebstechnik mbH & Co. KG v. Lamellen und Kupplungsbau Beteiligunxx xxxx xxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx aplikován ve všech zemích. Pojem nezahrnuje spory mezi zaměstnancem, jehož vynález byl nebo má být patentován, a jeho zaměstnavatelem, ohledně jejicx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxr, věc 288/82).
Článek 22 odst. 4 nařízení č. 44/2001 nebrání použití článku 31 tohoto nařízení (rozsudek Soudního dvora ze dne 12. července 2012, Soxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxíslušnost soudů té které země upravena i v dalších případech, jako jsou řízení, jejichž předmětem je platnost založení,
nulita
nebo zrušení společnoxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx platnost zápisů do veřejných rejstříků a výkon rozhodnutí.
xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxslu této normy netýká žaloba, v rámci které jeden z účastníků řízení tvrdí, že usnesením přijatým orgánem společnosti byla porušena práva, která mu údaxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxnem xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xpolečnosti, je soustředit příslušnost tak, aby nedocházelo k přijímání rozporných rozhodnutí týkajících se existence společnosti a platnosti usnexxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxoti společnosti, bez ohledu na jejich povahu, téměř vždy spadaly do příslušnosti soudů členského státu, ve kterém má daná společnost sídlo. Mimoto by txxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxsti usnesení orgánů společnosti, tak i spory, které vůbec nevyžadují přezkum plnění informačních povinností společnosti. Takový výklad by tudíž měl xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxní proto spadají pouze věci, ve kterých účastník řízení zpochybňuje platnost usnesení orgánu společnosti s ohledem na použitelné společenstevní práxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxrd a Cheryl Doherty v. North Western Health Board, věc C-372/07).
Čl. 22 bod 2 nařízení č. 44/2001 má být vykládán tak, že se nevztahuje na spor, v jehož xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxavření smlouvy (rozsudek Soudního dvora ze dne 12. května 2011, Berliner Verkehrsbetriebe /BVG/, Anstalt des öffentlichen Rechts v. JPMorgan Chase Bxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxž předmětem je platnost usnesení orgánů společností ve smyslu čl. 22 odst. 2 (rozsudek Soudního dvora ze dne 23. října 2014, AS flyLAL-Lithuanian Airlixxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxíslušnosti na základě tzv. konkludentní
prorogace
. Soud členské země, u něhož je žaloba podána, není přísluš- ný podle jiných ustanovení tohoto nařízxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxiz také rozsudek Soudního dvora ze dne 20. 5. 2010, Česká podnikatelská pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group v. Michal Bilas, Věc C-111/09). Tento xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxa námitku nedostatku příslušnosti uplatnit, je rovněž třeba určit podle vnitrostátního práva soudu, který řízení vede, zejména v případě, kdy námitkx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxném případě nesmí být uplatněna později, než kdy byl učiněn úkon, který je podle vnitrostátní úpravy považován za první obranu, která byla soudu adresoxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx x x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxdostatku příslušnosti nebyla na tomto základě vznesena (rozsudek Soudního dvora ze dne 24. června 1981, Elefanten Schuh GmbH v. Pierru Jacqmainovi, vxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxu příslušnosti právo žalovaného vylíčit pro případ, že nebude shledána důvodnou, současně i obranu ve věci samé, není dotčeno (rozsudek Soudního dvorx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxx xx je třeba interpretovat ve světle článku 47 Listiny základních práv Evropské unie v tom smyslu, že pokud vnitrostátní soud ustanoví žalovanému, jemuž nxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxdem podle vnitrostátních předpisů k závěru, že se řízení před soudem účastní tento žalovaný ve smyslu článku 24 tohoto nařízení, čímž by byla založena mxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx x xx x x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xro určení příslušnosti, jímž je bydliště (sídlo) žalovaného nařízení č. 44/2001, stanoví v čl. 8 až 21. Jde o tři okruhy sporů. Jednak o spory ve věcech poxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxí, a o spory z pracovních smluv. V těchto případech je zvláštní příslušnost soudů upravena jako povinná. Tato speciální úprava je motivována zájmem na oxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxmě, ve které je bydliště žalobce, je-li jím pojistník, pojištěný či jiná oprávněná osoba. Ve věcech pojištění odpovědnosti nebo pojištění nemovitostx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx mezi zajistitelem a zajištěným v rámci zajišťovací smlouvy (rozsudek Soudního dvora ze dne 13. července 2000, Group Josi Reinsurance Company SA v. Unixxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx tak, že instituce sociálního zabezpečení, která je zákonným nabyvatelem nároků při dopravní nehodě bezprostředně poškozeného, xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxž je její sídlo (rozsudek Soudního dvora ze dne 17. září 2009, Vorarlberger Gebietskrankenkasse v. WGV-Schwäbische Allgemeine Versicherungs AG, věc xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxjištění, nepatří mezi věci, k jejichž projednání a rozhodnutí je příslušnost soudu upravena zvláštním způsobem. Tím, že pojištěný má k dispozici více xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxnosti v pojistných věcech odrážejí zájem na ochraně pojištěného, jenž je ve většině případů konfrontován s formulářovou smlouvou, o jejímž obsahu nelxx xxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx x xxdném nelze mít za to, že je ve slabším postavení vůči ostatním (rozsudek Soudniho dvora ze dne 26. května 2005, Groupement d‘interet economique /GIE/ Rexxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xx čl. 9 odst. 1 písm. b) má být vykládán tak, že poškozený může podat žalobu přímo proti pojistiteli u soudu místa svého bydliště v některém členském státě, xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxx7, FBTO Schadeverzekeringen NV v. Jack Odenbreit, C-463/06).
Zvláštní úprava ve věcech spotřebitelských smluv dopadá na všechny smlouvy uzavřenx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxí v jednotné ceně přepravu a ubytování. Ochrana je spotřebiteli poskytována v případě smluv o koupi movité věci na splátky, o půjčce splatné ve splátkácx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxa byla uzavřena s osobou, jež podniká v členském státě, v němž se nachází bydliště spotřebitele, nebo jejíž podnikatelské aktivity jsou na tento členskx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xmluvní partner spotřebitele však může žalobu podat pouze u soudů členské země, ve které je bydliště spotřebitele.
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx informace o tom, že by skutečné bydliště žalovaného bylo mimo území EU, pro určení příslušného soudu, brát v úvahu místo jeho posledního známého bydlišxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxhož činnost je prezentována na jeho internetové stránce nebo na internetové stránce jeho zprostředkovatele, může být považován za podnikatele „zaměxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxením smlouvy se spotřebitelem bylo možno z obsahu těchto internetových stránek a z jednání podnikatele dovodit, že zamýšlel obchodovat se spotřebitexx x xxxxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x nimi smlouvu.
Skutečnosti, jež mohou nasvědčovat, že činnost podnikatele je zaměřena na členský stát, v němž se nachází bydliště spotřebitele, jsxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxo jazyka či jiné měny, než které jsou obvykle používány v členském státě, v němž má podnikatel sídlo, s možností provést rezervaci a potvrdit ji v tomto jixxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxt spotřebitelům s bydlištěm v jiných členských státech přístup na stránku podnikatele či jeho zprostředkovatele, použití jiného názvu domény prvníhx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxých státech. Je na vnitrostátních soudech, aby v tomto směru provedly dokazování.
Samotná přístupnost internetové stránky podnikatele nebo jeho xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxké adresy či jiných kontaktních údajů nebo o použití jazyka či měny, které jsou obvykle používány v členském státě, v němž má podnikatel sídlo (rozsudek xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx věc C-144/09 /spojené věci C-585/08 a C-144/09/).
V situaci, kdy se spotřebitel podle práva členského státu, na jehož území má své bydliště, u soudu xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx výhru, kterou údajně získal,
-
pokud tato společnost za účelem jeho pobídnutí k uzavření smlouvy zaslala dopis adresovaný jemu osobně, který u něj mxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx,
-
aniž by vyplacení této výhry záviselo na objednání výrobků nabízených touto společností k prodeji nebo na zkušební xxxxxxxxxxx
spadá žaloba spotřebitele pod čl. 15 odst. 1 písm. c) nařízení, pokud se prodávající jako xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxotřebitel u tohoto prodávajícího zboží skutečně objednal. Ustanovení totiž vyžaduje, aby mezi spotřebitelem a osobou provozující profesionální či xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxé a určité pro vznik smluvního vztahu, tj. vyjádřil bezpodmínečnou vůli vyplatit výhru spotřebitelům, kteří o to požádají. V případě neexistence takoxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx zásilkový prodej, doloženou objednávkou u ní učiněnou (rozsudek Soudního dvora ze dne 14. 5. 2009, Renate Ilsinger v. Martin Dreschers, věc C-180/06)x
xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxelem a podnikatelem byla uzavřena na dálku. Toto rozhodnutí prakticky znamená, že spotřebitel může podat proti zahraničnímu obchodníku žalobu u svéhx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxu obchodníka, nevylučuje příslušnost soudů členského státu spotřebitele.
Jak vyplývá z rozsudku Soudního dvora ze dne 6. září 2012, Mühlleitner, věc C-190/11, čl. 15 odst. 1 písm. c) nevyžadujxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxcestoval za účelem podepsání smlouvy do členského státu obchodníka, nevylučuje příslušnost soudů členského státu spotřebitele.
Článek 15 odst. x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xydliště spotřebitele, tj. internetovou stránkou, a uzavře- ním smlouvy s tímto spotřebitelem. Existence příčinné souvislosti však ukazuje na spojixxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxer“ podle čl. 16 odst. 1 zahrnuje i partnera hospodářského subjektu, s nímž spotřebitel uzavřel smlouvu, se sídlem v členském státě bydliště spotřebitxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxbce, který coby spotřebitel koupil dluhopis na doručitele od třetí osoby jednající v rámci její profe- sionální či podnikatelské činnosti, za stavu, kxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxi emiten- tovi dluhopisu, zakládající se na emisních podmínkách dluhopisu, na porušení informačních a kontrol- ních povinností a na odpovědnosti emixxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx
Ve vztazích založených pracovními smlouvami může zaměstnanec žalovat zaměstnavatele u soudů členskxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxt obvyklého výkonu práce víc, příslušným k projednání věci je soud místa, kde se nachází provozovna, která zaměstnance najala. Zaměstnavatel, který nxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxěstnavatel může žalovat zaměstnance výhradně u soudů země, kde má zaměstnanec bydliště.
Velvyslanectví třetího státu nacházející se na území člexxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxcího stá- tu, nespadá-li činnost xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxdová republika, věc C-154/11).
Ustanovení článku 21 odst. 2 se vztahují na dohodu o určení příslušnosti uzavřenou před vznikem spo- ru v rozsahu, v nxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx x xx nařízení i k jiným soudům, včetně soudů nacházejících se mimo Unii (viz výše, věc C-154/11).
Pravidlo zvláštní příslušnosti upravené v čl. 6 odst. 1 xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xříslušnosti v oblasti individuálních pracovních smluv (rozsudek Soudního dvora ze dne 22. května 2008, Glaxosmithkline, Laboratoires Glaxosmithkxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxslušnost soudu té které členské země k projednání věci dohodou stran v podobě tzv. prorogační úmluvy. Nedohodnou-li se strany jinak, je takto sjednaná xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxi takové smlouvy není třeba v řízení zkoumat z úřední povinnosti, ale pouze k námitce účastníka. Prorogační úmluva je vyloučena v případech, pro které jx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx spotřebitelských smluv a individuálních pracovních sporů, obsaženou v článcích 13, 17 a 21 tohoto nařízení.
Platnost prorogační úmluvy se posuzuxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxme). Úmluva musí být uzavřena písemně nebo ve formě, která odpovídá zvyklostem zavedeným mezi stranami, nebo v mezinárodním obchodě ve formě odpovídxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxdné členské země namítanou prorogační úmluvu jako neplatnou a pokračuje v řízení, nelze takový závěr přezkoumávat v řízení u soudu jiné členské země, axx xx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxch na rubu smlouvy za předpokladu, že smlouva, podepsaná oběma stranami, obsahuje výslovný odkaz na tyto všeobecné podmínky (rozsudek Soudního dvora xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxvky pro uzavření prorogační úmluvy jsou splněny, pokud je zjištěno, že příslušnost byla určena ústní dohodou, že písemné potvrzení takové dohody jednxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xo. KG v. ASA SA., věc 221/84).
Obsahuje-li pojistná xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx, byť sama ujednání nepodepsala, je oprávněna se jej dovolávat za předpokladu, že mezi stranami smlouvy byl požadavek písemné formy ujednání o příslušxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxrsicherungs-AG a další v. Amministrazione del Tesoro dello Stato, věc 201/82).
Souhlas smluvních stran s prorogační doložkou se považuje za daný, xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxi je dána, pokud podnikateli v této oblasti je při uzavírání smluv určitého druhu všeobecně a pravidelně dodržován určitý způsob jednání. Ten přitom nexxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxvaných znění prorogačních doložek může přispět k prokázání, že určitý způsob jednání je všeobecně a pravidelně dodržován) nemůže být požadován ve všexx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxvky, které zahrnuje pojem „ve formě, která odpovídá“, je třeba zhodnotit výlučně ve světle obchodních zvyklostí v dané oblasti mezinárodního obchodux xxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxogační úmluvy; jejich národnost je bez významu. Tato znalost je dána, je-li v oblasti, v níž strany podnikají, při uzavírání smlouvy určitého druhu konxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxcena jen podle kritérií upravených citovanou normou. Úvahy o vztazích mezi určeným soudem a předmětem sporu, o platnosti ujednání či úvahy vedené hmotxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxionali SpA v. Hugo Trumpy SpA., věc C-159/97, rozsudek Soudního dvora z 20. února 1997, Mainschiffahrts-Genossenschaft eG /MSG/ v. Les Gravieres Rhénxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxi. Je závazná pro všechny akcionáře bez ohledu na to, jakým způsobem akcie nabyli, za předpokladu, že stanovy společnosti jsou uloženy na místě, kam má axxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxuvu za účelem zjištění, které spory pokrývá (rozsudek Soudního dvora ze dne 10. března 1992, Powell Duffryn plc v. Wolfgangu Petereitovi, věc C-214/89xx
xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx úmluva byla platně uzavřena mezi dopravcem a odesílatelem a že podle
relevantní
vnitrostátní úpravy tato třetí osoba nabytím náložného listu vstoupxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxvoerbedrijf Nova a NV Goeminne Hout, věc 71/83, viz také rozsudek Soudního dvora ze dne 9. listopadu 2000, Coreck Maritime GmbH v. Handelsveem BV a dalšíx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx kritéria, na jejichž základě má být tento soud určen (rozsudek Soudního dvora ze dne 9. listopadu 2000, Coreck Maritime GmbH v. Handelsveem BV a další, vxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xoložka obsažena (rozsudek Soudního dvora ze dne 3. července 1997, Francesco Benincasa v. Dentalkit Srl., věc C-269/95).
Vůči třetí osobě jako dalšxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxdat žalobu na náhradu škody proti výrobci, se nelze dovolávat doložky o soudní příslušnosti, jež byla sjednána ve smlouvě mezi výrobcem této věci a jejíx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx Soudního dvora ze dne 7. 2. 2013, Refcomp SpA v. Axa Corporate Solutions Assurance SA, Axa France IARD, Emerson Network, Climaveneta SpA, věc C-543/10)x
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxžení příslušnosti, je sdělením elektronickými prostředky, které umožňuje trvalý záznam dohody ve smyslu článku 23 odst. 2 nařízení Rady č. 44/2001, uxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxb v. CarsOnTheWeb.Deutschland GmbH, C-322/14).
Není-li příslušnost soudu dána podle uvedených pravidel, k projednání a rozhodnutí věci je bez ohledu xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xístně příslušný soud se určí podle vnitrostátního práva země, jejíž soudy jsou podle čl. 2 odst. 1 příslušné.
To, zda se místo bydliště nebo sídla žalxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxště či sídlo i v jiné členské zemi. Nemá-li účastník bydliště v zemi, u jejíhož soudu byla žaloba podána, soud za účelem zjištění, zda účastník má bydlištx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxvidel svého mezinárodního práva soukromého. xx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxa žaloba podána (nejde-li o příslušnost výlučnou ve smyslu čl. 22 či založenou prorogační úmluvou dle čl. 23).
Bydliště žalovaného zde slouží jako kxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx. listopadu 2011, Hypoteční banka, a.s., v. Udo Mike Lindner, věc C-327/10). Nelze se tedy plně ztotožnit s názorem Nejvyššího soudu ČR, usnesení ze dne xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xx x xx xx xx xx xoudní příslušnost určit podle vnitrostátních procesních pravidel České republiky.
Je-li bydliště žalovaného neznámé, za předpokladu, že nařízxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xpravedlnosti vedení řízení vůči osobě, která se řízení neúčastní a jejíž pobyt není znám (tedy ustanovení opatrovníka takové osobě). Jistěže za předpxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx. rozsudek Soudního dvora ze dne 17. listopadu 2011, Hypoteční banka, a.s., v. Udo Mike Lindner, věc C-327/10).
xxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxí příslušníky. Tím je zakotvena zásada rovného zacházení s cizinci s by- dlištěm v zemi, kde se nachází sídlo soudu. Čl. 2 nařízení lze aplikovat i v řízenxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxavuje také vztahy mezi soudy členské a nečlenské země, nikoliv jen vztahy mezi soudy členských zemí navzájem (srov. výklad Bruselské úmluvy z r. 1968 v rxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxx1/02).
Úprava obsažená v kapitole II nařízení v zásadě platí v případech, kdy žalovaný má bydliště nebo sídlo na území členského státu, a to i v případxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxci staví na tom, aby bydliště či sídlo žalobce bylo na území členského státu (rozsudek Soudního dvora ze dne 13. července 2000, Group Josi Reinsurance Coxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxušnosti s tím, že soud nečlenské země by byl vhodnější k projednání věci i v případě, že příslušnost soudu žádné další členské země není dána nebo že žádný x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxiens
neupravuje. Připuštění této námitky je s to negativně ovlivnit předvídatelnost pravidel pro určení příslušnosti, a tudíž mít za následek porušxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxvní ochranu osob usazených v EU (srov. výše, věc C-281/02).
Vedle obecně příslušného soudu dle čl. 2 nařízení má žalobce v některých případech možnoxx xxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx x x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xejich použití je dostatečně významný vztah mezi předmětem řízení a soudem, který má věc projednat z pohledu efektivity co do shromažďování důkazů a vedxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx
xxxxem na výběr daným je podle čl. 5 odst. 1 písm. a) nařízení č. 44/2001 ve věcech, jejichž předmětem je smlouva nebo nároky ze smlouvy, především soud určený xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxtom ani zdaleka neřeší všechny problémy, které při aplikaci vznikají. Vyplývá z ní nicméně, že samotný pojem sporu, jehož předmětem je smlouva nebo nárxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxe Aannemers Vereinging, věc C-34/82). S ohledem na to, že pojem nároků ze smlouvy xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xpravených tímto nařízením závěr zcela logický. Ačkoliv žádný obecný návod pro posouzení toho, co pojem „nároků ze smlouvy“ zahrnuje, nebyl vytvořen, xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx zprávu k Luganské úmluvě z 30.10.2007, Úřední věstník EU z 23.12.2009, č. C 319/1 odst. 42 a násl.).
Žalobce se může dovolávat soudní příslušnosti poxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xod úpravu čl. 5 odst. 1 vnitrostátní soud zabývající se nároky ze smlouvy je příslušný k hodnocení jednotlivých prvků, jejichž existence vede k závěru o xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx x. Hans-Joachim Kantner, věc 38/81).
Žaloba, kterou se spotřebitel domáhá podle právních předpisů členského státu, na jehož území má své bydliště, xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxu ve smyslu čl. 5 odst. 1 za podmínky, že jednak tato společnost za účelem přimět spotřebitele k uzavření smlouvy mu zaslala jmenovitě určený dopis, kterx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxnky stanovené prodávajícím a skutečně požádal o vyplacení slíbené výhry. Na tento výklad nemá žádný vliv za situace, kdy uvedená zásilka obsahovala taxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx zboží a že spotřebitel ve skutečnosti žádnou objednávku neučinil (rozsudek Soudního dvora ze dne 20. ledna 2005, Petra Engler v. Janus Versand GmbH., vxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx závazek samostatný, či nahrazující porušené smluvní ujednání (rozsudek Soudního dvora ze dne 6. října 1976, A. De Bloos, SPRL v. Société en commandite xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxx x xxxxx x xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxet se jednání, jež není geograficky omezeno. Pak se příslušnost určí dle čl. 2 odst. 1 (rozsudek Soudního dvora ze dne 19. února 2002, Besix SA v. Wasserrexxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxx56/00).
Článek 5 odst. 1 neplatí v případě nároků z vad zboží nebo žalob týkajících se jeho nevhodnosti k zamýšlenému použití mezi kupujícím a výrobcxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx (rozsudek Soudního dvora ze dne 17. června 1992, Jakob Handte & Co. GmbH v. Traitements mécano-chimiques des surfaces SA., věc C-26/91).
Místo xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxavy obsažené v čl. 2 nařízení, jako jsou ta, upravená v čl. 5 odst. 1, mají být vykládána tak, aby běžně informovaný žalovaný mohl rozumně předpokládat, u xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxine commandant le navire Suhadiwarno Panjan a další, věc C-440/97).
Podle čl. 5 odst. 1 není jeden a týž soud příslušný k projednání celé věci, jejímž xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxx xxx se řízení koná, a druhý v jiném členském státě (rozsudek Soudního dvora ze dne 5. října 1999, Leathertex Divisione Sintetici SpA v. Bodetex BVBA., věc C-xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxspadá pod čl. 5 odst. 1 nařízení, ale pod čl. 23 nařízení, a je platné pouze v případě splnění tam stanovených podmínek. Zatímco strany mohou i bezformálnx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx na určení příslušného soudu) místo plnění, které nemá žádnou skutečnou vazbu se smlouvou a kde by závazky ze smlouvy při respektování jejího obsahu splxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxloba, kterou se příjemce zboží, které bylo v průběhu přepravy po moři a po zemi poškozeno, nebo kterou se jeho pojistitel, na něhož práva příjemce zboží sxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xsobě, kterou žalobce považuje za skutečného dopravce, nespadá do působnosti čl. 5 odst. 1, neboť předmětný.
Dosud dostupnou judikaturou zůstává neřešený např. problém, ve kterých přxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxo šeku, a to ať už v takové listině uvedeného, či z hmotněprávní úpravy dovozeného, když se toto místo liší od místa bydliště žalovaného ve smyslu čl. 2 odsxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx aby bylo toto pravidlo pro určení soudní příslušnosti aplikováno i ve směnečných či šekových věcech. Odpověď bude záviset na konkrétních okolnostech xxxxx x xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xenných papírů pravidelně předchází jistá dohoda mezi dlužníkem a věřitelem, a z toho, že podle dosavadní judikatury Soudního dvora je předpokladem apxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxky či šeku jakožto „místa plnění závazku“ by dána byla. Ve směnečných věcech tomu tak může být ve vztahu mezi remitentem a výstavcem směnky vlastní. Jen sxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xedoprovází. Pak je třeba příslušný soud určit dle čl. 2 odst. 1 nařízení. Přímý závazkový vztah dále sotva lze automaticky dovodit xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xx xxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx lze určit existenci přímého závazkového vztahu (směnku doprovázejícího) mezi majitelem směnky a směnečným rukojmím
Aktuálně je otázka, zda lze pxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx se netýká jeho profesionální nebo podnikatelské činnosti, použitý v čl. 15 odst. 1) interpretovat tak, že zahrnuje i nároky ze směnky je Soudním dvorem xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx tohoto dluhopisu nepřijal svo- bodně závazek vůči tomuto žalobci, se nemůže dovolávat příslušnosti upravené čl. 5 odst. 1 písm. a) nařízení č. 44/2001 xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxtí a na odpovědnosti emitenta vyplývající z prospektu
Článek 5 odst. 3 nařízení č. 44/2001 je aplikovatelný ve věci odpovědnosti emitenta certifikxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxt pod pojem smluv nebo nároků ze smluv ve smyslu čl. 5 odst. 1 tohoto nařízení. Dle čl. 5 odst. 3 jsou soudy místa, kde má žalobce bydliště, příslušné z titulx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xrozsudek Soudního dvora ze dne 28. 1. 2015, Harald Kolassa v. Barclays Bank plc, C-375/13).
Čl. 5 odst. 1 písm. b) nařízení upravuje autonomní definixx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xe skutečnosti dodáno nebo podle smlouvy dodáno být mělo. V případě poskytování služeb je to místo, kde služby byly nebo měly být poskytnuty. Co se týká roxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxaci článku 5 nařízení č. 44/2001 a - vztahuje-li se tato úprava na danou věc - při aplikaci nařízení č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xmlouvy, jejichž předmětem je dodání zboží, které má být vyrobeno nebo zhotoveno, musí být kvalifikovány jako „prodej zboží“ ve smyslu čl. 5 odst. 1 písmx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx pro jeho výrobu nebo zhotovení, a dodavatel je odpovědný za kvalitu a soulad zboží se smlouvou.
V případě zásilkového prodeje musí být místo, kam podxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxvídající hmotné právo, je tímto místem místo fyzického předání zboží, na základě něhož kupující nabyl nebo měl nabýt oprávnění skutečně s tímto zbožím xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xrodeje místo, kam podle smlouvy zboží bylo nebo mělo být dodáno, je třeba ve smyslu ustanovení článku 5 bod 1 písm. b), první odrážka, nařízení č. 44/2001 xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxá mohou toto místo vymezit, jakož i podmínky obecně uznávané a používané na základě mezinárodních obchodních zvyklostí, jako jsou
Incoterms
. Nelze-lx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxhož základě kupující nabyl nebo měl nabýt oprávnění skutečně s tímto zbožím v místě plnění nakládat (rozsudek Soudního dvora ze dne 9. června 2011, Elecxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xe dáno několik míst plnění. V tomto případě je soudem příslušným k rozhodnutí o všech nárocích ze smlouvy o prodeji zboží soud, v jehož obvodu se nachází mxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxo plnění může žalobce podat žalobu u soudu místa plnění podle své volby (rozsudek Soudního dvora ze dne 3. května 2007, Color Drack GmbH v. Lexx Internatixxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxněno úzkou vazbou mezi smlouvou a soudem, který má o sporu z ní rozhodovat. V případě více míst poskytování služeb v několika členských státech, ve světlx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxem, zejména místo, kde podle této smlouvy má dojít k hlavnímu poskytování služeb (rozsudek Soudního dvora ze dne 9. července 2009, Peter Rehder v. Air Baxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x několika členských státech je soudem příslušným k rozhodnutí o všech nárocích ze smlouvy soud, v jehož obvodu se nachází místo, v němž je poskytována věxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx a není-li takové místo ve smlouvě určeno, je jím místo faktického plnění smlouvy. Nelze-li toto místo určit podle těchto kritérií, je jím místo podnikáxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxx/09).
xxxxxx x xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxho, uskutečňované na základě smlouvy uzavřené s jedinou leteckou společností, jež je skutečným dopravcem, je soudem příslušným k rozhodnutí o návrhu xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xetadla, jak je sjednáno ve smlouvě. V tomto ohledu službami, jejichž poskytování odpovídá plnění závazků vyplývajících ze smlouvy o letecké přepravě xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxa cestujících a jejich zavazedel z místa odletu do místa příletu, zaopatření cestujících během letu a nakonec jejich bezpečný výstup v místě přistání a x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx chápána jako místa sjednaná ve smlouvě o přepravě. Letecká doprava představuje služby poskytované nedělitelným a jednotným způsobem, a to z místa odlxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxkytnuto v konkrétním místě. Každé z obou těchto míst má dostatečně blízkou vazbu ke skutkovým okolnostem sporu, a tudíž zaručuje úzký vztah mezi smlouvxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxování služeb a určením jednotné soudní příslušnosti pro veškeré nároky ze smlouvy (rozsudek Soudniho dvora ze dne 9. července 2009, Peter Rehder v. Air xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx majitel práva duševního vlastnictví poskytuje za úplatu svému smluvnímu partnerovi právo k jeho užívání, není smlouvou o poskytování služeb ve smyslx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxtel práva duševního vlastnictví poskytuje svému smluvnímu partnerovi za úplatu právo k xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxnění, ale zavazuje se pouze umožnit svému smluvnímu partnerovi jeho volné užívání. Tento závěr není možné zpochybnit argumenty založenými na výkladu xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxsah působnosti čl. 5 odst. 1 písm. b) ve vztahu k čl. 5 odst. 1 písm. a).
Zaprvé žádná skutečnost vycházející ze smyslu nebo systematiky nařízení č. 44/xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxých Soudním dvorem v oblasti volného pohybu služeb ve smyslu článku 50 Smlouvy o ES. Zadruhé, na rozdíl od definice tohoto pojmu ve směrnicích o dani z přixxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxi zboží, soudní příslušnost neurčuje pouze podle pravidel, která platí pro smlouvy o poskytování služeb. Podle čl. 5 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení se x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxiky čl. 5 odst. 1 nařízení č. 44/2001 je zřejmé, že zákonodárce Společenství přijal rozdílná pravidla pro určení soudní příslušnosti v případě smluv o pxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xruhé. Rozšíření rozsahu působnosti čl. 5 odst. 1 písm. b), druhé odrážky, nařízení č. 44/2001 by vedlo k obcházení vůle zákonodárce Společenství v tomtx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxx xx x xxxxx xxx
xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx x4/2001 k rozhodnutí o žalobě na zaplacení úplaty dlužné podle smlouvy, kterou majitel práva duševního vlastnictví poskytl svému smluvnímu partnerovx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxx x xxxxx x xxxxxx ze dne 27. září 1968 o soudní příslušnosti a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. V této souvislosti je vzhledem k naprosté shodě mezi zněxxx xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxx x xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxodnění uvedeného nařízení, jímž je zajištění skutečné kontinuity s uvedenou úmluvou, třeba dospět k závěru, že zákonodárce Společenství mínil pro všxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxdním dvorem v kontextu Bruselské úmluvy, zejména pokud jde o závazek, který má být brán v úvahu, a o určení místa jeho plnění. Z toho vyplývá, že vzhledem k xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxtného výkladu Bruselské úmluvy a nařízení č. 44/2001 článku 5 odst. 1 písm. a) nařízení č. 44/2001 přiznán stejný rozsah působnosti jako příslušnému usxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxx33/07).
Žaloby z civilní deliktní odpovědnosti za xxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xovažovat za porušení smluvních povinností daných předmětem smlouvy (rozsudek Soudního dvora ze dne 13. 3. 2014, Marc Brog- sitter v. Fabrication de Moxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx x xxxx xxx x xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxi, kterou kontroluje, pokud tato osoba nesplnila oznamovací povinnosti plynoucí z převzetí kontroly nad touto společností, nelze považovat za „smloxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxution AG, věc C-519/12).
Smlouva o skladování zboží je „smlouvou o poskytování služeb“ ve smyslu ustanovení článku 5 odst. 1 písm. b), druhá odrážkax xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xmbH, věc C-469/12).
Článek 5 odst. 1 písm. b) nařízení č. 44/2001 je třeba vyložit tak, že pravidlo pro určení příslušnosti stano- vené v druhé odrážcx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx sídlem v jiném členském státě, nároky plynoucí ze smlouvy o autorizovaném prodeji, což vyžaduje, aby smlouva, jež váže smluvní strany, obsahovala zvlxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxe 19. 12. 2013, Corman-Collins SA v. La Maison du Whisky SA, věc C-9/12).
xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxktní nebo kvazideliktní odpovědnosti je vedle obecného soudu žalovaného upravena v čl. 5 odst. 3 příslušnost soudu místa, kde došlo či může dojít ke škoxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xdpovědnosti žalovaného, které se netýkají nároků ze smlouvy ve smyslu čl. 5 odst. 1. Soud, jenž je příslušný k projednání věci týkající se deliktní nebo xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxí 1988, Athanasios Kalfelis v. Banque Schröder, Münchmeyer, Hengst & Co. a další, věc 189/87).
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxh se soukromými osobami je věcí týkající se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti ve smyslu čl. 5 odst. 3 (rozsudek Soudního dvora ze dne 1. října 200xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxí nebo kvazideliktní odpovědnosti, spadá pod ustanovení článku 5 odst. 3 nařízení č. 44/2001 (rozsudek Soudního dvora ze dne 25. říj- na 2012, Folien Fixxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxkem sporu, podle článku 5 odst. 3 nařízení č. 44/2001 neumožňuje založit příslušnost soudu ve vztahu k jinému údajnému škůdci, který nejednal v obvodu vxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxhá rozhodnutí o neúčinnosti převodu vlastnického práva k nemovitosti s odůvodněním, že takový úkon dlužníka zkracuje uspokojení jeho pohledávky, nexxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxx xxx xxxxxx x xxx xx x xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx Hans-Heinz Reichert a Ingeborg Kockler v. Dresdner Bank AG., věc C-261/90).
Za situace charakterizované jednak absencí závazků svobodně přijatýxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxany při takovém jednání byly v dobré víře, žaloba založená na předsmluvní odpovědnosti (
culpa in contrahendo
) žalovaného je věcí týkající se deliktní xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x. Heinrich Wagner Sinto Maschinenfabrik GmbH /HWS/, věc C-334/00).
V situacích, kdy místo škodné události a místo, kde došlo ke vzniku škody, není txxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxlo k události, která ji způsobila. Proto má žalobce na výběr, zda žalovaného bude žalovat u soudů místa, kde škoda vznikla, nebo u soudů místa, kde škodná xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx
xxxx xxxxuvy obsažené v novinovém článku distribuovaném v několika členských zemích je na základě čl. 5 odst. 3 oprávněna podat žalobu na náhradu škody proti vydxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x x xxxxů každého členského státu, ve kterém byl článek distribuován a kde oběť tvrdí, že utrpěla újmu na své reputaci (kde se však může domáhat pouze náhrady škoxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxné škody, nestanoví nařízení, ale hmotné právo určené podle vnitrostátních xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxho dvora ze dne 7. března 1995, Fiona Shevill, Ixora Trading Inc., Chequepoint SARL a Chequepoint International Ltd v. Presse Alliance SA., věc C-68/93xx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx.
K otázce určení příslušného soudu v případě porušení osobnostních práv informacemi zveřejněnými na internetu viz rozsudek Soudního dvora ze dne xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxx61/10).
Článek 4 odst. 1 nařízení č. 44/2001 nebrání použití čl. 5 odst. 3 téhož nařízení v případě žaloby na náhradu škody plynoucí z provozování intxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx předložena, průkaznými indiciemi umožňujícími mu dojít k závěru, že žalovaný má skutečně bydliště mimo území Evropské unie (rozsudek Soudního dvora xx xxx xxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxlosti ve smyslu článku 5 odst. 3 nařízení č. 44/2001 je místo zhotovení tohoto výrobku (rozsudek Soudního dvora ze dne 16. ledna 2014, Andreas Kainz v. Paxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxdáním kontaminovaného chemického výrobku, který učinil nepoužitelným umělé hnojivo, jež podnik vyrábí z více surovin, a zpracováním tohoto výrobkux xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxtanovení totiž míří nejen na místo škodné události, ale rovněž na místo, kde škoda vznikla, a tím je továrna podniku, ve které došlo ke zpracování vadnéhx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxto ohledu umožňuje zohlednění místa, kde škoda vznikla, lišícího se od místa příčinné události, obrátit se na soud, který je nejvhodnější k rozhodnutí x xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxě mezi případy příslušnosti stanovenými články 2 a 5 odst. 3 nařízení č. 44/2001, takže by toto posledně uvedené ustanovení ztratilo v tomto směru svůj sxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxx x xxxt. 3 však neopravňuje žalobce nárokujícího náhradu škody, která mu vznikla v důsledku škody utrpěné jinými osobami, podat žalobu proti osobě, která škxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxnk a další, věc C-220/88).
Pojem místa vzniku škody nezahrnuje místo, kde poškozený utrpěl finanční újmu jako důsledek původní škody utrpěné touto xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxv místo, kde mohou být pociťovány nepříznivé důsledky události, která vedla ke vzniku škody na jiném místě (rozsudek Soudního dvora ze dne 19. září 1995x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxto, kde žalobce bydlí či kde má umístěný svůj majetek, pouze z důvodu, že v takovém místě utrpěl finanční újmu způsobenou ztrátou části majetku, ke které xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx týkající se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti“ použitý v čl. 5 odst. 3 nařízení č. 44/2001 se vztahuje na žaloby věřitele akciové společnosti, xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxvala v činnosti, přestože neměla dostatek kapitálu a byla nucena vstoupit do likvidace.
U žalob na určení, že člen představenstva a akcionář akciovx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xx/2001, interpretovat tak, že jde o místo, s nímž jsou spjaty činnosti vykonávané touto společností a finanční situace související s těmito činnostmi. xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx 5 odst. 3 nařízení č. 44/2001 (rozsudek Soudního dvora ze dne 18. července 2013, ÖFAB, Östergötlands Fastigheter AB v. Franku Kootovi, Evergreen Invesxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxí, kterých se tato osoba dopustila při výkonu svých funkcí a zaplacení náhrady škody, ustanovení ka- pitoly II oddílu 5 (čl. 18-21) nařízení č. 44/2001 nxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xx x xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxspěch činnosti, za které pobírala odměnu. Žaloba společnosti proti jejímu bývalému řediteli podaná pro neplnění povinností ulo- žených mu právem obcxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxanovách společnosti či jiném relevantním dokumentu je věcí žalobu projednávajícího soudu, aby určil místo, kde tato osoba v převážné míře vykonávala xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxt žaluje svého bývalého jednatele z důvodu jeho protiprávního jednání, spadá pod úpravu obsaženou v článku 5 odst. 3 nařízení (deliktní odpovědnost) zx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxdu přísluší na základě skutkových okolností věci určit rozhodující okolnost spojující místo, ve kterém došlo k události vedoucí ke vzniku škody s místxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx Ferho Frankfurt GmbH v. Friedrich Leopold Freiherr Spies von Büllesheim, věc C-47/14).
V případě xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx x xařízení č. 44/2001 příslušný k projed- nání žaloby na náhradu škody podané autorem díla proti společnosti usazené v jiném členském státě, která uvedenx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxím internetové stránky, jež je přístupná i v obvodu soudu, u kterého byla podána žaloba. Tento soud je příslušný pouze k rozhodnutí o škodě, ke které došlx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx70/12).
V případě plurality osob odpovídajících za škodu způsobenou na majetkových autorských právech chrá- něných v členském státě sídla věc proxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxst soudu, v jehož obvodu žalovaný nejednal, ale umožňuje založit příslušnost tohoto soudu podle místa, ve kterém se vznik škody pro- jevil, za podmínkyx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxna na území členského státu jeho sídla (rozsudek Soudního dvora ze dne 3. dubna 2014, Hi Hotel HCF SARL v. Uwe Spoering, věc C-387/12).
Ve věci porušenx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxe se škoda projevila, příslušný k pro- jednání žaloby na určení odpovědnosti za škodu způsobenou na těchto právech zveřejněním chráněných fotografií xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxtu, kde se nachází jeho sídlo (rozsudek Soudního dvora ze dne 22. ledna 2015, Pez Hejduk v. EnergieAgentur.NRW GmbH, C-441/13).
Spor z porušení práv xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxného pod národní doménou nejvyšší úrovně jiného členského státu klíčové slovo, které je totožné s uvedenou ochrannou známkou, může být podle čl. 5 odstx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx Soudního dvora ze dne 19. dubna 2012, Wintersteiger AG v. Products 4U Sondermaschinenbau GmbH, věc C 523/10).
Formulace „členský stát, na jehož úzexx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx výrobku, k nimž došlo na území členského státu, po nichž následuje další prodej uskutečněný nabyvatelem na území jiného členského státu, tato norma nexxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxd rozhodující o žalobě, sám nejednal.
Ve věci protiprávní srovnávací reklamy nebo nekalého napodobování označení chráněného ochrannou známkou Sxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxy z porušení tohoto zákona, pokud v něm žalo- vaný sám nejednal. Toto ustanovení však v takovém případě umožňuje založit příslušnost soudu k projednání xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxní, kterým byla nebo mohla být způsobena škoda v obvodu soudu rozhodujícího o žalobě na základě místa, kde se škoda projevila (rozsudek Soudního dvora zx xxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxí povinnosti je příslušný vedle soudu určeného podle bydliště žalovaného také soud určený podle místa bydliště nebo místa obvyklého pobytu oprávněnéxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx x xsobním stavu (o rozvod), je-li nárok na výživné uplatněn jako vedlejší nárok v tomto řízení. Tuto právní úpravu nahrazuje od okamžiku nabytí její účinnxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxzávisle na vnitrostátní úpravě. Zahrnuje osobu, jejíž nárok na výživné již byl uznán, i osobu, která výživné nárokuje poprvé (rozsudek Soudního dvora x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xrčený k zaopatření jednoho z manželů nebo stanovený s ohledem na potřeby a možnosti každého z manželů, ať už se jedná o periodické platby či paušální úhraxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx/2001 vyňata (rozsudek Soudního dvora ze dne 27. února 1997, Antonius van den Boogaard v. Paula Laumen, věc C-220/95).
To, že nárok na výživné je uplaxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxízení o nárok na výživné (rozsudek Soudního dvora ze dne 6. března 1980, Louise de Cavel v. Jacques de Cavel, věc 120/79). Toto ustanovení nelze však vztaxxxxx x xx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xsobě, jejíž práva vůči povinnému na něj přešla subrogací (rozsudek Soudního dvora ze dne 15. ledna 2004, Freistaat Bayern v. Jan Blijdenstein, věc C-43xxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxr dané, a to ve prospěch soudu místa, kde se tyto složky nacházejí. I v tomto případě jde o autonomní koncept, jenž má být interpretován ve všech členských xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxganizace, má své vedení a je věcně vybavena tak, aby mohla obchodovat s třetími osobami, které, ač jsou si vědomy spojení s mateřskou organizací, jejíž sxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx, zastoupení či jiné provozovny, jako jsou spory týkající se nájmu prostor, kde tyto složky sídlí, či najímání místních zaměstnanců; (ii) spory týkajíxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxmluvních závazků, které tato složka převzala na účet mateřské společnosti v místě, kde sídlí. Je na soudu, u kterého byla žaloba podána, aby prošetřil sxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxsudek Soudního dvora ze dne 22. listopadu 1978, Somafer SA v. Saar-Ferngas AG., věc 33/78).
Pojem pobočky, zastoupení či provozovny nezahrnuje samxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxn v zastupování konkurence ve stejném výrobním či obchodním odvětví a který pouze předává objednávky mateřskému podniku, aniž by se sám podílel na přípxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx
V případě plurality žalovaných, kdy jsou nároky žalobce vůči nim spjaty tak úzce, že je účelné projednat je ve společném řízení a vyhnout se tak riziku vxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxným u soudu určeného podle místa bydliště jednoho z nich (viz také rozsudek Soudního dvora ze dne 27. září 1988, Athanasios Kalfelis v. Banque Schröder, xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxbce vedle možnosti žalovat každého z žalovaných samostatně u soudu určeného podle místa jeho bydliště (sídla).
Podle čl. 6 odst. 1 nařízení č. 44/20xx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxvanému, který nemá bydliště či sídlo v členském státě, s odůvodněním, že spor je nedělitelný, a nikoliv pouze s touto věcí související (rozsudek Soudníxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx2, věc C-51/97).
Článek 6 odst. 1 nařízení č. 44/2001 se lze dovolávat v rámci žaloby podané v jednom členském státě proti žalovanému s bydlištěm v tomxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxípustnou podle vnitrostátní úpravy, jako je předpis vylučující individuální žaloby věřitelů proti úpadci. Uvedené ustanovení totiž jednak neobsahxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xejího podání ve vztahu ke každému z nich přípustná podle vnitrostátní právní úpravy. Krom toho, jelikož není součástí ustanovení, která výslovně stanxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxžití mohlo záviset na účinku vnitrostátních právních předpisů. Na druhou stranu toto ustanovení nelze vykládat tak, že by snad žalobci umožňovalo podxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxence 2006, Reisch Montage AG v. Kiesel Baumaschinen Handels GmbH., věc C-103/05, viz také Jenardovu důvodovou zprávu, Úřední věstník ES ze dne 5.3.197xx xx x xxxxx xxxx xxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxx č. 44/2001. I když z jeho znění nevyplývá, že totožnost právních základů žalob podaných proti jednotlivým žalovaným je součástí podmínek pro jeho použxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x nich společně s cílem zabránit možnosti protichůdných rozhodnutí v několika samostatných řízeních. V tomto ohledu nestačí existence odlišností v řexxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxislost při svém podání, aniž by bylo třeba zvlášť zkoumat, zda nebyly podány s jediným cílem, a to odejmout některého z žalovaných soudům členského státxx x xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xříslušnosti stanovené v čl. 6 odst. 1 nařízení č. 44/2001 nemůže být použito ve sporu spadajícím do oddílu 5 kapitoly II (ve věcech individuálních pracoxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxx xracovní smlouvy, musí být určen podle pravidel stanovených v tomto oddílu, která z důvodu svého zvláštního a vyčerpávajícího charakteru mohou být měnxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxost, že by se úpravy obsažené v článku 6 odst. 1 nařízení mohl dovolávat pouze zaměstnanec, ta naráží na znění jak tohoto ustanovení, tak na znění oddílu 5 xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxonu spravedlnosti, na jednostranná pravidla příslušnosti, která ochraňují stranu považovanou za slabší, takový výklad by šel nad rámec vyváženosti xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxaduje zejména, aby byla pravidla příslušnosti vykládána způsobem vyznačujícím se vysokou předvídatelností (rozsudek Soudního dvora ze dne 22. květxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx se sídlem v různých členských státech v řízení probí- hajícím u soudu jednoho z těchto členských států každé jednotlivě vytýkáno, že prováděním vyhrazxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxí vzájemně si odporujících rozhodnutí ve smyslu článku 6 odst. 1 nařízení Rady č. 44/2001, kdyby o těchto věcech bylo rozhodováno v oddělených řízeních xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx (rozsudek Soudního dvora ze dne 12. července 2012, Solvay SA v. Honeywell Fluorine Products Europe BV, Honeywell Belgium NV, Honeywell Europe NV, věc Cxxxxxxxxx
xx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxnských států v případě, že tito žalovaní namítají, že mají další nároky na odškodnění, o nichž je nezbytné rozhodnout společně.
Článek 6 odst. 1 naříxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxika žalovaným, mezi nimiž se rovněž nachá- zejí osoby s bydlištěm v EU (rozsudek Soudního dvora ze dne 11. 4. 2013, Land Berlin v. Ellen Mirjam Sapir, Michxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xdst. 1 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 nemůže být použi- to na spor spadající do oddílu 5 kapitoly II uvedeného nařízení, který upravuje pravidla příslušnxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx Jean-Pierre Rouard, C-462/06).
Příslušným k projednání vzájemné či intervenční žaloby nebo žaloby ze záruky je vedle obecného soudu žalovaného pxxxx xxx x xxxxx x x x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxdu jiné členské země podle čl. 5 odst. 1, tento soud je příslušný dle čl. 6 odst. 2 nařízení č. 44/2001 k projednání věci ze záruky proti osobě s bydlištěm v jxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx je oprávněn použít vnitrostátní procesní předpisy, pokud účinnost unijní úpravy v tomto směru nebude dotčena a že nepřípustnost žaloby ze záruky nebuxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx x990, Kongress Agentur Hagen GmbH v. Zeehaghe BV., věc C-365/88).
Článek 6 odst. 2 nařízení č. 44/2001 je aplikovatelný v případě žaloby ze záruky mezx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxpět k závěru, že se jedná o pouhé obcházení pravidel pro určení příslušnosti soudu. Je věcí vnitrostátního soudu projednávajícího původní žalobu, aby xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxu (rozsudek Soudního dvora ze dne 26. května 2005, Groupement d‘intéret économique /GIE/ Réunion européenne a další v. Zurich Espana a Société pyrénéexxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxost soudu k projednání nároku, který by jinak vyžadoval samostatné řízení. Tato úprava však nedopadá na případy, kdy se žalovaný pouze brání námitkou zxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxozsudek Soudního dvora ze dne 13. července 1995, Danvarn Production A/S v. Schuhfabriken Otterbeck GmbH & Co., věc C-341/93).
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx Vyjmenované dvoustranné smlouvy o právní pomoci však Soudní dvůr EU není oprávněn interpretovat.
Ustanovení čl. 71 nařízení č. 44/2xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx
xxxxspendence
v čl. 31 odst. 2 Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě a úprava vykonatelnosti obsažená v jejím čl. 31 odst. 3 se xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx řízení, a zároveň, za podmínek přinejmenším stejně příznivých jako v případě uvedeného nařízení, je s to zajistit volný pohyb soudních rozhodnutí ve vxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx x
xxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xNT Express Nederland BV v. AXA Versicherung AG, věc C-533/08). Článek 71 zabraňuje takovému výkladu čl. 31 odst. 2 Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinároxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxtivní určovací žaloba nebo negativní určovací rozsudek v jednom člen- ském státě a regresní žaloba podaná z důvodu téže škody mezi týmiž stranami nebo jxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xo /Europe/ Ltd v. Inter-Zuid Transport BV, věc C-452/12). Článek je třeba interpretovat tak, že pokud spor spadá do působnosti jak tohoto nařízení, tak x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xoudní příslušnosti upravená v čl. 31 odst. 1 této úmluvy (rozsudek Soudního dvora ze dne 4. září 2014, Nickel & Goeldner Spedition GmbH v. „Kintra“ Uxxx xxx xxxxxxxxxx
Některé nedostatky obsažené v nařízení č. 44/2001 má s účinností od 10. 1. 2015 odstranit nové nařízení o soudní příxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx z individuálních pracovních smluv upravena povinnost soudu před uznáním své příslušnosti ověřit, že žalovaný je informován o svém právu namítat nepřxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxo jiné umožňuje stranám uzavřít prorogační dohodu bez ohledu na to, zda se jejich bydliště nachází v členské zemi EU či nikoliv. (viz čl. 25). Zvolený soux xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx. 20 preambule). Výslovně je také konstatováno, že se nevztahuje na odpovědnost státu za jednání a opo- minutí při výkonu státní moci (
acta
iure imperixxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxiverzální působnosti této normy (srov. čl. 4) vkládána v podobě zavedení možnosti žalovat u soudů členských zemí i osoby bez bydliště, resp. sídla v člexxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxx xxvrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech ze dne 3.1.2011, KOMxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xávrhy nakonec neimplementovala v plném rozsahu. V zájmu zajištění ochrany spotřebitelů a zaměstnanců a v zájmu respektování smluvní volnosti stran bxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x7 a násl., čl. 20 a násl. a čl. 25 a násl. nařízení č. 1215/2012).
Toto nařízení se vztahuje pouze na řízení zahájená, na veřejné listiny formálně vyhotxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xydaná v zahájených řízeních, veřejné listiny formálně vyhotovené nebo registrované a soudní smíry schválené či uzavřené před 10. lednem 2015 (viz čl. xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x. 44/2001 a tímto nařízením. Ten platí i co do výkladu těchto norem Soudním dvorem Evropské unie.
Speciální úpravu příslušnosti soudů členských zemx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxu v nařízení č. 1347/2000, jež do značné míry převzalo obsah v té době připravované mezinárodní smlouvy se stejným předmětem úpravy. Platí ve všech členxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx03 stanoví příslušnost v řízeních o rozvod, ve věcech prohlášení manželství za neplatné, jakož i v řízeních ve věci rodičovské zodpovědnosti, předstaxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxvojení, předadopční opatření nebo rozhodnutí ohledně neplatnosti či zrušení osvojení, otázky vyživovací povinnosti, správy jmění nebo dědictví a dxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxx x x xxxxx xxxxxxxxxx xařízení stanoví v závislosti na konkrétních okolnostech sporu na základě různých kritérií, jako je obvyklé bydliště manželů, resp. jejich poslední sxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxost stanovit dle takto upravených zásad, na základě vnitrostátního práva soudu, u něhož byl návrh podán.
Daná úprava se samozřejmě nepoužije v řízexx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxx C-312/09).
Z judikatury Soudního dvora EU vyplývá, že články 6 a 7 nařízení č. 2201/2003, upravující příslušnost ve věcech rozvodu, rozluky a prohlxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx členském státě, ani není jeho státním příslušníkem, nemohou soudy členského státu zakládat svou příslušnost na normách svého vnitrostátního práva, xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxždém členském státě určí v souladu s vnitrostátním právem tohoto státu pouze tehdy, není-li žádný soud některého členského státu příslušný podle článxx x xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xe není příslušný, je-li podle tohoto nařízení příslušný soud jiného členského státu. Tento výklad nezpochybňuje ani obsah článku 6 vzhledem k tomu, že xxxxxxx xxx x xxxxx x x xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxo státu příslušný na základě článků 3 až 5 nařízení, jehož cílem je zavést jednotná kolizní pravidla v rozvodových věcech tak, aby byl zajištěn co nejširxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx dostatečně silná v souladu s kritérii pro určení příslušnosti podle tohoto nařízení, což jsou kritéria založená na zásadě, že musí existovat skutečné xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx Lopez Lizazo, věc C-68/07).
V případě, xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxdnání věci příslušný podle čl. 3 odst. 1 písm. b) téhož nařízení, brání posledně uvedené ustanovení tomu, aby tento soud považoval manžele, kteří jsou oxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxo státu. Tento soud musí naopak přihlédnout k tomu, že manželé jsou rovněž státními příslušníky členského státu původu rozhodnutí a že tamní soudy by prxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxky pouze tohoto členského státu, znamenalo by to, že je jim upřeno právo dovolávat se na základě přechodného ustanovení obsaženého v čl. 64 odst. 4 nařízxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxského státu, byť jsou jeho státními příslušníky. Jsou-li oba manželé státními příslušníky dvou stejných členských států, brání čl. 3 odst. 1 písm. b) nxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxváže žádné další pouto. Soudy členských států, s nimiž manžele pojí státní příslušnost, jsou naopak na základě tohoto ustanovení příslušné k projednáxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxsti soudů stanovený v čl. 3 odst. 1 písm. a) a b) nařízení č. 2201/2003 založen na několika alternativních objektivních kritériích a na jejich rovnocennxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xx xxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxx xplatňování tohoto ustanovení mohla být brána v úvahu pouze státní příslušnost, která „nejpřesněji odpovídá skutečnosti“. Takové kritérium se nemůžx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx využili práva na volný pohyb osob. Pokud by tedy bylo obvyklé bydliště hlavním hlediskem pro určování státní příslušnosti, která nejpřesněji odpovídx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxx xx x x) nařízení č. 2201/2003. To by u osob s více státními příslušnostmi vedlo k hierarchizaci těchto kritérií, třebaže ze znění uvedeného ustanovení nic taxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx8).
Ve věcech rodičovské zodpovědnosti je k projednání věci v zásadě příslušný soud toho členského státu, ve kterém se nachází místo obvyklého bydlxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxdevším ochranou zájmů dítěte. Nelze-li určit místo obvyklého bydliště dítěte a příslušnost nelze stanovit podle upravených pravidel, příslušnými k xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx každý členský stát může aplikovat vlastní vnitrostátní úpravu. Ve výjimečných případech je v zájmu dítěte dokonce umožněno příslušnému soudu postouxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxx1/2003, upravující věcnou působnost tohoto nařízení, je třeba vykládat tak, že rozhodnutí, xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx tohoto ustanovení, pokud toto rozhodnutí bylo přijato v rámci pravidel veřejného práva na ochranu dítěte. Pojem „občanskoprávní věci“ ve smyslu uvedxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxsobnosti tohoto nařízení byl vymezen unijním právem, a nikoli vnitrostátními právními řády, může zajistit uskutečnění cílů sledovaných tímto nařízxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxd veškerá rozhodnutí ve věcech rodičovské zodpovědnosti spadají do působnosti tohoto nařízení. Tato zodpovědnost je v čl. 2 odst. 7 tohoto nařízení dexxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxěřena soudním rozhodnutím, právními předpisy nebo právně závaznou dohodou. V tomto ohledu není podstatné, zda je rodičovská zodpovědnost dotčena ocxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxadu 2007, věc C-435/06).
Schválení dědické dohody uzavřené opatrovníkem nezletilých dětí za tyto děti představuje opatření tý- kající se výkonu rxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxí se dědictví ve smyslu čl. 1 odst. 3 písm. f ) uvedeného nařízení, které je z působnosti tohoto nařízení vyloučeno (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 6x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xodiče s vycestováním jejich dítěte mimo členský stát bydliště tohoto dítěte a s vydáním cestovního pasu na jméno tohoto dítěte, spadá do věcné působnosxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxkého státu, jehož je toto dítě státním příslušníkem, v rámci správního řízení o vydání tohoto cestovního pasu (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 21. xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxátní úpravu týkající se uznávání a výkonu správních rozhodnutí o převzetí osob do péče a o jejich umístění, přijatou v rámci severské spolupráce, nelze xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxena mezi výjimkami taxativně vyjmenovanými v nařízení č. 2201/2003. K opačnému závěru nevede ani obsah prohlášení č. 28 o severské spolupráci, připojxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxého prohlášení se totiž členské státy Evropské unie, které se připojily k severské spolupráci, zavázaly pokračovat v této spolupráci v souladu s právex xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxé pravomoci právo Společenství má přitom povinnost zajistit plný účinek těchto norem podle potřeby i tak, že z úřední povinnosti ponechá neaplikovánu xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xx xxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxlem výkladu pojmu „obvyklé bydliště“ výslovný odkaz na vnitrostátní právo členských států, je tento pojem třeba vykládat v kontextu obsahu a cíle naříxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxna v nejlepším zájmu dítěte, zejména na základě kritéria úzké vazby. Kromě fyzické přítomnosti dítěte v členském státě je tedy třeba zohlednit další skxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx v rámci sociálního a rodinného prostředí. Pojem „obvyklé bydliště“ podle čl. 8 odst. 1 nařízení č. 2201/2003 má proto být vykládán v tom smyslu, že toto bxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx zejména k trvání, pravidelnosti, podmínkám a k důvodům pobytu na území členského státu, jakož i k důvodům přestěhování rodiny do tohoto státu, ke státnx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxtě. Je na vnitrostátním soudu, aby místo obvyklého bydliště dítěte určil s přihlédnutím ke všem konkrétním skutkovým okolnostem každého jednotlivéhx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxosince 2010, Barbara Mercredi v. Richard Chaffe, věc C-497/10 PPU.
Článek 12 odst. 3 nařízení Rady č. 2201/2003 pro účely řízení o rodičovské zodpovxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xízení.
Nelze mít za to, že příslušnost soudu, u něhož jeden z účastníků zahájil řízení ve věci rodičovské zodpověd- nosti, byla přijata ve smyslu čl. xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxeží v rámci prvního řízení, na- mítá nepříslušnost tohoto soudu (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 12. 11. 2014, L v. M, věc C-656/13).
Článek 12 odxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxsti, nelze považovat za „výslovně či jiným jed- noznačným způsobem přijatou všemi stranami řízení“ jen proto, že opatrovník zastupující odpůrce, ktexx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxího dvora ze dne 21. 10. 2015, viz výše, věc C-215/15). Příslušnost ve věci rodičovské zodpovědnosti sjednaná podle tohoto ustanovení ve prospěch soudx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x rámci tohoto řízení (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 1. 10. 2014, E v. B, věc C-436/13).
Zvláštní pravidla pro určení příslušnosti platí v přípaxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxistit jeho navrácení. Neoprávněným odebráním xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx ze soudního rozhodnutí, ze zákona nebo z právně závazné dohody podle právních předpisů členského státu, ve kterém mělo dítě své obvyklé bydliště bezprxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xebo samostatně, nebo by toto právo bylo vykonáváno, kdyby k odebrání nebo zadržení nedošlo. Péče o dítě se přitom považuje za vykonávanou společně v příxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxitele rodičovské zodpovědnosti.
Předběžné opatření není „rozhodnutím o právu péče o dítě, které neobsahuje navrácení dítěte“ ve smyslu článku 10 xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxdek Soudního dvora ze dne 1. července 2010, Doris Povse v. Mauro Alpago, věc C-211/10 PPU).
xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx nebrání tomu, aby právo členského státu podřizovalo svěření dítěte do výchovy otci nesezdanému s jeho matkou podmínce, aby otec získal rozhodnutí příxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxní ve smyslu čl. 2 odst. 11 uvedeného nařízení (rozsudek Soudního dvora ze dne 5. října 2010, J. McB. v. L. E., věc C-400/10 PPU). Článek 2 odst. 11 a čl. 11 naxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxně zrušeno soudním rozhodnutím, jež stanovilo obvyklé bydliště dítěte v místě bydliště rodiče žijící- ho v členském státě původu, musí soud členského xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxadu ověřit, zda dítě mělo bezprostředně před údajným protiprávním zadržením obvyklé bydliště stále v členském státě původu. V rámci tohoto posouzení xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxšlo-li k přemístění dítěte v souladu s předběžně vykonatelným soudním rozhodnutím, které bylo následně zrušeno soudním rozhodnutím, jež stanovilo oxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xruhé rozhodnutí protiprávní a uplatní se článek 11 tohoto nařízení, je-li konstatováno, že dítě mělo bezprostředně před zadržením obvyklé bydliště sxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx o zamítnutí žádosti o navrácení založené na tomto ustanovení přijato, aniž je tím dotčeno použití pravidel týkajících se uznávání a výkonu rozhodnutí xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x x x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxizovanému soudu příslušnost k přezkumu otázek navrácení dítěte nebo péče o dítě v rámci řízení stanoveného těmito ustanoveními, a to i tehdy, byl-li jix xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx dvora ze dne 9. ledna 2015, David Bradbrooke v. Anna Aleksandrowicz, věc C-498/14 PPU).
Soudní řízení bylo ve smyslu čl. 16 odst. 1 písm. a) nařízení čx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx přerušeno, aniž by uvedené řízení bylo oznámeno žalované straně, a aniž by žalovaná strana o něm vě- děla či se jej jakkoliv účastnila, pokud žalobce násxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx x xx x, věc C-507/14).
Rozhodnutí soudu jednoho členského státu, které stanoví umístění dítěte do uzavřené terapeutické a vý- chovné ústavní péče nacháxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx03 (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 26. 4. 2012, Health Service Executive proti S. C., A. C., za účasti: Attorney General, věc C-92/12 PPU).
xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxkladu nařízení č. 2201/2003 v nalehavem řizeni (čl. 104b jednacího řádu Soudního dvora) je odůvodněná, je-li založena na nutnosti naléhavého postupux xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx potřeba plyne z bodu 17 odůvodnění nařízení (neprodlené navrácení neoprávněně odebraného dítěte) i z čl. 11 odst. 3, který pro vydání rozhodnutí soudux xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx a nutnost zajistit spravedlivou rovnováhu mezi zájmy dítěte a rodičů (rozsudek Soudniho dvora ze dne 11. července 2008, Inga Rinau, věc C-195/08 PPU).
Příslušnost soudů členských zemx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xlenských zemích, ve vztahu k Dánsku však pouze v rozsahu, v jakém toto nařízení mění nařízení č. 44/2001. Ve vztazích mezi Spo- lečenstvím a Dánskem se poxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxe v rozsahu, v jakém se týkají příslušnosti, uznávání, vykonatelnosti a výkonu rozhodnutí a přístupu ke spravedlnosti.
Podle této úpravy (čl. 3 a náxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xtavu nebo rodičovské zodpovědnosti, za podmínky, že je návrh ve věci výživného s takovou věcí spojen. Mimo vyživovací povin- nosti vůči nezletilému maxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxane se příslušným, jestliže se žalovaný řízení před ním účastní. To neplatí, pokud se účastní proto, aby namítl nepříslušnost soudu. Není-li žádný soux xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxdech spor rozhodnout, jestliže ve třetím státě, k němuž má daný spor úzkou vazbu, není řízení možné nebo je v něm nelze rozumně zahájit nebo vést. Spor všax xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxací povinnosti, k projednání návrhu jsou příslušné soudy členské země, ve které se nachází bydliště oprávněného, bylo-li původní rozhodnutí vydáno sxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx
Článek 3 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 4/2009 neumxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxí u prvostupňového soudu příslušného podle sídla odvolacího soudu, ledaže by uvedené pravidlo přispívalo k dosažení cíle řádného výkonu spravedlnosxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxx, Sophia Marie Nicole Sanders zastoupená Marianne Sanders v. David Verhaegen, Barbara Huber v. Manfred Huber, spojené věci C-400/13 a C-408/13).
Bxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx státu byl podán návrh na zahájení řízení ve věci ro- dičovské zodpovědnosti týkající se tohoto dítěte, souvisí návrh týkající se vyživovací povinnostx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxx, A v. B, věc C-184/14).
Podle článku 1 nařízení Rady č. 44/2001 se toto nařízení nepoužije na vymáhání penále, které bylo stanoveno v rozhodnutí vydaxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxle práva péče o dítě, v jiném členském státě (rozsudek Soudního dvora ze dne 9. září 2015, Christophe Bohez v. Ingrid Wiertz, C-4/14).
Na vymáhání penxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxšťuje, a toto penále musí být tedy prohlášeno za vykonatelné podle pravidel definovaných nařízením Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o přxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx, věc C-4/14).
Zvláštní úpravu soudní příslušnosti obsahuje také nařízení č. 1346/2000 o úpadkovém řízení. S ohledem na značné rozdíly v úpravách jxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxlém území EU, které by sjednocovalo hmotněprávní a procesněprávní normy konkursního práva. Kromě mezinárodní soudní příslušnosti pro za- hájení úpaxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx rozhodnutí a rozhodné právo pro úpadkové řízení (jeho zahájení, vedení a skončení) a jeho účinky, a to prostřednictvím zčásti přímých a zčásti kolizníxx xxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xe pojišťoven, úvěrových institucí, investičních podniků majících v dr- žení finanční prostředky nebo cenné papíry třetích osob a podniků kolektivníxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxrých jsou hlavní zájmy dlužníka soustředěny ve Společenství. Z časového hlediska je působnost upravena v čl. 43, vztahuje se tedy na úpadková řízení zaxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xlužníka (čl. 3). Za toto místo se považuje sídlo společnosti či bydliště fyzické osoby, není-li prokázán opak. Takovéto řízení je považováno za hlavní xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxadkové řízení zaháje- no jenom tehdy, pokud má dlužník na území tohoto státu provozovnu ve smyslu čl. 2 písm. h).
Vedlejší úpadkové řízení (čl. 27) můxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx řízení navrhováno. Je-li zahájeno hlavní úpadkové řízení, vedlejší může být zahájeno bez toho, aby byl dlužníkův úpadek v tomto jiném státě zkoumán. Vxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxxxxxx xxxx xx xrávními předpisy státu, na jehož území bylo zahájeno, a čl. 30-38. Vedlejší úpadkové řízení kromě ochrany místních zájmů slouží i k účinné správě majetxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxká, natolik odlišné, že mohou nastat potíže plynoucí z rozšíření účinků práva státu, ve kterém je řízení zahájeno, na jiné státy, ve kterých se nachází mxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx má být podřízen potřebám hlavního řízení. Nařízení upravuje pravidla určující, které řízení se považuje xx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x úpadku v likvidační řízení. Při výkladu nařízení je třeba vycházet z definic v něm obsažených. Neplatí ve vztahu k Dánsku.
Pravidla o příslušnosti sxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xámci členského státu musí být upravena vnitrostátním právem dotyčného státu.
Z judikatury soudního dvora k této úpravě se zejména podává, že pojem xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxní místa, kde jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka, je třeba upřednostnit místo ústřední správy této společnosti, jak může být zjištěno pomocí objexxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxžaduje exis- tenci struktury obsahující minimální míru organizace a určitou stabilitu s cílem výkonu hospodářské činnosti. Pouhá existence jednotlxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xnitrostátním procesním pravidlem, podle kterého jsou pro něj závazné názory vyjádřené vyšším vnitrostátním soudem, pokud se zdá, že nejsou v souladu x xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxl, Intesa Gestione Crediti Spa, věc C-396/09).
Soud členského státu, který zahájil hlavní úpadkové řízení proti jedné společnosti, a přitom konstxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xa druhou společnost, jež má sídlo v jiném členském státě, pouze pod podmínkou, že bude prokázáno, že místo, kde jsou soustředěny hlavní zájmy této spolexxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxna žaloba s cílem rozšířit na ni účinky úpadkového řízení zahájeného v jiném členském státě proti jiné společnosti usazené na území posledně uvedeného xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxx xxxstředěny hlavní zájmy společnosti, proti které byla podána uvedená žaloba. K vyvrácení domněnky, že se toto místo nachází v místě sídla, je nutné, aby cxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xe podána žaloba za účelem rozšíření úpadkového řízení, nachází v členském státě, ve kterém bylo zahájeno původní úpadkové řízení, a toto je přitom zjisxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxnční správce společnosti Médiasucre International, věc C-191/10).
Článek 4 odst. 2 písm. j) nařízení č. 1346/2000 ve znění nařízení Rady xxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxstátnímu právu členského státu, v němž bylo řízení zahájeno.
Článek 27 nařízení č. 1346/2000 ve znění nařízení č. 788/2008 umožňuje zahájení vedlexxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx vedlejšího řízení, aby zohlednil cíle hlavního řízení a přihlédl k systematice nařízení při dodržení zásady loajální spolupráce.
Soud rozhodujíxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxopnost dlužníka, proti němuž bylo zahá- jeno hlavní řízení v jiném členském státě, ač. má ochranný účel (rozsudek Soudního dvora ze dne 22. 11. 2012, Banx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx x xx xxx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxtě, než ve kterém má sídlo, může být proti této společnosti zahájeno vedlejší úpadkové řízení v členském státě, ve kterém má sídlo a právní subjektivitux
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxého řízení, je věcí vnitrostátního práva členského státu, na jehož území je zahájení tohoto řízení navrhováno. Členské státy však musí při stanovovánx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxudního dvora ze dne 4. září 2014, Burgo Group SpA v. Illochroma SA, v likvidaci, Jérôme Theetten, jakožto likvidátor společnosti Illochroma SA, věc C-3xxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxtu, na jehož území jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka, brání za- hájení hlavního úpadkového řízení v tomto členském státě, musí být vykládán v tom sxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx který je obsažen v čl. 3 odst. 4 písm. b) tohoto nařízení a je používán pro označení okruhu osob oprávněných podat návrh na zahájení nezávislého územního xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx který nejedná ani jako věřitel, ani jménem a na účet věřitelů (rozsudek Soudního dvora ze dne 17. listopa- du 2011, Procureur-generaal bij het Hof van Bexxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx majetku dlužníka, na který se vztahují účinky tohoto vedlejšího řízení, příslušné alternativně se soudy členského státu, v němž bylo zahájeno hlavní xxxxxx xxxxxxx x xxxxx x x xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxudek Soudního dvora ze dne 11. června 2015, Comité d‘entreprise de Nortel Networks SA a další v. Cosme Rogeau, jakožto insolvenční správce ve vedlejším xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxm proti společnosti Nortel Networks SA v. Alan Robert Bloom a další, věc C-649/13). Podle čl. 2 písm. g) přitom platí, že pro účely tohoto nařízení se rozuxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx vlastnických práv nebo nároků, které musí být zapsány ve veřejném rejstříku, členský stát, pod jehož pravomoc rejstřík spadá; v případě pohledávek člxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxeno úpadkové řízení na majetek společnosti, jsou na zákla- dě čl. 3 odst. 1 nařízení č. 1346/2000 příslušné rozhodovat o žalobě podané insolvenčním sprxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxopnou, anebo poté, co bylo zjištěno její předlužení. To platí, i když tento jednatel nemá bydliště v jiném členském státě, nýbrž ve smluvním státě Úmluvx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx jménem Společenství rozhodnutím Rady 2009/430/ES ze dne 27. listopadu 2008 (rozsudek Soudního dvora ze dne 4. prosince 2014, H, jednající jako insolvxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xx xx xxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xahájeno úpadkové řízení, jsou příslušné rozhodnout o odpůrčí žalobě podané v úpadkovém řízení proti žalovanému, který nemá bydliště na území členskéxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xěc C-328/12).
Článek 45 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že brání aplikaci takové právní úpravy, která podmi- ňuje povolení oddlužení bydlištěm x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xěc C-461/11).
Výjimky z úpravy soudní příslušnosti obsažené v nařízení č. 44/2001 stanoví nařízení č. 207/2009 o ochranné známce Společenství a naxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxx xxxx xviz roz- hodnutí Rady 2007/712/ES ze dne 15. října 2007), která nahrazuje Luganskou úmluvu z roku 1988, jejíž stra- nou se Česká republika nestala, a jejxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx Zámořská území Francie a Mayotte. Problematiku soudní příslušnosti upravuje ve vztahu mezi Evropskou unií, Švýcarskem, Norskem a Islandem. Úmluva uxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xejsou součástí EU. Lichtenštejnsko (jakožto člen ESVO) však ne- podepsalo ani úmluvu z roku 1988 ani úmluvu z roku 2007. A ačkoliv Nizozemské královstvx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxaçao a Svatý Martin a zvláštních správních obvodů v rámci Karibského Nizozemska (spadajících přímo pod evropské Nizozemsko a tvořených ostrovy Bonaixxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxara byl publikován v Úředním věstníku EU dne 23. 12. 2009 pod č. C 319/1. Judi- katura k interpretaci Luganské úmluvy je přístupná např. na stránkách Soudxxxx xxxxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxudní řízení správní, odkazuje na zvláštní zákon. Tím se stal zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ze dne ze dne 21. března 2002, který nabyl účinnosxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx x xxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 9
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
Věcná příslušnost určuje, zda se věci v xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxpoklad, že úzce vyhraněné a obecně složitější kauzy jsou svěřeny v první instanci specialistům u krajských soudů.
K odst. 1:
Tradičně nepřehledná úprava věcnx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxebu teoretizovat o třech stupních a čtyřech článcích soustavy soudů. Potřebují jen vědět, zda má smysl, aby právě oni soudili tu kterou věc, aby ji neřešxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxo podmínek (§ 103 a násl., § 219a odst. 1 písm. a/).
Zatímco soudce řeší, je-li soudcem soudu věcně příslušného, potenciálního žalobce naopak předevxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xx roveň postavené), nebo soudy krajské.
Soudce okresního soudu má oproti svému krajskému kolegovi situaci na první pohled jednodušší. Měl by totiž zásadně řešit vše xxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xe však vejde značné množství věcí.
Soudci okresního i krajského soudu lze vzhledem k uvedenému poradit, aby zbystřil pozornost v okamžiku, kdy se xx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxděpodobné, že ji dosud nesoudil právě proto, že je soudcem soudu, který pro její řešení není věcně příslušný.
Má-li soudce o své věcné příslušnosti pochybnosti, měl by vždy posxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
K písm. a): Jedná se o spory mezi osobami povinnými k vrácení přeplatku na dáxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx
x
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxe § 118c zákona č. 582/1991 Sb.,
-
nemocenského pojištění podle § 124 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb.,
-
státní sociální podpory podle § 62 xxxxx x x x xxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx
x
xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxdání osob povinných k regresní náhradě podle ustanovení § 126 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb.
K písm. b): Jedná se o spory podle § 21 a 29 zákona č. 2/1991 Sxx
x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxdeňské úmluvy o diplomatických misích, Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích a Úmluvy o zvláštních misích, tzn. zejména velvyslanci nebo nunciové, xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxé, vicekonzulové, konzulární jednatelé a zástupci vysílajícího státu ve zvláštní misi. Příslušnost krajského soudu je dána bez ohledu na to, zda spor xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx
x xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx x x4 zákona č. 2/1991 Sb.) stupně též ve sporech o zrušení rozhodnutí rozhodce vydaného na základě § 13 zákona č. 2/1991 Sb.
K písm. e), f), l), m): V prvním xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
a)
veřejná obchodní společnost - § 95 a násl. xxxxxx xx xxxxxxx xxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx
xx
xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x x xxx x xxxxx xxxxxx xx xx/2012 Sb.,
d)
akciová společnost - § 243 a násl. zákona č. 90/2012 Sb.,
e)
evropská společnost - nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxx 25. července 1985 o zřízení Evropského hospodářského zájmového sdružení (EHZS), zákon č. 360/2004 Sb.,
g)
družstvo (§ 552 a násl. zákona č. 90/20xx xxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx x07/2006 Sb.,
-
ústavů - § 402 a násl. občanského zákoníku,
-
nadací - § 306 a násl. občanského zákoníku,
-
nadačních fondů - § 394 a násl. občxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxníků nebo členů na obchodní korporaci nebo se týkají výkonu funkce členů orgánů obchodních korporací, popř. likvidace. Vždy se jedná o spor, v němž je žaxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx
Krajský soud tedy není soudem věcně příslušným tehdy, jestliže žaloba sice směřuje proti orgánu společ- nosti, ovšem je podávána někým, kdo s touto spoxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxn nárok na náhradu škody nikoliv xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxí za škodu způsobenou společností, jejímž byl jednatelem. Škoda vznikla tím, že ona třetí osoba poskytla společnosti peníze na stavbu rodinného domkux xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxx příslušnost krajských soudů je dále dána ve věcech přeměn obchodních společností a družstev podle zákona č. 125/2008 Sb., včetně řízení o náhradách poxxx xxxxxx xxxxxxx
Krajské soudy rozhodují v prvním stupni rovněž ve věcech jednání shromxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxx xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xne 26. 10. 2011, sp. zn. 29 Cdo 37/2011) je dána věcná příslušnost krajských soudů i v případech, kdy předmětem sporu není přímo samotné jednání shromáždxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx domu a pozemku a ve sporech o zálohy na úhradu za služby a způsobu rozúčtování cen služeb, k jejichž projednání a rozhodnutí jsou příslušné soudy okresní
x xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx nároku na náhradu škody neoprávněným zásahem do autorských práv způsobené. Jde například o žaloby správců autorských majetkových práv (OSA, Intergrxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x zák. č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví, a jediným příslušným soudem je od uvedeného data Městský soud v Praze, jehož věcná (a sxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xx x011, čj. 3 Cmo 254/2010-79, podle něhož je právo k obchodní fi rmě právem průmyslovým. Proto také ve věcech jeho ochrany (nejčastěji jde o spory souvisejxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xěstský soud v Praze.
K pism. h): Spory, které náležejí do této skupiny, lze stručně charakterizovat xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxní účasti v hospodářské soutěži podle § 2972 a násl. občanského zákoníku.
K pism. i): Obdobně jako osoby fyzické (zde však od 1. 1. 2014 rozhodují okrexxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxupni příslušné krajské soudy, a to bez ohledu na to, zda se právnická osoba domáhá ochrany v souvislosti se svým podnikáním či nikoliv.
K pism. j): Lze xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxku, vrácení zajistil směnkou, nežádá však proplacení směnky, ale vrácení této půjčky, pak nejde o spor ze směnky, ale ze smlouvy o půjčce (k podstatě směxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxxx
x xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxím řízení před burzovním rozhodčím soudem (§ 28 odst. 3 zákona č. 229/1992 Sb.), bude spor řešen soudem, a to v prvním stupni soudem krajským.
K pism. nxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xokud se jedná o spory mezi prodávajícím a kupujícím, popř. mezi propachtovatelem a pachtýřem, nikoliv v případech sporu některého z nich s třetí osoboux
x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxé hodnoty dosáhne nejméně fi nančního limitu stanoveného nařízením vlády č. 77/2008 Sb. Veřejnou zakazkou na stavebni prace je veřejná zakázka uvedenx x xxxxxxxxxx x x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx
x xxxxx xx
Jako soud prvního stupně roxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxohlášení manželství za neplatné a určení, zda tu manželství je či není (§ 51 odst. 2 zákona č. 91/2012 Sb.).
Právní stav koxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xstanovení § 88 písm. r/) k projednání žaloby z hlavní intervence (kdo si činí nárok zcela nebo částečně na věc nebo právo, o nichž probíhá řízení mezi jinýxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxx x xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxx, do něhož je intervenováno.
Obě řízení se tedy vedou u téhož soudu a je praktické, aby obě řízení vedl týž soudce. Zpravidla lze doporučit, aby obě řízxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxá funkční příslušnost vymezuje rozsah příslušnosti soudu tak, aby bylo zřejmé, který soud rozhoduje v první instanci a který o řádných opravných prostxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxchní, krajské a okresní soudy. Součástí moci soudní je ovšem i Ústavní soud. Tutéž úpravu (s výjimkou zakotvení Ústavního soudu, které je předmětem jinxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxňů: soustava soudů má čtyři články: okresní článek zahrnuje soudy okresní a obvodní (v Brně městský), krajský článek soudy krajské (v Praze městský), vxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxšší správní soud, avšak tyto články tvoří pouze tři stupně. V občanském soudním řízení rozhodují soudy nalézací jako soudy prvního stupně, soudy odvolxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxc postupovat v občanském soudním řízení mezi soudy jednotlivých stupňů pouze následujícím (zjednodušeně vyjádřeným) způsobem:
Graf č. 6: Dvojinxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxx                  xxxxxxxxxxxxxxxxxx
x  xxxxxxx xxxx  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  xxxxxxx xxxx  x
xxxxxxxxxxxxxxxxxx     xxxxxxxx     I----------------I
  první instance                      druhá instance
 
 
I----------------I                  I----------------I
I  krajský soud  I------------------I  vrchní soud   I
I----xxxxxxxxxxxxx     xxxxxxxx     xxxxxxxxxxxxxxxxxx
  xxxxx xxxxxxxx                      xxxxx xxxxxxxx 
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxí, rozhoduje o kasačních stížnostech proti rozhodnutím krajských soudů vydaným ve správním soudnictví podle pravidel daných soudním řádem správním xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxy ČR může zákon stanovit jiné označení soudů. Působnost okresních soudů mají v Praze soudy obvodní, v Brně soud městský, naopak Městský soud v Praze je sxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x x x xxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxdních obvodů (které nejsou totožné s územně správním uspořádáním) se určují soudy, jimž náleží určitá věc podle pravidel daných úpravou místní přísluxxxxxx xx xx x xxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx v obci Žerůtky, pak místně příslušným soudem okresním bude podle bodu 3, přílohy č. 3 zákona o soudech a soudcích Okresní soud v Blansku, místně příslušxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xx x x xxxxxxx xxxxxx xx x xxxx x xxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xoud (§ 9 odst. 2), pak o odvolání by rozhodoval Vrchní soud v Olomouci podle bodu 2, přílohy č. 1 zákona o soudech a soudcích.
Obvody poboček okresních a xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxd a jeho pobočku řeší pouze rozvrh práce, s jehož obsahem se vždy pro ten který konkrétní soud lze seznámit na webové stránce soudu.
Graf č. 7: Pobočky kxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x x x xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxx x xxxxx                x
xxxxxxxxxxxxxxxxxx--------------------I  
 
I-------------------------------------I
I Krajský soud v Praze                I
I-------------------------------------I  
                                             
I---------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx     xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  
x xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx             x  
xxxxxxxxxxxxxxxxxx--------------------I     I---------------------------I
                                                                         
I-------------------------------------I     I---------------------------I
I Krajský soxx x xxxxx                xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx      x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx     xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  
                                                                         
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx------------I     I---------------------------I
I Krajský soud v Ústí nad Labem       I-----I pobočka Liberec           I
I-------------------------------------I     xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                                                                         
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx     xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx       xxxxx-I pobočka Pardubice         I
I-------------------------------------I     I---------------------------I
                                              
I-------------------------------------I     I-xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxx x xxxxxxx              xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx           x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx     xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--------I
                                              
                                            I---------------------------I
                                         I--I pobočka Jihlava           I
I-------------------------------------I  I  I---------------------------I
I Kxxxxxx xxxx x xxxx                 xxxx    
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                                         xxxx xxxxxxx xxxx              x
                                            xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx-------------------------I     I---------------------------I 
I Okresní soud Bruntál                I     I pobočka Krnov             I
I-------------------------------------I     xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
 
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx     xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxx xxxxxxx                x     x xxxxxxx xxxířov           I
I-------------------------------------I     I---------------------------I
 
I-------------------------------------I     I---------------xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxx xxxxxx                 xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx     xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-I
K odst. 1:
Obecné ustanovení obsažené v komentovaném odstavci odráží systém soudní soustavy a obecně vyjadřuje funkční příslušnost krajskýcx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xx xxxxxx xb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, která je označena „Názvy, obvody a sídla krajských soudů“. V ní zjišťujeme, který z osmi krajskýxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xx xx xxxxxxx xxxxx x xxxesní soudy v obvodech jejich působnosti.
I------------------------I  I------------------------------------------------------------------xxxx   
x xxxxxxx xxxx x xxxxx   xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xx      x   
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  x xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xx xxxhu 9 a Prahu 10                       I    
                            I---------------------------------------------------------------------I   
 
                            I--------------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx                                        
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx      x 
x xxxxxxx xxxx x xxxxx   xx-I Mělníku, Mladé Boleslavi, Nymburku, Praha-východ, Praha-západ,      I 
I------------------------I  I v Příbrami a v Rakovníku                                            I 
                            I-------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx 
 
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-------------------I
I Krajský soud           I--I okresní soudy v Českých Budějovicích, Českém Krumlově,              I
I v Českých Budějovicích I  I Jindřichově Hradci, Pexxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx                x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  x xxxxxxxxxxxx x x xxxxxx                                             x
                            xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-------------------I
 
                            I---------------------------------------------------------------------I
I------------------------I  I okresní souxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx    x
x xxxxxxx xxxx x xxxxx   xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx                  x
xxxxxxxxxxx--------------I  I Sokolově a v Tachově                                                I
                            I---------------------------------------------------------------------I
 
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx 
x xxxxxxx xxxx           xxxx xxxxxxx xxxxx x xeské Lípě, Děčíně, Chomutově, Jablonci nad Nisou,  I
I v Ústí nad Labem       I  I Liberci, Litoměřicích, Lounech, Mostě, Teplicích a v Ústí nad Labem I
I--------xxxxxxxxxxxxxxxxx  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
 
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  xxxxxxxxxxxxxx--------------------------------------------------------I
I Krajský soud           I--I okresní soudy v Havlíčkově Brodu, Hradci Králové, Chrudimi,         I
I v xxxxxx xxxxxxx       x  x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx       x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxx xxxicí                             I
                            I---------------------------------------------------------------------I
 
                            I----------------------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  x xxxxxxx xxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx         x
x xxxxxxx xxxx x xxxx    xxxx x xxxxxxxxx xodoníně, Jihlavě, Kroměříži, Prostějově, Třebíči,      I
I------------------------I  I Uherském Hradišti, Vyškově, Zlíně, Znojmu a ve Žďáru nad Sázavou    x
                            xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
 
                            xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--------------I
I------------------------I  I okresní soudy v Bruntále, Frýdku-Místku, Jeseníku, Karviné,         I
I Krajský soud v Ostravě I--I Novém Jičxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx           x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  x x xx xxxxxxx                                                        x
                            xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx------------------------I
V soudní praxi se lze setkat s unikátními podáními, jimiž se všelijakými způsoby účastníci vyhrazují proti rozhodnuxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xdo 599/2004, dovodil, že pouze on je funkčně příslušný k zastavení řízení o odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu. Obdobně v usneseni ze dne 25. 11x xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx proti usnesení, jímž vrchní soud podle § 104a dst. 3 o. s. ř. určil, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni. Řízení o takxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx
x xxxxx xx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxských soudů. Konkrétní justičně geografické naplnění obsahuje příloha č. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů.
xxxx xx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-----------------------------I
I Vrchní soud v Praze    I--I Městský soud v Praze a krajské soudy v Praze, Českých Budějovicích, I
I------------------xxxxxxx  x xxxxxx xxxx xxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxx                            x
                            xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
 
xxxxxxxxxxxxxxx----------I  I---------------------------------------------------------------------I 
I Vrchní soud v Olomouci I--I krajské xxxxx x xxxx x x xxxxxxx                                    x 
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx 
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 10a
Komentátor: Vacková
V plném rozsahu je nutno odkázat na komentář k ustanovení § 10, který vysvxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxx
xxxxxscue
soudy okresní/krajské a krajské/vrchní, komentované ustanovení vymezuje Nejvyšší soud jako jediný soud, který rozhoduje o dovolání, tj. o mimxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxání (§ 201 a násl.).
Graf č. 11: Instanční schéma třístupňové (čtyřčlánkové) soudní soustavy podle § 10, 10a.
I----------------I                  I--------------xxx                  xxxxxxxxxxxxxxxxxx
x  xxxxxxx xxxx  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  xxxxxxx xxxx  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx  x
xxxxxxxxxxxxxxxxxx     xxxxxxxx     xxxxx------------I     dovolání     I----------------I
  nalézací soud                       odvolací soud                       dovolací soud 
 
 
I----------------I                  I----------------I                  I----------------x
x  xxxxxxx xxxx  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  xxxxxx xxxx   xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx  x
xxxxxxxxxxxxxxxxxx     xxxxxxxx     xxxxxxxxxxxxxxxxxx     xxxxxxxx     I----------------I
  nalézací soud                       odvolací soud                       dovolací soud 
 
Přitom je však třeba zdůraznit, že třístupňový charakter soudní soustavy nemá odrxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx dáno existencí řádných opravných prostředků.
V řízení může nastat specifická procesní situace, kdy odvolací soud vydá v odvolacím řízení rozhodnxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxlad v usneseni ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 433/2002: „Usnesení, kterým vrchní soud v průběhu řízení o odvolání uložil účastníku řízení pořádkovou pxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxacího. Řízení o takovém podání zastaví (§ 104 odst. 1 o. s. ř.).“
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xx xx
xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx, které tu byly v okamžiku, kdy bylo řizeni zahajeno, bez ohledu na to, zda bylo zahájeno podáním žaloby, resp. návrhu, či usnesením soudu. Druhá věta komxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxslušnosti (§ 252 odst. 5) a
delegace
(§ 12).
Není tedy možné například tehdy, když by se účastník po podání žaloby přestěhoval, vyslovit z tohoto důvxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx a možností případný nedostatek místní příslušnosti napravit - řešit otázku místní příslušnosti lze pouze do okamžiku a za podmínek vymezených v § 105 oxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxo, že je více žalovaných a každý má svůj obecný soud v obvodu jiného soudu, nebo proto, že o určité věci lze vést řízení u více místně příslušných soudů (viz x xx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxi němu vyslovit místní nepříslušnost.
xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx a pro řízení o každém z nich je věcně příslušný jiný soud, je namístě vyloučit k samostatnému řízení tu věc, pro niž není věcně příslušný soud, u něhož byla xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xéž komentář k § 112 odst. 2, § 104a odst. 2). Například: Podnikatel A. (právnická osoba) požadoval po B. jednak nedoplatek za nájem nebytových prostor, jxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxtor je věcně příslušný soud okresní, zatímco pro por z ochranné známky je věcně příslušný soud krajský (§ 9 odst. 2 písm. g/).
Výrok usnesení, jímž okrxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx
Spox x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xřislušnosti je považován za nedostatek podmínek řízení, který, na rozdíl od nedostatku příslušnosti místní, nelze zhojit a příslušnost založit tím, xx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xízení (srov. komentář k § 9, 104a, § 219a odst. 1 písm. a/, § 221 odst. 1 písm. b/). Tím, že soud věc projednal, věcnou příslušnost nezaložil a okolnosti pro xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxprávné rozhodnutí ve věci - viz § 212a odst. 5, věta druhá.
Druhá věta prvního odstavce tohoto ustanovení, již přidala novela provedená zákonem č. 7/xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxíslušnosti místní, určení příslušnosti rozhodnutím soudu se týká příslušnosti místní i věcné. Místně nepříslušný soud tím, že provede úkony uvedené x x xxx xxxxx x x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx za řízení, dokud o ní není rozhodnuto vrchním nebo též Nejvyšším soudem, rozhoduje-li o věcné příslušnosti podle § 104a odst. 2, 3, 4. Jeho rozhodnutím jx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xrušit rozhodnutí soudu prvního stupně proto, že bylo vydáno soudem věcně nepříslušným, a postoupit věc jinému soudu. V takovém případě se rozhodnutím xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxt. 6). Místní příslušnost je rozhodnutím soudu určena pouze tehdy, jestliže o ní soudy rozhodly postupem podle § 105 odst. 2, 3.
Měnit podminky pro posuzování věcné příslušnosti soudu, které tu byly v okamžiku zahájení řízení, nelze. Soud se nemůže zbavit poxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxledku by došlo ke změně věcné příslušnosti, není přípustná (srov. § 95).
Je-li podán xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx
x xxxxx xx
xxxxxxxí soud může rozhodovat na základě návrhu podaného před zahájením řízení, jehož se určení místní příslušnosti týká, návrh v takovém případě podává budoxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx případech soud, u něhož bylo řízení zahájeno, věc Nejvyššímu soudu postoupí k rozhodnutí. Rozhodnutí Nejvyšší soudu může znít (srov. např. usnesení Nxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx x xx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxx xxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxní soud pro Prahu 1.
Za zmínku stojí též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31.8.2006, sp. zn. 25 Nd 55/2006, který řešil otázku příslušnosti soudu členxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xeálné dosáhnout jeho účelu (tj. požadované plnění skutečně vymoci), tedy kde povinný má (může mít) postižitelný majetek, z něhož může být uspokojena pxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xx xxxeseni Městskeho soudu v Praze ze dne 26. 8. 2011, čj. 54 Co 523/2011-17, z něhož plyne, že: „Ustanovení § 11 odst. 2 o. s. ř. o možnosti konat řízení u kteréhoxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx, aby s ohledem na skutečnosti rozhodné pro posouzení místní příslušnosti na výběr dané u jednoho z nich byla založena i příslušnost ostatních, jde o obcxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx obecnému soudu žalovaného.“ Závěr xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxoval, došlo by ve skutečnosti k tomu, že by byl bez rozumných důvodů odňat zákonný soudce žalovanému. Účelové spojování různých samostatných žalob vícx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxavo na úkor strany žalované a podle § 2 a 6 nemůže požívat ochrany. Obdobně judikoval i Nejvyšši soud v usneseni ze dne 25. 10. 2012, sp. zn. 21 Nd 299/2012.
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx k § 12
Komentátor: Vacková, Havlíček
Z určitých důvodů (nutnosti nebo vhodnosti - viz dále) musí nebo může být souzená věc předána jinému soudu, než kxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxhož stupně (jinému soudu téhož stupně) - k tomu srov. též komentář k § 10. Institut přikázání věci jinému soudu téhož stupně (též
delegace
) tedy vychází z xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxůvodní“ příslušný soud ve věci rozhodnout pro závažnou právní překážku nemůže), nebo situace, kdy bude z hlediska ekonomie řízení nebo z jiných důležixxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xx
xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxx xxx x xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxe, který zjistí, že jsou splněny podmínky pro delegaci:
-
sdělil účastníkům tuto skutečnost,
-
sdělil jim, že věc bude předkládat nadřízenému sxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
x
xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx
x
xxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxx xxt věc přikázána tomuto, či jinému soudu.
K odst. 2:
Podle komentovaného ustanovení (tzv.
delegace
vhodná) bude postup soudu obdobný s tím, že úxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxa 24 sazebníku soudních poplatků), i bez návrhu (bez poplatku). Příslušný soud rozhodne o delegaci vhodné kladně tehdy, jestliže je z hlediska zásady hxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxch jich 14 bydlí v Ostravě, zatímco žaloba byla podána u obecného soudu dle bydliště patnáctého žalovaného v Chebu. Nebo: Obecný soud žalovaného je v Berxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxst v Brně, apod.
Vhodná
delegace
je mimořádný procesní institut, který nesmí být nadužíván, neboť se jím zasahuje do ústavně zaručené zásady zákonxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxx xxx xxx xxxkázána z důvodu vhodnosti jinému soudu téhož stupně. Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxdárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet jen výjimečně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxbod, publikované pod č. 2/1998 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu musí být natolik významné, aby xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x x xx xx xx xx xxxxxx xxxe soudu o nezletilé vylučuje možnost přikázání jinému soudu z důvodu vhodnosti v případech, kdy důvodem pro přikázání je trvalá změna okolností, podle xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxyššiho soudu ze dne 26. 4. 2006, sp. zn. 26 Nd 66/2006, a ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. 4 Nd 43/2011, a komentář k ustanovení § 4 odst. 2, 5 z. ř. s.).
K odst. 3:
Pxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxkázána. V návrhu na přikázání věci jinému soudu či ve vyjádření k výzvě soudu by účastníci měli uvést soud, kterému má být věc postoupena. Příklad petitu xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx x x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxímu soudu v Pardubicích.“ Vyjádření účastníků k vhodnosti přikázat věc právě k tomu či onomu soudu je třeba chápat zcela v duchu textu právního předpisu xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxaný navrhl ve svém vyjádření, které Vám v příloze zasíláme, přikázání věci Okresnímu soudu v Pardubicích z důvodů zde uvedených. Žádám Vás o vyjádření k xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx proti delegaci námitky.
Ustanovení komentovaného odstavce tak ve druhé větě dostává spíše charakter proklamativní. Soud rozhodující o přikázánx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxmus (který by ostatně zpochybňoval samo právo na spravedlivý proces), nýbrž bude ve svém rozhodování důsledně přihlížet k mravním, sociálním a etickýx xxxxxxxx
xxxxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxto krajského soudu, vrchní soud ve vztahu ke dvěma krajským soudům působícím v hranicích působnosti tohoto vrchního soudu nebo ke dvěma okresním soudůx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx7, sp. zn. 25 Nd 230/2007, Nejvyšší soud mj. konstatoval: „Návrh na přikázání věci jinému soudu může být podán také z podnětu soudu, u něhož se řízení vedex x xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx x
xxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxtníky sousedních nemovitostí o ochranu před obtěžováním hlukem své bydliště v obvodu soudu jiného nežli obecného soudu žalovaného, a přitom se i obě doxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xx xx xx xx x
xxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxo přispět ke zvýšení hospodárnosti a rychlosti řízení.“
Vyloučení soudců
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx
xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xx
xxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx s tímto vztahem vypořádat. Nejde přitom jen o to, co si subjektivně o takovém vztahu myslí soudce, ale také o to, co si o něm objektivně myslí účastníci a vexxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xřičemž v praxi se v kontextu konkrétní souzené věci neřeší otázka nepodjatosti, ale naopak podjatosti. Jinak řečeno, je-li soudce nepodjatý, postupuxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxi tu jen pochybnosti o tom, že by podjatý být mohl, je třeba vzniklou situaci řešit.
Podjatost je vztah (zákon volí formulaci „poměr“) ke konkrétní kaxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxřské či laické, představu, že soudce (přísedící) není schopen v konkrétní věci rozhodnout nestranně, nebo alespoň vzbuzuje pochybnosti o takové schoxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxstranností rozumíme respektování ústavou zaručeného principu rovnosti (čl. 96 odst. 1 Ústavy České republiky a čl. 37 odst. 3 a 4 Listiny základních xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx, vzbuzuje pochybnosti o své nepodjatosti.
K tomu srov. například nález Ústavního soudu ze dne 27.10.2004, sp. zn. I. ÚS 370/04, podle kterého je nesxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxtu řízení, účastníkům řízení, jejich právním zástupcům atd.), o níž je schopen relativně přesně referovat toliko soudce sám. Pouze takto úzce pojímanx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxce. Kategorii nestrannosti je proto třeba vnímat šíře, tedy i v rovině objektivní. Za objektivní ovšem nelze považovat to, jak se nestrannost soudce poxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxmním pochybnostem o tom, že soudce má k věci určitý, nikoliv nezaujatý vztah.“
Subjektivní stránkou nestrannosti se zabývá například JUDr. Antoníx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxtranného soudce, který „podle svého vědomí a svědomí je nezávislý na projednávané věci a stranách sporu v tom smyslu, že je vůči nim neutrální, že vůči nix xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx který řeší, nezískal vztah ještě před tím, než mu byla věc svěřena k rozhodnutí, a že tedy bude moci věci posuzovat zcela nezávisle a svobodně.“
Pokud xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxutí podle § 229 odst. 1 písm. e) o. s. ř. však není existence pravomocného rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodu jeho podjatosti“ (usneseni Městskeho soxxx x xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx
xx
xxxxx x xxxxx
xx
xxxxx k účastníkům a jejich zástupcům.
xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxx x xx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx soudce může stěží soudit například spor o náhradu škody proti státu vzniklý v souvislostí s dlouhodobou regulací nájemného, pokud je pronajímatelem čxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxho soudu v Praze ze dne 21. 2. 2013, čj. 3 VSPH 1066/2012-A-16: „Poměr k věci může dle ustáleného výkladu vyplývat především z přímého právního zájmu soudxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xx mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věcx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xitujeme i z usneseni Vrchniho soudu v Praze ze dne 20. 4. 2012, čj. Nco 65/2012-176, podle něhož „skutečnost, že soudce v rámci přípravy na jednání vyhotoxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx
xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx stejného rozhodnutí jako výše: „Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxe také přicházel vztah ekonomické závislosti, např. v souvislosti s vědeckou či jinou publikační činností soudce apod.“
Soudci se může stát, že v soxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxném úsudku. Soudce je profesionál a měl by se umět subjektivně povznést nad prostý fakt, že zná někoho z osob na řízení zúčastněných; sám fakt, že soudce sxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxost vzbudit pochybnosti o soudcově nepodjatosti. K tomu dále například z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12.7.2007, čj. 1 Nc 695/2007-43: „Samoxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxx x xx xx xx
x xxxxx xxx xxl soudce vyloučen, nemohou postačovat pocity soudce nebo nadřízeného soudu o tom, zda lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti, ale musí být vždy zjištěn xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xoměr k věci, účastníkům nebo jejich zástupcům je tu důvod k pochybnosti o jeho nepodjatosti. Stačí důvod k pochybnostem, nikoliv až pochybnost sama. Texxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxe podjatosti a objektivní stránce podjatosti.
Například: Soudce bude soudit svého nevlastního bratra, kterého nikdy neviděl, a nemůže tedy k němu xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx by pravděpodobně důvodem pro jeho vyloučení.
Podle názoru Nejvyššího soudu (viz jeho usnesení ze dne 12.1.2010, sp. zn. 5 Nd 397/2009) tedy „k vylouxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xyloučení soudce postačí jakékoliv subjektivní pochybnosti o nepodjatosti soudce. Proto k vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci je třebax xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxměr soudce k věci, k účastníkům řízení či k jejich zástupcům, a to takový poměr, jehož povaha je skutečně způsobilá (z objektivního pohledu) zpochybnit xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxjednávané věci. Tak je tomu např. tehdy, když by soudce sám byl účastníkem řízení, anebo v případě, kdyby mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svýcx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx jako svědek vnímal skutečnosti, jež jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům pak může být založen předevxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxu by zde také přicházel vztah ekonomické závislosti např. v souvislosti s vědeckou či publikační činností soudce apod. O žádný z uvedených případů se všxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxt, aby to v úvodu jednání (přípravného jednání) oznámil: „Oznamuji přítomným, že znám advokáta žalované strany. Ačkoliv jsem s ním na fakultě udržoval xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxně provést řízením. Vznášíte námitku podjatosti?“
Takto transparentní postup může vyloučit pochybnosti o soudcově podjatosti a
eliminovat
tak xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx x xx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxexistuje nic, co by mu bránilo v nestranném úsudku.
Samotná skutečnost, že účastníkem řízení je soudce nebo přísedící téhož soudu, není bez dalšího xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxujícím bližší než běžný kolegiální vztah.
K tomu například z nálezu Ústavního soudu ze dne 24.3.2009, sp. zn. I. ÚS 274/09: „Zvláště k posuzování vztxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxdci nepřekračující běžný pracovně kolegiální rámec nemají samy o sobě povahu důvodů pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci, jestliže xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxnesení Nejvyššího soudu ze dne 9.5.2001, sp. zn. 4 Nd 114/2001).“
Je nutné, aby se soudce vyvaroval projevů, které by mohly vést k pochybnostem o jeho xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxí, při příchodu do jednací síně, například soudce nemůže konverzovat pouze s právním zástupcem jedné strany. Nebo pokud se zástupce před vyhlášením roxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xrotistrany. Pokud se soudce takového chování nevyvaruje, může být vznesena námitka podjatosti proti jeho osobě, což znamená zbytečné prodloužení říxxxxx
xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx 6.4.2007, čj. 14 Co 11/2007-110, kterým byla soudkyně xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxkáním ze strany žalobce a na druhé straně ignorací otázek žalobce ze strany svědkyně a jejím zesměšňováním žalobce, neřešila soudkyně objektivně a nesxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxcemi na jeho jednání. Soudce musí vždy zachovat klidnou atmosféru jednání a nestranným přístupem uklidňovat třeba vzrušenou atmosféru. Soudce si musx xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxřiměřené a jejich jazykové výrazy až expresivní. Pokud účastník použije ve vztahu k soudci invektivy, které již nejsou pro soudce únosné, lze se bránit xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxi nepřátelského postoje soudce k účastníkovi bezprostředně po takovém útoku účastníka. Negativní vztah soudkyně k žalobci se projevil tím, že po odchxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxe se soudce dostane do situace, kdy zjistí, že zná osobu, které se konkrétní řízení dotýká, přesto není podjatý a není rozhodnuto o jeho vyloučení z projexxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxudcem natolik blízké, že se i v průběhu řízení pravidelně stýkají, mělo by to vždy vést k tomu, že soudce sdělí předsedovi soudu důvody, pro které je z rozhxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xx
xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxtup může vést ke zrušení rozhodnutí odvolacím soudem. Podle § 205 odst. 2 písm. a) je odvolacím důvodem prostý fakt, že ve věci rozhodoval soudce, u něhož xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx
xxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxm se lze jen stěží ubránit. Skutečnost, že ve věci není pravomocně rozhodnuto, neznamená bez dalšího, že by se soudce měl médiím za každou cenu vyhýbat a nxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxdnací síni. V této souvislosti však platí: Není-li ve věci pravomocně rozhodnuto, měly by se
mediální
výstupy týkat jen obecně zjistitelných (zpravoxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxlán svědek XY a soudní xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xamítnuta, protože žalobce neprokázal, že by mu vznikla škoda v konkrétní výši.“
Stručný rozhovor určený ke zveřejnění k nepravomocně skončené věcx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxvodnění v jednací síni. V každém případě by měl soudce trvat před zveřejněním na autorizaci rozhovoru. Ta může být provedena telefonicky či elektronicxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxejší rozhovor, ve kterém například polemizuje s argumenty, kritikou nebo dokonce veřejnými invektivami některého účastníka či jeho zástupce, lze taxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx sp. zn. I. ÚS 722/05, uvádí: „Nelze samozřejmě bez dalšího dospět k závěru o podjatosti soudce na základě pouhého faktu, že poskytne novinám rozhovor týxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx jako reprezentant veřejné moci může být objektem i neoprávněné kritiky ve sdělovacích prostředcích; současně je však třeba u něj předpokládat a požadxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxčeného soudce určitou nelibost, avšak s ohledem na to, že tyto skutečnosti jsou běžnou součástí práce soudců, nelze jim zpravidla přičítat založení doxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xyloučit úsudek o soudcově nepodjatosti, pokud je důvod o ní pochybovat vzhledem jeho konkrétním vyjádřením, veřejně vysloveným v době, kdy má ve věci oxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxích kritizovány. Za takových okolností lze pochybovat o tom, že soudce vůbec není dotčen takovým úsudkem o výkonu své rozhodovací pravomoci, o čemž práxx xxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xe vztahu k projednávané věci, bez ohledu na to, jak to soudce ve svém výroku myslel, co chtěl skutečně říci, či případně, co nebylo nikoliv jeho vinou v čláxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx - vyzněl článek zkresleně, či otázku odpovědnosti samotného periodika za objektivní obsah všeho toho, co v rozhovoru skutečně zaznělo (pozn.: tisk má xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxnot právního státu; srov. např. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, Prager a Oberschlich proti Rakousku, 1995), jelikož podstatným se jeví prxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxd však usuzuje - ve světle shora řečeného - že soudce svými výroky (vyslovenými krátce před vlastním projednáváním x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxě uznávaných důvodů omezení práva na informace je ostatně - kromě ochrany obecného zájmu a ochrany pověsti nebo práv jiných - právě zajištění autority a xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxx x x xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx zásadu, mnohdy zdůrazňovanou v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva, podle které spravedlnost musí být nejen konána, ale musí být i vidět, že kxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xx xxxxx xx xxxx xxxx xx xxxx xx xx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxnoho pohledu. Někdy se totiž stává, že soudce nepříliš kolegiálně využije ustanovení o podjatosti k tomu, aby se ze sporných důvodů prohlásil za podjatxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxany účastníků řízení, jejich zástupců, politiků nebo médií, nemůže se zbavit kauzy jenom proto, že je mu nepříjemná a nepohodlná. Od toho je soudce, aby xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxe k tomu, aby se zprostil odpovědnosti za souzenou věc.
K tomu citujme například usnesení Ústavního soudu ze dne 29.8.2006, sp. zn. I. ÚS 363/06: „Příxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xepřijatelné, nelze v obecné rovině považovat za důvod zpochybňující automaticky nezávislost a nestrannost konkrétních soudců.“
Zároveň lze přixxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxhodně (a v rozporu s výše uvedeným rozhodnutím Ústavního soudu) komentoval rozhodnutí soudkyně, dokonce zveřejnil její telefonní číslo a všechny občxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxa nestranně rozhodnout.
Někteří účastníci řízení využívají sebemenší příležitost k procesním obstrukcím, jsou pro soudce obtížní a nepříjemní, xxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xaké z toho důvodu se podle ustálené praxe (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 3.5.2012, sp. zn. III. ÚS 141/12) osobní nestrannost soudu předpoklxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xrážlivého. Musí si být vědom toho, že pokud se prohlásí za podjatého, připadne taková věc jeho kolegovi, ke kterému se kverulant bude chovat stejně urážxxxxx
xx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxl na věci nějak zainteresován. Na druhé straně je však důležité si uvědomit, že kdyby skutečně každý vztah, který by jen náznakem mohl navodit dojem, že sxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxi soudce automaticky vylučuje z projednání a rozhodnutí, nenašli bychom u nás jediného soudce, který by mohl svého kolegu soudit.
Je-li účastníkem xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxloučení - k tomu srov. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11.9.2006, čj. 1 Nc 742/2006-83: „Obecně lze konstatovat, že skutečnosti, kterými žalobcx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxxxní a rozhodnutí této věci. Pouhé ničím konkrétně nepodložené tvrzení, že se soudkyně snaží zabránit průchodu práva a že je při svém postupu v řízení vedexx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xochybovat o její nepodjatosti ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. Je tomu tak i proto, že postup soudce v řízení o projednávané věci nemůže být podle x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx x xx xxxx xxxxx x xxma soudkyně se v souvislosti s těmito událostmi cítí ve věci podjatá, nelze zaručit, že by její další postup při projednávání a rozhodnutí této věci byl zxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxni ve smyslu § 16 odst. 1 o. s. ř. tak, že ji z projednávání a rozhodnutí této právní věci vyloučil.“
To však nesmí vést k automatismům v rozhodovací praxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx xxxu známy i případy, kdy účastníci, ve snaze oddálit co nejvíce rozhodnutí či zbavit se nepohodlného soudce, proti soudci podají účelově žalobu a následnx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xx xx xxxx xxxobou nemůže být úspěšný, nelze v takové skutečnosti spatřovat důvod pro vyloučení soudce.
Také případné podání trestního oznámení či podnětu k zahxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xne 20. 7. 2015, čj. 12 Cmo 211/2015-249).
Vztah k určité konkrétní osobě jako zástupci účastníka nemůže být hodnocen jinak než vztah ke stejné osobě, xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxudu podal jako účastník řízení žalobu v restituční věci. Všichni soudci tohoto soudu pak sdělili, že z důvodu přátelských vztahů s tímto advokátem se cíxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxx x xsobě advokáta označil za podjatého, napadené rozhodnutí zrušil s tím, že rozhodoval vyloučený soudce. Výsledkem byla situace, kdy věci, v nichž tento xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx, kdy u soudu začali působit noví soudci, kteří se „vylučovací akce“ neúčastnili.
Ustavni soud dospěl ve svém nalezu ze dne 15. 11. 2010, sp. zn. I. US 517/10, k závěru, že veřejnost má právo na informaci o členství sxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx x x xxx očekávat, že někteří účastníci budou tuto skutečnost uplatňovat v rámci námitek podjatosti. Můžeme si výjimečně představit, že charakter sporu vyvoxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxnstvím v této straně, ochrana osobnosti atd.).
A priori
však není možné přijímat takový závěr, že členství v KSČ bude bez dalšího důvodem pro to, aby se úxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx dne 30. 5. 2011, sp. zn. I. US 1448/2011, v němž tento soud odkázal na svá dřívější rozhodnutí se závěrem, že pokud je námitka soudce obecně opřena o jeho býxxxx xxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxbně usneseni Vrchniho soudu v Praze ze dne 7. 11. 2013, čj. 4 Co 104/2013-152).
K odst. 2:
V tomto ustanovení je upraven specifický důvod pro vyloučenx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x odst. 3:
O žalobě pro zmatečnost nesmí rozhodovat soudce, který rozhodoval v původním řízení. To je rozdíl oproti žalobě na obnovu řízení, u které je vxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx
x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxním postupem soudce a jeho rozhodovací činností. Nespokojenost s průběhem řízení nemůže být sama o sobě důvodem pro vyloučení, procesní postup soudce x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxst komentovaného ustanovení se zásadou zákonného soudce (čl. 38 odst. 1, věta první, Listiny základních práv a svobod: Nikdo nesmí být odňat svému zákoxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxlo by to výjimečně nadřízený soud vést k rozhodnutí o vyloučení soudce, jestliže by z jeho postupu vyplývala zjevná strannost a porušování zásady rovnoxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxx xxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xztah zásadně není důvodem pro jeho vyloučení, přesto se zejména v případě znaleckého dokazování může soudce setkat s tím, že účastník vznese námitku prxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxstý vztah, pro který je ovlivněn jak znalec, tak i soudce.“
O námitce proti osobě znalce rozhodne soudce, který znalce ustanovil (k tomu srov. komentxx x xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx x xxxxxxxxxx x xx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx
xxxstník si musí uvědomit, že námitka podjatosti není prostředek sloužící k tomu, aby se zbavil soudce, s nímž není spokojený, nebo soudce, který nevydal rxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxcí o vztahu k věci, účastníkům nebo jejich zástupcům, ve svém důsledku znamená pouze zbytečné prodloužení řízení, neboť soudce, proti jehož osobě námixxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx to znamená oddálení konečného rozhodnutí, což není ku prospěchu účastníka, pokud ovšem námitku nevyužívá k obstrukcím (k tomu viz blíže též komentář k xxxxxxxxxx x xxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xstanovení § 221 odst. 2 (srov. komentář k němu), podle kterého může odvolací soud přikázat věc k dalšímu projednání jinému soudci.
Právní xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx
xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xx xxx soudce neučinil, mohlo by být jeho chování kvalifikováno jako narušující důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudu, tedy v rozpoxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxí kárného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19.10.2011, čj. 11 Kss 1/2011-131). Kromě toho je skutečnost, že rozhodoval vyloučený soudce, důvoxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx
x xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxená to, že nelze vůbec v řízení pokračovat a činit některé kroky vedoucí k rozhodnutí ve věci. Zejména může provádět úkony, které nesnesou odkladu. Mezi xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxé o návrhu na jeho vydání. Je možné činit i takové úkony, které sice nemusí být přímo neodkladné, v tom smyslu, že by jejich neprovedením mohla vzniknout txxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx
xapříklad: I vyloučený soudce může zaslat účastníkovi výzvu k zaplacení soudního poplatku, zastavit řízení pro jeho nezaplacení by však již mohl stěžíx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxožili určité listiny, sdělili potřebné informace atd.).
Stejnou oznamovací povinnost jako soudce, týkající se skutečností svědčících pro vylouxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxti svědčící pro vyloučení, je předseda příslušného soudu, rozvrhem práce lze pověřit i místopředsedy.
Postup předsedy není svázán zbytečnými forxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxhy práce nemají většinou stanoven zvláštní mechanismus pro přidělování spisů po vyloučených soudcích, zpravidla se věc přidělí soudci zastupujícímxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xráce uvedeny, pokud možno tak, aby soudce zastupovalo vždy více jeho kolegů. Především je však vhodné, aby zde bylo jasné ustanovení o způsobu přidělovxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxjící soudce, a nebude-li to možné, dále soudce podle abecedního pořadí ...“
Může se stát i to, že jsou z projednávání věci vyloučeni všichni soudci jexxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxlegaci nutné (k tomu srov. komentář k ustanovení § 12 odst. 1).
Je však třeba vyvarovat se alibismu a automatického zbavování spisů (viz komentář k § 1x x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxx x stejného soudu může působit soudce, který nemá k soudci - účastníkovi řízení, objektivně i subjektivně vzato, žádný vztah. Například proto, že u soudu xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxt situaci tím, že předseda senátu předvolá jiného přísedícího.
Teprve tehdy, dospěje-li předseda soudu k závěru, že u konkrétního soudce, jenž oznxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx
xxxdce se o skutečnosti, pro kterou je vyloučen, dozví zpravidla tak, že si přečte nově napadlou žalobu a zjistí podle jména účastníka nebo předmětu řízeníx xx xx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xznámit předsedovi. Zejména v mediálně sledovaných kauzách je třeba dbát na každý detail, který by mohl znamenat vzbuzení pochybností o nestrannosti sxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxedal v senátu jako přísedící policista a senát rozhodoval o obžalobě směřující také proti policistovi. Média tento detail hodnotila citlivě a negativxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xaždou maličkost k tomu, aby zpochybnili rozhodnutí nezávislého soudu nebo aby získali na svou stranu veřejné mínění, a to přesto, že se Ústavní soud opaxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxecných soudů (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 28.2.2006, sp. zn. II. ÚS 71/06).
Právní xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxakticky chápat jako právo vznést námitku podjatosti. Poučení o tomto právu by mělo mít své místo především xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxudním roku či přípravném jednání (§ 114c).
Pokud soud nepoučí účastníka během přípravy, mělo by se tak stát zřetelně v jednací síni v úvodu jednání („xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxe tuto možnost využít?“). V protokolu o jednání se poznamená: „Na poučení podle ustanovení § 15a účastníci reagují tak, že nevznášejí námitku podjatosxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xo bez dalšího, že tím došlo k porušení práva na spravedlivý proces, rozhodl-li ve věci nepodjatý soudce (přísedící). K tomu srov. například usnesení Úsxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xyjádření k osobám soudců dle ustanovení § 15a odst. 1 o. s. ř., a to ani v předvolání k tomuto jednání. K tomu Ústavní soud uvádí, že v obsahu spisu skutečně nxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx x xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxnností odvolacího soudu. Není o tom např. zmínka ani v protokole o jednání před odvolacím soudem ze dne 13.12.2004; proto je třeba stěžovateli dát za praxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxení stěžovatelova práva na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny. To však platí toliko na první pohled. Smyslem lidskoprávních principů nalézaxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxíka řízení vyjádřit se k osobě soudce (tedy vznést i námitku podjatosti), jehož možnou realizaci zajišťuje rovněž právo účastníka řízení na poučení soxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx a rozhodoval soudce nepodjatý, a tak byla zajištěna jedna ze záruk správného a spravedlivého rozhodnutí. V tomto materiálním duchu tedy Ústavní soud pxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxné a účinné uplatnění s ohledem na funkci, kterou má v občanském soudním řízení plnit.
V této souvislosti Ústavní soud nemohl přehlédnout, že stěžovxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx a rozhodovali, neuvedl; takovou konkrétní skutečností nemůže být pouze to, že v jiné věci, o které rozhodoval v minulosti stejný senát odvolacího soudxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxí deklaraci toho, že nebyl vyzván k vyjádření k osobám soudů dle ustanovení § 15a odst. 1 o. xx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxlivý proces, tj. s ohledem na funkci, kterou v občanském soudním řízení plní, absentovalo, bylo nenaplněno.“
Absence poučení má však významný vliv xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx.2.2009, sp. zn. 28 Cdo 4969/2008: „Poučovací povinnost soudu podle § 15a o. s. ř. možnosti účastníka namítat podjatost soudce (soudců), kterému věc nxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxžli ke konci prvního jednání nebo po uplynutí zákonem stanovení lhůty.“
Skutečnosti týkající se vyloučení soudce jsou odvolacím důvodem (§ 205a odxxx x xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xo, že nebyl soudem poučen o možnosti vznést námitku podjatosti, je však nanejvýš vhodné tuto eventualitu
eliminovat
včasným a jasným poučením.
Účxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxtnit námitku podjatosti kdykoliv, ale nejpozději při prvním „jednání“, u kterého je přítomen soudce, o jehož vyloučení má jít. V praxi se tak realizuje xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx x xxxnání přípravné (§ 114c). Nemusí jít o první nařízené jednání ve věci (předchozí jednání může vést zastupující soudce, který je odročí). Podstatná je fyxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx je subjektivní. Pokud vznikne důvod podjatosti později, má účastník možnost uplatnit jej do 15 dnů od okamžiku, kdy se o něm dozví. To, že důvod podjatosxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxtka je podána včas (včasnost presumovat). K tomuto účelu nařídí soud rozhodující o námitce v případě potřeby jednání a při něm provede dokazování k tvrzxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxní soud v Praze: „Tvrzení žalobce o tom, že se o důvodu podjatosti dozvěděl den po vyhlášení napadeného rozhodnutí, je třeba považovat za prokázané, jelxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxx xvrzením žalobce, nevyplývá.“
Je-li námitka uplatněna pozdě, soud k ní nepřihlíží. Není třeba o tom vydávat samostatné rozhodnutí, avšak soud musí xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxx xx xasto účastníky zaměňována s polemikou nad průběhem řízení či stížností podle zákona o soudech a soudcích (hlava III díl 6 zák. č. 6/2002 Sb.). Podle zákxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xvyššího soudního úředníka, tajemníka, justičního čekatele či jiného zaměstnance soudu),
-
nesouhlas s rozhodnutím soudu,
-
stížnost na průxxxxx
x
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxx nad stavem české justice a osobou soudce.
Pro odstranění průtahů a nápravu nevhodného chování má účastník jiné nástroje (viz komentář k ustanovxxx x xx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx námitkou řízení jenom prodlouží.
Chová-li se soudce v průběhu řízení tak, že lze mít pochybnosti o nestrannosti (nerespektuje důsledně zaxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xx xx xxxxx07-110, citované v komentáři k ustanovení § 14).
Námitka může například znít následovně: „Namítám podjatost soudce XY ve věci vedené u Okresního soxxx x xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxu prokázat snímkem ze svého mobilního telefonu, který jsem za tím účelem pořídil. Protože mezi soudcem a zástupcem je evidentně blízký vztah, stýkají sx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xx x xx xxx xxx xxx x1 C 24/2012.“
Takto xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxx x xxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx x xx xxxxxxx, a dále i náležitosti zvláštní, to znamená:
-
označení vyloučeného,
-
důvod jeho vyloučení,
-
tvrzení o okamžiku, kdy došlo k seznámení s důxxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxení § 43 odst. 1 k doplnění. Výzva musí obsahovat poučení o tom, v čem jsou spatřovány vady námitky, jak mají být odstraněny, ale i poučení, že v případě neoxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxo by námitky nebylo; vždy je však třeba účastníkům při jednání vysvětlit, proč k ní nebylo přihlédnuto.
Výzva k doplnění musí být konkrétní a návodnáx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxutí soudce, kterým nebyla připuštěna změna žaloby. Důvodem k vyloučení však nemůže být jeho postup ve věci nebo vlastní rozhodovací činnost. Aby se soux xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xterý lze mít pochybnosti o tom, že soudce nebude rozhodovat nestranně. Doplňte tedy námitku do deseti dnů od doručení této výzvy, aby bylo zřejmé, z jakýxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxy. Nebude-li námitka doplněna ve stanovené lhůtě, soud k ní soud nepřihlédne a dále bude ve věci jednat a rozhodovat soudce, proti němuž byla námitka vznxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx 30/2000 Sb.). Jeho smysl je zřejmý. Jde o jedno z více ustanovení, která mají soudci umožnit naplnit stěžejní zásadu rozhodnutí při jediném nařízeném jxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxx soudce s námitkou vypořádat, pokud při tomto jednání také rozhodne (§ 15b odst. 2).
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxkdy je namítána podjatost všech soudců jednoho či dokonce i více soudů. Je-li však vznesena námitka „proti všem soudcům soudu XY“, není nutné, aby se k ní xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xkony, které nesnesou odkladu, srov. komentář k ustanovení § 15.
Vyjádření k námitce podjatosti má ve skutkové rovině stručně vystihovat, zda existxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxkům řízení ani k věci samé“. V opačném případě je třeba tento vztah vysvětlit: „zástupce žalobce znám z dob studií, deset let jsem jej však neviděl, styky x xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx x xxxxxxě konkrétní osoby jedná o podjatost, tedy důvod pro vyloučení. Je nesprávné do vyjádření uvádět „necítím se být podjatý“. Otázka podjatosti je již otázxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxkazů. Právní zhodnocení musí provést zásadně nadřízený soud, až na výjimku uvedenou ve druhém odstavci tohoto ustanovení.
Pokud soudce nepřipojí x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx. Totéž nastane, pokud se sice vyjádří soudce, který věc projednává, ale nikoliv ostatní zákonní soudci, pokud proti nim námitka směřuje.
K odst. 2:
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxd účastník využije práva vznést námitku až při prvním jednání, které dotyčný soudce řídí (účastní se jej přísedící), není nutné je odročit. Soud, u něhox xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xe snahou soudu ve věci rozhodnout při prvním jednání, a umožňuje mu vypořádat se s námitkou tak, aby její pouhé vznesení nemuselo znamenat odročení. Jinxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxka nedůvodná, uvede to do protokolu (záznamu) o jednání; není nutné vydávat usnesení, postačí připojit pasáž věnující se vztahu dotčené osoby k projedxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxíjmení jako žalobce, nejsem s ním v žádném příbuzenském vztahu a jde o pouhou shodu jmen.“
Soud poté v jednání pokračuje, ve věci rozhodne x x xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxl námitku za nedůvodnou. Pokud se mu rozhodnout nepodaří, předloží spis po skončení jednání nadřízenému soudu.
Je-li namítána podjatost přísedícxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xak, že by se možnost věc rozhodnout při nedůvodné námitce vztahovala jen k situacím, kdy je námitka vznesena až v průběhu jednání (nebo bezprostředně přxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxá kdykoliv od zahájení řízení až do rozhodnutí soudu (tzn. např. ve vyjádření k žalobě), proti jehož soudci námitka směřuje.
K odst. 3:
Třetí odstavxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx Opakované námitky jsou totiž u kverulantů poměrně časté a někdy je problém zorientovat se v tom, o jaké námitce bylo rozhodnuto, o jaké nikoliv, ke které xx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxu dodává, že právě ustanovení § 15b odst. 2, 3 o. s. ř. má zabránit tomu, aby účastníci řízení protahovali toto řízení svými námitkami podjatosti založexxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx žaloby pro zmatečnost.“
Je-li tedy vznesena opakovaná námitka, musí se soudce zabývat tím, zda obsahuje nové skutečnosti či nikoliv. Od toho se odvxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx projeví tím, že soud dále jedná a ve věci rozhodne. Je vhodné se s námitkou krátce vypořádat v odůvodnění rozhodnutí, kterým řízení končí, zejména nejdexxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxěné námitce, to znamená, při námitce vznesené později než při prvním jednání, při kterém byl přítomen soudce, o jehož vyloučení jde, není-li tvrzeno, žx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxi zásadně ocitnout, protože má až na vzácné výjimky rozhodnout při prvním jednání. Může však nastat situace, kdy soudce nařídí přípravné jednání (§ 114xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xxxxx xxstat především následující situace při vznesené námitce podjatosti:
1.
Nová a včasná námitka je podána před prvním xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxím jednáním a není řádně odůvodněna - řešení: soud vyzve účastníka k doplnění a poučí jej o následcích nedoplnění (viz komentář k ustanovení § 43 odst. 1, xxx
xx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxdu, nevyjde-li po doplnění najevo, že jde o námitku opožděnou, opakovanou či zjevně nedůvodnou.
4.
Námitka není přes výzvu doplněna - řešení: soud x xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xednání a není řádně odůvodněna - řešení: soud účastníka vyzve k doplnění a v případě nedoplnění k námitce nepřihlíží, jedná dál a ve věci rozhodne.
6.
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx
xx
Námitka je vznesena při prvním nařízeném jednání, je odůvodněna a není nedůvodná - řešení: soud jednání odročí a spis předloží nadřízenému soudu.
xx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxl, kdy se o důvodu vyloučení dozvěděl, a dále podle situace:
a)
k námitce nepřihlíží a jedná dál, dozvěděl-li se účastník důvody vyloučení před prvníx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxní, vypořádá se s ní tak, že není vyloučen, je-li nedůvodná, a rozhodne i ve věci, je-li námitka vznesena při dalším jednání,
c)
k námitce přihlíží, dxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxmitka vznesena před dalším jednáním,
d)
k námitce přihlíží, dozvěděl-li se účastník o důvodech vyloučení později než při prvním jednání, jednání xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx
xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxvolání (dovolání) proti rozhodnutí soudu, u kterého působí ten, o jehož podjatost jde. K tomuto pojmu uvádí Nejvyšší soud ve stanovisku pléna ze dne 27. xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxích vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoliv ze vztahů instančních, a s pojmem „soud prvního stupně“ jej tudíž zaměňovat nelze. Rozhoduje-li tedy vrchní xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxní odvolání proti takovému rozhodnutí občanský soudní řád ani neupravuje, když nepočítá s jinými odvolacími soudy než s krajskými soudy, rozhodují-lx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx jako soudů prvního stupně (§ 10 odst. 2 o. s. ř.).“
O vyloučení soudců (přísedících) soudů okresních (v Praze obvodních a v Brně městského soudu) rozhxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxx xoudcům soudů vrchních Nejvyšší soud. Většinou tedy platí: Kdo rozhoduje o odvolání (dovolání), ten také rozhoduje o vyloučení.
Graf č. 12: Přehled x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx


xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xusí se sám ten se záležitostmi ohledně vyloučení svých soudců. Soudce oznamuje skutečnosti, pro které je vyloučen, či předkládá spis s námitkou podjatxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x tím rozdílem, že spis k rozhodnutí o vyloučení předkládá jinému senátu, než který má ve věci rozhodovat a jehož se pochybnosti o nepodjatosti týkají.
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxzhodne o vyloučení soudců usnesením.
Komentátor: Jirsa
Výrok rozhodnutí o námitce bude znít:
Soudce XY je (není) vyloučen z projednávání a rozxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xx
x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxžděnou, nepředloží spis nadřízenému soudu a ve věci sám rozhodne (§ 15b odst. 3).
Jen vznese-li účastník včasnou námitku v rámci přípravy jednání poxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx podjatost až při jednání „z očí do očí“, jde v řadě případů (jak o tom vypovídá soudní praxe) o námitku nedůvodnou, často sloužící k obstrukcím. Potom nenx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx (§ 114a odst. 1) a za tím účelem ji sám vyhodnotit (srov. k tomu ustanovení § 15b odst. 2 a komentář k němu).
Někdy však může dojít k tomu, že námitka je podxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxí/). V takovém případě nadřízený soud v senátu složeném ze tří soudců usnesením námitku odmítne, většinou bez nařízení jednání. Je-li o námitce rozhodxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxxxa podjatosti žalovaného proti osobě soudce JUDr. Petra Šimáka se odmítá.
II. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje ...
K odst. 3:
Existuje xxxxxxx x xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxvání.
Například: Účastník v rámci přípravy jednání navrhne vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci, protože jej viděl v průběhu řízení x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxede dokazování jen pro účely rozhodnutí o námitce a k tomu nařídí jednání.
Dokazování by měl zásadně provádět soud, který o námitce rozhoduje. Jen výxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxvení).
K jednání soud obešle všechny, jejichž přítomnosti je třeba (§ 115), půjde o „plnohodnotné“ dokazování, pouze s tou výjimkou, že není provádxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxmentář k nim), to znamená, že účastníci řízení mají právo vyjádřit se nejenom k provedeným důkazům, ale též k důkazním návrhům.
Rozhodnutí o vyloučexx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx
xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxčení soudce podle § 16 o. s. ř. z důvodů uvedených v § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému souxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxsadně dána, a proto lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodování přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxt ani v podílu soudců na dřívějších rozhodnutích. Tak to výslovně stanoví § 14 odst. 4 o. s. ř., podle něhož důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 16a
Komentátor: Jirsa
K odst. 1:
S ohledem na nutnxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxnovení o způsobu určení soudce, který věc projedná namísto toho, kdo byl z projednání vyloučen. Zpravidla je vhodné takovéto ustanovení zahrnout do obxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx práce vyloučeného soudce zastupuje. Není-li to možné, přidělí věc soudci, který vyřizuje věci napadlé do oddělení s číselným označením následujícím xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxcí.“
Při poněkud úzkostlivém lpění na zásadě zákonného soudce je takováto (nebo obdobná) formulace nezbytná. Podle znění zákona není možné ponechxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxntální psychická či fyzická kondice soudce či stav jeho senátu (počet vyřizovaných věcí). Odkaz na rozvrh práce v komentovaném ustanovení je jednoznaxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxou rozvrh ustanovení o zástupu, je vhodné stanovit pro určení nového přísedícího kritérium abecedního pořadí.
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xe u jednání následujícího po odročení předseda senátu (samosoudce) podrobněji věnovat dříve provedeným důkazům (přednesům). Není nutno provádět doxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxoučeni všichni soudci konkrétního soudu (například z toho důvodu, že účastníkem řízení je přímo soudce tohoto soudu, k němuž mají všichni jeho kolegovx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxní u svého soudu, však sama o sobě neznamená vyloučení všech zbylých soudců téhož soudu. K tomu srov. (obdobně) např. usnesení Městského soudu v Praze ze xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxudkyně zde působící: „Vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému záxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxjednávání a rozhodování přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu zcela zjevně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezauxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xěci (tj. např. v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech). Vyloučxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xředevším příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský nebo naopak zjevně nepřátelský. V úvaxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxhybnosti o nepodjatosti soudce« formulací »je-li tu důvod pochybovat o podjatosti soudce«. Zákon tak zakládá vyloučení soudce na existenci určitého xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xak subjektivní pohled na vyloučení soudce. K tomu, aby byl soudce vyloučen, nemohou postačovat pocity soudce nebo nadřízeného soudu, zda lze mít pochyxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxe popsaného je zřejmé, že žádný ze soudců Obvodního soudu pro Prahu 8 neuvedl důvody, které by byly způsobilé odůvodnit závěr o jeho vyloučení ve věci. Anx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xostupovat a věc projednat a rozhodnout. Tím spíše pak nelze k takovému závěru dospět u soudců, kteří uvedli toliko, že žalobce je, resp. údajně by měl býtx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxh k projednávané věci (účastníkovi řízení či zástupci), pro který je důvod pochybovat o jejich podjatosti.
x xxxxx xx
Také na základě rozhodnutí odvolacího nebo dovolacího soudu může výjimečně dojít ke změně v osobě soudce, který věc projednává a rozhoduje v níx xxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx.
2.
Rozhodnutím o přikázání věci jinému soudci z důvodu nerespektování závazného právního názoru podle ustanovení § 221 odst. 2, § 243e odst. 3.
xxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx x x xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxle ustanovení § 2a odst. 1 j. ř. (například z důvodu nemoci, odchodu soudce na jiný soud, do důchodu). Jinak není odnětí věci možné a bylo by v rozporu s ustaxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xíselné posloupnosti (V případě vyloučení celého senátu projedná věc senát s číselným označením následujícím po senátu vyloučeném, s tím, že po nejvyšxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxá-li nadřízený soud vznesenou námitku podjatosti nedůvodnou (§ 16 odst. 1), případně odmítne-li ji jako opožděnou (§ 16 odst. 2), řízení před soudem prxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxnamu a soudce, vůči němuž jsou vznášeny, se jimi nemusí zabývat, nepřihlíží k nim (§ 15b odst. 3).
Rozhodnutí o tom, zda je či není soudce vyloučen, příxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx být totiž jako jedna z vad řízení odvolacím důvodem (§ 205 odst. 2 písm. a/), a tedy důvodem pro zrušení rozhodnutí odvolacím soudem (§ 219a odst. 1 písm. exxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x přihlédnout též dovolací soud. V uvedených případech se soudy nemusejí zabývat tím, zda vůbec byla námitka podjatosti vůči určitému soudci vznesena, xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xx x xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxí vyloučen ve smyslu § 14 odst. 1. Bez ohledu na jakékoliv předchozí rozhodnutí o vznesené námitce podjatosti (nebo i v případě neexistence takové námitxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxx2003) se mimo jiné dozvídáme: „Naplnění vady uvedené v ustanovení § 237 odst. 1 písm. g) o. s. ř. nespočívá - jak vyplývá zejména z jeho znění - v tom, že nebxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx vyloučen, neboť pro jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti (srov. § 14 odst. 1 o. s. ř.), nebo protox xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx soudu tedy nemůže být postižen vadou uvedenou v ustanovení § 237 odst. 1 písm. g) o. s. ř. z důvodu, že o námitce podjatosti uplatněné žalovaným nebylo přxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx x rozhodnutí této věci vyloučen.“
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 17
Komxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxi, jsou povinni to oznámit předsedovi soudu a ten, jsou-li důvody pro vyloučení:
1.
určí zaměstnance jiného;
2.
v případě ustanoveného znalce čx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
Proti osobě asistenta soudce, xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxdnici, jež vymáhá jménem státu pořádkovou pokutu) může být vznesena námitka podjatosti. Rozdíl oproti procesu, který následuje po námitce podjatostx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x rozhodnutí soudu nadřízenému (§ 16 odst. 1).
S ohledem na specifika znaleckého posudku, který je často klíčovým důkazem, se lze setkat s tím, že se účxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx podat posudek, jestliže lze mít pro jeho poměr k věci, orgánům provádějícím řízení, účastníkům nebo jejich zástupcům pochybnost o jeho nepodjatosti. xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxejné jako u soudce či přísedícího (srov. komentář k ustanovení § 14). Například Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 25.6.2003, sp. zn. II. ÚS 35/03, uvádí: xxxxxx x xx xx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Jedním z takových důvodů, kdy lze zcela důvodně pochybovat o nxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx999, sp. zn. Skno 4/99, Soudní rozhledy č. 5/2000, dle kterého znalec, jenž je zaměstnancem jednoho z účastníků řízení, nemůže podle § 11 odst. 1 zákona čx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xelze zakládat jen na subjektivních pochybnostech účastníka, ale musí být objektivizovány tak, že existují a účastníkem jsou tvrzeny skutečnosti, v jxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxní bez dalšího kolegiální vztah soudce k účastníkovi řízení důvodem pro vyloučení, nezakládá tento důvod například okolnost, že znalec vyšetřoval žaxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxvaného (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. ledna 2003, sp. zn. 25 Cdo 1593/2001).
Vypracoval-li znalec na základě soukromé zakázky účxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx v některých případech názor, že jsou důvody pochybovat o znalcově nepodjatosti. Proto novela provedená zákonem č. 218/2011 Sb. zavedla nové ustanovxxx xx xxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxi podat, protože lze mít pro jeho poměr k věci, orgánům provádějícím řízení, účastníkům nebo jejich zástupcům pochybnost o jeho nepodjatosti, způsobixxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx
Také znalecký ústav může být výjimečně vyloučen podle tohoto ustanovení, stejně jako znalec - fyzická osoba. K tomu uvádí Nejvyšší soud ve svém rozsuxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxx xouze u znalce jako fyzické osoby, nikoliv však u ústavů kvalifikovaných ke znalecké činnosti podle § 21 zmiňovaného zákona, neboť to vyplývá právě z osxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xpravou obsaženou v ustanovení § 17 o. s. ř., ani ustanovením § 22 odst. 3 ve spojení s § 21 a § 11 odst. 1 zákona č. 36/1997 Sb. Skutečností zůstává, že zařaxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxkonného předpokladu pochybnosti o jeho nestrannosti, a tedy nepodjatosti.“
Podání námitky proti osobě znalce lze předejít tím, že soud, přestože xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxtce proti osobě zaměstnance soudu, tak o námitce proti osobě znalce (tlumočníka), předseda senátu soudu prvního stupně rozhodne usnesením, proti němxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxx xxx
xxxxxx x xxxx xxxxxčen z podání posudku ve věci vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 14 C 1/2012. Pokud předseda senátu rozhodne, že znalec je vyloučen z podání znalecxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxinnosti podat posudek a zároveň ustanoví znalce B v situaci, kdy znalec A oznámí, že mu jsou známy okolnosti svědčící pro jeho podjatost.
Pro případy xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxa senátu o námitce proti konkrétní osobě rozhodne. Problém by neměl nastat za situace, kdy je práce u soudu soustředěna do týmů a je tedy zřejmé, s jakým soxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xsobám soudců.
O námitce proti osobě zapisovatele rozhodne soudce, pro kterého zapisovatelka momentálně (například při jednání) zapisuje, proti xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxzují-li agendu péče o nezletilé dva soudci a více vyšších soudních úředníků a není přesně stanoven způsob rozdělení případů mezi jednotlivé vyšší soudxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xsobám zaměstnanců, u nichž není zřejmé, s jakým soudcem spolupracují, rozhoduje předseda senátu 15 C.
Námitka podjatosti proti osobě zapisovatelx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xáležitě odůvodnil, a poté vyzve zapisovatele k vyjádření. Za tím účelem může též jednání přerušit na krátkou dobu. Potom při jednání vyhlásí usnesení a xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxne průběh jednání diktovat na diktafon (není-li pořizován záznam - § 40 odst. 1). Jednání se tak může o několik minut zdržet, je to však lepší, než je odročxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxném jednání a soudci dán do ruky další z řady prostředků, aby ji mohl dodržet.
Jinak srovnej komentáře k ustanovením § 14, 15, 15a, 16.
Zrxxxx
Hlava třetí
Účast na řízení
Účastníci
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
x xxxxx xx
xedním ze základních principů civilního procesu je zásada rovnosti účastníků, která znamená především, že každý má neomezitelné právo na to, aby jeho vxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxím řádu je vyjádřena v komentovaném ustanovení a její podstatou je zajištění stejných možností (férového procesu) pro uplatnění práv všem účastníkůmx
xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxvná práva.), v čl. 37 odst. 3 a 4 Listiny základních práv a svobod (Všichni účastníci jsou si v řízení rovni.), a právě proto se jí často zabývá Ústavní soxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx právního státu. Je třeba vyjít z požadavku, podle kterého je nezbytně důležité, aby soudy v demokratické společnosti vzbuzovaly u občanů důvěru. Účasxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxní. Jedná se o obecnou zásadu, mnohdy zdůrazňovanou v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva, podle které spravedlnost musí být nejen vykonávanxx xxx xxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xx xxxxx xx xxxx xxxx xx xxxx xx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx, sp. zn. III. ÚS 202/03: „Jedním ze základních principů, jimiž je soudní řízení ovládáno, je princip rovnosti účastníků, který vyjadřuje skutečnost, xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxhoto principu se ukládá soudu povinnost, aby oběma stranám sporu zajistil stejné možnosti k uplatnění jejich práv. Obdobně chápe princip rovnosti strxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxi zbraní, jako jeden z prvků širšího pojetí spravedlivého procesu, vyžaduje, aby každé procesní straně byla dána přiměřená možnost přednést svou zálexxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx3, Ankerl proti Švýcarsku, 1996, Komanický proti Slovensku, 2002).“
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxch institutech (srov. též nalez Ustavniho soudu ze dne 25. 5. 1994, sp. zn. II. US 74/93: „ Zásada rovnosti účastníků před soudem, zakotvená v čl. 37 odst. x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx x x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxomítá např. v ustanoveních § 24, § 44, § 115, § 123 a § 158 o. s. ř.“), z nichž nejdůležitější jsou následující:
1.
Ustanovení o poučovaci povinnosti souxx xx xx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxení.
2.
Vyloučení podjatého (pochybnosti o nepodjatosti vzbuzujícího) soudce z projednání a rozhodnutí věci (§ 14) a možnost vznést námitku podjxxxxxx xx xxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xstanovení zástupce
ex offo
(§ 30).
5.
Povinnost soudu zaznamenat úkon, při němž jedná s účastníky (§ 40).
6.
Ustanovení § 49 odst. 4 a § 50 odst. 2x xxxxx xx xxxxxxx x x xxx xxxxx xx x xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxx xoručit ostatním účastníkům žalobu či návrh na zahájení řízení (§ 79 odst. 3).
8.
Stejná možnost realizovat základní účastnické povinnosti - tvrdix xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxu dozvědět.
10.
Předem daná (přesná) pravidla pro příslušnost soudu k projednání věci.
11.
Ustanovení § 115 o povinnosti soudu předvolat k jedxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxolán k místnímu šetření v rámci znaleckého dokazování) včas všechny, jejichž přítomnosti je třeba, a upuštění od ústního projednání věci jen se souhlaxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xízení (§ 120 odst. 2) - zakaz zvyhodňovani jedne strany vyšetřovanim skutkoveho stavu.
13.
Povinnost soudu provádět důkazy jen při jednání, a tedy x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxování v nepřítomnosti účastníka, který nebyl k jednání řádně předvolán, je porušena zásada rovnosti účastníků. Jestliže soud takto provedené důkazy xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2002, sp. zn. 28 Cdo 201/2002).
14.
Právo účastníků vyjadřovat se k návrhům důkazů a ke všem provedenýx xxxxxxx xx xxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxnovi zamezen přístup k soudu a ke spravedlnosti.
16.
Nemožnost překročit návrh (
petit
) - zákaz přisoudit více, než je žalováno (§ 153 odst. 2) - k tomx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxx odůvodnit rozsudek v písemném vyhotovení (§ 157 odst. 2, předposlední věta) vyplývající i z ustanovení § 80 odst. 3 písm. b) zák. č. 6/2002 Sb., o soudech x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxučit rozhodnutí všem účastníkům (§ 158 odst. 2 a § 168 odst. 2).
19.
Rovná možnost podat proti rozhodnutí opravný prostředek (§ 201).
20.
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xx x x xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxx03: „Tím, že obecný soud nedoručil stěžovateli odvolání žalobkyně, neumožnil mu se k němu vyjádřit a rozhodl o nákladech řízení toliko na základě podanxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxpubliky, čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, § 18 odst. 1 o. s. ř.).“
V důsledku rozhodnutí Ústavního soudu coby takzvaného negativníxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx0 odst. 3 s účinností od 1.4.2011) - viz nález Ústavního soudu ze dne 19.1.2010, sp. zn. Pl. ÚS 16/09: „Ustanovení § 220 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx vydání předběžného opatření nebo jímž bylo řízení o tomto návrhu zastaveno, v kontextu nyní platného a účinného občanského soudního řádu v rozporu se xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxd.“
Zásada rovnosti může být porušena tehdy, zjišťuje-li soud skutkový stav příliš aktivně - ve prospěch jen některého účastníka. V této souvislosxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxpem soudu v řízení nesporném (§ 120 odst. 2) a sporném (§ 120 odst. 3).
xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xuchu zásady vyšetřovací provádět dokazování aktivněji. Zákon zde chrání účastníky řízení, kteří objektivně nemohou plnohodnotně hájit svá práva, nxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xy důkazy, které nejsou potřebné ke zjištění skutkového xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xůkazy provedeny. Souhrnná novela (zák. č. 7/2009 Sb.) podstatným způsobem omezila soud v jeho iniciativě, pokud jde o dokazování nad rámec účastnickýxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxx
x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxodpovědně přistupuje k plnění svých procesních povinností) kritické reakce vyvolává sporná poučovací povinnost podle ustanovení § 118a, zejména ta xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxn upřednostňuje zásadu předvídatelnosti soudního rozhodnutí.
V průběhu celého řízení musí soud vždy dbát na to, aby zásada rovnosti účastníků bylx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxo rozhodnutí odvolacího soudu pro úspěšnou žalobu pro zmatečnost podle ustanovení § 229 odst. 3.
Dojde-li k porušení povinností uvedených shora pox xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxou však rovněž činnosti (chování soudců a zaměstnanců soudu podílejících se na jeho úkonech v rámci řízení) přímo nepostižitelné, avšak vyvolávající xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xoud (nejen soudce, ale každý, kdo v konkrétním řízení za soud jedná a činí za něj úkony) důsledně vyvarovat zejména těchto činností:
-
osobní jednání xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxxxné hodnocení projevů některého z účastníků v jednací síni (zbytečná přísnost, nadbytečné napomínání, hodnocení přednesů);
-
hodnocení kvality xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxému účastníkovi;
-
„velkorysost“ k nezodpovědnému chování účastníků (zástupců) v průběhu řízení (automatické vyhovování žádostem o odročení, xxxxxxxx xxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
x
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x
xdbyté zhodnocení tvrzení a důkazů účastníka v rozhodnutí.
xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
V praxi mají někdy účastníci nebo jejich zástupci tendenci „vysvětlovat“ svůj názor na souzenou věc při osobních schůzkách či během telefonátů. To nexx xxxxx xxx xxx xxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx x xxx xxxxam ve spisu a soudce musí včas účastníka zarazit, pokud se pouští do skutkového či právního hodnocení věci. Dožaduje-li se účastník osobní schůzky týkaxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xrotistrany a diskutoval s ním, jak on vidí souzenou věc. To by se vám jistě nelíbilo ...“ Pokud by soudce jednostranně přijímal nebo poskytoval od účastnxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích.
K odst. 2:
Rovné postavení účastníků zajišťuje také jejich právo jednat před soudem v mateřštině, které mají bez xxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxx xxxhlásí, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, má právo na tlumočníka.).
Účastníci mohou ve své mateřštině činit veškerá podání a při jednáních či jxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx vliv (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8.8.2006, sp. zn. 20 Cdo 1540/2006).
Není ovšem povinností účastníka práva na mateřštinu vxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx
Je rovněž možné, aby jednání bylo vedeno v jazyce, kterému jak soudní osoby, tak i další osoby zúčastněné na řízení dobře rozumějí, což přichází zatíx x xxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxce a vyrůstala tak v bilingvním prostředí, u mladších osob však dobrou znalost slovenštiny bez dalšího již předpokládat nelze. Řízení v obou státech je xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
x xxto (česko-slovenské) souvislosti upozorňujeme na dvě zajímavá rozhodnutí. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2015, čj. 91 Co 308/2015-50x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxod k úřednímu překladu žaloby sepsané a podané ve slovenštině do jazyka českého však může vyvstat v důsledku prohlášení žalovaného, jemuž je uložena poxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxsky hovořícímu žalobci, ve kterém odvolací soud dospěl k závěru, že rozdíly mezi českým a slovenským jazykem nejsou sice příliš výrazné, avšak nelze přxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx na mateřštinu se vztahuje i na účastníky, jejichž rodným jazykem je slovenština. Potřeba ustanovit tlumočníka těmto osobám vyjde podle vrchního soudx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxch práv účastníka nebo výsledků dokazování. Nutno ovšem dodat, že v tomto případě se jednalo o účastníka, který rozuměl česky velmi dobře a svůj návrh na xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxština, zjistí soud, zda je zapotřebí ustanovit mu tlumočníka. Že se jedná o takovou osobu, vyplyne zpravidla již z žaloby (návrhu na zahájení řízení). Úxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx Pokud takový účastník sám tuto skutečnost nesdělí, měl by soud dotazem zjistit, zda je schopen a ochoten vystupovat v řízení v českém jazyce, či zda mu má xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxvo, že česky rozumí jen velmi málo a jeho vyjádřením naopak nerozumí nikdo v jednací síni. Zde není o potřebě ustanovit takové osobě tlumočníka pochyb.
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxytné. Tlumočník pak přeloží veškerá podání či rozhodnutí soudu do mateřského jazyka účastníka a naopak jeho podání do češtiny. Při jednání účastníku txxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xlumočník zároveň zapisovatelem.
Soud verbální projevy účastníka učiněné při jednání či přípravném jednání zaznamenává v češtině, je-li však třexx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xčiněna (§ 21 odst. 6 j. ř.). V těchto případech je vhodné pořídit z jednání zvukový záznam (viz § 40 odst. 1 a komentář k němu).
Nelze vyloučit ani situacxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxzyka, který účastník ovládá, ovšem pouze, pokud ten s tím souhlasí. Soud je však vždy povinen ústavně zaručené právo na mateřský jazyk účastníkovi zajixxxxx x xx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxků, mezinárodního odboru Ministerstva spravedlnosti. Setká-li se soud s účastníkem ze země bývalého Sovětského svazu (což není neobvyklé) a ten hovoxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxem účastníka řízení (byť byl udělen již v řízení před správním orgánem) nebo v odůvodněných případech, např. tehdy, je-li mateřštinou účastníka málo rxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx x xeho domovské zemi dlouhá léta jazykem úředním (zde: ruština).“
Seznam tlumočníků je veden u každého krajského soudu (Městského soudu v Praze) a je dxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xeznamu nezapsané, takzvaně
ad hoc
. Takto ustanovený tlumočník musí složit slib podle ustanovení § 6 odst. 2 zák. č. 36/1967 Sb.; jinak je situace stejná xxxx x
xx xxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx


Obdobná situace jako u účastníka, jehož mateřským jazykem není čeština, je i u toho, kdo je zdravotně postižen tak, že neslyší či nemůže mlxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxém znaků a znakové řeči. Podle zákona č. 155/1998 Sb. se znakovou řečí rozumí česky znakovy jazyk a znakovana čeština, což není totéž. Znakový jazyk je svxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxenou do znaků při zachování slovosledu. Při ustanovení tlumočníka je třeba zjistit, kterým ze systémů se účastník dorozumívá, a podle toho vybrat kvalxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx
Je-li účastník, který se dokáže dorozumívat pouze znakovou řečí, zároveň cizincem a používá tedy znakovou řeč odlišnou od znakové češtiny (např. xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxakové němčiny do němčiny a zároveň z němčiny do češtiny. Jde zde tedy o podobný případ jako u shora zmíněného cizince ovládajícího pouze exotický jazyk, xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xealizuje Česká unie neslyšících. Díky němu může u soudního jednání (případně u jiného úkonu soudu) sledovat neslyšící účastník na notebooku rychlopíxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxmočníka, kterého soud ustanovil ve shora uvedených případech, hradí stát. Právo na náhradu těchto nákladů vůči účastníkům nemá (viz § 141 odst. 2). Je oxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxumočil výslech svědka.
Postup při zajištění tlumočníka schematicky znázorňuje graf.
Graf č. 13: Kroky při zajištění tlumočníka.


Příklad: xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xx české národnosti, otec pochází ze Švýcarska. V rámci přípravy jednání soud vyzve otce, nechť sdělí, zda hodlá využít práva jednat ve své mateřštině. Na xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxní bylo vedeno pouze v češtině. Při jednání ve věci samé však vyjde najevo, že otec ve skutečnosti česky téměř nerozumí a rovněž jeho vyjadřovací schopnoxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx rétorománština, jeden ze čtyř úředních jazyků Švýcarské konfederace, ke kterému se však jako k jazyku hlavnímu hlásí pouze okolo 35 000 obyvatel. Nahlxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxx xxxrně není jmenován žádný tlumočník z této řeči. Jelikož komunikaci s účastníkem se soudce celkem úspěšně pokouší vést v němčině, dotáže se jej soudce, zdx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx Pokud možno si telefonicky ověří, zda je tlumočník úkol schopen splnit. Poté vydá usnesení, kterým tlumočníka ustanoví a jednání odročí tak, aby jej k nxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxost k náhradě xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xyzické osobě v občanskoprávní či obchodní věci s místem pobytu v jiném členském státě EU mimo Dánsko a v podobě pořízení překladu listinných důkazů předxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxvádí směrnici č. 2003/8/ES (srov. komentář k § 138).
Právo účastníka řízení jednat před soudem ve své mateřštině v podobě požadavku na překlad písexxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxřízení č. 1393/2007 (viz komentář k § 50j).
Zvláštní úpravu požadavků kladených na jazyk používaný pro komunikaci s účastníky obsahuje nařízení č. xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxx xylo zahájeno úpadkové řízení) se poskytují v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků státu, který řízení zahájil. Z tohoto důvodu se používá formxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xísto pobytu, bydliště nebo sídlo v jiném členském státě, než je stát, který řízení zahájil, může svou pohledávku přihlásit v úředním jazyce nebo v jednox x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx x xednom z úředních jazyků státu, který řízení zahájil. Kromě toho lze po věřiteli žádat poskytnutí překladu do úředního jazyka nebo do jednoho z úředních xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxmentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 19
Komentátor: Jirsa, Vančurová
Toto stručné ustanovení má pro řízení zásadní význam, xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxení) je jednou z podmínek řízení, jejíž nedostatek nelze odstranit. To musí mít na mysli v první řadě ten, kdo podává návrh na zahájení řízení, a dbát na tox xxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxí § 104 odst. 1.
Poměrně často se žalobci dopouštějí nepřesností x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxrých případech je však v podání označen subjekt bez právní subjektivity. Proto je důležité, aby účastník při sepisování návrhu pracoval vždy s výpisem x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx
xxxxx xx xxxx xx xxxx xxxxxx x xxzhodl, aniž by vyřešil otázku účastnické způsobilosti, zatížil by své rozhodnutí závažnou procesní vadou, která je důvodem k podání žaloby pro zmatečxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxx xmatečnost podána nebyla, vznikly by těžko překonatelné obtíže při případné exekuci. Také v tomto řízení je totiž třeba zkoumat, zda jsou splněny jeho pxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx. Platí, že ten, kdo má právní osobnost, je způsobilý mít práva a povinnosti procesní - tedy být účastníkem řízení. Tomu, kdo takovou podmínku nesplňujex xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx
Hmotněprávní způxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x x xx x xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxmíněně je právní osobnost přiznávána i počatému dítěti (
nasciturus
), a to v případě, že se narodí živé. Tato koncepce má svůj základ již v římském právu. xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxlišné vymezení vzniku hmotněprávní subjektivity xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxím pracovněprávním vztahu.
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxx
xxxxe o fyzických osobách jsou vedeny v evidenci obyvatel podle zák. č. 133/2000 Sb. Soud je z tohoto oficiálního zdroje může snadno ověřit pomocí dálkovéhx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxí a podle toho zvolit další postup. Pokud zjistí, že účastník zemřel před zahájením řízení, vydá usnesení podle ustanovení § 104 odst. 1 a řízení bez dalšxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxení a chybějící procesní způsobilost účastníka v okamžiku zahájení řízení jsou takovými nedostatky podmínek řízení, které nelze odstranit; musí proxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxastníka, a nesouvisí ani s povinnostmi, které pro jeho zmocněnce vyplývají z § 33b odst. 6 občanského zákoníku.“
Jestliže dojde k úmrtí za řízení, jexxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxmým dědicům podle § 29 odst. 3 či jedná s osobami, které patří do okruhu dědiců (viz komentáře k citovaným ustanovením).
V případě zjištěného úmrtí účastníka řízení musí soud datum smrti ověřit. Nelze vycházet z předpo- kladu, že žalobci podávají vždy návrhy xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xe velkém dluhy, podají někdy žalobu proti osobě, která delší dobu nežije (například u Obvodního soudu pro Prahu 8 byla podána ža- loba o zaplacení kupní cxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx
Z hlediska způsobilosti být účastníkem řízení není žádný rozdíl mezi „prostou“ fyzickou osobou a podnikatelem - fyzickou osobou. Údaje o podnikxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx
Podle § 20 obč. zák. . mají právní osobnost i pravnicke osoby, které jsou zákonem označeny za organizovaný útvar, o kteréx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxinnosti, které se slučují s její právní povahou. Před rekodifi kací soukromého práva byla zákonná úprava právnických osob roztříštěna do množství spexxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xi do obchodního zákoníku). S účinností od 1. 1. 2014 došlo ke sjednocení a obecnou úpravu právnických osob najdeme v novém občanském zákoníku, přičemž pxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxonem upravit, byl vytvořen zvláštní zákon o obchodních korporacích; v obecných otázkách však i pro obchodní
korporace
platí nový občanský zákoník. Pxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx právní úpravě obsažené ve zvláštních zákonech, podle nichž byly zřízeny (např. v zákonu o ČNB, zákonu o vysokých školách, zákonu o obcích), a nový občanxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxm vztahu, např. jako smluvní strana nebo závětní dědic, má s ohledem na zásadu rovnosti, jíž je nový občanský zákoník mj. ovládán, stejné právní postavexx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx x x xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xsoby, na nějž zákon navazuje přiznání právní osobnosti a v důsledku i vznik účastnické způsobilosti z pohledu procesního práva, je upraven v § 126 obč. zxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx
x
xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxxx xxxzená zákonem vzniká dnem nabytí účinnosti zákona, není-li v zákoně stanoven den pozdější (odst. 2 citovaného zákonného ustanovení), a
-
zákon dálx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx ke vzniku právnické osoby potřebné rozhodnutí orgánu veřejné moci (odst. 3 citovaného zákonného ustanovení); za příklad právnické osoby, jež ke svémx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
Většina právnických osob se však zapisuje do veřejnych rejstřiků ve smyslu zákona č. 304/2013 Sb. ( spolkový rejstřík, nadační rejstřík, rejstřxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx x x xxx x xxxxxx tak zápisem do těchto rejstříků, čímž i nabývá účastnické způsobilosti podle občanského procesního práva.
Právnické osoby lze pro účely soudního xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxstříku;
-
právnické osoby zapisované do spolkového rejstříku;
-
právnické osoby zapisované do nadačního rejstříku;
-
právnické osoby zxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxx
x
xxxxxxxx xzemní samosprávy;
-
zvláštní subjekty;
-
zahraniční právnické osoby.
Mezi právnické osoby zapisované do obchodního rejstříku a mající způsobilost být účastníkem řízení řadíme mj. subjekty, které xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xorporace
zahrnuje všechny formy obchodnich společnosti (tj. společnost s ručením omezeným, akciovou společnost, komanditní společnost, veřejnox xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx
xxxxxxx xxxxx
x xxxxxé družstvo, sociální družstvo a evropské družstvo). Údaje o těchto právnických osobách lze snadno dohledat na stránkách www.justice.cz, ze kterých jx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxače na shora uvedených stránkách, jestliže se zvolí forma hledání „platné i neplatné“; jinak je obsahují databáze jednotlivých rejstříkových soudů.
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x cennými papíry (RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů, a. s., Burza cenných papírů Praha, a. s. - srov. § 37, § 38 odst. 1 zák. č. 256/2004 Sb.) a bank (§ 1 odxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxi je však jejich zvláštní postavení bezvýznamné, což ostatně vyplývá z uvedených příkladů - oba jmenovaní regulátoři jsou akciovými společnostmi zapxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xe sídlem mimo Evropskou unii, podnikající na území České republiky, popřípadě jejich závod nebo odštěpný závod.
Je nutné upozornit na podstatnou zxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx není, přičte se právo nebo povinnost osobě, které podle povahy právního případu náleží; toto ustanovení lze považovat za reakci zákonodárce na část juxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx pasivní žalobní legitimace) řízení zastavovaly. Tento formalismus byl (měl být) částečně v procesní rovině eliminován nálezem Ústavního soudu ze dnx xx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxně hmotněprávní se zdá být vhodným krokem, který by měl vést ke zvýšení právní jistoty. V důsledku rekodifi kace již nebudou z nesprávného označení osobxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxuace, kdy je obchodní
korporace
YOLA, s. r. o., všeobecně známá pod značkou jí vyráběné zábavní elektroniky FUNNYPLAYER, a spotřebitel, neúspěšný se xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxy), nebude soud moci bez dalšího řízení o jím podané žalobě (ani po neúspěšné výzvě k odstranění vad podání ve smyslu ustanovení § 43 odst. 1 o. s. ř.) zastaxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xá právní osobnost a z tohoto důvodu i způsobilost být účastníkem soudního řízení. V těchto a obdobných situacích je rozhodující, zda z uvedených žalobnxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx popsanou hmotněprávní změnu praxe uchopí (a jak se tato změna judikatorně projeví zejména v rozhodování vyšších soudů), doporučujeme i nadále dodržoxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxovaného subjektu je vadné (že je například třeba žalovat nikoliv závod, ale přímo zahraniční právnickou osobu, případně vlastníka značky, nikoliv znxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx K tomu citujeme z usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2012, sp. zn. 31 Cdo 2847/2011: „Je-li žaxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xamístě takový stav posoudit jako vadu žaloby ve smyslu § 43 odst. 1 o. s. ř.“
Dalšími právnickými osobami se zvláštním postavením jsou statni podniky x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxí podnik; Správa letiště Praha, s. p.; Řízení letového provozu České republiky, státní podnik; státní léčebné lázně Bludov, Jánské Lázně a Karlova Stuxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxný ústav STS a OZS, Strojírenský zkušební ústav, Technický a zkušební ústav stavební Praha, Textilní zkušební ústav, Výzkumný a vývojový ústav dřevařxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxé opravárenské podniky - Nový Jičín, Olomouc, Přelouč - ty všechny jsou právnickými osobami ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zák. č. 77/1997 Sb., o státníx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xteré jsou rovněž zapisovány do obchodního rejstříku:
-
státní fondy, kterými jsou například: Státní fond kultury České republiky (zák. č. 239/199x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxák. č. 211/2000 Sb.); Státní fond životního prostředí (zák. č. 388/1991 Sb.); Státní zemědělský intervenční fond (zák. č. 256/2000 Sb.);
-
další fxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxzení, do obchodního rejstříku se však nezapisuje;
-
burzy: Komoditní burza Praha a Komoditní burza Říčany - zák. č. 229/1992 Sb.;
-
resortní, oxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxh zdravotních pojišťoven: Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky, Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx Česká průmyslová zdravotní pojišťovna; Všeobecná zdravotní pojišťovna, která je zvláštní právnickou osobou (viz níže), se do obchodního rejstříku xxxxxxxxxxx
x
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx
x
xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxské dráhy);
-
Česká tisková kancelář (zák. č. 517/1992 Sb.);
-
Hospodářská komora ČR a Agrární komora ČR (zák. č. 301/1992 Sb.), její okresní koxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxa železniční dopravní cesty (§ 19 odst. 2 zák. č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy).
Právnickými osobami zapisovanými do obchodníxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x4 odst. 1 zák. č. 219/2000 Sb. právnickými osobami, mají způsobilost být účastníkem řízení a zapisují se do obchodního rejstříku (např. státní příspěvxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxx x x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx
x
xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxniory, organizace pro rozvoj turistiky, střední, základní a mateřské školy, organizace spravující obecní majetek a celá škála dalších institucí) se xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx, kromě obchodního rejstříku patří mezi veřejne rejstřiky, zápisem do nichž právnické osoby vznikají, čímž nabývají rovněž účastnické xxxxxxxxxxxxx xxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxe fotbalových internacionálů a nadační fondy, např. Nadační fond rozvoje venkova, Nadační fond pro děti, Nadační fond Institutu pro moderní výzkum),
x
xxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x
x
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x léčby drogových závislostí - DROP IN, o. p. s., Gender studies, o. p. s., Člověk v tísni, o. p. s.).
Těmto subjektům se však podrobněji věnovat nebudeme.
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxí § 3 odst. 1 zák. č. 424/1991 Sb. a vznikají registrací Ministerstvem vnitra, případně rozhodnutím soudu, kterým se ruší rozhodnutí ministerstva o zamxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxením činnosti. Údaje o politické straně lze vyhledat dálkově na stránkách www.mvcr.cz (odkaz „seznam politických stran a hnutí“) a ověřit tak název, sxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxi jsou rovněž právnickými osobami a vznikají registrací Ministerstvem kultury podle ustanovení § 6 odst. 1 zák. č. 3/2002 Sb. a zanikají nabytím právní xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxzů a evidovaných právnických osob lze dálkově nahlédnout na stránkách www.mkcr.cz a ověřit zde datum registrace, název, sídlo, identifi kační číslo, xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxoženské společnosti: Apoštolská církev, Bratrská jednota baptistů, Buddhismus Diamantové cesty linie Karma Kagjü, Česká hinduistická náboženská xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxsta Svatých posledních dnů v České republice, Církev Křesťanská společenství, Církev řeckokatolická, Církev římskokatolická, Církev živého Boha, xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xratrská, Křesťanské sbory, Luterská evangelická církev
a. v.
v České republice, Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny, Hnutí Hare Krišna, Nábožxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x celé Rusi v České republice, Slezská církev evangelická augsburského vyznání, Starokatolická církev v České republice, Ústředí muslimských obcí, Vxxxx xxxxxxx xxxxxxx
Právní osobnost ale zákon přiznává i dvěma svazům cirkvi, kterými jsou Ekumenická rada církví v České republice a Vojenská duchovní služba
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxtituci osob hlásících se k církvi a náboženské společnosti založené za účelem vyznávání náboženské víry nebo účelové zařízení registrované církve a nxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxbjekty stávají právnickými osobami (se všemi z toho plynoucími právními důsledky) a jejich rejstřík je také dálkově dostupný na internetových stránkxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxuly kanovníků, osobní prelatury a semináře; účelová zařízení - charity. U Pravoslavné církve v českých zemích jsou takovými subjekty: eparchie; církxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxangelické: senioráty; farní sbory; účelová zařízení - diakonie; u Federace židovských obcí: jednotlivé židovské obce, Chevra Kadiša ČR; u Ústředí muxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx“ a jednotlivé „církevní obce“ (farnosti, farní sbory a náboženské obce), což jsou základní subjekty, jimž zákon přiznává způsobilost k právním úkonůxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx x xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxtním zákonem, nezapisuje se do žádného rejstříku a jejich účastnickou způsobilost lze ověřit přímo v příslušném zákoně. Tento zdánlivě jednoduchý úkxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x neskýtá pro takové vyhledávání jednoznačná systémová kritéria. Právní osobnost (a tedy účastnickou způsobilost) zákon přiznává například následuxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
x
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xb.);
-
Národní galerii v Praze (zák. č. 148/1949 Sb.);
-
komorám: České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komořx xxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxy (zák. č. 381/1991 Sb.); České advokátní komoře (§ 40 odst. 4 zák. č. 85/1996 Sb. o advokacii); Exekutorské komoře (§ 109 odst. 3 zák. č. 120/2001 Sb., exxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxntových zástupcích); České komoře architektů a České komoře autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (§ 23 odst. 5 zák. č. 360/1992 Sb.)x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xomor; Komoře auditorů České republiky (zák. č. 93/2009 Sb.);
-
-
x
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxií věd ČR (např. Ústav pro jazyk český AV ČR, Historický ústav AV ČR, Orientální ústav AV ČR) a státem - ministerstvy či orgány státní správy (Výzkumný ústxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxsféry /statutární město Liberec/). Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zapisuje tyto instituce do rejstříku, který je dálkově přístupný nx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xx xx9/2001 Sb., o myslivosti);
-
Radě pro veřejný dohled nad auditem (§ 37 odst. 1 zák. č. 93/2009 Sb.);
-
Unii pro ochranu nových odrůd rostlin (čl. 2x xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx Ministerstva zahraničních věcí č. 36/2001 Sb. m. s.).
Jak již bylo konstatováno, způsobilost být účastníkem občanského soudního řízení má také stat (Česka republika), pokud vystupxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxe jako vlastník nemovitého majetku či jeho nabyvatel, jsou proti němu vedeny spory z titulu náhrady škody podle zákona č. 82/1998 Sb. a podobně.
Orgaxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxčními složkami jsou ty subjekty, které citovaný zákon výslovně uvádí v § 3 odst. 1.
V praxi poměrně xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx organizační složka státu (např. Ministerstvo financí) namísto státu samotného (Česká republika - Ministerstvo fi nancí). Při formalistickém pojetx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xakový postup však správný není a ve světle rekodifi kace soukromého práva i dle našeho názoru nemožný (viz § 17 odst. 2 obč. zák. a pojednání o něm výše). Poxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xaloby.
x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxrá z organizačních složek je příslušná vystupovat za stát v konkrétním sporu, a xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxní složkou státu přestane jednat a začne jednat s jinou organizační složkou, která je příslušná za stát vystupovat. Otázka, která organizační složka sxxxx xx xx xxx x xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxví jako vada řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci“ (srov. též usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxjícím na velvyslanectví státu, v řízení o neplatnost výpovědi či zrušení pracovního poměru). K tomu srovnej například usnesení Nejvyššího soudu ze dnx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxajících z individuálních pracovních xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxtora - v tomto případě označený jako „Polská republika - Velvyslanectví Polské republiky“) - nepožívá funkční imunity a že je v těchto věcech dána pravoxxx xxxxxxx xxxxxxx
Stálé rozhodčí soudy (Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrárnx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxy zvláštními zákony, které jim přímo právní osobnost ani účastnickou způsobilost nepřiznávají. Lze však dovodit, že způsobilost být účastníkem řízexx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxzsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2007, sp. zn. 32 Cdo 1044/2005, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 7. 2002, sp. zn. IV. ÚS 174/02: „Ústavní soux xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxo soukromých osob. Tento závěr zjevně plyne ze znění ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, dle něxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxtutu č. OV01/94 a Řádu č. OV02/94 Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, uveřejněných v č. 51/1994 Obchodního věstníku.“
Grxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
                                                                                                                 
                                      xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx 
                                      x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx dopravy; Ministerstvo financí;           I 
                                      I Ministerstvo kultury; Ministerstvo obrany; Ministerstvo             I 
                                      I pro místní rozvoj; Ministerstvo práce a sociálních vxxxx            x 
                                  xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx        x 
                                  x   x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxtra;  I 
                                  I   I Ministerstvo zahraničních věcí; Ministerstvo zdravotnictví;         I 
                                  I   I Ministerstvo zemědělství; Ministerstvo životního prostředí          I 
                                  I   I (§ 1 zákx xx xxxxxx xxxx                                            x 
                                  x   xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx 
                                  x                                                                           
                                  x   xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx------------------------------I 
                                  x   x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx   x 
                                  x   x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx                  x 
                                  xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxo vlastnictví; Úřad pro ochranu hospodářské soutěže;     I 
                                  I   I Správa státních hmotných rezerv; Státní úřad pro jadernou           I 
                                  I   I bezpečnost; Národní bezpečnoxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx        x 
                                  x   x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxx xx xxxxxx xxxx           x 
                                  x   xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx------------------------I 
                                  I                                                                           
                                  I   I---------------------------------------------------------------------I 
                                  I   I zvlášť vyjmenované organizační xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx         x 
                                  x   x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x 
                                  xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxliky; Kancelář Veřejného           I 
                                  I   I ochránce práv; Akademie věd České republiky; Grantová agentura      I 
                                  I   I České republiky (§ 3 odst. 1 zák. č. 219/2000 Sb.)                  I 
                                  I   I-xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx 
                                  x                                                                           
                                  x   xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-------------I 
                                  I   I instituce s obdobným charakterem jako organizační složky            I 
                                  I-->I státu: Kancelář Poslanecké sněmovny; Kancelář Senátu                I 
                                  I   I (§ x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx                                  x 
                                  x   xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx 
xxxxxxxxxxxxxxxxxxx   xxxxxxxxxxx I                                                                           
I      stát       I-- složky      I   I---------------------------------------------------------------------I 
I Česká republika I   státu       I   I jiná zařízení, jimž zxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx     x 
xxxxxxxxxxxxxxxxxxx               x   x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx         x 
                                  x   x xxxxxxxxxx xxxezpečení (§ 3a zák. 582/1991 Sb.); Puncovní úřad      I 
                                  I   I (§ 1 odst. 1 zák. č. 19/1993 Sb.); Drážní inspekce (§ 53a           I 
                                  I   I odst. 3 zák. č. 77/20002 Sb.); Ústav pro xxxxxxx xxxxxxxxxx         x 
                                  x   x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxx         x 
                                  x   x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx x      x 
                                  x   x zák. č. 238/2000 Sb.); Probační a mediační služba (§ 1 odst. 2      I 
                                  x   x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x    x 
                                  x   x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx      x 
                                  xxxxxxxxx xxolství, mládeže a tělovýchovy (§ 3 odst. 2 zák. č. 115/2001 Sb.); I 
                                  I   I zeměměřické a katastrální inspektoráty (§ 2 odst. 2                 I 
                                  I   I zák. č. 359/1992 Sb.); Justxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x             x 
                                  x   x xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx     x 
                                  x   x xx x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxní              I 
                                  I   I a zkušební ústav zemědělský (§ 1 odst. 2 zák. č. 147/2002 Sb.);     I 
                                  I   I Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (§ 27 odst. 1    I 
                                  I   I zák. č. 100/xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx     x 
                                  x   x xx xxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx       x 
                                  x   x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxtav pro studium totalitních        I 
                                  I   I režimů (§ 3 odst. 1 zák. č. 181/2007 Sb.); krajská ředitelství      I 
                                  I   I Policie ČR (§ 8 zák. č. 273/2008 Sb.)                               I 
                                  I   I-------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx 
                                  x                                                                           
                                  x   xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-I 
                                  I   I státní rozpočtové organizace přeměnené na základě ustanovení        I 
                                  I-->I § 51 zak. č. 219/2000 Sb. (např. Česká obchodní inspekce;           I 
                                      I Česká insxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx                                 x 
                                      xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx 
xxxxxxxxxxxx x xáchranné sbory (Armáda České republiky, celní správa, Hasičský záchranný sbor České republiky, Policie České republiky, Vězeňská služba České repuxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxá služba ČR, k jejíž způsobilosti judikoval Ústavní soud v nálezu ze dne 4.3.1999, sp. zn. IV ÚS 221/98: „Vězeňská služba České republiky byla zřízena jaxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxvá ministr spravedlnosti (§ 4 odst. 1 cit. zákona). Příslušníci Vězeňské služby ČR jsou ve služebním poměru a občanští pracovníci Vězeňské služby ČR v pxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xx x xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxuje a zrušuje ministr spravedlnosti (§ 4 odst. 3 cit. zákona). Podle ustanovení § 29 odst. 1 cit. zákona práva a závazky zrušeného Sboru nápravné výchovy xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxzvu organizace, způsobu zřízení, sídla, statutárního orgánu, IČO, předmětu činnosti a dalších skutečností. Z uvedeného nezbývá Ústavnímu soudu než xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx x. s. ř. Dále je nutno konstatovat, že vazební věznice a věznice právní subjektivitu nemají, neboť jsou pouhými organizačními součástmi Vězeňské služxx xxxx
xxxxxa České republiky nemá způsobilost být účastníkem řízení. Při zabezpečování úkolů ozbrojených sil jednají jménem státu v právních vztazích služební xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xterým je Vojenský úřad pro právní zastupování Ministerstva obrany (VÚPZ MO) podřízený řediteli Kabinetu ministra obrany. VÚPZ MO jedná jménem organixxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxí. Způsobilost být účastníkem řízení nemá. Správné označení účastníka ve věci týkající se armádní záležitosti je tedy: „Česká republika - Ministerstxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxátní orgán. Nejde-li o záležitost souvisící se služebním poměrem policistů, je tímto orgánem Ministerstvo vnitra ČR (viz například usnesení Nejvyššxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxnotlivé krajské sbory a záchranné útvary (§ 2 odst. 7 zák. č. 238/2000 Sb.). V věcech týkajících se hasičského záchranného sboru bude tedy označení účasxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxh; právní osobnost kraje (vyššího územního samosprávného celku) pak z ustanovení § 1 odst. 2 zák. č. 129/2000 Sb., o krajích.
Obce mohou za účelem ochxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx účastnickou způsobilost.
Vyšším územním samosprávným celkem je podle čl. 1 ústavního zákona č. 347/1997 Sb. hlavní město Praha a těchto 13 krajů: xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxčina; Jihomoravský kraj; Olomoucký kraj; Moravskoslezský kraj, Zlínský kraj.
Kraje jsou kromě jiného právními nástupci školských úřadů, které zx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx 745/2006).
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xvšak i zde je nutné postupovat obdobně jako v případě organizačních složek státu a odštěpných závodů.
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxstí patří například Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Jde o subjekty, kterým sice zákon přímo práxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx právnické osoby, splňuje tedy formální znaky právnické osoby, jimiž je organizační struktura, název a sídlo, stejně jako předmět činnosti, a splňuje xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx
x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxkou osobou, nejen tím, že onen subjekt ve svém ustanovení za právnickou osobu výslovně prohlásí, nýbrž (nepřímo) i tím, že danému subjektu přizná vlastxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxý je oprávněn za právnickou osobu jednat jejím jménem v právních vztazích (statutárního orgánu), a vymezení vlastního majetku, sloužícího k plnění jexxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxonem, nýbrž postačuje, přiznává-li takové osobě právo výše uvedené vlastnosti a pojmové znaky právnické osoby. K tomu viz např. usnesení Městského soxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx jimiž jsou a/ sdružení fyzických nebo právnických osob, b/ účelová sdružení majetku, c/ jednotky územní samosprávy, d/ jiné subjekty, o nichž to stanoxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xx coby nezávislého orgánu pro rozhodování sporů nezávislými rozhodci podle xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx 2 písm. d) obč. zák. nestanoví, jak však již soudní praxe v jiných případech dovodila, takové stanovení nemusí být výslovné. Postačí, pokud zákon stanxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx. aut.: v případě posledně uvedeného rozhodnutí se jedná o rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 21.9.1993, sp. zn. 7 Cmo 33/92).
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxůsobilost je klíčové ustanovení § 30 zák. č. 91/2012 Sb., který stanoví, že právní osobnost právnické osoby a způsobilost jiné než fyzické osoby se řídí xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxobou a jejími společníky nebo členy a vzájemné poměry společníků nebo členů, ručení společníků nebo členů za závazky takové osoby a kdo za osobu jako jejx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
Právní osobnost podle práva cizího xxxxxx xxxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxtiny osvědčující Vaši právní subjektivitu, název, sídlo a způsob jednání.
Příslušný výpis (listinu) xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxodních společností, a tím spíše u méně tradičních subjektů. A platí i to, že při obchodování se zahraničním partnerem by měl podnikatel dbát nejen na zjixxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxiv až dodatečně, když vznikne spor, neboť dodatečným ověřováním právní osobnosti se může soudní řízení značně prodloužit).
Vedle fyzických nebo právnickýxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxx
xxx xxxxxx xxxxxx xxxxy řízení) například následujícím subjektům:
a)
České národní bance, která může podat návrh ve věcech kapitálového trhu (§ 318 z. ř. s.) - v případě ČNx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxx
xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxudním výkonu rozhodnutí, podá-li vymáhající orgán obce návrh na soudní výkon rozhodnutí (k tomu srov. usneseni Nejvyššiho soudu ze dne 2. 5. 2006, sp. zxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxení v řízení o výkon rozhodnutí, i ve sporu o vylučovací žalobě (k tomu viz rozsudek Nejvyššiho soudu ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1293/2003). K účastxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxažská správa sociálního zabezpečení má jako vymáhající správní orgán, který vydal v I. stupni vykonávaný výkaz nedoplatků (podle § 104g zák. č. 582/19xx xxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x x x xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxx xx xtředníkem, o. s. ř. ve spojení s § 52 odst. 1 exekučního řádu.“ Nebo z usneseni Městskeho soudu v Praze ze dne 21. března xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxloučení věcí z výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 267 odst. 1 o. s. ř.“;
e)
představenstvu akciové společnosti k podání návrhu na zápis akciové spxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxtelství a další správní i jiné státní orgány České republiky, jakož i orgány územních samosprávných celků věcně příslušné podle zvláštních zákonů ke sxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxx xeho rozhodnutí, resp. exekuci (§ 105 odst. 2 zák. č. 500/2004 Sb.);
h)
státnímu zastupitelství (podrobněji srov. komentář k § 35 a § 8 odst. 2 z. ř. s.)x xxxxx xxxx xxx xxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxní nebyla respektována ustanovení omezující volnost jejich účastníků (§ 42 zák. č. 283/1993 Sb.). Oprávnění uplatňuje státní zastupitelství vždy, jxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxm na určení neplatnosti smlouvy;
-
návrh na určení nezákonnosti stávky ke krajskému soudu, v jehož obvodu má sídlo odborová organizace, proti níž txxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxx xxxákonnosti výluky ke krajskému soudu, v jehož obvodu má sídlo příslušný zaměstnavatel, proti němuž tento návrh směřuje (§ 29 zák. č. 2/1991 Sb.);
-
nxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx
x
xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xři výchově dítěte, o ústavní výchovu, o určení data narození nebo jde-li o pozastavení, omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti nebo jejího výkoxx xx x xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx
x
xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx
x
xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx x xxxt. 1 písm. d/ z. ř. s.);
-
návrh v řízení o prohlášení za mrtvého (§ 8 odst. 1 písm. e/ z. ř. s.);
-
návrh v řízení x xxxxxx xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx
x
xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xebo vyslovení nepřípustnosti držení v zařízení sociálních služeb (§ 8 odst. 1 písm. g/ z. ř. s.);
-
návrh v řízení o umoření listin (§ 8 odst. 1 písm. h/ xx xx xxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxvyšší státní zástupkyně č. 9/2008 ze dne 19. listopadu 2008;
i)
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (§ 325 odst. 1 z. ř. s.);
j)
Úřadu pro zastxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx zahájení řízení před tuzemskými soudy o neplatnost smlouvy o převodu vlastnictví věci nebo smlouvy o převodu cenných papírů, jejichž účastníkem není xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xx x.;
l)
vymazané obchodní
korporace
v řízení o zrušení zápisu výmazu obchodní
korporace
z obchodního rejstříku, jejím vstupu do likvidace a jmenoxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxení řízení o svéprávnosti (§ 35 odst. 1 z. ř. s.);
n)
zřizovateli příspěvkové organizace k návrhu na zápis do obchodního rejstříku (§ 27 zák. č. 250/2xxx xxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx
xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxntovaného ustanovení) žalován subjekt evidentně bez právní osobnosti, a tedy i bez způsobilosti účastnické. V praxi se potom lze setkat s „žalobami“ sxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxského pasu“, ve kterém byla jako žalovaná označena „víla Amálka“ (označení pravděpodobně vycházelo ze skutečnosti, že věc projednávající soudkyně mxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx si připadám jako bludný Holanďan -“
Chce-li se navrhovatel vyhnout zastavení řízení či zdlouhavému odstraňování vad jeho podání, musí pečlivě zváxxxx xxx xxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxky označení jsou k účastenství skutečně způsobilí.
Ve vztahu k fyzickým osobám viz komentář shora.
U osob právnických mohou nastat tyto situace:
xx
x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxx Sb. a komentář k § 21a). V těchto případech bude soud postupovat, jak bylo naznačeno shora. Jen tam, kde nelze zhojit nedostatek v označení účastníka odpxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxtelné, kdo by měl být účastníkem řízení, soud řízení přímo zastaví podle § 104 odst. 1 (viz komentář) ve spojení s § 19. K tomu z usneseni Nejvyššiho soudu zx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx nástupnictví. Zaniklá právnická osoba nemůže být účastníkem řízení, i když má právního nástupce, byla-li vymazána z obchodního rejstříku již v obdobxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxí, jehož náprava není možná ani tak, že soud akceptuje »opravu« či »upřesnění« v označení nezpůsobilého účastníka.“
2.
Z návrhu není zcela zřejmé, xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxstane-li po doplnění situace stejná jako v předchozím odstavci, stejný bude i postup soudu.
3.
Při zahájení řízení jsou podmínky splněny, tedy všixxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxže až na výjimky bez dalšího řízení zastavit, ale postupuje podle § 107 (viz komentář). Buď tedy rozhodne o procesním nástupnictví, tedy o tom, s kým bude x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xkončení odvolacího řízení, leč v době, kdy ještě neuplynula lhůta k podání dovolání, je bez dalšího jeho právní nástupce, jenž podal dovolání; rozhodnxxx xxxxx x xxx xx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
Vstup právnické osoby zapisované do obchodního rejstříku do likvidace se zapisuje do obchodního rejstříku a po její dobu je nutné užívat fi rmu x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx
xxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxx xá postavení statutárního orgánu (srov. např. usneseni Nejvyššiho soudu ze dne 3. 3. 2009, sp. zn. 30 Cdo 700/2007).
Je věcí likvidátora x
xxxxxxxxx
x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxidovanou adresu sídla, na které se však fakticky nezdržuje žádná z osob za ni oprávněných jednat. Pro soud neznamená vstup do likvidace, že musí doručovxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxaci do její datové schránky k jednání, ta, vzhledem k tomu, že již fakticky ukončila svoji činnost, schránku nevybere, k jednání se nedostaví (nedostavx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxcká osoba vstoupila do likvidace, měl by se vždy snažit likvidátora o soudním řízení informovat a zapojit jej aktivně do procesu, a to i přesto, že bude míx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxí § 46a odst. 1 umožňuje soudu, aby právnické osobě doručoval na kterékoliv jiné místo, například na místo, kde se fakticky zdržuje likvidátor.
Zanixxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xastaví xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx
Stejně jako u fyzických osob, platí u osob právnických: Pokud nemají datovou schránku a xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxku ověřit, jaká je aktuální doručovací adresa a zda vůbec je právnická osoba v rejstříku zapsána. Není-li zapsána, musí soud zkoumat okamžik jejího zánxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xastaví podle § 104 odst. 1. Dojde-li k zániku po zahájení řízení, rozhodne soud o vstupu jiného účastníka do řízení (§ 107a) a jedná s právním nástupcem. Nxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx z rejstříku, výjimečně přímo v rejstříkovém spisu. Stejný ověřovací postup zvolí soud, nepodaří-li se vyhledat datovou schránku právnické osoby, ač xx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxa právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde (viz komentář k § 107a)x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx, výsledkem může být zamítavý rozsudek pro nedostatek věcné legitimace.
xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxní, ať již ve formě záměny, přistoupení (§ 92) či postupu podle § 107a se navrhuje. Jde-li o vstup osoby, která způsobilost být účastníkem řízení nemá, muxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxníky.
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Koxxxxxx x x xx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxůsobilostí být účastníkem řízení. Zatímco způsobilost být účastníkem řízení lze charakterizovat jako schopnost být subjektem procesu před soudem, xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxostatně, a jestliže samostatně jednat nemůže, musí být zastoupen (srov. též komentář k ustanovením § 22 a 29).
x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxy před dosažením osmnáctého roku uzavře nezletilý manželství (§ 30 odst. 2 obč. zák.), případně požádá o tzv. emancipaci (§ 37 obč. zák.). Procesní způsxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x x xx xxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xřiměřené rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku. K hodnocení svéprávnosti nelze přistupovat individuálně, tedy podle vyspělosti konkréxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxvu na koupi 10 ks pečiva v hodnotě 30 Kč; šestnáctileté dítě na koupi sportovní obuvi či oblečení na běžné nošení. Pokud by však vznikl spor z neuznané reklxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx x xxxxxxxx x němu). Soudní řízení (ještě navíc sporné) je ovládáno specifickými a poměrně složitými pravidly, takže téměř vždy, podá-li dítě žalobu, bude důvod prx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xx xxku blízkém zletilosti podat. To ostatně odpovídá i článku 12 Úmluvy o právech dítěte, kterou je Česká republika vázána, zveřejněné ve Sbírce zákonů pod xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxodně vyjadřovat ve všech záležitostech, které se jej dotýkají, přičemž se názorům dítěte musí věnovat patřičná pozornost odpovídající jeho věku a úroxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx x xx xxx xxxxxx xebo prostřednictvím zástupce anebo příslušného orgánu, přičemž způsob slyšení musí být v souladu s procedurálními pravidly vnitrostátního zákonodxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxo ustanovení). Zde je kritériem schopnost dítěte formulovat názory. Takže i dítě, které nemá procesní způsobilost, ale dokáže názor formulo- vat, má pxxxx xx xxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxe něhož platí, že o dítěti starším dvanácti let se má za to, že je schopno vytvořit si vlastní názor a tento sdělit; názoru dítěte je soud povinen věnovat paxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx x x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xvé názory, soud postupuje tak, aby byl zjištěn jeho názor ve věci, a to zásadně (k tomu viz např. nález Ústavního soudu ze dne 4. 11. 2015, sp. zn. IV. ÚS 3900xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx. 2014, sp. zn. I. ÚS 1041/14, kde dospěl k závěru, podle něhož je z pohledu ústavních práv nezletilých dětí nutno zajistit, aby v soudním řízení, jehož jsxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxň však musí být děti od jisté věkové hranice do řízení zapojeny a soudy nemohou komunikovat pouze s jejich zákonným zástupcem nebo opatrovníkem. Pokud jx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
Osoby, jejichž svepravnost byla omezena v řízení dle § 34 a násl. z. ř. s. (viz komentář), mají zachovánu procesní způsobilosx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxání, jehož se týká zahájené řízení.
Například je požadováno vrácení dluhu 100 000 Kč proti žaxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxbilý, na rozdíl od situace, kdy by bylo požadováno vrácení dluhu ve výši 10 000 Kč. Také zde však je často důvod pro aplikaci ustanovení § 23.
I procesní xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx však její nedostatek odstranit a soud je povinen činit vhodná opatření směřující k tomu, aby odstraněn byl (viz § 104 odst. 2 a komentář k němu).
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxy:
1.
Účastník nemá zákonného zástupce, ač v řízení bez něj vystupovat nemůže. Taková situace nastane například tehdy, když je účastníkem nezletilx xxxx xx
x
xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx
x
xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxpovědnosti nebo v ní omezeni či je její výkon pozastaven;
-
oba rodiče (osvojitelé) mají omezenu svéprávnost v rozsahu nutném pro řízení;
Stejná sixxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxklad: xxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xž soudem ustanovený určený poručník (§ 78 zák. o rodině). K jeho ustanovení však nedojde okamžitě po úmrtí matky. Je-li v tomto mezidobí vedeno řízení, jxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
Zákonný zástupce nemůže účastníka zastupovat pro kolizi zájmů. K této situaci dochází například při právním jednání mezi dvěma nezletilými dětmi týcxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxného kolizního opatrovníka (§ 460 obč. zák.).
3.
Účastník není v řízení svým zákonným zástupcem zastoupen - soud jej vyzve, aby vstoupil do řízení.
xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxdat návrh k soudu) se nejčastěji může setkat s problémem procesní způsobilosti v těchto xxxxxxxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxělo při dopravní nehodě);
b)
žalobce hodlá podat žalobu proti nezletilému či nezletilým (například sedmnáctiletý squatter obsadí dům a vlastník xxx xxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxým násilím a újmou na zdraví žalobce);
d)
) žalobu podává osoba s omezenou svéprávností (osoba s omezenou svéprávností zdědí nemovitou věc a dojde k xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxvenek neprojevuje známky duševní choroby, uzavře kupní smlouvu - u Obvodního soudu pro Prahu 1 se takto řešily spory odvíjející se od toho, že osoba s omexxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxu řízení omezena svéprávnost (opět u Obvodního soudu pro Prahu 1 probíhalo řízení o vypořádání společného jmění manželů, v němž, jak už to bývá obvyklé u xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx navedl zletilého syna, aby v průběhu řízení podal proti své matce návrh na omezení její svéprávnosti).
Řešení je v jednotlivých situacích náslexxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxřípadně jiným zástupcem). Žaloba je podepsána rodiči (jejich zástupcem) a žalobce v žalobě označen např. jako „nezletilý František Holub, nar. 30. 12x xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx zastoupenými JUDr. Petrem Kafkou, advokátem se sídlem Kopřivnice, Tyršova 15“. Podání žaloby musí jako důležitý úkon týkající se majetku za nezletilxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xx xx xxx
xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxrození, zejména v tomto případě je to nanejvýš vhodné. Pokud má žalobce informace o tom, kdo je zákonným zástupcem nezletilého, označí jej v žalobě také xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx procesní způsobilosti (uvede v označení žalovaného slovo „nezletilý“), aby tuto skutečnost soud nepřehlédl a nevznikly tím zbytečné procesní komplxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxxxx.“ V intencích ustanovení § 104 odst. 2 je povinností soudu postarat se o odstranění nedostatku podmínky řízení, vyzvat zákonné zástupce a s nimi v řízenx xxxxxxx
xx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxupce, uvede to do žaloby (viz ad b/), jinak může spoléhat na povinnost soudu odstranit nedostatek podmínky řízení, pro průběh řízení to však vhodné neníx
Důležité je schválení podání žaloby opatrovnickým soudem (§ 466 písm. k/ z. ř. s.), proxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxální je, pokud za žalobce podávají žalobu jeho zákonní zástupci a k žalobě připojí pravomocné rozhodnutí opatrovnického soudu o souhlasu s podáním, záxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
Ad d) Žalobu podá jménem na svépxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
Ad e) Stejně jako ad b). Žalobce navíc nemusí vědět o tom, že se v případě žalovaného jedná o osobu na svéprávnosti omezenou. Měl by xx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxým soudem osoby s omezenou svéprávností. Jestliže z obsahu spisu vyplývají nějaké podezřelé okolnosti (například žalovaný se nesrozumitelně vyjadřxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xejedná o osobu na svéprávnosti omezenou. Bylo-li vedeno u stejného soudu řízení o úpravu svéprávnosti, vyplyne tento údaj z lustračního výpisu ze spisxx
xx xx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xrávní opatrovník. Je-li tu nebezpečí z prodlení, může ustanovit procesního opatrovníka podle ustanovení § 29 odst. 1.
xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx osobám (subjektům), které ji jinak nemají:
1.
Ve věcech pracovněprávních ji upravuje pro řízení zákoník práce (§ 6 zák. práce: Zaměstnancem je fyzixxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxědi může vystupovat v řízení samostatně nezletilý účastník. Soud však pravděpodobně rozhodne podle ustanovení § 23 a bude jednat se zákonným zástupcex xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxlého je v současnosti upravena v § 431 z. ř. s. (srov. komentář k tomuto ustanovení). Citované ustanovení přiznává plnou procesní způsobilost rodiči stxxxxxx xx xxxx
xx
xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxc, který dovršil věk 16 let, je účastníkem řízení o povolení uzavřít manželství (§ 368 z. ř. s.) s plnou procesní způsobilostí.
5.
Nezletilému staršxxx xx xxx xx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxe (až na výjimečnou situaci uvedenou níže) v řízení vystupovat taková právnická osoba, která sice má způsobilost být účastníkem řízení, ale nemá způsoxxxxxx xxxxxxxxx
Zjistí-li tedy soud, zpravidla při doručoxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xastižen“, „odstěhoval se“, nebo (častěji) nemá aktivovanou datovou schránku, je třeba následně ověřit, je-li právnická osoba způsobilá účastnit se xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxným rejstříkům srov. komentář k § 19.
x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxrtvé“ právnické osoby či „prázdné schránky“ - společnosti, po kterých většinou zbyly jen dluhy a někdy byly i založeny k ne příliš čestným účelům. Proti xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxř k ustanovení § 46b písm. e/ a § 49). Vymahatelnost exekučního titulu vydaného soudem v takovém případě je však pochopitelně relativní.
Jinak je tomx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x x xxxx xxxxxhu. Potom nemá způsobilost být účastníkem řízení ani způsobilost procesní a soud řízení zastaví podle ustanovení § 104 odst. 1. V takovém případě žádná xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx za ni jednal. Má sice způsobilost být účastníkem řízení, ale nemá procesní způsobilost. To nastane například tehdy, kdy se jediný jednatel společnostx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx lze pokračovat až poté, kdy je ustanoven nový statutární orgán (tedy např. xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxvník (viz komentář k § 29 odst. 2).
Rozhodnutím o úpadku (§ 136 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení /insolvenční zákon/) neztrácí dlxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxíkem hmotněprávních vztahů, v nichž dlužník vystupoval. Jestliže tedy podá úpadce po zjištění úpadku sám žalobu, neznamená to, že soud řízení zastaví xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxvenčního správce, tj. pro nedostatek aktivní věcné legitimace (k tomu podpůrně viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.11.2006, sp. zn. 29 Odo 765/200xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxost subjektů, které nejsou fyzickými ani právnickými osobami, je dána v případech, kdy jim zákon přiznává způsobilost účastnickou (k tomu srov. komenxxx x xxxxxxxxxx x xxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x ve vztahu tohoto subjektu k ostatním účastníkům řízení zastaví - rozhodnutí o ne- připuštění vedlejšího účastenství není namístě (k tomu srov. komentxx x x xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx je právnickou osobou a účastnickou způsobilost má, na rozdíl od jeho organizační složky, která za něj v řízení jedná a vystupuje. K tomu srov. například xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxtního orgánu, jehož se věc týká; pracovník tohoto státního orgánu, popřípadě pověřený pracovník jiného státního orgánu pak za stát činí procesní úkonx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxtanovení § 19). Zákon č. 201/2002 Sb. však v intencích komentovaného ustanovení tyto způsobilosti přiznává Úřadu pro zastupování státu ve věcech majxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxá návrhy na zahájení řízení před tuzemskými soudy o neplatnost smlouvy o převodu vlastnictví věci nebo o převodu cenných papírů, jejichž účastníkem nexx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxganizační xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxtníka v těchto případech je: „Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových“, nikoliv „Česká republika - Úřad pro zastupování státu ve věcech majetxxxxxxxx
x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxch, jedná před soudem jménem státu jeho zaměstnanec zařazený v Úřadu a pověřený generálním ředitelem.
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxxx xxxx x xxxstatným koncepčním změnám. Podle dřívější občanskoprávní koncepce v hmotném právu do 31. 12. 2013 měly právnické osoby svou vlastní vůli, kterou projxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxce byla ovšem po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku opuštěna. Vlastní jednání právnických osob prostřednictvím statutárních orgánů se totxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxní vůli a nemohou samostatně jednat. Jejich vůli tvoří a jednají za ně pouze osoby fyzické. Jednání právnických osob proto bylo nahrazeno německou koncxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxstoupení právnické osoby. Ostatně tak tomu bylo v představách veřejnosti navzdory dřívější právní úpravě i u nás; vzpomeňme si na označování jednajícxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxdnatelem společnosti, předsedou představenstva, předsedou sdružení apod. Tyto koncepční změny v hmotněprávní úpravě jednání právnických osob se vxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxáva proto i nadále zůstává koncept přímého jednání právnických osob, což je vyjádřeno jak nezměněnou textací návětí § 21, tak i zachováním jeho systemaxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxále jednat přímo s právnickou osobou a doručovat jí, nikoliv jejímu statutárnímu orgánu jako zástupci.
Změny procesního práva v § 21 provedené doprovodnou novelou občanského soudního řádu k novému občanskému zákoníku od 1. lxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xsoby nejen osoba fyzická, ale i osoba právnická. V takovém případě bude za právnickou osobu jako účastníka řízení jednat fyzická osoba, která je k tomu zxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxovat za aktuální usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2001, sp. zn. 1 Cdo 1841/2000, kde shrnul rozdíly mezi přímým jednáním fyzických osob jménex xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx Právnické osoby a stát mohou v řízení vykonávat svá procesní práva a povinnosti jen prostřednictvím fyzických osob. V ustanovení § 21 o. s. ř. se proto stxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxbo státu (státního orgánu). Jednání osob uvedených v ustanovení § 21 o. s. ř. před soudem představuje úkony samotné právnické osoby nebo státu, nejde texx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxx xx xx xxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxé osobě (příslušnému orgánu státu), a nikoliv těmto osobám.“
V tomtéž rozhodnutí se Nejvyšší soud zabýval i rozdíly mezi jednáním fyzických a právnxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxsledky, jaké uvádí ustanovení § 21 o. s. ř. o jednání zaměstnanců právnické osoby nebo státu (státního orgánu) za tyto účastníky řízení, občanský soudxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxinnosti osobně, může tak činit jen prostřednictvím svého zástupce, jejž si zvolí a udělí mu plnou moc (tj. prostřednictvím svého zmocněnce); okolnostx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx
Obdobně i Ústavní soud v nálezu ze dne 9. prosince 2003, sp. zn. I. ÚS 554/02, vysvětlil, že pověření ve smyslu § 21, zakládající oprávnění zaměstnancx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx
xxxxx xx xxl soud o jednání za právnickou osobu pochybnosti, nemůže je klást bez dalšího k tíži této právnické osoby jako účastníka řízení, ale je povinen pokusit jx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxci žalobu odmítl, neboť neměl za prokázané, že se na podání žaloby usnesla členská schůze. Usnesení o odmítnutí věci zrušil Ústavní soud nálezem ze dne 2xx xxxxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxatutárního orgánu, oprávněn za ni podat žalobu k soudu a zmocnit advokáta k zastupování v takovém řízení, je na místě, aby vůči právnické osobě učinil doxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx soudem uvědomováni o povaze jeho dotazů, v důsledku čehož nemají tušení, jakými úvahami je soud veden, a nemohou tak předvídat jeho další postup v xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xx právnickou osobu jejím statutárním orgánem či pověřeným zaměstnancem nebo zplnomocněným zástupcem došlo v souladu s interními předpisy právnické oxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxxx x xxx
xxxxxxxx
názory se v soudní praxi vyskytly a musel je rušit Ústavní soud (srov. nález Ústavního soudu ze dne 29. května 2003, sp. zn. IV. ÚS 699/02). Ústavní soud přx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx x xx xxxxxní s čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.
Normy občanského soudního řádu o jednání za právnickou osobu, stát a územní samosprávné celky a zaxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxx mají stejně jako fyzické osoby způsobilost být účastníkem řízení (§ 19) a způsobilost jednat samostatně před soudem (procesní způsobilost, § 20). To vxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxt samy o sobě, nýbrž pouze prostřednictvím osob fyzických, a to i tehdy, tvoří-li statutární orgán právnické osoby jiná právnická osoba (srov. § 154 novxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xy dojít k procesní nezpůsobilosti právnické osoby, neboť by nemohla činit procesní úkony. K tomu může dojít například proto, že právnická osoba nemá v rxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xsobou apod.
V takovém případě ustanoví soud právnické osobě opatrovníka (srov. komentář k § 29 odst. 2).
Fyzické osoby, jejichž prostřednictvím projevují právnické osoby vůli a činí právní úkony, představují podle procesní úpravy - na rozdxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xednání vznikají přímo právnické osobě, jež je označována za účastníka řízení, právnické osobě se doručují písemnosti (srov. § 50a), ze své datové schrxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
Kdo konkrétně činí právní úkony za právnické osoby, stanoví hmotné právo. Podle § 163 obč. xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxnu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby. Statutární orgán právnické osoby, způsob jeho vytváření a jeho první členy určuje zakladatelsxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxo funkci; přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti (§ 166 obč. zák.). Omezení zástupčího oprávnění vnitřním předpisem právnické osoby má účinky vxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxi hmotněprávní úpravě v postavení speciality, takže se pro jednání právnických osob před soudem použije přednostně. Oproti obecné hmotněprávní úpraxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx osoba, jedná vždy fyzická osoba, která je k tomu touto právnickou osobou zmocněna nebo jinak oprávněna), nebo
b)
pověřený xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx prokury jednat samostatně.
xxxxxxý výčet obsahuje alternativy, které se navzájem vylučují, neboť za právnickou osobu může v téže věci jednat vždy jen jedna osoba (viz odst. 5). Procesní xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxkou osobu a stejným způsobem ji zavazují při všech procesních úkonech. Oprávnění všech uvedených osob jednat za právnickou osobu vyplývá ze zákona veřxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxesní úkony, včetně např. zmocnění smluvního zástupce k procesnímu zastoupení právnické osoby, ale nemohou pověřit další osoby k přímému jednání za prxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx xx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx
K písm. a): Statutární orgán není v občanském soudním řádu defi nován a nově není výslovně defi nován ani v hmotném právu, nexxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxxx xxxx přímo stanoví, že statutární orgán musí být určen zakladatelským právním jednáním včetně jeho prvních členů (§ 123 obč. zák.). Statutárnímu orgánu náxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx obč. zák.).
Statutární orgán každé právnické osoby by měl být zapsán ve smyxxx x xxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxx x xx xxávnické osoby veřejného práva, ale to se bohužel nepodařilo, a proto celá řada veřejnoprávních korporací tento požadavek nesplňuje (zejména obce). Nxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxud uvedl: „Skutečnost, že bývalý jednatel je i po zániku funkce dosud v obchodním rejstříku uveden, nemá na fakt, že statutárním orgánem společnosti jix xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
charakter, zápis do obchodního rejstříku má již pouze
deklaratorní
účinky. To ale nepopírá princip materiální publicity zápisů v obchodním rejstříxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxměl důvod pochybovat o aktuálnosti a pravdivosti údajů v rejstříku uvedených.“ To však platí pouze do okamžiku, než je v řízení zpochybněno oprávnění fxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxního výpisu z obchodního rejstříku (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. května 2006, sp. zn. 20 Cdo 552/2006).
Odchylkou oproti obecné občanskoprxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxtárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen. To má podstatné praktické důsledky, které zjednodušují proces jednání před soudem a prováxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx
Znamená to například, že jednají-li podle společenské smlouvy za společnost s xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx smlouvy pouze tehdy, jednají-li oba dva a připojí-li podpisy oba dva. K podání případné žaloby v důsledku neplnění smlouvy a k jednání jménem právnické xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxx v téže věci za právnickou osobu současně jednat pouze jediná osoba. I v tomto kontextu se projevuje specialita občanského soudního řádu vůči obecné občxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxi podání návrhu na zahájení řízení jedním ze svých jednatelů, pak za něho při podání návrhu na prohlášení konkursu jednala ve smyslu § 21 odst. 1 písm. a) ox xx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxocesním právu je tato odchylka běžná, uplatňuje se obdobně i v jiných řízeních (srov. § 30 odst. 2 správního řádu, § 24 odst. 4 daňového řádu, § 33 odst. 4, vxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx oprávněnou osobou prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní přxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxí, jedná-li za právnickou osobu více fyzických osob. V takovém případě musí zbývající fyzické osoby připojit svůj ruční či elektronický podpis. Uvedexx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xkon více fyzických osob, ale naopak stanoví, že postačí jednání pouze jedné z nich. Z toho vyplývá, že k procesnímu podání za právnickou osobu lze využít xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxdle hmotného práva více členů statutárního orgánu.
Novinkou, která vyplývá z hmotného práva, je možnost, aby členem (jakéhokoliv) orgánu právnicxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxřipouští (neboť to není nutné), ale
implicite
ji přímo v § 154 obč. zák. předpokládá jako přípustnou, neboť není zakázána. Podle tohoto ustanovení plaxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xastupuje člen jejího statutárního orgánu. Na tuto změnu reaguje obdobným způsobem i procesní úprava v občanském soudním řádu.
Hmotné právo přinášx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx
-
dobrá víra členů orgánu právnické osoby se přičítá právnické osobě (§ 151 odst. 2 obč. zák.),
-
fyzická osoba, která je členem orgánu právnické xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xrávnické osoby podnikání (§ 152 odst. 2, 3 obč. zák.),
-
osoba, jejíž úpadek byl osvědčen, se může stát členem voleného orgánu, oznámila-li to předex xxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx
x xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxjí pověřený zaměstnanec nebo člen. V tomto si je hmotněprávní a procesní úprava poměrně blízká, neboť i občanský zákoník uznává zastoupení právnické oxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxstnance či člena právnické osoby za právnickou osobu pověření od statutárního orgánu. Naproti tomu občanský zákoník staví na vyšší míře obecnosti, kdxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx, jak se jeví veřejnosti. Tímto způsobem zastupuje v hmotném právu právnickou osobu a zavazuje přímo ji např. každý prodavač, který bez dalšího uzavírá xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx
xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xejí zaměstnanec nebo člen, který není statutárním orgánem, činit podání a další procesní úkony, musí k tomu být pověřen. Pověření musí učinit (podepsaxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxdu prokázat (blíže komentář k odst. 5).
Vzorový dokument č. 2: Pověření k jednání zx xxxxxxxxxx xxxxxx


Pojem „členství“ v prxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxd i člen mateřské právnické osoby. Ústavní soud v nálezu ze dne 18. června 2008, sp. zn. II. ÚS 274/06, uvedl: „Za situace, kdy ve smyslu § 21 odst. 1 písm. b) xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxo řízení dovolací pro člena České obce sokolské, přičemž dle stanov neexistuje členství v jednotě, ale pouze členství v České obci sokolské, je výklad, xx xx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xdst. 1 písm. b) o. s. ř., nenaplňujícím smysl a účel tohoto ustanovení. Ve svém důsledku postup Nejvyššího soudu, vycházející z takovéto
interpretace
, xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xávodu zapsané do obchodního rejstříku ve smyslu § 503 odst. 2 obč. zák. Jednání této fyzické osoby je omezeno na věci týkající se tohoto závodu. Jde o osobxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x x9). Půjde ovšem téměř vždy o její zaměstnance nebo členy. Rozdíl proti jednání jiných zaměstnanců nebo členů za právnickou osobu podle předchozího bodx xx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxona.
x xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxže-li podle udělené prokury jednat samostatně. Prokurista je fyzická osoba, jíž byla statutárním orgánem udělena tzv.
prokura
. Jde o institut primárxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxx xx
xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx § 450-456 obč. zák
Prokura
je zvláštní plná moc, která je v občanském zákoníku systematicky řazena ve zvláštních ustanoveních o smluvním zastoupexxx xxxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx základem prokury není samotné udělení prokury, ale dohoda mezi podnikatelem (zmocnitelem) a prokuristou (zmocněncem), forma prokury apod. Prokuru xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxx provozu podniku dochází, vyjma zcizování či zatěžování nemovitých věcí. Občanský zákoník umožňuje udělení prokury i pro určitou pobočku závodu nebo xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x x xxx xx xxxx xxxxx
x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx hospodáře. Zastoupení prokuristy dalším zástupcem se nepředpokládá. Jde však o vztah dotýkající se výlučně vzájemných práv a povinností podnikatelx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx
xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xrokuru. Byla-li
prokura
udělena více osobám, musí obsahovat i určení, zda každý prokurista může jednat samostatně, popř. kolik prokuristů musí jednxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
Jednání fyzických osob za právnické osoby nevylučuje, aby xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxem. Důsledky procesního zastoupení jsou pak v různých aspektech podstatně odlišné od procesního jednání právnických osob, např. zástupce činí podánxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xx x xxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxí osoby uvedené v odstavci 1, ale jiné osoby stanovené zvláštním zákonem, a to buď výlučně, nebo vedle osob uvedených v odstavci 1. Těmito osobami a situaxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx
x
xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxadové povinnosti proti jinému společníkovi podle § 102 odst. 1 zákona o obchodních korporacích nebo na náhradu újmy společnosti podle § 108 odst. 1 zákoxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxe § 191 odst. 1 zákona o obchodních korporacích nebo při podání žaloby za společnost o náhradu újmy proti jednateli podle § 157 zákona o obchodních korporxxxxxxxx
x
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxxxxch korporacích,,
-
akcionář akciové společnosti při podání žaloby za společnost o náhradu újmy proti členu představenstva nebo dozorčí rady nebo xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
x
člen představenstva nebo člen dozorčí rady akciové společnosti při podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady podle § 428 zákona x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x
xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x 374 odst. 1 zákona o obchodních korporacích,
-
člen dozorčí rady akciové společnosti při zastupování společnosti v řízení před soudy a jinými orgáxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxx suspendovat oprávnění osob uvedených v odstavci 1 jednat za právnickou osobu, je zavedení nucené správy právnické xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x odstavci 1. Nucený správce může k jednání za právnickou osobu před soudem pověřit zaměstnance právnické osoby. Samozřejmě může též sjednat zastoupenxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxtí-li Česká národní banka nedostatky v činnosti banky nebo pobočky zahraniční banky, je oprávněna podle povahy zjištěného nedostatku zavést mj. nucexxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxí opravných prostředků proti zavedení nucené správy. Okamžikem doručení je toto rozhodnutí účinné vůči každému. Postavení statutárního orgánu má spxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x x xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxladem je zavedení nucené správy pojišťovny nebo zajišťovny podle zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. Pokud Česká národní banka zjistí v hospodaxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxštěných nedostatků může zavést mj. nucenou správu. Doručením rozhodnutí České národní banky o zavedení nucené správy v tuzemské pojišťovně nebo zajixxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xprávce, s výjimkou oprávnění podat rozklad proti rozhodnutí ČNB, kterým se zavádí nucená správa v tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně, anebx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxhodnutím České národní banky.
Obdobně je tomu při zavedení nucené správy obchodníka s cennými papíry podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kaxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxrské komory podle § 8d exekučního řádu.
Příkladem, který nevylučuje jednání osob podle odstavce 1, ale pouze je podmiňuje a doplňuje, je zavedení nuxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxu dojde, podléhají rozhodnutí a právní úkony orgánů zaměstnanecké pojišťovny schválení nuceného správce, jinak jsou neplatná. Nucený správce je oprxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xšeobecné zdravotní pojišťovny podle zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky.
Zákonem č. 375/2015 Sb., který novxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxí vkladů, byl změněn komentovaný odstavec tak, že vedle nucené správy byla do něj zařazena též dočasná správa a správa pro řešení krize. Dočasný správce xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xako nucený správce.
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxa (stejně jako dočasná správa a správa pro řešení krize) není insti- tutem občanského soudního řádu, ale zvláštních zákonů, je třeba všechny takové sitxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx
Toto ustanovení vylučuje z jednání za právnickou osobu toho, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy prxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx zastupovat jiného ten, kdo sám není způsobilý k právnímu úkonu, o který jde, ani ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného. V novém občanském xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxlizace a posilování autonomie vůle prolomit, pokud zastoupený o takovém střetu věděl nebo musel vědět, a přesto si zastoupení sjednal. Procesní úpravx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxt zájmů vylučuje z jednání za právnickou osobu před soudem nejen fyzické osoby uvedené v odstavci 1, ale i další osoby uvedené v odstavcích 2 a 3. Posuzuje xx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxo střet zájmů, ale v jiné situaci nikoliv. K vyloučení fyzických osob z jednání za právnickou osobu musí střet zájmů reálně existovat a musí být před soudxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx - podnikatele xx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxx
xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx i bez návrhu z úřední povinnosti, neboť jde o jednu z podmínek platnosti jednání právnické osoby jako účastníka řízení. Zjistí-li soud střet zájmů, vyzxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxvení vylučující z jednání osoby ve střetu zájmů je obsaženo i ve společných ustanoveních o zastoupení (srov. § 32 odst. 2).
K odst. 5:
Každý, kdo jednx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxstuje, čili nic.
Příklad: Pokud učiní zaměstnanec nebo člen právnické osoby podání za právnickou osobu v poslední den lhůty a nedoloží pověření, nexxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx x xxxxxxxx xhybějícího pověření. Doplní-li účastník řízení pověření, hledí se na úkon pověřené osoby jako na od počátku platný a přičitatelný přímo právnické osoxxx
xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxostatkem, který lze odstranit.“ Soud má v takovém případě povinnost se o odstranění nedostatků pokusit. Obdobně nález Ústavního soudu z 3. března 2003x xxx xxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xokud měl přes předložené doklady pochybnosti o oprávněnosti určité osoby za organizaci jednat, tyto pochybnosti odstranil (upřesňující výzvou, příxxxxx x xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxž nemohl pochybnosti soudu, o kterých dosud ani neměl s ohledem na předchozí postup soudu povědomí, odstranit.“
Úkon fyzické osoby jednající za práxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxhována.
Příklad: Zaměstnanec právního odboru právnické osoby podal v poslední den lhůty jménem právnické osoby xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxm orgánem schváleno; a
vice versa
. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 8. ledna 1998, sp. zn. 1 Odon 60/97, uvedl: „Jestliže opravný prostředek podala za právxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxon neschválí, soud řízení o takovém podání zastaví.“ Ve vztahu k podání žaloby potvrdil tentýž závěr Nejvyšší soud znovu v usnesení ze dne 21. ledna 2010x xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxx005: „Není pochybením soudu při dražebním jednání, připustí-li, aby za právnickou osobu dražila osoba uvedená v § 21 o. s. ř. přesto, že neprokázala svx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxatečnou jistotu o oprávnění této osoby za dražitele jednat a je-li procesní nedostatek průkazu této osoby dražit konvalidován dodatečným předloženíx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxbo vada průkazu k jednání za právnickou osobu je - obdobně jako nedostatek procesní plné moci - nedostatkem podmínky řízení, který lze odstranit. Opatřxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxí úkony.“
Obdobné ustanovení o povinnosti doložení zástupčího oprávnění soudu je obsaženo i ve společných ustanoveních o zastoupení (srov. komenxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx x xx xxxxx xxx
xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx
xx xxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xkonu (listiny) statutárního orgánu, ale může být obsaženo i v obecnějších dokumentech, jako např. ve vnitřních předpisech právnické osoby, např. v prxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xx xxxx xxxxxx xxx xxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxdnat za právnickou osobu ve smyslu § 21 lze prokázat v případě statutárního zástupce např. výpisem z obchodního rejstříku, jmenovacím dekretem apod., x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxm, stanovami či vnitřním předpisem právnické osoby, ze kterého takové pověření vyplývá.
xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx úředně ověřeného podpisu na plné moci obsažen např. v § 336h odst. 3 ( výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti), podle nějž fyzická osoba může dražit jen oxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x x xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxxdily opakovaně i soudy, například Nejvyšší soud v usnesení ze dne 3. května 2005, sp. zn. 20 Cdo 2921/2004, v občanském soudním řízení se neuplatní při prxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xpolečně.
Uvedené ustanovení nebrání tomu, aby právnická osoba měla více fyzických osob oprávněných za ni jednat před soudem, například aby tím povxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxx zn. Odo 982/2004, uvedl: „Pověření k jednání za právnickou osobu (§ 21 odst. 1 písm. b/ o. s. ř.), podle něhož jsou zaměstnanci (členové) právnické osoby xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx, aniž by jejich oprávnění jednat za právnickou osobu bylo omezeno »na společné jednání«, popřípadě možnost střídání pověřených osob u jednotlivých jxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 21a
Komentátor: Korbel
K odst. 1:
Ustanovení § 21a rozvíjí otázky jednání za právnickou osobu (§ 21). Konkrétně jde o jednání právnické osoby státu - České republiky. Stát (Česká xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xpůsobilost být účastníkem řízení (§ 19), tak i procesní způsobilost (§ 20). Jako účastník řízení má stát s ostatními účastníky rovné postavení.
Stáx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xoudu, jsou orgány státu a stát jejich prostřednictvím realizuje jednu ze svých nejdůležitějších funkcí, výkon soudnictví. Je-li stát účastníkem souxxxxx xxxxxxx xxxxx
xx xxxxx
xxx xxxxx xx xx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxuje, a to nejen v soukromoprávních věcech, ale i v otázkách soudní kontroly aktů moci výkonné (správní soudnictví) i zákonodárné (ústavní soudnictví)x
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxrá jedná za tuto organizační složku.
Obecným předpisem upravujícím vystupování organizačních složek státu za stát je zákon č. 219/2000 Sb., o majexxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxních složek. Tento zákon ukončil řadu let trvající diskuse o jednotné či dělené právní subjektivitě státu a zavedl jednotnou právní subjektivitu státx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxu, mají samostatnou působnost a pravomoc při výkonu veřejné moci státu; obvykle jsou i samostatnou rozpočtovou kapitolou a účetní jednotkou, avšak nexxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
Navazujícím zvláštním předpisem, který upravuje vystupování organizačních složek státu za stát, je zákon č. xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxch majetkových xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xx x xxxx
xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xrostřednictvím některé organizační složky. Pokud soud jedná se státem jako s účastníkem řízení, musí mít jednoznačně určenou příslušnou organizačnx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxkající se jednoho nároku jen jedna jeho organizační složka (usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30.12.2003, čj. 21 Co 595/2003-79).
Ozxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxadná oprava je povinností soudu. Přestože je označení organizační složky státu náležitostí návrhu ve smyslu § 79 odst. 1, jde o právní otázku. Příslušnxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx x xásadě nadbytečné, neboť ani případné přetrvání tohoto nedostatku nemůže vést k odepření spravedlnosti. V řízení lze i bez tohoto údaje v žalobě pokračxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxzení v žalobě a začít s ní jednat (srov. komentář k § 19, 43 a 79).
Dřívější
judikatura
kladla povinnost označení organizační složky státu k tíži žaloxxx x x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xejvyššího soudu ze dne 29.4.2002, sp. zn. 22 Cdo 1829/2000), či dokonce neodstranitelný (!) ve smyslu ustanovení § 104 odst. 1 (např. usnesení Nejvyššíxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxyššího soudu.
x xxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxx xx xxx 6. 4. 2004 Ústavní soud zrušil rozsudky všech předchozích instancí, včetně Nejvyššího soudu a uvedl: „Pokud tedy je v podání jako účastník řízení označxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx zřejmé, že tato směřuje proti státu, a nikoliv proti organizační složce státu, která před soudem pouze za stát jedná, ale sama nemůže být účastníkem řízxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xx xx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxt k odstranění této vady podání. Protože se jedná o vadu, jejíž neodstranění brání pokračování řízení, měl soud účastníka poučit podle § 43 odst. 2 o. s. řx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxnem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům. - Ústavnímu pořádku České republiky více odpovídá, jak vyplývá z čl. 1 Ústavy, princip materiálnx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx mělo být »Česká republika - Nejvyšší kontrolní úřad«.“
Ve stejném nálezu se Ústavní soud věnoval rovněž rozsahu poučovací povinnosti soudu, kterox xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxnice. K tomu Ústavní soud uvedl: „Poučovací povinnost nelze rozšiřovat tak, aby překračovala rámec poučení o procesních právech a povinnostech účastxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxně poukazuje xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx soudy vyzvaly žalobce, aby odstranil vadu podání, spočívající v nesprávném označení účastníka řízení na straně žalovaného tak, aby označení účastníxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xx. 30 Cdo 629/2005, Nejvyšší soud uvedl: „Soud je povinen zjistit, která z organizačních složek je příslušná vystupovat za stát v konkrétním sporu, a tutx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xložkou státu přestane jednat a začne jednat s jinou organizační složkou, která je příslušná za stát vystupovat. Otázka, která organizační složka státx xx xx xxx x xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xako vada řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.“
Nesprávné určení příslušné organizační složky státu soudem může být vaxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xdst. 5 a § 242 odst. 3, větu druhou).
xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxčení státu jako účastníka řízení.
I--------------------------------------I-------------------------------------I
I                obecně:               I              příklad:               I
I--xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxsterstvo      I
I státu                                I spravedlnosti                       I
I adresa organizační složky, IČ        I Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2, IČ  I
I                                      I 00025429                            I
I-----------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx2 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Jedná se o zvláštní předpis, který upravuje určitá jednání státu odchylně vůči obecnému zákxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxého dohledu. V čele tohoto úřadu stojí generální ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr financí.
ÚZSVM se člení na ústřední pracoviště v Prazex xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxátu a vystupovat za stát před soudem mají pouze územní pracoviště (§ 14 odst. 1 zákona o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových). Jejich místnx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxjetku, s nímž je oprávněn hospodařit ÚZSVM jako celek, plní úkoly územní pracoviště v hlavním městě Praze. Vzniknou-li v jednotlivém případě pochybnoxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxu činnosti jiné než zákonem stanovené územní pracoviště. Pokud se tak stane, soud takové rozhodnutí nepřezkoumává, neboť jde o vnitřní záležitost úřaxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxu sjednotilo stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 12.11.2008, sp. zn. Cpjn 203/2008, v němž se uvádí: „V občanském soudním řízení, v němž je žalovaným (§ 9x xx xx xxx xxxx x x xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxst. 5 o. s. ř.) okresní soud, v jehož obvodu sídlí (má adresu) územní pracoviště, které v řízení zabezpečuje činnost Úřadu pro zastupování státu ve věcecx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxetkových a jeho organizační složky.
I-------------------------I--------------------------I-----------------------I
I   organizační složka    I     xxxxxx xxxxxx        x     xxxxxx xxxxxx     x
x                         x                          x       xxxxxxxx        x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxx xxx xxxxupování    I Rašínovo nábřeží 390/42  I 96vaa2e               I
I státu ve věcech         I 128 00 Praha 2           I                       I
I majetkových             I                          I                       I
I (Office of the          I                          I                       I
I Government              I                          I                       I
I Representation in       x                          x                       x
x xxxxxxxx xxxxxxxx       x                          x                       x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxovo nábřeží 390/42  I 96vaa2e               I
I m. Praze                I 128 00 Praha 2           I                       I
I-------------------------I--------------------------I-----------------------I
I úzxxxx xxxxxxxxxx       x xxxxxxx xxxxxxxxx x      x xxxxxxx               x
x xxxxxxx xxxxx           x xxx xx xxxxx x           x                       x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-----------------I
I územní pracoviště České I Prokišova ul. 1202/5     I 8upftbv               I
I Budějovice              I 371 03 České Budějovice  I                       I
I-------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx           x xxxxxxx               x
x                         x xxx xx xxxxx             x                       x
xxxxxxxxxxxxxxxxx---------I--------------------------I-----------------------I
I územní pracoviště Ústí  I Mírové náměstí 36        I va2fsxs               I
I nad Labem               I 400 01 Ústí nax xxxxx    x                       x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx       x xxxxxx xxx               x xxxxxxx               x
x xxxxxc Králové          I 502 06 Hradec Králové    I                       I
I-------------------------I--------------------------I-----------------------I
I územní pracoviště Brno  x xxxxxx xx                x xxxxxxx               x
x                         x xxx xx xxxx              x                       x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx       x xxxxxxxxxx 1335/9        I c4nfs5n               I
I Ostrava                 I 716 10 Ostrava-Radvanice I                       I
I-------------------------I--------------------------I-----------------------I
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xinými orgány a zpracovávání právních stanovisek. Úřad bude vystupovat za stát v následujících případech stanovených v zákoně č. 201/2002 Sb.: výlučnx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx obdobně i závazky státu a případy, kdy někdo tvrdí anebo popírá, že se jedná o majetek, vlastnické právo či závazek státu.
Výlučné jednání ÚZSVM předxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxjetku státu namísto organizačních složek, které jsou jinak příslušné hospodařit s tímto majetkem podle zákona č. 219/2000 Sb. Toto oprávnění mu dává xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxt. ÚZSVM jedná přímo jménem státu. Jeho jednání zahrnuje veškeré procesní úkony, které by v řízení mohla za stát vykonat příslušná organizační složka.
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx práva státu
-
k nemovité věci, jejíž cena přesahuje v době zahájení řízení částku 25 miliónů Kč,
-
k nemovité nebo movité věci prohlášené za národxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x
xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx, Ústavního soudu, Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu a Nejvyššího kontrolního úřadu, nebo pozemku touto stavbou zastavěnému, anebo ve věxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxo plnění převyšujícího 50 miliónů Kč a v obchodních věcech 250 miliónů Kč,
c)
před zahraničními a mezinárodními soudy a rozhodčími orgány ve věci pexxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx x x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx
xx
xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxí stížnost souvisí s věcí týkající se majetku.
K příslušenství pohledávky se nepřihlíží.
ÚZSVM má výlučnou pravomoc podat z vlastního podněxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxátu, určení neplatnosti smlouvy o převodu věci z vlastnictví státu nebo vydání bezdůvodného obohacení na úkor státu, jestliže takovou žalobu dosud nexxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xoudu a začne sám z úřední povinnosti vystupovat za účastníka řízení a
vice versa
. Výlučné jednání úřadu je stanoveno kogentním způsobem a nelze se od něj xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
x
x xxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xrčení vlastnického práva státu anebo o vyklizení nemovité věci, popřípadě vydání movité věci anebo o určení neplatnosti smlouvy o převodu nemovité věxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx
x
x xxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx ohroženy bezpečnostní zájmy státu,
-
je-li ÚZSVM sám příslušnou organizační složkou,
-
vylučuje-li to zvláštní právní předpis (například zxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxva,
-
měl-li by ÚZSVM jednat v řízení namísto příslušného orgánu, kterému zvláštní právní předpis přiznává způsobilost být přímým účastníkem v toxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxt účastníkem občanského soudního řízení ve věcech souvisejících se správou daní a v tomto rozsahu má i procesní způsobilost; v takovém případě není účaxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxadě zákona svěřena působnost v oblasti správy daní; příklad označení takovéhoto účastníka řízení: „Finanční úřad v Táboře“),
-
v řízení týkajícíx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x
x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx a jinými orgány ve věcech týkajících se majetku státu namísto příslušné organizační složky na základě dohody s touto složkou. Opět nejde o zastoupení, xxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxx nelze sjednat žádné podmínky, které by úřad omezovaly ve způsobu jednání v řízení.
Sjednání dohody je možné i v průběhu řízení. Dosavadní výsledky txxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxnou organizační složkou zápis, který musí obsahovat určení záležitosti týkající se majetku nebo důvod, pro který má být zahájeno řízení, jakož i údaje xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxtanovení odkazuje na prováděcí vyhlášku Ministerstva financí č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx jména a funkce (pracovního zařazení) fyzické osoby, která je oprávněna k podepsání zápisu; v případě smlouvy postupují obdobně a před své označení navxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xždy v zápisu (smlouvě) i důvod, který zakládá příslušnost této organizační složky nebo státní organizace hospodařit s takovým majetkem. Nestanoví-lx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx, který je pořizovanému zápisu nebo uzavírané smlouvě obsahově nejbližší. Zápisem a smlouvou nelze mezi organizačními složkami a státními organizacxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxh organizací.
Dohodnuté jednání nelze použít:
-
vylučuje-li to zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva,
-
měl-li by ÚZSVM jednat x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xx pro toto řízení i procesní způsobilost,
-
jedná-li úřad v rámci výlučného jednání,
-
jestliže se ÚZSVM v řízení přímo účastní,
x
xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx
x
xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxušná organizační složka,
-
jestliže se již ÚZSVM pro totéž řízení takto dohodl s jinou organizační složkou.
Vedlejší účastenství ÚZSVM znaxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxrým je příslušná hospodařit státní organizace, má-li stát právní zájem na výsledku takového řízení.
V případě vedlejšího účastenství jedná úřad jxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxho řízení úřad vstupuje z vlastního nebo jiného podnětu anebo na výzvu účastníka řízení učiněnou prostřednictvím soudu. Nepovažuje-li podnět nebo výxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxx 3 zákona č. 201/2002 Sb.).
Vedlejší účastenství nelze použít:
-
jedná-li v rámci výlučného či dohodnutého jednání,
-
jestliže se v řízení přxxx xxxxxxxx
x
xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
Přímá účast ÚZSVM v řízení znamená zvláštní oprávnění podle ustanovení § 11 zákona č. 201/2002 Sb., podle kterého je úřad způsobilý být sám účastxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxájení řízení před tuzemskými soudy o neplatnost smlouvy o převodu vlastnictví věci nebo smlouvy o převodu cenných papírů, jejichž účastníkem není stáx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx
Přímou účast ÚZSVM v řízení nelze použít:
-
jedná-li v rámci výlučného či dohodnutého jednání nebo vedlejšího účastenství,
-
vystupuje-li v řxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxxa č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství - státní zastupitelství může podat návrh na zahájení občanského soudního řízení o neplatnost smlouvy o přexxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xx xxxxní titul jednání ÚZSVM platí pro jeho vystupování za stát místo příslušné organizační složky několik společných pravidel obsažených v § 21-27 zákona o xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxnutého jednání a trvají-li podmínky k jeho jednání, jedná takto až do pravomocného skončení řízení, včetně případného řízení o mimořádných opravných xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxeré v uvedené době příslušná organizační složka učiní mimo řízení a které přitom odporují postupu Úřadu v tomto řízení, jsou neplatné. Výsledek řízení xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxačení účastníka a příslušné organizační složky v rozsudku. Soud pouze doplní dovětek o jednání ÚZSVM, například takto (srov. též § 157 odst. 1):
Česxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x x x x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xx1/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových) ...
Jednání ÚZSVM v konkrétním řízení vylučuje současné zastoupení příslušné orgxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx hájil majetkové zájmy státu a dodržování základních povinností při hospodaření s majetkem. Příslušné organizační složky státu a úřad si poskytují poxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxM hradí hotové výdaje bezprostředně související s tímto jednáním ze svého rozpočtu. Ostatní náklady řízení a náhrady nákladů řízení včetně soudních pxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx
x
x xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx
-
§ 35a (je oprávněn ke všem úkonům, které může vykonat účastník řízení, pokud nejde o úkony, které může vykonat jen účastník právního vztahu),
-
§ 4xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx
x
x xxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x
x xxx xxxxx x xxxdání odvolání úřadem),
-
§ 231 odst. 3 (podání žaloby pro zmatečnost úřadem).
Určitá specifika má doručování. Na rozdíl od jiných správních xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xx xx xx xx x x x4 odst. 2 zákona o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových). Posledně uvedené ustanovení praví, že pokud výkon činnosti Úřadu zabezpečuje anxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxé zvláštní ustanovení, které je však nutno respektovat. Pokud není jasné, které organizační složce úřadu přísluší, nezbude než doručovat centrále.
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxané konverzi dokumentů, zřizuje se mu povinně datová schránka orgánu veřejné moci podle § 6 cit. zák. Specifika doručování je proto třeba vykládat zejmxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxky ÚZSVM. Jde o datové schránky pro potřebu vnitřní organizační jednotky orgánu veřejné moci, zřízené podle § 6 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb. Přestože x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx doručení, v případě ÚZSVM je tomu na základě shora uvedených zvláštních ustanovení jinak. Pokud by soud doručil na centrální adresu úřadu nebo do jeho cxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx okamžikem, kdy jsou objektivně dodány do datové schránky ÚZSVM, nebo až okamžikem, kdy se úřad aktivním úkonem přihlásí do datové schránky; a případněx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxal v usnesení ze dne 15. 7. 2010, čj. 9 Afs 28/2010-79, Nejvyšší správní soud. Konstatoval, že ji nelze zodpovědět pouze podle právní povahy držitele datxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xprávy do jeho datové schránky. Pokud by byl týž držitel v postavení účastníka řízení, je mu doručeno až okamžikem přihlášení do datové schránky, případxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxší soud. Přestože v dané věci jednala za stát rovněž organizační složka v postavení účastníka řízení, Nejvyšší soud jí nepřiznal výkladové
beneficium
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x publikovaném usnesení ze dne 29.1.2008, sp. zn. 21 Cdo 1133/2007, uvedl: „Pro závěr o okamžiku doručení písemností určené státu je tedy rozhodující, kxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxožka soudu sdělila (např. na adresu svého územního pracoviště), kde mohou doručovanou písemnost přijmout osoby uvedené v ustanovení § 48e odst. 2 o. s. xx xxxxx x xxx xxxxx x x xxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxnem státu jednat před soudem, není z tohoto hlediska významné, a to ani tehdy, obsahuje-li doručenka doplňující údaj o tom, že písemnost určená státu - jxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxyššího soudu.
Za ÚZSVM jsou oprávněny přijímat doručované písemnosti osoby uvedené v odstavci 2, případně další osoby, které tím byly pověřeny, ktxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xxech ostatních případech příslušná organizační složka státu. Výčet organizačních složek státu podává § 3 odst. 1, § 4 odst. 1 a § 51 zákona č. 219/2000 Sbxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxvní soud, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky, Kancelář Veřejného ocxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xostavení jako organizační složka státu má Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu. Organizační složkou státu jsou též všechny státní rozpočtxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
Pomůckou pro určení organizační složky státu může být i opačná úvaxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxu státu. Aby mohla být nějaká instituce či organizace samostatnou právnickou osobou, musí to výslovně určit zakladatelské právní jednání, zákon nebo xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxušná hospodařit s majetkem státu podle § 9 a 11 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. K hospodaření x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xůsobnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, popřípadě přísluší zřizovateli organizační složky, nerozhodl-li v souvislosti s jejím zánikem o jinxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx předpisů připadl státu, s propadlými nebo zabavenými výrobky, které jsou předmětem spotřební daně, a dále s dopravními prostředky, které propadly nexx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x radioaktivními odpady. Územní finanční orgány hospodaří s věcmi propadlými státu z jejich rozhodnutí. Ministerstvo životního prostředí hospodaří x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxní xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxm řízení, jakož i s veškerými zbraněmi, střelivem, municí a výbušninami. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových hospodaří s majetkem, u něhox xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxx xx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxožka nehospodaří.
Vzniknou-li pochybnosti o příslušnosti organizační složky, odstraní tyto pochybnosti na žádost anebo z vlastního podnětu Minxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xe jím do ničích práv. Je tomu tak proto, že jde pouze o rozhodnutí vnitřní organizační povahy v rámci právnické osoby státu.
Zvláštní zákony mohou staxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. V těchto věcech jednají jménem státu:
-
Ministerstvo spravedlnosti, došlo-li ke škodě v občanskxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxlobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti, a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem,
-
ostatní xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xprávním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí vydanému v odvětví státní správy, jež náleží do působnosxx xxxxxx xxxxxx
x
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx
x
xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxkou národní bankou nebo na základě mezinárodní smlouvy orgánem dohledu nad finančním trhem jiného členského státu Evropské unie nebo došlo-li u České xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
-
Nejvyšší kontrolní úřad, bylo-li nezákonné rozhodnutí vydáno Nejvyšším kontrolním úřadem nebo došlo-li u Nejvyššího kontrolního úřadu k nespráxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
Graf č. 15: Přehled možností jednání ÚZSVM a jiných organizačních složek za stát.
                                                         I-----------------------------------------I
                                                      I--I výxxxxx xxxxxxx xxxxx                   x
                                                      x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                                                      x                                             
                                                      x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                                                      xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xZSVM                 I
                                                      I  I-----------------------------------------I
                          I------------------------I  I                                             
                          I jedná Úřad             I--I  I-------------------------------------xxxxx
                       xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx  x  xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx              x
                       x  x xx xxxxxx xxxxxxxxxxx  x  x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                       x  xxx----------------------I  I                                          
I-------------------I  I                              I  I-----------------------------------------I
I právnická osoba   I  I                              I--I přímá účast ÚZSVM                       I
I xxxx              xxxx                              x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx x  x                              x                                             
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  x                              x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx---------I
                       I                              I--I ÚZSVM jako příslušná organizační složka I
                       I  I------------------------I     I-----------------------------------------I
                       x  x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x                                                
                       xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x     xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                          x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx  xxxxxxx xxxxxxx xxípady                         I
                          I------------------------I     I-----------------------------------------I
Doručování organizačním složkám státu se řídí především xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxň orgánem veřejné moci, jemuž se povinně zřizuje datová schránka (§ 1, § 6 cit. zák.). Pouze pokud by nebylo doručení do datové schránky z různých důvodů mxxxxx xxxxxxxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxčované písemnosti osoby uvedené v odst. 3, případně další osoby, jež tím byly pověřeny, které k tomu byly zmocněny nebo u nichž je to vzhledem k jejich praxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
x xxxxx xxxx
xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxou organizační složku před soudem.
x xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxnanec pověřený generálním ředitelem, s výjimkou uvedenou dále pro oblast cizího práva. Nic nebrání tomu, aby jím byl přímo generální ředitel, který je xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxo tím, že zákon o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových stanoví pro své zaměstnance přísnější kvalifi kační podmínky s ohledem na hodnoty, kxxxx xx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxku bezúhonnosti nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin a odsouzení nebylo zahlazeno. Kvalifikačním předpokladem zaměstnxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxx xepublice a nejméně tříletá doba praxe v oboru předpokládaného druhu práce po ukončení předepsaného vzdělání. Za to náleží zaměstnanci ÚZSVM plat jako xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxěděli při výkonu zaměstnání anebo v souvislosti s ním, a to i po skončení pracovního poměru; této povinnosti je může ze závažných důvodů zprostit generáxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxonem zaměstnání ve prospěch vlastní nebo někoho jiného.
Zaměstnanec ÚZSVM nesmí:
-
přijímat dary nebo jiné výhody v soxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx základě právních předpisů a kolektivních smluv,
-
být členem statutárních nebo kontrolních orgánů právnických osob (korporací), které provozuxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx, literární nebo umělecké a činnosti znalce nebo tlumočníka pro soud nebo správní úřad a činnosti v poradních orgánech vlády a na správu vlastního majetxxx
xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xízení před zahraničními a mezinárodními soudy a rozhodčími orgány, může sjednat pro toto řízení zastoupení na základě plné moci s fyzickou osobou znalxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxožky nebo jím pověřený zaměstnanec působící u této nebo jiné organizační složky státu (např. předseda soudu nebo jím pověřený soudce). Jednání za jiné xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxosti zaměstnanců stanoví pouze zákoník práce, případně další předpisy upravující pracovní poměr úředníka či služební poměr podle charakteru jednotxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxho soudního řádu je dokonce xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxm státu vedoucí organizační složky, jíž se tyto právní úkony týkají; vedoucí organizační složky může pro určité právní úkony písemně pověřit jednáním xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxanoveném vnitřním předpisem organizační složky.
Charakterem pověření se zabýval Nejvyšší soud v usnesení ze dne 29.1.2008, sp. zn. 21 Cdo 1133/20xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xstanovení § 24 a násl. o. s. ř. (tj. zástupci na základě plné moci), neboť jednání těchto osob představuje procesní úkony přímo státu. Proto také písemnxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxizační složce (srov. § 48e odst. 1 o. s. ř.), a nikoli jim.“
Na jakékoliv jednání za stát dopadají obdobně ustanovení § 21 odst. 4, 5. Jde o ustanovení, kxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxx x xxxxxxxx x xxxx xxxi může za stát současně jednat jen jediná osoba. To však nevylučuje, aby se osoby jednající za příslušnou organizační složku státu střídaly.
Každý, xxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxemným pověřením od vedoucího. Podpis vedoucího na pověření nemusí být úředně ověřen, nestanoví-li zákon jinak (např. § 336h odst. 3 pro účely dražby přx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx organizačních složek státu toto prokázání není nezbytné, neboť mohou být zaměstnanci nejen složky, za niž jednají, ale i jiné organizační složky státxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxx xxxávnění jednat za právnickou osobu vede soud jako zvláštní jmenný seznam, kde se vedle jména a příjmení oprávněného zaměstnance uvede označení právnicxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxik.
Pokud má osoba oprávněná jednat jménem státu právnické vzdělání (což je třeba pro účely dovolacího řízení doložit např. kopií diplomu), může sexxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxnovení se nemíní pouze jednání u soudu, ale jakékoliv procesní jednání konkrétních fyzických osob za ÚZSVM nebo jinou organizační složku státu. Tímto xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx k § 21b
Komentátor: Korbel
K odst. 1:
Ustanovení o tom, kdo jedná před soudem za obec nebo za vyšší územně samosprávný celek (kraj), bylo do zákona xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxx x xxxcného ustanovení, které upravuje jednání za právnické osoby (§ 21).
Obce i kraje jsou samostatnými právnickými osobami, které se označují jako veřxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
x x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xstanovení § 21a). Mohou být samostatným účastníkem řízení a mají samostatnou procesní způsobilost (viz komentář k § 19, 20).
Teorie správního právx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x x xxzsahu ústavně zaručeného práva na samosprávu podle článku 101 Ústavy jsou jím i obce a vyšší územní samosprávné celky. Vykonavatelem veřejné moci jsox xxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxní správy v území jsou nejen organizační složky státu, ale i jiné právnické a fyzické osoby. Správní řád je všechny označuje legislativní zkratkou sprxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxávnických a fyzických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy /dále jen „správní orgán“/).
Z pohledu obcí a krajů to znamená, že jxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xřípad se v konkrétní situaci jedná, vyplývá ze zvláštních zákonů, které obvykle v závěrečných ustanoveních určují, zda jsou konkrétní agendy vykonávxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxstanoví nic, jde o samostatnou působnost obce (kraje).
Na xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxe
v samostatné působnosti, nebo jako orgán státní správy vykonávající přenesenou působnost.
Rovněž je třeba rozlišovat samotného nositele veřexxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx/hejtman, obecní policie a úřad/magistrát), kteří mají subjektivitu toliko správněprávní, odvozenou od jejich pravomoci a působnosti.
Shora uvxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem jinému škodu, záleží správné určení a označení žalovaného na tom, zda se tak stalo v samostatné, nebo přexxxxxx xxxxxxxxxxx
x
xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx
x
pokud byla škoda způsobena jednáním v přenesené působnosti, odpovídá za ni stát, za nějž vystupuje věcně příslušná organizační složka státu.
Gxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx


xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxaci, kdy obec v samostatné působnosti (např. jako investor a žadatel o vydání stavebního povolení) bude poškozena nezákonným rozhodnutím či nesprávnxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx. V takovém případě by obec žalovala stát vystupující v řízení prostřednictvím věcně příslušné organizační složky státu, přestože základem této odpoxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. Celé území České republiky je (s výjimxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxo na samosprávu. Vykonávají ji prostřednictvím volených zastupitelstev a dalších orgánů. Obce a kraje jsou veřejnoprávními korporacemi, které mohox xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx. Stát může zasahovat do jejich činnosti, jen vyžaduje-li to ochrana zákona a jen způsobem stanoveným zákonem.
Právní úprava obcí je obsažena v zákoxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxx x xx xxxxxxe, xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxa/primátor, obecní/městský úřad/magistrát a zvláštní orgány obce.
Kdo je oprávněn zastupovat obec, stanoví § 103 odst. 1 zákona o obcích a § 72 odstx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxa ze své funkce odvolán nebo se funkce vzdal a není-li současně zvolen nový starosta, vykonává jeho pravomoc až do zvolení starosty místostarosta, kterxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxtostarosta z funkce odvolán nebo se funkce vzdal současně se starostou, pověří zastupitelstvo obce výkonem pravomoci starosty některého z členů zastxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxx xxxtupitelstva obce a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci nebo dojde-li ke sloučení obcí nebo k oddělení části obce, Ministerstvo vnitra jmenujx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxčuje úkoly v oblasti samostatné působnosti podle § 84 odst. 2 písm. b), § 102 odst. 2 a 3, § 103 odst. 4 písm. b), d), e) a i) zákona o obcích, je oprávněn stanovxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxupitelstva obce nebo zvolením starosty.
V hlavním městě Praze zastupuje primátora přímo ze zákona náměstek primátora. Zastupitelstvo hlavního mxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxvo hlavního města Prahy svěřit zabezpečování úkolů v samostatné působnosti hlavního města Prahy (§ 74 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze).
xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxů, a v zákoně č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení). Vytvořit nebo zrušit vyšší územní samosprávný celek lze podle Ústavy jen ústavním zákonem. x xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx korporací.
Tabulka č. 4: Vyšší územní samosprávné celky.
I------------------I------------------I-----------------------xxxxxxxxxxxxxxxx
x      xxxxx       x       xxxxx      x           xxxxxxxx xxxxxx            x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxx     x xxxxx            x xxxxxx xxxto Praha                   I
I Praha            I                  I                                      I
I------------------I------------------I--------------------------------------I
I Středočeský kraj I Praha            I okresy Benexxxx xxxxxxx xxxxxxx      x
x                  x                  x xxxxxx                               x
x                  x                  x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx  x
x                  x                  x xxxxxxxx                             x
x                  x                  x xxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxx       x
x                  x                  x xxxxxxx x xxxxxxxx                   x
xxx----------------I------------------I--------------------------------------I
I Jihočeský kraj   I České Budějovice I okresy České Budějovice, xxxxx       x
x                  x                  x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx   x
x                  x                  x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx       x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx---------------------I
I Plzeňský kraj    I Plzeň            I okresy Domažlice, Klatovy, Plzeň -   I
I                  I                  I město, Plzeň - jih, Plzeň - sever,   I
I                  I                  I Rokycany a Tachov                    I
I---xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx     x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxkolov  I
I------------------I------------------I--------------------------------------I
I Ústecký kraj     I Ústí nad Labem   I okresy Děčín, Chomutxxx xxxxxxxxxxx  x
x                  x                  x xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxx      x
x                  x                  x xxxxx                                x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx---I
I Liberecký kraj   I Liberec          I okresy Česká Lípa, Jablonec nad      I
I                  I                  I Nisou, Liberec a Semily              I
I------------------I------------------I----------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxxxx  x xxxxxx xxxxxxx   x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx        x
x xxxx             x                  x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x        x
x                  x                  x xxxxxov                              I
I------------------I------------------I--------------------------------------I
I Pardubický kraj  I Pardubice        I okresy Chrudim, Pardubixxx xxxxxxx x x
x                  x                  x xxxx xxx xxxxxx                      x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxx    x xxxxxxx          I okresy Havlíčkův Brod, Jihlava,      I
I                  I                  I Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou I
I------------------I------------------I------------------------xxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx     x xxxx             x xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx x x
x xxxx             x                  x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x   x
x                  x                  x xxxxxx                               x
xxxxxxxxxxxxxxx----I------------------I--------------------------------------I
I Olomoucký kraj   I Olomouc          I okresy Jeseník, Olomouc, Prostějov,  I
I                  I                  I Přerov x xxxxxxx                     x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxxxx  x xxxxxxx          x xxxxxx xxxxxxxx xxýdek - Místek,     I
I kraj             I                  I Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava I
I                  I                  I - město                              I
I------------------I------------------I---------------------------xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxx     x xxxx             x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx   x
x                  x                  x xxxxxx x xxxx                        x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--------------------------I
xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx se území České republiky dělí na 7 krajů a území hlavního města Prahy; kraje se dělí na okresy a okresy se dělí na obce a vojenské újezdy. Podle tohoto zákonx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--------------I------------------I
I    kraj/hl. m.   I       sídlo       I       kraj       I      sídlo       I
I------------------I-------------------I------------------I------xxxxxxxxxxxxx
x xxxxx            x xxxxx             x xxxxxxxxxxx      x xxxx xxx xxxxx   x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxI
I Středočeský      I Praha             I Východočeský     I Hradec Králové   I
I------------------I-------------------I------------------I------------------I
I Jixxxxxxx        x xxxxx xxxxxxxxxx  x xxxxxxxxxxxx     x xxxx             x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxeský      I Plzeň             I Severomoravský   I Ostrava          I
I------------------I-------------------I------------------I------------------I
xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x47/1997 Sb. byly zřízeny kraje jako vyšší územní samosprávné celky, které jsou právnickými osobami, jež do té doby neexistovaly. Tyto kraje mají právnx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxské republiky na několik částí pro účely administrativní. Staré kraje nejsou právnickými osobami a nejsou vůbec subjektem práv; nemohou být účastníkxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx příslušnosti výkonu veřejné moci. U většiny veřejnoprávních agend však byla místní příslušnost podle starých krajů opuštěna a nahrazena místní přísxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxé územní rozdělení zůstalo (např. katastrální úřady, krajské soudy, krajská státní zastupitelství apod.), ale dochází k jeho postupné erozi (viz napxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxicie ČR apod.).
Kdo je oprávněn zastupovat (nový) kraj, stanoví § 61 odst. 1 zákona o krajích. Touto osobou je hejtman kraje. Hejtmana zastupuje náměxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxpuje hejtmana v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy hejtman nevykonává funkci.
Za obec i kraj může jednat kterýkoliv jejich zaměstnanec, který xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xbce či hejtmanem kraje. Pověření může podepsat i ten, kdo je oprávněn starostu/primátora obce či hejtmana kraje zastupovat nebo jednat místo něj, tj. uxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxěřen, nestanoví-li zákon jinak (např. § 336h odst. 3 pro účely dražby při výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti).
V mnoha případech je jednání osoxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx, které spadají do zákonem vymezené pravomoci zastupitelstva (§ 84, 85 zákona o obcích; § 59 zákona o hlavním městě Praze; § 35-37 zákona o krajích) a rady xx xxx xxxxxx x xxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxx
xxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxdávání vyhlášek, územní plán apod.), jednak u některých hmotněprávních úkonů majetkové povahy, jako např. uzavírání smluv o koupi a prodeji nemovitéxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xozhodování ve věcech právnických osob, které xxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xolektivním orgánem vyžaduje.
Podmiňuje-li zákon platnost právního úxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xodmínky jsou splněny; právní úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce, jsou bez tohoto schválení od počátku neplatnx xx xx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxx xx xxe 6. 4. 2005, sp. zn. II. US 87/04, uvedl, neplatnost právního jednání pro rozpor se zákonem se musí opírat o rozumný výklad dotčeného zákonného ustanovexxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxo příkazu či zákazu. V soukromoprávní sféře ne každý rozpor se zákonem má za následek absolutní neplatnost právního úkonu. Smyslem ochrany legality v sxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxuvy se musí dodržovat. V soukromoprávní sféře platí zásada, že co není zakázáno, je dovoleno. Proto každý zákonný zásah do této sféry je třeba vnímat jakx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
V případě procesních úkonů soudní
judikatura
dovodila, že podmínka předchozího schválení kolektivním orgánem územního samosprávného celku nexxxxxx
xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xodána jménem města advokátkou na základě plné moci udělené starostou bez schválení příslušným orgánem obce, což způsobuje absolutní neplatnost tohoxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 224/2002 a dále na nálezy Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 576/2000 a III. ÚS 721/2000, jež se zabývxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xvalace směnky, smlouvy o půjčce). Podání žaloby však není hmotněprávním úkonem, k němuž by bylo třeba předchozího souhlasného rozhodnutí orgánů obcex xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxroku (srov. např. Steiner, V. Základní otázky práva občanskoprávního, Praha 1981, str. 168). Rozhodnutí o podání žaloby - uplatnění nároku obce na náhxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxoně č. 128/2000 Sb., o obcích - pozn. aut.) a nejedná se o právní úkon, který by ve smyslu ochrany principu územní samosprávy ohrožoval majetek obce (srovx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xx xxx/2000). Na rozdíl od rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 224/2002, na něž odvolací soud poukázal, v daném případě nešlo o hmotněprávní úkon (jakýx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x nejde ani o žádný jiný z případů, kdy je rozhodování svěřeno zákonem orgánům obce. Žaloba byla podána jménem obce a obec zastoupená starostou má právo poxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxhují k zastupování obce jako právnické osoby v soudním řízení (§ 20 odst. 1 o. z., § 21b o. s. ř.). Občanský soudní řád umožňuje účastníku, tedy i obci jakx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxx x xx xxxxx x xx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxáta k podání žaloby jménem města byl tedy starosta oprávněn, a jestliže na základě plné moci podala advokátka žalobu, neučinila právní úkon hmotněprávxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx neplatnost plné moci, popř. podání žaloby bez právoplatného zmocnění (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.12.1998, sp. zn. 2 Cdon 626/97), a xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxné konverzi dokumentů, neboť všechny obce i kraje jsou orgánem veřejné moci, jemuž se povinně zřizuje datová schránka (§ 1, 7 cit. zák.). Pouze pokud by nxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxátu hlavního města Prahy dle § 46b písm. n). Za územní samosprávný celek jsou oprávněny přijímat doručované písemnosti osoby oprávněné za něj jednat, pxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxresátu obvyklé (srov. komentář k § 50a odst. 2).
K odst. 2:
Na jakékoli jednání za obec a kraj dopadají obdobně ustanovení § 21 odst. 4, 5. Jde o ustanovxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xx xx
xx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxž zájmy jsou s v rozporu se subjektem, za který má jednat.
Každý, kdo jedná za obec či kraj, musí své xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxkle zápis ze zasedání zastupitelstva, na kterém byli zvoleni. Prokázání není nezbytné, je-li obecně známo či známo soudu z jeho činnosti (§ 121).
I nx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxské a vrchní soudy.
V téže věci může za obec či kraj současně jednat jen jediná osoba. To však nevylučuje, aby se konkrétní osoby jednající za obec či krxx xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxapř. kopií diplomu), může sepsat i dovolání a zastupovat obec či kraj v řízení před Nejvyšším soudem (§ 241 odst. 2 písm. b/, odst. 4).
Zástupci účaxxxxxx
xx xx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 22
Komentátor: Korbel
Právní úprava zastoupení je řazena ve třetí hlavě první části občanského soudního řádu věnovaxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx (§ 18-21b), zastoupení (§ 22-32) a účast státního zastupitelství (§ 35, 35a). Absenci tohoto dělení nahrazuje zákon skupinovými nadpisy.
xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxivých xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxy zastoupení byl a je obsažen v hmotném právu, konkrétně v ustanoveních § 22-33b obč. zák. 1964, resp. § 436 a násl. obč. zák. (k teorii zastoupení a ke změnxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xákoníku, oba články in Bulletin advokacie č. 5/2011).
Podstatou zastoupení je jednání zástupce za jinou osobu jejím jménem a s tím, že z jednání zástxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxí a část všeobecná. 3. doplněné vydání. Všehrd. Praha. 1936, str. 203 a násl.). Aby tyto důsledky nastaly, musí je právo připustit. Institut přímého zasxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxm myšlení ve velkých kodifikacích soukromého práva 19. a 20. století (Francouzský Code civil, čl. 1984 a násl.; rakouský ABGB, § 1002 a násl.; německý BGxx x xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xotest
(nikdo si nesmí dát něco slíbit pro jiného). Pokud někdo chtěl obstarat svou záležitost prostřednictvím jiné osoby, mohl využít pouze institutxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx x xí, ale práva a povinnosti z jednání vznikají pouze jemu a k jejich přenosu na zastoupenou osobu je třeba učinit další právní úkony.
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx typech, mezi něž patří například závazky ze smluv příkazního typu (§ 2430 a násl. obč. zák.), s výjimkou smlouvy o obchodním zastoupení (§ 2483 a násl. obxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx přímého zastoupení. To samozřejmě nevylučuje, aby zástupce a zastoupený měli mezi sebou vedle přímého zastoupení sjednán i některý z institutů nepříxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxd nezabývá, neboť ve vztahu k soudu xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx
Zákonné zastoupení je zastoupením přímým. Ustanovení o zákonném zástupci dopadá pouxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxu zákonného zastoupení osoby, která má právní osobnost, ale postrádá svéprávnost.
Pravni osobnost - § 15 odst. 1 obč. zák. - vzniká narozením a trvá po celý život. Nelze ji nijak omezit, neboť lixx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxávní osobnost má i počaté dítě (
nasciturus
), narodí-li se živé. Smrtí právní osobnost zanikne. Součástí právní osobnosti je např. právo na život, právx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxinnosti, která náležejí každému člověku. Svéprávnosti odpovídá v občanském soudním řádu způsobilost byt učastnikem řizeni (srov. komentář k ustanoxxxx x xxxx
Svéprxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx x xxxostatně právně jednat. U právnických osob je po přijetí teorie fi kce v hmotném právu pojem svéprávnosti irelevantní, neboť podle této teorie i dle právxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxnům statutárního orgánu právnické osoby, nikoliv právnické osobě jako xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxzletilí mají způsobilost jen k právním úkonům, jež jsou svou povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající jejich věku. I nezletilec můžx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxtý. Svéprávnosti odpovídá v občanském soudním řádu procesní způsobilost (srov. komentář k § 20).
Podle občanského zákoníku 1964 mohla být po nabytx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xchopna činit právní úkony. Jestliže byla fyzická osoba schopna pro duševní poruchu, která není jen přechodná, anebo pro nadměrné požívání alkoholickxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxhodnutí určit (§ 8-10 obč. zák. 1964). Rozhodnutí soudu je v obou případech
konstitutivní
, neboť se jím mění osobní stav i právní postavení fyzické osobxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx k právním úkonům je u nás alarmující (cca 25 000 osob). Tito lidé nemohou platně učinit ani elementární právní úkony v běžných životních situacích (nákux x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx 4000. Tento křiklavý nepoměr nemůže být nijak věcně odůvodněn a vypovídá o velmi paušalizujícím přístupu, jímž si soudy i opatrovníci zjednodušovaly xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxci starších, slabších či jinak hendikepovaných osob. Tato praxe byla tvrdě kritizována nevládními organizacemi (např. Liga lidských práv, www.llp.xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xíž soudy odmítly navrátit způsobilost k právním úkonům i přesto, že trpěla jen lehkou mentální poruchou a byla schopna vést plnohodnotný život ve spolexxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxtavní soud uvedl: „K porušení lidské důstojnosti v případě, kdy je konkrétní jednotlivec postaven státní mocí do role objektu, kdy se stává pouhým prosxxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xetření práv člověka. Poválečné chápání lidských práv vylučuje, aby s člověkem bylo zacházeno jako s objektem či předmětem. Otázky lidské důstojnosti xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxůsobilosti a má silné
implikace
i v oblasti způsobilosti k právním úkonům -“ Rozhodování o případném zbavení způsobilosti k právním úkonům by mělo být xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx


Test proporcionality by měl být vždy využit rovněž pro posuzování omezení práva fyzické osoby samostatně jednat před soudem a pro požxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx s možností úplného zbavení způsobilosti k právním úkonům, resp. „svéprávnosti“, ale pouze s jejím konkrétním omezováním rozhodnutím soudu podle okoxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxe Civile po 1. lednu 2009. Jde tedy o jednoznačný evropský trend. Přechodná ustanovení (§ 3032, 3033) nového občanského zákoníku navíc stanoví, že osoxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxt ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ledaže soud rozhodne jinak. Tím se
de facto
během tří let od účinnosti nového občanského zákoníku vynutí přexxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
K omezení či dokonce úplxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xe tak stát v důsledku duševní poruchy či jiného zdravotního stavu fyzické osoby, které vylučují její schopnost vlastními právními úkony nabývat práv a xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxo proto, že soud ještě nezahájil řízení, nestihl rozhodnout, rozhodnutí nenabylo právní moci atp. Po nabytí účinnosti občanského zákoníku (1. 1. 2014x xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxrná opatření, je-li to možné. Pokud k této situaci dojde, nebude takové osobě dosud ustanoven hmotněprávní opatrovník a soud podle § 29 odst. 1 ustanoví xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxnovení).
Shora popsaný hmxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxní, ale postrádá procesní způsobilost, musí být zastoupen zákonným zástupcem. Občanský soudní řád v komentovaném ustanovení hovoří o nutnosti zákonxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxesním právu.


xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxíka pro účely konkrétního řízení (srov. komentář k § 29). Jinou věcí je, že zjištění faktické neschopnosti jednat samostatně před soudem může být důvodxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxanského zákoníku a zákona o zvláštních řízeních soudních.
Pokud jde o fyzickou osobu s omezenou svéprávností, musí soud zhodnotit, nakolik toto omezení narušuje či vylučuje její schopnost jednat samoxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxtoupena svým zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, i když se jedná o věc, v níž by jinak (podle hmotného práva) mohla jednat samostatně.
Pokud jde o oxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxá není, musí být zastoupena svým zákonným zástupcem (pokud jej má), nebo jí soud ustanoví procesního opatrovníka pro řízení (§ 29).
Kdo je zákonným zástupcem fyzické osoby, vypxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx
4.
opatrovník,
5.
pěstoun.
xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxem nezletilého dítěte (§ 858, 892 a násl. obč. zák.). V praxi však může vzniknout otázka, který z rodičů je oprávněn dítě zastoupit, zvlášť pokud nejsou vx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx x xx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxoliv z rodičů, který je způsobilý k právním úkonům v plném rozsahu a nebyl zbaven svých rodičovských práv, zastupoval své dítě. Otec i matka mají každý saxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx otec i matka zastupovat podle zákona své dítě, není možné řešit výkon rodičovských práv a povinností tak, že by ve všech případech postačovalo, aby dítě xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx, který zastupuje dítě, jedná v souladu s vůlí druhého rodiče. Pouze v těch případech, kdy by jeden z rodičů zastupoval dítě v běžných věcech (arg. a contrx x xx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx výrazem vůle druhého rodiče. To znamená, že - vystupuje-li jako zástupce dítěte jen jeden rodič - je třeba se dotázat druhého rodiče, zda s projevem zastxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxdiče o podstatných věcech při výkonu rodičovské zodpovědnosti nedohodli, rozhodoval soud). Účastenství v řízení před soudem zpravidla nebude pro díxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxeného zástupce se pro účely zákonného zastoupení nepoužije. Uvedené platí tím spíše i po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku, neboť v případě xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxtatnou.
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxxx domácnosti (§ 885 obč. zák.).
Zákonným zástupcem dítěte je též osvojitel či osvojitelé (§ 832 odst. 2 občx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxud. Osvojitelem se může stát pouze zletilá a svéprávná osoba, zaručuje-li svými osobními vlastnostmi a způsobem života, jakož i důvody a pohnutkami, kxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxa (§ 799, 800 obč. zák.).
xxxxxxx xxxxxpci dítěte mohou být (hmotněprávní) opatrovník, poručník a pěstoun, případně i jiná osoba, které bylo dítě svěřeno do osobní péče. Tito zástupci mají pxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx zákonné zástupce, a to proto, že vykonávají práva a povinnosti rodiče (srov. § 928 odst. 2 obč. zák. ve vztahu k poručníkovi, § 944 ve vztahu k opatrovníkoxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxuty hmotněprávní, které nemají souvislost s konkrétním řízením, byť konkrétní řízení může v některých případech jejich potřebu aktivovat a iniciovaxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xx xx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx
Opatrovníka jmenuje soud xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx x zájmu dítěte zapotřebí z jiného důvodu, anebo stanoví-li tak zákon (§ 943 obč. zák.) - například tehdy, je-li rodičovská odpovědnost obou rodičů omezexx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxčníkovi a poručenci (§ 943, 944 obč. zák.).
Poručník je zákonný zástupce dítěte pro zastupování bez xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxt. 1 obč. zák.). To může nastat v situacích, když rodiče dítěte zemřeli, byli zbaveni rodičovské odpovědnosti, výkon jejich rodičovské zodpovědnosti xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxomaticky. V takové situaci se poručníkem stává přímo ze zákona orgán sociálně-právní ochrany dětí („OSPOD“) jako veřejný poručník, a to až do doby, kdy xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxledku toho i opatrovnictví) nový občanský zákoník preferuje především osoby blízké, které se s dítětem znají a mají spolu vzájemně dobrý vztah. Soud prxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxoru se zájmy dítěte, jmenuje soud poručníkem toho, koho naznačili rodiče, ledaže tato osoba poručenství odmítne. Jinak soud jmenuje poručníkem něktexxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxkem jiného vhodného člověka, pokud se jmenováním souhlasí (§ 931 obč. zák.). Poručníkem lze jmenovat jen plně svéprávnou osobu, která způsobem života xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xájmem dítěte. Do funkce poručníka může soud jmenovat i dvě osoby; budou jimi zpravidla manželé (§ 932 obč. zák.). Pouze nepodaří-li se žádnou vhodnou fyxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxadně všechny povinnosti a práva jako rodič (tj. složky rodičovské odpovědnosti včetně zástupčího oprávnění), ale nemá k dítěti vyživovací povinnost xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx
Pěstoun vystupuje též jako zákonný zástupce dítěte, ale pouze v běžných záležitostech, do čxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxně pečovat žádný z rodičů ani poručník, a to i na přechodnou dobu. Pěstoun musí skýtat záruky řádné péče, mít bydliště na území České republiky a musí souhxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxaže to není v souladu se zájmy dítěte (§ 962 obč. zák.).
xxxxxxx xxxxxxxxxxxávní ochrany dětí je dle § 17 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, obecní úřad obce s rozšířenou působností (tzv. obce III. stupně). Sxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxm a správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
Ve vztahu k cizině vykonává funkce orgánu sociálně-právní ochrany dětí Úřad pro mezinárodněpráxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxušalizovat a vycházet při tom pouze z věkové hranice 18 let. Podobně jako při posuzování způsobilosti k právním úkonům musí soud zvažovat, nakolik jsou xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxuze prostřednictvím zákonného zástupce. Dále srovnej komentář k § 20.
xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xbjektu práva. I nezletilé dítě je z hlediska právní osobnosti a účastenství plnohodnotným subjektem právních poměrů a na jeho stanoviska musí být brán xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxx xx xxxxxx x xrocesnímu jednání soudu, tak i ve vztahu k výkonu rodičovské odpovědnosti. Podle § 867 obč. zák. je soud povinen před rozhodnutím, které se dotýká zájmu xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xx xxx xx xxxo schopno je; názoru dítěte věnuje soud patřičnou pozornost. Podle § 875 odst. 2 obč. zák. je rodič povinen před rozhodnutím, které se dotýká zájmu dítětxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxnost a berou názor dítěte při rozhodování v úvahu. K tomu srov. i nadále aplikovatelný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3430/20xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xložkou rozhodovací činnosti (která by náležela výlučně nejvyššímu státnímu zástupci), ale její podstatou, což plyne i ze vzájemné provázanosti ustaxxxxxx xxx x x xxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xoudním nebo správním řízení, které se jej dotýká, a to buď přímo, nebo prostřednictvím zástupce anebo příslušného orgánu, přičemž způsob slyšení musí xxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxo druhá poskytuje způsob, jakým lze tohoto cíle dosáhnout. Jinak řečeno, nelze usuzovat, že rozhodnutí bude v nejlepším xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxěřil soudu (§ 100 odst. 4 o. s. ř.).“
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxho zástupce se zájmy zastoupeného či ke střetnutí zájmů těch, kteří jsou zastoupeni týmž zákonným zástupcem, jmenuje soud kolizního opatrovníka (§ 46x xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxním před soudem se rozumí jednání v pozici účastníka řízení, nikoliv např. v postavení svědka. Pokud je osoba omezená ve svéprávnosti v postavení svědkxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx x xxxrocesní úkony, které může činit i osoba bez plné svéprávnosti.
Zákon o zvláštních řízeních soudních stanoví několik výjimek, kdy mají osoby bez plné svéprávnosti procesní způsobilost, a mohou proto činit x
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx
x
xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxstí (§ 367 a § 368 odst. 2 z. ř. s.),
-
možnost podat návrh na změnu či vrácení svéprávnosti (§ 35 odst. 3 z. ř. s.),
-
plná procesní způsobilost nezlexxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
x
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxx x xxmácím násilí (§ 403 odst. 3 z. ř. s.),
-
plná procesní způsobilost nezletilého dítěte v řízení o přiznání svéprávnosti podle § 37 obč. zák. a v řízení o xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxe § 33 obč. zák. (§ 468 odst. 2, § 469 odst. 3 z. ř. s.),
-
procesní způsobilost nezletilého rodiče staršího 16 let v řízení o navrácení nezletilého dítěxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxník v úpravě základních statusových otázek fyzických osob převzal do § 35 dřívější úpravu § 6 zákoníku práce, podle níž vzniká svéprávnost fyzické osobx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xbecně dovodit, že v pracovněprávních věcech bude mít fyzická osoba i procesní způsobilost k samostatnému jednání před soudem od dovršení 15 let věku.
xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx
xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxem pro účely jednání před soudem je statutární orgán.
Specifickou roli v řízení má podpůrce (srov. komentář k ustanovení § 116a), jehož úloha v řízenx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 23
Komentátor: Korbel
xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xkonům neměla ani před 1. lednem 2014 jen hraniční polohy plné způsobilosti a plné nezpůsobilosti, ale bylo mezi nimi široké rozmezí částečné (ne)způsoxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xvéprávnosti může mít různou míru. U nezletilců je dáno přiměřeností konkrétních právních jednání rozumové a volní vyspělosti nezletilců jejich věkux x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxť svéprávnost má člověk přímo z povahy svých přirozených práv). Dále srov. též komentář k § 20.
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx soudem je relativní veličinou. Soud ji musí posuzovat jak pro účely řízení jako celku, tak i pro konkrétní procesní úkony. Zjis- tí-li, že okolnosti příxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxikovat pouze u fyzických osob, které nemají svéprávnost v plném rozsahu, tj. u nezletilců nebo u osob s omezenou svéprávností. U osob, které mají plnou sxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxx xxxxé jsou zbaveny svéprávnosti v plném rozsahu, vyplývá požadavek zákonného zastoupení z povahy věci, aniž by o něm musel soud zvlášť rozhodovat.
xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxnosti, schopnosti samostatně jednat před soudem a zastoupení.
I---------------------I      I---------------------------------I      I---------------xxxxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx    x      x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx   x      x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx  x
x x xxxxxxx xxxxxx    x  x   x xxxxxx xxxx xxxxxx              x  xxxxxx  x xxxxxm bez zastoupení    I
I                     I      I                                 I      I                          I
I---------------------I      I---------------------------------I      I--------------------------I
                                                                                                  
I--------------------xx      xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx      xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx    x      x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x      x xxxxxxx xxxxxxxout       I
I k právním úkonům    I  +   I jednat před soudem či jiné      I  ->  I o ustanovení opatrovníka I
I                     I      I důvody stanovené zákonem        I      I podle § 29               I
I----------------xxxxxx      xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx      xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                                                                                                  
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx      xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx      x--------------------------I
I omezená způsobilost I      I faktická neschopnost samostatně I      I možnost zastoupení       I
I k právním úkonům    I  +   I jednat před souxxx xx xxxx      x  xxxxxx  x xxxxxxxx xxxxxxxxx       x
x                     x      x xxxxxxxxx xxxxxxx               x      x xxxxx x xx               x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx      xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx      xxxxx----------------------I
                                                                                                  
I---------------------I      I---------------------------------I      I--------------------------I
I plná nezpůsobilost  I      x                                 x      x xxxxxxx xxxxxxxxxx       x
x x xxxxxxx xxxxxx    x  xxxxxx  x xxxx                            x  xxxxxx  x xxxxxxxx xxxxxxxxx       x
x                     x      x                                 x      x xxxxx x xx               x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx      xxxxxxxxxxxxxxxxx-----------------I      I--------------------------I
Rozhodnutí podle § 23 se činí usnesením, které se doručuje podle § 50b odst. 4 písm. b) jak xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
b) na základě plné moci
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx x:
x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxní v občanském soudním řízení. Skupinový nadpis „ zastoupení na základě plné moci“ vyplývá ze specifi k procesního dokazování existence zástupčího opxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx x x xxxxx xxmentovaného ustanovení potlačen a předpokládá se pouze
implicite
(Účastník se může dát v řízení zastupovat zástupcem, jejž si zvolí.). Obdobné nepřxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx zák. 1964 bylo uvedeno již jen zavádějícím nadpisem „ zastoupení na základě plné moci“. Naproti tomu nový občanský zákoník hovoří již terminologicky sxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxx xxxxxx
Záxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xol.: Občanský zákoník. Velký akademický komentář. 1. svazek. Linde Praha, a. s. Praha. 2008, str. 223-226).
Protože občanský zákoník neupravuje žxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxeme nazývat dohoda o plné moci, smlouva zmocňovací apod. Taková dohoda sama o sobě nesměřuje ke vzniku závazkového právního vztahu, ale pouze k založenx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxněnci plnou moc k zastupování a ten s tím souhlasí (opět třeba jen mlčky tím, že začne zmocnitele zastupovat), dochází spojením shodné vůle stran ke vznixx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxší, v praxi obvykle kombinuje dohodu o plné moci s další smlouvou vyvolávající vzájemné závazkové vztahy stran. Touto smlouvou bude typicky některá ze xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xs výjimkou situace, kdy je plná moc obsažena v příkazní smlouvě ve smyslu § 2439 obč. zák.), ale jsou potřebné pro stanovení vzájemných práv a povinností xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx tyto dohody nemusejí mít písemnou formu.
V praxi se velmi často uzavírá jediná inomxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx o plné moci vyvolávající přímé zastoupení zmocnitele zmocněncem vůči třetím osobám, tak i příkazní či jinou smlouvu upravující vzájemná práva a povinxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxké nezbavuje účastníka řízení práva činit jakékoliv procesní úkony i sám (pokud u nich není zastoupení povinné, jako např. v řízení o dovolání). Soud všxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxkonat (srov. ustanovení o doručování přímo účastníku řízení, má-li se osobně dostavit k výslechu nebo jinému úkonu soudu nebo má-li něco jiného v řízenx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxstupování, která je důsledkem zastoupení a jeho potvrzením, nikoli jeho základem. Plnou moc vystavuje jednostranně zmocnitel pro zmocněnce, aby s ní xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx x xozsudku ze dne 22.4.2010, sp. zn. 21 Cdo 5429/2007, popsal Nejvyšší soud: „Při zastoupení na základě plné moci je třeba rozlišovat mezi dohodou o plné moxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxpovat zmocnitele v dohodnutém rozsahu, popřípadě za dohodnutých podmínek; uzavřením této dohody vzniká právní vztah zastoupení mezi zmocnitelem a zxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxil zmocněnce, aby ho zastupoval v rozsahu uvedeném v této plné moci; plná moc z hlediska obsahu právního úkonu představuje osvědčení (průkaz) o zastoupxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx zastupovat zmocněncem (viz obecná ustanovení o právních úkonech, § 545 a násl. obč. zák.). Tento přirozený princip vyjádřil býv. Nejvyšší soud ČSSR v rxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx, ak je z nej vidieť vôľu účastníka, aby bol určitou osobou zastupovaný.“
x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx odst. 2 obč. zák. Přestože mnohdy vypadají plné moci složitě s podrobnými výčty procesních oprávnění zmocněnce, platnou plnou moc lze sepsat velmi jedxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx
Vzorový dokument č. 3: Plná moc.


V praxi se velmi často objevují v plných mocích ještě dovětky, že zmocněnec uvedené zmocxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxení, jímž dává jednostranně navenek na vědomí, že je zastoupen zmocněncem, který za něj bude ve stanoveném rozsahu právně jednat.
Akceptace
plné moci xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xxxxnitele fakticky jedná. Pokud plná moc obsahuje souhlasný (akceptační) projev vůle zmocnitele, nejde o vadu, která by působila neplatnost zmocnění, axx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxné moci jako:
-
generální neboli všeobecná (při všech právních úkonech, procesních i hmotněprávních),
-
xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x vzorům plných mocí srov. komentář k § 28.
xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxnský soudní řád (ani trestní řád, § 35 odst. 1 tr. ř.) zastoupení právnickou osobou až na dále uvedené výjimky (§ 26, 26a) nepřipouští. Toto omezení se dnex xxxx xxxxx xxxx
xxxxxx
x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx po novele č. 79/2006 Sb. připustil výkon advokacie prostřednictvím obchodních společností s výjimkou akciové (blíže srov. komentář k § 25 odst. 1). Z txxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
Další odchylku oproti obecné hmotněprávní úpravě smluvního zastoupení vykazuje občanský soudní řád v tomx xx x xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxuští možnost sjednat zastoupení paralelně i pro více zástupců. Není-li v plné moci udělené několika zmocněncům určeno jinak, musí jednat všichni spolxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxréhokoliv zmocněnce zvlášť (§ 439 obč. zák.)
K odst. 2:
Jsou-li v řízení projednávány utajované informace, mohou účastníky zastupovat pouze fyzixxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x § 40a odst. 1.
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx05 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Utajovanou informací se podle tohoto zákona rozumí informace v jakékoliv podoxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxateriální podmínka). Samotný charakter informace však nestačí k tomu, aby byl přístup k ní odepřen. Odepřít přístup k informaci z důvodu utajení lze poxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xkutečnosti za skutečnost utajovanou je stejně důležité jako její materiální podstata. Je povinností státu, aby informace, které mají věcný charaktex xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx informací.
Seznam utajovaných skutečností zpracovává Národní bezpečnostní úřad a vydává ho vláda ve formě nařízení. V současnosti je tento seznax xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxe seznam utajovaných informací vymezených obecně a ve zbývajících přílohách se stanoví seznamy utajovaných informací podle jednotlivých resortů (mxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxo jadernou bezpečnost, Úřad vlády, zpravodajské služby). V příslušném seznamu je vždy vymezen obsah utajované informace a utajovaná informace je zařxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxx x x xx xxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xy mohlo neoprávněné nakládání s takovou informací způsobit zájmům České republiky. Utajovaná skutečnost musí být vždy označena příslušným stupněm uxxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxinistrativní bezpečnosti a o registrech utajovaných informací. Stupeň utajení se vyznačuje v horní a dolní části uprostřed na každé straně písemnostx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxímo na utajované písemnost. Soud v občanském soudním řízení charakter informace nepřezkoumává, ale vychází z jejího označení původcem.
Osvědčenx xxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxní vyhrazené ten, kdo je vůči ní v rámci služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu odpovědnou osobou.
Pokud zástupce xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxvat v řízení před soudem pouze tehdy, byl-li poučen podle § 40a odst. 1. Předmětem poučení je seznámení fyzické osoby s jejími právy a povinnostmi v oblasxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx x0.
xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx


xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxení věci, která je předmětem řízení, a poučení o tom, že údaje o osobách, které mají přístup k utajované informaci, jsou evidovány Národním bezpečnostnxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxní založí předseda senátu do spisu a jeho kopii zašle nejpozději do 30 dnů ode dne poučení Národnímu bezpečnostnímu úřadu.
Samotné poučení není důvoxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxkává tím přístup k utajovaným informacím pouze v rozsahu nezbytném pro uplatnění jejich práv a plnění povinností v občanském soudním řízení. Toto omezxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxxx
x x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxečnostní způsobilosti.
Každý, kdo měl nebo má přístup k utajované informaci, je povinen zachovávat o ní mlčenlivost a nesmí k ní umožnit přístup neoxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx deliktu podle § 148-156 zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, nebo i trestných činů vyzvědačství (§ 316 tr. zák.), ohrxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxů řízení i samotného soudu.
Právní stav komentáře jx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xej může zvolit, může mu být ustanoven soudem nebo určen Českou advokátní komorou. Volba advokáta je právem účastníka řízení, nikoliv jeho povinností. xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx základních práv a svobod, a proto je nelze nijak omezit. Umožnění kvalifikované právní pomoci je součástí principů spravedlivého procesu. Pokud by soxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxtoupení volbou advokáta vzniká na základě svobodné dohody mezi advokátem a klientem. Základem této dohody je hmotněprávní vztah, který je obecně upraxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxžívá zákon o advokacii; mnoho podrobnějších podmínek pro obsah ani formu takové smlouvy však nestanoví. Z toho vyplývá, že smlouva o poskytování právnxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx smlouvou, která obvykle kombinuje dohodu o plné moci a smlouvu příkazního typu podle § 2430 a násl. obč. zák., nejčastěji příkaz (§ 1430-1444 obč. zák.) xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxt, ale jakmile ji uzavře, může ji vypovědět jen ze zákonem stanovených důvodů (viz dále).
K problematice tzv. řetězení plných mocí, kdy fyzická osobx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xěstský soud v Praze např. ve svém usnesení ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. 93 Co 106/2013, závěr, že takový způsob volby advokáta je možný, a to zejména s ohledem xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xy tomu bylo např. tehdy, pokud by soud řešil spor mezi advokátem a jeho bývalým klientem vzniklý z takové smlouvy. V obvyklých případech bude pro soud
relxxxxxxx
xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxením plné moci, která je jednostranným potvrzením dohody o plné moci podepsaným zmocnitelem.
Zastoupení ustanovením advokáta vzniká na základě rxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxk udělil procesní plnou moc, tj. zastupuje účastníka při všech úkonech v průběhu celého řízení.
Zastoupení určením advokáta vzniká za pomoci České xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxuje plnou moc; není právním titulem pro vznik zastoupení, jímž je stejně jako v případě volby advokáta smlouva mezi advokátem a klientem. Existence zásxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxx xe advokát je klientovi doporučen Komorou a nemůže uzavření smlouvy odmítnout. Výjimkou jsou situace, kdy má advokát povinnost odmítnout poskytnutí pxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxcii každý, kdo nesplňuje podmínky pro ustanovení advokáta soudem a nemůže se domoci poskytnutí právních služeb dohodou se žádným advokátem, obvykle xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxskytnout právní služby.
Podmínkou pro určení advokáta je, že jde vždy jen o jednu konkrétní právní službu, která nezbytně, resp. povinně vyžaduje zxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxxxxxímu zastupování žadatele v různých kauzách.
Komora může stanovit podmínky poskytnutí právních služeb, včetně povinnosti poskytnout právní pomox xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xa Komorou určených podmínek. Změní-li se okolnosti nebo prokáže-li se, že majetkové poměry žadatele bezplatnou či zvýhodněnou pomoc neodůvodňovalyx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxě pobočka České advokátní komory v Brně. Žádosti o určení advokáta se jí zasílají písemně v listinné nebo elektronické formě na adresu Česká advokátní kxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxůsob zjišťování příjmových x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
Vzorový dokument č. 5: Žádost o určení advokáta podle § 18 odst. 2 zákona o xxxxxxxxxx


Procesní plná moc je pxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx plných mocích uvádějí demonstrativní výčty typových úkonů, které je advokát oprávněn za klienta provádět (např. - aby jej zastupoval u jednání před soxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxzy, uplatňoval opravné prostředky či se jich vzdával, přebíral písemnosti apod.). Tyto výčty obvykle ničemu nevadí, ale jsou nadbytečné, neboť advokxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xybrané úkony v řízení; pokud by takovéto omezení obsahovala, nepřihlíželo by se k němu.
Obdobně je tomu v případě zastoupení účastníka notářem (§ 25x xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xe zjednodušení situace pro soud, aby nemusel v případech zastoupení účastníka řízení právními profesionály zkoumat rozsah jejich zmocnění, ale mohl x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxcesní úkony v řízení. Blíže k jednotlivým druhům plných mocí srov. komentář k § 28.
Oproti jiným (obecným) zmocněncům vykazuje zastoupení advokátex xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxo řízení je pro advokáty jedním z nejčastějších způsobů poskytování právních služeb, které mohou na území České republiky poskytovat advokáti zapsanx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx členského státu Evropské unie, smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace a v domovském státě získali opráxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxném ve Sbírce zákonů pod č. 121/2007 Sb. Evropští advokáti mohou být v České republice usazení a poskytovat právní služby trvale, nebo mohou vystupovax xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx.
Seznam advokátů a seznam advokátních koncipientů vede Česká advokátní komora jako veřejné seznamy. Každý do nich může nahlédnout a pořizovat si z xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx vyhledavac.cak.cz. Osobní údaje advokátů a advokátních koncipientů uvedené v seznamech jsou oprávněně zveřejněnými údaji a v těchto souvislostech xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxsti stanoví vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 176/2010 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o identifikačních průkazech advokátů, usazených evxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxxx xxxxtele průkazu, popřípadě jeho akademický titul,
c)
datum narození držitele průkazu,
d)
označení „advokát“ („advokátka“), „usazený evropskx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xrůkazu zapsán v seznamu advokátů, seznamu evropských advokátů nebo seznamu advokátních koncipientů.
Průkazy advokátů vydávané od 1. ledna 20xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxkáta apod.
Novely zákona o advokacii provedené po roce 2005 výrazně rozšířily možnosti výkonu advokacie. Advokacii je nyní možno vykonávat samosxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxosti nebo v pracovním poměru. Z označení nebo z názvu používaného advokáty při výkonu profese by mělo být zřejmé, o jakou formu výkonu advokacie se jednáx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxry dne 31.10.1996, č. 1/1997, konkrétně v čl. 20-24c. Jednotlivé způsoby výkonu advokacie se navzájem vylučují, tedy není možné vykonávat advokacii v xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
Pxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxí vztah mezi advokáty (smlouva o sdružení, § 14 zákona o advokacii a § 2716 obč. zák.). Jednotliví advokáti tvořící sdružení poskytují právní služby pod xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxvele provedené zákonem č. 79/2006 Sb. umožňuje advokátům vykonávat advokacii jako společníci veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxi; předmětem podnikání veřejné obchodní společnosti může být i výkon činnosti insolvenčního správce. Od 1.9.2009 je možné zakládat i jednočlennou adxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxx xýkon advokacie jménem společnosti nepřipouštějí v jednotlivých případech zvláštní právní předpisy (což jsou zejména soudní procesní řády nepřipouxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xx xxxxx x xx xx xxx x xx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxxxx xx je však výjimka vyplývající z právních předpisů; jinak mají jednotliví společníci společnosti stanoven zákaz konkurence a samostatně pod svým jménex xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xprávním či daňovém řízení bude účastníka zastupovat přímo advokátní obchodní společnost. Současný stav soudních procesních řádů neumožňující zastxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxvokáta - fyzickou osobu, zatímco např. pro jednání s protistranou či sepis hmotněprávních úkonů ve stejné věci zastupuje klienta advokátní obchodní sxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxem obvykle i jiné úkony, přestože by je měla provádět na základě samostatné plné moci a pod jejím jménem přímo advokátní obchodní společnost jako právnixxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx potřeby praxe ve větších advokátních kancelářích. Jde jednak o výkon advokacie v pracovním poměru k jinému advokátovi nebo ke společnosti či zahraničxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxvy o trvalé spolupráci (přidružený advokát). Tyto způsoby se mezi sebou liší zejména charakterem zdanění a odpovědnosti. V prvním případě jde o výkon axxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx) pod vlastním jménem a na vlastní účet a odpovědnost. Pro oba případy je však podobné, že advokát je do značné míry závislý na práci přidělované mu jiným axxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxi. Pracovním i obchodním pokynům i dohodám advokáta při poskytování právních služeb v těchto formách výkonu advokacie jsou proto nadřazeny nejen právxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit. Při výkonu advokacix xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xrospěšné.
Advokát je povinen dodržovat pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže stanovená Českou advokátní komorou. Advokát je povinen zxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxta zprostit pouze
klient
.
Advokát poskytuje právní služby obvykle za odměnu. Její výše může být stanovena volnou dohodou stran, což bývá v praxi nejxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx a nesmí být ve zřejmém nepoměru k hodnotě a složitosti věci; je-li sjednána podílová odměna, nesmí přesáhnout 25% hodnoty sporu. Není-li odměna advokáxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxch služeb (advokátní tarif). Tarif obsahuje konstrukce ceny právních služeb za jednotlivé úkony podle jejich složitosti a hodnoty (materiality). Adxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx třeba použití cizího práva nebo cizího jazyka, nebo u úkonů časově náročných vynucených mimo běžnou pracovní dobu. Srov. též komentář k § 137 odst. 2.
xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xaušální či přísudková vyhláška). Uvedeným dnem zrušil přísudkovou vyhlášku Ústavní soud nálezem sp. zn. Pl. ÚS 25/12 (č. 116/2013 Sb.), ve znění sdělexx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
Náhrada nákladů řízení (tzv. přísudek) vůči neúspěšné protistraně soudníxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxá procesní strana v soudním řízení vynaložila na svou právní pomoc. K přísudku i k tarifní odměně se připočítává daň z přidané hodnoty, je-li advokát jejxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx
xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxžených nákladů v souvislosti s poskytnutím právní služby. Nedohodl-li se s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštoxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxními předpisy o cestovních náhradách pro zaměstnance, tj. zákoníkem práce. Dále má advokát nárok na náhradu za promeškaný čas strávený cestou či nezavxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx nebo jeho zaměstnanci jako podnikatel, tj. v plném rozsahu na principu objektivní odpovědnosti. Odpovědnosti se může zprostit (liberovat), pokud škxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
Adxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx úkonů a jednání, závady v přebírání písemností spojené s fikcemi doručení. V rozhodovací činnosti kárných orgánů xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xada apod. Advokát (na rozdíl např. od soudce) odpovídá v některých případech i za správnost právního názoru a volbu optimálního právního postupu pro klxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxx
x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxlo by jít např. o vadnou právní radu ve věci, v níž je text zákona, příp. doktrína a
judikatura
jednoznačná a konstantní) a že nesprávná právní rada je v přxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxát klientovi poradil správně, a zda proto lze klást nesprávnou radu do souvislosti se vznikem škody. Na této odpovědnosti založené již dříve § 24 zákona x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxu).
Pro případ způsobení škody je každý advokát v České republice povinně pojištěn na částku nejméně 3 000 000 Kč. Pokud si advokát nevyžádá samostatxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxi, a.s. Vykonává-li advokát advokacii jako člen obchodní společnosti s ručením omezeným, musí být ze zákona povinně pojištěn na částku 50 000 000 Kč za kxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxch služeb a odvoláním plné moci ze strany klienta.
Klient
je oprávněn smlouvu o poskytování právních služeb vypovědět kdykoliv, a to i bez udání důvodux xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxlatné. Výjimkou je pouze možnost sjednat výpovědní lhůtu pro případ výpovědi ze strany klienta ve smlouvě o poskytování právních služeb, nejvýše však x xxxxxx x xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xrávních služeb vypovědět, popř. požádat o zrušení ustanovení soud nebo požádat Komoru o určení jiného advokáta, zjistí-li dodatečně, že se již dostal xx xx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxho advokáta), dojde-li k narušení nezbytné důvěry mezi ním a klientem nebo neposkytuje-li
klient
potřebnou součinnost. Advokát může takto postupovxx x xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxal podle těchto pokynů. Advokát je oprávněn smlouvu o poskytování právních služeb vypovědět též tehdy, nesložil-li
klient
přiměřenou zálohu na odměxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx nebo, s výjimkou případů, v nichž je zastoupení advokátem podle tohoto zákona povinné, advokátním koncipientem nebo svým zaměstnancem jako dalším záxxxxxxxx
Graf č. 20: Další zástupce advokáta nebo obecného zmocněnce.
                                                     I---------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                                                  xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx          x
                                                  x  x x xx xxxxx x xx xx x x xx xxxxx x xx xx x  x
                                                  x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx---------------I
                                                  I                                                
                  I----------------------------I  I  I--------------------------------------------I
               I--I profesionální zmocněnec    I--I  I dalxx xxxxxxxx xxxxxxxxx 
xxxxxxxxxx
x x x xxxxx x xx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x x x xx xxxxx x xx xx x x xx xxxxx x xx xx xx x xxxxxxxxxxx-I I I I--------------------------------------------I I zmocnitel I--I I I (
klient
) I I I I--------------------------------------------I I----xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx---------------------------------------I I--I obecný zmocněnec I-----I jakýkoliv další zástupce jen dle dohody I I podle § 27 (fyzická osoba) I I--xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxocněnec musí jednat osobně, pokud možnost jednání prostřednictvím dalšího zástupce nebyla mezi zmocnitelem a zmocněncem dohodnuta (§ 438 obč. zák.)x x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxedpisem, který pro účely řízení před soudem umožňuje zplnomocněnému advokátovi dát se zastoupit jinou osobou i bez výslovné dohody se zmocnitelem (klxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx profesionality, kterou musí garantovat všichni advokáti. Další zastoupení advokáta bez souhlasu klienta umožňuje zákon o advokacii v § 26 odst. 2 i pxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxotlivé úkony právní pomoci.
V dohodách mezi klientem a advokátem se často vyskytují ujednání, že advokát je oprávněn ustanovit za sebe různé další zxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxoupení vyplývá ze zákona. Ujednáním by bylo možné naopak další zastoupení zakázat, neboť jde o
dispozitivní
ustanovení soukromoprávního charakterxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xalším zastoupení pouze jako určité prevenci. Pro realizaci dalšího zastoupení nejsou nezbytná, ovšem klienta na tuto možnost alespoň upozorní a zamexx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxranného charakteru plné moci a nasvědčuje to závěru, že nejde o plnou moc, ale o nepojmenovanou dohodu. Pro soud to nemá podstatný význam - i oboustrannox xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxstoupenému. Vzájemný právní vztah však existuje nadále mezi původním zmocnitelem (klientem) a původním zmocněncem (advokátem). To má význam např. z xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxmu zastoupenému. Tak kupříkladu poučovací povinnost soudu vůči účastníkovi řízení je splněna tím, že ji uvede jeho zástupci, případně dalšímu zástupxx xxxxxx x xx xxxxx xx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxx
xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xnebo jsou zaměstnanci příslušného advokáta.
V prvním případě může být dalším zástupcem kterýkoliv jiný advokát či advokátní
koncipient
, nikoliv xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxie (samostatný advokát, partner ve sdružení advokátů, společník obchodní společnosti, přidružený advokát, zaměstnaný advokát), i advokátní
koncixxxxx
xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx ale může jím být i jiný zaměstnanec advokáta, dokonce i neprávník, třeba asistent apod. Určité limity pro výkon dalšího zmocnění stanoví zákon o advokaxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx Jeho případné porušení má význam pro advokáta jednak v rámci kárné odpovědnosti, jednak z hlediska případné náhrady škody za porušení právní povinnosxx xxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xmožnost dalšího zastoupení je
dispozitivní
). Nemůže jím být pouze ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného, což je zvláštní procesní pravxxxx xx xx xxxxx xxx
xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxx xdpovědnost za vhodný výběr osoby. Jak praví encyklopedická poučka, mistr může svěřit práci svým tovaryšům, ale za výsledek odpovídá jen on, odpovídá txxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxient
uplatňovat vždy po primárním zmocněnci, tj. advokátovi.
Limity dalšího zastoupení advokáta upravuje § 26 zákona o advokacii a dále vnitřní xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xvého pověření. Z toho lze usuzovat, že na něj může převést výkon svého zástupčího oprávnění v plném rozsahu (převést nemůže pouze svůj právní vztah s klixxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx pomoci (není-li mezi advokátem a klientem dohodnuto jinak). Není zřejmě nutno trvat zcela striktně na tom, aby tyto jednotlivé úkony byly přesně v dalšx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx apod.
Vnitřním předpisem České advokátní komory, který upravuje další zastoupení, xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxokátních koncipientů a jiných zaměstnanců advokáta. Podle něj platí, že advokát může ustanovit advokátního koncipienta nebo jiného svého zaměstnanxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x vzhledem k povaze věci předpokládat, že je provede s potřebnou odbornou péčí a v souladu s právy a povinnostmi, které pro advokáta vyplývají ze zákona a zx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx advokátního koncipienta svým zástupcem za těchto podmínek:
a)
v řízení před okresním soudem nejdříve po třech měsících právní praxe,
b)
v řízexx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx
xx
x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxíve po jednom roce právní praxe.
Uvedený výčet podmínek je
taxativní
. Znamená to, že pro jiné případy advokátního koncipienta nelze ustanovit jxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx komory, a nikoli obecně závaznou právní normou, zavazuje pouze členy komory, tj. advokáty a advokátní koncipienty. Pro soud ani pro třetí osoby není záxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxně ustanoveným advokátním koncipientem mají v řízení řádné právní účinky. Advokát i advokátní
koncipient
za ně odpovídají v rámci kárné odpovědnostxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx substitučně zmocnila svého zaměstnance, přestože ten byl vyškrtnut ze seznamu advokátních koncipientů před dobou kratší než tři roky. Kárný senát koxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxpovala tak, aby nesnižovala důstojnost advokátního stavu, neboť substitučním zmocněním tohoto zaměstnance obešla ochrannou lhůtu tří let, během níx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
x jiný případ půjde tam, kde povinné zastoupení výhradně advokátem stanoví přímo zákon. V takových případech nelze platně ustanovit advokátního koncixxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxní nezpůsobilo. Tak je tomu v občanském soudním řízení u dovolání (§ xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xtížnosti před Nejvyšším správním soudem (§ 105 odst. 2 s. ř. s.) a v trestním řízení před krajským soudem jako soudem prvního stupně, před vrchním soudem x xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xoncipienta zástupcem advokáta pouze za účelem nahlížení do spisu a pořizování výpisů nebo opisů ze spisu či jiných pouze administrativních úkonů souvxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx x xrokázání zástupčího oprávnění postačuje jednostranné tvrzení dalšího zástupce, se zabýval Vrchní soud v Praze v rozsudku ze dne 15.1.1997, sp. zn. 5 Cxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxem musí mít soud, stejně jako při zastupování zástupcem účastníkem přímo zvoleným, jistotu, že jedná s někým, kdo je skutečně oprávněn za účastníka jedxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxo prokázáno. Z povahy věci vyplývá, že takovým průkazem bude opět písemná plná moc. Ani možnosti kárného postihu, ani možnosti nápravy jednání svévolnxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxých opravných prostředků, byly-li by možné, řeší jen důsledky nepříznivého stavu. Soud však musí postupovat tak, aby těmto důsledkům čelil předem a poxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xlná moc. Dalšímu zástupci ji uděluje advokát jako primární zástupce, nikoliv
klient
jako zastoupený. Pokud je substituční plná moc udělena jinému adxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxátním koncipientem. Pokud je dalším zástupcem zaměstnanec advokáta, měl by soudu tuto skutečnost prokázat pracovní smlouvou či dohodou o práci konanx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xx xxyslu komentovaného ustanovení v důsledku § 2 odst. 5 a § 77 zákoníku práce (jde rovněž o závislou činnost zaměstnance pro zaměstnavatele, na niž se až nx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxt s advokátem dohodl.
Vzorový dokument č. 6: Substituční plná moc.


xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxní zmocnitele). Podpis dalšího (substitučního) zmocněnce je nadbytečný. Nepůsobí sice neplatnost zmocnění, ale navozuje dojem, že listina není plnxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxx x x xx xxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxžívat k obstrukcím. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 9.7.2008, sp. zn. 21 Cdo 1307/2007, konstatoval, že „další zástupce (§ 25 odst. 2 o. s. ř.) má v občanskxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxstníka o odročení jednání. Dal-li se v občanském soudním řízení advokát zastupovat jiným advokátem, advokátním koncipientem nebo svým zaměstnancem xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxst, která vyžaduje odročení jednání, jak advokáta, tak i dalšího zástupce.“
Stejně jako účastník řízení může mít pouze jednoho zvoleného zástupce xx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xrgumentu a simili (
analogia legis
). Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24.10.1996, sp. zn. 2 Cdon 1007/96, potvrzuje, že „procesní plná moc udělená součxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxsně poučit a vyzvat jej, aby si pro řízení zvolil jen jednoho zástupce a toto zastoupení aby osvědčil novou plnou mocí.“
Velmi zajímavou otázkou může xxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xčastník řízení něco osobně vykonat. Má však v případě zastoupení advokáta dalším zástupcem doručovat původnímu advokátovi, nebo jeho zástupci? V příxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx Co však v případě zastoupení advokáta jiným advokátem s jiným sídlem? Přestože by se mohlo zdát, že i přebírání písemností od soudu může být úkonem, k němxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxený senát v usnesení ze dne 4.11.2003, čj. 1 As 4/2003-48: „Využije-li advokát svého oprávnění dle § 26 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, dát se zxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxení, kterým se řízení končí, substitutovi advokáta, jde o neúčinné doručení.“ V jiné věci se tato otázka posuzovala ve vztahu k substitučně zmocněnému xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxuze v případě, že písemnost byla adresována advokátovi; byl-li adresátem písemnosti advokátní
koncipient
, účinky doručení nenastaly.“).
Advokxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx x xx xxxxx 3 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, a Ministerstvo vnitra zřídilo všem advokátům v České republice xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxení při jednání.
Advokát se může nechat zastoupit jiným advokátem i tehdy, pokud je sám účastníkem řízení. V takovém případě však půjde o běžné primáxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxdy nákladů řízení, přestože zastupoval stejně kvalifikovaného advokáta. Advokát není povinen jednat ve svých sporech samostatně. Má stejné právo dáx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxvat příslušnou náhradu.
V usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18.10.2001, sp. zn. 10 Co 610/2001, se tento závěr potvrzuje. „Právní názox xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxniteli, resp. mandantovi (nyní v postavení žalovaného) nemá právo na náhradu nákladů řízení, je zjevně nesprávný. Účastník řízení může svá práva a povxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xx xx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx x. ř.). Nutno zdůraznit, že
de lege lata
žádný právní předpis nebrání advokátovi, který se soudní cestou domáhá svého nároku plynoucího z podnikatelskx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxný výklad by odporoval nejen shora cit. ustanovením občanského soudního řádu, ale byl by ve zřetelné kolizi s ústavněprávními předpisy (srov. čl. 1 a náxxx xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx6.
Komentář k § 25a
Komentátor: xxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxem je fyzická osoba, kterou stát pověřil notářským úřadem. Do notářského úřadu jmenuje notáře ministr spravedlnosti na návrh Notářské komory. Počet nxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxsního soudu, v jehož obvodu byl zřízen.
Počet notářských úřadů tvoří
numerus clausus
. V současné době je v České republice zřízeno a obsazeno cca 450 xxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxe. Jde o notářské komory na území každého z krajů, v nichž je sídlo krajského soudu, a v obvodu Městského soudu v Praze. Každá z těchto komor je samostatnou xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx zaniká jeho odvoláním nebo smrtí. Krajské notářské komory tvoří centrální Notářskou komoru České republiky se sídlem v Praze, která je rovněž samostaxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx notáře, jeho sídla, okresu, úředních hodin a jazykové specializace. Seznam umožňuje též abecední náhled všech notářů v České republice. Vyhledávací xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxnerální praxi, tj. nemůže zastupovat účastníky řízení ve všech řízeních, ale pouze ve vyjmenovaných, která souvisejí s jeho činností.
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx x58/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád). Podle § 3 notářského řádu může notář v souvislosti s notářskou činností v rámci další činnostx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxci, přičemž před soudy jen v řízeních podle části páté občanského soudního řádu, ve věcech veřejných rejstříků a ve věcech podle zákona o zvláštních řízxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxzbory,
-
vykonávat správu majetku a zastupovat v této souvislosti.
Notář samozřejmě nemůže zastupovat nikoho z účastníků v řízení o dědictxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx
xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxími předpisy a v jejich mezích též pokyny klienta. Notář odmítne provedení požadovaných úkonů, jestliže:
-
tento úkon odporuje zákonům nebo dalším xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x
xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx
x
xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxí pomoc jinému, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o právní pomoc žádá.
Notář může odmítnout požadovaný úkon, jestliže žadatel nesloží xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx x xxxxxení důvěry mezi ním a žadatelem nebo klientem,
b)
žadatel nebo
klient
neposkytuje potřebnou součinnost,
c)
žadatel xxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xichž se při zastupování dozvěděl. Notář odpovídá klientovi za škodu, kterou by mu zastupováním způsobil. Vzhledem k tomu, že zastupování není výkonem xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x x xxxxxx xx xxx1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
Zastupování notář vykonává za úplatu. Jeho odměna je stanovena ve vyhlášce xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xdkazuje na advokátní tarif (vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb), který se podle současxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx podléhá kárné pravomoci Notářské komory. Kárným proviněním notáře je závažné nebo opětovné porušení jeho povinností stanovených právním předpisem xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxí uložit písemné napomenutí, pokutu až do výše stonásobku minimální měsíční mzdy nebo odvolání z úřadu.
Notáři lze udělit pouze procesní plnou moc, tj. plnou moc pro celé řízení, nikoliv jen xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xen na konkrétní úkony v řízení, byla by neplatná celá plná moc. Za nepřípustné omezení procesní plné moci se nepovažuje, pokud je omezena na určitou část xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xx
Je-li zástupcem účastníka řízení notář, doručuje soud pouze jemu. Jako orgán veřejné moci ve smyslu § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 300/xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxadně doručuje.
K odst. 2:
Podobně jako advokát (§ 25), i notář je oprávněn dát se zastupovat jiným notářem a, s výjimkou případů, v nichž je zastoupenx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxnskoprávní pravidlo, že zmocněnec musí jednat osobně, pokud možnost jednání prostřednictvím dalšího zástupce nebyla mezi zmocnitelem a zmocněncem xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxalifikace.
Nejčastější další zastoupení notáře bude realizováno notářským koncipientem a notářským kandidátem.
Notářský
koncipient
je obxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xx xxxxxxx xxxxxem České republiky,
b)
má plnou způsobilost k právním úkonům,
c)
získala vysokoškolské vzdělání v rámci magisterského studijního programu v xxxxx xxxxxx
xx
xx xxxxxxxxx x
xx
xx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xplňuje požadavky kladené na notářského koncipienta a navíc vykonala alespoň tříletou notářskou xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxpcem a náhradníkem ze strany Notářské komory (§ 14 not. ř).
Zástupce ustanoví příslušná notářská komora notáři, jestliže nevykonává činnost notářx xx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxi, z řad notářů nebo jejich kandidátů v rámci obvodu okresního soudu, a nejsou-li ani ti, z řad notářů nebo jejich kandidátů v rámci obvodu krajského soudxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxkon činnosti notáře, a to z řad notářů v rámci obvodu okresního soudu, a nejsou-li, z řad notářů v rámci obvodu krajského soudu.
Ohledně možností a podxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 25b
Komentátor: Korbel
Zvláštním kvalifikovaným zástupcem účastníka řízení může být txx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxh, která souvisejí s jeho činností.
Zvláštním předpisem, na který zákon odkazuje, je zákon č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích a o změně zákonx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxcech týkajících se průmyslového vlastnictví, zejména jejich zastupování před orgány státní správy a v řízení před soudy, jakož i poskytování nezávisxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxí spory na ochranu průmyslových práv, je Městský soud v Praze, pracoviště Slezská 9.
Služby patentového zástupce jsou oprávněni poskytovat na územx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxů, který vede Komora patentových zástupců České republiky se sídlem v Brně. Komora je samosprávnou právnickou osobou, podobně jako Česká advokátní koxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx.
Při zastupování patentovým zástupcem se aplikují ustanovení § 34-45 zákona o patentových zástupcích, kde jsou uvedena práva a povinnosti patentxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx x podobně jako další profese tohoto typu - vázán právními předpisy a v jejich mezích pokyny klienta; jsou-li tyto pokyny v rozporu s právními nebo profesnxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx využívat všechny zákonné prostředky a činit vše, co podle svého přesvědčení a pokynů klienta pokládá pro něj za prospěšné. Patentový zástupce je samozxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxí důstojnost. Musí zachovávat mlčenlivost a odpovídá za způsobenou škodu. Pro tento případ musí být ze zákona pojištěn.
Patentový zástupce je povixxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
x
x xxxx xxxx xxxx xx xxxx xouvisící již poskytl sám nebo prostřednictvím sdružení nebo společnosti patentových zástupců služby patentového zástupce jinému, jehož zájmy jsou x xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxhla toho, kdo o poskytnutí služeb patentového zástupce žádá, neoprávněně zvýhodnit,
-
zájmy toho, kdo o poskytnutí služeb patentového zástupce žxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxahu může dát zastoupit jiným patentovým zástupcem (dále jen „náhradník“); zastoupení náhradníkem není možné proti vůli klienta.
Patentový zástupce může pověřit pro jednotlivé úkony zastoupení svého asistenta nebo svého zaměstnanxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx x x 39 odst. 1 zákona o patentových zástupcích. Tím je měněno obecné občanskoprávní pravidlo, že zmocněnec musí jednat osobně, nedohodne-li se se zmocnitxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx je řečeno pouze tolik, že ustanovení o možnosti zastoupení patentového zástupce asistentem nebo jiným zaměstnancem je
dispozitivní
a
klient
je můžx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxhranu práv nebo právem chráněných zájmů svých klientů, je povinen ustanovit bez odkladu, nejpozději do 1 měsíce, svého náhradníka; klienty o tom bezodxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxdy, kterou je mu povinen patentový zástupce poskytnout.
Ohledně možností a podmínek dalšího zastoupení patentového zástupce platí § 25 odst. 2 obdxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 26
Komentátor: Korbel
Ustanovení § 26 se týká zvláštních případů zastoupení. Odlišnost od běžného zxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxx k němu). Zastoupení právnickou osobou se připouští pouze vyjmenovaným specializovaným právnickým osobám.
Při zastoupení xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxu státu, která je správním orgánem. Podobně tomu je ještě v případě zastoupení obce Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových podle § 26a.
Mxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxkona o advokacii, který po novele provedené zákonem č. 79/2006 Sb. umožňuje advokátům vykonávat advokacii jako společníci veřejné obchodní společnxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx a na její účet. Pokud zastoupení právnickou osobou nepřipouštějí zvláštní právní předpisy (což je i případ občanského soudního řádu), vykonávají advxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx x x xxx
V původním znění občanského soudního řádu z roku 1963 se ustanovení § 26 týkalo pouze zastupování členů odborovýcx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxi osobami působícími v oblasti ochrany před diskriminací, právnickými osobami poskytujícími ochranu práv podle autorského zákona a konečně právnicxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xx jsou věcně omezené. Soud však na tyto limity musí pamatovat, neboť jsou stanoveny kogentním ustanovením procesního práva. Dostane-li se zastoupení s xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
x
x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxu organizací nesmí jít o zastoupení ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti (do 31. 12. 2013 v obchodníxx xxxxxxxx
x
x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxx x xxxxních péče o nezletilé, o určení nebo změnu vyživovací povinnosti nebo o výkon rozhodnutí ukládajícího povinnost k placení výživného. Části příslušné xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xx 1. 2014 přesouvají z občanského soudního řádu do zákona o zvláštních řízeních soudních - viz § 470 z. ř. s. (řízení ve věcech péče soudu o nezletilé) a § 512 xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx
x
x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxostem uvedeným ve stanovách patří ochrana před diskriminací, musí jít o zastoupení pouze ve věcech ochrany před diskriminací na základě pohlaví, rasoxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x
x xxxxxxx xxxxxxxxxx osobou, k jejímž činnostem uvedeným ve stanovách patří ochrana práv cizinců, musí jít o zastoupení pouze ve věcech pracovních, je-li žalobcem cizinecx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxování (§ 137 odst. 2).
Písemnosti soud doručuje stejně jako u jiných druhů zastoupení pouze zástupci, tj. právnické osobě, s výjimkou případů, kdy má xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx respektovaný napříč právním řádem (viz např. obdobnou možnost ve správním soudnictví dle § 35 odst. 3 s. ř. s.).
Odborové organizace prodělaly na naxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx), která vycházela z vedoucí úlohy Komunistické strany Československa (KSČ). Na mimořádném všeodborovém - všesvazovém sjezdu konaném ve dnech 2.-3. xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxlivých odborových organizací. Jednalo se o svazy odborových organizací jak federální úrovně, tak i svazy působící v České republice a ve Slovenské repxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxsný název Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). Při svém vzniku ČMKOS sdružovala 40 samostatných odborových svazů. V následujících lxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxšinu odborových svazů působících v České republice. Jejich členská základna dosahuje zhruba 500 000 členů; v současné době sdružuje 32 těchto odborovxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxský OS pracovníků školství, Herecká asociace, Nezávislý OS Policie ČR, Nezávislý OS pracovníků potravinového průmyslu a příbuzných odvětví Čech a Moxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx geologie a naftového průmyslu, OS pracovníků knihoven, OS pracovníků kulturních zařízení, OS pracovníků kultury a ochrany přírody, OS pracovníků obxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxkumu, OS pracovníků výrobních a účelových organizací kultury, OS PROJEKT, OS státních orgánů a organizací, OS STAVBA ČR, OS UNIOS, OS zaměstnanců letexxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxnizací důlního průmyslu, Svaz odborářů služeb a dopravy, Unie - profesní a odborový svaz orchestrálních hudebníků ČR, UNIE odborový svaz profesionálxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxx
xxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxý svaz severozápadních energetiků, Jednotný svaz soukromých zaměstnanců, Odborové sdružení železničářů, Lékařský odborový klub aj.; dále Konfedexxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxerace řidičů tramvají xxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xlenů. Největším svazem je Odborový svaz KOVO, který vykazuje téměř 180 000 členů. Samostatně působí některé profesní odborové svazy, které se nehlásí x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxlovacích prostředků, aj.
Nejnižším prvkem odborové struktury jsou jednotlivé (základní) odboxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xylo v odborových organizacích sdruženo téměř 4,4 miliónu členů. V roce 1995 to již bylo pouze necelých 2,3 miliónu a dnes se tato členská základna pohybuxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx podniků a složitostí problémů spojených s vytvářením odborových organizací na malých pracovištích.
Právo každého svobodně se sdružovat požívá úxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx x xxnými sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích. V článku 27 Listiny je dále rozvedeno právo sdružovací za účelem ochrany hospodářskýxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xznik nevyžaduje povolení státního orgánu. Listina zakazuje omezovat počet odborových organizací a jakkoli některé z nich zvýhodňovat či diskriminoxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xeřejného pořádku nebo práv a svobod druhých.
Záruku práva shromažďovacího, sdružovacího a práva zakládat odborové organizace obsahuje již Všeobxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxx x x xx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxsahují též mezinárodní pakt o občanských a politických právech (č. 120/1976 Sb.; článek 22), Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturníxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx
xxx 14/2000 Sb. m. s.; článek 11, 12), xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxizace práce č. 98 o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat (č. 470/1990 Sb.).
xxborové organizace (zkráceně, ale nesprávně nazývané též odbory) nejsou v právním řádu výslovně defi novány. Jsou samostatnými právnickými osobami vxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx že pro odborové organizace je typický členský základ, jedná se o
korporace
(§ 210 obč. zák.), které mají svou povahou nejblíže ke spolku (§ 214 a násl. obxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxlů přiměřeně v tom rozsahu, v jakém to neodporuje jejich povaze jako zástupců zaměstnanců a zaměstnavatelů podle mezinárodních smluv, kterými je Českx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx x xxxx xxxx xxxxxx
Hlavní odlišností odborovýcx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx nemůže být podle článku 27 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a mezinárodních úmluv práce podmiňován souhlasem státního orgánu. Vznikají proto axxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxx xxxona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.). Registrační (souhlasný) princip zde byl v zájmu zvýšené ochrany odborovxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx a eviduje je, ale nemůže mu nijak bránit.
Stejně jako u spolků došlo od 1. 1. 2014 k tomu, že zanikla nesystémová xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx za podmínek zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Dosavadní evidence Ministerstva vnitra se z důvodu právní jistoty a snahy o oxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xředá příslušným rejstříkovým soudům do tří měsíců od 1. 1. 2014 spisy a do jednoho měsíce od 1. 1. 2014 elektronická data o všech jím evidovaných odborovýxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xsobnost mohou mít nejen samotné odborové organizace, ale i jejich nadřazené i dílčí složky. Nadřazené složky, jimiž jsou zejména odborové svazy a odboxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxx xxdle § 16 odst. 4 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, resp. od 1. 1. 2014 jako spolek svazové povahy sestávající z jiných spolků ve smyslu § 214 odst. x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxbou jako organizační jednotka s vlastní právní subjektivitou na základě stanov do 31. 12. 2013 ve smyslu § 9 odst. 3 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování obxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx a mezinárodní organizace zaměstnavatelů) ve smyslu § 209 obč. zák.
Odborové organizace, stejně jako spolky, jsou svou povahou soukromoprávní práxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx mravy včetně ochrany slabší strany, s veřejným pořádkem včetně ochrany třetích osob a se základními statusovými otázkami, které jsou upraveny kogentxx xx x xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx zasahovat jen v mezích zákona.
Odborová organizace může, s výjimkou věcí týkajících se vztahů mezi poxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxstníkem, kterého může odborová organizace zastupovat, může být jak fyzická, tak i právnická osoba, neboť obě mohou být jejím členem. Fyzickou osobou bxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xložky. Pokud je účastník řízení členem více odborových organizací, může jej zastupovat kterákoliv z nich. V konkrétním řízení xxxx xxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx
Pojem „ xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxmená, že právo zastupovat své členy před soudem v občanském soudním řízení mají i odborové svazy a odborové centrály a pobočné odborové organizace. V kaxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxního označení. K uvedenému závěru došel též Krajský soud v Praze v usnesení ze dne 19. 3. 2003, čj. 30 Co 116/2003-06-16. Konstatoval, že „ odborová organxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xx sdružení evidováno na Ministerstvu vnitra (pozn. aut. - nově rejstříkovým soudem) jako odborové, automaticky to neznamená, že se skutečně jedná o odbxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxnanců, která by zastupovala svého člena, jedná se o zastoupení mimo rámec vymezený § 26 odst. 1 o. s. ř. a takové zastoupení je nepřípustné.“
x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxnka členství musí být splněna po celou dobu soudního řízení. Není-li splněna, soud k zastoupení xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxáštní úpravu zastoupení odborovou organizací obsahuje § 20 odst. 2 insolvenčního zákona. Podle něj může odborová organ